MANU Á L - European Monitoring Centre for Drugs and Drug

Transkript

M
A
N
U
Á
L
SOUBOR STANDARDŮ PRO
ZKVALITNĚNÍ ZDRAVOTNÍCH A
BEZPEČNOSTNÍCH PODMÍNEK
V ZAŘÍZENÍCH REKREAČNÍHO
NOČNÍHO ŽIVOTA
listopad 2011
Tento soubor standardů vznikl jako součást projektu Club Health a byl
spolufinancován Evropskou komisí.
www.club-health.eu
IREFREA
European Institute of Studies
on Prevention
Rambla, 15 (2-3)
07003 Palma de Mallorca
Spain
www.irefrea.org
Club Health Healthy and Safer Night of Youth
Manuál: SOUBOR STANDARDŮ PRO ZKVALITNĚNÍ ZDRAVOTNÍCH A
BEZPEČNOSTNÍCH PODMÍNEK V ZAŘÍZENÍCH REKREAČNÍHO NOČNÍHO ŽIVOTA
Připravili:
Mariàngels Duch, Amador Calafat a Montse Juan
@ IREFREA, 2012
OB SA H
ÚVOD � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 5
1. PODMÍNKY NA AKCI � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 12
1.1. Přístup a bezpečnost vstupu�� 12
1.2. Vnitřní prostory: materiální prostředí �� 16
1.3. Na akci: sociální prostředí�� 20
1.4. Strategie plynulého ukončení akce (“Rozptylovací strategie”, Dispersal policy)�� 23
2. PERSONÁL A MANAGEMENT � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 25
2.1. Manažerský přístup�� 25
2.2. Pracovníci obsluhy �� 28
2.3. Vyhazovači a ochranka�� 29
2.4. Pracovníci zábavy: DJ a moderátoři/řečníci�� 30
3. REKLAMA NA ALKOHOL A REGULACE PRODEJE � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 31
3.1. Ceny a dostupnost�� 31
3.2 Speciální promoakce�� 32
ZDROJE � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 33
Uvažujeme-li v souvislosti s nočním životem o zajištění dobrých zdravotních a bezpečnostních podmínek v
tomto prostředí, je třeba zabývat se celým procesem, který determinuje vznik rizik. Proto je zcela nezbytné
znát a zhodnotit faktory a mechanismy, jež mohou tato rizika zvětšit, nebo naopak redukovat. Praktická
opatření mohou přinést minimalizaci zdravotních a bezpečnostních rizik v prostředí nočních podniků a
přispět k pocitu pohody jejich hostů. Splnit odpovídající zdravotní a bezpečnostní kritéria ovšem není snadné, neboť to vyžaduje dosáhnout souladu mezi řadou aktérů a potřeb. Proto je potřebné zesílit koordinaci
mezi zainteresovanými úřady na evropské, národní a místní úrovni i mezi veřejným a soukromým sektorem.
Tento manuál je výsledkem vyhodnocení souboru standardů připravených jako součást projektu the Club
Health (spolufinancovaného Evropskou komisí v rámci the Health Programme 2008-2013) s cílem zajistit
zdraví a bezpečnost v zařízeních pro rekreační noční život. Stoupá počet důkazů, že určité faktory, např.
levné drinky a akce na podporu jejich prodeje, nadměrný počet návštěvníků, příliš vysoká teplota v prostorách podniků či jejich vysoce liberální prostředí, výrazně přispívají k problémům spojeným s alkoholem v
koncesovaných podnicích i v jejich okolí. Významným faktorem se ukázala být i míra opilosti hostů. Vyplývá
z toho, že management i zaměstnanci těchto podniků mohou přispět ke změnám situace prosazováním
proaktivních postupů a praxe. Ty mohou zahrnovat například: i/ zajištění odpovídajících materiálních a sociálních podmínek v prostorách podniku, ii/ garantování, že personál chápe význam zodpovědné obsluhy a
angažuje se v ní, iii/ vyhýbání se marketingovým strategiím povzbuzujícím nadměrnou konzumaci alkoholu
a 4/ rozvoj partnerských strategií směřujících ke snižování incidentů spojených s alkoholem. Sem patří mj.
dobrá komunikace a spolupráce s policií, správními orgány i lokálními podniky veřejné dopravy, zdravotnickými službami a obcí.
Práce je zamýšlena jako referenční manuál pro podniky s koncesí na provozování služeb rekreačního
nočního života, manažery a pořadatele různých akcí. Z hlediska podnikání v nočním čase jde o tyto priority: neprodávání alkoholu osobám mladším, než stanovuje zákon; ukončení nezodpovědných marketingových postupů a akcí na podporu prodeje; zajištění bezpečnosti zákazníků i personálu a v neposlední řadě
zvýšení veřejné bezpečnosti a omezení narušování pořádku v místě či obci. Manuál může sloužit i jako
referenční příručka pro úřady zodpovědné za udělování koncesí, dohled nad jejich dodržováním, ale i za
tvorbu strategií pro danou oblast. Komplexní přístup, který by zajistil, že v nočních podnicích a jejich okolí
nebude docházet ke zdravotním a bezpečnostním incidentům, neexistuje. Lze však uskutečnit řadu kroků,
které sníží jejich pravděpodobnost.
Zdůvodnění
Pozorování a průzkumy zabývající se rizikovými faktory a postupy k zajištění zdraví a bezpečnosti
v zařízeních pro rekreační noční životy byly realizovány zejména v Austrálii, Kanadě, USA a Velké Británii. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda složky identifikované ve vědecké literatuře těchto zemí jako
klíčové jsou srovnatelné se situací v Evropě. Součástí našeho postupu byla prezentace empirických důkazů
zástupcům provozovatelů podniků tohoto druhu v Evropě a zjištění postojů a názorů evropských praktiků;
pro srovnání byly shromázděny i názory dalších klíčových zainteresovaných subjektů. Výzkum byl koncipován tak, aby mohl odhalit případné kulturní rozdíly a odlišnosti ve vnímání.
MANUÁL: SOUBOR STANDARDŮ PRO ZKVALITNĚNÍ ZDRAVOTNÍCH A BEZPEČNOSTNÍCH PODMÍNEK V ZAŘÍZENÍCH REKREAČNÍHO NOČNÍHO ŽIVOTA
ÚVOD
5
Účastníci
Na výzkumu se podílelo více než 75 respondentů z malých, středních i velkých měst, v nichž existuje bohatý noční život. Zhruba 80 % respondentů tvořili představitelé rekreačního průmyslu (většinou manažeři
nebo majitelé nočních klubů, ale také zástupci pořadatelů různých akcí a zastřešujících organizací), zbývajících cca 20 % byli další profesionálové přímo působící na tomto poli (např. zástupci veřejného zdravotnictví
a policie, ale i tvůrci strategií v dané oblasti).
Nástroje
Jako součást výzkumu1 byla realizována rozsáhlá rešerše odborné literatury zaměřená na identifikaci strategií, které mohou zajistit adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky v prostředí rekreačního nočního
života, i na příklady dobré (nebo vysoce nadějné) praxe. Na základě takto získaných informací byl připraven
soubor standardů, který byl rozčleněn do tří hlavních katerorií s řadou podskupin (což usnadní vyhodnocení
a monitoring vybraných klíčových složek):
1. PODMÍNKY NA AKCI 1.1. Přístup a bezpečnost vstupu
1.2. Vnitřní prostory: materiální prostředí 1.3. Na akci: sociální prostředí
1.4. Strategie plynulého ukončení akce (“Rozptylovací strategie”, Dispersal policy)
6
2. PERSONÁL A MANAGEMENT
2.1. Manažerský přístup
2.2. Pracovníci obsluhy 2.3. Vyhazovači a ochranka
2.4. Pracovníci zábavy: DJ a moderátoři/řečníci
3. REKLAMA NA ALKOHOL A REGULACE PRODEJE
3.1 Ceny a dostupnost
3.2 Speciální promoakce
Do prvního sloupce hodnoticího formuláře účastníci průzkumu u každé z výše uvedených složek uváděli:
1/zda je daná složka zajišťována v praxi (tj. zda ji zajišťuje jejich zařízení, a to bez ohledu na to, zda jde o
povinnost či ne), 2/ zda je regulována zákonem a 3/ pokud ano, zda je její dodržování vymáháno a kým.
V dalších sloupcích formuláře účastníci hodnotili u každého opatření: i/ snadnost/obtížnost jeho zavedení,
ii/ náklady na jeho zavedení a průběžné zajišťování, iii/ efektivitu opatření, iv/ jeho přijatelnost (tj. citlivost
daného opatření z hlediska lokálních kulturních zvyklostí) a konečně v/ význam opatření v rámci celkové
strategie (ten byl hodnocen na škále od 1=nejvýznamnější do 5=nejméně významné).
1 Calafat, A., Juan, M., Duch, M.A. (2009) Preventive interventions in nightlife: a review. Adicciones, 21 (4), 387-414 and Hughes K, Quigg Z, Eckley L,
Bellis M, Jones L, Calafat A, Kosir M, van Hasselt N. (2010) Environmental factors in drinking venues and alcohol-related harm: the evidence base for
European intervention. Addiction, 106, Supplement 1:37-46.
Aby měli výzkumníci možnost prezentovat potenciálním respondentům projekt i jeho nástroje a získat standardizovaná data, byl připraven jednak protokol s pravidly výzkumu, jednak postup, jak kontaktovat zástupce
zastřešujících organizací i vlastníky a manažery populárních mainstreamových podniků v relevantních lokalitách. Cílem bylo zjistit široký profesní pohled na danou oblast; pro srovnání byly vyžádány i názory dalších
profesionálů působících na daném poli, jako jsou experti podílející se na tvorbě strategií pro danou sféru či
odborníci ze sektoru veřejného zdravotnictví.
Ukázalo se, že napříč Evropou existuje velmi různorodá regulace dané oblasti a liší se i počet a spektrum zainteresovaných agentur a/nebo úřadů (ty se někdy odlišují nejen mezi jednotlivými státy, ale dokonce i mezi
městy či regiony jedné země); stejně se liší i požadavky spojené se získáním koncese na činnost v této sféře.
To velmi znesnadňuje možnost srovnání příslušné legislativy i opatření a mechanismů na její prosazování.
Analýzu a vyhodnocení dotazníků komplikovaly i některé terminologické problémy a posuny, způsobené mj.
používáním výrazů z odborného slangu některými respondenty. Proto byly v některých případech využity
následně zpracované kvalitativní přehledy připravené lokálními výzkumnými pracovníky.
Klasifikace složek
Ve snaze usnadnit porozumění a označit význam různých složek jsme vypracovali jejich klasifikaci:
Klíčové složky
Doporučené složky
ZA SPECIÁLNÍCH OKOLNOSTÍ
- indikují je důkazy (vědecká
literatura) i praxe (zkušenosti
respondentů z řad provozovatelů)
a potvrzují je názory dalších
klíčových subjektů, s nimiž byly
konzultovány. V manuálu jsou
označeny oranžově.
- literatura je příliš neuvádí, ale
jejich význam potvrzuje praxe. V
manuálu jsou označeny zeleně.
jako významné je neoznačuje
ani literatura, ani praxe (nebo
jsou uváděny v kontextu rozporuplných zjištění) a nemusí být
relevantní pro všechna zařízení
rekreačního nočního života, ale
za určitých podmínek by měly být
brány v úvahu. V manuálu jsou
označeny bíle.
Role složky v rámci strategie byla vyjadřována na sestupné škále od tří do jedné hvězdičky; otazníkem je
označována sporná role, šipkou nulová.
Význam posuzovaný na základě zkušeností z praxe představitelů dané oblasti byl hodnocen na vzestupné škále
od 1=nejvýznamnější do 5=nejméně významný.
Postup
7
Zjištění
Je velmi důležité zdůraznit, že podle výsledků výzkumu si představitelé zařízení rekreačního nočního života
zcela jasně uvědomují význam faktorů, které odborná literatura identifikovala jako klíčové, a zdají se připraveni
postupovat v souladu s požadovanými postupy. Přestože jedna z hypotéz výzkumu předpokládala rozdíly
v přijatelnosti potřebných opatření plynoucí z odlišných kulturních zvyklostí jednotlivých zemí, žádné zásadní
odlišnosti nebyly v pohledu na klíčové faktory zjištěny.
