Programový sborník 2011

Programový
sborník
v
vě
o
j
y
K
20
11
90
l
et
11. - 14. srpna
1
2
Slovácký rok v Kyjově 1921
MĚSTO KYJOV
MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO KYJOV
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY
pořádají
NÁRODOPISNOU SLAVNOST
XVIII.
Slovácký rok
v Kyjově
VE DNECH
11. – 14. srpna 2011
3
Devadesát let je požehnaný věk nejen v životě člověka,
ale je i úctyhodným výročím pro samotný Slovácký rok
v Kyjově. Právem tak patří vůbec k nejstarším regionálním národopisným festivalům v České republice. Poprvé
byl Slovácký rok uspořádán ve dnech 14. – 15. srpna 1921 na počest 50. výročí založení zdejšího Sokola.
Od této události se také odvíjela skladba jednotlivých
programů prvního ročníku. Sobota se nesla v duchu sokolských oslav, za účasti sokolských jednot z Jugoslávie,
USA či Francie. Neděle pak byla věnována zvykoslovným
tradicím, které předvedly chasy z celého Kyjovska. Představitelé kyjovské Obce sokolské spolu s folkloristy z širokého okolí zasadili strom, jehož úžasné a nezaměnitelné
plody můžeme každé čtyři roky do sytosti ochutnat.
Slovácký rok je oslavou člověka samotného, vzdáváme
hold našim předkům, jejich moudrosti, víře a vyznání,
umu a lidskosti. Folklor je překrásnou barevnou mozaikou, která je právě tak pestrá, originální a nezaměnitelná, jako je život a prožitky každého jednoho představitele
národopisu v té které obci. Folklor vychovává, kultivuje,
inspiruje, učí nás historii a motivuje k dalšímu směřování. Je živý a živoucí, vyvíjí se jako každý z nás. Má
však pevný základ, zdravé podhoubí, jež je nesmazatelné, nezcizitelné, nezaměnitelné, věčné. Z něho a na něm
vyrůstají aktivity jednotlivých folklorních krúžků, národopisných souborů, pěveckých sborů i věhlasných muzik. Je přirozenou součástí každodenního života. I proto
je v našem regionu zcela obvyklé, že děti od útlého věku
folklor nejen poznávají, ale samy ho představují v tak
širokém zastoupení. A ti odrostlejší ho dále interpretují
a šíří, uchovávají a rozvíjí.
Folklor Kyjovska, který se zrcadlí v jednotlivých pořadech festivalu Slovácký rok, je ten nejpoutavější fenomén
a také nezkrotný živel, jenž ale nebourá, neničí, nede4
formuje. Ba naopak. Díky němu se stáváte dospělejšími,
lidskými a citlivějšími. Nelze ho popsat slovy, ani těmi
v rodném jazyce, ač je čeština tak bohatá. Musíte ho prostě prožít, poznat a vnímat všemi smysly. Tyto čtyři srpnové dny máme úžasnou možnost se jím nechat unášet.
Srovnávat rozmanitost krojů lišících se obec od obce,
poslouchat písně, v jejichž slovech či melodiích se odráží
svébytnost každé pospolitosti, ochutnat vína, která hrdě
pěstují a krášlí vinaři našeho regionu.
Slovácký rok není o Kyjovu samotném, je o Kyjovsku
jako celku. Každá obec a její občan zde má své nezastupitelné místo, je střípkem mozaiky, která je tak pestrá,
autentická, okouzlující, jako jsou právě nevšední a poutavé příběhy lidí na Kyjovsku. Chci proto vyslovit obrovský dík každému, kdo přiložil ruku k dílu, abychom my
všichni mohli být součástí tohoto festivalu. Vedoucím
a členům souborů, kteří strávili stovky hodin při nácviku
jednotlivých pořadů, starostkám a starostům za podporu
národopisného dění v jejich obcích. Členům programové rady v čele s Milanem Pokorákem za pečlivý přístup
po celou dobu více jak roku příprav. Nemohu opomenout
donátory, kteří i v tak finančně svízelné době neváhali
podpořit tuto jedinečnou akci. Mé díky patří také všem
těm nejmenovaným, bez nichž by Slovácký rok dozajista
nebyl.
Vážení a milí, vítejte v srdci Moravského Slovácka,
bušícího v rytmu živelného a živoucího folkloru, vítejte
v královském městě Kyjově, jenž Vám otvírá své brány!
Prožijte nezapomenutelné chvíle, které Vás jistě budou
inspirovat a provázet do dalších dnů Vašich životů.
Ať Vám slúží a šable hore!
František Lukl, starosta města Kyjova
5
Vážení a milí, horní, dolní, domácí aji přespolní!
Slovácké roky rokúcí aneb devadesátka na krku, to je
nejen název nosného pořadu, ale i hlavní charakteristika celé letošní, v pořadí již XVIII., nevšední národopisné
slavnosti Slovácký rok v Kyjově. Je tomu opravdu již 90 let
od doby, kdy v Kyjově začala být naplňována vzácná myšlenka, která dodnes neztratila na aktuálnosti: „Jest povinností činitelů povolaných starati se o zachování toho, čím
národ dnes snad jediný před cizinou se může pochlubiti.“
Citace z dobových materiálů pokračuje: „Sokol v Kyjově veden touto snahou provedl v srpnu r. 1921 při oslavě
svého 50. letého trvání „SLOVÁCKÝ ROK“ t.j. řadu nejvýznačnějších výročních zvyků a obyčejů Slovácka. Kyjov tonul v pravém slova smyslu v moři živých, krásných
a jedinečných krojů, otřásal se čistým veselím a písněmi.
Jelikož přítomno bylo velmi mnoho hostí z ciziny, vykonal Slovácký rok plně svoje poslání, potkav se s úspěchem
neočekávaným.“
Na vydařenou práci prvních organizátorů z r. 1921
navázali neméně zapálení další nadšenci v letech 1922,
1927, 1931, 1956, 1957, 1961, 1971, 1975, 1979, 1983,
1987, 1991, 1995, 1999, 2003, 2007, a tak i v roce 2011
můžeme představit bohatství lidové kultury na Kyjovsku a Ždánicku, která se zde do dnešních dnů dochovala
v nevídané rozmanitosti a životaschopnosti. Téměř v každé obci zde působí folklorní dětské či dospělé taneční
soubory, mužské a ženské sbory, cimbálové muziky a dechové hudby. Pracuje zde řada lidových řemeslníků a výrobců krojů. Folklor zde žije svým každodenním životem.
Slovácký rok je v našem regionu považován za největší
folklorní svátek a i po 90 letech si zachoval neuvěřitelnou
motivační sílu. Vždy po čtyřech letech probouzí folklorní
aktivity i v nejmenších obcích. Vznikají nová uskupení,
6
jejichž činnost pak zpravidla pokračuje i v dalším období.
Při přípravách na Slovácký rok lidé pořizují řadu nových
krojových součástí i úplných krojů. Všichni chtějí sobě
pro radost a návštěvníkům pro poučení představit, co
v nás po našich předcích stále uchováváme.
Programová rada se při tvorbě skladby bezmála 30
pořadů snažila dát možnost uplatnění všem zájemcům
z regionu a současně pro zpestření připravila několik
programů s hosty odjinud. V průběhu čtyř festivalových
dnů se na třech velkých scénách a náměstí představí
na 3500 účinkujících. Výjimkou nejsou jednotlivé pořady
s více než třemi sty vystupujícími. Některé programy jsou
vystavěny tak, aby se účinkující a diváci prolnuli ke společnému zpěvu a tanci, jiné přinášejí zajímavé poučení,
další příjemnou zábavu.
Snahou tvůrců bylo zachování charakteru slavností
a současné doplnění o nové myšlenky. Letošní programovou radu tvoří třicet starších i mladých dobrovolníků,
kteří povětšině mají své osobní zkušenosti s vystupováním i tvorbou pořadů na Slováckých rocích.
Osobně velmi rád vzpomínám na své první účinkování na Slováckém roku v r. 1987 v roli staršího mládence
v pořadu Severokyjovská svatba a na práci v programové
radě všech dalších ročníků od r. 1991, kde jsem měl možnost “nasát“ zápal a nadšení “starých bardů“ v čele s Josefem – Pepičkem Sedlářem, kteří již v r. 1956 probouzeli
slavnosti k jejich dalšímu životu. Jejich osobní příklad mi
zůstal navždy v paměti a stejně jako řadu dalších spolupracovníků i mě neustále inspiruje v názorech na folklorní dění a jeho směřování.
Na přípravách a uskutečnění Slováckého roku 2011 se
podílí desítky autorů, stovky organizátorů a tisíce účinkujících. Veškerou tíhu finančního a materiálního zajištění
převzalo město Kyjov zastoupené panem starostou Františkem Luklem. Vám všem patří mé velké poděkování.
Všichni se těšíme na hojnou návštěvu Vás, diváků.
Velmi přeji všem účastníkům Slováckého roku, abychom
v přátelské pohodě společně prožili krásné dny, plné nevšedních zážitků.
Vítejte v Kyjově.
