Lipovské lístky

Obsah Obsah Obsah
Úvodem Úvodem Úvodem Úvodem Úvodem
37/prosinec 2009
Činnost a záměry obce
Základní škola
a mateřská škola
(strana 2)
Vítání občánků
(strana 4)
Co se děje v divadle
(strana 7)
Děvčata, díky!
(strana 11)
Horňácká pětadvacítka
(strana 14)
XXII. slet
Amerického Sokola
(strana 16)
Lipovské lístky
Vážení spoluobčané, čas podzi−
mu se pomalu, ale neúprosně blíží
ke svému závěru.
Konec roku je časem bilancování
a ohlédnutí se zpět, co se podařilo
a co ne v tomto roce zvládnout. Slovo
krize je skloňováno
ve všech pádech
a její dopady se po−
maličku, ale jistě
začínají projevovat
i na daňových pří−
jmech naší obce.
V porovnání s příjmy
v roce 2008 jsou
příjmy letošního roku
o 2,7 mil. nižší.
Přesto všechno
se nám podstatná
většina naplánova−
ných akcí podařila
zrealizovat. Z in−
vestičních akcí byla
provedena výstavba
„Čerpací stanice od−
padních vod na Pa−
dělku“, výstavba in−
ženýrských sítí pro
rodinné domky u hřbi−
tova, oprava komunikace v ulici Dolní
konec a výstavba nové části komuni−
kace Pod Radostnou. Na tuto stavbu
jsme získali dotaci ze SZIF, zprostřed−
kovanou přes MAS Ostrožsko a Hor−
ňácko. Instalováno bylo nové dopravní
značení, které přispěje ke zlepšení
bezpečnosti silničního provozu na míst−
ních komunikacích. Vykoupili jsme
rodinný domu č. 281 a provedli jeho
demolici. Byla provedena částečná vý−
měna svítidel veřejného osvětlení,
která bude pokračovat i v příštím roce
a přinese do obecní
poklady ušetřené fi−
nanční prostředky
za elektrickou ener−
gii ve výši cca 35 %
proti současným ná−
kladům.
V plném proudu
jsou práce na pro−
jektové dokumen−
taci pro stavební
řízení na „Rekon−
strukci MŠ“, která
by měla být hotova
ještě v tomto roce.
V příštím roce by−
chom rádi zažádali
o dotaci, budeme−li
úspěšní, rekonstruk−
ce MŠ by mohla
být zahájena v roce
pf 2010 2011. Dále pokračují
přípravy na rekon−
strukci koupaliště. Podali jsme žádost
o dotaci na MF ČR a provedli výbě−
rové řízení na dodavatele stavby.
Předpokládané finanční náklady na
rekonstrukci bazénů a bazénové
technologie jsou rozpočtovány ve výši
cca 20 mil. korun. Připravujeme výbě−
strana 1
rové řízení na zhotovitele projektové
dokumentace pro výstavbu nové ka−
nalizační sítě v ulici Městečko, Mexi−
ko, Nádražní, Pastýrně a části kana−
lizace po levé straně hl. silnice, od
prodejny Jednota po Agrolip. Odborný
odhad finančních nákladů na stavbu
kanalizace se pohybuje ve výši cca
19 mil. korun. Na tuto akci bychom
rádi získali finanční prostředky z EU.
Intenzivně se pracuje na „Komplexní
pozemkové úpravě“, připravován je
plán společných zařízení, který řeší
protipovodňové a protierozní opatření
v katastrálním území obce, ale také
plán páteřní a vedlejší cestní sítě.
V letošním roce jsme provedli obnovu
komunální techniky, byl zakoupen
nový traktor a výkonnější sekačka
trávy. I když se příjmy obce zmenšují
i v letošním roce jsme se snažili fi−
nančně podporovat a spolupodílet
se na různých společenských a kul−
ních komunikací a chodníků, proto
bych rád požádal vlastníky nemovitostí
o pomoc s úklidem sněhu na chod−
nících před rodinnými domy, přestože
zákon toto ukládá obci. Máme dvě
možnosti − buď si před svými domy
uklidíme sami, nebo to budou muset
udělat pracovníci obce a náklady mu−
síme zaplatit my všichni. Je na nás,
jaká ta naše obec bude, v jakém pro−
středí budeme žít. Proto nebuďme
k věcem veřejným lhostejní a po−
stavme se zodpovědně k životnímu
prostředí, vandalizmu a všem nešva−
rům, které nám znepříjemňují náš kaž−
dodenní život.
Přeji Vám, čtenářům a spoluob−
čanům, krásné prožití vánočních
svátků, hodně optimizmu, úspěchů,
rodinné pohody, zdraví a štěstí v roce
2010.
turních akcích, ale také podporovat
místní neziskové organizace. Co se
nám nedaří, je jednání s vlastníky
pozemků v trati Za humny, kde má
obec zájem koupit části pozemků
na výstavbu rodinných domů, komu−
nikaci a inženýrské sítě. Zájem o vý−
stavbu rodinných domů v naší obci je
velký, ale lokality, které jsou v územ−
ním plánu pro tento účel určeny, ne−
lze bez vstřícného postoje vlastníků
pozemků využít. Výstavbu inženýr−
ských sítí není možné zahájit bez
toho, aniž by obec tyto pozemky vlast−
nila. V obci je asi 85 neobydlených
domů, proto se zastupitelstvo obce
rozhodlo podpořit finanční částkou
rekonstrukci a výstavbu domů v cent−
ru obce a pověřilo radu vypracová−
ním finanční pobídky, pro tyto staveb−
níky.
Zimní sezona se pomaličku, ale
jistě přibližuje a s ní i zimní údržba míst−
Ladislav Franta,
starosta obce
Školství Školství Školství Školství Školství Školství Školství Školství Školství
Základní škola a mateřská škola Jaromíra Hlubíka Lipov
Soutěže a akce 2009/10
strana 2
Štafetový maraton E. Zátopka
Prognóza počtu žáků na kočni školního roku (2011−2015)
počet dětí
3. 9. z Nahrávka muziky Lipovjánku
do TV Noe (Karásková K.,
Potěšil M., Jagoš J., Dohnal N.,
Machálek M.)
14. 9. z Dopravní hřiště
24. 9. z Zátopkova pětka
(žáci 1. st.) – Hr. Lhota – 8. místo
v kategorii vesnických škol
24. 9. z Běh Babího léta
pro MŠ – 1. místo!!!
5. 10. z Filmové představení
kino Morava Veselí n. M.
2. 10. z Maratón E. Zátopka
(žáci 2. st.) – Hr. Lhota – 4. místo
(vesnické školy), 7. místo – celkově
(Škopík P., Tomčal D., Dohnal N.,
Marečková A., Tomčalová R.,
Štefek J., Giňa F., Jagoš J., Joch
D., Jagoš M., Pavlas A., Mikeska
M., Štefková D., Urbánková Z.,
Karásková K., Mikulčíková T.,
Kománek S., Veverka A., Černaj
A., Kučerová T., Karásek A.,
Trýska O., Lejčko Z., Tomčalová
V., Maňáková D., Novotná A.)
26. 10. z Velký florbal
okrskové kolo – Velká n. V. –
5. místo (Veverka A., Černaj A.,
Rumíšek M., Štefek J., Jakoubek
M., Trýska M., Kománek S.,
Karásek A., Trýska O.,
Zajíček A., Sejkora L.)
7. 11. z Lipovské zpívání
vystoupení muziky Lipovjánku
a sólistů
rok
Lipovské lístky
počet dětí
Údaje o počtech žáků ne konci školního roku (1954−210)
rok
A jsme zase o rok dále...
Tak se k nám zase pomalu snáší
třpytivý vánoční hvězdný prach
a s ním i sklonek dalšího roku – čas,
kdy se každý otáčí za rokem minu−
lým a překračuje práh roku nového.
Stejně tak i my, ve „školičce“, již
máme rozplánovaný rok nastávající
a na rok minulý již zbyly jen vzpomín−
ky, zážitky a fotografie. K těm nádher−
ným zážitkům u nás VŽDY patří chvíle
s dětmi... A v závěru školního roku jsme
si těch neopakovatelných dnů a chvil
zase všichni užili plnými doušky.
V dubnu jsme připravili dětem „ČA−
RODĚJNÝ DEN“. Rodiče zazářili opět
svou šikovností a připravili dětem
jedinečné a originální kostýmky „JE−
ŽIBAB, JEŽIDĚDKŮ a jiných POHÁD−
KOVĚ ČARODĚJNÝCH POSTAVI−
ČEK. Děti svým kouzelným čarováním
úžasně „rozehřála“ paní učitelka Jago−
šová Ivana. Procházka nádhernou pří−
rodou dovedla naše „kouzelné“ děti
s rodiči až do „Lipovského hája“, kam
ten den zabloudily tři čarodějné JEŽI−
BABKY – paní učitelka Selucká Zdeňka
a děvčata ze základní školy – Urbán−
ková Zuzka a Štefková Dominika. To−
lik si vážíme ochoty a času, který nám
tato děvčata věnují – jsou vždy vstřícná
a s nádhernou radostí nám pomáhají
umocnit zážitky dětí. Táborák se nám
sice v tomto dnu nepovedl – to víte, když
se čaruje, tak je většinou pořádný prů−
van! Vše ale zachránily naše tety
(Maruška a Verunka) a malý gril. Kdo
nebyl unavený, mohl si ještě ve „ško−
ličkové“ zahradě skotačivě zasoutěžit.
Nádherným dnem byl i KARNEVAL
na Sokolovně, který jsme dětem při−
pravili k jejich svátku DNE DĚTÍ. To−
hle odpoledne se tolik vydařilo jen díky
pomoci rodičů a pečlivé starosti ma−
minky KOLÁČKOVÉ Renaty, která již
druhým rokem shání a zajišťuje spoustu
drobných dárků a sladkých pozorností
pro děti. Domnívám se, že karneval si
Lipovské lístky
všichni přítomní užili a společně s dětmi
i rodiči jsme se úžasně „vyřádili“. Masky
dětí byly nádherné. Navíc děti čekala
štědrá tombola, zmrzlina a bohaté ob−
čerstvení od maminek. No, ale jaké kar−
nevalové rojení bez hudby? Ozvučení
a diskotéce věnoval svůj čas zcela ne−
zištně a zdarma pan SEDLÁŘ David.