Většina respondentů z řad provozovatelů projevila velkou míru vstřícnosti pokud jde o praktickou operativní
rovinu věci, avšak vyjádřila pochybnosti ve vztahu k další regulaci těch faktorů, které dosud nejsou součástí
požadavků pro udělení koncese nebo které v současné praxi nejsou vyžadovány. Respondenti uvedli, že spíše
než „vymáhání“ dávají přednost „metodickému vedení“. Navíc někteří z respondentů konstatovali, že v praxi
jednají v souladu s doporučenými postupy, ale nechtěli by, aby byly stanoveny jako povinné; jejich dodržování
totiž považují i za určitou formu odlišení se od potenciálních konkurentů. Jinými slovy je kvalita chápána jako
přidaná hodnota a používána jako marketingová strategie. Představaitelé branže projevili obavy, že další regulace by znamenala další překážky pro každodenní management, kde by přidala na papírování a současně i
zvýšila průběžné provozní náklady. Systémy spolupráce na úrovni obce, kdy provozovatelé rekreačních nočních
zařízení kooperují s dalšími klíčovými aktéry dané sféry, naopak respondenti pokládájí za efektivní. Na jedné
straně vede k redukci problénů spojených s rušením veřejného pořádku a kriminalitou, na druhé ke zvýšení
výnosnosti podnikání i obecné atraktivity místa jako celku.
Ve východoevropských zemích však respondenti dávají místo pouhému metodickému vedení naopak přednost
regulaci. To může být ovlivněno (jak zdůrazňovali někteří respondenti) pořádáním ilegálních nebo tajných
akcí, které se neřídí žádnými pravidly a jejichž organizátoři tak získávají vůči konkurenci neoprávněné výhody.
V některých případech tyto akce probíhají v soukromých bytech nebo budovách, které pro tyto účely nejou určeny
a vybaveny, a nesplňují tedy zdravotní a bezpečnostní předpisy.
8
Základní podíl na zajištění dobrých zdravotních a bezpečnostních podmínek v rekeačních nočních zařízeních
mají zaměstnanci a management. Respondenti ohodnotili význam fungující praxe na tomto poli velmi vysokým
procentem a většinu praktických postupů personálu zařadili mezi klíčové. Přesto se zjištění týkající se této
oblasti výrazně liší jak v závislosti na zemi, tak dokonce i jednotlivých podniků. Diskrepance a nekonsistentní
hodnocení týkající se faktorů jako „regulace a vymáhání“ , „snadnost (nebo obtížnost) realizace“ či „účinnost a
náklady“ se zdají naznačovat, že přístup k nim se velmi liší a záleží na managementu podniku. Představitelé z řad
provozovatelů přitom souhlasí s tím, že významné faktory na tomto poli představuje zodpovědné podávání alkoholických nápojů (Responsible Beverage Service - RBS) a školení zaměstnanců; dávají však přednost tomu, aby
nebyly řazeny mezi požadavky pro udělení koncese. Skutečnost, že v některých případech je školení personálu
organizováno pouze vlastními silami podniku (bez jakékoli externí spolupráce a supervize) a že mu respondenti
nepřikládali až tak velký význam, může naznačovat, že zahrnuje jen podávání nápojů a marketingové strategie,
které se netýkají RBS. Stejný trend, tj. špatně zaměřené školení, se týká i tréninku personálu zodpovědného za
vstup do nočních podniků a bezpečnostních pracovníků.
Management i zaměstnanci by měli mít i dovednosti a schopnosti umožňující účinný zásah v jakékoli problémové situaci, která může v zařízení tohoto druhu nastat. Školením by přitom měli projít všichni - manažeři,
vlastníci či promotéři, obsluhující personál (včetně číšníků, sběračů nádobí i pracovníků v šatnách a na toaletách), zaměstnanci dohledu u vstupu do podniku, bezpečnostní pracovníci, DJ a animátoři. Komplexní školení
veškerého personálu působícího v rekreačním nočním podniku pomáhá zajistit dobrou vzájemnou interní koordinaci a umožní plnit jasný plán udržování „nízkorizikového prostředí“. Jako součást projektu Club Health vznikl
manuál školení pracovníků působících v prostředí nočního života.
Časté rozpory a odlišnosti v názorech lze pozorovat při hodnocení odpovědí týkajících se opatření v oblasti
,tvorby cen a dostupnosti služeb“ (m.j. i restrikce z hlediska otevíracích hodin a kapacit podniku). Někteří respondenti si sice uvědomují, že tento faktor může hrát hlavní roli v prevenci rizik, avšak celkově se odpovědi na
tuto otázku lišily natolik výrazně, že na jejich základě nebylo možné vyvodit obecněji platné závěry. Ve většině
případů ukazovaly odpovědi týkající se cenové strategie podniku provázanost s cenovou strategii a podporou
prodeje formulovanými mateřskou firmou, řetězcem a/nebo výrobcem alkoholických nápojů. I to je asi důvod,
proč se v cenových strategiiích jednotlivých zařízení neobjevují snahy o zvyšování cen alkoholických nápojů
a naopak snižování cen těch nealkoholických (což je dobrý postup k redukci i prevenci problémů spojených
s alkoholem).
Tato inovativní výzkumná práce porovnává vědecké poznatky s provozními zkušenostmi z evropského
prostředí. Ve čtrnácti členských státech Evropské unie byly vyhodnoceny standardy směřující ke zlepšení
zdravotních a bezpečnostních podmínek v prostředí nočního života. Výsledky ukazují, že většina zástupců
zařízení pro rekreační noční život si je vědoma problémů, na něž poukazuje literatura, a je připravena napomáhat jejich prevenci. Z tohoto hlediska nejsou mezi jednotlivými státy zásadní rozdíly. Ovšem k reálné
regulaci klíčových faktorů, na něž poukázal tento výzkum, zatím přistoupilo pouze několik málo zemí.
Většina respondentů z řad provozovatelů je připravena k uvedeným faktorům v praxi přihlížet, vyjadřuje však
pochybnosti pokud jde o jejich další regulaci, neboť se obává růstu papírování i nákladů. Skutečnost, že
respondenti necítí potřebu rozšiřování požadavků na prostředí rekreačního nočního života či jejich tužší
vyžadování, může být vysvětlena tím, že většina z nich řídí dobře vedené populární mainstreamové podniky. Jak již bylo zmíněno, někteří provozovatelé využívají kvality prostředí jako přidané hodnoty pro marketing svých zařízení; lze ovšem pozorovat i to, že v některých případech je tato strategie přebíjena nekalou
konkurencí. Otázkou zůstává, jak v prostředí rekreačního nočního života zaručit konsistentnost dodržování
klíčových kvalitativních faktorů a postupů, pokud jsou nastavovány pouze na provozní úrovni. Zkušenosti
zemí, které přistoupily k regulaci v dané oblasti, ukazují, že podniky musí jako záruku kvalitních standardů
doložit (například formou záznamů) realizovaná školení a implementované strategie, na jejichž základě získají od oprávněného úředního orgánu certifikaci.
Standardy představují obecně přijímané principy a soubory pravidel zpracovaných na základě expertních
znalostí. Tento průzkum ukazuje, že ve většině případů zahrnují poznatky z vědecké literatury i zkušenosti
z provozu shodné klíčové faktory, na nichž má stát dobrá praxe. Ovšem literatura zároveň ukazuje, že strategie, pokud nejsou povinné nebo spojené s vymahatelností, ale zůstávají dobrovolné, nejsou příliš účinné.
Prioritou by proto měla být regulace a vymahatelnost alespoň některých prvků, na něž klade důraz jak literatura, tak i představitelé z řad provozovatelů zařízení pro rekreační noční život; umožnilo by to homogenizaci praktických postupů a směřování k vyšší úrovni zdravotních a bezpečnostních podmínek prostředí
rekreačního nočního života.
Poděkování
Nejprve bychom rádi vyjádřili vděk všem respondentům, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu. Děkujeme jim za
jejich čas i za vytrvalost potřebnou k tomu, aby prošli celý rozsáhlý dotazník zahrnující dlouhý seznam charakteristik, které bylo třeba ohodnotit. Bez jejich přispění by se tato práce nemohla uskutečnit.
Zvláštní poděkování směřuje ke Karen Hughes a Marku Bellisemu (LJMU), Johanně Gripenberg Abdon (STAD),
Alexanderovi Hirschfieldovi and Andrewovi Newtonovi (University of Huddersfield), Luce Fornari (Ala Milano
Onlus) a Giovannimu Aresimu (Università Cattolica del Sacro Cuore) za jejich příspěvky, návrhy a zkušenosti
z dané oblasti, o které se s námi podělili.
A v neposlední řadě bychom rádi projevili náš vděk koordinátorovi projektu Mateji Kosirovi (UTRIP Institute) i
všem partnerům projektu Club Health2 , kteří umožnili shromáždění dat a propagaci našich standardů v rámci
odvětví. Bez jejich přispění by se tento výzkum nemohl uskutečnit.
IREFREA
listopad 2011
2 UTRIP Institute (Slovenia), LJMU (United Kingdom), IREFREA (Spain and Portugal), CePT (Luxemburg), Hogeschool Gent (Belgium), SANANIM (Czech
Republic), ACC (United Kingdom), Tibiscus (Romania), ISG (Austria), HSE (Ireland), Azienda ULSS (Italy), City of London LDPF (United Kingdom), IDEC
(Greece), Blue Point (Hungary), MEKKA (Hungary), ConRua-A (Portugal) and PROTASI (Greece)
Závěry
9
Klasifikace složek
Zjištění výzkumu Club Health a další komentáře Související praxe
Poznatky + Názor
zainteresovaných subjektů
Klíčová složka
Podloženo
literaturou i praxí
Doporučená
složka
Nedostatek
poznatků, ale
potvrzeno praxí
Složka vhodná
za určitých
podmínek
Nepodloženo
poznatky a
praxí; nemusí
se hodit pro
všechna zařízení
Poznatky, důkazy
Data z výzkumné studie Club Health doplněná
dalšími zjištěními a/nebo vysvětlivkami
Hodnocení významu
Nejvýznamnější/
Značně
významnou
Vědecká literatura z
předchozích výzkumů
Konzistentní
***
Značné
**
Slabé
*
Vzájemně si
odporující či
neexistující
?
Procento respondentů,
kteří danou položku
hodnotili jako
Neutrální
Nevýznamnou/
Málo významnou
Projekty a programy
(vyhodnocené i
nevyhodnocené), které
mohou být užitečné
pro volbu přístupu
k dané oblasti.
Struktura tabulky a použitá terminologie
11
1. PODMÍNKY NA AKCI
1.1. Přístup a bezpečnost vstupu
Jde o dva hlavní úkoly – zabezpečit, aby se do zařízení rekreačního nočního života nedostali lidé mladší, než je minimální
věk opravňující ke vstupu, a zajistit veřejnou bezpečnost prevencí výtržností a trestných činů. Vysokou úroveň zdravotních a
bezpečnostních podmínek podniku by měly garantovat některé procedury, např. i/ kontrola dokladů prokazujících věk, která zamezuje vstupu nezletilých osob, ii/ prevence vstupu zákazníků, u nichž je pravděpodobné, že jsou konfliktní a/nebo že u sebe mají
drogy či zbraně, iii/ informování zákazníků o pravidlech podniku, iv/ zajištění, aby podnik nebyl přeplněn, a v/ monitoring osob
čekajících ve frontě a shromažďujících se v okolí podniku, který umožňuje předcházet konfliktům a rušení veřejného pořádku.
Složka
Zjištění výzkumu Club Health a další komentáře
Související praxe
Zamezení vstupu
nezletilých
Kontroly věku by měly být prováděny jako prevence
prodeje alkoholu nezletilým. Přestože 86 % respondentů
z řad provozovatelů hodnotilo toto opatření jako jedno
z nejdůležitějších (a charakterizuje je jako „snadno
uskutečnitelné“ a „nízkonákladové“) a věková hranice je
uzákoněna ve všech zkoumaných zemích, jen
68,4 % respondentů tuto kontrolu provádí rutinně.
Nejběžnější výmluvou, proč se kontroly zletilosti v praxi
nedělají, je jejich nepotřebnost, protože podnik míří na
starší cílovou skupinu. V kontextu této otázky se často
uvádělo, že u žen lze bez průkazu totožnosti věk stanovit
obtížněji než u mužů.
The community alcohol
prevention programme
(součást projektu STAD)
http://www.fhi.se/en/
Highlights/ResponsibleBeverage-Service/
Popis: Kontrola dokladů
prokazujících věk, která
zajistí, že se do podniku
nedostanou osoby mladší,
než je věková hranice
opravňující ke vstupu
Na identifikaci nezletilých hostů by se měl podílet veškerý
personál s cílem odmítnout služby těm, kteří nebyli
zastaveni již u vstupu3.
