duben 2014 - Domov pro seniory Skalice

duben 2014 - Domov pro seniory Skalice

Domov pro seniory SKALICE,
příspěvková organizace
Náš svět
informace z Domova pro seniory Skalice, p.o.
Skalice 1, 671 71 Hostěradice
II. ročník
duben 2014
Obsah:_________________________________strana
Úvod
3
Společenská kronika
4
Informace vedení Domova
5
Co se událo?
6-8
Fotky z dění v DpS
9 - 10
Příspěvek uživatele
11 - 12
Velikonoce
13 – 15
Rybářská povídka
16
Dejte si zelí
17 - 18
Z pera kuchaře
19 - 20
Vtipy
Práce na zahradě
Závěr
21
22 - 23
23
2
Úvod
Duben je čtvrtý měsíc gregoriánského kalendáře v roce.
Před přechodem do gregoriánského kalendáře to byl druhý
měsíc v roce. Slovo pochází ze slova dub.
První dubnový den se nazývá apríl. Už od 16. století je
apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi.
Co se týká počasí – to aprílové je nestálé a proměnlivé.
- 21. dubna je letos Velikonoční pondělí.
- 22. dubna se slaví den Země.
- 24. dubna oslaví svátek Jiří, zde si neodpustíme jednu
pranostiku „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.“
A nesmíme zapomenout na ČARODĚJNICE – 30. dubna.
Čeká nás Filipojakubská noc neboli pálení čarodějnic.
Přejeme Vám krásný duben plný zážitků.
3
Společenská kronika
V měsíci dubnu oslaví své životní jubileum
2.4. paní Marie Povolná
4.4. paní Kristina Krejčí
5.4. paní Marie Kalášková
15.4. paní Marie Veselá
19.4. paní Marie Palečková
28.4. paní Františka Hejlková
28.4. paní Liana Rösselová
30.4. paní Naděžda Komendová
Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí
a životní pohody!
Přivítali jsme mezi námi nové
uživatele:
Pan Jaromír Ludvík
Paní Anna Husáková
Paní Marie Nesnídalová
Rozloučili jsme se :
Pan Antonín Holler
Paní Anna Bucherová
Paní Anna Husáková
4
Informace vedení Domova
17. března 2014 proběhlo sezení vedení Domova s uživateli.
Uživatelé byli seznámeni s událostmi, které proběhly od
začátku roku 2014 a novými plány Domova na rok 2014. Byly
předány informace, týkající se možnosti návštěvy lékařky
v zařízení, ale i možnosti zúčastnit se připravovaných akcí a
různých volnočasových aktivit v letošním roce, s jehož plánem
byli uživatelé také seznámeni. Jakýkoliv návrh a podnět, ze
strany uživatelů, je vítán.
Důležité informace pro uživatele jsou vyvěšeny na nástěnkách
jednotlivých oddělení a současně jsou tyto informace
předávány uživatelům pracovnicemi oddělení.
S přáním příjemného dne
Ing. Romana Hušková
Poděkování
děkujeme uživateli J.S. za pozornost pro každého zaměstnance.
5
Co se událo???
Dětský maškarní ples v Sokolovně ve Skalici
V neděli dne 2. 3. 2014
využili naši uživatelé
milého pozvání navštívit
dětský maškarní ples
v budově Sokolovny ve
Skalici.
První březnový víkend
sluneční paprsky příjemně
hřály.
Maškarní ples pořádala
místní mateřská a základní
škola. Dětské oči zářily štěstím, pestré kostýmy
pohádkových postav, zvířátek, princezen a bojovníků
byly dokonalé. Ples zahájili krásným tanečním
vystoupením žáci želetické základní školy. Všechny
přítomné děti si
v maskách zasoutěžily, zařádily při hudbě a došlo i na
tombolu.
Naši uživatelé si odnesli dárečky pro štěstí a spolu
jsme se téměř jarní procházkou vrátili zpět do
zařízení.
6
Prodejní výstava velikonočních kraslic
Dne 6. 3. 2014
proběhla v našem zařízení
prodejní výstava
velikonočních kraslic.
Kraslice vyrobila paní
Marie Blahová z Morašic.
Již loni nás zasvětila do
techniky ručního
malování této velikonoční
nádhery. Pomocí
nahřátého vosku
(barevných voskových
pastelí) a upraveného
husího či kachního pírka
přenáší (s velkou dávkou
šikovnosti, trpělivosti a
preciznosti) tekutý vosk
na předem vyfouknutá,
barevná vejce.
Zastřiženou špičkou pírka
pak vytvoří na vejci
požadované kytičky,
kolečka, tečky a tvary.
Kraslice všech barev –
slepičí, husí i pštrosí
velikosti jsme mohli
prohlížet i zakoupit na
památku. Vždyť co
nevidět jsou tu
VELIKONOCE!
7
Návštěva obchodního domu BAUMAX ve
Znojmě
Ve středu 19. 3. 2014
slavili svůj svátek
Josefové a Josefky.
V obchodním domě
Baumax ve Znojmě
neměli o zákazníky nouzi.
Vždyť za 2 dny začíná
jaro a obchodníci se
předhání v široké nabídce
letniček, balkónových
květin, trvalek nebo
okrasných keřů.
V Baumaxu si snad každý
zákazník musí vybrat. I
dnes se kromě jiného
prodávaly květiny. A že
bylo z čeho vybírat! Naši
uživatelé neskrývali obdiv
z vysokých regálů a polic
plných zboží. Tolik lidí s
nákupními vozíky, boxy s
nářadím, zahradní
nábytek, keramika,
květiny živé i umělé…
Na tisíc druhů rozličného
zboží.
Po chvíli jsme vezli
plný vozík i my. Před
zpáteční cestou nás
potěšilo lahodné kafíčko
z automatu.
Zakoupenými
květinami ozdobíme areál, pokoje a truhlíky našeho Domova.
8
Fotky z dění v DpS
slavíme narozeniny
bazální stimulace
zahradní terapie
výzdoba zařízení
údržba parku
reborn terapie
9
jarní procházky
posezení v parku
četba-Náš svět
počítačový koutek
nácvik chůze
aktivizace
bon appetit
10
Příspěvek uživatele J.S. ze dne 3. 3. 2014
VZPOMÍNKA NA VOJNU
V padesátých letech minulého století jsem si představoval, že
dokončím presenční vojenskou službu v Brně.
Byl jsem už v té době ženatý a čekali jsme narození prvního
potomka. Domů jsem to měl hodinku vlakem a tak jsem byl doma
velmi často. A jak se tak stává, když pohoda se zdá příjemná, přijde
událost, která vše zhatí.
Útvar mě odvolal jako instruktora do Opavy. Ve škole pro záložní
důstojníky jsem měl vykonávat funkci zástupce velitele čety, kterým byl
aktivní důstojník v hodnosti kapitána. Velitelem školy byl
podplukovník. Škola měla tři roty a každá rota měla jen dvě čety.
Od různých útvarů sem bylo dodáno celkem šest četařů aspirantů jako
pomocníků velitelů čet. Můj velitel čety byl velmi často nemocen,
musel jsem vykonávat práci za něho. Těch 24 nováčků v četě jsem
dokonale poznal, nepoužíval jsem drezúru, choval jsem se k nim
kamarádsky. Nic jsem jim neodpustil a cítil jsem , že mě přesto mají
vcelku rádi. Každý nácvik musel být proveden ovšem dokonale a pak
jsem si často sedl s četou na kraji lesa, vykládali jsme si příhody ze
života, bavili se o filmu a vzpomínali na domov.
V Opavě bylo krásné divadlo, a když jsme pro ně vykonali nějaké
brigády ve sklepě a skladech, dostali jsme 2 volné vstupenky na
všechna představení. Já jsem to využíval nejméně jednou týdně.
Jednou jsem se vracel z divadla s kamarádem pěšky do kasáren.
Nejeli jsme „električkou“ (která byla úzkokolejná, měla jen jednu
kolej s výhybkami na některých zastávkách, aby se mohla vyhnout
s protijedoucí soupravou). Když jsme přicházeli ke kasárnám,
najednou se z úkrytu vyhrnulo 20 vojáků, dotáhli mě na silnici na
koleje električky, kde jsem dostal“ hobla“. A jak jsem ležel na zádech,
uviděl jsem, že ležím před električkou, která stále čekala. Vtom z ní
vyskočil řidič a nadával, co si to dovolujeme. Jeden z vojáků ho
odtlačoval a ten přitom zavrávoral. Začal křičet a my jsme se rozběhli
do kasáren ( asi 25 m vzdálených od místa činu). Řidič električky se
vrátil do depa. Nechal se vystřídat a hlásil na vedení podniku, že je
zraněný na ruce. Dopravní podnik to nahlásil na posádku a začalo
11
vyšetřování a postihy. Důvodem této akce byl telegram, že se mi
narodil syn. Velitel školy dostal důtku, četař - kamarád, který měl
službu u útvaru a já jsme dostali zaražené vycházky a dovolenky na
půl roku. Bylo mi vytýkáno velitelem školy, že jsem moc kamarádský
k mužstvu a to ovlivnilo tuto příhodu.
Shodou okolností byly pořízeny velitelem divize prověrky. Přijeli
velitel posádky a z divize nějaký plukovník s ruským„poraděnkem“
(sovětský důstojník). Prověrky se měla zúčastnit i četa na posádkovém
cvičišti. K mému zděšení byla vybrána moje četa a tak jsem si myslel,
že to dovrší moje těžkosti.
Jako téma byl určen útok pěšího družstva. Když jsme stáli před
začátkem v hloučku, tak jsem řekl klukům, že když mě dostali do této
situace, musí do toho dát všechno. Dostali jsme úkol, že nás napadl
nepřátelský kulomet a že ho máme zničit. Vydal jsem rozkaz všem těm
družstvům: zalehnout v rojnici, že budeme pokračovat přískoky na
střílející nepřátelský kulomet. Po několika metrech přískokem a
plížením vykřikl: „poraděnko:“Zakopat! Vydal jsem rozkaz udělat
okop pro ležícího střelce a vojáci vytáhli ruční lopatky a začali
pracovat. Přestože jsme byli na tvrdé cestě a kluci dřeli jako lvi, po
půl hodině měl každý okop udělaný. Při palbě našeho kulometu jsme
začali přískoky postupovat na nepřátelský kulomet. Asi po padesáti
metrech vykřikl „poraděnko“:“ Konec a vztyk!“ Svolal velitele čet do
půlkruhu a začal zkoušet vojáky ze základních předpisů. Po chvíli
zavolal velitele školy a poděkoval mu za dobrou práci s útvarem.
Pozval si celou skupinu a my zůstali s velitelem školy mlčky stát a
čekali na další rozkazy.
No skončilo to tak, že velitel posádky odvolal tresty a veliteli školy
poděkoval za dobré výsledky. Já dostal dovolenku na 4 dny, abych se
mohl podívat na syna.
Když jsem jel vlakem na dovolenku, uvědomil jsem si, že i tmavé
mraky často prorazí sluníčko.
J.S.
Děkujeme našemu uživateli za příjemné chvíle strávené
čtením jeho úsměvných příhod „nejen“ z mládí.
12
Velikonoce
Velikonoce jsou nejvýznamnějším
svátkem křesťanů a podle jejich
pojetí se váží k ukřižování a
zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Svůj
původ mají s největší
pravděpodobností v pohanských
tradicích a oslavách jara, ačkoli si
jejich počátky mnohé společnosti
vykládají různě.
Podle katolické tradice jsou
Velikonoce vyvrcholením 40denního postního období. Jejich termín je
pohyblivý a určuje se podle prvního jarního úplňku, jelikož slunce a měsíc
měly od pradávna rozhodující vliv na určování času.
Velikonoce připadají na první neděli po jarním úplňku po rovnodennosti.
Mohou tedy proběhnout kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Vlastním
svátečním velikonočním dnům předchází šest postních týdnů a každá ze
šesti nedělí má své jméno podle dříve udržovaných specifických rituálů
příchodu jara: Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a poslední
Květná neděle.
Také jednotlivé dny pašijového (svatého) týdne mají svá pojmenování.
Zatímco na Modré pondělí bylo v minulosti zvykem neuklízet, o Žlutém
úterý se muselo výhradně uklízet. Na Škaredou středu, kdy Jidáš zradil
Ježíše, pálili kněží snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího
roku na Květnou neděli. Lidé by se ten den neměli mračit, aby jim to
nezůstalo po zbytek roku.
Pomlázka
Pomlázka je svazek různého počtu vrbových proutků spletených
tradičním způsobem a ozdobených barevnými pentlemi. Její
počátky sahají minimálně do středověku, kdy se o ní zmiňuje
pražský kazatel Konrád Waldhauser, žijící ve 14. století. Slovo
pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomlazovat a šlehání
dívek má symbolizovat předání svěžesti mladých jarních prutů. V
Česku a na Slovensku má pomlázka mnoho jmenných
13
ekvivalentů podle regionální závislosti: dynovačka, binovačka,
hodovačka, karabáč, koleda, mrskačka, šlehačka, šmerkust, tatar,
žíla a mnoho dalších.
