Píšová_Zhodnocení mechaniky pohybu plemene velšský horský

Zhodnocení mechaniky pohybu plemene velšský horský pony a velšský
pony
EVALUATION OF MOVEMENT THE WELSH MOUNTAIN PONY AND THE WELSH
PONY
Píšová M., Jiskrová I., Petlachová T.
Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Česká
republika
[email protected]
Tato práce vznikla za podpory projektu IGA TP 1/2012
ABSTRAKT
Práce hodnotí mechaniku pohybu plemene velšský pony a velšský horský pony. Cílem
bylo vyhodnotit mechaniku pohybu v kroku a klusu. Byly sledovány základní parametry
(délka kroku v kroku, délka kroku v klusu a frekvence). Pro zhodnocení byly zvoleny efekty:
pohlaví, sekce plemene, země původu a úhel lopatky.
Do databáze bylo zařazeno 57 jedinců plemene velšský pony a kob, 37 jedinců sekce
A a 20 jedinců sekce B. Data jsme naměřili pomocí laserové míry a speciálního pedometru v
období březen 2010 až duben 2012.Výsledky ukazují vysoce statisticky průkazný (P ≤ 0,01)
vliv efektu úhlu lopatky na délku kroku. Úhel lopatky je rozhodujícím ukazatelem o
prostornosti jednotlivých chodů. Průkazný (P ≤ 0,05) vliv byl zjištěn i pro efekt sekce.
Klíčová slova: Velšský pony, měření, pohyb, frekvence v kroku a klusu, úhel lopatky
ABSTRACT
We are interested in movement of The Welsh Ponies, especially The welsh pony and The
Welsh mountain pony. At our thesis we were engaged in evaluation of basic body measure,
height the withers of breed Welsh pony and cob. Our aim was evaluation movement in walk
and trot. We evaluated the lenght of walk and trot, frequency in trot on 30 m long distance.
The results we evaluated by effects: sex, section, domicile of origin and angle of scapula. 57
welsh ponies and cobs, 37 welsh mountain ponies and 20 welsh ponies we used for our
research. The dates were provide by the measurement by laser measure and special pedometer
during March 2010 to April 2012. The results were shown, the detected significantly results
(P ≤ 0,05) especially at angle of scapula. The angle of scapula is very important for
conformation and movement.
Key words: The welsh pony and cob, measurement, movement, frequency in walk and trot,
angle of scapula
ÚVOD
Plemeno velšský pony a kob vzniklo z lokálních klisen, které byly na území dnešního
Walesu zušlechťovány hřebci arabského plnokrevníka, berberského koně a anglického
plnokrevníka. Později také plemenem hacney a shire. Během staletí se exteriér velšských
pony měnil, především ve 20. století, vlivem stále většího tlaku na produkci jezdeckých pony
z původních kočárových.
V České republice se tito ponyové začali chovat od 70. let minulého století a jejich
obliba stále roste. Nejen díky výborným jezdeckým schopnostem, ale i kvůli jejich dobrému
charakteru a nenáročnosti. Velšský pony a kob stále častěji ovlivňuje chov ostatních plemen
ponyů, v České republice především českého sportovního ponyho. Proto je velmi důležitý
chovný materiál, který je založen na kvalitních klisnách i potenciálu hřebců a jejich
schopnosti předávat typické vlastnosti. Důležitým aspektem by měla být stavba těla a
mechanika pohybu odpovídající standardu plemene velšský pony a kob.
Krok, kterým se tato práce zabývá, je nejproblematičtějším chodem koně, snadno u něj
dochází k vadám (HANALUAY, 2002). Nejzávažnější vadou v kroku jsou jeho nečistoty
(nákrok, plouživý krok, kohoutí krok a mimochod). Dále se u kroku sleduje pravidelnost,
která se dá do jisté míry naučit, a prostornost, kterou můžeme podpořit.
Pro chovatelskou veřejnost by měla být mechanika pohybu důležitým faktorem při
výběru chovného materiálu pro plemenitbu.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
Velšský pony a kob je především exteriérově korektní a harmonický pony, jeho tělo je
vyvážené ve všech liniích. Plemenná charakteristika a typ spolu s pohybem ve všech chodech
odpovídají účelům, pro které je používán.Plemeno se rozděluje do jednotlivých sekcí.
Sekce velšských plemen pony a kob:
Sekce A: velšský horský pony (welsh mountain pony), KVH do 122 cm
Sekce B: velšský pony (welsh pony), KVH do 137 cm
Sekce C: velšský pony v typu kob (welsh pony of cob type), KVH do 137 cm
Sekce D: velšský kob (welsh cob), KVH nad 137 cm neomezená
Sekce WPBR: podílový velš (welsh part-bred), KVH neomezená
Pro zhodnocení mechaniky pohybu je nutné správné měření. Měření tělesných rozměrů
vychází z faktu, že zvíře je těleso, u kterého je možno měřit rozměry délkové, výškové,
šířkové, obvody, úhly, hmotnost. Míry by měly být definovány tak, aby byly opakovatelné, tj.
aby v případě měření různých zvířat se měřil rozměr vždy od stejného místa – od kloubu či
hrbolu (MAJZLÍK, 2004).
K měření výškových a délkových rozměrů se používá měrná hůl, nejčastěji tzv.
Lydtinova hůl. Tělesných rozměrů, které lze u koní měřit, je velký počet. Pro praktické
sledování stavby těla uvádíme však jen některé, hlavně ty, které se evidují v základních
listech chovných koní. Mezi základní tělesné rozměry patří: kohoutková výška hůlková
(KVH) – měří se hůlkovou mírou v nejvyšším místě kohoutku, zpravidla vrubu, záseku
(DUŠEK, 1999). U vyhodnocení kohoutkové výšky je nutné dbát přesného měření a ponyho
přeměřit několikrát a danou míru zprůměrovat. Nutné je i zaměření na pozici hlavy. O
problémech měření hovoří LAMAS a kol. (2007), který uvádí, že rozpětí hodnot získané
v sérii opětovného měření jednou osobou se liší +/- 1, 06 cm, ale rozpětí se zvýší až na +/1,89 cm, pokud měření provádí tři odlišné osoby. Variace ve výšce nastává také, když se
změní pozice hlavy, ale nenastává, pokud se kůň posune.
Obvod hrudi (OH) – měří se páskovou mírou za kohoutkem. Obvod holeně (Ohol) –
měří se krátkou páskovou mírou v horní třetině její délky (v nejslabším místě holeně). U
hříbat se tento rozměr měří v její polovině, tedy opět v nejslabším místě obvodu (DUŠEK,
1999).
MISAŘ A KOL. (2008) uvádí, že hodnocení tělesné stavby má v chovu koní
mimořádný význam, protože patří mezi limitní výběrová kritéria při zařazování hodnocených
jedinců do chovu. Protože koně jsou chováni především pro svalovou práci, je vztah mezi
tělesnou stavbou a účelem použití sil výkonností zřejmý.
Se stavbou těla úzce souvisí i mechanika pohybu. Mechanika pohybu je jednou
z nejdůležitějších výkonnostních vlastností u všech plemen koní. Proto je metodám hodnocení
mechaniky pohybu věnována stále vyšší pozornost (DUŠEK, 1981).
Pohyb koně vychází ze zadních končetin a přední končetiny v zásadě jeho tělo
podpírají. Důležitým aspektem je stavba končetiny a její zaúhlení. Plec z hlediska jejího
postavení a funkce hraje u mechaniky pohybu významnou roli. Umožňuje koni posun vpřed
kývavým pohybem. Optimální poloha lopatky je při úhlu s horizontálou 45°. Pokud je úhel
větší než 50°, hovoříme o lopatce strmé. V případě strmé a krátké lopatky je chod koně málo
prostorný. U jezdeckých koní je ceněna lopatka šikmá a dlouhá ramenní kost. Ramenní kost
by měla být dostatečně dlouhá a šikmá a s lopatkou má svírat úhel blízký pravému.
Mechanika pohybu je jednou z podstatných vlastností, která je zdůrazňována při
současném zušlechťování teplokrevných plemen v širokém mezinárodním měřítku. Při
hodnocení kvantitativních složek mechaniky pohybu se v praxi diskutuje otázka vztahu
kohoutkové výšky k délce kroku. Tato otázka není zanedbatelná, neboť při signifikatním
vztahu
by
byli
menší
koně
znevýhodněni
(DUŠEK,
1977).
