docjournal 3/2008
download 
Stížnost Transkript
journal 3/2008
03/ 2008 JOURNAL L A F A R G E C E M E N T PLAZA LIBEREC VE FINÁLE str. 12–13 BETON NA VLNÁCH str. 24–27 obsah str. 4–6 aktuality Lafarge aktuálně 1–3 téma Snižování hlukové zátěže pokračuje 4–6 technologie Pohledový beton 7–9 materiály Superplastifikátory – progresivní prvky technologie betonu 10–11 referenční stavba Liberec Plaza 12–13 zajímavá stavba Černošické zjevení 14–15 ekologie Spalování odpadů v cementárnách šetří suroviny i energii 16–17 EU a stavebnictví Evropské programy se rozbíhají 18–19 konstrukční milníky Beton v architektuře 40. a 50. let minulého století 20–21 stopy architektur y Secese 22–23 betonové unikáty Beton na vlnách 24–27 VIP Club Bodyguard 2008 28–29 str. 7–9 summar y 29 str. 14–15 str. 20–21 str. 22–23 str. 24–27 LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 3/2008 ročník 5 vychází 4x ročně, toto číslo vychází 30. 9. 2008 vydavatel: Lafarge Cement, a. s., 411 12 Čížkovice čp. 27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková, MBA šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A. fotografie: archiv Lafarge Cement, a. s., Blanka Stehlíková, Ing. Ondřej Štegr, MC-Bauchemie s. r. o., Best Communications, Obec architektů, archiv Jany Kleinové, MVDr. Ladislav Kulíšek, Ing. Pavel Bartejs design: Luděk Dolejší Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel ...::: aktuality Lafarge Vážení přátelé, tak je to přece jen tady? Začátkem prázdnin jsme začali slýchat, že stavebnictví začíná pomalu „ztrácet dech“. Statistiky to později potvrdily. Po dlouhém období nepřetržitého růstu stavební výroba zaznamenala ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňským rokem celkový meziroční pokles. Nejvíce se na něm podílelo snížení nové výstavby u pozemního stavitelství. Naproti tomu podle statistik vzrostly opravy a údržby na dopravní infrastruktuře. Ochlazení ekonomiky, které zasahuje po USA také Evropu, se tedy pravděpodobně nevyhne ani České republice. Příliv financí do stavebnictví však nadále pokračuje, Česko se postupně, byť opět poněkud klopotně, učí pracovat s unijními fondy. Poptávka zahraničních investorů a jejich důvěra v tuzemský trh, a to zejména s luxusními a komerčními nemovitostmi, trvá, možná i roste. Kromě tradičního požadavku na rychlost výstavby se však čím dále, tím více prosazují vysoké nároky na řemeslné zpracování. V našem stavebnictví se ale stále více projevuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Není a nebude to jednoduché. Můžeme však najít jeden „záchytný“ bod, který nás, dodavatele stavebních materiálů, a vás, naše odběratele, spojuje. A to je kvalita stavebních materiálů. A protože kvalita je naší stálou prioritou, jsme připraveni vaši možná těžší situaci v budoucnu alespoň trochu usnadnit. Jak? Dodávkami našich cementů, které vám pomohou rychleji, levněji a bez komplikací vyrobit betony a stavební díly, které dodáváte dál... Přeji vám ještě pár slunečných víkendových dnů a hlavně úspěšný závěr letošní stavební sezóny. Ing. Ivan Mareš, generální ředitel a člen představenstva LAFARGE 03/2008 1 aktuality Lafarge :::... Druhý ročník Dnů stavitelství a architektury Letošní druhý ročník Dnů stavitelství a architektury navazuje na loňskou premiéru, která se setkala s velkým úspěchem jak u odborné, tak u laické veřejnosti a založila novou tradici „svátku stavbařů“. Cílem Dnů stavitelství a architektury, které by měly být letos podle organizátorů ještě rozsáhlejší, je zvýšit prestiž oboru a podnítit zájem mladých lidí o stavbařské řemeslo. Pod názvem se skrývá několik navazujících akcí oslovujících odbornou i laickou veřejnost, média a v neposlední řadě politickou sféru. První z akcí byl dne 10. září 2008 nominační večer tradiční soutěže Stavba roku 2008. Setkání v Senátu Parlamentu ČR a slavnostní galavečer s vyhlášením výsledků soutěží Stavba roku, Firma roku, Nejlepší výrobce stavebnin a Osobnost stavebnictví 2008 jsou plánovány na 20. října opět do osvědčených prostor Betlémské kaple. Projekt určený široké veřejnosti nese název Den otevřených dveří na stavbách a ve vzdělávacích a profesních organiza- cích a uskuteční se 18. října ve třinácti regionech ČR. Už první ročník ukázal, že zájem lidí o architektonicky zajímavé objekty postavené nejnovějšími technologiemi je obrovský. Odborníkům bude určen poslední ze čtyřlístku akcí – Inženýrský den, jenž se uskuteční 13. listopadu a jehož téma „Evropa bez bariér“ se bude dotýkat stavebnictví v kontextu Evropské unie. Do projektu se zapojily všechny významné organizace sdružené v SIA ČR – Radě výstavby. Záštitu nad ním převzal opět předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Projektu se mohou aktivně účastnit stavební firmy i projektové kanceláře. Jednak formou prezentace svých zajímavých staveb a projektů v rámci Dne otevřených dveří a jednak formou přímé finanční podpory, kdy se stávají partnery celého projektu. Mezi letošními partnery akce nechybí, stejně tak jako vloni, ani Lafarge Cement, a. s. Další informace o Dnech stavitelství a architektury na www.dsa-info.cz. Finanční výsledky za první polovinu roku 2008 Celkový provozní výsledek hospodaření Lafarge Cement, a. s., vzrostl meziročně za první pololetí o více než 20 %, což lze označit přinejmenším za velmi uspokojivé. K této skutečnosti přispěl jako hlavní faktor především v první polovině roku stále ještě přetrvávající pozitivní vývoj poptávky po cementu. Během prvního čtvrtletí roku jsme v prodaných objemech cementu dosáhli průměrného meziročního růstu ve výši 21 %, ve druhém jsme pak i přes stagnaci v poptávce zaznamenali mírný růst celkových objemů. Ve finančním vyjádření to za pololetí znamená celkové tržby 735 milionů korun, což představuje cca 13% růst proti témuž období roku přecházejícího. Situace na trhu a hospodářské prognózy však ukazují, že naše i okolní ekonomiky zpomalují, což se samozřejmě ve zbytku roku projeví snížením spotřeby cementu a tedy i našich ročních ukazatelů. Dlouhodobě kladný trend se nám díky uplatnění alternativních paliv a efektivnímu provozu pece i nadále daří udržovat v oblasti průměrných nákladů na palivo, kde zaznamenáváme cca 10% meziroční pokles. Naproti tomu se negativním směrem vyvíjely především náklady na elektrickou energii a v neposlední řadě i náklady na údržbu zařízení. Tento pohyb byl kromě všeobecně výrazného růstu cen vstupů způsoben také nezbytností provedení některých neočekávaných oprav souvisejících s potřebou navýšení výrobní kapacity. Významným faktorem, který v posledním půlroce negativně ovlivnil celkový finanční hospodářský výsledek prakticky všech českých exportérů, a tedy i náš, jsou kursové ztráty způsobené dramatickým meziročním posílením české koruny. Jak je zřejmé z níže uvedených agregovaných ukazatelů, pololetní výsledky za celou Skupinu Lafarge se rovněž nesou v pozitivním duchu. Za jednu z nejvýznamnějších událostí v rámci Skupiny lze jistě označit akvizici společnosti Orascom, jejíž integrace do Skupiny Lafarge byla úspěšně dokončena v červnu tohoto roku. Prodeje +8% Provozní hospodářský výsledek + 18 % Čistý příjem na akcii +4% Lafarge Cement, a. s., zahájila provoz na spoluspalování kapalných odpadů Lafarge Cement, a. s., zahájila v červenci zkušební provoz nejmodernějšího technologického zařízení sloužícího pro příjem směsi kapalných odpadů, jejího skladování, homogenizaci a čerpání na spoluspalování v kombinovaném hořáku cementářské pece. Investice ve výši 41 milionů korun ušetří náklady při nákupu hlavních primárních paliv, usnadní optimalizaci spalovacího procesu a v neposlední řadě ulehčí životnímu prostředí. Zkušební provoz tohoto zařízení potrvá do 31. 12. 2008. Od roku 2009 se počítá s ostrým provozem. 2 LAFARGE 03/2008 K příznivým výsledkům jako obvykle v absolutní i relativní výši nejvíce přispěla divize Cement, která vykázala celkový meziroční nárůst provozního výsledku hospodaření (COI) na úrovni +29 %. Naproti tomu obě další divize zaznamenaly meziroční pokles – divize Betonu klesla o pouhá –3 %, v případě divize Sádra však šlo o opticky výrazný, v absolutních číslech však relativně zanedbatelný pokles o –62 %. Ing. Lukáš Rusek, finanční controller ...::: aktuality Lafarge Sponzorské aktivity Znárodňování ve Venezuele Projekt náhradní rodinné péče Poradna pro náhradní rodinnou péči, kterou Lafarge Cement, a. s., podporuje již třetím rokem, rozšířila své aktivity. Služby rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči doplnila o programy individuálního doučování dětí, psychosociální výcvik pro mládež, přípravu fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny a v příštím roce doplní o dobrovolnické aktivity v rodinách a o asistenci pro děti. V současné době pokrývají služby poradny Ústecký kraj, v roce 2009 plánuje poradna pokrytí části Libereckého kraje. Více informací na www.cpr–terezin.cz. Proces znárodnění průmyslu, který vyhlásil prezident Hugo Cháves, zasáhl i závod Skupiny Lafarge. Podpis Memoranda o porozumění (Memorandum of Understanding) z 18. srpna odstartoval transformační fázi. Skupina si vyhradila právo hájit zájmy celého koncernu a především zájmy zaměstnanců cementárny. Bipartitní tým složený ze zástupců obou stran má za úkol nastavit podmínky pro pokračování výrobních operací a zajistit kvalitu produkce. Memorandum určilo cenu 89% podílu na 176 milionů eur, Skupině zůstává minoritní pětiprocentní podíl. Opravy v Číně pokračují Revitalizace vrcholu Milešovky Po loňských opravách na vrcholu nejvyšší hory Českého středohoří Milešovky podpořila i letos Lafarge Cement, a. s., Obecně prospěšnou společnost Milešovka (OPSM), která stojí za úsilím celkové obnovy vrcholu. Opravu střech a fasád skladů, obezdění záchodků pro veřejnost a především informační stojan stihla OPSM udělat vloni. Letos se zaměří na vybudování dřevěných ochozů a zázemí pro turisty. O podobě komplexní revitalizace vrcholu se rozhodne do konce roku. Podpora obcí Aktivity sedmi nejbližších obcí a města podpořila Lafarge Cement, a. s., jako jeden ze svých tří dlouhodobých projektů letos podruhé. Obce mohou využít finančních darů podle svého uvážení, např. na podporu kulturních aktivit v obci – masopusty, vánoční besídky, nebo podpořit zájmová sdružení obce. Kromě výše uvedených projektů pomáhá Lafarge Cement, a. s., řadě dalších potřebných programů a současně organizacím v regionu, například Diagnostickému ústavu v Čížkovicích, Hospicu sv. Štěpána v Litoměřicích, místní organizaci Svazu tělesně postižených v Lovosicích, místní organizaci Svazu včelařů v Lovosicích a dalším. Investice do chlazení kouřových plynů Rekonstruce čínských závodů v oblasti Sichuan poničené zemětřesením nádale pokračují. V cementárně Jiangyou se podařilo uvést do provozu druhou pec již 6. července 2008. Skupina nabídla zaměstnancům, kteří ztratili své domovy, výběr ze dvou možností: finanční prostředky na pronájem domu, než se jejich vlastní opraví, nebo ubytování v provizorních domcích vybudovaných Lafarge Shui v těsném sousedství cementárny. Všichni zaměstnanci jsou znovu zapojeni do pracovního procesu. I pracovníci cementárny Dujiangyan jsou připraveni se znovu pustit do práce, nyní se zaměřili na opravy velkých zařízení. Více než 40 % zaměstnanců se vrátilo do svých domovů nebo si pronajalo dům. Okolo 257 lidí se přestěhovalo do provizorních domů. Sbírka pro postižené z oblasti Sichuan se vyšplhala do výše 71 000 eur. Bruno Lafont ve svém prohlášení vyjádřil plnou podporu všem postiženým kolegům v Číně. Skupina Lafarge sponzoruje nové oddělení Louvru Nové oddělení určené pro expozici islámského umění v pařížském Louvru finančně podpoří Skupina Lafarge. Dlouhodobé partnerství bylo stvrzeno podpisem smlouvy. Ceremoniálu položení základního kamene, který proběhl 16. července 2008, se zúčastnil prezident Nicolas Sarkozy, saudskoarabský princ Al-Walid bin Talal bin Abdul Aziz Al Saud, ministryně kultury Christine Albanel, ředitel Muzea Louvre Henri Loyrette, předseda představenstva Skupiny Lafarge Bruno Lafont a další významní hosté. Zaměstnanci Skupiny Lafarge z celého světa získali od 1. září 2008 do 1. září 2015 volný vstup do všech sbírek Louvru. Schůze Evropské odborové rady Evropská odborová rada (The European Works Council) zasedla k jednacímu stolu 4. července 2008. Mítink, jemuž předsedal Bruno Lafont, nabídl příležitost diskutovat o zásadních tématech týkajících se budoucnosti Skupiny. Účastníci setkání debatovali o evropských direktivách emisí CO2, o zavádění bezpečnostních standardů nebo o možnostech osobního vývoje a předávání zkušenosti mezi generacemi. „Sociální rozvoj je spojen s ekonomickým. Existují také různé regionální problémy. Musíme produkovat hodnoty, abychom mohli pokračovat ve zvyšování úrovně platů,“ řekl Bruno Lafont. Ocenění pro www.lafarge.com Bezmála 10 milionů korun investovala Lafarge Cement, a. s., v letošním roce do rekonstrukce zařízení, které ochlazuje kouřové plyny, aby omezila efekt kouřové vlečky. Zlepšila se také účinnost elektrofiltru, který zajišťuje odprášení. „Barevný efekt vlečky nad komínem cementárny souvisí s teplotou kouřových plynů. Nové zařízení nám umožňuje vstřikovat vodu do vznikající páry a tím ji ochlazujeme. Nejnovější testy ukázaly, že jsme schopni ochlazování až na 100–110° C, takže v letním období vlečka úplně mizí,“ řekl Dr. Ing. Jan Votava, ředitel akciové společnosti. Vizuální efekt unikajících kouřových plynů závisí nejen na zchlazování, ale i na počasí, tedy vlhkosti a teplotě vzduchu. Webové stránky www.lafarge. com obdržely dvě ocenění za dostupnost, „Stříbro“ od French Accessiweb label a certifikát A od European label, Euracert. Dostupnost v tomto případě znamená možnost pro kohokoli, včetně postižených, seniorů nebo lidí s nízkou znalostí internetu, kdekoli a všemi způsoby připojení prohlížet www.lafarge.com. Pro podporu dostupnosti byla vyvinuta řada funkcí a pomůcek, např. RSS, podcasting, vysoký kontrast barev, možnost volby velikosti fontů, poslech obsahu pomocí funkce text-to-voice, video sekce je dále opatřená titulky a audio transkripcí aj. Webové stránky www.lafarge.com obsahuji dvě stovky podstránek, měsíčně je navštíví zhruba 130 000 lidí. LAFARGE 03/2008 3 téma :::... Snižování hlukové zátěže pokračuje Od roku 2006 akciová společnost Lafarge Cement realizovala řadu náročných úprav výrobních zařízení, které vedly ke snížení hlukové zátěže. Úsilí pokračuje i nadále. Probíhají nejen pravidelná měření, ale především další protihlukové akce, na něž byly vyčleněny nemalé finanční prostředky. Na podrobnosti se ptáme ředitele akciové společnosti Lafarge Cement Dr. Ing. Jana Votavy. Jak reagují obyvatelé okolních obcí na dosud realizovaná protihluková opatření? Především se snížil počet stížností, protože hlučnost opravdu poklesla. Ve srovnání s rokem 2006, kdy jsme realizovali první akce vedoucí k úbytku hlukové zátěže, došlo v průměru ke snížení o 10 dB, měřeno ve standardních bodech v našem okolí. Hluk obtěžuje především občany Sulejovic a Čížkovic, což potvrdila i hluková mapa, kterou jsme si nechali vypracovat. Studie určila i množství objektů zasažených hlukem z naší výroby. Jak spolupracujete s obcemi v regionu? Řešení protihlukových opatření není jednoduché a musí samozřejmě respektovat množství fyzikálních záko- nů o šíření zvuku – hluku. Cementárna jako celek způsobuje hluk a výroba vyžaduje množství agregátů, strojů a zařízení, která vyluzují zvuky v různých tónech. Zdaleka ovšem neplatí, že ten nejhlučnější agregát má největší dopad na naše okolí. Dokonce se stává, že hlučnější zařízení pohlcuje hluk vycházející z méně hlučných strojů. Neplatí tedy, že se „hluky“ sčítají. My se snažíme nepřetržitě a otevřeně komunikovat s okolím, sám se zúčastňují veřejných zasedání zastupitelstev, kde informuji o probíhajících zlepšeních. Mohu říci, že občané se o dění v cementárně zajímají, nicméně ne všichni mají pochopení pro technické nebo jiné limity. Protihluková opatření představují technicky i finančně nejnáročnější Trysky chlazení pláště pecní linky 4 LAFARGE 03/2008 zásahy do výrobních zařízení. Jaké postupy snižující hluk jsou vhodné pro cementářský provoz? Zvolili jsme cestu identifikace nejhlučnějších zařízení, která mají dopad na okolí. Na základě závěrů hlukové studie jsme vyměnili některé ventilátory, vrtule, nainstalovali tlumiče, zástěny nebo kryty. Ventilátory jsme umístili do izolovaných prostorů, vybudovali jsme stěny se schopností pohlcovat vycházející hluk. Ačkoli cementárna investovala do protihlukových opatření značné prostředky, stále překračujeme noční limity. Vzhledem k tomu, že se jedná o extrémně složitý komplex především technických opatření, máme od loňského roku výjimku. I přesto se naše snaha nesnížila, chceme být dobrými sousedy, proto se snažíme dalšími opatřeními snižovat dopad výroby na region. Jaké protihlukové akce tedy probíhají letos? V letošním roce jsme se zaměřili na odhlučnění ventilátorů na homosilech, které zatěžují určitou část obce Čížkovice. Mezi další významné akce patří výměna ventilátoru na sile nedopalu, instalace tlumičů na filtrech, opláštění ventilátoru na lince výroby vápenců pro odsíření elektráren apod. Od poloviny roku 2006 do konce června 2007 investovala naše společnost do protihlukových opatření cca 7 milionů korun. Náklady na realizaci dalších protihlukových ...::: téma opatření v druhé polovině roku 2007 a v roce 2008 (do 31. 12. 2008) činí dalších cca 5 milionů korun. Investice do protihlukových opatření plánované pro rok 2009 se budou opět pohybovat v řádu milionů korun. Ani oblast Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se neobejde bez finančních injekcí, do jaké výše se vyšplhají tyto náklady v roce 2008? Není pochyb o tom, že bezpečnost na pracovišti více ovlivňuje chování lidí než jakákoli investice, nicméně finance umožňují, že pracoviště jsou lépe vybavena, a tím se pracovníci méně často dostávají do situací, které jsou pro ně rizikové. Letos finance směřují do přístupových plošin a různých zdvihacích zařízení. Jedná se o soubor investic usnadňujících práci ve výškách, protože tyto činnosti patři k nejnebezpečnějším. Dále jsme nakoupili moderní pracovní postroje a samonavíjecí lana, která zabraňují tomu, aby se do nich pracovníci zamotali a sami sebe ohrozili. Kromě opatření, která mají přímý dopad na pracovníky, jsme investovali velký objem financí do mobilních prostředků. Zastaralé typy nákladních automobilů, které postrádaly bezpečnostní pásy, jsme nahradili novými. Navíc jejich konstrukce prakticky vyloučila možnost rekonstrukce. V loňském roce jsme zavedli nové pracovní oděvy se signálními a reflexními pruhy, které zlepšily viditelnost pracovníků především při zhoršené viditelnosti. Na bezpečnostní pravidla upozorňují také informační tabule rozmístěné v areálu cementárny Zavedli jste tzv. nulovou toleranci přestupků nejen vůči zaměstnancům, ale i vůči dodavatelům a dopravcům. Bylo nutné od té doby uplatnit nějaký postih? I když máme pravidla pro dodržování bezpečnosti práce stanovená velmi striktně, nejsou sankce častým řešením situace. Občas se ale stane, že dojde k vážnému porušení bezpečnostních předpisů. Ano, v takovém případě uplatňujeme tvrdé restrikce, pracovník, který porušil bezpečnostní pravidla, pro nás přestává pracovat, odebereme mu právo vstupu do areálu cementárny. Porušování bezpečnostních pravidel se stává též důležitým kritériem pro další smluvní vztah s dodavatelem. Je jasné, že preferujeme smluvní vztahy s dodavateli, jejichž pracovníci dodržijí bezpečnostní pravidla naší společnosti. Bezpečnostní brýle LAFARGE 03/2008 5 téma :::... Přestože pracovníci byli proškoleni a důsledně seznámeni s bezpečnostními pravidly, neuvědomili si všechna rizika. Selhání koordinace na místě zavinilo úraz, kdy došlo k poranění oka jednoho pracovníka, které se naštěstí obešlo bez trvalých následků. Podobný úraz se stal letos v březnu při čištění prašné komory v prostoru chladiče, kde došlo k výronu horkého vzduchu s prachovými částicemi. Ty způsobily drobné poranění obličeje pracovníka. Vzhledem k tomu, že byl vybaven brýlemi, horký vzduch nezasáhl oči. Při analýze úrazu jsme zjistili, že pracovník externí firmy si vůbec neuvědomoval, že by k výronu mohlo dojít. Mnohdy tedy nejde o to, že by se lidé nechtěli chránit, ale dostatečně nezváží rizika, která by mohla nastat. V loňském roce dosáhla cementárna významného úspěchu: tisíc sto dnů bez pracovního úrazu. Jaký podíl na něm představuje organizace práce a dodržování pracovních postupů? Technické vybavení pracovišť samozřejmě usnadňuje práci i dodržování bezpečnostních zásad, ale bez vlastního zodpovědného chování, bez toho, aby si lidé vzali za své bezpečné chování, žádná pravidla bezpečnosti prostě nefungují. Co je podle Vašeho názoru v působení na lidi účinnější? Přesvědčování a vlídný přístup, nebo tvrdá ruka a represe? Jakým způsobem jste pracovníky k bezpečnému chování přiměli? Vedle pravidelných školení existuje ještě další způsob, a to jsou tzv. audity. Jedná se vlastně o diskusi, nikoli o hledání chyb a kontrolování lidí. Odpovídá tomu i způsob komunikace manažerů s pracovníky. Cílem je vytvořit atmosféru důvěry a společně najít motivaci k zodpovědnému chování. Z dialogu vyplyne například, do jaké míry jsou různé ochranné pomůcky efektivní. Jde nám o dlouhodobý efekt, aby pracovníci sami přemýšleli o jednotlivých činnostech a na základě vlastního přesvědčení pracovali bezpečně. Jen tak se budou zdraví vracet ke svým rodinám. Přestože si většina lidí rizika plynoucí z práce uvědomuje a dobrovolně dodržuje bezpečnostní standardy, vždy zůstává určitá skupina, kterou nelze převychovat a jakákoli pozitivní motivace selhává. Proto máme nastavený velmi jasný sankční systém. V praxi se ovšem nejedná o úplnou idylu. Od loňského roku po více než třech letech došlo v cementárně rychle po sobě ke dvěma úrazům, oba byly spojeny s čištěním pecní linky. Obě metody musejí být vyvážené, protože na část pracovníků nejlépe zapůsobí přesvědčování a vysvětlování a oni pak sami dodržují bezpečnostní ustanovení, neboť chápou, že jejich dodržování je opravdu chrání. Na druhou stranu však existují lidé, kteří bez hrozby vyhození a tvrdého trestu nikdy pravidla dodržovat nebudou a nechtějí si připustit rizika. Přístup tedy musí být diferencovaný, ale samozřejmě je potřeba odhadnout, jak bude ten který pracovník reagovat, a mít možnost použít oba nástroje. Naštěstí většina lidí rozumí „tlaku“ na bezpečnost, který má za cíl chránit největší hodnotu – lidské zdraví, a proto reaguje pozitivně na vysvětlovací metody. Pokud se cokoli, vyjma lidského zdraví, pokazí, jde to napravit, byť to stojí peníze a čas. Proto princip bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, dodavatelů i návštěvníků nadřazujeme v naší akciové společnosti všem ostatním prioritám. Čištění patního kusu – vstup do rotační pece 6 LAFARGE 03/2008 ...::: technologie Technické požadavky na jakost pohledového betonu Motto: Stanislav Bechyně: „Betonové stavby vtiskly dnešnímu světu charakteristickou pečeť. Beton se stal pro lidskou společnost tak důležitým, jako byly v počátcích civilizace postupně dřevo, kámen, bronz a železo…“ V poslední době architekti a projektanti často používají ve svých návrzích konstrukce z pohledového betonu. V těchto návrzích ale obvykle chybí specifikace pohledového betonu. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s tím, co by měl správný návrh pohledového betonu obsahovat. Předpokladem pro výrobu požadovaného jakostního pohledového betonového povrchu je odborné zadání, které zohledňuje, co je v daných podmínkách spolehlivě dosažitelné. Přehnaným a neproveditelným požadavkům je zapotřebí zamezit již v průběhu zadávacího řízení. Formulace zadání by měla předem vyjasnit mimo jiné tyto otázky: Jaké kvalitativní vlastnosti má mít pohledový beton? Jaké požadavky je třeba uvést při zadání? Jaké jsou požadavky na bednění? Jaké požadavky je třeba zohlednit při výrobě a zpracování betonu? Požadavky na vzhled po hledového betonu Pojmem „pohledový beton“ se rozumějíí ty viditelné betonové plochy, u kterých existují architektonické požadavky na jejich vzhled. Pro tento účel existují následující možnosti úpravy: struktura povrchu pomocí obtisku bednění; nátěry a příměsi barvy do betonové směsi; následné opracování povrchu. Jako první část projektové dokumentace by měl architekt definovat svoji představu o vzhledu pohledového betonu (dále jen PB). Měly by být specifikovány následující vlastnosti PB: odstín betonu; úprava otvorů po spínacích tyčích; úprava styku bednicích dílců; struktura povrchu betonové konstrukce. Nadpraží okna ze samozhutnitelného betonu, Knihovnicko-informační centrum, Hradec Králové LAFARGE 03/2008 7 Strukturovaný pohledový beton, opěrná zeď, Masarykovo nádraží, Nové spojení Při definování vlastností povrchu PB by se měl architekt vyvarovat požadavků, kterých nelze dosáhnout nebo které stojí nepřiměřené množství práce, finančních prostředků a výsledek ještě nemusí být zaručen. Mezi tyto požadavky patří především: plochy bez dutin a pórů; povrch hladký jako zrcadlo; rohy rovné, ostré a neolámané; jednolitý odstín povrchu betonové konstrukce. Požadavky na bednění Při návrhu bednění je důležitá kooperace architekta s výrobcem bednících systémů – architekt prezentuje svoji ideu vzhledu PB a výrobce bednění by měl architekta informovat o možnostech konkrétního druhu bednění (co je reálné a nereálné vybednit). Návrh bednění by měl obsahovat: výběr konkrétního druhu bednicího systému; řešení atypických detailů bednění; specifikace pláště bednění a jeho povrchu; styk bednicích dílců, jejich případné úpravy a těsnění; těsnění mezi bednicími dílci a navazujícími konstrukcemi (např. styk bednění x podlaha, bednění x stěna…); technologie :::... úpravy hran a rohů; výkres bednění daných konstrukcí (včetně spárořezu a rozmístění spínacích míst – viz obr. 1). Požadavky na beton Kvalitních a zároveň esteticky přitažlivých ploch z pohledového betonu lze dosáhnout pouze tehdy, jsou-li požadavky na složení, výrobu a zpracování betonu dostatečně vysoké a jsou-li také dodržovány. V praxi se však často používá beton, kde nejdůležitější požadavkem, dokonce předpokladem, bez ohledu na vhodnost jeho použití pro pohledové plochy, je co nejnižší cena. Složení betonu závisí na navržení pevnostní třídy betonu statikem a na recepturách betonárek. Přesné složení betonu pro konstrukce z PB navrhuje technolog betonu až podle projektové dokumentace a podmínek na staveništi. Dolaďování složení betonové směsi probíhá na základě provedených referenčních vzorků. Přesto je nutné v projektové dokumentaci zmínit případné použití barviva do betonu, aby mohl technolog betonu upravit recepturu čerstvého betonu. Definice pohledového betonu používané v zahraničí: fair-face concrete (angl.) – překlad: režný, neomítaný beton; jsou tak označovány všechny typy betonových povrchů, režné i upravované, betonů šedých, bílých i barvených ve hmotě; exposed concrete (angl.) – překlad: odkrytý, nechráněný beton; jsou tak označovány všechny typy betonových povrchů, režné i upravované, betonů šedých, bílých i barvených ve hmotě; Sichtbeton (něm.) – překlad: pohledový, dekorativní beton, beton s upraveným lícem; jsou tak označovány všechny typy betonových povrchů, režné i upravované, betonů šedých, bílých i barvených ve hmotě; architectural concrete (angl.) – překlad: architektonický beton; neomítaný beton šedý, bílý i barevný s režným povrchem (otisk bednění) nebo povrchem upraveným v souladu s architektonickým návrhem; betón brut (fr.) – překlad: surový, režný, beton základní (šedé/béžové) barvy; používá se pro označení režného betonu (textura získaná pouze otiskem bednění) základní (šedé/béžové) barvy, jsou možné i některé jednoduché dodatečné úpravy. Zdroj: Hela R., Šrůma V.: Směrnice, pohledový – architektonický beton. Fasáda obchodního domu z pohledového betonu v Ulmu, Německo Při navrhování receptury betonu je také třeba dbát na kompatibilitu použité stavební chemie (plastifikátory, retardéry, urychlovače tvrdnutí…), aby nedocházelo k znehodnocení díla vlivem různých skvrn, výkvětů… na povrchu betonové konstrukce. Do betonu pro konstrukce z pohledového betonu se převážně používá portlandský cement CEM I nebo směsný cement CEM II/B-M. U konstrukcí z pohledového betonu má směsný cement oproti portlandskému výhodu v lepší stejnobarevnosti povrchu betonu. Pro barevné betony je vhodnější použít bílý portlandský cement, protože při použití šedého cementu barvivo tolik nevynikne. Požadavky na odbedňovací prostředky V projektové dokumentaci se určí druh odbedňovacího prostředku a způsob nanášení. Vhodnost použití navrženého prostředku se doporučuje ověřit při betonáži referenčních vzorků (pokud je zhotovitel bude provádět) s tím, že je vhodnější použít prostředky tekuté konzistence než pastové. Při použití pastové konzistence se na povrchu bednění lépe drží nečistoty. 8 LAFARGE 03/2008 Obr. 1 – Vzorový výkres bednění stěny Požadavky na výztuž Krytí výztuže stanovují příslušné normy v závislosti na druhu konstrukce, prostředí a druhu výztuže. Pro konstrukce z PB platí stejné zásady vyztužování jako pro konstrukce z konstrukčního betonu. Návrh výztuže by měl být doplněn o: návrh druhu distančních podložek a jejich umístění; specifikaci vázacího drátu (u stropních konstrukcí se doporučuje ...::: technologie používat pozinkovaný vázací drát, aby případné odstřižky drátu nezpůsobovaly stopy koroze na povrchu betonu); vzdálenost prutů u silně vyztužených konstrukcí přizpůsobit možnostem dobrého prohutnění. Požadavky na betonáž Při betonáží konstrukcí z PB je potřeba si uvědomit, jaké zvýšené nároky jsou na tyto konstrukce kladeny oproti stavbám z konstrukčního betonu. Jedná se převážně o následující rozdíly v technologii betonáže: ukládání betonu do bednění (určení výšky hutněné vrstvy, výška ukládání betonu, max. přípustná doba mezi ukládáním jednotlivých vrstev betonu); způsob hutnění (určení druhu hutnicího prostředku, doba hutnění…); dodatečná opatření při betonáži za vysokých, resp. nízkých teplot; návrh opatření v případě výpadku hlavního dodavatele betonu (v případě používání více dodavatelů betonové směsi bude povrch betonové konstrukce rozdílný); dodržování technologických opatření (např. zvýšená čistota na stavbě). Sloup s hřibovou hlavicí podpírající strop z pohledového betonu, budova Státní technické knihovny, Praha Požadavky na ošetřování betonu V projektové dokumentaci je také potřeba specifikovat způsob ošetřování betonové konstrukce: začátek a konec ošetřování; ochrana konstrukce proti poškození; způsob ošetřování za nízkých, resp. vysokých teplot. Sloup z pohledového betonu v centrále firmy PERI ve Weissenhornu, Německo Požadavky na odbednění Vzhledem k tvaru díla a požadavkům na kvalitu PB by měl projektant stanovit dobu, po jakou budou jednotlivé konstrukce zabedněné. Předčasné odbednění, kdy beton ještě nemá dostatečnou pevnost, může porušit povrch betonu (olámané hrany, odloupnutí povrchové vrstvy), rozdílné časy odbednění způsobují rozdíly v barevnosti povrchu. Kontrola a hodnocení povrchu Oprava povrchu PB Vzhledem k absenci domácích norem zabývajících se problematikou PB je nutno hodnotící kritéria specifikovat přímo v projektové dokumentaci nebo se odkázat na zahraniční normy (jedinou evropskou normou určující kritéria PB je rakouská norma ÖNORM B2211). Hodnotící kritéria PB jsou: pórovitost povrchu betonové konstrukce; rozdíly v barevnosti v ploše konstrukce; LAFARGE 03/2008 rozdíly ve struktuře v ploše konstrukce; geometrická přesnost konstrukce (lze hodnotit i podle českých norem ČSN P ENV 13670-1 a podle ČSN 73 0210-2). Projektová dokumentace by také měla stanovit příslušné odstupové vzdálenosti, z kterých se budou dané konstrukce hodnotit. 9 I při největší pečlivosti se mohou při výrobě pohledových betonových ploch objevit závadná místa, proto lze připustit odborné opravy těchto ploch při použití odpovídajícího materiálu. I když jsou opravy opticky nevyhovujících míst bezvadně řemeslně provedeny, zůstávají obvykle zřetelné. Mělo by se předem uvážit, zda není vhodnější od případných oprav opticky nevýrazně závadných míst raději upustit. Ing. Ondřej Šteger, Ing. Miloslava Popenková, CSc. materiály :::... Superplastifikátory – progresivní prvky technologie betonu Nezbytným prvkem technologie výroby betonu je využívání nejrůznějších přísad, které výrazně ovlivňují vlastnosti čerstvého i ztuhlého betonu. Jejich použitím se dá docílit betonu s takovými parametry, jichž by jinak nemohlo být dosaženo. Plastifikační přísady Přísady jsou chemické sloučeniny, které během vmíchání do betonu modifikují vlastnosti čerstvého betonu. Účelem používání přísad je zlepšení stávajících vlastností čerstvé nebo zatvrdlé betonové, maltové či omítkové směsi nebo získání vlastností nových. Druhy přísad se rozlišují podle jejich hlavní funkce na plastifikační, superplastifikační, stabilizační, provzdušňující, urychlující tuhnutí, urychlující tvrdnutí, zpomalující tuhnutí. Plastifikátory a superplastifikátory Převážnou část, kolem 80–85 % z celkového objemu všech používaných druhů přísad, tvoří plastifikační přísady. Plastifikátory a superplastifikátory jsou organické makromolekulární látky, které se adsorbují na povrchu částic minerálních fází cementu a umožňují změnit jejich náboj, dispergovat přítomné aglomeráty částic, a tak cíleně upravovat konzistenci čerstvého betonu. Výsledným efektem je, že tyto přísady při nezměněné dávce vody zlepšují konzistenci (tekutost) čerstvého betonu nebo umožňují snížit dávku záměsové vody a tím i vodní součinitel, přičemž snížení dávky vody neovlivní konzistenci. V posledních letech se uplatňují tzv. superplastifikátory, které se vyznačují deflokulačním efektem agregátů částic pojiva a výrazně snižují vodní součinitel při zachování stejné konzistence čerstvého betonu nebo umožňují dosáhnout řidší konzistence bez zvýšení obsahu záměsové vody. Plastifikační – vodoredukující přísady redukují potřebné množství vody pro dosažení stejné zpracovatelnosti čerstvého betonu. Superplastifikační – silně vodoredukující přísady jsou látky, které výrazně redukují potřebné množství vody při stejné zpracovatelnosti čerstvého betonu. Kromě obecných požadavků musí být plastifikační přísadou sníženo množství vody o více než 5 % při stejné konzistenci stanovené sednutím nebo rozlitím a u superplastifikátoru o více než 12 %. Pevnost v tlaku přidáním plastifikační přísady má vzrůst za 7 až 28 dní nejméně na 110 % proti referenčnímu betonu. Superplastifikátorem v důsledku redukce množství vody při stejné zpracovatelnosti má vzrůst pevnost betonu v tlaku za jeden den nejméně na 140 % a za 28 dní nejméně na 115 % proti referenčnímu betonu. Konzistence čerstvého betonu se superplastifikátorem se nesmí za 30 min. po přidání přísady změnit proti původnímu stavu a vzrůst konzistence proti referenčnímu betonu přidáním superplastifikátoru má být o 160 mm (rozlitím proti 380 mm) nebo o 120 mm (sednutím proti 70 mm). U hyperplastifikátorů lze dávku záměsové vody snížit o více než 30 %. 10 LAFARGE 03/2008 Přísady na bázi lignosulfonanů Redukují záměsovou vodu cca o 10 %. Jsou to nejstarší zástupci superplastifikátorů, přísady na bázi lignosulfonanů původně vznikly jako odpadní vody při výrobě celulózy. Dávkují se v poměrně malém množství 0,2–1 % z hmotnosti cementu a jejich dávka nesmí překročit určitou mez kvůli vedlejším efektům, vyvolaným přítomností těžce rozpustných cukrů, které retardují. Jsou dobrou přísadou pro letní betonáž. Mezi všeobecné výhody přísad na bázi lignosulfonanů patří zvláště: – poměrně nízká cena, protože se vyrábějí z průmyslového odpadu; – dobrá účinnost už při poměrně malých dávkách, přibližně v oblasti 0,2 % sušiny přísady na hmotnost cementu; – dobré a dlouhodobé zkušenosti z rozsáhlého praktického používání. Na druhé straně mají přísady na bázi lignosulfonanů i nevýhody, mezi které patří zvláště: – nežádoucí vedlejší provzdušňující účinek; – v případě, že se vyžaduje rychlý nárůst pevností betonu, i vedlejší retardační účinek; – vysoká citlivost na předávkování a z ní vyplývající potřeba dodržovat úzké rozmezí doporučených dávek přísad. Dalšího zlepšení vlastností přísad na bázi lignosulfonanů bylo dosaženo od- ...::: materiály straňováním nežádoucích provzdušňujících účinků přidáváním odpěňovacích látek a též zmírňováním nežádoucích retardačních účinků různými zásahy při výrobě nových druhů přísad. Přísady na bázi melaminu Plastifikační přísady na bázi sulfonovaných melaminformaldehydových pryskyřic redukují záměsovou vodu až o 20 %. Melaminy byly prvními průmyslově používanými superplastifíkátory. Dávkují se v optimálním množství 1,6–1,8 % z hmotnosti cementu. Jejich nevýhodou je sklon ke krvácení a tixotropii betonu. Naopak však zachycují méně vzduchu než naftalenové a udržují stabilní a vhodné provzdušnění. Jejich předností je minimalizovaný vedlejší retardační účinek. Melaminové superplastifikátory jsou běžně dodávány jako čiré kapaliny, neovlivňující barvu betonu. Přísady na bázi naftalenu Přísady na bázi naftalenu jsou kondenzační produkty kyseliny ß–naftalensulfonové s formaldehydem. Patří zpožďují tuhnutí. Dávka se pohybuje v rozmezí 0,6–1,6 % z hmotnosti cementu. Naftalenové superplastifíkátory se prodávají jako hnědé kapaliny s celkovým obsahem sušiny mezi 40–42 %. Vyšší obsah sušiny zaručuje dosažení určité zpracovatelnosti v cenově výhodnější podobě. Přísady na bázi modifikovaných polykarboxylátů Redukují záměsovou vodu o 30 i více procent. Jsou to polymery dispergující cementová zrna zejména sterickým odpuzováním, nikoli elektrostatickým odpuzováním. V těchto superplastifikátorech je aktivní skupinou karboxylová skupina COOH, vázaná na různých místech odlišných řetězců. Tato skupina přísad novější generace byla vyvinuta pro samozhutnitelné betony a uplatňuje se také při výrobě prefabrikátů. Původní myšlenka vznikla v Japonsku již v polovině sedmdesátých let. V roce 1981 byl patentován základní polymer pro tekutý beton FC („fluid concrete“). Při vhodné aplikaci polykarboxylátových přísad do betono- Ztekucení samozhutněného betonu díky superplastifikační přísadě na bázi PCE produktové řady MC-PowerFlow firmy MC-Bauchemie mezi vysoce účinné superplastifikátory bez nežádoucího vedlejšího retardačního účinku. Redukují záměsovou vodu o 15–16 %. Jejich výroba je však náročnější, optimální účinek závisí na dosažení kondenzačního stupně (tj. počtu naftalensulfonových jednotek v molekule přísady). Při nedodržení čistoty vstupních surovin a nedostatcích v technologickém postupu výroby se mohou vyskytnout nežádoucí vedlejší provzdušňující účinky. Jsou optimálnější pro snadné udržení vhodné reologie betonu, protože poněkud vých směsí se oproti plastifikátorům z jiných skupin výrazně sníží potřebné množství záměsové vody, dochází ke zvýšení počátečních i konečných pevností, prodlouží se doba zpracovatelnosti betonu a zvýší se odolnost proti průsakům. Dosažení uvedených efektů je však oproti ostatním skupinám (lignosulfonany) důrazněji vázáno na přesné dávkování polykarboxylátových přísad a jejich kombinací. Nevýhodou je horší kompatibilita tohoto typu s některými cementy či příměsemi. LAFARGE 03/2008 11 Vinylakrylátové kopolymery Redukují záměsovou vodu cca o 30 %. Jedná se o vodné roztoky