Milan Pokorák
předseda programové rady Slováckého roku 2011
7
PROGRAM
XVIII. Slováckého roku
v Kyjově
Čtvrtek 11. srpna 2011
SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV
Vernisáž spojená s představením nové knihy fotografií krojů autora
Vladimíra Židlického
17:00-18:00 h Radniční galerie - nádvoří radnice
MEDAILON K 70. NAROZENINÁM JOSEFA VARMUŽI
18:30-20:00 h Nádvoří radnice
KDYŽ KŘÍDLOVKA ZPÍVÁ
Přehlídka dechových hudeb
20:30-22:00 h Letní kino
Vstupné:
Nádvoří radnice - 50 Kč  Letní kino – 150 Kč
Pátek 12. srpna 2011
VITAJTE V KYJOVĚ
Koncert mladých dechových hudeb ZUŠ Kyjov
15:30-16:45 h Masarykovo náměstí
ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2011
STAVĚNÍ MÁJE
17:00-19:00 h Masarykovo náměstí
SETKÁNÍ MLADÝCH CIMBÁLOVÝCH MUZIK
19:30-20:15 h Letní kino
KLENOTNICE
Písňové klenoty a jejich nositelé
20:30-22:15 h Letní kino
TANEČNÍ ZÁBAVY
Dechová hudba a cimbálová muzika
20:30-02:00 h Masarykovo náměstí - Žadovjáci,
areál Pod Kaštany - CM Ladislava Pavluše
8
HLAS LIDU
Moravské písně v podání jazzového kvintetu, mužského vokálního
kvarteta a horňácké cimbálové muziky
22:30-24:00 h Parčík u kaple sv. Josefa
Vstupné:
Náměstí – zdarma  Parčík u kaple sv. Josefa – 120 Kč
Letní kino – 120 Kč  Zábavy – 130 Kč
Sobota 13. srpna 2011
LIDOVÝ JARMAK
Tradiční lidová tvorba s jarmarečním programem
8:00-18:00 h Masarykovo náměstí
SELSKÝ DVŮR
Tradiční plody a pokrmy Slovácka
8:00-13:00 h Areál Pod Kaštany - za Domem kultury
DYŽ HUSLIČKY ZAVRZAJÍ, DĚCKA SI HNED ZAZPÍVAJÍ
Pořad pro nejmenší, kde si každý může nejen zazpívat,
ale i zatancovat
9:30-11:00 h Parčík u kaple sv. Josefa
EŠČE SVAJBA NEBYLA
Přehlídka krojů Kyjovska a Ždánicka
10:00-11:00 h Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie
KROJOVANÝ PRŮVOD ZÁSTUPCŮ OBCÍ KYJOVSKA
A ŽDÁNICKA
14:00-15:30 h Komenského ulice - Masarykovo náměstí
TANEC ZAPOMENUTÝ BOHEM A LIDMI
Rekonstrukce typického vracovského tance
15:30-16:30 h Nádvoří radnice
ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ ANEB VESELO V KYJOVĚ BÝVALO,
VESELO V KYJOVĚ JE
Vystoupení muzik, zpěváků, a tanečníků přímo mezi návštěvníky
15:30-17:00 h Masarykovo náměstí
MÉ MILÉ LÉTO, COS NÁM PŘINESLO
Pořad dětských souborů
16:00-18:00 h Městský park
9
ŘÍKADLA A PŘÍSLOVÍ - VŠECKO NÁM TO NAPOVÍ
Program ženských a mužských sborů
16:30-18:00 h Parčík u kaple sv. Josefa
S NADHLEDEM NA KYJOVSKO
Pořad tanečních souborů
18:30-20:00 h Parčík u kaple sv. Josefa
SLOVÁCKÉ ROKY ROKÚCÍ ANEB DEVADESÁTKA NA KRKU
Nejstarší folklorní festival České republiky v proměnách času
20:30-22:30 h Letní kino
TANEČNÍ ZÁBAVY
Dechové hudby a cimbálové muziky
20:30-02:00 h Masarykovo náměstí - Mistříňanka,
stadion - Stříbrňanka, areál Pod Kaštany - CM Kapric,
Moravská ulička (Masarykovo náměstí)- CM HUDCI z KYJOVA
100 KORUN NA SIROTKY ANEB JÁ SU V TEM NEVINNĚ
Pořad lidového tanečního divadla s tématem slováckých soudniček
23:00-24:00 h Parčík u kaple sv. Josefa
Vstupné:
Společné pro náměstí, městský park, nádvoří radnice 50 Kč
Společné pro pořady u kaple sv. Josefa Říkadla a přísloví…,
S nadhledem na KYJOVsko 120 Kč
Letní kino 130 Kč
Parčík u kaple sv. Josefa 100 korun na sirotky... 100 Kč
Dyž husličky... 50 Kč
Zábavy 150 Kč
Denní vstupenka 300 Kč
Neděle 14. srpna 2011
MŠE SVATÁ
9:00-10:15 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie
JÍZDA KRÁLŮ
Program skoronické chasy na koních
10:30-13:30 h Masarykovo náměstí, ulice města
RŮŽE KRÁSNÁ, ROSA PULCHERRIMA
Život Panny Marie v duchovní a lidové písni
11:00-12:00 h Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple
10
O VERBUŇKU
O verbuňku na Kyjovsku, jeho historii, vývoji, tanečnících a písních
13:30-14:45 h Městský park
ZPÍVÁNÍ A MUZICÍROVÁNÍ
Koncert hudebních, pěveckých a tanečních osobností
15:00-16:30 h Letní kino
KÁCENÍ MÁJE A UKONČENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2011
17:00-19:00 h Masarykovo náměstí
TANEČNÍ ZÁBAVA S DECHOVKOU
19:00-24:00 h Masarykovo náměstí - Vracovjáci
Vstupné:
Společné pro Jízdu králů, městský park, náměstí 100 Kč
Letní kino 100 Kč
Denní vstupenka 150 Kč
Výstavy
Jano Köhler - MALÍŘ CHRÁMŮ
Vzpomínka k 70. výročí umělcovy smrti
Vernisáž neděle 7. 8. 2011 v 16:00 h
Kaple sv. Josefa Kalasanského – Gymnazijní kaple
LENKA JUREČKOVÁ - Folklorní inspirace
Výstava obrazů (akvarel, akryl, olej, monotyp)
Vernisáž pondělí 8. 8. 2011 v 16:30 h
Čajovna & Galerie Domu kultury
Borek Bayer - TAK TO VIDÍM JÁ
Výstava obrazů (akryl)
Vernisáž středa 10. 8. 2011 v 17:30 h
Galerie Doma, Svatoborská 412
KYJOVSKO - LIDÉ, KROJE, TRADICE
Výstava fotografií Vladimíra Židlického
Vernisáž čtvrtek 11. 8. 2011 v 17:00 h
Radniční galerie – nádvoří radnice
11
90. let Slováckých roků
Výstava věnovaná historii Slováckých roků v Kyjově - plakáty,
programy, historie. Součástí výstavy bude promítání unikátních
filmových záběrů z prvního Slováckého roku v Kyjově a z Lidových
slavností na Moravském Slovácku v roce 1921 v Kyjově
a Uherském Hradišti.
11. 8. 2011 – 18. 9. 2011
Vlastivědné muzeum, Palackého 70
Hýlom, hálom
Výstava věnovaná historii i současnosti skoronické Jízdy králů
11. 8. 2011 – 16. 10. 2011
Vlastivědné muzeum, Palackého 70
Lidoví malíři rodu Hánů
Výstava obrazů (olejomalby)
11. 8. 2011 – 14. 8. 2011
Kaple sv. Josefa
Otevírací doby všech výstav:
Čtvrtek 11. 8. 2011 17:00-20:00 h
Pátek 12. 8. 2011 10:00-18:00 h
Sobota 13. 8. 2011 10:00-18:00 h
Neděle 14. 8. 2011 10:00-17:00 h
Doprovodné akce
1. KRAJSKÁ A 7. OKRESNÍ VÝSTAVA ZVÍŘAT MLADÝCH
CHOVATELŮ (pořádá Český svaz chovatelů Kyjov)
Palackého ulice, areál naproti Vlastivědného muzea
Pátek 12. 8. 2011 16:00-20:00 h
Sobota 13. 8. 2011 8:00-20:00 h
Neděle 14. 8. 2011 8:00-15:00 h
5. ROČNÍK GALERIE RULANDSKÝCH VÍN V ČR
Hala Střední odborné školy zdravotnické a sociální, Kyjov
Komenského 46-vchod vedle kostela
Sobota 13. 8. 2011 12:00-24:00 h
VÝSTAVA A PRODEJ BEDNÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
Svatoborská 21 (pořádá Bohumil Šikula)
12
„ Jano Köhler – malíř chrámů“
K 70. výročí umělcovy smrti
Vernisáž - neděle 7. srpna 2011
Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple  16:00 h
Jano Köhler (nar. 9. února 1873 v Brně, zemřel 21. ledna 1941 v Brně) Studia na Umělecko-průmyslové škole
v Praze (1893-1897), pak na Akademii výtvarných umění
v Praze (1897-1900) u prof. Františka Ženíška a arch. Kamila Hilberta studia dekorativních technik v architektuře, sgrafito, fresku a mozaiku, které se staly hlavní náplní
jeho životního díla.
