Rozptylová studie - JMK

Transkript

Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje 2016
Zpracováno dle ust. §11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek
Autorizace č.: 4365/820/09KS
Brno, listopad 2013
Obsah
1. Úvod ...................................................................................................................... 4
2. Vstupní údaje ........................................................................................................ 5
2.1.
Kategorie dat............................................................................................................................. 5
2.2.
Popis a způsob zpracování vstupních dat ................................................................................. 6
2.2.1.
2.2.2.
2.2.3.
2.2.4.
2.2.5.
2.2.6.
2.3.
Vyhodnocení datových podkladů ........................................................................................... 11
2.3.1.
2.3.2.
2.3.3.
2.4.
Převzatá data .................................................................................................................................. 6
Bilanční údaje (alfanumerická data) ............................................................................................... 7
Geodata (mapové podklady) ........................................................................................................... 7
Odvozená data ................................................................................................................................. 9
Výpočet emisních bilancí ............................................................................................................... 10
Podpůrné databáze ........................................................................................................................ 10
Podklady – vyjmenované stacionární zdroje ................................................................................. 19
Podklady - nevyjmenované zdroje ................................................................................................. 24
Podklady – mobilní zdroje............................................................................................................. 27
Doprava ................................................................................................................................... 29
2.4.1.
Výpočet emisí z dopravy ................................................................................................................ 30
3. Celková emisní bilance ....................................................................................... 31
3.1.
Emise tuhých znečišťujících látek a suspendovaných částic PM2,5 a PM10 ............................. 37
3.2.
Emise oxidů dusíku NOx.......................................................................................................... 41
3.3.
Emise oxidu siřičitého SO2....................................................................................................... 44
3.4.
Emise benzenu ........................................................................................................................ 47
3.5.
Emise benzo(a)pyrenu ............................................................................................................ 51
3.6.
Větrná eroze ........................................................................................................................... 54
3.6.1.
Přehled potencionálně ohrožených území větrnou erozí ............................................................... 54
4. Vyhodnocení automatického imisního monitoringu AIM ...................................... 60
4.1.
Síť imisního monitoringu......................................................................................................... 60
4.2.
Znečištění ovzduší z pohledu ochrany zdraví lidí, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 ............... 62
4.2.1.
4.2.2.
4.2.3.
4.2.4.
Suspendované částice PM10 a PM2,5 .............................................................................................. 62
Oxid dusičitý.................................................................................................................................. 79
Benzen ........................................................................................................................................... 86
Benzo(a)pyren ............................................................................................................................... 89
5. Meteorologická charakteristika území ................................................................. 94
6. Vymezení oblastí s překročenými imisními limity ................................................ 96
6.1.
Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví lidí.............................................. 96
7. Metodika výpočtu .............................................................................................. 100
7.1.
Metoda, typ modelu ............................................................................................................. 100
2
7.2.
Referenční body .................................................................................................................... 102
7.3.
Imisní limity ........................................................................................................................... 103
7.4.
Mapové podklady ................................................................................................................. 104
7.5.
Definice pojmů ...................................................................................................................... 104
7.6.
Premisy rozptylové studie společné pro všechny modelované situace ............................... 105
8. Výstupní údaje .................................................................................................. 107
8.1.
Typ vypočtených charakteristik ............................................................................................ 107
8.2.
Průměrné roční koncentrace benzenu ................................................................................. 107
8.3.
Průměrná roční koncentrace B(a)P ....................................................................................... 111
8.4.
Průměrná roční koncentrace NO2 ......................................................................................... 116
8.5.
Maximální hodinové koncentrace NO2 ................................................................................. 120
8.6.
Průměrné roční koncentrace PM10 ....................................................................................... 124
8.7.
Nejvyšší denní koncentrace PM10 ......................................................................................... 128
8.8.
Průměrné roční koncentrace PM2,5....................................................................................... 132
9. Vyhodnocení výsledků rozptylové studie s hodnotami AIM ............................... 136
10. Závěr ................................................................................................................. 138
3
1. Úvod
V předložené závěrečné zprávě předkládáme popis zpracování generální rozptylové studie
Jihomoravského kraje, stavu v emisích jednotlivých znečišťujících látek a jejich krátkodobém vývoji.
Řešení zakázky bylo strukturováno do následujících etap:

Datové vstupy a jejich zpracování - příprava emisních a dalších potřebných dat ke
zdrojům REZZO 1, 2, 3 a 4, ostatní potřebná data k výpočtu emisních bilancí a
k jejich prezentaci, údaje a podklady pro zpracování rozptylové studie a její
výstupy.;

Vypracování rozptylové studie pro tyto znečišťující látky: PM 2,5 , SO 2 , NO x , NO 2 ,
PM 10 , benzen, BaP; dále byl proveden výpočet sekundární prašnosti pro kvalitnější
vyhodnocení imisního pozadí pro škodliviny PM 2,5 a PM 10 .

Vyhodnocení kvality ovzduší v grafické, tabelární i textové formě ve vztahu ke
všem limitním imisním hodnotám stanoveným legislativou v ochraně ovzduší jak
ve vztahu k ochraně zdraví lidí, tak k ochraně ekosystémů; vyhodnocení příspěvků
jednotlivých skupin zdrojů ke koncentracím škodlivin;

Výpočet předpokládaného vývoje v emisní situaci kraje pro období nejbližších let,
které zahrne očekávaný vývoj v emisích ze stacionárních zdrojů znečištění a z
dopravy;

Výstupy do GIS JM kraje pro potřeby řízení kvality ovzduší; mapové výstupy ve
formátech sjednaných s objednatelem.
Dílem je rozptylová studie imisního zatížení zóny Jihomoravský kraj na základě dat z 2011 dle
standardních metodik užívaných pro jejich zpracování, v souladu s platnou legislativou a metodikou
Ministerstva životního prostředí ČR.
4
2. Vstupní údaje
2.1.
Kategorie dat
Data, shromažďovaná za účelem sestavení emisní bilance a následně modelového vyhodnocení
kvality ovzduší v podobě rozptylové studie Jihomoravského kraje, lze obecně rozdělit do následujících
hlavních skupin:

Převzatá (primární) data – údaje spravované správci souvisejících informačních
systémů, ať již systémů veřejné správy (ČHMÚ, ČSÚ), nebo ostatních systémů
(např. zákaznické systémy distribučních společností, technické mapy apod.). Tato
skupina dat se dále dle věcného obsahu a souvztažnosti ke zpracovávané
problematice dělí na:

Data pro výpočet bilancí – např. provozní údaje zdrojů (výkon, spotřeba, emise),
data obchodního charakteru od distribučních společností apod. obvykle
v tabelárním (.xls) nebo databázovém (.dbf, .mdb, .txt) formátu

Informace technického charakteru

Mapové podklady – např. členění území do správních celků, budovy, adresní body,
silnice, železnice, trasování energetických rozvodných sítí, umístění energetických
bodových prvků, apod. většinou ve formátech ESRI (. shp - státní správa),.dgn
(distribuční společnosti) nebo mapových zákresech.

Doplňkové informace ke geografickým vrstvám (bližší popis atributů) nebo ostatní
údaje technického charakteru nemající přímou návaznost na územně vázané
informace (tabulky, texty, obrazové přílohy)

Ostatní informace

Textové informace, konzultace, jednání – např. záměry distribučních společností,
výhledové plány rozvoje, priority řešení apod.

Odvozená (pořízená) data – jedná se o nesledované nebo chybějící údaje, které je
možno získat buď výpočtem z primárních převzatých údajů za použití
přepočítacích vztahů (fyzikální převody, normované faktory, koeficienty, účinnosti
apod.) nebo modelově stanovit (odhadnout) na základě předem definovaných
předpokladů a zjednodušení (např. spotřeba paliv v lokálních topeništích).
V případě chybějících mapových podkladů sem patří jejich digitalizace.

Podpůrné databáze – registry, číselníky, tabulky přepočítacích koeficientů,
faktorů atd. Provázáním s nadřazenými nebo souvisejícími informačními systémy,
u kterých je zajištěna pravidelná aktualizace, bude v budoucnu usnadněna
aktualizace bilanční části. Využití standardizovaných číselníků dovoluje převod
výstupů popř. kategorizaci výstupů do typizované všeobecně užívané podoby a
formy. Volitelné (měnitelné) přepočítací koeficienty umožňují zachytit změny
limitních omezení (např. emisní faktory), popř. usnadňují zpracování citlivostních
analýz či vyladění variantních scénářů rozvoje.
5
2.2.
Popis a způsob zpracování vstupních dat
2.2.1. Převzatá data
Jedná se o data shromažďovaná (sběr) nebo spravovaná (zpracování, distribuce) „centrální“ formou.
Tato data jsou buď ve správě státních (nebo státem spravovaných) orgánů nebo jsou majetkem
soukromých společností regionálního významu. Forma „vlastnictví“ dat determinuje i úroveň jejich
dostupnosti a rozsah jejich následného využití (zveřejňování, šíření, publikace atd.).
Základní podmínkou pro zajištění aktualizace modelového řešení je detailní zmapování datových toků
– vstupů. Aby byla zachována kontinuita prací je třeba co nejpečlivěji ošetřit předávací podmínky s
majoritními správci datových podkladů - smluvní zajištění vstupních podkladů v dlouhodobém
horizontu. Většina správců má v současné době upraveno poskytování informací pro obdobné účely
státní správy interními směrnicemi, jejichž obsah však z pohledu zpracovatele (popř. uživatele)
nemusí odpovídat potřebám. Projednání a přijetí jakékoliv změny v takovýchto směrnicích je časově
velmi náročnou akcí, kterou zpravidla není možno vměstnat do harmonogramu již probíhající studie.
Proto je nutné definovat předávací podmínky dlouho v předstihu před samotnou plánovanou
aktualizací.
Samozřejmou součástí smluvních předávacích podmínek by měly být záruky přejímatele, týkající se
ochrany a zabezpečení přebíraných dat před zneužitím (ochrana individuálních údajů, strategické
informace obchodního charakteru atd.). Podmínkou smysluplného naplnění tohoto požadavku je
však rozčlenění dat ze strany správce datových podkladů do následujících skupin:

Data nepřístupná (utajovaná) – chráněné, nezveřejnitelné detailní podklady z
databází jednotlivých distributorů paliv a energií popř. další údaje (např. z ČSÚ),
které slouží pouze zprostředkovaně k modelovým výpočtům a v originální podobě
jsou poskytovány příslušným správcem dat za úplatu. Tyto podklady přebírá
zhotovitel bilanční části studie se závazkem jejich absolutní ochrany (zakotvené a
blíže definované ve smluvních předávacích podmínkách) – tj. nesmí je (ani jejich
část) v této detailní podobě bez přímého souhlasu s právce datových podkladů
předat třetím osobám. Zpracovatel je oprávněn použít detailní data pouze pro
provedení normalizace (připojení na GIS, kategorizace, úpravy apod.) a kumulace
do zveřejnitelné podoby (na územní celek, kategorii odběru, sektor spotřeb y,
oddíl OKEČ). Podle dalších individuálních podmínek správce datových podkladů
jsou tato data buď dále spravována a archivována zpracovatelem bilanční části
studie pro následné akce (aktualizace, citlivostní analýzy apod.), nebo jsou po
zpracování zničena.

Data omezeně přístupná odborníkům (pracovní data) – data s možností cirkulace
v rámci odborných skupin zpracovatelského kolektivu a sloužící i pro účely
rozhodovacích procesů (např. intranetové řešení s odstupňovanými přístupovými
právy).

Data volně přístupná všem uživatelům výstupů informačního systému (tj. i
„konkurenci“ - např. v podobě internetové aplikace – i zde s možností
přístupových práv ale z hlediska např. komerčního využití výstupů – rozděleno na
informace „zadarmo“ a informace poskytované „za úplatu“)
6
Majoritními správci dat, potřebných k sestavení emisní bilance Jihomoravského kraje jsou:
Tabulka 1: Hlavní správci dat (zdroje dat) pro řešení GRS Jihomoravského kraje
Správce dat
Adresa
Okruh spravovaných údajů (rámcově)
Bodově sledované zdroje znečišťování ovzduší kategorie REZZO 1, REZZO 2.
Český
hydrometeorologický
ústav (ČHMÚ)
Na Šabatce 17,
143 06 Praha 12
Český statistický úřad
(ČSÚ)
Na padesátém 81,
100 82 Praha 10 –
Strašnice
Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2011 v
Jihomoravském kraji - Trvale bydlící osoby,
trvale obydlené domy a byty (v členění na ZSJ)
Krajský úřad
Jihomoravského kraje
Žerotínovo nám.
3/5
601 82 Brno
Mapové podklady pro zakreslení sledovaných
entit, datové podklady o evidovaných zvláště
velkých, velkých a středních zdrojích
z poplatkové agendy
Ředitelství silnic a
dálnic ČR
Čerčanská 12,
140 00 Praha 4
Údaje ze sčítání intenzity dopravy
Plošně sledované zdroje REZZO 3 (ZSJ), REZZO 4.
Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv.
2.2.2. Bilanční údaje (alfanumerická data)
Pro sestavení emisní bilance Jihomoravského kraje byly využity následující vstupy:

REZZO 1 - databáze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší,
Jihomoravský kraj, ČHMÚ pracoviště Praha, stav 2011

REZZO 2 - databáze středních zdrojů znečišťování ovzduší, Jihomoravský kraj,
ČHMÚ, pracoviště Milevsko, stav 2011

Tabulky ze SLBD 2011, Jihomoravský kraj, ČSÚ, Krajský úřad Jihomoravského kraje

Průměrné kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv v jednotlivých sférách
spotřeby v Jihomoravském kraji, TEKO Praha, stav 2009
2.2.3. Geodata (mapové podklady)
Geodata jednak doplňují informaci o rozložení emisní zátěže daného územního celku sledovanými
škodlivinami (např. lokalizace bodově sledovaných zdrojů REZZO), jednak umožňují přehlednější
vizualizaci bilančních údajů jejich přímým promítnutím do řešeného území (např. prezentační bilanční
výstupy v členění dle správních celků, výsledky modelování koncentrací sledovaných škodlivin ve
formě imisních map apod.). Geodata dále významně rozšiřují škálu analytických operací s daty –
usnadňují vzájemné „konfrontace“ dat v konkrétním území, selekci dat jak z hlediska jejich atributů,
tak z hlediska územních souvztažností atd. Vzhledem ke zvolenému způsobu jejich zpracování
(dynamické propojení „mapové“ složky v GIS s číselnými atributy v datovém skladu) je zaručena i
jejich parciálně automatizovaná aktualizace současně s aktualizací alfanumerické části bilančních dat.
7
Geografický informační systém (GIS) se tak stává „jednotícím“ prostředím, ve kterém se ve formě
geodat mohou setkávat výsledky z nejrůznějších výstupů (územní plánování, infrastruktura, chráněná
území, životní prostředí, energetika atd.) a kde mohou být sledovány a vyhodnocovány vzájemné
vazby či prolínání jinak obtížně porovnatelných entit.
Mapové podklady (vrstvy GIS) obsahují následující údaje a informace:

Hranice územních jednotek v řešeném území – hranice Jihomoravského kraje
(NUTS3), hranice obcí s rozšířenou působností (ORP3), hranice katastrálníc h
území (KU), hranice obcí (ZUJ) a hranice základních sídelních jednotek (ZSJ), rok
2010

Trasování komunikací (pozemní komunikace v členění dle druhu - třídy, drážní
komunikace, cesty, mosty atd.)

Adresní body – využití pro digitalizaci lokalizace bodově sledovaných zdrojů REZZO

Výškopis – vrstevnice DMU25, digitální model terénu

Rastrové mapy – podkladové mapy pro projekci bodově sledovaných veličin

Referenční body – síť referenčních bodů, ve kterých jsou
charakteristiky znečištění ovzduší pro sledované znečišťující látky

Velké bodové zdroje znečišťování ovzduší – vrstva zvláště velkých a velkých zdrojů
kategorie REZZO 1, ČHMÚ, stav dle databáze REZZO z roku 20011

Střední bodové zdroje znečišťování ovzduší – vrstva významných středních zdrojů
kategorie REZZO 2, ČHMÚ, stav dle databáze REZZO z roku 2011

Plošné zdroje znečišťování ovzduší – vrstva méně významných středních zdrojů
kategorie REZZO 2 v součtu za jednotlivé ÚTJ, vrstva neevidovaných malých
stacionárních zdrojů REZZO 3 v součtu za obce, modelově vypočteno z dat SLBD
2011, ČHMÚ, stav roku 2009
vypočteny
Data geografického charakteru v rozsahu týkajícím se zpracování GRS jsou uložena v prostředí ArcGIS
Desktop v.9.x v modulu ArcMap (mapové výstupy v projektech .MXD Esri ArcMap Document).
V souladu se zadáním jsou geografická data v projektu uložena ve formátu ESRI shapefile (.SHP).
V atributových tabulkách geografických dat nově vytvořených vrstev byly ponechány jen informace
vztahující se k polohopisným údajům sledované entity (výměry, souřadnice), popř. údaje nutné pro
základní popis (Labels) prvku (např. název obce) a slinkování s doplňkovými údaji v alfanumerické
části projektu („cizí klíč“ – např. identifikátor zdroje apod. - Joins). Doplňkové atributové informace
k jednotlivým geovrstvám jsou uloženy v Accesové databázi (.MDB).
Z geodat byly dále vytvořeny vrstvy (.LYR), které obsahují nastavení vrstev v mapových projektech
(.MXD) – souřadný systém, popis legendy, popis a nastavení formátu atributů vrstvy, navázání (join)
geografických informací na doplňkové atributy v alfanumerické databázi (tabulky datového skladu v
8
MS Access) apod. Z věcně příbuzných vrstev byly dále vytvořeny skupiny (Group Layers), které
usnadní tvorbu samotných mapových výstupů.
S ohledem na přenositelnost celého projektu byl při zpracování vrstev (.LYR) a samotných mapových
projektů (.MXD) kladen důraz na relativní adresaci ke zdrojovým geografickým datům.
2.2.4. Odvozená data
Na základě upravených a opravených převzatých dat byl navržen model výpočtu nesledovaných,
chybějících a odvozených údajů, vč. tvorby a způsobu využití přepočítacích koeficientů za účelem
sestavení bilancí výchozího roku. Jedná se o nesledované nebo chybějící údaje, které byly získány buď
výpočtem z primárních převzatých údajů za použití přepočítacích vztahů (fyzikální převody,
normované faktory, koeficienty, účinnosti apod.) nebo stanoveny modelově na základě předem
definovaných předpokladů a zjednodušení.
Modelový výpočet spotřeby paliva (a následně emisí sledovaných škodlivin) byl použit především pro
stanovení spotřeby paliv v lokálních topeništích.
Datovými podklady pro výpočet byly statistické údaje z ČSÚ z roku 2011 (ze sčítání lidu, bytů a domů.
Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na řešeném
území (podklady TEKO Praha). Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých obcí.
Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje:

Počet trvale obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních
budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním
účelům a počet bytů v rekonstrukci.

Průměrná výměra trvale obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a
byty v bytových domech a ostatních budovách

Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna)

Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, elektřina, plyn)

Skladba spotřeby tuhých paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů tuhých
paliv)

Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost)

Uvažovaná potřeba tepla na 1 m 2 vytápěné plochy v členění na rodinné domky a
bytové domy

Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na
spotřebu paliva)

Počet odběratelů z podkladů plynárenských společností – členění dle pásem
odběru
9
2.2.5. Výpočet emisních bilancí
Sestavení emisí bilance sledovaných znečišťujících látek záviselo na kategorii zdroje znečišťování
ovzduší.
Emise základních znečišťujících látek u bodově sledovaných zdrojů (vyjmenovaných zdrojů dle přílohy
č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.) byly ve výchozím roce převzaty ve výši evidované a ověřené ČHMÚ
v databázích (dříve REZZO). Tyto údaje byly dále verifikované a v případě nejvýznamnějších zdrojů
ověřené i jednáním přímo s provozovateli zdrojů.
Výpočet emisí ostatních sledovaných znečišťujících látek a emisí z ostatních neevidovaných malých
zdrojů znečišťování ovzduší byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních
faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř.
druhu technologické výroby. Emisní faktory základních škodlivin (polétavý prach, SO2, NOx, CO, CxHy)
byly převzaty z metodického pokynu MŽP. „Emisní faktory“. Pro ostatní sledované škodliviny byly
použity vztahy (vzorce) a emisní faktory dodané pro výpočet z ČHMÚ. U tuhých paliv byly pro výpočet
použity průměrné parametry (vážené průměry znaků jakosti).
Vypočtené (resp. převzaté) emise jsou u bodově sledovaných zdrojů součástí podrobných databází. U
plošně sledovaných zdrojů byly emise kumulovány za území jednotlivých obcí (ZÚJ) v zájmovém
území.
2.2.6. Podpůrné databáze
Jejich obsahem jsou především číselníky, dekódující příslušné položky v převzatých datech (zdroje
znečišťování ovzduší), dále pak přepočítací koeficienty a faktory, umožňující úpravu vstupů do
podoby potřebné ve výstupních bilancích nebo z disponibilních podkladů odvozujících nesledované či
chybějící hodnoty (emisní faktory, měrné hodnoty apod.), a „kategorizační“ číselníky a převodníky,
zajišťující součet vstupních dat do požadované strukturalizované podoby (kategorizace zdrojů pro
bilanční výstupy apod.):

Číselníky k databázím zdrojů znečišťování (druhů topenišť, roštů, paliv, výroby,
kódů znečišťujících látek, měrných jednotek apod.)

Emisní faktory základních škodlivin –Metodický pokyn MŽP k vyhlášce č. 415/2012
Sb. „Emisní faktory“

Emisní faktory pro ostatní sledované škodliviny (PM 10 , PM 2,5 , BaP, Benzen), ČHMÚ

Číselníky umožňující strukturování (kategorizaci)
výstupů v souladu s potřebami uživatele
kumulovaných
bilančních
Měrné hodnoty potřeby energie pro modelový výpočet spotřeby paliv v lokálních
topeništích
Schematické znázornění datových toků a provázanost dat ukazuje následující obrázek:

10
Obrázek 1: Modelový výpočet emisní bilance
2.3.Vyhodnocení datových podkladů
Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a
stacionárních zdrojů podle § 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen zákona),
jehož správou je za celou Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav.
Podle zákona se zdroje člení na stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle
technologického určení na spalovací zdroje, spalovny odpadů a jiné1 zdroje. Podle tepelného příkonu
spalovacích zdrojů, rozsahu znečišťování a způsobu sledování se zdroje dělí na jednotlivě evidované –
(vyjmenované zdroje dle přílohy č. 2 zákona 201/2012 Sb.) a hromadně sledované. Mezi hromadně
sledované zdroje patří především vytápění domácností, doprava, provoz nesilničních vozidel, chovy
zvířat a použití organických rozpouštědel.
Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních
zdrojích, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ
jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR.
1
zdroje používající organická rozpouštědla, zdroje, v nichž dochází k nakládání s benzínem a ostatní zdroje
11
Výchozím podkladem pro prezentovanou emisní bilanci bodově evidovaných zdrojů2 jsou údaje
souhrnné provozní evidence za rok 2011, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění
ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb.
Pro celostátní emisní bilance hromadně sledovaných spalovacích zdrojů pro vytápění domácností je
využíván model využívající výstupy ze Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného ČSÚ v roce 2011, jehož
výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů paliv spalovaných v domácnostech. Konečným
produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z vytápění domácností na úrovni
základních sídelních jednotek. Emisní bilance dalších hromadně sledovaných stacionárních a
mobilních zdrojů je prováděna zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajů (především
statistických dat ČSÚ) a emisních faktorů.
Bilance mobilních zdrojů zahrnuje emise ze silniční (včetně emise VOC z odparů benzínu z palivového
systému vozidel), železniční, letecké a vodní dopravy a dále emise z nesilničních zdrojů (zemědělské,
lesní a stavební stroje, vozidla armády, údržba zeleně, apod.). Výpočet emisí z dopravy zajišťuje dle
vlastní metodiky CDV Brno. Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik,
údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů
jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě
pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. V souladu s
metodikou pro stanovení emisí v rámci směrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty
pouze emise přistávací a odletové fáze, emise letové fáze (cca od 1 km výšky letu) a emise letadel
pouze přelétávajících území ČR do této bilance zahrnuty nejsou.
Tabulka 2: Kategorie zdrojů
skupina
podskupina
Energetika - spalování paliv
2
kód
kategorie
1.1.
Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3
MW do 5 MW včetně
1.1.
Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5
MW
1.2.
Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém
tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně
1.2.
Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém
tepelném příkonu nad 5 MW
1.3.
Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně
1.3.
Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu nad 5 MW
1.4.
Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o
celkovém jmenovitém příkonu od 0,3 do 5 MW
zvláště velké, velké a střední zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, účinného v období
ohlašování údajů za rok 2011, odpovídající do značné míry zdrojům vyjmenovaným v příloze č. 2 zákona č.
201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
12
skupina
podskupina
Tepelné zpracování odpadu,
nakládání s odpady a
odpadními vodami
Přímé procesní
ohřevy jinde
neuvedené a
rozmrazovny
Třídění a úprava
uhlí, briketárny
Energetika
ostatní
Výroba koksu –
koksovací
baterie
Úprava uhlí a
výroba plynů a
olejů
Výroba a
zpracování
kovů a
plastů
Pražení nebo
slinování
kovové rudy,
včetně sirníkové
rudy
Výroba železa
kód
kategorie
1.4.
Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o
celkovém jmenovitém příkonu nad 5 MW
2.1.
Tepelné zpracování odpadu ve spalovnách
2.2.
Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou
kapacitu větší než 25 000 t
2.3.
Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované
kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než
150 tun zpracovaného odpadu ročně
2.4
Biodegradační a solidifikační zařízení
2.5
Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z
kontaminovaných zemin) s projektovaným ročním výkonem vyšším než 1
t VOC včetně
2.6.
Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií
produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v
3
množství větším než 50 m /den
2.7.
Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro 10 000 a více
ekvivalentních obyvatel
3.1.
Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde
neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW
3.1.
Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde
neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW
3.2.
Rozmrazovny s přímým ohřevem
3.3.
Třídění a jiná studená úprava uhlí
3.4.
Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace, sušení)
3.5.1.
Otop koksárenských baterií
3.5.2.
Příprava uhelné vsázky
3.5.3.
Koksování
3.5.4.
Vytlačování koksu
3.5.5.
Třídění koksu
3.5.6.
Chlazení koksu
3.6.
Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a minerálních
olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a
syntézních plynů
3.7.
Výroba bioplynu
4.1.1.
Příprava vsázky
4.1.2.
Spékací pásy aglomerace
4.1.3.
Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění
4.1.4.
Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace)
4.2.1.
Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou
4.2.2.
Odlévání (vysoká pec)
4.2.3.
Ohřívače větru
13
skupina
podskupina
Výroba oceli
Zpracování
železných kovů
ve válcovnách a
kovárnách
Slévárny
železných kovů
(slitin železa)
Metalurgie
neželezných
kovů
Výroba nebo
tavení
neželezných
kovů, slévání
slitin,
přetavování
produktů,
rafinace a
výroby odlitků
Povrchová
úpravu kovů a
plastů a jiných
nekovových
předmětů a
jejich
zpracování
kód
kategorie
4.3.1.
Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem
4.3.2.
Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem
4.3.3.
Kyslíkové konvertory
4.3.4.
Elektrické obloukové pece
4.3.5.
Pánvové pece
4.3.6.
Elektrické indukční pece s projektovaným výkonem nad 2,5 t/hod
4.4.
Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné
zpracování o projektovaném výkonu do 10 t včetně zpracované oceli za
hodinu
4.4.
Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné
zpracování o projektovaném výkonu nad 10 t zpracované oceli za hodinu
4.5.
Kovárny – ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s projektovaným
tepelným výkonem 1 MW- 5 MW včetně
4.5.
Kovárny – ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s projektovaným
tepelným výkonem nad 5 MW
4.6.1.
Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem
4.6.2.
Žíhací a sušící pece
4.6.3.
Tavení v elektrické obloukové peci
4.6.4.
Tavení v elektrické indukční peci
4.6.5.
Kuplovny
4.6.6.
Tavení v ostatních pecích – kapalná paliva
4.6.7.
Tavení v ostatních pecích – plynná paliva
4.7.
Úprava rud neželezných kovů
4.8.1.
Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem
4.8.2.
Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů
4.9.
Elektrolytická výroba hliníku
4.10.
Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin
4.11.
Zpracování hliníku válcováním
4.12.
Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich
3
zpracování s objemem lázně do 30 m včetně, procesy bez použití lázní
4.12.
Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich
3
zpracování s objemem lázně nad 30 m
4.13.
Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový elektrický
příkon je vyšší než 100 kW
14
skupina
podskupina
Výroba
cementářského
slínku, vápna,
úprava
žáruvzdorných
jílovců a
zpracování
produktů
odsíření
Výroba
materiálů
obsahujících
azbest
Zpracování
nerostných
surovin
Výroba skla,
včetně
skleněných
vláken
Tavení
nerostných
materiálů,
včetně výroby
nerostných
vláken
kód
kategorie
4.14.
Svařování kovových materiálů, jejichž celkový elektrický příkon je roven
nebo vyšší než 1000 kVA
4.15.
Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s projektovaným
výkonem menším než 1 t pokovené oceli za hodinu včetně
4.16.
Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů – procesní vany s
projektovaným výkonem větším než 1 t pokovené oceli za hodinu
4.17.
Žárové pokovování zinkem
5.1.1.
Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice
5.1.2.
Výroba cementářského slínku v rotačních pecích
5.1.3.
Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu
5.1.4.
Výroba vápna v rotačních pecích
5.1.5.
Výroba vápna v šachtových a jiných pecích
5.1.6.
Pece pro zpracování produktů odsíření
5.1.7.
Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích
5.2.
Výroba materiálů a produktů obsahujících azbest
5.3.
Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit
a skla pro bižuterní zpracování
5.4.
Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv
5.5.
Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z
polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o projektované kapacitě
vyšší než 5 t zpracované skleněné suroviny ročně
5.6.
Chemické leštění skla
5.7.
Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů,
křemence apod.
5.8.
Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích
5.9.
Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv
5.10.
Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek,
cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o
projektovaném výkonu od 5 do 75 t/den včetně
5.10.
Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek,
cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o
projektovaném výkonu větší než 75 t/den
5.11
Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba,
úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého o projektovaném
3
výkonu vyšším než 25 m /den
Výroba
keramických
výrobků
Výroba
stavebních
hmot, těžba a
15
skupina
podskupina
zpracování
kamene,
nerostů a paliv z
povrchových
dolů
Výroba a
zpracování
organických
látek a výrobků
s jejich
obsahem
Chemický
průmysl
Výroba
anorganických
látek
Ropná rafinerie,
výroba,
zpracování a
skladování
petrochemickýc
h výrobků a
jiných kapalných
organických
látek
Potravinářský, dřevozpracující
kód
kategorie
5.12.
Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot o
3
projektovaném výkonu vyšším než 25 m /den
5.13.
Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování,
především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava, o
3
projektované kapacitě vyšší než 25 m /den
5.14.
Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů
6.1.
Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu
6.2.
Výroba epichlorhydrinu (1-chlor-2,3-epoxypropanu) a allylchloridu (1chlor-2-propenu)
6.3.
Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu
6.4.
Výroba polyvinylchloridu
6.5.
Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba
kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde
6.6.
Výroba a zpracování viskózy
6.7.
Výroba gumárenských pomocných přípravků
6. 8.
Zpracování dehtu
6.9.
Výroba expandovaného polystyrenu
6.10.
Výroba acetylenu mokrou metodou
6.11.
Výroba chloru
6.12.
Výroba kyseliny chlorovodíkové
6.13.
Výroba síry (Clausův proces)
6.14.
Výroba kapalného oxidu siřičitého
6.15.
Výroba kyseliny sírové
6.16.
Výroba amoniaku
6.17.
Výroba kyseliny dusičné a jejích solí
6.18.
Výroba hnojiv
6.19.
Výroba základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů
6.20.
Výroba výbušnin s projektovanou roční produkcí menší 10 t včetně
6.20.
Výroba výbušnin s projektovanou roční produkcí vetší než 10 t
6.21.
Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého
6.22.
Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého
6.23.
Výroba ostatních pigmentů
6.24.
Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků
6.25.
Skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek
3
o objemu nad 1000 m nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče
3
nad 10 000 m a manipulace (není určeno pro automobilové benziny)
7.1.
Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně
16
skupina
podskupina
a ostatní průmysl
Chovy hospodářských zvířat
Použití organických
rozpouštědel
kód
kategorie
7.2.
Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z rostlinných
surovin o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší
7.3
Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z živočišných
surovin o projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a vyšší
7.4.
Zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka
je větší než 200 t denně (v průměru za rok)
7.5.
Pražírny kávy o projektovaném výkonu větším než 1 t/den
7.6.
Udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg výrobků
denně
7.7.
Průmyslové zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené v bodu 7.8., o roční
spotřebě materiálu větší než 150 m3 včetně
7.8.
Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek
7.9.
Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny
7.10.
Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod bod 7.9.
7.11.
Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken
nebo textilií; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita je od 1
t/den do 10 t/den včetně
7.11.
Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken
nebo textilií; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita větší než
10 t/den včetně
7.12.
Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž zpracovatelská
kapacita je menší než 12 t hotových výrobků denně včetně
7.12.
Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž zpracovatelská
kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně
7.13.
Výroba dřevěného uhlí
7.14.
Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo
elekrografitu vypalováním nebo grafitací a zpracování uhlíkatých
materiálů
7.15.
Krematoria
7.16.
Veterinární asanační zařízení
7.17.
Regenerace a aktivace katalysátorů pro katalytické štěpení ve fluidní
vrstvě
8.
Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t
včetně
9.1.
Ofset s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
9.2.
Publikační hlubotisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel
od 0,6 t/rok
17
skupina
podskupina
kód
kategorie
9.3.
Jiné tiskařské činnosti
rozpouštědel od 0,6 t/rok
s
projektovanou
spotřebou
organických
9.4.
Knihtisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6
t/rok
9.5.
Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých
organických látek, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a
toxické pro reprodukci, s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel od 0,01 t/rok; halogenované od 0,1 t/rok
9.6.
Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých
organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 9.5., s projektovanou
spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
9.7.
Chemické čištění
9.8.
Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li
pod činnosti uvedené v bodech 9.9. až 9.14., s projektovanou spotřebou
organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
9.9.
Nátěry dřevěných povrchů s projektovanou spotřebou organických
9.10.
Přestříkávání vozidel – opravárenství s projektovanou spotřebou
organických rozpouštědel od 0,5 t/rok a nátěry při výrobě nových
silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických
rozpouštědel menší než 15 tun/rok
9.11.
Nanášení práškových plastů
9.12.
Nátěry kůže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6
t/rok
9.13.
Nátěry pásů a svitků
9.14.
Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou
spotřebou organických rozpouštědel od 15 tun/rok
9.15.
Navalování navíjených drátů s projektovanou spotřebou organických
9.16.
Nanášení adhezivních materiálů s projektovanou spotřebou organických
9.17.
Impregnace dřeva s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel
od 0,6 t/rok
9.18.
Laminování dřeva a plastů s projektovanou spotřebou organických
9.19.
Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových
pryskyřic s obsahem styrenu s projektovanou spotřebou těkavých
organických látek od 0,6 t/rok
9.20.
Výroba nátěrových hmot, adhezivních materiálů a tiskařských barev s
projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 10 t/rok
18
skupina
podskupina
Nakládání s benzinem
kód
kategorie
9.21.
Výroba obuvi s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6
t/rok
9.22.
Výroba farmaceutických směsí
9.23.
Zpracování kaučuku, výroba pryže
organických rozpouštědel od 5 t/rok
9.24.
Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů
10.1.
Terminály na skladování benzinu
10.2.
Čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu
11.1.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) tuhých znečišťujících látek
překračuje 5 t
11.2.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) oxidu siřičitého překračuje 8 t
11.3.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) oxidů dusíku vyjádřených jako
NO2 překračuje 5 t
11.4.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) těkavých organických látek
překračuje 1 t
11.5.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) amoniaku překračuje 5 tun
11.6.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) sulfanu překračuje 0,1 tuny
11.7.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) sirouhlíku překračuje 1 tunu
11.8.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) chloru a jeho anorganických
sloučenin překračuje 0,4 tuny (vyjádřeno jako HCl)
11.9.
stacionární zdroje, jejichž roční emise**) fluoru a jeho anorganických
sloučenin překračuje 0,1 tuny (vyjádřeno jako HF)
s
projektovanou
spotřebou
3
Ostatní zdroje
2.3.1. Podklady – vyjmenované stacionární zdroje
Výchozím podkladem pro prezentovanou emisní bilanci bodově evidovaných zdrojů jsou údaje
souhrnné provozní evidence za rok 2011, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění
ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb.
Výše spotřeby paliv ve spalovacích zdrojích je závislá na klimatických podmínkách otopného období.
Následující obrázky dokumentují vývoj průměrných teplot v rámci topné sezóny a vývoj počtu
denostupňů v posledních letech
3
**) roční emise odpovídající projektovanému výkonu nebo kapacitě, předpokládanému využití provozní doby
a emisím na úrovni emisního limitu
19
5,0
4,0
3,0
2,0
1,0
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
0,0
1990
Průměrná teplota topných dnů [oC]
Obrázek 2: Průměrná teplota topných dnů v ČR, 1990-2012
6,0
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 3: Denostupně D21 za topná období 1990-2012 (průměr ze všech klimatologických stanic za období I
- V a IX – XII)
5 000
Denostupně D21
4 500
Normál 1971 - 2000
4 000
3 500
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
3 000
Zdroj dat: ČHMÚ
Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2011 lokalizováno 2 342 jednotlivě evidovaných
provozoven stacionárních zdrojů, které vykázaly v souhrnné provozní evidenci vypouštění škodlivin
prostřednictvím 6 600 průduchů (komínů). Emise z těchto zdrojů jsou obsahem vykazovaných
emisních bilancí.
Z celkového počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č.
201/2012 Sb., činí nadpoloviční většinu zdroje, vyrábějící elektřinu a teplo (kategorie „Energetika –
výroba tepla a el. energie“). Významný počet zdrojů je dále pak evidován ještě v kategorii „Použití
organických rozpouštědel“ – cca 11 % a „Výroba a zpracování kovů a plastů“ – cca 7 %.
20
Obrázek 4: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší
č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav roku 2011
Obrázek 5: Mapa umístění vyjmenovaných, bodově evidovaných, významných stacionárních zdrojů na území
Jihomoravského kraje, stav 2011, členěno dle způsobu využívání zdroje
21
Emise základních škodlivin [t/r]
Obrázek 6: Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 1, Jihomoravský kraj, roky 2005, 2006, 2009
– 2011
4 500
4 000
3 500
3 000
2 500
rok 2005
rok 2006
rok 2009
2 000
rok 2010
1 500
rok 2011
1 000
500
0
Tuhé látky
SO2
NOx
CO
VOC
Zdroj dat: ČHMÚ
Nejvyšší pokles emisí tuhých látek byl mezi roky 2010 - 2011 zaznamenán ve zdrojích VETROPACK
MORAVIA GLASS, a.s. , Kyjov (výroba skla) o -39,52 t/r a v Cementárně Mokrá (-12,53 t/r). Naopak o
+10,153 tun pak ve stejném období vzrostly emise tuhých látek u KRÁLOVOPOLSKÉ SLÉVÁRNY, s.r.o.,
Brno a o + 8,915 tun v Eligo, a.s. - odštěpný závod Brno. Celkově pak emise tuhých látek meziročně
klesly o -29,73 t/r.
Významný pokles emisí SO2 mezi roky 2010 a 2011 způsobilo především snížení emisí této škodliviny
ve zdrojích Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever (--118,714 t/r), ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín (90,094 t/r) a AS-PO – Vyškov (Areál vojenských škol -78,923 t/r). Naopak k nejvyššímu meziročnímu
navýšení SO2 došlo v případě zdroje Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize
spalovna SKO (+13,248 t/r) a NET4GAS, s.r.o. - KS Břeclav (+9,067 t/r). Celkově pak emise SO2
meziročně klesly o -170,65 t/r.
V případě emisí NOx byl nejvyšší pokles evidován v Cementárně Mokrá (-185,97 t/r) a v ČEZ, a. s. Elektrárna Hodonín (-57,958 t/r). Nejvyšší nárůst emisí NOx pak vykázaly zdroje CARMEUSE CZECH
REPUBLIC s.r.o. - Vápenka Mokrá (+110,567 t/r) a Spalovna a komunální odpady Brno, akciová
společnost - divize spalovna SKO (+73,647 t/r). Celkově pak emise NOx meziročně klesly o -241,28 t/r.
O -97,408 t/r poklesly emise VOC ve zdroji NET4GAS, s.r.o. - KS Břeclav, naopak o + 17,346 t/r vzrostly
emise VOC u zdroje FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o., Brno-střed.
K výraznému meziročnímu navýšení emisí CO přispěly především zdroje Cementárna Mokrá
(+426,434 t/r) a Moravskoslezské cukrovary, a.s. - závod Hrušovany n. Jevišovkou (+297,301 t/r).
22
Obrázek 7: Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 2, Jihomoravský kraj, 2005, 2009 – 2011
700
rok 2005
600
rok 2009
500
rok 2010
400
rok 2011
300
200
100
0
Tuhé látky
SO2
NOx
CO
VOC
Zdroj dat: ČHMÚ
V případě středních zdrojů došlo celkovému meziročnímu snížení emise tuhých látek o 35,33 t/r.
Nejvyšší podíl na tomto snížení má zdroj Stavební recyklace s.r.o. - kamenolom Rosice u Brna, který
mezi roky 2010 – 2011 snížil emise tuhých látek o -37,549 t/r
Celkově emise SO2 v kategorii zdrojů REZZO 2 meziročně vzrostly o +33,3 t/r. Nejvyšší nárůst +
22,926 t/r byl evidován ve zdroji P-D Refractories CZ a.s. - Velké Opatovice a RADEKOBYT s.r.o. - Velké
Opatovice (+9,849 t/r).
Emise NOx v případě zdrojů REZZO 2 meziročně vzrostly celkově o + 137,08 t/r. Nejvyšší nárůst
zaznamenal zdroj ZP Mikulčice a.s. o 7,417 t/r.
Emise VOC v případě zdrojů REZZO 2 meziročně klesly celkově o -76,35 t/r.
Obrázek 8: Porovnání emisí základních škodlivin z vyjmenovaných, bodově evidovaných, významných
stacionárních zdrojů v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje, rok 2011
3 000
Tuhe emise
2 500
SO2
NOx
CO
VOC
2 000
1 500
1 000
500
0
Blansko
Brno-město Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
Zdroj dat: ČHMÚ
23
2.3.2. Podklady - nevyjmenované zdroje
Malé zdroje patří mezi hromadně sledované stacionární zdroje nevyjmenované a zahrnují v
současnosti emise z vytápění domácností, ze zemědělských činností, ze stavebních prací a z plošného
použití organických rozpouštědel.
Emise z hromadně sledovaných stacionárních zdrojů se zjišťují na základě statistických údajů a
emisních faktorů. Mezi hromadně sledované zdroje patří:


Emise z vytápění domácností (ČHMÚ)

zahrnuje emise z vytápění trvale obydlených bytů

údaje o roční spotřebě paliv zjišťovány metodikou ČHMÚ na základě výsledků SLDB,
klimatologických údajů a podkladů od distributorů paliv a energií
Emise TZL, PM10 a PM2,5 ze stavební činnosti (ČHMÚ)



zahrnuje emise z výstavby bytových a nebytových budov, které se zjišťují na základě znalosti
podlahové plochy nově dokončených budov v daném roce včetně případných demolic
objektů
Emise ze zemědělství (ČHMÚ, VÚZT)

emise NH3, TZL , PM10 a PM2,5 z chovů hospodářských zvířat a emise NH3 z aplikace
minerálních hnojiv

emise PM10 a PM2,5 z polních operací při pěstování zemědělských plodin
Emise VOC z plošného použití organických rozpouštědel (SVÚOM)

