Jana Albrechtová

Obsah
EDITORIAL (Jan Krekule)
2
Co se událo v ČSEBR v roce 2013 (Jana Albrechtová)
3
AKCE ČSEBR

KDEBR 2012
Ohlédnutí za Konferencí doktorandů experimentální biologie rostlin 2012 (Jana Albrechtová)
4
Ohlédnutí za úspěšnou Konferencí doktorandů experimentální biologie rostlin 2012 ( Pavlína Šteflová)
4

6
11. KEBR a KDEBR 2013
Ohlédnutí za 11. Konferencí experimentální biologie rostlin a 11. Konferencí doktorandů experimentální biologie rostlin 2013 - Košice (Jana Albrechtová)
6
Úvodné slovo ku konferencii „11. Dni doktorandov experimentálnej biológie rastlín“ A „13. konferencii experimentálnej biológie rastlín“ (Martin Bačkor)
7
Úvodní slovo (Jana Albrechtová)
8

8. celostátní seminář věnovaný památce Dr. Karla Beneše
8. celostátní seminář KEBR PřF UK a ČSEBR věnovaný památce Dr. Karla Beneše: Rostlinná cytologie
- současné poznatky i malý pohled do minulosti, 8.1.2013 (Jana Albrechtová)
9
Karel Beneš – vědec, pedagog, člověk (část I.) (Jana Opatrná)
11
Karel Beneš – vědec, pedagog, člověk (část II.) (Jaromír Kutík)
15
Karel Beneš - Antonín Dvořák buněčné biologie (Zdeněk Opatrný)
16
Jubileum vzácného priatela (Karol Erdelský, Olga Erdelská)
18
Karel Beneš a spolková činnost (Jaroslava Dubová)
19
Připravujeme Bibliografii a rukopis pamětí Karla Beneše (Jana Opatrná)
21
Fotografické připomenutí semináře (Jana Opatrná)
22
Vnitrobuněčná a membránová pohyblivost přenašečů auxinu (Jan Petrášek)
24

Den fascinace rostlinami
Den fascinace rostlinami v ČR v roce 2013: podruhé a dvakrát větší (Jan Kolář)

25
9. celostátní seminář věnovaný 80. narozeninám Miroslava Kamínka
9. celostátní seminář KEBR PřF UK, ČSEBR a Ústavu experimentální botaniky AVČR věnovaný 80. narozeninám Miroslava Kamínka: Cytokininy: od objevu k praktickému využití (Jana Albrechtová)
26
Cytokininy: Stále aktuální příběh (Miroslav Kamínek)
27
Ing. Miroslav Kamínek, CSc. - Curriculum vitae
32
Jsou cis-zeatiny „outsidery“ mezi cytokininy? (Václav Motyka)
33
Hormonal regulation of plant development - omics and systems biology approaches (Jan Hejátko)
35
VZPOMÍNÁME
50 let od založení Ústavu experimentální botaniky Akademie věd (Jan Krekule)
38
Prof. RNDr. Miroslava Vicherková, jubileum (Eva Kramářová)
40
Sbohem, pane profesore… (Jan Krekule)
42
Lubomír Nátr (12.1.1934 – 7.7.2013)
44
Rozloučení s Lubošem Nátrem (Jan Krekule)
45
Kondolence od Slovenské botanické společnosti
47
1
Editorial
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
na začátku pozdravení i přivítání na stránkách Bulletinu České společnosti experimentální
biologie rostlin od nového šéfredaktora (dovolte mně tu profesionální nadsázku, kterou
si, ve snaze o zlehčení nelehké osobní situace, osobuji). Rozpaky. Nechal jsem se přemluvit i s vědomím, že do příštího léta se na práci v Bulletinu nebudu příliš podílet, čeká
Julius Sachs. Vlak je v pohybu a nastoupil jsem za jízdy, černý pasažér přicházejícího
čísla Bulletinu. Vlak ovšem bezpečně dojede díky všudypřítomné a všude zasahující předsedkyni Janě Albrechtové i členů redakčního kolektivu. Ta smysluplná, papírová kronika
inventarizující dvouletou činnost České společnosti experimentální biologie rostlin je již
v podstatě připravena. Bude mít opět zpoždění na něž si cestující zvykli (uvádět, že jsem
se na něm nepodílel by bylo alibisticky neférové). Mou snahou je v tuto chvíli nenarušovat, nutně diletantsky, zaběhnutý běh.
Je zavazující vykonávat funkci hlavního redaktora po zesnulém příteli Lubošovi Nátrovi,
noblesní osobnosti, která nasadila vysoké standardy redakční práce. Rád bych je udržel.
Luboše si v tomto čísle s nostalgií i připomeneme. Nebyl bohužel jediným, kdo nás opustil a vzpomeneme i odchod Jiřího Šebánka, jednoho ze zakladatelů brněnské školy experimentální morfologie provozované již v současnosti na podloží molekulárním a genetickém. Těžištěm „velkých“ událostí v režii ČSEBRu byly kromě Dnů doktorandů i vzpomínkové a jubilejní semináře věnované dílu našich významných členů. Jsou spojeny se snahou zakotvit jejich badatelský přínos v rámci současných horizontů oboru. Portréty, které
zakládají nezastupitelnost existence Bulletinu. Připomínka, chtělo by se napsat resurekce
vědeckého i lidského profilu Karla Beneše, jíž uvádíme je dobře odvedeným příkladem
tohoto žánru, stejně jako osobně perfektně režírovaný a naplněný seminář jubilanta Mirka Kamínka. Čtenářská nabídka je ovšem širší a uvádím ji i prosbou, staňte se někdy
alespoň chvilkovými čtenáři Bulletinu. V dopředném pospíchání je zapotřebí se někdy na
chvilku zastavit a podívat se nazpět.
V pasti okolností (viz počátek) do níž jsem dobrovolně vešel nejsou na místě koncepční
prohlášení, jak by se snad slušelo. Marginální poznámku přesto dovolte. Postarám se,
aby se nadále zvýšil podíl slovenských kolegů na přípravě našeho Bulletinu, je přece
společný. Také budoucně zařídím jazykovou a redakční úpravu čísla.
Končím předpovědí mírné zimy a osobním přáním většího prostoru kytkám na úkor obligátního grantového a projektového pinožení.
Jan Krekule
2
Co se událo v ČSEBR v roce 2013
Rok 2013 přinesl pro nás velmi smutnou a těžkou událost – opustil nás Lubomír Nátr, emeritní profesor Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK), dlouholetý předseda České společnosti experimentální biologie rostlin
a tehdejší místopředseda ČSEBR. A též tehdejší šéfredaktor Bulletinu ČSEBR. Díky tomu vychází toto číslo Bulletinu se zpožděním. Děkuji moc Janu Krekulemu, že se ujal opuštěného
šéfredaktorského místa. Tak snad začneme fungovat.
V roce 2013 jsme jinak nezaháleli. Uspořádali jsme dva celostátní semináře Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK a ČSEBR: v lednu proběhnul v Praze (Viničná) 8. celostátní
seminář věnovaný památce Dr. Karla Beneše s podtitulem Rostlinná cytologie - současné
poznatky i malý pohled do minulosti, v květnu pak 9. celostátní seminář věnovaný 80. narozeninám Miroslava Kamínka: Cytokininy: od objevu k praktickému využití.
V květnu navíc proběhnul druhý ročník Dne fascinace rostlinami, který koordinoval v České
republice za ČSEBR Jan Kolář. Jedná se o aktivitu, která je pořádaná EPSO a přesahuje evropský rámec. Podařilo se uskutečnit velmi zajímavý program v řadě míst České republiky.
Nadále jsme pracovali na zhotovení pomníku Julia von Sachse, jehož autorem bude Jindřich
Zeithamml, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, který zhotovil pro ČSEBR bustu
prof. B. Němce osazenou v r. 2010 na budově Viničné 5, sídlu ČSEBR. Bude třeba alokovat
další sponzorské dary. Odhalení pomníku se předpokládaně uskuteční na jaře 2014.
Na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích na Slovensku se konaly 11. Dny experimentální biologie rostlin (11. KEBR) a 11. Dny doktorandů experimentální biologie rostlin. „The 11th
International Student Conference on Experimental Plant Biology“ byly organizovány jako
doprovodná konference 11. KEBR v Košicích. Velký dík patří Martinu Bačkorovi, který se ujal
úlohy hlavního organizátora.
Nadále vydáváme Newsletter, který přináší nové zprávy a aktuality – budeme rádi, když přispějete.
Přeji, ať v novém roce máme méně smutných zpráv a pokud možno, jen samé dobré.
Jana Albrechtová
Předsedkyně ČSEBR
3
Akce ČSEBR: KDEBR 2012
Ohlédnutí za Konferencí doktorandů
experimentální biologie rostlin 2012
Jana Albrechtová
V Brně proběhla 3.-5.9. 2012 10. mezinárodní konference doktorandů experimentální
biologie rostlin – „The International PhD Student Conference on Experimental Plant Biology“. Konference se velmi vydařila – zúčastnil se jí rekordní, trojciferný počet účastníků.
Podařilo se zorganizovat výjimečné setkání s hojnou mezinárodní účastí http://
www.biomania.cz/udalosti-a-akce/international-phd-student-conference/. Též se podařilo
získat pro konferenci výborné zahraniční řečníky pro zvané key-note přednášky - Dr.
Ortrun Mittelsten Scheid (GMI Vienna) a Prof. Ingo Schubert (IPK Gatersleben). Obě
přednášky proběhly na zahájení konference. Díky sponzorským příspěvkům byl též krásný doprovodný program – konference začínala v Mendelově muzeu, které si mohli účastníci prohlédnout a bylo připraveno bohaté občerstvení. Program konference byl velmi
bohatý, jak ostatně bylo zřejmé z čísla Bulletinu 2012, ve kterém byla otištěna abstrakta
http://www.csebr.cz/bulletin/2012.pdf. Že bylo na konferenci zajímavě a hezky napoví
i fotogalerie z konference: http://www.biomania.cz/galerie/the-international-phd-student
-conference-on-experimental-plant-biology/.
Velký dík patří Borisu Vyskotovi a jeho kolegům z Biofyzikálního ústavu AVČR, spolupořadatelům z ČSEBR a Biománie – zde je třeba v neposlední řadě zmínit Pavlínu Šteflovou.
Mnohé díky brněnským kolegům – štafetu předáváme do Košic v r. 2013.
Ohlédnutí za úspěšnou Konferencí doktorandů
experimentální biologie rostlin 2012
Pavlína Šteflová
Tradiční konference doktorandů experimentální biologie rostlin (KDEBR) pořádaná každoročně v různých městech v ČR nebo na Slovensku proběhla v roce 2012 v Brně. Zájem
o konferenci byl nebývale velký, celkem do Brna dorazilo 132 účastníků zejména z řad
doktorandů. K vysoké úrovni konference přispěl zejména fakt, že účastníci pocházeli
z celkem 11 zemí (ČR, Slovensko, Německo, Polsko, Rakousko, Maďarsko, Velká Británie, Belgie, Finsko, Rusko, Japonsko). Díky tomu byl jeden z hlavních cílů konference a to zvyšovat jazykovou kvalifikaci doktorandů - naplněn beze zbytku.
Konference byla zahájena v krásném a tematicky velmi příhodném prostředí Mendelova
refektáře přednáškami prof. Ortrun Mittelsten Scheid (Gregor Mendel Institute for Molecular Plant Biology, Vienna) a prof. Ingo Schuberta (Leibniz Institute of Plant Genetics
and Crop Plant Research, Gatersleben), následovala komentovaná prohlídka Mendelova
muzea a Augustiniánského opatství. V dalších dnech bylo představeno celkem 28 studentských přednášek ve třech sekcích, úvodních přednášek se ujali pozvaní hosté prof.
Ruslan Kalendar (University of Helsinky) a prof. Zdeněk Opatrný (Univerzita Karlova, Praha). Studentské přednášky byly vyhodnoceny odbornou komisí. Konferenci doplnilo 51
posterových sdělení, o jejichž hodnocení se postarali sami účastníci prostřednictvím
„volebních lístků“. Vítězové získali kromě diplomů i pamětní medaile Johanna Gregora
Mendela a finanční odměnu.
4
Akce ČSEBR: KDEBR 2012
Vítězné přednášky:
1.
2.
3.
3.
Sonja Klemme (Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research, Gatersleben)
Jana Klásková (Institute of Experimental Botany Academy of Sciences, Olomouc)
- 4. Eva Majerová (Faculty of Science, Masaryk University, Brno)
- 4. Radka Uhlířová (Gregor Mendel Institute for Molecular Plant Biology, Vienna)
Vítězné postery:
1.
2.
3.
3.
Trung Duc Tran (Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research, Gatersleben)
Pavlína Šteflová (Institute of Biophysics, Academy of Sciences, Brno)
- 4. Maja Jankowska (Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research, Gatersleben)
- 4. Mike Karampelias (University of Gent)
Děkujeme sponzorům, členům organizačního a vědeckého výboru, zvaným řečníkům a zejména všem
prezentujícím studentům, jejichž příspěvky naplnily a v mnohých případech i vysoce předčily očekávání.
Snad se podobnou kvalitu přednášek podaří zopakovat i v příštích ročnících.
Za kolektiv pořadatelů,
Pavlína Šteflová
5
Akce ČSEBR: 11. KEBR a KDEBR 2013
Ohlédnutí za 11. Konferencí experimentální biologie rostlin
a 11. Konferencí doktorandů experimentální biologie rostlin 2013 - Košice
Jana Albrechtová
Na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích na Slovensku se konaly 11. Dny experimentální biologie
rostlin (11. KEBR) a 11. Dny doktorandů experimentální biologie rostlin. „The 11 th International Student
Conference on Experimental Plant Biology“ byly organizovány jako doprovodná konference 11. KEBR
v Košicích.
Konference se konala v prostorách Botanické zahrady UPJŠ, pod organizační taktovkou Katedry botaniky
Ústavu biologických a ekologických vied Prírodovedeckej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika, která
byla hlavním organizátorem této akce pod vedením Martina Bačkora. Spoluorganizátory konferencí byla
Slovenská botanická spoločnosť pri SAV a Česká společnost experimentální biologie rostlin. Obě konference se uskutečnily pod záštitou děkana Prírodovedeckej fakulty UPJŠ v Košiciach, doc. RNDr. Gabriela
Semanišina, PhD. Na konferenci vystoupili zvaní řečníci, významní čeští a slovenští kolegové a kolegyně,
kteří působí v zahraničí.
Sešlo se nás o něco méně než v Praze v roce 2010 na 10. KEBR, ale bylo v Košicích hezky a milo. Poslední den se navíc konala exkurze do Tokajskej vinohradníckej oblasti – účastníci si ji velmi užili.
Velký dík patří Martinu Bačkorovi, který se ujal úlohy hlavního organizátora.
Martine, děkujeme!
6
Akce ČSEBR: 11. KEBR a KDEBR 2013
ÚVODNÉ SLOVO KU KONFERENCII „11. DNI DOKTORANDOV
EXPERIMENTÁLNEJ BIOLÓGIE RASTLÍN“ A „13. KONFERENCII
EXPERIMENTÁLNEJ BIOLÓGIE RASTLÍN“
Martin Bačkor
Vážené kolegyne, vážení kolegovia, milí „mladí“ priatelia,
dovoľujem si Vás osloviť na úvodných stránkach zborníku, ktorý je venovaný dvom, dnes už tradičným
podujatiam „experimentálnych biológov rastlín“. Aby sme boli konkrétni, konferencii experimentálnej
biológie rastlín (dodnes skôr známej pod historickým názvom „Dni fyziológie rastlín“) a konferencii doktorandov experimentálnej biológie rastlín.