Svůj život prožil na Slovácku, nejprve v Nenkovicích,
rodišti své matky, od r. 1926 ve Strážovicích u Kyjova, kde
si ve staré šmelcovně vybudoval ateliér a bydlení pro celou rodinu.
Za svého života vyzdobil na 40 kostelů a chrámů, mezi
nimi kapli sv. Jana Sarkandra v Olomouci, farní kostel
v Kyjově, křížovou mozaikovou cestu na sv. Hostýně, kde
pro jeho řezanou keramiku navrhl arch. Dušan Jurkovič
malebné kapličky. Mezi 35 světských staveb patří hned
na začátku umělecké dráhy sgrafitová výzdoba prostějovského zámku, fasáda hotelu Paříž v Praze, sgrafita
na zámečku (dnešní muzeum) v Kyjově, lázeňské domy
v Luhačovicích, řada měšťanských domů v Prostějově atd.
O Köhlerově velké pracovitosti svědčí i 2500 děl malířských a grafických. Z nich nejznámější je litografie věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, která se objevila v roce 1933
na československých známkách. Zhotovil si také mozaikovou Madonu s Ježíškem pro pomník rodinného hrobu
ve Strážovicích, kde je pochován.
Jano Köhler patřil v roce 1907 k zakladatelům Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM), pro které
zdarma vytvořil výzdobu interiéru Domu umělců v Hodoníně. Je také autorem plakátů Slováckých roků v Kyjově
1922 a 1939 (ten byl okupačními úřady zakázán).
Letos vzpomínáme 70. let od smrti umělce, jehož obrovské dílo čeká dosud na monografické zpracování historiky umění.
Autor:
Vladimír Výleta st.
Připravil:Kolektiv
Námět:
Václav Horák
Režie:
Jiří Dunděra
Spolupráce:Jiří Köhler, Silvie Malíková,
Josef Výleta, Jitka Válková
Úvodní slovo:
Silvie Malíková, Jiří Dunděra
13
Lenka Jurečková – Folklorní inspirace
Výstava obrazů (akvarel, akryl, olej, monotyp)
Vernisáž - pondělí 8. srpna 2011
Čajovna & Galerie Dům kultury  16:30 h
Lenka Jurečková se narodila v Kyjově (roku 1977).
Absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého
v Olomouci, obor výtvarná výchova – český jazyk, a poté
pokračovala studiem malby na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Žila ve Bzenci, učila výtvarnou
výchovu na ZUŠ ve Veselí nad Moravou, nyní žije v Praze
(mateřská dovolená). Připravila kolem třiceti autorských
výstav (např. Bzenec, Veselí nad Moravou, Blatnice, Velká
nad Veličkou, Hodonín, Brno, Kyjov, Uherské Hradiště,
Uherský Brod, Trenčín, Ostrožská Nová Ves, Buchlovice,
Praha, Dobříš, Kolín, Opava, Bukovany, Strážnice, Hroznová Lhota a další). Vystavovala i v mongolském Ulánbátaru.
Zúčastňuje se kolektivních výstav (např. Bzenecký salon, Setkání – stretnutie v Uh. Hradišti a Trenčíně).
Její tvorba (obrazy, monotypy, akvarely, kresby) je
inspirována živým folklorním děním a částečně i krajinou jihovýchodní Moravy a přilehlého Slovenska. Niterné prožitky z produkcí lidových muzikantů, tanečníků
a zpěváků přetavuje expresivní, ale i lyrizující zkratkou,
která je oproštěna od popisných detailů, i když zachovává při stylizující redukci charakteristické znaky (kroje,
tance) zachycovaných regionů. Výtvarný projev vychází
z jisté kresebné linky naplněné roztančeným rytmem
barevných ploch, tu sepnutých do razantních akordů
až kubizující konstrukce, tu vláčně baladicky uvolněných.
Spektrum zemitých barev často nese i symbolizující informaci a dodává obrazům dramatický náboj nebo poetickou atmosféru. Obrazy Lenky Jurečkové jsou mostem,
který současníkům přenáší odkaz generací našich předků
(se všemi magickými souvislostmi lidových písní, tanců
a obyčejů) v jeho živé podobě.
Miroslav Potyka
14
BOREK BAYER – TAK TO VIDÍM JÁ
Malíř - sochař (nar. 1925 v Kyjově)
Vernisáž - středa 10. srpna 2011
GALERIE DOMA, Svatoborská 412  17:30 h
Přehled je orientován na umělcovu trvalou inspiraci
slováckým Kyjovskem. Nejnovější díla s touto tematikou
reprezentuje na výstavě obraz o velikosti 300 x 130 cm
věnovaný šedesátinám cimbálové muziky Jury Petrů
a dva menší obrazy, vycházející z obdivu ke skoronické
Jízdě králů, pravidelně se prezentující na všech Slováckých rocích v Kyjově. Tato folklorní tematika bude prolnuta množstvím dalších pláten větších rozměrů, která
čerpají ze známého Bayerova celoživotního tvůrčího
zájmu o modernu dvacátého až jednadvacátého století,
15
SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV
Vernisáž spojená s představením nové knihy fotografií
krojů autora Vladimíra Židlického
Čtvrtek 11. srpna 2011
Radniční galerie - nádvoří radnice  17:00 – 18:00 h
V Radniční galerii bude u příležitosti vydání unikátní obrazové publikace autora Vladimíra Židlického pod
názvem "KYJOVSKO - lidé, kroje, tradice" otevřena výstava, která na několika fotografiích představí malou část
oddílu této publikace věnované folklorním aktivitám
a jejich nositelům ve městě Kyjově. Zahájení výstavy bude
provázeno představením této publikace, která na více než
tisíci fotografiích ukáže především ty, kteří v sedmi mikroregionech tvořených čtyřiceti dvěma městy a vesnicemi
širšího Kyjovska jsou nositeli tradic v tomto výjimečném
regionu. Publikace o téměř čtyř stech stranách dokládá, že lidé tohoto regionu si váží odkazu svých předků
a folklorní tradice je i v současnosti integrální součástí
společenského a kulturního života obcí a měst této oblasti. Vladimír Židlický je známý také jako autor obrazové publikace Lidové kroje na Hodonínsku, která před
více než třiceti lety mapovala krojové aktivity tehdejšího
okresu Hodonín. Publikace tehdy vyšla ve třech vydáních
a náklad dosáhl téměř čtyřiceti tisíc výtisků. Připravovaná obrazová publikace KYJOVSKO v jistém smyslu
navazuje na tuto publikaci, její záběr je z geografického
hlediska poněkud užší, jak vyplývá z názvu, ale o to je
obrazově bohatší a dává nám nahlédnout dosti vyčerpávajícím způsobem na současný stav užití lidových krojů
a jejich nositele.
Autorka: Jana Truschingerová
16
90 let Slováckých roků
výstava věnovaná historii Slováckých roků v Kyjově
11. srpna 2011 - 18. září 2011
Vlastivědné muzeum Kyjov, zámeček, Palackého 70, Kyjov
čt 11. 8. 17:00 - 20:00 h
pá 12. 8. 8:00 - 12:00 h  13:00 - 18:00 h
so 13. 8. 10:00 - 18:00 h
ne 14. 8. 10:00 - 17:00 h
Po skončení Slováckého roku, tedy od pondělí 15. září
2011, potrvá výstava až do 18. září 2011 s následující otevírací dobou:
po-pá ne 8:00 - 12:00 h  13:00 - 16:00 h
12:30 - 16:30 h
Výstava dokumentuje prostřednictvím dochovaných
dokumentů, plakátů, programů, upomínkových předmětů
a fotografií 90letou historii nejstaršího národopisného
festivalu v naší republice. Součástí výstavy bude promítání
unikátních filmových záběrů z prvního Slováckého roku
v Kyjově a z Lidových slavností na Moravském Slovácku
v roce 1921 v Kyjově a Uherském Hradišti.
Autorka: Blanka Pokorná
Výtvarné zpracování: D
ana Martonová
17
Hýlom, hálom
Výstava o historii a současnosti Jízdy králů ve Skoronicích
11. srpna 2011 – 16. října 2011
Vlastivědné muzeum Kyjov, Palackého 70, Kyjov - víceúčelový sál, nová přístavba muzea
čt 11. 8. 17:00 - 20:00 h
pá 12. 8. 8:00 - 12:00 h  13:00 - 18:00 h
so 13. 8. 10:00 - 18:00 h
ne 14. 8. 10:00 - 17:00 h
Po skončení Slováckého roku, tedy od pondělí 15. srpna
2011, potrvá výstava až do 16. října 2011 s následující otevírací dobou:
po-pá 8:00 - 12:00 h  13:00 - 16:00 h
ne 12:30 - 16:30 h
V rámci výstavy bude v září 2011 uspořádán kurz výroby
papírových růží a ozdob.
Výstava prezentuje historii a současnost jízdy králů
ve Skoronicích – jednoho z mála dochovaných letnicových zvyků na Kyjovsku. Zvyk Jízdy králů je MK ČR
navrhován na zápis do seznamu nemateriálních statků
UNESCO.