vychází z dostupných informací (znalostí technologií, znalostí BREF dokumentů, statistických
údajů, údajů jednotlivě evidovaných zdrojů, výročních zpráv výrobních svazů nebo asociací,
apod.).
Datovými podklady pro výpočet emisí z neevidovaných malých stacionárních zdrojů – spalovacích
procesů byly emise vypočtené v ČHMÚ z celostátně zjišťovaných údajů Sčítání lidu bytů a domů,
prováděného ČSÚ v únoru 2011 (sestava STANDARD – lokální topeniště - byty podle způsobu
vytápění, spotřeby paliv a emise).
Ve vypočtených emisích jsou zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na území
Jihomoravského kraje (podklady TEKO Praha). Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých
základních sídelních jednotek (1585 plošných stacionárních zdrojů).
Domovní fond Jihomoravského kraje tvořilo k 26. 3. 2011 celkem 259 567 domů, z tohoto počtu bylo
225 006 domů obydlených (86,7 %) a 34 561 domů neobydlených (13,3 %). Mezi obydlenými domy
na jižní Moravě bylo 201 823 (tj. 89,7 %) rodinných domů (v ČR 86,4 %), 19 868 (8,8 %) bytových
domů (v ČR 11,7 %) a 3 315 ostatních budov. Nejvíce bytových domů je v Brně-městě (9 638 domů
představuje podíl 48,5 % všech bytových domů v kraji), nejvíce rodinných domů, a to 47 858 se
nachází v okrese Brno-venkov, kde mají rodinné domy téměř 95% podíl z obydlených domů v okrese.
24
Podle období výstavby bylo 61,8 % obydlených domů postaveno či rekonstruováno do roku 1980.
Podíly období realizace výstavby v posledních 3 desetiletích jsou vcelku rovnoměrně rozděleny, v
letech 1981 až 1990 bylo postaveno 12,8 %, v letech 1991 až 2000 11,3 % a v letech 2001 až 2011
bylo postaveno či rekonstruováno 12,1 % domů (u 2,0 % domů v kraji nebylo období výstavby
zjištěno). Podíl domů postavených či rekonstruovaných v posledním desetiletí je téměř shodný s
republikovou hodnotou (12,2 %), v rámci kraje byl nejvyšší v okrese Brno-venkov (16,7 %). Průměrné
stáří obydlených rodinných domů dosáhlo 46,6 let, u bytových domů 49,6 let, což byly v porovnání s
ČR hodnoty nižší (v ČR 49,3, resp. 52,4 let). „Nejmladší“ rodinné domy jsou v okrese Břeclav (42,9
roku), „nejmladší“ bytové domy jsou v okrese Vyškov (39,5 roku).
Převládajícím stavebním materiálem nosných zdí obydlených domů je kámen, cihly a tvárnice. Z
těchto materiálů je postaveno 86,9 % domů, domy ze stěnových panelů tvoří 3,1 % a z nepálených
cihel 3,8 % domů.
Bytový fond Jihomoravského kraje tvořilo k datu sčítání celkem 503 489 bytů, z nichž 443 358 bytů
bylo obydlených (88,1 %) a 60 131 bytů bylo neobydlených (11,9 %). Mezi obydlenými byty v kraji
bylo 223 992 bytů v rodinných domech (50,5 % z obydlených, v ČR 43,7 %) a 213 875 bytů, tj. 48,2 %,
v bytových domech (v ČR 55,0 %). V ostatních budovách bylo 5 491 bytů (1,2 %). Podíl bytů v
rodinných domech byl nejvyšší v menších obcích, v obcích do 199 obyvatel tvořil 96,7 % obydlených
bytů. Naproti tomu v Brně bylo 78,7 % bytů v bytových domech. I když byty v rodinných domech
představují přibližně polovinu bytového fondu kraje, žije v nich přes 57 % obyvatel. V městě Brně se v
rodinných domech nachází pětina brněnských bytů (20,3 %), ale bydlí v nich téměř čtvrtina (24,6 %)
obyvatel krajské metropole.
Průměrná obytná plocha 1 bytu v kraji činila 66,7 m2, byty v rodinných domech měly v průměru
80,8 m2, v bytových domech jen 52,1 m2.
V nadpoloviční většině bytů je využíván k topení plyn (51,8 %, v ČR je to jen 34,6 %). Z pohledu
velikostních skupin obcí je výrazný rozdíl ve využívání dřeva. V obcích do 199 obyvatel využívá dřevo k
získání energie na topení 31,8 % bytů, se vzrůstající velikostní skupinou obce podíl klesá až na 1,8 % v
bývalých okresních městech a 0,3 % v Brně.
Z 60,1 tisíc neobydlených bytů v kraji 18,4 % slouží k rekreaci. V obcích do 199 obyvatel byl tento
podíl nejvyšší (56,1 %), s růstem počtu obyvatel obce podíl klesal (ještě v obcích s 1 000 až 1 999
obyvatel dosahoval 21,7 %) až na 1,8 % v Brně.
25
Obrázek 9: Porovnání emisí základních škodlivin z malých, plošně sledovaných spalovacích stacionárních
zdrojů v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje, rok 2011
500
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
Tuhe emise
Blansko
Břeclav
SO2
Hodonín
NOx
Vyškov
CO
VOC
Znojmo
Zdroj dat: ČHMÚ
V případě emisí VOC z používání organických rozpouštědel a nátěrových hmot (venkovní použití
především pro ochranné a dekorativní účely, spotřeba v domácnostech, apod.), emisí ze zemědělství
a stavebních činnosti byly podkladem odborné odhady ČHMÚ zpracované z dostupných statistických
údajů a emisních faktorů na úrovni jednotlivých krajů. S využitím dalších podkladů, např. počtu
obyvatel, byly údaje o emisích dále rozpočteny na jednotlivé ZSJ.
Obrázek 10: Porovnání emisí VOC z malých, plošně sledovaných stacionárních zdrojů z používání
rozpouštědel a nátěrových hmot v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje, rok 2011
2 500
Emise VOC [t/r]
2 000
1 500
1 000
500
0
Blansko
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
Zdroj dat: ČHMÚ
26
Obrázek 11: Emise základních látek z neevidovaných, malých spalovacích stacionárních zdrojů na území
Jihomoravského kraje, stav 2011, členěno dle území základních sídelních jednotek
2.3.3. Podklady – mobilní zdroje
Emise z dopravy se bilancují jako hromadně sledované mobilní zdroje a zjišťují se na základě
statistických údajů o spotřebách pohonných hmot a emisních faktorů. Mezi hromadně sledované
mobilní zdroje patří:
•
spalovací emise ze silniční, železniční, vodní a letecké dopravy (CDV)
•
nespalovací emise - otěry pneumatik a brzdového obložení, abraze vozovky (CDV)
•
emise z motorů nedopravních strojů - zemědělské a lesnické stroje (VÚZT)
Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných
hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise
jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií
vozidel a příslušných emisních faktorů. V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci směrnice o
emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise vnitrostátní dopravy, emise
mezinárodní dopravy a emise letadel pouze přelétávajících území ČR do této bilance zahrnuty nejsou.
27
Obrázek 12: Měrné emise TZL ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy [t/km/r],
Jihomoravský kraj, stav 2011
Obrázek 13: Měrné emise NOx ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy [t/km/r],
28
Obrázek 14: Měrné emise VOC ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy [t/km/r],
2.4.
Doprava
Základním podkladem pro modelové hodnocení kvality ovzduší byla stávající komunikační síť pokrytá
celostátním sčítáním dopravy ŘSD z roku 2010. Podkladové intenzity byly přepočteny pomocí
růstových koeficientů na výpočtový rok 2011. Využity byly aktuálně platné technické podmínky
Ministerstva dopravy, přičemž samostatně byly přepočteny intenzity osobních a nákladních vozidel.
Tato základní síť komunikací byla doplněna o další úseky na území statutárního města Brna (Intenzity
dopravy 2012, Brněnské komunikace a.s., Brno).
Všechny údaje o intenzitách automobilové dopravy byly standardizovány do struktury potřebné pro
emisní výpočet.
Na základě kategorizace jednotlivých komunikačních úseků (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. tříd,
silnice II. tříd, silnice III. tříd a místní komunikace) byly jednotlivým zdrojům přiřazeny další dopravněinženýrské údaje potřebné k výpočtu množství emisí, tj. rychlost a plynulost dopravního proudu.
Z podkladů ČHMÚ byly dále převzaty údaje o emisích z automobilové dopravy mimo sčítanou síť a
také z dalších druhů dopravy (vodní, železniční, letecká) a dále ze speciálních kategorií zdrojů
(stavebnictví, chovy zvířat, polní práce, stavby, údržba zeleně, armáda, zemědělské stroje).
29
2.4.1. Výpočet emisí z dopravy
Emisní výpočet byl pro jednotlivé komunikační úseky proveden emisním modelem MEFA 13 pro
výpočtový rok 2011 a odpovídající schéma vozového parku. To bylo každému z úseků přiřazeno na
základě kategorizace komunikací.
Samotný výpočet emisí z liniových zdrojů byl proveden pro všechny hodnocené znečišťující látky,
přičemž v případě suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a benzo[a]pyrenu byly samostatně vyčísleny
primární emise a resuspenze. Další složka emisí suspendovaných částic – emise z otěrů brzd a
pneumatik byly převzaty z podkladů ČHMÚ.
Každému z liniových zdrojů byly pro potřeby imisního výpočtu přiřazeny prostorové souřadnice
zdroje, větrná růžice pro danou lokalitu a množství emisí v g.s-1.
Celkové emise znečišťujících látek byly pro dopravu z nesčítaných komunikací vypočteny jako rozdíl
mezi emisemi z dopravy vykazovanými ČHMÚ po krajích a emisemi ze sčítaných úseků vypočtenými
emisním modelem.
V případě železniční dopravy, vodní dopravy a všech speciálních kategorií byly taktéž celkové emise
převzaty z podkladů ČHMÚ v členění po krajích, v případě letecké dopravy byly předány údaje o
celkových emisích pro území republiky.
Emise z nesčítané komunikační sítě, z dalších druhů dopravy a ze speciálních kategorií zdrojů byly do
modelových výpočtů zahrnuty formou plošných zdrojů. Prostorové rozložení emisí bylo do vstupních
sestav pro imisní výpočty přiřazeno pomocí nástrojů GIS, přičemž dle kategorie zdrojů bylo pro tuto
operaci rozhodující rozmístění obytné zástavby, komunikací, které nespadají pod prováděné sčítání
dopravy, železničních a vodních cest, či letišť. V případě provozu letadel zahrnuty pouze emise z jejich
pohybu v prostoru letišť (tzv. LTO cyklus).
Všem dopravním zdrojům, tedy jak liniovým, tak plošným, byly dále přiřazeny identifikátory skupiny
zdrojů tak, aby bylo možné z výsledků imisního výpočtu vyčlenit příspěvky dle předem
nadefinovaných kategorií zdrojů.
30
3. Celková emisní bilance
Inventarizace emisí znečišťujících látek byla provedena pro škodliviny NO2, tuhé znečišťující látky,
PM10 (vč. sekundární prašnosti), PM2,5, SO2, benzen a benzo(a)pyren.
Tabulka 3: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, členěno dle kategorií a
skupin zdrojů, Jihomoravský kraj, stav 2011
PM2,5
PM10
NOx
benzen
B(a)P
Kategorie zdrojů / skupina zdrojů
[t/r]
[t/r]
[t/r]
[t/r]
[kg/r]
REZZO 1
Vyjmenované zdroje
131,56
206,55
2 958,55
2,24
0,10
Celkem z REZZO 1
131,56
206,55
2 958,55
2,24
0,10
REZZO 2
Vyjmenované zdroje
Celkem z REZZO 2
REZZO 3
Vytápění domácností
94,85
433,01
0,79
0,01
46,76
94,85
433,01
0,79
0,01
544,18
657,78
540,57
0,28
284,86
Plošné použití organických
rozpouštědel
Výstavba a demolice
5,32
53,20
Polní práce a chov zvířat
54,71
646,99
604,21
1 357,97
540,57
112,54
284,86
523,04
575,55
6 152,84
75,81
61,18
477,13
1 972,15
81,57
96,78
948,57
44,49
33,64
1 540,55
2 582,59
0,03
0,04
0,40
0,01
0,00
0,02
0,08
0,00
0,00
37,72
0,10
Železniční doprava
26,93
26,93
348,42
0,72
15,05
Vodní doprava
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Celkem z REZZO 3
REZZO 4
46,76
Silniční doprava na
komunikacích pokrytých
sčítáním dopravy (mimo
tunely), primární (výfukové)
emise, otěry brzd a
pneumatik
komunikacích pokrytých
sčítáním dopravy (mimo
tunely), resuspenze (zvířený
prach)
komunikacích NEpokrytých
sčítáním dopravy, primární
(výfukové) emise, otěry z
brzd a pneumatik, odpary
benzínu z (palivového
systému) vozidel
komunikacích NEpokrytých
sčítáním dopravy,
resuspenze (zvířený prach)
Portály a výdechy tunelů,
primární (výfukové) emise,
otěry brzd a pneumatik
Portály a výdechy tunelů,
resuspenze (zvířený prach)
Letecká doprava (letiště)
112,25
31
Zemědělské a lesní stroje
Ostatní nesilniční vozidla a
stroje
Celkem z REZZO 4
Celkový součet
PM2,5
[t/r]
151,80
PM10
[t/r]
151,80
NOx
[t/r]
3 679,00
benzen
[t/r]
4,52
B(a)P
[kg/r]
84,86
13,34
13,34
182,15
7,10
7,46
2 814,41
5 419,26
11 349,10
132,74
202,19
3 596,94
7 078,63
15 281,24
248,31
487,16
Z údajů celkových emisních bilancí vyplývá, že na emisích PM2,5, PM10, NOx, benzenu, arsenu, kadmia,
niklu a olova se podílejí nejvýznamněji mobilní zdroje (REZZO 4). Malé zdroje jsou dominantním
původcem emisí benzo(a)pyrenu, VOC a významným původcem emisí benzenu, malé zdroje
produkují cca 20% emisí PM2,5, PM10, SO2. Velké a zvláště velké zdroje jsou dominantním původcem
emisí SO2 a významným původcem emisí oxidů dusíku, arsenu, kadmia, olova
32
Obrázek 15: Podíl kategorií zdrojů na celkových emisích bilancovaných znečišťujících látek [%], Jihomoravský
kraj, stav 2011
33
Energetika – výroba tepla a el. energie – Vytápění domácností je významným zdrojem emisí PM10,
PM2,5 a benzo(a)pyrenu. Energetika – výroba tepla e el. energie – Vyjmenované zdroje jsou
významným zdrojem emisí NOx, dominantním zdrojem u SO2. U obou škodlivin je však zcela
dominantním zdrojem doprava – mobilní zdroje.
Tabulka 4: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, jednotlivě evidované a
hromadně sledované zdroje členěné podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.,
PM2,5
PM10
NOx
benzen
B(a)P
[t/r]
[t/r]
[t/r]
[t/r]
[kg/r]
10
Energetika – výroba Vyjmenované
60,04
83,01
1 318,35
0,55
0,10
tepla a el. energie
zdroje
Vytápění
544,18
657,78
540,57
0,28
284,86
domácností
20
Tepelné zpracování
odpadu, nakládání s Vyjmenované
1,66
2,41
215,02
0,00
odpady a odpadními zdroje
vodami
30
Energetika ostatní
Vyjmenované
6,74
11,55
55,54
0,00
zdroje
40
Výroba a zpracování Vyjmenované
24,69
42,51
85,07
0,04
0,01
kovů a plastů
zdroje
50
Zpracování
Vyjmenované
53,24
107,09
1 689,72
0,45
0,01
nerostných surovin
zdroje
60
Chemický průmysl
Vyjmenované
0,00
0,00
0,01
0,04
zdroje
70
Potravinářský,
Vyjmenované
dřevozpracující
a
17,66
30,27
14,91
0,00
zdroje
ostatní průmysl
80
Chovy
Vyjmenované
0,00
0,00
0,00
0,00
hospodářských zvířat zdroje
Polní práce a
54,71
646,99
chov zvířat
90
Použití organických Vyjmenované
2,63
4,57
12,39
1,87
rozpouštědel
zdroje
Plošné použití
organických
112,25
rozpouštědel
100
Nakládání
s Vyjmenované
0,00
0,00
0,00
0,08
benzinem
zdroje
110
Ostatní zdroje
Vyjmenované
11,67
20,01
0,57
0,00
zdroje
Výstavba
a
5,32
53,20
demolice
200
Mobilní zdroje celkem
2 814,41
5 419,26 11 349,10
132,74
202,19
Celkový součet
3 596,94
7 078,63
15 281,24
248,31
487,16
34
Obrázek 16: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojů na sledovaných znečišťujících látkách [%], jednotlivě evidované a hromadně sledované zdroje členěné
podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011
200 - Mobilní zdroje celkem
13%
2%
0%
100%
110 - Ostatní zdroje
30%
60%
59%
90 - Použití organických rozpouštědel
95%
0%
79%
74%
77%
78%
70%
53%
1%
80%
60%
100 - Nakládání s benzinem
42%
0%
1%
0%
90%
70 - Potravinářský, dřevozpracující a ostatní
průmysl
PM10
NOx
SO2
VOC
benzen
B(a)P
0%
15%
10% 0%
0% 7%
23%
10% 0%
2%
As
40 - Výroba a zpracování kovů a plastů
Cd
30 - Energetika ostatní
5%0%
1%
PM2,5
50 - Zpracování nerostných surovin
2%
2%
0%
0%
4%0%
0%
0%
0%
0%
0%
25%
46%
1% 11% 0%
0%
1%
0%
12%
10% 0%
1%
2%
0% 9% 0%
1%
10%
17%
20%
1%
1%
0%
0%
0%
2%
0%
30%
0%4%
58%
40%
60 - Chemický průmysl
64%
83%
0%
50%
80 - Chovy hospodářských zvířat
20 - Tepelné zpracování odpadu, nakládání s
odpady a odpadními vodami
Ni
Pb
10 - Energetika – výroba tepla a el. energie
35
Tabulka 5: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů v členění dle obcí
s rozšířenou působností, Jihomoravský kraj, stav 2011
PM2,5
PM10
NOx
benzen
B(a)P
Název ORP
[t/r]
[t/r]
[t/r]
[t/r]
[kg/r]
00501
Blansko
157,3
311,0
423,0
11,2
27,5
00832
Boskovice
243,5
486,7
625,1
12,1
48,4
01000
Brno
519,9
922,6
2 590,7
49,0
28,2
01358
Břeclav
213,9
427,1
1 038,1
15,6
22,4
01516
Bučovice
75,5
138,9
266,8
4,2
15,5
04041
Hodonín
185,6
351,9
833,2
12,3
16,9
04986
Hustopeče
153,9
317,2
638,1
10,2
17,6
05572
Ivančice
77,0
156,1
187,0
4,7
13,1
07765
Kuřim
51,6
96,9
195,5
6,4
7,5
07843
Kyjov
209,7
402,5
905,7
12,7
30,0
09419
Mikulov
84,8
175,1
284,3
4,8
12,4
09912
Moravský Krumlov
126,1
280,7
411,7
5,8
21,7
12486
Pohořelice
78,9
170,6
344,4
4,4
12,4
14122
Rosice
103,1
197,6
508,5
8,3
13,4
15030
Slavkov u Brna
80,4
151,6
341,9
5,8
10,8
16279
Šlapanice
213,5
410,9
2 056,0
21,2
27,2
16737
Tišnov
123,6
264,9
239,0
6,3
25,2
18072
Veselí nad Moravou
134,7
271,6
362,9
8,3
22,6
18857
Vyškov
218,1
408,7
893,6
14,8
33,0
19341
Znojmo
430,9
900,3
1 589,2
21,3
69,0
19670
Židlochovice
115,0
235,6
546,5
8,8
12,4
3 596,9
7 078,6
15 281,2
248,3
487,2
Celkový součet
Největší množství emisí PM10, PM2,5, NOx a benzenu je produkováno ze zdrojů na území statutárního
města Brna. Největší množství benzo(a)pyrenu je produkováno ze zdrojů na území města Znojma.
36
Obrázek 17: Emise sledovaných škodlivin (tun/rok resp. kg/rok), stacionární a mobilní zdroje, Jihomoravský
kraj, členěno dle ORP, stav 2011
3.1. Emise tuhých znečišťujících látek a suspendovaných částic PM2,5 a
PM10
Na emisích tuhých znečišťujících látek, vč. jemné frakce PM10 a PM2,5, se dominantně podílí mobilní
zdroje – doprava.
Obrázek 18: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích PM 10 a PM2,5, Jihomoravský kraj, stav 2011
37
Obrázek 19: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích tuhých znečišťujících, členěno podle
skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011
0,2%
tuhé zn.látky
0,2%
0,1%
2,9%
0,6%
0,0%
1,6%
0,0%
0,5%
0,0%
Energetika – výroba tepla a el. energie
Tepelné zpracování odpadu, nakládání s
Energetika ostatní
Výroba a zpracování kovů a plastů
Zpracování nerostných surovin
Chemický průmysl
Potravinářský, dřevozpracující a ostatní
průmysl
93,9%
Použití organických rozpouštědel
Ostatní zdroje
Obrázek 20: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM 10, členěno podle skupin v návaznosti
na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011
PM2,5
Energetika ostatní
78,2%
Chemický průmysl
průmysl
16,8%
0,1%
0,5%
0,5%
0,0%
1,5%
0,2%
0,0%
1,5%
0,7%
Ostatní zdroje
38
Obrázek 21: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM 2,5, členěno podle skupin v
návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011
PM10
Energetika ostatní
76,6%
Chemický průmysl
10,5%
průmysl
9,1%
0,0%
1,0%
0,0%
0,4%
0,1%
0,2%
0,0%
0,6%
1,5%
Ostatní zdroje
Doprava (mobilní zdroje) je dominantním zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek, vč. frakce PM 10 a
PM2,5 na území všech ORP.
39
Obrázek 22: Podíl kategorií zdrojů na emisích tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí
s rozšířenou působností, stav 2010 (t/r)
Vyjmenované stacionární zdroje nejsou významným zdrojem emisí tuhých látek, nebo jemné frakce PM10 a
PM2,5.
Tabulka 6: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých zneč. látek v Jihomoravském kraji, stav 2011 (t/r)
P.č.
Kategorie zdroje
Provozovna
1
ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín,
Poříčí, Tisová a Vítkovice lokalita Hodonín
2
3
4
5
Potravinářský,
dřevozpracující a ostatní Eligo a.s. - odštěpný závod Brno
průmysl
Českomoravský cement, a.s.,
Zpracování
nerostných
nástupnická
společnost
surovin
Cementárna Mokrá
Zpracování
nerostných VETROPACK MORAVIA GLASS,
surovin
akciová společnost
Výroba a zpracování kovů a DSB EURO s.r.o.
polétavý
prach
PM10
(t/r)
polétavý
prach
PM2,5
(t/r)
61,89
52,61
34,04
33,10
19,86
11,59
30,81
16,05
5,13
20,39
18,76
16,72
14,10
7,32
2,32
Tuhé
látky
(t/r)
40
P.č.
6
7
8
9
10
Kategorie zdroje
polétavý
prach
PM10
(t/r)
polétavý
prach
PM2,5
(t/r)
13,20
8,58
4,71
13,04
7,82
4,56
12,63
6,44
1,89
11,39
10,48
9,34
11,17
5,77
1,78
Tuhé
látky
(t/r)
Provozovna
plastů
Výroba a zpracování kovů a KRÁLOVOPOLSKÁ
SLÉVÁRNA,
plastů
s.r.o.
Madest, s.r.o. - kamenolom,
Ostatní zdroje
Pavlice
Zpracování
nerostných František Matlák - Kamenolom
surovin
Lažánky
Zpracování
nerostných SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.
surovin
- závod 3 Hodonice
Zpracování
nerostných CARMEUSE CZECH REPUBLIC
surovin
s.r.o. - Vápenka Mokrá
Zdroj dat: ČHMÚ, ISPOP, stav 2011
Obrázek 23: Nejvýznamnější zdroje emisí tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, stav 2011 (t/r)
3.2. Emise oxidů dusíku NOx
Doprava (mobilní zdroje) je majoritním zdrojem emisí oxidů dusíku.
41
Obrázek 24: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích NO x, Jihomoravský kraj, stav 2011
NOx
REZZO 1
19,4%
REZZO 4
74,3%
REZZO 2
2,8%
REZZO 3
3,5%
Obrázek 25: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích NO x, členěno podle skupin v návaznosti
NOx
Energetika ostatní
74,3%
Chemický průmysl
12,2%
průmysl
11,1%
1,4%
0,4%
0,0%
0,0%
0,0%
0,1%
0,0%
0,6%
0,1%
Ostatní zdroje
Na území téměř všech ORP je dominantním zdrojem emisí oxidů dusíku doprava (mobilní zdroje).
Výjimečně je dominantní (ORP Šlapanice) nebo významný (ORP Hodonín, Kyjov, Břeclav) vliv
vyjmenovaných stacionárních zdrojů.
42
Obrázek 26: Podíl kategorií zdrojů na emisích NOx, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou
působností, stav 2011 (t/r)
Tabulka 7: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi oxidů dusíku NOx v Jihomoravském kraji, stav 2011 (t/r)
P.č.
Kategorie zdroje
1
2
3
Tepelné zpracování odpadu,
nakládání
s
odpady
a
odpadními vodami
Výroba a zpracování kovů a
plastů
4
5
6
7
8
9
10
Provozovna
nástupnická
společnost - Cementárna Mokrá
ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a
Vítkovice - lokalita Hodonín
VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost
oxidy
dusíku
NOx (t/r)
927,572
324,502
322,368
Spalovna a komunální odpady Brno, akciová
společnost - divize spalovna SKO
215,021
CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. - Vápenka Mokrá
NET4GAS, s.r.o. - KS Břeclav
Teplárny Brno a.s. - Provoz Špitálka
208,913
137,017
119,348
REMET,spol. s r.o. - provoz Brno
66,816
Teplárny Brno a.s. - Provoz Červený Mlýn
Moravskoslezské cukrovary, a.s. - závod Hrušovany
65,583
63,196
43
P.č.
Kategorie zdroje
Provozovna
oxidy
dusíku
NOx (t/r)
n. Jev.
Obrázek 27: Nejvýznamnější zdroje emisí NOx, Jihomoravský kraj, stav 2011 (t/r)
3.3.Emise oxidu siřičitého SO2
Na emisích oxidu siřičitého se podílejí dominantně vyjmenované stacionární zdroje: dle zákona
č. 86/2002 Sb. to jsou zdroje kategorie REZZO1, dle zákona č. 201/2012 Sb. jde o skupinu
01: Energetika – výroba tepla a el. energie.
44
Obrázek 28: Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích SO2, Jihomoravský kraj, stav 2011
SO2
REZZO 2
4,3%
REZZO 3
17,8%
REZZO 4
2,2%
REZZO 1
75,7%
Obrázek 29: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích SO 2, členěno podle skupin v návaznosti
SO2
0,0%
0,0%
0,0%
0,3%
0,5% 0,0%
0,9%
0,0%
2,2%
0,0%
Energetika ostatní
13,0%
Chemický průmysl
83,0%
průmysl
Ostatní zdroje
Energetika je dominantním zdrojem emisí SO2. Energetika je na obrázku níže rozdělena na
vyjmenované zdroje (červená barva) a vytápění domácností (růžová barva). Tam kde nejsou v ORP
umístěné významné energetické zdroje (výroba tepla a el. energie) je dominantním zdrojem vytápění
domácností (lokální topeniště).
45
Obrázek 30: Podíl kategorií zdrojů na emisích SO2, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou
působností, stav 2011 (kg/r)
Nejvýznamnějším vyjmenovaným stacionárním zdrojem je provoz teplárny v Hodoníně.
Tabulka 8: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi SO2 v Jihomoravském kraji, stav 2011 (kg/r)
P.č.
Kategorie zdroje
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Provozovna
n. Jev.
VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost
Tylex Letovice, akciová společnost
Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever
SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. - závod 3 Hodonice
P-D Refractories CZ a.s. - Velké Opatovice
Spalovna a komunální odpady Brno, akciová
společnost - divize spalovna SKO
nástupnická
společnost - Cementárna Mokrá
oxid
siřičity
SO2 (t/r)
1333,39
239,13
186,59
103,88
65,98
52,88
35,50
26,16
25,34
46
P.č.
10
Kategorie zdroje
Provozovna
TONDACH Česká republika s.r.o., závod Šlapanice
oxid
siřičity
SO2 (t/r)
24,32
Obrázek 31: Nejvýznamnější zdroje emisí SO2, Jihomoravský kraj, stav 2011 (kg/r)
3.4.Emise benzenu
Na emisích benzenu se podílí zejména doprava. Podíl středních zdrojů (REZZO3) je však rovněž
významný. Dle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. je z vyjmenovaných zdrojů nejvýznamnější podíl
skupiny „Používání organických rozpouštědel“.
47
Obrázek 32: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzenu, Jihomoravský kraj, stav 2011
Obrázek 33: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzenu, členěno podle skupin v
benzen
0,0%
0,0%
0,2%
0,0%
0,0%
0,0%
0,3%
Energetika ostatní
0,0%
46,0%
53,5%
Chemický průmysl
průmysl
0,0%
0,0%
Ostatní zdroje
Podle intenzity dopravy na území dané ORP se mění podíl mobilních zdrojů na emisích benzenu.
48
Obrázek 34: Podíl kategorií zdrojů na emisích benzenu, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou
působností, stav 2011 (t/r)
Vyjmenované stacionární zdroje nemají na emisích benzenu podstatný podíl.
Tabulka 9: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi benzenu v Jihomoravském kraji, stav 2011 (kg/r)
P.č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Kategorie zdroje
Provozovna
Použití
organických
Gumotex, akciová společnost - výroba pryže
rozpouštědel
Zpracování nerostných surovin HELUZ s.r.o. - Cihelna Hevlín II
n. Jev.
Zpracování nerostných surovin Cihelna Hevlín
SLOVÁCKÝ STATEK s.r.o. Hodonín - sušička zrnin
STELA
Použití
organických
Fritzmeier s.r.o.
rozpouštědel
Použití
organických
RIHO CZ, a.s. - technologie laminování vláken
rozpouštědel
Použití
organických Ardagh Metal Packaging Czech Republik s.r.o.
benzen
(kg/r)
398,61
310,00
305,62
130,00
109,21
101,00
84,04
73,36
63,86
49
P.č.
10
Kategorie zdroje
rozpouštědel
Použití
rozpouštědel
Provozovna
benzen
(kg/r)
závod Znojmo
organických
JOSEF SEIBEL, s.r.o. - provozovna Hrušovany u Brna
62,96
Obrázek 35: Nejvýznamnější zdroje emisí benzenu, Jihomoravský kraj, stav 2011 (kg/r)
50
3.5.Emise benzo(a)pyrenu
Na emisích benzo(a)pyrenu se podílí zejména malé (REZZO3) zdroje.
Obrázek 36: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, stav
2011
B(a)P
REZZO 1
0,02%
REZZO 2
0,002%
REZZO 4
41,5%
REZZO 3
58,5%
V grafu na obrázku níže je uveden podíl skupin zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu – ve skupině Energetika –
výroba tepla a el. energie je zahrnut podíl „vytápění domácností“.
Obrázek 37: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzo(a)pyrenu, členěno podle skupin v
benzo(a)pyren
0,0%
0,0%
Energetika ostatní
0,0%
0,0%
41,5%
Chemický průmysl
58,5%
průmysl
Ostatní zdroje
51
Podle intenzity dopravy a způsobu vytápění domácností na území jednotlivých ORP se mění podíly
těchto zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu.
Obrázek 38: Podíl kategorií zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí
s rozšířenou působností, stav 2011 (kg/r)
Vyjmenované stacionární zdroje nemají významný podíl na celkových emisích benzo(a)pyrenu.
Tabulka 10: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu v Jihomoravském kraji, stav 2011 (kg/r)
P.č.
Kategorie zdroje
Provozovna
Moravskoslezské cukrovary, a.s. - závod
Hrušovany n. Jev.
Teplárny Brno, a.s. - Teyschlova 33
1
2
3
4
Výroba a zpracování kovů a
KOVOLIT, a.s.
plastů
Výroba a zpracování kovů a FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. plastů
FERAMO MI
5
6
benzo(a)pyre
n (kg/r)
0,06408
0,01444
0,00518
0,00419
0,00354
0,00349
52
P.č.
7
8
9
10
Kategorie zdroje
Zpracování
surovin
Zpracování
surovin
Potravinářský,
dřevozpracující
průmysl
Potravinářský,
dřevozpracující
průmysl
Provozovna
nerostných Jihomoravská obalovna s.r.o. - obalovna
Rajhradice
nerostných BOHEMIA ASFALT, s.r.o. - obalovna Moravský
Písek
Mendelova univerzita v Brně, ŠLP Masarykův les
Křtiny - pila Olomučany
a
ostatní
a
ostatní Pavel Králík - pila Domašov
benzo(a)pyre
n (kg/r)
0,00175
0,00134
0,00116
0,00095
Obrázek 39: Nejvýznamnější zdroje emisí benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, stav 2011 (kg/r)
53
3.6. Větrná eroze
Následující část vychází z údajů uvedených ve zprávě „Analýza a kvantifikace větrné eroze ve vztahu
na kvalitu ovzduší Jihomoravského kraje“, která byla zpracována Výzkumným ústavem meliorací a
ochrany půdy, v.v.i. ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem.
3.6.1. Přehled potencionálně ohrožených území větrnou erozí
Z uvedeného grafu (Obrázek 40) vyplývá, že z analyzovaných okresů Jihomoravského kraje jsou
větrnou erozí nejvíce ohroženy půdy v okrese Břeclav, Hodonín a Znojmo, nejméně v okresech
Vyškov a Blansko.
Tabulka 11: Výměry jednotlivých kategorií ohrožení větrnou erozí na území Jihomoravského kraje
Název územní
Kategorie erozní ohroženosti [ha]
Způsobilá plocha
jednotky
celkem [ha]
6
5
4
3
2
1
Nehodnoceno
Blansko
0
82
1 885
5
4 366
17 791
85
24 214
Brno-město
163
3
572
1 763
346
851
78
3 776
Brno-venkov
6 447
86
17 027 12 342
2 294
25 670
262
64 127
Břeclav
13 186
3
22 743
840
4 250
8 002
158
49 182
Hodonín
9 974
1
18 618
254
3 626
14 281
97
46 852
Vyškov
64
71
1 117
6 632
16 514
16 058
73
40 529
Znojmo
14 019
0
31 281 11 349
0
38 154
378
95 182
Jihomoravský 43 852 247 93 244 33 185 31 397 120 807
1 131
323 863
kraj
Graficky je procentní zastoupení jednotlivých kategorií ohrožených půd vyjádřeno v následujícím
grafu (Obrázek 40).
Prostorově jsou tato data znázorněna na mapě potenciální ohroženosti zemědělské půdy
Jihomoravského kraje větrnou erozí (Obrázek 41).
54
Obrázek 40: Procentní zastoupení plochy jednotlivých kategorií ohroženosti půdy větrnou erozí v okresech Jihomoravského kraje
100%
90%
80%
70%
60%
50%
2 - půdy náchylné
3 - půdy mírně ohrožené
40%
30%
4 - půdy ohrožené
5 - půdy silně ohrožené
6 - půdy nejohroženejší
20%
10%
0%
55
Obrázek 41: Mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy Jihomoravského kraje větrnou erozí
56
57
Potenciálně erozně ohrožené půdy (kategorie 3 a vyšší) se v okrese Břeclav nachází na více než 70 %
výměry zemědělské půdy, na cca 27 % zem. půdy na dosahuje erozní ohrožení kategorie 6 (půdy
nejohroženější). Obdobně je tomu v okrese Hodonín, kde je větrnou erozí potenciálně ohroženo cca
60 % výměry zem. půdy, v kategorii 6 zhruba 21 %.
V okrese Brno-venkov a Znojmo se nachází půdy ohrožené větr. erozí na 56, resp. 60 % výměry zem
půdy. Kategorie 6 je zastoupena na cca 10, resp. 14 % výměry zem. půdy.
V okrese Blansko a Vyškov se nachází půdy ve 4. kategorii er. ohrožení na cca 8 %, resp. 3 % výměry
zem. půdy, kategorie 5 a 6 je, proti ostatním okresům, zastoupena minimálně.
Z pohledu Jihomoravského kraje je větrnou erozí potenciálně ohroženo přes 50 % výměry
zemědělské půdy, přičemž přes 13 % výměry spadá do kategorie nejohroženějších půd.