V některých podnicích byly zavedeny systémy skenovaných
elektronických databází. U vstupu jsou zákazníci požádáni
o předložení dokumentů, které jsou naskenovány a
zkontrolovány, aby se potvrdila totožnost hosta4.
Známka
Hodnocení významu
Nejvýznamnější / Velmi významný
***
Popis: Zajištění, aby nebyla
překročena celková kapacita
zařízení, a zamezení jeho
přeplněnosti.
Omezení vstupu po
stanoveném čase.
Zamezení vstupu
konfliktním osobám.
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Limity pro počet hostů
12
Ve Velké Británni existují
iniciativy podporované
výrobci alkoholických
nápojů, jako např.
Challenge 21; Challenge
25 či PASS. Jejich výsledky
však dosud nebyly
důkladně vyhodnoceny.
85.7%
Neutrální
8.6%
Nevýznamný / Málo významný
5.7%
I když maximální kapacitu zařízení stanovují příslušné
úřady, odpovídá jí zařízení a vybavení podniků a 70 %
respondentů označilo tento faktor za významný, pouze 68, 4
% respondentů z řad provozovatelů podle toho postupuje i v
praxi. Většinou tvrdí, že uskutečňování takového postupu je
obtížné (69 %)5.
Několik výzkumů ukázalo souvislost mezi násilným
chováním a přeplněností podniků rekreačního nočního
života. Proto je významné využívat u vstupu do těchto
prostor spolehlivé metody počítání zákazníků.
Soutěžní projekt Best Bar
None pokrývá více než 67
měst ve Velké Británii a
jeho cílem je podporovat
dobrou praxi v dané
oblasti. Výsledky zatím
nebyly vyhodnoceny.
http://www.bbnuk.com/
what-is-best-bar-none
Mezi nástroje zamezující přeplněnosti nočních podniků
patří elektronické časové systémy, „píchačky“, speciální
pokladny, ale také sofistikovanější elektronická zařízení,
která jsou schopna i potvrdit věk zákazníka nebo jeho
předchozí záznam.
Známka
Hodnocení významu
**
71.0%
Neutrální
18.8%
10.2%
3 Švédský výzkum ukázal, že v případě, kdy pracovníci u vchodu kontrolují věk hostů na základě identifikačních dokumentů, se na to personál baru spoléhá a
věk již neověřuje ani u klientů, kteří vypadají jako nezletilí (Wallin and Andreásson 2004).
4 Tyto systémy zajišťují, že se do podniku nedostanou mladší zákazníci, než je povoleno, počítají množství vstupujících lidí a usnadňují snižování míry
výtržností, protože umožňují identifikaci hostů s nevhodným chováním a zákaz jejich vstupu do podniku. Výzkum v USA však zjistil, že i když systémy
elektronické verifikace věku (EAV) mohou zlepšit přesnost ověřování, nesnižují jeho potřebnou frekvenci (Krevor et al. 2003).
5 Nezdá se, že by tyto obtíže překážely v dodržování kapacity zařízení a správného poměru mezi počtem zaměstnanců a počtem hostů (viz „ předcházení
frontám v baru a na toaletách“).
Související praxe
Zamezení vstupu
osob pod vlivem drog
a osob s drogami
Lidé pod vlivem drog vyvolávají velmi často incidenty. Dobře
školený dohled u vchodu do podniku přitom může být
mimořádně efektivní při kontrole hostů a/nebo hostů pod
vlivem drog, a předcházet tak prodeji drog v podniku i všem
souvisejícím problémům. Vstupní kontrola zárověň jasně
ukazuje, že dané zařízení nedovoluje nezákonné či divoké
chování.
Popis:
Prevence vstupu
intoxikovaných osob
Prevence užívání a
distribuce drog v zařízeních
reakreačního nočního života
a jejich okolí.
Známka
Přestože 74,1 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že
v podniku provádí vstupní kontrolu intoxikace a drog,
90,9 % ostatních respondentů je považuje za nedostatečné.
To naznačuje, že pokud není personál u vstupu kvalitně
vyškolen, je velmi obtížné správně zhodnotit míru intoxikace
potenciálního klienta.
Hodnocení významu
**
85.7%
Neutrální
10.0%
Informační tabule s pravidly
podniku
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Popis: Hosté by měli být
předem informování o
pravidlech podniku (alkohol
a nezletilí, věková hranice,
pravidla oblékání, obsluha
intoxikovaných osob apod.).
Tabule informující o
pravidlech podniku
umožňují vyhnout se
frustraci hostů, jimž byl
odepřen vstup až poté, co
vystáli frontu u vchodu.
Známka
4.3%
Přestože tabule informující o pravidlech podniku nepatří
ve většině měst a oblastí, kde proběhl výzkum, mezi
požadavky pro získání koncese, většina zařízení je používá.
Na 78,9 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že je
v praxi využívají (snadné provedení, nízké náklady, vysoká
účinnost).
Pravidla jsou spolu s dalšími nástroji užívána pro
identifikaci a selekci příslušníků zvolené cílové skupiny
podniku a pro zamezení vstupu osobám, které jsou
považovány za nevhodné zákazníky6.
Britský manuál
National Pubwatch
Good Practice Guide
http://www.
nationalpubwatch.
org.uk/index.php
Hodnocení významu
**
52.9%
Neutrální
27.9%
19.2%
Složka
Související praxe
Monitoring interní televizí
CCTV může působit jako účinný odstrašující prostředek.
Zvláště užitečný je při monitoringu vstupních prostor a dále
při sledování odlehlých a skrytých prostor podniku; zde
může zamezit užívání drog či jejich distribuce, stejně jako
problémům s násilnostmi. Monitoring formou CCTV používá
v praxi 70, 7 % respondentů z řad provozovatelů.
Programy britského
úřadu Security Industry
Authority (SIA), které jsou
ve Velké Británii dostupné
operátorům systémů CCTV
a umožňují jim provozovat
je v souladu s nejnovějšími
profesními standardy.
Systémy uzavřeného
interního televizního okruhu
(CCTV) zvyšují u hostů pocit
bezpečí a kontroly
DOPORUČENÉ SLOŽkY
Sdružení The British Beer
and Pub Association
(BBPA) zpracovalo
manuál postupů pro
případ incidentů www.
beerandpub.com/
documents/publications/
industry/Drugs_and_Pubs.
pdf
Literatura uvádí, že zatímco někteří zákaznící klubů považují
monitoring prostřednictvím CCTV za výraz společenské
zodpovědnosti zařízení, jiní to mohou vnímat jako
narušování soukromí. V našem výzkumu však tento faktor
označilo jako vysoce citlivý a špatně akceptovatelný pouze
14, 5 % respondentů z praxe (a 18 % představitelů dalších
významných zainteresovaných profesních skupin).
Známka
Hodnocení významu
*
52.4%
Neutrální
27.0%
20.6%
6 Výzkum ukazuje, že prostřednictvím souboru vylučovacích metod (posouzení přijatelnosti stylu oblečení, způsobů chování apod.) dokáže personál u vstupu do podniku
(spolu s manažery klubu, pořadateli večera, pracovníky PR aj.) rozlišit ty osoby, které lze považovat za vhodné a naopak za nevhodné hosty (Measham and Hadfield,
2009).
Složka
13
Složka
Související praxe
Monitoring osob ve
frontách
Personál u vstupu do zařízení, který informuje čekající o
situaci, dává najevo zájem o jejich zákaznický komfort,
zvyšuje jejich autoritu a snižuje frustraci. Zároveň má
i lepší možnost posoudit vzezření hostů. Ač to není
považováno za klíčový faktor, kolem 65 % respondentů
z řad provozovatelů v praxi monitoruje osoby ve frontě,
protože to za nízké náklady zvyšuje bezpečnost podniku.
Programy britského
Authority (SIA) pro školení
pracovníků dohledu u
vstupu a bezpečnostní
ochrany.
Popis: Informování
zákazníků ve frontě o
době čekání a prevence
předbíhání.
Poslední výzkumy ukazují, že fronty na vstup do zařízení
mohou být využívány také jako součást jeho marketingové
strategie (známka popularity a prestiže podniku).
V některých případech měl možná dokonce vstupní
personál pokyn, aby zákazníky nechal ve frontě čekat7.
Známka
Hodnocení významu
*
Monitoring osob
shromažďujících se v okolí
podniku
Popis: Vyhodnocení
možných problémů.
Známka
Vstupné
Popis: Vstupné zamezuje
přebíhání hostů mezi
různými zařízeními.
35.8%
Neutrální
34.3%
29.9%
Parkoviště a prostory kolem podniku by měly být
sledovány s cílem zjistit užívání nebo distribuci
drog mezi potenciálními zákazníky a všimnout
si možných hostů s rizikovým chováním.
Programy britského
Authority (SIA) pro školení
pracovníků dohledu u
vstupu a bezpečnostní
ochrany.
Na 63, 8 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že
v praxi monitorují osoby shromažďující se v okolí jejich
zařízení. Fakt, že respondenti většinou toto opatření
řadí mezi snadno proveditelná, a to za nízké až střední
náklady, může naznačovat, že k tomu nevyužívají
žádné specifické postupy ani že nevytvořili společná
pravidla s policií a/nebo s dalšími subjekty.
Hodnocení významu
*
14
1
33.9%
Neutrální
2
36.9%
3
29.2%
Vstupné je využíváno primárně jako součást
marketingové strategie a může se lišit jak pro různé
večery, tak i v závislosti na typu a/nebo velikosti
zařízení. Vstupné se také výrazně liší mezi zeměmi.
Přestože většina respondentů z řad provozovatelů
nepovažuje vstupné za preventivní strategii, 63,8 %
z nich uvedlo, že vstup do zařízení zpoplatňují.
Přebíhání hostů z jednoho podniku do druhého by se
měla zařízení vyvarovat zejména těsně před zavírací
hodinou, kdy je úroveň opilosti/intoxikace hostů vyšší8.
Známka
Hodnocení významu
*
7 Viz Measham and Hadfield 2009
8 Viz Lang and Rumbold 1997
Neutrální
65.6%
9.4%
25.0%
Související praxe
Kontrola zbraní
Zařízení rekreačního nočního života by měla mít
jasný postup, jak zamezit tomu, aby se do podniku
dostaly zbraně; připraven a zveřejněn by měl
být i postup pro vyžádání zásahu policie.
V Portugalsku vyžaduje
nová regulace využití
bezpečnostních rámů
na detekci kovů u
vstupu na diskotéky či
do nočních klubů.
Popis: Prevence vstupu
osob se zbraněmi,
vyvarování se eskalace
násilí v případě incidentů.
Přestože nejsou standardizovány, provádí v praxi
kontroly na zbraně 47,4 % respondentů z řad
provozovatelů. V některých případech souvisí kontroly
s druhem produkované hudby, a jsou tedy prováděny
pouze některé večery (např. hip hopové večery).
Mezi respondenty, v jejichž zařízeních se kontroly na zbraně
provádějí, je pouze 10,8 % považuje za vysoce citlivý a
obtížně akceptovatelný prvek, zatímco mezi těmi, kdo
kontroly nerealizují, je toto procento vyšší
(26,2 %). Někteří respondenti zastávají názor, že kontrola
na zbraně zvyšuje obecný pocit bezpečí návštěvníků akcí.
Známka
Hodnocení významu
*
Přednostní vstup a služby
Popis: U vstupu ani dalších
služeb by neměl být nikdo
zvýhodňován.
Známka
9 Viz Graham 1999.
69.3%
Neutrální
13.8%
16.9%
Některé výzkumy ukazují, že by nikdo ze zákazníků
neměl být zvýhodňován, protože ti, kdo se cítí
znevýhodněni, mohou méně ochotně spolupracovat
s personálem9. Speciální oprávnění ke vstupu či
službám ale v praxi využívá 65,5 % respondentů jako
součást marketingové strategie pro vybranou cílovou
skupinu klientů a nástroj zamezující konfliktům.
Hodnocení významu
*
33.3%
Neutrální
20.0%
46.7%
Složka
15
1.2. Vnitřní prostory: materiální prostředí
Uspořádání, rozvržení a design vnitřních prostor podniku by měly umožňovat volný a plynulý pohyb zákazníků (například vyvarováním
se úzkých prostor nebo skrytých míst) a omezovat či vylučovat nadměrné horko a kouř. Snižuje se tak riziko výtržností a nezákonného
chování. K prevenci nehod a úrazů přispívá i udržování čistoty, úklid rozlitých nápojů a předcházení dalším bezpečnostním rizikům.
Složka
Související praxe
Teplota a větrání prostor
Ve většině zkoumaných států existují v zařízeních pro
rekreační noční život buď vymezené kuřácké prostory, nebo
je uvnitř podniku zákaz kouření. Ukázalo se, že hosté jsou
v přetopeném prostoru a zakouřené atmosféře podráždění a
v případě provokace více inklinují k agresivní reakci10.
Příručka „Safer Bars.
Assessing and Reducing
risks of violence“, součást
programu Safer Bars,
zahrnuje dotazníky, které
umožňují zhodnocení
prostoru barů z hlediska
fyzického komfortu a
bezpečí hostů, i rady, jak je
zlepšit.
Popis: Kontrola teploty a
větrání zamezuje přetopení
a zakouřenosti interiéru
I když je nákladné udržovat v prostorách podniku optimální
teplotu a větrání, 77, 9 % respondentů z řad provozovatelů
uvedlo, že tato opatření prosazují, protože jsou i vysoce
efektivní. Proto je také řadí mezi klíčové faktory zajišťující
dobré zdravotní a bezpečnostní podmínky v interiéru
podniku.
Známka
Hodnocení významu
***
73.1%
Neutrální
20.9%
Úklid rozlitých nápojů,
rozbitého skla a dalších
nebezpečných předmětů
Známka
V hodnocených podnicích se úklid rozlitých nápojů a dalších
rizikových prvků provádí pravidelně, čímž se předchází
úrazům spojeným s pádem na kluzké podlaze nebo pořezání
skleněnými střepy.
Na 96, 4 % respondentů z řad provozovatelů označilo
pravidelný úklid za běžný postup a 88 % ho z hlediska
zdraví a bezpečnosti hostů zařadilo mezi klíčové faktory.
nebyly vyhodnoceny.
V době neskleněného nádobí vyžaduje úklid prostor
speciální pozornost, protože hosté odhazuji plastové nádobí
s menšími zábranami než skleněné11 což zvyšuje znečištění
podlah tekutinami i odpadky. To zvyšuje nepořádek,
nepohodlí i nepříjemné pocity z prostředí podniku (a velký
nepořádek může nastartovat i zmatek a výtržnosti).
Hodnocení významu
**
Odklízení prázdných
sklenic a lahví
Popis: Zaměstnání sběračů
skleněného nádobí, kteří
zamezují hromadění sklenic
a lahví.
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Popis: Prevence
uklouznutí na rozlitých
nápojích či zranění
rozbitým sklem a dalšími
nebezpečnými předměty.
6.0%
http://www.camh.net/
Publications/CAMH_
Publications/safer_bars_
program.html
Známka
88.4%
Neutrální
8.7%
2.9%
Důsledkem nedostatečného odklízení skleněného nádobí z
prostor baru je dostupnost potenciálních zbraní, která může
zvýšit riziko úrazů.
Na 94, 4 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že
v jejich zařízeních se prázdné sklenice a lahve odnášejí
pravidelně, což zamezuje možným zraněním. Téměř
70% všech respondentů výzkumu řadí tuto činnost mezi
klíčové faktory pro zabezpečení dobrých zdravotních a
bezpečnostních standardů.
Hodnocení významu
**
16
10 Viz Graham et al. 2000; Homel et al. 2004
11 Viz Forsyth 2008
68.6%
Neutrální
18.5%
12.9%
bezpečí hostů, i rady, jak
je zlepšit. http://www.
camh.net/Publications/
CAMH_Publications/
safer_bars_program.htm
Související praxe
Uspořádání a design
Překážky omezující pohyb v podniku nebo nevhodný přístup
k poskytovaným službám mohou zvýšit míru násilností,
které jsou důsledkem příliš těsného kontaktu mezi hosty
nebo jejich soutěžení o službu/přístup k ní. Na 73, 1 %
respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že uspořádání
jejich podniku bylo navrženo s přihlédnutím ke zdravotním
a bezpečnostním hlediskům, a to navzdory vysokým
nákladům a obtížnosti realizace tohoto opatření.
nebyly vyhodnoceny.
Popis: Uspořádání
prostor podniku by mělo
být navrženo tak, aby
umožňovalo volný a
plynulý pohyb hostů a aby
zde neexistovala velmi
úzká nebo skrytá místa.
Takové prostorové řešení
je i zárukou bezečnosti v
případě nutnosti evakuace.
Známka
Přeplněnosti určitých míst podniku lze zabránit věnováním
zvláštní pozornosti prostorům baru, toalet, šaten, schodišť,
hal a chodeb. V podniku by měla být rozmístěna upozornění
na omezený přístup do potenciálně nebezpečných prostor
a také jasně označeny únikové východy. Neměly by v něm
být žádné temné nebo skryté prostory nebo by taková místa
měla být kontrolována interním televizním systémem CCTV;
zvyšují totiž anonymitu prostředí a usnadňují deviantní
chování12.
Hodnocení významu
**
Namátkové kontroly toalet
Popis: Zamezení
nezákonného chování,
jako je užívání nebo
distribuce drog.
62.8%
Neutrální
25.7%
11.5%
Některé země nepovolují pracovníkům ochrany provádět
na WC kontrolu kabin. V některých zařízení proto používají
jiné postupy, například umisťují k toaletám obsluhu,
aby odradila návštěvníky od užívání nebo prodeje
drog v těchto prostorách. Na 89, 3 % respondentů
z řad provozovatelů uvedlo, že se v jejich zařízeních
provádějí namátkové kontroly toalet. Na 63, 2 % je
hodnotilo jako klíčový faktor, přestože 47, 1 % současně
uvedlo, že jde o citlivé a špatně přijímané opatření.
Stojí za povšimnutí, že téměř jedna třetina respondentů
je naopak zařadila mezi zcela bezproblémové.
Protože je důležité respektovat soukromí hostů, měl
by mít personál pro tuto činnost jasné pokyny.
Známka
Hodnocení významu
**
Hlasitost hudby
Popis: Zajištění, že je
maximální hlasitost
zvukového systému
nastavena tak, aby nemohlo
dojít k poškození sluchu
zákazníků ani zaměstnanců
a/nebo k rušení okolí.
KLÍČOVÉ SLOŽKY
63.2%
Neutrální
14.7%
22.1%
Přestože je hlasitost hudební produkce ve všech
sledovaných zemích regulována zákonem, mnoho
respondentů z řad provozovatelů odpovědělo, že si tohoto
faktu nejsou vědomi. Uvedli také, že v některých případech
kontroly zvukových systémů museli zajišťovat spíše ochranu
vybavení klubu před poškozením (kvůli divokému výkonu
DJ) než ochranu sluchu hostů či okolí před hlukem.
Zatímco 79, 6 % respondentů z řad provozovatelů prohlásilo,
že je hlasitost produkované hudby kontrolována, 72, 2 %
ostatních respondentů výzkumu uvedlo, že tomu tak není.
Mělo by být zmíněno i to, že kromě sluchových problémů
je vysoká hlasitost hudby spojována i s vyšší mírou a větší
rychlostí konzumace alkoholu zákazníky.
Experti doporučují nastavení kontrolních zvukových
systémů tak, aby nebyla překračována hranice 90 decibelů.
Na taneční ploše a/nebo v blízkosti pódia by měla být
rozmístěna upozornění na riziko spojené s pobýváním v
blízkosti reproduktorů. Návštěvníkům by měly být
k dispozici i ušní ucpávky.
Známka
Hodnocení významu
**
50.8%
Neutrální
31.3%
17.9%
12 Viz Brookman and Maguire 2003; Deehan 1999..
zlepšit.
Publications/CAMH_
program.html
nebyly vyhodnoceny.
Složka
17
Složka
Související praxe
Dostupnost míst pro
posezení a odpočinek
Jen 66 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že
jejich podnik nabízí hostům prostory pro odpočinek a
posezení; tvoří ovšem obyčejně pouze malou část podniku.
Většina respondentů našeho výzkumu z řad provozovatelů
reprezentovala taneční podniky a klubovou scénu.
zlepšit.
Popis: Poskytnout hostům
prostory s vybavením
pro posezení, které jsou
klidnější a vzdušnější než
hlavní taneční plocha.
Známka
V úvahu by měl být brán i fakt, že pití „na stojáka“ zvyšuje
kapacitu podniku a také množství zkonzumovaného
alkoholu13. A může ovlivňovat (zvyšovat) i míru nepořádku a
obtíží (tělesný kontakt, srážky osob), stejně jako zdravotní
a bezpečnostní situaci (rozbité sklenice, rozlité nápoje).
Hodnocení významu
**
Zamezení frontám u
baru a na toaletách
Popis: Zamezit soupeření o
službu.
Zamezit incidentům v
místech s nadměrným
množstvím lidí.
58.1%
Neutrální
22.6%
19.3%
Frontám u baru a v prostorách toalet lze zamezit nastavením
a udržováním správného poměru mezi počtem hostů
a personálu. Ten výrazně napomáhá tomu, aby hosté
nemuseli soupeřit o pozornost obsluhy.
Většina respondentů z řad provozovatelů neřadí tento
faktor mezi klíčové. Pouze 43, 1 % z nich považuje správný
poměr mezi počtem hostů a personálu za nejvýznamnější
faktor. V kombinaci s názorem 69 % provozovatelů, že je
velmi obtížné počítat u vchodu množství hostů, se nabízí
otázka, nakolik přesná tedy může v praxi být kalkulace
zdravého poměru mezi počtem klientů a zaměstnanců
(který deklarovalo 79, 6 % provozovatelů). Pouze 60 %
provozovatelů uvedlo, že jsou schopni uchránit své hosty
před frontami.
18
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Ukázalo se, že nízký počet zaměstnanců v poměru k počtu
návštěvníků je spojován s častějšími násilnostmi. Proto je
velmi důležité mít na zřeteli, aby počet hostů podniku vždy
odpovídal jeho možnostem a byl ve správném poměru k
počtu zaměstnanců.
Také toalety by měly být udržovány dostatečně čisté a
vybavené.
Známka
Hodnocení významu
**
13 Viz Lightowlers et al. 2007
37.0%
Neutrální
35.5%
27.5%
Publications/CAMH_
program.html
nebyly vyhodnoceny.
Související praxe
Strategie používání
skleněného nádobí
Pokud jde o strategii v používání skleněného nádobí,
dospěl výzkum k rozporuplným zjištěním14. Nedostatek
shody v pohledu na danou otázku je výrazem odlišností
mezi podniky. Ve městech, kde strategie používání
speciálního skleněného nádobí není součástí podmínek
pro udělení koncese, uvedlo 44, 7 % provozovatelů, že
ji přesto v praxi uskutečňují. Mezi těmi, kdo tak činí,
označilo 48, 5 % opoužívání speciálního nádobí jako
vysoce účinné a 30, 3 % jako středně účinné; současně
je hodnotili jako „snadno proveditelné“, a to s nízkými
nebo středními náklady15.Naopak ti provozovatelé,
kteří tuto strategii neaplikují, uváděli pravý opak.
Více než 56 % všech ostatních respondentů zařadilo
používání speciálního nádobí mezi klíčové faktory.
Zavedení
polykarbonátového
skleněného nádobí (PCG)
do některých britských
barů a klubů již ukázalo
některé slibné výsledky,
přestože zatím nejsou
dostačující pro to, aby bylo
možné vyvozovat obecnější
závěry pokud jde o přínosy
z hlediska bezpečnostní
prevence16.
Popis: Podávat nápoje ve
sklenicích vyrobených z
umělého nebo zesíleného
skla, což brání jejich
použití jako zbraní.
Známka
Hodnocení významu
*
56.1%
Neutrální
33.3%
10.6%
Složka
Dostupnost jídla a
malého občerstvení
Podávání jídla je spojováno se snížením násilného chování.
Existují rozdíly mezi jednotlivými státy i typem zařízení. Náš
výzkum zjistil, že zatímco ve Velké Británii, Lucembursku
a Portugalsku nabízí 75–80 % klubů hostům určitý druh
jídel a/nebo malého občerstvení, v ostatních zemích
se toto procento pohybuje jen mezi 25-50 %. V těchto
zemích je podávání jídel často spojováno s nepořádkem
a otížemi navíc. Obecně je podávání jídla či občerstvení v
zařízeních rekreačního nočního života chápáno spíše jako
marketingová strategie než jako strategie prevence proti
násilnému chování.
Popis: Dostupnost jídla
je spojována s nižším
rizikem agresivity.
Známka
Související praxe
Hodnocení významu
*
Dostupnost vody zdarma
Popis: Bezplatné
podávání vody z
kohoutku s cílem zabránit
problémům tanečníků
vyvolaných horkem.
