Agáta - Montyjawa.cz

Agáta
C
Ami7
1. Na celý dům praskot a šum
F
D
G
Zahlaholí, když všichni jdou spát
C
Ami7
Do boudy vlez i hlídací pes
F
G
C
Kdo v domě bydlí nesmí se bát
C
F
G
C
R. Straší teta Agáta, Agáta, teta Agáta
F
G
C
byla příliš bohatá a ke všem lakomá
F
G
C
Řeknu tetě Agátě, Agátě, tetě Agátě
F
G
C
nech už toho proklatě, kdo tohle trpět má
2. Pročpak tvůj duch splácí svůj dluh
tím, že jak dřív jsi postrachem všech
Měsíční svit ozářil byt
A mně se málem zatajil dech
R. Naše teta Agáta, Agáta, teta Agáta
prosbou byla dojatá, že strašidel jsem syt
Náhle pryč je Agáta, Agáta, teta Agáta
Zmizela snad za blata a v domě vládne klid
Anděl
Emi
D
G
C
H
Vlak je prázdný, pouze anděl a já
G
H
Emi
Zdá se nám, že vlak stojí
C
G
Krajina ubíhá
Emi H
Emi
My vídáme svět dvojí
C
G
Pravý se nehýbá
Ami
C
G Emi
Já vidím dívku jež si mě nevšímá
Ami
C
H
Má ladnou křivku a světlo v očích má
Emi
D
G
C
H
Vlak je prázdný pouze anděl a já
Pak dívku potkám náhle
Na malém nádraží
Vlak zahvízdá tak táhle
Až mě to zaráží
Tu dívku potkám
Jen jednou jedenkrát
Má ladnou křivku
A světlo v očích má
Vlak je prázdný pouze anděl a já
Na nočním nebi
Dvě noční hvězdy jsou
To kleště Boží
Lístek tmy procviknou
Vlak je prázdný pouze anděl a já
Ať
C
1. Ať máš patnáct, třicet, padesát let
Ami
Ať jsi mlčenlivej nebo král vět
F
Ať si namlouváš jak dobře znáš svět
G
A i sebe sám
2. Ať
Ať
Ať
to
máš úspěch nebo ujel ti vlak
máš plány nebo žiješ jen tak
jsi playboy nebo znuděnej vrak
všechno je klam
F
R. To když se zamiluješ,
Ami
G
Tam kde byl rozum je cit
F
Ve vzduchoprázdnu pluješ
Ami
G
Je zmatek tam kde byl klid
C
F G
C
F
G
*: Ú - Ú úder z nebe, bolest v kráse, oheň i led
C
F G
C
F
G
Ú - Ú měříš láskou a ne časem sebe i svět
3. Ať jen vyhráváš a nebo máš pech
Ať máš v ústech lež a nebo jen vzdech
Ať jsi jakej chceš tak čeká tě šrám
Víš i já to znám
*: Ú - Ú úder z nebe ...
Bigbít
Předehra:
D
A
E
D
A
E
D
A
E
Jak já moh' si líně žít
G
D
tenkrát, když jsem tě potkal.
A
E
Jenže dal jsem se na bigbít
G
D
z lásky zbyla jen fotka.
A
E
Bigbít počítá hodiny,
C
G
bigbít, to je to jediný,
A
E
bigbít před každou nehodou
C
G
bigbít mě drží nad vodou.
Tenkrát jsem slzy polykal
než je čas někam odvál.
V lásce, když jse tak veliká,
místo je jenom pro dva.
Bigbít
bígbít
bigbít
bigbít
do noci zasvítí,
hladový nasytí,
před každou nehodou
mě drží nad vodou.
E
D A
E
Všude kam přijdu, spoustu známých mám
D
E
a tak si z dluhů starost nedělám
D A E
a když je nouze vážně nejvyšší,
D
E
jak začnu hrát, pak už nic neslyším.
Přesto jsem dávno pochopil
to, že jsou jiný věci,
jenže když plonk jsem někdy byl,
zůstal tu se mnou přeci
Bigbít.
Bigbít to je mý poslání,
bigbít únavu zahání,
bigbít před každou nehodou
A
E
bigbít mě drží nad vodou.
Všude kam přijdu, spoustu známých mám
a tak si z dluhů starost nedělám
a když je nouze vážně nejvyšší,
jak začnu hrát, pak už nic neslyším.
Nevěř těm, kteří říkají,
to, že jsem všichni hluší.
Ti ať dál jezdí tramvají,
než jí úplně zruší.
Bigbít, jak rychlík uhání,
bigbít, to je mý poslání
bigbít před každou nehodou
bigbít mě drží nad vodou.
Bigbít!
Bláznivej Kiki
Gmi
Svý jméno snad nemá
C7
ústa navždy němá
Gmi
Říkali mu Kiki
C7
Měl podivný zvyky
Bb
Byl obecní blázen
F
Gmi
Chodil a na kytaru hrál
Táh' za ním houf dětí
Žil v hromadě smetí
Jen šel po náměstí
Tak hrozili mu pěstí
A bláznivej Kiki
Chodil a na kytaru hrál
Bb
Málokdo tuší
Eb
F
Že ve svý duši má
Lásku jak já
Bb
Tak když si hrával
Eb
F
D7
Každej se jenom smál
Měl rád ranní rosu
Měl rád i svůj osud
Svou svobodu blázna
Když kapsa je prázdná
Měl jedinou práci
Chodil a na kytaru hrál
Měl
Tak
Prý
Což
Jdi
Tak
sako jak pro pět
musel prý trpět
hladíval růže
tohle se může
pryč Kiki blázne
šel a na kytaru hrál
Jen v očích měl slzy, Ty neoschly brzy
Jak neviděl cestu, Jel náklad'ák k městu
Pod kterej spad Kiki, Blázen, co na kytaru hrál
Blíženci
Bb F C
C
1. Tys byla
F
i hloupá
C
mít sílu
F
už chápu
G
Ami
G
víc než krásně bláznivá
G
C
(F,G)
s žádnou pamětí
G
Ami
G
tak se zpátky nedívám
G
E
co je prokletí
Bb F
C
R. Já zbouranej jsem tu dál
2. Říkal jsem všem tvým plánům tlachání
a bral tě vůbec s převahou
prohlížím loňskou fotku z koupání
a piju víno nad Prahou
R.
R.
Ami
F
*. Víš holka, vzal síly
Ami
F
ten pocit, že se mýlím
Ami
G
C E7
jak já moh' myslet, že tě znám
Ami
F
Ty tam a já tady
Ami
F
spíš věřím na záhady
Ami
G
C G7
a proto zřejmě sedím sám
Mezihra
*.
