Názvosloví anorganických sloučenin 1

Některé binární sloučeniny.
Anionty.
1. Dvouprvkové sloučeniny vodíku.
Název aniontu (ve sloučenině), obsahujícího jen
atomy jednoho prvku se tvoří :
příponou -id k počeštěnému kořenu latinského
názvu prvku
H
C
N
O
F
Si
P
S
Cl
As
Se
Br
Te
I
hydrogenium
carboneum
nitrogenium
oxygenium
fluorum
silicium
phosphorus
sulfur
chlorum
arsenicum
selenium
bromum
tellurium
iodum
Výjimka:
Sb stibium
H-I
C-IV
N-III
O-II
F-I
Si-IV
P-III
S-II
Cl-I
As-III
Se-II
Br-I
Te-II
I-I
hydrid
karbid
nitrid
oxid
fluorid
silicid
fosfid
sulfid
chlorid
arsenid
selenid
bromid
tellurid
jodid
Sb-III
antimonid
Pozn.: Náboj iontů se píše arabskou číslicí, zde jsou
uvedena oxidační čísla (rovnají se náboji iontu),
která budete používat při sestavování vzorců.
Porovnejte ox. čísla s umístěním příslušných prvků
v periodické tabulce!
Obsahuje-li anion více atomů téhož prvku, použije
se řecké číselné předpony:
Příklady:
S 22− disulfid
2−
4
2−
n
−
3
−
7
S
S
I
I
Vyjímky:
O22− peroxid
tetrasulfid
polysulfid
trijodid
heptajodid
−
2
−
3
−
3
2−
2
O
O
N
C
a) sloučeniny s prvky I. a II. skupiny se nazývají
hydridy
vodík v nich má oxidační číslo -I
NaH
KH
CaH2
BeH2
b) sloučeniny s prvky III., IV., V. a VI. skupiny
mají názvy jednoslovné:
kmen lat. názvu + an
c) sloučeniny s prvky VII. skupiny mají obecný
vzorec HX a název je jednoslovný:
Příklady:
HF
HCl
HBr
HI
azid
fluorovodík
chlorovodík
bromovodík
jodovodík
d) obdobně také:
HCN kyanovodík
HN3 azidovodík
Některé další významné anionty.
anionty odvozené od
amoniaku NH 3
NH 2−
NH 2−
hyperoxid
ozonid
hydrid sodný
hydrid draselný
hydrid vápenatý
hydrid berylnatý
N 2 H4
N 2 H 3− hydrazid
kyanovodíku
CN
vody
Příklady:
HS −
HO2−
hydrogensulfid
hydrogenperoxid
imid
hydrazinu
acetylid
Pokud anion obsahuje také atom HI ( nahraditelný
atomem kovu ), vyjádříme jej předponou
hydrogen.
amid
−
HCN
kyanid
H2 O
OH − hydroxid
2. Jiné binární a pseudobinární sloučeniny.
CaO
Li2O
Y2O3
SrO
NiO
SF6
Na2O2
BaSe
CaS2
Li3N
Pb(N3)2
Sr(CN)2
SiC
Ag2C2
Mg3P2
AlN
BaO2
KO2
KO3
NH4I
ZnS
As2S3
Mg3N2
XeF4
NaNH2
NaN3
Ca(HS)2
FeS2
(NH4)2Sn
Sr3As2
Ti(OH)4
Co(OH)2
RbOH
AgN3
BaS2
KOCN
KSCN
oxid vápenatý
oxid lithný
oxid yttritý
oxid strontnatý
oxid nikelnatý
fluorid sírový
peroxid sodný
selenid barnatý
disulfid vápenatý
nitrid lithný
azid olovnatý
kyanid strontnatý
karbid křemičitý
acetylid stříbrný
fosfid hořečnatý
nitrid hlinitý
peroxid barnatý
hyperoxid draselný
ozonid draselný
jodid amonný
sulfid zinečnatý
sulfid arsenitý
nitrid hořečnatý
fluorid xenoničitý
amid sodný
azid sodný
hydrogensulfid vápenatý
disulfid železnatý
polysulfid amonný
arsenid strontnatý
hydroxid titaničitý
hydroxid kobaltnatý
hydroxid rubidný
azid stříbrný
disulfid barnatý
kyanatan draselný
thiokyanatan draselný
V případě nestechiometrických sloučenin se název
pozitivnější složky uvádí ve druhém pádě a počet
atomů jednotlivých složek se vyjadřuje řeckými
číselnými předponami:
Příklady:
Fe3C
FeC3
BaB6
Ti2B5
Mn4N
MnP3
Ni7Sb3
Ni2Si3
karbid triželeza
trikarbid železa
hexaborid baria
pentaborid dititanu
nitrid tetramanganu
trifosfid manganu
triantimonid heptaniklu
trisilicid diniklu
Kationty.
a) Jednoatomové kationty.
Název je odvozen od českého názvu prvku
se zakončením podle oxidačního čísla:
ox.č.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
zakončení
-ný
-natý
-itý
-ičitý
-ičný, -ečný
-ový
-istý
-ičelý
Př.:
Na+
Ca2+
Fe3+
Ti4+
kation sodný
kation vápenatý
kation železitý
kation titaničitý
b) Víceatomové kationty odvozené
z jednoatomových aniontů adicí protonů ( H+ )
mají zakončení -onium ( -oniový kation )
NH 4+
PH 4+
AsH 4+
SbH 4+
OH 3
SH 3
+
+
SeH 3
+
TeH 3
+
amonium resp. kation amonný
fosfonium
arsonium
stibonium
oxonium
resp.
H3O +
sulfonium
resp.
H3 S +
selenonium resp.
H 3 Se +
telluronium resp.
H 3 Te +