Osamělý vlk může zabíjet i u vás

LIDOVÉ NOVINY
ROZHOVOR
Sobota 7. června 2014
11
Osamělý vlk může zabíjet i u vás
Lákadlo pro teroristy? Česko patří k nenáviděnému Západu a má slabší bezpečnostní opatření, říká izraelský expert Amichaj Magen
Policisté v těžkých botách nad
klečícími muslimy... Takové obrázky
jen naženou džihádistům další
rekruty, varuje v rozhovoru pro LN
izraelský odborník na boj
s terorismem Amichaj Magen.
Do Prahy dorazil na konferenci
pořádanou institutem CEVRO.
Radí vládě i armádě
Amichaj Magen působí na vysoké škole
IDC v izraelské Herzliji, kde vede studia
politického vývoje na Institutu pro boj
s terorismem. Doktorát získal na americké
Stanford University, kde je v současnosti
hostujícím přednášejícím na tamním
Hoover Institution. Kromě boje proti
terorismu se zabývá i analýzou vládních
institucí a teoriemi funkčnosti států
(s důrazem na zhroucené státy). Působí též
ve výkonném výboru Světového židovského
kongresu a občas jako poradce izraelských
vládních institucí a armádních složek.
■
LN Útočník, který minulý týden zabíjel v židovském muzeu v Bruselu,
zřejmě pochází z Francie. Je to další
potvrzení, že teroristy ze zahraničí
nahrazují „domácí“ radikálové?
Podezřelý má všechny profilové znaky útočníka, kterému říkáme osamělý
vlk. Osmadvacetiletý muslimský mladík z Marseille z okraje společnosti
měl již dříve drobné konflikty se zákonem. Důležitá je tato fáze: dostal se do
vězení, kde se radikalizoval, a po propuštění odjel bojovat do Sýrie. Vrátil se
jednak jako totální radikál, navíc s bojovými zkušenostmi. Když se podíváte
na video z muzea, je jasné, že je to práce chladného profesionála, který má
zkušenosti se zbraněmi i taktikou.
jsou tyto státy méně schopné sledovat
tyto lidi a naopak tok zbraní a bojovníků se stal snadnějším. Takže známe případy lidí, kteří snad mají sedm životů
podobně jako kočka – bojovali v Afghánistánu, pak se přesunuli do Iráku, potom šli do Sýrie či Libye a tak dále...
LN Jakou pověst vlastně má Česko
LN Ale proč vraždil v Belgii?
To je hodně zajímavé a bohužel pro
vás v Česku i velmi důležité. Dnes už
víme, že ho francouzské bezpečnostní
síly sledovaly. Bohužel jim vyklouzl,
protože jsou naprosto přetížené sledováním podobných radikálních mladíků,
kteří se vracejí z válek. Nevíme, zda
to byl jeho nápad, anebo jestli dostal takovou instrukci v Sýrii. Každopádně
zneužil volného pohybu osob v rámci
schengenského prostoru a vyklouzl
z dohledu. K belgickým složkám se už
tato informace nedostala. V Belgii si
tedy už mohl dělat, co chtěl.
LN A vy naznačujete…
Přesně tak. U vás sice žádné větší
množství radikálů z bojišť není, Češi
v Sýrii se v našich seznamech neobjevují, což znamená, že jich tam může být
od nuly do dvaceti. Ale můžete být cílem útočníka ze zahraniční, podobně
jako se to stalo Belgii.
LN Proč?
V prvé řadě k vám lze dojet bez kontroly na hranicích. Jste součástí Západu,
který chtějí zničit. Jste členy NATO.
Jste vnímaní jako spojenci USA i spojenci Izraele. Vaši vojáci bojují
v Afghánistánu, jsou součástí mezinárodní mise na Sinaji. Máte hodně významných židovských památek, které
přitahují davy turistů, včetně turistů
z Izraele. A, bohužel, vůbec si to neuvědomujete a skoro vůbec se nechráníte.
LN Jak to myslíte, že se nechráníme?
Měli jsme teď několik jednání na ministerstvech i jiných klíčových úřadech, nemohu je konkrétně jmenovat.
Vaše bezpečnostní opatření lze překonat naprosto hravě. Pro jen trochu vycvičeného člověka není žádný problém
dostat se k členům vlády nebo parlamentu, do srdce vaší vládní moci.
Stejně tak kolem památek, včetně židovského města v Praze – nemohu tvrdit, že nejsou chráněné, ale rozhodně
jsem žádnou ochranu nezaregistroval.
A to mám docela vycvičené oko. A že
bych třeba jen viděl policistu u slavného židovského hřbitova? Ani jednoho.
LN Hrozí nám tedy útok zvenčí?
Žádná bezpečnostní složka vám neřekne s absolutní jistotou, co se stane zítra. Ale když vyhodnocujeme všechny
faktory, zejména rychle rostoucí počet
bojovníků vracejících se ze Sýrie či Libye, vidím i rostoucí riziko pro Českou
republiku. Jste snadno dosažitelný a slabě chráněný cíl. A podobně jako útočník z Marseille vyklouzl dohledu cestou do Belgie, může jiný útočník třeba
z Německa udeřit v Praze. Představujete „měkký“ a zároveň lákavý cíl.
LN Varujete nás před osamělým vl-
kem. Koordinovaný útok nehrozí?
Pro de facto osamělé útočníky, jako
Musíte být tvrdí na teroristy, ale nanejvýše opatrní vůči těm, které by mohli získat, upozorňuje Amichaj Magen FOTO MAFRA – MICHAL ŠULA
byli teroristé třeba při Bostonském maratonu, nebo nějakého navrátilce z válek jste ideální cíl. Ale stejně tak
Hizballáh uskutečnil mnoho operací
převážně proti židovským cílům nejen
v Indii či Thajsku, ale i v Evropě – na
Kypru či v Bulharsku. V Bulharsku
také málokoho napadlo, že by zde mohli udeřit teroristé. A přece se tak stalo,
když před dvěma lety na letišti v Burgasu vybuchl autobus plný turistů z Izraele. To byl pečlivě zorganizovaný útok
vymyšlený v zahraničí.
LN Česká policie nedávno udělala ra-
zii v muslimské modlitebně kvůli zadržení jednoho člověka, který pomohl vydat knihu šířící nenávist. Je
to správná metoda odstrašení?
Nejsem přesně obeznámen s tímto
konkrétním případem, ale obecně je potřeba jednoznačně spíše zdrženlivost
než demonstrativní akce.
sají nenávist. A ti mají všude své náboráře, rekrutéry. Džihádisté hlásají přesně toto: Západ je s vámi ve válce,
Západ vámi pohrdá, Západ vás ponižuje, Západ je ve válce s celým islámem.
Džihádisté každé takovéto akce využijí
a získávají sympatizanty, přívržence,
donátory, nebo dokonce bojovníky.
Tedy musíte být tvrdí na teroristy
a jejich náhončí, ale nanejvýše opatrní
vůči těm, které by mohli získat. Není
nic horšího než obvinit celou populaci
nebo jedno náboženství. Ale opakuji,
nejsem obeznámen s tím konkrétním
případem, o němž mluvíte.
LN Doporučujete ale zdrženlivost...
Musíte být citliví a opatrní a používat adekvátní prostředky. Naše zkušenost je, že mnohem lepších výsledků
získáte dlouhým pozorováním, která
vám dají mnohem více informací. Víte,
pro vás pochopitelně nemá smysl mít
společnosti, které se toho dotýkají – ať
už jde o připravenost veřejnosti, získávání a analyzování zpravodajských informací, či bezpečnostní opatření.
V Izraeli s tím bohužel máme bohaté
zkušenosti. A asi by nedávalo smysl,
aby Česká republika do této oblasti investovala stejně jako my, každý žijeme
v jiné realitě. Chci jen říct, že je potřeba věnovat pozornost tomu, že jste možná jakožto cíl mnohem přitažlivější,
než by mnozí čekali. Nechci šířit paniku, jen je potřeba na to dávat pozor.
LN Dříve atentátníci většinou přicházeli z arabských zemí. Nyní jich ale
řada pochází i z Evropy či USA...
Podle nejpřesnějších údajů, které
máme k dispozici, zhruba 70 procent zahraničních bojovníků pochází stále
z Blízkého východu a střední Asie, respektive z Kavkazu, ale zbývajících asi
30 procent ze Západu. Samozřejmě
ROZHOVOR TÝDNE
Amichaj Magen
S BEZPEČNOSTNÍM EXPERTEM HOVOŘILI
Petr Pešek a Petr Kamberský
LN A demonstrace síly neodradí?
tak přísná bezpečnostní opatření, jako
má Izrael. Ale zrovna v tom, jak nevzbuzovat zbytečnou averzi, vám může
dialog s Izraelem a jeho zkušenosti velmi pomoci. Pětina populace našeho státu jsou Arabové, 17 procent naší populace jsou muslimové. Pokud někdo podněcuje nenávist, tak na něj samozřejmě
platí zákon. Ale jen na něj, nesmíte
trestat či ponižovat komunitu.
LN Takže takové akce považujete za
kontraproduktivní?
Bojujeme o mysli a duše muslimů,
i v Evropě. Ale džihádisté taky. Naprostá většina muslimů zde je mírumilovných, vychovává děti k respektu a toleranci, s terorismem nemají absolutně
nic společného. Ale každá akce, která
naznačí nedůvěru či dokonce pohrdání
nebo ponižování, nahrává těm, kteří hlá-
LN Lidé začnou nebezpečí cítit až po
Naopak. Musíte si dávat pozor, abyste nevytvářeli situace, které se mohou
stát součástí nenávistné propagandy,
jak Západ a Česko ponižuje muslimy.
Těžce ozbrojení policisté v těžkých botách nad klečícími muslimy v modlitebně, to jsou obrázky, které rozhořčí
nejen radikály, ale i umírněné a mírumilovné muslimy.
prvním útoku. Co by ale pro posílení
bezpečnosti měly dělat české úřady?
Boj proti terorismu se soustřeďuje na
dva rozměry. Jedním je motivace a druhým schopnosti potenciálních útočníků. Takže pokud promýšlíte jakoukoliv
protiteroristickou strategii, musíte potlačit jejich motivaci a snížit schopnosti. Takže můžete mířit na různé části
jsou tam značné odlišnosti. Například
právě Belgie – tam sice absolutní čísla
nemáme, v přepočtu na počet obyvatel
je to ale nejvíc. A pak tu jsou další
země, například Bosna a Hercegovina.
Balkán je takovým mostem mezi Evropou a Blízkým východem, hodně bojovníků pochází právě odtamtud. Víme to,
protože na izraelském ministerstvu zahraničí máme lidi, kteří dělají – jak to
s nadsázkou nazýváme – nekrologovou
rozvědku. Prohlížejí noviny muslimské
komunity v Bosně a Hercegovině a vídají často nekrology mladých mužů,
kteří umírají v „mučednickém“ boji.
LN A jak se na tom projevila nedávná
vlna revolucí v regionu?
Jedním z průvodních jevů doby po
arabském jaru je, že kvůli zhroucení několika režimů na Blízkém východě
mezi islámskými radikálními skupinami? V minulosti jsme střídavě podporovali Izrael, potom se přátelili
s arabskými režimy, poskytovali útočiště teroristům...
Asi máte lepší dispozice to zjistit, navíc jsem v tomhle ohledu nepodnikal
žádný systematický průzkum. Jedno
k tomu ale říct můžu. Když se podíváte
na povahu té hrozby, nejde jen o možnost přímého útoku spáchaného tady.
Je potřeba také vidět dvě další dimenze. Tou první je radikalizace. Mohou
být takovým místem české věznice? Například v Británii se věznice staly skutečným epicentrem pro radikalizaci.
A netýká se to pouze muslimů, ale
i mladých mužů ze Západu, kteří se cítí
v beznadějné situaci a obracejí se k islámu jako prostředku k začlenění do nějakého společenství. Poskytuje jim to odpovědi, nějaký cíl, pocit identity. Je to
něco podobného, co nabízí mafie.
LN A jaká další místa kromě vězení je
potřeba mít v hledáčku?
Například české univerzity. Jestli se
nemýlím, máte tady hodně studentů z Jemenu. Jsem si jistý, že většina z nich
nemá s radikalismem nic společného.
Ale skutečnost je taková, že Jemen se
stal jedním z mezinárodně nejaktivnějších center al-Káidy. Právě v Jemenu se
před pár lety zrodil plán na útoky proti
civilním letadlům pomocí náloží v náplních do tiskáren a další teroristické
akce. Takže je třeba mít na paměti, že
odtamtud může prostřednictvím studentů přijít i radikalizace. A není nepředstavitelné, že přinejmenším někteří studenti sem byli posláni s vědomím al-Káidy,
aby tu vytvořili nové základny. A nesmíte také zapomínat, že když se al-Káida
dostává pod zvýšený tlak ve Spojených
státech, v Británii, Německu či Španělsku, kde je pod drobnohledem bezpečnostních složek, tak se musí ohlížet po
nových útočištích. A k tomu se může
Česká republika hodit.
LN A ta druhá dimenze hrozby?
Druhou dimenzí je pochopitelně shánění finančních prostředků – charity
a podobně. A tady je třeba zdůraznit, že
ne vždy je snadné rozpoznat, že jde
o džihád. Vede se bitva o srdce a mysli
muslimské společnosti a cílem je vytvořit stát založený na islámském právu
šaría – i když to může trvat desítky let
či celá staletí. Otevíráte školy, nemocnice, sportovní kluby, letní tábory a postupně pomocí literatury a imámů lidi
radikalizujete.
Mimochodem, přesně tohle se dělo
na Západním břehu a v pásmu Gazy od
50. let. Když mluvíte s izraelskými důstojníky, kteří tam tehdy sloužili, řeknou vám, že Hamás nějakých dvacet let
nebyl militantním hnutím. Co dělali?
Budovali mešity, stavěli školy a nemocnice. A když chtěli od Izraelců třeba povolení ke stavbě školy, tak ti jim řekli:
„Jasně, postavte školu.“ Mezitím ale zároveň vznikala socioekonomická infrastruktura, která koncem 80. let začala
plodit násilnosti a v 90. letech pak i sebevražedné atentátníky...