Příspěvek č. 1

Příspěvek č. 1
-------------------------------------------------------------------------------=======================================================================
=========
REKREAČNĚ DOBRODRUŽNĚ POZNÁVACÍ PŮVODNĚ
INKOGNITO DIPLOMATICKÁ CESTA DO PANEMU
=======================================================================
=========
--------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: Knížku Hunger Games jsem nečetl, viděl jsem jenom 1.
díl zfilmovaný. Berte všechny souvislosti s rezervou. Ale Hunger
Games wiki se hodila. Deliberátně nehýbu s původními postavami.
Ty tam jsou jako pozadí a můj příběh používá jako prostor
neupřesněných věcí. Škoda, že tahle parodická sci-fi fantasy
kvantově metafyzikální pornofanfikce nejde udělat se Stmíváním,
protože nemá vlastní svět.
*** PROLOG ***
Zasrjew, tedy česky Zásřev, ale nějak jsme tomu začali říkat
Hovnice. Podle puristů je název odvozen od hovení, ale německá
menšina tomu říká Scheißendorf a úřady z reálného světa cpaly
Rosendorf, než naše vesnička uspoupila těžbě uhlí do imagimárního
světa - tedy se etymologie názvu našeho vesnického státu má asi
jako kdysi v jednom švédském obchodě s nábytkem koberec
Hoven. Ikdyž se Hovnice nacházely na rozhraní Horních a Dolních
Lužicích, mluví se tu něčím, co poněkud víc připomíná češtinu,
protože jsme dali portály do Prahy a tak se to nějak sem dostalo.
Ti, co se nebohemizovali, mluví slezsky nebo hornolužicky. I tomu
se dá tak nějak rozumět, když to na mě všechno mluvilo 14 let.
Jmenuju se …..…................. a bylo mi už pár dní 15 let a byl rok
1943 (narodil (vlastně nevím, jak jsem se sem dostal) jsem se 1928
pro lenochy), když jsem u Hovnic našel zapomenutý nacistický stroj
času, na kterém Němci pracovali, asi aby zvrátili jejich neúspěch u
Moskvy. Nikdo neví, jak se to tam octlo, ale přestože byl nefunkční,
Nacisti byli nejspíš na správné cestě, takže se mi ho jaksi povedlo
dokončit. Vzhledem k tomu, že se při cestě časem teleportace
nekoná, tak to fungovalo bez problémů v imaginárních Hovnicích
stejně dobře, jako by to fungovalo v reálném světě. Jen jsem nějak
usnul na klávase 2 a zavadil o to velké tlačítko, takže když jsem se
podíval, kam mě to hodilo, bylo to 22.2.2222 22:22. Přesnost tohoto
raného prototypu byla odstrašující, takže když jsem se podíval na
stále fungující orloj, bylo tam 22:17:46, tedy o 3:14 dříve. Na rok
2222 to v Hovnicích vypadalo celkem normálně. Kouzelné placičky,
které vypadaly jako k dokonalosti dovedená televize, nad kterou si
lámali hlavu v Británii. Auta připomínaly takové kapsule, s
aerodynamickými rohy. Tatra 77 by mohla závidět. Bydlelo se úplně
stejně jako před 300 lety, jenom tam bylo víc obrazovek, na které
lidi čuměli místo novin. Někdy se před tím i hýbali, někdy ji měli
přímo na očích jako brýle. Dozvěděl jsem se, že Hovnice jsou velmi
konzervativní, že zatímco za portálem mají všechno tohle jako
běžné součásti života, tady se to bere jen jako zábava a žádné
bezpečnostní opatření se nedělají elektronicky. Koneckonců ani
nemáme co tajit, protože drby se šíří rychlostí světla po tom
optickém kabele.
Do Ameriky se nikdo z Hovnic nikdo moc nevydával, a tak jsem
se tam pokusil zajít já. V roce 2222 jsem v Hovnicích už logicky
nežil, prý jsem opilý omylem sežral 25.06.1997 v 0:05 ráno
respawnberry, což je Hovnická verze rulíku zlomocného a nežiji už
ani umocněn na druhou v Praze, kam Hovničtí umisťili pár portálů,
takže nebudu interferovat sám se sebou. Zrova byla půlnoc, tak
jsem se doopravdy narodil, což je doopravdy smutnější událost, než
se zdá být. Šlo celkem rychle naučit se s technologií, protože jsem
nebyl žádná konzerva, ale Hovnice staromilecké jsou, tak jsem to
měl jednodušší, a jako 16letý jsem se vydal létajícím autem (smí se
v Hovnicích řídit už od narození, my nemáme Policii, protože jsme
slušný), Getmobilem MK-II, který jsem si postavil pár let před
"smrtí" v roce 1994-1996 (ani jsem se v něm moc neprojel), na
západ přes království Miroslava XIV. (nástupce Honzy XLII.
Hloupého, jež pokojně dožil v roce 2002), ikdyž bych tam dojel taky
přes carství Ivana LXXI., jednoho z mnoha nástupců Ivana LXIX.,
jež byl otráven neméně otráveným lidem a jakýmsi assasínem roku
2001 zavražděn krátce po pohlavním styku, protože spal snad se
všemi ženami v celém carství a jeho pořadové číslo napovídá jeho
neoblíbenější aktivitu. Oj, to bylo historie.
Vzal jsem si s sebou mimo jiné 256-qubitový 64jádrový notebook,
solární nabíječku, karty, kytaru, MIDI klaviaturu, tužku, propisky,
papír, brambůrky, Colu, Doritos, Mounatin Dew, instantní polívky,
hroznový cukr a glutaman sodný. Neměl jsem totiž moc amerických
dolarů, jen asi $500. Také jsem u sebe doma (bylo to celkem
zachovalé, takové muzeum z toho udělali a hezky mi to přpravili)
našel 2 umělé diamanty a 20 zrnek kávy. Rovněž tam byla 250 letá
želva a drak. Ti byly pozůstatky genetických experimentů
profesora Duba, který je sice mladší, než já, ale v čase se
nepřenesl. Takový 250letý veleještěr je ještě dráčátko na takového
90kg člověka, ale někoho 70 kg by unesl. Na želvě jsem lítat
nemohl, natož aby na sobě nosila 4 slony a Zeměplochu, a doplout
tam po moři by trvalo roky. Tak jsem je nacpal do kapesních míčků
(Pokéball) a nastartoval Getmobil a odletěl jsem. Byl to produkt mé
duše a tak jsem věděl, jak se to ovládá, před tím, než jsem to
ovládal. Ve vzduchu jsem si všimnul, že to žluté na zadním sedadle
nejsou chcánky ani grcka, ale elektrická krysa, která se mi tam
nějak vetřela. Na elektřinu zdarma se mi to může hodit. Ještěže
jsem si vzal těch pokéballů zásobu.
Dorazil jsem do Panemu, distriktu 1, blízko Kapitolu, jak jsem se
později dověděl. Je až s podivem, že jsou tyhle imaginární světy
takhle propojené. Nebo jsem nejspíš uměl dobře zacházet s
teleportačním modulem Getmobilu.
*** 1 ***
Nechtěl jsem si objednávat nějaký hotel v přeplácaném
neobarokním Kapitolu, jak jsem se dověděl, že se jmenuje jediné
místo, kde se vede alespoň ten optickej Internet a 5G (když už ne
6G), a chtěl jsem nadýchat trošku té přírody, která tam byla plná
zmutovaných kytek a živočichů, stejně jako v Hovnicích pobíhají
Pokémoni, ale nic svého dráčka Charizarda, želvičku Blastoise a
krysičku, která se ukázala přiživovat se na kabelech v Getmobilu,
Pikachua, jsem tam ale neviděl, a rostou kytky, které jsem popsal v
Hovnickém herbiáři. Tam jsem si postavil jakýsi barák, jen aby na
mě nepršelo, pár kusů dřeva a jiného bordelu ze skládky. Aby chudí
obyvaltelé distriktu neočumovali moje lítající auto, tak jsem si za
pomoci Blastoise a Charizarda vyhrabal díru (velmi nenápadné),
která se stala mou garáží i obytným prostorem. Přízemí byla tak jen
předsíň. Kdyby tu měli Mountfield s posezónní výprodejí, tak bych
si mohl dovolit mít i zahradu, ale mají tu jen skládku se šrotem jako
procesory Core i9. Pro mě sice stále sci-fi, ale když jsem u sebe
měl 256-qubitový notebook, tak mi to tak nepřipadalo.
Elektřina tu nebyla zavedena, nevím proč, ale v elektrických
ohradnících na hranicích distriktů fungovala (touhle dobou zrovna
jo, někdy byla vypnutá, záleželo na peacekeeperovi (mírodržiteli),
asi šetřili jak Americká vláda při pokusu o splácení dluhů). A
protože citróny by mi notebook nenabily a Pikachua jsem takhle
namáhat nechtěl (Alláhu akbar, že jsem si ho vzal s sebou, baterie
za jídlo), tak jsem se napojil na tenhle ohradník a odebíral jsem
elektřinu od Kapitolu na černo. Ono to stejně vypadalo jako dráty
vyskokého napětí a možná s tím byly podobné plány, ale nějak se
na to nedostalo. Samozřejmě bylo potřeba někde a nějak sehnat
transformátory, místní skládka stačila. Na ní byli i různě vybité
baterie, které jsem spojil a vytvořil tak asi 5000 V stejnosměrného
proudu. Tohle by se neměl dovědět Kapitol, udělal by z toho
elektrických křesel až běda. Potom, co jsem místní naučil, na co je
elektřina, začali to chtít domů a tak jsem jim udělal veřejnou
zásuvku na náměstí (návsi, abych byl přesnější, ani toto údajně
největší sídlo v distriktu 1 nebylo větší než Hovnice). Byl to ten
slavný den, byl znova zaveden elektrický proud. Střídavý, silný, 230
a 400 V. Párkrát se jim to vyhodilo, ani to vysoké napětí totiž
nestačilo na spotřebu celé hlavní vesnice. Tak nešetrní obyvatelé
mohli být, ale od enegretické třídy A tam bylo všechno (i Kapitol)
dost daleko. To Spojené státy evropské nic jiného nepovolovaly
prodávat.
Místní obyvatelé mluvili naštěstí anglicky, přestože na to
nevypadali, a dalo se s nima mou Getmangličtinou domluvit.
Nicméně ohledně gramotnosti to bylo jako ve středověku. Do škol
sice chodili, ale nic inteligentního je tam neučili, jenom angličtinu,
prvouku a matematiku na úrovni 1. stupně základní školy. A tak
jsem je začal učit psát pořádnou angličtinu a češtinu, ale s trochu
více Getmanismy. Nebyli s to z počátku pochopit, proč je v tom
anglickym pravopisu takovej blivajz. Byli poměrně zvídaví se
dozvědět něco o mé imaginární cosi-jako-Evropě a technologiích a
já jsem byl zvídavý zas ohledně jejich kultury. Došlo i na povídání o
kvantové fyzice, náboženství, a podobných věcech, které jakmile
někdo chápe, tak jim nerozumí. Naučili se ode mě hudební teorii a
jak provozovat hudbu jinak než pro ně normálně, za pomoci
elektřiny. A ano, konal se tam asi 1. rockový koncert a 1.
technoparty od té doby, co Panem zničil distrikt 13 a zavedl Hunger
Games, které měly dokázát moc Kapitolu nad kraji, ale stala se s
toho taková prestižní show, jako gladiátorské hry v Římě. Účastníci
jsou totiž slavní až do konce života - doslova. V tomhle Distriktu 1
jsou některé děti vychovávány pro soutěžení a přímo se tam hrnou.
Ale touhle dobou jsou všichni už moc staří nebo moc mladí, takže
se zase bude losovat z širokého obyvatelstva, než ti moc mladí
várijóři trošku zestárnou.
(Vsuvka statistická)
Losují se každý rok chlapec a dívka od 12 do 18 let z každého
kraje a každý 4. rok je cosi speciálního - hraje i kapitol,
dvojnásobný počet losovaných, losování z vítězů a podobné
zpestřováky. To znamená, že člověk může být mezi asi 300000
obyvateli Panemu (číslo odpovídá počtu obyvatel USA, +/- 100000)
losován 7x za život jakožto 1 z 24, pomineme-li speciality 1 za 4
roky. To znamená pravděpodobnost 1:(300000 / 7 / 24), tedy asi
1:1786, že člověk bude alespoň 1 vybrán do Hunger Games. Poté
má statisticky šanci 1:23, že Hunger Games přežije. Tedy 1:78, že
zemře ve hrách. Vzhledem k tomu, že se normálně 2x ti samí lidé
do Her (mám to psát s velkým písmenem?) nedostanou, šance na
smrt se 7x snižuje, tedy asi 1:546. Toto není zanedbatelné, ikdyž se
většina lidí do Her (asi jo, jako Hrad pražský) nedostane. Moje
výpočty mohou být špatné, protože jsem si to nekontroloval ani na
Wikipedii, protože tu není internet. Na hackování sítí musím do
Kapitolu.
(/Vsuvka statistická)
Nicméně se účastníci do Her losují ze všech lidí žijících v
distriktech, tedy i emigrantů a dlohodoběji žijících cizinců, protože
Kapitol nepočítá s tím, že by někdo emigroval do distriktů nebo se
nešel z cizí země nepodívat na Kapitol a losuje ze všech, co v
každém distriktu najdou a kdo nejsou Kapitolané. To mi přináší i
určité riziko, že bych musel fightovat s ostatními Panemany, což by
nebyl fair play, protože já jsem daleko vzdělanější než oni. Krom
toho do Her můžu propašovat různé věci (klokanoidní břišní kapsa
udělaná styl Joseph Mengele mnou samým, protože nemám vagínu
a před Nacistama bylo potřeba schovávat nejrůznější věci) a
různými podvody ve Hrách vyhrát. Naopak by to byla celkem
zajímavá prohlídka Kapitolu, možná bych si mohl sítnicovým
záznamem pár věcí vyfotit a z mozku je převést do notebooku.