3. Nech příští záplavy svých dopisů
blížence dálka rozdvojí
léty se změníš v jeden z obrysů
zatím si dobře nestojím
R. 3x
+ Tak sám, tak sám
Bloud král
E
D
A
E
D
A
Byl jeden král
co se jen smál
on to byl velkej bloud
a opodál
rezervní král
E
A
H
začal pikle kout
E
A
H
E
D
A
Co bude dál
povídá král
strachy se nemoh hnout
dost toho mám
pozor si dám
už nebudu bloud
Sok se ho bál
a utek v dál
jinam šel pikle kout
a tenhle král
co se jen smál
začal zas být bloud
E
D
A
Bonsoir, mademoiselle Paris
Emi
H7
Emi
D7
G
H7
1. Mám v kapse jeden frank, jsem nejbohatší z bank nad Seinou,
Emi H7
Emi
D7
G
H7
mám víc než krupiér a stíny Sacre-Coeur nade mnou.
C
D
G
Ami
H7
Emi
R: Láska je úděl tvůj, pánbůh tě opatruj,
C
D
Emi
C
D
Emi
bonsoir, mademoiselle Paris, bonsoir, mademoiselle Paris.
2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem včera šel s Marie-Claire,
vím, jak zní z úst krásnejch žen slůvka
"car je t'aime, oh, mon cher".
R:
Co je vůbec v nás
C/F
G
Nevím kolik z dané cesty já v nohou mám
C/F
G
Strážný pohled mámy v zádech schází
C/F
Dost jsem pálil pýr i klestí
G
Dým tedy znám
C/F
G
Vím, že láska má i nádech zkázy
Dmi7
F
G
Znám se líp a míň se chápu
Dmi7
F
G
G/H
Známý přízrak dospělých
C
C/H
C/Bb
Co je vůbec v nás
C/G
To se objeví
F
F/A
C
Když nám život prsty popálí
C/H
C/Ab
Co je vůbec v nás
C/G
Čas nic nesleví
F
F/A
C
Je nám v patách, když jsem pomalí
Ami
Emi
Někdy umí být i uznalý
G
Uznalý
Co já věcí vzal a rozbil
Víc, než jsem chtěl
Mnohý obraz žen mi v jeden splývá
Měl jsem v ústech jed i hrozny
Měl, bohužel
Strach, že umírám, když zblednu
Mívám
Co je vůbec ...
C/H
Co s tím
A
G
D
A
G
Mám svět z plastický hmoty
A
G
D
A G D
Plastický střih a boty
A G
D
A
G
D
A hraju na kytaru
A
G
D
A
G
D
Z polyfluorethylenu
D
E
Co s tím
D
E
Co s tím
D
E
Co s tím
A
G
D
D
Zkus to zničit, zničit, zničit
Nebo zlomit, zlomit, zlomit
Rozbít zahodit a ztratit
Pokaždé se k tobě vrátí
Co
Co
Co
Co
s
s
s
s
tím
tím
tím
tím
A A/D A A/D A
A/D A A/D A
G
D
Vzácné květiny jednou rozkvetou a zvadnou
Stromy podél cest, rostou po léta a padnou
Květy z plastiku, pouze nevoní a kvetou
Lidé kolem jdou,hlavou pokývnou s tou větou
Co
Co
Co
Co
s
s
s
s
tím
tím
tím
tím
Vzácné květiny .....
Co s tím
Danny
C
C/H
1. Provází hosty starým zámkem
Am
Dívka říkají ji Danny
Ami/G
F
Ústa z mořské pěny
D7/F#
G
Diadémy v očích má
E
Am
Nikdo nevnímá
C
F
G
O čem vypráví si nikdo nevšímá
2. Čeká tě ještě tisíc stejných
Dlouhých nudných výprav Danny
Stále stejné stěny
S těmi jmény, které znáš
Marně počítáš
Dny, kdy přijde ten na něhož čekáváš
F
Gm
R. V hodovní síni myslíš na to
F
Gm
Jak se posadíte spolu
F
K jednomu stolu
Gm
F Gm F
A na něj bílý ubrus dáš, říkáš však:
Gm
Am
Tak tady žil, snil, jed a pil,
Bb
G7
C
Tak tady žil kníže pán s milenkou svou,
A
Dm
Zdejší věž Trápení zvou
F
Bb
Z té výšky kněžna skočila,
F
G
Když kníže nechal ji být
3. Přízemní byt, kde není klid
Dvě sestry, táta s mámou, Danny
Kdy se tohle změní
Tak už není možné žít
Okno ve věži
Čeká až z něj skočíš se svou zátěží
R. Jen pojd'te dál, tam na tom loži
V noci kníže klidně spával
Zde karty hrával a zde pořádal velký bál
A lidé jdou za tebou, smějí se řvou,
Jdou za tebou
Netuší o tobě nic,
Nečtou ze tvých zřítelnic
Tisíc lidí kolem projde
A opět klidně odejdou
4. Večer až zamkneš bránu
Půjdeš sama cestou domů Danny
Les je přítel němý
Tiché stromy hladí déšt
Když se ohlédneš
Vidíš černou věž
Tak, řekni kam jen jdeš?
F G Bb
*: Danny?
F
Dávno
Předehra
Sólo:
2x Emi, C, D
2x Emi, C, D,Hmi, C, D/Emi, C, D, Hmi, C
Emi
C D
1. To všechno, co se mělo stát
Hmi
C
D
bylo nic není staršího než včerejší den
Emi
C
D
a všechno co jsem včera zvlád
Hmi
C
silou, je dneska úsměvný a vzdálený jen,
Ami
Hmi
Emi
spousta příběhů, lásek, jmen.
2. Ta chvíle, kdy jsem prvně vlál
nocí, nad dívčí nahotou a rokenrol zně
ta doba, kdy jak slunce hřál
pocit, že všechno moh bych mít, jen kdybych já chtěl,
to už dávno je bohužel.
G D Ami Emi
C
G
D
R: Dávno, dávno, to slovo má slzu pousmání
G D
Ami Emi C
G
D
H
dávno, dávno, zní pevně, vlídně a bez ustání.
Sólo:
2x Emi C D Hmi C D
Emi C D Hmi C
1x
Ami
Hmi
Emi
R:
3.Když začne všechno kolem jít,
líně a závrať z dávných výher, už je ta tam
a mizí chuť i důvod být,
v mlýně, na všechno říkáš si, vždyť tohle už znám,
tohle já za sebou mám.
R:
6x Ami Hmi Emi
Sólo:
Dej mi na klín oči unavený
E
F#mi G#mi A
H H7
Proč máš děvče oči unavený
E
F#mi
G#mi A
H H7
kým jsou ty tvý oči opuštěný
C#mi
já o ně stál
A
jen jsem se bál
F#
že zůstanou
H
H7
moc zlý
Do zlejch očí se spíš koukat nedá
někdo proto hodný oči hledá
a netuší
že budou dál
pod retuší
moc zlý
Dej mi na klín oči unavený
ty tvý oči věčně opuštěný
můžou tu spát
já je mám rád
i když snad jsou
moc zlý
Dej mi víc své lásky
Ami
C
1. Vymyslel jsem spoustu napadů, aů,
Ami
G
E
co podporujou dobrou náladu, aů,
Ami
D
Dmi
hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu,
Ami
E
Ami (G)
v noci chodit strašit do hradu, aů.
2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky
vyrábím tu hradní záhadu, aů.
C
E
R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc,
Ami
F
C
G
má drahá, dej mi víc své lásky, aů,
C
E
já nechci skoro nic, já nechci skoro nic,
Ami
F
C
E
já chci jen pohladit tvé vlásky, aů.
3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky
zamknu si na sedm západů, aů.
R:
4.=3.
Dědečkův duch
A D A D
A
D
A
D
1. Nad Vltavou je cosi
A
D
A
D
plouží se to v rákosí,
A
D
A
D
k mé hrůze je to cosi
A D
A
dědečkův duch
G D G
ó nech mě být
D
E
A D A D
já už víckrát nebudu pít.
2. Děda si k láhvi sedá
ani loknout mi nedá
a vedle něj ó běda
se šklebí myš
ó nech mě být
já už víckrát nebudu pít.
D
R. Kdo pochopí, když vleze blíž,
E
co natropí zlá bílá myš.
3. Už se mě na nic neptá,
jenom se hloupě chechtá
a zničeně mi šeptá
ten dědečkův duch,
ó nech mě být
já už víckrát nebudu pít.
+ nebudu pít, nebudu pít ...
Dynamit
G
D
1. Dynamit, dynamit udělá bum
D7
G
dynamit, dynamit rozboří dům
G7
C
dynamit, dynamit já chtěl bych mít
G
D7
G
dynamit, dynamit to je můj hit.
2. Dynamit, kilo mít, až půjdeš spát
Položit, zapálit, měl jsem tě rád
pozdravit, odejít, včas uskočit
dynamit, kilo mít a byl by klid.
D7
R. Byl by konec fajnovej
G
naší lásky bláhovej
D7
byl by konec senzační
G
jen mi brečet nezačni
D7
Byl by konec famozní
G
víc bych nebyl nervozní
D7
byl by konec nejkratší
G
naší lásky nejsladší
G
D7
3. Dynamit, dynamit udělá krach
G
dynamit, kilo mít, tak bych byl vrah
C
dynamit, kilo mít tak je mi líp
G
D7
G
dynamit, dynamit to je můj tip.
G
*: Dynamit, doma mít, dynamit z rozbuškou
D
dynamit, doma mít v balíčku se stužkou
G
G7
dynamit, doma mít to je mý přání.
C
Cmi
Snad někdo k Vánocům dynamit dá mi
G
D7
G
dynamit, dynamit, dynamit na dámy.
G
D7
4. Dynamit urovná každičkej spor
G
žena je od ráje podivnej tvor
C
nechci ti ublížit, nechci tě bít
G
D7
G
dynamit, dynamit to je můj hit.
Elixír života
Emi
C
1. Říkají mně, že jsem šarlatán,
D
G
lidé dneska věří spíše pilulkám,
C
Emi
elixír svůj nabízím, je v něm všechno, vo čem vím,
Ami
H7
je v něm všechno krásné, za co stojí žít.
2. Trochu slunce s modrou oblohou,
trochu písní, co ti v smutku pomohou,
trochu ptačích radostí, z černých mráčků vlídný stín,
přijďte, kdykoliv jen bude se vám chtít.
E
A
E G D E
A
E
R: Dám vám elixír života pít, dám vám elixír života pít,
A
G
E
v dívkách probudí lásku a v pánech spící cit,
A
E
dám vám elixír života pít.
3. Je v něm trochu veršů, trochu hvězd,
trochu modré barvy moří, tichý les,
trochu dětských legrací, pár pouťových atrakcí,
přijďte, kdykoliv jen bude se vám chtít.
R: + [: [: [: dám vám elixír života pít ... :] :] :]
Giordano Bruno
Ami
G
A7sus
Pomalu otevíráš oči
Ami
G
A7sus
To osahávaš nový den
Ami
G
A7sus
Jen tma se kolem tebe točí
F
G
C
E
Jak rád bys oknem viděl ven
Chtěl by si ještě spatřit nebe
Strop tvojí cely nestačí
Zítra je konec - z toho zebe
Protože Zem se otáčí
Ami G
A7sus Ami G
A7sus
Ó - Ó - Ó - ÓÓ, Ó - Ó - Ó - ÓÓ
G
Emi
Ami
Polámaný v díře krysí, čekáš na smrt jako by si krad
G
Emi
Ami
Jen ten, kdo se pravdy bojí, ten před Bohem neobstojí snad
Ami G
A7sus Ami G
A7sus
Ó - Ó - Ó - ÓÓ, Ó - Ó - Ó - ÓÓ
A tak svět zase ztratil muže
Co kráčel hrdě smrti vstříc
Věděl, že nikdo nepomůže
Jenom proto, že nám měl co říct
Inzerát
Ami G Ami E F Dmi Ami G Ami
Ami
Sama spáváš dvacetpět let
G
Karty hráváš u starých tet
Ami
V malých šálcích vystydlý čaj
G
V dlouhých nocích smutek má ráj
Ami
E
F
Dmi Ami
Co ti zbývá do novin dát inzerát
G
Ami
Kde se skrývá, kdo tebe má rád
Ami
Řekla máma: Mužů se chraň
G
Don Juanů, přísně se straň"
AMi
G
Dívka správná dbalá je rad
Náruč prázdná, jednou až snad
Ami
E
F
Dmi Ami
Co ti zbývá do novin dát inzerát
G
Ami
Kde se skrývá, kdo tebe má rád
D
Ami
Baby Doll, k lampě vzlétnul mol
D
Ami
Baby Bee, světlo chtěl by mít
Kde kdo kázal, žij tak a tak
Kdo se tázal, co přijde pak
Karty pálí, hořký je čaj
Nejsme malý, tak sed' a hraj
Co ti zbývá do novin dát inzerát
Kde se skrývá, kdo tebe má rád
recitativ:
Ami
G
Prodám koupím, auto chci mít
Ami
Přijmum, vstoupím, vyměním byt
Ami
G
Chatu dávám, napište hned
Ami
Sama spávám dvacetpět let
Co ti zbývá do novin dát inzerát
Kde se skrývá, kdo tebe má rád
Já
G F G F G F G
G
F G
1. Ve všem chtěl mít větší podíl
F G
pro jiné se nenarodil
H C
Sám neuměl ničeho se vzdát
G
F G
jen ostatní za nos vodil
F G
myslel na to kudy chodil
H C H Bb G A
a jen sebe upřímně měl rád.
A
C D G A
Každou větu začal slůvkem Já
C D
každou větu skončil slůvkem Já.
2. On nevěřil na chiméry
a ve jménu kariéry
nosil boty špičkou dozadu.
Nikdy nepsal verše ženě
vždy se tvářil unuděně,
když si k němu přisel o radu.
Každou větu začal slůvkem Já
každou větu skončil slůvkem Já.
C
R. Já, já, já, jenom
C
Já, já, já, jenom
C
Já, já, já, jenom
G
já
G
já
G
já
F D
Já stačím si sám
Já, já, já, jenom já
Já, já, já, jenom já
Já, já, já, jenom já
Já stačím si sám
F
D
Já se mám.
3. V očích led a vlhké dlaně
usmíval se polekaně
v obavě, že budeš něco chtít.
Velmi dbal na osobitost,
povýšil svou sebelítost
na ten nejušlechtilejší cit
Každou větu začal slůvkem Já
každou větu skončil slůvkem Já.
4. Vidíš ho, jak podle zvyku
důstojně jde po chodníku
a nic kolem sebe nevnímá.
Do stop padá sůl a písek
jednoho dne nevrátil se
nikdo si té ztráty nevšímá.
Komu chbí jeho věčné Já
jen ozvěna domu vzpomíná
R.
Já tam byl
Ami
Zeptej se mě já ti odpovím
G
Dmi Ami
Tím se vůbec nehřeší
Ami
Zeptej se mě já ti prozradím
G
Dmi
Ami
C C# D
Kde má láska přístřeší
D
Ami C C# D
Já tam byl
D
Ami
Já tam byl
Zeptej se mě věčnou otázkou
Ptej se jednu za druhou
Copak je tam dál tam za láskou
Co je dál tam za duhou
Já tam byl, Já tam byl
Dmi
Ami
Stal jsem se tam svědkem spousty lidských zázraků,
Dmi
Ami D Db G Gb
Nepotkal jsem smutek závist ani pláč
Dmi
Ami
Viděl jsem tam nebe stále modré bez mraků,
G
F
Někdo řek by je to ráj
G
F
Ami
Jo jenže já tam byl
Každý tam má neustále dobrou náladu
Neslyšel jsem nikdy říkat já mám vztek
Chceš-li tam jít musíš znáti jednu zásadu
Každý v sobě cestu skryl
G
F
Je dlouhá mnoho mil
Ami
Já tam byl Já tam byl
Ami
Zeptej se mě dám ti svědectví
Ami
G
Dmi Ami
Kde jen láska usíná
Kde je cesta zpátky do dětství
G
Dmi Ami
Ve tvých očích začíná
Já tam byl, Já tam byl
Stal jsem se . . .
... já tam byl
Jako za mlada
Ami
Jsem to já jak zamlada
D7
G
I když jinak teď vypadám
Ami
Stále mám stisk buldočí
D7
G
K tomu pár vrásek u očí
F
Dmi
Názory jsem málo změnil
G
C
Muziku mám rád
Dmi
Co jsem cenil cením dál
F
G
Už zřejmě napořád
Jsem to já jak zamlada
Stejné věci mě napadaj
Když se dívky rozvlní
Není co bych jim nesplnil
V novinách čtu dobré zprávy
Stále nejraděj
Je to návyk od dětství
Dnům dát spád a děj
C
G
Rád plavu v záhadách
Dmi
Ami
Tak jako zamlada
C
G
Dmi
F
A stejně spoustu věcí nevím
C
G
I když mě uchopí
Dmi
Ami
smolný den za klopy
C
G
Dmi
F
Marně doufá, že se z něho zjevím
G
Zjevím
Jsem to já jak zamlada
Stejně špatně se ovládám
Když mi něco nesedí
Dělám si službu medvědí
Řeknu to, co právě cítím
Potom zaplatím
Tak se jevím sobě sám
Aspoň prozatím.
Dál si plavu v záhadách
Stejně tak jako zamlada
Jako tehdy spoustu věcí neví
Když mě sem tam uchopí
Můj smolný den za klopy
Marně doufá, že se z něho zjevím
Jsem to já jak zamlada
Stejné věci mě napadaj
Stále mám stisk buldočí
K tomu pár vrásek u očí
Názory jsem málo změnil
Muziku mám rád
Co jsem cenil cením dál
Už zřejmě napořád
Svůj řád
Jasná zpráva
Sólo: 2x
G Em
C
D
Am
C
G
1. Skončili jsme, jasná zpráva,
Emi
C
D
proč o tebe zakopávám dál,
Ami
C
G
projít bytem já abych se bál.
G
Dík tobě se vidím zvenčí,
Emi
C
D
připadám si starší menší sám,
Ami
C
G
kam se kouknu, kousek tebe mám.
Emi
G
Emi
Hmi
R. Pěnu s vůní jablečnou, vyvanulý sprej,
Emi
G
D
telefon, cos ustřihla mu šňůru,
Emi
G
Emi
Hmi
knížku krásně zbytečnou, co má lživý děj,
Emi
G
D
píše se v ní, jak se lítá vzhůru,
Ami
D
lítá vzhůru, ve dvou vzhůru.
G
2. Odešla's mi před úsvitem,
Emi
C
D
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
Ami
C
G
kam se kouknu, kousek tebe mám.
Sólo: 2x
G Em
C
D
Am
C
R.
3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.
Sólo: 2x
G Em
C
D
Am
C
Je to tvá vina
G F G F
G
*. Je to tvá vina,
F
ty jsi příčina svýho smutnění,
G
chápej, má milá,
ty jsi svítila,
F
já měl zatmění.
Am
G
1. To se někdy tak stává vítězkám
F
G
zvyklejm na stupních stát,
Am
že se začnou těch,
G
F
co jim netleskaj, bát.
Am
G
To se někdy tak stává ješitám,
F
G
co jsou zvyklý jen brát
Am
G
F
Já z klidu tě krásně rozkmital rád,
G
rád.
C
G
R. Říkáš, že jsem tě skoupal
Dmi
a žes byla hloupá
F
a nemáš chuť žít,
C
G
že ti po srdci čmárám,
Dm
že je po mně spára,
C
G
že jen jsem tě houpal
Dm
a tep, že ti stoupá,
F
tím, jak mě chceš mít.
C
G
Však od tím vším pýcha
Dm
už chystá se dýchat
G
F
G
a znít.
*.
2. To, co stalo se,
nejde odestát,
nejspíš to bude tím,
že já sejmul tvůj vzácnej majestát
Vím, vím
R.
