unor-2007

1
SBOR CÍRKVE ASD
Zlín
2
ÚNOR 07
2
Úvodník
Před časem jsem četl vyprávění kazatele Moodyho o tom, jak při své procházce městem
pozoroval, před právě dokončovanou budovou velké londýnské katedrály, muže klečícího v prachu cesty. Obklopovaly ho nevzhledné hromady písku, dlažebních kostek a
poházené dlaždice. Všude plno prachu a špíny…
„Co tu děláš?“ ptá se svátečně oblečený duchovní umouněného muže pracujícího na
kolenou v těsné blízkosti rozestavěné budovy.
Shrbený muž v otrhaném pracovním oděvu se napřímil a s patrnou jiskrou v oku hrdě
prohlásil: „Buduji katedrálu !!!“
V porovnání s architekty, kteří budovu obcházeli v drahých pláštích s plány v rukou,
působil velmi prostým dojmem. Jako obyčejný dlaždič nepatřil ani mezi věhlasné umělce, kteří zdobily stěny interiéru chrámu. A na ulici vedle překrásného dómu působil jaksi
cizorodě. Ale to evidentně tomuto muži nijak nevadilo. – On se přece podílí na tom, aby
krása katedrály vynikla ještě více také díky právě jeho prosté práci. A byl na to patřičně
hrdý…
Jeví se mi to jako dobrá paralela k pochopení principu naší služby při budování božího
království spoluúčastí na práci pro náš sbor.
Z pár dnů budeme hledat ty, kdo budou ochotni investovat svůj čas, síly a Bohem svěřené dary do práce v jednotlivých sborových služebnostech. Přál bych si, abychom výzvu
ke spolupráci nepochopili jako nepříjemnou povinnost, které je lepší se vyhnout. Zvláště,
když jde o práci, která není na výsluní obdivu davů. Přál bych si, aby důvěra členů našeho sboru projevovaná kandidátům na místa vedoucích v jednotlivých odděleních sborové
činnosti, či jejich spolupracovníků byla chápána jako Božího pozvání k budovatelské
práci a každý, kdo jakoukoliv služebnost bude ochoten přijmout, byl na svou možnost
spolupracovat patřičně hrdý.
Nejsou „velcí“ a „malí“ dělníci na Boží vinici. Jsou jen Ti, kteří pozvání přijali a ti,
kteří je odmítli. Neboť Boží vidění důležitosti práce každého ochotného budovatele Jeho
království je stejné u všech a Jím připravená odměna je rovněž pro všechny stejná.
(Mat 20,1-16; 1. Kor. 3,9.10)
Jaroslav Šlosárek
3
Nebýt pyšní na sebe, ale na svého „Otce“
V čase, kdy čtete tyto řádky u nás
„vládne“ zima. Letos možná netradiční a
netypická jako kdy bývala, ale podle
kalendáře máme skutečně období zvané
zima.
A vidíte, jsou oblasti země, kde leden,
únor, březen je spíše obdobím letním.
Nechápete? Jak to léto? A přece neblázním. Na jižní polokouli země je skutečně
léto. Nejtypičtější oblastí a zemí na jižní
polokouli jsou protinožciAustralané a země Austrálie. Pravda, ne
každý se tam kdy dostane, není to za
rohem, běžně dostupné. A přece jsme se
tam mohli podívat. Sice ne naživo, ale
s pomocí úchvatných snímků a erudovaným doprovodem cestovatele – bratra
Davida Čančíka.
Pro nás na Moravě dost neznámý cestovatel a člověk. Takže mně to nedalo a pro
Vás a pro seznámení s milým bratrem
jsem jej prostřednictvím mailu vyzpovídal.
Nadpis tohoto článku je milým zakončením rozhovoru a já jsem rád, že bratr
mně na tyto otázky mile a hlavně rychle
odpověděl.
- Milý bratře, pro nás Zlíňáky jsi celkem neznámý. Můžeš nám o sobě něco
bližšího říci?
( kdy a kde ses narodil, rodina atd )
Dovolím si Vás tedy znovu pozdravit,
tentokrát ze stránek Vašeho časopisu.
Narodil jsem se v Liberci, kde jsem také
vyrostl. Moji rodiče jsou věřící lidé, proto
jsem byl do církve dovezen už v kočárku.
