ZDE - svaté Kateřiny a Nejsvětější Trojice
Transkript
ZDE - svaté Kateřiny a Nejsvětější Trojice
Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum HAVLÍČKŮV BROD kostel sv. Kateřiny stavebněhistorický průzkum zpracovatel: Ing. arch. Jan Pešta Rybářská 2281, Nymburk www.shp-pesta.cz srpen – prosinec 2009 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................................. 4 1.1 1.2 2 ÚVOD .......................................................................................................................................... 6 2.1 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEKTU ......................................................................................................... 4 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE SHP .............................................................................................................. 5 POZNÁMKY KE STRUKTUŘE SHP ....................................................................................................... 6 DĚJINY OBJEKTU .......................................................................................................................... 8 3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE K HISTORII MĚSTA ................................................................................................... 8 3.2 VÝTAH Z LITERATURY K DĚJINÁM KOSTELA SV. KATEŘINY ........................................................................ 8 3.2.1 Špitál v Německém Brodě .................................................................................................... 8 3.2.2 Umělecké památky Čech .................................................................................................... 16 3.2.3 Evidenční list nemovité kulturní památky .......................................................................... 16 3.2.4 Historický kalendář Havlíčkova Brodu do roku 1945 ......................................................... 17 3.2.5 Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí našeho města. ..................................................... 18 3.3 ZÁKLADNÍ POZNATKY K OPRAVÁM KOSTELA Z ARCHÍVNÍCH PRAMENŮ ..................................................... 19 3.4 LITERATURA................................................................................................................................ 20 3.5 PRAMENY .................................................................................................................................. 20 3.5.1 Národní památkový ústav .................................................................................................. 20 3.5.2 MěÚ Havlíčkův Brod, odbor Rozvoje města, úsek památkové péče .................................. 20 3.5.3 SOkA Havlíčkův Brod .......................................................................................................... 20 3.6 PLÁNY ....................................................................................................................................... 20 3.6.1 celkové a katastrální .......................................................................................................... 20 3.6.2 plány objektu ..................................................................................................................... 21 3.7 IKONOGRAFIE.............................................................................................................................. 21 4 ARCHITEKTONICKÝ POPIS .......................................................................................................... 23 4.1 SITUACE..................................................................................................................................... 23 4.2 DISPOZICE .................................................................................................................................. 23 4.2.1 přehled dispozice................................................................................................................ 23 4.2.2 loď č.101 ............................................................................................................................ 23 4.2.3 podkruchtí č. 102 ............................................................................................................... 26 4.2.4 presbytář č. 103 ................................................................................................................. 26 4.2.5 sakristie č. 104 ................................................................................................................... 28 4.2.6 patro sakristie č.201 (depozitář) ........................................................................................ 29 4.2.7 půda sakristie č. 301 .......................................................................................................... 29 4.2.8 půda presbytáře a lodi č.302.............................................................................................. 30 4.2.9 věž č. 401 ........................................................................................................................... 32 4.3 PRŮČELÍ..................................................................................................................................... 32 4.3.1 západní průčelí lodi ............................................................................................................ 32 4.3.2 severní průčelí lodi ............................................................................................................. 33 4.3.3 severní průčelí presbytáře .................................................................................................. 33 4.3.4 severovýchodní průčelí presbytáře..................................................................................... 33 4.3.5 východní průčelí presbytáře ............................................................................................... 33 4.3.6 jihovýchodní průčelí presbytáře ......................................................................................... 34 4.3.7 jižní průčelí presbytáře ....................................................................................................... 34 4.3.8 východní průčelí lodi (jižní část) ......................................................................................... 34 4.3.9 jižní průčelí lodi .................................................................................................................. 34 4.3.10 jižní průčelí sakristie ......................................................................................................... 35 4.3.11 východní průčelí sakristie ................................................................................................. 35 4.3.12 severní průčelí sakristie .................................................................................................... 35 4.3.13 západní průčelí sakristie (severní část) ............................................................................ 35 4.3.14 střechy.............................................................................................................................. 35 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 4.3.15 5 věž .................................................................................................................................... 36 DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ (VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Č. 095A-09) ................................. 37 5.1 ÚVOD ....................................................................................................................................... 37 5.2 ZPRACOVANÝ MATERIÁL ................................................................................................................ 37 5.3 METODA DENDROCHRONOLOGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ ........................................................................... 37 5.4 POUŽITÉ STANDARDNÍ CHRONOLOGIE A SROVNÁVACÍ LETOKRUHOVÉ ŘADY .............................................. 38 5.5 VÝSLEDKY................................................................................................................................... 38 5.5.1 Relativní datování .............................................................................................................. 38 5.5.2 Absolutní datování ............................................................................................................. 38 5.5.3 Rok kácení stromů – datování podkorních letokruhů ........................................................ 39 5.6 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 39 5.7 LITERATURA: .............................................................................................................................. 40 6 PŘEHLED STAVEBNÍHO VÝVOJE ................................................................................................. 46 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 7 ARCHITEKTONICKÉ A PAMÁTKOVÉ HODNOCENÍ ....................................................................... 52 7.1 7.2 7.3 7.4 8 ÚVOD ....................................................................................................................................... 46 NEJSTARŠÍ (STŘEDOVĚKÉ) OBDOBÍ ................................................................................................... 46 POZDNĚ RENESANČNÍ (?) – PŘÍSTAVBA LODI ..................................................................................... 47 RANĚ BAROKNÍ PŘESTAVBA ............................................................................................................ 48 VRCHOLNĚ BAROKNÍ ÚPRAVY ......................................................................................................... 49 KLASICISTNÍ A POZDNĚ KLASICISTNÍ ÚPRAVY ...................................................................................... 50 ÚPRAVY V ZÁVĚRU 19. STOLETÍ ...................................................................................................... 50 NOVODOBÉ ÚPRAVY..................................................................................................................... 51 STAVEBNĚ-HISTORICKÝ A PAMÁTKOVÝ VÝZNAM AREÁLU ...................................................................... 52 SOUPIS HODNOTNÝCH PROSTOR ..................................................................................................... 52 SOUPIS HODNOTNÝCH KONSTRUKCÍ A DETAILŮ .................................................................................. 52 SOUPIS HLAVNÍCH ZÁVAD .............................................................................................................. 53 SMĚRNICE PRO BUDOUCÍ VYUŽITÍ A REKONSTRUKCI OBJEKTU ................................................. 54 8.1 OBECNÉ ZÁSADY .......................................................................................................................... 54 8.2 ZÁSADY PRO VYUŽITÍ OBJEKTU ........................................................................................................ 54 8.3 ARCHITEKTONICKÉ A DISPOZIČNÍ ZÁSADY .......................................................................................... 54 8.4 TECHNICKÉ ZÁSADY ...................................................................................................................... 55 8.4.1 zdivo ................................................................................................................................... 55 8.4.2 klenby ................................................................................................................................. 55 8.4.3 krov a střešní plášť ............................................................................................................. 55 8.4.4 povrchy stěn ....................................................................................................................... 56 8.4.5 výplně otvorů ..................................................................................................................... 56 8.4.6 požadavky na nové konstrukce .......................................................................................... 56 8.5 MOŽNOSTI BUDOUCÍHO DOPLNĚNÍ POZNATKŮ .................................................................................. 56 9 10 ZÁVĚR........................................................................................................................................ 58 PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 59 HISTORICKÁ MAPOVÁ A PLÁNOVÁ DOKUMENTACE .......................................................................................... 59 HISTORICKÁ IKONOGRAFIE ......................................................................................................................... 60 10.1 FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO STAVU ....................................................................................... 60 10.2 PLÁNOVÁ DOKUMENTACE ............................................................................................................. 67 10.2.1 dokumentace současného stavu ...................................................................................... 67 10.2.2 vyhodnocení stavebního vývoje ....................................................................................... 67 10.2.3 architektonické a památkové hodnocení ......................................................................... 67 10.3 DVD ......................................................................................................................................... 67 3 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Identifikační údaje objektu název objektu: kostel sv. Kateřiny místní určení: na jiţním břehu Sázavy u mostu (Nádraţní ulice) číslo popisné: -- parcelní číslo: st.p.č. 399 katastrální území: Havlíčkův Brod osada: Havlíčkův Brod obec: Havlíčkův Brod okres: Havlíčkův Brod obec s rozšířenou působností: Havlíčkův Brod SOMV: Havlíčkův Brod kód CZ2000: 3727 rejstříkové číslo ÚSKP: 15265/6-5 4 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 1.2 Identifikační údaje SHP hlavní zpracovatel: Ing. arch. Jan Pešta Rybářská 2281, Nymburk, 288 02 e-mail: [email protected] web: www.shp-pesta.cz IČO: 664 39 833 DIČ: 055-7305190486 architektonická a stavební část: Ing. arch. Jan Pešta historie objektu: --- dendrochronologie: Ing. Tomáš Kyncl Eliášova 37, 61600 Brno objednavatel: Římskokatolická farnost děkanství Havlíčkův Brod Rubešovo náměstí 173, HAVLÍČKŮV BROD 2, 580 01 typ průzkumu: STANDARDNÍ (BEZ ARCHÍVNÍ REŠERŠE) období pořizování dokumentace: duben – červen 2009 5 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 2 ÚVOD Stavebněhistorický průzkum kostela sv. Kateřiny v Havlíčkově Brodě vznikl na objednávku Římskokatolické farnosti – děkanství v Havlíčkově Brodě, z podnětu Městského úřadu Havlíčkův Brod, odboru Rozvoje města, úseku památkové péče. Kostel sv. Kateřiny je zapsanou nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku 15265/6-5, ovšem nachází se jiţ vně hranic městské památkové zóny Havlíčkův Brod. Kostel nebyl vzhledem ke své poloze mimo historické jádro města v v průběhu uplynulých desetiletí příliš vyuţíván a tím pádem ani udrţován, nepočítáme-li základní zabezpečení, včetně oprav po povodni (provizorní podlaha). Poslední rozsáhlejší úpravy proběhly v 50. letech 20. století (především nová exteriérová omítka). Přestoţe úpravy ve druhé polovině 20. století se omezily na nejnutnější údrţbu a měly vesměs utilitární charakter, kostel si naštěstí uchoval většinu svých historických konstrukcí a detailů (stěny s interiérovými omítkami, klenby, krov, kamenické prvky, ovšem s výjimkou historických výplní otvorů). Díky tomu kostel patří k architektonicky velmi hodnotným a významným příkladům sakrální architektury na území města. Podmínky byly pro provedení průzkumu byly vcelku vyhovující. Kostel byl v době průzkumu přístupný v celém rozsahu, nevyuţívaný. Stěny byly ovšem kryté omítkami, coţ znemoţnilo podrobnější poznání struktury zdiva. Průzkumu stavebněhistorickému ovšem předcházel průzkum restaurátorský (Marcin O., 2008: Restaurátorský průzkum omítek a jejich barevnosti v interiéru kostela sv. Kateřiny Havlíčkův Brod, strojopis, archív Městského úřadu Havlíčkův Brod, odboru Rozvoje města; Marcin O., 2009: Restaurátorský průzkum omítek a jejich barevnosti v interiéru kostela sv. Kateřiny Havlíčkův Brod, II. etapa, strojopis, archív Městského úřadu Havlíčkův Brod, odboru Rozvoje města). Zatím nebylo moţné blíţe prozkoumat exteriérové fasády, které jsou opatřeny velmi tvrdou novodobou omítkou (to bude teoreticky moţné aţ po stavbě lešení). Bohuţel časové i finanční limity neumoţnily souběţné zpracování historie objektu, takţe byla provedena jen základní archívní sonda, zaměřená na získání dobového plánového materiálu. Současně s průzkumem byl proveden i dendrochronologický průzkum dostupných dřevěných konstrukcí. Odběry vzorků a datování provedl ing. Tomáš Kyncl, výběr vzorků k odběrům určil autor. Před zahájením průzkumu byla k dispozici plánová dokumentace, která je dílem kolektivu studentů SPŠ stavební v Havlíčkově Brodě. Bohuţel zaměření je provedeno jen zcela orientačně a jak se ukázalo aţ v průběhu prací na SHP vykazuje závaţné chyby (rozměrové, chybná orientace okenních nik, zcela nesprávně zakreslený krov). Kromě toho bylo k dispozici zaměření z roku 1891 (stavitel Culka), které je sice jen schematické, zato však proporčně přesněji odpovídá realitě (neobsahuje ovšem půdorys krovu). Přesto bylo nutné s těmito dostupnými podklady pracovat. Výsledkem je základní půdorysné schéma, pouţité v tomto SHP. S ohledem na nepřesné podklady se jedná jen o pracovní půdorys, který nenahrazuje v ţádném případě přesné geodetické nebo stavební zaměření. Autor SHP nenese odpovědnost za případné chyby nebo škody, vzniklé pouţitím plánové dokumentace pro jiné účely, neţ stavebněhistorický průzkum. Provedení a úspěšné dokončení SHP by nebylo moţné bez vstřícného přístupu administrátora farnosti, P. Adamce, paní Melounové z MěÚ Havlíčkův Brod a pracovníků MZA Brno – SokA Havlíčkův Brod, kterým za to patří dík. Dále děkuji svým spolupracovníkům – zejména Ing. Tomáši Kynclovi. 2.1 Poznámky ke struktuře SHP Elaborát SHP vychází svou strukturou z metodiky SÚPP (MACEK P., 1997: Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum, SÚPP, Praha; doplněné vydání 2001). reflektuje i aktualizovanou podobu metodiky. Vzhledem k typu objektu byl elaborát podrobněji strukturován. Zejména popisová část je důsledně tříděna na jednotlivé kapitoly, přičemţ vţdy jedna „logická― 6 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum prostora má svou vlastní kapitolu. Popisy jednotlivých místností mají pokud moţno shodnou strukturu. Kapitola začíná vţdy polohou prostory ve vztahu k celku, dále je popisován základní půdorysný tvar, následuje popis stěn v pořadí severní – východní – jiţní – západní, popis stropu (resp. klenby) a nakonec podlahy, případně dalších prvků (vloţené konstrukce apod.). Odkazy na jiné kapitoly jsou značeny šipkou (název kapitoly). Jednotlivé prostory byly pro potřeby SHP očíslovány dvoj- aţ trojmístnými čísly. Místnosti přízemí (prvního nadzemního podlaţí) jedničkou (místnosti č. 101 aţ č. 104), prostory na úrovni druhého nadzemního podlaţí –patra sakristie dvojkou (č. 201), prostory (č. 301) a prostory na úrovni třetího nadzemního podlaţí (podkroví) trojkou (301 aţ 302) a věţ čtyřkou (401). Číslování je vyznačeno ve všech půdorysech. Uvedený systém číslování má usnadnit orientaci v textové a plánové části SHP i nepoučenému uţivateli. Jednotnou formu popisu bylo vzhledem k racionální stavební podobě objektu moţné dodrţet také v případě jednotlivých průčelí. Popis začíná hlavním (východním) průčelím, následuje průčelí západní (dvorní). 7 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 3 DĚJINY OBJEKTU Předmětem zadání byl stavebněhistorický průzkum bez samostatně zpracované archívní rešerše. Dějiny vlastního města s ohledem na jeho stavební vývoj jsou zatím nejlépe zpracované v díle K. Kuči a v knize P. Nocara (viz seznam literatury). K dějinám kostela se vztahují především zmínky v díle F. Petra a z něho čerpající informace zmínky v knize P. Nocara, dále pak jednotlivé zmínky v knize L. Macka – P. Rouse – Z. Zborovské, které jsou zde přetištěny v původním znění (vč. gramatiky) a originálního poznámkového aparátu. Dále byla za účelem zjištění základní stavební historie objektu provedena archívní sonda do fondů ve Státním okresním archívu (SOkA) Havlíčkův Brod. Zjištěny byly plány z 50. – 90. let 19. století. Ke kostelu (resp. stavebním pracím, souvisejícím s kostelem) se rovněž vztahuje velmi obsáhlá spisová agenda, uložená rovněž v SOkA Havlíčkův Brod, a to pro léta 1795-1896. Tento spisový materiál byl přefocen a je na DVD přiložena k tomuto průzkumu. Pro další práci by bylo žádoucí provést regulérní archívní rešerši, spočívající v důkladném přečtení a překladu spisové agendy a provedení archívního průzkumu v dalších archívech (Moravský zemský archív, Národní archív). 3.1 Základní údaje k historii města Havlíčkův Brod (dříve Smilův, pak Německý) vznikl na místě raně středověké osady na místě důleţité dálkové „Haberské― stezky z Čech na Moravu, při jejím brodu přes řeku Sázavu. Osada je tradičně (asi vcelku správně) spojována s vřetenovitým náměstím – Koňským trhem― při západním okraji středověkého jádra města (dnes jiţ zaniklým). V lokalitě současně probíhala snad jiţ od 30. let 13. století těţba stříbra. Někdy před rokem 1261, dle J.V. Šimáka snad roku 1256, došlo na místě k vysazení významného poddanského města velmoţem Smilem z Lichtenburka. Přes právní postihy ze strany krále Přemysla Otakara II. ve snaze zbrzdit rozvoj města, konkurujícího blízké královské Jihlavě, byl Brod od počátku významným městem s přirozenou funkcí ekonomického centra velkého regionu. Brodští měšťané byli od počátku převáţně Němci. Význam města stvrdilo zaloţení komendy německých rytířů, po nichţ pak město získalo svůj přídomek „Německý―. Teprve roku 1278, po smrti Přemysla Otakara II., byla Brodu znovu potvrzena práva (od roku 1333 srovnatelná s královskými městy), včetně práva povinného skladu a moţnosti opevnění. Výstavba kamenných hradeb ale byla realizována aţ po roce 1310. Město zůstávalo i nadále v soukromých rukou vesměs významné české šlechty – do roku 1319 pánů z Lichtenburka, poté pánů z Lipé. Město utrpělo během válečných zmatků na počátku 14. století a poţárem roku 1340. Další katastrofou bylo dobytí a zničení města husity roku 1422 město pak zůstalo po 7 let téměř pusté. Roku 1472 bylo město napadeno vojsky města Jihlavy. Naproti tomu události třicetileté války Brod patrně (v porovnání s ostatními městy) výrazněji nepoznamenaly, jak dokládají údaje Berní ruly – roku 1654 zde bylo z celkového počtu 179 domů jen 31 pustých (Doskočil, 1954). Přesto bylo několikrát po sobě postiţeno pobytem vojsk a zapáleno (1618, 1639, 1641, 1645). Město trpělo i později četnými poţáry – 1626 (horní část města), 1662 (východní a dolní část města), 1676 (Dolní ulice), 1691 (opět východní a dolní část města), 1748 (východní část Horní ulice), 1834 (radnice a okolí). 3.2 Výtah z literatury k dějinám kostela sv. Kateřiny 3.2.1 Špitál v Německém Brodě Petr F., 1926: Špitál v Německém Brodě. In.: Zprávy městského musea v Německém Brodě X., 1924—1925. Havlíčkův Brod, tiskem Františka Riedla v Německém Brodě — Nákladem kuratoria musejního, s.76-84. 8 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Špitál německobrodský náleţí mezi nejstarší špitály v Čechách. Ačkoliv přesný rok, jakoţ i ostatní okolnosti zaloţení jeho nejsou známy, poněvadţ původní zakládací listina zároveň s většinou městského archivu — jak v nové nadací listině z r. 1709 výslovně se zdůrazňuje — při velkém poţáru r. 1662 shořela, jisto je, ţe vznik jeho byl v úzké spojitosti s kostelem sv. Kateřiny. Připomíná se totiţ tento kostel, stojící při levém břehu Sázavy na Dolním předměstí, jiţ r. 1319 jako „špitální―.1 Stával tedy jiţ počátkem XIV. století při něm špitál „pro chudé a ubohé―, který i později označuje se jako .špitál sv. Kateřiny.― A o 43 let později2 uvádí se „most velký přes Sázavu blíţ špitálu―. Správu jeho vedl tehdy kněz „špitální―, jenţ byl, jak patrno, členem řádu německých rytířů, kteří měli v Něm. Brodě aţ do r. 1422 svou kommendu. Také fondy kostela a špitálu byly společné a tvořily — ještě v XVI. století — „záduší špitála―. Rovněţ nezachovaly se ţádné zprávy o základním jmění špitálu, ačkoliv jest velice pravdě podobno, ţe „grunt špitálský―, o němţ činí se první zmínka koncem XV. století3 a jenţ později uvádí se jménem „Špitálsko―, náleţel špitálu jiţ při jeho zaloţení a byl hlavním pramenem jeho důchodů. Příjmy jeho však záhy vzrůstaly — podobně jako v dobách pozdějších — různými dary a odkazy bohatých měšťanů. Nejstarší známý odkaz jest z r. 1349, kdy měšťan Otto Crukner4 daroval „jakoţ i předkové jeho činili― k špitálu roční plat 28 grošů, které měl na mlýně leţícím blízko vchodu do města5, s podmínkou, ţe kněz špitální bude kaţdoročně slouţiti mše za duši jeho i jeho předků. Ve válkách husitských zničen byl špitál i s kostelem vojsky Ţiţkovými, která dne 10. ledna 1422 města dobyla a úplně rozbořila, takţe 7 let pustým zůstalo. Kdyţ pak město počalo se z úpadku próbírati, obnoven byl také Špitál i kostel sv. Kateřiny k čemuţ ovšem přispěla četná věnování a odkazy. Tak roku 1496 zapsáno6, ţe Jakub Krejčí učinil „poslední poručenství― v němţ ustanovil „aby z statku jeho lázně koupena byla, jedno pro uţitek této obce, druhé pro chudé ... a to jsou poručníci totiţ (vykonavatelé poslední vůle) učinili, a lázni koupili od slovutného Václ. Jošta z Ostrovce, rychtáře městá tohoto7, čtyřikráte do roka, vţdy, o suchých dnech lázna pro chudé aby topena byla a to pro časy budoucí. Ale poručníci, znamenajíce lepší uţitek bezpečnější a prospěšnější jeho milé duši, s radou a s 1 Dle listiny vydané 22. března 1319 (orig. v archivu kláštera ţelivského) na prosbu Lva Puchinera v Říme, „jíţto se odpustky uděluji pro všechny náboţné, kteříţ by o jistých slavnostech a svátcích špitální kostel sv. Kateřiny navštívili a zde kajícně se vyzpovídali a nápomocné ruky podali a pro ty, kteříţ by vyprovázeli kněze s velebnou svátostí k nemocnému jdoucího. Tuto listinu potvrdil 30. května téhoţ roku Oldřich, praţského kostela scholastik a zástupce Jana, biskupa praţského, kterýţ právě u římské kurie byl." (J. Solař: Pam. arch. IV, str. 64.) 2 Čelakovský: Přivil. II, 397. 3 Registr, diversorum (v archivu zdejšího musea) r. 1496. 