BAROKO

Komentáře

Transkript

BAROKO
BAROKO
-
RANNÝ BAROK
2. pol 16. stol. – 17. stol
-
VRCHOLNÝ BAROK
17.stol
-
POZDNÍ BAROK
konec 17. stol. – 1780 – rokoko
PŘEHLED BAROKNÍHO MALÍŘSTVÍ
-
ALEGORICKÉ MALÍŘSTVÍ
-
-
-
Claude Lorain (1600-1682)
-
Nicolas Poussin (1594-1665)
-
Petr Pavel Rubens (1577-1640)
-
Jan Vermeer (1632-1675)
-
Simon Vouet (1590-1649)
BAROKNÍ KLASICISMUS
-
-
Propaganda, skryté pravdy, zátiší, sloţitost oplývající náznaky
Nostalgie, zlatý věk, krajinky, stoicismus, akademický charakter, filozofično
-
Carles Lebrun (1619-1690)
-
Claude Lorrain (1600-1982)
-
Nicolas Poussin (1594-1665)
PIETISMUS
-
Zboţný, střízlivý, ortodoxní, veřejný rituál, protireformace
-
Gian Lorenzo Bernini (1598-1680)
-
Claudio Coello (1642-1693)
-
Pietro da cortona (1596-1669)
-
Giovanni Battista Gaulli (1639-1709)
-
El Greco (1541-1614)
-
Bartolomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)
-
Andrea Pozzo (1642-1709)
-
Rembrant Harmensz Van Rijn (1606-1669)
-
Petr Pavel Rubens (1577-1640)
-
Francisco de Zurbarán (1598-1664)
1
-
SEKTÁŘSTVÍ
-
-
Gian Lorenzo Bernini (1598-1680)
-
Giovanni Battista Gaulli (1639-1709)
-
Luca Giordano (1634-1709)
-
El Greco (1541- 1614)
-
Barotlomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)
-
Rembrant Harmenzs Van Rijn (1606- 1669)
-
Petr Pavel Rubens (1577-1640)
-
Francisco de zurbarán (1598-1664)
Výraz obličeje, citlivost, pózy, sloţitý příběh
-
Annibale Carracci (1560- 1609)
-
Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571- 1610)
-
El Greco (1541- 1614)
-
Giovani Francesco Barbieri zvaný Guercino (1591- 1666)
-
Nicolas Poussin (1594- 1665)
-
Rembrant Harmensz van Rijn (1606- 1669)
-
Jan Vermeer (1632- 1675)
EMOCIONALISMUS
-
-
-
GESTURALISMUS
-
-
Náboţenský, konflikt,zboţnost versus modlářství, soukromé svědomí
Transformace, podvelení se, vyloučení, povznesení, extáze, zboţnost,
zanícení
-
Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571- 1610)
-
El Greco (1541- 1614)
-
Barotlomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)
-
Jusepe de Ribera (1591- 1652)
-
Diego Velázquez (1599- 1660)
-
Francisco de Zurbarán (1598- 1664)
CARAVAGGISMUS
-
Dramatičnost, šerosvit, detailnost, erotičnost, zaměření na fyzično, realita,
zjevení
-
Giovanni Battista Caracciolo (1578- 1635)
-
Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571- 1610)
-
Artemesia Gentileschi (1593- 1652)
2
-
-
Guercino (1591- 1666)
-
Gerrit van Honthors (1592- 1656)
-
Bartolommeo Manfredi (1582- 1622)
-
Jusepe de ribera (1591- 1652)
-
Georges de la Tour (1593- 1652)
ABSOLUTISMUS
-
Politická moc, mravnost, propaganda, kultivovanost, vítězství, mecenášství
-
Philipe de Champaigne (1602-1674)
-
Anthonis van Dyck (1599-1641)
-
Chatles le Brun (1619- 1690)
-
Adam Frans van der Meuler (1632- 1690)
-
Joseph Parrocel (1646- 1704)
-
Petr Paul Rubens (1577- 1640)
-
Diego Velázquez (1599- 1660)
SOUVISEJÍCÍ SMĚRY BAROKA
-
ROKOKO
-
AKADEMISMUS
-
NEOKLASICISMUS
3
ÚVODEM
Období 17. a 18. Století, v jehoţ prŧběhu zasáhly evropskou kulturu barokní a rokokový
sloh, ohraničují dvě události, které podstatně ovlivnily evropské dějiny. Byl to rok 1618,
kdy začíná třicetiletá válka a rok 1789, v němţ vzplane Velká francouzská revoluce.
Baroko vzniklo v jezuitském Římě koncem 16.stol. a rozšířilo se po všech katolických
zemích Evropy. Název pochází zřejmě z portugalského pérola barroca – perla
nepravidelného tvaru. Těţí ze silných kontrastŧ a nečekaných efektŧ.
-
barokní umění je chápáno jako něco přejatého, proplněného, přezdobeného,
přesahujícího míru vkusu
má ohromovat, fascinovat a pŧsobit na smysly
cit nadřazen rozumu
umění by mělo být srozumitelné
pŧsobí dramaticky, vypjatě, vzrušivě
-
dění v období 17. a 18. stol. mŧţeme rozdělit na tři historické procesy:
-
1. BURŢOAZNÍ REVOLUCE
-
Holandsko, Anglie
2. VYTVOŘENÍ ABSOLUTNÍ MONARCHIE
- Francie
3. UPEVNĚNÍ FEUDALISMU A VZNIK NEVOLNICTVÍ
-
-
v zemích, kde vládli Habsburkové
-
katolická církev
-
Itálie, střední Evropa, část Nizozemí
ve schodě s těmito protikladnými procesy dostalo umění rŧznou funkci a charakter
ve Francii slouţil k reprezentaci královské absolutistické moci BAROKNÍ
KLASICISMUS
v Holandsku vzniklo BAROKNÍ MĚŠŤANSKÉ UMĚNÍ - velmi realistické
k rozkvětu došlo z části v kapitalistické, protestantské Anglii
4
HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY BAROKA:
-
protikladem renesančního umění (proti harmonii renesance a renesančnímu realismu)
-
nadsázka
-
snaha o vytvoření jednotného uměleckého díla, na němţ by se stejnou mírou podílela
architektura, sochařství, malířství i umělecká řemesla. Dílo má subjektivně pŧsobit na
diváka, ovládt jeho smysly a podněcovat citový a duchovní ţivot
5
BAROKNÍ ODÍVÁNÍ
-
Francie začíná svŧj módní diktát, absolutistická vláda i na trŧně
-
Doba vlády „čtyř Ludvíkŧ“
-
Vrchol nastal za vlády Ludvíka XIV. „Krále Slunce“
-
Oděv se plně přizpŧsoboval barokním ideálŧm
-
Jasné tóny a barvy
-
Nové oděvní materiály (měkké hedvábí, mnoţství krajek, stuhy, lemy,...)