Pokladám si za česť prehovoriť ku Vám týmto spôsobom, na druhej strane, čo si priznávam bez väčšieho mučenia, cítim aj ťarchu obrovskej zodpovednosti. Pretrvanie „Dní fyziológie rastlín“ svedčí o stále
nadštandardných kontaktoch a vzťahoch experimentálnych botanikov z Českej a Slovenskej republiky.
Z dôvodu extrémne širokého záberu experimentálnej botaniky sa však už všetci „nezmestíme“ do fyziológie rastlín a preto označenie účastníkov konferencií ako „experimentálnych biológov rastlín“ je výstižnejšie.
Finalizácia programu konferencie a zborníka prebiehala v netypickej pracovnej atmosfére, zdanlivom
pokoji dovolenkového obdobia, „uhorkovej sezóny“. Nebolo tomu celkom tak, veď končiace sa leto bolo
o čosi teplejšie než na jar „avizovali“ meteorológovia. A nielen to, v lete sa nám zas o čosi skomplikovala
administratívna náročnosť procesu tzv. „verejného obstarávania“ na univerzitách Slovenskej republiky
a Botanická záhrada UPJŠ v Košiciach, najväčšia botanická záhrada na Slovensku (zriadená už v roku
1950), ktorá je z hľadiska priestorov hostiteľom našich konferencií, musela opäť „bojovať“ o pozemky
na ktorých stojí. Zaþiatkom leta nás tiež opustil vzácny þlovek a významný experimentálny botanik, prof.
Lubomír Nátr …
Rok 2013 je pre nás, Košičanov a súčasne zamestnancov Prírodovedeckej fakulty Univerzity Pavla Jozefa
Šafárika výnimočný. V tomto roku boli Košice ocenené prestížnym titulom „Európske hlavné mesto kultúry“. Prírodovedecká fakulta UPJŠ v Košiciach si pripomína 50. výročie jej vzniku, dnes sa už našťastie
možno len pousmiať nad faktom, že pri svojom zahájení činnosti mala fakulta iba prvý ročník s 54 poslucháčmi ...
Milí kolegovia a priatelia! Dovoľujem si Vás privítať na oboch konferenciách venovaných experimentálnej
biológii rastlín, dovoľujem si Vás privítať v Košiciach, v meste ktoré sa aj mne stalo domovom, dovoľujem si Vás privítať na pôde Univerzity Pavla Jozefa Šafárika, v priestoroch Botanickej záhrady. Bez preháňania môžem napísať, že na mieste s pokojnou atmosférou, kde sa všetci môžeme cítiť ako doma,
napriek blízkosti centra druhého najväčšieho mesta v Slovenskej republike. Prajem Vám, aby bola Vaša
účasť na oboch konferenciách zmysluplná a inšpiratívna. Prajem Vám, aby ste získali nové podnety ku
svojej práci, prípadne nových kolegov na vzájomnú spoluprácu v blízkej budúcnosti. Prajem Vám, aby
ste stretli svojich priateľov, či kolegov, ktorých ste už dlhšiu dobu nevideli a tieto dve konferencie sú
dobrým dôvodom na Vaše opätovné stretnutia. Prajem Vám príjemné dni strávené v Košiciach a veľa
„človečích“ chvíľ na konferenciách, ako aj mimo nich.
Za organizačný výbor praje,
Martin Bačkor
7
Akce ČSEBR: 11. KEBR a KDEBR 2013
Úvodní slovo
Jana Albrechtová
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte mi Vás přivítat jménem České společnosti experimentální biologie rostlin (ČSEBR) na 13. Konferenci experimentálnej biológie rastlín (KEBR), pořádané ve spolupráci s Katedrou botaniky Ústavu biologických a ekologických vied Prírodovedeckej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach a Slovenskou botanickou spoločnosťou pri SAV.
Jak již úvodní dvojjazyčná zdravice napovídá – konference se tentokrát koná v Košicích. KEBR je konferencí v několika aspektech výjimečnou. Navazuje na historii společného vývoje oboru v Čechách a na
Slovensku v bývalém Československu. Díky tomu byla a i nadále je škola české a slovenské fyziologie
a anatomie rostlin úzce perzonálně provázána. Jak v Čechách tak na Slovensku se hlásíme k našemu
společnému nestorovi oboru – profesoru Bohumilu Němcovi. Bývalý rektor Univerzity Karlovy, který stál
u zrodu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se velkou měrou v poválečných letech zasloužil o založení rostlinně fyziologické školy na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Po rozdělení našeho
státu v 90. letech minulého století se ustálila série oborových konferencí zprvu s názvem Dny fyziologie
rostlin, jak si mnozí pamětníci pamatují. Konference získala nový název KEBR v Olomouci v r. 2007, na
11. konferenci pořádané pod taktovkou Miroslava Strnada v souvislosti s celosvětovým trendem.
Hlavním jazykem konference je čeština a slovenčina. Dosud se dařilo přilákat pozornost pro toto setkání,
které pořádáme v tříletých intervalech, téměř ze všech ústavů, institucí, které se biologii rostlin věnují
v Čechách, na Moravě, Slezsku i Slovensku. Unikátnost tohoto setkání naší oborové komunity je
i v „mnohogeneračnosti“ – jsou zde přítomni adepti oboru z řad studentů, mladí vědečtí pracovníci,
„zavedení“ představitelé oboru i „legendy“ oboru z řad dříve narozených. Pro tyto konference se především v posledních setkáních dařilo přilákat značnou pozornost kolegů krajanů úspěšně působících
v zahraničí – pro ně i pro nás výborná příležitost navázat kontakty.
Poslední proběhlou konferencí byla pražská 12. KEBR 2010, která se konala v areálu České zemědělské
univerzity a přilákala na 300 účastníků. Tuto poslední konferenci jsme pořádali spolu s Lubomírem Nátrem, tehdejším předsedou ČSEBR. Lubomír nejen této konferenci dodal punc výjimečnosti, ale i řadě
půldenních celostátních oborových seminářů, které jsme spolu od r. 2008 pořádali v Praze ve Viničné,
sídle ČSEBR na Katedře experimentální biologie rostlin PřF UK. Košickou konferenci s námi již profesor
Nátr sdílet nebude. Odešel v červenci tohoto roku. Budeme jej velmi postrádat - nejen v Košicích, ale při
jakékoli oborové události slovensko-české či česko-slovenské.
Dovolím si přidat závěrem přání profesora Nátra v úvodníku Bulletinu ČSEBR (číslo září 2010), který psal
pro minulou konferenci. Jen obměním číslovku na 13.:
„Milé kolegyně, vážení kolegové, vědu děláme my, lidé. Ani na vědeckých jednáních se nezbavujeme
svých člověčích vlastností. Vědu máme rádi a je to pro nás také celoživotní záliba. Moc Vám všem přeji,
abyste na této 13. KEBR získali nové zajímavé podněty pro svoje vlastní bádání. Ale také abyste zde
prožili krásné člověčí chvíle.
Nechť je nám všem nejen v těchto dnech, ale zejména a také v těchto dnech, zajímavě, příjemně
a krásně! Přeje Lubomír Nátr“
Přeji takto i já. A závěrem mi dovolte poděkovat Martinovi Bačkorovi a jeho slovenským kolegům, za
veškerou práci spojenou s přípravou konference a že tradici KEBR se nám daří udržovat dál a stejně tak
naši česko-slovenskou oborovou sounáležitost.
Jana Albrechtová
8
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
8. celostátní seminář KEBR PřF UK a ČSEBR
věnovaný památce Dr. Karla Beneše: Rostlinná cytologie
- současné poznatky i malý pohled do minulosti, 8.1.2013
8. celostátní seminář byl pořádaný Katedrou experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ČSEBR s názvem „Rostlinná cytologie - současné poznatky i malý pohled do
minulosti“ věnovaný památce profesora Karla Beneše. Téma semináře iniciovali žáci prof. Beneše - Jaromír Kutík a Jana Opatrná. Seminář zorganizovala Jana Albrechtová a Lubomír Nátr.
V první, vzpomínkově orientované části vystoupil Jaromír Kutík, Jana Opatrná – oba jsou bývalí žáci Karla Beneše, Jaroslava Dubová a další kolegyně a kolegové, které Karel Beneš během svého působení
ovlivnil. V druhé části vědecké vystoupili žáci prof. Beneše – hlavní přednášku přednesl Stanislav Vitha,
který v současnosti působí na Texas A&M University, USA, poslední příspěvek přednesl symbolicky poslední žák pana profesora – David Reňák. Další příspěvky z rostlinné cytologie přednesli Fatima Cvrčková, Jan Petrášek, Aleš Soukup a Jan Hejátko.
Prof. RNDr. Karel Beneš, CSc. (1932 – 2006) byl český biolog, významná osobnost české rostlinné anatomie a cytologie druhé poloviny 20. století. Byl průkopníkem české rostlinné histochemie, když v Ústavu
experimentální botaniky AV ČR v Praze řešil problematiku aplikace, na živočišných objektech vypracovaných metod, pro průkaz aktivity důležitých enzymů v rostlinných pletivech. První na světě prokázal
a publikoval průkaz kyselé fosfatázy u rostlin. Jeho stěžejním tématem pak bylo studium diferenciace
buněk v meristémech. Byl skvělý a přesný experimentátor. Spolupracoval s Antonínem Holým a řadou
současných dalších významných anatomů a fyziologů rostlin. V devadesátých letech odešel do Českých
Budějovic, kde se podílel na vybudování Jihočeské university, přednášel na Přírodovědecké a Teologické
fakultě. Byl výborný pedagog, svým studentům se velmi věnoval a dal jim nejen vědomosti, ale i základy
pro logické myšlení a uchopení odborných problémů.
Jana Albrechtová
Program
13:00
Zahájení (Lubomír Nátr)
1. Vzpomínková část: Karel Beneš – rostlinný cytolog, pedagog, člověk
13:05–13:40
Jaromír Kutík (KEBR PřF UK), Jana Opatrná (ÚEB AVČR): Karel Beneš – vědec, peda-
13:40–13:45
Jaroslava Dubová (Masarykova Univerzita v Brně): Karel Beneš - Cytologické dny
gog a člověk
a Histochemická společnost
13:45–14:00
Další příspěvky hostů a účastníků semináře: Alexander Lux (UK Bratislava), Tomáš
Machula (děkan Teologické fakulty Jihočeské Univerzity, České Budějovice), Ivana
Macháčková (PřF UK, Praha)
14:00–14:10
ČSEBR: Julius von Sachs v r. 2012 a 2013 a další aktivity ( Jan Krekule)
9
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
2. Program vědeckého semináře
14:30–15:30
Stanislav Vitha (Texas A&M University, College Station, TX, USA): How Chloroplasts
16:00–16:20
Fatima Cvrčková (KEBR PřF UK Praha): Buněčná biologie mezi cytologií a -omikami
Divide: A View from the Evolutionary, Cell Biological and Macromolecular Perspective
aneb časy se mění
16:20–16:40
Jan Petrášek (ÚEB AVČR a KEBR PřF UK Praha): Vnitrobuněčná a membránová pohyblivost přenašečů auxinu
16:40–17:00
Aleš Soukup (KEBR PřF UK Praha): Kořeny a jak to vlastně začalo
17:00–17:20
David Reňák (ÚEB AVČR): Má cesta od anatomie rostlin k transkripčním faktorům:
vzpomínka na prof. Beneše
10
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
Karel Beneš – vědec, pedagog, člověk (část I.)
Jana Opatrná
Dnešní setkání kolegů
a žáků prof. Karla Beneše se studenty, badateli
a
zájemci
o rychle se rozvíjející
obor buněčná biologie
rostlin, bylo podnětem
k zamyšlení nad jeho
klíčovou
zásluhou
o vznik této disciplíny
v našich zemích. Byl
to on, kdo formuloval
a prosazoval základní otázky studia struktury
a funkce rostlinné buňky, kdo hledal nové metodické postupy pro jejich experimentální řešení,
dbal na přesně logická vyvození správných závěrů, na jejich interpretaci a konfrontaci s daty již
publikovanými.
Postupy, které v badatelské činnosti prosazoval,
nebyly v době jeho působení zdaleka vždy přijímány se samozřejmou vstřícností. Éra buněčné
biologie, jako obecné základny fyziologického
výkladu, byla ještě v nedohlednu. Pro jeho současnost byly naopak charakteristické analýzy
rostlin celistvých či dokonce rostlinných porostů
z hlediska základních fyziologických disciplín jako
fotosyntéza, výživa, růstové a vývojové procesy
apod. Studium chování, resp. biologie jejich buněk bylo považováno za „vědu pro vědu“. Po
pečlivém studiu i přípravě byl však pevně přesvědčen o své pravdě a houževnatě ji prosazoval, tak jak to patřilo k charakteristickým rysům
jeho povahy.
Stručný životopis
Narodil 24. září 1932 v Prachaticích, kde byl jeho
otec řezníkem. V roce 1939 zažil odsun Čechů ze
Sudet do vnitrozemí a po válce zpět. Po absolutoriu prachatického gymnázia mu, vzhledem
k „živnostenskému původu“, nebyl dán souhlas
se studiem na vysoké škole. Proto nastoupil na
rok na Stavbu mládeže v Ostravě na hrubou manuální práci. Poté pracoval jako technik v Biologických ústavech ČSAV. Teprve pak byl přijat na
Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Diplomovou
práci vypracoval na katedře anatomie a fyziologie
rostlin u prof. Práta (1957).
Po studiu se vrátil do Biologických ústavů ČSAV
(dnes Ústav experimentální botaniky AVČR), kde
v roce 1962 obhájil disertační práci na téma:
„ Lokalizace nespecifické esterázy v kořenové
špičce. Příspěvek k histochemickému studiu diferenciace pletiv.“ Ta předurčila na dlouhou dobu
jeho vědecké zaměření. V letech 1962-1990 pracoval v ÚEB jako vědecký pracovník - významná
osobnost rostlinné anatomie, cytologie a histochemie.
V období 1988-1990, po rozdělení ústavu, odchází
na pracoviště v Českých Budějovicích. Dr. Beneš
chápal tuto změnu jako šanci věnovat svou práci
a zkušenosti vědě a školství v tomto, jím tak milovaném, rodném kraji. Konečně mu také byla dána
možnost učit na vysoké škole, což si dlouhou dobu přál a v Praze mu to nebylo dovoleno. Intensivně se angažoval v založení Jihočeské univerzity, kde se v roce 1992 habilitoval a v roce
1994 byl jmenován profesorem. V poslední etapě
života přešel na Teologickou fakultu JU, kde vyučoval kurzy zabývající se metodologií a filosofií
vědy, řešil problematiku mezioborových dialogů,
zejména mezi teology a přírodovědci.
Zemřel 12. května 2006. Prof. Beneš byl ženatý,
s manželkou Věrou mají dceru a dva syny a šest
vnoučat.
Moji kolegové z Ústavu experimentální botaniky
mě požádali, abych zde podrobněji připomenula
vědecký přínos prof. Karla Beneše, jímž se významně zapsal do historie této instituce, jejíž padesátileté trvání jsme si před nedávnem připomněli. Mezi těmi, kteří měli tu možnost se s ním
osobně setkávat, bude vždy vzpomínán jako příklad neúnavného badatelského zaujetí a nositel
dobrých kolegiálních vztahů. Za to všechno mu
děkujeme.
Měla jsem to štěstí být jeho první aspirantkou.
Námětem mé práce byl histochemický průkaz
oxidativních enzymů ve stonkových vzrostných
vrcholech pšenice. Pracovali jsme společně téměř
sedm roků. Omlouvám se tedy, že budu dále
o něm vyprávět jako o Karlovi. Byl velmi skromný, titulování a formálnosti neměl rád.
11
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
Hlavním tématem jeho badatelské práce bylo
tehdy studium diferenciace buněk v kořenových
špičkách. Pro zaznamenání co nejranějších projevů diferenciace derivátů meristému studoval
aktivitu některých hydrolytických a oxidativních
enzymů, kterou detekoval histochemicky na
úrovni řezů pletivem. Východiskem mu byla velmi dobrá teoretická i praktická znalost histochemických metod používaných pro diagnostiku patogenních změn v humánních tkáních. Jeho školitelem a rádcem byl v této problematice prof.
MUDr. Zdeněk Lojda, DrSc. (1. lékařská fakulta
UK Praha), náš přední i celosvětově uznávaný
histochemik.
V čem je podstata a problém průkazu aktivity
enzymů v rostlinném pletivu, resp. buňce, ve
srovnání s tkáněmi živočišnými? Velká většina
histochemických prací na živočišném materiálu
používá zmrazených řezů. Tuto metodu nebylo
možno jednoduše převzít, neboť rostlinná pletiva
obsahují mnoho vody, která při zmrznutí krystaluje, čímž jsou poškozeny membrány a dochází
k vylití cytosolu z buňky. Příprava řezů kořenem
tak, aby byla zachována aktivita enzymu a jeho
lokalizace na mikroskopicky hodnotitelném řezu,
byla jedním z Karlových hlavních přínosů. Byl
skvělý a precisní experimentátor. Vymýšlel a ověřoval použití vhodných fixačních směsí, zalévání
do nových medií, řešil problémy zmrazování
a řezání materiálu. Technicky zručný, modifikoval
běžný mikrotom pro chlazení proudem plynného
oxidu uhličitého z běžně používané tlakové lahve.
Novátorství mělo samozřejmě své půvaby i problémy. Pracovní kóje byla záhy prosycena nejen
mlhou ale i jemným aerosolem olejových kapének
z plynové bomby. Vědec získal vzhled opraváře.
„To je řemeslo, to je řemeslo..“, liboval si Karel.
Později byl podle jeho návrhu konstruován
v Ústavu
polovodičové
techniky
první
„semiconductor freezing mikrotom“. Tuto novou
mikrotechnickou metodu uveřejnil při 100 letém
výročí narození svého učitele prof. B. Němce
(Biol.Plant.(15)1,1973).
Náročný na sebe i své spolupracovníky požadoval
vždy dostatečný počet opakování, kontroly specifity reakce, optimalizaci použitých substrátů
a přesné hodnocení intensity reakce a lokalizace
reakčního produktu. Jeho výsledky byly tak nezpochybnitelné a vždy opakovatelné. Skvělá škola
i pro všechny, kteří s ním pracovali!
Pokusím se shrnout jeho hlavní vědecké výsledky.
Prof. Beneš v letech 1961 až 1987 publikoval
dlouhou řadu prací o histochemické lokalizaci
hydroláz. Jako první na světě prokázal kyselou
fosfatázu
v kořenech.
Většinou
pracoval
s příčnými řezy kořenů v přesně definované vzdálenosti od kořenové špičky. Množství reakčního
produktu bylo pak posuzováno z hlediska stupně
diferenciace příslušného pletiva. Uvádím několik
obrázků průkazu kyselé fosfatázy v kořenech Vicia
faba. Allium cepa, Sinapis alba:
12
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
Dalšími studovanými enzymy byly např. nespecifická esteráza, karboxyl esteráza, alfa a beta galaktosidázy. I když poněkud předbíhám, chtěla
bych zde připojit ještě období 90. let kdy, již
v Českých Budějovicích, pracoval se svými kolegy
na verifikaci histochemického průkazu reportérového
enzymu
beta-glukuronidázy
(GUS)
u transgenních rostlin.
V 70. letech se podílel v oddělení růstu a vývoje
ÚEB na studiu diferenciačních procesů ve vzrostných vrcholech pšenice. Vedl při tom mou aspirantskou práci, která se týkala histochemického
průkazu pěti respiračních enzymů (laktát-, alkohol-, succinát-, isocitrát- a malát dehydrogenázy)
ve vzrostných vrcholech pšenice v různém ontogenetickém stupni vývoje. K tomu byly nutné
podélné ruční řezy, což při velikosti objektů 1-3
mm byla dost svízelná práce. Karel však stále
požadoval dostatečný počet kontrol a raději sám
přiložil ruku k dílu, než by slevil. Podařilo se nám,
mimo jiné, prokázat selektivní vysokou aktivitu
alkohol dehydrogenázy v pupenových primordiích
(P) oproti základům listovým (L).
V 80. letech pracoval v kolektivu studujícím účinky rostlinných hormonů a dalších biologicky aktivních látek, zejména pak metabolitů vztahujících se k cytokininům. Testoval jejich vliv na růst
a vývoj kořenů, ale i na buněčný cyklus a karyologickou charakteristiku ovlivněných rostlin. Jednalo se jak o přirozené metabolity, deriváty adeninu a adenosinu, tak o látky syntetizované
v laboratoři prof. Antonína Holého, se kterým byli
přátelé. Tato spolupráce byla oboustranná. Karel
pro prof. Holého testoval na rostlinném materiálu
i biologickou aktivitu dalších preparátů, u kterých
Holý předpokládal perspektivní využití ve farmakologii.
Velký byl jeho přínos pro různé mikrotechnické
postupy, jako např. barvení lipidů, a proteinů.
Několik prací se zabývá vývojem škrobových zrn.
Z dnešního pohledu bylo důležité barvení alciánovou modří a Kern Echt Rot (jádrová červeň
pravá). Využil svou znalost živočišných materiálů,
kde se alciánová modř používá pro barvení polysacharidů obsahujících karboxylovou skupinu a
modifikoval ji na mladá rostlinná pletiva. Tenké
stěny buněk se tak barví modře, jádra intensivně
červeně a cytoplasma slabě růžově. Meristematické oblasti jsou pak výrazně červené a dobře odlišitelné od ostatního pletiva. Vzhledem ke své jednoduchosti a spolehlivosti se toto barvení stalo
běžnou, dodnes používanou metodikou různých
pracovišť, cennou zejména pro odlišení meristematických oblastí v diferencujících se tkáňových
kulturách různého typu.
Karel Beneš byl jedním z posledních žáků prof.
Bohumila Němce. Za starým pánem pravidelně
docházel, pomáhal mu a konzultoval s ním i svou
práci. Po jeho smrti uspořádal jeho literární pozůstalost a postaral se o její archivaci. Významné
byly i jeho kontakty na slovenskou anatomickou
a cytologickou obec, kterou v té době představovala zejména vynikající anatomka paní prof. Mária
Luxová, embryoložka paní prof. Olga Erdelská
a cytolog doc. Gustav Murín.
O životě a práci našeho kolegy Karla Beneše bychom mohli napsat mnoho. Vzpomínky na něj
13
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
najdeme i v dalších příspěvcích jeho žáků, kolegů
a přátel. Omezila jsem se zde převážně na dobu,
kterou prožil s námi v Praze na Ústavu experimentální botaniky.
Nakonec bych ráda uvedla několik slov z článku
doc. Jana Krekuleho v Živě (4) 2006, která jsou
mně blízká: „Karel Beneš byl mimořádnou vědeckou i lidskou osobností, moudrým člověkem. Jeho rozhled i postoje byly založeny na prožitých
osobních zkušenostech, hlubokém osobním vzdělání i křesťanské pokoře… Dovedl najít míru, pochopení a toleranci. Patřil k nemnohým, kteří
vnímali svět globálně v době, kdy se to slovo
teprve rodilo a hledalo náplň. Tvůrčí prostor bez
hranic považoval jako vědec za samozřejmost…
Etika a morálka nebyly jen součástí jeho slovníku, ale i praktickou životní normou. Je to právě
životní étos, který budeme po odchodu Karla
Beneše tolik postrádat. O to více zůstává jako
příklad vyzývající k zamyšlení a následování.“
Vybrané citace:
BENES,K; LOJDA,Z; HORAVKA,B: A CONTRIBUTION TO THE HISTOCHEMICAL DEMONSTRATION OF SOME HYDROLYTIC AND OXIDATIVE
ENZYMES IN PLANTS. HISTOCHEMIE 2(5): 313321, 1961.
BENES, K; OPATRNA, J: LOCALIZATION OF ACID
PHOSPHATASE IN DIFFERENTIATING ROOT MERISTEM.-BIOLOGIA PLANTARUM: 6(1):8, 1964.
BENES, K: HISTOCHEMICAL DEMONSTRATION
OF ESTERASE IN ROOT TIP OF VICIA FABA L.
WITH AZO-COUPLING METHOD. BIOLOGIA
PLANTARUM 4(3): 211-219, 1962.
BENES, K: HISTOGENESIS AND LOCALIZATION
OF NON-SPECIFIC ESTERASE IN ROOT TIP. BIOLOGIA PLANTARUM 13(2): 110-121, 1971.
BENES, K; KAMINEK, M: USE OF ALUMINUM LAKE OF NUCLEAR FAST RED IN PLANT MATERIAL
SUCCESSIVELY WITH ALCIAN BLUE. BIOLOGIA
PLANTARUM 15 (4): 294-297, 1973.
BENES, K: HISTOCHEMISTRY OF CARBOXYL ESTERASES IN BROAD BEAN ROOT-TIP WITH INDOXYL SUBSTRATES. HISTOCHEMISTRY 53(1):
79-87, 1977.
BENES, K; HADACOVA, V: ATTEMPTS TO CHARACTERIZE PARTICULAR PARTS OF THE ROOTTIP ON THE BASIS OF ISOENZYME PATTERNS
OF VARIOUS GLYCOSIDASES. BIOLOGIA PLANTARUM 14 (5): 381-387, 1982.
BENES, K: THE LOCALIZATION OF ARYL SULFATASE AS A MARKER OF ROOT DIFFERENTIATION. HISTOCHEMICAL JOURNAL 18 (2-3):132132, 1986.
BENES, K; BINAROVA, P: THE LOCALIZATION OF
CARBOXYL ESTERASE IN EMBRYOIDS OF MEDICAGO-SATIVA L IN CONNECTION WITH THEIR
POLARITY. HISTOCHEMICAL JOURNAL 19 (1011): 608-608, 1987.
BENES, K; HOLY, A; MELICHAR, O: THE EFFECT
OF 9-(2,3-DIHYDROXYPROPYL) ADENINE (DHPA)
ON SEEDLING ROOTS OF VICIA-FABA L IN COMPARISON WITH ADENINE, ADENOSINE AND SOME CYTOKININS. BIOLOGIA PLANTARUM 26 (2):
144-150, 1984.
MOTYKA, V; BENES, K; HOLY, A: CYTOKININ
ACTIVITIES
OF
9-(2,3-DIHYDROXYPROPYL)
ADENINE, ITS 9-M ODIFIED ANALOGS AND N6ISOPENTENYLATED DERIVATIVES. In: SYMP ON
PHYSIOLOGY AND BIOCHEMISTRY OF CYTOKININS IN PLANTS, LIBLICE, CZECHOSLOVAKIA ,
SEP 10-14, 1990: Book Editor (s): KAMINEK, M;
MOK, DWS; ZAZIMALOVA, E., 1990.
VITHA, S; BENES, K; MICHALOVA, M; ONDŘEJ,
M:
QUANTITATIVE
BETA-GLUCURONIDASE
ASSAY IN TRANSGENIC PLANTS. BIOLOGIA
PLANTARUM 35
(1):151155, 1993.
VITHA, S; PHILLIPS,
JP;
GARTLAND,
JS;
GARTLAND, KMA;
BENES, K; ELLIOTT, MC: ACTIVITY OF BETAGLUCURONIDASE
IN ROOT TIPS OF
DIFFERENT
TYPES OF TRANSGENIC
SUGAR
BEET
PLANTS.
BIOLOGIA PLANTARUM 40(4):
531-541, 1998.
Na mezinárodním symposiu: Differentiation of
apical meristems and some problems of ecological regulation of development of plants.- Praha
1964.
14
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
Karel Beneš – vědec, pedagog, člověk (část II.)
Jaromír Kutík
Je dobře, když člověk může vzpomínat na dobré
učitele. Mezi ty moje patří na přední místa Jaroslav Pazourek a Karel Beneš. Byl jsem diplomantem doc. Pazourka, výborného rostlinného anatoma a vynikajícího pedagoga, když nás, studenty
4. ročníku PřF UK, poslal prof. Silvestr Prát na
exkurzi do Ústavu experimentální botaniky československé akademie věd. Bylo to koncem října
roku 1969. Na pracovišti ústavu ve Vokovicích
jsem tehdy poprvé uviděl Dr. Beneše. Vysvětlil
nám, že se zabývá histochemickým studiem diferenciace rostlinných pletiv z apikálních meristémů, např. tím, kdy rhizodermis a kořenová čepička vznikají z téhož meristému a kdy ne. Zároveň
nám doporučil několik anatomických učebnic,
zejména Bohumila Němce a Katherine Esau,
a poradil naučit se kvůli studiu literatury dobře
německy. Protože viděl můj zájem o jeho práci,
pozval mě na příští týden na odběr pokusného
materiálu a přípravu histochemických preparátů
z klíčních kořenů bobu. Pamatuji si, jak uměl
podstatu pokusu a principy metodiky jednoduše
a jasně vysvětlit. Časem jsem pochopil, jakým
byl průkopníkem rostlinné cyto- a histochemie,
a nejenom v československém měřítku, a to
v době, kdy se teprve rodila molekulární biologie.
O čtyři roky později se Dr. Beneš stal mým školitelem v rámci tehdejší aspirantury (doktorského
studia) v ÚEB. Nebylo to zpočátku jednoduché,
protože jsem byl odchován především pazourkovskou kvantitativní anatomií a začaly mě zajímat chloroplasty jako organely fotosyntézy
(u studia dynamiky jejich ultrastruktury jsem
také nakonec zakotvil). Přesto se mi benešovská
cytologie zalíbila a nikdy jsem nelitoval, že jsem
touto školou prošel. Tématem mojí kandidátské
(dnešní Ph.D.) práce se stala regulace metabolismu glycidů při diferenciaci rostlinných pletiv. Šlo
v podstatě o regulaci ukládání škrobu v buňkách
u několika různých modelových objektů. Jsem
rád, že mě můj školitel přiměl ke hlubšímu studiu
chemie, ve které byl sám naprosto doma. Dr.
Beneš se sice sám nevěnoval elektronové mikroskopii, ale protože mne to k ní táhlo, součástí
mojí práce se stalo i studium ultrastruktury buněk při ukládání škrobu. Ve srovnání se zkušenostmi Jany Opatrné, o několik let dřívějšími, byl
Dr. Beneš při mém studiu už méně rigorózní
ve formálních maličkostech. Přesto jsem velmi
rád, že jsem od té doby například považoval za
samozřejmé psát si ke každému pokusu podrobný
protokol na papíry formátu A4 a mít ho
v označených deskách, stejně jako vést si kartotéku literatury na kartách formátu A6 a mít v nich
pořádek. Připomínám, že tehdy nebyly počítače,
natož internet, a pro literaturu se chodilo do
knihoven. Dr. Beneš jí obvykle nosil plnou objemnou aktovku, později, ze zdravotních důvodů,
plný batoh na zádech. Musím zdůraznit, že jsem
nikdy předtím a asi ani potom nepoznal biologa
s takovým rozhledem po vědecké literatuře, od
chemie a fyziky přes různé biologické obory po
filosofii, jaký měl Dr. Beneš. Jsem také rád, že mě
Dr. Beneš během aspirantury od začátku hojně
posílal na relevantní vědecké konference a metodické kursy po tehdejším Československu (do ciziny jsem se dostal až po jejím ukončení), mimo
jiné na legendární Cytologické dny. Výsledkem
mého studia pod jeho vedením se staly čtyři společné publikace.
Naše cesty se rozdělily, když jsem z ÚEB přešel
v roce 1985 zpátky na dnešní katedru experimentální biologie rostlin PřF UK a Dr. Beneš o něco
později odešel do nově budovaného biologického
centra akademie věd v Českých Budějovicích.
Tam se v polistopadové době aktivně zúčastnil
budování tehdejší Biologické (dnes Přírodovědecké) fakulty vznikající Jihočeské univerzity, habilitoval se na této univerzitě a stal se tam profesorem. Na přelomu století jsem pak měl možnost,
z popudu prof. Beneše, být v Budějovicích opakovaně členem komisí při bakalářských zkouškách
a obhajobách bakalářských a diplomových prací.
Mohl jsem tak občas pozorovat zblízka jeho pedagogické a organizátorské působení na fakultě.
Jsem dnes v jeho tehdejším věku a znovu před
ním hluboce smekám. Připomenu zde čtyři vydání
jeho vynikajícího skripta Úvod do biologie buňky
a také jeho oblibu u studentů. Na konci života
prof. Beneš přednášel metodologii a filosofii vědy
na budějovické Teologické fakultě. Občas se v té
době zastavil u mě na katedře, vždycky nečekaně, na kus řeči a na čaj, a zase s batohem odešel
za svým dalším programem. Začátkem roku 2006
jsem ho tak uviděl naposled.
Profesor Beneš byl nezapomenutelný člověk,
i když nebylo vždy jednoduché s ním vycházet.
15
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
Měl většinou dost vyhraněné názory na věci i na
lidi, a i když byl přístupný diskusi, dokázal být
i značně tvrdohlavý. Nebylo také lehké zvyknout
si na jeho osobitý, byť v podstatě vlídný humor.
Člověk si ale jako jeho podřízený nebo kolega
mohl být jist, že se vůči němu nedopustí žádné-
ho „podrazu“. Vzpomínám si na mnohé jeho památné výroky. Některé zde dobře nelze citovat,
ale jeden připomenu: člověk si musí v životě stanovit hierarchii hodnot a podle ní jednat. Jsem
přesvědčen, že se sám vždy snažil touto zásadou
řídit a na předním místě v jeho hierarchii hodnot
byla pokora.
Karel Beneš - Antonín Dvořák buněčné biologie
Zdeněk Opatrný
Ten příběh je znám asi v celém kulturním světě.
Řeznický synek, obdařený neočekávaným a nepraktickým nadáním, umanutý a houževnatý –
a díky tomu nakonec mimořádně úspěšný nikoliv
jako velkouzenář, ale jako skladatel. Ale odkaz
předků se u Antonína Dvořáka zase tak zcela
nevytratil. Máme–li věřit jeho životopiscům, po
celý život si udržoval i některé vlastnosti charakteristické spíš pro tu kariéru předpokládanou:
tvrdohlavost, nechuť k oficialitám, přímočarost.
A také tělesnou konstrukci „pořádného chlapa“.
Kdo znáte životní příběh profesora Karla Beneše,
neubráníte se srovnání. Pocházel z prachatické
řeznické rodiny, tohle chlapské povolání provozovali nejen jeho otec, ale i strýc. A kdo jste se kdy
s Karlem setkali osobně ještě v době jeho životního optima (a to trvalo slušně dlouho), klidně
jste si mohli představovat, jak omráčí vola pěstí.
Byl vždy prvním, na koho jsme se obraceli při
všech náročných akcích stěhování apod. Nejen,
že vládl silou, ale i fortelem a všichni ho poslouchali na slovo. Nepotrpěl si na oficiality, včetně
onoho profesorského oslovení. Svoji „zemitost“
demonstroval rád a v mnohém. Většina z nás,
kteří jsme ho znali, si ho představí v pohorkách,
manšestrákách a s batohem na zádech. A jen
málokdo z náhodných známých tušil, jak je vzdělaný, dobrý chemik, neuvěřitelně sečtělý, orientující se ve filozofii i ve výtvarném umění a vnímavý k lidským osudům svých blízkých.
Nepatřil jsem k žákům Karla Beneše. Propásl
jsem první „nástupní termín“ tzv. stipendistů
v roce 1962, v němž, v souladu s dobou politického tání, ČSAV po dlouhé době získala mzdové
fondy pro svoje omlazení. A do ÚEB tak přišlo 12
studentů ze staršího ročníku na stipendijní pobyty. S Karlem Benešem pracovala i moje pozdější
manželka. To úzké, tedy i formální sblížení nastalo o řadu let později, když se koncem šedesátých
let po náhlém úmrtí mého prvního šéfa Dr. Zdeňka Landy rozpadl jeho tým. Část kolegů se začala
stěhovat do nově budovaného Ústavu molekulární
biologie rostlin v Českých Budějovicích. Já jsem
byl zařazen do kolektivu tvořeném trojicí Ing.
Kamínek, Dr. Luštinec a Dr. Beneš. Formálním
vedoucím byl Jirka Luštinec, dominantní rukou byl
stratég Kamínek. Ale nezáviďme mu, kormidlovat
takové dva samorosty, jakými tehdy byli Beneš
a Opatrný, bylo takřka nemožné. A naopak – neochota být manipulován nás dva s Karlem trvale
sbližovala lidsky i pracovně.
Spojovalo nás i specifické pracovní prostředí. Kdo
někdy navštívil komplex mojí bývalé explantátové
laboratoře ÚEB ve Vokovicích, musel mít pocit
členěné maringotky nebo spacího vagonu. Žádná
z místnosti nepřesahovala plochu několika čtverečních metrů. Karel naopak proslul schopností
vytvořit obdobné doupě z každé přidělené místnosti – ať v Praze, či v Budějovicích. Začínal
v Dejvicích s laboratoří ve skleníkové kóji. Ve Vokovicích pomocí pár kusů nábytku a nepřeberného množství knih rychle vytvořil bludiště, v jehož
dílčích koutech pak pokusničil a přemýšlel. Jako
zázrak nám vždy připadalo, že se ve svém prostředí dokonale orientoval a vždy neomylně sáhl
po té pravé knize či separátu. Jeho laborantka,
paní Soňa Blažková byla dívčí drobounké,
štíhlounké a tvrdě vycepované. Uličkami jeho bludiště skvěle proplouvala. Léta s Karlem, i díky své
optimistické povaze, přežila v dobrém duševním
zdraví a ve vzájemném pochopení.
Nemáme s Karlem mnoho společných publikací,
spíš jen různých konferenčních sdělení, tedy referátů, dochovaných v podobě abstrakt. Konservativního Karla příliš nelákal můj pokusný materiál –
ony obtížně definovatelné, blebtavé kalusové či
buněčné kultury, které se jeho tehdejšími technikami příliš snadno hodnotit nedaly. Prostě, není
16
Akce
ČSEBR: osobnosti
8. SeminářKarla
- Karel
Beneš
Vzpomenutí
Beneše
nad slušnou normální rostlinu, nejlépe pak její
kořen. Ale i to málo mi stačilo k nahlédnutí do
Karlovy experimentální kuchyně, způsobu jeho
práce, sbíraní i interpretace výsledků. Pod co se
KB podepsal, na tom se dala budovat pyramida.
Precisní protokoly, dostatečná opakování, sofistikované křížové kontroly. Ne každý měl na takovou práci nervy, ne každý byl schopen ji docenit.
Kdepak stvořit si lákavou hypotézu a pak do ní
cíleně dosazovat třebas „trochu upravené“ výsledky. Kdepak dělat ramena na konferencích
a nemít pro to dostatek podkladů. Kdepak spoléhat se na tradované jistoty jiných týmů. Jen namátkou vzpomínám na období, kdy Karel již pracoval v ÚMBRu v Budějovicích a ověřoval spolehlivost prvních transgenních technik resp. jejich
produktů. Jako jeden ze základních histochemických „markerů“ byla používána GUS aktivita. Co
je modré, to transgenní. Jenže precisní Beneš
tvrdohlavě nacházel různou míru onoho nespecifického pozitivního značení i u netransformova-
ných kontrol. Není divu, že méně trpěliví či méně
kritičtí kolegové „molekulárníci“ z něj byli jurodiví.
Pro svoji nekompromisnost i přímočarost na jedné
straně a neochotu angažovat se v politickém vlání
na straně druhé, měl Karel celoživotně nemálo
„nesympatizantů“. I proto se mu některé cesty –
a to nejen „za bolševika“ – uzavřely. K jeho lítosti
a k naší škodě to byla i pedagogická práce na
pražských vysokých školách. Přednášet studentům byla jeho láska, leč dostal se k ní až hodně
pozdě a teprve v Budějovicích. Nechť mi to moje
rodná katedra odpustí, ale soudím, že měla
skousnout některé čistě osobní výhrady a nabídnout doktoru Benešovi svoji půdu. Vím, že by
takové místo velmi rád přijal a věnoval se studentům s plným nasazením.
Seminář k jeho výročí byl tak určitou splátkou i na
tento velký dluh.
17
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
18
Akce
ČSEBR: osobnosti
8. SeminářKarla
- Karel
Beneš
Vzpomenutí
Beneše
Karel Beneš a spolková činnost
Jaroslava Dubová
Obr.1: Podpisy zakládajících členů sekce cytologie, anatomie a embryologie ČSBS
Obr. 2: Profesor Karel Beneš na Sympoziu Progress in Basic, Applied and Diagnostic Histochemistry
v Brně v roce 2002 s dárkem ČSEBR k jeho 70. narozeninám.
19
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
Obr. 3: Profesor Karel Beneš na Sympoziu Progress in Basic, Applied and Diagnostic Histochemistry
v Brně v roce 2002 s dr. Jaroslavou Dubovou a dr. Tomášem Soukupem.
20
Akce
ČSEBR: osobnosti
8. SeminářKarla
- Karel
Beneš
Vzpomenutí
Beneše
Připravujeme Bibliografii a rukopis pamětí Karla Beneše
Jana Opatrná
Od lednového SEMINÁŘE v roce 2013 se podařilo udělat pokrok v dokumentaci života i práce prof. Beneše. Prvním podnětem byl příslib doc. Hermanna, že je možno uvažovat o publikaci článku, příp. uložení bibliografie v rámci časopisu Dějiny věd a techniky (Historický ústav AV).
S pomocí četných kolegů se podařilo sestavit snad téměř kompletní bibliografii prací autora. Mé velké
díky patří zejména doc. Čiamporové, Dr. Kamínkovi, doc. Dubové, prof. Erdelské, doc. Machulovi a Dr.
Reňákovi, kteří byli ochotni hledat chybějící citace a kontaktovat mne. Doc. Krekulemu a doc. Kutíkovi
děkuji za revizi citací a zdrojů. Pokud jsem ještě někoho opomněla, promiňte. V této době je seznam
prací hotov a čeká jen na konečnou formální úpravu podle požadavků redakce.
Na podzim 2013 mě kontaktoval Dr. Vojtěch Beneš s tím, že rodina má rukopis otcových pamětí, který
je ochotna postoupit širší veřejnosti, neboť se domnívá, že to tak i otec zamýšlel. Popisuje zde běh svého života od útlého dětství až do důchodového věku. Psal to v době, kdy věděl, že už mu mnoho času
nezbývá. Je tam jistě hodně z jeho profese, velmi zajímavé jsou kapitoly o jeho dvou zahraničních stážích v Německu a v USA, o kterých mluvil jen velmi málo. Píše o svých učitelích Němcovi a Hršelovi, samozřejmě líčí svoje nové aktivity v Českých Budějovicích s obdobími nadějnými i nelehkými. Pro mě překvapivě, je to celé psáno jako velmi otevřená výpověď věřícího člověka, který se v různých etapách života stýkal s lidmi stejné víry a účastnil se církevních setkání. Také jsou tam části věnované rodině,
manželce Věře a dětem. Těžko vše krátce charakterizovat. Jedná se o unikátní dokument o úskalích života, které potkaly věřícího vědce v socialistické společnosti a po převratu. Je to skvěle napsané s autorovou věcností, ale i osobními pocity a přístupy.
Rukopisu se ujal doc. Machula z Teologické fakulty JČU, posledního Benešova působiště. Nyní se přepisuje pro vydání v nakladatelství fakulty. V knížce by měla být uveřejněna i bibliografie, a texty doplněny
několika obrázky a dokumenty. Myslím, že pokud se vydání povede, bude to pěkné završení naší vzpomínky na českého předního a prvního rostlinného molekulárního biologa.
Prosím vás, kolegyně a kolegové, pokud budete mít nějaké připomínky či nové nápady, kontaktujte
mne. Také by byla vítána finanční podpora pro realizaci vydání knížky. Děkuji vám.
21
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
Fotografické připomenutí semináře
Jana Opatrná
Jana Opatrná přednáší.
V popředí rodina Karla Beneše – manželka Věra se syny Vojtěchem a Tomášem a vnukem.
22
Akce
ČSEBR: osobnosti
8. SeminářKarla
- Karel
Beneš
Vzpomenutí
Beneše
Pozorné auditorium. 1 – Lubomír nátr, 2 – Jaromír Kutík, 3 – Frideta Seidlová, 4 – Ilja Tom Prášil, 5 –
Jan Krekule, 6 – Alexander Lux, Olga Votrubová, 8 – Ivana Macháčková, 9 – Lubomír Adamec, 10 –
Zdeněk Opatrný, 11 – Lukáš Fischer, 12 – Jaroslava Dubová, 13 – Jiří Šantrůček.
Lubomír Nátr přednáší.
23
Akce ČSEBR: 8. Seminář - Karel Beneš
Vnitrobuněčná a membránová pohyblivost přenašečů auxinu
Jan Petrášek
Rostlinný hormon auxin je typický svým účinkem na mnoho morforegulačních dějů odehrávajících se
v průběhu ontogeneze rostlin. Jeho mechanismus účinku zahrnující specifickou degradaci transkripčních
regulátorů je dnes poměrně dobře poznán. V tomto mechanismu hraje jednu z klíčových rolí aktuální
koncentrace auxinu v buňkách. Ta je průběžně ustavována řadou mechanismů zahrnujících auxinovou
biosyntézu, metabolismus a transport. V tomto příspěvku jsem se zaměřil na vnitrobuněčnou distribuci
membránových přenašečů auxinu u rostlin a hlavně na to, jak ji u nás v laboratoři studujeme metodami
fluorescenční in vivo mikroskopie a spektroskopie v buňkách tabáku. Výsledky posledních dvou let ukazují, že přenašeče auxin do buněk a z buněk využívají odlišné dráhy váčkového transportu závislého na
cytoskeletu. Vstup a výstup auxinu je tak regulován do určité míry nezávisle. Věnujeme se i stanovování
pohyblivosti auxinových přenašečů přímo v plazmatické membráně nově zavedenou metodou fluorescenční spektroskopie. I zde je vidět, že přenašeče auxinu dovnitř a ven mají pohyblivost odlišnou
a i zde se pohyblivost těchto přenašečů od sebe odlišuje.
Fakt, že celkový transport auxinu přes plazmatickou membránu je u tabákových buněk jen naprosto
marginálně ovlivněn po aplikaci cytoskeletálních drog naznačuje, že auxin nesený membránovými váčky
a zřejmě i dynamika přenašečů v membráně nepředstavuje významnější příspěvek k celkové bilanci toku
auxinu přes membránu. Protože ani dnes stále přesně nechápeme mechanismus jakým je auxin prostřednictvím membránových přenašečů přenášen, jsou snad naše výsledky skromným příspěvkem na
cestě k tomuto poznání.
24
Akce
ČSEBR: osobnosti
2. Den fascinace
rostlinami
Vzpomenutí
Karla Beneše
Den fascinace rostlinami v ČR v roce 2013: podruhé a dvakrát větší
Jan Kolář
Osmnáctého května 2013 se konala celosvětová populárně-vědecká akce Den fascinace rostlinami, kterou vyhlásila Evropská společnost pro rostlinnou biologii (European Plant Science Organisation, EPSO).
Cílem projektu je seznámit veřejnost s významem rostlin pro lidstvo, s rostlinnou biologií i s prací vědců,
kteří svět rostlin zkoumají.
První ročník Dne fascinace rostlinami proběhl loni a zúčastnilo se ho 39 států. Do letošního druhého ročníku se už zapojilo 54 zemí z pěti kontinentů. Stovky pořádajících institucí zorganizovaly úctyhodných
988 akcí pro veřejnost od dětí až po seniory.
A jak vypadal letošní Den fascinace rostlinami v České republice? Ve srovnání s předchozím ročníkem se
ho zúčastnilo téměř dvakrát více institucí – univerzity, výzkumné ústavy, botanické zahrady, muzea,
soukromé firmy, střední školy, správy chráněných krajinných oblastí i neziskové organizace spojené
s rostlinami. Organizátoři připravili oproti loňsku dvojnásobně bohatý program – celkem 30 akcí, které
se konaly mezi 13. a 31. květnem v devíti krajích ČR.
Nabídka aktivit byla pestrá a každý milovník rostlin si mohl vybrat, co bylo jeho srdci nejbližší. Program
zahrnoval botanické exkurze na vzácné lokality i za městskou vegetací, prohlídky skleníků a venkovních
expozic v botanických zahradách, dny otevřených dveří v laboratořích vysokých škol a výzkumných ústavů nebo interaktivní expozice o životě rostlin. Jednotlivé programy byly určeny nejen dospělým, ale také
dětem, středoškolským studentům či rodičům s dětmi.
Jako národní koordinátor letošního ročníku považuji za velmi pozitivní, že se podařilo Den fascinace rostlinami dostat kromě velkých měst (Praha, Brno, Hradec Králové, Olomouc, Plzeň a další) také do mnoha
menších měst a obcí.
Český Den fascinace rostlinami 2013 organizovaly na celostátní úrovni Evropská společnost pro rostlinnou biologii, Česká společnost experimentální biologie rostlin, Česká technologická platforma rostlinných
biotechnologií „Rostliny pro budoucnost“ a Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR, v. v. i. Den
fascinace rostlinami se konal pod záštitou Ing. Petra Bendla, ministra zemědělství ČR. Více informací
najdete na webu www.plantday12.eu/czech.htm.
Česká společnost experimentální biologie rostlin spolupořádala v rámci Dne dvě akce. Tou první byl celostátní seminář k 80. narozeninám Ing. Miroslava Kamínka, CSc., nazvaný „Cytokininy: od objevu k poznání jejich funkcí a k praktickému využití“. Přední odborníci zde seznámili účastníky s historií i s novými
objevy ve výzkumu rostlinných hormonů cytokininů.
Druhou akcí byla „Expedice na Ostrov rostlin“. Tato pomyslná objevitelská výprava za rostlinnou biologií
se odehrávala v příjemném prostředí Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Program byl
plný interaktivních prezentací, chemických pokusů, promítání časosběrných videí rostlin či komentovaných prohlídek skleníků a venkovních expozic botanické zahrady. Děti si mohly navíc zahrát hru „Po stopách zmizelého přírodovědce“, najít na konci její trasy tajemný strom a získat malou rostlinnou odměnu.
Akce přilákala během dvou dnů přes 1 600 návštěvníků.
25
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
9. celostátní seminář Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK,
ČSEBR a Ústavu experimentální botaniky AVČR věnovaný 80. narozeninám
Miroslava Kamínka: Cytokininy: od objevu k praktickému využití
Na semináři byly prezentovány zajímavosti z historie objevování cytokininů. Celostátní seminář byl věnovaný 80. narozeninám Ing. Miroslava Kamínka, CSc., který zavedl výzkum cytokininů v České republice
a pracoval v laboratoři objevitele cytokininů prof. Skooga. Seminář byl určený zejména odborné veřejnosti, ale i nadšeným zájemcům o biologii rostlin - seminář byl pořádán v rámci celoevropské akce pořádané EPSO: Den fascinace rostlinami 2013.
Seminář především přinesl nejnovější poznatky ve studiu zapojení cytokininů do regulace buněčného
dělení, diferenciace a senescence, jejich intenzivním využití v rostlinných biotechnologiích a využití cytokininů v zemědělství i farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Pod roušku tajemství působení těchto
látek nás nechali nahlédnout přední vědci oboru z různých pracovišť v ČR, žáci a spolupracovníci Miroslava Kamínka, z nichž někteří se výzkumu cytokininů věnují již několik desetiletí: kromě Miroslava Kamínka vystoupili kolegové z Olomouci - Miroslav Strnad, Karel Doležal a Lukáš Spíchal z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a centra Haná, kolegové z ÚEB AV ČR z Prahy - Radomíra Vaňková, Václav
Motyka a Petre I. Dobrev, a kolegové z Brna - Břetislav Brzobohatý, Jan Hejátko a další. Seminář vedli
Jana Albrechtová a Lubomír Nátr.
Slovy Miroslava Kamínka:
"Zjištění, že floémové exudáty mohou indukovat dělení parenchymatických buněk v hlízách bramboru
(Haberlandt 1913) vedlo po více než čtyřiceti letech v laboratoři Prof. Skooga (1955) k objevu cytokininů, které v úzké kooperaci s dalšími fytohormony, zejména auxiny, jsou zapojeny do řízení základních
vývojových procesů rostlin a jejich reakcí na změny podmínek prostředí. Biologické účinky cytokininů,
hlavně jejich specifické působení na iniciaci a růst kořenů a prýtů, zpomalení stárnutí a zesilování sinků,
se ukázaly jako velmi slibné pro zvyšování produktivity rostlin. To vedlo vedle vývoje vysoce účinných
syntetických cytokininů zejména k intenzívnímu studiu biosyntézy, metabolismu a signalizace přirozených cytokininů umožňující cílenou regulaci jejich hladin a přenosu signálu na molekulární úrovni. Právě
v těchto oblastech bylo v posledních letech dosaženo významného pokroku na kterém se výrazně podíleli též vědci a studenti z ČR. Seminář umožní řadě z nich seznámit nás s jejich přínosem k výzkumu této
zajímavé skupiny rostlinných hormonů."
Jana Albrechtová
Program semináře
13:45–14:25
Miroslav Kamínek (ÚEB AV ČR Praha): Cytokininy: Stále aktuální příběh
14:25–14:40
Petre I. Dobrev (ÚEB AV ČR Praha): Kam dospěl vývoj analytických metod rostlinných hormonů
14:40–14:55
Václav Motyka (ÚEB AV ČR Praha): JSOU cis-ZEATINY OUTSIDERY MEZI CYTOKINI-
15:20–15:40
Břetislav Brzobohatý (Biofyzikální ústav AV ČR a MENDELU Brno): Cytokininy: Nové
15:40–16:00
Radomíra Vaňková (ÚEB AV ČR Praha): Úloha cytokininů v odezvě na abiotické a
NY?
role pro starý hormon
biotické stresy
26
Akce
ČSEBR: osobnosti
9. SeminářKarla
- Miroslav
Kamínek
Vzpomenutí
Beneše
16:00–16:15
Ondřej Novák (Laboratoř růstových regulátorů PřF UP a ÚEB AV ČR, Centrum regionu
Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Olomouc): Nové analytické přístupy při stanovení fytohormonů
16:15–16:30
Jan Hejátko (MU Brno): Hormonal regulation of plant development - omics and systems biology approaches
16:50–17:10
Lukáš Spíchal (Laboratoř růstových regulátorů PřF UP a ÚEB AV ČR, Centrum regionu
Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Olomouc): Nové generace cytokininových derivátů a jejich cílené použití v regulaci cytokininového statutu rostlin
17:10–18:00
Miroslav Strnad (Laboratoř růstových regulátorů PřF UP a ÚEB AV ČR, Centrum regi-
onu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Olomouc): Cytokininy ale
i léčí, omlazují a obecně srší nepřeberným množstvím biologických aktivit
Cytokininy: Stále aktuální příběh
Miroslav Kamínek
Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha
Příběh cytokininů (CK) jako samostatné skupiny
rostlinných hormonů není možné obsáhnout
v jednom krátkém článku. Zaměřím se proto
zejména na období krátce po identifikaci kinetinu
a zjištění přítomnosti CK v tRNA, kdy jsem pracoval v laboratoři profesora Skooga (1969 a 1970)
na universitě v Madisonu (Wisconsin, USA).
Objev a následující výzkum CK v mnohém připomíná příběh auxinu. Existence obou rostlinných
hormonů byla predikována na základě působení
látek produkovaných rostlinami na dělení, resp.
dlouživý růst buněk, a jejich chemická struktura
byla stanovena analýzou biologicky vysoce aktivních extraktů, resp. produktů, živočišného původu. Navíc se jedná o dvě základní skupiny fytohormonů, které jsou esenciální pro iniciaci dělení
a diferenciace rostlinných buněk.
Za první experimentální indikaci existence CK lze
považovat zjištění „intelektuálního aristokrata“
Gottlieba Haberlandta (1913), dle kterého lze
iniciovat dělení buněk v rostlinných pletivech prostých floému působením látek přítomných v pletivech obsahujících floém. I když již Haberlandt
(1921) uvažoval, že se jedná o látku (látky) hormonální povahy vznikající při poranění pletiv,
k identifikaci aktivního faktoru došlo až po padesáti letech v laboratoři prof. Skooga. Ten dospěl
k této problematice při studiu iniciace tvorby a
stimula ce
růstu
postra nních
pupenů
ve stonkových řízcích tabáku působením chemických faktorů (Skoog a Tsui, 1948). Při pokusech
o kontinuální kultivaci pletiv tabáku in vitro testovali v jeho laboratoři mj. přidání kokosového mléka jako zdroje biologicky aktivních látek (van
Overbeek, 1941) do kultivačních medií. Pokusy
o identifikaci látky (látek) stimulující buněčnou
proliferaci z tekutého i pevného endospermu kokosových ořechů však nebyly úspěšné. Na dalším
„lovu“ na aktivní látky se významně podílel nově
příchozí post-doktorand Carlos O. Miller. Zjistil, že
hledaná látka je přítomna též v extraktu z kvasnic
a obsahuje purinovou strukturu. Při následném
testování různých derivátů purinu a potenciálních
zdrojů purinových látek byla zaznamenána vysoká
aktivita v extraktech starých, nebo autoklávováním částečně degradovaných preparátů DNA. Extrakcí autoklávovaním „zestárlého“ roztoku DNA
z mlíčí sledě n-butanolem a čištěním extraktu na
koloně katexu (Dowex 50) byl 21. prosince 1954
získán krystalický preparát hledané látky, která
dostala triviální název kinetin (Miller et al.,
1955a). Na základě elementární analýzy, chemických a fyzikálních vlastností aktivní látky byla predikována její chemická struktura jako
6-furfurylaminopurin a ve spolupráci s laboratoří
Prof. Stronga provedena syntéza (Miller et
al.,1955b). I když kinetin byl považován za artefakt vznikající spontánně v preparátech DNA
z deoxyadenosinu (Hall a DeRopp, 1955) jeho
objev a dostupnost umožnily výzkum biologických
funkcí CK a jejich využití v rostlinných biotechnologiích.
Poměrně
snadná
syntéza
N6-modifikovaných derivátů adeninu reakcí
6-chlorpurinu s odpovídajícím aminem substituen27
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
tu urychlila přípravu řady derivátů CK a stanovení
závislosti biologické aktivity na chemické struktuře (Skoog et al., 1967). První přirozený CK, trans
-zeatin (trans-Z), byl izolován z nezralých semen
kukuřice a jeho struktura byla potvrzena syntézou (Letham et al., 1964).
V identifikaci prvních přirozených auxinů a CK
existují zajímavé paralely. Struktury prvních dvou
izolovaných auxinů (auxin a a auxin b) publikované Köglem (1933), neobsahovaly indol, byly
velmi komplexní se nepodařilo se je potvrdit.
Struktura přirozeného auxinu kyseliny indolyl-3octové označené jako „heteroauxin“ („odlišný“
auxin), byla v téže laboratoři určena o rok později (Kögel et al., 1934). Obdobně jako první
„přirozený“ CK byla identifikována N,N‘difenylmočovina na základě analýzy aktivních
preparátů z kokosového mléka (Schantz a Steward, 1955). Izolaci se nepodařilo opakovat a
pozdější „detektivní“ pátrání Jacobse (1979) naznačilo, že při extrakci nejspíše došlo ke kontaminaci extraktu v použitém továrním zařízení sloužícím mj. k výrobě herbicidů.
Úloha cytokininů v řízení morfogeneze rostlin
Objev kinetinu umožnil vývoj plně syntetických
medií pro kontinuální kultivaci rostlinných pletiv
in vitro. S cílem optimalizovat systém pro testování biologické aktivity CK a jejich interakce/
kooperace s dalšími biologicky aktivními látkami
(zejména s auxiny) bylo v laboratoři prof. Skooga
podstatně zdokonaleno Whiteho medium (White,
1943).
Při
použití
zdokonaleného
(„revised“,“MS“) media byla několikanásobně
zvýšena produkce čerstvé i suché hmoty kalusových pletiv tabáku (Murahige a Skoog, 1962). Na
jeho vývoji se podílela též doktorandka Elfriede
Linsmaier (viz „Acknowledgement“), provdaná
Bednarová. Ta je později zjednodušila a optimalizovala jeho organickou část (Linsmaier a Skoog,
1965). V praxi je nejčastěji používána minerální
část MS media doplněného o organické složky
podle Linsmaier a Skooga, což bohužel často
není uváděno v citacích. Obě media jsou komerčně dostupná a široce využívaná. Patří
k nejvíce citovaným publikacím v rostlinné biologii (citovanost dle WOS k 14.2. 2014: Murashige
a Skoog 37 015x, Linsmaier a Skoog 2 911x).
Dostupnost chemicky plně definovaného media
umožnila vymezit závislost iniciace a stimulace
růstu kořenů a prýtů na koncentračním poměru
auxinů a CK (Skoog a Miller, 1957) a vyvrátit tak
h ypo téz u
J.
Sa ch se
o
spe ci fi c k ý ch
„organogenních“ látkách (viz Went a Thimann,
1937). Aplikace různých poměrů auxinu a CK
umožnila regenerovat rostliny ze somatických
buněk a experimentálně prokázat jejich totipotenci. Tyto poznatky našly široké využití v rostlinných
biotechnologiích. Jejich význam lze jen stěží docenit.
Cytokininy v tRNA
K dalšímu rozvoji výzkumu CK přispělo rozluštění
genetického kódu a sekvenování individuálních
tRNA interagujících s kodony specifickými pro
jednotlivé aminokyseliny. Vzhledem k tomu že
molekuly tRNA jsou přepisovány přímo z DNA
„přečtení“ sekvence první tRNA (specifické pro
alanin) umožnilo odvodit primární strukturu prvního genu (Holley et al., 1965). Molekuly tRNA
jsou post-transkripčně modifikovány a identifikace
modifikovaných nukleotidů značně komplikovala
stanovení primárních struktur jednotlivých tRNA.
Překvapivě byl ve dvou tRNASer izolovaných z
kvasinek zjištěn isopentenyladenosin (iPR)
(Zachau et al., 1966), který byl již dříve identifikován jako vysoce aktivní CK (Hamzi a Skoog,
1964). Postupně byla přítomnost CK zjištěna
v tRNA různých organizmů od mykoplasmy po
člověka a to vždy ve strategické poloze vedle 3’
konce antikodonu (viz
Skoog a Armstrong,
1970).
Objevem výskytu CK nukleotidů jako integrální
složky některých tRNA začala nová etapa výzkumu CK. Během svého pobytu v laboratoři Prof.
Skooga jsem měl možnost se na ní podílet. Tehdejší metodické možnosti jsou s dnešními zcela
nesrovnatelné. Náročným bylo zejména získání
dostatečného, tj. gramového, množství nefrakcionované tRNA zvláště při analýze rostlinných materiálů. Např. při extrakci pšeničné tRNA jsme
vycházeli z 10 kg sušených klíčků. Po odstranění
tuků a extrakcích v různých systémech, chromatografii na DEAE celulóze byla tRNA enzymaticky
hydrolyzována a získaná směs nukleosidů byla
frakcionována na koloně LH20 Sephadexu. Frakce obsahující jednotlivé nukleosidy byly čištěny
opakovanou papírovou chromatografii. Struktury
isolovaných nukleosidů byly stanoveny na základě
porovnání jejich chromatografických vlastností,
UV a MS spekter se syntetickými standardy.
V pšeničné tRNA jsme zjistili přítomnost iPR a cisribosylzeatinu jakož i jejich 2-metylthioderivátů
(Burrows et al., 1970). Dnes, díky metodickému
pokroku za uplynutých 43 let, by k podobné analýze stačilo méně než 1 g klíčků.
28
Akce
ČSEBR: osobnosti
9. SeminářKarla
- Miroslav
Kamínek
Vzpomenutí
Beneše
Funkce cytokininů v tRNA
Zjištění, že CK jsou integrálními složkami některých tRNA nastolilo otázky týkající se biosyntézy
a mechanizmu působení CK: (1) jsou volné CK
produkty degradace tRNA? (2) je hormonální
působení volných CK spojeno s jejich inkorporací
do tRNA, které mohou být touto cestou aktivovány? Prof. Skooga zajímala především druhá otázka. Bylo zřejmé, že pokud jsou volné CK inkorporovány do tRNA může jít pouze o přenos jejich
N6-substituentu na adenosin vedle antikodonu ve
finální fázi maturace transkribované pre-tRNA. Po
inkubaci kalusových pletiv tabáku v mediích obsahujících iPR a trans-ZR radioaktivně značených
na postranním řetězci jsme však, na rozdíl od
inkubace se značenou kyselinou mevalonovou,
nezaznamenali radioaktivitu v tRNA. To znamenalo, že volné a v tRNA integrované CK jsou syntetizovány odlišnými cestami. Vzhledem
k původní hypotéze to bylo zklamání a (bohužel)
další výzkum v tomto směru nepokračoval.
Po návratu domů jsem srovnáním tehdy omezených poznatků o biologické aktivitě různých cytokininů a jejich výskytu v tRNA různých organizmů
došel k hypotéze, dle které v průběhu evoluce
rostlin došlo k rozlišení funkcí CK v hormonálních
regulacích a v proteosyntetickém aparátu. Hydroxylace terminálního metylu iPR v tras, resp. cis
poloze, umožnila rozlišit hormonálně funkční
trans-Z od cis-Z, který jako složka tRNA zvyšuje
přesnost a rychlost čtení kódu, ale vyznačuje se
nízkou hormonální aktivitou (Kamínek, 1974,
1975, 1982, Kamínek et al., 1979). Tomu odpovídala i její absence v případě hypermodifikované báze Y (wybutosinu) nahrazující CK v tRNAPhe
(Barciszewska et al., 1981). Ve shodě s touto
hypotézou byla po téměř třiceti letech zjištěna
isoprenylace volných a v tRNA vázaných adenosin fosfátů specifickými isopentenyltransferázami
(Kakimoto, 2001, Takei et al., 2001) a jejich vliv
na akumulaci volného trans-Z a cis-Z (Miyawaki
et al., 2006). Dále byla prokázána oddělená biosyntéza trans-Z a cis-Z přes metylerytrio fosfát
(MEP) v plastidech, respektive kyselinu mevalonovou v cytoplasmě (Kasahara et al., 2004)
a potvrzena vyšší aktivita trans-Z ve srovnání
s cis-Z v řadě biotestů. Biologická aktivita ciszeatinů však není zanedbatelná a je možné, že
se uplatňují při udržování základních životních
procesů v nepříznivých podmínkách, kdy je
omezen růst prýtů (Gajdošová et al., 2011).
Nicméně isoprenoidní CK jsou s výjimkou Archaea součástí tRNA všech organizmů; tRNA byla
zřejmě fylogeneticky prvním zdrojem volných CK
v buňkách uvolňovaných při její metabolické degradaci.
Kam dospěl výzkum cytokininů?
V průběhu téměř šedesáti let uplynulých od identifikace kinetinu byly do značných detailů poznány
biologické funkce CK, cesty jejich biosyntézy, metabolismu a signalizace. V porovnání s auxinem
bylo objasnění biosyntézy CK usnadněno tím, že
probíhá jednou cestou společnou pro všechny
isoprenoidní CK, tj. připojením postranního substituentu k adenosinfosfátu, ať již volnému nebo
vázanému v tRNA (viz Frébort et al., 2011). Podobně k rozpoznání a přenosu CK signálu je využívána jednotná dvousložková histokinázová dráha jejíž receptory nemusí být pouze na plasmatické membráně (viz Gruhn a Hey, 2013), zatímco
na identifikaci auxinového signálu se podílí více
receptorových/koreceptorových systémů (Peer,
2013). To společně s poměrně vysokou chemickou stabilitou usnadnilo objasnění biosyntézy a
metabolismu CK, jejich působení na růst a vývoj
rostlin, zapojení do reakcí rostlin na změny podmínek prostředí i jejich praktické využití.
Velmi aktivně se na výzkumu CK podíleli (a podílejí) čeští vědci. Krátce po identifikaci kinetinu
byly v Biologickém ústavu AV ČR syntetizovány
jeho deriváty vyznačující se vyšší rozpustností ve
vodě a popsán jejich vliv na přerušení dormance
pupenů jabloně (Chvojka et al., 1961, Beneš et
al., 1965) a byl demonstrován akropetální transport kinetinu (Kamínek, 1965). Nelze opomenout
objev prvního enzymu zapojeného do metabolismu (degradace) CK (Pačes et al., 1971). Velký
rozmach výzkumu CK započal v osmdesátých letech minulého století rozvojem analytických metod, identifikací přirozených aromatických CK
a vývojem CK pro praktické aplikace (viz příspěvek prof. M. Strnada). Problematika CK je dnes
řešena na pracovištích Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Praze a Olomouci, University Palackého v Olomouci, Masarykovy university
a Mendelovu university v Brně a ve výzkumných
centrech (CEITEC Brno, Centrum regionu Haná
pro biotechnologický a zemědělský výzkum). Navazuje tak na tradici výzkumu vývoje rostlin započatou historicky prvním habilitovaným rostlinným
fyziologem, žákem Jana Evangelisty Purkyně, J.
Sachsem.
29
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
Osobní vzpomínky na profesora Folke Skooga.
Prof. Folke Skoog byl mimořádnou osobností. Měl
neobyčejný „čich“ na nosné problémy a vyznačoval se urputností při jejich řešení. Vedle objevných prací v oblasti CK se podílel mj. na objevu
funkce auxinu při stimulaci apikální dominance
(Thimann a Skoog, 1933), působení trijódbenzoové kyseliny na inhibici transportu auxinu
(Niedergang a Skoog, 1956) a jako první demonstroval regeneraci rostlin in vitro působením
auxinu na kalusová pletiva genetických nádorů
tabáku (Skoog, 1944).
V mládí byl vynikajícím sportovcem. Na olympiádě v r. 1932 v Los Angeles reprezentoval Švédsko v běhu na 1500 m. Mohl zvítězit nebýt toho,
že byl před cílem sražen z dráhy jiným běžcem.
Jak sám komentoval, byl to šťastný neúspěch.
Přispěl k tomu, že se dále plně věnoval vědě. Na
následující olympiádě v r. 1936 v Berlíně, kam
došel pěšky z Francie, byl jako host pozván na
hlavní tribunu, kde seděl několik řad za Adolfem
Hitlerem. Tam, podle jeho slov, propásl životní
šanci: „Byl jsem dobrý střelec a na tu vzdálenost
bych nemohl minout“.
Vyznačoval se přímočarým přístupem k řešení
problémů a sarkastickým humorem. Jen namátkou: O přímočarosti svědčí jeho poválečná návštěva Švédska, kde při prohlídce univerzitních
laboratoří potkal zajímavou studentku. Druhý
den se vrátil s nabídkou sňatku. Výsledkem bylo
šťastné manželství. V srpnu 1970 odpálili v noci
odpůrci války ve Vietnamu v ulici mezi botanickým a matematickým ústavem v Madisonu dodávku s výbušninami. Ráno jsme vyhrabali
z trosek zvonící telefon. Prof. Skoog volal
z konference v Indianě a ptal se co je s laboratoří. Když mu kolega sdělil, že laboratoř sice byla
ale již není, šel, podle pozdějších zpráv, do přednáškového sálu. Poklepal na rameno jednomu
z kolegů, se kterým se neměli moc v lásce: „
Hanzi, byla to nádherná trefa, ale chyba - já tam
nebyl“. Pravidelně jsme se scházeli v rámci Botanického ústavu u odpolední kávy, kde každý měl
svůj porcelánový hrnek. Při ukončení pobytu byl
hrnek označený jménem uživatele zavěšen na
trubku pod stropem laboratoře. Výbuchem byly
skoro všechny hrnky zničeny. Po návraty
z Indiany si prof. Skoog prohlédl zbylé hrnky a
konstatoval: “Tak jenom John, Elfriede a Dan
přežili – věděl jsem, že jsou ‘tvrďasové’ ”. Jet
s prof. Skoogem autem, které řídil, byl zážitek.
Jeli jsme z Madisonu na konferenci v Urbaně,
když za jednou z křižovatek se prof. Skoog optal:
„Nejeli jsme náhodou na červenou?“ Ze tmy na
zadním sedadle zazněl přiškrcený hlas Dr.
Schmidtové: „Ano jeli, stejně jako na těch dvou
předchozích!“. Po botanickém kongresu, který se
v r. 1969 konal v Seattlu, se zastavil v Madisonu
akademik Čajlachjan z Moskvy. Čajlachjana, který
zavedl koncept florigenu, si prof. Skoog velmi
vážil a provázel ho laboratoři. Když přišli k mému
stolu hovořili jsme bez tlumočení. Při odchodu
Čajlachjan uznale prohlásil, že jsem prvním dobře
rusky mluvícím Američanem kterého potkal. Druhý den mne prof. Skoog suše informoval: „Nechal
jsem jej při tom, ať má o nás dobré mínění“.
Prof. Skoog byl vynikajícím experimentátorem –
horší to bylo s jeho slovním projevem. Před odjezdem z Madisonu jsme byli s manželkou u Skoogů na večeři. Na otázku měl-li jsem s něčím po
příchodu do Madisonu problém jsem popravdě
odpověděl že jsem mu zpočátku ne zcela rozuměl. Obav mne zbavil až irský kolega John
Burrows, který po prvním dnu v laboratoři přišel
domů a řekl zděšené manželce: „Ann, jedeme
domů, svému profesorovi vůbec nerozumím“.
Skoog suše podotkl: “Dobře že nerozuměl, jinak
by opravdu odjel“. Popravdě, právě s Johnem
měli řadu výborných publikací. Prof. Skoog se
zúčastňoval symposií o růstových regulátorech,
která pořádal Ústav experimentální botaniky
v Liblicích. Po nich býval naším hostem v Praze.
Jednou trpěl déle trvajícími žaludečními potížemi.
Pomohl mu až čaj z kontryhelu, který mu připravila moje manželka. Shodou okolností jí tehdy přivezl dárek - parfém „White Witch“. Neodpustil si
poznamenat, že právě to ji mohlo inspirovat.
Literatura:
Amasino, R: 1955: Kinetin arrives. The 50th aniversary of a new plant hormone. Plant Physioiology 138:1177-1184, 2005.
Beneš J, Vereš K, Chvojka L, Friedrich A: New
types of kinins and their action on fruit tree species. Nature 206:830, 1965.
Burrows JW, Armstrong DJ, Kaminek M, Skoog F,
Bock RM, Hecht SM, Dammann LG, Leonard NJ,
Occolowitz J: Isolation and identification of four
cytokinins from wheat germ transfer ribonucleic
acid. Biochemistry 9:1867-1872, 1970.
Frébort I, Kowalska M , Hluska T, Frébortová J,
Galuszka: Evolution of cytokinin biosynthesis and
degradation. Journal of Experimental Botany 62:
2431-2452, 2011.
30
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
Gajdošová S, Spíchal L, Kamínek M. Hoyerová K,
Novák O, Dobrev PI, Galuska P, Klíma P, Gaudinova A, Žižková E, Hanuš J, Dančák M, Trávníček
B, Pešek B, Krupička M, Vaňková R, Strnad M,
Motyka V: Distribution, biological activities, metabolism and the conceivable function of ciszeatin-type cytokinins in plants. Journal of Experimental Botany 62:2827-2840, 2011.
Gruhn N, Heyl A: Updates of the model and evolution of cytokinin signaling. Current Opinion in
Plant Biology 16:569-574, 2013.
Haberlandt G: Zur Physiologie der Zellteilung.
Sitzungsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaften. Phys.- Math. Klasse.
CI:318-345, 1913.
Haberlandt G: Zur Physiologie der Zellteilung –
Über der Auslösung von Zellteilungen durch
Wundhormone als Erreger von Zelteilungen. Beiträge zur Allgemeinen Botanik 2: 1-53, 1921.
Hall RH, De Ropp RS: Formation of 6furfurylaminopurine from DNA breakdown products. Journal of American Chemical Society
77:6400, 1955.
Hamzi HQ, Skoog F: Kinetin-like-growthpromoting activities of 1-sbstituted adenines (1benzyl-6-aminopurine and 1-(dimethylallyl)-6amino-purine). PNAS USA 51:76-83.
Holley RW, Everett GA, Madison JT, Zamir A.:
Nucleotide sequences in the yeast alanine
transferr ribonucleic acid. Journal of Biological
Chemistry 240:2122–8, 1965.
Chvojka L, Vereš K, Kozel J: Effect of kinins on
growth of apple-tree buds and on incorporation
of radioactive phosphate. Biologia Plantarum
3:140-147, 1961.
Kamínek M: Mechanisms preventing the interference of tRNA cytokinins in hormonal regulation.
In: Wareing, PF (ed.) Plant Growth Substances
1982. Academic Press, London, pp. 215-224,
1982.
Kamínek M, Pačes V, Corse J, Challice JSD: The
effect of stereospecific hydroxylation of N6-(∆2isopentenyl)adenosine on cytokinin activity. Planta 145:239-245, 1979.
Kögl F, Erxleben H, Haagen-Smit AJ: Über ein
Phytohomon der Zellstreckung. Zur Chemie des
krystallisierten Auxins. V. Mitteilung. Zeitschift für
Physiologische Chemie 216:31-46, 1933.
Kögl F, Haagen-Smit AJ, Erxleben H: Über eines
neues Auxin („Heteroauxin“) aus Harn. XI. Mitteilung. Zeitschift für Physiologische Chemie 228:90103, 1934.
Linsmaier EM, Skoog F: Organic growth factor
requirements of tobacco tissue cultures. Physiologia Plantarum 18:100-127, 1965.
Miller CO, Skoog F, Okumura FS, von Saltza MH,
Strong MH: Kinetin, a cell division factor from
deoxyribonucleic acid. Journal of American Chemical Society 77:1392, 1956.
Miller CO, Skoog F, Von Saltza MH, Strong F: Isolation, structure and synthesis of kinetin, a substance promoting cell division. Journal of American Chemical Society 78:1375-1380, 1956.
Miyawaki K, Tarkowski P, Matsumoto-Kitano M,
Kato T, Sato S, Tarkowska D, Tabata S, Sandberg
G, Kakimoto T: Roles of Arabidopsis ATP/ADP
isopentenyltransferases and tRNA isopentenyltransferases in cytokinin biosynthesis. PNAS
103:16598-16603, 2006.
Jacobs WP: Plant Hormones and Development.
Cambridge University Press 1979 (ISBN 0 521
22062 9).
Murashige T, Skoog F: A revised medium for
rapid growth and bio assays with tobacco tissue
cultures. Physiologia Plantarum 18:100-127,
1965.
Kakimoto T: Identification of plant cytokinin biosynthetic gene as dimethylallyl diphosphate:ATP/ADP isopentenyltransferases. Plant and
Cell Physiology 42:677-685, 2001.
Niedergang E, Skoog F: Studies on polarity and
auxin transport in plants. I. Modification of polarity and auxin transport by tri-iodoibenzoic acid.
Physiologia Plantarum 9:60-73, 1976.
Kamínek M: Acropetal transport of kinetin in pea
stem sections. Biologia Plantarum 7:394-396,
1965.
Pačes V, Werstiuk E, Hall RH: Conversion of N 6(∆2-isopentenyl)adenosine to adenosine by enzyme activity in tobacco tissue. Plant Physiology
48:775-778, 1971.
Kamínek M: Evolution of tRNA and origin of two
positional isomers of zeatin. Journal of Theoretical Biology 48:489-492, 1974.
Kamínek M: Die Cytokinine and ihre Beziehungen
zu den Ribonucleinsäuren. Biologische Rundschau 13:137-151, 1975.
Peer WA: From perception to attenuation: auxin
signalling and responses. Current Opinion in Plant
Biology 16:561-568, 2013.
Shantz EM, Steward FC: The idetification of compound A from coconut milk as 1,3-diphenylurea.
31
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
Journal of American Chemical Society 77:63516353, 1955.
Skoog F: Growth and organ formation in tobacco
tissue cultures. American Journal of Botany
31:19-24, 1944.
Skoog F, Armstrong D: Cytokinins. Annual Review of Plant Physiology 21:359-384, 1970.
Skoog F, Hamzi HQ, Szweykowska A, Leonard
NJ, Carraway KL, Fujii T, Helgeson JP, Loeppky
RN: Cytokinin: structure/activity relationships.
Phytochemistry 6:1169-1192, 1967.
Skoog F, Miller CO: Chemical regulation of
growth of organ formation in plant tissues cultured in vitro. Biological action of growth substances, Symposium Society of Experimental Biology
11:118-131, 1957.
Skoog F, Tsui C: Chemical control of growth and
bud formation in tobacco stem fragments and
callus cultured in vitro. American Journal of Botany 35:782-787, 1948.
Takei K, Sakakibara H, Sugiyama T: Identification
of genes encoding adenylate isopentenyltransferase, a cytokinin biosynthesis enzyme, in Arabidopsis thaliana. Journal of Biological Chemistry
276:26405-26410, 2001.
Went FW, Thimann KV: Phytohormones. Macmillan, New York, 1937.
Zachau HG, Dütting D, Feldmann H: Nucleotide
sequence of two serin-specific transfer ribonucleic
acids. Angewandte Chemie 78:392-393, 1966
Ing. Miroslav Kamínek, CSc.
Curriculum vitae
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.
Oblast odborného zaměření: Hormonální regulace vývoje rostlin, mechanismy hormonální
homeostáze, metabolismus cytokininů.
Vzdělání:
Vysoká škola zemědělská v Praze (1954-56) a v Brně, (1956-59), (Ing., obor zahradnictví).
Československá akademie věd 1961-1965 (CSc. Obor rostlinná fyziologie).
Stáže a pobyty v zahraničí:
Lecturer, College of Agriculture and Forestry, Baghdad University, Mosul, Iraq (1965-1967).
Research associate společně s Prof. F. Skoogem a Prof. R. Bockem, Department of Botany and
Laboratory of Molecular Biology, University of Wisconsin, Madison, Wisconsin, USA (19691970).
Visiting Scientist, Plant Cell Research Institute of ARCO Company, Dublin, California, USA
(1986).
Visiting Professor, Oregon State University, Department of Botany and Plant Pathology,
Corvallis, Oregon, USA (1987).
Visiting Professor, Department of Biochemistry, University of Missouri, Columbia, Missouri,
USA (1992-1993).
Professor, De Montfort University, Norman Borlaug Institute for Plant Science, Leicester, UK
(1995-1999).
Řešitel grantových projektů:
Řešitel sedmi projektů Grantové Agentury ČR a tří projektů Grantové agentury AV ČR.
Národní koordinátor programů EC TEMPUS (1993-1996) a E.C. INCO-Copernicus
(1997-2000).
Ocenění: Oborová medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách, AV ČR 2003.
Publikační aktivita:
Autor a spoluautor více než 120 původních vědeckých prací publikovaných mezinárodních
vědeckých časopisech a monografiích (WOS) citovaných vice než 1000 nezávislých autorů,
HI = 22.
Osobní zájmy: historie, turistika.
32
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
Jsou cis-zeatiny „outsidery“ mezi cytokininy?
Václav Motyka
Cytokininy jsou rostlinné hormony, které podporují dělení buněk (cytokinezi) a tím hrají důležitou roli při
řízení mnoha růstových a vývojových procesů rostlin. Hladiny a účinnost působení bioaktivních cytokininů v rostlinách jsou regulovány na různých úrovních a různými mechanismy postihujícími jejich biosyntézu, metabolické přeměny, inaktivaci a degradaci jakož i signální dráhy a transport. Nejvýznamnější
skupinou cytokininů jsou deriváty zeatinu vyskytující se ve dvou isoformách (cis a trans) lišících se svou
biologickou aktivitou.
V naší práci vycházíme ze zjištění, že v různých rostlinných pletivech se kromě vysoce aktivních derivátů
trans-zeatinu vyskytují též neaktivní nebo slabě aktivní deriváty cis-zeatinu, a to často ve značných koncentracích převyšujících mnohdy hladiny všech ostatních cytokininů (Gajdošová a Spíchal et al. 2011).
Kromě toho bylo prokázáno, že cis-zeatiny reagují s některými receptory cytokininů in vitro (Spíchal et
al. 2004), a rovněž byly popsány enzymy katalyzující specificky metabolické reakce cis-zeatinu
v rostlinách (Martin et al. 2001, Veach et al. 2003).
Na semináři „Cytokininy: od objevu k praktickému využití“ (Přírodovědecká fakulta UK v Praze, 23. května 2013) byl prezentován souhrn našich stávajících poznatků o výskytu, biologických účincích, transportu a metabolismu cis-zeatinu a jeho derivátů a diskutována jejich možná úloha při řízení rostlinného
růstu a vývoje. Ta může podle recentních dat spočívat v regulaci fyziologických pochodů, při nichž je ať přirozenou cestou (senescence, dormance semen; Gajdošová a Spíchal et al. 2011) anebo vnějším
zásahem (stres, infekce; Dobrá et al. 2010, Behr a Motyka et al. 2012) – snížena nebo dočasně blokována metabolická aktivita a tak ovlivněn růst a vývoj. cis-Zeatiny se mohou případně podílet na usměrňování procesů souvisejících se znovuobnovením metabolické aktivity (rané fáze klíčení; Stirk et al. 2012).
Kromě toho bylo zjištěno mimořádně vysoké zastoupení derivátů cis-zeatinového typu u evolučně starších organismů (řasy, houby, mechy; Motyka et al., rukopis v přípravě) a vyslovena domněnka, že ciszeatiny zde zřejmě mohou nahrazovat chybějící nebo jen ve velmi nízkých koncentracích se vyskytující
formy cytokininů, především N-glukosidy, a přebírat jejich deaktivační funkci.
Z uvedených údajů vyplývá, že cis-zeatiny nemusí mít v rostlinách pouze pozici „outsiderů“ a zřejmě pro
ně mají podstatně větší význam, než se dosud předpokládalo.
[Výzkum byl realizován v rámci řešení projektu GAČR P506/11/0774].
Literatura:
BEHR, M., MOTYKA,V., WEIHMANN,F., MALBECK,J., DEISING,H.B., WIRSEL,S.G.R.: Remodelling of cytokinin metabolism at infection sites of Colletotrichum graminicola on maize leaves. – Molecular PlantMicrobe Interactions 25: 1073-1082, 2012.
DOBRÁ,J., MOTYKA,V., DOBREV,P., MALBECK,J., PRÁŠIL,I.T., HAISEL,D., GAUDINOVÁ,A., HAVLOVÁ,M.,
GUBIŠ,J., VAŇKOVÁ,R.: Comparison of hormonal responses to heat, drought and combined stress in
tobacco plants with elevated proline content. – J. Plant Physiol. 167: 1360-1370, 2010.
GAJDOŠOVÁ,S., SPÍCHAL,L., KAMÍNEK,M., HOYEROVÁ,K., NOVÁK,O., DOBREV,P.I., GALUSZKA,P., KLÍMA,P., GAUDINOVÁ,A., ŽIŽKOVÁ,E., HANUŠ,J., DANČÁK,M., TRÁVNÍČEK,B., PEŠEK,B., KRUPIČKA,M.,
VAŇKOVÁ,R., STRNAD,M., MOTYKA,V.: Distribution, biological activities, metabolism, and the conceivable function of cis-zeatin-type cytokinins in plants. – J. Exp. Bot. 62: 2827-2840, 2011.
MARTIN,R.C., MOK,M.C., HABBEN,J.E., MOK,D.W.S.: A maize cytokinin gene encoding a Oglucosyltransferase specific to cis-zeatin.- Proc. Natl. Acad. Sci. USA 98: 5922-5926, 2001.
SPÍCHAL,L., RAKOVA,N.Y., RIEFLER,M., MIZUNO,T., ROMANOV,G.A., STRNAD,M., SCHMÜLLING,T.: Two
cytokinin receptors of Arabidopsis thaliana, CRE1/AHK4 and AHK3, differ in their ligand specificity in
a bacterial assay. – Plant Cell Physiol. 45: 1299-1305, 2004. 8/
33
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
STIRK,W.A., VÁCLAVÍKOVÁ,K., NOVÁK,O., GAJDOŠOVÁ,S., KOTLAND,O., MOTYKA,V., STRNAD,M., VAN
STADEN,J.: Involvement of cis-zeatin, dihydrozeatin, and aromatic cytokinins in germination and seedling establishment of maize, oats, and lucerne. – J. Plant Growth Regul. 31: 392-405, 2012.
VEACH,Y.K., MARTIN,R.C., MOK,D.W.S., MALBECK,J., VANKOVA,R., MOK,M.C.: O-glucosylation of ciszeatin in maize. Characterization of genes, enzymes, and endogenous cytokinins. – Plant Physiol. 131:
1374-1380, 2003.
Ing. Václav MOTYKA, CSc.
* 2.3.1958, Písek
zam.: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Rozvojová 263, 165 02
225106437)
Praha 6 – Lysolaje (tel.
Vzdělání a praxe:
1977-1982
Vysoká škola zemědělská v Praze, Fakulta agronomická, obor fytotechnický, titul Ing.
1982-1984
Podnik Sady, lesy a zahradnictví hl.m.Prahy, zahradnická praxe
1984-1991
Československá akademie věd, Ústav experimentální botaniky, studijní pobyt a vědecká aspirantura, obor biologie, specializace fyziologie rostlin, titul CSc.
1991-dosud
Ústav experimentální botaniky ČSAV a Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha
Profesní zaměření:
Výzkum molekulárních, biochemických a fyziologických základů hormonální regulace růstu a vývoje rostlin (mechanismy kooperačního působení cytokininů a auxinů, jejich význam při řízení růstu a vývoje rostlin a možnosti jejich praktického využití při zvyšování produktivity rostlin), studium metabolismu cytokininů.
34
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
Hormonal regulation of plant development
- omics and systems biology approaches
Jan Hejátko
Functional Genomics and Proteomics of Plants, Central European Institute of Technology, Masaryk University (CEITEC MU), Kamenice 5, Brno, Czech Republic
Phytohormones from the cytokinin (CK) group regulate a plethora of fundamental physiological and developmental programs in plants, including embryo and seed development, germination, photomorphogenesis, plant growth and expansion, organ formation, vascular development, leaf senescence, plant
immunity and regulation of circadian rhythms [for review see (Werner and Schmulling, 2009)]. Novel
approaches including –omics and systems biology are powerful tools in elucidating molecular mechanisms of the aforementioned CK regulations.
Shoot- and Root-Specificity of Proteome Response to Cytokinins
CK-mediated regulations reveal shoot- and root-specificity, sometimes leading to even opposite responses (Werner et al., 2003). For example, whereas CKs stimulate shoot apical meristem activity and
size (Kurakawa et al., 2007), they act as negative regulators of the proximal root apical meristem (RAM)
size, mostly via CK-induced cell differentiation (Dello Ioio et al., 2007) or lateral root formation (Laplaze
et al., 2007; Kuderova et al., 2008). However, molecular mechanism underlying the aforementioned
specificity of CK-mediated regulations remains unclear.
In our recent work (Zd'arska et al., 2013), we attempt to identify molecular targets of CK regulations
specifically in the shoot and in the root at the level of Arabidopsis proteome. The 6-days-old seedlings of
Arabidopsis thaliana were treated with aromatic cytokinin, 0.1 uM benzyl adenine (BA) in two time intervals, 30 min and 120 min, designated as early and delayed response, respectively. We found that very
early after BA application the substantial remodeling of Arabidopsis proteome occurs both in the shoot
and in root. Importantly, we revealed that differentially regulated proteins (43/18 differentially regulated
proteins in the early/delayed response in the shoot and 31/21 differentially regulated proteins in the
root) do not overlap with the exception of single protein (AT4G14880, AtCYS-3A/OASA1/OLD3). While in
the shoot, we identified dominant effect of CKs on the energy and carbohydrate metabolism (e.g. Citrate cycle or gluconeogenesis/glycolysis), in the root, we found dominant impact of CK on the protein
synthesis and destination. Importantly, we found that only about 20 % of differentially regulated proteins display corresponding changes on the level of mRNA abundance, suggesting that most of the observed CK-mediated regulations occur at the non-transcriptional level. Intriguingly, we found striking
specificity in the CK-dependent regulation of hormonal metabolism. While in the shoot, CK specifically
affect proteins associated with abscisic acid (ABA) biosynthesis or response, in the root we found CKinduced upregulation of 3 out of 4 enzymes involved in the ethylene biosynthetic pathway. That was
confirmed by the measurements of ABA and 1-aminocyclopropane-1-carboxylic acid (ACC), the ratelimiting precursor of ethylene biosynthesis, revealing shoot/ and root-specific response, respectively. We
also found that mutants in two of the newly identified CK targets in the ethylene biosynthesis, METHIONIN SYNTHASE 1 (AtMS1; AT5G17920) a ACC OXIDASE 2 (ACO2; AT1G62380) reveal decreased
sensitivity in the CK-mediated root shortening and are completely resistant to the CK-induced reduction
of the root apical meristem. Thus, our data provide evidence that shoot- and root- specific regulation of
the plant proteome at the non-transcriptional level represents an important source of specificity in the
CK-controlled plant development. Importantly, crosstalk of CK with other hormones, ABA in the shoot
and ethylene in the root seems to be a part of the aforementioned specificity.
35
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
Cytokinins and Vascular Tissue Patterning
CKs were demonstrated to be important regulators of vascular tissue development (Mahonen et al.,
2000; Mahonen et al., 2006; Matsumoto-Kitano et al., 2008; Nieminen et al., 2008; Hejatko et al., 2009;
Bishopp et al., 2011). In parallel to CKs, many other regulators of vascular tissue development were
identified, including other phytohormones (e.g. auxin and brasinosteroids) and non-coding RNAs. With
the increasing number of the vascular tissue regulators, there is growing demand for approaches that
would allow not only description of the interaction complexity of the participating regulatory networks,
but also prediction of novel testable hypotheses.
We used regulatory network modeling, one of the important tools of the systems biology, and put forward a dynamic model factoring in the interactions between molecules (genes, peptides, mRNA and
hormones) that have been reported to be central in the vascular tissue patterning, as well as the relevant communication mechanisms (Benitez and Hejatko, 2013). Based on the published data, we summarized logical rules describing relationships of individual regulators. In our model, we considered the
specificity of the regulators that could form concentration gradients (i.e. plant hormones) and movable
elements (i.e. miRNAs). After a few proposed interactions (unverified, but based on related data) are
postulated, the model reproduces the hormonal and molecular patterns expected for the three regions
within vascular bundles (phloem, (pro)cambium and xylem. Via simulations of both hormonal depletions
and specific mutations, we were able to validate the model. Finally, our model allowed prediction of several hypotheses that include CK-controlled expression of previously characterized regulators of vascular
tissue patterning (e.g. APL or AHP6) and its crosstalk with other hormones (IAA) in that process.
Acknowledgements
This work was supported by the European Regional Development Fund (Central European Institute of
Technology project no. CZ.1.05/1.1.00/02.0068), the European Social Fund (CZ.1.07/2.3.00/20.0189)
and the Czech Science Foundation (13-25280S).
References
Benitez, M., and Hejatko, J. (2013). Dynamics of cell-fate determination and patterning in the vascular
bundles of Arabidopsis thaliana. PLoS One 8, e63108.
Bishopp, A., Help, H., El-Showk, S., Weijers, D., Scheres, B., Friml, J., Benkova, E., Mahonen, A.P., and
Helariutta, Y. (2011). A mutually inhibitory interaction between auxin and cytokinin specifies vascular
pattern in roots. Curr Biol 21, 917-926.
Dello Ioio, R., Linhares, F.S., Scacchi, E., Casamitjana-Martinez, E., Heidstra, R., Costantino, P., and
Sabatini, S. (2007). Cytokinins determine Arabidopsis root-meristem size by controlling cell differentiation. Curr Biol 17, 678-682.
Hejatko, J., Ryu, H., Kim, G.T., Dobesova, R., Choi, S., Choi, S.M., Soucek, P., Horak, J., Pekarova, B.,
Palme, K., Brzobohaty, B., and Hwang, I. (2009). The Histidine Kinases CYTOKININ-INDEPENDENT1
and ARABIDOPSIS HISTIDINE KINASE2 and 3 Regulate Vascular Tissue Development in Arabidopsis
Shoots. Plant Cell 21, 2008-2021.
Kuderova, A., Urbankova, I., Valkova, M., Malbeck, J., Nemethova, D., and Hejatko, J. (2008). Effects of
conditional IPT-dependent cytokinin overproduction on root architecture of Arabidopsis seedlings. Plant
Cell Physiol 49, 570-582.
Kurakawa, T., Ueda, N., Maekawa, M., Kobayashi, K., Kojima, M., Nagato, Y., Sakakibara, H., and Kyozuka, J. (2007). Direct control of shoot meristem activity by a cytokinin-activating enzyme. Nature 445,
652-655.
Laplaze, L., Benkova, E., Casimiro, I., Maes, L., Vanneste, S., Swarup, R., Weijers, D., Calvo, V., Parizot,
B., Herrera-Rodriguez, M.B., Offringa, R., Graham, N., Doumas, P., Friml, J., Bogusz, D., Beeckman, T.,
and Bennett, M. (2007). Cytokinins act directly on lateral root founder cells to inhibit root initiation.
Plant Cell 19, 3889-3900.
36
Akce ČSEBR: 9. Seminář - Miroslav Kamínek
Mahonen, A.P., Bonke, M., Kauppinen, L., Riikonen, M., Benfey, P.N., and Helariutta, Y. (2000). A novel
two-component hybrid molecule regulates vascular morphogenesis of the Arabidopsis root. Genes Dev
14, 2938-2943.
Mahonen, A.P., Bishopp, A., Higuchi, M., Nieminen, K.M., Kinoshita, K., Tormakangas, K., Ikeda, Y.,
Oka, A., Kakimoto, T., and Helariutta, Y. (2006). Cytokinin signaling and its inhibitor AHP6 regulate cell
fate during vascular development. Science 311, 94-98.
Matsumoto-Kitano, M., Kusumoto, T., Tarkowski, P., Kinoshita-Tsujimura, K., Vaclavikova, K., Miyawaki,
K., and Kakimoto, T. (2008). Cytokinins are central regulators of cambial activity. Proc Natl Acad Sci U S
A 105, 20027-20031.
Nieminen, K., Immanen, J., Laxell, M., Kauppinen, L., Tarkowski, P., Dolezal, K., Tahtiharju, S., Elo, A.,
Decourteix, M., Ljung, K., Bhalerao, R., Keinonen, K., Albert, V.A., and Helariutta, Y. (2008). Cytokinin
signaling regulates cambial development in poplar. Proc Natl Acad Sci U S A 105, 20032-20037.
Werner, T., and Schmulling, T. (2009). Cytokinin action in plant development. Curr Opin Plant Biol 12,
527-538.
Werner, T., Motyka, V., Laucou, V., Smets, R., Van Onckelen, H., and Schmulling, T. (2003). Cytokinindeficient transgenic Arabidopsis plants show multiple developmental alterations indicating opposite
functions of cytokinins in the regulation of shoot and root meristem activity. Plant Cell 15, 2532-2550.
Zd'arska, M., Zatloukalova, P., Benitez, M., Sedo, O., Potesil, D., Novak, O., Svacinova, J., Pesek, B.,
Malbeck, J., Vasickova, J., Zdrahal, Z., and Hejatko, J. (2013). Proteome analysis in Arabidopsis reveals
shoot- and root-specific targets of cytokinin action and differential regulation of hormonal homeostasis.
Plant Physiology 161, 918-930.
37
Vzpomínáme
38
Vzpomínáme
39
Vzpomínáme
Prof. RNDr. Miroslava Vicherková, jubileum
Eva Kramářová
Letos v dubnu se dožívá neuvěřitelného jubilea profesorka
RNDr. Miroslava Vicherková, CSc. Celou profesní dráhu
věnovala práci pro biologické obory na Katedře anatomie
a fyziologie rostlin PřF MU v Brně, dovolujeme si zavzpomínat:
Prof. RNDr. Miroslava Vicherková, CSc., roz. Benšová, se
narodila 2.4.1933 v Holasovicích u Opavy. Po maturitě na
Reálném gymnáziu v Opavě v r. 1951 zahájila studium na
Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně
v oboru biologie, specializace fyziologie a anatomie rostlin. Studium dokončila v r. 1956. Následně byla přijata na
místo asistenta a od r.1959 na místo odborného asistenta
na Katedře anatomie a fyziologie rostlin PřF v Brně. Titul
RNDr. jí byl udělen v r. 1967. Kandidátskou disertační práci „Vliv pýru na růst a vodní provoz lnu a slunečnice“ obhájila v r. 1968 na PřF v Brně. Habilitovala se v r. 1990, kdy jí přestaly být kladeny překážky politického charakteru. V předložené habilitační práci „Účinek exogenních a endogenních faktorů na vodní provoz rostlin a aktivitu průduchů“ shrnula výsledky své tehdejší vědecko-výzkumné práce. Profesorkou fyziologie rostlin byla jmenována v r. 1997.
Vědecko-výzkumné zaměření prof. Vicherkové zahrnuje několik oblastí. Bylo to studium
vzájemných vztahů rostlin, změn fyziologických procesů rostlin rostoucích ve směsných
a zahuštěných kulturách se zřetelem na poznání allelopatického, autopatického či konkurenčního charakteru vzájemného působení a také hledání mechanismu působení některých allelopatik na testované rostliny. Dále to bylo studium působení kořenové výživy,
zvláště některých biogenních prvků, na rozsáhlý soubor charakteristik vodního provozu
rostlin a zkoumání strukturálních a fyziologických aspektů foliární výživy rostlin. Hlavní
oblastí výzkumu bylo studium fyziologie průduchového aparátu rostlin a faktorů podílejících se na jeho regulaci. Byly tak získány syntetické závěry o individuálním i interakčním
působení K+, Na+, Ca2+, organických kyselin, CO2, fytohormonů ABA a IAA v exaktních
experimentálních podmínkách izolované epidermis. Samostatně nebo jako spoluautorka
publikovala desítky prací a závěrečných výzkumných zpráv, získala 7 grantových projektů, zaměřených na ochranu kulturních plodin vůči silné acidifikaci a účinku toxických kovů v prostředí.
Jako vysokoškolská pedagožka vedla přednášky a cvičení z cytologie, anatomie a fyziologie rostlin pro posluchače odborné biologie, biochemie i biologie učitelské, vedla semináře, praktika a speciální přednášky pro studenty ve specializaci fyziologie rostlin. Se spoluautory sepsala řadu učebních textů. Byla vedoucí více než 50 diplomových, rigorózních
a doktorských prací. Její aktivity přispěly k pedagogické úrovni katedry a biologického
oboru PřF MU, zvláště v polistopadovém období, kdy se podílela na vypracování nových
učebních plánů a modernizaci curricula biologických oborů.
Od roku 1989 po dobu 5 let vykonávala funkci pedagogického zástupce Sekce biologie
PřF a člena pedagogické komise děkana. V roce 1991 byla jmenována do vedoucí funkce
Katedry fyziologie a anatomie rostlin PřF MU, v letech 1994 – 1998 vykonávala funkci
vedoucí Sekce biologie. V letech 1997-2000 byla členkou Vědecké rady PřF MU. Jako
penzistka přednášela ještě několik let na PdF MU, dosud je členkou oborových rad a komisí pro obhajoby doktorandů na fakultách Lesnické a Zahradnické Mendelovy univerzity.
40
Vzpomínáme
Byla dlouholetou členkou zájmových společností, České botanické společnosti, FESPP a IAS /
International Allelopathy Society/. V roce 1990 v rámci aktivit IAS profesorka Vicherková navázala spolupráci s profesorem Narwalem, v jehož monografii „Allelopathy Update“, Oxford and IBH Publishing Co,
1998, vypracovala přehled o výsledcích a zhodnotila přínos studia allelopatie na katedře a podíl jednotlivých zainteresovaných pracovníků (prof. Laštůvka, prof. Vicherková, doc. Plhák, doc. Minář). V roce
2009 profesorka Vicherková obdržela mezinárodní ocenění Outstanding Achievements Award 2009 za
výjimečný přínos na poli allelopatie v rámci nejstaršího vědeckého týmu v Evropě.
Na práci profesorky Vicherkové vzpomínají její diplomanti a doktorandi, nejen na její kvality odborné,
ale také charakterové a lidské. Pro mnohé studenty byla vzorem nejen svým přístupným a otevřeným
chováním, ale také noblesou, s níž přecházela nedostatky druhých. Její vztah ke studentům nikdy nebyl
mentorský a to je také důvod, proč se k ní mnoho studentů stále srdečně hlásí.
K neuvěřitelným kulatinám, kterých se profesorka Vicherková dožívá v plné svěžesti tělesné a duševní jí
přejeme všechno nejlepší, především stálé zdraví, hodně duševní pohody a spokojenosti.
41
Vzpomínáme
42
Vzpomínáme
43
Vzpomínáme
Lubomír Nátr
12.1.1934 – 7.7.2013
V neděli 7.7.2013 po marném zápasu s dlouhou, neúprosnou a zákeřnou nemocí zemřel prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc., emeritní
profesor Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK), po mnoho let vedoucí
tehdejší Katedry fyziologie rostlin PřF UK, dlouholetý předseda České společnosti experimentální biologie rostlin a současný místopředseda ČSEBR.
Po několik desetiletí přispíval ke směřování a rozvoji oboru experimentální biologie rostlin nejen v krajích českých, moravských a slovenských, ale šířil prestiž české a československé vědy i v zahraničí.
Neúnavně stmeloval česko-slovenskou komunitu rostlinných biologů.
Na poli vědeckém významně přispěl ke studiu fotosyntézy a jejího
modelování, produkční biologie rostlin. V posledních letech se věnoval úvahám o trvale (ne)udržitelném rozvoji a službách ekosystémů.
Za svou poslední knihu „Příroda nebo člověk? Služby ekosystémů“ (nakladatelství Karolinum) získal v r. 2011 dvě prestižní ceny – Cenu Josefa Hlávky Českého literárního fondu a rektora Univerzity Karlovy v Praze za nejlepší vědeckou publikaci v přírodovědných vědách.
Působil jako editor či ko-editor v řadě vědeckých časopisů, např. Plant Soil and Environment, Biologia
Plantarum, Photosynthetica. Pro řadu vědců mnoha generací byl výjimečným učitelem a rádcem.
Odešel velký člověk, kterého si řada z nás vážila nejen pro jeho vysoké odborné kvality, ale neméně pro
jeho moudrost, laskavost a ryzí člověčenství. Představoval zosobnění noblesy pana profesora, s veškerou zodpovědností, která k tomuto poslání náleží. Odešel vynikající učitel, výborný vědec a obdivuhodný
člověk. Pro řadu spolupracovníků též nezapomenutelný přítel.
S hlubokým zármutkem za vědeckou komunitu tuto ztrátu oznámili představitelé institucí, ve kterých
profesor Lubomír Nátr působil a přispěl k jejich činnosti a rozvoji:
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) v Praze Prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc., děkan
Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK, RNDr. Lukáš Fischer, Ph.D., vedoucí katedry
Centrum výzkumu globální změny, AV ČR v Brně prof. RNDr. Ing. Michal Marek, DrSc., ředitel
Česká akademie zemědělských věd, Mgr. Jan Lipavský, CSc., předseda
Česká společnost experimentální biologie rostlin, prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D., předsedkyně
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské Univerzity v Praze,
prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., děkan
„S vědou, katedrou, kolegy a kolegyněmi i studenty a studentkami je mi stále ještě dobře. Rád sleduji,
„kam se to všechno žene“. Snažím se nebrzdit ani směry či způsoby, s nimiž nesouhlasím. Jen chci občas připomínat, že možná vše minulé se nemusí, či dokonce nemá zapomenout.“
Lubomír Nátr
(Úryvek z článku: „Jsem senior, co se mnou?“, Bulletin ČSEBR, podzim 2007.)
Webové stránky profesora Lubomíra Nátra, které přinášejí jeho pohled na svět
jsou stále dostupné: www.natr.cz.
44
Vzpomínáme
45
Vzpomínáme
46
Vzpomínáme
47
Poděkování
Redakční rada děkuje za vstřícnost s níž šéfredaktorka časopisu Živa, paní RNDr. Jana Šrotová udělila
souhlas s přetištěním některých příspěvků uveřejněných nejprve v časopisu Živa.
48