VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody

VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody

VODA S ENERGIÍ
Univerzita odhalila tajemství vody
Objev hexagonální vody
Čtvrté skupenství vody:
Hexagonální voda: Na univerzitě ve Washingtonu bylo objeveno čtvrté
skupenství vody, což může vysvětlit nejen chemické anomálie, ale také
dopady vody s energií.
Objeveno čtvrté skupenství vody
Výzkumný tým Univerzity ve Washingtonu možná objevil tajnou vodu.
Tým vedený Geraldem Pollackem objevil čtvrté skupenství vody – vedle
pevného, tekutého a plynného byli výzkumníci schopni identifikovat
čtvrté skupenství, ve kterém se struktury molekul tekuté vody řadily do
hexagonálních „mřížek.“
Tato „EZ – voda,“ jak bylo skupenství nazváno, vykazuje některé
ohromující charakteristiky, které obrací naše pojímání vody vzhůru
nohama a řeší mnoho dlouhodobých hádanek.
Voda - záhada
Voda je záhadná látka – a to z vědeckého hlediska. Navzdory 200
letům zkoumání vody nebyla věda schopná skutečně pochopit
všudypřítomnou vlhkost. Oficiální teorie týkající se vody je plná děr –
takzvané „chemické anomálie,“ které nemohou být uspokojivě
vysvětleny konvenčními teoriemi.
Bod mrazu, bod varu, hustota, povrchové napětí – i u těchto
základních věcí se voda chová v praxi odlišně, než by se ve
skutečnosti dle výpočtů měla chovat.
Zároveň, nehledě na vědu, je voda fascinujícím materiálem. Je
původem a elixírem života, hlavní složkou našich těl a naší
nejdůležitější potravou s ohromným dopadem na naše zdraví.
V posledních letech se více a více alternativních výzkumníků zabývá
vodou jako jedním z nejdůležitějších způsobů léčby nemocí a
udržování zdraví, což má za následek nespočet systémů pro
filtrování, víření a obohacování vody o energii. Doposud nicméně tato
zařízení byla postavena na nesmírně křehkém základu, díky kterému
nešlo skutečně hodnotit různé metody. Nyní výzkumníci ze Spojených
států prezentují novou teorii vody, která dokáže nejen vysvětlit
anomálie vody, ale také může poskytnout vědecký základ pro tradiční
vědu pitné vody.
EZ-voda
Vědci zjistili, že voda se nezávisle organizuje poblíž hydrofilních povrchů
– jako v celém našem těle. Poblíž povrchu se voda rozděluje na dvě
vrstvy, přičemž jedna vrstva se přetváří na úplně novou formu vody,
drasticky odlišnou od běžné H2O.
Tato jen zhruba čtvrt milimetru tlustá zóna se záhadnou vodou byla
nazvána „vyloučenou zónou“ (SR), protože nejen, že voda je v této
zóně organizovaná, ale také se zde fascinujícím způsobem čistí: EZ
obsahuje velmi čistou formu vody, která vytlačuje ostatní látky z EZzóny. Poblíž povrchu se tudíž formuje vrstva kompletně čisté vody a
všechny nečistoty jsou vytlačovány do druhé vrstvy.
Tento fenomén je již nějakou dobu znám a existuje několik pokusů ho
vysvětlit konvenčními teoriemi. Pollack nicméně byl schopen vyloučit
zdůvodnění všech těchto teorií během dvou let práce se svým týmem.
To ale není vše: Voda v EZ vykázala nové vlastnosti, jako jsou
změna v elektrickém odporu, vyšší (téměř gelová) viskozita, silná
absorpce infračerveného světla, změněná pH hodnota a významně
negativní náboj.
Hexagonální voda – Tekutý krystal
Nadšení vědci zkoumali „EZ-vodu“ a všimli si, že se jedná o jakýsi
tekutý led. Molekuly vody uvolňovaly protony a uspořádávaly se
v překvapivě stabilních hexagonálních mřížkách – to je struktura,
kterou lze někdy nalézt v ledu a krystalech. Oproti ledu není tato
krystalická mřížka u EZ-vody naprosto pevná, ale je dostatečně
stabilní, aby udržela tvar a odpuzovala nečistoty.
Na rozdíl od běžné vody, která se skládá z více nebo méně volně
vířících molekul H2O, které tvoří větší shluky jen na zlomky sekund,
EZ-voda je modelovým příkladem tekutého krystalu.
EZ-voda ale ve skutečnosti není pouze zvláštní voda, takže byl Pollack
nucen zahájit bližší zkoumání a prokázalo se, že voda v EZ-zóně už
technicky vzato vůbec nebyla vodou. Poměr kyslíku a vodíku už nebyl
1:2 (H2O) jako v normální vodě, ale 2:3 (H3O2), takže EZ-voda je
chemicky naprosto odlišná forma vody.
Vedle tekutého, pevného a plynného skupenství tak výzkumníci objevili
nové skupenství vody. To ovšem neexistuje pouze uvnitř těla, jak se
brzy ukázalo, ale jedná se o dříve neobjevenou formu na přechodu
mezi tekutou a zmrzlou vodou; voda prochází EZ-stavem, jakmile
mrzne, nebo naopak kdy led taje. Čerstvá ledovcová voda má tudíž
extrémně vysoký obsah EZ a měla by tedy být, jak bude následně
ukázáno, lidem velmi prospěšná.
Živá voda
Výsledky vědce oslnily a bylo tedy jasné, že EZ-voda může hrát velmi
důležitou roli zejména u živých organismů.
Nejprve byla ovšem vyřešena záhada, kde voda brala energii pro
udržení tak uspořádané struktury. Řešení bylo nalezeno po několika
pokusech: ze světla, zejména neviditelného infračerveného světla.
Pokud při experimentálních podmínkách bylo světelné záření
odstíněno, nevytvářela se žádná EZ voda, ale pokud bylo sluneční a
infračervené záření dostupné, mohlo být vytváření této vody dokonce
znásobeno: ozáření zvětšilo EZ-zónu trojnásobně.
Ještě jednou zdůrazňujeme, jednalo se o fascinující pochopení: voda
uschovává energii ze slunečního svitu ve formě uspořádané
hexagonální krystalické struktury. Voda nebyla pouze ezotericky, ale
skutečně „naplněna energií.“
Rozdíl potenciálů EZ-vody a normální vody je tak velký, že může být
elektricky využit, což byl Pollack schopen dokázat. Rozdíl nábojů mezi
zmíněnými zónami je tak velký, že může fungovat jako malá baterie
– energie přímo ze slunce získaná pouze s pomocí vody.
Pro tělo není důležitá pouze elektrická energie, ale také struktura
jako taková hraje výraznou roli.
Voda v těle
Jelikož jsou vzdálenosti mezi našimi buňkami tak malé, skládá se
intercelulární a intracelulární voda zejména z EZ-vody. Toto samo o
sobě je klíčové zjištění: voda v žijících organismech se zásadně
chemicky, strukturálně a funkčně odlišuje od toho, co považujeme za
běžnou vodu. Není to H2O, ale vysoce uspořádané médium podobné
krystalu.
Pollack ve svém výzkumu ukázal, že pochopení EZ-vody otevírá
kompletně nový pohled na procesy v živých buňkách. Zdánlivě
komplexní funkce buněk jsou najednou snadno vysvětlitelné, pokud
zahrneme vodu, která je obsažena v buňkách.
EZ-voda, jak tvrdí Pollack, je motorem života a vysvětluje funkce
kapilár, buněčných membrán a membránových tunelů. Ale i funkce
proteinů je na první pohled snadno pochopitelná při přítomnosti
uspořádané vody. Voda je mnohem více než pouze pozadí biologických
procesů nebo čistá směs – je sama integrální součástí těchto funkcí.
Živá voda reaguje se strukturálními proteiny a buňkami. Idea, že voda
je pouze obecný materiál s víceméně náhodnou strukturou, nebo že
dva vzorky vody jsou v podstatě identické ve struktuře a funkci, je
vyvrácena – to je fakt, který může zásadně změnit naše chápání
biologických procesů.
Uspořádaná voda – základ života?
Pokud tomu tak je, dle teorie Pollacka, uchovávání uspořádané
vody musí být centrální fyzickou funkcí – s rozsáhlými důsledky.
"Nyní víme, že většina makromolekul se zhroutí a srazí bez pomoci vody
– nebudou správně fungovat. V současnosti je mnoho nemocí způsobeno
disfunkcí proteinů nebo jejich regulačních systémů. V takové proteinocentrické síti může špatné fungování vzniknout ze dvou důvodů:
proteinem samotným nebo EZ-vodou, která obklopuje protein.“
Výzkum v tomto oboru zatím pouze začal, ale zvládl již
vyprodukovat některé oslnivé výsledky. Pollack byl schopen
ukázat, jak některé látky zamezovaly formování EZ-vody, ale
jiné ho podporovaly.
Následně se Pollack zeptal, co když ony samy by tak mohly obnovit
funkci proteinů, které by mohly ovlivnit vodu okolo nich? A jak toho lze
dosáhnout? Infračervené světlo a některé elektromagnetické pulzy
patří mezi první kandidáty, jejichž efekty chtěl tým prozkoumat. EZvoda, jak mohl Pollack ukázat, se také výrazně více formuje přidáním
kyslíku a použitím antioxidantů, které berou negativní náboj z EZ-vody.
Hlavní kandidát pro další výzkum je ale mnohem blíž: naše pitná voda.
Energizující účinek a léčivé zdroje
Při hledání léčivých vod zkoumal Pollack a jeho kolegové různé vody,
kterým byly přisuzovány léčivé účinky.
I když v některých minerálních pramenech byl zejména obsah
minerálů považován za podstatný přínos, bylo také zjištěno, že obsah
EZ-vody s tím může mít co do činění. Jak velmi čisté ledovcové
zdroje, tak hlubinné zdroje, ale i voda z generátoru vírů vykazovala
vysoký obsah EZ-vody.
Pollack také poukázal na to, že struktura EZ-vody v modelových
experimentech zůstávala nedotčená, i u pH hodnot trávicích kyselin,
a pravděpodobně je stejná rovněž v živých organismech a v této
podobě je absorbována tkáněmi. Jak mohl Pollac následně dokázat,
toto má velmi pozitivní důsledky, poněvadž EZ-voda hydratuje buňky
mnohem více a efektivněji vzhledem ke svému náboji, jestliže ji
porovnáme s běžnou vodou.
Změna paradigma?
Výzkumy Pollacka jsou fascinující v mnoha ohledech. Voda, jak to
vypadá, je mnohem více než jen vedlejší látkou na pozadí našich
biologických procesů. Je jejich součástí.
V podstatě to vypadá, jako kdyby věda kvůli stromům minula les.
Stejně jako ve fyzice, kde fyzikové v posledních letech stanovili
hypotézu, že vesmír jako takový je médium uspořádané energie, který
zahrnuje věci v něm, Pollack objevil vodu jako nezbytný komponent
biochemie. Fascinující analogie, u které se najednou začnou objevovat
odpovědi na jakýchsi prázdných místech mezi věcmi, které jsme léta
studovali.
Co víc: Pollack je důležitým hlasem rozrůstajícího se sboru vědců, kteří
zjistili, že voda je mnohem víc, než čteme v učebnicích. Voda může mít
velmi odlišné kvality, které se odvíjejí nikoliv pouze od látek v ní
obsažených, ale také od samotné struktury vody.
Jeho výzkumy ukazují, že voda je fundamentálně odlišná uvnitř živých
organismů, pokud jí porovnáme s vodou, která teče vodovodním
potrubím: Živá voda je uspořádána a strukturálně reaguje
s makromolekulami uvnitř.
Možná se dostáváme o krok blíže k homeopatickému pohledu, že
voda ukládá informace, ale možná také ne a tento výzkum
poukazuje na nové mechanismy aktivit vody, které mohou být
vysvětleny hlouběji v zemi.
Zdroje Hexagonální vody
Zatím dle Pollacka neexistuje metoda, vyjma odšťavňování ovoce,
která by byla schopná produkovat velké množství EZ-vody.
Nejlepším přírodním zdrojem je ledovcová voda. Dle Pollacka zatím
neznáme důležitý krok, který se týká studování úpravy vody.
Chemická čistota, která je získávána filtrováním, je první krok,
nicméně jeho výzkumy ukazují, že bude existovat ještě druhý krok,
který strukturálně uspořádává čistou vodu a transformuje jí na
hexagonální EZ-vodu.
Zatím byl Pollack schopen ukázat pouze malý dopad pro turbulence
vody, ale za stejně efektivní považuje vystavení slunečnímu světlu
nebo infračervenému záření. Položit vodu ve džbánu na slunce má
skutečný chemický efekt a nejedná se pouze o ezoterickou
praktiku. Stejně tak EM-keramika nebo kameny ve vodě mají
podobný efekt, jelikož se EZ-voda vytváří na jejich povrchu.
Možná, jak Pollack spekuluje, se bude v budoucnosti zabývat
možností výroby čisté EZ-vody z vody kohoutkové. V současnosti je
však výzkum biologických dopadů na Univerzitě ve Washingtonu
v popředí zájmu a fascinující pohledy na věc odhaluje každý den.
Voda – mnohem více než H2O
Gerald H.
Pollack VAK
Verlag
ISBN 978-3-86731-158-8
368 stran,
Softcover (21 x 25 cm), 400
fotografií a ilustrací