PLYN BY MOHL BÝT LEVNĚJŠÍ. CENU OVLIVŇUJE I ČNB

KULATÝ STŮL HN
čtvrtek, 10. září 2015
Téma
15
PLYN BY MOHL BÝT LEVNĚJŠÍ.
CENU OVLIVŇUJE I ČNB A ROPA
NÍZKÁ CENA ZEMNÍHO PLYNU BY SE PODLE ODBORNÍKŮ MOHLA UDRŽET NEJMÉNĚ
DO ROKU 2020. SPOTŘEBA PLYNU V ČESKU ZAČNE OPĚT RŮST.
Martin Knížek
[email protected]
V
ětšině plynárenských společností se
po mnoha letech podařilo odbourat
vazbu na cenu ropy právě v době, kdy
je to pro ně nejméně výhodné. I to zaznělo u kulatého stolu Hospodářských
novin o budoucnosti trhu s plynem,
kde spolu diskutovali odborníci z oboru plynárenství. „Současná cena ropy ukazuje, že cena
plynu může ještě klesnout. Deset let byl totiž nákup
plynu v dlouhodobých kontraktech, tedy podle vzorců
s vazbou na cenu ropy, o 15 až 20 procent dražší než nákup na burzách. V posledním roce je tomu ale naopak
a plyn s vazbou na cenu ropy je o 20 až 30 procent levnější,“ vysvětluje Vladimír Štěpán, partner společnosti
Enas. Podle něho se dnes objevují snahy o znovunavázání cen plynu na ropu, případně zavedení tzv. opčních
kontraktů, ve kterých jsou pro cenu dva vzorce – jeden
s vazbou na ropu, druhý s vazbou na ceny na burze.
Odběratel pak využívá ten výhodnější.
Přesun obchodů na burzy a huby přišel s liberalizací
trhu před zhruba šesti lety. „V současnosti má platnou
licenci na dovoz plynu do ČR zhruba 30 až 40 dovozců, před liberalizací tu byli dva. Dříve se ceny měnily
zhruba jednou za půl roku podle cen ropy, dnes jsou
mnohem pružnější,“ srovnává Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex.
Celosvětově se už téměř 60 procent plynu obchoduje bez přímé návaznosti na cenu ropy. V Evropě je
podíl obchodů s cenou navázanou na ropu dosud větší.
„Levná ropa dokazuje, že plyn může být ještě levnější.
Otázkou však je, kam až ropa může klesnout,“ říká Ladislav Musil z Českého plynárenského svazu. V ceně
plynu hraje roli i politika České národní banky. „Pokud
by ČNB umožnila lepší kurz koruny k euru a dolaru,
tak by plyn mohl být levnější,“ je přesvědčen Jan Zaplatílek z ministerstva průmyslu a obchodu.
Cena plynu však s cenou ropy stále nepřímo souvisí.
Většina producentů těží plyn i ropu současně v tzv. asociovaných ložiscích. „Producenti potřebují rovnováhu
cen, aby prodali obojí, protože ty komodity se mohou
vzájemně vytlačovat,“ vysvětluje Vladimír Štěpán.
Dnes podle něho existuje několik faktorů, které udrží
cenu ropy velmi nízko nejméně do roku 2020. Jde např.
o vstup Íránu na trh po ukončení embarga OSN, pro-
Budoucnost trhu
s plynem
Diskuse u kulatého
stolu HN se
zúčastnili zleva:
Vladimír Štěpán,
partner společnosti
Enas, Ladislav
Musil z Českého
plynárenského
svazu, moderátor
Petr Lukáč, redaktor
Hospodářských
novin, Jan Zaplatílek,
ředitel odboru
plynárenství
a kapalných paliv
ministerstva
průmyslu
a obchodu,
a Hugo Kysilka,
marketingový
ředitel společnosti
Vemex.
Foto: HN – Jiří Koťátko
hlášení Ruska, že by mohlo těžit až o třetinu více, nebo
těžbu ropy z břidličných písků jako nový zdroj. Pokud se
příliš nezvýší poptávka po energiích v Číně, pak i cena
plynu zůstane nízká. Plyn by mohl krátkodobě zdražit
při výpadku některého z největších dodavatelů. „Těmi
jsou pro Evropu především Rusko, Norsko, Nizozemsko,
ale tam těžba klesá, dále Alžírsko a několik menších dodavatelů zkapalněného plynu,“ vypočítává Musil. Podle
Kysilky je však výpadek téměř vyloučen. „Jde o příliš
významný prvek hospodářství těch zemí,“ myslí si.
Trh s plynem oživí Írán
Írán má druhé či třetí největší zásoby plynu na světě,
nejprve si ale musí zajistit přepravní cesty k odběratelům. Do Evropy přichází v úvahu trasa přes Turecko,
ovšem to znamená vybudovat nové plynovody. „Další
možností je postavit zkapalňovače, ale i to trvá několik let. V podobné situaci je i sousední Turkmenistán,“
podotýká Musil. Zkapalněný íránský plyn by se mohl
snáz dostat i na asijské trhy.
Podle Štěpána se dá předpokládat, že se do oblasti
Kaspického moře z Evropy časem postaví plynovody,
do kterých bude mít přístup jak Írán, tak Rusko a v budoucnu možná i jiní dodavatelé. Írán, stejně jako další
producenti v kaspické oblasti, je v dosahu jak evropských, tak asijských spotřebitelů. „V Turkmenistánu
nebo sousedním Kazachstánu jednoznačně nad zájmem Evropy zvítězil zájem Číny. Je proto otázkou,
kam bude plyn z Íránu směřovat,“ upozorňuje Zaplatílek. Pokud zvítězí Evropa, riziko by v budoucnu mohlo
představovat Turecko, které by se stalo tranzitní zemí
pro ruský i kaspický plyn a případně i plyn z Íránu.
Kdyby se situace v Turecku destabilizovala, mohlo by
to ohrozit dodávky do Evropy.
Nové plynovody
V současnosti jsou pouze dva projekty ve stadiu realizace nebo podpisu smlouvy – plynovody TAP a TANAP,
které povedou ázerbájdžánský plyn do jižní Itálie, a rozšíření plynovodu Nord Stream. Plynovod TAP bude
významný i z hlediska ČR, protože by měl být časem
prodloužen až do Chorvatska. Přes něj by pak bylo možné ázerbájdžánský plyn dostat na středoevropský trh.
Poněkud překvapivým projektem je naopak rozšíření Nord Streamu pod Baltským mořem. „Když se
podíváme na dnešní Nord Stream, jeho kapacita 50
miliard kubických metrů za rok vůbec nebyla potřeba, protože trasa přes Ukrajinu má volnou kapacitu
na úrovni 100 mld. kubíků. Nyní se staví plynovod
s kapacitou dalších 50 miliard. Jeho iniciátorem je
Německo, které je závislé na ruském plynu nejvíc v Evropě a nemá ani žádné terminály na zkapalněný plyn,“
upozorňuje Štěpán.
Jak je možné, že země, která deklaruje zájem snížit spotřebu plynu i závislost na Rusku, postaví nový
plynovod z Ruska? Podle Štěpána to svědčí o tom, že
perspektiva plynu bude mnohem lepší, než jak se o ní
dnes mluví. Pokud existuje volná kapacita současných
plynovodů, a Evropa přesto staví další, znamená to
jediné – bude chtít plyn odebírat.
EU už upravila svou energetickou politiku a bude
podporovat plyn především v malých a středních zdrojích s vysokou účinností, tedy kogeneračních jednotkách. Ty dokážou pokrýt výkyvy obnovitelných zdrojů.
Český trh
Na českém trhu spotřeba v posledních letech klesá.
Jedním z důvodů je odklon spotřebitelů od plynu kvůli
vyšší ceně. Podle některých odhadů jde téměř o půl
milionu tzv. mrtvých přípojek. Ve spotřebě plynu se
odráží i zateplování staveb. „Nejde o dramatický pokles, protože ekonomika stále roste. Je ale škoda, že
nejdeme cestou moderních technologií v plynárenství,
což jsou právě střední a malé kogenerační jednotky,“
říká Hugo Kysilka. Na nízkou loňskou spotřebu plynu
měly vliv i teplé poslední zimy.
Spotřeba plynu by ale měla v dalších letech opět
růst. Se zvýšením podílu plynu v energetickém mixu
počítá i státní energetická koncepce. Plynové kogenerační jednotky v budoucnu nahradí část kotelen
na tuhá paliva a plyn by se měl významně uplatnit
i v dopravě. „V dohledné době by se u nás mohlo v dopravě spotřebovat zhruba půl miliardy kubických metrů ročně,“ říká Musil. Podpora stlačeného plynu by se
měla soustředit hlavně do velkých měst. „Když se podíváte na mapu znečištění ČR, Praha je na tom podobně
jako Severomoravský kraj a významně se na tom podílí doprava. Auta na plyn by to mohla pomoci zlepšit
poměrně rychle,“ dodává Štěpán.
Partnerem Kulatého stolu HN
byla firma: