Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu

Komentáře

Transkript

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu
Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:
Kompara ní studie
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.
Ing. Silvia Aguilar Bobadilla
Ing. Lenka amrová
Obsah:
Úvod ......................................................................................................................................................................2
1
Program IB-NET Sv tové banky ....................................................................................................................3
1.1
P ístup obyvatelstva k pitné vod a odkanalizování ................................................................................3
1.2
Výroba a spot eba vody .........................................................................................................................3
1.3
Podíl prodané vody spot ebitel m s instalovanými vodom ry.................................................................5
1.4
Ztráty vody ve vodovodní síti.................................................................................................................5
1.5
Provozní náklady na m3 .........................................................................................................................6
1.6
Úrove išt ní odpadních vod ..............................................................................................................10
1.7
P íjmy z vodného a sto ného................................................................................................................11
2
European Water Association (EWA) ............................................................................................................13
2.1
Pitná voda............................................................................................................................................13
2.2
Odpadní voda ......................................................................................................................................14
3
Rakouská studie ...........................................................................................................................................15
4
Socioekonomické indikátory a ekonomické nástroje ve vodním hospodá ství vybraných zemí......................16
4.1
Socioekonomické indikátory ................................................................................................................16
4.2
Ekonomické nástroje vodního hospodá ství..........................................................................................17
5
Stru ný vý et dalších informa ních zdroj ...................................................................................................21
5.1
Evropská komise..................................................................................................................................21
5.2
OECD..................................................................................................................................................21
5.3
EUROSTAT ........................................................................................................................................21
Záv r....................................................................................................................................................................21
Literatura..............................................................................................................................................................22
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Úvod
Cílem této studie je popsat pozici eského sektoru vodovod a kanalizací (dále VaK) ve srovnání s vybranými
evropskými zem mi. Studie zahrnuje indikátory sledované v rámci dostupných srovnávacích statistik r zných
mezinárodních organizací. Analýza je rozd lena do p ti ástí. V rámci každé ásti pracují auto i s daty z jiného
informa ního zdroje a provád jí základní možné komparace. Každý informa ní zdroj zahrnuje p ehled ur itých
zemí a soubor r zných indikátor za specifické asové období, takže nebylo možné provést souhrnné srovnání
konkrétních zemí bez ohledu na zdroj dat.
eská republika je obvykle srovnávána pouze s ostatními novými lenskými zem mi EU, a koliv má v ad ohled
smysl porovnávat sektor vodovod a kanalizací v R i s vysp lými evropskými zem mi. V ad indikátor se
pohybujeme nad evropskými pr m ry. Cílem zpracované kompara ní studie je tedy tento nedostatek odstranit a na
základ dostupných dat provést srovnání R v celoevropském kontextu. Tuto snahu velmi komplikuje již zmín ná
neúplnost a nemožnost srovnání dat.
Studie se zam uje na technické a ekonomické aspekty sektoru VaK. Obsahuje i n kolik poznámek
k institucionálním otázkám, a koliv komplexní analýza institucionálního zázemí jednotlivých zemí nebyla
z prostorových d vod zahrnuta. Národnostní specifika systém VaK lze dohledat v odkazech na p vodní zdroje
dat.
2
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
1
Program IB-NET Sv tové banky
„The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET)“ je novou iniciativou
Sv tové banky, jejímž cílem je podporovat ve ejný p ístup k dat m sektor VaK jednotlivých stát . Tyto informace
mají napomáhat mezinárodnímu srovnání sektor VaK a k zavád ní osv d ených postup do praxe mén
vysp lých ekonomik. Kone ným cílem aktivity IB-NET je dosáhnout zvýšení kvality služeb pro kone né
spot ebitele (zejména obyvatelstvo) a zlepšení stavu vodního prost edí.1
Vytvá ená databáze Sv tové banky zatím dosud neobsahuje údaje za všechny státy. V tšina dat pochází ze stát
Latinské Ameriky, Asie, Afriky a východní Evropy.
Pro ú ely této studie se auto i zam ili na evropský prostor a provedli porovnání dostupných dat eské republiky,
Chorvatska, Anglie a Walesu, Ma arska, Norska a Rumunska. IB-NET pracuje hlavn s údaji týkajícími se
infrastruktury vodárenských spole ností v r zných zemích. Pro každou zemi je zárove k dispozici stru ný popis
obecného institucionálního rámce. V tšina indikátor sledovaných Sv tovou bankou pochází z let 2000 – 2004.
Jako p epo ítávací pen žní jednotka slouží americký dolar. Je d ležité poznamenat, že národní data obsažená v IBNET jsou ve skute nosti pr m ry za 15-20 významných podnik VaK. Nejedná se tedy o kompletní data celého
sektoru VaK v dané zemi.
1.1 P ístup obyvatelstva k pitné vod a odkanalizování
Prvním sledovaným indikátorem je podíl zásobovaných obyvatel pitnou vodou na celkové populaci. Tento podíl
p esahuje ve všech zemích 90% a nevykazuje zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy. Nejlépe je na tom Ma arsko
s 99%. V roce 2004 stále existovala v Rumunsku a Ma arsku ur itá skupina obyvatel, která byla zásobovaná
pitnou vodou z ve ejných odb rných míst (tj. nikoliv p ímým napojením domácností na vodovod). V Rumunsku se
v roce 2004 jednalo o 8% a v Ma arsku o 1% lidí z celkového po tu obyvatel zásobovaných pitnou vodou. Podíl
tohoto typu dodávky vody se b hem sledovaných let 2000 – 2004 v obou zemích pomalu snižoval.
Údaje o napojení obyvatel na ve ejnou kanaliza ní sí vykazují v tší odlišnosti (viz tabulka 1). V roce 2003 dosáhl
podíl obyvatel napojených na kanalizaci ve všech sledovaných zemích nejmén 60% z celkového po tu obyvatel
dané zem . Nejlépe je na tom eská republika, kde toto napojení iní 75%. Údaje o kvalit išt ní m stských
odpadních vod jsou uvedeny dále (viz. tabulka 13 a 14).
Tabulka .1. Napojení obyvatel na kanaliza ní sít (%)
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
75%
67%
n.a.
54%
69%
71%
2001
76%
67%
n.a.
55%
73%
71%
2002
75%
68%
n.a.
57%
75%
72%
2003
76%
68%
n.a.
60%
76%
73%
2004
75%
68%
n.a.
60%
69%
73%
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
1.2 Výroba a spot eba vody
V tabulce. 2 a 3 lze v letech 2000 – 2004 ve v tšin zemí pozorovat snížení výroby a spot eby vody. K
nejvýrazn jšímu snížení došlo v Rumunsku, kde se výroba vody snížila o 37,6% a její spot eba o 40,7%. V
1
The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET). [online] http://ib-net.org
3
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Chorvatsku a Ma arsku došlo ke snížení výroby vody o tém 7% a v eské republice o 9,5%. Spot eba vody se
v eské republice b hem sledovaných p ti let snížila o 4,8%.
V n kterých zemích ( R, Rumunsko) výrazn ji poklesla výroba vody než její spot eba. To bylo zp sobeno
p edevším sou asným snížením ztrát vody ve vodovodních sítích (viz tabulka 5).
Tabulka .2. Výroba vody
(v litrech na osobu a den)
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
274
466
278
248
633
617
2001
267
453
281
239
658
545
2002
260
433
282
244
608
481
2003
259
452
288
247
606
426
2004
248
433
n.a.
230
633
385
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Graf 1. Výroba vody
700
litry na osobu a den
600
500
2000
2001
400
2002
300
2003
2004
200
100
R
Chorvatsko
Anglie a Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
V zemích st ední a východní Evropy ( R, Ma arsku, Chorvatsku a Rumunsku) byl všeobecný pokles spot eby
vody v letech 2000 - 2004 zp soben zavedením r zných druh ekonomických opat ení a kontrolních nástroj , jako
nap . instalace vodom r u spot ebitel (viz kapitola 1.3), investice do kanaliza ní sít a OV a následné zvýšení
plateb za vodné a sto né aj. V R a Ma arsku se n kte í velkoodb ratelé rozhodli p ejít na samozásobení
z vlastních zdroj vody. eští experti odhadují, že spot eba vody na osobu a den již dosáhla hygienického minima,
takže další pokles není pravd podobný ani p i dalším zvýšení cen.
4
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Tabulka .3. Spot eba vody (v litrech na osobu a den)
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
208
382
233
200
n.a.
388
2001
204
370
235
191
n.a.
327
2002
201
358
235
191
400
281
2003
201
364
241
191
428
249
2004
198
351
n.a.
180
421
230
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
1.3 Podíl prodané vody spot ebitel m s instalovanými vodom ry
Objem prodané vody, jejíž spot eba je p ímo m ena u spot ebitel , dosáhl alespo 82% ve všech sledovaných
zemích, krom Anglie a Walesu, kde bylo v roce 2003 m eno u zákazník pouze 42% odb r . Nejvyššího podílu
dosahuje eská republika (100%). Nejv tší nár st „m ené“ spot eby vody zaznamenalo v letech 2000 – 2004
Rumunsko, ímž lze vysv tlit i výrazné snížení spot eby vody v této zemi.
Tabulka .4. Podíl prodané vody spot ebitel m s instalovanými vodom ry (%)
Rok
R
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
2000
99%
82%
39%
93%
n.a.
76%
2001
99%
82%
40%
95%
n.a.
81%
2002
99%
82%
41%
96%
n.a.
84%
2003
100%
82%
42%
95%
n.a.
87%
2004
100%
82%
n.a.
96%
n.a.
88%
