Kvidova nová významná kniha

Transkript

Marek Nekula, in: W. Viereck, K. Viereck, H. Ramisch: Atlas anglického jazyka [dtv-Atlas Englische Sprache].
Přel. M. Nekula, A. Malá. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2004, s. 259-275, 284-289.
ANGLICISMY V ČEŠTINĚ
Kulturní a jazykové kontakty
Anglicismy v češtině jsou výsledkem jazykového kontaktu češtiny s angličtinou, resp.
americkou variantou angličtiny. Ten se odehrává v konkrétním kulturním a společenském
kontextu. Výsledky jazykového kontaktu lze však až na výjimky jen s obtížemi diferencovaně
identifikovat jako anglicismy nebo amerikanismy, třebaže u výpůjček typu colorfilm,
behaviorismus je zřetelná preference americké pravopisné varianty.
Kontakty českých zemí s anglofonními zeměmi sahají až do středověku. POLIŠENSKÝ (1999:
517n.) upozorňuje např. na ROBERTA ANGLICUSE, notáře PŘEMYSLA I. OTAKARA. ROBERT
ANGLIČAN se v r. 1201 stal moravským biskupem, který založil klášter Velehrad.
Pozoruhodná je i politická aktivita pozdních Přemyslovců, zvláště VÁCLAVA II., jehož
poselstvo přineslo do Prahy nepatrnou část ostatků THOMASE Z CANTERBURY. Lucemburkové
sice ve válce o Flandry stáli na straně Francie, snažili se nicméně zprostředkovávat mezi
oběma stranami. V r. 1382 se do Anglie za RICHARDA II. provdala „dobrá královna“ ANNA
(LUCEMBURSKÁ), sestra VÁCLAVA IV. Do Anglie ji následoval velký doprovod. Pro české
země má v té době kulturní význam především Oxfordská univerzita, jmenovitě JOHN
WYCLIFFE (VIKLEF), s jehož (latinskými) spisy se kol. r. 1398 v Praze seznamuje JAN HUS
prostřednictvím českých studentů, kteří se vrátili z Oxfordu. V r. 1415 do Čech prchl
Wycliffův žák PETR PAYNE, zvaný ENGLIŠ, který od r. 1417 působil na Karlově univerzitě a
zastupoval husitskou delegaci na basilejském koncilu v r. 1433. Z pověření JIŘÍHO Z
PODĚBRAD navštívil Anglii ZDENĚK LEV Z ROŽMITÁLU, jehož cesty byly zachyceny členy jeho
doprovodu VÁCLAVEM ŠAŠKEM Z BÍŘKOVA a TATZELEM Z NORIMBERKA. POLIŠENSKÝ (1999:
520n.) upozorňuje na změnu ve vnímání českých zemí v Anglii s příchodem reformace. Také
česká šlechta sledovala dění v Anglii. ZDENĚK BRTNICKÝ Z VALDŠTEJNA podle svého
latinského cestopisu Cesta do Anglie shlédl v r. 1600 v divadle Globe jednu ze
SHAKESPEAROVÝCH komedií. Četné styky českých zemí s Anglií se datují do období vlády
Habsburků. Nejde jen o paracelsisty JOHNA DEE a EDWARDA KELLEYHO a další konkrétní
osobnosti. Habsburský pražský dvůr byl místem setkání anglických katolíků a protestantů.
Ozvuky španělsko-anglických, anglicko-hansovních sporů i válka Nizozemí doléhaly až do
Prahy. V r. 1619 byl českým králem zvolen FRIEDRICH V. FALCKÝ, jehož manželkou byla
dcera krále JAKUBA I. (resp. VI. SKOTSKÉHO). Pomoc tchána se nicméně omezila na přibližně
tři tisíce mušketýrů. Anglická společnost vůči Čechům chovala sympatie. V Anglii tak našla
útočiště část českých exulantů. Poč. 40. let 17. stol. hostila Anglie JANA AMOSE
KOMENSKÉHO, který v r. 1642 dostal nabídku také na místo rektora americké Harvardovy
univerzity (KUČERA 1990b: 13).
Jedním z důsledků francouzské revoluce v r. 1789 bylo posílení vazeb vyšší šlechty s Anglií a
její výraznější orientace na angličtinu, zatímco měšťanské vrstvy, znalé němčiny, se v 19.
stol. orientovaly na francouzštinu. Přesto není anglická kultura v českých zemích neznámá. K
běžné četbě té doby patří vedle poněkud exkluzivního MILTONOVA ,Ztraceného ráje‘, o jehož
převod do češtiny se pokusil JOSEF JUNGMANN, především WALTER SCOTT nebo CHARLES
DICKENS. Na české preromantiky inspirativně zapůsobil tzv. OSSIAN, nepochybný je vliv
LORDA BYRONA především v díle KARLA HYNKA MÁCHY. WILLIAM SHAKESPEARE byl
běžnou součástí divadelního repertoáru.
Anglická literatura je nicméně čtenáři té doby většinou zprostředkovávána němčinou. Převod
SHAKESPEAROVA díla jako celku vyšel v letech 1855–1872 a podle POLIŠENSKÉHO (1999:
526) tvořila oslava Shakespearova výročí v r. 1863 protiváhu k oslavám GOETHA a
SCHILLERA.
Z Anglie – a to i prostřednictvím expertů a podnikatelů vracejících se z Anglie nebo
působících v českých zemích (dobový obr. pražské tramvaje) – vzešla pro české země v
259
průběhu 19. stol. řada impulzů hospodářských (budování manufaktur), technologických (zvl.
v oblasti těžby kovů, hutnictví, strojírenství, železnic a textilního průmyslu) i sociálních.
Od 40. let 19. stol. hrají v kulturních, sociálních i hospodářských kontaktech stále
významnější roli i Spojené státy americké, kam v souvislosti s ekonomickou a politickou
situací v českých zemích (porážka revoluce r. 1848 a nastolení BACHOVA neoabsolutismu) i
vlivem „zlatokopeckých horeček“ směřují vystěhovalci z Čech, Moravy i Slovenska. Cílem
většiny přistěhovalců z českých zemí je zprvu americký středozápad s levnou zemědělskou
půdou, později přistěhovalci směřují do průmyslových center, a to zvl. do Chicaga a
Clevelandu. Pro českou migraci je typické, že se Češi usazovali v blízkosti německých
přistěhovalců (ČAPEK 1920: 112), jejichž jazyk znali.
Stát
Illinois
Texas
Kalifornie
Wisconsin
New York
Ohio
Minnesota
Nebraska
Pennsylvánie
Michigan
Iowa
Missouri
Češi v USA
Celkový počet Obyvatelstvo
obyvatel v r. českého
1980
původu v r.
1980
11 426 518
14 229 191
23 667 902
4 705 767
17 558 072
10 797 630
4 075 970
1 569 825
11 863 895
9 262 078
2 913 808
208 421
178 932
134 494
131 135
120 153
118 029
105 671
101 267
100 721
75 005
72 477
Pořadí států
podle počtu
obyvatel
českého
původu v r.
1980
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
4 916 686
33 176
14
Obyvatelstvo
českého
původu
v
r.1900
38 570
9 204
504
14 145
16 327
15 131
11 147
16 138
3 368
2 160
10 809
Pořadí států
podle počtu
obyvatel
českého
původu v r.
1900
1
8
20
5
2
4
6
3
10
14
7
3 453
9
(Podle KUČERY 1990: 202-203)
Česká komunita v Americe vyvíjela nejen spolkovou činnost (obr.: titulní strany čechoam.
časopisů, mapa osídlení), ale ve zmíněných centrech dočasně vyvíjela i významné kulturní
aktivity (srov. PAPOUŠEK 2001). Americký pobyt absolvovali například VOJTĚCH NÁPRSTEK
(1826–1894), JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (1845–1912), ANTONÍN DVOŘÁK (1841–1904), ale i syn
prvního československého prezidenta JAN MASARYK (1886–1948) a řada dalších. Česká a
slovenská menšina a její spolky, jmenovitě střechové instituce ,České národní sdružení‘ a
,Slovenská liga‘, sehrály v letech 1915–1918 významnou roli při formování představ o
budoucím Československu. Tzv. Clevelandská dohoda (1915) a Pittsburská smlouva (1918)
otevřely cestu k společnému, Čechy a Slováky ovšem různě interpretovanému státu.
Českou komunitu v Americe neproměnila ani tak politická reemigrace po vzniku
Československa v r. 1918, jako spíš přechod USA na politiku asimilace menšin mj. reformou
školství. Asimilaci v r. 1921 posílilo stanovení imigračních kvót. Nezanedbatelný význam
měla i velká hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let 20. stol., která jednak znamenala další
260
vlnu reemigrace do českých zemí, jednak rozbila venkovské i městské komunity Čechů v
Americe.
Přesto zažila statisícová česká komunita v Chicagu vrchol své slávy právě ve 20. a 30.
letech 20. stol. V r. 1925 vydává AUGUST GERINGER reprezentativní ,Zlatou knihu
československého Chicaga‘ (dobový obr. Chicaga), v letech 1931–1933 byl ANTONÍN
ČERMÁK (1874–1933) starostou města (obr. Čermáka). Chicago se v té době stalo
třetím největším českým městem. Podle K. KUČERY (1990b: 17) žilo v r. 1930 v USA
na 491 638 obyvatel československého původu.
Svůj kredit Evropa i stará vlast ztratily v době 2. svět. války a po ovládnutí Československa
Sovětským svazem, což se projevilo ve snazší asimilaci nových imigračních vln i druhé a třetí
generace dřívějších imigrantů. Navzdory tomu se podle KUČERY (1990a: 61) v r. 1980 k
českým kořenům znalo 1 892 456 Američanů, z nichž však jen zlomek patřil k tzv. první
přistěhovalecké generaci narozené ještě v Československu.
Hnutí „nové etničnosti“, které živila v 60. letech znovuobjevená indiánská literatura a
zvl. kniha afroamerického autora ALEXE HAILEYHO ,Roots‘ z r. 1976 (čes. pod titulem
,Kořeny‘, 1981), vzbudilo i u potomků českých a moravských přistěhovalců zájem o
vlastní kořeny a posílilo tzv. kulturní bilingvismus.
Nekomunikační užívání některých prvků původního přistěhovaleckého jazyka však
ještě zdaleka neznamená znalost češtiny a bilingvismus funkční.
Po vzniku Československa v r. 1918, které se politicky opíralo o Francii a Velkou Británii, se
posílily i kulturní i hospodářské vazby k těmto zemím. Významným způsobem se o rozvíjení
česko-britských kulturních vztahů zasloužil i VILÉM MATHESIUS (1882–1945), první profesor
anglistiky na české univerzitě (1911) a zakladatel Pražského lingvistického kroužku; viz např.
MATHESIUS (1982). Jazykově se prohloubení vzájemných kulturních vztahů odrazilo
především ve slovní zásobě v oblasti sportu, filmu i ve vědě a technice.
Zatímco v letech 1915–1917 působil na londýnské univerzitě „osamocený“ T. G. MASARYK,
během 2. svět. války nalezly v Anglii útočiště československá vláda i ostatní československé
orgány. Britská vláda se tak významně zasloužila o zachování kontinuity československé
státnosti; srov. BRANDES (2003). Na území Velké Británie se navíc zformovaly také bojové
jednotky Čechoslováků.
Totalitární režimy let 1939–1945 a 1948–1989 násilně potlačovaly kulturní – i jazykový –
kontakt s anglosaským světem. Výrazné uvolnění přinesla 60. léta, zásadní zlom však nastal
až po r. 1989. Angličtina se v českém prostředí stává jazykem vědy, publicistiky,
managementu (DANEŠ a kol. 1997) i módním jazykem spojeným s hudbou, sportem, filmem a
novými technologiemi, z nichž se odvíjí moderní životní styl zvláště mladší generace (k
jazyky
na základním
stupni (podle
LADKÁ
2003;
HOFFMANNOVÁ
2000).statistických údaju MŠMT)
jazyku srov. též HCizí
Postavení
500.000 angličtiny po r. 1989 kontinuálně sílí i ve školství, a to zvláště od veřejné debaty
vedené v r. 2000 a 2001 o roli angličtiny ve vzdělávacím systému (obr. grafy). Po r. 1989 byl
450.000
po negativních zkušenostech s všeobecně povinnou ruštinou zaveden princip svobodné volby
400.000
cizích
jazyků. Podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který by
měl350.000
platit od r. 2004/2005, by se první cizí jazyk na ZŠ měl učit od 3., druhý cizí jazyk od 7.
třídy,
přičemž jedním z nich by měla být angličtina. Tím je angličtina de facto ustanovena
300.000
anglictina
jako
hlavní
250.000 cizí jazyk.
nemcina
200.000
(Obr.)
150.000
100.000
50.000
/0
3
2
02
1
/0
20
01
/0
20
0
/0
20
00
9
99
/9
19
8
98
/9
19
7
/9
19
97
6
19
96
/9
5
19
95
/9
4
19
94
/9
3
93
/9
19
92
19
19
91
/9
2
0
261
Cizí jazyky na ceských gymnáziích (podle statistických údaju MŠMT)
160.000
Přel.
M. Nekula, A. Malá. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2004, s. 259-275, 284-289.
140.000
120.000
anglictina
100.000
80.000
nemcina
60.000
francouzština
40.000
ruština
20.000
0
3
/0
2
20
02
/0
1
20
01
/0
0
00
20
19
99
/0
9
/9
8
19
98
/9
7
19
97
/9
6
19
96
/9
5
95
/9
19
94
93
/9
4
19
3
/9
19
92
19
19
91
/9
2
španelština
latina
Antiamerikanismus a antiglobalismus se zatím projevuje jen v odporu k mezinárodním
institucím a produktům amerických a globálně operujících koncernů, nikoli v odporu k
angličtině a anglickým pojmenováním.
Angličtina jako prostředník jiných jazyků
WARMBRUNN (1994) ve své práci zaznamenal pro češtinu 3 240 lexikálních výpůjček z
angličtiny (bez výpůjček sémantických), zatímco etymologický slovník HOLUBA a LYERA z r.
1967 zaznamenal jen 448 anglicismů. WARMBRUNNOVA zjištění jsou srovnatelná s údaji o
rozšíření anglicismů v jiných středoevropských jazycích jako např. v němčině, pro niž
VIERECKOVÁ v r. 1980 zaznamenává kolem 3 278 subst., 2 505 adj. a 298 sloves anglického
původu. Proces obohacování češtiny angličtinou není ovšem zdaleka uzavřen:
HLADKÁ (1995) upozorňuje na některé nové výpůjčky jako airbus, billboard, bomber,
gay, kiwi, leginy, music shop, new age, notebook, peep show, pop-star, rowdies,
secondhand, sprejer, teleshopping, timing, toeloop, trip, wrestling aj.
Tam, kde je angličtina jazykem zprostředkujícím slova latinsko-řeckého původu jako
sponzor, mluví se spíše o internacionalismech. Pod vlivem angličtiny se v současné době stále
častěji užívá i dříve přejatých latinsko-francouzských výrazů jako dramatický, eminentní,
exkluzivní, kompatibilní, kompetentní, komplexní, permanentní, profitabilní, rezistentní,
retrospektivní, signifikantní, specifický, vehementní; alternativa, diverzita, exkluzivita,
filozofie, frustrace, (časový) horizont, implementace, kauza, komodita, kompetence, vize;
adaptovat, dramatizovat, frustrovat, kontaktovat, limitovat, lustrovat, monitorovat,
participovat aj. (srov. DANEŠ 1997). Tyto výrazy pod vlivem angličtiny získávají nové
významy nebo se dostávají do nových spojení: dramatické změny, časový horizont apod.
Původní latinské základy, zprostředkované do angličtiny zpravidla přes románské jazyky,
přicházejí z angličtiny do češtiny (nebo se v ní upevňují) i v méně intelektuálních kontextech:
aligátor, boiler, box, džus, gauč, gril, humor, klaun, klozet, penalta, revolver, sex, stres, trik,
(jít na zkoušku z) voleje, žolík aj.
Angličtina přitom nezprostředkovává jen slova původem francouzská, ale také holandská,
262
latinskoamerická aj. jako image, Santa Claus, boss, ombudsman, džin, jachting, šerif, skeč,
vagón, cafeterie, chilli, bungalow, juke-box apod. Často se jen původní výslovnost překrývá
výslovností anglickou: voucher [vaučr], nebo naopak povědomí latinského základu vede k
potlačení výslovnosti anglické: charta.
Zprostředkování anglicismů přes jiný jazyk, doložitelné zvl. v 19. stol., ale i později, je
spíše zřídkavé, což svědčí o tom, že kontakty byly až na výjimky přímé. U výrazů parlament
(parliament), bunkr, kabel, kiks, pádlo, punč, flirt, šek (cheque), kraul, štrajkovat či spurtovat
/ špurtovat, puzzle je zprostředkovávajícím jazykem němčina; markantní je tato
zprostředkovatelská role zvláště v „německé“ výslovnosti štrajkovat, špurtovat, snad i puzzle
[pucle]. Přes francouzštinu se do češtiny dostaly výrazy jako kroket, park, parkovat,
salmonela aj. Jistou roli sehrála i ruština (viz dále). (obr. puzzle se slovy z tohoto odstavce)
Rozšíření anglicismů, včetně názvů výrobků na bázi angličtiny (walkman, computer,
alwaysky, pampersky aj.), je výsledkem šířící se globalizace. Anglická terminologie proniká i
do označení domácích produktů a firem: Škoda pick-up, Smajlík (tvarohová pochoutka v
čokoládě); Music shop, Fashion shop, Sport shop, City optik, Press-centrum, Bontonland,
Stavening, Orling, Stavinvest, Unistav Team, Sazka on-line (jackpot), Pilsner Urquell
Original Restaurant, Second hand zboží, City Info Praha, CARent, Mobil Point, Technik
Centrum, Kadeřnický salón Hair Inge, Tenis Servis Brno, Bauhaus – The Home Store, Studio
koupelen, Gast Professional Catering Equipment Profesionální gastronomická zařízení, hotel
Four Seasons (srov. též SOCHOVÁ/POŠTOLKOVÁ 1994; ČECHOVÁ 1994, 1997; BOZDĚCHOVÁ
1997; NEKULA 1997).
Rozšíření anglických názvů firem a produktů v Čechách souvisí v řadě případů s jejich
globální výrobní i marketingovou působností, řada firem se však užitím angličtiny do oné
„globální“ působnosti jen stylizuje. (obr. koláž fotek a novinových reklam s názvy firem)
Anglicismy podle doby převzetí
Čeština se přirozeně anglicismy neobohacuje až ve 20. stol. K. KUČERA (1995) např.
připomíná výraz bil (< angl. bill ,návrh zákonů‘), kterého užíval již KAREL HAVLÍČEK
BOROVSKÝ (1821–1856). Přesto se většina anglicismů dostala do češtiny až ve 20. stol.
Anglicismy tak mají s ohledem na dobu převzetí rozdílný charakter. Podoba výpůjček z
angličtiny z počátku 20. stol. jako např. fotbal (football), volejbal (voleyball), handbal
(handball), gól (goal), gólman (goalkeeper), hokej (hockey), puk (puck), tramvaj (tramway),
trolejbus (trolleybus), trampovat, svetr (sweater), klub (club) aj. naznačuje, že znalost
anglické výslovnosti nebyla obecně rozšířena, resp. že výpůjčka se řídila „českým čtením“
psané podoby slova ve výchozím jazyce, která následně dostala českou psanou podobu.
(zlomek Kafkova textu se slovem footbal)
Zvl. starší, výrazně adaptované výpůjčky z angličtiny jako svetr, šála aj. tak již nejsou
mluvčími běžně pociťovány jako cizí slova.
S uvedeným způsobem převzetí se do jisté míry lze setkat i ve výpůjčkách z doby po 2. svět.
válce jako nylonky [nilonki] / najlonky nebo kečup. Výpůjčky podle psané, nikoli zvukové
podoby je nicméně možno zaznamenat i v novější době – např. hacker / haker, gamesa,
adventura, kejb (keyboard) nebo by-pass a laptop, které se čtou ['baiֽpa:s] i ['bipas] a
['lKp'top] i ['laptop], popř. sexuální harašení (sexual harassment), kde jde ovšem o výslovnost
i deformaci záměrnou. K prominentním příkladům patří také levisky, mobil nebo chartismus a
jejich odvozeniny. Novější výpůjčky nicméně vcelku více respektují angl. výslovnost nejen
při výslovnosti, ale i při zápisu (trénink z training, mítink, mečbol), pokud tomu ovšem
nebrání příliš velký rozdíl mezi jejich zvukovou a psanou podobou (K. KUČERA 1995) jako v
případě interview.
Minimální rozdíl mezi zvukovou a psanou podobou výrazu preferovala ,Pravidla
263
českého pravopisu‘ z r. 1957, dnes se naopak při psaní v češtině často užívá
původního anglického pravopisu při relativním zachování původní výslovnosti:
briefing, lobbying aj.
Proti výpůjčkám z angličtiny – na rozdíl od výpůjček z němčiny – neexistoval v 19. a na
počátku 20. století obranný reflex. Ten se v politických kruzích dostavil v době komunismu,
zvl. v 70. letech, kdy „strana a vláda“ negativně reagovaly na pronikání anglicismů a cizí
ideologie do vědomí mladých lidí. Názory lingvistické veřejnosti, která se proti takovému
zjednodušení v osobě TEJNORA (1979: 208) stavěla, zůstaly bez odezvy. Ideologicky
motivovaný purismus vedl v době komunismu ke vzniku domácích pojmenování, která měla
nahradit již rozšířené anglicismy.
Tak např. angl. hot dogs se v té době nahrazuje českým párkem v rohlíku, zatímco pro
handbal se na stránkách denního tisku definitivně prosazuje (česká) házená a pro
volejbal zase odbíjená.
Pronikají-li tedy v období ovládnutí Československa Sovětským svazem anglicismy do
češtiny, pak bezpečnou cestou přes ruštinu: kombajn (combine), chuligán (hooligan),
dispečer, dispečink aj.
Americká čeština
Zvláštní postavení mají anglicismy (amerikanismy) v americké češtině. Americká čeština
není jednotným útvarem, spíše se jedná o regionálně (nejde přitom o jazykové kontinuum) a
dobově specifické variety, které mají – především s ohledem na svou amerikanizaci – některé
společné rysy; ke kanadské češtině srov. RAKUSAN (1985). Společným dorozumívacím
prostředkem čechoamerických mluvčích totiž není stabilizovaná americká čeština, ale
(americká) angličtina.
ECKERTOVÁ (1997) ve své práci o nápisech na českých náhrobních kamenech velmi názorně
ukázala přechod od češtiny k angličtině mezi usedlíky v Texasu v letech 1860–1960, který se
obvykle završuje nejpozději ve čtvrté generaci.
V ghettoizovaných (v Evropě židé) a segregovaných komunitách (v Americe
především Afroameričané a Hispánci aj.), resp. kulturně a institucionálně svébytných
komunitách s vlastním školstvím a případně i s kontaktem k „staré vlasti“ (vídeňští
Češi, sedmihradští Němci) se proces asimilace zbržďuje, což se projevilo i u Čechů či
Moravanů v Texasu (srov. ECKERTOVÁ 1998).
Zpočátku jsou nápisy na hrobech diferencované a stylisticky rozrůzněné, do r. 1900 beze
stopy anglického vlivu. Nápisy bývají v dialektu, epitaf ve spisovné češtině. Postupně se však
ve formulích čím dál víc prosazuje vliv angličtiny. Podle ECKERTOVÉ (1997: 263) je „prvním
ústupkem angličtině [...] úprava vlastních jmen a způsobu datování. Dále se přistupuje na
anglickou interpunkci a lexikální výpůjčky. Postupně se přestávají skloňovat vlastní jména a
názvy měsíců. Později se upouští od pravidelného užívání diakritických znamének a
gramatické shody ve jmenných a slovesných vazbách. Nakonec pisatel není schopen užívat
češtiny tvůrčím způsobem – doslovně překládá z angličtiny, opisuje české nápisy, aniž by
chápal jejich smysl, a píše česky podle paměti foneticky. I na náhrobcích psaných anglicky
však objevujeme stopy češtiny.“ (obr.)
(Obr.)
1. stadium jazykové změny:
Marie Čáka Rozena v Netolicích, v Čechach, dne 14ho března roku 1832, Zemřela dne
9ho srpna roku 1906. Odpočivejte sladce v tmavem hrobě, Matko naše milená Pan
Bůh povolal Vás od nás k sobě, by Vam velky bol byl zkraceny by nás spojil zas.
(též: 24 dubna 1920 / Června 29, 1863 / srp. 29 / 5, srp. ...; Jan a Marie Mráz – Mraz
John Marie / Bohumír – Tim / Joseph, Sophie, John, Frank, Mary, George...)
264
In Memory of Zde Odpočiva Rudolf Mojžišek narozen dne 24. listopadu r. 1877,
zemřel dne 4, srpna, 1878 oplakan od svych rodiču
(též: narodil se ve Frenštátě, Morava / v Hrabůvka na Moravě / Morava, Frenštát / ve
tiché ve moravě ve Austria Europa...; Nar. 7, Srpen, 1853 Zem. 9, Červ’ce, 1907...;
Manželka Jana Štefek / Pamatce Jarolima G. Adamčik věnují stařičci František a Anna
Adamčíkovi / Karel Orsak ze svyma ditky Anna a Maryjana / Mari, žena ot Antonína
Půlkrábka (,wife of‘)...)
Matka
Otec
Urbanovsky
Frances 1907
Joe 1927
Milovay Otče a Matka naše
klidně spite [imper.] v hrobach svych
dřimejte večny sen
my na vas nikdy ne zapomenem
snad tam hore na Večnosti se zejdeme zase všeci
světlo večne at Vam sviti
Odpočivějte v pokoji
(též: Marie, manželka Antonína Zabranský narozena v Praha, Texas...; Zem. Oct. 20,
1917 / 15. Led. / 8 May / 5, Máje... ; Jan Vańa Zemŕel dne 10 cervna roku 1918 Lehce
spi milaćku naś odpocivej v pokoji...; Dej jim pan buch lechke odpocinuti / F panu / F
pokoji...)
Joe F. Trojaček Nar. Oct. 20, 1872 Zem. Oct. 13, 1817
Zde poko jbude odměnou, Kdo zbožně v Boha věřil
Grandmother Antonia Vlasak MOTAL zena ot Inoc Motal
Zemrela 15 pros. 1891
Otec Josef Fajkus Born in Kozlovic, Morava
25, Břez. 1871 21 Květ. 1953
(též: Odpočinuti večne at Vam sviti ve svatem Pokoji...)
(podle ECKERTOVÉ 1997: 265–268)
KUČERA (1990: 72nn.) upozorňuje na to, že s prvními českými migranty přicházela spisovná
čeština jen zřídka, její praktický význam vzrostl až po r. 1918. V mluvené podobě se převážně
uplatňovaly regionální útvary češtiny – ostatně potomci dřívějších migrantů se nezřídka sami
identifikují primárně jako Moravané, Hanáci apod. Tyto útvary se po přenesení do USA
nivelizovaly, jejich norma se v důsledku ztráty kontaktů s „domovem“ stále více uvolňovala a
útvary se mezi sebou mísily.
Postup samotné amerikanizace češtiny v USA (a Kanadě) se ukazuje zejména v
analogických změnách jazykového systému (obr. A) a v jeho atrofování (obr. B) čili
postupné „likvidaci jevů stojících na okraji jazykového systému, resp. jevů, jejichž místo v
systému je oslabeno faktem, že obdobný jev neexistuje v angličtině“ (KUČERA 1990: 98nn.).
(Obr. A)
Analogické změny systému:
- vyrovnávání podoby infinitivního a prézentního kmene (česat – česám, tancovat –
tancová, plakat – plaká / pláčet - pláče, pracovat – pracováme aj.);
- vyrovnání tvarů pro jednotlivé rody u zájmen a číslovek (dvje roky, tvoje dědeček,
moje učitel, naše siňi ,naši synové‘);
265
-
vyrovnání genitivních a lokálových tvarů (s čechách ,z Čech‘, s českejch roďinách ,z
českých rodin‘, do hospoďe ,do hospody‘, z nebrasce ,z Nebrasky‘ aj.);
- nahrazení předložky na předložkami v a do (do slovenska, do chotska aj.);
- nahrazení tvarů kondicionálu bych, bys, by... jednotným by ve spojení s osobním
zájmenem (ja bi to viložil, vi bi mi řekli aj.).
(podle KUČERY 1990: 96nn.)
(Obr. B)
Atrofování systému:
- oslabení ť, ď, ň (s tema novinama, delat, negdo), zřídka ch v h a ř v rš či rž, výjimečně
v r (rekla);
- oslabení slabikotvorných likvid r a l (japko ,jablko‘, ved ,vedl‘, popř. brat‹r, s‹lza);
- zjednodušení skupiny kn- podle angličtiny (nedlik, kledlik, kedlik ,knedlík‘);
- nárůst nesklonných substantiv, a to zvl. v případě zeměpisných jmen (ve Washington,
v El Campo, do Dallas) i jmen osobních (presidenta Franklin Delano Roosevelt, s
Alicí Procházka – spojeno s absencí přechylování), popř. šíření předložkových spojení
s nominativem (zavolal mu po telefon, vokolo česká síň);
- ústup zvratného pasiva (bylo zpíváno česky) a jednoduchého futura (nebude jet na
ároplejn, na sňídani mu budu řezat krajíc s toho bochňika) a rozkolísanost kategorie
vidu (já si nemúžu spomínat, já sem pořád řekla, oňi tady začínali přijet);
- zánik zdvořilostního vy a váš;
- zánik zvratného zájmene svůj (v jeho dnech studování také se učil lítat v letadle) a
mizení se u reflexiv tantum, resp. jeho záměna se si (bál jít domů, to mi líbí; taťínek a
maminka si neznali);
- oslabení shody v rodu a pádu a vůbec oslabení vyjadřování formální sounáležitosti
(žili v malí mňesta, dvacet roky, haus našich sousedi);
- ústup některých lexikálních jednotek jako vesnice, skříň v souvislosti s jiným životním
prostředím a stylem.
(podle KUČERY 1990: 98nn.)
Vliv americké angličtiny na americkou češtinu se podle KUČERY (1990: 106nn.) projevil v
hláskosloví, tvarosloví, syntaxi a především ve frazeologii a slovní zásobě.
Vlivy v hláskosloví jsou spíše sporadické: nekmitavé r namísto kmitavého, ústup asimilace
znělosti na konci slova, specifické hlásky v lexikálních výpůjčkách (θinovat, winknout),
způsob artikulace samohlásek, a to zvl. v lexikálních výpůjčkách (sændovat ,brousit skelným
papírem‘), posuny v přízvuku (československo, respektovat).
To platí i o morfologii, kde se vliv omezuje na převzetí plurálové koncovky u přejatých
substantiv (dolarz, bójs / bójz) a koncovky tzv. přivlastňovacího pádu (tvuje maminka’s
meno).
Na úrovni syntaxe se vliv angličtiny projevuje ve shodě podle smyslu, nikoli podle formy
(hledali ho polís, mnoho liďí spomínajú), rekci (čekat pro někoho ,wait for‘, hledat pro něco
,search for‘, navštívít s někým ,visit with‘, zapomenout o něčem ,forget about‘), přívlastku
(české morafské bratří kostel, na market ulici, v souseda zahradě), častějším užívání
pronominálního podmětu (A tak já mislim...) aj.
Nejvýraznější je tento vliv ve slovní zásobě a frazeologii, v níž dochází k lexikálním i
sémantickým výpůjčkám: maji s toho velkej kick (to get a kick out of), visoká škola (high
school) pro ,střední škola‘, černej a bílej (black-and-white) pro ,černobílý‘, bejt v díře (be in
the hole) pro ,mít dluhy‘, jíst jako kůň (eat like a horse) pro ,mít hlad jako vlk‘, žádná bolest –
žádnej zisk (no pain, no gain) pro ,bez práce nejsou koláče‘, mít dobrej čas (have a good time)
pro ,mít se dobře‘.
Psané „americké češtině“ na příkladu amerických periodik se věnovaly také JAKLOVÁ
266
(2002) a ŠIPKOVÁ (2001).
V mluvené americké češtině jsou zmíněné jevy ještě výraznější, daleko výraznější je i
charakteristické přepínání (střídání) a míšení kódů.
O střídání kódů se zpravidla mluví tam, kde předěl mezi frázemi nebo mezi
(rozvitými) bezprostředními složkami fráze je zároveň ostrým předělem mezi dvěma
kódy. Tento předěl tak lze identifikovat jako motivovaný a záměrný, zatímco prolnutí
rysů dvou nebo více jazyků v rámci slova či fráze se chápe jako míšení jazyků. To
znamená, že ke střídání kódů dochází nejen při citátovém užití jinojazyčné věty nebo
sekvence, ale i při citátovém užití izolovaného slova nebo obratu neadaptováného ani
morfologicky, ani výslovnostně či pravopisně. Za projev míšení jazyků je možno
chápat např. angl. výslovnost / pravopis morfologicky adaptovaných lexikálních
anglicismů (makarónská čeština) nebo naopak obsazování anglických větných vzorců
a syntaktických modelů českými lexikálními jednotkami.
Americká komunita a čeština hraje – tematicky nebo stylotvorně – nemalou roli např. v
NOVÁKOVÝCH povídkách ,Striptease Chicago‘ (Toronto 1983, Praha 1991) i ve
ŠKVORECKÉHO románu ,Scherzo capriccioso‘ (Toronto 1984, Praha 1991) o pobytu Antonína
Dvořáka v Americe a jeho ,Nevěstě z Texasu‘ (Toronto 1992, Praha 1993) nebo v knize
ZDENY SALIVAROVÉ ,Hnůj země‘ (Toronto 1994, Praha 1994). Českoamerickou a
českokanadskou literaturu z pera emigrantů první generace (Jan Novák, Josef Škvorecký,
Zdena Salivarová aj.) povzbudilo založení nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu,
které významně zasáhlo i do vývoje české literatury. Tato literatura, ač námětově čerpá z
amerického prostředí, neztratila kontakt s českým literárním kontextem v Evropě. Současná
českoamerická a českokanadská literatura se zdaleka neomezuje jen na autory první generace
poválečných emigračních vln. O tom svědčí například kniha ,Lost Lake‘ (čes. Ztracené
jezero, 2001) od MARKA SLOUKY.
Anglické prvky v českých textech
Výskyt anglických prvků v českých textech je motivován různě. Jde o odkazy k okolnímu
světu prostřednictvím osobních a místních jmen, citace, užití výstižného pojmenování, které v
češtině chybí, sociální identifikaci, ohled na nerodilého mluvčího češtiny apod. Při kombinaci
více faktorů se to např. v soukromé korespondenci anglicismy jen hemží (obr.).
(Obr.)
... O své English jsem ti už napsala a o boys from Wisconsin myslím taky. Hamburgry,
hranolky a taky sandwiche mě už dohnaly k nemilé činnosti jako vaření. Hrůza a děs! Colu
nepiju, piju Sprite! ... řekni, ať to s tím učením nepřehání, že se do té Austrálie stejně dostane
a když jo tak ať kouká poslat pohled! Just kidding! Já bych mu taky napsala aji pohled, ale I
don’t have his adress. Jo a taky si nejsem certain jestli o to stojí. Excuse me, please, I’ll try
writing better.
Rodina je fajn, vlastně to ani rodina nebyla, dokud jsem nedojela já. Jsou to manželé on (44) a
ona (34) a pes (7). No a teď i já (již 18); a jsou takoví odvázaní a srandovní. Jelikož nemají
příliš zkušeností s vychováváním dětí, dělá jim to trošku problems, ale I am helpful. – At least
I am trying to be ... (podle HLADKÉ 2003: 244n.)
Lidi jsou tam [= v Evropě] hrozně vážní, všechno je tak vážný. Jen práce a vydělávání peněz,
starosti o social security. Když přijdete sem, dáte si čaj, můžete přijít na meeting pozdě. Tady
[= v Indii] berou všechno víc v pohodě. Život je taková sranda. (V Indii pořízené interview s
Yanou Guptou, roz. Janou Synkovou, provdanou za Satja Guptu, s nímž žije v Indii a se
kterým komunikuje anglicky; PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN, 29.8.2003, 16)
267
Nejde ovšem o jev vázaný výhradně na dnešní dobu. Připomeňme třeba střídání kódů a
extenzivní užití anglicismů ve ,Válce s Mloky‘ KARLA ČAPKA (1890–1938), jak se o něm
zmiňuje MAREŠ (1999), nebo míšení kódů v ,Pomocné škole Bixley‘ IVANA BLATNÉHO
(1919–1990). (ukázka Blatného textu)
Při střídání kódů v textech a ve specifických situacích nepochybně dochází ke spontánním ad
hoc výpůjčkám, které se v cílovém jazyce mohou uchytit a stabilizovat.
Střídání kódů a bilingvní situace ovšem není nutným předpokladem výpůjček. Ty sice
mohou zvýšit počet a frekvenci anglicismů, anglická citátová slova a obraty i ostatní
výpůjčky nicméně užívají i mluvčí bez znalosti angličtiny.
Hlavním důvodem pronikání anglicismů do češtiny je pojmenovávací potřeba – ať už jde o
pojmenování nové skutečnosti, prestiž módních výrazů, identifikaci s určitou skupinou nebo
stylizaci do určitého způsobu života apod.
Výpůjčky z angličtiny
Anglická slova a morfémy se při převzetí začleňují do české věty, resp. českého textu a
přizpůsobují se systému cílového jazyka na rovině zvukové, grafické, tvaroslovné i
slovotvorné. Charakter pronikání anglicismů do češtiny a způsob jejich adaptace lze s
ohledem na znalosti systému angličtiny a češtiny a jejich subsystémů do jisté míry předvídat.
Srovnáním obou systémů se – na typologickém pozadí – zabývá česko-anglická
kontrastivní lingvistika, která má v českých zemích dlouhou tradici (MATHESIUS
1928, TRNKA 1942, VACHEK/FIRBAS 1962, DUŠKOVÁ 1988 aj.).
Na podobu adaptace anglicismů v češtině má vedle systému obou jazyků vliv i frekvence
anglicismů v českých textech, konkurence s českými výrazovými prostředky apod.
Dle míry adaptace na český systém i integrace do něho se výpůjčky pohybují na ose mezi
citátovým slovem a slovem plně adaptovaným.
K citátovým slovům se počítají jednak sousloví, která intelektualizují promluvu, typu fair
play, happy end, sex appeal, science fiction, non fiction, know-how aj., jednak konverzační
obraty jako no comment / bez komentáře, sorry, O.K. [ou’kej], bye, hi, hallo (v korespondenci
též Love, See you soon) a jiné módní výrazy a obraty typu show, job, trip, time / tajm, hobby /
hoby, top, free, cool, non-stop, time is money, top secret, fair play, insider / outsider, guru
(pův. ze sanskrtu), (on je) king, jsem totálně dead, jsem strašně busy / down, bylo to fakt
great, resp. výrazy, pro něž v češtině neexistuje neutrální synonymní ekvivalent: teenager,
jam session, beat generation, happening, rock’n’roll, big beat aj.
Citátová slova se zpravidla vyznačují tím, že se graficky neadaptují, a tím, že si
ponechávají původní přízvuk, a to i tam, kde není – jako v češtině – na první slabice.
Při výslovnosti citátových slov se ovšem adaptace někdy dotýká např. aspirace u p, t,
k, bilabiálního w nebo otevřeného K.
Třebaže se uvádí, že tzv. citátová slova netvoří odvozeniny a že jsou nesklonná, nelze
přehlédnout, že některé ze zmíněných výrazů mohou mít pádové koncovky, srov. film
skončil happy endem, nebránil se happy endu, nebo tvořit odvozeniny, půjdu jobovat /
džobovat do baru, jakkoli si některé z těchto dokladů zachovávají charakter
okazionalismů jako interviewk z Cuku MILOSLAVA ŠIMKA a JIŘÍHO GROSSMANNA.
Původní pravopis se u novějších anglických výpůjček v češtině zachovává zvl. u slov, jejichž
výslovnost se výrazně liší od jejich psaného obrazu jako outsider, interview, joint venture,
bodyguard, puzzle, business apod., zatímco starší výpůjčky jako svetr (sweater), víkend
(weekend), byznys (business), ofsajd (offside), džus (juice) jsou již výslovnostně, pravopisně i
morfologicky plně adaptovány.
Míru cizosti výpůjčky může indikovat i kolísání rodu, např. u substantiv show (n./f.),
fair play (n./f.), image (m./f.) apod., či odvozování prostřednictvím cizích,
neobvyklých či modifikovaných afixů (srov. drama, dramatik, dramatizovat), zatímco
268
adaptovaná slova zpravidla využívají afixů českých, srov. džobovat, stopovat /
stopnout, (za)sejvovat / sejvnout, mailovat / mailnout, flopáč, cédéromka, sofťárna,
cédéčko, fotbálek aj.
Vedle různě a různou měrou adaptovaných výpůjček jako make-up / mejkap, nylonky /
najlonky, playback / plejbek, scanner / skener, team / tým, comics / komiks aj. existují i
překladové, sémantické výpůjčky jako samoobsluha (self-service), počítač (computer), myš
(mouse), strom (tree), kořen (root), časovač (timer), kořenový adresář (root-directory), okna
(windows), tráva (grass ,marihuana‘), zpravodajsky krýt / pokrýt (vysílání) (to cover), horká
linka (hot line), noční klub (night club), virtuální realita (virtual reality), balí(če)k
(ekonomických opatření, zákonů...) (package), uživatelsky přívětivé prostředí (user-friendly
environment), dramatické zvýšení cen, dramaticky jiná situace (dramatic ,výrazný‘), být v
červených / černých číslech (to be in the red / black), jsme všichni v jedné lodi (we are all in
the same boat), zavolám ti zpátky (I’ll call you back), plovoucí kurs (floating course), dlouhé
peníze (long money), prkno (board), máma / mátibórd (motherboard), horské kolo (mountain
bike) aj.
Výslovnostní / pravopisná adaptace
Při výslovnostní adaptaci výpůjček z angličtiny do češtiny dochází vzhledem k rozdílnosti
fonologického systému – zčásti i v tzv. citátových slovech – k těmto změnám:
1. ztrácí se vedlejší přízvuk a mění se postavení přízvuku hlavního: recyklace z angl.
recycling;
2. dochází k asimilaci znělosti u znělých souhlásek na konci slova či morfému: job [džop],
slajd [slajt] (< slide), ragtime [rektajm], podobně gag, gang, ring, sajdkár aj.;
3. nedochází k redukování koncových slabik: Regan, Wilson, Washington, transfer, tandem,
traper, terminál;
4. plně se realizuje souhláska r: párty, park, parkovat, Carter, skateboard, servis;
5. ztrácí se aspirace hlásek p, t, k v počáteční pozici: párty, park; tenis, tým; koks, kompjuter
aj.;
6. ztrácejí se, resp. jinak realizují specifické fonémy, zvl.:
a) -th /θ/ na počátku slova jako t i s, srov. Thacherová [tečerová], thriller [triler], na
konci lexikálního morfému jako s, srov. Smith [smis]; podobně i hláska [ð] jako [d]
např. v madrbórd (motherboard).
b) bilabiální /w/ jako labiodentální /v/ , srov. tvíd (tweed), Wilson, whisky, víkend
(weekend), vigvam (wigwam), windsurfing, winchestrovka, worcester, wranglerky,
sendvič (sandwich), tramvaj;
c) a v zavřené slabice, v angličtině realizované jako /æ/, se v češtině vyslovuje jako [e]
nebo [a]; džentlmen (gentleman), handbal, ralley, kemp (camp), handicap, tramp /
tremp, sendvič (sandwich);
7. v češtině okrajové fonémy a varianty /dž/ , /ou/ , /ó/ a velární [–] se ve výpůjčkách z
angličtiny pomíjejí ve prospěch fonémů z centra českého fonologického systému:
dis(k)žokej (jockey), jacket, ale jazz, jeep, džem; gól (goal), rolovat (roll), kompost, rostbíf
(roastbeef [rÀ¥st'bi:f], někdy dokonce s výslovností ['rozbi:f]); handbal.
Velární foném /–/ v -ing se realizuje jako [-–k], popř. nověji [-n]: controlling, body
building, modeling / modelling, screening. Preference formy -incích (lok. pl.
substantiv) reflektuje skutečnost, že přinejmenším frekventovaný nom. a ak. sg.
substantiv se vyslovuje [-i–k]. Naproti tomu u adjektiv a adverbií odvozených od
výrazů s -ing se v pravopisu i výslovnosti preferuje podoba s [-g-]: marketingový,
dopingový.
Specifický je zvl. způsob reprodukce zvukové podoby jazykového výrazu v písmu.
V případě anglicismů se do češtiny přejímá:
269
1. angl. pravopisná forma s angl. výslovností (laser, feature, business, hobby, hippie...),
2. angl. pravopisná forma s částečně adaptovanou výslovností (handicap, jazz, jam,
scanner, image, cartridge...),
3. český zápis angl. výslovnosti (displej, sejf, sejvnout, kempovat, skener, byznys, hoby,
džez, džem, imidž [imič], kartridž...),
4. český zápis české (chybné) výslovnosti angl. pravopisné formy (volejbal, žokej,
grepfrujt...); srov. též OBDRŽÁLEK (1995).
Přechod mezi 1. a 2. skupinou a 3. a 4. skupinou je neostrý, u 3. a 4. skupiny může navíc
jedno slovo patřit do obou skupin: kód (code [k‹¥d], resp. [kh‹¥d]), kazeta (cassette
[kK's¤t], resp. [khK's¤t]), klub (club [klÃb]) aj.
Napětí mezi původním pravopisem a výslovností na jedné straně a českou výslovností a
tendencí sblížit zvukovou a psanou podobu jazykového výrazu na straně druhé je příčinou
dublet jako jazz / džez, tramp / tremp aj. Na rozkolísanost upozorňuje např. i BOZDĚCHOVÁ
(1997: 244) (obr.: cash / keš, hot-line / hotlajn, jazzband / džezbend, gambler / gembler, byte /
bajt...).
Podobné kolísání je také u zakončení -ing. Ve starších nebo přes jiné jazyky
zprostředkovaných anglicismech se reflektuje česká výslovnost: pudink, trénink,
marketink, mítink, brífink, dresink, dispečink, šilink aj. U novějších výpůjček se dává
přednost pravopisu s -ing (srov. BLATNÁ 2000; obr. s grafem frekvence variant -ing / ink), a to i tam, kde první část výpůjčky byla do češtiny přejata a v češtině integrována
již dříve: sponzoring, inženýring, dabing. Z různých důvodů dochází také k restituci
původního pravopisu u meeting, briefing aj.
Ne u všech výpůjček je ovšem pravopis vyložitelný ze struktury výchozího a cílového jazyka
a konsekventního rozlišení jejich zvukové a psané podoby, srov. biftek (beefsteak), rozbíf
(rostbeef), kečup, džungle.
Na cestě z angličtiny do češtiny se v citátech mění i způsob interpunkce, zvl. kladení
uvozovek, k posunům dochází i při značení předělu u vícečlenných slov. V češtině se podle
SVOBODOVÉ (1999: 123) užívá zápis se spojovníkem (know-how, HIV-pozitivní), s pauzou
(blue chips) nebo dohromady (cheerleader).
BLATNÁ (2000: 92n.) upozorňuje, že čeština nezřídka obměňuje jedinou v angličtině
přípustnou formu více způsoby, např. bungee-jumping jako bungee-jumping, bungee
jumping, bungeejumping, home banking jako home-banking, home banking,
homebanking, peacekeeping jako peace-keeping, peace keeping, peacekeeping.
V reklamě i ve firemních označeních a označeních výrobků se podle angličtiny objevují velká
písmena ve složeninách uvnitř slova: WordPerfect, CARent aj.
Morfologická adaptace
Morfologická adaptace se týká především substantiv, zatímco v případě adaptace adjektiv a
sloves se uplatňují slovotvorné sufixy, které umožňují pravidelnou českou deklinaci a
konjugaci.
Anglická substantiva přijímají v češtině rod podle přirozeného rodu, včetně rozlišení na
životné a neživotné u maskulin, a/nebo příslušného zakončení v základním tvaru: angl.
businessman jako čes. byznysmen (m. živ.), čes. airbag (m. neživ.) aj.
Důsledkem stanovení rodu podle (výslovnostního) zakončení v základním tvaru bývá
kolísání rodu jako v image / imidž (m., f., popř. neskl. n.), puzzle (f./n.), displej
(f./m.), džíny / džínsy (m./f.).
Jistou roli zde hraje i analogie podle významově blízkých či nadřazených výrazů:
story f./n. podle ,povídka‘ / ,povídání‘, city f./n. podle ,čtvrť‘ / ,město‘, puzzle f./n.
podle ,hádanka, skládačka‘, country (music) podle ,hudba‘, power play podle
270
,přesilová hra‘, whisky, brandy podle ,kořalka‘, infoline podle ,linka‘, lobby f./n. podle
,skupina‘, neskl. know-how f./n. podle ,vědění‘ / ,znalost‘, Greenpeace f./n. podle
,organizace‘ / ,hnutí‘.
Také způsob skloňování podle příslušného deklinačního vzoru se řídí podle zakončení:
dealer, outsider, hitmaker jako ,pán‘, diskžokej, dýdžej, gay jako ,muž‘, bar, baseball, laptop
jako ,hrad‘, hokej, sprej, displej jako ,stroj‘ apod.
Zakončením se rozumí zakončení podle výslovnosti, takže Shakespeare se skloňuje
podle vzoru ,pán‘, Altridge podle vzoru ,muž‘. To se projevuje i v nepřímých pádech:
gen. Shakespeara, gen. Wilda (od Wilde) apod. Důsledkem může být – právě s
ohledem na nepřímé tvary – prosazení pravopisu podle výslovnosti: game, -u > gem, u apod.
Nesklonná slova jako blues aj. či slova se zakončením na -i/-y (v češtině nezvyklým), popř. e jsou většinou rodu středního: kiwi, chilli, hi-fi, sci-fi; hobby, buly, rugby, summary; skóre,
nescafé aj.
Někdy však i tyto výrazy tvoří instrumentál singuláru jako ve tvarech s chillim, happy
endem (též gen. happy endu), popř. kolísají jako aids (obr.)
Zakončení -i/-y může být ovšem nahrazeno v češtině běžnou koncovkou jako v
autenticit-a (autenticity). Koncovka se řídí zakončením kmene (tvrdý konsonant) a
„skrytým“ rodem: výrazy typu autenticita jsou jednak analogické jiným abstraktům
jako autentičnost, jednak je zde zřetelný vliv francouzštiny (v případě češtiny
zprostředkovaný nejspíš němčinou), neboť v obou jazycích jsou ekvivalenty výrazů se
sufixem -ity, tedy -ité a -ität, rovněž ženského rodu. Tyto výrazy se pak skloňují podle
příslušného vzoru.
Nesklonné jsou i výrazy mužského a ženského rodu jako profi m., miss f., kde je rod dán
přirozeným rodem, nebo citátově užité výrazy typu action (v tom filmu byla jenom jedna
super action podle akce), connection (snad analogie podle action), publicity (podle publicita),
jejichž rod se řídí podle adaptovaného slova příbuzného.
V případě nejednoslabičných vlastních jmen zakončených na [-i] se preferuje
pronominální/adjektivní sklonění: Shelley, Shelleyho, Shelleymu...
(Obr.)
„Složitost formální adaptace anglicismů do češtiny se projevuje rozkolísaností v úzu i normě
a ztěžuje kodifikaci, která je náročná i vzhledem k jejich počtu. Srov. kodifikaci týchž slov v
různých slovnících: Co v slovnících nenajdete: aids – [eijc, ajc], neskl. i -u, m, Slovník
spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 2. vyd.: aids – [ajts, ejts], -u, m, Akademický slovník
cizích slov: aids – [ejts, ajts], med. [...] atp.“
Doplnit další příklady a reprodukovat k tomu titulní strany příruček.
(Podle BOZDĚCHOVÉ 1997: 275)
Na způsob skloňování má kromě zakončení (kmene) vliv i významová analogie, srov. např.
gamesa z pl. angl. game(s) podle ,hra‘, vliv zprostředkujících jazyků (zpravidla němčiny,
popř. francouzštiny), srov. např. databanka (Bank f. – bank); farma (Farm f. – farm) podle
vzoru ,žena‘, akce (Aktion f.), relace (Relation f.), diskuze (Diskussion f.) podle vzoru ,růže‘
či slovotvorná adaptace:
Např. převzetí ženských označení typu hostess, stewardess aj. provází rozšíření o
„přechylovací“ sufix -ka, tedy hosteska, stewardka / stevardka, podobně i hov. misska.
Morfologicky adaptovaná slova mají pravidelné pádové koncovky, resp. v češtině běžné
dublety:
V označeních jako ford, walkman nebo joint, pro mluvčího pozitivně konotovaných,
jsou v genitivu a akuzativu singuláru doloženy personifikační dublety forda (vedle
271
fordu), walkmana (vedle walkmanu) nebo dát si jointa, což je ovšem běžné také u
výpůjček z jiných jazyků (volkswagen-a, renault-a) i u domácích slov (najít hřib-a,
tancovat šlapák-a).
Zvl., ale nikoli jen v soukromé korespondenci se objevují angl. plurálová zakončení:
CDs, newsy, windousy... Citátově se podobné formy objevují i v mluveném jazyce:
tyhle stories na mě nezkoušej (běžně ovšem neskl. tyhle story).
Přejímání pomnožných, resp. plurálových tvarů jako v džínsy (< jeans), chipsy (< chips),
windowsy, resp. neskl. public relations, playgirls, Euro-news aj., není důsledné, srov. džíny /
džínsy, kornflejky / kornflejksy, leginy (X leggings). Forma comics / komiks má v češtině
singulární, forma comicsy / komiksy plurální význam, což ukazuje, že přejímání anglické
plurálové koncovky je mechanické, formální.
Pod vlivem angličtiny se vedle (slovotvorně) adaptovaných adjektiv typu férový / fairový (<
fair) stále více šíří nesklonné neadaptované výpůjčky typu byla tam super nálada, byla jsem
na live koncertu, to je ale cool oblečení, koupil jsem si novou hi-fi věž, do Berlína je přitáhla
love paráda aj. Nezřídka jde o adjektiva na -y jako easy, happy, heavy, sexy, trendy, která
tvoří specifická kolokační spojení. Koncovky i stupňování adaptovaných adjektiv s českou
koncovkou je pravidelné: férový – férovější – nejférovější, suprový...
Podobně jako u výpůjček sloves z jiných jazyků, uplatňuje se při výpůjčkách nejvýrazněji
sufix -ova-, např. returnovat, mailovat / majlovat / mejlovat, fixovat..., takže časování je
pravidelné v analogii k ostatním slovesům na -ova-. Takto přejatá slovesa bývají nedokonavá
(popř. vidově neutrální), dokonavé protějšky se tvoří prefixy: na-/od-/zamailovat, zafixovat,
odentrovat aj. Dokonavé protějšky se ovšem tvoří i sufixy: nedok. klikat X dok. kliknout,
nedok. stopovat X dok. stopnout, nedok. tipovat X dok. tipnout aj. V takovém případě jde
většinou o slovesa v češtině plně adaptovaná.
Slovotvorná adaptace
Spojování cizích slovotvorných afixů s domácími základy a naopak je podle DOKULILA a
KUCHAŘE (1977: 170) jen omezené, což je z dnešního pohledu možno upřesnit.
V poslední době expanduje užívání prefixoidů (viz dále) a šíří se také užívání sufixu -ing,
např. ve firemních názvech jako Stavening, Orling aj.
Uplatnění domácích slovotvorných afixů u přejímaných cizích základů je velmi rozšířené.
Slovesa a z velké části i adjektiva se z angličtiny nepřejímají bez připojení českého sufixu
(viz výše), využití slovotvorných prefixů u sloves (zasejvovat, odmailovat, nabootovat,
vytrejdovat, přivulkanizovat...) je omezeno jen sémantikou slovotvorného základu.
Také substantiva bohatě využívají prostředků ze svého slovotvorného inventáře. To platí pro
nomina actoris i instrumentis (kros-ař, snowbo(a)rd-ista, disid-ent, brok-er, pank-áč, prof-ík,
sendvičova-č...), přechýlená jména (manažer-ka, model-ka), deminutiva (test-ík, buldoč-ek),
abstrakta (sponzor-ství, sponzorován-í) aj. Bohatě se slovotvorných možností češtiny využívá
ve slangu, a to zvl. při univerbizaci: týpko (tepee), grínpísák, sekáč (second hand), androš
(příslušník undergroundu), sofťák, sofťárna (softrocková skladba), flopáč (flopy disc),
flopina, texťák (textový editor)...
V případě substantivně chápaných deverbativ na -ing si v češtině konkurují
slovotvorně adaptovaná a neadaptovaná forma: lobování – lobbying.
U přejatých morfémů je zřetelně silnější tendence k složeninám, které jsou buď přejímány
jako celek (callboy, peep show, airbag...), popř. jde o zdánlivé výpůjčky (gólman místo
goalkeeper, happy end místo happy ending, smoking místo smoking jacket, džin tonik místo
gin and tonic), nebo u nichž se (nově) přejímá jen jeden element složeniny (technobomba,
Standard směs, diskohudba, Novashopping, krimithriller, nealko, VW-manažer, rychlodabing,
faxtelefon, autokemp, fitcentrum, minivysavač...).
272
V současné době se v reklamě a ve slangu mladé generace šíří morfémy mega-, supernebo ultra- (megakoncert / megahvězda / megahit / megastar / megaromán, superceny
/ superforma / superhřiště / superliga, ultrazvuk...) i ve spojení s českými základy:
ultralehký, superpevný / superhvězdný, megalevný... Ty se mohou osamostatnit a
fungovat mj. jako adjektiva. Vzhledem ke své nesklonnosti se někdy v českém
pravopisu reflektují oběma způsoby: super ceny / superceny...
Roste také počet kvantitativních prefixoidů typu makro-, mikro-, mini-, super-, hyper-, ultra-,
které se významně rozšířily díky angličtině, a prefixoidů jako agro-, bio-, dia- aj. (obr.).
Některé prefixoidy se osamostatňují: auto, disko, elektro, info, krimi, makro, mikro,
moto, porno, stereo, retro, video.
(Obr.)
agro- (-banka, -turistika), bio- (-brambory, -humus, -masa, -nafta, -park, -plyn, -výzkum, technologie...), dia- (-centrum, -potraviny, -projektor), disk/o- (-hrátky, -hit, -hudba, -móda, příběh, -žokej), eko- (-farma, -film, -fórum, -katastrofa, -potraviny, -rozvoj, -systém, -sféra, továrna, -zemědělec), fit- (-centrum, -cvik, -klub, -kuchařka), multi- (-instrumentalista, -kino,
-procesor, -síť, -uživatelský, -vitamin), porno- (-film, -hvězda, -příběh, -průmysl), profi- (studio, -tým, -vrtačka, -vybavení, -závod), repro- (-bedna, -technika), retro- (-hudba, -móda, snímek, -trestněprávní), stereo- (-nahrávka, -vysílání), servo- (-řízení), video- (-kazeta, -klip, reklama, -rekordér, -signál).
Charakteristické je přejímání iniciálových zkratek, někdy včetně anglické výslovnosti (O.K.,
DJ, PC, TV, BBC, IBM, FBI, SMS, ale USA, VHS, CD, CT, HIV, DVD), z nichž v mluveném
jazyce vznikají derivací a skládáním slangová slova (PR akce, CD menu, písíčko / pécéčko,
ajbíemka, ikstéčko, cédéromka, cédéčko, elpíčko, esemeska, cétéčko, dévédéčko...). Zkratky
typu AIDS [ejts, ajts], BIOS, VIP, NATO, AutoCAD, PIN, UFO nebo části zkratek jako MSDOS, CD-ROM aj. se vyslovují v celku a přijímají koncovky podle zakončení podobně jako
některá zkratková slova vzniklá zkracováním sousloví a slov, resp. jejich prolnutím: jeans z
blue jeans, pool ze swimming pool, fitklub z fitness-club, bit z binary a digit, motel z motor a
hotel. Zkratková slova se adaptují také slovotvorně, jako neskl. profi v profík, jiná zůstávají
nesklonná deo, disko, strip.
Oblíbené jsou složeniny se ztratkami: AIDS-pacient, C vitamin, HIV virus, RH-faktor
/ RH faktor, PR manažer, CD komplet, hi-fi nahrávka, HIV-pozitivní...
Významy výpůjček
Pro výpůjčky z angličtiny je příznačné, že jen zřídka jde o převzetí výrazu jako formálního i
významového komplexu se všemi významy: internet, homebanking, walkman. Spíše dochází
k převzetí jen jednoho nebo jen některých významů: (hudební, filmová...) star, body (typ
oblečení, typ cvičení), (hudební, nákupní...) hit, top (typ oblečení), coca-cola light (lehká,
méně slazená)... Při přejímání může docházet k rozšíření, zúžení nebo pozměnění významu.
Např. drink se v češtině zužuje na ,nápoj s obsahem alkoholu‘. Slipy zase označují
mužské spodní prádlo, zatímco angl. slip označuje dámské spodní prádlo. České keksy
z angl. cakes ,koláč‘ znamenají ,(slané) sušenky‘, zatímco biscuit znamenají ,sladké
sušenky‘. Flirt v angličtině znamená nejen flirtovat, ale i osobu, s níž se flirtuje,
zatímco v češtině jde o označení aktu flirtování apod.
Výpůjčky z angličtiny jsou nezřídka synonymy českých výrazů, někdy vzniklých překladem:
computer – počítač, klient – zákazník, power – síla, bodyguard – osobní strážce, homepage –
domovská stránka aj. Důvody pro vytvoření takovýchto synonym jsou např. terminologické
(gól – branka, bek – obránce), nebo módní povahy (mountain bike – horské kolo, story –
273
povídka).
GERSTEROVÁ (2001: 117–135) si ve svém empirickém průzkumu všímala, jak vybrané
anglicismy charakterizují čeští studenti v Praze a Olomouci. Jakkoli se výsledky pro
již zavedené anglicismy typu férový (čestný) a nové anglicismy typu airport (letiště)
liší, převažují pro daný korpus charakteristiky ,běžný‘, ,moderní‘,
,internacionáln(ějš)í‘, ,hovorový‘ / ,odborný‘.
Nejnovější vlivy angličtiny na češtinu
V případě dříve adaptovaných anglických slov lze vzhledem k prohlubujícím se znalostem
angličtiny pozorovat výslovnostní, popř. i pravopisnou reanglizaci výpůjček. Tak zvl.
vzdělané vrstvy se nejen přiklání k „angličtější“ variantě výslovnosti u puzzle [pazl] místo
hov. [pucle], surfovat [serfovat] namísto hov. [surfovat], keyboard jako [kejbort] i [ki:bort] i
[ki:bo:d], grapefruit jako ['grepfrujt] i ['greâpֽfru:t], ale také citátové výslovnosti citátových
slov typu happy birthday ['hæpi 'b®:θֽdeâ] místo ['hepi 'be:rsdej].
Podle KUČERY (1995) není vyloučeno, že spolu se šířící se znalostí angličtiny se může
podstatně rozšířit užívání velárního [–], což naznačuje i podporuje rozšíření
výslovnosti [-n] ve výrazech typu leasing, marketing aj.
V oblasti morfologie se vliv angličtiny projevuje v ponechávání koncovek plurálu u
přejímaných substantiv (CDs, bójs...; pokud se naši DJs prosazují v Evropě), která tak
nabývají citátový charakter. KUČERA (1995) upozorňuje i na masivní rozšíření nesklonných
adjektiv (instant kakao / kaše / polévka vedle sklonného instantní, non-profit organizace /
akce, top modelka / manažer / příležitost, hot jazz, light mléčné výrobky / cigarety / pivo, live
pořad / nahrávka, hokejová Telecom extraliga) a užívaní substantiv v adjektivní pozici jako
nesklonných adjektiv (fax papír, bonsai klub, disko večer, gay festival, money market účet,
kolekce jeans oděvů...).
Zmíněná spojení lze ovšem chápat i jako složeniny (disko večer i diskovečer, demo
verze i demoverze), popř. jako anteponovaný nominativ jmenovací (bonsai klub místo
klub bonsai).
Zřetelné je i posílení užití nezvratných posesivních zájmen navzdory shodě subjektu věty a
subjektu přivlastňování (dal jsem mu moje číslo, dala mu její číslo...), které se ovšem v
češtině objevovalo i dříve, rozšíření akuzativních vazeb jako diskutovat něco místo
diskutovat o něčem (BOZDĚCHOVÁ 1997: 276), antepozice rozvitých adjektiv deverbativních
aj.
Zmíněné tendence jsou ovšem složitější. V případě posesivních zájmen svou roli
sehrál vliv němčiny a jistý význam mají i pragmatické faktory.
Nejvýraznější je ovšem vliv angličtiny v oblasti slovní zásoby a frazeologie. Slovní zásoba
totiž nejrychleji reaguje na proměny mimojazykové, sociální reality, v níž angličtina ve 20.
stol., v českých zemích zvl. po r. 1989, hraje tak významnou roli. Nejde jen o technologické
inovace spojované s anglosaským světem, ale i o proměnu životního stylu v nejrůznějších
oblastech sociální reality. I proto jsou anglicismy rozšířeny nejen ve specifických profesních
doménách (být v červených / černých číslech), ale jsou rozšířeny obecně (imidž, být in / out,
dramatické sucho, on-line / online). Příznačná je v této souvislosti zvláště exploze
konverzačních obratů typu hi, bye, sorry, no comment, thanks, please, v korespondenci See
you soon, Love.
Anglicismy se uplatňují např. v oblasti
- ekonomické: broker, byznys / byznysmen, dealer, dumping, job / džob, holding, joint
venture, konkurz, know-how, monitorovat, tendr, boom, slump, medvědí trh (bear market),
marketing, teamwork, workshop, (top) management, manažer, trust, logo, lobby, concern /
koncern, lobby / lobbying, odrazit se ode dna, rating, goodwill (viz též obr.);
274
(Obr.)
- bankovnictví: cheque / check / šek, credit card, cash, homebanking, telebanking, prime
rate, revolvingový vklad, spořící účet (saving account), money market účet, PIN / pinkarta,
hotovostní výběr cash advance, hot money;
- obchod a služby: music / sport / copy... shop, secondhand / second hand / second-hand,
supermarket, hypermarket, shopping centre, made in, leasing / leasingový / lízovat, dumping,
dealer, sales manager; Trading K, s.r.o., Sport trading;
- automobilismus a doprava: airbag, ABS, spoiler, air-conditioning, vstřikování CommonRail; Jeep / džíp, off-road, on-road, pickup / pick-up, truck, crash test, tankovat, airbus,
tanker;
- móda a kosmetika: džíny, manšestráky, slipy, svetr, šortky, body, top, leginy, blazer,
bomber, strečové rifle, patchworkové doplňky, crazy móda, S – M – L – XXL (small – middle
– large – extralarge); outfit, piercing, tatoo; aftershave, conditioner, herbalife, styling,
hairpainting, make-up / mejkap, peeling, roll-on deodorant, shampoo, spray;
- stravování: Bic Mac, cheeseburger, coca cola light, cornflakes / kornflejky, popcorn /
popkorn, whisky, steak, ketchup, ice-tea, hot dog / hotdog, hamburger, fast food, drink,
dressing / dresink, fresh shakes, toastovač; pub, bar, snack bar, short bar, caffé bar, klub /
club, McDonald’s aj.
- telekomunikací, internetu a komputerových technologií a her: SMS / esemeska, mobil,
displej, tarif Data Nonstop, ISDN produkty, SIM karta, paging; server, provider, computer /
komputer, no-name / noname, internet, e-mail / mail / mailovat, mailbox, hacker, kurzor,
fonty, reset, klávesa Help, joystick, trackball, tower, monitor, nabootovat, links / linky,
doména, windowsy / okna, drive / drajv, hard disk, klikat / kliknout, homepage, laptop,
notebook, on-line, server, scanner / skener, software, hardware, freeware, hypertext, modem,
faxmodem, display, ikon-menu, memopole / memo pole (memo field), laserjet, toner, chip,
chat / chatovat, CD-ROM, RAM, DOS / dosový, bit, byte / bajt, fulltextové vyhledávání,
speller, setup, ThinkPad, tlačítko RapidRestore, surfovat, (od)entrovat, digitalizovat,
samplovat, deletovat, escapovat / eskejpovat / iskejpovat, implementovat, konvertovat,
lokalizovat ,počešťovat‘, resetovat, patching, firewall, file, plotter, driver, koš (trash), myš
(mouse), strom (tree), kořenový adresář (root-directory), cesta (path); srov. též HOFMAN
1998);
- publicistiky a politiky: balík zákonů, patová situace, katastrofické scénáře, jednobarevná
vláda, neprůchodný návrh, prohlasovat návrh, signály, ošetřit věc zákonem, kongres či
konference místo sjezd, leader / lídr, summit, praní špinavých peněz (money laudring), špička
ledovce (tip of iceberg), výprodej rodinného stříbra (sell of the family silver), jít vládě po
krku, brífing, press-foyer, round table, monitoring zpráv, peacekeeping, top ten (týdne),
editorial, news room / newsroom, boom, timing, talkmaster, (talk) show, feature / fíčr,
copywriter, (Water-, Írán-, ropa-, Wallis-, záliv-) gate, startovat proces (srov. též
SVOBODOVÁ 1996, HLAVSOVÁ 1997);
- reklamy: poster, teleshopping, billboard, storyboard, ideamaker, imagemaker, signmaking,
public relations, PR akce, promotion, spot, poster; spoty Go na Juice! / Go svou cestou! / Vo
co Go? / Go za svobodou!, BESTarostně spolu, Nech se West, Boty pro bosé – Boty pro bosse,
Jedinečná zkušenost s mléčným koktejlem MilkShake, Ať žije první páj!, Nové L&M
Superlights. The right taste, Nakupujte v IKEA (srov. ČMEJRKOVÁ 2000, 79-88; BENEŠ 2003);
- filmu, televize a médií: action, casting, clip / klip, happy end, sitcom, peoplemet(e)r,
western / eastern, remake, talk show, teleshopping, jackpot, spíkr, mítink, soap opera;
budějovické rádio Faktor Gold, ostravské Rádio Hey aj.;
- hudby: blues, country, cover version, DJ / dýdžej, elpíčko, cédečko, kompakt, evergreen(s),
fan club, front man / frontman, hitmaker, bigband, folk, gospel, soul, sound, hard rock,
275
hitparáda, mainstream, pop-music, pop-song, pop-star, protestsong, showbyznys, showman,
showmaster, playback, jam session, muzikál, punk / punker / pankáč, heavy metal /
heavymetalový / hevík, hip hop / hiphopový, jazz, jazzrock, rock and roll, song, sound, feeling,
remix, singl, klip, soundtrack, sampl / sampler oldies, playback, promoter, reggae, rap /
rapování, raver, break dance / breakování, keyboard, steelka, comeback; skupiny Kurtizány z
25. avenue, Majklův strýček, Tata Bojs, Ectasy of St. Theresa, Support Lesbiens, The
Hottentots Orchestra aj.; titulky jako Jesus Christ hip hop Star; hudební soutěže a festivaly
Coca-Cola Popstar, Marlboro Rock, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Music Festival,
Summer of Love v Pardubicích, Country Lodenica;
- literatury a umění: bestseller, ghost-writer, copyright, paperback, story, horror, science
fiction / sci fi, thriller, fantasy; pop art, body-designer, painting, airbrush, performance /
performer, happening, event, pop-art, op-art, one-man show / one-woman show, festival,
hight-light výstavy;
- označení sociálních jevů a skupin: establishment, greenpeace / grínpísák, hippies,
teenager, yuppie, squatter, sprejer, graffiti / grafiťák, tagger / teger, gambler, skinheadi,
rowdies, hooligans, homeless / houmlesák, babysitting, workholik / workoholik, freak, new
age, beatlemanie, singl;
- konzumace drog: clean, trip, dealer, extáze, joint, speed, crack;
- sportu: sponzor, manažer, couch, trenér; fotbal, gól, gólman, bek, hattrick, offside / ofsajd;
aerobic, supremový povrch, shorttenis, baseball, breakball, bowling, bungee jumping /
bungee-jumping, parasailing, jogging, in-line skater, skateboard / skate, joyrobik, aerobik,
strečink, jump, beachvolejbal, nohejbal, paintball, streetball, kick-box, squash, paragliding,
rafting, skating, squash, wrestling, windsurfing, jet-skiing, curling, rugby, dream team,
snowboard(ing) / prkno, body building / bodybuilding místo kulturistika; hockey / hokej, puk,
buli, NHL, scout / skaut, draft / draftovat, play-off, power-play; singl, skif, mountain bike /
horské kolo, superbike, trekking, skrečovat, timing, Grand Slam, Škoda Czech Open (srov. též
REJZEK 1987).
Zvláště ve slanzích dochází k intenzivnějšímu využívání výpůjček i k jejich dalšímu
kreativnímu rozvíjení jazykovou hrou.
Zřetelné je to především u počítačového slangu (srov. např. HOFMAN 1998), jehož
obec se zvl. v poslední době výrazně rozrostla (obr.).
(obr.).
ataráč / atariko / atárko, flopáč (floppy disc), flopina (floppy disc drive), komp (komputer),
gameska, wokna / woknousy / windowsy / pinďousy / deBillovy wokna (windows), džoj / styk /
myšítko (joystick), bord, soft (software), femail (email od ženy), hard / hadr (hardware), júzr
(user), kejbl (cable), keška (cache), kejb / kíbórd (keyboard), romka (ROM), ramka (RAM),
amíčko / amina (Ami Pro), písíčko, ikstéčko, kopr (koprocesor), packal (Pascal), pecka (PC),
pichitach, gofrovat, gamesík, interneťák, noutbukař, cédéčko / cídidlo (CD), kvádro (Quatro
Pro), exprdel (explorer), fernet (internet), sketa (disketa), kripl (clipper), Microshit /
Mikro$oft / Mrkvo$oft, Mikeš (zaměstnanec Microsoftu), pakování (pack), disketovka,
hajkolorový, mabáč (main board), mego / megoušek (megabyte); altnout, apdejtovat (update),
apgrejdovat (upgrade), bootovat, brousit (od browser), clearnout / klírnout, dílítnout,
džamprovat, erejznout, flašnout (flush), forwardovat, kánslovat, kilnout (kill), kopat / kopnout
(copy), konektit, kreknout (crack), linkovat, logovat, luxovat, mailovat, můvnout, myšnout /
myšovat, (na/od)logovat se (login in / out), pakovat (pack), popnout (pop), pušnout (push),
resetnout, workovat, zararovat (od RAR), zazipovat (od ZIP).
Stále větší význam nabývá angličtina v českých zemích také v oblasti vědy a vzdělávání, v
níž se prosazuje jako hlavní komunikační jazyk. To se odpovídajícím způsobem reflektuje ve
276
vědecké terminologii (induktor, transpozon, terminace, inzert, exprese, regulon; DANEŠ
1997), tzv. anglosaském stylu vědeckého pojednání (DANEŠ/ČMEJRKOVÁ 1997), ve
výpůjčkách v běžné profesní komunikaci (akreditace, grant; elongace, kampus, handout /
hand-out, gender studia aj.) i na internetových stránkách českých univerzit (srov. např.
NEWERKLA 1999).
277
Seznam literatury
Následující výběr si nečiní nárok na úplnost. Bibliografické údaje se omezují na důležitá díla.
S jejich pomocí lze snadno vyhledat další literaturu. U sborníků nebylo vždy možno zachovat
členění literatury podle tématu.
Bibliografie
1. Glauser, B. aj.: A New Bibliography of Writings on Varieties of English, 1984–1992/93.
Amsterdam 1993
2. Viereck, W. aj.: A Bibliography of Writings on Varieties of English, 1965–1983.
Amsterdam 1984
Souhrnné přehledy a sborníky:
3. Aitken, A. J./McArthur, T. (ed.): Languages of Scotland. Edinburgh 1979
4. Bailey, G. aj. (ed.): The Emergence of Black English: Text and Commentary. Amsterdam
1991
5. Bamgbose, A. aj. (ed.): New Englishes: A West African Perspective. Ibadan 1995
6. Bell, A. (ed.): New Zealand English. Amsterdam 1999
7. Bell, A./Holmes. J. (ed.): New Zealand Ways of Speaking English. Clevedon 1990
8. Blake, N. (ed.): The Cambridge History of the English Language 1066–1476. Sv. 2.
Cambridge 1992
9. Burchfield, R. (ed.): The Cambridge History of the English Language. Sv. 5: English in
Britain and Overseas: Origins and Development. Cambridge 1994
10. Cheshire, J. (ed.): English around the World: Sociolinguistic Perspectives. Cambridge
1991
11. Collins, P./Blair, D. (ed.): Australian English: The Language of a New Society. St. Lucia
1989
12. Coupland, N. (ed.): English in Wales: Diversity, Conflict and Change. Clevedon 1990
13. Crystal, D.: The Cambridge Encyclopedia of the English Language. Cambridge 1997
14. Crystal, D.: English as a Global Language. Cambridge 1998
15. Edwards, J. (ed.): Language in Canada. Cambridge 1998
16. Foulkes, P./Docherty, G. (ed.): Urban Voices: Accent Studies in the British Isles (s
kazetou). London 1999
17. Freeborn, D. aj. (ed.): Varieties of English. London 21993
18. Görlach, M. (ed.): Focus on: Scotland. Amsterdam 1985
19. Görlach, M./Holm, J. A. (ed.): Focus on the Caribbean. Amsterdam 1986
20. Harris, J. aj. (ed.): Perspectives on the English Language in Ireland. Dublin 1986
21. Hogg, R. M. (ed.): The Cambridge History of the English Language. Sv. 1: The
Beginnings to 1066. Cambridge 1992
22. Kallen, J. L. (ed.): Focus on Ireland. Amsterdam 1997
23. Köppl, S. aj. (ed.): Englisch: Formen und Funktionen einer Weltsprache. Bamberg 1983
278
24. Lass, R. (ed.): The Cambridge History of the English Language 1476–1776. Sv. 3.
Cambridge 1999
25. Leitner, G.: English as a Pluricentric Language. In: Clyne, M. (ed.): Pluricentric
Languages: Differing Norms in Different Nations. Berlin 1992, s. 179–237
26. McArthur, T.: The English Languages? In: English Today 11 (1987), s. 9–13
27. McArthur, T. (ed.): The Oxford Companion to the English Language. Oxford 1992
28. McArthur, T.: The English Languages. Cambridge 1998
29. McCrum, R. aj.: The Story of English. London 21992
30. Milroy, J./Milroy, L. (ed.): Real English: The Grammar of English Dialects in the British
Isles. London 1993
31. Poplack, S. (ed.): The English History of African American English. Oxford 2000
32. Romaine, S. (ed.): Language in Australia. Cambridge 1991
33. Romaine, S. (ed.): The Cambridge History of the English Language 1776–1997. Sv. 4.
Cambridge 1999
34. Schneider, E. W. (ed.): Englishes around the World. 2 sv. Amsterdam 1997
35. Strevens, P.: Teaching English as an International Language. Front Practice to Principle.
Oxford 1980
36. Strevens, P.: World English or the World’s Englishes - or, whose Language is it anyway?
In: The Royal Society for the Encouragement of Art Manufactures and Commerce Journal
130 (1982), s. 418–431
37. Tristram, H. L. C. (ed.): The Celtic Englishes. Heidelberg 1997
38. Tristram, H. L. C. (ed.): The Celtic Englishes. II. Heidelberg 2000
39. Trudgill, P. (ed.): Sociolinguistic Patterns in British English. London 1978
40. Trudgill, P.: Sociolinguistics: An Introduction. Harmondsworth 42000
41. Trudgill, P. (ed.): Language in the British Isles. Cambridge 1984
42. Ureland, P. S./Broderick, G. (ed.): Language Contact in the British Isles. Tübingen 1991
43. Viereck, W. (ed.): Focus on: England and Wales. Amsterdam 1985
Dějiny jazyka
44. Barber, C.: The English Language: A Historical Introduction. Cambridge 1993
45. Baugh, A. C.: The Chronology or Loan-words in English. In: Modern Language Notes 50
(1935), s. 90–93
46. Baugh, A. C./Cable, T.: A History of the English Language. London 41993
47. Berndt, R.: A History of the English Language. Leipzig 31989
48. Blake, N.: Premisses and Periods in a History of English. In: Fernández, F. (ed.): English
Historical Linguistics 1992. Papers from the 7th International Conference on English
Historical Linguistics. Amsterdam 1994, s. 37–46
49. Bonaparte, Prince L.-L.: On the Dialects of Eleven Southern and South-western Counties,
with a new Classification of the English Dialects. In: English Dialect Society. Series D.
Miscellaneous. Miscellanies II. London 1877, s. 13–24
50. Brunner, K.: Die englische Sprache: Ihre geschichtliche Entw. 2 sv. Tübingen 21960
51. Devitt, A. J.: Standardizing Written English: Diffusion in the Case of Scotland, 1520–
1659. Cambridge 1989
279
52. Dillard, J. L.: All-American English: A History of the English Language in America. New
York 1975
53. Dillard, J. L.: A History of American English. Harlow 1992
54. Ellis, A. J.: The Existing Phonology of English Dialects Compared with that of West
Saxon Speech. London 1889 (mapa z roku 1887)
55. Faiß, K.: Englische Sprachgeschichte. Tübingen 1989
56. Fisiak, J.: An Outline History of English: External History. Poznań 32000
57. Haliburton, T. C.: The Clockmaker; or, The Sayings and Doings of Sam Slick of
Slickville. New York 1840
58. Hughes, G.: Words in Time: A Social History of the English Vocabulary. Oxford 1988
59. Jespersen, O.: Growth and Structure of the English Language. Oxford 91962
60. Murray, J. A. H.: The Dialect of the Southern Counties of Scotland. London 1873
61. Rot, S.: Old English. Budapest 31992
62. Rydén, M./Brorström, S.: The Be/Have Variation with Intransitives in English. Stockholm
1987
63. Scheler, M.: Der englische Wortschatz. Berlin 1977
64. Wright, J.: A Grammar of the Dialect of Windhill, in the West Riding of Yorkshire.
London 1892
Moderní angličtina, dialektologie a sociolingvistika
65. Bailey, R. W.: Dialects of Canadian English. In: English Today 27 (1991), s. 20–25
66. Barry, M. V.: The Southern Boundaries of Northern Hiberno-English Speech. In:
Linguistic Studies in Honour of Paul Christophersen. Occasional Papers in Linguistics and
Language Learning 7 (1980), s. 105–152
67. Barry, M. V.: The English Language in Ireland. In: Bailey. R. W./Görlach. M. (ed.):
English as a World Language. Ann Arbor 1982, s. 84–133
68. Bayard, D.: Kiwitalk: Sociolinguistics and New Zealand Society. Palmerston North 1995
69. Bertz, S.: Der Dubliner Stadtdialekt. Eine synchronische Beschreibung der Struktur und
Variabililät des heutigen Dubliner Englischen. Diss. Freiburg 1975
70. Butters, R. R.: The Death of Black English: Divergence and Convergence in Black and
White Vernaculars. Frankfurt 1989
71. Carr, E. B.: Da Kine Talk. From Pidgin to Standard English in Hawaii. Honolulu 1972
72. Carver, C.: The Influence of the Mississippi River on Northern Dialect Boundaries. In:
American Speech 61 (1986), s. 245–261
73. Catford, J. C.: Vowel-systems of Scots Dialects. In: Transactions of the Philological
Society 1957 (1958), s. 107–117
74. Chambers, J. K./Hardwick, M. F.: Comparative Sociolinguistics of a Sound Change in
Canadian English. In: English World-Wide 7 (1986), s. 25–46
75. Chambers, J. K./Trudgill, P.: Dialectology. Cambridge 21998
76. Clark, T. L: Marietta, Ohio: The Continuing Erosion of a Speech Island. Publication of
the American Dialect Society 57 (1972)
77. Clyne, M.: Community Languages: The Australian Experience. Cambridge 1991
78. Cruttenden, A.: Gimson’s Pronunciation of English. London 51994
79. DeCamp, D.: Towards a Generative Analysis of a Post-creole Continuum. In: Hymes, D.
280
(ed.): Pidginization and Creolization of Languages. Cambridge 1971, s. 349–370
80. Deverson, T.: Finding a New Zealand Voice: Attitudes towards English Used in New
Zealand. Auckland 1989
81. DeWolf, G. D.: Social and Regional Factors in Canadian English: A Study of
Phonological Variables and Grammatical Items in Ottawa and Vancouver. Toronto 1992
82. Douglas-Cowie, E.: Linguistic Code-switching in a Northern Irish Village: Social
Interaction and Social Ambition. In: Trudgill, P. (ed.): 1978, s. 37–51
83. Downes, W.: Language and Society. Cambridge 21998
84. Filppula, M.: From Anglo-Irish to Hiberno-English: Divergence and Convergence in the
Irish Dialects of English. In: Viereck, W. (ed.): Verhandlungen des Internationalen
Dialektologenkongresses, Bamberg, 29.7.–4.8.1990. Sv. 3. Zeitschrift für Dialektologie
und Linguistik. Příloha 76. Stuttgart 1994, s. 180–196
85. Filppula, M.: The Grammar of Irish English. London 1999
86. Glauser, B.: The Scottish-English Linguistic Border. Bern 1974
87. Gordon, E./Deverson, T.: New Zealand English: An Introduction to New Zealand Speech
and Usage. Auckland 1985
88. Graddol, D.: Language Variation and Diversity. Milton Keynes 1981
89. Graddol, D.: The Future of English? A Guide to Forecasting the Popularity of the English
Language in the 21st Century. London 1997
90. Harris, J.: Phonological Variation and Change: Studies in Hiberno-English. Cambridge
1985
91. Harris, J.: Northern Territory Pidgins and the Origin of Kriol. Canberra 1986
92. Henry, A.: Belfast English and Standard English: Dialect Variation and Parameter Setting.
New York 1994
93. Henry, P. L.: A Linguistic Survey of Ireland: Preliminary Report. In: Lochlann 1 (1958),
s. 49–208
94. Henry, P. L.: Anglo-Irish and its Irish Background. In: Ó Muirithe, D. (ed.): The English
Language in Ireland. Dublin 1978
95. Holm, J.: Pidgins and Creoles. 2 sv. Cambridge 1989
96. Honey, J.: Does Accent Matter? The Pygmalion Factor. London 1991
97. Honey, J.: Language is Power: The Story of Standard English and its Enemies. London
1997
98. Horvath, B. M.: Variation in Australian English: The Sociolects of Sydney. Cambridge
1985
99. Hudson, R. A.: Sociolinguistics. Cambridge 21996
100. Joy, R. J.: Languages in Conf1ict: The Canadian Experience. Toronto 1972
101. Kurath, H./McDavid, Jr., R.: The Pronunciation of English in the Atlantic States. Ann
Arbor 1961
102. Labov, W.: The Social Stratification of English in New York City. Washington, DC
1966
103. Lanham, L. W./Macdonald, C. A.: The Standard in South African English and its Social
History. Heidelberg 1979
104. Macafee, C.: Traditional Dialect in the Modern World: A Glasgow Case Study.
Frankfurt 1994
281
105. Macaulay, R. K. S.: Variation and Consistency in Glaswegian English. In: Trudgill, P.
(ed.): 1987, s. 132–l43
106. Mehrotra, R. R.: Indian English. Amsterdam 1998
107. Millar, S.: The Question of Ethno-linguistic Differences in Northern Ireland. In: English
World-Wide 8 (1987), s. 201–213
108. Milroy, J.: Regional Accents of English: Belfast. Belfast 1981
109. Milroy, L.: Language and Social Networks. Oxford 1980
110. Milroy, L.: Observing & Analysing Natural Language. Oxford 1987
111. Mühlhäusler, P.: Pidgin and Creole Linguistics. Oxford 1986
112. Mugglestone, L.: 'Talking Proper': The Rise of Accent as a Social Symbol. Oxford 1995
113. Murison, D.: The Scottish Language. In: Daiches, D. (ed.): A Companion to Scottish
Culture. London 1981, s. 345–347
114. Orton, H. aj.: The Survey of English Dialects. Leeds 1962–71, reprint London 1998
115. Paddock, H.: Newfoundland Dialects of English. In: Paddock, H. (ed.): Languages in
Newfoundland and Labrador. St. John’s 1982, s. 71–89
116. Parry, D.: On Producing a Linguistic Atlas: The Survey of Anglo-Welsh Dialects. In:
Kirk, J. M. aj. (ed.): Studies in Linguistic Geography. London 1985, s. 51–66
117. Patrick, P.: Urban Jamaican Creole. Amsterdam 1998
118. Penhallurick, R. J.: The Anglo-Welsh Dialects of North Wales. Frankfurt 1991
119. Penhallurick, R. J.: Gowerland and its Language. Frankfurt 1994
120. Poplack, S./Tagliamonte, S.: African American English in the Diaspora: Evidence from
Old-line Nova Scotians. In: Clarke, S. (ed.): Focus on Canada. Amsterdam 1993, s. 109–
150
121. Preston, D. R.: Perceptual Dialectology: Nonlinguist’s Views of Areal Linguistics.
Dordrecht 1989
122. Quirk, R. aj.: A Comprehensive Grammar of the English Language. London 1985
123. Ramisch, H.: The Variation of English in Guernsey/Channel Islands. Frankfurt 1989
124. Romaine, S.: Pidgin and Creole Languages. Harlow 1988
125. Romaine, S.: Language in Society: An Introduction to Sociolinguistics. Oxford 22000
126. Sabban, A.: Gälisch-englischer Sprachkontakt: Zur Variabilität des Englischen im
gälischsprachigen Gebiet Schottlands. Heidelberg 1982
127. Sandred, K. I.: Good or Bad Scots? Attitudes to Optional Lexical and Grammatical
Usages in Edinburgh. Uppsala 1983
128. Schmied, J. J.: English in Africa: An Introduction. London 1991
129. Sebba, M.: London Jamaican: Language Systems in Interaction. London 1993
130. Shorrocks, G.: A Grammar of the Dialect of the Bolton Area. Sv. 1: Frankfurt 1998, Sv.
2: 1999
131. Speitel, H.-H.: An Areal Typology of Isoglosses. Isoglosses near the Scottish-English
Border. In: Zeitschrift für Mundartforschung 36 (1969), s. 49–66
132. Speitel, H.-H.: The Geographical Position of the Scots Dialect in Relation to the
Highlands of Scotland. In: Benskin, M. aj. (ed.): So Meny People Longages and Tonges.
Edinburgh 1981, s. 107–129
133. Sutcliffe, D.: British Black English. Oxford 1982
134. Todd, L.: By their Tongue divided: Towards an Analysis of the Speech Communities in
282
Northern Ireland. In: English World-Wide 5 (1984), s. 159–180
135. Trudgill, P.: The Dialects of England. Oxford 1990
136. Trudgill, P./Hannah, J.: International English: A Guide to Varieties of Standard English.
London 31994
137. Viereck, W.: Regionale und soziale Erscheinungsformen des britischen und
amerikanischen Englisch. Tübingen 1975 a
138. Viereck. W.: Lexikalische und grammatische Ergebnisse des Lowman-Survey von
Mittel- und Südengland. 2. sv. München 1975 b
139. Wächtler, K.: Geographie und Stratifikation der englischen Sprache. Düsseldorf 1977
140. Wakelin, M. F.: The Stability of English Dialect Boundaries. In: English World-Wide 4
(1983), s. 1–15
141. Wakelin, M. F.: The Archaeology of English. London 1988
142. Wells, J. C.: Accents of English. 3. sv. s kazetou. Cambridge 1982
143. Wilson, H. R.: The Dialect of Lunenburg County, Nova Scotia. Ph. D. University of
Michigan. Ann Arbor 1958
144. Winer, L.: Trinidad and Tobago. Amsterdam 1993
Atlasy a slovníky
145. Allsopp, R.: Dictionary of Caribbean English Usage. Oxford 1996
146. Anderson, P.: A Structural Atlas of English Dialects. London 1987
147. Avis, W. S.: A Dictionary of Canadianisms on Historical Principles. Toronto 1967
148. Avis, W. S.: The Gage Canadian Dictionary. Toronto 21984
149. Barnhart, C. L.: The Barnhart Dictionary of New English: 1963–1972. London 1973
150. Barnhart, C. L.: The Second Barnhart Dictionary of New English. Bronxville 1980
151. Barnhart, R. K.: Third Barnhart Dictionary of New English. New York 1990
152. Branford, J./Branford, W.: A Dictionary of South African English. Cape Town 41991
153. Bright, E. S.: A Word Geography of California and Nevada. Berkeley 1971
154. Carver, C.: American Regional Dialects: A Word Geography. Ann Arbor 1987
155. Cassidy, F. G./Hall, J. H.: Dictionary of American Regional English. Sv. 1: Cambridge,
MA 1985, sv. 2: 1991, sv. 3: 1996
156. Cassidy, F. G./LePage, R. B.: Dictionary of Jamaican English. Cambridge 21980
157. Craigie, W. A./Aitken, A. J.: A Dictionary of the Older Scottish Tongue. Chicago 1931
ff.
158. Delbridge, A.: The Macquarie Dictionary. North Ryde, NSW, 21991
159. Fowler, H. W.: A Dictionary of Modern English Usage (1926). Second edition rev. by E.
Gowers. Oxford 1965
160. Fyle, C. N./Jones, E. D.: A Krio-English Dictionary. Oxford 1980
161. Grant, W./Murison, D. D.: The Scottish National Dictionary. 10 sv. Edinburgh 1931–76
162. Holm, J. A./Shilling, A. W.: Dictionary of Bahamian English. Cold Spring, NY 1982
163. Jakobsen, J.: An Etymological Dictionary of the Norn Language in Shetland. London
1928–1932
164. Jones, D.: English Pronouncing Dictionary. Cambridge 151997
165. Kurath, H.: A Word Geography of the Eastern United States. Ann Arbor 1949
283
166. Kurath. H. aj.: Middle English Dictionary. Ann Arbor 1952–2001
167. Kurian, G. B. T.: Dictionary of Indian English. Madras 1966
168. Lamb, G.: Orkney Wordbook: A Dictionary of the Dialect of Orkney. Byrgisey 1988
169. Macafee, C.: A Concise Ulster Dictionary. Oxford 1996
170. Mather, J. Y./Speitel, H.-H.: The Linguistic Atlas of Scotland. Scots Section. Sv. 1:
London 1975. Sv. 2: 1977. Sv. 3: 1986
171. Mathews, M. M.: A Dictionary of Americanisms on Historical Principles. Chicago 1951
172. McIntosh, A. aj.: A Linguistic Atlas of Late Mediaeval English. 4 sv. Aberdeen 1986
173. Murray, J. A. H. aj.: The Oxford English Dictionary. Oxford 21989
174. The New Oxford Dictionary of English on CD-ROM. Oxford 2000
175. Orsman, H. W.: The Dictionary of New Zealand English. A Dictionary of New
Zealandisms on Historical Principles. Auckland 1997
176. Orton, H./Wright, N.: A Word Geography of England. London 1974
177. Orton, H. aj.: The Linguistic Atlas of England. London 1978
178. Parry, D.: The Survey of Anglo-Welsh Dialects. Sv. 1: The South-East. Swansea 1977;
sv. 2: The South-West. Swansea 1979
179. Pearsall, J.: The New Oxford Dictionary of English. Oxford 1998
180. Pratt, T. K.: Dictionary of Prince Edward Island English. Toronto 1988
181. Ramson, W. S.: The Australian National Dictionary: A Dictionary of Australianisms on
Historical Principles. Melbourne 1988
182. Robinson, M.: The Concise Scots Dictionary. Aberdeen 1985
183. Rooney, K.: Encarta World English Dictionary. Gütersloh 1999
184. Story, G. M. aj.: Dictionary of Newfoundland English. Toronto 1982
185. Todd, L.: Words Apart: A Dictionary of Northern Ireland English. Gerards Cross, Bucks.
1990
186. Upton, C. aj.: Survey of English Dialects: The Dictionary and Grammar. London 1994
187. Upton, C./Widdowson, J. D. A.: An Atlas of English Dialects. Oxford 1996
188. Viereck, W./Ramisch, H.: The Computer Developed Linguistic Atlas of England. Sv. 1:
Tübingen 1991, sv. 2: 1997
189. Wells, J. C.: Longman Pronunciation Dictionary. Harlow 22000
190. Wright, J.: The English Dialect Dictionary. 6 sv. London 1898–1905. Sv. 6 obsahuje The
English Dialect Grammar
Onomastika a genetika
191. Bahlow, H.: Deutschlands geographische Namenwelt: Etymologisches Lexikon der
Fluß- und Ortsnamen alteuropäischer Herkunft. Frankfurt/M. 1965, reprint 1985
192. Brown, E. S.: Distribution of the ABO and Rhesus (D) Blood-groups in the North of
Scotland. In: Heredity 20 (1965), s. 289–303
193. Cameron, K.: English Place-Names. London 1961
194. Frazer, T.C.: Isoglosses and Place Names in Historical Context. In: Names 33 (1985), s.
225–231
195. Gelling, M.: Signposts to the Past: Place-Names and the History of England. London
1979
284
196. Gelling, M.: Towards a Chronology for English Place-Names. In: Hooke, D. (ed.):
Anglo-Saxon Settlements. Oxford 1988, s. 59–76
197. Greenberg, J. H.: The Languages of Africa. Bloomington 21963
198. Greenberg, J. H.: Languages in the Americas. Stanford 1987
199. Kopeć, A. C.: The Distribution of the Blood-Groups in the United Kingdom. London
1970
200. Lasker, G. W.: Surnames and Genetic Structure. Cambridge 1985
201. Renfrew, C.: Archaeology and Language: The Puzzle of the Indoeuropean Origins.
London 1987
202. Vennemann, T.: Zur Erklärung bayerischer Gewässer- und Siedlungsnamen. In:
Sprachwissenschaft 18 (1993), s. 425–483
203. Viereck, W.: Pri la kulturhistorio de Eŭropo / Zur Kulturgeschichte Europas. Acta
Sanmarinensia Academiae Internationalis Scientiarum Vol. V. 3 (2000)
204. Voitl, H.: Die Entstehung englischer Familiennamen aus Taufnamen (Patronymika). In:
Schützeichel, R. aj. (ed.): Erlanger Familiennamen-Colloquium. Neustadt an der Aisch
1985, s. 19–39
