KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

Transkript

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE
24
Z AKCÍ KSM * KSM A KS M * KSM PROTI ANITOMUNISMU * VOLEBNÍ KAMPA * ZÁPADO ESKÁ UNIVERZITA
* HYPAR A SUPERMARKETY * SLOVENSKO SE ZA ÍNÁ
BOU IT * IRÁCKÝ ODPOR PROTI OKUPACI * REPRESE
V KAZACHSTÁNU * EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM *
KLEMENT GOTTWALD * Z HISTORIE * KULTURA
POSLEDNÍ STRANA
KSM vydal:
K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels:
Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost soci al i sm u (30), W .
Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme
se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu
od utopie k v d (20), N. Chomsky:
Kontrola médií - velkolepý úsp ch
propagandy (20), P. Skála: Dialogy I Pravá tvá L. D. Trockého (10), K.
Marx: Dopis Ann nkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30),
St edo eské vzd lávání - podkladová
skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí
globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický
vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a
iny (10), OPH: Násilí a porušování
zákon P R b hem protest proti
MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská
komuna (10), T ídy a t ídní struktura
ve spole nosti - skripta (10), K.
Gottwald: První parlamentní e (10),
V. Hude ek: Historie Ku-klux-klanu I
(10), Imperialistická globalizace a sv tový revolu ní proces (10), S. Alexejev: P íb hy s d jin sov tského státu
(10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lov k na Kub (10) a další.
ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A P ÁTELSTVÍ
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
RO NÍK 10
PROSINEC 2004
KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE
Politických v z
9, 111 21 Praha 1
Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99
Tel: 222897443, 222897469,
Mobil: 721985447 Fax: 222897442
[email protected]
http://www.ksm.cz
Ú et: EBANKA – 701695001/2400
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218
vyšlo 1. 12. 2004 * další íslo vyjde 1. 1. 2004
Po et výtisk : 500
Šéfredaktor: Milan Kraj a
Redak ní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK
Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor
17. listopad 2004 ve znamení boje KSM proti antikomunismu
2
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
Proti s sociálním reformám
Komunistický svaz mládeže
a Iniciativa pracujících a
mládeže po ádají besedu o
celoevropském boji proti sociálním reformám. Akce se
uskute ní v 16 hodin ve tvrtek 2.
prosince v budov ÚV KS M, Politických v z
9, Praha 1, v místnosti
116. Na besed promluví Zuzana
Cingelová, slovenská aktivistka, známá díky své hladovce p ed Ú adem
vlády SR.
LLL 2005
Jako každý rok, i letos organizuje KSM
eskou výpravu na Lenin-LiebknechtLuxemburg víkend v Berlín , který je
zakon en mnohatisícovou demo.
K ú asti na p ipravovaných akcích se
m že t e p i hl á si t na e-m ail u:
[email protected], telefonních
íslech:
721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z
9, 11121
Praha, kde získáte i bližší informace!
Úst ední rada KSM
Úst ední rada KSM se
uskute ní v sobotu 11. prosince v budov ÚV KS M v
Praze od 9 hodin.
eský výbor XVI. SFMS
Setkání eského p ípravného výboru
XVI. Sv tového festivalu mládeže a
studentstva v
Caracasu se
uskute ní v sobotu 11. prosince v budov ÚV KS M.
Více info: http://sfms.webpark.cz
Nabídka tri ek
Tri ka Komunistického svazu mládeže
s obrázkem latino-amerického revolucioná e Ernesta Che Guevary m žete na
centrální adrese KSM výhodn zakoupit za 100 K . erný potisk na bílém
nebo erveném tri ku. K dispozici jsou
r zné velikosti. V p ípad dodání poštou iní poštovné 30 K .
KULTURA
23
23
FILMOVÝ TIP:
THE MOTORCYCLE DIARIES
Než se Che stal revolucioná em,
procestoval na motocyklu, nebo i
p šky (to v tšinou…), se svým p ítelem Albertem Granado Latinskou
Ameriku.A samoz ejm si vedl deník.
Období od léta do zimy 1952 je v nován film The Motorcycle Diaries
(Motocyklové deníky), který za íná v
Buenos Aires na motocyklu Norton, a
kon í ve Venezuele u doktor a ošetujících sester v kolonii malomocných
v Sao Paolo, kde se odehrává základní zápletka filmu. Název tedy
spíše vyjad uje pozici filmu jako „road
movie“.
Už p i svém uvedení na filmovém festivalu v Sundance vyvolal
obrovské ovace. V havanském kin
Charlese Chaplina film shlédla i vdova po Guevarovi spolu se synem a
dv ma dcerami.
Che je zde lí en jako rebel a
volnomyšlenká , který bojuje proti
autoritá ským jeptiškám v kolonii
malomocných. Che zde zastává zásadní
postoj
sympatizující
s p vodními obyvateli, Indiány a nep átelský v i všem dobyvatel m a
utla ovatel m.
Celým filmem je prostoupen klasický jihoamerický postoj ke katolické
církvi. Jak píše ve své recenzi Paul
Berman, „kostely v Jižní Americe
jsou plné odporných, krvácejících
soch svatých. A masochistická atraktivita t chto soch je p esn to, co
najdete v tomto filmu: ukazuje mladého Che, jak má intenzivní astmatické
záchvaty a jak se podrobuje zkouškám tím, že chodí plavat do studené
vody - to všechno je krásn nafilmováno a slad no barevn do odstín
šedé a hn dé a zelené.“
Ve filmu jsou však použity i citace jihoamerických marxist , je možné
najít i inspiraci Subcomandantem
Marcosem
a
jeho
povstáním
v Chiapasu.
Také nesmrtelný Don Quijote dal
snímku n co ze sebe – v roli Sancho
Panzy se nachází práv spole ník
Che Alberto (v dec, který šel po revoluci pracovat na Kubuú…
Ve filmu se odehrávají dv linie –
zem pisná cesta nap í Latinskou
Amerikou
a
ideologická
cesta
k socialismu. P itom jediná politická
e , kterou Che ve filmu pronese, je
b hem poslední noci v kolonii malomocných. V té volá po jednotné Latinské Americe, nezávislé na USA.
The Motorcycle Diaries reagují
na lži neustále ší ené o komunistech
a komunismu a ve Che své opravdovosti otevírá lidem o i. Jd te a shlédn te ho také.
GRA
The Motorcycle Diaries
Režie: Walter Salles
Producent: Robert Redford
Hrají:
Ernesto Guevara: Gael Garcia
Bernal
Alberto Granado: Rodriguo de
la Serna
HISTORIE
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
EXPREZIDENT VÁCLAV HAVEL V P ELOMOVÉM ROCE 1989
Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM:
Pry s evropským imperialismem - za socialistickou Evropu
22
Komunisté vás budou strašit nezam stnaností, není to pravda, ni eho
se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální
propaganda, že jsem nep ítelem socialismu, ze chci v naší zemi obnovit
kapitalismus, že jsem ve službách
imperialismu, od n hož p ijímám
tu né výslužky, že chci být majitelem
r zných podnik .
Byly to všechno lži, jak se záhy p esv d íte, protože tu brzy za nou
vycházet knihy, z nichž bude z ejmé,
kdo jsem a co si myslím.
Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak
bych se cht l v novat práci dramatika. Také vám slibuji na svou est,
pokud se za mého volebního období
nezlepší životní úrove v SFR, sám
odstoupím z funkce.
V budoucnu se podle mého mín ní
musí prezidentský ú ad vymezit. Prezident nem že mít tak velké pravomoci, jaké má dnes. Pro m není
rozhodující, s jakým slovem jsou
sociální jistoty spojovány, ale to, jaké
jsou. Já si p edstavuji, že by m ly být
daleko v tší, než jaké poskytovalo to,
co mnozí nazývají socialismem. Možná se ptáte, o jaké republice sním.
Odpovím vám: O republice lidské,
která slouží lov ku, a proto má nad ji, že i lov k poslouží jí. Za sv j
t etí úkol považuji podporu všeho, co
povede k lepšímu postavení d tí,
starých lidí, žen, nemocných, t žce
pracujících, p íslušník
národních
menšin a v bec všech ob an , kte í
jsou na tom z jakýchkoliv d vod
h e než ostatní. Žádné lepší potraviny i nemocnice nesmí byt výsadou
mocných, ale musí být nabídnuty
mnohému se u it, ale musíme to po
dlouhé dob d lat zase jako jejich
P ipravujeme koncept d kladné eko- rovnoprávní partne i, kte í mají také
nomické reformy, která nep inese co nabídnout.
sociální stresy, nezam stnanost,
inflaci a jiné problémy, jak se n kte í Jsou lidé, kte í kalí vodu a paniká í,
z vás obávají. Svád t všechno na že se bude zdražovat. Dávejte si na
p edchozí vládce nem žeme jen n pozor! Ptáte se s údivem, jestli
proto, že by to neodpovídalo pravd , bude inflace, jestli bude zdražování?
ale i proto, že by to mohlo oslabit Mnohokrát a jasn tato vláda ekla ve
naší povinnost samostatn , svobod- svém programovém prohlášení, v etn , rozumn a rychle jednat. Všichni n dalších dokument a minist i na
chceme republiku, která bude sta- svých tiskových konferencích, že
rostliv pe ovat o to, aby zmizely jejich úsilím je, aby p echod od neevšechny ponižující p ehrady mezi konomiky k ekonomice byl pokojný,
r znými spole enskými vrstvami, bez sociálních aspekt , bez návazrepubliku, v níž se nebudeme d lit na nosti nezam stnanosti, bez jakýchkootroky a pány. Toužím po takové liv sociálních krizi nebo podobné.
republice víc než kdo jiný. Náš stát Jestli se sem tam pohne cena cigaret
by už nikdy nem l být p ivázkem i nebo n eho, to v téhle chvíli nevím,
chudým p íbuzným kohokoliv jiného. zatím je snaha, aby se nehýbalo nic,
Musíme sice od jiných mnoho brát a alespo v nejbližších m sících. Žádné gigantické zdražování nebo dokonce nezam stnanost, jak to paniká i systematicky ší í, nic takového
nep ipravujeme. Již nikdy do žádného paktu nep jdeme.
t m, kte í je nejvíce pot ebují.
Podle mého mín ní nesmí náš stát
šet it na investicích do školství a kultury. Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby
nevedla k velkým ot es m, velké
inflaci, nebo dokonce ke ztrát základních sociálních jistot, musí naší
ekonomové p ijmout prost jako úkol,
který jim byl zadán. Zde neplatí žádné NEJDE TO.
Evropská unie nebyla vytvo ena
z touhy po p irozené integraci lidstva
ani svobodným rozhodnutím ob an
smluvních stát . Evropská unie od
po átku vznikala na základ mezinárodních úmluv vynucených monopolistickými svazy. Od první smlouvy o
Evropském sdružení uhlí a oceli v
roce 1951 p es ustanovení Evropského hospodá ského spole enství,
p edch dce Evropského spole enství
a Evropské unie v roce 1951. Šlo o
diktát monopolního a finan ního kapitálu s cílem maximalizovat zisky a
konzervovat stávající kapitalistický
systém proti možným snahám o zm nu. Evropská unie však již dávno
p erostla rámec vícestranných mezinárodních smluv a dostala podobu
nového státu, který neuznává právo
národ na sebeur ení, jen jim dává
jistou míru autonomie ve v cech kulturních a národních. Tento charakter
se stále více prohlubuje. Snahou
Evropské unie je nahradit spolupráci
zemí konkurencí region , která by
rozbila uv dom ní sounáležitosti
pracujícího lidu. Rozhodující úlohu
nehraje reprezentativní orgán Evropské unie – Evropský parlament, ale
Evropská komise jako orgán nikomu
neodpov dných eurobyrokrat a Rada EU, v níž hlasy nejsou rovnocenné, ale váží se podle velikosti zemí.
Evropská komise i Rada EU diktují
hospodá ské podmínky v zájmu monopol a finan ního kapitálu zcela
bezostyšn a do velkých podrobností.
Samotný Evropský parlament má
charakter spíše poradního sboru,
jehož názor nemusí být respektován.
Už p i volbách je hlas ob ana upravován majetkovým koeficientem jeho
národního státu. Ob an Evropské
unie se jen velmi obtížn dostane do
kontaktu s poslancem Evropského
parlamentu (jeden poslanec p ipadá
tém na 500 tisíc voli . Nijak nevolení ú edníci mají obrovské pravomoci, p i emž jim chybí jakákoliv kontrola a skládání ú t . Doklad imperialistického charakteru podala Evropská
unie zcela jasn p i agresivní válce
proti Jugoslávii. Nový stát Evropská
unie intenzivn usiluje o vlastní ozbrojené síly a od po átku se netají
tím, že jsou ur eny k obsazovaní a
porob národ mimo území Evropské
unie, tak jako tomu je v p ípad Kosova a Metochie. Tyto síly budou
úzce spolupracovat s NATO, budou
v podstat jeho prodlouženou, rozšíenou rukou, protože na zásazích
Evropské armády se budou muset
podílet
i
státy,
které
v Severoatlantickém paktu nejsou.
KSM proto usiluje o:
Prohloubení spolupráce s evropským komunistickým hnutím
a odmítá sou asnou podobu
3
EU.
Ne budování Evropské armády,
ne ú asti Armády R na vojenských agresích Evropské unie!
Skute nou volnost pohybu –
zrušení Schengenského prostoru! Zrušení všech víz a dalších
omezení!
Socialistickou demokracii místo
vlády monopoly ovládaných
eurobyrokrat !
Pry s Evropskou unií - za sjednocenou socialistickou Evropu,
sou ást sjednoceného socialistického sv ta!
MIROSLAV GREBENÍ EK SE SETKAL S P EDSTAVITELI KSM
Na žádost p edstavitel Komunistického svazu mládeže se ve tvrtek 25. listopadu 2004 setkal p edseda ÚV KS M Miroslav Grebení ek s
vedením KSM, s jeho p edsedou
Zde kem Štefkem, s místop edsedou
Milanem Kraj ou a lenem Úst ední
rady Josefem Gottwaldem. Sch zka
navázala na etná d ív jší jednání
obou partnerských organizací.
P i vým n
názor
ú astníci
setkání znovu potvrdili vzájemnou
podporu, p i zachování autonomie
obou organizací. Deklarovali též v li
po všestrann jší sou innosti mezi
KS M a KSM. Zárove se zabývali
n kterými informacemi, které upozorují na snahy tajných služeb eské
republiky monitorovat innost KSM a
manipulovat se získanými informace-
mi, ú elov je zneužívat v politických
st etech.
V diskusi o aktuálních událostech vyjád ilo vedení KSM plný souhlas a podporu vystoupení M. Grebení ka k 17. listopadu v Poslanecké
sn movn . Došlo p itom i k debat
nad odkazem d jin 20. století pro
sou asnost. V té souvislosti došlo ke
shod , že ani d jiny komunistického
hnutí nejsou pouhou p ímkou, že
vyžadují hledat v nich nejenom zkušenost, ale i kritické poznání souvislostí a dopad n kterých období vývoje ve vnitropolitických i mezinárodních souvislostech. Jak vyjád il jeden
z mladých ú astník : Z minulosti se
pou me, v p ítomnosti programov
jednejme a pracujme, na budoucnost
se p ipravujme.
4
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
Miroslav Grebení ek vysoce
ocenil aktivní roli len KSM v boji
proti antikomunismu a fašizaci spole nosti, proti p ímému násilí ze strany pravicov orientovaných organizací mládeže.
Diskutovalo se též o spole ných
úkolech komunistického hnutí mezi
mládeží, o levicové mládežnické scén a o nezastupitelné roli KSM, o
p ipravovaných
kampaních
proti
chystaným sociálním útok m proti
nejchudším vrstvám a škrt m provád ných sou asnou vládou a opozi ní
ODS.
Ú astníci se dohodli pokra ovat
v tradicích vzájemných setkávání
vedení obou organizací, kde by se
obsah i formy vzájemné spolupráce,
spole né akce, dále konkretizovaly.
