Kalenčák 2015/02

Str. 0
Hornokalenská fotogalerie
Pojďte s námi tvořit Kalenčák!
Budeme rádi, pokud přidáte ruku k dílu a přispějete svým článkem či zajímavou fotografií z konaných akcí do
dalších čísel občasníku. Očekáváme reakce na kulturní a sportovní akce, zajímavosti o obci a další.
Příspěvky posílejte na e-mailovou adresu: [email protected]
Děkujeme, tvůrci Kalenčáku
Str. 1
Úvodní slovo
Milí sousedé, do rukou se Vám dostává druhé číslo občasníku Kalenčák. Chceme Vás touto cestou dvakrát do roka
informovat o dění v obci, rozhodnutích obecního úřadu a plánovaných akcích. Najdete zde také téma z historie
obce, zajímavé postřehy z různých oblastí, zábavu a nebude chybět ani tip na výlet.
Blíží se konec roku, a to je čas pro bilancování a hodnocení. Dovolte mi proto nyní krátké ohlédnutí za rokem
2015. Tento rok se nesl ve znamení Sjezdu rodáků a Oslav 130 let od založení SDH Horní Kalná. Chtěla bych tímto
ještě jednou poděkovat všem, kteří se na přípravách a průběhu tohoto slavnostního dne podíleli. Myslím si, že se
nám to jednoduše řečeno moc povedlo.
Máme za sebou první rok funkčního období nově zvoleného zastupitelstva obce. Většina zastupitelů je tu nová a s
prací zastupitele se teprve seznamovala. Dle mého názoru se práce zastupitelé chopili velice zodpovědně. Pro
mne osobně byl rok 2015 ve znamení velkých změn. Velice si vážím toho, že mohu zastávat pozici místostarostky
obce. Je to práce velice zodpovědná a práce, která nikdy nekončí. A také jsem poznala, že opravdu platí
pořekadlo: „Chybami se člověk učí.“ Mám ale velikou radost, že občanům není osud obce lhostejný. Zvýšená účast
na veřejných zasedáních zastupitelstva obce je toho důkazem. A to, co možná, my zastupitelé, vnímáme jako
rýpání se v bolístkách, které jsou potřeba řešit, jsou podněty, které Vás zajímají. Tak jen do nás! Nicméně věřte,
zázraky neumíme. Děkuji proto všem, kteří práci zastupitelstva obce ocení a dobrým podnětem podpoří. Dveře
obecního úřadu jsou pro Vás vždy otevřené a naše uši připravené naslouchat.
Náš život v roce 2015 také nemalou měrou ovlivnila uzavírka silnice č. II/295 v úseku Studenec – Dolní Branná. Pro
občany Horní Kalné bylo toto dopravní omezení velkou zátěží. Všem se nám jistě ulevilo, že už je to za námi.
Vznik nového spolku Aktivní Kaleňáci, z. s. vidím jako velký přínos. Ačkoliv se z počátku tato nová organizace stala
předmětem mnohých dohadů, myslím si, že na uskutečněných akcích se všichni přesvědčili o tom, že je to činnost
záslužná. Vítáni jsou všichni, kdo nechtějí sedět doma a chtějí se pobavit na společných setkáních nebo pomoci s
organizací konaných akcí. Tak neváhejte a přijďte.
Na závěr mi dovolte popřát Vám co nejkrásnější prožití vánočních svátků a hlavně pevné zdraví a mnoho štěstí do
nového roku.
Bc. Hana Jiřičková
místostarostka obce
Sjezd rodáků 2015
Co přispělo k vyvrcholení dne 27. června 2015? To je, co si většina z nás vůbec nepřipouští, kolik lidí se věnuje
jednomu dni, aby byl dokonalý a dlouho se na něj v dobrém vzpomínalo. Kolik lidí věnovalo svůj volný čas, ač je to
v dnešní době vzácností. Hledáním a sepisováním všech rodáků Horní Kalné, jiní uklízeli prostory Hájenky,
vymalovali školu, připravili květinovou výzdobu, oprava památníku padlých, posečení porostu kolem hlavní
Str. 2
komunikace, vytištění plakátů, pamětních listů, sestavení kulturního programu, zajištění občerstvení a mnoho
dalšího.
Touto cestou bych chtěl poděkovat všem, kteří se na přípravách podíleli. Dále děkuji hasičům za organizaci
kulturního programu, učitelkám mateřské školky za prohlídku budovy školky, HVH za exkurzi v umělecké slévárně,
Vláďovi Jiřičkovi za připravení výstavy ve škole. A také velký dík patří osobám ve službách, kteří se starali o pohodlí
všech zúčastněných. Ale naopak se musím omluvit všem, na které jsem neúmyslně zapomněl, opravdu nás na
Hájence bylo mnoho, kdo přiložil ruku k dílu. Myslím, že si můžeme poblahopřát k další vydařené akci.
A proto všem za to DÍK.
Pavel Cerman
starosta obce
Zprávy z obce
V této rubrice Vás budeme pravidelně informovat o rozhodnutích obecního úřadu, přijatých usneseních z veřejných
zasedání zastupitelstva obce, provedených opravách obecního majetku a dalších důležitých událostech.
Zastupitelstvo obce rozhodlo o
pokračování ve zpracování územního
plánu obce Horní Kalná. Občané byli
vyzváni k podání svých návrhů a
připomínek na začátku roku 2015. V
tuto chvíli je zveřejněna vyhláška o
možnosti nahlédnutí do návrhu
územního plánu. Případné připomínky
uplatňujte u Městského úřadu Vrchlabí, odbor rozvoje města a územního
plánování do 8. ledna 2016. Dotazy
směřujte na paní Ing. Doležalovou, tel:
499 405 335 nebo osobně v úředních
hodinách na MÚ Vrchlabí. Informujte
se, zda Vaše návrhy byly do územního
plánu zapracovány. Je velice důležité,
aby připomínky k návrhu byly podány
nyní, tj. do 8. ledna 2016.
Na veřejných zasedáních v roce 2015
byla přijata vyhláška č. 1/2014 o odpadech a vyhláška č. 1/2015 o stanovení vodného (celé znění najdete na
www.hornikalna.cz v sekci Obecní úřad
– Vyhlášky a nařízení).
V lednu a v listopadu 2015 proběhla
sbírka pro Diakonii Broumov, sociální
družstvo. Děkujeme tímto občanům za
přispění do sbírky pro potřebné.
1/2015 na prodej obecního movitého
majetku (školní nábytek) v celkové
hodnotě 29.000 Kč.
Na veřejném zastupitelstvu dne
05.10.2015 byl schválen záměr obce č.
3/2015 a záměr obce č. 4/2015 na
pronájem nebytových prostor v budově bývalé školy Horní Kalná č. p. 45.
Obec Horní Kalná zřídila nové webové
stránky obce a umožnila občanům
přihlásit se k odběru informativních
SMS a e-mailů o aktuálním dění v obci.
Na veřejném zastupitelstvu dne
24.03.2015 byl schválen záměr obce č.
Dary obce během roku 2015:
-
Hasičské mládeži na nákup sportovních hadic ve výši 5.812 Kč
Aktivním Kaleňákům, z. s. na počáteční výdaje spolku ve výši 2.000 Kč
Fotbalovým příznivcům na nákup triček ve výši 4.000 Kč
SDH Horní Kalná na pořádání akce O pohár starosty SDH Horní Kalná ve výši 3.000 Kč
SDH Horní Kalná na pořádání hudebního festivalu Hájenkafest 2015 ve výši 5.000 Kč
Příspěvkové organizaci Služby Dolní Kalná na podporu sociálních programů ve výši 25.000 Kč
Schválené stanovení příspěvků pro občany Horní Kalné:
-
Stanovení příspěvku na novou bytovou jednotku
Stanovení příspěvku na rekonstrukci bydlení pro rodiny s dětmi
Stanovení příspěvku na dítě umístěné v MŠ v Horní Kalné
(celé znění najdete na www.hornikalna.cz v sekci Obecní úřad – Vyhlášky a nařízení)
Str. 3
Zastupitelstvo obce přijalo opatření
obecné povahy č. 2/2015, které
stanovuje místní úpravu provozu v obci
Horní Kalná na místní komunikaci
vedoucí od obecního úřadu směrem na
Příčnici. V tomto úseku bylo umístěno
trvalé dopravní značení obytná zóna a
3x příčný práh. Upozorňujeme na
maximální povolenou rychlost 20 km/h
v tomto úseku!
Od února do května 2015 proběhla
likvidace opuštěných důlních děl
nepřístupné části Dolu Vítězství. O
fyzické likvidaci tohoto důlního díla
rozhodl
Obvodní
Báňský
úřad.
Likvidační
práce
proběhly
ve
stanoveném termínu, bez komplikací a
bez
negativních
následků
vůči
životnímu prostředí a vodním zdrojům.
Městský úřad Vrchlabí, Stavební úřad,
vydal následně v srpnu tohoto roku
územní rozhodnutí o ochranném
pásmu v místě likvidace původních
důlních komínů.
vedeny brigádně z řad aktivních členů
SDH. Děkujeme všem brigádníkům za
velký kus odvedené práce.
V obecní budově Hájenka byla
provedena rekonstrukce dřevěného
podia a revize na elektrických rozvodech. Celý areál Hájenky je tak plně
připraven na konání různých kulturních
i soukromých akcí. Za obětavou práci
správcové děkujeme paní Marii
Zemanové.
Obec Horní Kalná uskutečnila opravu
výpustku u rodinného domu Horní
Kalná č.p. 136, kde byl zcela zničený
kanál pro odtok vody a kvůli špatnému
sklonu cesty voda při prudších deštích
tekla na dvorek domu Horní Kalná č.p.
136. Zároveň s touto opravou byla
provedena oprava cesty do Kunčic v
tzv. „Lávkách“, kde byly vyspraveny
největší výtluky novým asfaltem.
V rámci příprav na Sjezd rodáků 2015
byly opraveny schody k budově bývalé
školy. O úpravu a vymalování vnitřních
prostor budovy se vzorně postaral
Martin Matoušek ml. s dalšími dobrovolníky.
V době od 30.03.2015 do 07.12.2015
proběhla úplná uzavírka silnice č. II/295
Studenec – Dolní Branná. Tato uzavírka
byla z důvodu celkové rekonstrukce
silnice. Zastupitelstvo obce po dobu
této uzavírky vyjednalo možnost
objízdné trasy kolem skládky komunálního odpadu s obcí Dolní Branná.
V rámci příprav na Oslavy 130 let od
založení SDH v Horní Kalné byla
zrekonstruována budova hasičské
zbrojnice. Všechny opravy byly pro-
Občané měli během roku 2015
možnost využít bezplatně služeb
terénní sociální pracovnice MÚ Vrchlabí, která byla na jaře a na podzim
přítomna v úředních hodinách na
obecním úřadě.
Na hřišti v Horní Kalné byla opravena
nebezpečná studna. Oprava byla provedena z důvodu veřejného ohrožení
na zdraví občanů.
Z důvodu poruchy obecního vodovodu
u budovy bývalé školy došlo k opravě
havárie a přípojky k č.p. 108. Na
zásobníku pitné vody byl instalován
GSM hlásič poruch a nízkého stavu
hladiny vody.
V období od 12.08.2015 do 21.09.2015
bylo městským úřadem Vrchlabí, Odborem životního prostředí, vyhlášeno
opatření obecné povahy při nedostatku
vody z důvodu dlouhotrvajícího sucha.
Děkujeme občanům za hospodárné
využívání zdrojů vody v tomto období.
Obec Horní Kalná se v roce 2015
zařadila do území Místní akční skupiny
Krkonoše z. s., která sdružuje celkem
26 obcí Královéhradeckého kraje. Díky
tomuto zařazení se bude obec moci v
letech 2016 – 2022 účastnit realizace
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje a podávat žádosti o
dotace z následujících operačních programů:
Integrovaný regionální operační program, Program rozvoje venkova a
Operační program zaměstnanost.
Bc. Hana Jiřičková
Ohlédnutí za velkou slávou
27. června 2015 se potřetí, opět po deseti letech, v Horní Kalné udála velká
sláva – Sjezd rodáků.
Počasí sice moc nepřálo, ale přesto bylo milosrdné. V celé republice pršelo, jenom v
Horní Kalné ne! Ve škole nám návštěvníkům byly nabídnuty výstavy o obci, ale také
Janou Noskovou pečlivě vedené různé kroniky s dobovými dokumenty včetně (pro
mladší) připomenutí tehdejšího politického dění, výstřižků z novin, dále fotografie,
které postupujícím časem nabývají na cennosti a svědčí o tom, že i když je „ouvej“,
přesto se lidé dokáží bavit. I když koho by tehdy napadlo, že může být i líp. A všude
nabídka občerstvení, pamětní list a 1. číslo obsahově zajímavého Zpravodaje z Horní
Kalné.