Muţský oděv
-
tři základní díly obleku: sako, vesta, kalhoty
-
kabátec
- vyvijí se za vlády Ludvíka XIV.
- sahá nad přirozenou linii pasu (velmi krátký)
- pod ním řasnatá košile, zdobená stuhami
- „řasnatá sukně“ s celou řadou variací
- spodní kalhoty s volány
-
-
ve 2. polovině vlády Ludvika XIV. se zrodí kabátec
-
s výrazně tvarovaným pasem
-
s prodlouţenými šosy
-
zapínání na řadu knoflíkŧ – justaucorps („přesně na tělo“)
-
samet, hedvábí, řidčeji z vlny
-
zdobení podle příleţitosti
-
1. Kapsy
-
rukávy ozdobně přesunuty do manţet
-
vzadu rozparek, zapínaný na knoflíky
vesta
- ze stejného materiálu, jako kabátec
- měla úzké dlouhé rukávy
-
kalhoty
- postupem času se zuţují
- sahajicí těsně pod kolena – culotte („poctivice“)
- doplněné punčochy pastelových barev
6
-
košile
- dekorativní součást oděvu
- bohaté krajkové manţety
- límce s nákrčníkem
- ţabó – krajková zřasená ozdoba pod krkem
-
kravata
- objevuje se uţ v období třicetileté války
- tvar šátku
- z hedvábí, mušelinu nebo plátna – podle postavení
- širokou, uvolněnou přehrnutou manţetou
-
Obuv
- vysoké holínky
- nejprve hranatá špička, později skosená špička a podpatek
- ke kotníkŧm
- přezka
- často zdobené stuhami
-
paruka
- nejprve jen dllouhé vlasy
- za vlády Ludvíka XIV.se paruka stává nepsaným zákonem pro šlechtu
- nejdříve ţlutá nebo světle hnědá, barva lví srsti
- po r. 1700 se začíná pudrovat
- současně vzniká typická součást oděvu – třírohý klobouk
-
domácí oděv
- noční čepka, ţupan, pantofle
- vliv orientu
7
Ţenský oděv
-
ţeny ozdobou královského dvora
-
brokát a lyonské hedvábí
-
ţivŧtek vystuţen šněrovačkou
-
oválný výstřih zdobený krajkou
-
nabírané rukávy, sahající k lokti
-
roztřiţená sukně, zdvihlá na bocích
-
odhalená spodní sukně i podšívka vrchní sukně
-
sukně často prodlouţena do vlečky – robe manteau
-
podpory, výstuţe v podobě polštářŧ
-
velké šátky
-
koţešinové límce
-
vysoké rukavice a rukávník
-
slunečníky, vějíře
-
negliţé
- domácí oděv
- malá zástěrka doplňující slavnostvní oděv
-
obuv
- tvarově podobná muţským
- z hedvábné vzorované látky
- vyšší podpatek
- přes ně se stále obouvají přezŧvky
-
účes
- mnoho podob
- nejznámější fontage
-
-
účes nad čelem vysoko vyčesaný
-
kombinovaný a konstrukcí ze skládaných stuh
-
konce vysely na ramena
-
konstrukce připomínala varhany
-
výška aţ 60cm
pokrývky hlavy
- čepec se stává stále dŧleţitější částí děvu
- bohatě zdobený stuhami a krajkami
- také se nosí rozměrná kapuce – přes fontage i čepec
8
Měšťanský oděv
-
měšťanské vrstvy přejímaly v redukované podobě a s menšími ozdobami oděv
šlechty
-
místo kravaty jen stuhy uvázané na mašli
-
místo paruk z pravých vlasu si upravují svoje vlasy a nebo pouţívají paruky
s náhraţkových materiálŧ
-
ţeny si také nakasávají sukně, ale s meší spotřebou materiálu a bez vlečky
-
větší plátěné zástěry
9
BAROKO V ITÁLII
ARCHITEKTURA:
-
renesanční kruh vystřídal ovál
-
pŧlkruhový oblouk, stlačený oblouk, okna dostala oválný lichoběţníkový nebo
jinak sloţitý tvar
-
sloţité pŧdorysy, prŧniky křivek, elips, vyuţívání kontrastu světla a stínu, bohatá
přemíra zdobení, štuková výzdoba, fresková výzdoba, sochy, malířská dílna
-
vzbuzuje v nás napětí, neklid, pocit mystického opojení
CHRÁMY
-
prostor je zaloţen na prŧniku geometrických obrazŧ vzájemně svázaných rytmem
ploch a linií, vzniká tím nadzemský dojem
-
stěny jsou dynamické, zprohýbány, zbaveny plošnosti
-
hmota se stává poddajnou
-
pilastry, římsy a sloupy zdŧrazňují vlnící se rytmus stěn, kopule je budovaná na
oválném základě s lucernou na vrcholu
-
s iluzionistickou freskou uvnitř – pohled do nadpřirozeného prostoru
-
bohatá výzdoba a plasticka stěn i kopulí, malířská výzdoba s pouţitím zlata a
polychronomie – iluze nebe
ZÁMEK
-
navázal na renesanční typ zámku s čtvercovým dvorem
-
vestibul má bohatě zdobené schodiště, které vede k reprezentačnímu sálu, ten se
stal hlavní dominantou stavby a prostupuje dvěma patry
-
zadní prŧčelí otvírá pohled do architektonicky řešené zahrady
-
papeţský řím se stal střediskem barokního umění a jeho význam stoupl v době
