Infokarta č. 12 Bestie z Omahy

Infokarta č. 12
Bestie z Omahy
Blog Dušana Rovenského na rovensky.blog.iDNES.cz
K tisícům osudů na pláži Omaha patří i to, co prožil svobodník
Heinrich Severloh, který při spojenecké invazi v Normandii v těchto
místech osobně zabil nebo zranil přes
1000 Američanů. Tak se tento
obyčejný mladý německý chlapec
(který, mimochodem, neměl armádu
příliš v lásce) stal pravděpodobně
nejvražednějším vojákem 2. světové
války a vysloužil si přezdívku "Bestie z
Omahy". H. Severloh nastoupil vojenskou službu dne 19. června
1942, ve věku 19 let. Nebyl nijak výjimečným bojovníkem, a když byl
koncem roku 1942 odeslán na východní frontu, nadřízení ho hodnotili
jako "problémového vojáka". Za svojí neposlušnost a pohrdání
vyššími hodnostmi byl několikrát fyzicky trestán, což se podeposalo
na jeho zdraví. Proto byl odeslán do Německa k rekonvalescenci,
která trvala půl roku. Byl jmenován do hodnosti svobodníka a v říjnu
1943 byl odeslán do poddůstojnické školy, avšak již v prosinci byl z
výcviku stažen a odeslán ke své nové jednotce - 352. pěší divizi
rozmístěné v Normandii.
Dne 6. června 1944, v Den D spojenecké invaze v Normandii, byl
Severloh přidělen k obraně opěrného bodu 62 (Widerstandsnest 62),
který se nacházel na pláži Omaha, v americkém sektoru vylodění (je
to ten, na němž je dnes památník ženistům). Opěrné body byly
rozesety podel celé délky normanského pobřeží a obvykle byly
tvořeny 2 - 3 bunkry a několika střeleckými okopy a kulometnými
hnízdy. Každý opěrný bod byl bráněn jednotkou zhruba o síle čety
(obvykle 20 - 50 vojáků). Pláž Omaha byla dlouhá 6 km a nacházelo se
na ní 15 opěrných bodů (Widerstandsnest 60 - 74). V opěrném bodě
62, společně se Severlohem, bylo dalších 28 vojáků 716. pěší divize a
12 dělostřelců a pozorovatelů 352. pěší divize. Měli dva zastaralé
polní kanóny (kořistní československé 7,65), dvě protitanková děla,
dva lehké minomety a několik kulometů MG42.
K jednomu z těchto kulometů v objektu, na němž je v současnosti
umístěn památník 5. ženijní speciální brigádě, byl Severloh přidělen.
Ráno 6. 6. 1944 se začali v několika vlnách vyloďovat tisíce
amerických vojáků. Z nich bylo ke konci dne 1500 - 2000 mrtvých a
raněných, přičemž více než 1000 osobně zabil nebo zranil Severloh.
Občas se uvádějí i jiné počty, např. 2000 - 2500 mrtvých a dalších
1500 raněných, ale to jsou nereálná čísla (na celé pláži Omaha bylo
zabito 2000 - 2400 Američanů). Od 6:30 (kdy invaze začala) do 15:00
(kdy z opěrného bodu 62 ustoupil) vystřílel Severloh více než 12 000
ran z kulometu MG42 a dalších 400 z karabiny K98, kterou měl ve
svém postavení jako záložní zbraň. Přehřátou hlaveň kulometu
vyměnil přibližně desetkrát.
Pokračování infokarty č. 12
Bestie z Omahy
Vyloďovací čluny, které měl jako na dlani, zasypal palbou pokaždé,
když sklopily u pláže své rampy a pěšáci, kteří se v nich nacházeli, se
začali brodit na břeh. Později, mnoho let po válce, prohlásil, že si
vůbec neuvědomoval, jak dlouho se držel ve svém postavení a co tam
celé ty hodiny (bez vody, jídla a odpočinku) dělal. Všichni jeho
spolubojovníci byli již mrtví nebo ze svých pozic ustoupili do
vnitrozemí, když se Severloh probral ze svého tranzu a zjistil, že je
sám. Zároveň mu i začala docházet munice, protože mu ji již nikdo
nepřinášel. Americká pěchota mezitím pronikla mezerou mezi
opěrným bodem 62 a 64 a začala ostřelovat Severlohovo postavení z
boku.
Teprve tehdy si začal uvědomovat, co za masakr způsobil a rozhodl se
zachránit si život ústupem (v té době byl navíc Severloh lehce raněn).
Věděl, že kdyby padl ve svém postavení do rukou Američnům,
nepřežil by.
Severloh se při svém úniku připojil ještě k jednomu německému
vojákovi a společně ustoupili do vesnice Colleville-sur-Mer. Zde byl
ten den večer zajat postupujícími Američany a přepraven do
zajateckého tábora v USA. V té době již bylo známo, že na pláži
Omaha došlo k obrovskému krveprolití a že jeden konkrétní kulomet
měl na svědomí největší počet ztrát. Severloh z obavy o svůj život
nikomu (ani zajatým Němcům) neřekl, že tím kulometníkem byl on.
V roce 1947 byl propuštěn ze zajetí a vrátil se zpět na svůj statek do
Německa. Ke svým činům ze Dne D se veřejně (v té době o tom již
vyprávěl své ženě) přiznal až o mnoho let později - v roce 1988.
V té době ho navštívil reportér, který se domníval, že by právě
Severloh mohl být onou "Bestií z Omahy", jak onomu neznámému
kulometníkovi začali američtí vojáci, kteří přežili Den D, přezdívat. Pro
Severloha to bylo určité vysvobození, neboť celé ty dlouhé roky
musel žít se svým strašným tajemstvím a trpěl psychickými traumaty.
Většina amerických veteránů Severlohovi odpustila a přiznávají, že se
jednalo o situaci "zabij nebo sám budeš zabit". Severloh začal pátrat
po svých bývalých nepřátelích, kteří se vylodili v jeho sektoru pláže.
Jedním z těch, které kontaktoval byl i David Silva, kterého zásah z
jeho kulometu těžce zranil. Po společném setkání se ze Silvy a
Severloha stali dobří přátelé, kteří se několikrát navštívili a často si
psali.
Poslední roky svého života prožil Severloh v relativním štěstí, neboť
mu většina lidí odpustila. Prolomením svého mlčení se zbavil svých
největších traumat a bylo pro něj jakýmsi vykoupením. Zemřel 14.
ledna 2006 v Lachendorfu, nedaleko svého rodiště. David Silva
v následujících letech mnohokrát navštívil jeho hrob.