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
1.4
Ztráty vody ve vodovodní síti
Ztráty vody ve vodovodní síti p edstavují objem vyrobené pitné vody, která se p i dodávce spot ebitel m „ztratí“
v d sledku technických závad na potrubí, pr sak , poruch na vodom rech apod. Indikátor je vyjád en na 1 km
vodovodní sít a den. Nejvyšší ztráty vody ve vodovodní síti vykazuje op t Rumunsko (69,9 m3 na km a den v roce
2004). Snížení hodnoty tohoto indikátoru m že být zp sobeno rekonstrukcemi vodovod , zlepšením opat ení proti
krádežím vody a zavedením lepšího monitoringu. V relativních íslech dosáhlo nejv tšího zlepšení Rumunsko, kde
se ztráty vody v letech 2000 – 2004 snížily o 36%. V eské republice došlo ke snížení o 3,2%, v Chorvatsku o 7%
a Ma arsku o 3,3%. Naopak v Norsku a Anglii a Walesu se ztráty vody b hem sledovaného období zvýšily.
5
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Tabulka .5. Ztráty vody ve vodovodní síti (m3/km/den)
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
12,6
14,5
7,1
9,2
n.a.
108,9
2001
11,8
14,2
7,4
9,3
n.a.
103,6
2002
10,8
12,6
7,5
10,0
15,5
93,2
2003
10,5
14,4
7,5
10,7
20,2
82,0
2004
8,6
13,1
n.a.
8,9
22,3
69,9
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Graf 2. Ztráty vody
120,0
100,0
2000
m3/km/den
80,0
2001
60,0
2002
2003
40,0
2004
20,0
R
Chorvatsko
Anglie a Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
1.5 Provozní náklady na m3
Tabulka 6 obsahuje celkové provozní náklady zásobování pitnou vodou a odkanalizování na m3. Na první pohled
je patrný velký rozdíl mezi nízkými provozními náklady v Rumunsku a Chorvatsku (0,36$ a 0,57$ v roce 2004) a
pom rn vysokými provozními náklady v eské republice (1,03$) a Ma arsku (0,83$). V letech 2000 a 2004 se
celkové provozní náklady na prodaný m3 ve všech ty ech zkoumaných zemích st ední a východní Evropy zvýšily
nejmén o 42%. Nejvyšší jednotkové provozní náklady vykazuje Norsko.
6
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Tabulka .6. Jednotkové provozní náklady zásobování pitnou vodou a odkanalizování ($/prodaný m3)
Rok
R
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
2000
$ 0,65
$
0,40
n.a.
$
0,40
n.a.
$
0,16
2001
$ 0,67
$
0,41
n.a.
$
0,44
n.a.
$
0,18
2002
$ 0,76
$
0,45
$ 0,40
$
0,55
$ 1,07
$
0,22
2003
$ 0,90
$
0,50
$ 0,45
$
0,67
$ 1,19
$
0,27
2004
$ 1,03
$
0,57
n.a.
$
0,83
$ 1,30
$
0,36
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Tabulka 7 ukazuje jednotkové provozní náklady pouze pro zásobování pitnou vodou, které obvykle p edstavují
více než polovinu celkových jednotkových provozních náklad (od 54% v eské republice do 67% v Rumunsku v
roce 2004). V letech 2000 – 2004 se podíl t chto provozních náklad na vodu snížil ve všech zemích st ední a
východní Evropy, což znamená, že náklady na odkanalizování se relativn zvyšovaly. P í inou tohoto vývoje m že
být stále se zvyšující tlak na výstavbu a rekonstrukci kanalizací a OV, kde jsou instalovány lepší technologie
išt ní. Nové investice zvyšují i náklady na provoz. Podíl jednotkových provozních náklad na poskytování pitné
vody se b hem sledovaných p ti let zvýšil o 4% v eské republice a Ma arsku a o 7-8% v Chorvatsku a
Rumunsku.
Tabulka .7. Jednotkové provozní náklady – pouze zásobování pitnou vodou ($/prodaný m3)
Rok
R
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
2000
$
0,38
$
0,29
$ 0,33
$
0,27
n.a.
$
0,12
2001
$
0,39
$
0,27
$ 0,31
$
0,30
n.a.
$
0,12
2002
$
0,43
$
0,29
$ 0,32
$
0,37
$ 0,78
$
0,15
2003
$
0,51
$
0,34
$ 0,34
$
0,45
$ 0,74
$
0,19
2004
$
0,56
$
0,37
n.a.
$
0,53
$ 0,80
$
0,24
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Personální náklady jsou zpravidla hlavní složkou provozních náklad . V roce 2004 se jejich hodnoty tém ve
všech zemích pohybovaly mezi 35% a 39% celkových provozních náklad . Výjimkou byla eská republika, kde
tvo í personální náklady pouze 12% celkových provozních náklad .
7
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Tabulka .8.
Personální náklady vs. celkové provozní náklady ( %)
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
14%
28%
19%
42%
n.a.
27%
2001
14%
30%
19%
41%
n.a.
30%
2002
14%
35%
19%
42%
40%
31%
2003
13%
36%
19%
36%
39%
35%
2004
12%
38%
n.a.
35%
39%
35%
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
V databázi IB-NET jsou sledovány dva indikátory nabízející srovnání efektivnosti práce v podnicích VaK. První
indikátor ukazuje relativní množství pracovník na 1000 vodovodních a kanaliza ních p ípojek (tabulka 9). Zde je
op t patrná jistá nevýhoda Rumunska, kde je na 1000 p ípojek zam stnáno asi 13 osob, zatímco v Ma arsku to
bylo v roce 2004 pouze 5,4 osob a v R 8,3 osob. Ve všech zemích se po et zam stnanc na 1000 p ípojek
snižoval.
P ípojka se obvykle definuje jako ta ást vodovodní nebo kanaliza ní sít , která p ivádí/odvádí vodu p ímo do/od
nemovitosti zákazníka. Jedno p ipojení k vodovodu nebo kanalizaci se obvykle vztahuje k jedné budov . Po et
domácností p ipojených na sít neodpovídá po tu p ípojek, jelikož bytové domy mají obvykle pouze jednu
p ípojku.
Tabulka .9. Po et zam stnanc na 1000 vodovodních a kanaliza ních p ípojek
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
10,1
7,0
n.a.
6,7
n.a.
20,7
2001
9,6
6,9
n.a.
6,3
n.a.
18,4
2002
9,2
6,8
n.a.
5,8
n.a.
16,0
2003
8,8
6,7
n.a.
5,6
n.a.
14,6
2004
8,3
6,6
n.a.
5,4
n.a.
13,3
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Druhý indikátor p epo ítává pracovníky na 1000 p ipojených obyvatel na vodovodní a kanaliza ní sít (tabulka
10). Výsledky se zdají být více homogenní než u p edchozího indikátoru. U tohoto indikátoru jsou eliminovány
možné rozdíly v chápání pojmu „p ípojka“ mezi jednotlivými státy.
8
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Tabulka .10. Po et zam stnanc na 1000 p ipojených obyvatel
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
1,2
1,6
n.a.
1,6
n.a.
1,8
2001
1,1
1,5
n.a.
1,6
n.a.
1,8
2002
1,1
1,5
n.a.
1,5
n.a.
1,7
2003
1,1
1,5
n.a.
1,5
n.a.
1,7
2004
1,1
1,6
n.a.
1,4
n.a.
1,6
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Tabulka 11 se obsahuje podíl náklad na elektrickou energii v celkových jednotkových provozních nákladech.
Tento podíl je nejnižší v eské republice (náklady na energii byly v roce 2004 jen 6%). Podíl náklad na
elektrickou energii se pomalu snižuje, a koli ceny elekt iny v ase rostou. Nejvyšší relativní náklady na energii má
Rumunsko (17%).
Tabulka .11. Náklady na elektrickou energii vs. celkové provozní náklady (%)
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
7%
7%
13%
12%
n.a.
25%
2001
7%
7%
13%
11%
n.a.
21%
2002
6%
7%
13%
11%
n.a.
22%
2003
6%
7%
13%
12%
n.a.
20%
2004
6%
7%
n.a.
9%
n.a.
17%
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Poslední indikátor týkající se náklad ukazuje míru využívání dodavatelských služeb podniky VaK. Nejv tší podíl
(19% a více) byl dosažen ve všech sledovaných letech v Chorvatsku. Z porovnání vývoje podílu náklad na
dodavatelské služby s vývojem relativního po tu zam stnanc (tabulka 10) nelze vyvodit žádné konkrétní záv ry –
tj. není potvrzena hypotéza, že pokles relativního po tu zam stnanc zp sobuje nár st využívání dodavatelských
služeb.
9
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Tabulka .12. Dodavatelské služby vs. celkové provozní náklady
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
10%
19%
15%
7%
n.a.
7%
2001
11%
20%
15%
8%
n.a.
7%
2002
10%
20%
15%
7%
n.a.
8%
2003
10%
21%
15%
8%
n.a.
9%
2004
9%
19%
n.a.
8%
n.a.
11%
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
1.6 Úrove išt ní odpadních vod
Podíly v tabulce 13 a 14 ukazují míru išt ní odpadních vod, které jsou následn vypoušt ny do vod povrchových.
Nejv tší podíl primárn išt ných odpadních vod na celkovém množství vypoušt ných odpadních vod má
Rumunsko (98% v roce 2004). Primární išt ní znamená p edevším mechanické p e išt ní odpadních vod (tj.
odstran ní materiál rozptýlených ve vod ).
Tabulka .13. Podíl alespo primárního išt ní (% z vypoušt ných odpadních vod celkem)
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
93%
13%
95%
60%
n.a.
98%
2001
93%
12%
97%
87%
n.a.
98%
2002
95%
11%
98%
83%
n.a.
98%
2003
96%
13%
98%
77%
n.a.
98%
2004
97%
54%
n.a.
80%
n.a.
98%
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Porovnáváme-li podíl sekundárního (biologického) išt ní, je situace mírn odlišná. Nejlepších výsledk dosahuje
eská republika, kde tento podíl v roce 2004 dosahuje 95% z celkového objemu vypoušt né odpadní vody. Tohoto
vysokého podílu bylo dosaženo proto, že data IB-NET za R zahrnují hlavn v tší podniky VaK, které jsou již
vybaveny OV s vyšší úrovní išt ní. V Ma arsku práv probíhá rozsáhlá výstavba OV pro hlavní m sto
Budapeš . Až bude zprovozn na, podíl sekundárn išt ných odpadních vod se také p iblíží 90%. Nejhorší situace
je v Chorvatsku (pouze 1% odpadní vody je biologicky išt no).
Sm rnice EU požadují, aby v definovaných citlivých územích byla na OV instalována terciární úrove išt ní
odpadních vod (tj. odstran ní dusi nan a fosforu). Implementací sm rnice . 91/271/EHS bylo celé území eské
republiky vyhlášeno citlivou zónou. Bohužel údaje o podílu terciárního išt ní nejsou v databázi IB-NET
k dispozici (více informací viz kapitola 2).
10
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Tabulka .14. Podíl alespo sekundárního išt ní (% z vypoušt ných odpadních vod celkem)
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
91%
1%
92%
58%
n.a.
79%
2001
91%
1%
96%
49%
n.a.
72%
2002
93%
1%
98%
52%
n.a.
70%
2003
94%
1%
98%
61%
n.a.
88%
2004
95%
1%
n.a.
59%
n.a.
88%
Rok
R
2000
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
1.7 P íjmy z vodného a sto ného
Poslední kategorie IB-NET indikátor nabízí porovnání p íjm za „prodaný“ m3 vody a odpadní vody. Tato ástka
je uvedena v m sí ních ekvivalentech a odráží celkové fakturované ástky, které zákazníci za služby zaplatili.
Nejvyšší p íjmy z dodávek pitné vody a odkanalizování plynou spole nostem VaK v Rumunsku (12$ za m3 v roce
2004). V Norsku a Anglii a Walesu p íjmy jen o málo p evyšují dva dolary . Je obtížné vysv tlit tak velké rozdíly
v p íjmech za m3 v jednotlivých zemích, protože tvorba cen a regulace ji provázející se v jednotlivých zemích liší.
Celkové p íjmy spole nosti dále ovliv uje ada faktor . Drahou vodu v Rumunsku lze vysv tlit velkým množstvím
ztrát ve vodovodní síti (viz tabulka. 5), což zvyšuje náklady na poskytování služby. Další analýzu cen lze nalézt
v kapitole 5 této studie.
Tabulka .15. Pr m rné p íjmy za vodu a odpadní vodu (US$/m3 prodané vody a odpadní vody)
rok
R
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
2000
$
0,71
$
0,50
n.a.
$
0,38
n.a.
$ 9,27
2001
$
0,78
$
0,50
n.a.
$
0,44
n.a.
$ 8,30
2002
$
0,97
$
0,59
$ 1,91
$
0,53
$ 2,36
$ 8,82
2003
$
1,18
$
0,69
$ 2,14
$
0,64
$ 2,47
$ 9,64
2004
$
1,37
$
0,87
n.a.
$
0,75
$ 2,56
$12,00
Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).
Graf 3 ukazuje porovnání pr m rných p íjm na m3 z roku 2003 s jednotkovými provozními náklady (tabulka 6).
Všeobecn platí, že p íjmy by m ly p evyšovat provozní náklady, což není p ípad Ma arska. V eské republice
tvo í nevelký rozdíl mezi p íjmy a náklady p im ený zisk. Rozdíly mezi p íjmy a provozními náklady mohou být
zp sobeny existencí investi ních náklad , které mohou, ale nemusí být zahrnuty v provozních nákladech (závisí to
zp sobu regulace sektoru VaK). V eské republice je v provozních nákladech zahrnuta pouze malá ást
investi ních náklad (ve form odpis majetku). V tšina investic je dotována z ve ejných zdroj .
11
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Graf 3. Provozní náklady vs. p íjmy (voda a odpadní voda). 2003
$12,00
US $/ m3 prodané vody
$10,00
$8,00
Jednotkové provozní
náklady
Pr m rný p íjem
$6,00
$4,00
$2,00
$R
Chorvatsko
Anglie a
Wales
Ma arsko
Norsko
Rumunsko
12
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
2
European Water Association (EWA)
European Water Association (EWA) je nevládní organizace zabývající se správou a zlepšováním stavu vodních
zdroj . EWA sdružuje 22 evropských národních asociací2 zastupujících technické odborníky a konzultanty, a
dalších 14 firem a podnik .
Použitá ro enka EWA3 zahrnuje innosti organizace v letech 2004/2005. Zárove obsahuje seznam indikátor za
v tšinu evropských zemí, které se týkají poskytování pitné vody a odkanalizování obyvatelstva. Souhrn indikátor
obsahují tabulky 16 a 17.
Data za jednotlivé zem nejsou p íliš homogenní. V tšinou jsou zaznamenány údaje z období 2002 – 2003, ale je
n kolik p ípad , kdy se data pohybují v rozmezí let 1995 a 2004. Navzdory této komplikaci je stále možné provést
ur itá srovnání R a dalších evropských stát . Do statistik EWA byly v následujících tabulkách pro srovnání
dopln ny n které údaje z IB-NET.
2.1 Pitná voda
V roce 2003 m la nejv tší podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou Francie (99%). V R to bylo 92% a
nejmenší podíl byl zjišt n v Estonsku (77%). Spot eba pitné vody v litrech na osobu a den byla nejvyšší v eské
republice (201 litr ). Estonsko m lo velmi nízkou spot ebu – jen 100 litr vody na osobu a den.
Tabulka 16 také obsahuje informace o zdrojích pitné vody.
Tabulka .16. Pitná voda
!
"
#
$
%
& '
! "
(
%
)
*+
# #
Zdroj: EWA European Water Association. Yearbook 2005
(1)
Zdroj: IB-NET
2
leny EWA jsou Rakousko, Belgie, eská republika, Estonsko, Finsko, Francie, N mecko, Ma arsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko,
Portugalsko, Srbsko a erná Hora, Slovinsko, Špan lsko, Švýcarsko, Ukrajina a Velká Británie.
3
European Water Association. Annual Report 2005. [online] http://www.ewaonline.de/pages/yearbook.htm
13
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
2.2 Odpadní voda
Nejnižší podíl odkanalizovaných obyvatel se v roce 2003 nacházel v Ma arsku (59%). N mecko a Holandsko
m ly na kanalizaci p ipojeno více než 95% obyvatel, zatímco Estonsko a eská republika uvád ly 72%, resp. 76%.
Úrove išt ní odpadních vod (primární, sekundární, terciární) je uvedena v posledních t ech sloupcích tabulky 17.
Nejvyšší úrove išt ní odpadních vod je v Rakousku, N mecku a Holandsku, kde v tšina odpadní vody prochází
terciární úpravou.
Tabulka .17. Odpadní voda
,
,
,
,
-
1
1
.
!/ 0 $
, 2
3
4
$
%
, 2
, 2
% #
%
& %
%
%
%
"
# #
!
$
%
#
$
%
& '
(
%
%
%
%
%
%
# #
%
)
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
# #
%
*+
# #
%
Zdroj: EWA European Water Association. Yearbook 2005
(1)
Zdroj: IB-NET
%
%
'
() *(
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
+
(
*(
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
14
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
3
Rakouská studie
Studie4 Rakouského svazu obcí a m st z roku 2002 obsahuje data z Rakouska, Anglie a Walesu, Francie, N mecka
a Holandska. Byla vytvo ena jako soubor p ípadových studií pro každou z výše jmenovaných zemí. Analýza
obsahuje následující indikátory: množství, kvalitu a typ využívaných vodních zdroj ; národní legislativu a zp sob
správy vodních zdroj , financování a strukturu náklad vodního hospodá ství; trh s vodou; vnit ní strukturu
podnik VaK; cenový systém a míru ochrany životního prost edí.
Pro ú ely této studie jsme vybrali data, která korespondují s obsahem databáze IB-NET. Lze tak provést další
porovnání eské republiky s Rakouskem, Holandskem a Francií. Proto jsme do následujících tabulek doplnili
informace o eské republice ze zdroj IB-NET.
Tab. 18 ukazuje podíl ztrát vody ve vodovodních sítích v jednotlivých letech. Pro rok 2000 je tento údaj
nejp ízniv jší pro Holandsko (absolutní ztráty vody jsou vyjád eny jako rozdíl mezi výrobou a spot ebou vody).
eská republika a Anglie evidovaly ve stejném roce p es 20% ztrát vody.
Tabulka .18. Ztráty vody ve vodovodní síti ( %)
Zem
Rok
Ztráty ve vodovodní síti %
Rakousko
1997
9,5
Anglie a Wales
1999/2000
22,0
Francie
1998
30,0
1999/2000
6,0
2000
24,0
Holandsko
eská republika
1)
Zdroj: Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft. 2002.
(1)
Zdroj: IB-NET
Tabulka 19 ukazuje podíl obyvatelstva napojeného na ve ejnou kanalizaci v roce 1997 a 2000. Nejvyšší podíl
vykazovalo Holandsko (97,4%). V roce 2000 byl podíl odkanalizovaných obyvatel v eské republice obdobný jako
ve Francii.
Tabulka .19. Podíl obyvatel napojených na ve ejnou kanalizaci
Zem
Rok
Pokrytí kanalizací %
Rakousko
2000
86,5
Anglie a Wales
2000
85,0
Francie
2000
77,0
N mecko
1997
88,6
Holandsko
1997
97,4
2000
75,0
eská republika(1)
Zdroj: Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft. 2002.
(1)
Zdroj: IB-NET
4
Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft. 2002.[online]
http://www.staedtebund.at/de/publikationen/Studien/vergleich_siedlungswasserwirtschaft.pdf
15
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
4
Socioekonomické indikátory a ekonomické nástroje ve vodním hospodá ství
vybraných zemí
V následující ásti uvádíme n které základní socioekonomické a ekonomické indikátory, které jsou k dispozici
p edevším v databázích EUROSTATu a dalších souvisejících informa ních zdrojích5.
4.1 Socioekonomické indikátory
Následující tabulka zahrnuje n které indikátory, které umož ují vytvo it si detailn jší p edstavy o fungování
sektor VaK v jednotlivých státech. Data o hustot osídlení objas ují charakter infrastruktury. HDP na obyvatele,
komparativní cenové hladiny a míra inflace ilustrují kupní sílu obyvatel. V zemích st ední a východní Evropy je
stále patrná nižší hodnota HDP na obyvatele než ve vysp lých evropských zemích.
Tabulka .20. Socioekonomické indikátory.
Celková
populace/
mil. obyvatel
Hustota
populace/
obyvatelé na
km2
HDP na
obyvatele (1)
Komparativní
cenové
hladiny (2)
98,50
125,10
79,20
120,30
120,80
46,70
105,70
138,80
55,30
1,3
2,0
n.a.
10,20
132,10
67,70
55,50
-0,1
1,36
61,00
82,60
10,15
57,30
16,20
4,52
21,83
1,90
41,60
59,40
32,00
110,00
231,20
190,00
195,20
480,00
13,94
94,00
99,00
83,00
244,00
48,20
111,60
108,20
59,20
107,70
124,60
164,50
34,70
75,90
97,20
116,00
63,20
105,80
108,70
59,00
102,30
106,60
145,20
41,50
77,90
86,50
103,80
1,4
2,2
1,0
4,7
2,8
2,2
2,0
15,3
5,7
3,1
1,4
Zem
Rok
Rakousko
Dánsko
Chorvatsko
eská
republika
Estonsko
Francie
N mecko
Ma arsko
Itálie
Holandsko
Norsko
Rumunsko
Slovinsko
Špan lsko
V. Británie
2003
2003
2002
8,10
5,40
4,44
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
Míra inflace
(1) HDP na obyvatele ve standardech kupní síly (Purchasing Power Standards – PPS), (EU-25 = 100)
(2) Komparativní cenové hladiny kone né spot eby domácností v etn nep ímých daní (EU-25 = 100)
Zdroj: EUROSTAT
5
Další zdroje informací k tomuto tématu zahrnují: European Commission –DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European
Union, current policies and trends. Final Report 2000; European Environment Agency. Selected indicators;Improving Water Management. Experiences from
OECD Countries. OECD IWA Paris, 2003 ; Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European
environmental Research. Berlin 1998.
16
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
4.2 Ekonomické nástroje vodního hospodá ství
Ekonomickými nástroji politiky životního prost edí ve vodním hospodá ství jsou hlavn poplatky za vypoušt ní
odpadní vody a poplatky za erpání povrchové a spodní vody. Uvedené sazby ovliv ují míru ochrany p írodních
zdroj a jejich výše m že být ovlivn na i sociálními a dalšími hledisky.
Odlišnost zp sob konstrukce cen vodného a sto ného v každé zemi zt žuje srovnání výše jednotlivých sazeb. P i
porovnávání cen je také t eba vzít v úvahu kupní sílu obyvatel (viz tabulka 20). Nap . v eské republice a Dánsku
jsou v absolutních íslech ceny vodného a sto ného tém stejné, ale výrazn se liší ekonomická úrove obou zemí
(vezme-li se v úvahu HDP na obyvatele).
Výši poplatk a cen ovliv uje také jejich ú el, který m že být spíše ekonomický nebo spíše politický. Nap . v
Dánsku a Holandsku jsou poplatky nastaveny tak, aby bylo dosaženo vysoké míry ochrany vodních zdroj . Ve
Francii a N mecku slouží poplatky za odb r vody k pokrytí administrativních náklad státních správc vodních
tok .
17
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Tabulka .21. Vybrané ekonomické nástroje vodního hospodá ství v Evrop .
2
0
5 6
57
3
#*
7
#
>[email protected]
>??6
% , - . / '(
1
(
2% %
,-./ 0
'% %
, - . / 0 0 " 6"5
!
9: ;
<
0
=
8
/
3
7
96 <
5#* 5 6
%
!
, - . / 0 '(
1
(
2% %
,-./ 0
'% %
,-. 0 ' 3
4
#* 5 6
8
5
#* 5 6
5 6
>???
%
%
%
% # %
789
%
%
%
%
%
"5
(
%
2
(
3#
" 6 ( + :
( 4:2
:; ; !
( !
: "
! !2
2
2
! "5
! "5
2
%
( ' !
!
23
$
>??6
%
,-.
%
>??6
( )
<
0 ' 3
!'! ###
+
! '
0 => 7%
4%
0
%
%
; 2 (
!3
( 0 :2
#5 (#
" %3
( 4:2
6 ':
%
%
%
3 ) !;
(4
( : 1
! 3 ; (
6
!
!;
2% ; ! 1
! 2 + '
1 (
! +(
( +:4%
! :' 2 %
( ( '+ :;
2
":
* 3 4:
+ (
)
(
+ 15
6 : 15
! :' 3 5
!'
19
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
2
0
5 6
57
3
#*
#* 5 6
& '
>??6
%
:
>[email protected]
%
(
)
>??>
$(
3 ) !;
15
%
%
>??A
%
BCCD
%
9: ;
8
5
#* 5 6
5#* 5 6
%
%
5 6
<
0
=
8
/
3
7
96 <
%
( ' !
%
" 6 ( + :
!1 :; * ( 1
(
:; ; !
( 4:2
( !
2
$
%
+ (
0 EF
>[email protected]
%
%
(
%
6
:
+:
! !
2
)
(
+ 15
6 : 15
! :' 3 5
!'
Zdroje: (1) European Commission –DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report 2000;
(2) European Environment Agency. Selected indicators; Improving Water Management. Experiences from OECD Countries . OECD IWA Paris, 2003;
(3) Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin 1998.
20
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
5
Stru ný vý et dalších informa ních zdroj
5.1 Evropská komise
V roce 2000 vydalo Generální editelství Evropské komise životního prost edí detailní zprávu Water pricing in
selected Accession Countries to the European Union (current policies and trends) o systémech poplatk a cen ve
vodním hospodá ství v deseti zemích st ední a východní Evropy v etn eské republiky.
Studie je rozd lena do t í ásti: voda pro domácnosti, pr mysl a v zem d lství. Pokrývá také další indikátory
týkající se obecných témat vodního hospodá ství. Obsah zprávy je pro naši srovnávací analýzu relevantní, ale data
nejsou aktuální.
5.2 OECD
V roce 2003 vydala International Water Association zprávu Improving Water Management6 popisující nedávné
zkušenosti ze zemí OECD. Zpráva se dotýká globálních témat jako je nedostatek vody, kvalita vody a trhy s vodou.
Data pro jednotlivé zem OECD asto nejsou kompletní a jsou prezentována pouze ve form graf .
Informace o eské republice se týkají zejména rozši ování a zlepšování infrastruktury, zm n a vysokých rozdíl
cen vodného a sto ného v letech 1997 – 2000, snížení spot eby vody a institucionálního uspo ádání vodního
hospodá ství.
5.3 EUROSTAT
EUROSTAT7 je nejv tší databází r zných indikátor ze všech evropských zemích. Témata související s vodou lze
nalézt v sekci „Environment and Energy”. Jde o údaje o odb ru vody, využívání vody, spot eb a išt ní odpadních
vod. N které z t chto údaj jsou uvedeny v tabulce 20.
Záv r
Ú elem této stru né analýzy bylo porovnat situaci eského sektoru VaK s dalšími evropskými zem mi. Vývoj
tohoto sektoru v eské republice je asto uvád n v kontextu zemí st ední a východní Evropy, a koli by vzhledem
k ad charakteristik m l být spíše porovnáván se systémy vysp lých evropských zemí. Ze statistik je patrné úsilí
eské republiky o zlepšení a stabilizaci sektoru VaK, který vykazuje vysokou úrove zásobování obyvatelstva
pitnou vodou a zvyšující se úrove išt ní odpadní vody p i relativn nízkých nákladech.
Z uvedených indikátor (p edevším z databáze IB-NET) je z ejmý obdobný postup zm n v Ma arsku a eské
republice. Mezi t mito dv ma zem mi existuje velký potenciál pro vým nu informací. Na druhé stran v Norsku a
Anglii a Walesu byl asto pozorován opa ný trend ve vývoji indikátor než v zemích st ední a východní Evropy –
nap . spot eba vody je v t chto státech stabilní nebo se zvyšuje, ztráty vody ve vodovodních sítích rostou atd. A
kone n Rumunsko z v tšiny mezinárodního srovnání vycházelo jako specifický p íklad transformující se postsocialistické ekonomiky, kterou v rámci sektoru VaK eká ješt mnoho významných úkol .
P i hledání dostupných dat pro porovnání sektor VaK jednotlivých zemí naráželi auto i studie na adu problém .
V tšina statistik nezahrnuje všechny evropské zem , údaje nejsou úplné a asto pocházejí z r zných asových
období. Krom toho je t eba uvedená data interpretovat opatrn , jelikož konstrukce podobných indikátor je n kdy
rozdílná.
Porovnání obsažená v této studii, jakož i p ehled dalších relevantních pramen mohou sloužit jako východisko pro
hlubší analýzu sektor VaK v evropském kontextu.
6
Improving Water Management. OECD. 2003. [online] http://www1.oecd.org/publications/e-book/9703021E.PDF
7
Eurostat [online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_33076576&_dad=portal&_schema=PORTAL
21
IREAS, Institut pro strukturální politiku
Kompara ní studie
zá í, 2006
Literatura
Amand , Montgomery. Water indicators and data needs: Revision of the joint oecd/eurostat questionnaire On water
resources, abstraction and use.
Conference of european statisticians Eurostat. Ottawa 2001.
European Commission –DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union,
current policies and trends. Final Report 2000.
European Environment Agency. Vybrané indikátory. [online]
http://dataservice.eea.europa.eu/atlas/viewdata/viewpub.asp?id=1114
European Water Association. Annual Report 2005.
EUROSTAT. Vybrané indikátory. [online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu
Improving Water Management. Experiences from OECD Countries . OECD IWA Paris, 2003.
Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental
Research. Berlin 1998.
Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft. 2002.
The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET) Vybrané indikátory. [online]
http://ib-net.org
O IREASu
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., je nevládní nezisková organizace, která si klade za cíl analyzovat
a rozvíjet v eské republice podmínky pro p izp sobení se strukturálním zm nám v kontextu mezinárodního
vývoje. Zam uje se na regionální, hospodá skou, zem d lskou a sociální politiku i politiku životního prost edí
jako základní sm ry strukturální politiky.
IREAS spolupracuje s odborníky z ve ejných institucí i soukromých podnik . Vytvá í podmínky pro
interdisciplinární spolupráci odborník p sobících na vysokých i st edních školách, na v deckých, výzkumných a
odborných pracovištích, ve ve ejné správ , v neziskových organizacích. Do ešených projekt jsou intenzivn
zapojováni studenti doktorského i magisterského studia Vysoké školy ekonomické i jiných vysokých škol.
Za ínající v de tí pracovníci a studenti tak mají možnost získat zkušenosti s ešením nejen tuzemských, ale
zejména mezinárodních projekt .
Více informací je k dispozici na www.ireas.cz. Kontaktní osobou pro oblast vodního hospodá ství je Ing. Lenka
amrová, [email protected]
22

Podobné dokumenty

Výsledky - Cyklotrek

Výsledky - Cyklotrek Nedv zí - vrchol

Více

Zpráva o činnosti

Zpráva o činnosti V neposlední řadě je pak nutné připomenout i významné mezinárodní ocenění, které se dostalo nejvýznamnějšímu členovi této skupiny, Prof. Jiřímu Wannerovi, kterému byla za dlouholetý přínos k rozvoj...

Více

Case Study SROI

Case Study SROI management zelených ploch. Více informací o této organizaci viz www.greenspacescotland.org.uk. Studie se týká projektu Greenlink, který zahrnuje 7km dlouhou cyklostezku a komunitní aktivity probíha...

Více

Série 373 309

Série 373 309 Série 373 “Ramp Bottom“ / 309

Více

uživatelská příručka

uživatelská příručka Existuje také možnost deaktivace automatické detekce sm ru pr toku proudu p es m icí transformátor proudu. Tato možnost se využívá p i kogeneraci (tzn. kdy n který uživatel na síti funguje jako gen...

Více

DV010 Report on wastewater to energy_final.

DV010 Report on wastewater to energy_final. vod jako zdroje surovin a energie, je stručně popsán v kapitole 2. Tento výčet si neklade za cíl být vyčerpávajícím přehledem hlavních světových pracovišť a jimi řešených projektů. Jsou uvedeny akt...

Více

0 - RVC Martin

0 - RVC Martin Ekologická stopa (ES) stanovuje množství p írodních zdroj , které jednotlivec, m sto, region nebo celý stát spot ebují v daném roce. Ekologická stopa ukazuje, do jaké míry je náš životní styl udrži...

Více