Souhrnná teritoriální informace Srbsko

Transkript

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Srbsko
Souhrnná teritoriální informace Srbsko
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským
úřadem ČR v Bělehradě ke dni 22.10.2012
Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:
1. Základní informace o teritoriu
2. Vnitropolitická charakteristika
3. Zahraničně-politická orientace
4. Ekonomická charakteristika země
5. Finanční a daňový sektor
6. Zahraniční obchod země
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
9. Investiční klima
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
1/55
Srbsko
1. Základní informace o teritoriu
1.1. Oficiální název státu
•
v češtině - Srbská republika (RS)
•
v srbštině - Republika Srbija (RS)
1.2. Rozloha
RS je vnitrozemský stát rozkládající se v jižní části Panonské nížiny a v centru Balkánského poloostrova.
Na severu sousedí s Maďarskem, na východě s Rumunskem a s Bulharskem, na jihu s Makedonií a s
Kosovem, na jihozápadě s Černou Horou a na západě s Bosnou a Hercegovinou a s Chorvatskem.
Podle oficiálních srbských údajů je rozloha RS 88 361 km2, reálně však 77 474 km2:
•
centrální Srbsko 55 968 km2
•
Vojvodina 21 506 km2
•
(Kosovo a Metohija 10 887 km2 - viz pozn.)
Pozn.: Dne 17.2.2008 vyhlásil kosovský parlament nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za
demokratický a multietnický stát. ČR uznala samostatné Kosovo dne 21.5.2008. Oficiální orgány a
představitelé RS odmítají nezávislost uznat a nadále je považují za součást Srbska.
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného
obyvatelstva
Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2002 činí počet obyvatel 7 498 001. Průměrná hustota
osídlení v RS činila cca 96,8 obyvatel na km2. Oficiální výsledky posledního sčítání lidu, které proběhlo v
roce 2011, budou k dispozici v druhém pololetí 2012.
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické
složení
V období 1994-2004 byl průměrný roční přírůstek obyvatel negativní a dosáhl hodnoty -3,5 promile. V
roce 2008 průměrný dožitý věk obyvatel RS dosáhl 73,7 roku - 76,3 roku u žen a 71,1 roku u mužů.
1.5. Národnostní složení
Podle sčítání z roku 2002 bylo národnostní složení v RS následující:
%
Srbové
Maďaři
Bosňáci a Muslimové
Romové
Jugoslávci
Češi
(2211 osob)
Srbsko
82,9
3,9
2,1
1,4
1,1
0,03
(563 osob)
centrální Srbsko
89,5
0,1
2,3
1,4
0,6
0,01
(1 648 osob)
Vojvodina
65,1
14,3
0,2
1,4
2,5
0,08
Národnostně pestré složení je ve Vojvodině, kde žije kromě národností uvedených v tabulce velký počet
Slováků - 2,8 %, Chorvatů - 2,7 %, Rumunů - 1,5 % a Černohorců - 1,8 %.
2/55
Srbsko
1.6. Náboženské složení
Většina obyvatel je pravoslavného vyznání. V severních oblastech RS, zejména ve Vojvodině, je
poměrně značná část obyvatel římsko-katolického vyznání. Většina obyvatel v jihozápadní oblasti Srbska
(Sandžak) je muslimského vyznání.
Údaje z roku 2002:
•
- 85 % pravoslavní
•
- 5,5 % katolíci
•
- 3,2 % muslimové
•
- 1 % protestanti
•
- 5,3 % ostatní
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je
běžně používána i latinka.
V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně často se lze setkat s
němčinou a francouzštinou, případně italštinou.
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další
velká města
RS je po vyhlášení nezávislosti Černé Hory unitárním státem.
Hlavním městem RS je Bělehrad s cca 1,7 mil. Obyvatel (ovšem odhady hovoří až o cca. 2 mil. obyvatel,
což zahrnuje mimo jiné utečence).
Dalšími většími městy v RS jsou:
•
Novi Sad (cca 300 000 obyvatel)
•
Niš (cca 250 000 obyvatel)
•
Kragujevac (cca 180 000 obyvatel)
•
Subotica (cca 150 000 obyvatel)
•
Čačak (cca 120 000 obyvatel)
•
a dále několik větších měst do 100 000 obyvatel, např. Kruševac a Leskovac
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Oficiální měna v RS - dinár - RSD, (100 para) kurz 1 EUR = cca 113 RSD (říjen 2012).
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
•
1-2. leden - Nova Godina - Nový rok
•
15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS
•
1-2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce
3/55
Srbsko
•
7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné)
Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (juliánský
kalendář).
Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného
patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna.
Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit
podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý.
Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky)
- první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram).
Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den.
Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po-pá 8-20 hod a so 8-15 hod,
řada soukromých obchodů má však otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne v neděli.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Pro účely jednání se Srby je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté
odlišnosti jsou v jižanském přístupu k životu, tedy jiné (volnější) vnímání času, výraznější rétorika
(včetně opakovaného zmiňování osobních kontaktů na politiky, které je v některých případech spíše
hypotetického rázu). Důraz je kladen na osobní kontakt, je vhodné partnera pozvat do ČR. Doporučuje
se také prověřovat, zda druhá strana postupuje podle dohody (je třeba počítat s tlaky na odkládání
problémů, což v důsledku může znamenat značné zpoždění společných projektů). Dílčí odlišnosti mohou
nastat také v projevech ortodoxně silně věřících partnerů. Jednoznačně nedoporučujeme otevírat
následující témata: rozpad Jugoslávie, otázku Kosova a bombardování NATO - pokud nehodláte zcela
přistoupit na srbské stanovisko.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a
občany EU
Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí
bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1.
12. 2002. Podle této dohody si občané ČR ještě před cestou do Republiky Srbsko musí u své zdravotní
pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář (E 111). V případě potřeby je nutno předložit v
místním zdravotním zařízení předmětný předem vyplněný formulář a je nutné se prokázat dokladem o
zdravotním pojištění v ČR (legitimace příslušné zdravotní pojišťovny). Bez předložení tohoto formuláře je
třeba počítat s platbou v hotovosti (v dinárech). Za účelem vyřízení plnohodnotného zdravotního pojištění
v RS je nutné v ČR vyzvednout další formulář, který vydává Správa sociálního zabezpečení ČR (E 101).
Na základě těchto dvou dokumentů může být občanovi ČR vystavena srbská zdravotní knížka, kterou
ZÚ Bělehrad doporučuje mít každému, kdo má v RS dlouhodobý pobyt. ZÚ nadále doporučuje v ČR před
cestou uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě
Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu během
posledních let vedl k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti
zdravotnických zařízení.
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
A) Vstupní režim
RS převzala rozhodnutí SČH jednostranně (na základě rozhodnutí vlády, které stále trvá) zrušit vízovou
povinnost vůči občanům vybraných států včetně zemí EU spolu s Českou republikou pro turistické cesty
4/55
Srbsko
do 90 dnů s platností od 31. 5. 2003 - i pro tranzitní cesty. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších
vstupních poplatků.
Od 12.6.2010 mohou občané ČR a dalších států EU vstupovat do RS i na občanské průkazy. Mít u sebe
cestovní pas není již podmínkou. Dítě mladší 15 let, nemá-li svůj vlastní cestovní pas, musí být zapsáno
v cestovním pase rodiče. Pokud s dítětem cestuje jen jeden z rodičů, je dobré mít u sebe úředně ověřený
písemný souhlas druhého rodiče. Totéž platí v případě, že dítě cestuje s jinou osobou než se zákonným
zástupcem.
Ode dne 19.12.2009 srbští občané s novým typem cestovních pasů opatřených biometrickými prvky
nepotřebují pro krátkodobé turistické cesty do schengenského prostoru víza. Na držitele původních
cestovních pasů (poz. modré barvy) se vízová liberalizace nevztahuje.
Nedoporučuje se do Srbska vstupovat celními (administrativními) přechody s Kosovem, které srbsko
neuznává a na kterých někdy bývá napjatá situace (v současnosti je hlídají vojáci KFOR). Toto platí
zejména pokud se do Kosova vstoupilo jinak než ze Srbska (jelikož RS Kosovo neuznává, neuznává ani
vstupní kosovské razítko do pasu a striktně řečeno by se jednalo o neoprávněný vstup do RS.
B) Přihlašovací povinnost pobytu (do 24 hodin)
Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt na místně-příslušném oddělení policie. Za vyplnění Potvrzení o
přihlášení k pobytu (bílá karta) se může účtovat poplatek ve výši do cca 100 DIN. Potvrzení vyžadují
hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Nesplnění této
povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí
svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do RS. Nově
se přihlašovací povinnost a i s tím spojené případné sankce za její nesplnění přesouvá z ubytovaného na
ubytovatele. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem
ze země je nutné se na policii odhlásit. Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve
stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu
je povoleno pouze na vyhrazených místech (campingy). Vzhledem na vyskytnuvší se případy vloupání
do automobilů během spánku cestujících se důrazně nedoporučuje přespání v autě odstaveném na
odpočívadle či jinde.
C) Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní předpisy
POVINNOST DEKLAROVAT CIZÍ VALUTY při příjezdu do Republiky Srbsko. Na hraničním přechodu při
vstupu do RS je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného
potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 10.000 EUR na osobu při výstupu
ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní
pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem.
Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území RS a
účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou
není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt.
Pro dovoz či průvoz zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím RS v Praze. Na hraničním
přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je
dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů.
Zákaz dovozu potravin živočišného původu - opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz
drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti
vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není
postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území
RS.
Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří,
místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.
Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č.
998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU.
5/55
Srbsko
Aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz
a možné změny a aktuální informace může poskytnout i Velvyslanectví RS v Praze.
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy
s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Situace v RS je stabilní a klidná, nebezpečí incidentů hrozí především v případě významných sportovních
akcí (mj. tvrdé jádro fanoušků fotbalových klubů Červená Hvězda a Partizán Bělehrad). V případě cesty
do oblastí bezprostředně sousedících s Kosovem doporučujeme se v předstihu informovat na aktuální
situaci.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně
generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z
centra města
Velvyslanectví ČR v Bělehradě
Bulevar kralja Aleksandra 22
125 108 Beograd
Srbsko
Telefon (+381 11) 33 36 200
fax 323 6448
email: [email protected]
[email protected]
[email protected]
www.mzv.cz/belgrade
Bělehradské Letiště Nikola Tesla se nachází cca 15 km od centra města směrem na západ (u dálnice
Bělehrad - Záhřeb). Velvyslanectví je umístěno v centru Bělehradu, v blízkosti budovy parlamentu
(„Skupština"), městské radnice („Skupština grada"), kostela Svatého Marka („Crkva Svetog Marka") a
parku Tašmajdan. Nejbližší silniční křižovatkou je křížení ulic Takovska a Kneza Miloša s Bulevarem kralja
Aleksandra (60 m). Městská doprava zajišťuje každých 30 minut spojení centra (autobusové nádraží
Zeleni venac) s letištěm autobusem č. 72. Od hotelu Slavie („Trg Slavija") na letiště každou hodinu jezdí
autobus letecké společnosti JAT.
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká
centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
Kancelář CzechTrade v Srbsku
Vedoucí p. Svoboda
Bul. M. Pupina 10/2012
11070 Beograd
tel. (+381) 112 120 963
e-mail: [email protected]
www.czechtradeoffices.com
Kancelář Jihomoravského kraje v Kragujevci
Vedoucí p.Nálepka
Crveno barjače bb.
34000 Kragujevac
tel./fax (+381 34) 36 18 38
www.kr-jihomoravsky.cz
6/55
Srbsko
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní
policie, požárníci, infolinky apod.)
Volací předčíslí: + 381 (Republika Srbsko) - 0 11 (Bělehrad, Srbsko), policie - 92, hasiči - 93, první
pomoc - 94, tel.informace - 988, všeobecné informace - 9812
•
Auto-moto služby doporučujeme kontaktovat i auto-moto-svaz v ČR - ÚAMK a ABA;
•
Informační centrum AutoMotoSavez a silniční služba - Srbsko 987 a 9800 a 344 15 15 a 419 822;
•
Odtahová služba v Bělehradě 311 12 56, 222 12 56;
•
Železnice Informace-Hlavní nádraží Bělehrad 636 493, 641 4880, 629 400, 645 822;
•
Informace o železničním spojení v zahraničí vč. RS poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava;
•
Letecká přeprava - Letiště Nikola Tesla 601 555, 601 424, 601 431. Informace poskytují v ČR i ČSA;
•
Autobusová přeprava, informace Bělehrad autobusové nádraží 2636 299 a st. Lasta 625 740;
•
Tourist information centre - Belgrade, Terazije-prolaz, Beograd, tel. +381 11 - 635 622.
Tourist Organization of Belgrade
Dečanska 1
Beograd
tel. +381 11 - 324 84 04, 322 61 54, 324 83 10
www.tob.co.rs
E-mail: [email protected]
National Tourism Organization od Serbia
Dobrinjska 11
Beograd
tel. +381 11 - 361 2754
•
- www.srbija.travel
•
- www.serbia.travel
•
- www.serbia-tourism.org
•
- www.tos.rs
•
- www.tos.org.rs
1.18. Internetové informační zdroje
a) www.krstarica.com (hlavní srbský prohlížeč internetu, existuje i v anglické verzi) -Tyto stránky jsou
kvalitně zpracovány a lze na nich najít adresy všech ostatních srbských internetových stránek;
b) www.srbija.gov.rs (oficiální internetová stránka vlády RS);
c) www.beograd.rs (oficiální internetová stránka města Bělehrad);
d) http://www.tob.co.rs (oficiální internetová stránka Turistické organizace Bělehradu).
1.19. Adresy významných institucí
Vláda RS
Kabinet premiéra a ministra vnitra I. Dačiće
Beograd, Nemanjina 11
tel: 011/3617-719; fax: 011/3617-609
[email protected]
7/55
Srbsko
Kabinet prvního místopředsedy vlády odpovědného pro obranu, bezpečnost a boj proti korupci
a zločinu a ministra obrany A. Vučiće
Kabinet místopředsedy vlády a ministra zahraničního a vnitřního obchodu, telekomunikaci a
informační společnosti R. Ljajiće
Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2
tel: 011/3112-916; fax: 011/3114-650
Kabinet místopředsedy vlády a ministra práce, zaměstnávání a sociálních věcí J. Krkobabiće
tel/fax: 011/3617-587
Kabinet místopředsedkyně vlády pro evropské integrace S. Grubješić
tel: 011/ 3617-580; fax: 011/3617-597
www.srbija.gov.rs ; [email protected]
Sektor pro spolupráci s médii
Sektor pro internet
tel: 011/3139-977, 3139-988, 3139-986, 3014-213
fax: 011/3139-985
www.srbija.gov.rs ; [email protected]
Tisková služba
tel: 011/3617-709, 3617-710, 3617-730
fax: 011/3617-697, 3617-706
[email protected]
Ministerstva vlády RS
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministr: Ivan Mrkić
Beograd, Kneza Miloša 24-26
tel: 011/3615-666, 3616-333; fax: 011/3618-366
www.mfa.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo obrany
Ministr: Aleksandar Vučić
Beograd, Birčaninova 5
tel: 011/3006-311; fax: 011/3006-062
8/55
Srbsko
www.mod.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo vnitra
Ministr: Ivica Dačić
tel: 011/306-2000 lokal: 2601
www.mup.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo financí a hospodářství
Ministr: Mladjan Dinkić
Beograd, Kneza Miloša 20
tel: 011/3642-626, 3642-606; fax: 011/3618-961
www.mfp.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo spravedlnosti a státní správy
Ministr: Nikola Selaković
Beograd, Nemanjina 22–26
tel/fax: 011/3616-381
www.mpravde.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství
Ministr: Goran Knežević
Novi Beograd, Omladinskih brigada 1
tel: 011/2607-960, 2607-961; fax: 011/2607-961
www.mpt.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo pro regionální rozvoj a místní samosprávu
Ministr: Verica Kalanović
Beograd, Bulevar Kralja Aleksandra 15
tel: 011/285-2000; fax: 011/285-5097
www.merr.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo dopravy
Ministr: Milutin Mrkonjić
tel: 011/3616-431; fax: 011/3617-486
www.mie.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo kultury a informování
Ministr: Bratislav Petković
Beograd, Vlajkovićeva 3
tel: 011/3398-172, 3398-404; fax: 011/3398-936
www.kultura.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo práce, zaměstnávání a sociálních věcí
Ministr: Dr. Jovan Krkobabić
Beograd, Nemanjina 22-24
9/55
Srbsko
tel: 011/3113-432; fax: 011/3114-650
www.minrzs.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo přírodních zdrojů, hornictví a územního plánování
Ministr: Milan Bačević
Novi Beograd, Omladinskih brigada 1
tel: 011/3617-717; fax: 011/3617-722
www.ekoplan.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo školství, vědy a technologického rozvoje
Ministr: Dr. Žarko Obradović
tel: 011/3616-489; fax: 011/3616-491
www.mpn.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo mládeže a sportu
Ministryně: Alisa Marić
tel: 011/3130-912, 3117-628; fax: 011/3130-915
www.mos.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo zdravotnictví
Ministryně: Slavica Djukić Dejanović
tel: 011/3613-764; fax: 011/2656-548
www.zdravlje.gov.rs ; [email protected] ; [email protected]
Ministerstvo výstavby a urbanismu
Ministr: Velimir Ilić
Beograd, Vase Čarapića 20
tel: 011/3614-652
www.mgu.gov.rs ; [email protected]
Ministerstvo energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí
Ministryně: Zorana Mihajlović
tel: 011/3614-621, 3346-755; fax: 011/3625-056, 3131-359
10/55
Srbsko
www.merz.gov.rs
Ministerstvo zahraničního a vnitřního obchodu, telekomunikaci a informační společnosti
Ministr: Rasim Ljajić
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 011/3618-852, 3613-404; fax: 011/3610-258
razvoj.mtt.gov.rs ; [email protected]
Ministr bez portfeje Sulejman Ugljanin
tel/fax: 011/3065-960, 3617-314
www.kornrp.gov.rs ; [email protected] ; [email protected]
Kancelář pro Kosovo a Metohiju
Ředitel: Aleksandar Vulin
tel: 011/3111-425
www.kim.gov.rs ; [email protected]
11/55
Srbsko
2. Vnitropolitická charakteristika
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Srbská republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení
nezávislosti Černé Hory v červnu 2006.
Politickým systémem je Srbská republika parlamentní demokracií. Srbský parlament je jednokomorový.
Jeho 250 poslanců je voleno na základě všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasování poměrným
systémem na čtyřleté funkční období. Hranice pro vstup politické strany do parlamentu je 5 % hlasů.
6. května 2012 proběhly v Srbsku všeobecné i místní volby. Ve volbách do parlamentu zvítězila Srbská
pokroková strana (SNS) s 73 mandáty, zatímco koalice kolem Demokratické strany (DS) získala 67
mandátů. Více, než 10 poslanců získaly také následující politické strany: Socialistická strana Srbska s 44
mandáty, Demokratická strana Srbska (DSS) s 21 mandáty, Liberálně demokratická strana (LDP) s 19
mandáty a Sjednocené regiony Srbska (URS) s 16 mandáty.
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Hlavou státu je prezident Srbské republiky Tomislav Nikolić (Srbská pokroková strana), zvolený 20. 5.
2012 v přímých, rovných a tajných volbách. Funkční období je 5-leté.
Kompetence prezidenta:
•
reprezentuje Srbskou republiku v rámci jejího území i v zahraničí;
•
schvaluje zákony;
•
navrhuje kandidáta na předsedu vlády parlamentu;
•
navrhuje parlamentu kandidáty na další funkce v souladu s ústavou;
•
na základě návrhu vlády jmenuje a odvolává velvyslance;
•
přijímá pověřovací listiny od zahraničních velvyslanců;
•
uděluje amnestii a vyznamenání;
•
vykonává další funkce v souladu s ústavou.
2.3. Složení vlády
Dne 26. července 2012 byla srbským parlamentem schválena nová vláda, vzešlá z květnových voleb.
Nově schválení vláda, jejíž cíle jsou formulovány v koaliční dohodě podepsané 10. července zástupci
koaličních stran SNS, SPS-PUPS-JS a URS, má ve 250-členném parlamentu pohodlnou většinu 140 hlasů
a získala také vedení 11 z 19 parlamentních výborů. Vládu se zavázaly podpořit další dvě strany: Sociálně
demokratická strana Srbska (SDPS) a Strana demokratické akce Sandžaku (SDA), jejíž předsedové
zastávají ministerské funkce.
Nová vláda má 17 ministerstev a čtyři kanceláře: pro Kosovo a Metohiji (samostatné ministerstvo pro
Kosovo bude zrušeno), pro lidská práva a práva menšin, pro církve a náboženská společenství a pro
diasporu. Vláda bude mít čtyři místopředsedy, dva členové vlády budou bez portfeje (místopředsedkyně
pro evropskou integraci Grubješić a ministr Ugljanin), což z ní činí nejmenší vládu od roku 1990.
Předseda vlády a ministr vnitra
Ivica Dačić (SPS)
První místopředseda vlády odpovědný za obranu, bezpečnost, boj s korupcí a zločinem a ministr
obrany
Aleksandar Vučić (SNS)
12/55
Srbsko
Místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci
Suzana Grubješić (URS)
Místopředseda vlády a ministr práce, zaměstnanosti a sociální politiky
Jovan Krkobabić (PUPS)
Místopředseda vlády a ministr zahraničního a vnitřního obchodu a telekomunikací
Ministr spravedlnosti a státní správy
Rasim Ljajić (SDPS)
Nikola Selaković (SNS)
Ministryně energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí
Zorana Mihajlović (SNS)
Ministr hornictví, přírodních zdrojů a územního plánování
Milan Bačević (SNS)
Ministr zemědělství, lesnictví a vodohospodářství
Goran Knežević (SNS)
Ministr kultury a pro styk s médii (informisanje)
Bratislav Petković (SNS)
Ministr zahraničních věcí
Ivan Mrkić (nestraník za SNS)
Ministryně mládeže a sportu
Alisa Marić (nestraník za SNS)
Ministr výstavby a urbanismu
Velimir Ilić (NS)
Ministryně zdravotnictví
Slavica Đukić Dejanović (SPS)
Ministr dopravy
Milutin Mrkonjić (SPS)
Ministr vzdělávání, vědy a technologického rozvoje
Žarko Obradović (SPS)
Ministr financí a hospodářství
Mladan Dinkić (URS)
Ministryně regionálního rozvoje a místní samosprávy
Verica Kalanović (URS)
Ministr bez portfeje, odpovědný za Kancelář pro udržitelný rozvoj
13/55
Sulejman Ugljanin (SDA)
Srbsko
3. Zahraničně-politická orientace
Podle vlády jsou prioritami srbské zahraniční politiky integrace do EU, zajištění suverenity a teritoriální
integrity země, posílení regionální spolupráce a budování dobrých sousedských vztahů. Při naplňování
těchto strategických cílů se Bělehrad - dle současné doktríny - opírá o čtyři „pilíře", tj. rozvoj vztahů se
„strategickými partnery": Brusel, Moskva, Peking, Washington.
Kromě toho se Srbsko dále angažuje z pozice pozorovatele i vůči Hnutí nezúčastněných (v září 2011
Bělehrad hostil ministerské zasedání).
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních
uskupeních
Systém OSN
Organizace
Členství od
OSN
01. 11. 2000
WB - Světová banka
08. 05. 2001
MMF - Mezinárodní měnový fond
20. 12. 2000
UNIDO - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj
06. 12. 2000
UNESCO - Organizace UN pro vzdělávání a kulturu 20. 12. 2000
ILO - Mezinárodní organizace práce
24. 11. 2000
IMO - Mezinárodní námořní organizace
11. 12. 2000
WHO - Světová zdravotnická organizace
28. 11. 2000
ICAO - Mezinárodní organizace pro civilní letectví
13. 01. 2001
ITU - Mezinárodní unie pro telekomunikace
18. 06. 2001
UPU - Světová poštovní unie
18. 06. 2001
IAEA - Mezinárodní organizace pro atomovou
17. 09. 2001
energii
WIPO - Světová organizace pro intelektuální
24. 09. 2001
vlastnictví
FAO - Organizace OSN pro potraviny a zemědělství 02. 11. 2001
IOM - Mezinárodní organizace pro migrace
27. 11. 2001
WMO - Světová meteorologická organizace
23. 03. 2001
Kontinentální / Regionální organizace
Organizace
Členství od
OBSE
10. 11. 2000
Rada Evropy
03. 04. 2003
EBRD - Evropská banka pro obnovu a rozvoj
19. 01. 2001
EUREKA AUDIOVISUAL
02. 02. 2001
CEI - Středoevropská iniciativa
25. 11. 2000
SECI - Iniciativa pro spolupráci států JIE
05. 12. 2000
EFTA - Evropská asociace pro volný obchod
12. 12. 2000
Pakt stability
26. 10. 2000
Jadersko - jónská iniciativa
24. 11. 2000
Ostatní globální mezinárodní organizace
14/55
Srbsko
Organizace
Mezinárodní skupina pro měď a zinek
UNIDROIT - Mezinárodní organizace pro unifikaci
soukromého práva
EUTELSAT - Mezinárodní organizace pro satelitní
telekomunikaci
OTIF - Organizace pro mezinárodní železniční
dopravu
INTERPOL
Světová turistická organizace
CEMT - Evropská konference ministrů dopravy
Hnutí nezařazených států
Členství od
20 - 21. 11. 2000
18. 04. 2001
29. 06. 2001
01. 08. 2001
24.
25.
26.
14.
09.
09.
09.
11.
2001
2001
2001
2001 - pozorovatelská země
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Důležité OSN konvence, ke kterým RS přistoupila:
•
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (Mezinárodní smlouvy č. 7/1971);
•
Nezávazný protokol Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (má za cíl zrušení trestu
smrti) (Služební list, Mezinárodní smlouvy č. 4 ze dne 27. 06. 2001);
•
Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech (Mezinárodní smlouvy č. 7/71);
•
Mezinárodní konvence o zrušení všech forem rasové diskriminace (Služební list SFRJ - Mezinárodní
smlouvy 9/91);
•
Konvence proti mučení a jiným krutým, nelidským nebo ponižujícím trestům a postupům (Služební
list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 9/91);
•
Konvence o právech dítěte (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 15/1990);
•
Nezávazný protokol o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii při Konvenci o právech
dítěte(Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy 22/2002);
•
Nezávazný protokol o účastí dětí v ozbrojených konfliktech při Konvenci o právech dítěte (Služební
list SRJ - Mezinárodní smlouvy 22/2002);
•
Konvence o eliminaci všech druhů diskriminace žen (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy
11/81);
•
Konvence o politických právech žen (Služební list FNRJ 7/54);
•
Konvence o státním občanství vdaných žen (Služební list FNRJ 6/59);
•
Mezinárodní konvence o potlačování a trestání zločinů apartheidu (Služební list SFRJ 14/1975);
•
Konvence o potlačování a trestání zločinů genocidy (Služební věstník Presídia národního parlamentu
FNRJ 2/1950);
•
Konvence o otroctví (Služební noviny Království Jugoslávie 234/1926);
•
Dodatečná konvence o zrušení otroctví (Služební list FNRJ 7/1958);
•
Dodatečná konvence o zrušení otroctví, obchodu s otroky a zrušení institucí a praxe podobných
otroctví(Služební list FNRJ 71/1958);
•
Konvence o statusu osob bez státního občanství (Služební list FNRJ 8/1959);
•
Konvence o statusu uprchlíků (Služební list SFRJ 7/1960);
•
Protokol o statusu uprchlíků (Služební list SFRJ 15/1967);
•
Konvence o potlačení a zrušení obchodu s lidmi a využívání jiných osob k prostituci (Služební věstník
Presídia národního parlamentu FNRJ 2/1951);
•
Konvence o diskriminaci v oblasti zaměstnávání a povolání (Služební list SFRJ 41/1961);
•
Konvence proti diskriminaci v oblasti vzdělávání (Služební list FNRJ 4/1964);
•
Konvence o svobodě sdružování a ochraně práv na organizování v organizacích (Služební list FNRJ
8/1958);
•
Konvence o aplikaci principu práva na kolektivní organizování a dohodování (Služební list SFRJ
11/1958);
15/55
Srbsko
•
Konvence o ochraně a úlevách, které se poskytují představitelům zaměstnanců v podnicích (Služební
list SFRJ 14/1982);
•
Konvence o politice zaměstnávání (Služební list SFRJ 34/1971);
•
Konvence o stejné odměně mužů a žen za práci stejné hodnoty (Služební věstník Presídia národního
parlamentu FNRJ 1/1952);
•
Konvence o nucené práci (Sbírka mezinárodních smluv Království Jugoslávie 1/1933);
•
Konvence OSN proti organizovanému mezinárodnímu zločinu (Služební list SRJ - Mezinárodní
smlouvy /2001);
•
Protokol pro prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidskými bytostmi, obzvláště ženami a
dětmi(Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001);
•
Protokol proti pašování migrantů na zemi, moři a vzduchem (Služební list SRJ - Mezinárodní
smlouvy /2001).
Konvence Rady Evropy, ke kterým RS přistoupila:
•
Evropské kulturní konvence (ETS No. 18);
•
Konvence o zodpovědnosti hoteliérů v souvislosti s majetkem jejích hostů (41);
•
Konvence o vypracování evropského lékopisu (ETS No. 50);
•
Evropská konvence o dozoru nad podmínečně odsouzenými osobami či podmínečně osvobozenými
osobami (ETS No. 51);
•
Evropská dohoda o stálém placení stipendií studentům, kteří studují v zahraničí (ETS No. 69);
•
Evropské konvence o ochraně zvířat, které se chovají na zemědělských hospodářstvích (ETS No. 87);
•
Evropské konvence o mezinárodních dopadech odebírání dokladů pro řízení motorových vozidel (ETS
No. 88);
•
Evropské konvence o ochraně zvířat pro porážku na jatkách (ETS No. 102);
•
Evropské konvence o násilí a nevhodném chování diváků na sportovních utkáních, především na
fotbalových utkáních (ETS No. 120);
•
Konvence o ochraně architektonického dědictví Evropy (ETS No. 121);
•
Konvence proti dopingu ve sportu (ETS No. 135);
•
Rámcová konvence pro ochranu národnostních menšin (ETS 157);
•
Evropská konvence o uznávání a výkonu rozhodnutí o péči o děti a o opakovaném navázání
pečovatelských vztahů (ETS No. 105).
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo
smluv dle kap.7.1.
1. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Jugoslávským o zamezení dvojího zdanění
v oboru dávek pozůstalostních (Praha, 24.02.1936), č. 24/1938 Sb.;
2. Dohoda mezi Republikou československou a Jugoslávií o náhradách za válečné škody, rozdělení
maďarské náhrady sjednaná výměnou nót (Praha, 22.11.1945);
3. Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypořádání
otevřených majetkových otázek (Praha, 11.02.1956), č. 31/1957 Sb.;
4. Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o letecké
dopravě (Bělehrad , 28.02.1956), č. 25/2006 Sb. m. s.;
5. Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé
republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 29.01.1957), č. 4/1958 Sb.;
6. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky
Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 22.10.1962), č. 72/1963 Sb.;
7. Ujednání mezi Správou civilního letectví ministerstva dopravy Československé socialistické
republiky a Svazovým sekretariátem pro dopravu a spoje Socialistické federativní republiky
Jugoslávie (Bělehrad, 29.06.1963), č. 25/2006 Sb. m. s.;
16/55
Srbsko
8. Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní
republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Bělehrad, 05.10.1963), č. 89/1964 Sb.
9. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou
Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad,
20.01.1964), č. 207/1964 Sb.;
10. Dohoda o spolupráci v oblasti turistického ruchu mezi Československou socialistickou republikou a
Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Bělehrad, 14.03.1964), č. 10/1965 Sb.;
11. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou
Jugoslávií o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie (Praha, 15.02.1966), č.
112/1968 Sb.;
12. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní
republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické
republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané
v Praze dne 22. října 1962 (Praha, 15.05.1980), č. 1/1981 Sb.;
13. Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní
republikou Jugoslávií (Praha, 10.12.1981), č. 42/1983 Sb.;
14. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny
Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 13.04.1989);
15. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou
Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (Praha,
23.05.1989), č. 473/1990 Sb.;
16. Platební dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Svazovou výkonnou radou
Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 08.02.1991);
17. Protokol z jednání o vyřešení salda na likvidačním účtu konaného 23.-26.3. 1992, schválený
výměnou dopisů ze dne 7. a 11.5. 1992;
18. Dohoda mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné
podpoře a ochraně investic (Bělehrad, 13.10.1997), č. 23/2001 Sb. m. s.;
19. Dohoda mezi vládou České republiky a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné
pomoci v celních otázkách (Bělehrad, 09.09.1998), č. 99/2001 Sb. m. s.;
20. Smlouva mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení
(Bělehrad, 17.01.2002), č. 130/2002 Sb. m. s.;
21. Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem
zahraničních věcí Svazové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 17.01.2002), č. 57/2002 Sb. m. s.
22. Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií o
sociálním zabezpečení (Praha, 23.05.2002), č. 130/2002 Sb. m. s.
23. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Svazové republiky Jugoslávie o sukcesi do
dvoustranných mezinárodních smluv sjednaná výměnou nót (Bělehrad, 06.08.2002), č. 99/2002
Sb. m. s.;
24. Smlouva mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu
zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku¨(Praha, 11.11.2004), č. 88/2005 Sb. m. s.;
25. Ujednání mezi vládou České republiky zastoupenou Ministerstvem obrany České republiky a Radou
ministrů Srbska a Černé Hory o spolupráci v oblasti obrany (Bělehrad, 30.05.2005), č. 97/2006 Sb.
m. s.;
26. Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé
Hory (Praha, 20.07.2005), č. 17/2006 Sb. m. s.;
27. Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního
prostředí České republiky a Ministerstvem pro vědu a ochranu životního prostředí Srbské republiky
(Bělehrad, 04.10.2006), č. 9/2007 Sb. m. s.;
28. Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko k Dohodě o hospodářské
spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory (Bělehrad,
4.5.2010), stup v platnost 8.12.2010.
17/55
Srbsko
4. Ekonomická charakteristika země
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď
dalšího vývoje
V srbské ekonomice pokračuje proces přechodu k tržnímu hospodářství, doprovázený privatizací,
restrukturalizací a transformací důležitých výrobních závodů i celých odvětví. Z důvodu snahy o zachování
sociálního smíru se však mnohé nezbytné ekonomické kroky často odkládají, v poslední době zejména
z důvodu plánovaných všeobecných a místních voleb, které proběhnou v květnu 2012.
Základními makroekonomickými problémy Srbska zůstává vysoká míra nezaměstnanosti (cca 25%),
poměrně vysoká roční míra inflace a trvající deficit obchodní bilance. Přímé zahraniční investice jsou
nízké, prakticky zcela chybí „greenfield“ investice. Prodlužuje se postup privatizace, která navíc mnohdy
končí neúspěchem (23%). Hrozí další zvýšení schodku státního rozpočtu, výroby i zahraničního obchodu.
Problémem je zadluženost firem a druhotná platební neschopnost. Dlužné firmy tvoří téměř 20% všech
registrovaných obchodních subjektů v Srbsku. Stát pohledává od těchto subjektů700 mil. EUR. Srbská
vláda zvažuje řešení zadluženosti formou multilaterální spolupráce.
Celosvětový hospodářský útlum dopadl na Srbsko plnou silou v roce 2009, kdy HDP klesl o 3%. Obdobně
jako u ostatních evropských států byl hlavní převodovou pákou celosvětového hospodářského útlumu
v roce 2009 pokles zahraniční poptávky. Propad srbského vývozu lze také zdůvodnit velkým snížením cen
primárních výrobků (který v struktury srbského vývozu mají velký podíl) na světovém trhu. Hlavní důvod
pro snížení srbského dovozu bylo snížení průmyslové produkce a domácí spotřeby v Srbsku.
V roce 2010 nicméně došlo k růstu srbské ekonomiky (HDP rostl o 1,8%) na což navázaly výsledky v roce
2011 (růst HDP o 1,6%). Ovšem v druhém pololetí 2011 již srbská ekonomika opět klesala.
V druhém čtvrtletí t.r. meziročně klesl HDP Srbska o 0,8%. Největší růst zaznamenal sektor IT (11,7%),
zatímco největší propad byl zaznamenán v sektorech zásobovaní elektřinou, plynem a párou (14,6%) a
hornictví (7,7%). Celkový srbský vývoz zboží se za období leden-srpen zvýšil o 1,1%, dovozy se zvýšily
o 5,6% Prohlubuje se deficit zahraničního obchodu (o 12,8% v porovnání se stejným obdobím r. 2011).
Záporné saldo běžného účtu platební bilance se v období leden-červenec 2012 meziročně zvýšilo o 38,3%
na 2,066 mld €. Ve druhém čtvrtletí 2012 zaznamenalo Srbsko příliv zahraničních investic ve výši233
mil€, ovšem za první pololetí je registrován čistý odliv ve výši183 mil€. Tento výsledek je zejména dán
zpětným odkupem akcií srbského Telekomu od řecké OTE. Dochází k postupnému zvedání inflace, která
v srpnu dosáhla v meziročním srovnání 7,9%
Problémy gradovaly na straně rozpočtu. Nová vláda po nástupu k moci zveřejnila, že bez přijetí rychlých
úsporných opatření dosáhne schodem státního rozpočtu letos výše 7,1% HDP. Koncem září 2012 přijatá
změna rozpočtu má tento schodek snížit na 6,7% HDP, ovšem za cenu zvýšení základní sazby DPH,
zvýšení spotřebních daní a snížení růstu penzí a mezd ve státním sektoru. Akutní nedostatek finančních
prostředku na chod státu řešila nová srbská administrativa sjednáním nové úvěrové smlouvy s Ruskem,
které poskytlo300 milUSD (celkový úvěr má dosáhnout800 milUSD). Naproti tomu jednání s MMF na
technické úrovni skončila bez jakéhokoliv posunu.
Celkový veřejný dluh dosáhl koncem srpna 2012 výše 15,47 mld € čili 56,5% HDP – od začátku roku
narostl o miliardu € (ve srovnání s 14,47 mld € (45,1% HDP) koncem roku 2011, 12,16 mld € (42,9%)
koncem roku 2010 nebo 9,85 mld € (34,8% HDP) koncem roku 2009). V průběhu II.Q došlo k zvýšení
vnitřního a zahraničního veřejného dluhu, částečně i kvůli depreciace € vůči ostatním měnám zahrnutým
v struktuře dluhu. Podle odhadu srbských ekonomů dosáhne (nebo dokonce i překročí) veřejný dluh
Srbska do konce tohoto roku 60% HDP. Ve druhém čtvrtletí došlo ke stabilizaci kursu RSD vůči EUR. Ten
se pohyboval v rozmezí 115-118 RSD/EUR.
18/55
Srbsko
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/
obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,
míra nezaměstnanosti)
Základní makroekonomické ukazatele Srbska v období 2005 - 2012
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20306
23305
28468
32668
28883
29023
32993
NA
Reálný růst 5,6
HDP (%)
5,2
6,9
5,5
-3,0
1,8
1,6
-1,5*
Jádrová
14,5
inflace (av;
%)
5,9
7,9
10,8
3,6
8,6
13,2
12*
Spotřebitelské
17,7
ceny (růst
%)
6,6
11,0
8,6
6,6
10,3
6,8
NA
Nezaměstnanost
20,8
(%)
20,9
18,1
13,6
16,1
19,2
24
26
Vývoz
(mil. €)
6949
8686
10157
8478
7393
8439
+1,1%
Dovoz (mil. 9613
€)
11971
16016
18843
13577
12622
14449
+4,6%
Bilance
-1778
běžného
účtu(mil.€)
-2356
-5219
-7217
-2282
-2275
-2644
-3500*
Veřejný
dluh v %
HDP
50,6
40,1
31,8
26,9
34,1
42,2
49,6
60*
Devizový
kurz (€/
RSD)
průměr
83,00
84,10
79,96
81,44
93,95
103,04
101,93
105*
-1,9
-1,7
-1,9
-3,3
-3,4
-4,0
-6,7*
HDP (mil.
€)
5330
Saldo
0,3
státního
rozpočtu (v
% HDP)
19/55
Srbsko
Průměrná 210,4
čistá mzda
v€
259,5
347,6
358,4
337,9
330,1
395,3
497,3
* odhad za celý rok 2012, jinak poslední údaj z října 2012
Zdroj: Národní banka Srbska
Podíl podle hospodářských sektorů na HDP
Největší podíl v HDP Srbska v roce 2009 měly služby (64,3%), následují průmysl (20,3%), zemědělství a
lesnictví (11,3%) a stavebnictví (3,7%).
Inflace
období
Meziroční inflace
2008
8,6
2009
6,6
2010
10,3
Q.I 2011
14,1
Q.II 2011
12,7
Q.III 2011
9,3
Q.IV 2011
7,0
Q.I 2012
3,2
Q.II 2012
5,5
Zdroj: Národní banka Srbska (NBS)
Zaměstnanost a mzdy
Podle oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhl celkový počet nezaměstnaných osob
v Srbsku koncem minulého roku počtu cca 750.000 osob. Neoficiálně se tento počet odhaduje na milion
a půl osob. Podle posledních oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhla v dubnu 2012
míra nezaměstnanosti v Srbsku 25,5%. Průměrná hrubá mzda v Srbsku v srpnu 2012 dosáhla 58 503 a
průměrná čistá mzda 42 122 RSD.
20/55
Srbsko
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Srbský průmysl má značný potenciál k dosažení vyšší míry růstu (především v důsledku předcházejícího
dlouhého propadu výroby a tedy současného velmi nízkého výchozího základu), než který nyní vykazuje
a celosvětový hospodářský útlum potíže srbského průmyslu dále prohloubil. Mezi problémy je uváděna
chronická nelikvidnost ekonomických subjektů, která je dále ztěžována restriktivním chováním NBS
(přísná úvěrová a monetární politika), což omezuje potenciální dynamiku výroby. Kvůli ztíženým
podmínkám pro získání finančních prostředků od komerčních bank a nedostatku vlastních prostředků
firem probíhá rekonstrukce a restrukturalizace srbského průmyslu dosti pomalu. Přetrvává proto nízká
konkurenceschopnost srbského průmyslu. Produkují se většinou výrobky většinou s malou přidanou
hodnotou. Situaci dosud nezlepšují přímé zahraniční investice, jejichž výše je v Srbsku dosud minimální,
pouze kolem 1 - 1,5 mld. USD ročně. V zemi dosud prakticky nebyla realizována jediná větší greenfield
investice. Potenciál pro růst průmyslové produkce existuje zejména sektorech, kde již byla privatizace
úspěšně dokončena a kde je prostor pro růst vývozu (např. chemický průmysl a průmysl základních
kovů).
Vývoj jednotlivých sektorů srbského průmyslu v roce 2011
2011 / 2010, v %
Těžba rudy a kamene
Těžba uhlí
Těžba surové nafty a plynu, služby
Těžba ostatních rud a kamene
Zpracovatelský průmysl
Výroba potravin
Výroba nápojů
Výroba produktů z tabáků
Výroba textilu, bavlny a tkaniny
Výroba oděvů a kožešin
Zpracování kůže a výroba koženého zboží
Opracování dřeva a výrobky ze dřeva, kromě
nábytku
Výroba celulózy, papíru a zpracování papíru
Vydavatelství, tisk a reprodukce
Výroba koksu a produktů z nafty
Výroba chemických produktů a vláken
Výroba zákl. farmaceutických výrobků a preparátů
Výroba gumy a plastových položek
Výroba ostatních nerostných produktů
Výroba základních kovů
Výroba produktů z kovů, kromě strojů
Výroba počítačů, elektrických a optických strojů
Výroba ostatních elektrických strojů a spotřebičů
Výroba ostatních strojů a zařízení, jinde
neuvedených
Výroba motorových vozidel a přívěsných vozíků
Výroba ostatních dopravních zařízení
Výroba nábytku a souvisejících produktů
Ostatní zpracovatelský činnosti
Servis a montáž strojů a zařízení
21/55
120,3 %
76,0
125,4
82,8
99,8 %
97,9
102,0
88,4
77,2
107,4
100,4
139,5
148,4
130,8
85,6
95,5
114,1
81,8
100,5
100,3
107,9
73,3
88,4
139,0
122,1
80,0
69,1
84,2
81,9
Srbsko
Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a
klimatizace
Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a
klimatizace
Průmysl celkem
154,0 %
154,0
100,8 %
Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska
Za období leden-prosinec 2011 je registrován meziroční růst průmyslové výroby ve výši 2,1%.
4.4. Stavebnictví
Srbské stavebnictví se potýká s řadou vnitřních problémů, které se nedaří odstraňovat v potřebném
tempu a kvalitě. Největší srbské stavební firmy jsou stále státní s nadbytkem zaměstnanců a
zastaralými technologiemi. V investicích dominuje stát, který prostřednictvím republikového ředitelství
silnic či srbských drah (zde výrazně méně) investuje do oprav silniční a železniční sítě. Velká část
infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD, případně vývozních
či rozvojových úvěrů poskytnutých zejména ze strany Číny a Ruska.
Bytová výstavba: veškerá administrativa je zdlouhavá a tedy i finančně náročná, korupce při získávání
různých povolení je údajně běžná. Ceny nové výstavby jsou vysoké. Stavební firmy, potýkající se s
vysokými vlastními náklady (přezaměstnanost, neefektivita) nemohou a nechtějí snížit své ceny a nové
byty jsou tak dostupné pouze úzké skupině zájemců. Poptávka je tak stále o hodně větší než nabídka.
Investoři se shodují, že pro srbskou úroveň mezd by byla přijatelná cena v rozmezí 450-600 EUR/
m2, reálně jsou však o dost větší (min. 1.000 EUR/ m2). Jen podíl administrativních nákladů na novou
výstavbu je odhadován na 14-17 %. V Srbsku jsou často dražší i samotné stavební materiály, výjimkou
nejsou cenové rozdíly 15-20 %. Od roku 2004 působí Národní korporace pro pojištění nemovitostních
úvěrů, která do výše 75 % úvěru ručí za příjemce hypotéky vůči úvěrující bance (do 30 let splatnosti,
max. 200 tis. EUR).
Půda: o nakládání s půdou existuje zákon z roku 2003. Platí stav, že veškeré stavební parcely jsou ve
vlastnictví Republiky Srbsko. Investor má možnost si pozemek pronajmout od státu na 99 let a získat tak
právo používání tohoto pozemku (pro účely výstavby). Zemědělská půda může být soukromá, relativně
jednoduše ji lze prohlásit za stavební pozemek (změnou Územního plánu). Zahraniční investoři si stěžují
na netransparentnost stanování cen pozemků v držení měst, a na nedostatek informací o volných
lokalitách.
V sektoru je stále značně přítomna šedá ekonomika. Často k tomu přispívá i stát, resp. místní
samosprávy, které pronajímají svoje nemovitosti firmám za nízké regulované ceny a ty je následně
nabízejí za ceny tržní. Poté je již velice těžké dohledat všechny finanční toky.
•
Silnice Srbska www.putevi-srbije.rs
•
Srbské dráhy www.zeleznicesrbije.com
větší stavební firmy:
•
www.planum.rs
•
www.gemax.rs
•
www.niskogradnja.rs
•
www.energovd.rs
•
www.ratkomitrovic.rs
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Srbsko považuje své zemědělství za základní pilíř své ekonomiky. Zemědělská produkce se postupně
zvyšuje a výrazně přispívá k růstu HDP. Opakovaly se problémy s opožděným placením výkupních cen
22/55
Srbsko
pro soukromě hospodařící zemědělce, kterých je v Srbsku kolem 800.000. Výkupní ceny se navíc již tři
roky prakticky nemění, což vzhledem k rostoucím nákladům (hnojení, krmné směsi) způsobuje většině
zemědělců nemalé potíže. Technika - 400.000 traktorů a 25.000 kombajnů - je zastaralá, s průměrným
stářím 18-20 let. Zavlažovací technika je instalována na 180.000 ha, aktivně se však používá pouze na
30.000 ha. V Srbsku se především z ekonomických důvodů málo hnojí (průměr je 36 kg/ha), což vede v
evropském kontextu k podprůměrným výnosům. Srbské zemědělství se potýká s úbytkem lidí především
v produktivním věku, velkou část půdy tak nemá kdo obdělávat.
Velkou a vítanou pomocí pro srbské zemědělství bylo obnovení možnosti preferenčních vývozů cukru na
trhy Evropské unie, které bylo pozastaveno kvůli dřívějším podvodům ze strany srbských vývozců. Kromě
obnovení se také zvýšila exportní kvóta ze 150 na 180 tis. t.
Hlavním zemědělským vývozním artiklem zůstávají maliny, které patří k nejdůležitějším srbským
vývozním produktům a za které Srbsko ročně utrží více než 100 mil. USD. Maliny se pěstují na 12.000 ha
v okolí měst Arilje, Valjevo a Požega (JZ od Bělehradu).
•
Systém tržních informací ze srbského zemědělství http://www.stips.minpolj.gov.rs
•
Internetový magazín www.serbiafood.co.rs
•
Sdružení zemědělských novinářů www.agropress.org.rs
•
Eko a agroturistika www.selo.co.rs
4.6. Služby
Kvalita i rozsah poskytovaných služeb se postupně zlepšuje, i když průměr ještě zdaleka nedosahuje
úrovně vyspělých zemí. Nejrychleji se úroveň služeb daří zvyšovat ve finančním sektoru (banky,
leasingové společnosti) a to především díky vstupu zahraničních investorů do srbských finančních ústavů.
Bankovní účty je dnes již běžně možné ovládat přes internet či telefonicky, banky rozšiřují nabídku
platebních karet.
Srbsko stále dostatečně nevyužívá svůj turistický potenciál (hory, lázně, církevní památky). Vláda v tomto
roce schválila Národní strategii rozvoje turistiky. V Srbsku je silně rozšířené malé podnikání, především
nabídka gastronomických služeb je značná. Úroveň služeb v restauracích je různá, v naprosté většině
případů je však jídlo i obsluha na dobré úrovni. To již neplatí pro další druhy služeb (čistírny apod.), kde
jsou ceny často vyšší než v České republice.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho
jaderná)
Doprava
Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce 40.845 km, z nichž: 5.525 km jsou dálnice a
„tepny“, 11.540 km jsou regionální a 23.780 km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let,
pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety. 2.570 mostů představuje silniční plochu 772
2
000 km , 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj:2.265 m
(cca35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku78 a nalézají se především na
regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý775 m a 32 tunelů je delší než100 m.
Srbsko v 90. letech 20. století ročně do silnic investovalo cca 0,3 % HDP, ostatní tranzitivní země
střední a východní Evropy ve stejném období investovaly okolo 1 % HDP. Situace se začala zlepšovat v
letech2002 a2003, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně (podle názoru SB horší
silnice v Evropě mají pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce
1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném
stavu. Od té doby je možné očekávat posuny maximálně mezi prvními dvěma skupinami, podíl špatných
silnic zůstává přibližně stále stejný.
V oblasti silniční dopravy spravuje největší objem finančních prostředků rozpočtová organizace Silnice
Srbska (srbsky: „Putevi Srbije“, www.putevi-srbije.rs). Výstavbu nového mostu přes řeku Dunaj u obce
Beška financovala EIB úvěrem 52 mil. EUR.
23/55
Srbsko
V rámci Národního investičního plánu je investováno do rozvoje infrastruktury a modernizace zařízení
v různých srbských institucích cca400 mil. EUR. Investiční plán předpokládá mj. práce v oblasti silniční
infrastruktury, výstavbu obchvatu kolem Bělehradu (částečně spuštěno) a rekonstrukci dálničního mostu
„Gazela" v Bělehradě (rekonstrukce dokončena). V první fázi výstavby objezdu bude vynaloženo150 mil.
EUR, přičemž srbská vláda poskytne30 mil. EUR a zbývající částka bude financována na základě smluv
s EBRD a EIB. Představitelé srbské vlády a Světové banky ukončili během r. 2009 jednání o poskytnutí
úvěru na tři části dálnice úseku Koridoru 10 Grabovica – Grdelica, Vladčin Han – Donji Neredovac a
Dimitrovgrad – hranice Bulharska v celkové hodnotě388 mil. USD. Práce byly zahájeny koncem roku
2009. Lhůta splatnosti úvěru je 20 let, roční úroková míra dosahuje 1,6 % a možnost odkladu splácení je
8 let.
Městská hromadná doprava: Bělehradský dopravní podnik (GSP Beograd) provozuje 1248 vozidel:
222 tramvají (z toho 195 ks českých KT 4), 126 trolejbusů a 900 autobusů. Vláda Japonska poskytla
donaci15 mil. EUR na nákup 93 autobusů (dodal MAN Turecko). Město si půjčuje u Evropské investiční
banky (EIB)182 mil. EUR, větší část prostředků bude investována do zlepšení úrovně tramvajové dopravy.
Obnova tramvajové fáze má proběhnout ve čtyřech fázích, z celkové délky33 km se má úplná výměna
kolejí dotknout celkem16,7 km. 120 tramvají má být zrekonstruováno a zmodernizováno. Součástí
městských plánů je vybudování centra řízení městské dopravy.
Co se týče železniční dopravy, s pomocí půjček zahraničních bank se nakupují a opravují nákladní
vagóny a lokomotivy. V roce 2006 (část. již v r. 2005) dodal český Inekon a ČMKOS 10 posunovacích
lokomotiv. V oblasti infrastruktury však v posledních ledech nedošlo k posunu. Hlavní prioritou je
zlepšení situace na panevropském koridoru č. 10, který z Maďarska prochází Srbskem a pokračuje do
Řecka (s odbočkou na Bulharsko v jižní části Srbska). Spojení černohorského námořního přístavu Bar s
Bělehradem a využití trasy pro přepravu nákladu představuje nadále problém, železniční cesta nedokáže
pokrýt existující poptávku po železniční dopravě. Připravuje se do rekonstrukce a modernizace trati Niš
- Dimitrovgrad (směr na Bulharsko). Srbsku chybí dostatek kvalitních přejezdů a signalizačních zařízení.
Srbské železnice se snaží investovat také do elektrifikace tratí (Niš - Dimitrovgrad, Pančevo - hranice s
Rumunskem, Požega - Čačak - Kraljevo). V dané oblasti působí také české firmy AŽD a EŽ Praha., Plánuje
se výstavba nového železničního nádraží v Bělehradě a též vybudování železničního uzlu v Novém Sadu.
Z uveřejněných údajů vyplývá stagnace v oblasti osobní dopravy a poměrně značný nárůst v oblasti
dopravy nákladní. Srbsko vede v současné době jednání s mezinárodními finančními institucemi o
financování výstavby železničních a silničních koridorů a další modernizaci železniční i silniční dopravy.
Mezi strategické priority vlády Srbska patří modernizace silničních a železničních komunikací na
Koridoru10 a7 a investice v oblasti energetiky, kde se očekává vstup významných investorů, především
nadnárodních společností působících v těchto oborech.
Doprava je také jednou z nejdůležitějších oblastí obchodní spolupráce českých a srbských firem.
V oblasti železniční dopravy je OEÚ ZÚ Bělehrad v aktivním kontaktu s předními českými firmami např.
AŽD, ŽS OHL, EŽ, Inekon, ČMKS, v oblasti silniční a městské dopravy pak s firmami Inekon, Pars Nova,
SOR Libchavy, ELTODO, atd.
•
Silnice Srbska: www.putevi-srbije.rs
•
Srbské dráhy www.zeleznicesrbije.com
•
Dopravní institut www.sicip.rs
Energetika
Energetický průmysl Srbska je sestaven z průmyslu ropy a zemního plynu, uhelných dolů, systémů
výroby elektřiny a decentralizovaných systému topení a systémů průmyslové energie. Vedle toho
je v rámci energetického systému také výroba domácí primární energie, dovoz primární energie
(především ropy a zemního plynu), výroba elektřiny a termální energie, výroba a sekundární zpracování
uhlí, jakož i transport a distribuce energie a energetických výrobku (produktu) do finálních uživatelů
(spotřebitelů).
Ropný průmysl: zahrnuje exploataci domácích zásob ropy a provádí transport ropy přes magistrální
ropovod JANAF od městě Omišalj (Chorvatsko) do Rafinerií ropy (Pančevo,3.5 M t. a Novi Sad,1.0 M t.
zpracovatelské kapacity). Zahrnuje rovněž dovoz a prodej derivátů ropy. Celková kapacita domácích
24/55
Srbsko
rafinerií je7.8 M t. ročně (4.8 M t. ve městě Pančevo,
3 M t. ve městu Novi Sad). Aktuální operační
kapacity obou rafinérií jsou redukovány kvůli těžkému poškození během bombardování Srbska v r. 1999,
ovšem v rafinérii Pančavo probíhá rozsáhlá modernizace.
Společně s podepsáním dohody o výstavbě plynovodu South Stream získal Gazpromněfť 51 % podíl
na srbském naftařském průmyslu v podobě 51% vlastnictví státní firmy Naftna Indusrija Srbije, která je
monopolním hráčem na srbském trhu v oblasti těžby, transportu, rafinace a velkých zásobníků. Gazprom
zaplatil za 51% NIS400 milEUR a přislíbil do NIS investovat do konce roku 2012 kolem 0,5 mld EUR.
V roce 2010 byla zahájena výstavba hydrokrakovací jednoty v rafinerii Pančevo. Ukončení výstavby, na
které se podílí také česká firma CBI Lummus, se očekává ve III. Q. 2012. Investice umožní navýšení
zpracování ropy na cca.5 Mt. roky ročně a výrobu kvalitnějšího paliva.
Plynárenský průmysl: exploatace a primární zpracování zemního plynu z ložisek domácích vrtů plynu,
transportování do hlavního magistrálního plynovodu, který vede od hranice s Maďarskem až do oblastí
cílových spotřebitelů plynu v centrálním Srbsku. Celková délka magistrálního plynovodu je cca400 km. Z
hlavního magistrálního plynovodu odbočuje větší počet distribučních sítí pro zásobování občanů (převážně
na území Vojvodiny) a průmyslu na území celého Srbska.
Současně s podepsáním projektu výstavby plynovodu South Stream získala ruská strana 51% podíl na
srbském státním podniku Srbijagas, který monopolně ovládal těžbu a transport plynu v Srbsku a také
zásobník plynu v Banatském Dvoře. Generální ředitel společnosti Srbijagas Dušan Bajatović a výkonný
ředitel Gazprom Germania GmbH Andrey Biryulin podepsali 5. února 2010 smlouvu o založení společného
podniku pro podzemní zásobník plynu Banatski Dvor, ve kterém bude Srbijagas vlastnit 49 % a Gazprom
51 %.
Pravděpodobně nejdůležitějším plánovaným projektem je připravovaná výstavba plynovodu South
Stream. Na základě Dohody o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ruskem a Srbskem (a obdobné
dohody Ruska s ostatními zúčastněnými státy) byla v ruském městě Soči dne 15. května 2009 podepsána
smlouva o výstavbě plynovodu South Stream. Na základě této dohody bude mít ruská strana v projektu
na území Srbska nejméně 51 % podíl. Trasa plynovodu povede z RF směrem k Černému moři, dále pak
po jeho dně do bulharského přístavu Varna, poté napříč Balkánem přes Bulharsko, Srbsko, Rumunsko,
Maďarsko dále do Rakouska a Itálie. Jedná se rovněž s Chorvatskem. Konečná trasa se dále upřesňuje.
Kapacita plynovodu bude činit až na 63 miliardy m3 ročně. Roční kapacita plynovodu tak výrazně převýší
původně předpokládaných cca 20 mld. m3.
Výroba uhlí (spadá pod srbským státem vlastněný podnik Elektroprivreda Srbije -EPS):
•
Doly s povrchovou těžbou – 2 tzv. hornické areály: areál Kolubara (čtyři aktivní doly - jámy) s
dosaženou výrobou lignitu přes25 Mt., které se používá pro potřeby TE „Nikola Tesla“, sušárnou
uhlí (kapacity0.6 Mt.) a finální spotřebu. Druhý areálu se nazývá Kostolac. Dosahuje těžbu lignitu
kolem6 Mt., především pro potřeby TE „Kostolac“ a částečně pro potřeby TE „Morava“. Přes 95% z
celkové těžby uhlí z povrchových dolů je využíváno pro výrobu elektřiny. Hornický areál v Kosovu
není součástí tohoto systému.
•
uhelných dolů s hlubinnou těžbou. Jedná se o 8 dolů pro exploataci kvalitnějšího uhlí (ve srovnání
s lignitem z povrchové těžby) s dosaženou výrobou/těžbou kolem0.54 Mt., především pro potřeby
průmyslu a širokou spotřebu, včetně dodávek cca0.18 Mt. pro potřeby TE „Morava“
Elektroprůmysl (Elektroprivreda Srbije -EPS) zahrnuje:
•
elektroenergetické zdroje – s 7120 MW instalovaných kapacit, ze kterých: 3936 MW je instalováno
v tepelných elektrárnách, které používají lignit, 353 MW v tepelných elektrárnách-teplárnách,
které používají mazut/zemní plyn a 2831 MW v hydroelektrárnách. Tyto údaje jsou bez tepelných
elektráren na území Kosova (1235 MW), které již určitou dobu nefungují jako součást srbského
elektrárenského systému. Vedle zmíněných zdrojů (v rámci státního podniku EPS) je Elektroprůmysl
Srbska nájemce HE „Piva“ (342 MW), HE „Gazivode“ (35 MW) a TE-TO (termoelektrárny-teplárny)
„Novi Bělehrad“ (84 MW),
•
systém pro přenos elektrické energie (sít´ vysokého napětí s trafostanicemi) – napětí 400,220 a110
kV, celkové délce přes10.200 km,
•
systémy pro distribuci elektrické energie, které jsou umístěny ve centrech hlavních spotřebitelů
elektrické energie a které převázáním elektrické energie od domácích výrobců nebo z dovozu realizují
25/55
Srbsko
prodej finálním uživatelům, především občanům, ale i menším průmyslovým společnostem, i pro
veřejnou spotřebu.
EPS uzavřela s Čínskou národní společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení CMEC předběžnou
smlouvu na realizaci projektů v tepelně elektrárně „Kostolac B" v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR.
Elektrárny a doly v Kostolaci patří mezi hlavní energetické kapacity v Srbsku a projekt revitalizace tohoto
zdroje je v současnosti jedním z nejvýznamnějších projektů v oblasti energetiky v Srbsku. Projekty
zahrnují revitalizaci stávajících bloků elektrárny Kostolac B1 a B2 o výkonu 350 MW zároveň s jejich
odsiřováním, rozšíření kapacity povrchového hnědouhelného dolu „Drmno" na kapacitu těžby lignitu12
mil. tun ročně a výstavbu nového bloku B3 o výkonu nad 300 MW. Realizace prací by měla byt zahájena
do konce roku 2010, přičemž čínský partner zajistí 85 % celkových finančních prostředků.
Státní/městské teplárny představují decentralizované zdroje tepla s cca 6.500 MJ/s instalovaných
teplotních zdrojů v asi 50 městech v Srbsku, které jsou určeny pro zásobování sektoru domácností
a částečně pro potřeby veřejných a komerčních činností. Jsou používány pro vytápění bytových a
obchodních prostor (cca 500.000 ekvivalentních bytů).
Obnovitelné zdroje energie: Srbské ministerstvo hornictví a energetiky klade důraz rovněž na
využívání obnovitelné energie. Systémy obnovitelné energie v Srbsku jsou vysloveně atraktivní pro širší
využívání a budoucí rozvoj. Rozvoj především malých vodních elektráren, a větší využití biomasy je
v současné době jednou z nejatraktivnějších příležitostí pro investování do srbského sektoru energetiky.
Pro vybudování malých hydro agregátů (až do 10 MW) s výrobou 1.800 GWh/ročně bylo vytipováno 900
konkrétních lokalit na tokách řek Morava (2.300 GWh), Lim (1,900 GWh) a Dunaj (1.000 GWh), z nichž
ovšem pouze část je z ekonomického hlediska zajímavá.
Ve struktuře plánované domácí výroby primární energie pro r. 2012 mají obnovitelné zdroje energie podíl
cca. 18%, z toho palivové dříví 9%, hydro potenciál 8% a geotermální energie méně než 1%.
V r. 2012 je plánováno využívání hydro potenciálu velkých vodních toků v hodnotě 0,905 Mtoe, což je
zvýšení o 15% v porovnání s r. 2011 (0,784 Mtoe). Celkový potenciál velkých vodních toků v Srbsku má
hodnotu 1,3 Mtoe ročně, z čeho se současně používá cca 66%.
Potenciál malých vodních toků, na kterých existuje možnost stavby malých hydroelektráren (do 10 MW),
je odhadován na 0,155 Mtoe. Výroba elektřiny v malých hydroelektráren (v rámci systému Veřejného
podniku „Elektrohospodářství Srbska“) je v r. 2012 plánovaná v hodnotě 61 GWh nebo 0,005 Mtoe, což je
o 28% víc v porovnání s r. 2011.
Plánovaná výroba geotermální energie v r. 2012 má hodnotu 0,005 Mtoe což je na úrovni výroby z r.
2011. Její spotřeba probíhá především v sektoru lázeňského turismu a částečně pro vytápění sportovních
a rekreačních areálů.
Plánovaná výroba pevné biomasy (palivové dříví) v r. 2012 má hodnotu 1,036 Mtoe a je na úrovni r.
2011.
Více informací na:
•
Elektroprivreda Srbije www.eps.rs
•
Naftna industrija Srbije www.nis.rs
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
26/55
Přijímaná rozvojová pomoc (mil. €)
409,1
860,1
757,2
505,9
397,4
307,8
Srbsko
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem (2000 - 2010)
296,3
326,7
462,0
622,9
451,8
5 397,2
Zdroj: ISDACON
Srbsko v současné době používá finanční instrument EU pro předvstupní pomoc Srbsku pod názvem
IPA. IPA je stanovena na období 2007 - 2013 pro státy, které mají status kandidátů do EU (Makedonie,
Chorvatsko a Turecko), jakož i pro potenciální kandidátské státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá
Hora a Srbsko). IPA spojil veškeré předvstupní finanční programy z let 2000 až 2006, tj. PHARE, ISPA,
SAPARD a CARDS. Příjemci IPA byly rozděleny do dvou kategorií: kandidátské země (kam spadá také
Srbsko) a potenciální kandidátské země. IPA má pět základních složek: 1) pomoc při transformaci
a budování institucí, 2) regionální a příhraniční spolupráce, 3) regionální rozvoj, 4) rozvoj lidských
zdrojů a 5) rozvoj venkova. Potenciální kandidátské země mohou využívat pouze první dvě složky. IPA
předpokládá přímou, aktivní účast podporovaných zemí ve formě spolufinancování projektů ze státního
rozpočtu, jakož i úvěry mezinárodních finančních institucí.
Přehled IPA v RS:
•
2007 - 186,7 mil. EUR
•
2008 - 190,9 mil. EUR
•
2009 - 194,8 mil. EUR
•
2010 - 174 mil .EUR
•
2011 - 202,5 mil. EUR
Předtím se rozvojová pomoc Srbsku ze strany EU realizovala přes Evropskou agenturu pro rekonstrukci
(EAR). EAR od roku 2001 do konce svého působení koncem r. 2008 realizovala v Srbsku projekty v
celkové výši 1,28 mld. EUR. Třetina celkové sumy byla investována do energetiky, resp. opravy elektráren
a zajištění podmínek pro bezproblémové zásobování Srbska elektrickou energií. Pro sektor zdravotnictví
bylo určeno 93 mil. EUR. Úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou se zárukami EAR v oblasti
zdravotnictví dosáhly 200 mil. EUR. V oblasti zaměstnávání a rozvoje podnikání kromě 15 mil. EUR
zajištěných v letech 2001 - 2006 pro úvěrový fond Národní banky Srbska, byl financován také rozvoj
malých a středních podniků.
Srbsko vedle pomoci EU samozřejmě také dostává pomoc ze strany ostatních donorů. Nejaktivnější
donory mimo EU jsou USAID, CIDA, JICA, SDC a NORAD.
27/55
Srbsko
5. Finanční a daňový sektor
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Státní rozpočet Srbska v období 2003 - 2011 (mil. RSD)
Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
261
333
418
499
580
653
651
661
694
Příjmy
914,7
566,8
455,1
106,0
390,0
055,1
195,1
964,6
255,4
304
355
391
468
567
701
746
769
785
Výdaje
805,8
923,0
606,9
804,8
715,1
405,5
452,0
700,2
165,7
Deficit nebo přebytek
-42 891,2
-22 356,3
26 848,2
30 301,2
12 674,9
-48 350,4
-95 256,9
-107 735,6
-135 219,9
Vývoj srbského státního rozpočtu je pečlivě monitorován ze strany MMF, v návaznosti na poskytnuté
půjčky.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové
rezervy (za posledních 5 let)
Platební bilance Srbska, období 2008 - 2011 (mil. EUR)
I. BĚŽNÝ ÚČET
1. Obchod
vývoz
dovoz
2. Služby
příjmy
výdaje
3. Bilance obchodu
a služeb
vývoz
dovoz
4. Příjmy (platy a
investice)
příjmy
výdaje
5. Běžné převody
příjmy
výdaje
II. KAPITÁLOVÝ
ÚČET
1. Příjmy
2. Výdaje
28/55
2008
-7054,2
-8501,2
7416,0
-15917,2
-184,7
2741,4
-2926,1
-8685,9
2009
-2084,4
-5118,5
5977,8
-11093,3
18,3
2500,0
-2481,7
-5100,2
2010
-2081,9
-4773,3
7402,5
-12175,8
5,3
2667,1
-2661,8
-4768,0
2011
-4121,4
-7668,5
11777,0
-19445,5
214,5
4220,9
-4006,5
-7454,0
10157,3
-18843,2
-921,8
8477,7
-13577,9
-502,5
10069,6
-14837,6
-669,9
14997,9
-23451,9
-1053,4
558,1
-1479,9
2553,6
2828,3
-274,7
13,2
499,7
-1002,1
3518,2
3762,0
-243,8
1,6
437,7
-1107,5
3356,0
3624,0
-268,0
0,9
594,2
-1647,6
4386,0
4873,2
-487,2
-5,3
16,5
-3,3
5,5
-3,9
3,0
-2,1
3,9
-9,2
Srbsko
III. FINANČNÍ
ÚČET
1. Přímé investice netto
v zahraničí
zahraniční v
tuzemsku
2. Portfoliové
investice - netto
aktiva
pasiva
3. Ostatní investice
aktiva
pasiva
4. Rezervy
IV: CHYBY A
OPOMENUTÍ - netto
CELKOVÝ
BILANCE
7133,3
2206,9
2031,6
3863,5
1824,4
1372,5
860,1
2561,6
-193,1
2017,5
-37,6
1410,1
-143,0
1003,1
-192,4
2728,9
-90,9
-51,0
38,8
2264,3
-27,7
-63,2
3713,2
-1451,1
5164,3
1686,6
-92,3
-5,1
-45,8
3248,9
75,3
3173,5
-2363,5
-124,1
-29,8
68,6
204,0
-787,7
991,7
928,7
49,4
135,6
2128,6
1483,9
514,1
969,8
-2446,3
263,2
-1686,6
2363,5
-928,7
2446,3
Zdroj: Národní banka Srbska, Státní úřad pro statistiku Srbska
Devizové rezervy Srbska v období 2005 - 2011 (mil. EUR)
Datum
31.12.2005
31.12.2006
31.12.2007
31.12.2008
31.12.2009
31.12.2010
31.12.2011
NBS
Kom. banky
4.935,1
9.024,6
9.640,7
8.160,4
10.601,9
10.001,6
12.057,7
589,2
568,2
1.255,8
1.064,0
1.424,9
1.684,3
809,1
Celkem
5.524,3
9.593,0
10.896,5
9.224,4
12.026,8
11.685,9
12.866,8
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Zahraniční dluh Srbska dle věřitele, 2006 - 2011 (mil. EUR)
Zahraniční
věřitel
Celkový
zahraniční
dluh
Dlouhodobý
dluh
1.
Mezinárodní
finanční
instituce
IMF
IBRD
29/55
31.12.2006
31.12.2007
31.12.2008
31.12.2009
31.12.2010
31.12.2011
14884,4
17789,4
21800,5
22787,0
23786,4
24125,4
13545,9
16396,6
19299,5
20431,1
21932,9
23453,7
3625,6
3634,2
3931,3
4976,8
6538,1
7701,6
185,4
1616,0
1603,1
1588,0
1110,0
1238,2
1978,3
1358,7
2076,9
1437,2
Srbsko
IDA
417,9
EUROFIMA
128,2
IFC
159,4
EIB
387,0
European
273,3
Community
EUROFOND - 24,7
CEB
EBRD
382,4
EFSE
51,3
2. VLÁDY
2377,1
PAŘÍŽSKÝ
1784,9
KLUB
OSTATNÍ
592,3
VLÁDY
3.
871,2
LONDÝNSKÝ
KLUB
4. OSTATNÍ 6671,9
VĚŘITELÉ
KRÁTKODOBÝ1258,1
DLUH
425,4
113,2
199,0
517,7
273,3
461,2
113,6
193,3
592,5
273,3
469,1
100,5
215,6
741,9
273,3
511,7
110,5
227,2
1032,2
273,3
540,9
99,6
346,1
1472,9
373,3
21,7
52,1
59,7
52,7
73,1
418,4
62,4
2286,2
1727,7
584,3
72,9
2387,7
1769,3
675,6
93,0
2264,4
1765,7
859,4
134,0
2650,4
1968,3
1106,8
174,7
2736,6
1582,0
558,6
618,4
498,7
682,1
718,3
780,5
819,8
808,3
754,4
720,4
9695,7
12160,7
12381,6
11990,0
11495,3
1321,0
2425,9
2282,2
1830,4
647,9
Srbsko v současné situaci stále potřebuje získat nové úvěrové rámce. Problémem byla mj. původní
dohoda s MMF. Ta zaručuje, že Srbsko získá za velmi výhodných podmínek půjčku ve výši 3 mld. EUR.
Podmínkou však byla nesplnitelná podmínka dodržení rozpočtového deficitu na úrovni 3%. Proto bylo s
MMF dohodnuta maximální možná výše schodku státního rozpočtu pro rok 2011 na úrovni 4,75%.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní systém Republiky Srbsko je sestaven od centrální banky (Národní banka Srbska - NBS www.nbs.rs) a komerčních bank. Komerční banky provádějí svojí činnost samostatně, kvůli získání profitu
a na základě principů platební schopnosti, ziskovosti a zajištění likvidity.
Přehled komerčních bank v Srbsku, stav k 30.6.2011
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
30/55
Název
Banca Intesa a.d. Beograd
Komercijalna banka a.d. Beograd
Raiffeisen banka a.d. Beograd
Unicredit Bank Srbija a.d.
Beograd
Eurobank EFG a.d. Beograd
Société Générale banka Srbija
a.d. Beograd
AIK banka a.d. Niš
Hypo Alpe-Adria-Bank a.d.
Beograd
Alpha Bank Srbija a.d. Beograd
Vojvođanska banka a.d. Novi Sad
Celková aktiva bank (tis. RSD)
357 163 979
256 703 938
169 018 791
166 307 663
164 101 465
153 349 285
139 343 535
137 989 555
94 250 946
89 024 441
Srbsko
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
CELKEM:
Poljoprivredna banka Agrobanka
a.d. Beograd
Volksbank a.d. Beograd
Erste Bank a.d. Novi Sad
ProCredit Bank a.d. Beograd
Piraeus Bank a.d. Beograd
Crédit Agricole banka Srbija a.d.
Novi Sad
NLB banka a.d. Beograd
Razvojna banka Vojvodine a.d.
Novi Sad
OTP banka Srbija a.d. Novi Sad
Univerzal banka a.d. Beograd
Banka Poštanska štedionica a.d.
Beograd
KBC banka a.d. Beograd
Čačanska banka a.d. Čačak
Privredna banka Beograd a.d.
Beograd
Marfin Bank a.d. Beograd
Findomestic banka a.d. Beograd
Srpska banka a.d. Beograd
Credy banka a.d. Kragujevac
JUBMES banka a.d. Beograd
Jugobanka Jugbanka a.d.
Kosovska Mitrovica
Opportunity banka a.d. Novi Sad
Dunav banka a.d. Zvečan
Moskovska banka a.d. Beograd
78 685 516
73
63
58
53
52
542
458
465
045
169
928
162
522
308
500
44 606 502
37 789 748
36 130 089
33 964 569
32 885 483
29 904 339
28 578 449
26 738 692
25
17
14
12
8
8
358
130
799
162
896
377
060
740
211
222
120
640
5 618 044
3 599 738
3 127 165
2 476 287 345
Seznam 10 největších pojišťoven působících v Srbsku - výsledky za r. 2010
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Název
Dunav osiguranje a.d.o.
Delta Generali osiguranje a.d.o.
DDOR Novi Sad a.d.o.
Wiener Städtische a.d.o.
Uniqa a.d.o.
Takovo osiguranje a.d.o.
Grawe osiguranje a.d.o.
Triglav Kopaonik a.d.o.
Sava osiguranje a.d.o.
AMS osiguranje a.d.o.
Zdroj: portál www.osigurajtese.rs, Centrum pro podporu pojišťění
31/55
podíl na trhu - v %
25,93
18,51
18,50
8,67
6,14
4,00
3,57
3,52
2,86
2,67
Srbsko
5.5. Daňový systém
Níže je obsažen stručný popis nejvýznamnějších daní v Srbsku. Více informací, zejména k možnostem
osvobození od daní pro investory, v kapitole 9.1.
Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob činí 10 %. Od 1.1.2013 se předpokládá navýšení na 12%.
Daň z příjmů fyzických osob
Daňová sazba na výplaty činí 12 %. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20 % sazbou. Nerezidentním
fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v
částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich
příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%.
Daň z přidané hodnoty
DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena
prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve
většině případů. Snížená sazba DPH činí 8 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální
služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy.
Daň z nemovitosti
Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá
v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 5 % se účtuje v případě převodu vlastnických
práv na nemovitostech. Výjimka existuje v případě transferu práv na zemědělské a lesní pozemky a
využití motorových vozidel, kde sazba činí 2,5 %.
Poplatky za převod některých práv
Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv
duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3
% a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %.
Relevantní instituce v tomto sektoru - odkazy:
Srbská daňová správa:
www.poreskauprava.gov.rs
[email protected]
Srbská celní správa:
www.fcs.rs
[email protected]
Ministerstvo financí a hospodářství Srbska:
www.mfp.gov.rs
[email protected]
Hospodářská komora Srbska:
www.pks.rs
[email protected]
32/55
Srbsko
Hospodářská komora Bělehrad:
www.kombeg.org.rs
Národní banka Srbska:
www.nbs.rs
[email protected]
Státní úřad pro statistiku Srbska:
www.stat.gov.rs
[email protected]
33/55
Srbsko
6. Zahraniční obchod země
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo –
tabulka
Obchodní bilance v mld. €
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Vývoz
Dovoz
5,658
6,265
8,621
5,961
7,393
8,439
Saldo
11,589
13,029
18,169
11,504
12,622
14,449
-5,931
-6,764
-9,548
-5,543
-5,228
-6,010
Pokrytí dovozu
vývozem v %
48,8
48,0
47,4
51,8
58,5
58,7
Zahraniční obchod Srbska v roce 2011
Celková zahraničně obchodní výměna Srbska v roce 2011 činila 22 888 mil €, což je oproti r. 2010
zvýšení o 14,3%. Vývoz dosáhl hodnoty 8 439 mil €, což je v porovnání s předchozím rokem zvýšení o
14,1%. Dovoz dosáhl hodnoty 14 449 mil € a byl o 14,5% vyšší než v roce 2010.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Vývoz a dovoz Srbska v roce 2011 podle geografických zón v mil. €
Srbský vývoz
2010
Celkem 7393
Evropa 7062
EU
4235
Ostatní 2827
Afrika 85
Amerika 72
Asie
169
Oceánie 3,8
2011
8439
8118
4867
3250
60
74
181
5,2
index
114,1
114,9
114,9
115,0
71,5
102,6
106,8
134,9
Srbský dovoz
2010
12622
10488
7068
3420
184
413
1528
7,0
2011
14449
11979
8034
3944
116
413
1929
11,0
index
114,5
114,2
113,7
115,3
63,0
100,0
126,3
156,7
% v celkovém
vývozu
2010
2011
100,0
100,0
95,5
96,2
57,3
57,7
38,0
38,5
1,1
0,7
1,0
0,9
2,3
2,1
0,0
0,1
% v celkovém
dovozu
2010
2011
100,0
100,0
83,1
82,9
56,0
55,6
27,1
27,3
1,5
0,8
3,3
2,9
12,1
13,3
0,0
0,1
Nejdůležitější partneři Srbska v zahraničním obchodě v r. 2011 v mil €
Srbský vývoz
2010
Německo 760
Rusko
403
34/55
2011
952
567
index
125,3
140,7
Srbský dovoz
2010
1334
1630
2011
1557
1930
index
116,7
117,0
% celkového
vývozu
2010
2011
10,3
11,3
5,4
6,7
% celkového
dovozu
2010
2011
10,6
10,8
12,9
13,2
Srbsko
Itálie
843
Bosna
822
Her.
Rumunsko490
Čína
5,4
Maďarsko228
Slovinsko321
Rakousko255
Černá
609
Hora
Chorvatsko
231
Makedonie
359
Francie 208
Bulharsko182
Polsko
85
Ukrajina 148
Turecko 66
ČR
102
Řecko
137
Slovensko131
Belgie
98
Nizozemsko
117
Velká
117
Brit.
USA
53
Švýcarsko46
936
852
111,0
103,7
1078
421
1293
480
119,9
114,0
11,4
11,1
11,1
10,1
8,5
3,3
8,9
3,3
583
10
249
337
265
636
118,8
201,7
108,9
117,4
104,2
104,4
449
904
606
383
385
123
637
1098
665
427
509
94
141,9
121,5
109,6
111,3
132,1
76,8
6,6
0,1
3,1
4,3
3,4
8,2
6,9
0,1
2,9
4,5
3,1
7,5
3,6
7,2
4,8
3,0
3,0
1,0
4,4
7,6
4,6
2,9
3,5
0,6
335
376
221
232
130
150
131
112
144
154
95
95
133
144,9
104,6
106,3
127,2
153,3
101,6
197,1
110,4
104,9
118,0
96,2
80,7
113,5
323
205
363
439
310
215
244
239
172
307
179
192
149
352
236
387
344
326
274
292
307
222
203
225
205
167
108,9
114,7
106,6
78,4
105,0
127,4
119,8
128,5
129,4
66,3
106,8
106,8
112,4
3,1
4,9
2,8
2,5
1,1
2,0
0,9
1,4
1,8
1,8
1,3
1,6
1,6
4,0
4,5
2,6
2,8
1,5
1,8
1,5
1,3
1,7
1,8
1,1
1,1
1,6
2,5
1,6
2,9
3,5
2,5
1,7
1,9
1,9
1,4
2,4
1,4
1,5
1,2
2,4
1,6
2,7
2,4
2,3
1,9
2,0
2,1
1,5
1,4
1,6
1,6
1,2
56
59
107,3
128,3
193
152
211
156
109,2
102,9
0,7
0,6
0,7
0,7
1,5
1,2
1,5
1,1
6.3. Komoditní struktura
Obchod podle SITC klasifikace v r. 2011 v mil €
Srbský vývoz
2010
Celkem 7393
01331
Potraviny
1175
Nápoje
a tabák
2350
Suroviny
s
výjímkou
paliv
3379
Paliva a
maziva
4109
Živočišné
tuky a
35/55
Srbský dovoz
2011
8439
1503
index
114,1
112,9
2010
12622
582
2011
14449
742
index
114,5
127,5
% celkového
vývozu
2010
2011
100,0
100,0
18,0
17,8
% celkového
dovozu
2010
2011
100,0
100,0
4,6
5,1
196
111,5
88
142
161,8
2,4
2,3
0,7
1,0
469
134,0
490
562
114,7
4,7
5,6
3,9
3,9
353
93,1
2247
2855
127,0
5,1
4,2
17,8
19,8
143
131,8
29
32
109,7
1,5
1,7
0,2
0,2
Srbsko
rostlinné
oleje
5662
Chemické
výrobky
62146
Meziprodukty
71199
Stroje
a dopr.
prostředky
8931
Různé
spotřební
zboží
9- Jinde 108
neuv.
výrobky
a
transakce
717
108,4
1576
2107
133,7
8,9
8,5
12,5
14,6
2491
116,0
2296
2750
119,8
29,0
29,5
18,2
19,0
1404
117,2
2250
3253
144,5
16,2
16,6
17,8
22,5
1082
116,2
925
1116
120,7
12,6
12,8
7,3
7,7
77
71,4
2135
886
41,5
1,5
0,9
16,9
6,1
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní
systém, kontrola vývozu
EU již v roce 2000, v rámci politické podpory demokratických změn v tehdejší Svazové republice
Jugoslávii, rozhodla o maximální podpoře srbských a černohorských firem při vstupu na trhy EU.
Jednostranné odstranění množstevních kvót umožnilo skoro 95 % položek celního sazebníku vyvážet
do EU bez omezení. Od počátku roku 2010 se pro obchod zbožím mezi EU a Srbskem uplatňuje tzv.
Prozatímní dohoda (Republika Srbsko ji jednostranně prováděla již v roce 2009). Ta vytváří oblast
volného obchodu průmyslovými výrobky, což znamená, že řada výrobků je již od cel osvobozena, v
ostatních případech je celní sazba postupně snižována. Celní sazby však zůstávají u řady zemědělských
výrobků
V komoditní struktuře se nejvíce pozornosti věnuje cukru a textilu. EU umožňuje Srbsku vyvézt do EU
za stejných podmínek jako vnitrounijní výrobci (tedy za dotované ceny) 180.000 tun cukru ročně. Na
jaře 2005 byl mezi Srbskem a EU podepsán dokument o liberalizaci vývozu textilního zboží ze Srbska na
trhy EU, jelikož dříve udělované množstevní kvóty byly srbskými vývozci vždy vyčerpány již během první
poloviny roku.
Srbsko zatím není členem WTO a není tak vázáno ustanoveními GATT a dalších dohod. Nicméně ve
vztahu ke zboží s původem v EU by mělo, s ohledem na existenci Prozatímní dohody tato ustanovení
v praxi respektovat, což se týká zejména přijímání ochranných opatření. Vláda má právo v případě
potřeby na vybrané druhy dováženého zboží uvalit množstevní omezení (kvóty - K). Obchod se zbraněmi,
výbušninami, vojenským materiálem a uměleckými předměty se vykonává na základě vydaného povolení
(dozvola - D). Do Srbska je zakázáno dovážet nebezpečný odpad.
Srbská celní správa www.carina.rs.
6.5. Ochrana domácího trhu
Srbsko se řídí principem, že cla je třeba uvalovat na zboží, které se v samotném Srbsku nevyrábí
v dostatečném množství. Na náhradní díly či na zboží, které domácí výrobci nenabízí, by mělo být
aplikováno nulové clo. O tom, zda tohoto či onoho zboží se v zemi vyrábí dostatek, se pravidelně vedou
ostré spory: na jedné straně lobují domácí firmy za vysokou ochranu, na druhé straně dovozci trvají
36/55
Srbsko
na potřebě rozšířit nabídku zahraničního zboží a prostřednictvím konkurence tak snížit ceny a zvýšit
konkurenceschopnost domácí ekonomiky.
6.6. Zóny volného obchodu
Klíčovou oblastí volného obchodu na Balkáně je CEFTA. Ta zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou
Horu, Kosovo (pod správou UNMIK), Chorvatsko, FYROM (Makedonii), Moldavsko a Srbsko. Srbsko má
dohodu o volném obchodu vedle EU také s Ruskou federací (jako jediná země mimo prostor Společenství
nezávislých států), dále s Běloruskem a Tureckem. V jednání je také Dohoda o volném obchodu s
Ukrajinou a otazník se vznáší nad obchodně-ekonomickým režimem s Kazachstánem (v důsledku celní
unie RF-Bělorusko-Kazachstán). Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů
při lákání zahraničních investorů.
Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích,
jejich využití je však zatím malé. Důvody je třeba hledat v nedostatečných znalostech domácích firem
o možnostech, které zóny nabízejí; u zahraničních firem jde především o to, že jen málo firem zatím
přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky. Základní výhody, plynoucí z působení firmy
v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní: na dovoz se neplatí DPH, suroviny pro výrobu,
určenou na export, se mohou dovážet bezcelně, stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je
vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska.
Bezcelní zóny: Subotica (leží prakticky na hranici s EU) www.szsu.co.rs, Pirot www.freezpi.co.rs,
Zrenjanin.
37/55
Srbsko
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
7.1. Smluvní základna
Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci, která byla podepsána v Praze dne 20.7.2005 je základním
smluvním dokumentem, který umožňuje podporu vzájemných obchodně-ekonomických vztahů. Mimo jiné
zakládá Smíšený česko-srbský výbor, jeho zatím poslední zasedání proběhlo ve dnech 6. a 7. prosince
2011 v Praze. Příští VI. zasedání se očekává počátkem prosince 2012 v Bělehradě.
Protokol k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi z r. 2005 byl podepsán dne
4.5.2010 v Bělehradě u příležitosti návštěvy ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského. Protokol
vstoupil v platnost 8. prosince2010 avytváří podmínky pro zapojení českých firem do infrastrukturních
projektů, pilotně do modernizace železničního Koridoru X na trati Niš – Dimitrovgrad.
Dohoda mezi Vládou České republiky a Svazovou vládou SRJ o vzájemné podpoře a ochraně investic
vstoupila v platnost dne 29. ledna 2001. Novela dohody, potřebná s ohledem na vstupu ČR do EU a
rozdělení soustátí Srbska a Černé Hory byla podepsána v Bělehradě dne 4. června 2010 u příležitosti
návštěvy ministra financí ČR Eduarda Janoty a v stoupila v platnost 16. března 2011.
Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána v Praze 11.11.2004. Dodatkový protokol k této
dohodě byl podepsán v září 2009 u příležitosti návštěvy ministryně financí Srbska Diany Dragutinović
v ČR a vstoupil v platnost 28. února 2011.
Dne 14.5.2010 během oficiální návštěvy RS ministr zemědělství ČR Jakub Šebesta se svým rezortním
protějškem Sašou Draginem podepsal Memorandum o porozumění obou ministerstev o spolupráci
v oblasti zemědělství. Vzájemná spolupráce se předpokládá zejména v těchto oblastech: hospodaření
s vodou, veterinární medicína, rostlinná výroba, živočišná výroba, šlechtitelské programy, lesnictví,
průmysl krmiv, zemědělský výzkum, rozvoj venkova a bezpečnost potravin.
Česká republika eviduje ve svých aktivech pohledávku vzniklou z Platební dohody mezi vládou České a
Slovenské Federativní republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky
Jugoslávie (Bělehrad 8. 2. 1991). Výše pohledávky ČR za bývalou SFRJ činila ke dni 31. 12. 2008 clrg.
USD 113.112.697,10, je úročena 5,5% p.a. Po rozdělení SFRJ na jednotlivé nástupnické státy byl
Dohodou o otázce nástupnictví (Vídeň 29. 6. 2001) stanoven klíč na rozdělení aktiv a pasiv SFRJ na
jednotlivé nástupnické státy (Chorvatsko 23,00%, Slovinsko 16,00%, Srbsko 35,7656%, Černá Hora
2,2344%, Makedonie 7,50%, Bosna a Hercegovina 15,50%). Po rozdělení ČSFR přešla práva na Českou
republiku a Slovenskou republiku v poměru 2:1, oba státy postupují při jednání o řešení pohledávky
společně a koordinovaně. Dle uvedené Dohody z r. 2001 má být na jednání Výboru pro finanční otázky
pohledávka ČR – SR za bývalou SFRJ potvrzena a rozdělena mezi nástupnické státy. K tomu bohužel
zatím, i přes aktivity ČR, nedošlo.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let –
tabulka
Vzájemné hospodářské vztahy byly do roku 2009 charakterizovány nárůstem obratu, především českého
vývozu, a byl zřejmý zvýšený zájem české podnikatelské veřejnosti o teritorium. V r. 2009 došlo ke
přechodnému poklesu obchodní výměny. Tento trend se však v roce 2010 zvrátil a za rok 2011
je evidován rekordní obrat vzájemného obchodu a to jak u českého vývozu i dovozu ze Srbska.
Podle srbských statistik vzrostl v roce 2011 vývoz z ČR do Srbska o 28,5% na 307 mil€ a dovoz o 10,4%
na 112,7 mil€. Ve stejném období vrostl český podíl na celkových dovozech do Srbska z 1,9% na 2,1%,
zatímco podíl na celkových vývozech klesl z 1,4% na 1,3%.
Vzájemný obchod zbožím podle údajů ČSÚ (v tis. €)
Vývoz
38/55
Dovoz
Obrat
Saldo
Srbsko
EUR
poř.
2006
Index
EUR
poř.
Index
EUR
poř.
Index
EUR
203 765 34.
130,6
82 142
49.
159,3
285 907 44.
137,8
121 623
2007
315 338 32.
154,8
93 421
47.
113,7
408 759 39.
143,0
221 917
2008
304 015 32.
96,4
174 544 42.
186,8
478 559 38.
117,1
129 471
2009
191 291 36.
62,9
111 046 44.
63,6
302 337 41.
63,2
80 245
2010
249 512 35.
130,5
137 237 43.
123,8
386 749 44.
128,0
112 275
2011
390 292 29.
156,5
190 044 44.
137,8
580 336 38.
149,8
200 248
Podle ČSÚ vzrostl v období leden-srpen 2012 český vývoz do Srbska meziročně o 7,0% na 263,2 mil€. Ve
stejném období klesl dovoz ze Srbska o 8,1% na 116,3 mil€.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Nejdůležitější položky českého vývozu do Srbska r. 2011 (HS 4)
Kód zboží
Název zboží
Hodnota EUR (tis.)
2716
Energie elektrická
91 271
8703
Auta a vozidla motorová pro
přepravu osob
43 176
4002
Syntetický kaučuk
15 222
8517
Telefony
13 302
8471
Stroje automat zpracování dat,
jednotky, snímače ap
10 434
3402
Prostředky povrchově aktivní,
prací čisticí
10 193
8481
Kohouty, ventily
8 520
8507
Akumulátory
6 538
3917
Platové trubky
6 084
39/55
Srbsko
3901
Polymery etyleny
5 095
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)
Nejdůležitější položky českého dovozu ze Srbska r. 2011 (HS 4)
Kód zboží
Název zboží
Hodnota EUR (tis.)
2716
Energie elektrická
47 264
7208
Výr. z železa oceli nad600
mmválc. za tepla
25 272
4011
Pneumatiky nové z pryže
21 688
9401
Sedadla ne lékařská
15 373
3917
Trouby, trubky a hadice plastové
10 458
7409
Desky plechy pásy měděné o síle
nad0,15 mm
8 287
7209
mmválc. za studena
6 941
7210
mmplátované
4 620
7411
Měděné trubky
2 626
1512
Slunečnicový olej
2 575
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)
Pro info:
Od roku 2010 je vykazován výrazný nárůst obousměrného obchodu elektrickou energií. Bez započtení
této položky by český vývoz do Srbska v roce 2011 vzrostl o 27,6% na299 mil€ a dovoz vzrostl o 17,4%
na142 mil€. Zde je možné spatřovat hlavní rozdíl výsledků vzájemného obchodu podle srbských a
českých statistik.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl
domácí výroby a dovozu)
Srbsku se daří zvyšovat průmyslovou i zemědělskou výrobu, pokračují investice především do dopravní
infrastruktury, ve značné míře hrazené ze zahraničních půjček. Vzhledem ke stále vysokému zadlužení
Srbska v zahraničí, není ministerstvo financí příliš ochotno poskytovat další garance na státní úvěry.
ZÚ Bělehrad proto doporučuje obezřetnost při jednáních o dodávkách, které přímo souvisí se státními
40/55
Srbsko
investicemi (hlavně dopravní stavitelství - železniční koleje a pražce, silniční svodidla apod.) a v každém
případě předběžné projednání těchto dodávek v rámci české části Smíšeného česko-srbského výboru (viz
bod 7.1.).
V průmyslu se projevují dva hlavní trendy: pozitivně projevuje se resktrukturalizace v nedávno
privatizovaných firmách, negativem je naopak stále pomalá náprava situace ve státních holdingových
strukturách, které se potýkají s přezaměstnaností a nedostatkem zakázek. Část podniků rozvíjí nové
výrobní programy a investuje do nových technologií, poptává proto moderní zařízení ze zahraničí
(pivovary, cementárny, mlýny). V problémech velkých podniků je možné vidět šanci pro české dodavatele
investičních celků, problémem je však nevelký počet příležitostí na srbském trhu IC. Byla spuštěna
obnova rafinérie v Pančevu.
Dlouhodobé šance se naskýtají v oblasti ochrany životního prostředí, potřebné technologie se v Srbsku
prakticky nevyrábí. Problémem je nedostatek peněz na úrovni měst a obcí, které se jen některým z nich
daří řešit vlastními silami. Nový energetický zákon umožní investovat do malých vodních elektráren,
společnost EPS by měla povinně vykupovat jejich energii za zvýhodněné ceny. I když tato oblast ještě
potřebuje dořešit, lze i zde vidět nemalé šance pro české dodavatele malých vodních elektráren (domácí
producent se nachází v Kragujevci).
Stavebnictví vykazuje známky stabilizace, nejedná se však o stabilizaci na dostatečně vysoké úrovni.
Prim hrají velké státní stavební podniky s nadbytečnou pracovní silou, která prodražuje finální cenu prací.
V Srbsku je proto vysoká cena nové výstavby, jen málo obyvatel si může dovolit hypotéku. V roce 2004
založená korporace pro pojištění hypoték (Housing Loan Insurance Corporation, pojišťuje 75 % úvěru)
situaci částečně zlepšuje, avšak neřeší. Proto dodávky stavebních prvků, dílů a bytových potřeb jsou jistě
perspektivní, nelze však očekávat prodeje na úrovni objemů, které by byly srovnatelné např. s českým
trhem. Velká stavební aktivita je již tradičně soukromého typu (výstavba rodinných domů jednotlivci díky
penězům ze zahraničí), ta je však značně teritoriálně roztříštěná.
Způsob, jak vstoupit na srbský trh dokazuje úspěch SUBTERRA na tendru na výstavbu dálničního tunelu
Bančarevo. Jedná se o projekt financovaný EIB.
Zemědělství je v Srbsku přikládána značná důležitost. I přes tuto pozornost však stále nelze zemědělství
označit za prosperující odvětví. Při vyhledávání odběratelů z tohoto sektoru je proto třeba věnovat
zvýšenou pozornost ekonomické situaci jednotlivých farmářů, jelikož se od sebe často výrazně liší (např. i
velice podobná hospodářství se stejným druhem zemědělské aktivity a velikostí vykazují naprosto odlišné
hospodářské výsledky).
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních
oblastech ekonomické spolupráce
České firmy se dále snaží angažovat především v menších energetických projektech, dopravní
infrastruktuře (opravy tramvají, dodávky lokomotiv, kolejnic, stavebních strojů), v oblasti budování
městské infrastruktury a v oblasti ochrany životního prostředí (zateplování, plynofikace, budování
osvětlení, výstavba skládek komunálního odpadu, přivaděčů pitné vody, čističek odpadních vod, atd.).
Příležitost poskytují i rekonstrukce a modernizace dříve dodávaných zařízení ve strojírenských závodech.
Konzorcium českých firem působících v oblasti staveb a oprav železničních tratí (OHL ŽS Brno, AŽD
Praha, EŽ Praha) vedených firmou Inekon se uchází o rekonstrukci železničních tratí v Srbsku, včetně
spoluúčasti na výstavbě železničních koridorů. V této kauze proběhlo v průběhu cca 2 let mnoho jednání
na nejrůznějších úrovních, v poslední době bylo dosaženo dílčích úspěchů. České konsorcium společně
s ČEB nabídlo srbské straně komplexní nabídku opravy železniční tratě Niš – Dimitrovgrad včetně
financování za výhodných podmínek. Pravidla pro projednání této nabídky byla stanovena Protokolem k
mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi podepsaným dne 4.5.2010 v Bělehradě.
Do 83 nových trolejbusů, koupených městem Bělehrad, byly instalovány motory vyrobené ve Škoda
Transportation.
41/55
Srbsko
Neúplný výčet nejaktivněji vystupujících firem (založen na poznatcích ZÚ Bělehrad):
•
Česká gumárenská společnost (www.cgs-tyres.com - akvizice společnosti RumaGuma v r. 2008,
největší česká investice v Srbsku)
•
CBI Lummus Brno (www.cbi.com – hlavní realizátor modernizace rafinérie v Pančevu)
•
Kovoprojekta Brno (www.kovoprojekta.cz – projekt regenerace kyseliny sírové v rafinérii Pančevo)
•
ČEZ Srbija d.o.o.;
•
Škoda Auto (prodej prostřednictvím firmy AutoČačak – www.autocacak.co.rs)
•
Marex Trade Praha (www.marextrade.cz - zastupování českých výrobců spotřebního i průmyslového
zboží)
•
Inekon Praha (www.inekon.cz -rekonstrukce tramvají pro Bělehrad, rekonstrukce železničních tratí)
•
AŽD Praha (www.azd.cz - dopravní signalizace a řízení provozu - v r. 2003 založen podnik AŽD
Saobraćajni sistemi (dopravní systémy), Bělehrad)
•
SOR Libchavy (www.sor.cz - autobusy pro příměstskou dopravu - dodávky pro bělehradskou firmu
Lasta)
•
Komo CZ (www.komo.cz - výroba odvaděčů parního kondenzátu, prodej prostřednictvím bělehradské
firmy Komo YU)
•
Dekonta a.s. Ústí nad Labem (www.dekonta.cz - služby v oblasti ochrany životího prostředí, dceřiná
společnost působí v Bělehradě)
•
Vodní zdroje a.s. Praha (www.vodnizdroje.cz - celé spektrum hydrogeologických, ekologických a
geologických prací)
•
VHS a.s. Brno (www.vhs-brno.cz - činnost v oblasti vodohospodářských, energetických, ekologických
a občanských staveb)
•
Geotest Brno (www.geotest.cz - geologické a environmentální práce)
•
Hydropol RS d.o.o. (www.hydropol.cz )
•
Výstavba dolů Ostrava (www.bapro.cz - důlní technika)
•
Yuborex (www.yuborex.co.rs -zastupování českých výrobců skla a porcelánu)
•
PTW (zařízení na řezání vodním paprskem, zastupuje fa WOMA – www.woma-beograd.co.rs)
•
KM Beta (www.kmbeta.cz, střešní krytina, od r. 2009 pobočka ve městě Bački Petrovac)
Na straně srbského vývozu je to hlavně Tigar Pirot (výroba pneumatik) a výrobci hliníku a mědi v
Sevojnu a Boru.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní
kooperaci
V souladu s dlouhodobou závislostí Srbska na dovozech a vzhledem k omezeným finančním zdrojům
srbských dovozců registruje ZÚ Bělehrad zájem velkého počtu malých a středních dovozců - zejména
soukromých obchodních firem - o dovoz široké zbožové palety. Struktura těchto poptávek se každoročně
mění. Také vládou podporované aktivity (investice do infrastruktury aj.) se v průběhu času mění (v
souvislosti s momentální ekonomickou a politickou situací v zemi).
Poptávky malých a středních firem konzultuje OEÚ ZÚ Bělehrad s agenturou CzechTrade, které tyto
poptávky většinou zasílá. OEÚ vyhledává srbským firmám jejich potenciální partnery v ČR. Toto platí i u
čs. vývozu. Závaznější obchodní příležitosti jsou zasílány formou TIC na příslušné organizace v ČR.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Srbsko je jedním z největších příjemců vládního programu české zahraniční rozvojové spolupráce
(ZRS). V letech 2006 až 2009 vláda ČR věnuje na projekty ZRS v Srbsku a Černé Hoře částku 11,4
mil EUR (do roku 2007 realizace 46 projektů, zatímco v roce 2009 probíhala realizace 21 projektů),
což ji řadí mezi nejaktivnějším poskytovatele ZRS (zejména ve srovnání s ostatními novými členskými
státy EU). Před rokem 2010 byly hlavními prioritami ČR: průmysl a obchod (hlavně energetika), životní
prostředí, doprava, práce a sociální věci. Podle dosavadního průběhu této pomoci je možno určené
42/55
Srbsko
priority považovat za dobře zvolené, čeští realizátoři díky těmto projektům šíří dobré jméno ČR v
Srbsku. Neopominutelné jsou i následné vývozní efekty, které jsou, při respektování všech zásad pro
poskytování ZRS jednotlivými realizátory, dosahovány a napomáhají tak zlepšení výsledků českého
zahraničního obchodu. Zvláštní kapitolou jsou projekty tzv. transformační spolupráce. V roce 2009 bylo na
ně vyčleněno 2,85 mil. Kč.
Od roku 2010 patří Srbsko z hlediska nové strategie ZRS mezi tzv. projektové státy. Od roku tedy 2010
není zařazeno mezi nejvíce prioritní země, na jejichž rozvoji se ČR podílí, což odpovídá jak celkovému
vývoji Srbska, tak i jeho postupnému přibližování EU (to umožňuje postupné zvyšování finančních zdrojů
pro rozvoj Srbska prostřednictvím předvstupní pomoci IPA). I v budoucnosti však budou realizovány
jednotlivé projekty české ZRS, a to v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje podnikání v Srbsku.
Větší důraz bude kladen na komerční návaznost na dříve realizované projekty a na širší přístup českých
subjektů k projektům, financovaným ze strany EU.
Sektor
Průmyslový
rozvoj
Doprava
Zdravotnictví
Sociální rozvoj
Životní prostředí
Dobrá správa
věcí veřejných
Podpora aktivit
krajů
Malé lokální
projekty
Celkem:
2007
25,2
2008
15,6
2009
37,1
2010
12,1
2011
2,9
9,4
6,3
9,4
25,2
2,1
4,7
12,6
2
35,2
3,2
10,9
9,3
9,7
37,1
4,5
6,9
7,1
21,6
-
7,2
6,9
14,2
-
2,7
1,2
1
1,1
2
1,2
1
78,6
74,4
110,6
51,6
33,4
Podrobnější informace o projektech lze nalézt na internetových stránkách ministerstva zahraničních
věcí ČR, další detaily o principech realizace zahraniční rozvojové spolupráce publikuje Česká rozvojová
agentura (ČRA) www.czda.cz, která od začátku r. 2008 má na starosti realizace nových projektů
zahraniční rozvojové spolupráce ČR.
Jihomoravský kraj se z vlastní iniciativy významně zapojil do pomoci Srbsku, spolupracuje a finančně
podporuje obce z Šumadijského okruhu - město Kragujevac a okolí (4. největší město v Srbsku a
centrum tzv. Šumadijského okruhu). Významné je působení dvou zástupců JmK v kanceláři JmK v
Kragujevci, z nichž jeden se plně věnuje podpoře obchodní spolupráce.
Různými způsoby pomáhají i další obce a města - např. Čermná nad Orlicí, Hradec Králové, Valašské
Meziříčí, aj. Spolupráce probíhá i mezi Olomouckým krajem a AO Vojvodina.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Česká republika je velmi aktivní v oblasti ochrany životního prostředí. Množství českých firem
(Dekonta, VHS Brno, Ekoline, Enviros a další) spolupracuje se srbskými partnery především v oblasti
zpracování komunálního odpadu, vodohospodářství, odstraňování kontaminované zeminy a vody,
studiích proveditelnosti nejrůznějších projektů a pořádání seminářů s ekologickými tématy. Dále
probíhá spolupráce v oblasti zvýšení energetické účinnosti, což je jedna z nejdůležitějších současných
srbských aktivit v oblasti energetiky. Některé projekty zahrnují i výměnné stáže expertů. Uvedené
projekty probíhají v rámci realizace projektů zahraniční rozvojové spolupráce nebo na komerční bázi.Lze
předpokládat výrazný nárůst vývozu českých služeb do Srbska, mimo jiné v důsledku podílu české
43/55
Srbsko
firmy CBI Lummus na modernizaci rafinerie v Pančevu nebo při připravované modernizaci a elektrizaci
železniční tratě Niś -Dimitrovgrad konzorciem českých firem ENIXUS.
Vzájemný obchod službami nicméně nedosahuje významnějších objemů a proto není celková výše
evidována. Je to dáno především prozatím nízkým cestovním ruchem, který ovšem zaznamenává
dynamický růst. Podle údajů CzechTourism bylo v roce 2011 v ČR ubytováno celkem 27 300 turistů ze
Srbska a Černé Hory, což znamená meziroční nárůst o 39,1%.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Podmínky pro zaměstnávaní cizinců v Srbsku
•
Jestliže se zakládá pracovní poměr s cizím občanem, používají se nařízení Zákona o uzavírání
pracovního poměru s cizími občany
•
Cizí občan se může zaměstnat a pracovat v Srbsku jestliže má pracovní povolení a je přihlášen podle
relevantního článku zákonu
•
Pracovní povolení se může vydat cizinci, který má povolení pro trvalý nebo dočasný pobyt nebo jiný
doklad v souladu se zákonem
•
Cizinec, který má pracovní povolení v Srbsku, může provádět pouze práci, pro kterou pracovní
povolení obdržel
Pracovní povolení se vydává na období určité a jeho trvání záleží na účelu, kvůli kterému se vydává.
Pracovní povolení vydává Statní úřad pro zaměstnávání Republiky Srbsko.
Vláda RS zajišťuje roční kvótu pracovních povolení pro cizince, kterou se omezuje počet cizích občanů na
pracovním trhu v Srbsku.
Užitelné odkazy:
Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.minrzs.gov.rs
Státní úřad pro zaměstnávání: www.nsz.gov.rs
44/55
Srbsko
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží
na trhu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,
další faktory ovlivňující prodej
Standardní distribuční a prodejní síť zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla pokrývá
území určitého regionu, u některých položek (např. osobní automobily) i území celého státu. Většinu
distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Velké velko- a maloobchodní řetězce jsou
v Srbsku zastoupeny spíše jen v potravinářských a drogistických položkách - např. obchodní systémy „Cmarket", „Pekabeta" apod. Zahraniční nadnárodní obchodní řetězce zastupuje slovinský Merkator a řecký
Veropulos. Řetězec Maxi koupila belgická Delvita. Velmi řídce se vyskytují rovněž metody přímého prodeje
zboží typu „až do domu", nejčastěji se jedná o západní společnosti typu multilevel marketing (kosmetika
Avon apod.).
S postupem času klesající, ale stále viditelný, je pouliční prodej drobného spotřebního zboží. Srbská
vláda v roce 2002 učinila několik akcí, zaměřených na potírání nelegálního prodeje především CD ROM
nosičů, oděvů s falešnými značkami renomovaných výrobců apod., výsledky jsou viditelné i pouhým
okem (značný úbytek uličních stánků a pouličních prodejců). Bohužel, stále přetrvává prodej zboží
na „burzách" (v Srbsku „buvljak" - bleší trh). Velkou část vystavovaného zboží tvoří padělky a kopie
renomovaných světových značek, vláda se snaží tyto prodejce postihovat.
Oblíbenou formou uplatnění dovozního zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem
místními zástupci (jde o pozůstatek z dob SFRJ, kdy ze zákona musely zahraniční firmy využívat služeb
domácích zástupců). V této oblasti je pociťována silná konkurence o získání zastoupení (jakéhokoliv)
zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění se na trhu není zanedbatelný, neboť v místních
podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské, vazby a vztahy zástupců s
potenciálními zákazníky. Na druhé straně se koneční spotřebitelé brání využívání služeb zprostředkování,
neboť to zvyšuje konečnou cenu zboží. Zahraniční firmy se nejčastěji uchylují k poskytování zastoupení
místním zástupcům na omezenou dobu, která je v případě spokojenosti obou stran dále prodlužována.
Během této doby také většinou poleví tlak místních firem na udělení výhradního zastoupení, což je
většinou spojeno s uvědoměním si vlastních omezení (finančních, organizačních, technických), případně
velikosti trhu (místní firmy často operují pouze v určitém konkrétním území). S pokračující stabilizací
ekonomiky v Srbsku a očekávanému růstu v dalších letech se stále více a více firem rozhoduje založit v
Srbsku dceřinou společnost. Prvotní zkušenosti těchto firem jsou vesměs dobré.
Zahraniční firma nic nezkazí, neuspěchá-li svoje rozhodnutí o způsobu zastoupení na místním trhu,
užitečné mohou být dotazy na příslušných regionálních hospodářských komorách či návštěvy oborových
veletrhů.
•
Privredna komora Srbije www.pks.rs/
•
Privredna komora Beograda www.komberg.org.rs
•
Privredna komora Vojvodine www.pkv.co.rs
•
Regionalna Privredna komora Subotica www.rpk-subotica.org.rs
•
Regionalna Privredna komora Sombor www.rpksombor.co.rs
•
Regionalna Privredna komora Kikinda www.rpk-ki.co.rs
•
Regionalna Privredna komora Zrenjanin www.rpkomora-zr.co.rs/
•
Regionalna privredna komora Pančevo www.rpkpancevo.co.rs
•
Sremska Privredna komora www.rpksrem.co.rs
•
Regionalna Privredna komora Požarevac www.rpkp.co.rs
•
Regionalna Privredna komora Valjevo www.rpk-valjevo.co.rs/
•
Regionalna Privredna komora Kragujevac www.kg-cci.co.rs
•
Regionalna Privredna komora Užice www.rpk-uzice.co.rs
•
Regionalna Privredna komora Niš www.rpknis.co.rs/
45/55
Srbsko
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Cizinec může získat zaměstnání v Srbsku v případě, že: a) má povolení k trvalému či dočasnému
pobytu; b) získá souhlas s uzavřením pracovního vztahu - pracovní povolení. Pracovní povolení není
potřeba pokud cizinec splňuje podmínku a) a pracovní vztah je založen na dohodě o obchodně-technické
spolupráci, dlouhodobé výrobní spolupráci, o transferu technologií a o zahraniční investici. Zaměstnavatel
je povinen Národní zaměstnanecké službě („Nacionalna služba za zapošljavanje" - NSZ) poskytnout údaje
o počtu zaměstnávaných osob, kvalifikační struktuře a době trvání pracovního vztahu. NSZ vydá pracovní
povolení na žádost cizince, který disponuje povolením k trvalému pobytu a na žádost zaměstnavatele,
který uzavírá pracovní smlouvu s cizincem, který má povolení k dočasnému pobytu.
Příslušná pobočka NSZ může odmítnout vydat pracovní povolení a nabídnout některého evidovaného
uchazeče o práci v případě, že má v evidenci nezaměstnané, kteří splňují kvalifikační kritéria.
V roce 2005 byl schválen nový zákoník práce, jehož přijetí vyvolalo vlnu nesouhlasu a vášnivých
reakcí, a to především ze strany odborářů. Podle nového zákona musí zaměstnavatel před udělením
výpovědi zaměstnance písemně upozornit a ponechat mu pět dní na „obranu". Zaměstnanec má
právo na dovolenou ve výši nejméně 20 pracovních dní ročně. Práce v noci je možná pouze po získání
souhlasu ministerstev práce a zdravotnictví a odborů. Výpovědní lhůta při propuštění zaměstnance je
třicet dní, náhrada se určuje od jedné do čtyř mezd. Pracovník, který je označen za nadbytečného, má
právo na odstupné („otpremnina") ve výši třetiny průměrné mzdy za poslední tři měsíce vynásobené
odpracovanými roky.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného
podniku
Nejčastějšími právními subjekty, které v Srbsku vykonávají svoji činnost, jsou společnosti s ručením
omezeným („društvo s ograničenom odgovornošću - d.o.o.") a akciové společnosti („akcionarsko društvo
- a.d."). Základní jmění společnosti s ručením omezeným nemůže být nižší než 500 EUR v dinárovém
vyjádření podle aktuálně platného kursu. Ke dni zápisu do obchodního rejstříku musí být složeno nejméně
50% základního jmění. Zbylá částka musí být uhrazena do dvou let po založení společnosti. Akciové
společnosti mají určené minimální základní jmění v dinárovém vyjádření ve výši 10.000 EUR (tzv.
uzavřené akciové společnosti, které nemohou prodávat akcie na burze) a 25.000 EUR (otevřené akciové
společnosti) se stejnou povinností uhradit 50% jmění ke dni zápisu.
Ve věstníku RS č. 55/2004 byl publikován zákon o registraci hospodářských subjektů (HS) a zákon
o založení Agentury pro hospodářské registry. Zákonem se zakládá Registr hospodářských subjektů
(registr), který je jednotnou centrální, veřejnou a elektronickou bází informací o HS na území RS. Registr
obsahuje jak základní údaje o HS (název, sídlo, datum založení, DIČ, předmět činnosti atd.), tak i
údaje o jménu a adrese zakladatele(-ů) a ředitele firmy. Pokud o to subjekt projeví zájem, může registr
obsahovat i telefonní a faxové spojení, stejně jako e-mailovou a webovou adresu firmy.
Zájemci mohou k registru přistupovat prostřednictvím Agentury pro HS či prostřednictvím internetu
(náhled, předkládání registračních dokumentů a obdržení výpisů o HS). Na základě požadavku je
registrátor povinen, prostřednictvím Agentury pro HS, vydat potvrzení o registrovaném údaji, kopii
dokumentu, na jehož základě byla registrace provedena či potvrzení, že registr neobsahuje požadovaný
údaj, to vše do dvou dnů od doručení žádosti (prostřednictvím agentury, poštou či elektronickou cestou).
Dokumenty k registraci se předkládají v srbštině. Pokud si zakladatel firmy přeje některé údaje
registrovat i v angličtině či některém z dalších oficiálních jazyků EU, je povinen s registrací předložit i
překlad daných údajů (s ověřením tohoto překladu od soudního tlumočníka). Registrační dokumenty
mohou předložit: zakladatel(-é) podniku či osoba, zplnomocněná zastupovat HS. Totéž platí při
doplňování či změně údajů. Žádost o registraci se agentuře zasílá prostřednictvím internetu tak, že
zakladatel společnosti na internetové stránce agentury vyplní formulář a dokumenty, které se přikládají
k žádosti o registraci, doručí v elektronické podobě na elektronickou adresu agentury. Žadatel však musí
do pěti dnů od podání elektronické žádosti doručit originály daných dokumentů na adresu agentury, za
den doručení, od kterého se počítá lhůta pro vyřízení žádosti, je poté považován den doručení originálních
dokumentů. O přijetí žádosti agentura vydá potvrzení, které předkladateli zasílá na poštovní či e-mailovou
adresu, uvedenou v textu žádosti. Agentura přezkoumá formální správnost uvedených údajů a pokud jsou
46/55
Srbsko
splněny požadavky na registraci HS, rozhodne agentura do 5 dnů o registraci firmy. Toto rozhodnutí je
konečné a není možné je právně zpochybnit. V případě zjištění nedostatků agentura do 5 dnů rozhodne o
odmítnutí žádosti. Předkladatel má limit 5 dnů, během kterého může odstranit zjištěné nedostatky a po
uhrazení doplatku ve výši 50 % určené sazby za registraci může registraci obnovit. V takovém případě je
mu datum podání žádosti přiznáno podle data podání první žádosti.
Českému s.r.o. v Srbsku odpovídá právní forma d.o.o. Při žádosti o registraci HS této formy je žadatel
povinen předložit: důkaz o identitě zakladatele (fotokopie osobních dokumentů), smlouvu o založení firmy
včetně ověřených podpisů zakladatelů, statut firmy, potvrzení banky u uložení peněz na dočasný účet
nebo ověřené prohlášení o tom, že jsou zajištěny prostředky na základní jmění, ocenění nefinančních
vkladů ze strany zplnomocněného odhadce majetku, rozhodnutí o jmenování zástupce firmy (pokud
zástupce již není určen zakládací smlouvou) a ověřený podpis zástupce. Akciové společnosti (v Srbsku
a.d.) musí ještě doložit potvrzení banky o upsaných akciích a důkaz o publikaci a obsah veřejné výzvy k
úpisu a úhradě akcií (prospekt) se schválením prospektu od příslušného orgánu.
Cizí státní příslušník může založit reprezentační kancelář, která může disponovat dalšími pobočkami
(neplatí pro zbraně a vojenská zařízení). Tato reprezentace nesmí vykonávat žádnou obchodní činnost na
své jméno, může zprostředkovávat exportně-importní operace.
Celý text zákona, jakož i další podrobnosti, jsou publikovány na adrese Agentury pro hospodářské
registry www.apr.gov.rs.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Požadavky na kvalitu, vzhled a úpravu propagačních materiálů především v tištěné podobě se nikterak
zvlášť neodlišují od ostatních evropských zemí. Při vstupu nové firmy na trh je vždy oceněno vydání
materiálů v srbském jazyce (pozor na profesionální úroveň překladů!). Vzhledem k roztříštěnosti TV a
rozhlasového trhu téměř neexistují přesně vyprofilované kanály či stanice, s jejichž pomocí by bylo možné
přesně zasáhnout cílovou skupinu.
Z hlediska PR je častým nedostatkem nezkušenost a nepříliš velká ekonomická erudovanost nemalé části
novinářů. Při plánování sdělení prostřednictvím HSP je třeba si toho být vědom a trvat na autorizaci (není
považována za samozřejmost).
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Řešení sporů při jejich případném vzniku závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. Srbský
partner v naprosté většině případů trvá na jejich řešení u Obchodního soudu v Bělehradě („Trgovinski
sud") nebo u Arbitrážního soudu při Hospodářské komoře Srbska podle místního právního řádu. S
některými významnými firmami lze sjednat řešení případných sporů i v zahraničí podle jiného obchodního
práva, např. u Arbitrážního dvora ve Vídni podle rakouského obchodního práva. Se zájmem zdejšího
subjektu o možnost využití českého právního řádu v řešení obchodních sporů se obchodně-ekonomický
úsek dosud nesetkal.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Zákon o veřejných zakázkách (Law on Public Procurement) byl přijat v prosinci 2008, prováděcí
předpisy v červnu 2009. Zákon přinesl řadu změn oproti dřívějšímu systému, např. certifikaci úředníků
zodpovědných za výběrová řízení, zavedení elektronických výběrových řízení a vytvoření internetového
portálu, zavedl možnost soudního přezkumu, obsahuje protikorupční klausule a zesílil nezávislost Úřadu
pro veřejné zakázky a Komise pro ochranu práv nabízejících (Komisija za zaštitu prava ponudjača).
Právní rámec pro veřejné zakázky je v Srbsku v podstatě na standardní evropské úrovni (což neplatí pro
rozsah výjimek a přesnost pravomocí příslušných orgánů). Problémy se vyskytují při jeho aplikaci. Výše
zmíněná Komise není zatím dostatečně personálně usazena a instituce, které mají dohlížet na hladký
průběh veřejných výběrových řízení jsou podkapitalizované.
Zákon jako standardní způsob výběru dodavatele u veřejných výběrových řízení zavádí tzv. otevřený
postup („otvoreni postupak"). Výjimkami z toho pravidla jsou tzv. restriktivní postup („restriktivni
postupak"- ten je často předmětem kritiky zejména ze strany EU) a tzv. „postupak sa pogadjanjem" (viz
47/55
Srbsko
dále). Restriktivní postup se nejvíce blíží systému předkvalifikace, kdy v 1. kole musí účastníci
výběrového řízení prokázat svoji odbornou způsobilost vykonat nabízené práce (čl. 45 zákona). U
zahraničních účastníků tendru musí jeho vypisovatel prověřit správnost předložených dokumentů,
kterými mají potvrzení příslušných orgánů země, kde je účastník tendru registrován. V praxi také
někteří vypisovatelé požadují, aby nabídky zahraničních subjektů byly opatřeny razítkem příslušného
velvyslanectví.
„Postupak sa pogadjanjem" je proces, kdy vypisovatel tendru může bez předchozího zveřejnění informace
oslovit pouze vybrané firmy. To se vztahuje především na případy, kdy „z objektivních důvodů, nebo z
důvodu ochrany autorských práv, mohou dodávku vykonat pouze konkrétní dodavatelé"(čl. 23). K tomu
může dojít pouze v případě, že ani otevřený ani restriktivní postup nevedou k požadovanému výsledku
(nabídky nejsou odpovídající, pro vypisovatele tendru nepřijatelné či nejsou-li doručeny žádné nabídky po
vypsání otevřeného či restriktivního postupu). Jako objektivní příčinu zákon uznává i časovou tíseň.
Velké množství tendrů je vypisováno prostřednictvím bělehradského deníku Politika (www.politika.rs).
Na Komise pro ochranu práv nabízejících, na kterou se mohou účastnící tendrů obracet se svými
připomínkami či stížnostmi na průběh jednotlivých řízení.
Více informací v angličtině lze nalézt na internetových stránkách Úřadu pro veřejné zakázky
www.ujn.gov.rs .
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Ve většině oblastí (vydávání bankovních akreditivů a záruk, doplňování legislativní báze, poskytování
informací) se situace pomalu začíná blížit standardům v ostatních zemích jihovýchodní Evropy
(Chorvatsko, Bulharsko). Trendem je další zlepšování v oblasti vymáhání pohledávek a u politické
stability.
Specifickým a stále přítomným obchodním rizikem je navazování obchodní spolupráce s Kosovem, které
spadá pod civilní správu OSN - UNMIK. Vymáhání „kosovských" pohledávek je prakticky nemožné, srbské
orgány nejsou schopny na území Kosova prakticky nijak zasáhnout.
Občasným problémem, především při dodávání technologických celků či investování, jsou vztahy s
místními radnicemi a jimi řízenými komunálními a jinými službami. Vzhledem k politické provázanosti
jednotlivých regionálních představitelů se může stát, že se politické problémy odrazí na fungování
organizací vůči podnikatelům. Může se tak prodloužit např. vydávání různých povolení či pod. Je proto
potřeba udržovat s představiteli regionu dobré vztahy.
Samostatnou kapitolou je občasná zkušenost našich firem, kdy se svými potenciálními partnery dlouze
jednají bez toho, aniž by debata měla nějaký reálný základ (partner nemá finanční krytí či podobně). Je
vhodné během rozhovoru hledat odpověď na otázku, zda je diskuze potřebná a vede k cíli či se jedná
o ztrátu času. Zároveň je však třeba být trpělivý, protože firmy ze západní Evropy tuto trpělivost často
nemají. České firmy tak již uzavřely mnoho obchodů díky své trpělivosti.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Srbské předpisy v oblasti ochrany duševního vlastnictví jsou již ve větší míře zharmonizované se
Směrnicemi EU, ale ve skutečnosti se nedostatečně provádějí. V Srbsku problém s porušováním
duševního vlastnictví a s falsifikováním nadále přetrvává. Existuje 5 základních zákonů z oblasti ochrany
duševního vlastnictví (Zákon o patentech, Zákon o autorských právech, Zákon o ochranných známkách,
Zákon o ochraně průmyslového vzoru a Zákon o topografii integrovaných obvodů).
Co se týká průmyslových práv se Srbsko připravuje na plné členství v Evropském patentovém úřadě
ovšem v záležitostech copyrightu jsou někdy kritizovány nedostatky u práv souvisejících s pronájmem a
půjčováním.
V oblasti výkonu ochrany IPRs je základní postavení srbské celní správy. Existuje databáze celních
žalob na poručení IPRs. Nedostatek soudních specialistů na IPRs však výrazně snižuje efektivitu celého
systému.
48/55
Srbsko
Všechny zákony jsou ke stažení na webových stránkách srbského Úřadu pro duševní vlastnictví
(www.zis.gov.rs).
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Je třeba konstatovat, že v Srbsku již byla ukončena restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru.
V těchto oblastech tedy platí standardní pravidla. Charakter Srbska jako rozvojové země nutí však ke
zvýšené opatrnosti. Při zachovávání základních pravidel obezřetnosti v platebním styku (nerealizovat
avansové platby a dodávky) však není zdejší prostředí obzvláště problematické.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
•
Bělehradský veletrh (www.sajam.co.rs)
•
Veletrh Novi Sad (www.nsfair.com)
49/55
Srbsko
9. Investiční klima
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro
investory)
Obecně zůstávají zahraniční investice do Srbska na nízké úrovni, což je důsledkem pomalého tempa
privatizace i reforem, jejich nedůsledností, pokračujících neúměrných zásahů státu do ekonomiky, špatné
image země v zahraničí, nejistoty ohledně politické stability v souvislosti s řešením otázky Kosova,
rozbujelé byrokracie a korupce, špatného stavu katastru nemovitostí, přemrštěných cen nemovitostí a
služeb a jejich nízké úrovně. Zatím se nedaří dosáhnout úrovně přílivu zahraničních investic z dob před
světovou finanční krizí.
Zahraniční investice jsou v současné době regulované Zákonem o zahraničních investicích (ZZI) z r.
2003 a Zákonem o obchodních společnostech (ZOS) z r. 2004. Podle ZZI může zahraniční investor ve
všech hospodářských sektorech zakládat vlastní společnosti, investovat do již existujících společností,
zakládat smíšené společnosti i obchodní zastupitelství. Zvláštními druhy zahraničních investic jsou
koncese a B.O.T. (Built, Operate and Transfer), který se vydávají na 30 let. Obchodní společnost se
zahraničním vkladem užívá stejné právní postavení a obchoduje za stejných podmínek jako domácí
obchodní společnosti bez zahraničního vkladu.
Zahraniční investor nemůže založit v Srbsku společnost v oblasti výroby a obchodu se zbraněmi. Cizí
občan, který investuje v Srbsku, může dostat obchodní vízum s neomezeným počtem vstupů a trvalý
pobyt. Právo trvalého pobytu končí ukončením pracovních aktivit v Srbsku a stažením vloženého kapitálu.
Zařízení, materiál pro výstavbu objektů a jiné základní prostředky se mohou dovážet bez omezení a jsou
osvobozené od placení celních a jiných dovozních poplatků. Každá akciová společnost, do které zahraniční
investor investoval svůj kapitál, má neomezený platební režim se zahraničím a může volně disponovat
vlastními finančními prostředky. Vklad zahraničního investora a majetek společnosti se zahraničním
vkladem nemůže být předmětem vyvlastnění a obdobných státních zásahů a opatření.
Základní přehled investiční pobídek:
Finanční pobídky
Pro velké investory se uplatňuje zvláštní balíček finančních pobídek. Pokud hodnota investice přesáhne
200 mil € a je vytvořeno přes 1000 nových pracovních míst, srbský stát uhradí 25% investice. Pokud
hodnota investice přesáhne 50 mil € a je vytvořeno nejméně 50 nových pracovních míst mohou být
podpořeny úhradou 20% hodnoty investičního projektu. Pro investice standardní velikosti zaměřené
na výrobu nebo vývoz služeb, mohou být poskytnuty nevratné subvence ve výši 2.000-10.000 € na
vytvořené pracovní místo. Umístění investic se někdy stává předmětem politického boje podle stranické
příslušnosti starostů daných měst.
Daňové prázdniny
Obchodní společnosti jsou osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob:
•
pro prvních 10 let pro velké investory;
•
pro prvních pět let v případě investice do nerozvinutého regionu;
•
po prvních 5 let v případě investic podmíněných získáním koncese.
Přenos ztrát
Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty.
Daňové kredity
Výše daňového poplatku může být snížená o 20 % částky investované do základních prostředků. Tato
redukce však nemůže překročit částku ve výši 50 % daňových poplatků. Daňový kredit ve výši 80
%, v případě investic do základních prostředků, je zavedený ve 13 hospodářských oblastech (např.
zemědělství, rybolov, textilní a kožedělný průmysl, výroba základních kovů, výroba kancelářského
nábytku, výroba elektrických přístrojů, rádií a TV přístrojů, atd).
50/55
Srbsko
Osvobození od placení sociálních příspěvků
Investor může být osvobozen od placení příspěvků anebo mu tato povinnost může být snížena o 80 % po
dobu 2 let pokud zaměstná:
•
osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 50 let a která je uživatelem práva na finanční
náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je u Služby evidovaná jako
nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (pro úplné osvobození)
•
osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 45 let a která je uživatelem práva na finanční
náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je starší 45 let a která je u
Služby evidovaná jako nepřetržitě nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (snížení o 80 %)
Hrazení sociálních příspěvků
Investoru může být schválená subvence ve výši příspěvků pro povinné sociální dávky, pokud uzavře
pracovní poměr na dobu neurčitou s plnou pracovní dobou s(e):
•
nezaměstnanými, kteří čekají na zaměstnání déle než 3 roky a o jejich povolání neexistuje anebo
existuje jen malá poptávka;
•
nezaměstnanými, kteří hledají první zaměstnání - po dobu 1 roku;
•
nezaměstnanými, kteří jsou starší 50 let - po dobu 3 let;
•
utečenci - po dobu 2 let;
•
příslušníky etnických menšin - po dobu 2 let;
•
zaměstnanými, jejichž pracovní místo přestal dosavadní zaměstnavatel potřebovat - po dobu 2 let;
•
nezaměstnanými, u kterých pracovní poměr skončil z důvodu likvidace společnosti;
•
nezaměstnanými rodiči, matkami, které se živí samy, uživateli finančních náhrad - po dobu 2 let.
Více na Serbian Investment and Export Promotion Agency www.siepa.gov.rs
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální
struktura)
V Srbsku téměř chybí zahraniční greenfield investice do průmyslu.
Přímé zahraniční investice v Srbsku
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011 plán
Hodnota (tis. USD)
11 252
35 388
326 454
1 071 410
796 403
1 440 706
4 286 379
2 004 297
2 362 520
1 771 360
860 100
1 830 000
Mezi nejvýznamnější současné investice v Srbsku patří i vstup italského FIATU do firmy Zastava v
Kragujevci. Objem transakce činí 950 mil. EUR, mělo by dojít k vytvoření cca 4 750 pracovních míst (v
současnosti cca. 1.000 pracovníků v Srbsku montuje vozy modelu Punto ze součástek vyráběných v
51/55
Srbsko
Turíně a dalších 1.600 zaměstnanců Zastavy bude zřejmě v brzké době převedeno na výrobu vozů Fiat).
Roční kapacita závodu by měla činit do konce r. 2010 cca 200 tisíc automobilů s možností zvýšení výroby
o dalších 100 tisíc vozidel ročně.
Další významnou investicí byl nákup 100% akcií obchodního řetězce Maxi (Delta Maxi Group) belgickou
Delhaize v březnu 2011.
Významnou investiční aktivitu v Srbsku projevují ruské energetické koncerny. Dne 24. prosince 2008
podepsaly v Moskvě vlády obou zemí sérii energetických dohod, na jejichž základě ruský energetický
gigant Gazprom získal 51% podíl v srbském ropném podniku NIS výměnou za výstavbu strategického
ruského plynovodu South Stream přes Srbsko.
Firma Gazpromněfť (dceřiná společnost Gazpromu) se zavázala, že do NIS-u bude investovat dále
nejméně 547 mil. EUR. Z této sumy bude do roku 2012 investováno na technickou modernizaci NIS
487 mil. EUR. Předpokládaná částka na investice do ochrany životního prostředí dosáhne 60 mil. EUR.
Finanční prostředky na investice zajistí ruská strana pomocí úvěru ve výši 500 mil. EUR se splatností 14
let. Další projekt se realizuje v rámci modernizace státní petrochemické společnosti NIS. 21. června 2010
byla ve městě Pančevo slavnostně zahájena výstavba hydrokrakovací jednotky a dalších technologicky
propojených jednotek na hlubší zpracování surové ropy. Hodnota celého projektu činí cca 500 EUR.
Společné prohlášení, prezidentů obou zemí Borise Tadiće a Dmitrija Medvedeva předpokládá, že plynovod
„South Stream" bude procházet Srbskem a že bude dokončen podzemní zásobník plynu Banatski Dvor.
Probíhají další jednání o ruském úvěru pro infrastrukturu ve výší 800 milionu dolarů pro srbské železnice.
Infrastrukturní projekty, které mohou být financovány z tohoto úvěru mimo jiné zahrnují: bělehradský
železniční uzel, tratě Valjevo- Loznica a rekonstrukci tratě Bělehrad-Bor.
Zesilují také investiční záměry čínských firem. O rozšíření svých aktivit v Srbsku projevila zájem
společnost Huawei, přední světový výrobce telekomunikačních zařízení. Tato firma v Srbsku již má 60
zaměstnanců a spolupracuje se srbskou státní společností Telekom a místní dceřinou společností norského
Telenoru. V oblasti telekomunikací úspěšně působí na srbském trhu též čínská společnost ZTE. Čínský
výrobce traktorů YTO spolu se srbským partnerem firmou Agrovojvodina - Mehanizacija předpokládá v
nejbližších měsících zahájení sériové výroby traktorů s motorem o výkonu 45 HP, které by v příštím roce
s nasazeným motorem „euro 3" exportoval na trh EU. Výrobce nákladních automobilů Dongfeng uzavřel
koncem r. 2009 memorandum o spolupráci se závodem FAP Priboj. Memorandum předpokládá montáž
čtyř modelů vozidel a jejich následný prodej na srbském a jiných trzích. Obě strany pokračují v jednáních
o konkrétních podmínkách spolupráce.
Připravuje se také řada infrastrukturních projektů financovaných a ve značné části realizovaných čínskými
subjekty. Lze zmínit předběžnou dohodu srbské státní energetické společnosti EPS s Čínskou národní
společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení na realizaci projektů v tepelně elektrárně „Kostolac B"
v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR. Zástupci čínské energetické společnosti China Guodian Corporation,
projevili zájem zejména na možném projektu přečerpávací vodní elektrárny Bistrica (4 x 170MW),
výstavbě větrných parků a potenciální účasti v tendru na výstavbu tepelné elektrárny nedaleko dolu
Štavalj. Předním projektem v oblasti dopravní infrastruktury je výstavba „Mostu přátelství mezi Čínou a
Srbskem", který přes Dunaj spojí bělehradské čtvrtě Zemun a Borču. Hodnota projektu je 170 milionů
EUR.
Již minulosti došlo k řadě investic do bankovnictví (zvláště aktivní německé a řecké banky), do sítě
čerpacích stanic (rakouská OMV, řecká EKO), postupně se začíná objevovat přítomnost nadnárodních
obchodních řetězců (např. METRO, KIKA a slovinský MERCATOR).
9.3. České investice v teritoriu
Obecně zůstávají přímé zahraniční investice (nejen české) v Srbsku doposud nadále na úrovni, která
nedopovídá možnostem. Podle ČNB činila celková výše českých přímých zahraničních investic do Srbska
k 31.12.2010 337 mil Kč. Podle údajů Národní banky Srbska činili příliv zahraničních investic z ČR do
Srbska v roce 2011 cca.3 mil. € Investice opačným směrem nejsou evidovány.
České investice v Srbsku jsou dosud realizované především na úrovni malých a středních
podniků a nedosahují významné úrovně. Jedinou větší investicí je nákup závodu na výrobu pneumatik pro
zemědělské a stavební stroje Guma ve městě Ruma, kterou realizovala v září 2008 česká skupina ČGS –
Česká gumárenská společnost. ČGS koupila závod od americké společnosti GTX (Galaxy). Obrat závodu
52/55
Srbsko
Mitas Srbija (přejmenováno v roce 2012) je asi 1 mld. Kč (cca 40 milEUR) a závod zaměstnává asi 500
pracovníků.
Dále existuje zájem na výstavbě a provozování malých vodních elektráren, menší investice do výroby
zařízení pro nakládání s odpady a do souvisejících služeb (recyklace).
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a
rozvojové projekty
Jednou z nejzajímavějších oblastí pro české firmy v Srbsku zůstává energetika. V sektoru plynárenství a
zpracování ropy jsou karty již v podstatě rozdány a to při dominanci ruského kapitálu. To otevírá prostor
pro modernizace tohoto sektoru, zejména získáním tolik potřených financí na modernizaci a výstavbu. Jak
ukazuje příklad modernizace rafinérie v Pančavu, prostor pro české firmy pro účast na projektech jako
dodavatelů a subdodavatelů je značný.
V oblasti elekroenergetiky a hornictví je možno, mimo jiné, navázat na zahraniční rozvojovou pomoc v
minulých letech masivně poskytovanou ze strany ČR. Významný prostor se otevírá v oblasti obnovitelných
zdrojů energie, a to využívání biomasy, malých vodních elektráren a v menším rozsahu ve fotovoltaice.
Srbský potenciál v zemědělství je značný. Vzhledem k nutnosti zvyšovat konkurenceschopnost
potravinářského komplexu je Srbsko nuceno investovat do navazujících zpracovatelských kapacit (šance
pro dodavatele výrobních a plnících linek, chladící zařízení, třídiček apod.).
Investice do výstavby nových ubytovacích kapacit se jeví jako velice perspektivní. Problémy však mohou
nastat s často nevyjasněnými majetkovými poměry k půdě či stávajícím objektům.
Srbsko bude nuceno investovat značné prostředky do oblasti ochrany životního prostředí. Pro české
výrobce je zde prostor především v oblasti zakládání skládek komunálního odpadu, čističek odpadních
vod a nakládání s pevnými odpady. Jako vhodné strategické rozhodnutí se proto může jevit navazování
kooperačních vztahů s možnými místními dodavateli částí těchto celků, se kterými by naše firmy poté
vystupovaly společně. Důležitá možnost spolupráce je také v oblasti odsiřování elektráren a využívání
elektrárenského popílku pro výstavbu silničních komunikací.
V Srbsku již byly zahájeny masivní investice do silniční infrastruktury, v současné době do dálnic.
Jelikož tyto projekty jsou většinou financovány ze zahraničních zdrojů, je otázkou zda bude mít Srbsko
dost svých financí také na potřebnou opravu silnic II. a III. třídy. Před zahájením je také modernizace
nejvýznamnějších železničních koridorů. Výraznější posun zdržuje neexistující nebo zastaralá projektová
dokumentace (z 80. let), která pochopitelně již neodpovídá požadavkům na panevropské tratě 21. století.
Dále se očekávají opravy lokomotiv a tramvají i opravy železničních svršků a přejezdů. Zde je pro české
investory výrazná možnost uplatnění. Klasická je také příležitost pro české výrobce v oblasti strojírenství
při rekonstrukci a náhradě strojů dodávaných do Jugoslávie v dřívějších dobách.
Potenciál je také v rozvoji služeb ve všech jejich formách, včetně očekávaného prudkého rozvoje v oblasti
peněžních a pojišťovacích služeb, rozvoji prodejní sítě a dalších služeb.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Při zvažování investic do nových kapacit je v některých případech poměrně složité získat přesný obraz
o situaci ohledně pozemků. V pozemkových knihách a katastru nemovitostí je obtížné získat adekvátní
informace o pozemku i vlastníkovi.
Určité riziko spočívá též ve vztazích a vazbách místních politických elit a podnikatelského sektoru.
Především politici na úrovni krajů a měst často vidí v zahraničních investorech dodavatele financí pro
jejich stranické či soukromé zájmy. V případě, že zahraniční firma dá najevo, že tyto praktiky akceptovat
nehodlá, snaží se mnohdy místní samospráva různými kroky znepříjemnit investorovi život: časté
(většinou bezdůvodné) a opakované kontroly ze strany místních kontrolních orgánů (hygiena, bezpečnost
práce aj.), nařčení firmy z nekalých praktik prostřednictvím médií, přemlouvání odborů k protestním
akcím apod. V zájmu objektivity je třeba říct, že to nelze nazvat zcela běžnou praxí, přesto se tyto
případy občas vyskytují. Je tedy vhodné, aby zahraniční investoři navázali vazby na místní politické
53/55
Srbsko
vedení ovšem při vědomí toho, že v případě personálních změn padají zatím nerealizované projekty „pod
stůl".
54/55
Srbsko
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na
ekonomickou sféru země
Klíčovou událostí v roce 2012 byly všeobecné a místní volby (květen), stejně jako přímá volba
prezidenta. Tyto změny přinesly výraznou změnu vládní garnitury i nového prezidenta. Nová vláda ihned
konfrontována se zhoršenou ekonomickou situací a zejména s dopady na státní rozpočet. Přijatá revize
státního rozpočtu je analytiky hodnocena jako příliš mírná a opatření na příjmové straně jsou do značné
míry negována kroky sociálního charakteru (13 důchody). Lze tedy očekávat nová opatření, která budou
zaměřena na snížení schodku státního rozpočtu příští rok, jelikož současný schodek ve výši 6-7% HDP
není udržitelný.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí
nových zákonů, daní apod.
Trendem v Srbsku je zesilující potřeba fiskální restrikce. Spočívá mj. ve výrazném omezení mezd
ve státním sektoru, případně propouštění. Země bude pokračovat ve vyjednávání o vstupu do WTO.
Otázkou však je, kdy k němu dojde. Z hlediska existujících preferenčních obchodních dohod bude nutné
dořešit vztah s Kazachstánem (celní unie RF, Běloruska a Kazachstánu). Z hlediska srbského vývozu
bude klíčové udržení hladkého fungování CEFTA, kde v poslední době někteří sousedé Srbska projevovali
sklony k protekcionismu. Spíše z politického hlediska bude důležité nalezení trvalého režimu pro obchod
s Kosovem.
Pro obchod zbožím s EU bude dále vytvářena oblast volného obchodu - v souladu s harmonogramem
Prozatímní dohody bude pokračovat postupné snižování celních sazeb na průmyslové výrobky. Lze věřit,
že v brzké době vstoupí v platnost Stabilizační a Asociační dohoda s EU.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou
spolupráci s ČR
Srbská ekonomika prochází nadále restrukturalizací, nové firmy však jen ztěžka vytlačují nekvalitní
podniky z trhu. Pomalost, s jakou bankrotující podniky opouštějí trh, znemožňuje novým podnikům
rychlejší růst a jejich investiční aktivita je tak často zbytečně brzděna. Možnosti dodávek těmto podnikům
proto nedosahují svého potenciálu.
Pokračují investice do obnovy energetického sektoru. Ten je dnes převážně funkční a vytváří se tak
prostor i pro menší investice, které působí jako podpůrné pro hlavní činnost. Brzdou je akceptování
sociálních aspektů ceny elektřiny (ty zůstávají i přes postupné zvyšování mimořádně nízké). Šance jsou
nadále hlavně na modernizaci rafinerií, tepelných elektráren a dolů. Roste zájem o výstavbu malých
vodních elektráren (jih Srbska), v Srbsku je údajně více jak 800 míst vhodných k těmto stavbám (reálně
max 50).
Byla zahájena obnova dálniční sítě a je připravována modernizace železnic. Tyto infrastrukturní projekty
jsou financovány převážně ze zahraničních zdrojů, hrozí tedy riziko naražení na strop z hlediska půjček a
garancí (dohled MMF).
Rostoucí povědomí o ochraně životního prostředí zvyšuje poptávku po ekologických službách
a technologiích, málokdy se však jedná o poptávku koupěschopnou. Předpolí v tomto oboru by si mohly
vytvářet ty firmy, které se svými místními partnery budou hledat prostor pro společnou výrobu. Možnost
využívat leasing umožnila alespoň části zemědělců obnovit své stroje a zařízení. Zejména ve Vojvodině se
zemědělství začíná slibně rozvíjet, včetně zvyšování vývozu.
55/55

Souhrnná teritoriální informace Srbsko

Transkript

Podobné dokumenty

Prezentace CzechTrade

text ke stažení zde - Rada pro mezinárodní vztahy

Vwendor list (cz)

Dokument najdete ZDE - Česko-turecká smíšená obchodní komora

RL3_16(1) Copy

1/2013 - Ředitelství vodních cest ČR

NÁRODNÍ ZPRÁVY

odkaz

Souhrnná teritoriální informace Turecko

„Doplňkové pokyny k MobiloVan“ - Mercedes-Benz

publikace ke stažení zde - Rada pro mezinárodní vztahy

Pavel Svoboda

zpravodaj 7 7 / 2 0 1 1

Katalog referencí

Všeobecná část - ISOPLUS