Výstupy, priority, doporučení

M U L T I K U L T U R N Í C E N T R U M P R A H A , z. s.
Multikulturní centrum Praha, Náplavní 1, 120 00 Praha 2
Telefon.: 296 325 345, Fax: 296 325 348
e-mail: [email protected], www.mkc.cz
Integrační workshop v Karlových Varech,
30.10.2014
Výstupy, priority, doporučení
Editoři: Jan Dítko, Jakob Hurrle, Laura Kopecká, Klára Fiedlerová
Leden 2014
Tato aktivita je součástí projektu Na práci v ČR (Integrace cizinců na trhu práce v ČR: posílení role českých měst)
financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
1
Obsah
1 Úvod .................................................................................................................................................................. 4
Analýza situace v oblasti integrace cizinců v Karlových Varech .................................................. 6
2 Výstupy integračního workshopu v Karlových Varech .............................................................. 15
2.1 Informace a participace............................................................................................................. 18
2.1.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Informace a participace: ............. 18
2.1.2 Mapování situace v oblasti Informace a participace ......................................... 19
2.1.3 Cíle v oblasti Informace a participace..................................................................... 20
2.1.4 Shrnutí a doporučení v oblasti Informace a participace ................................. 21
2.2 Vzdělávání a jazyk ....................................................................................................................... 24
2.2.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Vzdělávání a jazyk ........................ 24
2.2.2 Mapování situace v oblasti Vzdělávání a jazyk ................................................... 25
2.2.3 Cíle v oblasti Vzdělávání a jazyk ............................................................................... 26
2.2.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Vzdělávání a jazyk ........................................ 27
2.3 Volný čas a kultura ...................................................................................................................... 30
2.3.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Kultura: ............................................. 30
2.3.2 Mapování situace v oblasti Volný čas a kultura .................................................. 31
2.3.3 Cíle v oblasti Volný čas a kultura .............................................................................. 32
2.3.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Volný čas a kultura ....................................... 34
2.4 Sociální práce a bezpečnost ..................................................................................................... 36
2.4.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Sociální práce a bezpečnost: ..... 36
2.4.2 Mapování situace v oblasti Sociální práce a bezpečnost ................................. 37
2.4.3 Cíle v oblasti Sociální práce a bezpečnost ............................................................. 39
2.4.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Sociální práce a bezpečnost ...................... 40
2.5 Podnikání a obchod .................................................................................................................... 42
2
2.5.1 Hlavní identifikovaná témata v oblasti Podnikání a obchod: ........................ 42
2.5.2 Mapování situace v oblasti Podnikání a obchod................................................. 43
2.5.3 Cíle v oblasti Podnikání a obchod ............................................................................ 44
2.5.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Podnikání a obchod ...................................... 44
Příloha: Seznam účastníků ........................................................................................................................ 46
3
1 Úvod
Stěhování lidí ze zemí s odlišným kulturním zázemím proměnilo v posledních dekádách
tváře mnoha evropských měst. Změnu skladby obyvatelstva lze od roku 1990 pozorovat
i v Karlových Varech, kde podle MV ČR dosáhl v roce 2014 podíl cizinců 10,4 %. Je to
hodnota srovnatelná s některými městy na Západě a vyšší než ve zbytku České republiky
(4,4 %), což vypovídá o atraktivitě tohoto města. Vzhledem k vysokému počtu migrantů
může překvapit, že město Karlovy Vary začíná vnímat otázku integrace migrantů
intenzivněji jako pole pro městskou politiku teprve v poslední době. Na jednu stranu lze
absenci zájmu magistrátní politiky o toto téma vysvětlit tím, že město dlouho chápalo
cizince jako lázeňské hosty, a též tím, že integrační proces probíhá relativně samovolně a
bez problémů – zatím nelze pozorovat trend vedoucí ke vzniku etnických ghett nebo k
interkulturním střetům, díky kterým se otázka integrace dostala do centra pozornosti
mnoha lokálních politiků na Západě. Situace v západních městech však zároveň přináší i
poučení, že je vždy mnohem lepší (a mnohem levnější a efektivnější) vzniku problémů
v soužití preventivně předcházet, než se pokoušet o hašení požárů. Proto je velmi
chvályhodné, že magistrát města vyjádřil zájem tuto problematiku řešit a zapojuje se do
této iniciativy.
Město Karlovy Vary nabývá již mnoho let zkušenosti v oblasti soužití s cizinci, přičemž
proces integrace probíhá do určité míry přirozeně v lokálních školách. Zároveň je
potřeba si uvědomit že mnoho aktivit města má na cizince nějaký dopad, jakkoli jim
nejsou primárně určeny. Tyto zkušenosti místních úředníků, učitelů a pracovníků
neziskových organizací je možno využít jako základní stavební kameny v procesu
integrace cizinců i v dalších oblastech.
Vzhledem k existujícím počátečním zkušenostem na poli integrace v oblasti vzdělávání
je realizace workshopu pro integraci cizinců další logický krok, který může pomoci
přistupovat k otázkám integrace komplexně a strategicky. Workshop se odehrál 30. října
2014 pod vedením neziskové organizace Multikulturní centrum Praha. Struktura
workshopu byla inspirována integračními workshopy, které projektový partner
Multikulturního centra Praha, německá nadace Bertelsmann-Stiftung, realizovala
v posledních letech v mnoha německých městech. Kromě identifikace silných a slabých
stránek a priorit byla cílem workshopu i podpora networkingu mezi aktéry z řad
migrantů, veřejného a neziskového sektoru i občanské veřejnosti. Výsledky workshopu
mají být jedním z podkladů pro proces komunitního plánování sociálních služeb a
mohou sloužit samostatně jako podkladový materiál při tvorbě projektových návrhů i
při tvorbě integrační strategie města.
Rozhodnutí magistrátu uspořádat workshop za účasti nejen jeho zaměstnanců, ale též
představitelů dalších institucí a cizineckých spolků přitom svědčí o chápání skutečnosti,
že otázku integrace cizinců lze nejlépe řešit společně koordinovaným způsobem. I když
4
na samotném workshopu nebyla příležitost otázku spolupráce mezi všemi aktéry řešit
systematicky, ukázalo se během workshopu a při přípravných rozhovorech, že by bylo
žádoucí, aby se vedení magistrátu pokusilo zlepšit tok informací a nastavení aktivit,
které mají dopad na obyvatele z řad cizinců i místních.
Výstupy z integračního workshopu v Karlových Varech, který držíte v rukou, byl
sestaven editory z Multikulturního centra na základě dokumentace workshopu.
V některých místech si editoři dovolují upozornit na skutečnost, že nastavení priorit je
odrazem složení účastníků workshopu. Z tohoto důvodu není překvapivé, že existují
oblasti, které jsou bezpochybně důležité, ale které byly účastníky workshopu
zpracovány jen okrajově, či dokonce chybí. Výsledky otevřeného workshopu nelze proto
chápat jako hotový strategický dokument, ale jako výchozí materiál pro další strategické
plánování. Dokumentace byla doplněna přehledem dat o populaci cizinců ve městě. I
přes určitý pokles migrace v posledních letech dostupná data naznačují, že cizince žijící
v Karlových Varech nelze vnímat pouze jako turisty, lázeňské hosty či dočasné migranty
– cizinci se naopak stávají trvalými obyvateli základních sídelních jednotek. Proměna,
kterou město v posledních letech prochází, může být chápána i jako potenciál pro další
rozvoj – stejně tak ale může nevhodné nastavení politik nebo jejich absence vést ke
vzniku konfliktů a zhoršování sousedských vztahů.
5
Analýza situace v oblasti integrace
cizinců v Karlových Varech
V Karlových Varech dochází podobně jako na národní úrovni k postupnému trvalému
usidlování cizinců, jejichž příliv začal již v 90. letech. Pozvolný nárůst cizinecké populace
získal na intenzitě v roce 2006. Spolu se zpřísněním migrační politiky se od roku 2008
počet cizinecké populace stabilizoval a později mírně klesl. Ve městě se zvýšil podíl
cizinců s trvalým pobytem, který je podle informací OAMP v kontextu Česka obecně
vyšší (u cizinců ze třetích zemí dělal podíl osob s trvalým pobytem v roce 2012 více než
63%)1.
Mapa 1: Zastoupení cizinců v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role v %*
1
Zdroj: OAMP MV ČR, 2012
6
Mapa 2: Zastoupení cizinců v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role v počtech*
Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 (dále SLDB 2011) má krajské
město Karlovy Vary 48 639 obyvatel, z čehož je 5 771 cizinců (11,8 %).2 V témže roce byl
pro srovnání celkový počet cizinců žijících v České republice spočten na 512 516, tedy
4,9 % obyvatel. Vyšší počet cizinců v Karlových Varech vůči průměru je dán vedle toho,
že se jedná o městský celek, který nabízí obecně více pracovních i podnikatelských
příležitostí, zejména díky atraktivitě lázeňského charakteru města Karlovy Vary. Vedle
toho, že mají Karlovy Vary i atraktivní okolí a dobré podmínky pro život, přitahuje hlavní
skupinu migrantů z Ruska a Ukrajiny a dalších postsovětských zemí i jazyková blízkost.
V kontextu celé České republiky jsou v Karlových Varech silněji zastoupeni cizinci s
dobrým či nadprůměrným sociálním postavením. Nejpočetnější skupiny cizinců tvoří
občané Ruska (1 881), dále Ukrajiny (882), Vietnamu (774), Německa (423), Slovenska
(229) a Kazachstánu (122). O záměrech dlouhodobého či trvalého přesídlení cizinců do
Karlových Varů svědčí usidlování celých rodin cizinců a také počet dětí na základních
školách. V roce 2013 zde navštěvovalo základní školy 218 dětí cizinců, mezi nimi nejvíce
Rusů, Ukrajinců a Vietnamců, kteří tvořili bezmála 6 % žáků. Nejvyšší podíl dětí cizinců,
téměř 20 %, registruje ZŠ jazyků v Libušině ulici.
2
V období 2011-2014 došlo k mírnému poklesu počtu cizinců.
7
Tabulka 1: Celkový počet žáků cizinců ve školách v Karlových Varech
Celkem dětí-cizinců v ZŠ
z toho občanů Ruska
z toho občanů Vietnamu
z toho občanů Ukrajiny
2007
260
77
67
44
2008
257
95
70
31
2009
174
67
53
22
2010
264
108
54
34
2011
246
96
49
42
2012
239
86
39
46
2013
218
77
35
48
Tabulka 2: Vývoj počtu žáků cizinců v jednotlivých školách v Karlových Varech
2009
ZŠ 1. máje 1, Karlovy Vary
4
ZŠ Kollárova 19, Karlovy Vary
41
ZŠ Konečná 25, Karlovy Vary
22
ZŠ Krušnohorská 11, Karlovy Vary
13
ZŠ jazyků, Libušina 31, Karlovy Vary
0
ZŠ Moskevská 25, Karlovy Vary
42
Spec. ZŠ Mozartova 7, Karlovy Vary
0
ZŠ Poštovní 19, Karlovy Vary
11
ZŠ a ZUŠ Šmeralova 15, Karlovy Vary
32
ZŠ Truhlářská, Karlovy Vary
9
2010
6
44
19
11
85
54
0
12
28
6
2011
6
43
13
10
81
55
0
10
21
7
2012
8
34
16
12
81
49
0
12
17
10
2013
8
34
16
11
69
45
0
8
17
10
Graf 1: Vývoj počtu dětí cizinců ve školách v Karlových Varech
8
Graf 2: Vývoj počtu dětí po národnostech
Populace cizinců je ve městě nerovnoměrně rozmístěna v závislosti na sociálním statusu
a zemi původu. Cizinci z postsovětských zemí žijí především v lázeňské zóně v centru
města, ve vilové čtvrti v Drahovicích a některých oblastech nové bytové výstavby. V
lázeňské zóně se koncentruje skupina nejmajetnějších cizinců původem z Ruska a
Ukrajiny, Německa a Kazachstánu. Relativně sociálně slabší Ukrajinci mají
rovnoměrnější zastoupení také ve vnitřním městě a na sídlištích.
Mapa 3: Počty cizinců z postsovětských zemí v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role *
9
Mapa 4: Občané RSFR v počtech v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role *
Mapa 5: Občané Ukrajiny v počtech v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role *
10
Mapa 6: občané Německa v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role v počtech*
Odlišné trajektorie usidlování mají Vietnamci, kteří míří mimo lázeňském území a
nejčastěji bydlí ve vnitřním městě, a to v částech Pod lesem, Rybáře a Střed.
11
Mapa 7: Občané Vietnamu v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role v počtech*
Nerovnoměrné rozmístění lze pozorovat i na základě analýzy podrobnějších dat z SLDB
2011, ve které bylo město Karlovy Vary rozděleno do 50 základních sídelních jednotek
(ZSJ). Ty dohromady vytvářejí lázeňské území, vnitřní město, vilovou čtvrť, sídliště a
příměstskou zónu. Nejvíce cizinců se usidluje ve vnitřním městě v ZSJ Vítězná, Střed,
Rybáře a Pod lesem, kde žije celkem 1792 cizinců. V ZSJ Vítězná a Pod lesem přitom
představují cizinci čtvrtinu obyvatel. Nejvyšší počet a nejvýraznější podíl cizinců je v
lázeňském území a okolních ZSJ Na výsluní a Na vyhlídce, kde bydlí 1 412 cizinců, kteří
tvoří třetinu místních obyvatel. Cizinci se dále koncentrují ve vilových čtvrtích a
rezidenčních oblastech v Dolních a Horních Drahovicích, Doubí, Dvorech a Nových
Domcích, kde bydlí 1235 cizinců. Z toho nadprůměrné 13 % zastoupení mají cizinci v
Dolních a Horních Drahovicích. V ZSJ s velkými sídlišti Tuhnice, Čaňkovská, Růžový Vrch
a Stará Role bydlí 579 cizinců. Nejvyšší zastoupení z toho přitom mají cizinci na
sídlištích v Tuhnicích a Čaňkovská, kde tvoří 6 -8 % obyvatel. V ostatních ZSJ bydlí pouze
malý počet cizinců. Nízký absolutní počet (103 cizinců), ale vysoké relativní zastoupení
(v průměrů 27 %) mají cizinci v okolí průmyslových podniků v ZSJ Mattoniho nábřeží a
Na sklárně a v blízkosti karlovarského letiště v ZSJ Hůrky.
Vedle krátkodobých návštěvníků a sezónních migrantů zde během dne pobývají také
trvale žijící cizinci, kteří v lokalitě pracují a podnikají. Jedním ze zajímavých zjištění
předchozích výzkumů v oblasti cizinců v Karlových Varech je rozpor mezi vnímaným a
skutečným zastoupením cizinců v Karlových Varech. Tento rozpor lze pozorovat na
12
několika úrovních: je potřeba rozlišovat mezi oficiálními údaji o počtech cizinců s
trvalejšími formami pobytu a skutečnou přítomnost cizinců, která je zpravidla vyšší.
Platí to obzvlášť pro lázeňskou sezónu, během které se počet cizinců obvykle výrazně
zvyšuje. Do města přijíždějí lázeňští návštěvníci, turisté nebo sezónní migranti, kteří ve
městě bydlí pouze několik měsíců v roce. Dalším aspektem je vnímání vyšší přítomnosti
rusky mluvících cizinců v městě, než je jejich skutečné zastoupení. Souvisí to znovu
se silnou koncentrací ekonomických, spotřebních a rekreačních aktivit rusky mluvících
cizinců především v lázeňské zóně.
Lázeňský provoz a přítomnost cizinců, kteří jsou v Karlových Varech zastoupeni jak
v roli hostů, tak i investorů, jsou zcela klíčové pro fungování místní ekonomiky. Platí to o
to víc vzhledem k problematickému postavení zbytku Karlovarského kraje, kde se
periferní venkovské oblasti střídají s oblastmi dominované těžbou a těžkým průmyslem.
Pro samotné město Karlovy Vary jsou podle Strategického plánu udržitelného rozvoje
města zásadní priority rozvoj lázeňství, cestovního ruchu, průmyslu, kvality života a
kvality správy města. Jakkoli město začíná objevovat otázku participace cizinců na životě
ve městě jako oblast městské politiky teprve v poslední době, je třeba říci, že jeho
specifické postavení ho vede už dlouhodobě k jinému pohledu na cizince. Na rozdíl od
jiných měst nejsou cizinci v Karlových Varech primárně vnímáni jako cílová skupina
příjemců pomoci, ale hlavně jako aktéři rozvoje lázeňství a turismu. Jde především o
zahraniční hosty (v roce 2013 se v Karlových Varech ubytovalo 137 000 cizinců, kteří
tvoří 85 % všech návštěvníků) a investoři (v lázeňské zóně vlastní cizinci z
postsovětských zemí podle odhadů asi 70% rezidenčních nemovitostí a asi polovinu
lázeňských a ubytovacích zařízení). Na druhou stranu jsou součástí reality ve městě také
určité obavy z ekonomické moci cizinců, kteří jsou někdy viněni z vytlačování
normálního městského života z lázeňské zóny.
Otázky integrace cizinců se v Karlových Varech začínají otevírat až v posledních letech.
Na úrovni města chybí přehledové studie o cizinecké populaci, která by mapovala
charakteristiky a postavení populace cizinců v Karlových Varech (určitý prvotní vhled
nabízejí studie z D. Drbohlava a kol. z roku 1999 a Sýkory a kol. z roku 2010). Ve městě
zatím není speciální poradní orgán, instituce nebo pracovník, který by se problematikou
integrace cizinců zabýval. Na krajské úrovni funguje Výbor pro národnostní menšiny,
kde mají mezi cizinci zastoupení občané Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Vietnamu,
Německa, Maďarska a Slovenska. Situaci cizinců a podporu jejich integrace mapuje a řeší
především CPIC (Centrum pro podporu integrace cizinců při SUZ MV ČR). Přímo na
místě ovšem působí několik místních cizineckých spolků. Jejich cílem je především
udržování a rozvoj vlastní kultury a tradic, zároveň ale v některých případech i
poradenství a pomoc v rámci a mezi komunitami a též spolupráce mezi nimi. V současné
době patří mezi nejvýznamnější z nich sdružení Svaz Ukrajinců Bohemie, VietHelp,
Spolek pravoslavných věřících při kostele sv. Petra a Pavla a Integra - spolek podpory
migrantům.
13
Další zdroje:
Drbohlav, D. a kol. (1999) Ruská komunita v České republice: Výsledky dotazníkového
šetření. Praha.
Sýkora, L. A kol. (2010) Případová studie rezidenční segregace v Karlových Varech.
Praha.
*Obce Kolová a Nová Role byly na mapách zahrnuty do Karlových Varů na základě
výzkumu CVMR v r.2010, který v těchto obcích indikoval zvýšený počet cizinců.
14
2 Výstupy
integračního
v Karlových Varech
workshopu
Jednodenní integrační workshop, který proběhl 30. října 2014 v prostorách Alžbětiných
lázní v Karlových Varech, měl několik cílů. V první fázi workshopu šlo o vzájemné
seznámení účastníků a vyjasnění toho, jaké oblasti integrace (např. školství, sociální
práce, poskytování jazykových kurzů, podnikání atd.) jsou na workshopu vůbec
personálně zastoupeny. Na tuto fázi přímo navazoval volný brainstorming na otázku,
které z těchto oblastí integrace účastníci považují osobně za nejdůležitější a jakými
tématy by se mělo město zabývat.
Zachycená témata pak byla rozčleněna do 7 oblastí (rámeček 1), na které se účastníci
v následujících plánovacích fázích soustředili v rámci pracovních skupin, které k těmto
tématům vznikly.
15
Tabulka 3: Tematické oblasti
Oblast
Informovanost a komunikace
Vzdělávání a jazyk
Participace a podpora cizinec.
sdružení
Bezpečnost
Sport, volný čas, kultura
Sociální práce
Podnikání, ekonomika a obchod
Počet témat pro oblast
14
16
7
2
10
4
3
V další fázi bylo na základě výše uvedeného rozčlenění vytvořeno 5 pracovních skupin:
 Informovanost a participace (tyto dvě oblasti byly z důvodu tematické příbuznosti
sloučeny do jedné pracovní skupiny)
 Vzdělávání a jazyk
 Volný čas a kultura
 Sociální práce a bezpečnost (tyto dvě oblasti byly z důvodu tematické příbuznosti
sloučeny do jedné pracovní skupiny)
 Podnikání a obchod
Každá pracovní skupina pak vytvořila SWOT analýzu své oblasti, na jejímž základě byly
vyhodnoceny silné a slabé stránky, identifikovány příležitosti a potenciální hrozby,
následně formulovány vize a nakonec vytvořeny akční plány pro jejich realizaci.
Následující dokumentace výstupů nepředstavuje výsledky jednotlivých fází
v chronologickém pořadí, ale zařazuje je tematicky (nebo sektorálně) do pěti kapitol:
2.1 Informace a participace, 2.2 Vzdělávání a jazyk, 2.3 Volný čas a kultura, 2.4 Sociální
práce a bezpečnost a 2.5. Podnikání a obchod.
Chceme předem upozornit na důležitý fakt, a to že jakkoli jsou výsledky workshopu
cenným podkladem pro další zpracování, nelze je považovat za hotový strategický plán.
Výsledky jsou silně ovlivněny skladbou účastníků workshopu, která se navíc částečně
lišila v dopolední a odpolední části workshopu. Jak ukazuje následující přehled výstupů,
lze též identifikovat určitá „bílá místa“, která z kapacitních důvodů nebyla na workshopu
zpracována, či k nim byl definován malý počet témat.
16
Tabulka 4: Přehled práce v pracovních skupinách
Identifikace
silných
a
slabých
stránek
Formulace
vize
Vypracované
akční
plány
pro jednotlivé
strategické
cíle
Informace
a
participace
Vzdělávání
a jazyk
Kultura
Sociální
Podnikání a
práce
a obchod
bezpečnost
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Vypracován1
akční plán (a
náznak 2.
akčního plánu)
Vypracován 1
akční plán
Vypracován
1 akční plán
Vypracován 1
akční plán
Chybí,
doporučujeme
doplnit
V počáteční fázi workshopu, věnované formulaci vize do budoucnosti, účastníci napsali
svoji představu o ideálním stavu v roce 2020 na kartičky, které byly následně tematicky
seřazeny. To umožnilo formulovat nadřazující vize, k nimž se vztahují akční plány, které
byly formulovány v pozdější části programu.
17
2.1 Informace a participace
2.1.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Informace a participace:
18
2.1.2 Mapování situace v oblasti Informace a participace
2.1.2.1 Stávající aktéři a aktivity
 Sdružení národnostních menšin (některá mají i svá média a náboženské spolky)
 CPIC (Centrum pro podporu integrace cizinců je projektově zřízený subjekt
podléhající Správě uprchlických zařízení MV ČR poskytující jazykové, právní a
sociální služby formou převážně vzdělávacích kurzů a poradenství. Cílovou
skupinou jsou osoby z třetích zemí s dlouhodobým či trvalým pobytem)
 Výbor pro národnostní menšiny
 Platforma subjektů pracujících s cizinci
 Soubor Dyleň
 Mezinárodní folklórní festival (1 den zaměřený na národnostní menšiny)
 Konzulát RF v KV
 Diskusní fóra v rámci projektu Zdravé město (+Mladé fórum)
 Studentský parlament
 Buddhistické centrum
 Webový portál města
 Radniční listy
 Primátorský den – právní poradenství zdarma

2.1.2.2 Silné a slabé stránky
Tabulka 5: Silné a slabé stránky informace a participace
Silné stránky
+
spolupráce
sdruženími
Slabé stránky
CIC
s jednotlivými - Chybí překlady informací do
cizojazyčných mutací (co dělat když…,
webový portál, Radniční listy)
+ základní informace a kontakty na
hnutí a zástupce menšin na webu - Absence zástupců menšin v orgánech a
krajského úřadu KV kraje
strukturách města (komise, výbory)
+ podpora mezinárodního folkového - Absence komise pro národnostní
festivalu městem KV
menšiny
- (Informační) uzavřenost konzulátu RF
- Minimální využití komunikace menšin
v rámci diskusních fór a jiných
nabízených možností (primátorský den,
studijní programy)
-
Absence
neziskových
organizací
19
s cílovou skupinou cizinci
2.1.3 Cíle v oblasti Informace a participace
V rámci workshopu byly definovány 4 hlavní cíle:
A. Pravidelná setkávání zástupců cizinců a menšin se zástupci města a dalších
institucí
B. Webové stránky města poskytují jasné informace pro cizince (jazykové mutace,
odkazy, tlumočení - stránky se rozšíří o část pro cizince a budou informovat a
kontaktních místech, podmínkách legálního pobytu, důležitých aspektech občanského
života, řešení životních situací, pozvánky na akce apod.)
C. Podpora prezentace cizinců vůči majoritní populaci (dny jiných kultur, sportovní akce,
food festival, umělecké soubory, historie, jazyky, tradice)
D. Studie zaměřené na současnou situaci a směřování (lze využít stávajících studií)
Cíle A a B, které získaly nejvíce preferenčních bodů, byly rozpracovány do podoby
akčních plánů:
Akční plán Informace a Participace A: Pravidelná setkávání zástupců cizinců a menšin se zástupci města a
dalších institucí
Strategická
aktivita
Dílčí aktivita
Kdo
Podporovat
Najít
prostor MM (p.
rozvoj
setkávání
Baumannová)
organizací
cizinců
Vytvoření
MM + p.
zajistit
seznamu zástupců Vaculík (KÚ
nebytové
cizinců
(vč. KV)
prostory
neorganizovaných
skupin)
Vytvoření
MM + CPIC
seznamu dalších
aktérů
Kdy
Ukazate Finance
l
Za 2 roky? místnost MM
2016
nejdříve
seznam
seznam
20
Nastavení pravidel MM
setkávání
setkání
Akční plán Informace a participace B: Webové stránky města poskytují jasné informace pro cizince
Strategická
aktivita
Webové
stránky
města
poskytují
jasné
informace
pro cizince
Dílčí aktivita
Kdo
Kdy
Ukazate Finance
l
Příprava projektu Odbor dotací a Deadline
Existenc Tzv.
–formální stránka strategií
pro podání e webu
„emerge
žádosti
o
ntní“
grant:
projekty
16.2.2015
MV3
Příprava projektu Odbor
–
obsahová zodpovědný za
stránka
integraci
2.1.4 Shrnutí a doporučení v oblasti Informace a participace
Shrnutí
Město Karlovy Vary si uvědomuje potřebu se tématikou integrace cizinců zabývat, za
doklad čeho lze považovat i realizaci integračního workshopu.
Mezi silné stránky v této oblasti patří existence krajského Výboru pro národnostní
menšiny a Centra pro podporu integrace cizinců (CPIC), neboť obě tyto instituce
disponují vazbami na formální i neformální cizinecká sdružení i aktivní cizince. Ve městě
působí několik cizineckých organizací (Integra, Klub Hanoi, Viet Help, Svaz Vietnamců,
Svaz Ukrajinců Bohemie), dále zde existuje pravoslavný a buddhistický chrám. Aktivní
jsou rovněž některé facebookové stránky, např. Vietnamská komunita
(https://www.facebook.com/pages/Vietnamsk%C3%A1Men%C5%A1ina/1577914089104508?fref=pb&hc_location=profile_browser).
Město je zapojeno do projektové sítě zdravých měst a Agendy 21, komunikuje s OAMP
Ministerstva vnitra ČR a působí zde rovněž další organizace zabývající se prací
s menšinami (Člověk v tísni).
Naopak slabou stránkou je nízké zapojení těchto skupin a spolků do akcí pořádaných
městem, kde by se zároveň mohly prezentovat, dále je nedostatkem fakt, že v Karlových
Varech nepůsobí neziskové organizace s cílovou skupinou cizinci s celostátní
působností, chybí zde komise pro národnostní menšiny.
3
http://www.mvcr.cz/clanek/vyzva-k-zasilani-zadosti-o-poskytnuti-statni-dotace-na-vydaje-realizovane-v-ramciprojektu-obci-na-podporu-integrace-cizincu-na-lokalni-urovni-v-roce-2015.aspx.
21
Webové stránky města neposkytují informace o cizineckých sdruženích ani o možnosti
se do nich zapojit, chybí jazykové mutace stránek magistrátu města.
Doporučení
S ohledem na stanovené cíle doporučujeme následující:
Nedostatečná komunikace vůči cizineckým komunitám může prohlubovat izolaci a
potenciálně též vést k vyostření vzájemných vztahů mezi majoritní a menšinovou
populací. Doporučujeme tedy klást důraz jak na informovanost cizineckých komunit, tak
na informovanost majority o cizineckých komunitách přítomných ve městě, přičemž by
měly být využívány různorodé informační kanály.

publikovat na samostatném webovém portálu či na magistrátním webu
základní informace o městě, existujících institucích, vybraných městských
vyhláškách apod. v jazycích nejpočetnějších cizineckých komunit. Pro
inspiraci
viz
např.
obdobný
web
realizovaný
MM
Chomutov
(http://www.chomutov-mesto.cz/cz/informace-pro-cizince). Na financování
vzniku portálu doporučujeme využít prostředky z projektů obcí na podporu
integrace cizinců na lokální úrovni v roce 2015 (tzv. „emergentní“ projekty).

důkladně zmapovat stávající či plánované aktivity a subjekty v oblasti
informace a participace, aby se zamezilo dublování aktivit a naopak společnou
koordinací bylo dosaženo širšího využití nabízených informací a služeb (např.
http://vary.idnes.cz/rusky-mluvici-radio-a-televize-ve-varech-ffd-/varyzpravy.aspx?c=A140407_2053784_vary-zpravy_kol)

prohloubit spolupráci a pravidelnou komunikaci mezi městem a cizineckými
komunitami např. založením městské Komise pro národnostní menšiny.
Vzhledem k absenci volebního práva pro cizince v ČR pěstovat jiné formy
neformální politické participace, a to minimálně v oblastech, které se cizinců
bezprostředně dotýkají (podnikání, vzdělávání apod.). Jednou z možností
neformální participace je ustanovení tematických fokusních skupin, jejichž
prostřednictvím by bylo možné komunikovat vzájemné očekávání, požadavky a
problémy.

vybrané informace pro jednotlivé ciz. komunity šířit rovněž pomocí letáků
distribuovaných cíleně přímo cizincům či prostřednictvím cizinci často
navštěvovaných míst (např. obecně závazné vyhlášky apod.). Například ve
školách lze komunikovat skrze učitele, školní web, FB a další sociální sítě, mobilní
aplikace, akce mládeže apod.,

využít nabídky NNO či dalších subjektů na výuku k aktivní občanské
participaci, nabízet základním a středním školám spolupráci v podobě návštěv
úředníků zodpovědných za konkrétní oblast přednášky či setkání či pozvat školy
(které se předem s tématem seznámí a připraví se) na exkurzi po úřadu, kde jim
22
úředníci srozumitelně představí problematiku, kterou se zabývají a ukážou na
konkrétních příkladech, kde a jak hledat informace a jak s úřadem nejefektivněji
komunikovat, atd.

pěstovat dobré sousedské vztahy (soutěž o nejhezčí společný dvoreček nebo
vnitroblok, sousedské slavnosti na ulicích atd.), posilovat vzájemnou
komunikaci mezi majoritním obyvatelstvem a cizinci a aktivně vytvářet
podmínky pro dobré vzájemné soužití např. spoluorganizováním společných
sportovních a kulturních akcí, na jejichž organizaci a přípravě se budou podílet
sami aktéři. Tento druh akcí by měl být využit k doplnění velkých událostí jako je
folklórní festival, který může cílit pouze na určitou skupinu obyvatel. (Více též v
doporučení k oblasti workshopu Sociální práce a bezpečnost).

pokračovat v pořádání veřejných diskusních fór na téma vzájemného soužití,
rozvoje infrastruktury či nové výstavby ve městě a snažit se do těchto debat
zapojit zástupce co nejvíce cizineckých komunit.
23
2.2 Vzdělávání a jazyk
2.2.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Vzdělávání a jazyk
24
2.2.2 Mapování situace v oblasti Vzdělávání a jazyk
a) Stávající aktéři a aktivity

CPIC (Centrum pro podporu integrace cizinců je projektově zřízený subjekt
podléhající Správě uprchlických zařízení MV ČR poskytující jazykové, právní a
sociální služby formou převážně vzdělávacích kurzů a poradenství. Cílovou
skupinou jsou osoby z třetích zemí s dlouhodobým či trvalým pobytem)

ZŠ + MŠ zaměřené na integraci dětí cizinců do školních kolektivů zabývající se
multikulturní výchovou

Přípravné třídy (ve velké části škol v Karlových Varech a ve vysokém počtu)
b) Silné a slabé stránky
Silné stránky
Slabé stránky
+ CPIC poskytuje kurzy ČJ, asistenci při - v CPIC chybí některé jazyky (např.
vyřizování úředních záležitostí na mongolština)
úřadech a tlumočení
- velké množství dětí v MŠ (28 na jednu
učitelku – pokud je ve třídě 5 dětí
+ všechny školy přijímají děti cizinců
cizinců)
+ ZŠ a MŠ zaměřené na integraci dětí
cizinců (detaily chybí)
- chybí asistenti pro děti cizinců v MŠ
+ velké množství přípravných tříd
(nadstandardní
počet,
částečně
využíváno jako řešení nedostatku míst
v MŠ)
- chybí tlumočení při každodenních
záležitostech a kontaktech (komunikace
se vzdělávacími institucemi, klasicky
MŠ), tlumočení se omezuje za vyřízení
úředních záležitostí – je finančně
+ velká část rodičů je motivována
nákladné
k tomu, aby se děti vzdělávaly
- neexistuje centrální evidence dětí
+ ZŠ připravují i starší děti, které přijely
s povinnou školní docházkou
do republiky, na studium na SŠ
- neexistuje magistrátní dotační titul na
+ existují dotační tituly, z nichž lze
podporu výuky dětí-cizinců
financovat podporu výuky dětí-cizinců
- uznávání školní docházky, která je
(ESF, MŠMT)
dokončena v jiné zemi a v jiném věku
(odlišné vzdělávací systémy)
- děti bez trvalého pobytu mají problém
s umístěním do MŠ
25
- chybí program pro integraci cizinců,
rozšířený ve všech školách v KV
- děti jsou využívány jako překladatelé
(někdy na úkor docházky a školního
prospěchu)
2.2.3 Cíle v oblasti Vzdělávání a jazyk
Tato část, stejně jako předchozí, reflektuje názory účastníků pracovní skupiny. Vzhledem
k tomu, že v mnoha oblastech nepanovala ve skupině názorová shoda, jsou
prezentované cíle jakýmsi minimálním konsensem, na kterém se podařilo dosáhnout
shody. To také může pomoci vyjasnit fakt, že případná další potřebná opatření či vůbec
míra potřebnosti definovaných cílů nebyla definována.
V rámci workshopu byly definovány 3 hlavní cíle, z nichž byl do podoby akčních plánů
rozpracován jeden:
A. Zmapovat situaci a vzdělávací potřeby cizinců MŠ, ZŠ, SŠ i celoživotního
vzdělávání v Karových Varech s podporou magistrátu KV
B. Zjištěné potřeby řešit dlouhodobým projektem
(Tento cíl by posléze v procesu workshopu spojen s cílem A)
C. Vznik kontaktního místa
Centrum na podporu integrace cizinců (CPIC) poskytuje v oblasti vzdělávání a
jazykových otázek určité služby, ale nejsou podle všeho kompletní a jsou limitovány
jejich cílovou skupinou (osoby z třetích zemí s dlouhodobým nebo trvalým pobytem). O
momentálně poskytovaných službách CPIC členové skupiny vzdělávání neměli úplné
informace. Účastníci se zmiňovali o potřebě šíření informací o vzdělávacím procesu,
řešení životních situací, komunikace ve všech jazycích cizinců zastoupených v KV.
Zmiňována byla také potřeba kvalifikovaného koordinátora z oboru, který se v oblasti
vzdělávání pohybuje dlouhodobě. Bylo by rovněž na místě se přesně informovat o
rozsahu aktivit CPIC či aktivit a portfoliích jiných subjektů a zvážit možnosti užší
spolupráce s mezi nimi či rozšíření služeb za pomocí jiného subjektu (NNO, sdružení
cizinců, MM).
26
Akční plán Vzdělávání a jazyk: Zmapovat situaci a vzdělávací potřeby cizinců MŠ, ZŠ,
SŠ i celoživotního vzdělávání v Karových Varech s podporou magistrátu KV
Strategická
aktivita
Zmapovat
situaci
a
vzdělávací
potřeby
cizinců MŠ,
ZŠ, SŠ i
celoživotníh
o vzdělávání
v Karových
Varech
s podporou
magistrátu
KV
Dílčí
aktivita
Zařadit
náklady na
výzkum do
rozpočtu
MM na 2016
Vytvořit
zadání pro
výzkum
Vyhlášení
výběrového
řízení
na
provedení
výzkumu
Výběr
dodavatele
Kdo
Kdy
Ukazatel
Finance
Schválené
zadání
Rozpočet
MM KV
OSD+CPIC
Březen 2016 Schválené
zadání
Rozpočet
MM KV
MM
Duben 2016
Rozpočet
MM KV
MM
Červen 2016 Smlouva
s dodavatele
m
Únor 2017
Studie
–
analýza
(výzkumná
zpráva)
Odbor
Listopad
strategie a 2015
dotací (OSD)
vyhlášení
Rozpočet
MM KV
Předání
MM
Rozpočet
zprávy
a
MM KV
prezentace
jejích
výsledků
Závěry této studie se budou podkladem pro návazný(é) projekt(y), který bude
komplexně řešit identifikované nedostatky.
2.2.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Vzdělávání a jazyk
Shrnutí
Mezi silné stránky v této oblasti patří zejména existující zkušenosti základních škol i
mateřských škol se vzděláváním cizinců. Existují přípravné třídy na základních školách
(jakkoli se v některých případech může jednat o spíše plošné zařazení dětí z posledních
ročníků MŠ do ZŠ z důvodu uvolnění kapacit v MŠ). Do minulého roku byly přípravné
třídy primárně určeny pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, od roku
2015 již toto právní vakuum, do kterého se přípravné třídy dostávaly, zmizelo. Faktem
nicméně je, že děti s odkladem školní docházky tak s velkou pravděpodobností zůstávají
v přípravné třídě ještě druhý rok. Na tento fakt by měly být přípravné třídy připraveny,
aby děti neztrácely motivaci opakováním látky. Nicméně zůstává faktem, že se dětem v
přípravné třídě dostává mnohdy lepší přípravy na školní povinnosti než v mateřských
školách, zejména z důvodu kapacit těchto tříd, které mají ze zákona maximální počet
27
žáků ve třídě 15, zatímco počty dětí ve třídě v mateřských školách se pohybují většinou
okolo 28).
Rodiče žáků cizinců jsou vesměs motivovaní dítě ve vzdělávání podporovat. Dále je
velmi pozitivní, že základní školy připravují na studium na středních školách i děti a
mládež z řad cizinců starší než 14 let, kteří se do České republiky přistěhovali nedávno a
neabsolvovali zde základní školu.
Naopak mezi slabé stránky patří nedostatečná podpora integrace dětí cizinců v MŠ z
důvodu velké kapacity tříd a absence/nedostatku asistentů či pedagogů pro děti, které
potřebují zvýšenou péči a individuální přístup (28 dětí, z toho 4 cizinci na jednoho
pedagoga individuální péči a jazykový rozvoj neumožňuje), špatná komunikace s rodiči
(nedostatečná jazyková výbava rodičů), tlumočení zajišťované CPIC nabízí tyto služby
pouze pro nejnezbytnější komunikaci s úřady, nikoli pro každodenní záležitosti. Není
dostatek informačních materiálů v jazyce cizinců, informovanost cizinců o jejich právech
a povinnostech vůči českému státu je nízká. Fragmentární je rovněž informovanost o
činnostech CPIC a jiných subjektech poskytujících služby v oblasti vzdělávání cizinců
napříč spektrem účastníků workshopu.
Doporučení
S ohledem na stanovené cíle doporučujeme následující:

Navrhovaná studie by měla být vytvořena experty, kteří se na poli vzdělávání
cizinců pohybují profesionálně mnoho let a mají zkušenosti s řešením
komplexních vzdělávacích problémů. Studie by měla přinést doporučení, které by
vedlo k dlouhodobému, udržitelnému řešení, jež by do maximální možné míry
využívalo stávající lidské i jiné zdroje a vedlo k vyšší efektivitě a spolupráci
jednotlivých článků v řetězci.
Studie by měla zahrnovat:
* analýzu kapacit vzdělávacích institucí
* analýzu potřeb dětí, jejich rodičů i pedagogů a škol
* zjištění míry porozumění a zapojení rodičů-cizinců do vzdělávacího procesu,
pomoci při integraci a jazykové výchově, procesu uznávání vysvědčení a diplomů
(nostrifikace), asistence při úspěšném nástupu do ZŠ a SŠ, vstřícnosti škol k
cizincům a jejich připravenosti s nimi pracovat, motivace a úspěšnosti dětí
cizinců
* identifikaci možností pro vzdělávání dospělých migrantů (jazykové i profesní) a
přístupu k informacím o vzdělávání
28
* identifikaci rizika sociálního vyloučení u cizinců, identifikaci sociální situace
cizinců apod.

Do doby, než bude analýza zpracována, doporučujeme soustředit se na řešení
problému vysokého počtu dětí ve třídách MŠ a na absenci asistentů pedagogů pro
děti, které potřebují individuální péči alespoň přechodným opatřením –
navýšením počtu asistentů pedagogů v MŠ. Financování asistentů pedagogů je
možné zajistit z prostředků MV ČR („emergentní“ projekty). Ze stejných zdrojů
může být financován i případný koordinátor pro vzdělávání, což bylo jedno z
témat, které na workshopu též zaznělo. Tuto pozici bychom však rozhodně
doporučili zřizovat až poté, co bude její potřeba potvrzena i závěry plánované
studie.

Při realizaci a plánování dalších aktivit, jako např. jazykových kurzů, je nezbytné
spolupracovat s dalšími aktéry (NNO), aby nedocházelo k jejich dublování.
Doporučujeme aktérům workshopu seznámit se blíže s činností CPIC a dalších
subjektů, neboť není vyloučeno, že některé z chybějících služeb jsou již těmito
subjekty částečně pokryty.

Na úrovni města by bylo vhodné vytvořit „cizineckou“ platformu (např. Komisi
pro národnostní menšiny navrhovanou pracovní skupinou Informovanost a
participace, viz výše), která bude fungovat (mimo jiné) jako koordinační orgán
pro rozvoj služeb pro cizince.

Důkladně zmapovat stávající či plánované aktivity a subjekty aktivní v oblasti
vzdělávání ve městě a zvážit možnosti spolupráce (viz např.
http://vary.idnes.cz/rozhovor-s-ruskou-podnikatelkou-dqi-/varyzpravy.aspx?c=A130907_1974293_vary-zpravy_ba)
29
2.3 Volný čas a kultura
2.3.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Kultura:
30
2.3.2 Mapování situace v oblasti Volný čas a kultura
a) Stávající aktéři a aktivity

Centrum pro integraci cizinců (do jaké míry se tématu věnuje?)

PROPAGACE – Radniční listy (KV), Krajské listy (kraj), ruské noviny Kurortnaja
gazeta, Carlsbad revue atd.

Folklórní festival v Karlových Varech

Den národnostních menšin v Sokolově – třeba rozšířit do KV (finanční podpora,
dotace, granty)

KC – místo pro multikulturní festival

MFF Karlovy Vary
31
b) Silné a slabé stránky
Silné stránky
Slabé stránky
+ granty a dotace magistrátu města
- nedostatečná propagace ze strany
cizinců
+ prostory: Alžbětiny Lázně, KD Stará
- organizace multikulturního festivalu
role, divadlo, letní kino, KV Aréna
jen v Sokolově
+ spolky Vietnam, VietHelp, taneční
soubor,
kulturní
akce,
výuka spolupráce
s CIC
a
dalšími
vietnamštiny
organizacemi mizivá
+ Budhistické kulturní centrum
+ zahájení lázeňské sezóny
- nedostatečná vymahatelnost zákona na
ochranu památek, nízká úroveň ochrany
památek
+ karneval (červen)
- prakticky není využíván potenciál MFF
+ seznámení s vietnamskou kulturou na KV
ZŠ
+ den města KV (červenec, v rámci MFF)
+ vánoční trhy
2.3.3 Cíle v oblasti Volný čas a kultura
V rámci workshopu byly definovány 3 hlavní cíle, z nichž byl do podoby akčních plánů
rozpracován jeden:
A. Zorganizovat multikulturní festival
B. Ochrana památek
C. Propagace rozmanitostí kultur
D. Rozšíření nabídky spolupráce mezi organizacemi cizinců v KV a PIC (CIC?) v KV
E. Podporovat rozvoj činností organizací cizinců – využití nájemních prostor MM
KV za přijatelnou cenu
32
Akční plán Volný čas a kultura: Podporovat rozvoj činností organizací cizinců – využití
nájemních prostor MM KV za přijatelnou cenu
Tento cíl si chce řešit nedostatek prostoru pro setkávání příslušníků různých skupin
cizinců a menšin a jejich následné schopnosti lépe se koordinovat, organizovat a
aktivizovat. Tento cíl se částečně prolíná s cílem zpracovaným pracovní skupinou
Informace a participace (CÍL A: Pravidelná setkávání zástupců cizinců a menšin se
zástupci města a dalších institucí).
Strategická
aktivita
Podporovat
rozvoj
činností
organizací
cizinců
–
využití
nájemních
prostor MM
KV
za
přijatelnou
cenu
Dílčí
aktivita
Zajištění
nebyt.
prostor MM
Kdo
Kdy
Vedoucí
9/2015
Odboru soc.
věcí (OSV?)
Schůzka se OSV
zástupci nár.
menšin
1/2015
Žádost
o OSV
nebyt.
prostor na
odbor
majetku
města
3/2015
Schůzka se OSV
zástupci nár.
menšin
–
nastavení
pravidel a
financování
Vyjádření
Rady města
4/2015
6/2015
Adaptace
Zástupci
7/2015
prostoru k organizací a
využívání
spolků, kteří
(základní
podepíší
úpravy,
smlouvu s
vybavení)
městem
Schůzky
Zástupci
9/2015
organizací a organizací a
spolků,
spolků, kteří
využívání
podepíší
prostoru
smlouvu s
Ukazatel
Finance
Schůzky všech Pronájem
národ. menšin nebyt.
(o.s., spolky)
prostor za 1
Kč + cena
služeb
a
poplatků
Zápis
0 Kč
z proběhlé
schůzky (účast
cca 10 osob)
Odpověď
0 Kč
(prostor)
+
info
(vyčleněný
prostor,
náklady, návrh
na využití)
Podklad pro 0 Kč
Radu města
Vyjádření
rady
města/schvále
né rozhodnutí
Adaptovaný a MM
vybavený
prostor
Harmonogram MM+spolky
využití
prostoru
33
městem
Podání
žádostí
o
dotace MM
na provoz a
činnost
10/2015
2.3.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Volný čas a kultura
Shrnutí
Mezi silné stránky v této oblasti patří dostatek subjektů, které se již zabývají nebo by
potenciálně byly schopny propagovat kultury menšin žijících v Karlových Varech, stejně
jako množství tradičních kulturních akcí, jež v průběhu roku pořádá nebo podporuje
město.
Naopak slabou stránkou je informovanost o těchto kulturních akcí. Úroveň zapojení
spolků menšin byla hodnocena jako nízká. Jako problematická byla také označena
vymahatelnost zákona na ochranu památek a celkově nízká úroveň ochrany kulturního
dědictví (např. před necitlivými zásahy investorů).
Doporučení

Doporučujeme městu již od samotného počátku zajišťování místa setkávání
nechat značnou část odpovědnosti a inciativity na zástupcích menšin a
proces pouze koordinovat a usměrňovat. Rovněž doporučujeme si nechat od
spolků připravit návrh aktivit, které by měly zájem v místě setkávání provozovat,
a také aktivit zacílených na vzájemné se poznávání s většinovou společností.

Ohledně během workshopu opakovaně zmiňovaných multikulturních festivalů
doporučujeme městu se při přípravě akcí důkladně zaměřit na vhodnost
programu vůči výběru cílových skupin, přínosu obsahu cílovým skupinám a
informovanost o akcích.

Rovněž doporučujeme zvýšit podíl veřejnosti ze stran menšin, cizinců i
většinové populace na plánování a přípravě akcí a zvýšit úroveň zapojování
návštěvníků do programu akce (polévkové či jiné soutěže, humorné vědomostní
kvízy, prodej exotických jídel s příběhem, výuka oblíbených tanců v zemích
cizinců atd.).

Také by bylo vhodné se zamyslet nad možnostmi organizování menších akcí
například pouličních sousedských slavností, které mají dopad napříč generacemi
a národnostmi žijících na daném místě a snižují anonymitu prostoru i vztahů
34
mezi obyvateli lokality. Takové akce jsou vhodným doplněním velkých festivalů a
umožňují veřejnosti se aktivně zapojit do jejich programu, přípravy i realizace.
Jejich náklady jsou výrazně nižší než náklady na velké festivaly a jak již bylo
řečeno, při vhodně vybraném programu a místě mají i výrazně větší dopad. Na
financování malých i velkých akcí by bylo vhodné se pokusit s podporu města
zajistit alespoň částečně financování ze zastupitelských úřadů či spolků
zapojených menšin a cizinců.

Zároveň doporučujeme zvážit zapojení cizineckých aktivit do Dne města v
rámci MFF KV.
35
2.4 Sociální práce a bezpečnost
2.4.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Sociální práce a bezpečnost:
36
2.4.2 Mapování situace v oblasti Sociální práce a bezpečnost
a) Stávající aktéři a aktivity

Koncepce integrace cizinců na území ČR

Neznalost legislativy – spolupráce s NNO – přednášky, školení, vzdělávání

Terénní sociální práce – integrace pro cizince (St. Role – MV, obec)

Svaz Ukrajinců Bohemia (Děpoltovice), www.sub.wbs.cz

Klub Hanoi (Vietnamci)

Integra – spolek pomákající migrantům (rusky mluvícím)

Ruská federace – spolek pravoslavných věřících (Vagin)

STUŽ – KV, Jana Jandová

Ukrajinská církev v ulici Ondřejské (kněz Ondřej)

Obec Slováků

Vzájemná komunikace výše uvedených subjektů

Web města Karlovy Vary (nejdůležitější)

Styčný důstojník pro národnostní menšiny (PČR)

Koordinátor pro národnostní menšiny (KV) – tato pozice na úrovni města
neexistuje

Krajský koordinátor pro národnostní menšiny

OAMP MV ČR Karlovy Vary
37
b) Silné a slabé stránky
Silné stránky
Slabé stránky
+ Dostatek subjektů
- Špatná komunikace mezi subjekty
+ Městská policie – nabídka osvěty a - Uzavřenost cizineckých komunit–
spolupráce se spolky
vyúsťuje v neznalost legislativy
+ Dostatek informací na
portálech v cizích jazycích
+ Zájem magistrátu
integraci cizinců
státních - Kulturní bariéra
města
- Neexistují překlady městského webu
řešit
- Koordinátor města
Příležitost: Existence neregistrovaných - Trestná činnost – drogy
NNO
- Slabé síťování a koordinace obce s NNO
- Soc.prac. (by měl ) zkoumat potřeby
obyvatel města vč. cizinců
- Úředník (by měl) přenášet na NNO, kde
chybí služby
- Neexistence zmapování cizinců trvale
žijících v Karlových varech
- Absence interkulturního vzdělávání pro
občany
- Předsudky
- Absence cizinců v samosprávě
38
2.4.3 Cíle v oblasti Sociální práce a bezpečnost
A. Koordinátor pro integraci cizinců města KV – lokalizován na MM KV, podřízen
přímo primátorovi
B. – Komise pro integraci cizinců města KV – lokalizován na MM KV, podřízen přímo
primátorovi
C. Interkulturní vzdělávání zaměstnanců MM KV. Jazyková vybavenost. Téma napříč
všemi odbory.
D. Vzdělávání cizinců, legislativa, podpora NNO
E. Specifika jednotlivých kultur – nutné poznat a orientovat se v nich
F. Multijazykový web místní samosprávy
G. Podpora zaměstnávání cizinců v samosprávě
Do podoby akčního plánu byl následně rozpracován strategický cíl A - Koordinátor pro
integraci cizinců města KV – odbor kancelář primátora MM KV, ve styku s vedoucími
všech ostatních odborů
Akční plán Sociální práce a bezpečnost: Koordinátor pro integraci cizinců města
KV
Strategick
á aktivita
Koordinát
or
pro
integraci
cizinců
města KV
Dílčí aktivita
Kdo
Kdy
Ukazatel
Finance
Návrh
na primátor
vytvoření
pozice
koordinátora
vytvoření
primátor
pozice
koordinátora
Počátek
roku
2015
Návrh
na MM
vytvoření pozice,
popis pozice
Květen
2015
Zpracování
koordinát
karlovarské
or
integrační
koncepce (či
strategie)
s využitím
výstupů
z
workshopu
Prosine
c 2015
vyhlášení
výběrového
řízení,
nabídky
kandidátů,
pracovní smlouva
Vytvořenýdokum
ent
koncepce
schválený Radou
města
MM,
eventuelně
MV ČR z
„emergentníc
h“ projektů
MM,
eventuelně
MV ČR z
„emergentníc
h“ projektů
39
Vytvoření
koordinát
komise/praco or
vní skupiny
(vedoucí
relevantních
odborů,
zástupci
menšin, NNO)
Prosine
c 2015
Schválení záměru
zastupitelstvem,
vytvořená
pracovní
skupina/komise
MM,
eventuelně
MV ČR z
„emergentníc
h“ projektů
2.4.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Sociální práce a bezpečnost
Shrnutí
Mezi silné stránky v této oblasti patří zejména fakt, že se vedení města plánuje aktivně
zabývat problematikou integrace cizinců. V Karlových Varech se také již zformovalo
dostatečné množství spolků, jejichž představitelé již spolupracují či by byli ochotni blíže
spolupracovat s městem. Městská policie je rovněž připravena spolupracovat zejména
v oblasti osvěty a spolupráce se spolky. Sociální práci a sociálnímu poradenství se
v omezeném rozsahu věnuje CPIC a také další organizace a spolky, jako je Viethelp, Klub
Hanoi, Integra atd. V Karlových Varech má pobočku rovněž Odbor azylové a migrační
politiky Ministerstva vnitra ČR a existuje zde Generální konzulát Ruské federace.
Naopak slabou stránkou se zdá být izolace cizinců, ať už z důvodů uzavřenosti jejich
komunity, kulturních rozdílů, odlišného způsobu komunikace či předsudků mezi
jednotlivými skupinami cizinců a většinovou populací. Komunikace mezi zmíněnými
spolky a dalšími subjekty včetně města se jeví jako nedostatečná. Jako slabá stránka byla
během workshopu definována i neznalost české legislativy, která je rovněž důsledkem
nízké interakce s okolní většinovou společností. Ve městě absentuje terénní práce
zaměřené na cizince, jež by monitorovala potřeby cizinců a poskytovala základní služby
zaměřené na podporu během každodenního života cizince v Karlových Varech, tedy
nejen během návštěv úřadů. Tento typ služeb z principu nemůže suplovat městská
policie.
Zcela zde chybí jakákoliv forma institucionální podpory pro migranty bez platného
povolení k pobytu a také pro azylanty, osoby s doplňkovou ochranou a EU občany
(zejména ze zemí jako Bulharsko, Rumunsko, Slovensko atd.) v obtížných situacích –
těmto kategoriím migrantů není schopno CPIC poskytnout podporu, neboť nepatří mezi
jeho cílovou skupinu. Podpora těchto osob probíhá pouze na neformální úrovni a mezi
účastníky workshopu panuje o existenci problémů spojených s těmito osobami (a
existenci specializovaných služeb) pouze nízké povědomí.
Obecným problémem je rovněž nízké využívání tlumočnických služeb u institucí státní
správy a samosprávy (např. Úřadem práce, Celní správou, Policií ČR, Městskou policií
apod.).
40
Doporučení

Pro tento cíl považujeme za klíčové komplexně zhodnotit potřeby cizinců i
státních a samosprávních institucí ve městě a sestavit podle toho i pracovní náplň
a požadavky na osobu koordinátora. Tato osoba by měla nejen mít velmi dobrou
znalost cizinecké a integrační problematiky, ale měla by být schopna strategicky
přemýšlet a identifikovat případné potřeby města v této oblasti.

Pro město by bylo užitečné disponovat sítí tlumočníků či sociokulturních
mediátorů z řad osob z nejpočetnějších cizineckých komunit, kteří budou k
dispozici orgánům státní správy či samosprávy. Financování těchto osob je
možné zajistit z „emergentních“ projektů MV ČR, dále je vhodné se informovat o
službách sociokulturních mediátorů (InBáze Praha) či komunitním tlumočení
zaváděném pilotně na vybraných Úřadech práce (Fond dalšího vzdělávání Praha).

Považujeme za vhodné rozšířit spektrum sociálních služeb pro cizince o terénní
sociální poradenství. Vzhledem k nedostatečné kapacitě služeb poskytovaných
CPIC doporučujeme outsourcing této služby od externího dodavatele (NNO
působící na území města či tradiční NNO, které v ČR v této oblasti působí – např.
v minulosti v Karlových Varech působila Organizace pro pomoc uprchlíkům).

Doporučujeme rovněž přeložit relevantní městské vyhlášky do jazyka
nejpočetnějších cizineckých komunit a publikovat je na magistrátním webu,
případně „integračním“ portálu, pokud bude realizován, a rovněž je šířit
prostřednictvím existující sítě kontaktů či terénní sociální práce.

Bylo by vhodné připravit strategii integrace a při jejím plnění se nespoléhat
pouze na externí subjekty, ale do maximální míry snažit vytvořit vlastní kapacity
(pozici koordinátora integračních aktivit), který bude proces zajišťovat a
postupně budovat své know-how. K tomuto cíli může městu pomoci například
seznámení se s příklady dobré praxe z jiných českých či EU měst.

Doporučujeme městu podporovat participaci cizinců a menšin na
rozhodovacích procesech ve městě, integrační vzdělávání úředníků, posílení
městské policie o příslušníky menšin (uniformovaní zaměstnanci z řad cizinců
jsou v procesu integrace důležitým bodem). Zapojování cizinců do veřejného
života lze chápat jako měřítko integrace cizinců, proto doporučujeme se tomuto
bodu věnovat a přibližovat.
41
2.5 Podnikání a obchod
2.5.1 Hlavní identifikovaná témata v oblasti Podnikání a obchod:
42
2.5.2 Mapování situace v oblasti Podnikání a obchod
a) Stávající aktéři a aktivity

Nezpracováno
b) Silné a slabé stránky
Silné stránky
Slabé stránky
+ pokud cizinci podnikají, stát na ně - živnosti pro osoby nemluvící česky –
problémy při kontrolách – mezery
nedoplácí
v legislativě
+ snazší registrace pro podnikatele
- obavy z nadměrného mocenského vlivu
+ ruskojazyční investoři (potřebný
ruských investorů
příliv kapitálu, nízká kriminalita v KV
obecně)
- cizinci jsou více vidět
nedostatečná
informovanost
o
zahraničních investicích (neexistují
+ ruští investoři přivádí do města
mechanismy podpory komunikace)
lázeňské hosty
- někteří zahraniční podnikatelé mají
+ nastavení podpory podnikání
tendenci zaměstnávat pouze cizince –
v jakém rozsahu? (tlak na nízké mzdy,
+ investiční nabídky na úrovni kraje
nutná znalost češtiny)
+ potenciál: etnická různorodost je
využitelná jako pozitivní přidaná - obecně nízké mzdy
hodnota města
- odchod zahraničních podnikatelů po
změně legislativy
+ cizinci zvelebují město
- podmínka znalosti ČJ
- chybí kvalifikované pracovní síly
- lákání investorů jako podmínka lákání
investorů
2.5.3 Cíle v oblasti Podnikání a obchod
43
A. Kontaktní osoba – zdroj informací
Kvalifikovaná kontaktní osoba se znalostí jazyků a znalostí problematiky podnikání
(cizinců) v ČR, která propojí tazatele z řad cizinců s organizacemi poskytujícími
poradenství v podnikatelské sféře a obchodu (HK, CI, KARP) – rozcestník směřující
zájemce – infoweb v jazycích cizinců pro cizince podnikatele (jazykové mutace: EN, DE,
VIET, RU, UKR, ARAB)
C. – informační materiály v arabštině
(hrozí odliv ruských podnikatelů, arabští přicházejí)
D. – užší spolupráce magistrátu s institucemi poskytujícími podporu a poradenství
podnikatelům a cizincům
E. – podpora aktivitám zajišťujícím kvalifikovanou pracovní sílu
(pro podnikatele, investory)
Akční plán pro tuto oblast nebyl z kapacitních důvodů zpracován.
2.5.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Podnikání a obchod
Shrnutí
Silnou stránkou v oblasti podnikání a obchodu patří zejména fakt, že ve městě jsou
podnikatelé a investoři přítomni a město díky nim prosperuje. Cizinci-investoři přivádějí
do města lázeňské hosty a ze silného turismu těží nejen oni, ale i místní obyvatelé. Město
stejně jako kraj podnikání a turismus aktivně podporuje. Etnická různorodost má
potenciál se stát přidanou hodnotou města, zvýšit jeho atraktivitu a pestrost a podtrhuje
jeho tradiční kosmopolitní ráz.
Naopak slabou stránkou je malá podpora cizinců-podnikatelů v oblasti informovanosti
a znalosti legislativy, což může být jedním z příčin častého porušování norem a české
legislativy. Nízká informovanost a neznalost jazyka se může odrážet v nepřipravenosti či
neochotě investorů zaměstnávat někoho jiného než příslušníky vlastní komunity. Je však
také třeba dodat, že je možné, že tyto jevy jsou běžné i u české populace, u cizinců jsou
však patrnější.
Existují rovněž určité obavy z nadměrného vlivu ruských investorů. Městu chybí
kvalifikovaná pracovní síla, zahraniční podnikatelé mají tendenci zaměstnávat cizince
(není jasné, v jakém rozsahu se tak děje).
Problémem je jazyková nevybavenost podnikatelů, ale i zaměstnanců správních orgánů,
což se projevuje např. při kontrolách.
44
Doporučení

Podobně jako u dalších témat doporučujeme posílit informovanost cizincůpodnikatelů a posílit vzdělanostní kompetence zaměstnanců institucí státní
správy a samospráv. Vhodné bude přeložit místní vyhlášky a základní informace
do jazyků cizineckých komunit. Kontroly cizinců lze zefektivnit využitím
tlumočníků a interkulturních mediátorů.

S ohledem na povahu turistického ruchu i přítomnosti MFF se nám jeví vhodné
rozvíjet tradiční image Karlových Varů coby kosmopolitního lázeňského
města, které si zakládá na své etnické rozmanitosti.

S hrozícím odlivem ruského kapitálu (sankce, pád rublu) je žádoucí orientovat
se také na další klientelu (Arabové, tradičně Němci). S ohledem na možný
příchod arabských investic a lázeňských hostů doporučujeme dořešit
problematiku muslimské modlitebny a citlivě pracovat s veřejným míněním
(příkladem špatné praxe v oblasti komunikace jsou v tomto ohledu Teplice).
45
Příloha : Seznam účastníků
Jméno
Příjmení
Zaměstnavatel/Organiz
Titul ace
Pozice
Kontakt
Renata
Bayerová
Bc.
Radek
Pašava
Jan
Matura
OIP RK Karlovy Vary
Vedoucí KNZ
777354849
KHK Karlovarského kraje
Vedoucí kanceláře
724613921
Mgr.
ZŠ a SŠ Karlovy Vary
Výchovný poradce
605954651
Sang Tkan Van
Ing.
Klub Hanoi
člen
606541842
Miroslav
Bc.
Velić
Saadatkan Daminova
Mgr.
Reif./Sberbank
zaměstnanec
775294011
Jana
Bc.
STUŽ KV
předsedkyně
733183315
MM KV
Zdravé
mA21
MP KV
velitel
Jandová
Města
a
Věra
Sekyrová
Marek
Vlasák
Věra
Baumannov
á
Ing.
MM KV
koo.kom.pl
(star.
Nového Sedla)
731656280
Jana
Reischlová
Bc.
MM KV
vedoucí odd.
353118561
Jiří
Burian
Mgr.
ZŠ Jazyků
ředitel školy
604170950
Nguyen
Thanh
Cuong
Miroslav
Duchek
?
VietHelp
Ing.
Ing.
353118152
602478792
776719689
OIP Plzeň
vedoucí inspektor
606684442
ÚP ČR Karlovy Vary
ved.od.zaměstnanost
i
950125324
Martina
Klánová
Šárka
Rampasová Mgr.
PPP KV
spec. PG
353176514
Jana
Belblová
Mgr.
ÚP ČR
vedoucí referent
950125322
Jana
Táborková
Mgr.
ZŠ Jazyků
učitel čj pro cizince 603736776
Pavel
David
PČR
policista
604551056
Jindřich
Poživil
Bc.
PČR
policista
604862591
Jitka
Líkařová
Ing.
NRZP
koordinátor
723751205
František
Škaryd
Ing.
MM KV
vedoucí odboru
775878562
46
Petr
Končel
Bc.
CZPKK
ředitel
603725000
Zdeňka
Tichá
Mgr.
Bc.
1.MŠ KV
ředitelka
776142100
Pavlína
Hanková
CPIC KV
vedoucí
725339387
Vu Ngan
Ha
VietHelp
zástupce
773675430
Alexej
Ružejnikov MUDr. integra
předseda
778095950
Mirini
Bazámr
migrantka
Mariya
Čerevkova
ČVNM
Vladislav
Rohovy
SUB
Julia
Peňuk
SUB
Jana
Nováková
DiS
ZŠ a SŠ Karlovy Vary
soc.pracovnice
Petr
Kulhánek
Ing.
MM KV
primátor
[email protected]
Jiří
Klsák
Ing.
MM KV
náměstek
[email protected]
František
Pavlásek
MM KV
ved.OS.ODD.
[email protected]
Dita
Čermáková
PřF UK
vědkyně
[email protected]
Marek
Čaněk
ředitel
[email protected]
Helena
Dluhošová
integrace
[email protected]
z
výzkumnice
[email protected]
m
Mgr.
PhDr. MKC
OAMP MV ČR
Klára
Fiedlerová
Mgr.
PřF UK
Jana
Vavrečková PhDr. VUPSV
Duy Nhat
Nguyen
Dana
Malá
Pavel
Vaculík
Leanh
Phong
výbor pro NM KV
Maria
Bezkorovan
a
Ing.
SUB
Jiří
Vesecký
608177615
předseda
[email protected]
Vietnam m.sr.
předseda
Mgr.
1.MŠ KV
vedoucí učitelka
[email protected]
Mgr.
KÚ KK
etnolog
393227522
SUZ
MV ČR
722156696
vedoucí odboru
606648000
47
48