Vademecum zdraví Léto 2006

Komentáře

Transkript

Vademecum zdraví Léto 2006
V˘Ïiva
Máš problém se zapomínáním
své pilulky?
CZ.06 (květen 2006)
Editorial
Vážení čtenáři,
toto číslo dostáváte do rukou v nejteplejších měsících roku.
A kdo z nás by neměl léto rád. Teplé počasí a slunečné dny s napětím
očekáváme většinou už od března, kdy se snad na každém z nás
začínají projevovat příznaky dlouhé zimy. Děti se konečně dočkaly
svých vytoužených prázdnin a my dospělí dovolených. Málokdo si je
ovšem ochoten připustit, že právě v tomto ročním období je naše
zdraví vystaveno specifickým nebezpečím, na něž je dobré být
připraven. Horké slunce – tolik oceňované návštěvníky koupališť – je
pro nemalou část populace dokonce velice nebezpečné. Lidé trpící
poruchami kardiovaskulárního systému o tom vědí své. Právě jim je
především věnováno toto číslo. Téma srdečních onemocnění je velice
široké a obsáhlé, věříme však, že se nám ho s pomocí renomovaných
odborníků podařilo zpracovat co možná nejkomplexněji. Ale i výše
zmínění milovníci opalování získají v tomto čísle cenné informace.
Slunění totiž může mít pro své vyznavače přesně opačné následky,
v něž doufali. Místo očekávaného bronzového zbarvení mohou totiž
sluneční paprsky na naší kůži napáchat velice vážné škody, a to
v podobě smrtelného onemocnění – rakoviny kůže. Kdo se chce těmto
nežádoucím následkům vyhnout, neměl by přehlédnout článek
věnovaný této problematice. Nikdo z nás pak není ochráněn před
štípanci nejrozmanitějších druhů hmyzu a ty mohou mít pro naše
zdraví rovněž vážné následky. V tomto čísle se dovíte, jak v případě
hmyzího bodnutí postupovat. Čtenáři, chystající se do exotických
zemí, by pak neměli opominout článek informující o očkováních proti
nemocem, jež nás mohou v těchto zemích ohrožovat. Ale dost už
o možných nebezpečích. Léto je především dobou odpočinku,
relaxace a sbírání sil pro celý zbytek roku. Věříme však, že dostatek
informací a účinná prevence je nejlepší zárukou toho, že léto
prožijeme tak, jak bychom si přáli, tedy bez zbytečných zdravotních
komplikací. A právě takové léto Vám přeje
redakce
3
8
Nemoci srdce patfií
k nejãastûj‰ím pfiíãinám úmrtí.
Málokdo z nás má ale
správnou pfiedstavu o tom,
jaká onemocnûní mohou b˘t
se srdcem spojena a jak velké
riziko pro nás tyto nemoci
pfiedstavují.
Léto je roãní období, na které se tû‰í
vût‰ina populace. Jak po cel˘ rok, tak
bohuÏel i v létû, se v‰ak mohou stát vûci
neoãekávané a pfiímo neÏádoucí. Mezi
tyto události patfií poranûní a úrazy,
které si mÛÏeme zpÛsobit sami svou
neopatrností ãi neobratností, nebo nám
je ze stejn˘ch pfiíãin zpÛsobí jiní.
32
Pfiíjem potravy patfií k základním lidsk˘m
instinktÛm i radostem. BohuÏel, ne vÏdy
se obejde bez problémÛ. PodráÏdûn˘ nebo
„zkaÏen˘“ Ïaludek poznal na vlastní kÛÏi
snad kaÏd˘.
4
38
Obsah
54
Udává se, Ïe v˘skyt oãních vad
v populaci je okolo 50 %. Vhodnou
a stále populárnûj‰í pomÛckou pfii
korekci tûchto vad jsou kontaktní ãoãky.
64
Souãasn˘ svût
je posedl˘
fenoménem
mládí. ProtoÏe
v‰ak vyspûl˘
svût stárne,
je spí‰e posedl˘
nestárnutím.
Pfiedev‰ím u Ïen
se oãekává,
Ïe budou vûãnû
mladé.
6
8
10
12
14
16
18
21
22
25
26
28
31
32
34
36
37
38
41
42
44
46
48
50
52
54
56
58
60
Srdečních onemocnění přibývá
Když onemocní srdce…
Srdeční fibrilace
Akutní infarkt myokardu
Srdeční selhání
Méně časté choroby srdce
Vzpomínky na Afriku
Domácí lékař
Očkování před cestou do ciziny
Lékárnička na dovolenou
Nejsem nepodařený výrobek
Zubní implantáty
Dodržujeme pitný režim?
Trápí vás žaludek?
Pozor na salmonelózu
Brýle nejen na okrasu
Nezapomeňte se připojistit!
Léto – doba úrazů
Současný pohled na reprodukční zdraví
Chraňme se před horkem
Pozor na hmyz a klíšťata
IKEM – věda a léčba pod jednou střechou
Kůže v ohrožení
Výhody jednodenní chirurgie
Člověka je třeba vidět komplexně
Kontaktní čočky – pohodlná pomůcka
Správná výživa dětí
Když bolí záda
Sanatorium Helios SIVF centrum pro léčbu
neplodnosti
61
62
64
67
68
Maliník obecný
Možnosti lázeňské péče
Fenomén jménem wellness
Evropská populace mírně vzrostla
Kůň jako lék
5
Srdeãních onemocnûní pfiib˘vá
V péči o srdce se Česká republika řadí mezi světovou špičku.
Protože srdečních onemocnění v důsledku nezdravého
životního stylu a stresu stále přibývá, mohou tak díky našim
kardiochirurgům kvalitněji žít tisíce lidí.
Foto ãísla
KdyÏ onemocní srdce…
8
Nemoci srdce patfií k nejãastûj‰ím
pfiíãinám úmrtí. Málokdo z nás má
ale správnou pfiedstavu o tom, jaká
onemocnûní mohou b˘t se srdcem
spojena a jak velké riziko pro nás
tyto nemoci pfiedstavují.
Téma ãísla
Pojmem kardiovaskulární
nemoci označujeme choroby
postihující srdce nebo cévní
systém. Výskyt a zastoupení
kardiovaskulárních chorob se
liší v jednotlivých zemích a odlišné je i jejich spektrum. Dále
dochází ke změnám v průběhu
času. Proto mají dnes tyto nemoci poněkud jiné zastoupení
a význam, než tomu bývalo dříve. Na počátku 20. století byly
kardiovaskulární nemoci odpovědné za přibližně10 % všech
úmrtí na světě, v roce 2001 to
však již bylo něco kolem 30 % –
velký podíl zde pochopitelně
měly rozvojové země. U nás je
v tomto směru hlavní kardiovaskulární chorobou ischemická
choroba srdeční, pro níž stále
platí výhledy Světové zdravotnické organizace: po dobu následujících dvaceti let a možná
i déle bude stále hlavní příčinou
smrti. Jiných onemocnění ubývá. Vlivem účinné antibiotické
léčby a preventivních opatření
klesá například ve vyspělých zemích výskyt chlopenních vad
srdce revmatického původu.
Některé kardiovaskulární problémy ale naopak své zastoupení zvyšují a budou zvyšovat. Rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí se v zásadě
nemění: jsou to kouření, vysoký
krevní tlak, zvýšená hladina
glukózy v krvi, porucha lipidového metabolizmu, nadváha
a tělesná inaktivita.
Hlavní srdeãní
onemocnûní
V poslední době se udává, že
je ischemická choroba srdeční
příčinou přibližně 7 miliónů
úmrtí ročně a 58 milionů ztracených let života vztažených na
danou nemoc v celém světě.
Přes veškerý medicínský pokrok činí úmrtnost na infarkt
myokardu ve světě neuvěřitelných 30 % během prvních třiceti dnů (v zemích s nejmodernějšími metodami léčby, mezi
které Česká republika patří, je
to kolem 7 %). Z nemocných,
Téma ãísla
obyvatel starších 65 let, ale pouze na 0,7 na 1000 osob mladších
než 50 let. Mnohem častěji jsou
postiženi muži.
kteří přežijí hospitalizační fázi,
jich další 4 % zemřou během
prvního roku.
Cévní mozkové příhody jsou
další významnou oblastí medicíny, která má celospolečenský
dopad. Celkově je udáváno asi 6
miliónů úmrtí ve světě za rok ve
vztahu k některé z forem cévní
mozkové příhody. Embolizace
krevních sraženin do mozku
může být až v 50 % spojena
s fibrilací síní, tedy relativně
méně nebezpečnou poruchou
srdečního rytmu. Krvácivé
mozkové příhody jsou spíše
spojeny s neléčeným vysokým
krevním tlakem.
V České republice klesá v posledních dvaceti letech celková
úmrtnost na kardiovaskulární
choroby. Přesto je stále 2 až
3x vyšší, než ve státech jako je
Francie, Španělsko nebo Holandsko. Za zvýšený výskyt kardiovaskulárních chorob také
platíme větším používáním
ekonomicky náročných vyspělých medicínských technologií.
Srdeční selhání bude zřejmě
problémem dalších let. Srdečním selháním totiž končí řada
srdečních onemocnění. Celosvětový výskyt srdečního selhání
se pohybuje mezi 2 až 3 %,
s ročním nárůstem mezi 0,1 až
0,2 %. V některých zemích se srdeční selhání objevuje dokonce
na prvních místech v žebříčku
vstupních diagnóz vztažených
na 1 milión hospitalizací. Tento
nárůst je důsledkem zlepšené
léčby různých srdečních onemocnění, kdy stále více nemocných přežije akutní fází choroby
a dožije se vyššího věku. Četnost
výskytu srdečního selhání se odhaduje na 27 případů na 1000
V Evropě patříme mezi státy
s nejvíce využívanými katetrizačními metodami léčby zejména akutních forem ischemické
nemoci, patříme mezi státy
s nejvyšší četností implantace
trvalých kardiostimulátorů
a zvyšujeme i četnost implantací defibrilátorů. Na druhé straně stále patříme i ke státům
s nejvyššími hladinami cholesterolu a nejvyšším výskytem
kouření. Snad jen ve vztahu
k hodnotám krevního tlaku
a zastoupení léčené hypertenze
se již blýská na lepší časy.
MUDr. Jan Šochman, CSc.
Klinika kardiologie, IKEM,
Praha
Jak jsme
na tom u nás?
Osm dní zdraví
v Evropû
Evropané si
v onemocnûních
srdce nejsou
rovni
ěděli jste, že kardiovaskulární nemoci usmrtí každý
rok v Evropě dva milióny lidí?
A věděli jste, že ve vztahu k onemocněním srdce si Evropané
nejsou rovni? V některých zemích je úmrtnost na ně 4–5krát
vyšší, než je evropský průměr,
zatímco v jiných zemích jsou
příslušné statistické údaje velmi nízké. Při průzkumu v jednotlivých evropských zemích
převažují jako příčiny kardiovaskulárních onemocnění faktory způsobené životním stylem v té které zemi. Například
typický Lotyšan hodně kouří,
konzumuje hodně tučných jídel
a má nadváhu. Taková situace
nevyhnutelně vede k onemocnění srdce. Jinak je tomu paradoxně ve Francii – uzeniny, fazolové ragú s masem, tmavé
maso (pokrmy s vysokým obsahem tuku), k tomu červené víno
– to je typický jihofrancouzský
styl. A přesto je význam kardiovaskulárních chorob ve Francii
v porovnání s ostatními evropskými zeměmi výrazně nižší.
Tomuto jevu se říká francouzský paradox. Obvykle je teoretiky spojován s ochrannými účinky červeného vína. Ve Švédsku
je zase velkým celospolečenským problémem stres. Stres
může dokonce způsobit zcela
konkrétní nemoc – anginu pectoris.
Další díly seriálu Osm dní
zdraví v Evropě se budou věnovat tématům: obezita jako epidemie, návrat tuberkulózy,
mentální poruchy a jejich problematika, nízká porodnost,
stáří a stárnutí, posttraumatický šok, kouření. Více informací
najdete na www.ceskatelevize/zdravi.cz.
red
V
âeská televize pfiipravuje
V˘skyt srdeãních
onemocnûní
9
Víte, že...
Vûdci vûfií,
Ïe mají lék
na následky
mrtvice
ědci z Glasgowské univerzity věří, že mají lék na snížení rizika ochrnutí, které následuje po mozkové mrtvici.
Lék by měl minimalizovat poškození mozku v prvních hodinách po mozkové příhodě. Test,
který byl prováděn na více než
1700 pacientech ve 154 nemocnicích po celém světě probíhal
tak, že pacienti po mozkové
mrtvici, kteří byli dopraveni do
nemocnice méně než šest hodin
po události, byli rozděleni do
dvou skupin. První polovina
dostala typické léky, které se po
mrtvici podávají. Druhá polovina dostala k těmto lékům i lék
nový, který dostal označení
NXY-059. „Pacienti, kterým
byl podán experimentální lék,
měli větší podíl na počtu těch,
kteří se po třech měsících zcela
zotavili,“ uvedl profesor Kennedy Lees, podle něhož lék zvýšil šance pacientů na uzdravení
red
o 20 %.
V
10
F
ibrilace síní je odborný
termín, který označuje
jednu z nejčastějších
poruch srdečního rytmu, postihující téměř 1 % dospělé populace. Výskyt této
arytmie stoupá s věkem. Ve věku nad 75 let ji lze diagnostikovat u více než 5 % osob.
Podstata
onemocnûní
Srdce slouží jako svalová
pumpa, která pumpuje krev do
celého těla. Činnost srdce je
spouštěna elektrickými vzruchy. V normálním srdci vznikají tyto vzruchy v tzv. sinusovém
uzlu v horní části pravé srdeční
síně. Odtud se elektrické signály šíří svalovinou síní na síňokomorový uzel a dále na komory. Tím je zajištěno pumpování
síní a komor podle potřeb organismu. V klidu se frekvence obvykle pohybuje mezi 60 až
80/min. Při fibrilaci síní je potlačena normální funkce srdce
a elektrické vzruchy vznikají
velmi rychle a šíří se chaoticky.
Jejich frekvence dosahuje 300
až 600/min. Síňokomorový
uzel dovolí převod signálů na
komory o frekvenci přibližně
mezi 110 až 180/min. Činnost
srdce je proto snížená a nepravidelná.
Pfiíãiny
Fibrilace síní sama o sobě
není nutně známkou onemocnění srdce a může se vyskytovat
i u jinak zcela zdravých lidí. Jindy provází řadu onemocnění
srdce a cév nebo i jiných orgánů. Nejčastější příčinou je vysoký krevní tlak, ischemická
choroba srdeční, onemocnění
chlopní a srdeční selhání. Jindy
bývá příčinou nadměrná funkce štítné žlázy. Přechodně vzniká tato arytmie po operaci srdce.
Pfiíznaky
Pacient vnímá fibrilaci síní
obvykle jako rychlou, nepravidelnou činnost srdce (bušení).
Další příznaky zahrnují sníženou výkonnost, únavnost, za-
Fibrilace
dýchávání. Někteří z nás arytmii vůbec nevnímají a zjistí se
náhodně při záznamu EKG.
Rizika
U většiny lidí je fibrilace síní
příčinou nepříjemných obtíží,
ale nepůsobí trvalejší poškození. U části pacientů však mohou vznikat závažné komplikace. V rychle a nepravidelně se
stahujících síních mohou vznikat sraženiny krve (tromby),
které narůstají a mohou se
uvolnit do krevního oběhu.
Tehdy mohou náhle uzavřít přívod krve do důležitých orgánů.
Při omezení přívodu krve do
mozku vzniká například mozková příhoda („mrtvice“). Nepravidelná a rychlá činnost srdce může vést k srdečnímu selhání nebo k jeho zhoršení.
Celkově je u pacientů s fibrilací
síní asi dvojnásobná úmrtnost
oproti jedincům s normálním
sinusovým rytmem.
vence komor, kontrolu (udržení) správného rytmu a prevenci
vzniku sraženin krve.
Cílem léčby je snížení převodu signálů ze síní na komory,
klidová frekvence komor by měla dosahovat 70 až 90/min. Pomalejší akce komor vede ke
zmírnění obtíží i při trvající
arytmii. K udržení správného
rytmu lze používat léky několika
skupin. Liší se účinností i mírou
nežádoucích účinků. Cílem léčby je snížení četnosti záchvatů
arytmie. Prakticky žádný z léků
však nedokáže opakování fibrilace síní zabránit úplně. Riziko
vzniku sraženin krve snižují tzv.
antikoagulační léky. Jejich dávka je individuální a musí se ur-
Léãba
Protože jsou příčiny i projevy
fibrilace síní rozdílné, může se
u jednotlivých nemocných podstatně lišit i léčba. Ta je zaměřená na kontrolu správné frek-
Téma ãísla
ní. Zpočátku se prováděly mnohočetné řezy v síních tak, aby
zabránily vzniku a šíření chaotických impulzů. Dnes chirurg
místo skalpelu používá speciální sondy, které tkáň buď poškodí teplem nebo naopak hluboce
zmrazí. Chirurgická léčba prodlouží celou operaci jen
o 10–20 minut a má vysokou
úspěšnost.
Víte, že...
Káva zvy‰uje
riziko infarktu
Katetrizaãní
ablace
síní
čovat podle pravidelných testů
srážlivosti krve (tzv. INR, jehož
léčebné rozmezí je obvykle mezi
hodnotami 2.0–3.0). Dosažená
hodnota je závislá také na užívání ostatních léků a na stravě.
Při nízké hodnotě testu je léčba
nedostatečně účinná, při vysoké hodnotě testu hrozí naopak
krvácivé komplikace. U některých pacientů lze místo antikoagulačních léků podávat aspirin.
Kardiostimulátor
Pokud je u pacienta vhodný
kardiostimulátor pro poruchu
srdečního rytmu s pomalou akcí srdce, lze použít také přístrojů, které mohou současně snížit výskyt fibrilace síní. Tyto
přístroje mohou sloužit i ke
kontrole léčby, neboť zachytí
i krátké, bezpříznakové záchvaty arytmie. Samotná fibrilace
síní není důvodem k zavedení
kardiostimulátoru.
Kardioverze
Kardioverzí označujeme obnovení sinusového rytmu, a to
podáním léků nebo elektrickým
výbojem. Tento výboj se používá u pacientů v krátkodobém
celkovém znecitlivění.
Chirurgická léãba
Pokud pacient podstupuje
kardiochirurgický výkon (například operace chlopně, „bypass“), lze současně provést
i chirurgickou léčbu fibrilace síA. EKG záznam při fibrilaci
síní, který ukazuje
nepravidelnou srdeční akci při
arytmii.
B. Trojrozněrný obraz levé síně
a plicních žil získaný pomocí CT
vyšetření a použitý v průběhu
mapování a katetrizační ablace
pro fibrilaci síní - červené body
znázorňují místa aplikace
radiofrekvenčního proudu okolo
ústí plicních žil.
Téma ãísla
Při tomto výkonu se v místním znecitlivění z cév v tříslech
zavádějí do srdce sondy (katétry). Použitím vysokofrekvenčního elektrického proudu je
možné vytvořit linie tepelného
poškození tkáně, podobně jako
při chirurgické léčbě. Důležité
jsou zejména linie kolem ústí
žil, přivádějících krev z plic do
levé srdeční síně. Ablace zatím
může trvat i několik hodin, asi
u 30 % nemocných je nutné výkon opakovat. Tato metoda se
však velmi rychle rozvíjí a zvyšuje se její úspěšnost. V současné době je výkon indikován zejména při výrazných obtížích
a při selhání účinku léků. Pokud má pacient výrazně poškozené srdce, je pravděpodobnost
odstranění fibrilace síní mnohem menší. V těchto případech
lze katétry úplně přerušit elektrické vedení ze síní na komory
a činnost komor řídit pomocí
kardiostimulátoru.
PacientÛ pfiib˘vá
Pacientů s fibrilací síní každoročně přibývá, neboť stárne
celá populace a narůstá počet
nemocných, kteří přežili díky
zlepšené léčbě jiné kardiovaskulární příhody. Na druhou
stranu se velmi rychle rozvíjejí
nové léčebné metody a u některých nemocných umíme tuto arytmii zcela vyléčit. Lze
očekávat, že procento takto léčených pacientů bude dále narůstat.
MUDr Robert Čihák, CSc.
Klinika kardiologie, IKEM,
Praha
odle kanadských vědců mají někteří lidé gen, který jejich tělu zabraňuje rychle zpracovávat kofein. U těchto lidí
pak nadměrné pití kávy způsobuje infarkt. Osoby s touto genovou variací si zvyšují riziko
infarktu už tím, že vypijí jen dva
šálky kávy denně. U lidí mladších 50 let pijících velké množství kávy docházelo k infarktu
čtyřikrát častěji než u těch, kteří vypijí jen jeden šálek denně.
U lidí s jinou variací téhož genu
je ale pití kávy naopak prospěšné. Když tyto osoby vypijí jen jeden šálek denně, snižuje to
u nich riziko infarktu o 50 %,
dva až tři šálky denně pak
o 40 %. Protože se studie prováděla v Kostarice a všechny
osoby, na nichž byly následky
pití kávy zkoumány, byly hispánští Jihoameričané, není
známo, jak častá je ona nebezpečná genová variace u Evrored
panů.
P
11
Ischemická choroba srdeãní
je hlavní pfiíãinou úmrtí
v âeské republice i ve vût‰inû
západních zemí. V fiadû
pfiípadÛ je prvním projevem
nemoci infarkt myokardu,
a to aÏ u 60 % nemocn˘ch.
Akutní
infarkt
myokardu
S
pektrum klinických projevů infarktu je přitom
široké – od náhlého
úmrtí v prvních minutách až po naprosto němý průběh.
Pfiíãina akutního
infarktu myokardu
Příčinou akutního infarktu
myokardu je náhlý uzávěr jedné
z věnčitých tepen vyživujících
srdce krevní sraženinou – tzv.
trombem. Náhlé přerušení dodávky kyslíku a živin srdečnímu
svalu v oblasti zásobené postiženou tepnou vede nejprve
k přechodné poruše funkce
stažlivosti (otázka minut) a následně k odumření svalových
buněk s následkem trvalé ztráty
funkce. Pokud nedojde k včasné obnově průtoku krve (čím
dříve, tím lépe, optimálně do 2
hodin, nejpozději však do 12
hodin od vzniku), stav již nelze
upravit a infarkt se hojí vazivovou jizvou. Velikost infarktu záleží na místě, kde dojde k uzávěru věnčité tepny – čím větší
povodí postižené tepny (zejména při postižení levé přední sestupné větve), tím větší je rozsah infarktu.
Jak se projevuje?
Typická je náhle vzniklá bolest za hrudní kostí, velmi intenzivní, tupého charakteru
(obvykle na větší ploše). Vzniká za různých okolností, často
v klidu nebo v noci. Bolest vystřeluje typicky do levé paže
nebo do dolní čelisti, do obou
paží, méně často do zad nebo
do břicha. Bolest je stálá, nemění se polohou těla. Projevy
však mohou být i méně typické
– u starších nemocných a u diabetiků může být bolest méně
intenzivní, spojená více s pocitem dušnosti a celkové slabos-
ti, jindy je právě pocit krátkého
dechu hlavním příznakem.
Obvykle se vyskytují ještě další
potíže jako pocit strachu a úzkosti. Dále bývá přítomno pocení a pacient může i zvracet.
Vzácně jsou potíže tak malé, že
nemocný infarkt tzv. přechodí.
Závažným projevem infarktu
je prudká bolest či dušnost
spojená s náhlou ztrátou vědomí – příčinou je obvykle závažná porucha rytmu (fibrilace
komor). Pokud není v takovém
případě okamžitě zahájena
kardiopulmonální resuscitace
(tj. masáž hrudníku a umělé
Historický rentgenový záznam nástřiku kontrastní látky do levé věnčité tepny u prvního nemocného s akutním infarktem myokardu
léčeném v roce 1992 v IKEM přímou angioplastikou. Obrázek vlevo ukazuje uzavření hlavní větve tepny před výkonem, obrázek vpravo
nález po otevření tepny pomocí angioplastiky.
12
Téma ãísla
dýchání), nemocný umírá náhlou smrtí.
Dá se prokázat?
EKG je základní diagnostickou metodou. Již v prvních minutách od vzniku infarktu dochází k rozvoji poměrně charakteristických změn na EKG
křivce. Podle jejich charakteru
se rozhodujeme o způsobu léčby. EKG také odhalí případné
poruchy rytmu, které infarkt
myokardu mohou provázet.
Druhou diagnostickou metodou je biochemické stanovení
určitých látek, které se uvolňují z poškozeného srdečního svalu do krve (např. myoglobin,
troponin, kreatinkináza, atd).
stejně ošetřit pomocí angioplastiky. Z těchto i jiných důvodů je přímá angioplastika považována za lepší možnost volby.
Podmínky pro její aplikaci samozřejmě závisejí na organizaci péče a vybavení příslušných
center.
Jaká je situace
v âeské republice?
Základní léčebnou metodou
akutního infarktu myokardu
v České republice je metoda
primární angioplastiky. Tento
program byl systematicky zahájen na Klinice kardiologie
IKEM v roce 1992. Postupně
byl vybudován program nepřetržitého zajištění angioplastiky,
včetně nočních hodin a víken-
ké republice. Organizací péče
i počtem léčených pacientů
jsme na prvním místě na světě
(přes 6 000 nemocných ročně).
Dal‰í léãba
Součástí provedené angioplastiky je i dlouhodobé podávání léků, které brání srážení
krevních destiček (kyselina acetylsalicylová v dávce 100 mg
denně a clopidogrel v dávce
75 mg denně po dobu nejméně
1 roku). Nemocný je dále poučen o rizikových faktorech ischemické choroby srdeční
a možnostech jejich ovlivnění
(kouření, diabetes, hypertense,
zvýšený cholesterol, fyzická inaktivita). Zejména zákaz kouření je nezbytný. Kromě toho se
Jak se léãí?
Základním cílem léčby je
zprůchodnění uzavřené infarktové tepny a obnovení průtoku
do postižené oblasti (docílení
tzv. reperfúze). Toho je možno
dosáhnout dvěma způsoby: pomocí léků, které rozpouštějí
krevní sraženinu = trombus
(tzv. trombolytika), nebo mechanicky – pomocí angioplastiky. Metoda přímé koronární
angioplastiky spočívá nejprve
v provedení angiografie věnčitých tepen (pomocí katétrů,
malým vpichem v třísle nebo
předloktí). Tak odhalíme uzavřenou infarktovou tepnu. Místem závěru je protažen speciální velmi tenký drátek – vodič –
a po něm je do místa uzávěru
zaveden balonkový katetr, který
tepnu rozšíří. Následně se do
tohoto místa implantuje i speciální výztuha, tzv. stent, který
tepnu udržuje v rozšířené poloze. Metoda je použitelná prakticky u všech nemocných s infarktem myokardu a její úspěšnost hodnocená obnovením
normálního průtoku je nad 90 %.
Naproti tomu má trombolýza
řadu kontraindikací (nejméně
u 30 % nemocných) a její úspěšnost je nižší (40–70% podle
druhu léku a doby podání). Po
trombolýze obvykle zůstává
v místě původního uzávěru tepny zúžení, které bývá nutno
Téma ãísla
kovaných nemocných je doba
pobytu v nemocnici zpravidla
5–7 dní, u nemocných s rozsáhlým infarktem myokardu
nebo komplikacemi se úměrně
prodlužuje doba pobytu o nezbytná další vyšetření (často
velmi náročná). Po propuštění
se doporučuje pozvolna zvyšovat fyzickou aktivitu. Celková
doba hojení infarktu záleží na
jeho velikosti a pohybuje se od
2 do 6 týdnů. Nástup do práce
je u nekomplikovaného nevelkého infarktu možný za 2–4
týdny, u rozsáhlého infarktu za
3 měsíce (podle charakteru
práce). V případě komplikací
infarktu (srdeční selhání) není
často návrat do původní práce
možný a infarkt je tak častou
příčinou dočasné nebo trvalé
ztráty pracovní schopnosti i zaměstnání. Každý jednotlivý případ je však vždy nutno posuzovat individuálně.
Co má dûlat
pacient pfii
podezfiení na
infarkt myokardu?
Akutní forma infaktu myokardu se řeší formou operace.
dů, a byla rovněž propracována
organizace transportu a přijímání nemocných s akutním infarktem myokardu. V roce
1995 přibyla další centra v Praze a Brně. Rozšíření programu
na celou republiku přinesly výsledky klinických studií
PRAGUE 1 a 2, které prokázaly schůdnost transportu nemocných mezi jednotlivými nemocnicemi. Klinika kardiologie
IKEM, ve spolupráci se záchrannou službou a nemocnicemi ve Středočeském kraji, byla také průkopníkem prehospitalizační diagnostiky infarktu
myokardu a transportu nemocných přímo z místa zásahu záchranné služby do centra (a nikoliv do nejbližší nemocnice).
V současnosti zajišťuje nepřetržitý program tzv. primární angioplastiky 20 center rovnoměrně rozložených po celé Čes-
zahajuje léčba, která má bránit
dalšímu rozvoji aterosklerózy
a opakování infarktu myokardu. Standardně jsou podávány
statiny (snižují cholesterol), betablokátory (snižují práci srdečního svalu) a tzv. ACE inhibitory.
Doba pobytu v nemocnici
a rychlost rehabilitace záleží na
rozsahu infarktu myokardu
a případných komplikacích.
V akutní fázi prvních 24–48 hodin je nemocný hospitalizován
na specializovaném lůžku (oddělení akutní kardiologie, koronární jednotka nebo oddělení
intezivní péče). Při včasné léčbě
pomocí angioplastiky a nevelkém rozsahu infarktu myokardu je rehabilitace zahájena již
první den cvičením na lůžku
a následně rychlou mobilizací
pacienta (vstává 2.–3. den,
chodí 4.–5. den). U nekompli-
Rozhodujícím
faktorem
úspěšnosti léčby akutního infarktu myokardu je čas. Pokud
je primární angioplastika provedena do 1 hodiny od prvního
pocitu bolesti, může zcela zabránit vzniku infarktu. Pokud je
provedena do 3–4 hodin, významně zmenší velikost infarktu, po 6 hodinách je však efekt
i úspěšné angioplastiky nevelký
a po 12 hodinách již nevede
k ovlivnění velikosti infarktu.
Víme, že rozhodující zdržení bývá na straně pacienta – pacient
váhá v průměru 2 hodiny než
zavolá záchrannou službu, někdy dokonce čeká i celou noc.
Doba ošetření na místě a transport do nemocnice přitom nepřesahuje 45–90 minut (podle
vzdálenosti) a vlastní angioplastika v příslušném centru netrvá obvykle déle než 60 minut.
Osud má tedy nemocný často
doslova ve svých rukou.
MUDr. Michael Želízko, CSc.
Klinika kardiologie, IKEM ,
Praha
13
Víte, že...
Mnoho infarktÛ lidé
ani nezaregistrují
olandští vědci zjistili, že více než 40 % infarktů může
u lidí proběhnout bez toho, aby
si jich dotyční vůbec povšimli.
Podle vědců si infarkt neuvědomí dokonce více než polovina
žen a asi třetina mužů. Důvody
toho, proč si tak vysoké procento lidí svůj infarkt ani neuvědomí, spočívají podle vědců
v tom, že symptomy těchto infarktů bývají méně typické. Nemocný nemusí například pociťovat jinak obvyklé bolesti
hrudníku. A proč infarkt neregistrují častěji ženy než muži?
„Ženy mohou cítit bolest ramen místo bolesti hrudníku.
Někdy si také myslí, že měly silnou chřipku, jejíž rekonvalescence trvá dlouho,“ míní jeden
z autorů zmíněné studie. red
H
Infarkt hrozí
nejãastûji v pondûlí
ačátek pracovního týdne
a s ním spojený stres je podle časopisu The European Journal of Epidemiology nejspíše
důvodem, proč je riziko úmrtí
na infarkt nejvyšší právě začátkem týdne, zatímco o víkendu
je daleko nižší. Podle vědců je
v pondělí riziko srdečního infarktu u dospělých mužů o 20 %
a u dospělých žen o 15 % vyšší
než v ostatní dny. O tom, že se
stres velkou měrou na infarktu
podílí, vědí ovšem vědci už dávno. Také je například prokázáno, že k zhoršení srdečních příhod dochází zpravidla v ranních hodinách.
red
Z
14
Srdeãní
selhání
Odpoãinek, správná Ïivotospráva
a vyh˘bání se stresu ochrání
organismus pfied srdeãním selháním
Co je srdeãní
selhání?
Srdce je důmyslně uspořádaná pumpa, jejímž hlavním úkolem je udržovat oběh krve tak,
aby bylo zajištěno zásobování
všech orgánů živinami a kyslíkem. Zdravé srdce dokáže zvýšit
výdej krve (minutový oběh) podle nároku organismu až pětinásobně. K tomu má organismus
vytvořenu řadu mechanismů týkajících se nejen vlastního srdce.
Při vzniku srdečního selhání
je tato základní funkce narušena, nedostatečné prokrvení se
projevuje nejprve při zátěži. Zadržování tekutin, které je průvodním jevem onemocnění, je
obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet
dostatečnou úroveň krevního
oběhu. Srdeční selhání může
vzniknout náhle (akutní selhání) nebo se stav rozvíjí pozvolna
(chronické selhání). Z uvedeného lze dobře odvodit potíže,
se kterými pacient přichází k lékaři. Nejčastější jsou únava,
dušnost a otoky končetin.
Pfiíãiny srdeãního
selhání
Onemocnění, která vedou
k rozvoji srdečního selhání, je
celá řada. Prvotní může být postižení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních
chlopní anebo přímo srdečního
svalu. V naší populaci je nejčastější příčinou srdečního selhá-
ní ischemická choroba srdeční
a kardiomyopatie.
Jaké jsou pfiíznaky
srdeãního selhání?
Odlišují se podle toho, zda
je postižena levá či pravá srdeční komora. K městnání krve dochází vždy před postiženým oddílem: při levostranné
nedostatečnosti se hromadí
krev v plicích, zvyšuje se její
tlak a nadbytečná tekutina uniká z cév a může vzniknout až
plicní otok. Nemocný začne
pociťovat dušnost, nejprve při
větší námaze, později i při běžných činnostech. V pokročilém
stadiu dochází k selhávání
i v klidu. Typické jsou stavy
noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování. Pokud dojde k otoku plic, jde o závažný
stav, který vyžaduje rychlé
ošetření.
Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin,
které začínají v oblasti kotníků.
Prvním příznakem je nárůst
tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem častých zažívacích potíží a tlakových bolestí
v pravém podžebří.
Při snižování srdečního výdeje se organismus snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů. Toho se
dosahuje redistribucí krevního
průtoku. Za zlepšené zásobení
mozku a srdce se však platí
omezením přívodu krve k ostatním orgánům. Z hlediska vývoje příznaků srdečního selhání je
důležitá především porucha
prokrvení ledvin. Potíže působí
i nedostatečné prokrvení kosterních svalů, které je příčinou
únavnosti a snížené výkonnosti.
Téměř nedílnou součástí
srdečního selhání jsou poruchy
srdečního rytmu. Nemocný
vnímá palpitace („bušení srdce“), může mít závratě nebo
i krátkodobé poruchy vědomí.
Jak je moÏné
zjistit pfiítomnost
srdeãního selhání?
Pokud se objeví některé z uvedených potíží a nebo příznaků,
je zapotřebí navštívit lékaře. Ten
má celou řadu možností, jak
srdeční nedostatečnost diagnostikovat a zjistit její příčinu. Základem je rozbor anamnézy,
provedení fyzikálního vyšetření,
elektrokardiogramu (EKG),
rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve. Velmi prospěšné je echokardiografické (ultrazvukové) vyšetření, které nám
podá důležité informace o velikosti jednotlivých oddílů srdce,
funkci i stavu chlopní. Pokud je
žádoucí informace o věnčitých
tepnách, provádíme selektivní
koronarografii (katetrizační vyšetření, při kterém zobrazujeme
tepny zásobující srdce přímým
vstřikem kontrastní látky). To-
Téma ãísla
muto vyšetření často předchází
zátěžový test. Šlapání na bicyklovém ergometru při současném
natáčení EKG umožní zjistit nedostatečné prokrvení některé
části srdce při námaze.
MÛÏeme vzniku
srdeãního selhání
pfiedejít?
Odpověď je ano – do jisté míry. Jak jsme uvedli, je u nás nejčastější příčinou ateroskleróza
věnčitých tepen. Ta je často
spojena s hypertenzí (vysokým
krevním tlakem), obezitou, diabetem a poruchami metabolizmu cholesterolu. I když sklon
k těmto chorobným stavům
částečně zdědíme od předků,
můžeme je do značné míry
ovlivnit způsobem svého života. Typickým příkladem je kouření, které je z hlediska rozvoje
aterosklerózy (a řady jiných
chorob) rizikovým faktorem
zásadního významu. Je nutné si
A. Rentgenový snímek
srdce a plic u nemocného
s plicním otokem. Tekutina
v plicních se projeví jako
závojovité zastření plic.
uvědomit, že zdravým životním
stylem, jehož zásady jsou dobře
známy, ovlivňujeme nejen sebe,
ale i své děti, které nás v dospělém věku budou napodobovat
více, než bychom čekali.
Prevence rozvoje srdečního
selhání má zásadní význam i po
stanovení diagnózy. Zde se již
uplatňuje i užívání léků a v problému se angažuje lékař. Nyní
ještě slovo k problematice alkoholu. Zatímco zdravému srdci
alkohol v mírných dávkách neškodí nebo dokonce prospívá,
při onemocnění srdce je třeba
velké opatrnosti. U některých
onemocnění (např. prvotní postižení srdečního svalu nebo-li
kardiomyopatie) doporučujeme úplnou abstinenci.
Jaké jsou léãebné
moÏnosti
srdeãního selhání?
Především je nezbytné léčit jakoukoliv odstranitelnou příčinu.
B. Echokardiografický obraz
selhávající levé komory po infarktu
myokardu. Jizva je patrna jako
neprokrvená část stěny komory
(tmavá oblast označená šipkami).
Téma ãísla
Režimová a dietní opatření jsou
volena podle stadia onemocnění, základem je přiměřená strava
s omezením příjmu soli a adekvátní fyzická zátěž. Tělesnou zátěž doporučujeme ve všech stadiích onemocnění kromě období
přechodného zhoršení (dekompenzace) a velmi pokročilého
stadia. Dobrým vodítkem pro
volbu intenzity pohybu jsou subjektivní pocity nemocného.
Důležitou úlohu má farmakoterapie (užívání léků). Dnes
máme k dispozici několik skupin léků, kterými dosáhneme
zmírnění obtíží pacientů i zlepšení dlouhodobého průběhu
onemocnění. Zde se již není
možné řídit pouze subjektivními pocity nemocného – o některých lécích (betablokátory) je
známo, že průběh srdečního selhání příznivě ovlivní, aniž by
bezprostředně po zahájení léčby
zmírnily potíže. Léčba má smysl
i v počátečních stadiích, kdy nemocný ještě nemusí mít žádné
a nebo má jen malé potíže.
Skladbu a dávkování léku musí
proto vždy určovat lékař. Jedinou lékovou skupinou, kde si
pacient může upravovat dávkování, jsou diuretika (močopudné léky), kde je možné řídit se
přítomností otoků a váhovými
změnami. Pacient se srdečním
selháním musí tedy přijmout
fakt, že bude dlouhodobě užívat
kombinaci léků. Jen tak lze zabránit rozvoji onemocnění a vět-
šinou i docílit stavu, kdy pacient
i přes trvající poruchu funkce
srdečních komor může mnoho
let žít kvalitním životem.
V některých případech ovlivníme vývoj srdečního selhání
provedením operace (koronární by-pass, operace chlopní),
nebo synchronizací stahování
obou srdečních komor speciální kardiostimulační metodou.
Chirurgické metody se uplatňují i ve velmi pokročilých stadiích onemocnění, kdy je nutné
navrhnout transplantaci srdce.
I u nemocných s poruchami
rytmu máme k dispozici celou
řadu postupů – od podávání léků až po implantaci kardioverteru-defibrilátoru. To je přístroj,
který dokáže závažnou poruchu
rytmu okamžitě odhalit a sám
léčebně zasáhnout, takže je schopen pacientovi zachránit život.
Tyto a další metody jsou dostupné ve specializovaných kardiocentrech, na která mají ošetřující lékaři dobrou návaznost.
PfiípadÛ srdeãního
selhání pfiib˘vá
Tento fakt souvisí se stárnutím populace a také zlepšeným přežíváním nemocných díky lepší léčbě srdečních příhod,
jako je infarkt myokardu. Tak
jako u jiných nemocí je v případě srdečního selhání důležitá
prevence, včasný záchyt onemocnění a správně vedená léčba. Péče o tyto nemocné je u nás
především v rukou kardiologů,
stále více se budou uplatňovat
specializované ambulance, které jsou zakládány v kardiocentrech a ve větších nemocnicích.
Bude se zvyšovat i úloha zdravotních sester specializovaných
na ošetřování a léčení nemocných se srdečním selháním.
Prvním
předpokladem
úspěšného vedení léčby srdečního selhání je však pozitivní
přístup pacienta, který má přiměřené informace o svém onemocnění a důvodech, proč musí přijmout určitá omezení.
Doc. MUDr. Ivan Málek, CSc.
Klinika kardiologie, IKEM,
Praha
15
Arytmie
Arytmie je lékařský termín pro
poruchy srdečního rytmu, kdy
srdce tepe pomalu nebo rychle,
případně nepravidelně. Když je
srdeční akce pomalá, hovoříme
o bradykardii a příčinou bývá
pomalá tvorba elektrických
vzruchů v síních nebo porucha
jejich šíření ze síní do srdečních
komor. Obvyklými příznaky bývají únavnost, točení hlavy nebo i krátké bezvědomí. Diagnóza se obvykle stanoví vyšetřením EKG.
Častější jsou však případy,
kdy je srdeční akce rychlejší než
obvykle a pacientovi činí obtíže. Tehdy hovoříme o tachykardii (nebo tachyarytmii). Typickými příznaky bývají pocity bušení srdce (nebo v krku), někdy
spojené se slabostí, únavností
nebo pocitem krátkého dechu.
U závažných tachyarytmií může dojít až ke ztrátě vědomí nebo k srdeční zástavě. O srdeční
zástavě mluvíme tehdy, kdy
srdce přestane čerpat krev, protože se úplně zastaví (asystolie), nebo (a to mnohem častěji)
v případě, kdy vznikne fibrilace
komor (tehdy se srdce sice
chvěje, ale není schopno čerpat
krev). Subjektivní vnímání tachyarytmií je rozdílné. Zcela
neškodné arytmie mohou někdy činit velké potíže a naopak,
arytmie ohrožující pacienta na
životě nemusí být nemocným
příliš vnímány. Proto je důležitým krokem v diagnostice opět
EKG vyšetření. Dnes existuje
celá řada záznamníků EKG,
které mohou zaznamenávat
křivku EKG i po dobu několik
dní. Dokonce máme k dispozici
miniaturní záznamník, který se
naimplantuje pod kůži na hrudník a může zaznamenat EKG
křivku při potížích i po dobu
mnoha měsíců.
Arytmie se vyskytují velmi
často i u zdravého srdce a nejsou tedy nutně příznakem závažného srdečního onemocnění. Někteří z nás mají například
někde v srdeční svalovině ložisko buněk, které vytvářejí elektrické impulzy nezávisle na nor-
16
Dostatek pohybu je vhodnou prevencí
onemocnění srdce.
Ménû ãasté
mální aktivaci srdce. Odstranění takového ložiska přináší úplné uzdravení. Jiní se narodí
s nadbytečným elektrickým
spojením mezi síněmi a komorami v podobě drobného proužku srdeční svaloviny (přídatná
dráha). Tento elektrický zkrat
v srdci vytváří podmínky pro to,
aby za určitých okolností začal
elektrický vzruch kroužit mezi
komorami a síněmi a výsledkem je opět bušení srdce nebo
jiné potíže. Odstranění zmíněného zkratu přináší vymizení
potíží a úplné uzdravení. Na
druhé straně existují arytmie,
které provázejí závažná srdeční onemocnění. Příkladem mohou být život ohrožující komorové tachykardie, které vycházejí z jizvy po infarktu
myokardu. Tam často závisí
prognóza pacienta na závažnosti základního onemocnění.
U bradykardií je jednou
z možností léčby implantace
kardiostimulátoru. Moderní
kardiostimulátory dovolují přizpůsobit srdeční akci potřebám
organismu a napodobují tak
velmi dobře porušenou funkci
srdce. Vydrží v provozu několik
let (okolo 6 roků) a v případě
postupného vybití baterií je
nutné přístroj vyměnit. Léčení
tachyarytmií je mnohem složitější. V případě některých arytmií zabírají u velké části nemocných účinné léky (antiarytmika). Příkladem je arytmie
zvaná fibrilace síní. Řadu ostatních arytmií lze odstranit metodou tzv. katetrizační ablace.
V takovém případě se do srdce
zavedou tenké katetry, které
dokáží snímat elektrické signály a současně srdce stimulovat
z různých míst. Po zjištění původu arytmie se toto místo spálí pomocí vysokofrekvenčního
elektrického proudu, který se
aplikuje jedním ze speciálních
katetrů. Nově se tato metoda
uplatňuje i při léčbě fibrilace síní v případech, kdy selhávají léky. U komorových arytmií, které mohou člověka ohrožovat na
životě, se nyní implantují speciální přístroje podobné větším
kardiostimulátorům, které snímají elektrickou činnost srdce,
a v případě záchytu život ohrožující arytmie podají výboj elektrického proudu a arytmii zruší.
Nazývají se odborně kardiovertery-defibrilátory a mnoho nemocných vděčí za záchranu
svého života právě těmto malým pomocníkům. Jeden takový přístroj stojí okolo jednoho
miliónu korun. Méně často může být arytmie léčena chirurgickou cestou.
Chlopenní vady
Srdce každého z nás pracuje
jako soustava pump, které čerpají krev. K tomu je vybaveno
i srdečními chlopněmi, které
fungují jako ventily. Porucha
funkce chlopní vede k významnému narušení čerpací funkce
srdce a nakonec i k jeho selhání.
Taková porucha může být vrozená (vrozené zúžení chlopně),
nebo mohou chlopně onemocnět v průběhu života. Jednou
z příčin bývala revmatická horečka, nyní jde spíše o postižení
Téma ãísla
rurgie. Postiženou chlopeň je
někdy možno „opravit“ (plastika chlopně), častěji ale nahradit
chlopní umělou (náhrada chlopně). Tato operace odstraní chorobné příznaky a zlepší prognózu většiny nemocných, přičemž
některá omezení přetrvávají. Pacienti mají například vyšší riziko, že se v místě našití umělé
chlopně může uchytit infekce.
Musí proto brát antibiotika
i před výkony, jako je vytržení
zubu apod. Dále jim musí být
podávány léky proti srážení krve,
aby nedošlo na umělé chlopni
ke vzniku sraženin.
Kardiomyopatie
a srdeãní nádory
Srdce může trpět i tzv. kardiomyopatií. Jde o různé typy postižení, kdy je buď zasažena čer-
bou, která se odborně nazývá
plicní arteriální hypertenze (tj.
zvýšený krevní tlak v plicních
tepnách).
Někdy jde o vrozenou poruchu, jindy toto onemocnění
provázejí další choroby (například sklerodermie), nebo je důsledkem opakovaných plicních
embolií. Zvýšený tlak v plicních
tepnách zatěžuje pravou srdeční komoru, která nakonec začne selhávat a není schopna čerpat krev přicházející z žil do
plic. Příznaky jsou často zpočátku lehké a netypické a lze je
zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic. Typickým
příznakem je únavnost a zadýchávání, provázené obvykle
i určitým stupněm zmodrání
rtů a sliznic. Později se objevují
otoky nohou nebo tlakové bo-
choroby srdce
z opotřebování, které se projevuje ve vyšším věku. Jindy může
být chlopeň postižena akutním
zánětem, kdy dochází k odtržení
chlopně a okamžité ztrátě její
funkce. Poruchy funkce chlopní
(chlopenní vady) mají proto různé příznaky, obvykle zadýchávání při námaze, bolest na prsou
nebo náhlé ztráty vědomí. V případě infekčního onemocnění
chlopně (infekční endokarditida) může být hlavním příznakem postupné slábnutí, mírně
zvýšené teploty a únavnost. Při
akutnějším průběhu se naopak
objevují horečky a rychlé zhoršení celkového stavu. Hlavní vyšetřovací metodou chlopenních
vad je v současnosti echokardiografie (tj. ultrazvukové vyšetření
srdce). Ta dovede posoudit stupeň zúžení nebo nedomykavosti chlopně, případně ověřit podezření na infekci chlopně. V některých případech lze chlopenní
vady léčit katetrizační cestou
(např. roztažením zúžené mitrální chlopně), ale hlavní doménou léčby zůstává srdeční chi-
Téma ãísla
pací funkce srdce nebo je srdce
v důsledku změn své stavby
ohroženo závažnými arytmiemi. Vzácně se může v srdci vyskytnout i srdeční nádor. Častěji jde o nádory, které jsou benigní (tj. nevytvářejí metastázy
a nevedou k úmrtí jako jiné formy rakoviny). Svým umístěním
v srdci však mohou významně
narušovat jeho funkci. Příznaky
těchto vzácnějších postižení
proto bývají různé: od slabosti
a únavnosti přes zadýchávání až
po bušení srdce nebo dokonce
srdeční zástavu při fibrilaci komor. Diagnózu lze v mnoha případech určit opět kvalitním
echokardiografickým vyšetřením, případně vyšetřením pomocí CT nebo magnetické rezonance. Léčba se liší podle typu
onemocnění. U srdečních nádorů je nutné odstranění chirurgickou cestou.
Plicní arteriální
hypertenze
Relativně malé procento nemocných trpí vzácnou choro-
lesti na prsou. Podezření na toto onemocnění lze vyslovit na
základě echokardiografického
vyšetření srdce a snímku srdce
a plic. Nemocní s podezřením
na plicní hypertenzi by měli být
poté vyšetřeni v jednom ze dvou
specializovaných center v ČR.
Jedině tak je možné zahájit
účinnou léčbu. Díky novým poznatkům o vývoji tohoto onemocnění totiž došlo v posledních letech k rozšíření léčebných možností. Podávají se
moderní léky, které snižují
krevní tlak v plicních cévách
a zabraňují jejich přestavbě.
Dále je nutné podávat léky proti srážení krve. Ve výjimečných
případech, kdy je příčinou opakovaná plicní embolizace, je
možné „vyčistit“ postižené
plicní cévy operační cestou
(plicní endarterektomie).
Prof . MUDr. Josef Kautzner, CSc.,
MUDr. Tomáš Marek, CSc.,
MUDr. Hikmet Al-Hiti
Klinika kardiologie, IKEM,
Praha
A. Echokardiografický záznam
znázorňující barevně
nedomykavost dvojcípé chlopně
(zpátky unikající proud krve se
zobrazuje pomocí speciální
techniky barevného
dopplerovského mapování).
B. Echokardiografický obraz
ztluštělé a zvápenatělé
aortální chlopně (šipka se
zkratkou Ao), která vyžaduje
náhradu chlopní umělou.
C. Echokardiografický nález
benigního srdečního nádoru myxomu -, který se nachází
v levé síni a vyžaduje
odstranění pomocí operace
srdce.
A. Rentgenový snímek
hrudníku u nemocného
s kardioverteremdefibrilátorem a elektrodou
zavedenou do pravé srdeční
komory.
B. Záznam EKG
z kardioverteru-defibrilátoru,
který ukazuje přerušení
fibrilace komor výbojem
elektrického proudu, a tak
záchranu života nemocného.
17
Vzpomínky na Afriku
P
omáhat druhým lidem
je výsostným posláním medicíny. Jsou
však oblasti, kde se této pomoci lidem tragicky nedostává. Naštěstí ale existují jedinci i celé organizace, které se
snaží nejchudším lidem planety
alespoň základní zdravotní péči
poskytnout. Jedním z takových
lidí je i český chirurg MUDr.
Marcel Drlík, který sám
navštívil čtyřikrát Středoafrickou republiku.
Co Vás vůbec přivedlo
k nápadu odjet léčit
do Afriky?
O vycestování jsem uvažoval
už během studií. Lákalo mě poznat něco nového, rozšířit si obzory, ale samozřejmě jsem chtěl
také pomoci tam, kde je to potřeba. Takže už po škole, v devadesátých letech, jsem se obracel
na různé instituce, ale všechno
bylo marné, protože v devadesátých letech si lidé hleděli v prvé
řadě sami sebe a projekty týkající se humanitární činnosti neměly moc šanci na úspěch. Náhodou jsem ale narazil na jed-
18
Podle statistik vychází
ve Stfiedoafrické
republice asi 3,5 lékafie
na sto tisíc obyvatel.
To máte, jako kdyby
v Praze bylo pûtatfiicet
doktorÛ...
noho starého italského misionáře, který v Africe pracoval.
Dostal jsem na něj kontakt od
jedné kamarádky, setkali jsme
se a já jsem mu vyprávěl o svých
plánech a snech. On mě vyslechl a sdělil mi, že to nebude takový problém. Může mi prý prostřednictvím řádu karmelitánů
zajistit v Africe ubytování a stravu, ale ostatní, že je na mně.
Karmelitáni byli velice rádi, že
tam budou mít lékaře, protože
oni se zaměřují především na
budování škol a na zdravotnickou činnost nejsou vybaveni.
Tak jsem odcestoval jako dobrovolník, tedy bez nároku na plat,
ale měl jsem zázemí a to bylo
nejdůležitější.
Co musí uchazeč o práci
ve třetím světě zvládnout,
aby mohl vycestovat?
Za prvé musí umět alespoň
jeden místní jazyk. To byla
v mém případě francouzština.
Na místě se pak musí zpravidla doučit i domorodý jazyk.
Ve Středoafrické republice je to
sango. Naštěstí je to jazyk, který je docela jednoduchý, takže
Rozhovor
i ten se mi podařilo zvládnout.
Kromě jazyka musíte mít také
nějaké odborné zaměření, prostě umět nějaké řemeslo, které
můžete předávat ostatním. Přitom nemusíte být zrovna doktor, můžete být opravářem aut
nebo třeba zemědělcem, ale například jako filozof tam asi moc
platný nebudete.
Absolvoval jste
před odjezdem nějakou
speciální přípravu?
Protože jsem věděl, že tam
nebudu působit pouze jako chirurg, ale že budu muset dělat
všechno, tak jsem se snažil doplnit si vědomosti i z jiných
oborů. Jedna z mých bývalých
spolužaček, nyní gynekoložka, mi například vysvětlovala,
jak se pracuje s porodnickým
ultrazvukem. Chodil jsem také
na dětské oddělení, abych měl
nějakou pediatrickou praxi.
Navíc jsem těsně přede odjezdem absolvoval kurs tropické
medicíny na univerzitě v Lyonu. Samozřejmě jsem si tam také dopilovával francouzštinu,
ale hlavně je to škola, která má
ohromnou tradici. Francie má
koloniální minulost a spousta
jejich lékařů v Africe působila,
takže jsou tam lidé, kteří k tomu mají hodně co říci. Ten kurs
MUDr. Marcel Drlík patří u nás
k průkopníkům lékařské pomoci
Africe.
Rozhovor
mi hodně pomohl. Druhou část
mé přípravy pak představovalo shánění zdravotnického materiálu. Sháněl jsem všechno
možné včetně léků, abych tam
nejel s holýma rukama.
To jste si musel shánět
i zdravotnický materiál?
Ano, ale ten mi pak v průběhu roku začal samozřejmě docházet. Měl jsem však štěstí,
protože jsem tam narazil na jednoho Němce z rozvojového programu německé vlády. Měl nějaké zdravotní problémy, já mu
pomohl a on mi zase na oplátku
nabídl, abych mu sepsal, co
všechno potřebuji a on že mi to
u nich sežene. Tak jsem si sedl,
napsal žádost nejprve na tři přístroje a pak ji drze ještě rozšířil
o padesát dalších věcí. Oni mi
to pak skutečně poslali.
Jak vůbec vypadá
zdravotnictví v Africe?
Podle statistik vychází ve Středoafrické republice asi 3,5 lékaře na sto tisíc obyvatel. To
máte, jako kdyby v Praze bylo
pětatřicet doktorů...
K tomu si ještě připočtěte,
že zde není žádný systém zdravotního pojištění, a tak i ti nejchudší lidé na venkově musí
platit hotově. Není divu, že
zdravotní personál utíká do
hlavního města. Tam působí
i většina lékařů. Co se pak postavení lékaře týče, tak tam se
na žádné specializace nehraje.
Doktor prostě musí dělat
všechno. Navíc tam zpravidla
platí, že jedna nemocnice rovná se jeden lékař. Naštěstí mu
však hodně pomáhají domorodé zdravotní sestry, které základní provoz dobře zvládnou.
Ty schopnější tam pracují na
místech, které u nás zastávají
lékaři s první atestací. Tyto domorodé sestry jsou schopné
provést i jednoduchou operaci. Víte, ono to při jednom lékaři v nemocnici ani jinak nejde. Takže zdravotní péče
v subsaharské Africe stojí především na středním zdravotnickém personálu.
Operační sál v Bozoumu
Centrální
sterilizace
Nemocnice v Bozoumu
19
Neonemocněl jste nějakou
exotickou chorobou?
Když budete dodržovat základní hygienická pravidla, tak
není riziko nákazy nijak vysoké. Statistiky nakonec ukazují,
že největším zdravotním problémem humanitárních pracovníků jsou následky autonehod. Z toho je vidět, že největším nepřítelem humanitárního
pracovníka je jeho vlastní nekázeň. Malárii jsem tam ale v průběhu ročního pobytu jednou
měl. Je to horečnaté onemocnění, které když podchytíte včas,
je dobře léčitelné.
pak do Afriky po pár letech znovu přijel, tak mě ten pacient přišel pozdravit, a kdyby se mi znovu nepředstavil, tak bych ho byl
vůbec nepoznal. Byl statný,
dobře oblečený, plný života a za
odměnu mi přinesl kuře. Byl to
pro mě moc pěkný zážitek.
Váš nejdelší pobyt v Africe
trval rok. To je poměrně
dlouhá doba. Nechybělo
vám tam něco, na co jste
byl z Česka zvyklý?
Nemáte tam kino, divadlo,
televizi, takže tam žijete jakoby
ve vyhnanství. Člověk si také
Jak jste v Africe odpočíval?
V nemocnici jsme býval dopoledne nebo odpoledne. Noční služby jsem nesloužil. Ale
protože jsem bydlel od nemocnice asi jen dvě stě metrů, tak
když bylo nutno v noci operovat, prostě si pro mě přišli. Byl
jsem tedy ve službě vlastně čtyřiadvacet hodin denně. Takhle
to šlo několik týdnů a pak byl
člověk tak unavený, že si musel
nějak odpočinout. Kdybych ale
zůstal ve městě, neunikl bych,
protože by mě hned vyhledali
s nějakým dalším problémem.
Jedinou možností bylo na něja-
Máte nějaký zážitek,
na který nerad vzpomínáte?
Léčil jsem tam jednu holčičku s těžkou tuberkulózou a naprosto se mi to nedařilo. Ležela
v nemocnici už asi čtyři měsíce,
a i když jí nebylo dobře, neztrácela optimismus. Každé ráno
mě vítala úsměvem, pořád věřila, že se uzdraví, ale bohužel,
přes veškerou naši snahu, se to
nepodařilo a nakonec zemřela.
To mě tehdy hodně vzalo.
Na co naopak
rád vzpomínáte?
Měl jsem jednoho asi pětatřicetiletého pacienta a on si přibližně pět let před tím zlomil nohu. Do rány se mu dostala infekce, a tak trpěl chronickým
zánětem kosti. Protože nemohl
pořádně chodit, nemohl ani
pracovat. Stal se takovým místním bezdomovcem. Protože
měl bolesti, pokoušel se je tišit
místními rostlinnými drogami,
až se na nich stal závislým. Když
přišel do nemocnice a viděl jsem
ho, tak musím říct, že se mi do
operace ani trochu nechtělo. Takový zákrok by byl problematický i u nás. Ale zkusili jsme to,
operace se zdařila a on, jak musel dlouho ležet v nemocnici
a nemohl si jít hledat ty své rostliny, prošel si nakonec i abstinenčním syndromem. Zkrátka
měl to v jednom i s odvykací kůrou, takže se nám ho nakonec
podařilo úplně vrátit do normálního života. Když jsem se
20
všichni běloši odešli.Misionáři
pak mají v zemi vytvořenu určitou síť center, jimž se právě
říká misie. Jsou to vlastně jakési kláštery, které se snaží napomáhat rozvoji té které oblasti.
Nenarazil jste na nějaký
konflikt způsobený
odlišnými kulturami?
Každému mohu doporučit,
aby v Africe raději co nejméně
gestikuloval, protože spousta
gest tam má jiný význam než
u nás. Navíc jsou tam některé
věci tabu, zkrátka se o nich nemluví.Vám se pak může velice
snadno stát, že se dostanete do
trapné situace. Byl jsem například pozván na oběd k jednomu
kolegovi lékaři a ten zrovna podával vařeného varana, což je
taková velká ještěrka. Po chvíli
jsem si všiml, že jeho žena nejí.
Když jsem se zeptal proč, bylo
mi vysvětleno, že jde o jídlo,
které ženy tradičně nejedí.
Byla nějaká jídla, kterým
jste se raději vyhýbal?
Skončil jsem na úrovni obojživelníků a bezobratlých. Hmyz
už jsem nejedl. Ale hady a ještěrky, ty ještě ano.
potřebuje čas od času s někým
popovídat, a i když umíte cizí
jazyk dobře, chybí vám tam kulturní pozadí, takové to porozumění drobným narážkám v řeči. Zkrátka, čeština vám za ten
rok začne chybět. To samé s jídlem. Po nějakých osmi měsících
v Africe bych dal veškeré svoje
úspory za párek nebo nějakou
uzeninu. Ale objektivně musím
říct, že jsem tam nikterak nestrádal. Naopak. I když jsem si
při odjezdu myslel, že tam jedu
„něco dát“, tak teď s odstupem
vidím, že jsem nakonec mnohem více dostal.Byla to velká
škola života.
kou dobu odjet pryč z města.
Zpravidla jsem odjížděl na nějakou sousední misii, která byla
třeba sto padesát, tři sta kilometrů vzdálená. Tam jsem chodil na procházky, popovídal si,
odreagoval se a za několik dní
jsem se odpočinutý zase vrátil
zpátky.
Co všechno je potřeba si
představit pod označením
„misie“?
Misionáři jsou dnes v podstatě jediní běloši, kteří ve Středoafrické republice působí.
V důsledku různých převratů
a válek odtamtud prakticky
Plánujete zase někdy
cestu do Afriky?
Francouzi říkají, že kdo byl
jednou v Africe, získá „mal
d`Afrique“. Bude se mu stýskat
a bude se tam chtít vrátit. Mohu
potvrdit, že je to pravda. Jiná
otázka ale je, zda to ještě někdy
bude možné. Mám rodinu
a dlouhodobý pobyt teď nepřichází v úvahu. V každém případě bych ale chtěl pro zemi, kde
jsem nechal část svého srdce
a která naši pomoc nutně potřebuje, ještě něco udělat. S několika přáteli nyní zakládáme
obecně prospěšnou společnost
SIRIRI, jejímž úkolem by mělo
být shánění finančních prostředků na projekty sloužící
k podpoře zdravotnictví a školství v této chudé zemi. Takže
uvidíme.
Jiří Prinz
Rozhovor
Seriál âeské televize
Domácí lékafi
V
průběhu dubna odvysílala Česká
televize další díly populárně naučného pořadu Domácí lékař.
V těchto dílech radil MUDr. Jiří
Pešina, jak se vypořádat s bércovými vředy,
inkontinencí a žloutenkou.
Bércové vfiedy
Bércovým vředem nazýváme delší dobu
se nehojící ránu dolní končetiny, od kolena
níže. Vzniká většinou po menším poranění
kůže jako drobná ranka. Bércové vředy jsou
jednou z nejtěžších komplikací chronické
žilní nedostatečnosti dolních končetin.
Problém je způsoben špatnou funkcí žilních
chlopní. Pokud tyto chlopně nebrání návratu neokysličené krve, dochází k přetlaku
v žilním řečišti. Vznikají varixy – křečové žíly. Neodváděné tekutiny se hromadí v podkoží a vznikají otoky. Následně je omezen
průnik kyslíku z cév do tkání. Kůže pak ztrácí schopnost regenerace. Příčinou bércových vředů může být například arterioskleróza či diabetes. Za bércový vřed je nutné
považovat chronickou ránu dolní končetiny,
která se nehojí po dobu delší než dva až čtyři týdny. Už počáteční fáze tohoto chronického postižení dolní končetiny se projevuje
ztrátou ochlupení. Kůže je hladká a lesklá
a začínají se na ní tvořit tmavě hnědé skvrny.
Vřed se nejčastěji nalézá mezi kotníky a kolenem. Základem léčby je zabránit městnání krve v dolních končetinách. To je třeba
přenechat lékaři. Sami můžeme například
cvičit cévní gymnastiku. Cviky se skládají
z přitáhnutí a propnutí špičky, kroužení
Prevence
v kotnících, skrčení a protažení prstů u nohou. Cvičit bychom měli třikrát denně po
dobu pěti minut. Nezapomínejme ani na
odpočinek. Tři až pětkrát denně si položme
nohy na dobu pěti až deseti minut do zvýšené polohy. Prospěšná je i masáž studenou
vodou. Účinné je tzv. vlhké ošetřování ran,
kdy se pomocí speciálních obvazů na ráně
vytvoří příznivé vlhké mikroklima a hojení
rány se urychlí. A co nejvíce škodí? Dlouhé
stání a sezení. Škodlivé je ale například i nošení vysokých podpatků.
Inkontinence
Močová inkontinence je bezděčný, mimovolný únik moči. Nejčastější příčinou je porucha svěračů. Inkontinecí trpí až polovina
mladých zdravých žen. U těchto žen dochází k inkontinenci při mechanickém tlaku na
stěnu močového měchýře. K tomuto tlaku
dochází i při tak banálních situacích, jako je
kýchání, kašel nebo smích. Nejvíce jsou však
postiženy starší ženy. Zde bývá nejčastější
příčinou ochabnutí svalstva, které již není
schopno močovou trubici dostatečně pevně
uzavřít.Mnohé ženy řeší potíže zpočátku
menstruačními vložkami. Ty však nemohou
ženě nijak pomoci. Daleko spolehlivějšími
hygienickými pomůckami jsou vložky určené pro záchyt moči.Ty mají absorpční jádro
obsahující krystalky, které se při styku s močí promění v želatinu a veškerou tekutinu zadrží. Důležitým pomocníkem v boji s inkontinencí je cvičení. Efekt fyzioterapie pánevního dna je značný. Je také vhodné vést si
tzv. mikční diář. Ten spočívá v pravidelném
zapisování denního příjmu tekutin, frekvenci močení a množství vymočených porcí, případně situace, kdy došlo k nechtěnému úniku moči. Pomůže to odborníkovi při léčbě.
Îloutenka
Mluvíme-li o hepatitidě, máme většinou na
mysli infekční postižení jaterní tkáně virem
hepatitidy A, B nebo C. Jednotlivé typy virových hepatitid se vzájemně odlišují.Virus hepatitidy A vniká do těla ústy, přenáší se jídlem
a nejčastějším jeho nosičem jsou naše ruce
(tomuto typu hepatitidy se také proto říká nemoc špinavých rukou).Virus hepatitidy
B a C se naopak přenáší tělními tekutinami,
tedy především krví a pohlavním stykem (proto se někdy o tomto typu hepatitidy hovoří jako o nemoci narkomanů a homosexuálů). Nakažení virem hepatitidy se projeví teprve po
tzv. inkubační době. V počátcích může choroba připomínat běžné chřipkové onemocnění: schvácenost, zvýšená teplota, nechutenství, zvýšená potivost, bolesti kloubů a svalů.
Dále můžeme pozorovat výrazné ztmavnutí
moči. Játra se vám zvětší jako nafouklý balón.
Někdy s objeví charakteristické žluté zbarvení kůže. Léčba této nemoci nepatří do rukou
laiků. Jediné, co můžeme udělat sami je, že plně vyloučíme alkohol a všechna pálivá a tučná
jídla. Hlavní těžiště v boji proti virové hepatitidě je tedy v prevenci. Ta spočívá především
v hygieně. Je také možné si prostřednictvím
očkování zajistit dostatečnou odolnost proti
infekci. Očkování se však provádí pouze
u onemocnění hepatitidou typu A a B.
red
21
Letní dovolená je ãas pro odpoãinek, a tak
se mnoho z nás rozhodne strávit ho za hranicemi na‰í
republiky. Exotické kraje Asie, Afriky
nebo Ameriky nás lákají svou barevností,
nev‰edností a odlehlostí.
Oãkování
pfied cestou do ciziny
¤
ada z nás si však už neumí představit i značná rizika spojená s touto lákavou exotikou.
Jsou to nejrůznější infekce způsobené viry, bakteriemi, plísněmi nebo parazity, které se v našich zeměpisných šířkách nevyskytují. Proti některým takovým
infekčním onemocněním se lze
účinně bránit očkováním. Jedná
se zejména o japonskou encefalitidu, choleru, břišní tyfus a žlutou zimnici.
Îlutá zimnice
Žlutá zimnice je akutní virové infekční onemocnění. Vysky-
22
tuje se především v rovníkové
oblasti Jižní Ameriky a Afriky.
Zdrojem nákazy je nemocný
člověk nebo infikovaná opice
a přenos nákazy je zprostředkován bodnutím infikovaného
komára nebo moskyta. Onemocnění začíná horečkou, bolestmi hlavy a zad, nevolností,
zvracením a dále následuje
krvácení a silná žloutenka. Inkubační doba bývá 3 až 6 dní.
Úmrtnost způsobená tímto infekčním onemocněním je 25
–50 %. Díky očkování a hubení
komárů byla vymýcena zejména městská forma žluté zimnice. Cirkulace nákazy v džungli
však představuje trvalý zdroj infekce lidí.
Základní očkování tvoří jediná dávka vakcíny proti žluté
zimnici. Očkování je vysoce
účinné a zajišťuje dlouhodobou
ochranu. Je vyžadováno do
všech zemí, kde je prokázán výskyt žluté zimnice. Očkování je
hrazeno státem a je zaznamenáváno do očkovacího průkazu
očkované osoby. Očkovat lze
všechny osoby starší 6 měsíců.
Přeočkování se doporučuje
každých deset let. Očkování je
platné 10 dní po základním očkování nebo jeden den po přeočkování. Právě očkování před-
stavuje také jediný prostředek,
jak smrtelnému onemocnění
zabránit.
Japonská
encefalitida
Na opačné straně zeměkoule
se můžeme setkat s japonskou
encefalitidou, která je obdobou
naší klíšťové encefalitidy. Jedná
se o akutní zánětlivé virové onemocnění postihující centrální
nervový systém. Hlavním zdrojem nákazy je infikovaný komár
a k přenosu na člověka dochází
po jeho bodnutí. Tato infekce se
vyskytuje zejména v jihovýchodní a severovýchodní Asii.
Poradna
ci od podání dvou základních
dávek vakcíny. Dětem do 3 let se
podává poloviční dávka. Je-li
třeba, doporučuje se přeočkování každé 4 roky. Očkování je
bezpečné, pouze ojediněle vyvolává mírné nežádoucí účinky
lokálního charakteru.
Očkování proti japonské encefalitidě se doporučuje těm
osobám, které plánují cestu do
velmi rizikových oblastí jihovýchodní a severovýchodní Asie,
a to zejména v těch případech,
kdy cestovatelé předpokládají
pobyt na venkově a ve volné
přírodě.
Bfii‰ní tyfus
Mírné formy onemocnění se
projevují jako zánět mozkových
blan, zatímco těžké formy jsou
charakterizovány záchvaty,
třesem, obrnami až komatem.
Inkubační doba bývá 5 až 15
dní a úmrtnost se pohybuje od
5 do 60 % případů.
Základní očkování je tvořeno
dvěma dávkami vakcíny, které
se podávají podkožně v časovém intervalu 1 až 2 týdnů. Nejvhodnější je provádět očkování
alespoň jeden měsíc před cestou
do oblastí s možným výskytem
této infekce. Osobám starším
60 let se doporučuje podat jednu dávku navíc zhruba po měsí-
Poradna
Břišní tyfus je onemocnění,
které i nadále zůstává problémem především v Mexiku
a v rozvojových zemích Východní a Jižní Asie (včetně Pákistánu a Indie), v Jižní Americe a v Africe.
Břišní tyfus je nakažlivé
střevní onemocnění vyvolané
bakterií Salmonella typhi. Zdrojem nákazy je nemocný člověk
nebo bacilonosič. Zhruba 3 až
5 % lidí nemocných břišním
tyfem se stávají bacilonosiči.
K přenosu dochází buď přímým
stykem se stolicí a močí bacilonosiče nebo nemocného v rodinách či v kolektivech nebo nepřímým způsobem pomocí infikovaných potravin či vodou.
Břišní tyfus je provázen horečkou, bolestmi hlavy, slabostí, nechutenstvím, únavou,
zvětšením sleziny a často i bledě růžovou vyrážkou. Jen zřídka se objeví průjem, častěji se
dostaví zácpa. Inkubační doba
bývá 5 až 24 dní. Onemocnění
může být doprovázeno komplikacemi, jako je např. krvácení
do střev, vzácně i protržení
střev, dále zánět pobřišnice, zánět kostní dřeně a zánět žlučníku, který se častěji vyskytuje
u žen a vede k bacilonosičství.
Po tyfu může často dojít k vypadání vlasů, které během půl roku opět dorostou. U dětí je průběh břišního tyfu mírnější, zatímco u starších osob jsou
častější komplikace.
Základní očkování je prováděno třemi dávkami, každý
druhý den, s živou oslabenou
vakcínou, která se podává ústy
ve formě kapslí. Očkování vyvolá dostatečnou imunitní
ochranu, která přetrvává po dobu 3 let. Očkování se doporučuje provádět každé 3 roky od
počátku, a to zejména před cestou do oblastí s vysokým výskytem břišního tyfu. Tuto vakcínu
lze podat osobám starším 3 měsíců. Očkovací látka je bezpečná a jen výjimečně může dojít
k nežádoucím účinkům: bolest
břicha, nevolnost, zvracení, vyrážka, apod.
V České republice máme
k dispozici ještě druhou vakcínu, která se podává injekčně.
Jedna dávka vakcíny zajišťuje
vysokou a dostatečnou ochranu proti břišnímu tyfu. Vakcína
se doporučuje podávat osobám
starším 2 let. Tato vakcína je vysoce bezpečná a jen ojediněle
vyvolává lokální nežádoucí
účinky.
Cholera
Ve světě se cholera vyskytuje
v Indii, v jihovýchodní Asii, Africe, na Středním Východě,
v Oceánii, v Jižní Americe
a v některých zemích bývalého
23
Sovětského svazu (Ukrajina,
Ázerbájdžán a Arménie). Choleru způsobuje bakterie Vibrio
cholerae. Zdrojem nákazy je
pouze nemocný člověk a přenos
infekce je možný prostřednictvím infikované vody, stolicí nebo zvratky nemocné osoby.
Průběh onemocnění je různý, v některých případech se
příznaky onemocnění vůbec
neprojeví, jindy nemocný trpí
velmi silným průjmem, zvracením a oběhovým selháním. Inkubační doba bývá několik hodin až 5 dní. Obvykle dochází
k velké ztrátě tekutiny. Při těžkém průběhu bývala úmrtnost
až 60%, zatímco dnes při zahájení správné léčby, tj. zejména
doplňování tekutin nitrožilní
infúzí, je úmrtnost prakticky
vyloučena.
Základní očkování představují dvě dávky podané v minimálně týdenním intervalu.
U nás se používá vakcína tvořená živými geneticky modifikovanými bakteriemi cholery. Podává se perorálně. Vzhledem
k zachování dlouhodobé ochrany vůči choleře je nutné provádět posilující očkování každé 2
roky nebo každých 6 měsíců
v případě zachování vysoké
spolehlivosti tohoto očkování.
Očkování proti choleře je
vhodné u osob, které vyjíždějí
do zemí s vysokým výskytem
tohoto infekčního onemocnění,
přestože očkování není povinné v žádné zemi.
Vzteklina
Vzteklina, která se vyskytuje
na všech kontinentech světa vyjma Antarktidy, patří mezi
akutní, fatální postižení centrální nervové soustavy způsobené neurotropními viry. První
příznaky vztekliny se mohou
objevit po 20 až 90 dnech po
nakažení. Existují však případy, kdy inkubace proběhla již
během jednoho týdne nebo naopak za několik měsíců. K přenosu dochází infikovanými slinami na hostitele (člověka
a další savce). Byly prokázány
a zdokumentovány přenosy přes
24
i chování člověka v rizikových
oblastech.
sliznici (tj. oči, nos, ústa),
vzdušnou cestou po vdechnutí
aerosolu nebo transplantací rohovky. Nejčastějším způsobem
přenosu viru vztekliny je pokousání nakaženým zvířetem.
Všichni savci bývají k této nákaze vnímaví, avšak rezervoárem vztekliny se stávají výhradně masožravci a netopýři.
V průmyslově vyspělých státech může být virus vztekliny
přítomen převážně u divokých
zvířat, odkud je dále přenášen
na zvířata domácí a případně
dále na člověka. V posledních
letech byla prokázána přítomnost viru rovněž u netopýrů,
kteří se stávají významným rezervoárem vztekliny v některých částech světa (zejména
v Americe a Austrálii). Naopak
v Africe, Asii a Latinské Americe představují hlavní rezervoár
vztekliny psi, kteří mohou způsobovat až endemie.
I když očkování proti vzteklině není pro cestovatele povinné před vstupem do žádné ze
zemí s endemickým výskytem
vztekliny, bývá v řadě případů
toto očkování doporučováno,
a to hlavně tehdy, je-li plánován
dlouhodobý pobyt ve volné přírodě či na venkově, jako např.
při táboření, pěší turistice nebo
charitativních akcích v postižených oblastech. Dále se toto očkování doporučuje i do těch destinací, kde se používá starý typ
vakcín (tj. očkovací látky připravované na bázi kachních vajec), nebo jsou tyto vakcíny obtížně dostupné a lékařská pomoc je na nízké úrovni.
Preventivní očkování je prováděno podáním tří dávek vakcíny v 1., 7. a 21. nebo 28. dni.
U osob s onemocněním imunitního systému nebo osob starších 50 let je vhodné provádět
imunologické vyšetření a podle
zjištěné séroprotekce lze základní očkování rozšířit o jednu
dávku navíc. Posilující očkování představují dvě vakcinační
dávky. První se aplikuje po 1 roce a druhá dávka se opakuje
každé 3 roky.
Malárie
Malárie dodnes patří mezi
často se vyskytující tropická
onemocnění. Riziko přenosu je
pouze lokální a často velmi odlišné. To vyplývá jak z geograficko-epidemiologické konstelace, tak i z chování cestovatele.
Dosud ani v blízké budoucnosti bohužel nebudeme mít k dispozici žádnou očkovací látku
a všechna ostatní léčiva mají
vždy vedlejší nežádoucí účinky.
Proto by každý, kdo se chystá
k pobytu v lokalitách s rizikem
této nákazy, měl navštívit lékaře, který zváží riziko a prospěch
antimalarické profylaxe, která
spočívá na dvou principech,
a následně rozhodne:
a) Expoziční profylaxe
Ochrana před přenašeči –
komáry – bývá téměř bez rizika. I dnes má tento způsob velký význam. Jedná se o jednu
z typických ochran před malárií. Vede navíc k ochraně nejen
před malárií, ale také před dalšími infekcemi přenášenými
tímto hmyzem. Tato ochrana je
charakteristická fyzickou bariérou mezi přenašečem a člověkem: síť proti komárům, vhodné oblečení, repelenty nebo insekticidy a v neposlední řadě
b) Chemoprofylaxe
Zda-li je chemoprofylaxe podáváním léčiv pro cestovatele
důležitá, musí zvážit lékař na
základě její prospěšnosti a rizik
s ohledem na okolnosti místa
pobytu cestovatele. Jaké léčivo
se užívá pro danou profylaxi,
souvisí mimo jiné i s místní rezistencí původce malárie. Antimalarická profylaxe spočívá
v užívání antimalarik již před
vstupem do rizikové oblasti, během celého pobytu a následně
ještě několik týdnů (měsíců) po
jejím opuštění. Někdy takové
užívání antimalarik představuje pro cestovatele zdravotní zátěž (tj. doprovodné nežádoucí
účinky této profylaxe), a proto
se před jejím zahájení zvažují
všechna její rizika a prospěch.
Na základě toho se v některých
případech volí tzv. stand-by nebo-li pohotovostní léčba, která
se uplatní ve chvíli, kdy cestovatel neužíval antimalarickou
profylaxi a dostal se do situace
ohrožení malárií.
Volba vhodného antimalarika se provádí na základě destinace, rizika expozice (tj. roční
období, místo pobytu apod.),
charakteru užívání antimalarik
a zdravotního stavu (aktuálního stavu i z minulé zkušenosti
s daným antimalarikem, pokud
existuje).
Kromě těchto infekcí, které
jsou pro nás exotické, nesmíme
zapomenout ani na ty infekce,
které se mohou vyskytovat
i u nás a způsobit nám nemilé
překvapení: virová hepatitida
typu A, meningokokové nákazy nebo záškrt, tetanus a přenosná dětská obrna či spalničky. Proto je třeba před cestou do
více či méně vzdálených krajin
překontrolovat svůj očkovací
průkaz i průkaz svého dítěte
a případně se nechat očkovat
nebo přeočkovat. Více informací získáte na www.vakciny.net.
RNDr. Marek Petráš
Poradna
Víte, že...
Akupunktura
jazyka
pomáhá proti
slintání
Lékárniãka na dovolenou
čkoli na dovolenou jezdíme odpočívat a nikoli marodit, vždy se může stát, že nás
i na dovolené postihne nějaký
zdravotní problém. Určitě si
nezapomeneme vzít kartičku
pojištěnce a při balení zavazadel bychom měli přibalit mezi
ostatní věci také lékárničku.
Co by taková cestovní lékárnička měla obsahovat?
A
Myslete především na vlastní
speciální léky, které berete pra-
videlně, běžné léky seženete většinou všude. Z léků, na něž byste
neměli zapomenout, jmenujme
především léky proti horečce,
kašli, průjmům, alergiím a dále
pak oční kapky a kloktadlo.
Nůžky, pinzeta, balíček čtverců, elastické a běžné obinadlo,
náplast, krém proti slunci a brýle proti slunci, tablety do vody,
teploměr, náhradní brýle, popřípadě přístroj na měření krevního tlaku.
Do peněženky si nezapomeňte vložit kartičku s označením své krevní skupiny, případných alergií a léků, které pravidelně užíváte.
Neberte si léky ve formě čípků (rozpustí se) a vyhněte se
prostředkům ve formě sprayů
v tlakových nádobách (při vysokých teplotách mohou explodovat).
md
ínští vědci z univerzity
v Hongkongu provedli studii účinků akupunkturní techniky na deseti dětech postižených slintáním a zjistili, že tato
technika může slinění výrazně
snížit. Akupunkturu jazyka děti podstupovaly denně po dobu
jednoho měsíce. Speciálními
jehlami jim bylo stimulováno
pět akupunkturních bodů a výsledky byly povzbudivé – míra
slinění poklesla o jednu třetinu.
„Akupunktura jazyka funguje
jako doplňková léčba v případě
problémů s výrazným sliněním
a mohla by být integrována do
stimulačního programu pro oblasti úst a okolí,“ tvrdí čínští
vědci, podle nichž by tato metoda mohla představovat náhradní řešení v případech, kdy
lékaři přistupovali k operaci.
red
â
Jedineãn˘ obvaz do va‰í lékárniãky
Je vûdecky prokázáno, Ïe koÏní rána,
která se hojí ve vlhku, má o 40% krat‰í dobu hojení neÏ rána krytá such˘m
obvazem. Moderní obvazové materiály právû tuto moÏnost „vlhkého krytí“
nabízejí. Jedním z nich je INADINE,
obvaz napu‰tûn˘ antiseptickou mastí.
Poradna
Je urãen k léãbû a prevenci zneãi‰tûn˘ch povrchov˘ch poranûní, odfienin,
fiezn˘ch ran, odûrek nebo lehk˘ch popálenin. Chrání koÏní ránu pfied infekcí a napomáhá jejímu rychlému
zhojení. Obvaz INADINE je volnû prodejn˘ v lékárnách.
25
Nejsem
nepodafien˘ v˘robek
Î
ivot tělesně postiženého člověka je pro nás,
kteří můžeme volně hýbat všemi čtyřmi končetinami, sotva představitelný.
Většinou ani nevíme, jak se máme s takovým člověkem bavit.
Snad proto se jim raději vyhýbáme. Důsledkem toho ale není
nic jiného, než že mezi většinovou populací a lidmi tělesně postiženými vyrůstají zbytečné
bariéry, které pak tolik potřebnou komunikaci ještě ztěžují.
Přitom i mezi vozíčkáři je řada
zajímavých osobností, které
rozhodně mají o čem vyprávět.
Jednou z takových osobností je
i farář Evangelické církve metodistické Daniel Hottmar.
26
SebevraÏda
nic nefie‰í
Když se před sedmatřiceti lety Daniel Hottmar narodil, vážil
tisíc gramů a lékaři museli svést
boj o jeho život. Kříšení novorozence naštěstí dopadlo dobře, ale nezůstalo bez následků.
Po dětské mozkové obrně zůstal Daniel Hottmar ochrnutý.
Toto postižení pochopitelně
rozhodlo o jeho dalším životě.
Po létech strávených po různých ústavech zakotvil nakonec
v roce 1977 v Jedličkově ústavu
v Praze. Zde vydržel osm let
a také tady prožil jednu z rozhodujících krizí svého života.
„V roce 1985 mě vyhodili jako
nevzdělatelného, nezařaditelné-
ho a nežádoucího pro společnost,“ vzpomíná Daniel Hottmar a pokračuje: „Byl jsem v tu
dobu v pubertě a dělali jsme
různé klukoviny, jako že jsme si
třeba brali holky na pokoj
a před vedením ústavu je schovávali ve skříních v domnění, že
na to nikdo nepřijde, což byl
pochopitelně omyl. Ale hlavní
můj tehdejší problém byl, že
jsem si připadal úplně zbytečný
a bezcenný, jako nějaký nepodařený výrobek, a tak jsem se
rozhodl spáchat sebevraždu. To
aktivovalo křesťany v mém okolí, jenže křesťanství zase vadilo
vedení ústavu, takže mě vyhodili,“ vzpomíná dnes s úsměvem Daniel Hottmar.
Musí‰ mít
Ïivotní cíl
Odchodem z Jedličkova
ústavu skončilo sice jedno období jeho života, když pobyt po
ústavech vyměnil za pobyt u rodičů, ale nejdůležitější zlom
v jeho životě měl teprve přijít.
„Po roce 1988 si můj duchovní
všiml, že mi pořád chybí životní
cíl. Řekl mi, že musím vzít život
do vlastních rukou a že mezi
křesťany není tolik lidí, kteří by
měli stejnou zkušenost jako já.
Najednou jsem pochopil, že za
život se člověk bude odpovídat
vyšší autoritě, v mém slovníku
Bohu, a že tedy musím v životě
vydat také nějaké plody. Uvědomil jsem si, že opravdu ne-
Pfiíbûh
jsem jenom nějaký nepodařený
výrobek, že i já mám svou hodnotu a že i já mohu druhým něco dát. Tak jsem konečně našel
sám sebe.“
Od toho okamžiku se život
Daniela Hottmara začal odvíjet
novým směrem. Začal studovat
v semináři při Evangelické církvi Metodistické, přestěhoval se
na Kladno, stal se tamním misijním pracovníkem a postupně
kolem sebe shromáždil skupinu
podobně smýšlejících lidí. Dnes
zde působí jako duchovní. Změna se dostavila i v jeho osobním
životě. V novém prostředí našel
svou životní partnerku, s níž se
v roce 1992 oženil. A jako do své
nové profese tak i do manželství
vstupoval s elánem sobě vlastním. „Když jsem se ženil, chtěl
jsem šestnáct dětí, ale nakonec
zůstaneme přece jenom raději
při těch třech, které máme,“
směje se farář, podle něhož mu
právě děti pomohly definitivně
se vyrovnat s jeho postižením.
„Děti jsou pro mne důkazem, že
jsem se se svým postižením vyrovnal. Jsou totiž spontánní
a někdy se může stát, že se člověka něčím dotknou, ale to právě ukazuje na fakt, jak důležití
jsou druzí lidé pro sociální začlenění tělesně postižených.“
Mosty se musí
stavût z obou
stran
Právě v těžkostech spojených se sociálním začleněním
vidí Daniel Hottmar hlavní problém tělesně postižených. „Ten
fyzický handicap se dá zvládnout, ale člověk je bohužel díky
tomu zařazený do kolonky
„chudáček malej“ a to způsobuje, že lidé neví, jak se mají
k postiženému chovat. Mají
v sobě blok, ale to naneštěstí
platí i pro vozíčkáře. Ten třeba
nezvládne určitý projev soucitu, a pak hrubě člověka odbude. Z toho vyplývá, že mosty se
musí stavět na obou stranách
a bariéry mezi lidmi se musí
překonávat.
O bariérách ví ostatně své nejen díky svému postižení, ale
Pfiíbûh
„Do politiky se ãlovûk jako já
dostane pomûrnû snadno. Staãí, Ïe
se zajímáte o svá práva a uÏ jste
tam. Myslím, Ïe je dÛleÏité, aby
vozíãkáfie bylo vidût a také je
tfieba udûlat nûco pro to, aby
politika nebyla vnímána jen jako
boj o koryta.“
i proto, že jeho manželka je
romského původů. „Moje žena
se jako Romka cítí také handicapovaná. Narazila třeba při
hledání práce. Z toho je vidět,
že handicapy mají různou podobu,“ tvrdí D. Hottmar a se šibalským úsměvem poznamenává. „My jsme holt taková rodina, která když si vyjde na ulici,
tak okamžitě provokuje.“
Îivot jako sluÏba
V práci faráře se Daniel
Hottmar našel. Jak říká, práce
se mu stala koníčkem. Postupně se také začal veřejně angažovat. Především se snaží odbourávat bariéry, které jsou mezi
tělesně postiženými lidmi a většinovou populací. Proto také
chodí na různé besedy s veřejností a nevynechá ani příležitost zajít do mateřské školy, neboť má-li se vztah populace
k tělesně postiženým změnit,
musí se podle jeho názoru začít
už u těch nejmenších. Neangažuje se ale jen na tomto poli.
Zájem o věci veřejné ho přivedl
dokonce i ke vstupu do politiky.
„Do politiky se člověk jako já
dostane poměrně snadno. Stačí, že se zajímáte o svá práva
a už jste tam. Myslím, že je důležité, aby vozíčkáře bylo vidět,
a také je třeba udělat něco pro
to, aby politika nebyla vnímána
jen jako boj o koryta. Proto
jsem také kandidoval v komunálních volbách do kladenského zastupitelstva, ale o vstupu
do velké politiky zatím neuvažuji, i když jsem také dostal nabídku kandidovat. Na té komunální úrovni je totiž politika ještě o lidech,“ tvrdí farář, který se
svým pozitivním přístupem
k životu snaží ukázat cestu
všem, kteří musí o své místo
v životě tvrdě bojovat. „Utrpení
má dvě roviny. Buďto vnímáte
život jako nespravedlnost a zahořknete, anebo to přijmete jako výzvu. Rád říkám, že mé postižení je dar, který bych nejraději vyhodil z okna, ale když už
ho mám, tak ho musím přijmout,“ uzavírá Daniel Hottmar.
Jiří Prinz
27
Každému z nás záleží
na hezkém úsměvu...
Zubní implantáty?
Nebojme se jich!
Z
ubní lékařství má k dispozici kromě
všeobecně známých konvenčních metod i moderní netradiční prostředky.
Mezi ně patří obnova chrupu pomocí zubních implantátů. Zubní implantáty jsou
umělé náhrady chybějících zubů, které jsou
upevněné – podobně jako skutečné zuby –
přímo v čelisti. Jsou vyrobeny z titanu a nejčastěji mají tvar drobného šroubku nebo destičky. Větší část implantátu je zakotvena
v čelistní kosti, menší část tvoří v dutině ústní pilíř, na který je připevněna umělá zubní
korunka, můstek nebo speciální zařízení (attachment) sloužící k upevnění snímatelné
zubní protézy.
Jaké je pouÏití zubních
implantátÛ?
Implantáty mají trojí využití: odstraní
nutnost broušení zdravých zubů při zhotovení můstku, umožní nahradit snímatelnou
protézu pevnou zubní náhradou, připevní
snímatelnou protézu tak, že pevně v ústech
drží, i když je ji na noc nutno vyjmout. Jestliže chybí jeden zub nebo skupina zubů, implantáty opatřené korunkami nebo můstky
chybějící zuby nahradí.
28
Jsou-li zuby viklavé a chrup je ve špatném
stavu, nejprve se odstraní nevyužitelné zuby, potom se zubní oblouk v mezerách doplní implantáty a nakonec se všechny zuby
i implantáty spojí jediným, tzv. dlahovacím
můstkem. Takto do bloku spojené zuby jsou
podstatně pevnější a odolávají parodontóze
mnohem déle, než kdyby byly ponechány
jednotlivě.
Pokud již nejsou v čelistech žádné zuby,
přichází v úvahu několik řešení. Spokojí-li se
pacient se snímatelnou zubní náhradou,
k bezzubé dolní čelisti se může tato náhrada
pomocí dvou implantátů jednoduchým způsobem upevnit. Zůstane snímatelná, ale pacienta nezradí při jídle ani při mluvení. Ve
stejné situaci se v horní čelisti použijí nejméně čtyři implantáty, na které se zhotoví velmi
dobře držící snímatelná protéza bez „patra“,
což ocení zejména ti, kteří mají silný dávivý
reflex. V obou případech se protéza připevňuje k implantátům výše zmíněnými attachmenty – speciálními třmeny nebo tzv. stiskacími knoflíky. Chcete-li se vyhnout snímatelné náhradě a mít zuby napevno, pomocí šesti
až osmi implantátů lze na bezzubou čelist vyrobit pevný můstek a chrup tak obnovit.
Jak se zubní
implantát zavádí?
Zavedení implantátu (implantace) je zákrok, kterého se v žádném případě nemusíte
obávat. Provádí se na zubařském křesle
v místním znecitlivění, zaručujícím zcela
bezbolestný průběh. Implantace jednoho implantátu trvá přibližně 30 minut. Po zákroku
odcházíte domů. Pooperační obtíže jsou zejména u menších zákroků překvapivě mírné.
Na přání pacienta můžeme vystavit pracovní neschopnost.
Implantát se ponechá vhojovat několik
týdnů až šest měsíců (podle kvality kosti)
a potom je na něj vyrobena zubní náhrada.
Až na několikadenní období nezbytné pro
klidné hojení rány může pacient po celou dobu léčby nosit provizorní zubní náhradu, která mu usnadní běžný společenský kontakt
i příjem potravy.
Jak se o implantát peãuje?
Základní podmínkou úspěchu je dokonalá a trvale prováděná ústní hygiena. Podle
pokynů lékaře a ústní hygienistky si musíte
zuby i implantáty velmi důkladně čistit pomocí zubního kartáčku, mezizubního kar-
Poradna
Dentální klinika Alfadent
Vám nabízí revoluční řešení problému chybějících zubů U nás můžete díky implantátům
odejít již za hodinu po implantaci s novými vlastními zuby Používáme jak implantáty zahraniční výroby, tak i české, cenově velmi výhodné. Náš implantolog má dlouholeté zkušenosti s různými implantologickými systémy a jeho úspěšnost vhojování implantátů je
na špičkové světové úrovni.
Kontakt: Tel.: 251 625 056, 777 444 902
E-mail: [email protected]
Více informací na www.alfadent.cz
Jaká je Ïivotnost
implantátu?
První podmínkou je úspěšné vhojení implantátu. Na našem pracovišti se díky zkušenému týmu pracovníků implantát nevhojí
jen zcela výjimečně, méně než v jednom procentu případů. Tento parametr je zcela srovnatelný s výsledky nejlepších zahraničních
implantologických pracovišť. Případné odmítnutí implantátu ze strany organizmu je
kryto zárukou, o které je pacient předem písemně informován.
Životnost implantátu je z dlouhodobého
hlediska ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří úroveň ústní hygieny, kvalita a objem čelistní kosti, počet a kvalita přirozených
zubů, počet zavedených implantátů a řada
dalších. V zásadě platí, že délka přežití implantátů v principu omezená není. Ve skutečnosti se však všechny implantáty takto
příznivě nezachovají, takže po deseti letech Implantát připravený k nasazení korunky
INZERCE
12 ZUBNÍCH ORDINACÍ • 2 ORDINACE DENTÁLNÍ HYGIENY • 2 CHIRURGICKÉ SÁLY
ZUBNÍ LABORATOŘE • DIGITÁLNÍ RTG SLUŽBY • IMPLANTOLOGICKÉ PRACOVIŠTĚ
PRIVÁTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ
...abyste se mohli smát
Pštrossova 10 • 110 00 Praha 1 • tel.: +420 221 595 000 • fax: +420 221 595 013 • e-mail: [email protected]
www.erpet.cz
INZERCE
táčku nebo zubní nitě tak, aby dásně nebyly
zanícené. V opačném případě se implantát
může z organizmu vyloučit. K dokonalému
čištění bezprostředního okolí implantátu je
tvar zadních umělých zubů uzpůsoben – korunky jsou užší a nepřiléhají k dásni. Tvar
předních zubů je z estetických důvodů normální. Aby se riziko neúspěchu snížilo na
minimum, budete po celou dobu existence
implantátu zváni na pravidelné kontroly.
INZERCE
Pacient, který má zdánlivě chrup jako každý jiný...
... jen rentgenogram ukazuje,
že v čelistech není ani jeden přirozený
zub – oba zubní oblouky jsou
neseny implantáty.
Individuální přístup
Mnohaleté zkušenosti
v oboru
Stovky ošetřených klientů
z ČR i zahraničí
Standardní ceny
Nejnovější typy implantátů
Provedení zákroku specialistou
v oblasti obličejové chirurgie
zůstává v dolní čelisti ve velmi dobrém stavu
přibližně 95 % implantátů a v horní čelisti
okolo 85–90 % implantátů. Spolehlivost implantací je do značné míry ovlivněna kvalitou
lékařského zákroku. Naše výsledky patří mezi nejlepší.
Pokud jsou implantáty spojeny s méně
kvalitními zuby v jeden rozsáhlý dlahovací
můstek, životnost celé práce je těmito zuby
limitována. Z praxe však víme, že takové
můstky dokáží při dobré ústní hygieně
ochránit i nepříliš kvalitní zuby tak, že slouží spolehlivě po dlouhou řadu let.
Lékař posuzuje každou situaci individuálně. Počet, umístění a typ implantátů volí
podle svých zkušeností a podle přání pacienta. Ten se může na dlouhodobé funkci implantátů podílet zejména pečlivým prováděním ústní hygieny. Riziko komplikací zřetelně zvyšuje kouření.
Lze provést implantaci
u kaÏdého pacienta?
Pomocí zubních implantátů dokážeme zacelit jakýkoliv defekt chrupu. Přesto v někte-
Evropské centrum zdraví a krásy
Karáskovo nám. 11, Brno
www.eczk.cz
info : 724 03 02 03
Stomatologické centrum K 11
Karáskovo nám. 11, Brno
www.ceskastomatologie.cz
info : 731 54 54 54
Vaše nové krásné zuby
rých případech nemůžeme implantaci doporučit. Platí to například pro pacienty trpící
těžkou formou cukrovky, při vážné poruše
srážlivosti krve (navozené například Varfarinem) nebo při celkové léčbě kortikoidy. Zubní implantáty zavádíme přibližně od 15 let
věku u dívek a od 16 let u chlapců, tedy v době, kdy čelisti již přestávají růst. Směrem nahoru není věk omezen a zejména v zahraničí
nejsou výjimkou implantace u pacientů starších osmdesáti let.
Doposud není možné spolehlivě stanovit
stupeň rizika neúspěchu před započetím léčby, a proto žádné laboratorní testy před implantacemi neprovádíme.
Jaká je cena implantace?
Cena ošetření se skládá z platby za implantaci a za protetickou náhradu. Na zubní
implantáty zdravotní pojišťovny až na nepatrné výjimky nepřispívají. Jeden zubní implantát stojí 6000–8000 Kč (implantát české
provenience nebo implantát čepelkový), nebo 17500–23000 Kč v případě implantátu
Bra°nemarkova. Počet implantátů lze předem
odhadnout jen v nejjednodušších případech,
jinak vychází z odborné analýzy a z konzultace mezi lékařem a pacientem.
Korunka, můstek nebo zubní protéza jsou
zhotoveny specializovaným stomatologem.
Zdravotní pojišťovny na tento výrobek přispívají stejně, jako kdyby byl nesen vlastními
zuby. Cena zubní náhrady značně závisí na
náročnosti provedení a na kvalitě materiálu.
Řídí se podobnými zásadami jako při běžné
stomatologické péči.
15 let zkušeností v dentální implantologii
dentální implantáty a náhrady kostní tkáně
Lasak, spol. s r.o., Papírenská 25, Praha 6, 160 00
Tel.: +420 224 315 663, Fax: +420 224 319 716
email: [email protected], www.lasak.cz
Doc. MUDr. Antonín Šimůnek, CSc.,
vedoucí Implantologického centra
Stomatologické kliniky FN a LF UK
v Hradci Králové
Poradna
DodrÏujeme pitn˘ reÏim?
V
teplých letních měsících ztrácí naše tělo
více tekutin než
v chladnějších částech roku. V extrémních klimatických podmínkách můžeme
vypotit až 4 litry vody za den.
Proto je třeba právě v této části
roku dbát více na zásady pitného režimu.
âemu fiíkáme
pitn˘ reÏim?
Lidské tělo je tvořeno ze 70 %
vodou. Ta je nosičem mnoha
prvků, například minerálů či
stopových prvků. Tělo však vodu potřebuje i jako chladící
kapalinu, která brání přehřátí
organismu. Kromě toho odplavuje tělo při metabolických procesech prostřednictvím vody
různé zplodiny. Při nedostatku
tekutin se proto zhoršuje funkce ledvin a zároveň se pomaleji
vyplavují a metabolizují toxické a škodlivé látky. Z těchto důvodů naše tělo vyžaduje, aby při
pohybu tekutin v našem organismu byly respektovány jisté
zásady. Udržování dostatečného množství tekutin v organis-
Poradna
mu označujeme právě termínem pitný režim. Průměrný
člověk vydá denně přibližně
2,5 l vody, z toho 1–1,5 l močí,
asi 600 ml pocením a kolem
350 ml je spotřebováno metabolickými pochody. Při ztrátách
vody dochází také k úbytku minerálů. Současně s potem odchází především sodík, zatímco
s močí hlavně draslík. Aby tedy
nedošlo k odvodnění našeho
organismu (dehydrataci), je zapotřebí, abychom ztráty vzniklé
provozem našeho těla pravidelně doplňovali.
Pravidla
pitného reÏimu
Člověk především musí přijímat dostatečné množství tekutin, což znamená vypít denně
alespoň 2,5 až 3 litry vody. Právě v letních měsících je ovšem
zapotřebí pít více, podle doby
strávené na slunci třeba až 5 litrů. Milovníci kávy, černého či
bylinkového čaje, by si přitom
měli uvědomit, že tyto nápoje
nelze do konečné spotřeby tekutin započítávat, neboť jsou
močopudné a podílí se tak naopak na odvodu kapalin z těla.
Vhodné je tedy pít minerální
vodu, protože doplňuje ionty,
které z našeho těla odcházejí.
Musíme si přitom ale uvědomit, že každá minerálka má jiné
zastoupení iontů a pití převážně jednoho typu minerálky by
způsobilo nerovnováhu v zastoupení iontů v organismu,
což může vést například k ledvinovým kamenům. Minerální
vody bychom proto měli střídat. Nápoje s vysokým zastoupením minerálů by navíc neměly být jediným nápojem, který
pijeme. Vysoká koncentrace
těchto minerálů totiž opět zatěžuje funkci ledvin a rovněž může vést k ledvinovým onemocněním. Optimální je proto vypít přibližně 1 litr minerálky za
den a zbytek doplnit vodou či jinými nápoji.
jp
31
Trápí vás Ïaludek?
P
říjem potravy patří
k základním lidským
instinktům i radostem.
Bohužel, ne vždy se
obejde bez problémů. Podrážděný nebo „zkažený“ žaludek
poznal na vlastní kůži snad každý. Bolesti břicha a nepříjemné
pocity v oblasti žaludku patří
k nejčastějším steskům, které
přivádějí pacienty do lékařských ordinací. Bez nadsázky
se jedná o jednu z tzv. civilizačních chorob.
Îaludek –
továrna na Ïiviny
Žaludek je část trávicí trubice navazující na jícen. Je
uložen v levé horní polovině
břicha, částečně ukryt pod
žebry. Svým tvarem připomíná vak. Obdobně se i chová.
Kromě shromažďování potravy má však ještě několik dal-
32
ších důležitých funkcí. K těm
hlavním patří natrávení rozmělněné stravy pomocí kyseliny chlorovodíkové a enzymů.
Stahováním a povolováním
svalů ve stěně žaludku se jeho
Svalovina žaludku
obsah mísí s trávicími šťávami. Vzniká trávenina, která se
posunuje dále do dvanáctníku
a tenkého střeva. Celý proces
je ovládán hormonálně a tzv.
vegetativními nervy.
Pfiíãiny bolestí
Ïaludku
Bezproblémové trávení potravy a získávání živin jsou zajištěny dokonalou souhrou
všech mechanismů a jejich řídících prvků. V určitých situacích
se může stát, že soukolí „zaskřípe“. Jedním z hlavních příznaků takové poruchy jsou bolesti břicha. Mohou být krátkodobé nebo trvalé. Mohou se
projevovat jako píchání nebo
křeče. Mohou postihovat celé
břicho nebo jen jeho určité části. Podle příčin vzniku se objevují ráno nebo večer, před jídlem nebo po něm. Bolesti v některých vážnějších případech
provází zvýšená teplota, zvracení nebo průjem. Bolesti mohou mít různý původ. Jejich příčinou je často rychlé zvětšení
některého z orgánů uložených
v dutině břišní. V případě ža-
Diagnóza
Častou příčinou bolestí
žaludku jsou bakterie
Helicobacter pyroli
Obtíže mohou vznikat v souvislosti se stresově náročnými situacemi a psychickou zátěží.
Trávicí šťávy vznikající v žaludku jsou velmi agresívní. Jen
díky kyselině a enzymům si naše
tělo dokáže poradit třeba se steakem a hranolky. Jejich působení
však není cílené. Snaží se rozložit vše, s čím přijdou do kontaktu. Kromě potravy tedy působí
i na stěny žaludku. Ty se proti jejich účinkům dokáží za normálních okolností bránit. Jsou pokryty hlenem a produkují látky
neutralizující kyselé trávicí šťávy. V případě poruchy těchto
ochranných mechanismů dochází ke kontaktu trávicích šťáv
se stěnou žaludku. Narušuje se
její povrch a mohou vznikat vředy. Na oslabení přirozené ochrany žaludku a vzniku vředů se významně podílí stres, životní styl,
nevhodné stravování, bakterie
(Helicobacter pylori), užívání
některých protizánětlivých léků
a kouření.
Nejčastějším projevem vředového onemocnění je bolest
v žaludeční krajině. Vznik
a charakter bolesti bývá závislý
na příjmu potravy. Žaludeční
vředy obvykle způsobují obtíže
bezprostředně po jídle. Není to
ale podmínkou. U některých
nemocných bolest úplně chybí
a jedinými příznaky jsou nevolnost a zvracení.
A co rakovina?
Orgánová neuróza
a Ïaludeãní vfiedy
Situace, kdy je se žaludkem
i celým trávicím traktem vše na
první pohled v pořádku a přesto nefunguje jak má, se označuje jako orgánová neuróza nebo dyspepsie. Nemocné trápí
nechutenství, křečovité bolesti
v žaludku a „pálení žáhy“.
Častá je předčasná sytost, pocit
tlaku v žaludku a nevolnost.
Diagnóza
Nejobávanější příčinou bolestí žaludku je nádorové onemocnění. Novotvary žaludku
paradoxně nemívají nijak nápadné projevy. Některé typy nezhoubných nádorů se neprojevují vůbec a jsou často až náhodným nálezem při vyšetření
z jiných příčin. I u zhoubných
nádorů je v počátečních stádiích bolest spíše výjimečná. Typická je naproti tomu lehce pře-
hlédnutelná ztráta chuti k jídlu,
nevolnost a úbytek hmotnosti.
Jak na Ïaludek
V případě bolestí žaludku se
často jedná o dlouhodobé, pravidelně se opakující nebo dokonce trvalé obtíže. Většinu
z nich však lze správně zvoleným přístupem pozitivně ovlivnit. Na počátku téměř všech
nejčastějších poruch stojí „překyselení žaludku“. Tvorbu kyselých trávicích šťáv stimuluje
vše, co pozřete. Na druhou stranu, většina poživatin dokáže
zároveň svou přítomností kyselinu neutralizovat. Nápoje s vysokým obsahem kofeinu tuto
schopnost nemají. Pokuste se je
proto omezit. K výraznějšímu
snížení kyselosti naopak přispívají mléčné potraviny (mléko,
sýry, jogurty). Důležitá je pravidelnost stravování, v ideálním
případě několik denních jídel
po malých porcích.
Nezávažné žaludeční obtíže
lze tlumit některými volně prodejnými přípravky. Nechte si
poradit od svého lékaře nebo lékárníka. Zastánci přírodní léčby sahají po bylinkách. Doporučují hřebíček, lněné semínko
nebo například světlík lékařský.
Všechny nevysvětlitelné bolesti
žaludku, které trvají několik
dní, nebo dokonce týdnů bez
tendence ke zlepšování, by měl
vyšetřit lékař.
MUDr. Radovan Fiala,
MeDitorial
Vše o zdraví
na dosah ruky.
INZERCE
ludku se může jednat o prosté
nepříjemné pocity po přejedení. Na druhou stranu to ale může být i varovný příznak provázející zánět, vředovou chorobu
nebo nádorové onemocnění.
Bolesti břicha nelze podceňovat. Za nepříjemné pocity v oblasti žaludku nejčastěji nese odpovědnost dietní chyba, orgánová neuróza nebo žaludeční
vřed.
Žaludeční obtíže nemusí nutně vyvolávat jen zkažená strava.
V některých případech jsou původcem jídla dobrá a nezávadná, ale špatně kombinovaná.
Vzájemným působením dochází ke kvašení místo trávení. Asi
nikoho by nenapadlo zapíjet čerstvě natrhané třešně mlékem.
Některé kombinace však vypadají na první pohled nevinně,
a přesto mohou pěkně potrápit.
Vždy záleží i na individuální snášenlivosti strávníka. Zajímavým
faktem je, že proti bolestem žaludku svým způsobem fungují
i staletími prověřené recepty zakotvené i v některých náboženstvích. Chrání totiž před přejídáním a zažívacími problémy.
Východní kultury například doporučují vždy konzumaci poživatin skupiny „jang“ před poživatinami skupin „jin“, ortodoxní židovské náboženství zase
přímo zakazuje určité kombinace potravin v jídle (např. maso
a mléko).
Stačí málo, jeden click a máte vše o zdraví
na dosah ruky. Na portálu www.ordinace.cz
naleznete informace o zdraví, prevenci, lécích,
lékárnách a mnoho dalších rad, které získáte
jinak pouze při osobní konzultaci u lékaře.
www.ordinace.cz
Vaše zdraví na dosah ruky
33
Nedostatečně tepelně upravená vajíčka jsou zdrojem možné nákazy salmonelózou.
Pozor na
PrÛjmová onemocnûní patfií mezi velmi ãastá infekãní
onemocnûní. Právû v nadcházejícím teplém období roku
prÛjmov˘ch onemocnûní pfiib˘vá. Jde pfiedev‰ím o prÛjmy
vyvolané salmonelami, ale i jin˘mi typy bakterií.
V
tomto období také lidé více cestují a mohou si z dovolené přivézt kromě pěkných
zážitků i nepříjemný suvenýr
v podobě průjmu.
Pfiíãiny a projevy
prÛjmov˘ch
onemocnûní
Ani chladné období roku
však nevylučuje nákazu infekčním průjmem. Zde se uplatňují převážně viroví původci,
kteří napadají většinou malé
děti nebo naopak lidi starší.
Svojí četností patří průjmová
onemocnění mezi nejčastější
infekce vůbec. Počty hlášených
onemocnění se během roku
v České republice pohybují řádově v desítkách tisíc. Z bakteriálních průjmů jsou nejpočetnější salmonelózy. V roce 2005
jich bylo hlášeno téměř 33 000,
34
po nich následuje kampylobakterióza s 30 000 případy, daleko méně časté jsou průjmy vyvolané shigelami či jinými bakteriemi. Břišní tyfus nebo
cholera se na našem území sice
již nevyskytují, ale především
první z nich se několikrát do
roka může objevit jako importované onemocnění. Infekční
průjem je často provázen horečkou. Vznik průjmu je nejčastěji spojován s požitím jídla, ve kterém je přítomen cho-
roboplodný zárodek, někdy jen
jeho toxin (jed). Průjmy vyvolané toxiny mají krátkou inkubační dobu a explozivní charakter. Z plného zdraví se objeví do několika hodin po požití
jídla náhlé zvracení a četné stolice. Většinou nebývá přítomna
horečka a postižený se během 1
dne zase uzdraví. Inkubační
doba u salmonelóz se pohybuje
mezi 8–48 hodinami. Po této
době se objeví horečka, průjem
a zvracení. Stolice jsou vodna-
Bakterie salmonelózy pod mikroskopem.
té, velmi frekvenční, špenátově
zelené barvy. Při průjmu vyvolaném kampylobakterem nebo
shigelou jsou časté řídké stolice s příměsí krve a kolikovité
bolesti břicha. Kampylobakterióza má inkubační dobu delší,
může být až 5 dnů. Zdrojem infekčních průjmů je především
potrava. U salmonelóz to jsou
především vejce, a to nejvíce
z nekontrolovaných domácích
chovů, dále maso, především
kuřecí, zmrzlinové výrobky
a další. Var salmonely ničí, zatímco zmrazení snesou velmi
dobře. Zdrojem kympylobakterů jsou především kuřata. Při
dnešní módě grilování nejsou
výjimkou skupinové nákazy, ke
kterým dojde právě po takové
grilovací párty. Nejnebezpečnější jsou kousky masa kolem
kostí, kde nemusí být jídlo dobře propečeno. Stačí však také,
V˘Ïiva
Nabídka tzv. rychlého občerstvení, pokud není čerstvé, může způsobit zdravotní potíže.
salmonelózu
pokud se použije stejné prkénko či nádobí na syrové a posléze tepelně upravené jídlo. Pokud se nedá nádobí vyvařit, má
být používáno odděleně.
Jak se zbavit
prÛjmu?
Léčba průjmů spočívá v dostatečném zavodňování. Pokud
může postižený přijímat tekutiny přirozenou cestou, zvládne
většinou průjem doma. Doplňkem v léčbě průjmu může být
medicinální uhlí, další adsorbencia, léky upravující střevní
motilitu. K hospitalizaci vedou
průběhy, kdy nemocný zvrací
nebo nemůže či odmítá přijímat
tekutiny a hrozí postižení ledvin, oběhové selhání apod. Základem léčby při těchto průbězích je podávání infúzí solných
roztoků, úprava vnitřního prostředí, podávání léků proti zvracení. Antibiotika jsou podávána
pouze ve speciálních případech,
nepatří do základního léčebného spektra. Nařízená izolace je
pouze u některých druhů průjmových onemocnění. K těm
patří shigelóza, amébová úplavice, dále břišní tyf, paratyf
a cholera.
Prevencí je hygiena
stravování
Přestože průjmová onemocnění infekčního původu jsou
velmi častá, převážná většina
z nich proběhne mírně. Pokud
si průběh vynutí pobyt na nemocničním lůžku, bývá většinou krátkodobý. Správnou životosprávou se však můžeme
řadě průjmových onemocnění
bránit, ať již konzumací potravy, která je ze zdravotnického
hlediska bezpečná, nebo zachováváním zásad správného
hygienického režimu. Vhodnou
prevencí proti průjmovým one-
mocněním mohou být například probiotika. Jsou to vlastně
bakterie nebo jiné živé mikroorganismy, které mají velmi dobrý vliv na střevní mikroflóru.
Nemusí přitom jít pouze o jogurty. Na konec ještě jedno
upozornění: Při pobytech v zahraniční lze doporučit pouze
potraviny z bezpečných zdrojů,
rozhodně ne jídlo na ulici či pití nebalené vody. Nebezpečný
může být dokonce i led, který
vám podají v hotelu.
MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Klinika infekčních, parazitárních
a tropických chorob FN Na Bulovce
INZERCE
LACTOBACILLUS
LACTOBACILLUS
YOGURT
ACIDOPHILUS
ACIDOPHILUS
Zcela přírodní léčivo bez škodlivých
účinků na organismus
Každá kapsle obsahuje 2 miliardy živých bakterií, příznivě působích na
člověka. Mléčné bakterie jsou součástí přirozené mikroflóry.
Pediatrická společnost České lékařské společnosti
souhlasí s vhodným podáváním kanadských
mléčných bakterií kojencům od 8. měsíce věku.
ND
Použití:
● k obnovení střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky, cytostatiky nebo po léčbě
ozařováním ● k léčbě a prevenci průjmu ● k léčbě trávicích poruch s nejrůznějšími příznaky (průjem, bolesti břicha, nadýmání, nechutenství, únava,
zácpa) ● ke snížení hladiny cholesterolu ● ke snížení rizika vzniku rakoviny střev ● k přirozenému odstranění zácpy ● ke zlepšení snášenlivosti
laktózy u laktózových intolerantů ● ke zlepšení využití minerálů z potravy
Na Florenci 7- 9, Praha 1 tel./fax: +420 222 328 263
www.rougier.cz
Kanadské mléčné bakterie
Br˘le nejen na okrasu
S
přibývajícím jarním
sluníčkem přichází čas
k oprášení starých slunečních brýlí. Kromě
své funkce módního doplňku
mají brýle i důležitou ochrannou
úlohu. Znáte hlavní zásady
ochrany zraku před sluncem?
Splňují je právě vaše brýle?
Proã si chránit oãi
Škodlivé účinky slunečního
záření na lidskou pokožku jsou
všeobecně známy. Od prostého
spálení, přes předčasné stárnutí
a tvorbu vrásek až po rakovinu
kůže. Málokdo však ví, že podobné riziko hrozí i našim očím.
Za nepříznivé působení může
především ultrafialová (UV)
složka slunečních paprsků.
V akutních případech dokáže
vyvolat zánět rohovky (fotokeratitidu). Projevuje se přecitlivělostí a pálením očí. Dlouhodobé
vystavování nechráněných očí
UV paprskům pak může přispívat k urychlení chronických procesů, jako je například šedý zákal nebo makulární degenerace
(onemocnění nejcitlivější části
36
oka – sítnice). Všechna tato postižení mohou být nevratná
a v nejhorších případech vyústit
i v trvalou slepotu. Proto je na
místě dopřát svým očím stejně
účinné ochranné prostředky jako kůži.
Jak se chránit?
K základním prvkům ochrany zraku patří pokrývka hlavy
s kšiltem a sluneční brýle s UV
filtrem. Sluneční brýle byste
měli nosit nejen v létě na sluníčku, ale i v horském prostředí
v zimě a na vodě. V létě se nenechte nikdy zmást zataženou
oblohou. UV paprsky pronikají
i přes mraky. Obzvláště opatrní
buďte u dětí, které jsou na sluneční paprsky obzvláště citlivé.
Chraňte je proto vždy kšiltovkou i vhodnými slunečními brýlemi. I v případě, že používáte
kontaktní čočky s UV filtrem, je
vhodné je doplnit ještě slunečními brýlemi. Při sportovních
aktivitách a při řízení auta sáhněte pokud možno po brýlích
s polarizačním filtrem. Jejich
speciální skla pomáhají snižovat nepříjemné odrazy světla.
Jak si vybrat
správn˘ typ?
Správné sluneční brýle by
měly splňovat několik základních podmínek. Žádná z nich
rozhodně není v rozporu se slušivým designem. Následující
kritéria vám pomohou při výběru správného výrobku:
brýle musí mít 100% UV filtr
– při nákupu v profesionální
prodejně optiky se jedná o samozřejmost, pokud nemáte jistotu, nechte si UV filtr přeměřit
– většinou zdarma a na počkání
brýle musí být opatřeny
symbolem CE – značka certifikátu kvality evropských standardů
brýle musí mít vhodný barevný filtr – nejvhodnější je hnědý,
žlutý a šedý
brýle musí perfektně sedět na
obličeji – některé typy brýlí
chrání oko i ze stran a zabraňují tak pronikání slunečních paprsků bokem
brýle musí být bezpečné i při
rozbití – upřednostňujte skla
z bezpečnostního netříštivého
plastu
MUDr. Martin Kuciel
a MUDr. Radovan Fiala,
MeDitorial
Prevence
Cestujete?
NezapomeÀte se pfiipojistit!
V
době prázdnin a dovolených mnozí z nás vyjíždějí poznávat krásy cizích zemí. Přitom si jen neradi
přiznáváme, že by nás právě na
dovolené mohl postihnout nějaký zdravotní
problém. To se ale bohužel často stává
a nejsme-li komerčně připojištěni, může nás
dovolená přijít pěkně draho.
Proti ãemu se komerãnû
pfiipojistit?
Naším vstupem do Evropské unie vznikl
našim občanům při pobytu v členských státech EU nárok na zdravotní péči. Je ale třeba
vědět, že naše zdravotní pojišťovna za nás
uhradí pouze tolik, kolik hradí zdravotní pojišťovny v zemi, kde byla péče poskytnuta,
a tuto péči lze čerpat jen ve zdravotnických
zařízeních financovaných z veřejných zdrojů. Měli bychom si také uvědomit, že v každém státu EU existuje odlišný a velice složitý systém spoluúčasti pacienta, kterou za nás
Poradna
pojišťovna nezaplatí. V případě ošetření tedy
zaplatíme stejnou spoluúčast jako místní pojištěnci. Tato spoluúčast je ovšem na naše
poměry velmi vysoká. Například ve Francii
činí spoluúčast až 30 % u lékařského ošetření a až 65 % za léky. A pokud by vás například
v Dánsku rozbolely zubu, pak musíte počítat
s tím, že pro toto ošetření činí spoluúčast až
100 %. Podobně je tomu například s léky
v Itálii. Hlavní předností komerčního připo-
jištění, které nabízejí všechny české zdravotní pojišťovny tedy je, že v případě vyhledání
lékařské péče v zahraničí za vás pojišťovna
tyto poplatky uhradí. Stejně tak za vás žádná
naše pojišťovna nezaplatí ani převoz do vlasti v případě, že se na dovolené zraníte či vážně onemocníte. Ačkoli nikdo s takovými
představami na dovolenou neodjíždí, měl by
vědět, že převoz nemocného je velice nákladná záležitost, a že v nabídce pojišťoven
komerční připojištění proti těmto situacím
existuje. Stejné je to pochopitelně i v případě
náhlého úmrtí.
V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že
budete-li nuceni na dovolené navštívit soukromé zdravotnické zařízení, a v turistických
oblastech je většina zařízení soukromá, bez
komerčního připojištění zaplatíte ošetření ze
svých vlastních peněz, protože zdravotní pojišťovny proplácejí péči jen ve zdravotnických zařízeních financovaných z veřejných
zdrojů.
jp
37
Léto – doba úrazÛ
L
éto je roční období, na
které se těší většina populace. Jak po celý rok,
tak bohužel i v létě, se
však mohou stát věci neočekávané a přímo nežádoucí. Mezi
tyto události patří poranění
a úrazy, které si můžeme způsobit sami svou neopatrností či
neobratností, nebo nám je ze
stejných příčin způsobí jiní. Je
proto vhodné mít po ruce určitý
scénář, který nám pomůže z nastalé šlamastyky. Informace
o první pomoci při možných
úrazech budou jistě užitečné.
Zlomeniny
Zlomeniny jsou častým poraněním vyskytujícím se častěji při zimních sportech, ale nebezpečné mohou být i letní
sporty. Vznik zlomenin usnadňuje pokročilý věk (zde je souvislost s osteoporózou, kterou
trpí především ženy, ale vyskytuje se ve vysokém procentu
38
Zásady první pomoci při zlomeninách
Společným jmenovatelem pravidel první pomoci je znehybnění
u zavřených zlomenin. Znehybňujeme většinou celého člověka,
tzn., že poraněného uložíme do klidu a znehybníme celou poraněnou končetinu, nebo co největší část těla v okolí zlomeniny. Zásadou je, že znehybněny by měly být dva nejbližší okolní klouby
(v případě zlomeniny předloktí znehybňujeme minimálně loket
a zápěstí).
V případě rozsáhlejšího poranění s bezvědomím postupujeme
podle zásad základní resuscitace (oživování).
V případě otevřené zlomeniny je nutné v prvé řadě zastavit krvácení tlakovým obvazem, dále následuje znehybnění a překrytí rány sterilním obvazem.
Transport k odbornému ošetření nejlépe rychlou záchrannou službou, nebo jakýmkoli prostředkem s doprovodem poučené osoby.
i u mužů), netrénovanost (zatěžovaná kostra je pevnější), nadváha (co je platná pevná kostra, když nese příliš) a rizikové
činnosti – pády z výšky při zaměstnání či sportu.
Jaké jsou příznaky zlomenin? Společným jmenovatelem
všech zlomenin bývá bolest,
která je často prvním příznakem. Typickým znakem při zlomenině je i deformace v místě
zlomeniny. Vzhledem k tomu,
že většina kostí v těle je párová,
můžeme místo porovnat s druhostrannou končetinou, lopatkou, klíční kostí atd. Běžným
příznakem zlomenin je i otok
a krevní výron v místě zlomeniny, který deformaci často zvýrazňuje.
KdyÏ musíme
improvizovat
Vzhledem k tomu, že normální člověk se chová takřka
vždy podle zásady „nemůže se
Poradna
mi nic stát“, musí se pak při poskytování první pomoci improvizovat. Jako dlahy lze přitom
použít dlouhá pravítka, prkénka, příložníky, násady atd. Dlahu je nutno vždy vypodložit
(oděvem, vatou atd.) zvláště
v místech, kde by mohla způsobit otlak. K připevnění dlah
slouží šátky, součásti oděvu,
nejlépe košile nebo trička
s dlouhými rukávy, kalhoty atd.
V případě automobilových nehod lze vyžít obsah automobilových lékárniček, které mají
být vždy po ruce v každém automobilu a ne uloženy až na dně
kufru pod osobními věcmi a jídlem. Každé znehybnění musí
být co nejjednodušší, ale dostatečné – dlahy a jejich připevnění musí být pevné. Přikládání
dlahy na končetinu provádějte
vždy s pomocníkem. Pokud
možno nezouvejte při znehybnění dolní končetiny obuv.
Způsobíte tím zbytečně poraněnému bolest. Kontrolujte,
zda je končetina dobře prokrvena. Při každém znehybnění zvedejte končetiny šetrně a zbytečně jimi nemanipulujte. Zraněného transportujte nejlépe
vleže s doprovodem.
Víte, že...
VÛnû vnímá
kaÏd˘ jinak
Odřeniny jsou častými následky
letního sportování, ale většinou nevyžadují
lékařské ošetření...
Krvácení
Krvácení je ztráta krve, která
plní v organismu řadu životně
důležitých funkcí. Nejdůležitější funkcí je zásobovat tělesné
tkáně kyslíkem. Krev (některé
buňky a bílkoviny krevního séra) je sama schopna zastavit
menší krvácení tvorbou krevní
sraženiny. Při prudké krevní
ztrátě je však tento mechanismus nedostatečný a je třeba dalších zevních opatření, abychom
zabránili ztrátě většího množství krve a tím ohrožení života.
Rozsah a prudkost krvácení závisí především na tom,
jaké cévy jsou poraněny. Podle toho rozlišujeme:
Krvácení tepenné, při kterém
z rány vystřikuje jasně červená krev pod tlakem, protože
v tepenném systému protéká
krev okysličená pod vyšším
tlakem než v systému žilním.
Poradna
zraelští vědci zřejmě přišli na
to, proč lidé vnímají různé
vůně, ale i chutě odlišně. Naše
schopnost vnímat pachy a chutě je ovládána přibližně tisícovkou genů. Podle studie izraelských vědců však existuje nejméně 50 genů, které jsou
u některých lidí aktivní, zatímco u jiných nikoli. Tím se prý dá
rozdílné vnímání totožných vůní vysvětlit. Podle studie je skoro každý člověk vybaven jiným
vzorcem aktivních a neaktivních receptorů vůní a tyto receptory určují, jak náš mozek
vůně vnímá. Vědci také přišli na
to, že lidé různých etnických
skupin vnímají chutě a vůně odlišně. Vědci jsou přesvědčeni
o tom, že jejich zjištění mohou
úplně změnit způsob, jakým
funguje výroba jídla, pití a parfémů.
red
I
... když už je ale zranění
vážnější, je nutné lékaře
vyhledat
39
Jak postupovat pfii zástavû krvácení
V prvé řadě se pokusíme postiženého uložit a zklidnit. Už pouhé zklidnění snižuje systémový krevní tlak a tím mírně omezuje krvácení.
Pokusíme se krvácení zastavit (zvláště menší krvácení) pomocí
přímé manuální komprese trvající nejméně 5 minut. Je-li přítomno více zachránců, i déle. Ránu a bezprostřední okolí překryjeme sterilním krytím, stlačíme rukou přímo ránu a držíme
ji silně stisknutou co nejdéle.
Současně zvedneme postiženou končetinu do výše, což je rovněž jedním z prostředků ke zmírnění krvácení.
Přiložíme tlakový obvaz. Položíme na ránu tlakový polštářek
(nerozvinutý obvazový balíček) a pod tlakem jej ovineme dalším
obvazem. Pokud krev prosakuje i přes tento obvaz, přiložíme
další tlaková polštářek a ránu opět stáhneme dalším obinadlem.
Stlačení tlakových bodů je dalším prostředkem k omezení krvácení, pokud předchozí pokusy selhaly. Tlakový bod je místo,
kde se dá tepna zásobující určitou oblast stlačit proti relativné
pevnější tkáni (kosti). Pokud však zachránce neovládá základy
anatomie, je to dost problematické. Nejjednodušším řešením je
dokonalé stlačení přímo v místě krvácení, se kterým – samozřejmě v kombinaci s co nejrychlejším odsunem k odborné pomoci – vystačíme téměř vždy.
Zaškrcení je posledním z pokusů o zastavení krvácení, pokud
ostatní pokusy selhaly. Rozhodneme-li se pro tento postup, musí být proveden technicky přiměřeně. Při nedostatečném podvazu zaškrtíme pouze žíly, čímž díky městnání v žilním systému
v oblasti za zaškrcením krvácení spíše zhoršíme. Brutální zaškrcení končetiny nedostatečně širokým škrtidlem může naopak poškodit měkké části a nervy a být příčinou trvalého poškození.
Transport k odborné pomoci je často limitujícím momentem
nejen ošetření, ale v některých případech i přežití postiženého.
Proto jej, pokud je to možné, zajišťujeme souběžně s ostatními
opatřeními.
Krvácení žilní, které je mír-
nější a vytéká při něm z rány
pod nižším tlakem tmavě
červená krev.
Krvácení smíšené je nejčastější, neboť většinou tepna
a žíly probíhají v těsné blízkosti. První pomoc závisí na
prudkosti krvácení podle síly a typu poraněných cév.
Vnitfiní krvácení
Složitější situace bývá u krvácení vnitřního. Jedná se o velmi
těžko rozpoznatelnou formu krvácení, neboť při něm krev zřídkakdy vidíme. Na vnitřní krvácení musíme myslet především
při jakémkoliv úrazu, i když se
nám zdá, že atak na organismus
40
nebyl zase tak velký. Příznaky
vnitřního krvácení jsou velmi
rozmanité a závisí především na
prudkosti krvácení.
Při prudkém krvácení dochází k náhlému nevysvětlitelnému zhoršení stavu. Vzniká
bledost, studený pot, zrychlený
puls, pokles tlaku (pokud si někdo sám tlak kontroluje). Může se dostavit prudká bolest
v místě krvácení (hruď, břicho,
hlava). Příznaky se mohou prohlubovat do poruch vědomí až
bezvědomí a šokového stavu.
Při plíživém krvácení mohou
naopak příznaky úplně chybět,
nebo postižený dlouhodobě nevysvětlitelně chřadne.
MUDr. Stanislav Machart
Poradna
Současný pohled
na reprodukční zdraví
lovat na pomoc párům, které
se s tímto problémem potýkají, ale i snaha zviditelnit tuto problematiku a zdůraznit
její celospolečenskou závažnost.
Výše uvedené okolnosti
a skutečnost, že úhrada
těchto technik je našimi zdravotními pojišťovnami limitována, vedly nestátní zdravotnická zařízení GENNET
s.r.o. v Praze a REPROFIT
s.r.o. v Brně k vyhlášení akce
„Neplodnost – náš společný
problém“.
Záměrem akce je pomoci
párům, které se snaží dát život vlastnímu potomkovi a vyčerpali IVF cykly hrazené ze
zdravotního pojištění, nebo věk ženy překračuje věkový limit pro úhradu.
Společně s těmito páry ponesou pořadatelé akce riziko neúspěšné léčby.. To znamená, že
pokud se nepodaří pacientce otěhotnět nebo
těhotenství nebude v 10. týdnu možno hodnotit jako prosperující, udělí jí pořadatel slevu
v takové výši, že uhradí za léčbu bez léků pouhou 1 Kč.
Podrobnosti a informace o této akci, a nejen o ní, se dozvíte na www.gennet.cz. Partnery akce jsou Občanské sdružení pro rozvoj prenatální diagnostiky a společnost Organon s.r.o.
Firma Organon se na globálních aktivitách
spojených s „Měsícem reprodukčního zdraví“
podílí od samého počátku. Stejně tak vynakládá
nemalé a dlouholeté úsilí na výzkum a výrobu léků nezbytných pro léčbu neplodnosti mimotělním oplodněním. Jedná se zásadně o léčiva, která v současné době patří k nejrozšířenějším při
tomto druhu léčby, a to nejen u nás, ale ve světě vůbec. Organon navíc provozuje internetové
stránky www.neplodnost.cz, které hojně navštěvují nechtěně bezdětné páry, jimž přináší informace obecné i odborné, rady specialistů i diskusní fórum, a tím možnost podělit se o zkušenosti a problémy s podobně postiženými jedinci
či páry.
Věříme, že naše společná snaha bude završena úspěchem v podobě šťastných párů, kterým pomůžeme splnit to největší přání, na které mnozí z nich tak dlouho čekali. Výsledky akce budou zveřejněny do 2 měsíců po jejím
ukončení.
MUDr. Milada Brandejská, GENNET, s.r.o., PR
Čer ven - Měsíc reprodukčního zdraví
INZERCE
R
ozmnožování patří
mezi základní a zároveň nejdůležitější životní principy. Žijeme ale
v době, kdy reprodukce závislá jen na biologických
podmínkách končí. Do popředí se dostává jednak reprodukce plánovitá a současně rostoucí reprodukční
problémy. Není jednoduché
skloubit základní lidské právo na plánované rodičovství
a svobodné rozhodnutí o počtu dětí za situace, kdy neplodnost řeší 15–20 % párů
ve vyspělých evropských zemích a 8–10 % párů na světě. Péče o reprodukční zdraví tak přestává být záležitostí
výlučně osobní. Bezdětné manželství představuje závažný problém psychologický, sociální,
populační, zdravotnický, etický a v neposlední
řadě i ekonomický, a to pro celou společnost.
Ve většině vyspělých zemí se plodnost dlouhodobě pohybuje pod hranicí, která je nezbytná k zajištění prosté reprodukce obyvatelstva.
Plodnost žen v ČR byla v r. 1999 1,14 dítěte na
ženu, v roce 2004 se tyto ukazatele zvýšily na
1,24 dítěte, ale stále se nacházíme ve skupině evropských zemí s nejnižší porodností. Je to
skutečnost, mající mnoho příčin. V jejím popředí je pokračující nárůst mužské neplodnosti
a posouvání těhotenství do věkových skupin,
kdy plodnost ženy výrazně klesá.
Je to právě rozvoj poznání mechanismů reprodukce, rozšíření možností diagnostiky příčin
neplodnosti a nové léčebné postupy, které
nám umožňují, abychom pomohli až 90 % párů s těmito problémy. Jsou to především techniky asistované reprodukce (ART), které mají
největší zásluhu na rozšiřování léčebných možností. Díky nim je reálné těhotenství u ženy bez
vejcovodů a otcovství u muže s azoospermií
(nepřítomnost spermie v ejakulátu). Historie
těchto postupů sahá do roku 1968, kdy Robert Edwards nabídl spolupráci Patriku Steptoeovi, a díky ní se 25.června 1978, na severu Anglie v Oldhamu, narodila Louise Brownová, jako první „dítě ze zkumavky“. ART se od té
doby rozšířily tak, že je v současné době při
léčbě neplodnosti používá jen v Evropě 22 států. Úspěšnost léčby neplodnosti metodami
asistované reprodukce se posunula nad úspěšnost spontánní koncepce a procento dětí narozených pomocí těchto postupů ve vyspělých
zemích západního světa v současné době převyšuje 3 %.
Červen byl Americkou neziskovou organizací AFA (American Fertility Association,
www.theafa.org) již před 5 lety vyhlášen jako
Měsíc reprodukčního zdraví“ (WIM=World In„M
fertility Month). Můžeme tak pomalu mluvit
o tradici, v jejímž pozadí je nejen snaha ape-
41
ChraÀme
se pfied
horkem
T
eplo letních měsíců nepřináší jen radosti
z prožívaných prázdnin či dovolených, ale
může být také příčinou řady tělesných obtíží způsobených
přehřátím našeho organismu.
Seznamme se alespoň s těmi
nejběžnějšími.
Poškození organismu teplem je stav organismu vyvolaný
zvýšeným působením tepla na
organismus jako celek. Příčinou může být vysoká okolní
teplota (klimatické podmínky,
horké provozy, masové akce –
koncerty, sportovní akce), zabránění odvodu tepla nadměrným ošacením, ozařování sluncem, vysoká vlhkost vzduchu
atd. Výsledkem je přehřátí organismu poruchou termoregulace a následkem pak vysoká
teplota a ztráty tělesné vody.
Postiženi bývají především
malé děti, kojenci, staří lidé,
osoby s onemocněním srdce
a oběhu a obézní jedinci (tuková vrstva je při vysoké okolní
teplotě nežádoucí izolací zabraňující úniku tepla z organismu). Poškození organismu teplem má různé projevy. Zde si
připomeneme ty, s nimiž se
v letních měsících setkáváme
nejčastěji.
Mdloba
Mdloba (synkopa) z horka
vzniká při působení zvýšené
teploty většinou v kombinaci
s delším stáním. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku
při rozšíření cév z horka spolu
se současnými ztrátami tekutin
při pocení. Příznaky mdlobného stavu jsou nevolnost, malátnost a závrať. Nejlepší prevencí
proti mdlobě je pití dostatečného množství tekutin, ochlazování organismu a, je-li to možné, procházka.
První pomoc při přehřátí:
Přenést postiženého na chladné, stinné místo, uložit ho s podloženými nebo zvednutými končetinami. Při úžehu spíše zvednout hlavu.
Uvolnit oděv.
Postupně ochlazovat (obklady, led apod.) Ochlazovat především hlavu postiženého! Současně ochlazovat kůži proudícím
vzduchem, ventilátorem a podobně.
Opatrně doplňovat tekutiny. Malé množství, není vhodná čistá
voda, spíše iontový nápoj, nebo osolená voda (1 čajová lžička
soli na litr tekutiny), vhodný je studený, velmi mírně oslazený
čaj s citronem.
Při bezvědomí uložit do stabilizované polohy.
Při selhávání životních funkcí jejich podpora (umělé dýchání,
nepřímá masáž srdeční).
Transport k lékaři.
42
Prevence
Vyãerpání
Dalším stavem je tepelná
exhausce (vyčerpání), která
vzniká při větší ztrátě tekutin. Na rozdíl od mdloby se
jedná o déletrvající stav spojený zejména se ztrátou tekutin. Kromě již uvedených
příznaků se zde u postiženého připojují poruchy jednání, excitace, zmatenost nebo i delirium. Prevence
i první pomoc je stejná jako
v předchozím případě.
I když se zde jedná o ztráty tekutin, nepodáváme velké množství tekutin, a to i když
má nemocný žízeň.
Kfieãe z horka
Při těžké tělesné námaze v horku s nadměrnými ztrátami tekutin a iontů v potu
a jejich nedostatečném nahrazování mohou
vzniknout křeče z horka. Jedná se o bolestivé svalové záškuby nebo křeče, které vznikají u postižených často při vědomí. Kromě
již popsaných příznaků jsou přítomny právě tyto záškuby a křeče. Při opatrném a dostatečném přívodu tekutin a hlavně iontů
se stav brzy sám upraví.
Úpal
Hovoříme-li o úpalu, mluvíme o reakci
organismu na jakoukoliv tepelnou expozici. Výsledkem je přehřátí organismu v důsledku selhání jeho vlastní termoregulace.
Příčiny úpalu spatřujeme buď ve vnitřní
nadměrné tvorbě tepla nebo v tom, že je
odvod tepla nedostatečný, a to vlivem nepříznivých vnějších podmínek (teplota přes
35 °C, prostředí s nadměrnou vlhkostí, těsné pracovní prostory apod.). Nejčastěji se
však jedná o kombinaci
obou faktorů. Mezi příznaky úpalu patří bolest hlavy,
závrať, nevolnost, zvracení,
zrychlené dýchání, zrychlený tep. Stav se může velmi
rychle zhoršovat až do bezvědomí s křečemi a šokového stavu. Tělesná teplota se
prudce zvyšuje (přes 40 °C).
ÚÏeh
Úžeh neboli sluneční úpal
představuje podráždění mozku a jeho blan přímým slunečním zářením.
Většinou nevznikne sám o sobě, ale jedná
se spíše o úžeh i úpal současně.
Příznaky jsou podobné. Na rozdíl od
úpalu mohou však při úžehu přicházet příznaky s časovým zpožděním po sluneční expozici, například v noci po slunění. Dalším
rozdílem od úpalu může být i od slunce spálená kůže. Ostatní příznaky jsou podobné,
navíc je přítomno ztuhnutí šíje a podobné
příznaky jako u zápalu mozkových blan.
Prevencí proti úžehu je dostatek tekutin,
střídavé ochlazování (koupání, sprchování,
zvlhčování kůže), pokrývka hlavy a zvlhčování vlasů (jsou-li jaké), zvláště pak u dětí.
A co spálená kÛÏe?
Jedním z nebezpečí, jimž se pobytem na
slunci vystavujeme, je i spálená kůže. Ta se
projevuje pálivým až bolestivým zčervenáním, které může být v těžších případech doprovázeno tvorbou puchýřků. Jakmile kůže
začíná rudnout a pálit, jedná se o počínající příznaky spálení kůže. Měli bychom tudíž
kůži ošetřit prostředky proti spáleninám.
MUDr. Stanislav Machart
Prevence
INZERCE
Spálenou pokožku je nutné okamžitě ošetřit.
Pozor
na hmyz a klí‰Èata
L
éto je pro většinu lidí obdobím dovolených, při
které lidé obvykle opouštějí byty, klimatizované
kanceláře a provozy a odjíždějí
obdivovat historii, faunu a flóru
nejrůznějších destinací. Kousnutí nebo žihadlo může být daní
za pobyt v přírodě.
Pfiíznaky bodnutí
a kousnutí
V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme se včelami,
vosami či sršni, jejichž žihadlo
může způsobit velké nesnáze
dospělým, ale i dětem. Kousnutí komárem, mouchami a některými pavouky může také
způsobit reakci, ale většinou
mírnější.
Příznaky kousnutí jsou způsobeny injekcí jedu z jedových
žláz nebo jiných látek do kůže
člověka. Účinek jedu spouští
různý stupeň alergické reakce,
44
jejíž závažnost je závislá na citlivosti jednotlivce na tuto látku.
Většina reakcí na bodnutí je
mírná a způsobuje více méně
obtěžující pocit píchnutí a svědění nebo i mírný otok, který
během dne vymizí. Pozdní reakce mohou způsobit horečku,
vyrážku, bolesti kloubů a zduření uzlin. Oba typy reakcí (jak
časná, tak i pozdní) se mohou
vyskytnout u jednoho člověka
po jednom štípnutí.
Pouze u malého procenta lidí
se rozvine těžká reakce na jed,
označovaná jako anafylaxe. Těžká reakce se vyvíjí většinou velmi rychle, řádově jde o minuty.
Pokud se tedy vyskytnou příznaky jako obtížné dýchání, otok rtů
a krku, mdloby, závratě, zmatenost, rychlý puls, kopřivka na
vzdálených místech, popřípadě
nevolnost, křeče či zvracení, je
nutné neprodleně volat rychlou
záchrannou pomoc (255, 112).
Poradna
První pomoc při těžké reakci
Zjistit, zda postižený není alergik a nemá u sebe prostředky jako
je tzv. autoinjektor s epinefrinem (EpiPen). Pokud ano, je nutné
podat lék neprodleně: autoinjektor přitiskneme na stehno a podržíme ho několik sekund. Poté 10 sekund masírujeme místo injekce, abychom urychlili vstřebávání léku. Pokud je autoinjektor
k dispozici, je důležité přečíst si pozorně návod, abychom předešli problémům.
Pokud jsou k dispozici antihistaminika, je dobré je postiženému
podat, samozřejmě za předpokladu, že je postižený schopen tablety spolknout bez dušení.
Nechat postiženého ležet v klidu na zádech se zdviženými dolními končetinami (autotransfuzní poloha).
Uvolnit tísnící šat a přikrýt postiženého přikrývkou.
Pokud postižený zvrací, je nutné uložit jej do stabilizované polohy na boku.
Pokud chybí známky krevního oběhu (dýchání, kašlání a pohyb)
je nutné neprodleně zahájit oživování (zevní srdeční masáž, dýchání z úst do úst).
A co klí‰tû?
Kousnutí či přisátí klíštěte
může způsobit přenos některých závažných infekčních onemocnění. Lymeská borelióza
může být pro člověka zdrojem
rozmanitých obtíží a nosičem
nemusí být jen klíště. Přenos
klíšťové meningoencefalitidy je
komplikací sice vzácnější, ale
mnohem nebezpečnější, neboť
výsledkem může být trvalá těžká invalidita. Tomuto onemocnění můžeme předejít včasným
očkováním. V případě horečky,
svalových bolestí či bolestí
kloubů, zduření mízních uzlin
nebo v případě zčervenání kdekoliv na těle (i mimo místo
kousnutí), navštivte lékaře.
Pakliže se po kousnutí od klíštěte dostaví velké bolesti hlavy,
obtížné dýchání, bolest na hrudi nebo dokonce ochrnutí, neprodleně volejte rychlou záchrannou pomoc.
MUDr. Stanislav Machart
Pokud zjistíme na svém těle po návratu
z výletu v lese přisáté klíště, měli bychom
postupovat následovně
Neodkladně a opatrně odstranit klíště. Vhodné je užít pinzetu
k lepšímu uchopení klíštěte co nejblíže u hlavičky a opatrným tahem jej odstranit. Tradiční kroucení klíštěte odstranění neulehčí.
Postižené místo je vhodné omýt vodou a mýdlem a místo vpichu
popřípadě potřít desinfekčním roztokem.
Pokud se nepodaří klíště kompletně odstranit, je lépe poradit se
s lékařem.
První pomoc při mírné reakci
Poradna
místní antibakteriální přípravek
má vysoký antibakteriální účinek
je vhodný tam, kde chceme dosáhnout rychlého zklidnění pokožky
urychluje proces regenarace, působí proti svědění
je účinný při hojení drobných oděrek
ideální k použití při kousnutí hmyzem, či klíštětem
Argentum gel – pfiípravek, kter˘ by nemûl chybût v Ïádné lékárniãce na dovolenou
www.kcrulc.cz
INZERCE
Přesuneme se do bezpečné oblasti, abychom se vyvarovali dalších žihadel nebo kousnutí.
Postižené místo chladíme gelovým sáčkem nebo ledem zabaleným v látce (balíček mražené zeleniny), abychom zmírnili otok
a bolest.
Lokálně můžeme aplikovat vhodné masti nebo krémy, nebo pastu z jedlé sody (3 čajové lžičky sody a 1 lžičku vody) na postižené
místo několikrát denně do vymizení příznaků.
Antihistaminika podáváme lokálně, u alergiků je vhodné podat
i celkově.
Pokud se u postiženého objeví příznaky střevní (mírná nevolnost,
křeče v břiše, průjem) nebo otok rozšiřující se na 2 prsty od místa vpichu, je nutné neprodleně vyhledat lékaře.
45
V péči o srdce patří
IKEM k předním
evropským
pracovištím
Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) má v komplexu celého
zdravotnického resortu ponûkud v˘jimeãné postavení. To, co IKEM odli‰uje
od ostatních zdravotnick˘ch zafiízení, je pfiedev‰ím jeho v˘zkumná ãinnost.
V
IKEMU se však nejen bádá, ale také léčí. Představíme si tři
odborná centra, do
nichž je soustředěna klinická
činnost této instituce.
Kardiocentrum
Prvním odborným centrem
Institutu klinické a experimentální medicíny je Kardiocentrum. Je tvořeno třemi klinikami
a pracovištěm preventivní kardiologie. Klinika kardiologie je
svým počtem diagnostických
a intervenčních výkonů největším centrem v České republice.
Poprvé v České republice zde
byl v roce 2004 proveden komplexní výkon katetrizačního
uzávěru poinfarktového defektu komorového septa. Podobně
je tomu v oblasti nefarmakolo-
46
gické léčby srdečních arytmií,
kde Klinika kardiologie poskytuje možnost intervenční léčby
všech forem arytmií, a patří tak
mezi přední evropská centra.
Klinika kardiologie si též udržuje dominantní postavení v České republice v léčbě srdečního
selhání pomocí resynchronizační terapie. Celkem bylo na Klinice kardiologie v roce 2004
hospitalizováno přes 5 tisíc pacientů a ambulantně vyšetřeno
bezmála 25 tisíc pacientů.
Další klíčovou klinikou Kardiocentra je Klinika kardiovaskulární chirurgie. Ta je největším pracovištěm svého druhu
v České republice z hlediska objemu výkonů i jejich spektra.
V roce 2004 zde bylo provedeno
celkem 1 492 kardiochirurgické
výkony, z nichž 828 tvořily aor-
tokoronární bypassy. Základním programem této kliniky je
chirurgická léčba poruch srdečního rytmu, srdečního selhání
a ischemické choroby srdeční.
Jako jediné pracoviště v ČR se
Klinika kardiovaskulární chirurgie spolu s Klinikou kardiologie IKEM stala součástí multicentrické studie, testující dvě
metody léčby u nemocných s ischemickou chorobou srdeční
a dysfunkcí levé komory srdeční.
Pracoviště preventivní kardiologie IKEM je specializované
ambulantní pracoviště poskytující komplexní péči v léčbě modifikovatelných rizikových faktorů
kardiovaskulárních chorob, například hypertenze. V péči o hypertoniky má toto pracoviště
v rámci ČR unikátní postavení,
a to zejména v oblasti péče o pa-
cienty s těžšími formami hypertenze. Pracoviště preventivní
kardiologie analyzuje v rámci své
výzkumné činnosti rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky této studie
poskytují nejnovější údaje o prevalenci a léčbě hypertenze nebo
kouření.
Poslední klinikou Kardiocentra – nikoli ovšem co do významu – je Klinika anesteziologie a resuscitace, která zajišťuje
anesteziologickou, resuscitační a intenzivní péči pro pacienty všech klinik Kardiocentra
IKEM.
Transplantaãní
centrum IKEM
Specifickým zaměřením transplantačního centra jsou transplantace životně důležitých or-
IKEM
Profil instituce
gánů. Podíl tohoto centra na
transplantačních výkonech
v rámci celé České republiky je
naprosto zásadní. Například ze
48 transplantovaných srdcí
v České republice v roce 2004
se jich 35 transplantovalo právě
v IKEMU. Toto číslo představuje 73 % podílu na této transplantační aktivitě v rámci ČR.
Podobně vysoký podíl měl
v témže roce IKEM i na transplantaci jater – 71%. Takřka
polovinou, přesně 49 %, se
IKEM podílel i na počtu transplantovaných ledvin. Monopol
měl v roce 2004 IKEM na
transplantaci pankreatu –
všech 25 transplantací tohoto
orgánu, které u nás v roce 2004
byly provedeny, proběhlo právě
v IKEMU.
Transplantační centrum
IKEM je tvořeno klinikami nefrologie, hepatogastroenterologie, transplantační chirurgie
a Klinikou anestezie, resuscitace a intenzívní péče. Transplantační centrum dále tvoří Imunologické pracoviště, Středisko
odběru orgánů a oddělení Koordinace orgánových transplantací v ČR. Právě toto oddělení spravuje Národní čekací
listinu, v níž bylo v roce 2004
registrováno 1 114 čekatelů na
transplantaci ledvin, 141 čekajících na transplantaci srdce,
133 potenciálních příjemců jater, 76 čekatelů na kombinovanou transplantaci slinivky břišní a ledviny, 14 čekatelů na izolovanou transplantaci slinivky
břišní a 32 nemocných na
transplantaci plic.
Imunologické pracoviště
Transplantačního centra IKEM
slouží jako referenční laboratoř
pro ČR. Na oddělení imunogenetiky proběhla v roce 2004
mezinárodní inspekce z Evropské federace pro imunogenetiku a pro následující rok byla
znovu potvrzena prestižní me-
zinárodní akreditace této organizace.
V ČR dosud ojedinělé vyšetřovací a léčebné metody uvedla
v roce 2004 do provozu Klinika
hepatogastroenterologie. Jde
jednak o metodu kapslové enteroskopie, což je metoda vyšetření tenkého střeva, kdy pacient spolkne kapsli se zabudovanou kamerou a světelným
zdrojem. Při průchodu trávicím
traktem kapsle jeho obraz snímá a vysílá. Záznam a vyhodnocení obrazu probíhá vně pacienta. Vyšetření je indikováno
u podezření na nemoci tenkého
střeva, zejména při hledání
zdroje krvácení. Další ojedinělou vyšetřovací metodou je kolonoskopie se zvětšovacím endoskopem. Toto vyšetření
umožňuje časnou detekci z onkologického hlediska závažných slizničních změn.
Centrum
diabetologie
Centrum diabetologie pokrývá aktivity v oblasti léčebně
preventivní, vědeckovýzkumné
a vzdělávací v oborech diabetologie, metabolismu, poruch výživy a klinické farmakologie.
Zahrnuje Kliniku diabetologie,
Pracoviště klinické farmakologie a Laboratoř klinické patofyziologie.
Klinika diabetologie má 28
lůžek a je zaměřena na aplikaci
preventivních metod, které mohou zastavit nebo alespoň zpomalit rozvoj diabetických orgánových změn, s důrazem na léčbu komplikovaných případů
s obtížnou metabolickou kompenzací a pokročilým orgánovým postižením. K nejvýznamnějším aktivitám této kliniky
patří zavádění intenzifikované
inzulínové léčby včetně použití
inzulínových pump. V registru
nemocných léčených pumpou
bylo k 31.12. 2004 evidováno
477 osob. Další významnou aktivitou Kliniky diabetologie je
léčba diabetické nefropatie,
včetně transplantačního programu u diabetiků, který je řešen ve
spolupráci s klinikami Transplantačního centra. Do konce
roku 2004 bylo provedeno celkem 269 transplantací pankreatu, a to zejména v kombinaci
s transplantací ledviny. Významnou aktivitou kliniky je i léčba syndromu diabetické nohy.
Nemocní s diabetickou nohou
tvoří třetinu hospitalizovaných
pacientů kliniky.
Pracoviště klinické farmakologie se věnuje problematice lékové politiky a účastní se nejen
na činnosti IKEM, ale podílí se
na klinicko-farmakologických
aktivitách s celostátním rozsahem.
V rámci výzkumné činnosti
se Centrum diabetologie účastnilo mezinárodní klinické studie
Technické vybavení kardiologické kliniky IKEM
Krytý stent
Stent je drobná trubička
z kovové síťky, která se
vkládá do zúžené tepny.
Působí jako výztuha a slouží k udržení tepny v rozšířeném stavu. Nejnovější typy stentů jsou potaženy,
přesněji napuštěny léčivou
látkou, která se postupně
uvolňuje. Říká se jim kryté
stenty. Jejich použití výrazně snižuje výskyt opětovného zúžení tepny a nutnost opakovaného provedení angioplastiky.
EUROSPK 02, integrující 11
evropských pracovišť v oblasti
transplantace ledviny a pankreatu s cílem koordinovaně studovat možnosti, jak zlepšit výsledky
transplantací ledvin a pankreatu
u nemocných s diabetem 1. typu a s diabetickou nefropatií
v konečném stadiu. V IKEMu
byli zařazeni 42 pacienti, což
představuje druhé místo mezi
evropskými transplantačními
centry, hned po Berlínu.
Centrum diabetologie je od
roku 2003 také jako jediné
centrum v ČR zapojeno do studie Eurodiale, která posuzuje
optimální organizaci péče o pacienty se syndromem diabetické nohy v předních evropských
centrech.
Hned několik ocenění získalo Centrum diabetologie za
svou publikační činnost.
Na základě Výroční zprávy
IKEM za rok 2004 zpracoval jp
Vûda a léãba pod jednou stfiechou
Profil instituce
47
Dlouhodobý nechráněný pobyt na sluníčku
představuje velké nebezpečí pro vaši
pokožku.
KÛÏe v ohroÏení
V
současné době přibývá nebezpečně rychle
nádorů na kůži. Mezi
nejzhoubnější patří
kožní melanom. Naděje na jeho vyléčení je pouze tehdy, když
pacient přijde k lékaři v časném
stádiu růstu nádoru. Velmi často bohužel lidé považují melanom za pouhé mateřské znaménko a řídí se pověrou, že
jeho vyříznutí odsuzuje dotyčného k smrti. To bývají zbytečné důvody, proč v mnoha případech přicházejí pacienti k lékaři pozdě.
V˘skyt koÏních
nádorÛ stoupá
Nemoc a utrpení podrobují
lidský život zkoušce. To, co provází snad každého člověka s nádorovým onemocněním, je
strach – vědomí vážné nemoci,
obava ze všech možných vyšetření a z vedlejších účinků léčby,
strach z budoucnosti, ze ztráty
zaměstnání a často i strach ze
smrti. Zkusme se však na onko-
48
logickou problematiku podívat
naprosto reálně. Nádorové
onemocnění se již stalo téměř
běžnou součástí našeho života
a po chorobách srdce a cév je to
nejčastější nemoc dospělých.
Léčitelnost závisí na mnoha
faktorech – z těch nejdůležitějších je to histologický typ nádoru, jeho rozsah, celkový stav nemocného, ale především včasná diagnostika a v závislosti na
ní i optimální léčba. Je třeba říci, že za poslední tři desetiletí
zaznamenala onkologie velký
pokrok, řadu nemocných dnes
lze – zejména při včasném zá-
chytu choroby – trvale vyléčit.
U mnoha pacientů je možné
kvalitní léčbou dosáhnout dlouhodobého stavu bez příznaků
nemoci a v případě nové aktivity nádoru znovu nabídnout
účinnou terapii.
Hlavní pfiíãina –
sluneãní záfiení
Před dopadem na zemský
povrch prochází sluneční záření
zemskou atmosférou, která funguje jako filtr. Viditelné světlo
a infračervené záření jí prochází téměř beze změny, zatímco
ultrafialová složka slunečního
Odborné vyšetření speciální kamerou odhalí
melanom už v jeho počátcích.
záření je ozónovou vrstvou atmosféry zčásti absorbována.
Jednou z příčin vzestupu výskytu kožních nádorů je ztenčení
ozónové vrstvy, a tedy snížení
její filtrační schopnosti.
Opalování prošlo několika
módními vlnami a v posledních
několika desetiletích je opálená
kůže považována za velmi
módní záležitost. Na jednu
stranu nelze popřít některé
zdravotně pozitivní účinky slunečního záření na náš organismus. Avšak člověk je tvor nerozumný, a tak pobyt na sluníčku
často přeháníme a tím vyvoláváme i efekt opačný – pro nás
velmi nebezpečný. Proto bychom si měli uvědomit, že sluneční paprsky nám mohou velmi ublížit, a to dokonce dvěma
způsoby.
V první řadě patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory
krátké, nárazové a intenzivní
vystavení kůže slunečnímu záření. Toto nebezpečí hrozí především při krátkodobých dovo-
Diagnóza
Jak se koÏní
nádory mohou
projevovat?
Typy kožních nádorů můžeme rozdělit do dvou základních
skupin a jejich projevy mohou
být velmi rozmanité a někdy
poměrně nenápadné. Předně
jde o maligní melanom (nádor
z pigmentových buněk), který
může vzniknout z pigmentového znaménka, ale i na zcela neporušené kůži. Obvykle bývá
tmavě zbarven, vzácně se pak
vyskytují i bezbarvé formy.
Charakteristickým znakem je
jeho rychlý růst, změna barvy,
velikosti, okrajů a tvaru, povrchu a změna pocitů – občasné
svědění. Druhou skupinu tvoří
nemelanomové kožní nádory.
Mohou se projevovat jako málo
zánětlivé tužší uzlíky a hrboly
na kůži nebo jako nehojící se
drobné rány nereagující na běžný způsob léčby.
Tfii zbranû v boji
s nádorov˘mi
onemocnûními
Primární prevence – předcházení vzniku onemocnění.
Do této kategorie patří především správná ochrana před ultrafialovým zářením – vhodné je
používání ochranných krémů,
oděvů, dodržování rekreačního
režimu vylučujícího opalování
Diagnóza
Na fotografiích jsou příklady
pozitivních nálezů rakoviny
kůže. Jakmile na svém těle
objevíte novotvary, či změny
mateřských znamének,
okamžitě vyhledejte lékaře.
v poledních hodinách. To je důležité hlavně pro mladé lidi a rodiče malých dětí, neboť více než
polovina celoživotní dávky ultrafialového záření dopadne na
kůži během prvních 20 let života. Je bohužel pravdou, že
o prevenci se většinou lidé málo zajímají a mnohdy si libují ve
svých nezdravých návycích.
Sekundární prevence – včasné rozpoznání vzniku onemocnění. Smyslem je zachytit nemoc ještě dříve, než by se její
příznaky rozvinuly tak, že si
jich povšimne i sám pacient. Při
diagnostice některých jiných
typů nádorů se dnes již běžně
používají postupy cíleného vyšetřování velkých skupin obyvatelstva. Záměrem je zachytit
vznikající nádor co nejdříve
a na základě toho okamžitě zahájit léčbu. Mezi nejznámější
a nejběžnější patří v současné
době tzv. mammografický screening, který se může pochlubit
mnoha zachráněnými životy.
Nyní máme možnost zavést obdobný způsob plošného vyšetřování a včasné diagnostiky také u kožních nádorů. Systém
nazývaný Microderm analýza je
vybaven speciální mikrokamerou, která s velkým zvětšením
veškerá „znaménka“ nasnímá,
a počítačový program s umělou
inteligencí útvary vyhodnotí
a stanoví riziko nebezpečnosti.
Na základě těchto údajů a klinického vyšetření kožního léka-
ře je možné stanovit velmi přesnou diagnózu podezřelého kožního útvaru. Doufejme, že tento způsob screeningu bude brzy
i u nás běžnou záležitostí, stejně jako v USA, Austrálii nebo
v některých západoevropských
zemích.
Léčba – nejdražší a nejméně
příjemná. Melanom patří k lidským karcinomům s nejvyšší
úmrtností. Neodpovídá na konvenční protinádorovou chemoterapii a ozařování, a proto je
jeho léčba převážně chirurgická. Jedná se o chirurgické odstranění nádoru s dostatečným
lemem zdravé kůže. Melanom
se může šířit především cestou
mízních cév, nejčastěji do mízních uzlin. Při postižení mízních uzlin je nutné jejich kompletní odstranění v dané lokalitě (nejčastěji podpaží nebo
tříslo). Pacienti jsou dlouhodobě sledováni a dle stavu je eventuálně měněna či doplňována
léčba.
Závěrem lze říci, že obecně
jsou více ohroženi lidé se sklonem ke spálení – severského
a keltského typu (světlé nebo
rezavé vlasy, modré, zelené či
oříškové oči) – nicméně existují i pacienti, kteří se těmto typům zcela vymykají. Dalším vypozorovaným rizikovým faktorem je větší výskyt „mateřských
znamének“.
Dr. Drahomíra Vídenská
Nedejte znaménkům šanci!
Ukažte je lékařům!
INZERCE
lených, kdy kůži vystavíme
prudkému slunci bez předchozí
postupné přípravy.
Obecně však při vzniku kožních nádorů nezáleží pouze na
intenzitě ozáření v nedávné době, nýbrž také na celkové dávce
ultrafialového záření za celou
dosavadní dobu života jedince.
Účinky UV záření se v těle kumulují a mohou se projevit až
po mnoha letech. Proto se teprve nyní objevují problémy u lidí,
kteří se nadměrně slunili v osmdesátých letech, protože to tehdy patřilo k životnímu stylu.
Kdo nepřijel z dovolené pěkně
hnědý, jako by na dovolené vůbec nebyl. Smutné je, že nejčastěji jsou postiženi lidé, kteří na
slunci pobývali v dětském věku.
MICROderm® analýza
stanovení rizika nebezpečnosti znaménka
pravidelné kontroly odhalí i změny pouhým okem
nepostřehnutelné
speciální mikrokamera
vyhodnocovací systém s umělou inteligencí
zkušený kožní lékař
K vyšetření není potřeba lékařské doporučení!
Cena vyšetření: 390,- Kč
Centrum laserové estetiky a.s.,
Bělehradská 88,
120 00 Praha 2 – Vinohrady
Tel.: 222 516 810, 607 641 125,
[email protected], www.cle.cz
49
V˘hody
jednodenní
chirurgie
K
do z nás by si rád prodlužoval pobyt v nemocnici? Díky rozvoji medicíny je dnes naštěstí možné zkrátit pacientův
pooperační pobyt ve zdravotnickém zařízení na minimum.
Co je to
jednodenní
chirurgie?
V devadesátých letech došlo
k velkému rozvoji miniinvazivních operačních technik. Tento
rozvoj sebou přinesl také novou
možnost pro pacienty – zkrácení jejich pooperačního pobytu
v lůžkovém zařízení. Došlo tak
ke vzniku nového typu pracovišť, kde se provádějí některé
typy plánovaných operačních
výkonů s následnou krátkou
hospitalizací, tak zvaně v režimu jednodenní chirurgie. Ukazuje se, že péče poskytovaná
v režimu jednodenní chirurgie
má řadu výhod. Především při-
náší podstatně větší komfort
pacientům, neboť jim odpadá
nutný stresující pobyt v nemocničním zařízení, je urychlen jejich návrat k běžným aktivitám
a také zkrácena doba jejich pracovní neschopnosti. Podstatnou výhodou je rovněž skutečnost, že se minimalizuje možnost nosokomiální infekce
(dobře vedené nemocnice mají
dle výsledků prevalenčních studií okolo 20 % nemocničních
nákaz v chirurgických oborech). Nezanedbatelnou výhodou je také fakt, že tento režim
je levnější.
Při všech operacích prováděných v režimu jednodenní chirurgie je nutný požadavek stejné úrovně bezpečí jako při operačních výkonech prováděných
ve standardních lůžkových zařízeních. V minulosti docházelo
k divokému rozvoji jednodenní
chirurgie, ale postupně jsou
stanovována pravidla pro pro-
Víte, co je TVT páska?
Jedná se o novou léčebnou metodu, která dokáže trvale
řešit stresový únik moči. Touto poruchou trpí každá třetí
žena. Zkratka „TVT“ znamená „Tension-Free Vaginal Tape“ nebo-li „tahuprostá, volná vaginální páska“. TVT páska se zavádí pomocí miniinvazivní techniky do blízkosti
močové trubice. Na rozdíl od dosavadních podobných metod není třeba ji přišívat k okolní tkáni. Díky své struktuře
a povrchu drží v tkáni sama jako suchý zip a časem do ní
zaroste. Vytváří tak podporu pro močovou trubici. Zavedení této speciální pásky se provádí ambulantně v lokálním znecitlivění, výkon trvá v rozmezí 20–30 minut.
Více informací najdete na českých stránkách
www.inkontinence.com.
Jednou z nejčastějších operací prováděných jednodenní
chirurgií je operace křečových žil.
50
Nové metody
Kdy je moÏno
pacienta
propustit?
Po operaci křečových žil
by noha měla být stažena
voz a organizaci jednotek jednodenní chirurgie, pro spektrum prováděných výkonů, pro
výběr vhodných pacientů, pro
potřebnou návaznost na akutní
lůžkovou péči, na ambulantní
sféru apod.
Výhodou jednodenní chirurgie
je krátký pobyt v nemocnici
Kdy je vhodná
jednodenní
chirurgie?
V režimu jednodenní chirurgie
je vhodné provádět všechny výkony uskutečňované miniinvazivními technikami (laparoskopie, artroskopie), například tedy operace žlučníku, brániční
kýly, slepého střeva, tříselné či
břišní kýly. Vhodné je též užít
režimu jednodenní chirurgie při
operacích nezhoubných onemocnění v oblasti konečníku,
např. hemoroidů, píštělí či trhlin nebo při operacích nezhoubných i zhoubných onemocnění
prsní žlázy. Jednodenní chirurgie se dále využívá při operacích
kožních a podkožních afekcí či
v oblasti plastické chirurgie.
Ktefií pacienti
jsou vhodní?
V podstatě jsou vhodní všichni
pacienti. Výjimkou jsou pouze
pacienti, kteří nemají dostatečné sociální zázemí, což znamená, že nejsou schopni zajistit si
odvoz nebo následnou domácí
péči, dále pacienti s přidruženou
závažnou nestabilizovanou chorobou a pacienti, u kterých lze
po provedeném výkonu předpokládat nutnost jejich umístění
na jednotce intenzívní péče.
Nové metody
Podmínkou propuštění pacienta
z jednotky jednodenní chirurgie
do domácí péče je plná stabilizace vitálních funkcí, schopnost
samostatné chůze, přiměřené
pooperační bolesti a absence
dalších potíží. Dále je nutný
souhlas pacienta a souhlas ošetřujícího lékaře oddělení jednodenní chirurgie s propuštěním.
Při vzniklých komplikacích a potřebě dalšího pobytu na lůžku
zůstává pacient hospitalizován
na oddělení jednodenní chirurgie nebo je přeložen k další nezbytné léčbě na standardní nemocniční lůžko.
MUDr. Ludvík Winkler
Laparaskopickou
operací proti těžké
obezitě
Podstatou této operace
je tzv. bandáž žaludku.
Jedná se o operační zákrok prováděný laparoskopicky, tj. bez otevření
břišní dutiny klasickým řezem a bez otevření žaludku. Postačí několik vpichů, jimiž se do dutiny
břišní zavedou operační
nástroje. Jejich pomocí je
do břišní dutiny umístěn
speciální pásek – manžeta, kterou se obtočí žaludek a stáhne do tvaru
přesýpacích hodin. Přiškrcení horní, vstupní
části žaludku vede k tomu, že již po prvních soustech jídla dochází k subjektivnímu pocitu pacienta, že má plný žaludek. Po
této operaci dosahují
osoby s těžkou obezitou
velmi výrazných poklesů
hmotnosti, průměrně až
40 kg za jeden rok.
O bandáži žaludku se můžete blíže informovat na
www.bandazzaludku.cz.
51
Medicína je dnes vysoce
specializovan˘m oborem.
Stále ãastûji se v‰ak
ukazuje, Ïe se pfii
zamûfiení na nemoci
jednotliv˘ch tkání
a orgánÛ zaãíná
vytrácet nemocn˘
ãlovûk.
âlovûka je tfieba
vidût komplexnû
A
lternativu k tomuto
přístupu spatřují
mnozí v tzv. psychosomatické medicíně. O tom, co to psychosomatická medicína vlastně je, jsme
si povídali s lékařem Všeobecné fakultní nemocnice v Praze,
MUDr. Jiřím Šavlíkem.
Mohl byste stručně vysvětlit,
co termín psychosomatická
medicína vlastně znamená?
V moderní době se psychosomatika objevila na začátku
dvacátého století v kontextu
psychoanalýzy. Sám Freud chápal duševní a tělesné procesy jako navzájem se prolínající a člověka tak spatřoval v této psychosomatické jednotě ( tedy
jako jednotu duše a těla, i když
sám věnoval pozornost především psychice).
52
Podstatou psychosomatické
medicíny je tedy celostní pohled na člověka ve zdraví a nemoci, člověk je vnímán jako
přirozený, společensky žijícího
tvor, bytost, kterou nelze
vměstnat do nějakých tabulek
či měřítek. Termín bio-psycho-
sociální vyjadřuje mnohovrstevnost celostního pojetí
a v poslední době se pohled
rozšiřuje i na rozměr kulturní.
V těchto souvislostech pak lze
rozumět pacientovi jako člověku v jeho životních souvislostech.
Už tím, že odkrýváte vztahy
mezi těmito vrstvami
člověka, se vám daří
zbavovat jej obtíží?
Ano. Tím totiž, jak si pacient
uvědomuje svou situaci, danou
nejen vlivy biologickými, ale
především vztahy meziosobními, sociálními, mění se jeho
chování i prožívání. Tyto celostní změny se pak projevují jako
uzdravující. To ale samozřejmě
neznamená, že už nepotřebuje
specialistu. Psychosomatická
léčba je vždy týmovou záležitostí.
Vlastní psychosomatická
terapie pak probíhá výlučně
formou rozhovoru?
Já osobně funguji spíše jako
konzultant a tyto konzultace se
odehrávají samozřejmě formou
rozhovoru a nezbytných zá-
Rozhovor
INZERCE
Užitečné adresy
kladních somatických vyšetření, ale existují komplexnější psychosomatická pracoviště, kde lékaři využívají akupunkturu,
skupinovou terapii, provozuje se zde arteterapie apod. Všechny tyto metody mají
jedno společné. Snaží se pochopit člověka
v jednotě duše a těla a pomáhají mu tak
znovuposilovat jeho samoúzdravný, autosanační potenciál. Vlastně zde platí dávné úsloví: „Lékař léčí, Pánbůh (příroda)
uzdravuje“.
Jak taková terapie vypadá v praxi?
Uvedu to na příkladu. Přijde ke mně pacient s tím, že má zažívací obtíže.Jeho
ošetřující lékař mu předepsal něco na žaludek, ale valně to nepomáhá. Začnu
s ním tedy rozebírat jeho životní situaci
a nakonec zjistíme, že skutečná příčina je
v tom, že se rozvádí. Pomohu mu situaci
nahlédnout přijatelněji, méně tragicky,
a on ji posléze začne zvládat. Překonává
stres a tedy se i uzdraví.
že ten je medicínským specialistou na duševní poruchy, k tomu nepotřebuje rozumět pacientově duši. Celá terapie pak spočívá v tom, že mu podá některé z psychofarmak a sleduje jeho účinky. Teprve lékař,
který se zajímá o pacientův osud, o jeho životní příběh, hledá pro něj porozumění
a účastnou podporu (v zásadách psychoterapeutické odbornosti), může ovlivnit složité peripetie jeho obtíží. A ty jsou téměř
vždy dány souvislostmi biologickými, psychickými, sociálními i kulturními. Podání
farmaka je zde tudíž pouze součástí terapie.
Pacientova alternativní volba tedy
závisí hodně na přístupu specialistů?
Ano. Kdyby lékaři všech odborností více hleděli na pacienta jako na člověka v této celostní perspektivě, neprováděli by někdy až absurdní množství často náročných
Rozhovor
www.sanushk.cz
První privátní chirurgické centrum Hradec Králové.
Tel.: 495 757 111, e-mail: [email protected]
Gynekologie – Léčba neplodnosti – Plastická
chirurgie – Urologie.
www.euromednet.cz
Informace o zdravotnických zařízeních
a specializovaných centrech
skupiny Euromednet.
www.cmc.praha.cz
Canadian Medical Care, Veleslavínská 1,
162 00 Praha 6. Soukromá ambulantní klinika,
nadstandardní lékařská péče, široká škála
lékařských specializací včetně stomatologie.
Sanatorium REPROMEDA
Centrum reprodukční medicíny a preimplantační
diagnostiky. Viniční 235, 615 00 Brno
Tel.: +420 533 306 351
Jak dlouho takový
léčebný proces trvá?
Základem psychosomatiky je vztah lékař – pacient. My spolu vstoupíme do lidsky kvalitního vztahu, v němž na základě
hluboké vzájemné důvěry pacient s mou
pomocí najde svůj způsob, jak řešit problémy, které způsobovaly stres, zármutek,
depresi. Obrazně řečeno ho neléčím, ale
vedu ho k nalezení jeho vlastní samoléčebné síly. Pomáhám mu, aby sám sobě lépe porozuměl. Neléčím ho, ale provázím
ho k uzdravení. Samozřejmě, že jsou nezbytné i klasické léčebné techniky, ale ty
probíhají v tomto„psychoterapeutickém
režimu“. Léčba proto trvá různě dlouho.
Klasická terapie probíhá jednou týdně po
dobu několika týdnů až měsíců.
Jakými cestami vůbec pacienti do
psychosomatické ordinace přicházejí?
Mezi laiky je běžně rozšířena taková
představa, že lidé se sem dostanou tak, že
nejprve jdou se svým onemocněním ke
specialistům a ti když vidí, že se jim jejich
metodami pacienta léčit nedaří, tak ho
pošlou do psychosomatické ordinace. Tuto představu je ovšem třeba upřesnit. Pacienti přicházejí většinou z vlastní iniciativy, protože o psychosomatické medicíně někde slyšeli, a spíše zřídka na
doporučení lékaře. Ten totiž pacienta podrobí zdlouhavým a nákladným vyšetřením, která nakonec nepřinesou žádný
konkrétní výsledek. Sdělí mu tedy, že je tělesně zdráv, a pošle ho k psychiatrovi. Jen-
KLINIKY
ODBORNÍ LÉKAŘI
www.smiledental.cz
Alej Svobody 55, 323 00 Plzeň
Tel. 377 259 073. Estetické zubní lékařství.
Vše pro Váš krásný úsměv.
VÝŽIVA
www.ispaghula.cz
Informace o indické vláknině, která se používá
při potížích se zažíváním. Informace o použití,
přípravě a kde je možné jí koupit.
www.megafyt.cz
a drahých vyšetření, rychleji by se přiblížili k tomu, co je opravdu potřebné, a ušetřili
by pacienta mnoha zbytečných nepříjemností a státu pak vysoké náklady.
Jak lze lékaře motivovat k pokusu
o tento celostní pohled na pacienta?
Bohužel těžko, ale naštěstí se to v poslední době začíná pomalu ale jistě dařit.
Pacienti to totiž stále častěji vyžadují. Na
západě jsou psychosomatická pracoviště
běžnou záležitostí, zatímco u nás jsou stále ještě ojedinělá. Důvodem je nejspíš skutečnost, že medicína byla v 19. a 20. století orientována výlučně na přírodní vědy
a jen pomalu se stává také oborem s akcentovanými humanitními aspekty.
Jiří Prinz
Široký sortiment bylinných léčivých čajů
na různé nemoci a obtíže. Informace o bylinách
a jejich použití.
ZDRAVOTNÍ POMŮCKY
www.vvdesign.cz
Autorizovaný výrobce ortopedických vložek,
rehabilitačních pantolet Hallux-Valgus
a podpěrných elementů chodidla.
www.fpa-medica.com
Lékárny a lékárničky pro podniky, domácnosti,
auto, moto a volný čas. E-mail [email protected]
tel.: 286 588 877-8, fax: 286 588 879
Máte zájem o uveřejnění kontaktů na Vaši
firmu v této rubrice? Vyžádejte si podmínky
na e-mailové adrese [email protected]
53
Kontaktní ãoãky –
pohodlná pomÛcka
U
dává se, že výskyt
těchto vad v populaci
je okolo 50 %. Vhodnou a stále populárnější pomůckou při korekci
těchto vad jsou kontaktní čočky.
Základní oãní vady
Mezi základní oční vady patří
krátkozrakost (myopie), dalekozrakost (hyperopie), astigmatismus a vetchozrakost (presbyopie). Často se jednotlivé vady
mohou také kombinovat.
Oko krátkozrakého pacienta
je v podstatě nastaveno na vidění do blízka. Tito pacienti tedy
zpravidla vcelku dobře vidí do
blízka, ale mají problém s rozlišováním na dálku. Vada se většinou objevuje ve školním věku,
okolo 20ti let se stabilizuje a zůstává po zbytek života více méně neměnná. V brýlích užívají
tito pacienti rozptylky (tedy minusová skla).
Dalekozraký pacient v dětství a v mladším věku nemusí
pozorovat výraznější obtíže
s viděním. Někdy tito pacienti
přichází s nespecifickými obtížemi jako jsou bolesti hlavy,
únava atd. První problémy po-
54
zoruje pacient zpravidla při delším čtení nebo práci na počítači, během vyšetření je pak odhaleno i zhoršené vidění na dálku. Vada se s věkem projevuje
stále více .
Astigmatismus – nestejný
počet dioptrií v různých osách
oka – je zpravidla způsoben nestejnoměrným zakřivením rohovky v osách na sebe kolmých.
Tito pacienti mají problémy s viděním jak do blízka, tak do dálky
a to zpravidla již od dětství nebo
mládí . I tyto vady zůstávají zpravidla během života stabilní.
Presbyopie, vetchozrakost,
je fyziologický (normální) stav
oka, kdy ve věku zhruba nad 40
let již oko není dostatečně pruž-
né a není schopné měnit svou
dioptrickou mohutnost při pohledu do blízka. Pacienti, aby
byli schopni číst, dávají knihu
nebo noviny do větší vzdálenost
od sebe a čtení se stává stále namáhavější, zejména při horším
osvětlení nebo únavě.
Jak korigovat
oãní vady?
Všechny tyto vady lze v současné době korigovat třemi
způsoby. Brýlemi, kontaktními
čočkami nebo chirurgicky (laser, nitrooční čočky, zákroky na
rohovce). Každá z uvedených
metod má své výhody a nevýhody. Korekce brýlemi je poměrně jednoduchá, jejich nošení je
prakticky bez rizik, nicméně
pro řadu pacientů může být
v určitých situacích velmi nepohodlná nebo nepraktická.
Výhodou chirurgických zákroků je dlouhodobé řešení
problému, nevýhodou zase
možné operační a pooperační
komplikace a také vyšší cena.
Kontaktní čočky z toho důvodu
představují pro řadu pacientů
jednoduchou, pohodlnou a finančně dostupnou alternativu.
Kontaktní ãoãka –
pomÛcka pro
kaÏdého
Kontaktní čočky můžeme
v zásadě rozdělit na tvrdé a měkké. Tvrdé kontaktní čočky (nebo
také RGP – tvrdé plynopropustné čočky) se u nás používají
prakticky výhradně ke korekci
a léčbě závažných nemocí oka,
jako je např. keratokonus (patologické vyklenutí rohovky).
Pro všechny ostatní dioptrické oční vady máme k dispozici
měkké kontaktní čočky.
Na tomto místě je vhodné
připomenout přínos profesora
Wichterleho, který svým objevem měkkých hydrogelových
Diagnóza
INZERCE
Užitečné adresy
čoček z roku 1960 umožnil masové rozšíření této korekční pomůcky ve světě. Od
dob profesora Wichterleho prošly kontaktní čočky dalším vývojem a dnes je
možné vybrat ideální čočku pro téměř každého pacienta.
Podle typu oční vady máme k dispozici
čočky jak pro pacienty krátkozraké, dalekozraké, tak i s astigmatismem prakticky
v neomezeném rozpětí dioptrií. Novinkou
posledních let jsou také čočky bifokální,
které pacientovi i po čtyřicítce umožňují
vidět kvalitně do dálky i blízka.
Co se týče materiálu, hledají výrobci
neustále kontaktní čočku, která bude
svým složením lidskému oku optimálně
vyhovovat. Důležitým parametrem kontaktní čočky je její propustnost pro kyslík. Čím je tato propustnost vyšší, tím je
čočka v oku lépe snášena a klesá riziko
možných komplikací. Lidská rohovka potřebuje ke správnému fungování přísun
vzdušného kyslíku a každá kontaktní čočka představuje určitou bariéru. V zásadě
lze říci, že hydrogelové čočky mají tím
vyšší propustnost, čím obsahují více vody
(hodnoty mezi 20–80 %) a čím jsou tenčí.
Dalším materiálem s ještě vyšší propustností pro kyslík je silikonhydrogel. Tyto
Diagnóza
čočky lze dle údajů výrobce používat i delší dobu (až 30 dní) bez nutnosti vyjmutí
z oka. K tomuto způsobu nošení však existuje řada výhrad.
Jak ãoãky pouÏívat?
Kvalita materiálu a způsob ošetřování
také určují, po jak dlouhou dobu lze kontaktní čočku používat. Z důvodu omezení
rizika infekce se snažíme převést pacienty
z tradičního způsobu konvenčních kontaktních čoček (použitelné asi 1 rok) na
čočky s plánovanou výměnou (tříměsíční,
měsíční, čtrnáctidenní). Z hlediska hygieny jsou nejlepší variantou čočky jednodenní. Jednodenní kontaktní čočka, kterou pacient vyjme ze sterilního balení a po
použití vyhodí, vylučuje prakticky možnost zanesení infekce do oka. Také péče
o tuto kontaktní čočku je zcela minimální.
U ostatních typů je nutné tyto čočky
dezinfikovat ve speciálních roztocích k tomu určených. Přesto nelze riziko infekce
zcela vyloučit. Zvláštní opatrnost se doporučuje nositelům kontaktních čoček v souvislosti s návštěvou plaveckých bazénů.
Právě v těchto případech je popisována
vzácná, ale velmi závažná acantamoebová
keratitida (zánět rohovky způsobený prvokem žijícím v teplých vodách).
Po použití uloží vždy uživatel čočky
do pouzdra s čerstvým roztokem, kde dojde
k jejich očištění. Roztok je nutné denně
měnit, rovněž pouzdro je potřeba zhruba
po 3 měsících nahradit novým. Klasické
způsoby péče o čočky, jakým bylo jejich vyvařování, se dnes pro určitou nepraktičnost
příliš nepoužívají. Vždy asi jednou za 6 měsíců by měl oči uživatele kontaktních čoček
vyšetřit oční lékař nebo optometrista, který
může včas zjistit případné nežádoucí vlivy
čočky na oko. V takovém případě pacientovi může navrhnout například výměnu typu
čoček, změnu režimu nošení, změnu desinfekčního roztoku atd.
Kromě všech zmíněných typů čoček
dnes vycházejí výrobci vstříc také módním
požadavkům a nabízejí čočky barevné, tónovací, krycí, nebo obrázkové, které pak
představují nejen refrakční pomůcku, ale
také zajímavý doplněk. Péče o tyto čočky je
prakticky totožná s čočkami klasickými.
Současné výhody měkkých nitroočních
čoček – snadná manipulace, pohodlné nošení, plné periferní vidění, bezpečnost při
sportu, nízké riziko možných komplikací
při dodržení správného používaní a také
přijatelná cena - vysvětlují stále stoupající
oblibu této refrakční pomůcky.
MUDr. Pavel Studený
OPTIKA
www.okoptik.cz/optik.htm
Dioptrické i sluneční brýle, pouzdra, doplňky.
Nem. Na Homolce, Praha 5, tel. 257 272 376
Plzeňská 129/a, Praha 5, tel. 257 225 395
Makovského 1143, Praha 6, tel. 235 315 078
www.interoptiklinda.cz
Interoptik Linda, s.r.o., Poliklinika Budějovická,
A. Staška 80, Praha 4, sedm provozoven v Praze.
Měření zraku zdarma, zákaznické slevy. Tel./fax:
261 006 417, e-mail: [email protected]
KNIHY
www.portal.cz
Knihy – životní styl, výchova, psychologie, hry aj.
Časopisy Psychologie Dnes, Děti a my
www.granit-publishing.cz
Populárně-naučné knihy o zdravé výživě,
bylinkách, jejich pěstování a využití.
Máte zájem o uveřejnění kontaktů na Vaši
firmu v této rubrice? Vyžádejte si podmínky
na e-mailové adrese [email protected]
INZERCE
www.kont aktni-cocky -le vne.cz
Český spolehlivý a rychlý internetový
obchod s kontaktními čočkami.
Nejnižší ceny, nejširší nabídka,
čočky, roztoky a příslušenství.
Tel.: 731 169 904
INZERCE
Chcete se zbavit brýlí?
Na oční klinice FN v Hradci Králové máte jedinečnou možnost. Korekci refrakčních vad provádíme
v laserovém centru kliniky Excim již od roku 1994.
Od roku 2003 jsme zavedli jako první v ČR „ablaci na míru“ – individualizované řešení refrakčních
vad oka. Vady, které nelze odstranit laserem, řešíme pomocí speciálních nitroočních čoček. Najdeme řešení pro každé oko.
Objednávky na tel: 495 833 336
Excim
Oční klinika FN, 500 05 Hradec Králové
55
Z
měny samozřejmě vyžadují i odpovídající
výživu, to znamená zajištění všech živin, které jsou pro jejich řádný průběh
nezbytné.
Proã je správná
v˘Ïiva tak
dÛleÏitá?
Správná strava a dostatečná
pohybová aktivita jsou během
dětství a dospívání nezbytnými
podmínkami pro zdravý růst
a vývoj mladého organismu.
Velmi jednoduše můžeme říci,
že během těchto údobí si pro
svou budoucnost „stavíme“
své tělo. Je třeba na to pamatovat a zajistit našim dětem dostatečný příjem kvalitních „stavebních prvků“. To jim zajistí
energeticky vyvážená a pestrá
strava.
Dětství a dospívání jsou
údobími velmi různorodými,
charakterizovanými různými
úskalími a nelze je jen tak jednoduše shrnout do jedné uni-
Správná
v˘Ïiva
dûtí
Dûtství a dospíváni
provází znaãné zmûny
organismu
verzální a vždy platné rady.
Zmíněná úskalí jsou dána nejen
tělesným vývojem dítěte, ale i jeho vývojem motorickým, sociálním, psychickým či rozumovým. Všechny tyto aspekty bychom pak měli vzít v úvahu,
pokud svým dětem chceme
zajistit dostatečně kvalitní vývoj
do budoucna. Správná a vyvážená strava spojená s pravidelnou
pohybovou aktivitou dokáží zabránit rozvoji takových onemocnění, jako jsou například anémie
z nedostatku železa, obezita, poruchy příjmu potravy, podvýživa a zubní kaz. Pomohou snížit
i riziko výskytu chronických neinfekčních onemocnění, jakými
jsou onemocnění srdce a cév, určité druhy rakoviny, cukrovka
druhého typu, mozková příhoda či osteoporóza.
Jak se správnû
stravovat?
Strava nás všech a obzvláště
dětí by měla být pravidelná, rozložená do celého dne, a to alespoň do pěti jídel – snídaně, přesnídávky, oběda, odpolední svačinky a večeře. Dítě bychom již
od nejútlejšího věku měli naučit
snídat. Snídaně je v dnešní době
nejčastěji opomíjeným jídlem,
avšak jídlem nadmíru důležitým. Zlozvyk vynechávání snídaně vede, mimo jiné, ke zvýšené dopolední únavě, a tím i horšímu výkonu dítěte ve škole.
Naše strava by měla být doplněna odpovídajícím příjmem
tekutin. Příjem tekutin je dán
věkem dítěte či dospívajícího
a jejich pohybovou aktivitou.
Důležité je dbát na dostatečný
příjem tekutin obzvláště v letních měsících, kdy jsou jejich
ztráty zvýšeny pocením, kterým
56
udržujeme správnou teplotu
organismu. Musíme myslet na
to, že děti ještě nemají tento
systém tak dobře vyvinutý jako
dospělí a velmi snadno se proto
mohou dehydratovat. Všichni
bychom měli pít pravidelně
a v menších dávkách a ne až
tehdy, kdy máme žízeň. Je to
dáno i tím, že náš pocit žízně
neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin, která je častokrát
daleko vyšší.
Co je vhodné
konzumovat?
Vhodnými zdroji tekutin
pro děti jsou neperlivá voda
a dětské čaje. Za zcela nevhodné považujeme nápoje slazené,
tedy různé druhy limonád, a to
z důvodu vysokého obsahu
cukru a v případě kolových nápojů i z důvodu obsaženého
kofeinu. K zahnání žízně jsou
pak vhodné i čistě zeleninové
a ovocné šťávy, které nejsou
dodatečně přislazované a případně jsou i naředěné neperlivou vodou. Neperlivou vodu
doporučujeme z toho důvodu,
že bublinky mohou obzvláště
menším dětem působit zažívací potíže.
Ze specifických výživových
potřeb dětí a zejména pak dospívajících lze zdůraznit příjem
vápníku. Dostatečný příjem
vápníku, jak všichni dobře víme, je důležitý pro správný vý-
V˘Ïiva
voj kostí, ke kterému dochází
právě během dospívání. Nejlepším zdrojem vápníku je mléko a široká paleta mléčných výrobků. Vápník však najdeme
i v sardinkách, máku, luštěninách, listové zelenině, ořechách či ovesných vločkách.
Z těchto zdrojů je však vápník
pro lidský organismus hůře využitelný než z mléka. Dostatečná konzumace jídel obsahujících vápník však musí být doplněna i vhodnou pohybovou
aktivitou. Protože jen pokud
jsou kosti dostatečně namáhány, vápník se do nich zabuduje
„tím správným způsobem“,
aby byly dostatečně pevné
a pružné a méně náchylné
k úrazům. Pokud má dospívající člověk správně vytvořené
kosti a běžně jí jídla obsahující
vápník již od časného dětství,
bude mít v dospělosti daleko
menší potíže s osteoporózou,
tzv. „řídnutím kostí“.
U dětí a obzvláště pak u dospívajících je třeba zajistit také
dostatečný příjem železa. Bez
železa neprobíhá správně tvorba barviva červených krvinek,
které přenášejí kyslík do všech
částí našeho těla. Nedostatek se
proto brzy projeví dýchavičností, protože srdce a plíce začnou
pracovat rychleji, aby se příjem
kyslíku do těla zvýšil. U dětí
a dospívajících roste potřeba
železa v závislosti na rychlosti
V˘Ïiva
jejich růstu. U dívek se navíc tato potřeba zvyšuje se začátkem
menstruace. Nedostatek železa
je právě u dospívajících poměrně častým jevem, přičemž už
i malý nedostatek železa snižuje fyzickou výkonnost. Větší nedostatek se pak projeví snížením počtu červených krvinek,
které jsou menší a obsahují méně červeného barviva, a tím je
i následně sníženo zásobení tělesných tkání kyslíkem.
Nejvhodnějším zdrojem železa jsou maso, ryby a drůbež. Železo se však vyskytuje i v obilninách, luštěninách, ale například
i v kakau či ořechách. Z těchto
zdrojů se však v našem organismu hůře vstřebává. Vstřebávání železa můžeme však zlepšit,
a to současnou konzumací potravin s vysokým obsahem vitamínu C, tedy například jako
součást míchaného ovocného či
zeleninového salátu, připraveného z čerstvých surovin.
Příjem dalších vitamínů i řady dalších důležitých látek nám
i našim dětem zajistí dostatečná konzumace ovoce a zeleniny.
Při konzumaci ovoce a zeleniny
bychom se měli řídit heslem,
které zní: „Alespoň 5x denně!“
To znamená, že alespoň pětkrát
za den bychom měli sníst nějaký
druh ovoce či zeleniny. Přednost
bychom pak měli dávat ovoci
a zelenině, která je čerstvá, před
tou, která je konzervovaná.
Pozor na obezitu
S nesprávnou výživou a nízkou pohybovou aktivitou, a to
nejen u dětí, i když u nich je nejnaléhavější, je velmi úzce spojen v současnosti stále hrozivější problém obezity. U obézních
dětí, ze kterých vyrostou obézní
mladí dospělí dochází daleko
dříve k projevům zmiňovaných
chronických neinfekčních onemocnění, která s obezitou bezprostředně souvisejí.
Mají zhoršeny pohybové
schopnosti a řadu dalších zdravotních problémů. Léčba a péče
o tyto mladé dospělé nás v budoucnu, pokud se tímto problémem nebudeme dostatečně odpovědně zabývat, bude stát nemalé finanční prostředky.
Sladkostem a slazeným
nápojům by se děti měly vyhýbat
Kde hledat radu?
O detailech způsobu stravování nejen vašeho dítěte, ale
i vašich, si můžete přijít pohovořit do poraden podpory zdraví při zdravotních ústavech,
které mají své sídlo v každém
krajské městě. Způsob stravování, který je vhodný právě pro
vaše dítě, pak samozřejmě můžete konzultovat se svým pediatrem.
Odbor strategie a řízení
ochrany a podpory
veřejného zdraví
Ministerstvo zdravotnictví
České republiky
57
KdyÏ bolí
Nejde jen
o „plot˘nky“
Pátefi je oporou tûla a chrání
dÛleÏitou ãást na‰eho nervového
sytému – míchu. Stejnû tak
dokáÏe ãlovûku i „pûknû
Pod označením „bolesti zad“
nebo „vertebrogenní obtíže“ se
skrývá celá řada poruch. Příčiny bolestí můžeme hledat v několika hlavních oblastech. První
jsou svaly. Zádové partie tvoří
tzv. svalový korzet. Ten obklopuje páteř, stabilizuje ji a zároveň umožňuje pohyb. V důsledku ochabnutí svalů, špatného
držení těla nebo jeho dlouhodobého přetěžování, jsou svaly
v okolí páteře nepřirozeně namáhány a bolí. Svalovými bolestmi zad jsou výrazněji ohroženi lidé se sedavým způsobem
života a lidé těžce manuálně
pracující. Na vzniku obtíží se
výrazným způsobem podílí
i nadváha nebo stres.
Dalším častým zdrojem bolesti jsou meziobratlové ploténky. Můžeme si je představit jako
polštáře mezi jednotlivými
obratli. Jejich funkcí je tlumit zátěže působící na páteř. Za normálních okolností si dokáží poradit s několikanásobným zvý-
šením tlaku například v předklonu nebo při zvedání břemen
ze země. Dlouhodobým nesprávným zatěžováním se však
jejich vlastnosti mění. Může dojít k posunu nebo výhřezu. Ploténka začne tlačit na míšní nervy, což vyvolává krutou bolest.
Poslední velká skupina poruch se týká přímo kostěné páteře. Výraznou bolestivostí na
sebe upozorňují posuny nebo
zlomeniny obratlů, kostěné výrůstky (osteofyty) i tzv. degenerativní choroby páteře. Při nich
dochází ke změně vlastností
obratlů a jejich skloubení. Následkem je omezení pohyblivosti páteře.
Bolesti zad samy o sobě nejsou nemoc, ale spíš známka toho, že je něco špatně. Mohou
být příznakem většího množství poruch. Některé bolesti zad
se zády paradoxně vůbec nesouvisejí. Podobně se projevují
i choroby vzdálených orgánů.
Nepříjemné pocity v zádech
mohou vyvolat například i žlučové kameny, choroby ledvin
a záněty a nádory orgánů v dutině břišní.
Tu mû píchá…
Bolesti zad mívají své charakteristické umístění. Nejčastěji lze při jejich popisu ukázat
na určitý úsek páteře – krční,
hrudní nebo bederní. Odpovídá to známým bolestem „za krkem“, „v zádech“ a „v kříži“.
Jejich intenzita obvykle závisí
na pohybu a námaze, v klidu
částečně nebo úplně ustupují.
Obtíže vznikají náhle jako trvalá úporná bolest, nebo mají
INZERCE
B
olesti zad nás postihují všechny, bez rozdílu
věku a pohlaví. Nejde
jen o problém zdravotní. Svým významem zasahuje
i do sociální a ekonomické oblasti. Bolesti zad jsou vůbec nejčastějším důvodem pracovní
neschopnosti. Příčinou jejich
vzniku může být životní styl,
špatná koordinace pohybu,
vadné držení těla, úraz nebo
přetěžování určitých svalových
skupin při pracovních činnostech a sportu.
zatopit“. Ze statistik vypl˘vá, Ïe
bolestmi zad trpí, nebo alespoÀ
jednou za Ïivot trpûlo, více neÏ
80 procent lidí.
58
Diagnóza
záda
charakter nepříjemného pocitu
a pobolívání, které se postupně
zhoršuje.
Namožení svalů se projevuje
obvykle bolestí při pohybu. Pro
poruchy spojené s posunem
ploténky a tlakem na nerv jsou
naproti tomu charakteristické
ostré bolesti vystřelující do okolí, nejčastěji do dolních končetin. Velmi známý je tzv. ústřel,
lumbágo, nebo lidově prostě
„houser“. Je to náhlá bodavá
bolest v zádech vzniklá obvykle
po provedení nepřirozeného
pohybu, v předklonu nebo při
zvedání těžkého břemene. Obvykle znemožňuje jakýkoliv pohyb páteří. V extrémním případě může výhřez ploténky a následné poškození nervu způsobit
poruchu funkce močového měchýře a střev. Pro degenerativní
choroby je typický spíše pozvolný nástup bolestí.
Pomozte mi nûkdo
Bolest jako
pfiíznak váÏného
onemocnûní
Bolest zad se jako příznak
vážného onemocnění vyskytuje jen ojediněle. Přesto se mohou vyskytnout situace, které
vyžadují zvýšenou pozornost.
Okamžitě vyhledejte lékařskou
pomoc v případě, že bolest zad
je doprovázena snížením citlivosti a svalové síly jedné nebo
obou dolních končetin anebo
když současně s bolestí zad nejste schopni ovládat funkci močení a máte sníženou citlivost
v oblasti třísel.
Konzultaci lékaře si vyžádejte i v případě, že jsou bolesti zad
spojeny se zvýšenou teplotou,
nevolností nebo zvracením.
Může se jednat o projev celkového nebo místního zánětlivého onemocnění.
Aby záda nebolela
Na vaše záda má vliv způsob,
jak sedíte, stojíte, nebo se věnujete jakékoliv činnosti. A to především v okamžicích, kdy na to
nemyslíte. Bolestem zad úspěšně „kráčíte“ naproti spánkem
na příliš měkké matraci, nošením nesprávné obuvi, i když sedíte shrbeni před počítačem.
Existují účinné způsoby jak se
aktivně přičinit o odstranění
hlavních příčin bolestí zad.
Upravte svůj životní styl a každodenní činnosti vykonávejte
způsobem, který vaše záda nepoškozuje. Nechte si poradit.
Vhodnou tělesnou aktivitu, ale
třeba i volbu židle, pracovního
stolu a lůžka je vhodné individuálně konzultovat s rehabilitačním pracovníkem.
MUDr. Radovan Fiala,
MeDitorial
Vertebroplastika
může vyřešit bolest
páteře
Bolesti zad mohou být prvním příznakem skrytě probíhajícího řídnutí kostí (osteoporózy). Pokud je bolest náhlá, může se jednat
o osteoporotickou zlomeninu páteřního obratle. Novou šanci přináší pacientům tzv. vertebroplastika.
Při tomto zákroku se poraněný obratel vyplní pod
tlakem speciálním kostním cementem.
K poraněnému místu nasměruje lékaře počítač.
Určí přesné místo vpichu
jehly, kterou se cement do
obratle dostane. Cement
zpevní obratlové tělo, takže pacient nevnímá bolest
a může bezpečně zatěžovat páteř. Organismus navíc není zatížen celkovou
narkózou jako při velké
operaci, stačí anestezie
částečná. Vertebroplastika tak přináší znatelnou
úlevu od bolesti a vrací postiženému člověku pohyblivost.
INZERCE
První pomocí i cílem léčby
většiny akutně vzniklých obtíží
je tlumení bolesti. Zároveň je
důležité poskytnout tělu prostor
k co nejrychlejšímu vypořádání
se s příčinou. Základem je klid
na lůžku v poloze, která je nejméně bolestivá. Od bolesti mů-
že pomoci aplikace suchého
tepla v podobě zahřátých obkladů. Akutní bolest pomohou tišit
i volně dostupná analgetika
(pozor na jejich nadměrné
a dlouhodobé užívání!). Po
zvládnutí akutní bolesti je vhodné podniknout kroky k jejímu
trvalému odstranění. Léčba většiny problémů s bolavými zády
patří především do rukou rehabilitačních pracovníků. Spočívá
v odborných masážích a pravidelném provozování speciálních cviků na protažení a posílení zádových svalů.
Dlouhodobé nebo trvalé bolesti zad nereagující na základní domácí léčbu a režimová
opatření patří do rukou lékaře.
Následuje série vyšetření k objasnění příčin problému. Podle
toho se vám dostane doporučení nejvhodnějšího způsobu léčby. Některé poruchy je nutné
kromě rehabilitace řešit i chirurgicky. Řešením bolestí zad
se při své práci zabývá fyzioterapeut, neurolog, ortoped
i neurochirurg.
Diagnóza
59
Sanatorium Helios
SIVF centrum pro léčbu
neplodnosti
S
anatorim bylo založeno v roce 1994
jako soukromé lůžkové gynekologické zařízení. Není velkou nemocnicí, ale je dobrou alternativou pro pacientky,
které hledají klidnější prostředí a užšší kontakt se
všemi zdravotnickými pracovníky. Provádíme běžnou gynekologickou operativu včetně laparoskopie
a hysteroskopie. Součástí
je i cytologická laboratoř.
Snahou celého léčebného týmu je zkrátit pobyt
pacientek na co nejkratší
dobu.
Motto:
Jednou z hlavních specializací v Sanatoriu je léčba neplodnosti.
Česká republika má v oboru asistované
reprodukce dlouholetou tradici a první dítě se tímto způsobem narodilo v bývalé
Československé republice v roce 1982.
Jedním z nejlepších pracovišť na světě
v oblasti umělého oplodnění však patří
v současné době australské Sydney IVF
(www.sivf.com).
V roce 2002 se nám podařilo navázat
spolupráci s tímto centrem. Od roku 2003
je Sanatorium Helios v České republice
exkluzívním držitelem licence Sydney IVF
v oblasti umělého oplodnění a technik preimplantačního genetického vyšetření
(PGD) embryí.
Ve velmi krátké době se změnil celý
systém práce v naší embryologické laboratoři. Běžně používané kultivační boxy byly nahrazeny novým typem miniinkubátorů.
Tyto a další změny v pracovních postupech
probíhaly pod vedením zkušených australských embryologů. Změny vedly k zdokonalení našich zaměstnanců v technikách
kultivace embryí.
Právě umění vykultivovat vysoce kvalitní
embrya během prvních pěti dní jejich vývoje je tajemstvím úspěchu umělého
oplodnění Sanatoria Helios SIVF. Pětiden-
60
V roce 2005 jsme
společně vykultivovali
první linie kmenových
buněk. Tyto linie byly
kultivovány z abnormálních embryí, která při vyšetření prokazovala nesprávný počet chromozomů. Po opakovaných
pasážích byly získané linie znovu geneticky vyšetřeny a toto vyšetření
prokázalo „uzdravení“
kmenových buněk. Tento poznatek je důrazným argumentem proti odpůrcům kultivace
kmenových buněk. Dokazuje, že k vytvoření
Není lepší šance – není větší péče
kmenových buněk stačí
ní kultivace embryí do stádia blastocysty abnormální, „netransferovatelná“ embrya.
Možnosti léčby neplodnosti v Sanatoriu
zvyšuje počet těhotenství po zavedení jediného nebo maximálně dvou embryí. Helios SIVF se stále rozšiřují, stejně jako
Menší počet zavedených embryí do dělohy se rozšiřuje spolupráce s australským Sydney IVF centrem.
snižuje riziko vzniku vícečetné gravidity.
V současné době spolupracují dvě naše
Z jiných center IVF se ozývají hlasy, že
stačí třídenní kultivace embryí, která je centra na zavedení PCR vyšetření embryí.
méně nákladná, zvládne ji každá embryo- Jde o diagnostiku genových poruch emlogická laboratoř, a že výsledky se příliš bryí. Jedinečností těchto vyšetření je možneliší po zavedení embryí třetí nebo pátý nost stanovení diagnózy z pouhých dvou
den po oplození vajíčka. Pokud má IVF až tří buněk. Ty jsou odebrány z velice kvacentrum stejné výsledky po třídenní kulti- litního blastocystu pátý den vývoje embrya.
Tyto technologie umožňují porození
vaci jako po pětidenní, pak si dovoluji tvrdit pouze jediné: „V tomto centru prozatím zdravého dítěte i ženám s vysokým rizikem
nezvládli techniku kvalitní kultivace em- přenosu geneticky podmíněných nemocí
bryí.“ Důkazem kvality embryologů v Sa- (např.: cystická fibróza, m.Down apod.).
Pečlivou a kvalitní prací, pravdivou innatoriu Helios jsou dvě naše prvenství
formací o možnostech léčby a našich výv Evropě.
Jako první jsme dosáhli v roce 2004 sledcích (www.sanatoriumhelios.cz) se
gravidity po zavedení rozmrazeného em- snažíme přesvědčit naše pacienty i jejich
brya (blastocystu), na kterém bylo pátý ošetřující lékaře o věrohodnosti našeho
den kultivace provedeno před zamrazením motta, kterým se řídíme. Najdete nás na
preimplantační genetické vyšetření (PGD). adrese Štefánikova 12, 602 00 Brno, tel.:
549523211.
MUDr. Pavel Texl
vedoucí centra asistované reprodukce
a ředitel Sanatoria Helios, s.r.o.
www.sanatoriumhelios.cz, PR
Reprodukãní medicína
MALINÍK
obecn˘
PÛvod a v˘skyt
Keř rostoucí na severní polokouli, hlavně
v oblasti mírného pásma. Pěstuje se též jako
ovocný keř.
Sbíraná droga
list – Folium rubi idaei
âas a zpÛsob sbûru
Listy maliníku se sbírají od července do
září. Suší se ve stínu ve vrstvě do 5 cm nebo
umělým teplem při teplotě do 40 °C. Sesychací poměr je 4–5:1. Droga se uchovává
v papírových nebo jutových pytlích. Přesušená droga se drolí.
NejdÛleÏitûj‰í
obsahové sloÏky
Droga obsahuje třísloviny, kyselinu
mléčnou, jablečnou, citronovou, vinnou,
salicylovou a mravenčí, stopy silice a vitamín C.
Praktické vyuÏití
Droga má protizánětlivé a protiprůjmové účinky. Podává se při katarech a zánětlivých stavech žaludku a střev, při průjmech a zánětu tlustého střeva. Zlepšuje
vylučování žluči. Jako kloktadlo je výborným prostředkem při zánětu dásní a ústní
sliznice. Nálev z fermentovaných listů maliníku se pije jako náhrada čínského čaje.
Fermentace ovlivní nejen vůni, ale i barvu
a vzhled. Po sběru necháme listy půl dne až
1 den na stinném místě zavadnout. Zavadlé listy rozložíme do tenké vrstvy a válečkem je pomačkáme. Potom je rozložíme na
plátno a celé stočíme jako ovocný závin,
uložíme na teplém místě a zatížíme. Po
dvou dnech smotky rozbalíme a drogu dosušíme ve stínu.
Rubus idaeus
Z knihy Příroda léčí
vydané nakladatelstvím Granit
Zelená lékárna
61
MoÏnosti lázeÀské péãe
L
éčebné lázeňství je vedle nemocniční a ambulantní péče ucelený léčebný systém, zakotvený v tradici a doplňující cíleně,
všeobecně a systematicky předchozí složky v péči o zdraví jednotlivce i populace.
Se zavedením systému zdravotního pojišťění v roce 1993
se změnil plátce hrazené lázeňské péče z České správy sociálního pojišťění na zdravotní pojišťovny. Lázeňská péče doporučená lékařem jako nezbytná
součást léčebného procesu se
dělí na komplexní lázeňskou
péči – KLP (plně hrazenou)
zdravotní pojišťovnou a příspěvkovou lázeňskou péči –
PLP (částečně hrazenou).
Léčebný pobyt může občan
absolvovat jako klient-samoplátce, nebo prostřednictvím
zdravotní pojišťovny, jako součást potřebné zdravotní péče
hrazené ze zdravotního pojištění. Možnosti jsou následující:
Komplexní
lázeÀská péãe
Dříve to byly tzv. křížkové
lázně. Vaše zdravotní pojišťovna vám hradí veškeré náklady
na vyšetření, léčení, ubytování
a stravování. Lázeňský lékař
vám vystaví pracovní neschopnost.
62
Ubytování je v souladu se
smlouvou se ZP poskytováno
v definovaných standardech
bez nutnosti doplatku.
Pojištěnec doplácí pouze za
nadstandardní ubytování a služby, např. 1 lůžkový pokoj, televize
a lednice na pokoji atd. S nutností doplatku je pojištěnec seznámen nejpozději při předvolání
k nástupu lázeňské péče.
Stravování je smlouvou se
ZP zajištěno v tomto rozsahu:
snídaně – kontinentální, oběd
– výběr ze dvou vařených jídel,
večeře – výběr ze dvou jídel.
Léčení obsahuje lékařskou
a sesterskou péči, nasmlouvaný objem procedur a léky na interkurentní onemocnění (jedná
se o onemocnění vzniklé během
léčení). Léky, které užíváte doma, si do lázní musíte dovézt
v dostatečném množství na celý předpokládaný pobyt.
Návrh na léčbu vystavuje
ošetřující lékař na doporučení
odborného lékaře a po dohodě
s vámi uvádí podle diagnózy
i požadované lázeňské zařízení.
Návrh je předán k ověření a potvrzení reviznímu lékaři vaší
zdravotní pojišťovny. Pokud je
tento návrh schválen, pojišťovna jej odešle do lázeňského zařízení. To vás pak písemně vyzve
k nástupu lázeňské léčby. Termín léčby je určován podle stupně naléhavosti, zpravidla do 3
měsíců od data vystavení, a je
závazný. Může být měněn jen ze
závažných důvodů, které je nutné lázeňskému zařízení s dostatečným předstihem sdělit.
Pfiíspûvková
lázeÀská péãe
Vaše zdravotní pojišťovna
vám hradí vyšetření a léčení
v lázních v plné výši. Sami si
hradíte náklady na ubytování
a stravování. Lázeňskou péči
čerpáte ze své dovolené. Návrh
na léčbu vystavuje ošetřující lékař a po dohodě s vámi uvádí
i požadované léčebné zařízení.
Návrh je předán k ověření a potvrzení reviznímu lékaři vaší
zdravotní pojišťovny. Pokud je
návrh schválen, dostanete jej
zpět a termín nástupu léčby si
s určeným lázeňským zařízením
dohodnete sami. Léčení se musí uskutečnit do 6 měsíců od data vystavení návrhu.
Léčení obsahuje lékařskou
a sesterskou péči, nasmlouvaný objem procedur a léky na interkurentní onemocnění. Léky,
které užíváte doma, si do lázní
musíte dovézt v dostatečném
množství na celý předpokládaný pobyt.
Pokud bydlíte v blízkosti určeného lázeňského zařízení,
můžete na léčení také dojíždět.
Postup při sjednávání ambulantní léčby je stejný, jízdné
vám pojišťovnou nebude propláceno.
Samoplátce
V případě, že vám pojišťovna neuhradí pobyt v lázních ani
v celku ani částečně, máte samozřejmě možnost uhradit si
veškerý pobyt v lázních sami.
Jako klient samoplátce nepotřebujete tedy návrh na lázeňskou péči a další schvalování.
Lázeňskou péči čerpáte ze své
dovolené.
MUDr. Marie Rebjonková,
Imperiál Karlovy Vary
LázeÀství
LÉâENÍ ONKOLOGICK¯CH ONEMOCNùNÍ
Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s.
V současné době přibývá onkologických onemocnění nejen
u nás, ale i v celém světě. Na této skutečnosti se podílejí
dědičné faktory, zhoršující se životní prostředí, psychická
deprivace, ale i stále přesnější diagnostika. Asi 80 % našich
pacientů s onkologickou indikací tvoří ženy s karcinomem prsů.
Jejich věková hranice se bohužel stále snižuje.
Jak˘ je cíl lázeÀské léãby?
Zaji‰tûní rehabilitace orgánu, nebo
systémÛ.
Odstranûní následkÛ protinádorové
léãby.
Odstranûní celkov˘ch pfiíznakÛ po
invazivní terapii.
Léãba je zamûfiena na
1. Lymfedem
2. Ponádorovou únavu
3. Odstranûní pooperaãních následkÛ
4. Zlep‰ení psychického stavu
Léãení musí b˘t vÏdy komplexní a program pfiísnû individulání.
cel˘ organismus ve smyslu úpravy vegetativních funkcí.VyuÏíváme efektu
analgetického, protizánûtlivého a diuretického. Koupele sniÏují krevní tlak
a usnadÀují práci srdce. Pfiedepisujeme
koupel 3x t˘dnû po 20 minutách.
Stejn˘ efekt mají i koupele plynové, které navíc podporují hojení a stimulují
produkci sexuálních hormonÛ estradiolu a testosteronu.
Plynové injekce
Jde o podkoÏní aplikaci Mariina plynu.
Je to pfiírodní CO2 98–99 %. Pfii jednom
Pitná léãba
SnaÏíme se zmírnit následky protinádorové terapie, napfi. Ïaludeãní potíÏe
po chemoterapii, potíÏe s moãením
a anémii.
Hlavními prameny v ML jsou RudolfÛv
a Karolinin pramen pro siln˘ diuretick˘
efekt a obsah kalcia a magnézia. Doporuãená dávka je 1,5–2 litry dennû.
Lymfedem je nejãastûji spojován
s karcinomem prsu a odstranûním uzlin
v oblasti axily. Stejnû obtíÏn˘ je ale
i lymfedem na dolních konãetinách po
chirurgick˘ch zákrocích v oblasti malé
pánve a tfiísel.Vzniká ihned, ale i s latencí nûkolika let.
Hlavní souãástí léãby je uhliãitá
terapie, plynová terapie a vakuumkompresní terapie.
Uhliãitá terapie
Vodní uhliãité koupele mají vliv na
sezení se aplikuje 200 ml plynu. Plynové injekce mají siln˘ analgetick˘ efekt,
kter˘ vyuÏíváme pro úpravu svalového
korzetu pátefie.
Vakuumkompresní terapie
pfiístrojem EXTREMITER
Je zaloÏena na stfiídání fáze podtlaku
a pfietlaku. Bûhem jejich stfiídání dochází k optimalizaci v˘mûny plynÛ a látek
mezi tkánûmi. Zlep‰uje se návrat lymfy
a otevírají se lymfatické dráhy pfieru‰ené operaãními zákroky. Lze hovofiit o pasívním cévním a lymfatickém tréninku.
Léčebné lázně Mariánské
Lázně a.s. Vám nabízejí
< Klasické léčebné pobyty
spojující tradiční lázeňskou
léčbu a moderní léčebné
postupy
< Wellness & beauty
programy
< Procedury z přírodních
léčivých zdrojů
Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s.
Masarykova 22, 353 29 Mariánské Lázně
Tel.: +420 / 354 655 501-4
E-mail: [email protected]
www.marienbad.cz
Po 3. sezení jsou uÏ patrné i zmûny objemu. Doporuãujeme 7 sezení po
30–40 minutách.
DÛleÏitou souãástí terapie je pohybová aktivita, která vede ke zlep‰ení adaptace organismu. Cílem je vyváÏená pohybová ãinnost a znovuzískání ztracen˘ch funkcí.Napfi. po odnûtí
prsu se zamûfiujeme na rehabilitaci krãní a hrudní pátefie a ramenních kloubÛ.
Individuální LTV kombinujeme se
cviãením v bazénu. Velmi dÛleÏitá je
dozovaná zátûÏ pfiizpÛsobená stavu pacienta.
Klasická masáÏ
Pomocí masáÏe dochází k urychlenému
vyprazdÀování periferních a lymfatick˘ch cév, zlep‰uje se pfiívod Ïivin do
tkání a uvolÀují se svalové kontraktury.
Reflexní masáÏ je indikovaná hlavnû
u pooperaãních stavÛ nádoru prsu. PÛsobí v reflexních zónách a ovlivÀuje
i vnitfiní orgány.
V˘znamnou roli v léãebném procesu hraje klimatoterapie a dietoterapie.
Podle zdravotního stavu lze ordinovat
i elektroléãebné procedury, vodoléãebné procedury, oxygenoterapii a vibrosaunu.
Cílem lázeÀské léãby je, aby pacient
u nás získal sílu k boji se svou chorobou. Pokud se to podafií, pak lázeÀská
léãba splnila svÛj úãel.
MUDr. Marie Micková, PR
Dvanáctero rad a informací pro klienty Léãebn˘ch lázní Mariánské Láznû a.s.
1) O procedurách, které jsou pro Vás vhodné, se vždy poraďte
s lékařem.
2) Pitnou léčbu vždy konzultujte se svým ošetřujícím lékařem.
Nikdy nepijte více minerální vody, než Vám předepsal Váš
ošetřující lékař.
3) Váš léčebný plán je řízen počítačem. Dodržujte proto
stanovené termíny procedur. Pokud stanovený termín
nemůžete dodržet, obraťte se na ošetřovnu léčebny.
4) Veškeré problémy, které se mohou během léčby vyskytnout,
řeště ihned „na místě“ s vedoucími pracovníky.
5) Slatinný zábal je velice náročná procedura a je nebezpečná
pro pacienty s kardiovaskulárními problémy. O vhodnosti
slatinného zábalu musí vždy rozhodnout lékař.
6) Bez souhlasu lékaře neměňte medikamentózní terapii, kterou
vám stanovil váš ošetřující lékař.
7) Pokud některou proceduru nesnášíte, oznamte to svému
lékaři.
8) Často se třetí a čtvrtý den léčby může dostavit tzv. „lázeňská
reakce“, což znamená, že se přechodně můžete cítit hůř.
9) Pro pacienty s oxalátovými a fosfátovými ledvinnými kameny
není vhodný Rudolfův pramen.
10) Mariin pramen není pramen minerální vody, ale přírodní
léčivý plyn, který se používá k suchým plynovým koupelím
(obálkám) a plynovým injekcím.
11) Minerální koupele v Mariánských Lázních obsahují kromě
kysličníku uhličitého a minerálních solí i huminové kyseliny,
které jsou důležitou součástí slatiny.
12) Nikdy nežádejte na lázeňské jinou teplotu minerální koupele,
než předepsal lékař. Obecně platí, že čím je minerální koupel
chladnější, tím je účinnější a má méně bublinek.
FENOMÉN JMÉNEM
S
oučasný svět je posedlý kultem mládí. Protože však vyspělý svět
stárne, je spíše posedlý nestárnutím. Především
u žen se očekává, že budou
věčně mladé.
Vyhublé mladičké modelky
nabízejí prostředky proti vráskám, ač samy žádné nemají.
Ještě hubenější modelky předvádějí šaty a svá těla, o jakých
se nám nikdy ani nesnilo.
Sedmdesátníci i starší na nás
mávají z oblak zavěšeni do
svých padáků. Farmaceutický
průmysl pomáhá postarším
pánům, jak si udržet mladinké manželky či milenky. Také
plastická chirurgie nabízí stále více možností. Přesto existují prostředky, které mají skutečnou moc dlouhodobě přispívat k pevnému zdraví
a prodlužování aktivního života člověka.
64
wellness
Co je to vlastnû
wellness?
Asi se nenajde nikdo, kdo by
neslyšel v posledních letech
alespoň nějakou zmínku o wellness. Wellness je moderní
a módní, wellness je zdravý,
wellness je aktuální a kdo chce
být „in“, měl by o něm něco vědět. Většina informací o wellness však bývá kusá, nesourodá a někdy si tyto informace
dokonce navzájem odporují. Co
si tedy můžeme pod pojmem
wellness představit? Jedno
z pojetí wellness říká, že se jedná o aktivity lidí vedoucí k pocitu uspokojení z pohody, kterou
si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů, ať již psy-
chického nebo fyzického rázu.
Patří k nim pohyb, regenerace,
příjemná hudba, uklidnění, relaxace, v přiměřené míře dobré
jídlo a pití, dále pak pozitivní
vjemy a požitky. Wellness můžeme tedy chápat jako stav
zdraví, zahrnující harmonii těla, mysli a ducha, odpovědnost
sám za sebe, fyzickou a tělesnou zdatnost, zdravou výživu,
relaxaci a duševní aktivitu.
Američany je wellness chápán
jako racionální kontrola vlastního zdraví.
Nûco z historie
Prapůvodní prvky wellness
bychom mohli hledat již ve starověkém Řecku, kde byl pěsto-
ván princip kalokagathiá, tj.
princip duševní a fyzické rovnováhy. Také ve starověkém Římě existovaly například Caracallovy lázně (měly rozlohu 140
tisíc metrů čtverečních), které
svým charakterem stály na pomezí dnešního léčebného lázeňství a wellness. Prvky lázeňství zde můžeme spatřovat ve
využití přírodních léčivých
zdrojů, především termálních
a minerálních pramenů, prvky
wellness zase v celé řadě doplňkových aktivit, které tyto lázně
nabízely. Patřily mezi ně odpočívárny, tělocvičny, obchody,
řečniště apod.
Zásluhu na novodobé vlně
wellness má především americký lékař Dunn, který již v 50. letech 20. století uměle vytvořil
nový výraz wellness spojením
dvou pojmů. Výraz well-being
(pocit zdraví, pohody) propojil
s výrazem fitness (fyzická zdat-
LázeÀství
nost). Wellness předcházely fitnessové aktivity jako aerobik
(cvičení určené především pro
ženy), body power (silové cvičení), kulturistika atd. Wellness je tak reakcí na předchozí
rozvoj péče o tělesnou schránku. V USA znají wellness hotely pod označením SPA (z latinského sanita per aquam = zdraví pomocí vody).
Do Evropy se wellness dostal
počátkem 80. let 20. století. Jednou z prvních wellnessových zemí bylo Rakousko. Dnes se uvádí, že v Rakousku je více než
500 hotelů s wellnessovým programem. Také ostatní německy
mluvící země (Německo, Švýcarsko) rychle reagovaly na rostoucí trh. Postupně se wellness
rozšířil i do dalších částí světa,
a tak lze dnes nalézt wellnessová zařízení například v Tunisku,
Maroku, Egyptě, Turecku, ale
také v Peru, Japonsku nebo Indonésii.
Nové trendy
ve wellness
K wellnessovým účelům se
postupně začalo využívat moře
(tzv. thalassoterapie, tj. léčebná a relaxační metoda založená
na využití přímořského vzduchu, mořské vody a produktů
moře jako jsou řasy, písek, soli,
bahno atd.). Dalším moderním
prvkem je využití jeskyní (tzv.
speleoterapie), a to buď přírodních (Sklené Teplice na Slovensku, Wieliczka v Polsku), nebo
umělých (např. Mariánské Lázně, dnes už ale i Praha).
Objevují se stále nové a nové pohybové aktivity. Patří
mezi ně například různé formy
jógy, strečink, kalanetika, nordic walking (specifická technika chůze s použitím hůlek,
která umožňuje rovnoměrné
zatížení svalových partií člověka) apod. Tyto pohybové aktivity mají odstranit nepříjemné důsledky namáhavého cvičení, a to jednak fyzické
komplikace či dokonce zranění či psychické napětí a nechuť, vyplývající z fyzické zátěže. Staví se nová zařízení pro
66
volný čas s možností aktivního vyžití (aquaparky, zábavní
a tematické parky apod.). Postupně se stále více projevuje
vliv východních kultur a jejich
léčebných, relaxačních a pohybových technik a postupů.
Mezi ty nejznámější patří aromaterpaie, qi gong, meditace
zen, akupresura, akupunktura či ayurveda.
Wellness versus
lázeÀství
Možná někoho napadne, jaký je vztah wellness a klasického
léčebného lázeňství. Má wellness stejné účinky jako lázeňství? A není to dokonce tak, že
by se klasické lázeňství a wellness vylučovaly? A co je vůbec
pro moje zdraví lepší – navštívit
lázně nebo wellnessové zaříze-
ní? Odpověď na předchozí otázky nám může dát následující
srovnání. Asi nejvýznamnější
rozdíl spočívá v tom, že lázeňství
má v sobě zakotvenu léčebnou
funkci, což znamená, že slouží
k léčení a doléčování zdravotních komplikací pacientů.
Lázeňství je rovněž, vedle nemocniční a ambulantní léčby,
pevnou součástí našeho zdravotního systému. S tím souvisí
také to, že zatímco lázeňské pobyty absolvují převážně lidé nemocní, wellnessové pobyty jsou
hlavně pro zdravé a mají spíše
preventivní charakter. Lázeňství
je v podstatě vždy (až na výjimky, jako jsou u nás lázně Jeseník)
vázáno na přírodní léčivé zdroje,
což jsou termální, minerální
a radonové vody, peloidy, plyny
a klimatické podmínky. Wellnessová zařízení naproti tomu
mohou fungovat v prostředí
lázní, ale zrovna tak se mohou
úspěšně rozvíjet i mimo lázeňské oblasti a nemusí být tudíž
vázána na přírodní léčivé zdroje.
Další podstatný rozdíl lze hledat ve způsobu financování.
V lázeňství se uplatňují tři základní způsoby financování, a to
komplexní lázeňská péče (s plnou úhradou pobytu zdravotní
pojišťovnou), příspěvková lázeňská péče (pojišťovna hradí
lázeňsko-léčebné služby, ostatní služby, především ubytovací
a stravovací, si hradí pacient)
a samoplátecká lázeňská péče.
Pro wellnessové pobyty je typické, že se jedná zásadně o samopláteckou zdravotní péči, tedy
bez přispění zdravotních pojišťoven. Určitý rozdíl můžeme také vnímat z hlediska provozu
těchto zařízení. Zatímco lázně
pracují v systému pevného léčebného programu a lázeňského řádu (byť dnes značně liberalizovaného), jsou wellnessové
programy volnější a individuálnější.
Zdravotní aspekty v lázeňství
vedou například k přísnějšímu
dodržování dietních programů,
pevnému rozpisu léčebných
procedur apod.
Ing. Pavel Attl
LázeÀství
Evropská
populace
mírnû vzrostla
P
očet obyvatel evropské
pětadvacítky (EU25)
vzrostl v roce 2004
o 0,5 %. Tvrdí to ve své
zprávě z října minulého roku
Statistický úřad Evropského
společenství (Eurostat).
Téměř třetina dětí narozených v EU25 se však podle této
zprávy narodila mimo manželství.
Evropa je na tom
lépe neÏ Rusko,
ale hÛfie neÏ USA
Počet obyvatel Evropské
unie se k 1.lednu 2005 odhadoval na 459,5 miliónu, zatímco
k 1.lednu 2004 na 457,2 miliónu. V roce 2004 se tedy počet
obyvatel EU25 zvýšil o 2,3 miliónu, což odpovídá ročnímu
přírůstku 0,5 %. Rozhodujícím
podílem ve výši 1,9 miliónu
k němu ovšem přispěla čistá
migrace, nárůst přirozenou
cestou činil pouhých 0,4 miliónu.
Pro srovnání – počet obyvatel USA vzrostl o 0,9 % (294,4
miliónu k 1. lednu 2005), Japonska o 0,1 % (127,4 miliónu), naopak počet obyvatel
Ruska v téže době klesl o 0,5 %
Statistika
(143,5 miliónu). Dvě nejlidnatější země světa, Čína a Indie, zaznamenaly již tradičně
nárůst počtu obyvatel: Čína
o 0,6 % (1 302,6 miliónu k 1.
lednu 2005) a Indie o 1,4 %
(1 072,7 miliónu).
Nejvût‰í pokles
je v pobaltsk˘ch
republikách
Na mírném vzestupu populace se podílely jednotlivé členské země EU různým způsobem. K nejvyššímu nárůstu počtu obyvatel došlo na Kypru
(25,4 %), v Irsku (20,0 %) a ve
Španělsku (16,2 %). K největšímu poklesu počtu obyvatel
došlo oproti tomu v pobaltských státech – v Litvě (-6,0 %),
Lotyšsku (-5,5 %) a Estonsku
(-3,0 %). Pokles počtu obyvatel zaznamenali i v Maďarsku
(-1,9 %), Německu a Polsku
(v obou případech –0,4 %).
âR má druhou
nejniωí porodnost
v Evropû
Průměrný počet dětí na jednu ženu vzrostl v rámci EU25
z hodnoty 1,48 v roce 2003 na
1,50 v roce 2004. Nejvyšší porodnost mělo Irsko (1,99), na
druhém místě Francie (1,90),
Finsko (1,80) a Dánsko (1,78).
Žádný členský stát však nedosáhl kompenzační úrovně dvou
dětí na jednu ženu. Nejnižší porodnost v Evropě mělo Slovinsko (1,22), na druhém místě
Česká Republika a Polsko
(v obou případech 1,23), Lotyšsko (1,24) a Slovensko
(1,25).
Nejvy‰‰í podíl
nemanÏelsk˘ch
dûtí je na severu
V roce 2004 dosáhl počet
dětí narozených mimo manželství v rámci EU25 hladiny
31,6 %. Z členských států se
jich narodilo nejvíc v Estonsku (57,8 % v roce 2003), ve
Švédsku (55,4 %), v Dánsku
(45,4 %), v Lotyšsku (45,3 %),
ve Francii (45,2 % v roce
2003), ve Slovinsku (43,5 %)
a ve Velké Británii (42,3 %). Nejnižší hodnoty byly naopak zaznamenány na Kypru (3,3 %), v Řecku (4,9 %), Itálii (14,9 %)
a Polsku (17,2 %).
jp
67
KÛÀ jako lék
H
ipoterapie je léčebná
metoda založená na
vzájemném působení
člověka a koně. Její
pomocí lze zlepšovat zejména
mnohá onemocnění pohybového aparátu, a tak se kůň, tento
věrný průvodce člověka, v rukou odborníků stává skutečným lékem.
Hiporehabilitace
Hiporehabilitace je metoda
fyzioterapeutické léčby založená na přenosu pohybových impulzů vznikajících při chůzi koně na člověka, který sedí nebo
leží na jeho hřbetě. Využívá výhradně pohybu koně krokem,
zátěž lze dávkovat jednak délkou doby terapeutické jednotky, jednak volbou terénu (rovina, mírné kopečky apod.). Hiporehabilitace by měla být
využívána výhradně jako součást komplexní fyzioterapeutické léčby.
Jejím cílem je ovlivnění nedostatků klienta v oblasti kvality pohybové koordinace a svalového napětí. Splnění cílů hipoterapie je dosaženo pouze při
68
komplexním a individuálním
terapeutickém přístupu k léčbě
každého klienta. Je nezbytné,
aby byl klient zároveň intenzívně léčen dalšími vhodně volenými fyzioterapeutickými postupy, v ideálním případě stejným terapeutem, se kterým
absolvuje hipoterapii. Hiporehabilitace není v rámci komplexní léčby žádným „nadstandardem“. Neexistuje totiž jiná
metoda, která by poskytla pohybovou stimulaci v čase a prostoru v rámci fyziologického
pohybového vzoru v lepší kvalitě, než jakou poskytuje vhodně
vybraný kůň.
Z povahy hiporehabilitace
vyplývají možnosti jejího terapeutického užití všude tam, kde
je podstatou problému porucha
koordinace (svalového napětí,
centrálních mechanizmů řízení
pohybu, přenosu nervového
vzruchu nervovým vláknem,
při svalových dysbalancích). Je
ideálním doplňkem klasických
fyzioterapeutických postupů
při léčbě dětské mozkové obrny, zejména v období vertikalizace dítěte. V tomto období
může mít správně načasovaná
a odborně prováděná hiporehabilitace významný vliv na propojení pohybu osy ramen a kyčlí. V praxi je možno tento prvek
vývoje ztotožnit s obdobím, kdy
dítě přestane obcházet nábytek,
uvolní ruce a nakročí k chůzi.
Ve vyšším věku je pro tyto klienty hiporehabilitace jako prostředek učení pohybu již méně
přínosná.
Další široké uplatnění nachází hiporehabilitace při léčbě
skolióz, kdy využívá mimo jiné
i pohybu koně po kružnici, při
kterém působením odstředivé
síly dochází k symetrické aktivaci všech zúčastněných svalových skupin.
Hiporehabilitace je dále doplňkově využívána při léčbě
roztroušené sklerózy, a to především v rámci prevence narušení fyziologických pohybových vzorů. Další možné využití této metody se nabízí
u klientů s míšní lézí.
PfiekáÏky pfii léãbû
Všichni klienti sedající na
koně musí být před zahájením
terapie dotázáni na stav kyčelních kloubů, v případě dětské
mozkové obrny je namístě
konzultace s ortopedem. Při
nedůslednosti terapeuta může
při zařazení hiporehabilitace
do systému komplexní léčby
dojít ke zhoršení subluxace kyčelního kloubu až k luxaci, terapie může být tudíž bolestivá.
Jasnou kontraindikací je alergie na koňskou srst. Také
strach z koně je závažnou překážkou. Další možné kontraindikace vyplývají z individuálních potíží daného klienta, ale
vzhledem k tomu, že každý
účastník hipoterapie musí absolvovat řádné vstupní vyšetření, měly by být včas a odborně posouzeny.
Podmínky
hipoterapie
Realizace hipoterapie je náročná na čas, finance a odbornou kvalifikaci realizačního týmu. Ten zahrnuje koně, hipologa a fyzioterapeuta, specialistu
na hipoterapii. Jednotliví členové týmu jsou co do důležitosti na naprosto stejné úrovni.
Poradna
Kůň musí splňovat podmínky
v oblasti kvality a rozsahu produkovaného pohybu, ale i psychické kvality, nezbytné pro tuto práci.
Zařazení koně do hiporehabilitačního týmu předchází
dlouhodobá a náročná příprava. Stejně tak hipolog není pouze ten, který koně vede, ale musí být schopen dle požadavků
fyzioterapeuta vést koně tak,
aby klient měl možnost přijmout a zpracovat danou pohybovou stimulaci a reagovat na
ni fyziologickou resp. žádoucí
odpovědí, které za normálních
okolností není schopen. Cestu
k dosažení těchto cílů řídí a výsledky terapie hodnotí fyzioterapeut, který specializaci pro
hipoterapii získal na základě
praxe v oboru fyzioterapie a po
absolvování dlouhodobé spe-
cializační přípravy v oboru hipoterapie zakončené zkouškou
jeho odborných i praktických
dovedností. Tato příprava je garantována MZ ČR.
Jak pfii hipoterapii
postupovat?
Vzhledem k mechanizmu působení hiporehabilitační metody
je vhodná každodenní aplikace
terapie. Ta je však možná pouze
v případě, že klient má hiporehabilitační tým doma nebo
v bezprostřední blízkosti. Další
variantou je zařazení hiporehabilitace v určité dny v určitém
období, např. 2x týdně po dobu 3
měsíců. Časové omezení je zde
zavedeno z důvodu potřeby střídání klientů a zároveň s ohledem
na počasí a jednotlivé diagnózy
(např. pro spastika není ideální
jezdit za nižších teplot). Jako ideální, hlavně u dětí s dětskou
mozkovou obrnou, se jeví intenzívní hiporehabilitační kůra
v kontextu s další fyzioterapií,
a to formou specializovaných
pobytů v místě s potřebným zázemím v délce minimálně jednoho týdne.
Mgr. Šárka Smíšková
a Bc. Tereza Kopecká
Neurocentrum
Solná jeskyně
pro zdraví a odpočinek celé rodiny
Poradna
těsně nad 20 °C udržuje optimální složení ionizovaného vzduchu
po celou dobu 45 min., po níž k léčebně-odpočinkové seanci dochází. Pro absolutní komfort při relaxaci jsou k dispozici deky, kterými
je možno se přikrýt. Do jeskyně se
vchází v běžném lehkém oblečení
a obuvi, čistotu soli chrání návleky,
které si každý návštěvník před
vstupem do solné jeskyně nazuje.
Děti oceňují možnost hrát si se solí podobně jako na pískovišti.
Odborné lékařské posudky přirovnávají opakovaný pobyt v solné
jeskyni k pobytu u moře a srovnávají jejich blahodárné účinky. Shodují se v tom, že pobyt v solné jeskyni působí jak pro prevenci tak
jako doprovod pro léčbu, regeneraci a mírnění projevů řady nemocí. V první řadě se to týká onemocnění dýchacího ústrojí, chronického zánětu nosních dutin,
krku, hrtanu, astmatu a obecně
vleklých zánětů dýchacích cest.
Ústup potíží byl popsán u řady
kožních chorob a alergií různého
původu. Sůl z Mrtvého moře je vyhlášená svým účinkem na lupénku. Příznivé účinky má haloterapie na nemoci srdce a oběhového
systému, při vysokém krevním tla-
ku či poinfarktových stavech. Přítomný jód podporuje sníženou
činnost štítné žlázy. V neposlední
řadě je relaxace v unikátním ionizovaném solném prostředí s decentním osvětlením a zvuky přírody oázou pro klienty, vystavené
při práci všem formám stresu,
přetažení, chronické únavy a neuróz. Opakovaný pobyt v solné jeskyni vrací duševní i fyzickou sílu
a pohodu po vypjatém pracovním
dni a upevňuje zdraví a vitalitu ve
chvílích volna.
Účinky jsou samozřejmě individuální a většinou jsou pociťovány
po nejméně 5 opakováních v krátkých intervalech tak, že takový režim se připodobňuje k týdennímu
pobytu u moře. I následný režim
udržovacích relaxací v jeskyni je
navýsost individuální a je určitě příjemnou a cenově dostupnou alternativou pro udržení zdraví od nejútlejšího mládí do pozdního stáří.
Proto jsou typickými návštěvníky
celé rodiny: i předškolní děti s rodiči nebo prarodiči.
PR
INZERCE
Z
a poslední rok byla u nás zřízena více než desítka umělých solných jeskyní. Převážně v lázeňských místech a v poslední době i v Praze. Důvod je
zřejmý: příznivé účinky působení
ionizované soli na lidský organismus byly lékařsky doloženy a navíc
se cení výrazný relaxační charakter pobytu v tomto prostředí.
Mikroklimatická solná jeskyně
pro léčebně-odpočinkové účely je
místnost, jejíž stěny jsou vystavěny
z opracovaných kvádrů přírodní
kamenné soli, členitý strop s umělými krápníky navozuje zdání opravdové jeskyně a na zemi je vysypána silná vrstva směsi solí, z nichž
převažující sůl z Mrtvého moře určuje unikátní složení mikroelementů v ovzduší. Teplem vycházejícím z podlahy se prosycuje
vzduch prvky, které jsou v soli obsaženy (jód, draslík, sodík, vápník,
hořčík, brom, selen). Osvětlovací
režim a ozvučení jeskyně jsou přizpůsobeny účelu odpočinku
a k němu slouží i polohovací lehátka, která umožňují každému
návštěvníkovi nastavení relaxační
pozice, která mu vyhovuje. Klimatizační jednotka zajišťuje bakteriologicky čistý vzduch. Stálá teplota
69
Téma podzimního čísla:
Onkologická
onemocnění
OBJEDNÁVKA
Pokud se Vám časopis Vademecum zdraví líbí a chtěli byste ho dostávat pravidelně,
máte možnost si ho objednat. Pokud máte přístup k internetu, nejjednodušší způsob
je poslat e-mailem závaznou objednávku se všemi údaji uvedenými níže na
[email protected]
Když přístup k internetu nemáte, vyplňte objednávku (i okopírovanou)
a zašlete poštou na adresu:
Granit s.r.o., Vademecum zdraví, Štefánikova 43, 150 00 Praha 5
Časopis bude dodáván od nejbližšího čísla.
Objednávám si závazně roční předplatné časopisu (4 čísla) Vademecum zdraví
za manipulační poplatek 80,- Kč.
Příjmení (firma):
Jméno:
Ulice, č. p.:
PSČ:
Město:
Telefon:
E-mail:
Objednávka od čísla:
70
Vydavatel: Granit s.r.o.,
číslo: Léto 2006, vychází čtvrtletně
vedoucí vydání: Jiří Prinz
jazyková redakce: PhDr. Blanka Markovičová
www.vademecum-zdravi.cz
e-mail: [email protected]
inzerce: [email protected]
telefon: +420 227 018 361
redakční rada:
Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.,
předseda České lékařské společnosti
J. E. Purkyně
PharmDr. Jan Horáček,
mluvčí České lékárnické komory
MUDr. Milan Kudyn,
1. místopředseda Sdružení praktických
lékařů pro děti a dorost
MUDr. Jiří Pekárek,
prezident České stomatologické komory
MUDr. Zdenka Poláková,
předsedkyně OS České lékařské
komory Praha 10
Prof. MUDr. Eva Topinková,
přednostka Geriatrické kliniky
1. LF a VFN v Praze
fotografie: Jiří Bursík, Markéta Bursíková,
Matěj Mlčoch, Photos,
archiv autorů a institucí
Příspěvky: Materiály přijímáme
pouze v elektronické formě.
Vydavatel si vyhrazuje právo na úpravu
textu i obrázků.
O umístění reklam a propagačních materiálů
rozhoduje vydavatel.
evidenční číslo: MK E 16125
tisk: Finidr s. r. o.
distribuce: Časopis je distribuován zdarma.
Zasílání jednotlivých časopisů
poštou je možné na základě roční
objednávky (4 čísla).
upozornění:
Upozorňujeme, že všechny příspěvky jsou
chráněny autorským zákonem
a jejich další použití, jakož i jejich částí,
je podmíněno písemným
souhlasem vydavatele. Texty i reklamy mají
výhradně informativní
charakter, v žádném případě nenahrazují
vyšetření a stanovení diagnózy
či léčebného postupu odborným lékařem.
Užívání léků a přípravků musí
být vždy konzultováno s příslušným
odborným lékařem. Za případné
škody způsobené nedodržením tohoto
doporučení nenese vydavatel
žádnou odpovědnost.
Vydavatel neodpovídá za obsah inzerce
a reklamy.
© Vademecum zdraví 2006
Odborná spolupráce:
Svûtová zdravotnická organizace
v âeské republice – WHO
Ministerstvo zdravotnictví âR
Ústav zdravotnick˘ch informací
a statistiky âR – ÚZIS âR
âeská televize
M AG N E TOT E R A P I E
Změna ve vašem životě...
Je paradoxem doby, že magnetoterapie, která vykazuje ze všech dosud
známých léčebných metod nejvyšší statistickou míru úspěšnosti, nejnižší nákladovost a nejmenší možná rizika, je stále
nejen mimo oblast hlavního proudu,
ale je i metodou poslední volby, která
je často užívána až tehdy, když ostatní „tradiční“ metody naprosto selhaly.
Princip magnetoterapie spočívá v působení umělého magnetického pole určitých parametrů na
lidský organismus. Jedná se tedy
o fyzikální terapii, při které je generováno velkoplošně pulzující
magnetické pole o nízké frekvenci.
Základními stavebními prvky našeho organismu jsou živé buňky, které
jsou ohraničeny plazmatickou membránou. Vně i uvnitř těchto buněk probíhají biochemické reakce. Za určitých
podmínek má membrána schopnost
propouštět látky směrem do buňky
nebo z buňky. Pulzní magnetické pole
svým působením mnohonásobně zvětšuje propustnost buněčných membrán.
Na ionty, které existují v buňkách
a v koloidním systému, působí mechanické síly vlivem elektrických potenciálů vyvolané magnetickým polem.
Síly jsou synchronní s magnetickými
Biomag® Laguna je malý, přenosný magnetoterapeutický přístroj s odděleným zdrojem. Má
dva samostatné výstupy pro aplikátory a na své rozměry velmi
vysoký výkon plně splňující požadavky na všechny druhy aplikace magnetoterapie a to včetně
připojení lůžkového aplikátoru.
Biomag® Laguna má vynikající tvar průběhu pulzu a i díky
tomu vysokou účinnost aplikací.
Má velmi jednoduché ovládání
uzpůsobené pro co nejsnadnější obsluhu s možností ovládání
pouze jedním tlačítkem
pulzy a usměrňují pohyb iontů ve stejné frekvenci. Působením střídavých
tlaků na buněčné stěny a zvýšením
propustnosti iontových kanálků se
zvyšuje látková výměna. Tento proces
působící po určitou dobu vede k normalizaci elektrických potenciálních
rozdílů (tj. zjednodušeně vysvětleno
rozdíl mezi elektricky kladně nabitým
povrchem buňky a záporně nabitým
vnitřkem). Dochází ke zvýšené látkové výměně, výrazně se zvětší prokrvení a okysličení části těla, na kterou je
pulzní magnetické pole aplikováno.
Na základě klinických zkušeností
i experimentálních prací řady světových pracovišť dnes víme, že pulzní
magnetické pole zmenšuje či úplně
odstraňuje bolest, navozuje rozšíření
krevních cév, má protizánětlivý efekt,
zmenšuje otoky, má hojivý efekt, podporuje látkovou výměnu. Magnetoterapie, za pomocí nízkofrekvenčního
pulzního magnetického pole (NPMP),
patří mezi bezkontaktní elektroterapeutické rehabilitační metody, které lze dobře
využít pro léčbu početných onemocnění
v těchto lékařských oblastech: rehabilitace, balneologie, revmatologie, neurologie,
dermatologie, geriatrie, stomatologie.
Konkrétní možnosti použití NPMP naleznete v podrobné znalostní databázi
na internetové adrese www.finest.cz.
V praxi nelze pro všechny potíže naordinovat jednotný postup. Individuální rozdíly mezi nemocnými a rozdílná
reaktivita organismu vyžaduje upravit
aplikační režim pro každého podle jeho
okamžitého stavu, průběhu nemoci
a reakcí na NPMP. Volbu režimu si určuje pacient sám na základě posouzení
efektů po několika předchozích aplikacích. Dlouhodobě pak využívá pro sebe
účinnější typ režimu. Na začátku aplikací lze vycházet z uvedených obecných
poznatků a využít buď frekvence základního režimu PA nebo najít pro sebe
optimální léčebný režim z dalších doporučených programů (viz. návod k obsluze příslušného přístroje BIOMAG).
Přístroje řady BIOMAG se v naší
zemi začaly vyrábět již od roku 1989
a postupem let se jejich různé typy
(Biomag 89, Biomag duo, Biomag Familly) staly důležitou součástí lékařské
péče v lázních, rehabilitacích a jiných
zdravotnických zařízeních. Všechny
přístroje nové řady BIOMAG byly již
vyvinuty jako přenosné magnetoterapeutické přístroje, aby umožňovaly
léčbu nejen v rehabilitačních a ambulantních zařízeních, ale i individuální léčbu u pacientů v domácnosti.
MUDr. Peter Bednarčik, CSc.
(Pr)
FINEST Selection, spol. s r.o.
Královopolská 139
612 00 Brno
Česká republika
tel./fax: +420 541 243 846
E-mail: fi[email protected]finest.cz
Péče o zákazníky:
tel./fax: +420 541 213 496
E-mail: [email protected]finest.cz
FINEST Slovakia, spol. s r.o.
Hollého 742
905 01 Senica
Slovenská republika
tel.: +421 346 545 167
E-mail: fi[email protected]finestslovakia.sk
Péče o zákazníky
tel./fax: +421 346 545 166
E-mail: [email protected]finestslovakia.sk
Další informace naleznete na:
www.finest.cz
Flector
®
EP Tissugel
(Diclofenacum epolaminum)
nová aplikační forma
balení 2 nebo 5 ks
náplast proti bolesti,
zánětu a otoku
• jednoduchá aplikace přímo na postižené
místo
• nepřetržitý a rovnoměrný účinek po dobu
12 hodin
• maximální urychlení léčby bez zbytečného
zatížení trávicího ústrojí
Flector
®
(Diclofenacum epolaminum)
EP gel
Účinné antirevmatikum
pro místní použití
• léčba poúrazových stavů
pohybového ústrojí
• léčba pohmožděných kloubů,
svalů a šlach
• léčba místních zánětlivých
i degenerativních procesů
Balení 60 g nebo 100 g.
• léčba revmatických onemocnění a projevů
mimokloubního revmatismu
Výhradní zastoupení a distribuce:
, spol. s r.o.
Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1
Tel./zázn.: 281 028 230, fax: 281 028 232
e-mail: [email protected], www.ibi.cz
Výrobce:
Pozorně si přečtěte příbalovou informaci.
O vhodném použití přípravku se poraďte se svým lékařem či lékárníkem.
IBSA Institut Biochimique SA
Lugano, Švýcarsko

Podobné dokumenty