205. Voitl, H.: Englische Familiennamen als fossile englische Wörter. In: Bertram, U. aj.
(ed.): Erlanger Anglistik und Amerikanistik in Vergangenheit und Gegenwart. Erlangen
1990, s. 115–137
Různé
206. Ammon, U. (ed.): The Dominance of English as a Language of Science. Berlin 2000
207. Campbell, M.: Social Origins of some Early Americans. In: Smith, J. M. (ed.):
Seventeenth-Century America: Essays in Colonial History. Chapel Hill 1959, s. 63–89
208. Carter, H./Williams, G.: Aggregate Studies of Language and Culture Change in Wales.
In: Williams, G. (ed.): Social and Cultural Change in Contemporary Wales. London 1978,
s. 143–165
209. Churchill, W.: History of the English-speaking Peoples. Sv. 2. London 1956
210. Daiches, D./Flower, J.: Literary Landscapes of the British Isles. Harmondsworth 1985
211. Eichhoff, J.: Wortatlas der deutschen Umgangssprachen. Sv. 2: Bern 1978, sv. 3:
München 1993, sv. 4: München 2000
212. Fishman, J. aj. (ed.): Post Imperial English: Status Change in Former British and
American Colonies, 1940–1990. Berlin 1996
213. König, W.: dtv-Atlas Deutsche Sprache. München 121998
214. Lehnert, M.: Anglo-Amerikanisches im Sprachgebrauch der DDR. Berlin 1990
215. Ogden, C. K.: Basic English. London 1930
216. Österreichisches Wörterbuch, hg. im Auftrag des Bundesministeriums für Unterricht und
Kunst. Wien 351979
217. Pfeffer, A. J./Cannon, G.: German Loanwords in English. An Historical Dictionary.
Cambridge 1994
218. Ritchie, A.: Picts: An Introduction to the Life of the Picts and the Carved Stones in the
Care of the Secretary of State for Scotland. Edinburgh 1989
219. Viereck, K.: Englisches Wortgut, seine Häufigkeit und Integration in der
österreichischen und bundesdeutschen Pressesprache. Frankfurt 1980
285
Výběrový seznam literatury ke kapitole Anglicismy v češtině
Akademický slovník cizích slov. Praha 1995
Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině. Slovník neologismů. Praha 1998
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha 1994
Gelöscht: ¶
Balhar, J. [Jelínek, Milan]: Evropeismy versus svébytnost jazyka. In: Universitas (Brno) 18/3,
1985, s. 26–27
Bartošek, J.: Vyjednávání čili negociace. – Naše řeč 85, 2002, s. 225–234
Beneš, P.: Nískejbačet. Reklamsky nesnadno, pomalu a nejlépe vůbec. Praha 2003
Blanár, V.: Die Einbürgerung entlehnter Wörter in graphischer Darstellung. In: Travaux
linguistiques de Prague 3, 1968, s. 155–178
Blatná, R.: K procesu přejímání slov. In: Čeština univerzália a specifika 2, Brno: MU 2000, s.
85–98
Bozděchová, I.: Diskosloženiny. In: Naše řeč 76, 1993, s. 103–104
Bozděchová, I.: O počítačové češtině a komunikaci. In: Český jazyk a literatura 47/96-97,
1996/97, s. 109–115
Bozděchová, I.: Jazyk managementu. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí,
Praha 1997a, s. 97–104
Bozděchová, I.: Jazyk počítačů. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha
1997b, s. 105–113
Bozděchová, I.: Vliv angličtiny na češtinu. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu
tisíciletí, Praha 1997c, s. 271–279
Brandes, D.: Velká Británie a její východoevropští spojenci. Praha 2003
Buchtelová, R.: Jak má správně znít výslovnost slova rekordman: [rekordmen], či
[rekordman]? In: Naše řeč 47, 1964, s. 255–256
Buchtelová, R., Švestková, L.: Před vydáním příručky Výslovnost spisovné češtiny 2. In:
Slovo a slovesnost 38, 1977, s. 153–157
Buchtelová, R.: Joule. In: Naše řeč 74, 1991, s. 255–256
Čechová, M.: Současné změny ve firemních názvech. In: Naše řeč 77, 1994, s. 169–178
Čechová, M.: Charakter pojmenování cestovních kanceláří. In: Naše řeč 79, 1996, s. 129–134
Čeňková, I./Hrdlička, M.: Bibliografie českých a slovenských prací o překladu a tlumočení.
Praha 1995
Čižmárová, L.: Mlha, kouřmo, zákal, smog: K vývoji pojmenování některých
meteorologických jevů. In: Naše řeč 69, 1986, s. 72–77
Čižmárová, L.: Sidecar, sajdkár, sajdkára. In: Naše řeč 71, 1988, s. 55–56
Čižmárová, L.: Video. In: Naše řeč 73, 1990, s. 135–140
Čižmárová, L.: Design, či dizajn? Designer, designér, či dizajnér? In: Naše řeč 75, 1992, s.
166–167
Čmejrková, S.: Jazyk reklamy. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha
1997, s. 133–145
Čmejrková, S.: Reklama v češtině. Praha 2000
Daneš, F.: Dubbovat. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1955a, s. 70–72
Daneš, F.: Trust a rayon. In: : Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1955b, s. 153–155
Daneš, F.: Psaní přejatých jmen obecných. In: : Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1959, s.
70–72
Daneš, F.: Some Remarks on the Phonemic Status of Loan- Words in Czech. In: Zeitschrift
für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikationsforschung 17, 1964, s. 161–
168
286
Daneš, F.: K výslovnosti znělých souhlásek v přejatých slovech. In: Naše řeč 48, 1965, s.
161–171
Daneš, F.: Jazyk vědy. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997, s.
68–83
Daneš, F.: People, cultures, and languages in contact: The drifting of Czech in the present-day
flood of English. In: Journal of Asian Pacific Communication 10 (2), 2000, 227-238.
Daneš, F./Čmejrková, S.: Territoriale und kooperative Prinzipien in der Fachsprache: In:
Höhne, S./Nekula, M. (ed.): Sprache – Wirtschaft – Kommunikation. Deutsche und
Tschechen in Interaktion. München 1997, s. 159–183
David, J.: Petr Dolan, Paula Wild a ti druzí (nejen o jménech pornohvězd). In: Jazykovědné
aktuality 40, 2003, s. 34–41
Dejmek, B.: Nespisovné výrazy rockové hudby, jejich charakter a zdroje. In: Sborník
přednášek z 3. konference o slangu a argotu (v Plzni 24.–27. ledna 1984), Plzeň 1987,
s. 193–198
Drápela, M.: Převezen na emergenci... In: Naše řeč 82, 1999, s. 162–163
Dušková, L.: Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha 1988
Eckertová, E.: Lexicon of the First Generation of American Czechs. In: Review of Applied
Linguistics 76, 1987, s. 25–41
Eckertová, E.: Češi v Texase: americká čeština na náhrobních kamenech. In: Naše řeč 80,
1997, s. 260–269
Eckertová, E.: Češi v Texase: moravské komunity a nářečí náhrobních kamenů. In: Naše řeč
81, 1998, s. 38–49
Fijas, L.: Zum englischen Einfluss auf das heutige Russisch und Tschechisch. In: Freiberger
Beiträge zum Einfluss der angloamerikanischen Sprache und Kultur auf Europa 5,
Frankfurt/M. 1998, s. 78–92
Fink, H., Fijas, L.: America and Her Influence upon the Language and Culture of Postsocialist Countries. In: Freiberger Beiträge zum Einfluss der angloamerikanischen
Sprache und Kultur auf Europa 5. Frankfurt/M. 1998
Flegl, V.: Sportovní slang a sportovní publicistika. In: Sborník přednášek z 3. konference o
slangu a argotu (v Plzni 24.–27. ledna 1984). Plzeň 1987, s. 206–208
Flídrová, D.: Airbush. In: Naše řeč 76, 1993, 105–107
Gammelgaarg, K.: Modern Slang in Prague. Scando-Slavica 34, 1988, s. 95–109
Gerster(ová), S.: Anglizismen im Tschechischen und im Deutschen. Frankfurt/M.: Peter Lang
2001
Hasil, J.: Rockfest a Jazztival. In: Naše řeč 73, 1990, s. 108–110
Havránek, B.: Cizí jazyk a ‚cizí slova‘. In: Slovo a slovesnost 4, 1938, s. 255–256
Henzl, V. M.: American Czech: A Comparative Study of Linguistic Modification in
Immigrant and Young Children’s Speech. In: International Review of Slavic
Linguistics 6, 1981, s. 33–46
Hladiš, F.: Nohejbal. In: Naše řeč 54, 1971, s. 64–67
Hladiš, F.: Xeroxovat – xerovat? In: Naše řeč 74, 1991, s. 165–167
Hladká, Z.: Recenze J. Warmbrunna (viz níže). In: SPFFBU, A43, 1995, s. 153–155
Hladká, Z.: Cizojazyčné prvky v korespondenci mladých lidí. In: Naše řeč 86, 2003, s. 241–
250
Hlavsa, Z.: Briefing. In: Naše řeč 73, 1990, s. 213
Hofman, D.: Počítačový slang. Brno 1998 (diplomová práce)
Hoffmannová, J.: Pařani a gamesy. In: Naše řeč 81, 1998, s. 100–111
Holubová, V.: Outdoorové sporty. In: Právo, 6.3.2000
Hrbáček, J.: Skloňování osobních jmen typu Humphrey. In: Naše řeč 48, 1965, s. 60–61
287
Hrbáček, J.: Zkratky a lexikální systém. In: Acta universitatis Carolinae, Philologica 1–3,
Slavica Pragensia 10, 1968, s. 275–283
Hrbáček, J.: Citátové výrazy a jiné periferní lexikální prvky cizího původu v slovní zásobě
češtiny. In: Slovo a slovesnost 32, 1971, s. 26–34
Hrbáček, J.: Lexikální ekvivalenty, dublety a varianty. In: Naše řeč 57, 1974, s. 28–33
Hrušková, Z., Pokorná, E.: Stiptérka, striptýzka nebo ještě jinak? In: Naše řeč 53, 1970, s.
125–127
Hrušková, Z.: Hosteska. In: Naše řeč 53, 1970, s. 188–190
Chmelová, A.: Bikini. In: Naše řeč 53, 1970a, s. 192
Chmelová, A., Salzmann, Z.: K několika novým amerikanismům v češtině. In: Naše řeč 53,
1970b, s. 61–62
Chmelová, A., Salzmann, Z.: K některým módním slovům cizího původu. In: Naše řeč 53,
1970c, s. 127–128
Chmelová, A./Salzmann, Z.: K některým módním výrazům přejatým z angličtiny. In: Naše
řeč 53, 1970d, s. 309–311
Chmelová, A: Potřebujeme anglické termíny input, output a computer? In: Naše řeč 65,
1971a, s. 67
Chmelová, A.: Sněhurka a sedm trpaslíků od Disneye či Disneyho? In: Naše řeč 54, 1971b, s.
127–128
Ireinová, M.: Nová slova mezi námi. In: Naše řeč 79, 1996, s. 167–168
Jaklová, A.: První českoamerická periodika, jejich jazyk a styl I. In: Naše řeč 84, 2001, s.
245–252
Jaklová, A.: První českoamerická periodika, jejich jazyk a styl II. In: Naše řeč 85, 2002, s. 1–
10
Jamborová, K.: Počítačový slang. In: Studentská jazykovědná konference. Ostrava 8.12.1997,
Ostrava 1998, s. 79–92
Kamiš, A.: Teenager. In: Naše řeč 50, 1967, s. 56
Kamiš, A.: K problému klasifikace slov cizího původu. In: Acta Universitatis Carolinae,
Philologica 1–3, Slavica Pragensia 10, 1968, s. 267–273
Kamiš, A.: Slovní zásoba české publicistiky 18. století. Praha 1974
Kamiš, A.: Fix, fixka. In: Naše řeč 65, 1982, s. 166
Kavková, Z.: Bodybuilding nebo kulturistika? In: Naše řeč 80, 1997, s. 55–56
Knutová, G.: English as a Foreign Language in Post-socialist Slovakia – Some first
Observations. In: Freiberger Beiträge zum Einfluss der angloamerikanischen Sprache
und Kultur auf Europa, sv. 5. Frankfurt/M. 1998, s. 67–77
Koblížek, V.: Čeština a výpočetní technika (Problematika internacionalizace odborné slovní
zásoby). In: Spisovná čeština a jazyková kultura, Praha 1995, s. 215–219
Kořenský, J.: Tranzistor. In: Naše řeč 49, 1966, s. 60–61
Koudelová, M.: McEnroe – [mekenrou], nebo [makenrou]? In: Naše řeč 65, 1982, s. 167–168
Kraus, J.: O jednom šířícím se typu anglicismů v češtině. In: Naše řeč 81, 1998, s. 164–165
Kroupová, L.: Western, evergreen, hit, song, muzikál, šanson. In: Naše řeč 50, 1967, s. 53–56
Křístek, V.: Poznámky k sportovním názvům cizího původu. In: Naše řeč 54, 1971, s. 87–93
Kučera, J. – Zeman, J.: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Anglická
osobní jména. Hradec Králové 1998.
Kučera, K.: Současné postavení českého jazyka v USA. In: Naše řeč 73, 1990a, s. 57–63
Kučera, K.: Český jazyk v USA. Praha 1990b
Kučera, K.: K nejnovějším vlivům angličtiny na český jazyk. In: Přednášky z XXXIV. a
XXXV. běhu LŠSS. Praha 1995, s. 77–82
Kuchař, J.: Skloňování přejatých jmen v češtině. In: O češtině pro Čechy. Praha 1960, s. 116–
150
288
Kuchař, J., Stich, A., Rulfová, M.: Soudobá populární hudba a její jazyk. In: Naše řeč 56,
1973, s. 238–249
Mareš, P.: Code-mixing – míšení (směšování) kódů: Angličtina v češtině. In: Čeština doma a
ve světě 4, 1996, s. 242–245
Mareš, P.: „Krupař Vantoch, do you remember?“ Válka s Mloky jako vícejazyčný text. In:
Naše řeč 82, 1999, s. 57–64
Martincová, O.: Problematika neologismů v současné spisovné češtině. Praha 1983
Martincová, O.: Neologismy v současné spisovné češtině a slang. In: Sborník přednášek z 3.
konference o slangu a argotu (v Plzni 24.–27. ledna 1984), Plzeň 1987, s. 54–60
Martincová, O./Savický N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. In: Slovo a
slovesnost 48, 1987, s. 124–139
Martincová, O., Vlková V.: Programovací jazyky. In: Naše řeč 73, 1990, s. 104–105
Martincová, O., Vlková V.: Designer, designér. In: Naše řeč 73, 1990, s. 166–168
Martincová, O.: Neologismy v současné spisovné češtině. In: Přednášky z XXXIV. a XXXV.
běhu LŠSS. Praha 1995, s. 81–86
Mathesius, V.: On linguistic characterology with illustration from Modern English, in: Actes du
premier congrès international de linguistes à la Haye du 10–15 avril 1928, 1928, s. 56–63
Mathesius, V.: Jazyk, kultura a slovesnost. Praha 1982
Matisková, M.: Výslovnost slov anglického původu v češtině (diplomová práce). Praha 1978
Mravinacová, J.: K některým jevům morfologické adaptace anglicismů. In: Martincová,
O./Světlá, J. (ed.): Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících. Praha 2000, s. 98–
104
Nejedlý, P.: „Reket“? In: Naše řeč 73, 1990, s. 165–166
Nekula, M.: Germanismen in der tschechischen Presse und Werbung. Die Einstellung gegenüber
dem Deutschen. In: Höhne, S./Nekula, M. (ed.): Sprache, Wirtschaft, Kultur. Deutsche
und Tschechen in Interaktion. München 1997, s. 147–159
Nekula, M.: Vilém Mathesius. In: Verschueren, J. et al. (ed.): Handbook of Pragmatics.
Amsterdam/Philadelphia, 1999, s. 1–14
Newerkla, S. M.: Jazyk vybraných domovských stránek českých studentů a mladých
absolventů vysokých škol v síti ,World Wide Web‘. In: Naše řeč 82, 1999, s. 127–138
Němčolková, V.: English Computing Terms in the Slovak Language. In: Freiberger Beiträge
zum Einfluss der angloamerikanischen Sprache und Kultur auf Europa 5. Frankfurt/M.
1998, s. 60–66
Obdržálek, J.: O fyzikální terminologii. – Naše řeč 78, 1995, s. 145–147
Obrtelová, N.: Windsurfing. In: Naše řeč 68, 1985, s. 54–55
Obrtelová, N.: Manažering? Management! In: Naše řeč 75, 1992, s. 53–54
Papoušek, V.: Česká literatura v Chicagu. Literární tvorba Čechoameričanů v letech 1880–
1939. Olomouc 2001
Pecušová, A.: Softbal, či softbol? In: Naše řeč 70, 1987, s. 271
Pecušová, A.: Lakros. In: Naše řeč 72, 1989, s. 48
Pecušová, A.: Strečink. In: Naše řeč 72, 1989, s. 108
Poldauf, I.: Phonological Aspects of the Adoption of English Words in Czech. In: The
English element in European languages 2, Zagreb 1982, s. 57–70
Polišenský, J.: Dlouhá tradice česko-britských vztahů. In: K. O. Morgan a kol., Dějiny
Británie. Praha 1999, s. 516–532
Polívková, A.: Jak psát a skloňovat slovo spray. In: Naše řeč 54, 1971, s. 188
Polívková, A.: Máte ve svém šatníku blejzr? In: Naše řeč 56, 1973, s. 280
Polívková, A.: Názvy potravin. In: Naše řeč 62, 1979, s. 108–109
Polívková, A.: Triatlon. In: Naše řeč 69, 1986a, s. 55–56
Polívková, A.: Terminál. In: Naše řeč 69, 1986b, s. 223–224
289
Polívková, A.: Handicap, handicapovat, hendikep, hendikepovat. In: Naše řeč 70, 1987, s. 54
Polívková, A.: Lobby, lobbista, lobbismus. In: Naše řeč 76, 1993a, s. 53
Polívková, A.: Rafting. In: Naše řeč 76, 1993b, s. 55–56
Polívková, A./Hůrková, J.: Leasing. Leasingovat? In: Naše řeč 76, 1993, s. 105–107
Poštolková, B.: Nová pojmenování z výrobních značek. In: Naše řeč 54, 1971, s. 125–126
Poštolková, B.: Jezdíte také eskalátorovým tunelem? In: Naše řeč 62, 1979, s. 107–108
Poštolková, B.: Technická a vědecká terminologie v slovnících spisovné češtiny. In: Československá standardizace 5, 1980, s. 159–161
Poštolková, B./Roudný M./Tejnor, A.: O české terminologii. Praha 1983
Povolná, R.: Názvy sportovců zakončené na -ař/-ář. In: Naše řeč 73, 1990, s. 48–52
Povolná, R.: Sofistikovaný, sofistikovanější, sofistikovanost. In: Naše řeč 84, 2001, s. 218–
220
Prandstetter, E.: Kombajn, kombajnér, kombajnista. – In. Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha
1955, s. 103–104
Price, G. a kol.: Encyklopedie jazyků Evropy. Přel. V. Černý, S. Heřman, Z. Kufnerová.
Praha 2002
Rakusan, J.: The Funktion of English Loanwords in Canadian Czech. In: Canadian Slavonic
Papers / Revue canadienne des slavistes 27, 1985, s. 178–187
Rangelová, A.: K dvěma česko-bulharským paralelám. In: Slavia 68, 1999, s. 33–36
Rangelova, A.: Workoholismus a to ostatní. In: Naše řeč 79, 1996, s. 110–112
Rejzek, J.: Anglicismy ve sportovní terminologii a jejich hodnocení uživateli. Praha 1987
(diplomová práce)
Rejzek, J.: K formální adaptaci anglicismů. In: Naše řeč 76, 1993, s. 26–30
Roudný, M.: Vliv cizích jazyků na vývoj českého odborného názvosloví. In: Československá
standardizace 6, 1981, s. 495–496
Rubín, A.: Dva interfacy, nebo interfaky, dva interfejsy, nebo interfejzy. In: Naše řeč 59,
1976, s. 163–164
Rydl, O.: Příspěvek k technickému slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a
argotu (v Plzni 24.–27. ledna 1984), Plzeň 1987, s. 181–183
Salzmann, Z.: The Morphology of Anglicisms in Contemporary Czech. In: Aspekte
kultureller Integration. Vyd. K. Mácha, P. Drews. München 1991, s. 225–232
Salzmann, Z.: Anglicisms in modern literary Czech. In: The English element in European
languages 3, Zagreb 1991, s. 57–70
Skalka, B.: Canisterapie, workoholik, workholik? (Neologismi elegantiam linguae
cruciantes). In: Naše řeč 82, 1999, s. 108–110
Sochor, K.: Cizí názvy jídel na našich jídelních lístcích. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu,
Praha 1959a, s. 78–81
Sochor, K.: Cizí potravinářské názvy a výkladní skříně lahůdkářských prodejen. In: Jazykový
koutek čs. rozhlasu, Praha 1959b, s. 81–83
Sochor, K.: Přejaté názvy nápojů a jejich pravopis. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha
1959c, s. 83–86
Sochová, Z.: Některé novinky v současné slovní zasobě. In: Naše řeč 48, 1965, s. 199–205
Sochová, Z.: Sexy filmy i u nás. In: Naše řeč 55, 1972, s. 279–280
Sochová, Z./Poštolková, B.: Co v slovnících nenajdete. Praha 1994
Světlá, J.: Sportovní terminologie v cestovním ruchu. In: Naše řeč 81, 1998, s. 202–205
Svobodová, D.: Jsou anglické názvy lepší reklamou? In: Češtinář VI, 1995/1996, s. 137–139
Svobodová D.: Anglické výrazy v českém publicistickém stylu. In: Naše řeč 79, 1996, s. 99–
102
Svobodová, D.: Prefixálně tvořené anglicismy v české publicistice. In: Slovo 4, 1997, s. 40–
43
290
Svobodová, D.: Anglická a hybridní kompozita v současné češtině a jejich adaptace. In: Naše
řeč 82, 1999, s. 122–126
Svobodová, D.: Anglicismy přejímané do češtiny v původní plurálové formě. In: Naše řeč 83,
2000, s. 55
Svobodová, D.: Anglicismy v českých slanzích. In: Hladká, Z./Karlík, P. (ed.): Čeština –
univerzália a specifika 3, Praha 2001, s. 291–298
Šipková, M.: O jazyce angloamerického týdeníku Našinec. In: Naše řeč 84, 2001, s. 192–198
Šoltys, O.: Aids, nebo eids? In: Naše řeč 70, 1987, s. 219–220
Štěpán, J.: Buď fit! In: Naše řeč 56, 1973, s. 109–110
Tejnor, A.: Marketing. In: Naše řeč 49, 1966, s. 125
Tejnor, A.: Minisukně a minipublicistika. In: Naše řeč 50, 1967, s. 51–53
Tejnor, A.: Display. In: Naše řeč 55, 1972, s. 55–56
Tejnor, A.: Anglicismy v odborném vyjadřování. In: Naše řeč 59, 1976, s. 90–93
Tejnor, A.: Anglicismy v češtině. In: Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické
společnosti, Praha 1979, s. 207–212
Tejnor, A. a kol.: Přejatá slova a veřejné mínění. In: Naše řeč 55, 1972, s. 185–202
Tichá, Z.: Taping. In: Naše řeč 81, 1998, s. 160–161
Trnka, B.: O fonologických cizostech v češtině. In: Slovo a slovesnost 8, 1942, s. 20–27
Tyl, Z.: Puk, touš, kotouč. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu. Praha 1955a, s. 120–122
Tyl, Z.: Reportér – reportáž – reportovat. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1955b, s.
241–242
Uher, F.: Přejaté odborné názvy a hledisko spisovnosti. In: Naše řeč 63, 1980, s. 140–145
Uhlířová, L.: Ombudsman. In: Naše řeč 76, 1993, 223
Vachek, J.: K otázce tzv. citátových složenin v češtině. In: Slovo a slovesnost 21, 1960, s.
110–117
Vachek, J.: Some Remarks on English Loans in Czech Sports Terminology. In: English in
Contact with Other Languages. Vyd. W. Viereck, W.-D. Ball. Budapest 1986, s. 25–
30
Vachek J./Firbas, J.: Lingvistická charakteristika současné angličtiny. 2. rev. vyd. Praha 1962
Venková, O.: America and her Influence on the Czech Republic. In: Freiberger Beiträge zum
Einfluss der angloamerikanischen Sprache und Kultur auf Europa 5, Frankfurt/M.
1998, s. 15–36
Vlková, V.: Minikošíková a minižáci. In: Naše řeč 70, 1987, s. 166
Voborská, M.: Kamerawoman, nebo kameramanka? In: Naše řeč 80, 1997, s. 106
Vojtová, J.: Zachatujte si s námi! In: Naše řeč 84, 2001, s. 221–223
Warmbrunn, J.: Englische lexikalische Entlehnungen im Wortschatz der tschechischen
Gegenwartssprache. Münster 1994
Zeman, J.: K výslovnosti cizích vlastních jmen osob v češtině. In: Jančáková, J./Komárek,
M./Uličný, O. (ed.): Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha 1995, s. 138–142
Zeman, J.: Problémy se skloňováním: Stanley cup 1993 aneb McSorley, Robitaille a ti druzí.
In: Naše řeč 80, 1997, s. 81–86
Doklady k obrazové příloze
Veškeré obrazové přílohy byly pro tento atlas nakresleny poprvé nebo nově. V následujícím
seznamu jsou uvedeny předlohy, částečné předlohy a informační zdroje. Polotučné znaky
odkazují k příslušné stránce s obrazovou přílohou, znaky za dvojtečkou k číslu titulů
v seznamu literatury. Tam, kde není uveden žádný pramen, jde o všeobecně známá schémata
a znázornění.
291
10: F. Schmidt: Zeichen und Wirklichkeit, Stuttgart 1966 a H. Ramisch. 12A: 135. 12B: 40.
14A: H. Ramisch. 14B: S. Greenbaum in: English Today 28, 1991. 16A: 78. 16B, 18A: 164.
18B: 78, 20: 164. 22A,B: H. Ramisch. 22C: L. Lipka: An Outline of English Lexicology,
Tübingen 19922. 24A,B,C,26A,B,C: 122. 28A: L. Lipka: An Outline of English Lexicology,
Tübingen 19922. 28B: F. de Saussure: Cours de linguistique générale, Paris 1916. 28C: C. K.
Ogden a I. A. Richards: The Meaning of Meaning, London 194910. 30A: G. Leech:
Semantics. The Study of Meaning, Harmondsworth 19812. 30B: F. Palmer: Semantics. A
New Outline, Cambridge 19812. 30C: L. Lipka: An Outline of English Lexicology, Tübingen
19922 a H. Ramisch. 32A: H. Ramisch. 32B: G. Leech: Semantics. The Study of Meaning,
Harmondsworth 19812. 32C: F. J. Hausmann: Einführung in die Benutzung der
neufranzösischen Wörterbücher, Tübingen 1977. 34,35: Philip E. Ross in: Spektrum der
Wissenschaft 6/1991. 36: Atlas Linguarum Europae, Rom 1997. 38,40A: Philip E. Ross in:
Spektrum der Wissenschaft 6/1991. 40B: Cavalli-Sforza in: Spektrum der Wissenschaft
1/1992. 42A: 213. 42B: J. P. Mallory: In Search of the Indo-Europeans, London 1989. 46A:
213. 48: 213. 50A: T. Capelle: Archäologie der Angelsachsen, Darmstadt 1990 a W. Viereck.
50B: The Reader’s Digest Complete Atlas of the British Isles, London 1965. 52A: DER
SPIEGEL 41/1994 a W. Viereck. 52B: P. Vidal-Naquet a J. Bertin: Historischer Bild-Atlas,
München 1991. 54B: 213. 54C: M. Lehnert, Poetry and Prose of the Anglo-Saxons, Halle
1960. 56A,B,C: The Reader’s Digest Complete Atlas of the British Isles, London 1965. 56D:
195. 58A: G. Fellows-Jensen in: Wikinger – Waräger – Normannen, Berlin 1992 a W.
Viereck. 58B: W. Viereck. 60A: G. Bernage in: Heimdal. Normandie – Europe du Nord
16/1975 a W. Viereck. 60B: R. A. Donkin in: H. C. Darby, A New Historical Geography of
England before 1600, Cambridge 1976. 62: H. Kinder a W. Hilgemann: dtv-Atlas zur
Weltgeschichte Sv. 1, München 198621. 64A,B: D. F. Renn: Norman Castles in Britain,
London 19732. 66A,B,C,D: R. Beadle in: M. Laing a K. Williamson, Speaking in our
Tongues, Cambridge 1994. 68A,B,C,D: 172. 72A: 62. 72B: A. Ellegrd: The Auxiliary Do,
Stockholm 1953. 74B: M. Görlach: Einführung in die englische Sprachgeschichte, Heidelberg
19943 a W. Viereck. 76A,B: D. Graddol et al.: English: History, Diversity and Change,
London 1996. 78A: W. Viereck. 78B: D. Daiches a J. Flower: Literary Landscapes of the
British Isles, Harmondsworth 1981. 78C: J. Forster: Class Struggle and the Industrial
Revolution, London 1977. 78D: J. T. Coppock in: H. C. Darby, A New Historical Geography
of England after 1600, Cambridge 1976. 78E: R. E. Dickinson: City and Region, London
1972. 80A: 54. 80B: W. Viereck in: English World-Wide 1, 1980. 82A: 137. 82B,C: The
Reader’s Digest Complete Atlas of the British Isles, London 1965. 82D: 177. 84A,B: W.
Viereck. 84C,D,86A,B: 188. 86C: M. Alinei in: M. Alinei a W. Viereck, Atlas Linguarum
Europae: Perspectives nouvelles en géolinguistique, Rom 1997. 88A: W. Viereck in: K.
Hyldgaard-Jensen a Arne Zettersten, Symposium on Lexicography IV, Tübingen 1988. 88B:
W. Viereck. 88C: 88. 88D: W. Viereck. 88E: 188. 90: 137. 92A: 199. 92B: A. Fischer:
Dialects in the South-West of England, Bern 1976. 92C: B. Glauser in: English World-Wide
12, 1991. 94A: W. Viereck in: D. Kastovsky a A. Szwedek, Linguistics across Historical and
Geographical Boundaries, Berlin 1986. 94B: R. K. S. Macaulay in: J. Kirk et al. Studies in
Linguistic Geography, London 1985. 94C: 88. 96A,B,C,D a 98A,B,C: H. Vogel. 98D: H.
Händler. 100A,B: 135. 102A: 88. 102B: W. Viereck. 104A: K. J. George in: Cornish Studies
14, 1986. 104B: G. Broderick in: P. S. Ureland a G. Broderick, Language Contact in the
British Isles, Tübingen 1991. 106A,B: 123. 108A: H. L. Humphreys: La langue galloise,
Rennes 1979. 108B: H. Carter a G. Williams in: G. Williams, Social and Cultural Change in
Contemporary Wales, London 1978 a A. Thomas. 112A: W. Viereck. 112B: 178. 114: C. W.
J. Withers in: Scottish Literary Journal Supplement 9, 1979; C. W. J. Withers: Gaelic in
Scotland 1698–1981, Edinburgh 1984. 116A: K. Mackinnon in: 42; 1991 Census: Monitor for
292
Scotland, Edinburgh 1992. 116B: C. W. J. Withers: Gaelic in Scotland 1698–1981, Edinburgh
1984; 1991 Census: Monitor for Scotland, Edinburgh 1992. 116C: 132. 118: 126 a W.
Viereck. 122A: W. Viereck. 122B: 51. 124A: 182; D. Murison in: D. Daiches, A Companion
to Scottish Culture, London 1981. 124C: 88. 126A,B: The Reader’s Digest Complete Atlas of
the British Isles, London 1965. 126C, 128A: 170. 128B: The Reader’s Digest Complete Atlas
of the British Isles, London 1965. 128C,D,130A: 170. 130B: 170 a M. Gressmann. 132A,B:
W. Viereck. 134A: 3. 134B: R. K. S. Macaulay in: 39. 136A: The New EncyclopKdia
Britannica, sv. 21, Chicago 199015. 136B: R. D. Edwards: An Atlas of Irish History, London
1981. 136C: R. Lawton in: Irish Geography 4, 1959. 138A: R. Hindley in: C. H. Williams,
Linguistic Minorities, Society and Territory, Clevedon 1991. 138B,140B:
Volkszählungsergebnisse. 142A: 67. 142B,144: P. L. Henry in: J. Kirk et al., Studies in
Linguistic Geography, London 1985. 146: W. Viereck. 148A: 108. 148B: 82. 150: P. VidalNaquet, J. Bertin: Historischer Bild-Atlas, München 1991. 152A: 26 a W.Viereck. 152B: 136.
154A,B: 124. 156A: P. Vidal-Naquet a J. Bertin: Historischer Bild-Atlas, München 1991: H.
Kinder a W. Hilgemann: dtv-Atlas zur Weltgeschichte, München 198621 a W. Viereck. 156B:
P. Vidal-Naquet a J. Bertin: Historischer Bild-Atlas, München 1991. 156C: N. Stone: The
Times Atlas of World History, London 19903. 156D: US Census Bureau. 158A: 141. 158B:
H. Kurath: Studies in Area Linguistics, Bloomington 1972. 158C,D: H. Kurath et al.:
Handbook of the Linguistic Geography of New England, New York 19732. 160A: 1980
Census of Population: Ancestry of the Population by State, Washington 1983 a J. Eichhoff in:
F. Trommler, Amerika und die Deutschen, Opladen 1986. 160B: R. I. McDavid, Jr. in: W. N.
Francis, The Structure of American English, New York 1958. 160C: 153. 162A: N. F.
Conklin a M. A. Lourie: A Host of Tongues: Language Communities in the United States,
New York 1983; W. Zelinsky: The Cultural Geography of the United States, Eaglewood
Cliffs, N. J. 1973 a W. Viereck. 162B: 154. 164A: 102. 164B: C. E. Reed: Dialects of
American English, Amhurst 1977. 164C: 155. 164D: N. F. Conklin a M. A. Lourie: A Host of
Tongues: Language Communities in the United States, New York 1983. 166A: R. L. Morrill
in: Economic Geography 48, 1972. 166B: T. R. Miller: Graphic History of the Americas,
Melbourne, FL 1972. 166C: R. L. Morrill in: Economic Geography 48, 1972. 168A: R.
Burling: English in Black and White, New York 1973. 168B: P. Jones-Jackson in: M. B.
Montgomery a G. Bailey: Language Variety in the South: Perspectives in Black and White,
University, AL 1986 a W. Viereck in: Neuphilologische Mitteilungen 92, 1991. 170:
Brockhaus Enzyklopädie. Sv. 10 (1999), s. 448 a Philip’s Atlas of World History. London
1999, s. 109. 172A: M. Görlach. 172B: G. Glissmeyer in: R. W. Bailey, Varieties of PresentDay English, New York 1973. 174: L. Wolf: Französische Sprache in Kanada, München
1987. 176: D. G. G. Kerr: A Historical Atlas of Canada, Ontario 19662 a W. Viereck. 178A:
Statistics Canada / Statistique Canada, Ottawa 1993. 178B: L. Wolf in: Zeitschrift der
Gesellschaft für Kanada-Studien 1, 1981: Statistics Canada / Statistique Canada, Ottawa
1993. 180: M. Görlach in: Zeitschrift der Gesellschaft für Kanada-Studien 7, 1987. 182A: M.
H. Scargill: Modern Canadian English Usage. Linguistic Change and Reconstruction, Toronto
1974. 182B: 74. 184A: 143. 184B: R. W. Winks: The Blacks in Canada: A History, Montreal
1971. 184C: J. Edwards in: C. H. Williams, Linguistic Minorities, Society and Territory,
Clevedon 1991. 186A: W. Kirwin a R. Hollet in: Journal of English Linguistics 19, 1986.
186B: 115. 188: H. Ramisch. 190,192: J. Holm in: 9. 194A: B. Lalla a J. D’Costa: Language
in Exile. Three Hundred Years of Jamaican Creole, Tuscaloosa 1990. 194B: B. Bailey in: D.
Hymes, Pidginization and Creolization of Languages, Cambridge 1971. 196: H. Ramisch.
198: 128 a H. Ramisch. 200A: L. Todd in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World
Language, Ann Arbor 1982. 200B: I. Hancock a R. Angogo in: R. W. Bailey a M. Görlach,
English as a World Language, Ann Arbor 1982. 202A: 128. 202B: I. Hancock a R. Angogo
293
in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982. 204A: D.
Gough in: V. de Klerk, Focus on South Africa, Amsterdam 1996. 204B: H. Ramisch. 206:
128 a H. Ramisch. 208A,B,210A: H. Ramisch. 210B: B. Kachru in: R. W. Bailey a
M.Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982. 212A: H. Ramisch. 212B: J.
Platt in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982.
212C,214A,B,C: H. Ramisch. 216: C. Moseley und R. E. Asher: Atlas of the World’s
Languages, London 1994. 220A: 124. 220B: S. A. Wurm et al.: Atlas of Languages of
Intercultural Communication in the Pacific, Asia, and the Americas, Berlin 1996. 222A,B:
Wochenzeitung Wantok: Niuspepa bilong ol Papua Niugini stret. 222C: T. Dutton: A new
course in Tok Pisin (New Guinea Pidigin). Canberra 1994. 224A,B,C: H. Ramisch. 226A: R.
Eagleson in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982 a H.
Ramisch. 226B: A. Shnukal in: 32. 226C: J. Harris: Northern Territory Pidgins and the
Origins of Kriol, Canberra 1986. 226D: M. Clyne: Community Languages. The Australian
Experience, Melbourne 1991. 228A: P. Bryant in: 32. 228B: D. Bradley in: 10. 230A: B.
Horvath in: 32. 230B: 136. 230C: H. Ward: Down Under Without Blunder, Rutland 1967.
232A: R. Eagleson in: R W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language. Ann Arbor
1982 a H. Ramisch. 232B: E. Gordon a M. Abell in: 7. 234A: 136. 234B: D. Bayard:
Kiwitalk: Sociolinguistics and New Zealand Society, Palmerston North 1995. 236A: Die
Presse, Wien, 16. 7. 1993. 236B: W. Viereck. 236C: 59 a W. Viereck. 238,239: W. Viereck.
240: J. Baden et al.: Empire, Commonwealth, Europe, Stuttgart 1988. 242A: W. Viereck.
242B: Börsenblatt 57/20. Juli 1999. 244A,B: U. Ammon: Ist Deutsch noch internationale
Wissenschaftsprache? Berlin 1998. 246,248: W. Viereck in: Folia Linguistica 22, 1988.
250A,B,252A,B: W. Viereck. 254,255,256,257,258: 211. 260: Britain: An Official
Handbook, London 1964. 261: H. Händel a D. A. Gossel: Großbritannien, München 19943.
Jmenný rejstřík
Adam, Robert 122
Alexander, Sir William 185
Alexander, William 122
Alfréd Veliký 53, 55, 58, 67, 71
Alžběta I. 137, 149, 151, 175
Annand, James King 122
Augustinus 51
Bailey, Nathaniel 77
Ballantyne, Robert M. 122
Barbour, John 121 n.
Barrie, James M. 122
Beattie, James 122
Becket, Samuel 146
Beckwith, Lillian 119
Beda Ctihodný 51
Behan, Brendan 145 n.
Benkő, Loránd 251
Berkeley, George 146
Binchey, Maeve 146
294
Birmingham, George 146
Blair, Hugh 122
Blake, Norman 71
Boece, Hector 122
Bopp, Franz 39
Boswell, James 122
Bougainville, Louis Antoine de 217
Boyle,William 146
Brackebusch, W. 153
Brown, George Douglas 122
Brown, George Mackay 122
Buchanan, George 122
Bullokar, William 77
Burke, Edmund 146
Burns, Robert 121 n.
Caboto, Giovanni / Cabot, John 150, 175
Caesar, Julius 47, 57
Campbell, Joseph 146
Carleton, William 146
Carlyle, Thomas 122
Carroll, Paul V. 146
Cartier, Jacques 175
Carver, Craig M. 162 n.
Cary, Joyce 146
Catford, J. C. 116 n.
Cavalli-Sforza, Luigi Luca 41
Cavendish, Thomas 150
Cawdrey, Robert 77
Clarke, Austin 146
Claudius 57
Cockery, Daniel 145
Coles, Elisha 77
Colum, Padraic 146
(Sv.) Colum Cille (Columbanus) 51, 57
Cook, James 173, 217, 225
Corkery, Daniel 146
Craigie, Sir William A. 122
Crellin, Lewis 105
Cromwell, Oliver 117, 137
David I. 115
Davis, Thomas 146
Defoe, Daniel 71, 77, 131
Dickens, Charles 79
Dieth, Eugen 81
Dolgopolsky, A. B. 39
Douglas, Gavin 122
Doyle, Sir Arthur Conan 122
Drake, Francis 150
295
Drummond, William 122
Dryden, John 71
Dunbar, William 122
Dunger, Hermann 253
Duns Scotus, John 122
Eduard Vyznavač 53
Eleanora Akvinská 61, 67
Ellis, Alexander J. 80 n., 91, 125, 237
Ericson, Leif 175
Farquhar, George 146
Ferguson, Margaret 121
Ferguson, Sir Samuel 146
Fergusson, Robert 122
Ferrier, Susan E. 122
Filip II. 61, 107
František I. 175
Frazer, Sir James 122
Galt, John 122
Gamkrelidze, T. V. 43
Garry, Flora 122
Gilbert, Sir Humphrey 175, 187
Gimson, A. C. 91
Gogarty, Oliver St. John 146
Goldsmith, Oliver 146
Goodwin, Geraint 110
Gottfried z Anjou 61
Gower, John 67, 77
Grant, W. 116 n.
Grattan, Henry 146
Gray, Alasdair 122
Greenberg, Joseph H. 39, 41
Gregory, Lady Isabella Augusta 146
Grieve, Christopher M. / Hugh MacDiarmid
Grimm, Jacob 39, 48 n., 71
Guthrum 53, 58
Händler, Harald 99
Hardie, Keir 122
Hargreaves, James 129
Harold II. 61, 107
Hart, John 77
Hawkins, William 197
Heaney, Seamus 146
Henryson, Robert 122
Hewitt, John Harold 146
Hindley, Reg 139
Hogan, Desmond 146
296
Hogg, James 122
Hrozný, F. 45
Humboldt, Wilhelm von 37
Hume, David 122
Hyde, Douglas 146
Champlain, Samuel de 175
Chaucer, Geoffrey 67, 77
Chouart, Médard 175
Churchill, Sir Winston 151, 237
Illič-Svityč, V. M. 39
Isunoda, Minoru 245
Ivanov, V. V. 43
Jackson, Andrew 171
Jakub II. 137
Jakub III. 115
Jakub VI. / Jakub I. 120, 137, 185
Jamieson, John 122
Jefferson, Thomas 157
Jespersen, Otto 237
Jindřich II. 61, 67, 137
Jindřich VII. 109, 175
Jindřich VIII. 109
Jiří III. 79
Johann (John Lackland) 107
Johnston,William 146
Joliet, Louis 175
Jones, Sir William 37
Joyce, James 146
Juliana of Norwich 67
Kamehameha 173
Karel III. 61
Kelman, James 122
Kempe, Margery 67
Kennedy, John F. 249
Knox, John 122
Kristensson, Gillis 69
Kristián I. 115
Kurath, Hans 162 n.
La Salle, René-Robert 157
Langland, William 67
Le Fanu, Joseph S. 146
Lehnert, Martin 54
Leibniz, Gottfried Wilhelm 37
Leonard, Tom 122
Lever, Charles J. 146
297
Lewis, C. S. 146
Lindsay, Robert 122
Linklater, Eric 122
Livingstone, David 122
Llewellyn, Richard 109
Lochhead, Liz 122
Lorimer, William 121
Lover, Samuel 146
Lowman, Guy S., Jr. 80 n.
Ludvík XIV. 157
Lyndsay, David 122
Macaulay, R. K. S. 95
Macaulay, Thomas B. 209
MacCaig, Norman 122
Mackie, Albert D. 121 n.
MacNeice, Louis 146
Macpherson, James 122
Malcolm III. 115
Mangan, James C. 146
Markéta / Saint Margaret 115
Markéta 115
Marquette, Jacques 175
Martyn, Edward 146
Marie I. Tudorovna 137
Matylda 61
Maturin, Charles 146
Mavor, O. H. 122
McGrath, Tom 122
McIntosh, Angus 67, 69
McLellan, Robert 122
McMurrough, Dermot 137
Meech, Sanford B. 69
Mirk, John 67
Moore, George 146
Moore, Samuel 69
Moore, Thomas 146
Muir, Edwin 122
Mulcaster, Richard 151
Müller, Max 237
Murdoch, Iris 146
Murray, James A. H. 116 n., 125
Nisbet, Murdoch 121
O’Brien, Edna 146
O’Brien, Flann 146
O’Brien, Kate 146
O‘Casey, Sean 145 n.
O’Connor, Frank 145 n.
298
O’Donnell, Peadar 146
O’Faoláin, Sean 146
O’Flaherty, Liam 146
O’Grady, Standish J. 146
O’Kelly, Seumas 146
O’Murchú, Máirtin 139
O’Neill, Hugh 137
Oakden, J. P. 69
Ogden, Charles K. 29
Orm 69
Orry 105
Orton, Harold 81
Parsons, J. 43
Penn, William 157
Piras 237
Plinius st. 47
Plutarchos 47
Prince Bonaparte, Louis-Lucien 80 n., 125
Prince Charles Edward / Bonnie Prince Charlie 117
Puttenham, George 77
Raeburn, Henry 122
Raleigh, Sir Walter 150
Ramsay, Allan 122
Rask, Rasmus 39
Ray, John 77
Reagan, Ronald 147
Renfrew, Colin 43
Rhodes, Cecil 196
Riel, Louis 177
Richards, I. A. 29
Robert z Gloucesteru 61
Robinson, Lennox 146
Rolle, Richard 67
Rollo / Robert 61
Ross, Alexander 122
Ross, Martin 145 n.
Ruhlen, Meritt 39
Russell, George 146
Saussure, Ferdinand de 28 n.
Scaliger, J. 37
Scott, Alexander 122
Scott, Sir Walter 121 n.
Shakespeare, William 110, 133
Shaw, George Bernard 83, 146
Sheridan, Richard B. 146
Schlegel, Friedrich 37, 43
Schleicher, August 139
299
Schleyer, Johann Martin 237
Schmidt, Johannes 39
Schuchardt, Hugo 237
Sigerson, George 146
Smith, Adam 122
Smith, Iain Crichton 122
Smith, Ian D. 196
Smollett, Tobias 122
Somerville, Edith 145 n.
Soutar, William l22
Speitel, Hans-Henning 116 n.
Steele, Sir Richard 146
Stephens, James 146
Sterne, Laurence 146
Stevenson, Robert L. 122
Stoker, Bram 146
Stowe, Harriet Beecher 167
Strongbow, Richard 137
Sutherland, Robert Garioch 122
Sweet, Henry 71
Swift, Jonathan 71, 146
Synge, John M. 145 nn.
Ševoroškin, Vitalij 39
Tacitus 47
Taylor, Maxwell 249
Thomson, James 122
Tsunoda, Minoru 245
Verner, Karl 48 n.
Verrazano, Giovanni da 175
Vilém I. (Dobyvatel) 61, 63, 67, 107
Vilém Oranžský 137
Wainscoat, Jim 41
Wakelin, Martyn 91
Walker, John 83
Wallace, Douglas C. 41
Wallis, Samuel 217
Waugh, Evelyn 110
Webster, Noah 151, 161
Wells, H. G. 237
Whitehall, Harold 69
Wilde, Oscar 146
William of Ockham 67
Wilson, Allan C. 41
Wright, Joseph 81, 85
Wycliffe, John 67, 121
300
Yeats, William Butler 146 n.
Young, Douglas 122
Zamenhof, Ludwig 237
Věcný rejstřík
Afrika 196 nn.
-, anglofonní osadníci 196 n.
-, britské kolonie 196 n.
-, Jižní Afrika 196 nn., 204 nn.
-, oficiální status angličtiny 201, 203, 205 n.
-, postavení angličtiny 198 n.
-, první britské osady 197
-, východní Afrika 202 n.
-, západní Afrika 200 n.
Afrika Jižní 196 nn., 204 nn.
-, etnické skupiny 204 n.
-, mateřské jazyky 204 n.
-, úřední jazyky 205
afrikánština 204 n., 207
akrolekt 155, 195
albánština 44 n.
alofon 19
alomorf 22 n.
-, nulový 23
altajština 37
analýza fonémů 19 nn.
-, slovních polí 32 n.
angličtina, domorodců (v Austrálii) 229
angličtina jako druhý jazyk 198 n., 241 n.
angličtina, raná nová 70 n., 76
angličtina, stará 51 nn. 70 n.
-, dialekty 54 n.
-, francouzský vliv 55
-, keltský vliv 55
-, latinský vliv 55
-, písmo 54 n.
-, runová abeceda 54 n.
-, skandinávský vliv 53
angličtina, střední 60 nn.
-, dialekty 68 n.
-, literatura 66 n.
Anglie od 15. stol. 76 nn.
-, dialektometrie 96 nn.
-, evening / night 88 n.
-, gramatika dialektu 85
-, learn / teach 88 n.
301
-, moderní dialekty 100 n.
-, označení pro koňský postroj 88 n.
-, pojmenování pampelišky 88 n.
-, postvokalické /r/ 82 n.
-, reliktní oblasti 94 n.
-, severské pravidlo podmětu 84 n.
-, till / while 88 n.
-, určitý člen 86 n.
-, užití zájmen 84 n.
-, výslovnost either 82 n.
-, výslovnost hand 82 n.
-, výslovnost tongue 82 n.
-, vývoj jazyka, regionální 102 n.
-, vývoj jazyka, sociální 102 n., 165
anglosaština 55
anglish 55
antonymie 31
arbitrárnost 11
arménština 44 n.
Austrálie 224 nn.
-, aborigines 224 n., 227, 229
-, angličtina domorodců 229
-, dnešní obyvatelstvo 224 n.
-, historie osidlování 225
-, kriol 226 n.
-, Migrant English 229
-, neanglické jazyky 224 n., 229
-, Pidgin English (Queensland) 227
-, přechod k angličtině 226 n.
-, přistěhovalectví 224 n., 227
-, regionální variabilita angličtiny 228 n.
-, sociální variabilita angličtiny 229 n.
-, standardizace australské angličtiny 231
-, Torres Strait Creole 226 n.
-, vokály v Broad Australian English 230 n.
-, výslovnost <a> jako [æ] 228 n.
-, vznik australské angličtiny 231
-, vývoj obyvatelstva 225 n.
-, znaky australské angličtiny 230 n.
balkánské jazyky 87
baltština 44 n.
Barbados 189, 191, 193, 195
BASIC English 237
basilekt 155, 195
baskičtina 37
Belize 189, 193
Black South African English 204, 207
člen, určitý v evropských jazycích 86 n.
302
členění, dvojí (duálnost) 11
dialektometrie 96 nn.
diftongy v angličtině 18 nn.
East Afrikan English 202 n.
prvky, větné, funkční 26 n.
English Creole v karibské oblasti 188 nn.
-, kreolské jazykové kontinuum 195
-, migrace po r. 1700 192 n.
-, migrace před r. 1700 190 n., 193
-, sociolingvistické aspekty 193, 195
fáze vzestupu angličtiny celosvětově 151
Filipíny 214 n.
-, domácí jazyky 214 n.
-, oficiální jazyky 215
-, znalost angličtiny mezi obyvatelstvem 214 n.
fonetika a fonologie 17 nn.
-, dílčí oblasti fonetiky 17
fráze v angličtině 24 nn.
fryzština 45
flexe v angličtině 22 n.
General American (GA) 20 n., 181
General Canadian 181
genetika a jazykověda 40 n.
Germáni, germánština 44 nn.
Germáni západní 51
Ghana 196 nn.
glosáře, nářeční 77
Grimmův zákon 48 n.
Herminoni 47, 51
heteroglosa 94, 163
hierarchie, gramatická 24 n.
homonymie 31
Hongkong 214 n.
-, angličtina ve školství 214 n.
-, angličtina v médiích 215
hyperkorektnost 165
Chancery Standard 69
chetičtina 44 n.
idiolekt 13
ilyrština 45
Indie 208 nn.
-, angličtina jako státní jazyk 208, 211
303
-, angličtina v médiích 209, 211
-, angličtina ve školství 209, 211
-, britské koloniální období 209
-, normování Indian English 210 n.
-, oficiální jazyky 208, 211
-, původní jazyky 208, 211
-, rysy Indian English 210
-, variabilita angličtiny 211
indština 44 n.
indoevropština / indogermánština 37, 43 nn.
Ingveoni 47, 51
International Corpus of English (ICE) 14 nn.
íránština 44 n.
Irsko 136 nn.
-, English Pale 136 n.
-, etnolingvistické charakteristiky v Severním Irsku 141
-, Gaeltacht 138 n.
-, irština / angličtina v Severním Irsku 139
-, jazyková hranice sever-jih 142 n.
-, morfologické rysy irské výslovnosti 147
-, plantations 136 n.
-, pojmenování pro nejmenší a nejslabší prasátko vrhu 144 n.
-, pojmenování pro poslední snop obilí 142 n.
-, sociálně jazyková stratifikace 148 n.
-, syntaktické rysy irské výslovnosti 145, 147
-, zvláštnosti ve výslovnosti irské angličtiny 147
izoglosa 76, 125
Istveoni 47, 51
Jamaican Creole 194 n.
Jamajka 189, 191, 193, 195
jazyk, 10 nn.
-, arbitrárnost 11
-, dvojí členění (duálnost) 11
-, komplexnost 11
-, komunikace 10 n.
-, konvenčnost 11
-, mluvený 10 n.
-, produktivnost 11
-, psaný 10 n.
-, redundantnost 13
-, variabilita 13
jazykověda 14 n.
-, diachronní 15
-, dílčí disciplína 14 n.
-, synchronní 15
jazyky, drávidské 208
-, indoárijské 208
-, italické 44 n.
-, kentumové 43 n.
304
-, satemové 43 n.
-, umělé 237
jména, místní 56 nn.
-, anglická 56
-, anglo-normanská 61, 63
-, keltská a germánská slovotvorba 58 n.
-, latinská 57, 59
-, p- a q-keltská 56 n.
-, piktská 56 n.
-, skandinávská 56, 58 n.
jména řek, předindoevropská 56 n.
Kanada 174 nn.
-, Akádie, obyvatelé Akádie 175, 177, 185
-, Alberta 177 n., 180 n.
-, angličtina Indiánů kmene Micmac 185
-, angličtina v Quebecu 179, 183
-, Britská Kolumbie 177 n., 180
-, Canadian Raising 183
-, francouzština v Quebecu 179
-, fronting 182 n.
-, gaelština v Novém Skotsku 185
-, loajalisté 176 n.
-, Manitoba 177 nn., 180 n.
-, michif 177
-, Newfoundland 175, 177 n., 180 n., 186 n.
-, Northwest-Territories 177 n.
-, Nová Francie 175, 179
-, Nové Skotsko 175, 177 n., 184 n.
-, New Brunswick 175, 177 n.
-, Nunavut 177
-, Ontario 177 nn., 180 n., 185
-, Ostrov Prince Eduarda 177 n.
-, prérijní provincie 177, 181
-, Quebec 177 nn., 180
-, regionální angličtina 180 nn.
-, Saskatchewan 177 n., 180 n.
-, sociálně podmíněný vývoj jazyka 182 n.
-, Yukon 178
Karibik, karibská oblast 188 nn.
-, další jazyky 188 n.
-, dnešní obyvatelstvo 189
-, jazykové rysy 195
-, kreolské jazykové kontinuum 195
-, migrace po r. 1700 190 n., 193
-, migrace před r. 1700 192 n.
-, oficiální jazyky 188 n.
-, otroci z Afriky 189, 191, 193
-, sociolingvistické aspekty 193, 195
-, vliv americké angličtiny 195
305
-, vliv různých jazyků 194 n.
kavkazština 37
keltština 44 n.
Keňa 196 nn., 202 n.
kentština 55
kolokace v angličtině 32 n.
Komáří pobřeží 189, 193
komplexnost 13
konsonanty v angličtině 16 nn.
-, druhy artikulace 16 n.
-, frekvence 19
-, intenzita artikulace 17
-, místo artikulace 16 n.
-, znělost 16 n.
konvenčnost 11
kornština 104 n.
Kostarika 189, 193
kreoly 154 n., 168 n., 173, 188 nn., 194 n., 197, 217, 226 n.
krio 197
kriol 226 n.
Libérie 196 nn.
Linguistic Survey of Scotland 127 nn.
Lowman-Survey 80 n.
luvijština 45
lykijština 45
Malawi 196, 198, 202 n.
Malajsie 213
-, angličtina ve školství 213
manština 104 n.
Melanesian Pidgin English 227
mesolekt 155, 195
Migrant English 229
model, implikační 155
-, komunikační 10 n.
modely, znakové 28 n.
morfém 22 n.
-, různé třídy 22 n.
morfologie 22 n.
-, sta.>střa.>na. 72 n.
Normanské ostrovy, francouzské transference v angličtině 107
Nigérie 196, 198 nn.
Nový Zéland 232 nn.
-, amerikanismy v New Zealand English 234 n.
-, historie osidlování 233
-, hodnocení New Zealand English 232 n.
-, maorské obyvatelstvo 232 n.
306
-, přistěhovalectví 232 n.
-, rozdíly oproti Australian English 235
-, rysy New Zealand English 34 n.
-, variabilita angličtiny 233
-, vokály v New Zealand English 234 n.
-, vývoj obyvatelstva 232 n.
Oceánie 216 nn.
-, bichelamar / bislama 217, 220 n.
-, hiri motu / police motu 217
-, kreoly 217
-, Pidgin English 217, 220
-, postavení angličtiny 218 n.
-, Solomon Islands Pijin 217, 221
-, tok pisin 217, 219 n.
-, unserdeutsch 217
-, Vanuatu 216 n., 219
orgány, artikulační, lidské 16
palajština 45
Panama 189, 193
páry, minimální 19, 131
pelasgijština 45
Pidgin English 173, 191, 199 nn. 203, 217, 219 nn., 227
pidžiny 153, 173
polysémie 30 n.
posouvání, první, germánské 48 n.
-, druhé 49
postvokalické /r/ 12 n., 21, 82 n., 164 n., 195, 210, 231, 235
pravlast, ide. 42 n.
produktivnost 11
příbuznost, jazyková, genetická 37
-, nostratická 38 n.
příjmení a osobní jména 63
Received Pronunciation (RP) 11, 20 n., 91, 200, 202, 210, 212, 230 nn.
redundantnost 13
rodiny, jazykové 34 nn.
-, v Evropě 36 n.
rozmezí, jazykové, anglicko-skotské 91, 93, 124 n.
-, Humber-Lune-Ribble 90 n., 93
rukopisy, staroanglické 55
-, středoanglické 66
řečtina / helénština 44 n.
saština západní 55
Skotsko 114 nn.
-, angličtina v Glasgow 134 n.
-, ant a varianty 128 n.
307
-, francouzské výpůjčky ve skotštině 120 n.
-, gaelské výpůjčky ve skotštině 120 n.
-, gaelština 114 nn.
-, gramatické rysy 133
-, Highland English 118 nn.
-, Highland Line 114 n.
-, children a varianty 126 n.
-, infectious a varianty 126 n.
-, jádrové oblasti a oblasti expanze 131
-, konsonantické rysy 132 n.
-, kontaktní angličtina / ostrovní angličtina 118 n.
-, kontinuum skotštiny a angličtiny 134 n.
-, Lallans 121
-, Modern Scots 120
-, newt a varianty 128 n.
-, norn114 n.
-, Older Scots 120
-, pipe a varianty 126 n.
-, poangličťování skotského pravopisu 122 n.
-, pravidla vokalické délky 125
-, reliktní oblasti 131
-, skotština, skotsko-anglické dialekty 118, 120, 124 nn.
-, skandinávské výpůjčky ve skotštině 121
-, spider a varianty 128 n.
-, vokalické systémy 130 n.
-, weasel a varianty 128 n.
sémantika 28 nn.
-, kontrastivní sémantika 30 n.
-, sémantická komponentová analýza 31 n.
-, sémantický trojúhelník 28 n.
semitština 37
Sierra Leone 196 nn., 201
Singapur 212 n.
-, angličtina v rodinné oblasti 212 n.
-, angličtina ve školství
-, deníky 212 n.
-, rysy Syngapore English 212
skupina, krevní, germánská 93
-, keltská 93
slovanština 44 n.
slovníky 32 n.
-, makrostruktura 32 n.
-, mikrostruktura 32 n.
Somálsko 196, 198, 202 n.
South African English 205, 207
South African Indian English 207
Survey of Anglo-Welsh Dialects 81 nn., 113, 127
Sv. Kitts 189, 191
svaz, jazykový 87
světový jazyk angličtina 236 nn.
308
-, amerikanismy v evropských jazycích 246 nn.
-, anglicismy v německé jazykové oblasti 254 nn.
-, jako cizí jazyk 241 n.
-, jako druhý jazyk 241 n.
-, jako jazyk vědy 244 n.
-, jako mateřský jazyk 241 n.
-, knižní produkce 243
-, postavení angličtiny celosvětově 238 n., 241
-, překlady do němčiny 242 n.
-, sekundární výpůjčky 250 nn.
-, v mezinárodních organizacích 243
synonymie 31
syntax 24 nn.
-, jednoduché věty 24 n.
-, komplexní věty 24 n.
-, koordinace 25
-, subordinace 25
-, vedlejší věty 24 n., 27
systém, konsonantický, ide. / germ. 48 n.
-, vokalický ide. / germ. 49
Tanzanie 196, 198, 202 n.
Tape-recorded Survey of Hiberno-English Speech 143
thráčtina 45
tocharština 44 n.
Torres Strait Creole 116 n.
Trinidad a Tobago 189, 193, 195
třídy variet 13
-, slov v angličtině 27
tvoření slov v angličtině 22 n., 25
typologie, jazyková 37
typy vět v angličtině 26 n.
Uganda 196, 198, 202 n.
uralština 37
USA 156 nn.
-, anglické kolonie 156 n.
-, dialekty Nové Anglie 158 n.
-, formy jazyka na Havaji 172 n.
-, gullah 168 n.
-, hnutí za nezávislost 157
-, hypotéza kreolu 168 n.
-, indiánská angličtina 171
-, nářeční hypotéza 168 n.
-, nářeční oblasti USA 162 n.
-, občanská válka 157
-, otrokářství a jeho důsledky 166 n.
-, postvokalické /r/ 164 n.
-, výpůjčky z jiných jazyků 160 n.
309
variety angličtiny celosvětově 152 n.
Vernerův zákon 48 n.
vokály v angličtině 17 nn.
-, diagram vokálů 18 n.
-, frekvence 19
výpůjčky, francouzské 55, 65
-, germánské 65
-, keltské 55
-, latinské 55
-, skandinávské 53, 94 n.
-, z jiných jazyků 75
výslovnost angličtiny 19 nn.
-, obtíže pro německé žáky 19, 21
-, rozdíly mezi RP a GA 20 n.
-, výslovnostní standardy 20 n.
vývoj hlásek / vývoj fonémů 70 n.
význam 28 nn.
-, denotativní význam 29
-, konotativní význam 29
Wales 108 nn.
-, fonetické zvláštnosti angličtiny 112 n.
-, lexikální zvláštnosti angličtiny 112 n.
-, ústup velštiny 180 n.
-, velšské vlivy v angličtině 110 n.
-, welshing 111
Watling Street 80 n., 91
West African English 200 n.
West African Pidgin English 200 n.
Zambie 196, 198 n., 202 n.
zápis nové angličtiny 70 n.
zásoba, slovní 32 n.
Zimbabwe 196 nn., 202 n.
zpracování dat, elektronické 15
310

Kvidova nová významná kniha

Transkript

Podobné dokumenty

Maturitní okruhy 2015/16

Slovník vybraných pojmů znakového jazyka pro oblast dopravní

MATEMATICKÁ OLYMPIÁDA 2011/12 – numerický IQ test

8. Pidžiny

Tisk do PDF - je blog bratra Ekima

Je na čase začít jíst život!

- Katedra antropologie | FF ZČU

Fondová skupina K

KRAJANÉ A ČESKÁ REPUBLIKA sborníktxt1172

Publikace v letech 2000–2010

Zde - Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka

Name and Initials Rank Official Number Unit AARONS D Mne RM

Program 2-2015 - Kulturní dům