Parametry sloužící k hodnocení pohybu můžeme dělit na:
-
Kvalitativní – jsou výsledkem subjektivní hodnocení pozorovatele.
Kvantitativní – jsou měřitelné a tedy považované za objektivní a jejich
výsledkem je číselná hodnota. Mezi kvantitativní parametry patří délka kroku,
rychlost, kroková frekvence.
Možnost objektivního posouzení mechaniky pohybu vytváří předpoklady pro odhad
pracovní kapacity hodnocených koní a tato skutečnost tedy podmiňuje snahu různých autorů
rozpracovat metodu, která by při její snadnější interpretaci poskytovala dobré informace o
pohybových schopnostech. Snaha o zlepšení mechaniky pohybu koní je v současné době
typové a tvarové přestavby mnoha plemen jednou z nejzákladnějších plemenářských prací
prakticky ve všech chovatelských svazech, k přestavbě původního modelu s cílem zlepšení
pohybových schopností dochází dokonce i u chladnokrevných plemen. Pro praktické
posuzování mechaniky pohybu v různých chodech je důležitá otázka vzájemných vztahů
prostornosti chodu v kroku, klusu a ve cvalu (DUŠEK, 1974).
METODIKA A MATERIÁLY
Pokladová databáze obsahovala data naměřených tělesných rozměrů a data pro vyhodnocení
mechaniky pohybu:
• kohoutková výška hůlková
• úhel lopatky
• počet kroků v klusu
• čas dosažený na 30 m dlouhé dráze
• délka kroku v kroku
• délka kroku v klusu.
Měření bylo prováděno měřidly: laserová míra – kohoutková výška hůlková, laserový
úhloměr, pro délku kroku v kroku a klusu byla použita pásková míra pro koně, pro změření
času a počtu kroků byl použit speciální pedometr pro koně, který je umístěn na hlavě koně,
nebo v oblasti hrudníku.
Měření probíhalo vždy na pevném, rovném podkladě.
Měření bylo provedeno v období březen 2010 až duben 2012 v České republice,
Nizozemí a Velké Británii.
Do databáze bylo zařazeno 57 koní velšských plemen pony, z toho 37 jedinců
velšského horského ponyho (sekce A) a 20 jedinců velšského ponyho (sekce B).
Srovnávací základna zahrnovala tyto efekty:
sekce plemene
příslušnost k pohlaví
země původu
úhel lopatky.
Jednotlivá data byla zpracována v programu Statsoft STATISTICA verze 9.
Byl zjišťován vztah mezi délkou kroku v kroku a klusu a kohoutkovou výškou,
příslušnost k pohlaví, zemi původu, sekcí plemene a úhlem lopatky. Data byla vyhodnocena
lineárním modelem s pevnými efekty (GLM):
yijklm= µ + ai + bj + ck + dl + eijklm
Kde:
µ = celkový průměr
ai = efekt pohlaví koně (i = 1,2. 3)
bj = efekt kohoutkové výšky (j= 1,2.....19)
ck = efekt sekce plemene (k= 1,2....5)
dl = efekt úhel lopatky
eijklm = reziduální efekt
Metodou mnohonásobného porovnání byly stanoveny rozdílu u efektů, kde byl zjištěn
statisticky průkazný vliv.
VÝSLEDKY A DISKUSE
Při vyhodnocení délky kroku a klusu velšského horského ponyho a velšského ponyho
jsme zjistili, že na prostornost jednotlivých chodů má statisticky průkazný vliv (P ≤ 0, 01) na
kohoutkovou výšku hůlkovou. Rozdíl kohoutkové výšky hůlkové mezi uvedenými sekcemi je
v průměru 10cm. Naměřená průměrná kohoutková výška hůlková u sekce A byla 117 cm a u
sekce B 128,6 cm. U sekce B, který patří k sekci s vyšší kohoutkovou výškou hůlkovou byla
délka kroku 74,5 cm a v klusu 100 cm. U sekce A byly naměřené průměrné hodnoty v kroku
60,5 cm a v klusu 80 cm. U obou chodů byl rozdíl více než 10 cm.