Autorka: Taťjana Martonová
Spoluautorka: Marie Holcmanová
Výtvarné zpracování: Dana Martonová
18
Lidoví malíři rodu Hánů z Blatnice
pod Svatým Antonínkem
Výběr z tvorby.
podtitul: …Aj, to sú maléři od Boha samého…
11. srpna – 14. srpna 2011
Kaple sv. Josefa
Lidové naivní malířství představuje zajímavou oblast
tradiční lidové kultury, které nebyla doposud věnována příliš velká pozornost. S výtvarným odkazem tvorby
Františka (1804 – 1877) a jeho syna Josefa (1842 – 1917)
Hánových se setkáváme v průběhu celého 19. století.
Hánové se s oblibou věnovali i malbě názední, malování
na nábytku, plechu, na textiliích, např. malováním praporců a korouhviček. Stěžejní tvorbu představují olejomalby
na plátně, které jsou v početných souborech zastoupeny
v muzeích i v soukromých sbírkách v obcích i sběratelů po celém Slovácku. Slováckému muzeu v Uherském
Hradišti se podařilo v nedávné době identifikovat tvorbu obou malířů, které oslovovalo proslulé poutní místo
s kaplí sv. Antonínka nad Blatnicí. Toto prostředí jim
umožňovalo věnovat se především církevním námětům
a věřící si je s oblibou nakupovali na poutích, především
u svatého Antonínka, jako památeční upomínku a předmět náboženského uctívání.
Máme velkou radost z toho, že můžeme také návštěvníkům Slováckého roku v Kyjově přiblížit reprezentativní
výběr z výjimečné výtvarné tvorby obou naivních malířů
Hánů - olejomalby na plátně s náboženskou ikonografií.
Autorka:
Romana Habartová
Kurátorka:
Jana Truschingerová
Připravilo:Výstava ze sbírek Slováckého muzea
v Uherském Hradišti
19
MEDAILON K 70. NAROZENINÁM JOSEFA VARMUŽI
Čtvrtek 11. srpna 2011
Nádvoří radnice  18:30 – 20:00 h
Letos v září oslaví významné životní jubileum zakladatel a dlouholetý vedoucí Varmužovy cimbálové muziky
Josef Varmuža starší. Během své bohaté a pestré národopisné činnosti významně ovlivnil hudební život nejen
v rodných Svatobořicích, ale na celém Kyjovsku. V rámci
tohoto pořadu budou hrát, zpívat a vzpomínat kamarádi,
se kterými dlouhá léta spolupracoval, jakož i početné potomstvo, naplňující jeho hudební odkaz.
Účinkují: Václav Harnoš, Martin Zálešák,
Vojtěch Račický, Miroslav Hlosta,
Jiří Šmíd, Jaroslav a Josef Kolečkářovi,
Pavel Varmuža st., Josef Doležal,
František Koráb, Varmužova cimbálová muzika a rodina Josefa Varmuži.
Autor: Petr Varmuža
Pořadem provází: Jan Rokyta st.
Když křídlovka zpívá
Čtvrtek 11. srpna 2011
Letní kino  20:30 - 22:00 h
Předvečer plný dobré muziky, která naladí návštěvníky XVIII. ročníku Slováckého roku 2011 v Kyjově na tu
správnou atmosféru a která je bude provázet při všech
dalších pořadech tohoto velkého svátku folkloru.
V pořadu se představí Vracovjáci, Stříbrňanka, Mistříňanka a Žadovjáci. Hostem večera bude rodák z Kelčan,
který v tomto roce oslavil 70. narozeniny, legenda dechové hudby Jan Slabák.
Autor: 20
Ladislav Svoboda
Vitajte v Kyjově
Koncert mladých dechových hudeb
Pátek 12. srpna 2011
Masarykovo náměstí  15:30-16:45 h
Dechový orchestr ZUŠ Kyjov svou činností navazuje
na dlouholetou tradici dětského orchestru Josefa Frýborta. Úspěšné bylo také vedení Milošem Procházkou, a to
pod hlavičkou tehdejší Lidové školy umění, kdy soubor
několikrát získal 1. místo v celostátních soutěžích.
Dechový orchestr ZUŠ Kyjov založil v roce 2000 Jiří
Pimek a do jeho činnosti zapojil žáky školy. Soubor brzy
začal vystupovat při různých kulturních a společenských
událostech v Kyjově i okolí. Soutěží a přehlídek se zúčastňuje i nadále a přivezl si z nich již celou řadu ocenění.
Z poslední doby je to třetí a druhé místo v celostátní soutěži žákovských dechových orchestrů. Úspěchy sklidil
i na nejrůznějších soutěžních přehlídkách a festivalech
(např. Čermákovo Vysoké Mýto, Mikulov, Břeclav, Skoronice, Šardice, Dřevohostice, Pezinok, Zbiroh, aj.). Kyjov
reprezentoval soubor i v zahraničí, vedle Slovenska, např.
v Budapešti u příležitosti vstupu ČR a dalších zemí do EU,
na zájezdech ve Francii nebo Slovinsku.
Dlouholetým dirigentem Mladé muziky Šardice ZUŠ
Kyjov byl Josef Ištvánek. Před čtyřmi lety vedení souboru převzal Roman Kohoutek. Také tento orchestr slavil
na soutěžích významné úspěchy. Soutěžní poroty udělily ceny nejen celému kolektivu, ale za výjimečné výkony
i jednotlivcům. V roce 2007 získal orchestr v celostátní
soutěži ZUŠ 1. místo. V loňském roce si soubor ve své
kategorii přivezl druhé místo z celostátního kola soutěže
dechových orchestrů ZUŠ a jako jediný získal též zvláštní
cenu publika. Podobně jako Dechový orchestr ZUŠ Kyjov
i Mladá muzika Šardice reprezentuje svůj (jihokyjovský)
region jak v různých koutech naší republiky, tak na zahraničních zájezdech. Oba soubory svými výsledky potvrzují hudebnost žáků i vysokou úroveň uměleckého školství
v našem regionu.
Autor: Petr Petrů
Účinkují:Dechový orchestr ZUŠ Kyjov,
kapelník Jiří Pimek
Mladá muzika Šardice ZUŠ Kyjov,
kapelník Roman Kohoutek
21
ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2011
STAVĚNÍ MÁJE
Pátek 12. srpna 2011
Masarykovo náměstí  17:00 – 19:00 h
Slovácký rok otvírají fanfáry trubačů Dechové hudby
Žadovjáci a slavnostním slovem z arkýře starobylé městské radnice jej zahajuje starosta města Kyjova. Zaznívá
zpěv symbolické písně „Ej Kyjove, Kyjove, máš ty, co ti
druzí ne“ v podání mužských sborů.
Na náměstí vstupuje průvod všech generací v krojích
ustrojených obyvatel obce Bukovany. Muži hrdě pějí:
„Bukovanští švarní chlapci, voze strojte“ a koňským potahem přivážejí až 40 metrů dlouhý máj. Ten pak pouze pomocí žebříků a dřevěných tyčí vztyčují uprostřed
náměstí. Máj je symbolem slavností a po tři dny na jeho
papírovými růžemi nazdobeném zeleném vršku vlají nad
městem barevné pentle a turecký šátek.
Stavění i kácení máje patří ke starodávným zvykům
oslavy jara a nového hospodářského roku. Chasa poslední den v dubnu staví na návsi máj a kácí jej poslední květnový den. Máj po celý měsíc pečlivě střeží, aby jej přespolní neukradli…
Účinkují:
Autoři:
22
Občané obce Bukovany – stavění máje
Mužský sbor z Kyjova
Mužský sbor ze Svatobořic-Mistřína
Mužský sbor z Vracova
Ženský sbor z Bukovan
Ženský sbor z Ostrovánek
Dechová hudba Žadovjáci
Milan Pokorák, Jiří Pelikán
SETKÁNÍ MLADÝCH CIMBÁLOVÝCH MUZIK
Pátek 12. srpna 2011
Letní kino Kyjov  19:30 – 20:15 h
Přichystali jsme pro vás koncert nebo, chcete-li, přehlídku dětských cimbálových muzik z Kyjovska. Je dobře, že právě na Kyjovsku je tolik mladých muzikantů.
A jakých! Pravidelně jsou oceňováni na celostátních soutěžích. A věřte, že právem. Když si stoupnou a začnou
hrát, může vás i mrazit v zádech. Tito muzikanti se s ničím moc nemazlí, hrají naplno, beze známek ostychu či
strachu. Jsou to zkrátka hudci, pištci, furianti, jak se patří.
Každá z muzik je silně ovlivněna svými učiteli a vedoucími a nese v sobě rukopis jejich práce. Bude jistě zajímavé nejen srovnání jednotlivých sólistů a muzikantů,
jihokyjovských a severokyjovských písniček, ale právě
i osobitých stylů těchto muzik. Je snad příliš smělé mluvit
o stylu či školách, ale vězte, že tak, jako se liší dospělé muziky, i na jejich nástupcích můžete pozorovat silný vliv tří
muzikantských podání: „Petruovského, Varmužovského,
Slaměno – Horákovského.“
Nejen pro hudební znalce místních regionálních muzik je však určen tento pořad. Zveme srdečně vás všechny,
kteří si chcete přijít poslechnout pěknou písničku a příjemně se naladit na Klenotnici.
Autor: Petr Petrů
Účinkují:
Cimbálová muzika ZUŠ Kyjov,
vedoucí: Petr Petrů, Jiří Petrů ml.