protireformace
ARCHITEKTURA, ITÁLIE
CARLO MADERNO (1556- 1629)
-
na výzvu papeţe vytvořil bazilikální trojlodí připojené ke chrámu sv. Petra = prŧčelí
baziliky sv. Prtra, Vatikán
-
zachoval pohled na Michelangelovu kopuli
GIAN LORENZO BERNINI (1598- 1680)
-
architekt, sochař, malíř
-
přední umělec it. baroka
-
pracoval ve sluţbách papeţe na umělecké výzdobě Říma
10
-
dokončil CHRÁM SV. PETRA – kolem ováleného náměstí s obeliskem vytvořil
kolonádu (sloupořadí o čtyřech řadách) jako symbol církve, otevírající mateřskou
náruč svým věřícím
-
FONTÁNY
-
Čtyř řek – spodní část tvoří umělá skála, pokrytá vegetací
-
Tritonova fontána – tyři delfíni zvedají na ocase mušli
-
Fontána Di Tredi
FRANCESCO BORROMINI (1599-1667)
-
představitel vrcholného baroka
-
vytvářel sloţité dispozice kostelŧ, pomíjel rovné, přímé linie, pouţíval hodně římsy,
fasádu, prŧčelí
-
DÍLO:
-
SAN CARLO ALLE QUATTRO FONTÁNE
GUARINO GUARINI (1624-1683)
-
architekt radikálního baroka
-
stavěl hlavně v Turíně
-
jeho stavby jsou hodně sloţité
FILIPPO JUVARRA (1678- 1736)
-
klasický směr baroka
-
podílel se na projektu královského paláce v Madridu
BALDASSARE LONGHENA (1598- 1682)
-
Bazilika di Santa Maria della Salute, Benátky
11
SOCHAŘSTVÍ, ITÁLIE
-
figurální sochařství opustilo vyrovnanou krásu a dokonalost lidského těla
-
lidské tělo se stalo výrazem náboţensky vzrušené duše
-
hlavně v námětech o nicotnosti a marnosti pozemského světa a nezdolatelnosti smrti
-
vynikající znalost anatomie
-
sochaři dokonale ovládali figuru, dávali tělu neobyčejně smělé pohyby, uplatňovali
dinamické zásady, velkou fantazii, ale i sílu uměleckého realismu
-
ve vrcholném baroku byl výraz obličeje často nadsazen (zvláště v partiích úst a očí)
provázen násilnými, křečovitými pozicemi těla a pohybu
-
figury ukazují prudký, vášnivý, umělecký výraz KATOLICISMU a moci církve
-
DRAPÉRIE zvyšovala dramatičnost figury, často přehnaně nadsazená
GAIN LORENZO BERNINI (1598- 1680)
-
zázračné dítě
-
v patnácti letech vytvořil jiţ dokonalou sochu (pod vlivem Michellangelova díla a
antického sochařství)
-
pŧsobil ve sluţbách papeţŧ a později na dvoře Ludvíka XIV. v Paříţi
-
DÍLO:
-
-
-
DAVID
-
z mramoru
-
zachycen v prudkém pohybu vrhače
APOLLO A DAPHNE
-
vliv helénistického sochařství
-
mytologický námět vítězství cudnosti nad chtíčem
-
zázračná proměna ţeny ve strom
SOUSOŠÍ VIDĚNÍ SV. TEREZY
-
zpodobení mystické extáze
-
splynutí řeholnice s Kristem
-
pracuje s mramorem jako s tvárným voskem, vrtákem
proděravuje mramor, aby co nejlépe vypracoval detaily kadeří,
vlasŧ a drapérie (v tom překonal i Micalengela)
12
MALÍŘSTVÍ, ITÁLIE
MICHELLANGELLO MERISI- CARAVAGGIO (1575-1610)
-
zakladatel barokního malířství
-
získal pověst rváče a násilníka
-
tvŧrce barokního realismu, do svých biblických scén si vybíral typy prostých lidí
(ţebráci, tuláci,…)
-
maloval i zátiší
-
kontrasty světla a stínu, figury maloval v pohybových zkratkách, nezvyklých
pohybech, tím podtrhoval přirozenost scén
-
DÍLO:
-
-
HRÁČ NA LOUTNU
-
SMRT PANNY MARIE
-
VEČEŘE V EMAUZÍCH
-
NEMOCNÝ BACCHUS
-
UKŘIŢOVÁNÍ SV. PETRA
-
POVOLÁNÍ SV. MATOUŠE
-
MUČENÍ SV. MATOUŠE
měl mnoho následovníkŧ, na jeho temnosvit navazovali malíři z Holandska, Vlámska
a Španělska
ANNIBALE CARRACCI (1560- 1609)
-
maloval i bratr a jeho strýc
-
v obrazech spojil klasickou tradici se schopností realistického pozorování
-
DÍLO:
-
KAM KRÁČÍŠ, PANE? („Quo Vadis Domine?“)
GUIDO RENI (1575- 1642)
-
Uznávaný, později o svou slávu přišel
-
Zboţnost jeho děl někdy aţ přehnaná
-
DÍLO:
-
ZUZANA A STARCI
13
BAROKO VE FRANCII
-
období Ludvíka XIV., ,,stát jsem já“
-
vliv a moc velkostatkářské šlechty (ve prospěch panovníka)
-
trŧn získal nebývalou moc a vládl absolutně
-
král přinutil šlechtu, aby ţila vydrţovaná státen na královském dvoře, ale neměla
ţádnou politickou moc
-
Barokní sloh se zde nevytvářel tak výrazně, udrţovala tradice antiky a renesance
-
tvary barokního slohu neodpovídaly jemnosti francouzského cítění
= BAROKNÍ KLASICISMUS
-
měl značný vliv na rozvoj kultury své doby, spisovatelé
-
hudebníci a umělci pracovali pro královskou slávu
ARCHITEKTURA, FRANCIE
JULES HARDOUIN-MANSART (1646- 1704)
-
hl. architekt krále
-
podílel se na stavbě královského zámku VERSAILLES
-
tento zámek byl kolektivním dílem pod jeho vedením v letech 1664-1695
-
zaměstnával aţ 30 000 pracovníkŧ, zámek měl pojmout tisíce hostŧ
-
vybudoval prŧčelí v délce 600m a reprezentační panovnické sídlo, které se stalo
vzorem pro mnohé panovníky Evropy
ANDRE LE NOTRE (1613- 1700)
-
architekt zámeckých zahrad
-
zámecký park byl komponován v jednotné geometrické soustavě s architekturou a
keři, stromovými a květinovými záhony
-
snaha vnutit architektonické vlohy přírodě tak, aby se staly dekorem lidského díla
-
fr. park byl doplněn drobnou architekturou
-
chrámy, pavilony, umělé jeskyně, sousoší, kašny, vázy, jezírka, bazény
SOCHAŘSTVÍ, FRANCIE
-
vítězí klasicismus, dokonalost figury, dvorské elegie
-
král se zpodoboval v rouchu římského císaře
PIERRE PUGET (1620- 1694)
14
FRANCOIS GIRARD
-
ovlivněn helenismem
JEAN BAPTISTE PIGAKKE
-
sochař Madame Pompadour
-
DÍLO:
-
POMNÍK MARŠÁLA SAXE
JEAN ANTOIN HOUDON
-
portrétista
-
DÍLO:
-
BUSTA VOLTAIRA DIDEROTA
MALÍŘSTVÍ, FRANCIE
-
realistické umění - skupina malířŧ se zaměřila na sedláky a řemeslníky
-
přesvědčivé malby ze ţivota prostých lidí (většinou neuznavané)
- BRATŘI LE NAIN
-
dvorská malba idealizovala královské a aristokratické prostředí
-
témata z mytologie, zemědělský lid
NICOLAS POUSSIN (1594-1665)
-
v malbě usiloval o nadosobní řád a harmonii, pevný tvar
-
tvŧrce idealizované krajiny- HEROINSKÁ KRAJINA
-
DÍLO:
-
-
SVATÁ RODINA NA SCHODECH
-
FÓKIÓNŦV POHŘEB
-
ORFEUS A EURYDIKA
-
PAZNES
mytologické náměty, antika
15
CLAUDE LORRAIN (1600- 1682)
-
idealizovaná krajina, měkké sluneční světlo, antické sochy
-
DÍLO:
-
-
ZÁPAD SLUNCE NAD PŘÍSTAVEM
výborný krajinář
GEORGE DE LA TOUR (1593-1652)
-
mistr umělého světla
-
své náboţenské výjevy umísťoval do místnosti osvětlené hořící svící
-
temnosvit se u něho stal nástrojem duchovní meditace
-
DÍLO:
-
KAJÍCÍ SE MAGDALENA
PHILIIPPE DE CHAMPAIGNE (1602-1674)
-
dvorní malíř Marie MediCejské, portrétista Ludvíka XIII. a kardinála Richeliuea
-
zaloţil královskou akademii malířství a sochařství
16
BAROKO VE ŠPAŇELSKU
-
těţilo ze svých zámořských kolonií v Americe
-
vyhnáním pracovitých mohamedových maurŧ z Pyrenejského poloostrova, kteří
zanechali Španělsku bohaté památky stavebního umění, nastal úpadek
-
v zemi se udrţel tuhý feudální zpŧsob vlády
-
nejdŧleţitější oporou státu se stala církev
-
katolická církev převzala některé funkce státu, jako inkvizici
SOCHAŘSTVÍ, ŠPANĚLSKO
-
převládala náboţenská témata
-
sochaři vytvářeli dřevěné polychromované sochy svátých - vyjadřovaly extázi a bolest
ALONSO CANO (1601- 1667)
MLÍŘSTVÍ, ŠPANĚLSKO
-
odraz hospodářských poměrŧ se projevil nejvýrazněji ve dvou protikladných rysech
a) realismu
b) v náboţenském zanícení a mystické blouznivosti
FRANCISCO DE ZURBARAN (1598- 1664)
-
náboţenským obrazŧm realistického zaměření dal výraz askeptické zdobnosti
-
DÍLO:
-
ZÁTIŠÍ S POMERANČI
-
SMRT SV. BONAVENTURY
BARTOLOME ESTÉBAN MURILLO (1618-1682)
-
realistický malíř a kritik tehdejšího ţivota ve Španělsku
-
pŧsobil v Seville
-
ţánrové obrazy ze ţivota prostých lidí - děti na ulicích, květinářky, pradleny
-
obrazy Madon
-
DÍLO:
-
CHLAPEC S PSÍKEM
-
DVĚ ŢENY U OKNA
17
DIEGO RODRIGUEZ VELÁZQUEZ DE SILVA (1599-1660)
-
usadil se v Madridu, kde se stal královským malířem a dvořanem Filipa IV.
-
pozvedl Španělskou malbu na světovou úroveň
-
dokázal zkritizovat povýšenost vládnoucí vyšší třídy panovnické rodiny a dvorské
společnosti
-
měl ţivý smysl pro skutečnost a pravdivost
-
DÍLO:
-
-
LAS MENINAS
-
VŦLKÁNOVA DÍLNA
-
PIJÁCI = TRIUMF BAKCHA
-
PŘEDÁNÍ KLÍČŦ OD OSTROVA BREDY
-
KRISTUS NA KŘÍŢI
-
VULKÁNOVA TOVÁRNA
četné podobizny, kde přes reprezentační ráz proniká nekompromisní pohled na
povahu zobrazeného
-
PODOBIZNA PAPEŢE INOCENCE X.
-
ČETNÉ PODOBIZNY KRÁLOVSKÉ RODINY FILIPA IV.
-
pronikavou psychologickou charakteristikou se vyznačují podobizny dvorních šaškŧ,
bláznŧ a trpaslíkŧ
-
ovlivnil mnohé španělské malíře (Moneta)
JUSEPE DE RIBERA (1591- 1652)
-
tvŧrce obrazŧ znázorňující rŧzné scény mučení světcŧ a mytologických postav
-
DÍLO:
-
CHLAPEC S KOŇSKOU NOHOU
-
MARSYAS JE STAHOVÁN Z KŦŢE
18
BAROKO V NIZOZEMÍ
-
škola vlánská a holandská
-
boj s katolickofeudálním Španělskem za svobodu
-
r. 1609 získali holanďané nezávislost , tak vznikla holandská republika, svobodně
myslící burţoasie
MALÍŘSKÁ ŠKOLA VLÁMSKÁ
-
za holandské republiky se odtrhl katolický jih od evangelistického severu a zŧstal
věrný katolické církvi
-
holandský sever šel pokrokovou cestou k novým uměleckým cílŧm
-
katolický jih pokračoval v rozvíjení starších tradic umění, ale měli i porozumění pro
některé výtvarné prvky, kterými se proslavila mladá holandská škola
-
katolická škola vlámská udrţovala umělecké styky s Itálií a Španělskem
PETR PAUL RUBENS (1577-1640)
-
pocházel z prokatolické rodiny
-
studoval italskou malbu
-
typický mistr barokní malby, který naplnil své rozměrné obrazy nádherou a
přepychem, mistrovsky vystupňoval pohyb lidského těla v nadsázce, zvláště u
ţenských aktŧ
-
sloučil naturalismus s realismem
-
ţhavé barvy a nevídaná obrazotvornost
-
výborné portréty a krajiny, zvířata, mytologické scény, mnoţství postav i náboţenské
výjevy z bible, které podporovali katolickou výbojnost
-
kostelní obrazy plné dinamiky a vzrušení
-
byl velmi produktivní a vytvořil slavná díla
-
mnoho ţákŧ pokračovalo jeho zpŧsobem malby doma i v cizině
-
dvorní malíř Isabely - dcera Filipa II., diplomat, rádce
-
hodně cestoval
-
měl dvě manţelky, které portrétoval- Isabela Brantová, Helena Furbertová
-
DÍLO:
-
SNÍMÁNÍ Z KŘÍŢE
-
APOTEÓZA JINDŘICHA IV. A VYHLÁŠENÍ REGENTSTVÍ
-
PARIDŦV SOUD
-
UMUČENÍ SV. TOMÁŠE (n.g. Praha)
19
ANTHONY VAN DYCK (1599-1641)
-
malíř vysoké společnosti a anglického královského dvora
-
uznávaný portrétista
-
do svých portrétŧ vkládal více elegance neţ Rubens
-
DÍLO:
-
KAREL I. ANGLICKÝ NA LOVU
-
PORTRÉT ALBRECHTA Z VALDŠTEJNA
JACOB JORDAENS (1593- 1678)
-
nejlepší malíř vlámských lidových scén,
FRANZ SNYDERS (1579 -1657)
-
velmi sloţité zátiší a zvířata
ADRIAN BROUWER (1605-1638)
-
malíř ţánrových scén ze ţivota prostých lidí
-
výjevy z krčem, rvačky, hry a kuřáci
-
mistr osobní charakteristiky a lidového humoru
DAVID TENIERS (1610- 1690)
-
malíř lidových zábav, trhŧ, pijákŧ, hráčŧ karet
-
zachytil ţivot veselého vlámského lidu
-
n. g. vystavuje pět jeho obrazŧ
20
MALÍŘSKÁ ŠKOLA HOLANDSKÁ
-
po svém vítězství holandská burţoasie rozvinula všechny moţnosti pokrokové výroby
a podnikání. Vyuţila velké koloniální říše, těţila ze svého prvenství v námořní
dopravě a ve světovém obchodu, vytvořila se novodobá, kapitalistická společnost,
Holandsko bylo povaţováno za zemi svobody, kde našel útočiště Jan Amos
Komenský
-
výtvarné umění především v malířství
-
vzniká nové umění, zdánlivě velmi střízlivé, zaloţené na trpělivém poznávání a
znázorňování zkutečnosti
-
prudký rozvoj národní malby
-
NOVÁ MALÍŘSKÁ TÉMATA:
-
umění oslavovalo holandskou burţoasii, která vybojovala náboţenskou svobodu a
ubránila svŧj stát, to se odráţelo v malbě idilických měšťanských výjevŧ
-
rŧzné selské scény
-
líčí ţivot lidu s humorem, neboť byl o ně velký zájem ze strany holandské burţoasie
-
evangelistické náboţenství omezilo zpodobňování náboţenských scén a témat
-
holandští umělci NEMOHLI ZDOBIT CHRÁMY A KOSTELY, malíři hledali proto
z velké části NOVOU TÉMATIKU, která by lépe odpovídala světským zájmŧm
společnosti a vytvářeli nové malířské tvorby:
a) SKUPINOVÝ PORTRÉT
-
umělec rozmísťoval novým zpŧsobem vedle sebe tak,aby kaţdá figura
měla na obraze poměrně stejný význam
-
výrazem nových společenských poměrŧ, nikoliv jednotlivci, ale rŧzné
bohaté společnosti, obchodní instituce i dobročinné organizace
b) SLAVNÉ HOLANDSKÉ KRAJINÁŘSTVÍ.
-
realisticky znázorňovalo holandské roviny, kanály, přímořské krajiny s
našedlým holandským mořem i koráby na moři, romantické krajiny
s bystřinami, s velehorami, vybájené krajiny
c) KLASICKÝ DRUH ZÁTIŠÍ
-
holandský měšťan měl dŧvěrné vztahy ke krásným věcem, které ho
obklopovaly
-
zátiší s ovocem, rybami, zvěřinou, drŧbeţí nebo tyto věci kombinovali.
-
k dokonalosti znázornění materiálnosti předmětu předstihli vše, co
v tomto ţánru bylo dosud vytvořeno
21
FRANS HALS (1584-1666)
-
proslavil holandské portréty
-
snaţil se zachytit člověka v jeho okamţité duševní náladě a tělesném vzepření. To
vyţadovalo rychlé a obratné techniky, ovládání štětce, tím se přiblíţil i
impresionistické malbě
-
rovněţ vynikal v malbě skupinových podobizen
-
jeho umění bylo součastníky nepochopeno, předběhl dobu
-
zemřel chudý
-
na jeho rukopis daleko později navázal Monet
-
DÍLO:
-
SKUPINOVÝ PORTRÉT PŘEDSTAVITELŦ HOLANDSKÉHO STAROBINCE
-
CIKÁNKA
-
VESELÝ PIJÁK
REMBRANDT VAN RIJN (1606-1669)
-
náleţí k největším světovým umělcŧm, syn malíře
-
malíř a grafik
-
necestoval, svou vlast velmi miloval
-
proti patetickému baroknímu malířství Rubensovu je Rembrantovo dílo naplněné
realismem s hlubokou lidskostí
-
nejšťavnatějším obdobím jeho ţivota bylo manţelství se Saskií, které mu zajistilo
bezstarostný blahobytný ţivot
-
800 obrazŧ a 300 grafických leptŧ
-
ve své tvorbě se nevíce řídil vlastním pozorováním. Dŧsledně se přidrţoval studia
přírody jako základního zdroje inspirace.
-
maloval rŧzné scény, portréty, skupinové portréty a mnoho autoportrétŧ
-
sebe i modely oblékal s oblibou do orientálních krojŧ
-
biblické a mytologické výjevy, obracel se především k duševnímu dění
zobrazovaných lidí, hledal jejich psychologický výraz
-
velmi jemný temnosvit, zlatohnědý tón
-
vášnivý sběratel
-
jeho sbírky byly rozprodány
-
holandská zlatá společnost jiţ neměla o jeho díla zájem, o to však více vzrostla jeho
tvořivost
-
zemřel v bídě
-
DÍLO:
22
-
SAMSONOVO OSLEPENÍ
-
ŢIDOVSKÁ NEVĚSTA
-
VLASTNÍ PODOBIZNA SE SASKIÍ
-
NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA
-
ANATOMIE DOKTORA TULPA
-
-
zachytil výraz lékařŧ, soustředění na pitvanou Mrtvolu
NOČNÍ HLÍDKA
-
obraz na objednávku střeleckého spolku - skupinový portrét
-
objednavatele neuspokojl, protoţe narušil zásady rovnosti
-
PŘEDSTAVENSTVO SOUKROMÉHO CECHU
-
RABÍN (n. g. Praha)
-
ASI 70 AUTOPORTRÉTŦ
HOLANDSKÉ KRAJINÁŘSTVÍ
JACOB RUISDAEL (1628-1682)
-
krajiny letní i zimní s těţkými mraky, starými stromy, vodami a temnou zelení
-
lidské postavy mají v krajině jen podřízenou úlohu
JAN VAN GOYEN (1596- 1656)
-
vytvořil realistický typ krajiny s nízkým horizontem, oblohou a mraky
-
holandské krajiny mají svoji atmosféru a osvětlení
HOLANDSKÉ ZÁTIŠÍ
-
typické zátiší sloţené z předmětŧ kaţdodenní potřeby (sklenice, příbory,dýmka,
svícen,..)
-
své předměty dokonale umisťovali a kombinovali v kompozičním prostoru obrazu
PIETER CLAESZ (1596- 1661)
-
jeden z nejvýznamnějších představitelŧ holandského zátiší
23
ŽÁNROVÉ MALÍŘSTVÍ
-
začlo se vytvářet 2. pol. 17. stol.
PIETER DE HOOCH (1630-1679)
-
ve svých malbách líčil ţivot v interiérech měšťanských domŧ (paní, sluţka, pes,…)
JAN STEEN (1626- 1679)
-
vynikal jako malíř humoristických scén z lidového ţivota
bratři ADRIAEN VAN OSTADE A ISAAC VAN OSTADE
-
Adrian líčil ţivot sedlákŧ se sarkasmem, zvláště v krčmách
-
figury často přeháněl a kritizoval
ŠKOLA DELFTSKÁ
-
začala uplatňovat (proti Rembrantovu šerosvitu) význam denního světla
JAN VERMEER VAN DELFT (1632-1675)
-
známo pouze nad čtyřicet děl, většinou s námětem interiéru
-
objevil význam denního světla, čisté a jasné barvy¨
-
denní světlo prostupuje oknem do interiéru, který zaplňují zpravidla ţeny
-
obrazy vyjadřují pohodlí, poklid a nutí k meditaci
-
DÍLO:
-
ŢENA DRŢÍCÍ VÁHY
-
POHLED NA DELFT
-
ČTENÁŘKA DOPISU
-
KAVALÍR A DÁMA
-
ATELIÉR
-
MLÉKAŘKA, SLUŢKA V KUCHYNI
-
POHLED NA DELFTY
-
výjimečně moderní obraz krajinomalby,neboť pouţívá
čistých barev, jasného světla a přesné vidění architektury
24
BAROKO V ANGLIE
-
převládající anglikánská protestantská církev má patetickou tendenci baroka, proto
zde převládá KLASICISMUS
ARCHITEKTURA
CHRISTOPHER WREN (1632-1723)
-
inspektor královských staveb
-
DÍLO:
-
KATEDRÁLA SV. PAVLA
-
s mohutnou kopulí a dvou postraních věţí s pouţitím renesančních
článkŧ
MALÍŘSTVÍ
WILLIAM HOGARTH (1697- 1764)
-
ve svém díle vystupoval proti přetvářce a lţi londýnské bohaté společnosti
-
vytvořil cyklus mravoličných a satirických maleb
SIR JOSHUA REYNOLDS (1723-1764)
-
zaloţil malířskou akademii v Londýně
-