Nemám tolik peněz a elektrospotřebiče ukradené z Kapitolu (ten
drak je dobrá zbraň) by vyhodili moji chatrnou síť. Krom toho fotky
stejně skončí tak, že se budou válet zapomenuty na harddisku.
Jak jsem v té vesnici dělal všelijaké pro místní obyvatele
nadpřirozené věci, tak jsem zjistil, že se na tohlento celkem dobře
balí holky. Jedna z nich ale vypadala, že není jenom jakási
technokopka, ale že se jí na mně samotném něco líbí a moje
výzkumy to nejsou. A protože zrovna tahle Panemanka má složité
jméno, tak si pamatuju jen iniciály M. A. a říkám jí anglicky May
Aurora, ale česky budu referovat jako Máj, protože moravané křičí
"Au, róra!" když na ně spadne roura a "Mej" nadávám u mě doma
své hlasově ovládané myčce. Česky by to byla Květoslava Zářivá,
což zní divně, ale jména se nemají překládat a tady je vidět, proč.
Ačkoli to bylo údajně nelagální, postavil jsem mosty a vykopal
tunely přes to elektrické vedení a podíval se postupně do všech
distriktů. Z roztavených odpadků jsem postavil pár dálnic. Ze všech
ostatních je 1. distrikt asi nejvyspělejší, protože ho Kapitol tolik
nevysává, koneckonců se jedná o Kapitolská předměstí.
Nejbržděnější jsou distrikty 11 a 12, protože jsou nejdál od
Kapitolu. Tam potřebují něco jako Robina Hooda, islámské
extremisty, nepřizpůsobivé cikány, nebo třeba ještě ruskou mafii,
aby se výběrčí daní a zdrojů pro Kapitol báli ty věci vybrat, protože
by byli zmasakrováni jednoduchou a spolehlivou AK-47, případně
UZI nebo MP-5, noscopeováni, či otráveni kouřem z marihuany nebo
Zyklonem B z nevyužitých zásob nacistického Německa, které
prohrálo v rámci USE (United States of Europe) už 3. válku za
sebou. Něco jako v severozápadních Čechách v 10. letech 21.
století, kde se lidé pomalu bojí vycházet ven neozbrojení. Prostě ty
vlády všechny jenom serou a potom to tak dopadá. Nikdo je
nepotřebuje, když myslí jenom na sebe. Totéž si o Praze myslí
Moraváci a o Kyjevě lvovští, donětskoluhanští, krymští a
zakarpatští.
Rozhodl jsem se, že si budu přece jenom psát tenhle cestopis,
abych mohl doma vyprávět, co jsem cestou do "Ameriky" viděl.
*** 2 ***
Takového krásného slunného dne (bylo vedro jak cyp, roztavily
se mi spoje v mixážním pultu, takže to dělalo zajímavě divné zvuky
a já slyšel, že je to dobré, a byl večer a bylo jitro, den 42.) se dělal
census lidí, z nichž se bude losovat do Her. Všichni nekapitolané
měli odevzdat vzorek krve a otisk prstu. Aby se to nedělalo složitě,
tak se prst ve vlastní krvi otiskl na papír. Používají takový
tentononc na měření hladiny cukru v krvi, který propíchne prst,
čímž vyteče kapka krve. A protože stopy DNA zanechává člověk
všude, tak má Kapitol také k dispozici genetickou výbavu každého
nekapitolana. Protože ze školy znám, jak to chodí při zkoušení, tak
jsem se dopředu vybavil a na losování jsem si dal do břišní kapsy
notebook, rádio, pokébally s mými pokémony, jídlo, skládací luk,
prak, magnet, zrcátko a akumulátory. Byl jsem si jistý, že sponzoři
by mi toho moc nedali.
Losování lidí, kteří půjdou na Last Man Standing proti ostatním
nekapitolanům, trochu připomínalo losování čísel jisté profesorky
na gymnáziu, které navšťevuji jakožto reálný, kdy se tahají čísla a
kolikátý ten člověk, co ještě nebyl zkoušen, je v abecedě, tolikáté
číslo má. Nevím, jestli bych měl připodobňovat toto ke Hrám
(jakožto reálný) nebo Hry k tomuto (jakožto imaginární). Nicméně
tady tahala tlustá přeparáděná Kapitolanka jména, nikoli čísla.
Všichni stáli nehybně, byli totiž na tohle už zvyklí, protože se to
dělalo už po 69.
Opět se tam potvrdil 1 ze zákonů schválnosti, protože se budu
muset podívat do Kapitolu a ještě ke všemu do arény. Ač se to v
tomto kraji děje poměrně často, tak žádní dobrovolníci nebyli. Kdo
chce jít do Her? Samozřejmě, že doopravdy nikdo. Pro Kapitol je to
vzrušující podívaná, ale pro mě nevýslovná otrava. Ve škole mě
zkouší z rostlinných orgánů, pletiv a metabolismu, ale tady, jakoby
mě chtěli vyzkoušet z umění bejt svině a zabíjení ostatních lidí.
Toto jsem nikdy v životě nepropagoval, neboť jsem dílem
Buddhista, třebaže žiju mezi ex-Katolíky a moje průpovídky
obsahují slova jako bismilláhi (bys myl liahy, česky lůžka).
Koneckonců jsem zažil i nudnější prázdniny. Třeba se ze mě stane
povahově větší Žid, než jsem, nebo se stanu na adrenalinu závislý
stejně jako na kofeinu a postupem času se ze mě stane někdo jako
Lara Croftová nebo Arnold Schwarzenegger. A když si to tak
vlastně vezmu, tak jsem už vlastně experimentoval s drogma, když
jsem na lyžích sjížděl sjezdovky přes skokánky a pokoušel učitele
na všech školách. Rovněž tak jsem propadnul kofeinu, obsaženém v
kafi a Cole. A mě budou nějací moralisti tvrdit, že bych do tý trávy
jít neměl?
Tyto 69. Hry ničím zvláštní co do metody losování nebyly,
alespoň, že to. Ke mě byla vylosována divnou shodou náhod Máj
Aurora, která se cestou na takové jakési pódium tvářila, jakože je jí
čest jít do Her se mnou. Jako jedna z mála osob opačného pohlaví
mi byla schopna porozumět, když jsem sypal 1 technický pojem za
2. a ostatní se ztráceli. Neměla pochyb o mých, pro ostatní
nadpozemských, schopnostech, které ji dokážou z her dostat živou,
nebo že jí alespoň bude těšit umírat pro mně. Čert vem, jak se
doopravdy jmenovala, stejně to její jméno neumím pořádně vyslovit,
protože pochází odněkud z nějakého prazvláštního jazyka
domorodých obyvatel jižní Ameriky. Důležité bylo, že mě nejspíš
nehodlá dát jenom do friendzone, jak by mnohé technokopky
učinily. Ostatní Kapitolané nám věnovali pozdrav vysoce podobný v
Hovnicích notoricky známému a recesisticky používanému "Heil
Hitler", jen s tím rozdílem, že se ruka při zvednutí políbila dlaň a
byly zvednuty jen 3 prostřední prsty, které ukazovaly trochu výše,
než placatá ruka při hajlování. On to vlastně byl skautský pozdrav,
ale to se u nás moc nevedlo. Tak jsem pln sarkasmu zahajloval
tamnímu prezidentovi "Heil Snow". Z mých pohádek o šíleném a
nepochopeném samovládci Hitlerovi, jenž jako Putin Ukrajině Krym
sebral Česku, kde jsme měli portály, kus reálného území, Sudety, a
potom zbytek pohltil celý, se tomu ostatní lidé, samozřejmě kromě
nafoukaných a nafouklých Kapitolanů, pousmáli.
