National Background Paper CZ - Czech version

KONCEPT NÁRODNÍ ZPRÁVY
k předvídání a řízení strukturálních změn
ČESKÁ REPUBLIKA
Zdeněk Karásek
Jiří Balcar
červen 2009
ÚVOD
3
1.1 RESTRUKTURALIZACE EKONOMIKY A TRHU PRÁCE PŘED GLOBÁLNÍ EKONOMICKOU RECESÍ V ROCE 2008
1.2 GLOBÁLNÍ EKONOMICKÁ RECESE V ROCE 2008 A JEJÍ DOPADY NA EKONOMIKU A TRH PRÁCE
4
9
2 PŘEDVÍDÁNÍ A ŘÍZENÍ STRUKTURÁLNÍCH ZMĚN
14
2.1 OPATŘENÍ A NÁSTROJE PRO PŘEDVÍDÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH ZMĚN
2.1.1 BUDOUCNOST PROFESÍ
2.1.2 REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ TRHU PRÁCE
2.1.3 JINÉ ZDROJE
2.2 OPATŘENÍ A NÁSTROJE ŘÍZENÍ STRUKTURÁLNÍCH ZMĚN
2.2.1 NÁRODNÍ PROTIKRIZOVÝ PLÁN
2.2.2 VZDĚLÁNÍ JAKO NÁSTROJ PROTI KRIZI
2.2.3 RESTRUKTURALIZACE OCELÁŘSKÉHO PRŮMYSLU
14
14
16
18
19
19
22
23
3 PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S PŘEDVÍDÁNÍM A ŘÍZENÍM STRUKTURÁLNÍCH ZMĚN
26
3.1 NÁRODNÍ A REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘE TRHU PRÁCE
3.2 KOMPETENČNÍ MODEL MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
3.3 SOCIÁLNÍ PROGRAMY NA PODPORU RESTRUKTURALIZACE ČESKÉHO OCELOVÉHO PRŮMYSLU
3.4 SOCIÁLNÍ PROGRAM PRO PROPOUŠTĚNÉ PRACOVNÍKY ZE SPOLEČNOSTI VÍTKOVICE ENGENEERING
26
27
28
32
4 HODNOCENÍ OPATŘENÍ A NÁSTROJŮ K PŘEDVÍDÁNÍ A ŘÍZENÍ STRUKTURÁLNÍCH ZMĚN
34
4.1 ZHODNOCENÍ NÁSTROJŮ K PŘEDVÍDÁNÍ POTŘEB STRUKTURÁLNÍCH ZMĚN
4.2 EFEKTIVITA STÁVAJÍCÍCH OPATŘENÍ A HLAVNÍ VÝZVY DO BUDOUCNA
34
35
ZÁVĚR
36
2
Úvod
Restrukturalizace, resp. strukturální změny v ekonomice lze obecně vnímat jako změny HDP,
zaměstnanosti, vlastnictví a dalších charakteristik napříč jednotlivými odvětvími ekonomiky.
Tyto strukturální změny mají velmi často silný regionální dopad v důsledku centralizace některých odvětví na relativně malém území, přičemž tyto regionální efekty jsou v postsocialistických
zemích umocněny dlouhodobou předchozí podporou regionální specializace. Tato skutečnost,
spolu s uměle vytvářenou strukturou ekonomiky dle potřeb socialistické plánované ekonomiky,
vedla ke značným strukturálním změnám na počátku transformace ekonomiky směrem
k ekonomice tržní. Předchozí existence centrálně plánované ekonomiky a její dopady do současnosti je nutno vzít v úvahu při deskripci a hodnocení strukturálních změn v České republice,
přičemž tyto změny byly spojeny zejména s privatizací, členstvím v EU a přílivem přímých zahraničních investic:
„Restrukturalizace v nových členských státech (v tomto kontextu v Polsku, České republice a
Maďarsku) se ve své formě, kontextu a trendech významně lišila od restrukturalizace probíhající
v zemích západní Evropy. To platí jak v případě současné formy restrukturalizace, procesech a
efektech na ekonomiku, jednotlivé sektory a na podnikový sektor, tak v případě vnímání restrukturalizace vládou, zaměstnavateli a odbory. Tyto rozdíly jsou způsobeny zejména naprosto odlišným prostředím zemí střední a východní Evropy a rychlým transformačním procesem v těchto
zemích před a po vstupu do EU. Samotné členství v EU také vyústilo v další restrukturalizační a
přizpůsobovací procesy v ekonomické a sociální struktuře nových členských států.“ (European
Trade Union Confederation: Overview of Restructuring in Europe)
Současná hospodářská politika v České republice může být charakterizována jako převážně liberální. Tento přístup se odráží také ve strukturální politice, jejíž nástroje odpovídají neutrálnímu
přístupu, jenž je zaměřen zejména na posílení a kultivaci tržního prostředí, konkurenčního a
právního prostředí k podpoře realizace všech nezbytných změn v ekonomice, které však musí
být taženy převážně soukromým sektorem. Aktivní státní intervence (z pohledu strukturální
politiky) jsou realizovány pouze v situacích hodných zřetele, kdy probíhající změny ohrožují
ekonomickou a sociální stabilitu. V těchto případech je uplatňována decelerační strukturální
politika, jež pomáhá překonat dočasné problémy konkrétního podniku či odvětví nebo pomáhá
s jejich útlumem a umístěním uvolňovaných zaměstnanců.
Všechny uvedené skutečnosti silně ovlivňují množství a rychlost strukturálních změn v České
republice.
Tato zpráva poskytuje základní informace týkající se struktury české ekonomiky a jejích změn,
s důrazem na současné dopady globální ekonomické recese, dostupných možností a opatření
pro předvídání a řízení strukturálních změn. Pro ilustraci budou taktéž prezentovány případové
studie vztahující se ke zkušenostem s restrukturalizací z minulého období. Závěr pak nabízí
ohodnocení českého přístupu ke strukturální politice a prezentovaných opatření, stejně jako
zhodnocení jejich přenositelnosti do jiných zemí.
3
1 Vývoj ekonomiky a trhu práce
1.1 Restrukturalizace ekonomiky a trhu práce před globální ekonomickou recesí v roce 2008
Charakteristika současné struktury ekonomiky a ekonomické situace v České republice by měla
být zahájena stručnou deskripcí vývoje v uplynulých 20 letech, kdy byl probíhal proces transformace z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Výchozí podmínky transformace a
její průběh, spolu s externími vlivy, tvoří klíčové determinanty současného stavu ekonomiky
v České republice.
Tab. 1.1: Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Produkce
Růst HDP
(%, stálé ceny)
HDP/obyv. v PPS
(EU 27 = 100)
Zahraniční obchod
Růst exportu
(%, stálé ceny)
Růst importu
(%, stálé ceny)
Růst tržeb
Zemědělství
(%, stálé ceny)
Průmysl
(%, stálé ceny)
Stavebnictví
(%, stálé ceny)
Služby
(%, stálé ceny)
Trh práce
Míra nezaměstnanosti
(%)
Míra zaměstnanosti
(%)
Ostatní
Míra inflace
(%)
Vládní dluh/HDP
(%)
n.a.
4.0
-0.7
-0.8
1.3
3.6
2.5
1.9
3.6
4.5
6.3
6.8
6.0
3.2
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
68.5
70.2
70.4
73.4
75.1
75.9
77.4
80.2
n.a.
n.a.
5.5
8.4
10.4
5.4
16.5
11.2
2.1
7.2
20.7
11.6
15.8
14.9
6.9
n.a.
12.1
6.9
8.3
4.9
16.3
12.8
5.0
8.0
17.9
5.0
14.2
14.2
4.6
n.a.
n.a.
0.7
-1.8
1.9
-3.0
-1.6
2.5
-5.5
0.0
8.0
-3.7
-6.6
-3.8
n.a.
n.a.
6.1
0.6
-0.7
7.7
6.0
2.7
5.8
9.9
8.1
11.6
10.8
0.1
n.a.
n.a.
-0.3 -11.5
-8.5
0.6
6.8
-3.5
11.2
4.5
3.7
13.9
7.4
-1.1
n.a.
n.a.
-1.7
-5.7
2.3
5.7
4.4
0.9
4.7
3.2
3.0
5.0
7.0
0.7
4.0
3.9
4.8
6.5
8.7
8.8
8.1
7.3
7.8
8.3
7.9
7.1
5.3
4.4
59.0
58.9
58.2
57.1
55.7
55.1
55.1
55.4
54.8
54.3
54.7
55.0
55.6
n.a.
9.1
8.8
8.5
10.7
2.1
3.9
4.7
1.8
0.1
2.8
1.9
2.5
2.8
6.3
14.6
12.5
13.1
15.0
16.4
18.5
25.1
28.5
30.1
30.4
29.8
29.6
28.9
29.8
Makroekonomická situace České republiky (resp. dřívější České a Slovenské Federativní Republiky) na počátku 90. let byla, ve srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, příznivá.
Tato výhodná pozice byla negativně ovlivněna nepříznivými mikroekonomickými podmínkami a
strukturou ekonomiky, která se výrazně odlišovala od struktury tržních ekonomik. Z problémů,
kterým Česká republika čelila, může být zmíněn např. výrazně nerozvinutý soukromý sektor
(soukromé podnikání) a převaha veřejného sektoru charakterizovaného značným podílem velkých firem, zaměřením na průmysl (zejména těžký průmysl) a částečně na zemědělství na úkor
sektoru služeb, nebo nedostatečné kapitálové a technologické vybavení výrobců. Uvedené a
další problémy byly postupně řešeny v průběhu uplynulých 20 let, přičemž začátkem těchto
4
změn byla tvorba rámcových tržních podmínek (tržních podnětů) v letech 1990-1994, na kterou
navazovala restrukturalizace a rozvoj ekonomiky směrem k ekonomice tržní. Navzdory zpomalení transformace v letech 1994-1997, silným restrukturalizačním procesům v 2. polovině 90. let,
Asijské finanční krizi v roce 1997 a následné ekonomické recesi byla v roce 2000 česká ekonomika ohodnocena jako standardní tržní ekonomika, ačkoli některé skutečnosti stále poukazovaly
na dědictví centrálně plánované ekonomiky a nadále zbývalo tuto transformaci dotáhnout do
konce, včetně dokončení potřebné restrukturalizace. Všechny těžkosti 90. let se odrážejí ve vývoji makroekonomických indikátorů (viz tabulka 1.1), jež poukazují na nepříznivou ekonomickou
situaci na konci desetiletí, která může být charakterizována nízkým ekonomickým růstem, nízkou mírou zaměstnanosti a relativně vysokou mírou nezaměstnanosti.
Následujících 10 let může být označeno jako „desetiletí ekonomické obnovy a rozvoje“. Tato léta
mohou být charakterizována ekonomickým růstem (ekonomický růst v letech 2005-2007 každoročně přesahoval míru 6 %), nárůstem zaměstnanosti (za období 2000-2007 vzrostl počet zaměstnaných o 4 %), poklesem nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti poklesla z 8,8 % v roce
2000 na 4,4 % v roce 2008) a relativně nízkou a stabilní inflací (v průběhu let 2002-2007 míra
inflace fluktuovala mezi hodnotami 0,1 % a 2,8 %).
V tomto období pokračovala také restrukturalizace ekonomiky, ačkoli hlavní změny byly realizovány již v 90. letech. Během období 2000-2006 se podíl primárního sektoru na přidané hodnotě
snížil z 5,4 % na 3,9 % a na zaměstnanosti z 5,9 % na 4,5 %, podíl sekundárního sektoru na přidané hodnotě vzrostl z 36,6 % na 36,9 %, přičemž podíl na zaměstnanost klesl z 39,4 % na
37,7 % a podíl terciárního sektoru na přidané hodnotě vzrostl z 58,0 % na 59,2 % a na zaměstnanosti vzrostl z 54,7 % na 57,8 %. Z pohledu zaměstnanosti došlo v uvedeném období v primárním sektoru k jejímu poklesu o -23,4 %, v sekundárním sektoru k poklesu o -3,5 % a v terciárním
sektoru k růstu o 5,4 %. Tyto změny v zaměstnanosti byly doprovázeny také růstem přidané
hodnoty v těchto sektorech, přičemž v primárním sektoru došlo k nárůstu této veličiny v průběhu uvažovaného období o 5,4 %, v sekundárním sektoru tento nárůst činil 47,4 % a v terciárním
sektoru 49,2 %, což ukazuje na růst produktivity práce ve všech sektorech.
Výše uvedený pokles pracovníků v průběhu let 2000-2006 byl nejvýraznější (více než -20,0 %)
v odvětví výroby usní a výrobků z usní (-46,0 %), výroby textilií, textilních a oděvních výrobků
(-39,1 %), těžby nerostných surovin (-24,6 %), výroby a rozvodu elektřiny, vody a plynu (-23,6 %),
zemědělství, myslivosti a lesnictví (-23,0 %), výroby koksu, jaderných paliv a rafinérského zpracování ropy (-21,6 %) a v odvětví rybolovu a chovu ryb (-21,1 %), přičemž dopad tohoto vývoje
byl umocněn regionální specializací v případě některých z uvedených odvětví (např. těžba nerostných surovin v Moravskoslezském kraji, který měl k roku 2006 4,7krát větší podíl tohoto odvětví na celkové přidané hodnotě ve srovnání s průměrnou hodnotou pro Českou republikou, a
v Ústeckém kraji).
Podrobnější pohled na podíl jednotlivých odvětví na celkové přidané hodnotě a zaměstnanosti
(viz. tabulka 1.2) umožňuje identifikovat nejvýznamnější odvětví v ekonomice v roce 2006, kterými jsou: zpracovatelský průmysl (26,3 % přidané hodnoty, 26,9 % zaměstnanosti), činnosti
v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (13,5 % přidané hodnoty, 9,0 % za-
5
městnanosti), obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost (13,1 % přidané hodnoty, 12,6 % zaměstnanosti) a doprava, skladování a spoje (10,5 % přidané hodnoty, 7,4 % zaměstnanosti). V případě zpracovatelského průmyslu lze mezi nejvýznamnější odvětví zařadit výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (4,5 % přidané
hodnoty, 4,8 % zaměstnanosti), výrobu dopravních prostředků a zařízení (3,7 % přidané hodnoty, 3,2 % zaměstnanosti) a výrobu elektrických a optických přístrojů a zařízení (3,1 % přidané
hodnoty, 4,3 % zaměstnanosti).
Tab. 1.2: Přidaná hodnota a zaměstnanost v ekonomických odvětvích (2000-2006)
Hrubá přidaná hodnota
Průměrný stav zaměstnanců
mil. CZK
(HPH v běžných cenách
Index HPH v cenách roku 2000)
tis. osob
(firmy nad 20 zaměstnanců)
2000
2006
Celkem
1 983 446 2 900 333
Zemědělství, myslivost a lesnictví
76 560
73 489
Rybolov a chov ryb
598
575
Těžba nerostných surovin
29 144
37 944
Těžba energetických surovin
24 763
31 666
Těžba ostatních nerostných surovin
4 381
6 278
Zpracovatelský průmysl
532 071
762 847
Výroba potravin. výrobků a nápojů, tabák. výrob.
69 323
77 982
Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků
28 669
24 732
Výroba usní a výrobků z usní
3 063
2 511
Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků
18 203
26 262
Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru, vydav., tisk
30 256
38 430
Výroba koksu, jaderných paliv, rafinér. zprac. ropy
8 292
5 484
Výroba chem. látek, přípravků, léčiv a vláken
34 879
38 832
Výroba pryžových a plastových výrobků
25 584
51 839
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
42 070
52 010
Výroba zákl. kovů, hutních a kovodělných výrobků
78 587
129 974
Výroba a opravy strojů a zařízení
50 929
83 632
Výroba elektor. a optických přístrojů a zařízení
64 038
89 711
Výroba dopravních prostředků a zařízení
54 528
107 556
Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený
23 650
33 892
Výroba a rozvoj elektřiny, vody a plynu
65 965
127 705
Stavebnictví
127 961
179 756
Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro
273 969
380 314
osobní spotřebu a převážně pro domácnost
Ubytování a stravování
43 407
50 753
Doprava, skladování a spoje
194 982
303 555
Finanční zprostředkování
56 298
90 087
Činnosti v oblasti nemovit., pronájmu, podnik. čin.
265 393
391 115
Ostatní
317 098
502 193
Index
2000
2006
Index
129.0
104.5
126.0
88.4
79.8
146.0
150.4
97.0
109.4
72.7
135.5
114.4
67.2
147.8
272.8
128.8
112.6
188.2
196.2
230.5
117.8
110.7
104.5
4 058.6
180.7
1.9
58.5
50.9
7.6
1 242.7
140.4
117.4
19.8
47.1
51.5
3.7
44.0
55.6
81.7
204.2
152.6
148.3
102.5
73.9
73.3
283.3
4 096.8
139.1
1.5
44.1
37.9
6.2
1 225.7
123.4
71.5
10.7
48.6
54.0
2.9
39.5
81.6
70.6
196.4
155.6
174.9
133.1
62.9
56.0
262.4
100.9
77.0
78.9
75.4
74.5
81.6
98.6
87.9
60.9
54.0
103.2
104.9
78.4
89.8
146.8
86.4
96.2
102.0
117.9
129.9
85.1
76.4
92.6
156.1
475.4
517.3
108.8
69.8
140.2
117.6
122.2
111.2
115.9
312.1
72.1
297.0
945.7
123.5
303.7
66.2
366.8
990.6
106.6
97.3
91.8
123.5
104.7
Globální konkurenční tlak, kterému Česká republika čelí, má pozitivní efekt na rozvoj odvětví
s vyšší přidanou hodnotou a aktivit založených na znalostech. Tato skutečnost může být doložena nadměrným růstem přidané hodnoty a zaměstnanosti v hi-tech odvětvích (jak hi-tech zpracovatelském průmyslu, tak v hi-tech službách), jenž ukazuje tabulka 1.3. Růst přidané hodnoty
v hi-tech odvětvích v průběhu let 2000-2006 dosáhl 68,6 % v případě zpracovatelského průmyslu
6
a 69,7 % v případě sektoru služeb, přičemž průměrný nárůst přidané hodnoty v celé ekonomice
dosáhl hodnoty 29,0 %. Stejný výsledek poskytuje také srovnání vývoje zaměstnanosti, která
vzrostla o 22,1 % v hi-tech zpracovatelském průmyslu a o 8,2 % v hi-tech službách, přičemž průměrný růst zaměstnanosti v ekonomice dosáhl hodnoty 0,9 %.
Tab. 1.3: High-tech odvětví (2000-2006)
High-tech zpracovatelský průmysl
Počet zaměstnanců (fyzický počet)
Tržby (mil. CZK)
Přidaná hodnota (mil. CZK)
Výdaje na výzkum a vývoj (mil. CZK)
High-tech služby
Počet zaměstnanců (fyzický počet)
Tržby (mil. CZK)
Přidaná hodnota (mil. CZK)
Výdaje na výzkum a vývoj (mil. CZK)
2000
2004
2005
2006
Index 2006/2000
72 959
115 896
30 712
1 596
83 534
287 447
49 906
2 567
84 135
279 531
45 478
3 396
89 091
316 786
51 773
7 348
122,1
273,3
168,6
460,4
105 642
181 467
79 520
3 775
107 247
234 197
114 300
6 163
109 714
251 490
121 904
6 775
114 270
283 465
134 943
7 377
108,2
156,2
169,7
195,4
Inovativní potenciál firem je těsně spjat s vývojem ekonomiky směrem ke znalostně založené
ekonomice s vysokým podílem hi-tech odvětví, jenž byl diskutován výše. Také v oblasti inovací
bylo poslední desetiletí úspěšné. Inovativní firmy tvořily v roce 2006 28,0 % všech firem
v ekonomice, přičemž tento podíl byl výrazně větší v případě velkých firem (63,3 %). Na druhé
straně malé inovativní firmy, s nejnižším podílem inovativních firem na jejich celkovém počtu,
byly charakteristické největší inovační intenzitou. Z pohledu odvětví může být uvedeno, že největší inovační intenzitu vykazoval zpracovatelský průmysl a sektor služeb.
Tab. 1.3: Inovativní firmy
2004-2006
Inovativní firmy
Celkem
Inovativní firmy
Malé (10-49 zaměstnanců)
Střední (50-249 zaměstnanců)
Velké (250+ zaměstnanců)
Sektor, odvětví
Průmysl
Těžba nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Výr. a rozvod elekt., plynu a vody
Stavebnictví
Služby
11 287
7 478
2 895
914
5 004
29
4 869
106
992
5 291
Podíl na
celkovém
počtu firem
dané velikosti či
v daném
odvětví (%)
28,0
23,3
42,4
63,3
36,6
20,8
36,9
31,2
18,2
25,0
2006
Podíl produktových inovací na celkových prodeVýdaje na
Inovační
inovace
intenzita
jích inovativních firem
(pouze
(podíl výdaproduktové jů na inovaa procesní
ce k celkoNový ve
Nový na
inovace)
vým tržbám
firmě
trhu
inovativ(CZK mil.)
ních firem)
102 010
14 272
25 182
62 556
2,3
3,3
1,8
2,4
1,4
1,3
1,0
1,6
1,4
1,4
1,0
1,5
59 496
168
58 305
1 022
2 675
39 839
2,3
0,6
2,7
0,3
0,6
2,3
1,4
0,2
1,6
0,1
0,7
1,5
1,4
0,2
1,6
0,0
1,4
1,3
7
Všechny popsané změny ve výkonu a struktuře ekonomiky byly doprovázeny změnami na trhu
práce, které probíhaly zejména v 90. letech a v umírněnější podobě pak pokračovaly i po roce
2000.
Začátek 90. let může být považován za počátek vzniku standardního, tržního trhu práce. (Socialistický trh práce, pro neustálý převis poptávky práce nad její nabídkou a udržování zákony vynucené přezaměstnanosti, trpěl nedostatkem motivačních podnětů a nevytvářel tak potřebný tlak
na zvyšování efektivity.) Tyto výchozí podmínky byly změněny vytvořením tržního prostředí (tržních podnětů), jež nastartovalo velké strukturální změny na trhu práce. Z těchto změn lze zmínit
zejména redukci zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru a její značný nárůst
v sektoru služeb. Uvolnění pracovníci také zakládali vlastní podniky, čímž docházelo k posilování
soukromého sektoru. Nedostatek pracovníků v soukromém sektoru a sektoru služeb pomáhal
minimalizovat negativní dopady uvolňování lidských zdrojů z primárního a sekundárního sektoru
a udržoval tak nízkou nezaměstnanost. Problémy se však objevily v druhé polovině 90. let
v důsledku kombinace několika faktorů, kterými byli Asijská finanční krize, uspokojení poptávky
privátního sektoru a sektoru služeb po zaměstnancích a pokračující restrukturalizace. Tyto faktory tlačily míru zaměstnanosti směrem dolů, až na úroveň 55,1 % v roce 2000 (v roce 1993 to bylo
58,8 %) a míru nezaměstnanosti směrem nahoru až k úrovni 8,8 % v roce 2000 (ve srovnání s 4,3
% v roce 1993).
Tab. 1.4: Míra zaměstnanosti a míra nezaměstnanosti
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Míra zaměstnanosti (15+)
Česká republika
Hl. město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královehradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
58,8
59,8
58,2
60,8
59,7
62,3
60,8
61,5
58,2
58,0
57,0
58,1
58,4
58,3
56,1
59,0
60,0
58,6
61,0
60,5
62,3
58,8
60,8
59,6
60,3
58,1
58,5
57,8
58,7
56,1
59,0
60,6
58,6
61,1
60,5
62,6
58,1
61,0
60,6
60,8
58,0
57,7
58,1
57,9
56,5
58,9
60,9
59,2
60,5
61,1
63,1
56,4
60,1
59,9
59,4
57,7
57,4
56,9
57,9
57,5
58,2
60,8
58,9
59,9
59,9
62,1
56,5
58,5
59,3
59,1
56,5
57,0
55,9
57,5
55,7
57,1
60,9
58,2
58,2
57,7
59,9
54,5
56,4
57,5
58,3
56,0
56,8
55,3
56,2
54,2
55,7
60,8
56,4
57,3
57,1
58,9
51,7
56,7
56,2
56,5
54,2
55,5
54,5
54,8
51,5
55,1
60,0
55,8
57,6
57,4
59,7
50,8
56,7
57,3
54,3
55,7
54,7
52,1
53,9
50,2
55,1
60,2
56,1
57,4
57,3
58,3
53,0
56,8
56,5
55,0
55,7
53,6
52,3
53,4
50,2
55,4
60,3
57,7
57,0
57,6
57,4
52,3
57,6
57,1
55,1
55,6
53,6
53,5
52,8
50,8
54,8
59,9
57,1
56,3
56,4
57,6
51,4
56,2
55,6
54,9
54,9
53,5
53,2
53,7
49,5
54,3
58,9
56,6
56,0
56,2
55,7
51,9
56,7
54,1
54,0
54,7
53,2
51,0
53,3
49,2
54,7
59,9
56,4
56,6
57,4
55,9
51,7
55,8
55,2
55,1
54,4
53,4
52,3
52,2
50,3
55,0
60,3
57,1
56,5
56,7
55,3
52,2
54,6
56,1
55,3
55,4
53,2
53,5
54,3
50,5
55,6
60,3
57,6
57,7
56,8
56,3
51,8
54,2
56,2
55,4
56,9
54,5
53,9
55,7
51,8
8
Míra nezaměstnanosti
Česká republika
Hl. město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královehradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
4,3
3,5
4,4
3,3
4,0
4,7
4,6
3,3
4,3
4,2
4,4
4,2
4,8
4,2
5,8
4,3
2,8
3,8
3,2
3,8
5,1
6,5
3,8
3,4
3,5
4,2
3,9
5,1
3,8
6,4
4,0
2,5
3,8
2,5
3,3
4,0
7,1
3,9
3,1
3,7
3,7
3,3
4,6
4,1
5,8
3,9
2,0
3,1
2,8
2,7
3,4
9,0
3,8
3,2
3,8
3,3
3,2
4,9
3,5
5,2
4,8
2,4
3,8
3,4
4,3
4,5
9,9
3,8
3,7
4,3
4,3
3,6
5,3
4,3
8,0
6,5
3,3
5,4
4,9
5,4
6,8
11,7
6,9
5,0
6,0
5,8
5,1
7,2
6,4
10,1
8,7
4,0
8,0
6,2
6,8
8,1
15,4
8,2
7,0
8,0
8,7
8,0
10,6
8,6
13,0
8,8
4,2
7,5
5,8
6,2
8,4
16,0
6,2
6,1
8,3
6,8
8,3
12,8
8,1
14,3
8,1
3,9
6,7
5,6
5,8
7,4
13,3
6,2
6,1
6,4
6,1
8,5
10,4
8,5
14,3
7,3
3,6
4,9
5,0
4,7
7,5
12,7
4,7
4,2
7,2
5,1
7,6
9,6
7,9
13,3
7,8
4,2
5,2
5,2
5,3
6,4
13,0
6,1
5,8
7,6
5,3
8,0
9,6
7,5
14,7
8,3
3,9
5,4
5,7
5,8
9,4
14,5
6,4
6,6
7,0
6,8
8,3
12,0
7,4
14,5
7,9
3,5
5,2
5,0
5,1
10,9
14,5
6,5
4,8
5,6
6,8
8,1
10,0
9,4
13,9
7,1
2,8
4,5
5,1
4,6
10,2
13,7
7,7
5,4
5,5
5,3
8,0
8,2
7,0
12,0
5,3
2,4
3,4
3,3
3,7
8,2
9,9
6,1
4,2
4,4
4,6
5,4
6,3
5,5
8,5
Výše uvedené negativní efekty měly také velmi silný regionální aspekt v závislosti na intenzitě
restrukturalizačních procesů v odvětvích se silnou územní koncentrací. Jako příklad může posloužit Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj, kde právě restrukturalizace těžebního průmyslu měla silný negativní efekt na trh práce (během období 1993-2000 míra zaměstnanosti poklesla
o -5,9 p.b. v Moravskoslezském kraji a o -10,0 p.b. v Ústeckém kraji, přičemž průměrný pokles
v ČR činil -3,7 p.b.; míra nezaměstnanosti vzrostla o 8,5 p.b. v Moravskoslezském kraji a o 11,4
p.b. v Ústeckém kraji, přičemž nárůst celkové míry nezaměstnanosti v ČR činil 4,5 p.b.). Ačkoli
silný ekonomický růst v následujících letech výrazně zlepšil situaci na trhu práce (během let
2000-2007 vzrostla míra zaměstnanosti o 0,5 p.b. a míra nezaměstnanosti klesla o -3,5 p.b.), a to
i ve strukturálně postiženém kraji Moravskoslezském, Ústeckém a částečně Olomouckém, stále
tyto kraje vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti. Tato skutečnost může být vysvětlena spolupůsobením efektu hystereze na trhu práce a strukturálního nesouladu mezi nabídkou práce a
poptávkou po ní.
Současná struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví ekonomiky byla detailně popsána
výše (viz tabulka 1.2 a související text).
1.2 Globální ekonomická recese v roce 2008 a její dopady na ekonomiku a trh práce
Vzhledem k tomu, že ekonomický růst v posledních letech stabilně dosahoval velmi vysokých
hodnot (v průběhu let 2005-2007 nepoklesl pod 6,0 %), nevěnovaly oficiální místa přílišnou pozornost nepříjemným zprávám o problémech na finančních trzích v USA a následnému (z počátku velmi mírnému) ekonomickému poklesu. Dopad těchto událostí na reálnou ekonomiku byl
očekáván pouze jako lehké zbrzdění ekonomického růstu v letech 2008 a 2009. Prohlubování
ekonomických problémů však postupně vedlo ke změnám oficiálních predikcí, a tím i změnám
očekávaných dopadů začínající recese, směrem k horšímu. Uvedené lze ilustrovat následujícím
přehledem vývoje hodnot predikcí: v květnu 2008 činila predikce ekonomického růstu na rok
9
2009 4,0 %, v listopadu 2008 3,0 % a v dubnu 2009 již -2,3 % (při meziročním navýšení míry nezaměstnanosti o 2,2 p.b.).
Obr. 1.1: Hrubá přidaná hodnota (gross value added) a zaměstnanost (employment)
850 000
5 400 000
em ploym ent
(right axis)
5 300 000
800 000
5 200 000
750 000
5 100 000
700 000
5 000 000
650 000
4 900 000
600 000
550 000
gross value added
4 800 000
constant Prices of 2000, seasonally Adjusted
(lef t axis)
4 700 000
I.2009
III.2008
I.2008
III.2007
I.2007
III.2006
I.2006
III.2005
I.2005
III.2004
I.2004
I.2003
I.2002
I.2001
I.2000
III.2003
4 500 000
III.2002
450 000
III.2001
4 600 000
III.2000
500 000
Negativní dopady globální ekonomické recese na ekonomiku České republiky jsou zjevné z vývoje ekonomického růstu v roce 2008, kdy meziroční růst ekonomiky postupně klesal (5,3 % v 1.
čtvrtletí 2008, 4,6 % v 2. čtvrtletí 2008, 4,2 % ve 3. čtvrtletí 2008 a 0,7 % ve 4. čtvrtletí 2008).
V 1. čtvrtletí roku 2009 pak přidaná hodnota (oproti předchozímu roku) poklesla o -3,2 %, přičemž nezaměstnanost vrostla o 112,6 tisíc lidí.
Obr. 1.2: Zaměstnanost (employment), nezaměst. (unemployment) a volná pracovní místa (vacancies)
500
unem ploym ent
450
5400
em ploym ent and its trend
(right axis)
(left axis)
5350
400
5300
350
5250
300
5200
250
5150
200
5100
150
5050
100
5000
vacancies
50
4950
(left axis)
V.09
IV.09
III.09
I.09
II.09
XII.08
X.08
XI.08
IX.08
VIII.08
VI.08
VII.08
V.08
IV.08
III.08
I.08
II.08
XII.07
X.07
XI.07
IX.07
VII.07
VIII.07
VI.07
V.07
IV.07
III.07
II.07
4900
I.07
0
Ačkoli negativní dopady ekonomického poklesu v posledních dvou čtvrtletích jsou více než zjevné, je příliš brzy na hodnocení jeho vlivu na ekonomickou strukturu. Je však možné poukázat
alespoň na nejvýznamnější trendy vyplývající z porovnání prvních čtvrtletí let 2008 a 2009.
10
Tab. 1.5: Změny hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti mezi prvními čtvrtletími let 2008 a 2009
Index 1Q 2009/ 1Q 2008
Hrubá přidaná hodnota
Zaměstnanost
(stálé ceny roku 2000)
Celkem
Zemědělství, myslivost a lesnictví
Rybolov a chov ryb
Těžba nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvoj elektřiny, vody a plynu
Stavebnictví
Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků pro osob. spotřebu
Ubytování a stravování
Doprava, skladování a spoje
Finanční zprostředkování
Činnosti v oblasti nemovit., pronájmu, podnik. čin.
Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení
Vzdělávání
Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Činnosti domácností
96,8
138,7
66,7
73,6
89,5
111,2
95,8
92,2
97,0
99,4
93,5
100,8
97,9
100,6
109,6
95,1
106,5
99,3
98,6
90,4
89,5
95,8
102,9
99,2
95,9
107,6
102,9
98,7
104,4
93,9
99,9
108,2
107,0
100,0
V průměru, jak ukazuje tabulka 1.5, klesla meziročně přidaná hodnota o -3,2 % a zaměstnanost o
-0,7 %. Tato situace odpovídá snaze zaměstnavatelů vyhnout se masovému propouštění a snaze
udržet si zkušené pracovníky. Uvedená změna produkce, stejně jako zaměstnanosti, se významně lišila mezi odvětvími, přičemž nejvýraznější pokles se vyskytl v případě rybolovu a chovu ryb
(hrubá přidaná hodnota poklesla o -33,3 %, zaměstnanost poklesla o -9,6 %), těžby nerostných
surovin (hrubá přidaná hodnota poklesla o -26,4 %, zaměstnanost poklesla o -10,5 %) a zpracovatelského průmyslu (hrubá přidaná hodnota poklesla o -10,5 %, zaměstnanost poklesla
o -4,2 %). Pokles hrubé přidané hodnoty o více než -5,0 % se vyskytl také v odvětvích obchod,
opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu a pro domácnost a finanční zprostředkování. Některé odvětví se však zdají být rezistentními vůči ekonomické recesi a pokračují
v růstu, jsou jimi zemědělství, myslivost a lesnictví, výroba a rozvoj elektřiny, vody a plynu, činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti, vzdělávání, zdravotní a sociální
péče a činnosti domácností.
Uvedené změny mohou být popsány také na základě výsledků Evropského monitoru restrukturalizace (European Restructuring Monitor), který zaznamenává záměry podnikové sféry týkající
se nabírání a propouštění pracovníků. Změna poměru tvorby nových pracovních míst a redukce
pracovních míst v jednotlivých čtvrtletích období 2008-2009 směrem k redukci pracovních příležitostí je více než zjevná. Vyrovnávání těchto dvou ukazatelů v druhém čtvrtletí roku 2009 naznačuje postupné oslabování ekonomické recese.
11
Tab. 1.6: Plánovaná redukce (-) a tvorba (+) pracovních míst v letech 2008-2009
1Q 2008
+
Zemědělství / rybolov
Těžba nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Stavebnictví
Obchod
Doprava / spoje
Finanční služby
Nemovitosti / podnik. aktiv.
Veřejná správa
Celkem
Počet pozorování
2Q 2008
+
3Q 2008
+
4Q 2008
+
1Q 2009
+
2340
985
5650
1200
3617
5420
6078
200
470
10635
1076
8132
118
1700
700
985
7200
15
5720
200
22
229
11664
6548
16
1990
100
760
2000
100
3617
140
500
1655
75
1800
100
350
2Q 2009
+
2876
10790
32
4560
40
414
300
2370
2704
19
Tab. 1.7: Plánovaná redukce a tvorba pracovních míst v období 1Q 2008 - 2Q 2009
Plánovaná redukce prac. míst
Vnitřní restrukturalizace
Absolutně
Relativně (%)
22401
62.27
Rozšíření výroby
Bankrot / uzavření
Offshoring / odchod ze země
Fúze / akvizice
Total
Plánovaná tvorba prac. míst
Absolutně
Relativně (%)
22580
97.92
Počet pozorování
Absolutně
Relativně (%)
67
46.53
41
28.47
12627
35.1
29
20.14
846
2.35
4
2.78
100
0.28
480
2.08
3
2.08
35974
100.00
23060
100.00
144
100.00
Drtivá většina vytvořených pracovních příležitostí mezi 1. čtvrtletím roku 2008 a 2. čtvrtletím
roku 2009 byla důsledkem rozšiřování výroby (obchodní expanze), zatímco redukce pracovních
míst nastávala nejčastěji jako důsledek bankrotu (uzavření) nebo vnitřní restrukturalizace podniků. Podrobnější údaje pak obsahuje tabulka 1.7.
Dopady globální ekonomické recese na podnikový sektor mohou být detailněji popsány na základě průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (dále SP ČR) z června 2009, jehož se zúčastnilo
154 firem a členských svazů SP ČR reprezentující široký segment firem. Toto šetření bylo zaměřeno na deskripci současné situace v podnikovém sektoru a očekávání ohledně budoucího vývoje. Nejzajímavější závěry tohoto průzkumu jsou předmětem následujících odstavců.
Recese snížila míru využití produkčních kapacit. Pouze 9 % respondentů uvedlo meziročně stabilní nebo navýšené využití produkčních kapacit. Zbylých 91 % respondentů pak uvedlo pokles
využití výrobních kapacit, přičemž pokles v rozsahu 1-20 % byl uveden v 31 % případů, v rozsahu
21-40 % v 38 % případů, v rozsahu 41-60 % v 13 % případů a v rozsahu přesahujícím 60 % v 9 %
případů.
S využitím produkčních kapacit úzce souvisí vývoj nových zakázek. Pouze 12 % firem uvedlo meziroční navýšení zakázek, 8 % uvedlo stagnaci objemu zakázek a zbylých 80 % firem pak pocítilo
pokles objemu zakázek, přičemž pokles v řádu 1-5 % byl uveden ve 4 % případů, pokles v řádu
6-15 % byl uveden v 15 % případů, pokles v řádu 16-30 % byl uveden v 31 % případů, pokles
v řádu 31-50 % byl uveden v 20 % případů a pokles přesahující 50 % byl uveden v 10 % případů.
12
Při srovnání uvedeného s výsledky stejného šetření z ledna 2009 vzrostl podíl firem s meziročním poklesem zakázek o více než 50 % o 4 p.b.
Očekávání ohledně vývoje kontraktů jsou velmi důležitým signálem možného vývoje jak jednotlivých podniků, tak celé ekonomiky. Nárůst pozitivních očekávání týkajících se objemu zakázek
v druhé polovině roku 2009 může znamenat pozvolné zlepšování současné situace: nárůst objemu zakázek očekává v 3. čtvrtletí 22 % respondentů a ve 4. čtvrtletí 29 % respondentů, naopak
pokles ve 3. čtvrtletí očekává 33 % respondentů, ve 4. čtvrtletí 24 % respondentů. Přibližně 40 %
respondentů pak neočekává žádné změny v objemu zakázek (41 % respondentů pro 3. čtvrtletí,
38 % respondentů pro 4. čtvrtletí). Ačkoli očekávání jsou příznivější pro 4. čtvrtletí než pro
3. čtvrtletí, skutečná perspektiva zůstává relativně nejasná (podíl respondentů, kteří nebyli
schopni odpovědět se z 4 % pro 3. čtvrtletí zvýšil na 9 % pro 4. čtvrtletí).
Význam očekávání firem je dán jejich rolí při volbě „strategie přežití“ a aktivit s ní spojených.
Průzkum ukázal, že
5 % respondentů zvažuje přemístění jejich společnosti do zahraničí,
12 % respondentů zvažuje spojení s jinou společností,
13 % respondentů zvažuje odprodej některých aktiv či dokonce části společnosti, a
23 % respondentů zvažuje úplné uzavření společnosti.
Jedno z nejčastějších opatření pro překlenutí poklesu poptávky je redukce počtu zaměstnanců.
Společnosti se však snaží minimalizovat rozsah propouštění, aby se do budoucna vyhnuli problémům spojených s opětovným náborem nových zaměstnanců v době ekonomického oživení.
Tato strategie tak vysvětluje relativně malý pokles zaměstnanosti ve srovnání s poklesem zakázek a produkce. Navzdory tendenci udržování pracovních týmů jsou společnosti, pod tlakem
okolností, nuceni pokračovat v dalším propouštění, ačkoli stále si chrání své klíčové zaměstnance. Další snížení stavu zaměstnanců plánuje 42 % respondentů ve 3. čtvrtletí roku 2009 a 32 %
ve 4. čtvrtletí roku 2009. Plánovaný rozsah propouštění se pohybuje u 50 % respondentů
do 10 %, u 35 % respondentů v rozmezí 11-20 %, u 10 % respondentů v rozmezí 21-30 % a u 5 %
respondentů v rozsahu převyšujícím 30 %.
Z dalších opaření využívaných firmami lze uvést např. redukci pracovní doby, redukci mezd nebo
realizaci dotovaného vzdělávání pracovníků (viz. kapitola 2.2.2).
Pokles agregátní poptávky, kterému firmy musí čelit, je doprovázen také problémy týkajícími se
kvality podnikatelského prostředí, přičemž tyto problémy jsou přímým důsledkem ekonomické
recese. Respondenti průzkumu nejčastěji uváděli zejména nárůst insolvence a pokles dostupnosti bankovních úvěrů.
13
2 Předvídání a řízení strukturálních změn
Hospodářská politika a také strukturální politika v České republice (částečně také jako reakce na
předešlé dekády silného makroekonomického plánování), může být charakterizována jako převážně liberální s převládající rolí volného trhu. Podstatná role volného trhu v procesech restrukturalizace se odráží v poměrně silné víře v „neviditelnou ruku trhu“, která automaticky řeší
všechny strukturální změny, zatímco role vlády (státu) byla až donedávna vnímána pouze jako
role ochránce a kultivátora tržního prostředí, konkurence a právního prostředí. Nebyla potřeba
(kromě jednotlivých restrukturalizačních problémů) systematicky předvídat a řídit tyto změny
z makroekonomické (vládní, státní) úrovně.
Zkušenosti s fungováním „neviditelné ruky“ ukazují, že dosažení optimálního stavu je velmi (někdy extrémně) pomalé a potřebuje určitou „pomoc“ od státu, která by sestávala ze systematického předvídání strukturálních potřeb a z řízení strukturálních změn. Tato opatření a nástroje se
tvoří v posledních několika letech.
2.1 Opatření a nástroje pro předvídání strukturálních změn
2.1.1 Budoucnost profesí
“Budoucnost profesí!” je nová aktivita Národní observatoře zaměstnání a vzdělání (NOZV), tj.
analytické jednotky Národního vzdělávacího fondu, která se zabývá sledováním a předvídáním
budoucích potřeb pracovního trhu. Výsledky aktivit NOZV a jiných výzkumných institucí v oblasti
rozvoje lidských zdrojů a budoucích požadavků na lidské zdroje z posledních let byly publikovány
na webové stránce NOZV a jsou zdarma k dispozici.
Tyto aktivity vytvořily dostatečnou znalostní základnu a síť výzkumných organizací, jež umožňující začít se systematickým předvídáním budoucích potřeb hospodářství v oblasti lidských zdrojů,
jež je obsahem serveru „Budoucnost profesí!“(www.budoucnostprofesi.cz ).
Portál věnovaný předvídání změn na trhu práce a změn kvalifikačních potřeb, který byl zprovozněn v květnu 2009, se skládá se čtyř hlavních částí:
Budoucnost profesí, kde je možné najít projekci zaměstnanosti u 30 profesních skupin
(a jejich podskupin) a zhodnocení šancí být v těchto profesích zaměstnán. Informace, která
je k dispozici pro každou profesní podskupinu, obsahuje: vývoj zaměstnanosti v období
2003-2008 a projekci vývoje pro období 2009-2013, zhodnocení šancí být zaměstnán v dané
profesní podskupině a popis současné struktury osob zaměstnaných v této profesní podskupině podle věku a vzdělání.
Informace o budoucnosti jednotlivých profesí ukazují, že nejvyšší šance na získání zaměstnání v příštích 5 letech budou mít jedinci ucházející se o práci pomocného lékařského personálu, obsluhy zemědělských strojů, obsluhy tiskařských strojů, kvalifikovaných dělníků v země-
14
dělství a lesnictví, řidičů a obsluhy elektrárenských zařízení. Naproti tomu nejmenší šanci na
získání zaměstnání budou čelit uchazeči o práci státních úředníků, sociálních pracovníků, top
manažerů velkých podniků, matematických a právních specialistů, administrativních pracovníků, vědců a pracovníků v biologii.
Sektorové studie, které analyzují současné a očekávané trendy ve vybraných sektorech (studie pro služby ICT, elektroinženýrství a dodávky energie jsou v tomto okamžiku již k dispozici) a očekávaný vývoj požadavků na kvalifikaci pracovníků v jednotlivých profesích v průběhu
následujících 10-15 let, včetně změn v požadavcích na vzdělání a na dovednosti. Sektorové
studie také pracují s údaji, které se týkají strany nabídky na trhu práce (školy, jejich kapacity
a specializace), takže je možná identifikace slabých míst na budoucím trhu práce (tj. oblastí
s největšími kvantitativními a kvalitativními rozdíly v nabídce a poptávce na trhu práce).
Box 1.1: Sektorová studie elektroinženýrství, informace o budoucích perspektivách programátorů
Programátor
Příklad pracovních pozic:
Programátor; Tester IT; Systémový integrátor; Technik IT; Implementátor standardního SW
Změna budoucí poptávky po tuto profesní skupinu:
Trendy v poptávce pro tuto profesní skupinu:
Význam informačních technologií v elektrotechnickém průmyslu bude dál zvyšovat poptávku po programátorech ve střednědobém horizontu 3 až 5 let. V delším časovém období by se tato poptávka měla zastavit, s možností až mírného poklesu. Bude to ovlivněno jednak růstem outsourcingu programátorských činností, jednak
zjednodušováním vývojových nástrojů pro aplikace. V delším období by poptávku po programátorech a technicích měla do jisté míry vystřídat poptávka po vývojářích. Krátkodobě budou programátoři a technici jednou z
nejvíce nedostatkových profesí na trhu práce, nabídka bude pod úrovní poptávky. Dlouhodobě se situace bude
srovnávat a tlak bude opět zejména na kvalitativní růst programátorů směrem k vývojářům nebo analytikům.
Požadované dovednosti:
Programátoři z České republiky získali za posledních 15 let velmi dobré renomé. Malé lokální SW-firmy se díky
převzetím a akvizicím stávají součástí zahraničních koncernů. Nová generace programátorů však bude čelit
konkurenci z východoevropských a asijských zemí, projeví se také vliv klesající náročností nově vyvíjených produktů na programovací čas. Proto je znalost programovacích jazyků podmínkou nutnou, nikoliv postačující, pro
uplatnění na trhu. Kromě programování je třeba znalost problematiky oboru, pro který je program určen.
Programátoři se nejčastěji uplatní ve specializovaných vývojových firmách, které budou dodavateli ICT úkolů
pro elektrotechnické podniky. Programátoři jsou součástí týmů složených z Business analytiků a SW architektů,
kteří mohou být jak z vlastní firmy, tak od zákazníka. Musí proto umět pracovat v týmu, porozumět zadání,
širšímu kontextu úkolu a částečně navrhovat zlepšení.
15
Souhrn současných a budoucích požadavků:
IT znalosti
Business
Procesy,
řízení,
organizace
Měkké
dovednosti
Jazykové znalosti
Mezioborové
znalosti
Specializovaná
technická
znalost
Všeobecná
technická
znalost
Současný význam dovedností
Budoucí význam dovedností
Současný význam dovedností
Budoucí význam dovedností
Vývoj v odvětvích, který nabízí základní informaci o minulém vývoji (v průběhu let 20002008) a očekávaný vývoj v 41 odvětvích až do roku 2020, se zaměřením na vývoj struktury
pracovní síly v daném odvětví.
Z odvětvových analýz vyplývá, že strukturální změny zaměstnanosti budou v průběhu let
2008-2020 velmi výrazné. I přes to zůstane průmyslový sektor klíčovým zaměstnavatelem,
ačkoli zde dojde ke snížení zaměstnanosti v rozmezí do 150 tisíc pracovníků. Snížení zaměstnanosti se objeví také v sektorech zemědělství (o -40 tisíc pracovníků) a ve stavebnictví
(o -30 tisíc pracovníků). Na druhé straně sektor služeb zvýší svůj podíl na zaměstnanosti, přičemž růst zaměstnanosti se zvýší převážně v sektoru veřejných služeb. Z konkrétnějších závěrů lze uvést očekávání největšího snížení zaměstnanosti v textilním, oděvním, kožedělném
a obuvnickém průmyslu, ve výrobě základních kovů a v zemědělství, lesnictví, myslivosti a
rybolovu, největší zvýšení zaměstnanosti se pak očekává ve službách ITC, v odborných službách (výzkum a vývoj, právní služby, poradenství, marketing atd.) a v jiných tržních službách
(služby personálních agentur, úklidové služby, překladatelské služby atd.)
Regionální analýzy, které poskytují základní srovnání zaměstnanosti a charakteristik lidských
zdrojů napříč Českou republikou.
2.1.2 Regionální observatoř trhu práce
Dostupnost statistických údajů, analýz a prognóz budoucího vývoje trhu práce a ekonomiky na
národní úrovni je dostatečná, ale dostupnost těchto informačních zdrojů ve stejné kvalitě na
regionální úrovni je nedostatečná. Strategické rozhodování, které chce uvažovat regionální rozdíly a potřeby, se potýká s nedostatkem vhodných dat a informací. Kvalita informací, které jsou
základem rozhodovacího procesu, ovlivňují pak kvalitu samotného rozhodování.
Regionální observatoře trhu práce, jejichž cílem by mělo být poskytování užitečných dat a informací o regionálních trhu práce, mohou představovat řešení tohoto problému. První observatoř “Regionální informační systém trhu práce (RESA)” (http://resa.rza.cz ) byla založena v Mo16
ravskoslezském kraji, přičemž jeho inspirací byl skotský informační systém „Future Skills
Scotland“. Zkušenosti s tímto pilotním projektem (financovaným iniciativou EQUAL) a potřeba
řešit problém nedostatečných regionálních informačních zdrojů se staly základními podněty vedoucí k vytvoření sítě regionálních observatoří trhu práce ve všech regionech České republiky.
Mezi hlavní cíle regionální observatoře trhu práce, realizované systémem RESA v Moravskoslezském kraji, patří:
shromažďování, analýza a interpretace prvotních dat z trhu práce (velmi důležitou aktivitou
je tvorba nových zdrojů dat prováděním vlastních průzkumů),
identifikace a analýza současných a budoucích trendů nabídky a poptávky po lidských zdrojích, z toho vyplývajících potenciálních problémů a navržení možných řešení.
Informace dostupné v RESA, sestávající ze statistických údajů ze standardních (oficiálních) zdrojů, z provedených průzkumů a analýz, tvoří důležitá vstupní „data“ pro rozhodování podniků a
investorů (se zájmem o dostupnost lidských zdrojů v požadované struktuře a kvalitě), veřejného
sektoru (se zájmem o zajištění vysoké zaměstnanosti, efektivně fungující ekonomiku a o nízkou
strukturální nezaměstnanost), vzdělávacího systému a lidí (se zájmem o současné a budoucí
trendy v požadavcích na vzdělání a na dovednosti pracovníků).
Samotný systém RESA byl postaven na dvou hlavních pilířích:
Informační systém, který obsahuje statistické údaje z oficiálních statistických zdrojů (Český statistický úřad, Úřady práce atd.) týkajících se různých oblastí zájmu (demografie, makroekonomika, podnikatelství, trh práce, vzdělání a výzkum a vývoj). Tento systém také umožňuje pracovat
s daty a srovnávat je s daty z různých let a z různých územních jednotek.