malířem vládnoucí třídy
-
vedle portrétŧ se věnoval i historické malbě
THOMAS GAINSBOROUGH (1727- 1788)
-
hudebník, malíř bez uměleckého školení
-
vedle portrétŧ byl významným anglickým krajinářem
GEORGE ROMNEY (1734- 1802)
-
portrétista
THOMAS LAWRENCE
-
portrétista
25
BAROKO V RAKOUSKU, NĚMECKU
-
30. letá válka narušila národní tradici a zpozdila výtvarný vývoj, proto byli voláni
umělci nejprve z ciziny
-
protestantsky přísnější sever se obracel ke střízlivým vzorŧm architektury příbuzného
Holandska
-
v jihoněmeckých a rakouských zemích zvítězili Habsburkové s barokním slohem
-
v německých zemích nastal dvojtý odlišný vývoj
-
Jesuitský řád s plnou podporou císařské moci budoval chrámy jako mocenské pozice
v boji za upevnění církve rekatolizace a feudalismu
ARCHITEKTURA
-
architekti navazují na vzory jezuitských chrámŧ
-
velké proslulosti nabyla rodina DIENTZENHOFERŦ
JOHANN BERNARD FISCHER Z ERLACHU
-
vídeňský architekt
-
DÍLO:
-
CHRÁM SV. KARLA BOROMEJSKÉHO VE VÍDNI
-
-
spojil centrální a podélnou stavbu v jeden celek
PŘESTAVĚL SCHONBRUNN VE VÍDNI
JOHANN LUCAS VON HILDEBRANDT (1668- 1745)
-
vystavil přepychový zámek BELVEDER pro Evţena Savojského, který zvítězil nad
turky
26
BAROKO V ČECHÁCH A NA MORAVĚ
-
vítězství Habsburkŧ na Bílé hoře zpŧsobilo osudný obrat. Vítězný Císař se opírá o
bojovnou katolickou církev, o jezuitský řád, o vysokou šlechtu, zvláště cizí, která
vyrostla z válečných dobrodruhŧ za třicetileté války a získala konfiskovanou pŧdu
české šlechty
-
nová šlechta neuznávala domácí tradice a stala se ochotným nástrojem
habsburského absolutismu
-
česká nekatolická šlechta byla zničena nebo se vystěhovala
-
nekatolické měšťanstvo, jako kulturně nejpokročilejší činitel, opustila zemi a tím byl
český národ ochuzen o pokrokovou sloţku
-
do ciziny odešel Pavel Skála, J. A. Komenský, V. Holar,…
-
největšího útisku hospodářského i náboţenského nesl nevolný lid, který se nesměl
vystěhovat
-
lid představoval skutečný národ rebelŧ a kacířŧ, byl záměrně pokatoličťován
-
za těchto podmínek vznikly příznivé předpoklady pro barokní kulturu, jako ideologický
nástroj vládnoucí třídy, jako bojovný prostředek církve a státu
ARCHITEKTURA:
1. RANNÝ BAROK
17. stol.
2. VRCHOLNÝ BAROK
1700-1740
3. POZDNÍ BAROK
po r. 1740
ROKOKO
KLASICISMUS
RANNÝ BAROK, ČECHY A MORAVA
1.STAVBY:
-
válečný zbohatlík Pavel Michna vystavěl v Praze MICHNŦV DŦM-dnes- TYRŠŦV
DŦM
-
-
stavitel FRANCESCO CARATTI
další zbohatlík ALBRECHT Z VALDŠTEJNA
- vystavěl rozsáhlý VALDŠTEJNSKÝ PALÁC na Malé straně –
-
projektoval ANDREA SPEZZA
- KLEMENTINUM
-
největší stavba ranného baroka v Praze - jezuitská kolej
-
projektant CAROL LURAGO
27
FRANCESCO CARATI
-
ČERNINSKÝ PALÁC
-
dostavěl ho FR. MAXMILIAN KAŇKA
JAN BATTISTA MATHEY
-
KOSTEL KŘIŢOVNÍKŦ
-
ARCIBISKUPSKÝ PALÁC
-
ZÁMEK TROJA
VRCHOLNÝ BAROK, ČECHY A MORAVA
ARCHITEKTURA
KRYŠTOF DIENTZENHOFER (1655- 1722)
-
prŧčelí a loď CHRÁMU SV. MIKULÁŠE
-
KOSTEL SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ
-
ZÁMECKÁ KAPLE VE SMIŘICÍCH
GIOVANNI BATTISTA (1665- 1720)
-
-
PALÁCE
-
LOBKOVICKÝ
-
HRZÁNSKÝ
-
KAISERŠTEJNSKÝ
KOSTELY
-
V KUKSU
-
PIANISTICKÉ KOSTELY V BENEŠOVĚ A V LITOMYŠLI
SANTINI
-
vytvořil specifický sloh českého baroka, tzv. BAROKNÍ GOTIKU
-
DÍLO:
-
BENEDIKTINUM
-
PREMONSTÁTUM
-
CISTERCIÁTUM
-
PŘESTAVBY KLÁŠTERŦ
28
-
v sedlci, Kladrubech a Ţilině
POUTNÍ KOSTELY
-
SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE
-
mistrovské dílo českého baroka
-
KOSTEL VE KŘTINÁCH NA MORAVĚ
-
ZÁMEK KARLOVA KORUNA V CHLUMCI NAD CIDLINOU
-
inspiroval se českou pozdní gotikou
KILIAN IGNÁC DIENTZENHOFER (1689- 1751)
-
v jeho díle dokonale vyvrcholilo české baroko, ve kterém ovládl všechny prostředky
barokní architektury
-
DÍLO:
-
LETOHRÁDEK AMERIKA NA NOVÉM MĚSTĚ V PRAZE
-
dotvořil CHRÁM SV. MIKULÁŠE NA MALÉ STRANĚ KOPULÍ A VĚŢÍ
LORETA
-
KOSTELY MIMO PRAHU-
Karlových varech
-
Hořicích pod Krkonoším
-
Dobré vodě
-
JANA NEPOMUCKÉHO NA SKALCE V PRAZE
JOHANN LUCAS HILDEBRANDT
-
DÍLO:
-
KOSTEL SV. KATEŘINY V JABLONNÉM POD JEŠTĚDÍ
FRANTIŠEK MAXMILIÁN KAŇKA
-
císařský architekt
-
předjímal rokoko
-
spolupracoval se sochařem Braunem
-
DÍLO
-
ZÁMEK V REMIŠI
-
VRTBOVSKÁ ZAHRADA V PRAZE
-
DOSTAVBA ČERNINSKÉHO PALÁCE V PRAZE
-