Pokud se někdy obyvatelé distriktů někdy dostanou k nějakému
hustodémonky krutopřísnému dopravnímu prostředku, tak to jsou
Kapitolské vlaky. Jezdí sice pomaleji než šinkanzen, ale stále v
tomto hledisku lepší, než co je v Hovnicích toutéž dobou - nic, my
lítáme auty. Kapitorukanzen, když používá také technologii maglev,
jezdí maximálně 420 km/h za běžného provozu, což není náhoda.
Projíždí totiž rozsáhlými poly konopí. Když do nich uhodí blesk, což
se děje při takové rozloze často, je ve vlaku výrazně veseleji.
Nicméně nevím, proč se tady ještě ty vlaky celkem dost používají i
na kratší vzdálenosti, když má Kapitol vznášedla, která sice
vypadají jako vzducholodě, ale do výšky se moc dostat neumějí.
Distribuce úhořů není přece jejich 1iné využití.
Kapitolané mě přijali poměrně vlídně, protože jsem jim svým
chováním trochu Kapitolana připomínal. Po všech těch obřadech,
ukazování se to TV Capitol, atd. atp. jsem se dostal do svého
dočasného pokoje, kde budu spát, než proběhnou všechny ostatní
ceremoniály, zkoušky a rozhovory. Co jsem nečekal, když jsem z
břicha vyndal notebook, který mě tak trochu tlačil, byla přítomnost
Wi-Fi. Byla sice zaheslovaná, ale mě to bylo ukradené, já jsem ji
hacknul. Taková rozcvička před tím, co budu dělat s počítačema
tvůrců her. Stejně těch 256 qubitů a 64 jader dokáže zabezpečení
prolomit za 5 minut. Zkontroloval jsem e-maily, (anti)sociální sítě
atd., píšu tuto část cestopisu. Notebook mi můžou sice zabavit, je
to tu trochu jako USA nebo Severní Korea, ale co, já mám
elektrickou krysu.
Mají tu celkem levnou Colu. Nedělalo mi problém hacknout
Kapitolskou banku a nechat si peníze vyplatit na čerstvě založený
účet, používají maximálně 256-bitové šifrování, neandrtálci jedni.
Sice se tu Coca-Cola nevyrábí, ale PanemCola chutná vesměs
stejně. Možná je to to samé, jen přejmenované. Z nudy jsem
nadopován tímto nápojem namaloval znak kapitolu (který jsem s
tím symbolem Copyrightu Helveticou slušně zabil) a hromadu jiných
zajímavých obrazů, jakožto jsem složil i hromadu zajímavých písní a
napsal hromadu zajímavých básní.
*** 3 ***
Sponzoři se hodí, ale nic moc extra by mi stejně nedali. Žádní
Pepsico, The Coca-Cola Company, Youtube, Machinima a další,
kteří sponzorují hráče her, protože tohle jsou Hry, ne hry. Sirky,
vodu a pytlíčky bez drog, ty mi tak tihle Kapitolští pošlou. Sám
Distrikt 1 mi pošle pár věciček, co jsem jim tam nechal a hodily by
se mi v aréně víc, než dost. Pak je možná donesu zpátky. Někdy
dávaj i Iodin (věc pro čištění vody, ale já piju stejně Colu), hadry,
deky, prášky, lana, brýle nočního vidění a samozřejměže nějaké
jídlo, jako hovězí a vepřové řízky, aby se bavili, jak muslimové a
hinduisti hřeší. Škoda, že z vybavení na sex dávají jen lana a ne
třeba viagru (ikdyž náctiletí ji nepotřebují), ale hlavně
antikoncepční pilulky a kondomy. Nikdo totiž neví, jestli ten trybjút
(nebo to zvíře, kdo ví, co bude erotogeničtěnší (Muhamadun
rasululláh, šoustejme radši kozy a ovce, s ženskejma se
nedomluvíte)) má zrovna někde v sobě HIV nebo syfilis. Když je
beztrestný tam někoho zabít, tak by mělo logicky zůstat bez trestu
i znásilnění, a to třeba i 12leté. Už jenom proto, že jí to nemusí
nutně zabít a v lepším případě to lidstvo trochu rozmnoží. Taky se
říká "12 přejde, už se vejde". Nepovedlo se mi zjistit, na co je
většina Kapitolu, jestli spíš na hardcore sadomasobondage porno,
nebo jsou to romantici. Ale pedofilové nejspíš budou, protože
posílaj do Her i holky pod 15 let (ku protestu všech nekapitolských
občanů) a pak se dívaj, jak se vražděj. Taková brutální telenovela
by to mohla být, asi jako klasická 200 let stará Game of Thrones.
Momentálně se nic moc neděje, až na to, že Blastoise zatopil asi
půl Kapitolu, Charizard tu 2. podpálil a Pikachu způsobil přepětí.
Nerad je nechávám dlouho v Pokébalu, ale oni tu ničí všechno
možný. Ne, že by mi to nějak vadilo, moje to není, ale já bych to měl
rád v použitelném stavu, převezmu-li nad tím vším jakýmsi
záhadným způsobem kontrolu. A to jsem si říkal, jaký to musí bejt
úžaný mít doma dráčka, želvičku a elektrikýho hlodavce. Jsem rád,
že aspoň ten žlutej biočlánek nemá velikost tanku. Ti 2 ostatní
rostou jak můj penis, když ležím s Májí. Darwin si 1 mrňavou sotva
jak dlaň velkou želvu přivez z Galapág a umřela až pár let po
miléniu velká skoro jako auto. Za chvíli si budou myslet, že jsem
jejich nový vládce a budou mě tak brát. No, kdo by to nechtěl, ale
já jsem se chtěl podívat do toho, co je v Americe ve 23. sloletí a ne
dobýt Kapitol nějakou přerostlou lítající ještěrkou a želvou velkou
skoro jak Titanic. Po hrách se budu asi muset odstěhovat, moh
bych zkusit Chicago, které doufám ještě nezmizelo úplně, protože
tam žije pár Západoslovanů, takže bych nemusel furt mluvit
anglicky, ikdyž mi to už začíná pomalu jít líp, než česky. Kapitol mě
nebude mít rád kvůli tomuhle a ještě do toho ty hry, no úplně jako
Spartakus, naverbuju k tomu horníky z distriktu 12 a dospívající
mutantské ninja želvy z 13. a celej Panem bude ještě větší
smetiště, než teďka je. Teď jenom říct, že to dělám pro Alláha a je
ze mě terorista, co má silnější zbraně, než celá armáda, takže se
mnou stejně nic neudělají a podvolí (přece islám, ne?) se mi o to
raději, když nařídím budovat socialismus a mezitím porazím
(Novo)Rusko. To tehdejší ukrajinská vláda kvůli své
zkorumpovanosti nezvládla, když jim ruská mafie nabídla 1e12
rublů a 1e6 hřiven, z čehož se během 1 týdne po převzetí stalo
reálně okolo 1e10 rublů a 1e7 hřiven. Teďka je novoruská celá
východní a jižní tehdejší Ukrajina kromě Krymu, kam se doplavili
Islámistánci z dobytého Turecka.