ŽÁDNÝ PROSTOR PRO ANTIKOMUNISMUS
Když jsme se zamýšleli p ed
n kolika dny nad letošním 17. listopadem, bylo jasné, že se musíme vyjádit k t em akcím, které tento den prob hly.
V prvé ad bylo t eba ukázat, že
antikomunismus nemá na zemi místo
a že jestli je spojen s fašismem, terorem a terorismem, dokážeme se mu
jednozna n postavit.
P ed budovou ÚV KS M se sešla v poledne pozoruhodná skupina
lidí – známý antikomunista Hu ín se
svými fanoušky, obdivovatelé Mašín
v etn jejich spolupachatele, Mladí
konzervativci, Konzervativní strana a i
skupinky zmobilizovaných neofašist .
A že to s požadovanou likvidací komunist myslí vážn , dokazovali již
svým vystupováním, které nem lo nic
z oné „pravdy a lásky vít zící nad lží
a nenávistí“. Tentokrát však nenarazili na ml ící, uzav enou budovu jako
vždy, ale na 30 mladých komunist ,
kte í nemohli ml et p i žádném útoku
na leny i sympatizanty komunistické strany. Vyv sili jsme transparent
„Stop antikomunismu!“ a v n kolika
adách byli p ipraveni bránit naší stranu. Byli jsme p ipraveni i na kulatý
st l, u kterého by mohli diskutovat
komunisté se svými názorovými oponenty, pokud by se mezi demonstranty n jací lidé schopní a ochotní diskutovat našli. Antikomunismus spolu
lenové KSM na balkón budovy ÚV KS M
s hrozbami a výhr žkami, fyzickými a
psychickými, však tolerovat nebudeme! A stejn
tak nebudeme již
k žádnému projevu antikomunismu
ml et!
V druhé ad bylo t eba projevit
úctu všem, kte í položili životy v boji
za svobodu, v boji proti fašistickému
N mecku. Zejména v dob plíživé
fašizace a zvedajících se hlav ultrapravice. Podpo ili jsme tedy pietní akt
Pražské rady KS M a poklonili se
památce Jana Opletala a dalších u
Hlávkovy koleje.
Komunistická mládež zatla ována policií do budovy ÚV KS M
A nakonec jsme museli také reagovat na samozvané „studentské“
v dce,
kte í
po ádali
pochod
z Albertova na Národní t ídu. Kdo jim
dal právo mluvit za všechny studenty? Kdo jim dal právo ozna it shromážd né studenty za bojovníky proti
„komunistické stran “? Vystupovali ze
stejných pozic jako na ja e, když
v rámci Týdne neklidu mobilizovali
studenty za reformu vysokého školství, ale odmítali jakékoliv zmínky o
boji proti školnému a proti levicovým
student m i tvrd zasahovali… Jako
lenové Komunistického svazu mládeže a hlavn jako komunisti tí studenti jsme tedy vlastním kontingentem s transparentem „Stop antikomunismu!“ vyjád ili svou nespokojenost
se sou asným stavem spole nosti,
stejn jako mnozí jiní, kte í s námi
živ diskutovali i o ukradených a nespln ných snech, korupci, nezam stnanosti, strachu z budoucnosti.
Jeden sen se však tohoto 17.
listopadu splnil ur it . erný sen zu ivých komunistobijc . Že komunisté
mají mladou generaci, která se jim
postaví do cesty p i každém jejich
útoku na naše práva a svobody. Mladou, rudou, radikální.
Zden k Štefek
HISTORIE
21
Z HISTORIE POKROKOVÉHO HNUTÍ MLÁDEŽE
85 let od vzniku Komunistické internacionály mládeže
Významným mezníkem pro
mezinárodní komunistické hnutí se
stal ustavující kongres III. Internacionály 2. – 6. b ezna 1919 v Moskv .
KI si byla dob e v doma významu
revolu ního hnutí mládeže a proto již
koncem kv tna 1919 se obrátila na
proletá ské organizace mládeže
s výzvou, aby se p imkly k III. Internacionále a založily Komunistickou
internacionálu mládeže. Po jednání
mezi zástupci ruského Komsomolu a
levicových p edstavitel mezinárodního byra socialistických organizací
mládeže v ele s W. Münzenbergem
byly zahájeny p ípravy k svolání
mezinárodního kongresu t ch svaz
socialistické mládeže, které se hlásily ke KI. Doba byla t žká. Kongres
se m l p vodn sejít v Ma arské
republice rad, to však znemožnila
kontra revoluce a tak se nakonec
sešli delegáti 14 svaz v Berlín ve
dnech 20. – 26. listopadu 1919. P ijelo 19 delegát ze t inácti zemí,
mezi nimi byl i zástupce levicové
mládeže kraje Kladno.
Ustavující kongres po projednání situace v levicovém hnutí mládeže
schválila Manifest k d lnické mládeži
všech zemí, program a stanovy,
poslal zdravici sov tskému proletariátu a p ihlásil se k programu KI.
V Manifestu bylo vyjád eno hluboké
p esv d ení: „Soudruzi!
Historická úloha našeho pokolení spo ívá v tom, abychom završili
socialistickou revoluci a zahájili budování komunistické spole nosti“.
D lnická mládež, zd raz ovalo
se v dokumentech, je sou ástí d lnické t ídy a sdílí s ní stejné osudy.
Vytvá ení zvláštních organizací mládeže je podmín no p edevším po-
stavením mládeže ve výrob a spole nosti, a tedy i specifickými požadavky, zvláštnostmi mládeže a pot ebami používat p i její revolu ní a
socialistické výchov vhodné formy
a metody. V programu byly vyty eny
tyto hlavní úkoly: boj za sociální
práva mládeže s tím, že kone né
ešení m že p inést jen socialismus,
boj proti militarismu a malom š áckému pacifismu, za ozbrojení proletariátu, výchova mládeže v duchu
komunismu v praktickém boji i teoretické p íprav , boj proti buržoazním,
pravicovým, centristickým a anarchistickým ideologiím, pé e o kulturní a t lesný rozvoj mladých, získávat pracující mládež ve m st i na
venkov , i mládež studující, rozvíjet
internacionální spolupráci revolu ní
mládeže v rámci KI. V n kterých
bodech programu se projevil i ur itý
avantgardismus, ve kterém se tvrdilo, že mládež je v bec nejaktivn jší
a nejrevolu n jší ást proletariátu,
také problém masovosti organizací
mládeže byl chápán r zn a asto
spíše sektá sky. To ovšem ale nem nilo nic na tom, že ustavující kongres s KIM se stal významným zdrojem síly pro proletá ské a mnohé
socialistické svaty mládeže. Tak
tomu bylo i v eskoslovensku, i když
zde byly jeho dokumenty v celistvosti
uve ejn ny až na podzim roku 1920.
Tyto vyty ené cíle byly ešeny
v následujících kongresech KIM
(1921, 1922, 1924, 1928, 1935).
V roce 1935 lenské organizace KIM
dosáhly ísla 56 s 3 773 000 leny (z
toho 3,5 mil. VLKSM). Významným
byl VI. Kongres (1935), který se konal dva roky po nástupu fašismu
v N mecku
k moci.
V souladu
s usnesením VII. kongresu KI vyty il
úkol vytvo it širokou frontu mládeže
k boji proti fašismu a nebezpe í války. Teze p ijaté na tomto kongresu
významn napomohly odstranit n které
prvky
sektá ství
v komunistickém mládežnickém hnutí.
Svou
innost ukon ila KIM
v kv tnu 1943 spolu s KI. V historii
pokrokového mládežnického hnutí
má své významné místo.
František Kovanda
HISTORIE
20
1948 pak otev el cestu k budování
lidsky i ekonomicky spravedliv jší
spole nosti.
Cesta budování lidov demokratického z ízení však nebyla jednoduchá, p išlo období tzv. studené války,
které p ineslo další a další ob ti na
obou stranách barikády, kterou se
stala tzv. železná opona.
Nová d lnická moc byla nucena
potýkat se nejen s obnovou válkou
poni ené ekonomiky, hledat cestu,
jak zajistit sob sta nost v oblasti
zem d lské výroby, ale i s adou
sabotáží, nemilosrdn
vraždícími
komandy zlo inc typu brat í Mašín .
Nesmíme nikdy zapomenout na
padlé v boji proti fašismu, který je
pouze jednou z odr d kapitalismu
jako takového.
Nesmíme nikdy zapomenout na
zavražd né p íslušníky pohrani ní
stráže, funkcioná e KS a národních
výbor a další.
Byla to t žká da za to, aby
další generace mohly bezstarostn
žít.
Navzdory nepopíratelným úsp ch m režimu, který lze ozna it za
pokus o budování socialismu a úsp ch m poúnorových vlád ve všech
oblastech národního hospodá ství,
vzd lání a oblasti kultury se postupn KS dopoušt la taktických i stra-
tegických chyb, které i pod tíhou
m ezi nár odní s i t uac e vyús t il y
v porážku její politiky v listopadu
1989.
V sou asnosti znovu v eské
kotlin zu í nezam stnanost, vláda
volá po posílení pravomocí policie
z d vod nutnosti boje proti terorismu, nejv tší da ová zát ž dopadá
na sociáln nejslabší vrstvy spole nosti. Vlády R podporují vále ná
dobrodružství v Iráku a Afghánistánu. Ministr zahrani í R je v jednom
houfu s panem dramatikem Havlem
a jeho kumpány, aby bojovali proti
tzv. porušování lidských práv na Kub .
Od dob první republiky se sv t
v mnohém zm nil. V mnohém ji však
pom ry v echách p ipomínají.
Kapitalismus se dnes globalizoval. R se stala rukojmím institucí
jako je MMF a SB, NATO a EU
Zisk za každou cenu, za cenu
tisíc mrtvých v Iráku, tisíc hladov jících v rozvojových zemích - to je
výsledek politiky, které rádi noví
mocipáni ozna ují za ší ení demokracie.
Jaká je dnes pozice Komunistické strany?
ada našich protivník by nás
nejrad ji zakázala.
Cht li nás zadupat do zem .
Nazývají nás nedemokratickou stra-
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
nou. Sami však o demokracii mají
prapodivné p edstavy.
Znovu te
spole n
stojíme
p ed zásadní otázkou, jak naplnit
úkol, pro který byla Komunistická
strana založena. Jak vytvo it podmínky pro systémovou a revolu ní
zm nu spole nosti.
Mnozí si mysleli, že KS se blíží
ke svému konci. Opak je pravdou.
Máme co nabídnout. Je to elán, revolu nost našich mladých len Komunistického svazu mládeže opírající se o bohaté životní poznatky zkušen jších generací v KS M.
Jednejme tak, abychom dokázali
postupovat jednotn v celé naší stran . Nebojme se pravdu íkat nahlas
a správn
pojmenovat sou asné
problémy.
Naše pozice ve volbách se neustále zlepšuje. To však nesmí a nem že sta it.
Je naší povinností ukazovat
ostatním spoluob an m negativa
sou asného sytému, tak, aby sami
dokázali spravovat v ci ve ejné, tak
aby sami mohli vládnout svojí zemi.
Stavme hráz t m, jenž znovu a
znovu ší í nenávist proti komunistické stran , a t m, jenž se komunist m posmívají, vzkažme slovy Klementa Gottwalda „p ejde vás smích“.
Z HISTORIE POKROKOVÉHO HNUTÍ MLÁDEŽE
60 let od zat ení vedení P EDVOJE
P edvoj pat í mezi významné komunisticky orientované ilegální organizace v eských zemích v období
okupace fašismem v letech 19431945. Jeho vznik se datuje v lét
1943 a jeho zakladateli byli mladí
studenti a d lníci z komunistických
organizací v Praze-sever a Smíchova. V jejich programu bylo mimo jiné
e eno:
„Revolu ní
skupina
P EDVOJ je organizace komunistických revolu ních pracovník , vytvoená v ilegalit na území ech a
Moravy seskupením zbytk n kolika
organizací KS , dopln ných novými
pracovníky, kte í za fašistické okupace dosp li ke komunistickému uv dom ní a sdružili se kolem asopisu
p edvoj.“ Organizace vydala celkem
osm
ísel zmín ného
asopisu
v pr m rném nákladu okolo 500
výtisk . Spolupracovala s adou ile-
gálních skupin v závodech. Historici
uvád jí, že sdružovala kolem 2000
p evážn mladých lidí. Ilegální organizace p edvoje existovala v mnoha
desítkách eských a moravských
m st. Vzhledem k tomu, že v ilegální
organizaci byla sdružena velká ást
mladých lidí, bylo na ja e 1944 rozhodnuto, vydávat pro n asopis „Boj
mladých“. První zatýkání fašisty prob hlo v ervnu 1944 v elákovicích.
Další zatýkání bylo v m síci íjnu
téhož roku, tedy p ed 60 lety, které
citeln postihlo vedení P EDVOJE.
Ilegální sí musela být znovu obnovena, což se do zna né míry poda ilo. Za átkem roku 1945 došlo
k vytvá ení IV. ilegálního vedení
KS .
V b eznu
1945
došlo
k poslednímu zatýkání. Vedoucí
funkcioná i P edvoje – Karel Hiršl,
další soudruzi Šesták, Dobiáš, Moj-
žíš a další byli dne 2. kv tna 1945
popraveni
v Malé
pevnosti
v Terezín . Za dv hodiny post íleli
fašisté celkem 53 mladých pokrokových lidí. Do osvobození a konce
války zbýval jediný týden. Historický
význam P EDVOJE je v prvé ad
v tom, že zabezpe il kontinuitu ve
vedení komunistického odboje až
k poslednímu ilegálnímu vedení strany.
5
Ješt k 17. listopadu aneb Jak nám rostou „Palachovy d ti“
17. listopadu ub hlo 15 let od
VLSR (Velké listopadové sametové
revoluce). O aktivitách KSM p ímo
v tento den, protiakci k demonstraci
antikomunist p ed sídlem UV KS M,
pietním aktu u památníku Opletala i
ú asti na studentských „oslavách“
bylo již napsáno dost. Ne tak o dalších aktivitách mladých komunist ,
které ješt více ukázaly prázdnost
antikomunistických frází, kterým však
ást mladých lidí snadno podléhá.
V pond lí 22. listopadu se konal
po ad Na hran . Již je pravda po n kolikáté vysílán živ , nicmén to ješt
neznamenalo, že se ke slovu dostane
každý…
lenové KSM, kte í p išli
podpo it p ítomnou poslankyni za
KS M a vyjád it sv j názor na 17.
listopad a 15leté budování kapitalismu, by se celou dobu hlásili, slovo
nedostali. „Palachovy d ti“, odchovaní
školním antikomunismem, nepravdami a polopravdami o komunistech,
minulosti i sou asnosti, si mikrofony
p edávaly jen mezi sebou… Asi výk ik
„S komunisty se nemluví“ berou doslova. No, spíše jednosm rn , na
komunisty se m že nadávat, plivat po
nich špínu (jak se o tom p esv d ili
p ed za átkem po adu p i p edstavování naši lenové), ale chra nás pán
b h p ed tím jim dát na obranu i dokonce protiútok slovo… Možná p i uml et – t eba jim vy ezávat jazyky…
studiu historie p ijdou asem na ješt Nojo, ale oni p ece umí ješt i íst a
efektivn jší metody, jak komunisty psát…
KSM v po adu Reporté i
V posledních týdnech byla na
akcích KSM natá ena krátká reportáž
o mladých komunistech, která byla
zve ejn na v pond lí 22. 11. v po adu
Reporté i T. Proti názor m a postoj m dvou len KSM, m a Milana
Kraj i, byl postaven názor bývalého
komunisty, dnes spisovatele Pavla
Kohouta. V po adu zazn lo snad poprvé, nep ekroucen , že nechceme
minulý reálný socialismus, ale skute ný socialismus, by to bylo doprovázeno záb ry z prvních p edlistopadových máj a dalších akcí. Na naše
názory
reagoval
pan
Kohout
v podstat tím, že když byl mladý, tak
byl taky takový, naivní, ale že ho as
pou il… No uvidíme, jestli as pou í
stejn i nás, já si však myslím, že
každodenní realita nás v našich postojích jen stále více utvrzuje… Diváci
se dozv d li, jak si budoucnost p edstavujeme, uvid li ukázky z 14. Sv tového festivalu mládeže a studentstva
na Kub v roce 1997 a také záb ry
z akce KSM 17. 11. tohoto roku.
Reportáž byla zpracována zna n profesionáln , se snahou o objekti-
T
vitu, což se zase nestává tak asto, a
tak posíláme autorovi, Lukáši Dolanskému alespo p es noviny ocen ní
za profesionální p ístup.
Zden k Štefek
Volby skon ily, zapome te?
„Co je mi po volebních programech! Až skon í volby, sejdou se
vít zové, odhodí programy a za nou
se bavit o k eslech…“ Tak n jak vypadá reálný p ístup ady politik , což
se spolu s poznáváním skute ných
center moci, které nejsou nikým volené a ani kontrolovatelné, spolu s ignorací p ání v tšiny ve ejnosti (aktuáln
nap . otázka Senátu, vysílání voják
do Iráku apod.) podepisuje na mizivé
volební ú asti, zejména mezi mladými
lidmi…
Jsem jeden z n kolika mladších
jedinc , kte í byli za KS M zvoleni do
krajského zastupitelstva. Nebyl jsem
sice na kandidátce proto, že bych m l
hájit zájmy pouze mladých lidí, samoz ejm , ale považuji za d ležité práv
t m mladým, na které dopadají d sledky sou asných asociálních defo-
rem, podat pomocnou ruku.
Máme sice jen omezenou zákonodárnou moc, ale m žeme výrazn
pomoci v otázkách, které se týkají
nejenom kraje, ale i obcí. Sám mám
sice v našem klubu na starosti nap .
oblasti životního prost edí, drogovou
prevenci, boj proti kriminalit a fašismu, ale budu se snažit pomoci i jinde.
Považuji nap . za nutné ke stále dražším cenám za kulturu (kina, divadla,
knihy) postavit vlastní, dotovaná kina
a kulturní za ízení, proti komer ní
kultu e podporovat kulturu alternativní.
Proti fašismu, rasismu, všem formám
diskriminace (v etn diskriminace žen
i diskriminace gay a lesbi ek) vytváet široké, aktivní hnutí. Místo destrukce životního prost edí podporovat
každou rozumnou iniciativu v duchu
trvale udržitelného rozvoje. Tisíc m
mladých nezam stnaných i ješt studujícím nabídnout koncepci celoživotního rozvoje, perspektivu, rodinám
místo strachu o budoucnost byty a
trvalou podporou jim i jejich d tem…
ad z vás, kte í máte n který
z uvedených problém , kte í vnímáte
nespravedlnosti kolem sebe, mohu
pomoci p es vaše obecní zastupitelstvo. ad z vás radou i tlakem na
n kde spící byrokraty. ad z Vás p e
zdroje z r zných grant a dotací. Není
nás v zastupitelstvu mnoho. Ale chceme být na Vaší stran .
Jste-li ze St edo eského kraje (a
nebo i odjinud, zprost edkuji jiného
zastupitele), m žete m kontaktovat
na mailu [email protected]
nebo
na
klubovém
mailu
[email protected]
Zden k Štefek
Z DOMOVA
6
HISTORIE
Praha místem p íprav
Sv tového festivalu mládeže a studentstva
Po átkem prosince se v Praze,
poprvé od roku 1989, uskute ní mezinárodní porada komunistických,
pokrokových a demokratických organizací mládeže. Sv tová federace
demokratické mládeže (W FDY),
sdružující desítky milión pokrokových mladých lidí celého sv ta, si
vybrala naše hlavní m sto k sch zi
svých evropských a severoamerických lenských organizací. Zárove
se zde bude konat i Evropský p ípravný mítink XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva, který bude
WFDY po ádat v srpnu p íštího roku
ve venezuelském Caracasu. Jednání, jenž bude probíhat v prostorách
Magistrátu Hlavního m sta Prahy, se
zú astní delegáti desítek organizací
z N mecka,
ecka, Ruska, Itálie,
Kypru, Špan lska, Turecka a dalších
zemí v ele s prezidentem WFDY
Miguelem Madeira z Portugalska.
Komunistický svaz mládeže,
eský len WFDY, který celou akci
organiza n zajiš uje, chápe pražské
setkání jako obrovské ocen ní své
mezinárodní pozice. Akce by m la
být také impulzem k pokro ení p íprav vyslání
eské delegace na
chystaný festival. Komunistický svaz
mládeže hodlá zahájit rozsáhlou informa ní kampa , informující o
tak ka 60 let staré myšlence sv tových mládežnických festival . Souástí této kampan je i nedávno
spušt ná internetová stránka http://
sfms.webpark.cz, která informuje
nejen o festivalu práv p ipravovaném, ale i o všech p edchozích.
XVI. Sv tový festival mládeže a
studentstva se bude konat 5.-13.
srpna 2005. Je o ekáváno okolo 15
000 mladých ú astník z více než
150 zemí. Venezuela byla za místo
konání festivalu vybrána jako výraz
solidarity sv tového pokrokového
hnutí mládeže s probíhajícími procesy v této zemi, asto ozna ovanými
za Bolivariánskou revoluci.
Milan Kraj a
Nedostatky na Západo eské univerzit
Mezi nejpal iv jší problémy, které
trápí v poslední dob studenty plze ské alma mater, pat í otázka stravování a kolejního ubytování. Menza
Západo eské univerzity p edstavuje
dlouhodob ne ešenou otázku. Cenová hladina jednotlivých chod je
srovnatelná s p edraženou pražskou
UK a je o 40% vyšší než v menzách
na Jiho eské univerzit nebo na
VUT. Hlavní jídlo stojí 25 až 32
korun, polévka dalších 5 až 10 K .
K pití je na výb r pouze coca-cola za
11 korun a aj, který se neprodává
hotový, ale v polotovaru ve složení
pytlík aje, cukr a horká voda. Kvalita
stravy pat í mezi nejhorší v republice
a studenti proto asto dávají p ednost ob d m v místní hospod U
Darebáka nebo v bufetech. Nikoliv
tolik ekonomický, ale o to ost ejší
problém p edstavuje nový, resp. no-
velizovaný kolejní ád. Zvláš nep íjemný je fakt, že návšt va na pokoji
musí být hlášena den dop edu a je
k ní zapot ebí souhlasu nejen spolubydlícího na samotném pokoji, ale
všech obyvatel bu ky. Vzhledem
k asté fluktuaci návšt vník a k nep ítomnosti (v n kterých p ípadech
se dá íci, že i trvalé) n kterých ubytovaných, p edstavují tyto normy
výrazné limity. Nezájem oficiálních
kruh , nereagujících na opakované
stížnosti, se studenti rozhodli ešit a
ve st edu 24. listopadu 2004 zrealizovali celodenní bojkot menzy a následný protest p ed rektorátem Z U,
kterého se zú astnilo kolem 500 student . Hlavními tématy byla práv
špatná kvalita služeb poskytovaných
v nové menze, zdražování jídel a
omezující ustanovení kolejního ádu,
i když se v davu objevovala i kritika
dalších nešvar
jako p et žování
student zbyte ným u ivem anebo
nesouhlas s kladným postojem ásti
funkcioná
akademické obce ke
snaze pravice o zavedení školného.
Zástupci demonstrujících dosáhli
toho, že se jejich požadavky kone n
bude zabývat akademický senát.
Takže uvidíme.
T. Hájek
Gottwald na základ zkušeností se
sociální demokracií je p esv d en o
pot eb vzniku nové strany, která
bude d sledn hájit zájmy d lník a
rolnictva, je p esv d en o tom, že
proletariát v eskoslovenku pot ebuje stranu, která nebude ve vleku buržoazní spole nosti a vytvo í podmínky pro systémovou revolu ní zm nu,
proto se stává spoluzakladatelem
Komunistické strany
eskoslovenska.
Ve dvacátých letech, do roku
1926, je funkcioná em komunistické
strany na Slovensku a redaktorem
komunistického tisku.
Posléze pracuje v pražském
sekretariátu KS . V této dob formuje d slednou opozici proti tehdejšímu vedení strany, které podléhá
sociáln demokratickým tendencím.
Prosazuje princip kolektivního vedení, režim d lby práce. Stává se v d í
osobností skupiny mladých stoupenc politiky KS , kterou známe pod
názvem "karlínští kluci".
Od roku 1928 Klement Gottwald
pracuje ve výkonném orgánu Komunistické Internacionály.
Následuje rok 1929, který se stal
jedním ze zlomových milník v život
Klementa Gottwalda a Komunistické
strany. Pod heslem od oportunistické pasivity k bolševické aktivit dochá zí na V . sj e zd u K S
k rozhodujícím zm nám politiky i
vedení KS . Klement Gottwald je
zvolen generálním tajemníkem strany.
V zá í téhož roku pak již jako
poslanec vystupuje v Národním shromážd ní se zásadní kritikou politiky
tehdejšího prvorepublikového režimu, který vede k nár stu nezam stnanosti, da ovému zatížení chudiny,
policejní brutalit , zrušením posledních zbytk takzvané tiskové svobody. Kritizuje protisov tskou politiku a
otev en hovo í o nutnosti svržení
nadvlády buržoazie a jejich p isluhova . Kritizuje díl í sociální reformy,
které ve skute nosti nemohou zabránit vyko is ování lov ka lov kem.
Pod vedením Klementa Gottwalda svádí KS tvrdý a odvážný boj za
zm nu podmínek pracujících. Byla to
p edevším mostecká stávka, kde se
prokázala schopnost Gottwaldova
vedení najít podporu pro širokou akci
s d lníky i jiné názorové a politické
orientace. Mostecká stávka se tak
stala událostí evropského významu.
V té dob
je již Klement
Gottwald uznávanou osobností komunistického hnutí doma i za hranicemi a respektovaným poslancem
opozice. Um l mluvit tak, že jeho
projev m l co íci d lník m i inteligenci.
Velmi aktivní byl v boji za obranu republiky proti fašismu a hanebné
Mnichovské zrad , kde se v plné
nahot ukázala skute ná tvá našich
i zahrani ních kapitalist .
Po zákazu KS Gottwald v listopadu roku 1939 je nucen emigrovat
do SSSR.V Moskv pak usiluje o
spojení domácího a zahrani ního
odboje, zárove již pracuje na projektu povále né obnovy eskoslovenska, p ipravuje projekt Národní
fronty a Košického vládního programu.
Po osvobození se 10. kv tna
roku 1945 se Gottwald vrací do Prahy jako místop edseda eskoslovenské vlády a p edseda Národní fronty.
V r oce 1946 vede KS
19
k volebnímu vít zství. Stává se p edsedou nové vlády.
Blížil se nejd ležit jší okamžik
v novodobých d jinách eskoslovenska, byl p edve er února 1948, stoupenc m prvorepublikových pom r
nebyla a ani nemohla být po chuti
vláda v ele s komunisty. P ipravují
se k otev enému st etu, cht jí odstavit od moci Gottwalda i komunistickou stranu. V tento historický okamžik se pln uplat uje Gottwaldova
p edvídavost, schopnost v d í osobnosti a doslova politické mistrovství.
P edkládá prezidentu republiky návrh
na p ijetí demise odstoupivších ministr , zárove s návrhem na dopln ní vlády novými ministry podporujícími program Národní fronty. V tento
moment se také pln projevuje vyzrálost a schopnost d lnické t ídy
bránit a ubránit svoji vládu. D lníci
v ulicích jsou p ipraveni.
Po dlouhé rozvaze prezident
Beneš p ijímá demisi. Pu pravicových ministr se nepovedl. Únor
TEORIE
Z DOMOVA
CO JE D LNICKÁ ARISTOKRACIE?
Studentky a studenti si p ivyd lávají i sexem
18
Termín d lnická aristokracie
ozna uje po etn slabou horní vrstvu kvalifikovaných d lník , p íp. i
jiných
zam stnanc
zejména
v rozvinutých kapitalistických státech. Lenin o ní píše: „…nyní vyzvedl
kapitalismus hrstku … nejbohatších
a nejmocn jších stát , které … vyžírají celý sv t … Je z ejmé, že kapitalisté mohou z tohoto gigantického
extrazisku (vedle zisku, který ždíme
buržoazie z d lník své vlastní zem ) uplácet a korumpovat d lnické
v dce a d lnickou aristokracii. …
Tato vrstva zm š á t lých d lník
neboli také „d lnická aristokracie“
prohnilá svým životním stylem, zkažená svými p íjmy a celým svým
pohlížením
na
sv t
…
je
v sou asnosti … hlavní sociální (ne
vojenskou) oporou buržoazie. Protože oni jsou skute nými agenty buržoazie
uvnit
d lnického
hnutí
…“ (Lenin, Spisy 22, str. 197/198,
Imperialismus jako nejvyšší stádium
kapitalismu)
Vyko is ovatelská t ída poskytuje d lnické aristokracii výhodné podmínky, nap . up ednost uje je p i
obsazování volných míst a dává jí i
jiná privilegia. Na oplátku má d lnická aristokracie za úkol ší it mezi d lníky buržoazní ideje a neustále je
uklid ovat v p ípad nespokojeností.
Prost edky k sociální korumpaci horní t ídy proletariátu, d lnické aristokracie,
získává
kapitál
z vyko is ování (neo)kolonií a závislých zemí. D lnická aristokracie je
typickým jevem imperialismu, b hem
celé jeho p ibližn stoleté existence,
a je hlavním zdrojem oportunismu
v d lnickém a pokrokovém hnutí
v bec v epoše imperialismu a proletá ských revolucí. Životní styl zkapitalizované horní t ídy d lnictva –
d lnické aristokracie – je mnohem
blíže buržoazii než životním podmínkám širokých mas proletariátu. Celý
styl života, hodnoty a pohled na sv t
je ovlivn n omezeností buržoazní
morálky a konzumu. D lnická aristokracie je hlavní oporou imperialist
v boji proti proletariátu ve vlastní
zemi i v boji proti vyko is ovaným
masám zemí t etího sv ta. D lnická
aristokracie prosazuje „partnerství“
mezi d lnictvem a buržoazií, reformismus a sociálšovinismus, stejn
jako jindy kosmopolitismus, vše za
ú elem uchlácholit vyko is ované,
zabránit socialistické revoluci. Jejím
skute ným cílem je stát se buržoazií.
V sou asnosti mnozí rádobylevicoví
p edstavitelé hlásají ideologii nikoliv
d lnické t ídy, ale tzv. t ídy, jež má
vzniknout teprve v budoucnu, ideologii postsocialismu a „moderní, nové
levice“. Jde ve skute nosti práv o
ideologii d lnické aristokracie.
Marx-leninské teorie se distancují od rádobylevicových tezí, prosazovaných mnohdy práv d lnickou
aristokracií, že veškerý proletariát
v tzv. rozvinutých kapitalistických
zemích, již není vyko is ovaný. T mito tezemi je zakrýváno vyko is ování
d lnictva a proletariátu jako celku a
sm ují k posílení revizionizmu a
rozbití – už tak dost minimalizovaného – uv dom ní d lník . P i rozpracovávání teorie fenoménu d lnické
aristokracie se Komunistická internacionála (1919-1943) opírala také o
poznatky, které nastínili již Marx
s Engelsem ve 2. polovin 19. století
v Británii – tedy ješt v dob p edmonopolistického
kapitalismu:
„Monopolizace Anglie vedla k tomu,
že se z masy d lnictva za ala utváet nap l maloburžoazní, oportunistická d lnická aristokracie. V dci této
d lnické aristokracie šli bok po boku
s buržoazií a byli jí – p ímo i nep ímo – vydržováni. Marx si vysloužil
nenávist této l zy, protože je otev en ozna il za zrádce.“ (Lenin, Spisy
31/27)
Pro aktivizaci proletariátu je nezbytné, aby uv dom lí d lníci, ostatní pracující, odborá i a komunisté
osvobodili d lnickou t ídu od vliv
d lnické aristokracie a zlomili její
moc. K tomu úkolu je pot eba skute né revolu ní avantgardy, komunistické strany, jak píše V. I. Lenin: „…
hloub ji, až k t m nejubožejším,
k masám nejvyko is ovan jších musí
komunisté jít. V tom spo ívá celý boj
proti oportunismu a celý obsah tohoto boje.“ (Lenin Spisy, 23/117)
P EJDE VÁS SMÍCH
Projev místop edsedy PR KS M J. Gottwalda o K. Gottwaldovi
23. listopadu p ed 108 lety se narodil Klement Gottwald. Pražští
komunisté si p išli tuto historickou postavu p ipomenout k jeho
hrobu a hlavním e níkem se stal
místop edseda
Pražské
rady
KS M a bývalý p edseda KSM
Josef Gottwald. Jeho projev se
stal ter em kritiky ady médií. Protože však nikde nevyšel, m žete si
ho p e íst práv zde a sami vid t,
jak média dnes vytvá ejí ernou
propagandu...
tradi n p ipomínáme výraznou a
v pravd jedine nou osobnost d lnického a komunistického hnutí Klementa Gottwalda.
Dovelte mi p ipomenout n které
historické momenty, které utvá ely
jeho osobnost a politiku komunistické strany.
Narodil se p ed
108 lety
v malebné vesni ce D dice na
Vyškovsku. Jeho start do života poznamenala chudoba tohoto tehdy
p evážn zem d lské okresu.
Na stran jedné bohatí sedláci,
Vážení soudružky, vážení sou- na stran druhé pacholci a d ve ky
sloužící v nuzných podmínkách asdruzi, vážení spoluob ané!
Je 23 listopad. V tento den si již to jen za stravu a ubytování. To byla
realita tehdejšího venkova.
P ed první sv tovou válkou odchází Klement Gottwald do Vídn ,
kde se vyu í truhlá em. Tvrdé podmínky u
, kte í byli
jednou
z nejvíce vyko is ovaných skupin
proletariátu vedou Klému k aktivnímu
zapojení do innosti v d lnickém
t lovýchovném hnutí a práci mezi
sociáln demokratickou mládeží.
První sv tovou válku prožívá na
front . V lét roku 1918 ale z armády
dezertuje. Po vzniku samostatného
eskoslovenska slouží pak dva roky
v eskoslovenské armád .
Psal se rok 1921, Klement