PALÁC KINSKÝCH
29
SOCHAŘSTVÍ
-
první monumentální díla se objevila s rychlím vývojem architektury
MATĚJ VÁCLAV JACKEL
-
-
se svou dílnou vytvořil díla pro četné praţské a venkovské kostely
-
např.: Křiţovnický kostel na starém městě
-
SV. MARKÉTU V BŘEMOVĚ
-
TŘI SOUSOŠÍ PRO KARLŦV MOST(sv. Anna, sv. Dominik, sv. Tomáš
Akvinský)
ve vrcholném období vynikala nejvíce rodina BROKOFFŮ
-
otec JAN, synové FERDINAND MAXMILIÁN, JAN
FERDINAND MAXMILIÁN BROKOFF
-
vyniká jako mistr velké formy, podařilo se mu zkloubit architekturu a sochařství
v jeden celek
-
jeho figury v klidném pojetí
-
DÍLO:
-
SOUSOŠÍ PRO KARLŦV MOST
-
ATLANTY NA PORTÁLU MORZINSKÉHO PALÁCE V PRAZE
-
ve sloupořadí vytvořil s Fischeren z Erlachu nejkrásnější barokní náhrobek
v Praze pro kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic
MATYÁŠ BERNARD BRAUN (1684- 1738)
-
druhý největší mistr barokního sochařství v Čechách
-
studoval ve Florencii a Římě
-
jeho díla se vyznačují typickým barokním neklidem
-
usiluje o prudký kontrast světla a stínu v jeho prohlubních, tohoto dociluje
odsekáváním a proděravěním . Pouţíval velmi tvrdé pískovce, které mu umoţnili
větší rozrušení plastické formy
-
objednávky od církve, šlechty i měšťanstva
-
zaměstnával řadu pomocníkŧ, kteří vytvořili četná sochařská díla určená především
pro venkov
-
DÍLO:
-
SEN SV. LUITGARDY
30
-
SOCHY V KUKSU pro hraběte Františka Antonína Škvorka
-
-
sousoší na Karlově mostě, zázračný výjev slepé řeholnice s Oţivlým
Kristem
SOCHY NÁBOŢENSTVÍ, BLAHOSLAVENSTVÍ, CNOSTI A NEŘESTI
V lese Betlému nedaleko Kuksu vytvořil
-
SOCHY POUTNÍKŦ INUFULA A GAINA
-
RELIÉFY VIDĚNÍ SV. HUBERTA
-
STIGMATIZACE SV. FRANTIŠKA
-
KLANĚNÍ TŘÍ KRÁLŦ A JINÉ
IGNÁC FRANTIŠEK PLATZER (1717-1787)
-
patří k nejslavnější trojici české barokní plastiky
-
školil se ve Vídni a zdobil svými plastikami v našich krajích kostely, zámky, zámecké
zahrady a paláce
-
sochy, dekorativní prvky, kamenné vázy, šlechtické erby
-
DÍLO:
-
SOUSOŠÍ OBRŦ při vstupu na první hradní nádvoří
MALÍŘSTVÍ
-
teprve po skončení třicetileté války se poprvé objevily moţnosti velké malby
v barokním slohu, hlavně v poutních a klášterních chrámech
-
také se rozvinula malba oltářní a závěsných obrazŧ, nástropní malba, fresky a
portréty
KAREL ŠKRÉTA (1610-1674)
-
první významný představitel české barokní malby
-
z nekatolické rodiny
-
emigroval, studoval v Itálii, přestoupil na katolictví a vrátil se do Prahy
-
učil se na cizích vzorech, ale přizpŧsobil se domácím poměrŧm
-
ve svých obrazech pouţíval temnosvit
-
zaloţil malířskou dílnu v Praze
-
DÍLO:
-
SVATOVÁCLAVSKÝ CYKLUS
-
PODOBIZNY
-
měšťanŧ, umělcŧ, úředníkŧ a církevních hodnostářŧ
31
-
SKUPINOVÝ PORTRÉT ŘEZÁČE DRAHOKAMŦ DIONYSIA MISERONIHO
PETR JAN BRANDL (1668-1735)
-
hl. představitel v malbě vrcholného baroka u nás
-
vedl neklidný ţivot
-
hledaný slavný malíř oltářních obrazŧ
-
kladl velký dŧraz na pŧsobivost kompozice
-
jeho nadnesené a pastózně malované figury vynikají pohybem, gesty a výrazem
ozářených prudkým světlem
-
proslulé jsou jeho portréty (hrabě Špolek z Kuksu)
-
tvořil a také zemřel v Kutné Hoře
-
DÍLO:
-
OLTÁŘNÍ OBRAZY PRO PRAŢSKÉ KOSTELY I VENKOV
-
ZBRASLAV, SMIŘICE, VYSOKÉ MÝTO
-
PODOBIZNY HRABĚTE ŠPORKA
-
SV. SIMON S JEŢÍŠEM
JAN KUPECKÝ (1666- 1740)
-
syn českých emigrantŧ
-
svým uměleckým pŧsobením náleţí však cizině
-
činný ve Vídni, Římě, Norimberku
-
přední evropský portrétista
-
pod vlivem benátského kolorismu
-
DÍLO:
-
PODOBIZNA MALÍŘE MINIATUR BRUNIHO A ŘADA AUTOPORTRÉTŦ
-
PORTRÉTOVAL CARA PETRA VELIKÉHO V KARLOVÝCH VARECH
VÁCLAV VAVŘINEC REINER
-
nejvýznamnější freskař
-
DÍLO:
-
FRESKY NA ZÁMKU DUCHCOV
-
KOPULE KŘÍŢOVNICKÉHO KOSTELA V PRAZE
32
JAN JIŘÍ HEINŠCH, JAN KRYŠTOV LIŠKA
VÁCLAV HOLLAR (1607- 1677)
-
přední grafik 17. stol.
-
vynikající lepty a kresby
-
především pohledy na evropská města, podobizny, zátiší
-
emigrant, ţil a pracoval v Londýně
-
stal se královským kreslířem krále Karla II. v Anglii
NORBERT GRUND (1717- 1767)
-
představitel pozdního baroka - rokoka
-
krajinář, napodoboval holandské mistry krajiny
ANTONÍN FRANTIŠEK MAULBERTSCH (1724- 1796)
-
vynikal na Moravě
-
vyzdobil síně arcibiskupského zámku v Kroměříţi a některé kostely
33

Podobné dokumenty