Když se podívám na všechny ty věci okolo Her, tak to je vlastně
showbusiness. Jen vybírají kandidáty na výhru losem, když se
nenajde žádný dobrovolný gladiátor, který tam většinou všechny
zmasakruje, protože ostatní nemaj výcvik. Ani nevím, jestli se tam
doopravdy umírá. Ani jestli člověk vůbec doopravdy umírá, protože
nežije svůj život, ale dílem cizí, jak se furt něčemu přizpůsobuje v
těch bambzilionech společenskejch norem. Je to přece moje
postava, tak si s ní můžu dělat co chci, ne? Pokud s ní cheatuju,
nemontujte se mi do toho a cheatujte si kdyžtak taky. Zkazím si hru
z dlouhodobého hlediska sám, tak mi ji nekažte ještě víc. Kdyžtak
si to zopakuju, až se naučím nějakým adekvátním skillům a začne
mě to mrzet. Taková izolepa (s nůžkama na ustřižení) a lubrikant
spraví všechno, od sexu až po velké stroje.
*** 4 ***
Nějaké podělané zkoušky, jestli umim kvikskoupovat lukem v
reálněm životě, ale to je mi jedno, můj šíp mi povede třeba ten
Alláh nebo fyzika nebo vlastně vzduch. Máj se umisťuje celkem
dobře ve všech disciplínách, ale já ty tabulky radši hackuju. 256
qubitů se prostě s 256 obyčejnými bity nemůže vůbec měřit.
Kapitolané se na to xichtí jak měsíček na hnoji, jakoby nikdy
neviděli tlusýho hackera, kterej je schopnej s drakem, želvou, myší
a notebookem zničit celej Panem rychlejc, než by ho dobyl Hitler
blitzkriegem.
Je to tu nuda, a tak jsem snad hacknul všechno, co se dalo.
Všechny příchutě sodovek, brambůrek a nachos jsem ochutnal a
PFC (Panem Fried Chicken) je divné. Jako to chtěj, aby se trybjůti
před pravděpodobnou (23:1) smrtí k smrti nudili? To by pak do těch
her nemohli, protože by byli mrtví. A vůbec, stalo se to někdy? Taky
nějakej muslim by moh dobrovolnit a někde v Kapitolu by zařval
takbír a hromada věcí by letěla do vzduchu, včetně jeho samotného
přímo k tomu jeho Alláhovi do ráje.
Nevim, co dělá Máj. Jestli s někym spí, tak mi to může bejt
jedno, protože stejně už dávno není panna, jak naznačovaly ostré
rohy a výběžky všude možně v domácnostech Distrikťanů. Kéž
bych někde sehnal ty kondomy. Naostro až po zdravotní prohlídce
důvěryhodnými doktory. Při onánii se jaksi necítím klidně, protože
kamery můžou bejt nacpaný všude. Ne, že by to Alláh neviděl, ale
jestli se mu to nelíbí, tak neměl lidi stvořit s tak silným sexuálním
pudem.
Pár hodin zbývá do samotného zápasu. Nevím, jestli mám
meditovat nebo se modlit k Mecce, která nevím kde přesně je, ale
možná je to nejkratší cestou na severovýchod po obvodu elipsoidu,
protože je to neeuklidovská geometrie. Nevím totiž, jestli si
pomůžu sám, nebo mi pomůže Alláh. Tak asi napíšu další kus
tohohle a pak budu chvíli meditovat, protože si na to, jak se přesně
dělá salát, stejně nevzpomenu. Proč to museli tehdy dělat tak
složitý?
Už mám se chystat na spawn. "Hra" začíná za 5 minut. Začíná
hackovací zábava, ale i hackovací otrava. Ale i přesto byly o hodně
otravnější všechny ty obřdady a zkoušky, takže tohle bude janom
takový odpočinek od toho všeho. Do mengeloidně klokanoidní
břišní kapsy si nacpu všechno ikdyž se to tam normálně nevejde.
Pak se někde zakempim a oblbnu silové pole. Eventuelně si zajistím
elektřinu Pikačuem, teplo Charizardem a vodu Blastoisem, pokud si
nezačnou myslet, že mi můžou ležet, čůrat, kadit a jíst na
notebooku. Ty zvířátka by člověk někdy uvařil. Neberte si domácí
mazlíčky na dovolenou, když nejsou schopni mluvit jazykem.
*** 5 ***
Vlezl jsem do jakési tuby a ta mě vyvezla na spawn, okolo bylo
23 ostatních lidí a Máj byla zhruba naproti mě, plošiny byly
rozmístěny nepravidelně. Pod náma dočasné minové pole a
odpočítávání před námi v holografické podobě. Rozlišení a celkový
vzhled ala 2020, což indikuje požívání obstarožních mašin k obsluze
arény. Uprostřed arény byla hromada věcí, ale co bych to měl chtít,
já mám lepší věci, než potraviny, obvazy, zbraně a nářadí. Nahrne
se tam až 22 lidí (podle jejich IQ) jako hyeny a já s Májí mezitím
někam zdrhneme a budeme meditovat nebo postavíme hlásnou
troubu a budeme hlásat verše z Koránu, třeba 2:190-193. Protože
4:95, tak se možná vzepřou Kapitolu. Ale asi by tomu moc
nerozuměli, protože by nevěděli, co nebo kdo je Alláh. Taky by
nejspíš nerozuměli staroarabštině, ale to je vedlejší, slovo "boží"
(spíš nějakého kupce Mohameda z Mekky, který měl halucinace v
jeskyni) proniká údajně i tak.
