soctALNEJ PSYCHOLoCIE - Psychologie @ Oukej.CZ

Transkript

Sociiilna psychol6Sia
Predmeta miesto soci6lnei psychol6Siev systdmevied
A MIESTO
1. PREDMET
PSYCHOLoCIE
soctALNEJ
VIED
V SYSTEME
1. Uvod
11
Predmeta miestosocidlnejpsychol6gie
v systdmevied
Socislnipsychologie
z pOvodne spojovnika sa lhhko m61e z ishy'chokolnosti stat' rozdelovnik a vice versa.Pri d6slednom zhodnoteni niekol'ko desahoii trvajriceho spoluZitia tfchto disciplin moZno d6jsf k zavent, Ze v konednom d6sledku boli vzfahy pre v5etky zainteresovan€strany produktivne. Vdhka fungujricernuprincipu rivality boli tieZ mimoriadne
stimulujrice a pod vplyvom kritick€ho "pohlhdu okolia" (tj. dblSich,
sofistikovanejSicha vyspelej5oumetodol6giou vybavenfch disciplin)
aj viac-menejkooperatfvne.
Ako priklad pre toto tvrdenie moZno uviest',Ze v sociiilnejpsychol6gii doposial moZno zaregistrovat'pritomnosf dvoch linii - tzv. psychologizujricej i sociologizujricej.Sociiilni psychol6govia sf aj dnes
osoby,ktor€ maj( za sebou vysoko5kolskri pripravu psychologickri,
alebo sociologickri.
Dal5ou podstatnou charakteristikou, napom6hajricou poodhalit'
tv6r resp.s(dasnri podobu tohoto vedn6ho odboru, je zaradbvaniesociiilnej psychol6gie do Strukt(ry psychologickfch disciplin. VyuZijric
trochu esejistickyznejrici ndzov tejto iasti, "vlastnymi srirodencami"
soci6lnejpsychol6giev priebehu jej vyvoja sa stali psychologickddiscipliny, z nich najmd vfvinovii, kogniHvna, psychol6gia osobnosti,
psychologickd metodol6gia a psychometrika. Odpoved na otilzku,
preto tomu tak je i dnes, by mohla by{ 2e je to dand tradiciami. Znela
by vSak iste vel'mi eufemisricky. Pokrisme sa teda kriitko zamyslief
nad pridinami tohto stavu:
a) Najmii v prvom obdobi rczvoja discipliny (m6me tu na mysli obdobie medzivojnov6) sa vrlskum v socidlnej psychol6gii opieral
predov5etkym o siln6 str5nky psychologickejinStrument6cie(me'
ranie, experimentovanie, met6dy Statistickejanal,izy vhodnd pre
mal6 vybery). D0vody boli presnetie ist6, ak6 sa uplatnili pri vzni
ku psychol6gieako vedy, tj. ziskafpunc exaktnosti resp. vedeckosti, io bolo osobitne vyznamn€ pri porovnani so stavom poznania
a Stylom pr6ce v oblasti prirodnych a medicinskych vied.
Skutoinost', Ze sa sociiilna psychol6gia predsa len v porovnani
s ostatny'mi"(isto" psychologickfmi disciplinami pohybovala v relativne 5pecifickom prostredi, priniesla svoj vklad aj do rozvoja
psychologickejmetodol6gie. Aspoi jeden priklad za mnoh6: v polovici dvadsiatych rokov L. L. Thurstone vyvinul intervalov6 5k6ly
na meranie postojov ktor€ zakr6tko nasledovalidhlSie(sumain6
a kumulativne). D6sledkom toho bolo, Ze popri oblasti psychofyziky a kon5trukcii testov sa Stddium postojov stalo vystavnou oblasfou uplatnenia merania v psychol6gii.
b) Siln6 striinky sociol6gie pri Shrdiu sociiilnehomakroprostredia(sociiilnej Struktury, socidlnej mobility) ponrikali, najmii v tomto podiatodnom obdobi ist6 voditko pri pristupe k sociiilnej realite.
12
i
Sociiilnapsychol6gia
v systimevied
Predmeta miestosocidlnejpsychol6Sie
Tzv. mikro.pohlhd psychol6giev5ak poskytoval efektivnejSiuStartovaciu rampu pre rieSeniev/skumnfch, a napokon aj praktickych
probldmov "in sihr", teda v zmysle "hr a teraz". Ako d6kaz produktivnosti tohto poshrpu moZno z hist6rie psychol6gie uviest'
zn6my priklad Hawthornskfch Studii Eltona Maya vo firme
WesternElectricCompany.Odhalenieefektu "socidlnychfaktorov"
resp. human factors pri rieSeni praktickfch riloh vyrobnej sf€ry
v zmysle zvySeniaprodukrivity priice, predstavovalopopri svojich
v praxi vyuZitelhfch d6sledkochnespornevyznamnf stimul dhlSieho rozvoja v;iskumu. Len pre porovnanie moZno uviesf, Le pravdepodobne prinos vdiSi, ako dhl5ie anal'fzy faktorov fluktu6cie,
ktor6 predstavovali dom6nu praktickdho vstuPu sociol6giedo tejto oblasti o20 a2 30 rokov nesk6r.Pre zachovanieobiektivity bfchto historickych reminiscenciivSaktrebauviest'(parafr6zuiricvfrok
G. W. Allporta, jednej z najvfznamnejSichpost6v na sc€nesoci6lnej
psychol6gie, Ze "spolotnost' musi byf vel'mi bohatii na to, aby si
mohla dovolit luxus ako ie psychol6ga"), Ze odhalenie potenciiilu
psychologickfch predpokladov pracovnika mil praktickf zmysel
tam, kde rozhodujrice rezely, tj. kvalifikainych predpokladov,organiziicie a riadenia, sri uZ v podstatevyierpan6. A to zdhleka nebol v danom obdobi pripad ostatnEho(mimo naipriemyselneiSich
odvetvi USA) sveta.
c) Napokon, v r6mci na5ich(vah moZno "naitrhovej5i" argument srivisql s re6lnymi moZnosfamidvoch, pre budrici osud socidlnejpsychol6gie kl(iovych vednlich disciplin. NielenZena jedndho sociol6ga v tomto obdobi (a plati to vlastnedoposial)pripadali desiatky
psychol6gov,ale vlastn6 produkty ich priice, realizovatelh6na prislu5nom segmentetrhu, boli vyraznev prospechpsychol6gie.A ak
k tomu pripotitame stiile aktuiilny Postoisociologickejuniverzitnei
obce, ktord len vel'mi zdriihavo prejavuie ziiuiem o sociiilnu psychol6giu (psychologizujricusociol6giu.. ' ?) ako vlastnri disciplinu,
ako telo svojho tela, vfsledokbol zreimi,.MoZno v5ak vyjadrit istri
mieru optimizmu, Ze tilto situ6cianemusi byt trval6. Ved uriite sa
d6 povaZovaf za pochopitelh6, Ze discipliny v oblasti sociiilnych
a behaviordlnychvied museli priniest ist6 obetena oltiir vlastn6ho
sebaurienia.Tak psychol6gia ako aj sociol6gia(podobne naPr. etnografia vo vzfahu k hist6rii, liter6ma veda vo vzfahu k jazykovede a naopak) museli v uplynulom obdobi povfiit' v5etko to, do ich
odliSujenad to, do ich mOZespdiat,aby obh6jili opr6vnenosfvlastV mnohychz naSichs(iastnikov vSaksilniepocit,Ze
nej existencie.
toto obdobie uL je za nami. Ze umel6 m(ry ktoryichriiel boi zrejm'!
(nie mriry ideologick6,ale prisne odborneexistenin6),nie sri tak6
vysok6. A Ze spoloine m6Zemebyt' silnei5i,presvediivejSia prav-
13
Predmeta miestosociiilneipsychol6giev systdmevied
Sociillnipsychologie
divejSi (bez ohrozenia puristicky chiipanej iistory "vlashrej kaplnky"), ako sme boli doposial.
Odpoved na ot6zku, kto sri "deti" sociiilnejpsychol6gie,takisto nie je
jednoduch6. Dosf dlhri dobu bola socielna psychol6gia zaradbvan6
medzi skupinu tzv. Speciiilnych,nie z6kladn;ich psychologickychdisciplin, po boku napr. vy'vinovej psychol6gie di psychologickejmetodol6gie. Bolo ai ist6 obdobie v dejinilch psychol6gie,ked sa spochybiovala potreba soci6lnej psychol6gie ako osobitnej discipliny s bfm,
Ze vlastne cel6 psychol6gia je svojou povahou "socidlna". P. G.
Zimbardo (1992)hovori, Ze socidlnapsychol6gia bola v psychologickej statusovej hierarchii dlho v podriadenom postaveni. Napr. aZ
v obdobi poslednych 15-20 rokov sa soci6lna psychol6gia zaraduje
medzi z6kladn6psychologick6discipliny. Predoo tom hovorime v tejto s{vislosti? Lebo socidlnapsychol6gia prakticky doposial mii skOr
charakterakademickej,silne v'lskumne orientovanejdiscipliny, na prvf pohlhd akoby bez priameho styku s hlavnymi oblast'amiaplikiicie
psychologick6hopoznania v praxi. Ale skutotne len na prvy pohlhd,
ak si vSimnemepodrobnejSiesociiilnopsychologickf vklad aspofrdo
troch hlavnych oblasti aplikiicie: zdravotnicbva,Skolstvaa ekonomickej praxe. Vo v5etklich troch oblastiachmoZno tento vklad zaregistrovaf pri bilancii pouZivanych diagnostickfch n6strojov. Pokial ide
o klinickti a poradenskri prax, podstatn6 dasf terapeutickych a psychokorektivnych postupov, ako aj tzv. soci6lnopsycholgickfchvfcvikov vznikla a opiera sa o poznanie,ziskan6 v r6mci rozvoja tejto discilpliny. V ekonomickej praxi sa tento pohlhd rozSirujeo ziikonitosti
fungovania sociiilnych in5titucii a organizdcie,pozndvanie trhu, optimaliz6ciu efektu reklamy, spotrebitel'skEspriivanie, ot{zky riadenia,
personalistikyatd. Preto ako "deti", ktorych spolurodiiom ie sociiilna
psychol6gia,moZno nazvaf mnoh6 aplikovan6 psychologickEdiscipliny. Podlh analyz American PsychologicalAssociation existujednes
do 60 samostatnychpsychologickfch disciplin, z ktorfch asi 3/4 sri
aplikovan6 (Rosenzweig,1984).U viidSinyz nich moZno vidief vplyv
viacerych z6kladnych, Speci6lnychale aj aplikovanych psychologickfch disciplin. Len zriedkavo v takomto zoznamesociiilna psychol6gia chyba.. .
3. Vfvinov6 obdobia a vjvinov6 rilohy sociilnej psychol6gie
Existuje viacero alternativ, rozliSujricichziikladn6 etapy doteraj5ieho
rozvoja sociiilnejpsychol6gie.Je to sk6r vec kolegov, zaoberaj(cichsa
hist6riou sociiilnejpsychol6gie,aby prispeli k rie5eniu tohoto prob16mu. Z6kladn6vfvinov6 obdobiasa v5akv z6sadevymedzit dajri- prv6 od vzniku soci6lnejpsychol6giepo koniec II. svetovej vojny; druh6 do konca 60-tychrokog $. l<rizyv sociillnejpsychol6gii, a napokon
14
I
I
I
I
Socidlnapsycho169ia
Predmeta miestosocidlnejpsychol6giev systdmevied
tretie, od zaiiatku 70-tych rokov po sridasnost'.Vo vlivinovej psychol6gii sa Siroko uplatnila my5lienka, 2e kald1 obdobie v ontogen6ze
moZno charakterizovaf z hlhdiska 6loh, ktor6 pred ilovekom stoja
a sti predpokladom vstupu do obdobia dhlSieho.Pokrisime sa teraz
pozriet' takymto pohlhdom na riiinkovanie sociiilnej psychol6gie.
Prv6 obdobie, volhe ohranidendrokmi 1908 -lg4lbfvacharakterizovanf takymito, pre soci6lnu psychol6giu vly'znamnfmi udalosfami:
popri uZ spom(nanfch publikiicirich W. McDougalla a E. A. Rossato
bola S-dielna publik6cia W. I. Thomasa a F. Znanieckeho(1918)
"Polskf rolhik v Eurtipe a Amerike", kde poloZili pre sociiilnu psychol6giu z6kladnf kamei empirick€hov'y'skumuv podobe pojmu postoj (attitude).
V roku 1921sa 'Journal of Abnormal Psychology" premen(va na
'Journal of Abnormal and SocialPsychology".
O tri roky neskdr vychiidza velmi vplyvn6 a citovan6 utebnica sociiilnej psychol6gie
Floyda Allporta (1924).O desat'rokov nesk6r vychi{dza kniha Georga
Herberta Meada (7934),v ktorej sa pozornosf sristredujena vzt'ahyJA
s okolim, a o rok na to prvi soci6lnopsychologick6priruika
(Handbook),pod editorstvomCarla Murchisona(1935)a v nej ucelenii kapitola o te6rii a vyskume postojov od Gordona W. Allporta.
Muzafer Sherif (1936) publikuje pr6cu, v ktorej vysvetluje povahu
a procesy konformity. V roku 1939 Kurt Lewin, so svojimi Ziakmi
Ronaldom Lippittom a Ralphom Witeom zverejiujri vysledky experiment6lnehoStudiaStflov vodcovstvana dOkaztoho, Ze ich moZno
Studova( v laborat6riu a ]ohn Dollard so spolupracovnikmi d6vaj(
odbornej verejnostiprv6 informiicie o svojej te6rii vzt'ahovfrustriiciaagresia.V roku 1945Kurt Lewin zakladd ResearchCenter for Group
Dynamics.
Popri uv6dzaninajvyznamnej5ich
udalostimoZnototo obdobievfvinu socidlnejpsychol6gie charakterizovat',podlh ndsho niizoru pomocou nasledovnychvyvinovy'ch riloh:
a) zvliidnutie "abecedy" - vj,razom ry'chtosn6h bola sdria publik6cii
uiebnicov6ho a prirudkov€ho typu, ako aj prv€ dasopisy.Po skfsenostiach infch disciplin aj soci6lna psychol6gia potrebovala dosiahnuf uznanieakademickejobce,vtlenenie discipliny ako utebn6ho predmetu do osnov vysokoSkolskejpripravy (nielen psychol6gov) a potrebovala tieZ pritiahnut kolegov k vyskumnei priici na
khidovfch smeroch.
b) ohranidenie "vlastn6ho polh" - vymedzenie predmetu sociiilnej
psychol6gieza pomoci pojmu postoj.Povedan6napr.slovamiW. I.
Thomasaa F. Znanieckeho,ktori soci6lnupsychol6giucharakterizovali ako vedeck6Stfdium soci6lnychpostojov.
c) vyvin "Specifickyich"
n6strojosktor6by legitimizovalioprdvnenost'
l5
Predmeta miestosociiilneipsychologiev syst€mevied
Socidlnipsychologie
vlastnej existencie:napr. kon5trukcia postojovfch 5k6l (Thurstoneintervalov€, Guttman - kumulativne, Likert - sumain6), sociometrick6 met6da (J.L. Moreno).
'1959,by bolo moZn6
Druhd obdobie, volne ohraniiend rokmi 1945rast(cim
poitom udalosti.
radom
geometrick/m
charakterizovat'
Posk(sime sa vybrat' len tie naiilusfraHvnej5ie:V roku 1954vychiidza
prv6 vydanie novej, modernei priruiky sociiilnej psychol6giepod editorstvom Gardnera Lindzeyho, druh6 roz5iren6 S-dielne vydanie
v spolueditorstves Elliotom Aronsonom (1958)potom o 14 rokov nesk6r. Leon Festinger(1957)publikuje z6kladn6 t6zy svojej te6rie kognitivnej disonanciea o rok nesk6r Fritz Heider (1958)z6kladnli popis
te6rie atribricif vo svojej Psychol6gii interperson6lneho spr6vania.
Z6ver pdtdesiatychrokov byva oznadovany'aj ako "zlat€ obdobie"
preto,2e bol bohaty nielen na vfsledky vyskumov, ale aj ich teoretickti reflexiu. JohnThibaut a Harold Kelley (1959)publikujf pr6cu o sociiilnej psychol6gii ma$ch skupin, v ktorej prezentujti svoiu te6riu so'
ci6lnej vymeny. Z udalosti tohto obdobia m6Zno eSte uviesf rok 1955,kedy sa Journal of Abnormal and Social Psychology
rozileiuje na dva: fournal of Abnormal Psychology a - Pre sociiilnu
psychol6giu najvfznamnej5i titul - Journal of Personality and Social
Psychology.Napokon koniec tohoto obdobia tvor( situ6cia, ktorii sa
v soci6lnejpsychol6gii charakterizujeako kriza (podrobnejSievid kapitola A. Zelovej o hist6rii sociiilnej psychol6gie).
Aj toto obdobie vfvinu soci6lnejpsychol6giemoZno charakterizovaf, podlh n65hon6zoru, pomocou uriit'y'ch vyvinovych riloh:
'
a) roz5irenie " zirbenf
Dominantn6 orient6ciana vyskum postojov sa uZ javi ako pririzka.
Nie n6hodou sa predchddzajricaetapa konii K. Lewinom zaloilenym Centrom pre vfskum skupinovej dynamiky. Vfskum malych
soci6lnych skupfn, ich struktury, problematika vodcovstva, skupinov'y'chprocesovatd. definitivne rozruSujemonopol "postojiirov"
v soci6lnejpsychol6gii.Vyskum soci6lnejpercepciea komunik6cie
zadina naberat'na obriitkach, podobne analj,zady6dickych vzfahov, vyskum takych fenom6nov ako je agresia,atraktivita, liiska
a priatel'stvoatd. obohacujrivtedaj5iu tvilr sociiilnejpsychol6gie.
b) "punc vedeckosti" = exPerimentovanie?
Pri analyze priiin, ktor6 viedli v soci6lnejpsychol6gii ku krize napr. K. L. Higbee uv6dza, Ze koncom 50-tych rokov bolo 57Vovfskumov realizovanychexperiment6lnoumet6dou, t. i' 2e vdi5ina
n65ho poznania sa v tom obdobi opierala o vysledky, ziskan6
v sklenikovom prostredi laborat6rii (Higbee, Millard, Folkman,
1982).
c) cestak te6rii je dlh6 a nelhhkii
16
Soci6lnapsychol6gia
Predmeta miesto socidlnejpsychol6Siev systdmevied
Dost velkfm sklamanim mnohych " ulivatelov" sociiilnopsychole'
gickych poznatkov, ale aj vlastny'ch reprezentatovtohto odboru
v uvedenom obdobi bola skutoinos{, Ze napriek risiliu sa nepodarilo vypracovat'ucelen( te6riu vedn€ho odboru. Miesto toho vedlh
sebaexistovali tzv. te6rie shedn6ho doletu, teda te6rie,ktor6 na5li
uplatnenie v istej oblasti poznania, a to iasto len s vel'mi ohranitenym r6diusom uplatnenia. Prikladom pre to sri aj v prehlade spominan6 publik6cie (napr. Festinger, Heidel, Thibaut a Kelley
a pod.)
d) "praktickri" vyuZitelhosf sociiilnopsychologickfchpoznatkov
V teito oblasti sa soci6lnapsychol6gia ukiizala ako najzranitelhei
5ia. Nie n6hodou sa o krize zaiina hovorif koncom 50-tychrokov,
tzn. v obdobi v'jrazn'fch otrasov spoloienskdho syst6mu v USA
(hnutie beatnikov hippies, koniec vojny vo Vietname,rasov6 konflikty), v Ziryadnej Eur6pe (velk€ 5tudentsk6 nepokoie, zatiatky ekologickych hnuti, vyiifranie extr6mistickychorganiz6cii)
i v Strednej a Vychodnej Eur6pe (Ceskoslovensk6udalosti rokov
7967-68).V obdobi po II. svetovej vojne sa oiakivalo, Ze socidlna
psychol6giabude jednym z efekHvnychndstrojov "riadenia" spe'
loiensk6ho Zivota a predch6dzaniasoci6lnymkonfliktom. ZiaI,toto presvedienie si osvojili ai niektori reprezentantiodboru a preto
zdanlivri neprodukHvnosfsoci6lneipsychol6giepri rieSeniiaktuiilnych socidlnychprobldmov povaZovali za ptiznak zlyhania odboru ako celku.
Napokon tretie obdobie, ohraniEen6rokomi 197Qa2 do sriiasnosti
moZno najmii v jeho prvfch rokoch oznadit'ako "pokrizov6", so vztastom publikovanfch pr6c a oZivenim vfskumu. PretoZeide z6rovei
o odbobie z dne5n6hopohladu najt'aZ5iehodnotitelh6,uspokojime sa
pre potreby tejto tasti s kon5tatovanfm,Ze s rilohou poskytnrit relevantny' obraz prich6dza t6to publik6cia ako celok.
4. Sociilna psychol6giaa iej self-concept:reflexie o predmetevedn6ho odboru
Rozhovor o tejto tdme by sme radi zadalijednym prikladom: do roku
1977bolo v USA za sedemdesafrodivydanlich 105uiebnic sociiilnej
psychol6gie(Higbee,Gibson, 1985).Zapoiitan€ boli len prv6 vydania
a len udebnicevy5l6 v USA. Dnes,zhruba o 20 rokov nesk6r,odhady
hovoria o disleviii5om ako 150,a v celom svetesa odhaduje,Zevy5lo
dohromady aj predch6dzajricimiislom okolo 180uiebnic. Tento prG
klad hovori jednak o tom, do akej miery ie tdto oblast'poznania dc>
posial amerikanizovanii(odhaduje sa, Ze asi 807oprodukcie vedn6ho
odboru je "made in USA"). Dalej,keby smemali porovnat'iednotliv6
Predmeta miestosociiilneipsychol6giev systd,me
vied
Sociiilnipsychologie
v jednfch utebniciach vyskytuid a v infch nie. To je priznak, 2e d,an|
lokalita poznania sa zatiaf dostatoine (pokiaf ide o hranice jednotlivfch oblast( a v"ypodetziikladnfch oblasti) nevyprofilovala. ZArovei
vysokf poiet prvfch vydani uiebnych textov napovedd, Ze o produkciu je mimoriadny zljem a ide "dobre na odby(. Napokon posledn6 (vaha spojenii s tymto prikladom: keby sme pozreli rivodnE
pasdZe ty'chto udebnic, vo vdiSine z nich, publikovanfch naimd
v USA, neniijdemeprislu5nri pasdZpojedn6vajricuo predmete discipliny. fe to preto, lebo vysoko zovSeobeciujfce a abstraktn6uvaZovanie o zilkladnych kateg6riiich a ich definicie nepatria pri{ve medzi
uzn6van€hodnoty pragmaticky ladeneiintelektu6lnejanglosaskejvedeckejkomunity. V naSomkulturnom kontexte,ovlyvfiovanom st6le
eite skOrklasickfmi nemeckymi univerzitnfmi tradiciami sa zasetento postup povaZujedastoza priam nevyhnutny.
Analj,za vymedzeni predmetu sociiilnejpsychol6gienilm ukazuje,
Zesa tu prelinajri dve ziikladn6 hladisk6,ktore by bolo moZn€nazvaf
a) Stnrkturiilnym a b) procesuiilnym.Vzhlhdom na priestor,ktory m6me k dispozicii, pokfsime sa met6dou in medias res pokrotif dhlej:
Stmkturiilne vymedzenia predmetu sociiilnejpsychol6giesa opierajri
o princip kategoriziiciesociiilnejreality do uriitfch hierarchickyusporiadanych vrstiev. Prvou byva (kedZeide o psychol6giu) menovanii
oblasdresp. presnej5iepovedan€ Strukhira osobnosti,pritom aby sa
Specifikovalaodli5nost pristupu socidlnejpsychol6gieod infch disciplin, zd6raziuje sa tu najmAoknrh socidlnejpodmienenostiosobnosti.
Ako druh6 b1/vauviidzan6 oblast'tzv. dyddickfch (interpersoniilnych
- dvoch os6b) vzfahov ktor6 zjavne prekraiujri rizky riimec Struktriry
osobnostina cestek zachyteniu zlohihichsrivislostivztahov jednotlivcaa jeho soci6lnehoprostredia.V poradi tret'ou(srivSakpriklady, Zesa
tdto a predch6dzajica povaZujri za jednu spoloin( oblasf) je tzv. soci6lna mikro5truktura, definovandpojmom malych sociiilnych skupin
(rodina, parta, Skolskiitrieda, pracovnii skupina atd.). Napokon Stvrtou b;iva uv6dzan6 tzv. sociillna makro5truktrira, pod tim sa mii na
mysli ter6n velkych sociillnych skupin a soci6lnychinStihrcii.
Na rozdiel od Strukturillnych vymedzeni sa procesu6lneurienia
predmetu socidlnejpsychol6giesfttredujf nazlolitd a mnohorozmern6 vzfahy jedinca a jeho soci6lnehoprostredia.
Pre vymedzenia typu procesudlnehonie je podstatn€,di ide o vzfahy na rirovni jednodlivec-jednodlivec,jednodlivec-rr,aliiskupina, ale.
bo iednotlivec-soci6lnainStitucia, ale o smer kauzality tohto vzfahu.
Inymi slovami, ii ide o pripad prevlddajfceho vplyvu prostredia na
jednotlivca (pouZivajri sa pojmy ako sociiilna determindcia,socializdcia, ii submisia) alebo prevliidajriceho vplyvu jedinca na soci6lne
prostredie(person:ilnyvplyg vodcovstvo,di dominancia).