Známka
25.5%
Neutrální
31.7%
42.8%
Dlouhodobé tancování může způsobit vyčerpání
z horka a dehydrataci organismu. Na 67, 2 %
respondentů z řad provozovatelů potvrdilo, že je
v jejich zařízeních dostupná voda zdarma18.
U baru by měl být nabízen (a viditelně vystaven)
velký výběr lahvovaných vod a nealkoholických
nápojů za přiměřené ceny, což by napomáhalo
k prevenci před intoxikací alkoholem.
Hodnocení významu
?
1
61.2.%
Neutrální
2
23.9%
3
14.9%
14 Je vedena polemika ohledně míry závažnosti zranění způsobených tvrzeným a tepelně zpracovaným (annealed) sklem, jsou-li použity jako zbraně (Warburton and
Sheperd 2000).
15 S výjimkou Belgie, kde je pivo v závislosti na jeho druhu podáváno v různých sklenicích (obyčejně dodaných výrobci).
16 Výzkum realizovaný v Glasgow ukázal, že nulová rozbitnost skla znamená malý pokles zranění (Anderson et al. 2009).
17 Protože podávání jídel může do podniku přivést jinou klientelu nebo proto, že jídlo zpomaluje vstřebávání alkoholu do krevního oběhu (Homel and Clark 1994).
18 I když v některých zkoumaných podnicích „dostupnost vody zdarma“ znamená „vodu z kohoutku dostupnou na toaletě“.
Složka
19
1.3. Na akci: sociální prostředí
Je třeba zajistit, aby prostory pro akci a celkové prostředí nepodporovaly násilné, nekontrolovatelné nebo trestné chování
Složka
Související praxe
Identifikace
intoxikovaných osob
Nalévání již příliš opilým návštěvníkům se ukázalo jako
významná příčina vzniku problémů19. a zdá se, že jsou
si toho vědomi i zástupci podniků a pořadatelé akcí.
Velká většina z nich (92,8 %) uvedla, že intoxikované
osoby v praxi mezi návštěvníky vyhledává. S tím ovšem
opět nesouhlasí zástupci ostatních stran (54,5 %
uvedlo, že nevěří, že by tak provozovatelé činili). Jako
klíčovou složku ji vnímá 84,3 % všech zúčastněných.
Popis: Poskytnout těmto
osobám první pomoc
a/nebo asistenci.
Zabránit jakémukoli
násilí, které může v dané
situaci vzniknout.
Známka
Pro 53,4 % provozovatelů je toto téma velmi citlivé,
protože pokud se s problémem patřičně nepracuje,
může vést k eskalaci násilí20. I přesto na otázku, zda mají
pro tyto případy v praxi zavedenou patřičnou službu,
uvedlo pouze necelých šedesát procent provozovatelů
(58,9 %), že opilé jedince vyhledává obsluha. Navíc
se zdá, že s výjimkou ochranky má v této problematice
nějaký druh školení pouze 20 % personálu21.
Hodnocení významu
***
84.3%
Neutrální
14.3%
Úroveň tolerance
20
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Popis: Míra celkové
„shovívavosti“ podniku byla
identifikována jako jeden ze
čtyř hlavních faktorů, které
mohou zvýšit/snížit počet
případů agrese a násilí.
1.4%
O celkové úrovni akce informují návštvníka jak její průvodní
fyzické znaky (nepořádek, odpadky, slabé osvětlení),
tak i společenské aspekty, jako je podávání alkoholu
podnapilým, podporování nadměrné konzumace alkoholu
(soutěže a promoakce), tolerování užívání drog a dalšího
problémového chování22.
73,9 % zástupců nočních podniků uvedlo, že úroveň a
pořádek na akci kontroluje, zástupci ostatních stran však
s tímto tvrzením nesouhlasí (58,3 % uvedlo, že kontrola
na akcích neprobíhá). Úroveň je subjektivní měřítko, které
může být hodnoceno mnoha různými způsoby v závislosti na
kultuře, hudebním žánru, kontextu i individuální situaci23.
Implementace může být obtížná. Respodenti ji nevnímali
jako konfliktní, ale přibližně 60 % všech respodentů ji
hodnotilo jako klíčovou složku.
Známka
zlepšit.
http://www.camh.
net/Publications/
CAMH_Publications/
safer_bars_program.html
Hodnocení významu
***
61.2%
Neutrální
26.9%
11.9%
19 Tyto problémy zahrnují úrazy, násilí, napadení a dopravní nehody (Graham, Osgood. Wells and Stockwell 2006).
20 Na některých navštívených akcích nesměla obsluha opilého zákazníka obsloužit, pouze přivolala ochranku, která problém řešila. Přestože je tím chráněna především
bezpečnost personálu, výzkum ukázal, že přítomnost ochranky může naopak násilí rozpoutat. (Graham et al.1980; Homel, Tomsen, and Thommeny 1992; Lister, Hobbs,
Hall, and Winlow 2000 )
21 Výzkum ukázal, že pro minimalizaci rizik je vhodné, aby měl školení ve vyhledávání a zvládání opilých lidí veškerý personál (Graham et al. 2005).
22 Odpovídá to i posledním zjištěním, která ukázala, že na snižování agresivity v barech má vliv i prostředí a dění kolem (např. méně neskrývaných sexuálních aktivit či
zvýšený komfort; (Homel, Carvolth, Hauritz, McIlwain and Teague 2004).
23 Pro ilustraci uvádíme poznámku manažera klubu zaznamenanou během kvalitativních rozhovorů: „Pokud žena, která právě objednala několik lahví šampaňského na
oslavu svých narozenin, tancuje na stole, cítí se sexy a šťastná, nezasahujeme. Na druhou stranu pokud skáče po pohovkách, ničí je svými podpatky a obtěžuje ostatní
zákazníky, zakročíme okamžitě.“
Kodex chování
Pravidla (slušného, přijatelného) chování by měla být
viditelně vyvěšena, aby návštěvníky upozornila na případné
právní a sociální důsledky intoxikace či problémového
chování.
Popis: Psaná domací
pravidla, která specifikují
přijatelné a nepřijatelné
chování a způsob
řešení problémů
Známka
Související praxe
76,8 % dotazovaných zástupců majitelů a pořadatelů akcí
psaná pravidla na akcích vyvěšuje, 68 % je považuje za
klíčovou věc.
Hodnocení významu
*
1
68.1%
Neutrální
2
14.5%
3
17.4%
Složka
Mix návštěvníků
Přibližně 46 % do výzkumu zapojených pořadatelů
akcí odpovědělo, že o různorodou společnost na svých
akcích nijak zvlášť neusiluje. Naopak někteří z nich se
ve snaze předejít problémům zaměřují právě jen na
velmi konrétní návštěvníky (věk, hudební žánr adt.).
Popis: Zajištění pestré
společnosti co do věku
a pohlaví návštěvníků
je spojováno s menším
rizikem výtržností.
Známka
Související praxe
Odpovědnost za většinu násilností, které se na akci či
v jejím okolí odehrají, mají dle průzkumu hlavně mladí
muži . Přesto jen jedna třetina všech dotázaných uvedla,
že z hlediska zajištění bezpečnosti vnímá různorodou
společnost jako důlěžitou. Jedním z možných vysvětlení je
skutečnost, že většina zúčastněných majitelů a pořadatelů
akcí uvedla, že se zaměřuje na starší klientelu.
Hodnocení významu
**
Výběr hudby
Popis: Hudba má přímý vliv
na chování návštěvníků.
32.3%
Neutrální
29.0%
38.7%
Zdá se, že většina zástupců provozovatelů netuší, že hudba
může významně ovlivnit bezpečnost i zdraví návštěvníků
akce. Výběr hudební produkce vnímají jako důležitý z
hlediska přilákání cílové skupiny a někteří do ní neváhají
značně investovat (22 % uvedlo hudební složku akce
jako vysoký náklad, 52 % jako střední). O spojitosti mezi
hudebním stylem a užíváním drog25 se však provozovatelé
nezdají být příliš informováni, stejně jako o možných
efektech, které může mít určitá hudba na konzumaci
alkoholu, sexuální aktivitu a/nebo páchání výtržností a
násilí26.
Neznámá jsou provozovatelům akcí také specifika v užívání
určité drogy v závislosti na typu akce (hudební žánr,
prostředí) . Více než dvě třetiny tak hodnotily vliv hudební
produkce na utváření sociálního prostředí jako málo nebo
průměrně významný. U konrétních hudebních akcí, kde lze
v souvislosti s hudební produkcí předpokládat zvýšené
riziko, jsou nicméně určitá bezpečnostní opatření a kontroly
zaváděna.
Z hodnocení vyplývá, že jako velmi důležitou vnímá hudební
složku většina dotazovaných. Vzhledem k výše uvedenému
se však lze domnívat, že otázku vnímali respodenti spíše
z hlediska marketingu než prevence. Této interpretaci
napovídá i fakt, že některé podniky zvou známé Djs
mezinárodní klubové/taneční scény pravidelně.
Známka
Hodnocení významu
**
34.9%
Neutrální
28.6%
36.5%
24 Z průřezového komparitivního průzkumu mezi 3003 Brity, Němci a Španěly, kteří trávili dovolenou na Ibize a Malorce a při odletu domů vyplnili dotazník, vyplynuly
jako nejčastější charakteristiky osob, které se během dovolené s někým popraly, následující: mladý muž, častá opilost, užití konopí nebo kokainu. (Hughes et al. 2008)
25 Bylo prokázáno, že mezi hudebními preferencemi a frekvencí konzumace alkoholu je velmi úzká spojitost, stejně jako mezi frekvencí opilosti a užíváním jiných drog
(Gilbert and Pearson 1999; Oleaque 2004)
26 Viz Forsyth et al. 1997, Forsyth 2009
27 Viz Anderson et al. 2009
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Složka
21
Složka
Zábava
Souvislost mezi nudnou či nekvalitní zábavou a zvýšenou
konzumací alkoholu a rizikem agresivního či problémového
chování ukázala např. australská studie28. Jiné studie
uvádějí, že dostupnost zábavy (např. televize, hudba, tanec)
prodlužují čas, který návštěvník na akci stráví, a stoupá tak i
konzumace alkoholu29.
Popis: Zábava by neměla
být násilná a přehnaně
zaměřená na sex.
Související praxe
Většina oslovených provozovatelů akcí vnímá nabídku
zábavy jako marketingový nástroj/strategii, který je
zviditelní před konkurencí, nikoli jako nástroj prevence. 40
% z nich hodnotilo zábavu jako velmi důležitý prvek svého
podnikání, přičemž náklady na ni uváděly jako vysoké či
středně vysoké (70 %).
Na snížení hmotných škod má dle analýzy vliv i „feminizace“
estetické stránky akcí (design, interiér, zábava, marketing)30.
V každém případě by se zábava měla obejít bez násilí a
explicitních sexuálních témat.
Známka
Hodnocení významu
?
39.1%
Neutrální
31.3%
29.6%
28 Viz Homel and Tomsen 1993
29 Viz Single and Pomeroy 1999
30 Viz zpráva ‘Nightlife in nine European cities. Ecological analysis of risks and prevention’ (http://www.irefrea.org/index.php?page=6-1-2)
22
1.4. Strategie plynulého ukončení akce (“Rozptylovací strategie”, Dispersal
policy)
S možnými komplikacemi a problémy při hromadném odchodu návštěvníků z masových akcí je třeba počítat dopředu a ve spolupráci
s policií a dalšími složkami připravit opatření pro jeho bezpečný a řádný průběh a minimalizaci případného veřejného nepořádku.
Složka
Související praxe
Kontrola u východu
a doprava
Násilí v prostředí nočního života bývá spojováno s velkým
počtem intoxikovaných osob, které se snaží dostat z
podniku ven, aby např. chytli taxi, vešli se do autobusu či
nemuseli stát frontu na občerstvení31, nebo také
s následným zbytečným zdržováním se v okolí akce32.
The Safer Bars program
Popis: Přesunout a
instruovat personál, aby
po skočení akce vyzval
návštěvníky k odchodu;
zamezit kumulaci lidí
u dveří; identifikovat
osoby, které by mohly
potřebovat pomoc; zajistit
bezpečné taxi služby.
Konfliktům při boji o taxi lze předejít např. nabídkou
rezervačního systému. Jako účinná se jeví i spolupráce
s dalšími orgány nebo policií33.
63,6 % provozovatelů uvedlo, že na jejich akcích probíhají
u východu kontroly, přičemž 70 % to považuje za klíčové.
Spolupráci/konzultaci s policií a dalšími složkami však
většinou nevyhledávají. V této souvislosti 72 % všech
ostatních respodentů uvedlo, že se s podobnými opatřeními
v praxi nesetkávají.
Někteří z dotazovaných zástupců policie uvedli, že ve
většině případů se provozovatelé spoléhají pouze na
městskou policejní hlídku a veřejnou dopravu, a sami
potřebné služby svým zákazníkům nezajišťují. Vzhledem
k tomu, že pouze 17 % provozovatelů zhodnotilo náklady
spojené s bezpečným ukončením akce jako vysoké, se zdá,
že podobná opatření nevnímají jako potřebná.
Známka
Neutrální
Přesun personálu
Popis: Dostatečný
počet obsluhujícího
personálu pomůže zamezit
tlačenicím a vzniku
zúžených profilů a míst.
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Liverpool’s City Safe
(http://www.liverpool.
gov.uk/council/strategiesplans-and-policies/
community-safety/)
Ve Francii platí od 1.
prosince 2011 pro všechny
noční podniky povinnost
poskytnout návštěvníkům
certifikované zařízení na
měření alkoholu. Vzniká
též iniciativa podporující
alkotestry jako součást
vybavení všech vozidel.
Hodnocení významu
***
70.0%
17.1%
12.9%
Je důležité předcházet lokálnímu přelidnění. Když se blíží
zavírací doba, měla by být pozornost věnována především
toaletám, šatnám, schodištím a vstupním prostorám.
Zároveň by měl personál zajistit, aby v prostorách
nebyly žádné bezprizorní lahve a skleničky
a aby si je hosté neodnášeli ven.
Provozovatelé jsou si dle průzkumu těchto rizik vědomi,
neboť 75,4 % z nich uvedlo, že před ukončením
akce přemisťuje zaměstnance. 73 % to považuje za
klíčový faktor. Jako velmi účinné toto opatření vnímá
49,3 % z nich, přičemž přibližně polovina (50,7 %)
provozovatelů uvedla u této položky střední náklady.
Známka
http://www.camh.
net/Publications/
CAMH_Publications/
BEDA dispersal policy
http://www.lacors.gov.
uk/lacors/ContentDetails.
aspx?id=14525
NOCTIS dispersal policy
http://www.noctisuk.org/
Policy/163512/noctis_
policy_documents.html
Hodnocení významu
73.1%
Neutrální
17.9%
9.0%
31 Viz Allen and Goody 2002; Homel et al. 2004
32 Viz Graham et al. 2006
33 Např. ve městě Leeds byly zastávky autobusů a stanoviště taxíků rozptýleny po okolí, aby nedocházelo k přílišné koncentraci službychtivých zákazníků. V Manchesteru
jsou fronty na taxíky a autobusy bedlivě sledovány policií (Roberts 2004).
23
Složka
Oddychový čas,
„chill out hodina
Některé strategie pro bezproblémové ukončení akce
doporučují ke konci otvírací doby podniku pouštět pomalejší
hudbu, snížit její hlasitost a zvýšit osvětlení prostor.
Popis: Úprava
osvětlení, hudby i
služeb, která zpříjemní
návštěvníkům odchod.
24
Související praxe
56,1 % provozovatelů uvedlo, že podobné opatření
v praxi používá. 90,9 % ostatních respodentů
s tímto tvrzením ovšem nesouhlasí.
Přibližně 40 % provozovatelů považují chill out před
zavřením podniku za velmi efektivní nástroj (třetina
však nesouhlasila a efektivitu hodnotila naopak jako
nízkou). Všichni se shodli na tom, že nejde o citlivou
oblast, a pro třetinu všech dotázaných je toto opatření
nedůležité. Náklady uvedlo 62,5 % jako nízké, z čehož
lze usuzovat, že na rozpočet akce nemají opatření pro
zajištění bezproblémového ukončení výrazný vliv.
Známka
Hodnocení významu
*
46.7%
Neutrální
21.7%
31.6%
Co se týče přístupu managementu ke zlepšování zdravotních a bezpečnostních standardů, výzkum ukázal, že spolupráce bývá
obtížná, s výjimkou případů, kdy je dodržování pravidel povinné nebo hrozí postih při nedodržení. Vedení by mělo vždy zajistit
bezpečnost jak hostů, tak personálu, a snažit se o dobrý vztah s místními komunitami.
Složka
Související praxe
Zapojení klíčových subjektů
Zapojit se mohou zástupci místních úřadů, policie,
zdravotnických, adiktologických a probačních služeb,
vzdělávací instituce, místní podnikatelé i rezidenti. Skupina
by měla pracovat na rozvoji intervencí, které povedou ke
snížení zneužívání alkoholu a s ním spojené kriminality.
Iniciativa STAD, kterou
v roce 1996 spustila
stockholmská radnice
Popis: Pro řešení problémů
a hledání možných
komplexních řešení vytvořit
pracovní skupiny, do nichž
budou zapojeny všechny
zainteresované strany.
57,1 % dotazovaných provozovatelů uvedlo, že s dalšími
subjekty v této oblasti spolupracuje (ve většině ze
sledovaných zemí přitom není spolupráce povinná)34.
Ve Spojeném království uvedlo spolupráci dokonce
100 % provozovatelů. Přestože více než 52 % považuje
tuto oblast za obtížně proveditelnou, stejné procento
dotázaných provozovatelů ji považuje za klíčovou.
Pokud se vzniklé pracovní koalice nestanou
vyloženě nezbytností, brání často jejich rozvoji
a implementaci samotné fungování a udržování
skupiny. A to i přesto, že závěry takových pracovních
setkání jsou hodnoceny jako velmi prospěšné.
Známka
community-safety/)
Hodnocení významu
**
Spolupráce s policií
Popis: Trvalého úspěchu lze
lépe dosáhnout s asistencí
a podporou policie.
Známka
52.2%
Neutrální
26.9%
20.9%
Ukázalo se, že policie může hrát ve snižování počtu
nehod a úrazů způsobených alkoholem vedoucí úlohu35.
Přestože 82,1 % provozovatelů uvedlo, že s policií na
většině akcí spolupracuje (s výjimkou Velké Británi,
kde je na tuto spolupráci vázána provozní licence), lze
se domnívat, že jde převážně o případy, kdy je policie
přivolána k řešení již vzniklého problému. Zhruba polovina
provozovatelů nevidí v této oblasti problém (opět s výjmkou
Británie, kde naopak 60 % hodnotí spolupráci s policií
jako náročnou). Pro 38 % představuje spolupráce s policií
citlivou oblast, zároveň ale také vysoce účinnou (42,6 %).
Příkladem strategie
založené na spolupráci
několika složek v čele s
policií je britský program
TASC Tackling Alcoholrelated Street Crime (TASC;
Cardiff, UK)
Hodnocení významu
**
KLÍČOVÉ SLOŽKY
První pomoc a akutní
zdravotní péče pro
návštěvníky
Popis: Standardizovat
provozní opatření, která
podniky dobrovolně
zavádějí
69.7%
Neutrální
19.7%
10.6%
Provozovatel by měl být schopen zajistit akutní zdravotní
péči rekreačním uživatelům drog (zajistit proškolení
personálu a dostuponost základní odborné literatury)36,
případně si na tuto činnost najmout externí odbornou firmu.
K dispozici mohou být i automaty na kondomy jako prevence
proti nechtěnému početí a/nebo pohlavně přenosným
chorobám.
34 V Anglii a Walesu existuje pro místní orgány zákonná povinnost spolupracovat v otázkách kriminality a veřejného pořádku, tzv. ‘Crime and Disorder Reduction
Partnerships’ or ‘Community Safety Partnerships’. www.crimereduction.homeoffice.gov.uk/regions/regions00.htm
35 Např. minimalizace dopadu na okolí, kontroly v davu, zavádění pravidel pro návštěvnost, zajišťování bezpečnosti hostů i personálu v případě vzniku problému
(Doherty and Roche 2003)
36 Přestože významná část klubů má v prostorách vlastní „ošetřovnu“, neexistují odborná doporučení, jak má být proškolen personál, který zde pracuje, ani v jakých
případech je třeba přivolat záchranku. Pokud v případě incidentu není hostům poskytnuta adekvátní pomoc ze strany personálu nebo nejsou-li včas odesláni do
nemocnice, riziko zdravotních komplikací i riziko úmrtnosti se zvyšuje. (Wood et al. 2008)
2.1. Manažerský přístup
25
71,9 % provozovatelů uvedlo, že pro své návštěvníky
nějakou zdravotní službu zajišťuje, žádné další podrobnosti
(jaké kurzy a školení zaměstnanci absolvují či zda službu
zajišťují extrenisté) však průzkum nesledoval. Velké rozdíly
v hodnocení „snadnosti“, „efektivity implementace“,
„přijatelnosti a cen pro návštěvníky“ (stejně jako fakt, že
pouze 58,9 % uvedlo, že dodržují zásady RBS) mohou
naznačovat různé vnímání a přístupy provozovatelů akcí ke
zdravotní péči a vyžadují další zkoumání.
Známka
Hodnocení významu
*
70.1%
Neutrální
22.4%
Kodexy a další ujednání
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Popis: Standardizovat
provozní opatření,
která podniky
dobrovolně zavádějí.
26
7.5%
Zásady a kodexy vznikají obvykle na základě spolupráce
provozovatelů s dalšími orgány. Týkají se např. reklamy nebo
zavírací doby.
Dobrá praxe zahrnuje protokoly o zodpovědném podávání
alkoholických nápojů (RBS), postupy pro případ násilných
výtržností, praktické zkušenosti se zvládáním davů či
opatřeními v dopravě.
40,7 % provozovatelů hodnotí provozní standardy jako velmi
efektivní (51,9 % jako průměrně efektivní) a zhruba 70 %
z nich je považuje za klíčové. 60 % provozovatelů pak
uvedlo, že je v praxi mají zavedeny, přestože to po nich
většinou nikdo pro udělení licence nevyžaduje (pro Británii
zde opět platí implementace ve 100 % případů, naopak
provozovatelé z Lucemburska a Slovinska uvedli, že tento
typ standardů nepoužívají vůbec). V zemích, kde je jejich
zavádění více rozšířeno, uváděli provozovatelé také to, že
případné porušování zásad se řeší pouze v rámci podniku.
U ostatních zemí podobné dohody se zaměstnanci, zdá se,
nemají.
Známka
Review of the Social
Responsibility Standards
for the Production and
Sale of Alcoholic Drinks
(2008)37, zpráva, kterou
vydalo britské ministerstvo
vnitra a poradenská
společnost KPMG.
The Portman Group’s
Code of Practice
http://www.portmangroup.
org.uk/assets/
documents/Code%20
of%20practice%20
4th%20Edition.pdf
Hodnocení významu
*
Domácí pravidla a
management
Popis: Psaná domácí
pravidla týkající
se přijatelného a
nepřijatelného chování
hostů i personálu
Známka
75.8%
Neutrální
10.6%
13.6%
Literatura uvádí, že existence psaných interních
pravidel souvisí i s vyšší pravděpodobností, že byl
personál proškolen v zásadách zodpovědného podávání
alkoholických nápojů. Psaná pravidla mohou také pomoci
zvyšovat povědomí hostů i personálu o následcích
nerozumného pití nebo prodávání alkoholu mladistvým38.
Většina provozovatelů uvedla, že mají psaná inerní
pravidla (78,9 %), že spojené náklady jsou nízké (73,2 %)
a implementace je velmi snadná (48,2 %). Efektivnost je
nízká až střední. Tyto údaje však nekorespondují s výsledky
uváděnými v části výzkumu zaměřeném na zodpovědné
podávání alkoholu.
Hodnocení významu
*
48.2%
Neutrální
28.6%
23.2%
37 Kompilace, kterou schválili jak zástupci provozovatelů, tak vládní agentury, uvádí jako „5 principů správné regulace“: přiměřenost, odpovědnost, konzistentnost,
transparentost a cílenost.
38 Viz Doherty and Roche 2007
Související praxe
Zodpovědné podávání
alkoholických nápojů
(Responsible Beverage
Service – RBS)
Výzkum ukázal, že pro dosažení trvalých výsledků by
měly být zásady RBS ukotveny v interních podnikových
pravidlech, schváleny managementem a měli by se jimi řídit
všichni zaměstnanci klubu (od dveřníka po majitele). Pokud
je tomu jinak, změny nebývají výrazné a dlouho nevydrží39.
Popis: Management by měl
zajistit školení a supervizi
personálu v zásadách RBS.
Podle Moshera (2002) jsou minimální požadavky na školení
RBS následující:
• obsluha je seznámena se všemi
základními informacemi
Publications/CAMH_
program.html
• využívají se behaviorální techniky zaměřené na
změnu/komunikaci (potenciál vlivu pouhého
předávání informací na potřebné změny chování,
případně prohloubení znalostí, je omezený).
Personál by měl být školen i ve specifických
dovednostech (např. jak odmítnout podání
alkoholu opilému zákazníkovi). Využívány by
měly být praktické techniky (např. hraní rolí).
• zaměřuje se jak na management, tak na pracovníky
obsluhy. Zapojení manažerů je důležité především
z toho důvodu, že jsou zodpovědni za kontrolu
presonálu, tzn. i oni by měli mít potřebné dovednosti.
community-safety/)
58,9 % provozovatelů (v Británii 100 %) uvedlo, že se
zásadami RBS řídí (ve většině zemí to není podmínkou pro
udělení licence). Rozdíly v odpovědích na otázky týkající
se regulace, efektivity nebo nákladů však svědčí o velmi
odlišných přístupech managementu k této problematice.
Známka
Hodnocení významu
*
72.5%
Neutrální
15.9%
11.6%
39 Podle dlouhodobých studíí efektivnost/vliv proškolení časem klesá, s výjimkou případů, kdy je dodržování RBS vyžadováno zákonem (Buka and Birdthistle 1999).
Problémem také může být velká fluktuace zaměstnanců – zde pomáhá, pokud je školení povinné a jeho absolvování je podmínkou získání pracovního místa (Ker
and Chinnock 2008). Švédský výzkum ovšem ukázal, že pokud nemají pravidla oporu v zákoně, neexistují významné rozdíly ve frekvenci, s jakou personál servíruje
zákazníkům alkoholické nápoje, mezi proškolenými a neproškolenými zaměstnanci (Wallin and Andreásson 2004).
Složka
27
2.2. Pracovníci obsluhy
Vzdělávací programy by měly zahrnovat školení v identifikaci opilých a mladistvých hostů, osvětu v oblasti zodpovědného pití,
opatření a pravidla pro případ vzniku problémů a metody jejich zvládání. Školení by mělo být koncipováno jako permanentní a
otevřený proces.
Složka
Související praxe
Školení obsluhy
Výzkum, který se zaměřoval na agresivitu v barech, uvádí,
že účinné školení by se nemělo omezovat pouze na zásady
RBS. Veškerý personál by měl být schopen adekvátně
zasáhnout v jakékoli nenadálé situaci40.
Popis: Zajistit, aby
obsluhující personál
porozuměl principům
zodpovědného přístupu
a řídil se jimi.
82,1 % provozovatelů v průzkumu uvedlo, že své
zaměstnance obsluhy nějakým způsobem školí. Přitom
pouze u 29,3 % je školení personálu povinné. 31,8 %
uvedlo, že jde o vnitřní podnikové opatření, jen 20,5%
deklarovalo, že jde o podmínku pro získání licence. Opět
se objevily velké rozdíly v hodnocení „proveditelnosti“
a položky „náklady a přijatelnost“, což naznačuje, že ke
školení zaměstnanců lze přistupovat různě.
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Za zmínku stojí také zjištění, že zatímco pouze 58,9 %
zástupců provozovatelů uvedlo, že se řídí zásadami RBS
(zároveň to ale nepovažuje za příliš důležité), procento
podniků, v nichž je personál obsluhy školen, je vysoké.
Z toho lze usuzovat, že školení mohou být zaměřena spíše
na prodávání a přípravu nápojů, než na zodpovědný přístup.
28
Obsluha zodpovídá předvším za to, že jsou v bezpečí hosté
i personál.
Známka
http://www.camh.
net/Publications/
CAMH_Publications/
community-safety/)
Hodnocení významu
*
Neutrální
82.9%
11.4%
5.7%
40 Pro účinnou prevenci agrese a efektivní zvládání problémového chování je třeba se zaměřit především na konkrétní dovednosti a týmovou práci (Graham et al. 2005).
Zásadní je také zajistit, aby se „spouštěči“ násilí nestali samotní zaměstnanci (Graham et al. 1980; Wells, Graham and West 1998)
2.3. Vyhazovači a ochranka
Pracovníci ochranky mají silný potenciál zvládat, kontrolovat a redukovat problémy, které vznikají v důsledku intoxikace. Zároveň ale
bylo zjištěno, že negativně ovlivňují počet incidentů a v některých případech také jejich závažnost a způsobenou škodu.
Složka
Související praxe
Školení ochranky
Ochranka je co se týče potřeby školení hlavní cílovou
skupiou, neboť nese hlavní zdopovědnost při zvládání
problémových hostů. V mnoha studiích byly navíc
zaznamenány případy extrémního násilí, kterého se
dopouštěli právě „vyhazovači“41.
pracovníci ochranky
porozuměli principům
zodpovědného přístupu a
řídili se jimi/brali je za své.
Zamezení prodeji drog
KLÍČOVÉ SLOŽKY
pracovníci kontroly u
vstupu na akci byly v této
oblasti vyškoleni a byli
ze seriózní agentury.
Školení by mělo zahrnovat: a) metody identifikace
mladistvých, opilých nebo útočných hostů, b) vyjednávací
techniky a dovednosti, c) možné způsoby kontroly
návštěvníků, d) metody prevence (eskalace) násilí, e)
postupy k zajištění bezpečného odchodu návštěvníků z akce
(včetně asistence nebo zprostředkování dopravy těm, kteří
potřebují pomoc).
V praxi využívá služeb ochranky 81,8 % provozovatelů
(většinou je povinnost dána zákonem, v závislosti na typu
a velikosti akce/podniku). Ze sebraných dat nicméně
není patrné, zda jde o pracovníky specificky vyškolené
pro práci v prostředí nočního života. Zhruba 20 % uvedlo,
že jde o povinnost vzhledem k udělené licenici, 31,8 %
provozovatelů kontroluje tento personál samo, 39 % ne.
Z výsledků hodnocení složky co do efektivnosti apod.
je možné usuzovat, že v rámci této otázky hodnotili
provozovatelé spíše důlěžitost samotné přítomnosti
ochranky než vyškolenost personálu (ochranky).
http://www.camh.
net/Publications/
CAMH_Publications/
community-safety/)
Je třeba učinit opatření, která zamezí působení
organizovaného zločinu (distribuci drog) na akci42.
Známka
Hodnocení významu
*
Neutrální
82.9%
11.4%
5.7%
41 Viz Graham et al. 1980; Homel et al. 1992; Lister et al. 2000; Graham et al. 2005
42 Britská studie uvádí, že je třeba přijmout opaření na potírání kriminality v okolí akce a prodeje drog. Doporučuje např. najímat jen seriózní vyhazovače z
renomavaných agentur, vytvářet týmy, které pracují u vstupu, z profesionálů a místního personálu, posilovat školící režim a snažit se, aby vyhazovači aktivně vyhledávali
osoby, které s drogami obchodují nebo je užívají (Morris1998).
29
2.4. Pracovníci zábavy: DJ a moderátoři/řečníci
Zahrnout metody práce s hudbou do programu školení
Složka
Školení pro DJ a moderátory
Byla prokázána přímá souvislost mezi užíváním drog a
hudebním stylem43. Hudba bývá využívána jako strategie,
která přímo ovlivňuje prodejnost alkoholu, stejně jako
chování zákazníků (úroveň zábavy mezi tancujícími nebo
úroveň zmatku)44.
Popis: Zahrnout metody
práce s hudbou do
programu školení
Související praxe
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Bylo prokázáno, že Djové a moderátoři nemají vliv
pouze na charakter klientely, ale hrají také důležitou roli
„neformálních pojistek“ řídících míru vzrušení publika45.
38,9 % provozovatelů uvedlo, že v praxi rozvíjejí školení DJ a
moderátorů a že většinou probíhá přímo v rámci podniku.
V souvislosti s rozdíly v hodnocení důležitosti nebo
efektivity této oblasti a také vzhledem k faktu, že 43 %
provozovatelů nepovažuje školení vystupujících za klíčové
pro zajištění zdravého a bezpečného prostředí, se lze
domnívat, že někteří respodenti vnímají působení DJ a
dalších vystupujících hlavně jako marketingovou strategii a
neberou v úvahu preventivní aspekty.
Známka
Hodnocení významu
*
26.5%
Neutrální
30.6%
42.9%
43 Bylo prokázáno, že mezi hudebním žánrem a frekvencí užívání alkoholu, frekvencí opilosti a užití dalších drog existuje těsný vztah ( Gilbert and Pearson 1999 and
Oleaque 2004).
44 Studie v hospodách v Glasgow, která zahrnovala i kvalitativní rozhovory s personálem, ukázala, že pracovníci vědomě vybírali takovou hudbu, aby přilákali nebo se
naopak zbavili určitého typu zákazníků a zvýšili prodej alkoholu. Bylo též patrné, že výběrem hudby lze spustit zmatek nebo mu naopak předejít (Forsyth et al. 1997).
45 Ovlivňují nejen taneční a/nebo sexuální aktivity, ale i míru užívání alkoholu a jiných drog; proto by měli být pracovníci zábavy školeni v technikách práce s hudbou
(Forsyth 2009) .
30
3.1. Ceny a dostupnost
Mezi „klasická“ a prokazatelně účinná opatření regulující prodej alkoholu patří zvyšování daně (z alkoholu), zákaz jeho prodeje v
určitých hodinách, kontroly hustoty prodejních míst v lokalitě, namátkové kontroly řidičů, snižování povoleného limitu alkoholu
pro řidiče, zvyšování minimální věkové hranice pro užívání/nákup alkoholu nebo přerušení (řidičského) oprávnění pro provinilce.
Složka
Související praxe
Cenová politika
Cenová politika se ukázala jako účinný nástroj snižování
množství alkoholu, který zákazníci vypijí, i počtu problémů
spojených s jeho užitím46.
Popis: Vytvořit takovou
cenovou politiku,
která zvýší cenu
alkoholických a sníží cenu
nealkoholických nápojů
Známka
Strategie ‘Best Bar None’
zahrnuje též nařízení
týkající se cenové politiky
a promoakcí. http://www.
bbnuk.com/what-is-bestbar-none
Hodnocení významu
***
Dostupnost
Popis: Kontrola otevírací
doby a koncentrace
prodejnách míst.
KLÍČOVÉ SLOŽKY
Cenová politika je marketingový nástroj. Na otázku, zda
by měly být ceny (alkoholu) regulovány zákonem, tak
89,7% dotázaných provozovatelů akcí odpovědělo, že ne;
69% uvedlo, že by mělo jít pouze o doporučení. Přibližně
59% považuje ceny za důležitý faktor, 65 % je vnímá jako
středně či málo účinný nástroj prevence. To může nahrávat
domněnce, že když respodenti hodnotili cenovou politiku
jako klíčový faktor, uvažovali spíše o finančním zisku než o
jejím preventivním potenciálu.
65.4%
Neutrální
15.4%
19.2%
Výzkum prokázal, že otevírací doba dlouho do noci je
spojena s větším množstvím zkonzumovaného alkoholu
i nárůstem rizik47. Stejně tak se častěji objevují problémy
spojené s konzumací alkoholu (např. násilí, sociální
problémy, dopravní nehody) na místech, kde je vyšší
hustota prodejních míst48.
58,9 % provozovatelů v průzkumu provedlo, že dostupnost
alkoholu je regulována zákonem49 a 57,2 % deklarovalo,
že dodržování je vymáháno/kontrolováno pověřeným
orgánem/policií. 59 % uvedlo, že s ohledem na marketing
jde o citlivé téma.
Známka
Hodnocení významu
***
66.0%
Neutrální
18.9%
15.1%
46 Strategie, které snižují dostupnost alkoholu zvyšováním cen a stanovením vyšší minimální hranice pro užívání alkoholu, mají pozitivní vliv také na počet smrtelných
nehod, u nichž byl prokázán alkohol (EUROCARE 2003). Americký výzkum také ukázal, že čím byly nižší průměrné ceny alkoholu v okolí školního kempusu, tím stoupala
úroveň tzv. binge drinking („opíjení se do němoty, za jediným účelem“; Kuo et al. 2003). Cenová úroveň alkoholických nápojů má také prokazatelně vliv na průměrnou
spotřebu jednotek alkoholu na hlavu, stejně jako na míru jeho zneužívání a problémů s tím spojených (Cooke and Moore 2002)
47 Přestože existují zcela odlišné názory na to, zda má regulace otevírací doby vliv na rizika spojená s užíváním alkoholu, z nedávného vyhodnocení 49 studií (z nichž 14
zahrnovalo východiska minimální hodnoty a kontrolní opatření) vyplynulo, že určité spojení prokazatelně existuje (Stockwell and Chikritzhs 2009).