A také odhalení hasičského znaku na budově hasičárny za účasti sousedních
hasičských sborů (Čistečtí i s praporem), nezbytné mažoretky, položení věnců k
Str. 4
pomníku padlých z 1. světové války, což mě vždycky potěší a dojme, protože ti mladí vesničtí kluci, kteří se už domů nevrátili a
jsou zahrabáni bůhvíkde, si tu poctu i po 100 letech zaslouží. Ostatně i nejeden z nich má v Horní Kalné svého vnuka,
pravnuka či prasynovce.
A pak průvod za doprovodu kvalitní dechovky na
dnes už „poutní“ hornokalenské místo k Hájence.
Když jsem dospíval, měla dobrou dechovou kapelu
téměř každá obec (v Kalné Košťálova dechovka, v
Čisté Vackova) a ti také hráli na tanečních zábavách.
Jenže my jsme chtěli big beat! Dnes je to obráceně, a
musím říct, že vystoupení téhle dechové hudby z
Trutnova jsem si s chutí poslechl celé. (A bude to čím
dál vzácnější, protože dnes vinou TV Šlágr obývají
tento žánr „žehlicí prkna“, která ve studeném,
neosobní provedení zahrají vše, i tu dechovku.)
Nejemotivnější chvílí celého odpoledne bylo pak připomenutí zásluh o Horní Kalnou nedávno zesnulého Vládi Stránského.
Psal jsem o jeho vztahu a práci pro obec v Kalensku, nebudu se tedy opakovat. Přesto – pohnutí a ticho té chvíle u
hornokalenských bylo opravdové. A pak ten potlesk…
- A také možnost prohlídky umělecké slévárny HVH, o kterou, jak mi řekl Pavel
Horák, byl zájem několikanásobně větší, než sám očekával. Inu, díky této slévárně
a její činnosti zná Horní Kalnou, a to už nejen v naší zemi, kdekdo.
- A také skvělá ukázka zásahu u havarovaného auta s vyproštěním řidiče pomocí
hydrauliky a následně hašení hořícího vozu – dobrovolní hasiči z Dolní Kalné jak
se zdá, se vyrovnají profesionálům. Alespoň tak jsem to viděl.
- A také ukázka hašení pumpovací stříkačkou (houpačkou) z konce 19. století, kdy
bylo vidět, že naši předkové se nadřeli jako ti hasiči z Branné, aby požadovaný
tlak vytvořili, ale zase…. když si představíme lidský řetěz s kbelíky předtím… To
parní stříkačka z Roztok si nezadala s motorovou, jak jí to stříkalo. Jenom se
nejdříve muselo zatopit a roztopit. Ale na dohašení ohně to jistě stačilo.
- A také výstava bonsají, která poutala zájem návštěvníků a přispěla k pestrosti
celého odpoledne. Však jich bylo dosud nevídaně. Ona ta přilnavost k rodnému kraji u slušných lidí prostě je.
A hlavně nepřehlédnutelná snaha místních od pana starosty a zastupitelů přes hasiče až po spolek Aktivní Kaleňáci, aby se
hostům líbilo, byla všudypřítomná. Jen ta
nevysychající
nabídka
všeho
možného
po
domácnostech upečeného a s úsměvem nabízeného.
Ještě když jsme po sedmé večer jeli domů, tak jsme
na silnici potkali dvě dívenky, jak z domova nesly na
plechu něco jistě velice dobrého.
Bylo to jako za dávných časů, kdy po staletí celá
vesnice chystala, připravovala a těšila se na
podobnou slavnost a nakonec na ni také přišla. Dnes
už celá vesnice nechystá, ani nepřijde, ale ti, co chystají a přijdou, si zaslouží naši úctu, radost je pak si s nimi posedět a
popovídat. Nesluší se nějaké mé obecné hodnocení, od toho jsou ti, kteří v Hájence toho dne byli, a každý to mohl cítit jinak.
Přesto jsem měl dojem, že lidé to celé vnímali jako velkou radost ze setkání rodáků, kamarádů a přátel. A v každém případě
srdečně a upřímně vítaných.
Dobrý, dobrý to bylo!
Josef Bajer
Str. 5
Mateřská škola, Horní Kalná
Co je u Nás nového? Nový školní rok jsme zahájili v úterý
1. září 2015. Už je to šesté zahájení školního roku v nové
budově.
V letošním roce je zapsáno do
mateřské školy 19 dětí z toho 9 děvčat.
Jsou to děti ve věku od 2,5 do 6 let. Do
MŠ přijímáme i děti, které nemají trvalé bydliště v Horní Kalné, abychom
doplnili kapacitu mateřské školy, která
je 20 dětí.
V září se starší děti s paní učitelkou
Noskovou zúčastnily akce pořádané
KRNAP „ LOUKA PLNÁ DĚTÍ“. Tato akce
se koná v zámeckém parku ve Vrchlabí.
Děti zde plní různé úkoly zaměřené na
přírodu a její ochranu. Vždy přijedou
plné zážitků, o které se rády podělí se
svými mladšími kamarády.
Každý měsíc jezdíme na divadelní
představení do ZŠ a MŠ Dolní Branná. V
září děti viděly pohádku O Popelce, v
říjnu O kocouru Modroočkovi a v
listopadu Krakonošovo spadané listí.
Vedeme
děti
ke
kultuře
a
společenskému chování.
Na téměř všechny akce, které jsou
organizované mimo naši obec, nás
ochotně přepravuje místní Sbor
dobrovolných hasičů
obecním autem, za
což jsme jim velice
vděčni.
Staráme se také o
zdraví našich dětí.
Od letošního školního roku jsme zařadili do našeho vzdělávacího programu
cvičení jógy. Jedenkrát týdně nás
navštěvuje paní Jitka Hornigová
(Energy flow – studio Vrchlabí), která s
dětmi cvičí prvky jógy.
Začátkem listopadu nás navštívili z
ORTOPTIKY Dr. Očka a provedli dětem
(pouze na přání rodičů) screening
zrakových vad. Děti po vyšetření
dostaly malý dáreček a pro rodiče
zprávu a informativní letáček o
zrakových vadách.
Mateřská škola se také podílela na
organizování zahradní slavnosti, která
se konala v září na zahradě mateřské
školy ve spolupráci se spolkem Aktivní
Kaleňáci. Tématem letošní slavnosti
byla MRKEV. Hospodyňky připravily
spoustu dobrot z mrkve, které pak
všichni návštěvníci mohli ochutnat.
Děti se také připravily na svátek
svatého Martina – s paní učitelkou
upekly velmi chutné Martiny. Svatý
Martin na bílém koni sice nepřijel, ale
nám to radost nezkazilo a na rohlíčcích
jsme si pochutnali všichni, i naše
maminky.
Připravujeme se na Vánoce – kreslíme,
malujeme, modelujeme, stříháme,
tvoříme. A všichni se těšíme na
Mikuláše, na stromeček a Ježíška –
copak nám asi nadělí… .
Přejeme všem krásné a klidné Vánoce.
Bc. Taťána Kramerová
SDH Horní Kalná
Vážení spoluobčané, bratři a sestry hasiči, jistě si pamatujete, co se událo před šesti měsíci,
kdy jsme oslavili 130. výročí od založení našeho sboru.
Rád bych touto cestou nejprve
poděkoval všem členům a občanům,
kteří nám pomáhali, a to nejen s
přípravou, ale i s organizací celé akce.
Ta byla velice náročná a dle ohlasů si
myslíme, že se nám povedla. Počasí nás
trošku pozlobilo, ale vše jsme zvládli
bez větších komplikací. Všichni
účinkující byli překvapeni, jak tak malá
obec může dělat tak velké oslavy. U
příležitosti těchto oslav jsme nechali
vyrobit medaile a ocenili všechny
aktivní členy, kteří se podílejí na všech
akcích, za jejich práci a čas, který pro
hasiče obětují, na úkor svého
soukromí, což je v dnešní náročné době
nedocenitelné.
Vzpomeňme si tu na první sjezd rodáků
a oslavy hasičů, který se konal v roce
1995. Hlavním organizátorem tehdy byl
Vláďa Stránský, v té době starosta
obce, a společně s hasiči a myslivci se
pustil do této velkolepé akce. Bohužel
Vláďa nás vloni předčasně opustil, ale
jeho nápad zde určitě zůstane i pro
další generace. Proto jsme měli
nelehký úkol a vše jsme už museli
připravit bez jeho pomoci. Byl to pro
Str. 6
nás a i pro mě
velký motor
do práce, aby
na nás byl
„Vláďa“
nahoře pyšný
a to se nám
určitě povedlo. Zakončení oslav velkým
ohňostrojem směrem nahoru, to bylo
jako poděkováni pro něho.
Letošní rok byl pro nás velice náročný,
protože 14 dní před oslavami jsme
pořádali již 7. ročník „HÁJENKAFESTU“.
Díky našim zkušenostem se nám
podařilo tuto akci dostat na velmi
dobrou úroveň. V nemalé míře nám
také pomohla celková rekonstrukce
dřevěného pódia v areálu Hájenky,
kterou zajistila naše obec a za to jí patří
velké díky. Určitě nám to pomůže
posunout se dopředu při organizaci
kulturního dění v obci. Areál Hájenky
nám dnes může kde kdo závidět.
Opětovně bych poděkoval všem lidem,
kteří pomáhají ve službách na této akci.
Sehnat 50 dobrovolníků do služeb je
opravdu velmi obtížné a jen díky
přístupu našich hasičů a občanů
můžeme takovou akci uspořádat.
V únoru jsme uspořádali tradiční ples
na Hájence s bohatou tombolou a
vynikající mysliveckou kuchyní. Během
dubna jsme provedli sběr železa a
tradiční pálení čarodějnic na Homoli,
kde bohužel již se účastní čím dál méně
občanů a to je tradice již několik
desítek let.
Během května a června jsme se s hasiči
pustili do původně malých příprav v
naší hasičské zbrojnici, která má letos
již 110 let. Po zjištění havarijního stavu
obvodového zdiva jsme byli nuceni
vlastními silami se pustit do velkého
zásahu. Osekali jsme kompletně
omítku do výšky oken a provedli
odvětrávání všech obvodových zdí.
stále ti samí hasiči, za což jim patří
velké díky, a tak jsme alespoň ušetřili
obecnímu úřadu hromadu peněz.
Během celého roku se všechna
družstva mužů, žen a dětí zúčastňují
soutěží, a to nejen na okrskové úrovni,
ale naše hasičská mládež i na úrovni
okresní. Společně se také účastníme na
hasičských pohárech v požárním útoku
v našem okolí a vždy nějaké družstvo
doveze pohár. Letos se nově soutěžilo
v tzv. Lize 7. okrsku „hostinnsko“. Zde
se naši muži i ženy umístili shodně na
konečném třetím místě. Na konci srpna
již tradičně proběhla u Hájenky soutěž
o pohár starosty SDH, kde letos byla
velice dobrá účast sousedních sborů.
Dále jsme vbudovali do štítu okno, aby
bylo možno více větrat. Celou zbrojnici
jsme vysokotlakovým mytím očistili,
včetně střechy. Následně pak proběhlo
natření všech oken, vrat a vymalování
celé zbrojnice. Venku se upravily
odtokové kanály a parkovací plochy. To
vše jsme stihli za necelých osm
víkendů. Oprav se zúčastňovali téměř
Jak bychom to celé mohli zhodnotit je
jen na Vás, zda někdo dokáže ocenit
práci všech hasičů, ale i spoluobčanů.
Podle stručného shrnutí za letošní rok
jsme to měli opravdu velice náročné a
budeme se těšit na další společné akce
v příštím roce.
Na závěr bych chtěl všem hasičům,
spoluobčanům a jejich rodinám popřát
příjemné prožití vánočních svátků a
pevné zdraví v příštím roce 2016.
Martin Matoušek
starosta hasičů
Požární sport – mladí hasiči
Mladí hasiči v letošní sezoně Horní Kalnou reprezentovali
opět velice úspěšně. Účastnili se téměř všech závodů,
které se v okolí konaly a sbírky medailí se jim rozšířily o
několik cenných kousků. Do svého kolektivu jsme také
přivítali nové členy – Davídka Kalenského, Káťu
Vlachovou, Silvinku Mejsnarovou a Míšu Vlasáka.
Nejdůležitější závod nás čekal první
červnový víkend v Úpici, kde se konalo
druhé kolo okresní hry Plamen. Loňský
úspěch, kdy naše družstvo starších
postoupilo do krajského kola, se
bohužel již nezopakoval. Děti ovšem do
všech pěti disciplín daly vše, a tak
nakonec klesly pouze o jednu příčku a
vybojovaly krásné 3. místo v celém
okrese.
O letošních prázdninách jsme vyjeli
kempovat do nedalekých Jinolic. Počasí nám přálo, a
tak nechyběly výlety a děti se mohly
vydovádět i ve vodě. Cílem prvního
výletu byla zřícenina hradu Pařez.
Druhý den jsme se vydali do skalního
města, v němž jsme vyšplhali na
několik vyhlídek a také se prošli
Str. 7
Císařskou chodbou. Na obědy jsme
chodili do místního stánku, kde si děti
vybíraly jídlo z pestré nabídky. Uteklo
to jako voda a my se už těšíme na příští
rok. Velké poděkování patří všem, co
se na této akci podíleli.
Děkujeme!!!
starších, které ve svém rekordním čase
18,98 sec obsadilo první příčku.
O týden později se konaly závody
v požárním útoku ve Ždírnici. V kategorii mladších dětí se o medaile utkala
pouze naše dvě družstva - mladší A
obdrželi zlato a mladší B stříbro. Děti
starší si opět vylepšily svůj osobní
rekord, a tak s časem 18,72 sec si
zaslouženě odvezly další zlato.
Následující dvě soboty jsme trávili
v Hostinném a Dolní Olešnici.
Úpice 2015
Uprostřed parného léta jsme poprvé
zavítali na závody do Třebihoště. Děti
zde kromě závodění v požárním útoku
měly ještě doplňkový závod ve štafetě
požárních dvojic a v topografii. S
prázdnou jsme domů rozhodně
nepřijeli. Ve štafetě dvojic se naše
družstvo umístilo na 2. místě a
v topografii dokonce na místě 1.
Požární útok se dětem rovněž povedl.
Přivezly si bronzové medaile a o jednu
setinu jim uteklo stříbro. Během
26. září nastal dlouho očekávaný den.
V Dolní Branné se konalo první kolo
okresní hry Plamen - Závod požárnické
všestrannosti. V kategorii starších se na
trať dlouhou tři kilometry vydalo
celkem 24 pětičlenných hlídek. Mladší
měli trať o jeden kilometr kratší a
proběhlo jí celkem 28 hlídek. Na trati
závodníky čekala řada úkolů, které
museli zvládnout bez chyb. Byla to
střelba ze vzduchovky, uzlování, topografické a technické značky, přelézání
lana, zdravověda a práce s buzolou.
Mladší A
horkého dne jsme také měli možnost
se zchladit v místní požární nádrži.
22. srpna hornokalenští hasiči uspořádali již čtvrtý ročník soutěže v
požárním útoku O pohár starosty. V
kategorii dětí nás reprezentovala dvě
družstva mladších a jedno starších. Děti
mladší A skončily pátí, mladší B si
domů odnesli bronzové medaile a
úžasný výkon předvedlo naše družstvo
kategorii starších jsme měli ještě jedno
zastoupení, a to družstvo Mix. V tomto
družstvu běželi Adélka Cermanová,
Matěj Lipš a Anetka Kozáková společně
s hasičskými dětmi z Borovnice a
obsadili krásné 13. místo.
Poslední letošní závody v požárním
útoku se konaly 3. října v Arnultovicích,
kde místní sbor oslavoval 120 let od
svého založení.
Jako odměna za letošní výkony byl pro
děti připraven výlet do Vrchlabí na
bowling, kde si to všichni velmi užili.
14. listopadu se konala brigáda na
hrabání listí kolem hasičárny a školy. I
přes nepříznivé počasí se děti s chutí
pustily do práce a spadané listí bylo
rychle uklizené.
Co náš čeká a nemine v nejbližší době?
V prosinci pojedeme do Rtyně v Podkrkonoší na Mikulášské klání. Děti již
nyní pilně trénují uzle, značky a
shazování kuželek hadicí.
Mladší B
Horní Kalná do nového ročníku
vstoupila velice úspěšně. Po velkém
napětí se družstvo starších mohlo
upřímně radovat ze stříbra, čímž si
zajistili výbornou pozici pro druhé kolo
této hry. Družstvo mladší A pouze o
sekundu skončilo čtvrté. Naše druhé
družstvo mladší B, složené z chlapců ve
věku od 4 do 6 let, předvedlo rovněž
úžasný výkon a v celkovém součtu
bodů se umístilo na 13. místě. V
Starší
O jarních prázdninách se opět
chystáme na tradiční soustředění ve
Vítkovicích. Doufáme, že bude dostatek sněhu, abychom si mohli pěkně
zalyžovat. Po zimní přestávce, kdy
všichni načerpáme nové síly, se již
začneme připravovat na druhé kolo
okresní hry Plamen.
Mgr. Romana Jiřičková
Str. 8
Požární sport – dospělí
V letošním roce nás na soutěžích reprezentovalo družstvo žen a
dvě družstva mužů. Již v květnu jsme se zúčastnili okrskové
soutěže v Arnultovicích, kde muži A získali pohár za 3. místo.
20. června pořádali naši sousedé z Dolní Kalné soutěž O pohár
starosty a muži B zde ve veliké konkurenci vybojovali 2. místo.
22. srpna se konaly závody v naší Horní Kalné a na domácí půdě se
zadařilo. Družstvo žen vybojovalo pohár za 2. místo. Na bedně
skončilo i družstvo mužů B ,,Cerman team“, kteří do naší hasičárny
přispěli pohárem za 3. místo.
O týden později jsme se vydali do Ždírnice, kde se závod povedl
našim ženám - pouze o pár setin skončily na 3. místě. Následující
závody proběhly v Hostinném a Dolní Olešnici.
3. října jsme byli pozváni na oslavy 120 let založení hasičského sboru
v Arnultovicích. Během bohatého programu nechyběl ani závod
v požárním útoku. Odtud si pohár za 2. místo odvezlo družstvo žen.
Také zde byly vyhlášeny výsledky Ligy okrsku č. 7. Horní Kalná
v celkových výsledcích skončila velice dobře – družstvo žen se
umístilo na 3. místě, muži A rovněž na místě 3. a muži B skončili 6.
Cerman team
Mgr. Romana Jiřičková
Str. 9
Aktivní Kaleňáci, z. s.
Novinky ze spolku Aktivní Kaleňáci, z. s.
Za prvního půl roku našeho působení se nám podařilo uskutečnit několik akcí
a výletů a já bych se o to s Vámi chtěla v tomto článku podělit.
Nejprve bych zmínila Sjezd rodáků a
Oslavy 130. výročí založení SDH Horní
Kalná, konaný 27.06.2015, kde nám
bylo povoleno postavit si stánek a
představit se, kdo vlastně jsme a co
děláme. Prezentovali jsme se zde i
námi vyrobenými výtvory, které členové a další, kteří mají zájem, vytváří
na „dílničkách“. Ty se konají v různém
období dle potřeby v zasedací
místnosti na obecním úřadě v Horní
Kalné a zúčastnit se může každý. O
konání dílniček jste informováni na
obecním webu a tyto pozvánky
vyvěšujeme na obecním úřadě, v
místním obchodě a v mateřské škole.
Již šestkrát se nám podařilo se sejít na
dílničkách a v dobré náladě se něčemu
přiučit a také poklábosit. Naše tvoření
se vždy vztahuje k ročnímu období, ve
kterém je děláno, např. naposledy jsme
vytvářeli vánoční dekorace a výzdoby,
které jste si mohli zakoupit na akci
Zpívání u vánočního stromku. Budeme
rádi, když mezi nás na dílničky také
zavítáte.
Dále jsme zorganizovali akce Zahradní
slavnost 17.09.2015, Dýňování 31.10.
2015 a Zpívání u vánočního stromku
03.12.2015 a to ve spolupráci s MŠ v
Horní Kalné.
Osobně jsem moc ráda, že se nám daří
přičiněním spolku oživit dění v obci a
doufám, že se Vám pořádané akce
líbily. Budeme rádi, když budete
činnost spolku podporovat, ať už
jakýmkoli způsobem.
Uspořádali jsme také dva výlety. První
byl, na doporučení Vládi Jiřičky, na
Kumburské svítání 12.09.2015. Na zříceninu hradu Kumburk nás vyrazilo
dvanáct. Celé odpoledne bylo nádher-
né počasí, a tak jsme si užili prohlídku
hradu vedenou Vladimírem Jiřičkou,
viděli jsme historický šerm, orientální
tance, ohňovou show v hradním
sklepení, Verdecké střelce a ukázky
výzbroje a výstroje z období II. světové
války. K tomu všemu bylo v prostorách
hradu možno zaposlouchat se do
skladeb dobové hudby kapely Trifikus z
Jablonce nad Nisou nebo country
kapely Matylda z Nové Paky. Tuto akci
pořádalo Sdružení pro záchranu hradu
Kumburk, z. s. a tak bylo příjemné občerstvit se a zaplatit symbolické vstupné 40 korun za osobu s vědomím, že
utracené peníze poslouží na záchranu
tohoto krásného místa.
Druhý výlet byl na show na ledě Jen
počkej, zajíci! Vyrazili jsme 28.11.2015
autobusem v počtu 34 účastníků do
Pardubic na lední stadion. Vlk, Zajíc a
jejich přátelé nám ukázali představení
pro všechny věkové skupiny s notoricky
známými skladbami i novou speciálně
připravenou hudbou, tancem a především špičkovým krasobruslením v podání více než 50 předních českých
krasobruslařů včetně 10 dětských rolí.
Celým programem provázel Michal
Nesvatba. V hlavních rolích byli Tomáš
Verner a dvojnásobný mistr Evropy v
krasobruslení Jozef Sabovčík. Musím
konstatovat, že se výlet velmi vydařil.
Je možné, že se nám podaří uskutečnit
i nějaké další akce, než jsem
vyjmenovala, např. zaměřené na dobu
Velikonoc apod. O všem budete včas
informováni výše zmíněnými způsoby a
vylepenými plakáty na vývěsních
tabulích.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem,
kteří nás podporují v aktivní činnosti, a
to především Obecnímu úřadu v Horní
Kalné, Mateřské škole v Horní Kalné a
jejím zaměstnancům a v neposlední
řadě také všem členům spolku a dalším
dobrovolníkům a popřát všem krásné a
klidné prožití vánočních svátků a hodně
zdraví v novém roce 2016.
Akce, které plánujeme zorganizovat
v následujícím půlroce:
-
Dětský karneval 05.03.2016
-
Spolkový ples
-
Dětský den
19.03.2016
červen 2016
Ing. Vendula Nosková
předsedkyně spolku Aktivní Kaleňáci, z. s.
Str. 10
Zahradní slavnost 17.09.2015
Spolek Aktivní Kaleňáci, z. s. uskutečnil svou první velkou akci.
Dýňování 31.10.2015
Naší další akcí bylo Dýňování, které
se uskutečnilo v budově bývalé
základní školy v Horní Kalné.
Na začátku si vzala slovo paní
Kramerová, ředitelka mateřské školky,
všechny pozdravila a seznámila s
programem večera. Vystoupení zahájili
naši školkáčci, kteří si s paní učitelkou
M. Noskovou připravili několik
vánočních či zimních písniček.
Když děti skončily, objevila se znenadání Barborka a nadělila jim trochu
toho mlsání.
Tématem letošní slavnosti byla mrkev,
a tak se celý den nesl ve znamení této
zdravé oranžové zeleniny. Akce se
zúčastnilo cca 60 lidí všech věkových
kategorií. Všichni si společně užívali
krásného dne babího léta, občerstvení
a přichystaných aktivit. Zúčastnění si
také mohli prohlédnout výrobky, které
se v rámci dílniček ve spolku vyrábějí.
Děti měly možnost vytvořit si mrkvového panáčka z přírodních materiálů
a slepit si mrkvičku z papíru. Dále pro
ně paní učitelka Marcelka připravila
hledání lístečků po zahradě, na kterých
byla slova z jedné básničky, kterou
následně děti musely správně složit. I
letos vybraná porota přísně hodnotila
všechny zúčastněné v soutěži o „top
nejlepší mrkvovou pochoutku“. Konkurovalo si 26 druhů různých pochoutek,
od koláčů, přes šátečky, jednohubky a
také mrkvový džus, z nichž tři nejlepší
byli po právu oceněni. Vítězové
letošního klání: 1. Radka Kajuková –
mrkvový koláč s čokoládovou polevou,
2. Marcela Nosková – mrkvový džus,
3. Petra Dědková – mrkvový dort.
Všem děkujeme za vytvořené pochoutky!
Již tradičně bylo součástí odpoledne i
pouštění draků na poli za školkou.
Následně se všichni mohli posilnit
langošem, či si koupit buřtíky a opéct si
je na ohni.
Následovalo
vystoupení
Simony
Tryznové z Dolní Kalné. Ta přítomným
zazpívala nejen několik nejznámějších
vánočních koled, ale také dalších písní,
které jsou s Vánoci nerozlučně spjaty.
Akce se zúčastnilo cca 40 lidí. Každý
kdo přišel, měl možnost zakoupit si v
místě konání dýni a zkrášlit si ji dle
vlastních představ. Všichni se pilně
činili a zároveň soutěžili o tři nejhezčí
dýně. Po vyřezání dýní se výtvory hromadně rozsvítily a porota, tvořená ze
všech účastníků akce, hlasovala pro své
favority. Nejlepší byli oceněni sladkou
odměnou: 1. místo Lukáš Kalenský, 2.
místo Adéla Cermanová, 3. místo Eva
Kalenská. Pro příchozí bylo zajištěno
bohaté občerstvení, i domácí dobrůtky,
které napekly členky spolku. Účastníkům byly také nabídnuty ke koupi
výrobky z našich dílniček (dřevěné
věnečky a vánoční dekorace). Děti si
ještě mohly s paní učitelkou Marcelkou
vytvořit vlastní halloweenskou svítilku
ze
zavařovací
sklenice.
Všem
návštěvníkům děkujeme za účast.
Zpívání u vánočního stromku
Letošní poslední událostí bylo Zpívání u vánočního stromku, které
jsme pořádali ve spolupráci s MŠ
Horní Kalná ve čtvrtek 03.12.2015
od 17:00.
Zpívání v areálu školky proběhlo již po
osmé, ale spolek se podílel na jeho
organizaci prvním rokem.
Program skončil společnou koledou
„Štěstí zdraví pokoj svatý“, kterou si
školkáčci zazpívali společně se Simčou.
Po ukončení hudebního programu ještě
paní ředitelka odměnila účastníky
soutěže o nejhezčího andílka. Poté byli
všichni pozváni na občerstvení, které
pro ně bylo připraveno v budově MŠ.
Ložnice mateřské školy se pro tento
den proměnila v náměstí s vánočními
trhy, na kterých si každý mohl pořídit
domácí cukroví, vánočku nebo pečený
čaj, či výtvory dětí ze školky.
Paní Mejsnarová zde nabízela výrobky
z chráněné dílny z Nové Paky a paní
Plecháčová z Čisté u Horek zase
výrobky z látek. Dále zde byly k
zakoupení různé vánoční dekorace,
které vytvořili členové spolku na svých
dílničkách. Děkuji také těm, kteří z
vlastní iniciativy přinesli svou tvorbu a
rozšířili tím tak nabídku na našem trhu.
Chci poděkovat všem členům spolku,
zaměstnancům
MŠ
a
dalším
dobrovolníkům, kteří se na organizaci
Zpívání u vánočního stromku podíleli a
také těm, kteří nás zakoupením
čehokoli podpořili v našem dalším
působení.
Ing. Vendula Nosková
Str. 11
Víčka pro Tomáška z Chotěvic
Aktivní Kaleňáci, z. s. se připojili ke
sbírce pro Tomáška. Sběrné nádoby
jsou umístěny před obecním úřadem a
před budovou bývalé školy v H. Kalné.
Tomášek se narodil v roce 2009. Od
narození bojuje s epilepsií, jeho další
diagnózy jsou: Neurodegenerativní
onemocnění, DMO-dystonicko dyskinetické formy, závažná psychomotorická retardace.
Tomášek je ležící a zcela závislý na
péči jiné osoby. Pomoc potřebuje při
krmení, strojení i dalších běžných
věcech. Tomáškův vývoj nejde
dopředu. Ve svých 6-ti letech je na
úrovni půlročního dítěte, a proto
sbíráme
víčka
na
dostavbu
bezbariérového pokoje a koupelny.
Sbírejte prosím s námi VÍČKA zejména
z PET lahví apod. Více informací o
sběru víček:
ww.ekotradeplus.cz
www.petvicka.cz
Všem, kteří sbírají s námi, srdečně
děkuje Tomášek s rodinou.
Kontakt:
+420 724 326 920
tomasekkaninsky.webnode.cz
č.ú. 107-9307920267/0100
Poděkování maminky Tomáška:
Rádi bychom poděkovali spolku Aktivní Kaleňáci za zprostředkování sbírky
víček pro našeho nemocného syna
Tomáška. V krátké době jsme od Vás
obdrželi dva pytle víček, za které moc
děkujeme!
Získané peníze za víčka použijeme na
výstavbu bezbariérového pokoje a
koupelny pro Tomáška.
Vaší pomoci si velice vážíme!
Zdenka Kaninská
Kalenský babinec
Od roku 2009 se schází důchodci jednou měsíčně,
nejprve na obecním úřadě, později ve škole v
Horní Kalné. Schází se nás asi 20 žen (někdy i 30).
Jedna z důchodkyň, Dáša Cermanová z č. 106, skládá takovéto verše:
Dnes chceme všem poděkovat,
kdo vymyslel tuhle věc.
Scházíme se každý měsíc –
- říkáme mu babinec.
Tím jsme pěkně pohromadě,
pusy hnedka otevřeme,
do čtyř hodin nezavřeme,
drby tady nevedeme!!
Díky Lídě, Věře, Daně
Těšíme se vždycky na ně.
Čaj i kafe uvaří,
zákusek nám dají,
ke chlebíčkům i pivo – víno
k tomu též přidají.
Vzpomínáme, co kde bylo,
co se komu narodilo,
kdo se vdal, či oženil
a kdo koho vyměnil.
Když pak víno otevřeme,
hned některé popřejeme,
k svátku – štěstí zdravíčko,
všem nám chutná vínečko.
Z Vrchlabí i Olešnice
přijedou dvě parádnice
a pak ještě z Dolní Kalné,
někdy i ženská trojka.
Není to tu vůbec drahý
a tak někdy přivítáme
i Michálkovou z Prahy.
Přejeme si, ať nelítají
mezi námi blesky,
ať je nám tu ještě dlouho
příjemně a hezky.
Str. 12
Je vidět, na jaře je práce dost,
a já blbec, zlámu si na patě kost.
Při dobrém kafíčku, zákusku, chlebíčku,
čas opravdu tak letí,
a my zjišťujem, jak stárnou nám děti.
Když minule nám Lída fotky rozdala,
hned každá jsme se na tý fotce hledala,
a zjistily jsme, že jsme kočky pohledné,
a za některou se i mužský ještě mlsně ohlédne,
a to se jen tak nevidí,
a ostatní ať nám závidí.
A když se hrnky a talíře omyjí,
červené nebo bílé ženy nám nalijí,
a koho víno neláká,
před toho postaví velkého „panáka“.
Chodí sem ženy z roviny i z kopce,
měl by mít radost z nás starosta obce,
řekl by, ženy, vždyť jste tu ve škole,
a bzučí to tady, jak ve včelím úle.
Tak vzkazujem všem, co mezi nás chodí,
tak ve středu mezi nás přijít zkus,
my neukousneme tě kus.
Vždyť my se rády vidíme,
a u stolu spolu sedíme,
a jedna druhý radíme.
Jedna prozdradí, kam chodí na houby,
druhá, co dobrého strčila do trouby,
třetí přinese semínka z kytiček,
další se pochlubí, že povyrostl vnouček,
jestli už zasít salát do skleníku,
a sehnat nový hadřík do jarního šatníku,
na jaké pečení vzít tu správnou mouku.
A když se pak přidá
veselá nálada k tomu,
najednou zjišťujem, že čas je jít domů.
A když si pak na závěr ruku podáme,
věříme za měsíc, že se zas setkáme.
Děkujem těm, co na starost nás mají,
a každou druhou středu, do kupy nás dají.
~
Tímto bych chtěla poděkovat mojí kamarádce Marušce Dědkové za to, že se o mě starala v době kdy, jsem měla úraz nohy, se
kterým jsem se léčila dlouhé 4 měsíce. Pomohla mi s celkovým fungováním domácnosti od přípravy jídla, mytí nádobí, úklidu,
až po osobní hygienu a obstarala i mé domácí zvířectvo.
Dáša Cermanová, č.p. 106
Fotbal Ženatí vs. Svobodní
Poslední květnovou sobotu se na
místním hřišti sehrál druhý ročník
přátelského fotbalového utkání
Ženatí vs. Svobodní z Horní Kalné.
Zápas začal ve svižném tempu. Ženatí
měli od začátku více ze hry a dobrými
přihrávkami si hned vytvořili několik
šancí, které se podařilo proměnit. Na
druhé straně tým Svobodných příliš nepodržel brankář. Hned v úvodu dvakrát
inkasoval, a i když poté předvedl
několik dobrých zákroků, laciný gól
mezi nohama ho bude ještě dlouho
strašit. Jinak se hrál vyrovnaný zápas,
který nabídl spoustu šancí na obou
stranách. Svobodní neměli tentokrát
seřízenou mušku a branka pro ně byla
buď moc malá, nebo dobře zasahoval
brankář. A když Ženatí ke konci vstřelili
svoji třetí branku, bylo o vítězi roz-
hodnuto. Utkání se obešlo bez zranění
a celé se odehrálo ve smyslu fair play.
Obě mužstva sehrála zápas ve slušivých
dresech, za které bychom chtěli
poděkovat obci Horní Kalná.
Výsledek utkání Ženatí : Svobodní 3 : 0.
Branky: Dolenský Lukáš 2x, Kohout
Olda (z pokutového kopu).
Martin Kalenský a Petr Nosek
Str. 13
Nohejbalový turnaj „Bronzová kopačka“ 2015
Poslední červencovou neděli 26.07.2015 se na místním
asfalťáku uskutečnil tradiční, již 16tý ročník nohejbalového
turnaje o putovní pohár „Bronzová kopačka“.
Zúčastnilo se deset tříčlenných týmů
složených nejen z řad místních borců,
ale také z Dolní Kalné, Zálesní Lhoty a
samozřejmě nechyběli ani obhájci
trofeje z Olešnice.
Týmy byly rozlosovány do dvou skupin
a po chladném ránu byla u některých
znát nerozehranost a možná i nervozita
z kvalitních soupeřů. S přibývající
teplotou se ale stupňovala i kvalita
jednotlivých utkání, která na-bídla k
vidění hezké výměny. Ve skupinách se
hrál systém každý s každým, ze kterých
dále postupovaly dva.
Z první skupiny postoupil tým Olešnice
A a 44 ze Zálesní Lhoty, z druhé sku-
piny pak tým Olešnice B
a Dařbujáni z Dolní Kalné.
Následovalo semifinále,
po kterém si o třetí
místo zahráli Olešnice B
a Dařbujáni, a o první
místo bojovaly Olešnice
A a 44.
Po celý den bylo
zajištěno vynikající občerstvení a všichni byli nad míru spokojeni s průběhem celého turnaje, který skončil až
v pozdních odpoledních hodinách.
Jen nás mrzí, že nepřišlo více diváku ze
vsi buď fandit, nebo alespoň na
občerstvení.
A ponaučení na příští rok je více
trénovat!!!
Celkové pořadí:
1. místo Olešnice A (obhájci poháru)
2. místo 44 Zálesní Lhota
3. místo Olešnice B
Petr Nosek
Kroniky a promítání ze Sjezdu rodáků 2015
Při letošním Sjezdu rodáků byly v
místní bývalé škole vystaveny kroniky
obce, hasičů, myslivců i bývalého
pracovního kolektivu z kravína II a též
doprovodná fotoalba. Pro shon, mnoho
jiných zážitků a též časovou tíseň
nebylo možné vše prohlédnout. Dobrý
nápad měla paní místostarostka Bc.