Cimbálová muzika ZUŠ Dubňany,
vedoucí: Pavel Varmuža
Cimbálová muzika Friška,
vedoucí David Vašulka
Slovem provází: Ladik Šimeček
Inspice: Jovanka Rybová, Kamila a Petr
Kostihovi
23
Klenotnice
Písňové klenoty a jejich nositelé
Pátek 12. srpna 2011
Letní kino  20:30 – 22:15 h
Klenotnice patří k tradičním pořadům slavností Slováckého roku a od svého vzniku je zaměřena především na prezentaci vzácných, méně známých písní, které jsou označovány jako písňové klenoty. Nehrají se na běžných zábavách
a muzikanti si je šetří pro mimořádné příležitosti. Klenotnice se tak stává místem, kde hudebníci a zpěváci odhalí
své nitro a přijdou mezi lidi s písněmi svého srdce. Více,
jak kde jinde, se zde vedle zvládnuté techniky nástroje
projeví osobnost člověka, jeho zralost a cit pro prezentaci lidového umění. To je velmi těžká úloha, možná nejtěžší – jak písni neublížit, aby neztratila svoji působivost
a charakter.
V minulosti autoři Klenotnice svůj pořad směřovali
k užšímu tématu a k tomu se přizpůsoboval i výběr písní.
Upouštím od této myšlenky a ponechávám interpretům
jejich svobodnou volbu. Vedoucím muzik se pouze doporučuje, aby jejich vstup byl pro programovou vyváženost
pestrý a vedle křehkých písňových klenotů zazněly třeba i stejně zajímavé písně žertovné. K dobrému výsledku
nám buď nápomocen vždy pohotový moderátor Břetislav
Rychlík.
Účinkují: Varmužova cimbálová muzika
ze Svatobořic-Mistřína
Osvětimanská cimbálová muzika
Cimbálová muzika HUDCI Z KYJOVA
Cimbálová muzika Hradisko ze Ždánic
Cimbálová muzika z Milotic
Cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova
Mužský sbor Kyjov
Mužský sbor Ždánice a zpěváci
Autor: Jiří Petrů
Moderuje:
Břetislav Rychlík
24
Hlas lidu
Moravské písně v podání jazzového kvintetu, mužského vokálního kvarteta a horňácké cimbálové muziky
Pátek 12. srpna 2011
Parčík u kaple sv. Josefa  22:30 – 24:00 h
„Píseň národní jest píseň, jež z ducha národa povstala,
povahu národa na sobě nese a spolu povahu tu nelíčenou
mluvou, jednoduchým chodem a nestrojeným nápěvem
najevo dává“.
František Sušil
I. Písně posvátné
Legendy
Lyrické
II. Písně dějepravné
III. Písně o lásce
IV. Písně svatební
Před oddavkami
Po oddavkách
Obecné
V. Písně o rodině
VI. Při zaměstnání
Rozličném
O žních
VII.Písně o vojně
IX. Písně žertovné, allegorické a naivné
X. Písně obřadné a pořadné
Moravské lidové písně v rozličném pojetí uvedení –
od polohy tradiční, přes kompozice vycházející z lidových
nápěvů či textů, až po odvážné uchopení vlivů hudby
folklorní, jazzové a soudobé. Řazeno podle „Moravských
národních písní“ Františka Sušila, dosud nepřekonané
katalogizace lidových písní na Moravě.
Účinkují:
Zuzana Lapčíková kvintet
Zuzana Lapčíková – zpěv, cimbál
Ondrej Krajňák – klavír
Rostislav Fraš – saxofon
Josef Fečo – kontrabas
Kamil Slezák – bicí
Q vox
Tomáš Krejčí – baryton (umělecký
vedoucí)
Petr Julíček – tenor
Tomáš Badura – tenorbaryton
Aleš Procházka – bas
Autorka: Zuzana Lapčíková
25
LIDOVÝ JARMAK
Sobota 13. srpna 2011
Masarykovo náměstí  8:00 – 18:00 h
Poslyšte, lidičky, cože se to děje,
v Kyjově na rynku jarmak veselý je.
Je sobota ráno a na kyjovském náměstí to hučí jako
v úle. Přijíždějí mladí i staří, z blízka i z daleka, ti nejšikovnější z nejšikovnějších, aby pro vás přichystali pestrou
přehlídku lidové tvořivosti. Dýchnou na nás časy našich
prababiček, kdy v nízké světničce s malými okénky se
houpala u stropu štípaná holubička, na stole na ručně
vyšívaném ubruse v pletené ošatce voněl čerstvý chléb,
na polici se pyšnily barevné hrníčky a krajáče, na stěně visel obrázek Svaté Rodiny malovaný na skle. Zapomenutá
idyla? Ale kdepak. Jen se kolem sebe rozhlédněte. Staré
časy ožily. I vy si můžete zpříjemnit domov ručně točeným hrníčkem, panenkou z kukuřičného šústí, kovaným
svícnem, dřevěnou miskou a spoustou dalších drobností. Pochutnejte si na tradičních dobrotách, jako je chléb
s čerstvě „stlučeným“ máslem a napijte se z korbelu vychlazené medoviny. K tomu všemu se můžete kochat
lidovými kroji, poslouchat staré písničky v podání souborů, kroužků a cimbálových muzik, kde nechybí ani tanec
ve víru skočné. A jestli vás už ta krása kolem uchopila
aspoň malým drápkem, tak je to ten nejlepší okamžik,
abyste zavítali do selského dvora a podívali se, jak to možná kdysi na dědině vypadalo.
Volná vystoupení před radnicí a kostelem
Účinkují:
Přípravka Slováckého souboru Kyjov
Cimbálová muzika HUDCI z KYJOVA
Cimbálová muzika Babí lom
Púpavěnka Žádovice
Slovácký krúžek Milotice a cimbálová
muzika Omladina
Dúbrava Dubňany
Vyslúžilci Kyjov
Salajenka Dambořice
Děcka ze Skoronic
Tragačnice Kyjov
Ženský sbor Bukovany
Oskoruška Vacenovice
Autoři:
Irena Trutmanová,
Miroslav Blahušek, Václav Stix,
Jana Procházková
26
SELSKÝ DVŮR
Tradiční plody a pokrmy Slovácka
Sobota 13. srpna 2011
Areál Pod Kaštany – za Domem kultury  8:00 – 13:00 h
Selský dvůr je oživenou expozicí dokumentující vznik
základních potravin a jejich cestu na stůl. Navazuje tak
na jarmark jako tradiční odbytiště produktů slováckého
venkova. Návštěvníci zde mohou sledovat vznik produktů od vypěstování surovin přes jejich tradiční zpracování,
až po vlastní kuchyňskou přípravu krajových specialit,
které donedávna byly a mnohé dodnes jsou běžnou součástí jídelníčku lidí na Kyjovsku.
Cílem pořadu je ukázat dřívější úzký vztah lidí k přírodě a krajině, v níž odmala žili a která jim dávala vše
potřebné k životu a formovala tak nejen pestrost a bohatost jejich jídelníčku, ale měla též zásadní vliv na lidovou
kulturu dané oblasti.
V selském dvoře je připravena expozice zemědělského nářadí, strojů na zpracování zemědělských produktů
a zejména pak uvidíme ukázky kuchyňské přípravy těch
jednodušších slováckých specialit, včetně jejich ochutnávky. Děti si mohou vyzkoušet různé tradiční postupy a činnosti, jako je mlácení a fukarování obilí, mletí
na mlýncích, výrobu jednoduššího zemědělského nářadí. Expozice je doplněna vystoupením folklorních skupin Kyjovska, představujícím tradiční činnosti a obřady,
související s oslavou úrody a vážící se k pěstování plodin
a sklizni.
Účinkují:
Dětský soubor Oskoruška Vacenovice
Dětský soubor Púpavěnka Žádovice
Mužský sbor Želetice
Ženský sbor Drmolice Dubňany
Mužský sbor Od lip Vacenovice
Ženský sbor Bukovany
Vacenovská cimbálová muzika
Slovácký soubor Marýnka Vracov
Ženský sbor Milotice
Autoři:Miroslav Blahušek, Irena Trutmanová,
Jana Procházková, Václav Stix
Námět: Miroslav Blahušek
Spolupráce:
Muzeum Vacenovice
Národopisná společnost Vacenovice, o.s.
Hospoda U Letochů, Vacenovice
27
Dyž husličky zavrzají, děcka si hned zazpívají
Pořad pro nejmenší, kde si každý může nejen zazpívat,
ale i zatancovat
Sobota 13. srpna 2011
Parčík u kaple sv. Josefa  9:30 – 11:00 h
Píseň a tanec či pohyb k sobě neodmyslitelně patří.
Nemáte také někdy to nutkání jen tak si zazpívat, poskočit, zavýsknout či podupnout, když uslyšíte, jak vedle vás
hraje muzika?
A všimli jste si někdy dětí, když uslyší hudbu? Jako
by do nich vjel neposedný rarach, který jim začne hýbat
rukama a nohama a nutí je k pohybu. Věřte, je úžasné
sledovat, jak se děti umí bavit a jak svobodné dovedou
být v každém okamžiku svého krátkého bezstarostného
dětství…
A jak dokáží napodobovat? O tom se můžete přesvědčit.