4 Pro zajímavost uvádím doslovně zněni tohoto odkazu, který náleţí mezi nejstarší listiny německo-brodské: „In nomine Domini Amen. Cum oblivio sit mater erroris necesse est ut ea, que fíunt in tempore, ne obliuioni tradantur, linqua testium et litterarum testimonio roborentur. Hinc est, quod ego Michahel iudex, Albertus Brennens, Nicolaus Muratoris, Ottoccar Vatua ceterique iurati in Broda Theutonicali re- cognoscimus uniuersis in genere et singulis in specie tam presentibus quam futuris, discre- tum et honestum virum Ottonem Cruknerem, ciuem nostre ciuitatis de sua et omnium suo- rum tam filionim quam filiarum bona volunúte viginti octo grossos eensuales quos habuit in molendino proxime síto foris civitatem in testamentům eternum etin releuamen pauperům et miserorum nostri hospitalis, sicut sui progenitores fecerunt, ita eciam hodie ipsis pauperibus est testatus, tali condicione tamen addita, quod quicunque sacerdotum per nos rector dicti hospitalis fuerit constitutus, quod idem sacerdos singulis annis in dimisione apostolorum in remedium animarum omnium predecessorum et successorum suorum an- muersarium peragere debet tam in vigiliis quam in missis defunctorum. In cuitfs rei testimonium presentes dedimus nostri sigilli roboratas. Datum in ipsa ciuitate Broda in quinta fena magna. Anno Domin M°CCC° quadragesimo nono" (Orig. v archivu musea Na pergamenovém prouţku přivěšena menší pečeť městská, značně poškozená.) —V listině z roku 1343 uvádí se Ottíin Crukner mezi 10 příseţnými konšely obce německobrodské. Panna Aneţka Cruknerova (jak se zdá dcera tohoto) zřídila roku 1406 pro německé kříţovníky v Něm. Brodě nadaci, vynášející ročního platu 1 kopu gr. čes. 5 Zdá se, ţe to jest pozdější mlýn obecní, zvaný téţ „panský", nyní Rothův. 6 Registr, divor- sorum, fol. 166. 7 Připomíná se rychtářem r. 1485. 9 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum vůlí pánův konšelů, kteří v ty časy byli, zase tu láznu prodali slovutnému panu Zikmundovi8, dědicům i budoucím jeho s takovou výminkou, aby po časy budoucí buďto za něho, pokudţ by on té lázně v drţení byl, nebolito kdoţkoli jiný po něm, vţdy do roka čtyřikrát, jakoţ svrchu dotčeno jest, lázna chudým topena byla. A po prodání té lázně poručníci uradivše se s pány konšely, za ty peníze udělali rybník na gruntu špitálském a při kaţdém spouštění špitálníci nynější a budoucí mají dáti kopu kaprův knězi farářovi obce této a kněz farář ten, nebolito budoucí povinnoval bude, aby tím častěji mši slouţil v špitáli a chudým posluhoval tělem a krví Pána našeho Jeţíše Krista. Také ti poručníci po časy budoucí mají koupiti postav sukna na kaţdý rok a to pro chudé...― Ještě více rozmnoţeno bylo nadání špitální r. 1495, kdy ve čtvrtek v den Nového léta u přítomnosti lipnického hejtmana Jana Lukaveckého z Lukavce, který na místě drţitele města obnovil radu, darovala9 paní Anna Hroznatová z Krchleb obci ves Pfaffendorf10, Zboţici, Knyk a Dvory Komárovy,11 „se vším jich příslušenstvím―. Vymínivši si pak doţivotní uţívání těchto statků, ustanovila, ţe „rada nynější i budoucí povinna bude učiniti na kaţdý rok a po budoucí a po věčné časy za duši paní Anny Hroznatové i za její všecky předky tyto věci dolepsané i za jiné všecky věrné duše: Item chudým dva postavy sukna koupiti; item dvě kopě grošův míšeňských k kostelu na vosk dáti; item chudým jednou v rok láznu kázati stopiti; item chudé jednou v rok nakrmiti; item kněţím při pouštěni rybníkův jednu kopu kaprův dáti a do špitála půl kopy; item z kaţdého rybníka po spuštění mají páni konšelé kněţím a chudým ryb dáti.― V této době uvádí se v majetku špitálu rozsáhlé pozemky, rozkládající. se od vtoku Šlapánky do Sázavy aţ nad mlýn Rozendorfský, kdeţ sousedily s pozemky termesifskými 12 a skládající se z četných rolí, luk, lesa a několika málo chmelnic; zvány byly společným jménem „Špitálsko― nebo „Na Špitálsku.― Mimo to byl špitál v drţení mlýnu, části řeky a stavu, jakoţ i sedmi krámů masných. Nemovitosti tyto neměl však špitál ve své správě, nýbrţ pronajímal je za určité roční nájemné13. Dle „Registrum platův k špitálu náleţících―14 pronajata byla r. 1568 role 44 měšťanům za celkový peníz 7 kop 26 grošů míš, louky 23 měšťanům za 5 kop 11 gr. míš. a chmelnice dvěma měšťanům za 8 grošů míš; masné krámy, z nichţ bylo celkového nájmu 1 kopa 30 gr., mělo pronajato 7 měšťanů; z řeky, mlýnu a k němu příslušejících rolí platil mlynář z Rozendorfu 1 a půl kopy 4 gr. a ze stavu mlynář Smolenda 20 gr. míš., takţe příjmy z nemovitostí špitálních činily celkem 16 kop 9 grošů míš. Kromě tohoto důchodu plynuly do pokladny špitálu ještě všeliké jiné příjmy, skládající se jednak z úroků různých fundací nebo z příspěvků, jeţ obec. nebo některé cechy — na příkl. řeznický15 — zavázaly se platiti, jednak z nahodilých darů nebo i z pokut, jimiţ byli provinilí měšťané trestáni. Tak r. 1557 byli odsouzeni „sousedé― Václav Hanušů, Pavel Krupský a Jiřík Rosol pro zavraţdění Jeronýma Barvíře, syna Kašparova z Brna, kromě pokuty 200 kop míš., ještě k tomu ţe „mají dva postavy sukna k rozdání chudým (do špitálu) koupiti a je na tejden před vánoci příštími na právě poloţití―16. Rovněţ téhoţ léta odsouzen byl k podobnému trestu Václav, syn Jeţkův, pro zavraţdění Jakuba, bratra Tomše Smrţova.17 Dle snešení obecního z r. 1572 „o šenkování vína― trestáni byli 8 R. 1495 byl purkmistrem. 9 Registr divertorum fol. 165. V desky a knihy městské zapsáno r. 1503, znovu roku 1542. 10 nyní Český Dvůr 11 Později sluly Paulíčkovy, nyní „u Novotných". 12 Smlouva obce s Janem Giglingarem z Knejslsteina o hranice pozemků a rybolov r. 1597. (Archiv musea.) 13 V některých smlouvách o prodeji domů ani se zmínka také o loukách a polích špitálských. Tak ve smlouvě z r. 1539, kterou Beneš Vostrman „profrajmarčil" svůj dům hostinský v lynku (později „U zlatého lva", nyní čís. 176) za dům Eliáše Voharka v Dolní ulici, připomíná se „louka špitálská, nájemná, z kteréţ se platí k špitálu 1/2 kopy gtošů." (Kn. starých zápisů, A 6.) 14 Tamtéţ, J 5. kdeţ ]est uveden podrobný seznam nájemců, jakoţ i peníz, který platí. 15 Manual právní, fol. 130; výpis v „Pamětech Joan. Stan. Jelínka" z r. 1700. 16 Knihy vortelnf r. 1557. 17 Tamtéţ. 10 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum sousedé, kteří by víno bez řádného ohlášení „šenkovali―, pokutou 5 kop grošů „kteráţ potom na chudé do špitálu má býti obrácena a ţádnému zase navrácena nemá býti.―18 Ke správě špitálu volili konšelé ze sebe tři nebo později (od konce XVII. století) dva úředníky „špitálské―, zvané „špitálníky―19; povinností jich20 bylo „předně cti a slávy boţí vyhledávati, při spravování uţitkův a důchodů v špitále města tohoto, v přijímání i vydávání jich a opatrování všech věcí k témuţ špitáli náleţejících, věrně, právě a spravedlivě se chovati a coţ by nejlepšího dobrého téhoţ špitále býti mohlo, toho všeho v nejvyšší pilnosti vyšetřovati a ţádných v tom ouţitkův svých v ničemţ neobmýšleti.― Bděli tedy nejen nad pořádkem ve špitále, ale i nad celým hospodařením špitálním, za něţ ovšem byli odpovědni radě městské: Počátkem XVI. století prodali také masný krám Jírovi Janků21, r. 1538 „připověděli se na statek Mikše Zykova pro dluh od louky a za ryby―22; r. 1566 postoupili i místo k stavbě domu poblíţ špitálu Janu Kavkovi ševci.23 Do špitálu přijímáni byli — podobně jako v jiných městech — toliko měšťané, buď chudí nebo i zámoţnější, kteří však zjednávali si zaopatření pod hostinnou střechou špitálskou za nějaký plat a kteří potom namnoze ve svých kšaftech pamatovali odkazy ku špitálu. Tak r. 1624 odkázal Krištof Straka „který v špitále smrti dochován byl,― 90 kop míš,24; také roku 1630 Jan Koktan odkázal špitálu, „ţe tu smrti dochován― 50. kop míš.25 Toliko výjimečně přijímáni byli také lidé přespolní nebo ţebráci. Avšak také chudí studenti účastni byli (jiţ od XVI. stol.), ba snad jiţ dříve všelijakých dobrodiní, která špitál poskytoval. Dle „nařízení o správcích školních, záplatě jich opatřením jiném školním― vydaného26 r. 1584 usnesla se rada městská na tom, ţe pro ţákovstvo „z špitálu kaţdého dne sobotního dáváno býti má dva pecny chleba. Téţ odtudţ ... má na kaţdý kvartál jeden věrtel hrachu a jeden věrtel krup vycházeti.― Také některé dary a odkazy věnovány byly výslovně „pro vychování chudých studentů― ve špitále. V XVII. století několikráte rušivě zasáhly neblahé pohromy v osud špitálu. V neděli dne 6. dubna 1636 „na svítání, okolo devíti hodin celého orloje― vyhořel do základů špitál „i s dvorem špitálským, s dobytkem, s obilím ssutým i v slámě, také kostel sv. panny Kateřiny s 4 domky sousedskými při tom špitále stojícími ...; škoda za několik tisíc zlatých rejnských se stala. Šafářka přišla ráno s třískou do chléva, zatrousila a zapálila.―27 A dvě léta potom (1638) dovršila veliká povodeň, která pobořila také velký dřevěný most a skoro celý jej odnesla, dílo zkázy. Ačkoliv obyvatelstvo bylo v době té válkou, mnohými poţáry, několikerým vydrancováním a nesnesitelnými berněmi ochuzeno, našlo se dosti dobrodinců, kteří pečovali, aby škody špitálu a 18 „Snešení" toto bylo r. 1582 změněno v ten smysl, ţe pokuta 5 kop míš. „na opravu města obrácena býti má." 19 V městských knihách jmenují se často také „ouředlníci k ruce špitálu" ojediněle i „špitalmajstři." 20 Dle příseţné formule, zapsané v „knize přísah" z poloviny XVII. století. (Archiv měst. musea.) 21 R. 1533 koupil tento krám „mastný" od Jíry Jankova Vondra řezník za 80 kop míš., jez po částkách splácel; r. 1546, kdy byl purkmistrem a města hospodářem, zůstal dluţen ještě 17 kop, „kteréţ peníze náleţejí ke špitálu, jakţ byl Jíra lanku ten krám koupil od špitálu." A po dvou letech (v pátek po sv. Františku r. 1548) „Jakub Vodňanský, Venc Augustinů, Bartoš Lebedů, špitalníci toho roku, přiznali se před plnou radou, ţe jsou od Vondřeje řezníka ... 17 kop míš. zúplna přijali a na potřeby špitálské vynaloţili." Knihy gruntovní a přípovědní, G X. 22 Tamtéţ, 176. 23 Lib. Haeredit. A 13. Tehdv byli špitálnfky Vít Nekoţný, Václav Kochánovský a Čipl. 24 Kn. grunt No. 4; odkaz vyplatiti se měl po 10 kopách ročně. R. 1632—35 odráţí si Zadumáš Kuchlovský, švec, místo splátek „ţe odvedl na obuvi čeládce špitální" po 10 kopách ročně. 25 Lil Pupill., C27. 26 Knihy smluv všelijakých, A 21, otiskl I. Němec ve článku: „Přispěvky k dějinám školství v Něm. Brodě. Městské museum v Něm. Brodě 1908 - 1909. V. 27 Beckovský, Poselkyné starých příběhů, III. Vydáni Rezkovo strana 239. 11 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum kostelu způsobené byly pokud moţno co nejdříve zmírněny. Četná obdarování, (zvláště při zadání manţelském) jakoţ i mnohé odkazy nasvědčují veliké obětavosti tehdejšího obyvatelstva. Z význačnějších darů té doby moţno zaznamenati odkaz vdovy Kateřiny Polcové, hospodské „U zlatého jelena―, (zvané proto obecně „Jelenka―), která odkázala záduší špitálu r. 1636 „pro vyzdviţení chrámu sv. Kateřiny a vychování chudých studentů― 171 kop 66 gr. m., k nimţ pak přidal Krištof Kloz 50 kop, které mu byla táţ neboţka odkázala,28 zvláště však bohatý odkaz, jejţ učinil Jan Borejčko, darovav špitálu 400 kop míš. a rybník u Vlkovska. Avšak sotva byl špitál i kostel v letech 1639—1642 společným úsilím veškerého měšťanstva znovu ze základů vystavěn29, zničeny byly opět (25. května 1662) i s domkem, v němţ bydlel kostelník, obrovským poţárem, jemuţ tehdy padla více neţ třetina města za oběť. A půl století poté překvapila ještě zhoubnější pohroma, která ohrozila i samo trvání špitálu. Dne 31. července 1714, kdy po hrůzné průtrţi mračen potrhalo se několik rybníků na panství Ţďárském, přivalily se do města úţasné spousty vod, které „pozbořivše30 celé chudých špitálníkův stavení, s dvorem i s špitálem, anobrţ i chrám sv. Kateřiny nešťastně porušila,― takţe z budov špitálních zbyly pouhé ssutiny. Po těchto smutných zkušenostech odhodlala se obec přeloţiti aspoň dvorec špitálský na místo bezpečnější. Proto r. 1717 vystavěna byla hospodářská stavení (stodola a stáje) na polích špitálských, v místech, kde nyní stojí „Špitálský dvůr― (čís. 79 na Dolním předm., náleţející nyní A. Sachslovi), kdeţto obytné stavení špitálu, sestávající ze dvou přízemních domků (později čís. 50. a 51., nyní zbořená), bylo opět na původním místě (v nynějším parčíku před kostelem sv. Kateřiny) znovu zbudováno.31 V této, pro špitál kritické době, nařízena byla jeho „sequestrace,― takţe veškeru správu vedl „sequestor―; ten rozdělil r. 1721 místo, kde stával dříve dvorec se stodolou a chlévy a potom „beze všeho uţitku zpustlé pozůstávalo,― na dva dílce v šíři 7 sáhů. Z nich menší, vedle nového špitálu, dosahující od silnice „aţ do břehů řeky― koupil 18. srpna 1721 za 30 zl. rýn. soukeník Tomáš Krupský32, větší pak, leţící mezi tímto dílcem a domem Řehoře Najmona (nynějším čís. 47. Dol. předm.), koupil téhoţ dne za 40 zl. rýn. hrnčíř Řehoř Hejduk.33 Koupě tyto byly pak 11. dubna 1722 praţskou konsistoří schváleny34; na obou dílcích vystavěli kupující potom brzy přízemní domky (nynější čís. 48. a 49.). Kostel, při němţ počátkem XVIII. stol. bylo také — ač velice řídce — pochováváno35, obnoven byl v letech 1727—28. Jak dlouho vnucená správa špitálu trvala, nevíme. Kdyţ za císaře Josefa II. přešla správa obce v ruce úředníků vládou dosazovaných, pronajímány vesměs statky městské v emphyteutické drţení. A tak pronajat r. 1784 dvůr špitálský se všemi pozemky36 Krist. Oesterreicherovi37 za 200 zl. rýnských; kromě toho povinnen byl odváděti do 28 Kn. grunt. No. 4, O 1. 29 V pamětní knize děkanství německobrodského (Gedenk-Buch etc.) záznamenáno, ţe se tak stalo z příspěvků měšťanů, zvláště pana Jana Bořického a pana lana Krušiny; zbytek stavebního nákladu věnoval magistrát. 30 Pamětní list při obnově kostela sv. Kateřiny 1728. 31 Stavení toto bylo 14° dlouhé, 5 1/2° široké a 1 1/2° vysoké; obsahovalo i velkou a 2 malé obytné světnice, 2 kuchyňky, sklep komoru, 3 předsíně a dvorek, vše v rozloze 29° (Kn. grunt. XXVI s. 168 - 169.) 32 Kn. grunt. No. 4., S 14. Sequstorem byl tehdejší písař radní Václav Tuk. 33 Tamtéţ, S 13. 34 Kn. smluv všelijakých pag. 674. 35 Byli to však lidé toliko chudí a neznámí. Tak roku 1705 pochována tam byla „jedna přespolní ze špitálu'', r. 1710 »jedna ţebračka", atd. 36 Pronajatý statek sestával tehdy kromě z hospodářských budov, z 73 jiter poli, 18 jiter luk, 4 jiter rybníků, 25 jiter pastvin a 14 jiter lesů. 37 Původně byl barvířem v Jihlavě; r. 1780 koupil zde od barvíře Karla Šindlera barevnu „Mezi vodami" (nyní Čís. 54 náleţející Nákupnímu druţstvu) Kn. grunt. No. XV., fol. 566. 12 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum špitálu 80 měr ţita, 33 měr ječmene, 11 měr hrachu, 156 liber másla, 936 mázů mléka, 26 měr řepy, děkanovi pak vůz sena a 55 liber kaprů. Zároveň měl provésti různé opravy na staveních, jeţ byly rozpočteny na 1130 zl. Ostatní špitálu náleţející pozemky — 50 jiter polí a 6 jiter luk — pronajaty různým měšťanům německobrodským. Po 8 letech (dle inventáře z 6. dubna 1792) odhadnuty byly veškeré špitální pozemky za 11.553 zl., různé nemovitosti postoupené nájemci dvora za 800 zl., domácí nářadí ve špitále za 10 zl. a budova špitální za 450 zl.; jmění uloţeného ve veřejných nadacích bylo 1460 zl. a u soukromých osob 3925 zl., takţe veškero jmění špitálu činilo tehdy 18.198 zl.38 Špitální kostel, jehoţ hotové jmění činilo 824 zl., oceněn byl za 700 zl. a movité předměty v kostele za 101 zl. V této době uţíváno bylo špitálského fondu z části také na vydrţování učitelů. Roku 1789 dostávali z něho 22 1/2 míry ţita, 7 měr ječmene, 3 1/4 míry hrachu, 24 libry másla, 24 ţejdlíků soli, 142 liber masa, 135 mázů piva, kromě 4 zl. rýn. na hotovosti. R. 1799 (1. listopadu) vypracována byla členy magistrátu a representanty města nová, německy psaná zakládací listina39. Nejprve uvádí se v ní jmění špitální celkem shodně s inventářem z r. 1792; zúročitelných peněz udává se však 6185 zl. rýn. a roční dědičný nájem z pozemků vynášel tehdy 509 zl. 14 kr. Dále ustanovuje se, ţe „dle dosavadní zvyklosti― má býti zaopatřeno z příjmů špitálu 13 špitálníků40, z nichţ kaţdý dostane na stravování denně 5 kr.; 11 z nich obdrţí oděv a to ročně 2 košile, pár bot a pár punčoch a vţdy za tři léta muţi kabát, vestu, spodky a klobouk, ţeny pak soukennou sukni a kabátec, vše téţe barvy. Zbývající dva špitálníci, kteří ustanoveni jsou jako „familias― při hlavní škole, obdrţí dle dosavadního zvyku místo oděvu kaţdý 2 zl. rýn. ročně. Oněch 11 almuţníků dostane v domě špitálním světlo a teplo, pohřeb jejich však vypraven bude toliko na účet jejich pozůstalosti.41 Poněvadţ pak bylo dotud zvykem podporovati ještě 12 jiných, ve špitále nebydlících chudých, coţ však náleţelo ústavu chudinskému42 a vyţadovalo ročního nákladu 152 zl., ustanoveno, aby dva z nich převzati byli do špitálu a pro ostatních deset aby dáván byl chudinskému ústavu příspěvek 129 zl. r. do té doby, aţ ústav ten z vlastních prostředků bude moci je podporovati. Kromě toho obdrţí ze špitální pokladny učitel ročně 20 zl. rýn. a jeho „adjunkt― 10 zl. r. za vyučování chudých dětí. Výše jmenovaných 13 špitálníků „povinno jest kaţdodenně ráno a odpoledne ve špitálním kostele za zakladatele a dobrodince zboţně se modliti, tichý a zboţný ţivot vésti― a jeden z muţů a jedna ze ţen, jeţ magistrát ustanoví, v domě čistotu a pořádek udrţovati a churavé ošetřiti a špitální světnice vytápěti, špitální kostel čistiti a v něm ustanovený špitálník sluţbu kostelnickou zastávati, začeţ obdrţí kaţdý z příjmů kostelních roční příplatek 2 zl. r. — tedy dohromady 4 zl. r. Právo, obsazovati uprázdněná místa špitálníků, jichţ počet však nemá býti bez povolení zemské vlády rozmnoţen, ponechal si — dle dosavadní zvyklosti — magistrát, při čemţ se slavnostně zavázal, ţe „toliko vpravdě nuzným, výdělku neschopným a zcela nemajetným sousedům― 38 Dle zprávy magistrátu ze dne 29. června 1795 činilo jmění špitálu 17.988 zlatých. [V originálu je tato poznámka opatřena číslem 37, takže v článku jsou dvě poznámky číslovány stejným číslem. Pro naše potřeby bylo číslování poznámek opraveno, takže počínaje od tohoto místa je číselná řada proti originálu o jedno pořadí posunuta]. 39 Listina tato podepsaná purkmistrem Ign. Mehlem a členy městské rady Ign. Vodou, Josefem Hírtlem, K. Lauerem a Bernardem Jentschem, sekretářem Danielem Čermákem a representanty obce Ign. Patočkou a Janem Wohlmannem, uloţena jest v archivu musea. Schválena bvla zemským guberniem 10. července 1800, načeţ vepsána do knih gruntovních čís. XXVI. rol. 362—366. 40 V této době na rozdíl od dob minulých, nazývají se špitálníky chovanci špitálu. 41 Aţ do té doby placen byl, pohřeb ze špitální pokladny. 42 Ústav chudinský zaloţen byl r. 1785. 13 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum uprázdněného místa se dostane. Ověřený opis nové zakládací listiny, dle níţ spravoval se potom špitál celé následující století, byl pak také v místnostech špitálních veřejně vyvěšen. Poněvadţ špitálský dvůr vyţadoval stále nákladných oprav a doplňování, čímţ výnos jeho značně se menšil, zvláště však, ţe nebylo moţno získati vhodného nájemce, prodal jej r. 1805 (smlouvou ze 4. září) magistrát paní M. Haubnerové za 25.000 zl.; pozemky k němu náleţející byly skoro téţe výměry, jako měl pronajaty bývalý nájemce43. Ostatní k statku náleţité pozemky, jeţ byly jiţ dříve pronajímány různým měšťanům, zůstaly ještě dále majetkem špitálu, v jehoţ drţení jsou většinou aţ dosud. Prodej tento byl pro špitál velice nevýhodný, neboť nejen ţe získaný peníz byl i na tehdejší dobu poměrně nízký, ale hlavně ţe nedlouho potom (r. 1811) klesla následkem finančního patentu hodnota peněz na pětinu a úroky veřejných dluţních úpisů sníţeny na polovinu. Tím znehodnoceno bylo i kmenové jmění špitálu, takţe špitálníci, jichţ počet byl stále 13, dostávali toliko nepatrnou podporu.44 Teprve v letech dvacátých XIX. stol., zvláště po zaloţení t. zv. národního banku, kdy všeobecná drahota poněkud povolovala, zlepšily se také hmotné poměry špitálu. R. 1840 měl špitál45 kromě vlastní budovy zúročitelného jmění 790 zl. konv. m., a 7930.19 zl. vid. m., v čemţ byl zahrnut také odkaz Marie Mehlové z r. 1829 penízem 2.000 zl. konv. m. Podrobný inventář, sestavený o 4 léta později (r. 1844) udává úhrnné jmění špitálu 10.102 zl. konv. m., a to pozemky v ceně 4074 zl. k. m., budovu oceněnou (r. 1837) 644 zl. k. m. ostatek pak v hotových penězích a různých dluhopisech46. Stavba kamenného mostu přes Sázavu v letech 1852—1854 (do té doby byl v těchţe místech dřevěný, krytý most) měla za následek odbourání západní, do silnice sahající části kostela sv. Kateřiny a vystavění (r. 1853) nové průčelní zdi, čímţ kostel byl značně zkrácen. Poněvadţ pak byly také zvýšeny všechny cesty k mostu vedoucí vysokou naváţkou, octly se veškeré okolní budovy, zvláště kostel i špitál, hluboko pod úrovní zvýšených silnic, takţe bylo nutno zříditi (r. 1854) těsně před jednotlivými staveními opěrné kamenné zdi a schodiště; při tom ubrána byla část špitálního pozemku (zahrady) k rozšíření silnice. Zajímavo jest, ţe v této době, zvláště však po r. 1848, kdy rušeny byly všeliké výsady, zmenšil se nápadně zájem o zdar špitálu, jenţ zaopatřoval výhradně měšťany; za to tím více jevila se obecná dobročinnost v udílení darů ústavu chudinskému, který pečoval o chudé vůbec. Teprve od let šedesátých moţno opět zaznamenati několik větších odkazův a darů; tak r. 1861 odkázala Kateřina Weidenhofferová, vdova po zdejším měšťanu a obchodníkovi 200 zl. 47, r. 1862 Bernard Jenč 400 zl, r. 1868 Terezie Ka- hulová, rozená Buršová z Velké Volešné 100 zl., r. 1869 bývalý purkmistr František Srnka 100 zl., r. 1870 Hynek Pařízek celovárečný dům čís. 17. v Horní ulici, (náleţejících nyní pí. E. Stránské) oceněný 1584 zl.48, r. 1872 daroval pak P. Karel Šindelář 500 zl. Opravdu bohatého daru 43 Prodáno bylo polí 71 jiter 604 sáhů, luk 18 jiter 635 sáhů, rybníků 3 jitra 1505 sáhů pastvin 25 jiter 498 sáhu a lesů 14 jiter 182 sáhů. Dle zprávy magistrátu ze dne 29, června 1795 patřilo však ke špitálu 123 jiter 604 sáhů poli, 24 jiter 189 sáhů luk, 3 jitra 1595 sáhů rybníků, 25 jiter 498 sáhů pastvin a 14 jiter 182 sáhů lesů, takţe po prodeji Špitálského dvora zbylo špitálu ještě 52 jiter poli a 5 jiter 1154 sáhů luk. 44 Po válkách napoleonských usnesla se městská rada na vybídnutí vojenských úřadů, aby jedno ze 13 míst bylo zadáno vţdy vdově po padlém vojínu. 45 Sommer: Königreich Böhmen XI. Časlauer Kreis. 46 Později byly některé pozemky prodány; r. 1854 oceněny byly na 2700 zl. 47 Z tohoto odkazu zřídila r. 1870 městská rada zvláštní nadaci, aby úroky z ní plynoucí rozdělovány byly vţdy 25. listopadu (na den sv. Kateřiny) „mezi všechny chudé špitálníky stejným dílem". Nadační listina nebyla však c. k. okresním hejtmanstvím schválena, poněvadţ odkázaný peníz nebyl v závětí určen k tomuto účelu. 48 Týţ ustanovil v poslední vůli, aby se dům prodal ve draţbě a ze získané sumy měla obdrţeti jeho sestra Anna, provdaná Kerbrová v Jihlavě 100 zl., ostatek měl připadnouti „chudobinci," s výhradou, ţe svobodná slabomyslná jeho sestra Josefa má „do téhoţ chudobince přijata býti a všechen, z těchto peněz vypadající úrok, doţivotně obdrţeti, z něho ţivena obstarávána býti, kdeţto teprve po její smrti dva špitálníci na to místo nastoupiti mohou." Při projednáváni pozůstalosti bylo však seznáno, ţe Hynek Pařízek měl právo volně nakládati 14 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum dostalo se špitálu r. 1888, kdy 62 letý měšťan Václav Altrichter, nemaje blízkých příbuzných, odkázal veškeré své jmění, skládající se z pole, čtvrtiny stodoly, pohledávek u různých dluţníků a hotových peněz, vše v úhrnné sumě 9249 zl., „k zlepšení postavení ubohých špitálníků.― Tím umoţněno zvýšení špitálního příspěvku na 15 kr. denně. Tento šlechetný dárce, jemuţ obec postavila na hřbitově u sv. Vojtěcha pěkný gotický pomník, nalezl také v příštích letech četné následovníky, jichţ odkazy a dary připojeny byly bud k základnímu jmění špitálu, nebo z nich zřízeny různé nadace pro špitálníky, takţe celkové jmění špitálu vzrostlo do r. 1891 na 27.282 zl. r. č. a v roce následujícím činilo jiţ 31.406 zl. r. č. Pronikavé změny ve správě špitálu nastaly r. 1894, kdy městský radní a tehdejší zemský poslanec Vojtěch Weidenhoffer věnoval „pro chudé měšťany a měšťanky německobrodské― nový přízemní dům, jejţ téhoţ roku svým nákladem k tomuto účelu vystavěl na obecním spáleništi čís. 190 a 191 na Vrabčím trhu (nyní Zeleného ulici). Městské zastupitelstvo, přijavši tento štědrý dar, nově upravilo zakládací listinu z r. 1799, jejíţ některé zastaralé odstavce úplně zrušilo, jiné pak doplnilo nebo nové době přizpůsobilo49. Tak zrušilo „vzhledem k nastalým změnám školních poměrů― ustanovení dvou špitálníků jako sluhů při hlavní škole a roční příspěvek 2 zl. stříbra (2 zl. 10 Kr. r. č.), jejţ tito místo oděvu dostávali, určilo k podělení dvou schu- dlých měšťanů neb měšťanek. Dále pak ustanovilo, ţe ostatním jedenácti špitálníkům nebudou „vzhledem k tomu, ţe se přestěhují do domu se vším pohodlím nově zřízeného,― vypláceny hotové peníze, ale „kaţdý ... obdrţí byt v nově zřízeném nadačním domě, pak úplné řádné stravování, celý oděv s obuví a prádlem a ... po čas nemoci úplnou obsluhu.― Co se vedení špitálu týče, určilo, ţe „vrchní správu má obecní zastupitelstvo, které dozor nad ústavem svěřuje zvláštnímu kuratoriu, jehoţ předsedou jest pokaţdé pan purkmistr a stálým členem městský děkan; mimo to zvolí obecní zastupitelstvo do tohoto kuratoria na dobu tří let čtyry členy a jednu paní k vůli stařenám v ústavu se nalézajícím― ... Zároveň svěřilo „vedení a správu tohoto ústavu té které ctihodných sester kongregaci na základě smlouvy obecním zastupitelstvem schválené.―50 Bývalé ustanovení o povinné návštěvě kostela sv. Kateřiny změněno tak, ţe „nadačníci― mají konati poboţnost „podle moţnosti,― buď v děkanském chrámu neb v domácí kapličce. Touto úlevou zrušen byl poslední vztah špitálu ke kostelu sv. Kateřiny, jehoţ účty byly však jiţ od počátku XIX. století zcela odděleně vedeny. Zároveň změněn byl i starý název špitálu na „měšťanský chudobinec.―51 Kdyţ se pak špitálníci na podzim r. 1894 přestěhovali do nové budovy, ubytovala obec v opuštěném špitále několik rodin bez přístřeší.52 Avšak po 15 letech, kdy upravována byla ulice k nádraţí, jeţ právě před špitálem byla hluboko proláklá a při větších povodních zaplavována, byl na jaře r. 1909 starý, velice jiţ schátralý špitál (čís. 50. a 51.) úplně zbořen; na jeho místě zřízen malý ozdobný sad, uprostřed něhoţ zasadila tělocvičná jednota „Sokol― r. 1915, v den 500 letého výročí upálení mistra Jana Husi, pamětní lípu. Nynější správa měšťanského chudobince vedena jest úplně zásadami zakládací listiny z r. 1894. Toliko původní počet nadačních míst vzrostl na 17, neboť obecní zastupitelstvo zřídilo53 r. 1898 na oslavu 50 letého císařského panování nová 4 místa, kromě toho chovanci nemusejí býti zdejšími nanejvýše s dvěma třetinami téhoţ domu; proto smluvena r. 1872 dohoda, ţe Anna Kerbrová ujme dům sama, špitálu vyplatí 800 zl. a o svou slabomyslnou sestru sama bude se řádně starati. 49 Příslušná listina, podobně jako většina ostatních, špitálu se týkajících dokladů z XIX. století, uloţena je v městském archivu. — Zajímavo jest. ţe jíţ dle původní darovací listiny Vojtěcha Weidenhoffera určena byla vystavěná Dudova nejen schudlým měšťanům a měšťankám ale „i vůbec příslušníkům této obce." 50 Za tím účelem byly povolány smlouvou ze dne 16. srpna 1894 „Sestry III. řádu sv. Františka" (t. zv. „Šedé sestry"). 51 Dr. E. Šubrt: Úprava chudinství král. města Něm. Brodu. Nákladem městské rady 1908. V přehledu vylíčen „původ zaloţeni chudinských ústavů," a to: ústavu chudých, městského chudobince, sirotčince a chorobince, a podány podrobné účty i výkaz jmění za r. 1907. 52 Poněvadţ tam bydleli většinou starší ţeny, nazýván byl posměšně „babinec." 53 Dr. E. Šubrt I. c. 15 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum měšťany, nýbrţ toliko příslušníky zdejší obce. Také jmění špitálu časem značně vzrůstalo nejen dary a odkazy, ale hlavně příspěvky osob, které tam byly přijímány, takţe obec v letech 1912—1918 skoro ţádné podpory neposkytovala. R. 1900 činilo celkové jmění 83.367 K, r. 1907 94.388 K; nyní je přes 175.000 Kč — v kteréţto sumě jest mimo jiné nadačního jmění 3.114 Kč, cenných papírů (nominale) za 104.000 Kč a 3 ha pozemků (u Baštinova) — a vynáší celkem 8.100 Kč; obec pak přispívá ročně částkou 21.800 Kč. 3.2.2 Umělecké památky Čech Poche E. a kol., 1977: Umělecké památky Čech I., s. 168. KOSTEL SV. KATEŘINY — pův. špitální, gotic., ze 13. stol., znovu vystav. v 1. 1639—42 a po poţáru r. 1662. V dnešní podobě barok. s vnější pseudoromán. úpravou z r. 1890, oprav. r. 1953. — Jednolodní, obdél., s trojboce ukončeným presbytářem s obdél. sakristií na vých. straně. — Vnitřní prostor sklenut val. klenbou s lunetami, kruchta na dvou toskánských sloupech. — Zařízení: hlavní oltář raně barok. kol r. 1662, portálový, s obrazem sv. Kateřiny z pol. 18 stol. mezi sochami sv. Rocha a Šebestiána, v nástavci obraz sv. Alţběty (?) z konce 18. stol. Pravý boč. oltář s barok. sochou sv. Prokopa kol r. 1740 (socha z děkanského kostela sem přenesena r. 1863). Levý boč. oltář z pol. 18. stol. se součas. obrazem arch. Michaela v boji s ďáblem (srov. Dlouhá Ves). Pod kruchtou obraz sv. Anny, kol r. 1740. 3.2.3 Evidenční list nemovité kulturní památky nedatováno, nesignováno [archív MěÚ v Havlíčkově Brodě, odd. památkové péče]. Kostel hluboko pod úrovní ulice vedoucí k mostu přes řeku Sázavu. Orientovaný, zděný z kamenného zdiva, omítaný jednovrstvou hlazenou omítkou v přírodní barvě. Plocha fasád i architektonických prvků ve stejné barvě (přírodní). Interiér – vstup do kostela ze západní strany dvoukřídlými dřevěnými dveřmi v rovném kamenném ostění. Vstup pod kruchtu, podkruchtí sklenuto plackou. Kruchta nesena dvěma ţulovými sloupy kruhového průřezu k vrcholu a patě zúţen, profilovaná pata i hlavice s prstencem. Poprsnice kruchty vyzděná lomená, horizontálně dělená předsazenou profilovanou římsou. Loď obdélníkového půdorysu, klenba valená s výsečemi. Vpravo pod kruchtou dřevěné schodiště na kůr. Schodiště sklenuto valeně. Vítězný oblouk segmentově zaklenutý. Na jiţní straně lodi dvě okna se záklenky – sklo do olova 6úhelníky. Pod druhým oknem dvoukřídlové dřevěné dveře v ţulovém ostění. Na severní straně dvě okna se záklenky a šikmým parapetem, sklo do olova. Okna v nice s lomeným obloukem. Do lodi z půdorysu vystupují čtyři pilastry s profilovanou hlavicí. U vítězného oblouku pilíře zdvojeny. Západní štít – přízemí jednoosé, dvoukřídlé dřevěné dveře v ţulovém rovném ostění, patro dvouosé, okna do olova – 6úhelníky. Ostění oken 3x odstupňované se zaobleným páskem, horní část zakončena obloukem a oplechovanými parapety s předsazenou podokenní římsou, ve štítě kruhové okno. Kolem okna odstupňované ostění se zaobleným páskem. Štít trojúhelníkový, ve vrcholu okosený. štít lemován odstupňovanou profilovanou římsou. Levá strana objektu tříosá, kolem oken šambrány s páskem. Dva opěrné pilíře kryty kamennými deskami. Pod střechou zaoblený fabion s páskem půlkruhovitého průřezu – probíhá po celém obvodu lodi. Pravá strana objektu tříosá v přízemí ve druhé ose dvoukřídlé dřevěné dveře v rovném ţulovém ostění s páskem. Okna stejná jamko na levé straně objektu. Stejné jsou i dva opěrné pilíře, třetí pilíř je jen do výšky 1,5m. Za třetím pilířem navazuje o 0,5m uţší presbytář. Presbytář polygonálně uzavřen, zaklenut valeně s výsečemi a ve vrcholu dvěma štukovými elipsovitými zrcadly. Na jih i sever stejné okno jako v lodi kostela. Pata klenby presbytáře vychází z šesti předsazených ţulových patek v úrovni parapetu oken. Podlaha presbytáře i lodi cementové dlaţdice na nich prkenné palety. Za hlavním oltářem dřevěné schodiště na půdu zákristie. Půdní prostor ze smíšeného zdiva, neomítaný se třemi otvory na východní a jiţní straně s dřevěnou ţaluzií, na severní straně otvor zaslepen. Za hlavním oltářem jednokřídlé dveře v ţulovém rovném ostění s jednoduchým 2cm širokým páskem do zákristie. Zákristie obdélníkového půdorysu, sklenuta dvěma poli kříţové klenby 16 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum s kulatými svorníky. Podlaha dřevěná, vnitřní omítky vybíleny s přidáním mořidla. Vnitřní omítky v lodi kostela vápennoštukové, plochy v barvě pískové, architektonické prvky klenby bílé. Střecha lodi sedlová s náběhy, nad presbytářem valbová, krytina prejzy. Nad štítem plechová čtvercová věţ. V dolní části ţaluziová okna nad nimi oplechovaná profilovaná římsa. Nad ní na3 strany 4 čtvercové ciferníky hodin. Věţ ukončena lucernou se zvonem a jehlancem, ve vrcholu s korouhvičkou. Na východní straně presbytáře přistavěna niţší obdélníková sakristie s valbovou střechou. Krytina prejzy na valbě esovky. Zákristie bez architektonických prvků, pouze korunní římsa. Omítka jednovrstvá, barvy přírodní. Movité památky: 3.2.4 2229 Hlavní oltář a obraz sv. Kateřiny 2230 Oltář sv. Prokopa na epištolní straně 2231 Boční oltář Archanděla Michaela Historický kalendář Havlíčkova Brodu do roku 1945 Macek L. – Rous P. – Zborovská Z., 2003: Historický kalendář Havlíčkova Brodu do roku 1945. Havlíčkův Brod, stránkování průběžné. 22. března 1319 biskupové Jan Nepesinus, Matěj Clusinus, Jan Reatinus a Štěpán udělují na ţádost Lva Puchinera z Německého Brodu odpustky ke kostelu a špitálu sv. Kateřiny v Německém Brodě. Jedná se o první písemný doklad nepochybně potvrzující existenci zmíněného kostela. (RBM III, 493, 203-204; Petr 1926a, 76) 9. dubna 1349 potvrdili listinou rychtář Michal a příseţní města, ţe měšťan Otto Krukner odkázal místnímu špitálu „na zotavení chudých" roční plat 28 grošů, který dostával ze mlýna blízko města. Podmínkou bylo, aby kaţdý kněz, který bude správcem špitálu, slouţil zádušní mši za Kruknerovy předky. Kterého mlýna se zmínka týká, není známo. Faktem je, ţe koncem 14. století bylo v Německém Brodě a jeho nejbliţším okolí uţ osm mlýnů. (RBM V/2, 314; Petr 1926a, 76-77) 17. března 1635 rozvodněná Sázava podle očitých svědků rozlomila velký dřevěný most u kostela sv. Kateřiny na čtyři části. Vytvořila se bariéra z ledových ker, které most vyzdvihly vzhůru, a vodní proud pak tři části mostu odnesl, jedna zůstala na místě. Jeden kus mostu uvízl u Panských luk, kde se nahromadilo také tak veliké mnoţství ledových ker, ţe ještě nějaký čas po velké vodě po nich lidé „sem i tam chodili". (Macek ed. 1999, 92; Sochr 1971, 128-129) 6. dubna 1636 Asi o půl čtvrté ráno vypukl ve městě poţár, při němţ do základů vyhořel špitál s přilehlým špitálním dvorem, kostelem sv. Kateřiny a čtyřmi sousedními domy. Příčinou ohně byl ţhavý uhlík ze zapálené třísky, kterou si svítila ve chlévě ţena špitálního správce. Poţár si naštěstí nevyţádal lidské ţivoty, ale celková výše škody (uhynul například dobytek a shořelo skladované obilí) byla odhadnuta na několik tisíc zlatých rýnských. (Sochr 1971, 121; Rezek ed. 1880, 239) 25. května 1662 bylo město postiţeno rozsáhlým poţárem, který měl svůj počátek na hlavním náměstí v Klosovském domě (dnes č.p. 168), v němţ vypukl oheň „přičiněním zlých lidí―. Nejprve lehla popelem východní řada domu na náměstí a v Dolní ulici, pak mimo jiné Dolní brána, kostel sv. Kateřiny, špitál a obecní mlýn. Ohnivý ţivel se vrátil po západní straně Dolní ulice na náměstí, kde zničil jiţní frontu domů 17 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum včetně radnice. Zatímco muţi bránili ohni v šíření tak, ţe např. strhávali šindelovou krytinu z domů i ze střechy velkého dřevěného mostu přes Sázavu (podařilo se jej zachránit), ţeny s dětmi se uchýlily západně od města na obecní louky u Sázavy, které se tak staly nouzovým nocleţištěm. (Macek – Rous, 1993, Sochr 1971, 121; Petr 1923; Rezek ed. 1880, 455) 20. října 1674 se přistěhovali do Německého Brodu první řeholníci řádu bosých augustiniánů. Jejich prvním přístřeším byl po krátký čas domek zvoníka u kostela sv. Kateřiny, potom bydleli přibliţně po dobu jednoho roku (aţ do 6. 1. 1676) na hlavním náměstí v Jáchymovském domě (dnes č.p. 163), kterému se proto také říkalo „v klášteře". V místním povědomí zůstalo toto přízvisko aţ do počátku 20. století. V letech 1679 - 1733 vystavěli na Horním předměstí rozsáhlý klášter s kostelem sv. Rodiny. (Petr 1924a, 57) 31. července 1714 začala zatím největší známá povodeň v historii řeky Sázavy, kdyţ se po přívalových deštích protrhly hráze rybníků na Polensku a Ţďársku. Nejvyššího stavu dosáhla hladina vody druhého dne ve dvě hodiny v noci. V Německém Brodě přišlo o ţivot 65 aţ 69 lidí, bylo zbořeno 90 domů, hlavní most, pět mlýnů a jedna soukenická barevna. Příval například odnesl od kostela sv. Kateřiny celou zvonici se zvony, jeden z nich se pak našel aţ v Okrouhlici. V Dolní ulici dosáhla hladina vody bezmála aţ k hlavnímu náměstí. V úseku od Německého Brodu do Ledče se utopilo nebo zmizelo 204 lidí. Vyprávělo se například o dvou malých dětech unášených vlnami, jak se drţely za ruce a mezi sebou měly kotě. Rozběsněná řeka strhla ohromné mnoţství dřeva, celá stavení i s lidmi „nekonečně kvílícími a naříkajícími', kusy nábytku a nejrozmanitější věci. Našli se ziskuchtivci, kteří z „úlovků" v čase pohromy zbohatli. (Macek ed. 1999, 101-103; Macek - Rom 1993, 74-77; Sochr 1971, 129; Petr 1931a; Němec 1907) V letech 1852 - 1855 se stavěl nákladem „ministerstva trţby" kamenný most přes Sázavu. Do té doby se na jeho místě vystřídalo v průběhu šesti století několik mostů dřevěných. Podle historika F. Petra stavba erárního kamenného mostu a současná úprava několika blízkých silnic „přispěly poněkud k zmírnění bídy, která těţce doléhala na nejširší vrstvy městského obyvatelstva". (Petr 1926,1927a, č. 22) 3.2.5 Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí našeho města. Nocar, P: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod 2009, s. 90 a další. Kostel sv. Kateřiny Kostel má gotické základy a údajně pochází ze 13. století. První písemné zmínky o kostele jsou z roku 1314. U kostela stál špitál, který je písemně potvrzen v listině z roku 1397. Zásluhou darů špitál prosperoval a město mělo v drţení i Špitálský dvůr, který vlastnilo do roku 1805. Po poţárech v 17. století byl kostel přestavěn a dostal barokní podobu. Při dalších opravách v roce 1890 byla západní část odbourána a průčelí upraveno v novorománském slohu. Budovy špitálu byly v roce 1912 zbořeny a na jejich místě vybudován parčík. V parčíku byl odhalen 1. října 1933 pomník Tomáše G. Masaryka, dílo akademického sochaře Jana Štursy. Za války byl Němci odstraněn a teprve v roce 1991 nově postaven před budovou okresního úřadu (bývalý augustiniánský klášter). 18 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 3.3 Základní poznatky k opravám kostela z archívních pramenů Ve Státním okresním archívu (SOkA) Havlíčkův Brod se dochovaly dvě sloţky, obsahující spisovou agendu k opravám kostela sv. Kateřiny, a to pro léta 1795-183154 a 1853-1896.55 Kromě toho jsou zde ještě další sloţky (fond Děkanský úřad Havlíčkův Brod 1626-1959), které by čistě teoreticky mohla obsahovat příslušnou agendu ke kostelu, i kdyţ v naprosté většině případů se jedná patrně o běţné účetnictví.56 Zběţným prohlédnutím fondu lze určit následující přestavby a stavební úpravy většího rozsahu: – V letech 1853-54 proběhla oprava („správa―), resp. spíše novostavba věţe – kromě obsáhlé písemné agendy je dochován nesignovaný nedatovaný nákres – půdorys a pohled na konstrukci věţe, soupis prací signoval 17. dubna Aprile (1)854 „Franz Dworzak, Mistr tesarski―. – V červenci 1856 byla provedena oprava kostela (především tesařské práce, šindelová střecha, účtovány jsou i zednické práce) – V červnu 1858 jsou účtovány další práce (zednické, kovářské, zámečnické, klempířské, sklenářské) – V srpnu 1863 byla plechová věţ nabarvena. – V prosinci 1884 podal klempíř Bednář rozpočet na opravu věţe. součástí rozpočtu je schematický plán (pohled) na věţ. – V únoru 1886 je datován plán věţe (Rudolf Culka – městský stavitel), patrně za účelem plánované rekonstrukce, k plánu připojen rozpočet na opravu věţe. – Z prosince 1891 je datován půdorys – zaměření současného stavu kostela (Rudolf Culka – městský stavitel). – Z června 1892 je datován plán obnovy kostela – půdorys, řez a západní průčelí (Rudolf Culka – městský stavitel) – V březnu 1892 byla objednána dlaţba (cementové dlaţdice) do kostela (firma C. H. Mascha). – V červnu 1892 jsou účtovány práce na opravě kostela (účtovány zednické, tesařské, pokrývačské, kamenické, dlaţdičské práce). oprava soklu, vč. základů a osazení ploten soklových oškrabání vnitřních i vnějších omítek nahození 1/5 omítek vápenný nátěr („opačokování―) celého kostela dlaţba celého kostela – cementová dvojbarevná osazení 2 oken v průčelí, prahů dveří tesařské práce v krovu (8 vzpěr, 3 sloupy, 1 vaznice) oprava šindelové krytiny 4 kamenné desky nad příporami (opěráky??) kování na dveřích kování ţaluziových oken a oken na věţi nátěr věţe olověnou bělobou nátěr ţaluzií, dveří 54 SOkA Havlíčkův Brod, fond AHMB, i.č. 895, kart. 65, sign. B f/1/1-5. 55 SOkA Havlíčkův Brod, fond AHMB, i.č. 1800, kart. 285, bez sign. 56 SOkA Havlíčkův Brod, i.č. 1971, sign. 5.5. 19 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum – zasklení dvou oken V roce 1896 byly provedeny opravy kostela sv. Trojice – agenda je patrně omylem zařazena ke kostelu sv. Kateřiny. 3.4 Literatura Doskočil K., 1953-54: Berní rula 2, popis Čech r. 1654, Souhrnný index obcí k berní rule, díl I. a II. Praha, s. 202. Kuča K., 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Praha, s. 49-57. Macek L. – Rous P. – Zborovská Z., 2003: Historický kalendář Havlíčkova Brodu do roku 1945. Havlíčkův Brod. Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod, s. 28 a další. Petr F., 1926: Špitál v Německém Brodě. In.: Zprávy městského musea v Německém Brodě X., 1924—1925. Havlíčkův Brod, tiskem Františka Riedla v Německém Brodě — Nákladem kuratoria musejního, s.76-84. Poche E. a kol., 1977: Umělecké památky Čech I., s. 168. Šimák J. V., 1938: Pronikání Němců do Čech kolonisací ve 13. a 14. století. Praha. 3.5 Prameny 3.5.1 Národní památkový ústav nedatováno, nesignováno: Evidenční list nemovité kulturní památky 3.5.2 MěÚ Havlíčkův Brod, odbor Rozvoje města, úsek památkové péče nedatováno, nesignováno: Evidenční list nemovité kulturní památky (kopie) Marcin O., 2008: Restaurátorský průzkum omítek a jejich barevnosti v interiéru kostela sv. Kateřiny Havlíčkův Brod, strojopis. Marcin O., 2009: Restaurátorský průzkum omítek a jejich barevnosti v interiéru kostela sv. Kateřiny Havlíčkův Brod, II. etapa, strojopis. 3.5.3 SOkA Havlíčkův Brod fond Archív města Havlíčkův Brod (AHMB), i.č. 895, kart. 65, sign. B f/1/1-5 (stavební opravy městského špitálu a kostela sv. Kateřiny v Německém Brodě 1795-1831) fond Archív města Havlíčkův Brod (AHMB), i.č. 1800, kart. 285, bez sign. (kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896) fond Děkanský úřad Havlíčkův Brod 1626-1959, i.č. 1971, sign. 5.5 3.6 Plány 3.6.1 celkové a katastrální 60. – 80. léta 18. století: 1. (josefské) vojenské mapování, 1:28.800 [© 1st Military Survey, Section No. 199, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Laboratoř 20 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně – http://www.geolab.cz; © Ministerstvo ţivotního prostředí ČR – http://www.env.cz] 1838: povinný císařský otisk stabilního katastru, 1:2880 [© Ústřední archív zeměměřictví a katastru, sign. 1797-2]. 1892: Situace města na orientační mapě, bez měřítka [In: ©Nocar P., 2009: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. 1985: Mapa památkové zóny města Havlíčkův Brod, 1:2000. Vydalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Vč kraje v Pardubicích [© Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Brně]. 3.6.2 plány objektu s.d. (asi 1854): Plán na stavbu věţe (půdorys, pohled na konstrukci věţe), nesignováno (přiloţeno k soupisu prací z roku 1854, podepsal Franz Dvorzak, mistr tesařský), 1:100 [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. – Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. 1886: Plán věţe (půdorys, pohled, pohled shora), Rudolf Culka – městský stavitel, 1:40 [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. – Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. s.d. (asi 1884): klempíř Bednář Průčelí věţe (pohled - náčrt), nesignováno (přiloţeno k soupisu oprav věţe, podpesanýn klempířem Bednářem), bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. – Kostel sv. Kateřiny – opravy 18531896]. 1891: Plán kostela (půdorys – zaměření stávajícího stavu), Rudolf Culka – městský stavitel, 1:100 [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. – Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. 1892: Plán kostela (západní průčelí, půdorys, řez – patrně návrh stavebních úprav), Rudolf Culka – městský stavitel, 1:100 [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. – Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. 3.7 Ikonografie 1704: Vyobrazení města od jihu, z knihy Františka Beckovského „Labarum triumphale― [In: Nocar P., 2009: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. kolem 1860: Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, [In. expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. konec 19. století: Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, [In. expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. konec 19. století: Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, [In. expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. asi konec19. – počátek 20. století: http://mic.muhb.cz/]. Fotografie kostela přes Sázavu od severu, [In.: asi 20.léta 20. století: Fotografie kostela s mostem a Sázavou od severozápadu asi [In.: Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. asi 20. léta 20. století: Pohled na předmostí s kostelem sv. Kateřiny od jihu [In.: Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. 21 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum asi 20. let 20. století: Fotografie kostela od jihozápadu [In.: Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. 1933: Fotografie slavnostního odhalení pomníku T.G.M. u kostela sv. Kateřiny 1. října 1933 [In. expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. asi 40. – 50. léta 20. století: Pohled na předmostí s kostelem sv. Kateřiny od jihu, [In.: Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. před rokem 1945: Akvarel mostu přes Sázavu a kostela sv. Kateřiny, Otakar Štáfl [In.: Vyhnalík J., 1953: Otakar Štáfl. Šestnáct akvarelů z Halvlíčkova Brodu. Havlíčkův Brod, tab. XV – Most a hornický kostelík sv. Kateřiny; totéţ vyobrazení je publikováno i v knize Vyhnalík J., 1971: Otakar Štáfl. Čtyřiadvacet akvarelů z Halvlíčkova Brodu. Havlíčkův Brod, tab. XXIII – Most a hornický kostelík sv. Kateřiny]. s.d. (60. – 70. léta 20. století): Letecký snímek náměstí od severovýchodu, E. Vasiliak [In: CD-ROM Nad městy, hrady a zámky, ©ANSA, E. Vasiliak, T. Durdík]. 2000: Ortofotografie historického jádra města [©NPÚ-ÚP, ©letiště Hosín, archív NPÚ-ÚP]. 2000: Letecký snímek historického jádra města od jihozápadu [©NPÚ-ÚP, ©letiště Hosín, archív NPÚ-ÚP]. 22 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 4 ARCHITEKTONICKÝ POPIS 4.1 Situace Kostel sv. Kateřiny je situován v okrajové části centra města, na jiţním břehu Sázavy přímo vedle silničního mostu, vedoucího původně od jihu do Dolní brány (nyní Dolní ulice). Kostel nepostaven na nízko poloţeném pozemku na břehu řeky, pod výrazně vyšším tělesem mostu, které se díky náspu napojuješ okolní komunikace na jiţním břehu řeky. 4.2 Dispozice 4.2.1 přehled dispozice Kostel sv. Kateřiny je jednolodní, orientovaná stavba o délce cca 25 m a šířce cca 10,5m. Orientace ke světovým stranám není přesná – podélně orientovaná osa směřuje přibliţně ve směru západoseverozápad – východojihovýchod. V následujícím textu je ovšem tato zanedbatelná odchylka z praktických důvodů pominuta. Dispozice kostela je podélně rozdělená na 3 díly. Západní část tvoří kostelní loď (č. 101) na obdélníkovém, mírně deformovaném půdorysu, s vloţenou hudební kruchtou v západní polovině. Pod kruchtou je prostor podkruchtí (č. 102). Loď se na východní straně otvírá vítězným obloukem do prostoru presbytáře č. 103, který má půdorys obdélníka s napojeným polygonem – trojbokým závěrem. Presbytář je napojen pod mírným úhlem (odklání se k severu) a navíc nesymetricky (na severní straně téměř lícuje se zdivem lodi, na jiţní je větší odsazení). K východní straně závěrového polygonu presbytáře je napojena – opět mimo osu, směrem k severu – sakristie. Přístavba sakristie je patrová (přízemí vlastní sakristie č. 104, patro sakristie č. 201 je obrácené do půdy (č. 301). Odtud vedou schůdky skrz východní stranu polygonu závěru do prostoru velké půdy nad celou kostelní lodí a presbytářem (č.302). V západní části půdy je vloţena konstrukce věţe, která má ještě samostatné, po ţebříku přístupné zvonicové patro a nad ním nepřístupnou půdičku. 4.2.2 loď č.101 charakteristika: Kostelní loď na obdélníkovém (téměř čtvercovém), mírně deformovaném o vnitřních rozměrech cca 8,5 aţ 9 × 8,5m a vnějších rozměrech cca 10,5 aţ 11 × 10,5m. Je přístupná portály od západu a jihu, na východní straně je otevřená do prostoru presbytáře č. 103. Do západní poloviny je vloţena půdorysně zalomená kruchta, prostor podkruchtí č. 102 má samostatnou kapitolu. severní stěna: Severní obvodová stěna lodi. Zdivo je omítané, struktura není patrná. Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy, spodní část do výše cca 1/3 výšky má novodobou cementovou omítku. Vertikálně je stěna v ose a v rozích členěna robustními vloţenými hranolovými přízedními pilíři obdélníkového průřezu, na něţ je svedena klenba. Střední pilíř člení stěnu na dvě stejně široké poloviny. Vztah pilířů ke zdivu stěny není zřejmý, pilíře jsou vyzděné z cihelného zdiva. Dole jsou pilíře ukončené jednoduchým odsazeným soklem, shora jsou ukončeny římsou, vyzděnou z cihel, s omítkovou profilací. Římsa má profil (shora) široké vyţlabení – odsazený čtvrtobloun – odsazení. Profil římsy středního pilíře je na západní straně překryt parapetní zídkou zábradlí kruchty, pilíř v severozápadním rohu má římsu těsně nad úrovní podlahy kruchty. Levá (západní) polovina stěny je v dolní části zakryta vestavbou kruchty (viz podkruchtí č. 102). Spodní část pravé (východní) poloviny stěny je beze stop otvorů. Horní část stěny je na v obou polovinách otevřena vţdy jedním velkým oknem. Okna jsou obdélníková se segmentovými záklenky, vloţená v nikách se šikmými špaletami a segmentovými záklenky. Okenní výplně viz severní průčelí lodi.V horní partii nad okny je k vnitřnímu líci stěny přiloţen v kaţdém poli jeden klenutý pas, rozepjatý mezi přízedními 23 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum pilíři, dosahující přibliţně poloviční šíře pilířů. Pas je vyzděný z cihel, omítnutý shodně se stěnou a má profil hrotitého oblouku.57 východní stěna: Loď je na východní straně otevřena téměř na celou šířku otvorem vítězného oblouku do prostoru presbytáře č. 103. Stěna je redukována na hranolové pilíře po stranách otvoru vítězného oblouku, s hranou pravoúhle odsazenou o ústupek šířky 15/15 cm. Přinejmenším v levém (severním) pilíři je dutina, která původně procházela aţ do prostoru presbytáře č. 103, přičemţ na straně směrem k vítěznému oblouku tuto dutinu vymezoval velmi tenký pilířek. Funkce dutiny je nejasná, druhotně byla na obou stranách uzavřena cihelnou zazdívkou. Na pravé (jiţní) straně podobná dutina patrná není. V obou rozích je stěna doplněna robustními vloţenými hranolovými přízedními pilíři obdélníkového průřezu (viz severní stěna; resp. jiţní stěna). Dole jsou pilíře ukončené jednoduchým odsazeným soklem, shora jsou ukončeny římsou, vyzděnou z cihel, s omítkovou profilací, plynule se zalamující i po obvodu pilířů vítězného oblouku. Římsa má profil (shora) široké vyţlabení – odsazený čtvrtobloun – odsazení. Vlastní oblouk má stlačený (půleliptický) profil, jeho hrana směrem do prostoru lodi je – stejně jako ostění pilířů – vybrána pravoúhlým ústupkem o šířce 15cm. Do oblouku je vloţen dřevěný natřený trámec s nápisem „„EFFICIEM CHRISTI DUM TRANSIS SEMPER HONORA NON TAMENEFFIGIEM SED QVEM DESIGNAT ADORA― 58 Na trámu je osazen kříţ s dřevěným polychromovaným korpusem Pána Jeţíše Krista, obráceným směrem do lodi. jižní stěna: Jiţní obvodová stěna lodi. Zdivo je omítané, struktura není patrná (jen nad kruchtou v oklí okna je patrné cihelné zdivo). Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy, spodní část do výše cca 1/3 výšky má novodobou cementovou omítku. Vertikálně je stěna v ose a v rozích členěna robustními vloţenými hranolovými přízedními pilíři obdélníkového průřezu, na něţ je svedena klenba. Střední pilíř člení stěnu na dvě stejně široké poloviny, jeho severozápadní roh je široce okosen v dolní části kvůli nástupu na schodiště na kruchtu. Pravý (jihozápadní) pilíř je ve spodní části zakryt vestavbou schodiště a jeho roh je ze stejného důvodu široce okosen. Vztah pilířů ke zdivu stěny není zřejmý, pilíře jsou vyzděné z cihelného zdiva. Dole jsou pilíře ukončené jednoduchým odsazeným soklem, shora jsou ukončeny římsou, vyzděnou z cihel, s omítkovou profilací. Na pravém (jihozápadním) pilíři římsa chybí (opět kvůli vestavbě schodiště). Římsa má profil (shora) široké vyţlabení – odsazený čtvrtobloun – odsazení. Profil římsy středního pilíře je na západní straně překryt parapetní zídkou zábradlí kruchty. Pravá (západní) polovina stěny je v dolní části zakryta vestavbou kruchty (viz podkruchtí č. 102), resp. schodů na kruchtu. Spodní část levé (východní) poloviny stěny je na úrovni terénu otevřena vstupním portálkem. Vstupní otvor je pravoúhlý, zasazený v nice se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem. Popis dveří viz jiţní průčelí lodi. Na boční stěně středního pilíře, přivrácené k portálku, je jedná kamenná kropenka v podobě oblé misky. Horní část stěny je na v obou polovinách otevřena vţdy jedním velkým oknem. Okna jsou obdélníková se segmentovými záklenky, vloţená v nikách se šikmými špaletami a segmentovými záklenky. Okenní výplně viz jiţní průčelí lodi. západní stěna: Západní obvodová stěna lodi, v dolní polovině překrytá vestavbou kruchty (dolní polovina stěny viz podkruchtí č. 102). Zdivo je omítané, struktura není patrná. Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy. V obou rozích je stěna členěna robustními vloţenými hranolovými přízedními pilíři obdélníkového průřezu (viz (viz severní stěna; resp. jiţní stěna). Horní část stěny (nad kruchtou) je otevřena dvěma velkými okny. Okna jsou obdélníková se segmentovými záklenky, vloţená v nikách se šikmými špaletami a segmentovými záklenky, parapety nik jsou vydláţděny cihelnými čtvercovými dlaţdicemi (topinkami). Okenní výplně viz jiţní průčelí lodi. vestavba kruchty: Kruchta zabírá západní polovinu lodi. Pod kruchtou je prostor podkruchtí (viz podkruchtí č.102) Její čelní (východní) strana je dvakrát půdorysně zalomená, takţe střední část kruchty ustupuje. Přední strana je půdorysnými zlomy rozdělena na 3 díly, z nichţ kaţdý je do prostoru lodi otevřen převýšeným segmentovým obloukem. Pasy oblouků dosedají na dva kamenné 57 Na jiţní stěně podobný pas není. 58 Správný přepis: Effigiem Christi dum transis semper honora / non tamen effigiem, sed quem designat adora. Překlad: Když přicházíš, vždy uctívej podobu Kristovu, pokloň se však ne podobě, ale tomu, koho [ona podoba] zobrazuje. Popis nápisu na zadní straně trámce viz presbytář č.103. 24 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum toskánské sloupy, situované v místech půdorysného zlomu. Oba sloupy jsou sestaveny ze tří kamenných (ţulových) dílců. Patka má půdorysně čtvercový plintus (podloţní desku) s oblými rohy a vyţlabenou boční stranou, na kterou je nasazena vlastní patka v podobě bochníku (průřezu převýšeného čtvtoblounového profilu). Dřík sloupu je kruhového průřezu s výraznou enthasí (vydutím) a je symetricky na obou koncích oddělen od patky, resp. hlavice oddělen širokým páskem (na dolním konci prostý pásek, na horním pásek s oblounem). Hlavice je tvarově blízká patce, ovšem je z kamene poněkud odlišné barvy. Hlavice je bochníková, bochník (echinus) je páskem odsazen od výrazně zúţeného pásu, který je jiţ nasazen na dřík sloupu. Krycí deska (abakus) má čtvercový půdorys, je jednou odstupněná. Povrch kamene je bez nátěrů. Vlastní stěna (nadezdívka nad pasy) je hladká omítaná, oddělená římsičkou od zděného parapetu zábradlí kruchty. Římsička má profil fabionu, podloţeného tenkým oblounovým prutem. Římsa je stejně jako stěna cihlová, profil je vytaţen v omítce. Shora je plná parapetní zeď zábradlí ukončena dřevěnou krycí deskou, jejíţ čelní strana má opět podobu římsy profilu fabionu, podloţeného tenkým oblounovým prutem. Zadní strana zábradlí je omítaná, ztuţená na rubu v místech zlomu a v místech napojení na obvodové stěny pilířky.Zábradlí včetně nadezdívky je do obvodových stěn vloţeno na spáru, jak dokládají profily říms středního pilíře na severní, resp. jiţní stěně, pronikající skrz zábradlí do prostoru kruchty. Podlaha kruchty je tvořena širokými prkny. Na kruchtu vede jednou půdorysně zalomené schodiště, přiloţené k jiţní a západní stěně lodi. Od prostoru podkruchtí č. 102 je na severní straně schodiště odděleno stoupající plnou parapetní zídkou a poté plnou příčkou, prostup pod klenbou kruchty je zaklenut úsekem plackové klenby (viz podkruchtí č. 102). Horní část schodiště je otevřena nahoru na kruchtu. Výstupní rameno, zalomené podle západní stěny lodi, je na východní straně z kruchty chráněno dřevěným zábradlím. Zábradlí má podobu stylizované balustrády, tvořené prkennou deskou s prořezávanými otvory, na severu zakončenou hranolovým dřevěným sloupkem se soustruţeným „čučkem― ve vrcholku, nahoře je zábradlí ukončeno dřevěnou parapetní deskou (madlem). klenba: Loď je zaklenuta valenou klenbou půlkruhového profilu, svedenou na přízední pilířky (střední a rohové) při severní, resp. jiţní stěně. V rozsahu mezi pilířky je na severní i jiţní straně klenba pročleněna vţdy dvěma velkými trojbokými výsečemi sférického tvaru, půlkruhového profilu. Hrany výsečí jsou bez hřebínků. Na severní straně čela výsečí nedosedají na stěnu, ale na přiloţený pas slepé arkády s hrotitými záklenky (viz severní stěna). Klenba je cihelná, omítnutá hladkou vápennou omítkou s bílým vápenným nátěrem. Na rubu je ztuţená příčnými pasy v místě pilířků (viz půda lodi a presbytáře č. 302). podlaha: Cementové dvoubarevné dlaţdice, dnes plně překryté provizorní prkennou podlahou. mobiliář (orientačně):59 Loď je vybavena těmito prvky mobiliáře: – Kříţ s dřevěným polychromovaným korpusem Pána Jeţíše Krista (osazen na trámu ve vítězném oblouku). – Lavice – jedna řada celkem devíti lavic v ose lodi, lavice jsou dřevěné, čelní stěna na východní straně je rámové konstrukce, zdobená pilastříky s jednoduše řezanými korintskými hlavicemi, boční stěny jsou hladké s jednoduše tvarovanými kulisovitými bočnicemi. – Oltář na evangelijní straně – dochovala se dřevěná menza rámové konstrukce s fládrováním a sokl zadní strany portálového oltáře – rámová dřevěná konstrukce se zlacenými patkami bočních sloupů, zbývající vrchní část je odstraněna. Podle dostupných materiálů byl oltář zasvěcen Archandělu Michaelovi. – Oltář na evangelijní straně – dochovala se dřevěná menza rámové konstrukce s fládrováním a sokl zadní strany portálového oltáře – rámová dřevěná konstrukce, zbývající vrchní část je odstraněna. Podle dostupných materiálů byl oltář zasvěcen sv. Prokopovi. 59 Průzkum, umělecko-historické zhodnocení ani dokumentace mobiliáře není předmětem tohoto průzkumu. Alespoň hlavní prvky pevně vestavěného mobiliáře je však nutné zmínit s ohledem na celkovou architektonickou koncepci kostelního interiéru. 25 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 4.2.3 podkruchtí č. 102 charakteristika: Prostor podkruchtí zabírá západní polovinu lodi v rozsahu kruchty, východní strana je půdorysně dvakrát zalomená a je otevřená do prostoru lodi č. 101. severní stěna: Obvodová zeď, omítaná, přímo navazující na severní stěnu lodi (viz loď č. 101, severní stěna). východní stěna: Půdorysně dvakrát zalomená stěna, redukovaná na tři segmentově klenuté pasy svedené na dva kamenné sloupy, otevřené do prostoru lodi č. 101 (viz loď č. 101, vestavba kruchty). jižní stěna: Jiţní stranu podkruchtí tvoří obvodová stěna schodiště na kruchtu. Schodiště je odděleno ve východní části stoupající plnou parapetní zídkou a v západní části plnou příčkou na celou výšku prostoru podkruchtí. Stěna je cihelná, hladce omítnutá. západní stěna: Spodní část obvodové západní stěny lodi č. 101. Zdivo je omítané, struktura není patrná. Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy a v dolní části šedým pásem, spodní část do výše cca 1/3 výšky má novodobou cementovou omítku. V pravém – severozápadním rohu je vloţen pilíř klenby (viz loď č.11, severní stěna). V ose kostela je otvor vstupních dveří – pravoúhlý, zasazený v nice se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem. Popis dveří viz jiţní průčelí lodi. klenba: Podkruchtí je příčně rozděleno segmentovými pasy svedenými na kamenné sloupy na 3 klenební pole, odpovídající šířkou půdorysnému zalomení čelní strany – střední pole je obdélníkové, obě krajní lichoběţníková. Severní lichoběţníkové pole a střední pole jsou zaklenuté plackami segmentového profilu. Krajní jiţní pole je rozděleno do dvou částí vestavbou schodiště na kruchtu. V západní polovině je zaklenuto poloviční valenou klenbou půleliptického profilu, svedené do příčky vymezující schodiště a nahoře se opírající do dělícího klenutého pasu. Východní část je zaklenuta amorfní klenbou, vycházející z placky segmentového profilu, nad schodištěm vycházející do podoby segmentové valené klenbičky. Klenba je cihelná, hladce omítnutá. podlaha: Cementové dvoubarevné dlaţdice, dnes plně překryté provizorní prkennou podlahou. 4.2.4 presbytář č. 103 charakteristika: Prostor presbytáře na půdorysu obdélníku s připojeným polygonálním trojbokým závěrem na západní straně o vnitřní délce cca 7,5 a šířce cca 5m, do prostoru lodi č. 101 otevřený na západní straně vítězným obloukem. Od východu se do presbytáře se vstupuje téţ od východu ze sakristie č.104. severní stěna: Obvodová zeď, omítaná, v místech poškozené omítky je patrné smíšené zdivo s převahou lomového kamene. Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy, spodní část do výše cca 1/3 výšky má novodobou cementovou omítku. V horní části je obdélníkové okno se segmentovým záklenkem, vloţené do niky se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem (okenní výplň viz severní průčelí presbytáře). Do obou koutů jsou přibliţně na úrovni parapetu zasazeny klenební konzoly (popis viz klenba). severovýchodní stěna závěru: Obvodová zeď, omítaná, struktura zdiva není pod omítkou patrná. Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy, spodní část do výše cca 1/3 výšky má novodobou cementovou omítku. Do obou koutů jsou přibliţně na úrovni okenního parapetu zasazeny klenební konzoly (popis viz klenba). východní stěna závěru: Obvodová zeď, omítaná, struktura zdiva není pod omítkou patrná. Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy, spodní část do výše cca 1/3 výšky má novodobou cementovou omítku. Do obou koutů jsou přibliţně na úrovni okenního parapetu zasazeny klenební konzoly (popis viz klenba). V přízemí je stěna otevřena vstupními dveřmi do sakristie č. 104. Dveře jsou zasazeny v jednoduchém pravoúhlém portálku s kamenným nenatíraným ţulovým ostěním hranolového průřezu, bez profilace, lemovaným jen po vnějším obvodu lištou. Vlastní dveře jsou jednokřídlé, deskové svlakové konstrukce, na rubové straně (směrem do sakristie č. 104) propojené třemi masívními vodorovnými svlaky, s hranami profilovanými vlnou. Lícová strana je opatřena jednoduchou klikou z ţelezné kulatiny a přítuhou v podobě kované, směrem vzhůru obráceného pravoúhlého „háku― s podloţkou rozklepnutou do podoby listu. Závěsy na rubové straně jsou pásové s rozklepnutými konci do tvaru listů, čepy mají podobu skoby bez vzpěrky. Na rubové straně je ještě jednoduchý krabicový zámek. Nad vstupním portálkem jsou dveře do patra nad sakristií, přístupné 26 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum z dřevěné lávky po ţebříkovém schodišti (lávka se na východní straně opírá do zdi, na západní straně přímo do oltáře). Dveře jsou jednoduché deskové konstrukce z prken, zasazené v dřevěné trámkové zárubni. Na straně směrem do presbytáře jsou dva nezdobené vnější kované pásové závěsy a petlice. jihovýchodní stěna závěru: Obvodová zeď, omítaná, struktura zdiva není pod omítkou patrná. Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy, spodní část do výše cca 1/3 výšky má novodobou cementovou omítku. Do obou koutů jsou přibliţně na úrovni okenního parapetu zasazeny klenební konzoly (popis viz klenba). Určité anomálie v omítce ukazují, ţe ve střední části by mohl být zazděný otvor nebo nika, coţ zatím nelze potvrdit. jižní stěna: Obvodová zeď, omítaná, struktura zdiva není patrná. Omítka je hladká vápenná s vápenným nátěrem pískové barvy, spodní část do výše cca 1/3 výšky má novodobou cementovou omítku. V horní části je obdélníkové okno se segmentovým záklenkem, vloţené do niky se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem (okenní výplň viz jiţní průčelí presbytáře). Do obou koutů jsou přibliţně na úrovni parapetu zasazeny klenební konzoly (popis viz klenba). západní stěna: Presbytář je na západní straně otevřen téměř na celou šířku otvorem vítězného oblouku do prostoru lodi č. 101. Stěna je redukována na hranolové pilíře po stranách otvoru vítězného oblouku, přičemţ otvor je umístěn vzhledem presbytáři nesymetricky – levý (jiţní) úsek stěny je kratší neţ pravý (severní), takţe otvor je poněkud posunut směrem k jihu. V pravém (severním) pilíři je dutina, která původně procházela aţ do prostoru lodi č. 101, přičemţ na straně směrem k vítěznému oblouku tuto dutinu vymezoval velmi tenký pilířek. Funkce dutiny je nejasná, druhotně byla na obou stranách uzavřena cihelnou zazdívkou. Na levé (jiţní) straně podobná dutina patrná není. Po obvodu pilířů po stranách vítězného oblouku se zalamuje římsa. Římsa má profil (shora) široké vyţlabení – odsazený čtvrtobloun – odsazení. Vlastní oblouk má stlačený (půleliptický) profil. Do oblouku je vloţen dřevěný natřený trámec s nápisem „ADORAMUS TE CHRISTE ET BENEDICIMVS TIBI QVIA PER S CRVCEM E TVAM REDEMISTI MVNDVM―.60 Na trámu je osazen kříţ (popis viz loď č. 101, mobiliář). klenba: Presbytář je sklenut v západní polovině úsekem valené klenby půlkruhového profilu, prokříţené na kaţdé straně jedním párem trojbokých styčných výsečí sférického tvaru, půlkruhového profilu. Trojboký východní závěr (polygon) má klenbu v podstatě poloviční neckovou, na západní straně navazující na klenbu valenou. Jednotlivé kápě klenby závěru jsou pročleněny téměř na celou šířku trojbokými výsečemi, plocha vlastních kápí je redukována na cca 15cm široké pruhy. Hrany výsečí jsou bez hřebínků. Klenba je cihelná, omítnutá hladkou vápennou omítkou s bílým vápenným nátěrem. Ve vrcholu jsou vytvořena dvě oválná zrcadla, lemovaná oboustranně odsazeným omítkovým profilem ve tvaru oblounu, plocha zrcadel byla opatřena červenou barvou. Klenební kápě, resp. patky dosedají na konzoly, zasazené ve všech koutech presbytáře i polygonu (severozápadní a jihozápadní roh, půdorysné zlomy závěru). Spodní část konzol je kamenná, vodorovně profilovaná v podobě úseku římsičky (zdola: obloun – široké šikmé odsazení – oboustranně odsazený obloun. Vyzděný náběh kápí nad konzolou je ještě zvýrazněn vyzděným omítnutým, konkávně na všech stranách prohnutým pásem „náběţníkem―, nahoře ukončeným vytaţenou hranou, z níţ teprve vybíhá vlastní (v dolní části rovněţ konkávně prohnutý) výběh klenby. podlaha: Cementové dvoubarevné dlaţdice, dnes z větší části překryté provizorní prkennou podlahou (dlaţba je viditelná za oltářem). mobiliář (orientačně):61 Presbytář je vybaven těmito prvky mobiliáře: – Hlavní oltář – raně barokní portálová architektury. Menza je zděná, obloţená dřevěnými deskami (na čelní straně chybí). Vlastní oltář je trojetáţový – spodní pás zaujímá sokl,členěný příloţkami, jehoţ součástí je i střední svatostánek- tabernákl. Střední (nejvyšší) etáţ je po stranách členěna předsazenými kanelovanými kompozitními sloupy, v horní polovině obtočenými vinnými úponky. Mezi sloupy je po stranách zasazen oltářní obrat sv. Kateřiny 60 Správný přepis: Adoramus Te Christe et benedicimus Tibi, quia per s[anctam] crucem tuam redemisti mundum. Překlad: Klaníme se ti, Kriste, a velebíme Tě, protože jsi skrze svůj svatý kříž vykoupil svět. Popis nápisu na přední straně trámce viz loď č.101. 61 Průzkum, umělecko-historické zhodnocení ani dokumentace mobiliáře není předmětem tohoto průzkumu. Alespoň hlavní prvky pevně vestavěného mobiliáře je však nutné zmínit s ohledem na celkovou architektonickou koncepci kostelního interiéru. 27 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum – 4.2.5 s andílky v řezbou zdobeném rámu. Postranní partie jsou vykonzolované, doplněné volutovými křídly a boltcovým ornamentem a vinnými hrozny. Na levé (severní. evangelijní) straně je na konzole socha sv. Šebestiána, na pravé (jiţní, epištolní) straně oltáře socha sv. Rocha. Sloupy vynáší trojdělení kladí, které se nad nimi zalamuje, s motivy hlaviček puttů a mušle ve vlysu. Nad kladím je vrchní etáţ – oltářní nástavec, opět vertikálně rozdělený drobnějšími kanelovanými sloupy na 3 díly. Ve středním dílu je obraz sv. Alţběty, krmící chudé a nemocné. Postranní části mají podobu vzhůru stočených křídel rozeklaného tvaru, doplněných boltcovou ornamentikou. Na křídlech jsou osazeny vázy. Sloupy nástavce vynáší opět trojdílné kladí, zakončené ještě vstřícně zvednutými úseky římsy., Uprostřed je kladí přerušené a nad obrazem sv. Alţběty je zcela ve vrcholu oltáře nasazena řezba Boţího oka s paprsky. Nosná konstrukce oltáře je tvořena z rubové strany trámovou kostrou, sestavenou částečně z druhotně pouţitého dřeva (snad z krovu – na jednom z prvků Jezusek tesařské značky s číslicí X). Vlastní oltářní nástavec je sestaven z hoblovaných desek. V dolní části je zezadu skříňka, dvířka jsou popsaná jmény ministrantů. Z trámků nosné konstrukce oltáře byl odebrán vzorek dřeva, které bylo dendrochronologicky datováno do přelomu let 1712/1362 (sám základ oltáře můţe být i starší, snad ze druhé poloviny 17. století, jak dokládá pouţitá boltcová ornamentika). O zadní stranu konstrukce oltáře se opírá dřevěná lávka, po níţ je přístupné patro nad sakristií. Lavice – na obou stranách presbytáře jsou při stěnách prosté dřevěné lavice shodného typu jako v hlavní lodi č. 101. Čelní stěna je rámové konstrukce, zdobená pilastříky s jednoduše řezanými korintskými hlavicemi. sakristie č. 104 charakteristika: Prostora na obdélníkovém půdorysu s vnitřními rozměry cca 4,8 × 3,5m, připojená z vnější strany neosově k východní stěně presbytáře. Je přístupná jednak z presbytáře č. 103 a jednak přímo z venkovního prostoru dveřmi v jiţní stěně. severní stěna: Obvodová zeď ze smíšeného zdiva, nyní z větší části bez omítky (vápenná omítka zachovaná jen v dolní části). Levá (západní) polovina bez otvorů, v pravé polovině je široká a poměrně nízká nika se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem. Zda je nika pozůstatkem nějakého zazděného otvoru, není známo. Nika je současná se zdivem a její špalety jsou vyzděné z cihel. východní stěna: Obvodová zeď převáţně z cihelného zdiva, nyní z větší části bez omítky (vápenná omítka zachovaná jen po stranách v dolní části). V pravé části je nika s kolmými špaletami a segmentovým záklenkem s drobným obdélníkovým okénkem v zadní stěně (popis výplně viz východní průčelí sakristie). Zadní stěna je cihelná, spáry zdiva nenavazují na cihelné zdivo špalet, ovšem nebyla pozorována průběţná spára s omítkou, která by zadní stěnu oddělovala. jižní stěna: Obvodová zeď ze smíšeného zdiva, nyní z větší části bez omítky (vápenná omítka zachovaná jen v levé dolní části). Levá (východní) polovina bez otvorů, v pravé polovině je otvor vstupních dveří v úzké nice se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem. Nika je současná se zdivem a její špalety jsou vyzděné z cihel. Popis dveří viz jiţní průčelí sakristie. západní stěna: Vnější strana obvodové zdi presbytáře ze smíšeného zdiva, nyní z větší části bez omítky (vápenná omítka zachovaná v pravé v dolní části). Vlevo jsou vstupní dveře ze sakristie do presbytáře č. 103 v hluboké nice se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem, nika snad druhotně prolomená. Popis dveří viz presbytář č. 103, východní stěna. Pravá horní část stěny je vyzděná z cihel na nepříliš jasně patrnou spáru, dokládající druhotné přizdění sakristie. klenba: Sakristie je zaklenuta valenou klenbou půlkruhového profilu, prokříţená dvěma páry styčných trojbokých výsečí rovněţ půlkruhového profilu. Klenba je cihelná, t.č. zbavená omítky. Ve starším popisu jsou uvedeny „kruhové svorníčky―.63 Jediným zachovaným detailem je plochá omítková patka ve tvaru trojúhelníku se sraţeným vrcholem, zachovaná v jihovýchodním rohu. podlaha: Beton. 62 Datum koresponduje s datem skácení základového prahu zaniklé sanktusové věţe. 63 Evidenční list kulturní památky [MěÚ Havlíčkův Brod]. 28 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 4.2.6 patro sakristie č.201 (depozitář) charakteristika: Prostora na obdélníkovém půdorysu v patře nad sakristií, připojená z vnější strany neosově k východní stěně presbytáře. Je přístupná z presbytáře č. 103 (z lávky za oltářem po ţebříkovém schodišti). severní stěna: Obvodová zeď, postavená ze smíšeného zdiva, neomítaná. V pravé část je nika se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem, zadní stěna niky je cihelná, druhotná (vlastní nika je patrně současná s okolním zdivem). S ohledem na to, ţe zadní stěna jakoby zasahuje za špalety je moţné, ţe se jedná o zrušený dveřní otvor s vytrţenou zárubní (případně okenní otvor), který byl druhotně zazděn. východní stěna: Obvodová zeď, postavená ze smíšeného zdiva, neomítaná. Přibliţně uprostřed drobné okno v nice se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem (popis výplně viz východní průčelí sakristie). Nika je současná s okolním zdivem. jižní stěna: Obvodová zeď, postavená ze smíšeného zdiva, neomítaná. Na západním konci je zřetelnou spárou oddělena od obvodové východní stěny presbytáře. Přibliţně uprostřed drobné okno v nice se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem (popis výplně viz jiţní průčelí sakristie). Nika je současná s okolním zdivem, se zbytky hrubší omítky. Volně v nice je uloţena jednokřídlá barokní okenní výplň – dřevěné křídlo, v rozích spojované dekorativně vykrajovanými rohovníky, s terčíkovým úchopem, zasklené šestihránky do olova (zasklení do dráţky v rámu). západní stěna: Vnější strana obvodové zdi presbytáře ze smíšeného zdiva, nyní z větší části bez omítky (vápenná omítka zachovaná v pravé v dolní části). Vlevo jsou vstupní dveře z presbytáře č. 103 v hluboké nice s kolmými špaletami a rovným stoupajícím překladem (fošny), nika je snad druhotně prolomená, jak naznačuje omítnutí špalet a jejich okolí. Popis dveří viz presbytář č. 103, východní stěna. Pravá horní část stěny je vyzděná ze smíšeného zdiva na nepříliš jasně patrnou spáru, oddělující přizdívku sakristie od východní stěny presbytáře. strop: Prostor sakristie je volně otevřen do krovu. Prostorem prochází tři nahrubo hraněné trámy bez záklopu (střední je mohutnější). Zda byl původně na stropech záklop nelze zjistit. Pouţité dřevo bylo dendrochronologicky datováno do let 1661-62. podlaha: Hliněná. vložené schodiště: Fošnové dřevěné. mobiliář (orientačně):64 V patře sakristie je volně uloţeno několik kusů mobiliáře z kostela (ve špatném stavu): – tabernákl (svatostánek) – dřevěná skříňka zdobená bohatou pozdně barokní řezbou s motivem monstrance. – 2 figury vojáků (z Boţího hrobu??) – kulisovité figury zdobené malbou – plechový terč patrně z levého bočního oltáře s nápisem „S. MICHAEL / ORA PRO NOBIS―. – volné dřevěné rámy obrazů a dřevěný kříţ bez korpusu. 4.2.7 půda sakristie č. 301 charakteristika: Prostor půdy nad sakristií, vertikálně není oddělen od místnosti v patře sakristie (č. 201). západní stěna: Vnější strana obvodové zdi presbytáře v dolní části ze smíšeného, v horní z cihelného zdiva, nyní z větší části bez omítky. V levé části je prolomen průchod do prostoru půdy presbytáře a lodi č. 302, patrně druhotně zřízený. Ostění průchodu vyzděno z cihel, levá strana má podobu přečnělková klenby. Na pravé straně nedruhotně pouţit kus dřeva z krovu (patrný plátový spoj). krov: Velmi jednoduchý hambálkový krov střechy, na východní straně ukončené valbou. Krov je tvořen třemi páry krokví, spojených hambálky (z krajní západní krokve je hambálek druhotně odstraněn), spoje jsou plátové rybinové. Krov nemá běţné vazné trámy, jen rám (věnec) z pozednic, přes něţ jsou při kolmých stěnách přeplátovány jakési příčné trámy, nahrazující vazné trámy. Přes 64 Průzkum, umělecko-historické zhodnocení ani dokumentace mobiliáře není předmětem tohoto průzkumu, seznam je jen orientační. 29 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum pozednice jsou pak osedlané krokve. Tvořena střechy změkčují námětky. Pouţité dřevo bylo dendrochronologicky datováno do let 1661-62 a nachází se v primární pozici. podlaha: Není, strop oddělující patro sakristie nemá záklop. 