Stále dražší náklady na vzd lání,
které i bez školného dosahují v R
n kolika tisíc K m sí n , ve spojení
se zhoršující se ekonomickou situací
mnoha rodin, jež nejsou v ad p ípad už te schopné finan n zajistit
studium svých d tí, nutí vysokoškoláky vyd lávat si ber kde ber. Také
díky novým legislativním po in m
asociálního ministra práce a sociálních v cí Z. Škromacha je t žké najít
si dob e placenou brigádu. Mezi studenty a studentkami se jako zdroj
p íjm
proto množí prostituce.
Z médií je neproslulejších v tomto
sm ru n kolik poslucha ek ústecké
Univerzity Jana Evangelisty Purkyn ,
i když jde o jev vyskytující se na více
školách. Studentky, které si takto
p ivyd lávají, tak íkajíc šlapou chodník nap íklad na silnici v Dubí, jiné
pracují v erotických klubech, v tšina
se ale stáhla do soukromí privát .
Skandál vyšel na ve ejnost, když se
zjistilo, že jedna ze studentek UJEP
(Jana XY) za ala na koleji provozovat
soukromý nev stinec, který jí za veer hodí obvykle 3000 K . I když jde
o jednání, které je podle mého názoru v rozporu s univerzitními p edpisy,
jedná se p edn o výraz nedobré
situace vysokého školství v R. Reakce odpov dných vedoucích p edstavitel UJEP (pana rektora J. Havla
7
ad.) ukazují, že místo analýzy a odstran ní p í in, které samoz ejm
nelze ešit vytržen z kontextu, ale
pouze spolu s rozvojem národního
hospodá ství a s tím spojeným zavedením pln bezplatného studia, nastoupí jako obvykle represe proti ob tem, tj. proti mládeži donucené
k prostituci svou sociální situací. Ve
sv tle t chto událostí vyznívají veškeré slova ODS, SSD apod., stejn
jako fráze orgán a dokument Evropské unie o vzd lanostní spole nosti, která je tu od roku 1989 a
zvlášt od našeho vstupu do EU budována, jako plané tlachání.
A. Novotný
NEJEN 15 LET
Tak máme za sebou svátek 17.
listopadu, který byl op t využit
k masové hysterii antikomunist a
zoufalc toužící po sebe prezentaci.
Tento rok si totiž p ipomínáme 15
výro í tolik op vované sametové
kontrarevoluce, která bezesporu pat í
k výrazným mezník m naší novodobé historie, se všemi klady a zápory
které historické mezníky obvykle p inášejí. To, zda klady p evažují nad
zápory, nám bude moci zodpov d t
jen historie, a tak možná historikové
za 50 let naleznou pozitivní p ínos
sametu, který by vyvážil 10% nezam stnanost, devastaci kultury i spole nosti, rozpad federace, propad
ekonomiky, pokles životní úrovn ,
nár st kriminality atd. Osobn se
domnívám, že rok 1989 bude p irovnáván spíše k „bílé ho e“ eských
zemí, než k roku 1918 jak se n kte í
snaží prosazovat.
Téma sametu nás skute n obklopilo, nejlépe jej charakterizuje pan
Havel, tento „pravdomluvný“ lov k,
který v roce 1989 p ísahal v rnost
eskoslovenské socialistické republice, z ehož za jeho panování zbyla
jen ta republika. Pan Havel tento
„demokrat“, který sv j demokratický
postoj vyjad uje tím, že odmítá názor
20% ob an , a tím nám všem prezentuje svou tolerantní povahu.
Ješt , že ho máme, jinak bychom ani nev d ly co je to ta správná demokracie. Vra me se však zp t
k 17. listopadu, který letos znamenal
15 výro í sametové kontrarevoluce a
65 let od roku 1939, kdy byly uzav eny eské vysoké školy a kdy bylo
p es 1200 student posláno do koncentra ních tábor a 9 student popraveno.
Zajímalo m , kolik prostoru bude
v nováno p ipomenutí této hr zné
události z po átku války.
Sedmnáctého se vedle monstr
akce na Národní t íd , kde jsem ani
žádné p ipomenutí této události neoekával, konala slavnostní sch ze
Poslanecké sn movny Parlamentu
R. Krom prezidenta Klause byl,
mezi hosty, p ítomen i již zmi ovaný
pan „dobrotivý“. Sledoval jsem jednotlivé e níky, s nad jí, že si p eci
jenom n kdo vzpomene na 17. listopad roku 1939.
V projevu pana presidenta jsem
krom narážek na „dobrotivého“ Havla nepost ehl nic d ležitého.
Pan Gross, krom své hry na city
žen s mate ským komplexem, zmínil i
rok 1939, bohužel p esunul demonstrace z 28. íjna a Opletalova poh bu, na 17. listopad, kdy však byly
zav eny školy a popraveni studenti.
Tato chybka bohužel trochu nabourala celé vyzn ní, jinak srdcervoucího
projevu. Škoda.
Projev pana Topolánka byl prodchnut itním alpinismem v i panu
prezi dent u, a t o výrokem o
„sametovém rozchodu ech a Slovák “, jak kulantní ozna ení rozbití
státu skoro se 70tiletou tradicí že?
Poté vystoupil p edseda ÚV
KS M Miroslav Grebení ek, p i emž
„hrdinsky“ odešla v tšina poslanc
ODS, pár resp. v tšina poslanc US
(A)- DEU a samoz ejm „tolerantní“
pan Havel. Pan Grebení ek jako jediný profesionáln zmínil jak rok 1989
tak 1939. Dále pak odsoudil justi ní
vraždy, konané v zájmu ehokoli a
kohokoli, s ímž nelze než souhlasit.
Po skon ení jeho proslovu se navrátili hrdinní poslanci a jiné postavi ky,
na svá míste ka a mohlo se vesele
pokra ovat dál.
Pan Kalousek se ve svém projevu pokusil p irovnat rok 1989 k roku
1918, což trochu pokulhává. Sta í se
totiž podívat na odvedenou práci v
nedokonalé první republice po 15ti
letech její existence, a na stav nyní,
kdy jsme nedávno kone n dosáhly
úrovn HDP roku 1989.
Jako poslední e ník vystoupil
Pavel N mec za sv j hlou ek oddaných poslanc US(A)-DEU. Který se
inspiroval horolezeckým výkonem
pana Topolánka, ale na rozdíl od n j
si za svou K2 zvolil jistou ást postavi ky pana ex prezidenta.
Co znamená 17. listopad pro nás
komunisty? Nejedná se o naší porážku, jak se nám n kte í pravicový politici a zastydlé postavi ky sametu
pokoušejí vnutit. Porážka to byla, ale
jen jednoho pokusu o nastolení socialismu. Tento pokus nebyl, z d vod
jak vn jších, tak vnit ních, úsp šný.
Nám sou asným komunist m dává
rok 1989 možnost bilancovat a hodnotit, jak úsp chy tak neúsp chy jed-
Z DOMOVA
8
né z etap sociálního boje. Nesmíme
zavírat o i p ed nepravostmi, které se
d ly, ale zárove musíme bránit kladné v ci, které se také bezesporu vytvo ily. Komunistické hnutí nem že
tuto etapu p ehlížet, ani se od ní zcela distancovat, stejn jako lov k
nem že ignorovat nep íjemnou ást
svého života, a stejn jako se lov k
pou í a zesílí odhalením svých chyb,
tak i komunistické hnutí se pou ilo ze
svých chyb a díky tomu sílí. Rok
1989 znamenal pro komunisty nový
impuls, jak k t eor etic ké t ak
k praktické práci, byla p ekonána
stará dogmata a nastal as pro nové
interpretace myšlenek p edních teoretik
komunistického hnutí. M že-
ZE ZAHRANI Í
me a musíme se zabývat myšlenkami
i t ch levicových intelektuál na které
se pohlíželo skrze prsty, nebo každá odborná a kvalitní interpretace
znamená jen posílení naší ideje. Díky
tomu komunismus nabízí skute nou
alternativu v i antihumánímu kapitalismu.
VCA
MATERIÁLNÍ SITUACE MLÁDEŽE
Po celý listopad jsme nejen
v televizi mohli sledovat po ady týkající se oslav 17. listopadu 1989. Tyto
oslavy se vyzna ovaly nezdravou
nostalgií a ostrým antikomunismem.
Znovu se pohrobci d ív jších kontrarevolucioná pokusili zneužít mladé
lidi k prokapitalistickým protest m 17.
listopadu 2004. Ukázalo se ale, že
mobiliza ní potenciál pravice se výrazn zten uje. P esto nap íklad akce na Albertov odkryla trvale naléhavou nutnost otevírat mládeži o i,
ukazovat pravý stav v cí a bojovat
proti pravicovým demagog m.
Z tohoto d vodu se v krátkosti
pokusím nastínit n které aspekty
materiální situace mládeže dnes
v komparaci se stavem, který existoval p ed patnácti lety. Analýza problém mládeže je d ležitá také z té
p í iny, že práv
ást akademické
obce, dokonce v ele s funkcioná i
tehdejšího
SSM,
p edstavovala,
vedle nenapravitelných, ze zahrani í
dob e placených, disident a pravicových um lc , klí ovou složku kontrarevolu ního hnutí v listopadu 1989.
Je pravda, že bývalí tzv. studentští v dci byli za svou angažovanost
královsky odm n ni, a už výnosnými
posty
v parlamentu,
v médiích,
v zahrani ních službách státu, finan n
i jinak. Jakou zm nu ale
„sametový p evrat“ p inesl mládeži?
Ješt p ed patnácti lety bylo veškeré studium bezplatné. Na základních a st edních školách dostávali
žáci zdarma u ebnice, sešity a další
u ební pom cky. Skripta na vysokých školách sehnali studenti za pár
korun. V sou asnosti se naopak snaha o zvýšení vlastní erudice jinak než
domácím samostudiem zna n prodraží. Již od školky musí v tšinu
u ebních pom cek d tem obstarávat
jejich rodina na vlastní náklady. Na
ve ejných vyšších odborných školách
a v nultých ro nících vysokých škol
se v eské republice již platí školné
ve výši p ibližn 1500-2500K m sí n . Stejné školné platí taktéž studenti, kte í studují déle než zákonem
vymezenou dobu. Také pro ostatní
vysokoškoláky je studium nákladné.
Tento fakt prokázala ostatn i poslední studie Sociologického ústavu
Akademie v d R. Z ní vyplývá, že
studenty prvních ro ník ve ejných
vysokých škol, t ebaže neplatí školné, stojí m síc studia v pr m ru
zhruba 3 500K , ve vyšších ro nících
ješt o n co více. Studenti soukromých škol vydají za stejné asové
období dokonce 9 500K . Tém
všichni studenti jsou proto závislí na
pen žní pomoci od rodi , ale v ad
p ípad to nesta í – 75% z nich si
musí p ivyd lávat, 40% poslucha
soukromých VŠ pracuje dokonce na
plný nebo alespo áste ný úvazek.
Není proto divu, že více než polovina
vysokoškolák se obává, že studia
kv li nákladnosti nedokon í. Charakter vzd lávání p itom pod taktovkou
vzd lávací politiky Evropské unie
sm uje k výchov kvalifikovaných
idiot vyznávajících filozofii povrchnosti a sloužících momentálním pot ebám trhu bez dlouhodob jší perspektivy.
Specifickým problémem, který
ješt p ed patnácti lety mladí neznali,
je nezam stnanost. Díky asociální
legislativ kapitalistických vlád v etn nyn jší exekutivy vedené SSD
nemohou absolventi v d sledku chyb jící praxe sehnat práci nebrigádního typu i odpovídající jejich kvalifikaci a p itom pokud v posledních
t ech letech neodpracovali alespo
jeden rok, nemají ani nárok na p ísp vky v nezam stnanosti. Bez zam stnání je p ibližn každý sedmý
lov k ve v ku 15 – 35 let a procentuální zastoupení mládeže mezi nezam stnanými (ale i mezi nap . bezdomovci) rapidn roste. Vyko is ová-
ní mladých lidí zam stnaných obvykle na zkušební dobu anebo na dobu
ur itou dosahuje asto obludných
rozm r .
Ani s další sociální jistotou mladých, tj. s bydlením, to není o mnoho
lepší. Ješt p ed patnácti lety byla
bytová výstavba na 1000 obyvatel
v eskoslovensku budujícím socialismus vyšší než kup . v Belgii nebo ve
Velké
Británii
a
srovnatelná
s Rakouskem, se skandinávskými
zem mi apod. Za rok se v SSR
postavilo p es 80 000 byt , nepo ítaje v to modernizace a dostavby. Stav né byty byly v pr m ru t ípokojové.
Dnes v podstat státní bytová politika
neexistuje. Nájemné za t ch patnáct
let vzrostlo o 836%, v Praze dokonce
o 1500%. Zákonná úprava výrazn
ztížila, resp. reáln ad mladých lidí
úpln znemožnila, hypote ní úv ry,
problematické je i stavební spo ení. I
když systém p id lování byt jist
nebyl p ed patnácti lety ideální, byl
rozhodn spravedliv jší a funk n jší
než dnešní korupcí prolezlé ve ejné
dražby, poskytování na základ známostí
atd.
Mládež
z
d vodu materiální nouze proto bu žije
s rodi i, nebo v jednopokojových
bytech nebo je nucena vytvá et komunity, v nichž t ípokojový byt obývá
šest a více osob.
Složitá je situace mladých rodin.
Ješt p ed patnácti lety fungovala
výrazná propopula ní politika, p i níž
stát rodinám s malými d tmi výrazn
p ispíval. Pro d tské zboží jako
sunar, pleny atd. platily dokonce negativní spot ební dan , které jejich
cenu snižovaly oproti cen výrobní.
Veškeré zdravotní prohlídky, o kování i p edškolní za ízení byla zdarma.
Ne tak v sou asnosti. Jen rozjezdová
suma pro po ízení dít te p edstavuje
cca 100 000K , nepo ítaje pr b žné
výdaje. Vstup do EU nás donutil p e-
vyzývá k úplnému prošet ení zabrání
server Indymedia.
Vyjad ujeme svou solidaritu s
eckým námo níkem Giorgosem Monastiriotisem, který byl odsouzen na
t i roky a 4 m síce za to, že odmítl
zú astnit se vojenské mise do Perského zálivu a tedy ú astnit se války
proti Iráku. Požadujeme stažení
všech žalob proti n mu.
Vyjad ujeme
svou
solidaritu
všem voják m všech národností,
kte í odmítají zú astnit se okupace a
represí proti iráckému odboji.
V dob , kdy se plánuje ratifikace
návrhu Evropské ústavní smlouvy
musíme prohlásit, že národy Evropy
musí být dotázány p ímo. Návrh neodpovídá našemu usilování. Tato
ústavní smlouva posv cuje neoliberalismus za oficiální doktrínu EU; z konkurence d lá základ zákona Evropského spole enství a ovšem vší lidské innosti; naprosto ignoruje témata ekologicky udržitelné spole nosti.
Tato ústavní smlouva neposkytuje
rovná práva, svobodný pohyb lidí a
ob anství pro všechny v zemi, ve
které žijí, bez ohledu na národnost;
udílí NATO roli v evropské zahrani ní
politice a obran a prosazuje militarizaci EU. A kone n , staví trh na první
místo tím, že marginalizuje sociální
oblast a tak urychluje destrukci ve ejných služeb.
Bojujeme za jinou Evropu. Naše
mobilizace p inášejí nad ji na Evropu, kde nejistota pracovního místa a
nezam stnanost nejsou sou ástí
programu. Bojujeme za životaschopné zem d lství kontrolované samotnými zem d lci, zem d lství, které
zachovává pracovní místa a brání
kvalitu životního prost edí i potraviná ských výrobk jako ve ejný majetek. Chceme otev ít Evropu sv tu, s
právem na asyl, svobodou pohybu a
ob anstvím pro každého v té zemi,
ve které žije.
Požadujeme skute nou sociální
rovnost mezi muži a ženami a rovné
odm ování. Naše Evropa bude respektovat a podporovat kulturní a
jazykovou r znost a respektovat právo národ na sebeur ení a dovolí
všem r zným národ m Evropy rozhodovat o jejich osudech demokraticky.
Zápasíme o jinou Evropu, která
chová v úct práva pracujících a garantuje slušnou mzdu a vysokou úrove sociální ochrany. Bojujeme proti
všem zákon m, které novými zp soby smluvní práce (subcontracting
work) nastolují nejistotu.
Bojujeme za Evropu, která odmítá války, za kontinent mezinárodní
solidarity a ekologicky udržitelné spole nosti. Bojujeme za odzbrojení,
proti jaderným zbraním a proti vojenským základnám USA a NATO. Podporujeme všechny, kdo odmítají sloužit v armád .
Odmítáme privatizaci ve ejných
služeb a spole ného bohatství jako je
voda. Bojujeme za lidská, sociální,
ekonomická, politická a environmentální práva, abychom porazili a p ekonali vládu trhu, logiku zisku a nadvládu nad t etím sv tem pomocí dluhu.
Odmítáme využití "války proti terorismu" k útok m na ob anská a demokratická práva a ke kriminalizaci nesouhlasu a sociálního konfliktu.
Evropské sociální hnutí podporu-
17
je národní mobilizaci italského hnutí
na 30. íjna u p íležitosti podpisu Evropské ústavní smlouvy - proti válce,
