Open source a free software - WVC ONE

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra informatiky
Open source a free software
Mgr. Jiří Pech, Ph.D.
České Budějovice
2008
Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou.
Grafická úprava: Jiří Pech
2
Obsah
1 Úvod
6
2 Vymezení pojmů
2.1 Přehled kategorií software . .
2.2 Free software (FS) . . . . . .
2.3 Open Source Software (OSS) .
2.3.1 Vztah GNU a OSS . .
2.4 Příklady OSS a FS programů
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
3 UNIX se představuje
3.1 Historie UNIXu . . . . . . . . . . . . . . .
3.2 Vlastnosti OS UNIX . . . . . . . . . . . .
3.2.1 Systém souborů a adresářový strom
3.2.2 Bezpečnost uživatelů UNIXu . . . .
3.3 Základní příkazy UNIXu . . . . . . . . . .
3.4 Grafický režim . . . . . . . . . . . . . . . .
3.5 Přehled UNIXů . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.1 GNU/Linux . . . . . . . . . . . . .
3.5.2 BSD . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.3 MINIX . . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.4 IRIX . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.5 AIX . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.6 HP-UX . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.7 Mac OS X . . . . . . . . . . . . . .
3.5.8 GNU/Hurd . . . . . . . . . . . . .
4 Linux – UNIX pro masy
4.1 Co je Linux . . . . . .
4.2 Historie Linuxu . . . .
4.2.1 Vývoj verzí . .
4.3 Distribuce Linuxu . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
3
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
7
. 7
. 9
. 11
. 13
. 13
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
15
15
17
18
19
20
27
28
28
28
32
32
32
33
33
33
.
.
.
.
34
34
35
36
37
.
.
.
.
4.4
4.5
Slackware . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Red Hat a jeho odvozeniny . . . . . . . . .
4.5.1 SUSE Linux a OpenSUSE . . . . .
4.5.2 Mandriva . . . . . . . . . . . . . .
4.5.3 Další rpm distribuce . . . . . . . .
4.5.4 Ukázka práce s programem rpm . .
4.6 Debian a jeho odvozeniny . . . . . . . . .
4.6.1 Ukázka práce s programem APT .
4.6.2 Ubuntu a jeho odvozeniny . . . . .
4.6.3 Jiné distribuce založené na Debianu
4.7 Překládané distribuce . . . . . . . . . . . .
4.7.1 Gentoo Linux . . . . . . . . . . . .
4.7.2 Ukázka práce s programem emerge
4.7.3 Jiné překládané distribuce . . . . .
4.8 Arch Linux . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.8.1 Ukázka práce s programem pacman
4.9 Deli Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.10 Live distribuce . . . . . . . . . . . . . . .
5 Svobodné operační systémy neunixového
5.1 FreeDOS . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.2 ReactOS, svobodné Windows . . . . . .
5.3 Od BeOSu k Haiku . . . . . . . . . . . .
5.4 AROS aneb Amiga forever . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
38
39
39
40
40
40
40
41
41
42
42
42
42
43
43
43
44
44
typu
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
46
46
47
48
48
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
stránek
. . . . .
50
50
50
53
53
54
54
54
55
56
56
57
57
57
57
58
6 Další open-source a free software programy
6.1 Kancelářské aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.1.1 OpenOffice.org . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.1.2 LyX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.1.3 Abiword . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.1.4 Jiné kancelářské balíky . . . . . . . . . . . . .
6.2 Prohlížeče WWW stránek . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.1 Mozilla Firefox . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.2 Jiné svobodné prohlížeče . . . . . . . . . . . .
6.3 Programy pro čtení elektronické pošty . . . . . . . .
6.3.1 Mozilla Thunderbird . . . . . . . . . . . . . .
6.3.2 Jiné programy pro čtení pošty . . . . . . . . .
6.4 Programy pro vytváření WWW stránek . . . . . . . .
6.4.1 Nvu a Kompozer . . . . . . . . . . . . . . . .
6.4.2 Jiné svobodné programy pro vytváření WWW
6.5 Grafické programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
6.6
6.5.1 Gimp . . . . . . . . . . . . . . . .
6.5.2 Tux Paint . . . . . . . . . . . . .
6.5.3 Inkscape . . . . . . . . . . . . . .
6.5.4 Jiné vektorové grafické programy
Portable Applications . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
58
59
59
60
60
7 Závěr
61
A Licence GPL
69
B Komentovaná definice Open Source Software
84
C Oznámení o vývoji Linuxu
88
D Info k jádru Linuxu 0.1
89
5
Kapitola 1
Úvod
Tato publikace je především určena všem, kteří se chtějí orientovat ve světě
svobodného software. Zejména pak studentům a pracovníkům ve státní správě,
které by tato problematika měla zajímat nejvíce. Softwarové pirátství patří
k jednomu z největších problémů současnosti. A jedním ze způsobů jak mu
čelit a omezit jej, je i využívání svobodného software. Pokud si například studenti zvyknou na takovýto software již ve škole, budou jej používat i v praxi.
V druhé kapitole jsou probrány jednotlivé kategorie licencí software. Čtenář se zde například dozví, že free software nemusí nutně znamenat software
zdarma. V další kapitole se čtenář seznámí s operačním systémem UNIX.
Tato kapitola tvoří vlastně jakousi předmluvu následující kapitoly, která se
věnuje fenoménu dneška – svobodnému operačnímu systému Linux. Ve páté
kapitole se dozvíme, že existují i jiné svobodné operační systémy. Závěrečná
kapitola pak podává stručný přehled všech svobodných programů, které by
neměly chybět na vašem počítači.
Jak číst tuto publikaci. Studenti počítačových oborů, počítačoví odborníci
a fanouškové si mohou přečíst vše, s tím že mohou libovolně přeskakovat
kapitoly. Ostatním doporučuji přeskočit kapitoly 3.2 až 3.4. Kapitolu 3.3
pak doporučuji číst pouze čtenáři, který to myslí s UNIXem (Linuxem) vážně,
ostatní by mohla od tohoto systému odradit. Všichni pak by si rozhodně měli
přečíst druhou kapitolu, kde jsou vysvětleny základní pojmy.
6
Kapitola 2
Vymezení pojmů
Pokud se zeptáte běžného uživatele počítačů, co znamená pojem free software, skoro jistě vám odpoví, že se jedná o software, který je zdarma. To však
není pravda, ale jeden z nejčastějších počítačových mýtů. Takový software
se nazývá public domain. Správný překlad pojmu free software do češtiny je
svobodný software.
Tato kapitola by vám měla pomoci s orientací v kategoriích software a
typech softwarových licencí.
2.1
Přehled kategorií software
Nejprve si probereme přehled všech kategorií software a u všech se stručně
zmíníme o jejich vlastnostech. Přehled všech hlavních kategorií a jejich vzájemný vztah naleznete na obrázku 2.1.
Free software
Doporučený překlad do češtiny je svobodný software. Jedná se o software,
ke kterému je k dispozici rovněž zdrojový kód a uživatel má právo software
libovolně používat, měnit a šířit. Svobodný software je obvykle zdarma, ale
nemusí to vždy tak být.
Více se dozvíte v dalším textu anebo na webových stránkách [1].
Open source
Česky nejlépe otevřený software, je takový software, se kterým získá jeho uživatel i jeho zdrojový kód. Tento zdrojový kód je buď přímo přiložen k programu, anebo může být například přístupný na webu ke stažení. Pro open
source software se používá zkratka OSS.
7
Existuje organizace Open Source Initiative (OSI), která se zabývá licencováním OSS. Software, jehož licence vyhovuje pravidlům OSI se pro přehlednost nazývá Open Source (obě písmena velká). Více se dozvíte na webových
stránkách OSI [2], anebo v dalším textu.
Public domain
Česky nejlépe volné dílo. Jedná se o takový software, který jeho autor dává
volně k dispozici, bez jakýchkoliv nároků na autorská práva. Takovýto software lze užívat a modifikovat libovolným způsobem.
Freeware
Programy, u kterých je povolena distribuce zdarma, ale ne modifikace. Nezaměňovat s Free softwarem. Jedná se například o ovladače hardwarových
zařízení anebo Adobe Acrobat Reader.
Shareware
Software, který je možné volně distribovat a vyzkoušet. Doba na vyzkoušení je dána buď časově anebo počtem spuštění software. Po uplynutí této
doby by měl uživatel software zaplatit (popřípadně se pouze registrovat),
anebo jej přestat používat. Pokud nedojde k zaplacení nelze program dále
používat anebo dojde k omezení jeho funkčnosti. Příkladem jsou třeba Total
Commander, WinRAR.
Adware
Program zdarma se všemi funkcemi jako plnohodnotný komerční program,
ale obsahující navíc reklamu. Např. ICQ.
Proprietary
Česky nejlépe vlastnické právo. Software ke kterému si jeho tvůrce zachovává
plná práva. Takovýto software je obvykle nutné platit a bez svolení prodejce
jej nemůžeme nijak měnit ani dále šířit. Například MS Windows nebo MS
Office.
Komerční software
Obvykle proprietární software (ale nemusí být). Je to software vyvíjený za
účelem zisku. Může to být i free software, ke kterému je prodávána komerční
podpora (např. Ada překladač nebo některé distribuce Linuxu).
8
Closed
Česky uzavřený software. Takový software, ke kterému není k dispozici zdrojový kód. Uživatel se nemůže dozvědět, jakým způsobem program funguje a
zda nevykonává ještě jinou (nechtěnou) činnost.
Zvláštní případy
Samozřejmě, že i mezi softwarem lze najít případy, které se dají jen velmi
obtížně zařadit do některé kategorie. Příkladem budiž například typografický
program TEX. Podle jeho licence je k dispozici zdrojový kód, lze jej libovolně
šířit a překládat jej pro libovolné operační systémy avšak v jeho zdrojovém
kódu nelze nic měnit.
Obrázek 2.1: Jednotlivé kategorie software a jejich vzájemné vztahy
2.2
Free software (FS)
V této kapitole si vymezíme podrobněji pojem free software. Jak jsme si již
řekli, neznamená to software, který je zadarmo, ale svobodný software. Vysvětlení pojmu svobodný software je následující: „Free speech not free beerÿ
(svoboda slova, ale ne pivo zdarma). Tedy software, který můžeme svobodně
9
používat, ale nemusí být zdarma. Pro přesné vymezení tohoto pojmu a stanovení všech pravidel byla v USA v roce 1985 založena nezisková organizace
Free Software Foundation (FSF). Hlavním zakladatelem a současně duchovním vůdcem této organizace je pan Richard Stallman autor textového editoru
Emacs.
Tato organizace se od svého začátku zaměřila zejména na vývoj svobodného operačního systému na bázi UNIXu. Tento systém pak byl označován
zkratkou GNU (GNU’s Not Unix) (viz stránky [4]) podle stejnojmenné organizace založené již v roce 1983 Richardem Stallmanem. Z tohoto projektu
vznikl později přidáním jádra operačního systému vyvinutého panem Linusem Torvaldsem operační systém GNU/Linux. Dnes do projektu GNU patří
i software nevztahující se přímo k Linuxu.
Obrázek 2.2: Logo organizace GNU
Pro podporu programátorů vytvářejících svobodný software GNU vytvořila licenci GPL (GNU Public Licence), kterou mohou používat pro licencování svého software všichni tvůrci svobodného software. Její plné znění
přináší příloha A.
Svobodný software dává jak tvůrcům tak uživatelům právo se svými programy svobodně nakládat. To znamená libovolně je užívat, šířit a upravovat.
Při každé změně kódu však musí být uveden autor této změny, aby například špatná funkce programu nebyla přisuzována původnímu autorovi. Je
naprosto běžné, že pokud autor přestane mít zájem o další vývoj svého díla,
převezme jej někdo jiný a pokračuje ve vývoji. (Doporučuji čtenáři přečíst si
text Katedrála a bazar od Erica Raymonda [3], kde je podobná situace popsána.) Při žádné změně kódu, ale nesmíte výsledný program šířit pod jinou
licencí než původní autor.
Program kategorie free software nemusí být nutně zdarma, ale pokud si
10
jej zakoupíte, pak máte právo jej dále prodávat anebo i darovat komukoliv a
kdekoliv.
Pro svobodný software jsou definovány čtyři následující svobody:
0 Svoboda spustit program za jakýmkoliv účelem
1 Svoboda studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho svým potřebám.
2 Svoboda šířit kopie, aby jste pomohli ostatním.
3 Svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich měla
prospěch celá komunita.
Předpokladem pro svobodu 2 a 4 je přístup ke zdrojovému kódu.
2.3
Open Source Software (OSS)
V této kapitole si blíže popíšeme kategorii Open Source Software, která
mnoha uživatelům splývá s Free Softwarem. Obecně se pod pojmem open
source rozumí každý software, ke kterému je k dispozici zdrojový kód. Pokud se slovo open source používá jako přídavné jméno, mělo by se psát opensource. Například: „Toto je open-source editor.ÿ
Podobně jako exituje pro svobodný software organizace GNU, existuje
organizace Open Source Initiative (OSI), která definovala pravidla pro open
source. Software vyhovující těmto pravidlům se nazývá Open Source Software
(s velkými písmeny), zkratka je OSS. Zakladatelem této organizace je pan
Eric Raymond, autor již zmiňovaného textu Katedrála a bazar (viz [3]).
Obrázek 2.3: Logo organizace OSI
OSI stanovila 10 základních svobod OSS. Zde je uveden překlad Václava Radoměřského uveřejněný na serveru abclinux [5]. Plné originální znění
naleznete v příloze.
11
1. Licence programu nesmí nikoho omezovat v prodávání nebo rozdávání
programu jako součást celku obsahujícího programy z různých zdrojů.
Licence nesmí vyžadovat licenční poplatek nebo jiný poplatek za takový
prodej.
2. Program musí zahrnovat zdrojový kód a musí být umožněna jeho distribuce jak ve zdrojové formě, tak v kompilované formě. Když nějaká
forma produktu není distribuována společně se zdrojovým kódem, musí
existovat dobře propagované možnosti získaní zdrojového kódu za cenu
nepřesahující přiměřené reprodukční náklady, nejlépe bezplatným stažením z Internetu. Zdrojový kód musí být preferovanou formou modifikování programu. Úmyslně zatemnělý (zmatený) zdrojový kód není dovolen. Polotovary (meziprodukty) jako výstup preprocesoru nebo překladače nejsou dovoleny.
3. Licence musí povolovat modifikace a odvozená díla a musí dovolovat,
aby byly distribuovány za stejných podmínek jako originální software.
4. Licence může omezit distribuci modifikovaných verzí zdrojového kódu
pouze tehdy, jestliže umožňuje distribuci ”patch souborů” spolu se
zdrojovým kódem za účelem modifikace programu při jeho kompilaci
(sestavení). Licence musí výslovně dovolovat distribuci softwaru vytvořeného z modifikovaného zdrojového kódu. Licence může vyžadovat,
aby odvozená díla nesla odlišný název než původní produkt nebo jiné
číslo verze.
5. Licence nesmí diskriminovat žádnou osobu nebo skupinu osob.
6. Licence nesmí nikoho omezovat v používání programu při konkrétním
snažení. Například nesmí omezovat užití programu při podnikání nebo
pro genetický výzkum.
7. Práva spojená s programem se musí vztahovat na každého, komu byl
program redistribuován bez nutnosti akceptovat dodatečné licence.
8. Práva spojená s programem nesmí záviset nat tom, zda je program částí
určité softwarové distribuce. Pokud tento program je extrahován z této
distrubuce a používán nebo distribuován v souladu s ustanoveními jeho
licence, potom všechny strany, kterým byl tento program redistribuován, by měly mít stejná práva, jaká dopřávala originální softwarová
distribuce.
12
9. Licence nesmí ustanovit omezení na jiný software distribuovaný spolu
s licencovaným softwarem. Např. licence nesmí vyžadovat, aby všechen ostatní software distribuovaný na stejném médiu musel být opensource.
10. Žádné ustanovení licence nesmí být založena na jakékoli individuální
technologii nebo stylu rozhraní.
2.3.1
Vztah GNU a OSS
Mezi skupinami OSS a GNU existuje jistá vzájemná nevraživost (asi jako
mezi frakcemi revolucionářů), ačkoliv jinak jsou schopní se na základních
principech licencí software shodnout. Obě výše popsané licence ve své podstatě popisují tytéž vlastnosti.
Autoři software se tak musí rozhodnout, zda jejich dílo bude splňovat
obě licence anebo pouze jedinou. Uživatelé, kteří se rozhodnou daný software
upravovat nebo šířit, by si měli důsledně prostudovat licenci, aby jí nějakým
způsobem neporušili.
Příkladem jsou distribuce Linuxu. Pokud má splňovat konkrétní distribuce Linuxu licenci GPL, nesmí obsahovat jiný než svobodný software. Takováto distribuce se pak označuje GNU/Linux. Naopak i distribuce Linuxu
obsahující proprietární software (např. Adobe Acrobat) mohou splňovat podmínky OSS (viz. bod 9 v předchozí kapitole).
Dobrým příkladem je Debian Linux. Ten v základní distribuci obsahuje
pouze balíky se svobodným softwarem. Proto se také někdy označuje jako
GNU/Debian Linux. Uživatel si ovšem může dodatečně nainstalovat i proprietární software. Pak by se ovšem již nemělo mluvit o Debian GNU/Linuxu.
2.4
Příklady OSS a FS programů
Nyní se zde pokusím vyjmenovat nejznámější příklady programů patřících
mezi FS anebo OSS (popřípadně mezi obojí - pro každý případ zvlášť je
nutné si prostudovat nejnovější licenci daného produktu).
• Operační systémy – Linux, FreeBSD, FreeDOS, OpenSolaris
• Kancelářský balík – OpenOffice.org, spolu s otevřeným formátem souborů Open Document
• Bitmapový editor – Gimp
• Webový prohlížeč –Mozilla Firefox
13
• Poštovní klient – Mozilla Thunderbird
• Databázové systémy – MySQL, PostgresSQL
• Programovací jazyky – GCC, PHP, Perl, Python, Ruby, Tcl
• Servery – BIND (name server), Apache (web server), Sendmail (poštovní server), Samba (souborový server)
• Videopřehrávač - VLC
• Formát hudebních souborů - OGG
• Hry - Frozen Bubble, Wesnoth
14
Kapitola 3
UNIX se představuje
Abychom si v další kapitole mohli představit Linux, je nutné začít s UNIXem,
neboť Linux patří do třídy tzv. unixových operačních systémů. Mnohým uživatelům počítačů pojmy Linux a UNIX často splývají a pokud se zeptáme,
zda znají jiný UNIX než Linux málokdo správně odpovía dokáže jmenovat
aspoň jeden příklad.
3.1
Historie UNIXu
Historie UNIXu začíná ve druhé polovině šedesátých let, v době sálových
počítačů. V té době platilo, že co typ počítače, to speciální operační systém.
UNIX byl vlastně výsledkem snahy o unifikaci. Byl vyvinut na základě operačního systému Multics (Multiplexed Information and Computing Service)
([6]).
Za tvůrce operačního systému UNIX jsou považováni pracovníci Bellových laboratoří firmy A&T, Ken Thompson a Dennis Ritchie (viz. obr. 3.1).
Původně byl UNIX vyvinut jako systém pro zpracování textů, proto práce
s textovými soubory patří dodnes k jeho silným stránkám. Byl napsán v programovacím jazyce B1 . Název UNIX vymyslel Brian Kernighan (viz. 3.2).
UNIX je postaven jako operační systém skládající se z monolitického jádra
(je tvořeno pouze jedním souborem) a velkého množství programů, pro které
jsou stanovena následující pravidla:
• Programy jsou vytvářeny tak, že dělají právě jednu věc, a tu dělají
dobře.
Jazyk B vyvinul Ken Thompson jako následníka jazyka A (Assembleru), který byl pro
mnohé příliš nepřehledný a těžkopádný. Následníkem jazyka B je dodnes používaný jazyk
C, který vyvinul Dennis Ritchie. Následníkem C jak známo není D, ale ve stylu syntaxe
jazyka C jakzyk C++
1
15
• Programy spolu musí vzájemně spolupracovat.
• Programy musí povely přijímat hromadně ze vstupu v textové podobě.
• Programy musí být napsány tak, aby výstup z jednoho mohl být použit
jako vstup druhého.
Obrázek 3.1: Ken Thompson (vlevo) a Dennis Ritchie (zdroj [7])
Obrázek 3.2: Brian Kernighan (zdroj [8])
16
3.2
Vlastnosti OS UNIX
Základní vlastnosti OS UNIX jsou:
• Víceprogramový (multitasking) – je možný současný běh více programů.
Počet skutečně běžících programů v daném okamžiku je samozřejmě
závislý na počtu procesorů systému.
• Víceuživatelský (multiuser) – k danému počítači může současně být
přihlášeno a pracovat na něm více uživatelů.
• Víceprocesorový – podporuje použití více procesorů na daném systému.
• S terminálovým přístupem – je možné vzdálené přihlášení.
Uživatel používající operační systém UNIX má pocit, že počítač „schovanýÿ za terminálem je pouze jeho, bez ohledu na počet dalších přihlášených
uživatelů a spuštěných programů.
Jádro systému běží v privilegovaném režimu, vše ostatní běží v uživatelském režimu. Jádro se skládá ze dvou vrstev:
1. HAL (Hardware Abstraction Layer) – část jádra závislá na hardware,
zejména ovladače zařízení.
2. Kernel - část nezávislá na hardware. Zde se nacházejí systémové procesy
(démoni), které běží na pozadí bez ohledu na uživatele.
Další části OS UNIX jsou:
• Knihovny – obsahují objekty a různé rutiny.
• Shell – textové rozhraní pro komunikaci s uživatelem. Současné UNIXy
mají i grafické rozhraní, které jej nahrazuje a uživatel nemusí s shellem
vůbec přijít do styku.
• Skripty – posloupnosti příkazů shellu zapsané do souboru.
• Souborový systém – rozhraní mezi ovladačem paměťového média a jádrem. V UNIXu platí, že vše je soubor.
• VFS (Virtual File System) – rozhraní pro stejný přístup k různým
souborovým systémům. Uživatel se tak nemusí starat o to, na jakém
médiu je konkrétní soubor skutečně fyzicky umístěn.
• Vrstva systémových rozhraní – zajištění bezpečnosti - znemožnění zásahu uživatele do jádra. K této vrstvě programy přistupují pomocí
knihoven API (Aplication Programming Interface) - zjednodušení práce
programátorů.
17
3.2.1
Systém souborů a adresářový strom
Jako fyzický systém souborů (file system) se v UNIXU používají například
ext2fs (dnes na ústupu), ext3fs (nejpoužívanější v Linuxu), XFS (IRIX),
nebo ufs (Solaris).
UNIX má jednotnou strukturu adresářů, která má být jednotná ve všech
systémech a je definována normou POSIX (Portable Operating System Interface). Tato norma kromě adresářové struktury určuje i jak se má systém
chovat, jaké musí obsahovat příkazy atd. Pokud systém splňuje tuto normu,
pak o něm hovoříme jako o POSIX kompatibilním systému. Nyní si popíšeme
typickou adresářovou strukturu (abecedně):
• / – Kořenový adresář (root).
• /boot (/unix, /bsd) – Adresář obsahující jádro systému (kernel) a případně konfigurační soubory zavaděče operačního systému (bootloader).
• /bin – Základní systémové příkazy a programy.
• /dev – Adresář speciálních souborů pro obsluhu periférií. Každá potenciální periférie, kterou je systém schopen obsloužit, zde má svůj soubor.
• /etc – Adresář se systémovými konfiguračními soubory. Na rozdíl od
jiných OS se veškerá konfigurace v UNIXu provádí úpravou textových
souborů buď ručně, anebo pomocí konfiguračních nástrojů, přičemž
tyto možnosti lze kombinovat.
• /home – Domovské adresáře uživatelů.
• /lib – Adresář systémových knihoven.
• /mnt (/media) – Adresář pro připojování dočasných systémů souborů
(disketa, CD, DVD, externí disk . . .).
• /sbin – Adresář s programy, které může spouštět pouze superuživatel.
• /tmp – Veřejný adresář pro pomocné a dočasné soubory (temp). Obvykle bývá promazáván při restartu anebo cyklicky.
• /usr – Adřesář se soubory, které z kapacitních důvodů nejsou v kořenovém adresáři. Často bývá na jiném logickém nebo fyzickém disku.
Obsahuje podobnou strukturu jako kořenový adresář.
• /var - Adresář pracovních a administrativních souborů systému. Též
obsahuje logy (informační soubory) o činnosti systému.
18
Díky této jednotné struktuře (a obecně normě POSIX) je jednodušší převádět programy mezi jednotlivými druhy UNIXu, než mezi jednotlivými verzemi Windows.
3.2.2
Bezpečnost uživatelů UNIXu
Kařdý uživatel má v UNIXu účet (account), který obsahuje následující informace:
• Jméno účtu (login) a heslo (password).
• Číslo účtu (UID) a skupiny (GID). Uživatel může být přiřazen do více
skupin, jedna z nich je jeho hlavní skupina.
• Identifikace uživatele. Jméno, příjmení, telefonní linka . . .
• Domácí adresář uživatele (/home/jmeno).
• Iterpret příkazů (sh, tcsh, bash . . .).
• Případně další informace - např. čas a místo posledního přihlášení.
Tyto informace jsou uloženy v souborech /etc/passwd a /etc/group.
Každý soubor a adresář patří konkrétnímu vlastníkovi a konkrétní skupině. U každého souboru a adresáře se určují práva pro vlastníka (u = user),
skupinu (g = group), ostatní (o = other) a pro všechny (a = all).
Práva u souborů jsou:
• r (read) – právo čtení souboru
• w (write) – právo zápisu do souboru nebo smazání souboru
• x (execute) – právo spuštění souboru, jedná-li se o spustitelný program.
Práva u adresářů jsou:
• r – právo čtení (zobrazení) obsahu adresáře.
• w – právo zápisu do adresáře nebo smazání adresáře
• x – právo vstupu do adresáře
Superuživatel (root)2 má u všech souborů a adresářů právo na cokoliv
včetně změny vlastníka, skupiny a práv daného souboru či adresáře.
2
Ano kořenový adresář i superuživatel se v originále jmenují root.
19
3.3
Základní příkazy UNIXu
Tato kapitola podává přehled několika příkazů, jejichž znalost se vyplatí každému uživateli UNIXu, nejen administrátorovi.
Nápověda
man – Manuálové stránky. Ke každému unixovému příkazu by měly existovat manuálové stránky s popisem tohoto příkazu a jeho parametrů.
Manuálové stránky se spouští příkazem man příkaz. Např: man man.
Klávesové zkratky fungující během prohlížení manuálových stránek:
• q – konec
• PgUp (b), PgDn (Space) – skok o stránku zpět nebo vpřed
• šipky nahoru a dolů – posun o řádku
• /abc – vyhledání slova abc v textu
Příkazy pro práci se soubory a adresáři
mkdir – Vytvoření adresáře (Make Directory).
mkdir adresar
rmdir – Smazání adresáře (Remove Directory). Adresář musí být prázdný.
rmdir adresar
cd – Změna adresáře (Change Directory).
Jsme-li v adresáři /home/uzivatel a chceme-li do jeho podadresáře
texty pak je jedno zda napíšeme cd texty (relativní cesta) anebo
cd /home/uzivatel/texty (absolutní cesta).
Chceme-li přejít o úroveň výše, pak napíšeme cd ...
Chceme-li přejít z jednoho podadresáře do jiného, lze psát rovnou cd
../texty2. Příkaz cd / nás přepne do kořenového adresáře a samotný
příkaz cd do našeho domovského adresáře.
pwd – Vypíše celou cestu k adresáři, ve kterém se právě nacházíme (Path
to Working Directory).
ls – Výpis souborů a adresářů. Má mnoho přepínačů (viz. man ls). Asi nejpotřebnější jsou:
20
• -a – výpis skrytých souborů
3
• -l – rozšířený výpis
Varianty zápisu:
• ls -l -a
• ls -a -l
• ls -al
• ls -la
jsou (stejně jako u ostatních příkazů) rovnocenné.
Lze použít i ls -l jmeno, pak se dozvíme pouze informace o souboru
jmeno. Též lze použít znak * (náhrada libovolného počtu znaků) a ?
(náhrada jednoho libovolného, ale konkrétního znaku).
ls text* vypíše soubory text, text1 i text123, ale ls text? pouze
soubor text1.
Význam výpisu, který vidíme např. po napsání ls -la:
-rw-------
1 pech users 3065 2007-09-21 10:46 .bash_history
drwxr-xr-x 18 pech users 4096 2007-08-24 11:54 Dokumenty
Na prvním místě ve výpisu zleva se mohou nacházet znaky - (soubor), l (link), d (adresář) anebo c (speciání soubor). Dále následuje
devět znaků pro popis práv pro vlastníka, skupinu a ostatní, dále počet
odkazů na daný soubor nebo adresář (u adresáře je to obvykle počet
podadresářů + 2 (každý adresář ukazuje ještě sám na sebe a ukazuje
na něj i jeho nadadresář) Dále je vlastník souboru, skupina, které patří
soubor, velikost v bytech, datum a čas vytvoření a na posledním místě
jméno souboru.
ln – Vytvoření odkazu na soubor. Odkazy se rozdělují na tvrdý a symbolický (s použitím přepínače -s). Tvrdý ukazuje na místo na médiu, na
kterém jsou uložena data a příliš se nepoužívá, naopak symbolický nám
umožňuje mít jeden soubor pod více jmény. Např. když jeden konfigurační soubor slouží pro více programů a každý program jej potřebuje
mít pod jiným jménem.
ln -s existujici_soubor nove_jmeno
Skryté soubory v UNIXu jsou ty, jejichž jméno začíná tečkou. Jsou to zejména různé
konfigurační soubory, které jsou skryté pro běžný výpis, aby uživatele zbytečně neobtěžovaly.
3
21
cp – Kopírování souboru (Copy).
cp stary novy
mv – Přesunutí (přejmenování) souboru (Move).
mv stary novy
rm – smazání souboru (Remove). Při použití přepínače -i se program před
smazáním zeptá.
Příkaz rm -i * smaže všechny soubory (u kterých máme právo zápisu)
v pracovním adresáři a před smazáním každého se nás dotáže.
Pozor smazání je nevratné.
cat – Výpis textového soubor. Je-li počet řádek souboru větší než počet
řádků, které můžeme zobrazit na monitoru, pak nám začátek souboru
„uteče z obrazovkyÿ.
cat soubor
less – Výpis textových souborů se stránkováním.
less soubor
Při prohlížení můžeme podobně jako u příkazu man použít klávesové
zkratky:
• q – konec
• PgUp (nebo klávesa b), PgDn (Space) – skok o stránku zpět nebo
vpřed
• šipky nahoru a dolů – posun o řádku
• šipky vlevo a vpravo – posun vlevo a vpravo
• Begin (Home) – začátek řádku
• End – konec řádku
• /slovo – vyhledání slova v textu
tail – Vypíše posledních deset řádků textového souboru. Počet řádků lze
změnit přepínačem -číslo. Např. tail -3 abc vypíše poslední tři
řádky souboru abc.
head – Vypíše prvních deset řádků textového souboru. Počet řádků lze změnit přepínačem -číslo. Např. head -12 abc vypíše prvních dvanáct
řádků souboru abc.
22
touch – Pokud napíšeme touch abc pak mohou nastat dvě možnosti. Pokud:
1. soubor abc neexistuje, je vytvořen nový prázdný soubor s tímto
jménem.
2. soubor abc existuje nastaví se čas jeho poslední změny na teď.
which – Pokud napíšeme which program pro existující program, pak se dozvíme, v kterém adresáři se nachází. Pokud takový program neexistuje,
jsme o této skutečnosti informováni.
Nastavení práv k souborům a adresářům
chown – Změna vlastníka (Change Owner) souboru nebo adresáře.
Použití chown -R novak:users adr1 - Nastaví pro adresář adr1 nového vlastníka novak a skupinu users. Přepínač -R má význam u adresářů – znamená, že tato změna platí i pro veškerý jeho obsah. Je
nutné mít pro daný soubor či adresář právo na zápis. Obvykle takovou
operaci provádí root.
chgrp – Změna skupiny (Change Group). Např. chgrp users soubor
chmod – Změna práv (Change Mode). Nastaví u souboru nebo adresáře
nová práva. Tato práva se zadávají pomocí písmen nebo číslic:
• Pomocí písmen – chmod komu +/- právo soubor. Parametr komu
je jedno z písmen u (vlastník), g (skupina), o (ostatní) nebo a
(všichni). + znamená přidání a - odebrání práv. Práva jsou r
(čtení), w (zápis) a x (soubor - spuštění, adresář - vstup).
Př. chmod a+x program – nastaví tento soubor jako spustitelný
pro všehny.
chmod o-w text – odebrání ostatním práva na zápis (smazání)
souboru text.
• Pomocí čísel – chmod XABC soubor. X, A, B, C jsou čísla v rozsahu
0 až 7. X je obvykle 0 a nemusí se uvádět. A jsou práva pro
vlastníka, B pro skupinu a C pro ostatní. Práva jsou součet čísel
4 - čtení, 2 - zápis, 1 - spuštění (procházení). Pokud nepřidělíme
žádná práva, je zde 0.
Př. chmod 755 program - vlastník má nad souborem program plnou kontrolu, ostatní jej mohou číst a spouštět
23
chmod 600 text – vlastník může soubor text číst a měnit (smazat), jinak k němu nemá nikdo žádná práva.
Pokud ve výjimečných případech není X nula, pak se jedná o součet následujících čísel:
– 1 – sticky bit - soubor nebo adresář s tímto příznakem smí
přejmenovat nebo smazat pouze root.
– 2 – sgid - nastaví právo skupiny root při spuštění daného
souboru
– 4 – suid – nastaví právo uživatele root při spuštění tohoto souboru. Tento příznak potřebují mít nastavené např. programy
smbmnt a smbumount 4
Práce s textovými soubory
grep – Vyhledání řetězce v souboru (Globally for lines matching the Regular Expression, and Print them). Mocný nástroj se spoustou možností
a možností používat regulární výrazy. Zde si uvedeme jednoduchý příklad:
grep novak /etc/password – ze souboru /etc/password vypíše všechny
řádky obsahující slovo novak.
sed – Streamový editor (Stream EDitor) – editor, který pomocí příkazů
umožňuje editovat textové soubory. Příklad:
sed ’s/příslušný/odpovídající/’ abc > xyz – V souboru abc nahradí všechny výskyty slova příslušný slovem odpovídající a výsledek
zapíše do souboru xyz.
wc – Vypíše počet řádek (přepínač -l), slov (-w) anebo znaků (-c) v souboru
(Word Count).
Př. wc -l /etc/passwd – zjistí počet uživatelů daného systému (jen
je třeba mít na paměti, že zde jsou i systémoví uživatelé jako mail, ftp,
nobody . . .).
Práce s procesy v UNIXu
ps – Výpis procesů. Obvykle používáme s těmito přepínači: ps axu (lze použít i syntaxi ps -axu), na pořadí přepínačů nezáleží. Význam přepíánačů je:
Součást balíku programů Samba, který slouží pro připojení sdílených adresářů Windows v UNIXu.
4
24
• x – rozšířený výpis
• a – všechny procesy
• u – všichni uživatelé
top – Jiný program na výpis běžících procesů seřazený podle toho jak aktuálně využívají systémové zdroje počítače. Ukončuje se klávesou q.
htop – Ještě lepší grafický manažer procesů. Ovládání podobné programu
mc, pomocí kláves F1 až F10. Procesy je možné řadit dle různých kritérií, vyhledávat, měnit prioritu i ukončovat. (Není standardní součástí
všech UNIXů, ale uvádím jej zde, protože jej poavžuji za užitečný.)
kill – Ukončení procesu. kill číslo_procesu. Nenastane-li ukončení (např.
protože ještě existují synovské procesy), lze použít ve tvaru kill -9 číslo_procesu,
který vede k ukončení vždy (včetně synovských procesů).
Číslo procesu zjistíme pomocí ps.
Priorita procesu
Je číslo v rozsahu +20 (nejnižší priorita) až -19 (nejvyšší priorita). Uživatel
může pouze snížit prioritu pomocí příkazu renice, ale nesmí ji už pak zvýšit.
Root má neomezenou moc.
nice – Spustí příkaz s konkrétní prioritou. Př. nice -n 3 příkaz – spustí
příkaz s prioritou 3. Příklad: nice -n 8 k3b
renice – Změní prioritu běžícího procesu. Pozor uživatel ji smí pouze snížit,
ale root jí může nastavit libovolně. Př. renice 11 12456 – nastaví
hodnotu priority u procesu 12456 na 11.
Archivace v UNIXu
Program tar – Původně program pro archivaci souborů na magnetickou
pásku (Tape Archiver). Dnes se používá pro vytvoření jednoho souboru
(archivu) z více souborů či adresářů. Používá se přípona tar, pro snadnou identifikaci, že jde o archiv. Použití: tar parametry archiv.tar
[seznam souboru a adresaru oddeleny mezerou].
Nejdůležitější parametry:
• c - vytvoření archivu
• x - rozbalení archivu
25
• p - zachování práv u souborů
• v - „ukecanýÿ výpis
• f - práce se souborem
c nebo x musí být na začátku a f na konci. Ostatní parametry jsou
volitelné a nezáleží na jejich pořadí. Příklady:
Sbalení: tar cvpf soubory.tar soubor soubor1 soubor2
Rozbalení: tar xvpf soubory.tar
gzip – Archivační program kompatibilní s WinZip. Jeho výstup umí rozbalit
i WinRar. Potřebujeme dva programy gzip a gunzip. Příklad:
Sbalení: gzip aaa – vytvoří se soubor aaa.gz
Rozbalení: gunzip aaa.gz
bzip2 – Jiný archivační program, který dosahuje ještě lepšího kompresního
poměru. Použití obdobné:
bzip2 bbb, bunzip2 bbb.bz2
Spolupráce gzip (bzip2) a tar
V programu tar lze přímo zadat i přepínač pro spakování programem gzip
(bzip2)
• z - pakování (rozbalení) pomocí gzip, použité přípony *.tar.gz nebo
pouze *.tgz
• j - pakování (rozbalení) pomocí bzip2, přípona *.tar.bz, *.tbz
Příklady:
tar cvzpf archiv.tar.gz aaa bbb ccc
tar xvzpf archiv2.tgz
tar cvjpf archiv3.tar.bz *
Informační příkazy
date – Výpis data a času s možností nastavení.
du – Výpis velikosti adresářů a podadresářů (Disk Usage). Doporučuji psát
ve tvaru:
du -h --max-depth=1 – výpis pouze velikosti podadresářů aktuálního
adresáře v dobře čitelném tvaru.
26
df – Výpis připojených disků s rozsahem zaplnění (Disk Free).
free – Výpis velikosti paměti a jejího zaplnění.
who – Výpis přihlášených uživatelů.
3.4
Grafický režim
Kdyby UNIX nabízel uživateli pouze textový režim, stal by se asi systémem
pro několik fanatiků a pro servery. Naštěstí již od poloviny osmdesátých let
je možné pracovat v UNIXu v grafickém režimu. Tomuto grafickému režimu
se v UNIXu říká X Window System.5
Až do roku 2004 v podstatě jedinou implementací tohoto systému byl
XFree. Bohužel s vydáním verze 4.4 v lednu 2004 došlo ke změně licence. Nová
licence se stala dle zjištění organizace FSF „GPL nekompatibilníÿ. Kvůli
tomuto problému byla urychleně vyvinuta odvozenina Xorg, na kterou přešla
většina UNIXů.
Samotný X Window System však neumožňuje pohodlnou práci v grafickém režimu. Z tohoto důvodu vznikají takzvané grafické manažery, které
zjednodušují práci uživatelů v grafickém režimu. Takovýchto manažerů existují desítky a my si představíme nejznámější:
FVWM (F Virtual Window Manager - písmeno F nemá žádný význam)
– Grafický manažer populární v devadesátých létech. Jmenuji jej na
prvním místě, protože z vyjmenovaných je nejstarší. První UNIXový
manažer, u kterého se dalo mluvit o uživatelské přívětivosti. Existovala verze FVWM95, která napodobovala Windows95, aby uživatelům
Windows95 usnandnila přechod na UNIX.
KDE (K Desktop Environment) – V současné době asi nejpopulárnější grafický manažer, velmi dobře konfigurovatelný se spoustou nativních aplikací, utilit a apletů. Existuje velké množství jazykových mutací.
GNOME (GNU Network Object Model Environment) – Největší konkurent
KDE. Svým vzhledem připomíná MacOS6 . Oba manažery mají své
nadšené příznivce.
XFCE – Další poměrně rozšířený manažer, určený zejména pro slabší počítače. Nemá tolik funkcí jako předchozí manažery a proto si vystačí se
slabší konfigurací počítače.
5
6
Není to překlep Window ne Windows
ve verzi MacOS 8 a 9.
27
Pro pořádek vyjmenuji další známější manažery (abecedně): AfterStep,
Blackbox, IceWM, JWM, Openbox, PekWM, Sawfish, Twm a mnoho dalších.
3.5
Přehled UNIXů
Na obrázku 3.3 je dobře vidět vývojový strom rodiny UNIXových systémů.
Velice hezký nástěnný vývojový graf UNIXů naleznete na adrese [9]. Jak je
vidět vývoj se kolem roku 1975 rozčlenil do několika větví a druhů UNIXu,
z nichž některé přestaly být vyvíjeny, jiné se naopak vyvíjí dodnes.
My si v této kapitole nyní probereme současné nejvýznamnější větve
UNIXu a řekneme si k nim stručné charakteristiky.
3.5.1
GNU/Linux
Dnes jednoznačně nejznámější a nejpopulárnější UNIX, o kterém si řekneme
více v následující kapitole.
3.5.2
BSD
Pro někoho tajemná zkratka BSD (Berkeley Software Distribution) je druh
UNIXU, který vznikl na půdě kalifornské univerzity v Berkeley, (to je předměstí San Francisca).
BSD se vyvinul postupným přidáváním nových funkcí a nahrazováním
zdrojového kódu UNIXu 6 firmy AT&T. Univerzity mohly tento UNIX za
velmi výhodných podmínek používat a upravovat. První verze byla vydána
v roce 1977 a byla vlastně jen rozšířením původního UNIXu 6. Mohla být
šířena pouze lidem a institucím, kteří měli licenci od AT&T. S každou další
verzí bylo původního kódu méně až po verzi 4.3 z roku 1988. Stále však musel
uživatel mít licenci AT&T, která byla pro běžného uživatele drahá. Proto byla
v roce 1989 vydána verze NET/1 (Networking Tape 1 – byla distribuována
na magenetické pásce), která již kód od AT&T neměla obsahovat a byla dána
volně k dispozici. Přesto bylo zjištěno, že v jádře zůstalo několik částí kódu
AT&T. Tyto části byly odstraněny a v červnu 1991 byla vydána verze Net/2.
Společnost AT&T však podala na BSD v roce 1992 dokonce soudní žalobu. Tato pře byla ukončena v roce 1994 a skončila pro BSD úspěšně. Z 18
000 souborů v distribuci BSD musely být 3 odstraněny a 70 modifikováno.
Bohužel v této době se mnoho uživatelů kvůli těmto nejasnostem od BSD
odklonilo a BSD již nikdy nezískal zpět svou popularitu z konce osmdesátých let. Dokonce i Linux Torvalds se později přiznal, že k tvorbě Linuxu jej
28
Obrázek 3.3: Vývojový strom UNIXu
29
Obrázek 3.4: Logo BSD UNIXu
Obrázek 3.5: Logo Solarisu
Obrázek 3.6: Logo Minixu
30
Obrázek 3.7: Profesor Andrew Tanenbaum
přiměly nejasnosti ohledně sporů BSD a AT&T. Bez nich by pravděpodobně
Linux nevznikl a dnes bychom používali BSD.
BSD je přesto dnes zcela nepochybně druhým nejpoužívanějším UNIXem.
Jeho jádro je údajně stabilnější a bezpečnější než linuxové. Pod BSD navíc
není problém provozovat většinu linuxových aplikací bez nutnosti emulace.
Většina současných odvozenin původního BSD je OSS, ale licence BSD umožňuje vytvářet propritární klony. BSD je například základem SunOS nebo Mac
OS X.
Říká se, že BSD je pro uživatele,kteří mají rádi UNIX, naproti tomu
Linux pro uživatele, kteří nenávidí Windows.
V současné době existuje několik klonů BSD. K nejznámějším patří:
• FreeBSD (22) – Distribuce určená zejména pro pracovní stanice. Jsou
použita některá zjednodušení, díky kterým je dosahována vyšší rychlost
běhu aplikací.
• PC-BSD (28) – Distribuce určená začátečníkům, vyznačující se jednoduchou instalací s grafickým prostředím. Dnes hodně na vzestupu.
• DesktopBSD (31) – Odvozenina FreeBSD se snahou o jednoduchost.
• OpenBSD (49) – Distribuce se snahou o bezpečnost a snadné spouštění aplikací psaných pro jiné UNIXy.
• NetBSD (72) – Distribuce se snahou o podporu co největšího množství
hardware.
Čísla v závorkách udávají aktuální pořadí na DistroWatch ([10]), které je
dobrým měřítkem aktuální popularity jednotlivých diostribucí. 7
Na závěr se zmíním o možnosti použít jádro BSD místo Linuxového jádra
v distribuci Debian. Viz. ([11]). Pro zpestření ještě uvádím logo BSD (obr.
3.4). Jeho autorem je M. Kirk McKusick. 8
SunOS, Solaris a OpenSolaris
Solaris (dříve SunOS ) je klon UNIXu vyvinutý společností Sun Microsystems. OpenSolaris je pak jeho otevřená varianta.
Údaje k 26.9.2007, ve vztahu k posledním 6 měsícům.
Autorem této kresby (ne loga) je Poul-Henning Kamp. Je šířena pod tzv. beerlicence.
Ta říká, že pokud se vám tato kresba líbí a potkáte se s autorem, pak jej můžete pozvat
na pivo.
7
8
31
Původní SunOS byl vyvinut z BSD. V současné době se název SunOS
používá pro čistý operační systéma a Solaris pro tento systém spolu s grafickými nadstavbami a dalšími aplikacemi. Solaris je operační systém, který
se hodí pro řešení situací s velkým množstvím procesů. Používá souborový
systém ZSF. Grafické prostředí používá OpenWindows, CDE anebo i KDE.
Zdrojové kódy Solarisu byly zveřejněny v rámci projektu OpenSolaris
pod licencí CDDL (Common Development and Distribution Licence), která
splňuje podmínky OSS. K této události došlo 14. 6. 2005. Více se dozvíte na
webové adrese [12].
Na závěr pro zajímavost pořadí Solarisu na serveru Distrowatch (viz.
předchozí kapitola) je 49.9 Logo Solarisu je na obrázku 3.5.
3.5.3
MINIX
Volně šiřitelný, otevřený UNIX. Jeho autorem je provesor Andrew S. Tanenbaum (obr. 3.7) z Vrije Universiteit v Amsterodamu. Je napsán převážně
v jazyce C a první verze byla zveřejněna v roce 1987. Tato verze byla kompatibilní s UNIXem 7 a byla určena pro počítače PC.
Když Linus Torvalds psal první jádro Linuxu vycházel z MINIXu. Torvalds se později dostal s Tanenbaumem do sporu o architekturu jádra operačního systému a Tanenbaum nazval Linux zastaralým. („Linux is obsolete.ÿ)
Viz. odkaz [13].
V současné době je nejnovější verze MINIX 3. Její logo si můžete prohlédnout na obrázku 3.6. Více se dozvíte na stránkách [14]. MINIX byl původně
komerčním UNIXem, od dubna 2000 je zdarma. V současné době však nemá
jiný než studijní význam.
3.5.4
IRIX
Proprietární UNIX vyvinutý firmou SGI (Silicon Graphics, Inc.). Vychází
z UNIXu 5. Používá systém souborů XFS, který je obecně považován za
nejlepší systém souborů. IRIX je používán pro systémy s nutnou extrémní
dobou provozu.
První verze byla z roku 1988, zatím poslední je ze srpna 2006.
3.5.5
AIX
Proprietární UNIX firmy IBM. První verze byla z roku 1986. AIX byl zajímavý velmi pokrokovou správou disků s oddělením fyzické a logické struk9
Jediný „ jinýÿ UNIX kromě BSD a Linuxu, který je zde uveden.
32
tury. Tento systém byl převzat mnohými dalšími systémy. Poslední verze je
ze srpna 2004.
3.5.6
HP-UX
Klon UNIXu firmy Hewlet Packard. Běží pouze na architektuře serverů HP.
Poslední verze je z února 2007.
3.5.7
Mac OS X
Operační systém počítačů Apple Macintosh, vytvořený kombinací již zaniklého unixového systému NeXTSTEP a MacOS. Vychází z BSD. První verze
vyšla v roce 1999. Používá se i v mobilním telefonu Apple iPhone.
3.5.8
GNU/Hurd
Operační systém napsaný pro kolekci GNU programů. Hurd znamená Hird of
Unix-Replacing Daemons. Naopak význam slova Hird je Hurd of Interfaces
Representing Depth. Viz. logo na obrázku 3.8.
Obrázek 3.8: Logo OS Hurd
Nejedná se vlastně o UNIX, ale o OS, který by měl UNIX nahradit.
Chce překonat UNIX ve funkčnosti, rychlosti a bezpečnosti, ale být s ním
kompatibilní. Jedná se o množinu serverů běžící na mikrokernelu. Vývoj však
pokračuje velmi zvolna, projekt má velké problémy s podporou hardware.
Dosud nebyla vydána žádná oficiální verze, existuje pouze live CD a je možné
podobně jako u BSD nainstalovat toto jádro do Debianu. Viz. odkaz [15].
33
Kapitola 4
Linux – UNIX pro masy
4.1
Co je Linux
Operační systém Linux je volně šiřitelný OS typu UNIX. Jeho autorem je
Linus Torvalds a mnoho dalšich programátorů v Internetu. Jádro Linuxu je
volně šiřitelné (public domain) podle pravidel GNU General Public License
(licence používaná u softwaru GNU). Linux byl původně psán pro architekturu IBM PC s procesorem i386 a vyšším. V současné době existují i verze
pro m68000, MIPS, Sun Sparc, DEC Alpha/AXP a některé další architektury. Jednou z hlavních výhod oproti komerčním UN*Xům je jeho nulová
cena, dále snadno dostupný základní software a v neposlední řadě také nízké
nároky na hardware a velmi příznivý výkon. Často je také k dispozici více
dokumentace než k jiným systémům. (Převzato z linux.cz [16].)
Základem je jádro operačního systému – to je samotný Linux. K němu
se potom nabalují další programy. Pokud se přidají pouze GNU programy (a
případně další volně šiřitelný software), pak mluvíme o GNU/Linuxu. Obvykle se však přidává i proprietární anebo komerční software.
Různé množiny přidaných programů tvoří tzv. distribuce. Existuje velké
množství distribucí (řádově stovky – viz. DistroWatch [10]).
Výslovnost slova Linux je pestrá a zajímavá. Pokud se podíváte na jakýkoliv dokument o Linuxu, zjistíte, že existuje mnoho různých výslovností.
(linuch, linyx, lájnux, lájnyx, linux atd.) Sám autor jako nativně švédsky
hovořící Fin1 , používá výslovnost „linuxÿ.
Logo Linuxu (obr. 4.2). Autorem je Larry Ewing. Traduje se historka, že
tučňáka si vybral sám Linus Torvalds neboť jej údajně kdysi kousl tučňák
do prstu.
1
Ve Finsku existuje poměrně početná švédská menšina.
34
4.2
Historie Linuxu
Na začátku devadesátých let existovalo hnutí GNU, které si uložilo za cíl
vytvořit volně šiřitelný klon UNIXu s otevřeným zdrojovým kódem. Měli
již hotové všechny programy kromě jádra systému. Pracovali sice na jádře
zvaném Hurd (viz. str. 33), ale vývoj se opožďoval a dodnes vlastně není dokončen. Jinou možností bylo použít jádro Minixu (viz. str. 32), ale jeho autor
profesor Tanenbaum (obr. 3.7), odmítl dát tento systém volně k dispozici a
vyžadoval licenční poplatek za každou instalaci.
V té době student univerzity v Helsinkách Linus Torvalds (obr. 4.1) začal pracovat na volně šiřitelné verzi OS MINIX a tuto svou činnost oznámil v newsové konferenci comp.os.minix zprávou o vývoji volně šiřitelného
UNIXu podobného MINIXu. (Plné znění této zprávy je v příloze C.) Linus
v té době studoval informatiku ve druhém ročníku. Pro zajímavost – při vývoji používal PC 386 se 4 MB paměti, což byl na svou dobu velice slušný
počítač. Dodneška je tato konfigurace považována na PC jako minimální pro
běh Linuxu.
Obrázek 4.1: Linus Torvalds
35
Obrázek 4.2: Logo Linuxu
Číslování verzí
Jednotlivá jádra se dříve číslovala ve tvaru X.Y.Z, kde jednotlivá čísla měla
význam:
• X – vývojová řada
• Y – sudé číslo znamená stabilní řadu, liché vývojovou řadu
• Z – vedlejší číslo v rámci předchozí řady
Například 2.2.26 anebo 2.5.31
Nyní je číslování stabilní řady ve tvaru A.B.C.D, kde A.B je hlavní číslo
řady (aktuálně 2.6 anebo starší 2.4), C je vedlejší číslo řady a případně D
je číslo její opravy, např. 2.6.22.9. Číslování vývojové řady pak je ve tvaru
A.B.C-rcD, kde rc znamená release candidate. (Např. 2.6.23-rc9). Více se
dozvíte na iternetové adrese [17].
Jakoukoliv verzi jádra od 0.11 si rovněž můžete z této adresy stáhnout a
experimentovat s ní. Zdrojové kódy jader 0.0.1 až 0.0.3 se údajně nedochovaly
a sám Linus prohlásil, že je smazal, když potřeboval místo na disku.
4.2.1
Vývoj verzí
• První jádro nazvané 0.0.1 bylo dáno volně k dispozici v září 1991. Z programů byl k dispozici bash, překladač jazyka C nazvaný GCC, terminálový emulátor, ovladač pro pevný disk a souborový systém. Podpora
pouze pro finskou klávesnici. Nebyla podpora pro diskety. Pro zajímavost jsou v příloze D uvedeny autorovy poznámky (release notes) k
vydání této verze.
36
• Dále následovaly verze 0.0.2 a 0.0.3 v říjnu 1991. Nově obsahovaly textový editor sed a podporu US klávesnice. Linux byl dán veřejnosti k dispozici na ftp serveru. Pro kompilaci jádra i programů byl stále nutný
Minix. Byl zaznamenán zájem ostatních programátorů.
• Verze 0.10 a 0.11 znamenaly vyšší stabilitu a podporu virtuální paměti.
Minimální paměť byla 4 MB. Od verze 0.11 přibylo stránkování paměti
na žádost, ovladače disketových mechanik, sériových portů, grafických
karet a klávesnic. Tyto verze již byly nezávislé na Minixu.
• Verze 0.12. První verze pod licencí GNU GPL.
• Verze 1.0. Leden 1994. První stabilní verze. Podpora TCP/IP, síťových
karet a SCSI. Byl použit nový souborový systém ext2fs.
• Verze 1.2, též pro procesory Alpha. První verze, která nebyla pouze pro
PC.
• Verze 2.0. Červen 1996. Podpora pro více architektur – PowerPC, Sun,
Sparc, Motorola. Byla vylepšena správa paměti, podpora TCP/IP a
modularita jádra. Byla zavedena vlákna na úrovni jádra.
• Verze 2.2. Leden 1999. Architektury x86, Sparc, Ultra, Alpha, m68k,
PowerPC. Zlepšena podpora CD ROM a výměnných médií, zvukových
a grafických karet. Přidána podpora frame bufferu, více souborových
systémů a Unicode.
• Verze 2.4. Leden 2001. Přidána podpoora USB a FireWire. Zlepšena
podpora multiprocesingu a vláken. Podpora až 64 GB operační paměti.
Firewall na úrovni jádra. Nové moderní žurnálovací souborové systémy
ext3fs a ReiserFS.
• Verze 2.6. Březen 2003. Zlepšena podpora vláken a více souborových
systémů. Přidáno mnoho ovladačů.
4.3
Distribuce Linuxu
Balíky programů přidané k jádru Linuxu. Za každou distribucí stojí nějaký
autor, skupina autorů anebo firma. Máme tyto kategorie distribucí:
Komerční – platí se buď přímo za média anebo za uživatelskou podporu a
manuály.
37
Nekomerční – stažení zdarma. Obvykle si je možné objednat i CD, anebo
DVD buď přímo u zdroje anebo u nějaké specializované firmy.
Překládané – uživatel si stáhne zdrojové kódy a distribuci si přeloží sám
Live – pracuje přímo z CD anebo DVD, není nutný disk v počítači.
Distribuce se instalují z CD (DVD) anebo po síti (FTP, lokálně - NFS).
I v druhém případě potřebujeme minimální (řádově o velikosti desítek MB)
instalační CD (disketu), ze kterého se zavede systém a ovladače nutné pro
provoz sítě. V případě překládané instalace se zavede základní systém a překladač z CD a pak se z internetu stáhnou zdrojové kódy a celý systém se
přeloží.
Existuje přímo návod nazvaný Linux from Scratch (viz [18]), jak vybudovat celý systém od nuly. Tento postup není ani tak komplikovaný, jako je
poměrně zdlouhavý.
Seznam všech distribucí naleznete na adrese [10]. My si zde probereme
nejvýznamnější (nejrozšířenější) a ukážeme si jejich specifikace. Je mi jasné,
že přehled je poněkud ovlivněn mou osobou, neboť uvádím zejména distribuce, se kterými mám osobní zkušenost. Snad tento přehled pomůže čtenáři
se zorientovat mezi množstvím distribucí a vybrat si tu svou.
4.4
Slackware
Nejstarší stále se vyvíjející distribuce (první byla již neexistující distribuce
Yggdrasil ). Jako balíčkovací systém používá tgz. Nemá speciální konfigurační
nástroje, ale je snadno konfigurovatelná a přehledná. Jedná se o nekomerční
verzi, která je dnes trochu na ústupu. Autorem distribuce je Patrick Volkerding. Více na [19].
38
4.5
Red Hat a jeho odvozeniny
Red Hat je americká komerční distribuce. Dříve patřila u nás k nejrozšířenějším. Balíčkovací systém rpm (Redhat Package Manager). Občas má
problémy se závislostmi, kdy dva balíčky se nechtějí instalovat, dokud nebude
nainstalován ten druhý. Obsahuje dobré konfigurační nástroje. V nekomerční
sféře na ústupu, naopak v komerčních řešeních má své pevné místo. Na jejím
základě vzniklo několik dalších rozšířených distribucí, vyznačujících se systémem rpm. Bohužel balíčky z jedné distribuce obvykle nelze použít v jiné
distribuci.
V současné době zní plný název Red Hat Enterprise Linux (RHEL) a
má čtyři různé verze WS (pracovní stanice), ES (edge server), AS (advanced
server) a Red Hat Desktop. Placená je podpora uživatelů a možnost stahovat bezpečnostní aktualizace. Firma rovněž ručí za problémy vzniklé kvůli
chybám distribuce. Cena se dle verze pohybuje od tisíců jednorázově až po
statisíce korun ročně. Více se dozvíte na [20].
4.5.1
SUSE Linux a OpenSUSE
Komerční distribuce původem z Německa nazývaná dříve SuSE Linux.
Dříve se jednalo o čistě komerční distribuci v ceně cca. 3000 Kč. Přesto byla
u nás poměrně rozšířená, vzhledem k velkému množství balíků programů,
velmi snadné konfiguraci, výborné lokalizaci a dobré podpoře. Navíc obsahovala v základní instalaci balík StarOffice (předchůdce OpenOffice), což byl
první lokalizovaný balík kancelářských aplikací pro Linux. Obsahuje velmi
kvalitní konfigurační nástroj yast (Yet Another Setup Tools).
Firma byla v roce 2003 koupena Novellem, následovaly u nás po určitou
dobu problémy s prodejem, což vedlo k částečnému vyklizení pozic. Nyní
existuje vždy jedna verze SUSE Linuxu, která je zdarma. Pro firmy exituje
možnost komerčních verzí a to SUSE Linux Enterprise Server (SLES), určené
pro serverová řešení a SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED). Ty jsou sice
rovněž zdarma, ale platí se za podporu a aktualizace. Existuje rovněž volně
šiřitelná verze nazvaná OpenSUSE, vyvíjená komunitou uživatelů. Více na
[12] a [21].
39
4.5.2
Mandriva
Francouzská komerční distribuce s možností volného stažení obrazů CD
(DVD) z internetu. Vznikla sloučením distribucí Mandrake, Connectiva a
Lycoris. Má snadný upgrade a dobrou lokalizaci. Obsahuje rovněž dobré konfigurační nástroje a je možné zakoupit podporu. Více na [23].
4.5.3
Další rpm distribuce
Fedora Core – otevřená verze Red Hatu. Je vyvíjená komunitou uživatelů
a de facto slouží jako testovací verze distribuce Red Hat. Obsahuje
pouze open source balíčky, ale je možné doinstalovat i další. Více na
[24].
Aurox – polská distribuce založená na Fedoře. Více na [25].
CentOs – Jiná otevřená verze Red Hatu. Obsahuje některé nástroje pro
konfiguraci z plné verze Red Hatu. Je mimo jiné použita i jako základ
pro Rock Clusters, což je distribuce pro klustery. Více na [26] a na [27].
4.5.4
Ukázka práce s programem rpm
rpm -i foo – instalace balíku foo.rpm
rpm -i foo --force --nodepth – instalace „natvrdoÿ při nesplněných závislostech.
rpm -e foo – odinstalování balíku
4.6
Debian a jeho odvozeniny
Zcela nekomerční distribuce. Založena v roce 1993 Ianem Murdockem.
Slovo Debian je zkratkou jeho křestního jména a křestního jména jeho ženy
Debry. V základní verzi obsahuje pouze open-source programy. Většinou obsahuje starší, ale stabilní verze programu. Vždy jsou vyvíjeny současně tři
větve:
40
stable – Stabilní prověřené verze programů, ke kterým jsou vydávány pouze
bezpečnostní záplaty. Tato verze je často používána na serverech.
testing – Novější verze programů. Vhodné pro použití na domácích počítačích.
unstable – Vývojová řada. Nedoporučuje se pro běžnou práci.
Debian používá balíčkovací systém APT (Advanced Packaging Tool),
který umožňuje doinstalovávat nové programy a upgradovat stávající stahováním z internetu. Seznam zdrojů (repozitářů je uložen v souboru
/etc/apt/sources.list a lze jej snadno měnit. Více na [28].
4.6.1
Ukázka práce s programem APT
apt-get update – Stažení informací o nových balících.
apt-get upgrade – Upgrade systému. Na důležité změny je uživatel dotázán.
apt-cache search foo – Vyhledání informací o balíčcích podle klíčového
slova foo.
apt-get install foo – Instalace balíčku foo.
apt-get remove foo – Odstranění balíčku foo.
4.6.2
Ubuntu a jeho odvozeniny
Je to distribuce založená na Debianu, sponzorovaná firmou Canonical,
ltd., kterou vlastní Mark Shuttleworth. Snaží se vyvíjet stabilní, ale aktuální
systém. Nové verze jsou vydávány každých 6 měsíců a mají 18 měsíců podporu. Ubuntu obsahuje převážně otevřený software (ale ne nutně) a má být
navždy zdarma.
V základní verzi obsahuje desktopové prostředí Gnome, ale existuje rovněž verze s KDE zvaná Kubuntu a s XFCE zvaná Xubuntu. Existuje rovněž
verze s výukovými programi zvaná Edubuntu. Byly vytvořeny rovněž verze
Christian edition a Muslim edition pro uživatele daného vyznání, obsahující
speciální programy např. pro studium Bible anebo Koránu. Existence posledně jmenovaných verzí je však v rozporu s pravidlem Open Source, které
říká, že programy mají být k dipozici pro lidi bez rozdílu vyznání. Proto byla
na protest některými vývojáři rovněž vydána Satanic edition.
Více na [29], na [30], na [32] a na [31].
41
4.6.3
Jiné distribuce založené na Debianu
Simply Mepis – Distribuce z USA. Zajímavá volba pro uživatele, kteří mají
rádi systém APT, ale připadá jim, že Debian obsahuje zastaralé programy a naopak Ubuntu jim vše příliš vnucuje. Více na [33].
Knoppix – Live distribuce Linuxu vyvíjená Klausem Knopperem z Německa. Jedná se asi o aktuálně nejpopulárnější live distribuci, obsahující všechny nejoblíbenější programy. Je možné ji rovněž nainstalovat
na pevný disk. Více na [34].
Parallel Knoppix – Distribuce pro sestavení linuxových klusterů založená
na Knoppixu. Není nutné instalovat nic na pevný disk, vše běží v paměti. Více na [35].
4.7
4.7.1
Překládané distribuce
Gentoo Linux
Distribuci založil Daniel Robbins. Jedná se o nekomerční distribuci. Balíčkovací systém portage vychází ze systému ports BSD a obsluhuje se příkazem
emerge. Při instalaci se nainstaluje minimální systém z binárních balíků a
zbytek se přeloží na míru pro konkrétní hardware. Rovněž onen minimální
systém je možné dodatečně přeložit. Kompletní instalace s běžnými programy
trvá i několik dní. Rovněž každý upgrade si vyžádá poměrně značný čas.
Uživatelé Gentoo bývají někdy posměšně označováni za podivíny trávící
polovinu výpočetního času upgradem systému. Na druhou stranu se jedná
o průhledný a velice snadno konfigurovatelný systém, přestože neobsahuje
žádné konfigurační nástroje. Bývá zvykem uvádět, že se jedná o systém,
který je rychlejší než jiné Linuxy, ale dle mého názoru je to důsledek toho,
že Gentoo lze nakonfigurovat tak, že se nespouští nic nepotřebného. Více na
[36].
4.7.2
Ukázka práce s programem emerge
emerge --sync – Stažení informací o nových balících.
emerge world – Upgrade systému. Na důležité změny je uživatel dotázán.
emerge -s foo – Vyhledání informací o balíčcích podle klíčového slova foo.
42
emerge foo – Instalace balíčku foo.
emerge -c foo – Odstranění balíčku foo.
4.7.3
Jiné překládané distribuce
Linux from Scratch – Již popsaná možnost přeložit kompletně celý Linux
od nuly. Více na [18].
Source Mage – Jiná překládaná distribuce. Používá kouzelnické termíny
jako sorcery, cast, spell. Instalace této distribuce a uvedení do provozuschopného stavu je obtížnější než u Gentoo. Rovněž tak komunita
uživatelů je menší než u Gentoo. Více na [37].
4.8
Arch Linux
Arch Linux je distribuce optimalizovaná pro procesory i686 a vyšší. Díky
tomu může na těchto procesorech běžet rychleji než jiné distribuce. Distribuci vytvořil Judd Vinet. Uvádí se, že je určena zkušenějším uživatelům, ale
myslím si, že to není zcela pravda. Naopak i přes absenci speciálních konfiguračních nástrojů je velice snadno konfigurovatelná. Většina nastavení je
uložena v jediném souboru /etc/rc.conf. Více na [38].
Distribuce používá vlastní balíčkovací systém pacman (neplést se stejnojmennou hrou). Balíčky jsou rozděleny do několika kategorií – core, extra,
community, testing a unstable. Defaultně systém používá pouze první dvě. Je
na uživateli, které další si povolí. Extra obsahuje například KDE, GNOME a
další běžně používané balíky. Community pak jsou balíky připravené uživateli a přijaté jako oficiální. Používat skupiny testing a unstable na systému
určeném pro běžnou práci se nedoporučuje pro možnou nestabilitu. Existuje
rovněž velké množství balíků připravených uživateli, které nejsou oficiálně
součástí distribuce. Ty je možné stáhnout z domovských stránek Arch Linuxu ([38]) a nainstalovat podle návodu, který je zde uveden.
4.8.1
Ukázka práce s programem pacman
pacman -Su – Stažení informací o nových balících.
pacman -Sy – Upgrade systému. Na důležité změny je uživatel dotázán.
43
pacman -Ss foo – Vyhledání informací o balíčcích podle klíčového slova foo.
pacman -S foo – Instalace balíčku foo.
pacman -R foo – Odstranění balíčku foo.
4.9
Deli Linux
Distribuce, která je naopak určena pro počítače starší než i686. Testovací
počítač distribuce je 486 s 16 MB paměti. Na takovémto počítači je zaručena
bezchybná funkce. Jedná se o německou a nikoliv tureckou distribuci, jak se
mnoho uživatelů domnívá (deli = turecky šílený). DeLi znamená Desktop
Light.
Funkčnost na starších strojích je zajištěna díky použití programů s nižší
hardwarovou náročností. Systém rovněž používá balíčkovací systém ports vycházející rovněž z BSD jako Gentoo. Pomocí něj je možné Deli Linux upgradovat a instalovat si další balíky. Více na [39].
4.10
Live distribuce
Live distribuce jsou distribuce pracující pouze z CD (DVD, diskety, USB flash
. . .) a nepotřebující instalaci na pevný disk. Již jsme se zmínili o Knoppixu a
nyní uvedeme ještě několik dalších.
System Rescue – Distribuce urřená převážně pro systémové administrátory založená na Gentoo. S její pomocí můžeme například změnit zapomenuté heslo ve Windows, upravit velikost a rozdělení diskových oddílů, zjistit hardwarovou konfiguraci počítače, upravit linuxový zavaděč
atd. Více na [40].
Slax – Česká distribuce Tomáše Matějíčka. Založena na Slackware. Je možné
ji rozšířit pomocí modulů. Spolu s Knoppixem velmi vhodná pro začátečníky. Více na [41].
Damn Small Linux – Podobné Slaxu, ale vejde se na business card CD.
Může být spuštěna přímo z Windows. Více na [42].
Geex Box – Distribuce určená pro přehrávání multimédií. Z domovské stránky
distribuce si stáhneme prográmek, pomocí kterého si připravímr CD
44
image na míru našeho hardware. Systém se kompletně natáhne do paměti a uvolní tak mechaniku pro vložení CD (DVD) s filmem nebo
hudbou. V podstatě změní počítač v DVD přehrávač. Více na [43].
Movix – Obdoba předchozí distribuce. Je možné si nainstalovat rozšíření
emovix do programu pro vypalování K3b, které umožňuje vytvářet
multimediální CD a DVD obsahující Movix. Z takovýchto médií lze
nabootovat a rovnou přehrávat multimédia na nich uložená.
Puppy Linux – Minimalistická distribuce vhodná i pro slabší počítače. Umí
si nastavení uložit na disk anebo USB flash disk a při příštím startu si
jej odtud načte. Pokud ji vypálíme na přepisovatelné CD a bootujeme
ve vypalovací mechanice, dokáže si změny na toto CD zapsat. Je možné
doinstalovat další balíky z internetu. Rovněž je možné nainstalovat tuto
distribuci na pevný disk. Více na [44].
45
Kapitola 5
Svobodné operační systémy
neunixového typu
Po přečtení předchozích kapitol by čtenář mohl mít dojem, že všechny svobodné operační systémy patří do rodiny UNIXových operačních systémů. To
není pravda, existuje několik operačních systémů, nepatřících mezi UNIXy.
V této kapitole si několik z nich představíme.
5.1
FreeDOS
Když v roce 1994 vyhlásil Microsoft, že již nebude nadále vyvíjet ani
prodávat svůj operační systém MS DOS, rozhodla se skupina programátorů
v čele s Jimem Hallem vytvořit svobodný operační systém, umožňující spouštět MS DOS aplikace. Výsledkem jejich práce pak je operační systém FreeDOS.
FreeDOS je open-source operační systém téměř 100% kompatibilní s operačním systémem MS DOS. Umožňuje spouštět většinu aplikací pro MS DOS.
Na rozdíl od MS DOSu obsahuje i podporu pro TCP/IP protokol. Stránky
projektu naleznete na [45].
Jeho význam spočívá především v možnosti spouštět MS DOS aplikace,
které se stále někde používají, zejména ekonomické a účetní programy. Rovněž se jedná o systém použitelný pro hraní starých her pro MS DOS.1
Většina firem dává své hry volně k dispozici po nějaké době jako takzvaný abandonware. Nebo např. když držitel copyrightu zanikl
1
46
FreeDOS se distribuuje jako live CD. Z tohoto CD lze systém spustit
bez nutnosti instalace na pevný disk. Pokud však systém nainstalujete na
pevný disk nainstaluje se velké množství svobodných aplikací. FreeDOS je
rovněž používán emulátorem DOSu Dosemu, které umožňují spouštět DOSové aplikace přímo z UNIXu. Některé programy2 je však možné spouštět
pouze z čisté FreeDOS instalace.
FreeDOS sám o sobě nemá žádné grafické prostředí, ale lze v něm spouštět
grafickou nadstavbu OpenGEM, svobodnou alternativou GEM, která je i
součástí instalačního CD.3 (viz. [46] a [47]). Lze pod ním dokonce spustit
Windows 3.1 ve standardním (286) módu.
Existuje rovněž emulátor Dosbox, který umožňuje pouštět staré dosové
hry a nepotřebuje ke svému provozu kopii systému na bázi DOS.
5.2
ReactOS, svobodné Windows
Podobně jako FreeDOS je svobodnou alternativou k MS DOSu existuje
ReactOS svobodná alternativa k Windows. Projekt byl založen v roce 1995
jako FreeWin95 s cílem vytvořit alternativu Windows95 umožňující spouštět
programy psané pro Windows. Projekt byl později přejmenován na ReactOS
s cílem vytvořit alternativu nejprve k Windows NT a později k Windows XP.
I po dlouhém vývoji je projekt stále ve velmi nehotovém stavu. ReactOS
je zatím možné nainstalovat pouze na souborový systém FAT32. Měly by sice
být podporovány všechny binární ovladače hardware pro Windows, ale dle
reakce uživatelů v diskuzních fórech tomu tak není.
Autoři projektu úzce spolupracují s vývojáři programu wine (Wine Is
Not an Emulator), což je program pro UNIX umožňující spouštět pod UNIXem programy pro MS Windows. Na webu ReactOSu je nastíněn další vývoj
projektu, ale zůstává otázkou zda se nastíněnou časovou osu podaří dodržet.
ReactOS aktuálně umožňuje spouštět programy jako Firefox anebo OpenOffice4 , ale zatím trpí častými pády. Přesto pokud se podaří systém stabilizovat, mohl by mít poměrně slibnou budoucnost, zejména jako systém umožNapříklad emulátor golfu Links386 anebo textový editor T602
GEM (Graphical Environment Manager) byl grafický manažer vyvinutý firmou Digital
a používaný dříve v počítačích Atari ST
4
verze pro Windows
2
3
47
ňující spouštění programů, které existují pouze pro MS Windows. Více na
[48].
5.3
Od BeOSu k Haiku
Operační systém BeOS byl vyvinut firmou Be Incorporated v roce 1991
pro počítače Be Box. Jednalo se o Posix kompatibilní systém s grafickým
rozhraním kompletně napsaný pomocí C++. V roce 1997 firma tento systém
upravila, tak že mohl fungovat na PowerPC počítačích. Uživatelé počítačů
Apple si tak mohli vybrat alternativní systém. K další změně pak došlo v roce
1999, kdy byl systém portován i pro počítače PC. V roce 2000 však firma Be
Incorporated další vývoj ukončila a systém dala k dispozici jako open source.
Poslední oficiální verze 5.1 byla vydána v prosinci 2001 a obsahuje několik
oprav předchozí verze.
Systém byl však poměrně populární a užívaný, proto na jeho základě
vzniklo několik projektů. Z nich nejvýznamnější a nejperspektivnější je projekt Haiku vyvíjený od roku 2001 původně jako OpenBeOS. Více na [49] a
[50].
5.4
AROS aneb Amiga forever
V první polovině devadesátých let patřili mezi nejpopulárnější počítače
určené pro hry, práci s videem a hudbou počítače Amiga firmy Commodore postavené na procesorech Motorola mk68. Jejich operační systém AROS
(Amiga Research Operating System) byl rovněž velmi populární a obsahoval
některé velmi pokrokové prvky.
Proto se skupina uživatelů rozhodla vytvořit systém pro počítače PC,
který by byl kompatibilní s poslední verzí AROS 3.1. Kvůli problémům
s ochrannou známkou se systém nazývá akronymem AROS Operating System. Jedná se open-source systém. Jeho vývoj je velmi pomalý. Pokud se
48
chcete přesvědčit o aktuálním stavu vývoje, můžete si z webových stránek
projektu stáhnout live CD s aktuálním systémem a vyzkoušet jej. Více na
[51] a [52].
49
Kapitola 6
Další open-source a free
software programy
6.1
Kancelářské aplikace
Kancelářské aplikace tvoří nejčastěji spouštěné programy na počítačích určených k práci, a proto jimi začneme.
6.1.1
OpenOffice.org
Nejznámějším a nejpoužívanějším svobodným balíkem kancelářských aplikací je OpenOffice.org. Je šířen pod licení GPL, dostupný zdarma a je k dispozici pro všechny běžně používané operační systémy. Podporuje otevřený
souborový formát OpenDocument, ale dokáže používat i jiné včetně formátů
MS Office.
OpenOffice.org byl vyvinut jako svobodná verze programu StarOffice, viz
následující kapitola.
Historie OpenOffice.org
Německá firma StarDivision byla založena v roce 1984. Jejím prvním produktem byl program StarWriter pro počítače s procesorem Zilog Z80. Tento
program byl později portován i na počítače s procesorem 8086, např. pro
50
počítač Amstrad PC-1512 (viz [53]), který byl jedním z prvních PC XT, vyráběných a prodáváných v Evropě ve větším množství. Od verze 4.2 z roku
1994, byl StarOffice vyvíjen na bázi C++ knihovny StarView a stal se platformově nezávislým.
Pozdějším přidáním dalších programů byl vytvořen balík kancelářských
aplikací pro DOS a Windows, nazvaný StarOffice. V roce 1999 byla firma
StarDivision koupena firmou Sun, která zveřejnila téměř celý zdrojový kód
StarOffice a ten byl nadále vyvíjen komunitou nezávislých vývojářů jako
OpenOffice.org.
Vlastnosti OpenOffice.org
OpenOffice.org je balík kancelářských aplikací. Skládá se z následujících součástí:
Writer – textový pocesor
Calc – tabulkový procesor
Draw – grafický editor
Base – databázový program
Math – tvorba matematických vzorců
Quickstarter – nástroj pro rychlejší spouštění programů
Součástí OpenOffice.org je rovněž OpenOffice.org Basic, což je programovací jazyk odpovídající Microsoft Visual Basicu for Applications. Vzájemná
kompatibilita není úplná, ale makra lze celkem snadno převádět. Je k dispozici pro Writer a Calc.
OpenOffice.org používá jako svůj primární souborový formát OpenDocument, též zvaný OASIS Open Document Format for Office Applications
(OASIS otevřený formát dokumentu pro kancelářské aplikace). Tento formát
je založen na XML a byl 6. května 2006 standardizován Mezinárodní organizací pro normalizaci jako ISO/IEC 26300. Jedná se o otevřený formát, který
mohou používat všechny aplikace bez jakéhokoliv omezení.
Ovládání jednotlivých aplikací OpenOffice.org je podobné MS Office 2000.
OpenOffice.org navíc obsahuje poměrně kvalitní nápovědu, ve které na rozdíl
od konkurenčních produktů lze nalézt skutečnou pomoc.
OpenOffice.org je k dispozic pro následující platformy: MS Windows, Linux, Solaris, FreeBSD, OpenBSD, OpenVMS, OS/2, Irix a Mac OS X. Hlavními vývojovými platformami jsou MS Windows, Linux a Solaris. Více na
[54]
51
StarOffice
Původní balík aplikací StarOffice je nadále vyvíjen firmou Sun jako proprietární program1 . V současné době rovněž podporuje formát OpenDocument. Aktuální cena je $69,95 (7.11.2007).
StarOffice navíc obsahuje tyto součásti (jejich kód je uzavřený):
• databázový systém Adabas B
• několik písem True Type ve formátu Unicode
• několik šablon a množství obrázků
• podporu pro třídění asijských jazyků
• filtry pro podporu souborů ze starších textových editorů
Více na [55].
602Office
Komerční uzavřený balík vyvíjený na základě OpenOffice.org českou firmou
Software602 2 .
Balík je k mání za cenu 99 Kč, kterou uživatel uhradí pomocí SMS a poté
si program může stáhnout z internetu. Balík obsahuje navíc:
• Poštovní program Thunderbird s plánovačem
• Databázový program 602SQL
• Šablony právních smluv
• Galerii obrázků
• Dokumentaci v češtině a roční podporu
Více na [56].
52
6.1.2
LyX
Volně šiřitelný typografický program. Nejedná se o textový editor, ale o grafickou nadstavbu typografického systému LATEX. Je určen pro uživatele, kteří
chtějí rychle a pohodlně pořizovat dokumenty v LATEXu. Jedná se o tzv. editor
typu WYSIWYM (What You See Is What You Mean).
Znalost LATEXu není sice přímo nutná, ale bez ní nelze tento program
stoprocentně využít. Do dokumentu lze přímo psát příkazy TEXu a LATEXu,
například matematické vzorce. Program sice obsahuje i editor vzorců, ale ten
nemá všechny možnosti jako zápis pomocí LATEXových příkazů. Stejně tak
lze do dokumentu vkládat pohodlně obrázky a to i například formátu JPG.
Práce s programem LyX připomíná práci s LATEXem. Uživatel dokument
pořídí pomocí LyXu, pak je však nutné jej přeložit LATEXem, přičemž se objevují případné chybové hlášky. Po odstranění chyb nebo je-li vše v pořádku,
je možné si nechat zobrazit dokument přeložený do formátu DVI, PS anebo
PDF. Pro správnou funkci je tedy nutné mít na počítači nainstalovaný LATEX,
prohlížeč DVI souborů a doporučuje se rovněž prohlížeč PS a PDF souborů.
Program je k dispozici pro velké množství operačních systémů včetně
Windows a Linuxu. Binární distribuce pro Linux mají však v poslední době
problém s kódováním. Program používá kódování latin-2, namísto dnes již
obvyklého UTF-8. Více na [57].
6.1.3
Abiword
Volně šiřitelný textový procesor, ve světě poměrně používaný, ale u nás
nepříliš známý. Vzhledem i chováním je velmi podobný programu MS Word,
což je příjemné zejména začátečníkům zvykým dosud na MS Word.
Existuje ve verzi pro velké množství operačních systémů (např. Linux,
Mac OS X, Microsoft Windows, ReactOS, BeOS, AmigaOS. . .) a je lokalizován do češtiny. Dokáže otevřít formát souborů MS Office, pro otevírání
Vzhledem k tomu, že OpenOffice.org je vyvíjen pod licencí GPL, je možné vytvářet
jeho uzavřené odvozeniny
2
Známou dříve jako tvůrce textových editorů Text602 a WinText602
1
53
dalších například OpenDocument (formát OpenOffice.org) je nutné doinstalovat doplňky.
Program byl původně vyvíjen firmou SourceGear Corporation a měl být
součástí balíku kancelářských aplikací abisuite, který však nebyl nikdy dokončen. Nyní je Abiword vyvíjen skupinou nazávislých vývojářů a je součástí
Gnome Office. Více na [58].
6.1.4
Jiné kancelářské balíky
koffice – Skupina programů, vzájemně dobře spolupracujících a tvořících
balík kancelářských aplikací. Je vázána na grafické prostředí KDE. Tudíž existují pouze verze pro Linux, Mac OS X a některé další UNIXy.
Viz [59].
gnome office – Skupina programů pro grafické prostředí Gnome. Vazba na
Gnome je však volnější než v předchozím případě a mohou proto existovat i mimo toto prostředí. Do této skupiny patří například již zmíněný
Abiword anebo Gimp. Viz [60].
6.2
6.2.1
Prohlížeče WWW stránek
Mozilla Firefox
Po kancelářských aplikacích další nejčastěji používané programy v současnosti jsou prohlížeče WWW stránek. Podobně jako je mezi svobodnými kancelářskými aplikacemi nekorunovaným králem OpenOffice, má i tato kategorie svou jedničku – program Firefox. Podívejme se nejprve na vývoj tohoto
programu.
Historie aneb od Netscape k Firefoxu
První verze programu vyšla pod názvem Netscape Mosaic, aby byla zřejmá
návaznost na tehdy populární prohlížeč NCSA Mosaic. Po protestech NCSA
(National Center for Supercomputing Applications) byl přejmenován na Netscape Navigator. Program, který se stal ihned velmi populárním, byl vyvíjen
54
jako uzavřený a existovaly i komerční verze. Jeho součástí se stal rovněž program pro čtení pošty a editor WWW stránek. Soubor těchto programů byl
nazván Netscape Communicator. Více o Netscape zde [61].
V takzvané válce prohlížečů, byl přes počáteční úspěchy nakonec na hlavu
poražen Microsoft Internet Explorerem. V roce 1998, poté co jeho podíl na
trhu spadl na minimum, firma Netscape zveřejnila jeho zdrojový kód. Byla
vytvořena organizace Mozilla Foundation, která na jeho základě vytvořila
balík programů Mozilla suite. Ten ale zcela nesplnil naděje do něj vkládané,
a proto skupina programátorů přišla se samostaným prohlížečem nazvaným
původně Mozilla Phoenix. První verze byla vydána 23. září 2002. Kvůli sporům s americkým výrobcem BIOSů o ochranou známku Phoenix, byl přejmenován na Mozilla Firebird. Kvůli dalším sporům, tentokrát s výrobcem
databázového serveru Firebird, bylo nakonec zvoleno jméno Mozilla Firefox
(Firefox = Panda červená). Verze 1.0 byla vydána 9. listopadu 2004.
Vlastnosti
Mozilla Firefox je svobodný webový prohlížeč pro mnoho platforem. Prohlížeč používá vykreslovací jádro Gecko, které je napsáno v jazyce C++ a
proto je snadno přenositelné. Aktuálně jsou k dispozici verze pro Windows,
Linux, MacOS X, FreeBSD, OS/2, BeOS, SkyOS atd.
Prohlížeč je možné velice snadno rozšířit pomocí množství doplňků vyvíjených mnoha vývojáři. Pomocí těchto doplňků je možné program lokalizovat
do mnoha jazyků. Webové stránky naleznete na [62].
Zdrojový kód programu je šířen pod licencí GPL. Samotná aplikace je
šířena pod licencí EULA. Ta zakazuje upravovat přeložený program a šířit
jej pod stejným názvem. Proto je Firefox v některých distribucích Linuxu
nazván jiným jménem, například v Debianu se jmenuje IceWeasel.
6.2.2
Jiné svobodné prohlížeče
Arachne – Prohlížeč vyvíjený pod licencí GPL pro DOS, použitelný i ve
FreeDOSu. Více zde [63].
Konqueror – Svobodný prohlížeč vyvíjený pro prostředí KDE (podobně
jako koffice). Více zde [64].
55
lynx – Textový WWW prohlížeč pro znakové terminály. Existují verze pro
většinu operačních systémů. Více zde [65].
links2 – Rovněž textový prohlížeč jako předchozí případ, ale existuje i grafická verze. Program je původem z České republiky. Velmi vhodný pro
slabší hardware. Více zde [66].
Opera – Poměrně populární prohlížeč, který je pro desktopy distribuován
jako freeware. Prohlížeč striktně dodržuje všechny standardy a díky
tomu se stává, že některé stránky nezobrazuje správně. Existuje pro
většinu operačních systémů. Více zde [67].
6.3
6.3.1
Programy pro čtení elektronické pošty
Mozilla Thunderbird
Jasná jednička mezi svobodnými poštovními programy. Byl vyvinut podobně jako Firefox společností Mozilla Corporation, která je dceřinou společností Mozilla Foundation, za podpory velkého množství dobrovolníků z celého
světa. Původní jméno projektu bylo Minotaur. Jméno Thunderbird je podle
ptáka z indiánských mýtů, který je poslem dobrých zpráv. Verze 1.0 programu byla vydána 7. prosince 2004 a během prvních tří týdnů dosáhla půl
miliónu stažení. 17. září 2007 oznámila Mozilla Foundation vytvoření nové
dceřinné společnosti, která bude program Thunderbird nadále vyvíjet zcela
nezávisle na programu Firefox.
Program Thunderbird klade velký důraz na bezpečnost uživatele, zejména
na filtrování nevyžádané pošty. Uživatel se nemusí tolik obávat podvodných
e-mailů a počítačových virů jako u některých proprietárních produktů. Samozřejmostí je správa více uživatelských účtů, podpora protokolů IMAP i
POP3, HTML formátování atd.
Program je lokalizován do mnoha jazyků. Oficiálně existují verze pro Windows a většinu UNIXů. Vzhledem k tomu, že se jedná o open-source aplikaci,
mohou existovat i neoficiální verze pro další operační systémy. více si přečtěte
na [62].
Podobně jako u Firefoxu není možné upravovat program a šířit jej pod
stejným jménem. Proto je v některých distribucích nazván IceDove.
56
6.3.2
Jiné programy pro čtení pošty
KMail – Svobodný poštovní program šířený pod licencí GPL. Je součástí
KDE, podobně jako koffice anebo konqueror. Viz. [68].
Eudora – Poštovní program pro MacOS a Windows od společnosti Qualcomm. Šířen jako adware. Existuje i freeware verze, která nemá všechny
funkce. Nové verze jsou vyvíjeny na základě Thunderbirdu. Viz. [69].
The Bat! – Poštovní program pro Windows šířený jako shareware. Viz. [70].
Mutt – Program fungující ve znakovém režimu šířený pod licencí GPL. Existuje pro většinu operačních systému. Viz. [71].
Pine – Totéž jako Mutt. Viz. [72].
6.4
6.4.1
Programy pro vytváření WWW stránek
Nvu a Kompozer
Program Nvu (N-view) je třetím produktem (po Firefoxu a Thunderbirdu)
vzešlým z bývalého balíku Netscape Communicator. Jeho vývoj sponzorovala
společnost Linspire, která vyvíjí stejnojmenou distribuci Linuxu.
Program je vytvořen tak, aby s ním mohl pracovat i uživatel bez hlubší
znalosti HTML kódu. Na druhou stranu program vytváří co nejčistší kód,
který odpovídá všem standardům W3C.
Vývoj Nvu sice nebyl oficiálně ukončen, ale poslední verze je z léta 2005.
Na jeho zíkladě však vznikl projekt kompozer, který opravuje nalezené chyby
programu. Tento program exituje ve verzi pro Windows, MacOS X a Linux
a je lokalizován do několika jazyků včetně češtiny. Podrobnosti na [73] a [74].
6.4.2
Jiné svobodné programy pro vytváření WWW
stránek
Amaya – Svobodný prohlížeč a editor WWW stránek vyvíjený přímo konzorciem W3C. Protože se striktně drží standardů, nedokáže otevřít
mnoho WWW stránek a není proto příliš rozšířen. Pokud chcete zjistit, zda nějaká stránka odpovídá standardům, pak zkuste tuto stránku
otevřít v Amaye. Viz. [75].
Quanta Plus – Svobodný WWW editor pro UNIXové systémy. Viz. [76].
57
6.5
6.5.1
Grafické programy
Gimp
Program GIMP je volně šiřitelný bitmapový (rastrový editor), použitelný
pro tvorbu a úpravu bitmapové grafiky, ikon, log a pro úpravu fotografií.
Program vytvořili v roce 1995 studenti Spencer Kimball a Peter Mattis
jako roční práci na univerzitě v Berkeley. Původní název (význam zkratky)
byl General Image Manipulation Program. Program byl od začátku velmi
populární a autoři na něm nějakou dobu usilovně pracovali. Poté co oba
opustili Berkeley vydali verzi 0.99.9 a programu se dále nevěnovali. Vývoj
programu převzala komunita vývojářů, která program přejmenovala na GNU
Image Manipulation Program, což je i současné jméno. Verze 1.0 byla vydána
v roce 1998. Aktuální verze 2.4 vyšla na podzim 2007.
Obrázek 6.1: Spencer Kimball (vlevo) a Peter Mattis
GIMP obsahuje velké množství nástrojů a skriptů pro úpravu obrázků.
Další potřebné nástroje je možné si doprogramovat pomocí programového
jazyka Scheme. Program zvládá velké množství vstupních a výstupních formátů souborů, takže je často používán i jako konverzní nástroj.
Programu je nejčastějí vytýkána uživatelská nepřívětivost a velké množství otevřených oken, které často odrazuje začátečníky. Existuje proto i pro58
jekt GIMPshop, který do programu přidává uživatelské rozhraní velice podobné programu Adobe PhoShop. Rovněž vývojový tým programu údajně
pracuje na změně uživatelského rozhraní.
Maskotem programu je kojot zvaný Wilber. Autorem kresby je Tuomas
Kuosmanen. Kresba samozřejmě vznikla v GIMPu. V GIMPu rovněž Larry
Ewing nakreslil logo Linuxu tučňáka Tuxe (strana. 36).
Pro GIMP byla vyvinuta svobodná knihovna GTK (GIMP Toolkit), která
se stala mezi programátory velmi populární a s její pomocí vzniklo mnoho
programů, například grafický manažer GNOME. Více na WWW stránkách
[77].
6.5.2
Tux Paint
Otevřený bitmapový editor uživatelsky velmi příjemný. To z něj činí
vhodný program pro výukové účely. Autorem programu je Bill Kendrick,
který vývoj zahájil v roce 2002.
Na rozdíl od GIMPU nemá Tux Paint takové množství funkcí, ale jeho
ovládání je intuitivní a velmi přehledné. Obsahuje například velké množství
razítek (a další lze stáhnout z internetu) s jejichž pomocí lze rychle vytvářet
zajímavé obrázky. To z něj dělá program velmi dobře využitelný ve výuce,
zejména na základní škole. Viz [78].
6.5.3
Inkscape
Program Inkscape je open-source vektorový grafický editor, vyvíjený od
roku 2003 jako odvozenina grafického editoru Sodipodi. Sodipodi již zřejmě
není dále vyvíjen, neboť jeho poslední verze je z roku 2004 a na jeho WWW
stránkách ([80]) je poslední záznam z roku 2005.
Autoři programu Inkscape jsou dle webových stránek Ted Goult, Brice
Harrington, Nathan Hurst a MenTaLguY. Hlavním důvodem vzniku jejich
59
projektu byla snaha o kompletní implementaci vektorového formátu SVG,
který je standardem W3C. Jazyk programu byl změněn z C na C++ a byla
použita knihovna GTK.
Ačkoliv Inkscape stále prochází vývojem, jedná se o plně použitelný vektorový grafický editor. Je k dispozici v mnoha jazykových mutacích pro operační
systémy Linux, Windows a MacOS X. Vzhledem k dostupnosti zdrojového
kódu je možná jeho implementace i pro jiné operační systémy. Více viz. [79].
6.5.4
Jiné vektorové grafické programy
OpenOffice.org Draw – Vektorový grafický program, součást balíku OpenOffice.org.
Xara Xtreme – Open-source verze uzavřeného vektorového grafického editoru pro Windows. Tato otevřená verze je k dispozici i pro Linux a
MacOS X. Viz [81].
6.6
Portable Applications
„Mít tak s sebou všechny své aplikace včetně svého nastavení a důležitých
dokumentů, aniž bych s sebou musel tahat notebook.ÿ Tohle donedávna nesplnitelné přání, je nyní skutečností.
Projekt Portable application (viz. [82]) nabízí poměrně četnou skupinu
open-source aplikací upravených pro spouštění z přenosného média bez nutnosti instalace na disk. Jedná se o upravené a o některé funkce ořezané verze
programů pro Windows anebo MacOS X, které si můžete nahrát např. na
USB flash disk. Do této skupiny patří všechny podrobněji probírané aplikace
z této kapitoly.
Např. pro skupinu aplikací Firefox, Thunderbird, OpenOffice, Inkscape a
GIMP postačí USB flash disk 512 MB. Uživatel si tak kdekoliv může zasunout
do počítače svůj flash disk a pracovat se svými oblíbenými aplikacemi a svým
nastavením.
60
Kapitola 7
Závěr
Dočetli jste publikaci, ve které jste se blíže seznámili s problematikou svobodného software. Tato publikace však tvoří jen úvod do této problematiky.
Nyní je čas sednout si k počítači a začít si prohlížet internetové odkazy uvedené v následující kapitole, nejlépe s využitím nějakého svobodného WWW
prohlížeče.
Pokud vás tato publikace přivedla k svobodnému software a pokud nyní
nahradíte ve svém počítač nějaký nelegální proprietární software legálním
svobodným softwarem, pak splnila svůj účel.
Práce byla napsána za použití sázecího systému LATEX pod operačním
systémem Linux. Obrázky a fotografie byly upravovány pomocí grafického
editoru GIMP. Všechny materiály jsem získal z uvedených WWW adres. Kde
to bylo možné, jsem uvedl zdroj. Pokud to možné nebylo (např. u materiálů
z Wikipedie), rád jej doplním, pokud se mi ozve původní autor.
Máte-li k textu nějaké připomínky, s něčím nesouhlasíte, chcete něco doplnit anebo mi jen něco vzkázat, pak mi napište na adresu [email protected].
61
Literatura
Vymezení pojmů
[1] Free Software Foundation [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW:
<http://www.fsf.org>
[2] Open Source Initiative [online]. 1998 [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW: <http://www.opensource.org>
[3] RAYMOND,
Eric.
The
Cathedral
and
the
[online].
2006
[cit.
2007-11-28].
Dostupný
z
<http://www.catb.org/ esr/writings/cathedral-bazaar/>.
Bazaar
WWW:
[4] GNU Project [online]. 1996 [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW:
<http:www.gnu.org>
[5] RADOMĚŘSKÝ, Václav. Open source [online]. 2004 [cit. 2007-11-28].
Dostupný z WWW: <http://www.abclinuxu.cz/slovnik/open-source>.
UNIX se představuje
[6] Operační systém Mulitcs [online]. 1996 [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW: <http:www.multicians.org>
[7] The Jargon File - UNIX [online]. 2003 [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW: <http://www.catb.org/ esr/jargon/html/U/Unix.html>
[8] An Interview with Brian Kernighan [online]. 2000 [cit. 2007-1128]. Dostupný z WWW: <http://www.cs.cmu.edu/ mihaib/kernighaninterview>
[9] UNIX Timeline [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW:
<http://www.levenez.com/unix>
62
[10] Distro Watch [online]. 2000 [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW:
<http://www.distrowatch.org>
[11] Debian GNU/NetBSD [online]. 1997 [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW: <http://www.debian.org/ports/netbsd>
[12] Open Solaris [online]. [cit. 2007-11-28].
<http://www.opensolaris.org/os>
Dostupný
z
WWW:
[13] Tanenbaum-Torvalds Debate: Part II [online]. 2006 [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW: <http://www.cs.vu.nl/ ast/reliable-os>
[14] The MINIX 3 Operating System [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW: <http://www.minix3.org>
[15] Debian GNU/Hurd [online]. 1997 [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW:
<http://www.debian.org/ports/hurd>
Linux – UNIX pro masy
[16] Co je to Linux? [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW:
<http://www.linux.cz/blurb.html>
[17] Jádro Linuxu [online]. [cit.
<http://www.kernel.org>
2007-11-28].
Dostupný
z
WWW:
[18] Linux from Scratch [online]. 1998 [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW:
<http://www.linuxfromscratch.org>
[19] Stránky distribuce Slackware [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.slackware.cz>
[20] Stránky distribuce Red Hat [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.redhat.com>
[21] Stránky distribuce SUSE [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.suse.cz>
[22] Stránky distribuce OpenSUSE [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://cs.opensuse.org>
[23] Stránky distribuce Mandriva [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.mandrivalinux.cz>
63
[24] Stránky distribuce Fedora Core [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.fedora.cz>
[25] Stránky distribuce Aurox [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.aurox.org/cs>
[26] Stránky distribuce CentOS [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.centos.org>
[27] Stránky distribuce Rock Clusters [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.rocksclusters.org/wordpress>
[28] Stránky distribuce Debian [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.us.debian.org>
[29] Stránky distribuce Ubuntu [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.ubuntu.cz>
[30] Stránky distribuce Kubuntu [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.kubuntu.cz>
[31] Stránky distribuce Xubuntu [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.edubuntu.org>
[32] Stránky distribuce Edubuntu [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.xubuntu.org>
[33] Stránky distribuce Simply Mepis [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.mepis.org>
[34] Stránky distribuce Knoppix [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.knoppix.org>
[35] Stránky distribuce Parallel Knoppix [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://idea.uab.es/mcreel/ParallelKnoppix>
[36] Stránky distribuce Gentoo [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.gentoo.org>
[37] Stránky distribuce Source Mage [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.sourcemage.org¿>
[38] Stránky distribuce Arch Linux [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.archlinux.org>
64
[39] Stránky distribuce Deli Linux [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://delili.lens.hl-users.com>
[40] Stránky distribuce System Rescue CD [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW <http://www.sysresccd.org/Main_Page>
[41] Stránky distribuce Slax [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.slax.cz>
[42] Stránky distribuce Damn Small Linux [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW <http://damnsmalllinux.org>
[43] Stránky distribuce Geex Box [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://geexbox.org/en/index.html>
[44] Stránky
distribuce
Puppy
Linux
[online].
[cit.
2007-11-28].
Dostupný
z
WWW
<http://www.puppylinux.org/user/viewpage.php?page_id=1>
Svobodné operační systémy neunixového
typu
[45] Stránky projektu FreeDOS [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.freedos.org>
[46] Počítače Atari ST [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.atarimuseum.com/computers/16BITS/a1632bit.html>
[47] Graphics Environment Manager [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.deltasoft.com>
[48] Operační systém ReactOS [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.reactos.org>
[49] Operační systém BeOS [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.bebits.com/app/2680>
[50] Operační systém Haiku [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://haiku-os.org>
[51] Počítače Amiga [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2000/xdivis.html>
65
[52] Operační systém AROS [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://aros.sourceforge.net>
Další open-source a free software programy
[53] Počítače
Amstrad
CPC
1512
[online].
[cit.
200711-28].
Dostupný
z
WWW
<http://www.oldcomputers.com/museum/computer.asp?c=183>
[54] České stránky o OpenOffice.org [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.openoffice.cz>
[55] Stránky StarOffice[online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.sun.com/software/star/staroffice/index.jsp>
[56] Stránky 602 Office [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.602.cz/602office>
[57] Stránky textového editoru LyX [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.lyx.org>
[58] Stránky o AbiWordu [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.abisource.com>
[59] Stránky o KOffice [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.koffice.org>
[60] Stránky o GnomeOffice [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.gnome.org/gnome-office>
[61] Stránky firmy Netscape[online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.netscape.com>
[62] Projekt Czilla [online].
<http://www.czilla.cz>
[cit.
2007-11-28].
Dostupný
z
WWW
[63] Stránky prohlížeče Arachne [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://browser.arachne.cz>
[64] Stránky prohlížeče Konqueror [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.konqueror.org>
[65] Stránky prohlížeče Lynx [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://lynx.isc.org>
66
[66] Stránky prohlížeče Links [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://links.twibright.com>
[67] Stránky prohlížeče Opera [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.operacesky.net>
[68] Poštovní program KMail [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://kontact.kde.org/kmail>
[69] Poštovní program Eudora [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.eudora.com/>
[70] Poštovní program The Bat! [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.thebat.cz>
[71] Poštovní program Mutt [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.mutt.org>
[72] Poštovní program Pine [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.washington.edu/pine>
[73] Editor WWW stránek Nvu [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.czilla.cz/produkty/nvu>
[74] Editor WWW stránek KompoZer [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://kompozer.net>
[75] Editor WWW stránek Amaya [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.w3.org/Amaya>
[76] Editor WWW stránek Quanta Plus [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://quanta.kdewebdev.org>
[77] Grafický program GIMP [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.gimp.org>
[78] Grafický program Tux Paint [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.tuxpaint.org>
[79] Grafický program Inkscape [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.inkscape.org>
[80] Grafický program Sodipodi [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW
<http://www.sodipodi.com/index.php3>
67
[81] Grafický program Xara Xtreme [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný
z WWW <http://www.xaraxtreme.org>
[82] Domácí stránka Portable Applications [online]. [cit. 2007-11-28]. Dostupný z WWW <http://portableapps.com>
68
Příloha A
Licence GPL
GNU GENERAL PUBLIC LICENSE
Version 3, 29 June 2007
Copyright (C) 2007 Free Software Foundation, Inc. <http://fsf.org/>
Everyone is permitted to copy and distribute verbatim copies of this license document, but changing it is not allowed.
Preamble
The GNU General Public License is a free, copyleft license for software and
other kinds of works.
The licenses for most software and other practical works are designed to
take away your freedom to share and change the works. By contrast, the
GNU General Public License is intended to guarantee your freedom to share
and change all versions of a program–to make sure it remains free software
for all its users. We, the Free Software Foundation, use the GNU General
Public License for most of our software; it applies also to any other work
released this way by its authors. You can apply it to your programs, too.
When we speak of free software, we are referring to freedom, not price.
Our General Public Licenses are designed to make sure that you have the
freedom to distribute copies of free software (and charge for them if you
wish), that you receive source code or can get it if you want it, that you can
change the software or use pieces of it in new free programs, and that you
know you can do these things.
To protect your rights, we need to prevent others from denying you these
rights or asking you to surrender the rights. Therefore, you have certain
69
responsibilities if you distribute copies of the software, or if you modify it:
responsibilities to respect the freedom of others.
For example, if you distribute copies of such a program, whether gratis
or for a fee, you must pass on to the recipients the same freedoms that you
received. You must make sure that they, too, receive or can get the source
code. And you must show them these terms so they know their rights.
Developers that use the GNU GPL protect your rights with two steps:
(1) assert copyright on the software, and (2) offer you this License giving you
legal permission to copy, distribute and/or modify it.
For the developers’ and authors’ protection, the GPL clearly explains that
there is no warranty for this free software. For both users’ and authors’ sake,
the GPL requires that modified versions be marked as changed, so that their
problems will not be attributed erroneously to authors of previous versions.
Some devices are designed to deny users access to install or run modified
versions of the software inside them, although the manufacturer can do so.
This is fundamentally incompatible with the aim of protecting users’ freedom
to change the software. The systematic pattern of such abuse occurs in the
area of products for individuals to use, which is precisely where it is most
unacceptable. Therefore, we have designed this version of the GPL to prohibit
the practice for those products. If such problems arise substantially in other
domains, we stand ready to extend this provision to those domains in future
versions of the GPL, as needed to protect the freedom of users.
Finally, every program is threatened constantly by software patents. States should not allow patents to restrict development and use of software on
general-purpose computers, but in those that do, we wish to avoid the special danger that patents applied to a free program could make it effectively
proprietary. To prevent this, the GPL assures that patents cannot be used
to render the program non-free.
The precise terms and conditions for copying, distribution and modification follow.
TERMS AND CONDITIONS
0. Definitions.
“This License” refers to version 3 of the GNU General Public License.
“Copyright” also means copyright-like laws that apply to other kinds of
works, such as semiconductor masks.
“The Program” refers to any copyrightable work licensed under this License. Each licensee is addressed as “you”. “Licensees” and “recipients” may
be individuals or organizations.
70
To “modify” a work means to copy from or adapt all or part of the work in
a fashion requiring copyright permission, other than the making of an exact
copy. The resulting work is called a “modified version” of the earlier work or
a work “based on” the earlier work.
A “covered work” means either the unmodified Program or a work based
on the Program.
To “propagate” a work means to do anything with it that, without permission, would make you directly or secondarily liable for infringement under
applicable copyright law, except executing it on a computer or modifying a
private copy. Propagation includes copying, distribution (with or without
modification), making available to the public, and in some countries other
activities as well.
To “convey” a work means any kind of propagation that enables other
parties to make or receive copies. Mere interaction with a user through a
computer network, with no transfer of a copy, is not conveying.
An interactive user interface displays “Appropriate Legal Notices” to the
extent that it includes a convenient and prominently visible feature that (1)
displays an appropriate copyright notice, and (2) tells the user that there is
no warranty for the work (except to the extent that warranties are provided),
that licensees may convey the work under this License, and how to view a
copy of this License. If the interface presents a list of user commands or
options, such as a menu, a prominent item in the list meets this criterion.
1. Source Code.
The “source code” for a work means the preferred form of the work for making
modifications to it. “Object code” means any non-source form of a work.
A “Standard Interface” means an interface that either is an official standard defined by a recognized standards body, or, in the case of interfaces
specified for a particular programming language, one that is widely used
among developers working in that language.
The “System Libraries” of an executable work include anything, other
than the work as a whole, that (a) is included in the normal form of packaging
a Major Component, but which is not part of that Major Component, and
(b) serves only to enable use of the work with that Major Component, or
to implement a Standard Interface for which an implementation is available
to the public in source code form. A “Major Component”, in this context,
means a major essential component (kernel, window system, and so on) of
the specific operating system (if any) on which the executable work runs, or
a compiler used to produce the work, or an object code interpreter used to
run it.
71
The “Corresponding Source” for a work in object code form means all
the source code needed to generate, install, and (for an executable work)
run the object code and to modify the work, including scripts to control
those activities. However, it does not include the work’s System Libraries,
or general-purpose tools or generally available free programs which are used
unmodified in performing those activities but which are not part of the work.
For example, Corresponding Source includes interface definition files associated with source files for the work, and the source code for shared libraries
and dynamically linked subprograms that the work is specifically designed
to require, such as by intimate data communication or control flow between
those subprograms and other parts of the work.
The Corresponding Source need not include anything that users can regenerate automatically from other parts of the Corresponding Source.
The Corresponding Source for a work in source code form is that same
work.
2. Basic Permissions.
All rights granted under this License are granted for the term of copyright
on the Program, and are irrevocable provided the stated conditions are met.
This License explicitly affirms your unlimited permission to run the unmodified Program. The output from running a covered work is covered by this
License only if the output, given its content, constitutes a covered work. This
License acknowledges your rights of fair use or other equivalent, as provided
by copyright law.
You may make, run and propagate covered works that you do not convey,
without conditions so long as your license otherwise remains in force. You
may convey covered works to others for the sole purpose of having them make
modifications exclusively for you, or provide you with facilities for running
those works, provided that you comply with the terms of this License in
conveying all material for which you do not control copyright. Those thus
making or running the covered works for you must do so exclusively on your
behalf, under your direction and control, on terms that prohibit them from
making any copies of your copyrighted material outside their relationship
with you.
Conveying under any other circumstances is permitted solely under the
conditions stated below. Sublicensing is not allowed; section 10 makes it
unnecessary.
72
3. Protecting Users’ Legal Rights From Anti-Circumvention Law.
No covered work shall be deemed part of an effective technological measure
under any applicable law fulfilling obligations under article 11 of the WIPO
copyright treaty adopted on 20 December 1996, or similar laws prohibiting
or restricting circumvention of such measures.
When you convey a covered work, you waive any legal power to forbid
circumvention of technological measures to the extent such circumvention is
effected by exercising rights under this License with respect to the covered
work, and you disclaim any intention to limit operation or modification of
the work as a means of enforcing, against the work’s users, your or third
parties’ legal rights to forbid circumvention of technological measures.
4. Conveying Verbatim Copies.
You may convey verbatim copies of the Program’s source code as you receive
it, in any medium, provided that you conspicuously and appropriately publish
on each copy an appropriate copyright notice; keep intact all notices stating
that this License and any non-permissive terms added in accord with section
7 apply to the code; keep intact all notices of the absence of any warranty;
and give all recipients a copy of this License along with the Program.
You may charge any price or no price for each copy that you convey, and
you may offer support or warranty protection for a fee.
5. Conveying Modified Source Versions.
You may convey a work based on the Program, or the modifications to produce it from the Program, in the form of source code under the terms of
section 4, provided that you also meet all of these conditions:
a) The work must carry prominent notices stating that you modified it,
and giving a relevant date.
b) The work must carry prominent notices stating that it is released under
this License and any conditions added under section 7. This requirement
modifies the requirement in section 4 to “keep intact all notices”.
c) You must license the entire work, as a whole, under this License to
anyone who comes into possession of a copy. This License will therefore apply,
along with any applicable section 7 additional terms, to the whole of the work,
and all its parts, regardless of how they are packaged. This License gives no
permission to license the work in any other way, but it does not invalidate
such permission if you have separately received it.
d) If the work has interactive user interfaces, each must display Appropriate Legal Notices; however, if the Program has interactive interfaces that
73
do not display Appropriate Legal Notices, your work need not make them do
so.
A compilation of a covered work with other separate and independent
works, which are not by their nature extensions of the covered work, and
which are not combined with it such as to form a larger program, in or on a
volume of a storage or distribution medium, is called an “aggregate” if the
compilation and its resulting copyright are not used to limit the access or legal
rights of the compilation’s users beyond what the individual works permit.
Inclusion of a covered work in an aggregate does not cause this License to
apply to the other parts of the aggregate.
6. Conveying Non-Source Forms.
You may convey a covered work in object code form under the terms of
sections 4 and 5, provided that you also convey the machine-readable Corresponding Source under the terms of this License, in one of these ways:
1. Convey the object code in, or embodied in, a physical product (including a physical distribution medium), accompanied by the Corresponding Source fixed on a durable physical medium customarily used for
software interchange.
2. Convey the object code in, or embodied in, a physical product (including a physical distribution medium), accompanied by a written offer,
valid for at least three years and valid for as long as you offer spare
parts or customer support for that product model, to give anyone who
possesses the object code either (1) a copy of the Corresponding Source
for all the software in the product that is covered by this License, on a
durable physical medium customarily used for software interchange, for
a price no more than your reasonable cost of physically performing this
conveying of source, or (2) access to copy the Corresponding Source
from a network server at no charge.
3. Convey individual copies of the object code with a copy of the written
offer to provide the Corresponding Source. This alternative is allowed
only occasionally and noncommercially, and only if you received the
object code with such an offer, in accord with subsection 6b.
4. Convey the object code by offering access from a designated place (gratis or for a charge), and offer equivalent access to the Corresponding
Source in the same way through the same place at no further charge.
You need not require recipients to copy the Corresponding Source along
74
with the object code. If the place to copy the object code is a network
server, the Corresponding Source may be on a different server (operated by you or a third party) that supports equivalent copying facilities,
provided you maintain clear directions next to the object code saying where to find the Corresponding Source. Regardless of what server
hosts the Corresponding Source, you remain obligated to ensure that
it is available for as long as needed to satisfy these requirements.
5. Convey the object code using peer-to-peer transmission, provided you
inform other peers where the object code and Corresponding Source
of the work are being offered to the general public at no charge under
subsection 6d.
A separable portion of the object code, whose source code is excluded
from the Corresponding Source as a System Library, need not be included in
conveying the object code work.
A “User Product” is either (1) a “consumer product”, which means any
tangible personal property which is normally used for personal, family, or
household purposes, or (2) anything designed or sold for incorporation into a
dwelling. In determining whether a product is a consumer product, doubtful
cases shall be resolved in favor of coverage. For a particular product received
by a particular user, “normally used” refers to a typical or common use of
that class of product, regardless of the status of the particular user or of the
way in which the particular user actually uses, or expects or is expected to
use, the product. A product is a consumer product regardless of whether the
product has substantial commercial, industrial or non-consumer uses, unless
such uses represent the only significant mode of use of the product.
“Installation Information” for a User Product means any methods, procedures, authorization keys, or other information required to install and
execute modified versions of a covered work in that User Product from a
modified version of its Corresponding Source. The information must suffice
to ensure that the continued functioning of the modified object code is in no
case prevented or interfered with solely because modification has been made.
If you convey an object code work under this section in, or with, or
specifically for use in, a User Product, and the conveying occurs as part of
a transaction in which the right of possession and use of the User Product
is transferred to the recipient in perpetuity or for a fixed term (regardless
of how the transaction is characterized), the Corresponding Source conveyed
under this section must be accompanied by the Installation Information. But
this requirement does not apply if neither you nor any third party retains
the ability to install modified object code on the User Product (for example,
the work has been installed in ROM).
75
The requirement to provide Installation Information does not include a
requirement to continue to provide support service, warranty, or updates for
a work that has been modified or installed by the recipient, or for the User
Product in which it has been modified or installed. Access to a network may
be denied when the modification itself materially and adversely affects the
operation of the network or violates the rules and protocols for communication across the network.
Corresponding Source conveyed, and Installation Information provided,
in accord with this section must be in a format that is publicly documented
(and with an implementation available to the public in source code form), and
must require no special password or key for unpacking, reading or copying.
7. Additional Terms.
“Additional permissions” are terms that supplement the terms of this License
by making exceptions from one or more of its conditions. Additional permissions that are applicable to the entire Program shall be treated as though
they were included in this License, to the extent that they are valid under
applicable law. If additional permissions apply only to part of the Program,
that part may be used separately under those permissions, but the entire
Program remains governed by this License without regard to the additional
permissions.
When you convey a copy of a covered work, you may at your option
remove any additional permissions from that copy, or from any part of it.
(Additional permissions may be written to require their own removal in certain cases when you modify the work.) You may place additional permissions
on material, added by you to a covered work, for which you have or can give
appropriate copyright permission.
Notwithstanding any other provision of this License, for material you add
to a covered work, you may (if authorized by the copyright holders of that
material) supplement the terms of this License with terms:
1. Disclaiming warranty or limiting liability differently from the terms of
sections 15 and 16 of this License; or
2. Requiring preservation of specified reasonable legal notices or author
attributions in that material or in the Appropriate Legal Notices displayed by works containing it; or
3. Prohibiting misrepresentation of the origin of that material, or requiring
that modified versions of such material be marked in reasonable ways
as different from the original version; or
76
4. Limiting the use for publicity purposes of names of licensors or authors
of the material; or
5. Declining to grant rights under trademark law for use of some trade
names, trademarks, or service marks; or
6. Requiring indemnification of licensors and authors of that material by
anyone who conveys the material (or modified versions of it) with contractual assumptions of liability to the recipient, for any liability that
these contractual assumptions directly impose on those licensors and
authors.
All other non-permissive additional terms are considered “further restrictions” within the meaning of section 10. If the Program as you received it,
or any part of it, contains a notice stating that it is governed by this License
along with a term that is a further restriction, you may remove that term.
If a license document contains a further restriction but permits relicensing
or conveying under this License, you may add to a covered work material
governed by the terms of that license document, provided that the further
restriction does not survive such relicensing or conveying.
If you add terms to a covered work in accord with this section, you must
place, in the relevant source files, a statement of the additional terms that
apply to those files, or a notice indicating where to find the applicable terms.
Additional terms, permissive or non-permissive, may be stated in the
form of a separately written license, or stated as exceptions; the above requirements apply either way.
8. Termination.
You may not propagate or modify a covered work except as expressly provided under this License. Any attempt otherwise to propagate or modify
it is void, and will automatically terminate your rights under this License
(including any patent licenses granted under the third paragraph of section
11).
However, if you cease all violation of this License, then your license from
a particular copyright holder is reinstated (a) provisionally, unless and until
the copyright holder explicitly and finally terminates your license, and (b)
permanently, if the copyright holder fails to notify you of the violation by
some reasonable means prior to 60 days after the cessation.
Moreover, your license from a particular copyright holder is reinstated
permanently if the copyright holder notifies you of the violation by some
reasonable means, this is the first time you have received notice of violation
77
of this License (for any work) from that copyright holder, and you cure the
violation prior to 30 days after your receipt of the notice.
Termination of your rights under this section does not terminate the
licenses of parties who have received copies or rights from you under this
License. If your rights have been terminated and not permanently reinstated,
you do not qualify to receive new licenses for the same material under section
10.
9. Acceptance Not Required for Having Copies.
You are not required to accept this License in order to receive or run a copy
of the Program. Ancillary propagation of a covered work occurring solely as
a consequence of using peer-to-peer transmission to receive a copy likewise
does not require acceptance. However, nothing other than this License grants
you permission to propagate or modify any covered work. These actions infringe copyright if you do not accept this License. Therefore, by modifying or
propagating a covered work, you indicate your acceptance of this License to
do so.
10. Automatic Licensing of Downstream Recipients.
Each time you convey a covered work, the recipient automatically receives a
license from the original licensors, to run, modify and propagate that work,
subject to this License. You are not responsible for enforcing compliance by
third parties with this License.
An “entity transaction” is a transaction transferring control of an organization, or substantially all assets of one, or subdividing an organization,
or merging organizations. If propagation of a covered work results from an
entity transaction, each party to that transaction who receives a copy of
the work also receives whatever licenses to the work the party’s predecessor
in interest had or could give under the previous paragraph, plus a right to
possession of the Corresponding Source of the work from the predecessor in
interest, if the predecessor has it or can get it with reasonable efforts.
You may not impose any further restrictions on the exercise of the rights
granted or affirmed under this License. For example, you may not impose
a license fee, royalty, or other charge for exercise of rights granted under
this License, and you may not initiate litigation (including a cross-claim or
counterclaim in a lawsuit) alleging that any patent claim is infringed by
making, using, selling, offering for sale, or importing the Program or any
portion of it.
78
11. Patents.
A “contributor” is a copyright holder who authorizes use under this License
of the Program or a work on which the Program is based. The work thus
licensed is called the contributor’s “contributor version”.
A contributor’s “essential patent claims” are all patent claims owned or
controlled by the contributor, whether already acquired or hereafter acquired,
that would be infringed by some manner, permitted by this License, of making, using, or selling its contributor version, but do not include claims that
would be infringed only as a consequence of further modification of the contributor version. For purposes of this definition, “control” includes the right
to grant patent sublicenses in a manner consistent with the requirements of
this License.
Each contributor grants you a non-exclusive, worldwide, royalty-free patent license under the contributor’s essential patent claims, to make, use, sell,
offer for sale, import and otherwise run, modify and propagate the contents
of its contributor version.
In the following three paragraphs, a “patent license” is any express agreement or commitment, however denominated, not to enforce a patent (such as
an express permission to practice a patent or covenant not to sue for patent
infringement). To “grant” such a patent license to a party means to make
such an agreement or commitment not to enforce a patent against the party.
If you convey a covered work, knowingly relying on a patent license, and
the Corresponding Source of the work is not available for anyone to copy, free
of charge and under the terms of this License, through a publicly available
network server or other readily accessible means, then you must either (1)
cause the Corresponding Source to be so available, or (2) arrange to deprive
yourself of the benefit of the patent license for this particular work, or (3)
arrange, in a manner consistent with the requirements of this License, to extend the patent license to downstream recipients. “Knowingly relying” means
you have actual knowledge that, but for the patent license, your conveying
the covered work in a country, or your recipient’s use of the covered work
in a country, would infringe one or more identifiable patents in that country
that you have reason to believe are valid.
If, pursuant to or in connection with a single transaction or arrangement,
you convey, or propagate by procuring conveyance of, a covered work, and
grant a patent license to some of the parties receiving the covered work
authorizing them to use, propagate, modify or convey a specific copy of the
covered work, then the patent license you grant is automatically extended to
all recipients of the covered work and works based on it.
A patent license is “discriminatory” if it does not include within the scope
79
of its coverage, prohibits the exercise of, or is conditioned on the non-exercise
of one or more of the rights that are specifically granted under this License.
You may not convey a covered work if you are a party to an arrangement
with a third party that is in the business of distributing software, under which
you make payment to the third party based on the extent of your activity
of conveying the work, and under which the third party grants, to any of
the parties who would receive the covered work from you, a discriminatory
patent license (a) in connection with copies of the covered work conveyed by
you (or copies made from those copies), or (b) primarily for and in connection
with specific products or compilations that contain the covered work, unless
you entered into that arrangement, or that patent license was granted, prior
to 28 March 2007.
Nothing in this License shall be construed as excluding or limiting any
implied license or other defenses to infringement that may otherwise be available to you under applicable patent law.
12. No Surrender of Others’ Freedom.
If conditions are imposed on you (whether by court order, agreement or
otherwise) that contradict the conditions of this License, they do not excuse
you from the conditions of this License. If you cannot convey a covered work
so as to satisfy simultaneously your obligations under this License and any
other pertinent obligations, then as a consequence you may not convey it at
all. For example, if you agree to terms that obligate you to collect a royalty
for further conveying from those to whom you convey the Program, the only
way you could satisfy both those terms and this License would be to refrain
entirely from conveying the Program.
13. Use with the GNU Affero General Public License.
Notwithstanding any other provision of this License, you have permission to
link or combine any covered work with a work licensed under version 3 of
the GNU Affero General Public License into a single combined work, and to
convey the resulting work. The terms of this License will continue to apply to
the part which is the covered work, but the special requirements of the GNU
Affero General Public License, section 13, concerning interaction through a
network will apply to the combination as such.
14. Revised Versions of this License.
The Free Software Foundation may publish revised and/or new versions of
the GNU General Public License from time to time. Such new versions will
80
be similar in spirit to the present version, but may differ in detail to address
new problems or concerns.
Each version is given a distinguishing version number. If the Program
specifies that a certain numbered version of the GNU General Public License
“or any later version” applies to it, you have the option of following the
terms and conditions either of that numbered version or of any later version
published by the Free Software Foundation. If the Program does not specify
a version number of the GNU General Public License, you may choose any
version ever published by the Free Software Foundation.
If the Program specifies that a proxy can decide which future versions of
the GNU General Public License can be used, that proxy’s public statement
of acceptance of a version permanently authorizes you to choose that version
for the Program.
Later license versions may give you additional or different permissions.
However, no additional obligations are imposed on any author or copyright
holder as a result of your choosing to follow a later version.
15. Disclaimer of Warranty.
THERE IS NO WARRANTY FOR THE PROGRAM, TO THE EXTENT
PERMITTED BY APPLICABLE LAW. EXCEPT WHEN OTHERWISE
STATED IN WRITING THE COPYRIGHT HOLDERS AND/OR OTHER
PARTIES PROVIDE THE PROGRAM “AS IS” WITHOUT WARRANTY
OF ANY KIND, EITHER EXPRESSED OR IMPLIED, INCLUDING, BUT
NOT LIMITED TO, THE IMPLIED WARRANTIES OF MERCHANTABILITY AND FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. THE ENTIRE
RISK AS TO THE QUALITY AND PERFORMANCE OF THE PROGRAM IS WITH YOU. SHOULD THE PROGRAM PROVE DEFECTIVE,
YOU ASSUME
THE COST OF ALL NECESSARY SERVICING, REPAIR OR CORRECTION.
16. Limitation of Liability.
IN NO EVENT UNLESS REQUIRED BY APPLICABLE LAW OR AGREED
TO IN WRITING WILL ANY COPYRIGHT HOLDER, OR ANY OTHER
PARTY WHO MODIFIES AND/OR CONVEYS THE PROGRAM AS PERMITTED ABOVE, BE LIABLE TO YOU FOR DAMAGES, INCLUDING
ANY GENERAL, SPECIAL, INCIDENTAL OR CONSEQUENTIAL DAMAGES ARISING OUT OF THE USE OR INABILITY TO USE THE
PROGRAM (INCLUDING BUT NOT LIMITED TO LOSS OF DATA OR
81
DATA BEING RENDERED INACCURATE OR LOSSES SUSTAINED BY
YOU OR THIRD PARTIES OR A FAILURE OF THE PROGRAM TO
OPERATE WITH ANY OTHER PROGRAMS), EVEN IF SUCH HOLDER OR OTHER PARTY HAS BEEN ADVISED OF THE POSSIBILITY
OF SUCH DAMAGES.
17. Interpretation of Sections 15 and 16.
If the disclaimer of warranty and limitation of liability provided above cannot
be given local legal effect according to their terms, reviewing courts shall
apply local law that most closely approximates an absolute waiver of all civil
liability in connection with the Program, unless a warranty or assumption of
liability accompanies a copy of the Program in return for a fee.
END OF TERMS AND CONDITIONS
How to Apply These Terms to Your New Programs
If you develop a new program, and you want it to be of the greatest possible
use to the public, the best way to achieve this is to make it free software
which everyone can redistribute and change under these terms.
To do so, attach the following notices to the program. It is safest to attach
them to the start of each source file to most effectively state the exclusion
of warranty; and each file should have at least the “copyright” line and a
pointer to where the full notice is found.
<one line to give the program’s name and a brief idea of what it
does.> Copyright (C) <year> <name of author>
This program is free software: you can redistribute it and/or
modify it under the terms of the GNU General Public License as
published by the Free Software Foundation, either version 3 of
the License, or (at your option) any later version.
This program is distributed in the hope that it will be useful,
but WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of
MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A~PARTICULAR PURPOSE. See the
GNU General Public License for more details.
You should have received a copy of the GNU General Public License
82
along with this program.
If not, see <http://www.gnu.org/licenses/>.
Also add information on how to contact you by electronic and paper mail.
If the program does terminal interaction, make it output a short notice
like this when it starts in an interactive mode:
<program> Copyright (C) <year> <name of author>
This program comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY;
for details type ‘show w’.
This is free software, and you are welcome to redistribute it
under certain conditions; type ‘show c’ for details.
The hypothetical commands ‘show w’ and ‘show c’ should show the appropriate parts of the General Public License. Of course, your program’s
commands might be different; for a GUI interface, you would use an “about
box”.
You should also get your employer (if you work as a programmer) or
school, if any, to sign a “copyright disclaimer” for the program, if necessary.
For more information on this, and how to apply and follow the GNU GPL,
see
<http://www.gnu.org/licenses/>.
The GNU General Public License does not permit incorporating your
program into proprietary programs. If your program is a subroutine library,
you may consider it more useful to permit linking proprietary applications
with the library. If this is what you want to do, use the GNU Lesser General
Public License instead of this License. But first, please read
<http://www.gnu.org/philosophy/why-not-lgpl.html>.
83
Příloha B
Komentovaná definice Open
Source Software
The Open Source Definition (Annotated)
Submitted by Ken Coar on Mon, 2006-07-24 19:04. ::
Version 1.9
The indented, italicized sections below appear as annotations to the Open
Source Definition (OSD) and are not a part of the OSD. A plain version of
the OSD without annotations can be found here.
Introduction
Open source doesn’t just mean access to the source code. The distribution
terms of open-source software must comply with the following criteria:
1. Free Redistribution
The license shall not restrict any party from selling or giving away the software as a component of an aggregate software distribution containing programs from several different sources. The license shall not require a royalty
or other fee for such sale.
Rationale: By constraining the license to require free redistribution, we
eliminate the temptation to throw away many long-term gains in order to
make a few short-term sales dollars. If we didn’t do this, there would be lots
of pressure for cooperators to defect.
84
2. Source Code
The program must include source code, and must allow distribution in source
code as well as compiled form. Where some form of a product is not distributed with source code, there must be a well-publicized means of obtaining
the source code for no more than a reasonable reproduction cost preferably,
downloading via the Internet without charge. The source code must be the
preferred form in which a programmer would modify the program. Deliberately obfuscated source code is not allowed. Intermediate forms such as the
output of a preprocessor or translator are not allowed.
Rationale: We require access to un-obfuscated source code because you
can’t evolve programs without modifying them. Since our purpose is to make
evolution easy, we require that modification be made easy.
3. Derived Works
The license must allow modifications and derived works, and must allow them
to be distributed under the same terms as the license of the original software.
Rationale: The mere ability to read source isn’t enough to support independent peer review and rapid evolutionary selection. For rapid evolution
to happen, people need to be able to experiment with and redistribute modifications.
4. Integrity of The Author’s Source Code
The license may restrict source-code from being distributed in modified form
only if the license allows the distribution of ”patch files” with the source code
for the purpose of modifying the program at build time. The license must
explicitly permit distribution of software built from modified source code.
The license may require derived works to carry a different name or version
number from the original software.
Rationale: Encouraging lots of improvement is a good thing, but users
have a right to know who is responsible for the software they are using.
Authors and maintainers have reciprocal right to know what they’re being
asked to support and protect their reputations.
Accordingly, an open-source license must guarantee that source be readily
available, but may require that it be distributed as pristine base sources plus
patches. In this way, ”unofficial” changes can be made available but readily
distinguished from the base source.
85
5. No Discrimination Against Persons or Groups
The license must not discriminate against any person or group of persons.
Rationale: In order to get the maximum benefit from the process, the
maximum diversity of persons and groups should be equally eligible to contribute to open sources. Therefore we forbid any open-source license from
locking anybody out of the process.
Some countries, including the United States, have export restrictions for
certain types of software. An OSD-conformant license may warn licensees of
applicable restrictions and remind them that they are obliged to obey the
law; however, it may not incorporate such restrictions itself.
6. No Discrimination Against Fields of Endeavor
The license must not restrict anyone from making use of the program in a
specific field of endeavor. For example, it may not restrict the program from
being used in a business, or from being used for genetic research.
Rationale: The major intention of this clause is to prohibit license traps
that prevent open source from being used commercially. We want commercial
users to join our community, not feel excluded from it.
7. Distribution of License
The rights attached to the program must apply to all to whom the program
is redistributed without the need for execution of an additional license by
those parties.
Rationale: This clause is intended to forbid closing up software by indirect means such as requiring a non-disclosure agreement.
8. License Must Not Be Specific to a Product
The rights attached to the program must not depend on the program’s being
part of a particular software distribution. If the program is extracted from
that distribution and used or distributed within the terms of the program’s
license, all parties to whom the program is redistributed should have the same
rights as those that are granted in conjunction with the original software
distribution.
Rationale: This clause forecloses yet another class of license traps.
86
9. License Must Not Restrict Other Software
The license must not place restrictions on other software that is distributed
along with the licensed software. For example, the license must not insist
that all other programs distributed on the same medium must be open-source
software.
Rationale: Distributors of open-source software have the right to make
their own choices about their own software.
Yes, the GPL is conformant with this requirement. Software linked with
GPLed libraries only inherits the GPL if it forms a single work, not any
software with which they are merely distributed.
10. License Must Be Technology-Neutral
No provision of the license may be predicated on any individual technology
or style of interface.
Rationale: This provision is aimed specifically at licenses which require
an explicit gesture of assent in order to establish a contract between licensor
and licensee. Provisions mandating so-called ”click-wrap” may conflict with
important methods of software distribution such as FTP download, CD-ROM
anthologies, and web mirroring; such provisions may also hinder code re-use.
Conformant licenses must allow for the possibility that (a) redistribution
of the software will take place over non-Web channels that do not support
click-wrapping of the download, and that (b) the covered code (or re-used
portions of covered code) may run in a non-GUI environment that cannot
support popup dialogues.
87
Příloha C
Oznámení o vývoji Linuxu
Zpráva, kterou zaslal dne 25. srpna 1991 do newsové konference comp.os.minix
Linus Torvalds.
From: [email protected] (Linus Benedict Torvalds)
Newsgroups: comp.os.minix
Subject: What would you like to see most in minix?
Summary: small poll for my new operating system
Message-ID: <[email protected]>
Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT
Organization: University of Helsinki
Hello everybody out there using minix I’m doing a (free) operating system (just a hobby, won’t be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since april,
and is starting to get ready. I’d like any feedback on things people like/dislike
in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the filesystem (due to practical reasons) among other things).
I’ve currently ported bash(1.08) and gcc(1.40), and things seem to work.
This implies that I’ll get something practical within a few months, and I’d
like to know what features most people would want. Any suggestions are
welcome, but I won’t promise I’ll implement them :-)
Linus ([email protected].fi)
PS. Yes - it’s free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It
is NOT protable (uses 386 task switching etc), and it probably never will
support anything other than AT-harddisks, as that’s all I have :-(.
88
Příloha D
Info k jádru Linuxu 0.1
Informace přiložené k jádru Linuxu 0.0.1. Zdroj [17]. Graficky upraveno.
Notes for linux release 0.01
0. Contents of this directory
linux-0.01.tar.Z - sources to the kernel
bash.Z - compressed bash binary if you want to test it
update.Z - compressed update binary
RELNOTES-0.01 - this file
1. Short intro
This is a free minix-like kernel for i386(+) based AT-machines. Full source is
included, and this source has been used to produce a running kernel on two
different machines. Currently there are no kernel binaries for public viewing,
as they have to be recompiled for different machines. You need to compile it
with gcc (I use 1.40, don’t know if 1.37.1 will handle all __asm__-directives),
after having changed the relevant configuration file(s).
As the version number (0.01) suggests this is not a mature product.
Currently only a subset of AT-hardware is supported (hard-disk, screen,
keyboard and serial lines), and some of the system calls are not yet fully
implemented (notably mount/umount aren’t even implemented). See comments or readme’s in the code.
This version is also meant mostly for reading - ie if you are interested in
how the system looks like currently. It will compile and produce a working
89
kernel, and though I will help in any way I can to get it working on your
machine (mail me), it isn’t really supported. Changes are frequent, and the
first ”production” version will probably differ wildly from this pre-alpharelease.
Hardware needed for running linux:
• 386 AT
• VGA/EGA screen
• AT-type harddisk controller (IDE is fine)
• Finnish keyboard (oh, you can use a US keyboard, but not without
some practise :-)
The Finnish keyboard is hard-wired, and as I don’t have a US one I cannot change it without major problems. See kernel/keyboard.s for details. If
anybody is willing to make an even partial port, I’d be grateful. Shouldn’t
be too hard, as it’s tabledriven (it’s assembler though, so . . .)
Although linux is a complete kernel, and uses no code from minix or other
sources, almost none of the support routines have yet been coded. Thus you
currently need minix to bootstrap the system. It might be possible to use
the free minix demo-disk to make a filesystem and run linux without having
minix, but I don’t know. . .
2. Copyrights etc
This kernel is (C) 1991 Linus Torvalds, but all or part of it may be redistributed provided you do the following:
• Full source must be available (and free), if not with the distribution
then at least on asking for it.
• Copyright notices must be intact. (In fact, if you distribute only parts
of it you may have to add copyrights, as there aren’t (C)’s in all files.)
Small partial excerpts may be copied without bothering with copyrights.
• You may not distibute this for a fee, not even ”handling” costs.
Mail me at "[email protected]" if you have any questions.
Sadly, a kernel by itself gets you nowhere. To get a working system you
need a shell, compilers, a library etc. These are separate parts and may be
90
under a stricter (or even looser) copyright. Most of the tools used with linux
are GNU software and are under the GNU copyleft. These tools aren’t in the
distribution - ask me (or GNU) for more info.
3. Short technical overview of the kernel.
The linux kernel has been made under minix, and it was my original idea to
make it binary compatible with minix. That was dropped, as the differences
got bigger, but the system still resembles minix a great deal. Some of the key
points are:
• Efficient use of the possibilities offered by the 386 chip. Minix was
written on a 8088, and later ported to other machines - linux takes full
advantage of the 386 (which is nice if you /have/ a 386, but makes
porting very difficult)
• No message passing, this is a more traditional approach to unix. System
calls are just that - calls. This might or might not be faster, but it
does mean we can dispense with some of the problems with messages
(message queues etc). Of course, we also miss the nice features :-p.
• Multithreaded FS - a direct consequence of not using messages. This
makes the filesystem a bit (a lot) more complicated, but much nicer.
Coupled with a better scheduler, this means that you can actually run
several processes concurrently without the performance hit induced by
minix.
• Minimal task switching. This too is a consequence of not using messages.
We task switch only when we really want to switch tasks - unlike minix
which task-switches whatever you do. This means we can more easily
implement 387 support (indeed this is already mostly implemented)
• Interrupts aren’t hidden. Some people (among them Tanenbaum) think
interrupts are ugly and should be hidden. Not so IMHO. Due to practical reasons interrupts must be mainly handled by machine code, which
is a pity, but they are a part of the code like everything else. Especially
device drivers are mostly interrupt routines - see kernel/hd.c etc.
• There is no distinction between kernel/fs/mm, and they are all linked
into the same heap of code. This has it’s good sides as well as bad. The
code isn’t as modular as the minix code, but on the other hand some
things are simpler. The different parts of the kernel are under different
91
sub-directories in the source tree, but when running everything happens
in the same data/code space.
The guiding line when implementing linux was: get it working fast. I wanted the kernel simple, yet powerful enough to run most unix software. The
file system I couldn’t do much about - it needed to be minix compatible for
practical reasons, and the minix filesystem was simple enough as it was. The
kernel and mm could be simplified, though:
• Just one data structure for tasks. ”Real” unices have task information
in several places, I wanted everything in one place.
• A very simple memory management algorithm, using both the paging
and segmentation capabilities of the i386. Currently MM is just two
files - memory.c and page.s, just a couple of hundreds of lines of code.
These decisions seem to have worked out well - bugs were easy to spot,
and things work.
4. The ”kernel proper”
All the routines handling tasks are in the subdirectory ”kernel”. These include
things like ’fork’ and ’exit’ as well as scheduling and minor system calls like
’getpid’ etc. Here are also the handlers for most exceptions and traps (not
page faults, they are in mm), and all low-level device drivers (get_hd_block,
tty_write etc). Currently all faults lead to a exit with error code 11 (Segmentation fault), and the system seems to be relatively stable (”crashme”
hasn’t - yet).
5. Memory management
This is the simplest of all parts, and should need only little changes. It
contains entry-points for some things that the rest of the kernel needs, but
mostly copes on it’s own, handling page faults as they happen. Indeed, the
rest of the kernel usually doesn’t actively allocate pages, and just writes into
user space, letting mm handle any possible ’page-not-present’ errors.
Memory is dealt with in two completely different ways - by paging and
segmentation. First the 386 VM-space (4GB) is divided into a number of
segments (currently 64 segments of 64Mb each), the first of which is the kernel
memory segment, with the complete physical memory identity-mapped into
it. All kernel functions live within this area.
92
Tasks are then given one segment each, to use as they wish. The paging
mechanism sees to filling the segment with the appropriate pages, keeping
track of any duplicate copies (created at a ’fork’), and making copies on any
write. The rest of the system doesn’t need to know about all this.
6. The file system
As already mentioned, the linux FS is the same as in minix. This makes
crosscompiling from minix easy, and means you can mount a linux partition
from minix (or the other way around as soon as I implement mount :-). This
is only on the logical level though - the actual routines are very different.
NOTE! Minix-1.6.16 seems to have a new FS, with minor modifications to the 1.5.10 I’ve been using. Linux won’t understand the
new system.
The main difference is in the fact that minix has a single-threaded filesystem and linux hasn’t. Implementing a single-threaded FS is much easier
as you don’t need to worry about other processes allocating buffer blocks
etc while you do something else. It also means that you lose some of the
multiprocessing so important to unix.
There are a number of problems (deadlocks/raceconditions) that the linux
kernel needed to address due to multi-threading. One way to inhibit raceconditions is to lock everything you need, but as this can lead to unnecessary
blocking I decided never to lock any data structures (unless actually reading
or writing to a physical device). This has the nice property that dead-locks
cannot happen.
Sadly it has the not so nice property that race-conditions can happen
almost everywhere. These are handled by double-checking allocations etc (see
fs/buffer.c and fs/inode.c). Not letting the kernel schedule a task while it is
in supervisor mode (standard unix practise), means that all kernel/fs/mm
actions are atomic (not counting interrupts, and we are careful when writing
those) if you don’t call ’sleep’, so that is one of the things we can count on.
7. Apologies :-)
This isn’t yet the ”mother of all operating systems”, and anyone who hoped
for that will have to wait for the first real release (1.0), and even then you
might not want to change from minix. This is a source release for those that
are interested in seeing what linux looks like, and it’s not really supported
yet. Anyone with questions or suggestions (even bug-reports if you decide to
get it working on your system) is encouraged to mail me.
93
8. Getting it working
Most hardware dependancies will have to be compiled into the system, and
there a number of defines in the file ”include/linux/config.h” that you have
to change to get a personalized kernel. Also you must uncomment the right
”equ” in the file boot/boot.s, telling the bootup-routine what kind of device
your A-floppy is. After that a simple ”make” should make the file ”Image”,
which you can copy to a floppy (cp Image /dev/PS0 is what I use with a
1.44Mb floppy). That’s it.
Without any programs to run, though, the kernel cannot do anything.
You should find binaries for ’update’ and ’bash’ at the same place you found
this, which will have to be put into the ’/bin’ directory on the specified rootdevice (specified in config.h). Bash must be found under the name ’/bin/sh’,
as that’s what the kernel currently executes. Happy hacking.
Linus Torvalds "[email protected]"
Petersgatan 2 A~2
00140 Helsingfors 14
FINLAND
94
Open source a free software
Elektronická skripta
Autor: Jiří Pech
Grafická úprava: Jiří Pech
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
1. vydání
České Budějovice 2008
ISBN 978-80-7394-069-0
95