Podle historika a publicisty Vlastimila Vondrušky jde o typický
příklad toho, jak se pod nánosem křesťanství uchovaly ozvěny
pohanských rituálů a symbolů. Ve středověku její užívání prý
církevní preláti odsuzovali jako pohanství. Teprve když se jim to
nepodařilo, snažili se celé věci dát křesťanský smysl. A tak se
podle něj rozšířila doktrína, že na Velikonoce šlehá muž ženu
proto, aby ji potrestal, že je hříšná a aby nemyslela na necudnosti.
"Středověká a renesanční pomlázka byla zábava výhradně
dospělých a byla značně nemravná. Tehdy totiž prosté ženy
nenosily spodní prádlo. Chlapci jim vyhrnovali suknice, šlehali je
a vyváděli s nimi i jiné kousky."
Zelený čtvrtek je spojován s Kristovou poslední večeří. Jelikož se tento den
traduje, že zvony odletěly do Říma, jejich zvuk na vesnicích nahradily
hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše. Na Zelený čtvrtek by
se měly jíst pouze zelené pokrmy.
Velký pátek připomíná ukřižování Krista a ten den by se měl držet největší
půst. Bílá sobota se nese v duchu příprav na slavnost Vzkříšení a Boží hod
velikonoční přináší velké hodování po dnech hladovění. Tradičními
velikonočními pokrmy jsou jidáše, mazance a velikonoční beránci.
Původ sahá daleko za křesťanství
Všechny výklady Velikonoc
spojuje společné téma smrti a
zrodu nového života, v jejich
původu se však názory
rozcházejí. Jejich počátky však
s největší pravděpodobností
sahají do pohanských dob, kdy
lidé oslavovali příchod jara a
plodnosti, což při tehdejším
způsobu obživy znamenalo
klíčovou životní otázku. Plodnost a nový život symbolizují vajíčka.
14
Jako nábožensky organizovaná
tradice se však Velikonoce poprvé
objevily u Židů, kteří slaví svátky
Pesach k uctění Boží pomoci při
vysvobození Izraelitů z egyptského
otroctví. Z tohoto pojetí pochází
například beránek coby symbol
Velikonoc. Každá izraelská rodina
obětovala mladého berana a jeho
krví se potřely veřeje domu na znamení ochrany. Uchránění, případně
ušetření, je překlad hebrejského slova pesach.
Pomlázky a jiné velikonoční rekvizity mají původ v době dávno před
Kristem. Skutečností je, že Ježíš Kristus měl zemřít kolem roku 30 právě v
blízkosti svátku Pesach. Tuto událost si křesťané připomínají údajně od 6.
století oslavou Velikonoc, které fakticky začínají nedělní bohoslužbou na
počest Ježíšova vzkříšení o Velké noci a trvají padesát dní až do Letnic
slavností Seslání Ducha svatého na apoštoly.
Tradice
Velikonoce se pojí s řadou tradic, z nichž některé jsou již dávno
zapomenuté a jiné se uchovaly dodnes. V české tradici se vžilo jako
klíčový den oslav Velikonoc pondělí po Božím hodu velikonočním, které
se označuje jako Červené pondělí.
Podle zvyků muži pomocí pomlázek, tatarů či žil šlehají ženy, aby
neuschly. Ty je mohou na oplátku polévat vodou (k tomuto účelu dříve v
některých oblastech sloužil následující den, takzvané odplatné úterý, kdy
děvčata oplácela pomlázkou hochům). Dívky obvykle hochy obdarovávají
zdobenými vajíčky. Toto pojetí má podle psychoanalytiků jednoznačný
sexuální podtext.
Ať už se jedná o jakékoli pojetí Velikonoc, vždy jsou spojené s vítáním
jara. Toto roční období se lidé snažili odpradávna přenést různými způsoby
i do svých domovů, například v podobě obilí zasazeného v miskách a
talířích. Zvykem bývalo také nosit do kostela vrbové a lískové proutky a
pučící jívové větve - kočičky - které si lidé ozdobené a posvěcené
vystavovali doma za svatými obrázky.
Zdroj: internet
15
Rybářská povídka
XVII. Hustopeče 2013 II.
18. srpna 2013 týden po našem
úspěšném lovu jsme se vrátili na
stejné místo i s Honzíkem. Nejdřív
jsme si mysleli, že se vydáme na
Mušov, ale zvítězily Hustopeče.
Chtěli jsme, aby si i Honzík pořádně
zachytal, protože už dlouho nebyl na
rybách – zběhl nám totiž k fotbalu
Usadili jsme se na pěkném místě,
částečně zastíněném stromy, kam
jsme se vešli všichni čtyři. Během
chviličky jsme vše nachystali k lovu
a šlo se na věc.
Ryby nebrali až tolik jako před týdnem,
ale i tak jsme měli několik kaprů na
kontě. Já jsem chytala na jednu udici na
těžko a na druhou jsem navázala
splávek. Nakonec jsem podstatnou část
ryb chytila právě na splávek. Když
Honzík viděl, že na splávek se dá chytit
více ryb, chtěl svoji udici taky převázat,
to se mi nechtělo a tak spokojená s tím
co jsem do té chvíle chytla, jsem mu
svoji udici dala. Dál už jsem chytala jen
na jednu. Opět jsme tahali samé kapry
do 40cm, ale to nám nevadilo. Tentokrát
nepřišel ani žádný amur. Podstatné ale
bylo, že syn si hezky zachytal. Chytil šest
kaprů, což v porovnání s manželem (ten
nechytil nic) byl úspěch. Já měla na kontě
pět kapříků a Jakub, ten to ani nestíhal
počítat.
Chytali jsme do oběda, pak jsme museli
spěchat domů, protože manžel ještě musel
do práce. Hustopeče nás tedy opět
nezklamaly, rádi se sem budeme vracet…
Jana Rolinková
16
Zázračný lék proti chřipce i rakovině:
Dejte si zelí!
Vepřová pečeně má minimálně jednu
zdravotní výhodu: obvykle k ní bývá zelí.
A to je kolikrát lepší, než celá lékárna!
Kysané zelí je vlastně terapeutický zázrak.
Umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje
obranyschopnost organismu a zvyšuje
odolnost proti stresu. Na talíři tak máte
účinný lék proti chřipkám, nachlazení a
virózám.
Zelný salát proti chřipce
Bioaktivní obsah v podobě bakterií mléčného kvašení aktivizuje imunitní
systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím.
Důvodem jsou izotiokyanáty - látky, které vznikají procesem kvašení a chrání
tělo před rakovinou. Šťávu z kysaného zelí proto nevylévejte, ale pijte ji, protože
je velmi zdravá. Navíc výrazně zrychlí váš krok...
Již 200 g kysaného zelí pokryje naši denní potřebu vitaminu C. Lepší verzí
než teplé zelí je salát za syrova (cibule, kmín, sůl a cukr nebo sladidlo), který se
hodí jako zimní příloha doslova ke všem slaným jídlům. Můžete ho dělat jak z
kysaného zelí, tak z rovnou z hlávky - také bude zdravý, ale o účinek láku
méně.
Na izotiokyanáty je bohaté nejenom zelí, ale veškerá košťálová zelenina, jako
je brokolice, růžičková kapusta, květák nebo kapusta.
Zelí? Jedině za syrova
Už tři porce zelí (nebo také syrové brokolice) za měsíc dokáží snížit riziko
nádoru v močovém měchýři téměř o 40 %, zjistili američtí vědci z Ústavu pro
výzkum rakoviny v Roswell Parku z Buffala ve státě New York. Všichni, kdo
jedli alespoň tento minimální objem příslušné zeleniny, snížili riziko rakoviny o
40 %.
Protirakovinný účinek je však mnohem vyšší u nekuřáků. Přesto bylo mezi
kuřáky, kteří jedli tři porce syrové košťálové zeleniny za měsíc, o 73 % nádorů
méně, než mezi kuřáky, kteří nesnědli ani toto minimální množství.
Pozor, výhody se vztahují jen na syrovou zeleninu, neboť vaření snižuje
blahodárné účinky izotiokyanátů o 60 až 90 %.
17
Naše zelí je nejlepší!
To však neplatí pro zelí. Oblíbená česká lahůdka - zelí - se stává doslova lékem
až poté, co projde procesem kysání. Právě během něj v zelí vzniknou
izothiokyanáty, které kromě měchýře účinně chrání před vznikem rakoviny
jater, plic, tlustého střeva a prsu.
Američtí odborníci si všimli u polských imigrantek, že u nich po pobytu v USA
během několika generací prudce vzrůstá počet případů karcinomu prsu, před
nímž je dosud chránila domácí strava bohatá na kysané zelí.
Důležité je, aby kysané zelí dostávaly dívky v období dospívání. Pak jsou
chráněny i v dospělosti. Vědci z univerzity v Michiganu ale tvrdí, že stejným
způsobem se mohou chránit i starší ženy.
Zelí zachránilo Řím
Během výstavby Velké čínské zdi dostávali stavební dělníci nasolené zelí s
rýží, aby byli zdraví a silní.
Když Mongolové později dobyli Čínu, převzali používání nasoleného zelí jako
potraviny vhodné pro dlouhé cestování. A když se mongolské hordy ve 13.
století dostaly na svých cestách až do Maďarska, přinesly s sebou do Evropy i
používání nasoleného zelí. To se pak stalo jednou ze základních potravin ve
východní Evropě a v Německu.
Uchování zelných hlávek nasolením už znali staří Římané. Historik Plinius o
něm kdysi napsal, že zelí uchránilo Řím po mnohá staletí před rukama
felčarů.
Při objevných cestách po světových mořích se dávní mořeplavci chránili
požíváním kysaného zelí před obávanými kurdějemi.
Zelí proti depresi
Díky činnosti bakterií mléčného kvašení je obsah vitaminu C v kysaném zelí
dokonce vyšší než v čerstvém. Působí také proti depresím, protože obsah
vitamínů skupiny B je dobrý pro nervovou soustavu.
V kysaném zelí najdeme také vitamin K a z prospěšných prvků třeba draslík,
železo, vápník, zinek, hořčík, fluor a enzymy. Podporuje i látkovou výměnu a
má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z
těla.
Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Snižuje také krevní
tlak a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Jinými slovy naběháte se, ale stojí to za to!
Zaslala: Jiřina Binderová
18
Z pera kuchaře
JIDÁŠE
2 žloutky, 1 lžíce pískového cukru,
citron, 120 g másla nebo rostlinného
tuku, 30 g droždí, 80 g medu, 500 g
hladké mouky, 250 ml mléka, špetka
soli
Vytvoříme si kvásek: Ve 100 ml
vlažného mléka rozmícháme droždí s
jednou lžící cukru a lžící mouky,
necháme to přikryté ubrouskem kynout
5-10 minut. Změklý tuk utřeme se
žloutky a medem do pěny. Postupně
vmícháme prosátou mouku, zbylé mléko, kvásek, nastrouhanou
citronovou kůru a sůl. Vypracujeme těsto a necháme ho 40 – 60 min
kynout. Z těsta oddělujeme kousky a vyválíme z nich válečky, které
stočíme do tvaru spirály. Klademe je na tukem vymazaný plech a
necháme ještě 15 min kynout. Jidáše vložíme do předehřáté trouby na
200°C a pečeme 20 minut dozlatova. Ještě horké jidáše potřeme
medem.
VELIKONOČNÍ NÁDIVKA
500 g vařeného masa (vepřové, telecí), 250 g vařeného uzeného masa, 250
ml vývaru z uzeného masa, 7 vajec, 50 g másla, 7 rohlíků (nebo 1 celá
veka), miska nasekaných kopřivových listů, miska jarních zelených bylinek
podle chuti, sůl, pepř, máslo na vymazání zapékací nádoby
Postup: Rohlíky nakrájíme na kostičky a zvlhčíme je vývarem z uzeného
masa. Oddělíme vaječné žloutky od bílků. Žloutky utřeme se změklým máslem
a se solí. Přidáme vařené a na kostky nakrájené maso. K masu přidáme zvlhčené
pečivo, osolíme, opepříme a přidáme hrst nasekaných spařených kopřiv. K tomu
drobně pokrájené jarní bylinky (mladá cibulka, špenátové listy, medvědí česnek,
openec), promícháme a přidáme ušlehaný sníh z bílků. Zapékací nádobu
vymažeme máslem a nádivkovou směs rozetřeme po celé ploše. V předehřáté
troubě na 180 °C zapékáme cca 30 minut.
J.R.
19
Kokosové řezy
Na těsto:
2 vejce, 1 hrnek moučkového cukru, 2 hrnky
polohr. mouky, 1 hrnek mléka, ½ hrnku oleje,
1 kypřící prášek
Na posypání:
½ hrnku moučkového cukru, 1 vanilkový cukr,
1 hrnek kokosu
Na závěr:
1 smetana ke šlehání ( 33%), 1 smetana na vaření (12%)
Všechny ingredience na těsto smícháme a nalejeme na plech, vyložený pečícím
papírem. Smícháme přísady na posypání a nasypeme na nalité těsto.
Pečeme v předehřáté troubě při 170°C asi 25 minut. Na závěr upečené řezy,
ještě horké polijeme smetanou, kterou nešleháme, jen necháme vsáknout.
Dáme odležet do chladu a pak nakrájíme.
Dobrou chuť přeje Věra Jakubcová
Čarodějnický recept: Děsivé prsty...na slano...
POTŘEBNÉ PŘÍSADY: 400 g polohrubé
mouky, 200 g tuku (Hera), 200 g
strouhaného sýra (eidam), 250ml
šlehačky, sůl, mandle
POSTUP PŘÍPRAVY: 1) do mouky
nastrouháme sýr a tuk 2) přilijeme
šlehačku, osolíme a zaděláme těsto 3)
dáme do chladničky odpočinout alespoň na
2 hodiny (já dávám odpočinout přes noc 4)
vyválet na pomoučněném vále, vykrajovat
(vyvalovat ) tvary (kdo chce, může potřít
vajíčkem, ale není to nutné) 5) ve středně
teplé troubě pečeme na střední poloze
dorůžova.
Z těsta vyválejte žížalky o něco slabší, protože při pečení trochu nabydou.
Mandle oloupat a napůlit (pomůže horká voda).
Stříkačkou nabrat kečup a na každou žížalku dát malou kapku.
Potom na kapku kečupu přimáčkněte opatrně půlku mandle, tak aby se kečup
trochu rozplácl a olemoval okraj mandle.
Koncem vidličky na každou žížalku udělejte rýhy (naznačit opravdové klouby)
Nakonec rozmíchat trochu červené potravinářské barvy v trošce vody a druhý
konec prstu malinko namočit. Není to nutné, ale má to lepší efekt
J.R.
20
Velikonoční vtipy
Pepíček přijde ze školy a ptá se: „Mami, nejsou dneska náhodou
Velikonoce?”
„Ne, ty budou až za dva týdny. Proč se ptáš?”
„No, že jsem si vykoledoval pětku…”
„Tak co sis letos o Velikonocích vykoledoval, Filípku?” zajímá se
babička.
Vnouček na to: „Pořádnej průšvih.”
O Velikonocích u Doležalových: „Rychle, pojď se podívat, mámo.
Je tu synek toho zazobaného podnikatele z vedlejšího vchodu. Má
s sebou samošlehací pomlázku a venku náklaďák s kontejnerem a
velkou rukou na nadílku!”
Stará babička se vykloní z okna a křičí na hochy před domem:
„Hoši, mně už sluch moc neslouží. To se tak řehtáte nějakému
fóru, nebo s sebou máte řehtačky?”
Jednoho dne maminka vaří a Pepíček se ptá: „Co to děláš?“
„Šlehám“ „Aha, a proč pořád něco děláš?“ „Protože se blíží
Velikonoce.“.Za týden říká maminka Pepíčkovi „Pepíčku dneska
jsou Velikonoce tak musíš jít vyšlehat holky od vás ze třídy“ „A
mami půjčíš mi mixér?“
"Tak už nevím, čím bych ještě udělala manželovi na Velikonoce
radost," svěřuje se jedna přítelkyně druhé. "A co kdybys mu
zkusila utéct?"
Velikonoční řidič je viditelně ve veselejší náladě a už ho zastavuje
policejní hlídka. K autu přijde mladá policistka a spustí: "Tak si
vystupte, pane řidiči, co ta pomlázka za volantem?" "Jé,
promiňte, slečno," usmál se řidič, "já nevěděl, že chcete taky
vyšupat...
Zdroj: internet
21
Práce na zahradě – duben
Počasí v dubnu bývá nestálé a ne vždy
příznivé pro venkovní pěstování květin
a zeleniny, neboť většina z nich začíná
svůj růst od kořenů, a proto je
odkázána na půdní teplotu. I rané
zeleniny vysazujeme na záhony, až když
půda dosáhne teploty +10 ºC. Ve
skleníku nebo v pařeništi již
pozorujeme vývoj mladých rostlinek,
jarní květy na okrasných záhonech
probarvily zimně zšedlou zem. Užijme
si je, protože práce na zahradě nás tento měsíc čeká poměrně
hodně.
Stromy a keře
* Dokončíme průklest jabloní a hrušní. Rány po řezu ošetříme stromovým
balzámem. Právě v dubnu je nejlépe řezat peckoviny, abychom se vyvarovali
klejotoku (v teplejších oblastech jsme prořezávali již v březnu).
* Ošetříme stromy, které přes zimu poškodili hlodavci nebo mráz.
* Staré, nemocné a uschlé stromy vykopeme, čímž si ušetříme namáhavou práci
s dolováním pařezů.
* Vysazujeme nové ovocné stromy. Nezapomeneme na hluboký řez hned po
výsadbě.
* V místech okapu koruny, kde strom nejvíce přijímá živiny, přihnojíme ovocné
stromy Cereritem nebo jinými kombinovanými hnojivy. Zapravíme je motyčkou
do země alespoň 10 cm hluboko. Hnojení ke kmenu nebo rozhození na povrch
nemá smysl.
* V dubnu rozkvetou meruňky, broskvoně, hrušně, švestky a třešně. Sledujeme
jejich zdravotní stav, preventivně postřikujeme. Také dobře vidíme, jak se ujaly
roubované části, kde je ještě po zimě potřeba něco dokončit, kupříkladu řez
bujnějších a málo plodných jádrovin. Pouze v teplejších oblastech jsme řez
provedli o měsíc dříve.
Okrasná zahrada
* Dokončíme úklid zahrady, odstraníme odumřelé větve, výhony, pozůstatky po
zimních krytech – slámu a chvojí.
* Přesazujeme nebo vysazujeme jehličiny.
* Trávník vyhrabeme a ošetříme vertikutátorem, aby mohl dobře nasávat vodu a
tvořit nové výhonky. Koncem měsíce můžeme poprvé posekat okrasný trávník.
Jakmile půda dosáhne asi + 10 °C, trávník pohnojíme.
22
* Nastává období, kdy zahrada vyžaduje velké množství vláhy. Jestliže málo
prší, musíme tedy pilně zalévat.
* Jarní cibulnaté květiny pestře zdobí okrasné zahrádky a předzahrádky. Úžasně
vypadají i v trávníku.
* Trvalek začínají vystrkovat první výhonky. Můžeme začít plánovat, co chceme
obnovit i kam vysadit nové rostliny.
* Ve skleníku nebo doma na okenních parapetech předpěstujeme ze semínek
sadbu afrikánů, hledíků, aster, cínií, salvií a dalších letniček.
* Muškáty nařízkujeme a zasadíme do menších květináčů. Až se rozrostou,
přesadíme je.
* Na skalce doplňujeme po zimě proschlá místa o nové druhy alpínek.
* Rostliny na zahradu vysazujeme za teplejšího a hlavně podmračeného dne,
kdy jim nehrozí ani sluneční úpal, ani polámání silným větrem.
* Před opožděnými přízemní mrazíky chráníme čerstvě vysazené rostliny, že je
na noc zakryjeme fólií.
Užitková zahrada
* Dokončíme úpravu zeleninových záhonů a rozhodíme na ně Cererit a
zapravíme do půdy (nejlépe do hloubky, v níž se budou vyskytovat kořeny
pěstovaných zelenin. V opačném případě zůstanou živiny nevyužité).
* Za příznivého počasí sejeme mrkev, petržel, rannou ředkvičku i salát.
* Starší jahodníky čistíme od zaschlých a nemocných listů, půdu vápníme.
Koncem měsíce vysazujeme nové jahodníky.
* Vysazujeme cibuli sazečku i sazenice ranného salátu.
* Koncem měsíce sázíme předklíčené brambory.
* Předpěstováváme sadbou košťálovin, celeru, pečujeme o sazenice rajčat a
paprik. Klíčící rostlinky potřebují dostatek světla, aby netáhly a nezeslabovaly
se. Rostlince zaštípneme kořínek, čímž podpoříme jeho rozvětvení, a vložíme ji
do otvoru.
* Vyklíčené rostlinky je nutné jednou až dvakrát přepichovat, aby dostatečně
zesílily.
* Začínáme chytat dešťovou vodu do připravených nádob.
* Začíná nekonečný boj s plevelem, likvidujeme ho hned, jak se objeví, je to
snazší, než když se rozroste a utiskuje zeleninu.
Text a foto: NAŠE HOBBY
Zdroj: internet
Uzávěrka příštího čísla časopisu je 30.4.2014.
Časopis vydává: kolektiv zaměstnanců DPS, kontakt: tel.:
515 339 157, e-mail: [email protected]
Příspěvky můžete zasílat na email: [email protected]
23
24
25