4.2.8 půda presbytáře a lodi č.302 charakteristika: Prostor jinak nečleněné půdy nad celým rozsahem lodi i presbytáře. Půdorys půdy odpovídá půdorysu kostela. Půda je přístupná průchodem z půdy nad presbytářem. Do západní části je vestavěna věţ. nadezdívky lodi: Nadezdívky ze smíšeného zdiva (na severní straně cihelného) nad klenbou, beze stop interiérové omítky. Nad vtaţenými pilíři po obvodu lodi vystupují nízké hranolovité nadezdívky. V severní stěně z cihelné nadezdívky vstupují dva trámce s uříznutými konci. nadezdívky presbytáře: nad bočními stěnami presbytáře (severní a jiţní) nadezdívky e smíšeného zdiva (na severní straně cihelného) nad klenbou, beze stop interiérové omítky. V rozsahu tří stran závěrového polygonu (severovýchodní, východní a jihovýchodní) jsou nadezdívky výrazně tenčí, z cihelného zdiva s nevelkým podílem lomového kamene, bez omítky. V síle stěny presbytáře je mezi čely klenby závěrového polygonu, vyzděnými z cihel a nadezdívkou tak vzniká úzká mezera, kterou na východní straně prochází vyzděné schodiště z půdy sakristie č. 301 na půdu presbytáře. V rozích je nadezdívka zesílena pilířky. Východní strana je otevřena drobným obdélníkovým větracím okénkem. západní štít: Cihelný štít, vnitřní strana je neomítaná. V ose je otevřen kruhovým okénkem, po stranách okénka jsou ztuţující pilířky. Vztah štítu ke krovu není zcela zřejmý. ruby kleneb lodi: Valená klenba lodi z výsečemi je vzdá z cihel, patrné jsou rubové ztuţující pasy, vedené napříč klenbou mezi dovnitř vtaţenými pilíři. ruby kleneb presbytáře: Valená klenba presbytáře a necková klenba závěrového polygonu je vyzděná z cihel, bez patrných rubových ztuţujících pasů. Stěna končí poněkud níţe neţ vrchol kleneb, čela kleneb (lunety) vstupují nad úroveň zdiva a jsou dozděny jako příčka z cihel. Vazba výsečí je poněkud atypická, není zděná po vrstevnicích (s výjimkou obvodového věnce), ale po šikmých řadách, stýkajících se ve středím švu ve vrcholnici. krov lodi: Krov sedlové střechy o dvou polích, odpovídajících zhruba nosnému systému klenby lodi se sloţitějším vývojem i strukturou má základ v raně barokním období a patří ke konstrukčnímu systému stojaté stolice, s regionální variantou bez vazných trámů s obvodovým věncem. Základem je obvodový rám pozednic (na jiţní straně zdvojených), přes které jsou naplátovány příčné vazné trámy (celkem 3, situované jen při západním štítu, uprostřed (vyhýbá se od západu příčnému rubovému pasu klenby) a v místě napojení presbytáře. Ještě dva vazné trámy – snad druhotné – jsou usazeny v západním poli krovu. Přes tyto vazné trámy jsou pak usazeny ve východním poli krovu výměny, do nichţ jsou na severní i jiţní straně načepována krátčata, svými konci spočívajícími na pozednicích. Poloha krátčat neodpovídá přesně dnešní poloze krovových vazeb. Na vazných trámech s výjimkou západního (při štítu) jsou vztyčeny sloupky stojatých stolic, které jsou do vazných trámů načepovány. Sloupky vynášejí podélně orientované vaznice, v rozsahu věţe v západní části druhotně odříznuté. V podélném směru jsou sloupky s vaznicemi zavětrovány pásky, v příčném směru jsou sloupky zavětrovány šikmými vzpěrami z vnější strany, původně snad procházejícími aţ do hambálků. Stolice na severní straně je druhotná (1892), spoje pásků a vzpěr s vaznicí, resp. sloupky jsou čepové. Stolice na jiţní straně je původní barokní, spoje pásků s vaznicí a sloupky jsou rybinové plátové, původní šikmé vzpěry jsou odstraněné (dochovaly se dlaby). Přes vaznice jsou osedlány párové krokve, spojené v kaţdé vazbě hambálkem. Na dolním konci na jiţní straně jsou krokve začepovány (nebo jen osedlány??) přes pozednici, mimo polohu krátčat, na severní straně taktéţ, s výjimkou východního krátčete, do nějţ je začepovaná krokev. Jednotlivé vazby patrně nejsou v původní pozici, kaţdá lichá je původní barokní, kaţdá sudá je druhotně vloţená patrně při přestavbě 1892. Původní barokní valby mají hambálky, spojené s krokvemi rybinovým plátem, druhotné mezilehlé vazby mají namísto hambálků jen fošny. Všechny spoje původní barokní části krovu jsou spojované dřevěnými hřeby. Pouţité dřevo bylo dendrochronologicky datováno do let 1661-62. Zjištěno bylo značení záseky, připomínajícími spíše písmena neţ číslice, jeho smysl je patrně pozměněn přeloţením vazeb. ztužující rám kleneb: Nezávisle na krovu je vloţen na půdu ztuţující rám kleneb. Je tvořen dvěma podélně orientovanými robustními trámy, které jsou osedlány ve východním poli (a snad i v západním, 30 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum není patrno) přes vazné trámy. Příčně jsou spojené (přeplátované) subtilnějšími trámky, spoje jsou jištěné dřevěnými hřeby. Tento rám je provrtán a do otvorů jsou při východním konci a uprostřed vloţena táhla z pásového ţeleza, sbíhající směrem dolů v ose rubových ztuţujících pasů klenby. Pásovina je na konci ukončena proseknutým očkem, do kterého je přes kruhovou podloţku zaraţen ţelezný klínek. Druhý konec pásoviny je zazděn do nadezdívek nad pilíři klenby. konstrukce věže: Západní část krovu zaujímá vestavěná konstrukce dřevěné věţe. Její základ tvoří rošt tří rovnoběţných příčných trámů, poloţených na celou šířku lodi přes podélné trámy, spočívající na vazných trámech. Do takto vytvořeného základového roštu jsou začepovány sloupy – štenýře věţe (čtvercový půdorys tvoří 3 štenýře na kaţdé straně). V příčném směru jsou štěnýře zajištěny z obou stran šikmými vnějšími vzpěrami, protínající krajní štenýře plátem a původně zakončené aţ na středním štenýři (tato část je nyní u východní řady štenýřů odříznuté). V podélném směru je pevnost zajištěna dvojicí šikmých vzpěr. Vrchní úrovně věţe jsou jištěny jiţ jen v rozsahu jejího půdorysu šikmými vzpěrami, vstřícně orientovanými ke střednímu štenýři. Stávající konstrukce věţe byla postavena ze smrků pokácených v letech 1851-52. krov presbytáře: Krov presbytáře je obdobně řešený, avšak menší a konstrukčně důsledně oddělený od krovu lodi. Základem je obvodový rám pozednic (na severní straně zdvojených), přes které jsou naplátovány příčné vazné trámy (celkem 2, situované na koncích krovu) a v místě napojení presbytáře. Přes tyto vazné trámy jsou pak usazeny výměny, do nichţ jsou pouze na severní straně načepována krátčata, svými konci spočívajícími na pozednicích. Na vazných trámech jsou vztyčeny sloupky stojatých stolic, které jsou do vazných trámů načepovány. Sloupky vynášejí podélně orientované vaznice, v rozsahu věţe v západní části druhotně odříznuté. V podélném směru jsou sloupky s vaznicemi zavětrovány pásky, v příčném směru jsou západní sloupky zavětrovány šikmými vzpěrami z vnější strany, původně snad procházejícími aţ do hambálků, východní sloupky pak nízkými párovými vzpěrami. Severozápadní i jihozápadní sloupek jsou druhotné (1892), jinak jsou stolice původní barokní. Spoje pásků a vzpěr s vaznicí, resp. sloupky jsou čepové. Spoje pásků s vaznicí a sloupky jsou rybinové plátové, původní šikmé vzpěry západního páru sloupků jsou odstraněné (dochovaly se dlaby), u východního páru sloupků se vzpěry aţ na jednu dochovaly. Přes vaznice jsou osedlány párové krokve, spojené v kaţdé vazbě hambálkem. Na dolním konci na jiţní straně jsou krokve začepovány (nebo jen osedlány??) přes pozednici. Jednotlivé vazby nejsou v původní pozici – jsou přeloţené a posunuté. Dle dlabů na jiţní vaznici nesoudit, ţe původně byly mezilehlé vazby dvě, nyní jsou v odlišných polohách mezilehlé vazby 4 + po jedné vazbě nad vazným trámem (plné vazby). Z původních vazeb jsou v nepůvodní poloze dochovány dvě vnitřní (jedna z jiţních krokví je vyměněná) + obě vazby plné, zbývající vazby jsou vloţené patrně při přestavbě 1892. Původní barokní valby mají hambálky, spojené s krokvemi rybinovým plátem, druhotné mezilehlé vazby mají namísto hambálků jen fošny. Všechny spoje původní barokní části krovu jsou spojované dřevěnými hřeby. Pouţité dřevo bylo dendrochronologicky datováno do let 1661-62. Zjištěno bylo číslování záseky, ovšem vzhledem k posunu řada číslování nedává smysl. První vazba (I) je krajní plná vazba na západním konci (v místě styku s krovem lodi), směrem k západu následuje na starých vazbách číslice III, ? a \V (snad 4 – krajní vazba na východě v místě napojení polygonu. krov polygonu: Krov polygonového závěru je řešen zcela atypicky protaţením hřebene sedlové střechy (na šikmých stranách se vytváří zborcené plochy) a jejím ukončením na východní straně strmou valbou. Základem je obvodový rám pozednic (pozednice na východní straně je přes boční přeplátovaná). Rovnoběţně s pozednicemi jsou osazeny výměny, do nichţ jsou na severní i jiţní straně načepována krátčata, svými konci spočívajícími na pozednicích. V rozích jsou vztyčeny dva šikmé sloupky, podpírající vaznice, navazující po půdorysném zalomení na vaznice stojatých stolic presbytáře. V podélném směru jsou sloupky s vaznicemi zavětrovány pásky. Přes tyto vaznice jsou osedlány párové krokve, spojené v kaţdé vazbě namísto hambálku jen fošnou. Celá soustava kromě základového roštu je provedena ze strojně řezaného dřeva a pochází patrně z opravy roku 1892. základ zaniklé sanktusové věže: V presbytáři se dochovaly stopy zaniklé věţe (nebo dokonce dvou generací věţí). Vzájemnou souvislost mezi nimi nelze jednoznačně potvrdit. První průkaznou stopou je příčný mohutný trám, osazený přibliţně ve druhé vazbě od západu přes pozednice. Na tomto trámu se dochoval dlab (otlak) po podélném trámu – nepochybně základu zaniklé věţe, na bocích pak dlaby po rybinových plátech šikmých vzpěr. Trám je spojen ţeleznou pásovinou s nadezdívkami. Obdobný trám je víceméně volně pouţit ve stejné souvislosti i napříč přes polygon presbytáře a jeho pozice je zdá se druhotná – snad souvisí s osazením pochozí lávky (přinejmenším vzdálenost obou trámů 31 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum vylučuje, ţe by ve své dnešní pozici patřily k jedné věţi). V horní ploše je dlab po čepu –nepochybně štenýře. Třetí trám je dnes v podélné orientaci, poloţený přes vazné trámy. Je tedy pravděpodobné, ţe základový rošt je dnes v rozebraném stavu,, přičemţ ovšem západní trám je patrně zachován in situ. Dřevo základového roštu zaniklé věţe je dendrochronologicky datováno do let 1712/13. lávka, schody a závěs věčného světla: Pohyb v krovu umoţňuje pochozí prkenná lávka, do patra věţe č. 401 vede fošnové schodiště. K lávce je nad presbytářem připojen trámek, na němţ je uchycena dřevěná kladka pro závěs věčného světla. 4.2.9 věţ č. 401 charakteristika: Drobný dvoupatrový prostor věţe na čtvercovém půdorysu je přístupný po ţebříkovitém fošnovém schodišti z půdy lodi č. 302. obvodové stěny: Obvodové stěny jsou tvořeny rámovou konstrukcí vţdy tří štenýřů, propojených vodorovnými paţdíky a zavětrovaných šikmými vzpěrami, protínajícími štenýře plátem. uprostřed je ondřejským kříţem ztuţená stolice, umoţňující po stranách závěs dvojice zvonů. Vrchní etáţ, určená pro ciferníky hodin, je jiţ bez ztuţení. Stěny jsou bedněné, otevřené v niţší části na kaţdé straně segmentově završeným oknem se zvonicovými ţaluziemi (popis viz průčelí, věţ), pouze na východní straně dvěma segmentově zaklenutými okénky (popis viz průčelí, věţ). Vrchní část s ciferníky je plná bedněná. Stávající konstrukce věţe byla postavena ze smrků pokácených v letech 1851/52. krov: Nad rámovou konstrukcí věţe je zaloţen základový rošt (kříţ) pro krov věţičky. Jehlancovou střechu tvoří střední sloup (štenýř), o který jsou opřeny jednotlivé krokve. Popis lucerny viz průčelí, věţ. zvony:65 Na věţi zůstal osazen jeden zvon ze zvonoviny s reliéfy na obrubě, neurčeného původu. Druhý zvon či cimbál je osazen aţ zcela ve vrcholu, v nepřístupné lucerně střechy věţe. 4.3 Průčelí 4.3.1 západní průčelí lodi Hlavní štítové průčelí, orientované směrem k ulici vedoucí od mostu, resp. k rampě nájezdu na most. S ohledem na zvýšení komunikace je spodní část průčelí téměř po úroveň podlahy kruchty zakryta pohledově těsně před průčelím probíhající mostovkou. Průčelí je zcela hladké, nečleněné, jen s odsazeným soklem. Spodní část soklu je obloţena ţulovými kvádříky. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Na úrovni přízemí je otvor vstupních dveří do prostoru podkruchtí č. 102. Portálek je kamenný (ţula) pravoúhlý, ostění hranolového průřezu je bez profilace, pouze s obvodovou lištou, která se v dolní třetině zalamuje. Dveře jsou dvoukřídlé dřevěné, deskové konstrukce, na rubu spojené dvěma vodorovnými svlaky s jednoduše profilovanými hranami a klapačkou. Lícová strana je pokryta imitací rámové konstrukce, rozdělenou na 3 deskové obdélníkové výplně (spodní s plochou fazetou). Okraje výplní jsou bohatě profilované. Na lícové straně je zbytek barokně vykrajované podloţky na rubu je jednoduchý krabicový zámek s esovitě stáčenou klikou. Závěsy jsou prosté páskové, se skobovitými čepy bez vzpěrky. Ve vyšší úrovni je průčelí členěno dvojicí velkých oken. Okna jsou obdélníková se segmentovým záklenkem a nepatrně předstupující parapetní římsičkou. Ostění je omítané, zkosené, v omítce je vytvořena jednoduchá eklektická profilace. Okenní výplně jsou pevné kovové, rozdělené ocelovým dvojitým kříţem na 6 dílů, zasklených šestihrannými terčíky do olova. Na plochu průčelí přímo bez odsazení navazuje lichoběţníkový štít. Uprostřed štítu je kruhové okénko na půdu č. 302 – bez výplně. Ostění je omítané, zkosené, v omítce je vytvořena jednoduchá eklektická profilace. Pod okénkem je na průčelí osazen jednoduchý nečleněný dřevěný kříţ. 65 Průzkum, umělecko-historické zhodnocení ani dokumentace zvonu není předmětem tohoto průzkumu, seznam je jen orientační. 32 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Obvod štítu tvoří ze stran jednoduchá omítková římsa. Profil je částečně cihelný, vytaţen v omítce, základem je fabion lemovaný oblounovým profilem a podloţkou, která se u paty štítu zalamuje. Popis věţe viz věţ. 4.3.2 severní průčelí lodi Boční podélně orientované průčelí, obrácené k břehu řeky Sázavy, po mělkém odsazení o cca 15cm navazuje na severní průčelí presbytáře. Průčelí je zcela hladké. Spodní část soklu je obloţena ţulovými kvádříky. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Vertikálně je průčelí členěno v severozápadním nároţí a uprostřed jednou odstupněnými robustními hranolovými opěrnými pilíři, levém (severovýchodním) nároţí pilíř chybí. Pilíře mají pultové stříšky, zakryté hladkou kamennou deskou, odstupnění je vytvořeno kamennou deskou s vykrojeným čtvrtkruhovým výţlabkem na spodní hraně. Ve vyšší úrovni je průčelí členěno dvěma velkými okny. Okna jsou obdélníková se segmentovým záklenkem. Ostění je omítané, pravoúhlé bez profilace, v omítce je vytvořena jen obvodová lištová šambrána. Okenní výplně jsou pevné kovové, rozdělené ocelovým dvojitým kříţem na 6 dílů, zasklených šestihrannými terčíky do olova. Shora je průčelí ukončeno průběţnou římsou, obíhající kromě západního průčelí celý kostel, tvořenou velkým fabionem, podloţenou po obvodu oblounem. 4.3.3 severní průčelí presbytáře Boční podélně orientované průčelí, obrácené k břehu řeky Sázavy, po mělkém odsazení o cca 15cm navazuje na severní průčelí lodi. Průčelí je zcela hladké, nečleněné. Spodní část soklu je obloţena ţulovými kvádříky. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Ve vyšší úrovni je průčelí členěno jediným velkým oknem, zcela shodným, jako na severním průčelí lodi. Okno je obdélníkové se segmentovým záklenkem. Ostění je omítané, pravoúhlé bez profilace, v omítce je vytvořena jen obvodová lištová šambrána. Okenní výplň je pevná kovová, rozdělená ocelovým dvojitým kříţem na 6 dílů, zasklených šestihrannými terčíky do olova. Shora je průčelí ukončeno průběţnou římsou, obíhající kromě západního průčelí celý kostel, tvořenou velkým fabionem, podloţenou po obvodu oblounem. 4.3.4 severovýchodní průčelí presbytáře Boční, půdorysně zešikmené průčelí polygonového závěru, obrácené k břehu řeky Sázavy, východní konec je překryt přístavbou sakristie. Průčelí je zcela hladké, nečleněné, beze stop otvorů. Spodní část soklu je obloţena ţulovými kvádříky. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Shora je průčelí ukončeno průběţnou římsou, obíhající kromě západního průčelí celý kostel, tvořenou velkým fabionem, podloţenou po obvodu oblounem. Římsa je nad polygonem vytvořená z ohýbaných dřevěných proutků, armujících omítkový profil, jak je patrné z prostoru půdy č. 302. 4.3.5 východní průčelí presbytáře Čelní východní průčelí polygonového závěru, pravá (severní) polovina je překryta přístavbou sakristie. Průčelí je zcela hladké, nečleněné, beze stop otvorů. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. V horní části těsně pod římsou je drobné větrací okénko ve tvaru obráceného lichoběţníku,ústící na půdu presbytáře č. 302. Shora je průčelí ukončeno průběţnou římsou, obíhající kromě západního průčelí celý kostel, tvořenou velkým fabionem, podloţenou po obvodu oblounem. Římsa je nad polygonem vytvořená z ohýbaných dřevěných proutků, armujících omítkový profil, jak je patrné z prostoru půdy č. 302. 33 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 4.3.6 jihovýchodní průčelí presbytáře Boční, půdorysně zešikmené průčelí polygonového závěru, obrácené k parčíku před kostelem, východní konec je překryt přístavbou sakristie. Průčelí je zcela hladké, nečleněné. V dolní části uprostřed je patrná plocha omítky zřetelně odlišné struktury a barevnosti, nezasaţená – na rozdíl od zbytku ostatních průčelí – vlhkostí. S ohledem na podobnou situaci na vnitřní straně polygonu (viz presbytář č. 103) nelze vyloučit, ţe se jedná o zbytek staršího okenního otvoru, ovšem nelze to zatím bez sejmutí exteriérových omítek ani nijak potvrdit (můţe se jednat např. o plochu po odstraněném epitafu).66 Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Shora je průčelí ukončeno průběţnou římsou, obíhající kromě západního průčelí celý kostel, tvořenou velkým fabionem, podloţenou po obvodu oblounem. Římsa je nad polygonem vytvořená z ohýbaných dřevěných proutků, armujících omítkový profil, jak je patrné z prostoru půdy č. 302. 4.3.7 jiţní průčelí presbytáře Boční podélně orientované průčelí, obrácené k parčíku před kostelem. Průčelí je zcela hladké, nečleněné. Spodní část soklu je obloţena ţulovými kvádříky. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Ve vyšší úrovni je průčelí členěno jediným velkým oknem, zcela shodným, jako na severním průčelí lodi a severním průčelí presbytáře. Okno je obdélníkové se segmentovým záklenkem. Ostění je omítané, pravoúhlé bez profilace, v omítce je vytvořena jen obvodová lištová šambrána. Okenní výplň je pevná kovová, rozdělená ocelovým dvojitým kříţem na 6 dílů, zasklených šestihrannými terčíky do olova. V dolní části pod oknem je patrná plocha omítky zřetelně odlišné struktury a barevnosti, nezasaţená – na rozdíl od zbytku ostatních průčelí – vlhkostí. Shora je průčelí ukončeno průběţnou římsou, obíhající kromě západního průčelí celý kostel, tvořenou velkým fabionem, podloţenou po obvodu oblounem. 4.3.8 východní průčelí lodi (jiţní část) Krátký boční úsek průčelí vyrovnávající větší šířku lodi a uţší, nesymetricky odsazený presbytář. Průčelí je zcela hladké, nečleněné, beze stop otvorů. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Shora je průčelí ukončeno průběţnou římsou, obíhající kromě západního průčelí celý kostel, tvořenou velkým fabionem, podloţenou po obvodu oblounem. 4.3.9 jiţní průčelí lodi Boční podélně orientované průčelí, obrácené do parčíku před kostelem. Průčelí je zcela hladké. Spodní část soklu je obloţena ţulovými kvádříky. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Vertikálně je průčelí členěno v nároţích a uprostřed jednou odstupněnými robustními hranolovými opěrnými pilíři (pilíř v jihovýchodním nároţí je niţší a není odstupněný). Pilíře mají pultové stříšky, zakryté hladkou kamennou deskou, odstupnění je vytvořeno kamennou deskou s vykrojeným čtvrtkruhovým výţlabkem na spodní hraně. Na úrovni přízemí je v pravé – východní polovině otvor vstupních dveří do prostoru podkruchtí č. 102. Portálek je kamenný (ţula) pravoúhlý, ostění hranolového průřezu je bez profilace, pouze s obvodovou lištou, která se v dolní třetině zalamuje. Dveře jsou dvoukřídlé dřevěné, rámové konstrukce (patrná je z rubu, kaţdé křídlo je rozděleno na celkem 6 deskových výplní). Lícová strana je pokryta šikmo vstřícně skládanými prkénky (švartnami) s ozdobnými hřeby s velkými hlavicemi. Zámek je jiţ zadlabaný, klika kovaná stáčená do podoby listu, s jednoduchou podloţkou vykrojeného tvaru. Závěsy na vnitřní straně jsou velmi bohatě tvarované, páskové, rozvětvené a stáčené, s motivy listů na všech koncích, se skobovitými čepy bez vzpěrky. 66 Pro existenci zaniklého okna by mohla – teoreticky – svědčit obdobná situace na jiţním průčelí presbytáře, kde je v parapetu dnešního, výše osazeného okna zřetelná obdobná situace. 34 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Ve vyšší úrovni je průčelí členěno dvěma velkými okny, shodnými jako na ostatních průčelích lodi a presbytáře. Okna jsou obdélníková se segmentovým záklenkem. Ostění je omítané, pravoúhlé bez profilace, v omítce je vytvořena jen obvodová lištová šambrána. Okenní výplně jsou pevné kovové, rozdělené ocelovým dvojitým kříţem na 6 dílů, zasklených šestihrannými terčíky do olova. Shora je průčelí ukončeno průběţnou římsou, obíhající kromě západního průčelí celý kostel, tvořenou velkým fabionem, podloţenou po obvodu oblounem. 4.3.10 jiţní průčelí sakristie Postranní průčelí je orientované do parčíku před kostelem. Průčelí je zcela hladké. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. V přízemí jsou vstupní dveře do sakristie č. 104 v hladké dřevěné zárubni. Dveře jsou jednokřídlé, dřevěné, rámové konstrukce (patrná je z rubu, křídlo je rozděleno na celkem 3 deskové výplně). Lícová strana je pokryta šikmo vstřícně skládanými prkénky (švartnami) s ozdobnými hřeby s velkými hlavicemi. Zámek je jiţ zadlabaný, klika kovaná stáčená do podoby listu, s jednoduchou podloţkou vykrojeného tvaru. Závěsy na vnitřní straně jsou sloţitě tvarované, v zásadě esovité vegetabilního vzhledu, čepy skobovité se vzpěrkou, tvarovanou ve shodě se závěsem. V patře je drobné obdélníkové (téměř čtvercové) okénko, výplň tvoří dřevěné ţaluzie v jednoduchém nezlém dřevěném rámu. Průčelí je ukončeno profilovanou římsou, vysazenou z cihel, profil je taţený v omítce, ve skladbě (zdola) odsazený čtvrtobloun – odsazený fabion. 4.3.11 východní průčelí sakristie Čelní průčelí je orientované do parčíku před kostelem. Průčelí je zcela hladké. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. V přízemí v ose je drobné obdélníkové okénko bez výplně, ve špaletách je osazena provlékaná mříţ z hranolových prutů. V patře je v ose drobné obdélníkové (téměř čtvercové) okénko, výplň tvoří dřevěné ţaluzie v jednoduchém nezlém dřevěném rámu. Průčelí je ukončeno profilovanou římsou, vysazenou z cihel, profil je taţený v omítce, ve skladbě (zdola) odsazený čtvrtobloun – odsazený fabion. 4.3.12 severní průčelí sakristie Zadní průčelí je orientované ke břehu Sázavy. Průčelí je zcela hladké, bez otvorů (v přízemí i patře jsou ale v severní stěně niky se šikmými špaletami a segmentovými záklenky, které mohou být dokladem zaniklých otvorů). Vodorovně je přibliţně na úrovni patra rozděleno mělkým ústupkem. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Průčelí je ukončeno profilovanou římsou, vysazenou z cihel, profil je taţený v omítce, ve skladbě (zdola) odsazený čtvrtobloun – odsazený fabion. 4.3.13 západní průčelí sakristie (severní část) Zadní skryté průčelí je orientované ke břehu Sázavy. Průčelí je zcela hladké, bez otvorů. Omítka novodobá, tvrdá, bez nátěru, v přirozené šedé barvě. Průčelí je ukončeno profilovanou římsou, vysazenou z cihel, profil je taţený v omítce, ve skladbě (zdola) odsazený čtvrtobloun – odsazený fabion. 4.3.14 střechy Střecha lodi i presbytáře je sedlová, atypicky řešená, pouze nad východní stranou závěrového polygonu presbytáře je strmá valba. Boční šikmé strany závěrového polygonu mají podobu zborcených ploch, stejně jako vyrovnání půdorysného zlomu v místě napojení širší lodi a uţšího presbytáře na jiţní straně. Tvar střechy je výrazně změkčen námětky, nad západním štítem je vztyčena dřevěná věţ. Střecha je pokryta prejzy do malty. Na východním konci hřebene je jednoduchý kříţek vytvořený z ţelezného tyčového profilu. 35 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Sakristie má střechu sedlovou (resp. valbovou), na západní straně připojenou k vyšší zdi presbytáře, na východní straně ukončenou plnou valbou. Tvar je opět změkčen námětky. Krytina je tvořena keramickými vlnovkami (Holandky). 4.3.15 věţ Věţ vyrůstá z hřebene střechy nad západním štítovým průčelím, od kterého je odsazena o tloušťku zdiva štítu. Horizontálně je věţ rozdělena dřevěnou římsičkou ve skladbě profilů odsazený výţlabek – odsazený obloun do dvou etáţí. Spodní je na jiţní, západní a severní straně otevřena obdélníkovými, segmentově završenými okenními otvory. Výplně jsou dvoukřídlé, s pohyblivými ţaluziemi, zasazenými do obvodového rámu. Závěsy jsou vnější nezdobené rohové, čepy skobovité s jednoduše tvarovanou vzpěrkou. Východní strana (směrem k hřebeni střechy) je otevřena dvěma menšími segmentově završenými okénky. Výplně okének jsou jednokřídlé, rozdělené do čtyř tabulek. Spodní etáţ je bedněná, oplechovaná. Vrchní etáţ je na jiţní, západní a severní straně opatřena velkým, na plechu namalovaným ciferníkem hodin. Zadní (východní) strana je bez ciferníku. Vrchní etáţ je bedněná, oplechovaná. Shora je ukončená bohatší profilovanou dřevěnou římsou ve skladbě (zdila) čtvrtobloun – odsazení – čtvrtobloun – deska. Zajímavě tvarově řešená je střecha věţe. Spodní část tvoří nízký, plechem pokrytý jehlanec. Na něj je nasazena osmiboká lucerna, tvořená nezdobenými dřevěnými sloupky, s rovnými překlady a stylizovanými trojbokými frontony nad kaţdým otvorem. Z lucerny pak vyrůstá velmi vysoký vrchní osmiboký jehlan, zakončený makovicí a hrotnicí s plechovým motivem slunce s vystřiţeným christogramem IHS a hvězdou ve vrcholku. Celá střecha je pokryta falcovaným plechem. 36 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ (VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Č. 095A-09) 5 Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků kostela sv. Kateřiny v Havlíčkově Brodě Zpracoval: Ing. Tomáš Kyncl, Eliášova 37, Brno 616 00, IČO 75758041 říjen 2009 5.1 Úvod Náplní výzkumné zprávy je dendrochronologické datování dřevěných prvků. Ukáţí-li se jejich letokruhové řady spolehlivě synchronizovatelné s absolutně datovanou standardní letokruhovou chronologií, je výsledkem absolutní datování jednotlivých letokruhů zkoumaných dřevěných prvků. Pokud je zjištěn podkorní letokruh, pak je jeho datace rokem skácení stromu pouţitého ke zhotovení prvku. Rok skácení stromu ovšem nemusí být totoţný s rokem výstavby objektu, protoţe je třeba připočítat dobu potřebnou pro opracování případně i sušení dřeva. Obsahem zprávy je dendrochronologické datování konstrukčních prvků kostela sv. Kateřiny v Havlíčkově Brodě. 5.2 Zpracovaný materiál Vzorky pro datování byly získány z konstrukčních prvků krovů nad lodí, presbytářem a sakristií, z prvků ztuţení kleneb, z konstrukce věţe a z nosných prvků oltáře. Většina vzorků byla odebrána pomocí Presslerova nebozezu. Šířky letokruhů na deskách nosné konstrukce oltáře byly změřeny na fotografiích viditelných tangenciálních řezů. Celkem tak byly vyhodnoceny vzorky z 22 konstrukčních prvků (tab. 2). Determinace dřeva byla provedena pomocí běţných xylotomických metod (Schweingruber 1990) – 17 prvků bylo zhotoveno ze smrkového a 1 z jedlového dřeva. V případě desek oltáře bylo moţné druh dřeva stanovit pouze na základě makroskopických znaků, neumoţňující přesné určení dřeviny. Tyto prvky byly zhotoveny ze smrkového, nebo jedlového dřeva. 5.3 Metoda dendrochronologického zpracování Bylo pouţito standardních metod chronologie šířek letokruhů, popsaných mj.: Kyncl 2005, Cook & Kairiukstis 1990. Tyto metody zahrnují: a) měření šířek letokruhů b) relativní synchronizaci získaných letokruhových řad c) standardizaci letokruhových řad d) pokus o absolutní datování vůči standardním chronologiím jednotlivých dřevin 37 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum ad a) měření šířek letokruhů na vývrtech bylo provedeno pomocí polohového měřícího zařízení TimeTable s automatickým vstupem dat do počítače. Pro změření letokruhových profilů na fotografiích byl vyuţit program OSM32, ad b) letokruhové křivky byly navzájem porovnány a relativně synchronizovány. Soubory navzájem synchronních křivek byly průměrovány do sumárních křivek, ad c) před vlastním průměrováním synchronizovaných letokruhových křivek byly z jednotlivých letokruhových řad odstraněny dlouhodobé růstové trendy. Pro jejich eliminaci byla zvolena spline funkce o délce 25 let, ad d) pokus o absolutní datování byl proveden pomocí programu PAST. Tento program zahrnuje verifikaci dat a synchronizaci letokruhových řad se standardní chronologií. Při pouţití tohoto programu je míra podobnosti porovnávaných řad resp. chronologií posuzována pomocí korelačního koeficientu a koeficientu souběţnosti (Gleichlaufigkeit) po standardizaci pomocí vysokofrekvenčních filtrů dle Hollsteina (1980) a metodou Baillie & Pilcher (1973). Nalezená synchronní pozice byla ověřena v programu Cofecha, kde byl vypočítán korelační koeficient bez pouţití výše uvedených filtrů. 5.4 Pouţité standardní chronologie a srovnávací letokruhové řady Pro datování smrkového dřeva byla pouţita standardní chronologie smrku pro Moravu (smmo05 – 1333 – 1997), jehličnaté desky oltáře byly porovnány také se standardní chronologií jedle pro Moravu (je-mo05 – 1056 – 1996). Oba standardy byly sestaveny v Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích. 5.5 Výsledky 5.5.1 Relativní datování Letokruhové křivky smrkových trámů z krovů kostela bylo moţné relativně synchronizovat do 54 let dlouhé průměrné chronologie označené R97havlbrod-katerinaPC1 (graf 1). Letokruhové křivky smrkového trámu ztuţení klenby lodi, prahového trámu starší věţe a jednoho trámku nosné konstrukce oltáře byly synchronizovány do 83 let dlouhé průměrné chronologie označené R97havlbrodkaterinaPC2. Letokruhové křivky smrkových trámů věţe byly sumarizovány do 72 let dlouhé chronologie označené R97havlbrod-katerinaPC3 (graf 3). Letokruhové křivky většiny vyhodnocených desek oltáře se podařilo sumarizovat do 71 let dlouhé chronologie R97havlbrod-katerinaCO (graf 3). Letokruhové křivky konstrukčních prvků R9750, R9752, R9760 a R9763 byly datovány samostatně. 5.5.2 Absolutní datování Porovnání sestavených průměrných chronologií se standardní chronologií smrku vedlo k nalezení spolehlivých synchronních pozic (tab. 1) datujících poslední letokruh řady PC1 do roku 1661 (graf 5), letokruhové řady PC2 do roku 1712 (graf 6), letokruhové řady PC3 do roku 1851 (graf 7) a letokruhové křivky CO do roku 1624 (graf 8). Datace desek oltáře (CO) byla jednoznačně potvrzena také srovnáním se standardní chronologií jedle. Ţádnou ze samostatně vyhodnocených letokruhových křivek se datovat nepodařilo. 38 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum sm-mo05 (1333 – 1997) R97havlbrod-katerinaPC1 R97havlbrod-katerinaPC2 R97havlbrod-katerinaPC3 R97havlbrod-katerinaCO 5,98**; 8,42**; 78,7%**; 54 0,79 (t=9,29**) 7,34**; 10,5**; 70,5%**; 83 0,70 (t=8,82**) 7,58**; 7,74**; 77,1%**; 72 0,73 (t=8,94**) 4,9**; 4,31**; 72,5%**; 71 0,40 (t=3,63**) je-mo05 (1056 - 1996) 4,09**; 5,04**; 74,6%**; 71 0,46 (t=4,3**) Tab. 1: Hodnoty t-testu korelačního koeficientu po standardizaci letokruhových řad pomocí pětiletého klouzavého průměru (první číslo) a metodou popisovanou Hollsteinem (1980) (druhé číslo). Dále je uvedena hodnota koeficientu souběžnosti (GI) a délka překrytí srovnávaných letokruhových řad. V druhém řádku jsou uvedeny hodnoty korelačního koeficientu a odpovídajícího t-testu (t) získané v programu Cofecha. Hodnoty označené *) jsou signifikantní na hladině významnosti 99,5 %, **) signifikantní na hladině významnosti 99,95%. 5.5.3 Rok kácení stromů – datování podkorních letokruhů Podkorní letokruhy datující rok kácení pouţitých stromů se dochovaly na většině z datovaných trámů. U části prvků byl podkorní letokruh jiţ zcela vytvořen (včetně pozdního dřeva) coţ znamená, ţe tyto stromy byly káceny v době vegetačního klidu (cca říjen – duben). Většina konstrukčních prvků krovů však měla podkorní letokruh neúplný - tyto stromy byly káceny v průběhu následující vegetační sezóny (cca květen - září). V případě prvků bez dochovaného podkorního letokruhu bylo moţné stanovit pouze nejmladší rok, po kterém byly stromy pokáceny (datace se znaménkem +). Podkorní letokruhy na trámech krovů kostela a na stropních trámech sakristie přirostly v letech 1661 a 1662. Ztuţující trám klenby lodi je datován podkorním letokruhem z roku 1699. Prahový trám starší věţe a trámek nosné konstrukce oltáře mají podkorní letokruhy datovány do roku 1712. Podkorní letokruhy zachycené na trámech věţe přirostly v roce 1851. Detailní přehled výsledků je uveden v tabulce 2. 5.6 Závěr Krovy nad lodí, presbytářem a sakristií kostela sv. Kateřiny byly zhotoveny ze smrků pokácených na přelomu let 1661/62 a v létě roku 1662. Vyhodnocený trám ztužení klenby lodi byl zhotoven ze smrku pokáceného v letech 1699/00. Prahový trám starší konstrukce věže byl zhotoven ze smrku pokáceného v letech 1712/13. Stávající konstrukce věže byla postavena ze smrků pokácených v letech 1851/52. Desky nosné konstrukce oltáře byly zhotoveny z jedlí, nebo smrků pokácených někdy po roce 1624. Datovaný trám ztužujícího rámu oltáře byl vyroben ze smrku pokáceného na přelomu let 1712/13. Poznámka: V případě, že budou výše uvedené výsledky dendrochronologické analýzy zapracovány do odborných textů, je žádoucí, aby tyto byly před publikováním autorovi postoupeny ke kontrole. Důvodem je zamezení případným nepřesným interpretacím. 39 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 5.7 Literatura: – Baillie M.G.L., Pilcher J.R. 1973: A simple cross-dating program for tree-ring research. Tree-ring Bulletin 33: 7-14. – Cook E.R., Kairiukstis L..A. (eds., 1990): Methods of dendrochronology. Kluwer Acad. Publ., Dodrecht – Boston – London. – Kyncl J. 2005: Dendrochronologické datování dřeva. In. Vinař a kol.: Historické krovy II. Grada, s. 156-170. – Schweingruber, F.H., 1990: Microscopic wood anatomy. 3. ed. Birmensdorf, WSL. 226 s. V Brně dne 18. 11. 2009 Tomáš Kyncl 40 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum objednal J. Pešta kraj / okres Vysočina / Havlíčkův Brod nadmořská výška adresa Rybářská 2281 288 02 Nymburk obec Havlíčkův Brod zeměpisná šířka telefon e-mail ulice (orientační číslo) zeměpisná délka [email protected] číslo popisné zpracoval Pešta J. datum odběru 23. 10. 2009 objekt datoval Kyncl T. číslo způsob oprac. značka tloušťka cm délka cm WK konstrukce kostel sv. Kateřiny popis prvku poznámka číslo vzorku dřevina počet letok. /běl datum skácení 13 A sakristie - krov krajní Z krokev R9743 smrk 54 1662 l 14 A sakristie - strop stropní (vazný) trám - 2. od V R9744 smrk 40 1662 l 15 A sakristie - strop stropní (vazný) trám - 3. od V R9745 smrk 47 1661/62 16 17 18 A sakristie - krov vazný trám - příčný rám při Z stěně smrk 39 1662 l V A presbytář - krov 1. vazný trám od V R9746a 7 R9748 smrk 49 1662 l 19 V A presbytář - krov 1. vazba od V - sloupek na J straně R9749 smrk 36 1661 + 20 A presbytář - krov 2. vazba od V - sloupek na S straně R9750 jedle 56 - 21 A presbytář - zaniklá věţ základový trám R9751 smrk 53 1712/13 22 A presbytář trám ztuţení na V straně (druhotně pouţitý) R9752 smrk 71 - 23 A presbytář - krov výměna základového roštu na V straně R9753 smrk 32 1661/62 24 A loď - krov 2. vazný trám od V R9754 smrk 46 1662 l 25 A loď ztuţující rám R9755 smrk 70 1699/00 26 A loď - krov krátče na S straně, 1. od V (druhotně pouţitý) R9756 smrk 40 1662 l 27 A loď - krov 1. sloupek na S straně od V R9757 smrk 32 1662 l 41 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum číslo způsob oprac. značka tloušťka cm délka cm WK konstrukce popis prvku poznámka číslo vzorku dřevina počet letok. /běl datum skácení 28 A Z věţ střední štenýř na V straně R9758 smrk 66 1851/52 29 A Z věţ V příčný trám základového roštu R9759 smrk 72 1851/52 30 A oltář tesařský rám - horní paţdík R9760 smrk 37 - 31 A oltář tesařský rám - střední sloupek R9761 smrk 67 1712/13 32 N oltář sokl sochy sv. Šebestiána vrt foto 6140 foto 6141-42 R9762 jehličnan 73 1624+ 33 N oltář vnitřní konstrukce - boční deska foto 6143-45 R9763 jehličnan 76 - 34 N oltář zadní strana - příčná deska foto 6146 R9764 jehličnan 48 1619+ 35 N oltář vnitřní zadní deska foto 6147-49 R9765 jehličnan 67 1620+ R97havlbrod-katerinaPC1 R9743+44+45+46+47+48+49+53+54+56+57 smrk 54 1661 R97havlbrod-katerinaPC2 R9751+55+61 smrk 83 1712 R97havlbrod-katerinaPC3 R9758+59 smrk 72 1851 R97havlbrod-katerinaCO R9762+64+65/1+65/2 jehličnan 71 1624 Tab. 2: Přehled parametrů vzorků odebraných z dřevěných konstrukčních prvků kostela sv. Kateřiny v Havlíčkově Brodě. Doba kácení použitého stromu je uvedena ve sloupci „datum skácení“ ve tvaru např. 1806/07- strom kácen na přelomu let 1806 – 1807; 1662 l - strom kácen v létě roku 1662; 1624+ - strom kácen někdy po roce 1624 (vzorek bez podkorního letokruhu). V silně orámované části tabulky jsou uvedeny parametry sestavených průměrných chronologií. 42 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Graf 1: Letokruhové křivky smrkových trámů synchronizované do chronologie R97havlbrod-katerinaPC1. Graf 2: Letokruhové křivky smrkových trámů synchronizované do chronologie R97havlbrod-katerinaPC2. Graf 3: Letokruhové křivky smrkových trámů věže synchronizované do chronologie R97havlbrod-katerinaPC3. 43 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Graf 4: Letokruhové křivky desek z konstrukce oltáře synchronizované do chronologie R97havlbrod-katerinaCO. Graf 5: Porovnání průměrné chronologie smrkových trámů R97havlbrod-katerinaPC1 se standardní chronologií smrku pro Moravu (sm-mo05). Graf 6: Porovnání průměrné chronologie smrkových trámů R97havlbrod-katerinaPC2 se standardní chronologií smrku Moravu (sm-mo05). 44 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Graf 7: Porovnání průměrné chronologie smrkových trámů R97havlbrod-katerinaPC3 se standardní chronologií smrku Moravu (sm-mo05). Graf 8: Porovnání průměrné chronologie desek R97havlbrod-katerinaCO se standardní chronologií jedle pro Moravu (je-mo05). Letokruhové indexy sestavených průměrných chronologií (formát Heidelberg) HEADER: Keycode=R97havlbrod-katerinaPC1 Length=54 DateEnd=1661 Species=PCAB Location=Havlíčkův Brod PersID=TK Comment=R9743+44+45+46+47+48+49+53+54+5 6+57 DATA:Tree 106 123 75 96 83 122 108 84 59 109 108 86 143 121 145 96 106 86 82 76 124 114 108 70 102 105 104 98 40 61 41 115 111 115 123 106 74 109 92 122 128 127 127 96 89 46 82 106 107 141 125 96 81 92 0 0 0 0 0 0 HEADER: Keycode=R97havlbrod-katerinaPC2 Length=83 DateEnd=1712 Species=PCAB Location=Havlíčkův Brod PersID=TK Comment=R9751+55+61 DATA:Tree 160 86 130 109 97 70 50 139 80 68 86 121 112 89 72 79 117 62 78 126 106 81 79 141 70 128 84 92 42 100 130 114 108 86 96 97 69 105 113 105 117 106 105 80 123 130 81 119 121 96 116 125 110 69 117 135 91 106 94 58 101 128 150 131 151 121 81 87 52 103 83 68 66 72 100 104 62 74 56 86 91 116 194 0 0 0 0 0 0 0 HEADER: Keycode=R97havlbrod-katerinaCO Length=71 DateEnd=1624 Species=CONI Location=Havlíčkův Brod PersID=TK Comment=R9762+64+651+652 DATA:Tree 129 116 75 86 100 75 115 105 98 117 111 122 89 78 113 94 118 100 70 102 102 112 119 102 95 129 117 85 112 79 64 88 128 96 78 93 110 123 108 92 133 104 122 122 69 61 113 112 91 93 0 0 0 0 0 0 0 HEADER: Keycode=R97havlbrod-katerinaPC3 Length=72 DateEnd=1851 Species=PCAB Location=Havlíčkův Brod PersID=TK Comment=R9758+59 DATA:Tree 134 107 94 152 84 90 100 91 57 92 82 98 74 72 120 128 72 134 82 71 132 138 97 77 85 48 80 155 142 150 112 77 108 85 72 35 100 101 118 136 126 128 152 120 62 46 66 104 94 122 90 92 106 118 90 96 95 130 0 0 0 0 0 0 0 132 79 72 138 117 74 134 84 69 134 78 113 82 100 0 74 108 124 103 94 76 89 91 106 82 83 115 96 105 114 88 116 0 78 82 88 119 0 45 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 6 PŘEHLED STAVEBNÍHO VÝVOJE 6.1 Úvod Kostel sv. Kateřiny patří mezi památky, o nichţ máme k dispozici jen minimum informací. Archívní rešerše s důkladnou historii objektu dosud není zpracována, takţe jsme v tomto směru odkázáni na skoupé zprávy v literatuře (nejvíce Petr František, který se roku 1928 věnoval dějinám brodského špitálu). Také stavba sama o sobě prakticky neobsahuje jednoznačně datovatelné prvky (s výjimkou dřevěných konstrukcí krovu ) a nemůţeme se tedy opřít o nějaký jednoznačný slohový rozbor. Veškerá interpretace historie objektu je tedy do značné míry hypotetická a je ji nutno brát s příslušnou rezervou. V současné době jiţ nelze předpokládat, ţe by stavba sama o sobě mohla poskytnout další informace k upřesnění jejího vývoje bez destruktivního zásahu. Další upřesnění datování by bylo moţné očekávat jedině od archeologického výzkumu, nebo hloubkového průzkumu doprovázeného sejmutím omítek. Velmi důleţité by bylo také zpracování kompletní archívní rešerše pro kostel. 6.2 Nejstarší (středověké) období Město Havlíčkův Brod (dříve Smilův, pak Německý) vzniklo na místě raně středověké osady na místě důleţité dálkové „Haberské― stezky z Čech na Moravu, při jejím brodu přes řeku Sázavu. Osada je tradičně (asi vcelku správně) spojována s vřetenovitým náměstím – Koňským trhem― při západním okraji středověkého jádra města (dnes jiţ zaniklým). V lokalitě současně probíhala snad jiţ od 30. let 13. století těţba stříbra. Někdy před rokem 1261, dle J.V. Šimáka snad roku 1256, došlo na místě k vysazení významného poddanského města velmoţem Smilem z Lichtenburka. Přes právní postihy ze strany krále Přemysla Otakara II. ve snaze zbrzdit rozvoj města, konkurujícího blízké královské Jihlavě, byl Brod od počátku významným městem s přirozenou funkcí ekonomického centra velkého regionu. Výstavba kamenných hradeb byla realizována po roce 1310. Město utrpělo během válečných zmatků na počátku 14. století a poţárem roku 1340. Další katastrofou bylo dobytí, vyvraţdění a úplné zničení města husity roku 1422, město pak zůstalo po 7 let téměř pusté. Roku 1472 bylo město napadeno vojsky města Jihlavy. Počátky brodského špitálu a kostela sv. Kateřiny zůstávají nejasné. Špitály byly svou existencí úzce vázány na městské zřízení, pro které plnily charitativní a sociální funkci, proto můţeme jeho počátky hledat patrně ve druhé polovině 13. století. Brodský špitál bývá povaţován za jeden z nejstarších v Čechách. První bezpečný doklad o jeho existenci pochází z roku 1319 a je obsaţen v listině vydané 22. března 1319, týkající se odpustků vztaţených ke kostelu sv. Kateřiny. Vznik špitálu tedy můţeme oprávněně uvaţovat před tímto datem. V této souvislosti je zajímavá ještě jedna skutečnost: patrocinium kostela sv. Kateřiny není zcela typické pro špitál – očekávali bychom jiné zasvěcení, jako v jiných městech (sv. Alţběta, Všech svatých, sv. Ducha, Nejsvětější Trojice, Boţího Těla apod.). Sv. Kateřina (Alexandrijská) patří mezi světce – patrony horníků. S jistou rezervou tedy můţeme existenci kostela spojit s existencí brodských stříbrných dolů, které proţívaly vrcholné období právě ve druhé polovině 13. století (od 14. století těţba stagnovala aţ po husitských válkách zcela upadla). Kostel sv. Kateřiny v Brodě se proto někdy tradičně označuje jako „hornický kostel―. Zasvěcení sv. Kateřině má ovšem také kostel na dolním předměstí (Nové Město) v Chrudimi, který slouţil téţ jako farní kostel. Pro historii kostela je důleţitá i jeho poloha. Špitály ve městech vznikaly zpravidla před hradbami, nebo alespoň v blízkosti hradeb. Obvyklá poloha byla v blízkosti vodoteče, nebo před dolní bránou (či v jejím sousedství) – Cheb, Broumov, Bor a další. Této poloze přesně brodský kostel sv. Kateřiny odpovídá – je situován vně hradeb města, před dolní bránou, ještě navíc v těsné blízkosti vodoteče. S ohledem na tyto, byť skoupé informace je nepochybné, ţe kostel sv. Kateřiny vznikl nejpozději na přelomu 13. a 14. století, spíše však ještě dříve. V dnešní stavbě se ovšem nedochovaly ţádné umělecko-historické články, které by umoţňovaly byť jen rámcové datování stavby, nebo její části do středověkého období. Za středověký prvek sice můţeme povaţovat opěrné pilíře lodi, ovšem jak vyplývá 46 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum z konfrontace se starší mapovou dokumentací, ještě v první polovině 19. století se nacházely v jiné poloze neţ dnes a jejich vypovídací schopnost je tudíţ v tomto směru omezená. Navíc samotný prvek opěrného pilíře nevykazuje ţádné moţnosti bliţšího datování. To platí i pro polygonálně uzavřený presbytář. Tento dispoziční prvek sice provází většinu středověkých kostelů, ovšem setkáváme se s ním běţně i v mladších obdobích. Přesto je moţné předpokládat, ţe je to právě presbytář, který je nejstarší – byť přesněji nedatovatelnou – částí stavby. Vedou k tomu následující anomálie stavby: – presbytář je vzhledem k lodi umístěn nesymetricky (posunut směrem k severu) a je mírně půdorysně natočen oproti podélné ose lodi – zdivo presbytáře je silnější neţ zdivo lodi – presbytář byl původně niţší neţ dnes – svědčí o tom zcela atypické převýšení dnešní klenby nad korunu zdiva polygonu, které je z vnější strany maskováno tenkou nadezdívkou (tzn. klenba je mladší neţ zdivo) – nejasné stopy na novodobé omítce (absence vlhkosti, odlišná struktura, praskliny) ukazují na existenci dvou oken v jiţní a jihovýchodní stěně, níţe neţ je dnešní okno. Samy o sobě tyto informace nepostačí na přesnější datování stavby. Polygonální presbytář bez opěráků tak mohl vzniknout v podstatě kdykoliv od druhé poloviny 13. století aţ po počátek 17. století (musíme ovšem počítat s téměř jistým zničením kostela během husitských válek). Vzhledem k poměrně širokým proporcím presbytáře i absencím průvodních znaků sakrální gotické architektury (sedile, sanktuarium) se rámcově přikláním spíše k mladšímu datování do 16. – počátku 17. století (coţ bylo období velkého rozkvětu města). Tím nelze vyloučit, ţe i další stavby nemohou být ještě středověkého původu. Také loď vykazuje určité anomálie – severní stěna je pod klenbou vylehčena hrotitými (ovšem cihelnými) pasy, coţ můţe ukazovat na uţití starší konstrukce. Určité náznaky tušíme i z téměř čtvercového půdorysu lodi a konečně z existence opěrných pilířů, přestoţe jejich vztah nestarší stavbě byl výše popřen. Ţádné další informace o nejstarší – tedy středověké – stavební etapě kostela nelze na základě současných znalostí zjistit. 6.3 Pozdně renesanční (?) – přístavba lodi Ze skoupých informací následujících staletí známe vesměs jen odkazy na majetkové poměry brodského špitálu, nikoliv informace o jeho stavební podobě. Prvním záchytným bodem je aţ rok 1636. V neděli dne 6. dubna 1636 špitál do základů vyhořel „i s dvorem špitálským, s dobytkem, s obilím ssutým i v slámě, také kostel sv. panny Kateřiny s 4 domky sousedskými při tom špitále stojícími ...―. další pohromou byla velká povodeň na Sázavě roku 1638, která odnesla velký dřevěný most přes Sázavu (s ohledem na polohu kostela u břehu řeky lze očekávat jeho poškození). Jiţ od roku 1636 se objevují odkazy na obnovu kostela sv. Kateřiny (zejména odkaz Kateřiny Polcové). Podle předpokladů literatury byl špitál v letech 1639-42 „od základů― nově vystavěn. Co to přesně znamená, resp. jaký byl podíl zachovaných starších konstrukcí ve stavbě kostela není moţné zjistit. Pokud bychom ovšem připustili, ţe staršího původu je presbytář, pak by mohlo v uvedené době dojít k novostavbě (nebo alespoň zásadní) přestavbě lodi, která je – jak bylo výše prokázáno – vývojově mladší, neţ presbytář. Nelze ovšem zcela vyloučit ani variantu, ţe aţ v této době vznikl dnešní presbytář a loď je aţ výsledkem mladší přestavby ze 60. let 17. století, ovšem s ohledem na nevelký časový odstup obou doloţených přestaveb je to však méně pravděpodobné. Předpokládáme li první moţnost, pak by byla v uvedené době nově postavena kostelní loď, a to nesymetricky ke staršímu presbytáři, napojujícímu se pod mírně šikmým úhlem. Loď byla vystavěna v době pozdní renesance. Styl renesanční sakrální architektury se v řešení dispozice staveb nijak zvlášť nelišil od gotického období, odlišné byly jen výrazové prostředky. Předpokládáme, ţe stavby byla obdélníková jiţ v dnešním půdorysu, vybavená snad opěráky (byť v mírně odlišné poloze, neţ dnes). 47 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Předpokládáme rovněţ, ţe jiţ v době pozdně renesanční přestavby byl zaklenut presbytář, nebo se jeho zaklenutí alespoň uvaţovalo. Jedním z mála architektonických detailů, kterými stavba disponuje, jsou patky (konzoly) klenby presbytáře, které se spíše neţ baroknímu období blíţí renesanční architektuře. Profilované konzoly i se zajímavě tvarovanými konkávními náběhy jsou ovšem ve svém stylovém pojetí silně rustikální a nelze tedy vyloučit naopak ani jejich pozdější vznik aţ při přestavbě ve druhé polovině 17. století. Sama dnešní klenba je však patrně aţ pozdější. Jak bylo výše uvedeno, klenba je vyvýšena nad úroveň obvodového zdiva presbytáře a souvisí s tenkou obvodovou nadezdívkou polygonu, která je zase nepochybně časově spojená s dnešním krovem. Křehká konstrukce nadezdívky nenese stopy poţáru, stejně jako čela kleneb a tedy nepochybně nemůţe patřit pozdně renesanční etapě, která zanikla po dvaceti letech dalším zhoubným poţárem (viz dále). Také klenba sama nenese jiţ ţádné stopy renesanční tektoniky, např. typické vytaţené omítkové hřebínky. Určitým důkazem, ţe dnešní klenba je aţ pozdější neţ konzoly, lze spatřovat právě v anomálně tvarovaných nábězích, které snad měly za úkol ztlumit neúnosný výškový rozdíl mezi nízko zaloţenými konzolami a poměrně vysokou klenbou. Předpokládáme tedy, ţe po poţáru nově zřízený kostel byl během obnovy v letech 1639-42 postaven jiţ v dnešním půdorysném rozsahu, ovšem dosud s niţším presbytářem (ať jiţ klenutým, či plochostropým) a plochostropou lodí. 6.4 Raně barokní přestavba Další zkáza na sebe nenechala dlouho čekat. Relativně nově obnovený kostelík byl dne 25. května 1662 opět zničen obrovským poţárem, kterému padla za oběť třetina města. Vzápětí po zhoubném poţáru byl kostel obnoven. Toto datum můţeme jako první jiţ bezpečně ztotoţnit s poznatky získanými přímo ze stavby exaktní formou. Na přelom let 1661/62, resp. do roku 1662 jsou datované základy veškerých krovových konstrukcí celého kostela. Teoreticky je moţné i to, ţe aţ při přestavbě po poţáru v roce 1662 byla postavena teprve celá loď (a presbytář při předchozí pozdně renesanční etapě), ovšem přidrţíme se první moţnosti, tedy ţe presbytář je zbytkem nějaké blíţe neznámé starší stavby a loď je výsledkem přestavby (znovupostavení) kostela v letech 1639-42. Kostel byl při raně barokní přestavbě v roce 1662 sjednocen do dnešní výškové úrovně bez odlišení lodi a presbytáře. Presbytář byl nově zaklenut valenou cihlovou klenbou se styčnými výsečemi. Jak bylo výše uvedeno, klenba přesahuje korunu zdiva polygonu (čela lunet klenebních výsečí vystupují do prostoru půdy) a polygon obíhá subtilní nadezdívka. To je samo o sobě pádným důkazem pro raně barokní původ celé klenby, coţ potvrzuje i její podoba bez hřebínků či lišt a v neposlední řadě i dvojice oválných zrcadel na klenbě. Současně byl vyklenut patrně také vítězný oblouk. Loď byla dosud nezaklenutá, jak vysvětlíme dále. Na výškově sjednocený obvod stavby byl zaloţen nový krov. Krov představuje archaickou variantu stojaté stolice s hambálky. Místní regionální variantou je osedlání krokví přes pozednice, nikoliv jejich začepování do vazných trámů či krátčat, jak bychom očekávali. Vazné trámy přitom jsou jen v plných vazbách, v mezilehlých jsou nahrazeny krátčaty do výměn. Důvod tohoto řešení neznáme, autorem SHP však bylo zjištěno i u poněkud mladšího krovu domu čp. 55 na náměstí. Stolice krovů presbytáře i lodi jsou shodně řešené a liší se jen výškou a polohou. Velmi neobvyklé je i dosti krkolomné řešení polygonu strmou valbou na konci sedlové střechy, zatímco boční strany tvoří zborcené plochy. Přestoţe je tato část krovu mladší, nelze předpokládat, ţe by se předchozí varianta krovu nad závěrem výrazněji lišila. Velmi neobvyklé konstrukční řešení krovu, obsahující pokrokové prvky (výměny s krátčaty, osedlání krokví přes pozednice) se ovšem pro řešení kostela s ohledem na rozpon krovu příliš nehodilo. Ani kvalita tesařské práce není příliš vysoká, krov je zřetelně dimenzovaný jen na lehkou krytinu. Lze tedy vyslovit názor, ţe zastřešení bylo realizováno ve velkém spěchu po poţáru snad tesaři, pracujícími na vyhořelých měšťanských domech. V tomto případě je takovéto řešení opodstatněné, neboť při osedlání krokví přes pozednice je zabráněno roztlaku (který za normálních okolností drţí vazné trámy) vzájemným rozepřením sedlových střech mezi jednotlivými, štítově orientovanými domy. 48 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Další změnou oproti předchozímu stavu byla přístavba sakristie. Sakristie byla od počátku řešena jako patrová přístavba, umístěná z těţko pochopitelných důvodu asymetricky k zadní straně závěrového polygonu presbytáře. Důvodem snad mohla být poloha dnes jiţ zaniklého stavení vlastního špitálu. Přízemí sakristie bylo klenuté valenou klenbou s trojbokými styčnými výsečemi, a bylo přístupné jednak úzkými dveřmi z exteriéru a jednak z presbytáře. Nika se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem v severní stěně i nika ve východní stěně(s dnešním malým okénkem) svědčí také pro existenci nějakých forem otvorů. Patro bylo plochostropé (resp. bez zastropení) a obsahovalo patrně depozitář. Původní přístup neznáme, dnešní vstup po ţebříkovitém schodišti za oltářem presbytáře se jeví jako druhotný (průraz ve stěně). V této souvislosti se nabízí existence niky se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem v severní stěně, která se jeví spíše jako zbytek dveří neţ okna (zadní stěna zabíhá za špalety – mohl zde být např. vnější vstup z pavlače. Pro existenci pavlače by mohl svědčit i ústupek zdiva v severní stěně sakristie na vnější straně. Definitivně by to však bylo moţné potvrdit či vyvrátit aţ po sejmutí omítek. Sakristie byla opatřena jednoduchým hambálkovým krovem opět s krokvemi osedlanými do pozednic, dřevo uţité na jeho stavbu bylo ve shodě se stropem a krovem lodi i presbytáře opět dendrochronologicky datováno do let 1661/62. Během raně barokní přestavby se zformovala také v základních rysech dnešní podoba kostela. Patří k ní především velmi střídmé lištové kamenné portálky (3 ks) a okna se segmentovými záklenky lištovými šambránami v lodi i presbytáři. Stavba měla patrně také jiţ po barokní přestavbě západní předsíň, která však zanikla v souvislosti se stavbou nového kamenného mostu v letech 1853-54. Předpokládáme dále, ţe do druhé poloviny 17. století lze datovat základ dnešního hlavního oltáře. Řezba oltáře je vybavena boltcovou ornamentikou, která provází raně barokní architekturu druhé poloviny 17. století (souběţně se stylem tzv. černozlatých oltářů a kazatelen). Dendrochronologické datování nosné konstrukce oltáře ovšem prokázalo mladší konstrukce, coţ však můţe být dokladem toho, ţe oltář byl po nějakém poškození rozebrán a znovu sestaven. 6.5 Vrcholně barokní úpravy Další, literaturou dosud nepředpokládaná, avšak o to významnější přestavba se uskutečnila na přelomu 17. a 18. století. Do roku 1699 je dendrochronologicky datováno dřevo pouţité na ztuţující rám, vloţený druhotně do krovu nad lodí kostela. Tento rám má do sebe upevněná šikmá ţelezná táhla, jejichţ spodní konce procházejí nadezdívkou nad přízedními pilíři lodi a jsou ukončena na jiţním průčelí závlačemi. Vzhledem k tomu, ţe osazení táhel do mohutných bloků nadezdívek pilířů by bylo stěţí moţné dodatečně, je vysoce pravděpodobné, ţe rámový věnec datuje vznik přízedních pilířů v lodi a tím i nepřímo vznik klenby, která je do pilířů svedena. Z půdy je také patrné druhotné přiloţení klenby ve vztahu k vítěznému oblouku. Klenba byla na rubu ztuţena pasy, vyhýbajícími se vazným trámům krovu, coţ je další prvek, který klenba presbytáře (vývojově tedy starší) postrádá. Aţ do této přestavby byla tedy loď patrně plochostropá, i kdyţ lze předpokládat, ţe se jednalo o dočasné provizorní řešení. Druhotné vloţení klenby lodi mohou dokládat také klenuté přízední pasy při severní stěně lodi a dva druhotně odříznuté trámy v nadezdívce rovněţ na severní straně lodi, které by jinak s klenbou kolidovaly. Z roku 1704 je datováno nejstarší vyobrazení – veduta města od jihu v knihy Františka Beckovského „Labarum triumphale―. Kostel se špitálem je zde (stejně jako celé město) zakreslen schematicky, poněkud nevěrohodně působí dvojice západních štítů. Naopak důleţité je to, ţe je nad presbytářem zakreslena sanktusová věţička a patrně jihovýchodně od kostela ještě větší samostatně stojící věţ – zvonice s bohatě barokně tvarovanou bání. Roku 1714 postihla město a zejména špitál, leţící těsně při řece, další katastrofální povodeň. Dne 31. července 1714 voda „pozbořivše celé chudých špitálníkův stavení, s dvorem i s špitálem, anobrž i chrám sv. Kateřiny nešťastně porušila.