Ing. Tomáš Medonos, Ph.D., Ing. Ladislav Jelínek, Ph.D.

Komentáře

Transkript

Ing. Tomáš Medonos, Ph.D., Ing. Ladislav Jelínek, Ph.D.
Roztříštěnost půdní držby a její
implikace v českém zemědělství meta analýza
Tomáš Medonos a Ladislav Jelínek
ÚZEI Praha / Martin-Luther University Halle
Seminář ÚZEI, 1. říjen 2015
r. 1950
1980
Pramen: neznámý
Obsah přednášky: cíl přednášky, základní údaje o roztříštěnosti půdní držby v ČR,
představení analytických prací (1. pozemkové úpravy a kapitalizace podpor, 2. transakční
náklady roztříštěné držby a ekonomické projevy)
Cíle
 Identifikovat dopady stávající fragmentace
vlastnictví půdy a jeho rostoucí koncentrace na
zemědělství v těchto aspektech:
 vliv na ceny půdy a účinnost příjmových podpor v rámci
SZP
Jak uspořádání pozemků v krajině ovlivňuje kapitalizaci podpor v
pachtovném ze zemědělské půdy?
 vliv na restrukturalizaci zemědělského podnikání
Jak vlastnická struktura usnadňuje resp. zpomaluje přizpůsobovací
procesy?
Fragmentace:
Dopady na:
1.
VLASTNICKÝCH
TITULŮ
rostoucí náklady na administraci
(vč. veřejné správy), nároky na
obslužnost, nižší ochota vlastníků
vstupovat na trh tržní síla vlastníka
omezená, horší koordinace a
realizace žádoucích změn v krajině
X
obranná strategie, nižší míra
kapitalizace podpor
2. UŽÍVACÍCH
TITULŮ
vyšší transportní a logistické
náklady, složitější osevní
postupy
3. KRAJINNÉHO
USPOŘÁDÁNÍ
Vnitřní
Vnější
tendence k heterogennímu
krajinnému uspořádání
(mozaikovitost),
většinou pozitivní pro krajinnou
ekologii (délka hranic pozemků)
0
40%
50
35%
100
30%
150
25%
200
20%
250
15%
300
10%
350
5%
400
0%
450
Podíl na celkovém počtu vlastníků (levá osa)
Podíl na celkové výměře zem.půdy (levá osa)
Průměrná výměra v ha/vlastník (pravá osa)
> 100 ha
50 - 100 ha
40 - 50 ha
30 - 40 ha
20 - 30 ha
10 - 20 ha
9 - 10 ha
8 - 9 ha
7 - 8 ha
6 - 7 ha
5 - 6 ha
4 - 5 ha
3 - 4 ha
2 - 3 ha
1 - 2 ha
0,9 - 1 ha
0,8 - 0,9 ha
0,7 - 0,8 ha
0,6 - 0,7 ha
0,5 - 0,6 ha
0,4 - 0,5 ha
0,3 - 0,4 ha
0,2 - 0,3 ha
0,1 - 0,2 ha
ha
45%
0 - 0,1 ha
Vlastnická fragmentace z. p. v ČR
(ČÚZK 2011)
Ø 3,17
Jaký je rozsah fragmentace půdy v ČR?
 cca 1,2 mil. vlastníků ZP (bez zahrad, ČUZK)
 Ø 3,23 ha z.p./vlastník (2014, 2003:
2,85 ha, ČUZK)
 Ø 0,54 ha/z.parcela (2014,o 50 % méně oproti 2003:
1,07 ha, ČUZK)
 # 6,3 z.parcel/vlastník (2014, 3,19 v roce 2003, ČUZK)
 ¼ vlastníků má pozemky částeně nebo úplně bez
 Výměra podniků (ha)
2003
- PO:
- FO:
937
59
přístupu (pravděpodobně klesající tendence)
2013
837
60
 Ø počet náj. smluv/podnik PO (2009): 489
 LPIS 306 tis. půdních bloků
… ale dualita (malí vs. velcí) se prohlubuje
 Podniky se seskupují – 900 akvizic a fúzi (2001-2013)
 170 nových uskupení
 český, zahraniční, nezemědělský kapitál
 11 uskupení nad 10,000 ha
 175 podniků
 8 % z.p. (260,000 ha)
 Počet vlastníků zem. kapitálu, kteří rozhodují, se snižuje
 Motivem: stabilní a zvyšující se dlouhodobá ziskovost
sektoru
7
Zemědělství vykazuje dlouhodobě zisk
40 000
35 000
Provozní podpory (bez investičních)
Zisk/Ztráta odvětví
Čistá přidaná hodnota
30 000
mil. Kč
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
-5 000
8
