Stáhnout

MAGAZÍN ASEKOL
Historie sběrných nádob
Jaká byla cesta k jejich dnešní podobě
Mobily létaly vzduchem
Celoroční turné Zahoď mobil slavilo úspěchy
Odpad je potřeba bránit
S Knutem Sanderem o nelegálním vývozu elektroodpadu
příloha Smočr
2/2011
Fe
Železo (latinsky Ferrum) je lesklý šedobílý středně tvrdý kov. V zemské kůře činí průměrný obsah železa až 6 %,
čímž se řadí na čtvrté místo podle výskytu prvků (před ním je pouze kyslík, křemík a hliník). V přírodě se vyskytuje
pouze ve formě sloučenin, z nich nejrozšířenější je magnetit a hematit. Současné světové zásoby železné rudy se
odhadují asi na 77 mld. tun čistého kovu. Výroba surového železa se provádí ve vysoké peci redukcí železných rud
uhlíkem. Surové železo (litina) je poměrně pevné a tvrdé, ale velmi křehké, takže se příliš nehodí k dalšímu mechanickému zpracování. Z litiny se vyrábějí např. pláty kamen, radiátory ústředního topení či kanálové poklopy.
Proto se železo dále zpracovává, nejčastěji jako ocel. Existuje asi 2500 druhů ocelí, jen v roce 2010 jí bylo na světě
vyrobeno 1414 mil. tun, z toho téměř 45 % v Číně. Železné kovy, které jsou v elektrozařízeních hojně zastoupeny,
jsou pro recyklaci ideální, neboť během procesu neztrácejí žádné ze svých vlastností. Recyklace železa přináší 74%
úsporu energie, 90% úsporu primární suroviny, 86% redukci znečištění ovzduší, 40% úsporu vody, 76% redukci
znečištění vod a 97% redukci odpadu z těžby.
EDITORIAL
OBSAH
Milí čtenáři, opět je tu konec roku. Vhodný čas
pro to, zastavit se a bilancovat.
Co přinesl rok 2011 ASEKOLu? Přelomovým krokem bylo
rozšíření aktivit společnosti na Slovensko. Rozhodli jsme
se pro ně v reakci na požadavky výrobců, kteří měli
zájem o řešení problematiky elektroodpadu v České
a Slovenské republice takříkajíc pod jednou střechou.
Commodore,
7
legenda mezi počítači
Vlastnit v 80. letech osobní počítač značky
Commodore byla prestižní záležitost. Jaká byla
cesta průkopníka výpočetní techniky ke slávě?
Byla to výzva, ale zároveň krok do neznáma, který přinesl
mnoho nečekaných problémů. Přesto jsme trnitou cestu
prošlapali a splnili za naše klienty veškeré zákonné
povinnosti.
V České republice jsme ukončili velký projekt intenzifikace
sběrné sítě. Do ulic měst a obcí bylo rozmístěno téměř
1500 stacionárních kontejnerů a 600 sběrných dvorů
bylo vybaveno uzamykatelnými přístřešky a klecovými
Téma: Sběrné nádoby
8
na sto způsobů
Snažíme se být spotřebitelům co nejblíže, aby pro
ně odevzdávání vysloužilé elektroniky tím správným
způsobem byla doslova hračka.
kontejnery určenými ke sběru elektrozařízení.
V Praze jsme uspořádali 3. ročník mezinárodní konference
Zpětný odběr, v krajských městech soutěžili občané
v hodu mobilem, nejlépe třídící města a obce byly za své
obdivuhodné výsledky v jednotlivých krajích oceněny
keramickými popelnicemi či sluchátky. Firmy pomáhaly
dětem prostřednictvím nového projektu Věnuj počítač.
Plzni se házelo
16Vmobilem
Někdo by si mohl myslet, že mobilem hází jen
vzteklouni. Omyl! Hod mobilem je jednou z hlavních
disciplín osvětové kampaně Zahoď mobil.
Žáci ve školách zapojených do projektu Recyklohraní
vysbírali rekordní množství mobilních telefonů, které
nyní dále slouží dětem v dětských domovech. ASEKOL
byl aktivní i na mezinárodní úrovni – kromě setkání
pracovních skupin WEEE Fora jsme se zapojili do několika
zahraničních projektů. A událo se pochopitelně mnoho
dalšího. O některých projektech si můžete přečíst právě
nyní v novém čísle Zpětného odběru.
nut Sander bojuje
20Kproti
zlodějům odpadu
V rozhovoru si povídáme s předním německým
expertem na problematiku nelegálního vývozu
elektrického a elektronického odpadu.
Přeji vám krásné Vánoce a úspěšný rok 2012.
Eva Zvěřinová
Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 2/11 vyšlo 23. 12. 2011 v Praze, vychází 2× ročně,
evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČO: 27373231, Československého exilu 2062/8,
143 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová,
Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba:
Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné
ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.
ZPRÁVY / NOVINKY / Petr Holeček
Máme 93 % spokojených čtenářů
Jak si mezi čtenáři stojí magazín Zpětný odběr? Společnost Markent na základě telefonického průzkumu z léta přinesla nová čísla, grafy a srovnání. Obecně průzkum prokázal, že čtenáři jsou oproti roku
2008 náročnější a přísnější, ale časopis Zpětný odběr jim otevírá obzory, hodně jej používají pro práci
a někteří jej čtou od začátku až do konce. Celkově je
s časopisem spokojena naprostá většina z nich.
Průzkumu se účastnili jak lidé z managementu
převážně českých firem, tak i ekologové a odpadoví hospodáři. Mezi respondenty byli i pracovníci
administrativy, přičemž nejvíce byly zastoupeny
firmy s více než padesáti zaměstnanci. Hlavně ty
soukromé.
Skoro polovina dotazovaných čte časopis na vícero
„sezení“, osm procent přečte Zpětný odběr na jeden zátah. Drtivá většina lidí si vybírá jen články,
které je zajímají. Ovšem například ekologové a lidé z oboru se snaží přečíst co nejvíc. Téměř polovina lidí také prolistuje všechny stránky. Zvláště
respondenti na vedoucích pozicích se snaží zachytit maximum. Ti jsou ale zároveň i hodně kritičtí.
Ovšem i tak jeden výtisk přečte 2,8 čtenáře a polovina si jej schová. Pokud jde o grafickou podobu časopisu, velmi či spíše spokojeno je s ní 97 %
respondentů. Obecně by čtenáři ocenili, kdyby se
časopis více věnoval praktickým návodům (83 %)
a aktuální legislativě (81 %).
Užitečnost informací z magazínu
při práci podle funkce respondenta
6%
33 %
67 %
52 %
14 %
management
33 %
31 %
odpadoví
hospodáři,
ekologové
administrativní
pracovníci
12
pf 20
AŤ SE VÁM NOVÝ ROK PĚKNĚ VYBARVÍ
www.asekol.cz
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
63 %
Mgr. Jan Vrba
jednatel společnosti
Využili jste informace z časopisu
Zpětný oběr ve
svém zaměstnání?
ne, nikdy
ano, jednou
ano, vícekrát
zprávy / novinky
Konference Zpětný odběr 2011
přinesla zajímavé závěry
Dne 3. května 2011 proběhl v pražském hotelu Corinthia Towers již třetí
ročník mezinárodní konference Zpětný odběr, která je událostí roku v oblasti
odpadového hospodářství. Setkání bylo pořadateli i účastníky hodnoceno
jako velmi přínosné. Účastnilo se jej téměř 500 návštěvníků z několika zemí.
Co všechno bohatý program konference účastníkům nabídl?
Konference Zpětný odběr 2011 byla jedinečnou
příležitostí komplexně se seznámit s aktuálním
děním v oblasti zpětného odběru v České republice a Evropské unii. Byla určena zástupcům měst,
obcí a krajů, úředníkům státní správy a kontrolních orgánů. Dále pak výrobcům a prodejcům
elektroniky, baterií a akumulátorů, auto-moto,
olejů a pneumatik, ale také reprezentantům firem
z odpadového odvětví, delegátům profesních organizací a sdružení, zástupcům výzkumných ústavů, poradenských firem a škol.
Stěžejními tématy dopoledního plenárního programu bylo zhodnocení výsledků systému zpětného odběru výrobků v ČR za posledních pět
let, aktuální stav návrhu směrnice EU o odpadních elektrozařízeních, návrh zákona o výrobcích
s ukončenou životností, současnost a budoucnost
zpracování elektroodpadu v Evropě a nelegální
vývoz odpadu z přístavu v Hamburku.
Odpoledne se účastníci v rámci tří workshopů
věnovali tématům environmentálního vyučování
a osvěty ve školách, recyklace CRT a LCD obrazovek a systému recyklace fotovoltaických panelů
a jeho financování. Závěrečná panelová diskuse
moderovaná Barborou Tachecí rekapitulovala celý konferenční den.
V rámci letošního ročníku se představila řada
významných účastníků. Byl to například Pascal
Leroy, generální sekretář asociace WEEE Forum
a manažer projektu WEEELABEX, Thorsten Brunzema z Evropské komise, Norbert Zonneveld
z organizace EERA nebo Knut Sander z institutu Ökopol. Dále se účastnili zástupci ministerstva
životního prostředí, Svazu měst a obcí, českých
i zahraničních kolektivních systémů, evropských
asociací, evropských a českých výrobců a prodejců, zástupci ministerstva školství, zástupci škol,
ale i takových společností, jako je ČEZ.
Konferenci pořádal kolektivní systém ASEKOL
ve spolupráci se společnostmi EKO-KOM,
ECOBAT, EKOLAMP a projektem Recyklohraní,
záštitu převzalo ministerstvo životního prostředí, dále Svaz měst a obcí, WEEE Forum, EERA
a Asociace spotřební elektroniky.
Návštěvníci konference ocenili zejména kvalitní program, zajímavé přednášky a prezentace
a v neposlední řadě také dobré organizační zabezpečení akce. Další konference se bude konat
v roce 2013.
krátce
Máme na kontě další Zlatý středník
Naše výroční zpráva z roku 2009
získala ocenění za nejlepší výroční zprávu Zlatý středník 2010. Zaujala netradičním grafickým ztvárněním v retro stylu,
který vychází z putovní výstavy Muzeum
spotřebičů, se kterou už druhým rokem
objíždíme celou republiku. Pro ASEKOL
se jedná už o čtvrtou cenu v této soutěži. Dosavadní ocenění sklízel časopis Zpětný odběr, který
letos obdržel speciální ocenění odborné poroty
za vyváženost obsahu a formy a certifikát vysoké
profesionální úrovně Top Rated. Cenu Zlatý středník
již devět let uděluje PR klub za podpory Asociace
Public Relations agentur. Jedná se o prestižní soutěž,
která oceňuje nejlepší firemní média v Česku určená
zákazníkům, obchodním partnerům nebo zaměstnancům. Výroční zprávu si můžete přečíst na našich
stránkách www.asekol.cz.
Telefony z projektu Věnuj mobil hrají divadlo
Náš projekt Věnuj mobil dodal mobilní telefony
pro divadelní představení Oblíbenci, které mělo premiéru 12. září v Paláci Akropolis. Šest mladých lidí
se mezi studijními povinnostmi, večírky a akcičkami
stále víc zaplétá do svých vzájemných milostných
léček. Hra o citovém chaosu mladé generace je sondou do života vysokoškolských studentů, do jejichž
touhy po zábavě již zasahuje tvrdá realita. Debut mladé švýcarské dramatičky Laury de Weck
(* 1981), absolventky herectví na vysoké divadelní
škole v Curychu (Zürcher Theaterhochschule), se
poprvé představil na podzim 2005 na frankfurtském
knižním festivalu. Po premiéře v basilejském divadle
v roce 2007 se stal doslova hitem. Inscenace z roku
2008 v kolínském Theater am Sachsenring získala
nominaci na prestižní cenu Müllheimer Dramati­­‑
k­erpreis 2008. Režie české inscenace se ujala Lucie
Málková.
Vysloužilé tonery znovu pomáhají
Skončil třetí ročník ekologicko‑charitativního
projektu Sbírej toner, jehož partnerem je ASEKOL
a který organizuje společnost OTTO Office CZ. Sbíráním prázdných tiskových kazet určených k renovaci
zajišťuje peníze pro ústavy mentálně postižených.
Ve třetím ročníku se vybralo 35 476 prázdných
tiskových kazet a nashromáždilo 363 521 Kč, které
nyní poputují na pomoc mentálně postiženým. Nově
projekt vstoupil i na Slovensko, kde se podařilo
vybrat 1490 eur.
5
zprávy / novinky
ASEKOL je i na Slovensku!
V tažení za ekologické zpracování použitého elektroodpadu
krátce
pokračujeme i za hranicemi České republiky. Od ledna 2011 funguje
u našich východních sousedů organizace ASEKOL SK.
„Založením kolektivní organizace ASEKOL SK jsme
reagovali na požadavky našich klientů v Česku,
abychom jim poskytli stejné služby i na Slovensku. Investujeme do sběrných nádob a do vybavení sběrných dvorů a finančně kompenzujeme
náklady měst a obcí na sběr elektroodpadu,“ říká
jednatel společnosti Jan Vrba. Nová společnost
má z mnoha důvodů šanci na úspěch, který se
po ročním působení již začíná dostavovat.
Dobrý start podnikání na Slovensku nám zajišťuje
v první řadě zázemí, které máme v České republice. Osvědčený způsob organizace sběru odpadu
a inspirace pro celou řadu úspěšných osvětových
akcí pro školy i širokou veřejnost se předávají dál.
Najdou se ale i čistě materiální výhody. ASEKOL
SK nabízí výrobcům elektrozařízení nižší recyklační příspěvky. Stlačit cenu na minimální úroveň mu
umožňuje především stabilní zázemí klientů z řad
velkých nadnárodních firem, jako je Samsung,
6
ZPĚTNÝ ODBĚR
LG, Panasonic, Mascom, Canon, Microsoft nebo
Electro World.
Neziskové služby s logem ASEKOL SK v podobě
zpětného odběru elektroodpadu může ve Slovenské republice využít jakýkoli výrobce nebo dovozce, kterému zákon stanovuje zabezpečit oddělený sběr a zpětný odběr elektroodpadu. Sběrné
nádoby na elektroodpad jsou přitom umístěny
i ve školách, které se zapojily do projektu Recyk­
lohry. Tady však prioritně nejde o kvantitativní
sběr, spíše o výchovnou funkci. Žáci a studenti se
díky Recyklohrám, které zahrnují i různé soutěže
a jiné aktivity, učí, jak se správně zbavit například
staré elektronické hračky nebo mp3 přehrávače.
ASEKOL SK tak pokračuje v ekologicko-výchovné
činnosti, které se už téměř deset let věnujeme
v České republice. O provoz a rozvoj společnosti
sídlící v Bratislavě se stará 6 zaměstnanců, ředitelem je Mgr. Ronald Blaho.
2/2011
Odstartoval 2. ročník úspěšné soutěže
Osvětová školní soutěž Věnuj mobil a vyhraj
výlet pro svou třídu zaznamenala v minulém školním
roce velký ohlas. Celkem 451 škol odevzdalo téměř
42 000 vysloužilých mobilních přístrojů. Na úspěch
prvního ročníku teď navazuje druhý, který potrvá
do 31. ledna 2012. Soutěž pořádá projekt Recyklohraní pod patronací ASEKOLu a partnera letošního
ročníku společnosti T‑Mobile Czech Republic, která
poskytla ceny pro výherce. Cílem projektu je naučit
děti ekologické zodpovědnosti a zvýšit počet telefonů, které jsou odevzdávány k odborné recyklaci.
Hlavním kritériem soutěže je počet sebraných
telefonů na jednoho žáka dané školy. Nefunkční přístroje budou zrecyklovány a funkční budou po repasování předány dětem z dětských domovů. Výsledky
budou vyhlášeny v dubnu 2012. Více podrobných
informací o soutěži najdete na webové stránce
www.recyklohrani.cz.
Soutěž skončila, čekáme na vítěze
Středa 30. listopadu byla posledním dnem, kdy
mohly školy po celé České republice získávat body
do Velké podzimní soutěže ve sběru elektrozařízení.
Soutěž vypsal Asekol v rámci projektu Recyklohraní, hodnotilo se, kolik kilogramů odevzdaných
elektrozařížení připadá na jednoho žáka, přičemž
tentokrát mohly školy získat dvojnásobek bodů
oproti klasickému Recyklohraní. Za kilo veškerých
drobných a volně ložených elektrozařízení bylo 6 bodů, za stejné množství velkého elektra pak 2 body
(do velkého elektra se tentokrát započítávala i chlazení). Nejlepší škola získá od Asekolu 100 000 Kč
na nákup učebnic, školních pomůcek a počítačového vybavení, dalších deset vylosovaných ze všech
účastníků soutěže získá na totéž deset tisíc. Výsledky
budou známy v polovině ledna 2012.