U délky kroku v klusu byla maximální hodnota u sekce A naměřena 126 cm (u sekce B
pouze 125 cm). Tato hodnota ukazuje na zaměření chovatelů na prostornost v klusu.
V moderním výstavnictví je prostorný klus rozhodujícím aspektem při výběru nejlepšího
jedince.
Přesné hodnoty uvádíme v Tabulce č. 1 – Vyhodnocení délky kroku a klusu velšského
horského ponyho a velšského ponyho.
Tabulka č. 1 - Vyhodnocení délky kroku a klusu velšského ponyho a velšského horského
ponyho
Krok
klus
krok
klus
sekce A
sekce A
sekce B
sekce B
median
58
75,5
71
93
min
45
54
63
90
max
87
126
90
125
průměr
60,5
80
74,5
100
Při posuzování mechaniky pohybu se hodnotí vlastnosti kvantitativní (délka kroku,
frekvence) (DUŠEK, 1974). Největší frekvenci v klusu jsme naměřili u velšského horského
ponyho. Velšský horský pony je nejmenší sekcí z hlediska kohoutkové výšky hůlkové. Lze
proto předpokládat, že tito ponyové mají větší frekvenci kroku v klusu. To se nám také
potvrdilo.
Frekvence v klusu je závislá na prostornosti chodu a rychlosti. Velmi důležitá je
například při vozatajských závodech, kde je nutné, aby soutěžící dle pravidel nepřekročili
časový limit, což je maximální čas stanovený pro krokové a klusové úseky terénní zkoušky.
Tento limit je daný pro všechna plemena ponyů stejný, i když je značná variabilita v závislosti
na kohoutkové výšce hůlkové. Na startovních listinách můžeme nalézt jedince, kteří se liší až
o 40 cm u kohoutkové výšky hůlkové.
Tabulka č. 2 – Frekvence v klusu u velšského ponyho a velšského horského ponyho
sekce
A
B
Průměrná
frekvence/min.
83,8
76,7
Průměrná
frekvence/s
Sx
31,7
19,4
1,4
1,3
Při srovnání prostornosti kroku a klusu dle zvolených efektu: pohlaví, úhel lopatky,
příslušnost k jednotlivé sekci a zemi původu jsme zjistili vysoce průkazný vliv (P ≤ 0, 01)
efektu úhel lopatky. Úhel lopatky tedy prokazatelně ovlivňuje prostornost jednotlivých chodů.
Průkazný vliv (P ≤ 0, 05) byl zjištěn i pro příslušnost k jednotlivé sekci (kohoutková
výška hůlková).
Jak uvádí Tabulka č. 3 u efektu pohlaví a země původu jsme nezjistili statisticky
průkazný vliv.
Země původu tedy nemá vliv na mechaniku pohybu. Na mechaniku pohybu má vliv
chovatel, který ji správným předvedením koně může ovlivnit.
Tabulka č. 3 – Vyhodnocení mechaniky pohybu v závislosti na jednotlivých efektech
Efekty
F
p
Pohlaví
0,89
0,53
Úhel lopatky
1,1
0,01
Sekce
1,16
0,05
Země původu
0,47
0,3
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Naším cílem bylo vyhodnotit mechaniku pohybu v kroku a klusu. Zhodnotili jsme délku
kroku v kroku a klusu, frekvenci v klusu na 30 metrů dlouhé dráze a výsledky vyhodnotili na
základě efektu: pohlaví, sekce plemene, země původu, úhel lopatky. Do databáze bylo
zařazeno 57 jedinců plemene z toho 37 sekce A a 20 sekce B.
Z vyhodnocených dat byla zjištěna největší frekvence v klusu u velšského horského
ponyho. Velšský horský pony je nejmenší sekcí z hlediska kohoutkové výšky hůlkové.
Frekvence a prostornost chodu je důležitá například pro disciplínu spřežení, kde se musí pony
i s menší kohoutkovou výškou hůlkovou vyrovnat ponyům s kohoutkovou výškou hůlkovou,
která se přibližuje hranici 148 cm, zejména v krokové části při terénní zkoušce. Pro jedince
s kohoutkovou výškou do 122 cm je velmi důležitým aspektem dostatečná frekvence a
prostornost chodu. Stanovený časový limit v krokové a klusové části terénní zkoušky totiž
nezohledňuje plemena s nižší kohoutkovou výškou a je vypočítáván pro plemena
s kohoutkovou výškou na hranici 148 cm.
Dle výsledků práce je zřejmé, že se chovatelé zaměřují na prostornost v klusu. Což je
ceněno zejména na výstavách, které jsou doménou těchto dvou sekcí (A a B) a těší se velké
oblibě chovatelů. Posuzovatelé se zaměřují na prostorný klus, ale prostornosti v kroku se
příliš nevěnují.
Při srovnání prostornosti kroku a klusu dle zvolených efektů pohlaví, úhel lopatky,
příslušnost k jednotlivé sekci a zemi původu jsme zjistili vysoce průkazný (P ≤ 0, 01) vliv
efektu úhel lopatky a průkazný (P ≤ 0, 05) vliv mezi velšským horským ponym a velšským
pony. Mnohonásobným porovnáním byl zjištěn průkazný rozdíl efektu kohoutková výška
hůlková, kde rozdíl mezi kohoutkovou výškou hůlkovou mezi jednotlivými sekcemi byl
v průměru více než 10cm.
Pro chovatele je nutné zaměřovat se nejen na stavbu těla, ale také na mechaniku pohybu
nejen v klusu, ale i v kroku. Pro jezdeckého koně je mechanika pohybu základem pro
uplatnění, nelze se zaměřit pouze na exteriér a mechaniku pohybu v klusu. Stejně tak je tomu
v chovu ponyů, protože i ti jsou využíváni pro jezdecké a vozatajské soutěže. Především
prostornost jednotlivých chodů je velmi důležitá pro jezdecké disciplíny a vozatajské soutěže.
Chovatelé v zahraničí se zabývají především prostorností v klusu, kdy prostornost tohoto
chodu je velmi důležitým aspektem při hodnocení výstav. Mezinárodní rozhodčí nevěnují
pozornost kroku, i když je i tento chod důležitý pro další využití ponyů v oblasti sportovní i
rekreační.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. Davies W. (2006) .:The welsh pony, J.A. Allen, London, 2006, s. 232, ISBN 0-85131870-3
2. Davies W. (1993). : The welsh mountain pony, J.A. Allen, London, 1993, s. 134,
ISBN 0-85131-571-2
3. Davies W. (1997). : The welsh Ponies and Cobs, J.A. Allen, London, 1997, s. 3 -25,
ISBN 0-85131-361-2
4. Dušek J. (1974) : Návrh standardů k hodnocení mechaniky pohybu u koní různých
plemen, Výzkumná stanice pro chov koní Slatiňany, 21/1974, Nové Město nad
Cidlinou,s.65 - 67
5. Dušek J.(1977) : Vztah výšky koně k prostornosti chodu, Výzkumná stanice pro chov
koní Slatiňany,30/1977, Nové Město nad Cidlinou, s. 36
6. Dušek J (1977). : Standardy pro hodnocení mechaniky pohybu koní čs. plemen,
Výzkumná stanice pro chov koní Slatiňany, 29/1977, Nové Město nad Cidlinou, s.2 3
7. Dušek J. a kol. (1999). : Chov koní, n. Brázda, Praha, 1vyd., 1999, s. 352, ISBN 80209-0282-1
8. Holmstrom M. – Philipssonb J. (1993): Relationships between conformation,
performance and health in 4-year-old swedish warmblood riding horses, The Swedish
National Stud, Flyinge,Livestock Production Science,Volume 33, Issues 3–4, 2/1993,
s. 293–312
9. Majzlík a kol. (2004).: Chov zvířat I. ,Česká zemědělská univerzita v Praze,
Agronomická fakulta, 2004, s. 67, ISBN 80-213-1253-X
10. Misař D. – Jiskrová I. (2008) : Chov a šlechtění koní, Mendelova zemědělská a
lesnická univerzita v Brně, 2008, ISBN 80-7157-510-8
11. Lamas L.P. et all (2007) Some factors off affecting the accurancy and variability of
measurements of the height of ponies, Veterinary record, 5/19, 160(20)691-4