18
Socidlnapsychologia
Predmeta miestosocidlnejpsychologiev syst6mevied
Domnievame sa,Ze oba pristupy k vymedzeniu predmetu sociiilnej
psychol6giesri produktivne - aspoi v tom, Ze pomiihaif presnej5ieohranidit dominantnf smer zauimu a vyskumnej orient6cie tejto discipliny. Napokon, existuje dosf prfkladov, Le aj pri absencii jednej,
vSeobecneprijatej definicie sa vyskumu v danej oblasti m6Ze celkom
dobre darit' (vid napr. kapitolu o vfskume malfch socidlnychskupin,
ii situdciu vo vyskume postojov).
5. Od hraniinei discipliny cezinterdisciplinaritu k transdisciplinarite
V roku 1965bola v USA, ako reakciana identifikovanri krizu v odbore, zalohenl Societyof ExperimentalSocialPsychology s predstavou,
Ze pre zaiiatok sa ndjde 50 vfskumne orientovanych sociiilnych psychol6gov,ochotnfch venovat energiu a das spolodneurienej problematike. Predstavyboli tak6, podet ilenov v spolodnostivzrastie maxim6lne na 100 a Ze hy'msa zabezpdi neform6lnosf stretnu6 a otvore'
nost diskusie. Uplynulf ias uk6zal, Ze prestavy regul6cie poitu tle
nov boli fplne scestn6a naopak - ZemySlienkasristredit'sa vo vyskume na spolodn6t6my bola mimoriadne produktivna. Na tomto prG
klade Ellen Berscheidoviiv publikovanom vystupeni z prileZitosti 25
vyroEiauvedenejSpoloinosti (1992,525)ilustruje, ako naSeCastodobre mienen6 zAmeryneprinii5ajriv socii{lneipsychol6gii vlisledky tam,
kde sme ich otakiivali.
V tejto stivislosti stoji za zmienku postreh E. Berscheidovej(7992),
ktor6 ako jednu z priiin osobitosti tejto oblasti poznania povaZujefeminiz6ciu soci6lnejpsychol6gie.Pre pochopeniekontextu treba vedieL 2e ai v obdobi po II. svetoveivojne bol pomer Zien v akademickej
psychologickejobci USA wirazne niZ55i,ako je tomu napr. u n6s.E5te
.muZov
v polovici 8O-tych rokov to bolo 60Voku 40Vov ProsPech
(]ones,1991).Dnes je tento pomer opainf, alebo sa k nemu EislabliZia. V na5ich krajinrich je percento Zien pravdepodobne e5te vy55ie.
Ind je vSaksitu6cia vo vyskumnych zariadeniacha na vysokfch Skolich, kde v zhode s E. BerscheidovoumoZno kon5tatovaf,Ze sa prevaha muZov zachovala.Istu vynimku tvori prilve oblast'soci6lnejpsychol6gie (v naSichpodmienkac[ tj. v oboch krajiniich bude podiel
muZov a Zien v sociiilnopsychologickomvfskume pribliZne rovnakf,
ale absolritneiislo je tak€ nizke - nepresahujedve desiatky - Zeho (.atko moZno interpretova{). A priive v socidlnejpsychol6gii sa feminizmus popri svojom spolodenskomzacieleni prejavil ako iny, ziroveir
kritickf i prodkutivny "uhol pohlhdu" na zndme pravdy, stanoven6
ciele i met6dy priice.
V sociiilnejpsychol6gii po cehi dobu jej existenciemoZno citif dilemu prishrpu nomotetick6ho (zjednoduSenepovedan6 "prirodovedl9
Predmeta miestosocidlnejpsychol6giev syst6mevied
,1
I
I
I
,{
n6ho", experimentalistick6ho, kvantitativneho) a idiografick6ho (kvalitativneho, "pripadovo orientovandho", humanistick€ho).
Jeto iste pre to, Zesti v pribliZnej rovnovdhe,io je rozdiel oproti inym
psychologickfm disciplinam, predstavuj(cim idedlnej5iter6n pre experimentovanie.
Nielen postmodernizmus, ale aj prud tzv. kritickei psychol6gie
predstavujemimoriadne silnti, z6rovei vSakvelmi vzruSuj(cu vyzvu
tradiinym rivahdm o produktivnych smerochdhl5ej pr6ce. Ako sme
uZ uviedli, situ6cia v jednotlivych soci6lnychved6ch na sklonku XX.
storodiaoprdviuie do istej miery k optimizmu, Zemdme uZ definitivne za sebou "obdobie stavania mfrov" medzi disciplinami. Bolo iste
efektivnou orientdciou v iase zdpasovo vlastnri identitu, ale z6rovei
do znainej miery aj strat€giouochudobftujricouexternf validitu dosiahnutych vysledkov. ei uZ sa uk6Ze,povedan6 slovami mimoriadne
inSpirujfcej postavy v sociiilnej psychol6gii, K. f. Gergena,2e dozrel
ias k pokusom o vytvorenie tzv. velkei te6rie v socidlnych vediich,
ktor6 bude spoloinym produktom zainteresovanfch disciplfn, alebo
bude faZisko poloZen6na kvalitativnej novej rirovni interdiscplinarity, v kaZdom pripade moZno predpokladaf, Ze dozrel dasprekoniivania rizkych disciplindrnych pohlhdov. V tomto m6Zebyt' floha sociiilnej psychol6gie osobitne produktivna. Inou moZnost'ouje programo'
v6 ignorovanie hranic jeclnotlivfch disciplin a snaha pracovat mimo
ich riimca, tj. transdisciplinarita (StaintonRogerset al., 195).
V kaZdom pripade v5etko nasveddujetomu, Ze stojime opdf pred
vzru5ujricou a dynamickou peri6dou vyvoja sociAlnejpsychol6gie,
pri ktorej bude kaZdii kon5truktivna aktivita alebo riprimne podand
ruka vitan6.
Kontroln6 olilzky
1. Kedy sa datuje vznik socidlnejpsychol6gie?
2. Ak6 d6vody podporujf ch6paniesoci6lnejpsychol6gieako hraniEnej vednej discipliny?
3. Charakterizuite vz(ah sociiilnej psychol6gie k aplikovanfm psychologickym disciplinam.
4. Ak€ sri etapy vo vyvine sociiilnej psychol6giea io tvori ich obsah?
5. Ktor6 hlhdisk6 sa pouZivali pri vymedzeni predmetu soci6lnejpsychol6gie?
Sociilna psychol6Sia
v systimeviod
Predmeta miestosocidlnejpsychol6Eie
CA: Stanford University Press,1957
Gergen K. J.: Socialpsychology as history.Journal of Personality
and SocialPsychology,1973,26, 309-320
Gergen K. |.: Toward transformationin social knowledge. New
York, Springer Verlag, 1982
Gergen K. J.: The social constnrctionistmovement in modern psychology.American Psychologist,7985,40,26-27 5
Heider F.:The psychology of interpersonalrelations.New York,
Wiley,1958
Higbee K. L., Millard, R. f., Folkman, |. R.: Socialpsychology research during the 1970's:Predominanceof experimentationand college students.Personality and SocialPsychologyBulletin, 7982,8,18G'
183
Jonesf. M.: The greening of psychology.Advancing the Public
Interest,7997,3,7-8
Lindzey G., Aronson E.: The handbook of social Psychology.2-nd.
ed., Cambridge, Addison Wesley,1958
McDougall W.: Introduction to social psychology.London,
Menthuen, 1908
Mead G. H.: Mind, self, and society.Chicago,Univ. Press,1934
Murchison, C. M. (Ed.), Handbook of social psychology.Worcester,
MA, Clark University Press,1935
Rosenzweig M. R.: U. S. pychology and world psychology.
American Psychologist,l98/., 39,877-884
RossE. A.: Socialpsychology.1908
Sherif M.: The psychology of social n()rrns.New York, Harper, 1936
StaintonRogersR., StennerP.,GleesonK., StaintonRogersW.:
Socialpsychology:A critical agenda.Cambridge, 1995
Thibaut, f. W. Kelley, H. H.: The social psychology of grouPs.
New York, Wiley, 1959
Thomas W. I., Znaniecki F.:The Polishpeasantin Europeand
America.Boston,Badgea1918
Zimbardo P. G.: Foreword. In: Brehm, S. S. (Ed.),Intimate relationships. New York, McGraw-FI111,1992
Literahira
Allport F. H.: SocialPsychology.Boston,Houghton-Mifflin,7924
BerscheidE.: A glanceback at a quartercenturyof socialpsychology.Journalof Personalityand SocialPsychology,7992,63,4,525-533
FestingerL.: A theory of cognitivedissonance.
Stanford,
20
21
SociSlnapsychologia
Psychikaa spoletnost
A SPOLEENOST
2. PSYCHIKA
L Uvod
Pole zkoumdni sociiilni psychologiese zdAbft tak jasnEvymezenojiZ
adjektivem v nezvu oboru, Ze se mriZejevit triviiilnim, a vlastn€ nadbyteinym, zamySletse nad ch6p6nim "soci6lna". Sociillni pouto,vztahy a procesy tvoii z hlediska fenomen6lnihonazir6ni kaZdodennosti
prostiedi, v n€mZ se piimo "koupeme". Nii5 individu6lni psychickf
Zivot se jevi bft na tomto prostiedi vnEj5kovEz|vislf , ale piesto jasnE
vyilenEny a svou podstatou autonomni. V piedv€deck€ sociiilnf psychologii (stejnEjako v kaZdodennimuvaZovini tzv. selsk€horozumu)
se stdle objevuji dvE z6kladni my5lenky o vztahu dlovEkaa spoletnosti. ObEmaje spoleinil piedstava o jasn€ odddlenosti individua, jako nositele "psychiky", a spoletnosti, jeZ piedstavuje "socidlno".
Prvni z nich spotivii ve zdfiraznEni primitu individua vriti spolednosti a jejim institucim. Tato piedstava jako by vizuiilnd, tedy piimo, odrdZelabezprostiednEproZivanou empirickou skuteinost: individuum, hranicemi sv€ho tEla vymezeny a vytlenEnf jedinec,je nEco
samoziejm€ho,dfivErnE zniimdho, co si snadno piedstavime jedno'
duchou proiekci vlastni zku5enosti.Z naSichfednotlivfch iint, z interakci s druhymi lidmi se rodi sloZitej5ijevy (kooperace,konflikty, ovliviov6n0 nebo instituce (rodina, vrstevnick6 skupina, Skolni tiida,
stiit, nilrod). Individu6lni psychick6 dispozice jsou v pozadi iinri, jejichZ vysledkem jsou soci6lni instituce.
Uvedenf piistup vysvEtluje organizacispoleiensk€hoZivota indi
viduiilnimi zvliStnostmi lidi (z historicklich zdrojti sociiilni psychologie pfipomeime jen slavnou pr6ci G. Le Bona Psychologie davu,
sw.7976).SloZitdj5isociiilni jevy jsou ndm srozumiteln6 proto, Ze se
piedpoklddri,strukturni paralelismusmezi jedincem a spolednosti.Jde
jakoby o stejny text psany jednou malymi a jednou velkymi pismeny.
Fungovi{ni spoleinosti a jeji struktura je vysvEtlitelnii z psychokrgie
individui, ale sdm jedinec a jeho psychika zristi{vii geneticky nevysv€tlena,tj. "mimo hru" zrist6vii jeji zrod a vyvoj.
Druhy piistup vych6zi z konstatov6ni,ZeilovEk nemriZeZit mimo
spoleinost. Rodi se do ni, $. nach6zipfi sv6m vstupu do svEtasociiilno jako fakt. Struktura spolednosti,soci6lni procesya instituce,ovlivfluji z6sadn€a od sam6hopoi6tku choviini jednotlivlich lidf, urduji jejich prcrZiv6ni,zad|vaji matrice iejich vnimiini druhych i sebesama
apod. Riziko tohotopiistupu spotivd v tom, Ze pojfmdmespoleinost,
23
Psyclrikaa spoleinost
Soci:ilnipsychologie
instituce, piedmEty,jazyk, celou kulturu jako vridi jedinci vndjSi,,prostiedi", kter6 tvaruje svr/m vlivem jakdsi na ndm nezdvisle(pre)existujfci individuum. Tim se ov5em potvrzuje piedstava o nezdvislosti
a esencidlnimodd€leni jedince a spoleinosti. V jeji logice je pak moZn6 si piedstavit psychick6 produkty (struttury ti furikcef pio piime
otisky sociiilnichvlivri. |edinec je pouhfm podkladem, nositelem
sociilnich procesri a roli nebo jakousi niidobou skladujici v sobdsoci6lni vlivy.
Zdiinliv€ nejsnaz5imie5enimtohoto dichotomick6hopohledu na jedince a spolednostfe volba tieti cesty:plati prvni i druhy pffstup soudasn€.Na jedn6 stranEiedinci tvoii sociiilniZivot a spolednosta soudasnEspolednostutviiii iedince. Takovd "ieSeni" by mdlo uspokojit
v5echny.BohuZelv5ak nic nevypovid6 ani o individuu a jeho psychick6m Zivot€, ani o spolednosti.Thkov€stanoviskoje konfuzni (zmatein6, zamEiuiici jevy). Neodpovidii na ziikladni otiizku, jak a proi se
konstituuje lidskli jedinec,a jakou roli v tom hraji kultura, scrciiilnipre.
cesy a instituce. Vytrici se to hlavni: probl6m vztahfr sociilnich
a psychickfch procesriv iejich odliSnostia vziiemn6m nap6ti.
I
{
2. Sociilni pouto
Zn6mf francouzskf sociiilni psychok6 SergeMoscovici v r.1970odmit6 pfijmout dualistick6 vymezeni sociiilni psychologie jako v6dy
zprostiedkujici komunikaci mezi psychologii, vEdou o psychice,a sociologii, vEdou o spoleinosti. To by byla podle nEjponEkud vratkii po.
zice,v niZ riskujeme, Ze socidlni psychologiebude povaZovdnasocio.
logy v\dy za psychologii, a psychology zase za sociologii. piitom
"nezbytnost sociiilni psychologie nevznik6 kvrili z6mdmym omezenim (...)ze strany obou hlavnich vEd [kterd by ji tak vymezily jak6si
zbytkov6 misto - pozn. S. S. l, ale protoZe existuji jist6 jevy, kter6 ani
jedna z nich nemohla adekv6tn€uchopit . . . tyto jevy nelze urtit a distribuovat mezi psychiku a spolednost;jsou zachytiteln6ve sv6 specifiinosti na v5ech rirovnich: individuiilni, kolektivni, ii glob6lni. ,,
(Moscovici,7970,s.22). A o nEcodi{le jeho kritika piech6ziv pokus
o konstruktivni verzi: "sociiilni psychologiese piedevSim musi zaby'vat socidlnim poutem (lien social),kter6 piedstavuje (constitue:t1.z6rovei "zavddi, instaluje")relaceego a alter (at'uZ jedinci ii skupinami), a analyzovat iejich vztahy k soci6lnimu i nesociiilnimu,re6ln6mu
i symbolick€muprostiedi.Jakovddabude rispd5n6jen do t6 miry, do
jak€ se ji podaii pochopit genezia drisledky tohoto pouta. ', (cit. d.,
s.23).
Psychologov6jako Wallon (1985)di Spitz (1958)zdriraziuji radik6lni odli5nost hominizace(procesustiiv6ni se dlov€kem)a anim6lnflro Zivota.Zivoii5nii existenceje bezprostiednia jedinecurdit6hoZi24
Socidlnapsychol6gia
Psychikaa spoleinosr
voii5n6ho druhu se jim stiivil diky relativnd ripln€ instinktivni vyibav6, kterou si s seboupfin65i v okamZiku sv€ho zrozeni.
Naproti tomu lidsk€ mliidE pfich6zi na svit zcelanevybavenopro
samostatnePieZiti (a tato nepfipravenosttrvd nesrovnatelnddel5f dobu neZ u jedincu jinych ZivodiSnychdruhi). Tentofakt se oznaiuje ja.
ko neot6nie. Zfrovei v5ak nachiizi ve svEtEkolem sebenashrom6ZdEn6, akumulovan6 zkuSenostijedinct piedchozich generaci.Tyto
zkuSenostiov5emneexistujivnEndhosam€hov podobE,,zkuienosti,,,
ale jiZ nEjak uspoiiidand, zpracovan6,nesoucinEjakf vyznam, v podobE n6strojri, pravidel, piedm€tu materiiilni i duchovni kultury.
Druh6 osoby v soci6lnim svEt€pak nevystupuji podobnEjako druzi
Zivodichovdv ZivotEzviieciho jedince,tedy v pouh€ vnEj5iinterakci.
Druhf ilovdk, socius,naopak uvddi lidskd mlidE do sv6ta piedmEtri
a interakci a zdrovei do jejich vliznamri, jejichZje tak zprostiedkovatelem. Jejejich interpretem a zahajujeprocesbudovdnf subjektivity jedince jako dialog mezi ditetem a nEiim neziivisl'y'mna nich obou, co
zde existujepied konkr6tnimi lidmi, vnE nich a iemu se museji viichni podrobit, chtEji-li se lidmi st6t.
Tyto ve strudnosti prezentovan€teze maji nikolik z6vaZn;ichdtsledki pro soeidlnipsychologii, kter6 chceieSitvztah mezi sociiilnimi
a psychickfmi procesym6n€ hypostazovanEa tedy geneticky (tj. odpovEdEtna otdzku po zrodu a vfvoji psychiky,po artikuloviini tEchto
procesria jeho logice).
- Fakt exteriority nistroiri konstituuiicich z6kladni psychick6
tunkce v jejich "kulturni" podobE(Vygotskij,srv. di{le), znamen6,
Ze dEdictvi, na kter6m stavi kaZdf jedinec,neni ohraniieno hranicemi organismu a individuiilni psychiky a mriZe se tedy rozvijet
a kumulovat "neohraniienE", alespofi ve srovn6ni s rychlosti
a kvantitou akumulacebiologick€.
- Dal5im drisledkem uvedenfch tezi je, Ze lidskf jedinec neni scho.
pen osvojit si toto dEdictvi v jeho riplnosti, 2e jde vldy o vybErovf
a jedineiny proces.A hlavnE,ani relativnEmalou t:ist z6kladnich
"kultumich ndstrojri" neni schopensi osvojit bez nutn6 asistence
dmhych osob. Interakce s druhyimi lidmi ie tedy v pln€m slova
smyslu vit6ln6 nezbytnAa m6 charakter zprostiedkovdni vztahu
individua ke svEtu.
' A tietim drisledkem je, Ze tato "genetick6 socidlnost,, ilovdka
(Wallon, srv.diile) neni nEiim nahodilym,vn6iiim, ale Zekonstituuje jeho duSevniZivot. Psychick6strukhrry a funkce tedy neexistuji v nEjak6dist6podobE piedtim, neZ se setkaji se socidlnimi vlivy,
kter6 je zformuji, dotvoif ii pietvoii. To neznamen6,Ze ontogeneze
lidsk6ho jedince je pouhou adaptaci na soci6lni prostiedi.
Neznamen6to ani, Ze psychick6dispozicejedincese uLv6iejipou-
Psychikaa spolednost
Socidlnipsychologie
hou interiorizaci kulhrrnich piedmEtri, ndstrojri, pravidel do jak6si
tabula rasa (mechanickym zvnitinEnim v podobE jejich otisku di
pieneseni"zvndj5kudovnitf'). VZdy jde o aktivnf a jedinein6 piisvojov6ni si (apropriaci) tEchtoniistrojri, piedm6tri, spoleiensky'ch
vfznamri, v dinnosti, v niZ se konstruuji, produkuji, sedimenhrji
piislu5n6 psychick6dispozicejedince.
Situacenutn6ho zprostiedkov6ni vztahu ilovEka ke sv6tu poukazuje na fakt distance,vzd6lenostimezi iedincem a svEtem(piedm6hi i druhych lidi), ktery je antropologickym faktem (ti. plati univers6ln6a ziirovei je skutednosti,kterii tvoii ziikladni charakteristiku lidstvi). SoutasnEklade otlzku, co napliuje tuto distanci a co tato umoZfiuie. Uveden6 distance je totiZ prostorem pro akce, interakce,
my5lenkov6uchopovdni,potenciiilnEjak pro kooperace,tak pro konflikty. Je mistem, kde se stietiivaji odliSnosti, ale tak6 prostorem,
v n€mZje moZn6 porovnat jednotliv6 lidi a jejich iinnosti podle nEjak6ho zdvazndho mEiitka ii normy spoledn6 v5em a z6vazn6.pro
v5echny(Durkheim, srv. ddle). Kultura jedince nejen piedchilzi, a ten
do ni musi byt uveden, aby mohl b)tt instituoven jako subjekt,ale toto uvedeni vyZadujejeho podrobeni se uriit6 normativitE (z6vaznostem v zach6zenfs jazykem, dal5fmi n6stroji, se soci6lnimi a zeim6na
interpersonillnimi vztahy atd.). Na to upozoriuie i H. Arendtov6
(7992):ta hovoii o tom, Zejedinec se po biologickEmzrozeni vlastEnarodi podruh€ pr6vE osvoiov6nim kultury. To ale neznamen6jen soci6lni smEnu, prosazovitni rozdihi a libovolnou soci6lni konstmkci.
Znamen6 to tak6 a piedevSimkonfrontaci a respektovdniuniversiiln€
z4naznlch tlakri a omezeni,kterii se nachizeji mimo jednaiicijedince,
a kterd tvoii to, co lidi spojuje (alespoi potenci6lnE).Takov6 samoziejm€ respektovan6normy piedstavuje napi. zirkazincestu a respektoviini filiadniho principu: dlov€k nemiZe bft ziirovei synem a manZelemnebo sestroua manZelkoujedn6 a t6Zeosoby.finfm piftladem
jsou jazykovii pravidla, kterd znemoZfiuji aby ilovEk v bEZn6komunikaci,chce-liblit pochopen,byt jako ostatni,tedy soci6lnEintegrovanym jedincem, nerespektovalgramatickd pravidla. A pr6v,Ena pozadi tEchto "sjednocujicich" norem je vribec moZn6 se zaiit vydElovat,
odliSovat,ziskdvat individudlni zvld5tnosti.Psychika a spolednost
jsou tedy neoddElitelnd,jedno je na druh6m konstitutivnEziivisl€.
Jednotlivibadatel6,kteii ovlivnili zAkladysociiilnipsychologiea stiili
u zrodu velk;ichparadigmatse spi5eneZ v pffklonu k hledisku individua nebo k hledisku spoleinosti liSili v pojeti sociiilniho pouta (a tedy v pojeti socidlnosti),v pojeti socidlnihovztahu (rapport vs. interakce)a v pojeti psychogeneze.
Nejzni{m6j5imireprezentantytEchtopojeti jsou francouzskysociokrg Emile Durkheim,ameriiti genetidtisocii{lnipsychologov6a socio26
Soci5lnapsychol6gia
Psychikaa spole-nost
Iogov€ JamesM. Baldwin a zejm6naGeorgeH- Mead, ruskf psycholog L. S. Vygotskij (a jeho mladii sPoluPracovnikA. N. Leontjev),
dries rozviilny napi. Ameridanem JamesemWertschem a Svycarem
BernardemSchneuwlym, a francouzskf psycholog Henri Wallon.
3. Emile Durkheim: determinacepsychiky "sociilnimi fakty"
Emile Durkheim (1858-1977)
iezakladatelskouPostavouneien fransociologie.
i
sv6tov6
ale
couzsk6,
Jeho povEst pozitivistick€ho badatele,niislednikaAugusta Comta, z n€j iasto ddlii jednostrann6ho
sociologaorientovan6hoproti psychologii.Tuto pozici je v5ak tieba
nejprve konkretizovat a l6pe objasnit.
SkuteinE, Durkheim chce studovat, podobn6 iako to d6laii pii.
rodni vEdy se svymi piedmEty, "su5ea neutrdlnE" to, co nach6zijako "sociiilni fakta". "Soci6lni fakta jsou stefn€jevy,jako kter6koli iin6 jevy; spodivajiv pravidlech jedndni,kterii lze rozeznatpodle n6kterych rozli5ujicichznakt; ie tedy moZn€je pozorovat,popsat,tiidit a hledat z6kony,kterd je vysvdtluji" (Durkheim, 1985,s. XXXVII). Mezi takovii socidlni fakta patii pouta mezi lidmi a solidarita
(kohesea pravidla, kterri ji udrZuji) a mtZeme je "dobie Poznatien
prostiednictvim jejich soci6lnich drisledkt" (cit. d., s.31). Mnozi
z badatehi z tEchto faktri "eliminuji jejich soci6lni sPecifikaa zvaluji pouze jejich psychologick€ i6dro, jehoZ jsou rozvinutim" (idem). Ide tedy o empiricky pozorovatelndskuteinosti v Zivot€spoleinosti: nutnost jedince podrobit se pii vstupu do Zivota "pravidhlm", existujicim zde pied nim, a nezivisle na nEm; nutnost Pievzitiazyk a symboliku ("kolektivni piedstavy"), chce-li vribec existovat v sociiilnim spoleienstvi, protoZe iinak nemriZekomunikovat: individuiilni vEdomi ie totiZ bez zprostiedkoviini kolektivnimi
reprezentacemiuzavi€no jinfm individu6lnim vEdomim. Dal5imi
socielnimi fakty lsou z hlediskaindividua Prestrukturovandorganizaceiasu a prostom, zejm6navSakopozicemezi posv6tnym a prof6nnim, kterou sleduje nejprve na ZivotE tzv. primitivnich spolednosti (Austr6lcri) a pozd6ji i v Zivot€ francouzsk€ spoleinosti
sv6 doby.
Durkheim tedy jednoznain6 prosazujeprimit sociilnich faktri
na z6klad€ toho, Ze "kolektivni produkty" vZdy zahrnuji a piekraduji jedince.Spoleinost ani nemtZe byt souhrnem,sumou jedincti,
protoZeti spolu mohou komunikovat aZ pouZitim nEteho,co zde j12
nach6zejijako piedpoklad, jako nEco,co jim uk6Ze,2epatii k celku,
kterf mii kontinuitu (to doklidd pr6v€ na studiu niiboZenskych
piedstav a element6rnichforem n6boZensk6hoZivota).Tak objevujeme centr6lni pojem Durkheimovy teorie, poiem kolektivni
reprezentace.
27
Sociilni psychologie
3.1.Kolektivni reprezentace
piedstavuji syst6m ideii, obrazri a symbohi, kter6 pro iedince vystupuii jako nutnosti transcendentilni povahy. Tyto reprezentacejsou
pro kaZd6 spoledenstvi jedinein6, organizovan6 a invariantni.
Spoleienstvi se v nich reflektuje. Strukturu, historii a funkci kolektivnich reprezentacizkoum6 Durkheim nejprve na ndboZenskfchreprezentacich.Ukazuje, Ze jsou sv6zAnys dElbou spoleinosti na skupiny
a podskupiny, Ze vyjadiuji jejich tiidEni a jejich ziijmy. N€kterd z nich
reprezentujiskupinu siln€ji neZjin6, jsou soci6lnEemblematick6,jsou
siln€ji sociiilni v tom smyslu, Ze se jedinci komunikaci prostiednictvim nich (napi. ritu6ly) utvrzuji, Le patii k entitE, jeZ je piekraduje
(st6tni vlajka symbolicky piedstavujici solidiirni spoleienstvi; totem
kmene). V priici Les formes dl6mentairesde la vie religieuse (1898,
1968,1985)ukazuje primiirni ponoieni jedince do spolednosti,jakousi
zdkladnifuzi, z niZ se iako z urdit€hosevieni spoletnosti postupnEvymafiuje a formuje jako iedinec.Opozice mezi spoleinosti a jedincem
tedy neni absolutni. Spoletnost (v jin6 jeho priici piirovivanii k duSi)
znaii pffslu5nostk n€temu stiil6mu, co nepomiji a piedstavuje pevny
bod. fedinec (piirovniivanli k "tElu") je mistem pocitu, nEieho, co po.
miji v iase. Durkheim rozviji svou originiilni koncepci o "soci6lnEiSim" charakteruembl€m&,totem0, syst€mriviry a ritu6,hia ukazuje je
jako garanty konsensua pietrvilv{ni spolednosti("NiiboZensk1zAimy
jsou jen symbolickou formou soci6lnicha mori{lnich zdjmt").
Ale sociiilni privod nemaji jen niiboZenstvia jeho symboly.Socidlni
pfivod m6 cel6 naSemy5leni v symbolech:organizaceprostoru a dasu
v mySlenkovfch kategoriich, poznatky a pojmy, kter6 vznikaly v do
bE,kdy praktickii Einnostlidi byla vice magick€honeZvEdeck6hocharakteru (sila,energie,pohyb, vztah). SpolednoucharakteristikoutEchto embl6mti, riturilt di pojmfi a mySlenkovfch kategorii je, Zejsou okamZitE vyZadoviiny Zivotem ve skupin€ (spoleienstvi). Kolektivni
reprezentacea chovdni tak vyplyvaji ze souhrnu akci a reakci, kter6
potiebuji zprostiedkoviini materiiilnimi ii ideiilnfmi znaky jako nezbytnlimi ndstroji komunikace mezi iedinci.
Tyto znaky di symboly se tedy neomezujina svou referenini funkci, tj. odhalovat du5evni stav a vyjadiovat ho - pfispivaji piedev5im
k tomu, Zeho utviiieji (konstruuji). lPov5imnEmesi zde pifbuznosti se
ziikladni psychogenetickoutezi Vygotsk€hokulturnd instrumentdlni
koncepceutviiieni psychickfch funkci; srv. diile v textu t6to kapitolyl.
"Soci6lni Zivot ve vSechsv'y'chaspektecha v kaZd6m okamZiku sv6
historie ie moZnf jen dfty obecnErozsiien€mu symbolismu, ktery je
timto Zivotem siim produkov6n" (Durkheim, 7968,s.333).Z toho tedy
plyne, Ze Z6dnf symbol neni riplnE umEly (neni pouhou svdvolnou
niilepkou); cilem ani tdch nejkonveninEj5ich(teiky, dd,ry)neni jen zo29
Soci6lnapsychol6Sia
trt.n,U"
"
propoiovenim senzoricky-chfdajri s my5lenkovymi procesy
anal,izy,
syntfzy a zobecnEn(.Je pfftomna v
iak6si agluUnovan6podobe sjnJ_
n6 spoledenstvftnlidi piijiman6 jako "fakt;, ktery si jedinec
musi postupnEdekonstruovat a roziifrovat - a tak vlastnEznovu konstruoiat,
chce-li se-v-.riimci spoleienstvi kompetentnE chovat (Herzlichovd,
op. cit., s.305).
rt,"anor,
konstituovat soci6lni Livot "Zitkaz incestu neni ani tak piedpisem
(pravidlem), ktery by zakazovaloZenit se s matkou, sestrounebo dcerou. ]e piedpisem, ktery ilov€ka nuti jednu i druhou darovat (diit),,
(L6vy-Strauss,1967).Kdyby byl totiZ incest dovolen, lidsky pi{r by se
izoloval a soci6lni Zivot by nebyl moZny'.To, co zde zaklirdl spoieinost, neni tedy ien zikaz, ale piedpis ii pravidlo, jak jednat, v dan6m piipadE pravidlo smEny (vymEny) Zen mezi ruznymi skupinami
muZfi. Tak tedy piibuzensk6 struktury reguluji potenciiilnEneiontro-
3.2." Omezeni,, a pravidla
jsou dalSi pojmy Durkheimovy teorie soci6lna,
o kterych pojedn6v6
zejm6nav priici UEducation morale (1925,1963).nro Ourkheima
lsou
rjici tlaky spolednosti,nCkdy piekld_
esem,na kter€m se zaklidi proces
dinecziskivi piedepsan€tidovoejiZ instituce tvoff podstatnou iiist
mdrou ptivodni,,neurditou liitku,,,
k6,,piirod,a,,,akteryn6stak""dtT;;,??jil;*11il,i1,?ilill,ll:
culture, pfirozenost vs. kultura). fsouto pr6vE insiituce a s}rm_
.tu{: yr-.
praktiky a my5leni, kter6 .vytrhivajf,,
l-.ll.f
iedince z animi{lni ftBe.
VZdyt' mySlenf v symbolech,jak jsme uk6zali'vy5e, se rodi
z niirokri
komunikace a zakl6d6 percepci(ichopnost vribec ndjak
stmkturova_
nE vnimat svdt). KromE toho, individudlni ,,pfirozenosf, je
podle
Durkheima anomickii, tj. neobsahujesama v soUenoanoty
.'"ai"iy.
Proto ani nelze sociiilni syst€m, socirilni instituce odvozovat
z intei
personiilnich interakci, kooperaci,smluv di konfliktt. Tento
interakcionistickf pifsrup psychologizujepodle ndj vyklad soci,ilniho
iii"iu,
iqloyj: determinaci jedince struiturami (nejprve socidlnimi,
pak lo_
gicky'mi shrrkturami my5lenf), kter€ se vyjevuji piedevSim
svymi o.
mezenfmi_atim, co povoluji; pied jedinc"* ,u pul objevuji jako
urii_
tdr_z6,uaznd
"pravidla" . Durkheim je proto nEkdy oznaeorrai ," t t"rr_
nfho inspir6tora stmkturalismu, zijm6nu .," poii sociologie
;;;l*
8ie (Vt. Mauss) a kulturni antropologie (L6vy-Strauss).V strukturalis_
pojeti,sociiilnaie kurtura a spoleinost dom6nou pravidla (ii
$f€^
Zikona), zatimco pfirozenostje ovLidina pudem, instinktem
ii potiebou. Teprve Z{kon (pravidlo) umoZiuie sociilni iivot,
dastop'rri_
vE potladenimindividu6lniho vzepEHinstinktu. DoloZme,i
to
zniimEj5im piftladu, na zilkazu incestu, jak ho podal Durkheimriv
"r'r,uj_
slavny'niislednil antropolog L6vy-Strauss.
Zikaz inces-tu("prohibition de l,inceste,,)neni, jak by se
mohlo ve
,
v-ysoudit,n6jakfm. vddomym represivnim ittem, zakazujicim
:Y.ut":
jedinci oZenitses urtitymi Zenami.Levy_Strauss
ukazuje,Zep tJ;ea_
noz omezenikultury, kter6 je pozitivni preskripci a urrirr"rsatni (na_
ie
chi{zime ho ve vSechzniimych kulturiich), protoZ. umoZiuie
vribec
t€chto piftladech nachiizimesoudrZndvyj6dieni ziikladni teze.
rodniho kontexhr.
I
I
!
I
'b
L
3l
Soci:ilnipsychologie
Soci6lnapsychol6Sia
zaiimaloneivice, bylo studium v€domi a ieho struktur jako soci6lni
konstrukce.
KromE jist6ho kulturnfho optimismu a pozitivistickEho racionalis-
Durkheim pry hypostazuje spoleinost a tim ignoruje nejen jedince,
ale i samu podstatu spoletnosti (kterd spodivii piedevdim v interakcich a komunikaci). IistE lze souhlasit s kritiky, kteii Durkheimovi wiitaji malou pozornost vEnovanoukomunikadnimu a interaktnimu Zivotu v malych soci6lnichskupiniich i jistou personifikaci Spolednosti
vystupujici mnohdy jako Nejvy5ii bytost revolucion6iri Francouzskd
revoluce. Nicm€nE jeho teorie piedstavuje minimiiln€ obranu pied
empirismem soci6lni psychologie ztrilcejici se v meandrech chovrini
zachycovan6hov malfch skupiniich di v kaZdodennim dEnf. K tomu
dvE pozndmky na zi{vEr.
Vyjadiujeli se Durkheim o konkr€tnich probl6mech,napi. o odmEniich a trestechve vychovE,ukazuje velmi originiilni psychologickou
aplikaci svych tezi. V L"Educationmorale pojedn6vii o trestechve Skole a tvrdi, Ze jejich primiirni funkci neni odplata, odstraSeninebo na-
vSichni pohybovat. Durkheim neodmiti psychologick6. analfzy, neusku-teiiuie ie v5ak pomoci uznivan6ho terminologick6hoaparitu
psychologiesv6 doby.
Tvrzeni, Ze zlkJadni kategorie my5lenf jsou socidlnimi konstrukcemi je dnes v psychologii piijiman€ a tvoff zlklad sociiilniho kon_
t__
4. Geneticki soci6lni psychologief. M. Baldwina a G' H. Meada:
v'y'znaminterakci
Zad6tkemna5ehostoleti vych6zeii v USA priice filozofu a sociologt,
kter6 jsou pozdEii oznaaovanyjako "genetickdsocidlni psychologie".
Nejzniim6j5imiz nich jsou JamesM. Baldwin, C. H' Cooleya George
H. Mead. Zejm6naBaldwin a Mead se snaZiukdzatvyvoj a utvdieni
osobnosti("je1 pod vlivem kontaktri s druhfmi lidmi a Pod vlivem
instituci (Poznamenejme,Ze v tomto ohledu - co setfie zkoumdni vlivri ruznfch skupin iako instituci - je nejzn6m€j5iCooleyho rozli5eni
soci6lnich skupin na "prim6rni", charakterizovan6intimitou Pocitu
"my" , a na "sekunddrni", vyznal\ici seanonymnimi funkdnimi vztahy; podle CooleyePodstatalidstvi je v6z6nana kulturu v takov6 mG
ie, 2e "spoleinost a jedinec neoznaauii oddEliteln6 ileny", in
3, s.161.
Maisonneuve,"197
Podle Baldwina nenf spoleinostorganizov6naani podle biologickfch, ani podle psychologickfch principri. Z psychologickfch zvl65tnosti nelzekoristruovat soci6lnoa dichotomie iedinec-spoleinostneni
zdtvodniteln6. Ve skuteinosti jsou jedinec a skupina pevn6 propoieni
v jednom celku. Baldwin ve sv6 vyvojov6 teorii rozli5ujedt;rii stadia
wjvoje "ji":
- v prvnim, obiektivnim, stadiu jak iedinec,druzi lid6, tak piedmEty vyvoldvaji jen neosobnireakce,jakoby v5echnypodnEtybyly neosobni vEci;
- v proiektivnim stadiu se ditE promitd do reakcidruhych osob,kte16mu umoZiuji redukovat neiistohr nepiedvidateln€ho;
- v subiektivnim stadiu si dit€ jiZ uv€domuje reakceostatnichvtdi
sobEsam€mua zaiin| napodobovat s5m sebe,iako by byt nEkfm
jinfm. \trdomi sebesamase tedy konstruujepodle obrazu,ktery si
utviliime o chovdni druhych vriii sob€sam6mu;
- ve stadiu ttvrt6m, ejektivnim, se tento procesobraci: ditE si utviiff
o druhy'ch lidech obraz podle sebesama,podle vlastniho vzoru.
Pozoruhodn6na t6to interakcionistickdverzi u Baldwina ie to' 2e
(sebe)uvEdom€nineni hotovou, danou vEci(stejndjako uv€domov6ni
druhych lid0. Oboji se vziijemnEkonstruujev interakci.DitE podle n6j
dokonce zaiini vnimat existenci druhlich aZ se zrodem sebe-uvddomovdni. Tzv. tieti gramatickii osoba ("ON, ONA") slouZi iako vzor
pro vystavbu prvni osoby ('lA'), kter6 zasev ejektivnim stadiu slouZi k vytvoieni druh€ osoby ('TY"). Baldwinovateorie;'epovaZov6na
mnohfmi autory (Stoetzel,1963,Maisonneuve,7973)za prvni autenticky soci6lnEpsychologickoua G. H. Mead z ni ierpii inspiraci pro
Socidlnipsychologie
Socialnapsychol6gia
koncepci utv6ieni "self' mezi "1,' a',Me". Jedineca je3vou.1]a.vnEjsi
h"'ji"
poprv€ definovini prostiednictvfm sociiilnich (interperisou
soniilnich) kategorii.
Analj,za sociilnfho privodu a podstaty osobnosti a vEdomi sebe
je maxim6ln6 propracov6nav prilci G. H. Meada (1853-1931),Mind,
Self and Society" vydan6 posmrtn€ v Chicagu v r.'1,934
(jde o redigovany ziznam jeho piednii5ek). Podle Meada "Ia,' (,Me',) vz.,ik,i
v choviini jedince, kdyZ se st6vdrs6m sobE,ve sv6 vlastni zku5enosti,
(individudlni reflexeobecn€nosti", Mead, 1953,s.158).Tento syst6m
se vtEluje jako celek
choviini)
ii
skupinov6ho
sociilniho
ho syst6mu
do zkuSenostiindividua.
Integrovan6osobnostdospEl6hoje tedy "sociriln6i5i"neZ osobnost
dit6te,lrotoZe zahrnuie nejen soci6lni postoje nejbliZ5ichosob, ale
nim faktem: chovat se jako osoba(person)s utvoienym "j6,' znamenit
hr6t text, ktery byl takto interakin€ vytvoien.
m6 n6m samotnym,mii y5ak sv6 koieny v kaZd6m sociiilnim iedn6ni'
kterd neni pont',ytt reflexem. Osobnost jedince je tedy socialni ve
- svfm '*l(,
t). instanci,jejimiZ dvEma str6nkami jsou "Me" (kontrolni, omezuiici, hodnoticl vice sociilln0 a "I" (impulzivni, inovujic0.
Obr. d.1
Mnohost roli (a postojri - Mead uZiv6 pojmu ,,attitude,,),kter€ sedit€ uii zaujimat piedev5im pii hie, je5tEsamao sobEnetvoii osobnost.
Je tieba integruiici prvek, ktery propoji nizn6 role jedince. Tato inte-
iovf akt, pak se ocit6me v symbolick6m systdmu, kteni Piedstavuie
ne;sitnd;Sipropojeni psychiky a sociiilna.Ziednl strany syst6mznakri
f"irg";i;i v komunikifni vfmEnE mezi mnou a druhou osobou,z druhe Jtriny my5leni jedince,jeho rozvfielicise s6miotick€procesy,reflexe, s j6drem v sebereflexi'
Nicm6nE je nutno kriticky PoznamenatnEkolik vEci' Piedev5im'
Meadovakoncepceje silnEa6siraktni a odhliZi od obsahu'postojri'
lidi. M6me porrt, Z" mdme co do dindni s Prostou interiorizaci
35
L-
Sociiilna Psycho169ia
kombinatoriky postojri.nejbliZ5f,chdruhfch osob (pfitom
pojem
",?o:to!.'ani jejich " organizace"nejsoudostatednE
objasn€ny).fa^to'aU_
skahujici tendence(vzpomeime, Ze integrovandj5iosobnostje
podle
ndj ta, kter6 zvnitini obecnEj5ipostojeveEino mnoZstvi
osob)'pik ve_
de.k zna.dndmu ignorovdni obsahov6 a hodnotov€
charakteristiky
"l:".
konkr6tn6 jedinec ddlii, jakou hru ,trraje,,, s pomoci jakicir
9:
nasjroji; jo zristiiv6 ponEkud stranou pozornosti.
Druhii kritika souvisi s prvni. Neltaite;Simi situacemi a
dinnostmi,
ze kterych Mead vych6zi, fsou hra (zejmenahra s pravidly,
kterd prf
umoZfiuje interiorizovat s.postojiniznych hriiiri i piavidla
hry,,e,i ila
a organizacido osobnosti)a komunikace.pii tten?jeho
textu'musime
oceenit dfiraz na kontext sociiilni akce a na situaci, na
vyznamotvor_
ne v.ltahgtlini diliich prvkri tdchto akci (pars) k celku, klntextu
situ_
ace (toto). Piesto se nemriZemezbavit dojmu, Ze ,,soci6lno,,je
uchopeno ien v bezprostiedni,interpersonilni poloze.Sociilni
by s sebou nevlekl celou-,,bag6Z,,(nebo jai vystiZnE
"tt;"to
iftaji kulturn€
psychologov€,jako Brunea,, ioolki t,,) sociriI nich rg ri_
1_"."11"_:i.ll
*" y:li:h
rihr6lt, piedmEtri, niisrrojri, ieiovych symboli kumulo_
vanych lidmi v historii (a samoziejmEmomentilne uerprosuedntiepfftomnfch v komunikacr_
ieaille) To je celkem ziejmd pfi vykladu
"ieti jako soci6lniho chov6ni,, (7922,ss.73_ 1g).Mead
," totiZ Lâ,y"i
piedev.im okamZikemzrozeni znaku z gestareakce
na bezi jak.si'mi
mesis (a.pozd€jii symbolizace tohoto reiktivnfto gesta).
eoitoy paii_
ce vyvolii reakci druheho a tato reakcezas ,,.yprorr"ok.rl"
je_areakceu prvni osoby,kter6 s" .r nekond16m
iet€zci",ir"e'porto_
komunikadnich vfm€n zpiesfiuji a "pr6vE z takov6ho procesu
se rod( iei,,).
t_"-I"T:k:.d.:pomiif price se znakem,'s ieii tj. suzrtimia-zyfl^",: preexistujicfho
t9,1ko
sociiilniho nistroie, jehoZuZivinh se
;edinec
stiiv6 vice osobnosti,
'2vnitinEnou
i \t".t -v- sobElii'konaenzovu.,C o6run,ri"
organizaci obecnych postojri Eirok6skupiny nai,, ai,Uy_
,
chom parafr6zovaliMeada.
sociiilnf psychologie a Meadriv piinos k anal!,zevzniku
,,..Y1""i"yj:
'Jii"
v sociiilnfinterakcivSakznamenalyvelk;i kvalitativniskok
v socii{lni psychologii a v psychologick6m-my5lenivribec, ze
kter€ho se
psychologov6inspiruji dodnes.
Neot€nie,o kter6 jsme se zmif,ovali jiZ v (vodu kapitoly, je pojem,
kterym se oznadujenedozrdlost lidsk6ho jedince pfi narozeni. feho
nezralost trv6 dlouho a proto vyZaduje p€di dospEl6ho.Tato dlouhil
nepfipravenostna samostatnf Zivot a pomhl6 tempo vyvoje jedince
(ve srovniini s jinymi Zivoti5nymi druhy) jsou d6ny biologicky.A prdvCto je rozhodujici pro sociilni esenciilnost ilov€ka: "Individuum je
proto ve sv6 podstatdsoci6lni.Je takov€ ne v drisledku vn€jS(chtlakri
a faktorfi, ale v drisledku hlubok6 vnitini nutnosti. Jesoci6lnigeneticky" (Wallon,7985,s.92).
Byt sociiilni "geneticky'' ale neznamen6 podle Wallona nEjakou
pieddeterminaci di danost "soci6lnosti" v genetickEmk6du jedince.
Wallon zde upozoriuje na strukturiilni druhovou nutnost, kter6 obraci novorozenceod narozeni piedev5im k sociilnfmu sv€tu, k druhfm osob6m,a to v zdjmu pieZiti. Neschopnostuspokojit sv6 z6kladni Zivotni pofieby vede ke klidov6 orientaci:Jedin€ uZitein6 diny jsou
kiik, postoje(ve smyslu "posture", tj. drZeni tEla,jeho orientace- pozn. S. S.)a gestapfivol6vajici matku na pomoc. Prvnf nutn6 gestanovorozenceneslouZiuchopeni vff ii piedmEhr vn€jSihosvEta,ale isou
to gesta obrdcenii k druhym osob6m, jsou to expresivni gesta. "
(Wallon,1985,s.119).
Tato gestaa reakcejsou tedy zpoi{tku neripln6.fe tieba je doplnit,
kompenzovatjefich nedostaiivost. Emocion6lnivztah matky a novorozenceje tak vztahem interpelace, protoZena kaZdf proiev chovi{ni
sv6hodit€tese matka citi nucena nEiak odpovEdEt,doplnit ho, a tedy interpretovat. Reakce novorozence (kojence) je tedy neriplnd
v tom, Zeji nemriZemeporozumEt, dokud ii neposuzujemev celku
s jejim druhfm dlenem,s odpovEdi matky. Toto konstatovd,nim6 dva
zAvaZn6.
dusledky.
Za prv6.,primirni vztah ditEte ke svEtu je biologicky (v on6 z6kladni orientaci, ziikladnim postoji, kterf Walllon oznaduje jako
"postur6lnE-expresivni"a jehoZ obsahemjsou emocespojen6s biologickou potiebou) nutn€ zprostiedkovanf druhou osobou. Toto
zprostiedkov6ni (mediace) je na jedn€ stranE nezbytnd, protoZe
druhii osoba(matka) neni "objektem" sv€ta, odli5ujicim se od jinfch objekti pouze adjektivem "soci6lni", neni ani piedmEtemuspokojeni, ale je mediiitorem, zprostiedkovatelem uspokojeni.
Tohoto uspokojeniby jinak, tj. piimo, nezprostiedkovanE,nebylo
moZnodosiihnout.
A za druh6, je uvedend zprostiedkoviini zilrovei vZdy nEiak
"piebytkov6",poskytuje dit€ti vic, neZ k uspokojenisv6 biologickd
potieby L6dalo.Tento piebytek (hlazeni, broukiini, zpEv, promluva
atd.) uviidi ditE do svEta vyznamri, umoZfiujfcichpostupnEjeho
diferencovandpiilni a potieby. Zmin€nii "primiirni orientace" tak
5. Henri Wallon (1879-1962):,,flovEk bytost geneticky
soci6lni,,
ie
Vliznamny francouzsky_vivgigyf a peaagogilky' psycholog
se sice
nezabyval.psychogenezi
pod hliviiko.r r6.iXt.,i-piyiholog[, ale ri_
stiednim tdmatemjeho dfla je konstitutivni propojenostjedlnce
se so_
ciiilnim s_y€tem.
Jako privodn€ ldkaie ho pii stldiu chov6ni novoro_
zencri udivuji dvd vEci: silnE symbioticky (,,parasiticky,,)
charakter
vztahu matka-novorozenec
a fait neot6nie.
37
L
Soci6lnlpsycholoqie
piedznameniiv6 z6kladni matrici vztahu ke sv6tu. fe uvedenim
do piedmEtt svEta,kter6 druhii osoba ovl6de a konkr€tn€ je napliuje vy'znamy.Zprostiedkujici druhri osoba tak doslova otevir6 cestu ke kulturnim n6strojrim,z nich? nejvyznamn€jSfmie iei. U koiene tohoto z6kladniho psychologick6ho faktu je vSak biologick6
(posturdlni),v podstatEemociondlni ( expresivni) orientace.
Podle Wallona je vfvoi dlov€ka spiSeproces kulturnE-symbolickd
povahy. Neni to proces socializace nEjak6ho iist6ho primirniho
"i6" pod vlivem sociilnich tlakri, sankci a operadnichprileZitosti
v prostiedi. Naopak, je to proces dobyv6ni individuality diferenciaci, vyileflov6nim z privodni frizovan€, synkretick€ soci6lnosti. "Dit€
zaffnd svrij vfvoj v t€sn6 soci6lni vazbE se svym lidsky'm prostiedim, protoZe zaiin6 tim, Ze je na ndm silnE zAvisll. . . NutnE potiebuje sp(SesniZeni, ristup t6to socidlni vazby neZ jeji posileni di vzestup. Musi se nauiit uchopit sebe sama tv6ii v tv:ii druh6 osobE"
(Wallon, 7972,s.95).
Wallon dokumentuje sv€ pojeti soci6lni podstaty psychiky na iadE tdmat,kterfmi se zde z hlediska ristiedniho t€mafu t€to kapitoly
nemtZeme zabyvat. Vyznamnd ie napiiklad jeho koncepcevzniku
reprezentacia pozdEji diskursivniho my5leni z expresivity posturiilni orientace(zprisobvyiidien( emoceje zdrovei jejim zobrazenim).