Úžasná byla i letní olympiáda na
hřišti ZŠ. Děti nás překvapily nejen
svou soutěživostí (ta k dětství nezbytně
patří), ale i svou vzájemnou ohledupl−
ností, tolerancí a soudržností. Neopa−
kovatelným zážitkem bylo zápolení
dětí s hokejkami, úsilí, s jakým skákaly
do dálky a hrdost, když jim ke spor−
tovním úspěchům přišel blahopřát i náš
pan ředitel Mgr. Jiří ŠÁCHA.
S obavami, abychom se šťastně vrá−
tili, vždy odjíždíme na „školní“ výlet. V kaž−
dém z dětí (a přiznejme, že v každém
z nás) dřímá malý uličník. Přála bych
všem vidět ta naše „ZLATÍČKA“ při pro−
hlídce zámku v Miloticích – jak byla
hodná a pozorná!
Neměla bych dnes zapomenout ani
na naše hledání pokladu. To jsme se
vydali k „PERNÍKOVÉ CHALOUPCE“.
Jeníček s Mařenkou za sebou nechali
„perníčkovou“ stopu. Ta přivedla děti le−
sem přes hřiště do „LÚCKÉJ CHRASTI“...
A tady, kde se vzala, tu se vzala, u po−
tůčku v lese stála polorozbořená per−
níková chaloupka s dědkem (tetou Ma−
ruškou Sedlářovou) a babkou (paní uč.
Seluckou) a truhlicí pytlíčků s pokladem
pro děti.
S radostí a vděčností děkuji všem,
kteří pomohli a přispěli k tomu, aby rok
2008–2009 byl tak úžasně pestrý. S ob−
divem se skláním a děkuji svým kole−
gyním, ředitelství ZŠ, OÚ Lipov, rodi−
čům, dětem, panu KRÁČALOVI (díky
jehož sponzorskému daru máme objed−
nané dřevěné kontejnery – vagonky se
sedátkem na hračky) a všem Vám li−
dičkám, kteří naší „školičce“ pomáháte.
Do nového roku k Vám všem při−
chází „školička“ s přáním všeho dob−
rého.
Šantavá Dagmar
strana 3
Vítání občánků
„Koho to, matičko, kolébáte?
Jaké to sluníčko v tom kočárku máte?
Když je to děvčátko – růžové poupátko,
zdobíme maličkou růžovou pentličkou.
Ale když my chlapce máme,
jakou pentli jemu dáme?
Modrou pentli, modrou pentli,
abychom to nepopletli!“
Je nedělní odpoledne 18. září a z
otevřeného okna obecního úřadu sly−
šíme dětské hlásky, které recitují tyto
krásné verše.
Copak se to asi děje? Už vím –
maminky a tatínkové přišli se svými
dětmi na slavnostní vítání občánků!
Děti, které se v tomto roce narodily,
budou dnešního dne přijaty za nové
občany Lipova. Zazpívají jim jejich bu−
doucí kamarádi, děti z mateřské ško−
ly, přivítá je pan starosta a popřeje jim
i jejich rodičům to nejlepší do života.
Tento způsob vítání nových ob−
čánků je velmi dojemný. Přináší všem
přítomným plno radosti a naděje do bu−
doucích let.
Každý z přítomných si určitě uvědo−
mí, že před nimi leží budoucnost. Vždyť
na těchto dětech záleží, jak budou naše
rodiny a celá společnost vypadat.
strana 4
V letošním roce se v době od 2. ledna
do 27. července narodily tyto děti:
Ivana Slováková
2. 1. 2009
Lipov 95
Kristýna Leicherová
17. 2. 2009
Lipov 41
Linda Žáková
19. 3. 2009
Lipov 558
Patrik Karásek
27. 3. 2009
Lipov 468
Natálie Marie Kolaciová 28. 3. 2009
Lipov 253
Marie Krausová
1. 4. 2009
Lipov 82
Bronislav Filka
19. 5. 2009
Lipov 215
Nela Štěpková
25. 5. 2009
Lipov 499
František Mikulík
9. 6. 2009
Lipov 354
Benjamín Kománek
27. 7. 2009
Lipov 466
Blahopřejeme rodičům a přejeme
jim hodně šťastných dnů, plných rado−
sti a pohody. A novým malým občán−
kům Lipova – těm to krásně řekly děti
z mateřské školy:
„Přejeme ti zdraví, síly,
pro každého úsměv milý.
Ať tě nic nebolí,
přijď mezi nás do školy.
Budeme si s tebou hrát,
budeš náš kamarád.“
Obřad „Vítání občánků“ je opravdu
krásný, ale nebývalo tomu vždycky
takto. V „Pamětní knize městečka Li−
pova,“ což je kronika obce, je na ně−
kolika místech uvedeno: „Do svazku
obce Lipova byli přijati…“ Jednalo se
vždy o dospělé osoby, které se do Li−
pova přistěhovaly.
Vzpomeňme aspoň jeden zápis…“
Ve schůzi zastupitelstva dne 12. února
1933 byl za příslušníka obce přijat aka−
demický malíř pan Vojtěch Pernica, byd−
lící v domě č. 261. Stalo se tak na do−
žádání obce Kotvrdovnic u Jedovnic.“
(Poslední věta je důležitá, protože po−
tvrzuje, odkud se jmenovaný přistě−
hoval.)
Po určité době, po kterou v Lipově
přistěhovalí občané bydleli, obdrželi
tzv. „Domovský list,“ doklad, který se
již v dnešní době neposkytuje. Dostá−
vali ho samozřejmě i ti, kteří se v Li−
pově narodili.
Prohlédněte si nahoře, jak takový
domovský list vypadal:
Jarmila Vanlaerová
Lipovské lístky
Služby Služby Služby Služby Služby Služby Služby
Spolky Spolky Spolky
DPS a činnost Charity v Lipově
Činnost ČZS
Základní organizace Českého
zahrádkářského svazu v Lipově
se snažila opět jako v minulých
letech rozvíjet zahrádkářkou čin−
nost, poskytovat služby pro své
členy i ostatní spoluobčany a svou
činnost prezentovat.
Ve dnech 20. a 21. 9. 2009 jsme
uspořádali ve spoluprácí s obecním
úřadem a Základní a mateřskou
školou Jaromíra Hlubíka V Lipově
v našem zahrádkářském zařízení
výstavu ovoce, zeleniny a květin do−
Pečovatelskou službu v obci Li−
pov jsme převzali již 1. 1. 2007.
Poskytujeme ji v domácnostech
osob, které mají sníženou soběstač−
nost kvůli věku, chronickému onemoc−
nění nebo zdravotnímu postižení a dále
rodinám s dětmi, jejichž situace vyža−
duje pomoc jiné osoby. Prováděním
pečovatelských výkonů nahrazujeme
sníženou sebeobsluhu uživatele a cit−
livým a lidským přístupem respektu−
jeme jeho osobnost a individuální po−
třeby.
Výkony charitní pečovatelské služby
jsou v domácnostech uživatelů posky−
továny nepřetržitě sedm dní v týdnu
v průběhu celého roku včetně sobot,
nedělí a svátků. Služby poskytujeme
na základě smlouvy mezi Charitou
a uživatelem nebo jeho zástupcem.
Poplatky za poskytnuté služby hradí
uživatel dle ceníku pečovatelských
výkonů, který je v souladu s vyhláš−
kou č. 505/2006 Sb. Téměř všichni
uživatelé, kteří naše služby využívají,
pobírají od státu příspěvek na péči,
který je určen právě na úhradu těchto
služeb.
Péči v Lipově poskytují 3 pracov−
nice, které mají odbornou způsobi−
lost k provádění výkonů pečovatelské
služby a další pečovatelka na výpo−
moc při víkendových službách. Lipov−
ské pečovatelky spolupracují s týmem
střediska ve Velké nad Veličkou.
V tomto čase využívá naše služby
v pečovatelském středisku Lipov 62
uživatelů. Péče je poskytována oby−
Lipovské lístky
vatelům DPS i ostatním občanům
obce Lipov. Pečovatelky také dojíž−
dějí do obcí Louka, Tasov, Hroznová
Lhota a Kněždub. Dotazníkové še−
tření v červnu 2009 nám potvrdilo spo−
kojenost našich uživatelů s kvalitou
námi poskytovaných služeb.
Během uplynulých let se nám velmi
dobře spolupracovalo s pracovníky
obce Lipov, praktickými lékaři tohoto
regionu i rodinnými příslušníky našich
uživatelů, kteří nejlépe ví, jak náročné
je pečovat o blízkou osobu a jak ne−
lehké je předat ji do péče „cizím lidem“.
Všem jmenovaným patří velké díky
za spolupráci.
Tel.: 518 322 213,
mob.: 739 524 367,
e−mail: [email protected]
Za Charitu Veselí nad Moravou
Marie Štípská,
vedoucí pečovatelské služby
plněnou tematickou výstavkou vý−
tvarných prací dětí. Kromě běžných
druhů ovoce a zeleniny se zde obje−
vili i méně známé a netradiční výpěst−
ky, které právem vzbuzovaly pozor−
nost návštěvníků. V neděli 20. 9. si
výstavu přišlo prohlédnou asi 200 lidí,
v pondělí 21. 9. si výstavu postupně
prohlédly děti z mateřské i základní
školy. Děkujeme touto cestou všem,
kteří nám jakýmkoliv pomohli vý−
stavu v tomto rozsahu uskutečnit.
V květnu jsme uspořádali tema−
tický zájezd do Lednice, Valtic a Mi−
kulova. V Lednici jsme si prohlédli zá−
mek, zámecké skleníky a zahradu,
ve Valticích navštívila část účastníků
salon vín, v Mikulově jsme zdolali ná−
ročné trasy v zajímavé jeskyni na Tu−
roldu i výstup na sv. Kopeček.
Podzim letošního roku byl, vzhle−
dem k úrodě ovoce, ve znamení va−
ření povidel. Na povidla ze zpraco−
valo přibližně 6 t modrého ovoce,
naše služby využili nejen občané
Lipova, ale i okolních obcí.