Po odpočítání jsem běžel jsem někam co nejvíc pryč, tam jsem si
našel jakýsi úkryt, taková jeskyňka. Ještěže tyhlenty Hry jsou
nějaká normální příroda a ne poušť nebo arktida. Koneckonců by
tam skoro všichni pochcípali do 24 hodin a to by nebyla sranda. Tu
jeskyňku jsem trochu nenápadně zakryl, aby to nebylo tak snadno
odhalitelné. Pokud si to její jméno správně pamatuju, tak
Mawarejaseuikansamatunda Auteruopurihesobohamikora (Kam se
hrabe nějaký Cimrmanův Sosejpsovič Ryspoloženski ze hry
Záskok?), tak se jmenovala ta, co se mnou byla vylosována, ale
říkejme jí radši jenom Máj Aurora (podobnost se stejnojmennými
známostmi je čistě náhodná), se mnou tuto skrýš sdílela. Běžela
však jinou cestou, aby to nebylo tak nápadné. Rozhodli jsme se, že
z těch Her zdrhneme do Chicaga, kam zatím Kapitol nedosahuje,
ale dělá si zálusk, kde jsou nějací Západoslovani, cestou přes tu
hlavní vesnici Distriktu 1, kde seberu všechno moje, co se dá. V
čem Máj vynikala, bylo vyslovování jazykolamů a rychlé rapování.
Jakpak by ne, když má umět svoje jméno vyslovit.
Vytáhl jsem z břicha notebook, pokébally, skládací luk, rádio,
jídlo a akumulátory. Nevzal jsem solární panely, což nevadí, protože
by si těch desek stejně všimli ostatní. Ale měl jsem s sebou zrcadlo
a elektromagnet, což se dá na něco využít. Možná, dá-li ten
původně jen měsíční bůžek. Rádio jsem připojil k notebooku za
rozšíření jeho frekvenčního rozsahu, takže může za použití
dostatečného zesilovače (libovolná trubka, třeba z vyvrtaného
kmene - švýcarský nůž přinesla Máj) interferovat s leckterou
elektronikou. Rovněž je schopen i EMP, pokud se správně
nakonfiguruje. Dlouho do noci jsem to šteloval za konzumace stále
se tenčících zásob kofeinových roztoků. K večeři nebylo nic, ale
Blastoise nám obstaral vodu. Charizard zatopil, ikdyž jsem měl
strach, aby nezapálil i můj notebook s rádiem. Nechtěl jsem na Máj
nijak spěchat a tak jsem se zdržel pohlavního styku a raději si to
udělal sám někde hlouběji v té jeskyňce. Koneckonců jsem stejně
furt neměl kondomy, ale kdybych je někde našel, docela by se to
hodilo, co já vím, co mají v Panemu za pohlavní nemoci.
Ráno jsem sednul k notebooku a celý den jsem lokalizoval
počítače tvůrců her. K úniku stačí deaktivovat silové pole a pak
prostě zdrhat, ale já uznal za vhodné si s jejich počítači trochu
pohrát, než je odstavím. Například sbalit Máj na vizuální efekty,
jejichž je displej integrovaný do silového pole schopen. Takové
planetárium. Je potřeba zjistit, jakou instrukční sadu používají k
ovládání přijímače u arény, aby ji ovládali. Potom stačí tyto
instrukce poslat (vše se děje bez drátů) na tenhle přijímač a dělat
si z arénou, co chceme. Jenom ten signál musí být silnější, aby
převážil nad instrukcemi Gamemakerů. Tak jsem nechal notebook
prolamovat heslo slovníkovou metodu, mezi čímž jsem hledal zdroje
elektřiny, protože zbývala asi čtvrtina baterky. Vzal jsem si s sebou
skládací luk a střílel s ním nějaké ptáky různými válcovitými
úlomky, prý se nim nadává mockingjay a jsou přirozenou delay
smyčkou nebo ozvěnou. Daj se přes ně posílat data, ale já to
nezkoušel, protože jsem se radši napíchnul na zabezpečenější
internet. Proto jim budu česky říkat ozvěnosojka, ne, ozvěnojka,
ne, radši echosojka, vyslovováno jako echozojka. Když mě to
začalo nudit, tak jsem z magnetovcové skály sebral kus
magnetovce a vyrobil transformátor. Cestou zpátky jsem našel kus
igelitky. Jako náhrada za kondom to postačí. Děravé to kupodivu
nebylo.
S těma echosojkama byla cestou zpátky celkem prdel. Zahraje
se jim melodie nebo bassline, dokonce i bassdropy berou, a oni ji
opakujou pokaždé tišeji. Dobře to vylepší třeba melodii staré
americké nebo sovětské hymny. Jen se musí dát pozor, aby se to do
paměti echosojek vešlo, jinak nějaké tóny zahodí. Možná bych je
moh zapojit, až budu dělat někdy zase dýdžeje, protože jako
náhražka telefonní sítě se to z mého pohledu nevzdělaného
inženýra použít moc nedá.
Když jsem se k notebooku odpoledne vrátil, tak jsem viděl, že
heslo bylo "hungergamescontrol". Asi si mysleli, že se to nikdo z
distiktů nepokousí hacknout, protože nemají počítače, natož expy s
hackováním. Pikaču mi cucá nabíječku, takže si ten magnetovcovej
transformátor můžu nacpat do řiti a vyrobit místo toho třeba
akumulátor. Teď je potřeba disassemblovat software, který mají
spušťěný a zjistit, jak se tahle aréna ovládá. Zkouška z Assembleru
za všechny peníze. Ještěže používaj na tohleto 150 let starý levný
64-bitový kraksny, v Hovnicích se dávno jede na 256 qubitů.
Máj se zatím stará o moje, nebo spíše už naše, pokémony, které
jí připadají roztomilí. Dráček schopný zapálit celý Kapitol
(sežerevší tolik energie jako černá díra za pozemský den, bude se
hodit k anihilaci těchto těles) a želvička schopná dostříknout vodu
(ne tamto, na co to myslíte?) až na Měsíc, kam se snese jako sníh,
protože fyzika. Povedlo se jí také lokalizovat zdroj nejedovaté vody
(opíjení se methanolem nebo čím momentálně jaksi nenám v plánu)
a čornout kdesi 5galonový kanistr. Plast se prostě nerozloží ani za
3 století. Nicméně já vodu piju jen v případě nejvyšší nouze a jedině
chlazenou, zvlášť v těhle indeed tropických vedrech. Tak se kanistr
s vodou ukládal do tmy a chladu a já si vydestiloval bobulovici z
jedovatých plodů za pomoci improvizované destilační aparatury
sestávající ze starého podzemního vodovodu, Charizarda a
neolitické misky, kterou by mi přijduvší archeologové okamžitě
zabavili. Jak jsem tyto věci v hloubi jeskyně sháněl, vykradl jsem
asi nějakou hrobku, nebo co to bylo za místnost. Takže mám teď
asi $100000, což vůbec nevím, kolik je reálně. Bejt Máj aspoň
trochu jako Lara Croftová, tak tam vleze se mnou, ale ona asi radši
chce milostné vztahy s mými pokémony a projíždět mi notebook.
Přišla výpomoc z Distriktu, 4 lahve PanemColy po 3 l. Prostě
vědí, že bych se vody moc nenapil a nalitej bych toho moc neudělal.
Možná se jim spíš nelíbil můj zpěv Kaťušy s 2 promilema ethanolu v
krvi, které by leckterého sušáka už dávno zabily, ale můj
metabolismus už vydržel tolik věcí, že nějaké ani ne půlprocento
jedu v krvi dokáže rozchodit, ikdyž za lehce zvláštního chování.