48 Výzkum také potvrdil domněnku, že problémy způsobené alkoholem souvisí i s hustotou prodejních míst v dané lokalitě (Livingston et at. 2007)
49 Když necháme stranou data od respodentů z Řecka a Belgie (kde pro otevírací dobu neplatí žádná pravidla), počet těch, kteří si nejsou regulačních opatření vědomi,
se zdá být neobyčejně vysoký. Může to být dáno tím, že mezi respondenty byli i organizátoři ilegálních akcí nebo promotéři, kteří v této otázce spoléhají na management
podniku a o platných předpisech nemají ponětí.
3. R EKLAMA NA ALKOHOL A REGULACE PRODEJE
31
3. REKLAMA NA ALKOHOL A REGULACE PRODEJE
3.2 Speciální promoakce
„Klasická“ opatření zahrnující regulaci cen a reklamy se ukázala jako účinná.
Složka
Související praxe
Vyhýbání se speciálním
promoakcím
Většina z oslovených provozovatelů spouští reklamní akce
v konkrétní dny nebo v konkrétní dobu, rozdává reklamní
předměty od výrobců, aby návštěvníky nalákala na daný
drink a/nebo zavádí speciální nabídky, aby přitáhla
požadovanou klientelu50.
Popis: Vyhnout se
reklamě na alkohol
Pouze respodenti z Británie uvedli, že se v tomto ohledu řídí
podnikovými pravidly nebo doporučením výrobců alkoholu.
V ostatních zemích se provozovatelé většinou žádnými
pravidly neřídí. 88 % z nich uvedlo, že podle jejich názoru by
promoakce zákonem regulovány být neměly. Jsou vnímány
jako nezbytný marketingový nástroj, díky němuž lze přežít
na vysoce konkurenčním trhu. Výsledky ukázaly, že jde o
snadno implementovatelné postupy (54,5 %), s nízkými
náklady (46,6 %) a střední až vysokou efektivitou co se týče
prodeje (75,4 %).
Dle marketingového kodexu skupiny The Portman Group51 by
promoakce neměly:
British Beer and Pub
Association (BBPA)
- Standards for the
Management of
Responsible Drinks
Promotions52 http://
www.almr.org.uk/
legislativepdfs/66.pdf
• oslavovat nadměrné pití nebo opilost či k nim vybízet,
případně podněcovat k nespolečenskému chování
• být spojeny se sexuálními tématy či vyžadovat
sexuální dovednosti nebo fantazii
• oslovovat (obrazy, symboly) primárně ty, kteří nedosáhli
minimální věkové hranice pro konzumaci alkoholu
32
KLÍČOVÉ SLOŽKY
• obsahovat jakékoli odkazy na drogovou
kulturu či ilegální drogy
• mít jakoukoli spojitost s násilím nebo
nespolečenským chováním
Známka
Hodnocení významu
***
53.0%
Neutrální
15.2%
31.8%
50 Regulace marketingových nástrojů (ceny, promoakcí a venkovní reklamy) představuje důležitý nástroj na snižování problémů souvisejících s nadměrnou konzumací
a opíjením se do němoty mezi mládeží (Kuo et al. 2003). Promoakce, které vybízejí ke konzumaci v konrétní dobu či dle určitých pravidel (např. „happy hours“, nápoje
zdarma, „dva za cenu jednoho“), zvyšují konzumaci a jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňující vznik násilností na akcích. Stejně tak podporují konzumaci mezi
nezletilými a zapříčiňují nadměrné pití mezi mladšími zákazníky (U.S. Department of Transportation 2005)
51 http://www.portmangroup.org.uk/assets/documents/Code%20of%20practice%204th%20Edition.pdf
52 Jako nezodpovědné promoakce jsou zde definovány ty, které podporují či vybízejí osoby k nadměrnému pití, nespolečenskému chování nebo podněcují k opilosti.
(BBPA)
Hughes K, Bellis MA, Calafat A, Juan M, Schnitzer S, and Anderson Z (2008). Predictors of violence in young tourist: a
comparative study of British, German and Spanish holidaymakers. European Journal of Public Health, 18 (6), 569-574.
ZDROJE
Hughes K, Quigg Z, Eckley L, Bellis M, Jones L, Calafat A, Kosir M, and Van Hasselt N (2010). Environmental factors in drinking
venues and alcohol-related harm: the evidence base for European intervention. Addiction, 106, Supplement 1:37-46.
33
Allen C, and Goody H (2002). All day and all of the night: an LGA discussion paper.
London: LGA Publications, the Local Government Association.
Anderson TL, Kavanaugh PR, Rapp L, and Daly K (2009). Variations in clubbers’ substance
use by individual and scene-level factors. Adicciones, 21 (4), 289-308.
Anderson Z, Whelan G, Hughes K et al. (2009). Evaluation of the Lancashire Polycarbonate
Glass Pilot Project. Liverpool: Liverpool John Moores University.
Brookman F, and Maguire M (2003). Reducing homicide: a review of the possibilities.
Home Office Online Report 01/03. London: Home Office.
Buka SL, and Birdthistle IJ (1999). Long-term effects of a community-wide alcohol server
training intervention. Journal of Studies on Alcohol, 60 (1), 27-36.
Calafat A, Juan M, and Duch MA (2009). Preventive interventions in nightlife: a review. Adicciones, 21 (4), 387-414.
Cook PJ, and Moore MJ (2002). The economics of alcohol abuse and alcohol-control policies. Health Affairs, 2, 120-133.
Deehan A (1999). Alcohol and Crime: Taking Stock. Crime Reduction Series Paper 3. London: Home Office.
Doherty SJ, and Roche AM (2003). Alcohol and Licensed Premises: Best Practice in Policing. A
Monograph for Police and Policy Makers. Payneham: Australasian Centre for Policing Research.
Eurocare (2003) Drinking and driving in Europe: A Eurocare Report to the
European Union. Eurocare: Saint Ives, Cambridgeshire.
Forsyth AJM (2008). Banning glassware from nightclubs in Glasgow (Scotland): Observed
impacts, compliance and patron’s views. Alcohol & Alcoholism, 43 (1), 11-117.
Forsyth AJM (2009). ‘Lager, lager shouting’: The role of music and DJs in nightclub disorder control. Adicciones, 21,327-345.
Forsyth AJM, Barnard M, and McKeganey NP (1997). Musical preference as an
indicator of adolescent drug use. Addiction, 92, 1317-1325.
Gilbert J, and Pearson E (2003). Cultura y políticas de la música dance. Disco,
hip-hop, techno, drum ‘n’ bass y garage. Paidós, 2003
Graham K (1999). Safer Bars. Assessing and Reducing Risks of Violence. Toronto: Centre for Addiction and Mental Health.
Graham K, Bernards S, Osgood DW, and Wells S (2006). Bad nights or bad bars? Multi-level analysis of environmental
predictors of aggression in late-night large-capacity bars and clubs. Addiction, 101 (11), 1569-80.
Graham K, Jelley J, Purcell J (2005). Training bar staff in preventing and managing
aggression in licensed premises. Journal of Substance Use, 10 (1), 48-61.
Graham K, LaRocque L, Yetman R, Ross TJ, and Guistra E (1980). Aggression
and bar-room environments. J Stud Alcohol. 41: 468–85.
Graham K, Osgood DW, Zibrowski E, et al. (2004).The effect of the Safer Bars programme on physical
aggression in bars: results of a randomized controlled trial. Drug and Alcohol Review, 23, 31-41.
Homel R, Carvolth R, Hauritz M, McIlwain G, and Teague R (2004). Making licensed venues safer for patrons:
what environmental factors should be the focus of interventions? ). Drug and Alcohol Review, 23: 19-29.
Homel R, and Clark J (1994). The prediction and prevention of violence in pubs and clubs. Crime Prevention Studies, 3, 1-46.
Homel R, and Tomsen S (1993). Hot spots for violence: The environment of pubs and Clubs. In Homicide:
Patterns, prevention and control (pages 53-66). Canberra: Australian Institute of Criminology.
Homel R, Tomsen S, and Thommeny J (1992). Public drinking and violence: Not
just an alcohol problem. The Journal of Drug Issues, 22, 679-697.
Ker K, and Chinnock P (2008). Interventions in the alcohol server setting for preventing
injuries. Cochrane Database System Review, 16 (3), CD005244. Review.
Krevor B, Capitman JA, Oblak L, et al. (2003). Preventing illegal tobacco and alcohol sales to minors through
electronic age-verification devices: a field effectiveness study. Journal of public health policy, 24 (3/4), 251-268.
Kuo M, Wechsler H, Greenber P, and Lee H (2003).The marketing of alcohol to college students:
the role of low prices and special promotions. Am J Prev Med, 25, 204-211.
Lang E, and Rumbold G (1997). The effectiveness of community based interventions to reduce violence in and around
licensed premises: a comparison of three Australian models, Contemporary drug problems 24, 805-826.
Lightowlers C, Morleo M, Harkins C et al. (2007). Developing safer night time environments through
effective implementation of planning. Centre for Public Health, Liverpool John Moores University.
Lincoln R, and Homel R (2001). Alcohol and youthful rites of passage, in Williams P (Ed) Alcohol,
young persons and violence. Canberra: Australian Institute of Criminology.
Lister S, Hobbs D, Hall S, and Winlow S (2000). Violence in the Night-Time Economy; Bouncers:
The reporting and prosecuting of assaults, Policing and Society, 10: 383-402.
Livingston M, Chikritzhs T, and Room R (2007). Changing the density of alcohol outlets to
reduce alcohol-related problems. Drug and alcohol review, 26, 557-566.
Measham F, and Hadfield P (2009). Everything Starts with an ‘E’: Exclusion, ethnicity and elite formation in contemporary
English club land, Adicciones, (English/Spanish), Special Issue: Club Health conference, 21 (4), pp.363-386.
Morris S (1998). Clubs, Drugs and Doormen. London: Home Office, The Police
Research Group, Crime Detection and Prevention Series. Paper 86.
Oleaque JM (2004). En éxtasi. Drogues, música, màkina i ball: viatge a les entranyes de “la festa”, Badalona: Ara Llibres.
Roberts M (2004). Good Practice in Managing the Evening and Late Night Economy: A Literature
Review from an Environmental Perspective. London: Office of the Deputy Prime Minister
Single E ,and Pomeroy H (1999). Drinking and setting: A season for all things. In S. Peele & M. Grant
(Eds.), Alcohol and pleasure: A health perspective (pp. 265-276). Philadelphia: Brunner/Mazel.
Stockwell T, and Chikritzhs T (2009). Do relaxed trading hours for bars and clubs mean more
relaxed drinking? A review of international research on the impacts of changes to permitted
hours of drinking. Crime Prevention and Community Safety, 11, 3, 153-170.
US Department of Transportation (2005). Preventing Over-consumption of Alcohol – Sales to the Intoxicated and
‘Happy Hour’ (Drink Specials) Laws. DOT HS 809 878. Springfield (VA): National Technical Information Service.
Wallin E, and Andreásson S (2004). Can I Have a Beer, Please? A Study of Alcohol Service to
Young Adults on Licensed Premises in Stockholm. Prevention Science, 5 (4), 221-229.
34
Warburton AL, and Shepherd JP (2000) Effectiveness of toughened glassware in terms of
reducing injury in bars: a randomised controlled trial. Injury Prevention, 6, 36-40.
Wells S, Graham K, and West P (1998). The good, the bad and the ugly: Responses by security staff
to aggressive incidents in public drinking settings. Journal of Drug Issues, 28, 817-836.
Wood DW, Greene SL, Alldus G, et al. (2008). Improvement in the pre-hospital care of recreational drug users through the
development of club specific ambulance referral guidelines, Substance abuse treatment, prevention and policy 3:14.
35
IREFREA
European Institute of Studies on Prevention
Rambla, 15 (2-3)
07003 Palma de Mallorca
Spain
www.irefrea.org

MANU Á L - European Monitoring Centre for Drugs and Drug

Transkript

Podobné dokumenty

Konference 12.-13. září v Brně: "… aby peníze dávaly smysl"

The Night Club: Part One(No ní klub #1)

DIY – bez pomoci prodejců to nepůjde

Safer Party Tour 2008

Tomahawk 400 - Access motor

Mobilní výzkum na festivalech