Analýzy a průzkumy, které představují zdroj jedinečných informací, jež jsou získávány primárními průzkumy v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Z těchto analýz a průzkumů lze uvést např. Profily odvětví Moravskoslezského kraje (sektorové analýzy), Průzkum mezi podniky v Moravskoslezském kraji (zaměřený na vývoj jejich ekonomických aktivit a jejich potřeb lidských zdrojů),
Průzkum uplatnitelnosti absolventů v Moravskoslezském kraji (zaměřeno jak na absolventy univerzit, tak také na absolventy středních škol).
Box 1.2: Průzkum mezi podniky v Moravskoslezském kraji (2006), souhrnné závěry
Průzkum mezi podniky v Moravskoslezském kraji (2006)
Tento průzkum, který probíhal od ledna do května 2006, obsahuje odpovědi 1 346 podniků se sídlem
v Moravskoslezském kraji. Tyto podniky zaměstnávaly celkem (ke dni průzkumu) 148 845 pracovníků. Tento
průzkum byl zaměřen na deskripci současného stavu a na budoucích záměrů těchto podniků v rozvoji lidských
zdrojů. Vybrané závěry tohoto průzkumu jsou uvedeny v následujícím textu.
83 % respondentů zaměstnalo nové zaměstnance v posledních 12 měsících a ⅓ z nich očekává další zvýšení
zaměstnanosti ve svých podnicích v následujícím období. Tento fakt představuje významné zvýšení počtu
podniků, které najímají nové zaměstnance v porovnání s výsledky srovnatelného průzkumu z roku 2003
(podíl podniků se záměrem najmout nové zaměstnance byl pouze 20 % v roce 2003). Největší vzestup za-
17
městnanosti byl zjištěn v sektorech Výroby dopravních zařízení, Výroby strojů a zařízení a Výroby pryžových a plastových výrobků.
53 % respondentů se potýkalo s problémy, které se týkaly najímání nových zaměstnanců, zatímco v roce
2003 to bylo pouze ⅓ respondentů. Tato situace odpovídá rychlému ekonomickému rozvoji tohoto regionu v posledních letech a následnému současnému nedostatku dostupných, vysoce vzdělaných a zkušených
pracovníků. Nejproblematičtější byla situace v sektorech Výroby dopravního zařízení, Výroby strojů a zařízení a Výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků.
Přibližně ¼ podniků, které přijaly nové zaměstnance v posledních 12 měsících, přijaly také absolventy škol.
Většina respondentů byla spokojena s kvalitou znalostí a odborných dovedností absolventů, avšak spokojenost byla přímo úměrná úrovni školního vzdělání (88,5 % podniků bylo spokojeno s kvalitou absolventů
vysokých škol, 75,8 % podniků bylo spokojeno s kvalitou absolventů středních škol a 69,8 % podniků bylo
spokojeno s kvalitou absolventů učebních oborů).
Kvalita měkkých dovedností zaměstnanců je pro podniky také velmi důležitá, přičemž jako nejdůležitější
byly uvedeny samostatnost (908 respondentů), orientace na zákazníka (711 respondentů) a orientace na
výkon pracovníka (702 respondentů), jako nejméně důležité byly uvedeny celoživotní vzdělávání (85 respondentů), orientace v informacích (88 respondentů) a podnikavost (95 respondentů).
67 % podniků v posledních 12 měsících realizovalo vzdělávací a tréninkové kurzy pro své zaměstnance,
přičemž nejvyšší koncentrace společností podporujících rozvoj lidských zdrojů tímto způsobem byla zjištěna v sektoru Výroby dopravních zařízení, Výroby pryžových a plastových výrobků a Výroby strojů a zařízení
(tj. sektory s největším nárůstem v zaměstnanosti), nejnižší podíl těchto podniků byl zjištěn v odvětví Zpracování dřeva a výroby dřevařských výrobků, Potravinářství a v Dopravě, skladování a komunikacích.
2.1.3 Jiné zdroje
“Budoucnost profesí!” a výše uvedená RESA, jsou příklady informačních zdrojů, které poskytují
popis současného a minulého vývoje na základě dostupných statistických údajů, stejně jako
hlubší analýzy a dokonce prognózy budoucího vývoje v oblasti rozvoje lidských zdrojů a s tím
spojených strukturálních změn v ekonomice.
Existují také jiné zdroje informací týkající se rozvoje lidských zdrojů a restrukturalizace, ale ty
jsou obvykle zaměřeny pouze na poskytování dat nebo pouze na analytické a prognostické činnosti.
Český statistický úřad (www.czso.cz) poskytuje obecný soubor statistických dat, která jsou
vhodná pro popis vývojových trendů v širokém spektru oblastí (demografie, ekonomika, životní prostředí atd.). Tato data jsou také užitečná pro popis strukturálních změn
v ekonomice a pro vývoj lidských zdrojů, ačkoli tento soubor dat obsahuje pouze „všeobecná“ data, které nejsou obvykle dostačující pro hlubší analýzy všech jevů a příčinných souvislostí v uvedených oblastech. Český statistický úřad také zpracovává různé analýzy a prognózy, které pomáhají interpretaci trendů, popsaných statistickými údaji, a také ukazují možný
budoucí vývoj. Tyto analýzy a prognózy jsou vytvářeny pro široké spektrum oblastí, takže netvoří důležitý (co do rozsahu) zdroj informací o restrukturalizaci a vývoji lidských zdrojů
v porovnání s prvotními statistickými daty.
18
Úřady práce (portal.mpsv.cz) poskytují detailní informace o počtu a struktuře nezaměstnaných, o volných pracovních místech a o programech (opatřeních) aktivní politiky zaměstnanosti, dokonce i na regionální úrovni. Úřady práce pravidelně publikují analýzy, týkající se
vývoje nezaměstnanosti a volných pracovních míst v oblastech jejich působnosti, společně
s krátkodobou předpovědí budoucího vývoje nezaměstnanosti.
Ministerstva a Česká Národní Banka publikují prognózy makroekonomického vývoje a analýzy v oblastech, které řídí. Tyto zdroje také poskytují některé informace o strukturálních změnách a o lidských zdrojích.
Územní a sektorové rozvojové strategie tvoří jedinečný zdroj informací o zamýšleném budoucím vývoji v konkrétních oblastech, přičemž strukturální dimenze plánovaných změn je
obvykle velmi silná.
2.2 Opatření a nástroje řízení strukturálních změn
2.2.1 Národní protikrizový plán
Národní protikrizový plán je soubor opatření vytvořený jako reakce České vlády na globální hospodářský pokles, přičemž je zaměřen převážně na oživení nabídkové strany ekonomiky. Následující text nabízí krátký popis všech opatření tohoto plánu, přičemž mnoho z nich bylo bráno
v úvahu již při tvorbě státního rozpočtu pro rok 2009.
Snížení plateb zdravotního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Od začátku roku 2009 nebudou fyzické osoby (zaměstnanci a živnostníci) platit zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (snížení daňového zatížení v případě fyzických osob bylo odhadnuto na – 18 mld. Kč). Také sazba zdravotního pojištění hrazená zaměstnavatelem byla snížena o 1 procentní bod.
Snížení daně z příjmu u právnických osob.
Daň z příjmu právnických osob byla snížena z 21 % na 20 % v roce 2009 a dále bude snížena
na 19 % v roce 2010 (snížení daňového zatížení v případě právnických osob bylo odhadnuto
na 6 mld. Kč každý rok).
Změna používání rezervního fondu státního rozpočtu.
Zvýšení používání finančních zdrojů z rezervního fondu státního rozpočtu pro financování
současných potřeb v celkové částce 31 mld Kč, což ušetří 1,5 mld Kč na nákladech spojených
s úroky z dluhopisů (dluhů).
Stanovení maximálních provozních výdajů pro každou kapitolu státního rozpočtu.
Vymezení maximálních provozních výdajů pro každou kapitolu státního rozpočtu umožní použití 6,5 mld Kč pro jiné účely v porovnání se situací před touto změnou.
19
Zvýšení záruk bankovních úvěrů v případě malých a středních podniků.
Posílení garančního fondu Českomoravské záruční a rozvojové banky o 1,1 mld Kč umožní
nabídnout záruky pro provozní a exportní úvěry až do výše 8 mld Kč.
Posílení dostupnosti bankovních úvěrů pro malé a střední podniky v zemědělství.
Bude navýšen kapitál Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu o 2,3 mld Kč,
což povede k posílení dostupnosti bankovních úvěrů pro malé a střední podniky v zemědělství.
Navýšení rozpočtu Programu rozvoje venkova
Navýšení rozpočtu Programu rozvoje venkova o 272 mil Kč je zaměřeno na rozvoj venkova na
základě principů trvale udržitelného rozvoje a na růst konkurenceschopnosti českého zemědělského sektoru.
Investice do výzkumu a vývoje
Náklady Masarykovy Univerzity spojené se stavbou nového univerzitního kampusu ve výši
300 mil Kč, které byly způsobeny nečekanými změnami měnového kurzu, budou pokryty státním rozpočtem.
Zvýšení platů ve státním sektoru
Celkový objem platů ve státním sektoru bude navýšen o 2,7 mld Kč v roce 2009.
Navýšení investic do dopravní infrastruktury
Celkové finanční zdroje (dotace pro rok 2009 a přebytek z roku 2008) Státního fondu pro dopravní infrastrukturu budou v roce 2009 navýšeny o 2,6 mld Kč.
Snížení počtu nezaměstnaných imigrantů
Nezaměstnaní pracovníci (a jejich rodiny) ze „třetích zemí“, kteří žili legálně v České republice, mohou požádat o návrat do jejich země původu. Stát uhradí všechny náklady spojené
s návratem, včetně finančního příspěvku 500 Euro pro dospělého a 250 Euro pro dítě. Stát také omezil přítok nových pracovníků ze zahraničí. Náklady těchto opatření dosáhly úrovně
60,7 mil Kč.
Zvýšení finančních zdrojů státního rozpočtu pro spolufinancování.
Finanční zdroje státního rozpočtu pro rok 2009 byly navýšeny o cca 1 mld Kč.
Balík opatření pro podporu exportu
Otevřená ekonomika České republiky vedla k vytvoření balíku opatření pro podporu exportu,
který obsahuje: zvýšení základního kapitálu České exportní banky o 950 mil Kč v roce 2009
(to umožní navýšit státní podporu exportu z dlouhodobého hlediska o 20-25 mld Kč), vytvoření nových „produktů” České exportní banky (podpora exportu do třetích zemí, ohodnocení
klientů s exportními projekty pro komerční banky, vytvoření nového oddělení České exportní
banky pro malé a střední podniky, úvěr pro financování výroby pro vývoz atd.), vytvoření no-
20
vých pojistných produktů a snížení nákladů těch stávajících v případě Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a zvýšení pojistného krytí produktů EGAP.
Změna zákona o pojištění a financování vývozu se státní podporou
Změna zákona umožní nabídku státem podporovaných úvěrů vývozu také ze strany komerčních bank (nejen specializovanými státními institucemi), pojištění exportních a investičních
úvěrů zahraničním společnostem, které jsou ovládány českými společnostmi, poskytnutí předexportních úvěrů na financování vývozu výsledků výzkumu a vývoje atd.
Podpora výzkumu a vývoje
Finanční podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu pro rok 2009 se zvýšila o 1,8 mld Kč
(při celkové částce 24,8 mld Kč, resp. 32,4 mld Kč včetně zdrojů z EU).
Snížení záloh na daň z příjmu
Pro podniky byla zavedena možnost snížení záloh na daně z příjmu.
Popsaná opatření tvoří část Národního protikrizového plánu, který byl schválen a realizován zodpovědnými autoritami. Existují také další opatření, která čekají na svou realizaci (nebo dokonce
na schválení).
Změna insolvenčního zákona
Cílem změny insolvenčního zákona by mělo být zachování tolika subjektů, kolik bude možné,
stejně jako zachování jejich výroby v průběhu insolvence.
Snížení plateb pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti
Degresivní sleva z odvodu pojistného hrazeného zaměstnavatelem by měla být začleněna do
českého právního systému. Snížení nákladů zaměstnavatelů je odhadnuto na 18 mld Kč.
Zrušení zálohy na daň z příjmu pro zaměstnavatele s maximálně 5 zaměstnanci
Povinnost platit zálohu na daň z příjmu bude v roce 2009 zrušena pro fyzické osoby s příjmem
z podnikatelských aktivit a právní subjekty s maximálně 5 zaměstnanci.
Zrychlení odpisů
Bude zrychlen odpis u konkrétních případů hmotného majetku, přičemž toto opatření bude
platné pro hmotný majetek zakoupený v průběhu období 1. 1. 2009 - 30.6. 2010.
Implementace odpočtu daně z přidané hodnoty v případě dovezených osobních automobilů
Implementace odpočtu daně z přidané hodnoty v případě dovezených osobních automobilů
sníží příjem z daně z přidané hodnoty o -3 mld Kč. Toto opatření vytvoří stejné podmínky
v případě dovezených automobilů a jiného zboží.
21
Rychlejší vrácení DPH
Implementace refundace DPH v 15-ti denní lhůtě v případě elektronické komunikace
s finančním úřadem.
Garance a podpora úvěrů malých a středních podniků
Finanční zdroje Českomoravské záruční a rozvojové banky budou navýšeny o 1,8 mld Kč (celková částka úvěrů by měla být navýšena o 40 mld Kč, garance by měly být navýšeny až do
výše 80 % s maximální garancí 90 mil Kč na podnik). Další 2 mld Kč by měly být použity pro
nabídku zvýhodněných úvěrů až do výše 60 % projektových nákladů.
Program Green Investment Scheme
V roce 2009 bude otevřen program Green Investment Scheme (s 25 mld Kč pro období 20092013). Tento program bude podporovat zateplování domů, solárně termické panely, výstavbu pasivních domů atd.
Program PANEL
Finanční zdroje programu PANEL, který je zaměřený na zateplení panelových domů, bude navýšen o 500-750 mil Kč.
Podpora veřejné dopravy
Toto opatření je zaměřeno na podporu mobility pracovní síly a to díky zvýšení intenzity a hustoty veřejné dopravy v regionech, které jsou postiženy poklesem celkové poptávky. Státní
rozpočet podpoří toto opatření cca 2 mld Kč.
Podpora vzdělávání zaměstnanců
Zvyšování kvalifikace zaměstnanců, financované operačními programy EU, může být jedním
ze způsobů jak ochránit pracovníky před propuštěním, neboť platy pracovníků ve vzdělávacích programech budou z 80 % dotovány.
Zrychlení čerpání finančních zdrojů ze strukturálních fondů, lobování za přesunutí vybraného
zboží a služeb do skupiny s nižším DPH, realizace reformy školství, realizace reformy důchodového systému a zvýšení flexibility trhu práce by mělo být z dlouhodobého hlediska hlavním cílem.
2.2.2 Vzdělání jako nástroj proti krizi
Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo dva vzdělávací programy pro podniky postižené
útlumem poptávky ve spojitosti s hospodářskou krizí. Programy „Vzdělávejte se“ a „Vzdělání je
šance“ jim mohou pomoci překlenout tyto problematické časy s minimálním snížením zaměstnanosti.
Program „Vzdělávejte se“ je zaměřen na zaměstnavatele, kteří musí snížit výrobu v důsledku
dopadů současného ekonomického útlumu a to by následně vedlo ke snížení počtu zaměstnanců. Zaměstnavatelé mohou získat finanční zdroje na podporu vzdělávání (školení) svých zaměst-
22
nanců, což vede ke zvýšení lidského kapitálu pracovníků (a také firmy) a k částečnému pokrytí
mzdových nákladů, což umožní překonat dočasný deficit poptávky s celým „ pracovním týmem“
a začít výrobu okamžitě s nárůstem poptávky. Celková částka podpory, kterou každý zaměstnavatel může získat na pokrytí nákladů na vzdělávání a na mzdové náklady, může dosáhnout až 3,6
mil Kč, přičemž dotace může pokrýt 60-80 % celkových nákladů (100 % celkových nákladů
v případě využití výjimky dle pravidla „de minimis“). Celková částka finančních zdrojů vymezených pro tento program je 1,5 mld Kč.
Program „Vzdělání je šance“ může být také použit na překonání problémů souvisejících
s ekonomickým útlumem, ačkoli zde není nutno prokázat pokles poptávky. Hlavním cílem tohoto programu je zvýšit adaptabilitu pracovníků a konkurenceschopnost podniků prostřednictvím
rozvoje obecných a specifických dovedností zaměstnanců. Ačkoli vzdělávání (školení) je hlavní
aktivitou projektů, je také možný rozvoj systému lidských zdrojů a aktivit vedoucích k aplikaci
flexibilních forem organizace práce. Projekty s velkým podílem zaměstnanců pod 25 let a nad 50
let věku jsou upřednostňovány. Maximální finanční podpora může dosáhnout až 7 mil Kč
v případě regionálních projektů a až 15 mil Kč v případě přesahu dopadů projektu do jiného kraje, přičemž dotace může pokrýt až 100 % celkových nákladů projektu.
2.2.3 Restrukturalizace ocelářského průmyslu
Vliv současné ekonomické recese se napříč odvětvími liší. Nejobtížnější situaci lze spatřovat
v automobilovém průmyslu, v ocelářství a v jiných na exportu založených odvětvích. Tato situace
představuje riziko vytvoření vážného problému v některém z odvětví, který bude vyžadovat
státní intervence. Postup v popsané situaci může být inspirován minulými zkušenostmi z restrukturalizace ocelářského průmyslu.
Od počátku 90. let prošel hutní průmysl zásadními změnami. Přechod z centrálně plánovaného
hospodářství na tržní ekonomiku vytvářel tlak na české hutní společnosti směrem k modernizaci
své výroby, implementaci nových výrobních a prodejních metod, zvýšení produktivity práce zaměstnanců a snížení jejich počtu, a to vše v průběhu krátké doby, aby obstály před zahraniční
konkurencí. Vládní rozhodnutí o privatizaci, která proběhla v první polovině 90. let, dostalo hodně společností do vážných ekonomických problémů (jedinou výjimkou byly Třinecké železárny
a.s., nejmodernější podnik v regionu, který neměl potřebu velkých investic). Výroba v tomto
odvětví byla (a stále je) navíc v České republice regionálně koncentrována, neboť více než 90 %
výrobních kapacit je umístěno v Moravskoslezském kraji. Tři největší výrobci - ArcelorMittal Ostrava, Třinecké železárny a Vítkovice Steel - jsou odpovědni za přibližně 85 % celkové produkce.
Uvedené skutečnosti tvořily hlavní důvody vládního rozhodnutí o zahájení pomoci tomuto odvětví.
Česká republika musela požádat Evropskou komisi o výjimku z asociační dohody, aby mohla poskytnout odvětvovou pomoc většího rozsahu. V roce 1999 byla zpracována marketingová studie
o vývoji objemu a spotřeby ocelářských výrobků do roku 2010 a byly navrženy změny ve výrobním programu (uzavření některých výrobních kapacit, technologické modernizace, snižování
stavů pracovních sil atd.). Celkový náklad restrukturalizace byl odhadnut na 82 miliard Kč. Avšak
globální útlum v poptávce po ocelářských produktech, spolu s jinými událostmi, které ovlivnily
23
domácí výrobce, si vyžádal přehodnocení této studie, což vedlo ke snížení původně odhadovaných nákladů na 72 miliard Kč. Program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu byl
nakonec přijat vládou formou usnesení vlády ČR č. 840/2001.
V říjnu 2001 proběhla jednání (mezi Komisí EU a Ministerstvem průmyslu a obchodu), která se
týkala privatizace a restrukturalizace v souladu s výše zmíněným vládním usnesením. Výsledkem
bylo pokračování v hledání strategického investora a detailní vypracování Programu restrukturalizace. V říjnu 2002 byl podepsán Dodatkový protokol k Protokolu č. 2 Evropské dohody, který
ustanovil přidružení mezi Českou republikou a Evropským společenstvím. Dodatkový protokol
vytvořil právní rámec pro schválení výjimky Radou EU, přičemž tato výjimka umožnila České republice poskytování veřejné podpory ocelářskému sektoru. Tato podpora měla trvat maximálně
šest let. Dodatkový protokol obsahuje podmínky pro schválení zmíněné výjimky, jmenovitě prezentaci Programu restrukturalizace ocelářského průmyslu a jednotlivé obchodní záměry konkrétních podniků Komisi EU. Výjimka pro Českou republiku o poskytování veřejné podpory ocelářskému průmyslu byla přijata v prosinci 2002 Radou EU.
Restrukturalizace byla dokončena ke konci roku 2006. Od roku 1997 do roku 2003 byla vybraným ocelářským podnikům poskytnuta veřejná podpora ve výši 8,3 miliard Kč. Veřejná podpora
byla ukončena po přijetí ČR do EU v roce 2004 (bylo dosaženo závazných limitů maximální možné částky veřejné podpory, které byly nastaveny v Protokolu č. 2 asociační dohody mezi Českou
republikou a EU týkající se restrukturalizace českého ocelářského průmyslu).
Program pro restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu, schválený Evropskou Unií v roce
2002, vytvořil příznivé prostředí pro přicházející zahraniční investory. Investice do tohoto odvětví
ve velké míře zahrnovaly přímé zahraniční investice z velkých společností. Např. v roce 2003 byla
koupena Nová Huť a.s. společností LNM Holdings N.V. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.) a v roce
2005 byl poslední český státní hutní podnik Vítkovice Steel, a.s. koupen společností Mastercroft
Ltd., jejímž jediným majitelem je Evraz Group S.A.
V současné době je toto odvětví považováno za stabilizované, díky tomu, že nejdůležitější podniky mají silného strategického majitele. Konkrétní výsledky programu mohou být ilustrovány několika fakty:
V roce 2000 prodeje vlastních výrobků a služeb v hutním odvětví dosáhly hodnoty 128,7 miliard Kč a v roce 2005 dokonce hodnoty 214,7 miliard Kč. Zároveň došlo ke zvýšení podílu
hutního průmyslu v rámci zpracovatelského průmyslu ze 7,2 procent v roce 2000 na 7,8 procent v roce 2005. Výsledky zaznamenané v hutnickém průmyslu v průběhu tohoto období
ukazují průměrnou roční růstovou dynamiku 10,8 procent. Průměrný meziroční růst prodeje
byl 16,3 % na zaměstnance, což zhruba zdvojnásobilo růst ve zpracovatelském průmyslu jako
takovém.
Tvorba přidané hodnoty v tomto odvětví dosáhla hodnoty 42 miliard Kč v roce 2005, což
představuje navýšení o 12,7 miliard Kč ve srovnání s rokem 2000. Průměrný roční růst tohoto ukazatele byl 7,5 %, což je o 0,6 % více než v celém zpracovatelském průmyslu. Přidaná
24
hodnota na zaměstnance činila v roce 2000 397.700,-Kč, ve srovnání se 727.000,- Kč v roce
2005 (roční růst 12,8 %).
V roce 2005 v tomto odvětví pracovalo 57 700 zaměstnanců, ve srovnání se 73 300 v roce
2000, což představuje roční pokles v rozsahu 4,8 %. Při členění dle velikosti podniků lze konstatovat, že ve společnostech s 1000 a více zaměstnanci pracovalo v roce 2005 47,8 % zaměstnanců, ve srovnání s 58,7 procenty v roce 2000 (to je, 27600 zaměstnanců v roce 2005
ve srovnání se 43 300 v roce 2000, roční pokles o 8,6 procent).
Projekt, kterého se zúčastnilo pouze několik subjektů tohoto odvětví, byl Doprovodný sociální
program pro restrukturalizaci ocelářského průmyslu. Cílem tohoto projektu, přijatého vládou
v roce 2000, bylo zmírnit negativní dopady restrukturalizace ocelářského průmyslu na bývalé pracovníky ocelářství. Podle 9. hodnotící zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu byla použita 1,1
miliarda Kč v rozmezí let 2000 a 2006, aby se vyšlo vstříc požadavkům ocelářských podniků na
poskytnutí pomoci propuštěným zaměstnancům. Velký počet uvolněných zaměstnanců (61 %)
sestával z lidí, kteří měli 1 rok až 5 let před odchodem do důchodu; dalších 7,8 % uvolněných pracovníků díky tomuto programu našlo práci.
Program zaměstnaneckých agentur se velkou měrou podílel na vypořádání se s problémy bývalých pracovníků ocelářství a připravil je také pro „život mimo ocelářský podnik“, přičemž tento
program pokrýval celé území Moravskoslezského kraje. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno
jedinečné partnerství, ve kterém byla vytvořena síť Podnikových zaměstnaneckých agentur ve
spolupráci s Regionální zaměstnaneckou agenturou. Regionální zaměstnanecká agentura byla
vytvořena a provozována poradenskou a vzdělávací společností RPIC-ViP. Tato společnost fungovala na pracovním trhu nezávisle na ocelářských společnostech a poskytovala spojení mezi ocelářskými podniky a klíčovými hráči v regionu - úřady práce, zaměstnavateli, vzdělavateli atd. Regionální partnerství poskytovalo širokou škálu služeb pro více než 5 000 lidí, aby jim pomohlo
v těžké situaci.
Další opatření pro vypořádání se s negativními důsledky restrukturalizace na zaměstnanost a následně na společnost byly zahrnuty v programu START, který byl určen osoby se zájmem o zahájení vlastní podnikání. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu poskytl tento program do roku
2006 290 bezúročných půjček ve výši 109 miliónů Kč. Více než ⅔ půjček byly poskytnuty bývalým
zaměstnancům ocelářských podniků. Regionální rozvojové programy byly dalším zdrojem podpory rozvoje pro nové pracovní příležitosti v regionech s problémy restrukturalizace.
Uvedená opatření proti negativním sociálním dopadům restrukturalizace pomohla zachovat sociální konsensus v regionech, ve kterých byl ocelářský průmysl hlavním zaměstnavatelem. Ocelářské společnosti tak byly schopny, v souladu s ustanoveními Protokolu č. 2 smlouvy o přistoupení
ČR k EU, dosáhnout snížení průmyslové kapacity a zároveň udržet počet propouštěných na minimu, což ve svém důsledku redukovalo možné sociální napětí.
Pro více informací o Sociálním programu restrukturalizace ocelářského průmyslu, viz kapitola 3.3.
25
3 Praktické zkušenosti s předvídáním a řízením strukturálních změn
3.1 Národní a regionální observatoře trhu práce
Strategie celoživotního vzdělávání EU předpokládá sledování a předvídání vývoje na trhu práce.
Výsledky těchto činností mají sloužit jako podpora jednotlivcům i společnostem při hledání východisek v prostředí neustále se měnícího globálního hospodářství. Které profese jsou dnes nejvíce žádané a které budou žádány v budoucnu? Která odvětví nabízejí nejlepší uplatnění? Jak
připravit a zavést strategie řízení lidských zdrojů do firem? Máme vůbec k dispozici spolehlivá
data pro přípravu našich projektů financovaných ze zdrojů ESF? V České republice zatím není
mnoho systémů, které by se zaměřovaly na systematické sledování trhu práce. Nejvíce jsou
v současné chvíli propracované informační systémy trhu práce řízené správou služeb zaměstnanosti. Nicméně tyto systémy se zaměřují zejména na mapování oblasti nezaměstnanosti. Tento
stav tak představuje hlavní důvod, proč by měly být rozvíjeny národní a regionální observatoře
trhu práce.
V roce 2006 byla v Moravskoslezském regionu založena Regionální observatoř trhu práce, která
je v současné době jediná svého druhu v České republice a je odborné i laické veřejnosti dostupná na portálu (http://resa.rza.cz). Hlavní zdroj inspirace pro založení takovéto observatoře pramenil z příkladu skotského informačního systému nazvaného “Future Skills Scotland”
(www.futureskillsscotland.orguk).
Regionální observatoř trhu práce zahrnuje a nabízí:
aktuální statistická data z různých zdrojů,
výsledky regionálních průzkumů se specifickým zaměřením na různé oblasti,
analýzy a expertní zprávy,
profily odvětví a sektorové analýzy.
Detailní informace ohledně Regionální observatoře trhu práce jsou obsahem kapitoly 2.1.2.
Národní observatoř trhu práce, která byla založena v roce 2009, nabízí jedinečné predikce budoucí poptávky v jednotlivých profesích pro Českou republiku, přičemž všechna data, analýzy,
studie atd. jsou dostupné na portálu (www.budoucnostprofesi.cz). Národní observatoř trhu práce sestává ze čtyř hlavních částí:
Budoucnost profesí, kde je možné nalézt projekce zaměstnanosti ve 30 profesních skupinách.
Sektorové studie, které obsahují podrobné analýzy současných a očekávaných trendů ve
vybraných odvětvích.
Vývoj v odvětvích, kde je možné získat základní informace ohledně budoucího vývoje ve 41
odvětvích.
Regionální analýzy, které poskytují základní srovnání indikátorů trhu práce napříč regiony.
Detailní informace ohledně Národní observatoře trhu práce jsou obsahem kapitoly 2.1.1.
26
Vývoj a ověření obou observatoří byl spolufinancován z grantů EU. V současnosti jsou observatoře řízeny a financovány organizacemi, které tyto systémy vyvinuly (Národní vzdělávací fond a
RPIC-ViP). Uvedené instituce (spolu s dalšími relevantními subjekty) vytvořily neformální partnerství, jehož cílem je jednak šíření těchto systémů na národní a regionálních úrovních, jednak
získávání finančních prostředků pro jejich další rozvoj a činnost.
3.2 Kompetenční model Moravskoslezského kraje
Rozvoj přenositelných měkkých dovedností, které jsou poptávány zaměstnavateli, může u absolventů škol, nezaměstnaných osob a zaměstnanců zvýšit jejich šance na uplatnitelnost a úspěch na trhu práce. Avšak přes jejich důležitost pro uplatnitelnost na trhu práce měkké dovednosti
stále nehrají významnou roli ve školním kurikulu ani ve vzdělávacích programech pro dospělé
(nezaměstnaní a zaměstnanci MSP). Je nutné konstatovat, že současný vzdělávací systém se
stále zaměřuje především na rozvoj odborných znalostí a dovedností.
Existuje zde explicitně vyjádřený vztah mezi rozvojem měkkých dovedností, které zvyšují zaměstnatelnost a regionální konkurenceschopnost v Moravskoslezském kraji, a stanovenými prioritami české vlády (Strategie hospodářského růstu) a Evropské Unie (Lisabonská strategie).
Nejvýznamnější argumenty pro přípravu a realizaci Kompetenčního modelu pro Moravskoslezský kraj tvoří požadavky samotných zaměstnavatelů. Byly to právě oni, kteří v průběhu několika
opakovaných průzkumů týkajících se požadavků na zaměstnance a jejich přípravu (realizováno v
roce 2004 a 2005) pomohli identifikovat 14 měkkých dovedností pro trh práce:
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence ke spolupráci
Kompetence k podnikavosti
Kompetence k flexibilitě
Kompetence k uspokojování zákaznických potřeb
Kompetence k výkonnosti
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k plánování a organizaci práce
Kompetence k celoživotnímu učení
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence ke zvládání zátěže
Kompetence k objevování a orientaci v informacích (včetně PC dovedností)
Kompetence ke komunikaci v cizích jazycích
Přestože původní průzkumy byly provedeny pouze v Moravskoslezském kraji, pozdější srovnávání s jinými výzkumy uskutečněnými v dalších částech České republiky a EU potvrdily jak všeo-
27
becnou platnost původních výsledků, tak vymezení výše uvedených 14 kompetencí. Zaměstnavatelé tak pomohli nalézt odpověď na otázku “CO”.
Projekt “Kompetence pro trh práce” přinesl odpověď na hlavní klíčovou a obvykle i kritickou
otázku “JAK” tyto kompetence rozvíjet. V průběhu let 2005 - 2008 byly v rámci tohoto projektu
uskutečněny následující aktivity:
Vývoj “sady nástrojů k rozvoji kompetencí” pro každou ze 14 kompetencí, přičemž každá
sada nástrojů je zpracována pro 3 rozdílné úrovně (základní, střední, pokročilá) a to s ohledem na aktuální úroveň měkkých dovedností jednotlivce. Každá sada pak obsahuje hodnotící
a diagnostické materiály a nástroje, manuál pro lektora, knihu a pracovní sešit pro uživatele,
interaktivní DVD program a webové aplikace k provádění vlastního sebehodnocení (dostupné na stránkách www.mamenato.cz a www.keycompetencies.eu).
Vývoj “školních verzí” tréninkového programu pro rozvoj měkkých dovedností, který obsahuje 6 vybraných kompetencí (kompetence k efektivní komunikaci, spolupráci, podnikavosti,
řešení problémů, celoživotnímu učení, objevování a orientaci v informacích) a zahrnuje úpravu tréninkových a vzdělávacích metod pro prostředí základních a středních škol.
Ověření zmíněných nástrojů na 420 zástupcích následujících cílových skupin: nezaměstnaní
(zejména starší 50 let a dlouhodobě nezaměstnaní), zaměstnanci malých a středních podniků, studenti, absolventi škol a učitelé. Další šíření již ověřených tréninkových programů probíhá v kurzech celoživotního učení pro dospělé.
Tvorba “registru trenérů”, jenž čítá více než 50 lektorů certifikovaných k testování (hodnocení) a rozvoji měkkých dovedností účastníků tréninkových programů.
Od roku 2006 probíhá šíření a využívání vytvořených nástrojů k rozvoji měkkých dovedností v
běžné praxi, přičemž v průběhu 3,5 let bylo v České republice proškoleno více než 3 000 dospělých a více než 10 000 dětí. Vzhledem k rostoucí poptávce po tomto produktu v zahraničí došlo
v roce 2008 k překladu celé sady 14 kompetencí do anglického jazyka. Od té doby byl tento balíček nástrojů k rozvoji měkkých dovedností šířen a adaptován do dalších zemí a jazyků Evropy,
např. Belgie, Velké Británie, Itálie, Řecka, Polska, Španělska, Portugalska, Bulharska, Rumunska,
Slovenska, Nizozemí a Turecka. Následné šíření se průběžně připravuje i do dalších zemí EU.
3.3 Sociální programy na podporu restrukturalizace českého ocelového průmyslu
Od počátku 90 let 20. století docházelo v českém hutním průmyslu k významným a zásadním
změnám. Přechod z centrálně plánovaného hospodářství k volnému trhu vyvolal tlak na české
hutní podniky směrem k modernizaci výroby, zavedení nových výrobních a prodejních metod,
zvýšení produktivity práce a snížení počtu zaměstnanců, přičemž vše muselo být provedeno ve
velmi krátké době, aby byly české podniky schopny obstát v zahraniční konkurenci.
28
Vládní rozhodnutí týkající se privatizace hutních podniků z 1. poloviny 90 let vedly k významnému zhoršení jejich ekonomické situace. To byl důvod, proč se vláda rozhodla poskytnout pomoc
tomuto průmyslovému odvětví. Poté co proběhla vyjednávání s EU, byl v roce 2001 přijat Program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Tento program se zaměřil zejména na
racionalizaci výrobních kapacit hutních podniků a na zvýšení jejich efektivity. Bližší informace o
restrukturalizaci hutního průmyslu obsahuje kapitola 2.2.3.
Přijatý Program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu byl „doprovázen“ podpůrným
sociálním programem za účelem zmírnění negativních dopadů spojených s restrukturalizací a
propouštěním nadbytečných pracovníků. Na implementaci zmíněného sociálního programu byla
mezi lety 2001 až 2006 vyhrazena částka přes 1 mld. CZK, která plně pokryla požadavky ocelářských podniků na podporu bývalých zaměstnanců (celkem podporu získalo 5 588 pracovníků).
Záměrem a náplní tohoto programu bylo rovněž usilovat o zvýšení motivace propouštěných zaměstnanců směrem k nalezení nového zaměstnání nebo zahájení vlastního podnikání (pokud si
bývalý zaměstnanec našel novou práci mimo ocelářské odvětví, byla podpora zvýšena
o 10-20 %, pokud dotyčná osoba zahájila podnikání, podpora se zvýšila o 30 %).
Další ze zavedených opatření, které vedly ke zmírnění sociálních dopadů způsobených restrukturalizací, patřily např. program START, Program na podporu podnikání a Program regionálního
rozvoje.
V rámci programu START bylo v roce 2006 poskytnuto 290 bezúročných půjček v celkové hodnotě 109 milionů CZK. Více než dvě třetiny těchto půjček, jež byly garantovány Českomoravskou
záruční a rozvojovou bankou, byly určeny pro uvolněné pracovníky, kteří měli zájem zahájit
vlastní podnikání.
Program regionálního rozvoje měl zejména podporovat tvorbu nových pracovních míst v regionech postižených restrukturalizací. To zahrnovalo Program podpory zaměstnanosti pro vybrané
části společnosti OKD, která se nacházela v útlumu a navazující program podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů NUTS II Ostravsko a Severozápad. Tyto programy nabízely
finanční podporu pro nové podniky v celkové výši 890 milionů CZK, což vedlo k vytvoření 3 156
nových pracovních míst (tzn. výdaje ve výši 282 000,- CZK na 1 nově vzniklé pracovní místo).
Rovněž byly využity také standardní nástroje pro minimalizaci sociálních důsledků restrukturalizace jako např. odchod do předčasného důchodu (2-3 roky před uplynutím standardní doby),
úhrada odstupného z firemních zdrojů a rekvalifikace.
V roce 2001 doporučil Konzultační tým Ministerstva průmyslu a obchodu vytvoření Programu
zaměstnaneckých agentur, přičemž hlavní důvody pro jejich zřízení byly následující:
regionální dopad restrukturalizace v Moravskoslezském kraji,
potřeba zajistit profesionální služby v oblasti umísťování pracovníků za účelem poskytování
odborné asistence zaměstnancům z ocelářského průmyslu ještě v období před jejich propuštěním,
29
potřeba koordinovat činnosti všech institucí poskytující podobné služby s cílem dosáhnout
maximální efektivity.
Program zaměstnaneckých agentur tvořil velice důležitou část sociálních programů, které doprovázely restrukturalizaci ocelářského průmyslu. Tento program byl realizován v Moravskoslezském kraji z důvodu vysoké koncentrace ocelářského průmyslu. (Program zaměstnaneckých
agentur byl jedinečný program uskutečněný v rámci České republiky, který byl oceněn nejprve v
Aténách na konferenci pořádanou ILO-EC, která se zabývala sociální odpovědností firem, a následně pak na odborném workshopu v Dublinu.)
Poskytovatelem služeb Regionální zaměstnanecké agentury se stala společnost RPIC-ViP s.r.o.
(poradenská a vzdělávací agentura), která koordinovala aktivity zaměstnaneckých agentur založených v jednotlivých ocelářských společnostech, jenž se zaměřovaly na poskytování následujících služeb:
individuální jednání s kompetentními orgány veřejné správy (Ministerstvo pro regionální
rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, zmocněnec
vlády pro Moravskoslezský kraj, regionální úřady) ohledně přípravy a implementace opatření
ke zvýšení zaměstnatelnosti (rekvalifikace atd.) propouštěných pracovníků v důsledku restrukturalizace ocelářského průmyslu;
koordinace aktivit s úřady práce a dalšími institucemi, které by mohly pozitivně ovlivnit zaměstnanost v regionu;
spolupráce na přípravě a implementaci programů ke zvýšení zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, které zahrnovaly taktéž projekty spolufinancované z fondů EU, zejména z programu PHARE;
pravidelné schůzky se zaměstnavateli za účelem hledání nových pracovních příležitostí pro
propouštěné pracovníky, identifikace a analýzy potřeb zaměstnavatelů ve vztahu k novým
zaměstnancům;
realizace analýz trhu práce pro účely programů na podporu zaměstnanosti;
poskytování informací ohledně situace na trhu práce a pracovních příležitostí ve prospěch
účastníků programů;
příprava metodických materiálů pro zaměstnanecké agentury;
poradenské a vzdělávací služby pro zaměstnance firemních zaměstnaneckých agentur a pro
oddělení podniků pracujících s propouštěnými a zabývající se rekvalifikacemi;
poradenství k podnikání a ke změně odborné kvalifikace pro propouštěné pracovníky a další
nezaměstnané;
30
tvorba zpráv a poskytování informací vyžadovaných Ministerstvem pro regionální rozvoj;
spolupráce s ministerstvy a ocelářskými podniky za účelem koordinace činností a služeb poskytovaných propouštěným pracovníkům kvůli organizačním změnám v ocelářských podnicích. Aktivity se týkaly nejenom vnitropodnikových zaměstnaneckých agentur, ale také jejich
poboček a dalších externích společností v rámci Moravskoslezského regionu;
spolufinancování (z externích zdrojů) rekvalifikací a kurzů určených pro propouštěné pracovníky z důvodu organizačních změn v ocelářských podnicích, včetně jejich poboček a dalších společností;
finanční řízení programu, včetně zajišťování monitoringu využití finančních zdrojů.
Regionální zaměstnanecká agentura zahájila svou činnost v červenci 2001, přičemž do konce
roku 2001 byla již v rámci Moravskoslezského kraje zřízena kompletní síť regionální zaměstnanecké agentury a podnikových zaměstnaneckých agentur v ocelářských podnicích. V období mezi roky 2002 a 2006 byly propouštěným ocelářům a dalším nezaměstnaným osobám z Moravskoslezského kraje poskytovány následující služby:
individuální pohovory vedoucí ke zpracování životopisu a registraci v agenturní databázi,
zhodnocení dalšího profesního zaměření,
spolupráci se zaměstnavateli a přípravu klientů na pracovní pohovor,
informování o nabídce pracovních míst,
školení v technikách hledání zaměstnání,
přístup na internet za účelem hledání práce,
rekvalifikační a poradenské služby,
další poradenské služby, zejména v oblasti financí, odchodu do předčasného důchodu apod.
Výsledky Programu zaměstnaneckých agentur z období let 2003-2005 (standardizované statistské sledování výstupů programu bylo zavedeno až v roce 2003) lze ilustrovat na základě vybraných údajů:
počet klientů: 4 000;
počet poskytnutých jednotlivých služeb: 12 000;
počet klientů v rekvalifikačních kurzech: 1 161;
počet klientů, kterým byly poskytovány služby k hledání zaměstnání: 1 439;
počet klientů, kteří nalezli pracovní místo mimo oblast ocelářského průmyslu: 747;
počet klientů, kteří nalezli pracovní místo u svého původního zaměstnavatele: 373;
náklady na klienta zaměstnanecké agentury: 3 000,- CZK
Sociální dialog, založený na partnerství a koordinaci činností relevantních institucí na národní i
regionální úrovni, hrál klíčovou roli ve výše zmíněných aktivitách, což vedlo k minimalizaci negativních sociálních dopadů vyplývajících z restrukturalizace. Významným prvkem celého procesu
byla tripartitní jednání, a tedy zapojení zaměstnavatelů a odborů na všech úrovních. Z tohoto
31
pohledu byla velmi důležitá také role Konzultativního týmu pro restrukturalizaci ocelářství (Ministerstvo průmyslu a obchodu) a Pracovní skupiny pro přípravu doprovodného sociálního programu (Ministerstvo práce a sociálních věcí).
Konzultativní tým pro restrukturalizaci ocelářství (Ministerstvo průmyslu a obchodu) již od svého
založení v roce 2000 tvořil nejvýznamnější platformu pro sociální dialog v oblasti ocelářského
průmyslu na národní úrovni. Tento tým byl tvořen zástupci z následujících organizací:
Ministerstvo průmyslu a obchodu (reprezentováno náměstkem ministra a odborníky);
Odborový svaz KOVO (zastoupen předsedou);
Hutnictví železa, asociace zaměstnavatelů v ocelářském průmyslu;
zástupci Ministerstva Financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva pro regionální rozvoj;
zástupci zaměstnanců z největších ocelářských společností v České republice (předsedové
odborových organizací)
zástupci největších ocelářských společností v České republice (personální ředitelé),
zástupci Úřadu práce v Ostravě a Regionální zaměstnanecké agentury.
Konzultativní tým projednával během více než padesáti uskutečněných setkání hlavní klíčové
problémy spojené s restrukturalizací českého ocelářského průmyslu. Aktivity tohoto konzultativního týmu vedly v roce 2000 ke schválení komplexního Doprovodného sociálního programu
pro řešení restrukturalizace ocelářského průmyslu, díky čemuž se podařilo eliminovat potenciální sociální problémy spojené s hromadným propouštěním pracovníků ocelářského průmyslu
v Moravskoslezském kraji, a rozběhnutí Programu zaměstnaneckých agentur. (Oba uvedené
programy byly detailněji popsány výše).
Pracovní skupina pro přípravu Doprovodného sociálního programu (Ministerstvo práce a sociálních věcí) se zabývala vypracováním návrhu konkrétního obsahu tohoto programu jako podkladu k jednáním mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a českou vládou. Aktivity pracovní
skupiny vedly k přijetí vládního nařízení č. 518/2002 k Doprovodnému sociálnímu programu pro
ocelářský průmysl a na něj navazujícího vládního nařízení č. 591/2002 týkající se Studie transformace Moravskoslezského kraje ve střednědobém horizontu Tato vládní nařízení umožnila
pokračovat v uplatňování některých již používaných nástrojů, např. Programu zaměstnaneckých
agentur.
3.4 Sociální program pro propouštěné pracovníky ze společnosti Vítkovice Engeneering
Strukturální změny v Moravskoslezském kraji, konkrétně v oblasti hutního a ocelářského průmyslu, po roce 1989 a následná potřeba udržet zaměstnatelnost (a zaměstnanost) pracovníků
propuštěných z těchto odvětví vedly v roce 1990 k založení Poradenského a rekvalifikačního
centra (dále jen Centrum), které nabízelo pomoc těmto nezaměstnaným a mělo je připravit na
vstup do jejich nového zaměstnání.
32
Toto Centrum poskytovalo komplexní pomoc zaměstnancům postižených organizačními změnami (a následným propuštěním), přičemž také hradilo náklady spojené s realizací této pomoci.
Pomoc pak zahrnovala zejména:
poradenství, zejména v oblasti zaměstnání,
psychologické poradenství;
nabídka volných pracovních míst u společnosti VÍTKOVICE a.s. a u dalších podniků,
půjčky z programu START určené k podpoře podnikatelských aktivit propuštěných zaměstnanců,
rekvalifikační a motivační kurzy,
stanovení odstupného dle vyhlášky č. 181/2002,
finanční poradenství,
poradenství v oblasti důchodové problematiky.
Centrum se podílelo také na realizaci některých aktivit, které lze z pohledu restrukturalizačního
procesu považovat za klíčové. Následující text obsahuje popis alespoň některých z nich.
Jedním z hlavním úkolů Poradenského a rekvalifikačního centra bylo zpracování a řízení projektu
zaměřeného na zajištění rekvalifikací zaměstnanců pro práci se zařízením pro plynulé lití oceli.
Tento projekt, jež byl realizován v období od 1.1. 1995 do 30.6. 1996, představoval velkou výzvu,
neboť bylo nutné současně zajistit výrobu v existujících zařízeních, realizaci rekvalifikace a zahájení výroby na nových zařízeních. Rekvalifikacemi prošlo celkem 404 zaměstnanců.
Nejrozsáhlejší a nejsložitější restrukturalizační akce Centra se týkala ukončení produkce surového železa v roce 1998. Bylo zrušeno více než 1 200 pracovních míst a následně bylo třeba nabídnout pomoc celkem 1 032 bývalým zaměstnancům.
V roce 2003 pak Centrum poskytovalo komplexní konzultační a vzdělávací služby pro 730 zaměstnanců, kteří byli propuštěni v průběhu procesu rozsáhlých organizačních změn uskutečněných v přidružené společnosti VÍTKOVICE STROJÍRENSTVÍ.
Celkem za období let 1991-2006 využilo služeb tohoto Centra více než 6 000 klientů.
33
4 Hodnocení opatření a nástrojů k předvídání a řízení strukturálních změn
Český model řízení strukturálních změn je relativně liberální a tržně řízený. V případě restrukturalizace uhelného a ocelářského průmyslu česká vláda v minulosti zavedla programy, jejichž pomocí mělo dojít ke zmírnění negativních sociálních dopadů v rámci těchto odvětví a také v nejvíce zasažených regionech, tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Současná světová krize vytváří tlak na vládu, aby tato řešila vznikající problémy aktivně a zároveň komplexně.
4.1 Zhodnocení nástrojů k předvídání potřeb strukturálních změn
V posledních 20 letech se odehrály výrazné změny a to především ve vztahu k revolučnímu přechodu z centrálně řízeného hospodářství k tržně orientovanému. Přes mnoho realizovaných
chyb v tomto nepředvídatelném procesu byl tento gigantický úkol nakonec úspěšně dokončen.
Zejména v prvních letech po pádu komunismu v roce 1989 probíhala velmi dynamická transformace, která umožnila vzniknout tisícům nových soukromých společností a rozproudit značný
individuální potenciál mnohých obyvatel.
Na počátku 90 let byla započata restrukturalizace klíčových průmyslových odvětví, jež byla založena na tržních silách. Toto dravé období zotavení ekonomiky bylo doprovázeno mnohými problémy jako např. ztráta nahromaděného kapitálu, pokles důvěry široké skupiny obyvatel v nově
nastolený režim atd. Rychle rostoucí míra nezaměstnanosti způsobená bankroty a restrukturalizací, stejně jako probíhající diverzifikace politické scény vedly ke zpomalení potřebných strukturálních změn v druhé polovině 90 let 20. století.
Silné postavení odborových organizací a zaměstnavatelů v ocelářském průmyslu vyústilo v období mezi lety 2000-2006 v národním kontextu v jedinečný způsob restrukturalizace ocelářského
průmyslu. V té době probíhal intenzivní dialog založený na tripartitě representovaný Konzultativním týmem pro restrukturalizaci ocelářství pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu.
Vliv současné světové hospodářské krize byl na svém počátku v roce 2008 podceněn. Uvedené
bylo výsledkem jednak těžko předvídatelného rozsahu a hloubky této krize, jednak vlivem nedostatečné podoby strukturální politiky a rozvojové strategie, což ve svém důsledku vedlo ke zpoždění realizace potřebných aktivit a programů (z nichž některé jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU).
Konkrétní silné a slabé stránky budou projednávány v rámci Národního semináře, jehož výstupy pak budou zahrnuty do konečné verze Národní zprávy.
4.2 Efektivita stávajících opatření a hlavní výzvy do budoucna
Národní protikrizový plán zahrnuje sadu opatření vytvořených na základě postoje české vlády
k poklesu světového hospodářství. V kapitole 2.2.1. je k dispozici stručný popis všech opatření
zmíněného plánu.
Stávající opatření zabývající se restrukturalizací mohou být označena spíše jako reaktivní než
proaktivní. Současně je velmi složité, vzhledem k velmi krátkému časovému úseku, zhodnotit
účinnost těchto opatření.
Vycházejíce z předchozích zkušeností s restrukturalizací ocelářského průmyslu lze říct, že kombinace vyplácení odstupného spolu s existencí nabídky služeb na pomoc umísťování propouštěných osob z podniků či sektorů se jeví jako účinné minimum, které by mělo být v takovýchto
podmínkách dostupné v maximálním rozsahu.
Do budoucna by bylo možné doporučit přípravu modulární sady nástrojů (opatření), které by
bylo možné rychle uplatnit v případě potřeby, včetně potřeb vyvstávajících v případě významných strukturálních změn na různých úrovních:
národního hospodářství,
konkrétních sektorů,
konkrétních regionů,
jednotlivých podniků.
Tento modulární nástroj by měl vycházet z příkladů nejlepší praxe v rámci České republiky a EU.
S ohledem na předvídání změn a jejich dopadů na oblast lidských zdrojů lze doporučit zavedení
systematických opatření v následujících oblastech:
Průběžná aktualizace a veřejná dostupnost informací z observatoří trhu práce jsou nezbytným předpokladem pro orientaci v současné i budoucí situaci na trhu práce, zejména pak
z pohledu poptávky po práci, rozvoje jednotlivých odvětví a na nich závisející uplatnitelnosti.
Trvalé zlepšování dovedností podporující zaměstnatelnost, a to jak odborných dovedností,
tak dovedností měkkých, které jsou přenositelné mezi různými profesemi (např. komunikace, spolupráce, flexibilita, orientace na zákazníka atd.).
Profesní kariérové poradenství dostupné všem věkovým skupinám.
Profesionální volba vhodné profese a rekvalifikační služby.
Účinnost stávajících programů a výzvy do budoucna budou projednávány v rámci Národního
semináře, přičemž výsledky budou zahrnuty do závěrečné verze Národní zprávy.
35
Závěr
Závěr bude dopracován až na základě výstupů z Národního semináře.
36