liberalizaci a rasismu, za stažení jednotek z Iráku a za jinou Evropu. Evropské sociální hnutí podporuje národní mobilizaci v Barcelon proti
summitu Zapatero-Chirac-Schroeder
o Evropské ústav v lednu 2005.
Podporujeme mobilizaci na 11. listopadu 2004 proti Bolkensteinové direktiv .
V dob , kdy se nová Evropská
komise nestoudn vychloubá vysokým profilem politiky laissez-faire,
musíme zahájit proces mobilizace ve
všech evropských zemích, abychom
si vynutili uznání jak kolektivních tak
individuálních sociálních, politických,
ekonomických, kulturních a ekologických práv stejn pro muže i ženy.
Abychom umožnili všem národ m
Evropy zú astnit se v tomto procesu,
musíme vytvo it hnutí, které p ed í
naše rozdíly a sdruží všechny síly
národ Evropy hotové zapojit se do
zápasu proti evropskému neoliberalismu.
20. b ezen 2005 je druhým výroím zahájení války proti Iráku. 22. a
23. b ezna se sejde v Bruselu Rada
Evropy. Vyzýváme k národním mobilizacím ve všech evropských zemích.
Vyzýváme k centrální demonstraci v
Bruselu 19. b ezna, demonstraci proti
válce, rasismu a proti neoliberální
Evrop , proti privatizaci, proti Bolkensteinov plánu a proti útok m na pracovní dobu; za Evropu práv a solidarity mezi národy. Vyzýváme všechna
sociální hnutí a hnutí evropských
odbor , aby v tento den vyšly do ulic.
Prohlášení WFDY k úmrtí Yassera Arafata
Sv tová federace demokratické
mládeže (WFDY) vyjad uje hluboký
zármutek nad smrtí Yassera Arafata,
v dce palestinského lidu, prezidenta
Oeganizace pro osvobození Palestiny (PLO) a Palestinské.
Vyjad ujeme up ímnou soustrast
vedení naší
lenské organizace
v Palestin – Všeobecnému svazu
palestinských student (GUPS),
rodin Yassera Arafata a všem Palestinc m. Fakt, že Yasser Arafat
p ivedl GUPS do WFDY v dob , kdy
byl v dce této mládežnické organizace, je pro nás velice d ležitý.
Historie WFDY je hluboce spojená
s
palestinským
národn -
osvobozeneckým bojem. Naposledy
jsme byli v Palestin v b eznu 2004
na solidární misi WFDY kde jsme
m li p íležitost se setkat s Yasserem
Arafatem v jeho kancelá i v Ramallahu a kde jsme deklarovali naši víru
ve výt zství palestinské Intifády
Tato aktivita byla vyvinutá v rámci naší solidární kampan s palestinským lidem pod heslem "Svobodu a
spravedlnost Palestin ".
Tato kampa znovu potvrdila, že
WFDY siln
odsuzuje nep etržitý
útok, státní terorismus a okupaci
Izraele v i Palestin . Potvrzujeme
znovu naši historickou vzájemnost a
podporu Palestiny a jejích požadavk
na nezávislý palestinský stát s hlavním m stem ve východním Jeruzalém , konec izraelské okupace a
návratu palestinských uprchlík na
základ rozhodnutí OSN.
Tato kampa nám dála kuráž
ješt více posílit všechno naše úsilí o
mezinárodní solidaritu s palestinskou
mládeží a palestinským lidem.
Život, zápas, p esv d ení a postoje Yassera Arafat nás vyzývá k
pokra ovaní a posilování boje proti
imperialismu, válce a okupaci, za
mír, nezávislost a státní svrchovanost a sociální pokrok.
Koordina ní rada WFDY Budapeš ,
11.listopadu 2004
ZE ZAHRANI Í
16
m st Kazachstánu), stejn se vedlo
komunist m S. Bajganovovi a N.
ernogorovi, kte í
ídili stávku
v chemi ce ve m st Tarazu (d íve
Džambul). První tajemník karagandského oblastního výboru KS Kazachstánu V. Želiba byl za aktivní ú ast
a pomoc d lník m p i karagandské
stávce bez svého souhlasu i bez
v domí soudu na as násiln uv zn n v psychiatrické lé ebn . Jeho
soudruzi, d lníci Bondarenko, Michalev a Zašukin byli opakovan odsouzeni za politickou práci v závodech.
Uv zn n byl také kup . Ajnur Kurma-
nov, 1. tajemník Výkonného výboru
kazašského Leninského komunistického svazu mládeže (LKSM) a p edseda odborového výboru v ocelá ské
továrn v Uralsku. Jeden z dalších
tajemník LKSM Sergej Volobujev
musel uprchnout ze zem do B loruska, kde mu byla místními komsomolci i oficiálními místy poskytnuta
pomoc. První tajemník m stského
výboru KS Kazachstánu v UstKamenogorsku (asi 300 000 obyvatel) Anatolij Medved v byl p epaden
a zbit neznámými úto níky.
Kazašský režim zakazuje rovn ž
Z DOMOVA
levicové tiskoviny. P esto boj revolu ních sil v Kazachstánu sílí a rozmáhá
se rovn ž stávkové hnutí jako reakce
na odbourávání vymožeností z dob
budování socialismu. Ve srovnání
s jinými postsocialistickými státy je
pozitivem že v Kazachstánu jsou tato
hnutí asto vedena komunisty (zvláš
aktivní roli zde sehrává LKSM) a jsou
spojena s politickými požadavky.
PSK
Napsáno podle lánku „O politické
situaci v Kazachstánu“ otišt ném
v kazašských komunistických novinách „Život d lníka“.
VÝZVA SHROMÁŽD NÍ SOCIÁLNÍCH HNUTÍ
3. EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FÓRA V LONDÝN
P icházíme ze všech kampaní a
sociálních hnutí, z organizací "no
vox" (bez hlasu), z odbor , lidskoprávních organizací, organizací mezinárodní solidarity, protivále ných a
mírových i feministických hnutí. P icházíme z každé oblasti v Evrop ,
abychom se shromáždili v Londýn
ke t etímu Evropskému sociálnímu
foru. Je nás mnoho a naší silou je
naše diverzita.
Válka dnes p edstavuje nejdrsn jší a nejreáln jší tvá neoliberalismu. Válka a okupace Iráku, okupace
Palestiny, masakr v
e ensku a
skryté války v Africe rozbíjejí budoucnost lidstva. Válka v Iráku byla ospravedl ována adou lží. Dnes je Irák
poko en a zni en. Irá ané se stali
v zni války a teroru. Okupace nep inesla ani svobodu ani lepší životní
podmínky. Naopak, dnes jsou zastánci these "st etu civilizací" siln jší.
Bojujeme za stažení okupa ních
jednotek z Iráku, za okamžité zastavení bombardování a za okamžité
obnovení suverenity iráckého lidu.
Podporujeme právo iráckého lidu na
odpor proti okupaci.
Podporujeme palestinská a izraelská hnutí, která bojují za spravedlivý a trvalý mír. Následujíce výrok
Mezinárodního soudního dvora OSN
a jednomyslné hlasování evropských
zemí ve valném shromážd ní OSN
vyzýváme k ukon ení izraelské okupace a ke zbo ení zdi apartheidu.
Vyzýváme k politickým a ekonomickým sankcím v i izraelské vlád
dokud bude pokra ovat v porušování
mezinárodního práva a lidských práv
palestinského lidu. Proto budeme
mobilizovat pro mezinárodní
týden
akcí proti zdi apartheidu
od 9. do 16. listopadu a pro evropské
dny akce 10. a 11. prosince, výro í
Deklarace lidských práv OSN.
Destabilizace globálního klimatu
znamená nebývalou hrozbu pro budoucnost našich d tí a budoucnost
lidstva. Podporujeme výzvu environmentálních organizací k mezinárodní
akci v roce 2005 týkající se zm ny
klimatu. Podporujeme kampan proti
geneticky upraveným organism m
(GMOs) a kampan za bezpe né
zem d lství, potravu a životní prost edí.
V únoru 2005 se p ipojíme k
protestním akcím proti summitu NATO v Nice. Stavíme se proti roli globální vlády a neoliberální politiky,
kterou si p i kly státy G8 a proto se
zavazujeme k masivní mobilizaci u
p íležitosti summitu G8 ve Skotsku v
ervenci 2005.
Chceme jinou Evropu, takovou,
která odmítá sexismus a násilí v i
ženám a která uznává právo na potrat. Podporujeme mezinárodní den
mobilizace proti násilí v i ženám 25.
listopadu a Evropskou iniciativu. Podporujeme mobilizaci pro oslavu Mezinárodního dne žen 8. b ezna. Podporujeme Evropskou iniciativu na
27./28. kv tna v Marseilles navrže-
nou Sv tovým pochodem pro ženy
(World March for Women).
ESF se staví proti všem formám
segregovaných opat ení pro t lesn
i duševn postižené lidi. Ve vší práci
týkající se postižených podporuje
ESF princip 'nic o nás bez nás'.
Všechny organizace ESF by m ly
postižené aktivn
zapojovat. ESF
íká 'ne' ke vší eugenice a bojuje za
práva na život a plná ob anská práva
pro postižené. Všechny akce ESF
musí být pro postižené pln p ístupné. Uznáváme, že znaková e je
základní nutností pro zapojení neslyšících.
Stavíme se proti rasismu a proti
'Pevnosti Evropa' a za práva migrant a t ch, kdo hledají asyl; za svobodu pohybu; za ob anství podle bydlišt a za uzav ení interna ních center. Stavíme se proti deportaci migrant . Navrhujeme na 2. dubna
2005 den akcí proti rasismu, za svobodu pohybu a za právo z stat jako
alternativu k Evrop založené na
vylu ování a vyko is ování.
Shromážd ní sociálních hnutí
podporuje prohlášení globální solidarity s Indymedia a odsuzuje zabrání
server Indymedia jako útok na svobodu slova, svobodu tisku, na právo
na soukromí a právo komunikovat a
vzít da ový systém DPH, který zná
jen dv sazby, zvyšuje základní sazbu DPH do níž náleží rovn ž d tské
pot eby a neumož uje negativní dan . Za dít ve školce platí díky rozhodnutí zastupitelstva rodi e nap íklad v Praze 400 K
m sí n ,
v internátní škole je to ješt o 100
korun víc. Kde je ona samospráva
blíže lidem?
Režim, který zde vládl p ed patnácti lety, m l i podle svých odp rc
jeden významný klad. Dokázal zajistit
mládeži vyžití ve volném ase. Také
díky hodnotám kapitalistické konzumní spole nosti vzniká nyní mnoho
problém z nedostatku alternativ vol-
no asových aktivit, pokud jako volnoasovou aktivitu neberu závislost na
návykových látkách, na hracích automatech, po íta ích, p ípadn možná
n jakou tu diskotéku. Jako pokrytecké zní volání pravicových moralizátor v okamžiku, kdy je pivo krom vody
nejlevn jším nápojem, kdy jedna
dávka marihuany nebo pervitinu je
levn jší než kvalitní kniha. Sou asný
stav vytvá í zcela logicky podhoubí
pro následky, které nejsou v žádném
p ípad daní za svobodu, ale jsou
v každém p ípad daní za kapitalismus. P ed patnácti lety d tská kriminalita nepat ila do b žného slovníku,
nebyla sou ástí reality a p itom trest-
9
ní odpov dnost byla patnáct let. Dnes
se objevují neblahé snahy po kriminalizaci mládeže – ministr spravedlnosti Pavel N mec navrhuje snížení
trestní odpov dnosti na 14, potažmo
na 12 let. Místo ešení p í in ti kte í
tristní stav sami zavinili, te cht jí
sahat k represi.
Myslím, že toto krátké nastín ní
n kterých aspekt situace mládeže
jasn ukazuje, kterak, že se zm nilo
postavení mládeže. K lepšímu se
rozhodn
neobrátilo. Objektivním
zájmem v tšiny mládeže je socialismus.
JKA
OMEZIT PRACOVNÍ DOBU
V HYPERMARKETECH A SUPERMARKETECH?
Aby politické nudy nebylo málo
p išli naši zákonodárci s dalším dle
mého mín ní ne p íliš povedeným
návrhem. Jeho smyslem je omezit
pracovní dobu v hypermarketech a
supermarketech, resp. v prodejnách
s prodejní plochou v tší než 200 m2
má být omezena otevírací doba na
dobu mezi 6.00-22.00 a ve státní
svátky by se nem lo krom Št drého
dne prodávat v bec. Na Št drý den
by pak bylo otev eno do 14 hodin.
Zákonodárci si od tohoto návrhu
slibují zlepšení postavení pracujících
p edevším žen, které musejí pracovat
i v noci a o svátky a nemají tak as
starat se o rodinu. Také doufají, že
zákaz podpo í malé a st ední podnikatele s plochou prodejen do 200 m2,
na které se zmín ná omezení vztahovat nebudou. Návrh má i oporu
v úmluv
Mezinárodní organizace
práce o no ní práci z roku 1997, která zavazuje k ochran no ních pracovník a zvlášt žen. Otázkou, ale
je pro toto naši drazí poslanci vztahují jen na pracovnice v obchodech,
ale už ne na ženy, které pracují ve
sm nném provozu t eba v továrnách
apod., pop . pro se op t do Zákoníku práce nevrátí pasáž, která v n m
byla až do roku 1994, a která omezovala no ní práci žen?
Pokud se zamyslíme nad daným
zákonem blíže jeví se však jako irý
nesmysl a populismus! Snad skoro
každý kdo kdy v n jakém hypermarketu i supermarketu pracoval ví, že
pracovní doba v nich až na TESCO
a Carrefour není delší než do 22
hod., Carrefour, aspo v Praze, má
do 24.00 a TESCO nonstop, p itom
žádný z t chto obchod neza íná
pracovní dobu v šest, ale ve v tšin
p ípad až v 7 pop . 8 hodin! A co
se týká Št drého dne tak snad op t
jen TESCO má déle než do 14ti hodin. Dále v t chto obchodem ve v tšin p ípad nepracují zam stnanci na
hlavní pracovní pom r, ale brigádníci
(a již studenti nebo lidé, kte í si pot ebují p ivyd lat) tzn., že jim pracovat o svátcích nebo v noci p evážn
vyhovuje, p ijetím zmín ného zákona
by t eba studenti p išli o zmín nou
možnost brigád a tím i p ivýd lku p i
jejich studiu a myslím, že jich není
zanedbatelné množství. Proto si myslím, že argument, že p ijetí tohoto
zákona zvýší nezam stnanost a sníží
možnost student si p ivyd lat je
zcela oprávn ný. Odvolávat se na to,
že n kdo n koho nutí chodit pracovat, i když nechce nep etržitý provoz
je zdá se sm šná! Berme to, že p i
nonstop provozu se pracují dv 12ti
hodinové sm ny, n kdy to bývá, že
t eba ta denní je delší a na no ní,
která je kratší pracují, když se na to
podíváme relativn mladí lidé, kterým toto nevadí. A takových lidí, kte í
d lají v obchodech klasický nep etržitý provoz je minimum, dle mého se
dají po ítat na desítky. Co se týká
víkend v supermarketech se v tšinou praktikuje jeden týden ranní druhý týden odpolední s tím, že ta sm na, která má ranní d lá i o víkendu,
v hypermarketech pak se d lá dlouhý
krátký týden. Z osobní zkušenosti
vím, že tato sm nnost mnoha lidem
vyhovuje, na rozdíl od „normální“
práce, kde musí být každý den od
rána do pozdního odpoledne jim tato
sm nnost umož uje si v b žný pracovní den vy ídit i r zná b hání po
ú adech apod., které by jinak velmi
obtížn p i klasické pracovní dob
zvládali!
Pak je tu samoz ejm i hledisko
spot ebitele, kterému vyhovuje když
si m že nakoupit kdykoli. Slyšel jsem
již argumenty, že „Otevírací doba od
6 do 22 hodin musí být dostate ná
pro všechny. Nevím pro by n kdo
musel jít nutn zrovna o p l noci na
nákup. Pokud jde z hospody a má
hlad, m že si koupit bagetu na benzin k tomu nemusí být otev en market
nonstop“. Odpovím z vlastní zkušenosti, ješt
nedávno jsem d lal
v soukromé firm , pracovní doba sice
podle smlouvy byla od 8 do 17 hodin,
ale bohužel málokdy se stalo, abych
v tuto dobu odešel! ast jší bylo odcházet v osm v dev t a když bylo
t eba chodit do práce i o víkendu,
doopravdy v tu dobu jsem byl rád, že
obchody jsou otev ené i po 22 hodin
a
radši
mám
nakupování
v supermarketu než v n jaké malé
prodejn , kde je zboží na rozdíl od
velkoprodejny o dost dražší a myslím
si, že rozhodn nejsem sám! Je pravda, že když jdu z hospody a mám
hlad tak si kupuji bagetu v n jaké
malé nonstop prodejn , ale ceny v ní
rozhodn nejsou takové, abych si
tam mohl pravideln dovolit nakupo-
ZE ZAHRANI Í
10
vat b žné potraviny… To samé se
týká svátk .
Dalším argumentem jak asto
slyším bývá, že se tím zabrání r zným
nešvar m, nap . neplacení p es as a
p es as m jako takovým, mnoho lidí
žije v tom, že se snad jaksi automaticky p ijetím tohoto zákona zlepší pracovní podmínky, zabrání se vyko is ování pracovník nebo to aspo omezí
další vyko is ování! Ale vždy o tom
tenhle zákon ani není a nemá být,
pro se oháníme tímto zákonem, pokud vím existuje Zákoník práce, který
na tyto situace pamatuje, pro tedy
máme p ijímat n jaké nové zákony!
Dohlédn me na to, aby zákony, které
existují byly d sledn dodržovány a
poukazujme na jejich dodržování a
nezašti ujme se takovými to diskrimina ními zákony, o kterých tvrdíme, že
by tady tomu m ly zabránit!
A snad poslední, omezení pra-
covní doby se má týkat pouze velkoprodejen nad 200 m2 to v praxi znamená, že drobní a st ední obchodníci
by m li dál fungovat a vyplnit tedy
mezeru vzniklou omezením pracovní
doby velkoprodejen! Dovedu si p edstavit, že budou mít otev eno o svátcích, ale jaksi si nedovedu p edstavit,
že v tšina t chto obchodník najednou p ejde na nonstop provoz i si
prodlouží prodejní dobu dejme tomu
do p lnoci! Kdo si to bude moct dovolit?! Vždy tyto malé krámky vlastní
p evážn manželé i jakési rodinné
“klany“ a zde už nikoho nebude zajímat, že t eba žena bude d lat po nocích?! Zde už se nikdo nebude starat
o to, aby tedy nebyli t eba vyko is ovány pokud se bude jednat o n jakého živnostníka, který bude zam stnávat více lidí? A je všeobecn známo,
že „obchodní“ praktiky n kterých menších podnikatel jsou horší než nad-
ZE ZAHRANI Í
národních et zc . T mto drobným
obchodník m nem že pomoci ani to,
když oni budou mít o svátcích otev eno a velké obchody ne, lidé si tam
stejn jen p jdou koupit drobnosti ne
za víc než stokorun a velký nákup si
nechají na druhý i t etí den až budou
ty velké obchody mít op t otev eno a
ud lají tam nákup za n kolik tisíc korun.
Otázkou z stává tedy pro tento
zákon, který našt stí vláda neschválila, ale do parlamentu p esto p jde a
bude se o n m hlasovat dopadne a
komu vlastn prospívá. Jeho navrhovatel m si myslím z v tší ásti ur it
ne. Znám dost lidí práv z obchod ,
které na n j dosti siln nadávají a
n kte í již i proto odmítli v posledních
volbách volit bu zástupce stran, které ho navrhují a nebo nešli volit v bec.
Ludvík Šulda
NA SLOVENSKU STÁLE VÍCE LIDÍ HLADOVÍ
Podle
informací
IOM
(Mezinárodní organizace pro migraci)
pracující pod hlavi kou OSN se pom ry na východním Slovensku 9 m síc poté, co slovenská vláda, chválena za to EU, zahájila své asociální
deformy, stávají ím dál neúnosn jšími. „Pom ry se zhoršují a nabývají
rozm r humanitární katastrofy“ p iznala nedávno i eská vláda ve své
studii vypracované s cílem zjistit, zda
nebudou Romové kv li dopad m aktivit dzurindovc ze Slovenska masov
emigrovat do R. Stovkám tisíc rodin
na Slovensku (zejm. oblast Spišské
Nové vsi, Bard jova, Prešova, Košic,
Rimavské Soboty, Rož avy a Zemplína) se dramaticky snížila životní úrove . Desítky tisíc rodin p edevším
nezam stnaných ve východoslovenských vesnicích nemají dostatek jídla,
pitné vody ani zdravotní pé e. Na
venkov romské d ti jedí trávu, ve
m stech se celé rodiny živí potravinami z kontejner . P ibývají p ípady, kdy
se loupeže v soukromých bytech zam ují pouze na obsah ledni ek.
Jde o dopad reformy vlády SR,
která v únoru letošního roku snížila
sociální dávky pro dlouhodob nezam stnané na polovinu, takže nyní
vychází na osobu i pouhých 1000
korun m sí n . D ti v chudých rodinách jsou ast ji nemocné – p edevším vinou podvýživy – rapidn však
v t chto p íjmových skupinách ubylo
návšt v d tského léka e, protože
rodi e nemohou zaplatit požadovaných 20 korun za pouhý vstup do
ordinace. I pokud se léka slituje a
peníze nevyžaduje, rodi e následn
nemají na léky, za které se v SR rovn ž platí. Úmrtnost novoroze at nap íklad u Rom , kte í p edstavují velké procento chudých, je tak na Slovensku t ikrát vyšší než u ostatního
etnika. istý nájem v bytech 2+1 iní
na východním Slovensku 4-6000 korun, p itom možnost najít legální zam stnání ve svém blízkém okolí se
tam rovná nule a peníze na cestování
za prací lidé prost nemají, nehled
na zcela nedostate nou dopravní
obslužnost. Protože jako podporu
dostávají v této oblasti lidé 1000 korun a když pracují v obcích, iní jejich
tzv. aktiva ní p ísp vek 1500 korun,
nemohou si bydlení v bytech dovolit a
žijí v chatr ích bez elekt iny. Od ady
Rom , žijících v uzav ených romských komunitách nejsou v bec žádné informace a je na míst se obávat,
jak p edevším d ti a sta í lidé p e kají
v zim mrazy bez vody a elekt iny.
Slovenské ú ady t žkou situaci
lidí a zejména obyvatel romského
p vodu p iznávají, ale p í iny nevidí
ve svých reformách, nýbrž alibisticky
v „neschopnosti Rom a dalších sociálních p ípad se p izp sobit novým
podmínkám“. Vláda je bez zájmu.
Slovenskou inspiraci p i své
„sociální reform “, resp. asociální
deform , nezapírá eský ministr práce a sociálních v cí Zden k Škromach ( SSD). Už nyní nap íklad absolventi škol nemají nárok na podporu
v nezam stnanosti, pokud neodpracovali alespo rok. Kdo odmítne jakoukoliv práci, ztratí nárok rovn ž.
Tak se brzy budeme moci na našich
ulicích setkat s novým jevem – 25
letými vysokoškoláky, kte í budou za
pár tisíc uklízet ulice. Nejpozd ji od
ledna 2006 nebude mít na základ
jeho deformy ada lidí nárok na životní minimum, které v sou asnosti na
ty lennou rodinu
iní necelých
12 000K , navíc se má životní minimum snížit na cca 2800 K a být vytvo eno ješt tzv. existen ní minimum
ve výši necelých 2100 K ad. Jak za
takovou žebráckou mošnu má lov k
vyžit, když jen výdaje za elekt inu,
vodu, plyn a nájemné tuto ástku asto p esahuje, nám už pan ministr jaksi
pozapomn l sd lit. Je t eba nekompromisn odmítnout snahy sociálních
demagog (zkratka soc.dem.) i obvyklých defraudant (zkratka ODS) po
škrtech v sociální oblasti a dalším
propadu životní úrovn v tšiny ob an . Nezbaví-li se lidé co nejd íve kapitalismu, zbaví se nakonec on jich.
PSK
15
POLITICKÁ REPRESE V KAZACHSTÁNU
Tém
ve všech státech vzniklých na území bývalého Sov tského
svazu (s výjimkou pokrokového B loruska, revolu ního Podn st í a áste n také Moldavska a Tádžikistánu) lze v sou asnosti sledovat posilování reak ních autoritá ských tendencí a nár st antikomunismu ve
vnit ní politice. Zahrani ní politika se
pak vyzna uje ustupováním sm rem
k aktivní spoluú asti na budování
amerického nového sv tového poádku. Nejmarkantn jší se toto sm ování projevilo v Gruzii, kde svržením pravicového režimu E. Ševarnadzeho, který osciloval ve své orientaci mezi ruským a euroatlantickým zam ením, dostali k moci xenofobní extremisté – Gamsachurdiovi
pohrobci Žvanija a spol. – usilující o
vstup Gruzie do imperialistických
pakt NATO a EU, o dokon ení privatizace a o potla ení veškeré politické a národnostní opozice. Svou brutalitu ukázali už p i likvidaci Adžarské
autonomní oblasti nebo eskalaci konfliktu v Abcházii, kde se snaží svrhnout vládu zvolenou nejen Abcházci,
kte í tvo í 53% z 540 000 obyvatel
oblasti, ale i umírn nými Gruzínci.
Centrální tbiliská vláda chce i zde
nastolit diktát menšiny nad v tšinou.
Podle
jejich
„demokratiza ních“
úprav náhle
není
zastoupena
v gruzinské Nejvyšší rad KS Gruzie.
Dochází k neobjasn ným bombovým
útok m na centrály opozi ní sociáln
demokratické Strany práce. Takzvaní
bojovníci za lidská práva k tomu ml í,
stejn jako ml í k teroru, který se
v i opozici rozpoutal v Uzbekistánu.
Nevadí jim, že i podle údaj Amnesty
International jsou v Uzbekistánu v zni mu eni. Vždy uzbecká vláda se
podílí na tažení proti terorismu a povoluje na svém území stav t vojenské základny USA – je tudíž podle
„obhájc lidských práv“ demokratická. V základech se ot ásá Ukrajina.
V Ruské federaci byla pod záminkou
boje proti e enským terorist m ve
volbách, o jejichž zmanipulovaném
charakteru snad nepochybuje už ani
ten nejv tší utopista, výrazn oslabena reformistická KSRF. Následoval
likvidace kritických médií. Velmi negativn p sobí ruský zákon o politických stranách z r. 2000, který svými
nehoráznými požadavky na po et
len a územní organizace znemož-
nil legální p sobení desítkám stran –
v etn mnoha revolu ních komunistických organizací (zákon nap . po
stran vyžaduje minimáln 10000 len , 100 len v každém z 89 subjekt Ruské federace). Zatímco Putin
formáln demonstruje sílu, fakticky
hází p es palubu jednoho spojence
za druhým. Proti stávkujícím d lník m je nasazováno vojsko a jako za
cara i dnes jsou v Rusku p i bojích za
svá sociální, kulturní, hospodá ská a
politická práva zabíjeni lidé. Státní
Duma RF schválila povolení prodeje
p dy soukromník m v etn cizinc .
Je to poprvé v ruské historii, kdy byla
p da zcela p edhozena neviditelné
ruce trhu. Ruská vláda nazna ila
ochotu odstoupit Japonsku dva ze
ty Kurilských ostrov , kterých se
Japonci zmocnili po svém vít zství
v rusko-japonské válce 1905 a
v r.1945 byly osvobozeny hrdinou
Rudou armádou a staly se tak souástí zem sov t . Posledním krokem putinovské administrativy je
nahradit volbu gubernátor
jejich
jmenováním prezidentem Putinem.
Nep íznivá situace je pro pokrokové aktivity rovn ž v Kazachstánu.
Prezident Kazachstánu N. A. Nazarbajev zost il svou politiku nep átelskou v i etnickým menšinám (jde
p edevším o Rusy a Ukrajince, kte í
tvo í dohromady oficiáln 37% obyvatelstva, fakticky však ješt víc) a
demonstroval ji mimo jiné výstavbou
nového hlavního m sta Astany (což
v kazaštin znamená „hlavní m sto“,
jde o d ív jší provin ní m ste ko
Akmola) namísto dosavadní Alma
Aty. I když se m sto nachází na p evážn ruským obyvatelstvem osídleném severu zem , žijí v rezidencích
Astany v podstat výhradn Kazaši a
rusky mluvit se zde nedoporu uje.
Nazarbajevovi nesta ily diktátorské
pravomoci, které m l. V posledních
volbách zvít zila jeho strana Republikánská strana Vlast a spole n
s Republikánskou stranou Asar (jejíž
p edsedkyní je Nazarbajevova dcera
Dariga) ovládá 45 k esel ze 77 leného Mažilisu (dolní komora dvoukomorového Kongresu-Nejvyšší rady). Dv
výše jmenované strany získaly podle
oficiálních výsledk voleb 72% hlas . Scéná výsledku voleb byl podobný jako v Gruzii, Rusku nebo na
Ukrajin . I zde komunisté náhle a
p ekvapiv volebn „neusp li“. Je
s podivem, že na rozdíl od levicových
ob an
Kazašské
republiky
(Kazašské d lnické hnutí“Solidarita“,
KS Kazachstánu, Komunistická lidová strana Kazachstánu, Socialistická
strana Kazachstánu, Republikánská
lidová strana Kazachstánu, slovanské hnutí LAD, Leninský komunistický svaz mládeže ad.) ozna ili eští
lenové týmu pozorovatel volby za
bezproblémové
a
demokratické.
V Kazachstánu zesiluje též represe
proti politické opozici, p edevším
však proti komunist m. Prezident
Nazarbajev prohlásil, že kritika sociálních a ekonomických problém
Kazachstánu diskredituje republiku a
porušuje ústavu. Díky podpo e amerického imperialismu vyhlásil kazašský režim
nesmi itelný boj
„vnit nímu nep íteli“ a mystické „ruské
hrozb “. Tajná policie (Výbor národní
bezpe nosti - KNB) zesílila kontrolu
ve ejného života a pronásledování
nepohodlných osob. Jsou po ádány
politické procesy proti tzv. ruským
separatist m a opozi ním diverzant m, tj. proti Slovan m a komunist m. Trestní ízení bylo vedeno nap íklad proti komunist m R. Mingazovovi a S. Žunusovovi, kte í jako p edstavitelé Nezávislého odborového
svazu
horník
vedli
stávku
v Karagand
(druhém
nejv tším
ZE ZAHRANI Í
ZE ZAHRANI Í
SMRT MÁ JMÉNO FALLÚDŽA
SLOVENSKO SE ZA ÍNÁ BOU IT
V Ružomberoku se postavili proti propoušt ní a mizerným mzdám
14
P ed více než 3 týdny za al útok
amerických okupant proti iráckému
m stu Fallúdža. Více než 15 000
amerických a iráckých žoldák obklíilo Fallúdžu a 8. listopadu zahájilo
frontální útok na m sto. Za t žkých
ob tí agresor za aly ve m st prudké boje o každý d m, o každou ulici.
Ve Fallúdži normáln žije 200 000 300 000 osob.
P edseda vlády zárove vyhlásil
p ed útokem ve m st od 18. hodiny
(16. našeho asu) zákaz vycházení.
Dal rovn ž na dva dny uzav ít bagdádské mezinárodní letišt a na ídil
uzav ení hranic se Sýrií a Jordánskem. Loutková irácká vláda navíc
vyhlásila v zemi na 60 dní výjime ný
stav…
Masivní bombardování pro Ameri any zpupného m sta bylo doprovázeno útoky t žkou technikou, nelidským zacházením s obyvateli, st ílením bezbranných civilist a ran ných obránc m sta. Na stranu teroristy Zarkávího a zahrani ních žoldák z Al-Kajdy byli postaveni hned
všichni odp rci americké invaze. Jak
typické…
A koliv po n kolika týdnech na
základ nesmírné vojenské p evahy
již Ameri ané kontrolují to, co
z m sta zbylo, stále se ozývají ohniska odporu.
M sto již ale v podstat neexistuje. Je zni ené. Mnohde p ipomíná
jiná místa ob tí „ší ení demokracie“ –
My Lai,
Dráž any, ale i Lidice.
Nejmén t etina dom v m st Fallúdža byla zni ena. Je obtížné se
v bec pohybovat m stem, protože je
tam množství rozkládajících se mrtvol.
Ztráty nevinných civilist jsou
obrovské.Podle erveného p lm síce p i americkém útoku na m sto
Fallúdža zahynulo až 6000 osob a
tisíce rodin je v kritickém stavu a
B hem posledních dvou let zavedla slovenská vláda brutální neoliberální šokovou terapii. Aby nalákala
zahrani ní investice, zavedla rovnou
da z p íjmu, zisku firem a DPH 19 %,
áste n
zprivatizovala d chodový
systém a zvýšila v kovou hranici pro
odchod do d chodu 62 let pro muže i
ženy. Nezam stnanost se na Slovensku drží na 16 % a pr m rná hrubá
mzda pracujících se pohybuje kolem
jedenácti tisíc korun m sí n . Této
situace zcela zákonit zneužívá nadnárodní kapitál. Události posledních
m síc ale ukazují, že bezohlednému
vyko is ování, kterému jsou nuceni
elit slovenští pracující, je možné se
postavit.
Peticí za svá práva
9. zá í letošního roku byla
v nejv tším podniku v ružomberockém regionu – papírna Neusiedler
SCP, a. s. rozb hnuta peti ní akce.
Stál za ní peti ní výbor vedený Jozefem Danišem. Cíle petice byly následující – zvýšení tarifní mzdy o 50 Sk
na hodinu v každé tarifní t íd , zastavení propoušt ní zam stnanc a vyplacení mimo ádné mzdy ve výšce 15
tisíc. Jeden z organizátor jasn deklaroval smysl petice: “Nechceme
z Ružomberoku další hladové údolí“.
pot ebují naléhavou pomoc.
Ale supi si již rozd lují ko ist.
V Pa iži se nejmocn jší korporace
zastoupené v Pa ížském klubu dokonce shodli, že milostiv Iráku odpustí n které dluhy. Jak sm šné,
vždy z Iráku vyssáli již mnohem více.
Zni ením Fallúdži však boj irác-
Auto i petice cht li mimo jiné poukázat na propastný rozdíl v platovém
ohodnocení zam stnanc nadnárodní
papírenské spole nosti Neusiedler,
pod kterou ružomberocká továrna
spadá, v r zných zemích. Slovenští
zam stnanci firmy Neusiedler berou
za stejnou práci v pr m ru 3x menší
mzdu než v d lníci v Ma arsku a 6x
menší než jejich kolegové v Rakousku. Spole nost Neusiedler, která má
své hlavní sídlo v Rakousku, se chová
podobn jako v tšina jí podobných. V
zemích jako je Slovensko drasticky
zneužívá levnou pracovní sílu. Na
západ jí to pak slouží k tomu, aby
mohla snáze, pod záminkou absolutního p esunu výroby na levn jší východ,
bojovat proti sociálním zájm m svých
zam stnanc .
Petice se okamžit
setkala
s velkým ohlasem. B hem necelého
týdne ji podepsalo p es 90% zam stnanc výrobní sféry. Celkov ji podepsalo 1223 signatá , což je více než
polovina všech zam stnanc . Ti se
tak postavili nejen proti vedení firmy,
ale i proti p edák m místní organizace
a Závodního výboru Odborového svazu d evo-lesy-voda, kte í proti petici
ost e vystoupili. Dokonce z jejich strany došlo i k zastrašování signatá
petice.
britský odborný léka ský asopis The
Lancet. Údaje vysoko p ekra ují dosavadní neoficiální odhady, píše
agentura AP. Ministerstvo obrany
Spojených stát amerických oznámilo, že v Iráku p išlo o život 1081 p íslušník sil Spojených stát .
Vyhazov pro rebelanty
17. zá í se vedení Neusiedler
SCP rozhodlo na petici kone n reagovat. Bohužel ne tak, jak by si její
auto i asi p áli. Všichni lenové peti ního výboru totiž dostali od vedení
podniku v tento den hodinové výpov di. Propušt ní bylo zd vodn no závažným porušením pracovní kázn
tím, že v dci peti ní akce „poskytli
médiím ni ím nepodložené zavád jící
informace o mzdách zam stnanc
podniku a nabádali zam stnance
k divoké stávce, ímž hrub porušili
pracovní disciplínu a zárove poškodili
dobré jméno spole nosti“.
Nejpozoruhodn jší ale bylo, že
vše bylo p edem projednáno a odsouhlaseno vedením odborové organizace. Po tomto inu již jen málokdo nemluvil o odborových p edácích jako o
zrádcích nebo p inejmenším agentech
vedení firmy mezi zam stnanci.
Nové odbory
23. zá í zorganizovali lenové
peti ního výboru a v tu dobu již bývalí
zam stnanci Neusiedler SCP p ed
hlavní bránou protestní mítink zam stnanc . Na demonstraci se sešlo p es
400 zam stnanc podniku, kte í vyslovili podporu len m peti ního výboru i
vzniku nové odborové organizace,
která by skute n hájila zájmy svých
zam stnanc . Jozef Daniš na mítinku
ekl, že „s odbory, které nahrávají vedení firmy a oprávn né požadavky
zam stnanc ignorují, nechceme mít
nic spole ného, zakládáme novou
závodní organizaci“. Dále uvedl, že na
Neusiedler SCP podá žalobu za neplatnou výpov .
Ustavující konference nové odborové organizace s názvem Papier se
uskute nila 8. íjna. Sešlo se na ní
kého odboje proti okupaci Iráku nekon í. V tom se agreso i skute n
mýlili, když si mysleli, že vybombardováním jednoho m sta uml í touhu
po svobod a nezávislosti. A poznávají to každý den, kdy posílají své
žoldáky dom v zinkové rakvi.
Radek Grabovský
Již 100 000 ob tí Bushovy invaze do Iráku
Samovolná vojenská invaze armád George Bushe a jeho spojenc
do Iráku a následná okupace zem
p ipravila o život nejmén 100 000
Irá an .
Konstatuje to pr zkum, který
zve ejnil na své internetové stránce
11
Demonstrace zam stnanc Neusiedler SCP
12
p es 60 odborá . Ti prodiskutovali
stanovy nové organizace a zvolili své
vedení v ele s p edsedou Jozefem
Krn anem. Jozef Daniš, který se stal
místop edsedou organizace na konferenci prohlásil, že tímto zaniká innost peti ního výboru. Za požadavky
petice by m la, dle jeho slov, nyní
bojovat nová odborová organizace.
Vedení Neusiedler SCP ale odmítlo s novými odbory v bec jednat.
Navíc za alo len m nové odborové
organizace vyhrožovat, perzekuovat
je na pracovištích a dalších 14 z nich
dokonce propustilo.
Mezinárodní solidarita
Skandální chování vedení firmy
Neusiedler SCP vyvolalo silnou mezinárodní odezvu. Pobo ky této firmy
po celém sv t byly zaplaveny protestními dopisy. Solidární dopisy byly
naopak adresovány ružomberockým
odborá m. Nejsiln jší byla solidarita
ze sousedního Rakouska, kde má
firma své hlavní sídlo. Podporu zde
deklarovala nap . Platforma za bojovné a demokratické odbory. V Polsku
se proti praktikám firmy Neusiedler
SCP vyjád ila III. všepolská konference pracujících v Lodži. V eské republice se protest, na kterém se podíleli i lenové Komunistického svazu
mládeže, konal p ed pražským obchodním zastoupením firmy. Z vedení
britského Národního svazu u itel
vzešly výzvy k bojkotu veškerého
zboží, vyráb ného spole ností Neusiedler, ve všech školách Anglie a
Walesu. Protestovaly také odbory v
obrovských pákistánských papírnách
Hamza a Cresent.
ZE ZAHRANI Í
Boj pokra uje
V pond lí 8. listopadu po ranní
sm n se shromáždilo p es sto d lník z Neusidler SCP, aby protestovali
proti propoušt ní a zastrašování organizátor a len nové odborové
organizace Papier. Protože zam stnavatel znovu zastrašoval d lníky v
továrn , když nap . ud loval „kárná
opat ení“ s následkem krácení prémií
za minimální pracovní chyby, n kte í
d lníci se shromážd ní zú astnili s
tvá emi zahalenými šátky nebo šálami.
Jozef Krn an, p edseda nové
organizace na shromážd ní informoval, eho bylo už dosaženo, aniž by
byla odbory Papier byly oficiáln
uznány. V íjnu byly vyplaceny zvláštní prémie a další, které byly plánovány na b ezen 2005, byly oficiálním
dopisem zam stnanc m p islíbeny
na letošní prosinec. Stejn tak p l
roku starý požadavek na zvýšení
tarif u n kterých profesí byl nyní
spole ností uplatn n. To vše zcela
jasn jako výsledek tlaku petice a
nových odbor .
Na mítinku promluvila i ada aktivist jiných hnutí, kte í p ijeli d lníky z
Ružomberoku podpo it. Zuzana Cinge ová, aktivistka z U. S. Steel Košice, známá díky své hladovce p ed
Ú adem vlády SR, ekla, že vystoupit
a bojovat za nové odbory a propušt né kolegy je povinností všech ostatních. len Studentského stávkového
výboru z Bratislavy ve svém projevu
uvedl, že boj ružomberských d lník
vidí jako sou ást stejné kampan ,
kterou vedou oni, a pozval zástupce
ZE ZAHRANI Í
odborové organizace Papier, aby
vystoupili na protestním. O sociálních
bojích v Evrop , podobných tomu
ružomberockému, promluvil ú astník
nedávného Evropského sociálního
fóra v Londýn .
Na mítinku byla jednomysln
p ijata výzva managementu, která
požaduje okamžité oficiální uznání
odborové organizace Papier, stažení
výpov dí 14 propušt ným len m z
posledních týdn a 5 len m závodního výboru, p vodn peti ního výboru, zastavení dalšího propoušt ní,
okamžité zahájení jednání o požadavcích p vodní petice a sociálním
programu, který bude p edložen.
Na shromážd ní bylo také odhlasováno vytvo ení Ružomberského
protestního výboru, který bude mít za
úkol organizovat solidaritu zapojením
dalších pracujících, student a nezam stnaných ve m st a podporovat
jejich požadavky. Byla také schválena výzva všem slovenským pracujícím, aby podpo ili boj v továrn Neusiedler protestními peticemi a výzva
zam stnanc m všech pobo ek Neusiedleru na sv t , aby p istoupili k
efektivním solidárním akcím, protestním peticím a – bude-li to nutné – k
solidárním stávkám.
Boj ružomberockých pracujících
je dnes v plném proudu a vít zství
rozhodn není zaru eno. Již nyní
jsou ale události ve firm Neusiedler
SCP d kazem toho, že vyko is ování
Slovenska nadnárodními firmami
nebude už nikdy tak jednoduché jako
d ív. Slovenští pracující se mu totiž
za ínají u it bránit.
Milan Kraj a
VYSTOUPENÍ Z. CINGE OVÉ V EVROPSKÉM PARLAMENTU
Som robotní ka, prostá žena z
východného Slovenska. Neo akávajte odo m a re nícke výkony. Rozpoviem Vám svoj životný príbeh tak,
ako ho vnímam a cítim. A nielen ja,
ale aj udia, ktorí ma na dlhej ceste k
Vám podporovali a podporujú. Ktorým verím a bez ktorých by som na
tomto svete hádam už ani nebola.
Moja krížová cesta za pravdou
pracujúceho loveka za ala nedávno. Tam, kde som bola zamestnaná
ako žeriavni ka. Vo ve kom oceliarskom podniku, ktorý sa dnes po privatizácii menuje „U.S. Steel-Košice“.
Ozvala som sa proti podmienkam
práce a zárobku. A nešlo len o m a
samotnú, ale aj o iných udí, s ktorými som pracovala. Ve z priemerného zárobku 5.600.- Sk., o je okolo
140.- Euro mesa ne, sa nedá vyži
ani v našich pomeroch, ak sú na loveka odkázaní aj iní, najmä nezaopatrení príslušníci rodiny, je to takmer
beznádejné. Minimálne výdavky na
prežitie sa u nás pohybujú okolo
7.770.- Sk. na dospelú osobu, o je
asi 195.- Euro mesa ne.
Dlho som sa snažila aj s pomocou alších kolegov v práci nájs
spolo né a rozumné riešenie s nadri-
adenými pracovníkmi. Márne. Možno, že mnohí iní by a už dávno na
mojom mieste vzdali a so škrípaním
zubov by trpeli alej. Niektorí by to
riešili tak, že by na alej len neverejne nadávali na pomery a nechodili by
k vo bám v presved ení, že je to zbyto né. Že bez oh adu na ich výsledok
sa u nás veci nepohnú k lepšiemu.
Povedala som si, že ja touto cestou
nepôjdem. Ak chceme nie o zmeni ,
ak má by svet, Európa a naša krajina v nej iná, musíme sa všetci o to
pri ini . Preto som tu teraz pred Vami
– pred u mi, ktorí majú plnú dôveru,
ale aj estnú zodpovednos pred
svojimi voli mi. Všetci mi doma hovorili, že Európsky parlament je ten
najdemokratickejší orgán v Európskej
únii, lebo je volený priamo u mi,
európskymi ob anmi.
Verím Vám. Verím, že ma vypoujete a ako múdri udia pohnete
prstom na obranu tých, ktorí vlastným nezavinením trpia. Moja snaha
dokáza , že v „U.S. Steel – Košice“
sú porušované základné udské práva, bezpe nos pri práci, zásady
ochrany zdravia a hygieny zo strany
zamestnávate a, že tam dochádza k
psychickým a dokonca aj fyzickým
nátlakom, sa u vedenia korporácie
nestretlo s pochopením. Ako ke
hrach hádžete na stenu. Preto som
d a 2. júna 2004 o siedmej hodine
ráno za ala protestnú hladovku.
Obrovskou vzpruhou pre m a
boli prejavy sympatií a morálna podpora udí z celého Slovenska. Za ala
som tento udský proces sama od
seba, ale skoro som zistila, že mnoho z tých, o cítia so mnou, má rovnaký alebo podobný údel ako ja. Že
vlastne podporou, ktorú mi prejavujú,
dávajú najavo, o si myslia o pomeroch v krajine. Že ich nie o podobné
bu už postihlo, alebo skoro môže
postihnú . To mi vnuklo myšlienku,
že by som sa mala lepšie zoznámi
so situáciou aj alších slovenských
ob anov, rozšíri si rozh ad o ich
názory a poveda si s nimi, o sa dá
urobi , aby sme v podmienkach moderného sveta nemuseli živori , ale
ži ako udia s právom na dôstojnos .
Preto som sa vydala na cestu so
skupinou blízkych podporovate ov.
D a 1. augusta 2004 za al náš peší
protestný pochod z Moldavy nad
Bodvou alej Slovenskom s tým, že
svoje poznatky a informácie od obyvate ov krajiny odovzdám vláde v
Bratislave. Prešli sme takto peši 550
kilometrov. Vypo uli sme množstvo
nárekov, videli beznádej mnohých
dôchodcov a invalidných dôchodcov,
zúfalos mladých udí, bez šance
získa prácu, udí, ktorí hladujú bez
vlastného zavinenia. Medzi nimi je aj
ve a rómskych spoluob anov.
Myslela som si spo iatku, že
vláda nemá strach z pravdy, aj ke je
krutá. Že bude ochotná sa nám pozrie do o í. Zostavili sme spolo né
Memorandum – ako odkaz od obyvate ov pre vládu. Odpove ou však bol
nezáujem o nás. Preto 29. augusta
2004 o 20,00 hodine som ja a alší
traja
lenovia nášho protestného
pochodu vyhlásili znovu hladovku.
Boli sme odhodlaní vydrža až dovtedy, kým sa nenájde prijate né riešenie, o sme predtým s úbili mnohým
spoluob anom. 3. septembra 2004
nás prijal podpredseda vlády Slovenskej republiky Pál Csáky. Stotožnil sa
s nastolenými problémami, avšak
nemohol nám s úbi nápravu. Vrcholom ignorancie však bolo to, ke
Úrad vlády Slovenskej republiky odmietol poskytnú elektrickú energiu
lekárovi MUDr. Jánovi Krekanovi z
nadácie „Zdravá staroba“, ktorý nás
13. septembra 2004 chcel zdravotne
vyšetri . Bolo to už pätnásty de úplnej hladovky, ktorú sme naozaj
dôsledne držali, a preto u niektorých
z nás mohlo ís už aj o život. o si
mám o takom po ínaní myslie ?
Takmer ma napadá zrovnanie s nepriamym pokusom o vraždu.
D a 15. septembra sme ukon ili
hladovku pred Úradom vlády Slovenskej republiky v Bratislave. Potom
sme sa rozhodli h ada pravdu v
Európskom parlamente. Do Bruselu
sme sa vydali hne , jak sa nám podarilo sústredi nutné peniaze na
cestu.
Sme tu, aby sme Vás upozornili
na zlú sociálnu situáciu v našej krajine, na porušovanie ob ianskych a
sociálnych práv niektorými zamestnávate mi, na svojvô u manažmentu
korporácie „ U.S. Steel – Košice“, na
aroganciu našej vlády, na neúnosnos sociálnych pomerov v jednej z
lenských krajín Európskej únie. Naši
ob ania sú trestaní za to, že nedodržujú podmienky, ktoré má niekto
iným vytvori , ale zatia ich nevytvoril.
Ke sú takto porušované základné
udské práva, ke udia žijú v strachu
zo zajtrajšieho d a a prepadajú
13
beznádeji, ke namiesto odstra ovania prí in zlých životných podmienok
je vykonávaný rafinovaný nátlak,
hrani iaci takmer s odstra ovaním
osôb, ktoré na to poukazujú, kto iný
má za to nies zodpovednos , ak nie
vláda? Nezamestnanos u nás sa
stáva trestom za neschopnos vlády.
Sociálna podpora na Slovensku
dosahuje 1.450.- Sk /okolo 37 Euro/.
Reálna minimálna mzda 5.600.- Sk.,
teda okolo 140 Euro. Ale ani reálne
dôchodky /priemerne 5.300.- Sk., o
je okolo 133 Euro/ nepokryjú bežné
výdavky na život. Priemerný minimálny nájom za byt a nadväzujúce najnutnejšie výdaje s vodou, elektrinou
a podobne /tzv. inkaso/ tvoria u nás v
malom nesúkromnom byte mesa ne
okolo 5.000.- Sk, o je zhruba 125.Euro. Výdavky na ve mi skromnú
stravu, zoberú mesa ne okolo
2.200.- Sk /58.- Euro/. Výdavky na
lekára sú na jednu osobu približne
500.- Sk /12,50 Euro/, cesta za lekárom takých 50.- 60.- Sk /1,50 Euro/.
To celkom dáva tých asi 7.770.- Sk /
195 Euro/, ktoré som spomenula na
za iatku. Je to naozaj minimálna
suma na ve mi skromné prežitie.Verte mi, že nám nejde o prepych,
i luxus. My chceme len to, aby sme
mali prostriedky na aspo skromný
život. Naše deti, pravda potrebujú
viac – aspo to základné vzdelanie.
A kde máme na to vzia ? i my, na
Slovensku, sme iní udia, ako v druhých štátoch Európskej únie?
Prišli sme k Vám, nie z rozmaru,
ale z núdze. Ak sa však budete na
nás obraca tak, ako jedna vážená
slovenská pani poslanky a, a to dokonca z výboru pre práva žien a rovnaké príležitosti, ktorá so mnou hovorila po anglicky a po francúzsky, namiesto sloven iny, potom pochopím,
že ani tu nie sme na správnej adrese.
Pora te nám však, prosím, kde inde
sa máme obráti , ak nie k Vám?
Ve ký myslite povedal, že ke
sú porušované práva jedného loveka, sú porušované práva všetkých
udí. A v jednej peknej slovenskej
piesni sa spieva, že „ Kto za pravdu
horí, svätej obeti, kto za udské práva
život posvätí, kto nad krivdou biednych slzu vyroní, tomu moja piese
slávou zazvoní.“ Neželám si ni
vä šmi, ako to, aby sme našli vo Vás
tých, komu patria slová tejto piesne,
ktoré vyšli zo srdca nášho udu.

Podobné dokumenty

from webnode.cz

from webnode.cz prezidenta Emómali Rahmónova a jeho elity z rodného okresu Dangara. V rámci tohoto procesu byla omezena moc i bývalých významných osobností z prezidentova okolí a zároveň i jeho kuljóbského regionu...

Více

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon P R b hem protest proti MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská komuna (10), T ídy a...

Více

www.tittl.sk

www.tittl.sk 5) Doporu!uje se, aby servisní zásahy na vým#nících výparníku a kondenzátoru provád#li pouze pracovníci servisních st"edisek, ale nastane-li taková pot"eba, že musíte pracovat v blízkosti t#chto vý...

Více

BLUDY ALTERNATIVNÍ „MEDICÍNY“ . BYLINY VE VÝŽIVĚ

BLUDY ALTERNATIVNÍ „MEDICÍNY“ . BYLINY VE VÝŽIVĚ k dalšímu problému. Lékař je za své rady trestně postižitelný, léčitel ne. A v tom vidím velký problém. Pak může dojít k závažnému poškození zdraví pacienta, nebo dokonce k úmrtí, a léčitel za to s...

Více

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon P R b hem protest proti MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská komuna (10), T ídy a...

Více

Rok 2002 - Městys Nový Hrádek

Rok 2002 - Městys Nový Hrádek 14. února 2002 Aleš Poul, civilká Miloš Vyhnálek a Ivo Št pán uvolnili, pokáceli a odvezli pahýly 3 odumírajících lip na nám stí. likvidace erné skládky v ásti Dlouhé V listopadu 2001 vypsal referá...

Více