Každej chvilku tahá pilku
F#mi
F#mi/E
Bejval to chlap před kterým každej se třás
dokázal vždycky co chtěl
Zamával s každým, klidně zlámal i vaz
C#
tomu kdo něco chtěl
Za každejch okolností dokázal svý
na nic se neohlížel
Křičel a říkal spoustu pitomostí
a ted' je v negližé
H
Kvílí sám nad malou penzí
A
Ty tam jsou úrodný dny
H
Nemá erární benzín
A
C#
Je to prapodivný
A
E
H
Každej chvilku tahá pilku
Každej chvilku tahá pilku
A E H
Takovejm chlapům jako bejvával on
poupata neodkvetly
co místo argumentů maj jen megafón
a tím vše převysvětlí
Zbrunátněj při každým slově
co nemaj ve slovníku
Každou upřímnou zpověd'
šoupnou do šuplíku
Každej chvilku tahá pilku
Každej chvilku tahá pilku
V hospodách
tohleto řeší
zásadně nebeskej mlejn
jenže
tím si mi pěší
sotva pomůžem
Každej chvilku tahá pilku
Každej chvilku tahá pilku
Každej chvilku tahá pilku
Každej chvilku tahá pilku
Zas šlapu po schodech
ke kanceláři
A když sem tam pocit mám
že jsou jen jiná čísla
v kalendáři
C#
A on tam sedí dál
A on tam sedí dál
A on tam sedí dál
Když jsem bejval tramp
Emi
Když jsem bejval tramp
A
šel jsem po stezkách
G
Emi
Se mnou dobrá holka nehezká
Měla dlouhej vlas
A
Až dolů přes boky
G
Emi
Pěkný drsný ruce, oči divoký
A
Mě si chytlo město
Emi
Možná s jiným jezdívá
A
Myslím na ní přesto
I když byla vošklivá
H
Písně hrála, láskou plála
To teď nebývá
Emi
Vona byla zvláštní
A
žádná loutka ospalá
G
Svoji krásu v sobě
Emi
Skrejvala
Když jsem bejval tramp
Dál od měst a vil
Tam já v ní tu krásu
Vobjevil
Mě si chytlo město
Možná s jiným jezdívá
Myslím na ní přesto
I když byla vošklivá
Písně hrála, láskou plála
To teď nemívám
Když jsem bejval tramp
Dál od měst a vil
Tam já v ní tu krásu
Vobjevil
Když ti svítí zelená
C Db C Bb C Db Ab Bb C
C
Db
C
Bb
Když ses jednou rozhod', musíš jet,
C
Db
C
zbytečný je dlouho rozmýšlet.
Ab
Bb
C
Cesta zpět už je zbořená,
Ab
Bb
F
jeď, když ti svítí zelená.
Teď už je pozdě vystoupit
a říkat: já chci mít svůj klid,
ta úvaha je bezcenná,
teď, když ti svítí zelená.
G
Ab
Bb
F
G
Ab Bb
Jeď!
Jeď, dokud svítí zelená
a snaž se hlídat svoje já.
Ať vídí ti, co kolem jdou,
co nemaj' nikdy zelenou.
Když se jednou rozhod', musíš jet,
není čas dál se rozhlížet,
Cesta zpět už je zbořená,
jeď, když ti svítí zelená.
Jeď.
Kraj, odkud odletěli ptáci
G
Ami
G
Ami
G
E
G
E
G
Ami
Ami
Ami/G
F#mi7-5
Na pustém pobřeží je moře bez viny
Ami
Ami/G
F#mi7-5
Jak malý zbitý pes líže rány krajiny
Ami
E
F
Dmi
Jak pozdní lítost pár křídel zašumí
Ami
A letí...
Kupte si vzpomínky v tom krámku s vizemi
Před deštěm vlaštovky prý letí při zemi
To jsou jen pohádky pro radost milenců
A děti...
Emi
Pro všechny pokorné
F
A ochočený čas
Ami
F
Pro věčnost nevděčnou tu v nás
Emi
Pro všechny pozorné
F
A střípky něžných váz
Emi
Když křídla rozpřáhnou
F
A letí...
Ami F Ami G Ami G Ami G Emi G Emi G
Ami
G Ami
G
Kraj, odkud odletěli ptáci usíná
Emi
G Emi
G
Kraj, odkud odletěli ptáci vzpomíná
Ami
G Ami
G
Po moři běží černá vlna za vlnou
Emi7
G Emi7
Kraj, odkud odletěli ptáci pojednou
G Ami G Ami C D G Ami G Ami C D G Ami
už není...
už není... už není...
Krásná neznámá
A
A#
H
E
D
A
E
1. Chci si hrát a nestačí mi málo
E
D
A
E
ta hra má rub a líc
E
D
A
E
chci snad víc, než o čem se ti zdálo
A G# A Bb H
krásná neznámá.
2. Pošeptám ti, o co by se hrálo
uslyším jen tvůj smích,
ten tu s námi zůstane na stálo
krásná neznámá.
E
A
F#
H
R. Když se ti dívám do očí
E
A
F# H
všechno se ve mně otočí
A
H
musím se tomu začít smát
E
A
E
H
E A E
H
to jsem zvědav, jak mi dneska budeš lhát.
3. Je tu zas slunce co se smálo
jeden z nás všechno smí
a ten ví, zda to za to stálo
krásná neznámá.
R.
Kufr
G
C
Tenhleten klíč neodmyká nic
G
C
a tenhle nůž mi daroval strýc
E
Ami
když klíč a nůž si do kufru dám
F
C
G
C
tak v něm mám všechny věci co mám
Po otci rum a po mámě brož
a fotku svou, kde koukám jak mrož
když si to všechno do kufru dám
tak v něm mám všechny věci co mám
F
C
Nejezdím autem a nemám byt
G
C
sbalím to hned a můžu zas jít
F
C
ve vás je klid a ve mně holt ne
G
C G
ónénénéónénéné
Půjdu na pouť a vystřelím květ
prachy mám pryč a cigaret pět
když si to všechno do kufru dám
tak v něm mám všechny věci co mám
Klíč zamkne brož nůž ubodá květ
a kdo ví proč je takovej svět
když si to všechno do kufru dám
tak v něm mám všechny věci co mám
Laboratoř
Hmi
A
E
Když sním, oči přivírám jak před neóny
Hmi
A
E
G A
To v mé hlavě roztančí se elektróny
Hmi
A
E
Když spím, buňky dělí si mé chromozómy
G
A
Hmi
A pak že prý tu nedělám nic
Když jím, kolik reakcí se ve mně ztrácí
A mám víc, než en na entou informací
Tak dál mě má chemie tu nutí k práci
A pak že prý tu nedělám nic
Hmi
Hmi
A
E
/: Ať to zkusí laboratoř, laboratoř, laboratoř :/
F#
E
F#
I když má ten největší výkonný urychlovač
G#
F#
A může dát své základní výsledky na
G#
počítač
F#
E
Někde má tajný kód, data bank, co je
F#
smích nebo pláč
/: Ať to zkusí laboratoř :/
Když jdu s jarní únavou a slunce pálí
A vzpomínám, na to, vždyt víš
I to je prý chemie a já ji chválím
Znamená to, že tě mám rád
/: Ať to zkusí laboratoř :/
Laboratoř!
Laboratoř!
Línej skaut
G D
G
C
G D
1. V Podolí skaut línej žil,
G
C
G D
plnej síly zdá se byl,
G
G7
C
jednu závadu vlastnil,
D
G
C G D
on napil se rád.
2. Jednou z rána žízeň měl,
zahnat tíseň z žízně chtěl,
pivní čáru zkoumat šel,
D
G C G
on upil se mlád.
C
D
G
G7
R. Pivočára kouzlo má (ona!)
C
D
G
G7
k pípě cestu zná (a už!)
C
D
G
nikdy nepustí (koho!)
A
C
D
kdo se po ní dá.
3. Teď ve stínu lípy spí
prázdnej sud mu v hlavě zní
věčnej sen o pípě sní
a leží pod ní.
R.
4. = 3.
Modravý mámení
D
C
C
A
A
D C
D
Modravý mámení
C
D
Nespraví trávení
G C G
Může se stát
C
G C G
Že přestanu hrát
A G A
A musím se bát
G
A
Že budu mít hlad
D
C
D
C
D
G
C
Moc velký
Trápení
Unaví k zbláznění
Chtě! jsem se smát
A budu se prát
Všechno se změní
Já musím vyhrát
Moc velký....
G
C
G
C
G
A
G
A
G
A
Nebezpečná postava
G
Jedna věc je mi záhadou
C
a stále vrtá hlavou mou,
D
proč krásné dívky hloupé jsou aú,
G
ty 'seš výjimkou.
Proč chytrost kráse cizí je
a prázdnou hlavu zakryje
pár strašně pěkných nohou tvých, aú,
to já dávno vím, jé.
C
Já tohle všechno vím
a z toho nesoudím,
D7
co platné je, když rozum nevidím,
C
ta tvoje postava
se mnou si zahrává,
D7
já hlupák zase naletím.
Proč chytrost kráse cizí je
a prázdnou hlavu zakryje
pár strašně pěkných nohou tvých, aú,
to já naletím.
Neučte roboty
Dmi
Neučte
Dmi
Neučte
Bb
Tím se
Bb
Tím se
C
roboty vyplňovati žádost
C
roboty projevovati radost
A
ztrácí čas
A
ztrácí čas
Neučte roboty užitečnému Ihaní
Neučte roboty hrát si se střelnou zbraní
A
G C
Ať nejsou jako my
A
G C
Ať mají zákony
A
G C
Ať nejsou víc než my
A
Neučte roboty telepatii přání
Neučte roboty za dveřmi naslouchání
Tím se ztrácí čas
At nejsou jako my
At m aj í záko ny
At nejsou víc než my
Neučte roboty obdivovat se kráse
Neučte roboty za nocí plakat a smát se
Tím se ztrácí čas
Ať nejsou ...
Nikdo nejsme akorát
D
Poskládejte ubrusy
A
Ty tady přece nemusí být
D
Všechny vázy ukliďte
A
A vůbec už se nestyďte klít
E
/: Čistému vše čisté
F#mi
Ať každý má co rád
E
Jedno je jisté
F#mi
D E A
Nikdo nejsme akorát :/
Zametejte podlahu
Nás nechte vedle výtahu stát
Klidně svíčky zhasněte
A spěte jak si budete přát
/: Čistému vše čisté... :/
G
Jen jedno jediné
D
A
Je společné nám jako vám
G
Jenom to, že nám všem
D
A
Byl právě jeden život dán
G
A každý ten svůj život
D
od začátku musí
E
Prožít sám
Zatáhněte závěsy
I popelníky smíte si vzít
Správně kasu zamkněte
Ať do postele můžete jít
/: Čistému vše čisté... :/
Okno mé lásky
G
C
G
C
1. Kdo tě líbá, když ne já, kdo tě hlídá když ne já,
G
F
C
G
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.
2. Kdo ti zpívá, když ne já, kdo tě hlídá když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.
Emi
D
C
D Emi
D
R. A v jeho lesku vidím přicházet sebe ve věku
C
Emi
D
C
patnáct let a znovu říkám spoustu něžných vět:
G
C
G
C
G
D
C
Ty, já, jsme my, ty a náš svět.
3. Kdo tě budí, když ne já, kdo tě nudí, když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.
Mezihra
R. A v jeho lesku vidím přicházet sebe ve věku
patnáct let a znovu říkám spoustu něžných vět:
Ty, já, jsme my, my a náš svět.
4. Kdo tě hladí, když ne já, kdo tě svádí, když ne já,
kdo tě zradí když ne já.
+
Ty, já, jsme my, my a náš byl svět.
Osmý den
G
C G
C
Z kraje týdne málo jsem ti vhod
G
C
ve středu pak ztrácíš ke mně kód
Ami
D
sedmý den jsem s tebou i když sám
G
C G
C
osmý den schází nám
V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám
D
C
G
Tužku nemít nic mi nepovíš
D
C
G
řekni prosím aspoň přísloví
D
C
Ami
osmý den je nutný já to vím
C
Ami
G
sedm nocí spíš jen spíš vždyť víš
Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám
Tužku nemít ...
Otázky
C
F
1. Kolik mám ještě dní, než přijde poslední,
G
C
jak dlouho budu ještě zpívat a hrát,
F
kolik je na zemi cest, kterou mám dát se vést,
G
C
nebo už myslet mám na návrat?
C7
F
D7
G
R: Posečkej, lásko má, okamžik, vždyť svět je veliký otazník,
C
F
G
C
pořád se jenom ptáš a odpovědi, tý se nedočkáš.
E
Ami
*: Já jen vím: v zimě strom nekvete,
Ami/G
F
E
Ami
v létě sníh nepadá, v noci je tma,
Ami/G
F
C
G
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.
2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?
R:
*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.
3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?
Polštář
G
C
G
C
1. Když ráno nechci spát, nechce se mi vůbec vstát
D
C
G
C
přemejšlím proč jsem tak línej.
Vlastně mě nic nenutí, ležet téměř bez hnutí
po ránu nejsem příliš vlídnej.
2. Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná
polední čas se zvolna blíží
mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje
a oči se mi zas už klíží.
(F#) Emi
C
R: Právě těď začal zase zvonit telefon
G
Ami
já ležím klidně dál, rád nemám tenhle tón,
G
C
G
Emi
ať volá kdo chce co chce mě to nevzruší
Ami
D
C
má poloha je skvělá, mám polštář v náručí.
R:
3. Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový
co bude dál je trochu matný
nemám žádný migrény, či sociální problémy
jenom s láskou je to nějak špatný.
Proč zrovna ty
Ami
C H
Ami
C Ami
G
Ami
F
Mě nebolí, když holky lžou
G
Emi
Ami
vždyť jsou na to stavěný
Ami
F
Že rozdrolí svý lásky tmou
G
Emi
Ami
G
co víc čekat od ženy
F
G
Ami
G
Ať vířej pro zážitky
F
G
Ami
vody stojatý
F
G
Ami
G
Proč mívám z toho mžitky
F
G
když se ptám
Ami
Ami C H
Proč zrovna ty?
Mně nevadí, že holky maj'
svůj ráj, hry a proměny
že nezradí, svý slovo daj'
pak jdou, co chtít od ženy
Já láskám rád se díval
občas na paty
teď blednu a ty zíváš,
když se ptám
Proč zrovna ty?
Emi G
Ami
C H
C H
Ami C Ami G Emi G Ami C H
Pták Rosomák
D
G
C
G
D
1.Bůh mi seslal ránu, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá,
G
C
G
D
mé klíče jsou v pánu, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá.
C
G
C
G
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
C
G
D
nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá.
C
G
C
G
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
C
G
D
velkejma očima na mě pták Rosomák zírá.
C
G
C
G
Šok z tebe pomalu mám, šok z tebe pomalu mám,
C
G
D
moc na mě nemrkej, ty ptáku Rosomáku.
2.Pták se kolem toulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá,
klíče v ruce žmoulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá.
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá.
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
velkejma očima na mě pták Rosomák zírá.
Šok z tebe pomalu mám, šok z tebe pomalu mám,
G
D
moc na mě nemrkej, ty ptáku Rosomáku,
G D
G D
G D
Rosomáku, Rosomáku, Rosomáku.
Slzy tvý mámy
Ami
Dmi
1. Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let,
G
C
na kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned,
Ami
A7
Dmi
z cigaret je modrej dým, hraje magneťák,
Ami
G
Ami G Ami G
holka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak, nevíš jak.
2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let,
dnes uz možná nevíš sám, proč tě tenkrát pálil svět,
chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás,
když jsi v noci vyšel ven, snad ses [: trochu třás'. :]
A
G
R: Když tě našel noční hlídač,
F
C
byl by to jen příběh bláznivýho kluka,
F
C
nebejt nože ve tvejch dětskejch rukách,
F
C
Emi
Ami E7
nebejt strachu, mohlo to bejt všechno jináč.
Ami
G
Emi
Ami
*: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář,
F
G
C
kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář,
Ami
Dmi
nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal,
Ami
Emi
jen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený
Ami
ty oči pláčou dál.
3. Když jsi vyšel ven ze žalářních vrat,
možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat
poctivejma rukama jako správnej chlap,
snad se někdo ušklíb' jen, že jsi [: křivě šláp'. :]
R: I když byl někdo k tobě krutej,
proč jsi znovu začal mezi svejma,
tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá,
když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch.
*: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář,
kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář,
nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal,
vrať jí ty touhy zborcený, ať pro léta ztracený
nemusí plakat dál ...
Snad jsem to zavinil já
C#mi
E
F#
F#mi G#
1. Zas jsi tak smutná, kdo se má na to koukat,
C#mi
E
F#
F#mi
nic jíst ti nechutná, v hlavě máš asi brouka.
E
D#
D
C#mi E
D# D
C#mi
R: Tak nezoufej, nic to není, za chvíli se to změní,
F#mi
H
E G#
snad jsem to zavinil já.
2. Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou
tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou.
R:
Strejček Jonathan
C
F
1.Můj milej strejček Jonathan
Bb
byl šaramantní pán
Gmi
V rodině černou ovcí zván
C7
Všemi byl odmítán
F
C
Protože strejček Jonathan
Dmi
Ami
Rozuměl písním černých vran
Bb
F
Prej s nimi zpíval častokrát
Gmi
C7
to jejich krá, krá, krá
F
C
To se nesluší, vždyt noční klid
Dmi
se neruší
Ami
Bb
F
Kdo tenhle zákon poruší,
Gmi
C7
tak nemá právo žít
C7
F
A proto strejček Jonathan
Bb
vymyslel tajnej plán
Gmi
odešel jednou ráno sám
C7
Nikomu neřek kam...
F
Bb
C7
A kam šel strejček Jonathan
F
Bb
C7
F
Bb C7
Strejček Jonathan, strejček Jonathan
F
Bb
C7
strejček Jonathan.
F
C
Dmi
Strejček Jonathan flašinet koupil si a hrál
Ami
Bb
F
s opičkou na ulici stál
Gmi
C7
a pak šli dál a dál
F
C
jakou si kdo přál,
Dmi
Ami
písničky lidem vyhrával
Bb
F
po všech městech postával
Gmi
C7
stále se smál a smál.
2.Kam přišel strejček Jonathan
měl dveře dokořán
byl všemi dětmi milován
Smích dával do všech stran
Máma mi řekla: podívej - strejček
byl živel podivnej a táta volil
vlídný tón, řek'
Nesmíš být jako on
To se nesluší,
hulákat lidem do uší
kdo tenhle zákon netuší
tak nemá právo žít
A od těch dob staň se co staň
chci bejt jak strejček Jonathan
Nemít nic a žít jak pán
toulat se sám a sám
tak jako strejček Jonathan, strejček Jonathan
strejček Jonathan, strejček Jonathan
Strýček Jonathan se svojí malou opičkou
až projdou vaší uličkou, tak dejte mi to znát
Já se připojím, za nimi půjdu
jako stín a nikomu nic nepovím
budu jen hrát a hrát.
Svatojánskej happening
Emi
O svatým Jánu
G
To je nám hej
D
Emi
Vždycky se vracívám až k ránu (k ránu)
Všechno je v Pánu
G
Moc nekoukej
D
Emi
Prošlápnul jsem u bubnů blánu (blánu)
G
Když zděšen utíkám
D
Zakopnu vo schod
Emi
H
Záhrobní síly díky vám
Dám velkou ránu
Bum, bum, bum, prásk
A vsunu hlavu na dno džbánu (džbánu)
Rec.: Jenže ten džbán měl úzký hrdlo
A hlava mně v něm nabobtnala
Což mi zůstalo
Na větvi nade mnou
Už mě to zmáhá
Příšera visí záhadná
Po Svatým Jánu
Moc nekoukej
Potkáš-li spoustu divnejch pánů (pánů)
Taky jsem se narodil bos
G
Taky jsem se narodil bos
A
jako každý chlap
C
D
G
a kromě dvou půlek neměl nic
Taky jsem se narodil bos
A
když mě přines čáp
C
D
G
a spustil jsem rámus z plných plic
Taky jsem se narodil bos
něco do čtyř kil
a rozum až s léty začal brát
Dlouho jsem tak za ranních ros
bosky šlapal jíl
a nedělní botky neměl rád
Em
Hm
My měli roucha stejně průhledná
Em
Hm
když jsme jen sáli z mléčných žláz
C
Am
Náš bosý věk
C
měl to bych řek
Am
D
tisíc krás
G
C
G
D
Jenže mráz, jak šel z hor
G C
G
D
obul nás do bačkor
Taky jsem se narodil bos
jako každý kluk
a sousedům slívy chodil krást
Poštípaný od včel a vos
to mi bylo fuk
a pod hlavu k spánku stačil chrást
Je v Mléčné dráze mince stříbrná
tu věnem dostal každý z nás
a náš bosý věk
měl to bych řek
tisíc krás
Proč jen mráz, jak šel z hor
obul nás do bačkor?
Škoda, že už nechodím bos
kapsy plné slív
že nenajdu sílu přelézt plot
Neohrnuj nade mnou nos
později či dřív
i ty přijmeš zákon teplých bot
Všechny mráz, jak šel z hor
obul nás do bačkor
zbavil nás s noblesou
bosých snů - kdeže jsou?
Ó jsou,
snad jsou,
snad jsou,
někde jsou,
někde jsou, ano, jsou
někde jsou,
snad jsou...
Ulice
Ami
Emi
Zase půjdu dlouhou ulicí,
Ami
Emi
Účast moje je dnes povinná
G
Dmi
A drama největšího divadla
E
Ted' začíná
Někdo snídá v bistru černou kávu
Na slova své role vzpomíná
A drama největšího divadla
Ted' začíná
C
G
Benzín, pot a líčidla
C
G
Na červenou: stát!
C
G
Všechno má svá pravidla
F
Co se bude hrát?
Kdo se tady nevyzná?
Kdo se musí ptát?
Ulice ti nepřizná
Co se bude hrát?
Dmi
Co se bude hrát
E
a s kým?
A
G D G D
Vidíš mě, jak v dálce mizím
A
G D G D
Blízko jsem a jsem ti cizí
Vezmi co ti nabízím
Vidíš mě, jak v dálce mizím
C
G
Co se bude hrát
C
G
Za posledním nárožím
C
G
Co se bude hrát
A
a s kým?
Zase půjdu dlouhou ulicí
Kde má cesta jiné protíná
A drama největšího divadla
Ted' začíná
Zase půjdu dlouhou ulicí,
Učast moje je dnes povinná
A drama největšího divadla
Ted' začíná
Únos
Emi
Ami
Emi
Ami
Stoupá k nebi letadlo, stoupá, chystá divadlo
C
G
Dmi
Ami
Emi
jeden zlý a krutý pasažer revolver má.
Emi
Ami
Emi
Ami
Vejde vpředu k pilotům, žádnou úctu k životům
C
G
Dmi
Ami
Emi
křičí já hned střílím změňte směr tam, kam chci já.
Ami
Emi
Jen malé dítě brouká pam, pam, pam, pam,
Ami
Emi
maminko, koukej, louka, pam, pam, pam, pam,
Ami
Emi
víš pilotům ja závidím.
Emi
Ami
Emi
Ami
Dlouhá pouť se prodlouží, v dlouhou ranvej za louží
C
G
Dmi
Ami
Emi
neboť řídí smrt, co může tě vzít ještě dál.
Emi
Ami
Emi
Doufej, že to nespustí, doufej, že tě
C
G
Dmi
Ami
Času málo zbývá, míň než-li sám by si
Ami
propustí
Emi
přál.
Ami
Emi
Letušky každý ptá se kam, kam, kam, kam
Ami
Emi
a slyší tíseň v hlase kam, kam, kam, kam.
Ami
Bbmi
Únosci vůbec páni neznají slitování
Fmi
Bbmi
Fmi
Bbmi
Pouhá zloba poručí, pouhá zbraň tě poučí
Db
Ab
Ebmi
Bbmi
Fmi
Kdo tu náhle vládne, pilote, vždyť nejsi sám
Fmi
Bbmi
Fmi
Bbmi
S touhou tobě věří jen, s touhou ať je spokojen
Db
Ab
Ebmi
Bbmi
Fmi
Jen ať může dítě v náručí vrátit se k hrám
Bbmi
Fmi
Co teď mu táhne hlavou? Sám, sám, sám sám
Bbmi
Fmi
Za čí žene slávou, Kam, kam, kam, kam?
Bbmi
Ami
Co řek by na otázku: proč tolik dává v sázku
Emi
Ami
OK dvěstědvacetpět,
C
G
Přistáváme v nouzi,
Emi
Ami
OK chceme navádět
Dmi
Ami
Emi
únosce donutil nás
Emi
Ami
Emi
Ami
OK dnes tu přistane, OK nic se nestane
C
G
Dmi
Ami
Emi
Bez pasu ten pán tu zůstane, s ním není špás
Emi
Ami
Emi
Ranvej, tím to nepadá, ranvej, co svět
C
G
Dmi
Ami
že tak hloupé, velké zlo tady má tolik
Ami
postrádá
Emi
míst.
Emi
Ami
Emi
Ranvej, zítra v novinách, ranvej, bude
C
G
Dmi
Ami
Je to zvláštní vášeň k snídani senzace
Ami
slovo vrah
Emi
číst ...
Vlak co nikde nestaví
E
Vagóny skřípou, pásy kolejí kvílí
A
E
monotónním rytmem kol
E
Sedím tu v koutě a už pořádnou chvíli
A
E
slyším jejich rokenrol
D
A
E
Ted' už znám to co každý ví
D
A
E
tenhle vlak nikde nestaví
Najednou vím i to, že byl jsem jak blázen
a jsem štastný právě tím
tím, že se můžu vézt po téhle dráze
dvacátého století
Ted' už znám to co každý ví
tenhle vlak nikde nestaví
Vlídný průvodčí
cestujícím fóry vypráví
Jízda nekončí
E
tenhleten vlak nikde nestaví
H
E
nestaví, nestaví
A
nestaví
Vagóny skřípou, někde v dálce se ztrácí
poslední z mých iluzí
I když ty chvíle s tebou ted' draze splácím
vůbec nic mě nemrzí
Ted' už znám to co každý ví
tenhle vlak nikde nestaví
Z bílé černou
F
C
Když se chcete smát
F
C
Pravda to není
G
To se vám zdá
F
C
G
Je, to se vám zdá
F
C
To vám akorát
F
C
Brejle mámení
G
Nedají spát
F
C
G
Jé, nedají spát
F
C
G
Mámení vše předělá
F
C
G
Z bílé černou udělá
F
C
Král je pak nuzák
F
C
Zloděj všechno smí
G
A obecní
F
G
Hlupák všechno ví
F
Nekonečno má
C
Konec v podkroví
G
Služba tajná
F
C
G
Nám víc nepoví
Mámení vše předělá
Z bílé černou udělá
F
C
F
C
F
G
Já mám vlastně rád
Brejle mámení
Nad ně není
Jé, nad ně není
F
G
F
C
F
C
F
G
F
G
Smutek promění
V krásnej velkej rái
Kde se dá žít
Žít bez mučení
Mámení...
Želva
D
G
D
G
D G D G
1. Ne moc snadno se želva po dně honí,
D
G
D
G
D G D
velmi radno je plavat na dno za ní,
A
Hmi
potom počkej, až se zeptá na to, co tě v mozku lechtá,
D
G
D
G
D G D G
nic se neboj a vem si něco od ní.
2. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
želví nervy od želvy schovám stranou,
jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe,
víš, má drahá, a zbytek je pod vanou.
D
A
G
D
A
G
D
R: Když si někdo pozor nedá, jak se vlastně želva hledá,
G
A G
A
ona ho na něco nachytá, i když si to později vyčítá.
3. Ne moc lehce se želva po dně honí,
ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní,
jeho úsměv se vytratí, a to se mu nevyplatí,
má se nebát želev a spousty vodní.
R: