Kronika obce - Obec Chrbonín

Kronika
obce
Chrbonína
má
168 listů, tj. 336 stran.
Kronikáři :
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Václav Kvasnička, učitel při ob. šk. v Chrboníně
Jaroslav Kaisler, ředitel národní školy v Chrboníně
Josef Placata, ředitel ZDŠ 1.-5. v Chrboníně
Jan Pokorný, ředitel ZDŠ 1.-4. v Chrboníně
Ladislav Vácha, člen JZD Choustník
Jan Šafář, zaměstnanec Elektroisoly Tábor
Popis obce
Poloha obce:
Obec Chrbonín, katastrální obec okresu táborského, se nachází na
jižním svahu kopce Blaníku, asi 4 km severovýchodně zřícenin hradu
Choustníku, vystavěném na západní části strmou skálou ukončeného,
zalesněného žulového masivu, jenž se jako strážce z výše dívá po
dalekém okolí.
Hlavní směr polohy obce jest od západu k východu při cestě
z Radenína do Vlčevsi, vedlejší – na jih, podél cesty ke Mlýnům.
K obci patří samota „u Zelenků“, jako číslo 28., stojící asi 11/2 km
jihovýchodně od Chrbonína.
K vesnici ze všech stran přiléhají pole nebo louky. Za poli táhne se
na severu, východě a jihovýchodě souvislý pás lesa. Na jižní straně
obce svažuje se katastr chrbonínský lučinatým údolím, jímž také
odtéká všechna voda z Chrbonína, k vesnici Mlýnům. Nad Mlýny
vysoko se zdvíhají vrcholy Stražiště, Budislavské hory a Choustníka a
údolí tak uzavírají. Západ katastru je bezlesý, otevřený svojí
rovinatostí západním větrům.
Výstavba obce:
V Chrboníně je 48 popisných čísel. Vesměs přízemní stavby jsou
zděné, s taškovou nebo eternitovou krytinou. Jen některé stavení mají
některou část dřevěnou. Obyčejně stodolu. Jiná mají některou střechu
nebo její část ještě doškovou. Ale i ta se jistě brzy ztratí. Dřevěné
stěny bytu má pouze obydlí číslo 13. Mnozí rolníci svá obydlí
přestavují. Přestavby jsou prostornější, vzdušnější a pohodlnější.
Vnitřek obce by velmi získal na vzhledu upravením cesty vedoucí vsí
a odstraněním hromad kamení u jednotlivých stavení. Takto si cizí
člověk, který musí Chrbonínem projít za deštivého počasí, neodnese
příliš milou vzpomínku. Cesta je velmi blátivá, opravdu velmi,
svodnice tekoucí vody naprosto nedostatečné a vyhnouti se – není
kam. Poněkud upravován je chodník před školou. Že vzhledu obce
krásy nepřidá – přes všechen pokrok ve způsobu hospodaření na náves
vytékající močůvka z některých dvorů, je více než jisté.
Z dálky je na Chrbonín pohled pěkný. V létě k tomu přispívá hlavně
zeleň četných stromů.
Majitelé budov:
Číslo
domu
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
Jméno
Přídomek
Praveček František
Drda Matěj
Tenkl František
Drda František
Vácha Josef
Hovorka Václav
Praveček Jan
Sedláček Jan
Jindra Jan
Tenklová Antonie
Veselý Josef
Taraba Karel
Žid František
Veselá Anna
Pořízek Vladimír
Jůza Josef
Beránek Jan
u Šafářů
u Drdů
u Šárů
u Převrátilů
u Cihlářů
u Radostů
u Havlíků
u Kalců
u Kubelů
u Šenkýřů
u Veselů
u Tarabů
u Chaloupků
u Andrejsků
u Pořízků
u Holubů
u Beránků
18.
19.
20.
21.
22.
23.
Vácha Matěj
Žid Vojtěch
škola
Kovář Josef
Hovorka Alois
Kovář Josef
u Váchů
u Židů
u Zedníků
u Kovářů
Výměra
polí luk lesa
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
Kazda Alois
Kvasnička František
u Kuchařů
Drda Václav
u Brabců
Tenkl František
u Mařánů
Beneda Jan
u Zelenků
Návara Josef
u Kučeráků
Petrů Karel
u Roulenců
přeměněno na stodolu č. 42
Nově vystaveno u začátku cesty
Kračmera Václav
ke Křeči. Původ. připoj. k 22.
Chlada František
u Tabáčníků
Drda Jan
u Potůčků
Kvasnička Antonín
u Bednářů
Křepelka Václav
u Venclů
škola (budova I. třídy)
Hodina Matěj
u Hodinů
Černý Václav
u Matysáků
Šafář Jan
u Plášilů
Příplata František
u Krejčů
Křepelka Karel
u Kastorů
Chladová Kateřina
u Chladů
Tománek Antonín
u Friců
Vácha Václav
u Trafikantů
Petrů František
u Ševců
Pavlovský
u Pavlovských
Křepelka Alois
u Křepelků
Škola:
Škola (dnešní budova I. Třídy s bytem pro řídícího učitele) byla
vystavena roku 1851. (Ale již na počátku 19. Století byla dřevěná
chalupa ve zdejší obci pro školu postavena! Po vybudování nové školy
byla prodána a roku 1918 do základů shořela. Jest to nynější číslo 35.)
Jednotřídní škola byla později rozšířena na dvoutřídní. Pro druhou
třídu postavila obec zvláštní budovu vedle, na místě dřívější
„pastoušky“_ v letech 1892-1893, kdy byla odevzdána svému účelu.
Kaplička
Uprostřed obce, tam, kde se dělí cesta na cestu k Vlčevsi a Mlýnům,
stojí zděná, dosti prostorná kaplička se zvonem. Před vchodem je
železný kříž s dvěma lipami.
Původní kaplička – vlastně jen zvonička – stála na obecním pozemku
před číslem 30. Před ní byl dřevěný kříž s dvěma topoly.
Pozemek prodán Jos. Petrů, otci nynějšího majitele č. 30, zvonička i
s křížem a topoly odstraněna. Na jejím místě je zahrádka, u jejíhož
plotu na východní straně stojí dnes „Roulencův kříž“ – železný.
Kříže:
„Šárův kříž“ stojí ve východní části obce u čísla 46. Podobný kříž je
postaven na rozcestí u západního východu z obce. Dále na ohybu
cesty k Radenínu je „Havlíkův křížek“. Na cestě vedoucí od
západního konce vsi do Choustníku jdeme okolo tří křížů. Nejblíže
obce – u rozcestí cest záhumenních je kříž „Chaloupkův“, na
křižovatce s cestou Terezín – Mlýny kříž „Andrejskův“. Nejdále při
cestě do Choustníku je kříž „ Šafářův“, dříve „Musilův kříž“. Všechny
tyto kříže jsou železné s kamenným podstavcem.
Rozloha katastru:
Katastr obce Chrbonína měří podle parcelního protokolu celkem
708 ha 62 a.
Z toho je: polí a luk ………………… 420,92 ha
lesů ……………………….. 256,25 ha
rybníků …………………. 3,48 ha
zastavěné plochy …… 2,91 ha
pastvin a cest …………. 25,06 ha
Nadmořská výška:
Chrbonín leží 595,5 m nad mořem. Nejvýše položeným místem
katastru jest hřbet Blaníku (659 m), nejnižším místem je lučinaté údolí
u Zelenkova rybníku.
V katastru obce je celkem 6 rybníků:
1. Rybník „Za branou“ – obecní – v němž je postavena hasič.
schráň.
2. „Panský rybník“ – zvaný též „ Za branou“.
3. Rybník „ Za vsí“ – dříve „Musilův“.
4. „Zelenkův rybník“, patřící majiteli č. 28, u něhož se nalézá.
5. „Starý rybník“ – v lese Tuhoníně
6. „Nový rybník“ – v lesích při cestě z Chrbonína do samoty –
Lišek.
Rybníky s čísly: 2., 3., 5.,6. patří k velkostatku v Radeníně.
Částí obce protéká potůček, jenž odvádí vodu z pramene obecního
haltýře u čísla 40. a pramene na sadě č. 6. Oba prameny se spojují při
cestě u čísla 5., tečou strouhou podle čísla 29. a přibírají „Na
haltýřích“ vodu z druhého obecního haltýře u nejjižnějšího cípu školní
zahrady. Tento potůček protéká oběma rybníky „Za branou“ a spojuje
se v lukách „Pod potoky“ s potokem, který vzniká v lukách
„Na prklasech“, protéká rybníkem „Za vsí“ a teče jižním směrem
k Zelenkovu rybníku.
Na lukách katastru vzniká několik malých potůčků. Jejich vody nelze
pro nepatrnost využíti k jinému než zavodňování.
Pitné vody je v Chrboníně vždy dostatek.
Lidové názvy:
Lidové názvy zdejšího katastru dává připojený plánek. Názvu těchto
se používá všeobecně. Někteří majitelé mají však pro svůj pozemek
ještě jiný název zvláštní. Nejmladším pojmenováním je název „Na
Slovensku“. Jsou to pozemky získané parcelací dvora v Terezíně.
Název tento vyjadřuje vzdálenost a obtížnost jízdy, neboť je třeba jeti
velikou oklikou.
Podnebí:
Obec Chrbonín leží v kraji tvořícím přechod z příznivěji položeného
území středočeského (s výjimkou „České Sibiře“) do chladnějších
krajů Českomoravské vysočiny. Nejsnadnější přístup mají západní a
východní větry.
Chrbonín má dosti srážek v létě i v zimě, kdy pro zaváté cesty, které
všechny vycházejí ze vsi hlubokými úvozy, je „odříznut od světa“. Za
suchá léta jsou pokládány roky: 1893, 1904, 1911, 1917, 1928, 1935.
Deštivé počasí působilo škody r.
Poslední zhoubné krupobití bylo v roce 1903.
Obyvatelstvo:
Podle sčítání z roku 1930 žilo k 1.prosinci toho roku v Chrboníně
269 obyvatel. Z toho 123 mužského, 146 ženského pohlaví. Všichni
byli Československé státní příslušnosti, české národnosti.
Podle náboženské příslušnosti bylo 268 římských katolíků, 1 bez
vyznání.
Čísti a psáti neuměli 4 lidé, 1 uměl jen čísti.
Zaměstnání:
Obživu skýtá obyvatelům Chrbonína zemědělství. Každý ze zdejších
zemědělců obhospodařuje tolik pozemků, že jej s rodinou jejich výnos
uživí. Hospodaří na pozemcích vlastních, pouze několik
malozemědělců si pronajímá něco z pozemků obecních. Majitelé
menších hospodářství jsou také řemeslníky, hlavně zedníky. Jako
řemeslníci pracují však jen příležitostně, hlavně po zemědělských
pracích, kdy se v obci nebo v blízkém okolí přestavuje nebo staví něco
nového. Jeví se nedostatek zemědělských dělníků a to jak služek, tak
čeledínů, hlavně místních, a proto i zde nacházejí práci mladí lidé ze
Slovenska.
Nedostatek domácích dělníků má příčinu v tom, že chlapci
z malozemědělských rodin, nemohou-li zůstati doma jako budoucí
nástupci svých otců, se učí řemeslu a dívky odcházejí za službou do
měst, ačkoliv je známo, že si u sedláka při šetrnosti za několik roků
vyslouží menší „věno“, kdežto v městě nikoliv.
Služby:
V popřevratových letech se silným stavebním a jiným ruchem a se
silnou poptávkou po pracujících silách všeho druhu odjíždělo za
výdělkem i do Prahy a odtud i do jiných měst. Nyní jsou to vzácné
výjimky.
Kromě zemědělství – jako hlavní zaměstnání – jsou tu i jiná. Tak při
usedlosti čp. 10 je zároveň živnost hostinská, při čp. 15 obchod se
smíšeným zbožím. Druhý obchod se smíšeným zbožím je v nájmu
čp. 29. (Obchodník Jan Fučík, svobodný, příslušný do blízké obce
Krtova.) Oba tyto obchody mají též prodej láhvového piva. (Ne, že by
spotřeba piva byla v Chrboníně tak velká, spíše proto,že je hostinec
nevýhodně položen až na západ kraji obce.) Majitel usedlostí 36.
provozuje kovářství, majitel číslo 46. obuvnictví, oba v menším
rozsahu, hlavně poslední z obou. Je zde i truhlář a tesař, kteří čas od
času někomu něco menšího zhotoví. Také švadlena se zde časem
vyskytne. Obyčejně děvče po vyučení – než si najde výnosnější místo,
nebo se vdá. Krejčí, kolář, zámečník nebo strojník v obci není, když se
těmto řemeslům několik zdejších hochů vyučilo.
Hospodářský stav obce:
Půda chrbonínského katastru nevyniká úrodností. Je hlavně původu
rulového s hojným příměskem rozdrobeného křemene. Místy je více
písčitá, místy spíše hlinitá. Vrstva ornice je spíše hluboká než mělká a
to i na návrších. Této hloubce a při tom i propustnosti vzhledem
k vodě děkují zdejší hospodáři za to, že ani suchý ani mokrý rok není
pro ně katastrofálním. Jen málokterá pole mají „ouvar“, totiž místo,
kde se spodní voda dostává blízko k povrchu, ztěžuje z jara a je
příčinou menší úrody na tomto místě. Pomáhají tu trativody.
Ke chvále zdejších rolníků nutno říci, že – až na ojedinělé výjimky –
své pozemky, hlavně pole a lesy přímo vzorně obhospodařují a to je
také příčinou, že mívají pěknou úrodu. Častým a hojným hnojením
přírodními a umělými hnojivy snaží se – s úspěchem – dodati půdě, co
jí na přírodní úrodnosti schází. Jejich láska k půdě po předcích
zděděné zasahuje i lesy, neboť mnozí kupují při každé příležitosti
palivo různého druhu, jen aby vlastní les ušetřili.
Pouze v lukařství zůstávají zdejší zemědělci, hlavně ti, kteří mají luk
dosti velkou plochu, při starém způsobu hospodaření. Sklízejí pouze,
co samo na louce vyroste. Celá péče – u mnohých – je v tom, že louku
zavodní, mohou-li, nebo jen z jara pažit „spražní“- rozhrabou krtiny a
odstraní případné znečištění přívalem za doby tání sněhu. To drobní
zemědělci, kteří mají luk málo, si jich více hledí.
Jako odezva celkově velmi dobrého hospodaření je dobrý až velmi
dobrý hospodářský stav jednotlivých zdejších rolníků. Případy
hospodářského poklesu několika jsou zaviněny jejich osobními
vlastnostmi.
Po stránce nemovitého majetku získali v posledních 20 letech, hlavně
majitelé usedlostí dříve s velmi malou výměrou, jednak příděly při
parcelaci dvora v Terezíně, ale také koupí od prodávajících rolníků.
Takovou příležitostí byl prodej pozemků Adolfa Poláka, bývalého
chrbonínského obchodníka na čís. 15., který se odstěhoval z obce (byl jediným izraelitou u nás), odprodej pozemků od čís. 12. Karla
Taraby a čísla 2. Matěje Drdy.
Hospodářství jsou i dobře vybavena stroji. Místo dřívějších žentourů,
odkázaných na pohonnou sílu tažných zvířat, zařídili si mnozí i drobní
zemědělci – místo ručních mlátiček a řezaček – stroje nové,
dokonalejší, poháněné benzinovými nebo elektrickými motory.
První benzinový motor si koupil v r. 1923 Jos. Veselý, rol. z čísla
11., právě tak jako první čistící mlátičku (v roce 1928). Starší méně
praktické stroje nebo nářadí jsou stále nahrazovány typy
zdokonalenými.
Elektrizace
V roce 1927 byl učiněn pokus zapojiti Chrbonín do elektrizačního
plánu venkova. Úkol tento měla tehdy provésti celá obec. Tento plán
nebyl uskutečněn hlavně pro malé porozumění okolních obcí.
K elektrizaci došlo až v roce 1932, ale to již nikoli obecně, mnoho
hospodářství zůstalo bez této vymoženosti. Když totiž byla ztracena
naděje na elektrizaci v roku 1927, zařídili si mnozí rolníci benzinový
pohon strojů. Nyní o elektrický proud příliš nestáli jednak z obavy, že
při prodeji zánovního benz. motoru příliš ztratí, jednak prý proto, že
„elektrika každou chvíli nepůjde“, kdežto jejich motor jde vždycky.
Jak je dnes viděti, mysleli na přerušení vedení příliš mnoho na pohodlí
a zdravotní stránku elektrického svícení méně a na to, že časem si asi
„elektriku“ také přece jen zavedou, příliš málo. Vadil jistě i počínající
hospodářský pokles zemědělství. Bylo ustaveno „Družstvo pro rozvod
elektrické energie“ s výborem v čele. Ještě téhož roku (1932)
22.prosince náves obce prvně osvětlena. Během času přistoupilo ještě
několik členů k „Družstvu“. Elektrické energie se používá k svícení,
pohonu mlátiček a řezaček. V čís. 19. mají zvláštní motorek na
pumpování vody.
Příslušnost k úřadům:
Obec Chrbonín patří k politickému a soudnímu okresu táborskému.
Náleží tedy pod pravomoc těchto úřadů:
v Táboře: okres. úřadu, okres. soudu, krajského soudu,
berní správy i úřadů, okres škol. výboru, obchod. a živnostenské
komory, okres. správ. komisi,
v Brně: k ředitelství stát. drah.
Po stránce duchovní správy k farnímu úřadu v Choustníku, diecési
českobudějovské. Poštovním úřadem a četnickou stanicí náleží
k Radenínu.
Spolky:
Ve zdejší obci jsou tyto spolky:
Místní osvětová komise, založená v roce 1925:
předseda: Jos. Veselý, rolník, č.11.,
jednatel: Frant. Boháč, říd. Učitel,
pokladník: Jan Beránek, rolník, č. 17.
Pořádá hlavně příležitostné oslavy, divadelní představení a pod.
podniky, mající zvyšovat kulturní úroveň občanů.
Hasičský sbor, založený v roce 1931 na popud předsedy místní
osvětové komise Jos. Veselého, který se stal také prvním jeho
starostou. Náčelníkem zvolen Jan Beránek, jednatelem a
vzdělavatelem říd. učitel Frant. Boháč. Při ustavení zapsáni 23 členi.
Zvolený starosta sboru i jeho náčelník se však práce ve sboru velmi
záhy vzdali. V činnost uvedl sbor vlastně učitel Frant. Černý, který
v Chrboníně působil po 2 roky.
Při zařízení sboru věnovala obec na stříkačku, výzbroj a výstroj
50000Kč. Stříkačka je motorová; byla umístěna v nově postavené
schráni na kraji rybníka „ Za branou“. Schráň a leznice stojící naproti
za cestou byly pořízeny nákladem asi 15000Kč.
Od roku 1933 je náčelníkem Frant. Příplata, syn rolníka z č. 41,
starostou Jos. Jůza, rolník z č. 16.
Z politických organizacích je tu zastoupena Republikánská strana
svojí místní organizací.
Obecní zastupitelstvo:
V posledních volbách, konaných 12. června 1932, zvolen starostou
obce František Příplata, domkář, č. 41. Jeho náměstkem František
Drda, rolník, čís. 4. a tito členové obec. zastupitelstva :
Drda Jan, č. 34, Drda Václav, č. 26, Jindra Jan, č. 9, Jůza Josef, č. 16,
Kvasnička Frant., č. 25, Praveček Jan, č. 7., Taraba Karel, č. 12.,
Vácha Josef, č. 5., Veselý Josef, č. 11., Žid Vojtěch, č. 19.
Úřad starosty obce vykonává zvolený náměstek Frant. Drda,
poněvadž zvolený starosta – Frant. Příplata – odjížděl v době
přejímání úřadu za výdělkem do Prahy.
Historie obce
Ves Chrbonín patřila původně k panství choustnickému. (R. 1562
dostalo se zdejší chudině přídělu žita k zmírnění nedostatku chleba od
choustnické vrchnosti.)
Roku 1575 zastavil Petr Vok z Rožumberka příjmy ze vsi Chrbonína
– Oldřichu Smrčkovi ze Mnichu, roku 1593 byl Chrbonín prodán
Jiříku Homutovi z Harsova, připojen k Bělé, pak k Radenínu. Posléze
stal se poddanskou rodu Kolovrat Kratovský, se sídlem v Hrobech.
Za dob patrimoniálních úřadů byla zdejší obec spravována rychtářem
ustanoveným vrchnostenským úřadem v Hrobech.
Rychtářem býval zde téměř dědičně majitel č. 16, z rodiny Lapáčků,
jenž též nařizoval výkon roboty. Sedláci a chalupníci chrbonínští byli
robotou povinni buď u dvora ve Hrobech, v Radeníně nebo v Terezíně
– dnes Terezíně zvaném – jakožto nejbliž. dvorech své vrchnosti.
Robota:
Sedláci na číslech 1., 2., 3., 4., 6., 11., 14., 15., 16., 18., 19., 24., 25.,
26. a 27. vykonávali každého týdne třídenní robotu potažní. Kdo chtěl
býti na rok prost této povinnosti, mohl se vykoupiti za placení 50
zlatých vrchnostenskému důchodu. Vykoupiti se z roboty navždy bylo
možno za 700 zlatých ve Stříbře. To, že se někdo ze sedláků
nevykoupil, nesvědčí o jejich zámožnosti!
Chalupníci z čísel 5., 7., 8., 9., 12. a 13. konali robotu ruční neboli
pěší 11/2 až 21/2 dne v týdnu.
Spojení s Vlčevsí:
Po zrušení roboty byl Chrbonín sloučen se sousední vsí Vlčevsí.
Spojené obce byly řízeny představenstvem voleným z obou obcí.
Život v obci:
Poměry hospodářské
Díky dobrému hospodářskému postavení téměř všech zdejších
rolníků s větší i menší výměrou, jež je výsledkem jednak přírodních
podmínek hospodářských, jednak určitých vlastností zdejších
zemědělců, je hospodářský život obce utěšený. Hodně obilí dobré
jakosti se prodá, hodně se ho doveze i do okolních mlýnů, neboť
v katastru chrbonínském žádného mlýna není. Dříve býval malý
staročeský mlýn „u Zelenků“, č.28, ale vyhořel, zpustl a nyní jen
zbytky zdí a náhon od rybníka ukazují, kde kdysi mlýn stával.
Poněvadž i hospodyně se snaží prodati co nejvíce másla, vajec a
drůbeže, přichází do obce každoročně velmi značná částka peněz.
Nezůstane ovšem v obci, hospodáři i hospodyně chrbonínských
usedlostí hodně kupují. Při kupování je podstatný rozdíl ve způsobu,
jakým to dělají starší – a mladí, hlavně svobodní. Staří, zvlášť někteří,
starodávnou zásadu: „Skoupě smluv, poctivě zaplať!“ dovedou
realizovat tak dokonale, že to stojí za poslouchání i podívanou: Ale i
oni se již přesvědčili (a smířili – s faktem), že někde se přeci jen
smlouvat nedá.
Přičinlivý „Chrbojňáci“, i malí, využívají každé příležitosti
k výdělku, jako je například sbírání borůvek, jehož se zúčastní děti
celé vesnice i dospělá děvčata a ženy, pokud mají čas. Výsledkem je
denní příliv několika set korun do vsi po určitou letní dobu.
Lesy:
Dobrý hospodářský stav rolníků podporují značnou měrou lesy.
Dříve bývaly obecním majetkem. Byly rozděleny r. 1866 tak, že
sedláci dostali 10 až 11 jiter za kupní cenu 300 zlatých do obecní
pokladny a povinnost odváděti na věčné časy 1/2 sáhu 5/4 dobrého
polenového dříví pro školu.
Z chalupníků dostal každý 5 jiter lesa za 150 zlatých s povinností
odváděti na věčné časy ¼ sáhu 5/4 polen škole.
Obci zůstalo 1 jitro 851 sáh lesa v Kopaninách. Po čase koupil tento
les Jan Beneda, č.28, takže obci zůstali konečně pouze okrajky a
několik pastvišť, jež jsou vysazována.
Povinnost odváděti dříví škole jest promíjena a palivo pro školu se
kupuje z položky školního rozpočtu.
Hospodářsky jsou chrbonínští obyvatelé – jak už podotknuto – velmi
čilí. Zdá se, že je většině vrozena touha po hospodářském vzrůstu.
Rolníků, kteří by se nedbale starali o zděděný majetek, špatně
vzdělávali půdu nebo nedovedli správně regulovati vydání podle
příjmů, je ve vsi velmi málo. Při zdokonalování nebo rozšiřování
svých usedlostí zachovávají náležitou opatrnost, počínají si
s rozvahou: kupují tehdy, když mají na zamýšlenou koupi – čehokoliv
– peníze nebo alespoň určité předpoklady brzkého zaplacení. Za to, že
u nás není hospodářství zatížených dluhy z poválečné doby, kdy se na
venkově překotně investovalo bez ohledu, že by se stávající poměry
mohly změniti, a že by pak mohla přijíti finanční katastrofa, lze
děkovati jen této vlastnosti. (Zaznamenati však nutno, že i u nás při
všem tom počínala se u některých lidí objevovati nevážnost
k penězům, hlavně drobnějším. Zmuchlané bankovky, nacpané
ledabyle do kapsy, zdáli se svědčiti, že jejich majetník je patrně
poměrně lehce získal.)
Zdejší lid jaksi cítí, že jen poctivá práce jest požehnána, a že pouze jí
lze se domoci zlepšení poměrů. V tomto duchu pracují svorně celé
rodiny: rodiče, děti i výměnkám. Děti jsou od mala vedeny k práci a
nejsou řídké případy, že chlapec nebo děvče – sotva 14letí –
vykonávají i těžké práce a tak nahrazují – dříve služebnou – sílu
dospělého člověka.
Plodiny:
Na polích chrbonínského katastru jsou nejvíce pěstovány: žito, oves,
jetel (jako krmivo pro dobytek i na semeno – na prodej), brambory,
méně pšenice a ječmene. U větších hospodářství se pěstuje také krmná
řepa pro dobytek. Většina má také záhon máku pro vlastní spotřebu,
někdo trochu zelí. Zelí se dříve pěstovalo daleko více než nyní, kdy si
je skoro každý koupí a na zimu nakládá. (Většinou se do kádě nebo
džberu našlapuje, méně stloukává paličkou ze dřeva.)
Sklizeň, zvláště je-li příznivé počasí, je velmi bohatá. V „mokrém“ i
„suchém“ roce kryje se v nejhorším případě spotřeba. Před setím je
vždy starostlivě sháněna setba, od níž je očekávána nejvyšší
výnosnost.
Žito a pšenice se zvláště v posledních letech moří. Moření však zde
není nového data. Na příklad hospodář na čís. 10. – hospodář vlastně
už předminulé generace, neboť dnes hospodaří na této usedlosti již
jeho vnuk s matkou – moříval dávno skalicí nebo dokonce močůvkou.
Jetel byl dříve málo pěstován pro semeno. Dokud nebyly modernější
mlátičky, bylo mlácení jetele obtížné. Semeno v „mošnách“ muselo
býti sušeno v zimě na peci nebo z jara na slunci a cepem zbavováno
obalu. Proto bylo jetelové semeno raději kupováno. Nyní si vypěstuje
každý tolik „semelků“, že mnozí jetelové semeno prodávají i ve
větším množství.
Nový stroj v obci:
Několik občanů si koupilo dohromady i zvláštní stroj na luštění
semene (r. 1934 majitelé usedlostí č.3., 9., 10., 13., 14., 18., 19., 23. a
25. společně).
Z brambor se pěstují hlavně druhy k jídlu. Průmyslové druhy jen
ojediněle a to ještě z části.
Hrách se v posledních letech vůbec neseje. To spíše trochu vikve pro
krmení.
Zvířectvo:
Chová se tu hovězí dobytek bernsko-hanácký, ne čistokrevný.
Poněvadž nelze v Chrboníně pro odlehlost od města a značnou
vzdálenost od stanice dráhy zpeněžiti mléko – ani mlékárny v blízkém
okolí není – chovají rolníci více mladého dobytka a jeho prodej je
hlavním zdrojem příjmů z tohoto úseku zemědělského podniku.
Výměrou největší hospodářství, asi 30 ha polí, luk a lesů, mívají přes
20 kusů hovězího dobytka. Kdo používá k tahu koní (v 10ti číslech),
má obyčejně více krav a jaloviček (krav od 2-10), kdo má na potah
voly, mívá krav méně, ale více volského dorostu. Praktikuje se to
v takových hospodářstvích tak, že se starší voli (asi do 5ti let, déle je
hospodáři nemívají) prodávají a k tahu se užívá zase mladších,
dorůstajících. Voly k tahu mají v 13ti číslech; kravami tahají
hospodáři s malou výměrou pozemků (ve 22 případech). Rolníci
s koňským potahem, pokud jsou rolníky s více poli, mívají za druhý
potah mladší volky, právě tak jako ti, kteří používají volů k tahu.
Koz se chová málo. I malozemědělci někteří vůbec koz nemají. Ovcí
tu vůbec není, ačkoliv tu za stara bývávaly.
Vepře mají v každém hospodářství. Prasnic je poměrně v obci málo
(pouze v 7 hospodářstvích). Většina rolníků kupuje selata na trzích
v Chýnově nebo v Soběslavi a vykrmuje je k prodeji.
Hovězí dobytek se prodává buď doma nebo se vodí na trh do
Černovic a do Tábora. Na jiné trhy zřídka kdy (do Soběslavě nebo
Deštné). V Táboře bývají i pěkné trhy koňské. Dříve jezdívali na
koňské trhy až do Benešova u Prahy.
Z drůbeže se chovají hodně husy (až 50 jich některá hospodyně má)
a slepice, méně je kachen a velmi málo krůt. Jen některý rok se v obci
objeví.
Holubářství se nevěnuje téměř žádná pozornost, třebaže není ve vsi
holubů málo. To spíše slušně vedené králikářství lze najíti u některého
zdejšího rolníka.
Včelařství si hledí toliko jeden rolník (č. 24) ve větším měřítku, 4
(číslo 1., 2., 6., 30.) v menším měřítku (dvoje, troje včelařstvo mají).
O rybářství je těžko mluviti, neboť rybníky v katastru patří
velkostatkáři v Radeníně (jsou to vesměs rybníky s malým výnosem,
zvlášť ony dva v lesích; výjimku činí rybník „Za branou“, kde dobře
ryby rostou). Pouze menší rybník „Za branou“ je obecní a pronajímá
si jej někdo z rolníků. Výtěžek není jistě příliš velký.
Všichni pěstitelé domácího zvířectva dbají, aby se jim dařilo. Je
významným zdrojem jejich příjmů. Tržba za vejce, máslo a drůbež
náleží obyčejně hospodyni, která z ní uhrazuje vydání na kuchyni,
kupuje drobné potřeby do hospodářství a podobné věci. Hlavně ty,
které mají dospělé dcery, (neboť šetrní otcové si většinou na „ženskou
parádu“ nepotrpí), mají více vydání!
Že se v Chrboníně úspěšně hospodaří je viděti hlavně také na tom,
jakým způsobem vybavují zde své dcery, vdávají-li se. Škoda jen, že
svá dosti značná věna, poctivě a ne právě lehce rodiči nastřádaná,
odnášejí do cizích obcí!
Sociální poměry:
Vzhledem k dobrému hospodářskému stavu obce jsou i poměry
sociální vesměs příznivé. Pokud někteří občané potřebují pomoci,
dostává se jim jí od obce různým způsobem. Byt opatřuje ve 3
případech (starším manželům, vdově se synkem a jedné staré ženě).
Vším jsou na obec odkázáni: 1 školou povinný hoch, nemanželský
sirotek a 1 stařec práce už téměř neschopný. Prvnímu umožňuje obec
výchovu v řádné rodině, druhému nezbylo než choditi „po okolku“ –
střídavě se stravovati: 2 dni u sedláků, 1 den u chalupníků.
Nikdo z těch, kdo v Chrboníně žijí, nežije v bídě. Nikdo ze zdejší
obce nežebrá, ačkoliv je Chrbonín žebráky a to nejen starými, práce
neschopnými, ale i mladšími, mladými a zdravými, ba bohužel i
žebravými dětmi – velmi často navštěvován.
Kulturní poměry:
O stálé zvyšování kulturní úrovně obce snaží se především škola
výchovou svých žáků a školními podniky, místní osvětová komise i
hasičský sbor svojí činností.
Péčí místního řídícího učitele Františka Boháče bylo po
několikaletém střídání pořízeno v roce 1936 velmi pěkné, praktické
(strojkové) jeviště s kruhovým horizontem, takže má chrbonínská
mládež dospělá i školní možnost uplatniti své poměrně značné
herecké schopnosti.
Na mládeži, hlavně té, která v několika málo letech minulých
opustila školu, jeví se důrazněji než dříve vliv měst. U děvčat hlavně
v oblékání, u chlapců sklonem k pěstování sportu. Jeví se tento sklon
sice pouze v honičce za kopacím míčem – s honosným názvem
„kopaná“, ale dříve chlapci již 16tiletí nic podobného neprovozovali.
Děvčata, do 20ti let snad všechna, nenosí již do kostela nebo jinam,
jdou-li do cizí obce, na hlavě šátek – jak dříve bývalo a jak dosud
starší svobodná děvčata a vdané ženy činí, nýbrž právě módní
přikrývku hlavy podle roční doby.
Při tanečních zábavách, hlavně o masopustě při plesech, docházejí
uplatnění pouze večerní toalety, kdežto dříve se šaty šily tak, aby se
hodily i k dennímu nošení. Umělé „zkrášlování“ obličeje: malování,
holení obočí do úzkého tvaru apod. se u chrbonínských dívek dosud
nevyskytlo, nanejvýš snad užití pudru. Hoši nosí své - obyčejně
nejlepší šaty, i když tyto jsou někdy hodně světlé.
Z tanečních zábav pomalu mizí – dříve nezbytný zpěv před
hudebníky. Dívky nyní v hostinci vůbec nezpívají, kdežto dříve o
přestávkách zpívávaly, procházejíce se při tom po sále. Chrbonínští
mládenci se u zábav nikdy neperou a jsou rozumní, i když jsou přímo
provokováni k něčemu podobnému. Proti době před 30-40ti lety je to
velký pokrok, neboť tehdy byli „Chrbojňáci“ v tomto ohledu pověstní.
Obyčejných tanečních zábav se zúčastní pouze mládež. Jen
málokterá žena vdaná nebo starší se jde – podívat – jak říká. O
posvícenské zábavě, hasičském či jiném plese zúčastní se také několik
dvojic mladších manželů. Také více maminek se jde podívati, jak
dcerce přece ty nové šaty sluší. Starší hospodáři si už ani o masopustě
nejdou zatančit s paní mámou „na oves“, aby se dobře vydařil. Věří
patrně více umělým hnojivům.
Dosti zvláštní je – proti jiným obcím – že zdejší sousedé nechodí do
místního hostince „na besedu“. A to ani za zimního období, kdy není
příliš práce. To spíše se zdrží v neděli v Choustníku, kam docházejí na
bohoslužby.
I „chasa“ – svobodná mužská mládež – navštěvuje hostinec mimo
taneční zábavu velmi zřídka. V létě za pěkného počasí sejdou se
chlapci i děvčata na návsi, pohovoří, zazpívají si. Zpívají hlavně
chlapci, dobří zpěváci procházejíce vesnicí. Národní píseň se, bohužel,
ozve málokdy. Většinou se zpívají různé písně moderní – šlágry,
jsoucí právě v oblibě.
Za špatného počasí nebo v zimě jsou buď doma, nebo má každý
místo, kam si chodí pohovořit. Někdy se sejdou u některého kamaráda
nebo i v hostinci „na mariáš“. Hrají opravdu jen pro ukrácení chvíle.
Mladší chlapci málo nebo vůbec nekouří.
Tance:
O tanečních zábavách se tančí ponejvíce valčík a polka. Mladí však
tančí polku způsobem zvaným „????“, kdežto starší dříve obvyklým
způsobem – dokola. Mnozí chlapci umějí tančit také tango, právě tak
jako děvčata. Jiné tance se v Chrboníně netančí. Starší se dívají na
tance moderní poněkud – pohrdavě. Celkem jsou děvčata na tanec
nadanější nežli chlapci.
Společensky se nečiní rozdílu mezi rolníky s velkou a malou
výměrou pozemků. Ani mezi dospělými dětmi zaměstnavatelem a
jeho zaměstnanci: čeledínem nebo služkou – pokud jsou to pořádní
lidé – není společenské mezery, ani rozdílu v oblékání. Rovněž strava
se vaří pro rodinu hospodáře i čeleď snad všude stejná. Na jídelním
lístku se až často objevuje káva. Bílá káva s chlebem je po celý týden
nejen k snídani, ale u mnohých také k večeři a jistě i k svačinám
během dne. Masité obědy bývají – snad téměř u všech – v neděli a ve
svátek. Také při intenzivnější práci při některé sklizni (sena, obilí,
otav apod.) objeví se masité pokrmy na stole, zvláště kdo má zjednané
cizí lidi, i mezi týdnem. V zimě bývá masitá strava častěji, poněvadž
se ve velké většině domů zabije vykrmený vepř – někde i dva pro
domácí spotřebu.
Drůbež a stále hojnější užívání zeleniny činí stravu rozmanitější. I
úprava jídel se stále lepší. Hlavně o poutích, posvícení, svatbách a
podobných příležitostech se objevují na stolech jídla a pečiva, jimž se
tu před časem říkalo – „panská“. Jistě tu působí také výuka vaření u
dívek v posledních letech školní docházky.
Sousedský styk zdejších usedlíků je dobrý, přesto, že se tu také
časem vyskytne mezi některými rodinami nedorozumění. Příčinou
bývají věci hospodářské nežli společenské (jinak řečeno: klepy).
Avšak o nějaké zvláštní družnosti a smyslu pro pospolitost obce je tu
těžko mluviti. Jeví se mezi chrbonínskými občany spíše sklon k životu
„sám pro sebe“. Vzájemně se „posuzovati“ umí v Chrboníně – jako
snad všude na podobných vesnicích – dokonale. Co je na nás přímo
bolestné, je to, že není téměř smyslu pro práci směřující k veřejnému,
obecnému dobru. U velmi mnohých lze docela zřetelně pozorovati
strach z odpovědnosti, kdyby měli o něčem veřejném v zájmu obce
rozhodnouti. Málokdo dovede se svým názorem předstoupiti před
společnost a hájit jej, i když je o jeho správnosti přesvědčen. Projevuje
se to i v jednáních obecního zastupitelstva. Starostenskému úřadu se
každý brání. Nehonorované obecní práce, na příklad oprava obecních
cest, nejlépe ukazují, jak málo je v Chrboníně lidí, kteří mají jasné
vědomí, že pracují-li poctivě pro dobro obecné, je to v prvé řadě také
jejich prospěch, a že vlastně pracují také pro sebe!
Sporů, které by zneklidňovali obec tu není. V rodinách povětšině
panuje správná rodinná shoda. Rozvodů, rozluk a nevěr manželských
tu také není. Všechna manželství jsou řádně uzavřena. Vyskytl se
v obci pouze jediný případ, že žena nežije s mužem (vzala si jej jako
vdovce) ve společné domácnosti.
Značná je záliba ve čtení u zdejších obyvatelů. Do Chrbonína
dochází dosti časopisů. Nejen knihovna zdejší obce, ale i obce
choustnické a soukromá knihovna pana faráře Poura se těší časté
návštěvě. Účast na příležitostných oslavách, školních besídkách a
jiných podobných podnicích (divadlech) bývá dobrá.
Poněvadž Chrbonín není velká obec, nebývá tu pořádáno nic ve
větším rozsahu. Jedině hasičská cvičení dosud přilákala nejvíce lidí
z okolních obcí a způsobila zde více ruchu.
Jinak si každý velmi pilně hledí svého hospodaření. V jednotlivých
ročních obdobích snaží se všichni vykonati příslušné práce co nejdříve
a tu se zvyšuje výkonnost všech pracujících na nejvyšší možnou míru.
Hlavně ve žních. Pracují nejen dospělí ale i děti a staří lidé, často
přímo s přepětím sil.
Během roku zachovává se sice nedělní a sváteční klid (jen
obstarávání krmení pro dobytek stalo se běžným v létě i v neděli), ale
při sklizni sen, ve žních a při sklízení otav pracuje se celý týden bez
přestání. Ve dni sváteční se hlavně sváží. Sečení obilí, trávy na sušení,
orání, dobývání brambor, mlácení, vyvážení hnoje a podobné práce se
přece jen nekonají. Ojedinělé případy jsou řídké a jsou pokládány za
hanbu a hřích dotyčného, není-li zřejmá naprostá nutnost takové
práce.
Náboženské poměry
Po stránce náboženské nutno zdejší obec zařadit mezi ty šťastné
obce, které nepodlehli poválečnému protináboženskému (a hlavně
protikatolickému) vření, jenž se leckde tak velmi povážlivým
způsobem projevilo. I když i sem se donesla hesla – jako: „Pryč od
Říma“ apod., nenalezla zde ohlasu. Ve zdejší obci nebylo provedeno
nic z tohoto, zač by se občané – po určitém vystřízlivění, kde se
ukázalo, že není všechno pravdou a pokrokem co se za ně vydávalo,
musili styděti.
Náboženský život lpí však i u nás na povrchu. Bylo by velmi
potřeba, aby zásady náboženské pronikly i do života všedních dní, aby
se lidé cítili katolíky nejen v kostele, ale také všude jinde a podle toho
řídili své chování a jednání. Obcí nábožensky lhostejnou Chrbonín
není. Snad náboženský život prohloubí velmi dobře vedený
náboženský týdeník „Neděle“, v obci četně odebíraný jenž se snaží o
náboženské uvědomění svých čtenářů. Je toho velmi potřeba – a nejen
v naší obci – neboť náboženská nevědomost a zmatenost pojmů je
úžasná i u těch, kteří se pokládají nebo jsou pokládáni – za lidi
vzdělané.
V celku se zdejší občané zúčastní všeho, čím má býti jejich duchovní
život povznesen (účast na nedělních a svátečních bohoslužbách,
církevních slavnostech a j.) a snaží se jednati alespoň v důležitých
věcech ve shodě s církevními předpisy vůbec. Příkazy pro dobu
adventní, postní i ostatní vážené chvíli církevního roku usměrňují
chování většiny.
Lidí, kteří se úmyslně neúčastní církevního života farnosti, je v obci
mizivě málo.
Politické poměry
Politicky se dělí o zdejší voliče hlavně strana republikánská a lidová.
Chrbonínští občané jsou dosti vlažnými příslušníky svých stran.
Volby do obce byly dosud vždy konány „nepoliticky“. Před
jakýmikoli volbami je v obci klid. Politická nesnášenlivost je zde věcí
neznámou. Dosti často je, bohužel, slyšeti názor, svědčící o naprosté
neúctě ke všem politickým stranám. Je to ale vina politických stran,
neboť ty ve svých tiskovinách zájemně o sobě píší způsobem přímo
hrozným. Snaží se tak jedna druhou před voliči znemožniti. Mnozí
snad dovedou věc správně posouditi, jsou ale i tací, kteří čtouce určitý
časopis své straně věří, že co je napsáno, musí býti pravda, „Jináč by
to tam nemohli dát!“ V celku je ve zdejší obci politický klid, takřka
nezájem.
Spojení s okolím:
Chrbonín nemá ani železniční spojení ani silnice, které by dala
možnost vedení alespoň autobusové linky obcí. Na nejbližší železniční
stanici je třeba jíti do Chýnova nebo do Černovic. Za deštivého
jarního nebo podzimního počasí nebo po zimních vánicích ocitá se
naše obec v málo závidění hodné situaci, neboť je těžko přístupnou
každému vozidlu, zejména auto se do vsi ani nedostane.
Nejpovážlivěji se tento neudržitelný stav jeví v případě rychlé
lékařské pomoci. Bídné cesty jsou pro Chrbonín ranou nejbolestnější.
Nejblíže je silnice vedoucí Radenínem a silnice z Choustníka do
Mlýnů.
Existuje již po mnoho roků snaha domoci se silnice, která by
spojovala Radenín, Terezín, Chrbonín a Vlčeves, ale toto úsilí se stále
rozbíjí o neústupnost Radenína, který prý „této silnice nepotřebuje“.
Spojení s Táborem přímo – obstarává autobus jezdící z Černovic do
Tábora. Zastávka pro Chrbonín je na rozcestí silnic pod Radenínem.
Ještě dříve jezdil jiný autobus na trati Choustník – Tábor, který zajíždí
až do Radenína.
Co se týče cest ve vsi i mezi poli, je jisté, že by mohly býti daleko
lépe upraveny, kdyby občané měli pro jejich úpravu více smyslu.
Cesta vsí je časem ostudou pro naši obec. Je opravdu podivné, že
hospodáři tak pečliví, jde-li o jejich osobní majetek, snášejí poměrně
klidně tento nedostatek obce. Leckdo sice pohubuje, nabírá-li se mu
bláto do dřeváků nebo pantoflů, nebo když mu volek leze z cesty po
stráni okolo, aby ulehčil svým otlačeným nohám, ale to nemá
praktického důsledku. Všechno, co se pro nápravu v tomto směru
událo, znamená úžasně málo.
Pravda je také, že cesty mezi chrbonínskými poli se stále úží, a že
pole u obecních pastvin nápadně „rostou“. Přiorávání obecní půdy
k polím by bylo záhodno rázně čeliti, neboť tento nešvar může býti
v budoucnosti příčinou sporu mezi obcí a některými občany.
Stromořadí:
Stromů podél cest je v chrbonínském katastru málo.
V dobách, kdy se všechen dobytek celé léto pásl (až do konce
minulého století), bývaly meze některých pozemků u cest, kudy se
často honívalo na pastvu, chráněny živým smrčkovým plotem, aby
dobytek nezabíhal na pole (Kuchařovi smrčky při cestě do Vlčevsi,
Židovy smrčky Za branou). Někde byl místo smrčků jen jednoduchý
plot při těchto cestách. (Odtud patrně název Opletenka – severně od
rybníka Za vsí.) O vysázení břehu cesty do Vlčevsi různými stromy:
jasany, duby, břízami – byl sice po odstranění smrče pokus, ale brzy
byly stromky polámány, přesekány a jejich opěrné kůly pokradeny.
Několik listnatých planých stromů se udrželo při cestě do Choustníku
a Radenína.
Teprve v roce 1925 bylo vysázeno asi 300 ovocných stromků na
„Obícce“ Za branou a podél cesty ke Mlýnům a při cestě vedoucí ze
vsi do Lišek. Zde jsou výhradně třešně, kdežto Obícka a břehy cesty
do Mlýnů jsou vysázeny také jabloněmi, hrušněmi, švestkami a
višněmi. Nejlépe se daří třešním. Ostatní stromky byly poškozeny
v zimě 1928-29 velmi silnými mrazy a ještě více hladovými zajíci,
takže velmi mnoho jich dodnes pouze živoří. Za ovoce třešní obec
přece již pár Kč utržila.
Výpis z knihy Dr. A. Profousa: Místní jména v Čechách. II. 1949.
Chrbonín, ves mezi lesy 15 km vjv. od Tábora: 1379 villa Chrbonyn
32 lan. ad castr.
Choustnik, U. Rož. 18; 1457 roboty v Chrboníně přikázány purkrabí
choustnickému, sedl. z A. schw. v Třeboni; 1654 Chrbonin (kraj
Bechyň), BR.4/1237 (berní rula v zemském archivu). Jméno Chrbonín
vzniklo přivlastňovací příponou – in z osob. jména Chrboňa. Je
známo, že stč. slova chrb (i chřib) kopec, vrch, vršek a hrb „Hӧcker“
se pro podobné znění a významovou podobnost mátla (Geb. Sl. stč.
553.) proto se podobá pravdě, že základní osobní jméno pro naše
místní jméno znělo prvotně Hrboňa (srovnej přím. Hrbas, Hrbek,
Hrbec v Geb. Sl. stč. 487) a že naše místní méno znělo prvotně
Hrbonín.
Retrospektivní zápis:
V první polovině března r. 1923 byla při práci v kamenolomu v
„Sítníku“ nalezena panem Janem Pavlovským z Chrbonína čp. 47
nádobka a v ní mince. Jednalo se o 530-550 denárů z doby Boleslava
I. r. 929-967, Boleslava II. r. 967-999 a Jaromíra 1003-1012, bavorské
denáry Jindřicha II. r. 955-976 a švábského vévody Oty r. 976-982.
Část mincí – několik kusů a nádobka je uložena v Městském muzeu
v Táboře. Část má být uložena v Národním muzeu v Praze, ale tato
informace není ještě potvrzena.
O nálezu psaly noviny Večerní Slovo 13.3.1923, Národní politika 16.
3. 1923 a jiné listy v pozdějších dobách např. F Cach, Nom. Sb. I.
1953 str. 44-51.
V současné době je místo nálezu porostlé stromy.
Zápis byl zapsán na základě zprávy a jednání s pracovníky muzea
v Táboře v r. 2000.
Zapsal Ladislav Vácha 3. 2. 2000.
Rok 1936
Počasí a poměry hospodářské:
Letošního roku byla zima velmi mírná a málo sněhu, takže se mnoho
na saních jezditi nemohlo.
Jarní setí:
Doba setí, u nás obvyklá, byla provázena příhodným počasím. Setí
jaře připadává obyčejně na konec března a začátek dubna. Protože
letošní práce spojená s jarní setbou nebyly ničím rušeny, bylo zaseto
z větší části již v březnu. Ozimy výborně přezimovaly a tak vyhlíželo
pro rolníky vše slibně.
Senoseč:
Za příznivého počasí vyrostla na lukách tak bujná tráva, že se leckde
začala hodně brzy – proti jiným letům – kositi sena. Začátkem června
však přišly deště. U nás se začalo kositi až po deštích, kolem 10.
června, kdy nastala opět krásná pohoda. Sklizeno bylo hodně sena
výborné jakosti.
Žně:
Koncem června se opět rozpršelo a deštivé počasí potrvalo až do žní,
kolem 20. července.
Deště a poměrně značné teplo způsobily, že obilí bujně vzrostlo a
polehlo tak záhy, že vývin zrna nebyl správný. To se zřetelně ukázalo
při výmlatu.
Sklidil se za opětně krásného počasí velký počet mandelů všech
druhů obilí, ale mandel dal málo zrna a to ještě nevalné jakosti proti
jiným rokům.
Mandel žita polehlého úplně dal 25-30kg zrní, žito málo polehlé
nejvýše 50kg.
Pšenice sypala ještě méně, i 20kg z mandele.
Ovsy – nejlepší – daly nanejvýš 40kg, ale takových bylo velmi málo.
Ječmeny měly zase menší výnos nežli ovsy.
Otav vyrostlo hodně za dešťů přede žněmi a sklidily se pohodlně.
Podzim:
O podzimním setí se ukázalo tentokráte staré pořekadlo: „Rané ptáče
dál doskáče!“ pravdivým. Všichni čipernější hospodáři zasely většinu
ozimů ještě za příznivého počasí v prvních dvou třetinách září. Kdo se
opozdil nebo snad nějaké příčiny nemohl síti dříve, pracoval za dešťů,
jež opět pak nastaly.
Nějak příliš brzy se začala ohlašovati zima. Už koncem září
přicházely dešťové přeháňky se sněhovou krupicí. Proto dobývání
brambor, které začíná koncem září a končí v první polovině října, bylo
svízelné.
Částečné zlepšení počasí nastalo až začátkem listopadu, kdy teprve
bylo možno dokončit setbu ozimů.
Pro rolníky byl rok 1936 celkem málo příznivý, neboť mohly prodati
méně obilí než jiná léta. Ceny obilí byly stanoveny v předpokladu
bohatých žní a tak monopolních cen činěny značné srážky.
Ceny hovězího dobytka vzdor nadbytku krmiva nebyly nízké.
Obecní hospodářství:
Obecní hospodářství čísly vyjádřené jeví se takto:
Celková potřeba: ………………… 20.327 Kč
Celková úhrada: …………………. 9.972, 60 Kč
Schodek 10.355 Kč bude opatřen hlavně 300% přirážkou k daním,
takže nekryto zůstane pouze 254 Kč.
Na školství je v obecním rozpočtu pamatováno částkou 6.873 Kč.
Obecní knihovna:
Založena byla r. 1922 s 23 svazky. Od svého založení byla velmi
rozšířena, takže konce roku 1936 čítá 194 knih. Obecním
knihovníkem je řídící učitel Frant. Boháč.
V letošním roce si 14 čtenářů vypůjčilo celkem 99 knih. Tyto knihy,
ale určitě přečetlo více lidí, obyčejně všichni v rodině. V některých
rodinách čte jeden na hlas pro všechny.
Divadla:
Letos se poprvé hrálo na novém jevišti, koupeném za – asi 5.000Kč –
od fy A. Polášek v Kyjově. Protože je na jevišti i za ním dosti místa,
líbí se divadlo nejen divákům, ale i hercům. Byly sehrány během roku
celkem 3 hry: 2 začátkem, 1 koncem roku. Hrají ochotníci z řad
hasičstva i z ostatní mládeže chrbonínské. Ženatí nebo vdané dosud
nehráli. Nacvičení her obstaral uč. Václav Kvasnička.
Čistý výtěžek bývá kolem 200Kč.
Zábavy:
V Chrboníně je nyní prakticky postavený hostinec. Starý hostinec byl
v r. 1921 přestavěn. K dosti prostornému, vzdušnému sálu přistavěn
ještě roku 1934 přístavek, upravený tak, že slouží za jeviště v čas
potřeby. Jinak je při zábavách – pro svoji vyvýšenost – výhodným
místem k sezení. Protože – z blízkého okolí – je lepší hostinec pouze
v Choustníku, bývá v Chrboníně při všech podnicích spojených
s tancem četná návštěva z okolních vesnic.
Za nejlepší taneční zábavu je pokládán hasičský ples. Mimo tento
byla pořádána ještě taneční zábava: na konec masopustu,
„pomlázková“, „dožínková“, „posvícenská“ a jedna na konci roku.
Na vstupném vybere se při obyčejné taneční zábavě od 500 do
1.000Kč – i více. O hasičském plese o hodně více, už proto, že se cítí
povinnost podpořit spolek prospěšný všem.
Okrskové hasičské cvičení:
Bylo uspořádáno 31. května 1936 – a stalo se velmi dobrou
příležitostí, aby se do naší – pro špatné komunikace tiché – vesnice
dostalo trochu více ruchu.
Každý jaksi uznal, že obec musí vypadati co nejlépe. Proto upravena
cesta z Radenína vsí až k oboum koncům, majitelé domů si
v nejhorším případě uvedli do pořádku alespoň štíty obydlí zpředu,
když už ne celé stavení, postaveny brány se vhodnými nápisy a tak
Chrbonín vyhlížel opravdu slavnostně.
Hasičské sbory: domácí i ze sousední obcí se seřadili na cestě
vedoucí od hostince do vsi, utvořen průvod k hasičské schráni, kde
promluvil učitel Návara z Křeče.
Veřejné cvičení provedené na sadě u čísla 13. – Frant. Žida. Také
žáci školy místní i křečské se pěkným způsobem zúčastnili.
Pořadatelé mohli mluviti o štěstí. Ačkoliv několik dní před tímto
dnem pršelo, bylo krásné počasí. Proto byla tak pěkná účast. Až úplně
ke konci programu přihnaly se mraky a přišel řádný lijavec. Hostinec
možná dosud nikdy tolik lidí najednou neskryl.
Lidopisné poměry:
Možno říci, že v Chrboníně obyvatel stále ubývá. Dětí se rodí málo,
hlavně proto, že většina rodin má právě – děti už odrostlé, ale dosud
svobodné. Děvčata se vdávají do cizích vesnic a staří umírají.
V roce 1936 se narodilo celkem 5 dětí: 3 chl. + 2 dívky. Zemřelo
však celkem 7 lidí z Chrbonína: Drda Matěj, výměnkář z čp. 26.,
někdejší starosta obce, Václav Tenkl, výměnkář z čp. 27., rovněž
bývalý starosta obce, osobitý člověk se znamenitou pamětí. Dovedl
velmi zajímavě – pro něj charakteristickým způsobem vypracovati,
znal i v dalekém okolí – snad kde koho, jeho rodinné i majetkové
poměry. Václav Dvořák, výměnkář z čp. 39. Matěj Chlada, výměnkář
z čp. 33., poslední z četné rodiny, jež – ještě jeho otec – hospodařila
na čísle 14. Anna Váchová se utopila v rybníce Za branou
(výměnkářka). M. Křepelková z čp. 42. Zemřela ve věku před
školním. Karel Drda, truhlářem vyučený svobodný bratr majitele čís.
2.
Svatby byly v obci 3. Provdaly se dcery: z č. 5. do Březiny, z č. 10.
do Tábora. Oženil se majitel čísla 27. Jeho manželka pochází
z Tříklasovic.
Zdravotní poměry:
Z nemocí se vyskytly u školních dětí příušnice. Minuly klidně bez
následků.
Rok 1937
Počasí a poměry hospodářské:
Zimní měsíce roku 1937 byly jako loňského roku chudé sněhem.
Napadlo jej sice trochu, ale brzy nastalo oteplení. Celkově byla zima
nestálá. Poměrně časté byly prudké větry, které sbíraly i ornici na
polích, kde se neudržela alespoň tenká vrstvička sněhu.
Jaro:
Začátkem jara byly sice chladné větry, ale nepršelo, ani nemrzlo.
Proto někteří rolníci začali připravovati jarní setbu chtějíce býti
alespoň z části hotovi před velikonočními svátky, které připadaly letos
na konec března.
Obtížné setí:
První sel majitel čís. 19 na Bílou sobotu 27. března. Po svátcích
vyjeli všichni hospodáři do polí, ale nezasel nikdo. Deštivé počasí
znemožnilo každou práci na poli.
Během dubna podařilo se sice většinu jaře zasíti, ale ještě mnoho
rolníku dosívalo až v květnu, což je u nás nezvyklé. Podobné potíže
byly se sázením brambor. Na „lehčích“, písčitých polích dalo se sázeti
koncem dubna, ale do „těžší“ půdy nebylo možno dříve než v květnu.
Jarní období 1937 způsobilo rolníkům vůbec málo radosti. Byly tu
potíže se žity. Jen málo hospodářům se žita z jara zelenala. Bylo je
nutno „křísiti“ umělými hnojivy. Ale i když hospodáři „posejpali“ víc
než dost, přece jen museli některá žita zaorat. Nově oseta ovsem,
ječmenem nebo osázena bramborami byla tato pole vesměs až
v květnu, neboť nikdo nezaorává, má-li jen jiskřičku naděje že se
chatrný ozim „udělá“.
Senoseč:
Protože květen byl celkem teplý měsíc, vyrostly na lukách bohaté
trávy a jetele na polích. Již v druhém týdnu června se kosila sena.
Sklizeň sen i jetelů byla rychlá a pohodlná, neboť bylo trvale sucho a
horko. Byla to radostná práce.
Žně:
Také žně nebyly pro většinu rolníků tvrdým oříškem. Na žita se
vypravili ti nejchvátavější již 19. července. Úrody z polí rychle
ubývalo. Žita, pšenice a ječmeny zmizely ve stodolách, aniž by téměř
zmokly. Ovsy svázaly pohodlně a velmi suché jen ti, kterým dříve
uzrály. V druhém týdnu srpna přišly deště a trvaly skoro až do konce
měsíce. V této době sklízeny byly hlavně ovsy zasety po zaoraných
žitech.
Otavy letos velmi utrpěly dešti. Sekly se i v deštivém počasí („měly
své neděle“ = byla obvyklá doba sklizně), ležely dlouho na lukách a
tím ztratily na jakosti, i když se na konec sklízely za pěkného počasí
dobře suché.
Sklizeň bramborů nebyla příliš příjemná. Nedobývali-li je lidé za
dešťových přeháněk, vadila přílišná vlhkost půdy.
Celkově posuzováno, nemohou si rolníci své namáhavé práce
naříkati. Je sice pravda, že někdo měl řídká žita, jiný zase slabší ovsy,
ale obojí dalo bohatý výmlat jakostního zrna. Velmi pěkné byly
pšenice a ječmeny.
1ha pole dal průměrně více než 20q žita. U pšenice byl výnos větší.
Ovsa bylo kolem 19-20q z hektaru. Ječmeny velmi pěkně sypaly.
Při letošních monopolních cenách stržili místní hospodáři dosti
značné částky peněz za obilí. Však to všichni také velmi potřebovali,
neboť loňská tržba byla opravdu ubohá.
Také brambor se hodně urodilo. 1ha půdy dal okolo 200q brambor.
Velká jejich úroda však podstatně snížila poptávku, takže se těžko
prodávaly a to i za laciný peníz od 12-20Kč.
Požár v obci:
Dne 9. května v noci z neděle na pondělek vyhořelo stavení číslo 46.
Františka Petrů. Stavení je menší a za přispění místního hasičského
sboru bylo brzy po požáru. Škoda je kryta pojištěním.
Smrt prvního prezidenta Československé republiky.
* 7. březen 1850 v Hodoníně na Moravě
† 14. září 1937 v Lánech v Čechách
Rok 1938
Počasí a hospodářské poměry:
Mírná zima. Příznivé počasí. Velmi pěkná úroda na polích i loukách.
Pěkná pohoda potrvala přes polovici srpna. Pak ale nastaly dlouhé a
vydatné deště, jaké už dávno ve žních nebyly.
Chrbonín opět svou přičinlivostí a přesvědčením:co má své neděle,
ať jde pod střechu – vyhrál. Málokdo – a to ještě jen s částí sklizně –
uvízl na víc než 3 týdny v deštích.
Zle byli postiženi ti, kdo se opozdili nebo měli obilí z různých
důvodů na poli ještě několik dní po polovici srpna. Z počátku byla
jakás-takás – naděje, ale když už obilí začalo v kopkách klíčit, kopky
se zdaleka zelenaly a oves rostl. Na řadech, loučili se postižení
s výsledky svého celoročního přičinění.
Slunce však zase všechno vysušilo, i to hrozné bláto na našich
cestách – a byl celkem pěkný slunný podzim.
Po stránce hospodářské je letošní rok pro naši obec – dobrým rokem,
protože dešti zničeného obilí bylo i nás málo.
Zde pan učitel Václav Kvasnička skončil s psaním kroniky. Poslední
řádky se zmiňují o žních a začátcích podzimu.
Dnes po mnoha létech se snažíme dopátrat, proč s psaním skončil.
Pamětníci už ale nejsou, ale domníváme se, že pan učitel Kvasnička
byl s největší pravděpodobností povolán jako záložník k výkonu
vojenské služby. V měsíci září toho roku byla mobilizace čsl. branné
moci a po demobilizaci se už do Chrbonína nevrátil a začal učit jinde.
V roce 1939 15. března bylo území čsl. republiky obsazeno
německým vojskem, kronika byla z obce odvezena. Následné stránky
byly panem učitelem Kaislerem napsány dodatečně až po válce, když
byla kronika vrácena do obce.
Mnoho událostí z této doby bylo zapomenuto, protože nikdo si
nedělal ani soukromé zápisky. Psaní jakýchkoli pamětí bylo velmi
tvrdě trestáno. Bylo to období velmi těžké persekuce.
Dodatečné zapsal L.Vácha 3.2.2000
V období německé okupace byla kronika úřady odebrána a uložena
v Praze. Po skončení války byla obci vrácena. Kroniku začíná od
r.1953 psáti ředitel zdejší národní školy Jaroslav Kaisler události do
r.1952 jsou napsány jen přehledně.
Okupace:
Československá republika byla mnichovským diktátem 29. září 1938
zmenšena o pohraniční území. 15. března 1939 obsadili němečtí
fašisté Čechy, Moravu a Slezsko a zřídili nad nimi protektorát. U nás
poněmčování. Nápisy v obci musely být dvojjazyčné. Na obecní úřad
docházely přípisy buď dvojjazyčné nebo čistě německé. Čeští lidé
nuceni nastoupit práci v německé „říši“. Ze zdejší obce byl tam
František Příplata z čp.41 a Josef Tománek z čp.44. 1.září 1939
vypukla válka. Od začátku války zaveden příděl potravin na lístky.
Zemědělci stali se ve svých, výrobcích samozásobiteli. Byly
stanoveny povinné dodávky zemědělských produktů. Později měl
zemědělec po ponechání samozásobitelských dávek všechno
odevzdati. Do vsi přicházely úřední kontroly, které prováděly ve
staveních prohlídky. Kouholy v naší obci vždy dopadly bez větších
trestních následků. Když kantoři přišli do obce, uspořádali občané pro
ně potravin a prohlídky proběhly mírně. Zásoby museli občané
schovávat.
Německo vstoupilo v r. 1941 do války se Sovětským svazem. Věděli
jsme, že si tím fašisté přivodí svůj konec, třeba začali zběsile řádit.
Občané posilovali se v odporu poslechem rozhlasu z Moskvy, Paříže a
Londýna. Scházeli se na společném poslechu.
V r. 1941 stala se zdejší dvojtřídní škola jednotřídkou. Toho roku
odešel řídící učitel František Boháč na školu v Klokotech. Působil zde
18let. Na jeho místo nastoupil Jaroslav Kaisler, který učil na škole
Rodné u Mladé Vožice.
4. června 1942 byl v Praze zavražděn fašistický protektor Heydrich.
Ve všech obcích bylo zavedeno vyšetřování. Obyvatelé museli
prohlašovat, že neznají na fotografiích uvedené předměty, které
pachatelé při atentátu na místě zanechali. Dva občané byli přinuceni
jeti do Prahy na manifestaci, že národ s Němci souhlasí. V srpnu byl
zatčen německou tajnou policií Alois Kazda, hospodář z čp.24.
Čeledín jej udal, že přechovává zbraně. Na štěstí zbraně nebyly
nalezeny. Zatčený se po čase vrátil z vězení nemocen.
Domnělý nedostatek pracovních sil řešili nacisti nuceným
přeřazováním do továren (tzv. totální nasazení). Ředitel zdejší školy
J. Kaisler nasazen byl do Tábora do továrny, kde pracoval přes 11/2
roku. František Praveček z čp.1 poslán byl kopat zákopy, když se
k Vídni blížila Rudá armáda.
Za války nastal velký nedostatek potravin hlavně v městech. Ceny na
„černém trhu“ stoupaly. Zdejší občané získali dost peněz. Téměř
všichni si během války pomohli z dluhů.
Ke konci války (počátkem r. 1945) denně létalo nad krajem mnoho
spojeneckých letadel. 2 bomby spadly u Mlýnů směrem
k Benedovům. V dubnu 1945 přišli do obce němečtí uprchlíci. Byli
ubytováni ve škole v obou třídách. Naše děti se učily v hostinci.
Fronta se blížila z Moravy k Čechám. Někteří občané si kopali kryty
v zemi. Jeden byl v poli u luk ke Kopaninám, druhý v lese Kopaniny.
Osvobození:
5. května 1945 oznámil rozhlas, že v Praze vypukla revoluce, že
vlastenci obsadili ve dne v noci, jak se Praha skutečně brání. V obci se
vytvořil revoluční národní výbor. Jeho členy byli František Chlada
čp.33, Příplata František čp.41, Karel Taraba čp.12, František Petrů
čp.46, Josef Adam čp.21. PO silnicích v okolí prchala nacistická
vojska. Velká spousta aut stála na silnici od Lejčkova k Chýnovu.
První sovětští vojáci přišli do naší obce 10. května 1945. Přišli s lidmi,
kteří je šli vítat do choustníka. Večer opět odešli, protože příští dece
pokračovali, na cestě ke Praze. Němečtí uprchlíci se z obce
odstěhovali. Mnoho nacistických vojáků se potulovalo v lesích. Módní
obyvatelé hromadně prohlíželi lesy, aby je očíslili od těchto
nebezpečných živlů. Několik fašistických vojáků bylo polapeno.
Němci z pohraničních krajů se vystěhovali do Německa. Pohraničí je
osidlováno našimi lidmi. Z obce odešel do pohraničí obchodník Vlad.
Pařízek z čp.15. Jeho usedlost koupil František Příplata z čp.41.
V Choustníku je zřízena střední škola (Býv. měšťanská škola). Do ní
chodí také děti z Chrbonína. Naše škola dodala tam lavice a tabuli. 26.
května 1946 konaly se volby do ústavního národního shromáždění.
Komunistická strana Československa obdržela 64 hlasy, lidová strana
38, národní socialisti 27, sociální demokraté 14 hlasů. V r. 1964
zřízeno bylo v obci strojní družstvo. Hospodáři si koupili společně
traktor, samovazač a některé menší stroje. V r 1950 byly stroje
převzaty státní traktorovou stanicí v Táboře a ze vsi odvezeny. R.1946
vyměřovala ze silnice ke dvoru u Terezína a do Radenína. Občané
lámali v nově otevřeném lomě na Blaníku kámen na silnici. Ke stavbě
však nedošlo. Cesty v obci a z obce se opravovaly v létech 1951,
1952. V roce 1947 bylo v zimě mnoho sněhu, léto bylo velmi
suché. Obilí dalo málo slámy, zrna však dostatek. Horší to bylo s pící.
Přes léto a na podzim louky úplně vyschly. Otava se nesklízela.
V roce 1950 byl v obci zřízen telefon. Hovorna je umístěna
v hostinci. Při stavbě sloupů k choustníku pracovali místní občané. O
žních r. 1950 vyhořelo stavení Aloise Hovorky čp.22. Shořelo obytní
stavení a stodola, ve které byla již část sklizně. V r. 1950 vyskytla se
na katastru prvně mandelinka bramborová. Její zamoření
bramborových kultur stále vzrůstá. Občané ji hubí sbíráním a
poprašováním insekticidy.
Krupobití:
11. května 1952 postihlo téměř celý katastr obce krupobití. Ve vsi
není pamětníka takové katastrofy. Kolem 18 hodiny padaly kroupy
přes půl hodiny. Krajina se pokryla vrstvou krup přes 1dm vysokou a
dělala dojem vánoční krajiny. Zároveň se do vsi přivalilo velké
množství vody, už vnikla do příbytků. U rybníka u Benedů se protrhla
stavidla a rozbořil se splav. Žita a ovoce jsou úplně zničeny. Podzim
téhož roku byl velmi vlhký. Celý podzim pršelo. Brambor a otavy se
obtížně sklízely. Občané naší obce svou pílí však dokázali téměř
všechny podzimní práce dokončit. Toto nepříznivé počasí zavinilo, že
někteří rolníci nemohou splnit své dodávkové povinnosti. Protože se
v okolí vyskytly nakažlivé nemoci, hlavně žloutenka, byla většina
studní v zimě 1952 desinfikována.
V roce 1952 se narodili:Květa Šimotová z čp.11,
Svatby:
Tenklová Anna z čp.10, Květa Návarová z čp.29, František Drda
z čp.34, Křepelka Václav z čp.36
Václav Kvasnička se narodil 3. 1. 1953.
Rok 1953
Obyvatelé:
Statistika obyvatelstva k 1. 1. 1953.
Číslo
domu
Jméno přednosty
domácnosti
Zaměstnání
1.
Praveček František
zemědělec
Počet
osob v
rodině
2
Muži Ženy
2
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
16.
Blažek Rudolf
Tenkl Josef
Drda Josef
Vácha Josef
Hovorka František
Praveček František
Sedláček Jan
Buřič Ferdinand
Tenkl Václav
Veselý Josef
Šimota Josef
Taraba Karel
neobydleno
Veselý Josef
Příplata František
Jůza Josef
Maťha Václav
17.
Hrnčíř Jaroslav
18.
19.
19.
20.
21.
22.
Vácha Matěj
Žid Vojtěch
Vondráček František
škola
Adam Josef
Hovorka Alois
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
Kovář Václav
Kazda Alois
Kvasnička Josef
Drda František
Tenklová Marie
Beneda Jan
Návarová Marie
Petrů Karel
Kovář František
Kračmera Josef
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
5
9
7
3
2
4
3
5
8
2
3
5
3
5
4
2
1
1
1
1
1
1
1
2
2
4
3
1
1
3
2
4
7
1
2
3
zemědělec
zem. a tesař
zemědělec
dělník
zem. a
zedník
zemědělec
zemědělce
kolář
5
5
4
3
2
3
1
1
3
2
3
2
7
3
4
5
4
3
4
2
1
1
2
2
dělník
zemědělec
4
5
1
3
3
2
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
2
2
4
5
5
3
2
7
5
5
1
1
3
3
1
1
1
2
5
1
2
5
3
2
2
2
2
3
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
Chlada Jaroslav
zemědělec
Drda František
zemědělec
Kvasnička Alois
zemědělec
Křepelka Václav
zem. a kovář
Kaisler Jaroslav
ředitel školy
Hodina Matěj
zemědělec
neobydleno
Šafář Jan
zemědělec
Příplata František
výměnkář
Křepelka Karel
zemědělec
Chlada František
zemědělec
Tománek Antonín
zemědělec
Vácha Václav
zem. a trafik.
Petrů František
zemědělec
Pavlovský Jan
zemědělec
Křepelková Kateřina zemědělec
2
3
4
3
3
3
2
2
1
2
1
1
4
2
4
6
3
2
6
5
1
194
2
1
2
2
2
1
5
2
89
1
3
1
2
2
2
1
2
4
1
1
1
3
1
105
Podle statistiky ve školní monografii bylo 23. 3. 1929 v obci 300
osob, 137 mužů a 163 ženy. Za 24 roky jest se úbytek 106 obyvatelů.
Místní národní výbor:
Obec řídí místní národní výbor. Členy jsou: František Petrů z čp.46,
předseda, Karel Křepelka z čp.42, místopředseda a zemědělský
referent, František Kovář z čp.31, finanční referent, František Chlada
z čp.43, zásobovací referent, František Příplata z čp.41, kulturní
referent, Václav Křepelka z čp.36, Alois Hovorka z čp.22, Václav
Kovář z čp.23, František Hovorka z čp.6, Chlada Jaroslav z čp.33,
Jaroslav Křepelka z čp.48, Ferdinand Buřič z čp.9.
Obecní tajemník:
Obecním tajemníkem je František Volf z Radenína, který je zároveň
obecním tajemníkem v Krtově.
Neplniči:
Za rok 1952 nesplnili předepsané dodávky zemědělských produktů
z čp.1, 6, 7, 16, 17, 18, 19, 23, 24, 25, 27, 38. Tyto rodiny neobdržely
šatenky a potravinové lístky. Nebyla jen povolena domácí porážka
vepře.
Hospodářské zvířectvo:
1. ledna byl tento stav hospodářského zvířectva: koně 17, hovězí
dobytek 279, vepřů 273 (z toho 25 chovných prasnic), ovce 2, kozy
28, slepice a kohouti 1143, husy 46, kachny 26, krůty 2, králíci 43.
Knihovna:
1.ledna bylo v místní lidové knihovně498 knih.
Rada žen:
13.ledna byla v obci ustavena rada žen. Předsedkyní je Růžena
Adamová z čp.21, členkami jsou Anna Příplatová z čp.41, Marie
Návarová z čp.29, Růžena Kaislerová z čp.37.
Ples:
31.ledna pořádali hasiči ples.
Maškary:
16.února uspořádali místní občané maškarní průvod. Byli v něm
ženich s nevěstou, fotograf, harmonikář, hajný, strážník, medvěd,
kominík, drážník a ještě jiní. Večer se konala v hostinci zábava.
Svoz kamene:
V únoru se svážel z lomu na Blaníku kámen na vyzdění strouhy u
čp.39 a 42. Část strouhy byla vyzděna již na podzim minulého roku.
Únorové slavnosti:
24.února konala se v hostinci oslava únorových událostí 1948.
Promluvil na ní řed. Školy J.Kaisler.
Hnojiva:
V únoru bylo obci přiděleno toto množství umělých hnojiv:draselná
sůl 104q, struska 40q, superfosfát 36q, dusičnan 26q.
Osevní plán:
Letošní osevní plán je tento :žito 58 ha, pšenice 33 ha, oves 49 ha,
ječmen 16 ha, ozimá směska 2,10 ha, jetel červený dvousečný 57 ha,
luštěniny krmné ??? ha, hrách 1,58 ha, len 5 ha, mák 2 ha, brambory
63 ha.
Závazky:
Počátkem měsíce března zavázali se místní občané k oslavě 1. a
9.května k těmto závazkům: Jarní práce budou provedeny za 12 dní
místo za 15. Ošetření luk se provede v nejkratší době na 100%.
Provede se rozšíření orné půdy určené ONV na 100%. Sběr železného
šrotu provede se do 1.května na 50%.
Mezinárodní den žen:
7.března byl v místním hostinci oslaven Mezinárodní den žen.
Promluvil tajemník MNV Fr. Volf.
Živnost kolářská:
Začátkem března zrušena životnost kolářská Fr.Vondráčka, protože
onemocněl. Dílnu měl v obecním domku č.39.
Dodávka dřeva:
Letos mají hospodáři dodati 160 m dřeva.
J.V.Stalin zemřel:
5.března zemřel předseda vlády SSSR a tajemník Ústředního výboru
KSSS J.V.Stalin. K uctění jeho památky byla v hostinci dne 9.března
společně vyslechnuta smuteční tryzna. Na hromadný poslech se sešlo
45 občanů. Domy byli vyzdobeny smutečními prapory.
President republiky Kl.Gottwald zemřel:
14.března zemřel president republiky Klement Gottwald v 11.hod.
dopoledne. Zprávu přinesl rozhlas po 2.hod. odpoledne. Všichni
občané byli velice překvapeni náhlím presidentovým skonem. Toho
dne večer byla ve škole smuteční slavnost, na které promluvil řečník
z Tábora. Pohřeb se konal 19.března. Občanstvo ve 13.hod. věnovalo
5.minut ticha vzpomínce na zemřelého presidenta. V 16.ho.
shromáždilo se ve škole 70 občanů, aby hromadně vyslechli
rozhlasový přenos z jeho pohřbu.
Ant. Zápotocký presidentem:
21.března byl zvolen presidentem republiky dosavadní předseda
vlády Antonín Zápotocký. Na jeho počest vyvěšeny státní vlajky.
Železná neděle:
22.března byla pořádána „železná neděle“. V obci byl vykonán sběr
surovin, hlavně železného šrotu. Sebralo se 20q železa(roční plán
splněn na 100%), 26kg papíru, 23kg textilu, 51kg kostí a 9 vajec.
Ošetření stromů:
Kolem 20.března provedlo se v obci ošetření a postřik ovocných
stromů.
Počasí:
Letošní zima byla poměrně mírná. Velké mrazy nebyly, sníh však
ležel trvale. V lednu byly jen dvakrát mrazy -16oC, 9.února -15 oC.
Jinak byly teploty značně vyšší. Poslední týden v únoru nastala
obleva. V první třetině března sníh pozvolna roztál a bylo tepleji. 13. a
14.března napadal sníh, přišlo mrazivé počasí. Po několika dnech sníh
roztál. 21.března vyjelo několik hospodářů připravovat pole.
23.března jelo se na polní práce již všeobecně.
Poslech rozhlasu:
5.dubna poslouchali zemědělci v hostinci zemědělský rozhlas.
Mluvili členové vlády. Po poslechu byla diskuse o JZD a o
zemědělských pracích.
Květnové oslavy:
8.května byla slavnostní schůze MNV ve škole. Žáci provedli
kulturní vložku. 10.května účastnili se žáci v místě běhu vítězství.
Počasí:
Stav polních kultur:Žita značně vyhynula a byla řídká, jetele byly
také řídké. Na jaře bylo chladno. Následkem toho byl pomalý růst
kultur. Vyvrcholení chladna nastalo 9.května. Přes noc napadlo asi
10cm sněhu. Celá krajina byla pod sněhem, třebaže stromy právě
kvetly. Mnoho větví se zlámalo. Hospodáři sníh střásali. 10.května
sníh ležel a nový připadává. Přes noc byl mráz. Se střech visely
rampouchy.
Zemědělství:
Na jaře projevil se nedostatek píce a slámy. Hospodáři kupovali
slámu z velkého stohu v Radeníně (okresní reserva), kterou tam na
podzim dovezli. Dobytek hynul. Někteří hospodáři museli zdvíhat
dobytek.
Měnová reforma:
1.června byla provedena měnová reforma a zrušen odběr potravin na
lístky. Vyměňovalo se 50 starých Kč za 1Kčs nové měny, část ale
v lepším poměr 1:5. Naši občané vyměňovali peníze v Radeníně.
Hodnota peněz se zvýšila. V obchodech je dostatek zboží.
Počasí:
3.června ráno ve 4hod. padá sníh a zůstává ležet. Teplota +1oC.
Větve stromů jsou sehnuty až k zemi. Sníh padá do 7hod. a leží do
10hod. dopoledne. Nejvíce škody utrpěla žita. Silná žita polehla, slabá
stála. V senách bylo deštivé počasí. Na ovse se objevilo mnoho sněti.
Žně:
20.července se ojediněle začalo síci žito a jarní ječmen. Během týdne
byly žně v plném proudu. Počasí bylo příznivé.
Trigonometr:
V červenci byl na Kopaninách postaven trigonometrický bod (věž).
Počasí:
Žně měly dobrý průběh. Bylo příznivé počasí. Výnosy však zůstaly
daleko za minulými léty. Byl to následek špatného jara. Podzim byl
velmi suchý. Orba obtížná. Ozim pro nedostatek vláhy jen slabě
narostl. První větší srážky přišly teprve o vánocích. Začalo sněžit.
Nedostatek slámy snaží se rolníci nahradit hrabankou z lesa.
Beseda:
31.října uspořádali žáci zdejší školy besedu s občany. Poděkovali jim
za plnění dodávek brambor.
Měsíc čs. – sov. přátel:
8.listopadu uspořádali žáci štafetový běh obcí k oslavě 36. výročí
Velké říjnové socialistické revoluce. Odpoledne byla ve škole besídka
na zahájení měsíce čs. – sovět. přátelství. K tomuto Měsíci hlásil
MNV s.presidentovi A.Zápotockému splnění těchto závazků:
Podmítka provedena na 115 ha(splněno na 100%), řepka zaseta na 3
ha (100%), 130 kusů vajec nad plán u jednotlivých zemědělců splněn
na 100%, sklizeň otav na 77 ha(100%), orba s předradličkou 30 ha
provedena na 15 ha, hluboká orba 150 ha provedena na 28 ha, sběr
odpadových surovin splněn na 122%. ONV v Táboře byla odevzdána
zdravice a stuha pro sovětský lid. Měsíc čs. – sovět. přátelství ukončen
byl 9.prosince slavnostní schůzí v hostinci.
Pohyb obyvatelstva:
Pohyb obyvatelstva. V čp.2 zemřel 22.února Matěj Drda ve věku
74let, v čp.3 zemřel 5.května František Tenkl ve věku 95let. Byl to
nejstarší občan obce. V čp.4 zemřel 8.června František Drda ve věku
73let, v čp.22 zemřela 3.července Antonie Hovorková ve věku 40let,
v čp.25 zemřel dne 18.října Fr.Kvasnička ve věku 78let. Z čp.10 se
vdala Anna Tenklová do Kozmic, z čp.17 odešel Jaroslav Hrnčíř do
učení do Prahy, z čp.18 odešel Ladislav Vácha na vojnu, z čp.26 se
vdala Libuše Drdová do Bolinky u Vlašimi, z čp.29 odešla Květa
Svitáková se synem k manželovi do Nových Dvorů, z čp. 42 odešel
Jaroslav Křepelka na vojnu a Miloslava Musková do Prahy. Do čp.26
se přivdala Antonie Drdová se synem, v čp.29 se narodil Jan Sviták,
v čp.42 se narodila Věra Musková, do čp.46 se vrátila Věra Petrů.
Svatby byly v čp.42 a 26. Stav obyvatelstva koncem roku: 84 mužů,
105 žen, všech 189.
Stavby:
V letošním roce byly provedeny tyto stavby: Fr. Drda v čp.26
vystavěl na jaře novou stodolu. U tohoto čísla zanikla tím stará
dřevěná stodola krytá došky:Poslední dřevěné stavby v obci
jsou:stodola u čp.24 a obytné stavění čp.13, které je však opuštěné a
značně zchátralé. Střecha se již na několika místech provalila. Fr.
Hovorka z čp.6 provedl velkou přestavbu obytného stavění. Na
podzim bylo dokončeno vyzdění svahu u strouhy kolem čp.42 a 29.
Na zdi byl vystavěn plot. Cesta vedoucí od kapličky k čp.19 byla
skopána, aby byla rovnější a její povrh byl opraven. Koncem roku
byla provedena sbírka na Koreu. Vynesla 115Kčs.
Plnění dodávek:
V letošním roce byl tento předpis dodávek a jejich plnění :
Žito:předpis 1179,70q, ječmen:166,70q-177q, oves:264,70q-148,50q,
brambory:5461q-3957,50q,vejce:76734kusů, dodáno 67668 kusů,
mléko 181485l-119051l. V letošním roce dodáno 126 kusů vepřů ve
váze 251,91q. 1q žita stál 80Kčs, 1q jedlých brambor 21Kčs,
s příplatkem 29 Kč, průmyslové brambory 24 Kč.
Rok 1954
Zemědělský plán:
Podle rozpisového sumáře státního plánu rozvoje zemědělské výroby
na r.1954 má se v obci vypěstovati podle plánu ONV v Táboře:ozimá
pšenice na 33ha při výnosu 20,5q na 1 ha celková sklizeň 678q; žito
57 ha, výnos 18,5q, sklizeň 372q; oves 49,1 ha, výnos 14,40q, sklizeň
894q; hrách 2,7 ha, výnos 9,3 q, sklizeň 25q, luštěniny krmné na zrno
3,2 ha, výnos 14,40q, sklizeň 46q; řepka 3 ha, výnos 11q, sklizeň 33q,
mák 1 ha, výnos 5,2q, sklizeň 5,2q; len 6 ha, výnos stonků 18q,
semene 3,1q, sklizeň stonků 108q, semene 18,6q; kmín 0,5 ha;
brambory 59 ha, výnos 156q, sklizeň 9200; krmných plodin 77,19 ha;
louky 78,92 ha, výnos 300q, sklizeň 2367q; - skot celkem
k 31.12.1953 343 kusů, z toho krav 175 kusů, plánovaný stav
k 31.12.1954 318 kusů, z toho krav 161 kus;- výroba mléka 264040l;koně k 31.12.1954 16 kusů, ovce 9 kusů, výroba vlny 36kg; prasat
k 31.12.1954 256 kusů, drůbež 1460 kusů, z toho slepic 1350 kusů,
výroba vajec 144450 kusů.
Úmrtí:
18.ledna zemřel Karel Taraba z čp.12 ve věku 70let. Zastával také
službu posla MNV.
Svatba:
16.ledna se ženil František Tenkl z čp.3. Jeho manželka je z Krtova.
Odstěhoval se do Kralup, kde pracuje v továrně.
Ples:
23.ledna pořádán hasičský ples. Účast proti minulému roku byla
slabší, ale jinak se vydařil.
Schůze:
5.února byla v hostinci schůze o národních výborech. Řečník byl
z Tábora. Diskutovalo se o pracovnících MNV a ONV. Občané byli
s prací MNV spokojeni, určité výhrady měli proti ONV. Hlavní část
diskuse se věnovala nedostatku silnice v obci.
Svatba:
6.února se ženil Alois Vácha z čp.5. Jeho manželka je z Pořína.
Počasí:
Začátkem roku napadlo dosti sněhu. V polovině měsíce ledna byla
slabá obleva. 23.ledna začalo mrazivé a větrné počasí. Bylo i v únoru.
Vítr odvál s polí Většinu sněhu. 27.ledna bylo ráno -21oC, 31.ledna
ráno -21oC a v poledne za slunečného počasí -15oC. Nejnižší teplota
v obci byla 1.února ráno -22oC. V nižších polohách byly teploty
mnohem nižší. Ještě ve dnech kolem 20.února byly ráno teploty -15oC
a pak celodenní mráz. Zmrzlo ovoce na půdách, naložená vejce a
zelenina ve špízích. Zamrzlo mnoho vodovodů. Někomu namrzly
brambory ve sklepech a v krechtách. Nastaly závady v zásobování
uhlím. Byla omezena osobní doprava, aby mohly jezdit vlaky s uhlím.
V letošní zimě byl nedostatek elektřiny. Do vánoc byly večery téměř
bez elektrického proudu. Svítilo se petrolejovými lampami a svíčkami.
Po vánocích se situace zlepšila. V určitých dnech byl však ráno a
večer proud vypnut.
Chřipka:
V únoru se šířila epidemie chřipky. V naší obci onemocnělo jen málo
občanů. Jinde řádila chřipka velmi silně. Byly zakázány taneční
zábavy.
Úmrtí:
16.února zemřel místní kovář Václav Křepelka ve věku 68let. –
22.února zemřel Václav Kračmera z čp.32 ve věku 70 let.
Ples:
27.února uspořádali hasiči druhý ples. Byl slabě navštíven. Přišlo
také několik masek.
Maškary:
1.března chodily po vsi maškary. Hospodáři oblékli se do žertovných
obleků a masek. Chodili od čísla k číslu.
Mezinárodní den žen:
7.března pořádala škola oslavu Mezinárodního dne žen.
Přednášky:
13.března přednášel ředitel J.Kaisler ve škole na téma:Slunce, zdroj
života a Neviditelný život. Přednáška byla doprovázena světelnými
obrazy.
Smuteční slavnost:
14.března byla uspořádána smuteční vzpomínka k prvému výročí
úmrtí J.V.Stalina a K.Gotvalda. Slavnost byla ve škole.
Spála:
Kolem 15.března vypukla v obci silná epidemie spály. Denně
přijížděl do vsi lékař k novým případům. Nemocné děti vozili do
táborské nemocnice k léčbě penicilinem. Byla to největší epidemie od
první svět. války. Tak např. 24.března bylo odvezeno 6 dětí do
nemocnice.
Počasí:
Poslední dni v únoru se oteplilo. 17.března jel první hospodář vláčit
pole. Následující dni jen ojedinělí zemědělci pracovali na poli.
22.března se již vyjelo hromadně na pole.
Schůze:
19.března bylo v obci pořádána veřejná schůze. Na ní byl občanům
vyložen nový volební zákon. Referent byl z Tábora. Občané
diskutovali o práci národních výborů.
Divadlo:
27.března sehrál zde ČSM z Měšic divadelní hru „Zorka“.
Přednášky:
28.března přednášel řed. Zdejší školy J.Kaisler na téma: Jak člověk
poznává vesmír, Je život na jiných planetách? Při tom promítal
diafilm.
Ovocné stromy:
V měsíci březnu byly v obci ošetřeny ovocné stromy a proveden
postřik.
Přednášky:
Během měsíce dubna přednášel vždy v neděli řed. Školy J.Kaisler na
toto téma: Vznik a stáří Země, Afričtí trpaslíci, Stavba hmoty,
Darwinismus, Moskevské Metro, Velká práva sovětských občanů, Byl
počátek a bude konec světa, Původ člověka. Přednášky byly početně
navštěvovány. Promítal se při nich diafilm.
Beseda o knize:
11.dubna byla ve škole pořádána beseda o knize M.Pujmanové Život
proti smrti.
Úmrtí:
13.dubna zemřela Anna Veselá z čp.14 ve stáří 62 let.
Volby:
14.dubna byla sestavena Národní frontou a občany schválena
kandidátka pro volby do MNV dne 16.května. Kandidáty jsou: Frant.
Příplata, čp.15, Frant. Chlada, čp.43, Karel Křepelka,čp.42, Josef
Veselý, čp.14, Frant. Petrů, čp.46, Alois Hovorka, čp.22, Josef
Kračmera, čp.32, Růžena Adamová, čp.21, Anna Tenklová, čp.10. Na
příští schůzi vystoupili kandidáti s tímto akčním plánem: Na
zemědělském úseku budeme sledovat připouštění krav a prasnic,
budeme dbát, aby byly řádně ošetřeny louky, aby byla obdělávána
veškerá půda v obci, aby byly dodržovány agrotechnické lhůty, aby
byl dodržován zástav skotu. Ve výstavbě obce: Zřídíme úřadovnu
MNV v domě Fr. Příplaty čp.41, který tuto budovu nabízí celou pro
veřejné účely a předal by ji na podzim t. r., bude-li potřebná částka na
zakoupené uhrazena ONV. Plánujeme zřízení samosprávného
vodovodu pro celou obec. Práce spojené s výkopem provedou občané
svépomocí. Pro ulehčení nákupu zajímáme se o zřízení prodejny
Jednoty v místním hostinci V. Tenkla čp.10. Ve škole plánujeme
stavbu nových záchodů, protože staré jsou na spadnutí. Požádáme
školský referát ONV o pomoc. Věříme, že ONV pojme do plánu
stavbu silnice z Chrbonína přes Terezín do Radenína. O přípravu a
průběh voleb starají se v obci 3 komise. V obvodní komisi jsou Alois
Kvasnička, čp.35, Frant. Kovář, čp.31, Tománek Josef, čp.44,
Příplatová Anna, čp.31. V místní komisi jsou Josef Adam, čp.21,
Sedláčk Jan, čp.8, Karel Taraba, čp.12, Jan Šafář, čp. 40, Marie
Navrátilová, čp.29. V okresní komisi jsou Jaroslav Kaisler, čp.37,
Frant. Drda, čp.26, Václav Tenkl, čp.10, Emilie Kazdová, čp.24.
V komisi pro volby do okresu, která má sídlo v Radeníně, jsou ze
zdejších občanů Fr. Petrů;čp.46 a Jaroslav Chlada, čp.33. Do okres.
nár. výboru kandiduje za okresek, ke kterému patří i Chrbonín, Václav
Strnad, člen JZD v Turovci. Do KNV kandiduje za zdejší okrsek
Vlasta Mrázková, vedoucí zahradnické farmy v Sezimově Ústí.
Počasí:
Počasí v dubnu bylo chladné a vlhké. 16.dubna padal sníh. Žita dobře
přezimovala. Pšenice jsou slabé. Také některé jetele. Řepka zklamala.
Musela se zaorat. První bouřka byla 2.květa.
Spála:
Epidemie spály skončila 15.dubna. Jiné případy se neobjevily.
Celkem v obci onemocnělo 16 dětí, které se léčily v nemocnici. Jistě
však zůstaly některé případy nepoznány nebo nehlášeny.
1. květen:
1. května účastnilo se několik občanů oslav v Táboře.
Taneční zábava:
Tento den byla v hostinci pořádána taneční zábava.
Film:
5. května promítal Svaz čs.- sov. přátelství z Tábora v hostinci film
Rytíř zlaté hvězdy. Účast 74 osoby.
Volby:
6. května šli členové všech volebních komisí na instruktáž do
Radenína.
Oslavy:
8. května byla uspořádána ve škole oslava osvobození Sovětskou
armádou.
Volby:
9. května chodily v obci tři dvojice občanů, které vysvětlovaly
význam a postup voleb do národních výborů.
Beseda:
11. května se občanům představil nový kandidát do okres. nár.
výboru Vojtěch Kučera z Terezína. Zároveň uspořádali vojáci z Hrob
estrádu a promítali film Osudy žen.
Divadlo:
15. května sehrála osvětová beseda z Chotčin v místním hostinci
divadelní hru Slatky – zmatky.
Volby:
16. května konaly se volby do národních výborů. Volební místnost
byla v hostinci. Zdejší škola ji vyzdobila. Volby začaly v 7ho. ráno.
Do 13.hod. odvolili všichni občané. Volby měly klidný průběh. Bylo
121 voličů. Bylo 121 platných volebních lístků. Kdo s kandidátem
nesouhlasil, mohl jej na lístku škrtnout. Kandidáti do MNV byli
všichni zvoleni. Žádný nedostal méně než 100 hlasů. Do okresního
národního výboru zvolen Vojtěch Kučera 64 platnými hlasy, do
krajského nár. výb. Vlasta Mrázková 71 hlasem. Den před volbami a
v den voleb navštívili volební místnost zástupci úřadů. Volby řídila
okrsková komise, zástupcem ONV byl Josef Adam. Veškerý volební
materiál byl ihned zaslán do úschovny ONV v Táboře.
Nový MNV:
25. května konala se v hostinci veřejná schůze s novým MNV. Nový
MNV si zvolil předsedu Fr. Petrů čp.46., tajemníkem Fr. Chlada
čp.43., druhým členem rady K. Křepelka čp.42. Předsedou
zemědělské komise zvolen Jos. Veselý čp.14. a členy její J. Kračmera
čp.32. a Fr. Drda čp.26. Do finanční komise zvoleni Al. Hovorková
čp.22. a Fr. Kovář čp.31., do školské a osvětové A. Tenklová
čp.10.,R.Adamová čp.21. a J. Kaisler čp.37. Při schůzi byl přítomen
zástupce ONV Bílek z Tábora.
Počasí:
Červen a červenec byly velmi vlhké, často pršelo. Seno se obtížně
sklízelo. 20. července, kdy již loni začínaly žně, letos jsou na
některých lukách ještě kupy sena, některé louky jsou ještě neposečené.
Trav a jetelů narostlo dost, ale pro špatné počasí se těžko sklízely.
Obilí následkem dešťů a větrů polehlo, zvláště ječmeny a ovsy.
Ovocné stromy byly napadeny mšicí a roztoči. Listy měly
pokroucené. Ovoce však bylo hojnost. První žito se seklo 27. července
spíše pro nedostatek slámy než pro zralost.
Mezinárodní den dětí:
30. května byl oslaven Mezinárodní den dětí. Žáci zdejší školy
pořádali v hostinci besídku.
Sběrna mléka:
V červnu byla postavena dřevěná sběrna mléka před č. 14. Na stavbu
přispěla táborská Madeta (mlékárna) 1000 Kčs.
Černý kašel:
O prázdninách vyskytl se u dětí černý kašel.
Škola:
Do zdejší školy bylo 1. září zapsáno 37 žáků.
Vodovod:
Na podzim byly vykopány na loukách pod Blaníkem 2 studny pro
vodovod. Vyzděny byly betonovými skružemi. Materiál s dopravou
stál 5200 Kčs. Práci konali občané dobrovolně a zdarma. Stavbu
vodovodu provádí Krajská vodohospodářská služba v Českých
Budějovicích, oblastní vodárna v Táboře.
Měsíc čs. – sov. přátelství:
7. listopadu uspořádala škola štafetu k zahájení Měsíce čs. – sovět.
přátelství. Odpoledne byla ve škole oslava Velké říjnové social.
revoluce.
Protest:
V listopadu zaslali občané protest proti remilitarizaci Západního
Německa.
Volby:
28. listopadu volby do Národního shromáždění. V předvolební době
psali žáci občanům dopisy. V obci agitovaly dvojice. Volby se konaly
v hostinci ve vyzdobené místnosti. Všichni voliči hlasovali pro
kandidáta Národní fronty Julii Prokopovou.
Počasí:
Podzim byl deštivý. Sníh až před vánocemi a brzy roztál.
Knihovna:
Místní půjčovna knih (knihovna) měla koncem roku 486 svazků. 33
návštěvníci si vypůjčili 334 knihy.
Pohyb obyvatelstva:
Pohyb obyvatelstva (pokud není již uveden v letošních zápisech).
Narodili se Josef Žid č. 19. 7. května, Věra Drdová z č. 26. 15. srpna,
Marie Kračmerová z č. 32. 14. října, Jana Váchová z č. 5. 30. října.
Zemřeli: Josefa Veselá z č. 11 ve věku 56 let, Petronila Tenklová
z č. 3. 27. listopadu ve věku 76 let. Odstěhovali se: Jaroslav Vácha
z č. 18. do Prahy do ústavu pro tělesně vadné, Václav Maťha z č. 16.
s rodinou do Radenína. Do obce přibyli: Jan Beránek s šestičlennou
rodinou z Petrovic, okres Ústí nad Labem, do č. 29. dne 24. května.
Františka Trpáková do č. 14. z Kozmic. Z vojenské presenční služby
se vrátili: Frant. Kazda z č. 24. a Jaroslav Křepelka z č. 48.
Rok 1955
Rok začal bez sněhu. Bylo větrno. 17. ledna byla vichřice, která
polámala v lesích dosti stromů a sházela ze střech tašky. V polovině
února napadlo velmi mnoho sněhu. Vítr zavál úvozy. Začátkem
března přišly silné mrazy. Sníh stále leží. Ještě 17. března byla velká
vánice. Teprve 21. března začíná obleva. Od 1. dubna přestaly mrazy a
přišly deště; trvaly do poloviny dubna a znemožnily hospodářům
vyjeti do polí. Od 15. dubna padá hodně sníh. 19. dubna jsou zaváty
úvozy. Prvně jeli někteří hospodáři vláčit pole 22. dubna. Ale protože
se počasí opět pokazilo, vyjelo se na pole hromadně teprve 26. dubna.
Zemědělské práce jsou zdrženy. Brambory se sázely kolem 10.
května. Některá žita vyhynula. Květen byl studený a vlhký. 21. května
byly ještě sněhové přeháňky. Léto bylo mokré. Jen na několika polích
začali žně 8. srpna. Většina hospodářů vyšla na žně až 15. srpna.
Deště zpomalily zrání a často práci zdržovaly. Teprve po 20. září
zmizely z polí poslední panáky ovsa. Podzim byl naproti tomu suchý.
Brambory se dobře dobývaly. Aby byla jejich sklizeň včas hotova,
pomáhaly zdejším hospodářům brigády studentů z Tábora a dělníků ze
Sezimova Ústí. Letošní brigády obci velmi pomohly. Studenti
pomáhali také trhat len. Do vánoc jen občas padal sníh a slabě mrzlo.
O vánocích pršelo a byla mlha. Bylo bláto. Celkem byl letošní rok
vlhký.
Zemědělská výroba:
Následkem vlhka byla úroda obilí, brambor i jetelů slabší. Obilí
poléhalo. Při žních vyslala STS samovaz bez přímého náhonu od
traktoru. V mokré půdě a v polehlém obilí se stroje smýkaly- Jádrové
ovoce nebylo v obci téměř žádné, protože na jaře stromy vůbec
nekvetly. Jedině byly třešně. Po deštích rozpraskaly a hnily. Borůvek
v lesích bylo také méně než v roce minulém.
Při žních vytvořili zemědělci z č. 3., 10., 46. pracovní skupinu.
Dodávky byly splněny u obilí na 98%, sena a brambor na 100%.
Živočišná výroba:
Stav hospod. zvířectva k 31. 12. 1955. Koně: 19 kusů, hovězí
dobytek: 349, prasata: 292, kachny: 13, husy: 37, slepice: 1106. Ceny
při prodeji dobytka za 1 kg: hovězí 3,5 Kčs, vepřový 6 Kčs. Vejce kg
8,40 Kčs, na volném trhu v zimním období 25 Kčs. Nad plán bylo
dodáno vepřové a hovězí maso a vejce.
V obci není ještě JZD.
Jiná zaměstnání:
Z obce pracují 2 tesaři na vodním díle na Lipně, 2 zedníci jezdí na
práci do Tábora, 2 děvčata šijí v továrně na prádlo v Táboře, 2 žáci
studují jedenáctiletku a průmyslovou školu pro mechanizaci
stavebnictví. Majitelé menších hospodářství pracují v okolních
státních lesích.
MNV:
Místní národní výbor je v tomtéž složení jako v minulém roce.
Úřední místnost je v soukromém domě předsedy MNV. Úřadovna,
která měla být v domě č. 41., zatím zřízena není. Tím nemůže mít
MNV úřední hodiny, protože občané chodí za předsedou od rána do
večera. Veřejné hovory s občanstvem jsou prováděny při veřejných
schůzích MNV, které jsou dosti časté. Debaty bývají rušné.
Národní směna:
Na popud MNV byla 3. dubna pořádána národní směna. Při ní
občané ošetřili stromy na obecních alejích, upravili hřiště a cesty.
Úprava obce:
Fr. Drda č. 34. vystavěl novou stodolu, Frant. Kovář č. 31. Dostavěl
chlívky pro vepře. O prázdninách byla opravena fasáda školy.
Upraveny byly cesty ke Mlýnům a přes obec k hostinci, která byla po
deštích ve velmi špatném stavu. V lednu bylo přivezeno 700 m
železných rour pro vodovod. Byly složeny na loukách nedaleko studní
a v obci u hospodářů. Položeny letos nebyly. Koncem února se vozil
z Choustníka kámen na další vyzdění koryta strouhy v obci. Práce
však na stavbě letos začata nebyla. Školní hřiště u rybníka za č. 47.
bylo jako nevhodné zrušeno a nové upraveno na rozcestí polních cest
do Mlýnů a Choustníka. Je vhodné, velké a mezi stromovím.
Veřejný život:
V lednu pořádali požárníci ples, který byl navštíven četnými občany
z okolních obcí. 11. února provedl řed. školy přednášku s diafilmem:
Pěstujeme ovoce. Ochrana přírody. Jak lesy pomáhají přetvářet
přírodu. 19. února uspořádaly místní ženy „babský bál“. Byla to
zásluha jen 8 žen. Ostatní se pro různé výmluvy nepřipojily. Ušily si
stejné šaty po vzoru svérázu. Při plese tančily národní tance. Přestože
byla velká vánice, dostavilo se dosti občanů z okolních obcí. Všem
chutnalo cukroví a pečivo, které ženy napekly. 22. února chodily
maškary. 6. března konala se ve škole oslava Mezinárodního dne žen.
Žáci předvedli pásmo básní a písní. Byl promítnut diafilm o Boženě
Němcové. V první polovině měsíce března chodily v obci dvojice
občanů, aby lidem vysvětlily nebezpečí atomové zbraně a sebraly
podpisy na protestní listině. 13. března promítal ř. J.Kaisler diafilmy:
Jak zvyšovat užitkovost hospodářských zvířat. 19. března pořádali
místní ochotníci divadelní představení Sládci od K. J. Erbena. 1.
května se účastnilo několik občanů oslav v Táboře. 3. května promítal
dům osvěty z Tábora film, Zítra se bude tančit všude. Návštěva 85
osob. 6. května byla v hostinci veřejná schůze. Z ní byly zaslány
dopisy do SSSR a Německé spolkové republiky. Vyzývaly k boji za
mír.
9. května byla v hostinci pořádána beseda k výročí
osvobození. Žáci předvedli básně, zpívali, tančili a sehráli divadlo o
pejskovi a kočičce. 8. května byla taneční zábava. 28. května se
účastnili místní požárníci cvičení v obci Lomu. 5. června byl promítán
film Zloděj kol. 12. června byl oslaven Mezinárodní den dětí. Škola
provedla v hostinci besedu s dětským divadlem. Téhož dne se místní
požárníci účastnili cvičení v Chotovinách. 19. června přednášel řed.
školy J. Kaisler na thema Husitské revoluční hnutí. Promítány
diafilmy. 25. června sehráli zde ochotníci z Měšic veselohru Kudy
kam? 5. července byla pálena hranice k upomínce upálení M. J. Husa.
Proslov měl J. Kaisler. Účastnili se také požárníci. 10. července
navštívilo několik občanů oslavy na Kozím Hrádku, kde promluvil
president republiky A. Zápotocký. 11. září byl promítán film Ďáblova
krása.
6.listopadu byla ve škole uspořádána beseda k oslavě Velké říjnové
socialistické revoluce a tím zahájen Měsíc čs. – sovět. přátelství.
Kulturní pořad obstarala škola. Týž den běžela přes ves štafeta
s poselstvím sovětského lidu. Do Sovětského svazu byl zaslán
vyzdobený dopis se závazky zdejších občanů. 8. listopadu promítal se
v hostinci film Dovolená s Andělem. 11. prosince přednášel řed. J.
Kaisler o nových způsobech zemědělských prací a promítal zeměděl.
diafilmy ze SSSR. 22. prosince uspořádala škola besedu s Dědou
Mrázem, které se účastnilo mnoho rodičů.
Politika:
V obci jsou dvě politické strany: Komunistická strana
Československa a Čs. strana lidová. Většina obyvatelstva je však
bezpartijní.
Kultura:
Místní lidová knihovna měla k 31. prosinci 543 svazky. Výpůjček za
rok bylo 403. Čtenářů bylo 37.
Škola:
Od 1. září je zdejší škola opět dvojtřídní. Ředitelem je J. Kaisler,
učitelkou M. Štolová z Choustníka. Škola má 42 dětí.
Výzkum květeny:
Od letošního roku provádí J. Kaisler výzkum okolní květeny pro Čsl.
akademii věd.
Pohyb obyvatelstva:
V letošním roce se narodili: 17.5. Václav Veselý z č. 14., 23.8. Jiří
Hrnčíř z č. 17., 25.9. Karel Taraba z č. 12., 29.8. Josef Drda z č. 34.
Zemřeli: Barbora Hovorková z č. 6., 18.6. ve věku 73 let, František
Petrů z č. 46., 7.12. ve věku 84 let. Na vojnu odešli: J. Vácha z č. 18. a
Václav Hovorka z č. 22., z vojny se vrátili: Ladislav Vácha z č. 18. a
Jaroslav Křepelka z č. 42. Odstěhovala se Bl. Kohoutová z č. 16. za
manželem do Horní Plané na Šumavě.
Rok 1956
Počasí a zemědělská výroba:
Leden byl teplý, často pršelo. 28. ledna přišla náhlá změna počasí.
Do 28. února trvaly silné mrazy. Např. 29. ledna – 14oC,
1. února – 23oC, 9. a 10. února – 30oC. Obleva začala 29. února.
Všechen sníh se ztratil. Po několika dnech přišly nové mrazy a
napadlo plno sněhu. Kolem 25. března sníh na polích již není.
Koncem března začíná jarní počasí. 19., 20., 21. dubna padal sníh a
zůstal ležet. Jarní práce byly zdrženy. Brambory se začaly sázet
9.
května. Letos pomrzlo mnoho stromů, zvláště ořechů. Některé ořechy
se v létě probudily k životu. Sena se špatně sušila. Léto bylo vlhké.
Žně začaly opožděně až 9. srpna. Část obilí a lnů polehla. Úroda obilí
je slušná. Krmení je hodně. Brambory velmi narostly. Sklizeň byla
však obtížná. 23. července padaly kroupy. Škod nenadělaly. 11. srpna
byl celý den velký liják. Vyskytla se hojněji mandelinka bramborová.
Porosty brambor se musely poprašovat. Bylo také hodně chroustů. 5.
září skončilo sečení ovsů a trhání lnu. Svoz obilí u JZD skončil 19.
září. Pak se začaly dělat otavy. Konec října a polovice listopadu byly
velmi vlhké. Déšť se střídal s mrazem. Brambory v brázdách namrzly.
Tím vznikly značné škody. Mnoho namrzlých brambor přišlo do
krecht. Brambory začaly hnít. Krechty se za teplejších dní v lednu 57
musely otevřít a brambory přebírat. Setí se zdrželo. JZD doselo žito
16. listopadu. Část pšenice se nedosela. Hlubokou orbu prováděl
pásový traktor. 19. listopadu začaly mrazy až – 10oC. Až do vánoc
bylo studeno. Před vánoci napadl sníh.
JZD:
Dne 27. února bylo v obci založeno jednotné zemědělské družstvo.
Ustavení předcházela propagace zástupci ONV v Táboře a členy
jiných JZD. Na schůzi 27. 2. promluvil vedoucí tajemník KSČ
z Tábora Jiří Machoň. Při schůzi se rozhodlo 64 občanů ke vstupu do
JZD. Byly to zemědělské usedlosti č. 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 11, 14, 16, 17,
18, 19, 21, 22, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 33, 38, 40, 41, 42, 43, 45, 46, 48.
Mimo družstvo zůstaly usedlosti č. 1, 5, 10, 12, 23, 26, 28, 31, 34, 35,
36, 44. Družstvo je 3. typu. Družstevníci si zvolili předsedu Josefa
Veselého č.14, místopředsedu Karla Křepelku
č. 42,
zootechnikem Rudolfa Blažka č. 2 (během roku jej vystřídal Jan
Beránek č.29), agronomem Alois Hovorka č. 22, skladníkem a
pokladníkem František Příplata č. 41. Účetním se stal Josef Šimota č.
11, který se funkce vzdal a novým účetním se stal Josef Adam č.
21. Ten také na funkci resignoval. 1.5. byl zvolen účetním ředitel
zdejší školy Jaroslav Kaisler. Členy z revisní komise byli zvoleni:
Jaroslav Chlada č. 33, Josef Tenkl č. 3, Marie Tenklová č. 27.
Družstvo bude hospodařit na 263 ha zemědělské půdy, z toho 203
ha orné půdy (po vyloučení zemědělců z č. 8, 9, 48) 31 ha půdy mělo
být přiděleno soukromě hospodařícím rolníkům. Po čase se však
družstvo rozhodlo i tuto půdu převzít do svého hospodářství. (Jednalo
se o půdu větších zemědělců.) Na schůzi 14. 3. byla schválena
hospodářsko-technická úprava půdy. Louky již na sena budou
sklízeny v honech. Soukromníkům budou přiděleny louky mimo hony.
Pole budou dána do honů po žních. Na schůzi 23. 3. byly přijaty
výkonové normy: každý člen má odpracovat nejméně 150 pracovních
jednotek, ženy s malými dětmi 120 pj. Schválen plán nákupu strojů,
výstavba drůbežárny a kravína, adaptace porodny pro prasnice a
konírny. Koncem dubna podali odhlášku členové z č. 8, 9, 48. Protože
nečekali, až budou moci podle vzorových stanov vystoupiti a přestali
v družstvu pracovat, byli vyloučeni a pozemky jim nevráceny.
Drůbežárna se staví na poli za č. 19. Do ní zakoupeno 600 kuřat.
Dohotovena byla počátkem srpna. Konírna se adaptovala ve stájích č.
3. Skončena také začátkem srpna. Porodna bude z kolny v č. 16.
Prasnice se svedly až v zimě. Kravín se bude stavět příštím rokem na
severní straně obce. Letos se sveze materiál k jeho stavbě. Na konírnu
bylo vynaloženo 13 000 Kčs, na adaptaci porodny 27 000 Kčs, na
novostavbu drůbežárny 32 000 Kčs. Dobytek byl společně ustájen 5.
června. Tato událost působila na některé členy, že požádali jiné členy,
aby si pro jejich dobytek přišli. Většina členů však sama dobytek
svedla do společných stájí. Je jich 13. Z toho je zřejmé, jak nutná je
novostavba kravína. 10. června byl na členské schůzi projednán a
schválen celoroční výrobní plán a celoroční rozpočet na r. 1956.
Pracovní jednotka je plánována 12 Kčs. Naturální dávky na pj jsou:
pšenice 1.5 kg, žito 1.5 kg, ječmen 0.50 kg, oves 1.50 kg, brambory 4
kg, seno 2 kg. Po celoročním vyúčtování bylo na pj vypláceno 16 Kčs.
Peněžní hodnota naturálií činí 11 Kčs. Celkem obdrželi členové na pj
27 Kčs. Většina výdajů na nákupy osiv, hnojiv, krmiv, stavebního
materiálů a strojů bude kryta z uzavřených úvěrů u Státní banky a
Investiční banky. Patrony našeho JZD jsou JZD Turovec a Lesní
správa Strkov u Plané nad Lužnicí.
Družstevníci se snaží, aby družstvo prosperovalo. Včas nastupující
do práce. Všechny jarní práce byly ve lhůtách dokončeny. Při senoseči
nasypal někdo na loukách u Terezína hřebíky a zatloukl do země kusy
železa. Při sečení se porouchala sekačka u traktoru. Při žních sekl obilí
nový traktor a samovazač ze STS v Turovci. Jeho práci si družstevníci
chválili. Kromě toho seklo několik skupin se sekačkami na menších
polích. Ukázala se potřeba hospodaření na honech, aby se nemuselo
stále přejíždět. Brigády z Tábora pomáhaly sklízet brambory. Na
podzim se vyměřily záhumenky (0.50 ha), rozoraly se meze, vytvořily
se hony a vydělily se pozemky soukromníkům.
Živočišná výroba vynesla 172 570 Kčs, rostlinná 279 305 Kčs, ostat.
výnosy (za práce) 31 635 Kčs. Celkem 483 510 Kčs. Vydání: na
pojistném, daních a úrocích zaplaceno 23 496 Kčs. Výdaje na výrobu
činily 110 336 Kčs. Změny ve stavu počtu zvířat a osiv
13 463
Kčs. Příděl fondu osiv 10 000 Kčs, příděl fondu krmiv
10 000 Kčs. Celkem 167 295 Kčs. Peněžní důchod 316 215 Kčs
rozdělen: příděl nedělitelnému fondu 33 845 Kčs, provoznímu
zajišťování fondu 21 532 Kčs, sociálnímu fondu 14 000 Kčs,
kulturnímu fondu 4 000 Kčs, doplňkové odměny 400 Kčs. Na
pracovní jednotky bylo vyplaceno 242 438 Kčs.
Celkem bylo spotřebováno v JZD 15 152 prac. jed. Dodávky plnilo
JZD část jako soukromníci a ostatní jako celek. JZD dostalo 4 621 kg
vepřového masa (dodávka), hovězího masa 6 725 kg dodávky a 3 257
kg státní nákup, mléka 51 182 l, sena 5 600 kg, pšenice 7 515 kg
dodávky a 5 870 kg státní nákup, žita 35 133 kg dodávky a 500 kg
státní nákup, ječmene 6 012 kg dodávky a 5 834 kg státní nákup, ovsa
6 800 kg dodávky, brambor 157 115 kg dodávky a 140 350 kg státní
nákup, máku 270 kg dodávky, semeno lnu celkem 4 850 kg, stonků
18 755 kg. Z nových stojů družstvo nakoupilo: elektromotor, obraceč
na seno, rozmetadlo hnojiv, kladívkový šrotovník, elektrickou brusku
na kosy a trhač lnu. Koncem roku mělo JZD 190 ks hovězího dobytka,
z toho 75 krav, prasat 45 ks, z toho 21 prasnic, 3 ovce, 262 slepic.
Po založení JZD rozdělila se obec na dva tábory: na družstevníky a
soukromníky. Mezi nimi vládla nevraživost, zpočátku padly i
nadávky. Trpí tím účast občanů na schůzích. Nejvíce nepříjemností
bylo proto, že pole a louky soukromníků připadaly do honů. Někteří
soukromní zemědělci neobdělali všechna pole. Tito také nesplnili
dodávky.
Doprava:
Koncem července a začátkem srpna vyměřovali inženýři novou trasu
silnice. Půjde poněkud jiným směrem než podle původního vyměření,
více severněji od dvora v Terezíně. Do roka se prý bude stavět.
Obecní cesty se společně neopravovaly. Každý si opravil cestu sám na
tu stranu, kam potřeboval jezdit.
Obchod:
Hostinský Václav Tenkl přislíbil, že postaví prodejnu. S prací
započal, ale pro nedostatek materiálů ji zastavil. Prodejny je v obci
zapotřebí. Zvlášť ve žních je plýtváním času chodit pro chléb do
Radenína. Většina hospodyň již doma chléb nepeče. Žito nechávají
hospodáři ve mlýně. Dostanou poukázky na chléb a ten si vybírají
v prodejně. Ceny některého zboží (hlavně průmyslového) byly
sníženy. Pro venkov je to přínos, protože zde se hlavně průmyslové
zboží kupuje. Téměř v každé domácnosti je pračka.
Peněžnictví:
JZD přijímá a poukazuje platby prostřednictvím Státní banky
v Táboře. Jen drobné příjmy a vydání projdou pokladnou. Podá-li člen
JZD nebo samostatně hospodařící zemědělec svůj produkt výkupnímu
podniku, poukáže mu výkupní podnik platbu do Státní spořitelny,
jednatelství v Radeníně. Tam si chodí hospodáři v neděli potřebné
peníze vyzvednout. Mnozí je tam ukládají na vkladní knížku, někteří
na výherní knížku. Hodně občanů sází do Sazky a Sportky. Sázky se
uzavírají na výsledky sportovních zápasů nebo na vylosování jmen
různých odvětví sportu.
Správa obce:
MNV dokončuje poslední rok svého funkčního období. Letos bylo na
MNV rušno. Členové, až na jednoho, vstoupili již na začátku do JZD.
Nemálo starostí bylo s uskutečněním stavby vodovodu a silnice.
Veřejné schůze jsou málo navštěvované. To je jakoby zdejší dávnou
„tradicí“. Proto se obecní záležitosti projednávají s občany při jiných
příležitostech. V březnu byly vyměňovány občanské průkazy.
Hasičská stříkačka byla upravena jako přívěs za traktor.
Politické strany:
V obci jsou dvě politické strany: Komunistická strana
Československá a Lidová strana. Obě však nemají mnoho příslušníků.
Většina obyvatel je bezpartijních.
Výstavba obce:
Letos byla zbourána stará chalupa č. 13. Byla opuštěná. Stavebního
materiálu použilo JZD na stavbu vepřince č. 16. 2. října se začala
kopat strouha pro vodovod. Od studní na Blaníku až do vsi provedl
výkop bagr. 12. října byly zde delegace z různých částí republiky, aby
si prohlédli mechanizaci stavby vodovodu. Při kladení rour pomáhal
pojízdný jeřáb. Při mrazech, které se letos brzy dostavily, nemohl bagr
na zledovatělé cestě přes ves pracovat. Výkop od č. 46 až k hostinci a
od kapličky k č. 19 byl proveden ručně.
Hmotná úroveň obyvatel:
Se zvědavostí očekávali členové JZD i samotní zemědělci výsledek
hospodaření našeho JZD. Více se věřilo zprávám zlým než dobrým o
hospodaření jiných JZD. Výsledek dopadl dobře. Živobytí měl každý
dobře zajištěno v naturáliích. Po výplatě doplatků nastaly nákupy.
Kupoval se textil, nábytek, matrace, pračky, jízdní kola. Všichni starší
lidé pobírají důchod. Mnoho starých hospodářů ocenilo společné
hospodaření. Dříve by musel pracovat ještě ve stáří dost pilně na
polích. Nyní, dík společně pracujících mladších členů, může klidně
užívat svého stáří. 8. a 9. května byli všichni obyvatelé prohlédnuti
štítovým rentgenem v Chýnově, zdali nejsou nemocni tuberkulosou.
Koncem května vypukla mezi dětmi epidemie spalniček. Onemocněla
většina dětí. V listopadu se vyskytl mezi dětmi černý kašel. Zdravotní
stav dětí ve škole kontroloval lékař z Chýnova. Chrup jim byl ošetřen
2krát za rok ve středisku v Táboře.
Kultura:
21. ledna pořádali požárníci ples. Vydařil se. 11. února uspořádal
výbor žen „babský bál“. Vydařil se i přes nepříznivé počasí. Peníze
budou věnovány na postavení televizní antény. V březnu byl
uspořádán měsíc knihy. Osvětová jizba vystavovala knihy za oknem
školy. 11. března byla ve škole beseda k Mezinárodnímu dni žen. Děti
po besedě podarovaly ženy květinami a holubičkami, které sami
zhotovily. 29. března přednášel Dr. Procházka z Tábora o vzorových
stanovách JZD. 9. května bylo ve škole oslaveno výročí osvobození.
Kulturní pořad obstarali žáci národní školy. 3. listopadu byl ve škole
seřízen televizní přijímač. Daroval jej ONV v Táboře. Protože obec
leží pod kopcem, je příjem často rušen. 9. listopadu uspořádala škola
večer sovětských pohádek s promítáním diafilmů. 11. listopadu
oslaveno 39. výročí VŘSR. Žáci národní školy předvedli kulturní
pořad. O zimních prázdninách pořádala škola besedu s dědou
Mrázem. Byli přítomni i rodiče dětí. Národní škola má letos 42 žáků
ve dvou třídách. 1. února byl na škole ustaven pionýrský oddíl.
Obyvatelé:
Dne 8. února se narodila Hana Křepelková z č. 36. Zemřeli: Václav
Pavlovský z č. 47, dne 24. dubna (narozen 1. ledna 1862), Josef Kovář
z č. 31, dne 27. listopadu (narozen 8. října 1877). Oženil se František
Kazda z č. 24. Jeho manželka Marie Tenklová je z č. 27.
Rok 1957
Obyvatelstvo:
V tomto roce se narodili: Pavel Dvořák v č.p. 16. (18.1.), František
Kazda v č.p. 24. (3.5.), Josef Vácha v č.p. 5. (2.10.), Jana Šimotová
v č.p. 11. (7.10.), Jiří Kvasnička v č.p. 35. (26.12.). V tomto roce
nikdo nezemřel. Přistěhovali se: M. Kubartová z Choustníka do č.p.
6., Štěpán Dvořák ze Stoklasné Lhoty do č.p. 16., Josef Vácha z č.p.
18. se vrátil z pres. vojenské služby. Svatbu měli: Jaroslav Křepelka z
č.p. 48. a Marie Buřičová z č.p. 9. Marie Hovorková z č.p. 22. se
provdala do Turovce.
Zemědělství:
Stav členů JZD se nezměnil. Samostatně hospodařící zemědělec
z obce žádný nepřistoupil. Družstvo mělo celkem 52 členů, z toho 3
již pro stáří nepracovali. Velikost sdružených hospodářství v JZD: 2
závody 0,50 – 2 ha, 7 závodů 2 – 5 ha, 7 závodů 5 – 10 ha,
3
závody 10 – 15 ha, 4 závody 15 – 20 ha, 3 závody přes 20 ha. Stálé
skupiny ve výrobě nebyly. Členové ze živočišné výroby a ze staveb
pomáhali i v rostlinné výrobě. Plánovaná spotřeba pracovních
jednotek: 21000. Plán se překročil na 22667 p.j. Překročila je rostlinná
výroba a stavby. Na 1 pj se plánovalo 8 Kčs zálohy a 8 Kčs doplatku.
Plánovaných 16 Kčs za pj se dodrželo. Naturálie na 1 pj činily: 2,5 kg
chlebového obilí, 1,95 kg krmného obilí, 5 kg brambor a 2 kg sena.
Celková hodnota naturálií činila 9,89 Kčs na 1 pj. V minulém roce
bylo plánováno v penězích na pj 12 Kčs, vyplácelo se 16 Kčs. Na jaře
se začal stavět kravín. Z JZD pracovalo na stavbě stále 6 členů.
Brigády zednických učňů z Tábora postavily zdi. Brigáda tesařů
z Tábora zhotovila krov. Do zimy byl kravín pod střechou. Vnitřní
úprava bude se dělat v příštím roce. Družstevníci si vedli při práci
v JZD dobře. V čas plodiny sklidili. Na záhumenkách pracovali
většinou v neděli. Samostatně hospodařící zemědělci poznali, že vstup
do JZD znamená zvýšení hmotné úrovně. Jejich poměr k JZD se
zlepšil. Až na několik snažili se splnit dodávky. Strojní a traktorová
stanice v Radeníně prováděla přípravu půdy, sázela strojem brambory,
sekla obilí, trhala len, hubila plevel v jařinách a ve lnu. Družstevníci
však kritizovali špatné pluhy a pozdní orbu, která se protáhla až do
zimy. Také podmínku nestačila stanice zajistit.
Rostlinná výroba:
JZD oselo 20 ha pšenicí (výnos 22 q po 1 ha), 37 ha žitem (23,5q ),
15 ha ječmene (27q), 37 ha ovsem (28q), 6 ha lnem, 37 ha brambory
(170q). Pícnin na orné půdě bylo 37 ha. Soukromý sektor se
záhumenkovým hospodářstvím osel 7,20 ha pšenicí, 19 ha žitem, 7 ha
ječmenem, 19 ha ovsem, 3 ha lnem, 18 ha brambory. JZD dodalo na
povinné dodávky 79 q pšenice, 369 q žita, 63 q ječmene, 71 q ovsa,
1636 q brambor, 46 q sena. Na státní nákup dodalo JZD 86 q žita, 108
q ječmene a 1119 q brambor. Lněného semene se prodalo na dodávku
8 q, na státní nákup 27 q. Z nových plodin zaselo JZD 1 ha kukuřice
na siláž. Vyrostla do velké výšky. Byla vystavena na zemědělské
výstavě v Táboře. V boji proti mandelince bramborové pomáhalo
letadlo, které poprášilo všechny porosty brambor. Stalo se tak prvně
v obci. Proti ohnici a plevelům ve lnu prováděla STS postřik
s hnojem. Přípravek rozpuštěný ve vodě je rozprašován, zachytí se na
chloupkách plevelů a ničí je. Začátkem února se při teplém počasí
hnojily louky, rozhazovala se umělá hnojiva. 16. a 17. února selo JZD
jarní pšenici. Pěkně narostla a sypala více než ozimá, která na
některých částech lánů dala slabé výnosy. 18. května se dosázely
brambory. 8. července přišla velká bouře a pršelo 3 týdny. Přestalo,
když u nás začínaly žně. Pokračovaly dosti rychle. Obilí se sklidilo za
dobré jakosti. V nižších polohách vzrostlo i obilí neposečené. 15.
listopadu skončilo setí ozimů. Senoseč začala 14. června a skončila 5.
července. Sena bylo více než loni. V senách bylo velmi horké počasí.
Dodávky žita, pšenice a ječmene splnilo JZD do 10. srpna. Letos
nebylo téměř žádné ovoce. Stromy kvetly, ale plody neusadily.
Odpočívaly. Při sklízení brambor pomáhaly brigády z Tábora a
patronátní závod Lesní závod z Plané nad Lužnicí.
Živočišná výroba:
Stav dobytka koncem roku u JZD: 189 ks skotu, z toho 77 krav, 155
ks prasat, z toho 20 prasnic, 2 ovce, 620 slepic. Soukromí sektor se
záhumenkovým hospodářstvím měl 145 ks skotu, z toho 88 krav, 184
ks prasat, z toho 9 prasnic. JZD vyrobilo 101300 l mléka (nadojeného
a vysátého), 27418 vajec, 27174 kg hovězího v živé váze a 12497 kg
vepřového v živé váze. Dodalo na povinnou dávku 73699 l mléka,
24513 vajec, 13113 kg hovězího masa a 7630 kg vepřového masa. Na
státní nákup dodalo 12630 l mléka, 2730 vajec, 1693 kg vepřového
masa, 353 kg drůbeže. Průměrná roční dojivost na 1 krávu byla 1324
l, průměrná snůška na slepici 115 ks. Začátkem února vyskytla se na
sousedním pacovském okrese slintavka dobytka. Naší části táborského
okresu byly zakázány schůze a zábavy. Všechny vchody do stájí byly
posypány vápnem. Do blízkosti naší obce se však slintavka nedostala.
Finanční hospodaření JZD:
Příjmy ze živočišné výroby činily 296677 Kčs, z rostlinné výroby
271327 Kčs, ostatní příjmy 54206 Kčs.
Některé náklady na výrobu: Spotřeba nakoupených hnojiv 46562 Kčs,
spotřeba nakoupených krmiv 32844 Kčs, pohonných látek a mazadel
8243 Kčs, ostatního materiálu 21783 Kčs, odměny řemeslníkům a
specialistům 29076 Kčs. Výdeje na výrobu byly celkem 199955 Kčs.
Doprava a stroje:
5. března byly zástupci MNV v Praze, aby na ministerstvu projednali
stavbu silnice, jejíž stavba byla ohrožena. Práce na ní začala 1.
července v Radeníně. Buldozer odhrnoval ornici a urovnával terén na
budoucí silnici. Auta přivážela z dráhy kamen. Všechnu práci
prováděly stroje, takže na silnici bylo zaměstnáno jen nepatrně
dělníků. Urovnání terénu pokročilo dokonce roku ke dvoru
v Terezíně. Navážení kamene skončilo za špýcharem. Přes zimu stroje
nepracovaly. Dělníci upravovali spodek silnice v bažinách za dvorem.
Protože JZD v Terezíně rozoralo meze, kudy vedla pěšina ode dvora
k autobusové zastávce u Bažantnice, chodí se nyní cestou k sádkám u
Radenína. Tím se cesta prodloužila. V obci je 1 malé starší auto, 3
motorová kola a 9 motocyklů. 2 samostatně hospodařící zemědělci
mají traktory vyrobené z benzinových motorů. JZD koupilo 1 traktor
za 25752 Kčs a dva vlečné vozy po 9777 Kčs. Má nyní svůj vlastní
dopravní prostředek. Odpadne shánění aut pro dopravu materiálu a
odvoz produktů. Traktor a vozy trpí však špatnými polními cestami.
Stroje koupilo družstvo ze svých prostředků.
Obchod:
Přede žněmi začal hostinský V. Tenkl v č.p. 10. stavět prodejnu.
Dokončil ji. Chybí jen část vnitřního zařízení. Letos však k otevření
nedošlo.
Peněžnictví:
Při doplatcích za rok 1957 dostavili se mezi členy zástupci státní
spořitelny v Táboře a jednatelství v Radeníně. Členové si uložili u
jednatelství v Radeníně 27% svých doplatků.
Práva obce:
Letos proběhly volby kandidátů do MNV, ONV, KNV. První schůze
kandidátů byla 30. dubna v místním hostinci. Byl přítomen kandidát
do ONV Vojtěch Kučera z Terezína, kandidát do KNV Václav
Zelenka z Tábora, zástupce ONV a Lesního závodu v Plané nad
Lužnicí. Účast občanů byla nepatrná. Vojáci z Tábora předvedli
kulturní program. Veřejná schůze se opakovala 13. května. Konala se
ve škole. Děti pozvaly rodiče dopisy a uspořádaly pro občany besedu.
Účast byla velká. K voličům promluvil náměstek předsedy ONV s.
Stejskal. Přítomen byl i předseda ONV s. Tychtl. Před schůzí
navštívili zástupci ONV občany doma. 19. května se konaly ve škole
volby. Škola byla vyzdobena. K volbě se dostavilo všech 121 voličů.
Odevzdáno bylo 120 hlasů pro kandidáty. Jeden volič hlasovací lístky
schoval a odnesl. Zvolení kandidáti do MNV jsou: Anna Tenklová,
č.p. 10., Beránek Jan, č.p. 29., Křepelka Karel, č.p. 42., Petrů
František, č.p. 46., Příplata František, č.p. 15., Veselý Josef, č.p. 14.,
Adam Josef, č.p. 21., Adamová Růžena, č.p. 21., Hovorka Alois, č.p.
22. Předsedou byl zvolen František Petrů, který tuto funkci zastává od
roku 1945. Okresní národní výbor koupil usedlost č.p. 41. od
Františka Příplaty a zřídil zde kancelář pro MNV. V jedné místnosti je
kancelář pro JZD. Hlavní snahou nového MNV je dokončit silnici a
vodovod a dokončení socializace vesnice.
České politické strany:
KSČ má v obci málo členů. Členské schůze se konají ve škole. Svůj
vliv uplatňovala strana v MNV a JZD.
Veřejné podmínky:
V lednu pořádali požárníci ples. V únoru byl ples „vodáků“. Pořádali
jej pracovníci na vodovodu. Škola pořádala oslavy významných dní
(Mezinárodní den žen, Mezinárodní den dětí, výročí Velké říjnové
socialistické revoluce, nadílku dědy Mráze). Na besedy byli pozváni
občané. V měsíci březnu (měsíc knihy) uspořádána za oknem školy
výstava nových knih. V lednu a únoru konalo se školení družstevníků.
Přednášející (z Tábora) seznámili družstevníky se základy
zootechniky a agronomie. 1. května byli družstevníci s patronálním
závodem (Lesní závod Planá nad Lužnicí) na oslavách 1. máje.
Výstavba obce
Pokračovalo se ve stavbě vodovodu. Zaházelo se vedení po celé obci.
Dokončila se stavba nádrže na Blaníku. Přípojky do domů ještě
zavedeny nejsou. V zimě se uvolnila ucpávka konce potrubí u
hostince. Voda vytékala na cestu a zamrzala. Na cestě se vytvořil
ledový kopec.
Hmotná úroveň obyvatelstva:
Vznikem JZD mění se i hmotná úroveň obyvatelstva. Protože členům
zůstává celá platba za pracovní jednotky i zisk za záhumenky (prodej
mléka, vajec, prasat) mají dostatek na nákup různých zařízení. Kupují
se pračky, nábytek, šicí stroje, linoleum. Všichni členové jsou
pojištěni. Mají lékaře a léky zdarma.
Kulturní poměry:
Škola je letos opět dvojtřídní. Navštěvuje ji 47 žáků. Z Chrbonína je
32 žáků, z Terezína 15. Ředitelem školy je J. Kaisler, učitelkou Marie
Štolová, která dochází z Choustníku. Všichni žáci od 3. postupného
ročníku jsou členy pionýra. V Táboře studují 2 žáci na jedenáctileté
střední škole a jeden na průmyslové škole. V obci je zřízena osvětová
jizba. Pořádá se školou besedy při oslavách památných dní. K jizbě je
přičleněna knihovna. Z ní si vypůjčují hlavně nejmladší a nejstarší
čtenáři. Mladí žádají hlavně pohádky a dobrodružnou četbu. Protože
televize, která je ve škole, jde velmi špatně, navštěvují občané kino
v sousedním Radeníně. Putovní kino do obce nejezdí, protože je
k nám velmi špatná cesta.
Rok 1958
Obyvatelé:
V obci bylo koncem roku 188 obyvatel. Během roku zemřeli 16. 4.
Josef Petrů z č.p. 30 ve stáří 91 let a 17. 10. František Praveček z č.p.
1 ve stáří 54 let. Narodili se: 16. 1. Marie Křepelková z č.p. 48., 19. 8.
Marie Drdová z č.p. 34.
Zemědělství:
Jednotné zemědělské družstvo mělo koncem roku 61 členů. Nově
přistoupili: Václav Tenkl č.p. 10. (Jeho manželka do JZD nevstoupila,
protože vede v obci prodejnu Jednoty.) Marie Šafářová z č.p. 40. Je
v družstvu v učebním poměru. Družstvo hospodaří na 271 ha
zemědělské půdy, z toho je 209 ha orné půdy. V družstvu je sdruženo
27 závodů. Záhumenků je 28 s výměrou 13,97 ha zemědělské půdy,
z toho 7 ha orné půdy. K 31. 12. 1958 mělo družstvo 194 kusy skotu,
z toho 82 krávy, 105 prasat, z toho 21 prasnic, 2 ovce, 561 slepic, 8
kohoutů, 16 koní. Na záhumenkách bylo 28 krav a 58 prasat. Byl
dostavěn nový kravín na 96 dojnic. V listopadu se do něho svedly
krávy ze stájí družstevníků. Vystavěna byla druhá drůbežárna pro 250
slepic. Družstvo koupilo tyto nové stroje: pojízdný pásový dopravník,
dvě krouhačky na řepu, potahový vůz, žací stroj potahový a
výfukovou řezačku. Spotřebovalo se toto množství strojených hnojiv:
121 q Thomasovy moučky, 414 q superfosfátu, 316 q draselné soli, 20
q ledku vápen., 44 q síranu amon., 155 q vápna. Na celý rok bylo
plánováno 22 800 pracovních jednotek, vyčerpalo se 21 863 pracovní
jednotky. Výnosy obilí a brambor proti minulému roku poklesly
pšenice 23 q/ha, žito 21 q/ha, ječmen 22 q/ha, oves pod 20 q/ha,
brambory necelých 90 q/ha. Na některých polích byl výnos velmi
nízký. Vlhké počasí stěžovalo řádné obdělávání půdy. Dodávky
družstvo splnilo kromě brambor. Dodalo 123 q pšenice, 346 q žita, 56
q ječmene, 71 q ovsa, 7,60 q lněného semena, 54 q stonků, 1519 q
brambor, 102 q vepřového masa, 158 q hovězího masa, 73455 l
mléka, 25068 ks vajec. Na státní nákup dodalo 57 q pšenice, 97 q žita,
164 q ječmene, 22 q vepřového masa, 26046 l mléka a 22625 ks vajec.
Družstvo vyrobilo celkem 118522 l mléka a 48602 ks vajec. Na
pracovní jednotku bylo plánováno 14 Kčs. Vyplácelo je však jen 10
Kčs. Snížení odměny za p.j. bylo zaviněno nízkým výnosem plodin
(hlavně brambor, nedostatkem vlastních krmiv, nízkou produkcí selat,
malým váhovým přírůstkem u dobytka, který byl dodáván na jatka).
Naturální dávky byly sníženy a činily na p.j.: 1,20 kg pšenice, 1 kg
žita, 0,40 kg ječmene, 0,90 kg ovsa, 2 kg brambor, 2 kg sena.
Družstvo spotřebovalo za rok za 60990 Kčs zakoupených krmiv.
Slámu dováželo až ze Slovenska. Byla to hlavně sláma kukuřičná.
Dobytek ji dobře žral. Na prasnici připadaly jen tři odchovaná selata.
Loni 10 selat. Je to hluboko pod průměrem. V družstvu vyskytly se i
některé nezdravé zjevy, které dobrým družstevníkům chuti k práci
nepřidávaly. Několik členů se pod různými záminkami vyhýbalo
práci, nebo o družstevní majetek příliš nedbali. Tržby družstva:
z živočišné výroby plánováno 372900 Kčs, uskutečněno 343132 Kčs,
z rostlinné výroby plánováno 277800 Kčs, uskutečněno 193236 Kčs,
ostatní příjmy plánovány 38000 Kčs, uskutečněno 36 496 Kčs.
Celkem výnosy plánovány 688700 Kčs, uskutečněno 572869 Kčs, jeví
se ztráta 116000 Kčs. Členům na pracovní jednotky bylo vyplaceno
189652 Kčs místo plánovaných 319200 Kčs. Náklady se proti plánu
téměř nesnížily. Náklady na výrobu činily 239000 Kčs proti
plánovaným 253000 Kčs. Příděl nedělitelnému fondu činil 51600 Kčs.
Družstvu v práci pomáhala strojní a traktorová stanice ze Záhostic u
Chýnova. Bylo to hlavně kosení samovazy a hluboká orba. Plevel
v jařinách, lnu a kukuřici hubil se postřikem. Strojní stanice k tomu
používala vozového postřikovače. Mandelinka bramborová se ničila
postřikem z letadla. Zákrok byl úspěšný. O žních se mlátilo u kravína,
kde družstvo postavilo novou velkou mlátičku, zapůjčenou od strojní
stanice. Slámy je dostatek a dávala se do stohu u kravína. V obci je 15
soukromně hospodařících zemědělských závodů s 33 pracujícími
osobami. Hospodaří na 140 ha zemědělské půdy (z toho 84 ha orné
půdy). Zatím se pro vstup do jednot. zeměděl. družstva nerozhodli, ač
byli zváni.
Doprava:
Letos byla doprava do obce velmi svízelná. Staví se nová silnice. Po
ní se jezdit nedá. Polní cesta z Radenína je téměř nesjízdná. Od
těžkých aut je hluboko rozřezaná. Jezdí se od Radenína přes kopec
kolem cesty po polích. Silnice byla během roku povezena kamenem
od Radenína až k hostinci do Chrbonína. Byla pokryta jen hrubým
kamenem. Drobný kámen se naveze až v příštím roce. Před obcí bylo
nutno přemístit sloupy elektrického vedení, které stály v cestě. Úvoz
za hostincem se značně rozšířil. Zeminu odstraňovalo rypadlo. Jednalo
se také o zavedení autobusové linky. Má se uskutečnit v příštím roce.
Nejobtížnější doprava byla při podzimních deštích, kdy se do vsi
dostala jen nejsilnější auta.
Obchod:
V měsíci květnu byla otevřena v hostinci prodejna Jednoty. Pro
obyvatele to znamená velké ulehčení. Nemusí se chodit za nákupem
do sousedních obcí. Protože dnes hospodyně už chleba nepečou,
ztratilo se mnoho času při obstarávání chleba v sousedních obcích.
Často se tím narušovala práce o žních. Nejvíce si oddechly děti, které
musely táhnout několik bochníků z Radenína. Protože se auta Jednoty
nemohla z počátku dostat do vsi, dopravoval zboží sám hostinský
traktorem. Chleba se vozí dvakrát týdně (pondělí a pátek). Dopravují
ho sem hospodáři z Krtova. Občané si zřízení prodejny chválí, ale
namítají, že více utratí. Škoda, že prodejně není přidělováno
průmyslové zboží. To musí občané shánět v okolních obcích nebo ve
městě. Pro obec je určena prodejna prům. zboží v Choustníku. Dříve
pekli hospodyně chléb doma. Nyní se šetří dřevem i časem. Žito se
vyměňuje přímo ve mlýně za poukázky na chléb. Od nás se jezdí do
mlýna v Hrobech.
Peněžnictví:
Tržby za prodané produkty nedostává družstvo přímo. Výkupní
podniky je zasílají na účet družstva u Státní banky v Táboře. Tržby
soukromě hospodařícím zemědělcům a záhumenkářům jsou
poukazovány do Statní spořitelny – jednatelství v Radeníně. Tam si
chodí občané pro peníze. Někteří si ukládají peníze na výherní knížky.
Ve škole se provádí spoření žáků.
Politický život:
V místním národním výboru nebylo změn. Jeho činnost se upírala
hlavně k zvýšení zemědělské produkce. Práce podle odborů nebyla
nijak členěna. Většina práce spočívala na předsedovi a tajemníkovi.
K zabezpečení jednotlivých úkolů ve výrobě pořádány veřejné hovory
s občany. Často se dostavilo málo občanů. Veřejné podniky společně
MNV, škola, SČSP a VŽ. Během roku byly oslavovány památné dny
(výročí února, Mezinárodní den žen, Mezinárodní den dětí, výročí
VŘSR). Hlavním pořadatelem oslav byla škola. Osvětová jizba
pořádala přednášky a besedy s odborníky (zvýšení živočišné výroby,
Hygiena venkova, Význam NF v JZD, zabezpečení krmivové
základny, umělé družice Země). V zimě se probíral materiál určený
pro sjezd zástupců JZD. Místní organizace KSČ a MNV uspořádaly
několik veřejných schůzí, na jejichž pořadu byly světové a domácí
politické události.
Výstavba:
V letošním roce byly upraveny studně vodovodů, protože voda
unikala kolem studní. Do většiny čísel byl zaveden vodovod. Ke
kravínu byla postavena přípojka elektrického vedení. Koncem října
začal Okresní stavební podnik z Tábora stavět u školy nové záchody.
Tato práce pokračovala velmi pomalu.
Počasí:
Letošní zima v lednu a únoru byla mírná. Větší mrazy vůbec nebyly.
Do konce února bylo málo sněhu. Koncem února a začátkem března
napadlo však sněhu mnoho. Byly vánice. Úvozy byly zarovnané,
jezdilo se po polích. 8. března vozil do vsi písek pásový traktor,
protože pro ostatní vozidla byla cesta nesjízdná. 28. března se oteplilo.
Sníh slezl za dva dny. Ale nastalo opět chladno s nočními mrazíky.
10. dubna byl citelný mráz. Prvně se vyjelo do polí 14. dubna.
Připravovalo se pole na kopcích k setí. Prvně se selo 21. dubna. Setí
obilovin skončilo 28. dubna. První bouřka byla 5. května. Brambory
se začaly sázet 8. května a skončilo se
27. května. 12. července
se přehnala odpoledne přes ves bouře. Blesk uhodil do stavení Jana
Šafáře č.p. 40. Shořel krov na obytném stavení a stájích, vyhořela
stodola. Požárníci uchránili sousední stavení č.p. 7. V létě byly časté
deště, bouřky s větry. Obilí polehlo. Družstvo začalo síci žito 31.
července. 6. srpna přišla bouřka s lijákem. Kolem 9 hodiny večer
padaly kroupy. Nejvíce utrpěly ječmeny a ovsy. Prvně se sváželo 18.
srpna (ječmen). Žně pokračují pomalu. Brzy odpoledne přicházejí
bouřky s deštěm. Sečení pšenice skončilo 21. srpna, žito se doseklo
27. srpna kosami. Teprve 27. srpna začíná stálejší počasí. Mlátilo se i
v noci. Pomáhala brigáda lesního závodu v Plané nad Lužnicí. Vojáci
s auty svážejí obilí. 4. září byla vidět pěkná polární zář. Podzim byl
velmi vlhký. Není možno kopat brambory a sít. Len zůstává ležet na
louce a zahnívá. 27. a 28. 10. pomáhaly všechny děti z obce při
dobývání brambor. Koncem října se počasí zlepšilo. Seje se, vozí len,
sváží otava. Zbytek otav se posekl ke krmení, protože se nemohl
usušit. Začátkem prosince nastaly mrazy. Začal padat sníh.
Rok 1959
Zemědělství:
Jednotné zemědělské družstvo mělo koncem roku 58 členů, z toho
bylo 28 členů ve stáří 46-60 let. K 31.12. mělo JZD 213 ks skotu,
z toho 86 krav, 183 ks prasat, z toho 28 prasnic, 610 ks slepic a 14
koní. Postavena byla montovaná drůbežárna, mostní váha, teletník a
adaptován vepřín v č.p. 4. Ze strojů byly nakoupeny: traktor Zetor,
automatická mlátička, sázeč brambor a dva samovazy. Na celý rok
byla plánovaná spotřeba 23800 p.j., vyčerpáno bylo 24123 p.j. Na
jeden p.j. bylo plánováno s naturáliemi 18,51 Kčs, dosáhlo se 18.01
Kčs. Skutečné peněžní příjmy činily 740195 Kčs. JZD pěstovalo
zrniny na 114 ha, len na 7 ha, brambory na 34 ha, pícniny na orné
půdě na 52 ha (z toho kukuřice 7 ha). Hektarové výnosy se proti
loňskému roku snížily. Podle plánů mělo JZD nadojit 136000 l mléka,
nadojilo se 129000 l, u vajec byl plán 55000 ks, skutečnost 45000 ks,
plán masa byl splněn 29000 kg. Příděly nedělitelnému fondu
z peněžních příjmů dosáhly 218295 Kčs, celý nedělitelný fond činí
903849 Kčs. Průběh zemědělských prací byl normální. 18. března se
vyjelo prvně vláčit. Ale 10. dubna ještě do rána napadl sníh. Senoseč
začala 2. června. Pro sucho narostlo méně trávy, než jiná léta. 23.
července začalo JZD kosit žito. 7. srpna se začíná mlátit žito. 11. srpna
se skončilo sečení ovsa. 10. září skončil svoz otav. Bylo jich mnoho,
nahradily slabší sklizeň sena. Podzim byl suchý, těžko se oralo. 19. –
22. března konala se v Praze celostátní konference JZD. Mezi 10
delegáty z okresu byl předseda zdejšího JZD Josef Veselý. Mezi
soukromě hospodařícími zemědělci nebylo změny.
MNV:
Činnost MNV se zaměřovala především na zajišťování plnění
zemědělské produkce. Spolu s místní organizací KSČ zajišťoval
provádění politických akcí. Na pomoc JZD organizoval brigády.
Výstavba obce:
Od 1. ledna se pokračuje ve stavbě silnice přes ves. Protože je silnice
širší než původní cesta, bourají se zahrádky a tarasy před domy. Nová
silnice má přímější směr. Ve středu obce byla zvýšenina. Úpravu
terénu prováděl buldozer. Kolem silnice od hostince až k MNV byla
vybudována kanalizace. U rybníka za vsí byla pro silnici postavena
hráz a most. Při úpravě silnice a okolí byla také poražena velká lípa u
č.p. 11. Bylo přemístěno elektrické vedení u č.p. 1.,2.,3. a 35.
V květnu se začala opravovat cesta od středu obce k č.p. 19. Pracovali
na ní brigády občanů. 20. února přišla do obce komise, aby projednala
zřízení autobusové linky do obce. Bude zavedena po dokončení silnice
a postavení garáže pro autobus. V tomto roce se měla provádět
generální oprava školy v částce 80354 Kčs. Byly postaveny jen nové
záchody. Jsou splachovací. Staré záchody spadly. Nové byly
postaveny u školy č.p. 20. na školní zahrádce. Jímka byla postavena
na dvoře.
Hmotná úroveň obyvatel:
Hmotná úroveň obyvatelů obce se stále zlepšuje. Zlepšuje se bydlení,
stoupá počet koupelen. Opravují a přestavují se obytné místnosti.
Občané častěji vyhledávají lékaře. Ve škole jsou děti prohlíženy
lékařem a očkovány proti záškrtu, tetanu a TBC. Zdarma jim byl
opraven chrup.
Kulturní poměry:
Škola je dvojtřídní. Ve druhé třídě se vystřídali tři učitelé: M.
Kuberová z Vlčevse, A. Dušková z Tábora a František Matějů
z Křeče. Do školy chodí 35 žáků, nově bylo zapsáno 6 žáků. Škola
obstarávala všechny oslavy v obci. Všichni žáci pionýrského věku byli
členy Pionýra. Osvětová beseda pořádala přednášky s diafilmy. Dům
osvěty z Tábora promítal v obci několikrát do roka filmy. 6. června
uspořádal n. podnik Madeta z Tábora estrádu, kterou navštívili i
členové z okolních JZD. Druhou estrádu uspořádal Dům osvěty
z Tábora 11. srpna. V době masopustu byl uspořádán maškarní
průvod. V září navštívili členové JZD brněnský veletrh.
Různé:
7. dubna večer v 8:30 hodin přeletěl přes obec velký meteor. Ozářil
krajinu jako ve dne. Po 3-4 minutách byla slyšet detonace.
Dodatečný zápis:
V roce 2003 bylo dodatečně dotazem v domě č. 42. (dříve
Křepelkovi) u potomků zmíněné rodiny, že 4. 4. 1960 náhle zemřel
Karel Křepelka ze míněného domu. Pracoval jako vedoucí stavební
skupiny v JZD.
Dále bylo zjištěno, že 26. 5. 1959 po delší nemoci zemřel dlouholetý
předseda Místního národního výboru Chrbonín (starosta) pan
František Petrů z č.p. 46.
V roce 1951, dne 29.7. zemřel majitel domu č.p. 29., pan Josef
Návara, dlouholetý člen hasičského sboru.
Zapsáno 24. 11. 2003
Rok 1960
Zemědělství:
Jednotné zemědělské družstvo mělo koncem roku 61 členů. (Z toho
bylo 54 členů trvale pracujících.) Sdružovalo 29 závodů.Nově
přistoupili: Josef Tománek z č.p. 44., Jaroslav a Marie Křepelkovi
z č.p. 48. Plocha JZD vyrostla o 7,55 ha. Ke konci roku mělo
družstvo 228 ks skotu, z toho 86 krav, 196 ks prasat, z toho 27
prasnic, 680 ks slepic a 12 koní. Byl zakoupen nový vlečný vůz a
pračka na brambory. Ve skladovací koloně byly zabudovány
ventilátory na dosoušení píce. Na rok bylo plánováno 24000 p.j.,
vyčerpáno bylo 25400 p.j. Na jeden p.j. bylo plánováno s naturáliemi
20,51 Kčs, skutečnost byla 16.41 Kčs. Byly sníženy naturálie i
odměna v penězích klesla z plánovaných 16 Kčs na 13 Kčs. Skutečné
peněžní příjmy činily 900521 Kčs. Příděl nedělitelnému fondu
z peněžních příjmů dosáhl 514687 Kčs. Celkem činil nedělitelný fond
2071250Kčs. Vrost hlavně přírůstkem družstevního majetku,
přínosem strojů i staveb. Osev kukuřice byl zvýšen na 15 ha. Výnos
brambor byl velmi slabý, 71 q/ha. 1. dubna se začalo sít. Žita špatně
přezimovala, některá bylo nutné zaorat. Jetele jsou pěkné. V květnu se
hubil plevel v jařinách postřikem z letadla. Letadlo přistávalo na poli
na Blaníku. Také mandelinka bramborová se hubila poprašováním
z letadla. 9. června se začínají síci louky. Pro déšť se nemůže sušit.
Stále prší. Zrání obilí se zdržuje. Žně začaly až 9. srpna. Jsou
zdržovány stálými dešti. Pole jsou rozmoklá. Dva traktory tahají jeden
samovaz. Len polehl, trhá se ručně. Pomáhají brigády z patronátního
závodu a děti. Od 22. srpna se počasí zlepšilo. Denně pomáhá brigáda
z lesního závodu v Plané nad Lužnicí. Při svozu pomáhají také vojáci.
9. září splnilo JZD dodávku obilí 750 q. 10. září se dosekl poslední
oves, 28. září končí svoz obilí. Při dokončování žní se sušily otavy. 5.
října se začaly kopat brambory. Pomáhaly brigády žáků z Tábora a
z patronátního závodu. 22. listopadu byla skončena sklizeň brambor a
řepy. Letošní rok byl velmi vlhký s výstředním počasím. O vánocích a
30. 12. 1959 se na východě silně blýskalo, hřmění slyšet nebylo. Přes
Českomoravskou vysočinu přecházely bouřky. V lednu byly silné
mrazy. 18. – 20. března napadlo tolik sněhu, že ho nebylo tolik po
celou zimu. Padal ještě 24. – 27. dubna. 17. května byla v noci velká
bouřka a padaly kroupy. Škody nenadělaly. Liják splavil z polí zem.
Voda natekla do nízko-plošných domů. 17. října napadl první sníh.
MNV:
V letošním roce končí období činnosti poslanců MNV. 22. dubna
byla veřejná schůze, na které byla probrána práce dosavadního MNV.
25. dubna bylo na MNV zřízeno agitační středisko pro přípravu voleb.
Volby se konaly 12. června. Volební místnost byla ve škole. Všech
odevzdaných 117 hlasů bylo pro kandidáty Národní fronty. Do nového
MNV byli zvoleni: František Příplata, Josef Adam, Jan Beránek, Josef
Veselý 14, Anna Tenklová 10, R. Kaislerová, K. Taraba, Fr. Drda 26,
J. Faluda ze Zárybničné Lhoty. Předsedou MNV zvolen F. Příplata,
tajemníkem J. Faluda, předsedou zeměděl. komise F. Drda, finanční k.
K. Taraba, pro výstavbu J. Adamm kulturní a školské R. Kaislerová.
Zároveň byli zvoleni zástupci do ONV v Táboře ( F. Příplata
z Chrbonína), do KNV s. Svoboda z Předboře, do Ns s, Kutiš
z Tábora. Nový MNV se dal zásluhou předsedy MNV F. Příplaty do
budování v obci. Nejbližším úkolem bude oprava školy, zřízení
kanalizace po vsi a opravu cesty k Choustníku. 23. a 24. dubna při
národní směně byl upravován chodník kolem silnice a dělány
komposty na loukách. Odpracovalo se 682 brig. hodin. 1. května byly
členové JZD a mládež s traktorem na oslavách v Táboře.
Výstavba:
Ve škole byl opraven byt ředitele školy. Postavením nové silnice
kolem školy, dostaly se podlahy bytu pod úroveň silnice. Okolí školy
a školní dvůr byly při deštích zaplavovány vodou. Byt byl vlhký a
nezdravý. Shnilé podlahy nahrazeny byly cementovými s gumovými
deskami. Vyměněna okna a místnosti byly jinak rozděleny. Při bytě
byla zřízena koupelna a spíž. Do bytu byl zaveden vodovod. Po celé
délce školy byla zřízena kanalizace. U zahrádky pod školou byla
postavena nová zeď a drátěný plot. Největší zásluhu o tuto úpravu má
předseda MNV František Příplata. J. Hrnčíř v č.p. 17. přestavovalo
obytnou část stavení, podobně přestavovali obytné části J. Křepelka
v č.p. 42. a L. Vácha v č.p. 18. V obecním domu v č.p. 41. byla
postavena garáž pro autobus. A. Kvasnička z č.p. 35. rozboural část
obytného stavení a vystavěl na zahrádce nové blíže k silnici.
V prosinci se opravovala cesta ke Mlýnům. Koncem prosince byl
v obci zřízen místní rozhlas.
Hmotná úroveň obyvatel:
V letošním roce byly školní a menší děti očkovány proti obrně novou
látkou, která se podávala ústy. 15. listopadu byla ustanovena místní
skupina Československého červeného kříže. Vstoupilo do ní 26 členů.
Do plánu si dala školení první pomoci a lékařské přednášky.
Doprava:
Protože byla letos dokončena stavba silnice do Radenína, zřídila
Československá autobusová doprava spoj do Tábora přes Chýnov,
Planou nad Lužnicí, Sezimovo Ústí. Spojení je pětkrát denně. Jízdné
činí 8 Kčs.
Kulturní poměry:
Během roku bylo uspořádáno 6 filmových představení Domu osvěty
a SČSP z Tábora. Ochotníci z Měšic sehráli divadelní představení
„Dalskabáty“ (10. 12.) a děti z Křeče „Medvěd a víla“ (18. 4.).
Uspořádány byly 2 lékařské přednášky: O věcech nadpřirozených,
Lety do vesmíru. 28. 9. byla pořádána beseda u dalekohledu za velké
účasti občanů. Vedl ji Ing. Šváb z Tábora. Občané si prohlédli
dalekohledem zajímavé hvězdy na obloze. JZD podniklo pro členy
zájezd do Prahy. Při příležitosti památných událostí byly pořádány ve
škole slavnostní besedy za hojné účasti občanů a mládeže. Během
roky byly 2 besedy o knize. Letos byly v obci 3 plesy, z nich jeden
zaměstnanců pivovaru z Tábora.
V letošním roce bylo provedeno výškové měření v katastru obce. Na
domech č.p. 37. a 40. byly zasazeny výškové značky.
Dodatečný zápis:
Od 1. září 1960 začal z obce jezdit autobus. Jezdili dva řidiči –
František Bárta z Tábora a Jaroslav Zadražil z Chýnova. Na lince se
střídali po dvou dnech.
První spoj do Tábora odjížděl ve 4:35 hodin a poslední spoj přijížděl
po 23 hodině, kdy přivážel dělníky z odpolední směny. Nocovna
řidičů byla nejprve v č.p. 41. a později v č.p. 13.
Zapsáno 4. 11. 2003
Rok 1961 - 1962
Kronikář:
V srpnu 1962 se odstěhoval místní ředitel školy a kronikář Jaroslav
Kaisler do Radětic u Bechyně. Rok 1961 a 1962 je psán jen souhrnně
v roce 1963. Kronikářem od 1. ledna 1963 je Josef Placata, ředitel
místní školy.
Zemědělství:
Rok 1961 poměrně mokrý, rok 1962 je rok velmi suchý.
Výnosy JZD v roce: (z ha)
1961
1962
Žito
26q
Pšenice
23q
Oves
24q
Ječmen
23,8q
Brambory
129q
Dále krmná kapusta, z 1 ha 250q zelené hmoty
řepa krmná
len
37q
24,9q
23q
33,7q
152q
250q
25q
Koncem roku 1962 mělo JZD tuto mechanizaci: 4 traktory, 4 vlečné
vozy, 2 vyorávače brambor, 2 secí stroje, 3 smyky, 2 lišty žací na
trávu, 3 samovazy, 3 pluhy, 1 podmítač, 1 silážní kombajn, trhač lnu,
mlátičku, mlátičku obilí, 2 zrnomety, třídičku brambor, pračku
brambor, šrotovník ŠK 40, krouhačku bulvin, nakladač NH-100, 2
obraceče na seno, 2 kultivátory 4 ks bran.
Za rok 1962 utržilo JZD celkem 1173000Kčs. Jednotka pracovní
byla ve výši 18Kčs. Na každou jednotku se vyplácena prémie 2Kčs.
Ceny zemědělských produktů za 1q :
Žito
140Kčs
Pšenice
135 Kčs
Oves
80 Kčs
Množitelské brambory 90 Kčs
Jedlé brambory
49 Kčs
Dodávky byly splněny. Některé produkty dány přes plán (brambory
104%).
Živočišná výroba:
Počet krav
Ostatní skot
Prasnice
Ostatní prasata
Slepice
Koně
1961
87 ks
126 ks
24 ks
191 ks
334 ks
10 ks
1962
89 ks
125 ks
22 ks
172 ks
530 ks
10 ks
Dodávky:
Maso vepřové
Maso hovězí
Mléko
Vejce
190 q
170 q
136000 l
86000 ks
Představenstvo JZD:
Předseda
Agronom
Živočichář
Pokladník
Účetní
Člen představenstva
František Chlada
Josef Kvasnička
Jan Beránek
František Příplata
Ludmila Juráčková
Josef Šimota
Počet členů JZD k 31.12.1962 je 55 členů. Z toho v roce 1961 28 žen
a v roce 1962 23 žen. Na jednoho pracovníka připadá 5,1 ha.
Meliorace:
Meliorační práce začaly na 32 ha na podzim, v listopadu, v Zábrdí.
Dokončeny v příštím roce na jaře.
Soukromý hospodáři:
V obci je stále 13 soukromých hospodářů. Vlastní 101 ha. Dodávky
rostlinné výroby splněny. V živočišné výrobě dluží dodávku :
Praveček Josef 31 (maso a mléko), Kovář Václav 23 (maso), Sedláček
Jan 8 (maso), Benedová Marie 28 (mléko).
Vztahy města a vesnice:
Občané dojíždějí do zaměstnání do města, druh zaměstnání:
Josef Petrák, řidič Sběrné suroviny Tábor
Jan Šafář, normovač Elektroizola Tábor
Jaroslav Hrnčíř ml., Vodní stavby Tábor
Jaroslav Křepelka, Vodní stavby Tábor
Jaroslav Hrnčíř st., Lada-Soběslav
Josef Cikánek, Vodní stavby Tábor
Jiří Drda 26, stavební podnik Tábor
Jiří Hovorka, Zvil České Budějovice
Jaroslava Hrnčířová, Otavan
Božena Hanousková, Otavan
Josef Vácha, Středisko ochrany rostlin Čekanice
Marie Chladová, Elektroizola Tábor
Štěpán Dvořák, výkupní podnik Chýnov
Alois Kvasnička, cestář, Okresní správa silnic Tábor
Autobus:
Spojení s okresním městem autobusem. Jezdí 5x denně. V neděli
nejede vůbec. Na autobus musí cestující chodit do Radenína na
zastávku.
Rozpočet MNV:
Rozpočet MNV na rok 1962 - celkem 75600 Kčs, vyčerpáno
70714 Kčs.
Oslavy:
V obci byly tyto oslavy: MDŽ, požární soutěž - květen, MDD divadlo pro děti, beseda k VŘSR, SČSP uspořádal v měsíci čes. - sov.
přátelskou besedu: Komunismus zvítězí.
Zaslány rezoluce k VŘSR. V listopadu - Karibská oblast, ohrožení
Kubánské republiky USA (tzv. americká blokáda Kuby).
Založení ČSM:
V polovině listopadu 1962 bylo v Chrboníně založeno ČSM.
Organizace má 15 členů: Do výboru byli zvoleni: Jan Šafář, Josef
Placata, Milada Kvasničková, Anna Tenklová, Marie Chladová.
Výroční ustavující schůze byl přítomen člen OV z Tábora.
Náboženství:
Vliv náboženství je stále velký. Všechny církevní svátky jsou drženy
- nepracuje se. V květnu v místní kapličce májové pobožnosti.
Zúčastňovala se mládež v hojném počtu.
Někteří občané si stěžovali, že tajemník MNV ruší "májovou
pobožnost" (upozornila Frant. Trpáková) tím, že zajišťoval účast na
veřejnou schůzi MNV spolu s ředitelem školy v místním rozhlase.
Výstavba:
V roce 1961 bylo započato s výstavbou silnice na Choustník. Práce
byla prováděna v "akci Z". Silnice vybudována v délce asi 500m. V
roce 1962 bylo v práci pokračováno.
Na podzim 1962 byla povolena kanalizace v obci. Akce provedena
svépomocí občanů.
V roce 1962 byl dostaven druhý kravín.
Přestavbu rodinného domku provedl: František Drda 34 (1962),
Alois Kvasnička (1961)
Počasí:
První sníh napadl 12. listopadu a udržel se do konce prosince. Mrazy
koncem prosince kolem -23oC.
Sňatek:
1961 se vdala Jaroslava Hrnčířová č. 17 . Jmenuje se Hanousková.
Chlapce má z Radenína. V roce 1962 umřela Antonie Pravečková č. 7.
Počet obyvatel v Chrboníně k 31.12.1962 činí 162 obyvatel.
Rok 1963
Počasí:
Zima začala 12. listopadu 1962 (napadl první sníh). Udržel se do
konce března. Ještě počátkem dubna jsou na severních stráních zbytky
sněhu. V průměru byla 50 - 60 cm vrstva sněhu. Foukal silný
východní vítr. Vánice se sněhem snad byla každý den. Největší závěje
na silnici mezi Chrbonínem a Radenínem (okolo 2 m). Teploty v
měsíci lednu a únoru se pohybovaly kolem -25o C. Chrbonín byl
dvakrát odříznut od civilizace. Prvně koncem ledna (okolo 19.1.),
podruhé kolem 10. února. Autobus jezdil z Radenína a několik dní jen
z Hrob. Do Chrbonína se pro závěje vůbec nedostal. Letošní zima
nemá pamětníka.
Od poloviny června do konce července nepršelo. Teploty kolem
30oC. Srpen a září deštivé. Podzim příznivý pro sklizeň zemědělských
produktů.
21.11. poletuje první sníh (neudržel se). Slabé mrazy: -4oC.12.12.
napadl sníh, udržel se přes vánoční svátky. Ze 14. na 15.12.mráz 20oC. Větší mrazy do konce roku nebyly.
Borůvky:
V obci sebráno 45q borůvek. Vyplaceno 21000 Kčs. Na začátku
sezóny stál 1 kg 4 Kčs, koncem 6 Kčs. Nejlepší sběrači: rodina
Veselých z č. 14 a rodina Petrů z č. 30. Každá si vydělala kolem
2500 Kčs.
Houby:
Sebráno 90 kg hříbků. 1 kg stálo 3 Kčs. V první polovině září začaly
růst houby. Houbaři se sjížděli z daleka, až z Tábora. Letos byly pro
houby příznivé podmínky: nevymrzlo podhoubí, pršelo, teplo. Po
několika letech opět bohatá žeň. Houby rostly do konce října. Houbaři
si opravdu přišli na své.
JZD:
Rok 1962 příznivý pro zemědělství.
Rostlinná výroba:
Hektarové výnosy:
Žito
Pšenice
Oves
Ječmen
Brambory
24q
24 q
23 q
23 q
185 q
Dodávky:
Žito
Pšenice
Oves
Brambory
plán
610 q
120 q
2900 q
splněno
635,01 q ... 104,09%
38,70 q
125,10 q ... 104,01%
4195 q
Živočišná výroba:
Počet krav
Ostatní skot
Prasnice
Ostatní prasata
Slepice
Koně
Telata do 6. měsíce
88
179
20
232
200
10
49
Dodávky:
Maso vepřové
Maso hovězí
Mléko
Vejce
Plán
220 q
175 q
129000 l
76000 ks
Splněno
Počet členů JZD k 31.12.1963 - celkem 55 z toho 23 žen. Přistoupil v
říjnu Václav Kovář č.23. Na jednoho pracovníka připadá 5,2 ha.
Věkový průměr pracovníků je 40 let. Pracovní jednotka: 20 Kčs +
naturálie. Patronát nad JZD převzala armáda z Tábora místo táborské
nemocnice.
Při letošní sklizni brambor pomohla brigáda - ZDŠ Planá nad
Lužnicí, patronátní útvar vojáků z Tábora, místní organizace ČSM.
Brambory dokopány 30.10..
Soukromý hospodáři:
Počet soukromých hospodářů v obci - 12. Jsou to : Marie Benedová
č.28, Ferdinant Buřič č.9, František Drda č. 26, František Drda č. 34,
František Kovář č.31, Václav Křepelka č.30, Alois Kvasnička č.35,
Jan Pavlovský č.47, Josef Praveček č.41, Jan Sedláček č. 48, Karel
Taraba č.12, Alois Vácha č.5.
Dodávky:
Obilí celkem
Brambory
Mléko
Vejce
Maso
plán
13,5 vagónů
11,7 vagónů
62980 l
36500 ks
15200 kg
plnění
13,25 vagónů
Nedodáno 8 q
Splněno na 80 %
MNV:
Rozpočet na rok 1963 - příjmy 53400 Kčs, výdaje
Výstavba:
Pokračování na cestě k Choustníku, ukončení kanalizace. V srpnu
natřeny dveře a okna v kanceláři MNV. V srpnu obílena škola, v září
proveden nátěr oken a dveří budovy školy.
20. - 21. 11. provedena betonáž chodníku ve škole. Pracovali:
František Příplata, Jaroslav Chlada, Josef Adam, Alois Hovorka.
Obyvatelé:
Statistika obyvatelstva k 1.1.1964.
Číslo
Jméno přednosty
Zaměstnání
Naroz.
M Ž
domu
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
domácnosti
Josef Praveček
Rudolf Blažek
Marie Blažková
Marie Blažková
Jaroslav Blažek
Josef Tenkl
Anna Tenklová
Anna Tenklová
František Tenkl
Blažena Tenklová
Josef Drda
Růžena Drdová
Josefa Drdová
František Drda
Hana Drdová
Josef Drda
Alois Vácha
Anežka Váchová
Jana Váchová
Josef Vácha
František Hovorka
Marie Kubartová
František Praveček
Božena Pravečková
Marie Pravečková
Jan Sedláček
Antonie Sedláčková
Marie Petráková
Josef Petrák
Marie Petráková
Jaroslava Petráková
Ferdinand Buřič
Marie Buřičová
Božena Buřičová
Kateřina Jindrová
Václav Tenkl
Soukr. zem.
JZD
JZD
Zam. "Jiskra"
Žák
JZD
JZD
Brigád. JZD
Zem. učiliště
Žákyně
JZD
JZD
Důchodce
Učeň JZD
Žákyně
Soukr. zem.
Žákyně
Žák
Důchodce
Les. dělnice
JZD
JZD
Žákyně
Soukr. zem.
Sběrné sur.
Soukr. zem.
Výměnkářka
JZD
8.11.1905
13.4.1913
24.11.1912
3.11.1947
2.2.1949
15.3.1912
26.3.1922
30.5.1945
22.10.1947
3.1.1950
12.2.1913
15.10.1926
30.1.1892
4.8.1948
7.12.1949
18.8.1951
8.8.1916
1.4.1924
30.10.1954
20.10.1957
29.3.1906
10.3.1904
16.11.1906
5.9.1905
25.10.1949
15.6.1902
10.12.1906
21.12.1933
1.5.1930
25.7.1960
4.3.1963
13.5.1912
18.6.1914
27.1.1940
23.11.1885
2.9.1917
1
2
2
3
2
3
3
2
2
1
1
1
2
2
4
1
3
11.
12.
14.
15.
16.
17.
Anna Tenklová
Antonie Tenklová
Anna Douchová
Eva Tenklová
František Doucha
Dagmar Douchová
Marie Tenklová
Věra Tenklová
Josef Šimota
Josefa Šimotová
Květa Šimotová
Jana Šimotová
Karel Taraba
Anežka Tarabová
Marie Tarabová
Jana Tarabová
Karel Taraba
Josef Veselý
Zdeňka Veselá
Františka Trpáková
Josef Veselý
Marie Veselá
Václav Veselý
František Příplata
Anna Příplatová
František Příplata
Pavel Příplata
Anna Příplatová
František Příplata
Anna Jůzová
Jiřina Dvořáková
Štěpán Dvořák
Pavel Dvořák
Jana Dvořáková
Miroslav Dvořák
Jaroslav Hrnčíř
Anežka Hrnčířová
Ved. Jednoty
Důchodce
Zeměměřička
JZD
Slévač
Studující
Žákyně
JZD
JZD
Žákyně
Soukr. zem.
Žákyně
Žák
Důchodce
JZD
JZD
Žák
JZD
JZD
Důchodce
Učeň
JZD
Studující
JZD
JZD
Výkupní pod.
Žák
Vod. Stavby
JZD
21.11.1914
4.1.1884
22.8.1943
24.10.1945
15.11.1940
27.10.1963
17.9.1947
26.8.1950
17.3.1919
12.5.1922
6.4.1952
7.10.1957
6.12.1909
20.1.1923
1.5.1950
8.8.1951
25.9.1955
8.1.1913
15.4.1925
1.10.1894
8.2.1949
25.2.1950
17.5.1955
30.9.1910
12.7.1925
21.12.1879
25.6.1945
27.3.1947
2.11.1948
21.6.1902
25.2.1934
24.12.1929
18.1.1957
14.2.1960
2.1.1963
8.6.1912
15.1.1915
2
7
1
3
2
3
3
3
4
2
3
3
18.
19.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
Jaroslav Hrnčíř
Jaroslava Hanousková
František Hrnčíř
Božena Hrnčířová
Marie Hrnčířová
Jiří Hrnčíř
Matěj Vácha
Antonie Váchová
Ladislav Vácha
Josef Vácha
Vojtěch Žid
Anna Židová
Josef Žid
Emílie Židová
Josef Žid
Josef Adam
Jaroslava Adamová
Alois Hovorka
Alois Hovorka
Jaroslav Hovorka
Jiří Hovorka
Václav Kovář
Alois Kazda
Emílie Kazdová
František Kazda
Marie Kazdová
František Kazda
Milada Kazdová
Josef Kvasnička
Anna Kvasničková
Josef Kvasnička
František Drda
Václav Drda
Antonie Drdová
N.P."Lada"
Otavan
ČSD
Otavan
Silon
Žák
Důchodce
JZD
STS
Důchodce
JZD
JZD
Žák
Důchodce
Zam."Jiskra"
JZD
JZD
V.Z.S.
Horník
JZD
Důchodce
JZD
JZD
Žák
JZD
V domácnosti
Rostlinář JZD
Soukr. zem.
3.5.1938
3.1.1940
13.1.1943
15.11.1945
29.7.1947
23.8.1955
21.2.1875
12.6.1901
26.5.1933
7.5.1935
29.12.1889
14.6.1893
8.4.1922
3.11.1923
7.5.1954
1.3.1912
22.3.1941
17.11.1907
2.6.1939
10.4.1943
10.4.1944
5.3.1906
14.6.1900
22.11.1903
10.6.1931
27.11.1937
3.5.1957
8.5.1963
19.7.1908
8.6.1912
24.8.1940
16.12.1921
30.1.1888
1.10.1919
4
4
3
1
3
2
1
1
4
1
3
3
2
1
27.
28.
29.
30
31.
32.
33.
34.
Jiří Drda
Antonín Sklenář
Věra Drdová
Jana Drdová
Marie Tenklová
Anna Tenklová
Jan Beneda
Marie Benedová
Josef Beneda
Jan Beránek
Josefa Beránková
Anna Beránková
Eva Beránková
Jaroslava Beránková
Marcela Beránková
Věra Beránková
Marie Beránková
Karel Petrů
Marie Petrů
Marie Petrů
Věra Petrů
Zdena Petrů
Jaroslava Petrů
František Kovář
Božena Kovářová
Alena Kovářová
Josef Kračmera
Anna Kračmerová
Jan Kračmera
Antonie Kračmerová
Marie Kračmerová
Jaroslav Chlada
František Chlada
František Drda
Marie Drdová
Jan Drda
Josef Drda
Zedník
Kovosvit
Žákyně
JZD
Důchodce
Soukr. zem.
Zootechnik
JZD
Silon
Žákyně
Topič
JZD
Silon
Jiskra
Žákyně
žákyně
Soukr. zem.
JZD
JZD
Žák
Žákyně
Důchodce
JZD
Důchodce
Soukr. zem
Důchodce
Žák
6.3.1944
3.5.1948
15.8.1954
21.8.1949
23.1.1909
21.2.1891
11.5.1887
27.5.1897
18.2.1920
10.8.1919
5.12.1925
14.9.1947
4.8.1963
30.11.1948
6.3.1951
26.7.1953
26.1.1961
25.10.1903
6.9.1914
7.6.1946
20.11.1947
3.7.1953
27.1.1951
16.4.1908
22.7.1914
24.4.1948
3.1.1923
31.12.1924
17.12.1951
14.10.1954
30.4.1887
16.3.1914
24.11.1877
6.11.1926
20.12.1925
19.6.1892
29.8.1955
4
3
2
2
1
1
7
1
5
1
2
2
3
2
35.
36.
37.
38.
40.
42.
43.
44.
46.
Marie Drdová
Alois Kvasnička
Milada Kvasničková
Milada Kvasničková
Václav Kvasnička
Jiří Kvasnička
Anna Křepelková
Václav Křepelka
Jarmila Křepelková
Marie Křepelková
Hana Křepelková
Josef Placata
Ivana Placatová
Monika Placatová
Matěj Hodina
Antonie Hodinová
Marie Cikánková
Josef Cikánek
Marie Cikánková
Jan Šafář
Marie Šafářová
Jan Šafář
Josefa Křepelková
Jaroslav Křepelka
František Chlada
Růžena Chladová
Marie Chladová
Růžena Chladová
František Chlada
Josef Tománek
Marie Tománková
Alžběta Petrů
Anna Petrů
František Petrů
Jan Petrů
Václav Petrů
Věra Petrů
Soukr. zem
Lesní dělnice
Žák
Důchodce
Soukr. zem.
Žákyně
Řed. školy
Administrát.
JZD
JZD
JZD
Pozem. stavby
JZD
V domácnosti
Tech. úředník
JZD
Vodní stavby
Předseda JZD
JZD
Dělnice
Učeň
Žák
JZD
V domácnosti
JZD
V domácnosti
Učeň
Učeň
Žák
19.8.1958
16.8.1918
3.8.1925
29.10.1947
3.1.1953
26.12.1957
29.2.1892
11.8.1923
27.5.1924
29.11.1953
8.2.1956
9.4.1941
27.3.1941
20.6.1963
7.7.1892
27.5.1904
2.3.1941
27.9.1936
5.8.1963
24.3.1909
10.10.1906
8.9.1941
16.7.1908
19.2.1933
29.9.1911
25.8.1917
24.11.1945
26.2.1947
22.7.1950
9.9.1923
30.11.1891
27.10.1915
12.6.1887
5.2.1946
1.5.1947
20.8.1950
9.7.1953
3
2
3
2
1
4
1
2
2
3
2
1
1
1
2
3
1
1
3
3
47.
48.
Jan Pavlovský
Marie Pavlovská
Marie Pavlovská
Jaroslav Křepelka
Marie Křepelková
Marie Křepelková
Jaroslava Křepelková
Soukr. zem.
Traktorista
V domácnosti
5.5.1897
29.5.1902
11.6.1894 1
2
6.2.1931
29.12.1938
16.1.1958
3.11.1962 1
3
Celkem : 86 102
MLK:
Dána do pořádku. Obstarány nové skříně. Provádí se postupné balení
knih. Pomohla ZO - ČSM. Knihovna má 4 skříně - umístěna ve druhé
třídě v budově školy. Knihovníkem je místní ředitel školy Josef
Placata.
Počet svazků k 31.12. 1963: přírůstkové číslo 940.
ČSM:
V listopadu provedeny nové volby výboru. Předseda ZO zůstává Jan
Šafář, tech. úředník. Členové výboru: Eva Tenklová, Růžena
Chladová, Marie Tenklová, Milada Kvasničková. Počet členů
organizace činí 16 svazáků. Začátkem května 1963 dokončeno
částečně hřiště na vybíjenou. Zakoupena síť a míč. Odbíjená
připoutala hodně mladých.
Školení CO:
2. prosince 1963 zahájeno školení II. etapy všenárodní přípravy
obyvatelstva k CO. Školení probíhalo v těchto dnech: 2.12., 9.12.,
11.12., 13.1.. Přednášel ředitel místní školy Josef Placata, Josef
Kvasnička a lékař z patronátního útvaru. Školení se zúčastnilo 33
občanů. Závěrečná beseda provedena 24.1.1964.
Kultura:
Taneční zábavy a plesy:
Leden
Únor
Květen
Červenec
Říjen
Listopad
Ples SČPO, ples pivovarnický (pivovar
Tábor)
Maškarní průvod s taneční zábavou
Taneční zábava - ČSM
Taneční zábava - SČPO
Taneční zábava - osvětová beseda Terezín
Taneční zábava - ČSM
25. února 1963 - únorové vítězství pracovního lidu. Relace v místním
rozhlasu. Připravila škola s ČSM. 8.3.1963 - MDŽ - školní besídka
spojená s předáním dárků pro maminky.
25. října 1963 beseda s vojáky z patronátního závodu ke Dni čs.
armády. Odpoledne ve škole pro ZDŠ, večer pro občany v místním
hostinci. Přednášel a besedu vedl mjr. Peňaz.
6.11.1963 besídka k VŘSR, kulturní vložku zajistili žáci ZDŠ. K této
příležitosti žáci třetí třídy složili slavnostní pionýrský slib. Na besídce
výstava sovětské knihy organizována místní lidovou knihovnou.
21.12.1963 školní besídka s příchodem Dědy Mráze a Sněhurky. V
přípravě pomohl výbor ČSM. Besídka velmi zdařilá.
Narození:
5.8.1963 se narodila Eva Beránková č.29, 5.8.1963 Milada Kazdová
č.24, 5.8. 1963 Marie Cikánková č.38, 2.1.1963 Miroslav Dvořák
č.16, 28.10.1963 Dagmar Douchová č.10.
Sňatky:
Marie Šafářová č.40 se provdala za Duška t Tříteže (okr. Pelhřimov),
Anna Tenklová č.10 za Františka Douchu z Vlčevse (okr. Tábor).
Úmrtí:
Letos zemřela Františka Kovářová č.31, Josef Veselý č.11, Marie
Kovářová č.23.
Výstavba:
V polovině prosince 1963 byla vybudována během 14 dnů asfaltová
silnice z Radenína do Chrbonína.
Rok 1964
Zima:
Letošní zima byla celkově mírná, ale vleklá. Počátkem ledna sněhu
málo (3 - 5 cm). Mrazy kolem -20oC. Silné východní a západní větry.
Začátkem března bez mrazů, slunečné dni. Sníh taje. V Chýnově, v
Táboře bez sněhu. Ze 13. na 14. března napadalo opět 10 cm nového
sněhu. Mrazy kolem -10oC.
Beseda:
17. a 24. února se konala v obci beseda na téma: "Historie obce
Chrbonína a okolí"; přednášel a besedu vedl kronikář a místní ředitel
školy Josef Placata. Beseda byla rozdělena do dvou večerů:
1. Historie Chrbonína do r. 1900
2. Historie od r. 1900 do současnosti
Byly čteny ukázky z kronik. Beseda měla značný úspěch. Účast 17.
února 51 občanů, 24. února 54 občanů. Zúčastnil se jeden z nejstarších
občanů František Chlada z č.33, narodil se 24.11.1877.
MDŽ:
6. března besídka ve škole k MDŽ. Kulturní program a dárky
maminkám zařídila ZDŠ. Hráno loutkové divadlo: "O honzovi a
kočičce". Přítomno 58 dospělých.
Tajemník MNV:
V první polovině ledna odešel tajemník MNV s. Josef Falada do
střediskové obce Hrob. Do voleb bude tuto funkci zastávat František
Drda z č.26.
Jaro:
Letošní jaro se opozdilo. O příchodu mluvit po 10. dubnu. Kolem 20.
dubna silný východní vítr. Počasí počátkem května studené. Tepltoty
mírně nad nulou, přeháňky.
Obilí dobře přezimovalo. Družstevníci vyjeli do polí v polovině
dubna. 30. dubna začali družstevníci sázet brambory.
Úprava obce:
2. května 1964 poraženy dvě lípy u kapličky, odstraněn křížek.
Kolem postaven železný plot, natřen, vysázeny květiny. 28.dubna
vyměněny u druhé budovy školy okapové roury, při vnitřní straně.
1.června nahozena budova MNV, kolem vybudován betonový
chodník. Budova obílena.
Kultura:
18. ledna
1. února
25. duben
29. dubna
7. června
Ples požárníků
Ples pivovarníků z Tábora
Taneční zábava - SČSP Chrbonín
Zdravotnická beseda spojena s promítáním filmů.
Téma: Úrazy v zemědělství
Taneční zábava - Svaz arm. Chýnov
Úmrtí:
28. února zemřela Marie Tománková č. 44, narozena 30.11.1891.
Volby:
14.3. ustanovena místní volební komise: předseda - Josef Placata
č.37; náměstek - Jaroslav Chlada č.33; jednatel - Alois Kvasnička
č.35; členové - Eva Tenklová č.10, Josef Kvasnička č.25.
2. dubna veřejná schůze občanů, navrhování kandidátů do MNV,
ONV, JčKNV, NS a na volby soudců. Přítomen zástupce okresní
volební komise NF, Knapež. Přítomno 37 občanů.
17. dubna veřejná schůze občanů, sjednocování navrhovaných
kandidátů. Přítomen s. Knapež, 21 občanů.
Zaregistrováni byli tito kandidáti:
1. Ladislav Vácha č. 18, nar. 26.5.1933
2. Jan Beránek č. 29, nar. 10.8.1919
3. Josef Adam č. 21, nar. 1.3.1912
4. František Drda č. 26, nar. 16.12.1921
5. František Příplata č. 15, nar. 30.9.1910
6. Václav Tenkl č. 10, nar. 9.2.1917
7. Alžběta Petrů č. 45, nar. 27.10.1915
8. Karel Taraba č. 12, nar. 6.12.1909
9. Josef Kračmera č. 32, nar. 23.1.1923
10. Růžena Drdová č. 4, nar. 15.10.1926
11. Jan Šafář č. 40, nar. 8.4.1941
14. května byli vyvěšeny zaregistrovaní kandidáti, vyvěšeny
seznamy voličů. 3. června veřejná schůze - představení kandidátů.
Přítomno 25 občanů.
Do okresního národního výboru za náš obvod se představil a
poděkoval za kandidaturu s. Říha z Vlčevse a za soudce z lidu s.
Kratochvíl z Vlčevse.
14. června se konaly volby do všech stupňů národních výborů, do
NV a volby soudců z povolání a z lidu.
V Chrboníně byla volební místnost v sále hostince u Tenklů. O
vkusnou výzdobu se zasloužil dosavadní předseda MNV s. Příplata a
ředitel místní školy.
Volby u nás začaly v 6:45 ráno. Jako první volič se dostavil jeden z
nejstarších občanů Chrbonína, František Chlada č. 33. Obec splnila
svou občanskou povinnost v 8:20. Volili všichni občané.
Zaregistrovaní kandidáti byli zvoleni všemi 118 hlasy.
Senoseč:
Senoseč začala 7. června. Seno se suší dobře, zatím nepršelo.
Odchod ředitele školy:
Ředitel školy Josef Placata byl přeložen na vlastní žádost do
Bechyně. Odstěhoval se z Chrbonína koncem června. Působil zde 2
roky.
Po odchodu ředitele ZDŠ Placaty z Chrbonína zůstala místní obecní
kronika bez kronikáře. A tak nyní s odstupem 14 let se ujímá dopsání
kroniky, pokud budou materiály dostupné a za pomoci s. Ladislava
Váchy, dřívějšího předsedy MNV nyní předsedy Občanského výboru,
nynější řed. ZDŠ v Chrboníně Jan Pokorný. Tento přišel na zdejší
školu 1.září 1977 po uzavření školy v Chabrovicích dočasně za řed.
Alenu Grulichovou, která je na mateřské dovolené.
Jan Pokorný se narodil 3.4.1921 v Soběslavi. Pak žil s rodiči v Zálší
na veselských blatech. Učitelský ústav vystudoval v Soběslavi. Prvá
učitelská léta strávil v Polabí. Od r. 1945 působil jako ředitel školy v
Brandlíně 19 let, pak rok v Košicích a až do roku 1977 pak v
Chabrovicích.
Na výroční schůzi JZD dne 7.února byli zvoleni funkcionáři na další
období. Předsedou byl opět zvolen František Chlada. Živočichářem
s. Josef Beránek, rostlinářem s. Kvasnička Josef.
Do představenstva byli zvoleni Křepelka Jar., Šimota Josef, Příplata
František a Drdová Růžena. Pokladníkem František Příplata. Do
revizní komise pak předsedou Alžběta Petrů a členy této komise
Veselá Zdeňka a Žid Josef. Skladníkem Tománek Josef.
Na schůzi 20.2. 1964 usneseno postavit v JZD garáže na traktory a
dílny na opravu zemědělských strojů. Dále schváleno postavení silážní
jámy. Členská schůze 7.4.1964 přijala za nové členy JZD Františka a
Janu Hrnčířovou. Za novou účetní byla zvolena A. Šafářová jako
zaměstnanec JZD. Od 1.10. 1964 přijalo pak představenstvo nové
členy JZD Jana Sedláčka, dále pak Jana a Marii Pavlovských.
Práce MNV:
V roce 1964 byly prováděny zemní práce na cestě k Choustníku a ke
Mlýnům. Rekonstrukce el. sítě.
Rok 1965
Leden v novém roce začíná bez sněhu a je pěkné počasí. JZD dělá
bilanci svého hospodaření v hostinci u Tenklů 23. února 1965. V
únoru napadlo plno sněhu. Nebylo snad dne, kdy by nepadal a vítr
nefoukal. Ještě v březnu ležel dlouho sníh, takže se začalo síti až v
dubnu. I v dubnu bylo střídavé počasí až do konce měsíce.Květen byl
rovněž studený a vlhký. V polovině května byla žita asi 15 cm vysoká,
zatímco jindy už metala. Dosévaly se ještě poslední ovsy a směsky,
ale takřka do bláta. Brambory se sázely velmi dlouho - ještě v červnu.
I v červnu ještě pršelo. Brambory začaly hnít. Sena se dosoušela ještě
o žních a to ještě velmi špatně. Obilí sypalo málo, ječmeny byly tak
krátké, že jej jetele a trávy na mnoho místech přerůstaly. V celé naší
republice se rozvodňovaly řeky a potoky. Zejména Dunaj na
Slovensku se rozlil z hrází a zatopil daleké okolí. Mnoho vesnic a
domů pobořil, že není pamětníka tak velkých škod.
Brambory se začaly kopat 16.října. Kupodivu, jak narostly veliké, ale
moc se loupaly a byly nahnilé, takže byla obava, že do jara nevydrží.
Koncem října nastaly mrazíky a napadlo trochu sněhu. Ozimy byly
zasety z poloviny - Na polích v okolí zbylo plno lnu. V listopadu
začaly mrazy na sucho. Přesto se rozvážel hnůj. Zima pak začala brzo,
ale byla nějaká divná. Mrzlo, padal sníh, hned zas pršelo, takže počasí
bylo nestálé a z toho plno nemocí.
Výroční členská schůze se konala 26.2.. Rostlinář s. Kvasnička
zhodnotil dosažené výsledky a zejména dobré výsledky brambor.
Živočichář J. Beránek pak výsledky v živočišné výrobě, kde byly
úkoly splněny.
Na nového předsedu za nemocného Františka Chladu byl navržen a
schválen František Příplata. Účetní A. Šafářová byla přijata za členku
JZD. Výpis z rozboru: "Rok 1965 nebyl pro naše JZD příznivý. Práce
stěžovaly stálé deště. Plánované výnosy až na brambory nebyly
splněny. V živočišné výrobě jsme překročily tržby o 44000 Kčs.
Klesla nám však dojivost o 200l na krávu. Nedokážeme vypěstovat
dostatek selat."
V roce 1965 byla uskutečněna stavba montovaného skladovacího
prostoru.
Oslavy:
6. března byl oslaven MDŽ. Za spolupráce školy a ČSŽ v hostinci u
Tenklů.
20. výročí osvobození ČSSR sovětskou armádou bylo významnou
událostí měst i vesnic. Zde bylo oslaveno kulturním pásmem ve škole.
V rámci oslav MDD byl promítnut dětem film: Zoologická zahrada a
jiné.
III. CS:
Konec června a začátek července byly slavným vyvrcholením 20.
výročí osvobození naší vlasti a to III. Celostátní spartakiádou v Praze
na Strakově. Zde náš lid opět ukázal nevídaný výkon své tělovýchovy
- mládí, zdraví a tělesnou zdatnost vysoké úrovně.
V únoru se konal v hostinci u Tenklů ples požárníků.
Pohyby obyvatel - narození, úmrtí, sňatky budou uvedeny souhrnně
za celé období.
Akce v obci:
V roce 1965 byl navážen kámen na cestu k Choustníku a ke
Mlýnům.
Úmrtí:
Matěj Vácha č.18, nar. 1875 zemřel 17.2.1965.
Rok 1966
Během ledna se konečně počasí ustálilo. Začaly tuhé mrazy až 20oC, sněhu napadlo 20cm. Únor pak začal oblevou a deštěm. Některé
dny vysvitlo slunce a bylo teplo, že i včely proletovaly jako v březnu.
20.února bylo tak krásné počasí, jako by chtělo býti jaro. I špačkové a
skřivani již přilétli. To mělo za následek hnití brambor v krechtech a
ty se musely narychlo přebírat. Pole osychala a na sušších místech se
začalo sít. Avšak počátkem března začalo přeprchat a jindy zase byly
mlhy. Později dokonce začal padat i sníh a foukal studený vítr. Duben
byl již lepší a tak se ve druhé polovině dosévalo obilí. Tráva rychle
rostla, dělaly se pěkné jetele.
Počátkem května byly krásné dny. Sázely se brambory. Sena
letošního roku začaly velmi brzy - již koncem května. Počasí bylo
velmi pěkné - teplota až kolem 20oC. Sucho a teplo bylo až do
20.června, kdy přišel první vydatnější déšť a pak se již střídalo vlahé
počasí. Obilí rychle dozrávalo. Po Choustnické pouti se šlo na první
žita. Ale pak začaly deště.Sklizeň se stále protahovala. Teprve v srpnu
začala naplno. V JZD se vozilo obilí vlhké, neboť nebylo možné čekat
na lepší počasí. Obilí v panákách začalo vzrůstat a vznikaly velké
škody. Žně se protáhly skoro do konce září.
Vojenské cvičení "Vltava":
Vojenské cvičení spojeneckých armád Varšavské smlouvy pod
názvem "Vltava" se konalo v roce 1966. Od 19. až 26. září v okolí
našich obcí. Již před půldruhým měsícem se konal zde průzkum
terénu. Před cvičením, které se pak provádělo v okolí Chrbonína, bylo
zde i letiště směrem k Choustníku. Za opletenkou přistávaly těžké
vrtulníky z nichž vyjížděla velká auta a obrněné vozy. V okolí
Chrbonína byli nejvyšší představitelé spojeneckých armád v čele s
maršálem SSSR Grečkem. U Budislavské hory byl hlavní sraz vojska
a tanků. Ten den létaly vrtulníky, trysková letadla, vše jen hřmělo.
Obcemi projížděli vojáci spojeneckých armád, pozdravováni všemi
obyvateli. Budovy byly vyzdobeny. Uprášení ruští, maďarští, němečtí
a naši vojáci unaveni se na nás usmívali a mávali. Někteří vojáci pak
ještě několik dní v našem okolí zůstali. Naši lidé je navštěvovali,
nosili jim jídlo a pití. Každý večer létaly rakety. Zvláště pak na
rozloučenou. Vojáci se loučili s našimi lidmi neradi. Nikdy prý na
Čechy nezapomenou. Řed. ZDŠ Fr. Zdražila v.v. z Chýnova
zastupoval zde na škole nepřítomného řed. K. Krále, který byl také na
cvičení. Byla zde provedena beseda s vojáky.
Podzim roku 1966 byl pěkný, že ani pamětníka není. Tepla až horka
taková, že ani v létě nebyla.
Brambory se sklízely již kombajnem. Přijížděly brigády, neb práce
byly zpožděné a zdálo se, že se ani nesklidí, neb byl již pozdní
podzim. Zima začínala trochou sněhu a slabými nočními mrazíky.
Přes den pak hřálo slunce. Nezdravé počasí mělo za následek
"asijskou chřipku", která se rychle šířila mezi obyvatelstvem.
Málokdo ji nedostal.
Oslavy:
K MDŽ byla provedena besídka v hostinci u Tenklů. Přítomnost asi
60 osob. MDD byl oslaven krátkým pásmem a soutěžením. K VŘSR
byla uspořádána školní oslava. V lednu se konal ples požárníků, v
únoru pak ples ČSŽ.
V roce 1966 byla rozbořena u školy, která dříve sloužila jako
"chudobinec". Na jejím místě bylo MNV postaveno skladiště na uhlí a
dříví. Tím se však odhradila jedna strana zahrádky, která je
znehodnocována domácím zvířectvem sousedů školy.
JZD:
Výroční schůze JZD se konala 17.2.1966. Konala se volba
představenstva pro léta 1966-1968. Zvoleni byli: předsedou František
Příplata, rostlinářem Josef Kvasnička, živočichářem Josef Beránek,
další členové František Chlada, Jaroslav Křepelka, Růžena Drdová a
Josef Šimota.
Akce v obci:
V roce 1966 byla provedena kanalizace v obci. Oprava cesty na
Blaník a k Terezínu mezi pozemky v Rovných a u Hory.
V JZD pak byly zaváženy zeminou cesty k Terezínskému dvoru.
Rok 1967
Letošní zima byla mírná a proto příhodná k tomu, aby se na polích
dohnalo, co se pro nepřízeň počasí v minulém roce nedohonilo.
Hnojily se louky, někde se dokonce oralo, neb leden i únor byly bez
sněhu.
JZD bilancovalo svoji práci na výroční schůzi dne 16.února 1967.
Rozbor o hospodaření přednesli s. Příplata, Kvasnička a s. Šafářová.
CVFP byl schválen všemi 37 přítomnými členy.
Koncem února a počátkem března bylo pěkné počasí. Na jetelích se
sbíral kámen a byla naděje, že se bude brzy sít. Ale od poloviny
března se počasí zhoršilo a nastaly ledové větry. Dvakrát řádila
vichřice, která nadělala velké škody na střechách, v lesích vyvrátilo
mnoho stromů. 20.března 1967 do rána napadlo mnoho sněhu a padal
dále. Teprve počátkem dubna se počasí ustálilo. Provádělo se
urychlení setí a sázení brambor. V JZD nastupuje stále více strojů. Sazečky na brambory již sází všechny brambory na polích JZD.
Objevují se kopkovače na seno, nové druhy obracečů, shrnovačů atd.
Jetelů a trav je letos dosti. Sena se dělají za pěkného počasí. Rovněž
žně letos probíhají dobře. Nepršelo celé léto. Obilí bylo vesměs
stojaté, takže se vesměs uplatnily stroje. Řádkovače a kombajny.
Sláma byla odvážená suchá. Jak již bylo řečeno, pro jarní mokré
počasí se nemohly brambory dobře oborávati. Pak uhodila přes celé
léto sucha. Tím nemohly brambory narůst. Bylo jich na počet sice
mnoho, ale malé, což ztěžovalo sklizeň. 8.září začalo po dlouhé době
pršet. Otavy byly již většinou sklizené. Sníh začal padat koncem
listopadu. Nastaly i silnější mrazy.
V JZD byla provedena letošního roku stavba sklepa u kravína a
nahoře pak místo pro přípravu krmiv ke šrotování. Zahájena byla
stavba garáží. MNV provedlo v letošním roce asfaltování cesty k
Choustníku a asfaltování v obci od č.25 k č.18.
Byla provedena výsadba okrasných stromů. Na členské schůzi JZD
dne 10.listopadu bylo schváleno zakoupení obilného kombajnu a
provedení meliorací.
Oslavy:
Oslava únorového vítězství se konala 28.února ve škole. K MDŽ
byla provedena žáky zdejší školy besídka, které se zúčastnilo 50 osob
z Chrbonína a Terezína. 9.květen - Den osvobození byl vzpomenut
školním programem.
Rodinné domky:
Letošního roku se začíná se stavbami několika rodinných domků.
Životní úroveň obyvatel se zvětšuje. Přibývá osobních aut, jiných
vymožeností v domácnostech. Vyrovnává se rozdíl mezi vesnicí a
městem.
Rok 1968
Leden a únor byli bez sněhu - dosti teplo. Březen začal sice sněhem,
ale ten již nemá delšího trvání. Od poloviny března se již začíná síti.
Je teplo a pěkně. Polní práce rychle pokračují. Všechny jařiny byly v
březnu zaseté. V dubnu jsou noční mrazíky. Přesto je ozimé obilí
pěkné.
Jelikož je sucho, sázejí se sazečkami všechny brambory. V polovině
dubna byly velmi horké dny. Teplota dosahovala až 24 i 28oC.
Začátkem května po velkých vedrech začalo pršet. Silně se ochladilo,
takže obilí ve vývoji přibrzdilo.
Začátkem března se začaly sekat louky k sušení. Ale často přeprchá.
Ke konci června se opět vyčasilo a teploty dosahovaly až 30oC.
Obilí i brambory slibují dobrou úrodu. Žitné žně začínaly v polovině
července. Obilí se nejdříve řádkovalo a pak teprve kombajny mlátilo
(dvoufázová sklizeň). Do skladů se odváželo pěkné obilí. Koncem
srpna začalo počasí opět zlobit a JZD i soukromí zemědělci měli
starosti, se slámou i s obilím. A tak se žně protáhly až do začátku září.
Úroda brambor byla letos pěkná. Pomáhají sklízet brigády.
Dokopávají se koncem října. Prvního listopadu bylo krásně, ale pak
nastaly mlhy, neb prší. Již 13.listopadu uhodily velké mrazy, začal
padat sníh a byla zde syrová zima. Ukrývaly se na rychlo krechty
brambor. Na vánoční svátky napadlo skoro 40cm sněhu a mrazy stále
trvaly.
Akce MNV:
V tomto roce měla být provedena generální oprava školy. Avšak
MNV nebyly ONV přiděleny finanční prostředky atak nebyla splněna
dohoda o úpravě školní zahrady, výměna oken, dveří, podlah, izolace,
dlažby a vnější úpravy budovy a zdí za dřevníkem. MNV bylo
rozhodnuto, že nebude investovat do staré budovy a že bude
provedena generální oprava první budovy. Proto se začaly
soustřeďovat finanční prostředky na tuto akci.
Situace v zemi:
V naší zemi se vytvořila v r. 1968 nepřehledná situace, ze které
chtěly těžit reakční síly a připravovaly svržení vlády. Proto musela
konečně zasáhnout vojska Varšavské smlouvy a obnovit u nás
pořádek. Nebyla to okupace, jak někteří lidé uváděli, ale pomoc, o
kterou bylo požádáno.
JZD:
Výroční členská schůze JZD se konala 22.února 1968. Zde byla
přijata nová kandidátka představenstva pro rok 1968. Byli navrženi a
schváleni: předseda s. Příplata, rostlinář s. Kvasnička, živočichář s.
Beránek a další členové: Drdová, Kazda, Šimota, Křepelka, Hovorka,
Kračmera.
Plánovaná PJ byla 24 Kčs, záloha na PJ 13 Kčs. Podle usnesení členů
schůze z 11.6.1968 bude od 1.1.1969 zavedeno v JZD peněžní
odměňování. Členská schůze se usnesla podat žádost o přiznání
charakteru: "JZD s vyšší úrovní hospodaření".
V roce 1968 byla v JZD ukončena stavba garáží. Provedena byla
stavba bytové jednotky a kanceláří JZD.
MNV pokračovalo v asfaltování cesty do Choustníka.
Rok 1969
I v dalších zimních měsících pokračovaly silné mrazy a bylo plno
sněhu. Byla obava, že brambory v krechtech namrznou. Zvěř trpěla
hladem. Mnoho jí uhynulo vysílením. Počátkem března ještě padá
sníh. 8.3. napadalo a nafoukalo až 1m sněhu, takže nemohla být
uskutečněna besídka k MDŽ. I nadále pak trvalo ošklivé počasí, které
mělo za následek vyvolání "mongolské chřipky".
Teprve po 10.dubnu se začalo dělat v polích, ne pak náhle přišly
horké dny a vše rychle vysychá. Ke konci dubna je již počasí ustálené,
dosívá se obilí a sází brambory. V květnu byla již práce v polích
hotová. Nastala velká horka. Obilí je pěkné, na lukách tráva vysoká,
ale řídká, neboť jsou stále horka, až 30oC, až do konce měsíce.
Červen začíná deštěm. Týden prší a zem byla již tam přemokřená, že
se v polích jen ztěžka dalo jet. Teprve koncem června se počasí
ustálilo a sena se sekla již přestárlá. Žně začínaly začátkem srpna.
Zrno však nebylo tak kvalitní, neboť uhodily opět velká horka, až
30oC. Tím dosychalo vše najednou. Kombajny mlátily na stojato i ze
řádek. Brambory narostli veliké a jejich hodně. Pomáhají brigády z
vojenské posádky z Tábora.
Následkem sucha se na podzim velmi špatně oralo a připravovalo
podzimní setí. Někde se orba protáhla až do prosince. Obilí zaseté za
sucha špatně vzcházelo a na zimu nic nenarostlo. 25.listopadu začíná
již na zmrzlou zem padat sníh a začíná velká zima.
JZD:
Výroční členské schůze 5.února 1969 se zúčastnilo 45 členů z
celkového počtu 61 členů. Od 1.1.1969 je družstvo s vyšší úrovní
hospodaření a proto se v plánu nejedná již o odměnu na PJ, ale na
normy. Výše normy byla stanovena na 30 Kčs. Obilí, brambory, seno
se budou vydávat ve výši 1,5 kg zrna, 1,5 kg brambor + seno na
všechny prac. normy. Proto bylo schváleno srážet zálohově ve
výplatách členům 4 Kčs na 1 normu. Vyúčtování bude vždy jednou za
celý rok. Prodej bude prováděn za tyto ceny: 1q žita - 130 Kčs, 1q
pšenice - 140 Kčs, oves - 110 Kčs, ječmen - 110 Kčs, brambory - 40
Kčs a seno 40 Kčs.
Dále zde bylo schváleno spoření všech členů přes STBČ ve výši
13Kčs na jednu normu.
V roce 1969 byla dokončena stavba bytové jednotky a klubovny
JZD.
MNV prováděl zemní práce na cestě k Vlčevsi. Podél silnice k
Choustníku byly vysázeny ovocné stromy. Názor MNV na opravu
staré školy, je že finanční náklady budou větší než finance na stavbu
budovy nové. Proto bylo započato s jednáním o povolení stavby nové
školy.
Kulturní akce:
MDŽ proveden za spolupráce školy a ČSŽ. Požárnický ples se konal
v lednu.
Rok 1970
Zima byla bohatá na srážky. Bylo někde i přes 1 metr sněhu a trvala
dlouho do jara. Jaro bylo studené, příroda se dlouho probudila. V další
době často pršelo. Objevila se opět "mongolská chřipka" jako roku
loňského. Vesměs jsou ohroženi dospělí lidé a to ve velké míře po
celé Evropě. Zanechává po sobě různé následky.
Teprve začátkem dubna se začíná se setím a to je jako by se pěkného
počasí ukrádalo, neb každou chvílí padá ještě sníh. Ještě ani koncem
dubna nebylo setí JZD ukončeno pro nestálé počasí. Na 1. května
padal sníh, ozimé obilí je řídké, od sněhu místy prázdné a stále je
zima. Přesto se seje, sázejí se brambory. Krmení v JZD dochází a tak
se brakuje kde co.
Konečně 15. května1970 přišel májový déšť a hned na to i bouře s
deštěm a teplo, takže se začalo vše zelenat. Pak až do konce května
bylo pěkně, takže práce v polích rychle postupovaly.
O žních bylo pěkně, takže silné stroje se mohli uplatnit. Lidí k
manuální práci ubývá. Žně skončily v září. Koncem září se začaly
dobývat brambory. Opět pomáhaly brigády z různých podniků.
Podzim byl hodně deštivý.
JZD:
Výroční členská schůze JZD se konala 10. února1970. Na nové
funkční období v letech 1970-1971 bylo navrženo a schváleno všemi
přítomnými představenstvo v tomto složení: předseda V. Vokůrka bytem Chýnov; členové: František Příplata, Josef Kvasnička, J.
Beránek, R. Drdová, Fr. Kazda, Jar. Křepelka, A. Hovorka, J. Šimota.
Do revizní komise: předseda J. Šimota; členové: Zd. Veselá, M.
Petráková a J. Dvořáková.
Zvolení funkcionáři pro rok 1970-1971:
V.Vokůrka - předseda JZD
J. Kvasnička - agronom
J. Beránek - zootechnik
L. juráčková - ekonomka
A. Šafářová - mzdová a pomocná účetní
Členská schůze přijala nové členy: Annu Hovorkovou č.22, Annu
Balínkovou č.21 a byly zařazeny do živočišné výroby.
Stavby plánované na léta 1970-1975:
1. Na rok 1970 dokončení meliorací 29,21 ha z roku 1969
2. Novostavba porodny prasat pro rok 1972 - 1975
3. Bytová výstavba pro členy JZD pro rok 1972 - 1975
4. Výhled na meliorace: stoka na obci (zadán projekt)- stoka do
Faldic
Meliorace u Křiže a ve Faldicích.
Po vypracování dokumentace bude žádáno o zařazení do plánu.
28.5.1970 členská schůze JZD schválila přihlášky nových členů do
JZD. Františka Drdu jako traktoristu a M. Kvasničkovou.
6.11.1970 pak další členy Marii Váchovou a Františka Víznera.
MNV pokračoval v práci na cestě k Vlčevsi navážením kamene.
Pořízena nová požární stříkačka PPS - 12.
Rok 1971
V tomto roce bylo v zimních měsících málo sněhu. Měsíc únor se
vyznačovalo poměrně vyššími teplotami. V první polovině března
však padal sníh, byly velké vánice, sněhu místy až 1 metr. Pak však
šel rychle dolů a tak se ještě ve druhé polovině března se začalo se
setím. A během dubna bylo zaseto i brambory byly zasázené. Květen
však byl chladný a deštivý. Od poloviny května byla velká horka a
sucha. Obilí i ostatní plodiny byly pěkné. Ale začátkem června začalo
pršet a tak posečené trávy stály místy ve vodě. Obilí začalo polehávat.
19.6. pršelo celý den a noc. Do pole nebylo možno vjet. Traktory se
tahaly z polí navzájem.
Teprve v prvém týdnu července hodila velká horka. Zbývající sena
se dostala domů přerostlá a přestárlá. Žně pak nastaly za velkých
veder až 30oC a pokračovaly velmi rychle pomocí kombajnů na
stojato i ze řádků. Úroda byla vcelku bohatá. Koncem srpna mělo JZD
sklizeno. I slámu po kombajnech. Do konce roku 1971 bylo počasí
pěkné a beze sněhu. Na Vánoce bylo pěkné, teplé počasí.
Dne 21.8.1971 k večeru začal hořet v obci Skopytce velký sklaďák
JZD od elektrického zkratu, kde bylo uloženo obilí, seno a sláma.
Mnoho požárních sborů se tam zúčastnilo záchranných prací. Mezi
nimi i požární sbor z Chrbonína. Zásah trval od 16 hodin 21.8. do
12 hodin dne 22.8..Byl uchráněn kravín.
Začátkem roku 1971 byl prováděn soupis osob, bytů - mimořádná
akce, která se provádí vždy za delší období. Bylo zjištěno, že naše
republika má 14602000 občanů.
JZD:
Výroční členská schůze se konala 9.února1971 již v nově upravené
klubovně JZD. Schválen přístup Zdenka Vanáta, který byl zařazen do
dílny a jeho manželka do živočišné výroby. 26.5.1971 rozhodnut v
představenstvu, aby byla objednána a postavena kůlna na stroje, v jejíž
prvé části by byl sklad na hnojiva. Na schůzi představenstva dne
31.5.1971, kde byli zástupci OZS z Tábora s. ing. Chyška a s. Grasev,
se jednalo o sloučení našeho JZD s JZD Vlčeves a Mlýny. Z jednání
vyplynulo, že sloučení není možné, pro naše JZD vhodné a žádoucí.
12.11. ČS schválila za členku A. Pacltovou, M. Čížkovou, J.
Veselého ml. a Fr. Petrů.
Na této schůzi byli členové JZD informováni o velkovýkrmně pro
výrobu masa v Turovci SDP, o výši příspěvku na tuto stavbu. Přesto,
že družstevníci chápali nutnost tohoto sdružení, nezaujali k tomu
podniku kladné stanovisko proto, že se uvažuje o výkrmu od 40 kg do
100 kg, což nepřinese družstvu úsporu pracovních sil a nákladů.
Volby v roce 1972:
V podzimních volbách roku 1972 do NV byli zvoleni do MNV:
předseda - Ladislav Vácha; tajemník - Jan Šafář; dále pak poslanci Tenkl Václav, Petrák Josef, Příplata František, Křepelka Jaroslav,
Petrů František, Drdová Růžena a Kazdová Marie.
Oprava požární zbrojnice:
V roce 1971 byla opravena v Chrboníně požární zbrojnice, zrušená
místnost, dána nová vrata.
Rok 1972
Leden začal mrazy a napadlo mnoho sněhu. Ten ležel až do jara.
Obilí dobře přezimovalo, jen jetele byly slabší. Zato narostlo hojně
trav. Jařiny byly pěkné, ale hodně polehlé. Proto ve žních, při
kombajnové sklizni mnoho obilí zůstávalo na polích. U pšenice bylo
zrno velmi špatné. Při žních pomáhaly zde v rámci výpomoci i cizí
kombajny.
Brambory byly nad očekávání velké a bylo jich hodně. Ale bylo je
těžké dobývat, neb bylo dost mokro a velká nať se musela předem
sekat, zůstala na zemi a tím se špatně vyorávaly. Mnoho jich zůstalo
na poli. I letos zde pomáhaly brigády. Kukuřice byla pěkná a tak bylo
dosti krmení.
Podzimní práce proběhly bez větších obtíží.
Hlavní politickou událostí v tomto roce byly volby do všech
zastupitelských orgánů NV. V naší obci se zapojila do akcí, které
pořádal MNV jako byly přednášky, voličské seznamy, seznamování s
kandidáty na poslance všech stupňů atd. i škola. Žáci nacvičovali
kulturní pásmo na předvolební schůzi. V péči školy byla i výzdoba
volební místnosti. Žáci vyvěšovali agitační materiál na veřejných
prostranstvích. Volby proběhly v naší obci důstojně. Jak je již
uvedeno, byli do našeho MNV zvoleni všichni navržení poslanci:
Ladislav Vácha, Šafář Jan, Tenkl Václav, Petrák Josef, Příplata
František, Křepelka Jaroslav, Petrů František, Drdová Růžena a
Kazdová Marie.
JZD:
Výroční členská schůze se konala letos 9.2.1972 v hostinci u Tenklů.
Přítomno bylo 48 členů JZD a 20 hostů. Mimo rozbor hospodaření se
jednalo o stavbě čerpací stanice, o předpokladech pro výstavbu
porodnice pro prasnice, o pomoci stavebníkům - členům JZD
Chrbonín a to dřevem z lesů JZD - 5 m3 /140 Kčs. Poskytnutí půjček
na rodinné domky: L. Váchovi - 10000 Kčs, Fr. Kazdovi - 25000 Kčs,
J. Veselému - 22500 Kčs a Jar. Hrnčířové - 22500 Kčs. Kračmerovi
25000 Kčs, Hovorkovi A. - 22500 Kčs, A. Šafářové - 22500 Kčs.
Účast na VIII. sjezdu JZD:
Za JZD Chrbonín se zúčastnila VIII. sjezdu JZD v Praze dne
14.7.1972 ekonomka JZD s. Juráčková.
Předpoklady pro sloučení:
Na schůzi představenstva 15.12.1972 vyšel návrh na sloučení JZD
Chrbonín s JZD Choustník a Krtov, který se zdál být přijatelnější než
s JZD Mlýny a Vlčeves. Byly prozkoumány možnosti a pak
29.12.1972 svolána členská schůze. Na této členské schůzi JZD byl
přítomen s. Makovec a zástupci OZS z Tábora s. ing. Chyška a s.
Zedník.
Po různých výkladech a hodnoceních došlo k souhlasu ke sloučení,
které bylo jednohlasně všemi přítomnými schváleno.
A tak rokem 1973 je JZD Chrbonín součástí JZD Podhradí v
Choustníku.
Výstavba školy:
Stará škola již neodpovídala hygienickým požadavkům a proto po
předchozích přípravách a řízení došlo v květnu 1972 k její demolici a
počátku výstavby nové, montované. Do konce školního roku - června
1972 - byly vybudovány stavební skupinou JZD nové základy. JZD i
ostatní občané měli zájem a každý přispěl pracovním zapojením podle
svých možností.
Učebna byla prozatím umístěna v první budově. Z této akce jsou k
dispozici fotografie, které zajistil předseda MNV s. Vácha. Výstavba
montované školy pak postupovala velmi rychle. Díky patří všem, kteří
se o toto dílo zasloužili, zejména předseda MNV s. Ladislavu
Váchovi, s. Příplatovi a J. Šafářovi. Finanční prostředky na stavbu i
potřeby školy zajišťoval MNV v Chrboníně. Díky stavební skupině
JZD začne vyučování v nové budově od 1.9.1973, která bude velmi
pěkným prostředím pro školní práci dětí.
Kulturní akce:
Oslavu MDŽ zajistili 8.3.1972 žáci školy. Provedeno v Chrboníně i v
Terezíně.
Den Vítězství byl oslaven 8.5. ve škole. Slavnostní VČS JZD
9.2.1972 zakončena taneční zábavou. Hrála hudba z Českých
Budějovic.
Rok 1973
Jak již bylo zapsáno, došlo v posledních dnech roku 1972 ke sloučení
JZD Chrbonín s JZD Choustník a Krtov. Pracovníci JZD mají nyní
možnost širšího uplatnění, ať již v dílnách JZD Choustník, na
stavbách v Předboři, kde se dělá nová porodnice prasnic, kulturní dům
v Choustníku atd.
Bylo možno spojit síly a využít lépe stromového parku, zakoupit
další stroje. Naše nové sloučení JZD Choustník obhospodařuje celkem
1350ha zemědělské půdy. Střediskovou obcí je pro nás nyní
Choustník.
Akce v obci:
Během roku 1972 a 1973 pracovala stavební skupina JZD na
dokončení školní budovy. A tak nový školní rok byl zahájen
slavnostním otevřením nové školy. Otevření provedl předseda MN s.
Vácha. Školní budova byla vybudována za 11⁄2 roku. plánovaný
rozpočet 350000 Kčs nebyl překročen. Při budování školy pomáhali
brigádnicky občané zdejší obce. Slavnostnímu zahájení byli přítomni
zástupci JZD, ČSŽ, ONV.
Ředitelem školy byl ustanoven od 1.9.1973 Vladimír Ježek, který
vyučoval ve druhé třídě a učitelem v první třídě byl Radomír
Procházka. Oba dojížděli ze Soběslavi. Školu navštěvovalo k 1.9.1973
33 žáků ve dvou třídách.
Poslední týden před zahájením školního roku stavební skupina JZD
Choustník dokončovala fasádu. Během soboty a neděle školnice
Josefa Beránková a rodiče žáků připravili školu k provozu.
Začátek školního roku byl sice svízelný. Chyběly učebnice, nábytek.
(Který přesto, že byl objednán včas, byl dodán až před Vánocemi.)
MNV vycházel škole všemožně vstříc. A tak bylo možno objednat
další moderní pomůcky, takže je škola velmi dobře vybavena. Ať již
moderní promítací technikou, potřebami pro samostatnou práci žáků a
podobně.
Na dokončování interiéru školní budovy i na zlepšení prostředí i
okolí školy se podíleli vyučující i děti.
Významná výročí:
Tento rok proběhla významná výročí, při nichž se zapojila i škola.
Bylo to SNP, 28. říjen, VŘSR, Vítězný únor, MDŽ a Den Vítězství
jako školní oslavy neb vzpomínky. V zimních měsících byly
uspořádány dva plesy.
Počasí během roku. Letošní zima byla mírná. Jaro poměrně vlahé.
Sklizeň luk a jetelů probíhaly již společnými silami a rozšířeným
mechanizačním zařízením velmi rychle. Senáže i siláže byly dobré
jakosti, což se pak projevovalo i na dojivosti krav.
Rovněž žně probíhaly za příznivého počasí a s rekordní sklizní v
průměru kolem 35q/ha, což zde nebylo ještě dosaženo. Rovněž sklizeň
brambor byla letos splněna s poměrně menší brigádní pomocí. Byly
nasazeny bramborové kombajny, které sklidily velkou část ploch.
Podzimní práce byly skončeny do konce října. Počátkem prosince
nastaly silné mrazy. Až -20oC. Tyto trvaly 10 dnů, načež zima
zmírnila. Sněhu bylo málo. Vánoce byly již opět bez sněhu.
Práce v obci:
V obci byl rozšířen vodovod k rodinným domkům a rovněž cesty
byly rozšířeny k rodinným domkům. Bylo započato s kanalizací k
rodinným domkům. Cesta i kanalizace směřovány ze silnice k
Choustníku na cestu ze vsi k Mlýnům.
Rok 1974
I v letošním roce byla zima celkem mírná, sněhu málo. I jaro bylo
příznivé, takže jarní práce začaly poměrně brzy. Až do poloviny
května bylo pěkné počasí, takže se zdálo, že se bude opakovat loňský
pěkný a úrodný rok. Ve druhé polovině května však nastala chladna a
deštivé počasí. To trvalo velmi dlouho. Sena bylo uděláno velmi málo
a ještě špatné jakosti. Většina píce musela býti senážována a
silážována. I žně se stále oddalovaly, neboť obilí za chladného a
deštivého počasí pomalu zrálo. V našem sloučeném JZD vyjely
kombajny 16.srpna. Celé žně byly deštivé a obilí se doslova kradlo.
Žně, které byly původně plánovány na 18 - 20 dnů, se následkem
nepříznivého počasí protáhly do poloviny září a to ještě mnoho slámy
na polích zůstalo. Pozdním skončením žní se i velmi opozdila sklizeň
brambor i ostatních podzimních prací. Brambory se dobývaly ještě v
listopadu, neboť kombajny se do polí těžko dostávaly. Celý podzim
byl velmi mokrý, takže orba musela být prováděna většinou dvěma
traktory, které se do půdy velmi bořily. Krmení se seklo a sváželo
těžce a tak pole zůstávala hluboce rozježděná. Všude byly velké
ztráty. I přes tyto velké ztráty byl státní nákup obilovin splněn.
Počasí o Vánocích pak bylo možno nazvat jarním. Teploty v noci
kolem 0oC, přes den pak +6oC. Proletovaly včely. Dne 25.prosince
pršelo a byla bouřka. Starší pamětníci říkají, že takovýto rozmarný rok
nepamatují.
Životní úroveň:
V uplynulém roce 1973, kdy došlo ke sloučení JZD, měli někteří
družstevníci obavy o zabezpečení životní úrovně. Po uplynutí dvou let
lze říci, že nedošlo k žádnému poklesu výroby a pracovní normy,
naopak je dosahováno stále lepších ekonomických výsledků, i když
není vše bez závad. To se objevuje pak v rostoucí životní úrovni
obyvatel. Všichni snaživý občané si opravují staré, nebo stavějí nové
domky. Vybavují je nejnovějším zařízením včetně ústředního topení,
koupelen, prádelen, televizí atd. Auto je dnes v každém domě, někde i
dvě. I v ošacení, spotřeby potravin a jiných ukazatelích dnes skutečně
není rozdílu mezi městem a vesnicí. Dnes vzdálenosti nehrají roli.
Zaměstnanci JZD jezdí do divadel, na rekreace, do zahraničí a to za
přispění svých podniků. Úspory ve spořitelnách rostou. V roce 1973
činily v našem okrese úspory za každého obyvatele skoro 10000 Kčs,
zatímco před rokem 8600 Kčs. Z toho všeho je patrno, že naše vesnice
jde správnou cestou za zvýšení životní úrovně.
Rok 1975
Po mírné zimě přišlo vlhčí jaro. Na polích se doháněly práce, které se
pro značné vlhko nemohly uskutečnit.
Avšak duben a květen byly opět vlhčí a na těžších polích se nedalo
sít. Práce se pozdily a již toto pozdní setí a sázení okopanin
ohrožovalo příští úrodu.
Jak se později ukázalo, úroda v roce 1975 byla skutečně nižší než v
roce 1974, kdy zde bylo docíleno nejvyšších výnosů v historii vůbec.
30. výročí osvobození:
Rok 1975 byl rokem 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou
armádou. Všechen náš lid se připravoval uvítat toto výročí zvýšeným
pracovním úsilím. Všechny složky v obci plánovaly zvýšenou činnost.
Konaly se přednášky, besedy, zájezdy a podobně. I naši družstevníci
využívali společenského zařízení v Choustníku.
Po přeložení školy Vladimíra Ježka do Hlavatců a odchodu učitele
Rad. Procházky přichází od 1.9.1974 na školu nová ředitelka Alena
Grulichová a učitelka Eva Holasová. Obě z Chýnova.
Škola není ještě zkolaudována. Chybí vrchní fasáda, kterou slíbil
OSP v Táboře. Tuto udělali proto rodiče dětí v roce 1975. Do školy
byly zakoupeny garnýže, rolety a závěsy. K 30. výročí osvobození
ČSSR připravili žáci kulturní program pro veřejnost. Během roku
škola zajistila i další akce: VŘSR, Vítězný únor a MDŽ.
27.9.1974 se žáci zúčastnili "Partyzánského běhu," který pořádala
ZDŠ Hroby. Během školního roku navštívili žáci 3x plavecký bazén v
Českých Budějovicích.
Letošního roku 15června 1975 pořádala opět škola v Hrobech na
hřišti v Kozmicích čtyřboj žactva, kterého se zúčastnily i děti z
Chrbonína. Zde dělala záběry i Československá televize. OÚNZ v
Táboře uspořádal soutěž ke světovému dni zdraví. V celookresním
měřítku se umístila na druhém místě Jana Charvátová a byla
odměněna balíčkem ovoce. 26.1.1975 uspořádala místní složka ČSŽ
za pomoci školy dětský karneval. Tato akce byla úspěšná a hodně
navštívená. (Fotografie jsou ve školní kronice.)
Akce MNV:
MNV zajistil v roce 1975 rozšíření elektrické sítě k rodinným
domkům a úpravu cest k těmto domkům.
Nové domy:
Za poslední léta byla v Chrboníně postavena řada nových domků,
zejména při silnici k Choustníku. Jsou to popisná čísla 50 - 62.
Rok 1976
Rok 1976 se vyznačoval mírnou zimou i mírným jarem. Práce na
polích začaly koncem března. V květnu začalo teplé slunečné počasí,
které se pak stupňovalo až ve vedra. Ta trvala celý červen a červenec
bez větší vláhy. Píce na lukách i polích mizela. Brambory začaly již
žloutnout a usychat a zdálo se, že bude následkem katastrofálního
sucha velmi špatná sklizeň. Sena bylo velmi málo. Krmení pro
dobytek bylo ohroženo. ONV byla podniknuta různá opatření. Brigády
vysekly trávu na všech těžko stroji dostupných místech a podél silnic.
Obilí začalo předčasně usychat. Sklizeň obilí začala koncem července.
Počátkem srpna však začalo vydatně pršet. Pršelo celý týden. Tyto
deště jakoby vzkřísily porosty brambor. Ty začaly znovu růst a úroda
byla nesmírná. Avšak při sklizni brambor se objevily potíže. Polovina
hlíz totiž byla zralá a druhá půlka zmlazená. To způsobovalo včasné
hnití brambor. Atak úroda nebyla vcelku tak špatná, jak se z počátku
zdálo. Žně i podzimní práce proběhly normálně.
Ve žních bylo využito skupinového nasazení kombajnů. Velká péče
byla věnována ztrátám při sklizni zrna. Sklizeň slámy byla prováděna
vysokotlakovými lisy a sběracími vozy.
Klimatické podmínky v roce 1976 měli největší dopad na výrobu
krmných plodin, zejména kukuřice, jetelů a trav, kde nebylo docíleno
plánovaných výnosů. Následkem nižší zásoby objemných krmiv z
důsledků sucha nebylo docíleno plánované produkce mléka.
XV. sjezd KSČ:
12.dubna 1976 začal v Praze XV. sjezd KSČ a trval do 16.dubna.
Tento sjezd se stal významným mezníkem v celém našem veřejném i
hospodářském životě. Přinesl zhodnocení dosažených výsledků v naší
zemi a plány a směrnice pro příští období 5 let šesté pětiletky. Splnění
těchto úkolů přinese další zlepšení životní úrovně nás všech.
Karneval:
Dne 1.2.1976 se konal dětský karneval.
Volby:
Již v měsíci září a říjnu žila celá naše země přípravami nadcházejících
voleb do všech zastupitelských orgánů. Občané byli seznamováni s
programem obcí a měst, později s navrženými poslanci. Volby byly
záležitostí všech občanů a proto se na ně kladl velký význam. Byly
uskutečňovány mnohé závazky, zejména na splnění předvolebních
akcí a podobně. Volební místnost v naší obci byla v nové škole.
Výzdobu provedla škola. Rovněž kulturní pásmo na předvolební
schůzi.
Samotné volby se pak konaly ve dnech 22. a 23. října. Zvoleni byli
všichni navržení poslanci a to již do sloučeného MNV v Choustníku.
Za obec Chrbonín byli zvoleni do MNV v Choustníku: Ladislav
Vácha, František Chlada, s. Kvasničková a Jaroslava Hrnčířová.
Jako aktivista do fin. komise pak Jan Šafář.
Tím přešel MNV do Choustníku. Obec Chrbonín hospodařila
samostatně od roku 1875. Dříve patřila obcí k Vlčevsi. Prvním
starostou v roce 1875 byl Jan Vácha z Chrbonína č.18, děd předsedy
MNV, Váchy Ladislava, který předával úřad MNV Choustníku v roce
1976 .
Akce MNV:
V roce 1976 byla upravována vodní nádrž u Vlčevse. Bylo doplněno
elektrické osvětlení u rodinných domků.
Nová koncepce na školách:
Dnem 1.9.1976 vstoupila v platnost Nová koncepce na našich
školách a začalo se dle ní vyučovat ve všech prvních ročnících ZŠ.
Soutěž ve sběru lesních plodin:
Žáci zdejší školy se přihlásili letos do soutěže Jednoty - LSD Tábor
ve sběru lesních plodů. Nejlepší sběrač naší školy Milan Křepelka
obdržel jako odměnu náramkové hodinky, Jana Charvátová sifonovou
láhev, Jitka Petráková bagmington a Jana Fišerová soupravu psacích
potřeb.
Nejvíce potěšilo dobré umístění v soutěži Sběrný surovin v Českých
Budějovicích. Ve II. kategorie jsme obsadili v rámci okresu 1. místo a
v rámci kraje 4. místo s průměrem 207,86 Kčs na žáka. Za tento
úspěch udržela škola jeden poukaz do Jugoslávie. (Split 1.7. - 17.7.).
Ze žáků byla vylosována Jitka Petráková.
V soutěži OUNZ na počest Sovětského dne zdravý získal cenu potravinový balíček V.Radosta.
Také ve sběru léčivý bylin se umístila škola Chrbonín v
celookresním měřítku. Nejlepší byla Jana Fišerová.
Rok 1977
Občanský výbor:
V důsledku sloučení MNV, ke kterému došlo při posledních volbách
do zastupitelských orgánů, stará se o místní věci kromě MNV též
Občanský výbor v Chrboníně jehož předsedou je Ladislav Vácha.
Změna na škole:
Za ředitelku ZDŠ Alenu Grulichovou, která je na mateřské dovolené,
nastoupil dočasně ředitel Jan Pokorný, který sem přišel ze zrušené
školy v Chabrovicích. Od května do konce škol. roku vedla školu Eva
Holasová a ve 2. třídě pak vyučovala důchodkyně Marie Matoušková
z Tábora. V měsíci říjnu byla s konečnou platností škola
zkolaudována. Zápisy jsou uloženy na MNV v Choustníku.
Oslavy:
K VŘSR provedly žáci kulturní pásmo pro rodiče ve škole.
Rovněž Vítězný únor oslaven společně s rodiči 25.2.1977.
6.2. byl uspořádán ČSŽ a školou dětský karneval. Byl hojně
navštíven.
8.3. se konala besídka k MDŽ hostinci u Tenklů.
V lednu se konal ples požárníků a v únoru ples ČSŽ.
Akce MNV:
V roce 1977 pokračovali práce na vodní nádrži u Vlčevse. Provedeno
asfaltování cest.
Rodinné domky:
Za poslední léta byly v Chrboníně postaveny tyto rodinné domky:
č.50 - Jan Janů z č.3
č. 51 - Jan Šašek z č. 14
č. 52 - Josef Veselý z č 14
č.53 - Jar. Hrnčíř z č. 29
č. 54 - Jar. Hovorka z č.22
č. 55 - Jan Šafář z č. 40
č. 56 - Fr. Brabec z č.29
č. 57 - Josef Paclt z č.15
č. 58 - Ladislav Vácha z č.18
č. 59 - František Kazda z č.24
č. 60 - Josef Kvasnička z č.25
č. 61 - Fr. Drda z č. 4
č.62 -Jan Kračmera z č.32
Dodatečné zápisy od roku 1964 do roku 1977 provedl Jan Pokorný
Zápisy od roku 1964-1977 kontrolovala R. Jandová, členka OKA.
20.11.1978
Jak je vpředu uvedeno, poslední zápis do kroniky byl proveden v r.
1977. Je velmi stručný, protože autor Jan Pokorný zde učil na škole
krátkou dobu a nebylo možno vystihnout vše, co se v létech, která
popisuje, přihodilo. Snad i to, že chybí důležitý údaj z r.1976 kdy v
dubnu došlo ke zrušení MNV v Chrboníně, v jehož čele stáli L.
Váchač. 58 a Jan Šafář č. 55. Dále chybí pohyb obyvatel od roku 1965
dodnes. Veškerou agendu obce převzal Místní nár. výbor v
Choustníku a tím i správu Chrbonína. Samostatnou obcí byl
Chrobonín od r. 1875 do r. 1975 = 100 let. V roce 1989 na den 8.5.
byl uspořádán sjezd rodáků u příležitosti 610 let od založení
Chrbonína. Celá vesnice žila atmosférou oslav. Všude se uklízela,
každý se snažil, aby vesnice pěkně vypadala. Nemálo starostí bylo s
přípravou programu; organizace se ujali L. Vácha a J. Šafář, bývalí
funkcionáři obce. Údaje jsme opatřovali z dostupných zdrojů,
vyslechli jsme několik pamětníků, mimo jiné pana Karla Tarabu, který
je nejstarším rodákem. Dále jsme čerpali z kroniky školní a také
našich pamětí co jsme slyšeli od našich otců. Byl vypracován
program, který byl přítomným rodákům v hostinci pana Tenkla č. 10
přečten. Při této příležitosti hrála k poslech a tanci kapela Fr. Chlady a
lze říci, že setkání bylo úspěšné. Mnozí se neviděli celé roky a tak se
mnozí ani nepoznali. Bylo o čem vyprávět a nechyběli slzy dojetí.
Pří té příležitosti byla zasazena za vsí směrem na Choustník lípa
rodáků. Při tom Lad. Vácha pronesl krátký projev. Všichni měly
radost z krásného dne. Radost jsem měl i já, autor těchto vzpomínek a
tak mě pojala myšlenka doplnit dostupná data chybějící v předu.
Vzhledem k tomu, že vykonávám funkci v JZD Choustník přenese se
toto předsevzetí do zimních měsíců, nebo až v době důchodové. Bude
nutno obstarat mnoho údajů a to si vyžádá čas. Při získávaní údajů je
možné, že některé budou získány dříve, některé později a nebude tak
možné je chronologicky sestavit tak, jak by to mělo být. Mou snahou
je zachytit co nejvíce a budoucímu pokolení zanechat vše co se událo.
Protože v Chrboníně pracuje pouze Občanský výbor bez pravomocí, je
hlavní činnost soustřeďována do Choustníku. Budou nebo mohou se
některé děje prolínat s dějem v Choustníku, zejména co se týká
zemědělské činnosti JZD Choustník.
Zapsal L. Vácha
Dodatek:
Lípa rodáků byla zasazena naproti prvnímu křížku za vsí, (cca 150
m), který staří občané nazývali "Chaloupkův". Byl u pole, které patřilo
k č. 13 a kde se po chalupě říkalo " U Chaloupků". Majitelé byly
Židovi č.13. V tomto místě se zpravidla při pohřbu občanů naší obce
koná krátké zastavení a rozloučení se zemřelým.
Lípu zasadil nejstarší muž ze setkání rodáků, kterým byl K. Taraba
(*16.12.1909) z č.12.
Dříve, než začneme doplňovat naší obecnou kroniku, dovolíme si
napsat něco na úvod.
Po odstěhování dlouholetého kronikáře pana ředitele J. Kaislera v
roce 1962 z naší obce a později pak i Josefa Placaty ze Sudoměřic u
Bechyně, nebyly do naší kroniky pořizovány žádné zápisy.
Tuto smutnou skutečnost se pak snažil napravit pan řídící Jan
Pokorný ze Soběslavi, který v naší škole učil od školního roku 19771978 do školního roku za vydatné pomoci pana Váchy. (*26.5.1933)
Po jeho odchodu se pak v naší obci nenašel (a snad ani nebyl hledán)
nikdo, kdo by zápisy do kroniky o životě v naší obci zapisoval. Kronik
zapadla do oblasti zapomnění.
V obci začala na počátku 80. let bohatá výstavba rodinných domků a
při tom si nikdo nevzpomněl, že je třeba o tom zanechat svědectví
budoucím generacím. Bez viny nejsme ani my dva, kteří jsme tehdy v
čele samostatného MNV stáli a to od ledna 1972 do února 1976, kdy
se náš MNV sloučil na doporučení vyšších orgánů - ONV s MNV
Choustník.
Snahu sjednat nápravu projevil nový mladý starosta obce pan
Jaroslav Tupý z č.43 (*15.10.1970), který byl zvolen do funkce
starosty obce ve volbách v roce 1994.
Jeho snaha najít kronikáře vyzněla na prázdno. Tato skutečnost nás
přiměla k tomu, že jsme se v únoru 1997, přestože nejsme nejmladší,
(Lad. Vácha z č.58, *26.5.1933 - 64 roků; Jan Šafář z č.55, *8.9.1941
- 56 roků), rozhodli zanechat příštímu pokolení doklady ve formě
zápisů v kronice o tom, jak se v naší obci žilo na sklonu 20. století.
I když jsme věděli, že náš záměr nebude lehký, snažili jsme se zápisy
pánů učitelů Placaty a Pokorného doplnit údaji o obyvatelích obce.
Ve snaze usnadnit nám práci, roznesl po rodinných domcích starosta
obce p. Jar. Tupý z č.43 dopis občanům,kde je žádal o spolupráci a
pomoc se získáváním údajů tím, že by občané vyplnily dotazník, který
tvořil přílohu dopisu.
Těch, kterým osud a historie naší obce nebyla lhostejná a vyplnili
dotazník bylo jen velmi málo.
Byli to obyvatelé z č.: 7, 10, 12, 18, 22, 34, 35, 38, 39, 40, 43, 51, 54,
55, 58, 64, 68 a jim za to patří poděkování.
Toto je příkladný odraz lhostejnosti o tom zanechat budoucím
generacím něco o životě obyvatel Chrbonína na konci 20. století.
Tato skutečnost způsobila, že v jednotlivých vyplňovaných létech
nejsou úplné zápisy o tom kdo začal chodit od základní školy, kdo ji
ukončil, kdo se vyučil a mnoho dalších zajímavých údajů. Bylo by
snad na d naše síly tyto údaje v jednotlivých rodinách osobně získávat
a za roky 1963 - 1996 je zapsat.
Stáli jsme tedy před problémem, jak dál. Po přečtení zápisu
pořízených v kronice po odchodu pana řídícího učitele Jaroslava
Kaislera, který v roce 1962 odešel učit do Radělic u Bechyně, jsme se
rozhodli doplnit alespoň údaje chybějících let o občanské záležitosti,
(narození, svatby, přistěhování, přestěhování, odstěhování, úmrtí),
které by alespoň trochu přiblížily pohyb obyvatel a život v naší obci.
Ani tento způsob nebyl jednoduchý. Pomocnou ruku nám tím, že
nám umožnila nahlédnout do karet evidence občanů, nám podala
účetní OÚ paní Marie Kvasničková z č.60 (*26.10.1942), která
agendu občanů vede. Tímto způsobem jsme získali údaje o
obyvatelích a patří i jí za to poděkování.
V datech přistěhování, přestěhování a odstěhování se pravděpodobně
vyskytují časové rozdíly, neboť naše údaje byly čerpány z karet
evidence obyvatel, jak je výše uvedeno a jak jsme se přesvědčili, je
vždy nějaký časový rozdíl mezi skutečným dnem a dne zapsaným v
kartě.
Údaje o stavbách nových rodinných domků jsme získali z ústního
podání stavebníků.
Dalším, který nám pomohl údaje o hospodaření JZD je dlouholetý
agronom pan Josef Kvasnička (*24.8.1940) z č.60 a jemu patří za tuto
pomoc poděkování.
S konceptem zápisu jsme začali 4.února1998 a skončili 30.března
1998.
A nyní každý něco o sobě:
Ladislav Vácha, nar. 26.5.1933 zde v Chrboníně v č.18 jako syn
zemědělce. Zde jsem také chodil do školy v roce 1939 až 1945, tedy v
době II. světové války.
Moje mládí nebylo příliš radostné, protože válečná doba přinášela
mnoho nesnází. Měl jsem ještě dva sourozence, z nichž nejmladší
onemocněl dětskou obrnou, což byla nemoc, která v dnešní době
téměř vymizela. Léčení stálo mnoho peněz a nemělo valných úspěchů.
V současné době již bratr Jaroslav nežije. Celý život jsem pracoval v
zemědělství. V současné době jsem v důchodu. Jsem dosud členem
ZOD Choustník a v sezonních pracech pomáhám zejména při
sklizních.
Jan Šafář (narozený 8.9.1941 v Pelhřimově). Celý život bydlím v
Chrboníně. Nejprve to bylo v domě č. 40 a od 6.12.1975 v nově
postaveném rodinném domku č.55. V létech 1972 - 5 jsem vykonával
v naší obci funkci tzv. tajemníka místního národního výboru (MNV);
v pořadí 2. funkce na úřadě obce.
Celý život dojíždím do zaměstnání do Tábora. Pracuji tam v
Elektroisole, kde vykonávám hospodářskou funkci. Přestože čas mezi
odchodem a návratem z práce je jedenáct a čtvrt hodiny a volný čas je
pro mne vzácný, rozhodl jsem se, že do té doby, než se najde jiný
kronikář, budu společně s panem Ladislavem Váchou st. (*26.5.1933)
pořizovat zápisy do kroniky obce.
A na konec úvodu - Vám všem, kteří budete žít po nás, zde
zanecháváme řádky s vroucí a vřelou prosbou, nenechte naší obecní
kroniku "zemřít", provádějte zápis každoročně; moc Vám - budoucím
- za to děkujeme...
A nyní, na dalších listech jsou údaje za roky 1963 - 1996, které jsme
zjistili.
Rok 1963
Narození:
2.1.
4.3.
4.8.
5.8.
5.8.
27.10.
Miroslav Dvořák č.16
Miloslava Petráková č.8
Eva Beránková č.29
Marie Cikánková č.38
Milada Kazdová č.24
Dagmar Douchová č.10
Úmrtí:
10.8.
17.8.
22.10.
16.9.
Františka Kovářová č.31
Václav Vácha č.45
Josef Veselý č.11
Marie Kovářová č.23
Sňatek:
2.2.
17.2.
Marie Šafářová z č.40 a Václav Dušek ze Stříteže
č.12
Anna Tenklová z č.10 a Fr.Doucha z Vlčevse
Přistěhování:
22.5.
Fr. Doucha z Vlčevse do č.10
Odstěhování
V únoru
Marie Šafářová z č.40 do Stříteže
Rok 1964
Narození:
3.4.
25.8.
Luboš Křepelka č.48
Alena Cikánková č.38
Úmrtí:
2.3.
7.8.
15.10.
27.8.
Marie Tománková č.44
Alois Kazda č.24
Vojtěch Žid č.19
Josefa Váchová č.45
Sňatek:
V březnu
4.4.
4.4.
František Hrnčíř č.17 a Jana Coufalová z Nového Sedla
okr. Sokolov
Božena Buřičová č.9 a Jan Strnad z Nové Vsi u Chýnova
Jan Šafář z č. 40 a Anna Komárková z Křeče
24.10.
Josef Kvasnička z č.25 a Marie Šustrová z Křeče
Přistěhování:
12.5.
17.5.
7.12.
Anna Šafářová do č.40
Jana Hrnčířová do č.17
Marie Kvasničková do č.25
Odstěhování:
18.4.
28.4.
Manželé Anna a Fr. Douchovi z č.10 do Sezimova Ústí
Jaroslava a Jan Hanouskovi z č.17
Události v obci:
Na podzim zahajuje JZD Chrbonín adaptaci stodoly v č.13 na
bytovou jednotku pro manžele Janu a Františka Hrnčířovi, kteří přišli
pracovat do JZD.
V č.8 rozšiřují manželé Petrákovi byt o jednu místnost a sociální
zařízení a to ze stáje, kterou zmenšili.
Fasádou, v červnu, ukončují Manželé Marie a František Drdovi z
č.34 přestavbu obytných místností rodinného domu. Přestavbu začali v
dubnu v roce 1962.
Z minulých let:
V roce 1963 vybudoval místní národní výbor Chrbonín (předseda
František Příplata z č.15) svépomocí kanalizaci od č.34 k č.27.
Rok 1965
Narození:
9.4.
5.5.
30.6.
11.8.
13.9.
22.11.
Jana Hrnčířová č.17
Milan Křepelka č.48
Stanislav a Miroslav Kazdovi
č.24
Hana Šafářová č.40
Hana Kvasničková č.25
Jitka Petráková č.8
Úmrtí:
17.2.
27.5.
16.9.
Matěj Vácha č.18
Anna Petrů č.46
Václav Drda č.26
Sňatek:
20.2.
Anna Tenklová z č. 3 a Josef Žid Kozmice
Odstěhování:
17.3.
28.5.
Anna Židová z č. 3 do Kozmic
Marie Ptáková z č.30 do Chýnova
Rok 1966
Narození:
27.9.
23.10
31.12.
Pavel Kvasnička č.25
Petr Příplata č.15
Miroslav Balínek č.29
Úmrtí:
28.4.
4.5.
6.6.
Kateřina Jindrová č.9
Josef Adam č.21
František Příplata st. č.15
Sňatek:
30.4.
9.7.
27.8.
12.11.
Božena Hrnčířová z č.17 a Fr. Kánov ze Svaté Anny
Anna Beránková z č.29 a Václav Balínek z Kozmic.
Eva Tenklová z č.10 a Jaroslav Radosta ze Svaté
Anny
Marie Chladová z č.43 a Fr. Škrleta z Krtova
Odstěhování:
10.5.
20.11.
Božena Kánovová do Svaté Anny
Marie Škrletová do Krtova
Výstavba:
V dubnu zahajují Drdovi č.26 přestavbu obytného domu. V květnu
začínají v č.10 přestavbu kolny na bytovou jednotku, která byla
dokončena v prosinci téhož roku a obdržela samostatné popisné číslo
39.
Rok 1967
Narození:
12.2.
4.5.
23.5.
22.7.
1.12.
Roman Příplata č.15
Zdeněk Cílek č.35
Miroslav Hrnčíř č.17
Jaroslav Radosta č.39
Ivana Kadlecová č.2
Úmrtí:
3.7.
14.10.
Anežka Váchová č.5
Jiří Hovorka č.22
Sňatek:
7.1.
4.2.
1.4.
15.7.
23.9.
23.9.
František Příplata ml. z č.15 a Olga Marholtová Spitihněv
okr. Zlín
Milada Kvasničková z č.35 a Zdeněk Cílek z Radenína
Jaroslav Hovorka č.22 a Anna Pilařová z Horní Pěná
Marie Blažková č.2 a Václev Kadlec z Mostu
Věra Petrů č.30 a Jaroslav Bažant z Čekanic
Zdena Petrů č.30 a Donát z Tábora
Přistěhování:
24.1.
3.2.
5.3.
10.5.
23.8.
Olga Příplatová do č.15
Jaroslav Radosta do č.3
Zdeněk Cílek do č.35
Anna Hovorková do č.22
Václav Kadlec do č.2
Stavby:
Na jaře byla zahájena stavba garáží na traktory JZD (u kravínů). V ní
byl umístěn i sklad náhradních dílů pro stroje a dílna pro opravu
strojů. Na půdě budovy byl vybudován sklad pro obilí.
V tomto roce byla dokončena adaptace stodoly v č. 13. V ní byla
vybudována bytová jednotka pro manžele Janu a Františka Hrnčířovi,
2 kanceláře pro JZD, 1 místnost pro konání schůzí a 1 místnost, v níž
byla zřízena nocovna pro rodiče autobusů ČSAD (Československé
automobilové dopravy).
Ropovod:
V tomto roce byl přes katastr obce budován ropovod. Jeho vyústění
je ve skladech. Benziny na Smyslově - v lesích za Zárybiční Lhotou.
NA poli "u Hory", kudy ropovod vede, byla předčasně sklizená část
brambor, aby bylo možné provést zemní práce a položení potrubí o
průměru asi 20 cm.
Úmrtí:
Jiří Hovorka zemřel ve věku 23 let na následky popáleniny po celém
těle ve vimperské nemocnici. Došlo k tragické události v lesnické
dřevěné ubytovně v Borové Ladě okr. Prachatice. Při zatápění do
kamen použili benzín, došlo k výbuchu a následoval požár, došlo k
popáleninám více osob. Pohřbu se zúčastnilo více spolupracovníků,
kteří přijeli ze Šumavy autobusem.
Dodatečně zapsal Ladislav Vácha 3.2.2000
Rok 1968
Narození:
2.1.
27.4.
12.5.
Marcela Balínková č.21
Jaroslav Hovorka č.22
Marie Šafářová č.40
Úmrtí:
11.10.
29.12.
Matěj Hodina č.38
Antonie Tenklová č.10
Sňatek:
V dubnu Marie Veselá č.14 a Milan Mičo ze Šumperka
Pavel Příplatač.15 a Blanka Dvořáková z
24.8.
Kozmic
19.10
Marie Tenklová č.10 a Jiří Drda č.26
26.10
Anna Příplatová č.15 a Josef Paclt Lány
Přistěhování:
17.1.
Václav Balínek z Kozmic do č.21 a jeho žena z č. 29 do
č.21
Odstěhování:
13.1.
25.8.
12.11.
Jaroslava Adamová z č.21 do Tábora
Pavel Příplata z č.15 do Kozmic
Anna Pacltová z č.15 do Lánů
Silnice:
Místní národní výbor začíná budovat silnici směrem na Vlčeves.
Výstavba rodinných domků:
Křepelkovi z č.48 provedli přístavbu 2 místností západně od stávající
budovy. Drdovi z č.26 v prosinci dokončili přestavbu obytného domu.
Rok 1969
Narození:
17.4.
28.4.
6.6.
21.7.
Dagmar Příplatová č.15
Eva Drdová č.26
Milan Mičo č.14 (později změnil příjmení na
Šašek)
Karel Čížek č.7
Úmrtí:
6.3.
5.10.
Marie Pavlovská č.47
Jaroslav Chlada č.33
Sňatek:
7.2.
12.4.
19.4.
26.4.
26.4.
8.11.
Marie Hrnčířová č.17 a Jaroslav Pasler Chotoviny u
Tábora
Marie Pravečková č.7 a Karel Čížek Dvorce u Soběslavi
Jan Petrů č.43 a Věra Nováková Radenín
Růžena Chladová č.43 a Jaroslav Tupý Zhoř u Tábora
Blažena Tenklová č.3 a Jan Janů Radenín
Hana Drdová č.4 a František Vachta Chýnov
Přistěhování:
12.11.
1.3.
25.3.
František Vachta z Chýnova do č.4
Josef Cikánek z Debrníka u Soběslavi do
č.38
Marie Drdová z č.10 do č.26
Odstěhování:
21.8.
Olga a František Příplatovi, dcera Dagmar a syn
Roman do Spitihněvi okr. Zlín
Rok 1970
Narození:
20.1.
26.1.
22.5.
25.6.
1.7.
Pavlína Janů č.3
Václav Kadlec č.2
Jiří Vachta č.4
Eva Radostová č.39
Martin Čížek č.7
V tomto roce v obci nikdo nezemřel.
Sňatek:
6.6.
20.6.
20.6.
29.8.
12.9.
Jaroslav Hrnčíř č.17 a Jaroslava Beránková č. 29
Marie Tarabová č.12 a Jaroslav Wortner ze Soběslavi
Jana Tarabová č.12 a Jan Dvořák z Chýnova
Antonín Sklenář č.26 a Anna Šimečková z Dlouhé
Lhoty
Ladislav Vácha č.18 a Marie Straková (roz. Jůzová vdova) z Lažan
Přistěhování:
10.1.
10.6.
8.10.
3.11.
Jan Janů z Radenína do č.3
Julie Vísnerová do č.19 z Vikmanova okr. Karlovy Vary
Marie Váchová a děti Josef a Marie Strakovi z Lažan do
č.18
František Vísner z Vikmanova okr. Karlovy Vary do č.19
Odstěhování:
8.5.
16.3
26.6.
Josef a Emilie Židovi se synem Josefem z č. 19 do
Kralic
Zdeněk a Milada Cílkovi se synem Zdeňkem do
Chýnova
Jana Dvořáková z č.12 do Chýnova
29.6.
20.7.
3.3.
Marie Wortnerová z č.12 do Soběslavi
Růžena Tupá z č.43 do Zhoře u Tábora
František Chlada z č.33 do domova důchodců v
Choustníku
Hasičská soutěž:
Družstvo požárníků z naší obce se zúčastnilo soutěže požárních
družstev okrsku Chýnov ve Vodici a v kategorii mužů získalo
1.místo.
Výstavba:
V květnu zahajují výstavbu rod. domku č.50 manželé Jan a Blažena
Janů z č.3
Prodej domu:
Na jaře prodává 1/2 usedlosti č.19 (blíže k č.18) pan Josef Žid
manželům Julii a Františkovi Wísnerovým z Vikmanova v okr.
Karlovy Vary.
Jánského plaketa:
Za 10 bezplatných odběrů krve získal bronzovou plaketu Mudr.
Jánského Jan Šafář ml. (*8.9.1941) z č.40.
Rok 1971
Narození:
1.1.
14.1.
23.1.
22.3.
Jana Hrnčířová č.29
Zdena Janů č.3
Ilona Pacltová č.15
Jana a Lenka Drdovy č.26
Úmrtí:
8.3.
26.4.
26.3.
Anna Tenklová (svobodná) č.27
František Praveček č.7
František Chlada č.33 (*24.11.1877 - 94 roků)
Sňatek:
17.4.
30.10.
20.11.
Jana Drdová č.26 a Václav Petrů z č. 46
František Chlada č.43 a Ludmila Švancarová ze
Záluží u Tábora
Marcela Beránková č.29 a František Brabec z Krtova
Přistěhování:
3.2.
2.3.
7.12.
Anna a Josef Pacltovi a synové Petr a Milan z Lánů do č.15
Milan Mičo ze Šumperka do č.14
Ludmila Chladová ze Záluží u Tábora do č.43
Odstěhování:
2.2.
Alena Hromířová, roz. Kovářová z č. 31 do Suchdola nad
Lužnicí
26.2.
27.9.
Marie Paslerová, roz. Hrnčířová z č.17 do Chotovin u Tábora
Manželé Jana a Václav Petrů z č.26 a 46 do Krtova
26.8.
Manželé Anna a Václav Balínkovi a děti Mirek a Marcela do
Chýnova
Stavba:
Na jaře zahajují stavbu rodinného domku č.58 manželé Ladislav a
Marie Váchovi z č.18. Zeminu vybagrovanou při výkopu základů
vyvážejí do cesty, která spojuje cesty vedoucí do Choustníka a ke
Mlýnům.
Vyměření stavebních parcel:
V listopadu byly pracovníky Geodesie Tábor vyměřeny stavební
parcely pro zájemce o stavbu rodinných domků.
Zájemců bylo po vyřízení prodeje od vlastníka pozemků pana Josefa
Veselého z č.14 zřízeno právo osobního užívání za cenu 4Kčs/m2.
Byly vyměřeny stavební parcely:
614/2 o výměře 900m2 pro Josefa Veselého ml. (*8.2.1949) z č.14
614/3 o výměře 846 m2 pro manžele Jaroslavu (*30.11.1948) a
Jaroslava (*3.5.1938) Hrnčířovi z č.29
614/4 o výměře 854 m2 pro manžele Annu (*25.12.1948) a Jaroslava
(*10.4.1943) Hovorkovi z č.22
614/5 o výměře 854 m2 pro manžele Annu (13.11.1941) a Jana
(8.9.1941) Šafářovi z č.40
Zahájení stavby:
V červnu zahajují manželé Anna a Josef Pacltovi výstavbu
rodinného domku, který po dostavbě obdržel č.57. Jmenovaní dosud
bydlí v č.15.
Požární ochrana:
Inspekce požární ochrany předala novou stříkačku PPS 12 místnímu
sboru dobrovolných hasičů v roce 1970.
Rok 1972
Narození:
5.6.
15.6.
15.7.
8.8.
27.11.
Šárka Hovorková č.22
Helena Brabcová č.21
Martina Vachtová č.4
Stanislav Chlada č.43
Ladislav Vácha č.18
Úmrtí:
1.1.
3.5.
30.10.
Julie Víznerová z č.19
František Hovorka z č.6
Josef Kvasnička st. z č.25
Sňatek:
29.1.
29.4.
10.6.
František Tenkl z č.3 a Jarmila Veselá z Chýnova
Věra Tenklová z č.10 a František Tománek z Choustníka
Josef Veselý z č.14 a Marie Nemravová z Kozmic
Přistěhování:
2.1.
30.3.
1.8.
František Brabec z Krtova do č.21
Zdeněk a Jarmila Vanátovi do č.19 k Víznerovům, rodičům
Jarmily Vanátové
Marie Veselá, roz. Nemravová z Kozmic do č.14
Přestěhování:
16.10.
Jan a Blažena Janovi s dcerami Pavlínou a Zdenou z č.3 do
č.50
Odstěhování:
12.6.
Věra Tománková, roz. Tenklová z č.10 do Choustníka
8.10.
Zdena Donátová, roz. Petrů z č.30 do Tábora
Svazarm:
V obci byla založena základní organizace Svazarmu, jejíž činnost je
zaměřen hlavně na pomocné práce při opravě osobních automobilů.
Prostor pro dílnu poskytl pan Josef Petrák v č.8.
Poražení lípy:
Po zbourání staré školy se porazila i lípa, která byla v těsném
sousedství staré školy (uvnitř dvora).
Zahájení staveb rodinných domků:
V dubnu zahajují výstavbu rodinného domku č.53 manželé Jaroslava
a Jaroslav Hrnčířovi z č.29.
V květnu zahajují výstavbu rodinného domku č.59 manželé Marie a
František Kazdovi z č.27. V květnu je zahájena přestavba části stodoly
u č.14 na bytovou jednotku s pozdějším číslem 51. 17.6. zahajují
výkopem základů rodinného domku č.52 manželé Marie a Josef
Veselých z č.14. V druhé polovině července zahajují výstavbu
rodinného domku č.55 manželé Anna a Jan Šafářovi z č.40. V říjnu
zahajují výstavbu rodinného domku č.62 manželé Anna a Josef
Kračmerovi z č.32.
Dokončení stavby:
16.10. se přestěhovali z č.3 do nového rodinného domku č.50
manželé Blažena a Jan Janů.
Soutěž hasičů:
V květnu se zúčastnilo družstvo hasičů soutěže družstev v
Kloužovicích u Chýnova a získalo 2.místo.
V říjnu podepsali majitelé lesních pozemků "Ve struhách"
prohlášení, že souhlasí s tím, že přes jejich lesní pozemky může vést
zamýšlená trasa silnice Chrbonín - Vlčeves. Jsou to občané: Taraba
Karel č.12, Veselý Josef č.14, Vácha Alois č.5, Hodinová Antonie
č.38, Praveček Josef č.1, Buřič Ferdinand č.9 a Sedláček Jan č.8.
Rok 1973
Narození:
12.4.
Renata Janů č.50
Úmrtí:
25.10.
Jan Beneda č.28 (samota mezi Chrbonínem a Mlýny)
Sňatek:
27.10.
Jaroslav Blažek z č.2 a Marie Krátošková z Kozmic
Věra Drdová z č.26 a Karel Dvořák z Bítova
Marie Mičová z č.14 a Jan Šašek z Katova
Přistěhování:
16.12.
16.12.
Karel Čížek z Dvorců u Soběslavi do č.7
Jan Šašek z Katova do č.14
Přestěhování:
V prosinci
Ladislav Vácha s rodinou z č.18 do nového rodinného
domku č.58
Odstěhování:
10.1.
24.9.
10.12.
17.12.
Marie a Milan Mičovi z č.14 do Šumperka
Jaroslav Blažek z č.2 do Kozmic
Hana a František Vachtovi a děti z č.4 do Chýnova
Jana a Frant. Hrnčířovi a dvě děti z č.13 do Sezimova Ústí
II.
Stavby:
1.5. zahajují stavbu rodinného domku č.54 manželé Anna a Jaroslav
Hovorkovi z č.22. V květnu zahajují Drdovi z č.4 výstavbu rodinného
domku č.61.
V září zahajují přístavbu (rozšíření) rodinného domku č.8 manželé
Marie a Josef Petrákovi. Dům byl v přízemí rozšířen o jednu místnost
a halu a byla provedena nástavba jedné bytové jednotky.
Vyučení:
Ve SOU (Středním odborném učilišti) Kovosvit v Sezimově Ústí II.
se vyučil obráběčem kovů Karel Taraba ml. z č.12. V Zemědělském
stavebním sdružením v Táboře se vyučil zedníkem Josef Drda z č.34.
Kanalizace:
Na podzim byla rozšířena kanalizace od č.45 do č.27.
Silnice:
V září byla vyasfaltována silnice od č.48 ve směru na Vlčeves a to
až na začátek lesa "Ve struhách". Asfalt byl položen na započatou
silnici na Vlčeves.
Soutěž požárníků:
Družstvo požárníků se v červnu zúčastnilo soutěže požárních
družstev v Terezíně.
Rok 1974
Narození:
3.3.
9.4.
21.4.
5.5.
17.5.
21.5.
7.6.
Pavel Radosta č.39
Miroslav Veselý č.14
František Chlada č.43
Roman Dvořák č.26
Zdena Šašková č.14
Eva Brabcová č.21
Jaroslav Hrnčíř č.29
Úmrtí:
21.11.
29.7.
25.10.
29.11.
Jan Sedláček z č.8
Josefa Šimotová z č.11
František Kovář z č.31
Rudolf Blažek z č.2
Sňatek:
1.6.
28.6.
Václav Veselý z č.14 a Věra Kroužková z Tábora
Věra Beránková z č.29 a Jiří Mikulenka ze Sezimova
Ústí
Přestěhování:
15.10.
Rodina Marie a Jana Šaškových z č.14 do č.51
Odstěhování:
19.1.
František Tenkl z č.3 do Chýnova
29.7.
Václav Veselý z č.14 do Tábora
27.10.
Marie a Václav Kadlecovi a děti z č.2 do Chýnova
Zahájení staveb:
25.3. zahajují manželé František a Ludmila Chladovi z č.43
výstavbu rodinného domku na pozemku bývalého majitele Václava
Váchy č.45.
9.5. zahajují manželé Marie a Josef Kvasničkovi z č.25 výstavbu
rodinného domku č.60.
Rozšíření vodovodu:
V květnu dochází k rozšíření vodovodu k nově budovaným
rodinným domkům od křižovatky u č.6 až k parcele, na níž byl později
postaven rodinný domek č.66 (Jiří a Alena Kvasničkovi). Stavbu
financuje Místní Stavební Výbor, rýhu pro litinové potrubí bagruje
"bělorusem" pan František Dolejš z Terezína, který pracuje u "Okresní
meliorační správy Tábor" se zmíněným strojem.
Budování kanalizace:
Po vybudování vodovodu se buduje i kanalizace od rybníka pod č.19
k budovaný rodinným domkům č.52 až 56. Rýhu zhotovuje opět p.
Dolejš z Terezína. Kanalizační roury pokládají sami stavebníci.
Škola:
Do nové školy přišli ve školním roce 1974-1975 učit nové učitelky.
Ředitelka - p. Alena Grulichová a sl. Eva Holasová, obě z Chýnova.
Rok 1975
Narození:
14.2.
Drahomíra Hovorková č.22
21.3.
5.8.
4.11.
Petra Čížková č.7
Pavla Dvořáková č.26
Radek Paclt č.57
Úmrtí:
13.10.
František Vízner č.19
Sňatek:
17.10.
8.11.
8.11.
Marie Straková z č.58 a Jindřich Smolík ze Soběslavi
Jana Šimotová č.11 a Jiří Boháč z Dudova
Marie Křepelková z č.48 a Jaroslav Přívozník z Košic u
Soběslavi
Přistěhování:
25.11.
Jaroslav Přívozník z Košic do
č.48
Odstěhování:
V září
Marie Smolíková, roz. Straková z č.58 do Soběslavi
Přestěhování:
V červenci Jaroslav a Jaroslava Hrnčířovi a děti z č. 29 do nového
rod. domku č.53
21.10.
Ludmila a Frant. Chladovi a synové z č.43 do č.45
6.12.
Anna a Jan Šafářovi a dcery z č.40 do č.55
V květnu bylo dokončeno rozšíření domu č.8.
Rok 1976
Narození:
23.3.
29.3.
Jana Boháčová č.11
Radek Přívozník č.48
Úmrtí:
V tomto roce v obci nikdo nezemřel.
Sňatek:
20.3.
27.11.
27.11.
Frant. Drda č.4 a Wladyslawa Suwala z Polska
Květa Šimotová z č.11 a Václav Bělohlav ze Skopytců
Jan Kračmera č.32 a Růžena Vozábalová z Malšic
Přistěhování:
30.4.
28.4.
Wladyslawa Drdová, roz. Suwala do č.4 z Polska
Jiří Boháč z Dudova do č.11
Odstěhování:
14.7.
31.8.
Marie a Jaroslav Přívozníkovi z č.48 do Košic
Antonín Sklenář z č.26 do Chýnova
Přestěhování:
V lednu
26.6.
20.7.
26.9.
5.11
Marie a František Kazdovi a děti z č.27 do č.59
Anna a Jaroslav Hovorkovi a děti z č.22 do č.54
Marie a Jan Šaškovi z č.14 do č.51
Marie a Josef Kvasničkovi a děti z č.25 do č.60
Marcela a Frant. Brabcovi a dcery z č.21 do č.56
Vyučení:
Marie Drdová ml. z č.34 ukončila učební obor prodavačka potravin vyučení u Potravin v Plané nad Lužnicí.
Loučení:
Počátkem roku na doporučení vyšších orgánů (ONV Tábor) dochází
ke sloučení MNV Chrbonín a MNV Choustník.
Koupaliště:
Počátkem června se začíná budovat na mokrých loukách ve
Struhách vodní nádrž v níž by bylo možné v létě koupání. Při
budování pomohlo mechanizačními prostředky JZD Choustník a
podnik Silnice Soběslav.
Dostavba:
V červnu byla dokončena výstavba domu č.61.
Rok 1977
Narození:
4.2.
14.5.
10.7.
Markéta Drdová č.61
Martina Bělohlavová č.11
Jiří Boháč č.11
Úmrtí:
21.2.
5.5.
18.12.
Anna Židová č.19 (zemřela v Praze)
Jan Šafář č.40
Josef Tenkl č.3
Sňatek:
17.9.
22.10.
Josef Straka z č.58 a Blažena Voráčková z Krtova
Václav Kvasnička z č.35 a Vlasta Havlenová z Jánské,
okr. Děčín
Přistěhování:
27.1.
5.4.
Václav Bělohlav ze Skopytců do č.11
Růžena a Jan Kračmerovi z Malšic do č.62
Přestěhování:
9.7.
Marie a Josef Veselý z č.14 do č.52
Jánského plaketa:
Jan Šafář ml. (*8.9.1941) získal za 20 bezplatných odběrů krve
stříbrnou plaketu MUDR. Jánského.
Rok 1978
Narození:
17.3.
13.5.
28.5.
Josef Veselý č.52
Kateřina Kračmerová č.62
Lenka Kvasničková č.35
Úmrtí:
30.3.
15.4.
16.8.
23.9.
3.11.
František Chlada č.43
Jan Pavlovský č.47
Karel Petrů č.30
Antonie Kračmerová č.32
Anna Kvasničková č.25
Sňatek:
24.6.
8.7.
18.11.
18.11.
18.11.
Marie Křepelková č.36 a František Skala
Věra Petrů č.46 a Josef Krch z Kozmic
Jana Dvořáková č.16 a Vlastimil Metelec z Třebelic u Malšic
Josef Drda z č.34 a Jaroslava Prokopová z Vlčevse
Marie Drdová č.34 a Jan Dvořák z Lažan
Přistěhování:
20.7.
28.11.
Marie Pilařová z Horní Pěné k dceři Anně Hovorkové do č.54
Jaroslava Drdová, roz. Prokopová z Vlčevse do č.34
Přestěhování:
28.1.
Anna a Josef Pacltovi a čtyři děti z č.15 do č.57
Odstěhování:
10.8.
10.10.
27.11.
Věra a Josef Krchovi z č.46 do Radenína
Věra Dvořáková, roz. Drdová z č.26 a děti do Chýnova
Marie Dvořáková, roz. Drdová z č.34 do Záhostic
Základní školní docházku ukončila Marie Cikánková (*5.8.1963) z
č.38.
Nemovitosti:
V tomto roce převedla Božena Pravečková nemovitost č.7 na dceru
Marii a Karla Čížkovi.
V červnu prodává zemědělskou usedlost č.49 (původní č.19) - část
blíže k rybníku, dcera zemřelé Anny Židové, paní Vlasta Kučerová z
Prahy manželům Jindřišce a Pavlu Hornsteinerovým z Prahy - Čimic.
V červenci prodává syn zemřelých manželů Víznerových dům č.19
manželů Jaroslavě a Janu Heissigerovým z Prahy.
Rok 1979
Narození:
12.1.
2.3.
12.5.
Květa Bělohlavová č.11
František Drda č.61
Jan Krch (rodiče v Radeníně)
Úmrtí:
9.8.
23.11.
Antonie Váchová č.18
Josef Veselý č.14
Sňatek:
27.10.
Josef Drda č.4 a Hana Brabcová z Choustníka
Odstěhování:
11.1.
11.1.
Jana Metelcová, roz. Dvořáková z č.16 do Tábora
Jiřina a Štěpán Dvořákovi a synové z č.16 do
Stoklasné Lhoty
30.6. bylo po 6 letech ukončeno vyučování v nové základní škole,
která byla slavnostně otevřena 1.9.1973. Poslední učitelka byla slečna
Eva Holasová z Chýnova. Od 1.9. dojíždí všichni žáci do základní
školy v Choustníku. Základní školní docházku ukončila Alena
Cikánková (*25.8.1964) z č.38.
Požárníci se zúčastnili soutěže požárních družstev v Předboři. Z naší
obce soutěžila dvě družstva. Družstvo starších požárníků skončilo na
1.místě.
V dubnu zahajují stavby rodinných domků: manželé Marie a Karel
Čížkovi z č.7, domek po dostavbě obdržel č.64. Manželé Věra a Josef
Krchovi, domek po dostavbě obdržel č.65.
Rok 1980
Narození:
Pavel Drda č.34
Lucie Drdová č.61
Tomáš Drda č.61
Markéta Tarabová (rodiče bydleli v Krtově)
11.2.
17.7.
26.8.
21.10
Úmrtí:
Marie Benedová č.28
27.3.
Sňatek:
26.4.
21.6.
13.9.
15.11.
Karel Taraba č.12 a Jindřiška Mašková z Krtova
Marie Kračmerová č.32 a Miroslav Lhotka, Malý
Ježov
Hana Křepelková č.36 a Jaroslav Kos z Božetic
Marie Petráková č.8 a František Svoboda z Mlýnů
Přestěhování:
31.10.
Jana a Jiří Boháčovi a děti z č.11 do č.63
Odstěhování:
19.7.
Marie Lhotková, roz. Kračmerová z č.32 do Malého
Ježova
Školní docházku (základní) ukončili: Jitka Petráková č.8, Hana
Šafářová č.55, Milan Křepelka č.48, Hana Kvasničková č.60 a
dvojčata Miroslav a Stanislav Kazdovi č.59.
Rok 1981
Narození:
Vlasta Kvasničková č.35
Josef Drda č.34
Radka Bělohlavová č.11
Aleš Krch č.65
Jana Kračmerová č.62
24.3.
1.5.
7.5.
4.12.
17.12.
Úmrtí:
Anna Jůzová č.16
Josef Praveček č.1
Václav Kovář č.23
Jana Boháčová č.63
11.5.
3.6.
30.6.
21.12.
Sňatek:
4.7.
Jiří Kvasnička č.35 a Alena Jonášová z Košetic
Odstěhování:
24.4.
20.7.
Hana Kosová, roz. Křepelková č.36 do Božetic
Jaroslava a Josef Drdovi z č.34 a synové do Zárybničné Lhoty
V červnu se vyučila ve SOU v Třeboni pánskou krejčovou Marie
Cikánková z č.38.
18.1. získal za 40 bezplatných odběrů krve zlatou plaketu MUDR.
Jánského, Josef Cikánek (*27.9.1936) z č.38.
31.5. se v obci na loukách pod rybníkem "Za vsí" konala soutěž
požárních družstev u příležitosti 50 let založení požárního sboru.
Celou soutěž organizačně zajišťoval místní požární sbor. Při a po
soutěži hrála požárníkům dechová hudba Ladovanka ze Soběslavi.
Družstvo z naší obce získalo 1.místo. Soutěž byla zahájena hymnami a
projevem předsedy občanského výboru p. Ladislavem Váchou z č.58.
Údaje o pracích v JZD:
Sena od 29.5. do 25.6., žně od 28.7. do 19.8., sklizeň brambor od
7.9. do 22.10.
Rok 1982
Narození:
22.9.
Josef Drda č.4
6.10.
Jiří Kvasnička č.35
Úmrtí:
2.5.
27.5.
7.8.
Jaroslav Hrnčíř č.17
Anežka Tarabová č.12
Jan Drda č.34
Sňatek:
11.9.
Marie Cikánková č.38 a Jan Janura z Vlčevse
Přistěhování:
6.4.
V říjnu
Alena Kvasničková z Košetic do č.35
Věra a Josef Krchovi z Radenína do č.65
Odstěhování:
13.4.
14.9.
Jaroslava Křepelková č.48 do Prahy
Marie Janurová z č.38 do Vlčevse
Přestěhování:
20.11.
Marie a Karel Čížkovi a děti z č. 7 do č. 64
Základní školní docházku ukončili: Marie Šafářová z č. 55 a
Jaroslav Hovorka z č. 54.
V červnu se doučila pekařkou Alena Cikánková z č. 38.
20.5. zahajují výstavbu rodinného domku č. 66 manželé Alena a Jiří
Kvasničkovi z č. 35.
1.3. kupují po zemřelém Josefu Pravečkovi, který nezanechal dědice
ani závěť, dům č. 1 manželé Dvořákovi z Plané nad Lužnicí a manželé
Čupitovi z Tábora.
Údaje o pracích v JZD:
Sena od 1.6. do 25.6., žně od 31.7. do 2.9., brambory od 2.9. do
22.10., krmná řepa do 29.10.
Rok 1983
Narození:
15.6.
1.11.
František Svoboda č. 8
dvojčata Jaroslav a Petr Boháčovi č. 63
Úmrtí:
26.4.
2.8.
Marie Šafářová č. 40
Jaroslav Křepelka č. 42
Sňatek:
15.4.
9.7.
3.9.
4.6.
František Kazda č. 59 a Jaroslava Turalová z Palkovic
Alena Cikánková č. 38 a František Šanda z Mlýnů
Eva Beránková č. 29 a Jiří Podroužek ze Sezimova Ústí
Jiří Boháč č. 63 a Ivana Zabloudilová z Brna
Přistěhování:
27.7.
Jiřina Šultysová z Prahy do č. 13
Odstěhování:
20.7. Alena Šandová z č. 38 do Mlýnů
8.9. Eva Podroužková z č. 29 do Sezimova Ústí
V únoru, o výroční členské schůzi Mysliveckého sdružení v
Chrboníně, která se konala v hostinci u Tenklů v č. 10, došlo na popud
vyšších orgánů ke sloučení s Mysliveckým sdružením Vlčeves. Nově
vzniklé myslivecké sdružení si dalo název Myslivecké sdružení
Tuhonín - Vlčeves.
Údaje o pracích v JZD:
Sena od 1.6. do 25.6., žně od 19.7. do 14.8., brambory od 29.8. do
17.10.. Bylo příznivé léto i podzim.
Dům č. 12 byl převeden na dceru majitelů - Janu Dvořákovou, roz.
Tarabovou, zahrada od č. 12 byla převedena na syna majitelů - Karla
Tarabu ml.
Rok 1984
Narození:
5.4.
11.4.
Jindřich Taraba
Petr Kazda č.59
Úmrtí:
29.4.
12.7.
Emílie Kazdová č.24
Marie Pilařová č.54
Sňatek:
25.2.
Jana Váchová z č.5 a Václav Zadražil z Chýnova
Přestěhování:
18.5.
Alena a Jiří Kvasničkovi a syn z č.35 do č.66
Přistěhování:
30.1.
Otto Šultys z Prahy do č.13
Odstěhování:
28.2.
3.9.
Jana Zadražilová z č.5 do Chýnova
Květa a Václav Bělohlavovi z č.11 a dcery do
Tábora
V dubnu zahajují výstavbu rodinného domku č.68 manželé Jindřiška
a Karel Tarabovi.
Střední zemědělskou školu - obor ekonomika zemědělství - ukončila
maturitou v Blatné Hana Šafářová z č.55.
V červenci vybudovali občané obce svépomocí kovovou čekárnu
pro cestující. Byla postavena na křižovatce silnice u č.14.
V listopadu byl proveden převod nemovitosti č.35 (Milada a Alois
Kvasničkovi) na syna, Václava Kvasničku.
Údaje o pracích v JZD:
Sena od 4.6. do 21.6., žně od 16.8. do 5.9., brambory od 9.8. do
26.10. Podzim byl příznivý.
Rok 1985
Narození:
29.1.
31.7.
Zbyněk Kvasnička č.66
Kamila Šultysová č.13
Úmrtí:
30.1.
Marie Pavlovská (svobodná) č.47
Sňatek:
23.11.
Hana Kvasničková z č.60 a Vlastimil Prokop z Vlčevse
V květnu začínají provádět nástavbu domu č.35 manželé Vlasta a
Václav Kvasničkovi.
V červnu ukončil Jaroslav Radosta z č.39 výuční obor s maturitou
na Středním odborném učilišti v Sezimově Ústí II.
V červnu se vyučil Jaroslav Hovorka z č.54 na Středním odborném
učilišti v Sezimově Ústí II obráběčem kovů.
Jan Šafář z č.55 získal zlatou plaketu MUDR. Jánského za 40
bezplatných odběrů krve.
Údaje o pracích v JZD:
Sena od 28.5. do 18.6., žně od 9.8. do 6.9., brambory od 12.8. do
18.10. Byl příznivý podzim.
Rok 1986
Narození:
6.3.
21.7.
21.8.
Radek Kazda č.59
Miroslava Příplatová č.8
Luboš Křepelka č.48
Úmrtí:
28.4.
29.6.
2.10.
Josefa Drdová č.4
Antonie Sedláčková č.8
Ferdinand Buřič č.9
Sňatek:
1.2.
26.4.
Miroslava Petráková č.8 a Jaroslav Příplata ze Skopytců
Luboš Křepelka č.48 a Marcela Lhotková z Radenína
Přistěhování:
8.5.
16.6.
Marcela Křepelková z Radenína do č.48
Antonín Libecajt do č.6 z Prahy
Odstěhování:
24.9.
24.11.
Hana Prokopová z č.60 do Sezimova Ústí II
Ing. Ivana Boháčová a synové z č.63 do Brna
V květnu začínají manželé Hana a Josef Drdovi z č.4 provádět
přístavbu domu. Přístavba byla provedena v zahrádce před původním
štítem a vznikla tak nová bytová jednotka.
Maturitou počátkem června ukončila Marie Šafářová č.55 studium
na Střední pedagogické škole v Soběslavi, obor učitelství na
mateřských školách.
Základní školní docházku ukončila Šárka Hovorková z č.54 a
Ladislav Vácha z č.58.
Údaje o pracích v JZD:
Sena od 27.5. do 20.6., žně od 28.7. do 6.9., brambory od 5.8. do
14.10. Byl příznivý podzim.
Rok 1987
Úmrtí:
15.5.
22.10.
23.11.
Antonie Hodinová č.38
Alois Kvasnička č.35
Marie Petrů č.30
Sňatek:
15.8.
Milada Kazdová č.59 a Václav Bouchal z Lažan
Přistěhování:
V dubnu Jindřiška a Karel Tarabovi z Krtova do č.68
Odstěhování:
8.4.
7.12.
Josef Tománek č.44 do domova důchodců v Choustníku
Milada Bouchalová č.59 do Chýnova
Eva Radostová z č.39 se u Jednoty Tábor v červnu vyučila
prodavačkou potravin.
V srpnu dokončili manželé Vlasta a Václav Kvasničkovi nástavbu
domu č.35.
V č.48 byla provedena nástavba v původním prostoru. Byla tam
vybudována jedna místnost.
19.10. byla převedena nemovitost č.32 z Aloise Hovorky st.
(*17.11.1907) na syna Aloise Hovorku ml. (*2.6.1939).
Údaje o pracích v JZD:
Sena od 12.6. do 1.7., žně od 8.8. do 5.9., brambory od 10.8. do
17.10.
Rok 1988
Úmrtí:
24.10.
Karel Čížek ml. (*21.7.1969) zemřel tragicky na
železniční stanici Stránčice u Prahy
16.4.
Anna Křepelková č.36
Sňatek:
3.9.
Pavel Kvasnička č.60 a Zdena Lapáčková z Vlčevse
Přistěhování:
15.2.
Jaroslav Příplata do č.8 ze Skopytců
Odstěhování:
7.3.
Anna Křepelková č.36 do
Záhostic
Základní školní docházku ukončila Drahomíra Hovorková z č.54.
Od 17.9. do 2.10. byly v Soulu, v Jižní Korey uspořádány letní
olympijské hry.
Údaje o pracích v JZD:
Sena od 3.6. do 16.6., žně od 22.7. do 19.8., brambory od 1.8. do
18.10.
Od 22.4. do 28.5. vůbec napršelo. Bylo suché a slunečné počasí a
větry.
Rok 1989
Narození:
9.2.
15.8.
Markéta Kvasničková č.60
Vít Křepelka č.48
Úmrtí:
19.6.
20.11.
Karel Taraba č.12
Františka Trpáková č.14
Sňatek:
1.4.
Eva Drdová č.26 a Jiří Říha ze Slap u Tábora
Přestěhování:
V červnu Hana a Josef Drdovi z č.61 do č.4
Přistěhování:
25.4.
Zdena Kvasničková z Vlčevse do č.60
Odstěhování:
23.1.
22.3.
1.9.
2.10.
Jiřina Šultysová a děti z č.13 do Prahy
Jitka Petráková z č.8 do Prahy
Marie Svobodová z č.8 do Mlýnů
Petr Paclt z č.57 do Choustníka
V důsledku příznivého počasí začínají 14.4. v naší obci rozkvétat
rané třešně. 18.4. však ráno leželo 3 až 5 cm sněhu a 27. a 29.4. padal
na rozkvetlé třešně sníh.
Údaje o pracích v JZD:
Setí jařin od 20.3. do 10.4., sázení brambor od 5.4. do 25.4., sena od
22.5. do 15.6., žně od 6.8. do 23.8., brambory od 20.7. do 18.10.
Jak je již v kronice uvedeno dne 8.5. bylo uspořádáno v naší obci
setkání rodáků. 8.5. bylo pondělí. Pondělní volno bylo napracováno v
sobotu 6.5., aby vzniklo souvislé volno před 9.5., kdy byl státní svátek
- Výročí osvobození.
Setkání bylo zahájeno ve 14:30 hodin. Po oficiálním programu,
prohlídce obce a výstavky v nové škole a večeři pak večer následovala
až do půl 4 do rána taneční zábava.
V den setkání bylo v obce trvale hlášeno 159 obyvatel. 39 občanů
pracovalo v JZD a nebylo důchodového věku. 16 členů JZD a
důchodového věku pracovalo nepravidelně, sezóně a příležitostně. 18
členů JZD a důchodového věku pro pokročilý věk, a nebo nemoc,
vůbec nepracuje. 35 občanů dojíždí do zaměstnání mimo obec. V obci
bylo 11 dětí do 6 let, 18 dětí navštěvuje základní školu v Choustníku.
10 dětí studuje na středních školách, jeden na vysoké škole, 4 děti se
učí v učilištích. Dvě ženy jsou na mateřské dovolené, jedna žena
pracuje ve službách a 4 chlapci byly na vojně.
Rok 1990
Narození:
17.6.
11.11.
Pavel Kvasnička č.60
Jan Příplata č.8
Úmrtí:
2.1.
19.1.
2.10.
31.10.
Marie Blažková č.2
Božena Pravečková č.7
Marie Buřičová č.9
Alois Vácha č.5
Svatba:
31.3.
16.6.
Jaroslav Radosta ml. č.39 a Jaroslava Topinková ze
Křeče
Lenka Drdová č.36 a Ing. Havránek z Tábora
Odstěhování:
13.3.
15.6.
2.10.
Otto Šultys č.13 do Libeře
Jaroslav Radosta č.39 do Křeče
Eva Říhová roz. Drdová do Slap
Opravářem zemědělských strojů se v Soběslavi vyučil Lad. Vácha
ml. z č.58.
V červnu ukončila maturitu na střední ekonomické škole v Táboře
své studium Šárka Hovorková z č.54.
3.7. ukončila promocí studium na pedagogické fakultě v Českých
Budějovicích - obor učitelství na 1. stupni základní školy - Marie
Šafářová č.55.
3.9. Začala učit na základní škole v Choustníku a to vyučováním ve
třetí třídě. Jejími prvními žáky z Chrbonína byli Jana Kračmerová č.62
a Aleš Krch č.65.
V říjnu a listopadu byla na budově staré školy (budova blíže k č.23)
provedena výměna krytiny. Eternitové šablony byly nahrazeny
alukrytem. Přitom byly opraveny i oba komíny (část nad střechou). Na
opravě pomáhali zdarma i občané obce.
Od 1.1. byla v č.10 zavedena opět soukromá živnost - hostinská
činnost.
V souvislosti s hospodářsko-politickou situací, která vznikla po
listopadu 1989, se začaly zdražovat i pohonné hmoty.
Od 19.7. se cena benzínu speciál zvýšila z 8Kčs na 12Kčs - za jeden
litr; benzínu super z 9Kčs na 13Kčs; nafty z 7,50 Kčs na 9Kčs. Od
6.10. se zdražila opět nafta a to z 9Kčs na 12Kčs.
Vlivem zdražení pohonných hmot se zvýšily ceny tzv. jednotlivého
jízdného v autobusech o 30%, ceny tzv. dělnických týdenních
jízdenek o 100%. Dělnická týdenní jízdenka z Chrbonína do Tábora
přes Chýnov a Zárybničnou Lhotu se ze 13Kčs zvýšila na 26Kčs.
V únoru byla v č.54, v domě Jaroslava Hovorky, zařízena soukromá
opravna jízdních kol - "Noveko". Svoji činnost ukončila v březnu roku
1992.
Údaje o pracích v JZD:
Setí jařin od 15.3. do 23.3., sena od 21.5. do 20.6., žně od 27.7. do
16.8., brambory od 23.7. do 14.10.
Výnosy zemědělských plodin - porovnání roku 1990 s předešlými
roky.
Rok
1957
1961
1962
1990
Pšenice
22,23,24,9,71,8,-
Žito
23,5,26,37,51,5,-
Ječmen
27,23,8,33,7,64,8,-
Oves
28,24,23,71,6,-
Brambory
170,129,152,Nezjištěno
Rok 1991
Narození:
4.10.
Tomáš Duda č.50
Úmrtí:
24.1.
Anna Tenklová č.10
Sňatek:
6.4.
29.6.
6.4.
6.4.
Milan Šašek č.51 a R. Fauová ze Zárybničné Lhoty
Jana Hrnčířová č.53 a Jiří Čížek ze Sezimova Ústí
Zdena Janů č.50 a Radek Kanov z Tábora
Pavlína Janů č.50 a Jiří Duda za Soběslavi
Přistěhování:
20.11.
23.9.
19.4.
Jiří Duda do č.50
Jaroslav Čupita do č.67
Hana Volemanová do č.6
Odstěhování:
30.4.
29.6.
6.4.
Milan Šašek z č.51 do Zárybničné Lhoty
Jana Hrnčířová z č.53 do Sezimova Ústí
Zdena Janů z č.50 do Tábora
V roce 1991, převedení nemovitosti č.10 z Anny a Václava
Tenklových na dceru Evu Radostovou č.39. Po smrti matky Anny
Tenklové.
K 1.1., zřízení soukromé živnosti - nákup a prodej smíšeného zboží živnostenský list Eva Radostová dříve Jednota.
Vojna:
3.4. základní vojenskou službu k útvaru Pohraniční stráže nastoupil
Ladislav Vácha narozen 1972 na 1,5 roku.
3.9. Jaroslav Hovorka č.54 - zahájení činnosti v organizaci
Biohumus - pěstování žížal, činnost ukončena v květnu 1993.
Soutěž:
1.6. ku příležitosti založení požárního sboru (1931) konala soutěž
hasičských družstev na loukách pod rybníkem "Za vsí" mezi č.31 a
č.48. V soutěži mužů získalo družstvo hasičů z naší obce 3.místo.
Myslivci:
13.7. uspořádalo myslivecké sdružení "Tuhonín" tematický zájezd
do Tří seker u Mariánských Lázní. Účastníci si prohlédli voliérový
odchov bažantů, tetřevů a oboru na odchov divokých prasat. Zájezd
ukončili příjemným posezením a zábavou v motorestu v Kasejovicích.
ZOD:
Jarní práce začaly setím jařin od 5.4. do 15.4., senoseč od 6.6. do
1.7., žně od 8.8. do 27.8., sklizeň brambor od 5.8. do 24.10.
Rok 1992
Narození:
17.9.
Kateřina Mastilová č.56
Úmrtí:
20.9.
2.4.
10.6.
24.12.
Kateřina Mastilová č.56
Růžena Chladová č.43
Jan Beránek č.29
Josef Tománek č.44
Sňatek:
1.2.
12.12.
21.3.
25.4.
28.3.
21.11.
Eva Radostová č.39 a Kubec z Tábora
Renata Janů č.50 a Pavel Capouch z Roudné
Eva Brabcová č.56 a Fr. Mastil z Tábora
Jana Drdová č.26 a Luděk Hubáček ze Slap
Ilona Pacltová č.57 a Ing. Pavel Rytíř z Tábora
Hana Šafářová č.55 a Ing. Mir. Kuchař z Měšic
Přistěhování:
1.7.
4.5.
4.5.
Jan Dubský do č.67 z Božejovic
František Mastil do č.56 z Tábora
Jaroslav Tupý do č.43 z Klokot
Odstěhování:
7.12.
1.6.
22.4.
25.5.
2.7.
27.11.
Eva Radostová - Kubecová z č.39 do Tábora
Jana Drdová - Hubáčková z č.26 do Slap
Lenka Drdová - Havránková z č.26 do Tábora
Ilona Pacltová - Rytířová z č.57 do Tábora
Hana Volemanová z č.6 do Tábora
Hana Šafářová z č.55 do Měšic
Vyučení:
Pavel Radosta se vyučil zedníkem ve zvl. učilišti v Soběslavi.
Drahomíra Hovorková z č.54 se vyučila ve SOU Třeboň pánskou
krejčovou.
Ukončení činnosti:
V březnu ukončila soukromá živnost "Noveko" - J. Hovorka č.54
svoji činnost.
Vojenská služba:
V měsíci září se vrátil z výkonu služby u Pohraniční policie v
hodnosti četaře Ladislav Vácha nar.1972.
Lesy:
Vlastníci lesů postupně přebírali od 14.4. a dále během roku zpět do
užívání vlastní lesy, které byly ve správě Státních lesů. Předání zahájil
z Lesní správy Chýnov zástupce Jan Vejbora.
Převod nemovitostí:
10.3. po smrti Růženy Chladové došlo k převodu nemovitosti č.43
na dceru Růženu Tupou z Tábora.
Stavby v obci:
V podzimních měsících bylo zahájeno odbahnění rybníku "Za
branou" pod č.49 a č.34. Menší rybník pod hasičskou zbrojnicí do
něhož ústí odpady z obce byl vybudován jako biologická čistící nádrž
s přepadem do dolního rybníka. Usazené bláto bylo vyváženo auty na
skládku ke kravínu. Hráze byly zpevněny kamennou vyzdívkou a
betone. S ukončením prací se počítá v příštím roce.
ZOD:
Jarní práce byly zahájeny setím jařin od 10.4. do 22.4., senoseč od
27.5., žně trvaly od 25.7. do 8.8. - bylo suché a horké klima, brambory
od 27.7. do 14.10.
Prodej nemovitostí:
2.4. prodali sourozenci Jaroslav Blažek a Marie Kadlecová roz.
Blažková dům č.2 Marii Elizabeth Zahradníkové z Holandska.
Rok 1993
Narození:
18.6.
Klára Dudová č.50
Sňatek:
3.4.
11.9.
9.10.
4.12.
30.10.
Šárka Hovorková č.54 a Čížek z Košic
Petra Čížková č.64 a Vlast. Růžička z Tučap
Drahomíra Hovorková č.54 a Zd. Hnát z Černovic
Milan Paclt č.57 a Jaroslava Okrouhlíková z Choustníka
Jaroslav Tupý č.43 a Renata Žaludová z Radenína
Přistěhování:
9.1.
28.12.
David Dvořák do č.1 z Plané nad Lužnicí
Renata Tupá do č.43 z Radenína
Odstěhování:
19.1.
11.9.
24.3.
27.9.
18.10.
Šárka Hovorková č.54 do Košic
Petra Čížková č.64 do Tučap
Renata Janů č.50 do Roudné
Božena Kovářová č.34 do Suchdola nad Lužnicí
Drahomíra Hovorková č.54 do Černovic
V květnu byla pozastavena činnost org. Biohumus panem
Jaroslavem Hovorkou (výroba humusu pro hnojení).
Od počátku ledna byla stavebně upravována budova č.13, na podzim
byla firmou Kulhavý zahájena výroba lisovaných výrobků.
V jarních měsících majitelé lesů postupně přijímali svůj majetek od
Lesní správy Chýnov.
V měsíci červnu, 7.6. byly za jeden den tři bouře v 11:30, 14:15 a v
17:00. Ve 14:15 blesk uhodil do dvou jasanů na zahradě p. Libecajta
č.6 a do dubů na zahradě č.2 majitelky Anny Zahradníkové z
Holandska. Větších škod bouře nenadělaly.
Od 1.1. vznikla samostatná Česká republika rozdělením
Československé republiky na dvě části.
Peníze:
Počátkem února si občané obce na poště v Radeníně vyměňovali
nové české peníze za staré platné v bývalé Československé republice.
Peníze byly měněny 1:1.
Počasí:
Na nový rok bylo jasno, mráz -9oC a klidno. V únoru 24.2. celý den
padal sníh - kalamita. V březnu zaváta silnice k Choustníku,
odstraňování sněhu frézováním - OSS Tábor.
Záhumenky:
25.9. byly zájemcům přidělovány a měřeny záhumenky.
Stavby v obci:
Během roku byly zpevňovány břehy a hráze u rybníků pod č.34 a
č.49. Stavba byla zakončena kolaudací a bylo prostavěno 1250 000Kč.
Kolem cesty zasazeny stromy. Od počátku roku byla opravována
místnost bývalé třídy ve školní budově č.37. Stavbu domu zahájil
Milan Paclt.
Vojna:
Na vojenskou základní službu do Chotěboře nastoupil Miroslav
Veselý nar. 9.4.1974 z č.52. Nástup 1.7.
ZOD:
Jarní práce začaly setím jařin od 6.4. do 16.4., sázení brambor od
21.4. do 29.4., senoseč od 28.5. do 25.6., žně od 24.7. do 21.8., sklizeň
brambor od 26.7. do 4.11.
Daně:
Od letošního roku jsou zrušeny domovní daně a nahrazeny daněmi z
nemovitostí. Každý vlastník si vypočítal daň sám, podle platných
předpisů a podal přiznání k dani z nemovitostí na finančním úřadě v
Táboře.
Dřív byla daň placena z plochy bytů, zatímco od let. roku daně
zahrnují všechny budovy, garáže, pozemky i volné plochy majitelů.
Daně se týkají i lesních pozemků t.j. převzatých v loňském a
letošním roce od Státních lesů.
Na lesní pozemky bylo na dobu 5 let od placení upuštěno zákonným
rozhodnutím. Od roku 1998 se bude platit i z lesů.
Rok 1994
Narození:
5.2.
Pavlína Kazdová č.59
30.3.
František Mastil č.56
Úmrtí:
27.2.
Alois Hovorka st. č.22
Sňatek:
23.4.
1.10.
Marie Šafářová č.55 a P.Kůrka z Nové Včelnice
Martin Čížek č.64 a Monika Fauová ze Zárybničné
Lhoty
Přistěhování:
15.11.
Monika Fauová - Čížková do č.64
Odstěhování:
3.5.
David Dvořák z č.1 do Plané nad Lužnicí
28.3.
Ing. J.Duda z č.50 do Soběslavi
V dubnu Ing. Ivana Boháčová z č.63 do Brna
Odměny:
V letošním roce obdržel Václav Kvasnička č.35 za 40 bezplatných
odběrů krve zlatou plaketu Mudr. Jánského.
Škody:
Ráno 28.1. byl v katastru obce silný vítr, který nadělal velké škody
zejména v lesích. Celý díl lesa byl polámán a vyvrácen i s kořeny na
Kopaninách. Majitelé, bratři František a Josef Drdovi měli mnoho
práce při likvidaci polomů a následné obnovy lesa.
Náhlá smrt:
Před odjezdem autobusu byl u garáže dne 14.2. nalezen mrtev řidič
Josef Kavan z Chýnova. Přes veškeré snahy o oživení nebylo pomoci.
Úrazy:
Při pokládání kanalizace v obci Záluží u Tábora utrpěl Josef
Cikánek z č.38 četné zhmožděniny, když se na něj ve výkopu sesypala
zemina. Léčení trvalo asi jeden měsíc.
Na křižovatce u Terezína spadl z koně Josef Petrák. Kůň se polekal
jedoucího motocyklu, došlo k pádu koně na majitele, a ten utrpěl
zlomeniny žeber, pohmožděniny na plicích a celém těle. Po úrazu byl
léčen v nemocnici v Táboře. K úrazu došlo 15.6.
Volby:
Volby obecního zastupitelstva se konaly 18. a 19. 11.1994. Navržení
kandidáti:
Tupý Jaroslav
Hovorka Jaroslav
Drda František
Drdová Hana
Paclt Milan
Čížková Marie
Křepelka Jaroslav
Kvasničková Vlasta
Počet hlasů
90
69
86
61
80
54
80
75
Pořadí
1.
6.
2.
7.
3.-4.
8.
3.-4.
5.
Voda:
Počátkem srpna 1994 montoval Jivak na vodovodní přípojky
vodoměry na měření odběru vody.
Převod:
V roce 1994 došlo k převodu nemovitosti č.19 z majitelů Jana a
Jaroslavi Heissigerových z Prahy na dcery Ivu Weisovou žijící v
Německu a Janu Stampfli žijící ve Švýcarsku.
Vojna:
Z vojny se vrátil 27.6. Miroslav Veselý č.52.
ZOD:
Zahájení prací: sena od 30.5., žně od 22.7. do 1.8., brambory od
22.7. do 18.10.
Byly příznivé podmínky pro žňové a podzimní práce.
Rok 1995
Narození:
26.5.
Monika Čížková č.64
Sňatek:
Jana Boháčová č.63
Přistěhování:
15.8.
10.1.
10.10.
4.4.
David Dvořák do č.1 z Plané nad Lužnicí
Růžena Dvořáková do č.1 z Plané nad Lužnicí
Marie Jůzová do č.58 z Lažan
Karel a Jindřiška Tarabovi a děti do č.68 z Krtova
Odstěhování:
13.3.
25.4.
Jana Boháčová č.63 do Prahy
Helena Brabcová č.56 do Plané nad Lužnicí
Oslava:
Zlatou svatbu oslavili Anna a František Příplatovi z č.15 a to
10.2.1995.
Základní školní docházku dokončila Markéta Tarabová.
Převody:
Paní Iva Weisová koupila 9.8. nemovitost č.21 od manželů
Havlíčkových z Tábora.
ZOD:
Zemědělské obchodní družstvo započalo se sklizní sena od 26.5. do
30.6., žně od 24.7. do 2.8., brambory od 25.7. do 24.10.
Rok 1996
Úmrtí:
17.7.
František Příplata č.15
Sňatek:
23.11.
Ing. Stanislav Chlada č.45 a Miluše Příplatová ze
Křeče
Přistěhování:
21.3.
Alena Čupitová do č.67 z Tábora
Obecní úřad převzal do své správy od Jivaku místní vodovodní
rozvody vody, kterými jsou zásobovány domácnosti a provozy
družstva vodou. Za 1m3 vody se platí obci 9Kč. V září bylo vyměněno
kovové potrubí vodovodu za potrubí z PVC od šachty u č.46 k č.48.
Stavby:
V září bylo započato s demolicí č.31 firmou K-Efekt z Tábora.
Majitelem domu č.31 je František Příplata z okr. Uherské Hradiště,
rodák z Chrbonína.
V prosinci 1996 bylo instalováno tepelné čerpadlo v č.26 za účelem
vytápění domu, využívá se tepelné energie země z hloubky 1.5 až
1.8m.
Soutěž:
Hasiči se zúčastnili soutěže požárních družstev ve Skopytcích a
získali 4. místo.
V měsíci listopadu a prosinci byly postaveny sloupy a natažen
telefonní kabel. Zapojeni byli asi 4 účastníci.
Lze očekávat, že v příštím roce bude pokračováno v zapojování
další zájemců o telefon.
ZOD:
Jarní práce byly zahájeny setím jařin, dále hnojením luk a
připravováním ozimů.
Setí jařin od 11.4. do 21.4. - vlhké jaro. Senoseč od 22.5. do 7.6.,
žně od 8.8. do 1.9., brambory od 29.7. do 13.11. - nejdelší sklizeň v
historii ZOD se protáhla vlivem dešťů.
Skutečnosti bez zjištění dat:
Kámen, který byl počátkem 80.let navezen na skládku u č.48 a který
byl původně určen na stavbu silnice k Vlčevsi byl použit na výstavbu
polních cest na Blaníku, do Lišek a na Zárybničí. Ze strany obce
Vlčeves nebyl zájem o propojení silnice, nebyly Chrbonínu
přidělovány fin. prostředky od ONV Tábor. Na katastru obce
Chrbonín bylo ještě provedeno odlesnění na plánované trase a z části
byly provedeny zemní práce.
Dále nebylo zjištěno, kdy bylo opravováno koupaliště. Původní hráz
stavěná v roce 1976 se sesunula na nezpevněném podloží. Na dno
byly položeny bet. panely do kovových profilů. Od té doby slouží
všem, kdo se přijdou osvěžit.
Nález:
Při sběru kamene byla na poli na parc. č.837 nalezena kamenná
koule o p. 98 mm. Je původu sopečného a vznikla nabalováním
křemičitých částí na vzduchovou bublinu. Podobné koule byly
nalezeny na bechyňsku. Uložena je v muzeu v Táboře. Odborný
výklad podal archeolog muzea Tábor. Původní domněnka, že se jedná
o opracovanou část kamene se tedy nepotvrdila.
Rok 1997
Narození:
20.5.
4.9.
Lenka Chladová č.45
Patrik Mastil č.56
Úmrtí:
27.5.
15.7.
10.10.
Anna Kračmerová č.32
Josefa Křepelková č.42
František Drda č.34
Sňatky:
26.4.
14.6.
19.7.
Zdena Šašková č.51 a Libor Stejskal z Kloužovic
Radek Paclt č.57 a Petra Čupitová č.67
František Chlada č.45 a Ing. Jaroslava Pivcová z
Košic
Odstěhování:
7.5.
Zdena Šašková - Stejskalová do Kloužovic
Přestěhování:
8.7.
Petra Čupitová - Pacltová z č.67 do č.57
Životní jubilea:
Zlatou svatbu oslavili 9.2.1997 v č.4 manželé Drdovi.
Ostatní jubilea:
26.3.
27.3.
21.6.
24.6.
Anna Tenklová č.3
Anna Pacltová č.57
Josef Paclt č.57
Jan Janů č.50
75 let
50 let
50 let
50 let
2.9.
17.9.
26.10.
27.11.
Václav Tenkl č.10
Marie Drdová č.26
Marie Kvasničková č.60
Marie Kazdová č.59
80 let
50 let
55 let
60 let
Škola:
Základní školní docházku ukončili: Jana Kračmerová č.32 a Aleš
Krch č.65.
V letošním roce začali chodit do první třídy v Základní škole v
Choustníku: Jan Příplata z č.8 a Pavel Kvasnička z č.60.
Vojna:
K výkonu základní vojenské služby odešel 1.7. Josef Veselý z č.52.
Ze základní vojenské služby se vrátil Jiří Boháč.
Počasí:
Rok 1997 navázal na počasí, které panovalo od loňských vánoc. Na
Nový rok - 14OC. Největší mráz po Vánocích 27.12. - 12OC. Dne 2.1.
byl mráz -120 C. Nízké teploty byly až do 25.1. to už bylo kolem 0OC.
A pršelo. V únoru a březnu se střídalo předjarní počasí. Kolem 16
hodiny dne 13.2. se strhla nad obcí sněhová bouře se silným větrem
provázená blesky a hromobitím. Silný vítr nadělal škody v lesních
porostech na Kopaninách a v Liškách. Zejména byly vyvráceny statné
smrky i s kořeny.
Teplým dnem byl den 9.3. - v neděli, kdy bylo slunečno a teplo.
Překonán byl rekord zaznamenáván v pražském Klementinu 18,3OC.
Celý další týden bylo pěkně a slunečno, takže bylo započato se setím
obilí. Naše obec je hospodářsky začleněna do ZOD Choustník takže
setí probíhalo ve velkém.
Teplé počasí skončilo 17.3., ráno byl opět sníh a silnice se
prohrnovaly. Ráno 30.3. na Boží hod velikonoční bylo 0O C a ležel
sníh. Po půlnoci 19.3. byla bouře a napadl nový sníh. I v dubnu padal
sníh a mrzlo. 13.4. ráno bylo -7,5oC a napadlo 9 cm sněhu. Květen byl
tzv. májový.
Počátkem června byly krásné dny na sušení sena, teploty kolem
28OC. V pondělí 30.6. padaly kroupy a způsobily škody na zelenině,
ovocných stromech a řepě. V pátek 4.7. od 16:15 až do 16:45 byl silný
a vydatný déšť i druhý den 5.7. celé odpoledne dosti pršelo. Velké
škody následkem velkých dešťů naší obci nevznikly.
Povodně:
Vytrvalé deště zasáhly východní Čechy a zejména v oblasti Moravy
byly katastrofální povodně. Řeky Bečva a Morava zaplavily mnoho
domů, protrhaly hráze, silnice, železniční tratě. Kolem řeky Moravy
byly zaplaveny vesnice i města. Nejvíce postiženou obcí byly
Troubky, kde se řeka rozlila po celé vesnici a v nočních hodinách
odnášela vše co stálo v cestě. Došlo k nedozírným škodám na
majetku. Celá vesnice se ocitla v zoufalství. Voda odnesla celé domy,
silnice, utopila se drobná i velká zvířata. Byly ztráty na lidských
životech. Zoufalí lidé čekali na záchranu na zbylých střechách domů,
na půdách a vyvýšených místech. Zachraňovali hasiči, vojáci, policie,
Červený kříž, zdravotníci. Městy a vesnicemi jezdila těžká vojenská
technika a převážela vodou odříznuté lidi do míst, kam se nedostaly
pozemní prostředky, tam létaly vrtulníky a přenášely lidi do bezpečí.
Občané naší obce sledovali katastrofu v televizi a 24.7. uctili památku
všech, kteří byli oběťmi katastrofy minutou ticha, vyzváněly zvony.
Obecní úřad svolal 18.července veřejnou schůzi obecního
zastupitelstva a bylo rozhodnuto finančně podpořit povodněmi
postižené částkou 5000Kč z obecního rozpočtu. Dále bylo rozhodnuto
uspořádat mezi občany sbírku peněz. V neděli 27.7. od 19 do 21 hod.
za přítomnosti členek obecního zastupitelstva paní Vlasty
Kvasničkové č.35 a paní Hany Drdové č.4 bylo vybráno od občanů
18350 Kč. Z naší obce byla tedy částka 23350Kč. Odeslána do
postižené obce Kostelany na Moravu v okrese Uherské Hradiště.
Obecní zastupitelstvo z Kostelan zaslalo obecnímu úřadu v
Chrboníně děkovný dopis, který je založen v příloze kroniky společně
s fotografií obce Kostelany.
V mnoho místech jsou poškozeny zdroje pitné vody, je tedy velké
množství vody v plastových lahvích přesunováno spolu s trvanlivými
potravinami a ošacením do obcí v povodí řek Bečvy a Moravy. Po
opadnutí vody byly do nejvíce postižených míst na demoliční a
likvidační práce posláni vojáci a dobrovolníci. Záchranných prací se
zúčastnil i rodák z Chrbonína Jiří Boháč č. 63, který konal vojenskou
službu v Táboře, do postižených oblastí byli převeleni. Ani nejstarší
občané nepamatují takovou katastrofu. Měsíc červenec byl tedy
vlhký, příznivý pro růst hub. Celkem pěkné počasí bylo v době žní,
které začaly 6. srpna sklizní řepky v Cihelně. Poslední obilí - žito na
honu u Hory bylo sklizeno 22. srpna.
Podzimní měsíce září a říjen byly příznivé pro sklizeň brambor, orbu
a setí ozimů. Sklizeň brambor byla na honu v Liškách ukončena
24.10.
Změna času:
V noci z dne 25.10. na 26.10. byl zrušen letní čas. V minulých
létech letech docházelo k přesunu o měsíc dříve.
Zatmění měsíce:
V době od 20:16 hod. do 22 hod. dne 16. září bylo úplné zatmění
měsíce. Pozorování bylo možné i v naší obci, byly příhodné
atmosférické podmínky.
Sníh, mráz:
První sníh napadl 27.10., ale ležet nezůstal. O svátcích Všech
svatých a o Dušičkách bylo pěkně. Další sníh padal v neděli 16.
listopadu, ale opět roztál. Větší mráz byl ve dnech 16.,17.,18. prosince
- kolem -10C. Do konce roku nebyly větší noční mrazy než -3 - -4C a
nebyl ani sníh.
Počasí v průběhu roku v naší obci a okolí bylo příznivé pro dobrou
úrodu všech plodin. Pouze kroupy, které padaly s deštěm 30. června
zanechaly škody na řepce cca 10%.
Z obce:
Na veřejné schůzi dne 7.3., která se konala v hostinci u Tenklů v č.
10. seznámil přítomné pan Kulhavý se záměrem rozšířit podnikání v
naší obci. Podniká již v č.13 od podzimu r.1993. Byla vytipována
budova nové školy, kde se nevyučuje a o tyto prostory nikdo nemá
zájem. V měsíci březnu byla mezi obecním úřadem a panem
Kulhavým podepsána nájemní smlouva. V dubnu a květnu probíhaly
stavební úpravy. Ve stěně u silnice bylo vyjmuto okno a panel pod
oknem. Byla tam postavena kovová vrata k nakládání a vykládání
výrobků. Stavební úpravy stály 122000 Kč. Po pěti letech bude nájem
zvýšen na min. částku 60000 Kč/rok. Od 1.6. 1997 byla zahájena
výroba drobných nádob z kovu, jako jsou odpadní koše apod. V
provozu jsou zaměstnanci z Chrbonína Jan Janů č.50, který dříve
pracoval v dílnách ZOD Choustník. Renata Tupá č.43, Marcela
Křepelková č. 48. Další čtyři dělnice dojíždějí z okolí.
Ve staré budově školy je vybudována bývalá třída pro účely schůzí a
veřejné schůze zastupitelstva. V místnosti je i výčepní pult a je při
schůzích využíván.
V lednu byla opravena požární stříkačka PPS 12 v Českých
Budějovicích. Za opravu bylo zaplaceno 10342 Kč. Současně byly
nakoupeny dvě hadice za 3886 Kč. Dále byla opravena požární
zbrojnice. Byly vyměněny venkovní páry krokví, položena byla nová
krytina z alukrytu. Oprava stála 51082 Kč. V ceně není započítána
cena krytiny, která byla zakoupena již v roce 1990 při opravě střechy
na staré budově školy. Současně byla v roce 1997 opravena omítka na
kapličce a na škole. Opravy provedla stavební skupina obecního úřadu
v Radeníně.
Na veřejné schůzi dne 18.4. 1997 se zastupitelstvo usneslo, že bude
přispívat částkou 10000 Kč manželům z naší obce při narození dítěte.
Tyto částky byly již vyplaceny manželům Miluši a Stan. Chladovým
č.45 a manželům Evě a Frant. Mastilovým č.56.
Stavby:
Soukromě byly stavěny hospodářské budovy v čísle 57. pro
živočišnou výrovu a betonový septik. Drobné stavební úpravy byly
prováděny v č.21. Do rozestavěného rodinného domu č.69 se v srpnu
nastěhoval Milan Paclt s rodinou. Na stavbě rekreační objektu v č.31
se v roce 1997 téměř nepracovalo.
Hasiči:
Na své schůzi 23.3. v hostinci u Tenklů v č.10 se hasiči rozhodli
uspořádat v naší obci hasičkou sportovní soutěž. Ta se konala
10.5.1997 od 12:30 hodin na loukách pod rybníkem u č.48. Prostor
pro soutěž si hasiči zajistili sami. Na soutěž přijelo 14 družstev z
okolních obcí. Jedno družstvo dětí z Dlouhé Lhoty. 3 družstva žen:
Krátošice I., Krátošice II. a Choustník. 10 družstev mužů: Krátošice I.,
Krátošice II., Skopytce, Choustník I., Choustník II., Dlouhá Lhota,
Chabrovice, Krtov I. a II. a Chrbonín. Soutěžilo se ve dnou
disciplínách; štafetě a útoku. K poslechu hrála instrumentální kapela
zařízení p. J. Smolíka. Po soutěži byla v hostinci zábava. Muži z
Chrbonína neuspěli. Starosta obce svolal na den 20.11. do schůzovní
místnosti členy sboru. Cílem schůze bylo napravit nějaké nedostatky.
Výsledkem jednání byl návrh na obsazení funkcí hasičů jinými
mladými členy.
Předseda sboru: Jaroslav Hovorka ml. č.54 narozen 27.4.1968
Velitel: Jiří Boháč č. 63 narozen 10.7.1977
Strojník: Miroslav Veselý č.52 narozen 9.4.1974
Jednatel: Radek Paclt č.57 narozen 4.11.1975
Preventista: František Drda č.61 narozen 2.3.1979
Navržení funkcionáři hasičů byli do svých funkcí jmenováni na
veřejné schůzi obecního zastupitelstva dne 12.12.1997. Jmenovaným
funkcionářům popřál starosta Jaroslav Tupý hodně úspěchů v jejich
dobrovolné činnosti.
Činnost myslivců:
Počátkem března likvidovali myslivci starou bažantnici, která byla
na poli na okraji Kopanin. Pole, které patří k č.38 chtějí majitelé
zalesňovat, nebo%t není vhodné pro obdělávání. Drátěné pletivo,
dřevěné sloupy byly odklizeny. Stará konstrukce byla spálená. Při
jarních pracích pomáhali myslivci zemědělskému družstvu, sbírali
kámen na poli u Blaníku a Nad sady dne 27.4.1997. V tomto desetiletí
došlo k poklesu lovné zvěře na téměř nulové hodnoty, rozhodli se
myslivci pěstovat bažanty a kachny. Po dohodě s obecním úřadem
oplotili volný pozemek nad rybníkem mezi č. 31 a č.48. Práce začaly
18.5. a skončili 29.6.97. Byla nakoupena jednodenní bažantí kuřata z
líhně v Miškovicích u Kroměříže. Po dobu 8 týdnů je odchovával
doma předseda myslivecké společnosti Fr. Chlada z č.45. Poté bylo
120 kuřat přemístěno do bažantnice. V květnu uspořádali myslivci
jednodenní výlet na výstavu trofejí, zbraní, střeliva, stejnokrojů z Lysé
nad Labem. Dále byly nakoupeny malé kachny a po odchovu pana
Chlady byly vypuštěny na rybník a loveny byly 29. a 28.9.97. Další
pomocí družstvu byl sběr balíků slámy na farmě Předboř. Na honech v
tomto roce nebylo povoleno střílet zajíce pro velmi nízké stavy.
Stříleli se pouze vypuštění bažanti a škodná zvěř, protože v
mysliveckém sdružení z Chrbonína a Vlčevse, které má název
"Tuhonín" se na společných honech střílí nejvíce vypuštěných bažantů
z okolí, je zájem o hony veliký. Na první hon 8.11. se sešlo 47
myslivců a 7 honců. Hon byl zakončen večeří a posezením při hudbě v
hostinci u "Tenklů". Stejně tak tomu bylo 6.12. kdy se na hon sešlo 54
myslivců a 9 honců. druhý hon se konal na katastru Vlčevse.
Zakončení bylo taktéž v Vlčevsi se stejným programem. Poslední
brigádou myslivců v roce 1997 bylo porážení starých třešní do Lišek
včetně úklidu dřeva dne 27. a 28. 10.1997.
Kultura:
Pravidelně jsou konány myslivecký a hasičský ples. První byl konán
4.ledna hrála k tanci a poslechu skupina "Veselka", kterou řídil člen
M.S. p. Chlada. Byla hojná návštěva. Tombola byla složena převážně
z lovné zvěře. Druhý ples byl hasičský. Hrála kapela "Rolnička" z
Tábora řízena panem Jaroslavem Strnadem. Další kulturní život je
pasivní a spočívá v poslechu televizních pořadů. V součastné době je
v obci možno volit 4 televizní programy. Jsou to: ČT1 - česká televize
1.program; ČT2 - česká televize 2.program; Nova - soukromá
televize; Prima - soukromá televize. Příjem televize Prima je v obci
možno sledovat až od letošního roku po vybudování zesilovače v
Radimovicích u Želče. Mnozí občané též mají videopřehrávače na
nichž si přehrávají nakoupené nebo půjčené kazety. Někteří majitelé
televizorů mají též parabolické antény, které umožňují příjem mnoha
programů ze světa přes satelity. Občané též jezdí do divadla do Tábora
nebo Soběslavi.
Doprava:
Mimo zimní údržby nebyly na komunikacích prováděny žádné
práce. V příštím roce je plánována kabelizace telefonu, po uložení
kabelů do země plánuje obecní úřad opravy cest.
Vodovod:
Péče o vodovod spočívá jednak v odebírání vzorků vody, pro rozbor
a případné pokyny laboratoře. Dále je prováděna kontrola seřizování a
spínání zařízení pro čerpání vody do vodovodního řádu ze studní pod
školou. Po sepsání nájemní smlouvy s p. Kulhavým, byla provedena
výměna přípojky od hlavního řádu do školy.
Telefon:
Po delší jednání byla v prvních dnech července u nové školy
postavena telefonní budka. Přístroj byl ale dodán až za tři měsíce, tj.
29.září. Byly též zařízeny účastnické stanice občanům, kteří na telefon
čekali několik let. V letošním roce se tedy dočkali. V č.8, 26, 45, 56,
65 a obecní úřad. Postavení sloupů a zavěšení kabelů bylo provedeno
na konci roku 1996.
Chov ryb:
V rybníku " Za vsí" mezi č. 31 a 48 chová několik občanů pro svou
zálibu kapry. Po podzimním výlovu je odváží k vyčištění do
koupaliště do "Struh". Pokud se chov vydaří, prodávají ryby
zájemcům v obci a okolí.
Mládež:
Všeobecně lze říci, že mládež je většině zapojena do života obce
prostřednictvím spolků, zejména hasičů. Účastňují se prací na údržbě
obce, rybníku, koupaliště, hřiště a zúčastňují se akcí organizovaných
obecním úřadem. Ve volném čase se věnují různému sportu nebo se
scházejí ve srubu pod hrází rybníka pod č.34. Přijíždí sem i mládež z
jiných vesnic, zejména při oslavách jmenin, narozenin některého z
mladých. Přitom grilují selata nebo kuřata. Tyto oslavy začínají
většinou v pátek po příchodu z práce a mnohdy se i značně protáhnou.
Poslouchají také rokovou hudbu reprodukovanou z kazet. V zimě
pořádá mládež hokejové přebory na zamrzlém rybníku, někteří
zdatnější hrají VHL (vesnická hokejová liga). V mužstvu obce Křeč a
dosahují dobrých výkonů. Jsou to: Ladislav Vácha ml. nar 27.11.1972
z č. 58 a Pavel Radosta nar. 3.3.1974 z č. 39. Hrají s mužstvy z
Černovic, Chabrovic, Jistebnice, Čenkova apod. Výhru nad soupeři
někdy řádně oslaví. Oslav se zúčastňují chlapci, někdy i dívky.
Změny:
V minulých letech od posledního statistického seznamu obyvatel k
1.1.1964 došlo k mnoha změnám majitelů nemovitostí. Někteří staří
majitelé zemřeli, jejich potomci se odstěhovali nebo došlo ke změnám
z jiných důvodů (přiženění apod.) Změny nastaly v těchto případech:
Josef Praveček č.1 nar. 8.11. 1905 soukromě hospodařil až do své
smrti. Zemřel 3.6.1981, po jeho smrti nebylo přímých dědiců,
nemovitost převzal stát, dle tehdy platných předpisů a zákonů.
Dobytek byl prodán na jatky a pole předána do obhospodařování do
JZD Choustník. Část usedlosti byla prodána 1.3.1982 panu Josefu
Dvořákovi z Plané nad Lužnicí, stodola byla prodána p. Jar. Čupitovi
z Tábora, který část stodoly přestavěl na byt a v druhé časti provozuje
truhlářskou živnost. Vzniklo tak čp. 67. Prodej zprostředkoval fin.
odbor ONV Tábor.
Rudolf Blažek a Marie, dcera Matěje Drdy č.2 - po jejich smrti byla
nemovitost zděděna synem Jaroslavem Blažkem a dcerou Marií
Blažkovou, provdanou Kadlecovou. Oba dědici usedlost prodali Anně
Elizabeth Zahradníkové z Holandska.
František Hovorka č.6. Po jeho smrti 3.5. se stal dědicem jeho
synovec Josef Hovorka z Příbramska. Ten dům prodal na jaře r. 1986
panu Antonímu Libecajtovi z Prahy 9.
Ferdinand a Marie Buřičovi č.9. Po smrti byl dům převeden na
vnučku Jaroslavu Křepelkovou z č.48. V současné době je dům
využíván pro rekreační účely majitelka bydlí v Praze, je provdaná Míchalová.
Majiteli č. 12 byli Karel a Anežka Tarabovi, po jejich smrti se stala
majitelka Jana Tarabová, provdaná Dvořáková Chýnov.
Majiteli č.13 byli František a Marie Židovi. Po jejich smrti byla
dřevěná budova zbourána, stodola byla upravena v r.1994 na bytovou
jednotku a druhá část stodoly byla v r.1967 přestavěna na kancelář a
schůzovní místnost. V roce 1990 byl tento objekt na požádání snachy
původního majitele vrácen v restituci a pak prodán panu Kulhavému z
Jílového u Prahy.
Majiteli č.16 byli Anna a Josef Jůzovi, dále dcera Jiřina provdaná
Dvořáková. Manželé Dvořákovi se v r. 1979 v lednu odstěhovali do
Stoklasné Lhoty a majitelkou se pak stala jejich dcera Jana Dvořáková
provdaná Metelcová. Dům slouží k rekreaci.
Majiteli č.19 byli Vojtěch a Anna Židovi, po jejich smrti syn Josef
Žid, Vlasta Židová provdaná Kučerová s bydlištěm v Praze. Syn Josef
s manželkou Emílií Židovou prodali polovinu domu Františku
Wiznerovi ze Strakonicka v r. 1970. Wiznerovi dále dům prodali v
červenci v roce 1978 manželům Jaroslavě a Janu Heissigerovým z
Prahy. Manželé Heissigerovy předali majetek dcerám paní
Hiessigerové z prvního manželství, Ivetě Veisové z Brém v Německu
a Janě Stampfli z Pfeffingem ze Švýcarska. Majetek byl převeden v
r.1994.
Dům č.21 byl dříve majetkem rodiny Kovářových, asi do roku 1939,
kteří si postavili dům z č.31 do něj se přestěhovali. Pak se vystřídalo
několik majitelů a nájemníků Adamovi, Balínkovi, Brabcovi pak byl
koupen Národním výborem se záměrem dům zbourat. Pak byl dům
znovu prodán p. ing. Havlíčkovi z Tábora, který v roce 1995 dále
prodal součastné majitelce Ivetě Veisové z Brém.
Rodina Kovářových byla majiteli č.23, posledním majitelem byl
Václav Kovář nar. 5.3.1906, který zemřel 30.6. 1981. Protože nebylo
přímých dědiců, převzal dle zákonů majetek stát. V r. 1986 koupili
dům manželé Květa a Jaromír Černých k rekreačním účelům.
Majiteli č.30 byli manželé Karel a Marie Petrů. Po jejich smrti
zdědila domek dera Zdena Petrů, provdaná Donátová z Tábora.
Majiteli č.31 byli manželé František a Božena Kovářovi. Po smrti Fr.
Kováře v r.1974 se paní Kovářová přestěhovala k provdané dceři
Aleně Hromířové do Suchdola nad Lužnicí. Později byl domek prodán
Chrbonínskému rodákovi s poli a lesy panu Františkovi Příplatovi,
narozenému v roce 1948, který bydlí na Moravě v okrese Uherské
Hradiště. Celý dům byl zbourán a současně rozestavěn jako objekt
určený k rekonstrukci.
Dům č.41, jejich majiteli byli Příplatovi byl 50. letech koupen MNV
na kancelář obce. Domek od obce koupil k rekreaci p. Milan Broum z
Tábora.
Majitelem domu č.33 byl Jaroslav Chlada, který zde bydlel se svým
otcem Frant. Chladou. Syn Jaroslav, ale zemřel dříve než jeho otec,
který byl pro své stáří umístěn do domova důchodců v Choustníku.
Zdědili majetek všichni živí sourozenci Jar. Chlady. Domek je užíván
k rekreaci.
Josefa a Jaroslav Křepelkovi z č.42 (matka a syn) byli majiteli až do
smrti Jaroslava do roku 1983, domek zdědily děti jeho zemřelé sestry
z Prahy Miloslavy.
František a Růžena Chladovi byli majiteli domu č.43 od 10.3.1992 je
majitelkou jejich dcera Růžena Tupá z Tábora.V domku bydlí její syn,
současný starosta obce s manželkou Renatou Tupou.
Majitelem č.44 byl Josef Tománek, který dům prodal panu Hnilicovi
z Tábora a odešel do domova důchodců v Choustníku, kde 24.12.1992
zemřel. Dům byl opraven a používá se k rekreaci.
Václav Vácha byl majitelem domku č.45, který zemřel 17.8.
1963.Prodával se zde tabák a cigarety. Po jeho smrti byl domek
převeden na rodinu Chladovu z č.43, protože manželství p. Váchy
bylo bezdětné. Celý objekt byl zbourán Frant. Chladou a postaven byl
nový rodinný domek. Současnými majiteli č.45 jsou manželé Frant. a
Ludmila Chladovi, kteří se po dokončení stavby přestěhovali z č. 43.
Po smrti manželů Jana a Marie Pavlovských majiteli č.47 dům
zdědila jejich dcera Marie Pavlovská provdaná Rytířová z Chotčin.
Dům prodala manželům Voříškovým ze Sezimova Ústí. Ti domek
opravili a využívají ho k rekreaci.
Majitelé č.49 byli Vojtěch a Anna Židovi. Po jejich smrti zdědila
dcera Vlasta provdaná Kučerová z Prahy. Ta dům č.49 prodala
manželům Pavlu a Jindřišce Hornsteinerovým z Prahy. Kolnu za
obytným stavením zbourali, obytnou budovu opravili a spolu s jednou
polovino stodoly a sadem je užíváno k rekreaci.
Rozvoj motorismu:
První osobní auto vlastnil pan Josef Veselý z č.11. Jeden z
největších hospodářů. Auto značky Aero bylo dvousedadlové a koupil
si ho brzy po válce. Po roce 1945 téměř nikdo motorové vozidlo
nevlastnil. Menší motocykl zn. NSU měl hostinský Václav Tenkl z
č.10. Teprve mezi roky 1950-60 se objevily první motocykly Č2-125 a
Jawa. Motocykl ČZ 125 koupil v roce 1956 Ladislav Vácha, později
Jawu ČZ 175 Josef Kvasnička z č.25 a Josef Vácha z č. 18 si koupil
Jawu 250 cm3. Tyto motocykly byly v různých kubaturách ve velké
oblibě. Na sklonku 60. let si někteří občané kupují jeté automobily
Škoda - Octávia. Jsou to Josef Vácha a Ladislav Vácha v r.1969. Pak
následovaly Škodovky 100, 110, 105, 120 dále značky Žiguly, Lade a
Trabant. Několik občanů si později koupilo Favority. Po roce 1989 to
byly automobily ze západních zemí většinou ojeté. Na konci roku
nebyla auta pouze v č. 3,7,22,28,29 a 36. Obyvatelé těchto domů byli
většinou starší nebo neměli ani řidičské průkazy. V některém domě
vlastní i dvě auta. V dnešní době je auto na vesnici nezbytné, jezdí se
zejména za nákupy, k lékaři,do divadel, atd. Veřejná doprava
autobusy je omezována a občanům nevyhovuje. Mnozí občané si
koupili za osobní auto přívěs pro přepravu menších nákladů. Někteří
šikovnější si přívěsy vyrobili svépomocně doma.
Politický život:
V tisku a televizi bylo připomenuto, že 24.4.uplynulo 50 let od
zahájení cesty ing. Hanzelky a Zikmunda do Afriky a Latinské
Ameriky. Cestu podnikli v roce 1948 českým osobním automobilem
Tatra, který měl chlazení válců vzduchem. Tito dva cestovatelé
posílali do vlasti velké množství fotografického, zvukového a
písemného materiálu. Velký zájem o jejich zážitky projevovali i
posluchači rádia v Chrboníně. Svoje zážitky později zajímavou
formou knižně. Jejich začátek vysílání byl zahajován v rádiu
charakteristickou znělkou.
Návštěva papeže:
Ve dnech 25. - 27.4. navštívil naší vlast již po třetí papež
římskokatolické církve Jan Pavel II. První v roce 1990 to byla první
papežská návštěva v našich dějinách, druhá v roce 1995. Papež se
narodil 18.5.1920 v polských Wladowicích, vlastním jménem Karel
Josef Vojtyla. Do funkce papeže byl zvolen 16.10.1978 jako 226.
papež v dějinám římskokatolické církve.
Příloha:
Po 7 měsících letu dne 4. července přistála na planetě Marsu
americká sonda Pathfinder.
V ranních hodinách zemřela v Paříži na následky autohavárie
Anglická princezna Diana.
Profesor MUDR Švejcar, uznávaný pediatr světového jména zemřel
30.1.1997, ve věku téměř 100 let.
Spolkový kancléř Helmuth Kohl podepsal s předsedou české vlády
Václavem Klausem deklaraci, která má uzavřít otázky minulosti. Tato
deklarace byla 30. ledna schválena spolkovým sněmem Německa.
Na státní návštěvu přijel 18. března marocký král Harald I. a
královna Sonja.
Ve věku 120 let zemřela 4. srpna Francouzka Jeanne Calmentová,
hodnověrně nejstarší člověk světa.
Předseda ODS (občanská demokratická strana) Václav Klaus
oznámil 30.11., že podává demisi a sním tak odstupuje celá vláda.
Příčinou byly informace o financování ODS.
Do provozu byl 6.11. uveden 62 km dlouhý úsek dálnice D5 z Plzně
do Rozvadova.
Český statistický úřad 22.12. oznámil že český národ stárne a
vymírá. Je pravděpodobné že v roce 2014 klesne počet obyvatel České
Republiky pod 10 milionů, počet dětí klesne minimálně na 15% více
než čtvrtina obyvatel budou tvořit obyvatelé starší 60 let.
Úvaha nad hospodářsko-politickou situací v obci a ve světě. Rok
1997 byl rokem politických a ekonomických krizí. Peníze nejsou v
životě člověka to nejdůležitější, ale svojí roli v životě hrají. Zejména u
lidí na venkově. Na počátku roku se vyměřovala německá marka za 17
Kč na konci se už platilo téměř 20 Kč, takže hodnota koruny značně
poklesla. Pro občany to vždy znamená ztrátu, protože mzdy a ostatní
příjmy se odvíjejí od hospodářské situace v zemi i ve světě.
Zemědělské družstvo má v zahraničí zakoupené stroje na úvěr,
chemikálie a jiné důležité nákupy jsou uskutečňovány prostřednictvím
jiných firem ze zahraničí, zaplatí se více a tím méně zbude na mzdy.
Porovnáme-li možnosti zahraničních zemědělců s našimi, zjistíme, že
nakupují např. za 1 l mléka 1 l nafty. Český zemědělec nakoupí za 1 l
mléka jen 0,5 l nafty, někdy i méně. Obdobně je tomu i v ostatních
plodinách a komoditách. V celém státě se uplatňuje tržní hospodářství,
ale moc se to nedaří, zejména zemědělcům. V případě vyšší úrody
nejdou zemědělské výrobky na odbyt a ceny značně klesají. Stát
připouští dovozy zemědělských výrobků a obilí, buď bezcelně nebo
jen s malým clem, takže dobře prodat se českému zemědělci moc
nedaří a nemá téměř žádný zisk. Chybí peníze na obnovu budov,
mechanizace a rozvoj. Problémem jsou obchodní vztahy mezi jatkami,
mlékárnou a ostatními odběrateli. Za dobytek a mléko platí odběratelé
opožděně a málo, zákazník v obchodě musí platit ihned a ceny v
obchodech jsou vysoké. Např. zemědělec dodá do obchodu brambory
za 4,50 Kč, ale zákazník platí 8-9Kč/ kg, ale i více. To považujeme za
neúměrný zisk obchodníků na úkor zemědělců. Tím se pohlíží ve
veřejnosti tak, že zemědělec vyrábí draho. Taková politika vytváří
nespokojenost. Jsou případy, že odběratelé dluží zemědělcům za obilí,
řepku, brambory a ostatní i půl roku a déle.
Vládní krize:
Podáním demise vlády Václava Klause se v zemi prohloubila
politická krize. Na konci roku 1997 nebyla nová vláda ještě sestavena.
Celkově lze hodnotit rok 1997 jako rok neklidu nejen v České
Republice, ale i ve světě.
Kometa:
Na jaře tohoto roku byla občany obce pozorována Hale-Boppova
kometa, která večer byla viditelná na obloze na severozápadě a k ráno
na severovýchodě.
Obecní úřad:
Po zrušení roboty byl Chrbonín sloučen se sousední vsí Vlčeves,
spojené obce byly řízeny představiteli z obou vesnic. Samostatnou
obcí se Chrbonín stal až v roce 1875. Prvním starostou se stal Jan
Vácha z č.18 nar. 1846 a pak následovali: Václav Tenkl z č.27, Matěj
Drda z č.26, Josef Kovář z č.21.V období I. světové války od r. 1914
až 1918 byli starosty Václav Hovorka z č.6, František Žid z č.13. Po
roce 1918 byl starostou Frant. Žid z čísla 11. po něm Josef Veselý z č.
11. Od roku 1932 František Příplata z č.41, byl ale zastupován pro
nepřítomnost v obci Františkem Drdou z č.4 do roku 1945. Od r.1945
tedy po válce se vytvořily Národní výbory a pojmenování starostů
bylo nahrazeno předseda MNV (místní národní výbor). Předsedou
prvního národního výboru po válce od voleb v roce 1945 byl František
Petrů z č.46 do roku 1959 - úmrtí. Od r. 1960 František Příplata z č.15
(dříve č.41) do r. 1972. Od r. 1972 Ladislav Vácha z č.18 (pak č.58)
do r. 1976, kdy byla obec Chrbonín sloučena s obcí Choustník. Po
roce 1989 se předsedové MNV zase nazývali starostové. V roce 1990
získal Chrbonín opět samostatnost a od r. 1990 byl starostou Jiří Drda
z č. 26 po něm od roku 1994 Jaroslav Tupý z č. 43 do dnes. Je
nejmladším starostou v okrese Tábor.
Statistika trvale přihlášených osob k 31.12.1997:
Č.p. 1
Č.p. 2
Č.p. 3
Č.p. 4
Č.p. 5
Č.p. 6
Č.p. 7
Č.p. 8
Č.p. 9
Č.p. 10
Č.p. 11
Č.p. 12
Č.p. 13
Č.p. 14
Č.p. 15
Č.p. 16
Č.p. 17
Č.p.
Č.p. 18
Č.p. 19
Č.p. 20
Č.p. 21
Č.p. 22
Růžena Dvořáková
David Dvořák
Bez trvalého bydlení, rekreační objekt
Anna Tenklová
Václav Tenkl
Josef Drda
Růžena Drdová
Josef Drda
Hana Drdová
Tomáš Drda
Josef Drda
Josef Vácha
Antonín Libecajt
Neobydleno
Josef Petrák
Marie Petráková
Jaroslav Příplata
Miroslava Příplatová
Miroslava Příplatová
Jan Příplata
Neobydleno
Václav Tenkl
Josef Šimota
Neobydleno
Výrobní provoz p. Kulhavého
Zdeňka Veselá
Anna Příplatová
Neobydleno
Anežka Hrnčířová
Jiří Hrnčíř
Josef Vácha
Rekreační objekt
Školní budova
Rekreační objekt
Alois Hovorka
26.8.1950
16.6.1974
26.3.1922
14.9.1943
12.2.1913
15.10.1926
19.8.1951
21.2.1960
26.8.1980
22.10.1982
2.10.1957
2.2.1930
1.5.1930
21.12.1933
15.5.1962
4.3.1963
21.7.1986
11.11.1990
2.9.1917
17.3.1919
15.4.1925
12.7.1925
15.1.1915
23.8.1955
7.5.1935
2.6.1939
Č.p. 23
Č.p. 24
Č.p. 25
Č.p. 26
Č.p. 27
Č.p. 28
Č.p. 29
Č.p. 30
Č.p. 31
Č.p. 32
Č.p. 33
Č.p. 34
Č.p. 35
Č.p. 36
Č.p. 37
Č.p. 38
Č.p. 40
Č.p. 41
Č.p. 42
Č.p. 43
Č.p. 44
Č.p. 45
Č.p. 46
Rekreační objekt
Neobydleno
Neobydleno
František Drda
Antonie Drdová
Jiří Drda
Marie Drdová
Marie Tenklová
Josef Beneda
Josefa Beránková
Marie Beránková
Neobydleno
Novostavba nedokončeno
Josef Kračmera
Rekreační objekt
Marie Drdová
Milada Kvasničková
Václav Kvasnička
Vlasta Kvasničková
Lenka Kvasničková
Vlasta Kvasničková
Václav Křepelka
Jarmila Křepelková
Obecní úřad
Josef Cikánek
Marie Cikánková
Neobydleno
Rekreační objekt
Rekreační objekt
Jaroslav Tupý
Renata Tupá
Rekreační objekt
František Chlada
Ludmila Chladová
Stanislav Chlada
Miluše Chladová
Lenka Chladová
Alžběta Petrů
16.12.1921
1.10.1919
6.3.1944
17.9.1947
23.1.1909
18.2.1920
5.12.1925
26.1.1961
23.1.1923
20.12.1925
3.8.1925
3.1.1953
10.8.1952
28.5.1978
24.3.1981
11.8.1923
27.5.1924
27.9.1936
2.3.1941
15.10.1970
13.4.1974
22.7.1950
26.10.1951
8.8.1972
28.6.1974
20.5.1997
27.10.1915
Č.p. 47
Č.p. 48
Č.p. 49
Č.p. 50
Č.p. 51
Č.p. 52
Č.p. 53
Č.p. 54
Č.p. 55
Č.p. 56
Č.p. 57
František Petrů
Rekreační objekt
Jaroslav Křepelka
Marie Křepelková
Luboš Křepelka
Marcela Křepelková
Luboš Křepelka
Vít Křepelka
Rekreační objekt
Jan Janů
Blažena Janů
Jan Šašek
Marie Šašková
Josef Veselý
Marie Veselá
Miroslav Veselý
Josef Veselý
Jaroslav Hrnčíř
Jaroslava Hrnčířová
Jaroslav Hrnčíř
Jaroslav Hovorka
Anna Hovorková
Jaroslav Hovorka
Jan Šafář
Anna Šafářová
Marie Kůrková
František Brabec
Marcela Brabcová
Helena Brabcová
František Mastil
Eva Mastilová
František Mastil
Patrik Mastil
Josef Paclt
Anna Pacltová
Milan Paclt
Radek Paclt
Petra Pacltová
5.2.1946
6.2.1931
29.12.1938
3.4.1964
7.3.1968
21.8.1986
15.8.1989
24.6.1947
3.1.1950
8.9.1949
25.2.1950
8.2.1949
10.11.1950
9.4.1974
17.3.1978
3.5.1938
30.11.1948
7.6.1974
10.4.1943
25.12.1948
27.4.1968
8.9.1941
13.11.1941
12.5.1968
23.1.1949
6.3.1951
15.6.1972
29.4.1969
21.5.1974
30.3.1994
4.9.1997
21.6.1947
27.3.1947
6.12.1969
4.11.1975
9.12.1977
Č.p. 58 Ladislav Vácha
Marie Váchová
Ladislav Vácha
Marie Jůzová
Č.p. 59 František Kazda
Marie Kazdová
František Kazda
Jaroslava Kazdová
Miroslav Kazda
Stanislav Kazda
Petr Kazda
Radek Kazda
Pavlína Kazdová
Č.p. 60 Josef Kvasnička
Marie Kvasničková
Pavel Kvasnička
Zdena Kvasničková
Markéta Kvasničková
Pavel Kvasnička
Č.p. 61 František Drda
Wladyslawa Drdová
Markéta Drdová
František Drda
Lucie Drdová
Č.p. 62 Jan Kračmera
Růžena Kračmerová
Kateřina Kračmerová
Jana Kračmerová
Č.p. 63 Jiří Boháč
Jiří Boháč
Č.p. 64 Karel Čížek
Marie Čížková
Martin Čížek
Monika Čížková
Monika Čížková
Č.p. 65 Josef Krch
Věra Krchová
Jan Krch
26.5.1933
26.1.1935
27.11.1972
23.8.1911
10.6.1931
27.11.1937
3.5.1957
12.2.1963
30.6.1965
30.6.1965
11.4.1984
6.3.1986
5.2.1994
24.8.1940
26.10.1942
27.9.1966
25.3.1969
9.2.1989
17.6.1990
4.8.1948
5.5.1950
4.2.1977
2.3.1979
17.7.1980
17.12.1951
4.3.1955
13.5.1978
17.12.1981
4.7.1954
10.7.1977
20.9.1949
25.10.1949
1.7.1970
14.8.1976
26.5.1995
22.1.1955
9.10.1953
12.5.1979
Č.p. 66
Č.p. 67
Č.p. 68
Č.p. 39
Aleš Krch
Jiří Kvasnička
Alena Kvasničková
Jiří Kvasnička
Zbyněk Kvasnička
Jaroslav Čupita
Alena Čupitová
Jan Dubský
Veronika Čupitová
Karel Taraba
Jindřiška Tarabová
Markéta Tarabová
Jindřich Taraba
Jaroslav Radosta
Eva Radostová
Pavel Radosta
4.12.1981
26.12.1957
17.3.1960
6.10.1982
29.1.1985
19.2.1954
1.6.1956
7.2.1958
22.12.1986
25.9.1955
2.2.1960
21.10.1980
5.4.1984
30.1.1938
24.10.1945
3.3.1974
Rok 1998
Narození:
9.6
14.12.
Dominik Paclt č. 57
Jan Hovorka č. 54
Úmrtí:
30.1.
11.6.
Marie Tenklová z č. 27
Jarmila Křepelková z č. 36
Sňatky:
27.6.
Jaroslav Hovorka z č. 54 a slečna Miroslava Benešová z
Berouna
Odstěhování:
Antonie Drdová z č.26 do Chýnova do Pečovatelského domu
Přistěhování:
Miroslava Hovorková z Berouna do č.54 po sňatku
Petr Kůrka nar. 13.2.1966 z Nové Včelnice do č.55
Životní jubilea:
23.1. Josef Kračmera č.32
30.1. Jaroslav Radosta č.34
12.2. Josef Drda č.4
3.5. Jaroslav Hrnčíř č.53
4.8. František Drda č.61
11.8. Václav Křepelka č.36
30.11. Jaroslava Hrnčířová č.53
25.12. Anna Hovorková č.54
29.12. Marie Křepelková č.48
75 let
60 let
85 let
60 let
50 let
75 let
50 let
50 let
60 let
Základní školní docházku ukončili:
Josef Drda z č.4 nar. 22.9.1982.V září nastoupit do učení na
Kovosvitu S. Ústí jako zámečník.
Jiří Kvasnička z č.66 nar. 6.10.1982, nastoupil do učení jako
automechanik pro Vodní stavby S. Ústí. Teoretická výuka probíhá v
Táboře.
Ukončení učebních oborů:
Vlasta Kvasničková nar.24.3.1981 z č.35 se vyučila cukrářkou u
s.r.o. Domita Tábor (pekárny) a nastoupila do pracovního poměru.
Tomáš Drda nar. 26.8.1980 z č.4 se vyučil jako instalatér - topenář v
Soběslavi a nastoupil u firmy Seta v Táboře.
Zápis dětí:
V pátek 6.2. proběhl zápis dětí do prvních tříd v Choustníku, z naší
obce nebylo zapsáno žádné dítě.
Výkon základní vojenské služby:
František Drda nar. 23.3.1979 z č.61 nastoupil 5.1. základní
vojenskou službu. Z výkonu vojenské služby se po roce vrátil Josef
Veselý nar. 17.3. 1978 z č.52 a nastoupil do ZOD Choustník. V úterý
22.12. se po roce vrátil František Drda z č.61 a nastoupil do dílen
ZOD Choustník.
Studijní obory:
Dvouletou nástavbu po vyučení ukončila Lenka Kvasničková
narozená 28.5.1978 z č.35 maturitou. Učební obor prodavačka textilů
ukončila Markéta Tarabová nar. 21.10.1980 z č.68 a nastoupila 1. září
dvouletému nástavbovému studiu zakončenému maturitou. Do
mateřské školky v Choustníku nastoupili 1.září za pěkného dne
Pavlína Kazdová ner.5.2.1994 z č.59 a Klára Pacltová 11.5.1994. Do
Chýnova nastoupil František Mastil nar. 30.3.1994 z č.56.
Úrazy:
Při cestě z práce utrpěl v katastru obce Dl. Lhota Jan Krch z
Chrbonína č.65 nar. 12.5.1975 úraz. Léčení včetně rehabilitace trvalo
asi 6 měsíců.
V pondělí 16.11. zemřel ing. Pavel Příplata z Kozmic. Chrbonínský
rodák ve věku 53 let, pracoval ve veřejné správě na referátu životního
prostředí okresního úřadu v Táboře. V Kozmicích bydlel od roku
1968.
Počasí:
Začátkem roku bylo zcela bez sněhu s teplotami -1,5C. Sníh nepadal
až do 20. ledna a noci byly s teplotami do -5C. Byly i ranní mlhy, v
některých dnech pršelo. Poprašek sněhu byl až ráno 21.1. a mrzlo do 11C. Až únor začal mrazem -16C, ale jen do 5.2. Od 7.2. tál sníh a až
do konce února bylo nad 0. Na stromech zejména na třešních byly
pupeny. Střídal se déšť s jasnými dny. Dle přísloví "Březen za kamna
vlezem" se od 1.3. ochlazovalo se sněhovými přeháňkami. Noční
mrazy byly do 16.3., kdy byly jasné noci. Jaro nastoupilo 20.3. ve
20:54 s teplotou slabě nad nulou a četnými sněhovými přeháňkami.
Ráno 21.3. byl mráz -5,5C a čerství poprašek sněhu. Koncem března a
začátkem dubna byly teplé dny 15C, 1.4. po 19 hodině první bouřka z
tepla a mírný déšť. Po velikonocích v úterý 14.4. přeháňky krupice, na
trávě a na polích bylo bílo. Na sv. Jiří 24.4. rozkvetly první rané
třešně. Ve druhé polovině ledna bylo téměř sucho, déšť byl pouze
ojedinělý. Záhumenkáři sázeli brambory od 17. do 24.4. Práce na
polích nebyly pro špatné počasí přerušeny. Téměř celý květen bylo
sucho, první vydatný déšť byl 21.5. a v sobotu 30.5., v neděli 31.5. byl
silný krátký déšť. Jabloně kvetly již po 1.5. Na sv. Medarda 8.6. celý
den slabě pršelo. 1. letní den byly denní teploty kolem 27C, slunečno,
teplo se slabým větrem. Díky červnovému počasí příroda dohnala
zpoždění, které při nedostatku vláhy v květnu vzniklo při vegetaci
jařin a okopanin. O Choustnické pouti v neděli 5.7. téměř celý den
pršelo. V týdnu od 5.7 do 12.7.bylo chladno a deštivo, takže byly
případy, kdy se v domech topilo. Pranostiku, že Medardova kápě, 40
dní kape Medard v letošním roce dodržel. Od 18.7. byly teplé dny s
teplotami do 36C. V Chrboníně 31C. Tyto rekordní teploty byly
příčinou velkých bouří. Na Slovensku v okrese Prešov v pondělí
20.7.byly velké bouře, povodně a vznikly tam velké škody na majetku
a životech (Sabinov). Také ve východních Čechách byly povodně v
okrese Rychnov nad Kněžkou s velkými škodami a ztrátami na
životech. V některých místech v noci napršelo z 22. na 23.7. 200l/m2.
Někteří lidé spojují tyto katastrofy s kometou v loňském roce. O žních
bylo sucho, slunečno. Od zář bylo asi 10 dni sucho pak od 11.9. do
pátku 18.9. byl deštivý celý týden, takže sběr brambor byl přerušen až
do 21.9. Od tohoto data se ve sklizni pokračovalo u družstva i
záhumenkářů. Hladiny řek v období dešťů opět kulminovaly. První
podzimní den 30.9. bylo jasno 5C přes den kolem 15C. Pan Šafář
sbíral s rodinou na záhumence brambory. V říjnu od 11.10. čtyři dny
přeprchalo, pak bez deště až do 23.10. Od 24.10. pršelo. V pondělí
26.10. hřmělo a padala sněhová krupice. Letní čas se měnil v neděli
ráno 25.10. ve 03:00 hod vrátily ručičky hodin na 02:00. Od 24.10. do
1.11. spadlo mnoho vody na Šumavě ve dvou dnech 80l/m2. Hladiny
řek stouply na Otavě vyhlášen II. povodňový stupeň. Déšť byl
doprovázen silným větrem na Pacovsku a na Šumavě byly vyvráceny
stromy. Na horách vítr dosahoval rychlosti 120km/hod. Voda
postupně opadávala a na mnoha místech kolem řek čerpali vodu ze
sklepů. Na některých místech byly strženy střechy domů. Od 2.11. je
jasno a neprší. Celý den pršelo 10.11. sv. Martin na bílém koni
nepřijel, ale střídavě přes den pršelo. První sníh padal 14.11., 15.11.
sněhové přeháňky, pak roztál zůstal pouze na kopci Blaníku. Postupně
padal od 17.11. Zvyšoval se i noční mráz, v sobotu ráno 20.11. -10C a
8cmsněhu. Větší mráz 22.11. -12C. Počátkem prosince sychravo,
mlhy až do 5.12. Na stromech jinovatka ve dne -3C. Od 12.12.
obleva.Síh roztál, zima se vrátila od 21.12. Ranní teploty -4C, trochu
sněhu. Na štědrý den sníh, -7C, vítr, padá sníh při cestě na půlnoční
mši. Na druhý svátek vánoční obleva, sníh roztál. Poslední den v roce
je celý den zataženo, celý den mráz -5C slabý vítr, jinovatka.
Rybníky:
V letošním roce z hlediska hospodaření byly rybníky využívány jako
loni k chovu ryb a kachen (pouze rybník u č.48). Ostatní rybníky
slouží jako zásoba vody pro účely požární.
Myslivecké sdružení:
Také v letošním roce byla činnost myslivců bohatá. Výroční členská
schůze se konala 7.3. ve Vlčevsi. Již 28.3. byla první brigáda na
vyřezávání a pálení náletových dřevin na stoce pod Tříklasovicemi, za
účelem získání finančních prostředků na chod sdružení. Rozšiřování
bažantnice za rybníkem u č.48 se provádělo 5. a 19. dubna. Pro účely
stavby byla uzavřena smlouva na obecní pozemek na němž bažantnice
stojí na dobu 10 let mezi obecním úřadem a mysliveckým sdružením.
Další brigáda byla u ZOD na farmě Chrbonín 25.4. na sběr kamene.
Dne 6.5. bylo nakoupeno 150 ks kachňat, která byla 31.5. vypuštěna
na rybník. Odchována byla v maringotce u č.45 panem St. Chladou.
Na Moravě byla nakoupena bažantí kuřata a po odchovu vypuštěna do
voliéry za rybníkem. Kachny byly přikrmovány kopřivami a
okřehkem. V sobotu 20.6. byl uspořádán přebor ve střelbě na asfaltové
holuby. Odměna myslivců za celoroční práci jsou hony na kachny a to
5.9., 12.9. a 30.10. Celkem bylo uloveno 132 ks kachen. Z posledního
houfu bylo 42 ks ošetřeno a uloženo pro tombolu na myslivecký ples.
V lovecké sezóně myslivci společně oslavili ve Vlčevsi 50 narozeniny
člena Jiřího Bejblíka z Vlčevse. Ve voliérovém odchovu docházelo ke
vzájemnému klování bažantů, prováděli členové MS 27.9. připalování
zobáků. v sobotu 19.9. pomáhali myslivci s opravou protržené hráze
na rybníku "Moučka", kde by bylo výhledově možné po dohodě s
majitelem o chovu ryb. První podzimní hon se konal 7.11. v
Chrboníně a to na bažanty, lišky a prasata. Na srazu před lovem se
sešlo v místním hostinci 39 myslivců a 3 honci. Nejdříve se konaly
lesní leče a na konec se stříleli bažanti ve stráních u Kopanin. Střeleno
bylo 44 bažantů. Chyceny byly dvě lišky a jedno divoké sele. Po honu
byl v hostinci proveden tradiční myslivecký soud a po něm bylo
pasování mladého myslivce Miroslava Bejblíka z Vlčevse. Zábavu
zpříjemnili harmonikáři V. Tenkl - hostinský a pan Makovec a
Vančata. Další společný hon byl v části Vlčeves. Za účasti 41
myslivců a 5 honců a bylo střeleno 42 bažantů, chycena byla 1 liška.
Zakončení bylo ve Vlčevsi jako 7.11. v Chrboníně. Poslední hon byl
na škodnou 27.12. na polovině katastru Chrbonína. Nebyla střelena
ani černá zvěř ani škodná. Hon byl zakončen v buňce v lese "
Tuhonín" od 12 do 16 hodin. V zimním období je zvěř přikrmována
jádrem. Za účelem schůzí a odpočinku mají myslivci v lese "Tuhonín"
umístěnou stavební buňku a v době honu v katastru Chrbonín zde
bývá zastavení s občerstvením. V období žní sbírali balíky slámy
myslivci na farmě Předboř 1 den.
Hasiči:
Mladá generace hasičů čistila 23.5. koupaliště ve "Struhách" a 9.5.
se hasiči účastnili soutěže v Krátošicích. Družstvo z Chrbonína se
umístilo na 3. místě z 9 zúčastněných. Účastnili se : J. Boháč č.63,
Mir. Veselý č.52, Jar. Hrnčíř ml č.53, Pavel Radosta č. 39, Michal
Broum č. 41, Radek Paclt č. 57, Ladislav Vácha ml č.58 a Josef
Veselý ml č.52. V pátek 18.12. se prvně v zasedací síni obecního
úřadu konala výroční členská schůze hasičů za účasti zástupce
obecního výboru Mir. Matouška z Dlouhé Lhoty. Schůze se zúčastnilo
26 místních členů. Schůzi řídil předseda sboru Jaroslav Hovorka ml. z
č. 54. Za nové členy byli přijati Tomáš Drda č. 4 nar. 26.8.1980, Josef
Drda č.4 nar. 22.9.1982, Aleš Krch z č. 65 nar.4.12.1981, Václav
Žalud z Radenína a Petr Vachta z Chýnova.
Kultura:
Kulturní život v obci v tomto roce byl obvyklý jako v loňském roce.
V místním hostinci se dne 10.1. konal myslivecký ples, na němž hrála
kapela "Ševětínka". Jako zpěvák účinkoval s nimi zdejší rodák p.
František Chlada z č.45. Na požárnickém plese hrála kapela Jindřicha
Smolíka. Součástí každého plesu byla tombola. V sobotu 9.5.
probíhala oslava Dne matek v Družstevním domě v Choustníku. V
programu účinkovali také žáci z naší obce, kteří do Choustníku chodí
do školy. Na oslavě byly nejenom členové jejich rodin, ale i ostatní
občané. Zemědělské družstvo organizuje pro členy a ostatní, kteří
pomáhali při sklizni posezení při hudbě společně s občerstvením a
besedou. Doprava je zajišťována auty družstva.
Komunikace:
K hlavní péči o komunikace patří zimní prohrnování sněhu a
následný posyp. Prohrnování provádí na základě smlouvy s obecním
úřadem syn soukromého zemědělce p. Radek Paclt. Posypávání
zajišťuje zemědělské družstvo. Asfaltování silnice od č. 55 k hasičské
zbrojnici bylo provedeno v roce 1992.
Vodovod v obci:
Díky péči p. Fr. Drdy z č. 61 nar. 4.8.1948 o celý komplex zařízení
studny, přečerpávací stanice nebyly se zásobováním vodou problémy.
Vodou jsou zásobovány všechny domácnosti i rekreační, provoz p.
Kulhavého v č. 13 a v pronajaté budově školy, budova obecního úřadu
a oba zemědělsky využívané kravíny pro 220 ks krav.
Telefon:
V pondělí 1.6. začala stavební telekomunikační firma "Telestar" u č.
58 s výkopem rýh a pokládáním kabelů. Kabel byl položen po celé
obci. Poté byl kabel pokládán směrem na Radenín a napojen do skříně
před Radenínem. V obci bylo pokládání kabelu ukončeno
17.
srpna. Materiál, který byl uložen v bývalé garáži na autobus si o
dokončení stavby firma "Telestar" odvezla v pátek 28.8.. V úterý 3.11.
začal SPT Telecom s instalací telefonních přístrojů do bytů. Bylo
zřízeno 37 telefonních stanic. Dvořák David č.1, Tenklová Anna č. 3,
Drdová Hana č. 4, Veselá Z. č.14, Hrnčíř Jiří č. 17, Vácha Josef č.18,
Weisová Iva č. 19, Beránková Jos. č. 29, Kvasnička Václav č. 35,
Tupý Jaroslav č. 43, Křepelka Jaroslav č. 48, Janů Jan č. 50, Šašek Jan
č. 51, Veselý Josef č. 52, Hrnčíř Jaroslav č. 53, Hovorka Jaroslav č.
54, Šafář Jan č. 55, Paclt Josef č. 57, Vácha Ladislav č.58, Kazda
František č. 59, Kvasnička Pavel č. 60, Drdová Markéta č.61,
Kračmera Jan č. 62, Čížek Karel č. 64, Kvasnička Jiří č. 66, Čupita
Jaroslav č.. 67, Taraba Karel č. 68 a Paclt Milan č. 69. Celkem 28
přístrojů. Ostatní byly zapojeny dříve, včetně telefonního automatu u
školy.
Volby:
V pátek 19.6. od 14 do 22 hodin a v sobotu od 7 do 14 hodin se po
celé republice konaly volby do parlamentu. V naší obci bylo zapsáno
113 voličů, odvolilo 103 voličů, tj. 91,15%.
Volební komise: Předseda - Mgr. Marie Kůrková č. 55 nar. 12.5.1968.
Zapisovatel - Renata Tupá č. 43 nar. 13.4.1974. Členové komise - Eva
Mastilová č.56 nar. 21.5.1974; Lenka Kvasničková č.35 nar.
18.5.1972; Markéta Drdová č.61 nar. 4.2.1977.
Výsledky voleb:
ČSSD
ODS
KDU-ČSL
KSČM
SPR-RSČM
Unie svobody
Nezávislý
Demokr. unie
Důchodci
Česká str. nár. soc.
Strana zelených
Celkem
29 hlasů
18 hlasů
15 hlasů
13 hlasů
9 hlasů
6 hlasů
3 hlasy
3 hlasy
3 hlasy
2 hlasy
2 hlasy
103
28,16%
17,48%
15,56%
12,62%
8,74%
5,83%
2,91%
2,91%
2,91%
1,94%
1,94%
100%
Na základě rozhodnutí státních orgánů se ve dnech 13. a 14. 11. i v
naší obci konaly komunální volby, pro zastoupení do obecního úřadu
a senátní volby do senátu ČR. V obci bylo zapsáno 119 voličů,
odvolilo 102 voličů tj. 85,71%, nedostavilo se 17 voličů. Do obecního
zastupitelstva byly zvoleni podle počtů odevzdaných hlasů ze 102
voličů:
Jaroslav Tupý nar.15.10.1970 č.43
František Drda nar.4.8.1948 č.61
Vlasta Kvasničková nar. 10.8.1952 č.35
Hana Drdová nar. 21.2.1960 č.4
Jaroslav Hovorka ml. nar. 27.4.1968 č.54
Jiří Boháč ml. nar. 10.7.1977 č.63
Jaroslav Hrnčíř ml. nar. 7.6.1974 č.53
93 hlasů
91 hlasů
77 hlasů
77 hlasů
76 hlasů
66 hlasů
55 hlasů
Do obecního zastupitelstva dle počtu odevzdaných hlasů nebyli
zvoleni: Milan Paclt nar.6.12.1969 č.69, 55 hlasů a Josef Veselý nar.
8.2.1949 č.52, 52 hlasů.
Do senátu získal nejvíce hlasů Mgr. Pavel Eybert 25 hlasů tj.
36,76%. Protože do senátu neprošel žádný z navržených kandidátů,
konalo se druhé kolo voleb do senátu. Ve druhém kole voleb do
senátu volilo pouze 19 ze 119 zapsaných voličů tj. 15,97%. Z 19
voličů jich 15 odevzdalo hlas pro Mgr. Eyberta z Chýnova tj.78,85% z
odevzdaných hlasů. 4 hlasy tj. 21,05% z odevzdaných hlasů dostal
Mudr. Jaroslav Kopecký z Tábora. Zvítězil tedy Mgr. Eybert z
Chýnova. Volební komise byla složena ze stejných členů jako v
parlamentních volbách.
Zemědělství:
Jarní práce byly v Chrboníně zahájeny 3.3. přihnojováním ozimů,
sběrem kamene v ozimech a setí jařin. Setí bylo ukončeno 5. dubna.V
průběhu jarních prací byla i první bouřka z tepla 1.4. v 19:15 hodin.
Brambory se začaly sázet 17.4 a 22.4. bylo dosázeno. Z důvodu
sklizně brambor kombajny, byla půda určena k sadbě odkameněna
prosetím naorané zeminy. Sběr kamene byl ukončen 19.5. na všech
polích.Všechny práce proběhly v agrotechnických lhůtách a v dobré
kvalitě. V Choustníku v družstevním domě se 27.3. konala členská
schůze, tedy i členů z Chrbonína. Sklizeň sena začala sečením 23.5. a
byla ukončena 29.5. uložením senáže do sil. žlabů. Tradiční sušení
sena se neprovádělo. Žně začaly sečením ozimého ječmene v sobotu
dne 13.7. v den svátku sv. Markéty o níž se říká "svatá Markéta hodila
srp do žita". Sečení se provádělo na honu na "vrších" o 16 hodině. Po
sklizni ozimého ječmene byla přestávka, protože ostatní obilí ještě
nebylo zralé. V této přestávce se sekaly otavy a sklizeny byly kvalitně
- za pěkného počasí. Žně pak pokračovaly až po svaté Anně a díky
dobrému počasí a píli zdejších byla sklizeň ukončena sečením ovsa na
lánu u Hory 18.8. O 4 dny později byla sklizena láma na všech polích
a uložena do skladů. Setí řepky olejky bylo skončeno 17.8. na honu za
"Úvozy". Sklizeň brambor začala v pondělí 31.8. a první byly prodány
a.s. Bohemia Chips na výrobu bramborových lupínků. V Chrboníně
byla sklizeň brambor ukončena na honu Blaník 6.10. v celém družstvu
23.10. Průměrný výnos byl 315q/ha. Kukuřice na zrno se sklízela
novou technologií ELKS tj. skladováním do obřích vaků. Do tří vaků
bylo nalisováno 385 tun kukuřice ke krmení zvířat. Setí ozimů bylo
ukončeno 7.10. Polní práce byly zakončeny hnojením zaorávkou
hnoje na honech "Obci" a "Cihelně" v týdnu od 23. do 27.11. Z
obilovin bylo prodáno žito, ostatní obilí je určeno ke krmení zvířat a
jako naturální dávky pro členy, dále jako nájemné z pozemků. V naší
obci chová družstvo ve dvou kravínech 220 ks krav a narozená telata,
produkuje se hlavně mléko. Všechno co e urodí a odchová je jediným
příjmem našich lidí zde na venkově, proto tedy krátká a stručná úvaha
o situaci zemědělců, jejich starostech, potížích v každodenním shonu,
těžké práci a každodenním počasí o nedělích i svátcích. Takto psal i
zdejší rodák pan Kvasnička na začátku kroniky v r. 1936 a cítím tak i
já. Jak je v předu již uvedeno je snahou všech zemědělců poctivě
pracovat a vytvářet podmínky pro dobrou sklizeň i dobré výsledky ve
stájích. Hoří výsledky jsou při prodeji obilí a zvířat pro jateční účely,
mléka apod. Ceny za zemědělskou produkci jsou nízké. U zvířat je
pokles cen až o 10 Kč/kg živé váhy u mléka o 1 Kč/l. Na počátku roku
doufali všichni zemědělci, že snahou a pílí, kterou během celého roku
projevují při práci dosáhnou aspoň minimálního zisku, moc se to ale
nedaří. V současné době panuje na venkově velká nespokojenost,
protože ze zemí evropské unie se do naší země dováží větší množství
dotovaných a levných zemědělských výrobků což ovlivňuje a
podkopává ceny za které prodávají naši hospodáři. Ceny v obchodech
za které nakupuje zákazník, ale téměř neklesají. Tato situace vznikla
tím, že zástupci naší vlády uzavřeli v r.1999 dlouhodobou smlouvu s
EU v Bruselu, která je nyní plněna a do naší země se dováží mnoho
zemědělských výrobků a i potravin ač jich naši zemědělci dokáží
vyrobit dostatek a v dobré kvalitě. Další dohoda, která platí od
1.12.1998 o dodávkách do naší země stanoví, že budou dováženy i
odpady pro zpracování v potravinářském průmyslu v zemí EU. Jedná
se o nepochopitelné akty zástupců naší vlády, jakých by nebyl
schopen uzavřít náš sedlák se základním vzděláním. O svízelné situaci
na venkově píše i tisk, informuje rozhlas a televize. Narůstá
nespokojenost, která se na veřejnosti projevuje nejrůznějšími způsoby.
Jízdy se zemědělskými stroji na silnicích je spomalována doprava
apod. Členové ZOD protestovali na silnici E55 v Soběslavi a
upozorňovali na špatnou situaci rolníků. Dne 30.11. odjel ministr
zemědělství pan Fencl do Bruselu vyjednávat omezení nebo zastavení
dovozu. Po výsledcích jednání, které byly projednány českou vládou a
zástupci rolníků by se měla situace změnit. Konec toku přinesl
částečné uklidnění, ale jak to dopadne v příštím roce si nikdo
nedokáže představit. Jaký bude příští rok? Tuto otázku si kladou nejen
zemědělci, ale i mnoho občanů naší země. V tomto roce poškodili
přemnožení polní hraboši velkou část úrody na všech plochách i nově
na podzim osetých a je možné, že ovlivní úrodu i v příštím roce.
Záleží na mnoha okolnostech a na přezimování osetých ploch,jaká
bude příští úroda a jak se tím ovlivní veškerý život, hospodářský,
společenský a ostatní na českém venkově. Že naši zemědělci umí
dobře hospodařit svědčí i dosažené výnosy v tunách.
Přehled za rok:
Pšenice
Ozimý ječmen
Žito
Jarní ječmen
oves
Řepka
Brambory
1997
5,72
5,50
5
4,54
5,05
3,28
?
1998
5,70
3,70
5
4,18
4,82
2,71
31,5
Údaj ze zdroje ZOD Choustník od ostatních zemědělců není
podchycen, protože většina soukromých zemědělců úrodu neváží.
Činnost obecního úřadu v obci:
V týdnu od 9. do 13. 3 byly u budovy "starší školy" umístěny dva
kontejnery na odpady. Z nichž jeden je určen na plastové láhve a
druhý na sklo. 5.5. byly firmou "Bréda" v obci instalovány dopravní
značky. Asi 14 dnů předem byly pro značky zabetonovány železné
sloupy. Obecní úřad za instalaci značek včetně značek, sloupků a
zabetonování zaplatil 12259,80Kč. Připomínky k malému počtu
značek byly ze strany občanů na veřejné schůzi obecního
zastupitelstva 10.7.1998. Starosta obce p. Tupý přislíbil tuto záležitost
projednat. 10.7. začala stavební firma Jiří Drda z Chrbonína č.26 s
opravou komína na kotelně u "nové školy" a střechy na sociální
zařízení, kde až dosud byla navařená "ipa". Komín na kotelně byl
zbourán až po střechu, postaven znovu a jeho výška byla prodloužena
kameninovou rourou. Za opravu střechy a komína obecní úřad zaplatil
zmíněné firmě 17608,50Kč. V letním období, v době prázdnin
pečovali o zeleň (sečení hřiště, trávy okolo rybníků "za branou") Josef
Drda nejml. z č.4 (nar. 22.9.1982) a Jiří Kvasnička ml. z č.66 (nar.
6.10.1982).
Za účelem zabránit vniknutí nepovolaným osobám do kapličky,
nechalo obecní zastupitelstvo u ZOD Choustník zhotovit do jejího
vchodu dvoukřídlovou kovovou mříž. Zhotovil jí občan naší obce
František Kazda ml. (nar. 3.5.1957) z č. 59. Fakturovaná cena byla
13050Kč. Zazdění mříže provedla opět stavební firma Jiří Drda z č.26.
Na úpravu zavážené polní cesty vedoucí severně od č.10 objednal OÚ
buldozer u STS Nová Ves u Mladé Vožice. Úprava navezeného
materiálu byla provedena 14. a 15.9., cena úpravy činila 8691 Kč.
Největší akcí, kterou organizoval obecní úřad a která si vyžádala
nejvíce finančních prostředků bylo asfaltování místních komunikací
(po ukončení pokládky telekomunikačních kabelů). Asfaltování
provedla firma Strabag Pelhřimov, provoz Soběslav. Asfaltování
probíhalo ve dvou etapách. První začala 12.10. a to převozem
techniky do naší obce, 13.10. byly zaasfaltované díry na
komunikacích. Vlastní asfaltování začalo 14.10. a to od č.32 k č.35,
15.10. od č.35 k č.6 a okolo kapličky, 16.10. byla dokončena
křižovatka u č.6 a zbytek materiálu byl položen mezi č.24 a č.22.
Druhá etapa pokračovala od 3.11. V tento den byl vyasfaltován úsek
od č.15 až za požární zbrojnici, kde bylo provedeno napojení na již
dříve vyasfaltovaný povrch komunikace mezi rodinnými domky,
pokračovalo pak od č.34 k č.25 a od mostu rybníka: u "Křepelků" až k
č.48. Druhý den 4.11. byl vyasfaltován úsek od mostu rybníka "u
Křepelků" až k č.46 a úsek od č.46 až na úpatí polí "na Blaníku".
Tímto byla oprava komunikací ukončena. 50000Kč nákladů zaplatilo
ZOD Choustník, které místní komunikace rovněž užívá a obecní úřad
zaplatil částku 858281,60Kč. Někteří majitelé domů si nechali na
vlastní náklady vyasfaltovat i vjezdy do dvorů. Píše zmíněné práce
byly provedeny kvalitně (včetně zdvižení všech uzávěrů vodovodů do
domů) a občané obce tuto akci hodnotili jako velmi prospěšnou a z
hlediska zastupitelů obce jako záslužnou. Finanční prostředky si na
celou akci obecní úřad ušetřil rozvážným hospodařením v předchozích
letech 1994-1998. Pro zlepšení osvětlení (večerního) u domu č. 22,23
a 24 nechal obecní úřad firmou Vlček ze Sezimova Ústí sejmout
nesvítící výbojku na nástřelku domu č.24 a nahradit jí tělesem se
zářivkovými trubicemi a nechal jí umístit níže. Druhé těleso bylo
instalováno na nástřeší stodoly stojící mezi č.24 a č.22. Stejná firma
nainstalovala na základě požadavku občanů z č.54 a č.55 reproduktor
obecního rozhlasu na sloup stojícího na hranici č.53 a č.54. Instalace
výbojek a reproduktorů si vyžádala finančního nákladu 10274 Kč. Na
základě požadavku kronikářů objednal OÚ u Papírnictví Petr Rumler
z Prahy 5 dvě celokožené kroniky v ceně 1300 Kč/kus, z nichž jedna
bude určena pro zápis a druhá pro přílohy ke kronice. Obecní úřad
kroniky obdržel koncem září. Na veřejné schůzi obecního
zastupitelstva v pátek 10.7. schválilo zastupitelstvo vyplácí
rodičovského příspěvku manželům Petře a Radku Pacltovým ve výši
10000 Kč na základě žádosti podané po narození syna Dominika
(*9.6.1998). V průběhu roku 1998 se konaly schůze veřejné obecního
zastupitelstva a na nich byli občané seznamováni:
25.2. Hospodaření OÚ za rok 1997 a plánovaný rozpočet na rok 1998.
Telefonizace obce. Zařízení termínovaného vkladu. Schválení
příspěvku na dárek pro žáky základní školy, kteří končí školní
docházku.
1.5. Seznámení s vyhláškou o odpadech a prováděcí pokyny.Pronájem
pozemků myslivcům na stavbu bažantnice. Pronájem obecní garáže
(bývalá garáž na autobus u č.41) pro firmu Telestar (telefonizace
obce). Informace o dopravním značení v obci.
10.7. Projednání žádosti o podporu rodičovství rod. Radka Paclta.
Odpočet spotřeby vody. Informace o telefonizaci obce. Oprava střechy
na nov škole a na sociál.zařízení u školy.
28.8. Volby do obecního zastupitelstva. Informace o jednání o opravě
cesty od kravína směrem k lesu "Tuhonín".
30.10. Seznámení s kandidáty do obecního zastupitelstva (9
nezávislých kandidátů). Informace o nákladech na vyasfaltování
hlavní silnice v obci. Seznámení s urbanistickou studií v rámci
programu "Obnovy venkova" provedenou architektonickým studiem
Aska ing. arch. Stacha z Tábora.
27.11. Volby, výsledek, volba starosty a místostarosty.
Nové budovy:
Nové budovy (stavby) v tomto roce žádné nebyly zahájeny ani
dokončeny. Rozestavěná zůstává stavba na bývalé zemědělské
usedlosti č.31. Celý rok se na stavbě nepracovalo. Nástavba obytné
místnosti nad verandou byla provedena v č.59 - u Kazdů.
Různé:
V této stati jsou popsány události, které se přímo k událostem v obci
nevztahují, ale přímo či nepřímo se dotýkají života našich občanů a
postupem let budou možná z hlediska historie zajímavé. Souběh
událostí je řazen za sebou chronologicky. Od 1.1.1998 došlo ke
zvýšení sazeb pojistného ze zákoného pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem motorového vozidla. Jako přehled uvádíme
sazbu za nejvíce se vyskytující vozidla, což jsou osobní automobily se
zdvihovým objemem válců nad 1000 cm3 do 1350 cm3 včetně: r.1996
- 804 Kč; r.1997 - 1212 Kč; r.1998 - 1932 Kč. Na konci roku 1997
podala vláda Václava Klause demisi do konce roku 1997 nebyla nová
vláda sestavena. Prezident republiky Václav Havel 2.1. 1998 jmenoval
novou vládu v čele s premiérem Josefem Pšovským, guvernérem
České národní banky. Nedělní ráno 22.2. bylo pro příznivce sporu
velkým svátkem, neboť v 8:00 hod ráno SEČ na zimních
olympijských hrách v Japonském Naganu vybojovali Čeští hokejisté
vítězstvím 1:0 nad Ruskem zlaté olympijské medaile. Tyto zlaté
olympijské medaile byly vybojovány na olympijských hrách prvně za
90 let trvání českého hokeje. Tomuto předcházelo, že 20.2. v 9:30
hod. SEČ ráno zvítězili nad Kanadou na penalty 2:1. Hrdinou našeho
týmu se stal brankář Dominik Hašek, který byl v té době členem
kanadského týmu Bufalo Sabres. Návrat hokejistů ze ZOH v pondělí
23.2. v podvečer byl snad největším sportovním svátkem všech dob a
byl bouřlivě oslavován po celé Praze a hlavně na Staroměstském
náměstí, kde se "zlatí hoši" po dlouhé cestě a z radosti nad velkým
úspěchem ukázali ve veselé náladě. Na týchž ZOH 2 olympijské
medaile jednu stříbrnou a jednu bronzovou získala v běhu na lyžích
Kateřina Neumanová z jihočeského Písku. S cílem, zanechat
budoucím generacím fotografie naší obce došlo 11.4. k fotografování
obce z polí "na Vrších" a 13.4. z věže hradu Choustník. Tuto pomoc
nám nabídl a provedl pan ing. Miroslav Kuchař z Měšic č.110, zeť
kronikáře Jana Šafáře. Tyto fotografie jsou založeny v příloze
kroniky. Jako předchozí léta, tak i v tomto roce, došlo ke změně SEČ
na tzv. letní čas a to 28.3. ve 02:00 hod. na 03:00 hod. K opačnému
posunu došlo 25.10., kdy se letní čas změnil na čas středoevropský.
Jako každým rokem, tak i tomto roce, od čtvrtečního odpoledne 9.4.
do sobotního rána 11.4. včetně, místní chlapci "řechtali", aby zvykem,
který se v naší obci dlouhá léta udržuje, připomněli občanům
velikonoční dobu. Skupina chlapců je vyfotografována v příloze
kroniky. O velikonoční neděli 12.4. bylo pozorováno v naší republice
zemětřesení, jehož epicentrum bylo v Rumunsku a jeho velikost v
epicentru dosahovala 5 - 6 stupňů Richterovy škály. Na jarní dovolené
v Tyrolských Alpách, v období kolem velikonoc, vážně a náhle
onemocněl prezident Václav Havel následkem perforace (prasknutí)
tlustého střeva. Na rychlo byl operován v nemocnici v Insbruku.
Operaci 14.4. provedl rakouský chirurg profesor Ernst Bodner. V
sobotu 18.4. mladí občané obce budovali zamýšlené tenisové hřiště u
cesty za hasičskou zbrojnicí. K dalším brigádám se více nesešli a
hřiště zůstalo nedokončené. Poslední týden v květnu ( 25. - 31.5.)
všichni občané suší seno a využívají tak pěkného, jarního, slunného
počasí.
Půl roku platné ceny elektrické energie od 1.7. 1997 se zase od
1.1.1998 zvyšovaly a znovu pak od 1.7.1998.
Sazba
(v Kč)
BS
B
N
Od 1.7.1997
Stálý
Cena za
měsíční jednu
plat
kWh
8,00
2,39
43,00
1,50
34,00
0,62
Od 1.1.1998
Stálý
Cena za
měs.
jednu
plat
kWh
9,30
2,78
50,00
1,74
39,50
0,82
Od 1.7.1998
Stálý
Cena za
měs.
jednu
plat
kWh
11,00
3,45
58,00
2,19
45,00
0,91
Vysvětlení k přehledu:
Jednotlivé sazby jsou určeny: BS - pro domácnost s malou spotřebou
elektřiny - do 470 kWh /měsíc
B - pro domácnost s větší spotřebou
elektřiny - nad 470 kWh/měsíc
N - pro domácnost s větším
odběrem elektrické energie v době nízkého zatížení elektrizační
soustavy. doba sazby "N" je 8,- hodin za jeden den (24 hodin) a je
nastavena na časovém spínači správcem elektrizační soustavy. Časový
spínač je zaplombován. Doba sazby "N" je na časovém spínači
rozložena do dvou i více časových spínačů. "Stálý měsíční plat" je
sazba za pronájem elektroměru. Pokud domácnosti mají spotřebu v
sazbě "B" a "N" (obě sazby) mají v budově elektroměr s dvěma
počítadly a měsíční plat je součet za obě sazby. Od 1.1.1999 se ceny
elektrické energie nezvyšovaly.
6.čerevnce vyhrála česká tenistka Jana Novotná prestižní tenisovou
hrou žen, nejstarší na "starém kontinentě" v Anglii - Wimbledon. Pro
lepší informovanost občanů SP Telecom (statní podnik Telecom)
umístil do "budky" veřejného telefonního automatu stojícího u budovy
"nové školy", informační tabulku, na níž jsou informace o číslech
"tísňového volání", jak telefonovat a volací čísla do některých států.
Tabulka je v jazyce českém, německém a anglickém. Na základě
příznivé předpovědi počasí na 3 dny seče většina občanů v sobotu 18.
a v neděli 19. července otavy.
Po vítězství ČSSD (české straně sociálně demokratické) v
parlamentních volbách (19. a 20.6.) jmenoval ve středu 22.července
prezident Václav Havel vládu premiéra Miloše Zemana. Byla to první
levicová vláda od roku 1989.
V neděli 26.července (den svátku svaté Anny), ve vojenské
nemocnici v Praze - Střešovicích, od 10 do 13 hod. operoval rakouský
chirurg prof. Mudr. Ernst Bodner podruhé v tomto roce prezidenta
Václava Havla. Šlo o uzavření vývodu tlustého střeva po perforaci v
dubnu tohoto roku.
Stav budování telefonní sítě okolo kapličky v naší obci 30. července
je zachycen na fotografii umístěné v příloze.
Na tradiční zemědělské výstavě "Země živitelka" v Českých
Budějovicích (27.8. - 3.9.) ve stánku s.r.o. Farmatec podával
informace včetně nabídky služeb občan naší obce p. Martin Čížek
(*1.7.1970) z č.64.
V posledním týdnu v červenci prováděla zaměstnankyně
architektonického studia "ASKA" z Tábora, které byl OÚ zadán
projekt v rámci obnovy vesnice mapování současného stavu a rozsahu
staveb.
Od 1. září došlo ke změně dodávači pošty do naší obce. Stávající
pošta - Radenín - (PSČ 39120) ukončila dodávání pošty do Chrbonína
a okolních obcí. Tedy od 1.9. do Chrbonína dojíždí osobní automobil
České pošty až z Chýnova a nové PSČ je 39155.
V sobotu 17. října se před tzv. osvícenskou taneční zábavou hrál na
fotbalovém hřišti za č.19 fotbalový zápas mezi obcí Chrbonín a
Radenín. Po fotbale se pil sud piva o nějž se hrálo.
S nadcházejícím podzimem přicházejí i výlovy rybníků. I místní
rybáři za přihlížení obce za mlhavého počasí lovili v sobotu 24.10.
rybník u č.48. V sítích keserů převládali kapři. Po odlovu byly ryby
odvezeny do koupaliště k tzv. vyčištění.
Ve středu 28.10., 80 roků od vzniku první Československé republiky
bylo připomenuto občanům pouze ve veřejných sdělovacích
prostředcích. V obci se žádné oslavy ani tzv. vzpomínkový večer
nekonal. V rámci republiky udělil prezident Václav Havel státní
vyznamenání vynikajícím či zasloužilým občanům republiky a i
některým občanům cizích států na pražském hradě. Vyznamenání
probíhalo ve Valdštejnském sále a bylo přenášeno televizí. V tento
den bylo ráno +7C, celý den bylo pošmourno a slabé dešťové
přeháňky. Celý den foukal vítr, jehož rychlost na horách dosahovala
130km/hod. I v naší obci foukat večer silný vítr a pršelo.
U příležitosti zmíněného výročí republiky byl otevřen nový tzv.
Dlouhý most v Českých Budějovicích přes řeku Vltavu.
Na veřejné schůzi obecního zastupitelstva v pátek 30.10. seznámil
starosta obce Jaroslav Tupý z č.43 občany obce s urbanistickou studií
naší obce v rámci programu "Obnovy venkova", kterou zpracoval ing.
arch. Stach z Tábora. Cena projektu (studie) činila 90000Kč z
obecního rozpočtu bylo za studii zaplaceno pouze 28000Kč zbytek
nákladů byl zaplacen z prostředků ?? OKÚ - 30000, stát 30000.
Ve Vinohradské nemocnici v Praze se v pondělí 23.11. podrobil
operaci srdce František Kazda ml. (* 3.5.1957) z č. 59.
Závěr roku, tzv. Silvestr oslavila mládež v zasedací místnosti
obecního úřadu. V půlnoci byla oslava zpestřena zábavnou
pyrotechnikou.
K tomu, aby poslední stránky této kroniky nechaly příštím
generacím pohled na život obce jistě trochu podrobnější, rozhodli
jsme se, že se ještě zmíníme obyvatelích, jejich zvycích či tradicích,
byť je jich, jen málo, které se buď v naší obci mezi obyvateli obce
udržují.
I když při podrobném čtení pozorný čtenář ví, že je na str. 294
zmínka o plese, jejíž alespoň 20 roků zvykem, že po ní či druhou
sobotu v lednu se v hostinci (u Tenklů č. 10) pořádají plesy myslivců.
Po mysliveckém plese za 14 dnů je v místním hostinci zase ples
hasičů. Po plese hasičů, v neděli odpoledne, s přičiněním členek
"svazu žen" se konal dětský karneval, na který rády chodily děti nejen
z naší ale i ze sousedních obcí.
Stálým, každý rok se opakujícím zvykem je řehtání o Velikonocích,
které je doménou místních chlapců do věku 14 roků. Po odřehtání v
sobotu časně ráno, pak po 8 hodině ranní začnou chodit po koledě. Po
odříkání koledy a zařehtání jim mladá děvčata, a nebo hospodyně dají
koledu, vejce nebo peníze. Tímto koledováním v naší obci chození po
koledě v pondělí o Velikonocích odpadá, zatím co jinde se koleduje
až v pondělí. Zvykem, který pomalu zanikl, bylo, že týden před
Velikonocemi o tzv. "květné neděli" světily v kostele mladé letorosty
jívy, zvané kočičky. Ty pak zpravidla o Velikonočním pondělí
roznášeli hospodáři do osetých polí a kočičky měly chránit úrodu před
živelnými pohromami.
30.4. se udržuje jako den pálení čarodějnic. Mladí chlapci natěží
dřevo, to složí do hranice a s nástupem večera hranici zapálí.K hořící
hranici se scházejí nejen mladí, ale i rodiče, či prarodiče s malými
dětmi. Dospělá mládež pak u ohně posedí, poveselí se a případně
chlapci postaví májku.
Pouť, která se drží v neděli po svátku panny Marie 2.7., je pouť
tradiční. Při ní do farní obce Choustník přijíždějí zábavné atrakce,
které slouží k potěšení dětí a mládeže. Je to pouť první a hlavní. Jako
další by měla být po svátku sv. Václava, ale ta se již téměř nedrží.
Další poutí, kam zpravidla chodili hojně naši předkové byla pouť u
Sv. Anny po 26.7. v obci Sv. Anna u Vlčevse. I v dnešní době bývá
dosti navštěvovaná. S podzimem, po sv. Havlu (16.10) se slaví
posvícení a v sobotu se pořádá posvícenská taneční zábava.
První a druhý listopad je svátkem "všech svatých" a "dušiček".
Přesto tyto dny nejsou státem uznávanými svátky, v naší obci se
zpravidla nepracuje. Před těmito dny občané upravují hroby svých
blízkých, osazují je maceškami, zdobí je věnci a rozsvěcují na nich
svíčky.
Mezi tradice udržované v prosinci patří tzv. "barborky". V před
večer svátku sv. Barbory, tedy 3.12., si mladá děvčata z prostěradel
zhotoví oblečení, přes obličej si přetáhnou průhlednou látku (záclonu,
nebo řídké obinadlo) a v tomto přestrojení navštěvují rodiny s malými
dětmi, kterým pak dávají dárky od Barborek. Dárky rodiče či
prarodiče připraví zpravidla předem a Barborkám je při příchodu do
domu předají k předání.
Dva dny po Barborkách zase chodí Mikuláš s čerty. Způsob návštěv
je stejný, za Mikuláše a čerty se však převlékají mladí chlapci a
samozřejmě, že svým oblečením a hlomozem působí na děti daleko
více strašidelněji. Není výjimkou, že občas vybouchne i nějaký
výrobek z oboru zábavné pyrotechniky. Po obejití vesnice se zpravidla
ještě posedí při občerstvení, aby doplnili tekutiny vypocené pod
maskami (někdy i gumovými).
Poslední tradicí započatou tzv. sametové revoluci v r. 1989 je, že se
v před Vánočním čase (adventu) rozsvěcuje s veřejným osvětlením i
osvětlení na thuji stojící u kapličky. Osvětlení je z barevných žárovek
a rozsvěcí se až do 6. ledna, do svátku sv. Tří králů.
Zvyky, které nelze zařadit do žádného ročního období jsou svatby.
V den svatby se zpravidla ženy, dívky a děti scházejí před domem
nevěsty či ženicha, aby se na ně podívaly. Rodina, v níž se svatba
koná, pak občany pohostí cukrovím a pitím. Zpravidla týden před
svatbou pořádá ženich či nevěsta loučení se svobodou, na nichž se
scházejí kamarádi k posezení, zpěvu, veselení a pohoštění.
Zemřelý občané z naší obce se zpravidla pohřbívají na hřbitově v
Choustníku do rodinných hrobů. Pohřební průvod vychází od domu
smutku (rakev se zemřelým veze auto pohřební služby) a jeho první
zastavení je u prvního křížku za č. 55, kam se za zemřelého občana
pomodlí, loučící se osoba požádá účastníky pohřbu o odpuštění
zemřelému. Pokud doprovází smuteční průvod hudba, po modlitbě u
křížku zahraje píseň na rozloučení s obcí. Smuteční hosté za křížkem
přesednou do aut nebo autobusů a jednou do Choustníka. Dříve chodil
smuteční průvod pěšky až do Choustníka. Od r. 1971 se začalo
tradovat, že zpravidla na požádání pozůstalých dochází před
spuštěním do hrobu k rozloučení, kterém se hodnotí skutky a zásluhy
zemřelého v době života. Pohřeb žehem bývá v Chrboníně ojedinělý.
S ohledem na končící kroniku považuje za vhodné zanechat pro příští
generace přenechat přehled o cenách potravin v obchodě p. Evy
Radostové (č.10) na konci roku 1998.
1 kg chleba (veka)
17,- Kč
1 kg sýr krájený - cihla
107,- Kč
1 kg hladké mouky
8,90 Kč
100g čokolády mléčné
15,- Kč
1 kg hrubé mouky
9,20 Kč
100g čokolády hořká
13,20 Kč
1 kg polohrubé mouky
9,10 Kč
1 ks bonboniéry (176g)
41,- Kč
1 ks rohlík
1,50 Kč
1/2 l 10 lahvové pivo Gambrinus
Kč
1 ks houska
1,50 Kč
8,50
1/2 10 lahvového piva Třeboň
Kč
1 kg salám měkký obyč.
75,50 Kč
0,7 l limonáda Deštěnka
4,30 Kč
1 kg salám trvan. Turistický
112,- Kč
0,3 l sodová voda
2,- Kč
1 kg cukr kostky
22,70 Kč
1 kg soli
8,20 Kč
1/2 l 10 lah. pivo Pilsner Urquell
13,80 Kč
1 kg máslo
112,- Kč
1 kg cukr moučka
19,8 Kč
1/4 kg másla
28,- Kč
1/2 l 12 lah. piva Pilsner Urquell
14,80 Kč
1kg cukr písek
19,80 Kč
7,50
0,7 l minerálka Mattoni
5,- Kč
100g káva - zrna - nemletá- obyč.
Kč
21,-
20 ks cigaret (s filtrem i bez filtru) Start
Kč
28,-
1 kg sýr krájený plísňák
120,- Kč
20 ks cigaret zn. Sparta
36,50 Kč
20 ks cigaret zn. Petra
34,50 Kč
1/2 l destilátu Rum
82,50 Kč
1 l víno bílé zn. Sklepmistr
54,- Kč
1 l víno bílé zn. Cechovní pohár
47,- Kč
1/2l vodky zn. Franz Josef
86,- Kč
1 ks balení (krabička)- porcovaný čaj - 25 porcí
Kč
14,50
Výše cen je odvislá od cen, které má dodavatel ve velkoskladech a
promítá se do ní i dopravné. Od druhé poloviny roku lze v místním
obchodě v č. 10 se smíšeným zbožím nakoupit láhve všech velikostí
se zkapalněním plynem PB (propan - butan) pro potřebu domácností na vaření.
Nezaměstnanost:
Ke konci roku byly v naší obci nezaměstnané dvě ženy - (svobodná
děvčata).
V uplynulém roce 1997 byla u č. 13 postavena cisterna na
skapelnění PB (propan-butan), který slouží k vytápění provozovny fi.
p. Kulhavého ze Žampachu přes plynový kotel ústředního topení. Za
zmínku ještě stojí autobusové spojení (veřejná doprava) naší obce s
okolím. Hlavní spojení s okresním městem Tábor je jízda autobusem
"Chrbonín - Sezimovo Ústí II " do Nuzbel (jízdné 7 Kč) pak přestup
na autobus "Černovice - Tábor", který končí v Táboře. Cena jízdného
z Nuzbel do Tábora činí 14 Kč. Směrem na Tábor z naší obce odjíždí
autobus v : 4:30 hod, 6:40 hod., 8:10 hod. (jen v době školního
vyučování), 13:15 hod. a 16:05 hod. Od Tábora přijíždí autobus v :
6:15 hod., 7:15hod. ( jen v době školního vyučování), 13:10 hod.,
15:40hod. a 19:05hod. Všechny spoje (příjezdy od Tábora) pokračují
a končí v Choustníku, odkud je někdy přípoj na Soběslav autobusem
linky "Soběslav - Psárov". Do Choustníka nejede jen poslední spoj
přijíždící do Chrbonína v 19:05 hod. Cena jízdného z Chrbnonína do
Choustníka je 5 Kč. Uvedené ceny jízdného jsou pro dospělé osoby.
Ceny jízdného pro děti (do 15ti roků vč.) jsou poloviční.
Několik vět je nutné ještě věnovat rozestavěné a dosud nevyrábějící
elektrickou energii, jaderné elektrárně Temelín, která je od naší obce
vzdálena vzdušnou čarou cca 35km. Její 4 chladící věže jsou za
běžného počasí vidět ze silnice z Chrbonína do Choustníka a z polí
před č.55. Přípravné stavební práce byly zahájeny v březnu roku 1985.
(skrývka zeminy, budování silnic) Základová deska pod první blok
(reaktor) byla zhotovena na jaře v roce 1987. Základová deska pod
druhý blok (reaktor) byla zhotovena na podzim v r. 1988. První stavby
vedoucím na JETE (jaderná elektrárna Temelín) byl pan Václav Kříž z
Českých Budějovic. Ředitelem výstavby byl pan Frant. Kratochvíl z
Plané nad Lužnicí. Informace o JETE nám opatřil pan Jiří Boháč st. z
č.63 a patří mu za to poděkování.
Co napsat na závěr? Po několika desítkách hodin prožitých na
konceptem i nad čistopisem jsme dospěli na konec této kroniky, jíž dal
základ, do níž první slova napsal chrbonínský rodák z č.25, pan učitel
Václav Kvasnička v roce 1936, který pak žil v Mnichovicích u Prahy.
I když mezi její prvním a posledním zápisem uplynulo 63 roků,
nemůžeme být z pohledu kronikářů s jejím obsahem plně spokojeni.
Uvnitř je nepopsáno mnoho stránek a nikdo z nás neví, kdo a proč tyto
vynechal, co tam mělo být zapsáno. Čas do daleka a do nenávratna
odvál tu dobu, která není v kronice zachycena. Bylo by jistě zajímavé
číst to, co se v této době událo, kolik radosti, zklamání, žalu a bolesti
prožívali ti chrbonínští občané, kteří žili před námi v období, které v
kronice není zachyceno. Je to období kdy v Evropě řádila II. světová
válka (léta 1939-1945), období před ní a bezprostředně po ní, kdy se
začalo přitvrzovat ve svobodě projevu, konání a podnikání a kdy se i
naši občané museli podrobovat příslušnému politickému režimu. Za
dva roky práce na kronice a její příloze s fotografiemi a výstřižky
máme tak trochu pocit radosti i uspokojení z toho, co jsme udělali.
Jsme si vědomi, toho, že jako vše, nejsme ani my dokonalí a naše
práce se nemusí každému líbit a že není ideální. Ty, kteří budou číst
naše zápisy prosíme o shovívavost, pochopení a prominutí, že tam
není zapsáno to, co si laskavý čtenář představuje, že by tam mělo být.
S rozechvěním zavíráme tuto kroniku. Uzavíráme ji ve víře, že snad ta
nová, do níž, pokud budeme živi v příštím roce začneme zapisovat to,
co se v posledním roce druhého tisíciletí událo, bude psána v
budoucnu tak, že po žádné roce nezůstane "bílé místo" (nezapsaný
rok) až my nebudeme moci, že se v obci najde aspoň jeden člověk,
který bude mít tolik lásky k obci, v níž žije, že kroniku povede a zápis
o životě v obci bude pořizovat každoročně. Moc se přimlouváme a
pevně věříme, že tomu tak bude a za to budoucím předem děkujeme!
Zápis od strany 311 do strany 346 provedli Vácha Ladislav, Šafář Jan.
Zápis ověřil starosta obce Jaroslav Tupý.