Známe nové mistry v třídění elektra
V krajích se letos zase třídilo o sto šest. Vítězství ve třetím ročníku soutěže O keramické sluchátko mohou slavit v Olomouckém kraji v Uničově,
Tovačově a Polkovicích a v Moravskoslezském kraji
v Úvalně, Petřvaldě a Novém Jičíně. Populární klání
pro města a obce je součástí dlouhodobé kampaně
na podporu třídění elektrozařízení, kterou realizuje
hejtmanství ve spolupráci s kolektivním systémem
ASEKOL. Vítězné obce (v každém kraji tři v kategoriích podle velikosti) si odnesly stylové ceny v podobě
keramických sluchátek a rovněž věcné a finanční
prémie.
legendA / text: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol
Commodore se dostal
i do Guinnessovy knihy rekordů
Vlastnit osobní počítač Commodore znamenalo hřát se na výsluní
zájmu celého okolí. Zatímco v televizi bylo možné sledovat maximálně
výchovné pořady o životě socialistické mládeže, na počítači se daly hrát
obdobné strategické nebo bojové hry jako na Západě.
Dějiny počítačů byly po dlouhou dobu jen dějinami
počítacích nástrojů. Lidé si odpradávna potřebovali
spočítat, kolik mají zaplatit a kolik při obchodu vydělají. Změnu přinesla až průmyslová revoluce. V roce
1725 poprvé použil Basile Bouchon děrovaný papír
pro řízení tkalcovského stavu. S nápadem využít
děrné štítky k programování mechanického kalkulátoru přišel v roce 1835 Charles Babbage, který bývá
považován za otce dnešních počítačů. Zajímavostí
je, že Babbage měl už i svého programátora, vlastně
programátorku. Pro spolupráci oslovil mladou
talentovanou matematičku Adu Lovelace, která
byla dcerou básníka lorda Byrona a na jejíž počest
byl v roce 1979 dokonce pojmenován programovací
jazyk Ada.
Úspěšný začátek, smutný konec
Firma Commodore se do historie výpočetní techniky
zapsala nesmazatelným písmem. Založil ji voják
Jack Tramiel, který se nejdříve rozhodl, že se bude
Dědeček průkopník
Počítač Commodore 64, který byl odevzdán
ve sběrném dvoře Veselí nad Moravou, se vyráběl nepřetržitě od roku 1982 do roku 1993
a prodalo se ho prý až 30 milionů kusů, čímž
se stal nejprodávanějším počítačovým modelem všech dob.
Osmibitový osobní mikropočítač měl na svou
dobu neuvěřitelných 64 kB RAM, propracovaný grafický systém i zvukový čip. Programy se nahrávaly z běžné magnetofonové
kazety. K počítači bylo rozsáhlé příslušenství
(tiskárna, monitor, FD mechanika či joystick)
a množství softwarového vybavení, jako jsou
komerční hry, programy a utility pro zpracování grafiky a hudby, textové procesory nebo
databáze. K zobrazení grafiky sloužil běžný
televizní přijímač.
věnovat psacím strojům. V roce 1955
zakládá Commodore Interna­t­ional Limited, aby mohl splnit
podmínky kontraktu uzavřeného s jednou československou
firmou, pro kterou psací stroje
v Torontu kompletoval. Roku 1962
se Tramiel spojil s finančníkem C. Powellem
Morganem a nová
společnost zaměřená
na mechanické počítačky dostala název Commodore Business Machines, Canada. A proč
zrovna Commodore?
Protože Tramiel chtěl
svou firmu pojmenovat
podle některé z vojenských hodností a generál či
admirál již byli obsazeni. (Komodor
je vysoká důstojnická hodnost mezi
kapitánem a kontraadmirálem.)
V roce 1977 firma světu představila
8bitový počítač PET (Personal Electronic Transactor), který měl v jedné
skříni počítač, monitor, klávesnici
i datarekordér. O čtyři roky později
na trh uvedla osobní počítač VIC-20,
který byl díky ceně cca 300 dolarů
dostupný opravdu pro každého.
Zatímco 80. léta byla pro Commodore veleúspěšná, v 90. letech už firma
nedokázala držet krok s prudkým
vývojem technologií, ceny jejích akcií
klesly na několik centů a postupně
byly staženy z burzy. Hlavní továrna
na Filipínách, kde se vyráběly důležité
součástky, byla uzavřena. Commodore
v USA definitivně padl.
7
Co o nás vypovídá odpad
Odpadní jámy byly vždy neocenitelným zdrojem informací pro historiky i další
badatele. Díky nim dokážeme zjistit, jak žili naši prapředci. Co by vědci zjistili
za několik století o nás?
TÉMA ČÍSLA / sběrné nádoby
Sběrné nádoby
na sto způsobů
Dokážeme se vypořádat s odpady, které ve stále větší
míře produkujeme? Jen v zemích Evropské unie
se v domácnostech ročně vytvoří asi 8 milionů tun
elektroodpadu.
ASEKOL se dlouhodobě snaží lidi motivovat, aby své vysloužilé
elektrospotřebiče vraceli k recyklaci. Důležitým faktorem, který
ovlivňuje ochotu občanů odnést nepotřebný spotřebič na správné
místo, je vzdálenost ke sběrné nádobě. Proto průběžně vyvíjí
a distribuuje široké portfolio nádob, do nichž je možné odkládat
vše od baterií přes mobilní telefony a hračky až třeba po počítače.
V současnosti má na území České republiky rozmístěno na 7000
nádob určených pro sběr elektroodpadu.
9
TÉMA ČÍSLA / sběrné nádoby / text: lucie kettnerová / FOTO: Michael Kratochvíl, profimedia, archiv asekol
Naše sběrné nádoby nevypadaly vždy tak, jak je známe dnes.
Stacionární kontejner byl původně zelený a plastový, a když
se přebarvil na červeno, prošel
nejdříve plechovou a pak sklolaminátovou variantou. Nakonec se natrvalo vrátil k plechu
a přibyl mu otočný buben
Zdálo by se, že problém odpadu řešilo lidstvo odpradávna. Není to ale
tak úplně pravda. Pravěcí lidé totiž
téměř žádné odpadky neprodukovali. Vše, co ulovili nebo našli, prostě
zpracovali. Dokud žili kočovným životem, nemuseli se příliš starat o to,
co po nich zbude. Prostě se jednoho
dne sebrali a přemístili o kus dál. Co
nepotřebovali, nechali na místě.
Problém s odpady nastal až ve chvíli, kdy se lidé usadili, začali chovat
hospodářská zvířata a zřizovat řemeslnické dílny. Zbytky se často vyhazovaly či vylévaly tam, kde to bylo
nejblíže, tedy na ulici nebo do řeky.
Ovšem abychom všem dávným kulturám nekřivdili, tak třeba už před
sedmi tisíci lety měli obyvatelé
na Blízkém východě odpadní kanalizaci z domů, jinde vznikaly komposty,
které následně sloužily pro zemědělské účely, další odpady se likvidovaly
v nepřetržitě hořících ohních.
Třídění si vyžádala péče o zdraví
Na hygienu dbali zejména staří Řekové a Římané. Měli vodovody a veřejnou kanalizaci, o pořádek na ulicích
se jim starali otroci a váleční zajatci.
Odpady se odvážely za město a ukládaly do odpadních jam. Velký úpadek
v oblasti čistoty však přinesl středověk, a tak není divu, že mor nebo cholera měly skvělou živnou půdu pro své
rozšíření. Když v polovině 19. století
opět vypukla jedna z velkých epidemií
cholery, snažili se vědci najít její příčinu a konečně upozornili na souvislost
10
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2011
mezi hygienou a úmrtností. V té době
se začala psát historie cíleného prvotního třídění odpadu. Pevné odpadky
se odvážely na skládky a pro splašky
se začaly budovat centrální kanalizace. V 70. letech 19. století ale začal
být ve velkých evropských městech
problém s kapacitou skládek, a tak se
začaly stavět spalovny. V Čechách byla první spalovna zprovozněna v roce
1905 v Brně, Praha se dočkala ve třicátých letech minulého století. Spalovna tu byla ve Vysočanech.
Elektrošrot roste nejrychleji
Dvacáté století přineslo nový problém
– prudký nárůst velmi specifického
a pro přírodu i lidské zdraví potenciálně nebezpečného elektroodpadu.
V současnosti je dokonce elektrošrot
nejrychleji rostoucím druhem odpadu, celosvětově tvoří až 5 % hmotnosti pevného domácího odpadu.
V zemích Evropské unie, kde se v domácnostech ročně vyprodukuje asi
8 milionů tun elektroodpadu, roste
jeho objem tempem 3 až 5 % ročně,
v rozvojových zemích stoupá jeho
produkce až trojnásobně. Experti odhadují, že v souladu s růstem prodeje
elektroniky se jen za rok 2020 bude
EU muset vyrovnat s téměř 11 miliony tun elektroodpadu, o deset let
později to bude dokonce 14 milionů
tun. K tomu je třeba přičíst ještě další
zhruba tři miliony tun elektroodpadu
pocházejícího od organizací a firem.
Sběrné nádoby míří za lidmi
Zatímco povědomí o nezbytnosti re-
cyklace se stále zvyšuje, ochota Čechů donést spotřebič do speciální
nádoby se snižuje. Respektive, snižuje se vzdálenost, kterou jsou ochotni
kvůli odevzdání zařízení překonat.
Ukázal to průzkum, který si nechaly
kolektivní systémy ASEKOL, Ekolamp
a Elektrowin udělat u agentury Markent, aby zjistily, jak ještě více motivovat Čechy k recyklaci. Až 81 % respondentů uvedlo, že sběrný dvůr je
pro ně moc daleko. A zatímco v roce
2008 byli lidé ochotni malá elektrozařízení odnést na sběrné místo vzdálené 1633 metrů, loni tento ukazatel
klesl na 1417 metrů. V případě velkých spotřebičů se vzdálenost snížila
z 2110 metrů v roce 2008 na loňských
1475 metrů. Proto se ASEKOL rozhodl
jít nejen cestou soustavného vzdělávání v oblasti recyklace, ale vyšel
občanům i reálně vstříc a soustředil
se na plošnou distribuci různých typů
sběrných nádob určených pro specifická sběrná místa.
Stacionární kontejner
Jako první byl veřejnosti představen
stacionární kontejner, pro nějž se
později ujalo označený „červený“.
V létě roku 2007 bylo zkušebně instalováno pět těchto nádob v malých
obcích ve Středočeském kraji, zanedlouho se s ním v praxi seznámili
i Kladeňané. Kontejner měl původně
zelenou barvu, byl z plastu a tvarem
připomínal zvon. „Tehdy pro nás bylo
velkou neznámou, jak lidé stacionární kontejnery na elektroodpad vlastně přijmou. Podobný systém sběru
totiž doposud nebyl nikde na světě testován, takže jsme se nemohli
opřít o žádné zkušenosti,“ popisuje
Helena Nehasilová, která pilotní projekt vedla.
Protože se osvědčil, rozhodl se ASEKOL
od poloviny roku 2008 vybavit těmito
kontejnery postupně i další města. Jako první krajské město získaly deset
sběrných nádob (které již měly červenou barvu a byly plechové) Karlovy
Vary. Následovala velká města jako Písek, Kralupy nad Vltavou nebo České
Budějovice. Další změnu zanamenala
sběrná nádoba před instalací v Olomouci a na Kladně, kde byly umístěny
kontejnry ze sklolaminátu. Tato verze
ale nebyla dost odolná, aby vydržela
nájezdy vandalů a zlodějů, a tak vznikla nová plechová varianta. Kontejnery
v podobě, v jaké je vídáme v ulicích
měst a obcí dnes, byly navrženy a zakoupeny díky přidělení finanční podpory z Operačního programu životní
prostředí. Do konce června roku 2011,
kdy byla fáze instalace kontejnerů
ukončena, se na území ČR objevilo
1366 červených kontejnerů. Jelikož se
dotace nevztahovala na hlavní město
Praha, rozhodl se ASEKOL nainstalo-
vat zde kontejnery na vlastní náklady.
„Prvních dvacet dva bylo umístěno
po dohodě s magistrátem před prázdninami v rámci pilotního projektu.
Jeho výsledky dopadly velmi dobře,
a tak jsme se s hlavním městem dohodli na instalaci dalšího sta nádob.
V té době se nám začala ozývat i další
města, která předtím s instalací váhala. I těm vyjdeme vstříc a kontejnery
do jejich ulic umístíme,“ podotýká Eva
Zvěřinová, která v ASEKOLu projekt
umísťování stacionárních kontejnerů
řídí.
Do stacionárních kontejnerů patří drobná elektrozařízení, jako jsou
např. kalkulačky, rádia, drobné počítačové vybavení, discmany, telefony,
elektronické hračky a podobně. Nepatří sem naopak televizory, počítačové
monitory, zářivky a úsporné žárovky
či chladničky, které je nutné dopravit
do sběrného dvora. Kontejnery jsou
vybavené samostatným vhozem pro
sběr baterií. „Přestože naše společnost sběr baterií přímo nezajišťuje,
rozhodli jsme se kontejnery využít
také k tomuto účelu. Lidé totiž příliš
neodlišují baterie od elektroodpadu
a házeli je i do našich sběrných nádob,
což nebylo optimální,“ vysvětluje Eva
Zvěřinová. Následnou ekologickou likvidaci sebraných baterií a akumulátorů zajišťuje společnost Ecobat.
Červené kontejnery se umísťují
do exteriéru, většinou na existující
separační stání pro tříděný odpad.
Nejnovější typ kontejneru (celkem
prošel už sedmi podobami) je vysoký
1780 mm, široký 1300 mm a hluboký
1200 mm a má objem 2150 litrů. Vhozový otvor o rozměrech 30×50 cm
obsahuje mechanickou zábranu proti
neoprávněnému vybírání elektroniky
z kontejneru. Z bezpečnostních důvodů byl opatřen varovnou samolepou
upozorňující na zákaz vnikání do nádoby.
E-box
E-box je určen výhradně do interiérů budov. Do nádoby o rozměrech
40×40×100 cm a objemu 80 litrů mohou lidé odložit drobná zařízení. Baterie a akumulátory se vkládají do boxu
umístěného nad vhozovým otvorem.
„Institucím také nabízíme současně
s E-boxem k využití zdarma různé
materiály v rámci informační podpory zpětného odběru. Získat od nás
mohou plakáty nebo připravené vzorové texty k otištění v místních médiích,“ říká Vojtěch Smoter z oddělení
sběrné sítě společnosti ASEKOL. Pro
úřady, firmy či poslední prodejce
neznamená umístění E-boxu žádnou
práci ani papírování navíc. Sběr nepodléhá režimu odpadů, a není tedy
nutné vést evidenci o odpadech.
E-boxy začal ASEKOL nabízet obcím a posledním prodejcům v březnu 2008. Za necelé 3 měsíce přišlo
1250 objednávek na tuto nádobu.
11
TÉMA ČÍSLA / sběrné nádoby
zde téměř 2500 klecových kontejnerů. Většina opět díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí,
ze kterého se pořízení nádob spolufinancovalo.
Plastové popelnice
Plastové popelnice o objemu 120 litrů dostaly ve spojení s ASEKOLem
zvláštní roli. Staly se symbolem projektů pro školy Hrátky s Asíkem a Batem a Recyklohraní, jejichž cílem je
Eko-centrum je nejnovějším typem sběrné
nádoby. Už podle počtu
vhozových otvorů jí
opravdu sluší označení
multifunkční
Doposud bylo v ČR umístěno přes
2200 nádob, které byly postupně
doplněny nádobou ke sběru baterií
a akumulátorů.
E-domek a klecový kontejner
Vznik myšlenky E-domku se datuje
k dubnu roku 2008. „V tu dobu probíhalo vyhodnocování žádostí v rámci
Fondu ASEKOL a téměř polovina z nich
se týkala požadavku na zastřešení
E-domek s klecovým
kontejnerem určený pro
sběrné dvory
12
místa pro ukládání elektroodpadu nebo instalace kontejneru ke stejnému
účelu. Provozovatelé sběrných dvo-
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2011
rů ovšem potřebovali nejen ochránit
zpětně odebrané elektrospotřebiče
před povětrnostními vlivy, ale také je
zabezpečit proti krádeži,“ vzpomíná
Hana Ansorgová, manažerka PR a komunikace, která měla Fond ASEKOL
na starosti.
E-domek je uzamykatelný ocelový přístřešek opatřený posuvnými
dvoudílnými vraty. Konstrukci tvoří
ocelový rám, plášť je z pozinkovaného profilovaného plechu. Domek je
nutno postavit na zpevněnou plochu
(beton, panely, živice), neboť nemá
vlastní podlahu. K dispozici je ve dvou
velikostech – menší je široký 4 metry
a pojme 26 m3 odpadu, větší má šířku
5 metrů a vejde se do něj 45 m3.
Sběrné dvory využívají E-domky a zároveň uzavíratelné klecové kontejnery o objemu 1,8 m3. Ty jsou určeny
pro skladování a přepravu drobných
elektrozařízení. K dispozici je mají
také dopravci, kteří v nich přemisťují
elektrozařízení mezi sběrnými dvory,
překladišti a finálními zpracovateli.
Odvoz obsahu probíhá výměnným
způsobem – za plný kontejner nechá
dopravce ve sběrném dvoře kontejner prázdný.
V současné době je na sběrných dvorech po celé České republice rozmístěno více než 600 E-domků a rotuje
prohloubit znalosti a zkušenosti žáků
a studentů v oblasti třídění a recyklace odpadů. Nádoba (nejprve to byla
zelená popelnice s oranžovým víkem,
pro Recyklohraní pak červená) zřetelně označená samolepkami s logem projektu je určena pro sběr malých elektrozařízení. Škola zapojená
do projektu získává za sběr elektrozařízení body do celoroční soutěže, které mohou žáci a studenti proměnit
za školní pomůcky, vstupenky do naučných či zábavních parků, sportovní
náčiní aj.
Do projektu se v ČR zapojilo už přes
2500 škol.
kontejner pro obchodní centra Obchodní centra v celé České republice mohou zdarma využít speciální
stacionární kontejnery. „Právě obchodní centra mají jedinečnou možnost skloubit příjemné s užitečným
– majitelé center osloví zákazníky
s novou službou, návštěvníci rádi
využijí nabídnutých nádob a sběr
elektroodpadu vzroste,“ popisuje
Eva Zvěřinová a dodává: „Nakupovat navíc jezdí většina lidí autem,
tudíž je pro ně odložení vysloužilých
spotřebičů v nákupním centru ideální.“ Kontejnery v červené barvě se
umísťují na venkovní parkoviště či
do vnitřních garáží. Objem mají 1 m3
a jsou modulární, to znamená, že se
dají spojovat do modulů vedle sebe,
resp. za sebe.
První kontejnery se osvědčily v pražském OC Chodov, následovala
OC Čtyři Dvory v Českých Budějovicích, OC Futurum Kolín, pražské OC
Arkády Pankrác a vybrané prodejny
Kaufland. Centra, která se rozhodla
svým zákazníkům tuto službu nabídnout, obdržela Certifikát společenské
odpovědnosti za zodpovědný přístup
k životnímu prostředí, zpětnému odběru výrobků a třídění odpadů a je
jim propůjčena značka Eko-centrum.
Navíc pro ně ASEKOL uspořádal informační kampaň pro domácnosti
v okolí i pro návštěvníky centra, a to
včetně umístění putovní expozice
o recyklaci elektrozařízení či uspořádání soutěže pro děti.
Eko-centrum
Úplnou novinkou v oblasti sběru odpadu je multifunkční nádoba určená
do interiérů obchodních center či
posledních prodejců. Červená nádoba z pozinkovaného plechu o objemu
1700 litrů má šest vhozových otvorů.
Zvlášť lze odkládat drobná elektrozařízení, mobilní telefony, baterie
a akumulátory, úsporné kompaktní
zářivky do 40 cm i zářivky delší než
40 cm a tonery a cartridge z tiskáren
a kopírek. Každý druh odpadu má
v kontejneru svou vlastní uzavřenou
schránku, díky čemuž se ušetří náklady na jeho následné třídění. První
takové nádoby jsou umístěny v síti
devíti prodejen Electro World, další
slouží personálu a návštěvníkům nemocnice v Litomyšli.
Jak systém zpětného odběru funguje
Vyvezení sběrné nádoby si firma, instituce či poslední prodejce
jednoduše objedná prostřednictvím internetu. Stacionární kontejnery a Eko-centra jsou svážena v pravidelných intervalech,
zpravidla jednou za měsíc. V dohodnuté lhůtě si elektroodpad
na sběrném místě vyzvedne specializovaná firma a odveze jej
na překladiště. Tam jsou nejprve odstraněny příměsi, které lidé
do kontejnerů odložili bez ohledu na to, že nejsou elektrozařízeními. Poté jsou převezeny ke zpracovateli, kde se ručně odstraní
nebezpečné části (např. akumulátory nebo kondenzátory), kabely a některé další elektronické komponenty. Zbytek se rozdrtí
na menší části a roztřídí na železo, neželezné kovy, sklo a různé druhy plastů. Ta část elektroodpadu, kterou už není možné
uplatnit ve výrobě, je využita energeticky ve spalovnách odpadů
nebo cementárnách jako palivo.
Obálky na mobilní telefony
Předplacené odpovědní obálky jsou
distribuovány v rámci aktuální kampaně k projektu Věnuj mobil. V obálkách doručené telefony procházejí
kontrolou funkčnosti a následně jsou
darovány organizacím, které pracují
s handicapovanými spoluobčany nebo
dětmi v dětských domovech. Nefunkční přístroje jsou ekologicky zlikvidovány. Projekt Věnuj mobil byl uspořádán
například v krajích Vysočina, Středočeském, Libereckém, v městě Brně
nebo ve školách v rámci Recyklohraní.
Máte zájem umístit ve své obci, instituci či firmě některou ze sběrných nádob?
Kontaktujte zástupce kolektivního systému ve svém regionu!
Kraj
Regionální zástupce
Telefon
E-mail
Jihočeský a Vysočina
Pavel Peroutka, DiS.
725 761 923
[email protected]
Ústecký a Liberecký
Iva Červená
725 570 985
[email protected]
Lenka Vorlová
725 867 395
[email protected]
Plzeňský a Karlovarský
Mgr. Hanuš Klůs
725 867 418
[email protected]
Jihomoravský a Zlínský
Daniel Hladilín
725 061 863
[email protected]
Bc. Zdeněk Kovářík, DiS.
725 008 214
[email protected]
Mgr. Marek Holinka
725 593 754
[email protected]
Královéhradecký
a Pardubický
Moravskoslezský a Olomoucký
Středočeský, hl. m. Praha
13
asekol info / TEXT: Petr Holeček Stacionární kontejnery
skórují
Češi si podle aktuálních čísel sběru na další barvu zvykli. Ke žlutému,
Možností je mnohem více
modrému, zelenému a bílému kontejneru přibyl i červený. Slouží
V České republice je přes 7000 nádob na vysloužilá drobná elektrozařízení. Kromě malých
E-boxů a stacionárních kontejnerů jde o nádoby ve školách zapojených do programu Recyklohraní. Asekol za rok 2011 vybral přes 17 000
tun vysloužilých spotřebičů, z toho více než
3600 tun drobných elektrospotřebičů (přesné
výsledky budou známy v lednu 2011).
k vyhazování drobného elektroodpadu. A zatímco loni díky
„červeňákům“ ASEKOL vybral 63 tun odpadu, za prvních deset
měsíců roku 2011 to bylo šestkrát tolik.
„Červené kontejnery jsou umístěny vedle dalších
barevných nádob určených pro třídění plastu, papíru nebo skla, kam jsou již občané zvyklí odpad
odnášet,“ říká regionální manažer ASEKOLu Zdeněk Kovářík a libuje si, že jen v jeho Moravskoslezském kraji je červených kontejnerů přes dvě
stovky. V celé republice jsme jich od roku 2009
rozmístili více než 1400. Zatímco ale v třídění
plastu a skla jsou Češi celoevropskými rekordmany, povědomí o nutnosti třídit i vyřazené drobné
elektrospotřebiče ještě tak silné není. Ovšem díky
tomu, že ASEKOL nádoby umisťuje přímo na ulici,
se i tohle mění. Potvrdil to ostatně i průzkum společnosti Markent mezi tisícovkou občanů ze všech
vrstev, z paneláků i rodinných domů.
Vítězí sběrné dvory
Systematicky se drobná elektrozařízení v Česku třídí
už šest let. Za tuto dobu se kolektivním systémům
podařilo zajistit k recyklaci více než 150 tisíc tun.
Přesto třídění malých spotřebičů jako třeba walkmanů, mobilů, kalkulaček a rádií tvoří stále jen malou část objemu sběru. Malé předměty totiž končí
na skládkách mnohem častěji než televize, pračky
a lednice, které se nevejdou do popelnice na směsný odpad. Ale oproti minulým alarmujícím anketám
se blýská na lepší časy. Průzkum Markentu mezi 1027
lidmi ze srpna 2011 ukázal, že 17 % lidí nosí drobné
elektro do stacionárních kontejnerů. Nepřekvapilo,
že do směsné popelnice starý telefon vyhodí 29 %
dotázaných. Uspokojivé je to, že polovina respondentů s vyhozením počká až do sběrného dvora.
Do červeného kontejneru vyhodí staré elektrozařízení nejčastěji vysokoškolák a člověk mezi 20 a 29 lety.
Do běžné popelnice nesprávně odevzdá přístroj nejčastěji Pražák, a to ještě obyvatel činžovního domu.
I proto Asekol během července rozmístil v rámci
pilotního projektu po hlavním městě 22 červených
kontejnerů. Ty se osvědčily, a proto jsme jich následně v Praze nainstalovali další stovku.
A mladí už vědí
Povědomí o tom, že existuje něco jako červený
kontejner, má téměř polovina populace. To není
špatný výsledek vzhledem k délce trvání projektu bez komerční reklamy. Osmdesát tři procent
z těchto lidí pak v průzkumu správně určilo barvu
kontejneru, tedy červenou. Šest procent si mylně myslelo, že jde o oranžové kontejnery. Ty však
jako takové neexistují. Známý je černý kontejner
s oranžovým víkem, který je určen pro prázdné nápojové kartony a je rozšířený nejčastěji ve velkých
městech. Dobrou zprávou pro ASEKOL je, že se
společnosti daří díky různým projektům rozšiřovat
sám/sama jsem si ho všiml/a
(48 %)
sám/sama jsem si ho všiml/a
(48 %)
Odkud lidé kontejnery znají
jinak
(4 %)
ZPĚTNÝ ODBĚR
od známých
(24 %)
od známých
(24 %)
z místního tisku
(10 %)
z místního tisku
(10 %)
z článků v regionálních médiích
(10 %)
z článků v regionálních médiích
(10 %)
z televize
(8 %)
z televize
(8 %)
jinak
(4 %)
z rozhlasu, rozhlasových relací
(3 %)
z rozhlasu, rozhlasových relací
(3 %)
z internetu
(6 %)
z internetu
(6 %)
z letáku
(6 %)
z letáku
(6 %)
Kam drobné elektro
vyhazují
sběrný dvůr
50
sběrný dvůr
sběrné místo u prodejce
elektra
sběrné místo u prodejce
elektra
popelnice na směsný odpad
50
31
31
29
popelnice na směsný odpad
červený kontejner
29
17
červený kontejner
17
jiné
jiné
2/2011
5
0 5
0
14
povědomí o třídění elektroodpadu mezi mladými.
Z těch respondentů, kteří správně znali červenou
barvu kontejneru, bylo nejvíce lidí do dvaceti let.
Ovšem na druhou stranu je zvláštní zprávou fakt,
že více než polovina ze všech znalých tyto kontejnery ještě nevyužila. Toto číslo představuje velký
potenciál pro navýšení sběru v červených kontejnerech v budoucnosti. Za prvních deset měsíců tohoto roku se prostřednictvím červených kontejnerů odevzdalo už 397 tun drobného elektroodpadu.
10
10
20
20
30
30
40
40
50
50
asekol info / text: lenka ciznerová / FOTO: michael kratochvíl
Červené kontejnery
zavalily města
ASEKOL díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) realizoval v uplynulých dvou
letech rozsáhlý projekt určený k zahuštění sběrné sítě. Do ulic přibyly červené kontejnery určené vysloužilým spotřebičům, jako jsou mobily, kalkulačky, rádia nebo elektrické hračky. Mají pomoci jejich
třídění, následné recyklaci použitelných materiálů a likvidaci těch nebezpečných.
Drobná elekrozařízení jsou ta, která se hravě vejdou
do popelnice. Ta je pak bohužel nejjednodušší cestou, jak se zbavit starého mobilu, rádia, discmanu,
menších částí počítače nebo vysloužilého autíčka
na baterky. Proto se ASEKOL jako první v Evropě rozhodl tento problém řešit a přišel s myšlenkou venkovních kontejnerů na drobnou elektroniku. A umístili jsme je tam, kde je lidé budou mít šanci nejlépe
využívat – vedle kontejnerů na tříděný odpad, kam
už jsme navyklí tříděný odpad nosit. Mnohým tak
odpadla někdy hodně vzdálená cesta na sběrný dvůr,
úřad nebo do prodejny. Jedině tam se totiž mohl
do vzniku červených kontejnerů oficiálně drobný
elektroodpad odevzdávat, a tak většinou končil v popelnici.
Kontejnery přibývají ve všech krajích
Červených kontejnerů, které nemají v Evropě obdoby, je zatím po České republice rozmístěno téměř 1500 a další stále přibývají. Červené kontejnery ASEKOL poprvé vyzkoušel na podzim roku 2007
v rámci pilotního projektu v pěti obcích Středočeského kraje. V roce 2008 byla vyhlášena výzva č. 5 v prioritní ose 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, oblast podpory
4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady. „Projekt intenzifikace sběrné sítě jsme SFŽP předložili v červnu roku
2008. O rok později jsme obdrželi rozhodnutí o poskytnutí podpory na spolufinancování projektu,“ říká
Eva Zvěřinová, která projekt zpracovávala a řídila.
ASEKOL žádal o podporu pro nákup a instalaci 1366
sběrných nádob. Po přiznání dotace z OPŽP začali regionální manažeři společnosti ASEKOL ihned s oslovováním měst a obcí a uzavíráním smluv. Bylo to
období plné vysvětlování a přesvědčování. Od ledna
pak začalo masivní rozmisťování do všech krajů ČR.
„Například v Jihlavě jsme během dubna nainstalovali
dvaadvacet nových červených kontejnerů. V rámci
celé Vysočiny jich do konce dubna začalo fungovat
celkem 127,“ říká regionální manažer ASEKOLu Pavel
Peroutka. V Praze je nádob umístěno 122. Ty ASEKOL
pořídil zcela na své náklady bez podpory z OPŽP.
Počet stacionárních kontejnerů, které
byly nainstalovány:
Jihočeský kraj...................................................116
Jihomoravský kraj........................................... 135
Karlovarský kraj................................................ 34
Královéhradecký kraj........................................83
Liberecký kraj................................................... 68
Moravskoslezský kraj..................................... 205
Olomoucký kraj................................................. 81
Pardubický kraj.................................................. 51
Plzeňský kraj......................................................92
Středočeský kraj..............................................188
Ústecký kraj...................................................... 66
Vysočina.......................................................... 128
Zlínský kraj........................................................119
Celkový součet nádob z OPŽP......................1366
Hlavní město Praha......................................... 122
Kontejnery podpořila
osvětová kampaň
O nových kontejnerech se lidé dozvídají také z médií.
V některých krajích běží televizní spoty v regionálních televizích, ale reklama je vidět také na prostředcích městské hromadné dopravy. Do domácností
putují informační letáky, kontejnery na komunální
odpad jsou označovány štítkem s nápisem „Elektroodpad do směsného odpadu nepatří, použijte červený kontejner“.
„
Lidé většinou třídí odpad, jen když je sběrné místo blízko. Proto jsme uskutečnili tento velký projekt.
Nové sběrné nádoby jsou umístěny vedle dalších
barevných nádob určených pro třídění plastu,
papíru nebo skla. K žlutému, modrému a zelenému
kontejneru tak přibyl nový – červený.
Pavel Peroutka, regionální manažer ASEKOLu
“
„Městu odpadají úkony a náklady spojené se
Řekli o projektu
„Kontejnery považujeme za velký přínos pro
jednotlivé obce, města i celý kraj. Jsou zajímavým
doplněním aktivit kraje zaměřených na podporu
a rozšiřování služeb v oblasti recyklace elektroodpadu a přibližování třídění k občanům. Díky červeným
kontejnerům se obyvatelům kraje rozšíří sběrná síť
vysloužilých elektrozařízení na bezmála 990 míst.
Zdeněk Ryšavý, člen Rady kraje Vysočina
“
sběrem, svozem a recyklací elektroodpadu. Už teď
je zřejmé, že se přitom jedná o službu, která lidem
chyběla. Věřím v úspěšnost tohoto projektu a doufám, že bude možné nainstalovat další kontejnery
a možnost třídit elektro tím dostane větší počet
Pražanů.
Karel Březina, první náměstek primátora hl. m.
Prahy pro dopravu a životní prostředí, v době instalace kontejnerů
“
15
reportáž / Text: roman peterka / FOTO: michal matyáš
Zahodit mobil se vyplatí
Mobilní telefon proletí vzduchem, opíše ukázkovou balistickou křivku a o kus dál dopadne
na dlažbu plzeňského náměstí Republiky. Není to ale následek manželské hádky ani nečekané
výpovědi, je to sportovní výkon. Přichází chlapík v reflexní vestě a vysílačkou hlásí: „Čtyřicet
celých dva.“ „Dobrý,“ chválí učitelka žáka, který mobil zahodil. Jsme svědky posledního
z předprázdninových krajských kol mistrovství České republiky v hodu mobilem. To hlavní, oč
běží, ale není hodit mobilem co nejdál – i když se tu o to všichni, malí i velcí, usilovně snaží.
Mistrovství České republiky v hodu mobilem je
zásadním dílem skládačky, která dohromady tvoří putovní show ASEKOLu s názvem Zahoď mobil,
která od května do září objela třináct českých
a moravských měst. Jejím cílem je vštípit dětem
školou povinným, ale i těm, kdo už školním lavicím dávno odrostli, co se starým mobilem a s dalším elektroodpadem. Že řešením není odhodit ho
co nejdál od sebe, většinou vědí, ale tady zjistí,
kam by s ním správně měli zamířit. Nejde rozhodně o první osvětovou akci zaměřenou na zpětný
odběr elektrozařízení, v kontextu našich osvětových snah je ale přesto do jisté míry výjimečná. „Asekol pořádá osvětová turné zaměřená
na recyklaci v krajských městech každý rok, ať už
to byla road show Nakrmte Šrotozemšťana, turné Šrotonátor či Svět recyklace. Toto je ale první
road show, jež je sportovně zaměřená a oslovuje
veřejnost trochu jiným způsobem, než tomu bylo
doposud,“ vysvětluje Jitka Šimková ze společnosti
16
ZPĚTNÝ ODBĚR
Asekol, která dohlíží na zdárný průběh plzeňského kola akce Zahoď mobil.
Jak ušetřit tři metráky zlata
Co udělat s vysloužilým mobilem, se všichni, kdo
16. června zavítali na náměstí Republiky v Plzni,
dozvídali neustále. I když se třeba samotného
hodu mobilem nezúčastnili. Každou chvíli jim to
připomínala z pódia dvojice moderátorů Stanislav
Bernatský a Petr Svěcený. Vzhledem k tomu, že plzeňské kolo bylo už jejich osmou zastávkou v rámci
road show Zahoď mobil, i oni sami už mají informace o tom, kam patří staré mobily a co všechno z nich lze při recyklaci získat pro další použití,
pořádně pod kůží. „Já často a rád během moderování této akce říkám, že kdyby se těch osm milionů mobilů, co u nás leží ladem, vrátilo k recyklaci,
nemuselo by se tím pádem vytěžit 360 kilogramů
zlata a 2700 kilogramů stříbra. Myslím, že tuhle
větu už budu mít v hlavě do konce života,“ prozra-
2/2011
zuje s úsměvem v krátké pauze během vystoupení dětského souboru Sluníčka moderátor Vojtěch
Bernatský.
„Takhle ne, tati!“
Akce je zaměřená na děti školou povinné i na dospělé. Dopoledne se neslo především ve znamení
soutěžního klání školních týmů – hody jednotlivých žáků se sčítaly, a která škola měla nejlepší celkový součet, ta se mohla těšit z vítězství. Z prvního
místa v soutěži školních týmů se nakonec radovala
v kategorii základních škol 33. ZŠ Plzeň, ze středoškoláků si pak nejlépe vedli studenti SŠ informatiky
a finančních služeb Plzeň. Poté, co školáci „odházeli“, rozeběhli se po dalších atrakcích na náměstí
– a ukázali, že co se týče povědomí o třídění odpadu, nejsou na tom vůbec špatně. „Děti obvykle
nemají problém správně určit, kam patří jaký typ
odpadu,“ říká Michal Mareš, který obsluhuje stánek, kde mají návštěvníci za úkol roztřídit hromád-
Celkové výsledky soutěže
Základní školy
Pořadí Škola a třída
Kraj
Výsledek
1.
9.A ZŠ a MŠ Krásná Lípa
Ústecký kraj
784,30 metru
2.
9.A ZŠ a MŠ Ludgeřovice Moravskoslezský kraj
735,10 metru
3.
6.B 33. ZŠ Plzeň
Plzeňský kraj
716,30 metru
Pořadí Škola a třída
Kraj
Výsledek
1.
A2B OSŠaG , Liberec
Liberecký kraj
828,10 metru
2.
OB2 Integrovaná střední
škola, Mladá Boleslav
Středočeský kraj
803,40 metru
3.
1.A Matiční gymnázium,
Ostrava
Moravskoslezský kraj
668,10 metru
Střední školy
ku s plastem, papíry a drobným elektroodpadem
do kontejnerů správných barev. „Spíš nachytám
dospělého než třeba osmileté dítě,“ dodává. Není
divu – řada akcí zaměřených na recyklaci je cílena právě na školy. „Je tam velký potenciál – jednak jsou děti otevřenější novým informacím než
dospělí, a navíc jejich prostřednictvím působíme
i na rodiče. Protože když pak poučené dítě vidí, že
tatínek hází do koše třeba staré baterie, hned mu
řekne, že tak se to dělat nemá a že baterie do koše nepatří,“ říká s úsměvem Jitka Šimková. Že to
funguje, potvrzují i zástupci škol, kteří přivedli
své školáky na plzeňské náměstí Republiky házet
mobilem. „Účastníme se i dalších podobných akcí,
jako je Recyklohraní a podobně,“ říká Jana Řehořová, která učí na Základní škole pro sluchově postižené Plzeň. „Myslím, že tato forma osvěty děti
zaujme mnohem víc, než kdybychom jim jen suše
odpřednášeli, co všechno takový mobil obsahuje a proč je důležité ho dát k recyklaci,“ dodává.
Kromě prokazování znalostí z třídění odpadů si
návštěvníci mohli zkusit vzpírat činku z mikrovlnné
trouby, hodit mobil na cíl nebo prokličkovat vozítkem Segway mezi elektrospotřebiči.
Rekord stále drží
Recyklace byla tím hlavním, oč tu běží, o sportovní výkony ale šlo také. Kromě školních týmů házeli mobilem i jednotlivci, kteří usilovali o postup
do odpoledního finále, kde se ti nejlepší utkají
o postup do celostátního finále. Jedním z těch, kteří vypadali ještě dopoledne jako žhaví kandidáti,
byl Pavel Svoboda, kterému šedesát metrů dlouhá
výseč ohraničená pro předfinálové házení odlehčenými modely telefonů nestačila – ještě ji o kousek přehodil. Není divu – pro házení mobilem měl
dobrou průpravu. „Házím odmala – hrával jsem
závodně házenou, jsem také dvojnásobný mistr
v hodu pivním táckem,“ prozradil nám. Na umístění „na bedně“ jeho výkon ale nakonec nestačil.
V mužské kategorii se mistrem Plzeňského kraje
stal Martin Kostínek, kterému se podařilo hodit
65,30 m. V ženské kategorii se stala mistryní Plzeňského kraje Pavla Jurtíková s výkonem 37,20 m.
V Plzni tak nový český rekord nepadl – ten drží Filip
Ismail výkonem 76,80 m. Český ženský rekord je
dlouhý 48,10 m a je pod ním podepsána Kateřina
Reehová. Světový rekord činí v mužské kategorii 95,83 metru a v ženské kategorii 53,52 metru.
Přestože ale nepadaly rekordy, o vzrušení a zajímavé momenty nebyla nouze. Ani pro moderátory. „Dlouhá léta jsem moderoval sportovní přenosy, ale nikdy bych netušil, že i házení mobilním
telefonem může být tak dramatické a zábavné,“
zhodnotil to Vojtěch Bernatský. A když se dosportovalo a dosoutěžilo, všichni se už těšili na vystoupení kapely Kryštof, které každou zastávku turné
Zahoď mobil uzavírá.
Co skrývají mobily
Rok co rok chrlí výrobci mobilních telefonů
na český trh nové modely a lidé je stále kupují. Staré telefony však „do oběhu“ nevrací. Jen
v České republice se v tuto chvíli nachází odhadem na 8 milionů vysloužilých mobilů – některé
z nich vypověděly poslušnost, jiné jejich majitelé jen vyměnili za lepší a novější model. Většina
z nich leží bez užitku v šuplících stolů, zapomenuté v nejvyšších patrech skříní nebo zasunuté
v temných koutech komor s ostatním harampádím. Jen pár z nich skončí tam, kde by skončit
měly – ve sběrných dvorech či červených kontejnerech na elektroodpad, odkud vede přímá cesta
na recyklační linky. K recyklaci se u nás dostanou
pouhá dvě procenta vysloužilých mobilů. Přitom
představují zdroj cenných druhotných surovin –
pokud by se všechny dostaly k recyklaci, nemuselo by se zbytečně těžit 2700 kg stříbra, 360 kg
zlata, 152 kg palladia a 8 kg platiny. Pokud skončí
v popelnici na komunální odpad nebo odhozené někde v trávě, proměňují se v ekologickou
bombu – kromě zlata, stříbra a dalších surovin,
které lze zužitkovat při výrobě nových elektrozařízení, v sobě skrývají i množství jedů a těžkých
kovů – arzen, berylium, bromované zpomalovače
hoření, šestimocný chrom, kadmium, měď, nikl,
olovo, oxid antimonitý, rtuť a PVC.
17
asekol info / text: Ing. David Hrabina, GREEN Solution, s.r.o.
Zpětný odběr autobaterií je zajištěn
Novela č. 297/2009 Sb. zákona
o odpadech, která implementuje
evropskou směrnici 2006/66/ES
o bateriích a akumulátorech
a odpadních bateriích
a akumulátorech, platí v ČR déle
než rok. Za tu dobu se u nás
rozvinul zpětný odběr použitých
automobilových baterií, který
je zajišťován výrobci. Ti v této
oblasti zvolili individuální nebo
solidární formu plnění svých
Sběrná síť
Na základě požadavků zákona o odpadech vytvořili
zástupci solidárního systému v prvním roce své působnosti sběrnou síť se 152 místy zpětného odběru
po celé České republice. Tato sběrná síť odpovídá
jejich prodejní síti. Při vytváření celorepublikové
sítě míst zpětného odběru použitých automobilových baterií byla nastavena také spolupráce se
společností Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. Ta
přispěla velkou měrou k jejímu vytvoření.
Smluvní partneři solidárního systému zajišťující
provoz míst zpětného odběru jsou poslední prodejci, obce, sběrné suroviny, zpracovatelé autovraků a další subjekty. Jedním z cílů systému je sběrnou síť nadále rozšiřovat, a zajistit tak maximální
komfort a dostupnou vzdálenost zákazníkovi.
Zajištění zpětného odběru použitých automobilových baterií
solidární systém
zákazník (koncový uživatel)
sběr použitých automobilových baterií
povinností.
místo zpětného odběru
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění platných předpisů v souladu s evropskou směrnicí zavedl
v § 31 písm. b)–d) rozlišení baterií na přenosné, automobilové a průmyslové. Automobilovou baterií
nebo akumulátorem jsou baterie nebo akumulátory
po­užívané pro startéry, osvětlení nebo zapalovací
systémy motorových vozidel a baterie nebo akumulátory používané ke stejným účelům v jiných výrobcích, pokud zároveň nejsou průmyslovou baterií
nebo akumulátorem. Zařazení baterie do příslušné
kategorie definuje, jaké povinnosti musí výrobce plnit v rámci zpětného odběru. Požadavky pro zpětný
odběr po­užitých automobilových baterií upravuje
§ 31h zákona.
Solidární systém
Dvacet akreditovaných dovozců automobilů v České
republice si zvolilo plnění povinností prostřednictvím
solidárního systému. Jeho vznik se datuje k 16. 3. 2010,
kdy byla těmito zástupci podepsána dohoda o solidárním plnění povinností v oblasti zpětného odběru použitých automobilových baterií. Jeho prostřednictvím
výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy odpovídají za plnění povinnosti zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování a materiálové využití automobilových baterií, a to společně a nerozdílně. Zástupci
solidárního systému v roce 2010 uvedli na trh celkem
1888,459 tuny automobilových baterií.
18
ZPĚTNÝ ODBĚR
smluvní partner
poslední prodejce
obce / města
sběrné suroviny
zpracovatelé autovraků
sběrná síť Kovohutě Příbram
nástupnická, a.s.
Použité automobilové baterie nebo akumulátory
z míst zpětného odběru jsou předány pouze osobě
oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití, tedy společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.
Zpracování automobilových baterií
Výrobce je povinen na vlastní náklady zajistit zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za použití nejlepších dostupných
technik v zařízeních, která splňují podmínky uvedené v zákoně. Zejména je povinen zajistit, aby bylo v zařízení k tomu určeném dosaženo minimální
účinnosti procesů materiálového využití, a to v 65 %
průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu
olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů. Zástupci solidárního systému mají uzavřenou smlouvu se společností
Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., která zajišťuje
zpracování použitých automobilových baterií.
Výsledky Solidárního systému v roce 2010
Solidární systém v prvním roce své existence vykázal velmi dobré výsledky v oblasti sběru a zpracování použitých automobilových baterií. Za rok své
existence se prostřednictvím sběrné sítě podařilo
sebrat celkem 2860,281 tuny použitých automobilových baterií. Zpracování použitých automobilových baterií bylo zajištěno při aplikaci nejlepších
dostupných technologií recyklace společností Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. Prostřednictvím této
společnosti bylo dosaženo požadovaného stupně
využití při účinnosti 65,5 % procesu materiálového
využití.
svoz a zpracování použitých automobilových baterií
zpracovatel odpadních baterií (materiálové využití)
smluvní partner
Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.
Zdroj: Green Solution, s.r.o.
Na místo zpětného odběru upozorňuje po celé
České republice jednotné značení, které již před
několika lety zavedla společnost Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. Štítek s označením „Místo
zpětného odběru“ je upevněn na viditelném místě u prodejce s doplněnými identifikačními údaji
(název, adresa místa zpětného odběru), pakliže
není sám prodejce místem zpětného odběru. Spotřebitel má možnost získat informace o sběrné síti
na internetových stránkách www.zpetnyodber.eu.
2/2011
Kdo tvoří solidární systém
Mezi zástupce solidárního systému se zařadily společnosti CITROËN ČESKÁ REPUBLIKA
s.r.o., DK auto-moto s.r.o., FIAT ČR spol. s r.o.,
FORD MOTOR COMPANY, s.r.o., Honda Česká
republika spol. s r.o., Hyundai Motor Czech
s.r.o., Chrysler Czech Republic s.r.o., Chevrolet Central and Easter Europe Kft., Isuzu
Trucks Czech Republic s.r.o., KIA MOTORS
CZECH s.r.o., Mazda Motor Logistics Europe
N.V., org. sl., Mercedes-Benz Česká republika
s.r.o., M Motors CZ s.r.o., PEUGEOT ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o., Renault Česká republika, a.s.,
Renault Trucks ČR, s.r.o., SUBARU ČR, s.r.o.,
SUZUKI MOTOR CZECH, s.r.o., Toyota Motor
Czech, spol. s r.o., Volvo Auto Czech, s.r.o.
asekol info / Text: Lenka Ciznerová Letos jsme podpořili rekordní
počet projektů
Vypsané programy
Do konce března 2011 mohly obce, kraje, nevládní neziskové organizace a provozovatelé sběrných dvorů již počtvrté požádat u Fondu
ASEKOL o finanční příspěvek pro projekty zaměřené na zlepšení
efektivity sběru elektroodpadu. O podporu se ucházelo celkem
70 žádostí, uspělo jich 46. Fond tak letos podpořil rekordní počet
veřejně prospěšných projektů. Za dobu svého působení už Fond
Intenzita
Podporuje vytvoření nebo zvýšení počtu
sběrných míst v konkrétní lokalitě, popřípadě
i zlepšení jejich dostupnosti.
Rekonstrukce
Je zaměřen na kvalitu sběrných míst z hlediska zvýšení kapacity, jejich rekonstrukce nebo
zlepšení vybavení.
Osvěta
Soustředí se na vzdělání a osvětu v oblasti
problematiky zpětného odběru a recyklace
elektrozařízení.
ASEKOL poskytl přes 13 milionů korun.
Zájem o granty výrazně stoupá
Během tříletého období rozdal fond založený společností Asekol všem žadatelům v České republice
bezmála jedenáct milionů korun, letos k tomu přibyly
další dva. A komu že ty peníze byly poskytnuty? „Jako každý rok i tento byli nejčastějšími žadateli města,
obce a provozovatelé sběrných dvorů, ale zaznamenali jsme i žádosti neziskových organizací a různých
sdružení,“ řekla manažerka komunikace společnosti
ASEKOL Hana Ansorgová.
Výrazně přitom oproti minulému roku stoupl počet
žádostí. Zatímco letos jich bylo plných 70, loni se
do řízení přihlásilo 47 žádostí, z nichž osmičlenná Rada Fondu ASEKOL podpořila 32.
Kam půjdou peníze
Většina z podpořených žádostí spadala do dlouhodobě nejoblíbenějšího programu Rekonstrukce, který je
zaměřen na zlepšení kvality sběrných míst. Jen do tohoto programu bylo podáno 47 přihlášek a celková
hodnota udělené finanční podpory dosáhla částky
přes 1,6 milionu korun. Ani programy Osvěta a Intenzita nezůstaly bez povšimnutí, sešlo se 23 žádostí. „Letošní ročník jsme vybrané projekty podpořili
nejen finančně, ale u sedmi žádostí jsme požadavku
vyhověli zapůjčením přístřešků na vysloužilá elektrozařízení, tzv. E-domků. Plnění zahrnovalo jejich dopravu i montáž,“ říká Hana Ansorgová.
Nejvíc dostal Jičín
Vyhodnocení projektů měla na starosti letos již devítičlenná Rada Fondu ASEKOL, která je složena ze
zástupců Svazu měst a obcí, Sdružení veřejně prospěšných služeb a výrobců. „Považujeme za prioritu
podporovat partnery, kteří se podílejí na plnění našich zákonných povinností. Proto byl založen Fond
ASEKOL a my můžeme konečně říci, že za čtyři roky
jeho fungování za sebou vidíme množství výsledků,
které dokazují, že peníze na projekty byly vynaloženy
účelně,“ říká Vladimír Doležal ze společnosti SONY
Czech, člen Rady Fondu ASEKOL. Nejvyšší příspěvek
150 tisíc korun obdržel projekt na zkvalitnění zabezpečení objektu sběrného dvora v Jičíně, dalších
téměř 280 tisíc korun putovalo na rekonstrukci stávajících kontejnerových stání pro separaci odpadů
v městském obvodu Plzeň 1 a v Čáslavi.
Ale peníze šly i do dalších měst, třeba do Olomouce. „Statutární město Olomouc se dlouhodobě
snaží o vybudování kvalitního systému nakládání
s odpadem, který vytváří občanům města maximálně dostupné možnosti pro třídění všech komodit odpadů. Kontejnery na drobný elektroodpad fungují jako skvělý doplněk stávající sběrné
sítě. Ne všechny plochy, kde jsou v současné době
umístěny, ale splňují požadovaná kritéria pro snadnou manipulaci při svozu kontejnerů. Uvítali jsme
proto skutečnost, že náš projekt na zpevnění ploch
pro kontejnery na drobné elektro ve výši 125 tisíc
korun byl Fondem ASEKOL podpořen. Tyto finanční prostředky nám umožnily pokračovat ve snaze
o další zkvalitnění nakládání s odpady ve městě,“
říká Jana Matzenauerová, vedoucí oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí z Magistrátu města Olomouc.
19
TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK
Odpadlý odpad
Evropská unie přijala směrnice o sběru a recyklaci elektroodpadu. Z výrobků uvedených za poslední
léta na trh se ho zatím daří odděleně shromažďovat a vhodným způsobem zpracovávat pouze asi jednu
třetinu. Značné množství odpadu je nelegálně vyváženo do zemí mimo EU. Přicházíme přitom o zdroj
materiálu, který může potenciálně nahrazovat těžbu nerostných surovin a nesprávné zacházení se
shromážděnými spotřebiči způsobuje škody na životním prostředí a zvýšená zdravotní rizika. Problém
jejich nelegálního vývozu jsme probírali s předním německým expertem na toto téma panem Knutem
Sanderem ze společnosti Ökopol.
Podle statistik je nelegální vývoz odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) z Německa velkým problémem. Vypadá to, jako když tu
nefungují systémy zpětného odběru. Je to tak?
Právní předpisy Evropské unie obsahují různá ustanovení týkající se zpětného odběru OEEZ. Za prvé, všechna tato zařízení musejí být shromažďována odděleně.
Tento požadavek ale bohužel není produktivně plněn
kvůli neefektivním systémům sběru a často nezodpovědnému chování posledních vlastníků elektrospotřebičů, kteří se jich nezbavují tak, jak by měli, odděleně
od ostatního domovního odpadu apod.
Za druhé, směrnice EU stanovují minimální množství
odebraného elektroodpadu na 4 kilogramy na obyvatele a rok. Toto nařízení musí být splněno všemi členskými státy. Plněno také je, a většina členských států
EU ho dokonce překračuje. Nicméně se odhaduje, že
i tak je asi jen třetina všech elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh po použití shromážděna a vhodným způsobem zpracována v souladu s právními předpisy. Zbytek stále ještě končí na skládkách
nebo je jinak nedostatečně zpracováván – a to jak vně
Evropské unie, tak uvnitř. Například jen samo Německo vyprodukuje 14 až 22 kilogramů OEEZ na obyvatele
a rok a tato záplava elektrozařízení se stále zvětšuje. To
znamená, že přestože je směrnice zcela splněna, zbývá
obrovské množství odpadu na nelegální vývoz!
Proč k vývozu do zahraničí dochází v tak velké míře? Jaká je motivace nelegálních prodejců OEEZ?
Existuje pro to celá široká škála důvodů. Je jasné, že
nelegálně vyvážené elektrospotřebiče obsahují jak
cenné suroviny, tak nebezpečné látky. Cílem vývozů
je často snaha dostat se k těmto surovinám, ale zároveň se vyhnout vysokým nákladům spojeným s likvidací těchto zařízení v Německu. Mezi vývozce patří
jak jednotlivci, kteří se snaží dosáhnout alespoň mi-
20
ZPĚTNÝ ODBĚR
nimálního příjmu z prodeje těchto produktů a v nich
obsažených cenných surovin, tak nezodpovědné společnosti, které se zase snaží o zisk předstíráním, že se
odpadu zbavují zodpovědnou a legální cestou, i když
ve skutečnosti dělají pravý opak.
Ročně se z Německa touto cestou vyveze přes
300 kilogramů zlata a další kovy za 9 milionů eur.
2/2011
Nemělo by to v tuto chvíli zajímat i vládu? Nejde
o jakési německé nerostné bohatství ukrývající
se v elektroodpadu? Jak se k tomu staví spolková
vláda?
Ano, skutečně je tomu tak. Nejenže v použitých elektrozařízeních opouštějí zemi za dumpingové ceny nebezpečné látky, místo aby byly patřičně zlikvidovány,
ale také cenné suroviny, jako jsou zlato, platina, měď
rozhovor / text: petr holeček, lukáš přibyl / FOTO: Archiv knuta sandera, profimedia
a indium. Ty jsou pro nás ztraceny. Vláda si je tohoto
problému vědoma a už přijala celou řadu opatření,
kterými se snaží omezit a nakonec úplně zastavit tyto nelegální vývozy a hospodářské a jiné škody, které
způsobují. Na evropské úrovni jsou direktivy OEEZ také revidovány. V budoucnu bude například po vývozcích požadováno, aby poskytli důkaz, že exportovaná
zařízení jsou funkční a není to vlastně jen odpad.
OEEZ mizí nelegální cestou z Německa do Nigérie
a Ghany, v Asii pak na Filipíny, do Vietnamu a Indie. Jaký je zde jeho další osud?
Zařízení, která nelze přímo použít, jsou rozebrána
na náhradní díly a zbytek je roztříděn na cenné a bezcenné části. Pokud je to nutné, pak jsou celé spotřebiče nebo jejich části páleny, aby bylo možné dostat
se k cennějším komponentům. Ty jsou pak prodávány
prostředníkům, kteří je buď zase dále přeprodávají
místnímu průmyslu, nebo vyvážejí. Nepotřebné části jsou někam pohozeny nebo čas od času spáleny.
Samozřejmě, že to není právě ekologický způsob, jak
se zbavovat nebezpečného materiálu. Vede ke znečišťování životního prostředí se značně negativními
důsledky pro půdu, ovzduší a vodu a následně pak
i pro lidské zdraví. Velké množství toxických látek se
uvolňuje, aniž by byl brán sebemenší ohled na dělní-
ku se využívají i další přístavy v Nizozemsku, Francii
a Itálii, kde se běžně překládají přepravní kontejnery
a ojetá vozidla.
Jak fyzicky maskují OEEZ třeba přímo v kontejnerech? Jaké jsou jejich oblíbené fígly?
Odpad skrývají tak, že nejfunkčnější spotřebiče v nejlepším stavu jsou v kontejneru těsně naskládány
v první, nejpřístupnější řadě u dveří. S každou další
„vrstvou“ se materiál postupně zhoršuje a v zadní
části kontejneru je už všechno jen odpad. Musíte
si ale uvědomit, že třeba přístav v Hamburku ročně
odbaví asi jeden milion přepravních kontejnerů. Riziko odhalení je tak i v případě namátkové kontroly
na místě zanedbatelné, protože kontrol je málo a jsou
neefiktivní.
Co udělá celní nebo jiná kontrola, pokud objeví
kontejner naplněný elektroodpadem? Má nějaké
páky na to, proces zastavit? Daří se policii odkrývat nelegální vývozce?
Obchodníci s odpadem často nečelí vůbec žádným
důsledkům, které by pramenily z činnosti úředníků
celní správy, protože pořád neexistuje žádné právně
závazné rozlišení mezi odpadem a zbožím z druhé
ruky, takže nemají žádné prostředky, jak tento tok
V použitých elektronických zařízeních opouštějí zemi nejen nebezpečné
látky, ale také cenné suroviny, jako zlato, platina nebo měď.
ky pracující s těmito odpady a jejich zdraví. Negativní
vliv takových nebezpečných látek je ještě umocněn
zvláště znepokojující skutečností, že mezi pracovníky
na skládkách bývá velké množství dětí.
Jak konkrétně pracují nelegální organizace, které
kumulují OEEZ a pak je například skrz hamburský
přístav posílají dál do světa?
Co se týče kriminálních organizací, pak vám tuto otázku mohou zodpovědět pouze orgány činné v trestním
řízení. Víme o lidech a společnostech, které působí
v šedé zóně, protože jasná a právně závazná diferenciace mezi odpadem a produktem není k dispozici.
Jakou jinou cestou než přes přístav Hamburk cestuje OEEZ z Německa? Viděl jsem záběry starých
nákladních aut napěchovaných odpadem, která
se vyváží jako bazarové vozy dál do světa.
Pro přepravu elektroodpadu východním směrem se
používají kamiony a ojetá auta. Nákladní automobily
jsou používány také v jižním směru. Kromě Hambur-
odpadu zastavit. Aby bylo policistům v jejich těžké
práci pomoženo, museli by mít zajištěn stálý přístup
ke všem relevantním exportním databázím.
Z Německa se jako zboží vyveze 155 000 tun
elektroodpadu ročně, z EU pak přes milion tun.
Existuje nějaké řešení, které by tomu ihned zabránilo?
Analýzy a diskuse mezi odborníky jasně ukazují, že
zlepšení situace nemůže být dosaženo pomocí jednotlivých opatření. Nicméně máme soubor navrhovaných opatření, která kombinují střednědobé
a dlouhodobé aktivity a zaměřují se na řadu protagonistů. Bylo by nerealistické předpokládat, že je možné
intenzivně sledovat všechny potenciální zdroje elektroodpadů k vývozu. To je příliš velký úkol, těch zdrojů
existuje velmi mnoho, zatímco lidských zdrojů je naopak příliš málo. Rovněž dosud také nebylo dosaženo požadované efektivity kontroly. Kontrolní aktivity
by tak měly být zaměřeny na místa, kde se zařízení
určená k vývozu soustřeďují, jako jsou sběrné dvory
a překladiště, přístavy apod. Vzhledem k nadnárodní
povaze tohoto problému s nelegálními vývozy čistě
právní přístup průvodní obtíže nevyřeší úplně. Proto
byla vypracována i opatření, která mohou dobrovolně uplatňovat výrobci (ale i společnosti zabývající se
remarketingem a zpracováním odpadů). Dá se očekávat, že kombinace těchto různých opatření pomohou
tento problém zmírnit v Německu. Pro strukturální
zlepšení situace v cílových zemích je však nezbytná
další činnost na mezinárodní úrovni.
Co byste udělal vy osobně, kdybyste měl tu moc
okamžitě věci napravit a nic by vám nestálo v cestě?
Rozhodně bych okamžitě uvedl do praxe mnou výše
zmíněné návrhy opatření. Pokud bych měl zacházet
do podrobností a uvést alespoň některé kroky, pak
tato navrhovaná opatření zahrnují například vypracování a realizaci hodnoticích kritérií pro exportní
databáze, aby mohl být zajištěn efektivní monitoring.
Orgánům dohlížejícím na zpracování odpadu, včetně
policie, by měl být zajištěn snadný přístup k exportním databázím. Evropské statistiky pro jednotlivé důležité a běžně vyvážené druhy spotřebičů, jako jsou
například monitory, televizní přijímače, ledničky, by
měly začít být rozlišovány pomocí zavedení kódů –
pro nové a použité spotřebiče, s cílem poskytnout
spolehlivější údaje jako lepší základ pro informovaná
politická rozhodnutí.
Knut Sander
Datum a místo narození: 28. 8. 1960
v Dortmundu
Vzdělání: studium geografie, religionistiky
a pedagogiky
Společnost: Ökopol GmbH, Hamburk,
Německo
Pozice: vedoucí oddělení řízení odpadů
a zdrojů
Zkušenosti: ve firmě Ökopol od roku 1990,
projektový vedoucí a společník od roku
1993, vedoucí útvaru od 2002
Hlavní konzultant a projektový vedoucí
v pracovních oblastech: odpady, řízení
materiálů a zdrojů, optimalizace materiálních cyklů, zahajování jednání s podílníky
a poradenství, rozvoj firemní politiky
21
text: Ing. David Hrabina, Green Solution, s. r. o., Ing. Zdenka Kotoulová, SLEEKO / FOTO: profimedia
Je spolupráce s námi pro obce přínosná?
Studie Identifikace nákladů zpětného odběru
elektrozařízení přinesla zajímavé závěry
Spolupráce s obcemi je pro kolektivní systém ASEKOL velmi důležitá a má přirozený kvalitativně vzestupný
vývoj. Většina rozhodnutí je podložena objektivními informacemi a ověřenými skutečnostmi. Jedním
z takových dokumentů je studie s názvem Identifikace nákladů zpětného odběru elektrozařízení.
Cílem řešení projektu bylo získat objektivní informace o provozu a nákladech elektrozařízení (EEZ)
za účelem posouzení současné výše finančních
prostředků vynakládaných obcemi na zpětný odběr elektrozařízení a podílu plateb poskytovaných
z kolektivního systému na úhradu těchto nákladů.
Řešitelem projektu byla firma Green Solu­t­ion, s. r. o., ve spolupráci se společností SLEEKO.
Ke zjištění nákladů a dalších informací o provozu
sběrných dvorů v podmínkách ČR jsme použili
dotazníkové šetření. Na základě kontroly a statistické analýzy získaných dat vznikl soubor cenných
informací, který bude využit především v činnosti
systému ASEKOL.
V rámci studie jsme oslovili 150 respondentů – obcí nebo měst se sběrným dvorem –, kteří se počátkem roku 2011 zapojili do dotazníkového šetření.
Shromážděná data jsme použili jako podklad pro
kvantifikaci následujících měrných ukazatelů:
náklady obce na m2 sběrného dvora v letech 2008
a 2009, náklady obce na 1 tunu EEZ zpětně odebraných a předaných v letech 2008 a 2009 (vztaženo
k m2 plochy EEZ), náklady obce na 1 tunu odpadu
hodnota celkové plochy sběrných
1 Průměrná
dvorů (SD) dle jednotlivých kategorií
(vyjma EEZ) v letech 2008 a 2009 (vztaženo k m2
plochy odpadu).
Plocha sběrného dvora
Plošná výměra sběrných dvorů a jejich funkčních
ploch byla jedním ze základních sledovaných
údajů. Průměrná plocha sběrného dvora u oslovených provozovatelů sběrných dvorů představuje 2164 m2. Jak ukazuje graf č. 1, dochází u této průměrné hodnoty za ČR k malému zkreslení
způsobenému tím, že v kategorii sběrných dvorů
nad 2000 m2 se vyskytly i sběrné dvory s rozlohou nad 10 000 m2 (průměrná hodnota kategorie nad 2000 m2 je 5389 m2). Z celkové výměry
průměrného sběrného dvora tvoří plocha komunikací 27 %, plocha pro administrativu 3 %, plocha
pro skladování elektrozařízení 11 %, plocha pro
skladování ostatních odpadů 59 %. Členění celkové plochy sběrných dvorů dle krajů ČR zobrazuje
graf č. 2.
Vybavenost sběrných dvorů je uspokojující: 69 %
dvorů je vybaveno vážním zařízením, 81 % dotázaných uvedlo, že je vybaveno big-bagy a 89 % je
5000
3 2008 a 2009 dle kategorií SD
6000
Zlínský
Průměr ČR dle kategorií SD – EEZ v roce 2008, 2009
150
5389
Vysočina
Komunikace SD
5000
Administrativa SD
Ústecký
Plocha TV + monitory
Středočeský
4000
4000
Plocha EEZ ostatní
Pardubický
3000
Plocha odpady
3000
Olomoucký
1000
Karlovarský
<200 m2
201–500 m2
501–1000 m2 1001–2000 m2
>2000 m2
0
Jihočeský
ZPĚTNÝ ODBĚR
Plocha
Plocha
90 Plzenský
82,5
76
Pardubický
90
81
<200 m2
Plocha
76
Plocha
66
64
Olomoucký
58
60
49
Liberecký
386
145
0
22
Admini
120
118
Ústecký
Stredočeský
Královohradecký
17
30
19
Karlovarský
0
201–500 m2
20 %
2/2011
501–1000 m2 1001–2000 m2
40 %
60 %
>2000 m2
80 %
0
Juhomoravský
ČR
Jihomoravský
<200 m2
201–500 m2
501–1000 m2 1001–2000 m2
>2000 m2
Juhočeský
100 %
To
Komun
30
807
Královéhradecký
386
120
1376
Liberecký
807
139
Vysočina
Moravsko-sliezsky
2000
1376
150
Zlínsky
Tuny EEZ
60
Moravskoslezský
145
0
Plocha drobná EEZ
Plzeňský
1000
Personální vybavení sběrných dvorů
Podíl personálního vybavení pro zpětný odběr
elektrozařízení průměrného sběrného dvora v roce 2009 činil 1,7 zaměstnance. Logicky nejmenší
Priemerná celková plocha ZD (m2)
5389
2000
Množství odebraná na sběrném dvoře
V roce 2008 bylo v ČR na jenom sběrném dvoře
odebráno v průměru 64 tun EEZ, v roce 2009 pak
83 tun. Nejvíce bylo sebráno na dvorech, které
spadají do kategorie sběrných dvorů 201–500 m2
(viz graf č. 3). Největší nárůst množství sebraného
EEZ zaznamenali v letech 2008–2009 v kategorii
sběrných dvorů 501–1000 m2. V rámci kraje bylo
pak nejvíce sebráno za Moravskoslezský kraj, nejméně za kraj Jihočeský. Největší meziroční nárůst
množství sebraných EEZ zaznamenali na sběrných
dvorech v Plzeňském kraji.
Průměrné množství sebraných EEZ (tuny) v letech
2 Členění celkové plochy sběrných dvorů dle krajů ČR
Průměrná celková plocha SD (m2)
6000
vybaveno klecí či jiným shromažďovacím prostředkem. Jelikož ASEKOL investoval v letošním roce
velké finanční prostředky do vybavení sběrnými
prostředky, je v současné době klecovými kontejnery vybaveno již 100 % sběrných dvorů.
0
EEZ v roce 2008 celkem
20 %
40 %
60 %
EEZ v roce 2009 celkem
80 %
100 %
Nákladová položka
2008
Celkové roční náklady na EEZ
2009
125 479 Kč
130 430 Kč
Celkové roční náklady na administrativu
37 769 Kč
37 361 Kč
Celkové roční náklady na komunikace
269 211 Kč
286 218 Kč
Celkové roční náklady na odpady vyjma EEZ
586 353 Kč
587 179 Kč
Celkové roční náklady na EEZ – TV a monitory
28 619 Kč
29 736 Kč
Celkové roční náklady na EEZ – drobná EEZ
19 840 Kč
20 642 Kč
Celkové roční náklady na EEZ – ostatní EEZ
77 021 Kč
80 052 Kč
Tab.: Průměrná hodnota celkových ročních nákladů dle jednotlivých ploch SD
Nový sazebník příspěvků KS ASEKOL
Na provoz sběrných dvorů přispívá městům a obcím kolektivní systém ASEKOL na základě uzavřených smluv o zajištění zpětného odběru elektrozařízení. Od července 2011 se výše těchto příspěvků
změnila. Úprava pro obce v praxi znamená navýšení vyplácených příspěvků, ovšem při změně jejich
struktury. Sazby byly změněny tak, aby byl podpořen sběr drobných elektrozařízení, televizorů
a počítačových monitorů s plochou obrazovkou,
nicméně aby příspěvky na sběr televizorů a monitorů s obrazovkou CRT zůstaly i nadále motivující.
Za užití dat z provedeného průzkumu, zejména
průměrných množství zpětně odebraných EEZ
na sběrných dvorech a nově platného sazebníku
příspěvků obcím (od 1. 7. 2011), byly v rámci této
studie stanoveny průměrné hodnoty příjmů obcí.
Hodnoty příjmů byly dále porovnány s náklady zjištěnými v rámci průzkumu.
hodnota celkových nákladů v roce 2008 a 2009
4 Průměrná
za jednotlivé kategorie a ČR (v Kč)
Průměrná hodnota celkových ročních nákladů sběrného dvora
5 za ČR v roce 2009
1 600 000
1 400 000
1 400 000
1 200 000
1 200 000
1 000 000
1 000 000
800 000
1 009 921
1 800 000
1 600 000
800 000
400 000
400 000
200 000
200 000
7; 4 %
37 360,
587 178,7; 56 %
Celkové roční náklady na EEZ v roce 2009
Celkové roční náklady na administrativu v roce 2009
Celkové roční náklady na komunikace v roce 2009
Celkové roční náklady na odpady v roce 2009 vyjma EEZ
,9;
17
600 000
3%
;1
0,4
43
62
600 000
0
13
28
984 741
1 800 000
1 009 921
Náklady sběrného dvora
Průměrná hodnota celkových nákladů sběrného
dvora v roce 2008 činila 984 741 Kč, v roce 2009
pak 1 009 921 Kč (viz graf č. 4). Nejnižších celkových ročních nákladů sběru odpadů prostřednictvím sběrných dvorů v průměru ČR bylo dosaženo
Závěry
Realizace sazeb nového sazebníku ASEKOL umožňuje obcím plné pokrytí nákladů spojených se
zpětným odběrem elektrozařízení. Při porovnání
nákladů sběrných dvorů a plateb kolektivního systému ASEKOL podle sazebníku jsou náklady sběrného dvora při zpětném odběru elektrozařízení
pokryty z 90 až 105 % paušální platbou a základními platbami. V případě započtení snadno dosažitelných doplňkových a dalších variabilních plateb,
jako je spolupráce při nakládce EEZ nebo zvýšení
sběru surovinově významných EEZ, pak mohou
obce dosáhnout nákladově významných přínosů.
Předpokládá se, že výhledově se jednotkové náklady na zpětný odběr elektrozařízení budou postupně snižovat. Jak ukazují zkušenosti některých
evropských systémů, množství EEZ vyřazovaných
z domácností i nadále poroste. Vzhledem k současné již poměrně zahuštěné síti sběrných dvorů
se dá očekávat, že tempo jejího rozšiřování se zpomalí. Počet sběrných dvorů, výměra plochy pro
odběr elektrozařízení a s tím spojené náklady porostou pomaleji než množství takto odebíraných
elektrospotřebičů.
v kategorii do 200 m2, naopak nejvyšších u největších dvorů nad 2000 m2. Nejnižší průměrnou hodnotu celkových nákladů na sběrném dvoře v roce
2008, 2009 vykazovali v Karlovarském kraji, nejvyšší v Ústeckém kraji.
984 741
průměrné hodnoty zaměstnanců dosahoval sběrný dvůr v kategorii dvorů do 200 m2, naopak největší v kategorii nad 2000 m2. V rámci krajů ČR vykazoval největší průměrnou hodnotu Ústecký kraj,
nejmenší Olomoucký kraj.
Průměrný fond pracovní doby (hod./měsíc) všech
zaměstnanců sběrného dvora související s obsluhou místa zpětného odběru EEZ činil 55 hod./měsíc.
Největší dosahoval dvůr v kategorii sběrných dvorů
201–500 m2. Tato kategorie vykázala také největší
množství zpětně odebraných EEZ v roce 2009.
Průměrná hodinová sazba zaměstnance sběrného
dvora v rámci celého statistického souboru za ČR
je 110 Kč/hod. Nejvyšší průměrnou hodinovou
sazbu vykazoval sběrný dvůr v kategorii dvorů
201–500 m2. V rámci členění na jednotlivé kraje je
pak nejvyšší hodinová sazba v Karlovarském kraji
a v kraji Vysočina, nejnižší v Plzeňském kraji.
27
%
0
0
Průměr za ČR
<200 m2
201–500 m2
Celkové náklady v roce 2008
501–1000 m2 1001–2000 m2
>2000 m2
Celkové náklady v roce 2009
Priemer za CR
<200 m2
201–500 m2
501–1000 m2 1001–2000 m2
Celkové náklady v roku 2008
>2000 m2
Celkové náklady v roku 2009
,4;
30
04
13
13
%
23
Celkové ročné náklady na EEZ v roku 2009
asekol info / text: lenka ciznerová / foto: archiv asekol, shutterstock
Nevyhazujte starý
počítač. Věnujte ho!
Taková je jedna z posledních výzev společnosti ASEKOL podnikatelům, malým firmám, velkým podnikům
i úřadům. V červenci byl odstartován dlouhodobý projekt Věnuj počítač. Firmy mohou odevzdávat funkční
nooteboky nebo počítače, které se budou repasovat a posílat do další služby, a to do dětských domovů.
Věnuj počítač. „Všechna sebraná zařízení zkontrolujeme. Ta nefunkční poputují k recyklaci, funkční počítače zrepasujeme a předáme právě dětem z dětských domovů. Děti počítač využijí nejen jako nástroj
pro komunikaci s rodinou či kamarády, ale hlavně
ke studiu. Navíc pro nejmladší generaci je práce
s počítačem naprosto samozřejmá a neumí si bez ní
představit život. Děti z dětských domovů přece vůbec nejsou jiné,“ doplňuje Ondřej Černý.
První repasované počítače
mají nové majitele
Staly se jimi děti z Dětského domova se školou
v Králíkách. Od Asekolu tak mají teď pět zcela
plně funkčních počítačů, které jim pomůžou
při vzdělávání, ale taky k zábavě. „Pro děti
je to krásná odměna a velká motivace. Je
pro nás pomocí, že takové projekty existují,“
uvedl ředitel dětského domova Ladislav Klíma.
Počítače vybrala Městská část Praha 4 a jde
o vůbec první repasované počítače z akce
Věnuj počítač, které se k dětem z dětského
domova dostaly.
Co víme o počítačích
O
bsahují nebezpečné složky, jako rtuť,
beryllium, kadmium, šestimocný chrom,
bromované zpomalovače hoření, PVC nebo
olovo.
D
ají se z nich použít suroviny, jako je zlato,
stříbro, hliník, cín, měď, železo nebo zinek.
V
domácnosti slouží průměrně 4 roky.
L idé dnes mění počítač dvakrát častěji kvůli
poruše než kvůli modernizaci, jak tomu bylo
před dvěma lety.
24
ZPĚTNÝ ODBĚR
Průzkum ukázal, že 80 % firem nakupuje počítače
jednou za dvě až pět let, přičemž faktická životnost
počítačů dosahuje i deseti let. Vzniká tak množství
elektroodpadu, který často zůstává ve firmách nevyužitý. Právě tyto odložené přístroje ASEKOL repasuje
a předává dětem z dětských domovů. Vyřazené počítače od přihlášených firem sveze, a navíc jim nabídne zapůjčení E-boxu, do nějž budou zaměstnanci
moci vhazovat další drobný elektroodpad. Akce navazuje na podobně zaměřený a velmi úspěšný projekt Věnuj mobil. Jen v jeho školní části se za jedno
pololetí podařilo vybrat 42 000 mobilních telefonů.
„Věříme, že Věnuj počítač bude minimálně stejně
úspěšný projekt, jako je Věnuj mobil. Je potřeba
neustále upozorňovat na možnosti sběru elektroodpadu a motivovat k tomu, aby jej lidé třídili,“ řekl
o projektu Ondřej Černý, koordinátor projektu Věnuj počítač.
Odevzdávejte a pomáhejte
Kolektivní systém ASEKOL spolupracuje s občanským
sdružením Život dětem. Jeho posláním je nejen pomoc nemocným dětem, ale také dětem v dětských
domovech po celé České republice. Právě tam přijdou repasované počítače získané v rámci projektu
2/2011
Počítače do popelnice ani do sklepa nepatří
Kromě pomoci dětským domovům má projekt
Věnuj počítač za cíl podpořit sběr nejen počítačů
a notebooků, ale elektrozařízení celkově. V červenci a srpnu ASEKOL firmy kontaktoval a vyzval je
jak k účasti na novém projektu, tak i k dlouhodobé
spolupráci na odděleném sběru elektrozařízení, tedy sběru zařízení, která nepocházejí z domácností,
přímo od koncových uživatelů. Věnuj počítač tak
funguje i jako osvěta pro zaměstnance a vede k lepšímu porozumění možnostem třídění drobného
elektroodpadu. Firmy se do projektu mohou přihlásit i nadále, a to na stránkách www.venujpocitac.cz,
kde zároveň najdou další potřebné informace.
Zapojené subjekty
Celkem se zapojilo 19 subjektů, které si
v daném období objednaly svoz vysloužilých
počítačů: SCA Packaging Česká republika,
s.r.o., A 1 KUCHYNĚ s.r.o., Student Agency,
s.r.o., A. Charouz, spol. s r.o., JOHNSON
CONTROLS INTERNATIONAL, spol. s r.o.,
Škoda Power s.r.o., Svitap J.H.J. spol. s r.o.,
ČSAD Hodonín a.s., Hansgrohe CS s.r.o.,
Sklopísek Střeleč, a.s., Micos s.r.o., Městská
část Praha 10, Městská část Praha 4, Meopta
– optika, s. r. o., Olomoucký kraj, Ahold Česká
republika a.s., Studio Moderna s.r.o. a Český
telekomunikační úřad. Ve středu 30. listopadu
proběhlo losování z účastníků projektu o pět
netbooků.
asekol info / text: lenka ciznerová / foto: archiv asekol
Nová sběrná nádoba
Eko-centrum
Kolektivní systém tímto vychází vstříc všem, kteří
chtějí třídit na jednom místě. A nemusí přitom mít
zvláštní kontejner na elektro, jiný na baterie a další
na zářivky. Sběrná nádoba Eko-centrum plní funkci
za všechny.
Poslední prodejci elektrozařízení, firmy, instituce, organizace nebo
Naše popelnice v každém obchoďáku
Zbavit se starého telefonu, tiskárny, herní konzole nebo zářivky jinak než je hodit do popelnice? Teď už to
jde stejně snadno, jako když jdete vysypat odpadky.
Nápad ASEKOLu „kontejner na elektroodpad do každé
firmy“ jde ale ještě dál než do firem. „Nádoby chceme
umístit ve větších obchodních centrech, oslovovat budeme i instituce jako ministerstva, magistráty, úřady
a nemocnice,“ říká o projektu Eko-centrum jeho koordinátor Ondřej Černý. A prvních jedenáct veřejných
kontejnerů je už umístěno, od května je mohou využívat návštěvníci obchodního řetězce Electro World,
nemocnice v Litomyšli a Magistrátu města Olomouce.
kontaktovat regionálního zástupce společnosti a nádoba může slou-
A další přibudou
První Eko-centrum bylo umístěno v prodejně Electro
Worldu v Brně a ihned se začali hlásit další uchazeči.
Zájem mají nemocnice, univerzity, magistráty i krajské úřady.
úřady mají možnost objednat si novou nádobu určenou ke sběru
elektroodpadu, baterií, zářivek, úsporných žárovek a tonerů. Stačí
žit zaměstnancům i návštěvníkům jmenovaných
zařízení. A to vše zcela
zdarma. ASEKOL nádobu formou pronájmu
poskytne a postará
se o vše kolem.
EKO-CENTRUM mohou mít všichni
Sběrnou nádobu může získat kdokoli, stačí kontaktovat příslušného regionálního zástupce, který poskytne další potřebné informace.
Umístění
Adresa
Electro World – Praha-Zličín
Řevnická 1/121, Praha 5 – Zličín
Electro World – Praha-Čestlice
U Makra 123, Čestlice
Electro World – Praha-Černý Most
Chlumecká 1531, Praha 9 – Černý Most
Electro World – Ostrava
Rudná 122/3118, Ostrava-Zábřeh
Electro World – Hradech Králové
Rašínova 1669, Hradec Králové
Electro World – Olomouc
Kafkova 466/5, Nákupní Centrum Haná Olomouc
Electro World – Plzeň
Nákupní 1459/5, Plzeň
Electro World – Karlovy Vary
Chebská 381/19c, Nákupní zóna Fontána, Karlovy Vary
Electro World – Brno
Skandinávská 145/6, Brno
Litomyšlská nemocnice
J. E. Purkyně 652, Litomyšl
Magistrát města Olomouce
Hynaisova 10, Olomouc
Kam putují spotřebiče
Odevzdané spotřebiče, baterie, zářivky, mobily a tonery jsou následně předány k ekologické likvidaci.
Nádobu ASEKOL zapůjčuje zcela zdarma a jejím umístěním ani následnými svozy nevzniknou
společnosti, instituci či firmě žádné náklady.
Co nádoba pojme
v eškerá drobná elektrozařízení
m
obilní telefony
p
řenosné baterie s výjimkou průmyslových
baterií a autobaterií
ú
sporné kompaktní zářivky a výbojky kratší
než 40 cm
z ářivky delší než 40 cm
t onery a cartridge z tiskáren a kopírek
Jaké jsou její rozměry
v nější rozměry 2100×1910×880 mm
o
bjem 1700 l
h
motnost 190 kg
25
asekol info / text: Eva zvěřinová
Vzorkování: většinu odevzdávaných přístrojů tvoří
historické spotřebiče
Letos bylo provedeno již
páté vzorkování vysloužilých
elektrozařízení. Průzkum
zhruba 20,5 tuny materiálu,
který probíhal od dubna
do června 2011, zjistil, že
historická elektrozařízení
tvořila 95,5 % veškerého
sesbíraného objemu.
Historické spotřebiče jsou
přístroje, které byly na trh
uvedeny před 13. 8. 2005.
Vzorkování je každoroční podrobná analýza složení
zpětně odebraných elektrozařízení, kterou ASEKOL
zadává, aby zjistil zastoupení jednotlivých sledovaných skupin v celkovém objemu elektromateriálu
určeného k recyklaci. Získané informace jsou jedním z podkladů pro stanovení výše příspěvků na recyklaci, které slouží k pokrytí nákladů zpětného odběru kolektivního systému ASEKOL. Při výzkumu je
zaznamenáván druh, stáří, původ a v poslední době
i značka spotřebičů. Na vzorkování dohlíží nezávislý subjekt, který kontroluje dodržování metodiky
a garantuje správnost zjištěných údajů.
Vzorky se odebírají z předem stanovených svozových oblastí na vybraných překladištích regionálního významu. Získávány jsou náhodným výběrem
ze sebraného materiálu. V roce 2011 bylo analyzováno 63 vzorků podle platné metodiky vzorkování
a analýzy elektrozařízení zpětně odebraných kolektivním systémem ASEKOL z roku 2008. Hlavním objektem zkoumání byly skupiny 2–10. Celková hmotnost analyzovaných vzorků za letošní rok činila
20 485,61 kg. Z toho 570,3 kg tvořil materiál, který
nespadá do označení odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ). Průměrná hmotnost dílčího
vzorku činila 325,17 kg.
technologií a telekomunikační zařízení (8294,34 kg;
hmotnostní podíl 49,36 %) s 3822 kusy (pouze 215
kusů tvořily nové spotřebiče). Druhou skupinou,
která se vyskytovala nejčastěji, byla skupina 4 – spotřební elektronika (hmotnostní podíl 44,44 %)
a třetí s velkým odstupem skupina 2 – malé domácí přístroje (hmotnostní podíl 3,67 %). Hmotnost
nalezených baterií a akumulátorů činila 14,76 kg.
U skupin 2 až 10 se také sledovalo zastoupení produktů B2B, které nejsou určeny pro domácnosti. Jejich hmotnost dosahovala 2851,4 kg (z toho 2813 kg
historických a jen 38,4 kg nových). Vzorkování
a analýzu provedla pro ASEKOL společnost Green
Solution, s. r. o.
Zpracováváme i cizí odpad
V rámci vzorkování proběhla také detailní analýza značek výrobků. Ta potvrdila, že se ve zpracovávaném objemu vyskytují i spotřebiče zaniklých
výrobců, kteří zpětný odběr nepodporují. ASEKOL
v současné době zpracovává veškerá odložená
historická zařízení. I ta, jejichž výrobci financují
jiný kolektivní systém a ASEKOL nepodporují ani
při recyklaci historických zařízení.
Počítače vedou
Největší procentní zastoupení ve skupině 3 ve výši
55 % (4561 kg) měly výrobky typu kancelářské tiskárny, kopírky, skenery, kancelářská technika a faxy. Následovaly PC komplety ve výši 25 % (2081 kg), dále
PC komponenty (myši, klávesnice, základní desky,
zdroje, CD a DVD mechaniky, procesory) ve výši 16 %
(1316 kg; viz graf č. 1). Tyto tři podskupiny s 96 % zastupovaly většinu ve skupině 3.
Celková hmotnost reprezentantů skupiny 4 činila
7468 kg, z toho 7337 kg tvořila EEZ historická a 131 kg
EEZ nová. Zastoupení výrobků B2B v této skupině
bylo ve výši 179 kg. Počet výrobků v této skupině
byl 2970 ks, z toho nových EEZ bylo 102. Největší
procentní zastoupení v této skupině ve výši 62 %
(4605 kg) měly výrobky typu videopřehrávače a rekordéry, DVD přehrávače a rekordéry, mikro/mini/midi věže, Hi‑Fi systémy a komponenty, satelitní
a DVB přijímače, následovaly výrobky typu radiopřijímače a radiomagnetofony ve výši 15 % (1153 kg),
dále pak reproduktory ve výši 8 % (591 kg). Tyto tři
podskupiny s 85 % zastupovaly většinu (hmotnostní
vyjádření) ve skupině 4. Procentní zastoupení skupiny 4 je cca 44 % z hmotnostního celku.
Novinka roku 2011
V období od září do listopadu 2011 proběhly poprvé
také vzorkování a analýza elektrozařízení sebraných
prostřednictvím stacionárních kontejnerů. V rámci sedmi dílčích analýz bylo zpracováno 27 vzorků
v celkové hmotnosti 2919 kg ze skupin 2–10. Nejčastěji byla v kontejnerech zastoupena skupina 4.
Celková hmotnost jejích zástupců byla 752 kg, počet kusů výrobků činil 946 ks. Největší procentní
zastoupení v této skupině ve výši 49,7 % (374 kg)
měly výrobky typu videopřehrávačů a rekordérů,
DVD přehrávačů a rekordérů, mikro/mini/midi věží,
Hi‑Fi systémů a komponentů, satelitních a DVB přijímačů, následovaly výrobky typu síťových a napájecích zdrojů, nabíječek, adaptérů, měničů napětí,
záložních zdrojů ve výši 20,8 % (156 kg), dále pak
radiopřijímače a radiomagnetofony ve výši 13,9 %
(105 kg; viz graf č. 2).
336 Tyto
kg; 4 %tři podskupiny s 85 % za1316
kg; 16 %
stupovaly
ve skupině
4 většinu.
Důležitým parametrem při sběru do stacionárních kontejnerů je čistota obsahu. Ve sledovaném
vzorku tvořil odpad mimo elektrospotřebiče pouze
10 %, což
je možné považovat za úspěšný start pro
2081 kg; 25 %
4561 kg; 55 %
toto sběrné místo.
Graf č. 1 – Zastoupení nejvýznamnějších
podskupin EEZ ve skupině 3
ZPĚTNÝ ODBĚR
Kancelářské tiskárny, kopírky, skenery aj.
PC komplety
PC komponenty
Zbylé podskupiny EEZ ve skupině 3
Graf č. 2 – Zastoupení nejvýznamnějších podskupin EEZ ze stacionárních kontejnerů ve skupině 4
116,5 kg; 15 %
336 kg; 4 %
1316 kg; 16 %
156,5 kg; 21 %
2081 kg; 25 %
Výsledky
Největšího zastoupení dosahovala v celkovém objemu vzorků skupina 3, tedy zařízení informačních
26
Hmotnost zástupců skupiny 7 činila 130 kg, z toho 129,60 kg tvořila EEZ historická a 0,40 kg EEZ
nová. Počet kusů výrobků v této skupině byl
na úrovni 151 ks, z toho 1 ks nových EEZ.
4561 kg; 55 %
Kancelářské tiskárny, kopírky, skenery aj.
PC komplety
PC komponenty
Zbylé podskupiny EEZ ve skupině 3
2/2011
116,5 kg; 15 %
105,3 kg; 14 %
374 kg; 50 %
Videopřehrávače a rekordéry, DVD přehrávače aj.
Radiopřijímače, radiomagnetofony
Síťové a napájecí zdroje
Zbylé podskupiny EEZ ve skupině 4
pro školy / text: Lenka Ciznerová / foto: istock
Nejvíce mobilů přišlo
ze základních škol
Ř ekli o projektu Věnuj mobil na základních
školách:
Hana Ansorgová,
manažerka komunikace společnosti ASEKOL
„Soutěž předčila naše očekávání. Zatímco v rámci celé
Během minulého
kampaně Věnuj mobil, která běží již od roku 2008,
školního roku se
bylo dosud vybráno asi 15 000 telefonů, tak během
základním školám
podařilo sesbírat téměř trojnásobek. Počet jako takový
uplynulého školního roku se díky soutěži na školách
však není to hlavní, důležitější je vychovávat mladou
z celé České republiky
generaci k zodpovědnosti a k ochraně přírody.“
podařilo vybrat
Eva Součková, ředitelka vítězné školy
v rámci kampaně
„Velmi mě těší, jak se naši žáci a jejich rodiče zhostili
Věnuj mobil a vyhraj
tohoto úkolu. Určitě nás nenapadlo, že bychom mohli
pro školu zájezd
v konkurenci tolika škol obstát. Všichni máme velkou
téměř 42 tisíc
světle a těšíme se na výhru. Projekt vnímám velmi
radost, že jsme naši školu prezentovali v tak dobrém
pozitivně, zvyšuje se povědomí o možnostech ochrany
vysloužilých nebo
životního prostředí a my jsme rádi, že toho můžeme být
součástí.“
již nepoužívaných
mobilů.
Co jste třeba o projektu
Věnuj mobil nevěděli
místech, a proto se na stupně vítězů nedostala.
Aby to žákům z Jirkova nebylo líto, dostali nakonec stejnou cenu jako škola na třetím místě.
Přepočteno na váhu jde asi o 4,5 tuny. Takové
množství vystačí na výrobu zhruba 300 zlatých
a 3000 stříbrných prstenů, z mědi se pak dá vyrobit drát o délce 100 km. Díky recyklaci navíc
nedochází k úniku nebezpečných látek, jako je
rtuť či olovo.
Co se děje s odevzdanými telefony
ASEKOL vybírá jak nefunkční, tak stále sloužící
telefony. Ty nefunkční putují buď k recyklaci, nebo k ekologické likvidaci. Telefony dosud
schopné provozu ASEKOL v rámci projektu Věnuj mobil po odborné kontrole předává občanskému sdružení Život dětem, jež je rozdává dětem v dětských domovech. „Lidé tak pomohou
přírodě a zároveň dětem bez domova, pro něž
je mobilní telefon důležitou spojnicí s rodinou
a přáteli mimo dětský domov,“ říká o nejlevnější recyklaci, tedy předání mobilu k dalšímu použití, Hana Ansorgová, manažerka komunikace
společnosti ASEKOL.
Věnuj mobil a vyhraj zájezd
Do soutěže se zapojilo celkem 451 škol, nejlepší
byla základní a mateřská škola z Velkého Meziříčí, kde se vybralo 31 telefonů na žáka. Vítězná
škola získala pro jednu ze svých tříd dvoudenní
výlet, druhé místo bylo odměněno celodenním
výletem a třetí škola dostala vstupenky na akci,
kterou si žáci sami vybrali. Pokud by se hodnotil celkový počet vybraných mobilů, obsadila by
první místo ZŠ Jirkov s počtem 4137 kusů, ta ale
měla větší počet žáků než školy na prvních třech
Odměněné školy
Škola
Počet žáků
Počet sebraných
mobilních telefonů
Počet sebraných mobilů
na jednoho žáka
Základní a mateřská škola Velké Meziříčí
23
712
30,96
ZŠ Líšnice
42
746
17,76
ZŠ Royal Rangers při středisku Víteček
10
125
12,50
Projekt Věnuj mobil není určen jen školám,
ale všem, kteří se chtějí užitečně zbavit svého
starého mobilního telefonu. Stačí si přes
www.venujmobil.cz zdarma objednat odpovědní
obálku a bezplatně pak starý mobil poslat
na adresu ASEKOLu.
Mobilní telefony patří mezi elektrozařízení
s největším nárůstem výroby a používání. Počet
uživatelů v roce 2010 přesáhl magickou hranici
5 miliard. Přičemž Evropané průměrně mobil
používají asi 12 až 18 měsíců, a to i přesto, že jeho
životnost je několik let.
K recyklaci se dostanou pouhé jednotky procent
z vyřazených mobilů. Obvykle končí v popelnici
nebo leží v šuplíku. Odhaduje se, že třeba ve švédských domácnostech takhle leží na 15 milionů
telefonů.
V ČR je evidováno více než 14 milionů mobilních
telefonních čísel. Ročně telefon vymění zhruba
1/4 občanů. To odpovídá 2,5 milionu prodaných
mobilů. Počet nepoužívaných a doteď nevyhozených telefonů je odhadován až na 8 milionů.
Kdyby všichni majitelé těchto telefonů vrátili přístroj k recyklaci, nemuselo by se zbytečně vytěžit
2700 kg stříbra, 300 kg zlata, 152 kg palladia a 8 kg
platiny.
27
příloha smo čr / text: smo čr / foto: archiv smo čr
Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR
Svaz měst a obcí ČR letos v červnu dokončil a zveřejnil aktualizaci Strategie rozvoje nakládání s odpady
v obcích a městech ČR. Jedná se o jedinečný materiál, který navrhuje koncepční řešení dlouhodobě
udržitelného odpadového hospodářství na úrovni krajů a jednotlivých měst a obcí ČR.
Představení Strategie a jejích návrhů bylo jedním
z hlavních témat celostátní konference Odpady a obce
2011, která se konala 8. a 9. června v Hradci Králové.
Aktualizovaná strategie byla zástupci Svazu měst a obcí
ČR a Asociace krajů ČR oficiálně předána ministerstvu
životního prostředí s žádostí o její maximální využití při
tvorbě věcného záměru zákona o odpadech, o zpětném odběru a další připravované související legislativy.
Svaz je ministerstvem vnímán jako jeden z klíčových
partnerů pro přípravu těchto právních norem a je připraven s ministerstvem nadále spolupracovat.
Současná aktualizace strategie vychází z předchozího
odborného materiálu obcí a krajů z roku 2008, který
reagoval na záměry tehdejšího vedení ministerstva životního prostředí, které byly pro obce a kraje nepřijatelné. Aktualizovaná strategie navazuje na Teze rozvoje odpadového hospodářství ČR a rozšířené teze, které
byly v srpnu loňského roku přijaty vládou ČR jako stěžejní dokument pro revizi stávajících právních norem
v oblasti odpadového hospodářství, a rozpracovává
návrhy obsažené v těchto dokumentech. Strategie byla oproti původní ze srpna 2008 rozšířena o nové podněty a aktualizována o data za období 2007 až 2010.
Tým zpracovatelů strategie je složen ze starostů obcí
a odborníků na odpadové hospodářství.
Základní principy a východiska Strategie
Veškeré návrhy řešení a opatření se týkají pouze odpadů pocházejících z produkce obcí a jim podobných.
Strategie vychází ze stávajícího legislativního rámce
a obsahuje návrhy na řešení problematických otázek.
Jako jediné závazné cíle strategie sleduje cíle směrnic
EU. Strategie samozřejmě staví na hierarchii nakládání s odpady – upřednostňuje vhodné formy využití
odpadů (zejména energetické) před jejich konečným
odstraněním. Východiskem je současný stav nakládání
s odpady s ohledem na technickou vybavenost, ekonomickou únosnost a při splnění požadavků na ochranu životního prostředí.
Strategie ve své návrhové části podrobně rozpracovává hlavní zastřešující a sjednocující prvek koncepce
odpadového hospodářství – integrovaný systém nakládání s odpady (ISNO). ISNO by se měl stát základem
pro společné řešení odpadového hospodářství obcí
a měst ve spolupráci s kraji. V rámci systému budou
provázány jednotlivé procesy a prvky odpadového
hospodářství regionu s cílem efektivně provozovat odpadové hospodářství. Systém by měl pod řízením kraje
nebo širšího regionu propojit veškerá klíčová zařízení
na daném území. To se týká zejména zařízení pro dotřídění a úpravu odpadů, zařízení pro energetické využití
odpadů ve vazbě na energetickou koncepci regionu,
zařízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných
odpadů z obcí (kompostárny, bioplynové stanice), zařízení pro konečné odstranění odpadů (skládky), dalších
zařízení neregionálního či mezinárodního významu
(zařízení pro konečné využití druhotných surovin, demontážní linky na vybrané výrobky, zařízení k využití
nebo odstranění nebezpečných odpadů) a zařízení doplňkových (cementárny, MBÚ). Definice ISNO by měla
být obsahem zákona a jeho základní rámec by měl
být stanoven Plánem odpadového hospodářství ČR.
Konkrétní podoba ISNO kraje by měla být definována
v krajském Plánu odpadového hospodářství, a to jednak zmapováním stávajících systémů a zařízení a plánováním systémů a zařízení potřebných do budoucna.
Na regionální ISNO by měla být vázána veřejná finanční podpora výstavby klíčových zařízení.
Důležitou součástí návrhové části strategie jsou také
ekonomické nástroje, a to místní poplatek, respektive úhrada nákladů na shromažďování, sběr, přepravu,
třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů občany, a poplatek za odstraňování odpadů, který
se navrhuje jako dvousložkový a skládá se z tzv. kompenzačního poplatku a poplatku za skládkování. Právě
nově koncipovaný poplatek za skládkování (za uložení
tuny odpadu na skládku) je klíčovým zdrojem financování rozvoje regionálního ISNO a podpory využití
odpadů. Příjemcem výnosu z poplatku budou kraje
a Státní fond životního prostředí, pro počáteční období do roku 2020 se navrhuje dělení výnosu 80:20
ve prospěch krajů. Výše poplatku by měla přispět
k dosažení obecně sledovaného cíle využití odpadů
před skládkováním a měla by obojí vyrovnat co do nákladů. Nárůst poplatku by měl být postupný a jeho
výše pravidelně revidována.
Po představení aktualizované strategie proběhla diskuse na téma budoucnosti odpadového hospodářství
a připravovaných legislativních změn (zprava Marek
Sýkora, Ivo Hlaváč, Petr Balner)
Zástupci SMO ČR Marek Sýkora a AK ČR Zdeněk Ryšavý oficiálně předávají aktualizovanou strategii Ivu Hlaváčovi, náměstkovi ministra životního prostředí
28
ZPĚTNÝ ODBĚR
21 // 22 00 11 11
Institut pro udržitelný rozvoj
měst a obcí
V červnu 2011 byl Svazem měst a obcí České republiky založen Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí,
o. p. s. Bude poskytovat zejména prospěšné služby
ve formě zpracování odborných analýz, posudků,
studií a jiných materiálů z oblasti veřejné správy.
Dále se bude orientovat na vzdělávací, výchovné
a osvětové činnosti, např. formou seminářů či předáváním dobrých zkušeností („best practices“).
Závěry Strategie ke zpětnému odběru
Institut zpětného odběru se v ČR osvědčil jako
vhodný ekonomický, organizační a informační nástroj pro uplatnění odpovědnosti výrobců
za výrobky, které uvádí na trh. Praxe potvrdila,
že kolektivní systémy jsou pro obce jednoznačně
výhodnějšími partnery než individuální výrobci.
V případě snižování nákladů v důsledku konkurence mezi kolektivními systémy existuje hrozba
snižování podpory obcím ze strany kolektivních
systémů. Zpětné odběry by měly být ve své podstatě neziskovou činností.
Za hlavní cíle dalšího rozvoje zpětných odběrů
vybraných výrobků strategie obecně považuje
odstranění legislativních nedostatků, které vytvářejí bariéry pro další úspěšný rozvoj zpětných
odběrů, vytvoření obecných pravidel platných pro
všechny komodity podléhající zpětnému odběru,
jednoznačné vymezení práv a povinností všech
subjektů zúčastněných v systémech zpětných odběrů a zlepšení podmínek pro spolupráci kolektivních systémů a obcí. Strategie doporučuje zvážit
plánované převedení zpětného odběru výrobků
do režimu nakládání s odpady zejména s ohledem
na zachování jednoduchého provozu míst zpětného odběru.
Do budoucna se navrhuje oddělit problematiku
zpětného odběru od právní úpravy odpadů a řešit
ji samostatně. Strategie navrhuje zachovat povinnost zpětného odběru pro elektrická a elektronická zařízení, baterie, akumulátory a pneumatiky
a rozšířit povinnosti zpětného odběru na motorová vozidla s ukončenou životností. Zavedení povinné registrace všech výrobců a vytvoření veřejného seznamu výrobců všech komodit s povinností
zpětného odběru by mělo zjednodušit jejich kontrolu a značně snížit riziko tzv. free-riderů.
Za optimální formu plnění povinnosti zpětného odběru je považován kolektivní systém (KS),
kterému je pro danou komoditu či její část vydáno oprávnění ze strany MŽP. Doporučuje se
jednoznačně definovat podmínky pro zakládání a provoz kolektivních systémů a zajistit dohled státu nad kolektivními systémy.
Zakladateli kolektivních systémů by měli
Zástupci obcí, měst, krajů, státní správy a odborné
sféry při diskusi s účastníky konference, zleva: Martina Vrbová, Petr Balner (EKO-KOM), Ivo Hlaváč (MŽP),
Marek Sýkora, Pavel Drahovzal (SMO ČR), Zdeněk
Ryšavý (AK ČR)
být pouze výrobci příslušných vybraných výrobků.
Jak výrobcům, tak KS by měla být stanovena minimální dostupnost míst zpětného odběru a minimální účinnosti zpětného odběru a materiálového vy­užití. Vzhledem ke zkušenosti z praxe se
doporučuje zavedení povinnosti vytvářet účetní
i hotovostní rezervy na budoucí likvidaci výrobků
uvedených na trh v ČR tak, aby se nestalo, že na trhu budou výrobky, s nimiž není spojena povinnost
zpětného odběru konkrétního výrobce, případně
kolektivního systému, a u nichž splnění povinnosti
zpětného odběru nebude nikdo financovat.
Co se týče vazby obcí a výrobců ve vztahu ke zpětnému odběru, navrhuje strategie založit obcím
právo zapojit se do systému zpětného odběru
a povinnost KS provádět v obcích zpětný odběr
pouze se souhlasem obce. Obce by měly mít právo požádat výrobce či kolektivní systém o uzavření
smlouvy na zřízení místa zpětného odběru v rámci
systému nakládání s komunálními odpady, a to
za pro obce jednotných, ale nediskriminačních
podmínek.
Strategie se dále zabývá vymezením komunálního
odpadu a jeho produkce, dalšími pojmy v odpadovém hospodářství, materiálově využitelnými a recyklovatelnými složkami komunálních odpadů,
živnostenskými odpady, dalšími ekonomickými
nástroji atd.
Strategie je ke stažení na webových stránkách svazu www.smocr.cz v rubrice Publikace.
Zaměření institutu půjde napříč oblastmi souvisejícími
s rozvojem měst a obcí, jako jsou životní prostředí,
doprava, energetika nebo sociální oblast. V rámci
své činnosti bude institut vytvářet podmínky pro
spolupráci subjektů a institucí působících ve veřejné
správě na všech úrovních, dále mezi veřejnou správou
a soukromým sektorem, mezi místní samosprávou
a odbornými subjekty, jejichž činnost ovlivňuje nebo
se vztahuje k výkonu veřejné správy a jejímu rozvoji.
Jedním z hlavních spolupracujících subjektů budou
představitelé měst a obcí, např. členové odborných
komisí Svazu měst a obcí České republiky. Spolupracující odborné subjekty budou oslovovány s ohledem na požadavky a specifika jednotlivých činností
a záměrů institutu.
První připravované projekty se zaměřují na životní
prostředí, především pak odpadové hospodářství,
které se měst a obcí dotýká v mnoha ohledech a je
jednou z nejdůležitějších činností všech místních
samospráv. Navíc ministerstvo životního prostředí
připravuje věcné záměry nového zákona o odpadech,
samostatného zákona o výrobcích s ukončenou životností a novelu zákona o obalech, které přinesou pro
samosprávu také nové výzvy k řešení. A právě institut
se bude snažit poskytnout městům a obcím pomocnou odbornou ruku, aby se s novými předpisy v praxi
lépe vypořádaly. Svazem měst a obcí ČR a Asociací
krajů ČR aktualizovaná Strategie rozvoje nakládání
s odpady v obcích a městech byla předána ministerstvu životního prostředí právě k využití při přípravě
nové odpadové legislativy. Pro nastavení fungujícího
systému nakládání s odpady ve městech a obcích je
potřeba jednotlivá doporučená opatření uvedená
ve strategii uvést do praxe. I zde bude institut hrát
klíčovou roli.
Podobné odborné instituty vytvářející potřebné odborné zázemí pro města a obce fungují v zahraničí již
řadu let. Česká komunální sféra si podobné odborné
zázemí jistě také zaslouží.
Detailnější informace o institutu najdete na webových
stránkách www.institut-urmo.cz.
Kontakt:
[email protected]
29
Sarkofág pro robota
Právě spojení starobylého vzhledu se znepokojivě krásnou mozaikou tištěných spojů vyneslo Kameckeho tvorbě uznání už po první výstavě a dnes jsou jeho sochy, objekty a nábytek zastoupeny
ve sbírkách světových muzeí, firem i soukromých sběratelů. Není
divu, že si jeho práce oblíbil například režisér James Cameron a výtvarník – a tvůrce filmového Vetřelce – H. R. Giger. Když se díváte
na intarzovanou truhlici nazvanou Rané 25. století, ani vás nenapadne o pravdivosti jména zapochybovat. A snad sami uznáte, že
dobrácký robot C3PO z Hvězdných válek si nezaslouží navěky odpočívat v ničem jiném než v černo-stříbrném sarkofágu.
Trilobiti éry
technologií
Na první pohled se může zdát, že nic nemůže být
umění vzdálenější než rozpadlé a znehodnocené
elektronické součástky. Podívejte se na ně ale
blíže a možná v nich uvidíte řád, strukturu a vzory.
A pokud ne, podívejte se na práce umělce jménem
Theo Kamecke.
30
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2011
„Vždycky jsem považoval technologii za samostatnou formu života. Když se
nad tím zamyslíte, tak je to právě technologie, s čím je člověk schopen žít
v harmonické symbióze. V soužití tak silném, že jednou přijde čas a budeme
muset určit, kde končíme my a kde začíná technologie. Toto uvědomění svým
způsobem předurčilo mou tvorbu. Díky ní jsem začal s vykopávkami dávno
zapomenutých zkamenělin. Protože co jsou to tištěné spoje, když ne trilobiti
nastupující éry nadvlády technologií? Nevidím ale sám sebe jako paleontologa. Nesnažím se poskládat nalezené fosilie do původního tvaru a formy.
Považuji je za materiál rovnocenný dřevu nebo mramoru. A vědomě potlačuji
jejich původní funkci, abych jejich prostřednictvím vytvořil něco nadčasového, nepopiratelného a ryze lidského.“
Dlouho před tím, než Theo Kamecke napsal tato slova jako obhajobu a vysvětlení své umělecké činnosti, byl ve světě umění známý jako originální a nadaný filmař. Skrze hledáček kamery mapoval životy a osudy horníků, kovbojů
a nukleárních vědců. Vytvořil videoprojekci pro původní nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar a jako režisér filmu Moonwalk One se dokonce
ocitl v řídicí místnosti NASA během letu amerických astronautů na Měsíc.
Svými filmy inspiroval vědecká shromáždění, která určovala směřování vědeckého pokroku, jindy zažíval horké chvíle při útěku před rozzuřeným rojem
brazilských vos v srdci amazonského pralesa. Ze svých cest si kromě filmových materiálů vozil také nejrůznější drobné předměty, které ho z nějakého
důvodu zaujaly. Tehdy ještě nevěděl proč.
Uviděl jsem v nich krásu
Začátkem 80. let začal být režisér unavený nekonečným kolotočem natáčení, schůzek, rozhovorů a festivalů. Přestěhoval se z New Yorku na venkov,
do domu, který původně koupil jako depozitář své sbírky podivností. Odpočíval, přemýšlel a probíral se nashromážděnými poklady. Jednoho dne došlo
i na hromádku vyřazených destiček tištěných spojů, ve které, jak sám tvrdí
Zábava / text: JIŘÍ HOLUBEC / FOTO: PROFIMEDIA
uviděl „řád a krásu srovnatelnou s nekonečnými variacemi struktur krystalů,
mušlí, stromů a řek.“ O dalším uměleckém směřování Thea Kameckeho bylo
rozhodnuto.
Po měsících experimentů se Kamecke rozhodl pro svou tvorbu aplikovat techniku používanou uměleckými truhláři při tvorbě intarzií. Podkladové plochy
vyřezává a sestavuje z tvrdého dřeva přesně na míru budoucímu uměleckému
dílu. Přestože tvrdí, že truhlařinu nemá příliš v oblibě, snesou jeho řemeslné
výsledky posuzování podle nejpřísnějších kritérií. Jakkoliv jsou ale jeho výtvory
precizní, svou podobu nabývají, až když jsou jejich povrchy pokryty do posledního detailu promyšlenou skládačkou tištěných spojů, ve které se elektronické
součástky stávají jednotlivými střípky monumentální mozaiky.
Při tvorbě pracuje Kamecke se spoji ze 60. a 70. let, při jejichž výrobě se často
používaly i tak vzácné materiály, jako je 24karátové zlato. Zapuštěné do povrchu a vyleštěné připomínají staré elektronické součástky vzhled cizelovaného
kamene a sochám, nábytku, objektům a obrazům
propůjčují dojem artefaktů přivezených snad z jiné planety.
krížovka / sudoku
8
5
4
1
9
1
7
8
5
8
3
1
3
9
4
9
7
2
5
9
1
8
5
7
1
8
7
7
8
1
3
2
6
4
1
9
9
6
4
4
5
6
2
5
3
3
4
9
2
2
9
1
7
5
1
1
2
6
Znění tajenky zašlete
elektronicky na adresu
[email protected]
do 31. 5. 2011.
Deset
Znění tajenky zašlete
vylosovaných,
kteří odešlou
elektronicky na adresu
správné
řešení, obdrží
[email protected]
věcné
ceny. Nazapomeňte
do 31. 1. 2012.
Deset
do e-mailu
uvést
svou
adresu!
vylosovaných,
kteří
odešlou
správné řešení, obdrží
věcné ceny. Nazapomeňte
do e-mailu uvést svou adresu!
Správné znění tajenky
z minulého čísla: Konference
Zpětný odběr
Výherci z minulého čísla:
Michaela Holubová, Děčín
Jiřina Chroustovská, Rybniště
Alena Svobodová, Jablonec
nad Nisou
Jindřiška Bočková, Krahulčí
Jaroslava Čechurová, Milovice
Jindřiška Vejmelková, Lysá
nad Labem
Zdeněk Čuhel, Olešnice
Marcela Horáčková, Vyšší Brod
Jana Šrámková, Cheb
Radek Eder, Loučovice
31
Společně jSme
je
vyrobili
,
mADe in
czecHoS
lovAkiA Společně
je zrecyklujeme
od ledna 2011 třídíme
elektro v české republice
i na Slovensku.
www.asekol.cz