zveřejňujeme rozhovor online

42
Komerční prezentace
Tomáš Šlesar s loveckými
psy, jak jinak než vybavenými obojky Tracker.
Tracker
má neomezený dosah sledování
V roce 1977 byla ve Finsku
založena firma Tracker, která
se od začátku své existence
specializuje na vývoj a výrobu
sledovacích zařízení pro lovecké
psy a také pro polodomestikovaná
zvířata. Majitelé společnosti sídlící
v městečku Oulunsalo i většina jejích
zaměstnanců jsou vášnivými lovci.
Je jím i obchodní ředitel firmy pro
střední a jižní Evropu Tomáš Šlesar,
který koncem minulého roku navštívil
redakci Světa myslivosti. Po úspěšném
jednání o spolupráci jsme ho letos
v dubnu požádali o rozhovor.
Svět myslivosti 5/16
Co vás přivedlo k práci ve společnosti
Tracker?
Pocházím ze Slovenska a během studií
ekonomie na univerzitě v Oulunsalo jsem
zaznamenal poptávku společnosti Tracker
po obchodním zástupci na výpomoc v německy mluvících zemích. Protože němčinu
plynule ovládám a v rodině mé ženy, která
je Finka, je více kynologů používajících sys-
tém Tracker, takže jsem věděl, oč jde, neváhal jsem a přihlásil se. Později po odchodu
jednoho z kolegů jsem postupně začal budovat prodejní síť po celé Evropě.
pomůžu kolegovi při výcviku feny norského
losího psa a vezmu je k nám do revíru.
Jste myslivec? Lovíte?
První sledovací zařízení pro psy, sestrojené v roce 1977, pracovalo na principu
rádiové telemetrie. Obojek vysílal rádiový
telemetrický signál a přijímač s velkou anténou vydával zvuk v závislosti na síle signálu. Podle toho se dal určit směr a přibližná vzdálenost psa. Až do roku 2008 vyvíjela společnost Tracker telemetrická sledovací zařízení, která fungují dodnes. Poté
byla telemetrie nahrazena technologií GPS.
Do roku 2011 měl Tracker dvě divize – jednu pro telemetrii, druhou pro GPS-GSM.
Lovecký lístek mám nyní třetím rokem.
Předtím jsem chodil dvě sezony na lovecké
akce místo s puškou s kamerou. K myslivosti jsem se dostal hlavně díky Trackeru
a jsem za to rád. Lovil jsem zatím jen na
Slovensku, v České republice ve vojenském
prostoru Libavá, kde jsem ulovil svůj první
kus jelení zvěře, často v Německu a samozřejmě v revíru mého švagra ve Finsku.
Ulovil jsem několik kusů daňčí a srnčí zvěře, ve Finsku svého prvního losa, jeřábka
a tetřeva. Zatím nemám štěstí na divočáky,
povedlo se mi ulovit jen jednu lončačku.
Lov pro trofeje mě příliš neláká, lovím spíše kvůli zážitku a zvěřině.
Máte loveckého psa?
Když jsem studoval, měli jsme doma malamuta. Teď mi hlavně časté cestování nedovolí věnovat se kynologii aktivně. V rodině
ale máme bígla, kterého používáme při lovu
zajíců, a také fenu finského špice. Ta je zatím ve výcviku. Měla by vyhledávat a značit
tetřevovité, sledovat a stavět losa a zvládnout i přinášení lehčí pernaté zvěře. Občas
Můžete popsat princip fungování
obojků Tracker?
První sledovací zařízení pro psy pracovalo
na principu radiotelemtrie.
Jak se vyvíjela technologie sledování prostřednictvím mobilních sítí?
V roce 2001 vyvinula společnost Tracker
jako první na světě sledovací systém využí-
for Android. V roce 2014 přišla s obojkem
G1000 Maximal, který je prvním obojkem
s GPS pro psy na světě, jenž přijímá signál
z 2G a 3G mobilní sítě a je kompatibilní
s iPhonem a iPadem.
Tracker využil svých zkušeností s vývojem a výrobou kvalitních zařízení s GPS
i v oblasti polodomestikovaných zvířat.
Tato zařízení se hlavně ve Skandinávii využívají ke sledování sobů a v Evropě při výzkumu jelení zvěře, vlků nebo rysů.
Kde všude se modely Tracker prodávají?
vající mobilní sítě a GPS. Psovi se do
ochranné vesty vložil mobilní telefon Benefon ESC se speciálním softwarem. Telefon vysílal zprávy SMS a vůdce psa měl
druhý telefon, který zprávy přijímal, což
mu umožnilo sledovat pozice psa. O tři
roky později spatřily světlo světa první
obojky s GPS – TTA310. V roce 2007, když
se objevily první „chytré telefony“, vyvinul
Tracker aplikaci Tracker Hunter 1. Rok nato
přišel na trh první model obojků Tracker
G400 a spolu s aplikací Tracker Hunter 2
i možnost sledovat psy prostřednictvím
mobilních dat. Společnost Tracker držela
krok s rychlým rozvojem chytrých telefonů a v roce 2012 uvedla na trh model
G500 Black Magnum a aplikaci Tracker
Nejvíce ve Skandinávii, a to hlavně díky
pokročilému používání mobilních telefonů
a dobrému pokrytí signálem, ale také kvůli
rozlehlým revírům a způsobu lovu. Lovci
používají Tracker jako komunikační prostředek a úspěch lovu významnou měrou
závisí na jeho spolehlivosti. V revírech jsou
rozsáhlé močály, navíc mnohé cesty nejsou
v zimě sjízdné, takže se musejí objíždět.
Lovci jsou od sebe často vzdáleni okolo
20 až 30 kilometrů a musejí o sobě v reálném čase vědět a mít přehled o pohybu
a práci psa. Tracker ale používají i při lovu
bez psů. Mohou se díky němu vzájemně
sledovat, což zvyšuje bezpečnost lovu.
Tracker je úspěšný i v německy mluvících zemích. Již od prvních porovnávacích
testů v roce 2012 ho redaktoři časopisů
Pirsch a Wild und Hund hodnotili jako nejlepší systém svého druhu na trhu. Vůdci
psů se postupem času zbavili předsudků
provázejících chytré telefony a kdysi špatné pokrytí mobilním signálem, a tak počet
uživatelů systému Tracker neustále stoupá,
zatímco systém s omezeným počtem kanálů a limitovanou vzdáleností na rádiových
vlnách se používají stále méně.
V Itálii a Francii, kde se loví s velkými
smečkami, čítajícími pět až 25 psů, jsou
kvůli vyšším pořizovacím nákladům systému Tracker vybavováni obojky jen nejlepší
vůdčí psi.
V České republice se systému také daří,
protože pokrytí mobilním signálem je stále
lepší a chytrý telefon má v současnosti již
skoro každý. Spolupracujeme s několika
vůdci loveckých psů – například s Rudolfem Slabou, v jehož smečce Farma Helena
se používá již osm obojků Tracker a systémem jsou vybaveni též psi smečky Rychmburk. Známý vůdce barvářů Juraj Skácil
nedá na Tracker dopustit. Postupně stále
více uživatelů přechází na mobilní technologii sledování psů, která jde velmi rychle
kupředu a stává se součástí každodenního
života.
43
Komerční prezentace
Později divizi telemetrie postoupil jinému
subjektu a zaměřil se již pouze na mobilní
sítě.
Jaké jsou výhody přístrojů Tracker oproti
jiným systémům?
Systém umožňuje uživateli neomezený
dosah sledování, dává možnost sledovat
neomezený počet psů najednou bez rušení
či prolínání kanálů a na jeho fungování
nemá vliv členitost terénu. Nehrozí tedy
problém ztráty komunikace v případě, že
pes zaběhne za kopec nebo se vzdálí na
více než několik stovek metrů. Další výhodou Trackeru je to, že psovodi ve smečce se
mohou propojit a sledovat navzájem.
K tomu jim stačí jen chytrý telefon s aplikací Tracker, nemusejí s sebou nosit navíc
Svět myslivosti 5/16
Obojek Tracker
G1000 a zobrazení
pohybu psa na displeji
telefonu.
Komerční prezentace
44
další přijímače. Všechny naše obojky mají
indikátor hlášení psa, takže psovod z displeje telefonu zaznamená, když pes hlásí,
a pokud si není jistý, může na obojek „zavolat“.
Další předností je rychlý vývoj mobilních technologií, které dokážou podstatně
více než rádiové vlny. Tracker neustále vyvíjí aplikace jak pro Android, tak pro iOS
a WebApp, takže uživatel našich produktů
automaticky kráčí s technickým pokrokem. Tento měsíc (duben 2016 – pozn.
red.) například přicházíme s novým programovým rozšířením pro Android a iOS,
v němž v rámci licence dodatečně poskytujeme nové kvalitní topografické a satelitní mapy České republiky.
Pokud bych měl porovnat konkurenci
i v mobilních technologiích, tak obojky
Tracker G400/G500/G1000 mají nejnovější
technologii GPS a Glonass pro určování polohy. Díky externím anténkám obojky vykazují mnohem lepší příjem signálu z mo-
Svět myslivosti 5/16
Díky systému lze rychle najít i „ztraceného“ psa.
bilních sítí, a protože Tracker využívá
služeb všech tří operátorů v České republice, mají obojky pokrytí téměř úplně všude
a dokážou poslat pozici prostřednictvím
dat i v extrémních situacích.
Obojky Tracker jsou samozřejmě vodotěsné, prachu odolné a nárazuvzdorné. Levné konkurenční výrobky selhávají v lese
v pokrytí signálu GPS a také v robustnosti,
která je pro lovecké psy nezbytná. Přestože
přístroje Tracker mají hmotnost jen 125 g,
s obojkem 225 g, měli by si majitelé loveckých psů o hmotnosti do 7 kg nejdříve vyzkoušet, jak se bude psům s takovou zátěží
pracovat.
K jakému účelu se obojky Tracker využívají nejčastěji?
Ve střední Evropě při naháňkách na
spárkatou zvěř, ve Skandinávii při lovu
losa nebo medvěda, ale i zajíce a lišky.
Teprve pak následuje využití při dosledu
postřelené zvěře. Ve Skandinávii se obojky Tracker používají také na téměř všech
velkých soutěžích loveckých psů, protože
psi jsou při nich někdy i více než čtyřiadvacet hodin v terénu a naběhají třicet
až padesát kilometrů. V Německu se používají při významných soutěžích psů na
uměle založených pobarvených stopách
a podobně český Klub slovenského kopova využívá na svých klubových soutěžích
deset obojků.
Takže usnadňují práci nejen lovcům,
ale i kynologům a rozhodčím na
zkouškách...
Systém Tracker poskytuje na zkouškách
hlavně jistotu, že zatoulaní psi se po ukon-
Výhodou při použití na soutěžích je také
to, že Tracker ukazuje počet kilometrů naběhaných psem, místo, kde pes hlásil, a intenzitu a délku hlášení. Celé se to dá krok
za krokem přehrát od začátku až do konce,
takže rozhodčí má přesnou informaci
o tom, jak se pes choval a pracoval. Dále
může jednoznačně určit, kteří psi byli
u zvěře první a kteří přišli až s určitým časovým odstupem, jaký má pes při hledání
systém a v neposlední řadě jakou má při
soutěži kondici. Tracker tak přispívá k objektivitě hodnocení psa.
U modelů G500 a G1000 může vůdce během výcviku použít k přivolání psa zpět do
leče hlasový povel. Na displeji může jednoduše zjistit, jestli pes na povel reaguje a vrací se, nebo zda někde hlásí či bloudí. Psa má
neustále pod kontrolou. Když u systémů na
rádiové vlny vypadne spojení, vůdci nezbude
než sednout do auta a jet psa hledat. Dělá
mu tím taxikáře a pes brzy zjistí, že není
potřeba vracet se na místo vypuštění...
Obojky Tracker lze využít také na zkouškách loveckých psů.
čení leče spolehlivě najdou. Na Slovensku
jsem se zúčastnil Memoriálu Andreje Renče, což je soutěž loveckých kopovů, a také
nejvyšší soutěže slovenských kopovů v České republice, která probíhala na Libavé.
Na obou akcích se stalo, že psi pronásledovali divočáka a po skončení leče někteří
chyběli. Na Libavé jsme šli pro kopova, který se vzdálil více než pět kilometrů od
místa, kde nastoupil do leče. Druhý tým
dostal další mobilní telefon a mohl jít ve
stejnou chvíli opačným směrem za dvěma
jinými psy, kteří stavěli postřeleného divočáka. Organizace soutěže tak byla mnohem
jednodušší.
Který model obojku Tracker byste doporučil zájemci o sledování psa při výcviku
a při lovu?
Rozhodně G1000 Maximal nebo novější
modely, které fungují nejen na 2G sítích,
ale jako zatím jediné na světě i na 3G sítích. Ale už i základní model G400FI se vyznačuje vynikajícím příjmem mobilních sítí,
je vybaven funkcí sledování v reálném čase
prostřednictvím mobilních dat, indikátorem
hlášení a umožňuje na obojek „zavolat“.
Děkuji za rozhovor.
Dalibor Pačes
Foto archiv společnosti Tracker
Redakce
Populace kozy bezoárové
chovaná v oboře Vřísek
na Českolipsku, kterou
spravují Lesy České
republiky, s. p., (Lesy ČR)
se dočká osvěžení krve.
Akci zrealizují výzkumníci
z Lesnické a dřevařské fakulty
Mendelovy univerzity v Brně
(LDF MENDELU).
UNIKÁTNÍ PROJEKT
Obora Vřísek u Holan na Českolipsku je
jedním z našich nejstarších oborních chovů, první zmínky o jejím vzniku pocházejí
z roku 1570. Tehdy měla kolem 42 hektarů, dnes se rozkládá na ploše více než trojnásobné. V oboře se vystřídalo více druhů
zvěře, ale od roku 1967 byla vyhrazena
pouze muflonům. Před 22 lety byly do
Vřísku převezeny kozy bezoárové ze zrušeného chovu na Pálavě. V současné době
tam žije 44 kusů, ročně přijde na svět pět
až deset kůzlat. Odchovávat se je daří díky
speciálním „porodnám“, umístěným ve
skalnatém terénu obory.
Základem dnešní populace kozy bezoárové bylo 14 kusů dovezených v letech 1994–
–1996 z Pálavských vrchů. Chov se postupně podařilo rozšířit, ale posléze vznikl
problém s příbuzností chované zvěře. Ve
Světě myslivosti jsme již v minulosti psali
o projektu, jehož cílem bylo vyhodnotit
stav populace po genetické stránce. Výstupem projektu bylo doporučení chov geneticky oživit. V loňském roce vypsaly
Lesy ČR v této souvislosti grant, který vyhrála LDF MENDELU. V plánu je oživit
vříseckou populaci kozy bezoárové prostřednictvím inseminace koz spermatem
kozlů z Turecka. „Podobné umělé oplodnění
se minimálně u nás ještě neuskutečnilo.
Tuto cestu jsme zvolili i proto, že tím eliminujeme riziko zavlečení chorob do stáda,“ vysvětlil oborník Ladislav Masopust.
Původně se uvažovalo o využití spermatu
kozlů chovaných v některé z evropských
zoologických zahrad, ale od toho se upustilo, neboť často jde o zvířata křížená s kozou domácí. „Proto jednáme s Tureckem,
které je nejbližším státem, kde kozy bezoárové podobné těm našim žijí volně,“ dodal
vřísecký oborník.
Projekt je rozdělen do tří let, skončit má
na konci roku 2018.
MUFLONI Z VŘÍSKU DO BULHARSKA
O oboře Vřísek se nedávno psalo v denním tisku i v souvislosti s tamní mufloní
zvěří. Počátkem února t. r. bylo 44 kusů
této zvěře převezeno do Bulharska k zazvěření honitby Karamuš v Západních Rodopech. Zvěř byla odchycena v polovině ledna a poté čekala na převoz kamionem do
nového domova. Podle oborníka Ladislava
Masopusta je neobvyklé především množství zvěře, které bulharská strana najednou odebrala: „Běžně prodáváme muflony
v České republice, jde o jednotlivé kusy. Do
Bulharska prodáváme zvěř v tak velkém
počtu poprvé, obdobný prodej nepamatujeme za posledních padesát let.“ Podnik obdržel za prodanou zvěř 150 tisíc korun
bez DPH.
Podle tiskové zprávy Lesů ČR (5. 2. 2016)
a www.novinky.cz (21. 2. 2016).
Foto archiv redakce a Lesů ČR
Svět myslivosti 5/16
Záchranný chov
kozy bezoárové
oživí genetický
materiál
z Turecka
Zajímavosti
45