Gamemakeři už o našem kempení ví, proto se pokouší
nenápadně nás někam vyhnat, ale ať si zkusí na člověka, pro
kterýho je klávesnice (nostalgie, diktování mi nebere přízvuk)
protezickou končetinou už od tý doby, co jsme měli v Zásřevu psací
stroje. Ostatní soutěžící se buďto zabili, což bylo signalizováno
výstřelem, který zní přesně jako 1 efekt z mé hudby složené ještě v
Hovnicích, nebo jsou také nevýslovně naštvaní, že tu 2 číteři a
kempeři a lamy a hekři apod., z nichž 1 studuje disassemly
gamemakerovského softwareu a druhá se stará o zbytek, narušují
streamlineované workflow gamemakerů a celých těchto Her. Už se
ozvalo asi 5 výstřelů, teďka zní 6. Nedělá mi dobře, když lidi umíraj
kvůli tomu, že mě bolí hlava buď ze studování Assembleru nebo je
to obyčejná kocovina, pročež se válím na tom, co jsme prohlásili za
postel a neoblbuju silové pole. Jíst nic nepotřebuju, alespoň
konečně zhubnu, těch skoro 100 kg je víc než ma mama. Dopřál
jsem si pár hodin spánku, nevím, jestli byla venku opravdu tma, ale
potemnějlá obloha to pravděpodobně naznačovala. Když jsem se
probudil, tak jsem si udělal rekapitulaci a dopsal cestopis do této
věty.
*** 6 ***
Perkele joo! Konečně jsem dočetl ten soudní spis, é, ty
disassemblie. Udělal jsem si nějaké poznámky, jak se ta jejich
paskajuttu, která ovládá tuhle arénu, ovládá. Ze všeho nejdříve
jsem si "nacheatoval" 16 láhví PanemColy, 8 pro Máj. Potom jsem
za pár hodin napsal demo pro jejich kopulovitou obrazovku v
silovém poli. Když jsem ho pouštěl, povedlo se mi na to velice
obstojně (líp, než po zálesácku vyrobená vodka) Máj sbalit, protože
nic takového v Distriktu 1 ještě nikdo neviděl, jelikož neměli
planetárium. Tehdy už byla svolná k sexu i s tím zaprášeným kusem
igelitky jakožto emulací kondomu. Nebylo potřeba provozovat
žádné sado-maso-bondage jako z toho starýho štrašně
marketovanýho porna 50 Shades of Grey, neboť představa, že jsme
sami v jakési džungli, kde je každá druhá věc jedovatá jak v
Austrálii a cokoliv nás kdykoli může zabít, Alláha nevyjímaje,
generovala dostatečné množství adrenalinu. Kdybych byl
Australan, tak by to se mnou moc nedělalo, protože v Bushi je
abundance životu nebezpečných druhů živočichů zcela
redundantní.
Gamemakeři zřejmě nic neučinili, neboť aparentně koukali s
otevřenou hubou na to, že je neautorizovaný hacker schopen lepší
grafiky a hudby, než doposud uměli. Ale podle mě pohybující se
geometrické obrazce z puntíků s béčkovým technem nejsou žádný
zázrak. Pravděpodobně také narafičili kameru do naší jeskyňky,
aby vyfapovali. Stále lepší než špionáž dnes staroamerické NSA a
obchodování s osobními údaji v reálném světě. Ale stejně na ni byl
vysílán úplně jiný záznam, totiž prázdné jeskyňky, pro jistotu, tím
pádem něvěděli, kde jsme, protože se jim údaje z arény rozcházely.
Protože byli teďka omráčeni mými programátorskouměleckými
(ne)schopnostmi, korunované hlasitým, vysoce odradivým zpěvem
staré americké hymny, tak jsme mohli celkem v klidu silové pole
vyřadit a v klidu si sem nechat poslat hromadu věcí a přivolat
vznášedlo. Měli až moc dlouhé vedení, ti Kapitolané. Prostě tak
100000 let za opicema, narozdíl od Zásřevu, tam jsme díky mému
hraní s časem technologicky napřed, byť jsme staromilci zakrslí
kulturně veprostřed 21. století.
Naládovali jsme vznášedlo (ona to byla technicky vzducholoď,
ale funkčně se podobala víc vznášedlu), takže bylo mimo hromady
zajímavých věcí také plné mražených úhořů, tím pádem se jeho
maximální letová výška snížila na 750m nad zemí a rychlost na 50
uzlů. Dodatečně jsem přivolal 16 vznášedel pro ostatní tribjúty,
jestli se pozabíjejí, nebo taky vypadnou, je jejich věc. Když jsme
odlétali, řekl jsem Máji: "Do you want to come back to my place,
bouncy-bouncy?", načež se pousmála, a řekla, že jo, připojujíce
komentář o kvalitě mé erekce bez použítí kapitolského Erectinu.
Jakpak by ne, při každodenní masturbaci. Načež bylo třeba
nastavit kurz k Distriktu 1 a čekat. Jakpak by jsme se do mé díry
nevraceli, když jsme tam oba nechali hromadu zařízení a můj
úžasný Getmobil MK-II. Mezitím píšu tenhle záznam a vyrábím
hudbu. Jen aby ne mě Kapitol neposlal jejich bojovná vznášedla,
ikdyž kvůli velkému nákladu byly by asi také pomalá. Charizard by
spálil i to moje a udělali by jsme kamikaze na Kapitol, což by jsme
ale z půlkilometrové výšky jakž takž přežili. Asi začnu psát
anglicky, protože mi Čeština po těch všech slovech promluvených a
slyšených už tak přirozená nepřipadá. Stejně mluvím getmansky.
*** 7 ***
Dorazivše do hlavní vesnice Distriktu 1, místní nás velice
bouřlivě přivítali. Když už byli tak veselí, tak jsme hodili párty, kde
posloužila moje muzika. Připadali si jako ve sci-fi, a tohle je indeed
fikce. Dostal jsem se konečně do svého dlouho opuštěného
provizorního domova, který ale už dlouho mým domem nebude,
protože vypadnu do Chicaga. Tam Kapitol nedosahuje. Zatím.
Každopádně to byla spíše nerdí párty, takový koncert. Distrikťané
nejsou moc rádi, že s Májí padám, ale potěšil jsem je tím, že
diplomatické vztahy budou s Chicagem mou zásluhou posilněny,
protože ho plánuju tak trochu dobýt, ale radši bez draků a obřích
želviček, nýbrž politicky přidružit k Hovnicím.
V slumoidní chatrči jsem se shledal se svým proti vznášedlu
mrňavým létajícím autem, které jsem pohodlně nacpal do toho
obřího vznášedla, neboť ačkoliv bylo při opouštění arény plné, něco
jsme ujedli. Pak tam byla hromada krámů, které jsem věnoval
Distrikťanům, včetně telefonového a elektrického vedení, takže
můžou na Internet stejně jako Kapitolané, nicméně jenom rychlostí
16 Mbps. I to ale považují za rychlost, třebaže přeplácaný Kapitol
má rád přeplácané webové stránky.
Ohledně Kapitolu, mám takový pocit, že je jeho vláda naštvaná,
ale tentokrát se radši drží ode mě dál, protože můžu klidně shodit
na Kapitol atomovku, která se ve vznášedlech většinou alespoň 1
nachází. No co, zkazil jsem jim 69. Hry. Teď se snaží o nich
nemluvit a zapomenout na ně, už jenom kvůli tomu jejich číslu.
Všechny ostatní věci jsem dal do vznášedla, ve kterém jsem s
Májí přespal. Je tam o hodně lepší kajuta, než jsou domy v této
hlavní vesnici. Slumoidní přístřešek jsem nechal osudu svému, aby
si z něho mohli kdyžtak Distrikťané udělat památník. Druhého dne
jsme se za velké účasti všech obyvatel s nimi rozloučili a po
poledni jsme vzlétli a nabrali směr Chicago. Bez hlavy třeštící z
manuálu se neobešlo kličkování mezi hornatou krajinou bývalého
Colorada. A jakoby v toho nebylo dost z distriktů, byl na sériovém
štítku lodi nápis MADE IN CHINA. Vysvětluje kdeco. Ještěže už z
toho Panemu padáme, ani pořádnou skládku s pořádnými počítači
neměli. Najít aspoň 64jádrový procesor byla vzácnost, jinak samé
16jádrové Core i9 (ty hlavně) a nižší. Od 1. Her v roce 2153 se to tu
zjevně nijak technologicky nevyvíjí, protože jako v Rakousku tady
není jaderná energie, kterou ztratili zničením Distriktu 13. Zde
bude končit část psaná česky, protože mimo anglické komunikace
s Májí mě čeká hromada anglického papírování a vyřizování v
Chicagu (tento cestopis mi připadá psát česky už divné, když je
kolem mě samá angličtina), protože tam jsou určitě vyspělejší, než
Kapitolcentrický Panem.
I tak si ale říkám, jaktože se mi ty Hry přežít povedlo a
vyhackoval jsem se z nich? Proč po nás nikdo tolik nešel, že nás
neobjevil? A proč ten los musel padnout zrovna na mě a Majdu?
Všechno mi to připadá jako kdybych chtěl, abych tím úspěšně
prošel. Já jsem se totiž do Kapitolu na chvíli vlastně podívat chtěl
a rovněž jsem chtěl vyzkoušet ty jejich vlaky a vzducholodě,
vznášedla, nebo prostě to, co můžou požívat místo vlaků, ale
nedělají to. Ale vlastně, když to vezmu, tak tohle je imaginární svět.
Tohle všechno doopravdy neexistuje. Může to znamenat, že si můžu
určit, jakým směrem se okolí bude vyvíjet, nebo jsem doopravdy
takovej skiller? Tohle může bejt asi jako 1 velkej LARP nebo Matrix.
Můžu mít v sobě jakousi duchovní sílu, že se mi to prostě povede.
Nebo věci se dějí a nedějí, dokud jejich dění nezkontroluju, čímž
změním jejich stav, tedy nahnu moje vnímámí více k té či oné
časové linii vesmíru, jako je tomu se Schrödingerovou kočkou. Na
tomto místě je potřeba ukončit tuto část, protože jsme již na půl
cesty k Chicagu a Máj vypadá, že s tím vznášedlem asi nebude
umět přistát tak, aby to bylo schopné ještě znovu vzlétnout, což se
bude náramně hodit, až budeme z Chicaga zdrhat před něčím
podobným, jako v případě Panemu, jak znám svoje zvířátka. Taky
potřebuju postavit raketu a projet někde nadsvětetelnou rychlostí,
v téhle cypárně nemůžu zůstávat věčně, když budu mít 1 problém
se státními aparáty za 2. Mimoto jsem začal psát už anglický
cestopis a tenhle by se s ním jen překrýval. Každopádně to v
Chicagu bude sranda mnohem větší, než byla tady, protože tam je
větší variabilita jevů a složitější socioekonomická struktura.
~~ Jonannes Getmann aus Scheißendorf, 2223-2224
EPILOG POST SCRIPTUM - Chicago, 2228 (asi, možná mají jiný
letopočet)
Do dalších 5 ročníků Her už mě nemohli vybrat, protože jsem jim
zdrhnul semhle do Chicaga, jehož hranice chrání Neohrožení pouze
pozemně, nikoli vzdušně či podzemně pomocí čehosi
připomínajícího Sovětského Datla Duga-3, ale četl jsem (ještěže
jsem je tam seznámil s věcí, jako je internet, ale já tam těm
chudým radši zavedl nástěnkový systém (Bulletin Board System) s
opravdovými nástěnkami), že bylo v Distrikrtu 12 divné, že někdo v
takové díře se hlásil dobrovolně za někoho jiného. Nějaká Katniss,
nebo tak nějak. Kupodivu ty 74. Hry vyhrála s jakýmsi Peetou, ale
způsobem, že Kapitol to asi nesnese. Prostě vydírání prestiže těhle
Her tím, že Alláhu akbar sní Respawnberry. Nicmémě Kapitol si
tam měnil pravidla, jak se mu zlíbilo, což taky není fair-play. Ale já
jsem jim to zneprestižnil s Májí stejně víc, až se výsledek snaží
vaporizovat. Ještěže jsem z Panemu vypadnul, Kapitol musí bejt
nasranej na všechny nás 4. Ikdyž mě za mou esej Sečtělí navenek
vyhodili, abych zajistil spojenectví Nedotknutelných při pokusu o
komunistický puč ze strany Odevzdanosti (zajímavé bylo, že mě
nedokázali zastřelit při podezření na divergentnost, připadal jsem si
jako Neo v Matrixu, ale tyhle cenzury se mi nelíbí, pak to do
ostatních fakt fakt moc nesedí), je to u Bezkastých furt lepší, než v
Panemu, už kvůli tomu, že mají na skládce lepší věci. Už mi ani
Hovnice / Scheißendorf / Zásřev tolik nechybí, protože tam stejně
zasahovala válka a portály se prostě ubránit dobře nedaly, a tak
většina obyvatel Hovnic odjela na delší dovolenou a Němčouři se
diví, co to sakra je tady, coto sakra je tamhle, co to sakra je
tadyhle, proč tu ještě nevede dálnice a odhodí tam nedodělaný, leč
jakž takž jaksi zázračně fungující stroj času.
Když jsem navrhoval "radnici" Nedotknutelných, tak jsem měl tu
možnost provozovat křemíkovou svatyni (prostě počítač) 16 hodin
denně. Ještěže Odevzdaní nám odevzdaně poskytují elektřinu.
Nastane ale čas, kdy jejich dotace potřebovat nebudeme, protože
díky technologii Sečtělých budeme mít na tom vyschlym jezeře
solární elektrárnu velkou jak tva mama, ba dokonce ještě větší.
Factionless stronk!
=====================
-= K O N E C ======================