Zpětně si uvědomuji, že do doby než jsem
sám začal uvažovat o poselství Bible, mě
ve sborovém shromáždění a tím i
v blízkosti Bible udržovaly vztahy
s vrstevníky a možnost s nimi trávit smysluplný a zajímavý čas.
- Čím jsi chtěl být, když jsi byl malý?
Vždycky jsem chtěl něco tvořit, vymýšlet… Studoval jsem SPŠ stavební a nastoupil jsem i na vysokou školu tohoto
zaměření. Brzy jsem však tento směr
života (i když pro mě velice zajímavý)
změnil, protože mě velmi přitahovala
možnost se o životě, jeho smyslu a vlastně
o Bohu dozvědět co nejvíc. Nedokázal
jsem si představit, že bych nevyužil možnost prozkoumat tajemství ukrytá ve slovech „víra v Boha“, že bych sebe investoval do čehokoli, co mi připadalo méně
významné než komunikace Stvořitele
s člověkem.
- Při dopoledním kázání ses přiznal, že
jsi ve Zlíně poprvé. Takže jak se ti u
nás líbilo a co jsi ze Zlína stihl vidět?
Ne že bych byl ve Zlíně poprvé, poprvé
jsem byl ve vašem shromáždění. Nicméně
vaše město v podstatě neznám. Mile mě
zahřála přívětivá atmosféra vašeho sboru. Vždycky velice dobře působí otevření
a opravdoví lidé oproti těm strojeným a
s odstupem. Mám rád lidi, kteří vědí co
říkají a neopakují jen jakési fráze a takové jsem u Vás potkal.
- Vím, že jsi kazatelem. Kde jsi doposud působil a kde doposud působíš?
Jsem kazatelem od roku 1994. Za tu
chvilku jsem působil v České Třebové a
Svitavách, Mostě, Litvínově a Chomutově,
4
pak v Táboře a Jindřichově Hradci.V
současnosti žádný sbor na starost nemám. Protože jsem po vašem současném
kazateli „zdědil“ roli vedoucího oddělení
dětí (Klub Pathfinder) v Českém sdružení.
jsem se to naučil jako fakta) a tím jak
Boha znám (tedy mojí osobní zkušeností
s ním) Cítil jsem řadu nezodpovězených
otázek, které mě tlačily spíše někam
k formálnímu přístupu. Potřeboval jsem
se zastavit… Přišlo mi prospěšné najít si
k tomu klidný kout, navíc vždycky jsem
velice rád poznával nová místa a tak jsem
vlastně zabil 2 mouchy jednou ranou.
- Kde a co se ti v Austrálii líbilo asi
nejvíce?
Střední a severní Austrálie (polopouště a
tropické pásmo) No a samozřejmě potápění v Tichém Oceánu.
- Je cestování po Austrálii „těžké“?
Zvládla by to i „nedobrodružná“ osoba?
- Jak se stalo, že jsi kazatelem? Co tě
k tomu vedlo?
Věřím, že Bůh to tak chtěl. Nebylo to
v mém plánu, snažil jsem se jen být citlivý
na Boží hlas, porozumět souvislostem.
Uvědomuji si několik Božích dotyků, které
jsou vlastně osobní nepřenositelnou zkušeností, které mě pomalu směrovaly
k tomu co nyní dělám. Netuším jestli
vždycky budu kazatelem, snažím se být
otevřený dalšímu „Jeho“ směrování 
- Přijel jsi k nám s cestopisem o Austrálii. Jak ses vůbec na tomto vzdáleném kontinentě ocitl?
Letadlem  // Po třech letech na svém
prvním místě jsem si palčivě uvědomoval
rozpor mezi tím co o Bohu vím (protože
Nevím, co myslíš slovem „nedobrodružná“. Myslím si, že každý kdo má odvahu
nebo odhodlání se pustit do čehokoli
nového a neznámého, je v podstatě dobrodruh – příznivec skutečného života.
V tomto ohledu následování Krista (tedy
křesťanství) je čisté dobrodružství. Austrálie není místem nějakých občanských
nepokojů, když člověk dodržuje základní
pravidla pro pobyt v přírodě, nemá se
čeho bát.
- Jsi cestovatelem odjakživa? A kde jsi
doposud „cestoval“?