Do výpočtu potenciálního erozního ohrožení nebyly uvažovány některé středně těžké až velmi těžké
půdy, na nichž není dle použité metodiky potenciální ohrožení půd větrnou erozí stanoveno (faktor
ohroženosti půdy dle HPJ = 0).
Bereme-li v úvahu výměry v absolutních číslech, v případě erozního ohrožení zemědělské půdy na
území Jihomoravského kraje náleží do kategorie erozního ohrožení č. 6 kolem 43 852 ha (438,5 km 2),
což je pro orientaci velikost téměř dvojnásobku výměry katastrálního území Jihomoravské metropole
- města Brna.
Větrná eroze se podílí na regionálních pozaďových koncentracích částic v ovzduší, a to zejména
hrubší frakce PM10. Z hlediska Jihomoravského kraje je její vliv nejlépe pozorovatelný na venkovských
lokalitách, zejména pak v lokalitě Kuchařovice, která leží mimo obec a kde tedy není vliv větrné eroze
překrýván antropogenní činností, jako je doprava či vytápění domácností v lokálních topeništích.
Lokalita Kuchařovice leží uprostřed polí, takže vliv větrné eroze je patrnější než v případě Mikulova –
Sedlce (vinice). Přednost lokality Mikulov-Sedlec pak leží v kontinuálním měření PM10 i PM2,5, které
v Kuchařovicích chybí.
Výsledky prašnosti byly v rámci studie „Analýza a kvantifikace větrné eroze ve vztahu na kvalitu
ovzduší Jihomoravského kraje“ analyzovány na úrovni ročních, měsíčních a denních průměrů.
Zejména na úrovni měsíčních průměrů byly odhaleny v případě Kuchařovic (a částečně Mikulova –
Sedlce) odchylky od ostatních stanic – v dlouhodobém průměru jsou v Kuchařovicích měřeny vyšší
koncentrace v dubnu než v březnu a v říjnu než v listopadu. Tento fakt poukazuje na vliv větrné eroze,
který může být podobný i na ostatních lokalitách, avšak je maskován topnou sezónou, čili
koncentrace jsou v chladnějších měsících vyšší. Avšak právě v Kuchařovicích je koncentrace v dubnu i
přes výrazně vyšší teploty vyšší a je tedy zřejmé, že se nejedná o vliv lokálních topenišť.
Při detailnější analýze na úrovni 24hodinových průměrů v posledních dvou letech bylo zjištěno, že
právě v měsících dubnu a říjnu (popř. listopadu) je zcela zásadní pro koncentrace prašnosti
přítomnost srážek. Při delší bezesrážkové epizodě dochází k významnému zvýšení koncentrací částic
v ovzduší, které mohou v případě PM10 překročit i hranici 50 µg.m-3. Z toho vyplývá, že v měsících
březen – duben a září – říjen, může větrná eroze spolu s počínající / končící topnou sezónou způsobit
několik překročení koncentrace 50 µg.m-3, která mohou v celkovém součtu za kalendářní rok
58
rozhodovat o překročení či nepřekročení imisního limitu. Vzhledem k dosavadní analýze pouhých
posledních dvou let by bylo vhodné rozšířit toto studium o další roky včetně analýzy extrémních
epizod z hlediska meteorologického či hlediska kvality ovzduší a na základě těchto analýz se pokusit
kvantifikovat podíl větrné eroze na celkové koncentraci PM10. Při srovnávání potenciálních hodnot
odnosu půdy s monitorovanými hodnotami, je nutné mít na paměti složitost celé problematiky, a
uvědomit si, že se snažíme srovnávat potenciální data s reálnými a výsledky srovnání či závěry které
učiníme, mohou být touto chybou zatíženy. Důvěryhodné srovnání je možné pouze na základě
experimentálního měření, kdy musí být ověřena také doba životnosti erodovaných částic v atmosféře
pro možnost vypočítat jejich přibližnou rozptylovou vzdálenost, tedy vzdálenost, na kterou může
erodovaná částice kvalitu ovzduší ovlivnit.
59
4. Vyhodnocení automatického imisního monitoringu AIM
4.1.Síť imisního monitoringu
Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality
ovzduší České republiky, provozovaného a spravovaného ČHMÚ. Vedle údajů ze staničních sítí ČHMÚ
přispívá do imisní databáze ISKO již řadu let několik dalších organizací podílejících se rozhodujícím
způsobem na sledování znečištění ovzduší v České republice.
V rámci Jihomoravského kraje se měření kvality ovzduší provádí na 6 lokalitách na území
Jihomoravského kraje a na 13 lokalitách na území města Brna. Na měření kvality ovzduší se podílí
3 organizace, které mají autorizaci k měření stavu venkovního ovzduší. Jedná se o Český
hydrometeorologický ústav (modré lokality), Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (červené lokality) a
Statutární město Brno (zelené lokality). Přehled a charakteristiku lokalit uvádí Obrázek 42, Obrázek
43 a Tabulka 12 a následující Tabulka 13 pak uvádí měřící programy a měřené škodliviny.
Obrázek 42: Přehled lokalit imisního monitoringu, Jihomoravský kraj
60
Obrázek 43: Přehled lokalit imisního monitoringu, statutární město Brno
Tabulka 12: Přehled lokalit imisního monitoringu, Jihomoravský kraj
Název lokality
Klasifikace
Vlastník
Zem.
délka
Hodonín
B/U/R
ZÚ, SMOva
17,133333
Zem.
šířka
48,857222
Nadm.
výška
170
Kuchařovice
B/R/A-NCI
ČHMÚ
16,085817
48,881355
334
Lovčice
B/R/AN-REG
ČHMÚ
17,070726
49,06875
245
Mikulov-Sedlec
B/R/A-REG
ČHMÚ
16,724496
48,791768
245
Vyškov
B/S/RA
ČHMÚ
16,979623
49,280964
260
Znojmo
B/S/RN
ČHMÚ
16,060127
48,842956
225
Brno-Arboretum
B/U/RN
SMBrno
16,6138
49,2161
250
Brno-Lány
B/S/RN
SMBrno
16,5808
49,1653
228
Brno-Svatoplukova
T/U/R
SMBrno
16,6425
49,2082
213
Brno-Výstaviště
T/U/C
SMBrno
16,5695
49,1896
202
Brno-Zvonařka
T/U/C
SMBrno
16,6137
49,1859
200
Brno-Masná
B/U/CR
ZÚ, SMOva
16,6269
49,1889
214
Brno-střed
T/U/R
ČHMÚ
16,5973
49,2055
230
Brno-Soběšice
B/S/R
ČHMÚ
16,6205
49,2555
380
Brno-Kroftova
T/U/R
ČHMÚ
16,5678
49,2165
235
Brno-Líšeň
B/U/R
ČHMÚ
16,6780
49,2132
340
61
Název lokality
Klasifikace
Vlastník
ČHMÚ
Zem.
délka
16,5936
Zem.
šířka
49,1981
Nadm.
výška
235
Brno-Úvoz (hot spot)
T/U/R
Brno-Tuřany
B/S/R
ČHMÚ
16,6962
49,1490
241
Brno-Dobrovského
B/U/R
ZÚ, SMOva
16,5956
49,2181
240
Zdroj dat: ČHMÚ
Tabulka 13: Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 - 2012
4
Název lokality
Měřící program Měřené škodliviny (2003-2012)
Hodonín
A,0
Kuchařovice
A,M,P,0
PM10, NO-NO2-NOx, SO2, TK
O3, PM10, TK, PAH
Lovčice
M
PM10, NO2
Mikulov-Sedlec
A
PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, O3, BZN, NH3
Vyškov
M,P
PM10, NO2, SO2, PAH
Znojmo
A,P
PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, CO, PAH
Brno-Arboretum
A
PM10
Brno-Lány
A
PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO
Brno-Svatoplukova
A
PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO
Brno-Výstaviště
A
PM10, SO2, NO-NO2-NOx, CO
Brno-Zvonařka
A
PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3
Brno-Masná
K
PM10, NO2, TK, PAH
Brno-střed
A
PM10, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3, BZN
Brno-Soběšice
M
PM10, NO2, SO2
Brno-Kroftova
M, P, 0
PM10, NO2, SO2, TK, PAH
Brno-Líšeň
M, P, 0
PM10, PM2,5, NO2, TK, PAH
A, M
PM10, NO-NO2-NOx, CO, BZN
Brno-Tuřany
A
PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3
Brno-Dobrovského
K
PM10, NO2, TK
Brno-Arboretum
A
PM10
Zdroj dat: ČHMÚ
4.2.Znečištění ovzduší z pohledu ochrany zdraví lidí, Jihomoravský kraj,
2003 – 2012
4.2.1. Suspendované částice PM10 a PM2,5
Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány
přímo do atmosféry, ať již z přírodních (např. sopečná činnost, pyl nebo mořský aerosol) nebo
z antropogenních zdrojů (např. spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, otěry
pneumatik, brzd a vozovek). Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají v
4
A – automatizovaný měřicí program; D – měření pasivními dosimetry; K – kombinované měření; M – manuální
měřicí program; P – měření polycyklických aromatických uhlovodíků; 0 – měření těžkých kovů (TK) v PM10;
5 – měření těžkých kovů v PM2,5
62
atmosféře ze svých plynných prekurzorů SO2, NOx, NH3 a VOC procesem nazývaným konverze plynčástice. Z důvodu různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a
různou velikost.
Suspendované částice PM10 mají významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých
koncentrací bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich
koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Při akutním působení částic může dojít k podráždění
sliznic dýchací soustavy, zvýšené produkci hlenu apod. Tyto změny mohou způsobit snížení imunity a
zvýšení náchylnosti k onemocnění dýchací soustavy. Opakující se onemocnění mohou vést ke vzniku
chronické bronchitidy a kardiovaskulárním potížím. Při akutním působení částic může dojít
k zvýraznění symptomů u astmatiků a navýšení celkové nemocnosti a úmrtnosti populace.
Dlouhodobé vystavení působení částic může vést ke vzniku onemocnění respiračního a
kardiovaskulárního systému. Míra zdravotních důsledků je ovlivněna řadou faktorů, jako je například
aktuální zdravotní stav jedince, alergická dispozice nebo kouření. Citlivou skupinou jsou děti, starší
lidé a lidé trpící onemocněním dýchací a oběhové soustavy5,6.
Suspendované částice PM10
Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů
zajištění kvality ovzduší. Téměř na všech lokalitách České republiky je od roku 2001 do roku 2003
patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší PM10. Po zakolísání v roce 2004 byl v roce 2005
vzestupný trend obnoven téměř na všech lokalitách. V roce 2006 tento trend pokračoval na většině
lokalit u ročních průměrů. V roce 2007 došlo naopak k poklesu koncentrací PM10. V roce 2008
klesající trend ve znečištění PM10 pokračoval na většině lokalit zejména v denních koncentracích.
V roce 2009 převažoval mírný vzestup, více patrný v aglomeraci Moravskoslezský kraj. V roce 2010
došlo k nárůstu koncentrací PM10, a to v denních i ročních imisních charakteristikách. Největší nárůst
byl opět zaznamenán v aglomeraci OV/KA/F-M. Vzestup koncentrací suspendovaných částic v roce
2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických rozptylových podmínek
v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec). Nárůst koncentrací PM 10
byl v roce 2010 způsoben i nejchladnější topnou sezónou za posledních 10 let. V roce 2011 byl
zaznamenán nepatrný pokles 36. nejvyšší koncentrace PM10 (v průměru pro všechny typy stanic).
V roce 2012 byl opět naměřen meziroční pokles 36. nejvyšší koncentrace PM10, a to o více než
5 µg.m-3 (v průměru pro všechny typy stanic, na kterých byla 36. nejvyšší koncentrace PM10 měřena
v letech 2011 i 2012). V roce 2012 byl zaznamenán i pokles průměrné roční koncentrace na většině
měřicích stanic7.
5
SZÚ, Suspendované částice [cit. 2013-07-19].
Dostupný z http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/susp_castice.pdf
6
Guerreiro C., de Leeuw F., Foltescu V., Schilling J., van Aardenne J., Lükewille A., Adams M. (2012). Air quality
in Europe — 2012 report. . e arsenu (průměr za roky 2007 přkročením o a kde se stanice převážně
vyskytovaly a odkázat na tabulku s nejvyššími ní, ale jaEEA report No 4/2012. EEA, Copenhagen, Denmark,
104 pp. Dostupný z WWW: http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2012
7
Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce 2011. Český hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN 97880-87577-02-8
63
Obrázek 44: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, ČR, rok 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
V referenčním roce 2012 nedošlo ani na jedné lokalitě Jihomoravského kraje k překročení imisního
limitu pro průměrnou koncentraci PM10. Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací se
podstatná část kraje pohybuje v intervalu 20 – 30 µg.m-3 (viz Obrázek 44).
Variabilitu v koncentracích (a možné překročení imisního limitu) významně ovlivňují meteorologické
podmínky. Za účelem potlačení tohoto vlivu byly rovněž zpracovány průměry za roky 2008 – 2012.
Pětiletý průměr pro průměrnou roční koncentraci PM10 na území Jihomoravského kraje zobrazuje
Obrázek 45.
Tabulka 14: Průměrné roční koncentrace PM10, zóna Jihovýchod, 2003 – 2012
Název lokality
2003
2004 2005 2006 2007 2008
Hodonín
27,36
Kuchařovice
30,71
2011
2012
30,73
29,36
27,01
22,14
25,55
28,16
22,07
26,28
29,14
30,33
23,35
18,94
22,73
24,67
23,59
29,76
21,46
19,08
21,03
24,95
24,66
28,51
28,00
22,01
20,84
23,23
24,73
23,48
21,48
28,15
30,05
24,81
19,12
22,00
24,44
23,13
22,02
37,73
35,81
25,32
25,79
26,46
27,66
26,72
23,89
25,62
33,08
35,09
31,28
34,59
24,70
Vyškov
Znojmo
2010
22,66
Lovčice
Mikulov-Sedlec
2009
34,43
Brno-Arboretum (B)
Brno-Lány (B)
43,27
36,15
39,67
Brno-Svatoplukova (T)
40,41
40,92
43,74
39,17
Brno-Výstaviště (T)
35,00
33,20
36,25
37,76
Brno-Zvonařka (T)
34,43
34,97
35,68
31,43
28,72
64
Název lokality
2003
2004
2005
2006
Brno-Masná (B)
Brno-střed (T)
47,90
45,07
2007
2008
2009
2010
2011
2012
34,83
33,50
34,51
31,39
29,49
33,35
35,07
34,41
35,88
38,21
39,20
37,53
20,96
22,90
24,06
21,24
25,50
27,70
29,59
27,19
24,04
26,94
27,47
24,22
44,00
30,18
34,46
30,74
30,32
26,24
Brno-Soběšice (B)
Brno-Kroftova (T)
32,06
21,15
23,08
Brno-Líšeň (B)
Brno-Úvoz (hot spot) (T)
Brno-Tuřany (B)
Brno-Dobrovského (B)
39,53
31,39
33,51
36,32
28,01
25,91
27,56
30,33
29,44
35,25
33,98
26,52
22,81
23,29
27,83
21,57
17,91
Brno-Arboretum (B)
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 45: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Z obrázku je patrné, že se hodnoty pro Jihomoravský kraj téměř neliší od Obrázek 44, zobrazujícího
pouze rok 2012.
Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných částic významný vliv
umístění stanice – zejména ve vztahu k dopravě. Městské lokality více ovlivněné dopravou dosahují
dlouhodobě vyšších koncentrací, než pozaďové lokality. Následující grafy (Obrázek 46 až Obrázek 48)
zobrazují průměrné roční koncentrace na lokalitách Jihomoravského kraje.
65
Obrázek 46: Průměrné roční koncentrace PM10 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách,
Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
45
40
Koncentrace (µg.m-3)
35
30
25
20
15
10
5
0
2003
2004
Kuchařovice
2005
2006
2007
2008
Lovčice
Mikulov-Sedlec
2009
Vyškov
2010
2011
2012
Znojmo
Hodonín
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 47: Průměrné roční koncentrace PM10 na dopravních lokalitách, Statutární město Brno, 2003 – 2012
60
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
2006
Brno-Svatoplukova
Brno-střed
Dopravní lokality (průměr)
2007
2008
Brno-Výstaviště
Brno-Kroftova
2009
2010
2011
2012
Brno-Zvonařka
Zdroj dat: ČHMÚ
66
Obrázek 48: Průměrné roční koncentrace PM10 na pozaďových lokalitách, Statutární město Brno, 2003 – 2012
60
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
Brno-Arboretum
Brno-Soběšice
Brno-Dobrovského
2006
2007
2008
2009
Brno-Lány
Brno-Líšeň
Pozaďové lokality (průměr)
2010
2011
Brno-Masná
Brno-Tuřany
2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Z grafů je patrné, že koncentrace na dopravou zatíženějších lokalitách (Znojmo, Hodonín, a lokality na
území města Brna) jsou vyšší, přesto nepřekračují imisní limit.
Situace je u dopravních lokalit zhoršená z více důvodů – doprava je hlavním zdrojem tuhých látek
v ovzduší v Jihomoravském kraji, protože kromě exhalací dochází k emisím tuhých částic z otěrů
(brzdové obložení, pneumatiky, vozovka atd.), a dále rovněž k resuspenzi již sedimentovaných částic
vlivem proudění způsobeného pohybem vozidel. Resuspenze se na emisích tuhých látek z dopravy
může podílet až 40 %.
V případě imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 je již situace podstatně horší. Imisní
limit činí 50 µg.m-3 a může být za kalendářní rok 35x překročen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje 36.
nejvyšší 24hodinová koncentrace, která pokud je vyšší než 50 µg.m-3, je překročen imisní limit. Tato
charakteristika je mnohem více závislá na meteorologických podmínkách, a to především v chladné
části roku. Koncentrace vyšší než 50 µg.m-3 se vyskytují takřka výhradně v období říjen – březen.
Podstatné jsou zejména dny s inverzním charakterem počasí, kdy pod hladinou teplotní inverze
takřka nedochází k proudění (stabilní atmosféra) a nemůže tak docházet k rozptylu škodlivin –
naopak dochází k jejich kumulaci. Při déletrvající epizodě s inverzním charakterem počasí dochází
zpravidla k postupnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic v ovzduší a k překračování
imisních i zvláštních imisních limitů (smogové situace).
Následující Obrázek 49 zobrazuje prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 za
kalendářní rok 2012. Z obrázku je patrné, že podstatná část území Jihomoravského kraje se pohybuje
67
mezi horní mezí pro posuzování a imisním limitem, část území města Brna a jeho těsné blízkosti
překračuje imisní limit.
Pokud se použije pětiletý průměr (Obrázek 50) pro potlačení vlivu meteorologických podmínek, dojde
ke snížení podílu území s překročeným imisním limitem, ostatní charakteristiky se příliš nemění.
Obrázek 49: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10, ČR, rok 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
68
Obrázek 50: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
V následující tabulce (Tabulka 15) a dále pak v grafech (Obrázek 51 až Obrázek 53) jsou zobrazeny
36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 za daný kalendářní rok. Zatímco na dopravou
ovlivněnějších lokalitách (Znojmo, Brno) dochází k překračování imisního limitu pro 24hodinovou
koncentraci PM10, v případě pozaďových lokalit hodně závisí na meteorologických podmínkách
v daném roce, konkrétně v zimních měsících. Dojde-li k delším epizodám s inverzním charakterem
počasí (roky 2005, 2006) popř. trvá-li zimní sezón déle (topná sezóna v roce 2010 byla výrazně
nejdelší za posledních 10 let), dojde k nárůstu koncentrací často nad imisní limit. Naopak v letech
s příznivými podmínkami (2007 – 2009, 2012) pozaďové lokality s rezervou imisní limit nepřekračují.
Zdrojem vyšších koncentrací během let se zhoršenými rozptylovými podmínkami jsou zřejmě malé
zdroje – po dopravě druhý nejvýznamnější zdroj tuhých látek v zóně Jihovýchod. Zatímco v městech
převládá vytápění pomocí CZT, v menších obcích se jedná o lokální topeniště, která jednak působí
plošně a jednak mají mnohem nižší výduchy než teplárny a tedy nedochází k tak dobrému rozptylu.
Tato skutečnost se pak odráží na vyšších koncentracích PM10 v předměstských a venkovských
lokalitách.
Tabulka 15: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 za kalendářní rok, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
Název lokality
2003
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Hodonín
40,27
Kuchařovice
34,31
43,06
43,98
33,56
42,00
52,00
52,00
40,00
34,00
49,00
41,00
53,29
51,08
51,00
70,75
Lovčice
Mikulov-Sedlec
51,77
42,79
Vyškov
Znojmo
59,62
43,54
40,02
37,84
39,00
47,00
46,00
39,00
39,00
36,00
50,00
45,00
40,29
36,88
38,67
47,42
45,17
40,63
51,00
43,00
37,00
37,00
50,00
50,00
41,00
66,92
46,08
45,71
46,17
55,42
51,63
43,29
69
Název lokality
2003
2004
63,25
54,28
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
45,26
60,37
67,48
53,52
57,43
Brno-Arboretum (B)
Brno-Lány (B)
56,78
68,42
68,40
73,19
71,88
58,86
52,03
60,20
60,79
Brno-Zvonařka (T)
60,22
61,70
67,27
61,75
54,70
54,00
51,82
55,00
48,00
46,00
49,00
59,13
55,29
58,08
64,54
70,75
60,14
34,00
44,00
48,00
38,00
46,00
45,00
53,00
56,00
46,00
81,00
50,00
57,00
56,00
50,00
47,54
Brno-Masná (B)
Brno-střed (T)
84,67
71,29
Brno-Soběšice (B)
Brno-Kroftova (T)
55,00
38,00
Brno-Líšeň (B)
Brno-Tuřany (B)
62,57
55,42
61,58
63,13
51,25
44,88
47,21
56,38
56,46
58,00
58,00
44,00
41,00
39,00
44,00
36,00
28,00
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 51: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na předměstských a venkovských pozaďových
lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
80
70
60
50
40
30
20
10
0
2003
2004
Kuchařovice
2005
Lovčice
2006
2007
2008
Mikulov-Sedlec
2009
Vyškov
2010
Znojmo
2011
2012
Hodonín
Zdroj dat: ČHMÚ
70
Obrázek 52: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na dopravních lokalitách, statutární město Brno, 2003
– 2012
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
2006
Brno-Svatoplukova
Brno-střed
2007
2008
Brno-Výstaviště
Brno-Kroftova
2009
2010
2011
2012
Brno-Zvonařka
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 53: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na pozaďových lokalitách, statutární město Brno,
2003 – 2012
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
Brno-Arboretum
Brno-Soběšice
Brno-Dobrovského
2006
2007
2008
2009
Brno-Lány
Brno-Líšeň
2010
2011
2012
Brno-Masná
Brno-Tuřany
Zdroj dat: ČHMÚ
71
Pro překračování imisního limitu je v Jihomoravském kraji charakteristické, že k němu dochází takřka
výhradně v chladné části roku, tedy během topné sezóny. Následující graf zobrazuje zprůměrovanou
hodnotu počtu překročení 24hodinové koncentrace PM10 hodnotu 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících
za roky 2005 – 2012.
-3
Obrázek 54: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 – 2012,
Jihomoravský kraj
Počet dní s koncentracemi PM10 > 50 µg.m-3
12
10
8
6
4
2
0
Hodonín
Kuchařovice
Lovčice
Mikulov-Sedlec
Vyškov
Znojmo
Zdroj dat: ČHMÚ
72
-3
Obrázek 55: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 – 2012,
statutární město Brno
Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3
16
14
12
10
8
6
4
2
0
leden
březen
Brno-Lány
Brno-Zvonařka
Brno-Soběšice
Brno-Tuřany
květen
červenec
Brno-Svatoplukova
Brno-Masná
Brno-Kroftova
Brno-Dobrovského
Celkový průměr
září
listopad
Brno-Výstaviště
Brno-střed
Zdroj dat: ČHMÚ
Z uvedených grafů je patrné, že v období duben – září dochází k překročení koncentrace PM10
50 µg.m-3 na stanicích imisního monitoringu pouze výjimečně. Naproti tomu topná sezóna spolu
s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami (zejména leden a únor) způsobují
nárůst počtu dní s koncentracemi vyššími než 50 µg.m-3 v chladné části roku. Topná sezóna a emise
z lokálních topenišť navyšují plošně pozaďové koncentrace v celém Jihomoravském kraji, na
začátku/konci topné sezóny se přidává rovněž vliv větrné eroze. Svůj vliv pak mají i meteorologické
podmínky – zejména teplotní inverze (nejčastější výskyt v zimě), během nichž dochází pod hladinou
inverze ke stabilizaci atmosféry, nedochází k rozptylu škodlivin zejména z menších zdrojů (lokální
topeniště) – naopak dochází k jejich kumulaci a postupnému souvislému nárůstu koncentrací.
Suspendované částice PM2,5
Od roku 2004 se v České republice měří jemná frakce suspendovaných částic PM2,5. V roce 2011
měření probíhalo na 49 lokalitách. Výsledky měření dokládají značné znečištění částicemi frakce
PM2,5 zejména v aglomeraci OV/KA/F-M. Srovnáme-li výsledky s ročním imisním limitem 25 µg.m-3,
celkem na 13 lokalitách byl překročen (v roce 2010 došlo k překročení na 12 lokalitách z 38).
73
Podle ročního chodu koncentrací PM2,5 ve vztahu k překročení ročního imisního limitu lze
konstatovat, že vysoké znečištění ovzduší touto látkou se vyskytuje zejména v chladném období roku
(měsíce listopad až únor). Vyšší koncentrace této látky v chladném období roku jsou zejména
důsledkem emisí z vytápění a horších rozptylových podmínek.
Obsah frakce PM2,5 v PM10 není konstantní, ale vykazuje sezónní průběh a zároveň je závislý na
umístění lokality (Obrázek 56). V roce 2011 se poměr PM2,5/PM10 pohyboval v průměru z 33 lokalit v
ČR, kde se současně měřily obě frakce s dostatečným počtem hodnot, v rozmezí 0,65 (srpen) až 0,81
(leden), s nižšími hodnotami v letním období. V Praze, kde je roční chod ovlivněn velkým podílem
dopravních lokalit, byl tento poměr v rozmezí 0,48 (červen) až 0,74 (únor), v Brně 0,65 (červenec) až
0,78 (únor) a v aglomeraci OV/KA/F-M 0,70 (srpen – září) až 0,86 (leden). Při porovnání poměru podle
klasifikace lokalit je poměr u lokalit městských 0,68 (červen) až 0,82 (listopad), předměstských 0,64
(září) až 0,80 (únor) a dopravních 0,60 (září) až 0,72 (leden)8.
Sezónní průběh poměru frakce PM2,5/PM10 souvisí se sezónním charakterem některých emisních
zdrojů. Emise ze spalovacích zdrojů vykazují vyšší zastoupení frakce PM2,5 než např. emise ze
zemědělské činnosti a re-emise při suchém a větrném počasí. Vytápění v zimním období roku může
být tedy důvodem vyššího podílu frakce PM2,5 oproti frakci PM10. Pokles během jarního období a
začátku léta je v některých pracích vysvětlován také nárůstem množství větších biogenních částic
(např. pylů)9.
Na dopravních lokalitách je poměr PM2,5/PM10 nejnižší. Při spalování paliva z dopravy se emitované
částice nalézají především ve frakci PM2,5 a poměr by měl být tudíž u dopravních lokalit vysoký. To, že
tomu tak není, zdůrazňuje význam emisí větších částic z otěrů pneumatik, brzdového obložení a ze
silnic. Zastoupení hrubé frakce na dopravních stanicích narůstá i v důsledku resuspenze částic ze
zimního posypu. K navýšení koncentrace PM10 může dojít i v důsledku zvýšené abraze silničního
povrchu posypem a následnou resuspenzí obroušeného materiálu10.
Vyšší poměr PM2,5/PM10 na lokalitách v aglomeraci OV/KA/F-M souvisí s větším podílem
průmyslových zdrojů v oblasti Ostravsko-Karvinska.
8
9
Gehrig, R., Buchmann, B. (2003): Atmospheric Environment, 37, pp. 2571–2580
10
Commission staff working paper establishing guidelines for determination of contributions from the resuspension of particulates following winter sanding or salting of roads under the Directive 2008/50/EC on
ambient air quality and cleaner air for Europe. SEC(2011) 207 final
74
Obrázek 56 Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2012
11
Zdroj dat: ČHMÚ
Na stanicích Jihomoravského kraje mimo aglomeraci Brno bylo započato měření PM2,5 až od roku
2010. Od počátku měření na stanicích umístěních na území statutárního města Brna (v roce 2004)
došlo na vybraných stanicích k překročení imisního limitu pro průměrnou koncentraci PM2,5 v letech
2005, 2006 a 2008-2012. Tyto roky byly zatíženy nepříznivými rozptylovými podmínkami. Dle
prostorového zobrazení měřených koncentrací v roce 2012 (Obrázek 57) se většina území
Jihomoravského kraje pohybuje mezi horní mezí pro posuzování a imisním limitem. Část území
(zejména v blízkosti kraje Vysočina) pak nedosahuje ani horní meze pro posuzování. Na části území
města Brna je překračován imisní limit.
Následující obrázek (Obrázek 58) pak zobrazuje zprůměrovanou hodnotu průměrné roční
koncentrace PM2,5 za pětiletí 2008 – 2012. Z obrázku je patrné, že rozdíl je pouze minimální,
podstatněji je zastoupeno území s koncentracemi nižšími než je horní mez pro posuzování..
Tabulka 16: Průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Jihovýchod, 2003 – 2012
Název lokality
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Mikulov-Sedlec (B)
19,65
19,04
Znojmo (B)
23,05
22,69
18,01
22,39
29,54
28,91
24,70
30,14
33,30
29,88
26,00
28,54
30,45
27,05
24,00
19,63
17,64
21,65
19,40
Brno-Lány (B)
29,02
25,36
Brno-Zvonařka (T)
26,60
Brno-Líšeň (B)
Brno-Tuřany (B)
21,86
26,42
27,58
20,37
19,07
20,89
23,81
2012
Zdroj dat: ČHMÚ
11
75
Obrázek 57: Pole průměrné roční koncentrace PM 2,5, ČR, rok 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 58: Pole průměrné roční koncentrace PM 2,5, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
76
Obrázek 59: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřících lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
30
25
20
15
10
5
0
2003
2004
2005
2006
2007
Mikulov-Sedlec (B)
2008
2009
Znojmo (B)
2010
2011
2012
Brno-Tuřany
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 60: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřících lokalitách, statutární město Brno, 2003 – 2012
35
30
25
20
15
10
5
0
2003
2004
2005
Brno-Lány
Brno-Zvonařka
2006
2007
2008
2009
Brno-Svatoplukova
Brno-Líšeň
2010
2011
2012
Brno-Výstaviště
Brno-Tuřany
Zdroj dat: ČHMÚ
77
Z uvedených grafů je patrné, že koncentrace PM2,5 jsou podobně jako PM10 ovlivněny
meteorologickými podmínkami obdobně jako PM10. Lokalita Znojmo a lokalita Brno-Tuřany měří
obdobné koncentrace charakteristické pro městské pozadí Jihomoravského kraje, lokalita MikulovSedlec měří koncentrace nižší, charakteristické pro venkovské pozadí kraje. Dopravní lokality na
území města Brna měří nadlimitní koncentrace.
Zdravotní rizika částic
Suspendované částice, zvláště frakce PM10 je ze zdravotního hlediska významný faktor,
charakterizující bazální úroveň zdravotních rizik imisní zátěže sledované lokality. Sedimentace
schopné částice je totiž vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem (velký povrch často nesoucí
elektrický náboj) v celé řadě případů také ideálním nosičem řady specifických polutantů mnohdy s
vysokým potenciálem rizikovosti (např. PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky). Vedle vlastního
chemického složení částic a na povrch fixovaných škodlivin je mimořádné důležitý i jejich samotný
tvar. Částice jehlicovitého tvaru nejsnáze pronikají do buněk epitelů kryjících dolní cesty dýchací, kde
mohou vyvolávat vznik mikronekróz. Ty pak mohou být následně vstupní branou sekundárních infekcí
či v důsledku neustálého mechanického dráždění mohou vyvolat i zhoubné bujení, jak je tomu např.
u azbestových částic.
Z pohledu velikosti jsou jednotlivé částice posuzovány jako TSP – celkové suspendované částice
z angl. total suspended particles (zahrnující částice do cca 20 μm v průměru), dále jako frakce PM10
s částicemi do 10 μm a frakce PM2,5 s částicemi do průměru 2,5 μm. Jednotlivým frakcím odpovídají
konvence pro odběr vzorků ovzduší s ohledem na aerodynamické průměry částic.
Rozměr částice také určuje její čas, který může strávit v atmosféře. Zatímco sedimentace odstraňuje
hrubší frakce PM10 z atmosféry během několika hodin po jejich vzniku emisí, částice PM2,5 zde mohou
setrvat několik dnů až týdnů. V konečném důsledku tyto zejména malé částice mohou být
atmosférou transportovány na dlouhé vzdálenosti.
Existuje několik cílových struktur průniku částic do lidského organismu. Větší částice jsou postupně
distribuovány do zažívacího traktu, a pokud obsahují toxikologicky významné látky, jsou tyto
metabolizovány stejně jako při jejich orálním požití. Dalším cílovým orgánem jsou sliznice, zejména
řasinkový epitel. Z hlediska retence aerosolu v plících jsou nejnebezpečnější částice s efektivním
průměrem menším než 2,5 μm, tzv. jemné částice, protože jsou z 90 i více procent zachycovány
v dolním plicním epitelu (v alveolech). Hrubé částice jsou naopak zachycovány již v horních cestách
dýchacích. Při posuzování zdravotního rizika inhalace částic je tedy důležitá jak jeho koncentrace, tak
i velikost částic (např. PM10, PM2,5), ale i tvar a chemické složení.
Systematické posouzení dat naznačuje, že:

částice v ovzduší obecně způsobují vzrůst rizika úmrtí na respirační choroby zejména u dětí
do 1 roku života, ovlivňují u dětí rychlost vývoje plic, zhoršují astma a způsobují další
respirační symptomy jako kašel a bronchitidu;

frakce PM10 má vliv na nárůst incidence respiračních chorob, což je zřejmé z počtů
hospitalizací v důsledku nemocí dýchacích cest;
78

frakce PM2,5 vážně ovlivňuje zdraví, zvyšuje počty úmrtí na kardiovaskulární symptomy,
chronická onemocnění dolních cest dýchacích a rakoviny plic.
Po pečlivém prověření současných vědeckých poznatků dospěli experti WHO k závěru, že existuje-li
nějaká prahová koncentrace pro PM, pak leží v nižším koncentračním pásmu, než jsou nyní běžné
limity imisních koncentrací v Evropě.
Obecně v literatuře publikované výsledky naznačují, že krátkodobé změny koncentrací PM10 ve všech
koncentračních úrovních vedou ke krátkodobým změnám akutních zdravotních následků, jako jsou
zánětlivé plicní reakce, respirační symptomy, nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém a nárůsty
spotřeby léků a hospitalizací. Protože výsledkem dlouhodobé expozice PM je podstatné snížení
předpokládané délky dožití, má tato expozice jasně větší vliv na lidské zdraví než expozice
krátkodobá. Vlivy dlouhodobé expozice PM zahrnují vzrůst výskytu chorob dolních cest dýchacích,
chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN), redukce plicních funkcí jak u dětí tak i u dospělých
a snížení předpokládané délky dožití zejména vlivem kardiopulmonální mortality a pravděpodobně i
rakovinou plic.
Shrnutí
Suspendované částice představují spolu s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky
největší problém z hlediska vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. V případě částic PM10 je imisní
limit (především pro 24hodinovou koncentraci PM10) překračován zejména na dopravních lokalitách,
imisní limit pro PM2,5 nebyl překročen. Doprava je rovněž majoritním zdrojem emisí tuhých látek i
suspendovaných částic PM10 a PM2,5 na území Jihomoravského kraje, druhým nejvýznamnějším
zdrojem jsou pak lokální topeniště (vytápění domácností). Stanice, které nejsou přímo ovlivněny
dopravou, překračují pouze imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10, a to především v letech,
kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými
podmínkami. Častěji je pak limit překračován v topné sezóně, a to zejména na předměstských a
venkovských lokalitách, kde je vliv lokálních topenišť markantnější. V městech, kde je výrazněji
zastoupeno CZT, dochází k menšímu počtu překročení v topné sezóně.
Navíc v zimním období dochází často k inverznímu charakteru počasí, vyznačujícím se stabilní
atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovněž významně přispívají ke
zvýšeným koncentracím PM10.
V případě koncentrací jemnější frakce PM2,5 leží riziko překračování imisního limitu, stanoveného
novou legislativou, především na dopravních stanicích.
4.2.2. Oxid dusičitý
Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku (NOx) rozumí
směs oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2). Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven
pro NO2, limit pro ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven pro NOx.
Více než 90 % z celkových oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je emitováno ve formě NO. NO2 vzniká
relativně rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály typu HO2, popř. RO2. Řadou
chemických reakcí se část NOx přemění na HNO3/NO3-, které jsou z atmosféry odstraňovány suchou a
79
mokrou atmosférickou depozicí. Pozornost je věnována NO2 z důvodu jeho negativního vlivu na
lidské zdraví. Hraje také klíčovou roli při tvorbě fotochemických oxidantů.
V Evropě vznikají emise NOx převážně z antropogenních spalovacích procesů, kde NO vzniká reakcí
mezi dusíkem a kyslíkem ve spalovaném vzduchu a částečně i oxidací dusíku z paliva. Hlavní
antropogenní zdroje představuje především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava
letecká a vodní) a dále spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Méně než 10 % celkových emisí
NOx vzniká ze spalování přímo ve formě NO2. Přírodní emise NOx vznikají převážně z půdy,
vulkanickou činností a při vzniku blesků. Jsou poměrně významné z globálního pohledu, z pohledu
Evropy však představují méně než 10 % celkových emisí12. Expozice zvýšeným koncentracím NO2
ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity13.
K překročení ročního imisního limitu NO2 dochází pouze na omezeném počtu stanic, a to na dopravně
exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. Z celkového počtu 155 lokalit, kde byl v roce
2011 monitorován oxid dusičitý, došlo na 8 stanicích k překročení ročního imisního limitu. Celkem 7
z nich je klasifikováno jako dopravní městské, 1 stanice jako pozaďová městská. Lze předpokládat, že
k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných místech, kde není
prováděno měření14.
V případě průměrné roční koncentrace NO2, nedochází k překračování imisního limitu na žádné
z lokalit na území Jihomoravského kraje, koncentrace nepřekračují dolní mez pro posuzování, naproti
tomu na lokalitách umístěných na území statutárního města Brna k překračování ročního imisního
limitu dochází (viz. Tabulka 17) Pod dolní mezí pro posuzování se nachází celá plocha Jihomoravského
kraje bez území statutárního města Brna (Obrázek 61).
Při hodnocení zprůměrovaných hodnot průměrných ročních koncentrací NO2 za pětiletí 2008 – 2012
nedochází k velké změně oproti referenčnímu roku 2012 (Obrázek 62). Z hlediska NO2 je mnohem
podstatnější charakteristika lokality (dopravní / pozaďová), než meteorologické podmínky, vyšší
koncentrace oxidů dusíku se nacházejí v blízkosti nejvýznamnějších komunikací (D1, D2) či na území
statutárního města Brna.
12
EC (1997): Position paper on air quality: nitrogen dioxide
WHO (2000): Air quality guidelines for Europe, Second Edition, WHO Regional Publications, European Series,
No. 91
14
13
80
Obrázek 61: Pole průměrné roční koncentrace NO2, Jihomoravský kraj, rok 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Tabulka 17: Průměrné roční koncentrace NO2, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
Název lokality
2003
2004 2005 2006 2007 2008 2009
Hodonín
22,69
2010
2011
2012
20,94
18,94
21,76
19,40
17,65
19,70
11,12
17,91
20,24
12,24
9,92
10,69
9,73
9,99
11,04
12,26
12,94
10,74
10,77
11,30
12,50
11,04
Vyškov
19,06
22,78
22,38
20,89
15,66
15,77
15,34
12,61
Znojmo
17,85
18,95
19,22
16,62
17,35
16,90
18,03
11,67
11,06
27,57
30,21
29,58
32,46
Lovčice
Mikulov-Sedlec
12,76
Brno-Lány (B)
32,93
32,05
33,32
33,92
41,16
43,35
49,30
54,73
39,51
32,58
Brno-Zvonařka (T)
40,21
32,35
47,30
46,31
42,77
45,16
39,41
43,92
37,26
40,41
37,14
35,03
37,92
34,87
38,58
44,25
41,09
35,70
35,88
38,94
36,66
39,09
29,75
27,64
13,04
11,42
47,38
42,27
40,93
43,52
44,32
41,38
39,06
12,36
14,09
14,10
15,60
24,40
28,98
29,87
29,43
18,83
19,37
20,52
49,00
50,94
51,73
48,22
43,61
20,14
18,55
18,02
Brno-Masná (B)
Brno-střed (T)
46,11
Brno-Soběšice (B)
Brno-Kroftova (B)
24,98
41,68
35,95
25,49
Brno-Líšeň (B)
Brno-Tuřany (B)
23,06
9,77
20,22
21,86
23,10
20,57
19,94
19,41
22,40
18,34
17,62
14,68
10,99
9,86
Zdroj dat: ČHMÚ
81
Obrázek 62: Pole průměrné roční koncentrace NO2, Jihomoravský kraj, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Následující grafy (Obrázek 63 až Obrázek 65) zobrazují vývoj koncentrací na stanicích imisního
monitoringu Jihomoravského kraje a statutárního města Brna. Na některých dopravních lokalitách na
území Statutárního města Brna dochází k překračování ročního imisního limitu NO2.
Obrázek 63: Průměrné roční koncentrace NO2 Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
25
20
15
10
5
0
2003
2004
Lovčice
2005
2006
Mikulov-Sedlec
2007
2008
Vyškov
2009
2010
Znojmo
2011
2012
Hodonín
Zdroj dat: ČHMÚ
82
Obrázek 64: Průměrné roční koncentrace NO2 na dopravních lokalitách, aglomerace Brno, 2003 – 2012
60
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
Brno-Svatoplukova
Brno-střed
2006
2007
2008
2009
Brno-Výstaviště
Brno-Kroftova
2010
2011
2012
Brno-Zvonařka
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 65: Průměrné roční koncentrace NO2 na pozaďových lokalitách, aglomerace Brno, 2003 – 2012
60
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Brno-Lány
Brno-Masná
Brno-Líšeň
Brno-Tuřany
2009
2010
2011
2012
Brno-Soběšice
Brno-Dobrovského
Zdroj dat: ČHMÚ
83
V případě hodinových koncentrací NO2, konkrétně pak její 19. nejvyšší hodnoty za kalendářní rok,
nedochází na území Jihomoravského kraje k překročení imisního limitu. Vývoj koncentrací zobrazuje
následující tabulka a graf (Tabulka 18, Obrázek 66, Obrázek 67).
Tabulka 18: 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 na měřicích lokalitách, zóna Jihovýchod, 2003 – 2012
Název lokality
2003
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Hodonín
91,68
76,52
65,04
97,56
66,00
70,78
65,04
51,09
50,69
57,20
91,25
45,34
39,60
49,16
57,39
48,97
40,55
66,96
70,59
82,64
60,26
58,15
64,47
75,75
55,86
51,65
97,7
109,8
135,6
109,8
Lovčice
Mikulov-Sedlec
Vyškov
Znojmo
Brno-Lány (B)
123,5
119,6
144,0
144,8
138,2
141,4
147,8
165,5
114,7
102,6
Brno-Zvonařka (T)
139,9
133,7
Brno-střed (T)
143,5
140,0
139,6
121,7
124,0
131,6
119,0
104,8
104,3
98,3
123,8
97,6
122,0
150,6
161,3
118,2
141,4
157,8
122,2
133,3
111,9
109,0
117,1
133,7
127,0
121,3
119,9
127,8
146,7
146,3
119,9
69,8
82,4
96,4
74,0
72,9
127,6
134,5
Brno-Tuřany (B)
80,3
76,3
89,0
118,6
71,4
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 66: 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
2003
2004
Lovčice
2005
2006
2007
Mikulov-Sedlec
2008
Vyškov
2009
2010
Znojmo
2011
2012
Hodonín
Zdroj dat: ČHMÚ
84
Obrázek 67: 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 na měřicích lokalitách, aglomerace Brno, 2003 – 2012
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
2003
2004
Brno-Lány (B)
Brno-Zvonařka (T)
Brno-Tuřany (B)
2005
2006
2007
2008
2009
Brno-střed (T)
2010
2011
2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Zdravotní rizika
Oxid dusičitý se nachází v životním prostředí ve formě plynu. Proto je jedinou relevantní cestou
expozice lidí vdechování, ať už je zdrojem venkovní či vnitřní ovzduší, nebo cigaretový kouř. Při
vdechování může být absorbováno 80 až 90% oxidu dusičitého. Významná část vdechnutého oxidu
dusičitého je zachycována a odstraňována v nosohltanu. Experimentální studie ukázaly, že i oxid
dusičitý a jeho chemické produkty však mohou zůstávat v plicích velmi dlouho. Po expozicích oxidu
dusičitému byly v krvi a v moči pozorovány kyselina dusičná a dusitá a jejich soli
NO2 působí jako silný oxidant oxidující polysaturované mastné kyseliny buněčných membrán stejně
dobře jako funkční skupiny proteinů, ať už rozpustných bílkovin v buněčné cytoplazmě či proteinové
komplexy v buněčných membránách. Tyto oxidační reakce (zprostředkované volnými radikály) jsou
mechanismem, při kterém NO2 uplatňuje přímou toxicitu na plicní buňky. Dále NO2 ovlivňuje funkční
a biochemickou aktivitu plicních buněk, alveolárních makrofágů uplatňujících se při plicní clearence,
imunologickou způsobilost včetně náchylnosti k respiračním chorobám a stupeň mukociliárního
clearence.
Podle epidemiologických studií dlouhodobě zvýšená expozice oxidu dusičitému vede k redukci plicní
funkce u dětské populace a u astmatiků zvyšují počet bronchitických symptomů. Početná vyšetření
vlivu oxidu dusičitého na funkci plic u normálních, bronchitických i astmatických jedinců provedená
za kontrolovaných podmínek jasně ukázala, že krátké expozice oxidu dusičitému (trvající 10 až 15
85
minut) při koncentracích 3000 až 9400 µg.m-3 vyvolávají změny funkce plic u obou skupin populace.
Koncentrace pohybující se kolem 2800-3800 µg.m-3 po dobu 2-3h jsou spojována se zvýšenou
citlivostí dýchacích cest na bronchokonstriktory a koncentrace nad 3800 µg.m-3 s expozicí 1 až 3 h již
způsobují změny plicní funkce jako např. zvýšený odpor dýchacích cest. Nicméně početné
toxikologické studie sledující vliv krátkodobé (1h) expozice NO2 spojují již koncentrace nad 500 µg.m3
s akutními zdravotními komplikacemi respiračního systému. A ačkoliv nejnižší hodinové koncentrace
NO2 mající přímý vliv na plicní funkci u astmatiků se pohybují kolem 560 µg.m -3, pak některé studie
týkající se bronchiální citlivosti mezi astmatiky naznačují zvýšení citlivosti i při koncentracích nad 200
µg.m-3. V současné době převládá názor, že pro dlouhodobé účinky vzhledem k přítomnosti dalších
interferujících škodlivin jako je PM10, O3, SO2 neexistují dostatečné podklady pro spolehlivé stanovení
nejnižší prahové koncentrace, při kterých lze pozorovat účinky na zdraví.
Shrnutí
Pro koncentrace oxidů dusíku je velmi důležité, je-li území ovlivněno dopravou či nikoli. Žádná z
lokalit na území Jihomoravského kraje nepřekračuje imisní limit. Doprava je majoritním zdrojem
emisí oxidů dusíku.
4.2.3. Benzen
Benzen je v atmosféře přítomen zejména v důsledku antropogenní činnosti. Odhaduje se, že více než
90 % emisí benzenu pochází z lidské činnosti. Hlavním zdrojem emisí benzenu jsou mobilní zdroje,
které představují cca 85 % celkových antropogenních emisí aromatických uhlovodíků. Největší
znečištění ovzduší benzenem se vyskytuje v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva a tedy
s vysokým dopravním zatížením. Dalšími zdroji je vytápění domácností, použití rozpouštědel,
chemický průmysl a ropné rafinérie. Dalším významným zdrojem emisí jsou ztráty vypařováním při
manipulaci, skladování a distribuci benzinů.
Jediný významným přírodním zdrojem benzenu jsou lesní požáry; nicméně tento zdroj neovlivňuje
kvalitu ovzduší v hustě osídlených oblastech Evropské unie.
Benzen obsažený ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem
k emisím benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků,
popř. z nearomatických uhlovodíků obsažených v palivu. Mezi nejvýznamnější škodlivé efekty
expozice benzenu patří poškození krvetvorby a dále jeho karcinogenní účinky15.
V roce 2011 byly v České republice koncentrace benzenu měřeny celkem na 32 lokalitách s platným
ročním průměrem. Hodnota imisního limitu byla, podobně jako v předchozích letech, překročena
pouze na lokalitě Ostrava-Přívoz (6,8 µg.m-3).
15
EC (1998): Council directive on ambient air quality assessment and management working group on benzene,
Position paper
86
Obrázek 68: Pole průměrné roční koncentrace benzenu, ČR, rok 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
V roce 2012 se celé území Jihomoravského kraje pohybovalo nízkých koncentrací benzenu – pod
2 µg.m-3, v případě pětiletí je situace totožná (Obrázek 68).
Obrázek 69: Pole průměrné roční koncentrace benzenu, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Vývoj koncentrací benzenu na území Jihomoravského kraje zobrazují grafy na Obrázek 70 a Obrázek
71. Měří se pouze na 3 lokalitách – Brno-střed, Brno-Úvoz a Mikulov-Sedlec, koncentrace jsou
87
hluboko pod imisním limitem. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny v roce 2006, kdy vlivem
nepříznivých rozptylových podmínek dosáhly svých maxim i koncentrace dalších škodlivin.
Obrázek 70: Průměrné roční koncentrace benzenu na měřících lokalitách, zóna Jihovýchod, 2003 – 2012
1,4
Imisní limit = 5 µg.m-3
1,2
1,0
0,8
0,6
0,4
0,2
0,0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Mikulov-Sedlec (B)
2010
2011
2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 71: Průměrné roční koncentrace benzenu na měřících lokalitách, aglomerace Brno, 2003 – 2012
5,0
4,5
4,0
3,5
3,0
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
2003
2004
2005
2006
Brno-střed (T)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: ČHMÚ
88
Zdravotní rizika
Benzen může vstupovat do těla převážně inhalačně nebo orálně. Průnik kůží není tak nebezpečný,
protože se většina benzenu rychle odpaří. Po expozici se benzen distribuuje do celého těla. Nejvyšší
koncentrace se nacházejí v kostní dřeni, v orgánech s vysokým zásobením krví (játra, ledviny) a v
tkáních s vysokým obsahem tuků (mozek). Akutní toxicita je způsobena přímo benzenem, příčinou
chronické toxicity jsou spíše jeho metabolity.
Benzen primárně poškozuje centrální nervovou soustavu, imunitní systém a krvetvorbu. Projevem
akutní otravy jsou závratě, bolesti hlavy, euforie a zmatenost. Může dojít až ke smrti z důvodu selhání
dýchání a srdeční arytmie. Chronická expozice poškozuje červené i bílé krvinky a krevní destičky a
může způsobit anemii. Projevuje se zvýšenou únavou, anorexií a krvácením z dásní, nosu, kůže a
trávicího traktu. Chronická expozice také poškozuje kostní dřeň. Poškození se po uplynutí latentní
doby 5 – 15 let může projevit leukémií.
IARC zařazuje benzen do skupiny 1 – prokázaný lidský karcinogen, US EPA do skupiny A se stejným
slovním hodnocením.
4.2.4. Benzo(a)pyren
Benzo(a)pyren je legislativním zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků. Přírodní hladina
pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová. Jeho
antropogenním zdrojem, stejně jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíku (PAH), je
jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeniště a spalování
odpadu) tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu a oceli.
Benzo(a)pyren, stejně jako další PAH s 5 a více aromatickými jádry, je navázán především na částice
menší než 2,5 μm16. V České republice domácí topeniště produkují více než 60 % z celkových emisí
benzo(a)pyrenu. Mobilní zdroje (zejména naftové motory) jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem
emisí benzo(a)pyrenu v České republice17.
U benzo(a)pyrenu, stejně jako u některých dalších PAH, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský
organismus18.
Přibližně 80–100 % PAH s pěti a více aromatickými jádry (tedy i benzo(a)pyren) je navázáno
především na částice menší než 2,5 μm, tedy na tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM 2,5
16
Guerreiro, C., de Leeuw, F., Foltescu, V., Schilling, J., van Aardenne, J., Lükewille, A., Adams, M. (2012). Air
quality in Europe — 2012 report. EEA report No 4/2012. EEA, Copenhagen, Denmark, 104 pp. Dostupný
z WWW: http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2012
17
ČHMÚ (2011). Emise ze zdrojů znečišťování ovzduší v ČR. [cit. 2013-07-19].
Dostupný z WWW: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vystava/CISTOTA/3.pdf
18
IARC, List of classifications by alphabetical order. Agents Classified by the IARC Monographs, Volumes 1–106,
Lyon,
France,
33
pp.
[cit.
2013-07-19].
Dostupný
z WWW:
http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/ClassificationsAlphaOrder.pdf
89
(sorpce na povrchu částic). Tyto částice přetrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu (dny až
týdny), což umožňuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky až tisíce km).
Je třeba mít na zřeteli, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu (Obrázek 72) je
zatížen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z
nedostatečné hustoty měření. Na nejistotě mapy se podílí i absence měření na venkovských
regionálních stanicích. Nejistotu do map však vnáší i absence měření v malých sídlech ČR, která by z
hlediska znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem reprezentovala zásadní vliv lokálních topenišť.
Obrázek 72: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, ČR, rok 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
V referenčním roce 2012 překročilo imisní limit zhruba 31 % území zóny Jihomoravského kraje a
téměř 50% území statutárního města Brna. Pokud však hodnotíme situaci z pohledu pětiletí 20082012, je situace podstatně lepší, nad imisním limitem se pohybuje pouze jednotky procent
Jihomoravského kraje bez území aglomerace Brno (téměř 40 % území). Situace byla tedy v roce 2012
horší oproti dlouhodobým charakteristikám. Vzhledem k tomu, že dle nového zákona o ochraně
ovzduší19 již má benzo(a)pyren platný imisní limit, stává se spolu se suspendovanými částicemi
největším problém z hlediska kvality ovzduší v Jihomoravském kraji.
19
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012, účinný od 1. 9. 2012
90
Obrázek 73: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Ve sledovaném období měřily na území Jihomoravského kraje 6 lokalit, které jsou uvedené v Tabulka
19. Dlouhodoběji překračuje imisní limit lokalita Vyškov a Brno-Masná. Naproti tomu venkovská
pozaďová lokalita (Kuchařovice) za celé sledované období imisní limit nepřekročila, podobně jako
např. městská pozaďová lokalita Brno-Líšeň.
Tabulka 19: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
Název lokality
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Kuchařovice (B)
Vyškov (B)
Brno-Kroftova (T)
Brno-Líšeň (B)
1,48
2012
0,61
1,10
0,85
1,22
0,93
0,93
0,86
0,92
1,09
0,87
1,25
1,11
1,00
0,85
1,43
1,20
1,23
1,11
1,21
2,22
1,26
1,33
0,50
0,78
0,74
0,97
Znojmo (B)
Brno-Masná (B)
2011
Zdroj dat: ČHMÚ
91
Obrázek 74: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
1,4
Koncentrace (ng.m-3)
1,2
1,0
0,8
0,6
0,4
0,2
0,0
2003
2004
2005
2006
Kuchařovice (B)
2007
2008
Vyškov (B)
2009
2010
2011
Znojmo (B)
2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 75: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Statutární město Brno, 2003 – 2012
2,5
Koncentrace (ng.m-3)
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Brno-Masná (B)
Brno-Kroftova (T)
2009
2010
Brno-Líšeň (B)
2011
2012
Zdroj dat: ČHMÚ
92
Zdravotní rizika
PAH jsou látky značně perzistentní, v životním prostředí mohou přetrvávat dlouhou dobu. Do
organismu vstupují jak inhalací dýcháním, tak i zažívacím traktem, při dlouhodobém kontaktu s kůží
mohou působit lokálně na vznik kožních tumorů. V organismu jsou přeměňovány na metabolity,
které přímo interagují s řetězci DNA a působí jejich změny. Jedná se tedy o látky mutagenní a
karcinogenní. Nové studie lidí vystavených emisím PAH potvrzují značné zvýšení rizika onemocnění
plicní rakovinou či rakovinou močového měchýře.
Benzo(a)pyren je referenční látkou skupiny s arbitrážně stanoveným jednotkovým faktorem rizika.
Toxická nebezpečnost (karcinogenita) ostatních látek se pak vztahuje k hodnotě 1 pro
benzo(a)pyren.
Značná část z doposud identifikovaných více než 500 homologů (zejména 4 – 5 jaderných) jsou látky
vysoce toxické, případně karcinogenní. Jako indikátor kontaminace prostředí karcinogenní
organickou látkou byl přijat relativně konstantně se vyskytující B(a)P. Benzo(a)pyren je
nejvýznamnějším zástupcem skupiny semivolatilních perzistentních uhlovodíků PAH (PAH) –
polycyklických aromatických uhlovodíků.
Pro jednotlivé PAH jsou odhadována různá rizika. Základním faktorem pro výpočet je obsah B(a)P ve
směsi PAH. Odhad rizika expozicí PAH je založen na výsledcích epidemiologických studií. Riziko pro
populaci bylo odhadnuto na 104 – 105 při celoživotní inhalaci 1 ng.m-3 benzo(a)pyrenu.
Shrnutí
Imisní limit pro benzo(a)pyren je dlouhodoběji překračován v lokalitách Vyškov a Brno-Masná,
v případě ostatních lokalit dochází k překročení pouze jednorázově. Nejnižší koncentrace měří
venkovská pozaďová lokalita Kuchařovice. Lze předpokládat, že imisní limit může být překračován na
lokalitách s kumulací spalovacích zdrojů. Od roku 2012 má benzo(a)pyren již imisní limit a podílí se
tedy na vymezování oblastí s překročeným alespoň jedním imisním limitem. Přestože se podstatná
část území překročení kryje s překračováním imisního limitu pro 24hodinivou koncentraci PM10, část
území však leží v místech, kde nejsou překračovány ostatní imisní limity a plocha s nadlimitními
koncentracemi tak bude navýšena právě o lokality s překročením imisního limitu pro průměrnou
roční koncentraci benzo(a)pyrenu.
93
5. Meteorologická charakteristika území
Z dat ČHMU byla převzata větrná růžice pro Brno Tuřany, Hodonín, Znojmo, Blansko a Vyškov.
Větrná růžice je rozpočtena do 120 směrů větru (po 3 stupních). Označení směrů větru se provádí po
směru hodinových ručiček, přičemž 0 stupňů je severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jižní
vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru.
Pozn.: Zeměpisné značení směrů větru označuje, odkud vítr vane (severní vítr fouká od severu, jižní
od jihu atd.).
Tabulka 20: Celková růžice – Brno-Tuřany
m/s
1,7
5
11
součet
0,00
3,00
5,40
0,70
9,10
45,00
4,30
8,70
1,60
14,60
90,00
3,20
6,30
0,50
10,00
Celková růžice – Brno Tuřany
135,00
180,00
225,00
270,00
3,10
4,59
2,60
3,79
6,10
6,00
4,10
6,70
1,70
1,00
0,50
1,60
10,90
11,59
7,20
12,09
315,00
5,20
9,10
1,60
15,90
calm
8,62
Celková růžice – Hodonín
135,00
180,00
225,00
4,10
3,31
11,89
5,00
3,30
4,40
0,30
0,20
0,31
9,40
6,81
16,60
270,00
6,51
2,19
0,10
8,80
315,00
9,89
5,90
0,3
16,09
calm
7,97
Celková růžice – Znojmo
135,00
180,00
225,00
3,25
2,74
2,15
7,30
4,36
1,87
2,16
0,82
0,09
12,71
7,92
4,11
270,00
3,73
7,89
1,37
12,99
315,00
4,07
11,99
4,44
20,50
calm
3,07
Celková růžice – Blansko
135,00
180,00
225,00
2,60
3,80
2,10
5,00
9,00
3,40
0,40
2,20
0,50
8,00
15,00
6,00
270,00
3,10
4,50
0,40
8,00
315,00
1,60
2,80
0,60
5,00
calm
20,00
8,62
suma
38,40
52,40
9,20
100
Tabulka 21: Celková růžice - Hodonín
m/s
1,7
5
11
součet
0,00
5,41
3,51
0,3
9,22
45,00
7,10
6,60
0,60
14,30
90,00
9,20
1,50
0,11
10,81
7,97
suma
65,38
32,40
2,22
100
Tabulka 22: Celková růžice - Znojmo
m/s
1,7
5
11
součet
0,00 45,00
5,33
4,34
11,07 4,79
1,29
0,08
17,69 9,21
90,00
4,37
7,03
0,4
11,80
3,07
suma
33,05
56,30
10,65
100
Tabulka 23: Celková růžice - Blansko
m/s
1,7
5
11
součet
0,00 45,00
4,90
2,81
11,99 6,30
3,10
0,90
19,99 10,01
90,00
2,40
4,80
0,80
9,00
suma
43,31
47,79
8,90
100
94
Tabulka 24: Celková růžice - Vyškov
m/s
1,7
5
11
součet
0,00
4,14
2,48
0,56
7,18
45,00
7,98
5,60
0,63
14,21
90,00
3,69
1,18
0,03
4,90
Celková růžice – Vyškov
135,00
180,00
225,00
3,28
5,48
12,40
0,79
2,14
7,03
0,02
0,07
0,27
4,09
7,69
19,70
270,00
8,14
3,01
0,06
11,21
315,00
5,39
3,02
0,48
8,89
calm
22,13
22,13
suma
72,63
25,25
2,12
100
Klasifikace meteorologických situací je rozdělena do pěti tříd stability a každá třída stability do jedné
až tří tříd rychlosti větru. Výpočet očekávaných imisních půlhodinových přízemních koncentrací byl
proveden pro každou třídu stability a třídu rychlosti větru.
TŘÍDY STABILITY:
I. třída stability (superstabilní), kdy vertikální teplotní gradient je menší než -1,6 oC/100 m a je
limitován rychlostí větrů do 2 m.s-1.
II. třída stability (stabilní), zde vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu <-1,6,-0,7>
[oC/100 m] a je limitován rychlostí větrů do 3 m.s-1.
III. třída stability (izotermní), zde vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu <-0,6,+0,5>
[oC/100 m] v celém rozsahu rychlostí větrů
IV. třída stability (normální), pro kterou je vertikální teplotní gradient v uzavřeném intervalu <+0,6,
+0,8> [oC/100 m] - společně se III. třídou stability je dominantní charakteristika stavu ovzduší ve
střední Evropě.
V. třída stability (konvektivní), kdy vertikální teplotní gradient je větší než +0,8 oC/100 m a je
limitován rychlostí větrů do 5 m.s-1.
TŘÍDY RYCHLOSTI VĚTRU:
1.
2.
3.
třída rychlosti větru - interval 0 - 2,5 m.s-1.
třída rychlosti větru - interval 2,6 - 7,5 m.s-1.
třída rychlosti větru - interval nad 7,6 m.s-1.
95
6. Vymezení oblastí s překročenými imisními limity
6.1.Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví lidí
Až do roku 2011 bylo pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší využíváno zákona
o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 597/2006 Sb.,
kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality
ovzduší. Podle limitních úrovní bylo provedeno pro jednotlivé lokality vyhodnocení překračování
limitu pro roční průměrné koncentrace PM10, NO2, olova, benzenu, kadmia, arsenu, niklu a
benzo(a)pyrenu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM10 a SO2,
hodinových limitních hodnot pro SO2 a NO2 a 8hodinových limitních hodnot oxidu uhelnatého a
přízemního ozonu. Na základě map územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality
ovzduší byly dle zákona 86/2002 Sb. každoročně vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
(OZKO), tj. takové oblasti, ve kterých byl překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespoň
jednu znečišťující látku (jedná se o SO2, CO, PM10, Pb, NO2 a benzen). Obdobně byly identifikovány i
oblasti s překročením cílového imisního limitu alespoň pro jednu znečišťující látku (kadmium, arsen,
nikl, benzo(a)pyren a ozon).
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, také vymezuje nové zóny a aglomerace pro hodnocení
kvality ovzduší. Ačkoliv se hodnocení v tomto dokumentu opírá o data naměřená v roce 2011, kdy
platil zákon č. 86/2002 Sb., je hodnocení pro zatím poslední rok, tj. rok 2012, vztaženo již k novému
vymezení zón a aglomerací podle zákona č. 201/2012 Sb. Bude tak lépe zajištěna návaznost
dokumentů týkajících se tohoto projektu s časovým vymezením do roku 2020.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez
dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2012 jsou tak poprvé vymezeny oblasti
s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány
z hlediska ochrany lidského zdraví.
Bylo tedy vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM 10 a PM2,5,
NO2, olova, benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM10 a
SO2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2 (imisní limity stanoveny bodem 1
Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno
překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu
a pro nejvyšší max. denní 8hod. koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4
Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity).
Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech byla zvláště vymezena i území s překročením
imisních limitů stanovených bodem 1 (dříve oblasti s překročením imisních limitů tzv. OZKO) a území
s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 (dříve oblasti s překročením cílových imisních
limitů bez zahrnutí ozonu). A zpětně byla dle nové legislativy dopočtena plocha s překročenými
imisními limity od roku 2005 (viz. Tabulka 25, Tabulka 26).
96
20
Tabulka 25: Plocha území (v %) s překročenými imisními limity dle zákonů 201/2012 Sb. a 86/2002 Sb. ,
Jihomoravský kraj (bez území statutárního města Brna)
Rok
LV bez O3
LV s O3
LV (st.)
TV bez O3 (st.)
TV s O3 (st.)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
35,90
32,21
1,49
0,20
0,39
16,45
8,21
15,98
100,00
99,46
99,77
99,50
88,80
24,15
52,94
43,46
35,74
30,69
0,72
0,08
0,12
15,28
7,46
0,91
1,11
4,71
0,90
0,14
0,36
3,78
3,35
15,98
100,00
99,46
99,77
99,50
88,80
11,64
52,87
43,46
Zdroj dat: ČHMÚ
21
Tabulka 26: Plocha území (v %) s překročenými imisními limity dle zákonů 201/2012 Sb. a 86/2002 Sb. ,
statutární město Brno
Rok
LV bez O3
LV s O3
LV (st.)
TV bez O3 (st.)
TV s O3 (st.)
2005
98,64
100,00
96,94
78,02
100,00
2006
84,75
100,00
62,93
76,80
100,00
2007
35,88
100,00
32,84
11,79
100,00
2008
58,59
100,00
8,30
58,05
100,00
2009
25,57
83,56
10,00
22,23
82,26
2010
65,02
65,02
59,74
65,02
65,02
2011
51,80
79,12
39,19
47,04
79,03
2012
46,77
50,17
27,94
45,03
48,43
Byly připraveny mapy územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší,
prezentované v předchozích částech, jak pro překročení imisních limitů, tak i pro překročení cílových
imisních limitů. Oblasti s hodnotami imisních charakteristik vyššími než příslušné imisní limity jsou
vymezeny červeně.
Mapa oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu podává informaci o kvalitě ovzduší na
území Jihomoravského kraje v roce 2011.
Podobně je připraveno vyhodnocení území s překročením alespoň jednoho „cílového“ imisního limitu
bez zahrnutí ozonu, kde hlavním důvodem je překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren.
20
LV bez O3 – překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. bez zahrnutí přízemního ozonu, LV s O3 – překročení
imisních limitů dle 201/2012 Sb. se zahrnutím přízemního ozonu, LV (st.) – překročení imisních limitů dle již
neplatného zákona 86/2002 Sb; TV bez O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního
ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb, TV s O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů se zahrnutím
přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb
21
LV bez O3 – překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. bez zahrnutí přízemního ozonu, LV s O 3 – překročení
imisních limitů dle 201/2012 Sb. se zahrnutím přízemního ozonu, LV (st.) – překročení imisních limitů dle již
neplatného zákona 86/2002 Sb; TV bez O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního
ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb, TV s O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů se zahrnutím
přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb
97
Obrázek 76: Území s překročením LV bez zahrnutí O3, ČR, 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 77: Území s překročením LV se zahrnutím O3, ČR, 2012
Zdroj dat: ČHMÚ
Pomocí podrobnější analýzy (imisní analýza) lze konstatovat, že na vymezení oblastí se zhoršenou
kvalitou ovzduší se nejvíce podílely nadlimitní koncentrace PM10 (denní imisní limit) a
benzo(a)pyrenu. Po zahrnutí přízemního ozonu bylo oblastí s překročením alespoň jednoho cílového
imisního limitu vymezeno 52,87 % území ČR.
98
22
Tabulka 27: Plocha území (%) s překročením imisních limitů pro jednotlivé škodliviny, 2005 - 2012 ,
Jihomoravský kraj (bez území Statutárního města Brna)
Rok
SO2 (dp) PM10 (rp) PM10 (dp) NO2 (rp) Benzen As
Cd B(a)P
O3
PM2,5
Ni
2005
0,00
0,05
35,74
0,00
0,00
0,00
0,00
1,11
100,00
0,00
0,00
2006
0,00
0,02
30,69
0,02
0,00
0,00
0,00
4,71
99,35
0,00
0,00
2007
0,00
0,00
0,72
0,00
0,00
0,00
0,00
0,90
99,77
0,00
0,00
2008
0,00
0,00
0,08
0,00
0,00
0,00
0,00
0,14
99,50
0,00
0,00
2009
0,00
0,00
0,12
0,00
0,00
0,00
0,00
0,37
88,68
0,00
0,00
2010
0,00
0,00
15,28
0,00
0,00
0,00
0,00
3,78
7,89
0,00
0,00
2011
0,00
0,00
7,46
0,00
0,00
0,00
0,00
3,33
51,76
0,07
0,00
2012
0,00
0,00
0,91
0,00
0,00
0,00
0,00
15,98
28,31
0,00
0,00
Zdroj dat: ČHMÚ
23
Tabulka 28: Plocha území s překročením imisních limitů pro jednotlivé škodliviny, 2005 - 2012 , Statutární
město Brno
Rok
SO2 (dp) PM10 (rp) PM10 (dp) NO2 (rp) Benzen As
Cd B(a)P
O3
PM2,5
Ni
2005
0,00
3,04
96,94
1,74
0,00
0,00
0,00
78,02
76,98
0,00
0,00
2006
0,00
2,12
62,93
5,15
0,00
0,00
0,00
76,80
100,00
0,00
0,00
2007
0,00
0,00
31,54
2,61
0,00
0,00
0,00
11,79
100,00
0,00
0,00
2008
0,00
0,00
7,43
1,74
0,00
0,00
0,00
58,05
100,00
0,00
0,00
2009
0,00
0,00
9,28
2,88
0,00
0,00
0,00
23,53
60,88
0,00
0,00
2010
0,00
0,00
59,74
3,32
0,00
0,00
0,00
65,02
0,08
0,00
0,00
2011
0,00
0,00
39,19
2,45
0,00
0,00
0,00
34,86
58,66
29,03
0,00
2012
0,00
0,00
27,07
2,45
0,00
0,00
0,00
45,03
4,02
3,04
0,00
Zdroj dat: ČHMÚ
22
SO2 (dp) – překročení 24hodinové koncentrace SO2; PM10 (rp) – překročení průměrné roční koncentrace
PM10; PM10 (dp) – překročení 24hodinové koncentrace PM10; NO2 (rp) – překročení průměrné roční koncentrace
NO2
23
SO2 (dp) – překročení 24hodinové koncentrace SO2; PM10 (rp) – překročení průměrné roční koncentrace
PM10; PM10 (dp) – překročení 24hodinové koncentrace PM10; NO2 (rp) – překročení průměrné roční koncentrace
NO2
99
7. Metodika výpočtu
7.1.
Metoda, typ modelu
Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení
zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle metodiky „SYMOS 97“ (Systém modelování
stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší SYMOS´97 – verze 2006), která byla vydána MŽP ČR v r.
1998.
Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové
vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti
referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a
jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v
daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a
rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost
terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných
koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a
rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry
rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru
vyplývají z následující tabulky:
Tabulka 29: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru
třída
stability
I
II
III
IV
V
rozptylové podmínky
silné inverze, velmi špatný rozptyl
inverze, špatný rozptyl
slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně
zhoršené rozptylové podmínky
normální stav atmosféry, dobrý rozptyl
labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl
výskyt tříd
rychlosti větru (m/s)
1,7
1,7
5
1,7
5
11
1,7
1,7
5
5
11
Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s
výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu
vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě
případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II.
Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a
ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i
nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polovině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se
inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce.
Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké
mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy
rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné
inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s.
100
Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k
nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za
jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability.
V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací
dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od
země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt
těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého
zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se
tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s.
Metodika SYMOS'97 však musela být oproti původní verzi upravena. V souvislosti s předpokládaným
vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským
předpisům, a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší,
má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi.
Tyto změny zahrnují např.:
• stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot
koncentrací, nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve 1/2-hodinové hodnoty)
• stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot
koncentrací
• hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx)
Změna průměrovací doby se promítla do změny rozptylových parametrů σy a σz (viz [12] Metodika,
kap.3.2.5.1.) tak, aby popisovaly rozptyl znečišťujících látek v delším časovém intervalu. Pro NO2, NOx,
prach (PM10) a SO2 jsou jako krátkodobé koncentrace počítané 1-hodinové průměrné hodnoty, pro
CO jsou počítané 8-hodinové průměrné hodnoty.
Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku ozn.
NOx. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NOx byly (a dodnes jsou) udávané nejen
emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NOx je přitom
tvořena zejména dvěma složkami, a to NO a NO2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NOx ve
vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí,
zřejmě proto, že pro člověka je NO2 mnohem toxičtější než NO.
Ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován
převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO2, přičemž rychlost
této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože vstupem do výpočtu zůstaly
emise NOx, bylo nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak
zahrnoval rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách.
Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NOx pouze 10 % NO2 a celých 90 % NO.
Rychlost konverze NO na NO2 popisuje parametr kp, jehož hodnota závisí na třídě stability atmosféry.
Zároveň platí, že i po dostatečně dlouhé době zbývá 10 % oxidů dusíku ve formě NO. Vztah pro
výpočet krátkodobých koncentrací NO2 z původních hodnot koncentrací NOx pak má tvar
101



x 
c  c0 . 0,1  0,8.1  exp  k p . L   

u h1   



kde: c je krátkodobá koncentrace NO2
co je původní krátkodobá koncentrace NOx
xL je vzdálenost od zdroje
uh1 je rychlost větru v efektivní výšce zdroje
7.2.
Referenční body
Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území se sítí uzlových bodů v počtu 58
630 s krokem 130 x 130 m ve městě Brně a dále pak na území kraje v kroku 500 x 500 m.
Další sítí referenčních bodů byla výpočtová síť podél komunikací. Tato síť je utvořena tak, aby ve
vzdálenosti 10 a 50 m lemovala komunikaci.
K tvorbě sítě referenčních bodů: Síť uzlových referenčních bodů pro potřebu výpočtu rozptylové
studie je vytvářena nezávisle na zeměpisných souřadnicích dané lokality.
Jejím účelem je pokrýt dané zájmové území tak, aby matematická modelace zatížení ovzduší dané
lokality škodlivinami postihla v rámci zadaných dat co nejvěrněji reálný stav.
Rozsah a tvar území, pokrytého sítí referenčních bodů, stanovuje zpracovatel studie s ohledem na
předpokládaný plošný rozsah hodnocených vlivů, obvykle ve tvaru jednoduchého geometrického
obrazce libovolného tvaru. Krok jednotlivých referenčních bodů (jejich vzdálenost od sebe) je volen
na základě obdobných požadavků, může být v rámci jedné sítě různý (např. v oblasti
předpokládaných vyšších koncentrací škodlivin je síť hustší).
Číslování referenčních bodů se provádí tak, že jeden bod je zvolen za počátek („0“) a ostatní body se
číslují čísly dle vzestupné aritmetické řady (1,2,....n). Způsob zvolení počátku i systém dalšího
číslování referenčních bodů závisí na úsudku zpracovatele rozptylové studie, na úroveň výsledků
studie nemá žádný vliv. Obvykle je jako počátek volen bod nacházející se v levém spodním rohu sítě
tak, aby při odečítání souřadnic nebylo nutno používat záporných hodnot.
Po vytvoření sítě referenčních bodů jsou jednotlivým referenčním bodům přiřazovány souřadnice
x,y,z podle následujícího systému:
x: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na vodorovné ose v metrech
y: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na svislé ose v metrech
z: nadmořská výška referenčního bodu v metrech (odečítá se z vrstevnicové mapy)
Uvedené souřadnice pro jednotlivé referenční body tvoří jeden ze základních souborů vstupních dat
nutných pro konstrukci rozptylové studie, neboť pro zvolené referenční body jsou počítány příslušné
hodnoty znečištění. Ztotožnění posléze vzniklého obrazu s reálem se provádí např. grafickou
konstrukcí izolinií znečištění pro jednotlivé škodliviny v rozsahu zvolené sítě referenčních bodů a
jejich překrytím s mapovým podkladem hodnoceného zájmového území.
Pozn.: Stejným způsobem, jak je uvedeno, se konstruují souřadnice emisních zdrojů v rámci zvolené
sítě. Emisní zdroje se číslují (či označují) samostatně.
102
7.3.
Imisní limity
Imisní situace je podrobně hodnocena pomocí maximálních imisních hodinových koncentrací a
průměrných ročních koncentrací. Imisní limit pro NO2 je stanoven na úrovních, jež jsou uvedeny v
následujícím přehledu imisních limitů.
Prahové a imisní limity jsou dané přílohou č. 1 zákona 201/2012.
Přípustné úrovně znečištění (imisní limity a cílové imisní limity)
Imisní limity a cílové imisní limity jsou dány přílohou č. 1 zákona č. 201/2012., o ovzduší. Všechny
uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní
podmínky (objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa). U všech přípustných
úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry.
1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení
Znečišťující látka
Doba průměrování
Imisní limit
Maximální počet
překročení
Oxid siřičitý
1 hodina
350 µg.m-3
24
-3
Oxid siřičitý
24 hodin
125 µg.m
3
Oxid dusičitý
1 hodina
200 µg.m-3
18
Oxid dusičitý
1 kalendářní rok
40 µg.m-3
0
Oxid uhelnatý
maximální denní
10 mg.m-3
0
1
osmihodinový průměr )
Benzen
1 kalendářní rok
5 µg.m-3
0
-3
Částice PM10
24 hodin
50 µg.m
35
ČásticePM10
1 kalendářní rok
40 µg.m-3
0
-3
Částice PM2,5
1 kalendářní rok
25 µg.m
0
Olovo
1 kalendářní rok
0,5 µg.m-3
0
Poznámka: Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových
klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový
průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během
periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od
16:00 do 24:00 hodin.
2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace
Oxid siřičitý
kalendářní rok a zimní období (1.
října- 31. března)
Oxidy dusíku1)
1 kalendářní rok
Imisní limit
20 µg.m-3
30 µg.m-3
Poznámka: Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách
hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.
3. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí
Imisní limit
Arsen
1 kalendářní rok
6 ng.m-3
Kadmium
1 kalendářní rok
5 ng.m-3
Nikl
1 kalendářní rok
20 ng.m-3
Benzo(a)pyren
1 kalendářní rok
1 ng.m-3
103
Charakteristiky kvality ovzduší
LH – limitní hodnota představuje úroveň znečištění stanovenou na vědeckém základě s cílem
odvrátit, předejít nebo redukovat poškozující efekt na lidské zdraví nebo životní prostředí jako celek,
který musí být dosažen v daném období a nesmí být překračován jinak, než je stanoveno. Je to pevná
hodnota přípustné úrovně znečištění ovzduší, která nesmí být překračována o více než je mez
tolerance (MT), vyjádřená jako podíl imisního limitu v procentech, o který může být tento limit v
období stanoveném zákonem o ovzduší (po jeho vydání) a jeho prováděcími předpisy, překročen.
MT – mez tolerance představuje procento imisního limitu, o které může být překročen za podmínek
stanovených směrnicí 96/62/EC a směrnicemi souvisejícími.
Popis stavu znečištění ovzduší výčtem úrovní imisních charakteristik látek, měřených v dané lokalitě a
jejich poměru k stanoveným imisním limitům je relativně komplikovaný a pro klasifikaci zájmového
území jsme použili klasifikaci z publikace „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1997“,
kterou vydal Český hydrometeorologický ústav Praha. Klasifikace se provádí dle 5 tříd, které
představuje následující tabulka:
třída
I.
II.
III.
IV.
V.
7.4.
Význam
imisní hodnoty všech sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině
imisních limitů IHx
imisní hodnota některé z látek je větší než 0,5 IHx, ale žádný limit
není překročen
imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty ostatních
sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině emisních limitů IHx
imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty některých
dalších látek >IHx, ale <IHx
imisní limit více než jedné látky je překročen
Klasifikace
čisté-téměř čisté
ovzduší
mírně znečištěné
ovzduší
Znečištěné ovzduší
silně znečištěné
ovzduší
velmi silně
znečištěné ovzduší
Mapové podklady
Mapové podklady o různém měřítku a výstupní data jsou zpracovány pomocí programu ArcGis,
registrovaným u společnosti ESRI ArcGIS, největšího světového výrobce software pro geografické
informační systémy (GIS).
Geografický informační systém je informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci
dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země. Geodata, se kterými GIS pracuje, jsou definována
svou geometrií, topologií, atributy a dynamikou. Geografický informační systém umožňuje vytvářet
modely části Zemského povrchu pomocí dostupných softwarových a hardwarových prostředků.
7.5.
Definice pojmů
Koncentrace znečišťující látky v ovzduší
• hmotnost znečišťující příměsi, obsažená v jednotce objemu vzduchu při standardní teplotě a tlaku.
Vyjadřuje se v µg.m-3.
104
Maximální koncentrace
• největší průměrná krátkodobá přízemní koncentrace látky za dané rychlosti větru.
Doba trvání koncentrací převyšujících dané limitní hodnoty
• jako limitní koncentrace se často používají krátkodobé imisní limity. Tak dostaneme přímo dobu,
kdy jsou na dané lokalitě překročeny.
Dávka znečišťující látky
• integrál koncentrace za dané časové období, např. rok [mg.rok.m-3].
Tepelná vydatnost
• tepelná energie odcházející za jednotku času se spalinami do ovzduší z komína [MW].
Teplotní zvrstvení
• průběh teploty vzduchu s výškou. V troposféře teplota obvykle s výškou klesá. Případ, kdy se
s výškou nemění, se označuje jako izotermie, pokud teplota s výškou roste, mluvíme o inverzním
teplotním zvrstvení.
Třídy stability
• charakteristika počasí, která typizuje počasí do několika kategorií s ohledem zvrstvení.
Stavební výška zdroje
• výška koruny komína nad úrovní okolního terénu.
Efektivní výška zdroje
• výška, do které vystoupí vlečka z komína vlivem tepelného vznosu. Pro její výpočet se používá řada
převážně empirických vzorců.
7.6.
Premisy rozptylové studie společné pro všechny modelované situace
Vývody v této kapitole vycházejí z obecně platných fyzikálních zákonitostí a nepředstavují hodnocení
konkrétní velikosti a významu uváděných hodnot ve vztahu k platným limitům. Tím se rozumí, že i
v případech uváděných nepříznivých stavů nemusí v konkrétním případě docházet k překračování
platných limitů.
Na základě objektivních fyzikálních zákonitostí platí, že k nejvyšším krátkodobým koncentracím všech
znečišťujících látek dochází při špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí a slabého větru.
Jedná se o situace, kdy vlivem slabého rozptylu při inverzích slabě zředěná kouřová vlečka zasáhne
tato výše položená místa. Ve všech těchto místech vypočtené koncentrace rychle klesají s rostoucí
rychlostí větru. Za běžných rozptylových podmínek jsou několikanásobně nižší než při inverzích a
v případě stabilního teplotního zvrstvení a rychlého rozptylu je tento rozdíl řádový.
105
V níže položených místech naproti tomu k nejvyšším koncentracím bude obecně docházet při mírně
zhoršených nebo dobrých rozptylových podmínkách, v blízkém okolí komína dokonce za podmínek
dobrého nebo rychlého rozptylu exhalací, kdy může být termickou turbulencí kouřová vlečka
krátkodobě stržena k zemi. Maxima dosahovaná za takových podmínek mají však nižší hodnoty, než
maxima ve vyvýšených polohách za inverzí. Maxima krátkodobých koncentrací však nejsou nejlepší
charakteristikou znečištění ovzduší daného místa, protože nedávají žádnou informaci o četnosti
výskytu těchto hodnot. Ta závisí zejména na četnosti výskytu inverzí a na větrné růžici. Ve skutečnosti
se nejvyšší koncentrace vyskytují jen po krátký čas několika hodin nebo desítek hodin během roku.
Navíc jsou maxima více ovlivněná náhodnými jevy, a proto je přesnost jejich výpočtu nižší.
Lepší charakteristikou je průměrná roční koncentrace, která obsahuje i vliv větrné růžice a tedy i vliv
četnosti výskytu krátkodobých koncentrací. Kromě toho je hodnota průměrné roční koncentrace
méně ovlivněna náhodnými skutečnostmi, takže přesnost jejího výpočtu je vyšší. Proto může být tato
hodnota spíše považována za míru znečištění ovzduší v daném bodě.
106
8. Výstupní údaje
8.1.
Typ vypočtených charakteristik
Maximální imisní krátkodobé koncentrace: udávají maximální hodnotu vypočtenou v daném
referenčním bodě s uvedením třídy stability, třídy rychlosti větru a směru větru, při kterém k
maximální imisní koncentraci dochází. Hodnoty jsou uvedeny v mikrogramech/m3 (µg.m-3).
Průměrná roční koncentrace: udávají roční zatížení území. Hodnoty jsou uvedeny v mikrogramech/m3
(µg.m-3).
Intervaly imisních hodinových koncentrací: udávají četnost výskytu koncentrací nad zadanou hodnotu
(nad 10, nad 50, nad 100, nad 200, nad 500 a nad 1000 mikrogramů/m 3). Hodnoty jsou uvedeny v %
ročního časového fondu (roční časový fond činní 8760 hodin).
8.2.
Průměrné roční koncentrace benzenu
S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými
uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména
benzenu a jeho alkyl derivátů – jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel.
Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci,
skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí
aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Odhaduje
se, že zbývajících 15 % emisí pochází ze stacionárních zdrojů emisí, přičemž rozhodující podíl připadá
na procesy produkující aromatické uhlovodíky a procesy, kde se tyto sloučeniny používají k výrobě
dalších chemikálií.
Výzkumy ukazují, že obsah benzenu v benzinu je kolem 1,5 %, zatímco paliva dieselových motorů
obsahují relativně zanedbatelné koncentrace benzenu. Benzen obsažený ve výfukových plynech je
především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem emisí benzenu z výfukových plynů je
benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků obsažených v palivu (70–80 % benzenu v
emisích).
Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu benzen:
Průměrná roční koncentrace 5 µg/m3
Tabulka 30: Plochy překročení limitů pro benzen - průměrná roční koncentrace
benzen průměrná roční koncentrace
Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 5 µg/m3
0
Pro znečišťující látku benzen je dominantním zdrojem znečištění ovzduší doprava. Vypočtené
hodnoty imisního zatížení se v Jihomoravském kraji pohybují v rozmezí 0,83 až 4,36 µg/m3.
Překročení dolní meze pro posuzování bylo vypočteno v 2477 referenčních bodech umístěných v
blízkosti hlavních komunikací (jmenovitě dopravních tepen města Brna a dálnice D1). Překročení
horní meze pro posuzování bylo vypočteno v 7 referenčních bodech. Nejvyšší podíl na imisním
zatížení má doprava v Jihomoravském kraji. Vypočtené hodnoty imisního zatížení v lokalitě
nepřesáhly stanovené imisní limity
107
I když je vypočtené imisní zatížení na území Jihomoravského kraje pod úrovní platných imisních
limitů, může dojít, vlivem aktuální dopravní situace, k jeho překročení zejména v okolí dálnice D1 a
především centrální části Brna. Příčinou může být současný vývoj nárůstu dopravy spolu se sníženou
propustností některých klíčových dopravních uzlů, popřípadě vznik mimořádných událostí (havárií) a
následných kolon zejména na dálnicích.
Obrázek 78: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací benzenu
108
Obrázek 79: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro benzen v jednotlivých ORP
109
Obrázek 80: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro benzen v jednotlivých obcích
Tabulka 31: Vypočtené průměrné roční koncentrace v jednotlivých ORP pro benzen
Vypočtené koncentrace v jednotlivých ORP– benzen
Kód ORP
Název ORP
501
832
1000
1358
1516
4041
4986
5572
7765
7843
9419
9912
12486
14122
15030
16279
16737
18072
18857
19341
19670
Blansko
Boskovice
Brno
Břeclav
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Ivančice
Kuřim
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Pohořelice
Rosice
Slavkov u Brna
Šlapanice
Tišnov
Veselí nad Moravou
Vyškov
Znojmo
Židlochovice
Průměrná hodnota Minimální hodnota Maximální hodnota
3
Průměrné roční koncentrace [µg/m ]
1.078
1.066
1.384
1.056
1.060
1.054
1.067
1.080
1.114
1.053
1.064
1.065
1.096
1.099
1.130
1.139
1.088
1.034
1.062
1.051
1.118
1.034
1.019
1.074
1.013
1.025
1.025
1.041
1.032
1.062
1.023
1.031
1.029
1.052
1.030
1.046
1.050
1.032
1.008
1.017
1.007
1.064
2.275
1.603
4.360
1.568
1.406
1.321
1.909
1.250
1.390
1.287
1.423
1.518
1.612
3.178
1.713
1.919
1.451
1.180
4.360
1.594
1.896
110
Tabulka 32: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi benzenu
Kód obce
582786
583294
583634
583952
583391
583413
550825
582921
584193
583651
průměrné roční koncentrace
[µg/m3]
Název obce
Brno
Lesní Hluboké
Podolí
Šlapanice
Modřice
Moravany
Holubice
Česká
Zálesná Zhoř
Popovice
1.384
1.304
1.237
1.217
1.212
1.202
1.200
1.193
1.187
1.187
Tabulka 33: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení benzenu
Podíl jednotlivých typů zdrojů na imisním zatížení v %
doprava
doprava
Kód ORP
Název ORP
JMK
SMB
malé
zdroje
vyjmenované
zdroje
501
Blansko
47.91
48.31
3.77
0.007
832
Boskovice
48.23
47.13
4.63
0.010
1000
Brno
55.69
37.35
6.95
0.000
1358
Břeclav
49.92
47.72
2.33
0.028
1516
Bučovice
49.02
47.79
3.19
0.000
4041
Hodonín
49.37
47.92
2.66
0.053
4986
Hustopeče
49.06
47.77
3.16
0.016
5572
Ivančice
47.26
47.43
5.30
0.005
7765
Kuřim
47.23
47.79
4.98
0.000
7843
Kyjov
49.11
48.05
2.80
0.048
9419
Mikulov
48.53
47.43
3.95
0.079
9912
Moravský Krumlov
47.93
47.44
4.64
0.000
12486
Pohořelice
47.40
46.37
6.20
0.033
14122
Rosice
46.90
48.17
4.93
0.000
15030
Slavkov u Brna
46.26
49.46
4.27
0.002
16279
Šlapanice
48.16
47.12
4.72
0.000
16737
Tišnov
47.00
47.16
5.83
0.000
18072
Veselí nad Moravou
49.41
48.62
1.96
0.014
18857
Vyškov
50.07
47.66
2.26
0.005
19341
Znojmo
48.64
47.80
3.56
0.006
19670
Židlochovice
47.03
48.01
4.95
0.013
8.3.
Průměrná roční koncentrace B(a)P
Příčinou vnosu benzo(a)pyrenu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků (PAH),
jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve
111
stacionárních, tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze
stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště (spalování uhlí). Z mobilních zdrojů jsou to
zejména vznětové motory spalující naftu. Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu může být s
výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová.
Přibližně 80–100 % PAH s 5 a více aromatickými jádry (tedy i benzo(a)pyren) jsou navázány především
na částice menší než 2,5 μm, tedy na tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM 2,5 (sorpce na
povrchu částic). Tyto částice přetrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu (dny až týdny), což
umožňuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky až tisíce km).
Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu BaP:
Průměrná roční koncentrace 1 ng/m3
Tabulka 34: Plochy překročeni limitů pro B(a)P – průměrná roční koncentrace
Benzo(a)pyren - průměrná roční koncentrace
Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 1 ng/m3
10.47
Vypočtené hodnoty imisního zatížení se na území Jihomoravského kraje pohybují v rozmezí 0,01 až
8,9 ng/m3. Dolní mez pro posuzování je překročena v 39 511 referenčních bodech (cca 1/4), horní
mez je překročena v 20 412 referenčních bodech. Jak plyne z grafického vyjádření nejvyšší imisní
zatížení znečišťující látkou benzo(a)pyren je v okolí dálnice D1, pak v centrální části Brna a ve větších
městech s významnou tranzitní dopravou. Obecně platí, že lze předpokládat imisní zátěž větší než
limitní u zastavěné části jakékoli obce, která není plynofikována a jsou zde spalována tuhá paliva,
nebo je zde významná automobilová doprava.
Podíl dopravy na imisním zatížení znečišťující látkou benzo(a)pyren v Jihomoravském kraji dosahuje
místy až 99% imisního zatížení BaP.
Podobně jako u všech znečišťujících látek, jejichž hlavním zdrojem je doprava a spalování fosilních
paliv na místo plynu, lze předpokládat nárůst imisního zatížení znečišťující látkou benzo(a)pyren
úměrně zvyšování intenzity dopravy a spotřeby paliv na území Jihomoravského kraje.
112
Obrázek 81: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací BaP
Obrázek 82: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro BaP v jednotlivých ORP
113
Obrázek 83: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro BaP v jednotlivých obcích
Tabulka 35: Vypočtené průměrné roční koncentrace v jednotlivých ORP pro BaP
Vypočtené koncentrace v jednotlivých ORP– BaP
Kód ORP
Název ORP
501
832
1000
1358
1516
4041
4986
5572
7765
7843
9419
9912
12486
14122
15030
16279
16737
18072
18857
19341
19670
Blansko
Boskovice
Brno
Břeclav
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Ivančice
Kuřim
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Pohořelice
Rosice
Slavkov u Brna
Šlapanice
Tišnov
Veselí nad Moravou
Vyškov
Znojmo
Židlochovice
3
Průměrné roční koncentrace [ng/m ]
0.132
0.084
0.533
0.135
0.108
0.078
0.141
0.111
0.188
0.082
0.085
0.080
0.124
0.239
0.286
0.330
0.115
0.057
0.176
0.062
0.260
0.063
0.030
0.113
0.027
0.052
0.041
0.069
0.050
0.093
0.043
0.048
0.039
0.065
0.055
0.087
0.096
0.042
0.018
0.032
0.010
0.103
2.654
0.486
6.921
3.551
0.566
0.313
6.920
0.777
1.201
0.408
0.570
0.642
0.834
8.909
2.144
3.248
0.413
0.396
8.909
0.534
1.483
114
Tabulka 36: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi BaP
Kód obce
583294
584193
583634
583651
583952
583391
550825
584096
582786
583596
[ng/m3]
Název obce
Lesní Hluboké
Zálesná Zhoř
Podolí
Popovice
Šlapanice
Modřice
Holubice
Velatice
Brno
Ostopovice
1.700
1.170
0.733
0.608
0.602
0.602
0.550
0.546
0.533
0.495
Tabulka 37: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení BaP
doprava
doprava
Kód ORP
Název ORP
JMK
SMB
malé
zdroje
vyjmenované
zdroje
501
Blansko
56.81
19.17
17.03
6.99
832
Boskovice
28.54
4.92
65.02
1.52
1000
Brno
14.70
84.13
0.01
1.16
1358
Břeclav
71.68
5.26
22.15
0.91
1516
Bučovice
43.66
9.69
45.97
0.68
4041
Hodonín
49.30
10.93
37.56
2.21
4986
Hustopeče
64.05
12.52
22.65
0.78
5572
Ivančice
52.27
26.26
14.29
7.18
7765
Kuřim
65.14
33.74
0.15
0.97
7843
Kyjov
42.16
12.54
44.20
1.09
9419
Mikulov
42.94
9.29
46.21
1.57
9912
Moravský Krumlov
28.97
11.29
59.14
0.60
12486
Pohořelice
44.59
12.05
42.58
0.78
14122
Rosice
85.48
10.40
3.81
0.30
15030
Slavkov u Brna
81.99
13.14
4.34
0.53
16279
Šlapanice
59.43
39.60
0.24
0.72
16737
Tišnov
51.02
22.50
24.45
2.04
18072
Veselí nad Moravou
37.95
7.51
52.99
1.54
18857
Vyškov
72.46
5.91
21.03
0.60
19341
Znojmo
28.99
6.07
64.06
0.88
19670
Židlochovice
72.00
23.53
3.33
1.13
115
8.4.
Průměrná roční koncentrace NO2
Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku NOx rozumí
směs oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro
NO2, limit pro ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven pro NOx.
Více než 90 % z celkových oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je emitováno ve formě NO. NO 2 vzniká
relativně rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály typu HO2, popř. RO2. Řadou
chemických reakcí se část NOx přemění na HNO3/NO3-, které jsou z atmosféry odstraňovány
atmosférickou depozicí (jak suchou, tak mokrou). Pozornost je věnována NO2 z důvodu jeho
negativního vlivu na lidské zdraví. Hraje také klíčovou roli při tvorbě fotochemických oxidantů.
V Evropě vznikají emise NOx převážně z antropogenních spalovacích procesů, kde NO vzniká reakcí
mezi dusíkem a kyslíkem ve spalovaném vzduchu a částečně i oxidací dusíku z paliva. Hlavní
antropogenní zdroje představuje především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava
letecká a vodní) a dále spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Méně než 10 % celkových emisí
NOx vzniká ze spalování přímo ve formě NO2.Pro škodlivinu NO2 je stanovený následující imisní limit:
Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu NO2:
Tabulka 38: Plochy překročení limitů pro NO2 – průměrná roční koncentrace
NO2 průměrná roční koncentrace
1,26
Základním a zásadním zdrojem imisního zatížení touto škodlivinou je automobilová doprava a to
především po dálnicích a rychlostních komunikacích, po kterých jezdí nejvíce automobilů a výrazným
podílem TNV. Stacionární zdroje znečišťování pro tuto škodlivinu nepředstavují výrazný problém.
Z hlediska průměrných ročních koncentrací dochází k překračování platných imisních limitů pro tuto
škodlivinu na 790 referenčních bodech v Jihomoravském kraji. Jedná se o lokality především
v centrální části Brna na výjezdu hlavních silničních tahů směr Bratislava a Vídeň a v blízkosti dálnice
D1. V jiných referenčních bodech než výše uvedených, nedochází k překračování platného imisního
limitu.
Dolní mez pro posuzování je překročena v 25 811 referenčních bodech a horní mez pak v 5383
referenčních bodech.
116
Obrázek 84: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro NO 2
Obrázek 85: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro NO 2 v jednotlivých ORP Jihomoravského
kraje
117
Obrázek 86: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro NO 2 v jednotlivých obcích
Tabulka 39: Vypočtené průměrné roční koncentrace v jednotlivých ORP pro NO2
Vypočtené koncentrace v jednotlivých ORP– NO2
Kód ORP
Název ORP
501
832
1000
1358
1516
4041
4986
5572
7765
7843
9419
9912
12486
14122
15030
16279
16737
18072
18857
19341
19670
Blansko
Boskovice
Brno
Břeclav
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Ivančice
Kuřim
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Pohořelice
Rosice
Slavkov u Brna
Šlapanice
Tišnov
Veselí nad Moravou
Vyškov
Znojmo
Židlochovice
3
průměrné roční koncentrace [µg/m ]
18.60
16.89
26.43
18.31
18.39
17.99
19.10
17.93
19.62
18.06
17.58
17.24
18.35
18.97
21.43
21.79
17.83
16.80
18.63
16.56
20.77
16.70
15.93
18.88
16.49
17.21
16.96
17.83
16.72
18.22
17.08
16.88
16.25
17.29
16.91
18.49
18.16
16.32
15.69
16.48
15.51
18.59
45.36
22.63
70.63
38.80
23.21
22.18
56.56
19.44
25.12
26.07
25.78
24.04
26.13
70.63
34.34
38.10
19.94
21.32
70.63
23.16
42.55
118
Tabulka 40: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi NO 2
Kód obce
Název obce
[µg/m3]
583294
582786
583634
583952
583391
583413
584193
550825
583651
583774
Lesní Hluboké
Brno
Podolí
Šlapanice
Modřice
Moravany
Zálesná Zhoř
Holubice
Popovice
Rebešovice
27.698
26.433
25.803
24.930
24.895
24.231
24.126
23.928
23.616
23.558
Tabulka 41: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení NO 2
doprava
doprava
Kód ORP
Název ORP
JMK
SMB
malé
zdroje
501
Blansko
38.01
33.04
27.07
0.78
1.10
832
Boskovice
36.86
31.56
29.70
0.57
1.31
1000
Brno
27.10
51.57
19.62
0.99
0.72
1358
Břeclav
40.88
30.29
27.42
0.57
0.84
1516
Bučovice
39.75
31.49
27.32
0.35
1.09
4041
Hodonín
39.20
31.51
27.92
0.43
0.95
4986
Hustopeče
39.81
32.38
26.38
0.53
0.90
5572
Ivančice
36.81
33.71
28.09
0.36
1.03
7765
Kuřim
37.03
35.65
25.79
0.53
1.00
7843
Kyjov
38.76
32.04
27.82
0.37
1.01
9419
Mikulov
38.24
31.86
28.56
0.42
0.92
9912
Moravský Krumlov
36.71
32.80
29.13
0.33
1.04
12486
Pohořelice
38.60
32.67
27.43
0.38
0.92
14122
Rosice
40.11
31.94
26.51
0.39
1.05
15030
Slavkov u Brna
42.76
32.21
23.59
0.55
0.88
16279
Šlapanice
36.79
38.39
23.33
0.61
0.88
16737
Tišnov
36.45
33.79
28.24
0.37
1.15
18072
Veselí nad Moravou
37.08
31.86
29.83
0.27
0.95
18857
Vyškov
40.64
30.98
26.88
0.37
1.12
19341
Znojmo
36.38
31.99
30.25
0.34
1.04
19670
Židlochovice
38.88
35.36
24.45
0.45
0.86
vyjmenované
zdroje
energetika
119
8.5.
Maximální hodinové koncentrace NO2
Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu NO2:
Maximální hodinová koncentrace 200 µg/m3
Tabulka 42: Plochy překročení limitů pro NO2 – Maximální hodinová koncentrace
NO2 Maximální hodinová koncentrace
5,98
Pokud budeme uvažovat pouze limitní hodnotu 200 µg/m3, pak na všech významnějších
komunikacích (dálniční tahy a rychlostní komunikace) lze očekávat překračování této hodnoty. Dolní
mez pro posuzování maximálních hodinových koncentrací NO2 je překročena v 58 318 referenčních
bodech a horní mez pak v 12 655 referenčních bodech. Pokud ale budeme uvažovat imisní limit
200 µg/m3 včetně 18 hodinové tolerance překročení imisního limitu za rok, pak lze přepokládat, že
imisní limit nebude překročen vůbec, obdobně jako na měřících stanicích v České republice.
Vypočtené koncentrace lze považovat celkově za podlimitní a spíš je vnímat jako potencionální riziko
pro případ, že dojde k výraznému nárůstu automobilové dopravy.
Obrázek 87: Mapa vypočtených maximálních hodinových koncentrací pro NO2
120
Obrázek 88: Mapa vypočtených četností překročení IL pro maximální hodinové koncentrace pro NO 2
Obrázek 89: Mapa vypočtených maximálních hodinových koncentrací pro NO2 v jednotlivých ORP
121
v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje
Tabulka 43: Vypočtené maximální hodinové koncentrace v jednotlivých ORP pro NO2
Vypočtené koncentrace v jednotlivých ORP– NO2
Kód ORP
Název ORP
501
832
1000
1358
1516
4041
4986
5572
7765
7843
9419
9912
12486
14122
15030
16279
16737
18072
18857
19341
19670
Blansko
Boskovice
Brno
Břeclav
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Ivančice
Kuřim
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Pohořelice
Rosice
Slavkov u Brna
Šlapanice
Tišnov
Veselí nad Moravou
Vyškov
Znojmo
Židlochovice
3
Maximální hodinové koncentrace [µg/m ]
85.30
62.46
114.81
76.28
74.68
68.32
100.27
92.80
107.60
70.25
80.97
75.56
90.83
82.43
97.54
100.28
91.18
47.65
78.44
54.46
123.00
44.35
34.61
74.10
50.82
54.11
53.28
74.16
61.93
78.45
51.38
67.27
52.50
78.92
59.42
70.78
66.68
47.11
17.87
40.41
27.84
84.40
310.09
86.07
446.22
351.01
147.58
111.83
624.32
192.85
196.70
91.04
228.74
166.74
119.15
697.35
332.81
371.98
126.01
84.13
697.35
151.10
259.33
122
Tabulka 44: 10 obcí s nejvyššími četnostmi překročení IL pro maximálními hodinovými koncentracemi NO 2
Kód obce
583294
584193
583391
582786
583774
583952
583634
583766
583898
583219
Četnost překročení IL pro maximální
hodinové koncentrace [hod/rok]
Název obce
Lesní Hluboké
Zálesná Zhoř
Modřice
Brno
Rebešovice
Šlapanice
Podolí
Rajhradice
Sokolnice
Kobylnice
1.190
0.928
0.464
0.407
0.389
0.336
0.326
0.323
0.318
0.300
Tabulka 45: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení NO2
doprava
JMK
doprava
SMB
malé
zdroje
Blansko
15.83
51.39
7.66
14.04
11.08
832
Boskovice
20.96
50.76
8.74
0.00
19.54
1000
Brno
18.47
44.31
11.19
20.45
5.58
1358
Břeclav
33.44
52.76
5.16
0.00
8.64
1516
Bučovice
33.00
49.21
6.70
0.00
11.08
4041
Hodonín
20.95
61.77
4.95
0.00
12.33
4986
Hustopeče
22.19
58.50
11.50
0.00
7.81
5572
Ivančice
20.08
50.85
9.50
11.18
8.38
7765
Kuřim
16.68
53.21
10.37
12.68
7.06
7843
Kyjov
22.34
59.54
5.85
0.00
12.27
9419
Mikulov
20.77
62.13
6.52
0.00
10.57
9912
Moravský Krumlov
25.57
54.06
9.70
0.00
10.67
12486
Pohořelice
22.94
58.71
10.01
0.09
8.26
14122
Rosice
30.85
42.75
8.15
8.66
9.60
15030
Slavkov u Brna
25.08
44.31
10.61
11.84
8.17
16279
Šlapanice
20.42
42.95
10.93
18.52
7.17
16737
Tišnov
17.85
52.69
10.54
8.70
10.23
18072
Veselí nad Moravou
26.23
54.53
3.50
0.00
15.75
18857
Vyškov
32.13
48.84
6.08
0.00
12.95
19341
Znojmo
26.95
53.95
4.69
0.00
14.41
19670
Židlochovice
16.62
45.73
14.50
17.37
5.78
Kód ORP
Název ORP
501
vyjmenované
energetika
zdroje
123
8.6.
Průměrné roční koncentrace PM10
Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány
přímo do atmosféry, ať již z přírodních nebo z antropogenních zdrojů. Sekundární částice jsou
převážně antropogenního původu a vznikají oxidací a následnými reakcemi plynných sloučenin v
atmosféře. Stejně jako v celé Evropě i v ČR tvoří většinu emise z antropogenní činnosti. Mezi hlavní
antropogenní zdroje lze řadit dopravu, elektrárny, spalovací zdroje (průmyslové i domácí), fugitivní
emise z průmyslu, nakládání/vykládání zboží, báňskou činnost a stavební práce. Z důvodu
různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a různou velikost.
Suspendované částice PM10 vykazují významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi
nízkých koncentrací bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic
ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity,
mohou způsobovat zánětlivá onemocnění plicní tkáně a oxidativní stres organismu. Dále zvýšené
koncentrace přispívají i ke kardiovaskulárním chorobám a akutním trombotickým komplikacím. Při
chronickém působení mohou způsobovat respirační onemocnění, snižovat plicní funkce a zvyšovat
úmrtnost (snižují očekávanou délku života). V poslední době se ukazuje, že nejzávažnější zdravotní
dopady (včetně zvýšené úmrtnosti) mají částice frakce PM2,5, popř. PM1, které se při vdechnutí
dostávají do spodních částí dýchací soustavy.
Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu PM10:
Tabulka 46: Plochy překročení limitů pro PM10 – průměrná roční koncentrace
PM10 průměrná roční koncentrace
0,01
Pro průměrné roční koncentrace lze konstatovat, že model potvrdil překračování platných imisních
limitů pro některé části Jihomoravského kraje, především v oblastech větších míst a dopravě
významných komunikacích. Celkově bylo vypočteno překračování průměrné roční koncentrace pro
tuto škodlivinu ve 12 referenčních bodech. Překročení dolní meze pro posuzování bylo vypočteno
v 16 071 referenčních bodech, překročení horní meze pro posuzováni pak v 588 referenčních bodech.
Doprava se podílí na imisním zatížení Jihomoravského kraje je průměrně na úrovni 66%, pokud
budeme uvažovat resuspenzi vlivem automobilové dopravy, pak její podíl bude do 67,5 %. Malé
zdroje se na imisním zatížení podílejí od 27 do 33 % a vyjmenované stacionánární zdroje od 0,1 do
2,12 %.
124
Obrázek 91: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM 10
Obrázek 92: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM10 v jednotlivých ORP Jihomoravského
kraje
125
Obrázek 93: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM 10 v jednotlivých obcích Jihomoravského
kraje
Tabulka 47: Vypočtené průměrné roční koncentrace PM10 v jednotlivých ORP
Vypočtené koncentrace v jednotlivých ORP– PM10
Kód ORP
Název ORP
501
832
1000
1358
1516
4041
4986
5572
7765
7843
9419
9912
12486
14122
15030
16279
16737
18072
18857
19341
19670
Blansko
Boskovice
Brno
Břeclav
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Ivančice
Kuřim
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Pohořelice
Rosice
Slavkov u Brna
Šlapanice
Tišnov
Veselí nad Moravou
Vyškov
Znojmo
Židlochovice
3
15.81
15.40
19.15
15.59
15.42
15.55
15.64
15.60
16.01
15.45
15.51
15.33
15.75
16.08
16.68
16.67
15.85
15.41
15.66
15.32
16.33
15.18
15.08
15.54
15.09
15.18
15.22
15.27
15.16
15.43
15.16
15.22
15.11
15.22
15.17
15.32
15.36
15.13
15.04
15.11
15.03
15.45
34.71
21.64
65.67
24.27
18.85
21.35
31.70
24.04
21.10
20.95
19.56
22.60
21.09
53.10
26.10
34.37
26.86
22.52
70.67
26.10
33.69
126
Tabulka 48: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi PM 10
Kód obce
583294
582786
550825
583391
583634
583413
584193
583952
583782
583596
[µg/m3]
Název obce
Lesní Hluboké
Brno
Holubice
Modřice
Podolí
Moravany
Zálesná Zhoř
Šlapanice
Rosice
Ostopovice
19.767
19.145
18.694
18.292
18.220
17.895
17.823
17.725
17.603
17.395
Tabulka 49: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení PM 10
doprava doprava
Kód ORP Název ORP
JMK
SMB
malé
zdroje
501
Blansko
33.48
32.30
32.01
0.963
0.047
0.099
1.109
832
Boskovice
33.37
32.61
32.89
0.369
0.059
0.008
0.699
1000
Brno
27.32
40.13
26.92
2.120
0.027
0.175
3.308
1358
Břeclav
34.33
32.26
32.28
0.280
0.055
0.006
0.784
1516
Bučovice
33.91
32.79
32.77
0.221
0.055
0.001
0.254
4041
Hodonín
33.51
32.40
32.39
0.840
0.106
0.023
0.730
4986
Hustopeče
33.94
32.51
32.23
0.713
0.048
0.003
0.570
5572
Ivančice
33.02
32.63
32.50
0.222
0.030
0.021
1.574
7765
Kuřim
33.66
32.84
31.68
0.548
0.040
0.048
1.182
7843
Kyjov
33.51
32.68
32.63
0.531
0.061
0.004
0.589
9419
Mikulov
33.37
32.46
32.56
0.217
0.045
0.001
1.341
9912
Moravský Krumlov
33.36
32.90
33.01
0.161
0.044
0.024
0.502
12486
Pohořelice
33.28
32.22
32.24
0.209
0.041
0.005
2.013
14122
Rosice
34.33
31.76
31.54
1.466
0.039
0.024
0.842
15030
Slavkov u Brna
36.09
31.05
30.37
0.359
0.047
0.017
2.065
16279
Šlapanice
33.38
33.20
30.44
0.785
0.033
0.122
2.043
16737
Tišnov
32.57
32.09
32.05
0.270
0.043
0.118
2.864
18072
Veselí nad Moravou
33.13
32.55
32.65
0.206
0.052
0.002
1.416
18857
Vyškov
34.41
32.27
32.16
0.432
0.057
0.008
0.659
19341
Znojmo
33.37
32.74
32.95
0.102
0.042
0.008
0.784
19670
Židlochovice
33.98
32.13
31.04
0.435
0.022
0.010
2.381
vyjmenované
fugitivní
energetika
resuspenze
zdroje
emise
127
8.7.
Nejvyšší denní koncentrace PM10
Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu PM10:
Průměrná roční koncentrace 50 µg/m3, s povolenou dobou překračování na úrovni 35 dnů za rok
Tabulka 50: Plochy překročení limitů pro PM10 – nejvyšší denní koncentrace
PM10 nejvyšší denní koncentrace
Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 50 µg/m3 a 35 dny za rok
8,1
Znečišťující látka TZL (jako PM10) překročuje imisní limit pro denní průměrnou koncentraci (50 µg/m3)
v téměř všech referenčních bodech (137 371). Při uvažovaní povolené doby překročení imisního
limitu danou přílohou č.1 k zákonu 201/2012 Sb., která je na úrovni 35 dnů za rok, tak k překračování
bude docházet ve 6010 referenčních bodech, a to především v centrální části Brna, podél dálnice D1
a D2. Tedy zásadní vliv na imisní zatížení touto škodlivinou má resuspenze vlivem automobilové
dopravy.
Obrázek 94: Mapa vypočtených nejvyšších denních koncentrací PM 10
128
3
Obrázek 95: Mapa vypočtených četností překročení IL 50 µg/m nejvyšší denní koncentrace PM10
Obrázek 96: Mapa vypočtených nejvyšších denních koncentrací PM 10 v jednotlivých ORP Jihomoravského
kraje
129
Obrázek 97: Mapa vypočtených četností překročení IL 50 µg/m
v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje
3
nejvyšší denní koncentrace PM10
Tabulka 51: Vypočtené nejvyšší denní koncentrace PM 10 v jednotlivých ORP
Vypočtené koncentrace v jednotlivých ORP– PM10
Kód ORP
Název ORP
501
832
1000
1358
1516
4041
4986
5572
7765
7843
9419
9912
12486
14122
15030
16279
16737
18072
18857
19341
19670
Blansko
Boskovice
Brno
Břeclav
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Ivančice
Kuřim
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Pohořelice
Rosice
Slavkov u Brna
Šlapanice
Tišnov
Veselí nad Moravou
Vyškov
Znojmo
Židlochovice
3
Nejvyšší denní koncentrace [µg/m ]
64.17
76.74
193.60
99.92
65.61
83.05
86.47
55.47
79.59
78.00
85.74
62.00
118.55
71.68
110.97
106.42
60.13
54.18
93.23
69.23
93.53
28.33
22.19
41.64
21.70
29.15
32.61
31.37
36.04
46.59
26.27
35.44
26.47
47.88
33.63
41.81
39.29
32.93
13.65
21.17
13.69
53.35
584.41
640.08
478.74
710.43
264.71
518.41
610.95
153.27
369.57
511.75
352.84
435.32
475.83
709.52
548.05
477.04
396.85
247.38
710.43
710.43
509.35
130
Tabulka 52: 10 obcí s nejvyššími četnostmi překročení IL pro nejvyšší denní koncentrace PM 10
Kód obce
550825
583634
583294
584193
582786
583391
583651
583952
595446
595560
Četnost překročení IL pro nejvyšší
denní koncentrace PM10 [den/rok]
Název obce
Holubice
Podolí
Lesní Hluboké
Zálesná Zhoř
Brno
Modřice
Popovice
Šlapanice
Černvír
Drahonín
26.66
26.16
26.11
26.06
25.78
25.33
24.52
24.47
24.00
24.00
Tabulka 53: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení PM 10
doprava doprava
Kód ORP Název ORP
JMK
SMB
malé
zdroje
vyjmenované
zdroje
energetika
fugitivní
emise
resuspenze
501
Blansko
20.72
38.02
6.26
18.977
1.382
3.768
7.524
832
Boskovice
10.23
16.11
34.37
19.598
1.304
0.528
17.855
1000
Brno
9.35
50.09
0.01
28.498
0.392
13.428
22.929
1358
Břeclav
24.91
12.23
15.79
14.154
0.720
11.499
20.695
1516
Bučovice
25.39
24.72
30.48
8.924
1.344
0.086
9.049
4041
Hodonín
11.86
14.27
15.75
19.972
1.599
4.313
32.233
4986
Hustopeče
18.64
26.00
12.32
25.899
0.886
1.396
14.859
5572
Ivančice
13.61
46.99
6.00
9.356
1.217
0.139
4.656
7765
Kuřim
21.57
53.03
0.06
19.962
0.880
0.125
2.537
7843
Kyjov
11.21
17.06
15.88
33.076
1.331
5.076
16.371
9419
Mikulov
12.64
17.70
20.58
10.553
0.931
0.029
37.574
9912
Moravský Krumlov
12.86
26.56
28.41
10.865
1.143
2.392
17.765
12486
Pohořelice
10.62
18.31
28.21
11.694
0.510
0.377
30.279
14122
Rosice
42.45
33.98
3.68
7.776
0.999
1.620
2.999
15030
Slavkov u Brna
44.54
26.33
2.98
9.286
0.759
0.126
4.936
16279
Šlapanice
26.37
45.74
0.19
17.422
0.770
6.353
20.816
16737
Tišnov
14.75
40.40
8.10
12.195
1.195
1.778
7.450
18072
Veselí nad Moravou
12.35
12.59
22.61
9.974
1.839
1.694
38.945
18857
Vyškov
28.60
18.16
13.76
20.935
0.964
0.982
16.605
19341
Znojmo
10.63
13.05
27.98
23.092
1.006
1.750
22.491
19670
Židlochovice
28.82
45.90
2.47
15.998
0.754
0.064
17.439
131
8.8.
Průměrné roční koncentrace PM2,5
Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu PM2,5:
Tabulka 54: Plochy překročení limitů pro PM2,5 – Nejvyšší denní koncentrace
PM2,5 průměrné roční koncentrace
0,28
Z hlediska průměrných ročních koncentrací by docházelo k překračování platných imisních limitů pro
tuto škodlivinu na 225 referenčních bodech v Jihomoravském kraji. Jedná se o lokality především
v centrální části Brna a v blízkosti významných dopravných tepen. Zásadní podíl na této skutečnosti
má resuspenze vlivem automobilové dopravy a malých spalovacích zdrojů.
Dolní mez pro posuzování je překročena ve všech referenčních bodech na území JMK. Horní mez je
pak překračována v 13 202 referenčních bodech.
Obrázek 98: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM 2,5
132
Obrázek 99: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM 2,5 v jednotlivých ORP Jihomoravského
kraje
Obrázek 100: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM 2,5 v jednotlivých obcích
133
Tabulka 55: Vypočtené průměrné roční koncentrace PM 2,5 v jednotlivých ORP
Vypočtené koncentrace v jednotlivých ORP– PM2,5
Kód ORP
Název ORP
501
832
1000
1358
1516
4041
4986
5572
7765
7843
9419
9912
12486
14122
15030
16279
16737
18072
18857
19341
19670
3
Blansko
Boskovice
Brno
Břeclav
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Ivančice
Kuřim
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Pohořelice
Rosice
Slavkov u Brna
Šlapanice
Tišnov
Veselí nad Moravou
Vyškov
Znojmo
Židlochovice
13.74
13.51
16.19
13.52
13.56
13.45
13.56
13.57
13.94
13.45
13.44
13.44
13.61
13.93
14.33
14.32
13.64
13.31
13.63
13.37
14.01
13.36
13.17
13.60
13.11
13.24
13.20
13.32
13.25
13.48
13.20
13.23
13.21
13.34
13.25
13.41
13.49
13.23
13.10
13.15
13.05
13.48
40.21
16.13
38.63
20.38
16.64
15.41
26.41
14.69
16.44
16.09
16.13
16.86
16.46
43.64
21.90
22.07
15.24
14.70
43.64
15.71
23.29
Tabulka 56: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi PM 2,5
Kód obce
583294
582786
583634
584193
550825
583952
583391
583413
583651
584096
[µg/m3]
Název obce
Lesní Hluboké
Brno
Podolí
Zálesná Zhoř
Holubice
Šlapanice
Modřice
Moravany
Popovice
Velatice
16.985
16.193
15.600
15.434
15.353
15.171
15.136
14.882
14.875
14.818
Tabulka 57: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení PM 2,5
doprava
doprava
Kód ORP
Název ORP
JMK
SMB
malé
zdroje
vyjmenované
zdroje
energetika
501
Blansko
38.08
37.00
24.46
0.42
0.04
832
Boskovice
37.82
37.13
24.79
0.21
0.05
1000
Brno
32.02
44.13
22.66
1.16
0.03
1358
Břeclav
39.07
37.16
23.63
0.10
0.05
1516
Bučovice
38.21
37.18
24.48
0.09
0.05
134
doprava
doprava
Kód ORP
Název ORP
JMK
SMB
malé
zdroje
vyjmenované
zdroje
energetika
4041
Hodonín
38.44
37.41
23.77
0.30
0.08
4986
Hustopeče
38.70
37.38
23.69
0.19
0.04
5572
Ivančice
37.74
37.39
24.74
0.08
0.04
7765
Kuřim
38.11
37.36
24.23
0.25
0.04
7843
Kyjov
38.24
37.47
24.07
0.17
0.05
9419
Mikulov
38.25
37.41
24.22
0.08
0.04
9912
Moravský Krumlov
37.87
37.45
24.56
0.06
0.04
12486
Pohořelice
38.15
37.17
24.55
0.08
0.04
14122
Rosice
38.88
36.50
24.17
0.40
0.04
15030
Slavkov u Brna
40.56
35.88
23.35
0.17
0.04
16279
Šlapanice
38.06
37.89
23.64
0.37
0.04
16737
Tišnov
37.61
37.17
25.03
0.14
0.04
18072
Veselí nad Moravou
38.20
37.66
24.02
0.08
0.04
18857
Vyškov
38.97
37.00
23.85
0.14
0.04
19341
Znojmo
38.08
37.50
24.33
0.05
0.04
19670
Židlochovice
38.82
37.10
23.86
0.18
0.04
135
9. Vyhodnocení výsledků rozptylové studie s hodnotami AIM
V následující tabulce je uvedeno porovnání modelových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek
s údaji imisního monitoringu pro rok 2011 pro lokality, v nichž jsou umístěny měřicí stanice.
Z tabulky je patrná celková shoda výsledků modelových výpočtů s měřením ve staniční síti, a ovšem i
určitá omezení, daná charakterem provedené rozptylové studie.
Z porovnání vyplývá, že obecně lze konstatovat dobrou shodu mezi výsledky modelování a imisního
monitoringu. Celkově jsou modelové hodnoty mírně nižší, což je dáno skutečností, že v městském
provozu se projevuje vliv některých zdrojů či spíše emisních stavů, které modelové hodnocení
nepostihuje (např. zvýšené emise na křižovatkách, pohyb vozidel v garážích, studené starty
zaparkovaných vozidel apod.). Odchylka měření a modelu však není významná, v naprosté většině
případů nepřesahuje 25 % měřené hodnoty.
136
Tabulka 58: Porovnání výsledků rozptylové studie s měřeními automatického imisního monitoringu
Porovnání vypočtených a
RS
AIM
RS
AIM
RS
AIM
měřených koncentrací
Název lokality
max. hod. NO2
prům rok NO2
prům rok PM10
-3
µg.m
0
Arboretum
102,83
28,25
19,70
1
Lány
109,8
31,28
31,28
84,24
26,77
18,86
2
Svatoplukova
131,6
34,59
34,59
120,44
32,60
22,14
3
Výstaviště
122,0
107,24
25,69
18,46
4
Zvonařka
133,3
28,72
28,72
149,19
41,50
28,78
5
Masná
33,35
33,35
108,88
36,84
25,08
6
Střed
121,3
37,53
37,53
113,46
35,30
23,73
7
Soběšice
21,24
21,24
87,37
20,74
16,16
8
Kroftova
27,19
27,19
111,87
24,56
17,87
9
Líšeň
24,22
24,22
92,06
23,72
17,20
10 Úvoz
119,9
30,32
30,32
167,67
36,45
24,57
11 Tuřany
72,9
26,24
26,24
105,82
24,04
17,26
12 Dobrovského
129,43
28,11
20,53
13 Hodonín
18,02
20,15
62,22
76,09
15,68
26,61
14 Kuchařovice
16,79
53,40
15,41
24,57
15 Lovčice
18,15
12,73
76,93
15,32
23,49
16 Mikulov-Sedlec
17,33
11,51
78,66
53,12
15,22
24,77
17 Vyškov
19,24
18,06
89,58
16,04
24,22
18 Znojmo
17,47
16,41
56,72
65,15
16,07
29,31
RS
AIM
int PM10
21,73
21,13
60,35
22,31
64,49
47,77
42,94
20,00
21,74
21,07
55,16
20,40
22,54
24,00
20,00
20,00
20,00
20,00
24,00
53,52
57,43
54,70
40,0
60,14
38,0
46,0
50,0
47,54
RS
AIM
prům rok PM2,5
16,89
15,90
19,07
15,84
24,05
20,90
20,44
14,28
15,40
14,74
21,22
14,58
17,45
13,53
13,44
13,61
13,30
13,91
14,09
24,7
26
24
17,64
19,40
19,35
21,25
RS
AIM
prům rok benzen
1,48
1,34
1,75
1,34
2,41
2,02
2,06
1,15
1,29
1,21
2,19
1,17
1,55
1,07
1,06
1,05
1,04
1,09
1,21
1,7
2,15
137
10.
Závěr
Je jednoznačné, že nejvíce zatíženým územím Jihomoravského kraje je město Brno. Tím i zůstane do
vyřešení zásadních dopravních staveb, které odvedou automobilovou dopravu mimo město na
periferii.
Obecně lze říci, že nejvyšší přínos ke zvýšení kvality ovzduší má výstavba nové komunikace v případě,
kdy napomůže vymístění dopravy ze silně zatíženého průtahu hustě obydlenou oblastí na kapacitně
lépe disponovanou komunikaci. Tím dojde ke snížení zátěže ovzduší emisemi z dopravy v tomto
místě, s čímž je spojeno také snížení možných negativních dopadů škodlivin na zdraví obyvatel. Na
druhou stranu je zřejmé, že dojde pouze k přesunu emisí do nové trasy, nikoliv k jejich eliminaci.
Z pohledu kvality ovzduší v obytných oblastech je využití dálnic a rychlostních komunikací přínosné,
neboť jsou budovány, pokud je to možné, v dostatečné odstupové vzdálenosti od zastavěných
oblastí, anebo jsou u nich zavedena opatření pro snížení negativní zátěže na obyvatelstvo.
Mezi přínosy dálnic a rychlostních komunikací ve vztahu ke kvalitě ovzduší tedy patří:
-
přesun dopravy mimo intravilán měst, snížení dopravních intenzit v intravilánu,
-
omezení dopravních kongescí - vyšší plynulost dopravy (omezení emisně nevýhodné dopravy
charakteru stop-and-go),
-
ustálená rychlost, která se dá regulovat pomocí proměnných značek, a tím je možná regulace
produkce emisí v závislosti na rychlosti,
-
využití jako sběrné komunikace městské aglomerace a začlenění do dopravního systému
města (využití pro expresní linky MHD)
Bez umístění průjezdní automobilové dopravy mimo Brno nelze očekávat významné snížení imisního
zatížení. Ostatní lokality mimo Brno a jeho blízké okolí nebývají zatíženy nadlimitně, pokud nedojde
k dlouhodobým inversním stavům jako v letech 2005 a 2006. Toto tvrzení neplatí pro škodlivinu
B(a)P, kde dochází k překročení imisních limitů ve všech městech s významnou automobilovou
dopravou a nebo tam, kde významně dochází ke spalování fosilních paliv.
Dalším problémem Jihomoravského kraje z hlediska ovzduší je jednoznačně půdní eroze. Větrná
eroze se podílí na regionálních pozaďových koncentracích částic v ovzduší, a to zejména hrubší frakci
PM10. Z hlediska Jihomoravského kraje je její vliv nejlépe pozorovatelný na venkovských lokalitách,
zejména pak v lokalitě Kuchařovice, která leží mimo obec a kde tedy není vliv větrné eroze překrýván
antropogenní činností, jako je doprava či vytápění domácností v lokálních topeništích. Na rozdíl od
další obdobné lokality Mikulov – Sedlec leží uprostřed polí, takže vliv větrné eroze je patrnější než
v případě Mikulova – Sedlce (vinice).
Stacionární vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší se na imisním zatížení Jihomoravského kraje
podílejí minimálně. Výjimku tvoří fugitivní emise ze sléváren, kamenolomů a emise ze zpracování
odpadů ze stavební suti. Dále pak resuspenzi tuhých znečišťujících látek ze skládek sypkých materiálů.
Těmto typům zdrojů je potřeba věnovat větší pozornost než doposud, protože lokálně mohou být
významným zdrojem imisního zatížení především tuhými znečišťujícími látkami a dále pak
odvozenými znečišťujícími látkami jako jsou PM10 a PM2,5.
138
Seznam tabulek
Tabulka 1: Hlavní správci dat (zdroje dat) pro řešení GRS Jihomoravského kraje .................................. 7
Tabulka 2: Kategorie zdrojů................................................................................................................... 12
Tabulka 3: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, členěno dle
kategorií a skupin zdrojů, Jihomoravský kraj, stav 2011 ....................................................................... 31
Tabulka 4: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, jednotlivě
evidované a hromadně sledované zdroje členěné podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu
č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 ..................................................................................... 34
Tabulka 5: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů v členění dle
obcí s rozšířenou působností, Jihomoravský kraj, stav 2011 ................................................................ 36
Tabulka 6: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých zneč. látek v Jihomoravském kraji, stav 2011
(t/r) ........................................................................................................................................................ 40
Tabulka 7: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi oxidů dusíku NOx v Jihomoravském kraji, stav 2011 (t/r)
............................................................................................................................................................... 43
Tabulka 8: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi SO2 v Jihomoravském kraji, stav 2011 (kg/r)................ 46
Tabulka 9: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi benzenu v Jihomoravském kraji, stav 2011 (kg/r) ....... 49
Tabulka 10: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu v Jihomoravském kraji, stav 2011
(kg/r) ...................................................................................................................................................... 52
Tabulka 11: Výměry jednotlivých kategorií ohrožení větrnou erozí na území Jihomoravského kraje.. 54
Tabulka 12: Přehled lokalit imisního monitoringu, Jihomoravský kraj ................................................. 61
Tabulka 13: Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 - 2012 ........ 62
Tabulka 14: Průměrné roční koncentrace PM10, zóna Jihovýchod, 2003 – 2012 .................................. 64
Tabulka 15: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 za kalendářní rok, Jihomoravský kraj, 2003 –
2012 ....................................................................................................................................................... 69
Tabulka 16: Průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Jihovýchod, 2003 – 2012 ................................. 75
Tabulka 17: Průměrné roční koncentrace NO2, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 ................................. 81
Tabulka 18: 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 na měřicích lokalitách, zóna Jihovýchod, 2003 –
2012 ....................................................................................................................................................... 84
Tabulka 19: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 .............. 91
Tabulka 20: Celková růžice – Brno-Tuřany ............................................................................................ 94
Tabulka 21: Celková růžice - Hodonín ................................................................................................... 94
Tabulka 22: Celková růžice - Znojmo ..................................................................................................... 94
Tabulka 23: Celková růžice - Blansko .................................................................................................... 94
Tabulka 24: Celková růžice - Vyškov...................................................................................................... 95
Tabulka 25: Plocha území (v %) s překročenými imisními limity dle zákonů 201/2012 Sb. a 86/2002
Sb., Jihomoravský kraj (bez území statutárního města Brna) ............................................................... 97
Tabulka 26: Plocha území (v %) s překročenými imisními limity dle zákonů 201/2012 Sb. a 86/2002
Sb., statutární město Brno .................................................................................................................... 97
Tabulka 27: Plocha území (%) s překročením imisních limitů pro jednotlivé škodliviny, 2005 - 2012,
Jihomoravský kraj (bez území Statutárního města Brna) ...................................................................... 99
Tabulka 28: Plocha území s překročením imisních limitů pro jednotlivé škodliviny, 2005 - 2012,
Statutární město Brno ........................................................................................................................... 99
Tabulka 29: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru ................................................ 100
Tabulka 30: Plochy překročení limitů pro benzen - průměrná roční koncentrace.............................. 107
139
Tabulka 31: Vypočtené průměrné roční koncentrace v jednotlivých ORP pro benzen ...................... 110
Tabulka 32: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi benzenu ............................... 111
Tabulka 33: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení benzenu ... 111
Tabulka 34: Plochy překročeni limitů pro B(a)P – průměrná roční koncentrace ................................ 112
Tabulka 35: Vypočtené průměrné roční koncentrace v jednotlivých ORP pro BaP ............................ 114
Tabulka 36: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi BaP ....................................... 115
Tabulka 37: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení BaP ........... 115
Tabulka 38: Plochy překročení limitů pro NO2 – průměrná roční koncentrace .................................. 116
Tabulka 39: Vypočtené průměrné roční koncentrace v jednotlivých ORP pro NO2 ............................ 118
Tabulka 40: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi NO2....................................... 119
Tabulka 41: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení NO2 .......... 119
Tabulka 42: Plochy překročení limitů pro NO2 – Maximální hodinová koncentrace........................... 120
Tabulka 43: Vypočtené maximální hodinové koncentrace v jednotlivých ORP pro NO2 .................... 122
Tabulka 44: 10 obcí s nejvyššími četnostmi překročení IL pro maximálními hodinovými koncentracemi
NO2 ...................................................................................................................................................... 123
Tabulka 45: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení NO2 .......... 123
Tabulka 46: Plochy překročení limitů pro PM10 – průměrná roční koncentrace................................. 124
Tabulka 47: Vypočtené průměrné roční koncentrace PM10 v jednotlivých ORP................................. 126
Tabulka 48: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi PM10 ..................................... 127
Tabulka 49: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení PM10 ......... 127
Tabulka 50: Plochy překročení limitů pro PM10 – nejvyšší denní koncentrace ................................... 128
Tabulka 51: Vypočtené nejvyšší denní koncentrace PM10 v jednotlivých ORP ................................... 130
Tabulka 52: 10 obcí s nejvyššími četnostmi překročení IL pro nejvyšší denní koncentrace PM10 ...... 131
Tabulka 53: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení PM10 ......... 131
Tabulka 54: Plochy překročení limitů pro PM2,5 – Nejvyšší denní koncentrace .................................. 132
Tabulka 55: Vypočtené průměrné roční koncentrace PM2,5 v jednotlivých ORP ................................ 134
Tabulka 56: 10 obcí s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi PM2,5..................................... 134
Tabulka 57: Procentuální podíly jednotlivých typů zdrojů na celkovém imisním zatížení PM2,5 ........ 134
Tabulka 58: Porovnání výsledků rozptylové studie s měřeními automatického imisního monitoringu
............................................................................................................................................................. 137
140
Seznam obrázků
Obrázek 1: Modelový výpočet emisní bilance....................................................................................... 11
Obrázek 2: Průměrná teplota topných dnů v ČR, 1990-2012 ............................................................... 20
Obrázek 3: Denostupně D21 za topná období 1990-2012 (průměr ze všech klimatologických stanic za
období I - V a IX – XII) ............................................................................................................................ 20
Obrázek 4: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o
ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav roku 2011 ................................................................ 21
Obrázek 5: Mapa umístění vyjmenovaných, bodově evidovaných, významných stacionárních zdrojů
na území Jihomoravského kraje, stav 2011, členěno dle způsobu využívání zdroje............................. 21
Obrázek 6: Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 1, Jihomoravský kraj, roky 2005,
2006, 2009 – 2011 ................................................................................................................................. 22
Obrázek 7: Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 2, Jihomoravský kraj, 2005, 2009 –
2011 ....................................................................................................................................................... 23
Obrázek 8: Porovnání emisí základních škodlivin z vyjmenovaných, bodově evidovaných, významných
stacionárních zdrojů v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje, rok 2011 ................................... 23
Obrázek 9: Porovnání emisí základních škodlivin z malých, plošně sledovaných spalovacích
stacionárních zdrojů v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje, rok 2011 ................................... 26
Obrázek 10: Porovnání emisí VOC z malých, plošně sledovaných stacionárních zdrojů z používání
rozpouštědel a nátěrových hmot v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje, rok 2011 ............... 26
Obrázek 11: Emise základních látek z neevidovaných, malých spalovacích stacionárních zdrojů na
území Jihomoravského kraje, stav 2011, členěno dle území základních sídelních jednotek ................ 27
Obrázek 12: Měrné emise TZL ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy
[t/km/r], Jihomoravský kraj, stav 2011 ................................................................................................. 28
Obrázek 13: Měrné emise NOx ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy
Obrázek 14: Měrné emise VOC ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy
Obrázek 15: Podíl kategorií zdrojů na celkových emisích bilancovaných znečišťujících látek [%],
Jihomoravský kraj, stav 2011 ................................................................................................................ 33
Obrázek 16: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojů na sledovaných znečišťujících látkách [%],
jednotlivě evidované a hromadně sledované zdroje členěné podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2
k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 ...................................................... 35
Obrázek 17: Emise sledovaných škodlivin (tun/rok resp. kg/rok), stacionární a mobilní zdroje,
Jihomoravský kraj, členěno dle ORP, stav 2011 .................................................................................... 37
Obrázek 18: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích PM10 a PM2,5, Jihomoravský kraj,
stav 2011 ............................................................................................................................................... 37
Obrázek 19: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích tuhých znečišťujících, členěno
podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav
2011 ....................................................................................................................................................... 38
Obrázek 20: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM10, členěno podle skupin v
návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011 ............ 38
Obrázek 21: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM2,5, členěno podle skupin v
141
Obrázek 22: Podíl kategorií zdrojů na emisích tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, členěno
dle obcí s rozšířenou působností, stav 2010 (t/r) .................................................................................. 40
Obrázek 23: Nejvýznamnější zdroje emisí tuhých znečišťujících látek, Jihomoravský kraj, stav 2011
(t/r) ........................................................................................................................................................ 41
Obrázek 24: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích NOx, Jihomoravský kraj, stav
2011 ....................................................................................................................................................... 42
Obrázek 25: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích NOx, členěno podle skupin v
Obrázek 26: Podíl kategorií zdrojů na emisích NOx, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou
působností, stav 2011 (t/r) .................................................................................................................... 43
Obrázek 27: Nejvýznamnější zdroje emisí NOx, Jihomoravský kraj, stav 2011 (t/r).............................. 44
Obrázek 28: Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích SO2, Jihomoravský kraj, stav
2011 ....................................................................................................................................................... 45
Obrázek 29: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích SO2, členěno podle skupin v
Obrázek 30: Podíl kategorií zdrojů na emisích SO2, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou
působností, stav 2011 (kg/r) ................................................................................................................. 46
Obrázek 31: Nejvýznamnější zdroje emisí SO2, Jihomoravský kraj, stav 2011 (kg/r) ............................ 47
Obrázek 32: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzenu, Jihomoravský kraj,
stav 2011 ............................................................................................................................................... 48
Obrázek 33: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzenu, členěno podle skupin v
Obrázek 34: Podíl kategorií zdrojů na emisích benzenu, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí
s rozšířenou působností, stav 2011 (t/r) ............................................................................................... 49
Obrázek 35: Nejvýznamnější zdroje emisí benzenu, Jihomoravský kraj, stav 2011 (kg/r) .................... 50
Obrázek 36: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzo(a)pyrenu, Jihomoravský
kraj, stav 2011 ....................................................................................................................................... 51
Obrázek 37: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzo(a)pyrenu, členěno podle
skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., Jihomoravský kraj, stav 2011
............................................................................................................................................................... 51
Obrázek 38: Podíl kategorií zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí
s rozšířenou působností, stav 2011 (kg/r) ............................................................................................. 52
Obrázek 39: Nejvýznamnější zdroje emisí benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, stav 2011 (kg/r) ........ 53
Obrázek 40: Procentní zastoupení plochy jednotlivých kategorií ohroženosti půdy větrnou erozí v
okresech Jihomoravského kraje ............................................................................................................ 55
Obrázek 41: Mapa potenciální ohroženosti zemědělské půdy Jihomoravského kraje větrnou erozí .. 56
Obrázek 42: Přehled lokalit imisního monitoringu, Jihomoravský kraj ................................................. 60
Obrázek 43: Přehled lokalit imisního monitoringu, statutární město Brno .......................................... 61
Obrázek 44: Pole průměrné roční koncentrace PM10, ČR, rok 2012 ..................................................... 64
Obrázek 45: Pole průměrné roční koncentrace PM10, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012 ......... 65
Obrázek 46: Průměrné roční koncentrace PM10 na předměstských a venkovských pozaďových
lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012........................................................................................... 66
Obrázek 47: Průměrné roční koncentrace PM10 na dopravních lokalitách, Statutární město Brno, 2003
– 2012 .................................................................................................................................................... 66
142
Obrázek 48: Průměrné roční koncentrace PM10 na pozaďových lokalitách, Statutární město Brno,
2003 – 2012 ........................................................................................................................................... 67
Obrázek 49: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, ČR, rok 2012........................................ 68
Obrázek 50: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012
............................................................................................................................................................... 69
Obrázek 51: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na předměstských a venkovských pozaďových
lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012........................................................................................... 70
Obrázek 52: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na dopravních lokalitách, statutární město
Brno, 2003 – 2012 ................................................................................................................................. 71
Obrázek 53: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na pozaďových lokalitách, statutární město
Brno, 2003 – 2012 ................................................................................................................................. 71
Obrázek 54: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 –
2012, Jihomoravský kraj ........................................................................................................................ 72
Obrázek 55: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 –
2012, statutární město Brno ................................................................................................................. 73
Obrázek 56 Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2012 .......................................................... 75
Obrázek 57: Pole průměrné roční koncentrace PM2,5, ČR, rok 2012 .................................................... 76
Obrázek 58: Pole průměrné roční koncentrace PM2,5, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012 ......... 76
Obrázek 59: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřících lokalitách, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012
............................................................................................................................................................... 77
Obrázek 60: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřících lokalitách, statutární město Brno, 2003 –
2012 ....................................................................................................................................................... 77
Obrázek 61: Pole průměrné roční koncentrace NO2, Jihomoravský kraj, rok 2012 .............................. 81
Obrázek 62: Pole průměrné roční koncentrace NO2, Jihomoravský kraj, pětiletý průměr za roky 2008 2012 ....................................................................................................................................................... 82
Obrázek 63: Průměrné roční koncentrace NO2 Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 ................................. 82
Obrázek 64: Průměrné roční koncentrace NO2 na dopravních lokalitách, aglomerace Brno, 2003 –
2012 ....................................................................................................................................................... 83
Obrázek 65: Průměrné roční koncentrace NO2 na pozaďových lokalitách, aglomerace Brno, 2003 –
2012 ....................................................................................................................................................... 83
Obrázek 66: 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 ........................ 84
Obrázek 67: 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 na měřicích lokalitách, aglomerace Brno, 2003 –
2012 ....................................................................................................................................................... 85
Obrázek 68: Pole průměrné roční koncentrace benzenu, ČR, rok 2012 ............................................... 87
Obrázek 69: Pole průměrné roční koncentrace benzenu, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 - 2012.... 87
Obrázek 70: Průměrné roční koncentrace benzenu na měřících lokalitách, zóna Jihovýchod, 2003 –
2012 ....................................................................................................................................................... 88
Obrázek 71: Průměrné roční koncentrace benzenu na měřících lokalitách, aglomerace Brno, 2003 –
2012 ....................................................................................................................................................... 88
Obrázek 72: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, ČR, rok 2012 ................................... 90
Obrázek 73: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, ČR, pětiletý průměr za roky 2008 2012 ....................................................................................................................................................... 91
Obrázek 74: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, 2003 – 2012 ............. 92
Obrázek 75: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Statutární město Brno, 2003 – 2012 ...... 92
143
Obrázek 76: Území s překročením LV bez zahrnutí O3, ČR, 2012.......................................................... 98
Obrázek 77: Území s překročením LV se zahrnutím O3, ČR, 2012......................................................... 98
Obrázek 78: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací benzenu...................................... 108
Obrázek 79: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro benzen v jednotlivých ORP
Jihomoravského kraje.......................................................................................................................... 109
Obrázek 80: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro benzen v jednotlivých obcích
Obrázek 81: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací BaP ............................................. 113
Obrázek 82: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro BaP v jednotlivých ORP
Obrázek 83: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro BaP v jednotlivých obcích
Obrázek 84: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro NO2 ...................................... 117
Obrázek 85: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro NO2 v jednotlivých ORP
Obrázek 86: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací pro NO2 v jednotlivých obcích
Obrázek 87: Mapa vypočtených maximálních hodinových koncentrací pro NO2 ............................... 120
............................................................................................................................................................. 121
Obrázek 89: Mapa vypočtených maximálních hodinových koncentrací pro NO2 v jednotlivých ORP
Obrázek 90: Mapa vypočtených četností překročení IL pro maximální hodinové koncentrace pro NO2
v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje ....................................................................................... 122
Obrázek 91: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM10 ........................................... 125
Obrázek 92: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM10 v jednotlivých ORP
Obrázek 93: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM10 v jednotlivých obcích
Obrázek 94: Mapa vypočtených nejvyšších denních koncentrací PM10 .............................................. 128
Obrázek 95: Mapa vypočtených četností překročení IL 50 µg/m3 nejvyšší denní koncentrace PM10 129
Obrázek 96: Mapa vypočtených nejvyšších denních koncentrací PM10 v jednotlivých ORP
Obrázek 97: Mapa vypočtených četností překročení IL 50 µg/m3 nejvyšší denní koncentrace PM10
v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje ....................................................................................... 130
Obrázek 98: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM2,5 ........................................... 132
Obrázek 99: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM2,5 v jednotlivých ORP
Obrázek 100: Mapa vypočtených průměrných ročních koncentrací PM2,5 v jednotlivých obcích
144
Podklady
Pro zpracování rozptylové studie byly k dispozici následující podklady:
-
ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2002 – 2009; URL:
http://www.chmi.cz/
-
Zákon č. 201/2012 S., o ochraně ovzduší
-
Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování
veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích (imisní vyhláška)
-
Vyhláška č. 415/2012 S., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování (emisní vyhláška)
-
i nařízení vlády č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do
emisních kategorií a o emisních plaketách
-
Výpočet modelování znečištění ovzduší dle metodiky SYMOS´ 97 - verze 2006
-
Mapové podklady, výkresová dokumentace
-
Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší OZKO 2007, 2008, 2009 (Věstníky MŽP)
-
Generální rozptylová studie JMK (ENVING, s.r.o., listopad 2007)
-
Nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování
emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku,
oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických
uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje,
v platném znění,
-
Nařízení Jihomoravského kraje č. 3/2010, kterým se mění nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004,
kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu
siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova,
kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský
program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, ve znění nařízení Jihomoravského kraje č.
228/2006 Sb. - http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=146518 &TypeID=7 (částka 7 ze
dne 24.9 2010).
-
Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, v platném znění,
-
Stanovení místních a regionálních a městských pozaďových úrovní pro reporting - Notifikace podle čl.
22 směrnice 2008/50/ES (Bucek, s.r.o., 2009),
-
Kvantifikace a verifikace vybraných opatření při řešení problematiky snižování prašnosti částicemi
PM10 a PM2,5 a vybranými organickými polutanty a těžkými kovy v JMK s přihlédnutím ke zdravotním
rizikům obyvatelstva (TOCOEN, s.r.o., 2006),
-
Závěrečná zpráva projektu - Sledování environmentálních polutantů ve volném ovzduší na vybraných
lokalitách Jihomoravského kraje metodou aktivního a pasivního vzorkování. Stanovení morfologie a
mineralogického složení jednotlivých velikostních frakcí atmosférických částic, obsahu perzistentních
organických polutantů a těžkých kovů a genotoxicity vč. vyhodnocení možných zdravotních rizik
(RECETOX – TOCOEN, 2008-2010),
-
Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a
jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=5451&TypeID=2 )
145
návrh
jejího
řešení
(http://www.kr-
SEZNAM ZKRATEK:
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ČHMU
Český hydrometeorologický ústav
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
AIM
Automatizovaný imisní monitoring
OZKO
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
GIS
Geografický informační systém
RS
rozptylová studie
IL
imisní limit
RB
referenční bod
TZL
tuhé znečišťující látky
NO2
oxid dusičitý
NOx
oxidy dusíku
SO2
oxid siřičitý
CO
oxid uhelnatý
k.ú.
katastrální území
NV
Nařízení vlády
B(a)P
benzopyren
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EIA
posuzování vlivů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment)
EU
Evropská unie
EUR
euro (měnová jednotka Evropské hospodářské a měnové unie)
CHKO
chráněná krajinná oblast
CHOPAV
chráněná oblast přirozené akumulace vod
IDS
integrovaný dopravní systém
IM
imisní monitoring
JMK
Jihomoravský kraj
MHD
městská hromadná doprava
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NH3
amoniak
NEHAP
Akční plán zdraví a životního prostředí ČR
NP
národní park
NUTS
statistická územní jednotka Evropské unie (fr. Nomenclature des Unites
Territoriales Statistique, angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics)
NOx
oxidy dusíku
OŽP
ochrana životního prostředí
PAH
polycyklické aromatické uhlovodíky
PM10
tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter)
PM2,5
Tuhé znečišťující látky frakce do 2,5 µm (angl. Particle Matter)
PR JMK
Program rozvoje Jihomoravského kraje
PZKO JMK
Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje
146
REZZO
registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
SMB
Statutární město Brno
TEN-T
Trans European Network - Transport
U.S. EPA
Agentura ochrany životního prostředí USA
ÚSES
územní systém ekologické stability
VaV
věda a výzkum
VOC
těkavé organické látky
WHO
Světová zdravotnická organizace
ŽP
životní prostředí
147

Rozptylová studie - JMK

Transkript

Podobné dokumenty

Přehled podmínek pro využití bioplynu v dopravě

SUDOP Revue 02/2014

5. ZHODNOCENÍ ZDROJŮ ATMOSFÉRICKÝCH EMISÍ POPs V

Úvod

Nová skladovací hala firmy Coca-Cola HBC Kyje

nanočástice emitované spalovacími motory v městském

Příručka k projektování systému z měděných trubek v TZB

PRONDO s.r.o. Víta Nejedlého 742 tel. 326 728 002 29306

zpráVA předSTAVenSTVA - ENERGETIKA TŘINEC, as

Stáhnout jako PDF - Pojistné rozpravy

Vzor formátu

oznámení_Krematorium Hýskov

Rozhodnuti o umisteni-14-11-2011