― Jak ukázalo dendrochronologické datování, toto datum relativně koresponduje se zjištěním dalších stavebních úprav. Na přelomu let 1712/13 bylo skáceno dřevo, z něhoţ byla v presbytáři postavena sanktusová věţ. Z ní se dochoval in situ jeden příčný trám základového roštu (s lůţkem pro osazení podélného trámu a 49 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum dlaby po šikmých vzpěrách) a patrně v druhotné poloze další dva trámy základového roštu. Zajímavé je, ţe s tímto datem vzácně koresponduje i datování trámové tesařské kostry oltáře. K vysvětlení se nabízejí dvě moţné hypotézy: – buď byl oltář po povodni v roce 1714 rozebrán a znovu postaven ve stejné době jako věţ – nebo byla trámová kostra oltáře postavena aţ druhotně za pouţití dřeva z rozebrané věţe (na jednom trámku je tesařská značka X). Literatura předpokládá také obnovu kostela v letech 1727—28 bez další specifikace. Ţádné konkrétní konstrukce v organismu kostela s touto opravou neumíme spojit. 6.6 Klasicistní a pozdně klasicistní úpravy Roku 1838 zachytilo Havlíčkův Brod mapování stabilního katastru. Kostel sv. Kateřiny je zakreslen prakticky v dnešním půdorysném rozsahu, ovšem s následujícími změnami: – na západní straně je zakreslena později zbořená předsíň – na severní straně jsou zakresleny 2 opěráky (jeden v místě napojení presbytáře – tam dnes není), opěrák v severozápadním nároţí naopak chybí – v jihozápadním nároţí je zakreslen opěrák půdorysně šikmo (pod úhlem cca 45°) – jinak nejsou na jiţní straně zakresleny ţádné opěráky. Podnětem ke klasicistní přestavbě kostela byla stavba nového kamenného mostu v letech 1852-55. Tento most zásadně změnil poměry v okolí kostela. Most byl veden tak těšně před průčelím kostela, ţe bylo nutné zbořit západní předsíň a mezi vysokou nájezdní rampu a západním průčelím s portálem zůstala jen úzká ulička. Kromě zboření západní předsíně byla upravena (a snad i částečně přezděna) patrně celá průčelní zeď, završená nyní lichoběţníkovým štítem. Odstraněn byl velký šikmý opěrák v jihozápadním nároţí, patrně tehdy naopak vznikly opěráky při západní stěně (od ní ovšem odsazené) kolmé k severnímu, resp. jiţnímu průčelí. Kompenzací za újmy, způsobené zbořením předsíně a ztrátou dominantní funkce kostela (nyní „utopeného― pod novou komunikací) byla stavba nové věţe (s čímţ snad bylo spojeno odstranění starší sanktusové věţe nad presbytářem). V SOkA Havlíčkův Brod se dochoval nedatovaný a nesignovaný plán na stavbu věţe, přiloţený k soupisu prací na její stavbě. Soupis prací signoval dne 17. dubna „Franz Dworzak, Mistr tesarski―, kterého můţeme oprávněně povaţovat za autora nezvykle řešené a tvarované věţe. Stávající konstrukce věţe byla postavena ze smrků pokácených v letech 1851/52, coţ koresponduje se zjištěními z archívního materiálu. Věţ štenýřové konstrukce s mohutnými vnějšími šikmými vzpěrami si vyţádala větší zásahy do západní poloviny krovu lodi, z něhoţ po odříznutí vaznic v podstatě zůstaly in situ jen vazné trámy. Nepochybně klasicistního původu je také kruchta v západní polovině lodi. I kdyţ můţeme předpokládat, ţe nějaká kruchta zde existovala jiţ dříve, byla pravděpodobně mnohem menší (uţší) a snad niţší. Svědčí o tom především římsové hlavice středních přízedních pilířů, pronikající zábradlím dnešní kruchty i zachovaná římsová hlavice na rohovém přízedním pilíři v severozápadním nároţí. Kruchta je opatřena značně rustikalizovanými kamennými toskánskými sloupy a plackovými klenbami segmentového profilu, coţ vcelku koresponduje s úpravami v polovině 19. století. Teoreticky ovšem nelze vyloučit ani starší dobu vzniku kruchty v prvé polovině 19. století, časové zařazení do poloviny 19. století je však pravděpodobnější. 6.7 Úpravy v závěru 19. století V poslední čtvrtině 19. století se připravovaly rozsáhlejší stavební úpravy kostela, doloţené bohatým, dosud nezpracovaným spisovým materiálem v SOkA Havlíčkův Brod. V prosinci 1884 podal klempíř Bednář rozpočet na opravu věţe. Součástí rozpočtu je schematický plán (pohled) na věţ. Zda se úpravy realizovaly nevíme. V únoru 1886 vypracoval Rudolf Culka – městský stavitel další plán věţe (v 50 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum pořadí jiţ třetí), patrně za účelem plánované rekonstrukce. K plánu připojen rozpočet na opravu věţe. Z prosince 1891 je datován půdorys – zaměření současného stavu kostela (opět Rudolf Culka – městský stavitel) a konečně z června 1892 pochází plán obnovy kostela, obsahující půdorys, řez a západní průčelí. Rudolf Culka navrhoval střídmou a architektonicky nenáročnou neorománskou úpravu exteriérů (obloučkový vlys pod římsou západního štítu, který byl opravdu realizován) a snad i dílčí úpravy v exteriéru. Zajímavá je informace o existenci hrobky v lodi kostela. Vlastní práce pak proběhly patrně v roce 1892 (v literatuře se zpravidla uvádí datum 1890). Z účtů je doloţen větší rozsah prací mnoha profesí. V červnu 1892 jsou účtovány práce na opravě kostela (účtovány zednické, tesařské, pokrývačské, kamenické, dlaţdičské práce). Doloţeny jsou následující práce: oprava soklu, vč. základů a osazení soklových ploten, oškrabání vnitřních i vnějších omítek, nahození 1/5 omítek, vápenný nátěr („opačokování―) celého kostela, dlaţba celého kostela – cementová dvojbarevná, osazení 2 oken v průčelí, prahů dveří, tesařské práce v krovu (8 vzpěr, 3 sloupy, 1 vaznice), oprava šindelové krytiny, 4 kamenné desky nad příporami (opěráky??), kování na dveřích, kování ţaluziových oken a oken na věţi, nátěr věţe olověnou bělobou, nátěr ţaluzií, dveří a zasklení dvou oken. Nepochybně jsou míněna okna v západním průčelí, která mají na rozdíl od ostatních opatřena profilovanými šambránami, je tedy otázkou, zda nebyla upravena při této příleţitosti. Dobře jsou doloţeny i opravy v krovu, které přinesly zahuštění vazeb vloţením nových i výměnu vaznice na severní straně lodi a výměnu 4 sloupků. Patrně zcela nově – kromě základových partií – byl proveden krov polygonu. Krátce po dokončení oprav byl přitom špitál zrušen a na podzim r. 1894 přestěhovali do nové budovy. 6.8 Novodobé úpravy Starší fotografie před polovinou 20. století ukazují kostel ve své podobě po neorománské úpravě západního průčelí, se šindelovou krytinou všech střech. Podle literatury byl kostel znovu opraven roku 1953. Oprava probíhala ve výměně krytiny – šindel byl nahrazen nad lodí a presbytářem prejzy, nad sakristií esovkami (Holandky). Snad aţ tehdy mohly být provedeny některé úpravy v krovu, které jinak připisujeme opravě z roku 1892 (posunutí a zahuštění krokví, nový krov nad polygonem). Horší dopad měly úpravy průčelí, které dostaly z větší části sterilní tvrdé omítky šedé barvy a nevábného vzhledu, v interiéru pak byla spodní třetina zdiva omítnuta cementovou omítkou. Obloučkové podřímsí ze západního štítu bylo odstraněno, profilace říms poněkud znečitelněna. Patrně v téţe době byly pořízeny nové vstupní dveře do sakristie a od jihu do kostela (pokud se tak nestalo jiţ o něco dříve. Vzácná fotografie z odhalená Masarykova památníku z roku 1933 ukazuje na místě dveří do sakristie směrem vně otevřený segmentový záklenek (více patrno není). Nejnovější úpravou bylo osekání omítky z klenby a stěn sakristie a provedení provizorní prkenné podlahy. V této podobě se kostel dochoval dodnes. 51 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 7 ARCHITEKTONICKÉ A PAMÁTKOVÉ HODNOCENÍ 7.1 Stavebně-historický a památkový význam areálu Kostel sv. Kateřiny v Havlíčkově Brodě je zapsaný v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek s číslem rejstříku 15265/6-5, je tedy kulturní památkou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.. Kostel je příkladem sakrální architektury s dochovaným, snad jiţ středověkým jádrem (zdivo presbytáře) a s převaţující pozdně renesanční aţ raně barokní dispozicí, realizovanou v několika etapách a dochovanou ve všech podstatných konstrukcích (stěny, klenby, krov). Mladší zásahy se v podstatě omezily na zboření předsíní a stavbu věţe v 50. letech 19. století, klasicistní vestavbu kruchty, větší zásahy v krovu v 90. letech 19. století, úpravu západního průčelí ve stejné době a novodobé vnější omítky v 50. letech 20. století. Pozdější úpravy byly jen zcela bezvýznamné a nezasáhly výrazněji do podoby kostela. ***** Z památkového i architektonického hlediska je budova hodnotná téměř v celém rozsahu své dispozice a konstrukcí (z nichţ podstatná část je buď pozdně renesanční, nebo barokní a nelze vyloučit ani starší středověké jádro). Hodnotné jsou obvodové zdi, včetně povrchových úprav (zejména interiérové omítky), klenby, kamenické články – portálky, sloupy kruchty, krov včetně detailů a další prvky. Přehled všech hodnotných konstrukcí, architektonických a řemeslných detailů je uveden v následujících seznamech. Podrobné vyhodnocení jednotlivých konstrukcí a prostor je obsaţeno v plánové dokumentaci (výkresy č. 9-12). 7.2 Soupis hodnotných prostor V seznamu jsou uvedeny hlavní prostory, určující památkovou podstatu objektu. Ostatní hodnotné prostory, dotvářející památkovou podstatu objektu, jsou patrné z plánové dokumentace (výkresy č. 9-12). – – – loď č.101 podkruchtí č. 102 presbytář č. 103 7.3 Soupis hodnotných konstrukcí a detailů – – – – – – – – – – – – – – – – – – obvodové zdivo lodi, presbytáře a sakristie vč. vtaţených opěrných pilířů interiérových omítek klenba lodi vč. interiérových omítek klenba presbytáře vč. interiérových omítek s oválnými zrcadly sloupy podkruchtí klenba podkruchtí zábradlí kruchty vč. římsičky a madla dřevěné zábradlí nad schodištěm na kruchtu kropenka při jiţním portálu klenba sakristie (z detailů omítková trojúhelníková patka v jihovýchodním rohu) mříţ v okně ve východní stěně sakristie římsičky na vtaţených přízedních pilířích a pilířích vítězného oblouku patky klenby v presbytáři (kamenné římsovité konzolky) západní vstupní portál vč. dveří jiţní vstupní portál portál z presbytáře do sakristie vč. dveří hlavní oltář v presbytáři se všemi detaily torzo severního postranního oltáře torzo jiţního postranního oltáře 52 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum – – – – – – – – – – – – varhany torzo barokního okna v jiţní stěně patra sakristie krov sakristie, lodi a presbytáře (barokní součásti) včetně zbytků druhotně vloţené věţe a nosníčku věčného světla s dřevěnou kladkou ztuţující rámová konstrukce vloţená do konstrukce krovu rámová konstrukce věţe zvony na věţi opěrné pilíře na severní a jiţní straně lodi včetně kamenných stříšek lištové šambrány oken lodi a presbytáře a profilované šambrány oken v západním průčelí římsy lodi, presbytáře a sakristie vnější podoba věţe s okny, ţaluziemi, ciferníky a dřevěnými římsičkami makovice věţe s hrotnicí zbytky kříţků na střeše presbytáře a sakristie 7.4 Soupis hlavních závad Na tomto místě jsou sepsány pouze závady architektonického a památkového rázu, nikoliv závady ryze technického rázu, jako je např. celkově špatný stav omítek, zdiva, nosných konstrukcí a pod.. – – – – – celková podoba všech vnějších průčelí (tvrdá omítka bez nátěru, znečitelněná profilace šambrán a říms) novodobý překryv podlahy z prken torzální stav mobiliáře (postranních oltářů a varhan) odstraněná omítka v sakristii (stěny, klenba) chybějící podlaha v sakristii Ahistorická je i střešní krytina (prejzy na střeše lodi, esovky – Holandky na sakristii). Tato krytina je sice z obecně památkového a estetického hlediska vcelku přijatelná, ovšem na kostele byla aţ do 50. let 20. století krytina šindelová, která byla jednak historicky opodstatněná, daleko lépe vyhovovala svým vzhledem rustikální podobě kostela a v neposlední řadě nezatěţovala krov neúměrnou zátěţí. 53 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 8 SMĚRNICE PRO BUDOUCÍ VYUŢITÍ A REKONSTRUKCI OBJEKTU Poznámka: Tato kapitola shrnuje názory zpracovatele SHP na další přístup k objektu. Jde výhradně o osobní doporučení, vyplývající ze znalosti objektu. Navržená opatření nenahrazují odborná vyjádření příslušných památkových orgánů a organizací státní památkové péče (městského úřadu v Havlíčkově Brodě, Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště pro kraj Vysočina v Telči a jejich případných nástupnických organizací) ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 8.1 Obecné zásady Kostel sv. Kateřiny v Havlíčkově Brodě je zapsaný v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku 15265/6-5, je tedy kulturní památkou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.. Veškerou stavení činnost, zásahy do terénu a pod. je proto nutné v předstihu projednat s územně příslušnou odbornou organizací státní památkové péče (Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště pro kraj Vysočina v Telči) a realizovat aţ na základě závazného stanoviska výkonného orgánu státní památkové péče (MěÚ v Havlíčkově Brodě). Kostel je vzhledem ke svým vysokým hodnotám určen k památkové ochraně. Veškeré stavební úpravy by měly směřovat k celkové rehabilitaci domu a neměly by přinést poškození jeho kulturních, estetických, historických, památkových, ani dokumentačních hodnot. Nutné je dbát na zachování půdorysu a dispozice objektu a všech jeho hodnotných prostor, dále všech výše vyjmenovaných historických konstrukcí a detailů, zejména nosných i nenosných obvodových a vnitřních zdí, kleneb, krovu, kamenických prvků, dochovaných omítek s detaily a nátěry a dalších. Úpravy by měly přispět k potlačení, nebo úplné eliminaci výše uvedených architektonických závad (zejména druhotných utilitárních úprav průčelí). 8.2 Zásady pro vyuţití objektu Kostel je stavbou s primární sakrální funkcí a jako k takové by se mělo ke kostelu přistupovat. Při veškerých úvahách o jeho moţné funkci je třeba mít na paměti, ţe se jedná o místo posvěcené. Přijatelné je tedy výhradně vyuţití k bohosluţebným účelům, nebo pro pořádání kulturních akcí vyššího standardu (koncerty duchovní a klasické hudby, výstavy, trvalé expoziční účely). Nesmí přitom dojít k nevratným změnám dispozice, ani mobiliáře – umístění jednotlivých prvků mobiliáře je stabilní a determinuje vyuţití interiéru. Nutné je však mít na paměti, ţe stavba nedisponuje zázemím pro účinkující ani případné návštěvníky a není jej moţné v rámci objektu vybudovat, coţ do značné míry limituje její vyuţití pro hromadné kulturní akce. 8.3 Architektonické a dispoziční zásady V rozsahu celého objektu je nutné zachovat v celistvosti stávající dispozici se všemi komunikačními vazbami, včetně všech souvisejících konstrukcí (stěn, kleneb, krovu) a dochovaných detailů (především kamenické články, interiérové omítky a pod). Doporučuji provedení následujících úprav: – celkově přeřešit, resp. rehabilitovat exteriérové fasády – odstranit cementový nástřik; očistit profilace říms a šambrán a doplnit vápennou (ev. jen mírně nastavenou) jednovrstvou omítku, ručně zpracovanou, kopírující přirozené nerovnosti podkladového zdiva; průčelí opatřit v ploše 54 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum monochromním nátěrem světlého odstínu (písková, okr) – s ohledem na případné nálezy na skrytých partiích zdiva – v interiéru sakristie doplnit vápennou jednovrstvou omítku s vápenným nátěrem, na klenbě doplnit písemně doloţené kruhové svorníčky, v patkách trojboké výběhy dle dochovaného vzoru v jihovýchodním rohu – obnovit dlaţbu ve vzoru doloţené dvoubarevné cementové dlaţby (zachována v presbytáři za oltářem) – doplnit chybějící dlaţbu v sakristii – doplnit odstraněné části postranních oltářů – obnovit výmalbu interiérů (především červená zrcadla na klenbě) podle nálezů restaurátorského průzkumu. Zvláštní problematikou je střešní krytina.. Stávající střešní krytina (prejzy na střeše lodi, esovky – Holandky na sakristii) je ahistorická. Tato krytina je sice z obecně památkového a estetického hlediska vcelku přijatelná, ovšem na kostele byla aţ do 50. let 20. století krytina šindelová, která byla jednak historicky opodstatněná, daleko lépe vyhovovala svým vzhledem rustikální podobě kostela a v neposlední řadě nezatěţovala krov neúměrnou zátěţí. Z tohoto důvodu, po zváţení všech aspektů, jednoznačně DOPORUČUJI návrat k tradiční krytině z dřevěného štípaného šindele. Náměty na případné další doplňky obsahují výkresy č. 9-12. Tyto náměty mohou být realizovány v případě zájmu investora a jeho moţností. 8.4 Technické zásady 8.4.1 zdivo Nosné stěny z kamenného, smíšeného a cihelného zdiva je třeba opravit tradičním zednickým způsobem. Pouţitá malta by neměla být tvrdší, neţ okolní materiál – nevhodné je tedy pouţití malty s vysokým obsahem cementu. Případné statické závady je nutné řešit za účasti statika, znalého problematiky historických budov. 8.4.2 klenby Klenby nevykazují na první pohled závaţnější poruchy aţ na lokální praskliny. Případné poškozené klenby by měly být vyspraveny tradičním zednickým způsobem – očištěny a vyklínovány, ve zcela závaţných odůvodněných případech mohou být staţeny ocelovými táhly. Nabetonování skořepin na rub kleneb je zásadně nevhodné ze statického i památkového hlediska. Případné statické závady je nutné řešit za účasti statika, znalého problematiky historických budov. 8.4.3 krov a střešní plášť Krov vykazuje závaţnější poruchy (poškozená zhlaví krokví a námětků, shnilé pozednice). Je současně zřetelně poddimenzovaný, jakkoliv byl krov v minulosti (1892, případně i 1953) doplněn zahuštěním rytmu krokví. Dřevěné prvky prvotního barokního krovu (dendrochronologicky datováno 1662, 1699) by měly být po konzervaci zachovány, v případě potřeby je moţné poškozená zhlaví vysadit protézami. Prvky s poškozenými oběma konci, nebo s rozsahem poškození větším neţ 30% délky, je moţné nahradit prvky novými o stávajícím profilu. V případě potřeby je moţné krov zesílit dodatečnými vloţenými konstrukcemi (mezilehlé krokve, podpůrné stolice). Nutné je dbát na zachování identického profilu a způsobu opracování, včetně řešení spojů (rybinové pláty s dřevěnými hřeby – kolíky). 55 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Statickým moţnostem krovu je třeba přizpůsobit střešní krytinu – měla by být především lehká, aby nadměrně krov nezatěţovala. Stávající krytina keramická (prejzy na střeše lodi, esovky – Holandky na sakristii) je – jak bylo uvedeno výše – z hlediska statiky a dimenzování krovu nevhodná a doporučuji její náhradu za jiný materiál. Z tohoto hlediska se jako optimální jeví dřevěný štípaný šindel, který v minulosti na stavbě (i v celém městě) byl pouţit. Pálenou krytinu s ohledem na její historickou neopodstatněnost a velkou hmotnost nedoporučuji (viz téţ výše). 8.4.4 povrchy stěn Stávající interiérové omítky (s výjimkou novodobého pásu asi v 1/3 výšky) by měly být v maximální moţné míře zachovány. Zvláštní pozornost vyţadují omítky kleneb s oválnými zrcadly. Nově doplněná omítka se musí strukturou a povrchem blíţit dochovaným zbytkům omítky. Omítka by měla být prodyšná a nesmí být tvrdší, neţ podkladové zdivo. Pro interiéry je optimální omítka vápenná štuková. V případě exteriérů (zejména východní fasády) je ţádoucí opravu provést rovněţ vápennou, nebo jen mírně nastavenou omítku, s ročně zpracovaným povrchem (utahovanou dřevěným hladítkem). 8.4.5 výplně otvorů Hodnotné dřevěné dveře se dochovaly jen v západním portálu a v portálku do sakristie z presbytáře. Tyto dveře je ţádoucí zachovat a odborně opravit (repasovat) včetně kování. Dveře v jiţním portálu a dveře z exteriéru do sakristie sice vznikly asi aţ v 50. letech 20. století, ovšem tvarově vcelku vyhovují a je moţné je na stavbě po opravě zachovat. Stávající okna lodi, presbytáře i ţaluziové výplně oken patra sakristie a věţe nevykazují vyšší památkové hodnoty (vesměs se jedná o prvky ze závěru 19. století), ovšem doplňují památkové hodnoty stavby a doporučuji tedy jejich zachování a odborné repasování. Zvláštní pozornost zasluhuje torzo jednokřídlého barokního okna v patře sakristie (jiţní stěna). Doporučuji jeho vyjmutí, odborné restaurování restaurátorem s licencí MKČR a deponování na bezpečném místě na stavbě, nebo i mimo ni (muzeum). 8.4.6 poţadavky na nové konstrukce Stavba ze své podstaty vylučuje dispoziční změny a úpravy. Případné nově vkládané konstrukce by měly být zcela konstrukčně nezávislé na okolním zdivu i na klenbách. Veškeré nové instalace (elektroinstalace) je nutné řešit tak, aby nedošlo k větší kolizi s klenbami, ani k destruktivním zásahům do zachovaných ploch historických omítek. 8.5 Moţnosti budoucího doplnění poznatků Podmínky pro stavebněhistorický průzkum nebyly příliš ideální. Objekt byl sice vyklizen a byl přístupný v celém rozsahu, ovšem většina konstrukcí byla skryta za omítkami, i kdyţ na několika místech byly provedeny drobné sondy v rámci restaurátorského průzkumu. Proto nebyla řada nejasností zodpovězena. Zde je několik doplňujících otázek, které se nepodařilo v průběhu stavebních či terénních prací zodpovědět: neznáme přesnější dobu výstavby jednotlivých klíčových částí kostela (presbytář, loď) nevíme, zda presbytář je opravdu stratigraficky starší, neţ loď nevíme, zda ve zdivu lodi i presbytáře nejsou zazděné starší otvory (perspektivní je v tomto směru jiţní a zejména jihovýchodní strana presbytáře) neznáme důvod nesymetrického napojení lodi k presbytáři, ani sakristie k presbytáři neznáme původní řešení vstupu do patra sakristie neznáme skutečné stáří opěrných pilířů Velmi ţádoucí by bylo také budoucí zpracování kompletní archívní rešerše ke kostelu, která by mohla zásadním způsobem objasnit stavební dějiny kostela s ohledem na písemné prameny. 56 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum Na závěr je třeba připomenout, ţe poznání kaţdého historického objektu je sloţitý dlouhodobý a otevřený proces. Nové (a jistě překvapivé) nálezy je moţné v budoucnosti očekávat kdykoliv v průběhu dalších stavebních prací. Proto je nezbytné dodrţet reţim pravidelných kontrolních dnů na stavbě, za přítomnosti profesionálního a zkušeného pracovníka státní památkové péče, který by případné hodnotné nálezy rozpoznal, zdokumentoval, vyhodnotil jejich závaţnost pro stavbu jako celek a zváţil vhodnost případné operativní změny projektové dokumentace. Dobrá spolupráce všech zúčastněných stran (investora, památkáře, projektanta i realizační firmy) je přitom samozřejmě zcela nezbytná. 57 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 9 ZÁVĚR Stavebněhistorický průzkum kostela sv. Kateřiny v Havlíčkově Brodě potvrdil očekávaný velmi vysoký kulturně-historický, architektonický a památkový význam této nemovité kulturní památky. Kostel se starším, snad ještě středověkým či renesančním jádrem a rozsáhlou, téměř intaktně zachovanou pozdně renesanční, resp. raně barokní dispozicí se řadí k významným příkladům sakrální architektury Havlíčkova Brodu, přestoţe dnešní vnější vzhled stavby je zdánlivě neatraktivní. Hlavním výsledkem průzkumu je podrobná interpretace dosud blíţe nezkoumaného stavebního vývoje, doplněná o identifikaci jeho hlavních hodnot. Doufejme, ţe kostel nalezne po období chátrání a ne právě šťastných zásahů v minulosti opět odpovídající vyuţití, které přinese plnou rehabilitaci jeho nesporných architektonických a památkových kvalit a hodnot. Obnova si vyţádá aktivní účast a pochopení investora, zkušeného projektanta, realizační firmy, ale i odpovědných pracovníků památkové péče. Předkládaný stavebněhistorický průzkum by měl být jedním z prvních kroků k celkové rehabilitaci této zajímavé památky sakrální architektury. V Nymburce, prosinec 2009 Ing. arch. Jan Pešta člen Sdružení pro stavebněhistorický průzkum 58 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 10 PŘÍLOHY Historická mapová a plánová dokumentace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. Situace na mapě 1. (josefského) vojenského mapování ze 60. – 80. let 18. století, bez měřítka st (originál 1:28.800) [© 1 Military Survey, Section No. 199, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně – http://www.geolab.cz; © Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz]. Situace města na mapě povinného císařského otisku stabilního katastru z roku 1838, 1:2880 [© Ústřední archív zeměměřictví a katastru, sign. 1797-2]. Situace města na mapě povinného císařského otisku stabilního katastru z roku 1838, výřez okolí kostela sv. Kateřiny, originál 1:2880, zvětšeno na 200% [© Ústřední archív zeměměřictví a katastru, sign. 1797-2]. Plán na stavbu věže, nedatováno, nesignováno (přiloženo k soupisu prací z roku 1854, podepsal Franz Dvořák, mistr tesařský), originál 1:100 – barevné foto bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán na stavbu věže, nedatováno, nesignováno (přiloženo k soupisu prací z roku 1854, podepsal Franz Dvořák, mistr tesařský), 1:100 [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán věže (půdorys, pohled, pohled shora), 1886, Rudolf Culka – městský stavitel, originál 1:40 – barevné foto bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán věže (půdorys, pohled, pohled shora), 1886, Rudolf Culka – městský stavitel, originál 1:40 – zmenšeno na 50% originálu, [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Průčelí věže (pohled - náčrt), nedatováno (asi 80. léta 19. století), nesignováno, bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Průčelí věže (pohled - náčrt), nedatováno (asi 80. léta 19. století), nesignováno, bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (půdorys – zaměření stávajícího stavu), 1891, Rudolf Culka – městský stavitel, originál 1:100 – barevné foto bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (půdorys – zaměření stávajícího stavu), 1891, Rudolf Culka – městský stavitel, 1:100 [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (západní průčelí, půdorys, řez – patrně návrh stavebních úprav), 1892, Rudolf Culka – městský stavitel, originál 1:100 – barevné foto bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (západní průčelí – patrně návrh stavebních úprav), 1892, Rudolf Culka – městský stavitel, originál 1:100 – barevné foto bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (západní průčelí – patrně návrh stavebních úprav), 1892, Rudolf Culka – městský stavitel, 1:100, [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (půdorys – patrně návrh stavebních úprav), 1892, Rudolf Culka – městský stavitel, originál 1:100 – barevné foto bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (půdorys – patrně návrh stavebních úprav), 1892, Rudolf Culka – městský stavitel, 1:100 [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (řez – patrně návrh stavebních úprav), 1892, Rudolf Culka – městský stavitel, originál 1:100 – barevné foto bez měřítka [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. - Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. Plán kostela (řez – patrně návrh stavebních úprav), 1892, Rudolf Culka – městský stavitel, 1:100 [SoKA Havlíčkův Brod, fond Archív města Havlíčkův Brod, i.č. 1800, karton 285, bez sign. Kostel sv. Kateřiny – opravy 1853-1896]. 59 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 19. 20. 21. Situace města na orientační mapě z roku 1892, bez měřítka [převzato z: ©Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. Mapa památkové zóny města Havlíčkův Brod, 1985, 1:5000 (originál 1:2000). Vydalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Vč kraje v Pardubicích [Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Brně]. Situace domu na současné katastrální mapě, bez měřítka – originál 1:1000 [© Ústřední archív zeměměřictví a katastru – převzato z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/]. Historická ikonografie 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. Nejstarší vyobrazení města z roku 1704, z knihy Františka Beckovského „Labarum triumphale“ z roku 1704 [převzato z: ©Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, kolem 1860 [převzato z expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, kolem 1860 – výřez [převzato z expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, konec 19. století [převzato z expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, konec 19. století – výřez [převzato z expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, konec 19. století [převzato z expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. Pohled na Sázavu s kostelem sv. Kateřiny, konec 19. století – výřez [převzato z expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. Fotografie kostela s mostem a Sázavou od severozápadu asi ze 20. let 20. století [převzato z: ©Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. Fotografie kostela přes Sázavu od severu, asi konec19. – počátek 20. století [převzato z: http://mic.muhb.cz/]. Pohled na předmostí s kostelem sv. Kateřiny od jihu, 20. léta 20. století [převzato z: ©Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. Fotografie kostela od jihozápadu asi ze 20. let 20. století [převzato z: ©Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. Fotografie slavnostního odhalení pomníku T.G.M. u kostela sv. Kateřiny 1. října 1933 [převzato z expozice k historii kostela sv. Kateřiny, umístěné v kostele]. Pohled na předmostí s kostelem sv. Kateřiny od jihu, 40. – 50.. léta 20. století [převzato z: ©Nocar P., 2008: Havlíčkův Brod. Ohlédnutí za minulostí a přítomností našeho města. Havlíčkův Brod]. Akvarel mostu přes Sázavu a kostela sv. Kateřiny, před rokem 1945, Otakar Štáfl [převzato z publikace: Vyhnalík J., 1953: Otakar Štáfl. Šestnáct akvarelů z Halvlíčkova Brodu. Havlíčkův Brod, tab. XV – Most a hornický kostelík sv. Kateřiny; totéž vyobrazení je publikováno i v knize Vyhnalík J., 1971: Otakar Štáfl. Čtyřiadvacet akvarelů z Halvlíčkova Brodu. Havlíčkův Brod, tab. XXIII – Most a hornický kostelík sv. Kateřiny]. Akvarel mostu přes Sázavu a kostela sv. Kateřiny, před rokem 1945 – výřez téhož obrazu. Letecký snímek centra města od severu ze 60. – 70. let 20. století, E. Vasiliak [převzato z: CD-ROM Nad městy, hrady a zámky, ©ANSA, E. Vasiliak, T. Durdík]. Ortofotografie historického jádra města, 2000 [©NPÚ-ÚP, ©letiště Hosín, archív NPÚ-ÚP]. Ortofotografie historického jádra města – výřez předmostí s kostelem sv. Kateřiny, 2000 [©NPÚÚP, ©letiště Hosín, archív NPÚ-ÚP]. Letecká fotografie historického jádra města od jihozápadu – výřez předmostí s kostelem sv. Kateřiny, 2000 [©NPÚ-ÚP, ©letiště Hosín, archív NPÚ-ÚP]. 10.1 Fotodokumentace současného stavu Všechny fotografie autor©, 2009. 1. 2. Celkový pohled od severovýchodu přes Sázavu. Celkový pohled od severovýchodu přes Sázavu. 60 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. Celkový pohled od severozápadu z mostu přes Sázavu. Celkový pohled od severozápadu z mostu přes Sázavu. Celkový pohled od západu z mostu přes Sázavu. Celkový pohled od jihozápadu. Celkový pohled od jihovýchodu. Celkový pohled od severovýchodu. Celkový pohled od severovýchodu. Celkový pohled od severovýchodu. Jižní průčelí lodi, levá (západní) okenní osa. Jižní průčelí lodi, pravá (východní) okenní osa. Jižní průčelí lodi, pravá (východní) okenní osa. Jižní průčelí lodi, pravá (východní) okenní osa. Jižní průčelí lodi, opěrný pilíř na jihozápadním nároží. Jižní průčelí lodi, střední opěrný pilíř. Jižní průčelí lodi, střední opěrný pilíř. Jižní průčelí lodi, střední opěrný pilíř. Jižní průčelí lodi, pravé – východní pole, vstupní portálek s dveřmi. Jižní průčelí lodi, pravé – východní pole, vstupní portálek s dveřmi, detail ostění. Jižní průčelí lodi, pravé – východní pole, vstupní dveře, detail kliky. Jižní průčelí lodi, opěrný pilíř na jihozápadním nároží, detail soklové partie. Jižní průčelí lodi, opěrný pilíř na jihovýchodním nároží. Jižní průčelí lodi, opěrný pilíř na jihovýchodním nároží. Jižní průčelí lodi, levé – západní okno. Jižní průčelí lodi, pravé – východní okno. Jižní průčelí lodi, opěrný pilíř na jihozápadním nároží, detail římsičky. Jižní průčelí lodi, střední opěrný pilíř, detail římsičky. Jižní průčelí lodi, střední opěrný pilíř, detail stříšky. Jižní průčelí lodi, střední opěrný pilíř, detail soklové partie. Jižní průčelí lodi, opěrný pilíř na jihozápadním nároží, detail stříšky. Jižní průčelí lodi, střední opěrný pilíř, detail stříšky. Západní (štítové) průčelí lodi, celkový pohled. Západní (štítové) průčelí lodi, vrchní partie – pohled od severozápadu. Západní (štítové) průčelí lodi, vrchní partie – pohled od severozápadu. Západní (štítové) průčelí lodi, sppodní partie – pohled od severozápadu. Západní (štítové) průčelí lodi, štít. Západní (štítové) průčelí lodi, kruhové okno ve štítu. Západní (štítové) průčelí lodi, levé – severní okno. Západní (štítové) průčelí lodi, pravé – jižní okno. Západní (štítové) průčelí lodi, levé – vstupní portál s dveřmi. Západní (štítové) průčelí lodi, levé – vstupní dveře, detail kliky. Západní (štítové) průčelí lodi, levé – vstupní portál, detail ostění. Západní (štítové) průčelí lodi, levé – vstupní portál, detail ostění. Západní (štítové) průčelí lodi, detail profilu římsy lemující štít. Severní průčelí lodi, celkový pohled od severovýchodu. Severní průčelí lodi, celkový pohled od severovýchodu. Severní průčelí lodi, celkový pohled od severozápadu. Severní průčelí lodi, pravé – západní pole. Severní průčelí lodi, opěrný pilíř na severozápadním nároží. Severní průčelí lodi, opěrný pilíř na severozápadním nároží. Severní průčelí lodi, střední opěrný pilíř. Severní průčelí lodi, střední opěrný pilíř. Severní průčelí lodi, levé – východní okno. Severní průčelí lodi, pravé – západní okno. Severní průčelí lodi, střední opěrný pilíř, detail stříšky. Severní průčelí lodi, střední opěrný pilíř, detail soklové partie. Severní průčelí lodi, opěrný pilíř na severozápadním nároží, detail stříšky. Severní průčelí lodi, opěrný pilíř na severozápadním nároží, detail stříšky. Severní průčelí lodi, opěrný pilíř na severozápadním nároží, detail římsičky. Severní průčelí lodi, střední opěrný pilíř, detail římsičky. Severní průčelí lodi, profil a návaznost římsy v místě napojení severního průčelí presbytáře. Severní průčelí lodi, profil a návaznost římsy v místě napojení severního průčelí presbytáře. 61 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. Severní průčelí lodi, detail rozebraného archého článku (náhrobníku??) při patě zdi. Severní průčelí presbytáře, celkový pohled od severovýchodu. Severní průčelí presbytáře, celkový pohled. Severovýchodní průčelí presbytáře, celkový pohled. Východní průčelí presbytáře a část napojeného jižního průčelí sakristie. Jihovýchodní průčelí presbytáře, celkový pohled. Jihovýchodní průčelí presbytáře, celkový pohled. Jižní průčelí presbytáře, celkový pohled od jihovýchodu. Jižní průčelí presbytáře, okno. Východní průčelí presbytáře, detail partie nad střechou sakristie s větracím otvorem. Východní průčelí presbytáře, detail římsy. Jihovýchodní nároží sakristie, detzail římsy. Sakristie, celkový pohled od jihovýchodu. Jižní průčelí sakristie, celkový pohled. Jižní průčelí sakristie, vstupní dveře. Jižní průčelí sakristie, vstupní dveře, detail kliky. Východní průčelí sakristie, celkový pohled. Severní průčelí sakristie, celkový pohled. Severozápadní průčelí sakristie, celkový pohled. Věž, detail střechy od severovýchodu. Věž, celkový pohled od severovýchodu. Věž, spodní část od severozápadu. Věž, podní část od jihozápadu. Věž, detail lucerny od jihovýchodu. Věž, detail ciferníku hodin na jižní straně od jihovýchodu. Věž, detail zvonicového patra od jihovýchodu. Věž, detail korouhve od jihovýchodu. Věž, detail ciferníku hodin na jižní straně od jihozápadu. Věž, detail zvonicového patra od jihozápadu. Věž, detail lucerny a zvonicového patra od severovýchodu. Střecha nad presbytářem, detail křížku. Střecha nad sakristií, detail křížku. Loď č. 101, pohled k severovýchodu do prostoru presbytáře č. 102. Loď č. 101, pohled k jihovýchodu do prostoru presbytáře č. 102. Loď č. 101, pohled z kruchty k východu do prostoru presbytáře č. 102. Loď č. 101, pohled z kruchty k jihovýchodu do prostoru presbytáře č. 102. Loď č. 101, pohled z kruchty k jihovýchodu. Loď č. 101, pohled z kruchty k severovýchodu. Průhled do lodi č. 101 z presbytáře č. 102. Průhled do lodi č. 101 z presbytáře č. 102 od jihovýchodu. Průhled do lodi č. 101 z presbytáře č. 102 od severovýchodu. Průhled z lodi č. 101 do presbytáře č. 102 od jihozápadu. Průhled z lodi č. 101 do presbytáře č. 102 od severozápadu. Loď č. 101, severní stěna, pravé (východní) okenní pole. Loď č. 101, jižní stěna, levé (východní) okenní pole. Loď č. 101, jižní stěna, levé (východní) okenní pole v pohledu z kruchty. Loď č. 101, jižní stěna, pravé (západní) okenní pole v pohledu z kruchty. Loď č. 101, severní stěna, levé (západní) okenní pole v pohledu z kruchty. Loď č. 101, severní stěna, pravé (východní) okenní pole v pohledu z kruchty. Loď č. 101, pohled směrem k západu na kruchtu. Loď č. 101, čelní strana kruchty. Loď č. 101, schody vedoucí na kruchtu při jižní stěně. Loď č.101, severní část řčelní strany kruchty. Loď č. 101, čelní strana kruchty, jižní sloup. Loď č. 101, čelní strana kruchty, severní sloup. Podkruchtí č. 102, celkový pohled k jihu. Loď č. 101, čelní strana kruchty, jižní sloup, detail hlavice. Loď č. 101, čelní strana kruchty, jižní sloup, detail patky. Loď č. 101, čelní strana kruchty, severní sloup, detail hlavice. Loď č. 101, čelní strana kruchty, severní sloup, detail patky. Podkruchtí č. 102, schodiště na kruchtu. 62 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155. 156. 157. 158. 159. 160. 161. 162. 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169. 170. 171. 172. 173. 174. 175. 176. 177. 178. 179. Podkruchtí č. 102, čelní strana s dvojicí sloupů, pohled od severozápadu. Podkruchtí č. 102, pohled k severu. Podkruchtí č. 102, vstupní dveře v západní stěně. Podkruchtí č. 102, obraz Ukřižování, deponovaný pod kruchtou. Loď č. 101, římsová hlavice pilíře v severovýchodním rohu a pilíře vítězného oblouku, pohled z kruchty (od jihozápadu). Loď č. 101, římsová hlavice pilíře v severovýchodním rohu a pilíře vítězného oblouku. Presbytář č. 103, římsová hlavice pilíře vítězného oblouku na severní straně. Loď č. 101, římsová hlavice pilíře v jihovýchodním rohu a pilíře vítězného oblouku, pohled z kruchty (od severozápadu). Loď č. 101, římsová hlavice pilíře v jihovýchodním rohu a pilíře vítězného oblouku. Presbytář č. 103, římsová hlavice pilíře vítězného oblouku na jižní straně. Loď č.101, římsová hlavice středního pilíře na severní straně, vlevo zábradlí kruchty. Loď č.101, zábradlí kruchty na severní straně, pohled na vnitřní stranu parapetu s odsekaným zbytkem římsové hlavice středního pilíře. Loď č.101, zábradlí kruchty na severní straně, pohled na vnitřní stranu parapetu s odsekaným zbytkem římsové hlavice středního pilíře (detail). Loď č.101, římsová hlavice středního pilíře na jižní straně, vlevo zábradlí kruchty. Loď č.101, zábradlí kruchty na jižní straně, pohled na vnitřní stranu parapetu s odsekaným zbytkem římsové hlavice středního pilíře. Loď č.101, zábradlí kruchty na jižní straně, pohled na vnitřní stranu parapetu s odsekaným zbytkem římsové hlavice středního pilíře (detail). Loď č. 101, římsová hlavice pilíře v severozápadním rohu. Loď č.101, zábradlí kruchty na severní straně, pohled na vnitřní stranu parapetu. Loď č.101, zábradlí kruchty na jižní straně, pohled na vnitřní stranu parapetu. Loď č. 101, detail kříže osazeného na trámu ve vítězném oblouku. Loď č. 101, detail lustru. Loď č.101, jižní stěna, vstupní dveře. Loď č.101, jižní stěna, vstupní dveře, detail kliky. Loď č.101, jižní stěna, vstupní dveře, levý horní závěs. Loď č.101, jižní stěna, vstupní dveře, levý dolní závěs. Loď č.101, jižní stěna, vstupní dveře, pravý horní závěs. Loď č.101, jižní stěna, vstupní dveře, pravý dolní závěs. Loď č.101, jižní stěna, vstupní dveře, kropenka na pravé straně špalety. Loď č.101, zábradlí schodiště na kruchtu. Loď č.101, jižní stěna, pravé – západní okno (na kruchtu). Loď č.101, severní stěna, levé – západní okno (na kruchtu). Loď č.101, západní stěna, levé – jižní okno (na kruchtu). Loď č.101, západní stěna, pravé – severní okno (na kruchtu). Loď č.101, varhanní prospekt na kruchtě, pohled od severovýchodu. Loď č.101, varhanní prospekt na kruchtě, pohled od jihovýchodu. Loď č.101, varhanní prospekt na kruchtě, pohled od severovýchodu. Loď č.101, varhanní prospekt na kruchtě, pohled od severovýchodu. Loď č.101, varhanní prospekt na kruchtě, pohled od jihovýchodu. Loď č.101, varhanní prospekt a hrací stroj na kruchtě, pohled od jihozápadu. Loď č.101, varhanní prospekt a hrací stroj na kruchtě, pohled od severozápadu. Loď č.101, boční oltář v severovýchodním rohu (na evangelijní straně). Loď č.101, boční oltář v jihovýchodním rohu (na epištolní straně). Loď č.101, lavice. Průhled z lodi č. 101 do presbytáře č. 103. Průhled z lodi č. 101 do presbytáře č. 103. Presbytář č. 103, severní stěna. Presbytář č. 103, jižní stěna. Presbytář č. 103, klenba, pohled k jihozápadu. Presbytář č. 103, klenba, pohled k jihovýchodu. Presbytář č. 103, severovýchodní stěna. Presbytář č. 103, jihovýchodní stěna. Presbytář č. 103, východní stěna. Presbytář č. 103, východní stěna, dveře ze sakristie č. 104. Loď č. 101, severovýchodní roh, přízední pilíř a pilíř vítězného oblouku. Presbytář č. 103, severní stěna, okno. 63 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 180. 181. 182. 183. 184. 185. 186. 187. 188. 189. 190. 191. 192. 193. 194. 195. 196. 197. 198. 199. 200. 201. 202. 203. 204. 205. 206. 207. 208. 209. 210. 211. 212. 213. 214. 215. 216. 217. 218. 219. 220. 221. 222. 223. 224. 225. 226. 227. 228. 229. 230. 231. 232. 233. 234. 235. 236. 237. 238. Presbytář č. 103, klenební konzola v severozápadním rohu. Presbytář č. 103, klenební konzola v jihozápadním rohu. Presbytář č. 103, klenební konzola v severovýchodním rohu. Presbytář č. 103, klenební konzola v jihovýchodním rohu. Presbytář č. 103, klenební konzola na východní straně – levá. Presbytář č. 103, klenební konzola na východní straně – levá. Presbytář č. 103, klenební konzola na východní straně – pravá. Presbytář č. 103, klenební konzola na východní straně – pravá. Presbytář č. 103, oltář, celkový pohled ze zadní strany od severovýchodu. Presbytář č. 103, oltář, celkový pohled ze zadní strany od jihovýchodu. Presbytář č. 103, východní stěna s železným táhlem pro ukotvení oltáře.. Presbytář č. 103, pilíř (stěna) vítězného oblouku v severozápadním rohu, sondou odhalená zazděná dutina. Presbytář č. 103, podlaha. Trám s křížem zasazený do vítězného oblouku, pohled z lodi (od jihozápadu). Trám s křížem zasazený do vítězného oblouku, pohled z presbytáře (od východu). Presbytář č. 103, oltářní menza (obětní stůl), pohled od severozápadu. Presbytář č. 103, oltářní menza (obětní stůl), pohled od východu. Presbytář č. 103, oltářní menza (obětní stůl), pohled od jihovýchodu. Presbytář č. 103, oltářní menza (obětní stůl), pohled od severovýchodu. Presbytář č. 103, oltář, celkový pohled. Presbytář č. 103, oltář, celkový pohled od severozápadu. Presbytář č. 103, oltář, celkový pohled od jihovýchodu. Presbytář č. 103, oltář, celkový pohled od severozápadu. Presbytář č. 103, oltář, celkový pohled od jihovýchodu. Presbytář č. 103, oltář, levý – severní sloup, vrchní část. Presbytář č. 103, oltář, pravý – jižní sloup, vrchní část. Presbytář č. 103, oltář, levý – severní sloup, patka a sokl. Presbytář č. 103, oltář, pravý – jižní sloup, patka a sokl. Presbytář č. 103, oltář, socha sv. Šebestiána na levé straně. Presbytář č. 103, oltář, socha sv. Rocha na pravé straně. Presbytář č. 103, oltář, socha sv. Rocha – rubová strana. Presbytář č. 103, oltář, socha sv. Šebestiána – rubová strana. Presbytář č. 103, oltář, štítový nástavec. Presbytář č. 103, oltář, ústřední obraz sv. Kateřiny. Presbytář č. 103, oltář, obraz sv. Alžběty v nástavci. Presbytář č. 103, oltář, štítový nástavec, rubová – zadní strana. Presbytář č. 103, oltář, rubová – zadní strana – jižní část. Presbytář č. 103, oltář, rubová – zadní strana – severní část. Presbytář č. 103, oltář, rubová – zadní strana, druhotně použitý prvek krovu s tesařskou značkou X. Presbytář č. 103, oltář, rubová – zadní strana – dvířka. Presbytář č. 103, oltář, rubová – zadní strana – dvířka, nápisy (graffiti) ministrantů. Sakristie č. 104, celkový pohled k severovýchodu. Sakristie č. 104, celkový pohled k východu. Sakristie č. 104, celkový pohled k jihovýchodu. Sakristie č. 104, celkový pohled k jihozápadu. Sakristie č. 104, celkový pohled k západu. Sakristie č. 104, celkový pohled k severozápadu. Sakristie č. 104, severní stěna. Sakristie č. 104, klenba, celkový pohled k severovýchodu. Sakristie č. 104, klenba, celkový pohled k jihozápadu. Sakristie č. 104, jižní stěna, levé – východní pole. Sakristie č. 104, jižní stěna, pravé – západní pole se vstupními dveřmi. Sakristie č. 104, severovýchodní roh. Sakristie č. 104, severozápadní roh se zbytkem patky klenby. Sakristie č. 104, západní stěna, dveře do presbytáře č. 103. Sakristie č. 104, jižní stěna, vstupní dveře – detail kliky. Sakristie č. 104, jižní stěna, vstupní dveře – detail horního závěsu. Sakristie č. 104, jižní stěna, vstupní dveře – detail dolního závěsu. Komora nad sakristií č. 201, západní stěna – levá (jižní) část. 64 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 239. 240. 241. 242. 243. 244. 245. 246. 247. 248. 249. 250. 251. 252. 253. 254. 255. 256. 257. 258. 259. 260. 261. 262. 263. 264. 265. 266. 267. 268. 269. 270. 271. 272. 273. 274. 275. 276. 277. 278. 279. 280. 281. 282. 283. 284. 285. 286. 287. 288. 289. 290. Komora nad sakristií č. 201, západní stěna – pravá (severní) část. Komora nad sakristií č. 201, celkový pohled k západu. Komora nad sakristií č. 201, celkový pohled k severovýchodu. Komora nad sakristií č. 201, severovýchodní roh. Komora nad sakristií č. 201, východní stěna. Komora nad sakristií č. 201, severní stěna, nika zrušeného okna. Komora nad sakristií č. 201, západní stěna, dveře z presbytáře č. 103. Komora nad sakristií č. 201, jižní stěna, okno. Komora nad sakristií č. 201, východní stěna, okno. Komora nad sakristií č. 201, detail deponovaného svatostánku. Komora nad sakristií č. 201, fragment deponovaného barokního okna. Půda přístavku sakristie č. 301, severozápadní roh. Půda přístavku sakristie č. 301, celkový pohled k severovýchodu. Půda přístavku sakristie č. 301, západní stěna (obvodová zeď presbytáře). Půda přístavku sakristie č. 301, celkový pohled k západu. Půda presbytáře a lodi č. 302, celkový pohled k východu. Půda presbytáře a lodi č. 302, celkový pohled k východu. Půda presbytáře č. 302, celkový pohled k východu. Půda presbytáře a lodi č. 302, celkový pohled k severovýchodu. Půda presbytáře a lodi č. 302, celkový pohled k severozápadu. Půda presbytáře a lodi č. 302, celkový pohled k severozápadu. Půda lodi č. 302, celkový pohled k západu. Půda presbytáře a lodi č. 302, celkový pohled shora k východu, patrný je rub kleneb. Půda presbytáře a lodi č. 302, rub klenby lodi a ztužující rám, pohled od jihozápadu. Půda presbytáře a lodi č. 302, rub klenby lodi a ztužující rám, pohled od jihozápadu. Půda presbytáře a lodi č. 302, ztužující rám (detail), pohled od jihozápadu. Půda presbytáře a lodi č. 302, rub klenby lodi a ztužující rám, pohled od jihovýchodu. Půda presbytáře a lodi č. 302, rub klenby lodi a ztužující rám, východní část, pohled shora od severozáípadu. Půda presbytáře a lodi č. 302, rub klenby lodi a ztužující rám, východní část, detail ukotvení táhla. Půda presbytáře a lodi č. 302, rub klenby lodi a ztužující rám, východní část, detail ukotvení táhla. Půda presbytáře č. 302, sloupek na jižní straně krovu v místě napojení polygonu. Půda presbytáře a lodi č. 302, zdvojení sloupků stojatých stolic v místě napojení presbytáře k lodi na jižní straně. Půda presbytáře č. 302, pohled do jihovýchodního rohu. Půda presbytáře č. 302, sloupek na jižní straně krovu v místě napojení polygonu – vrchní část. Půda presbytáře č. 302, sloupek na jižní straně krovu v místě napojení polygonu – spodní část. Půda presbytáře č. 302, sloupek na jižní straně krovu, detail vrchní části s pásky. Půda presbytáře č. 302, sloupek na jižní straně krovu v místě napojení polygonu – spodní část. Půda presbytáře č. 302, pohled na rub klenby a nadezdívku na východní straně polygonu. Půda presbytáře č. 302, kladka pro spouštění věčného světla. Půda presbytáře č. 302, kladka pro spouštění věčného světla. Půda lodi č. 302, rub klenby a nadezdívka na severní straně. Půda lodi č. 302, rub klenby a nadezdívka na severní straně. Půda lodi a presbytáře č. 302, vazné trámy krovu presbytáře (vlevo) a lodi (vpravo) a ztužující pasy na rubu kleneb. Půda lodi č. 302, rub klenby a nadezdívka na jižná straně. Půda lodi č. 302, rub klenby a nadezdívka na jižná straně. Půda presbytáře č. 302, příčný trám základového roštu zaniklé věže, severní část, detail plátu odstraněné šikmé vzpěry. Půda presbytáře č. 302, příčný trám základového roštu zaniklé věže, severní část, detail plátu odstraněné šikmé vzpěry. Půda presbytáře č. 302, příčný trám základového roštu zaniklé věže, jižní část. Půda presbytáře č. 302, sloupek na severní straně krovu v místě napojení polygonu – vrchní část, detail pásku. Půda lodi č. 302, jihozápadní roh s vaznžmi trámy a druhotným základovým roštem západní věže. Půda lodi č. 302, jihozápadní roh s vaznžmi trámy a druhotným základovým roštem západní věže. Půda lodi č. 302, severozápadní roh s vaznžmi trámy a druhotným základovým roštem západní věže. 65 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 291. 292. 293. 294. 295. 296. 297. 298. 299. 300. 301. 302. 303. 304. 305. 306. 307. 308. 309. 310. 311. 312. 313. 314. 315. 316. 317. 318. 319. 320. 321. 322. Půda lodi č. 302, nadezdívka a výměna s krátčaty na severní straně. Půda lodi č. 302, jižní strana s vazným trámem a sloupkem stolice s odstraněnými šikmými vzpěrami. Půda lodi č. 302, sloupek stolice na jižní straně s odstraněnými šikmými vzpěrami, detai plátu. Půda lodi č. 302, nadezdívka a výměna s krátčaty na jižní straně. Půda lodi č. 302, nadezdívka a výměna s krátčaty na jižní straně. Půda lodi č. 302, rub kleneb, nadezdívka a výměna s krátčaty na severní straně. Půda lodi č. 302, detail severní části západního štítu. Půda lodi č. 302, severozápadní roh, detail severní části západního štítu. Půda lodi č. 302, severozápadní roh, detail severní části západního štítu. Půda lodi č. 302, vrchní část krovu, pohled k západu. Půda lodi č. 302, vrchní část krovu, detail hambálků na severní straně. Půda lodi č. 302, sloupek stolice nasev straně, datace 1. X. 193.. Půda presbytáře č. 302, schůdky od východu z půdy nad sakristií. Půda presbytáře č. 302, mezera mezi klenbou. Půda presbytáře č. 302, mezera mezi klenbou, schůdly z půdy nad sakristií. Půda presbytáře č. 302, mezera mezi klenbou presbytáře (vlevo) a nadezdívkou. Půda presbytáře č. 302, průchod schůdků z půdy nad sakristií, severní strana s druhotně použitými prvky krovu. Půda presbytáře č. 302, detail římsy vytvořené z proutí v pohledu zezadní strany. Půda lodi č. 302, severozápadní roh, detail jižní části západního štítu. Půda lodi č. 302, severozápadní roh, detail severní části západního štítu. Půda lodi č. 302, štenýřová konstrukce věže. Půda lodi č. 302, konstrukce věže, schody. Půda lodi č. 302, štenýřová konstrukce věže, detail plátů po odstraněných šikmých vzpěrách. Věž č. 401, štenýřová konstrukce, západní strana přilehlá ke zdivu štítu. Věž č. 401, štenýřová konstrukce, západní strana přilehlá ke zdivu štítu. Věž č. 401, zvon. Věž č. 401, štenýřová konstrukce na východní straně. Věž č. 401, štenýřová konstrukce na západní straně. Věž č. 401, štenýřová konstrukce na východní straně. Věž č. 401, střední rám se závěsy zvonů. Věž č. 401, hlava chybějícího zvonu. Věž č. 401, průhled do podstřeší. 66 Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – stavebněhistorický průzkum 10.2 Plánová dokumentace Jako podklad pro zaměření bylo využito plánové dokumentace studentů SPŠ stavební v Havlíčkově Brodě z roku 2009, které ovšem příliš neodpovídá skutečnému stavu objektu a dále plánů stavitele Culky z roku 1882. Na podkladě výše uvedených plánů zaměřil Ing. arch. Jan Pešta©, srpen - říjen 2009. Půdorys krovu je jen orientační. 10.2.1 dokumentace současného stavu 1. 2. 3. 4. Půdorys na úrovni vstupů, 1:100 Půdorys na úrovni oken lodi, 1:100 Půdorys na úrovni krovu lodi, 1:100 Půdorys na úrovni věže, 1:100 10.2.2 vyhodnocení stavebního vývoje 5. 6. 7. 8. Půdorys na úrovni vstupů, 1:100 Půdorys na úrovni oken lodi, 1:100 Půdorys na úrovni krovu lodi, 1:100 Půdorys na úrovni věže, 1:100 10.2.3 architektonické a památkové hodnocení 9. Půdorys na úrovni vstupů, 1:100 10. Půdorys na úrovni oken lodi, 1:100 11. Půdorys na úrovni krovu lodi, 1:100 12. Půdorys na úrovni věže, 1:100 10.3 DVD DVD s kompletním elaborátem ve formátu *.pdf a doplňující fotodokumentací, roztříděnou do adresářů dle jednotlivých prostor. 67