Cestování, respektive poznávání různých
míst mě přitahuje od dětských let. Jako
student jsem procestoval Evropu stopem,
dnes už bych si netroufal, ale bylo to
dobré období. Navštívil jsem Izrael a
chodil s Biblí v ruce po cestách, po kterých chodil Ježíš s učedníky. Obecně
nejsem příznivcem cestovních kanceláří,
5
nemám rád „umělé“ poznávání cizích
zemí. Vždy se snažím o místě a lidech kam
přijedu dozvědět co nejvíce a tomu velmi
napomáhá to, že si vše musím zajistit a
najít sám.
- Děláš tedy v oblasti dětí a Pathfinderu. Co u vás v Čechách v současnosti
v této oblasti děláte?
To by bylo na dlouhé povídání. Stručně 
snažíme se různými formami napomáhat
dětem ve vyváženém růstu v oblasti těla,
duše i ducha. Jsme přáteli dětí, věnujeme
jim svůj čas a zájem. Neskrýváme před
nimi svoji osobní víru a světonázor. Mimochodem, můžete se podívat na náš web
www.pathfinder.cz
- Kolik asi oddílů v Českém sdružení
Pathfinderu evidujete?
Budu-li počítat ty fungující (živé) – tak 38
- Co se ti na práci s dětmi nejvíc líbí a
proč?
Jejich otevřenost a přímost, touha po
dobrodružství… Jsou mi inspirací, abych
v tomto jako člověk sám neusnul a nezlenivěl.
- Slovo na závěr. Co bys přál nám a i
sobě do budoucna, kdybys měl tu možnost? A teď ji máš, takže co?
Abychom nikdy neztratili to pozitivní co
děti v sobě mají. Touhu po životě, otevřenost v poznávání světa a Boha, odvahu
důvěřovat, schopnost odpouštět a nebýt
pyšní na sebe, ale na svého „Otce“
Otázky kladl T&P
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
SPRÁVNÉ ODPOVĚDI
HUMORNÉHO KVÍZU
1. Seno
2. Ovoce
3. Povlak
4. Děravý hrnek
5. Malé dítě, zubař
6. Sedí ve třídě sám
7. Most
8. Ke zvěrolékaři
9. Ano, volské
10. Na polštářku od úředního razítka
11. Díra
6
Slavnostní sobota
Každá sobota by měla být slavnostní. Jde přece o slavnost
s Bohem . Ale přece jen sobota 27.
ledna byla o něco slavnostnější –
zvláštní. Byla to sobota, kdy jsme
spolu s našimi přáteli mohli odpoledne sledovat novoroční program
dětí, mládeže a rodičů.
Téma čtyř svíček – míru, lásky,
víry a naděje bylo znázorněno
známými
příběhy Bible a doplněno motivem
svíček. V čase a době, kdy první tři
světýlka zhasínají, světýlko naděje stále
svítí a je tedy stále proč žít, pracovat a
radovat se.
V další části našeho večera jsme mohli
v horních prostorách našeho sboru společně oslavit životní jubileum naší kazatelské rodiny – manželů Šlosárkových.
Gratulantů se sešlo mnoho, dokonce
někteří se s manželi viděli po dlouhých
letech a věřte, bylo na co vzpomínat.
Mnoho veselých historek o Jarkových
neřestech, zážitky z jeho dlouholeté
kazatelské práce, vzpomínky na vandry a
toulky přírodou, prostě vzpomínek bylo
mnoho.
Zlatým hřebem na jinak veselém podvečeru byla písnička složená speciálně
k této slavnostní chvíli. Věřte, byla to
absolutní premiéra a sám autor a interpret Franta Tomanec měl často problém
s interpretaci této naskrz pravdivé písničky. Byla natolik pravdivá, že
sám Jerry – Jarek Šlosárek
se dotazoval, kdo ty všechny
„pravdivé“ zvěsti „práskl“.
K tomu všemu bylo bohatě
prostřeno. Dobrůtky na stole
dotvářely již tak skvělou a
příjemnou atmosféru lednového večera. Až se nikomu
nechtělo končit a odcházet.
7
Soutěž
Soutěžící mně stále překvapují svou
kvalitou a nechybujícími odpověďmi.
I když v minulém kole jste celkem chybovali a tak jste naši soutěž udělali zajímavější. Bude o co soutěžit.
Ale co. Soutěžící sami říkají, že soutěž
je motivuje k hlubšímu studiu a čtení
Bible a myslím, že to je jen dobře.
Ale dost úvodů a vzhůru do kola čtvrtého!