Intelektu6lni tinnost nemtiZe byt podle Wallona vysvEtlena pifmo
z iinnosti d(t€te s piedmEty (ze senzomotorickych operainich struktur). Diskursivnf inteligence se opir6 o reprezentace a je zalozena
"soci6lnEgeneticky" v posturiilnim gestu, kter€ pfivolilvd druh6 osoby,prostiednictvim nichZ se dit€ dost6va k piedmEtum, a specificky'm n6strojrim. Tyto osoby umoZiujf diferencovat, verifikovat
a zpiesfiovat reprezentace.To pak d6vii moZnost podilet se na vfznamech,sdilet je s druhymi lidmi, eventuiilnE vytv6iet nov6. Pro
hlub5i sezniimenis problematikou odkazujeme proto na ieho prrici
Od tinu k mySleni (7982).
Pro pochopeni origin6lni koncepce artikulace soci6lnich a psychicky'ch procest H. Wallona se nyni vEnujme jeho konceptu
"vnitinfho Druh6ho" a Siieii piedstavE o riloze druhych lidi pfi utviiieni "j6".Ie ziejm6, Ze se nemtiZeme vyhnout ani srovndni s teorii G. H. Meada.
Tak6 podle Wallona je druhri osoba, tentokr6t ovSem piedev5im
ve statu mediiltora,zvnitiiov6na. Nejde v5ak o nEjak6"zobecnEni"
vSechmoZnychdruhfch osob. Wallonovo zekladni schemasoci6lniho vztahu tak bfv6 oznaiovdno jako tripoldrni: jii - vnitini druhy druhii osoba.Av5ak pr:ivE hlavni funkce druh6 osoby,tj. mediace,
zprostiedkoviini,n6s vede k pokusu o korekci tohoto popisn€homodelu (srv.obr. i.2). Ostatn4 tdchto modehl se objevujev psychologii
3B
Soci;ilnapsychol6gia
cel6 iada; naPi. Moscovici ve sv6 uiebnici soci{lni Psychologie hovoff tak6 o ternirnim modelu charakterizujicim socidln€ psycholosickf piistup: ego objekt alter. V tem tedy spatiujeme originalitu
foatlo.rona modelu a iak bychom mohli schematicky vyjiidiit hlavni
tezenaznaien6vf5e ? Domnivdm se,Ze ie moZn6tento model roz5iiit ndsledujicimzPrisobem.
Dominantn{linie
Obr.i.2
V potiitednich f6zich Zivota dominuje vztah k druh6mu dlovEku,me'
di6toru dalSich vztahri, at' uZ k piedmEtim nebo dal5im osob6m.
DrileZit6je Ze alter na jedn6 stranE"oteviri" svEt piedmEtri, niistroiri
a vyznamri a na druh€ stranEzanechivi"stopt''uvniti
iedince. Dfty
nEmusejedinecvnitinE strukturuje uff sesamostatn6"regulovat svou
iinnost a kontrolovat ii na druh6m jako v zrcadle,zkriitka uiinit si o ni
obraz jako o vnEj5ivriii sob€samdmua iako podl€haiici poZadavktm,
jeZ redukuji jeji absolutni spont6nnosti pod6teini subjektivitu. Tak se
udi chiipat sebesamaz6rovei jako subjekt i jako obiekt, jako sebei jako jeho . . . uv€domuje si svou vlastni osobu" (Wallon, 1985,s.103).
S vyvojem jedincese dominanceneustiildhozprostiedkoviini zeslabuje, resp. vnitini druhy nabfv6 uriit6 stiilosti, invariance. fedinec
iako zralej5fosobnostie5i piedevSimoscilacemezi svou iinnosti (jeji
socidlnipsychologie
Soci6lnapsychol68ia
Psychikaa spoletnosl
1976;1.S. Brunet 7983,1996).
6. KulturnE-historicki (instrumentilni) koncepcepsychiky
Obrovsky ziijem o prdce L. S. Vygotsk6ho(a potaZmocel6 "ruskd
hoiky' sloien€ fe5t€z A. N. Leontieva a A. R. Luriii) v poslednim de'
setileti v ziipadni EvropEa v USA wcholi piihlii5enim sej. S. Brunera
k odkazu t6to Skoly s ambici formulovat ziiklady "kulturni psycho'
logie" (8runer,7996). Autor pfitom podobnEjako evrop5ti pokradovaiel€ Vygotsk6hoB. Schneuwlya j' P.Bronckart(1985),B. Schneuwly
(198D ni van der Veer(194) ukazuje nemoZnostpfiiadit Vygotsk6ho
my5lenky pod uy'voiovou, soci6lni nebo pedagogickou psychologii'
Proto voli nov€ oznaieni. PodobnE i nejvEt5i americky znalec
mentiiln€ strnulfmi fenotypickymi znaky uriit6ho choviini kter6
maskuii jeho podstatu. Na mysli nem6 ien fylogeneticki zkoumiini,
soci6lni historii nebo historickou antropologii.|de mu tak6 o nal€zdni
41
psychikaa spolednost
Sociilni psychologie
ziikonitosti genezepsychick6 funkce z dinnosti v sociiilnich
vztazich.
Odtud prameni druh6 t6ma.
(2) Vy55i psychick6 funkce jedince (tzv.
kultumi na rozdfl od niZ_
__
Sfchdi "naturillnich,,) maji vldy ptvod v sociiilnim
ZivotE. Hlavnim
piedmdtem, ttery Vyg?Tk6ho jiko psychologa
zajimit, je v€domi
"a Livot za nim". Av.ak hfavni oi6"ku'rii,yat
si tonititu"r;, ,hrk;_
ruje a funguje vEdomi ?.{ tomu pouZivii pojmy dinnost,
zfrosfedko_
vanj n_sf_c\icky
nistroj, kter6 isou nasledn6u nEinebo u
1
koleeri
ieho ---'-o=
r
rozpracov6nyjako psychologick6kategori".'--i":l$"ftq
, .Vy55i.(vyluinElidsk6) funkce vznikaji podle,,dbecn6ho z6kona
kulturnfto.vy'uoje" zjejich naturiilni formy,'a to ,,opracov6nim,,
v inj
terpersonillnicha sociiilnich vztazich.Kazde funkc;
mii tyto dvc foro vy'luEnysoubor vySiich tunkci, napi. city, vrile, my5_
.m1t1ejde_t9dy
leni ktery by stirl odddlenEvedle souboru niZ5ich'funkcir),
zamcia
r6lni" precedensv reflexnim orienrySlenkazasev praktick€m tffdicfm
Socidlnapsychol6gia
Psychikaa sPoletnost
6, manipuluje s nim, piedviidi jeho
i nebo jedinec prostE ndstroj _ jako
y/q.or.riprorohovonotom,Ze#q;:",r:i,i.*ff
u::","Xliiijll:
ii objevuie dvakr6t, na dvou rirovnich. Neyprvese objevuje n. ,otat_
ni frovni, mezi lidmi jako interpsychicki iategori
u poteuvnitf Ji
tdte na rirovni psychologick4 jako intrapsych"icke
", t"lego.i"iakto
nazlSegni
pohybu
piiviidi-k jednod"ch6" pied;t;;;
_smEr
.n:iszvnitinEn( (interiorizace)jako_klidov6ho pro.or konstitu
Jvanipsyl
chiky ze sociiilnich skutednosti.Nicm6nE,s6m Vygotskij
Ze jde o procesmnohem slo;itEj5i Ze v tomto procesu "p";;;i;j;,
se minf samy
psychick6funkce a jejich struktura.
(3) Rozhodujicim pro pochopeni Vygotsk6ho
tezi o interiorizaci
a pro vyhnuti se mechanickym ileanodisenim (piedstava
. p;;;^
pienesenf
1!ruktury vn6j5f iinnosti do vnitini tj. psychickE,tinnosti)
je analf_za_kliiovychkategorii n6strojea znaku
funguifcich lako zoro_
prvky v dinnosrnim vztihu individua "tJ,"!i,1.'
Ci"I"r,
:.tietlu,lci
dlovdkanenf nikdy bezprostiedni a
cificky'mi, soci6ln€elaborovanymi
;
sledkem a produktem zkuSenostip
zku5enost fixoviina, materializovii
piedatelnil a mriZe by't (uZitim v dali
42
za ni stojici.
Podle Wertsche(1990,s.114-115)privE kategorie zprostiedkovdni
43
t-
Socidlnipsychologie
vistickii pragmatika (pragmatics).Zd6, se,Zeke konci Zivota Vyeotskii
posunul vyznamnEdriraz ve studiu vy5sichpsychickychfunkciividEi
je to napi. na studiu pojmov6ho my5leniii osvojov6nipojmri):
sledu_
i!, i3k s-evynoiuji a utv6ieii priiv€ specifickylidske, rozvinut6 psy_
chickd funkce v institucioniiln€ situovany'chdinnostecha kontexiech
(napi. pojmov6 mySleni v zdvislosti na S[olnf vfuce).
Bernard Schneuwly
nazvandprici ,,Lidsk€ schopnosti
.
"._p1zT!"6
jsou soci6lni konstrukce',
(7987) zasevdnujepozornost roli znaku ve
Vygotskdhokoncepci a procesu interiorizacejako postupn6 diferenciaci diive nediferencovanych funkci tj.g_ff). nodtrhuye,
Z"
sociogenezea interiorizace jsou dva zilkladni, tEsnEspjat6 pro."ry
utviieni psychickfch funkci (cit. d., s.ll), coZje dokumlntouarro ,,"
piftladu zhiim€ho "uzlu na kapesniku,,jako nistroje pro ,,konstruov6ni pamEti nejprve vn€,,.a vyjadiuje iamu podsiatu pamEti jako
schopnosti dlovEka aktivnE "memorizovat" prostiednictvim znakri.
fednoduchf piiklad, ktery mii ov5em sv6 anilogie v komplexnEj5ich
"uzlech",-kterfmi jsou piedev5im p(smoa pr"r,I i"i. Schneuwly pii_
pominf, 2e zejmdnaanalyzou mluven6 iedi smEiujici ke vzniku ego_
centrick€ ieii {doproviizejicf praktickou iinnost jedince, zelmina
v probl6mov'y'chsituacich) a pozdEji ,,vnitiniho
iazyka,'(my5leni) na
iedn6 stran€a k psan6ieii na stranddruh6,vygoGkij dokrizartii vdci:
1) Ze interiorizace znamen6 vzdy podstatnoi transformaci funkce
a strukfury dinnosti pfi jejim piechodu ,,zvnEj5kudovnitfl,,
-.
2) Ze tato transformace(tj. vlastn€ genezepry.hi.ty"h funkcO je vii_
z6na na-vznik a pouZfv:ini znakri a vytznamri,kter6 umoZiuii ko;_
trolu lidsk6ho choviini a
3) Ze pojimat genezi lidskych sshopnostia psychickych funkci jako
sociillni konskukci znamen6kl6st si ot6zkupo sociiilnich situacich
uieni a po vztahu mezi uienim a vyvojem.
7. Soci6lnf vztah jako "rapport" a jako ,,interakcespoleinou kategorii,kterii seobjevovalave vsechrivah6chv t6to kapitole, je kategorievztahu. SnaZilijsme seuk6zat, Ze ani vztahy mezi
vztahy dlov€kak piedm€tn6musvdhr,nejsoubezpro#edni.
19$ 31i
ZAHadni charakteristikoukaZd6hosoci6lnihovztairu je totiZ distance
mezi lidmi i mezi iedincem a piedmEtnjm svEtem, a tedy nutni
zprostiedkovanost tEchtovzlahri pravidly, normami, ndstroji
ledn6ni.
Pojem vztah vSak neni homogennim,jednoznainym'pojmem.
studiem vf5e prezentovanychautoni dochiizimek drireZit6murozliSenf.Piedstavao "vztahu" zahrnuje totiZ dvEniznii konceptuiilni jedra, z nichl kaZddse vztahuje k jin6mu teoretickdmupojetisoci6lna.
Prvnf pojeti je vice inspirov6no sociologytypu Durkheima a pod_
trhuje vyznam vztahu ve smyslu ,,r"ppo.t,;.'poukazuje na to,
Ze
44
45
Socidlnapsychol6Sia
vztahu a jejich vz6iemnou podmin€nost'
'kolektivni reprezentace" "omezujici tlaky" s?o3. Definujtepojmy
-a
letnost podie burkheima a ukaZtejejich funkci pfi uwaieni z6kladtiindividualnihopsychick6hoZivota(percepce,tiidEni,mysleni
psychick6funkce.
Literatura
Arendtovi H.: Krize kultury. Praha,Mlad6 fronta 1994'
Berger E., Luckman, T.: The social construction of reality' New York'
Double Day 7966.
Bruner |. S.:Savoirfaire,savoirdire. Paris,P' U' F'1983(2' vyd'1991)'
Bruner f. S.: The Culture of Education' Cambridge, Harvard
University Press1995.
Durkheim E.: L-6ducationmorale'Paris,P' U' F 1963'
Durkheim E.: Les formes el6mentairesde la vie religieuse.Paris,P.U.
F.1985(7.vyd.).
Gergen K. i., Gergen, M. M.: Socialpsychology'New York, Harcourt
BracelovanovichInc.1981.
Le Bon G.: Psychologiedes foules. Pais,Retz'1976'
Leontjevn. N.: einnost, vEdomi,osobnost'Praha,Svoboda7978'
L6vy-3traussC.: Struchrres6l6mentairesde la parent6' Paris,Mouton
't967(2.vyd.).
Lurija A. R.: O historick€m vyvoji pozn6'vacich procesri' Praha'
Academia1976.
Paris,P'U'F'7973
Maisonneuvef.: Introduction6la psychosociologie'
U'
F
1963'
P'
Paris,
Mead G. H.: Uesprit,le soi et la soci6t6'
Press1972'
of
Chicago
University
Society.
and
Self
Mead G. H.: Mind,
MoscoviciS.:Pr€facein jodelet,D., et al': La psychologiesociale'une
discipline en mouvement. Paris,Mouton 1970'
Moscovici s. et al.: Introduction 6 la psychologiesociale.Paris,
Larousse1972.
46
47
Wertsch I. W.: Vygotsky and the Social Formation
of Mind.
Cambridge MA: MIT press 19g5.
Wertschf. W; The Voiceof Rati_onality
in a SocioculturalApproach to
Mind. In Moll, Luis C. (Ed.): Vygobly and Education. Instructional
Implications and Applicationi of-sociohistoricaf
nsy"f,"iolf.
Cambridge University-press1990.
sociiilnapsychol6gia
Hist6riasoci;ilnejPsychol68ie
soclALNEJ
3. HlsToRlA
PSYCHOLOCIE
51
Hist6riasociSInej psychol6gie
Soci5lnipsycholoeie
sa speja, zdruZuje s inymi, pokiaf mu to prin6sa dobro, ulhhiuje dosahovanie prijemn€ho a brdni ho pred neprijemnym), egoizmus (spolodenskd vzfahy ako vysledok regulovania tuZby po moci vlastneikaZd6mu iloveku), sympatia (ako vztah liisky, symbi6zy, afili6cie), imitiicia (sociiilne spr6vanie sa je vysledkom soci6lneho napodobiovania),
sugescia (nekritickd prijimanie podut6ho, aj ked to nie je logicky
zd6vodnen€). Druhe sa sfstreduje na samotn6 zoskupenia, ich podstatu a pripadn€ nadindividu6lne duchovn6 ritvary v nich. Socidlne sa
SocislnaPsycbol6gia
Histtjtiaso
spont6nnemasy mOZuPremenit'na organizovan6'Vztahy v nich sri
AloZenena spolotnych principoch a ideiiloch,ktord sa medzi ilenmi
Psychol6gia davu - za klasikov sa povaZujri G. LeBon, S. Freud
a W. McDougall, prispeli k nej G. Tarde a S. Sighelle. Vych6dzali
z predpokladu, Ze v zoskupeniach ludi doch6dza k vzniku nadindi-
ci 19. storoiia (industrializiicia,
prebiehaprocesidentifikricie medzi ilenmi davu navzdjom na zeklaie toho, je vietci ma|i spolodnf ide6l - vodcu (pojem vodca nemusi
znamenat Ien konkr6tnu osobu ale ai symboly ako Boh, Kriil, Idea)'
urbaniz6cia, vzrast sebauvedomenia
tivne in5tinkty, uvoliujri sa mordlne zitbrany. Duia davu vznikii ako
vysledok pdsobenia nasledovnych mechanizmov:
- sugescie a sugestibility, ktor6 znamenajri, Ze dlovek nekriticky
prijima, io sa mu prikazuje a hovori;
- nitkazy, teda Sirenia afektu alebo spr6vania z jedndho (dastnika
na
druh6ho;
- anonymity, diZe straty zodpovednosti, pocitu nepotrestatelhosti
a slobody prejavit' de5truktivne tendencie.
Le Bonova te6ria bola kritizovan6 zrdznych aspektov (Zelov6,7990),
vdhka nemu v5ak dav a masy zfskali auton6mny status ako objekt vedeck6ho skrimania (Moscovici, 1986).
G. Thrde na rozdiel od LeBona nechiipal dav ako ritvar vfluine
spontiinny, iracioniilny, nestabiln;i a neorganizovany. podlh neho sa
52
jfceho chiipaniadavu. Pojedn6vasa v nei o psychol6giidavu a infch
tolektivit, odli5nostiach n6rodov, nacionalizme ako moralnom cite
53
impulz k tak6mutokonaniu (All
,inovejmysle je Wundtova psvcho_
i psychol6gie_ fyziologickri a socintdlne procesy povaZoJal za oblast'
ochybovaltotiZ o tom, Ze individu_
n6ho dlenstva pre fungovanie skupiny a pod'
Bodom, od ktorEho sa uv6dza form6lne kon5tituovanie
socidlnej
V, zvyky, ktor6 sri predmetom ana_
>vej te6rie je pojem kolektfvnvch
r akoby dve vedomia _;ednonatri
a druh6 je celouskrisenosdou
od_
asociricie)ludi. SpojenieIudskf ch
by a praktiky, ktor6 nez6visia'oJ
osti. pozoruhodnym empirickVm
i je priica W. I. Thomaru u f.
Europe and America,, (pol,ski ro_
8 _ 7920.
hej svetovej vojne sa centrom rozvoia psychol6gie v6bec a soci6lnej
zvliiSt stali USA. (Dodnes majri v tomto smere prioritn6 postavenie
prinajmenSom z kvantitativneho hlhdiska). Bolo to dan€ nielen vnritorn/mi podmienkami v USA (prudkf ekonomickf a socidlny rczvoii
55
Hist6ria
soci6lnej
psychol6gie
probldmy s multietnicitou a mul rikr rthimn./,.
socidlnipsychologie
Socidlnapsychol6gia
i.,aiuia,r'"tzrn,r"f
."g*.1,:T"u).a.lea
jr,"r.JJlliff
deol6giea systdmv
l.,"f"f.r"lf"*-, ktorych ;tjll;flffiTi
"6f:if
tak predStaiinomiko
Htil".o* f,faa.fi,
i""r|!f
Hist6riasocidlnejpsychol6Sie
ne st6lych charakteristik, je to presvedienie o internej konhole'
Pritom oiakdvania o istom druhu posilneni sa prenii5ajf, zov5eobec-
mnohifroiisko
v USA).
""SIi
hlavn;ichpsychologickych
5k6la smerovv sociitnejpsy-
Prvii polovica tohto storoiia je v
psychol6gii obdobim niekolkrich
vel_
psychologickfch-
smerov ktore maliambiciu po;;ffi
!i1h
J#;;
vysvetlenia psychick6ho zivota, eo
,u p.iroarene nemohlo neodrazit'
aj v sociiilnejpsychol6gii.Viacareboi!
mu' psychoanalfzy,Gestaltte6riedi "1iir^.nestopy behaviorizich nJo-'verziimozno sredovafai
v.sociiilnej psychol6gii na (rovni
t"ot.ticty"t
-----"-, -' vichodisk, metodologic$ch postupov ai interpretiicii.
V dase,ked sa (aZisko-rozvojasociiilnej
psychol6gie prenieslo do
v psychologickom mysleni* ,UJi"
pi."digma $R (stimulus _
]lsa,
response/
podnet - odpoved), teda behavi#zmus.
V tomto kontexte
tu
psychol6gil.stdvaShidiom,;.1;;;1.
??:illu
jednotlivca(d6raz
sa
sa kliidol na motivadn€ a kognit(vne
ci6lnych stimulov. rritol so.iitny*i ffieJy;, ktor6 je funkciou so_
pi;;;"#
sa mystetapritomnost'
(nepritomnost) inrrch
iednotlivcov ;;i;";;
chiipalo ako interper_
son6lne.Behaviorizmus vniesol do
socialnejp*sychol6giete6riu pod_
a pojmy ako posilneni",.d;;;;1,'Cust
u poa. Vykrestirob_
l1n"y.nil
raz racion6lnehodroveka,zvaZujriceho
.rt"t"riiuy svojho sprdvaniasa
v pojmoch ziskov a strdt
<fsenostiuvazuj(ceho
o hoinote wri"li"
rsiahnutia. rak, ako sa
"'r''
b"h";l;;;;;#i
;il;il;;'r""ij""'i:i
aj odpovedi a r.""a""i
k sofistikovanym
te6-
m chdpanim srimulov
stdvalsainspira'tivneysfm
a ,yzi,"r.^9s1-,j r;;i;il
:W;1,
Prikladom m6ie bvf t"jri. ,J.ielrr"io
"
utenia f. B. Rottera,podlh
ktorejvyskyt urdit6ho
(Berger,Lambert, 1968).
Piftladom roz5ireniaprincipov behaviorizmudo oblastiskrimania redi, jazyka, vyznamov je prdca C. E. Osgooda a spolupracovnikov G. Succla P.Tannenbaumao merani emocion6lnehoaspektuvy-
sprrivaniasa a.."i ri"a. ii zavisiod
odaiiivania jednotlivca, Ze toto sp_r6vanie
"
U"a"
poJir,"rr€
-;J;;ivnou
a od hodnoty, ktoni
posilneniu pripisuie. i{odota
," Jie
preferenciou
cielbvych obiekios to: ,
.i,ap""i" p.riiênia v kognitivnom
zmysle (Berge4Lambert,i*_:
1968).J. nl n.ti"ir"riedol pojem ,,locus
of
control" (lokalizdcia kontroly)_ [to*u
a*'h"; polovici iesddesia_
tych a v sedemdesiarych
"
roktch ,t"f
jmov' Chdpal rokariziiciukontrory;il ;"a"y."'Jlz snaa m6dnych po.
td;;
;os'nenia. Ak.ovek
vnima posilnenie,ktor6,nasleduie
po i"f." i"."rif, ako riplne nez6vis_
16od svojej dinnosti (teda ako
si*,i", ,*,"ay, ako kontrol*
van6 infmi silami), hovori_Rotier
"lrflalt p;;;il;;f
o externeykontrole.
Ak ilovek vnfma dej ako zavisly oa
"
tnnania alebo relativ_
"rurtner,l
eiovania. S6mantickfdiferenci6lie pokusommera( konotativnyviznam, ktory operacionalizovaliako bod v s6mantickompriestore
definovanom troma dimenziami: hodnotenie, potencia, aktivita'
Samotnf sdmantickydiferenciiil vSakuZ prekrotil rdmec S-Rte6rie
a je sk6r n6vratom ku kvantitativnei introspekcii.Okrem merania
uyzna-.t, stal sa sdmantickf diferenci6ln6strojomv oblastivyskuaa
I
I
I
tu
Socidlnapsychol6gia
Hist6riasociiilnejpsychol68ie
rakteru) z roku 1950,ktorii je zalo2en6na pojme soci6lny charakter'D'
Riesman ho definuje ako tri iast' charakteru, ktorf majri spolodnri
veka traditne riaden6ho. Konformita sa zaruduie dodrZiavanim
spoloienskychnoriem, zvykov, tradieii odovzdiivanich z generScie na generdciu.Od tloveka sa vyZaduje spriivanie schv6lenfm
sp6sobom,na psychologickejrirovni ho k nemu nriti strach zo zahanbenia.
b) spoloinost'ziivislSna vnftornom riadeni - existovalaod renesancie
db konca19.storodia.Vnritorne riadenf Elovekje ten, ktory v rannom detstvepriime od rodiiov (inych star5ich)sadu Zivotnych cieIov teda zvnritorni naibliZ5imi autoritami sprostredkovan€poZiadavky spolodnostina to, akf m6 byf. V pripade odchflky sa obia-
a priania ostatnfch. SnaZiasa spr6va( tak, ako to od nich oiakiivairi
ic-hrovesnici,blizki doma aj v priici ale napr' aj masm€di6.Zvonku
materi6l o soci6lnych aj psychologicky'chzmeniich sprevddzajricich
modernizdciuspoloinosti(Riesmanet al., 1968)'
vyskumu,kde je zretel:
Jednouz oblastisociAlno-psychologick€ho
ny dopad psychoanalytickejte6rie,sri predsudky.Velmi zniima je prii58
Histdriasociiilnejpsychol6gie
Sociiilnfpsychologie
ca "The Authoritarian person;
Brunswickovej,D.J. Levinsonaa
uskutoinili rozsiahly vyskum pre
hostilira k jednej einiciej ^"n5i,
vlastnejskupine) ukazovatelbm h
inf.m cudzfm skupindm. Najprv s.
sudkov vodi Zidom _ Sk6lu antis
centrizmu (E),ktorii merala:posto
ako dernosi aZidia a patriotLmus
- in6 n6rody).Zistili vnritornri
hor
vislost'medzi etnocentrizmoma al
ovali 5k6lufa5izmu(F) na meranie
ako: nadmern6podliehanieautori
hodndt vlastnej skupiny, nechudv
ky, neochota pdtra( po vlastnfch
tendenciavidiedmimo vlastn6hos
tprseautorit6rskejosobnostisa u_
riimec.Takrito osobnost'charakte_
vfja siln6 poslu5nost'k autoritdm, k
menii (potlaCenii)agresivita a nepri,
sublimdcie preniisana siab5ieobjekty,
ktor6 moZno
l1ôT
ne
napiidat'- socidlneskupiny podriaden6,'men.inov6, beztrest_
.dli.n6 od
vlastnej. Autoritiirska osobnost'sa
recl.
rvejrirovni, ale aj znadnoudastbu
I patri do socidlnejpsychol6gie.
'ej priice aj tych koncepcii,
kior6
Socidlnapsychol6Sia
Hist6riasoci6lneipsychol6gie
zte6rie polh ierpaj(, ie to, do by sme dnesoznaiili ako syst6movf pristup (vo vzfahu k jednotlivcovi dovnritra aj vo vztahu jednotlivec prostredie)a akcentovaniedynamiky, zmeny,pohybu v hy'chtosyst€moch. Ddraz na vz6jomn6vztahy jednotlivca a jeho prostredia (Zivotn6ho priestoru) je rozhodujricim posolsfvom te6rie polh pre psychol6giu a soci6lnu psychol6giu zvlirit.Y'iznamnd skupina Lewinovfch
Ziakov venovala pozornosf "psychologickeiekol6gii", teda komplexndmu skrimaniu spr6vania sa a prostredia,v ktorom sa spr6vanievyskytuie.Dynamicky pristup je vyjadreny'v ch6paniZi',r'fchbytost( ako
systemov snaZiacichsa dosiahnut rovnov6hu vo vzfahu k svoimu
prostrediu. Zdujem sa potom sristred'ujena Procesy,ktony'misa vytv6ra (znovuobnovuje) naruSendrovnov6ha. V psychol6gii to konkr6tne znameniiskrimaniemotivatnych procesov.Orient6ciana motiviciu, teda dynamiku ludskdho spr6vania,je spoloind pre te6riu po'
lh aj pre psychoanalyzu.Na rozdiel od intuitivno-Spekulativnehocharakteru psychoanalytickfch koncepcii, te6ria polh in5pirujfc sa prirodnymi vedami pouZiva napr. fyzikdlne terminy. Vzt'ahymedzi jednotlivcom, jeho sprdvanim a prostredim sa pokriSavyjadrit v matematickej podobe. Pr6ceK. Lewina a spolupracovnikov demon5trovali, Ze sociiilnopsychologick6iavy mOZubyt sktiman6 experimentdlne
(ako priklad moZno uviest Studium rirovne a5piriicii,soci6lnehovplyvu, sociiilnenavodeneizmeny).
Zatial to Lewinova te6ria konfliktu (rozli5il tri ziikladn6 typy konfliktu - teda situiicie,v ktorei opaine orientovan6sily pribliZne rovnakel velkosti sridasnep6sobia na jednotlivca: ilovek medzi dvoma pozitivnymi valenciami, dlovek medzi dvoma negativnymi valenciami
a ilovek vystaveny protikladnfm valenci6m- pozitivnej a negativnej)
je akoby aplikiiciou dynamick€ho pristupu do vnritra iednotlivca, 5peci6lnywj'znarr.pre sociiilnu psychol6giu m6 Lewinova priica v oblasti skupinovej dynamiky, ktoru chepal ako teoretickrianaly/zu a experiment6lneStudium probl6mov zmien skupinov6ho Zivota.
Je treba pripomenrit',Ze K. Lewin zaial pisat'o skupinovej dynamike
v iase, ked'psychol6govia odmietali existenciualeborealitu skupiny.
Len lednotlivci boli redlni, a rozprdvanieo skupinovej atmosf6re,skupinovych cielbch bolo povaZovanl za nevedeck6 a mystick6.
Lewinovfm obrovskym prinosom je, 2e sa poiem skupiny stal pre
psychol6govakceptovatelhy (Deutsch,1968).ZaEalibrat skupinu ako
nieio, do mii vlastnd charakteristiky,priiom sprSvaniesa iednotlivca
je silne ovplyviovan€ skupinami, do ktorych patri. Podlh Lewina je
skupina zaloZen6nielen na podobnosti alebo odliSnostitlenov, ale na
ich vziijomnej zdvislosti. Stupei zilvislosti variuje od volhej masy po
kompaktnri jednotku. Skupina je dynamickf celok, iiZe zmena v jej
jednej dasti vyvolii zmenu v inej iasti. Vyskum v oblasti skupinovej
61
Hist6riasocidlnei
. .psychol6ri
.e
Soci;ilnipsychologie
dynamiky sa zameral na vndtorn6 Struktftne a dynamick€
vlastnos_
Zasahovanie do sociiilnej praxe je jednou z
charakteristik
Lewinovej osobnej orient6cie, jeho osobn6ho presveddenia _
toho, do
i1d,enl jeho spolupracovnikov,R. Linnit, o"r,"ail terminom .r;;kt
obdan".Ako ilovek citlivy na probl€my sveta,v ktorom Zil,
venovjl
K. Lewin znadmi dasfsvojho bedatelsk6ho(silia prakticLy_
tala"_
dennfm probldmom modernejspoloinosti,io na3lo vyiairenie
v oznaieni "action research,, (akiny vy'skum, vyskum
v akcii).
Zd6r azfioval yyu\
prirorlzen6ho experimentu (field e"pe.im"n i)
a.vyzj,val sociiilnych psychol6gov,aby opustili laborat6riii
a univer_
zity a.preniesljexperiment6lneprocedriry turn, kde ludia
Zijf. Ok;
praktickej h99-"oaypre socidlne inStitricieakiny vfskum
zerovei umoZiuje socidlnym
pristup k z6kladnyrn soci6lnym proce_
""d::t
som, ktor6 by in6d nemohli
skrima{.k. Lewin veiil, ze dobri te6ria mri
:du (Deutsch,1958).
rri skfmanf socii{lnejpercepciea L.
rancie.Tito autori a ich te6rie otvo_
rokoch pr6ve vdhka te6rii polh) na
nieje smerv tom zmysle,ako smes
choanalfzy a Gestalt psychol6gie ft
predstavujejednu z dominantnr,ich
gie od Sesfdesiatych
rokov vlastneaZ podnes.
Te6riasoci6lnejpercepciep Heidera (z poloviceityridsiatych
ro_
.
kov) zaloZenii na principe strukturnej rovnoviihy, nie je zameiand
na
socidlnudetermindciu percepcieale na percepciusociirnych
obiektov
ako.osoby,pojmy, my5lienky. VychAd.za-ztoh'o,
Zev kogn'itivny.f,;"a_
notki{ch moZno uriit' stabiln6 a nestabiln6stavy,pridoir tietojednotky majri tendenciu hlhdat'ustiilen€ stavy.Kognitivne jednotky
,.i trrn_
ren€ osobami, objektami a vzt'ahmi meizi nimi. Na idklade'v
zAjom_
nej.ziivislosti vlhhy vytviiraj( celok, ktory md vlastnosti tvaru
alebo
polh. Analogicky tendencii "dobrE figtrie. pri vnimani tvaru
podl,a
|
9":,r"llpsychol6gie, p6sobf tu sila i .6.,nnudh".Te6riu rovnouany_
F. Heider formuloval aj v matematickej a grafickej podobe. prekroiil
62
psychol6gii's(ias3. Priiiny, podstataa d6sledky ktizy v sociilnej
n6 tendenciek integr6cii
by mohlo.byf chafopisane ,^".c,uoni" sociiilnej psychol6gie'ktor6
uriilo rozhokognitivizmu"'
ku
rakterizovandako "odbeha"iorizmu
a
sedemdesiav
5est'desiatych
discipliny
dujricimspOsobompodobu
Pochybnostio soci6lnejrelevantnostinahromadenychpoznatkov_
ich uZitodnostipri rie5enikonkr6tnychsocidlnychprobiemov.
Pochybnostio statusesoci6lnejpsychol6giealo veaneldiscipliny
65
Hist6riasocjdInej psycho16gie
67
rl
sociiilnapsychol6gia
Hist6riasociilnei psychol6gie
Nie ako pro,o.iatn"t o kon5truktivizmu sa Preto sristreduje.naiazyk'
o realite'ale na iazyk'
informiicii
prenosu
kopirovania,
opisu,
rolJ"t
realiprostriedol a prostreiie existenciea vytv6rania soci6lnei
;;k.
rep11
lingvistiltf
o
ale
reprezent6cie,
* aou"i.. Nejde o kogniHvne
toqqtl
v roznych
L"iii. - i^rvieslovd,"vfznt^yi ittt tungovanie
praxe
soci6lnej
oblasti
PtI:Tli
z
ie
Jednou
ro.iaf"";praie.
:1T":"."
te6rii a ieho suvrslost
eia a K. Cergenazaujima jazyk psychologickfch
te6rie vznikajri'
tieto
ktorych
v
podmienkami,
3o rJ*t"itnrnymi
opisuif du5evn€
te6rie
psychologick€
ktorfmi
poimy,
Ze
sa,
Dom.,i"va
skutodn€ho
deie a du5evny Zivot, nie srianiiai vfsledkom poznania
spolotenkonkretnych
odrazom
sk6r
ako
tloveka,
nemenn6horrnrit u
renie Poslania PsYchol6giePotom
tadiski sPolodenskYch
Podmienok,
ndsobn€vfskumY, konfrontovanie
te6rie
.;,8:ilii
J:,8;il;n"'o"u6
sa v soci6lneipsychol6giiprest6va
krizy' Nizory na riiinok krikonci
o
hovori
sa
resP.
krize,
t orrc,it o
oqftick6ho komentovania stavu sociiilnei psychol6giesa r6znia 1
polemika;
aktiwna
ignorovanie
Zajri zhruba tri typy reakcie:
\ritityl
existenicu dvoch
ak'ceptovaniet.iticllictt vyhrii' -Kriza..zv'i'raz,nila
a sociolohtavirych prudov v socirilneipsychol6gii psychologick6ho
ich zblio
snahou
veden6
ktitik"bott
povedaf,'ie
eick6ho, a m6Zme
igzmysle
tom
V
psychol6gie'
soci6lnei
""oro.i6ln"nie"
o
i"ii", t"tp.
experimentonorovanie znamen6pokraiovanie v linii laborat6rneho
vyznamov'
vania vytrhnut6ho z kontexhr sociiilnych interakcii a
linie'
sociologickej
str6nky
slab6
na
poukazovanie
znamen6
Polemika
a
nie-nepodloZen6
N"j;t na to, Ze ide sk6r o teoretick€kon5trukty'
Napr'
vyskumom'
no$a -f' tv.I'
faZko overitelh6 empirickfm
t"dy
Eur6pe
v
"l
psychol6gia
soci6lna
Ze
(1987)
wrdenie,
tUo[nuaaattta
le
,,sociiilnej5ia,,ako pred dvadsiatimi rokmi, zatial sk6r
dne"somnoho
L' T' White
plati o obsahu ako o met6dach' Alebo ako konStatuje
reloToYa.ni:h
soci6lnejpsychol6gie
do
rivodu
recenzii
:Y
itffO) p.i
C' M'
.Optty'.tt autorov (M. Hewstone, W' Stroebe' J' P' Codol'
Stlphtnson: "Intloduction to Social Psychology:An European
son"iip".tit ."), americkf citatel s prekvapenim zis[' 2e eur6pska
rozdiely
americkei'
od
ciiilna psychol6giasa aZ tak velmi neodii5ule
oProtl
sri skOi i tom, in zddraziulti (napr' skupinu a Proceszmeny
a
stabilite).
jednotlivcovi
Akceptovaniekritickych vfhrad sa vyv(ialood striktn€hoodmietania expirimentu, kauzality a zd6raziovania situainosti'neopakovatelhosii socidlnychjavov, k menei radik6lnym rie5eniamvyplfvajf;pravda kdesi uprostred"'Ze pre sociilnu psycim z poznania,Ze
ie
68
69
}T
HisroriasocidlneiPsYcholog'ie
Historiasoci6lnejpsychol6gie
Socidlnipsychologie
Moghaddam (7987) rozliSil tri svety psychologick6ho vyskumu
a-praxe:dominujrici prvy svet reprezentovanfUSA - viiisinu psychol6gov,ktori kedy 21lia ZIjn moZno n6jsf v USA (Triandis,tSSd);
druhy svet reprezentovanyostatny'mipriemyslenevyspelfmi krajinami (Kanada, eur6pske Strity,blivalf Sovietsky zvdz atd.); treti
Analj,za osemn6stich uiebnic soci6lnej psychol6gie, ktor6 vy5li
v rokoch 1987-90v USA (Schellenberget al., 1991)potvrdzuje diverzitu (najmii medzi sociologickou a psychologickou liniou, aj ked ani
tie nie sri vndtorne homog€nne)ako jeden zo z6tklad,nj,ch
znakov sriiasnej sociiilnejpsychol6gie.Snahy a ziiujem o synt6zu vSakexistujri,
a moZnoich sledovafv dvoch smeroch.
interakcionizmu. Kontextualizmus (pojem vypovedii o tom, Ze
psychologick6poznanieexistujev rdmci sociiilnehoa kultrirneho
kontextu vyznamov a vzt'ahov)W. McGuirea (1983)mri byt' metateoretickym zi{kladom - novou te6riou poznania pri integriicii
v sociiilnejpsychol69ii.
- Ide tieZ vSako syntdzu v zmysle prekroienia kulturneho r6mca 26,padnej civiliz6cie (s jej antickymi, Zidovsky'mi a kresfanskfmi ko.
reimi) a zohlhdnenie ti priamo skrimanie medzikulhrrnei odli5nosti soci6lnehosprdvaniasa.
V5eobecn6trendy rozvoja discipliny pritom popri posuneod skrimania soci6lnehospr6vania k skrimaniu socidlnej mysle (Vander
70
rzfiovaniainteraktivnejpodstaty
anie vznikd v zmYsluPlnlichnarch alebosoci6lnychiinnostiach)
e cestuk (Plnei5im vysvetleniam
:Ychjavov'
la exPeriment6lnamet6da' Ai v s<
vplvv Prevl6dajricich vSeobe
(
r.iui".o.ti" na soci6lne sPrevanie
v'lmer
vz6iomnd
ako
interakcia
16otvorili 6ru kognitivizmu'
psychol6gii
*t":lt-:tlKoncom S"sta"siutych'okou '^ v soci6lnej
prevaZne exPennahromadenVch
o platnosti Poznatkov
.friii.tti
ia sriborochu^"ti"tyttt vysoko5kol6mentiilnym prir*po^t"iaela
ch6paniasoci6lneho'C
kov vych6dzairicz redukcionistick€ho
odli3enie.socie|:]
ostrej5ie
prinieslo
oznaiovan6ako kriza
l:
vet) psychologickeja sociologickei
a uvany
sPravanle
osocidlne
ako
mysel
vy, vd,tSiziiuiem o socialnu
platnosti socielnopsychologickfchpoznatkov'
;il;;ik,rlrirnel
7\
Hist6riasocijlne,ipsychologie
Soci6lnipsychologie
Kontrolnd otizky
1. S akymi menami a akymi te6riami sa spdiajri
my5lienkovd zdroje
vzniku sociiilnejpsychol6gie?
2' Ako moZno charakterizovafodraz behaviorizmu,psychoanalvzv
a Gestalt psychol6gie z hlhdiska te6rie aj metodoidgi'e
;;;rh.;
psychol6gii?
3. Co.vyjadn.';e
pojem autorit6rstvo,autoritdrskaosobnostpodla
T. W.
A{orn1 a spolupracovnikov? Nakolko sri vyznamy
u ton,"r,iy,
sa pojem autorit6rstvo.dnespomerne beZne
:..k!".i:h
pouZiu'u,
blizke ii vzdialen6p6vodn6muchiipaniu?
4' Ako moZno charakterizovat'podstatu a pridiny
stavu oznaiovan6ho ako kriza v sociiilnejpsyc-hol6gii?
5. eim sa-lGia psychologiciai socio'logickiisociiilna
psychol6gia (vo
vymedzeni predmetu, oblastiach iyrkrr*rr, p.*iZ.r1,i.iJf,
r"1i_
skumnfch met6dach)?
Literahira
l-l ":1Y:._Pochybnos ri o postmodernizmu.Filosoficky dasopis,199e
38,807-8"t7.
Allexander J. C.: The new theoreticalmovement.In:
Smelse4,N.:
Sagepubl., Inc. Newbury park, 1988.
T.".^db:lk _91socjology.
Allport G. W.: The historicil backgroundof modern
social psycho_
logy. Handbook of social psycholo[y. Vol.1.Eds.
G. Lindzev. E.
Aronson. Addison-Wesley,ReadingMassachussets,
i-IlOA,
i'lili.
Aronson E.: The socialanimal.sth;. W. H. Freeman,
New york, 19gg.
Berger S. M., LamberL W: W_.:Stimulus_response
theory i"
social psychology.In: Handbookof social pry"hj"gy, "."tu*_'
l:.o?
Voii.'
G. I,indzey,E. Aronson.Addison_Wesley
etc.l968,87_128.
I9r.
perspective<rfsymbolicinteiactionism. Englewood
ll:i":j.:The
Cliffs, NJ: Prentice Hal|,1969.
A ggresion and acusation: Theoreti cat assump tion
s
l-tfl::,t::
Y;rnvestigations
anq
emp.rncal
concerningaggresionin a constructivist
perspective.In: Abstracts.EAESRGenerait{eet ing
19%),Budapesf
lune 19-24,M.
Cook K. S.,pike K. C.: Socialpsychologymodels
of action,reaction,
and interaction.In: The future ofsociolify. Eds.E.
F. Borgatta.X. S.Cook. Sagepubl., Inc., Newbury park, titi8, 236_2s4.
Deutsch M.: Field theory in social psychology.In:
Handbook of soci_
al psych<rlogy.Vol 1. . . .4.12-497.
Elms A. C.: The crisis of
in socialpsychology.American
.confidence
Psychologist,t97S, 30,967
-976.
Farr R.: The social psyclllo^g1 of W. McDougall.In:
C. F. Graumann,
S. Moscovici(Eds.):c. d.83-85.
7989,52,280-289.
Kerlinger F.N.: Z6klady vyzkumu chov6ni' Academia' Praha7972'
LeavitiR. 8., Bauman i{.:-Power emotional socializationin the postmodern era: Children in day care.SocialPsychologyQuarterly'1989'
52,35-43.
McGuireW.:Acontextualisttheoryofknowledge:Itsimplications
in
for innovation and reform in psychologicalresearch'In: Advances
Academic
Berkowitz'
L'
Ed'
Vol'16'
psychology.
experimental social
Moscovici,S.,c. d.5-25.
Newcomb T. M., Turner R. H., ConverseP' E': Socialpsychology'
London 1969.
(rec')'
Pavlica K., ml.: f. Shotter K. f. Gergen (Eds'):Textsof identity'
Ceskoslovensk6psychologie,'1990,34(J),91'-2'
Pechar|.: Co je postmodeinismus' Filosoficky dasopis'1990'38' %2-
'71
/J
Hist6riasocidlnei
-' - -'-o'€
' 'mvchol6si
Sociilni
ncwrh^l-;-
Schlenker B. R.: On the ethogenicapproach: EHquette
and revoluti_
on.Advances in_experimentalsociaf psychology.Vol.10.
Ed. L.
Berkowitz. Academic press,Orlando'1g77, Sti_gZg.
Schellenbergf. A., Hammonds,A. D., Smith, E. V., Timmerman
S.
L.: Review essayrecentsocial psychology texibookr,
Oi""rrlty i"*"_
ins strong. TeachingSociology,tSgt, tgii}}_ZtO.
Secord P.:A psychology of pirsons in the real world.
Current
Contents, 79n, 35, 232-234.
Smart B.: On the disorder the things:Sociology,postmodernity
and
the "End of Social,,.Sociology,1996,24,SgZilS.
Smelser N. f.: Handbook of sociology.Sagepubl., Inc.
Newbury
Park, 1988.
Smelser N. J.: Socialstmchrre. In:SmelserN. Handbook.
., 10&129.
J.:
S,ty.k".t:S..:Socialpsychology from.the standpoint of
a stmctural
symbolic interactionism.Towardsan interdis;ipln"ry
r".i"i fry.hology. In: Advances in experimental social psyctrotogy.
Vof.fO.fj. f..
Berkowitz. Academic prlss, Orlando 19g31t'At_ZtA.
V_anderZanden |. W.: Socialpsychology.4thed.
New york, Random
House 1987.
Triandis H. C., Brislin R. W. (Eds.):Handbook of cross_cultural
psychology.Allyn & Bacon,Inc., Boston 19g0.
Vfrost J.: Sociillno-psychologicklivyskum postojov.Veda,
Bratislava
1989.
Wallace W. L.: Towards a disciplinary matrix in sociology.
In: Smelser,N: Handbook ... .)Z+ZS'White L. T.: Socialpovchology, Europeanstyle. Contemporary
Psychology,1^9rf.,35:i rSe+.
Z1ion1R. B.:Cognitivetheories in social psychology.
In: Handbook
oJ social psychology.Vol.l. Eds. G. Lindzey, E. Aronson.
Addison Wesley,796f,,320411.
Zelovl A.: Po krize? Snahy o integrdciu v sridasnejsocidlnej
psycho.
t_.g:
Zipade. Ceskoslovenski
fsycholog ie,.t 989,33(5),453459.
"l A.:
Psychol6giamasovry'ch
javov _ h"ist6riaa sfdasnost.
lef9ye
:tocrol6gia, 1990,22(4), 417431.
Ze(ovi A.: Dlhd minulosda kriitka hist6ria socidlnejpsychol6gie.
In:
Vybrand kapitoty zo socidlnejpsyctrotO$eI. V&a,
Yn:tl I. "t 1r
Bratislava,7992,148.
74
Kritickii Psychol6gia
PSYCHOLOCIA
4. KRITICKA
1. Uvod
ptu"ftofO*i" ako forma filozofick6ho biidania v oblasti epistemol6gie
Ze do polovice
L*"t"1^"ti"i tak star6 ako Plat6n, ai ked treba uviest'
ako ju- pozniime
psychol6gia'
empirick6
neexistovala
iX.'tto.odiu
experimentiilnel psychot6gie sa zvytajne sp6F
i""t.- V""it
- 1887),kto;6ho pr6ca o psychofyzi\e lota-qry(180i
, f".hn"ro*
1860'Sformbvaniesamotnejveaafe.i aSgtq;
publitovan6
v
roku
tciat
pripisuje Wundtovi, ktoreho Psychologickyit:lg'
il;;;;
il
zalozenralnsntuzaial vyvilat Einnostv roku 1879'Medzi d6hrmom
do komplexnei'
vyvinula
psychol6gia
sa
1970
rokom
to piiUfiz"e
discipliny
akademickei
"
iombinZcie
diskutovanei,
f"rto'r"r,i"t"ne
zvAl'lt
stali
rozdielu
a praktickfch PostuPov pre ilustrdciri jofrtl
konfliktmedzi
Navy5e
psychol6gie'
ch6panie
Freudovo a Skinnerovo
",n"tiiltuo
tradiinenazyvanfmi
ff1;loi3t":1,,:i"#:J::
:i). Inymi slovami, kontraverzia v psyrk moZno povaZovat'za nov6, ie pofrl
aikladnri igendu psychol6gie vedy
enri Wundtom. Kritick6 prehodnotenie
n kritickei psychol6gie.Pre ziskaniepredm takeitokritickej psychol6gievyvijalo od
uviesf podmienky' ktord pomdZu obnajprv
roku 1970,potrebujeme
jasnif vzt'ahy a srivislosti jej vzniku'
2. Historickf p6vod kritickei psychol6gie
svojich
f.lupriet nemeckfm korefom i eurOpstEmupdvodu
""y^!1a
praktickri-vea1
jfdisciplinu
uto akademickrl
;;l'J";;ti;;roti,'
"v
fakt' ze vii,iSina
charakterizuje
podobe
ej
s,itast
;;; ;Jti"p"")
;"i
v 20' s.torodizispsychol6g'ovvo svete ziskala ta poias svoiho.vfvoja
severoav
tradiciach
pripadne
iarralo) videlanie v severneiAmerike,
Eesk€ho
kaZd6ho
na
povgilj'
merickei psychol6gie' Jednoducho
psychol6americkfch
tisic
aipoi
pripad6
prylttot6g"
rrr""tit'icio
-v
"gov. Dokonca i|
celoE,,tbpttotn -meradle (hoci poiet obyvatelov
zdhleka
Eur6py prevySuje americkri populiciu) poiet psychol6Sov
Tiito dispropsychol6gov'
aherickych
komunity
velkost'
i"i"iiftitp
porcionalita sa odr6Za ai v p-ottepublikdcii' USA sri hlavnfm svetoodbornyih tasbpisov a uiebnic' Paralelnes "ame;;;."ntom
;;
77
Kriticki psychol6pia
.
.,
rikaniz{ciou" psychol6gie prebehla,,psychologiziicia,,
Ameriki
Americk6 kultrira je presftenii psyctrotoglcly'mi
iieami a k;;;_
ny zlvot spoeivana psychologickejpraxi. Tvrdenie, je
Ze nemoZn6pochopit americkrikulhiru ueiznaiosti psychor6gie
aJr."lrJ*rli;
zodpovedd
- akoilusrrirci.-52.r p*i,izri nffii;h?ili
skutotnosti
WoodiehoAllena.
Av.ak ani USA neboli stiile takou ,,prepsychologizovanou,,
spoloi_
nosfou akou sri dnes. podern6pry.t ot.gi"t6 srcfylr.-t*"-)"i
d;;;;;pasy na striinkach odbornych publikriciiv tridsiaiych
rokoch XX. ,i;
roiia, produkovali akademickf materiril, ktory
poit adal atraktivnosf
pre mnohych Studentov a uiitelbv na vieiaj5ict
,rniu"r"itl.t,.
jlJi,:::';ff'
nutiaurdit6ho
cierh.
Nasredujricar
j"r'":$
ff LT
(19,10)definovala,,ridel,,
psych-olOgie
nasledovne:
"Hodnota zfskavaniavedomostii
samozrejm6.NaSe socidlne,politic
v koneinom ddsledku na poznani
losti ludsk€ho naturelu ziivisi mc
s ciel'omreformy socidlnychin5titu
potrebiim spolodnosti.Ako obiania preto potrebujeme
sformovat'na5"
o
Br"-drli_yl podstate iloveka tai soliine a raciondlne ako ie to
moZn6. XIX. storoiie sa. vyznadovalo pozoruh.d")r;i-;;;:i-;
v psycholOgi; sociol6gii a fyziol6giiby m'al viest'
,]
li*19._Ookrok
K oDdoDnemu
dramatickdmupokroku v ,inZinierstveiloveka,
v XX.
storodi." (s.23-4)
Tiito snaha - smelo hlhdat' ,,solidnu znalosdludsk.ho
nahrrelu,,za
ridelom "upravit' socidlnein_stihiciea praktiky tak,
aby lepSiesluZili
potrebiim spolotnosti,.- je ziikladom pristupu vatsi"y
v sridasnosti.Predmetich Sfudia,u"'do*orti, ktor€ isycf,ofOgo*,;j
sa snaZiaziskat'
a te6rie, ktor6 kon5tituuiri, sri pretkan6 (obdobne
ut";" tf.."i"u pr"i_
kanii plastickj,rni vli{knimi) snahou o rrytepSe.rie
spoloinosti. Iny'mi
78
5ociiilnapsychol6Sia
Kritickdpsychol6Sia
slovami,psychol6giasa stala disciplinou radikrilne odliSnouod "distej
vedy", disciplinou s hlbokou hodnotovou orientAciou,ideovym snaZenim,s principidlfm zasadenim sa o to, do ponima ako vylep5enie
ludskej dimenzie sPoloinosti.
Ruchov vplyv bol v tomto ohlhde formativny. Zmenil americkri
psychol6giuz discipliny, v rdmci ktorej existovalo mnoZstvor6znoroaych StOl,na integrovanri disciplinu zaloZenrina viac-menejiednotnom, Standardnomsribore vychodisk, zdkonov a met6d vyskumu.
Tak6to homog6nnaStrukhira umoZnila Standardizdciuqrutovacieho
procesuv USA, opierajric sa o maly podet "sriboru" uiebnic, ktor6 sa
navz6jom podstatne neli5ili. Podobne aj psychologicky vfskum sa
st6val homog6nnym,pretoZeperiodik6, v ktorfch boli vfsledky b6dania publikovani priiali podobn6 formy a pouZivali spolotn6 krit6ri6 pre urienie, to bude, pripadne nebude zaraden6 do obsahu.
Paralelnes tr-.imtoprocesom prebiehala rychla profesionaliz6ciadiscipliny, ktori sa vdhka riadiacim orgdnom, ako napriklad APA
(American Psychological Association), Standardizovala.V urdibfch
smerochbola t6to transform6cia vysoko produktivna. Viedla napriklad k hlhdaniu spoieni medzi "psychodynamikou" a te6riou uienia
(Dollard et al., 1939),ako ai psychodynamikou a percepciou(Bruner,
1957).
Av5ak t6to transform6cia mala aj svoie negativa. S cielom zvySit
funkinost novej integrovanej discipliny sa "zApadn6" psychol6gia
vman6vrovala do pozicie takmer zboZn€houctievania hypotetickodeduktivnej met6dy,do Specifick€hopohlhdu na "vedu", do "techno'
logizovandho" pohlhdu na "subjekf' a do pozitivistickej ideol6gie
(pozri StaintonRogers,Stenner,Gleesona Stainton Rogers,1995,kde
je uvedenf detailnejSfpohl'ad na qivoj tohto probl6mu). Dve hlavnd
formy koncipovania discipliny zaiali dominovaf v povojnovej psychol6gii, obe s dehumanizujricimi dOsledkami:
a) ako bio-socidlnaveda psychol6gia v rastucej miere zddraziovala
Iudsk( animillnosd (v ddsledku novfch objavov v etnol6gii,
Lorenz,1956);
b) ako technol6giapsychol6giav rastucejmiere modelovala subjekty
svojho vyskumu akoby to boli elektronick6zariadenia (Broadbent,
7966).
S postupom povojnovej obnovy a rastom stupfra blahobytu na
Z|pade (proces,ktory sa zaial v USA), deterministickii tv6r akademickej psychol6giea prax prechodu od behavior6lnejterapiek fordovskej industridlnej psychol6gii v rastricej miere viedli k strate
kontaktu s novy'm soci6lnym Zeitgeist. Psychologickddehumaniz6ciapredmetu 5t(dia bola ioraz menej populilrna. T6to kriza
bola priiinou zrodu humanistickei psychol6gie. Kelly (1955),
Kririckdpsychol6sia
Rogers(1951)
a Maslow (1958)r
ch6pani ako zdokonalen6myii,
tade, a poZadovali namilsto
Kritickiipsychol6Sia
t6,lnychpristupov k textu (pisan6mui hovoren6mu),v Sirokomponirnu.ri u rdmci "Verstehen"tradicie, a akcept6ciuaj inych te6rii ako hy-
a Coopera (1970)vplfvali na n6zory prehodnocuj(ce Program Psychol6gie.
2.1. Roky vfzvy
chfch oblasti soci6lnych vrldavkov
lnosriblahobytu,, (pouZiiric vtedai_
e, ktorii prebiehali paraielne s ,,li
yjadrovanou Hnutim za obdianske
ia StudentovzashiZili o bezprece_
V USA, po prvykr6t od antikomun6toraMcCarthyho,sa marxizmus
v rnnohychpripadoch v tomto ob_
;kumn6projekg financovand CIA
cielmi tejto wfzvy,zvliiit' v obdobi
ny.Dal5im ,,terdom,,bol v tom ia_
rrdciou,,vedeck6horasizmu,, (ar-
v samotnejpodstatepozitivizmu.
(najmiina sociol6giu)hlhdali pa_
hli poskyrnrit' alternativu ooriU_
ia obsahovalis6riu neexpe.i.r,".,_
80
2.2.Klima perturbicie
roky" nepriniesli
Aj ked vo vSmbecnepolitickej rovine "Sest'desiate
hlbok6 sociiilnea politick€ zrêny,ako dffali mnohf akademickiradik6li, predsa z6sadnfm sp6sobompoznaiili "z6padnf intelektu6lny
('1972),ktori vytvoril postStruktur6lnute6riu subjektivity so znainym
vplyvom na kritick( psychol6giu.Poslednym "kl'riiovym hriidom" ie
facquesDerrida(1976),ktor6ho kritika zilkladov ontol6giea epistemol6gie mala vplyv na rozvoi ana\!zy,dastonazyvaneiako postmoderna.
DalSounovou intelektu6lnou tradiciou, ktonr je PotrebndsPomenri(, sri feminizmy. eo sa rfka psychol6gie, vhodnym (vodom je
Wilkinsonov6 (1986).PouZili sme pojem v plurille, t. j' "feminizmy"
(ako protip6l "feminizmu") zAmerne'Prinosy ku kritickej anal'izevych6diajdcejz tejto tradicie sri rOznea v r6mci sebasamychkonfliktn6.
TakZe"semenii" kritickej psychol6gie- ako aj ich sfdasni ProtaSonisti - sti mnohorak6a v Ziadnompripade nie sri konsenzuiilne.Z tohto ddvodu sme (Stainton Rogers,Stenner,Gleesona StaintonRogers,
1995)pouZili termin "klima perturbiicie" (virenie - Pozn. prekl.) pre
opisanie v podstate v5eobecnej5iehoobratu, ktorli ovplyvnil spolotensk6 vedy pribliZne potas poslednfch dvadsiatich rokov. V psychol6gii tasto pouZivame v'fraz "kritick6 f6rum" aby sme si uvedo81
l
Kriticki psychol6gia
mili, Ze psychol6gianie je homogdnnou in5tancioua rozhodne nie je
prijatelhd znovuvzkrieseniezastaralej myilienky nejakej,,Skoly,,
v r6mci discipliny. Akhralizuje sa skOr ako heterodoxii (fi dotonca
her6za)proti ortodoxnej psychol6gii.
3. Kritick6 f6rum
Po tom, do sme definovali, io kritick.i psychol6gianie je, je na5oudhl_
Sourilohou povedaf nieio o tom, do kritickd psychol6giale. Trito rilo.
hu uskutoinime prostrednictvom analj,zy hLvnych Jsobnosti a pri_
t_tug"uv prehlhde,ktory pokryva pribliZne Stvrf storodiakritickej ve_
deckej produkcie.
- Jednou z khiiovy'ch osobnosti pre sformovanie kritick6ho f6ra nebol psychol6g, ale filozof na oxfordskej univerzite - Rom Harr6. V roku.l97J, pOvodnev spolupriici so socidlnym psychol6gom sociologizujdcej orientiicie Paulom Secordom,odStartoval,*"rfktory mal U"yf
lg-ygy p".odigmou psychol6gie: etogeniku. Ich spolodnii publikdcia
"v)'klad socidlnehospriivania' sa m01e pokradat triti"t,i, pretoZe
""
sa stala wizvou pre vtedy prevl6dajricu moddlnu ideol6giu
v psycho_
l6gii, osobitnepre n6zor,Ze vedecky'pohtad na ludi ich iusi
fonimat
ako automaty, hnan6 vnritornyy'miesinciami alebo procesmi,itord sa
aktivizujri bud vnritornfmi pohnritkami alebo motivmi, pripadne
vonkaj5imi silami. Harr6ho her6zou bolo prehliisenie, Ze moZn6
ie
a vskutku nutn6 prejsf od "antikvdrnych vzlahovy'chr6mcov,, k tvor_
be."skutoinej vedy'' o lud'och (Harr6 a Secord,lg7L, Z).jeho niistroi
mi pre vypracovanie tak6hoto prechodu boli:
a) Harr€ho znalosf filozofie beZn€ho
iazyka (cf. peters, l95g).
b) Na ddkladnej informovanosti zaroZenykritickf postoj (forma kritick6ho.realizmu) k pohlhdu, ktory mii na vedu lratSir," psycholG
8ov (t. j. pozitivisticky).
c) Pripravenosf zostiladif mnoho z Zeitgeistu -klimy perturb6cie,,sri!.":"_" r vypracovanim systematick€hozd6vodnlnia antropomor_
fick6ho (t. j. l'udskdho)modelu ludi.
Vfsledkom bola receptura pre novy typ psychol6gie,v ktorej sa ve_
-a
novala vel'kii pozornost'nie spriivaniu,-ale ti.tom konaniu - iny i
slovami praktikim ludi, ktor6 sri reflexivne: samoregulujfce a pozo_
-y."1: samotny'msubiektom. pojem ,,beZnf jazyk'lprevzary i ttto_
zofie) je
:.*-"_.d"j iy pre porozumenie tejto,,Nou"; psf chotogickelpa_
r-adigmy".Napriklad v beZnom jazyku,'zrada" si nevzt'ahu]en^' iiu_
dnu Specifick( sristavu sprdvania, ani k Ziadnym Specifickfm schop_
lgstiam pouZitlich v uriigich form6ch spr6vania.-o urduie di je nl_
jakyidin "zradou", nem6 takmer nii spoloin6 so samotnym aktom, ale
v rozhodujricejmiere sa viaZe k vyznamu, priraden6mu k tomuto aktu - dim sa dany akt stiiva spreneverouddvery alebo slubu. V zmysle
82
Sociiilnapsychol6Sia
Kritickdpsychol6gia
tejto novej paradigmy sa argumentuje,2e ak chcemeporozumiet kojedinou cestoupre pochopeniejeho v'-iznamuje
niniu takihoto typu.
-popisom
dinu v beznom jazyku samotn6ho akt6ra
oboznimit' sa s
(a/alebo obetea pripadnych svedkov). Tak6to vysvetlenia samozrejme nemusiabyt' ionsenzuillne. Za (ielom objektivneho pochopenia
v pragmatickej situ6cii
popisovanej
'(napriklad "pirOay, ktor6 bude "fungova('
rozvodovom konani),
pri
stide
na
u pro."t! dokazovania
sa do dvoch
dostdvame
konsenzus,
dosiahnuf
alebo ked sa snaZime
Struktur6lnychcharakteristik pre vysvetlenie ludskei aktivity, ktorymi sf roly a pravidld.
Harr6 tu oantttl" Strukturalistick6 korene svojho pristupu' Ako
piagetovecskimaj(ci formy kognitivneho procesualebochomskovec
anilyzujrici gramatick6 formy, odvoliiva sa na odvodend formy
tstmttU'ryi. piavidld - ako odvoden6 formy sri baziilne propozicie,
tu shiZi norma recipriklad
Ako
akt.
zdovodf,ujri
alebo
ktor6 riadia
procity: "ty pomdZe5mne, ja pomdZem-tebe"'Pri uriitych podnetoch
iat ti nietio, napriklad, urobi l6skavosf) t6to norrna vywdra imperaiivny z6mer (potr"bu oplatit l6skavosf niekedy v budricn-osti)'
praviata m6Zu poZadovuf (uko v uvedenom prfklade) alebo zakazovaf. Ako priklad by sa dalo uviest "nastav druh6 lice", teda zdrLanie
sa odplag, ak sa niekto k tebe spr6va hrubo' Skutoine, rozdiel medzi
tfmito dvoma pristupmi siahav nasejkulture hlboko do minulosti, az
do biblick6horozli5eniamedzi pravidlom "oko za oko" (Stari zAkon)
a"miluisvojhonepriatelh"(Novfziikon)'Ludgv6mridrosfjeplniitakychto,p'u.''idi"t u ti"to tvoria komplexny lexik6n spoloiensk6ho
spr6vania.
TAtial do rodiiia m6Zu poudit' svojich synov a dc6ry,Le "deti by
mali byt viden6, av5ak nemalo by ich byt PoEuf", deti zvyiaine ne'
m6Zu aplikovaf toto pravidlo na svojich roditov (aspoi nie v tradidnlicn roiinach!). Nestret6mesa iasto s prislovim (s vynimkou vtipov)
"iodidov by malo byf vidiet, avSaknemalo by ich byf podu('! Tento
rozdiel niim umoZiuje pochopif druhri Harreho Strukturu rolu. Rola
pravidlii opouZit6
ktorej
v
epiz6dou,
je
v tomto vfzname vyionovou
osobnosti:
typy
tri
si
jedincaPredstavme
rolu
Specifickri
hraniiujri
d,ozorni org6n pri skri5kach(skri5ajrici),priatel, ktordmu sa zvemjero" r trisi''.'i probl6mami a invalid. KaLdf z nich "zotrv6 v pasivite",
avSakich spr6vaniebude sprostredkovan6rozdielnymi motivmi. Pre
skf5ajticehbje mldanie poZiadavkou (sriiasf "obradu" skri5ky), flc>
hou na ktonlsa podujal.Pre n65hopriatelaje to ochotaumoznif niim
vyrozpritva(.sa.A invalidovo mlianie je pravdepodobnepohr(Zenim
sado.svoielchoroby.VkaZdomzty'chtopripadovjerilohaakt6rov
rozhodujdcim komponentom pri akomkolvek pokuse pochopif zmysel ich konania.Taito, v hlbokom kontraste k pozitivistickej psycho-
KritickdPsycho163ia
oci6lna Psychol6Siaje Prim6rne
faktami, ktor6 sri zviii5a neoPau fluktuiiciou v danom fasovom
:ki (alebov USA P6sobiaci)vedIodnoteni tohto obdobia kritickej
Iter (1979),ktorf analYzoval"sorziger, ktorf ako jeden z Prvfch
:",1'.i'13]:
"*lix'fflXiJ:i':'""fi
autor pravdepohuie mnoh6 konstrukcionistici6 idey a Sampson'
(1971)'
sa seri6zne
ktor6
pr6ce
Jotn" ptu"l soci6lnopsychologickej
Napriek tomu'
atmosf€rou'
sociilnou
sa
meniacorr
,ôb".ut,
verzie novei
C"rg."oui patri principi6lna ziisluha.ako z6stancovi
konStruksoci6lny
naz'fvat'
za(ala
ty"hlo
puii'aig^y, ttor6 sa *'"f-i
tivizmus--'nq"t"
"socidlna konStrukcia" sa po prvfkr6t spopularizoval
',rn".g"rot"laLuckmannovej"soci6lneikonstrukciireality"096T)'
Ich
ttoral ako sme uZ uviedli, patri do sociol6gie,poznania'
psychona
kritickri
orieni6cia nemala pravdepodobne hlbokf vplyv
terminu' V sriiasiJgi", *ufu vSakznainy rrptyl, 1u spopularizovanie
,,iarovn6" slovo ku kazdej priiako
pripeia
dasto
termin
no"stisa tento
spriici, ttora zauiima soci6lny i evironmentdlny postoi k ludsk6mu
pripdja
sa"kognitivny"
(podobne
privlastok
ako
.rur,ir, skrisenosti
"
Eo m6 lspofi trochu do dinenia s pojmom myslenia vo
ku vSetkdmu
ov5eobecneipsychol6gii-)-Av5akv Harrdho a v Gergenoveikoncepcii
,,ro.ielr,u kon5trukcia,' dhleko viac ako samotnf poznaEujet"lioil"
extenzivne teoreticky rozPracova|em. V icn pr6ci bol tento koncept
'.ry,
.ti"t"ay priradeny k Specificiym Programom a prezentovanyako
jisn6 orient6,iia,ktorf zdietajri mnohi vedci'
V Sirokom slova zmysle pojem "soci6lna kon5tmkcia" vyhovuie
axi6mu, ze ludia, ich konot i", otguttizicia spoloinosti a ich realita vsetnanie
odvoden4
produkovan6'
sri
ko od "osobnosti"k "demokraciii'
Harr€-skoncipo-val
gvoiu
soci6lnych
turalne vysledky
Procesov'
'soaaina bytosf" (1979, dn,1.1vydanie !1^{1t
1993);
u oitOgii'ônografii:
'Persoi6lna byt6tf' tUAa) a'Tyzick|bytost'" (1991)a taktieZako editor
.soci6lnej tonstmkcie emocii" irs86l, kolektivneipriice,do ktorei prispel rad autorov ovplyvnenfch soci6lnym kon5truktivizmom' Gergen
transp.eastauit svoju principi6lnu teoretickri koncepciu v publikicii "K
sa
Gergen
K'
194)'
(1982,
vydanie
druhd
poinania"
iorm6cii socidineho
spolusMaryGergenovoupokrisilprezentovafsoci6lnykonstruktivizmus ako alternativnu putudig^,t pre soci6lnu psychol6giuY."::llii
,,soci6lnapsychol6gia,,'(1gg1)
(i kea prevaZniiast knihy savelmi lisi od
uiebnic)' Pravdepodobnenajpreamericklich
charikteru
nablyskan6ho
B5
ru.
Kririckdosvchol6eia
mu.
n PoPlatnYurditym relaHvne no,iosociiilneivedy z tzv. franoizskej
ie vedeck6ho Poznania (Woolgal'
:n6zoru, Zesme schoPniadekv6ti6 "z6bradlie PtavdY" ktor6ho sa
,tiikei psychol6gie je obdas nazfvany
|akf aklentuje agnosticizmusnad funu so stiile pritomnou kritikou. V riimci
neexistuie situiiSawicki
dggt),
vviadril
nci- ako to
je
Inimi slovami'
moZn6"'
nie
"nit
kde
je
ale
moLn6'
,
"vsetko
.il, ta"
ktorej'
podla
ttiii.ty relativizmus zauiima PoTYu;
\eaZe 1e-e1s!uie
(nemoZnosfobjektivnej definicie
soOsobako priamo poznaf "privdu"
;|iii"t,>, vietko Cb povieme a robime (vCitane toho do hovorime
a pre'
a kon6me ako akademicki psychol6govia),musi byf skriman6
-hodnocovan6.
(obias nazfvanou
euS"t druhou skupinou kritickfch vedcov
-k1ticki realisti) m0Zu byt' tieto idey pochopend ako nebezpedny-relatisubstantivnychaspektov i.tastel nfdze a ltrpenia' lfruba
"ir*"t
toto ie postoi,ktony'zauiima radik6l
znadenf zasadenimsa o exPlicitnt
n6zorov.LiSisa od Postmodernfch
he vyzdvihnrif uriit6 Struktur6lne
a vykorisfovanie),ktor6, ako Wrdia
l"rit amu poziciu v te6rii a kriticizme' Zattal to radik6lna politilki
mi vela spolotn€ho, v praxi radikilna psychol6gia tenduje
"g"ia"
k rozileneniu na dva hlavn€ smery'
Prvf smer, feministick6 psychol6gia, ako naznafuie samotnf niizov, zA}razftuie,Ze psychoi6gia pod maskou objektivneho b6dania
u pr"t" ie v slrytom (a aktivne podpo-rovanom)spoieni-s Putllt;
ch',ilnouideolOgiou.To znamen6, Ze reflektule a podporuje muZskri
konStrukciu ,.itity, shiZiacu z6uimom muZov a utl6dajricu Zenskri
je
iasf spolotnosti' Jfonou z v'ftaznj'ch ilustr6cii tohto n6zoru prd'c-a
psychol6gie"
erity' A.,rrnar,oull "D"kon5tmkcia vfvojovej
.(7.994)'
vty'e,rt6.ka systematickyrozpracriva n6zor,L9 psychologick6 te6rie
voja dietaih aemonS-trulfr,tas od iasu, Sokuirici stupefr mizogfnie'
Aio Erika Burmanov6 uv6d,za,Harlowove experimenty opica-matka
(vybavenou ukrys ich "zniisiliujricimi Skripcami" a "zlou matkou"
ur62aii
spdsobom
ohavnym
ktor6
k
priitrojom,
patria
ostiami)
tymi
ddstojnost'ZenY.
Dui5i ttn.t iadikdlnej psychol6gie krpA zo skor5ej tradicie marorientovanycir piai zo ziaiatku obdobia "klimy perturbii"isii.ky
cie". Simotny termin "iadik6lna psychol6gia" bol pravdepodobne
po prvfkr6t pouZity marxistickym psychol6gom Philom Brownom
86
87
6
ffi9g8)
nov6formy
akoto nazvali,
skrimali,
zakazuii?
Ak€mu riielu shiZia?
Ktor€ sti
navz6iornvplyv? Ktor6 sf dominantn6?
;killt;-aseba
?
dominantnYmi " Prekryt6"
t;"X#:H'";'"ai*JGtumn6otazkvy"-,1i"llll1'^':3:v:?::
-Kladu v Psyururu6rr' 1"--^-'*,kladrivpsychol6gii'N";i'-;t'tu""1;'l-1':']'i1111"r:::1'::.",,8a p,ridruZen6 konstrukpra", f."a ptycniOgia
B8
Studuie presvedienia
Kririck6psychol6sia
-
Soci6lnapsychol6Sia
Kriticki Psychol6Sia
ked Potter a Wetherell to popierajti) znain€ teoretick€ prekrytie
s Moscoviciho te6riou sociiilnych reprezent{cii (pozri napr'1981)'
Av5ak tento pristup mOZebyf ponimany ako mikrorovina anally'zy
diskurzu v tom, Ze centrum ziiulmu je obvykle zamerand na vel'mi
jemnri analfzu kr6tkych vfsekov rozhovom. Vfskumn€ otdzky sa
iharakteristicky zameriavairina zistenie "do sa t6to osobav tejto Easti konverziiciesnaZidosiahnut?".
o "textualitu" diskurzu ft. j. iej funkcie poufitia a schopnostigenerovat' moc) ako aj o "tektoniku" (t. j. formy akymi je diskurz vytv6ranf
a ako sa diskurzy navz6jom prekryvajri)' Pristup sa opiera menej
o Specifick6individuality, povedzme,v SpecifickychProstrediach,neZ
rovine a glob6lnejSie,t' j'
o tb, ako diskurz funguje vo vSeobecnei5ej
ako socidlnya kultumy zdroj, ktorf mri byf pouZivany'v I'udskychaktivitiich a snaZeniach.TakZe sk6r ako detailn6 analyza segmentov
9t
Kritickiipsychol6gia
Sorciiilnf
psychologie
5. Implikicie kritickei priice
Na implikiicie kritickej prilce, pochopitelhe,nazerajriinak jej shipenci
(ako my) a rozdielne tf (st6le eite velk6,vAiiina), ktori zoirviivalf
na
koncepte psychol6gie ako ',inZinierstva dloveka,,.Z tohto zorndho
uhla, zo strany hlavndho pnidu v psychol6gii,kritickd priica ieli trom
principiiilnym reakciiim:
a) ignorovaniu, nepochopeniu,pripadne ndzoru, Ze nejde o ,,re6lnu
psychol6giu",
b) jej "getoizacii", izolovaniu ako exotickeja cudzej kultfuy,
c) jej asimilicii ako jedn6ho z alternativnychmodelov v celkovej ponuke paradigiem.
Ako sme uZ poukiizali, kriticki psychol6giaje sk6r rdznorod€ fG
rum, neZjednoliate hnutie a na hito heterogenitusa viaZerozsahch6_
pani jej vzt'ahu k hlavndmu pnidu. Viidiina pr6c sa viaZe na t6my ale_
bo diskurzy:
Kontroln6 otilzkY
1. Ak6 boli zdroje kritickei psychol6gie?
2. Charakterizujie podstatu etogenick€hopristupu R' Harr6ho'
3. eo ie "nov6 Paradigma"?
4. Ak6 sri ciele analfzY diskurzu?
5. Ako sri vnimand implikdcie kritickei psychol6gie?
c) Novri interdisciplin6rnakoncepciahumanitnychvied ako takych,
skoncipovan6 na baze zovSeobecnenia
charakteristickychkritick6ho f6ra. Takfto pokus o vytvorenie Vel'kejte6rie je najlepSie
92
Literatrira
Adomo T. W.: Negative Dialektik. Suhrkamp Verlag:Frankfurt am
Main.1973
Apfelbaum E. and Lubek I.: Resolutionvs' revolution?The theory
oiconflicts in question. In L. Strickland, F' Aboud and K' Gergen'
93
I
Kritickdpsychol6gia
Kritickeosvchol6qia
Socidlnipsycholog.e
SocialPsychologyin Transition.Plenum,New york, 1974
BannisterD. and Francella,F.:Inquiring Man: The Theory of
PersonalConstructs.Penguin:Harmondsworth, 1977
Berger P.and Luckmann T.: The SocialConstruction of Realiw.
Harmondsworth:Penguin,1967
Billig M., Condor S. Edwards,D., Gane,M., Middleton, D. and
Radley A.: IdeologicalDlemmas. Sage,London, 1988
Billig M.: Arguing and Thinking: A RhetoricalApproach to Social
Psychology.Cambridge University Press,Cambridge, 1997
BroadbentD. E.: Perceptionand Communication.pergamon,
New York, 1955
Brown P.:Toward a Marxist Psychology.Harper, New york, 1924
Bruner f. S.:Beyondthe informationgiven. In J. S. Bruneret al.
(Eds),ContemporuryApproachesto Cognition.Harvard University
Press,Cambridge,Mass.,1957
Burman E.: DeconstructingDevelopmentalpsychology.polity,
Cambridge 1994
BussA. R.:A DalecticalPsychology.Invington, New york, 1979
CooperD.: Psychiatryand Anti-Psychiatry.paladin, London, 1920
Coulter f.: The SocialConstructionof Mind. Macmillan,London,
7979
Curt B.: Textualtity and Tectonics:Troubling Socialand
PsychologicalScience.Open University press,Buckingham, 1994
Danziger K.: The positivist repudiation of Wundt. Joumal of the
History of the BehavioralSciences1979,15,205-230
Denzin N. K.: Childhood Socialisation.
SanFrancisco,
Jossey-Bass,
1977
Derrida J.:Of Grammatology.John Hopkins University press,
Baltimore,'1976
Dollard J. et al.: Frustration and Aggression.yale University press,
New Haven,1939
Douglas f. O. and fohnson, f. M. (Eds.):Existential psychology.
CambridgeUniversity Press,Camdridge, 1977
Edwards D. and Potter J.: Dscursive Psychology.Sage,London,
7992
FoucaultM.: The Order of Things.Tavistock,London, l9Z0
FoucaultM.: The Archeologyof Knowledge.Tavistock,London,
1972
GameA.: Undoingthe Social.Open Universitypress,Milton
Keynes,1991
GergenK. |.: Socialpsychologyas history.fournal of personality
and SocialPsychology,1973,26,3(19-320.
GergenK. f. and GergenM. M.: S<rcial
Psychology.Harcourt,Brace,
94
ion in SocialKnowledge'
ion in SocialKnowledge'Second
:lf in EverydaYLife' DoubledaY'
New York, 1959
Explanationof SocialBehaviour'
ii"*iii. ^"a Secord,P':The
Blackwell,Oxford, 1972
for SocialPsychology'Blackwell:
ilurrt n.' So.ial Being:A Theory
Oxford,1979
Oxftxd' 1983
ff"ie n.t PersonalBeing'Blackwell'
1991
Oxford'
H"iC n.t PhysicalBeinf' Blackwell'
Oxford' 1993
Blackwell'
Edition)'
Being'
[second
H".re n.' Social
of Emohon' Blackwell'
ii"*t n. Gd'): The S6cialConstruction
Oxford, 1985
Vgnl' c' and walkerdine'
iir,riq.r.r, |., Holloway, w., urwin, C,
;.;ail;;iftihe
and
socialRegulation
Psvchologv'
subieci:
Sublectivity.Methuen, London, 1984
of truth' Theory and
il;6;" T.:'socialpsychology and the rhetoric
-202
PsychologY,1997,2, 787
we boost I' Q' and scholasticachievecan
much
l"ir"r,.AliHo*
'mentZ
Harvard Educational Review Wintet 1969'l-23
Dilemma' Harper & Row' New York'
f"if ].t rn" Experimenter's
7971
Norton: New
ii"fiy C. A.: The Psychologyof PersonalConstn'rcts'
York, 1955
Sage'London'
Kil;i";;; C.: The SocialConstruction of Lesbianism'
1987
Conceptsof
i"."" }.t CIr.J-A. Miller), The Four Fundamental
Fty.fto-n""fysis. Penguin,Harmondswotth'.'l'979
Harmondsworth'
i"i"f n. n':ihe Voici of Experience'Penguin'
1983
World' New York'
Lorenz K.: On Aggression'Harcourt' Braceand
7956
(SecondEd') Van
Maslow A' H.: Toward a Psychologyof Being'
Nostrand:New York, 1958
la Nature'
MoscoviciS.:Essaisur I'HistoireHumaine de
1958
Flammarion:Paris,
In: R' M'
f"fori""i.i S.:The Phenomenonof SocialRepresentations'
Cambridge
Representations'
(Eds'),
Social
Farr and S. Moscovici,
UniversityPress,Cambridge,1968 - and How to End
Parker I.: The Crisis i., tvtoi"m SocialPsychology'
95
Kriticki5psychol6gia
Sociilnf psychologie
It. Routledge,London, 1988
Parker I.: Dscourse Dynamics:Critical Analysis for Scrcialand
Individual Psychology.Routledge:London,i992
PetersR. S.: The Conceptof Motivation.Routledge,London, 195g
Potterf. and Mulkay M.: ,Scientists,
interviewtalk: interviewsas
a techniquefor revealingparticipants.In: M. Brenner, Brown and
J.
D. Canter(Eds.)The ResearchInterview:Usesand Approaches
AcademicPress:London, 1982
Potterf. and WetherellM.: Discourseand Socialpsychology:
BeyondAttitudes and Behaviour.Sage:London,19gZ
Potter|. ,EdwardsD. and WetherellM.: La Model of Discoursei.
Action. American BehaviouralScientist,1993,35(3),3g3_401
Puiol (Tarr6s)J.: Las t6nicasde reproducci6nasistidacomo fen6meno tecnocientifico.
In A. J. Gordo L6pezand J. L. Linaza(Eds.):
Psicologias,Discursosy poder Visor,Madrid, 1996
nigqal K. F.: PsychologyMon Amour. Houghton Mifflin, Boston,
1978
RogersC. R.: On Becominga person.HoughtonMifflin, Boston,1961
Rommetweit R.: On "emancipatory,,socialpsychology.In L.
Strickland F. Aboud and K. GergenSocialniyifrotogi i" Transition
Plenum:New Yrrk, 1976
Ruch F. L.: Psychologyand Life. ScottForesman,
Chicago,1937
SampsonE. E.: SocialPsychologyand ContemporarySociety.Wiley:
New York, 1971
Sarbin T.: Narrative Psychology:The StoriedNature of Humarr
Conduct. Praeger,New york, 1986
Sawicki J.: DiscipliningFoucaglt.Routledge,London,1991
ShakespeareP.,Atkinson, D. and FrenchS. (nar.),Reflectingof
ResearchPractice.Open Universitypress:Buckingham,1993
Shotterf.: The developmentof personalpowers.In: M. p. M.
Richards(Ed.):The Integrationr-rfthe Child into a SocialWorld.
C-ambridgeUniversity Press:Cambridge, 1974
ShotterJ. and Gergen,K. f. (Eds):Textsofldentity.Sage:London, 19g9
Shotterf. and Parker I. (Eds):Deconstructing
Social'psychology.
Routledge:London, 1990
Stainton Rogers,R.: Q Methodology.In J.A. Smith,R. Harr6 and L.
V. Langenhove(Eds):RethinkingMethodsin psychology.Sage:
London,1995
Stainton RogersR. and Stainton Rogers,W.: Skrriesof Childhood:
Shiftingagendasof child concern.Harvester-Wheatsheaf:
Basingstoke,
1992
Stainton RogersR. and Stainton Rogers,W.: ,TheTransdisciplinary
Altemative'. Paperpresentedat the InternationalConference
97
t
t
POZNAVNN
5. SOCIALNE
')
1.1.Struinf pohlhd na historick6 predpoklady 5t(dia sociilneho
cidlnompozn6vanipritomnA.
l'-i
mi syst€masocio-kulturnymi vplyvmi a symbolickf
vtonteiT 1^l:1k?:111L:
;'#;;;*.soniilnei percepcie
v prirudke editovanej Tagiurim
"v"t
;:H;*Ptevateiia
spoloi.nf aspekt
,"ri-"-."r:" rgsg. riste orobitr," zdoraznila
lffi#,
myslenia
t' j' my5lienku.spitosti
i.l.r, pragmatizmus'
boli neskor5ounadvl6dou paradigmy spracov6vaTym sa.v5akuZ dost6vamek analyzesridasiffi;1fi;.rrt"na'
"
l-"^|--itora
trendov v sociiilnom Pozndvani'
.' t.Z. S.idasnf stav v'.iskrrmu sociilneho poznivania
. Sridasnete6rie a mocrery:q?lTh:,Pozlavani-a.v7f,s^t\
:,lt:::f
:::
hlhdnetab. i.1.
-'
a kon5truktivisOk*; pretrviivajriceho vplyvu asocianistick€ho
kognitivnopsYstrctdvajri
tick€ho priitupu sa v soci6lnompoznevSli
obdobi sa
V
neddvnom
tradicia'
.i"l"gi.ia a soci6lnopsychologick6
pristupgl
a
"mikkym"
tzvl
"lwdfn{,
medzi
rozlibenie
obiavilo
ktor6 sa usiluje o vyjadrenie rozdielov medzi
6ltft;;-it91),
a pristuoristupom soci6lneipsychol6gie k soci lnemu pozndvaniu
psychol6gie'
kognitivnej
pr"t"a"ouat
ru
ii"t
foa "Fl{YoT
;;,
psychol6govia
Zmienili sme sa, ze soci6lni psychol6gia a soci6lni
socidlnych
a
ludi
iavov prinaimenskrimali percepciu a poznivanie
bola PrePracoludi
vnimania
Problematika
rolov.
;;; ; tldsiaiyctr
aZ pifdesiavanou oblasfou sociiilnej psychol6gieuZ v Styridsiatych
101
I
zdroi: tz
mysleje vytvirany sditanimp(
nejdeo
a na ich zdkladeformovanimI
percepciiale konitrukciupoznania)
o ZAkladnAotdzka: Ako si vnfmatefom
o ZAkladnf otdzka: Ako vnimatel
kombinovan6 elementv sctciiilneho
konstruujepredstavyo sociSlnomsvete?
sveta?
. Chdpaniepozndvaniaa pozndvajriceho
o ChCpaniepozn5vaniaa pozn;ivalfceho
ako aktivneho
ako pasfvneho
. D6raz na vplyvy "vy55ich"pozndvaclch
o Ddraz na spdjanieprvkov "zdolaprocesovsmerom"zhora-nadol,,(top_
nahor" (boftom-uporientation):napr.
down processing):
napr.vyuZivanie
utv:iranie pojmov
uworenfch ti apri6rnychpojmov
o Formovaniete6rii ooznevania
a kateg6rif
zaloZenfchna (dajoch z vonkaj5iEho o Formovaniete6rifpozndvania
sveta- "data-driven" (charakteristiky
zaloZenich na "te6ridch"
vstupnych informlcif/stimulov alebo
poznivajtceho - "thmry-driven"
prostredia)
(vnftorn6 procesy,ktor6 sf
. Neo-asocianostick6prfstupy h.fadajI
" nasadzovan6" na vstupndinformdcie)
. Aktfvne principy spracovaniaVriitane
analdgiu pozndvacfchprocesovv pr{ci
potftada (pasfvnealebo automatick6
takfch faktorov ako odakdvania,
mechanizmyspracovania)
zdujmy,emociondlnezainteresovanie,
o PozndvacieStruktrJrysd
percepind pripravenos{
o Pozndvacie
elementaristick6,relativne
5trukt6rysd holistick6neorganizovan6,kvalitatlvnenemenn6
integrovan6,organizovan6,kvalitativne
o Pozn{vacie procesy sri pasivne,kontext
premenlivd
je chSpanf vSmbecne, srj
. Poznavacieprocesysri aktfvne,zdvisld
lednovfznamov6 (percepcia,pama(
na kontextea vzdjomnezdvisld(niZiie
operuji nezSvisleod aktivnej5ich
a vyS5iepozndvacieprocesysa
procesovmyslenia)
prellnaji)
o D6raz na objekt poznania
r Ddraz na subjektpoznania
Tab. 1. Porovnanie asocianistickycha kon5truktivistickyichpristupov
k sociiilnemu poznAvaniu (podlh Badov6,Baumgartner,1992).
Ako uv6dza D. J. Schneider(1991)v sedemdesiatych
rokoch sa
traditn6 probldmy percepcieludi spojili s modelmi a hlavne s me_
todol6giou kognitivnej psychol6gie.Vysledkombolo sformovanie
"tvrd6ho" pristupu k socidlnemupozn6vaniu.Ten determinuiepo_
nimanie sociiilnehopoznevaniask6r ako pristupu aleboperspeiti
vy neZ predmetnej oblasti sk(mania (Sherman,19g9,Devine,
102
tim" u soci6lnomPoznavai?"
stvri.zikladn9
sformuloval
'.-dî.s.t*iaer (1ee1)
ry|ryi]T:
prv9, Rrles ie-zaTii.aint; iristupu v sociilnom Poznivani'-!o
p_trta
ylv" .P.d
iail;t ; pretoze
:tiTt,':'o-9."51i'1li?::1",
I:.:
ako konzistentn6s tym, io uZ pozn6me'
Alternativu k tomuto smeru Predstavujtiv sridasnostiPr6ce,kto16 v risil( o integrdciu Poznania v socialnom Poznevani smerujf
k hlbSim zdroioir integi6cie, t. j' k filozofii pr(stupu k fenom6nu
I'udsk6hopoznania.Reprezentantomtychto PracmdZebyt publikricia "soci6inapsychol6giaPoz ania", ktorej editormi sri D' Bar-Tal
a A. W. fruglaniki (1988).Zluiem sa sristreduiehlavne na fenomenol6giu a v"edom( skrisenosdpozniivaj(ceho, na soci6lne zdroie
u ,oIi6lnu podstatu pozniivanii. Soci6lna psychol6gia Poznania
(m(drosti) ty sapodlL D. Bar-Talaa A. W. Kruglanskeho(1988)maIa sristredit'na obsahyPoznaniaPrave tak, ako na so,cidlnea kognitivne procesy,ktor;imi ia Poznanieformuje a meni' Stridium procesov isdOleZit6.,pretoircmdZe odhalif v5eobecn6historick6 a sociokultrirne pravid;lnosti, ktorymi je utvdran6 psychikal'udi na ziiklade obsahova evidenciepoznania.Pritom by vsak malo zahrnrit nieIen mechanizmysPracovevaniainform6cii, ale tieZ afektivne a motivain6 faktory,ktord vplyvajri na Procesymyslenia a diival( im in-
r03
rznatkovo inYch obiektoch'
aito kauz6lne zdroie v porovnanis inymi' nesoJJ*i*uni
Sociiilne pozn6vanie implicitne obsahuie
"-Ul"t,"*i.
"i exPlan6ciu'
ilnu
*,1'u "":
ai"isil'p*rn.kyznaksoci6lneho
P9":e
:i. *:. j:l:
na in6 psychickd javy (emocie,motiv6ciu'
,"rioi"pqinie
s poznivanim
w, noiî, presveddenii atd') v porovnani
sa zvahuieakoiedenz hlavnlichaspektov
fil}?fi;'pozn6vani
soci6lnomsveteiednotlitilliS,
Ie"i, rrilft", iesp.iehotunkciev (s
spoieny)
normami a mor6lkou
i" ru"fW^ nieien normativny
ai ovela zloZitejsisposob'ft9;
ale
pozn6vania,
tt.ialneho
.;;;fr;
a vystupu.
- l'udia
ovplyviujri svojeprostredie,usilujf sa o jeho kon_
3i*-:T"
trolu z hlhdiska svojich cielbv,
- soci6lne pozn6vanie mii-vzdjomn;i
charakter:formujem si dojem
o druhom iloveku a ten druhy zaseo mne,
- ludia sa menia v iase a okolnostiach
obydajneviac ako je to v pripade inych objektov,
- presnosf naSichpoznatkov o ludbch je
faZ5ieposridit' ako pres_
'105
Sociiilne pozndvanie
ich sprdvanie.r" ro n
nosti percipujeme na inych ludbi
jmy? |e na5a.percepciainych
pr
procesy percipovania a usudzovar
hlif
+1, spolu 6, io je posrideniemiery sympatie sti-
s-p-ri"*etrbuaci.mod-1l"vt\69:i1t2\.":u"!:111:
ift (v uvedenom
ilJi;;i ift a deli ich poitom vSetkfch
(napr'
Sfastnf+Z),yra
2).Pridanienovejirty
i"i"i"itot"
a dmhom modeli (v siitacom modeli by
;;;;pr"om
5, iiZe posridenieby sa zvfiilo' v spnamiesto
ih&"oru S
Ziadnu zmenu)' V monezaznamenali
sme
by
modeli
n
spriemeriovanill.":-"lkty/dopm.zavislf
,T,3_TT_T:
v6ha vyplfva z d0leZitosti drty
tiiciu tohto spriivania.
2.1. Utvriranie doimu o osobe
y$:ril";.:ff y::,:*:i1,"-T?ll_"b":op-,*,in6hopredstavu
je
;fi""4#;;ff'tffi"::HJ;
l#,'"'*r::::l':i:'p-*yTtffi
.j;?J
f,*i: :1x,nn:ig 13"r"r5;ilil;i"," #,:,frl:
terakcie s nim. D6lezihi
imrr n ^.^L^
DJ-L-'
_. _
ulohu
pntom
. r __--r-:.,sr!
.v rrqJ Dpus(,D rnzohrdvaj{
uZ prv€ zfsi<an€ do.
,#"l.Yi;,::1iiJ,:ltlirl*::-"tviJ"nr"dojmusripritom
fff f-1'3
,ll"llciirch,ktore6JttuF;;;;;"j#;,"J"Tl
;i;;J,d
v:"lj::.*y:l33:T11,T+.
ktory'ch pozniivanie prebieha).
"' ";
kontextu
(situiicie,
modely formovania dojmu
,t;1.ft
"1."1t*6 interpretdcidch
v teoretickych
procesov formovania dojmu sa pre_
jav_ujd dva. pri-slunr.
ponimanie
;;i;;'
{*"yl*l"nrpercepcie ako "data-driven".
"*"entuje
odrdia sa to Jzamerani
na
charakteristiky percipovan6ho, pozn|v ar
spr6vania).Zn6mou koncepciou
inform6cif Normana H. Arrd".r"
fft,
""if,od"or"'iednotlivych
dostdvali prv6 inform6cie vy5Siu
modeli
tomto
V
i"llnt".
uriit€ percepin€ zameravytv6rajri
kedZe
nasledujrice,
lko
viedli zv-dd5a pt9p",t:
dojml
Uty vyst"ôv uw6rania
I
velmi t'aZk€urdovat' ak6
vsak
spriemeriovania' fe
i;;;;"6il
ludmi
a v rozt ra" ptisrrazoian6 iednotlivfm ft6m rozlidnlimi
kontextoch'
tf chsihradnlich
aby overil-adeS. isch uskutoinil s6riu experimentov,
i
o osobena
dojmu
"tii
a
pevn€ho
ucelen€ho
vytvilrania
itnott
"toa"fov
vys{rTe
Vo
svojom
o
nei'
ritrZkovfctr-a kusfch inform6cii
ilkil"
6"r.tr'**hg*.."*l;l.Tlry"'f
l\:i::"-?I;l:L::"1:i.:'::
celkovf doiem o osobea uriit niektor6 iej dalSie ErIio-d,X
"3."Uecnf
w-Gsledkv
Wsiumov viedlik zov5eobecneniu,Ze drty sri organizo'
jednoduchfm sEitaJ"^duo foime wuru, "gestaltu", ktony'nevznikd
trta sa dotyka vfKaZd6
ift'
spriemernenim
iednotlivfch
ntrn alebo
znamu dal5ich 6ft a percipient kon5truuje celkovf doiem, na zdklade
rcorefr. sa uWdrairi inflrencie o dhlSich charakteristik5ch osoby.
vyKon5truktivistick€PrinciPy obsiahnut€ v Aschovom modeli vo
hranenej5ejpodobe repiezentujri nov5ie koncepcie-vychddzaifce
akologniHvne Stmkt(ry, ktor6-obfqrn"'t.i "^y. Sch6mysa chdpu
","i.rjti uS.oU"cn6
aj 5pecifick6poznatky z urCitej podle-t9^veioblasti
a ovplyvnujri tognitiine Procesy (Landman, Manis, 7983' pozi ai
Uaeovi 1984).V iplikacii na oblasf interperson6lnejpercepciesa sleduje pbsobenie sihem v Procese utv6rania dojmu o inej osobe
(napr.Alba, Hasher,1983).
V nedi{vnomobdobi boli sformulovan6 viacer€ te6rie,resp' modely, ktor6 zohlhdiujf aspekty pristupov "datadriven" i "theory-driven". tvt.B.Brewei(1948)nivrhta duilny model procesuformovania
noZn6uriit' starostlivym pretesto_
) model formovania a-oim'ovpred_
rude urieny sdftanfmhodn6t'v5et_
N/L. Lr! puuzrrycnpn poprseorouyl*p..
;;i#;;;
;H:::'#r"r:
106
107
Socidlnepozndvanie
Sociilni psvcholoeie
vislf na tomto zaradeni.V pripade osobneizainteresovanostimii procesformovania dojmu charakter ziskavaniadhl5ich informiicii o osobe s cielom dospiet'k do najpresnejSiemu
poznaniu.Dojmy, ktor6 sa utvdrajri na ziiklade kategoriz6ciesri menejkomplexn6i menejdiferencovan6ako dojmy zaloZen1na personaliziicii.Kategoriz6ciaa personaliziicia vystupujri v modeli ako dva yzejomneoddelen6procesy.
V istej opozicii vodi tejto koncepcii S. T. Fiske a S. L. Neuberg
(1990)vytvorili spoiitf model procesuformovania doimu. Podlh
autorov sa v iom pokriSajf nastolif rovnovdhumedzi procesmikategoriziiciea individualiziicie. Kontinuum procesuformovania dojmu, ako i podstatu ich pristupu moZnosformulovaf nasledovne:a)
pri stretnuti s inou osobou sa bezprostredneuskutoinf poiiatodnd
kategoriziicia danej osoby s vyuZitim existujricichkateg6rii, b) ak je
osobaaspoi v minimillnej miere pre percipientad6leZitil,zameriava sa pozornosf na ziskanie dhl5ich inform6cii; m6Ze to by(
podmienen6 kognitivnymi i motivainlimi faktormi, c) ked ie to
moZn6,percipient potvrdzuje podiatoinri kategoriziiciu, d) ak ju nemOZepotvrdit', nastupuje etapa rekategoriziicies vyuZitim subkateg6rii, novfch kateg6rii a pod., e) ak je procesrekategoriziicie nerispeSnf, percipient vyttZiva plne individualizovany postup zaloilenj,
na integriicii jednotlivfch ziskavanfch inform6cii, 0 napokon percipient sa mOZerozhodnridpokraiovaf v procesepozn6vania inej
osoby pri nasledujricich stretnutiach. Cyklus sa tak m0Ze opakovat'.
V prezentovanom modeli sri kon5truktivistick€ procesy prevaZujrice, asocianistick6nastupujri v pripade,Zeuriitd osobaje zauiimavi{
alebo osobnostned6leZit6 pre pozn6vajfcehoa zArovei percipient
ju nevie zaradif do existujricichkategdrii.Pre viidSiun6zornost'uvddzame spojity model formovania doimu aj v schematickejpodobe na obriizku 1.
Ako treti spomefime e5te ekologickf model utvirania doinu
o osobe, ktor€ho autormi si L. Z. McArthur a R. M. Baron (1983).
Zddrazfiuji v iom, Ze v celkovom dojme sa prejavujespojeny riiinok
procesov na strane pozndvajriceho a atrib(tov vnimanej osoby.
DdleZitf je pojem "pontik" (affordances)zavedeny |. J. Gibsonom
(1979).Ponuky sri definovan6 ako vSetkoto, do prostredie m6Ze poskytovat', d6vat Liwjm organizmom, a to v pozitivnom alebo v negativnom zmysle. Gibson to vysvetluje obraznetakto: "KaZdii vec hovori, do je. . . ovocie hovori "zjedz ma", voda vravi "vypi ma", hrom
hovori "boj sa ma" a Zena hovori "miluj ma" (1979, str.l38).
Odhalbvanie tfchto "ponrik" pritom nie je iba z6leZitosfouusporiadania podnetovej informdcie, ale je ziivislE aj na percipientovom
nastavenina ist6 podnety. Ekologicky model postuluje,Zeformovanie
t0B
Socidlnepozndvanie
Socidlnapsychol6gia
Mt
Obr. 1. Spojirf (kontinuiilny) model formovania doimu
(podlh S. T. Fiske,S. L. Neuberg,1990)
dojmu vych6dzaz atribritov-Ponfk vnimanej osoby,ktord sdptistupn€ percipientovi, avSakv zevislosti na miere jeho senzitivity k nim'
io vztahu k prezentovanym koncepci6msa prikl6iame k nAzont,
2e tte z nich, ktor6 uriitym sp6sobomsp6jajri asocianistick6i kon5truktivisticke aspekty vo formulovani modelov formovania dojmu
dospievajripredsalen k adekviitnejiiemu zobrazeniupriebehuprocesu v reiilnych podmienkach.Na druhej strane cel6tdto oblast zostlva
nadhlej predmetom intenzivneho qiskumu.
109
t*,r'n"
*rnru"n'"
Socidlnipsycholqlie
?.3.Detemrinanty posudzovatelh ovplyviujrice proces forrnovania
dojmu
l.r6vania). Dal5ou dOleZitou je heuristika reprentativnosti'
t tendencii zaradbvaf ludi do kateg6rii podla toho' do a*i;;;
vo
l"rt rri podobni alebo "reprezentativ-ni" Y'f:h".k3l-"mernej
a zjednoduSuj( proces
zrychlujri
Heuristiky
kateg6rii.
"'a."6
vedri k spr6vnym ridasto
preto
o
skrisenost',
sa
Opi".tJri
urni".
chyby v percepcii'
byt
-. i tealcn d6sledkom niekedy mOZu
proces formovania
ovplyviujricich
tinitelbv
itof"Jir,i skupinu
Ciele a hodnotov€
faktory.
emocionilne
a
motivain6
i-., Wori"
sa premietajri do percepcieinfch, najmii v pripadoch ne'
n€hb, ambivalentn6ho spr6vania. PoziHvne a negativne
flniJ"iafr" stavyved( k tomu, ZL urdit6inform6ciesri viac alebo
"-"i";
niipadn6.ludia si v radostnejndladeformujf Pt?iY"""j:1?l:
-ii
i'ny,in, pretozevenuiriviacpozornostipozitivnyminformiici6m
Bower,1988)'
(Forgas,
2.4.Detenninanty posudzovanei osoby ovplyvfiuifce Proces
a) druh6 a dhlSieinformdcie sri spracovan6tak, aby inkonzistentn6inform6cie boli "zladm6" s prvou informiiciou; b) vfznamy dhl5ich informilcii sa menia pod vplyvom kontextu; c) informiicie, ktor€ nasle'
sri potl6dani ignorovanEalebo redukovan6'
neskOq,
dujf
'Efekt
novosti - vy55i vplyv na formovanie dojmu m6 neskor5iainformiicia. Vyskytuje sa zriedkaveisie;viidsinou vtedy, ak sli informii-
110
111
Sociiilnepozndvanie
Socidlnipsychologie
ako ktor€kolvek in6 irty. Hal6 efekt teda znamenddominanciu nejakej drty pri vytv6rani dojmu o osobe.
Efekt rozptflenia - prejavujesa v tom, Zevplyv uriit€ho spriivania
na formova_ni_e
dojmu je slab5i v pripade, Ze inform6cia je podana
v kontexte dhl5ich s iou nesfvisiacich inform6cii,neZked p podava_
nd samostatne.
't12
ako verifikovatelhei percepcieinfch. NalprePracovaper,l triiit" aplikovanych mier presnostiv interpersonilnej
cn(t',?1: 51'jll::llf:t'^" li:l*:
ii f i"ar.zifL.J..Cronb,a
sk6re diskrepanciemedzi risudkom a krit€riom
,-nioUat""to
,,ii"ry pt"tnosti. Rozlisil .stry1f.o{n!::"Y
Pt"::osti'
Prvf
eleviicia(odchylka)'Vyiadruiediskrepanciu
lît.'i"*"I"i ol.ittavuje sk6repo-sudzovatelh
(urienym z celkovdhop-op^ti"^"rnfm
lt3
So.idln"
oo.ndv"nie
Socidlni
psychologie
konkr6tneho jednotlivca v tom, ako sa bude spriivaf v
kontakte s danym posudzovatelbm.
Vo vSeobecnostisa usudzuje, Ze presnosf pri pozniivani
inych je
-zisfuje
v re6lnych podmienkach vy55ia, neZ ako sa
uo *ryrt,r-oJi
uskutodfiovanychv podmienkach psychologick6holaborat6ria.
3. Atribuin6 procesy
Problematika atribudnychprocesov bola najmii v
sedemdesiatych
a v prvej polovici osem_desiatych
rokov jednou z dominujrici.t iem
sociillnej psychol6gie.V sriiasnosti tiito oblasf uZ nie j"
"h.onicou",av5ak vysledky vyskumnej aktivity sa stali
"utoff.o
sridast'ou
u_
debnic.Atribuiny vyskum sa zaober6'otdzkouako ludia
v kaZdo_
dennom. Zivote pripisujri pr(dinnosd svojmu vlastn6mu
,p.auuii,r,
spr6vaniu inych l'udi alebonepersoni{lnymjavom vo
svojom soci6l_
nom prostredi. Poznanie prfiin umoZfu;e ruaom pribliZovaf
sa
k chiipaniu sveta ako stabiin6ho,predvidatelh6hoa
Lonholovateln6ho.
Predmetom bidania atribuinfch te6rii je predov5etkym
vnima_
nie kauzality a ddsledky tohto vnimania. priiom v5ak
nejde o hlh_
danie.objektivnejpridinnosti, ale o subjektivny vy'klad
.rrkrrtoi.r"_
nych javov tzv. ',naivnfm.,.alebo "laickfm,, zubllktom.
T""t; ;t_
klad a vysvetlbvanieltdskdho sprdvania naivnym pozorovatelb'm
mOZeprebiehaf nielen pomocou urdovania -pritin;,
ale i uriova_
nim "d6vodov". podlh A. R. Bussa(192g)sprdvanie,
ktor6 sa osobe
stane,.ktor6je nez6mern€,moZno vysvetlif ,,pritinami;.
t:lfdt spravanre
AvsaK
ktor6 osobauskutoiiuje rimyselne,ktor6 mii ciel
alebo ridel,je konanim.a je (predov5etkymsamotnym
akt6rom) vy_
svetlbvan6d6vodmi. Spr6,1ayi;,ktor6 jL "zapridinen6,,,
na* .,uor'";
povie vel'mi miilo-o jednotlivfch ludbcir (kaiay reaguje
rorr.uko pii
poloZeniruky na hoîci predmet).Zaujimamesask-"oio
informiic'ie,
ktor6 hovoria o tom, ako sa ist6 osobaoaUSrr,"od inej
a tieto infor_
milcie poch6dzajripredov5etkym
sprdvaniavykoniivan6hobez silni
Priekopnikom te6rii atribricii je i
beZnypriemerny dloveksa snaZidr
jmy o inych. Poukdzalna to, Ze atr
r, schopnosti, z6mery),a to na zd_
i""",,,\Xi'iilTl.".Jn",:'ul",',i*
,5."."rX3*ln,f#:
.vTBoi-o^rktoryzaviedorF.H"td:',Pb'iiiTf;
kaliziicia priiin javov. Vonkaj5imi
pridinami
114
m6Zu byf ini ludia
Sociilne pozniivanie
SociiilnapsycholdSia
alebo dhl5ieaspekty prostredia, vnritomymi charakteristiky akt6rov
udalosti.V neskor5omobdobi v'-iskumyatribfcii v oblasti vykonov6
ho spriivania viedli k zisteniu dhl5ich dvoch kauziilnych dimenzii.
je intern6, nestabilniipridina; na|ednou z nich je stabilita napr. ftilie
je
pridina a druhou kontrolovateintem6,
stabiln6
schopnost
opak
lhosf - napr. 5tastieje nestabilnii, nekontrolovatelnii pridina; kdeZto
moment6lnerisilie je nestabilnii, ale kontrolovateln6 priiina (Weiner,
1979).Vtabulke 2. uvildzame moZn6priiiny ovplyviujrice sprdvanie
Stabiln6
Kontrolovatelnos(
Nedabilnd
Stabilnd
Kontrolovateftrd TYPickdtisilie
Situatn6(silie
pomoc
infch
Tendencia
uCitela Neobv,
Nekontsovateln{ khoPnosti
N6lada
N{rotnos{
rilohy
Sfastie
Tab.2. MoZnd pridiny vysledkov vo vfkonovych riloh6ch
podlh lokaliz6cie,stability a kontrolovatelnosti
(podlh Fiske,Taylor, 1984,str. 50)
a vysledky vo vlikonovych rilohdch podla troch spominanfch dimenz\i, t. i.lokaliziicie, stability a kontrolovatelhosti.
Ak6 sri teda podmienky, ktor6 vedri pozorovatelh k hladaniu vysvetleniaspr6vania?V snaherekonStruovatsp6sob,kton-im "naivnf
psychol6g" vysvetluje spr6vanie, soci6lni psychol6govia v nadvAznosti na Heidera formulovali mnoho principov ktor6 jednotlivec PouZiva v atribuovani iinnosti ludi prostrediu alebo osobe.
3.1.Te6riakoreSponduiricichinferencii
str6nkou v atribuinom Proceseje rozhodnutie poNajdOleZitej5ou
ii vysvetli spr6vaniena ziiklade situainych faktorov azorovate'la,
lebo na zdkladezAmerov,motivov, cielbv ii vlastnostiaktdra.Podla
E. E. Jonesaa K. E. Davisa (1965)pozorovatel spracov6vainform6cie smeromod vysledkov sprdvania a spr6vania samotndhok vys(deniu vnritornych dispozicii osoby (pozri obrdzok 2.). Predtym,
ako pozorovatelurobi z6vero dispoziciachosoby,uvaZuje,di akt6r
bol schopny zdmerne vyvolat' pozorovany vysledok spr6vania.
Okrem schopnostia moZnostikonaf, akt6r musi tieZ vedief dopredu o vysledkochsvojho konania,ak ho m6me povaZovafza zodpovedn6hoza svojekonanie.
Jonesa Davis (1965)naz'ivaii svoju te6riu te6riou koreSpondujricich inferencii. "Atribricia alebo inferencia ie "kore5pondujrica", ak
dispozicia prisudzovan6 akt€rovi "koreSponduje k" sprilvaniu, od
ktor6ho je trito dispozicia odvodenii" (Zebrowitz, 7990, s.144).
Pristidenievelkorysosti spolubyvajricemuv izbe, ktory mi prenechal
115
Sociiilnepozn;ivanie
Sociiilni psychologie
lepSiu postel je koreSpondujricouinferenciouvzhlhdom k tomu, Ze
sprevanie i dispozicia mdZu byt oznadendako velkorys6. Faktory,
ktord ved( pozorovatelbv k tomu, Zeprisudzujri vfsledicy spriivania
----=-SMES,REALNIHOKONANTA
------->
psycltol6Sia
(rozdielnych) dOsledkovkonania, t. i. takfch, ktor6 by sa
,'*n,fi, ak by si akt€r vybral akfkolvek inri alternativnu moZnost''
tym
,ls"obecnostiplati,2e iim je menej nie-spoloinych d6sledkov
kore5Pondujri'
inferencie
T,'-pripornauaniludi pOsobiaaj tendencie,ktor€ pochiidza|dz moti'
i-;rrVit zdroiov osobnosti.fones a Davis uv6dzajridva motiva'n€
Efeh I
Dispozlcie
Schopnod
Qotenciilne
determinanty
spriivania)
Vedomos(
Efekl 2
tfekt 3
o vysledlu
Efektn
Obn 2. Model atribuovania od vyisledkovsprdvania
k dispoziciamosoby podlh E.E. fonesaa K.E. Davisa
a
9s9be nie prostrediu, prispievajri ku koreSpondujricej inferencii.
E. E. fones a K. E. Davis rozliSili viac taklichto flktorov.
Prvfm z nich je sociilna Ziadricnost'.Ako sociillne Ziad(ce
3.2. Kovariaini te6ria
Harold H. Kelley (7967,7973) predloZil model atribuin6ho procesu,
princip pri atribuovani
v ktorom pozorovatel pouZiva kovariainf
priiiny tory, ktor6 kovariujri v dase a priestore umoZiuj( atribriciu
keby
pozorovatel
tak,
ako
sa
to
Deie
prvf.
mu, ktory sa vyskytne
socidlne experimenty, aby dospel k atribricii
s(stavne uskutoiioval
priiin ddsledkov spr6vania. Kelley Pritom rozlisoval internri atribriciu (priiina spodiva v aktdrovi) a dva typy externych atribfcii (vonkaj5i podnet, ku ktor6mu smeruje sprdvanie a okolnosti situiicie spreviidzajfce spr6vanie). Aplikoval tri zikladnd kdt6ri;i na atribricie uskutoiiovan6 tzv. "naivnym vedcom":
1. di5tinktivnost' (tyka sa 5pecifickosti uriit6ho spr6vania vzhlhdom na dany podnet), 2. konsenzus (tfka sa interpersoniilnej univerzdlnosti spr6vania vzhlhdom na danf podnet),3. konzistencia (tyka
sa st6losti spr6vania jedinca v priebehu iasu a v rozliinych situi{ci6ch). Ako sa, na ziiklade toho, uskutoiiuie prisudzovanie priiin?
Predstavme si situ6ciu konfliktu dvoch kolegov v prdci, Peter (akt6r)
116
117
-
Socidlne pozn:ivanic
sapoh6dals Jen()m(podnet).
Ak sapetersprdvanepriatelsky
lenvtr
(vysok6disiinktivnost'),
Ian9v1
<,pakovarie
!, ,or.u,k .enru sprdva
I
(vysok6
konzistencia)
a z6roveiajirf f"ai. ,.-a,,rtauo;J, n.,il;
f
alebo n6O.ho,a vykon6va{ iinnost napriek rizik6m
sch6mu
uv6dza
dalei
Kelley
aktdrovi'
.,
u"ft,
h"t;
p{iin' ktor6 znamen6' Ze,rnusi
nevyhnutnych
nisobnfch
dosranot'-Iarosch6mo1=
: ri.. iii.i*f"u, Ûy to uriityriiinor<
I**.
":".;
ii n::9viij,*11"*Ii-
exti€mnvch'
p;ipJdoch
;"u
'i[i[;']il"îiull"anv^
je
sch6m
vvuZitianat'izv
".'." "
z moZnvch
*?:lI"l?.ltJ::I
inferencii i".h"
il;;.
;";orovaielbt'ych
"
ryiajne nesprdva negativne (nizka
ieZ nesprdva nepriatelsky (vysoki{
revychiidzajri zle (nizka i,rr,r"nr,r_
sprdvania pripisuje okolnostiam
'.,gb.,rke
3.(kto^.,
po",i'lji:"-:lJfl?1"-lll"1lil
T"
li"=
irr8l3.
stech,1980)'V porovnanis te6riou
d."idJficich
inferencif,ktorii
sa zameriavala vVhradne na analyzu'
persciniilny.l.,otriU,i.li,'
l"
Kelleyho zdber Sir5i.Na druhej *"ill"f,.If.""cepcia
bliZsie neipeci_
Podn€t
Ltct")
vysoka
vysokd
vyokd
Ahe (osobe)
nizkd
nizkii
vysokd
Ofoftrodi
n{zH
vysokC
nizk|
Tab.3. hrformain6 v:ory pre tri typy
kauzdlrrychatribricii
(podlhZebrowitz,799O,
str.153)
fikuje, ktor6 charakteristiky.akt6ra,
podnetu, ii .kolnosti prostredia
stojaza jednotlivy'mi arribriciami.
'ch princ(pov
pozorovatel m6Ze
mienkachobmedzenejinformova_
r6m. Kauzilne sch6mysri koncep_
pdsobeniadvoch alebo viacenich
n6sobnfchdosraroinvch_.
priiin r""l,lTi"Tl"tY;
i'lix' i illlll;
prfe.in
ie_vnim.,ia i.,' p*ra iujrica
_
pre produ
: ^::1::'y"h
:::^y:l
kovanie
"
urdit€ho
d6sledku.
.pozorovatel,p'.rto* aplikuje p.i..ip
zmenienia, do znamen6,Ze floha
aanel priilny ;e zniZovani{,ak sri
:iproiny je princip zviid5enia,kto_
isty ritinok aj za prftomnosti dini_
ty. To zviiiSuie inferenciu dhl5im
t'aZkostfalebo niikladov sa sp6ja
ostickei5ie
je to pre vysrideniedis_
118
I 19
Socidlnepozndvanie
Socidlne pozn6vanie
textoch;
rla tieZ demon5trovand tendencia
ndencia akt€
pripisovad rispech
^ fukto.orn.'tov
v sebahodnoteni a prevzatie plnei
stne rovn6 negativnemu hodnotej
uovanie nerispechu situdcii umoZ_
richr a udrZat' pozitivny ndzor
na
e v tomto vysvetleni
ie obsiahnutV
t skreslene. In6 vysvetlenie z
hl,:r_
ie ltdia chc( dosiahnrit' uznanie
za
prisudzovali nefspech ich nedo_
rpetencii.Toto vysvetlenie obsahu_
<auzality,ale nie ich skutodn6 per_
encia je pouZfvanii ako taktika
ov_
>rojektoch sa prejavila tendencia
r(.zodpovednost' za rispech a
atri_
r inym. Tento typ atriBudnei
ten_
:ricki tendencia, Ini{ tendencia
sa
znaduje tendenciu pozorovatelbv
jednotlivcom v skupine,
ktorf sa
h. easto sa vyskytuje h[rn;;;
c nezndmych, ked pozorovatelia
r vecf, a ked'posudky sa nejavia
vj,raznim spdsobom ovplyvnili
rli aplikovan6pri vysvetlbvaniroz_
r z najlep5fchprikladov je oblasd
'odnii predstava,
Zeilovek v proce_
ych ludi postupujeako ,,laicky,,ve_
120
Mohli sme to vidiet aj pri analyze
ll ir,"; miery spochybnend'
iendencii' fednym z aktu6lnych trendov
li.irl6"aylh
"? Yf
normativnych modelov
uiJUu.ii le risilie o novri synt6zu
rdzne novSie.modifi,f to"."p.i" lonesa,Davisa a Kelleyho a
ikcentujricimi chyby a tendencie v atribuovani
nl'"rfrr"onri
stavairici ich. proti sebe'
in, iis+1. bd.ti"tu sa du6lny Pohlu-d
raz vedri k spriivnym
ktor€
ist6
tie
to
si
Ze
sa,
Procesy'
*I""d.aa
vfsledkom, inokedy viak k 1"tPI1:nP a.19nde1tnYm
pro"iilJ"Vt"
iujm. zirisi to od priebehu a charakteristikkognitivnych
v p-osledd6vodu
z
tohto
Ai
faktorov.
inliih
a
ie
ô,iu"tnyt.ft
.ilarui rrl.to'outti znain6 pozornost' 5tridiu procesu6lnych
aspektovatribticii'
vysporiadaf s velmi Sirokou problematikou'
Kontroln6 otilzkY
1. Ktor€ z6kladn6linie uvaZovaniav rozhodujricejmiereovplyviovali a ovplyvfiujri Studium v oblastisoci6lnehopozndvania?
Z. ekymiSpecifickymi znakmi bfva vymedzovan6soci6lnepoznAvanie?
3. Charakterizujte najzn6meiSieteoretick6 modely vysvetl'uifce procesutvirania, formovania dojmu o inom tloveku'
4. Ktor€ iinitele ovplyviuiri procesinterpersoniilnejpercepcie?
Sociilne pozndvanie
5. e'ho r"
koncepciepozndte?
Literatrira
Alba J. W., Hasheq,L.: Is memory schematic?
psychologicalBulletin,
1983,93,203-231.
Anderson N. H.: Cognitivealgebra:.integration
theory applied to so_
cial attribution.In: Berkowitz,L. (Ed.):
Aivances in Experimental
Academicpress,N. y- iit4, yot.7,2_20t.
?o"-tull:y"lulogy, ,,sch6ma,,
V: Pojem
v problematikesociiilnehopozndvania.
P,o:o":
Vedeck6informdcie,Ko5ice,SvU SeV
6Ai, 11,133_148.
Baiovi V., BaumgartnerF.:Soci6ln"
p*narroniu v sociiilnejpsycho_
Itigii: analyzaa hodnoteniedoteraj5iJho
'- Ceskoslovenskd
psychologie,'t987, 31,3, 192_2m.
"yunlr.
Baiovi V, Baumgartner,.F.:
Socidlnepozndvanie.In Vyrost, (red.):
J.
kapitoly zo sociiilnej psyctroiOgiei., Bratislava, yeda,7992,
YII:T€
49-107.
Bar-Tal,D., Kruglanski A.l{.: The social
psychologyof knowledge:
its scopeand meaning.In: The social
pt"t;i.r;y
;ir;
D. Bar-Tal,A. W. Kru[tanskL Cambujjl
press,1988.
U.ir!*i,y"f"i""_i;l;;.
Bodenhausen,G. V.,iVyer,,n. s., sociui
.;g;i".
and socialreality:
acquisitionand use ln the labo'iato.yona
infgllagign
the real world.
In: H. J..Hippler,N. Schwarz,S. Sudman(Eds.i:
Socialinformation
and survey methodology.Springer_Verl"&
N._ t;;k;
l#;:rrt.t
M._8.:A dual processmodel of impression
Pty"_.
formation.In: T.
Srull, R. S. Wyer (Eds.):Advancesin social'c.rlnirior,,
-------'o'
Vrt.t,
LawrenceErlbaum,19gg.
BussA. R.: Causesand reasonsin attribution
theory:a conceptual
critique.J<rurnalof personalityand Social
ntchof ogy,7g7g,36,1317_
1321.
C_ronbachL. J.:_Proposat:t:{..S to_analytic
treatment of social per_
ceptionscores.In: Taeiuri,R.,pet"rullo,
f.ipar.l, personpercepti5nandîn terpersonaI bef,avior. Stanford,
St..]nrJ U"l rersity press,
1958,353-379.
Devine P. G., Hamilton_D.L., Ostrom
T. M. (Eds.):Socialcognition:
impact on socialnsvchology_
San Diego,CA: Academicpress,1994.
Fiske S. T.: Thinkin; is for doing: portraits
of socialcognitionfrom
daguerreotypeto laserphoto.
lrirriat .in*r".liry
and Social
Psychology,1992,63,6',827_889.
t: T., Neuberg S. L.: A continuum of impression
formation
lt^*"
from category-based
to individuating pro."rr"r, Influencesof
infor_
mation and motivation on attentionInd
interpretation.In Zanna,M.
122
Vol'23'New
l-r.Aduo,l.", in experimentalsocialpsychology'
7990'
Press'
Academic
.'l-.74'
\, ,. b - - r -.- u.-.
cognition'New York' RandomHouse'
3. i"Ttyf* S. E.: Social
(2nd ed')' New Yrrk'
S. T.,Taylor S- E.: Socialcognition
w-Hill,1991.
pt
about socialcognition?BritishJournalol
i. Wt "a is social
729-'I44'
22,
1983,
It lsvctrotogY,
andP*ti""t-,,t1liTlill:.ll
i^ti.'r.,so*e'c.H.
f ffecJ
Lnsocial
P.(Eds.):Affect,cognitionand socialbehaviour'
i*?.,'f"tg"t, f.
itn, Hngt"f" InternationalPublishers,1988,-183-208
6. F.tF.o* knowledgeto cognition'In: D' Bar-Tal'A' w'
a;;;;;""
tfds.): The 11c1alpslchology of knowledge'Cambridge
i-gf..*n
Wiley,1958.
psychiky a sprdvania'SPN'
;ano'u5et1'tSocidlnadeterminiicia
Press,1972,79-94.
Kahneman D., Tversky A.: On the psychologyof prediction'
3, 80' 237-25'l'
Review,'197
Psychological
In Levine'D'
fettey HlH., Attribution theory in socialpsy-chology'
(Ed.):NebraskaSymposiumon Motivation,Vol'l5' Lincoln'
University of Nebraska Ptess,1967,'192-238'
of causalattribution' American
Kelley, H. H.: The Processes
perception.PsychologicalReview,7983,90,215-247'
123
Sociilne poznivanie
Ross L.: The intuitive psychologist and his shortcomings:Distortions
in the attribution process.In Berkowitz,L. (Ed.):Advances in experimental social psychology.Vol.10.New York, Academic Press,1..977,
174-2W.
Ruisel I., Ruiselovi Z.: Vybran€ probl6mypsychol6giepozndvania.
Bratislava,Veda,1990.
Schneider D. f.: Socialcognition. Annual Review of Psychology,
'199',t,42,527-56't.
Sherman S. f.: Socialcognition. Annual Review of Psychology,1989,
40,281-326.
Simon H. A.: Information processingmodels of cognition. Annual
Review of Psychology,1979,30, 363-396.
Smith E. R.: Socialcognition contributionsto attribution theory and
research.In: Devine, P.G., Hamilton, D. L., Ostrom, T. M. (Eds.):
Socialcognition: impact on social psychology.San Diego, CA:
Academic Press,1994,77-108.
Smolka P.:Interpersoniilni percepce.In: Janou5ek,f. a kol.: Soci6lni
psychologie.Sv.1.Skriphrm. Praha,SPN,1984.
Stech S.: Teorie atribuinich procesri(strudnf piehled a hodnoceni).
eeskoslovensk6psychologie,1980,24,469473.
Taylor S. E.: The interface of cognitiveand social psychology.In: J.
H. Hawey Gd.): Cognition,socialbehavior,and the environment.
Hillsdale Nf: Lawrence Erlbaum, 1981.
Weiner B.: A theory of motivation for someclassroomexperiences.
77, }25.
|ournal of Educational Psychology,'1979,
WyerJr., R. S., Srull, T. K. (Eds.):Handbookof socialcognition.2nd
ed. Hillsdale, NJ, Erlbaum, 1994.
Zaionc R. B.: Cognition and socialcognition:a historical perspective.
In: L. Festinger(Ed.): Retrospectionsof socialpsychology.New York:
Oxford University Press,1980.
Zebrowitz, L. A.: Socialperception.Brooks,Cole Publishing
Company, Pacific Grove, CA, 1990.
124
I

soctALNEJ PSYCHOLoCIE - Psychologie @ Oukej.CZ

Transkript

Podobné dokumenty

výsk. činnosti a v praxi VIII Čimhová

Konštantínove listy 2013 – text - Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre