květen - Římskokatolická farnost Vršovice

květen - Římskokatolická farnost Vršovice

Vě s t n í k f a r n o s t i u ko s t e l ů
s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a
27. dubna Léta Páně 2008
5
květen
Rychleji
než obvykle nám letošní liturgický rok
staví před oči základní pravdy naší víry.
Již večer po čtvrté neděli adventní jsme
se sešli kolem jesliček. Po svátku uvedení Páně do chrámu (tzv. Hromnicích)
neuplynul ani týden a Popeleční středou jsme vstoupili do postní doby. První
jarní úplněk totiž nastal hned v pátek
21. března, Hod Boží velikonoční dva
dny nato. Již 11. května tak slavností Letnic skončí doba velikonoční a my vkročíme do klidnějších vod
liturgického mezidobí.
Může nám připadat, jako
by se i církevní kalendář
letos poddal tlaku stále se
zrychlujícího světa, a my
zadýcháni sledujeme, jak
naše duše stále více zůstá-
vá pozadu. Pokud se pak rozhodneme
s tím něco dělat, zpravidla jen zvyšujeme
náš stres a frustraci o další položku.
A přece: ať je kalendář nastaven jakkoliv, mariánský měsíc květen zůstává
se svými 31 dny stále týž. O Marii toho
vlastně moc nevíme, protože většinou
zůstávala v ústraní. V důležitých momentech však byla na svém místě: v Betlémě, na Kalvárii i v jeruzalémském večeřadle. Věřím, že nás tím s mateřskou
něhou vybízí, abychom
poctivě pracovali a přitom stále znovu hledali
křehkou rovnováhu mezi
soukromým a veřejným
životem, mezi prožíváním
blízkosti a nasazením se
pro potřeby světa. MiM
/ V
O HL É D N U T Í za uplynulým měsícem nebo i dál
Přednášky Kateřiny Lachmanové
a Vojtěcha Kodeta
V mechanice počítače ševelí cédéčko se záznamem přednášek Kateřiny
Lachmanové a Vojtěcha Kodeta, kteří v uplynulých dvou měsících každé
úterý pravidelně zaplnili větší z našich
kostelů.
Nebohý šéfredaktor cítí povinnost
o této bezesporu významné události
napsat alespoň pár řádků, když už se
tohoto úkolu nezhostil žádný dobrovolník. Těžko se mu však píše, protože
osobně slyšel vždy pouze první promluvu obou přednášejících. U Kateřiny
Lachmanové se zalekl pro něj nezvykle
otevřeného způsobu hovoření o Ježíšovi, u Vojtěcha Kodeta pak spirituální
interpretace jevů, které lze vysvětlit
i jinak (viz příspěvek Obrana Sisyfova
v sekci Prostor).
Jsem přesvědčen, že pro ty, kteří
dokázali přednášky vstřebat, byly důkladným duchovním pokrmem. Přeji
jim, aby takto nabytou energii dokázali
využít v každodenním životě. Těm pak,
kteří se nezúčastnili nebo které případně po přečtení tohoto zmateného přípěvku přepadla zvědavost, doporučuji
začíst se do některé z knížek, kterých
oba přednášející napsali celou řadu.
Spíše pro účastníky přednášek je pak
určen i jejich záznam na CD ve formátu MP3, který lze pořídit za 50 Kč
v sakristii u sv. Václava. (Již na jedné
z přednášek to Stanislaw zmiňoval – nahrávka je ve formátu MP3, který nejde
přehrát na běžných CD přehrávačích.)
MiM
Velikonoce s P. Vojtěchem Eliášem
Těšili jsme se, jak poprvé oslavíme Velikonoce s P. Stanislawem. Zpráva o jeho
onemocnění nás zaskočila. Jak budou
celé oslavy probíhat? Brzy jsme měli jasno – zastupovat bude Stanislawův přítel
P. Vojtěch Eliáš z Katolické teologické
fakulty UK. Bylo to výborné řešení.
Na Zelený čtvrtek byl kostel sv. Václava plný. Kdo by nevěděl, že zde P. Eliáš zastupuje, mohl by si myslet, že do
Vršovic patří. Jeho chování bylo moc
milé a přirozené. I kázání bylo úžasné
a bylo prokládáno vtipnými poznámkami, např.: „Víte, co jsou svaté drby? To
je, když se sejde rodina věřících u nedělního oběda a společně začnou hodnotit
kázání, co dnes slyšeli v kostele.“ Po
aktu mytí nohou dvanácti mužům podal kněz každému z nich ruku a popřál
krásné svátky.
Velkopáteční obřady se skládaly ze
čtení pašijí, uctívání kříže a svatého
přijímání. Pašije četli P. Vojtěch Eliáš,
Vláďa Jeništa a Vítek Náměstek. I když
pašijový příběh dobře známe, znovu nás
naplnila vděčnost Kristu za velkou oběť,
kterou přinesl. Atmosféru obřadů významně podpořilo následné provedení
oratoria A. Dvořáka Stabat Mater, kdy
v souboru Cantores Pragenses vystupovalo také několik našich farníků.
Vyvrcholením slavnostních obřadů je velikonoční vigilie, při níž jsme
nejdříve společně s knězem a ministranty vyšli před kostel. Kněz provedl
žehnání ohně a od něho zapálil paškál.
Pak jsme se v tichosti odebrali zpátky
do kostela, kde si nejprve ministranti
/ V
zapálili své svíčky od paškálu a rozešli se po kostele, aby všem přítomným
zapalovali jejich svíčky. Za tajemného
světla plamínků zazpíval Jenda Rückl
velikonoční chvalozpěv. Potom jsme vyslechli sedm starozákonních textů, prokládaných žalmy. Po slavném Gloria se
rozezněly zvony a celý kostel se rozzářil
jako symbol Kristova vzkříšení. Bylo to
úžasné! Pak následovala čtení z Nového
zákona a působivé kázání P. Eliáše. Po
žehnání vody a obnově křestních slibů
obešel kněz celý kostel a každého z nás
pokropil svěcenou vodou. Letos kropil
hodně a se svým osobitým humorem potom prohlásil: „To hojné kropení není
proto, že jste moc velcí hříšníci, ale
abyste se probudili.“ Slavnostní večer
jsme zakončili písní Buď Tobě sláva.
Při odchodu z kostela každý zúčastněný
dostal na památku velikonoční přání.
Při každé z těchto slavnostních příležitostí jsme se zároveň s P. Eliášem
modlili za uzdravení našeho pana faráře
Stanislawa, aby mohl být zase plný síly
brzy mezi námi a sdílet společně s námi
radost ze zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Veliké DĚKUJEME patří za celou naši
farnost P. Vojtěchu Eliášovi, že společně s námi slavil nejradostnější chvíle
křesťanského roku.
Markéta Řečinská
Setkání kněží 19. 4.
Setkávají se bývalí spolužáci, kolegové ze zaměstnání, spoluhráči ze sportovního klubu … – ale že by se sešli
kněží z jedné farnosti, to se tak často nestává. O to mimořádnější bylo
sobotní odpoledne 19. 4., kdy k nám
dorazilo čtrnáct kněží a navrch jeden
jáhen. Jmenovitě to byli vršovičtí faráři Michael Slavík, Roland Solloch
(i s rodinou), Pavel Kuneš a Stanislaw
Góra, kaplani Jiří Pištěk, Josef Šťastný a Jaroslav Konečný; „rodáky“ pak
reprezentovali Stanislav Hošek, Pavel
Žák, Jan Kotas, František Převrátil,
Rajmund Tretera (dominikán), Pavel
Kadlečík, Alois Křišťan (oba salesiáni)
a jáhen Václav Slavíček. Dík patří Evě
Hrubé, Jendovi Rücklovi i našemu
Stanislawovi, že shromáždili kontakty
a psali, telefonovali, mailovali …
Marně jsme vyhlíželi Jiřího Hájka,
který se nakonec omluvil – dobrou
zprávou budiž, že na podzim, dá-li
Pán, bychom mohli za ním do Stříbra vyrazit na farní výlet. Kvůli dlouho
plánované dovolené se omluvil Pavel
Semela ml., nakonec nemohli přijít
ani premonstrát Ignác Antonín Hrdina a další. Nebyl mezi námi ani Vladimír Mikulica, jemuž byla zakázána duchovní služba. Z druhého břehu jistě
přihlíželi ti, kteří už odešli k Pánu a za
něž jsme se v přímluvách modlili.
Kněží společně sloužili ve 13 h mši
svatou, které předsedal Michael Slavík
jakožto generální vikář naší arcidiecéze. Počet kněží v presbytáři byl velký,
ale ani my jsme se nenechali zahanbit – na pozdrav „Pán s vámi“ odpovídalo více než 250 hlasů. Při liturgické
modlitbě pak docházelo k legračnímu
jevu: sborový přednes přítomných kněží byl tak mohutný, že mnohý z laiků
odříkával i pasáže určené kněžím, protože se prostě přidal k davu – ale nebojte, Pán Bůh se jistě nezlobil.
Bylo žádoucí, aby měl každý z kněží možnost alespoň krátce promluvit.
/ V
Není snadné takovou diskuzi moderovat, zvláště když shromážděné poznámky o kněžích byly místy chybné.
O to větší dík patří Daně Vackové, že
mě v tom nenechala samotného. Snad
vás potěšila aspoň některá vzpomínka
či myšlenka, kterou jsme z přítomných
kněží vyloudili.
A pak už téměř praskaly zdi kaple
pod náporem lidí, kteří se tam přesunuli na agapé. A byly to skutečně
hody – díky vám všem, kteří jste se na
přípravě nejrůznějších „plodů země
a plodů lidské práce“ podíleli, zvláště
pak Zdeně Čihákové, která to vše organizovala. Nikomu se nechtělo domů;
někteří kněží to ještě vzali přes faru,
kde popovídali o svým kněžských radostech i starostech. A pak vzhůru do
světa s modlitbou, kterou připomněl
Jenda Kotas: „Bože, buď ke mně dobrý. Tvoje moře je tak širé a moje loďka
tak malá …“
MiM
S po l e č e nství naší farnosti a jeho záležitosti
Zprávy z ekonomické rady 31. 3.
ER jednala hlavně o opravách v kostele
sv. Václava. O stavu prací a rozpočtu
informovala Ing. Helena Plachá. Na
opravu východní strany (v současnosti
již hotové) je přislíbeno ze svépomocného fondu arcidiecéze 150 000 Kč; minimálně 120 000 Kč bude splaceno z prostředků farnosti. Oprava západní strany
je závislá na vyjádření památkářů, rozpočet činí minimálně 600 000 Kč. Dále
ER jednala o výhodnějším uložení peněžních prostředků farnosti, o opravě
varhan, grantech a možnosti instalovat
kamery k ochraně kostela sv. Václava.
… a 23. 4.
ER projednávala přípravu oprav západní části kostela sv. Václava, malování sakristie a předsíně kostela včetně opravy
omítek – bude provedeno svépomocí.
Dále byla projednána příprava schůzky s diecézním organologem, která
bude v květnu – bude se opět jednat
o problému opravy varhan v kostele
sv. Václava. ER jednala i o instalaci vodoměrné šachty a osvětlení v sakristii.
Jiřina Haaszová
Zprávy z pastorační rady 3. 4.
S. Góra moc děkuje všem, kteří přispěli
ke slavení Velikonoc, zvláště Jendovi
Rücklovi a kněžím, kteří ho zastupovali. Byly projednávány podrobnosti
volby nové PR a setkání kněží. S. Pišlová zorganizovala ve středu 9. 4. odvoz
sběru. V kostele zatím nebude výstava
o Ugandě, ale fotografie kněží, kteří
tu působili. H. Rechnerová odešle na
charitativní činnost „likvidace lepry“
1500 Kč nasbíraných dětmi a dospělými
během postu.
S. Góra na návrh M. Slavíka požádal
PR o provedení SWOT analýzy naší
farnosti. Hodnotily se čtyři hlediska: silné a slabé stránky, možností a ohrožení.
Každý člen PR mohl u každého hlediska
/ V
rozdělit návrhům tři hlasy. Výsledky
budou jedním z podkladů pro novou PR
k sestavení pastoračního plánu farnosti
na rok 2008/2009. Jako nejvýznamnější
silné stránky jsme označili obětavé lidi
(7 hlasů), kvalitu kněžského vedení (6)
a živé farní společenství včetně mládeže (5). Za slabé stránky považujeme
aktivitu stále stejné skupiny lidí (7),
odcizení návštěvníků jednotlivých nedělních bohoslužeb (5) a to, že si o sobě
moc myslíme (4). Hlavními možnostmi
jsou aktivity s lidmi mimo kostel (7),
využití grantů (6), mezigenerační setkávání (4) a dny otevřených dveří farnosti
(4). Jako ohrožení vnímáme přetížení
angažovaných (9), spiritualizaci nespirituálních věcí (7) a uzavřenost vůči
změnám (6).
podle zápisu Zuzany Váchové
P.S.: Po uzávěrce tohoto čísla Vinice se
PR sešla 24. 4. Bylo to poslední setkání
před volbou nové PR, proto se farní
záležitosti neprojednávaly.
Velikonoční výzdoba
Někteří lidé se ptali, zda jsem dělala
velikonoční výzdobu u sv. Václava. Nedělala jsem ji, jen se pak starala, aby
nám dlouho vydržela. Květiny nám přijela naaranžovat sestra Václava Dudová, kterou někteří znáte, vždyť pochází
z Vršovic. Na náš kostel stále myslí,
a tak nám jej na Velikonoce již desátý
rok vyzdobila. Letos přijela z Brna již
v úterý svatého týdne odpoledne. Přivezla všechny ty krásné květiny na výzdobu
obou našich kostelů. Dala se hned do
práce, které bylo hodně, proto pokračovala ještě druhý den celé dopoledne.
Bylo krásné pozorovat, s jakou radostí
a láskou květiny angažovala. „Vždyť je
to pro Pána Ježíše.“ Jsme jí vděčni, že
tak hezky přispěla k oslavě Kristova
vzkříšení. Chtěli bychom poděkovat
také paní Hedvice Vondruškové, která
květiny zaplatila.
Lída Müllerová
P rostor pro sdílení myšlenek, zážitků apod.
Světec v tomto měsíci: (svátek 24. 5.)
sv. Magdalena Žofie Baratrová
Dne 13. prosince 1779 propukl v burgundské vesnici Joigny ve Francii požár.
Téhož dne se tam narodila místnímu
bednáři a vinaři Jakubu Baratovi a jeho
ženě Magdaleně dcerka, kterou pojmenovali Žofie – tj. „moudrá.“ Jméno se
k děvčátku skutečně hodilo: malá Žofie
byla vážné a mimořádně nadané dítě.
Proto byla také připuštěna k prvnímu
sv. přijímání dříve než její vrstevnice.
Systematické vzdělávání žen ovšem
tehdy neexistovalo ani v urozených rodinách, natož na venkově. Žofie však
měla štěstí, že si jejího nadání všiml
její starší bratr Alois, který byl jáhnem
v rodné vesnici, a začal sestru vzdělávat.
Žofie byla chápavou žačkou a naučila
se brzy latinsky, řecky, mluvila rovněž
italsky a španělsky. Další vzdělávání
narušila Velká francouzská revoluce.
Alois byl zatčen jakobíny a odvlečen do
Paříže. Naštěstí byl Robespierre svržen
a on dostal svobodu. Poté vzal svou tehdy šestnáctiletou sestru do Paříže. Zde
Žofie využila svých schopností a na-
/ V
dání jako pomocná katechetka, když
pomáhala při výuce zanedbané mládeže. Jejím cílem bylo jednou vstoupit ke
karmelitkám.
Při své práci poznala jezuitského kněze Josefa Varina, který zamýšlel založit
řád, který by se věnoval výchově ohrožených dívek a jehož konstituce by se
řídila jezuitskou řeholí. V počestné, nadané a Bohu důvěřující Žofii spatřoval
vhodnou osobu k uskutečnění tohoto
cíle. Žofie se dala přesvědčit, spolu se
třemi dalšími družkami se zasvětila
Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a přijala
jméno Magdalena. S Varinovou pomocí
založila r. 1802 „Řeholnice Nejsvětějšího Srdce Ježíšova“. Magdalena se stala
představenou řádu a v r. 1806 byla zvolena generální představenou. Stále více
sester se shromažďovalo kolem Matky
Magdaleny a řád se utěšeně rozvíjel.
Kromě Francie měl filiálky v mnoha
dalších evropských zemích, ale i v Africe a Americe. Řád zakládal pensionáty, internáty a externáty pro děti
všech vrstev, pořádal exercicie pro ženy,
vychovával učitelky. Magdalena Žofie
Baratová byla představenou plných
62 let. Zemřela ve věku 85 let 24. 5.
1865 v Paříži. Papež Pius XI ji v r. 1925
v Římě slavnostně kanonizoval. A. K.
Chyt č. 3: Černá a bílá
Když dobýváme skálu, hledáme chyty.
Podobně i na naší cestě víry nacházíme
body, o které se můžeme opřít rozumem. Je jich celá řada a každý z nás
si hledá takové, které mu nejlépe padnou do ruky. Snažím se vám některé
z těch „mých“ přiblížit – třeba leží i na
vaší cestě. V posledních číslech Vinice
jsme se mohli dočíst, že věřit v existenci
Stvořitele je rozumné, ovšem musíme si
být vědomi omezenosti našeho poznání
jakoby formou obrazů. Vzápětí pak přichází otázka dobra a zla. Obojí ve světě
potkáváme. Na které straně stojí Bůh?
Nebo máme bohy dva, jednoho s bílým
a druhého s černým praporem?
Píšeme černou barvou na bílý papír,
a to nás mate. Bílá je totiž i symbolem
dobra, a tak máme pocit, jakoby dobro souviselo s prázdnotou. Podívejme
se však v noci na oblohu. Už se vám
rozsvítilo? :)) Černá je prázdnota! Bílá
pochází od světla, které ji narušuje. Přichází k nám od objektů, které buď sami
září, nebo světlo odrážejí. Ostatně i papír vnímáme jako bílý, protože odráží
světlo. Jsou však ve vesmíru i nesmírně
hmotné objekty, které se nám jeví jako
černé, protože veškeré světlo pohlcují.
Černou barvu tedy najdeme tam, kde
buď světlo není nebo není vyzařováno.
Podle mého názoru je to trochu podobně s dobrem a zlem. Dobro je skutečnost, tvoření. Proto Bůh nemůže být
jiný než bezpodmínečně dobrý, vždyť
on je Bytí a zároveň Stvořitel našeho
světa; ten, který vyzařuje. Neexistuje
žádný opak Boha, protože zlo je jen
prázdnota nebo pohlcování dobra bez
ochoty ho předávat dál – vzpomeňte na
stále hladovější Zmarchrobovy polibky
z geniální knihy C. S. Lewise Rady zkušeného ďábla. Působení zla ve světě nás
v tomto přesvědčení nemusí zneklidňovat – i vakuum má přeci fyzikálně
měřitelné účinky, nehledě na obrovskou
gravitaci černých děr. A vyznávat kult
zla je k smíchu: kromě několika nemocných lidí všichni touží po tom mít
/ V
se dobře – jde jen o to, zda dobro chtějí
pro všechny včetně sebe, nebo pouze
pro sebe bez ohledu na ostatní. MiM
Ó, blažení, kdo v tebe věří,
teď, nedbaje už stěn a dveří, budeš k nim
vcházet, host a Pán … Už od Velikonoc
mě hřeje v duši vědomí, že, jak doufám, patřím k těm „blaženým“. To, že
Vzkříšený k nám bude přicházet, není
jen sen básníka Renče, vždyť Ježíš sám
slíbil: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev,
zůstává ve mně a já v něm“ (J 6,56);
nebo jinde: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude
milovat: přijdeme k němu a učiníme
si u něj příbytek“ (J 14,23). A pak ta
ohromující vstupní antifona v neděli
Zmrtvýchvstání: „Vstal jsem z mrtvých
a jsem stále s tebou“.
Tak málo myslíme na to, jakou výsadou je pro nás křesťany to, že patříme
k vyvolenému Božímu lidu: „ Jsi přece
svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe
si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech
lidských pokolení, které jsou na tváři
země, abys byl jeho lidem, zvláštním
vlastnictvím“ (Dt 7,6). Nebo: „On je
náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež
vodí svou rukou“ (Ž 95,7). A konečně
Ježíšovo ujištění: „Moje ovce slyší můj
hlas, já je znám, jdou za mnou, a já
jim dávám věčný život; nezahynou na
věky a nikdo je z mé ruky nevyrve.“
(J 10,27n.).
Každé závěrečné požehnání na konci
eucharistie mě naplňuje radostí: patřím
do společenství lidí, kterým Pán Bůh
rukama svého služebníka stále žehná,
svolává na ně dobro. Vím, že spousta
neznámých lidí po celém světě se za mě
modlí. Přijímám zvláštním způsobem
všechny milosti, které pramení z každé
eucharistie, která se koná kdekoli na
světě. Je mi líto, že tolik lidí o tom neví
a plácá se v prázdnotě svého života od
jedné trampoty ke druhé; nevědí, že
existuje někdo, kdo by je obklopil – kdyby o to stáli – svou něžnou otcovskou
péčí. Trápí se nesmyslností svého života, zbytečností svých nezdarů, těžkostí,
nemocí a utrpení. Kéž bychom jim to
dokázali sdělit!
JN
Obrana Sisyfova
Upozornění: tento příspěvek obsahuje
soukromé názory autora, a ačkoliv ho
píše šéfredaktor, nejde o žádné „oficiální stanovisko“, což ostatně platí o naprosté většině článků ve Vinici.
Kdo se zúčastnil 8. 4. přednášky
P. Vojtěcha Kodeta „Cizí oheň“ o mimokřesťanské spiritualitě, možná si
vzpomene na některý s humorných
obratů, kterými P. Kodet své povídání
prokládal. Obávám se však, že jeden
z nejvtipnějších momentů večera zůstal
nepovšimnut, proto na něj upozorňuji.
P. Kodet mluvil o oblasti paranormálních jevů a praktik (astrologie,
homeopatie …). Uznává jejich existenci a sílu („divili byste se, jak dobře to
funguje“), varuje však před nimi jako
před cestami, jimiž se otevíráme démonům. Současně chválí a propaguje
skeptické hnutí, konkrétně klub Sisyfos za to, že proti uváděným praktikám
rovněž bojuje. To je ale vtip par excellence! Vždyť skeptici vycházejí z naprosto opačných východisek – uvedené
/ V
praktiky popírají jako pseudovědecké
a podvodné. Dovolte mi to doložit dvěma citacemi ze Stručného výkladového
slovníku českých skeptiků, uveřejněného na www.sisyfos.cz: „Homeopatie
je absurdní výmysl, který dnes nemá
žádné opodstatnění.“ „Horoskopy jsou
jen hříčkou a pomůckou k výdělečné
činnosti astrologů.“
Podotýkám, že nejsem členem Sisyfa, jakožto přírodovědec však neskrývám sympatie ke skeptickému hnutí.
Domnívám se, že vyhánění démonů
a kritické myšlení skeptiků nejsou slučitelné. To nás nutí k volbě. Můžeme
přijmout vizi světa, kde budeme za
vším hledat démony, a budeme proti
nim bojovat, aby nás neovládli. Druhou
možností je volba kritického přístupu,
který odmítá nevědecké principy akceptovat. Křesťan schopný analytického myšlení to nemá lehké, protože ani
jedna cesta mu ve své vyhraněnosti nemůže připadat pravdivá. Přimlouvám
se však o to, abychom hledali – navzdory tomu, že to někdo může považovat
za projev démona.
MiM
… a doplnění P. Vojtěcha Kodeta
Rád bych touto formou reagoval na některé konkrétní otázky, které jsem dostal po skončení své přednášky na téma
„Cizí oheň“ a na něž jsem již neměl možnost odpovědět. Ještě dříve, než je uvedu
a zodpovím, rád bych se chtěl omluvit
všem, kteří očekávali podrobnější zdůvodnění příčin škodlivosti některých
věcí, na které jsem upozorňoval. Téma,
o kterém jsem mluvil, je tak rozsáhlé,
že se na všechny podrobnosti v časovém
limitu nedalo odpovědět. Mým hlavním
úmyslem bylo především informovat
a varovat před duchovně škodlivými
skutečnostmi, které nás obklopují.
Jednak bych chtěl upřesnit, že závadné na různých metodách alternativní
medicíny není z principu to, že jsou
alternativní, ale to, že k léčení používají
duchovní síly, které nejsou od Boha. Byliny, které stvořil Bůh, jsou jeho darem,
a kdo rozumí jejich používání, může
mnoha lidem pomoci. Nesmí však svoji
praxi bylinkáře spojovat se šarlatánstvím. Stejně tak není špatné vnímat,
jak se nám v přírodě regeneruje organizmus, ale chtít používat magicky síly
z přírody je pro nás nebezpečné.
Na internetové stránky sisyfos.cz
jsem upozornil ne proto, že bych se
vším, co se na nich píše, souhlasil, ale
proto, že mnohé metody léčení se prezentují jako vědecké a přitom s vědou
nemají nic společného. Tyto stránky
pochopitelně neřeší duchovní rozměr
těchto metod, na ten právě jsem upozornil ve své přednášce. Nechci nikoho svým upozorněním strašit, jak mi
bývá podsouváno, ani nevidím za vším
démona. Je snad ale pochopitelné, že
díky své praxi modliteb za osvobození
se s démonickým pozadím skutečností
setkávám častěji než ostatní. Trvám na
tom, že novodobé formy okultizmu, jak
se s nimi můžeme setkat dnes právě
pod rouškou vědeckosti (např. reiky,
homeopatie …), jsou pro každého velmi
nebezpečné a v důsledku ho odvádějí od
Boha a od naděje na věčný život. Proto
před nimi varuji. Věřím, že ten, kdo
s čistým úmyslem hledá, co je pro něho
správné, to také s pomocí Boží nalezne.
P. Vojtěch Kodet O. Carm.
EL GRECO (Domenico Theotocopuli, 1541–1614) se učil na Krétě u malířů ikon
a dospěl k malbě, ve své době docela nepochopitelné. Až minulé století mohlo
ocenit tu svobodnou, divokou a expresívní tvorbu. Nevelký obraz Panny Marie
(galerie ve Štrasburku) je asi z poloviny umělcova života. Dílo je už hodně vzdáleno
byzantským madonám, které svou neměnnost odvozovaly od tradice, že přesně
tak viděl kdysi svůj model svatý Lukáš. Obraz je krásným protějškem Grecova
obrazu Krista ve Šternberském paláci na Hradčanech. (vs)
Na první straně mariánský logotyp od Radka Brože.
10/ V
pozv á ní na následující měsíc nebo i trochu dál
Pouť seniorů na Svatou Horu
V sobotu 24. 5. se uskuteční duchovní
obnova seniorů na Svaté Hoře u Příbrami. Doprava zájezdovým autobusem,
odjezd v 8 h od kostela sv. Václava.
Program: návštěva Památníku Karla
Čapka ve Strži u Dobříše, prohlídka
Svaté Hory, mše svatá, oběd a duchovní
program v místním exercičním domě.
Návrat okolo 18 h. Zájemci se mohou
zapsat do přihláškového archu v kostele
sv. Václava vzadu na stolku. Cena je
250 Kč (včetně oběda a vstupného do
Strže). Pokud by pro někoho byla cena
jediným důvodem neúčasti, obraťte se
prosím s důvěrou na pana faráře.
Sůl nad zlato
Premiéra pohádky v nastudování farního dramatického kroužku bude 15. 5. od
18 h na faře. Toto představení je určeno
pro rodiče a známé účinkujících. Pro
farní veřejnost pak hrajeme v neděli
25. 5. po mši sv. v 8.30 a ještě jednou
přede mší sv. v 10.30. Dana Vacková
Liturgické slavnosti
V měsíci květnu se letos koncentruje řada významných slavností: Nanebevstoupení Páně (čtvrtek 1. 5.), Seslání
Ducha svatého (neděle 11. 5.), Nejsvětější Trojice (neděle 18. 5.), Těla a krve
Páně (čtvrtek 22. 5.), Nejsvětějšího srdce Ježíšova (pátek 30. 5.). Přijďme je
prožít ve slavnostní liturgii! V neděli po
slavnosti Těla a krve Páně (25. 5.) pak
můžeme být svědky toho, jak při mši sv.
v 10.30 poprvé přijmou eucharistického
Krista naše děti.
Mariánská pouť Prahou
Mariánská pouť Prahou se letos koná
v sobotu 3. 5. Proti předchozím rokům
jsou změny na začátku a konci pouti.
Zahájena bude v 9.30 hodin v kostele
Panny Marie Andělské (kapucíni u Lorety na Hradčanech). Tam bude začátek
modlitby růžence.
Další průběh bude jako dříve. Mše
sv. bude slavena v bazilice Nanebevzetí
Panny Marie na Strahově od 10 hodin.
Pak přejdeme k soše P. Marie z exilu,
která stojí nad Prahou, na okraji zahrady kláštera premonstrátů. Navštívíme
postupně několik kostelů; v každém
z nich se pomodlíme jeden desátek
růžence. Na Staroměstském náměstí
se zastavíme k modlitbě na místě, kde
stála socha P. Marie (asi ve 14.45 hodin). Zakončení pouti bude letos v kostele P. Marie Sněžné (františkáni) asi
v 15.15 hodin.
Letošní ročník pouti je již 270. Za
totality se pouť nemohla konat. Nyní
ji pořádá Sekulární františkánský řád,
který všechny srdečně zve.
M. Müller st.
11/ V
Týdenní program
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
13.30
17.00–19.30
19.00–21.00
16.00–17.30
16.45–18.00
18.00–20.00
19.00
10.00–12.00
15.00
15.00–16.45
16.00
18.00
18.45
po mši sv. 19.00
19.30
19.30
  8.45
16.00–16.45
16.00–16.45
16.45–17.30
17.30
18.30
19.00
19.30–20.30
Sobota
Neděle
20.00–21.00
10.30–12.00
14.00
  9.30–10.30
  9.30–10.30
11.30
Mariina legie
řezbářský kroužek /Václav Novák/
cvičení pro radost
Barevný kroužek /Simona Pišlová/
biblická hodina /Jozef Nagy/ lichý týden
dramatický kroužek dospělých /Dana Vacková/
modlitební setkání /Václav Novák/
setkání maminek s miminky a předškoláky /Zdena
Čiháková/
návštěva galerií /Simona Pišlová/ 1. st. v měsíci
možnost setkání s knězem
Euroskaut /Lukáš Alexa/
náboženství pro dospělé /P. Pavel Kuneš/
setkání mladých
úklid kostela sv. Václava 1. a 3. středa v měsíci
pěvecký sbor /Olga Polanská/
setkání mladých lidí /19–30 let/ 1. st. v měsíci
setkání mladých lidí /13–19 let/ 2. st. v měsíci
setkání farníků při čaji 1. čtvrtek v měsíci
náboženství pro předškolní děti
/Jarka Nagyová a Hana Rechnerová/
náboženství pro mladší děti /Jarka Nagyová,/
náboženství pro starší děti / Hana Rechnerová/
dramatický kroužek pro děti /Dana Vacková/
„Rozhovory o životě z víry“ /Jozef Nagy/ sudý týden
zkouška kapely Missa
setkání modlitebního společenství maminek
/Zdeňka Čiháková/
tichá adorace před Nejsvětější svátostí /Jiří Vyšohlíd/
modelářský kroužek /Petr Hříbek/
procházky Prahou /Simona Pišlová/ 1× měsíčně
prodej knih /Alena Králová/
farní knihovna /Jana Stibůrková/
farní káva
Farní kancelář
lichý týden: pondělí a čtvrtek 8.30–12.00
sudý týden: pondělí a čtvrtek 17.00–19.00
Možnost setkání s knězem
středa 15.00–16.45 na faře
FAR
BOH
BOH
KLU
FAR
KLU
KAP
FAR
různé
FAR
BOH
FAR
VAC
VAC
KAP
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
MIK
BOH
různé
VAC
VAC
VAC
Příležitost ke svátosti smíření nebo duchovnímu rozhovoru
neděle 7.30–8.15
VAC
středa 17.00–17.45
VAC
čtvrtek 7.15–7.45
MIK
pátek 17.00–17.45
VAC
jindy dle předchozí domluvy
s P. Stanislawem
12/ V
Kalendář akcí na květen
  1. května /čt/
8.00
  Nanebe­
18.00
vstoupení Páně
eucharistie
eucharistie
  5.–8. května
farní pouť do Polska
MIK
VAC
  7. května /st/
15.00
návštěva galerie
po eucharistii úklid kostela
19.30
setkání mladých lidí /19–30 let/
VAC
FAR
10. května /so/
19.00
21.00
bdění před slavností Seslání Ducha svatého
eucharistie
VAC
KAP
13. května /út/
19.30
koncert mladých umělců /bude upřesněno/
MIK
14. května /st/
19.30
setkání mládeže /13–19 let/
FAR
15. května /čt/
18.30
„Rozhovory o životě z víry“
FAR
20. května /út/
16.45–18.00
biblická hodina
FAR
21. května /st/
po eucharistii úklid kostela
19.00
setkání ekonomické rady
VAC
FAR
22. května /čt/
Boží tělo
8.00
18.00
19.30
eucharistie
eucharistie + ustanovení pastorační rady
setkání pastorační rady
MIK
VAC
FAR
24. května /so/
  8.00–18.00
duchovní obnova pro seniory
(nebude ranní eucharistie u sv. Mikuláše!)
Svatá
Hora
25. května
10.30
první svaté přijímání
VAC
29. května /čt/
18.30
17.00
„Rozhovory o životě z víry“
koncert /bude upřesněno/
FAR
MIK
Přehled pravidelných bohoslužeb
neděle  8.30
10.30 19.00 úterý
18.00 středa
18.00 čtvrtek  8.00
pátek
18.00 sobota  8.00 kostel sv. Václava
kostel sv. Václava /pro rodiny s dětmi/
kostel sv. Mikuláše /P. Pavel Kuneš/
kostel sv. Mikuláše
kostel sv. Václava /nejen pro mládež/
kostel sv. Mikuláše
kostel sv. Václava
kostel sv. Mikuláše
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523 | Vydání červnového
čísla je plánováno na 25. 5., příspěvky dodávejte nejpozději ve čtvrtek 15. 5. na email [email protected], případně osobně nebo
do „vinného boxu“ v kostele sv. Václava | Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM), Praha 10, Pod Sychrovem 28, tel. 272 765 083, 732
736 728 | Redakční rada tohoto čísla: Stanislaw Góra, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol | Sazba Slávek
Heřman, tisk Eva Hrubá a Jan Rückl, výtisky pro vás zkompletovali Polákovi