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: ČSÚ – SZÚ, Zelená zpráva
Ekonomika v podnikovém drobnohledu
12000
350
Zisk/ztráta na ha
8000
6000
300
Provozní dotace na ha
250
Provozní dotace na AWU
200
4000
150
2000
100
0
50
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
-2000
9
0
Zdroj: ČSÚ – SZÚ, Zelená zpráva
tis. Kč / AWU
Kč / ha
10000
 Pachtovné neustále roste - 2,5x v průměru
 Podpory 3x větší, část prosakuje vlastníkům ZP
Průměrné pachtovné za 1 ha pronajaté půdy podle výrobních oblastí (Kč/ha) v ČR
výrobní oblast
Kukuřičná
Řepařská
Bramborářská
Bramborářsko-ovesná
Horská
ČR
% z ÚCZP
Zdroj: FADN
10
prům.
2001-03
2004
2007
2012
1 085
1 229
1 524
1 962
1 064
1 246
1 528
2 115
499
537
756
1 228
343
466
658
1 158
227
350
466
860
696
815
1 079
1 538
1,3%
1,5%
1,7%
2,5%
2013 / prům.roč
2013
prům ní tempo
(2001-03) růstu
2 066
1,90
6,3%
2 263
2,13
7,1%
1 357
2,72
8,7%
1 305
3,81
12,6%
976
4,31
15,3%
1 656
2,38
8,0%
2,7%
 Podpory 3x větší, část prosakuje vlastníkům ZP
80%
Podíl pachtovného na provozních dotacích (%)
Kukuřičná
70%
Řepařská
60%
Bramborářská
50%
Bramborářsko-ovesná
40%
Horská
30%
20%
10%
0%
11
Zdroj: FADN
 Dynamicky rostoucí význam příjmu z BPS dosahující 5 % z
celkové zemědělské produkce
6000
6,0%
Tržby z prodeje elektřiny z BPS a jejich význam na celkové zemědělské
produkci
mil. Kč
5000
5,0%
4,0%
4000
3,0%
3000
2,0%
2000
1,0%
1000
0
0,0%
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Tržby z prodeje elektřiny z BPS (mil. Kč)
Podíl tržeb z BPS na celkové zemědělské produkci (veškeré) %
Podíl tržeb z BPS na celkové zemědělské produkci (podpořené) %
12
Zdroj: Databáze Albertina, ČSÚ – SZÚ, CZBA
Podíl na zem. produkci
7000
Podpory průsakem zvyšují i kupní cenu půdy
Další příčiny růstu:
 Postupné ukončování prodeje státní půdy
 2Snaha podniků o koupi půdy (zabránění průsaku)
2
cen
zemědělské
půdy (Kč/m ) podle různých z
č/m Vývoj
) podle
různých
zdrojů
podíl
vlastní
půdy z 10,7
% na 28 % (17 % u PO a 52 % u FO)
 vstupem nezemědělského kapitálu 2012
(IS) / prům.ročn
2004 2008 Databázový
2011 2012zdroj
2013
Roční nárůst cen zem. půdy 2004-2013
ÚZEI- obchodní
smlouvy
7,4
9,8
9,1 10,9
4,2 státní
6,1 půdy
6,4 podle
6,6 § 7x
Prodej
PGRLF
3,8
4,7 11,3
- 11,7
2004
1,57
3,03
2004
2008 2011 2
í tempo
růstu
7,4
9,8
8,0%
5,8% 6,1
4,2
6,4
14,9%
3,8
4,7 11,3
Zdroj: ČSÚ; ÚZEI; PF ČR; SPÚ; PGRLF
13
Případová studie 1 - Kapitalizace podpor ve vztahu
k uspořádání pozemků (pozemkovým úpravám)
Cíl studie: Prozkoumat podnikové a místně specifické
faktory a jejich vliv na růst pachtovného (včetně role
pozemkových úprav)
Závisle prom.: pachtovné/ha
ČPH bez podpor
B - jednotná platba na plochu (SAPS) (ha)
G - ostatní plošné podpory (ha)
C - podpory vázané na zvířata (ks/VDJ)
F - podpory LFA (ha)
D - podpory vázané na vstupy (ha)
A - podpory vázané na produkci (t)
E - environmentální podpory (ha)
proc. podíl dokonč.KPÚ v k.ú.
prům. ÚCZP
proc. podíl najaté z.p.
proc. podíl podniků PO v k.ú.
dummy - podnik PO
hodnota celkové produkce
proc.podíl RV na celkové produkci
konstanta
N
F-test
R2
-
2001-2003
Odhad,
jednotky regresní t-test sign.
koef.
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
Kč/ha
%
Kč/m2
%
%
Kč/ha
%
-
0,0086
-0,0131
0,0022
0,0298
0,2462
0,0451
-0,0429
99,917
1,971
-0,7132
-144,23
0,0002
1,941
-157,30
1020
127,55
0,6231
4,49
-0,57
0,08
1,69
5,67
2,34
-0,07
24,31
3,02
-1,52
-4,98
0,48
3,60
-2,33
0,000
0,568
0,932
0,092
0,000
0,020
0,943
0,000
0,003
0,128
0,000
0,628
0,000
0,020
0,000
2004-2008
Odhad,
regresní t-test sign.
koef.
0,0076
0,1184
-0,0532
0,0280
0,0913
0,0212
0,2267
0,0240
1,1629
129,12
4,565
-1,0250
-92,435
0,0008
1,0394
-499,17
1700
188,55
0,6269
4,66
5,78
-1,79
1,18
5,57
0,53
8,29
2,22
2,70
29,72
6,07
-2,23
-3,36
2,47
1,68
-6,13
0,000
0,000
0,074
0,239
0,000
0,594
0,000
0,026
0,007
0,000
0,000
0,026
0,001
0,014
0,094
0,000
0,000
Dokončené pozemkové úpravy zvyšují úroveň pachtovného – tím mohou
paradoxně zrychlit míru kapitalizace podpor;
Ale, silnější pozice podniků (zastoupení) PO na obhospodařované výměře v
regionu snižuje nájemné.
Závěr z PS1
 Podniky velmi silně vnímají stupeň konkurenčního prostředí při
nákupu i nájmu zemědělské půdy
 tj. 93% podniků hodnotí míru konkurence na trhu se zem. půdou
silnou nebo velmi silnou (VZ 2011).
 Pozitivní dopad odbourání transakčních nákladů spojených s
uspořádáním pozemků (tedy provedení KPÚ) může na druhé
straně urychlit přeliv plateb do cen pachtovného.
 Do pachtovného se promítaly v největší míře
 podpory vázané na hodnotu produkce ve výši 22 %
 SAPS s více jak 11 %
 LFA platby s 9%
Případová studie 2
Dopady zlepšování mobility zemědělské půdy v NČS
Cíl studie: Jak transakční náklady vyplývající z
různé vlasntnické a uživatelské fragmentace
ovlivňují strukturální změny v regionu
Fragmentace vlastníků v modelu
(Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009):
 Účinky (nerovné) uživatelské a vlastnické fragmentace na
restrukturalizaci farem,
 Čím větší je uživatelský blok, tím vyšší transakční náklady pro
vlastníka pozemku v něm umístěném (např. 2000 Kč/parcela nacházející
se uvnitř 10ha půdního bloku),
 Modelovaná struktura farem na Vysočině,
 Simulovaná politika před a po vstupu do EU (do 2013).
Využívaná zemědělská půda podniky právnických a fyzických osob (modelová
projekce)
35000
PO s TN
30000
PO bez TN
půda (ha)
25000
20000
15000
FO bez TN
10000
5000
FO s TN
0
1
3
5
7
Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009
-
9
11
13
roky
15
17
19
21
23
Fragmentace – a tím přítomnost TN - jednoznačně snižuje množství transakcí s
půdou.
Bez TN (oproti scénáři s TN) by podniky PO snížily výměru ve prospěch IF ve
sledovaném období přibližně o 14 %.
25
Průměrná velikost PO (ha)
1260
1240
1220
PŘI existenci transakčních
nákladů
Půda (ha)
1200
1180
BEZ existence tr.
nakladů
1160
1140
1120
1100
1
3
5
7
9
11
13
roky
15
17
19
21
23
Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009
-
Při existenci transakčních nákladů dochází ke stabilní, resp. mírnému růstu
obhospodařované výměry PO.
Oproti alternativnímu scénáři (bez transakčních nákladů) podniky PO ztratí v
simulovaném období přibližně v průměru 150 ha.
25
Pachtovné (€/ha), modelová projekce
300
FO s tr. nakl.
250
FO bez tr. naklady
Cena pachtu (€/ha)
200
150
PO s tr. naklady
100
50
0
1
3
5
7
9
11
13
roky
15
17
19
21
23
25
Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009
-
Transakční náklady související se změnou uživatele pozemku snižují tempo růstu
pachtu u podniků právnických osob.
Podniky FO musejí vynaložit na získání dodatečné půdy vyšší nabídku, aby pokryly
vyšší TN, tím zvyšují cenu pachtu (přibližně až o 100 % oproti PO).
Závěr z PS2
 Transakční N., které zdražují nakládání (vyjmutí) a směnu
uživatele zvýhodňují stávající subjekty na půdě, protože v
(krátkém) období nemusí platit konkurenční výši nájmu.
 Celkové tempo růstu pachtovného poté závisí na vytvořené
přidané hodnotě z půdy: tedy na schopnosti ostatních
subjektů pokrýt v nabízené ceně nájmu také transakční
náklady.
 Přesto, transakční N. postupně tlačí se zpožděním pachtovné
nahoru a zprostředkovaně zvýhodňují vlastníky, jejichž
pozemky nejsou TN dotčené.
Souhrnné závěry
 (Přímé) platby, podpora diversifikace hospodářství (zejm.
bioenergetika), jak zemědělští tak zejména nezemědělští investoři
stimulují transakce s půdou;
 Transakční náklady spojené s různě fragmentovanými vlastnickými
a koncentrovanými uživatelskými tituly zpomalují nebo zdražují
objemy transakcí (včetně změn nájemců), ale nezastaví je.
 Modelové propočty ukazují, že velikostně menší (individuální)
hospodářství musejí v důsledku existence tran. nákladů platit vyšší
nájemné, aby získali nebo udrželi svoji půdu.
 Rostoucí podíl nezemědělského kapitálu do půdy může v delším
období vést k tomu, že bude neúměrně upřednostňován
krátkodobý zisk z půdy oproti zajištění (dlouhodobé) kvality půdy.
DĚKUJEME ZA POZORNOST
[email protected]
[email protected]
Studie
 Del Corall et. al (2011): nižší roztříštěnost půdy vyplývající z pozemkové
reformy zvyšuje zisk mléčných farem o 14%.
 Jabarin and Epplin (1994) analyzoval dopad fragmentace pozemků do
výrobních nákladů pšenice v Jordánsku.
 Nguyen et al. (1996), Wan and Cheng (2001) and Tan et al. (2010) zjišťoval
dopad fragmentace na produktivitu a technickou efektivnost farem
produkujících rýži v Číně.
 Kawasaki (2010) hodnotil náklady a přínosy plynoucí pěstitelů rýže z
fragmentace pozemků v Japonsku.
 Rahman and Rahman (2008) a Parikh and Shah (1994) se na příkladu
Bankladéše resp. Pákistánu zabývali vlivem roztříštěnosti půdy na
technickou efektivnost farem.
 Di Falco et al. (2010) analizovali jak se roztříštěnost projevuje v ziskovosti
bulharských farem.
 Latruffe, L. and Piet, L. (2013) studovaly vliv roztříštěnosti zemědělských
pozemků na výkonnost francouzských farem (v regionu Brittany).
 Sklenicka et. al. (2014) The Farmland Rental Paradox: Extreme land
ownership fragmentation as a new form of land degradation
Zdroje
 K. Kellermann, C. Sahrbacher, L. Jelinek and K. Happe (2006): Impacts of
an increasing land mobility in NMS – a case study of the Czech region
Vysočina. EAAE Seminar 28-29.06.2006, Praha
 Medonos, T. et. Al (2011). Nájemní vztahy k půdě a kapitalizace podpor v
cenách nájemného. Výzkumná zpráva z Výzkumného záměru Mze za rok
2009, (MZE 0002725101)
 Latruffe, L. and Piet, L. (2013): Does land fragmentation affect farm
performance? A case study from Brittany (WP Nr. 40), Factor Market
Project.

Podobné dokumenty

1 2.1 Plocha - Point of View

1 2.1 Plocha - Point of View Tento produkt je vysoce pokročilé elektronické zařízení. Rozbor, oprava nebo úprava zařízení bez potřebných znalostí a opatření může vést k nebezpečným situacím s možností poškození produktu nebo v...

Více

- Philip Morris International

- Philip Morris International Tříletý plán pro spotřební daň u tabákových výrobků pro roky 2016-2018 splňuje požadavky EU Zvýšení spotřební daně od ledna 2016, ledna 2017, ledna 2018 Stanovení pevného data doprodeje cigaret kon...

Více

Präsentation 1

Präsentation 1 českého zemědělství (druhým, resp. prvním byl přechod ekonomiky z centrálně plánované na tržní v roce 1989). Zásadní vliv na vývoj českého zemědělství po vstupu do EU má Společná zemědělská politik...

Více

1. závod

1. závod XXIV. ročník Beskydského turné žáků ve skoku na lyžích

Více

Stáhnout - fačr

Stáhnout  - fačr stejně tak nesmí zapomínat na jeho budoucnost a svěží vítr, který by do naší struktury měla vnést nová­‑mladá krev. Ačkoliv nejsem v práci s moderními technologiemi zrovna obratný, vnímám iniciativ...

Více

Implementační akční plán - Zemní plyn a biometan v dopravě

Implementační akční plán - Zemní plyn a biometan v dopravě ROZŠÍŘIT  SORTIMENT  VOZIDEL  S  POHONEM  NA  ZEMNÍ  PLYN  A  BIOMETAN  O  DALŠÍ  TYPY   1.  STRUČNÝ  SOUHRN   2.  TÉMATA  VHODNÁ  K  VÝZKUMU,  K  VÝVOJI...

Více

Zaměstnanost a venkovský rozvoj

Zaměstnanost a venkovský rozvoj Podmínky na trhu zemědělské produkce – úbytek ŽV a tendence k „monokulturnímu“ užití zdrojů s nižší potřebou práce. Faktory (+) a) Náklady příležitosti být zaměstnán na venkově/v jiných sektorech. ...

Více

Konkurenceschopnost a ekonomická výkonnost české zemědělské

Konkurenceschopnost a ekonomická výkonnost české zemědělské Záporné saldo celkového agrárního zahraničního obchodu ČR bylo v roce 2014 o 46,5 % menší neţ v roce 2007 (Tabulka 3). V průběhu období kolísalo, ale zůstávalo záporné. Z vývoje zahraničního obchod...

Více

Nápojový lístek2010

Nápojový lístek2010 Cafe latté Cafe latté - vanilka, karamel, čokoláda Vídeňská káva ( káva + vaječný krém ) Alžírská káva

Více