na bázi akrylových polymerů, bez příměsí formaldehydu, se schopností účinně dispergovat částice cementu pomocí druhotných komponentů, schopných značnou měrou vylepšit přilnavost a možnost čerpání. Umožňují směsi její delší dobu zpracovatelnosti a značně urychlují nárůst pevnosti betonu. Dávkují se v množství 1–2 % z hmotnosti cementu. Výzkum a vývoj nových přísad stále pokračuje. Byly připraveny například superplastifikátory na bázi difosfonátů s polyoxyetylenovým pobočným řetězcem a dají se očekávat další produkty. Použití superplastifikátorů Použití superplastifikátorů vyplývá z jejich užitných vlastností. Umožňují jak značné zvýšení pevnosti betonu a jeho trvanlivosti, snížení smrštění a dotvarování, tak přípravu čerstvého betonu libovolně měkké až tekuté konzistence bez dopadu na snížení kvality betonu. Nejnovější superplastifikátory na bázi polykarboxylátů (polykarboxylesterů – PCE aj.) mají několikanásobně vyšší účinnost než klasické superplastifikátory, přičemž doba účinnosti může dosahovat i několika hodin. Superplastifikátory jsou nedílnou součásti samozhutnitelného betonu, používají se k výrobě vysokopevnostních a vysokohodnotných betonů (pro vysokohodnotné betony s rychlým nárůstem pevností, pro vysokohodnotné betony s dlouhou dobou zpracovatelnosti). Například efektivní přísady nové generace superplastifikátorů na bázi polykarboxylátů umožňují připravit hutné, vysokohodnotné betony (high-performance concrete, HPC) s nízkou pórovitostí a pevností větší než 120 MPa a hlavně samozhutňující betony (selfcompacting concrete, SCC). Superplastifikátory se používají také pro výrobu prefabrikátů, superplastifikátory se zpomalujícím účinkem se používají pro transportbeton a staveništní beton. Některé superplastifikátory umožňují dosáhnout vysoce kvalitních transportbetonů s urychleným vývinem pevnosti a prodlouženou zpracovatelností bez zpoždění nárůstu pevnosti betonu. Na trhu je k dispozici celá řada superplastifikačních přísad, které jsou přizpůsobeny ke konkrétnímu užití podle požadavků uživatele. referenční stavba :::... Plaza Liberec ve finále Výstavba polyfunkčního komplexu Plaza Liberec finišuje, stavební práce pokračují podle plánu, a tak by první zákazníci měli stihnout ještě předvánoční nákupy. Atraktivní lokalita v samém centru Liberce v těsném kontaktu s historickým jádrem vzbudila zájem investorů už na počátku devadesátých let, vlastní realizace stavebních prací započala v roce 2007. Plaza Liberec nabídne nejen obchodní jednotky vyššího standardu, ale i společenské, zábavní a stravovací vybavení včetně bydlení a administrativy. Letecký snímek Založení stavby Poměrně rozsáhlá stavba nového libereckého obchodního a zábavního centra je založena v až 14 m hluboké, zapažené stavební jámě. Na celém půdorysu má čtyři podzemní podlaží a tři podlaží nadzemní, vícepodlažní část, která je obrácená do Šaldova náměstí, se vyhoupla do výšky sedmi nadzemních podlaží. „V úvodních stadiích projektu byla rozpracována jak prefabrikovaná, tak monolitická varianta železobetonového skeletu. Pro realizaci byla, především vzhledem k možnostem nasazení jeřábů v hluboké a po obvodu stísněné stavební jámě, vybrána monolitická varianta skeletu,“ řekl Vladimír Bureš z projekční kanceláře Statika. Základní modul nosné konstrukce stavby byl zvolen s půdorysnými roz- Údaje o stavbě Název stavby: Liberec Plaza – nákupní a zábavní centrum Developer: Plaza Centers Stavebník – investor: P4 Plaza s. r. o. Generální projektant: ARK spol. s r. o., Ing. arch. Pavel Janoušek, Ing. arch. Boris Šonský Generální dodavatel: Kajima Subdodavatel betonů: Zapa Liberec Použité betony: C30/37 90d XC3, XA1, XD1; C35/45 XC3, XD1; C30/37 XC1 Spotřeba betonových směsí: cca 10 800 m3 Zastavěná plocha objektu: cca 7 500 m2 Obestavěný prostor: cca 250 000 m3 Komerčně využitelné plochy: cca 20 000 m2 Parkovací stání: cca 480 míst Zahájení stavby: 02/2007 Předpokládané ukončení stavby: 12/2008 měry 8,30 x 8,30 m, což vyhovovalo požadavku na klientem předepsané rozměry parkovacích stání v podzemních podlažích. V některých částech budovy pak byly podle dispozičních požadavků architekta některé sloupy základního modulu vynechány a rozpětí zvětšena na 16,60 x 16,60 m. Konstrukce Nejnižší podzemní podlaží leží přibližně 6,5 m pod trvalou úrovní hladiny spodní vody. Proto byla velká pozornost věnována hydroizolaci spodní stavby. Suterén je přes svůj velký plošný rozsah navržen jako jeden dilatační celek a je realizován v technologii „bílé vany“, tedy jako vodonepropustná železobetonová konstrukce, doplněná vnější pojistnou izolací bentonitovými rohožemi. Stropní konstrukce podzemních podlaží jsou z důvodu maximálního využití světlé výšky podlaží navrženy jako bezprůvlakové hřibové stropy se čtvercovými hlavicemi nad sloupy. Vrchní stavba má konstrukci s oboustrannými nosnými rámy, jejichž příčle tvoří systém vzájemně pravoúhlých průvlaků, které podepírají po obvodě uložené křížem armované stropní desky. Nosná konstrukce nadzemních podlaží je půdorysně rozdělena na tři dilatační celky. První dilatační spáru přirozeně vytváří pasáž směřující od budovy Komerční banky směrem na Zámecké náměstí. Druhá dilatační spára odděluje vícepodlažní část na Šaldově náměstí. Betony z Lafarge cementů Betonové směsi do všech částí budovy Plaza Liberec namíchala z cementů vyrobených v akciové společnosti Lafarge Cement společnost Zapa Liberec, subdodavatel betonů. Pro spodní stavbu pod hladinou spodní vody byl použit převážně beton C30/37 90d XC3, XA1, XD1, přičemž maximální pozornost byla věnována dokonalé zpracovatelnosti betonové směsi a především maximálnímu Plaza Liberec, Palachova ulice – pohled od zámku 12 LAFARGE 03/2008 ...::: referenční stavba Pohled ze Šaldova náměstí omezení smrštění ztvrdlého betonu. Na sloupy byl použit beton C35/45 XC3, XD1. Na vrchní stavbu byl převážně použit beton C30/37 XC1. Architektonický koncept Jedinečné, doposud nezastavěné místo v centru města, k jehož uvolnění došlo postupným historicko-stavebním vývojem spojeným s demolicemi původní nekvalitní zástavby, si vyžádalo přiměřený způsob členění hmot, které navazují svou dimenzí na přilehlé městské prostředí. „Objekt v hrubé půdorysné ploše 80 x 130 m byl rozdělen pěší diagonálou na dvě přibližně trojúhelníkové části s dalším dílčím členěním,“ informoval autor projektu Ing. arch. Pavel Janoušek. Ve vstupním podlaží je situována pasáž propojující čtyři významné lokality: náměstí Dr. E. Beneše, ulici 5. května, ulici Palachovu a Zámecké náměstí. Spojovací pasáž tak rozšiřuje stávající uliční síť, a tak usnadní každodenní život místním obyvatelům i návštěvníkům krajského města. Dominantu celého objektu představuje nový nárožní dům mezi ulicemi 5. května a Palachovou. Svým mírným vystoupením z uliční fronty architektonicky uzavírá libereckou pěší zónu. Nároží na Zámeckém náměstí je vyplněno speciálním díly ze skla, aby umožnilo vyhlídku na protilehlý zámek. V prostoru ulice 5. května byly fasády navrženy individuálně pro každou funkčně ucelenou část, tedy pro obchodní zónu, pro bydlení a pro nárožní sekci s kancelářemi. Šaldovo náměstí Nákupy i zábava Čtyři podzemní podlaží objektu pojmou nejen 480 aut, ale i menší supermarket a doplňkové provozovny. Vstupní a další dvě nadzemní podlaží zabírá vlastní nákupní galerie, kde se bude podle informací developera klást důraz především na módu. Další část budovy je věnována restauracím, kavárnám a Fantasy parku, který má sloužit k zábavě pro celé rodiny. Na ozeleněnou střechu objektu, která je přístupná i návštěvníkům centra Liberce, umístil architekt vyhlídkové terasy a kavárnu. Nacházejí se zde také luxusní byty s vlastními zelenými střešními terasami. Návrh celého komplexu respektuje blízké okolí ve vztahu k centrální liberecké pěší zóně. Díky tomu se i ulice 5. května komplexně upraví do podo- LAFARGE 03/2008 13 by pásu s novými stromy, s lavičkami, dřevěnými platy a fontánami a tím se prodlouží zóna zasvěcená pouze chodcům. Také za zadní stranou stávajícího bloku domů na náměstí Dr. E. Beneše vznikl nový prostor s restaurací a terasou. V průběhu léta byly realizovány úpravy okolí včetně nutných dopravních opatření. Svou podobu musely změnit dvě složité křižovatky v centru města, ale největších změn se dočkala křižovatka na Zámeckém náměstí. Na křižovatce na Šaldově náměstí přibude ve směru od Palachovy ulice jeden jízdní pruh. Liberec Plaza nabídne více než 120 obchodů na 19 000 m2 pronajímatelné plochy z celkových 50 000 m2. zajímavá stavba :::... Tělo domu bylo realizováno jako prostorově tuhá železobetonová skořepina Černošické zjevení Vzrušující, šokující. To jsou přívlastky, které se pojí s domem označovaným za mezník na české architektonické scéně či dokonce za přelomové dílo. Neobvyklý kónický tvar domu, který balancuje na svahu na docela malé základně dvaceti pěti metrů čtverečních, připomíná viklan nebo také obrácenou pyramidu. Ze zahrady je možné vstoupit přímo do obytných prostor Na první pohled byste si domu možná ani nevšimli. Ač nápadité konstrukce, chová se ve svém okolí velmi skromně, nikterak na sebe neupozorňuje a kolemjdoucí by ho klidně mohl přehlédnout. Železobetonový modulový krystal posazený do svahu v Černošicích sice zvedá obytný prostor do výšky nad střechy sousední zástavby, ale přitom působí subtilně a nikterak nad okolím nevyčnívá. Zároveň však obyvatelům dopřává panoramatický výhled na Prahu a údolí Berounky. Autory bílého zjevení na černošické stráni jsou Jan Studený a Martin Vojta ze slovenské architektonické kanceláře ksa / kopecký a studený architekti. Jde o jejich první stavbu realizovanou v Čechách. Autoři zde rozvíjejí potenciál modulového konceptu obytného domu, který jejich ateliér vyvíjí již řadu let. Založení stavby Stavba maximálně využívá malého svažitého pozemku nad řekou. Díky skalnatému podloží bylo možné konstrukci založit výhradně na suterénním modulu technického zázemí, železobetonovém kvádru o rozměrech 5 x 5 x 3 m. Monolitická železobetonová základová deska má tloušťku 40 cm a jen o málo přesahuje obrys suterénu. „Stabilita domu je zajiště- 14 LAFARGE 03/2008 na pouze jeho vlastní tíhou,“ potvrzuje Jan Šulcek, šéf statické konstrukční kanceláře Alston, jenž se zabýval statikou objektu. Kónická podnož domu pak zvedá obytný prostor do výšky nad sousední střechu. Geometrie vzájemného posunu modulů a jejich stažení obvodovým pláštěm do nového kompaktního tvaru uvolňuje svažitou zahradu a zlevňuje založení domu. Beton v hlavní roli Původně měl být dům zhotoven z dřevěných lamelových desek, později však bylo rozhodnuto, že jako materiál bude použit beton. Tělo ...::: zajímavá stavba domu tvoří železobetonová skořepina. Tloušťka desky šikmin obrácené pyramidy činí 18 cm, délka hrany trychtýře dosahuje 9 m. Betonáž probíhala klasicky s použitím systémového bednění. Betonovalo se postupně a kvůli dobrému vyzrání betonu se bednění odstranilo až za tři měsíce. „Šikmé stěny byly při betonování druhé vrstvy problémem,“ říká Oldřich Blinkal, jednatel stavební firmy OB-Stavin, která byla dodavatelem stavby. „Bednění po celé délce, jak bylo zamýšleno, nebylo možné realizovat. Šikmé stěny jsme nakonec betonovali po pásech o výšce zhruba dva metry, každý v délce 4 až 9 m. Bylo to podobné, jako se betonují obruče u studní.“ Bednění zůstávalo jako podpora až do vytvrdnutí betonu a dokončení stropní konstrukce přízemí, která zachycuje vodorovné síly vyvolané použitím šikmých stěn. Konstrukční řešení „Konstrukční řešení v principu není příliš komplikované, plně ale využívá možností železobetonové konstrukce lité do formy,“ říká J. Šulcek. „Statické působení konstrukce je výrazně prostorové, což bylo třeba respektovat během statického návrhu i během stavby nosné konstrukce.“ Z vnějšku jsou betonové zdi izolovány polystyrenem a následně omítnuty cementovou stěrkou. Tepelné parametry pláště budovy jsou díky silné vrstvě polystyrenové izolace nadstandardní. „Z hlediska projektu představoval hlavní problém složitý tvar domu se šikmými stěnami, které se obtížněji dokumentují v běžně používaném zobrazení – v půdorysech a v řezech,“ připustil J. Šulcek. I při vlastní stavbě bylo nutné velmi pečlivě dbát na dodržení přesného tvaru konstrukce. „Je třeba vyzvednout i velký kus práce dodavatele nosné monolitické konstrukce, který se zakázky zhostil s mimořádným nasazením a vysokou odborností,“ pochválil statik své kolegy stavaře. Rodinné bydlení Program domu, sestavený společně s klientem, sleduje standardní nároky na bydlení pro čtyřčlennou rodinu. V nejnižší části domu se nachází kotelna a sklep. V kalichu vyrůstajícím nad technickým modulem suterénu je umístěna vertikální vstupní hala a poslechová místnost. Variabilní platforma obytného patra s panoramatickým výhledem na východě a zahradním molem na západě je vložena mezi boxy ložnic a koupelen. Nad pobytovou zónou je navržena střešní zahrada s kruhovým pneumatickým bazénem a popínavými rostlinami, které časem pohltí povrch domu. Dům získal cenu v Soutěži Grand Prix architektů v kategorii Rodinný dům. Porota ocenila tvar stavby, architektonické gesto, které bylo schopno osvobodit velký prostor zahrady a využít nejlepší výhled z parcely. „Tvar stavby zachovává co nejotevřenější původní terén. Preciznost, se kterou byl dům umístěn na pozemek, vytvořila mnoho specifických prostorů a pohledů na okolní krajinu. Jednoduchý zásah vytvořil sošnou budovu s různorodými prostory. Tvar objektu je vzrušující a zároveň funkční,“ píše se ve vyjádření poroty. Rodinný dům v Černošicích spojuje zajímavým způsobem znaky kubismu a funkcionalismu. Kubismus se Údaje o stavbě Název stavby: RD17 – Rodinný dům v Černošicích Projekt: ksa / kopecký a studený architekti Jan Studený, Martin Vojta Statika: Alston Lokalita: Černošice PARAMETRY DOMU Zastavěná plocha parteru: 25 m² Celková užitná plocha: 200 m² Balkon a zahradní terasa: 15 m² Střešní zahrada: 120 m² Obestavěný prostor: 850 m3 Řez domem Vchod ze spodní části pozemku do kotelny a sklepních prostor Posuvné prosklené plochy zastiňují uvnitř závěsy, přehřívání domu zabraňují i vzrostlé stromy na pozemku Dům poskytuje nádherný výhled do okolní krajiny LAFARGE 03/2008 15 vyznačoval soustavami šikmých geometrických forem, které modelovaly především tvar a plochu průčelí. Zde však autoři stylotvorné geometrické prvky prosazují až do samotné konstrukce stavby. Dům zároveň rozvíjí funkcionalistické Le Corbusierovy teze: „Horizontální okno, střešní zahrada nebo volné průčelí bez nosných konstrukčních prvků…“ Piloty zvedající dům nad terén, jak je navrhoval Le Corbusier, jsou zde nahrazeny jedinou betonovou nohou. ekologie :::... Spalování odpadů v cementárnách šetří suroviny i energii Vysoká energetická náročnost průmyslové výroby, která se u nás pohybuje kolem 1,7násobku průměru Evropské unie, spolu s nízkou energetickou účinností zpomaluje rozvoj konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Vysoká spotřeba energie vede nejen k rychlejšímu odčerpávání primárních energetických neobnovitelných zdrojů (např. ropa, zemní plyn, uhlí), ale i ke zvyšování zátěže beztak těžce zkoušeného životního prostředí. Drcené pneumatiky Nízká energetická účinnost a efektivita se promítá do všech oblastí našeho života. Zásobování palivy a energiemi je problém, který znepokojuje celou společnost a ve větší či menší míře se dotýká každého z nás, stejně jako problematika životního prostředí vůbec. Využití obrovského potenciálu úspor energií spolu se snahou o maximální využívání obnovitelných zdrojů energie nám může pomoci se alespoň částečně vymanit z neustále se zvyšující závislosti na dovozu energií, a to zejména z problematických a rizikových částí světa. Problematika úspor energií a zvyšování energetické účinnosti je oblastí, která se nadějně rozvíjí. Tuzemský energetický scénář Není pochyb o tom, že Česko potřebuje jasně formulovanou energetickou koncepci. Nezávislá Pačesova komise pověřená zpracováním ná- vrhu energetické politiky nedávno přeložila vládě předběžný koncept. Návrh nyní posuzuje skupina odborníků, kteří se zabývají ekonomikou, energetikou a ekologií. Podle předsedy komise, akademika Václava Pačese, by neměl být hodnocen jen vliv na životní prostředí, ale i na ekonomiku, dále sociální dopady v regionech či bezpečnost a zásobování státu energiemi. Jedním z nejdůležitějších doporučení Pačesovy komise vládě je podpora energetických úspor a zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie (slunce, voda, vítr, geotermální energie, biomasa, fytomasa). Upozorňuje však na fakt, že v případě Česka nelze příliš počítat se získáváním energie z vody nebo větru. Ačkoli je u nás v běhu několik desítek projektů, realizace naráží na fakt, že nikdo v místě bydliště nechce žádnou elektrárnu. Navíc v dohledné době nemají obnovitelné zdroje kapacitu ani technické možnosti nahra- Těžba vápence v lomu 16 LAFARGE 03/2008 dit klasické elektrárny. Nejekologičtějším a nejekonomičtějším řešením, jak pokrýt energetickou potřebu v současné situaci na energetickém trhu, je podle komise jádro. Komise rovněž zdůraznila potřebu široké diskuze nejen o jaderné energetice, ale také o prolomení těžebních limitů. Odborníci i veřejnost očekávají, že plány nezůstanou jen na papíře. Cementářský průmysl Výroba cementu vyžaduje velké množství energie a paliv (minerály a fosilní paliva). Prvním energeticky náročným bodem výroby z hlediska spotřeby elektrické energie je těžba a drcení vápenců, dalším homogenizace a mletí suroviny a konečným samotné mletí slínku s přísadami na konečný cement. Palivově intenzivním bodem je výpal slínku. Paliva a energie tvoří až 40 % přímých nákladů na výrobu cementu. Každá tuna vyrobeného cementu představuje v průměru 80 kg oleje anebo ekvivalentu v závislosti na druhu cementu a cca 105 kWh elektrické energie. Prioritou cementářského průmyslu je snižování spotřeby jak energie, tak paliv a zvyšování energetické účinnosti. Nejjednodušší, ale zároveň extrémně nákladnou cestou jsou přímé investice do technologií, výrobních zařízení a do optimalizace výrobního procesu. Druhou cestou ke snižování spotřeby paliv a energie a zvyšování energetické účinnosti je nahrazování fosilních paliv vybranými odpa- ...::: ekologie dy. Další alternativou je substituce energeticky nejnáročnějšího slínku přísadami, které jsou průmyslového původu, neboli odpadními produkty z jiných průmyslových odvětví, jako jsou strusky z oceli (průmysl vysokých pecí) nebo popílku z uhlí (paliva pro elektrárny). Úspora surovin a paliv likvidací odpadů Cementářský průmysl je velkým přirozeným likvidátorem odpadů, kterými částečně nahrazuje některé surovinové a palivové komponenty běžně ve výrobě nezbytné. Cementářská rotační pec s disperzními slínkových minerálů pevně vázat téměř všechny toxické kovy, vysoká účinnost disperzních výměníků tepla při zachycování kyselých složek spalin a vysoká účinnost používaných elektrostatických odlučovačů prachu. Vysoká pevnost vazby prvků ve slínkových minerálech se projevuje i při vystavení cementových výrobků účinkům vody – vyluhovatelnost prvků z těchto výrobků je tak nízká, že koncentrace prvků v povrchových vodách není nijak ovlivňována. Využití odpadu ale nemůže být improvizované, proto akciová společnost Lafarge Cement zprovoznila tzv environmentální laboratoř, Snímek výrobního areálu Lafarge Cement, a. s. výměníky tepla svým charakterem představuje velmi účinný a spolehlivý systém pro zachycení emisí plynných i tuhých škodlivin, které se dostávají do kouřových plynů při zpracovávání a spalování různých materiálů včetně odpadů. Faktory, které se na tom podílejí, jsou známé – vysoká teplota plamene a dlouhý pobyt spalovaného paliva v oblasti nejvyšších teplot, schopnost krystalové mřížky která podle přesně stanovených norem monitoruje parametry všech alternativních paliv přivážených do cementárny. Možnosti likvidace odpadů v cementárnách jsou poměrně široké, nikoli však neomezené. Do cementářských pecí putují například pneumatiky, masokostní moučka, pryž, odpadní oleje nebo enviromentálně obtížné odpady z petrochemického průmyslu, které ale předtím LAFARGE 03/2008 17 projdou certifikovaným procesem, kdy se přemění na alternativní paliva. Letos v červenci společnost Lafarge Cement odstartovala zkušební provoz zbrusu nového technologického zařízení, které slouží pro příjem směsi kapalných odpadů, její skladování, homogenizaci a čerpání na spoluspalování v kombinovaném hořáku cementářské pece. Spalování v cementářské rotační peci již žádný další odpad neprodukuje. Jedná se tedy o vysoce účinný a progresivní způsob minimalizace vzniku odpadů. Zelené naděje V současné době se na světě vyprodukuje ročně cca 1,7 miliardy tun cementu, což činí přibližně čtvrt tuny na každého obyvatele planety. Poptávka neustále roste, takže se výroba zvyšuje. Chemické procesy umožňující výrobu cementu však mj. uvolňují oxid uhličitý, takže se výroba cementu podle informací z odborných kruhů podílí na celkových světových emisích oxidu uhličitého 7 %. Nové naděje přináší tzv. zelený cement, který letos představil profesor Stanfordské univerzity v USA Brent Constantz, jak vyplývá z informací listu San Francisco Chronicle. Nová výrobní technologie chráněná bezmála šedesáti patenty eliminuje značnou část oxidu uhličitého, který se uvolňuje do atmosféry při výrobě portlandského cementu. Postup navíc umožňuje využit stavební materiály k ukládání průmyslových emisí. Profesor Constantz totiž odebírá spaliny z tepelné elektrárny a nechává je probublávat mořskou vodou čerpanou na nedalekém pobřeží. V každé tuně jím vyrobeného cementu se daří uložit zhruba půl tuny emisí. Stejný proces údajně umožňuje i výrobu alternativ k příměsím, tedy písku a štěrku. To by znamenalo, že kromě betonu by se emise daly ukládat i do asfaltových povrchů vozovek. Profesor odhaduje cenu tuny svého cementu na zhruba 100 dolarů, zatímco tuna portlandského cementu stojí kolem 110 dolarů. Žhavá novinka vyprovokovala i spoustu nedůvěřivých ohlasů z řad zavedených stavebních firem. Než prověří nový cement zkouška času, navrhuje profesor míchat svůj produkt s klasickým cementem v poměru jedna ku jedné. Podle: www.calera.biz, www.ekolist.cz, www.svcement.cz, wwww.sfgate.com/chronicle EU a stavebnictví :::... Evropské programy se rozbíhají Čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie je na samém začátku. Výzvy k podávání projektů na operační programy jsou postupně vyhlašovány a většina projektů se nachází ve fázi schvalování. Některé se ale již realizují, což platí hlavně o projektech dopravní infrastruktury. Vizualizace terminálu Karlovy Vary Podle monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) za měsíc červen 2008 bylo od počátku programového období předloženo 8 200 žádostí o podporu celkem za 204 miliardy korun, což jsou zhruba čtyři pětiny všech peněz určených na právě otevřené výzvy. Řídící orgány programů si tedy na nezájem o podporu projektů z evropských fondů stěžovat nemohou. Střední Čechy jsou zatím nejdál V programovém období let 2007 až 2013 v ČR běží 26 operačních programů (OP), z nichž je 7 tematických, 8 regionálních, 2 pro Prahu a 9 mezinárodních (pro přeshraniční spolupráci a síťové programy společné všem členským zemím EU). Na projekty v rámci těchto programů by měly být rozdány dotace z evropských fondů v celkové výši 26,7 miliardy eur (663,5 miliardy korun) a dalších 132,8 miliardy korun obnáší spolufinancování programů z národních zdrojů. Na alokaci pro rok 2007 bylo uvolněno 93,15 miliardy korun, tedy 12,4 % z celkových prostředků. Výše citovaných 8200 podaných žádostí o podporu tedy převyšuje určené prostředky téměř o 120 %. Z údajů MMR vyplývá, že ke konci června byly schváleny 102 projekty, z nichž nejvíce (32) v regionálním operačním programu Střední Čechy (ROP SČ), na druhém místě je ROP Severovýchod (SV) se 30 schválenými programy. Celková hodnota schválených projektů činila 11,84 miliardy korun, což odpovídá 12,7 % prostředků uvolněných na alokaci v roce 2007. Z hlediska počtu projektů vyřazených z administrace, ať již na základě porušení formálních kritérií, či z hlediska posouzení kvality podané žádosti, vede s 71 % ROP Jihozápad. „Příčiny takto vysokého procenta vyřazování se dají obecně zdůvodnit přetlakem zájemců o podporu v některých prioritních osách OP (především cestovní ruch). Protože může řídící orgán podpořit jen omezený počet projektů, vede takto vysoký zájem předkladatelů ke kvalitativní soutěži,“ hodnotí monitorovací zpráva MMR. Dalšími OP s vysokým podílem vyřazených projektových žádostí jsou OP Životní prostředí (30,4 %), ROP Jihovýchod (26,4 %) a ROP Moravskoslezsko (25,11 %). Průměrný podíl v rámci jednotlivých OP vyřazených projektů se pohyboval ke konci června ve výši 14,9 %. OP Severozápad zahájil rekonstrukci letiště v Karlových Varech Silnice nižších tříd, místní komunikace a jiné dopravní stavby bývají často předmětem regionálních operačních programů. Je tomu tak i v případě OP Severozápad, který je z hlediska objemu finančních prostředků největším regionálním OP v Česku. Jednou z jeho čtyř hlavních prioritních oblastí a zároveň druhou nejvíce dotovanou je dostupnost a dopravní obslužnost (na prvním místě ve výši alokace je priorita regenerace měst). Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad vyhlásila loni v prosinci první výzvu k předkládání projektů pro oblast podpory Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního 18 LAFARGE 03/2008 a nadregionálního významu a pro oblast podpory Podpora implementace ROP Severozápad. V rámci této výzvy bylo do 18. února 2008 podáno celkem 12 projektů. „Projekty zaměřené na rozvoj dopravní infrastruktury postupně prošly kontrolou přijatelnosti, formálních náležitostí a hodnocením,“ říká Vojtěch Krump, vedoucí oddělení publicity a propagace Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. „Na jeho základě poté Výbor Regionální rady 22. května 2008 schválil dotace pro pět projektů. Následně byly 13. a 14. srpna podepsány smlouvy o poskytnutí dotace pro tyto první projekty podpořené z ROP SZ,“ pokračuje. Tyto projekty se týkají rekonstrukcí úseků silnic 1. a 2. třídy celkem přibližně za 725 milionů korun. Za dalších 98 milionů korun proběhne 3. etapa modernizace letiště Karlovy Vary. Další výzva ROP SZ byla vyhlášena dne 14. dubna 2008 a příjem žádostí do této výzvy byl ukončen dne 20. června 2008. Z celkového počtu 263 projektů podaných do této výzvy do Regionálního operačního programu bylo nejvíce předloženo do Prioritní osy Integrovaná podpora místního rozvoje, Oblast podpory Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury. Do dalšího hodnocení prošlo 175 projektů. „Projekty procházejí od 21. července postupně jednotlivými fázemi hodnocení, které probíhá na základě předem stanovených kritérií. Na základě výsledků hodnocení pak Výbor Regionální rady v průběhu září schválí projekty, které získají dotace z ROP Severozápad,“ vysvětluje V. Krump. „Ty projekty, u kterých bylo ...::: EU a stavebnictví již hodnocení dokončeno, byly předloženy Výboru Regionální rady, která již pro některé schválila poskytnutí dotace.“ Projekt zaměřený na modernizaci silnic v Karlovarském kraji zahrnuje 14 podprojektů zaměřených tematicky na silniční stavby. Ty společně tvoří celek obnovy dopravní infrastruktury v regionu. „Součástí řešených úseků jsou velmi často mosty, u nichž je nutné zvyšovat jejich únosnost modernizací nosné konstrukce. V rámci sanací bude upravena například šíře vozovky, odstraní se bodové závady, upraví směrové vedení a odvodnění atd.“ vyjmenovává V. Krump. V Ústeckém kraji projekty řeší kompletní rekonstrukce úseku Klášterec–Hradiště–Rusová, Duchcov–Teplice–Hostomice–Kostomlaty a Česká Kamenice–Rumburk–Jiříkov. „Další projekty podané do ROP Severozápad v druhé výzvě v současné době ještě procházejí hodnocením. Výbor se jimi tedy bude zabývat na svých příštích zasedáních v průběhu září,“ dodává V. Krump. V současné době jsou také hodnoceny Integrované plány rozvoje měst (IPRM), které žadatelé předložili do 30. června v rámci vyhlášené výzvy Podpora rozvojových pólů regionu. IPRM předložila všechna statutární města Ústeckého a Karlovarského kraje. Pro tuto oblast podpory je do roku 2012 vyčleněno přibližně 2,7 miliardy korun. IPRM jednotlivých měst tvoří soubor dílčích projektů, které jsou zaměřeny na řešení problematiky určitého území či tématu v daném městě. Severovýchod čerpá už přes čtyři miliardy Rozvoj dopravní infrastruktury je jednou z pěti prioritních os také ROP Severovýchod, který v regionu NUTS sdružuje Liberecký, Pardubický a Královéhradecký kraj. Tato prioritní osa byla předmětem prvního kola výzvy, která byla vyhlášena už ve druhé polovině loňského roku. Mezi nejzajímavější projekty tohoto kola výzvy patří za Královéhradecký kraj rekonstrukce mostů za více než 86 milionů korun z fondů EU. V Pardubickém kraji k nejnáročnějším projektům patří obchvat Chvaletic, na který přispěly evropské fondy téměř 170 miliony korun (samotné práce ještě nezačaly, nyní pracují na místě archeologové). V Libereckém kraji patří mezi nejnákladnější projekty přestavba křižovatky I/35 a III/2784 v krajském městě, na niž EU přispěla bezmála 90 miliony korun. Na rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury bylo v rámci tohoto kola výzvy vyčleněno z evropských fondů celkem 1,12 miliardy korun. Celkem bylo předloženo 24 projektů, výbor schválil 23 z nich, na něž připadlo 1,06 miliardy korun ze strukturálních fondů. „Na základě těchto projektů bude v Královéhradeckém kraji rekonstruováno 10 mostů a více než 36 km silnic. V Libereckém kraji je k rekonstrukci připraveno necelých 24 km silnic, čtyři mosty, modernizovány budou dvě křižovatky. V Pardubickém kraji se projekty zaměří na modernizaci či výstavbu téměř dvanácti km silnic,“ vypočítává Eva Jouklová, vedoucí úseku pu- LAFARGE 03/2008 19 blicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. ROP vyhlásil již celkem 9 kol výzvy, v nichž kromě prvního kola bude k rozdělení 6,47 miliardy korun na podpory projektů. Z toho se rozvoje regionální dopravní infrastruktury týká také 7. kolo výzvy s předpokládanou alokací přes 1 miliardu korun. „Region zatím čerpá z evropských fondů více než 4 miliardy korun. Tyto finanční prostředky však nejsou zdaleka poslední. Do roku 2013 budou vyhlášeny další výzvy, které by mohly přinést kolem 11 miliard korun,“ říká Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Nejsou to ale peníze zadarmo. Připravit kvalitní projekt není snadné a uskutečnit jej podle všech pravidel také ne. „Žadatel, který chce čerpat evropské finanční zdroje, si musí uvědomit, že v průběhu realizace projektu a následně také v době jeho tak zvané udržitelnosti na něj čeká řada povinností,“ varuje Z. Semorád. „Kromě jiného musí transparentně zadávat zakázky, předkládat pravidelné monitorovací zprávy, dodržovat schválený harmonogram realizace projektu, nahlašovat změny ve všech fázích administrace projektu, vést zvláštní účet projektu, oddělit účetnictví k projektu, archivovat dokumentaci atd. S tím je spojena také řada dokumentů a dalších materiálů s projektem spojených, které mohou potenciální zájemce o dotaci odradit. Důsledná administrativa i postup při samotné realizaci se ale určitě vyplatí,“ ujišťuje ředitel Semorád. konstrukční milníky :::... Guggenheimovo muzeum, New York, interiér Schématické znázornění Unité d’Habitation Beton v architektuře 40. a 50. let minulého století Železobeton se stal po druhé světové válce běžně užívaným stavebním materiálem. Zdokonalení výrobních postupů při výrobě portlandského cementu a konstrukční možnosti předpjatého betonu umožnily nejen jeho masové rozšíření, ale i realizaci těch nejsmělejších konstrukcí. Prefabrikace Po druhé světové válce vyvstala potřeba rekonstrukce zničených staveb, na niž nebylo dostatek oceli. Proto se architekti obrátili opět k železobetonu nebo předpjatému betonu. Nedostatek materiálu tak paradoxně otevřel cestu dynamickému rozvoji betonového stavitelství. Masová bytová výstavba vyvolala rozmach prefabrikace stavebních prvků. První panelové domy vznikaly v Německu a ve Francii již po první světové válce. Na našem území byl vývoj panelů zahájen firmou Baťa za druhé světové války. Několik experimentálních dvojdomků s výrobou panelů přímo na staveništi bylo postaveno již během války. Po roce 1945 pokračovala ve Zlíně výstavba jedno- až třípodlažních domů. Počátkem 50. let se vývoj přesunul do Ústavu montovaných staveb v Praze. Systémová výstavba byla zahájena v roce 1953. Unité d’Habitation Bezesporu nejvýznamnější osobností ovlivňující evropskou architekturu i teoretické úvahy tohoto období byl Le Corbusier (vlastním jménem Charles-Edouard Jeanneret, 1887– 1965), představitel a teoretik mezinárodního slohu, jehož významné předválečné realizace jsme zmínili již v předcházejících článcích. Jeho obytný blok Unité d’Habitation v Marseille z let 1946–1952, který zahrnoval obchody, tělocvičnu, běžeckou dráhu, školku i divadlo, disponuje 23 druhy bytů pro různé typy uživatelů od „singlů“ až po mnohačetné rodiny celkem 1 600 obyvatel. Le Corbusier zde uplatnil své teorie formulované v předchozích desetiletích – pět principů funkcionalismu a proporční systém modulor vycházející z rozměrů lidského těla. Využil zde také pohledového betonu bez obkladu či omítky s otisky prken bednění. Budova se stala předobrazem hromadné bytové 20 LAFARGE 03/2008 Železobetonová budova Unité d’Habitation je 140 m dlouhá, 24 m široká a 60 m vysoká, tyčí se do výšky 18 pater výstavby, avšak většina jejích napodobenin postrádala kvality originálu. Čándígarh Le Corbusier vedl v letech 1952– 1962 projekt výstavby nového hlavního města v indickém Pandžábu – Čándígarhu. Spolupracoval zde s anglickými architekty Jane Drewovou a E. M. Fryem a svým bratrancem Pierrem Jeanneretem. Uplatnil tu možnosti pohledového betonu a návrhy staveb přizpůsobil zdejšímu klimatu. Ve stejné době pracoval i na projektu kláštera La Tourette v Eveux u francouzského Lyonu (1952–1960). Stavba byla realizována z neomítaného betonu. Le Corbusier zde vhodně skloubil tradiční uspořádání klášterního objektu se zásadami mezinárodního slohu. ...::: konstrukční milníky Solomon R. Guggenheim Museum Frank Lloyd Wright, který stál svojí tvorbou zcela mimo mezinárodní sloh, navrhl v letech 1943–1946 budovu Guggenheimova muzea v New Yorku. Stavba byla dokončena v roce 1959 několik měsíců po Wrightově a Guggenheimově smrti. Budova byla určena pro sbírku abstraktního umění. Tradiční uzavřené výstavní sály nahradil Wright jedinou pěší rampou, stoupající kolem centrálního prostoru ve stále narůstající spirále. Jako konstrukční materiál byl použit beton. Vnější tvar budovy Wright koncipoval jako čtyři na sebe navršené narůstající prstence. Narozdíl od většiny ostatních Wrightových staveb není budova Guggenheimova muzea v souladu se svým okolím, ale naopak vznikla jako protiklad sousedních objektů. Architektura takového charakteru vyžadovala ve své době velkou odvahu a houževnatost od svého tvůrce i mecenáše. Na střechu obytného bloku Unité d’Habitation v Marseille umístil Le Corbusier různé společenské stavby – dětské hřiště, běžeckou dráhu pod širým nebem, jesle či bar Habitation Kaple v Ronchamp Sám Le Corbusier navrhl v tomto období pozoruhodnou stavbu zcela vybočující z linie mezinárodního slohu. Je jí poutní kaple Notre Dame du Haut ve francouzském Ronchamp vybudovaná v letech 1950–1954. Stejně jako Wrightovi newyorské muzeum získala Le Corbusierovi tato stavba řady příznivců i odpůrců. Proporce budovy vycházejí z Le Corbusierova modulového systému. Využil zde skulpturálních možností betonu. Klidný interiér je v kontrastu k exteriéru kombinujícímu hranaté i oblé tvary. Malé okenní otvory ve značně silných zdech působí zvenčí téměř jako střílny, uvnitř však vytvářejí překvapivě harmonické osvětlení vhodné k rozjímání. cích po jeho ploše. Odbavovací hala pro cestující je dvoupodlažní a působí velmi elegantně. Nosnou konstrukci na půdorysu 180 x 60 m tvoří 16 párů betonových sloupů, mezi párem sloupů jsou vždy zavěšena nosná ocelová lana, jejichž prohnutí gravitací udává tvar střechy, rozdílná výška sloupů pak její sklon. Obvodový plášť budovy je tvořen skleněnou plochou. Gladesville Bridge Z inženýrských staveb vznikajících v 50. letech na sebe poutá pozornost Gladesville Bridge přes řeku Parramatta v australském Sydney. Nahradil několik historických mostů a jako součást Victoria Road propojil Gladesville s Drummoyne. Obloukový silniční most s podepřenou mostovkou byl dokončen v roce 1964 a byl tehdy největším mostem svého konstrukčního typu na světě. Čtyřkomorový obloukový nosník z předpjatého betonu má rozpětí 305 m (1 000 stop), vzepětí 60 m (200 stop), celková délka mostu je 579,4 m. Návrh vypracovala londýnská inženýrská kancelář Messrs. G Maunsell & Partners a stavbu provedly firmy Reed & Mallik Ltd z anglického Salisbury a Stuart Bros ze Sydney. V 70. letech 20. století byla mostovka rozšířena o dva jízdní pruhy z šesti na osm a na každé straně přibyl také chodník pro pěší. Saarinenovy letištní terminály Další výraznou osobností, která využívala ve svých projektech nové konstrukční možnosti betonu, byl Eero Saarinen. Koncem 50. let navrhl letištní terminály pro dvě velká americká letiště – Dulles Airport ve Virginii poblíž hlavního města Washingtonu a TWA na letišti J. F. Kennedyho v New Yorku. TWA terminál z let 1956–1962 je stavbou aerodynamických tvarů, avšak s provozně účelnou dispozicí. Saarinen zde dobře využil možností betonových skořepin. Na Dullesově letišti vystavěném v letech 1958–1962 řešil halu, řídící věž letiště a systém přepravy cestují- Kaple Notre Dame du Haut, Ronchamp, Francie: masivní betonové zdi pokryté bílým cementem se naklánějí směrem dovnitř LAFARGE 03/2008 21 stopy architektury :::... Secese sjednotila umění a průmysl V druhé polovině devatenáctého století se v Anglii začalo prosazovat hnutí Arts and Crafts, které mělo podobné ideály jako kontinentální secese. Mladí umělci v Evropě i v zámoří hledali nový sloh, který by se zcela odpoutal od neostylů a eklekticismu 19. století a využíval by konstrukční možnosti nových materiálů produkovaných průmyslovou výrobou. Detail secesní výzdoby Obecního domu v Praze Francouzské a belgické Art Nouveau, německý Jugendstil či rakouská Sezession se inspirovaly tvary odvozenými od přírody, zejména rostlinnými motivy, které přetvořily do ohebných, oblých znaků. Vedle florálních ornamentů byly pro secesní styl typické přiznané funkční železné konstrukce. Victor Horta (1861–1947) působící v Bruselu, Hector Guimard (1867–1942), který navrhl proslulé vstupy do pařížského metra, či skotský architekt a designér Charles Rennie Mackintosh (1868–1928) ztotožnili funkčnost, tedy užitečnost staveb s formou a výzdobou s cílem dosáhnout harmonického účinu celku. Václavském náměstí a provizorní dřevěný pavilon pro výstavy SVU Mánes v Kinského sadech. Od eklekticismu k secesi Starší generace architektů stále tvořila v eklektickém slohu s použitím secesních prvků. Rozsáhlá zástavba tohoto charakteru vznikla na důmyslnou dispozicí a vysokou úrovní vnitřní výzdoby, na které se podíleli přední umělci své doby. Bedřich Bendelmayer navrhl v ulici U Prašné brány nárožní secesní nájemní a obchodní dům. Stavba z let 1903–1904 na lichoběžníkovém půdorysu náleží k nejvýraznějším dílům rostlinné secese. Do stejného období Ovlivnění Vídní Česká architektura dosáhla v období secese, zejména jejího florálního a geometrického směru, světové úrovně. České tvůrce ovlivnilo zejména prostředí Vídně, kde řada z nich studovala na Akademii výtvarných umění u Otto Wagnera (1841–1918). Mnoho z pozdějších představitelů secese tvořilo na sklonku 19. století ještě v duchu novorenesance, novogotiky či novobaroka. Významný vliv na pražskou architekturu měl lvovský rodák Friedrich Ohmann, který zde vedle projektů poplatných historickým stylům navrhl i první budovy ozdobené secesními prvky. Patřily sem palác Corso na Příkopech z roku 1898 a hotel Central v Hybernské ulici, který dokončili na přelomu století jeho žáci Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer. Nejvýraznějším žákem Otto Wagnera působícím v českých zemích byl Jan Kotěra. K jeho prvním pozoruhodným projektům v secesním stylu patří Peterkův dům na Obecní dům, Praha pražském Josefově, v místě asanace starého židovského města, v dnešní Pařížské třídě a jejím okolí. Historizující fasády ozdobené secesními prvky měla řada nájemních domů i reprezentačních budov na celém území Čech, Moravy i Slezska. Řešení prostorového uspořádání však bylo stále poplatné 19. století. Jednou z nejkvalitnějších staveb v tomto stylu je Obecní dům v Praze architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky z let 1903–1912. Vyniká zejména 22 LAFARGE 03/2008 patří i návrh hotelu Arcivévoda Štěpán (dnes Evropa) na pražském Václavském náměstí, na němž s Bendelmayerem spolupracovali Jan Letzel, Bohumil Hypšman a Alois Dryák. Moderna Přínos pro rozvoj české architektury však představovali zejména autoři střední a mladší generace, zejména z okruhu Wagnerových, Ohmannových a Kotěrových studentů. Kotěrovo vlastní dílo rovněž za- ...::: stopy architektury znamenalo posun od secese florální ke geometrické, zaměřené nejen na vnější výzdobu, ale i na tvorbu a využití vnitřního prostoru. Patří sem vila pro Stanislava Suchardu, Urbánkův dům (Mozarteum) v Praze na Novém Městě z let 1912–1913 či umělcova vlastní vila na Vinohradech. Pro pozdní Kotěrovu geometrickou tvorbu a tvorbu jeho žáků se vžil název moderna. Muzeum v Hradci Králové Monumentální budova hradeckého muzea, postavená v letech 1909–1912, která představuje jeden z tvůrčích vrcholů architekta Kotěry, vynikala účelnou dispozicí vyhovující provozním potřebám muzea. V suterénu byly situovány dílny, šatny, sklady a byt správce. V přízemí pak vstupní hala, ředitelna, knihovna s čítárnou a přednáškový sál. V prvním patře byly umístěny sbírky uměleckého průmyslu a velký výstavní sál s vrchním osvětlením a přesahem do druhého patra. Ve druhém patře byl věnován prostor prehistorickým a historickým exponátům. V obou patrech bylo zázemí pro kus- Kotěrovi žáci Z návrhů Kotěrova studenta Otakara Novotného (1880–1959) vyniká dům nakladatele Jana Štence v Salvátorské ulici v Praze z let 1909– 1911. Na fasádách domu byly využity červené a bílé lícové cihly, dílenská část má zajímavě řešené osvětlení. Štencův dům je jednou z nejlepších ukázek moderny na našem území. Na svou dobu velmi odvážné projekty dalšího Kotěrova žáka Josefa Gočára zatím nenalezly v Praze pochopení. O to zajímavější je jeho realizace v Jaroměři – Wenkeův obchodní dům (dnes městské muzeum) z let 1909– 1911, kde uplatnil na českém území zcela nový konstrukční a architektonický prvek – zavěšenou skleněnou fasádu. Josef Gočár odstoupil od secesního dekorativismu a hlavní důraz položil na vyjádření kontrastu mezi horní obytnou částí a dolní provozní zónou, kterou opatřil průběžnými okny. Stavba je jedním z prvních příkladů užití lehkého obvodového pláště u nás, má železobetonovou konstrukci a transparentní uliční průčelí zakončené mohutnou římsou. V interiéru pak autor propojil přízemí s patrem kruhovým světlíkem, čímž vyřešil složitou cestu světla do vnitřních prostorů budovy. Zcela nově použil i skleněné tvárnice, jež zkombinoval s dalšími ušlechtilými materiály – keramikou, poniklovanou mosazí a měděnými pláty, čímž vytvořil originální kompozici propojující účelnost materiálu s jeho dekorativní funkcí. Inženýrské stavby Vstupní portál Obecního domu zdobí typické secesní prvky kombinující litinu, ušlechtilý kámen a sklo tody a skladiště. Ve třetím patře bylo umístěno technické zázemí – fotografický ateliér s horním osvětlením, temná komora, laboratoře a konzervační sál. Stavba byla provedena v režném zdivu z lisovaných, částečně glazovaných cihel. Ornamentální a figurální práce z pálené glazované hlíny navrhl Stanislav Sucharda. Skleněné vitráže do oken ve vestibulech a na schodišti vznikly podle plánů Františka Kysely. Objekt a úprava jeho okolí byly dokončeny po první světové válce. Secesní a modernistický duch ovlivnil nejen stavbu rodinných a nájemných domů a reprezentačních paláců, ale i mostů, vodárenských věží a továrních hal. Za všechny jmenujme Průmyslový palác, Praha, Holešovice LAFARGE 03/2008 23 Nájemní a obchodní dům v ulici U Prašné brány ve stylu vídeňské florální secese podle projektu B. Bendelmayera alespoň halu Hlavního nádrží v Praze z let 1900–1906 podle projektu Jaroslava Marjanka a Rudolfa Kornfelda. Dále Čechův most přes Vltavu v Praze (1906–1908) podle návrhu architekta Jana Kouly a inženýra Františka Soukupa, který patří k nejkrásnějším secesním mostům na světě. Jako zástupkyni vodárenských věží lze uvést Kotěrovu vršovickou vodárnu v PrazeMichli z let 1906–1907. Budova Průmyslového paláce v Praze-Holešovicích byla postavena pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891. Na projektu se podílel architekt Bedřich Münzberger a František Prášil, který mu dal elegantní a lehkou obloukovou konstrukci. Poprvé v českých zemích se zde uplatnila architektura s železnou montovanou konstrukcí. Palác tvoří trojdílná rozlehlá dvorana se středním prostorem o rozměrech 65 x 45 m, výšce ocelových oblouků 25 m a jejich rozpětí 38 m. Po obvodu prostoru slouží návštěvníkům galerie přístupná schodišti v postranních věžích. Prostřední věž je vysoká 51 m. Projekt i provedení železné konstrukce je práce První českomoravské strojírny Kolben – Daněk v Praze; realizaci uskutečnilo 150 montérů za 5 měsíců. Vnější výzdoba zděných částí je od architekta Bedřicha Ohmanna, později v ní pokračoval architekt Alois Dryák. Do postranních průčelí byla zasazena figurální okna představující Průmysl a Vědu, která byla provedena podle kartonů Mikoláše Alše ze zlatožlutého katedrálního skla. Ke kombinování obrazců se spotřebovalo na milion barevných skleněných tabulek zalévaných do olova. Na kopuli paláce byla umístěna velká replika královské koruny s křížem, která měla podobu svatováclavské koruny. betonové unikáty :::... Zlatý roh ve vlnách Středozemního moře Beton na vlnách Představa plovoucího kamene je stále natolik vzdálená lidskému chápání, že si jen těžko dovedeme představit plavidla vyrobená z betonu. A přesto jsou první pokusy se stavbou betonových lodí starší už víc než sto padesát let. Metoda stavby lodí spočívající ve vytvoření železného skeletu obaleného směsí písku, cementu a vody byla patentována Josephem Louisem Lambotem v roce 1855 ve Francii. že kromě svých fyzikálních vlastností nabízel i výrazně nižší náklady na stavbu plavidel. Jeho vývoj si však vyžádal poměrně dlouhou dobu a lze konstatovat, že teprve poslední třetina minulého století přinesla optimální technologie pro stavbu lodí z betonu. Betonová loď typu Hartley Ferrocement – materiál 20. století Také tento fakt dokazuje, že „železobeton“ nebo v tomto případě spíš „ferrocement“ je pro stavbu lodí nejen vhodný, ale navíc také velmi trvanlivý materiál. V průběhu uplynulých desetiletí se k němu upřely zraky konstruktérů hned několikrát, proto- Umělé přístavy pro vylodění v Normandii Unikátní spojení železobetonové konstrukce určené pro běžné „suchozemské“ objekty s mobilitou ferrocementových lodí však využili už spojenci za druhé světové války při vylodění v Normandii. Válečnou operaci hned od počátku významně podpořily dva umělé přístavy – takzvané Mulberry (moruše) složené z betonových lodí, jež dopravily na místo vlečné remorkéry. Pro tento účel je 24 LAFARGE 03/2008 Detail skeletu lodě navrhli a postavili v docích na Temži u Londýna Britové. Jejich největší část tvořilo 146 železobetonových kesonů, zvaných Fénix. Největší z nich měly výtlak až 6 044 tun. Na stavbě kesonů se podílelo na 20 000 dělníků, stovky konstruktérů a manažerů. Každý keson byl v jistém smyslu také lodí, protože měl prostory pro posádku, která jej měla obsadit při cestě na místo určení přes Kanál. Část kesonů byla vyzbrojena protiletadlovými děly typu Bofors, měla místnost pro obsluhu a skladiště pro 20 tun střeliva uvnitř horní části betonové nástavby. Děla potom zajišťovala protiletadlovou ochranu přístavu. Další významnou součástí umělých přístavů Mulberry byla plovoucí mola či vozovky, kterých bylo zapotřebí celkem téměř 7 milionů. Tvořily je plovoucí pontony z oceli ...::: betonové unikáty Tvůrci první české betonové jachty bratři Pátí a betonu „Beetles“ a mostovky „Whales“. Plovoucí mola se s přílivem zvedala až o 6 m a umožňovala neustálé odbavování vykládaného materiálu. Oba umělé přístavy se díky použité konstrukci betonových lodí podařilo zprovoznit během dvanácti dnů a každým z nich prošlo až 7 000 tun nákladu denně. Betonová ponorka Dalším unikátem z řady ferrocementových plavidel je ruský návrh betonové ponorky. Ačkoli se tento nápad může zdát naprosto fantastický, podle odborníků je zcela reálný a mohl by podstatně ovlivnit vedení námořních operací. Německý námořní inženýr Heinz Lipschutz navrhoval stavbu betonových ponorek už v roce 1957. Argumentoval hlavně odolností betonu v tlaku, která by ponorkám umožnila až pětkrát hlubší ponor, než dovoluje obvyklá ocelová konstrukce. Tato ponorka by navíc měla až desetkrát větší dosah. Pórovitá struktura betonu by navíc výrazně tlumila veškeré zvuky, takže běžnými sonary by bylo takové plavidlo téměř nezjistitelné. Tato ponorka by se vznášela pod hladinou podle stejných fyzikálních Archivní snímek ze stavby Zlatého rohu ve Znojmě zákonů jako letadla ve vzduchu. Její konstrukce by tedy byla přizpůsobena jiným principům než konstrukce běžných dosud používaných plavidel. Při pohybu vpřed by vztlak vytvářela „křídla“ s hydrodynamickým profilem a pro udržení na místě by sloužily pohyblivě umístěné lodní šrouby, vlastně jakýsi ekvivalent nosných rotorů vrtulníků. Proto bylo toto plavidlo zpočátku označováno za jakési podvodní letadlo. Nejdůležitější změnou oproti klasickému konceptu je však použitá technologie pro výrobu betonu. Nejedná se o běžnou stavební směs cementu, písku a vody, ale o směs obsahující drcený křemen, křemenný prach, ocelová a grafitová vlákna, latex, polymerové akryláty a jiné zpevňující látky. Pevností v tlaku se tak vyrovnají titanu a pevností v tahu se blíží oceli. Jejich pevnost může dosáhnout až 250násobku pevnosti „normálního“ betonu. Ruská betonová ponorka by měla mít kapkovitý trup, jenž má vzniknout jako odlitek z betonu, který obsahuje jemný keramický prach a je zpevněný kevlarem. Takové plavidlo by mohlo plout v hloubkách mnoha stovek metrů a ohrožovat lodě, jež by se mohly jen těžko bránit. Schéma ruské betonové ponorky LAFARGE 03/2008 25 Jachtařské opojení Obě světové války i zbrojní závody druhé poloviny 20. století vždy obrátily pozornost konstruktérů lodí k železobetonu. Největšího rozmachu se však ferrocementové lodě dočkaly v 70. a 80. letech minulého století, kdy si jejich výhody přisvojili amatéři a fan- Betonová loď (vl. železobetonová loď); kostra i obal je ze železobetonu, resp. betonu dusaného nebo i stříkaného na drátěné pletivo. Přes to, že výroba betonových lodí je poměrně levná, užívá se jich z nouze jen tam, kde je naprostý nedostatek dřeva vhodného nebo není-li dřevo možno nahraditi ocelí. Proto se více rozšířily za války a krátce po ní, nyní však se jich užívá méně. Příčinou je nepříznivý poměr váhy lodi k celkovému výtlaku a tudíž poměrně malá nosnost 60–65 % z celkového výtlaku. Ottův slovník naučný (1888–1909) Ferrocement je vysoce armovaný beton ze směsi cementu, jemného písku a plniva zhutnělého vibrátorem a vtlačeného mezi armaturu a vrstvy sítí z ocelového drátu. Tak vznikne velmi tenká, ale pevná ferrocementová deska. Sítě zajišťují rovnoměrné rozmístění výztuže v betonu a dávají mu pružnost. Vodotěsnost zajišťuje zatvrdlá betonová malta vyrobená z velmi jemného písku, vody a cementu odolného proti agresivnímu působení mořské vody. Sítě zabraňují vzniku trhlin při tuhnutí malty. Ferrocementová obšívka tlustá 19 mm váží asi 30,5 kg na 1 m2. „Plachetnice“ (SNTL 1980) betonové unikáty :::... Hartley 32 na cestě… dové jachtingu. Právě jim nabídla tato technologie jak levnější a dostupnější materiál, tak možnost svépomoci při stavbě lodního skeletu, kdy nebylo nutné brát v úvahu vyšší pracnost a časovou náročnost všech pracovních operací. První takto vytvořená plavidla však byla přijímána s určitými rozpaky. Neodborné použití betonu mělo za následek, že povrch lodě byl hrubý a špatně odolával agresivnímu prostředí slané mořské vody. Přitom je správně omítnutý povrch betonové lodě hladký, s jemnými liniemi, k nerozeznání od dřeva nebo laminátu. Základ lodního trupu tvoří samonosný skořepinový monolit, který vzniká z osmi vrstev pozinkovaného pletiva, na něž se nanáší nebo nastříkává vrstva betonové směsi s přídavkem plastifikátoru proti praskání při zrání. Tloušťka ferrocementové stěny se pohybuje od dvou do pěti centimetrů (3/4"–1 ¾"). Přestože je mnohem slabší než běžný litý beton, jeho fyzikální vlastnosti – pevnost v tahu a pružnost – vykazují mnohem vyšší hodnoty. Po dokonalém vyzrání betonu se pak povrch lodního skeletu obrousí a naimpregnuje epoxidovou pryskyřicí. Takto zušlechtěný železobeton Schéma první české ferrocementové lodi, Zlatého rohu má podle uživatelů výborné vlastnosti a je velmi odolný proti slané vodě. Správně ošetřený povrch by měl být dokonce odolnější proti mořským živočichům a řasám, které se na něj uchycují, než natřené dřevo nebo laminát. Betonové lodě v Čechách Obdobný systém stál také u zrodu českých ferrocementových lodí. Jachta se symbolickým názvem Zlatý roh byla postavena ve Znojmě, na vodu byla spuštěna poprvé na Vranovské přehradě. Jejími tvůrci byli nestoři českého jachtingu bratři Jan a Petr Pátí, kteří svou betonovou loď vybavili dostatečným pohodlím pro sebe i celou posádku. Luxusní interiér jachty doplňovala dokonce i malá sauna. Stavba této české jachtařské legendy však trvala celých deset let. Když byla v červenci 1980 loď konečně spuštěna na vody Vranovské přehrady, splnil se bratrům Pátým jejich velký sen. Jak lze zjistit z materiálů vranovského Jacht Klubu, Zlatý roh obstál při všech plavebních zkouškách znamenitě. V letech 1982-1988 na pěti plavbách po Černém a Středozemním moři absolvoval s posádkou do dvanácti osob více než 6 000 námořních mil. V dalších letech následovaly Zlatý roh další projekty českých betonových lodí – Fénix, Morava, podle dostupných pramenů vznikají další. Historie ferrocementových jachet na českých tocích tedy není zdaleka uzavřena. Lodě pod rentgenem Transport Hartleye 32 26 LAFARGE 03/2008 Kvalitu ferrocementové skořepiny jachty konstruované podle dokumentace Hartley 32 posoudilo také de- ...::: betonové unikáty fektoskopické pracoviště VUT v Brně. Plachetnice, délky 32'2", je určena pro otevřené moře. Jde o rychlý Ocean Racer/Cruiser, jehož trup tvoří ferrocementová skořepina vyztužená ocelovým pletivem. Skupina nadšenců pro námořní jachting z České republiky, která se ji rozhodla postavit, však objevila na ztvrdlém betonu malé nepravidelné trhliny, které by mohly narušit pevnost lodi. Požádali proto o odborný posudek, založený na defektoskopickém snímkování. Podle výsledků snímkování zveřejněných na internetu však byly tyto praskliny způsobeny běžným smršťováním betonu při tuhnutí a jeho pevnost byla dokonce vyšší než požadavek projektu. Proto vědci doporučili českým jachtařům pouze injektovat postižená místa lodi epoxidovou pryskyřicí tlakovou pumpou. Dále bylo pro ochranu před mořskou vodou doporučeno odstranění polyuretanového nátěru plavidla a olaminování povrchu skelným laminátem s epoxido- vou pryskyřicí. Toto ošetření povrchu lodi pak už bude dostatečně chránit nejen loď, ale i její posádku. Levnější, ale pracnější Přes nespornou popularitu však vyvolávají železobetonové lodě stále bohatou diskusi odborníků na celém světě. Mnozí této technologii vyčítají určitou těžkopádnost. Betonové lodě jsou v některých konstrukčních řešeních skutečně těžší než srovnatelná konvenční plavidla, takže splňují spíš požadavky na klidnější rekreační plavbu než na sportovní jachting. Na druhé straně jsou však velmi pevné a odolné proti agresivnímu prostředí. Jejich stavba nabízí levnější materiál, ale dá víc práce a zabere víc času, takže se příliš nehodí do komerčních loděnic. Amatéři se zase neobejdou bez odborné pomoci jak při stavbě lodi, tak při správném míchání a nanášení betonu, jejichž precizní zvládnutí je bezpodmínečně nutné ke zdárnému dokončení lodi. Betonová jachta australské provenience Mnozí odborníci však stále zdůrazňují nesmírné výhody betonu jako stavebního materiálu pro moderní lodě s menším výtlakem, rybářská a rekreační plavidla. Ferrocementové plachetnice se vydávají do jachtařských soutěží a jejich obliba stoupá především v Austrálii, na Novém Zélandu a v Tichomoří. Foto: MVDr. Ladislav Kulíšek Plovoucí obr z lehkého betonu Kvůli vyproštění dosloužilých ropných plošin na moři nebo usazení nových vyvinula norská firma MPU Offshore Lift ASA speciální zdvihací loď. Její trup je betonován z vysokohodnotného lehkého betonu s využitím lehkého kameniva Liapor. Výstavba MPU Heavy Lifter, která v současné době probíhá v doku Keppel Verolmen v Botlek/Rotterdam, má být dokončena v příštím roce. Až dosud probíhá demontáž starých plošin tak, že se rozloží na malé díly, které se pak na lodi dopravují na pevninu. Tento postup ale vyžaduje hodně času i nemalé náklady. MPU Heavy Lifter je naproti tomu schopen razantní rychlostí vyzvednout ze dna celé plošiny, které pak znovu ukotví na jiném místě nebo je může odvézt k likvidaci. S délkou 110 metrů a šířkou 87 metrů bude Heavy Lifter největší zvedací loď své třídy. Nástavba ve tvaru písmene U je 15 m vysoká, na rozích vyčnívají do vzduchu čtyři 25 m vysoké věže. Ocelová hydraulická zvedací konstrukce slouží ke spojení ropných těžebních plošin s Heavy Lifterem a k jejich následnému vyzvednutí, k čemuž jsou využívány zákony gravitace. Poněvadž jsou vyvažovací vodní nádrže zabu- dovány vysoko ve věžích, po otevření výpustných ventilů vytéká vyvažovací voda vysokou rychlostí. Např. 15 000 tun těžký dok tak lze zcela vyzvednout za pouhých 15 vteřin. U podstavce plošiny činí zdvihací výkon dokonce 28 000 tun. Čtyřmi motory poháněný samočinný Heavy Lifter musí vždy zůstat pohyblivý, proto byl navržen tak, aby byl co nejlehčí. Limitní objemová hmotnost použitého materiálu byla vypočítána na 1 580 kg/m3. Z tohoto důvodu byl normální beton se svými 2 400 kg/m3 vyloučen. Kromě nízké hmotnosti by měl beton navíc vykazovat pevnost 35 MPa. Dále musí být odolný vůči mořské vodě a mrazu. V úzké spolupráci mezi MPU Enterprise AS/N, Liapor a Mebin Rotterdam vznikla receptura lehkého betonu vhodná pro tuto aplikaci v pevnostní třídě LC 35/38. Rychle se ukázalo, že tento vysokohodnotný lehký beton se bude pohybovat na hranici fyzikálních možností. Přísná kvalitativní kontrola proto nezohledňuje pouze obvyklé aspekty, nýbrž také obsah vložených vzdušných pórů a teplotu čerstvého betonu při dodání. Přes kritické hodnoty lze již LAFARGE 03/2008 27 po betonáži mnoha tisíc kubických metrů konstatovat, že kvalita dodávaného betonu je vysoká a poukazuje na velmi homogenní, robustní a stabilní dodávky lehkého betonu. Bylo použito lehké kamenivo Liapor frakce 2–10 mm a 0–2 mm se sypnou hmotností 650 kg/m3. Tyto frakce kompletně nahrazují drobné i hrubé přírodní kamenivo v receptuře. Betonuje se ve dne v noci rychlostí 5 cm za hodinu. Koncem září 2008 by měly být betonářské práce ukončeny. V roce 2009 začne Heavy Lifter pracovat. Text se opírá o článek Ad Tissink uveřejněný v „Bron Cobouw Techniek“, holandském odborném časopisu pro oblast stavebnictví. Michala Hubertová, Lias Vintířov, Lehký stavební materiál k. s. VIP Club :::... Bodyguard 2008 Letošní 10. ročník oblíbené akce Bodyguard proběhl na střelnici ve Vražkově dne 3. srpna 2008, kde si mohli členové VIP Clubu zasoutěžit anebo si jen vyzkoušet střelbu z pistole na terč vzdálený 15 metrů a na padací terče, tzv. „popry“. Účastníci stříleli z tzv. „pumpy“ a ze samopalu SA 58 na ležící asfaltové holuby ze vzdálenosti 30 metrů. Součástí programu byly i atraktivní jízdy v terénu obrněnými transportéry OT 64 SKOT, auty dodge a džíp. Fajnšmekři si mohli vychutnat ukázky ochrany VIP osob a také si vyzkoušet střelbu z kulometu Browning cal. 30 slepými náboji. Vítězové si odnesli domů katanu, vzduchovku a prasečí hlavu. Výhercům blahopřejeme a těšíme se s vámi všemi na shledanou při další akci. 28 LAFARGE 03/2008 ...::: summary In July 2008, Lafarge Cement, a.s., launched operation of the most modern technological facility for receiving of mixed liquid waste and its storage, homogenization and pumping for joint incineration in the combined kiln of a cement furnace. The investments totaling CZK 41 million will save costs during the purchase of main primary fuels and will ease optimizing of the incineration process. Last but not least it will also ease the burden on the environment. Full scale operation is planned as of 2009. p. 2 Since 2006, the joint stock company Lafarge Cement has completed several major modifications in production facilities that have resulted in noise reduction. Further work has been carried out this year, which has resulted in an average noise level reduction of 10 dB, measured in standard points around the facility. “We have not reduced our efforts. We want to be good neighbors, and that’s why we’re trying to take further measures to reduce the impact of our production activities on the region,” Lafarge Cement General Manager Dr. Ing Jan Votava explained in an interview. p. 4–6 Face concrete generally makes up the surfaces of the concrete constructions, which remain visible and not only provide support to the structure but also give it an aesthetic character. The ability to select the shape, structure and particulars of the surface of the monolithic concrete gives architects a substantial amount of free room for realizing their artistic objectives. From a practical point of view therefore, concrete with specified characteristics of the surface places demands on the design, and a number of important factors influence the final result. p. 7–9 Super plastifiers help reduce the need for batch water and (at the same time) help improve processing ability by ensuring fluid consistency. Plastification additives reduce the amount of water needed to achieve the same processing capability of fresh concrete. Experience confirms that not all super plastifiers have the same effectiveness when it comes to dispersion of cement granules in the mixture, reduction of batch water and influencing the rheology of fresh cement during the first hour after mixing. p. 10–11 The Liberec Plaza shopping and entertainment center is a relatively massive construction project anchored in a foundation consisting of an enclosed pit up to 14 meters deep in the center of Liberec. The entire ground plan has four underground floors and three above–ground floors, and the multi-floor part that faces Šaldovo Square has seven above-ground floors. The lowest underground floor lies approximately 6.5 meters below the ground water level. Therefore, a lot of attention was devoted to hydro insulation of the bottom structure. Despite its large surface area, the basement was proposed as a single stretched unit and realized using “white tub” technology, meaning as a waterproof armored concrete construction. Liberec Plaza offers more than 120 shops, restaurants, 490 parking spaces, office spaces along with five luxury residential units located on the roof of the object. p. 12–13 Armored concrete became a material regularly used in construction after World War II. The perfection of manufacturing approaches during production of Portland cement and possibilities for using pre-stressed concrete not only enabled massive expansion of its use, but along with it also the ability to complete even the boldest of construction projects. After 1945 it became necessary to reconstruct destroyed buildings, but there was a shortage of available steel. Therefore, architects opted for concrete again. The shortage of steel paradoxically paved the way for the dynamic development of the use of concrete in construction. Massive residential development led to an upswing in the use of prefabricated construction elements. p. 20–21 LAFARGE 03/2008 29
Podobné dokumenty
ukázka - Malvern
Jeden z mých pokusů s fenoménem Zeleného muže se týkal srovnávání
šumavského lesa (jako z doby Karla Klostermanna, Adalberta Stiftera,
Josefa Váchala či Alfreda Kubina) s gotickými madonami z lesní...
A kámen na kameni zůstal
počátkem listopadu 2007 slavnostně pojmenován Augustine. Jméno hotelu se inspirovalo
řádem augustiniánů, jenž klášter ze 13. století
vlastní a dosud obývá.
Hotel Augustine nabídne od léta roku 2008...
příručka technologa
Beton v počátcích svého masového užití byl materiálem především pro vodní stavby a zakládání. Obytné budovy byly dosti výjimečné. Jako první celobetonový dům, který byl postaven, byl
podle tvrzení...
journal 1/2012
spolupráce se stavební firmou Cécile Robin Construction a je zároveň odpovědí na
pro-ekologickou iniciativu Skupiny Lafarge,
a to zjednodušit trvale udržitelné stavění.
Kombinací tradičních technolo...
journal 1/2015
seminář. Snahou je zachycovat podněty
od zaměstnanců a vpravit je do praxe.
Zavedení pravidel BOZP nese své ovoce,
počet smrtelných úrazů se nám podařilo
ve skupinovém měřítku snížit na třetinu
z p...
Lidové divadlo Oscara Niemeyera
