10. MYŠLENÍ, ŘEČ, JAZYK Řeč a jazyk

Komentáře

Transkript

10. MYŠLENÍ, ŘEČ, JAZYK Řeč a jazyk
10. Myšlení, řeč a jazyk
10. MYŠLENÍ, ŘEČ, JAZYK
Řeč a jazyk – rozdíl v obsahu
- řeč je specificky lidská vlastnost vyjadřovat se artikulovanými zvuky do fonémů (hlásek) a
morfémů (složených zvuků, slabik, kořenů slov, předpony, přípony)
- jednotkami jazyka jsou symboly (jazykové znaky)
- symbol má 2 složky – signifikant = označující (pes)
- signifikát = označované (vjem psa) – je to mentální reprezentace
reality
- když se v dějepise učíme o Napoleonovi, tak se neučíme realitu, je to
mentální reprezentace
- křída – vidím křídu
- vidím křídu (signifikát) a označím ji jako křídu (křídě nebudu říkat
třeba krokodýl) = je to otázka zvyku
- musíme znát obě tyto složky symbolu, abychom mohli mluvit
- existují i jiné znaky než symboly – např. gesto je znak, ale není to symbol, také signál
- jiné symboly než řečové nejsou
- jiné jazyky než symbolické – nejsou?
Denotáty a konotáty - J. S. Mill
- rozlišil dva základní typy významů
→ denotát – jednoznačný význam (kočka – opravdu mluvím o kočce)
→ konotát – subjektivně zabarvený význam, proměnlivý význam (prašivý pes, kočička)
eufemismus = zmírnění pojmenování reality
dysfemismus = zhrubělé vyjadřování
ironie = říkáme něco, co myslíme obráceně
kakofenismus = opak ironie – říkáme něco hruběji, a myslíme to dobře
Myšlení a jeho osvojení dětmi
- americký kognitivní psycholog Jerome Brunner „objevil“ Rusa Lva Vygotského – přišel na
to, že myšlení, jazyk a řeč jsou neodmyslitelně spojené
- rodič na dítě mluví, dítě poslouchá, potom imituje řeč – opakuje
- dítě si mluví pro sebe nahlas – komentuje, co právě dělá nebo co udělá – myslí nahlas,
neumí myslet v duchu
- potom se dítě naučí myslet potichu
- myšlení je schopnost lidské duše řešit a vnímat problémy
Typy myšlení
→ konkrétní myšlení (manipulační)
asi do 2 let
- operace s vjemy a představami
- hodně splývá s dalšími kognitivními systémy (percepce, recepce)
- myšlení „pokus – omyl“
- je do 2 let věku, dítě dovede myslet – mentálně spojovat vjemy
- myšlení v této době je spojeno s vnímáním (myslí v okruhu zde a nyní)
- jsou ale už schopni komparace a kategorizace (zařazení do kategorií)
- nejlépe se projevuje od 3 měsíců – dítě odliší živé od neživého
- dítě nedovede přemýšlet o ničem, co nevidí ani neslyší
→ vizuální myšlení (obrazně názorové)
2 – 10 let
10. Myšlení, řeč a jazyk
- teprve od 2 let děti vědí, že věci, které ukryjeme, nepřestanou existovat
- děti jsou schopné myslet nejenom z vjemů, ale i v imaginaci
- nejde o myšlení ve vjemech jako u konkrétního, dítě musí být schopno si představit, jinak
nemůže myslet
→ pojmově logické myšlení (abstraktní)
od 10 let
- myšlení v pojmech, předpoklad je vyšší úroveň myšlení
- člověk je schopen provádět operace pouze s pojmy, se slovy, nepotřebuje přítomnost
konkrétních předmětů
- v dospělosti převažuje abstraktní myšlení
- pro abstraktní myšlení je důležitý rozvoj slovní zásoby
Pojmy a soudy
analýza = rozbor, rozklad, postup od abstraktního ke konkrétnímu
syntéza = spojení, sjednocení
komparace = srovnávání
algoritmy = přesný návod či postup, kterým lze vyřešit dané úlohy
heuristika = metoda, pomocí které se řeší problémy neobvyklým způsobem
Usuzování
Indukce = usuzování z jednotlivého na obecné
Dedukce = když postupujeme od důvodů k důsledkům
Analogie = úsudek z podobnosti,jestliže mají dvě skutečnosti podobné vlastnosti, usuzuji na
Inteligence – dispozice k myšlení
IQ – inteligenční kvocient
Alfred Binet – zakladatel
- všiml si, že na základních školách se některé děti nudí při vyučován a některé děti nestíhají,
přitom jsou stejně staré
- domníval se, že výuka není efektivní – zavedl pojem „mentální věk“ = děti stejného
fyzického typu mohou mít různý mentální věk
- začal od mentálního věku odečítat fyzický věk – pokud vyšlo číslo kladné, dítě by mělo
chodit do třídy se staršími, pokud vyšla 0, měl by být tam, kde má být, pokud číslo záporné,
jedná se o pomalejšího jedince
Wiliam Stern
- začal mentální věk fyzickým věkem dělit – číslo větší než 1 -) měl by chodit se staršími,
menší než 1-) s fyzicky mladšími
Luis Terman
-MV/FV x 100 = vzorec IQ pro děti
David Wechsler
- začal nahrazovat fyzický věk průměrnou inteligencí
Rozložení IQ v populaci a znázornění na Gaussově křivce
Různá pojetí inteligence
Raymon Cattell
10. Myšlení, řeč a jazyk
- přichází s tím, že existují 2 typy vývojové inteligence
→ fluidní = inteligence vrozená, vyvíjí se max. do 20 let, pak se zpomaluje a je
nahrazena krystalickou
→ krystalická = je naučená a roste po 20. roku života, ve 40 je hodně vysoká
Ch. Spearman
- test inteligence měří dva faktory - všeobecný - „g-faktor“ - generální
- specifický - „s-faktor“ - speciální
- jsou na sobě nezávislé a odpovídají specifickým schopnostem, jenž jsou nutné k řešení
jednotlivých úkolů
H. Gardner
- teorie vícečetné inteligence – senzomotorická (vrcholoví sportovci), umělecká inteligence
- vymezuje 7 druhů inteligence
- například umím výborně řešit mat. úlohy, ale nedokážu komunikovat s druhými, nedokážu
chápat jejich emoce
Mentální defekt a jeho stupně
Lehká mentální retardace
- Postižení dovedou v nejlepším případě uvažovat na úrovni dětí středního školního věku.
Respektují některá pravidla logiky, ale nejsou schopni uvažovat abstraktně, i v jejich
verbálním projevu chybí většina abstraktních pojmů, užívají jen konkrétní označení. Jsou
schopni se učit, zvládnou výuku ve zvláštní, resp. pomocné škole
Středně těžká mentální retardace: Uvažování postižených lze přirovnat k myšlení
předškolního dítěte. V jejich slovníku chybí i méně běžné konkrétní pojmy. Verbální projev
bývá chudý, agramatický a špatně artikulovaný. Dovedou se učit jen mechanicky, především
na praktické úrovni. Jsou schopni zvládnout běžné návyky a jednoduché dovednosti. U
jedinců zařazených do této kategorie se pomalu rozvíjí chápání a užívání řeči a jejich konečné
schopnosti v této oblasti jsou omezené. Podobně je také opožděna schopnost starat se sám o
sebe a zručnost. Někteří jedinci potřebují dohled po celý život.
Těžká mentální retardace: Tato kategorie je v mnohém podobná středně těžké mentální
retardaci, pokud jde o klinický obraz, přítomnost organické etiologie a přidružené stavy.
Snížená úroveň schopností je v této skupině běžně mnohem výraznější. Většina jedinců z této
kategorie trpí značným stupněm poruchy motoriky nebo jinými přidruženými defekty, které
prokazují přítomnost klinicky signifikantního poškození či chybného vývoje ústředního
nervového systému. IQ je obvykle v rozmezí 20–34.
Hluboká mentální retardace: IQ je odhadováno pod 20, což prakticky znamená, že
postižení jedinci jsou těžce omezeni ve své schopnosti porozumět požadavkům nebo
instrukcím nebo jim vyhovět. Většina osob z této kategorie je imobilní nebo výrazně omezená
v pohybu. Nemocní bývají inkontinentní a při nejlepším jsou schopni pouze velmi
rudimentární neverbální komunikace. Mají nepatrnou či žádnou schopnost pečovat o své
základní potřeby a vyžadují stálou pomoc a stálý dohled
Vysvětlete pojmy:
IKONICKÁ PAMĚŤ = krátkodobě uchovává vizuální informace
ILUZE = nesprávná představa, mylný vjem; vidina, přelud
IMAGE = obraz, podoba, představa, idea; celková prezentace, vnější působení, celkový
dojem na veřejnost
IMAGINACE = představivost
IMBECILITA = mentální defekt, středně těžká mentální retardace, IQ 35 - 50
IMITACE = napodobování
10. Myšlení, řeč a jazyk
IMPRINTING = vtiskování
INCENTIVA = motivace, popud, pohnutka, pobídka
INCEST = krvesmilství, zákaz sexuálních vztahů mezi pokrevně příbuznými, který se
vyskytuje téměř u všech kultur
INHIBICE = překážka; útlum, zastavení, zadržování; zákaz
INFANTILISMUS = zaostalost ve vývoji; přetrvávání psychických a tělesných dětských
znaků v dospělosti
INSTINKT = vrozený pud, vnuknutí; tušení

Podobné dokumenty

10. Myšlení, řeč a jazyk Jsou fenomény specificky lidské. Myšlení je

10. Myšlení, řeč a jazyk Jsou fenomény specificky lidské. Myšlení je Z hlediska jazykovědy lze pojmy považovat za jazykové znaky. Základy soudobé sémiologie, respektive sémiotiky (nauky o znacích), položil švýcarský lingvista Ferdinand de Saussure (1857-1913), který...

Více