Hana Jiřičková, výstavu kronik 21.
listopadu zopakovat a zároveň ji spojit
s promítáním fotek a videa ze sjezdu
rodáků. Velká škoda, že se na výstavu
přišlo podívat jen 10 lidí. Možná
někoho zlákalo trochu zlepšené počasí
bez deště k rychlé dodělávce
venkovních prací a nebo pohodlí domova. Příště neváhejte a pořádané
programy navštivte, abyste podpořili a
zároveň ocenili práci těch, kteří se o
takové akce starají. Je při nich možné
dát si kafíčko, sklenku vína, ba i
stopečku ostřejšího moku pro dobrou
náladu a setkat se se známými lidmi z
vesnice.
Jana Nosková
Děkuji tímto paní Janě Noskové za
zapůjčení mysliveckých kronik a kronik
bývalé JZD. Považuji její kroniky za
výjimečně. Jsou jejím celoživotním
dílem a velice si vážím toho, že nás do
nich opět nechala nahlédnout.
DVD s fotkami ze Sjezdu rodáků 2015 a
videa z let 1985, 1995, 2005 a 2015 je
možno zakoupit na obecním úřadě v
ceně 200 Kč.
Bc. Hana Jiřičková
Promítání v bývalé škole
Jako v předešlých letech, tak i letos v tento podzimní čas, kdy ubývá práce
kolem stavení a denního světla je pomálu, scházíme se v budově bývalé
školy k promítání dokumentárních filmů a fotografií z archivů a z cest
dobrodruhů.
Většinu dokumentárních filmů k
projekci máme zapůjčenou z programu
„Jeden svět“, což je festival dokumentárních filmů o lidských právech,
závažných společenských tématech
novodobé
historie,
klimatických
změnách a životních výzvách. Tento
festival vznikl v roce 1999 pod záštitou
humanitární organizace „Člověk v
tísni“, která v rámci svých programů
pomáhá lidem nejen v České republice,
ale i v různých zemích světa. Do
pomoci se můžete zapojit i vy:
například členstvím v Klubu přátel
Člověka v tísni (www.clovekvtisni.cz)
nebo
koupí
Skutečného
dárku
(výstavba nových škol, voda pro
vesnice,
darování
hospodářských
zvířat).
Str. 14
Fotografie k nám chodí promítat různí
cestovatelé, kteří se chtějí podělit o své
dojmy a zážitky. Pravidelným hostem je
pan Ing. Josef Kalenský, který prezentuje jak nádherné fotky fauny a flóry z
našich hor, tak i obrazy ze svých
zahraničních expedic, na kterých nás
provedl po vzdálené Bolívii, Peru a
Chile.
Dále jsme měli možnost „procestovat“
Austrálii, Afghánistán, Kubu, Norsko,
Bosnu a jiné. Zejména přednáška o
bosenských pyramidách byla natolik
poutavá a neuvěřitelná zároveň, že
někteří
diváci
odcházeli
rozporuplnými pocity.
s
kde uvidíme přechod přes bulharské
pohoří a rafting na bosenských řekách.
V letošní sezoně jsme zatím viděli film
„Thule Tuvalu“ o vlivu stoupající
hladiny oceánů na přímořské státy a
promítání fotografií a filmu z oslav
výročí hasičského sboru a sjezdu
rodáků.
Kdyby jste věděli o někom, nebo i vy
sami, kdo by se chtěl s námi podělit o
své zážitky, kontaktujte prosím OÚ
Horní Kalná a jistě Vám bude
vyhověno. Odměnou pro ně bude
potlesk diváků a pocit, že nám ukázali
kout světa, kam se třeba sami nikdy
nepodíváme.
V prosinci se můžete těšit na film „Z
popelnice do lednice“ o plýtvání
potravinami a na leden připravujeme
zajímavé, adrenalinem nabité diashow,
Petr Nosek
Nácvik hasičů na Příčnici
Kdo projížděl v sobotu 24. října po
13. hodině přes Příčnici, divil se, co
se tu děje.
V kopci od Kunčic stála směrem vzhůru
hasičská Avie, na křižovatce Tatra,
vedle ní trambus, také v barvách
hasičského záchranného sboru. Někteří
řidiči tak znejistěli a místo dolů do
Kunčic se dali vlevo ke kravínu.
Nedošlo tu ale k žádnému požáru ani
závažné dopravní nehodě. Hasiči
z Dolní Branné a Vrchlabí III využili
krásný podzimní slunečný den ke
společnému nácviku transportu vody
na větší vzdálenost a navíc s
převýšením.
Hadice
byly
brzy
propojeny a pak už zbývalo jen čekat,
zda se vodu z Labe podaří vytlačit až
sem. Povedlo se a voda brzy tryskala
vysoko do výšky. Náhodní chodci tak
měli nevšední zážitek a hasiči si ověřili,
co potřebovali.
Bc. Vladimír Jiřička
Bezpečně na silnicích
Každý den dochází na silnicích k vážným dopravním nehodám. Jejich
oběťmi bývají často chodci a cyklisté,
kteří jsou v silničním provozu ti nejzranitelnější. Příčinou mnoha tragických nehod je nedostatečná viditelnost.
"Vidět a být viděn“ – je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích.
Za snížené viditelnosti to platí dvojnásob. Řidiči, kteří zranili chodce, se
shodují na tom, že ho neviděli vůbec
nebo příliš pozdě.
reflexní prvky a za snížené viditelnosti
buďte vždy osvětleni vpředu i vzadu.
Neosvětleného chodce v tmavém oblečení vidí řidič na vzdálenost osmnácti
metrů, což je moc málo na to, aby včas
zareagoval.
Buďte vidět, přežijete!
Použitím reflexního prvku na oblečení
se zvyšuje viditelnost chodce ve tmě až
na dvěstě metrů. Takový rozdíl může
být osudný, myslete na to.
Vizuální kontakt výrazně snižuje riziko
kolize – proto mějte na sobě a na kole
Petr Nosek
Terénní sociální pracovnice
Bezplatně, nezávazně a
anonymně, můžete hovořit se sociální pracovnicí.
MÚ Vrchlabí nabízí občanům bezplatné sociální
poradenství v těchto oblastech:
- nezaměstnanost
- zdravotní postižení, péče o seniory
Kontakt:
- problematika dluhů, exekucí
Bc. Eva Fejtová - terénní
sociální pracovník sociální a
zdravotní odbor MÚ Vrchlabí
- dávky státní sociální podpory
Krkonošská 8, Vrchlabí 543 01
- sociální služby
- a další …
tel.:
499 405 749
mobil: 733 674 901
Str. 15
Služby Dolní Kalná
Dovolte mi, abych Vám prostřednictvím Vašeho nového občasníku podala
informace o naší terénní pečovatelské službě, která poskytuje své služby
občanům již od května roku 2008.
Naše organizace Služby Dolní Kalná,
okres Trutnov je registrovaným
poskytovatelem sociálních služeb a
zaujímá důležité místo v našem
regionu. Jsme zahrnuti v síti
podporovaných sociálních služeb v
Královéhradeckém kraji. Nabízíme
terénní pečovatelské služby občanům z
Dolní Kalné, Slemena a Horní Kalné, ale
též občanům z okolních obcí.
Naše služby jsou určeny hlavně
seniorům a lidem dlouhodobě nemocným či postiženým. Pečovatelky docházejí do domácností uživatelů a pomáhají jim zvládnout běžné domácí
aktivity, na které už sami nestačí,
například zajištění léků, donáška
nákupu, pomoc při osobní hygieně,
úklid domácnosti, mytí oken, žehlení
prádla, doprovod k lékaři a podobně.
Poskytujeme též sociální poradenství.
Snažíme se, aby občané mohli i ve stáří
a nemoci žít ve svých domovech co
nejdéle a vést důstojný život tak, jak
byli zvyklí. Nabízíme úlevu rodinám
pečujícím o své staré či postižené
příslušníky.
Ceník úkonů vychází ze zákona č.
108/2006 Sb., o sociálních službách a
vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb. v
platném znění. Tyto sazby jsou platné
od 01.01.2013. Stanovené úhrady
pokrývají
finanční
náklady
na
poskytování pečovatelské služby příspěvkové organizace Služby Dolní Kalná, okres Trutnov jen částečně.
Poskytované
úkony
pečovatelské
služby: 100 Kč/hod. (25 Kč/15 min.)
Základní sociální poradenství (pomoc
při žádosti pro čerpání příspěvků na
péči - zdarma), pomoc při zvládání
běžných úkonů a péče o vlastní osobu
(příprava a podávání jídla a pití, pomoc
při oblékání, pomoc při přesunu na
lůžko nebo vozík), pomoc při osobní
hygieně, pomoc při zajištění chodu
domácnosti (úklid, mytí oken, topení,
nákup potravin, zajištění léků u lékaře,
zajištění oprav v domácnosti, vyřizování úředních záležitostí, praní a žehlení prádla), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
(doprovod k lékaři, na úřady, ke
kadeřnici atd.).
Úkony pečovatelské služby jsou
zajišťovány od pondělí do pátku v době
mezi 8:00 – 16:00 hod.
Všechny informace o nás se také
dozvíte na www.dolnikalna.cz, v sekci
Život v Dolní Kalné.
Pracovnice:
Ing. Vendula Nosková
(roz. Horáková) - Vedoucí pečovatelské služby,
statutární orgán. Pracuje na MěÚ ve Vrchlabí (v
současné době na rodičovské dovolené).
Jana Tryznová
Pracovnice v sociálních službách (pečovatelka).
Pracuje jako zdravotní sestra zdravotního
střediska v Dolní Kalné.
Dagmar Hetfleišová
Vedoucí pracovnice v sociálních službách
(vedoucí pečovatelka) a zástupce vedoucí. Již
mnoho let poskytuje domácí zdravotní péči lidem
v Dolní Kalné, ve Slemeně a v okolních obcích.
Vlasta Secká
Pracovnice v sociálních službách (pečovatelka). Je členkou Poradního výboru Sportem proti bariérám, z.s.
Mgr. Kateřina Šitinová
Sociální pracovnice. Poskytuje poradenství k zákonu o sociálních službách. Tuto funkci vykonává též v Diakonii Českobratrské
církve evangelické ve Dvoře Králové nad Labem (v současné době na rodičovské dovolené).
V případě zájmu o naši činnost, či v případě potřeby dalších informací využijte níže uvedené kontakty.
Ing. Vendula Nosková
Dagmar Hetfleišová
tel.: 775 911 177
tel.: 606 581 330
www.dolnikalna.cz
[email protected]
Ing. Vendula Nosková - vedoucí SDK
Str. 16
SMS InfoKanál + odběr novinek do e-mailu
Obec Horní Kalná Vám nabízí jednoduchý a pohodlný způsob získávání důležitých informací o dění v
obci.
Ve
snaze
zajistit
dostatečnou
informovanost jsme zahájili provoz
SMS InfoKanálu obce, který umožňuje
zasílání důležitých informací na
zaregistrovaná čísla Vašich mobilních
telefonů v krátkých textových zprávách
(SMS).
K odběru informativních SMS se
můžete přihlásit přímo na úvodní
stránce obce - www.hornikalna.cz.
Zavedením SMS InfoKanálu se snažíme
zkvalitnit život v naší obci. Věříme, že
budete se službou spokojeni, proto
prosím, neváhejte a registrujte se.
Odběr informativních SMS je pro Vás
poskytován zdarma.
Další možností, jak získat upozornění
na nejnovější informace na webových
stránkách obce, je přihlášení k odběru
informativních e-mailů. Přihlášením
získáte bezplatně informaci do Vaší emailové schránky pokaždé, když na
stránky obce přibude nová informace.
Registraci k odběru novinek naleznete
na úvodní webové stránce obce, a to
nad zeleným obrázkem SMS InfoKalnál.
Jen dobré zprávy Vám přeje vedení
obce Horní Kalná.
Bc. Hana Jiřičková
Proti proudu času - Vánoce
Nejkrásnější svátky roku jsou za dveřmi. Co všechno je s nimi spojeno! Lidská pospolitost, atmosféra, různé rituály.
Některé jsou tu už desítky i stovky let. A co vlastně víme o historii Vánoc? Udělejte si pohodlí a vydejte se s námi –
kam? Přece proti proudu času.
Kde se vzaly Vánoce a jak se slavily?
Historie těchto svátků je velmi dlouhá a zajímavá. Snad vůbec
nejobsažnějším pramenem ke všemu, co s Vánocemi souvisí, je
kniha Vánoce v české kultuře, pod kterou je podepsán Václav Frolec
a kolektiv. A co se tu dočteme o svátcích v dobách dávno minulých?
Již staří Římané přibližně v období našich Vánoc slavili saturnálie –
oslavy boha Saturna, ochránce zemědělců. Byly to jedny
z největších slavností doprovázené radovánkami a hostinami.
Symbolem této slavnosti se stala jedle. Důvodem římského svátku
byl zimní slunovrat, který znamenal, že noc se už nebude více
prodlužovat, začne přibývat světla a vše se začne připravovat na
příchod nového jara přinášejícího probuzení přírody, teplo a
dostatek potravy. Oslavy „narození slunce„ byly v předkřesťanském období spojeny s mnoha pověrami, zvyky a magickými obřady, které měly lidem i dobytku přinést zdraví a hojnost, polím a sadům dobrou úrodu. Mnohé z nich se dochovaly dodnes.
Křesťanské Vánoce slavící narození Ježíše Krista nahradily původní svátky slunovratu ve 4. století. Časem se k svátku znovu se
probouzející přírody přidaly i oslavy příchodu nového roku. Způsob vánočních oslav souvisel se způsobem života a nazíráním
na svět v různých historických obdobích. Lišil se samozřejmě i podle prostředí, v němž se slavilo. Středověké Vánoce nebyly
tichými rodinnými svátky, jak je známe dnes. Naopak, byla to bujná, hlučná a nevázaná oslava.
V období katolické protireformace se naopak prosadilo pokorné uctívání svátků a církev zavedla postní štědrovečerní jídla.
V těchto dobách byste se také mohli setkat se zajímavými veřejnými svátečními zvyky. V 17. a 18. století byl například v Praze
zahajován vánoční týden průvodem pražských Židů, kteří vezli na Hrad různé dary. Židy později vystřídal průvod pekařského
cechu se „štědrovkou„ - obrovskou vánočkou nesenou na ramenou šesti tovaryšů. Tato slavnost byla doprovázena hudbou a
veselím.
Vánoční stromeček
Bezpochyby nejznámější a nejrozšířenější tradicí je vánoční stromek. Jedle byla symbolem římských saturnálií, u
germánských a skandinávských kmenů se stal ozářený strom symbolem slunečního mýtu.
Spojení ozdobeného stromku s vánočními svátky provedl zřejmě Martin Luther. Nový zvyk se prosadil nejdříve
v Alsasku – první ověřená zpráva je snad z roku 1605, jiné prameny zase uvádějí zmínku v brémské kronice
Str. 17
z roku 1570 o jedli ozdobené datlemi, sladkostmi a papírovými květinami. Byla
postavena v cechovní budově, do níž sezvali děti cechovních řemeslnických
mistrů. Podobné zprávy existují i z jiných německých a švýcarských měst.
Později se ozdobený vánoční stromeček přenesl z cechovních místností do
rodin německých protestantských řemeslníků. V 17. a 18. století se tento zvyk
šířil dál po německém území od města k městu mezi měšťany a vysokými
úředníky. Počátkem devatenáctého století se vánoční stromek dostává do
evropských aristokratických paláců a knížecích dvorů i do Ameriky a jiných
zámořských zemí. Do rolnického a dělnického prostředí v Německu pronikl
vánoční stromek teprve koncem 19. století.
Patrně první vánoční stromek v našich zemích postavil v zámečku v Libni
intendant Nosticova divadla J. K. Liebich v roce 1812. Zdobení vánočního
stromku v pražských měšťanských domech bylo rozšířeno už ve 40. letech 19.
století. V roce 1843 píší Pražské noviny o kupování vánočního stromku jako o
běžné věci.
Ve venkovském prostředí se vánoční stromek ujímal až od 60. let, a to
prostřednictvím panským a městským. Vesnice v blízkosti měst a zámků přijímaly tuto novotu dříve než obce
vzdálenější a zapadlejší. Zámožnější rodiny na venkově zavedly vánoční stromek dříve než rodiny chudobné.
Mnohdy ani nezáleželo na národnostní skladbě obyvatel.
Vánoční stromky byly ve vesnických domech zdobeny zpočátku jen skromně. Dávali na ně domácí pečivo, perník,
ovoce, podomácky zhotovené papírové a jiné ozdoby a svíčky.
Koledy
Neodmyslitelně patří k atmosféře Vánoc. Jejich původ je prastarý. Název koleda
je odvozen od římských lednových přání Calendae Januariae, tradičního
obchůzkového obřadu, jehož původním smyslem bylo přinést štěstí a blaho
v hospodářském a rodinném životě. Koledou se nazývaly obřadní obchůzky,
dary, které se při ní nadělovaly i písně, popěvky a říkadla s nimi spojená.
Koledování je zakořeněno hluboce po celé Evropě a všude tam, kde se usadili
evropští osadníci.
Koledovat chodili kdysi v Čechách a na Moravě nejen malé děti, ale také žebraví žáci, kněží, zvoníci, kostelní
zpěváci a školní oficiálové. Při koledách se zpívaly liturgické písně i písně lidové. Ve vánočním čase se chodilo po
koledě o Štědrém večeru, ve svátek sv. Štěpána, na Nový rok a na Tři krále. Každým rokem obcházeli děti i dospělí
koledníci po vesnicích a městech, zpívali na ulicích, ve dvorech i v domech. Ve venkovském prostředí byl stálým
koledníkem obecní pastýř – znáte ho možná z Ladových obrázků, kde bývá nazýván slouhou.
České a moravské koledy, které dnes známe, posloucháme z rozhlasu a třeba i zpíváme, pocházejí většinou ze 17.
- 18. století. Nejstarší z obecně známých koled je Narodil se Kristus Pán. Její počátky sahají až do století
patnáctého.
Vánoční zvyky
Také tradičně patří k Vánocům. Mají většinou prastarý původ – již z pohanských
dob. Stejně jako u koled bývalo mnohdy jejich cílem zdraví a hojnost nebo měly
charakter věštby budoucnosti.
Víte, který zvyk patří k těm úplně nejstarším? Znáte ho všichni – krájení jablka. Zdravý
jaderník ve tvaru hvězdičky znamená zdraví, zkažený či připomínající křížek nemoc nebo
smrt. Tuhle zvyklost zmiňuje již ve 14. století učený benediktin Jan z Holešova. Jeho
traktát o lidových zvycích, spojených se Štědrým večerem, je v celoevropském měřítku
jedinečným pramenem. Dočtete se zde i o dalším obyčeji, který je dodnes obvyklý
v mnohých rodinách. Tím je stavění mís s mnoha druhy ovoce na štědrovečerní stůl nebo poblíž něj. O jeho významu Jan
z Holešova píše: „…pátý zvyk je ten, že křesťané v předvečer narození Páně požívají více ovoce než jindy, poněvadž je
Str. 18
předvečer onoho svátku, kdy se nám narodilo ovoce vybrané a užitečné, totiž náš Pán Ježíš Kristus.“ Z téže doby, tedy z éry
panování Václava IV., je také zvyk přilepšit o Štědrém večeru na potravě všem domácím zvířatům.
Jistě znáte také mnohé další vánoční obyčeje – pouštění ořechových skořápek se svíčkami, ukládání peněz pod štědrovečerní talíř nebo schovávání šupin pro štěstí, lití olova.
Zde jsou některé další:
- při štědrovečerní večeři v některých krajích obsluhovala děvčata, protože hospodyně
nesměla vstát od stolu, jinak by neseděly slepice na vejcích
- ovocné stromy se s říkáním ovazovaly povříslem, aby jim v máji nezmrzl květ
- hospodyně, když zadělaly na vánočku, chodily na sad a objímaly rukama od těsta
stromy, aby si zajistily příští úrodu
- v některých oblastech Podkrkonoší bylo štědrovečerním nápojem podmáslí - obyčej ze
Žacléřska říkal, že kdo si o Štědrém večeru podmáslí vypije pod stolem a navíc tam s sebou vezme sekeru, může celý příští rok
chodit do lesa na dříví, aniž by ho při tom chytil hajný
- na svátek sv. Štěpána umývaly vodou dívky chlapcům brzy zrána obličej, aby byli zdraví - chlapci jim to na Nový rok opláceli
- na Štědrý den platil zákaz cokoli kupovat, prodávat či půjčovat z domu, aby se nepřivolalo neštěstí
A jaké bývaly dříve Vánoce v naší vsi? Otevřme na chvíli Paměti obce Horní Kalné. Takhle vylíčil kronikář Ludvík Kodym
mikulášskou nadílku z roku 1924:
Cosi šlehlo po tabulkách v okně. Šramocení lžic utichá. Cililink, cililink zní tichým studeným
prosincovým večerem. Na náspi zachřestěl řetěz. „Mikuláš, Mikuláš,“ vykřikly děti. Ve světnici nastává
chvíle zmatku. Frantík leze pod stav tkalcovský, Mařenka ochranu hledá za maminčinými zády, jen
chlapeček klidně sedí na klíně otcově.
Muž v biskupském ornátě zhotoveném z papíru s plnovousem na bradě, s biskupskou berlou
v ruce, s biskupskou mitrou na hlavě shýbá se v nízkých dveřích, vstupuje do světnice. Na Mikuláše
zvědavě hledí 4 páry dětských očí. Za Mikulášem vchází anděl bílý. Prostěradlo má přes sebe přehozené a
složené. Pod prostěradlem spodnička se bělí. Cililink, cililink nese se světnicí. Ten hlásek zvonku nikoho
neleká. Teď chřestění řetězu od dveří zalehlo do světnice. Čert vchází. Frantík zpod stavu vykukuje,
maminka čerta si prohlíží. Velký kožich některého železničáře obrácený na rubí má na sobě, rohy na
hlavě, dlouhý ocas s kravským chvostem vzadu ke kabátu je přišitý, v ruce drží dvouhrotou vidlici.
Drkotavý čertův hlas do všech koutů světnice i za postel a pod stav proniká: „Brrrr, brrrr, čert je tu! Brrr,
brrr, kde jste kdo? Brrr, sem, sem pojďte k Mikuláši! Brrr, brr, nebo bude zle!“ Mikuláš pokynem ruky
čerta umlčuje a sám mírným a pln lásky shovívavým hlasem promlouvá: „Jen se děti nebojte a přistupte
před dobrotivého Mikuláše!“ Po nedlouhé chvíli děti před Mikulášem klečí a tichem jizby dětské hlásky
nevinně hlaholí:“Otče náš, který jsi v nebesích…“ Zbožní rodiče se usmívají. Mikuláš se jich poptává, jak
děti se chovají, zda poslouchají, jak ve škole se učí, zda do kostela chodí. Chlapečku na klíně podává
kornoutek cukroví a marcipánového Mikuláše, Mařenka dostává zástěrku a chlapci školní potřeby. Anděl
na stůl dává košík s jablíčky a oříšky.
Milá pohoda rodinná vládne v malé nízké jizbě. Čert již na síňce bručí za odcházejícím Mikulášem:
„Brrr, brrr, nebylo tu kvítko z čertovy zahrádky!“
Tolik krátký vánoční úryvek z obecní kroniky. Až ho budete číst, Štědrý den už bude téměř klepat na okno. Ať jsou tedy ty vaše
Vánoce bohaté - zejména společným krásným prožitkem. Užijte si to prchavé kouzlo světýlek, rozzářených dětských očí i
tichých rozjímání a vzpomínek co nejkrásněji. Udělejte si čas na návštěvu svých blízkých a známých. A co třeba taková „černá
hodinka“ se vzpomínáním, jaké to bylo kdysi… Znají to ještě dnešní děti? Nebo si jen tak rozjímejte při svíčce u čaje „něčím
vylepšeného“, pusťte si příjemnou sváteční hudbu. A co takhle vyrazit do přírody a vzít s sebou něco dobrého zvěři do
krmelce… Tak tedy, jak by řekl rozhlasový komentátor, básník a textař František Novotný, buďte blaženi! A šťastné a veselé!
Bc. Vladimír Jiřička
Str. 19
Díky, pane Rybo
Kromě tradičních českých a moravských koled a vánočních písní si každoročně ve
svátečním čase můžeme poslechnout také Českou mši vánoční. V letočním roce si
připomínáme 250. výročí narození a zároveň 200. výročí úmrtí Jejího autora, učitele
a skladatele Jakuba Jana Ryby. Pojďme si připomenout alespoň základní údaje o
člověku, který nám zanechal tak krásné dílo.
Ryba pocházel z Přeštic z kantorské rodiny. Již jeho otec Jakub Jan Ryba st. byl
znamenitým varhaníkem a schopným skladatelem. To, co mladý Ryba dostal v
genech po svém otci, dále rozvíjel. Po nedokončených studiích na piaristickém
gymnáziu v Praze a po absolvování učitelského kursu působil krátký čas jako učitel v
Nepomuku a v Mníšku. Od roku 1788 se trvale usadil v Rožmitále. Stal se učitelem,
regenschorim (ředitelem kúru) a varhaníkem. Ryba byl svou podstatou, povahou i
vlastnostmi rozeným kantorem. Díky svému pracovnímu nasazení a úžasné píli
zvládal své učitelské povolání, komponování a práci pro kůr i péči o rodinu. Jako otec
sedmi dětí, které zůstaly naživu z třinácti narozených, se musel hodně ohánět a také čelit existenčním potížím. A život mu
nakládal i jinak. Neutuchající spory s rodiči dětí i s vrchností, zhoršující se zdravotní stav, to vše mu bralo elán a posléze i chuť
do života. V těžkých životních situacích utíkal právě k hudbě, zejména jejímu komponování, které mu byla radostí a vzpruhou.
Přesto, že byl Jakub Jan hluboce věřící člověk, svůj život, plný překážek a strázní ukončil v lese nedaleko Rožmitálu vlastní
rukou 8. dubna 1815.
S hudbou se Ryba setkával už od mládí. Prvním učitelem skladby mu byl jeho otec. Malý Jakub doma slyšel především hudbu
církevní. Jak již bylo řečeno, jeho otec byl varhaníkem a skladatelem, nejprve v Přešticích, později v Nepomuku. Mnohou
inspiraci přineslo mladému studentovi pražské prostředí se svou chrámovou hudbou. Tady začal poprvé opravdově tvořit a
dostalo se mu i prvního pochvalného uznání autorit, jichž si Ryba nesmírně vážil. Velká láska k hudbě v něm přetrvávala i po
příchodu do Rožmitálu. Vedle časově náročného povolání kantora měl za povinnost komponovat skladby pro potřeby kostela,
především mše. Nezůstal jen u nich. Pokračoval i ve skládání komorních děl, s kterými měl úspěchy již v Praze. Pokud jde o
hudbu církevní, vytvořil Ryba vedle skladeb určených pro vnitřní potřebu rožmitálského kůru, mezi něž patří i Česká mše
vánoční, také řadu děl pro jiné české kůry, např. pro plzeňský a svatohorský. Z jeho velice rozsáhlého díla (cca 1 100 skladeb)
se dodnes dochovala pouze část. Z církevní hudby známe okolo 400 skladeb, z hudby světské nepatrné torzo. I to, co
přetrvalo, svědčí o všestranném nadání autora a zaslouží si naši úctu.
Českou mši vánoční složil Jakub Jan Ryba roku 1796, tedy ve svých necelých 31 letech. Je pozoruhodné, že tato skladba, která
je po stránce textové i hudební výrazně česká a lidová, zajistila svému tvůrci věhlas nejen po celé Evropě, ale stala se trvalou
součástí vánočních svátků i v zámořských zemích. Stále a úspěšně konkuruje v období Vánoc skladbám skutečných velikánů
světové klasické hudby. I když si autor tohoto díla nijak zvlášť necenil, v jeho tvorbě zastínilo všechna ostatní. Proč nás tato
skladba dodnes oslovuje? Snad proto, jak je srozumitelná a zapamatovatelná, melodická i rytmická, prostá a přesto
slavnostní. Její autor vůbec neměl jednoduchý život. Snad právě proto vytvořil dílo, které je nám o to vzácnější, že mu
nasloucháme vždy jen jednou do roka. Kéž by i po každém z nás zůstala takhle trvalá vzpomínka. Děkujeme, pane Rybo.
Bc. Vladimír Jiřička
Příčnice vítají zahraniční turisty
Přes Příčnici projdou během roku skupinky pěších turistů, ještě více tudy projede cykloturistů. S burácivým zvukem se přes
kopec občas přehoupnou motorkáři i „čtyřkolkáři“. V letošním létě se tu objevila i parta příznivců starých velocipedů z
Jilemnice v dobovém oblečení a také na našem dvorku doplnil vodu a posvačil celý dětský letní tábor „bytem“ v Klášterské
Lhotě. Je to prostě pestrá směsice „putujících všeho druhu“. Ale víte, že tu máme i zahraniční „klientelu“?
Příběh první: Na kole směr Turecko
Bylo to snad v dubnu, či květnu 2014. Před naším domem se objevil cykloturista. Štíhlý, šlachovitý chlapík, řekněme
čtyřicátník (?). Bicykl ověšený brašnami. Ptal se na další cestu. Polsky. A jeho cíl? Turecko - Istanbul! Dostal kávu a něco k ní, s
sebou ještě do batohu pivko a odjel směr vnitrozemí. Nevěříte? To ale ještě není všechno. Prázdniny se přehouply do své
druhé polovičky a na našem dvorku se objevil – hádejte kdo? Polský turista! Hodně opálený, uprášený a ještě hubenější a
šlachovitější. Ne vše jsem z jeho polštiny vyrozuměl, ale to podstatné ano. Opravdu dojel až do Istanbulu. Chvíli jel sám, chvíli
ve dvojici – s Rusem, Lotyšem… Spal na pláži, v hotelu, kde se dalo. Protože nezapomněl na pohoštění na Příčnici, vrátil se
zpět s malým dárkem – dobrým tureckým čajem. Tentokrát neposeděl, pospíchal domů. Blížil se večer a on měl před sebou
cestu přes Vrchlabí, stoupání na Špindlerovku a pokračování domů do Podgorze. Obdivovali jsme ho, že to dokázal. Popřáli
jsme mu šťastnou cestu a zamávali na rozloučenou. Věřím, že šťastně dojel.
Str. 20
Příběh druhý: Koňmo po horách
Je 23. srpna 2015 kolem půl desáté, krásný slunečný den dopoledne. Zedničím na baráčku. Při pohledu ke křižovatce mě
upoutala jezdecká dvojice mířící k Příčnici od borovice. Dvě ženy – starší na hnědákovi, mladší na běloušovi, deky, batůžky a
další bagáž kolem sedla. Doprovází je černý psík míšené rasy.
Zdravím je a volám, jestli nechtějí vodu pro koně. Zjišťuju reakci v
cizím jazyce – němčina? A tak nabízím vodu i v němčině a angličtině.
Dámy reagují rychle a za chvíli už koně pijí z kbelíku. Mladší ze žen,
se šátkem kolem hlavy, dobře ovládá angličtinu, ta starší asi nepříliš
dobře, ale přece. Asi jako já. Lámaně prohazujeme cosi o počasí,
odkud jsou atd. Od vedle volá matka, jestli nechtějí kafe. Nabízím a
ony trochu překvapeně souhlasí. Za chvíli už se koně popásají
uvázaní u švestky a obě německé turistky, před sebou kávu, s námi
sedí na dvorku pod ořechem. Snažím se konverzovat. Kostrbatou
angličtinu občas prokládám německými slovíčky. Jde to ztuha, ale
jde. Jsou ze Cvikova resp. Zwickau. Putovaly od západu po
Krkonoších. Spaly porůznu, většinou v přírodě. Hlavním zřetelem
pro vybrané místo bylo krmení pro koně. Teď se vracejí domů. Ptají se kudy na Semily a Turnov. Poradil jsem jim i ukázal na
mapě. Ještě dostaly na cestu vodu do lahví a jablka pro koně. Rozloučili jsme se a jezdkyně, tentokrát pěšky s koňmi na uzdě a
černým křížencem na vodítku, loudavě vyrazily k Branné.
Jak vidno, z Příčnic by se brzy mohla stát významná mezinárodní turistická křižovatka. Tohle sice byly jen „první volavky“, ale
kdo ví? Třeba se příště objeví Italové nebo „Amíci“! Dávám na zvážení obecnímu zastupitelstvu: Což tu takhle na křižovatce
vybudovat malé Infocentrum s brožurkami a mapkami v několika jazycích? A mohlo by mít třeba tvar balalajky nebo pagody!
Proč? Na základě naší momentální zahraniční politiky předpokládám, že dalšími zahraničními hosty tu budou Rusové nebo
ještě spíše Číňani!
Bc. Vladimír Jiřička
Kudy kam – tip na výlet
Do „orlích hnízd“ nad Jetřichovicemi
Tentokrát se vydáme až na sever Čech, tam, kde končí západní cíp Lužických hor a pár kilometrů na sever již tušíte
Národní park České Švýcarsko. Do prvního většího města byste museli na jih – je jím Česká Kamenice.
Najdete tu kraj plný lesů a bystřin s pískovcovým podložím, které vystupuje na povrch v podobě balvanů a skal. Už kdysi
dávno tenhle dobře opracovatelný kámen využila místní šlechta jako základ k dlabání světnic a zatesání trámoví svých
skalních hrádků. A tak vznikl Šaunštejn, Falkenštejn, Chřibský hrádek. Cesty a silnice se tu klikatí a prudce klesají, aby zase
začaly stejně rychle stoupat. Kromě krásné přírody tu můžete obdivovat velmi pěkně udržované podstávkové domy. To jsou
ty roubené chaloupky, kterým se nad okny v průčelí klenou trámové oblouky jako nosný a zároveň i zdobný prvek. A jsou tu
také místa dalekých výhledů. Dá trochu práce se na ně vyšplhat, ale stojí to za to. Právě rozhledny a ne ledajaké, budou naším
dnešním cílem.
Str. 21
Vydáme se do vsi Jetřichovice. Autem se sem
dostanete od České Lípy přes Kamenický Šenov,
Českou Kamenici a okrajovou část Chřibské. Nevelká
obec byla založena již ve 13. století na obchodní
cestě pod hradem Falkenštejnem. Stane se
východiskem naší cesty – má pro to všechny
předpoklady. V centru obce, které můžeme s
nadsázkou nazvat „náměstíčkem,“ zaparkujete.
Najdete tu infocentrum a několik restaurací, kde se
dá za dostupnou cenu najíst. Dáte se po červené
turistické značce. Před vámi je asi osmikilometrový
okruh s poměrně náročným výstupem. Zeleným
údolím se dostanete k bývalé dětské léčebně. Co si
takhle užít trochu adrenalinu?! V tom případě
nebudete pokračovat k rozhlednám, ale na další
křižovatce se dáte vpravo. Brzy se objeví u silnice
zajímavá skála a přes cestu naproti ní trochu omšelá
cedule se zákazem výstupu na hrad. Neměli
bychom, ale ignorujeme ji (platí vůbec ještě?). Po strmém stoupání (ale ne zas tak zlém, bude hůř) pěšinou plnou písku
ujíždějícího občas pod nohama, brzy vystoupáte k mohutné pískovcové skále. Když posléze objevíte vstup, začnete
pochybovat, zdali pokračovat. Rozhodně to není cesta pro děti. Zdatní jedinci to ale při dodržení největší opatrnosti dokážou.
Před vámi je úzká skalní průrva s tesaným schodištěm. Problém je ten, že je ho jen půlka! A tak se nahoru prodíráte
štěrbinou, pak šlapete po torzu schodů a opíráte se o protější stěnu,… prostě žúžo! Nahoře objevíte zbytky skalního hrádku
Falkenštejn. Vznikl zřejmě v první polovině 14. století. Dochovala se studna, velká světnička s oknem a lavicemi v jeho
výklenku, další základy místností v pískovcové skále. Je odtud pěkný výhled na okolní lesy a mohutný blok Krkavčí skály.
Po sestupu skalní puklinou, který je ještě náročnější než výstup, se vrátíte zpět na červenou turistickou značku a pokračujete
směr Mariina skála. Cestou si ještě můžete na informační tabuli naučné stezky přečíst o požáru, který tu propukl v roce 2005.
Dost o tom vypovídají odumřelé okolní stromy. Před vámi je velmi náročný výstup mezi skalami. Širokou cestou v písku se
schody z klád, pak stezkou cik cak vzhůru a nakonec po železných schodech skalním komínem se vydrápete na Mariinu skálu
(428 m). Původně se jmenovala Velký Ostrý. V roce 1856 tu nechal Ferdinand Bonaventura, kníže Kinský, postavit chatku,
která sloužila jako pozorovatelna protipožárních
hlídek. Dal jí jméno po své manželce Marii Anně.
Původní dřevěný altán, který vyhořel v roce 2005, byl
nahrazen současným. Je odtud krásný výhled na
okolní krajinu s Jetřichovicemi, lesy a kopci, včetně
všudypřítomného kužele Růžovského vrchu. Dobře
uvidíte i náš další cíl – protilehlou Vilemíninu stěnu.
Pokračujeme dál lesní pěšinou, která se posléze mění
v nepříliš širokou římsu a stáčí se doprava. Pak
dorazíte na místo s velkým skalním převisem.
Vyřezávaný stůl a lavice přímo vybízejí k odpočinku.
Můžete vyndat svačinu, něco pojíst a odpočinout si.
Cesta je ještě dlouhá, ale to nejhorší, pokud jde o
stoupání, už máte za sebou. Vystoupíte na skalní
plošinu. Vpravo je krásný výhled do skalnatého údolí,
rovně brzy dojdete na Vilemíninu stěnu. Také ona
nese jméno po příslušnici šlechtického rodu s erbem
tří vlčích zubů v červeném poli, Vilemíně Kinské.
Přímo naproti přes hluboké údolí vidíte altán Mariiny
skály, všude vpravo nádhernou lesnatou kopcovitou
krajinu. Pak pokračujete stále po červené značce přes
Purkartický les, až vás klikatící se stezka dovede pod „domeček“ podobný tomu na Mariině skále – jsme pod Rudolfovým
kamenem (484 m). I on získal své jméno podle příslušníka rodu Kinských, Rudolfa, který skálu navštívil roku 1824. Kinští,
původně Vchynští z Vchynic, majitelé zdejšího panství, se postarali u budování turistických cest a zpřístupnění vyhlídek.
Nahoru vystoupíte skalní průrvou a po sešlapaných schodech vytesaných v písku. Pozor, závěrečná část výstupu postrádá
zábradlí! Z altánu je také krásný výhled do kraje na okolní lesy, to je pastva pro oči! Ještě si všimněte železných inkrustací.
Vypadá to, jako by skálou prostupovaly „železné pruhy“. Po opatrném sestupu vás turistická stezka povede z kopce dolů.
Str. 22
Rychle ztrácíte výšku a asi po čtvrthodině chůze jste v sedle s rozcestníkem, zvaném Pohovka. Najdete tu posezení, kde si
můžete na chvíli odpočinout a přečíst pár informací z tabule naučné stezky. Tady opustíte červenou turistickou značku – dáte
se vlevo po zelené. Čekají vás serpentiny cesty hluboce zaříznuté do terénu, která se posléze rovná. Vlevo minete dvě
zajímavé skalní věže, které vypadají jako torzo staré brány. A ještě je před vámi jedno malé stoupání lesem mezi trojicí
skalních útvarů se zajímavými jmény – Velké a Malé žluté cimbuří, Hezoun. Poslední část cesty vede malebným lučním
údolím. Vlevo vysoko nad vámi naposled zamáváte impozantní siluetě altánu Mariiny skály a brzy jsou před vámi Jetřichovice.
Sláva, nazdar výletu, zpocení, leč už jste tu! Bylo to náročné, ale viděli jste jednu z nejkrásnějších pasáží našich turistických
tras.
Jetřichovické stěny, jejichž jsou „naše vyhlídky“ součástí, jsou přístupné i v zimním období, ne však za extrémních sněhových
a větrných podmínek. Výhodou je, že mimo hlavní sezónu tu nepotkáte davy turistů, jako v letních měsících, a zasněžené
vrchy a skály mají také své osobité kouzlo.
Bc. Vladimír Jiřička
Narození, sňatky, zemřelí
Narození:
16.01.2015 - Apolena Hornigová, č.p. 4
20.05.2015 - Antonín Nosek, č.p. 6
17.07.2015 - Jakub Kraus (maminka Lucie Novotná), č.p. 56
24.07.2015 - Martin Grof, č.p. 42
05.08.2015 - Adriana Kuželová (maminka Jana Šimková), č.p. 168
17.08.2015 - Nela Cermanová, č.p. 98
14.12.2015 - Denisa Kalenská, č.p. 83
Sňatky:
24.04.2015 - Pavlína Hájková a Pavel Kilián
09.05.2015 - Pavel Horák a Katarina Kindernayová
17.07.2015 - Hana Horáková a Lukáš Jiřička
25.07.2015 - Ngvyen Thi Hong Le a Tran Phi Hung
25.07.2015 - Ondřej Nosek a Barbora Wolfová
04.10.2015 - Šárka Štěpánková a Milan Hlaváček
Novomanželé Hlaváčkovi byli oddáni místostarostou obce
Hanou Jiřičkovou na zahradě u svého domu.
Opustili nás:
03.02.2015 - Vlasta Sedláčková, č.p. 48
09.03.2015 - Josef Kalenský, č.p. 149
11.04.2015 - Marie Smrčková, č.p. 16
13.07.2015 - Otakar Šimek, č.p. 168
03.09.2015 - Marie Koudelková, č.p. 1
30.09.2015 - Josef Cerman, č.p. 43
08.11.2015 - Pavel Tokoš, č.p. 112
23.11.2015 - Josef Mejsnar, č.p. 2
30.11.2015 – Jaromír Michálek, č.p. 39
Str. 23
Mozaika
Vánoční testík pro děti
1. Odkud se k nám dostal zvyk zdobení vánočního stromku?
a) z Rakouska b) z Itálie c) z Německa
2. Tři králové se jmenovali
a) Kašpar, Melichar, Bazar, b) Kašpar, Melichar, Baltazar, c) Kaštabar, Melichar, Balkankar
3. Které z následujících jídel nepatří mezi typické české vánoční pokrmy?
a) držková polévka b) kapr c) bílá klobása d) rýžový nákyp e) houbovec f) puding
4. Jaké znamení oznámilo třem králům narození Ježíška?
a) troubení pastýřů b) zvláštní zprávy v Českém rozhlase c) betlémská hvězda
5. Co je to štědrovka?
a) druh štědrovečerního jídla b) štědrovečerní modlitba za dobrou úrodu c) vánočka
6. O vánočních svátcích se kdysi také koledovalo. Víte který den?
a) na Štěpána a o Třech králích b) na Štědrý den, na Štěpána a o Třech králích c) na Štědrý den, na Štěpána, o Třech
králích a na Nový rok
7. Který den se podle pověsti narodil Ježíšek?
a) 24. prosince b) 25. prosince c) 26. prosince
8. Podle jednoho ze štědrovečerních zvyků se nemělo po setmění v místnosti zametat. Uhádnete proč?
a) aby se ze stavení nevymetly peníze b) aby se po celý rok držel ve stavení pořádek a nebyly požáry c) aby se ze stavení
nevymetlo štěstí
9. Zvyk stavění betlémů je v Čechách a na Moravě:
a) starší než stavění vánočních stromků b) asi stejně starý c) mladší než stavění vánočních stromků
10. Co je to darák?
a) hluboký košík s uchem, do kterého si děti při koledě dávaly vykoledované dárky b) postavička z betléma, nesoucí dárek
Ježíškovi c) beskydské označení pro Mikuláše
11. Co uvidí na Štědrý den ten, kdo se postí?
a) všechny svaté b) Sněhurku a sedm trpaslíků c) zlaté prasátko
Křížovka
Do svislé tajenky uprostřed křížovky jsem tentokrát schoval slovo, které neodmyslitelně patří k Vánocům. Vyplňte správně
vodorovná pole a dozvíte se ho.
„To je dneska…“, říkávaly naše babičky. NEČAS jinak
kříženec samice osla a samce koně
značka proslulého světového výrobce filmů
těžký kov
vodou ohlazený kámen z Labe (hovorově)
známá vltavská přehrada
Str. 24
Jak je také nazýváme
Některým místům, oblastem, městům, či jejich částem přidáváme zeměpisné názvy ze zahraničí. Snad jim tak
chceme dodat jistý „punc světovosti“. Skutečná podobnost je většinou hodně vzdálená. Jindy jsou důvodem
takového označení třeba drsné přírodní podmínky nebo malebnost, či výstavnost města. To vše se odráží v následujících přízviscích. Uhodnete správnou odpověď?
1. Česká Kanada
a) oblast kolem Nové Bystřice a Kunžaku v jižních Čechách b) Frýdlantsko na severu Čech
c) oblast mezi Aší a Chebem na západě Čech
2. Česká Sibiř
a) oblast mezi Jihlavou, Brtnicí a Náměští nad Oslavou b) oblast mezi Králickým Sněžníkem a Šumperkem
c) oblast středních Čech na pomezí s jižními – Voticko a Mladovožicko
3. Hanácké Athény
a) Olomouc b) Mohelnice c) Kroměříž
4. Český Betlém
a) Dobruška b) Telč c) Nové Město nad Metují
5. Salón republiky
a) Brno b) Hradec Králové c) Plzeň
Čelenka z orlích per - testík pro milovníky knížek a filmů o Divokém západě
1. Vinnetou byl náčelníkem kmene:
a) Siouxů b) Komančů č) Apačů
2. Old Shatterhand v češtině znamená:
d) smrtící pěst e) drtící pěst f) křivý hnát
3. Sam Hawkins měl pušku, které říkal:
p) Santa Maria q) Rose r) Liddy
4. Kalumet je:
n) dýmka míru o) jméno náčelníka Navahů
p) bojová palice indiánů
5. Poklad na Stříbrném jezeře vznikl v roce:
x) 1950 ý) 1962 z) 1975
Sedm statečných
6. V literárních dílech o Divokém západu se často setkáte s legendární puškou značky:
l) Worcester m) Winchester n) Manchester
7. Jednu z ústředních postav filmu Tenkrát na Západě – muže s harmonikou vytvořil:
š) Paul Newman t) John Wayne u) Charles Bronson
8. Impozantní skalní útvary, které tvořily kulisu mnoha westernů - to je americké Monument Valley (Údolí monumentů).
Leží ve státě:
s) Utah t) Texas u) Florida
9. Autorem známého dobrodružného románu Poslední Mohykán, který byl také předobrazem stejnojmenného filmu, je:
r) Jack London s) Zane Grey t) James F. Cooper
10. Víte, že proslulý western Sedm statečných je v podstatě pouhou kopií slavného japonského filmu, jehož děj byl
přenesen na divoký západ? Film se jmenoval: z) Sedm stínů a) Sedm samurajů b) Sedm ninjů
Str. 25
11. Bezhlavého rytíře možná znáte ze starých pověstí o Praze. Podobná, poněkud děsivá postava řídí svého koně v románu
Thomase Mayne-Reida: l) Bezhlavý m) Přízrak n) Bezhlavý jezdec
12. Velmi vydařený román z prostředí Divokého západu napsal také český spisovatel, jinak známý hlavně jako autor
detektivek. Kniha se jmenuje Stráž na Psí skále, jejím autorem je: g) Eduard Fiker h) Lukáš Luhan i) Jan Cimický
Dosaďte písmenka pod čísla odpovědí. Pokud odpovíte správně, v tajence se vám objeví název známého
dobrodružného románu, jehož autorem je Karel May:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Spojovačka - Bylo jim dopřáno?
Víte, kolika let se dožily významné osobnosti naší kultury, politiky, vědy, umění a sportu? Zapátrejte v paměti.
Třeba se vám vybaví vzpomínky na školní léta a s nimi i některá data. A jak test řešit? Jednoduše přiřaďte ke
jménům čísla údajů o věku.
1. Kosmas, autor první české kroniky
24
2.Emil Zátopek, vytrvalostní běžec, olympijský vítěz a rekordman
41
3. Božena Němcová, spisovatelka
46
4. Otto Wichterle, světoznámý vynálezce (kontaktní čočky, silon…)
51
5. Jiří Wolker, básník
62
6. Prof. MUDr. Josef Švejcar, DrSc., český pediatr
62
7. Karel IV., český král a římský císař
76
8. Eliška Junková, slavná automobilová závodnice
78
9. Jan Blažej Santini, geniální český barokní architekt
78
10. Alfons Mucha, světoznámý český malíř
80
11. Prof. Jaroslav Heyrovský, český vědec, držitel Nobelovy ceny za polarografii
85
12. Antonín Dvořák, nejslavnější český hudební skladatel
87
13. Ema Destinnová, světoznámá česká operní pěvkyně
93
14. Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident
99
Řešení:
Pár zajímavých citátů:
Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho nechává naživu.
Michel de Montaigne
Ten, kdo je stále moudrý, má smutný život.
Voltaire
Bojte se člověka, který přečetl jen jednu knihu.
Denis Diderot
Člověk by se měl chovat tak, jak si myslí, že by se měli chovat všichni.
Václav Havel
Kdo sám v sebe doufá, ten nejlepší podporu nalezl.
K. H. Borovský
Čas si vymysleli lidé, aby věděli od kdy do kdy a co za to.
Jan Werich
Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.
John Lennon
Čím jsem starší, tím méně si všímám, co lidé říkají, myslí si a v co doufají.
Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.
Robert Fulghum
Bc. Vladimír Jiřička
Str. 26
Str. 27