Jako každoročně zajišťujeme pro
zájemce dodávku sadbových bram−
bor ve dvou termínech, v letošním ro−
ce jsme zajistili pro podzimní výsadbu
i sazenice stromkových angreštů, ry−
bízu červeného i černého, sazenice
růží a oskeruší.
Výbor ČZS
strana 5
Sbor dobrovolných hasičů Lipov
v roce 2009
Ze zásahu – likvidace sršňů
Soutěžní družstvo žen v akci
Nejdůležitější událostí našeho
sboru v tomto roce je bezesporu zí−
skání nové cisterny CAS 25 − L 101,
která nahradila dosud používanou
starší a pro potřeby hasičů stále
méně vyhovující CAS 25 – Š 706.
Cisterna nám byla bezplatně pře−
vedena od Hasičského záchranného
sboru Jihomoravského kraje z po−
bočné stanice ve Veselí nad Moravou
dne 24. 3. 2009.
Nové vozidlo (i když není nové),
v zásadě splňuje požadavky moder−
ního zásahového speciálu jako je rych−
lost a univerzálnost.Ta je v dnešní
době, při různorodosti a komplikova−
nosti zásahů, přímo nezbytností. Vel−
kou výhodou je přítomnost vysoko−
tlakého čerpadla, které umožňuje
rychlý a efektivní zásah s velmi ma−
lým množstvím vody zvláště u malých
a bytových požárů. Obrovský úložný
prostor předurčuje toto vozidlo k jeho
univerzálnosti, což je také náš cíl. To
bude postupně vybaveno (myslím, že
z 80 % už je) věcnými a technickými
prostředky nejen pro účinné zdolá−
vání požárů, ale také jiných zásahů,
jako je odstraňování následků živelních
pohrom (záplavy, vichřice), různé tech−
nické zásahy, menší olejové havárie
(i na vodě), likvidace nebezpečného
hmyzu, nebo třeba jen technická po−
moc. Objem nádrže na vodu je 2500 l
a nádrže na pěnidlo 400l.
Přivezení nové cisterny však prová−
zelo několik větších či menších problé−
mů. Tím největším byla její výška, díky
které neprojela vraty do garáže. Bylo
nutné snížit podlahu asi o 15 cm, což
znamenalo rozbít stávající betonovou
podlahu, odebrat zeminu a znovu za−
strana 6
betonovat. Díky úsilí většiny našich
členů se to podařilo za neuvěřitelné
necelé tři dny. Bezvýznamná nebyla
ani pomoc obecního úřadu, který po−
skytl potřebnou techniku, za což jim
patří poděkování. Nová cisterna mo−
hla vjet do garáže. Co ale s tou starou?
Bylo rozhodnuto o jejím prodeji na Slo−
vensko, za utržené peníze bylo zakou−
peno nějaké vybavení do nového vo−
zidla.
Aby nebyla řeč jen o technice, ne−
smím zapomenout na naše soutěžní
družstva. Jak mužské, tak především
družstvo děvčat, pod vedením Jana
Šantavého, pilně jezdilo po soutěžích
a dosáhlo velmi dobrých výsledků.
V celkovém pořadí okresního kola
Grand Prix se umístily na sedmém
místě. Myslím, že je to vynikající výsle−
dek, zejména proto, že děvčata v této
sestavě soutěží první rok. V některých
jednotlivých soutěžích dokonce porá−
žela družstva, která se umísťují na před−
ních příčkách již několik let. Věříme,
že příští rok bude ještě lepší.
Možná trochu kuriózní, avšak velmi
přínosná a zajímavá byla pro některé
naše hasiče návštěva papeže Be−
nedikta XVI v Brně. Na žádost pořa−
datelů byli čtyři naši členové, kteří
byli předem proškoleni, vysláni spolu
s ostatními hasiči z některých jiných
obcí na brněnské letiště, kde tuto akci
pomohli organizačně zajistit. Celá věc
spočívala v umístění hasičů do sek−
torů, kde prováděli požární dozor,
asistovali zdravotnické službě a mo−
nitorovali dění v sektoru. Každá udá−
lost byla radiostanicí hlášena na
provizorní operační středisko, které
vyhodnotilo situaci a provedlo ná−
sledné opatření. Službu vykonávající
hasiči byli na svém stanovišti s krát−
kými přestávkami od 4 hodin ráno
do 15 hodin odpoledne.
Tak jako každý rok, i tento rok se
jezdilo k zásahům. Do dnešního dne
jich bylo celkem 15. Výjezdů přibylo
také díky tomu, že od letošního roku
provádíme likvidaci obtížného hmyzu
(celkem 3 zásahy).
Jistě bychom si přáli, aby zásahů
bylo co nejméně, na druhou stranu je
to pro akceschopnost zásahové jed−
notky velmi důležité. Ta je mimo jiné
zvyšována každoroční cyklikou pro
velitele, strojníky a techniky, 4x ročně
výcvikem s dýchací technikou a občas
nějakým cvičením. Na zimu plánu−
jeme pro některé naše členy zdravot−
nický kurs a kurs obsluhy motorových
pil. Všechny základní kursy jsou ab−
solvovány v hasičské škole v Ján−
ských Koupelích, každoroční cyklické
školení pak na stanici HZS v Hodo−
níně.
Také díky nové cisterně byla naše
akceschopnost značně posílena.
Rádi bychom rovněž přijali pár
nových členů do zásahové jednotky.
Podmínkou je věk nad 18 let, dobrý
zdravotní stav, bydliště v Lipově a sa−
mozřejmě ochota spolupracovat. Vel−
kou výhodou je řidičský průkaz sku−
piny C.
Závěrem chci poděkovat všem
našim členům za vykonanou práci,
Obecnímu úřadu v Lipově za dobrou
spolupráci a všem občanům popřát
příjemné prožití Vánoc a vše nejlepší
do nového roku 2010.
Za Sbor dobrovolných hasičů Lipov
Aleš Maňák
Lipovské lístky
Přehled zásahů za rok 2009
1. 13. 2.
2. 18. 2.
3. 9. 4.
4. 14. 5.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
24. 6.
1. 7.
16. 7.
14. 8.
26. 8.
31. 8.
14. 9.
17. 9.
27. 9.
28. 9.
3. 10.
Účast na soutěžích Grand Prix okr. Hodonín 2009−ženy
požár stohu, Hroznová Lhota
požár bytu, sídliště Hutník Veselí n. Moravou
požár chaty, Radějov
námětové cvičení, požár čerpací stanice
ČSAD Veselí nad Moravou
úklid po povodni a čerpání vody, Lipov
čerpání vody po povodni, Blatnička
požár hnojiště, Lipov
likvidace sršního a vosího hnízda, Louka
likvidace sršního hnízda v MŠ, Lipov
požár RD, Velká nad Veličkou
likvidace sršního hnízda, Lipov
požár 2 stohů, Hrubá Vrbka
požár kontejneru, Blatnice
zajištění akce, návštěva papeže, Brno
požár RD, Lipov
NP – neplatný pokus
www.sdhlipov.websnadno.cz
Co se děje v divadle... a vůbec děje se něco?!
„Nedorozumění je údělem člověka.
A boj s ním je motorem života. Copak se
dohodnou národy? Podívejte se do his−
torie. Copak se dohodnou sousedi nebo
manželé, nebo dokonce příbuzní? Po−
dívejte se do soudních síní. To je neu−
stálý konflikt a jeho překonávání. Dia−
lektika, která pohání život takzvaných
vyšších savců opatřených rozumem.
Kdyby nebylo rozumu, nebylo by nedo−
rozumění. Nedorozumění irituje imagi−
naci. Humor žije z nedorozumění, proto−
že ho pomáhá chápat a snášet. Humor
nám pomáhá se z něho nezbláznit.“
Jan Werich
Vážení přátelé ochotnického diva−
dla, „nedorozumění je údělem člově−
ka a boj s ním je motorem života...“,
řekl kdysi klaun−filosof Jan Werich.
A tak i v našem divadelním kolektivu,
jak mnozí z nás víme, ať už z doslechu,
nebo přímého prožívání konkrétních si−
tuací, nastal jakýsi stav nedorozumění,
který ovlivnil další dění v souboru.
Lipovské lístky
Zajisté, má každá událost své pozitivní
i negativní stránky; v našem případě
za velké negativum považujeme ukon−
čení činnosti několika významných
osobností, jak hereckých, tak velmi
dobrých pro oblast organizace divadel−
ního provozu. Jako pozitivní se jeví zá−
jem místní studující mládeže obětovat
svůj volný čas Thálii. Události, které
jsme prožívali, mají na některé z nás
ještě doposud neblahý vliv a zajisté též
přispěly ke změnám v plánu připravo−
vaných divadelních her. Z několika váž−
ných důvodů jsme byli nuceni odložit ná−
cvik pašijové hry „Barabáš“ a nakonec
toto vážné téma úplně opustit... Řešení
se objevilo v secvičení komedie „Po−
stel pro Anděla“, která byla sehrána
nejen na „Sokolce“, ale reprezentovali
jsme s ní naši obec v blízkém i vzdále−
nějším okolí.
V plánu činnosti souboru pro období
roku 2009−2010 zůstává na repertoáru
„Postel pro Anděla“, kterou v listopadu
2009 sehrajeme mimo lipovskou scénu.
V lednu 2010 s tímto představením
budeme prezentovat Horňácký Lipov
na festivalu „Senická divadelná ho−
rúčka“ v Senici ve Slovenské republice.
Na jaro 2010 připravujeme premiéru
hry Jiřího Voskovce a Jana Wericha
„Nebe na zemi“, jejíž zkoušky jsme za−
hájili v říjnu 2009.
Organizační nesrovnalosti uvnitř
souboru byly řešeny na schůzce dne
18. 9. 2009 a byl též zvolen organizační
a programový vedoucí a pokladník
souboru. V současnosti má ochotnický
„Lipovský výkvět“ 18 členů a tímto též
vyzýváme zájemce o hraní divadla,
aby našli odvahu a přišli mezi nás.
Závěrem bychom chtěli vyjádřit mno−
hé díky panu starostovi a ostatním čle−
nům obecního zastupitelstva za přízeň
a podporu naší činnosti. A je jistě ne−
zbytné opět poděkovat všem rodinným
příslušníkům, kteří svým porozuměním
a velkou tolerancí umožňují nám, členům
souboru, naplno se věnovat zkouškám i
projevu na jevišti při představení. Děku−
jeme moc za toto zázemí !
Vážení přátelé, přejeme Vám všem
klidné prožití blížících se vánočních svát−
ků a jen to dobré do roku 2010... A tě−
šíme se na Vás při dalším představení.
Pavel Štípský, Jarek Maňák
strana 7
Mužský sbor z Lipova
Ze zemi sem na svět přišeł,
na zemi sem rozum našeł,
po ní chodím jako pán,
do ní budu zakopán...
Mám psát o Mužském sboru z Li−
pova do Lipovských lístků. Ale co? Kde
jsme v téměř uplynulém roce 2009
zpívali? Podařilo se nám zazpívat
podle našich představ? Líbil se náš
způsob zpěvu posluchačům? Po−
pravdě řečeno nejsem si jistý, jestli
by odpovědi na tyto otázky čtenáře
Lipovských lístků zajímaly. Možná je
zaujme víc můj osobní pohled a vzpo−
mínky na jednu z velkých osobností Li−
pova a lipovského folklóru strýca Fran−
tiška Jagoša − Kruciša. Se zpěvákem,
tanečníkem, verbírem, člověkem vel−
kého srdce, ale i tvrdé hlavy a velké
umíněnosti, jsme se na lipovském hřbi−
tově rozloučili letos v květnu.
Moje první vzpomínky sahají do roku
1972, kdy se formoval současný folk−
lórní soubor Lipovjan. Strýc Kruciš spolu
s Anežkou Prachařovou nás tehdy pro
vystoupení na Horňáckých slavnos−
tech učili základní kroky a taneční fi−
gury lipovské sedlácké. Rytmus ovliv−
něný do značné míry dechovkou, při
které se do té doby sedlácká v Lipově
tančila, nijak neubíral jejich tanečnímu
zápalu a vitalitě s jakou nácvik vedli.
Až později jsem si uvědomoval, že ne−
jenom taneční kvality strýca Kruciša,
ale i jejich umíněnost, měly zásadní vliv
na udržení a rozvoj tehdy folklorní sku−
piny a pozdějšího folklórního souboru
Lipovjan.
V říjnu 1974, tedy za dva roky, do−
vedli spolu s Jarkou Bilíkovou tanečníky
z Lipova až na přehlídku vesnických folk−
lórních souborů a skupin do Vrbna pod
Pradědem. Neměli to s námi tehdy
vůbec lehké. O co jsme byli lepší při
veřejných besedách u cimbálu a vol−
ných zábavách, které se většinou pro−
táhly do brzkých ranních hodin, o to
jsme byli horší při oficiálních jevištních
vystoupeních. S odstupem času při−
znávám, že bych nechtěl být na je−
jich místě. V letech 1975–1977 se stali
„pravou rukou“ (v tom nejlepším slova
smyslu) tehdejších vedoucích Lipov−
janu Dobrušky a Stanislava Jagoše.
I proto měl Jan Miroslav Krist po pří−
chodu do Lipova v roce 1978 na čem
stavět. A strýc Kruciš byli opět při tom.
Nejen jako pamětník a informátor, ale
především jako jeden z posledních
interpretů lipovské sedlácké a ver−
buňku.
strana 8
V roce 1983 jsem jako nový ve−
doucí Lipovjanu také začal využívat
nepsané autority strýca Kruciša, je−
jich zkušeností i vyjímečného taneč−
ního projevu. Při různých výročních
vystoupeních, ale především v tema−
tickém pořadu Vánoce na Horňácku
hráli se svou ženou postavu hospo−
dáře prostě nenahraditelně. Tak
tomu bylo až do roku 1998, kdy s Li−
povjanem vystupovali v Lukově u Zlí−
na. Tehdy už strýc Kruciš zpívali dva
roky také v lipovském mužském
sboru. Jejich mohutný tenor zněl ně−
kdy k nelibosti vedoucích až příliš nad
ostatními hlasy. Obzvláště v písnič−
kách, které velice dobře znali a jak rádi
vzpomínali: „Zpívali za młada s chłap−
cama po dědině, dyž chodili ke ga−
lánkám, alebo enom tak pro potěšení,
aby si odpočinuli po těžkéj práci“.
A důvod k odpočinku určitě byl. Jako
syn sedláka dřeli od malička doma
i na poli. V padesátých letech mu−
seli po likvidaci svého strýce jezdit
za prací „do světa“. Nejdřív kopáč,
později svářeč a doma samozřejmě
záhumenkařit, jak tomu bylo za to−
tality na dědině zvykem.
I důchodový věk brali víc pracovně
než odpočinkově. Strýc Kruciš ne−
uměli pořádně odpočívat ani doma ani
na jevišti. Ještě v roce 2001 verbo−
vali při Ozvěnách Horňácka tak, „že
by na jevišti vypustili dušu“. Uměli si
také vypit. K tomu se váže jedna vzpo−
mínka z kosení v Malé Vrbce. Kdo
na tuto krásnou akci jezdí, ví jak vy−
padá. Spousty kamarádů, štamplí
slijovice, pohárků vína a podle umu
a chuti krásného sečení. „A strýc byli
kosec! Kosa dycky dobre zrychto−
vaná, pokos jak sa na porádného
kosca patrí a za kosů ani snítka.“
Vyhráli nějakou cenu, ale předávání
tvrdě prospali za stolem pod košatými
duby. Poslední vzpomínka nemá nic
společného s folklórem, přesto se mi
hluboce vryla do paměti.
Jistě si mnozí z vás vzpomenou, jak
nás strýc dráždívali svou otužilostí.
(Celá dědina ve svetrech, strýc v ko−
šili s krátkým rukávem, celá dědina
v kabátech, strýc ve svetříku, bun−
dičce apod.) Na podzim koncem de−
vadesátých let minulého století se
omítala zídka mezi kostelem a fa−
rou. Strýc a Jan Žiška jako zedníci,
já ,Víťa Strachota a ještě pár chlapů
jako přidavači. Bylo typické podzimní
počasí – sychravo, přeháňky, vítr.
Většina z nás se podle toho také ob−
lekla, svetry, prošíváky, čepice apod.
Strýc Kruciš měli košili s krátkým ru−
kávem, montérkovou blůzu a san−
dále. Pracovalo se i za drobného
deště a strýc za celý den několikrát
promokli. V mokrém oblečení seděli
i při svačinách nebo obědě na faře.
Domů odcházeli v naprosté pohodě
a neslyšel jsem, že by po této brigádě
onemocněli.
Strýc Kruciš byli v rámci Lipova
a troufám si říct i Horňácka opravdu
osobností. Píšu o Františku Jagošovi,
ale jak by to vypadalo, kdybych nepo−
užíval přezdívku Kruciš?
Jožíček Jagoš
Lipovské lístky
37. rok Folklorního sdružení Lipovjan
Folklorní soubor Lipovjan z Li−
pova pracuje už třicet sedm let.
Za dobu své existence zažil, podob−
ně jako mnohý dospělý v nejlepším
věku, velmi hezké chvíle, ale také udá−
losti, které zas tak příjemné nebyly.
Letošní sezona byla zahájena ape−
ritivem ve formě dvou krojových plesů:
prvním byl známý Horňácký ples v Brně
a druhým pak Moravský ples v Praze.
Horňácký folklorní region jsme v Praze
reprezentovali spolu s taneční skupi−
nou Kvas a ženským sborem z Javor−
níka. Naši muziku nám na tomto plesu
při oficiálním vystoupení zastoupila
v Praze oslovená CM Burčáci, se kte−
rou má Lipovjan jen ty nejlepší zkuše−
nosti.
Jako u většiny jiných souborů, i v Li−
povjanu, začíná hlavní sezóna koncem
jara. První významnější událostí bylo spo−
lečné vystoupení se strážnickým sou−
borem Žerotín v sousední Louce, která
je pro Lipovjan při podobných akcích
skoro domácí půdou. Nezanedbatelný
počet tanečníků Lipovjanu pochází
z Louky. Vystupovat před domácími je
pro mnohé tanečníky zdrojem zbytečné
nervozity. Ta však většinou nepramení
z toho, že by neuměli tančit nebo zpívat,
ale ze snahy ukázat se před svými blíz−
kými v co nejlepším světle.
Předprázdninové období patřilo už
tradičně verbířům. Soutěžní předkolo se
letos uskutečnilo v lipovské sokolovně.
I tentokrát jsme pozvali verbíře z Hor−
ňácka, Veselska i Strážnicka a pro zpes−
tření programu folklórní soubor Dolina
ze Starého Města. Na Strážnických slav−
nostech v pořadu „O nejlepšího taneč−
níka slováckého verbuňku“ reprezento−
valo Horňácko šest verbířů z Lipovjanu.
Je velká škoda, že horňácký verbuňk,
tolik ceněný a uznávaný a svým význa−
mem přesahující i hranice našeho regi−
onu, bývá na této soutěži, kde se porov−
návají nejlepší verbíři Slovácka, zastou−
pen jen tanečníky souboru Lipovjan.
Událostí, na které jsme se od začát−
ku roku těšili nejvíce, bylo hned několik.
Z prázdninových vystoupení to byla ze−
jména účast na Horňáckých slavnostech
ve Velké nad Veličkou a festivalové akce
v Chomutově, Hlinsku a Němčičkách. Ně−
které nás moc potěšily, některé hodně
překvapily, všude jsme se snažili co nej−
lépe prezentovat folklórní soubor Lipov−
jan. Na společné chvíle strávené mimo
festivalová pódia se většinou také neza−
pomíná a pro život souboru jsou někdy
důležitější než oficiální vystoupení.
Nevšedním a nezapomenutelným zá−
žitkem pro celý soubor byla účast na kro−
jované svatbě jedné z našich tanečnic.
Páteční svíca, sobotní zdavky, zataho−
vání, házání do koláča, holení a nedělní
popravky zanechaly v každém vzpo−
mínky na celý život. Je hezké vidět, že
tradiční obřady jsou i dnes hodnotami,
kterých si lidé umí vážit. Stejně tak nás
těší vzrůstající obliba lipovských hodů,
při kterém jsme organizačně vypomá−
hali Farnímu společenství Lipov.
Takový byl v kostce sedmatřicátý
rok folklórního souboru Lipovjan. Ještě
zbývá tradiční ukončení tohoto roku.
Bude jím opět Štěpánská beseda u cim−
bálu, která se uskuteční 26. prosince
v prostorách lipovské sokolovny, kam
Vás všechny co nejsrdečněji zveme.
Rádi bychom na tomto místě také
poděkovali těm, kteří podporují folklórní
soubor Lipovjan v jeho činnosti: Obci Li−
pov, muzikantům pod vedením Pavla
Slováčka a Marka Smaženky, rodinám
tanečníků a tanečnic a ostatním příz−
nivcům. Buďte nám, prosím, stejně na−
kloněni i v příštím roce. Rádi bychom
také pozvali mladá děvčata a kluky,
aby se k nám bez obav připojili, mají−li
chuť naučit se tance z Horňácka a okol−
ních folklorních regionů nebo si jen
prostě zlepšit fyzičku.
Co si přát do dalšího roku? Snad jen:
„Ať vám, posluchačům a divákům, při−
nášíme hezké chvíle při našich vystou−
peních, ať se my nadále rádi a pravi−
delně scházíme a ať se nám spolu daří
udržovat a oživovat hmotné i nehmotné
kulturní dědictví našich předků.“
Jarek Šraděja, FS Lipovjan
(www.lipovjan.wz.cz)
Lipovské lístky
strana 9
První lipovský cimbál
Není pravda, co před několika
lety rozšiřoval „pan rídící z Malej
Vrbky“ František Okénka, že Jo−
žena Kubík na Lipovjanech vydělal,
když jim prodal za deset tisíc cim−
bál, který sám koupil za pět tisíc.
Je ale pravda, že první lipovský cim−
bál skutečně pocházel od primáše Jo−
ženy Kubíka z Hrubé Vrbky, který měl
v té době cimbály dva. Cimbál zakou−
pila obec (tenkrát MNV) pro školu a její
dětský soubor Lipovjánek. Cena a datum
jsou zřejmé z uvedené „kupní smlouvy“.
Zakoupení cimbálu, přestože tento
nebyl v Lipově původní, znamenalo je−
den z přelomů v hudebním dění v obci,
protože po asi stoletém výhradním pů−
sobení „turecké muziky“ navázalo na dří−
vější „štrajch,“ který je pro národopisné
projevy nejvhodnější.
Dr. B.Valenta
Poděkování
Mile nás překvapilo poděko−
vání starosty Lipova, pana Ladi−
slava Franty, jež se objevilo nej−
prve formou příspěvku v časopise
Krajem svatého Antonínka (čer−
venec−srpen 09) a poté osobně
v závěru koncertu ve zdejším kos−
tele 20. září letošního roku.
Záminkou k tomuto gestu uznání
byla úspěšná reprezentace naší
obce Lipov v celostátní folklorní an−
ketě Foskar 2008, v níž jsme zví−
tězily v kategorii vokálních sborů.
Předání růží a děkovné plakety
bylo překvapivé a pro nás do−
jemné. Děkujeme touto cestou čle−
nům obecní rady, panu starostovi
a všem našim příznivcům za veš−
kerou podporu v naší činnosti. Rádi
vás potěšíme lidovými písněmi
i v roce následujícím.
S hrdostí přiznáváme, že se vždy
pyšně hlásíme k svému názvu, jehož
původ nese jméno naší obce – Lipov.
Váš Sboreček žen z Lipova
Łáska opravdová
V roce 2008 Sboreček vydal svůj
první hudební nosič Łáska opravdová.
A co to pro nás vlastně znamená?
„Łáska opravdová, ta která je o velikém
vzplanutí a zamilovanosti, o krásách ale
i o životních krutostech, které musí pře−
konávat, o vztahu k partnerovi a dětem
i o boji s nepřízní lidí a osudu, o vztahu
k lidové písničce, která pomůže mnohé
těžkosti překonat... to vše jsou nejrůz−
nější stránky lásky, která všechno toto
ukrývá. To vše je opravdová láska, kte−
rou v sobě a v jednotlivých osudech nese
Sboreček žen z Lipova. Člověk je v po−
měru k životnímu osudu malý a bez−
branný, stejně tak jako k vlivu lidové
písničky, kdy mu někdy běhá mráz
po zádech nebo se až k pláči směje,
aniž by sám věděl proč...“
Chtěli bychom poděkovat všem, kteří
se na naší prvotině podíleli, a to Janě
Karáskové, Petru Galečkovi, Štěpánce
Tomčalové, Magdaleně Maňákové a ce−
lému Sborečku. Dále našim sponzorům,
bez kterých by se to vše nemohlo zrea−
lizovat. Především Krajskému úřadu Ji−
homoravského kraje, Obecnímu úřadu
v Lipově a firmám 2G Lipov, Gama plus
Lipov, Jakar Lipov, Rostislavu Tomča−
lovi, Jaroslavu Mrázovi, Elektro Rauš,
Němeček Elektro montáže, X Produc−
tion Brno a Lence Jurečkové za krásný
grafický návrh celého CD. Za zvukovou
režii a mastering chceme poděkovat
Stanislavu Valáškovi a Miroslavu Kola−
ciovi za hudební režii.
Potvrzením našeho úspěšného zá−
měru vydat první samostatný hudební
nosič byla jeho letošní nominace v celo−
státní folklorní soutěži FOSKAR v ka te−
gorii Nejlepší nosič roku 2008. Odměnou
se nám ovšem stala účast na dubnovém
slavnostním předání cen v brněnském
Divadle Bolka Polívky, kde jsme získali
cenu za Nejlepší pěvecké těleso roku
2008.
Chceme Vám všem poděkovat za
podporu finanční i tu dobrým slovem,
které nás povzbuzuje k další práci. Toto
naše vítězství patří proto i Vám, kteří
nám fandíte. Děkujeme
Sboreček žen z Lipova
Srdečně zveme naše příznivce na
Vánoční koncert Sborečku žen z Lipova
který se uskuteční 26. prosince 2009 v 17.30 hodin v kostele Všech svatých.
Po koncertu následuje Štěpánská beseda u cimbálu, kterou na sokolovně pořádá folklórní soubor Lipovjan
strana 10
Lipovské lístky
Děvčata, díky!
Asi v roce 1940 jsem poprvé usly−
šela cimbálovou muziku Jožky Ku−
bíka. Bylo to v lipovské sokolovně
při ochotnickém představení diva−
delní hry Pasekáři.
Při prvních tónech jsem utekla mas−
kérovi a vystřelila do zákulisí, kde mu−
zikanti začali hrát. Zážitek byl tak hlubo−
ký, že jsem byla „odsouzena na doživotí“.
Dalších šest let jsme s kamarádkou do−
cházely neděli co neděli do Hrubé Vrbky
za Joženkou a jeho hudci. Mimo nás
tam byli další jeho příznivci jako Slá−
vek Volavý, Vladimír Klusák, Jura Hu−
deček, Jura Mikáč st. a samozřejmě
jeho nejbližší sousedé Martin, Luboš
a Dušan Holí. Ti téměř nikdy nechy−
běli, když probíhala odpolední nedělní
„škoła“, jak tomu muzikanti říkali.
V tehdejší době v Lipově tento hu−
dební žánr chyběl. Byla tu jenom de−
chovka. Tím intenzivněji prožívám sou−
časný stav lipovského folklorního života.
Několik tanečních souborů od batolat
po dospělé, několik cimbálovek, dva pě−
vecké sbory a Schola! Jedním z pěvec−
kých skupin je Sboreček. Jemu patří mé
vyznání.
Skláním se před péčí,
kterou dívky věnovaly
rekonstrukci kroje. Šly
hluboko do minulosti,
vrátily mu jeho dávnou
útlou praktickou siluetu
bez spodniček, prodlou−
žily délku sukní. Bohužel
tím zanikla „sobota“, ta
by dokreslila vývoj i his−
torii kroje. Kordulu nahra−
dily starším kabátkem,
jehož náležitost k lipov−
skému kroji potvrdily tři
jeho exempláře, funkční
ještě v první čtvrtině
20. století. Také staronová šatka zdo−
bí hlavy zpěvaček Sborečku, neboť
patřila k našemu kroji, jak dotvrzují
úřední listiny z roku 1817. K bílému fěr−
tochu opásaly modrotiskové fěrtůšky.
Dočasně tak nahrazují „retazové fěr−
tůšky“ zdobené náročnou šitou batikou
a barvené indigem. Dočasně proto, že
techniku této batiky se zatím nepoda−
řilo vypátrat. Většinu krojových sou−
částí si zhotovují dívky samy, vyšívají
šatky, rukávce, ba Renata Potěšilová
se naučila vrapit i fěrtochy.
Ne všem ženám se návrat ke koře−
nům kroje zamlouval. Chyběly jim
dnešní spodničky, čipky, meríny a bro−
káty. Není to prý lipovský kroj, spíš
velický nebo „lhoťácký“. Ale, tetinky,
vždyť jsou to všechno kroje horňácké,
Lipovské lístky
jen detaily se liší, neboť každá obec byla
vystavena určitým specifickým skuteč−
nostem. Konkrétně Lipov byl ovlivněn
těsným sousedstvím dolňáckého Ta−
sova. Však i tento kroj vypadal před
sto lety poněkud jinak. Stačí se podí−
vat na Úprkovy čí Frolkovy obrazy. Na−
víc mám autentické zážitky. Vzpomí−
nám na krásnou, skoro vznešenou po−
stavu ze sousedního Ta−
sova. Švagrová malíře
Antoše Frolky, Rozka
Falešníková, velmi čas−
to s námi studenty če−
kávala na lipovském ná−
draží na příjezd vlaku.
Vysoká, štíhlá postava
v tasovském kroji! Čer−
ný šorec, květovaná fěr−
tůška, vyšívané rukávce,
černá kordula s červe−
ným zdobením nebo bílý
lajbl. Na hlavě turecký
šátek vázaný tak sluši−
vým a elegantním způ−
sobem! V zimě nosila
kožuch a vždy měla na nohou vysoké
varhánkové boty. Takto oblečená jez−
dila nabízet mistrovy obrazy. Její oděv
se svou starobylostí lišil od tehdy
ještě každodenního oblečení Rozči−
ných spoluobčanů.
V roce 2005 vydal Sboreček velmi
zdařilý kalendář, ve kterém jsou zachy−
ceny všechny podoby lipovského kroje
− ten starodávný a dnes obnovený
zrovna tak jako pracovní, nedělní i svá−
teční, ale také obřadní. Tím snad byla
usmířena, ba možná i přesvědčena
ženská část lipovské veřejnosti. Ten−
to dokument visí na stěně mnoha li−
povských domácností, byť by byl už
několik let prošlý. I já si obracím jeho
listy a při pohledu na krásu našich krojů
se vracím o mnoho let zpátky.
V roce 2005 jsem v lipovském kos−
tele poprvé uslyšela Sboreček zpívat při
oslavě jeho desetiletého trvání. Bylo
to krásné! Ještě něco silnějšího, půso−
bivějšího mě však teprve čekalo. O dva
roky později jsem v přeplněném velic−
kém kostele poslouchala pořad nazva−
ný Bože, miłý Bože. Písně se střídaly,
mužský sbor následoval po ženském.
Mezi tím sólové písně, to vše spojeno
průvodním slovem z úst Břetislava
Rychlíka. Najednou jsem uslyšela me−
lodii, které mně byla důvěrně známá.
Sevřelo se mně srdce, oči zvlhly. Tu
píseň znám! Zpívala ji moje babička
Alžběta Macková z Hrubé Vrbky, na−
rozená v roce 1867. V jakémsi polosnu
jsem opět slyšela po tolika letech její
stařecký hlásek, slabý, ale čistý. Me−
siáš prišeł...! Vzpomínky se mísily se
zpěvem Janka Karáska a já jsem byla
u své babičky, v izbě, za stolem z hruš−
kového dřeva a byla jsem o mnoho,
mnoho let mladší.
Do reality mě vrátil potlesk. Burá−
civý, nadšený a dlouhý. Snad jen v Ná−
rodním se dá podobný zažít. Docela
se mně zdálo, že unavení zpěváci při−
jímali tak dlouhotrvající ovace trochu
rozpačitě, udiveně, jakoby tolik díků ani
nečekali. Snad jsme je svým potles−
kem přesvědčili o tom, že jejich práce
nepřináší radost a spokojenost jen
jim, ale připraví vzácné chvíle stovkám
lidí naladěných na stejnou notu. To ko−
nečně dotvrzují četné úspěchy, ať je
to Laureát Mezinárodního folklorního
festivalu Strážnice 2006, či nejcennější
titul Foskar za nejlepší pěvecké tě−
leso roku 2008.
Děvčata, díky! Horoucí a vřelé! Vaší
zásluhou se podzim, či spíše zima
mého života mění aspoň na chvíli
v dávno ztracené slunné jaro!
Jiřina Vavříčková
strana 11
Historie Historie Historie Historie Historie
Kříž
Ze vzpomínek na mé dětství...
v Maňáčanech
U silnice z Lipova do Louky
stojí při odbočce do Maňáčan
kříž, na kterém je dosud čitelný
letopočet 1898, ale nápis, který
na kříži býval, se už nedocho−
val.
Naštěstí si paní Anna Maňáková
z č. 139 zapamatovala jeho znění:
„Poutníče, zde málo stůj,
rány moje rozvažuj.
Rány moje kynou,
léta tvoje hynou.
Přijde smrt, soud nastane,
kam se tvoje duše dostane?“
V těchto slovech je hluboká lid−
ská moudrost.
Každý z nás někdy stojí ve svém
životě „na rozcestí“ a musí se roz−
hodnout, která cesta je pro něho ta
správná, kudy se musí vydat, aby
neublížil ani sobě, ani svým blíz−
kým.
Tak tedy: „Poutníče, stůj a roz−
važuj!“
Jarmila Vanlaerová
Už v květnu bylo třeba provést
přehled raného ovoce, protože
třešně „májůvky“ už byly hezky na−
lité, červené a sladké.
Věděli jsme, kde co mají u sousedů
zaštípené nebo naočkované a jak co
kde odkvetlo. Po třešních, rynglích,
špendlících či meruňkách následovaly
v období žní i hrušky a raná jablka. Na vý−
pravách za ovocem byly skoro vždycky
nějaké starosti. Potřeba prvních vita−
mínů jevila se ovšem jako velmi nalé−
havá. Bylo proto nasnadě, že jsme
v době zrání letních jablek pořádali ob−
čas s klukama i holkama „Zahumňá−
kama“ podvečerní loupežné výpravy
za chutnými plody.
Široko daleko nebylo chutnějších
raných jablek než uprostřed záhume−
nice starého Tomšice (dnes tam stojí
Tomčalův dům), a tak bylo jasné, že
jsme je navštěvovali. Jenže bdělý ma−
jitel Tomšic, který si nechtěl nechat dál
líbit naše výpravy, si na nás jednou po−
číhal, schovaný i se svým psem Oríš−
kem za mandelem obilí. Tenkrát jsme
ještě všechny děcka chodily v létě na−
boso. Při chůzi po pokoseném obilí jsme
opatrně našlapovali tak, aby se pod no−
hama strniště ohýbalo a nepíchalo. Když
jsme byli v nejlepším, tu vylétla ruka
s čaganem bdělého majitele Tomšice
a zachytila kamaráda Josefa za krk,
aby si ho přitáhla hezky k sobě. Uvíz−
nutý kamarád dostal nástrojem patřičně
po zadku a pes zase dostal povel:
„Oríšku, trhaj, trhaj!“ A ten neváhal a tr−
hal. V duchu hesla – zachraň se, jak
a kdo můžeš, jsme s obrovským ře−
vem pádili zpět po strništi, i bez onoho
správného našlapování, až k ulicové
cestě. Zde jsme čekali, zvědaví na po−
trestaného, s nohama zakrvácenýma
od strniště a poškrábanýma od Oríš−
ka. Kdo uvízl, měl smůlu, ztrestala jej
ruka pronásledovatele.
Přestože byl otec velký sadař a doma
v humně byly veškeré druhy ovoce
od toho nejranějšího až do pozdního,
nebylo to ono. Daleko chutnější bylo
v cizích zahradách a trhané s partou
uličních kamarádů a kamarádek...
(výňatek z rodové kroniky,
MJ, Hodonín)
Co o Lipově možná nevíte...
Víte o tom, že v Lipově býval
v době 1. republiky dvakrát v roce
jarmark? (jarmark = trh).
1. Před obecním úřadem byly stánky,
ve kterých se prodávaly různé po−
traviny, sladkosti, oblečení a po−
třeby pro hospodářství a domác−
nost. Své místo tady pravidelně
měl i místní švec, pan Zálešák,
který prodával hlavně vysoké boty.
Samozřejmě zde nesměl chybět
kolotoč – největší lákadlo pro děti.
2. Dobytčí trh býval Na drahách, kde
bylo možné koupit krávu i prase.
Nezbytnou součástí prodeje a ná−
kupu bylo samozřejmě smlouvání
o ceně. Na pořádek vždy dohlíželi
„policajti“ z Hroznové Lhoty.
V době, o které se tady povídá,
nebyli v Lipově jenom řádní hospo−
dáři. Zajímavou „figurkou“ byl starší
občan – z dnešního pohledu by se
dalo říci „poloviční bezdomovec,“
který žil z toho, co dostal od druhých.
Bydlel v malé chaloupce v „Chrasti“
a zima pro něho bývala zlá. Snad
proto se těšíval na podzimní jarmark.
strana 12
Přímo před očima „strážců zákona“
se vždy pokusil něco ukrást... byl sa−
mozřejmě přistižen a měl tím zajiš−
těnou zimu v teple i se stravou. Prostě
se nechal zavřít. Myslím si, že ani
v současné době není tato metoda
úplně neznámá...
Vyprávěla tetička Jagošová z č. 416
Lipovské lístky
Jarmark v Lipově se připomíná
i v knize Vlastivěda moravská – Stráž−
nický okres, kterou napsal dr. Franti−
šek Dvorský již v roce 1914, tedy
ještě v době Rakouska−Uherska. Píše
se zde: „Trhy má městečko Lipov od
starodávna dva – první v úterý po Ve−
likonocích, druhý v úterý po Všech sva−
tých.“
Nejbližší železniční stanice byla
ve Veselí nad Moravou. V průběhu roku
1929 – tedy před 80 lety, byl zahájen
provoz na celé nové trati Veselí nad
Moravou – Nové Město nad Váhom.
Pošta a telegraf byly v této době je−
nom v Hroznové Lhotě, kde bylo také
sídlo obvodního lékaře. Pošta sice
v Lipově nebyla, ale existovalo „opráv−
nění ku prodeji“ pro veřejné trafiky,
podle kterého byl místní občan pan Jiří
Štípský č. 275 oprávněn ve své trafice
prodávat „dané režijní speciality, jakož
i kolky a cenné známky poštovní.“
Oprávnění mělo platnost od 16. srpna
1926 (viz předchozí strana dole).
Poštovní úřad byl v Lipově zřízen
1. září 1936, avšak v jeho začátcích
nebyl pořízen státní telefon. První sou−
kromý telefon v obci si nechal zhotovit
už v roce 1934, tedy před 75 lety, ob−
chodník Kotásek. Měl malý dům
a obchůdek u potoka (dnes zatrub−
něn) vedle Coufalova pekařství. Pro−
dával tam různé potravinářské zboží
a současně zde čepoval alkohol.
Na dubové lavici tam vysedávali
výhradně muži, mezi nimi i můj pra−
dědeček. Popíjeli borovičku nebo jiné
pálené ze zvláštních skleniček s pro−
dlouženým hrdlem (čtvrťák, osmička,
šestnáctka) a utráceli peníze, které pak
ve všech domácnostech scházely.
Víte, že existovaly informační ce−
dulky o členech obecního úřadu? Sta−
rosta i jednotliví radní měli na svém
domě připevněnou tabulku s označe−
ním funkce, kterou v obci vykonávali.
Mělo to určitě vliv i na rychlé, opera−
tivní vyřizování různých občanských
záležitostí.
Víte, že v příštím roce 2010 uply−
ne již 130 let od vysvěcení našeho
kostela Všech svatých?
Milan Jagoš
Jarmila Vanlaerová
Stalo se před 44 lety...
Místní lidová knihovna ve spolu−
práci se ZDŠ Lipov vyhlásila v roce
1965 čtenářskou soutěž.
O jejím výsledku, tj. o vítězích v jed−
notlivých kategoriích a o počtu přečte−
ných knih, informoval v tělocvičně ZDŠ
tehdejší knihovník pan Jan Frola.
Je zajímavé, že jeho projev z této
události se zachoval dodnes, a proto
bychom vás s ním chtěli seznámit –
obsahuje totiž i hodnocení doby, ve
které soutěž probíhala…
„Milé děti!
Učitelský sbor v čele s ředitelem
školy mně umožnil, abych vám jako
knihovník pověděl něco o významu
knihy a o jejím poslání, což já považuji
za vyznamenání pro mou osobu. Moje
povídání bude vycházet ze situace
v obci a z mých vzpomínek.
Tak od roku 1906 až do roku 1918,
tj. v době, kdy jsme zpívávali rakous−
kou hymnu „Zachovej nám Hospodine
císaře a naši zem,“ měli naši rodičové
docela jiné názory na vyučování ve škole
a na čtení knih. Většina z nich dávala
svým dětem „dobré ponaučení:“
„Čtení ťa živit nebude, ty ledačino
jedna, tam si vem motyku a hybaj ko−
pat a né číst!“
A na potvrzení vážnosti této rady
byl uštědřen i nějaký ten pohlavek.
V dnešní době − (Připomínáme, že pro−
jev je z roku 1965!) − rodiče změnili své
názory a mnozí používají protichůd−
ného naučení:
„Dyž sa nebudeš učit, pujdeš do JZD,“
což rovněž není správné. I v tom JZD,
Lipovské lístky
což je moderní forma zemědělského
podnikání, jsou potřební lidé vyzbroje−
ní vědomostmi, protože se musí nau−
čit zvládat přírodu. I ten, kdo nemá
vysokoškolské vzdělání, musí číst, pro−
tože dobrá kniha člověka zjemňuje,
zušlechťuje, dává mu dostatečnou zá−
sobu slov k vyjádření myšlenek, a tím
strana 13
i zvyšuje jeho sebevědomí. Proto je
nákup knih podporován i ze strany stá−
tu a obce.
To v Lipově za mých mladých let ne−
bývalo. Byl tu jenom čtenářský spolek,
založený tehdy ještě mladým panem
učitelem Vojkůvkou a prostředky k ná−
kupu knih se získávaly různými ak−
cemi – nejčastěji šlo o vstupné na zá−
bavu, plesy nebo i na „Bál čtenářského
spolku.“
V současné době nákup knih pod−
poruje i obecní zastupitelstvo, proto
tuto čtenářskou soutěž vyhlásil
vlastně MNV Lipov. Její podmínky
znáte a všichni doufáme, že až dospě−
jete, zůstane vám na tuto dobu milá
vzpomínka.
Nyní si přečteme jména vítězů sou−
těže a zavolaný si přijde pro knihu, kte−
rou dostane jako odměnu.
Jiří Maňák, č. 12 přečetl ........ 86 knih
Lidka Maňáková, č. 172 .................78
František Sedlář, č. 214 ................61
Jar. Štípská, č. 153 ........................57
Bedřiška Kolmanová, č. 261 ..........54
Vlasta Maňáková, č. 446 ...............54
Alena Jakubíčková, č. 105 .............49
František Daněk, č. 211.................47
Zdeněk Kolařík, č. 17 .....................44
Marie Jagošová, č. 342 .................40
Poznáte se na fotografiích, malí čtenáři z roku 1965?
Anna Karásková, č. 103 ................37
Jan Jagoš, č. 302 ...........................35
Libuše Podlucká, č. 418 ................33
A nyní, ke konci toho všeho, co jsem
vám pověděl, žádám, vlastně i prosím
– mějte knihu rádi, jak svou, tak i tu vy−
půjčenou – netrhejte její listy, nečmá−
rejte v ní, když obracíte listy, nelízejte
si prsty. Když čtete, dejte si pod knihu
aspoň noviny − zkrátka udržujte knihu
čistou.
Přečtené knihy nezapomeňte včas
vracet, protože na ně čekají další čte−
náři. Tímto bych končil a přeji vám mno−
ho zábavy, poučení i užitku z přečtených
knih. Zároveň vám přeji příjemné prázd−
niny.“ (Tolik projev pana Jana Froly)
Za obecní knihovnu
Zdeněk Kolařík
Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport
Horňácká pětadvacítka
Králem letošní Horňácké pětadvacítky je ultravytrvalec Daniel Orálek
Suverénní vítěz závodu Daniel Orálek.
Lipov − Horňácká pětadvacítka,
která si letoš připsala již 39. pokra−
čování, startovala poprvé ve své
historii z jiného místa než z Veselí
nad Veličkou, a to z Lipova.
strana 14
Volba malé a vzorně upravné obce
se ukázala jako velmi dobrá, neboť zá−
vod měl během celého trvání vynika−
jící atmosféru. Krásné zázemí v místní
škole, vzorná spolupráce atletů, sokolů
a hasičů a velký zájem obyvatel Lipova
posunuly nejdelší a nejnáročnější zá−
vod hodonínského regionu v hodnocení
organizace na přední místa v rámci
Moravsko−Slovenského běžeckého
Lipovské lístky
poháru (MSBP). „Kromě fotbalu a ně−
jakých školských aktivit u nás v obci
nemám významnější sportovní akti−
vity. Jsem proto rád, že se našla parta
nadšenců, která zorganizovala tento
závod, jehož součástí byly − oproti mi−
nulým ročníkům − i dětské závody, čímž
nabídla obyvatelům obce zajímavou
podívanou a dětem a mládeži možnost
poměřit síly,“ chválil sobotní závod La−
dislav Franta, starosta Lipova.
Běh okolo horňáckého regionu byl
opět tvrdý a neúprosný, vždyť teplo−
měr hlásil třicet stupňů ve stínu. Síly
na rozpálených asfaltových komunika−
cích tak docházely převážné většině
startovního pole s výjimkou jediného
závodníka, Daniela Orálka z Moravské
Slavie Brno. Současný nejlepší český
ultravytrvalec, který vedle výkonu za−
ujal i svými tradičními bílými rukavice−
mi, závod vyhrál způsobem start−cíl,
když pětadvacet kilometrů uběhl za ho−
dinu a půl. Druhou příčku obsadil ky−
jovský Pavel Klimeš a prémii za třetí
místo si odvezl Peter Portašík ze Ska−
lice.
V šedesátičlenném běžeckém se−
skupení byla jedinou ženskou účast−
nicí Marta Durnová z Veselí nad Mora−
vou, která časem dvě hodiny a dvanáct
minut dosáhla na 41. příčku absolut−
ního pořadí.
„Hold je třeba vzdát všem účastní−
kům, protože běžet tak náročný závod
vyžaduje opravdu nadlidské úsilí. Mys−
lím, že to dobře poznali i diváci, kteří vy−
drželi v prostoru startu a cíle po celý
závod a odměnou jim určitě byl vý−
kon brněnského běžce Petra Slintáka.
Ten poslední stovky metrů běžel
v ohromné křeči a po silnici se sotva
vlekl, zásluhou podpory diváků ale
závod dokončil, a to výkonem pod tři
hodiny,“ oplýval spokojeností také Pa−
vel Bíla, moderátor závodu a řídící sou−
těže MSBP. Kompletní výsledky nabízí
stránky http://bkhod.webnode.cz/
(em)
Jan Miškeřík z Lipova skončil
v závodě na 7. místě v kategorii Muži
40 a Dušan Tomčal z AK Hodonín na
9. místě v kategori Muži.
TJ Sokol Lipov – oddíl kopané
Přehled vedoucích družstev a trenérů
Vedoucí družstva
Trenér
A mužstvo
B mužstvo
Dorost
Žáci
Žák František
Kučera Jan
Strachota Břetislav
Kučera Pavel
Přípravka
Fišer Milan
Biháry Michal
ing. Kolacia Libor
Kučera Radek
Kučera Tomáš
Maňák Patrik
Karásek Michal
Lipovské lístky
strana 15
90. výročí TJ Sokol Lipov
Sokol, sokolovna, cvičení, kultu−
ra – to jsou názvy, které dnes k Li−
povu patří a bereme je jako samo−
zřejmost.
Ale vraťme se trochu do historie.
Končí 1. světová válka, 28. října
vzniká Československá republika a již
26. ledna 1919 se koná ustavující
schůze, na které je založena Tělový−
chovná jednota Sokol Lipov. Největší zá−
sluhu na tom mají učitelé zdejší školy.
Léta plynou a osud Sokola je spo−
jen s osudem celé republiky – zažívá
léta rozvoje i pádů, nakonec i zákaz
existence v období socialistické repub−
liky. Ale i tady se historie opakuje –
dne 21. dubna 1991 se koná ustavují−
cí schůze a TJ Sokol Lipov znovu za−
číná „žít.“
V letošním roce oslavila Tělový−
chovná jednota Sokol Lipov již 90 let
od svého založení a uspořádala k to−
muto výročí slavnostní akademii. V této
souvislosti mě napadá postavit vedle
sebe tato dvě data: založení Jednoty
26. ledna 1919 a slavnostní akademie
25. ledna 2009. Akademie se konala
skoro na den přesně, ale o 90 let poz−
ději…
Tohoto významného odpoledne se
zúčastnili i zástupci celé Sokolské
župy Slovácké a dokonce i sestra Ja−
rina Žitná z ČOS v Praze.
V programu této akademie, kterou
uváděla paní Bedřiška Řičicová, účin−
kovali „zástupci“ několika generací.
Od dětí z mateřské školy, přes oba Li−
povjánky, mažoretky, žákyně TJ So−
kol Lipov, které předvedly moderní,
svižný aerobik a cvičení s pompony,
až po cvičení „dospěláků“, a také
ukázky z tréninku fotbalových nadějí
Lipova.