4. KOLO – KDE TO BYLO?
1. Kde poprvé postavil Aram svůj
stan?
a: U Betsaidy
b: U Betelu
c: U Betléma
2. Kde je pochována milovaná Jákobova žena Ráchel?
a: V Cesareji
b: V Betánii
c: V Betlémě
3. Přes který potok přecházel Ježíš,
když šel do Getsemanské zahrady před
svým zatčením?
a: Cedron
b: Cenerot
c: Siloe
4. Kde bydlel Filip a jeho čtyři dcery?
a: V Damašku
b: V Nazaretě
c: V Cesareji
5. Filištínci ukořistili truhlu smlouvy.
Kde?
a: V Eben Ezeru
b: V Azotu
c: U Kádese
6. Kde bydleli Nábal s Abigail?
a: Na Karmelu
b: V Cyréně
c: Na hoře Hor
7. Kde padl Saul a jeho synové?
a: U Cyrény
b: V Judských horách
c: Na hoře Gelboa
8. Kde byla pochována Mojžíšova
sestra Marie?
a: V Kádes
b: V Eben Ezer
c: U Jericha
9. Kde naopak zemřel Mojžíšův bratr
Áron?
a: Na hoře Hor
b: Na Karmelu
c: Na hoře Tábor
10. Kde se ptali mudrci z východu na
narozeného Spasitele?
a: V Jerichu
b: V Jeruzalémě
c: V Jeruzalémské synagoze
Čtvrté kolo naší soutěže je za námi, a
vy máte možnost opět se začíst do Bible a
objevovat možná dávno zapomenuté
pravdy a fakta.
Správné odpovědi 3. kola
1.
2.
3.
4.
5.
b
c
a
a
c
8
6. a, c
7. c
8. b
9. a
10. a
Stav soutěžících po 3. kole
30 – FIL ( 10 )
29 – Froz ( 9 )
28 – H. Medřická ( 9 )
KOFR ( 8 )
T&P
Koutek pro děti
V minulém čísle jsme otiskli otázky
humorného kvízu pro děti a mládež a žel
zklamala nás technika, když odpovědi
někam „ zmizely“. Takže odpovědi vám
teď přinášíme.
1. Ramena
2. Křídlo
3. Pojízdné
4. Houba
5. Prsten, náprstek
6. Ten jenom dveře otvírá
7. Oboje se překládá
8. Na odjezd
9. Kopřivy
10. Ucho
11. Když už nejsou velké
Dnes pro vás mám další otázky tohoto
humorného kvízu.
1. Jak se napíše suchá tráva čtyřmi
písmeny?
2. Nemá vlasy a přece se češe?
3. Který vlak člověka zahřeje?
4. Teče, ale není to tekuté?
5. Kdo dává stále ruku do úst?
6. Jak zjistí učitel, že jsou prázdniny?
7. Kdo přejde řeku a zůstane suchý? 8.
Ke kterému lékaři nechodí nemocný?
9. Lze si dát k večeři oko?
10. Na kterém polštářku by se špatně
usínalo?
11. Když to mám v kapse, nemám nic.
Majka Doupovcová
Priority
Není to kuriosní, jak velká je pětistovka
když ji máme darovat církvi? Ale jak je
malá, když jdeme nakupovat?
Není to kuriosní, jak namáhavé je číst
Každý den jednu kapitolu z bible? Jak
Lehké je číst každý den noviny?
Není to kuriosní věnovat jednu hodinu
denně Bohu? Ale s jakou lehkostí se
díváme jednu hodinu denně na televizi?
Není to kuriosní, jak je jednoduché
diskutovat s přáteli o různých názorech?
Ale jak těžké je mluvit o víře v Ježíše.
Není to kuriosní, jak je těžké najít si
čas na pobožnost? Ale jak je jednoduché
udělat si čas na večírek.
Není to kuriosní, jak je lehké naučit
děti hrát fotbal a jiné hry? Jak je těžké
naučit je modlit nebo žít podle Boží vůle?
Není to kuriosní, jak lehké je strávit půl
hodiny u telefonu? Ale jak je těžké se dvě
minuty modlit.
Nezrcadlí se v těch větách náš všední
křesťanský život?
F. Krajíček st.
9
Sborová oznámení
- Uplynul již skoro rok od našich sborových voleb a protože jsme si na nich
odhlasovali jednoleté funkční období, tak
nás čekají volby nové. Zahájení voleb
s volbou navrhovacího a jmenovacího
výboru proběhne v sobotu 24. února po
skončení dopolední bohoslužby. Zároveň
budou předneseny zprávy činovníků
sboru a další body k projednání. 17.
března 2007 bude členské shromáždění
s volbou navržených činovníků.
- Památka Večeře Páně původně plánovaná na 17. března se přesouvá na sobotu 24. března 2007.
- V dubnu tohoto roku proběhne konference Moravskoslezského sdružení naší
církve. Na konferenční jednání byli za
náš sbor pověřeni s. J. Bijoková, I. Slováčková a br. P. Matula. Náhradníkem
byl zvolen sborem br. R. Medřický.
- Slavnostní bohoslužba konference sdružení proběhne v sobotu 21. dubna 2007
v ČEZ Aréně v Ostravě. Pro tuto událost bude náš sbor vypravovat autobus
pro všechny zájemce. Prosím, ty , kteří
mají zájem o cestu autobusem, aby se
napsali na evidenční list, který je pověšen
na nástěnce ve sboru. Prosím, učiňte tak
co nejdříve, abychom věděli kolik nás
bude a zda budeme moci doplnit kapacitu
i zájemci z okolních sborů. Cena zatím
není určena, bude známa až později.
- 4. května až 8. května 2007 se uskuteční sborový víkend pro všechny, kteří
budou chtít. Opět se vypravíme do Velkých Karlovic na chatu Miloňov. Zájemci
se hlaste u sestry Matulové a to opět co
nejdříve.
- Výbor sboru se v únoru sejde v úterý
13. února 2007 od 17.30 hod. Své náměty a dotazy můžete sdělit bratru kazateli do soboty 10. února 2007.
- 3. března v sobotu od 16.00 hod. si
udělejte určitě čas, a přijďte na další
z cestovatelských podvečerů. Tentokrát
nás do exotické asijské země – Thajska
zavede mladý cestovatel z Ostravy René Hellebrand. O Thajsku jsme dosud
slyšeli jen jako o exotické zemi, často
zmítané různými katastrofami, a tak třeba
s milým hostem objevíme něco víc a
jiného, než dosud o této zemi víme. Takže určitě přijďte a vezměte i své známé a
kamarády.
- V minulém čísle časopisu jsme slíbili,
že vám v nejbližší možné době představíme novou členku našeho sboru sestru
Boženu Navrátilovou.
10
Sestra se narodila 16. února 1917
v katolické rodině v Podolí u Přerova.
První manžel zahynul v době druhé světové války .
Zvěst o Pánu Ježíši přijala a členkou naší
církve se stala v roce 1954. Podruhé se
provdala za našeho bratra v roce 1959.
Teď již je 20 let vdovou a sem do Zlína
se přistěhovala a opět se zde mohla sejít
a bydlet se svou rodnou sestrou – Drahomírou Danišovou.
Na otázku, jak se mezi námi v novém
prostředí cítí, odpověděla: „Kde je Pán
Bůh, tam je dobře“. Sestře do dalších dní
mezi námi přejeme vše dobré a aby se tu
cítila jako doma.
Smutné události kolem nás se stávají, a loučení je vždy těžké. Když se však loučíte
s vyhlídkou na brzké shledání , je loučení příjemnější.
V úterý 30. ledna jsme se v naší modlitebně dočasně rozloučili se sestrou Jarmilou
Pernicovou.
Sestra byla k dočasnému odpočinku povolána 24. 1. 2007 ve věku nedožitých 83 let.
Sestra Jarmila byla členkou církve od roku 1944 a byla tedy jednou z nejdéle žijících
členek zlínského sboru. Po boku svého manžela Františka vychovala 2 děti a byla určitě
nepřehlédnutelnou členkou sboru. Mnoho pamětníků na ni vzpomíná a bude vzpomínat.
V poslední době ji sužovaly zdravotní obtíže a proto již do sborového společenství nechodila, přesto mnozí na ni mysleli a navštěvovali ji.
Koncert na podzim
známení vlastně zjistíte, že zpívajícími
jsou kamarádi ze Zlína, Uh. Hradiště a
Uh. Brodu.
Uplynul již nějaký čas, rok změnil své
datum v kalendáři, ale vzpomínky na
podzimní koncert moderních křesťanských písní zůstávají. Navíc když jednou
ze zpívajících je nám
dobře známá Petra Fialová. Pro mnohé je
seskupení zpěváků v kapele KONTRASTY neznámé, ale při bližším se-
Ale jelikož nám skupina Kontrasty nic
samo o sobě neříká, položil jsem několik
otázek frontmanovi kapely Honzovi
Trundovi. Otázky a odpovědi se nějak
nesynchronizovaly a tak odpovědi na tyto
otázky čtete až nyní. Avšak to ničemu
nevadí, protože písně a seznámení s
touto skupinou je tak trochu nadčasové.
11
Odpovědi byly rozsáhlé a proto je otiskujeme ve dvou pokračováních. Dnes tedy
díl 1
1. Jaké složení má Vaše skupina?
Skupina KONTRASTY má toto složení:
Kamil Dědeček - zpěv, klávesy, programování
Petra Fialová - zpěv
Jan Trunda - zpěv, klavír, klávesy, mix
2. Jak vznikla myšlenka založit vaši
skupinu?
Osobně si myslím, že k založení skupiny
dojít muselo.
S Kamilem jsme propadli tvorbě hudby
pomocí elektronických nástrojů, hrajeme
a tvoříme opravdu dlouho a i přes různé
okolnosti se náš vztah k ní nemění. Forma tvorby a vyjádření samozřejmě ano, to
je vývoj. Všichni kolem nás to již dávno
vzdali a tak jsme zůstali v okolí de facto
sami s prvotním zápalem. Každý z nás
vydával vlastní CD, až jednou jsme spolu
seděli nad mixážním pultem u Pavla
Nováka ve studiu Mamut při míchání
Kamilova instrumentálního CD „Fantastická cesta“ a pak i v mém studiu při
míchání jeho sólového CD „Nikdy nejsi
sám“ a při dlouhých hodinách, jež finální
mix provázejí, jsme také naťukli myšlenku společné spolupráce. Díky za to!
A pak jsme dostali nápad oživit KONTRASTY něčím, co nám dosud v naší
společné tvorbě chybělo - oživením v
podobě ženského hlasu a pozvali jsme
mezi sebe Petru Fialovou. Vlastně to byla
dalo by se říct náhoda, která nás svedla
dohromady. Nezávazné společné vystoupení na muzikálu "Máří Magdaléna" se
stalo prvním krokem k naší vzájemné
spolupráci. A tak se z KONTRASTŮ
staly KONTRASTY plus.
3. Název KONTRASTY je trochu
neobvyklý. Jak vznikl a proč vlastně?
Rozhodně nám nešlo jen o nějaký originální název naší křesťanské skupiny, ale
myslím si, že naprosto přesně vystihuje
spoustu momentů z našeho života. Rozdílnost nás lidí je velký dar, neboť uniformita a dnes i globalizace všechny
nuance ničí. Beze spojení, které může
vzniknout jen díky Ježíši Kristu, který je
jedinou jednotící veličinou, bez které
bychom se nedokázali milovat, tolerovat
a odpouštět si, by naše hudba opěvovala
lidskou lásku, výkřiky proti době a možná
ještě pár plytkých témat, toť vše.
Proto i přes naši rozdílnost a kontrastnost
můžeme společně chválit Boha a zpívat o
této nadpozemské síle lásky. O té, kterou
jsme naplněni až po samou hranici bytí.
Jen díky Ježíši nejdeme do minusových
hodnot - ne našich bankovních kont, ale
duševního naplnění a odevzdání. Možná
proto to plus. A přestože je plus jakoby
mimo hlavní název, poutá pozornost.
Tak i v nás díky Bohu narůstá přetlak,
který se díky daru hudby může ventilovat
těm druhým a tak sloužíme jako nástroj v
Božích rukou.
Pro ty, kteří neradi hloubají, zůstává to
jediné, lidským očím viditelné. Kamil a
Honza = kontrasty a Petra jako plus
krášlící nejenom svou ženskostí, ale obohacující i svým hlasem naše mužské
vokály.
4. Jak dlouho fungujete, a kde všude
jste koncertovali ?
Náš vznik se zhruba datuje na jaře léta
Páně 2002.
12
Čili v porovnání s některými adventními
„veterány“ je naše hudební těleso ještě v
„pubertě“ 
Některé z našich koncertů:
* Unijní kongres mládeže (Protivanov) 19.7.2003
* Rozloučení s létem (Uherský Brod ) 23.8.2003
* Třinec (Oldřichovice) - 29.10.2005
* Břeclav ( židovská synagoga) - Výstava
obrazů břeclavských vězňů - 20.11.2006
* Krylofest (Sedlnice ) - 18.8.2006
* Zlín Malenovice - 25.11.2006
Některé z hudebních festivalů:
* Havířovská nota - 5.4.2003
* Konference MSS - 3 .5.2003
* Havířovská nota - 3.4.2004
* Křesťanský hudební festival Vysočina 27.11.2004
* Havířovská nota - 2.4.2005
* Havířovská nota - 8.4.2006
* Cantate Domino - 23.4.2006
5. K jakému muzikantskému stylu se
vy sami řadíte ? Nebo to není definované ?
Muzikant se nerad někam zařazuje, ale
doba samotná i nástroje, s nimiž pracuje,
určují celkový zvuk. Stejnou skladbu
můžeš udělat se smyčci a píšťalovými
varhanami a jenom tam přidáš moderní
bicí smyčku a celá skladba se „posouvá“
někam jinam. Nad tím nikdo z nás nepřemýšlí, neboť zvuky se hledají na základě toho, co slyšíme uvnitř, v nás samotných.
To, že je nám blízký moderní zvuk s
nádechem lidově řečeno „popíčku“, je v
podstatě jasné, nebojíme se však ani
vážných témat, viz. instrumentální píseň
„Jidáš“, ani kombinací s akustickými
nástroji, především koncertními křídly,
dávat hudbě jiný prostor
( písně - Ten den, Rosa).
Musím se přiznat, že mám strach se
osobně naplno vyjádřit, neboť jsem byl
vychovávaný a
vedený v tom, co je krásné a co ne. Co je
Boží a co ne. Jak mám vypadat, jak myslet, jak mluvit a jak hrát, abych byl přijatelný jako křesťan. Nějak se nám ale
vytratilo to podstatné, upřímná radost z
Boží lásky k nám. A tak nás lidé znají
jako ty, kteří smí, nebo nesmí to či ono,
ale ne jako ty, co patří ke šťastným a
vyrovnaným lidem. Odsuzujeme lidi,
kteří si tvoří určitá vizuální znamení ke
skupině, kam patří. Uvedu tetování, barvu
vlasů, piercing, celkové oblékání, poslech
hudby atd. Takové dokážeme odsoudit a
ukázat na ně prstem, ale sami jsme úplně
stejní.
Díky Bohu, že zná naše pohnutky, jen On
nás může soudit a také soudit bude. A
nebude to dělat ani podle toho jak se
oblékáme, kolik rýsováčků máme v obočí, jakou barvu máme na hlavě, ale jen a
jen bude posuzovat můj vztah k němu,
založený na víře v jeho ospravedlňující
moc.
6. Jak a odkud čerpáte nápady na muziku a text ?
Jsem rád, že tahle otázka padla teď, protože lze plynule pokračovat v předešlém.
Člověk, ať žije jakýkoli život v jakémkoli
prostředí, vnímá vše kolem sebe. Nějakým způsobem každý reaguje. Někdo
používá slovních komentářů, jiný psanou
formu, někdo namaluje obraz a někdo
spojí text s hudbou.
V podstatě jde o to, předat pocit, názor,
myšlenku, víru, lásku. Hudbou jde samozřejmě člověka i manipulovat, když se
13
zahraje valčík, tak se tančí, pokud zazní
pochod, tak se pochoduje, hudbou lze
člověka rozplakat, vyprovokovat, je to
zvláštní způsob, jak se dostat do skladatelovy, ale i vaší mysli. Hudba má být, a
myslím si, že naše je, výpovědí na to, co
cítíme a prožíváme v našem vztahu s
Bohem.To je největší inspirace.
Každý z nás má ale samozřejmě i své
hudební vzory a styly, jež rád poslouchá a
jež jej oslovují a obohacují.
Pokračování v příštím čísle
Programy sobot
Datum
Zlín
Napajedla
V. Klobouky
3.2.
Šlosárek
Horák P. ml.
Herman
10.2
Medřický R.
Pimek- Šl.
Koláček
17.2
Kolář
Šlosárek A.
Šlosárek
24.2
Šlosárek
Vyčánek
Lukšík