Diagnostické a terapeutické přístupy
Transkript
Diagnostické a terapeutické přístupy
12 Diagnostickda terapeutickd piistupy 12.1Vymeeeni pejm& dicgnostitr*, diag*62a, diagnostiela*iinnost, diagnosticlc{ metoda SpecidlnEpefugogickd diqnostika mfiieme ji ch6patjako systernpoznatkfi,zamEieqichna moinosti a prostiedky poan6vini individurilnichvlastnos€jedince, aa odhalovini podstatqich souvislosti, kter€ jsou piidinou tEchto vlastnosti, SouEasnEtvofi v-ichodisko pii individualizevan€m pragramu prisobeni na diagrostikovan6ho jedince, kteri mi optimalizovatjeho vjvoj a uplatndniv iivot6. Diagnostikar*ni jen testovdnia diagndm nenigiidilerw ruilepkaDiagada mfiie bjt ctripanajako vfsledek procesu diagnostiky,, kte* zatrnuje komple>mi posouzeniexistujieihostavu. Diagnoza mii piedev5im vyznam pro domluvu mezi odborniky a je nejenom v oblasti etopedickg a{lefitosti interdisciplinirni a podili se na ni piedev5im speciilni pedagogetoped,psycholog popiipad6psychiatr,sociilni pracormika dal5iodbornici, Diagrwfiie*n Einnastje souhrnoperaci,postupfra technik,jejichZ cilemje stanovitdiagn6zu a to podle konkretniho cfle, kterFm mriZe bft napi. urieni shrpnd.ryooje, zji5tdni pfidin odchyloviri vfvcje od normy, zji5tdni podstaty, podminek a piidin individurilnichrozdilfl, progn6za. Diagnostichrtneodeje soustavapodndtri irkohi, otazek a situaci, *terd evokuji projeveni typickj'ch znakfrdovolujicich bliie charakterizovat zkoumaaouosobu nebojeji jist6 stranky ve smyslu diagn6zy. Je to exaktni zprisob vdouci ke zji5fovini jev&, faktri a jejich souvislosti. Dva zakl&ti diagnostickiWSfitW: 1. Klinickf- nenivazaqi piisnj.mi pravidlS nem6statistic\i z6Had,je pruZnj.. zpriscbyvy5etieni. 2. Testavf- pouXvastandardizovand 83 Test je takovf mdiici nistroj, kterf je definovan jako vzorek chovani, je ziskan za standardnichpodminek,jsou stanovenavdtlinou kvantitativni pravidla sk6rov6nipro vzorek chov6ni. Psychometrick6vlastnosti psychodiagnosticlefchmetod: a objektivita o standardizace o reliabilita o validita Klinickd metody: 1. Pozorov6ni 2. Rozhovor 3. Anamn6za 4. Ana$za spontinnichproduktri Testov6metedy: 1. Vjvojov6 Skily 2. Inteligenini testy a soubory 3. Testyspecifrlniehwhopnosti analostia dovednosti 4. Projektivnimetody 5. Neuropsychologick€souborya metody 6. Kresebn€techniky 7. Dotazniky 8. Testyosobnosti 9. Posuzovaci5k6lv Mdli bychom zd&razcit,ie k psuXvrini inteligenEnichtestti a soubor&a testfr osobncstije nezbytndkompletni magisterskdvzdElini v oboru psychologie.Musime si uvddomit u v$eeh qi5e uvedenfchmetod, ie izolovandpouXti sebelep5iho di4gaostick€honistroje nepovolanou 84 osobouby mohlo piin€st vice Skodya mohlo by vytistit v neadekvitni z6vdry, o po5kozeni klientanemluv6. Je samodejmg ie v.i$e uveden6testov€ metody se vztahuji piedev5imk diagnostick6prici vpodminkich praccvi5t', kteri jsou piimo ktomuto fdelu frzena ( pedagogicko psychologick6poradny, stiediskaqichovnd p€ie, diagnostickditstavy, psychiatrick€l€debny, v€znice,apod.). Napi. specirilnipedagogpoufivi testov6 metody k diagnosticespecifickych poruchudeniv podmink*chpedagogickcpsychologick6poradny. Je aezbytnd se tak€ zrninit o pedagogickddiagnosticeve vfchovnS rrrd5kivaciho procesu. M61a by blit piedpoHadem integracg ziskivi informace nejen o irovni vddomosti a dovednostidit€te. ale takd o jeho komunikativnichschopnostech,sociabilitE,piizprisobivosti apod. Jednou z podminek a takC pomricek integraceje individufrlni qichovnf pla4 ktery umoifiuje jedinci postupovatv souladusjeho piedpoHadya moZnostmi. Jak ui bylo uvedeno, stanoveni diagn6zy mi piedev5im vyanam pro domluvu mezi odborniky. V soudasn6mSkolsk€rnsyst6muje v nEkteqich piipadech piiddleni diagp6zy nutn6, zdravotn[ handicapovan6dit6 mA nirok na zqi5enf normativ odstupiovany podle zivahrosti diagnozy. Mezi odborniky neni jednotqi niu;or na integraci ddti s poruchami chovini, piedeviim ve stariim Skolnimv€ku. Nazory proti t€to integraciargumentujiobtiiemi pii vypracovini individuihiho planu a zv165tdjeho naphiovini, drilefiti je takd motivace a chovini ditdte kterdje jiZ v tomto v6ku obtifod ovlivritelnd. 12.2Institucg kter6 sezam{Fuji na diagnostikujedincc v etopedick6msyst6mu Vzhledem k zam€ieni tohoto textu se zninime o t€ch institucich kterd pracuji s ddtmi a adolescentya jsou soudiistisystdrnupedagogickopsychclcgick6hoporadenstvive Skolswia pracujev nich speciiLlnipedagog6i etoped. Pedagogickopsychologickdporadna Tvoii souidsf syst6mupedagogickopsychologick6hoporadenstviv resorhrtvtSUf. Zamdiuje se na Hienty vEkevd kategorie od 3 do 19 let. Je ziHadni a nejroz5iienEj*iporadenskou institucive Skolstvi. Jeji dinnost se zamdiuje na komplexni psychologickou,speciiln6 pedagogickoua soci6,lni diagnostiku,orieatovanouna zjiSfovini poruch udeni a chovfuria dal5ichprobl6mrive vivoji osobnosti,vfchovy a vzd€livani dEtia ml6deie. 85 Poradny poskytuji poradenske psychokorel*ivni, reedukadnia terapeutick€ sluiby nejen instituce. ddtema mlideii, aletakd pracuji s rodidi, Skolamia kontaktuji dal5izainteresavan6 VPPP pracujici speciilni pedagogse zarndiujepiedev5imna diagnostikuspecificlqichporuch udeni kter€ semohouiasto vyslqitovats poruchamichovini a navzijem spolusouvisi. Na tento vjanamnf momefit se mfiie zam&it ve w€ reedukadnidinnosti,piedev5imv oblasti koncentracepozornosti,praecrmihotempa,unavitelnostia podobnE.Tak6je nedilrou soud6sti timu, pokud na pracoviStirealizuji terapeutick€skupinypro ddtl napi. s poruchamichov6ni nebojin6 fo*y price s timito ddtmi. Stiedisko vf chovnEp6Ee Jsouto zai:ulenitvoiici soud6stsystdmupedagogickopsychologickdhoporadenstvia spadajici pro qfkon preventirmEvychova€pede.Poskya{i v5estrannouodbornou pod Skolski zaYlur:ern peli dEtems rizikem ii s projevy poruch *hovini a negativnichjevri v sociilnim qivoji, tak6 i ddtem propuit6nfm zristavni vfchovy pfi jejich integraci do spolednosti.Piedstavuji tedy piechod mezi poradensh.imizaiizenimi a speci6lnimiv.ichovnfnni zadizenillaipro u.ikon irstawrineboochranndqichovy. Maji vdt5inou pobytovf' a ambulantnirisek- V ambulantnimirseku pracuje qinr, obvyHe ve sloZeni etoped, psycholog, sociilui pracovnik a ten se mimo iilrit zabyvei diagnosikou. Etoped se ve sv€ diagnostickddinnosti zamdiuje u Hienta piedevlim na irrovei socii.'lnich postojri, systdmhodnot a zijmri, irrovei socializacea piizpisobivost, tak6 jeho informadni irovef,. Ve wd zprivE, kteri je souiasti komplexni zprivy takd formuluje doporudovand postupy. Diagnostickf fstav Diagnostic\i irstav,jak ui napovid6jeho nazev,mi za rikol diagaostikovatddti a ml6dei.,ti. vyietiit je po strancezdravotni, psychologick6, pedagogick€a soci{lni a doponrdit dal5i postup,respektivenawhnoutumistdnido zaiizeniristavnidi ochranndqichory, popi. dal5ich. Vdt$ina Hientri je po dvoum€sidnimpobyfu umist'ovina do zaiizeni irstaviri vfchovy. Takd zdeje etopeddlenemodborn6hotymu. Speciilni pdagcg * etcped se mriie poditet na tyrnov€ spolupnici pii diagnosticedEti a ml6deie napi. v krizovdm c,entru,ledebn6komunitd,ddtskemodddlenipsychiatrickdledebnyzde se vyjadiuje piedeviim kurovni qichovn€ vzddlivaciho procesuve 5kole,a take vjinfch zairz,ernch. 86 12.3Terapeutickd piistupy v etopedick6praxi Jejist€ pozitiwri a pfinosng Ze terapie v poslednichletechserychleroz5iiuji i do etopedick6 pril(e a stivaji se nedilnou soudastiodborn€ pnlce napi, ve stiediscich v.ichovnd pede, vychovnj,ehristaveh ddtskychdomovech,ledebnj'chzaiizenic[ jsou seudisti qiehovn6hai procesu. vzddl6rvaciho Tento pojem mi vehni Sirolcf rczsah mdli bychom si jej nejdiive rozddlit, q4ezit a definovat. Uvddomujemesi, ie terapieje cbecnypojema znameniledbu. Z velk€ho pytle, ve kf,er6mse ociti terapie jako obecnf pojein" si mfiieme vytihneme psychoterapii, socioterapii a expresivni terapii. Urditd by se na$lo i jin6 vhodndjli a praktidtEjli d6lffi, ale piedpoHidime ie pro naSepotieby uvedeni do t6matu, moZnosti profesionilni orientacespecialnichpedagogri-etopedria posk5rtnutizikladnich inforlnaci to postadi. Psychoterapie vyuXvini psychologich.ich prostiedk& kterapii, kdosaieni prosp[Snezmdny pii poruchich vyvoje dlovEka (Kratochvil, 1997). Terapeutickdddni je Psychoterapii rozumime zakotveno na jedn6 strand v pfisobeni terapeut4 na druh€ stranE ve spoatinnim nebo vlivuirmysln€mpfizprisobeniseHientaterapeutick6nru Terapeut vychin z uriitd teorie vaitini struktury, ddjov€ a vyvojov€ dynamikyv organismu, osobnosti a spoledens\ich vztazich Hienta a uXvi prostiedkri psychologickdhoprisobeni k podnicenitakovj,chzrnEn,kter6 piispEjik obnovenizdrarfch pomEnivtdchto oblastech. Psychologickdprostiedky jsou takov6 podnEty,kter€ pisobi piedev5im svou proiltkovou kvalitog, tj. s\rjm vyanamem.Tim se psychoterapieodli5ujeod jiqich terapeutic\ich modalit, v nichZ rystupuji do popiedi jako iriinn€ sloiky jejich podn€tovd kvality fyzikilni nebo chemick6a biologickd. Na druh6 strand bjvi psychoterapie odli5ovina od socioterapig jejii iriinek je zprostiedkovfurterapeutic$m ovlivndnimvn6j5ihoprostiedi spoleiens\ich vazeha interakci Hienta. Protoie tyto znrdnypirsobi nejvdtii mdrou na Hienta pqychologicky,je obti?rd tyto oblasti terapie nevz6jemohranidit. Stejn€mriie platit vjistd miie i pro pomdr psychoterapie 87 vudi ledebn€, speciilni pedagogrce,v t6 mi psychoterapieulohu jedn€ z vdtliho poitu nipravqich metod. Psychoterapieje interdiscipli*irni obor, nebod zasahujedo niznfch oblasti mediciny, psychologie i jinfch oboni. V soudasnddobE nerni psychoterapiejednotnou, obecn6 piijimanou teorii, ale zahrnuje piibliind l0 ziHadnich uznivaqich piistupri ii syst6mri. (Kratochvil, 1997). Katdi z tdchto smdni m6 svou vlastni ucelenou teorii osobnosti, etiopatogenezeporucl1 obsahuterapie a terapeutick6hoprocesu i propracovan6metody a technikyledbya qicvikov6 programy,kterd z piisluind teorie vychazeji. Je nutnd zdriraznit, ie pnlci kvalifikovandho psychoterapeutapiedchi{ei absolvovdni vfcviku, supervizea zkoulky, a pak lze ziskatv tomto oboru speciilni kvalifikaci. Jak uvidi Kratochvil {1997}, pokus o Hasifikaci sou6asqichteoretickych piistupri s sebou nutndnesezjdnodu5ujici schematizaci. nutn6; soudasndsmdryserozdEluji: Z hlediskadidaktick€hoje v5akschematizace l. hlubinn6psychoterapie 2. dynamicki psychoterapie 3. rogersovskipsychoterapie 4. kognitiYnipsychoterapie 5. komunikadnipsychoterapie 6. Gestaltterapie 7. behaviorrilnipsyehoterapie 8. existencii.{nia humanistickipsychoterapie 9. jin6 piistupy 10.elektick6a integrativnipojeti mfiZeprobihatindividuilni, skupiaovouaeborodinnouformou, Psychoterapie jednotliqfonismdryzabyvat. Podrobndjisenebudeme Socioterapie Socioterapieje terapeutick€vyuffvini sociilnich aktivit a uspoiidini urdit6ho sociilniho prostidi s cilem zlepiit soci6{nidovednostia zdatnosta rozvijet vztahy mezijeho tdastniky. Tomuto pojeti je blizkj' pojem l6Ebyprostiedim a piedstavujeziHad l€Ieba€hospoledenstvi. 88 Socialndterapeutic\i systdmje kontextem zrn€ny, do kter6ho je 4ravidla takd zadlendna psychoterapie. Psychoterapie a socioterapie se vzijemnd doplfluji , potencuji, umociuji, do jiste miry i piekr,.fuaji.Jakuvidi Langmeier{2000), pojemsocioterapienenidosudustdlenf. Probih6-li cileni psychoterapiev piesn6 vymezenfch dasov-ichisecictr, hodinich nebo sezenictr,lze ffei, ie socioterapiese uskutedilujepii vedker6dalSi dinnosti b,Ehemceldho Xvota spoledenswi. Patii tedy do ni vSechnyb#nd sociilni aktivity, sportovni 6innost, piiprava na 5ko1u,Hubovi dinnostapod. Socioterapeutemje tedy ten pracormiktymu, ktery s Hienty Zije v zaiir;erl po celou dobu bdhemjejich aktivnihodennihoiivota. Zbdhrych kaidodennich iinnosti vystupuji strukturovan€j5iaktivity, kter6 jsou zilefitosti cel6ho spoledenstvii limu, zejm6napravidelni setkini komunity. Yrcholnfmi akcemieeldho spoleienstvi, kterd maji zv165tnisocioterapeutich.ivj'znarn, jsou slavnosti,qflety, kulturni akce apod. Na pomezi socioterapiea psychoterapieje pak iada strukturovanychaktivit, expresivnitrapig pracovni a d.innostniterapig niane formy nicvikovd a trdninkov6terapie, 2000)rehabilitace,ziXtkovf pedagogika(Spita in Langnneier, Socioterapeuticli systdmtak zvy5ujecilenoupsychoterapiinapi, qichovqich Mfiieme v podstatdkonstatovat,Ze v n6kterychetopedic\ich za&'tzenrc)a irstavech stiediscichvychovn6 peie se v podstatEvytvffi leiebnd spoldcenstvi-terapeuticki komunita v Sir$imslova smyslu.Mezi hlavnijeji prineipy patii aktivni podil Hientft na lddeni di resocializaci,vytvoieni oboustranndkomunikace,kolektimost a socid.lniudeni. Klienti, ktefi se v tomto leiebndmspoledenswisdruiuji, opouJtiji na jistou dobu sv6 privodni ilvotni spoledenstvia cilerftje vyfvoiit spoledenstvianEny a piendstdosaZenouzrnEnudo ptvodniho prostiedi. V tom mfiieme vid€t i lilavni vy"nam socioterapiea zqfraziovat jeji, ndkdy nedoceiovanou, rilohujak v ldebn6m procesu,tak i v etopedickdprod. Expresivni tcrapie Expresivniterapieneboterapievyrazuv sobdzahrnujiv5echnyqresivni Warni, *mnaticW, muzikslni, taneini slovesniapod 89 amiletW iinnosti- Pojmy expnesca vjraz shodnEoznaduji specifickytyp lids[ich aktivit, ve kteqich dlovEk vicem6n6 sponti.nnEs drirazem na formu projevu vyjadiuje sv6 vnitini psychick€ stavy, dojmy, pocity, mlady a s nimi spjatd zkulenosti nebo poaatky. Exprese je soudisti mezilidsk{ komunikace,aleje to komunikaceodli5naod piirczene ieii, piestoie se k ni dasto tdsn€ piimyk6. V expresirrnimprojevu sice dlov€k o mnohdmvypovidS"zqimenave vztahu k sobd sam€4 ale svou vjpov€d ndokiie piesni konaolovat a dokonce o mnohajejich vyzramechani nevi. Spi5eneZo qi'anamysezajimi o formu svdhovfrazuJinimi slovy, vice se zamdiujena to, jak se "yjadfujq nel na to, co vyjadfuje.NEkdy tdmto projev&m nerozumime tak jednoznadn€,jak projevrim matei5tiny. Piesto ale na n6s emocioniiln€prisobi,iasto velmi siln€. I prchavdexpresivnigestoiasto iekae o dlovdkuvice, neZmnohoslov a Eastotak6 mnohemsilnEjinei slovapfisobina wdho adres6ta. Je5tdirdinnEjli je expresivnitvorba, v dile tvrirce nejenomoslovuje druhd lidi, ale s6m se potkrivri s obrazem vlastni tviie., v ndm v koncentrovan6podobd mriZe pozn6vat skrytd strinky vlaSniho nitra" miie jim porozumdt,pokusit se o jejich iidouci ovlivndni. To jsou ostatnddrivody,proEje expresirrniprojev tolik drileXtf v l6EbiVychodiskem expresejsou jen m6lo uv&omovan6 emodni projevy, kter6 mime spolednd sjiqimi Xvodichy. Na tdto prvotni irovni se expreseprojevuje hlavn6 prostiednictvim bezdddn6cimiky a pantomimiky.Na vy55i urovni se expres€stivi skuteinou tvorbou a projewje se ve form*ch vftvarnfch, dramatickyclr, poetich.ictr, hudebnich, ale takd v obl6kini, fieeni, tpravich interi6rft apod. NejdokonalqjSimprojevem expresivityje um6ni (Slavik,2002). Ne nihodou vinujeme pozornost obecndjiimu rimci expresivity, mime za, to, Ze pr6vd v oblasti expresivnichterapii je tdii5td price etoped4 protoie miie pracovats emocioni{nim proXvinim. Jak6jsou druhy expresivniterapie? A*Aerapie- mfiieme ji charakterizavatjako ledbu psychiky prostiednictvim vitva*tfch aktivit. Dramderapie-je metoda,kter6 krom€ verbalizacepouXvi i neverbiLlnipohybovdprostiedky, symbolickougestikulacia improvizadnihru v roliMuzikotuapie je price s hudbou, rytmy, zvuky a t6ny. Mriie navazovatna pohyb nebo vytvarnoutvorbu 90 vychizi z piedpoHadu,Zetdlo a mysljsou vzajemndpropojeny. piispivi k lepiimu vnimeni tdl4 sm€iuje k nalezenivlastniho taoce a oteviri prostor pro Tenedni a pahybovd wqie- pochopenia profiv6ni sebesamai druhlich(poetickd t*apie)- vyuXvi mohosti setkat se prostiednictvim poezie a liter6rnichdEls proiltky dnrhfch i s vtastnimiprohtky a div6 mohost seo nEpoddlit- Biblioterqie Odborn6 spolednosti,tcerd vydivaji standardynebo akredituji vzdElandlidi v expresivnich terapiich se v na$i zemi postupndrodi . Vzd6livini v t€to oblasti je na rtwrych stupnich vjvoje. Napiiflad v arteterapii garantuje deski arteterapetrtickf asociace dlouhodoby arteterapeuticbfv$,cvik,poiidri krritkodobd 1r:rnzya semin6ie.Arteterapii lze vystudovatna n€kterfch vyso\ich Skolich u nis, piedev5im pedagogickich tfakult6ctu at iil jako bakaliiskd studiumnebov rimci celofivotnihovzd€l6vani. Literatura: Praha.Port6[,1997.ISBN 80-7178-779-7. KRATOCI{ViL, S. Z*kldy psychoterapie. LANGMEIE& J. a kol. Ddtski psychoterapie-Praha:Portil, 2000. ISBN 80-7178381-1. pIpEKOVA f., ViffOVn, M. Terapieve specidhrdpdagogicke pti. Brno: Paido, 2001.rsBN 80-7315-010-7. SLAVIK J. Arteterapie a artefiletika. In Valent4 M. a kol. Piistupy kvzd6l6v6ni cizincriv dn. Olomouc:UP, 2m3- ISBN 80-24+0586-5' niceN, p. , KREreinova, o. a kol. Ddtskd klinicks Praha: Grada, 1995.ISBN 80-7169-168-2. Stafidflrdy pro pedagogicke a psychologichi testovani, Praha: Testcentrurn,2OAl. rsBN 80-86471-07-1. SVOBODA M. a kol. PsyehffiiagnastikadEti a fuspivaiicich Praha:Port6l, 2001. ISBN 80-7178-545-8. ZELINKOVA O. Pedagagiclaidiagrystika a individudlnivzdildvaciprogrsm. Praha: Port61,2001.ISBN 80-71?8-544-X. 91