Celý program symbolicky zahájila
skladba „Věrni zůstaneme,“ kterou
cvičili muži již na XI. Sokolském sletu
v roce 1948. Je zajímavé, že na jevišti
lipovské sokolovny tuto skladbu do−
konce předvedli i tři muži, kteří se to−
hoto sletu jako cvičenci v roce 1948
zúčastnili. Byl mezi nimi i bratr Jaro−
slav Maňák z Lipova.
Na této slavnostní akademii pře−
vzal bratr Antonín Polehňa bronzový
odznak ČOS za zásluhy o obnovení
sokolské činnosti v Lipově.
TJ Sokol Lipov tímto dodatečně dě−
kuje všem, kteří se na přípravě této
akademie podíleli – od vedoucích těch
nejmenších až po „dospěláky.“
A jak žije TJ Sokol Lipov v součas−
nosti?
Cvičení:
Kondiční cvičení pro ženy
(úterý a čtvrtek,
vždy od 18.30 do 19.30 hod.)
Kondiční cvičení mladší dívky, 1.−4. tř.
(úterý od 13.30 do 14.30 hod)
Kondiční cvičení starší dívky, 5.−8. tř.
(úterý od 14.30 do 15.30 hod)
Všechna cvičení vede sestra Ivetka
Jagošová.
Děkujeme.
Plánované akce plesy
v sezóně 2009–2010:
Beseda u cimbálu
26. 12. 2009
Myslivecký ples
16. 1. 2010
Rybářský ples
13. 2. 2010
Školní ples
20. 2. 2010
Slet Amerického Sokola
Ve dnech 23.−28. června 2009
se uskutečnil v texaském městě
Fort Worth XXII. slet Amerického
Sokola (ASO).
Součástí sletu byl i mezinárodní
sportovní a kulturní festival, na jehož
přípravě se podílela i Americká gym−
nastická asociace. Během sletových
dnů vystoupili v hale Konvenčního
centra příslušníci z USA, Kanady, Me−
xika, Brazílie, Guatemaly, ale také
z České republiky, Slovinska, Dánska,
Německa, Portugalska a Austrálie.
Ve skladbě náčelnice Světového
sokolstva Jariny Žitné „Spějme dál“
na Kmochovy melodie vystoupilo přes
100 cvičenců ČOS a bylo odměněno
dlouhotrvajícím potleskem. Na úspěchu
se nepochybně projevil i závěrečný
nácvik skladby ve dnech 8.−10. květ−
na ve Veselí.
Na závěr sletu vystoupili všichni
účastníci ve společné skladbě Let lo−
ose. Obdivovali jsme vysokou úroveň
gymnastického mládí z celého světa.
Rámcově probíhaly i soutěže ve vo−
lejbale, basketbalu, golfu a běhu.
strana 16
Během devítidenního výletu naší
24členné skupiny župy Slovácké jsme
poznali významná města druhého nej−
většího státu USA, včetně návštěvy
NASA v Houstonu, vykoupali se v Me−
xickém zálivu při pobytu v Corpus Chris−
ti, navštívili akvárium i letadlovou loď
Lexington, obdivovali jsme historickou
stavbu Alamo v krásném San Antoniu
z roku 1718, jakož i vyhlídkovou věž
Lipovské lístky
ze světové výstavy z roku 1968 a ve−
černí „Texaské Benátky,“ prohlédli si
hlavní město Austin s Capitolem, kde
zasedá parlament a senát, a večer se
prošli „6. ulicí“ s největší koncentrací
jazzové hudby.
Neopomněli jsme navštívit Dal−
las, kde byl zastřelen J. F. Kennedy
v roce 1963, jeho památník a také mu−
zeum s autentickými záznamy této
události.
Město Fort Worth, zvané jako město
kovbojů a kultury s více než 600 000
obyvateli, těžilo dříve z prodeje a zpra−
cování dobytka a později z objevu naf−
tových polí.
Všichni členové zájezdu měli mož−
nost potkat se s členy ASO, se kte−
rými se vídáme na sletech v Praze,
a také navázat nová přátelství. Přes−
to, že si každý veškeré náklady hra−
dil sám, měl možnost během třítýden−
ního pobytu seznámit se se sokolskou
prací v jiných podmínkách.“
(převzato ze sokolského tisku)
Tohoto sletu se zúčastnili i dva čle−
nové Sokola Lipov – bratr Jaroslav
Maňák a bratr František Pokorník.
Oba se vrátili nadšeni a s nezapo−
menutelnými zážitky.
Výbor TJ Sokol Lipov
Krásné Vánoce
a mnoho úspěchů
v novém roce 2010!
Navšivte stránky obce
Lipovské lístky
www.obeclipov.cz
strana 17
Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika
Občané Lipova starší 90 let
Jubilanti v roce 2010
Miškeříková Anežka
Karásková Marie
Krejčí Josef
Zajíčková Apolonie
Frantová Zdeňka
Červenka Cyril
Ondruš Jan
Jeglová Anežka
Čerešňáková Božena
Tomčalová Anežka
7. 1. 1930
15. 2. 1930
14. 3. 1930
18. 4. 1930
22. 6. 1930
2. 7. 1930
11. 8. 1930
19. 10. 1930
28. 12. 1930
31. 12. 1930
80
80
80
80
80
80
80
80
80
80
Lipov 350
Lipov 435
Lipov 73
Lipov 308
Lipov 46
Lipov 357
Lipov 166
Lipov 91
Lipov 210
Lipov 71
Kolaříková Růžena
Kolaříková Helena
Jagošová Božena
Vavřičková Jiřina
Podlucký Jan
Maňáková Anna
Daňková Marie
14. 2. 1925
21. 4. 1925
28. 4. 1925
30. 5. 1925
2. 7. 1925
11. 11. 1925
27. 12. 1925
85
85
85
85
85
85
85
Lipov 2
Lipov 353
Lipov 440
Lipov 456
Lipov 242
Lipov 139
Lipov 167
Zajíček Antonín
Kolaciová Anna
Kolaříková Marie
Trýska František
18. 2. 1920
16. 4. 1920
25. 9. 1920
29. 10. 1920
90
90
90
90
Lipov 424
Lipov 21
Lipov 17
Lipov 444
Frantová Marie
Karásková Marie
6. 4. 1915
17. 11. 1915
95
95
Lipov 360
Lipov 136
Bočková Jenovéfa
Kučerová Marie
Čerešňáková Anna
Jakoubková Viktorie
14. 2. 1919
16. 9. 1919
9.10. 1919
19.12. 1919
91
91
91
91
Lipov 71
Lipov 345
Lipov 138
Lipov 122
Horníček Jan
21. 1. 1918
92
Lipov 311
Karásková Anežka
Mikulčíková Anežka
10. 1. 1917
4. 7. 1917
93
93
Lipov 133
Lipov 62
Sečkařová Anna
Tomešová Růžena
16. 7. 1914
20. 8. 1914
96
96
Lipov 309
Lipov 71
Žáková Marie
29. 9. 1912
98
Lipov 555
50 let manželství
Anna a František Kolaciovi
16. 1. 1960
Anna a Antonín Strachotovi
13. 2. 1960
Josefa a Ladislav Machálkovi 20. 2. 1960
Lipov 54
Lipov 403
Lipov 98
60 let manželství
Marie a Jan Podlučtí
15. 4. 1950
Lipov 242
Závěrem Závěrem Závěrem Závěrem Závěrem
Stromeček v Čechách
Dovedete si představit Vánoce bez
stromečku? Dnes už asi ne…
Do Čech pronikla tradice zdobení
vánočního stromečku na počátku
19. století.
Poprvé ho prý v Praze nastrojil pro
své přátele ředitel stavovského di−va−
dla Jan Karel Liebich, který byl velmi
oblíbený i pro svou dobročinnost. Pro
pražskou společenskou „smetánku“ –
ministry, generály, umělce, šlechtice
a bohaté pražské měšťany pořádal
o vánocích ve svém libeňském zá−
mečku „Na ztracené vartě“ taneční
večírky. V roce 1812 byli jeho hosté
velmi překvapeni, když uviděli upro−
střed místnosti urostlý smrček a pod
ním kromě jesliček i drobné dárky pro
přítomné hosty…
Tento zvyk se k nám přenesl z Ně−
mecka, ale šířil se velmi pomalu, ob−
zvláště na venkově. Teprve v roce
1843 se psalo o tom, že – „stromek
vánoční se stává běžným ve městech,“
ale na venkově zdomácněl až kolem
roku 1860.
Stromečky bývaly často zavěšeny
u stropu a na stužkách se na ně vá−
zala jablka, ořechy, sušené švestky,
hrušky, perníčky a sladké pečivo.
Pro srovnání – dnes se jenom v Pra−
ze prodá každý rok na dvě stě tisíc
vánočních stromků! Navíc se po celé
republice rozšířil i zvyk stavět na ná−
městích velké vánoční stromy, pod ni−
miž bývají i pokladničky na milodary
pro chudé a potřebné.
Jedním z nejslavnějších českých
vánočních stromů je bezpochyby smrk
z Beskyd, který se o Vánocích v roce
1999 vydal na dlouhou cestu za pape−
žem Janem Pavlem II. do Vatikánu.
Strom měřil 24 m a byl starý 85 let…
Radostné Vánoce
Tak zní přání a poselství těchto
svátků. Noci se prodlužují a při−
bývá tma. Každý týden rozsvítíme
další svíčku na adventním věnci.
Je to čas ztišení, kdy se můžeme
trochu zastavit a hledat pokoj hlu−
boko ve svém vlastním srdci. Je to
připomínka Dítěte, které přineslo
pokoj všem lidem dobré vůle.
Kéž bychom kolem sebe také
šířili ovzduší pokoje!
( Valburga Vavřincová −
Malá encyklopedie Vánoc)
Jarmila Vanlaerová
Lipovské lístky z Vydává Obecní úřad Lipov nákladem 400 ks. Vychází 2x ročně.
Typografie a grafický design KAM Studio (Kyjov, Jungmannova 1172, tel. 518 611 603, e−mail [email protected], www.kamstudio.cz),
tisk Antonín Horák (Svatobořice, tel. 530 502 189).
strana 18
Lipovské lístky