Účinkují: Zpěváčci Kyjovska a děcka z Kyjovánku za doprovodu cimbálové muziky
Friška
Autoři:
Hana Vašulková, David Vašulka
Pořadem provází: Eliška Pekárková
28
Ešče svajba nebyla
Přehlídka krojů Kyjovska a Ždánicka
Sobota 13. srpna 2011
Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie  10:00 – 11:00 h
Letos bychom vám po osmi letech opět rádi ukázali
nejkrásnější kroj, který se nosil, kroj svatební. Na Kyjovsku je několik samostatných krojových oblastí, ve kterých
se svatební kroje liší. Jsou to Severokyjovsko a Jihokyjovsko, Ždánicko, Vracov, Šardice a část Hanáckého Slovácka. Svatba byla vedle Velikonoc jednou z nejslavnějších
událostí v rodině, ale i v obci. Při těchto příležitostech
se pořizovaly nové krojové součásti. Při svatbě jich bylo
nejvíce. Na svatbě měla nevěsta oblečeny naposled některé krojové součásti, které mohla nosit jako svobodná.
Po svatbě je již nikdy obléci nesměla. Dnes se již tato pravidla nedodržují. Kromě svatebních budou předvedeny
i hodové kroje s hodovými atributy, jako jsou věnce a kačeři. Dále pak zimní kroje žen i mužů a kroje smuteční.
Doprovází: Cimbálová muzika Pavla Růžičky
Autoři:
Jaroslav Slovák, Ivo Šimeček
Průvodní slovo: Jarmila Bednaříková
29
Krojovaný průvod ZÁSTUPCŮ obcí Kyjovska
a Ždánicka
Sobota 13. srpna 2011
ul. Komenského – Masarykovo náměstí  14:00 – 15:30 h
Slavnostní přehlídka široké barevné palety krojového
bohatství a dědictví Vás uchvátí svou pestrostí a rozmanitostí.
Průvod je obzvlášť zajímavý tím, že se ho účastní nejen všichni účinkující, ale i ti, kteří se kvůli obrovskému
množství souborů a krojové bohatosti nedostali do programu, ale je pro ně ctí reprezentovat a předvést svoji
obec, svůj region.
V letošním roce se zúčastní průvodu asi čtyřicet obcí
a měst tohoto jedinečného regionu za velké podpory
spolků, souborů, samospráv a jiných dobrovolníků a nadšenců pro folklor.
Krojovaný průvod
Jako když louka květy se rozzáří
a barevný hmyz se tam rojí.
Tak Kyjov na svatou Marii
rozkvete celý kroji.
Autoři:
Tibor Skalka, Zdeněk Langášek
Průvodní slovo: Helena Hájková
30
Tanec zapomenutý Bohem i lidmi
Rekonstrukce typického vracovského tance
Sobota 13. srpna 2011
Nádvoří radnice  15:30 – 16:30 h
Tento pořad je historickým návratem do závěru XIX.
a začátku XX. století, kdy se ve Vracově za doprovodu
hudců a dříve i gajdošů udržoval tanec, který byl velmi
živý, vycházel z dvoudobého rytmu a svou variabilitou
a malebností figur přinášel jak těm, kteří jej tančili, tak
i případným divákům radost a kulturní zážitek. Vracovská sedlácká, jak jsme ji nazvali, byla ve své době unikátní
a košatost jejího projevu byla nevídaná.
Původní název není jasný, protože jich bylo více. Zánik
tohoto tance lze přisuzovat mnoha faktorům, nejvíce ale
společenským změnám, které nahrávaly spíše „plechové
muzice“, tedy dechovým muzikantům z vojenských kapel
a také tlaku módních tanců tehdejší doby, které ovládly
společnost celé Evropy. Navíc přišla doba velkých shromáždění, průvodů a politických akcí, při kterých neměli
hudci proti dechovým muzikám akusticky žádnou šanci. Složitým a vytrvalým sběrem poznatků, vzpomínek
a zápisků se podařilo obnovit a částečně i dotvořit tento
tanec do podoby, kterou vám předkládáme. Potěšilo by
nás, kdyby si vás nejen získal, ale kdybyste jej považovali
za organickou součást kulturního odkazu regionu a za jeho
skutečný klenot. A ještě něco.
Slibujeme vám, že případné zájemce naučíme tomuto
tanci a budeme vděčni za jeho rozšíření mezi tanečníky.
Patřil přece do bohaté kulturní výbavy tohoto Slovácka.
Autor a moderátor:Pavel Petržela
Hudební doprovod: Cimbálová muzika Marýnka
– prim Eva Janovská
Tanec:
Taneční skupina souboru Marýnka
Vracov
Zpěv:
Eva Šafářová, Pavel a Tomáš Petrželovi, Zuzana Petrželová a mužský
sbor souboru Marýnka Vracov
Inspice:
Anna Petrželová
31
Roztančené náměstí
aneb Veselo v Kyjově bývalo, veselo v Kyjově JE
Sobota 13. srpna 2011
Masarykovo náměstí  15:30 – 17:00 h
Bezručova slova z básně o Kyjovu bezesporu naplní
účastníci krojovaného průvodu, kteří po jeho ukončení
rozezpívají a roztančí kyjovské náměstí. Jedná se o volná
vystoupení sborů, souborů, slováckých krúžků, různých
uskupení a cimbálových muzik v místech, kudy kráčela
historie Slováckých roků. Pojďte i Vy si s nimi zazpívat,
zatančit a společně poponést tuto krásnou tradici do roků
příštích.
Účinkují:
Mužský sbor Boršov
Mužský sbor Ždánice
Ženský sbor Drmolice, Dubňany
Mužský sbor Nětčice
Mužský sbor Strážovice
Mužský sbor Archlebov
Mužský sbor Vacenovice
Ženský sbor Mariánky Vacenovice
Mužský sbor Žarošané
Chasa ze Ždánic
Věteřská mládež
Mužský sbor Věteřov
Mužský sbor Ratíškovice
Cimbálová muzika Babí Lom, Stavěšice
Slovácký krúžek Šardičan
Cimbálová muzika Denica, Šardice
Dětský folklorní soubor z Ratíškovic
Občas a cimbálová muzika Javor, Vlkoš
Dechová hudba Svatobořáci
Národopisný soubor Kosteláci
Cimbálová muzika J. Slaměny
Cimbálová muzika Náklo
Autor:
Rostislav Marada
Inspice:Zdeněk Pekárek, Vratislav Langášek,
Miroslava Matulová
32
Mé milé léto, cos nám přineslo
Pořad dětských souborů
Sobota 13. srpna 2011
Městský park  16:00 – 18:00 h
Pořad dětských souborů, který se představí v sobotní odpoledne v městském parku, nese název „Mé milé
léto, cos nám přineslo“. Dětské hry, tance i obyčeje představí osm souborů z Kyjovska. Do letního rána
s hlasy ptáčků se probudí Podkověnka ze Svatobořic-Mistřína. Na trávu půjdou děvčata z Dubňan, chlapecké
hry nám předvedou kluci ze Ždánic. Čarovat o tajemné svatojánské noci budou děti z vracovské Lipinky
a z Kyjovánku I. Na pastvu nás zavedou děti z Dúbravěnky, u vody si budou hrát děti z Kyjovánku II. Žnout a kosit na poli umí děti z milotické Rosenky a Kyjovánku II.
Celý pořad vyvrcholí dožínkovou slavností v podání přípravky Slováckého souboru Kyjov. Spolu s nimi si pak
zatančí všech 250 dětí, které budou v pořadu účinkovat.
Účinkují: Kyjovánek I.
Kyjovánek II.
Podkověnka ze Svatobořic – Mistřína
Dúbravěnka z Dubňan
Lipinka z Vracova
Ždáničánek ze Ždánic
Rosénka z Milotic
Přípravka Slováckého souboru Kyjov
Autoři: Gabriela Směřičková,
Blažena Sedlářová
Námět: Gabriela Směřičková
Pořadem provází: Barbora Směřičková
Inspice: Veronika Nováková,
Zuzana Tesaříková
33
Říkadla a přísloví – všecko nám to napoví
Sobota 13. srpna 2011
Parčík u kaple sv. Josefa  16:30 – 18:00 h
Co je pro dnešního člověka přísloví, pranostika anebo
pořekadlo?
Koncentrované životní moudro našich předků?
Zdroj poučení?
Rada do života?
Esence lidové moudrosti?
Myslím, že od všeho něco. Vždyť každá tato poučka
byla vykoupena životní zkušeností. Tyto zkušenosti nemusely být jenom kladné, byly i záporné, ale vždy poučné. A je jenom na nás, abychom se poučili ze zkušeností
jiných a nemuseli vynalézat dávno objevené. I o tomto
bychom ti, vážený diváku a milá divačko, rádi něco zazpívali a pověděli.
Proto: „Kdo máš uši, slyš a kdo máš oči, viz!“
Účinkují:
Ženský sbor Ženičky Ždánice
Ženský sbor Ratíškovice
Ženský sbor Tetky Kyjov
Ženský sbor Tragačnice Kyjov
Ženský a mužský sbor Milotice
Ženský a mužský sbor Vracov
Ženský a mužský sbor Dambořice
Mužský sbor Od lip Vacenovice
Mužský sbor Paniháj Moravany
Mužský sbor Svatobořice-Mistřín
Mužský sbor Šardice
Mužský sbor Kyjov
Doprovodné kapely některých sborů
Autor: Josef Varmuža,
spolupráce Barbora Varmužová
34
S nadhledem na KYJOVsko
Pořad tanečních souborů
Sobota 13. srpna 2011
Parčík u kaple sv. Josefa  18:30 – 20:00 h
Město Kyjov je odedávna přirozeným geografickým
i sociálním centrem části jihovýchodní Moravy, rozprostírající se mezi podhůřím Chřibů na straně jedné a borovým pásem vyrůstajícím z Moravské Sahary na straně
druhé. Lidé z okolních vesnic přicházeli do Kyjova za prací, na úřad, pro vzdělání nebo k lékaři a také s plody své
práce na trh. S sebou sem vnášeli duchovní i materiální
hodnoty svých převážně rolnických obcí, vždy archaičtějších a konzervativnějších než prostředí městské. Tyto
i další odlišnosti zavdávaly někdy příčinu ke konfliktům
a svárům, ve kterých se zpravidla vymezily protistrany
„kyjovská“ a „zbytek“. Tyto projevy furiantství a bouřlivé slovácké krve byly vždy záhy uhašeny jasným pochopením vzájemné prospěšnosti a spolupráce. Toto letité
„škorpení“ se nemohlo vyhnout odrazu v paměti lidu
– ústní lidové slovesnosti. Cílem tohoto pořadu je tyto
odrazy najít, zpracovat v jevištní podobě a předložit k nahlédnutí vám, divákům. Nejde ale o připomínku minulých svárů, naopak, objeví-li se u vás po zhlédnutí úsměv
na rtech nebo ještě lépe na duši, cíl pořadu bude splněn.
A třeba se vám i vybaví přísloví: „Co se škádlívá …“
Účinkují: Folklorní soubor Ratíškovská Dolina
Cimbálová muzika Javor
Folklorní soubor Salajka Dambořice
Cimbálová muzika Primáš
Slovácký krúžek Svatobořice –
Mistřín
Cimbálová muzika z Milotic
Slovácký soubor Kyjov
Cimbálová muzika Pavla Růžičky
Slovácký soubor Lúčka Svatobořice –
Mistřín
Cimbálová muzika z Dubňan
Slovácký soubor Omladina Vacenovice
Soubor písní a tanců Vracovjan
Cimbálová muzika Prameň Kyjovánek
Cimbálová muzika Friška
Autor: Jiří Martykán
Pořadem provází: Pavel Petržela
Inspice: Petr Podveský, Zdeněk Šebesta
35
Slovácké roky rokúcí aneb Devadesátka na krku
Sobota 13. srpna 2011
Letní kino  20:30 – 22:30 h
Od konání prvního Slováckého roku v Kyjově uplyne
letos devadesát let. Autoři tohoto pořadu se proto rozhodli zpěvným, živým a divadelním způsobem vrátit
do roku 1921 a všech Slováckých roků následujících.
Pokusí se spolu s folklorními soubory od Vacenovic
po Bohuslavice či od Ždánic až po Vracov ukázat fragmenty některých, v minulosti předvedených pořadů,
skládat střípky Kyjovska dob minulých, ukázat na souvislosti lidové tvořivosti, práce i slavení svátků liturgického
roku.
Pokusí se oživit rarity, jako třeba zhudebněnou a v roce
1931 zazpívanou Bezručovu báseň o Kyjově, pohovořit
s osobnostmi jako Leoš Janáček, Joža Uprka a Milan
Kundera, které se Slováckých roků zúčastnily. Připomenou také Slovácké roky vyšší mocí zakázané, nepovolené
či ukradené.
To všechno v pohybu a tak, jak zvyky, obyčeje a tradice
pod Strážovjákem jdou s námi v jakémsi pátém ročním
období, které je věčné a plave nad Kyjovskem v podobě
písniček, obřadů a rituálů, jenž umějí mírnit náš bol a násobit lidskou radost.
Účinkují:
cimbálové muziky Jury Petrů, Petra Mičky, Rubáš, Varmužova cimbálová muzika, Miro Dudík, Oldřich Krejčí,
Ladislav Kudr, Pavel a Tomáš Petržela, ZUŠ Svatobořice-Mistřín a ZUŠ Kyjov, Děcka ze Skoronic, folklorní soubory Dúbrava, Podkověnka, Lipina, Horňáci, Marjánky
Vacenovice, Kosteláci, Ždáničan, Krušpánek Chasa z Bohuslavic, Mužské sbory Kyjov a Milotice, Slovácký soubor
Kyjov, Sokol Kyjov, pěvecký sbor Carmina vocum a Štrajch
ze Svatobořic-Mistřína.
Autoři: Josef Holcman, Rostislav Marada,
Břetislav Rychlík
Režie: Břetislav Rychlík
Námět: Josef Holcman, Břetislav Rychlík
Pořadem provázejí: Josef Holcman, Břetislav Rychlík
Inspice: Alena Novosádová, Tomáš Petržela,
Anna Petrželová
36
100 korun na sirotky aneb Já su v tem nevinně
Pořad lidového tanečního divadla s tématem slováckých
soudniček
Sobota 13. srpna 2011
Parčík u kaple sv. Josefa  23:00 – 24:00 h
Pořad lidového tanečního divadla s tématem slováckých
soudniček a běžných sporů, které se kolem nás vedou,
vedly a vést budou. Celé představení má být veselé,
hravé, diváka v ničem nevyučuje, má jej „jen“ pobavit
a pohladit.
„...V oku bližního svého třísku vidíte a ve vlastním
ani lušňu z voza né. Ste soudní, lidé soudní? Šáhnite si
do svědomí, jak se máte rádi ze súsedem? Co ty haluze,
co trčijú přes plot, čí je z nich ovoce? Súsed má nové auto,
zrobím šlic klíčkem přes bok? Kamoš má doma fajnovú
pálenicu a ně nechtěl vypálit, už sliním ingústku a píšu
udáníčko? Rozvod na Slovácku? Jak Taloši, šmikáme záclony, půlíme sedačku aj děcka. Ale to je ta naša ohnivá
slovácká krev, tak ret pálí a srší oko...“
Účinkují:
Folklorní soubor Salajka Dambořice
Matýsek – malá taneční skupina Kyjov
Slovácký krúžek Svatobořice - Mistřín
Slovácký soubor Kyjov
Slovem provází: Střízlivý švirgatý hajný
Autor: Ladik Šimeček
Inspice:Hana Lužová, Jakub Džubera,
Jaroslav Vlach
37
Jízda králů
Neděle 14. srpna 2011
Masarykovo náměstí a ulice města Kyjova  10:30 – 13:30 h
Jízda králů je tajemným oknem, za nímž se skrývá naše
minulost. Její smysl a poslání spatří ten, kdo se umí dívat
nejen očima, ale i hlavou a srdcem. Jízda králů šla staletími, přečkala války, v nichž se koně stříleli, přeskočila
vypálené slovácké obce v třicetileté vojně, přežila loupeže
koní i jejich likvidaci, aby před pětapadesáti lety přetekla
z dob dávno minulých na kyjovské náměstí jako barevná
láva pohybů, barev a tónů. Od té doby je Kyjov pro královskou družinu domácím prostředím a Jízda králů stálicí
Slováckých roků.
Spojení člověka a koně není náhodné. Kůň byl tou bytostí, která byla vždycky člověku nejblíže jak v době válek, tak v době klidu, jak při práci, tak v odpočinku. Muži
občas měli potřebu být stejně nevinnými jako jejich kůň.
To se jim plnilo třeba v podobě Jízdy králů, která možná
vznikla ve chvíli, kdy první jezdec osedlal koně a spatřil,
že ostatní se na něj dívají se zájmem, závistí i zvědavostí.
Ženy začaly jezdce parádit krojem, ti přidali trochu své
ješitnosti, hodně jezdeckého umění a pokřik „Hýlom, hálom“, jehož smysl zůstává divákům utajen, byl na světě.
Pětadvacet jezdců, uprostřed s králem v ženském
ustrojení, se bude snažit volat na kyjovské občany tak, aby
je neurazilo, ale přimělo k reakci a odpovědi: písní, básní,
zavýsknutím nebo darem. Jízda králů tak na jeden půlden sešněruje známá kyjovská místa a jejich lidi tak, že se
na chvíli vrátí jejich předkové, všechny ovane cosi neuchopitelně pradávného, jakýsi ztracený vjem, přecházející
v až podivnou tíseň, aby to vše vzápětí nenávratně zmizelo. Ale s jistotou, že záblesky ubíhajícího času zase přijdou v podobě příštích Slováckých roků a jejich Jízd králů
ze Skoronic u Kyjova.
Účinkuje: Autor: Připravilo: Režie: Spolupráce: 38
Chasa ze Skoronic
Josef Holcman
Kulturní a vlastivědné sdružení Skoronice
Marie Holcmanová
Zdeněk Langášek
RŮŽE KRÁSNÁ, ROSA PULCHERRIMA
Život Panny Marie v duchovní a lidové písni
Neděle 14. srpna 2011
Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple
11:00 – 12:00 h
Prakticky všichni velcí umělci všech staletí, především
však středověku a renesance, věnovali Matce Boží alespoň
jedno dílo. Stále se vracející motiv inspiroval jak autora
líbezných mariánských hymnů, tak lidového muzikanta,
který prostým popěvkem zachytil svůj vroucí vztah k přesvaté Panně, mocné přímluvkyni.
Autor: Účinkují: Přednes textu: Petr Varmuža
Amatores musicae antiquae
Varmužova cimbálová muzika
Markéta Varmužová
39
O verbuňku
O verbuňku na Kyjovsku, jeho historii, vývoji, tanečnících
a písních
Neděle 14. srpna 2011
Městský park  13:30 – 14:45 h
K nejvýraznějším a divácky nejatraktivnějším tanečním projevům na celém Slovácku patří mužský sólový
tanec verbuňk. Každá oblast, a stejně tak i Kyjovsko, má
svůj typický a nezaměnitelný styl, lišící se od ostatních regionů nejen písněmi, ale také tanečními kroky (ciframi)
a jejich provedením.
Kde se na Kyjovsku verbuňk vzal? Jak vypadal před
padesáti lety a jak vypadá nyní? Jaké písně či cifry jsou
původní, které vymizely nebo naopak přibyly díky šikovnosti tanečníků a invencím „lidových“ autorů? Jaký je
původní význam a myšlenka tance a jak se mění v běhu
doby? Na tyto a mnohé další otázky se pokusíme zvídavým divákům odpovědět.
Pořad je věnován kyjovskému verbuňku, jeho proměnám v čase, ale hlavně těm, kteří se svým osobitým tanečním stylem zasloužili o to, že verbuňk na Kyjovsku vyrostl
ze silných kořenů v košatý strom. V programu se představí nejvýraznější tanečníci verbuňku několika generací
z celého Kyjovska za doprovodu cimbálové muziky Hudci
z Kyjova… a taky ti, co mají k verbuňku co říct.
Autor a moderátor:Pavel Růžička
Účinkují:Tanečníci několika generací
Cimbálová muzika HUDCI z KYJOVA
Vzácní hosté
40
ZPÍVÁNÍ A MUZICÍROVÁNÍ
Setkání pěveckých a hudebních osobností.
Neděle 14. srpna 2011
Letní kino  15:00 – 16:30 h
Od roku 2002 uděluje nadační fond FOSKAR ceny
za nejvýznamnější počiny v aktivním hudebním a tanečním folkloru a folklorismu v České republice. V neděli se
setkáme pouze s některými oceněnými, protože za celou
existenci nadačního fondu FOSKAR ceny dostaly desítky osobností folklorního světa. Pojďte se podívat na výběr muzikantů, zpěváků a tanečníků, kteří toto ocenění
v uplynulém období obdrželi. Jmenujme aspoň některé
z nich, jako například Jana Rokytu, Magdalenu Múčkovou, Jana Gajdu, soubor Kunovjan, Vlastu Grycovou,
Martina Hrbáče, domácí mužský sbor Slováckého souboru Kyjov, Tetky z Kyjova a celou řadu dalších. Do tohoto
bohatého výčtu účinkujících jsem si dovolil zařadit také
osobnosti, které ocenění FOSKAR nedostaly, ale patří
jim náš obdiv. Je to náš zahraniční host Miroslav Dudík,
domácí zpěváci Václav Horák, Lenka Gajdová a hráč
na klarinet a tárogató Jaroslav Čajka.
Přeji nám všem krásný zážitek.
Účinkují:VUS Ondráš s taneční skupinou Horňácká cimbálová muzika Petra Mičky
Miroslav Dudík
Folklorní soubor Kunovjan
Magdalena Múčková
Vlasta Grycová
Václav Horák
Jan Gajda
Lenka Gajdová
Martin Hrbáč
Jaroslav Čajka
Tetky z Kyjova
Mužský sbor Kyjov
Autor: Jan Gajda
Spolupráce: Nadační fond FOSKAR
Inspice: Jitka Šimečková
Pořadem provází: Jan Rokyta
41
KÁCENÍ MÁJE
UKONČENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2011
Neděle 14. srpna
Masarykovo náměstí  17:00 – 19:00 h
Starodávný zvyk kácení máje je spolu se závěrečným
slovem starosty města Kyjova symbolickým ukončením
Slováckého roku v Kyjově.
Účinkují:
Autoři:
Občané obce Bukovany – kácení máje
Mužský sbor z Kyjova
Mužský sbor z Milotic
Mužský sbor z Vacenovic
Mužský sbor ze Ždánic
Ženský sbor z Bukovan
Dechová hudba Žadovjáci
Jiří Pelikán, Milan Pokorák
PŘEDPRODEJ VSTUPENEK
MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO KYJOV
Dům kultury, Masarykovo náměstí 34, 697 01 Kyjov
Tel.: +420 518 614 525, +420 518 614 624
E-mail: [email protected],
[email protected]
www.dum-kultury-kyjov.cz
INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA KYJOVA
Svatoborská 26, 697 01 Kyjov
Tel.: +420 518 323 484, GSM: 602 155 679
E-mail: [email protected], www.ickyjov.cz,
www.kyjovsko.cz, www.mestokyjov.cz
www.slovackyrok.cz
PERMANENTNÍ VSTUPNÉ:
Celofestivalová permanentní vstupenka
(čt – ne) – 500 Kč
Víkendová permanentní vstupenka
(so- ne) – 400 Kč
Denní vstupenky:
Sobota – 300 Kč
Neděle – 150 Kč
Děti do výšky 150 cm a ZTP/P vstup zdarma.
42
ŠTÁB SLOVÁCKÉHO ROKU 2011
František Lukl – starosta města, prezident festivalu
Ladislav Pavluš – ředitel festivalu
Milan Pokorák – předseda programové rady
Jan Letocha
Jindřich Pleva
Ilona Pecháčková
Pavel Navrátil
Jana Truschingerová
Josef Marada
Dana Sedláčková
Jana Procházková
PROGRAMOVÁ RADA SLOVÁCKÉHO ROKU 2011
Předseda: Milan Pokorák
Členové: Miroslav Blahušek
Jan Gajda
Josef Holcman
Marie Holcmanová
Zdeněk Langášek
Zuzana Lapčíková
Rostislav Marada
Jiří Martykán
Ladislav Pavluš
Jiří Pelikán
Jiří Petrů
Petr Petrů
Pavel Petržela
Jana Procházková
Pavel Růžička
Břetislav Rychlík
Blažena Sedlářová
Tibor Skalka
Jaroslav Slovák
Gabriela Směřičková
Václav Stix
Ladislav Svoboda
Ivo Šimeček
Ladislav Šimeček
Jana Truschingerová
Irena Trutmanová
Josef Varmuža
Petr Varmuža
Hana Vašulková
43
44
45
Poděkování všem firmám, institucím i jednotlivcům.
Mimořádné poděkování generálním sponzorům.
Generální partner:
1_02_vmg_design_A4_def_krivky.indd 1
14.2.2011 14:53
02_vmg_design_A4_def_krivky.indd 1
14.2.2011 14
02_vmg_design_A4_def_krivky.indd 1
14.2.2011 14
46
02_vmg_design_A4_def_krivky.indd 1
14.2.2011 14
47
Hlavní partner:
• silniční stavby •
• inženýrské stavby •
• mostní stavby •
• železniční stavby •
• pozemní stavby •
• stavby sportovišť •
• speciální povrchy •
• skládky odpadů •
SWIETELSKY stavební s.r.o., oblast Hodonín
Brněnská 42, 695 01 Hodonín, www.swietelsky.cz
tel.: 518 307 451, fax.: 518 307 450
48
49
NEJVÝHODNĚJŠÍ POJIŠTĚNÍ


osob a domácností
vozidel


odpovědnosti
podnikatelů
www.kkbroker.com
50
Významný partner:
www.topcentrumcar.cz
www.vistacar.cz
51
Tradice, která
se vyplatí.
Čistý krystalický kolagen na klouby, vaziva a kůži.
Svatoborská 365, Kyjov, www.dacom.cz, tel.: 518 698 911
Partner:
52
Akci podpořily také tyto firmy:
Dr. PhMr. Jiří Dlouhý
BIMARO s. r. o.
53
io
gr
ová n
tel.: 518 614 143
rac
tud
●
Havlíčkova 182
697 01 Kyjov
é
řsk
ha
ka ●
tis k ● k ni
zp
Fotos
í
ŠiKi Kyjov
afi
Mediální partner:
LITERÁRNÍ
NOVINY
FOLKL R
MĚSÍČNÍK LIDOVÉ KULTURY ČECH, MORAVY A SLEZSKA
DĚTSKÁ TISKOVÁ AGENTURA
54
55
Vydalo: Městské kulturní středisko Kyjov
Redakce: Štáb Slováckého roku 2011
Litografie a tisk: Tiskárna Šiki Kyjov
Grafická úprava obálky: Tiskárna Šiki Kyjov
Cena: 20 Kč
Náklad: 1000 kusů
www.slovackyrok.cz
56