Ročenka Hospodářských novin 2006

Komentáře

Transkript

Ročenka Hospodářských novin 2006
Ročenka
Hospodářských novin
2006
10. ročník
© 2006 ECONOMIA a. s.
2
Ročenka HN
Předplatitelé všech titulů vydávaných ECONOMIA a. s. si mohou Ročenku Hospodářských novin 2006
objednat za zvýhodněnou cenu 160 Kč včetně DPH a poštovného. Běžná cena je 290 Kč.
Objednávky přijímá oddělení předplatného ECONOMIA a. s., Dobrovského 25,
170 55 Praha 7,
e-mail: [email protected],
fax: 233 072 009, informace 800 110 022.
Telefon redakce Ročenky HN: 233 071 728
e-mail: [email protected]
Redakční uzávěrka publikace: 31. března 2006
Citace a odkazy mohou být uveřejněny jen s uvedením zdroje (Ročenka HN 2006)
ISBN 80-85378-24-8
ISSN 1212-4869
3
Ročenka HN
Obsah
Úvodem desátého ročníku
I. Česká republika
Volební rok 2006 / Josef Pravec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Členové vlády od voleb 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Hospodářství ČR / Václav Čáp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Hospodářství podle krajů ČR / Václav Čáp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
Zahraniční investice /Julie Hrstková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
Investice v zahraničí / Milan Mostýn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
Zemědělství a potravinářství / Martin Mařík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
Kapitálový trh / František Mašek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Vlastníci v pohybu / Milena Geussová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
Bankovnictví / Karel Ježek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
Pojistný trh / Marek Vích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
Stavební spoření v roce 2005 / Světlana Rysková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Penzijní připojištění / Světlana Rysková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
Vývoj mezd a platů / Helena Čornejová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Sociální ochrana / Hana Popelková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
Obchod v ČR / Ladislav Šípek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
Cestovní ruch / Josef Říha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
II. Evropská unie
Překážkový běh na dlouhé trati / Dušan Provazník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
III. Svět
Politický vývoj / Adam Černý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Ekonomika podle oblastí a zemí / Václav Lavička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .130
Světové akciové, měnové, komoditní trhy, světové burzy / Eva Hanáková . . . . . . . . . . . . . . . .171
Příběh ropy / Štěpán Steiger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .180
IV. Technika, věda, kultura
Technologie – čas se nezastavil ani v roce 2005 / Josef Vališka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
Nobelovy ceny za rok 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
Podíl automobilového průmyslu na české ekonomice roste / Karel Beránek . . . . . . . . . . . . . 192
Média v roce 2005 / Věra Lhotská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
Český zábavní průmysl / Aleš Borovan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200
Zahraniční zábavní průmysl /Irena Zemanová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202
Trh s uměním 2005: V Česku mírný růst, ve světě boom / Naďa Klevisová . . . . . . . . . . . . . 206
V. Kalendáře 2005
Domácí události . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209
Domácí kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215
Domácí sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216
Světové události . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219
Světová ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224
Terorismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228
Katastrofy ve světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229
Věda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230
4
Ročenka HN
Seznam tabulek a grafů
Graf č. I/1
Tab. č. I/1
Graf č. I/2
Tab. č. I/2
Graf č. I/3
Tab. č. I/3
Tab. č. I/4
Tab. č. I/5
Tab. č. I/6
Tab. č. I/7
Tab. č. I/8
Tab. č. I/9
Tab. č. I/10
Tab. č. I/11
Graf č. I/4
Tab. č. I/12
Tab. č. I/13
Tab. č. I/14
Graf č. I/5
Tab. č. I/15
Tab. č. I/16
Tab. č. I/17
Graf č. I/6
Graf č. I/7
Tab. č. I/18
Tab. č. I/19
Tab. č. I/20
Tab. č. I/21
Graf č. I/8
Tab. č. I/22
Tab. č. I/23
Tab. č. I/24
Tab. č. I/25
Tab. č. I/26
Tab. č. I/27
Tab. č. I/28
Tab. č. I/29
Tab. č. I/30
Tab. č. I/31
Tab. č. I/32
Tab. č. I/33
Tab. č. I/34
Tab. č. I/35
Tab. č. I/36
Tab. č. I/37
Tab. č. I/38
Tab. č. I/39
Tab. č. I/40
Vývoj hrubého domácího produktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Základní indikátory vývoje období 1990–2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Úroveň HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly ve srovnání se zeměmi EU15 . . 20
Vývoj ekonomické úrovně podle parity a směnných kurzů . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Prognóza vývoje ekonomiky MF pro roky. 2006 až 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Dynamika hrubého domácího produktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Makroekonomická rovnováha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Zahraniční obchod a jeho zbožová struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Zahraniční obchod ČR podle skupin zemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Platební bilance, devizové rezervy, hrubá zadluženost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Vývoj peněžní zásoby a jejích zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Úvěry a vklady, úrokové sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Vývoj kurzu koruny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Cenový vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Hrubý veřejný dluh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Příjmy a výdaje státního a místních rozpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Tvorba hrubého fixního kapitálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Podíl hrubé tvorby fixního kapitálu a hrubých domácích úspor na HDP . . . . . . . 34
Přímé zahraniční investice do ČR a jejich stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
Výzkum a vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
Pracující v národním hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Nezaměstnaní a míra nezaměstnanosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Vývoj produktivity práce a reálných mezd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Vývoj produktivity práce a mezd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Vývoj průmyslové výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Vývoj průmyslové, stavební a zemědělské produkce, tržeb
dopravy a spojů, obchodu a ubytování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Spotřeba a zdroje spotřeby obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Struktura čistých peněžních vydání domácností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Spotřeba potravin na obyvatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
Bytová výstavba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
Zdravotnictví, sociální péče, školství, kultura a sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
Hlavní město Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43
Tabulkový přehled ekonomiky krajů v roce 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Středočeský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Jihočeský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
Plzeňský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Karlovarský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
Ústecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
Liberecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Královéhradecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
Pardubický kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Vysočina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Jihomoravský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
Olomoucký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
Zlínský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
Moravskoslezský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Největší investiční projekty v roce 2005 – výrobní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
5
Ročenka HN
Tab. č. I/41
Tab. č. I/42
Tab. č. I/43
Tab. č. I/44
Tab. č. I/45
Tab. č. I/46
Tab. č. I/47
Tab. č. I/48
Tab. č. I/49
Tab. č. I/50
Tab. č. I/51
Tab. č. I/52
Tab. č. I/53
Tab. č. I/54
Tab. č. I/55
Tab. č. I/56
Tab. č. I/57
Tab. č. I/58
Tab. č. I/59
Tab. č. I/60
Tab. č. I/61
Tab. č. I/62
Graf č. I/9
Graf č. I/10
Tab. č. I/63
Tab. č. I/64
Tab. č. I/65
Tab. č. I/66
Tab. č. I/67
Tab. č. I/68
Tab. č. I/69
Tab. č. I/70
Tab. č. I/71
Tab. č. I/72
Tab. č. I/73
Tab. č. I/74
Tab. č. I/75
Tab. č. I/76
Tab. č. I/77
Tab. č. I/78
Tab. č. I/79
Tab. č. I/80
Graf č. I/11
Graf č. I/12
Graf č. I/13
Tab. č. I/81
Graf č. I/14
Tab. č. I/82
Tab. č. II/1
Tab. č. II/2
Tab. č. III/1
Největší investiční projekty v roce 2005 – centra technologická
a sdílených služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
Vývoj dotací do českého zemědělství – přijaté podpory z EU . . . . . . . . . . . . . . 68
Hospodářské výsledky českého zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
Výroba masa a prodej mléka v roce 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Cenový vývoj – meziroční indexy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Agrární zahraniční obchod ČR s masem, mlékem, obilím . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
Zahraniční agrární obchod v roce 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Počet případů BSE v Česku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Ceny potravinářů (zpracovatelů) rok 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Spotřebitelské ceny potravin v roce 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Registrované subjekty a cenové papíry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
Největší peněžní ústavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
Stavební spoření v roce 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
Penzijní fondy k 31. 12. 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91
Průměrná hrubá měsíční mzda v NH ČR – na fyzické osoby . . . . . . . . . . . . . . 92
Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Průměrná nominální měsíční mzda v nepodnikatelské sféře . . . . . . . . . . . . . . . 93
Diferenciace mezd v důležitých decilech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Vývoj minimální mzdy a její vztah k životnímu minimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Podíl výdajů na sociální ochranu na HDP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
Sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Reálná hodnota starobního důchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Vývoj relace průměrného důchodu ke mzdě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
Dávky státní sociální podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Výše přídavků na dítě v roce 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
Vývoj částek životního minima . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až 2005 . . . . . . . . . . . . 102
Pozice obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
Tržby obchodu za ubytování a stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
Objemy a podíly tržeb za prodej zboží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
Struktura spotřebních výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
Kupní síla 2005 v krajích ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Kupní síla v EU v roce 2005 podle GfK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Struktura spotřebních výdajů domácností v zemích EU 2002 . . . . . . . . . . . . . 107
Souhrnné charakteristiky evropského maloobchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
Vývoj maloobchodní sítě v Čechách a Moravskoslezsku . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Aproximativní mezinárodní srovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Počty prodejních jednotek maloobchodních řetězců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
TOP 10 českého obchodu 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
Podíl světových regionů na globálním trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
Příjezdy zahr. návštěvníků do ČR a výjezdy občanů ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
Příjezdy zahraničních návštěvníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
Výjezdy českých občanů do zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Příjezdy zahraničních návštěvníků ze sousedních zemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
Devizové příjmy, výdaje a bilance cestovního ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
Struktura finanční perspektivy EU na roky 2007–2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
Odhadovaná čistá pozice ČR v letech 2007–2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
Hlavní ukazatele středoevropských zemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
6
Ročenka HN
Tab. č. III/2
Tab. č. III/3
Tab. č. III/4
Tab. č. III/5
Tab. č. III/6
Tab. č. III/7
Tab. č. III/8
Tab. č. III/9
Tab. č. III/10
Tab. č. III/11
Tab. č. III/12
Tab. č. III/13
Tab. č. III/14
Graf č. III/1
Tab. č. III/15
Tab. č. III/16
Tab. č. III/17
Tab. č. III/18
Tab. č. III/19
Tab. č. III/20
Graf č. III/2
Graf č. III/3
Graf č. III/4
Graf č. III/5
Graf č. III/6
Graf č. III/7
Graf č. III/8
Graf č. III/9
Graf č. III/10
Graf č. III/11
Graf č. III/12
Graf č. III/13
Graf č. III/14
Graf č. III/15
Graf č. III/16
Tab. č. III/21
Graf č. III/17
Tab. č. III/22
Tab. č. IV/1
Tab. č. IV/2
Tab. č. IV/3
Tab. č. IV/4
Tab. č. IV/5
Tab. č. IV/6
Tab. č. IV/7
Tab. č. IV/8
Tab. č. IV/9
Tab. č. IV/10
Tab. č. IV/11
Tab. č. IV/12
Hlavní ukazatele středoevropských zemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
Hlavní ukazatele baltské trojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
Největší ekonomiky SNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146
HDP na obyvatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146
Vybrané ukazatele Ruska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
Průměrná cena ropy Ural . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
Hlavní ukazatele Ukrajiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148
Hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě150
Hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě 151
Hlavní ukazatele Turecka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
Velikost klíčových ekonomik Blízkého východu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
Hospodářský růst v Africe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
Trojice zemí tvořících Severoamerickou dohodu o volném obchodu . . . . . . . . . 159
Síla obchodních bloků ve světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160
Hlavní ukazatele Latinské Ameriky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
Vývoj v Austrálii a na Novém Zélandu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
Ekonomiky podle výše HDP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
Hospodářský vývoj v ČLR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Přímé zahraniční investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Čínský zahraniční obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Vývoj indexu S&P 500 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .171
Vývoj indexu Nasdaq . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171
Vývoj indexu Dow Jones . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
Vývoj evropského indexu Eurostoxx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
Vývoj českého indexu PX50 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173
Vývoj akcií ČEZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173
Vývoj japonského indexu Nikkei . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173
Kurz dolaru k euru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174
Kurz jenu k dolaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
Kurz koruny k dolaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176
Kurz koruny k euru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176
Vývoj americké ropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178
Vývoj ropy Brent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178
Cena zlata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180
Ceny ropy v USD 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182
Spotřeba ropy v tis. barelů denně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
Poměr ropných zásob a těžby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
Vývoz a dovoz ropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185
Výdaje na výzkum a vývoj (R&D) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
Statistické údaje o výrobě motorových vozidel v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192
Výroba osobních automobilů ve světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192
Statistické údaje o motorizaci v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
Dvacet nejprodávanějších typů osobních vozů v ČR za r. 2005 . . . . . . . . . . . . 194
Počty registrovaných osobních automobilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
Výroba osobních automobilů ve vybraných zemích světa . . . . . . . . . . . . . . . . 197
Žebříček zisků nejúspěšnějších světových filmových studií . . . . . . . . . . . . . . . 204
Deset nejvyšších aukčních cen v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Deset nejvyšších aukčních cen v New Yorku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
Deset nejvyšších aukčních cen v Londýně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
Deset nejvyšších aukčních cen v Rakousku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
7
Úvodem desátého ročníku
Když jsme připravovali tento projekt, chtěli jsme vydávat soubor informací užitečných
v tehdejším sociálně-ekonomickém prostředí. Srovnání s prvním vydáním v roce 1997,
a tím, které jste právě otevřeli, je názorným obrázkem, jak se vyvíjí pojem »užitečný«. Adresy, telefony, faxy, rady, pokyny – to byly tehdy informace užitečné pro kultivaci podnikání.
Dnes nepochybujeme, že podnikatel trefí na svůj finanční nebo živnostenský úřad
a vyzná se zhruba v právním rámci své činnosti. Druhý obrázek při posunu o deset let potvrdí, že to, co bylo za ta léta snad nejdůležitější, je rozvoj informační společnosti. Ročenka HN se logicky stala ekonomicko-politickou kronikou roku, změnila se tak, jak se měnily
i Hospodářské noviny. Ustála námitku, že vlastně obsahuje informace i jinak dostupné. Diskuse, zda elektronický tok informací nahradí noviny a periodika, může pokračovat, ale staré slovo »příručka – přehledně a přístupně psaná kniha shrnující nějaký obor« se neztratilo. Hledat ve vlastní paměti bolí víc než zalistovat, kolik ministrů zdravotnictví se u nás vystřídalo za poslední dvě volební období (zde str. 15). Deset vydaných ročníků takových
osvěžení paměti poskytuje opravdu hodně.
Ročenka HN není náhražkou statistik zveřejňovaných odpovědným úřadem. Píšou ji
redaktoři a odborní spolupracovníci Hospodářských novin, týdeníku Ekonom a Ročenky.
Hlavní změnou za deset let byl posun redakční uzávěrky z konce předešlého roku na poslední březnový den, kdy jsou k dispozici úplnější údaje ekonomického charakteru za uplynulý rok, samozřejmě také od Českého statistického úřadu. Některá témata jsme v průběhu let opustili (vývoj právního systému ČR), k jiným se podrobně vracíme po více letech
(sociální politika, regiony, obchod a cestovní ruch atd.).
Poslechli jsme doporučení z průzkumu mezi odběrateli Ročenky a zařadili například
srovnání hospodářství jednotlivých krajů ČR a přidali i další informace. Všichni odběratelé získávají letos zdarma elektronické vydání Ročenky na CD-ROM s fulltextovým vyhledávacím systémem.
Petr Krul
8
Ročenka HN
9
I. Česká republika
Volební rok 2006
ODS by se zase po devíti letech ráda vrátila do vlády a pootočila Českou republiku doprava. Počátkem loňského roku se zdálo, že o výsledku je rozhodnuto. ČSSD zmítaná vnitřními spory podle průzkumů
veřejného mínění padala k deseti procentům, zatímco třikrát silnější občanští demokraté už začínali rozdělovat ministerská křesla.
Dubnový nástup Jiřího Paroubka do čela vlády a fakticky i celé ČSSD vše změnil. Sociální demokracie přestala ustupovat koaličním partnerům a hovořit o reformách a vrátila se k levicové politice, jakou
v minulosti prosazoval Miloš Zeman. Koalice přežila, Paroubek si ale začal počínat jako premiér menšinové vlády. Jeho hlavním spojencem se postupně stali komunisté. Levicoví voliči to ocenili: začali se k ČSSD
vracet rychleji, než kdokoliv předpokládal.
Počátkem letošního roku byl náskok ODS téměř smazán a vyhlídky na to, kdo vyhraje volby a sestaví kabinet, se opět vyrovnaly.
Souboj mezi pravicí a levicí ale začala komplikovat skutečnost, že pětiprocentní hranici nutnou pro
vstup do poslanecké sněmovny podle průzkumů překročila Strana zelených. To otevírá možnost obnovit
po volbách vládu politického středu.
ČSSD – nastupuje Jiří Paroubek
Rok 2005 začal pro ČSSD katastrofálně. Sociální demokraté se přesvědčili, jakou sílu mohou mít
sdělovací prostředky. Nejistého a neobratného Stanislava Grosse, který se zapletl do afér kolem financování bytu a podnikání své ženy, poslaly během čtyř měsíců do politického důchodu. Jeho nástupce, do té
doby jen v Praze známý Jiří Paroubek, jich dokázal stejně rychle využít ve svůj prospěch. Média chtě nechtě šířila jeho jednoduchá a jasná sdělení o tom, že se ČSSD po třech letech reformní rétoriky a pokusů
oslovit středové voliče vrací opět doleva. Tedy k sociální tematice, kde v minulosti byla její hlavní síla.
Paroubek pokračuje v pragmatické politice, kterou zavedl už Miloš Zeman. Přejal také ledacos z jeho vystupování. Koalici s lidovci a unionisty nerozbil, ale obě strany odstavil od možnosti prosazovat vlastní program. Potrestal tak hlavně lidovce za jejich úlohu při pádu Grossova kabinetu, což dále upevnilo jeho pozici uvnitř strany.
Paroubek udělal jen to, po čem několik let volalo širší vedení ČSSD a většina sociálně demokratických poslanců, a co slíbil Gross v polovině roku 2004 a nestačil uskutečnit.
Pro obnovení důvěry mezi voliči přišlo ČSSD vhod, že nepopulární opatření, například zvýšení spotřebních daní či DPH, přišlo již dříve. Rovněž většina zákonů, jejichž schvalování jako na běžícím pásu vytvořilo obraz Paroubkovy pracovité vlády, byla už delší dobu připravena a zdržela je jen vládní krize.
Při předvolebních slibech může ČSSD využít skutečnosti, že ekonomika, byť za cenu rozpočtových
deficitů, řadu let po sobě rostla. A toho, že do České republiky, hlavně do regionů, mají plynout miliardy
korun z evropských fondů.
Nový premiér přidal hlavně nasazení, razanci a odvahu přiznat, že při schvalování některých pro
ČSSD důležitých norem, například zákoníku práce nebo zákona o neziskových nemocnicích, jsou pro něj
partnerem nikoliv občanské strany a lidovci, ale komunisté. A hlavně se nebránil strategickým úvahám, vycházejícím z faktu, že levice zatím měla převahu ve sněmovně. To vše utlumilo odpor stranické levice, kte-
10
Česká republika
rá ocenila i omluvu za to, že se vedení ČSSD před třemi lety nedokázalo postavit za Zemanovu prezidentskou kandidaturu.
O komunisty se pokusil opřít ke konci kariéry už Gross. Musel ustoupit, když se proti tomu postavila
řada do té doby jeho blízkých spolupracovníků mezi sociálnědemokratickými ministry. Navíc náhlý obrat,
díky kterému na jaře 2005 na čas oddálil pád své vlády, v důsledku předchozích antikomunistických vystoupení nebyl věrohodný.
Paroubkovi krok doleva prošel. ČSSD byla při jeho nástupu v katastrofálním stavu a nový premiér se
pro většinu sociálnědemokratických funkcionářů stal poslední nadějí na dobrý výsledek ve volbách a jejich politického přežití. Proto mu Gross musel ustoupit v čele strany, ačkoliv tu formálně vedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Změnu potvrdí květnový sjezd strany.
Přesto mělo sbližování ČSSD s komunisty meze. Většina zákonů – o státním rozpočtu, konkurzech,
veřejných zakázkách, spolupráci veřejného sektoru se soukromými investory nebo o postupném zvyšování nájemného – byla schválena uvnitř dožívající koalice. Zcela rozdílné názory mají obě strany na zahraniční politiku. Vedení ČSSD neuvažuje ani o tom, že by komunisté vstoupili do vlády, spoléhá ale dlouhodobě na jejich ochotu podpořit menšinový kabinet.
Sám Paroubek se považuje za pravicového sociálního demokrata a v jeho okolí připouštějí, že si nechává volné ruce i pro případnou spolupráci s ODS, ačkoliv většina lidí v ČSSD si to zatím nedokáže představit. Zkušenosti s takovým spojenectvím má Paroubek z pražského zastupitelstva.
Ani novému premiérovi nevychází vše. Bez ohledu na to, že jeho kroky do značné míry řídí průzkumy veřejného mínění, mu ne všechna rozhodnutí a veřejná prohlášení přinášejí body.
Přichází i o schopné spojence. V závěru roku z vlastního rozhodnutí odešel místopředseda vlády pro
ekonomiku Martin Jahn, který měl sociální demokracii v Praze pomoci oslovit mladší a liberálnější voliče.
Pod dojmem sbližování ČSSD s komunisty dal přednost soukromému sektoru.
Paroubek se musel rozloučit s hlavním spolupracovníkem mezi poslanci, vyjednavačem Michalem
Krausem. Jeho politickou dráhu ukončil pět let starý a neprůhledný pokus o podnikání v Africe ve chvíli,
kdy se chystal zamířit buď do budoucí vlády, nebo vedoucí funkce v poslanecké sněmovně. Problematické se ukazuje i jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví.
A hlavně – příklon doleva od ČSSD zřejmě odradil část středových voličů, kteří se od počátku roku
začali přiklánět k zeleným.
ODS – Modrá šance nestačí
V první polovině loňského roku stála sebejistá ODS na vrcholu. Grossova vláda se hroutila a ČSSD
byla v průzkumech za občanskými demokraty pozadu o dvacet procentních bodů. Zlepšily se vztahy ve
vedení strany a vytrácelo se napětí mezi jejím šéfem Mirkem Topolánkem a čestným předsedou ODS
a prezidentem Václavem Klausem.
Během vládní krize se upevnily kontakty s lidovci, kteří byli považováni za budoucí koaliční partnery,
ať volby budou kdykoliv. Hovořilo se o rozdělení ministerských křesel a projektech, které ODS začne uskutečňovat, až sestaví pravicový kabinet.
ODS dál sázela na nulovou toleranci a kritiku vlády a ČSSD, kterou vinila ze zadlužování země, laciného eurooptimismu a ze spolupráce s komunisty. Proti socialistické politice už před lety postavila liberální Modrou šanci založenou na snížení daní a omezení sociálních výdajů. Tedy na více či méně zastíraném přesunu peněz ve prospěch majetnějších vrstev. To má podpořit soukromou iniciativu, dál roztočit
ekonomiku a zajistit následně vyšší příjmy pro většinu populace.
Vedení ODS stavělo i na obhajobě národní identity, což se přetavilo do odporu vůči federální Evropě
a evropské ústavní smlouvě.
Po druhé polovině roku však liberální náboj přestal přitahovat. Navzdory tomu Topolánek na podzim
na programovém sjezdu strany bez větších problémů obhájil svoji politiku a byl delegáty označen za ne-
11
Česká republika
zpochybnitelného vůdce strany. Stranickou dvojkou se stal pražský primátor Pavel Bém, jehož hodina by
přišla zřejmě v okamžiku, pokud by Topolánek pro ODS volby nakonec nevyhrál.
Počátkem roku došlo na výrazné programové změny, protože příliš abstraktní ekonomické recepty se
ukázaly v konfrontaci s líbivou politikou ČSSD, která v rámci příprav na volby začala rozdávat, málo účinné.
Také ODS vsadila na rodinu a její vize nečekaně doplnil sociální program, a to bez ohledu na to, že
by jeho splnění znamenalo při současném snížení daní zvýšení státního dluhu.
ODS navíc spoléhá na vystupňování kampaně v posledních týdnech před volbami. I tak ale v jejím
vedení narůstá nervozita a o samostatnější pozici usiloval šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.
Naději ODS na sestavení vlády posílil vzestup Strany zelených, jejíž nové vedení naznačuje, že dohoda s občanskými demokraty je možná.
Komunisté – co dál?
Komunisté řeší kvadraturu kruhu. Na jedné straně by rádi získali podíl na vládě, na druhé se obávají, že přijetí větší odpovědnosti za veřejné záležitosti může být začátkem jejich konce.
Po dvanácti letech se odhodlali k výměně předsedy. Unaveného Miroslava Grebeníčka podle očekávání vystřídal v čele strany Vojtěch Filip.
Ačkoliv Grebeníček svůj odchod už delší dobu ohlašoval, nakonec se mu odejít nechtělo. Potopil ho
pokles stranických preferencí v okamžiku, kdy do čela ČSSD nastoupil Paroubek a levicoví voliči se začali
znovu přelévat k sociální demokracii.
Podle politologů by Filipovo vedení mohlo vytvořit podmínky pro to, aby se komunisté stali přijatelnější pro další voliče a především k tomu, aby se definitivně stali partnery pro ČSSD.
KSČM ani teď nemůže počítat s ministerskými křesly (ČSSD nezrušila bohumínské usnesení, kterým si zakazuje spolupráci s komunisty na vládní úrovni), ale její vliv na řízení státu by výrazně vzrostl výměnou za to, že umožní existenci Paroubkovy menšinové vlády.
Před čtyřmi lety na tuto variantu sociální demokracie v čele se Špidlou nepřistoupila, nyní s ní počítá většina jejích předáků včetně nového premiéra. Ve vzduchu se vznáší možnost, že by komunista po volbách usedl do čela poslanecké sněmovny.
Postavení Filipa ale není pevné, na rozdíl od Grebeníčka je ve straně považován hlavně za parlamentního předáka a stojí proti němu lidé vzpomínající na reálný socialismus, opření o stranický aparát.
A navíc: každé větší přiblížení k vládní moci, s tím spojené kompromisy a ústupky od programu pro
komunisty znamená velké nebezpečí. Stárnoucí strana zatím nové voliče láká hlavně díky tomu, že kvůli
své izolaci nemůže být spojována se žádnými polistopadovými skandály. To je výhodná pozice k útokům
na existující poměry a získávání protestních hlasů. KSČM si tak zajistila silné postavení v poslanecké
sněmovně, kde se stala třetí nejsilnější stranou. S tím je spojeno stabilní financování strany ze státních
příspěvků.
Podíl na odpovědnosti, kterého by se nebál místopředseda Jiří Dolejš, může vést k odlivu příznivců
nespokojených s nesplněním tradičních slibů. Strana se zmodernizuje, ale začne ztrácet zakotvení a vliv.
Přesně to se v minulých desetiletích stalo jinde v Evropě, například ve Francii či na Slovensku. Pokud by
se komunisté chtěli odlivu hlasů vyhnout, tak jim nezbývá než trvat na nějaké třetí cestě, a o ni ČSSD zakotvená v evropských strukturách nemusí mít zájem.
Lidovci – předčasné rozhodnutí
Lidovci vsadili na povolební spolupráci s ODS a počátkem loňského roku se vedle novinářů nejvíce
podíleli na odstranění Grosse z postu premiéra. V jednu chvíli kvůli tomu odvolali své ministry z vlády.
Důvodů pro tvrdý postup proti koaličnímu partnerovi měli hned několik. Hrozilo nebezpečí, že Grossova aféra, pokud by se protahovala, ohrozí před volbami i pověst lidovců u konzervativních křesťanských
12
Česká republika
voličů. Ti by nemuseli tolerovat další spolupráci s ČSSD, pokud by ji vedl člověk, jehož žena je skrze podnikatelské aktivity spojována se světem prostituce.
Existovala i obava, že se aféra dále rozroste a nabere podobu známou z pádu druhé Klausovy vlády a z o něco pozdější televizní krize. Tedy že se změní v pokus uvolnit prostor pro méně známé pravicové politiky stojící dosud mimo hlavní proud.
Lidovci současně naznačili, jak stojí o spojenectví s ODS a důrazně se přihlásili o křesla v pravicové vládě, o jejímž nástupu až do léta nikdo nepochyboval. Tím spíš, že teoreticky odchod Grosse z čela
vlády mohl vést k předčasným volbám, které by nástup takového kabinetu přiblížily.
Odstranění Grosse, který v minulosti naznačil možnost povolební dohody s ODS, mělo odstranit nebezpečí, že lidovci budou z budoucí vládní kombinace vyšachováni stejně, jak se to stalo v roce 1998. A to
pro KDU-ČSL znamená i hrozbu, že se obě velké strany pokusí prosadit většinový volební systém, který
by její budoucí pozici mohl vážně oslabit.
Zabránit tímto způsobem velké koalici mohlo vyjít v případě, kdyby Grosse vystřídal pro ODS zcela
nepřijatelný Sobotka. Avšak místo něj se do čela ČSSD postavil Paroubek, který má ke spolupráci s ODS
ještě větší předpoklady než Gross, a který navíc odvetou okamžitě vztahy sociálních a křesťanských demokratů zmrazil. Několikrát také prohlásil, že se bez nich obejde.
Navíc vzrostl vliv komunistů, tedy přesně to, čemu lidovci svou účastí v koalici s ČSSD chtěli bránit.
Postavení Miroslava Kalouska, hlavního architekta lidoveckého postupu, zatím zůstává neotřeseno.
Jeho protivníci jsou oslabeni a varování jednoho z jejich předáků, ministra zahraničí Cyrila Svobody, před
rozkolem s ČSSD, nezískalo větší váhu.
Obliba strany po vládní krizi ale poklesla a Kalouskovy sliby, že ve volbách zajistí dvojciferný výsledek, nezní přesvědčivě. Naopak, předvolební průzkumy ukazují na pokles těsně k pětiprocentnímu limitu.
Zelení místo unionistů?
O výsledku voleb nečekaně mohou rozhodnout zelení, kteří mají šanci se stát rozhodujícím jazýčkem
na vahách a mohou zabránit tomu, aby ve sněmovně po volbách opět vznikla levicová většina.
Minulý rok totiž potvrdil konec US-DEU. Ta před osmi lety vznikla jako liberální a proevropská alternativa vůči ODS. Od počátku jí chybělo pevné vedení a jasná vize a vstup do vlády, v níž dominovala
ČSSD, ji připravil o zbytek voličů. Tím spíše, že po odchodu Špidly z premiérského křesla přišla o možnost
prosazovat cokoliv ze svých představ. Poslední rok už byl jen ve znamení unionistických předáků udržet
pozice až do konce a vytvořit si podmínky pro budoucí kariéru. Jejich přívrženci zezelenali.
Také proto jsou šance dalších malých pravicových stran uspět ve volbách do sněmovny a ovlivnit podobu příští vlády mizivé. Srovnání s eurovolbami je zavádějící – při nich, stejně jako při volbách do senátu – chyběli levicoví voliči, a ti počátkem června doma nezůstanou.
To platí i pro nejsilnější z těchto uskupení, SNK ED Josefa Zieleniece a Jana Kasla, vzniklé sloučením obou těchto stran. Vladimíru Železnému chybí zázemí mocné televize.
Velkou naději vystřídat unionisty v postavení páté parlamentní strany má jen Strana zelených, která
na podzim kompletně vyměnila vedení a posunula se doprava. Když později v některých průzkumech dosáhla pěti procent, odstartoval se její další vzestup. Šlo o důležité sdělení. Lidé se přestali obávat, že jejich hlasy pro zelené propadnou.
Zelení nyní mohou lovit nejen v řadách ekologů, ale i přívrženců občanských iniciativ, intelektuálů
a levicových liberálů, k nimž má blízko nový předseda Martin Bursík. Politická orientace strany zůstávala
nejasná, výroky jejích představitelů zatím naznačovaly převažující pravicovou a především antikomunistickou orientaci.
13
Česká republika
Volební rok 2006
Co mohou přinést volby do poslanecké sněmovny? Už delší dobu je jasné, že rozhodující nebude,
zda se nejsilnější stranou stane ODS či ČSSD. Půjde hlavně o to, zda ve sněmovně stejně jako před čtyřmi lety převáží levice – tedy sociální demokraté a komunisté – nebo zda více než 101 křesel obsadí poslanci pravicových stran. V prvním případě by totiž mohla ČSSD sestavit svoji vládu na druhý pokus poté,
co ve volbách vítězná ODS nebude schopná získat pro svůj kabinet podporu.
To vše nyní komplikuje nejistota, kam se nakonec zařadí zelení. A komu ukrojí hlasy, pokud skutečně pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny překonají. Před volbami ještě budou muset čelit
pokusu jak ODS, tak ČSSD přitáhnout nerozhodnuté voliče, kteří zatím za nečekaným růstem preferencí
zelených stojí.
V případě těsného výsledku a nepřiměřených požadavků menších stran nelze vyloučit pokus o spolupráci obou hlavních soupeřů, tedy občanských a sociálních demokratů. S tím by nepochybně byl spojen
i další pokus o změnu ústavy a o změnu volebního systému, který by zvýhodnil velké strany.
Paroubek takovou koalici nikdy zcela nevyloučil, podmínil ji ale programovými (a tím i personálními) ústupky ODS. Pro občanské demokraty je taková představa těžko přijatelná, a pokud by k ní mělo
dojít, tak asi jen po odchodu Topolánka z čela strany. Pro ODS by byl takový obrat o to těžší, že její vedení přišlo do funkcí právě na vlně kritiky opoziční smlouvy. Ta před čtyřmi lety smetla tehdejšího předsedu Klause.
Pokud by ODS spolu s lidovci získala ve sněmovně většinu, je jisté, že by vytvořili společnou vládu.
Obě strany se sblížily v minulém roce a opozice vůči pravicovému kurzu uvnitř KDU-ČSL je malá. ODS
navíc v posledních měsících ustupuje od rovné daně v čisté podobě a hovoří o sociální politice konzervativního ražení, což obě strany dále sbližuje. Stejně jako antikomunismus a snaha zabránit cestě KSČM do
exekutivy. Jediný spor by mohl nastat kolem zahraniční politiky, respektive kolem postoje nové vlády k evropské ústavě a možná i obsazení Ministerstva zahraničí. Toto spojenectví by mohla doplnit Strana zelených a dodat pravici chybějící křesla ve sněmovně, což by nebylo možné bez ústupků na poli ekologie
a hlasitějšího postupu proti korupci.
Pravicová kombinace by mohla spoléhat na pomoc prezidenta Klause, pro kterého by byla dobrým
základem pro jeho druhou prezidentskou volbu. V té první proti němu lidovci postavili protikandidáty.
Ohrožuje ji ale neodhadnutelný volební výsledek jak zelených, tak i lidovců.
Sociální demokracie ještě stále může spoléhat na levicovou většinu ve sněmovně a na sestavení
menšinové vlády. O té také často hovořil současný premiér Paroubek. Kromě sociálních demokratů by v ní
usedli nestraničtí odborníci. ČSSD by musela překonávat odpor prezidenta, který již prohlásil (ač byl do
své funkce zvolen i hlasy KSČM), že nehodlá jmenovat vládu závislou na komunistech.
Pokud by pak ani ČSSD, ani Klaus neustoupili, čeká zemi ústavní krize, kterou by zřejmě vyhrál ten,
kdo prokáže pevnější nervy a schopnost odolávat protestním akcím z obou stran.
Záleželo by i na tom, kdo by ve volbách vyhrál. Pokud by to byla ČSSD, tak by totiž v mezidobí vládl současný Paroubkův kabinet (v době uzávěrky Ročenky ale ODS udržovala náskok před ČSSD). Když
by sociální demokracie skončila druhá, prezident by mohl nejdříve sestavením vlády pověřit někoho z ODS
a zemi by v tuto chvíli řídil odstupující pravicový kabinet. I když jeho pozice by byla velice slabá, protože
by neměl podporu sněmovny.
Prezident by také mohl ustoupit, například výměnou za příslib, že na Pražském hradě zůstane i ve
druhém volebním období.
S nástupem zelených se před ČSSD znovu objevila pozapomenutá varianta koaliční vlády politického středu, která by však pro Paroubka mohla znamenat podobné problémy jako před čtyřmi roky pro Špidlu. Tedy ústupky od programu a postupná nedůvěra levicových voličů.
Příklon zelených doleva totiž s nástupem Bursíkova vedení skončil a nový předseda na rozdíl od svého předchůdce hovoří o politickém středu a naznačuje otevřenost nalevo i napravo. Protože ČSSD a ze-
14
Česká republika
lení sami většinu ve sněmovně určitě mít nebudou a bližší kontakty s komunisty jsou pro zelené nepředstavitelné, nezbývalo by než do koalice a třeba i do vlády přizvat lidovce.
Při skládání takové sestavy, jejímž tmelem by mohlo být evropanství, by možná pomohl bývalý prezident Václav Havel.
Jinou věcí je, zda by se sociální demokraté, kteří si již zvykli na menšinové vládnutí, odhodlali ke
kompromisům hned se dvěma obtížně čitelnými koaličními partnery. Zvláště za situace, kdy by jim stačila
tichá podpora komunistů.
Možnosti, že do sestavování vlády promluví malé pravicové strany, zůstávají hypotetické. Pokud by
přece jen uspěly, staly by se přirozenými spojenci ODS. S ní se ale současně utkají o hlasy stejných voličů, takže síla pravice by po jejich úspěchu zůstala přibližně stejná.
Josef Pravec, spolupracovník Ročenky HN
Členové vlády od voleb 1998
• 4. vláda ČR (premiér Miloš Zeman) vznikla po předčasných parlamentních volbách 19.–20. 6. 1998.
Oznámena 18. 7. 1998, jmenována 22. 7. 1998, demise 12. 7. 2002 (pověřena výkonem funkce do
15. 7. 2002).
• 5. vláda ČR (premiér Vladimír Špidla) vznikla po volbách 14.–15. 6. 2002. Vytvořila ji koalice ČSSD
(11 ministrů), KDU-ČSL (3 ministři) a Unie svobody-DEU (3 ministři).
Premiér jmenován 12. 7. 2002, vláda jmenována 15. 7. 2002, demise 1. 7. 2004, konec vlády 4. 8. 2004.
• 6. vláda ČR (premiér Stanislav Gross), vláda měla 15 resortů, 18 členů – 12 za ČSSD a po třech za
KDU-ČSL a US-DEU. Premiér jmenován 26. 7. 2004, vláda jmenována 4. 8. 2004, demise 25. 4. 2005.
• 7. vláda ČR (premiér Jiří Paroubek), vláda má 15 resortů, 18 členů – 12 za ČSSD a po třech za
KDU-ČSL a US-DEU. Jmenována 25. 4. 2005.
Předseda
Miloš Zeman (ČSSD) 17. 7. 1998–12. 7. 2002
Vladimír Špidla (ČSSD) 12. 7. 2002–4. 8. 2004 (1. 7. 2004 demise)
Stanislav Gross (ČSSD) 26. 7. 2004–25. 4. 2005
Jiří Paroubek (ČSSD) 25. 4. 2005 –
Místopředseda
Pavel Mertlík (ČSSD) 22. 7. 1998–13. 4. 2001 (rezignoval)
Vladimír Špidla (ČSSD) 22. 7. 1998–12. 7. 2002
Egon Lánský (ČSSD) 22. 7. 1998–1. 12. 1999 (rezignoval)
Jan Kavan (ČSSD) 10. 12. 1999–15. 7. 2002
Miroslav Grégr (ČSSD) 30. 5. 2001–15. 7. 2002
Pavel Rychetský (ČSSD) 22. 7. 1998–5. 8. 2003 (rezignoval)
Cyril Svoboda (KDU-ČSL) 15. 7. 2002–4. 8. 2004
Stanislav Gross (ČSSD) 15. 7. 2002–4. 8. 2004
Petr Mareš (US-DEU) 15. 7. 2002–4. 8. 2004
Bohuslav Sobotka (ČSSD) 30. 10. 2003–4. 8. 2004
Zdeněk Škromach (ČSSD) 4. 8. 2004 –
15
Česká republika
Martin Jahn (nestraník) 4. 8. 2004–31. 12. 2005 (rezignoval)
Milan Šimonovský (KDU-ČSL) 4. 8. 2004 –
Pavel Němec (US-DEU) 4. 8. 2004 –
Bohuslav Sobotka (ČSSD) 25. 4. 2005 –
Jiří Havel (ČSSD) 3. 1. 2006 –
Ministr zahraničních věcí
Jan Kavan (ČSSD) 22. 7. 1998–15. 7. 2002
Cyril Svoboda (KDU-ČSL) 15. 7. 2002 –
Ministr obrany
Jaroslav Tvrdík (ČSSD) 4. 5. 2001–3. 6. 2003 (rezignoval)
Miroslav Kostelka (bezp.) 9. 6. 2003–4. 8. 2004
Karel Kühnl (US-DEU) 4. 8. 2004 –
Ministr vnitra
Václav Grulich (ČSSD) 22. 7. 1998–4. 4. 2000 (rezignoval)
Stanislav Gross (ČSSD) 4. 4. 2000–4. 8. 2004
František Bublan (bezp.) 4. 8. 2004 –
Ministr spravedlnosti
Otakar Motejl (bezp.) 1. 8. 1998–16. 10. 2000 (rezignoval)
Pavel Rychetský (ČSSD) 16. 10. 2000–2. 2. 2001 (pověřen dočasným řízením resortu)
Jaroslav Bureš (bezp.) 2. 2. 2001–15. 7. 2002
Pavel Rychetský (ČSSD) 15. 7. 2002–5. 8. 2003 (rezignoval)
Karel Čermák (bezp.) 16. 9. 2003–15. 6. 2004 (rezignoval)
Pavel Němec (US-DEU 4. 8. 2004 –
Ministr financí
Ivo Svoboda (ČSSD) 22. 7. 1998–20. 7. 1999 (odvolán)
Pavel Mertlík (ČSSD) 20. 7. 1999–13. 4. 2001 (rezignoval)
Jiří Rusnok (ČSSD) 13. 4. 2001–15. 7. 2002
Bohuslav Sobotka (ČSSD) 15. 7. 2002 –
Ministr dopravy (do 31. 12. 2002 název ministerstvo dopravy a spojů)
Antonín Peltrám (ČSSD) 22. 7. 1998–26. 4. 2000 (odvolán)
Jaromír Schling (ČSSD) 26. 4. 2000–15. 7. 2002
Milan Šimonovský (KDU-ČSL) 15. 7. 2002 –
Ministr zdravotnictví
Ivan David (ČSSD) 22. 7. 1998–9. 12. 1999 (rezignoval)
Bohumil Fišer (ČSSD) 9. 2. 2000–15. 7. 2002
Marie Součková (ČSSD) 15. 7. 2002–14. 4. 2004 (odvolána)
Jozef Kubinyi (ČSSD) 15. 4. 2004–4. 8. 2004
Milada Emmerová (ČSSD) 4. 8. 2004–12. 10. 2005 (odvolána)
David Rath (bezp.) 4. 11. 2005 –
16
Česká republika
Ministr práce a sociálních věcí
Vladimír Špidla (ČSSD) 22. 7. 1998–15. 7. 2002
Zdeněk Škromach (ČSSD) 15. 7. 2002 –
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Eduard Zeman (ČSSD) 22. 7. 1998–15. 7. 2002
Petra Buzková (ČSSD) 15. 7. 2002 –
Ministr průmyslu a obchodu
Miroslav Grégr (ČSSD) 22. 7. 1998–15. 7. 2002
Jiří Rusnok (ČSSD) 15. 7. 2002–19. 3. 2003 (odvolán)
Milan Urban (ČSSD) 19. 3. 2003 –
Ministr kultury
Pavel Dostál (ČSSD) 22. 7. 1998–24. 7. 2005 (zemřel)
Vítězslav Jandák (bezp.) 17. 8. 2005 –
Ministr životního prostředí
Miloš Kužvart (ČSSD) 22. 7. 1998–15. 7. 2002
Libor Ambrozek (KDU-ČSL) 15. 7. 2002 –
Ministr pro místní rozvoj
Jaromír Císař (ČSSD) 22. 7. 1998–26. 4. 2000 (odvolán)
Petr Lachnit (ČSSD) 26. 4. 2000–15. 7. 2002
Pavel Němec (US-DEU) 15. 7. 2002–4. 8. 2004
Jiří Paroubek (ČSSD 4. 8. 2004–25. 4. 2005
Radko Martínek (ČSSD) 25. 4. 2005 –
Ministr bez portfeje
Jaroslav Bašta (ČSSD) 22. 7. 1998–23. 3. 2000
Karel Březina (ČSSD) 23. 3. 2000–15. 7. 2002
Vladimír Mlynář (US-DEU) 15. 7. 2002–31. 12. 2002
Ministr informatiky (ministerstvo zřízeno k 1. 1. 2003)
Vladimír Mlynář (US-DEU) 1. 1. 2003–25. 4. 2005
Dana Bérová (bezp.) 25. 4. 2005 –
Ministr vlády zodpovědný za legislativu
Jaroslav Bureš (bezp.) 4. 8. 2004–25. 4. 2005
Pavel Zářecký (bezp.) 25. 4. 2005 –
Zdroj: ČTK, sky
17
Česká republika
Hospodářství ČR
Dynamické zvýšení výkonnosti, stabilita i při politických otřesech, mírný inflační
vzestup, poprvé od r. 1989 aktivní saldo bilance zahraničního obchodu, posílení kurzu koruny i vůči EMU, celkový vzestup životní úrovně, v paritě kupní síly 1 obyvatele se ČR přiblížila spodní hranici 15 původních zemí EU a poslední z nich, Portugalsko, předstihla. Negativní rysy dané především značnou finanční nerovnováhou, vysokou nezaměstnaností a pomalým rozvojem vědeckotechnického pokroku se pomalu a obtížně překonávají. Rok 2005 potvrdil, že se podařilo ve třetím tisíciletí nastartovat udržitelný hospodářský růst.
Graf č. I/1
Po přírůstku hrubého domácího produktu o 4,7 % v roce 2004 se zvýšil jeho přírůsVývoj hrubého domácího produktu (1990 = 100)
tek v roce 2005 na 6 %.V běžných cenách se
HDP v roce 2005 zvýšil o 163 mld. Kč.
Růst HDP aktivně ovlivňovaly všechny
jeho složky užití. Hlavním motorem byl zvýšený vývoz zboží a služeb převyšující poprvé
v historii jejich dovoz, a to o 74 mld. Kč, což
znamenalo 45 % v přírůstku HDP. Rostoucí
poptávka daná přírůstkem konečné spotřeby
domácností ve výši 49 mld. Kč a konečnou
spotřebou vlády ve výši 27 mld. Kč se na celkovém přírůstku HDP podílely 53 %. Přírůstek tvorby hrubého fixního kapitálu ve výši
30 mld. Kč byl osmnáctiprocentní.
Míra hrubých národních úspor (hrubé
národní úspory k hrubému disponibilnímu důchodu) dosáhla v r. 2005 zhruba 25,4 %, ale byla stále
o 1 procentní bod nižší než míra investic (podíl hrubé tvorby fixního kapitálu k HDP). Trvající nepoměr akcentující pozitivní vliv přílivu zahraničního kapitálu se odráží v rostoucí celkové hrubé zahraniční zadluženosti (1 126 mld. Kč koncem r. 2005) a začíná se odrážet v rostoucím pasivu výnosů v platební bilanci.
Pasivní saldo běžného účtu platební bilance ve výši 62 mld. Kč bylo dané záporným saldem bilance
výnosů ve výši 142 mld. Kč. Pasivní saldo běžného účtu platební bilance se změnilo z –5,2 % HDP na relativně příznivých –2,1 % HDP. Výrazné aktivum ve finančním účtu ve výši 138 mld. Kč přes negativní vliv
kurzových rozdílů vedlo k dalšímu nárůstu devizových rezerv o 93 mld. Kč.
Zdrojem nárůstu peněžní zásoby o 148 mld. Kč se stala znovu čistá zahraniční aktiva s růstem o 213
mld. Kč, domácí úvěry vzrostly o 20 mld. Kč, při růstu úvěrů podnikům o 76 mld. Kč a spotřebních úvěrů
o 102 mld. Kč, zatímco čistý úvěr vládě sice poklesl o 158 mld. Kč, ale pasivum ostatních čistých položek
narostlo o 85 mld. Kč.
Tendence k poklesu míry měnových politických nástrojů ČNB spolu s poklesem míry inflace na dolní předpokládanou hladinu dokumentovaly stabilitu měny, vyrovnanost i dostatek zdrojů pro ekonomický
růst. Dvoutýdenní repo sazba proti 2,5 % v posledním čtvrtletí 2004 poklesla uprostřed roku 2005 na
1,75 %, aby od 31. 10. 2005 zůstala až do konce roku na 2 %. S ní se úměrně změnila diskontní sazba na
1,0 % i lombardní sazba na 3 %.
18
Česká republika
Nominální úrokové sazby z vkladů zůstaly na maximálně nízké úrovni mezi 1,0 až 1,2 %. Reálné úrokové sazby znamenaly depreciaci vkladů. Obchodní úrokové marže bank se pohybovaly u úvěrů domácnostem okolo 6 bodů, u nefinančních podniků kolem 3,1 bodu.
Kurz koruny vůči dolaru (devizový průměr roku) 23,90 Kč se ještě zvýšil proti průměrné výši předchozího roku na 25,70 Kč. Vůči EMU rovněž posílil z 31,90 Kč na 29,85 Kč.
Schodek státního rozpočtu se snížil na 56 mld. Kč, když v r. 2004 dosahoval 94 mld. Kč a v r. 2003
dokonce 109 mld. Kč. Poměr schodku státního rozpočtu k HDP dosáhl jen 1,9 % (včetně 7,8 mld. Kč přebytku územních rozpočtů 1,7 %). I tak spolu s pasivním saldem územních rozpočtů tyto schodky vedly
k dalšímu nárůstu dluhu vládního sektoru na 901 mld. Kč. Poměr dluhu vládního sektoru k HDP se jen nepatrně snížil z 30,6 % v r. 2004 na 30,5 % v r. 2005. Dluhová služba zatěžuje státní rozpočet.
Zesilující rovnovážnost ekonomiky a její stabilita přes mimořádný nárůst cen energií (ropy a plynu)
se odrazila v poklesu míry inflace na 1,9 % z 2,8 % v předchozím roce. Cenová hladina ve srovnání s cenovou hladinou Evropské měnové unie zůstává na velmi nízké úrovni (zhruba 55 %).
Pokračoval pozitivní vliv vyššího růstu souhrnné produktivity práce než reálných mezd. V běžných
cenách byl růst souhrnné produktivity vyšší než růst průměrných mezd, což znamenalo hranici vyváženosti. Konkurenceschopnost daná levnou pracovní silou se snížila o 5 %.
Vyšší dynamika HDP vedla ke snížení vysoké nezaměstnanosti u registrovaných uchazečů o práci
o 31 tisíc, tj. o 5,8 %. Jejich počet 510,4 tisíce ke konci roku 2005 zůstává vysoký, míra nezaměstnanosti
u dosažitelných uchazečů byla 8,9 %. Pomalý pokles nezaměstnanosti svědčí o pokračující restrukturalizaci ekonomiky, která téměř eliminovala vznik nových pracovních příležitostí.
Růst životní úrovně pokračoval. Čistý disponibilní důchod domácností vzrostl o 3,8 %, reálný o 1,9 %.
Reálné mzdy se zvýšily o 3,5 %. Diferenciace k sociálně slabším skupinám obyvatelstva se prohloubila.
Pod hranicí chudoby zůstává v ČR jen 8 % obyvatelstva (nejméně v Evropě).
Depopulační trend trvale avizuje budoucí problémy. Úbytek obyvatelstva přirozenou cestou byl mírně překonán v aktivní nárůst vyšším přistěhovalectvím (Tab. č. I/1).
Tendence ekonomického vývoje od r. 2000 charakterizuje plynulý nárůst hrubého domácího produktu, pokračující strukturální přestavba směrem k narůstající expanzi výroby osobních automobilů a elektrotechnického průmyslu a expanzi výroby plastů. Obrat zahraničního obchodu prudce narůstal z 2,4 bilionu Kč v roce 2000 na 3,7 bilionu Kč v roce 2005. Pro rovnovážný vývoj české ekonomiky bylo pozitivním jevem snižování pasiva obchodní bilance, až poprvé v historii ČR v r. 2005 přešlo do aktiva 42 mld. Kč. V poměru k HDP v roce 2005 dosáhl jak vývoz, tak dovoz téměř dvou třetin. Na 1 obyvatele se úroveň exportu
dostala na úroveň předních evropských zemí. Konkurenceschopnost exportu začalo od roku 2000 v dolarové oblasti negativně ovlivňovat zesílení kurzu koruny, v roce 2005 i v rozhodující oblasti EMU. Konkurenceschopnost za pět let poklesla téměř o pětinu (19 %).
Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2000 činily 1,23 % z HDP, v r. 2005 stále jen 1,3 %. Příprava lidských zdrojů pro vědu a technologii se začala během uplynulých pěti let zlepšovat. Jen za pět let se tyto
lidské zdroje s terciárním vzděláním zvýšily o 150 tisíc na 1,85 mil. osob. Prozatím však jde o zdroje zaměřené na pasivní adaptabilitu vědeckotechnického pokroku, pro aktivní přístup nejsou vytvářeny zvláště v podnikatelské sféře dostatečné podmínky. Uprostřed minulých pěti let bylo za rok zaznamenáno v ČR
na 1 milion obyvatel 10,9 patentu, v zemích EU 310,9 patentu.
Vložené investice za pět posledních let dosáhly objemu 3,5 bilionu Kč v běžných cenách a byly hlavním faktorem zvýšené dynamiky.
Poslední dva roky přispěly k makroekonomické rovnovážnosti ekonomiky. Převaha hrubých národních finálních výdajů nad hrubým domácím produktem klesla z ročních průměrných 55 mld. Kč v letech
2001 až 2003 na 13 mld. Kč v roce 2004 a obrátila se v r. 2005 v převahu hrubého domácího produktu
nad finálními domácími výdaji na +61 mld. Kč.
Pasivum běžného účtu platební bilance (dané zejména narůstáním pasiva výnosů – odliv dividend,
úroků apod.) se pod vlivem klesajícího pasivního salda obchodní bilance trvale drželo výrazněji nad –5%
100,0
100,0
100,0
100,0
tvorba hrubého fixního kapitálu
průmyslová výroba
stavební výroba
zemědělská produkce
poměr starob. důchodu k hrubé mzdě v %
výstavba bytů v tisících
míra inflace v % (předch. rok = 100)
saldo veřejných rozpočtů v % z HDP
saldo běžného účtu platební bilance v % HDP
zadluženost vůči zahraničí v miliardách Kč
1
Odhad HN obsazených pracovních míst v ekonomice
52,0
44,6
9,7
.
.
.
1,1
.
2,7
–13,7
5 351
.
100,0
100,0
konečná spotřeba domácností
telefonní stanice vč. mobilních v milionech
uživatelé internetu v milionech
automobily osobní, nákladní, autobusy v milionech
saldo zahraničního obchodu v miliardách Kč
pracovníci národního hospodářství v tisících 1
nezaměstnaní (MPSV) v tisících
reálná mzda
10,36
0,1
100,0
1990
počet obyvatel (střední stav) v milionech
přirozený přírůstek v %
hrubý domácí produkt
Základní indikátory vývoje období 1990–2005
Tab. č. I/1
44,0
12,7
9,1
0,3
–2,5
457,3
2,4
.
3,4
–99,6
5 128
185,0
99,7
77,3
93,4
76,0
110,8
96,7
10,33
–2,1
95,3
1995
10,27
–1,8
102,4
100,0
110,5
100,0
115,1
100,0
83,7
100,0
86,4
100,0
70,0
100,0
7,2
1,0
3,9
–120,8
4 928
457,0
116,4
100,0
44,2
25,2
3,9
–4,0
–4,9
817,1
2000
10,22
–1,7
105,1
102,6
113,6
102,8
121,3
105,4
93,2
111,3
94,7
109,6
71,7
102,5
10,8
1,4
4,0
–116,7
4 944
461,0
120,9
103,8
43,4
24,8
4,7
–4,8
–5,4
811,3
2001
10,2
–1,5
106,7
104,2
116,6
105,6
125,5
109,0
97,6
116,6
97,1
112,4
68,4
97,9
12,3
2,6
4,2
–74,8
4 947
514,4
127,5
109,5
43,5
27,3
1,8
6,4
–5,6
813,3
2002
10,2
–1,7
110,6
107,5
122,3
110,4
131,5
114,1
103,2
123,4
105,7
122,3
66,0
92,7
13,3
3,1
4,3
–69,4
4 939
542,4
135,7
116,1
42,2
27,1
0,1
–5,2
–6,3
895,2
2003
10,21
–0,9
115,1
112,6
125,2
114,1
138,4
120,2
112,4
135,2
116,0
134,3
75,4
105,9
14,2
3,5
4,4
–26,4
4 910
541,7
140,8
121,1
40,6
32,3
2,8
–3,7
–5,2
1 013,2
2004
10,35
–0,6
122,0
119,3
129,4
117,1
143,5
124,7
119,9
144,3
124,4
144,4
72,1
101,3
15,0
3,6
4,6
41,8
4 950
510,4
145,7
125,3
40,7
32,9
1,9
–1,7
–2,1
1 126
2005
19
Česká republika
20
Česká republika
mezinárodně uznávanou mezní hranicí nadměrnosti vnější platební nerovnováhy. V roce 2005 kleslo hluboko pod ni na –2,1 %.
Měnový vývoj byl pro zvyšování výkonnosti ekonomiky méně příznivý. Od konce devadesátých let byl
charakterizován nepřetržitou zástavou úvěrové emise vůči nefinančním podnikům. Vysoké úvěry centrální
vládě a prudké zvyšování spotřebních úvěrů domácnostem byly hlavním důvodem zvýšené úvěrové emise a spolu se značným objemem čistých zahraničních aktiv zdrojem dostatečně rostoucí peněžní zásoby
k finančnímu krytí růstu hrubé tvorby domácího produktu. V roce 2004 a 2005 se začala zvyšovat i emise
podnikových úvěrů.
Stabilitu ekonomiky potvrzovalo od roku 1998 nejprve prudké snižování a od roku 2002 nízká míra
inflace.
Od roku 1999 a s prudkým nárůstem od roku 2001 narůstala finanční nerovnováha státu. Za roky
2001 až 2005 pasivní saldo veřejných rozpočtů bez zahrnutí čistých půjček dosáhlo 636 mld. Kč, bez
čistých půjček a dotací transformačním institucím 444 mld. Kč. Hrubý dluh vládního sektoru se z 405 mld. Kč
v roce 2000 zvýšil až na 775 mld. Kč v r. 2003 (30,0 % HDP) a dále na 901 mld. Kč v r. 2005 a dosáhl
30,5 % v poměru k HDP. Schodek státního rozpočtu se od roku 2003 postupně dařilo snižovat ze 4,3 % na
3,4 % v roce 2004 a na 1,9 % v roce 2005 v poměru k HDP. Současné mandatorní a quasimandatorní výdaje ohrožují stabilitu státních financí i do budoucnosti.
Vysoká nerovnováha na trhu práce se promítala do vysoké nezaměstnanosti, kterou v podstatě nedokázal růst ekonomiky výrazněji omezit.
Konvergence s Evropskou unií
Směřování k reálné konvergenci začala česká ekonomika potvrzovat v posledních dvou letech přibližováním se spodní hranici ekonomické výkonnosti zemí EU15. Úroveň HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly ve srovnání s průměrem EU15 dosahovala v roce 1995 podle odhadu Eurostatu 62,7 %. V roce 2000
to bylo 58,2 %. Od tohoto roku i vlivem zpomalené dynamiky EU15 se začala úroveň ČR zvyšovat rychleji, ale teprve v roce 2004 byl poměr HDP na 1 obyvatele v ČR k 1 obyvateli EU15 vyšší než v roce 1995.
Příznivý přírůstek HDP v roce 2005 srovnání vytáhl na 67,5 %. Podle konstatování Eurostatu ČR předstihla poslední z 15 zemí Portugalsko. Ve srovnání s úrovní EU25 na 1 obyvatele dosáhla ČR podle odhadu
již 73,5 % (Graf č. I/2, Tab. č. I/2).
Podmínky konvergence pro vstup do eurozóny se plní na úseku cenové stability nízkou úrovní inflace, která od roku 2002 nepřekračuje v průGraf č. I/2
měru o 1,5 procentních bodů inflaci tří nejúspěšnějších států EU. Rovněž je plněno
Úroveň HDP na 1 obyvatele ČR v paritě kupkritérium dlouhodobých úrokových sazeb,
ní síly ve srovnání se zeměmi EU15 v %
když úroková sazba dlouhodobých státních
dluhopisů dlouhodobě nepřekračuje o 2
procentní body tři nejúspěšnější státy EU
s nejnižší mírou inflace. Kritérium stability
kurzu je dané již dnes tím, že v posledních
dvou letech kurz koruny vůči euru zpevňuje.
Kritérium nejvýše 60% poměru veřejného
dluhu k HDP nemůže být v době vstupu do
ERM II překročeno, když v r. 2005 poměr
dosahuje 30,5 %.
Závažným problémem je v současné
době překračování deficitu veřejných rozpočtů nad referenční hodnotu 3% míry k HDP.
21
Česká republika
Tab. č. I/2
Vývoj ekonomické úrovně podle parity a směnných kurzů
2000
hrubý domácí produkt
na 1 obyvatele v b. c. v tis. Kč
směnný kurz Kč/USD
směnný kurz Kč/EUR
HDP na 1 obyvatele
podle směnného kurzu v USD
HDP na 1 obyvatele
podle směnného kurzu v EUR
HDP na 1 obyvatele
v paritě kupní síly (PPP)
209,3
38,6
35,6
2001
226,4
38
34,1
2002
236,7
32,7
30,8
2003
250
28,2
31,8
2004
271,2
25,7
31,9
2005
286,2
23,9
29,8
5 424
5 953
7 231
8 875
10 351
11 975
5 878
6 644
7 683
7 867
8 493
9 604
12 811
13 531
14 319
14 719
15 936
16 592
Očekávaný vývoj ČR se opírá o dokument vlády ČR a ČNB Strategie přistoupení České republiky
k eurozóně a o střednědobou Strategii hospodářského růstu vlády z konce roku 2005. V obou materiálech
se předpokládá, že bude dosaženo dostatečného stupně reálné konvergence a dostatečné ekonomické
sladěnosti se zeměmi EU tak, že v roce 2010 lze očekávat přistoupení k eurozóně. Prognóza vychází z reálných podmínek, jaké se pro další rozvoj ekonomiky vytvořily v prvních pěti letech třetího tisíciletí, ze setrvačnosti pozitivních tendencí a trendů a ze snahy odstranit hospodářskou politikou nedostatky v dosavadním vývoji a vytvářet žádoucí podmínky pro další rozvoj. Predikce sestavovaná Ministerstvem financí
byla současně pro rok 2006 částí makroekonomického rámce rozpočtu na rok 2006 (Graf č. I/3).
Prognóza na léta 2006 až 2008 vyGraf č. I/3
chází z opatrnější základny let 2004 a 2005,
když v těchto letech použila původní ČSÚ
Prognóza vývoje ekonomiky MF pro roky
nekorigovaná tempa růstu HDP a vycháze2006 až 2008
la tak z jeho nižší dosažené úrovně
o 41 mld. Kč. K částečnému zlepšení poměrových ukazatelů u salda běžného účtu
a u deficitu veřejného rozpočtu již došlo
v roce 2004 a 2005.
Pro rok 2006 predikce vývoje (nepřímo
i pro léta 2007 a 2008) vycházela ze základní podmínky, že u eurozóny, stejně jako
v české ekonomice lze očekávat zpomalení
růstu HDP proti tempu v r. 2005 a hlavní příčinou budou přetrvávající vysoké ceny surovin, především ropy. Ve vnitřních podmínkách
ČR se vychází z toho, že cílové pásmo pro
meziroční růst inflace si stanovila ČNB na
3 % s maximální odchylkou 1 procentního
bodu na obě strany. Predikce přetrvávajících
deficitů veřejných rozpočtů v předpokládané
toleranci počítá se stanovením závazných
střednědobých výdajových rámců, které se
22
Česká republika
budou moci opřít o strukturální reformy v sociální oblasti. Predikce počítá, že již v roce 2005 se zlepšilo a dále zlepší podnikatelské prostředí a na trhu práce povedou ke zlepšení aktivní opatření.
V konkrétních číslech prognóza na léta 2006 až 2008 odráží tato fakta:
– HDP si udrží tempa středního nárůstu těsně pod ročním průměrem 4,5 %. (Současný trend dává
šanci na 6 %.) Přiblížení úrovně HDP na 1 obyvatele za pět let ve srovnání s EU15 by se zlepšilo na 72 až 74 %. (Skutečnost v roce 2005 je 73,5 %, za dva roky lze očekávat 77 až 80 %.) Přiblížení nejvyspělejším zemím EU, např. Rakousku, Německu a Francii by se stalo reálným až pro
další generaci.
– Životní úroveň se bude zvyšovat rychleji než dosud.
– Tvorba hrubého fixního kapitálu bude mít tendenci k akceleraci.
– Trvalá stabilita ekonomiky se udrží i nadále při roční míře inflace kolem 2,5 %.
– Míra nezaměstnanosti bude klesat jen pomalu a zůstane vysoká.
– Vnější platební nerovnováha nebude vysoká, bude daná jen odlivem finančních prostředků jako zúročení zahraničních investic (při převaze vývozu nad dovozem by mohla být kryta).
– Bude splněna i poslední z podmínek vstupu do eurozóny, tj. snížení deficitu veřejných rozpočtů pod
3 % HDP.
– Při splnění dvouleté podmínky udržení kurzu koruny na centrální paritě (vstupem do ERM II od roku 2008) je v r. 2010 splnitelný vstup do eurozóny.
Při dosažení hodnoty predikce pro rok 2008 se vyřeší až na dva většina strukturálních problémů
v české ekonomice. Plná zaměstnanost by předpokládala převis nabídky na trhu práce ve výši míry nezaměstnanosti (podle metody Eurostatu) zhruba mezi 3,5 až 4 %, u míry nezaměstnanosti podle uchazečů o práci ve výši pod 5 %. Finanční nerovnováha státu, i když v míře přijatelné pro eurozónu (schodek
veřejných rozpočtů pod 3 % HDP), nebude zcela odstraněna, naopak při vyloučení dotací transformačním
institucím v roce 2006 naroste a pak teprve poklesne na méně než 3 % v roce 2008. Tlak na její růst (bez
strukturálních pohybů v důchodovém zabezpečení a ve zdravotnictví) vlivem stárnutí obyvatelstva bude pokračovat.
Makroekonomická rovnováha
HMOTNÁ ROVNOVÁHA EKONOMIKY V roce 2005 došlo ve vztazích tvorby a užití tuzemských
zdrojů poprvé v české ekonomice k vyšší tvorbě hrubého domácího produktu než hrubých národních finálních výdajů. Domácí efektivní nabídka stačila na rozdíl od předchozích 12 let překrýt domácí realizovanou poptávku (konečnou spotřebu domácností, vládních institucí, neziskových organizací sloužících domácnostem) (Tab. č. I/3).
Tab. č. I/3
Dynamika hrubého domácího produktu (v mld. Kč běž. c.)
2000
HDP
2 150
růst HDP ve st. c. v %
100,0
roční přírůstek v % ve st. c.
3,9
roční přírůstek v mld. Kč b. c.
109
hrubé národní finální výdaje v b. c. 2 216
růst hr. fin. výdajů v % (2000 = 100) 100
roční přírůstek v mld. Kč b. c.
150
2001
2002
2003
2004
2005
2 315
102,6
2,6
165
2 374
102,6
158
2 415
104,1
1,5
99
2 464
104,1
90
2 551
107,5
3,2
141
2 612
107,4
148
2 767
112,6
4,7
212
2 781
112,7
165
2 931
119,6
6,0
164
2 870
119,1
89
23
Česká republika
Tab. č.I/4
Makroekonomická rovnováha (v miliardách korun běžných cen)
2000
2001
domácí poptávka 1
2 192
2 343
konečná spotřeba domácností
1 109
1 179
konečná spotřeba vlády 2
489
526
hrubá tvorba fixního kapitálu
619
669
domácí nabídka (HDP – čistý vývoz)
2 084
2 256
rozdíl
-108
-87
vývoz – dovoz zboží a služeb
-66
-59
Pozn.: 1 bez změny stavu zásob, 2 včetně neziskových institucí
2002
2003
2004
2005
2 433
1 221
569
643
2 366
-67
-49
2 605
1 301
628
686
2 499
-105
-56
2 754
1 372
639
744
2 754
0
-13
2 871
1 422
675
774
2 992
58
61
Vysoký přírůstek hrubého domácího produktu v roce 2004 o 4,7 % (po korekci z původních 4,4 %)
a v roce 2005 o 6 % přivodil v celkové hmotné vyváženosti ekonomiky kvalitativní zvrat. Snížení pasiva obchodní bilance a dokonce převis vývozu nad dovozem odboural základní důvod ekonomické nevyváženosti
a zamezil nárůstu hmotné nerovnováhy v zahraničních obchodních vztazích, nestačil však ještě odstranit
pasivum běžného účtu platební bilance (Tab. č. I/4).
Pozitivní posun v zahraničním obchodě na druhé straně upomíná na disproporce v ostatních dvou
složkách užití z pohledu jejich finančních zdrojů. Hrubá tvorba fixního kapitálu roste potřebným tempem, ale
je ve stále nízké míře zajišťována domácími úsporami, ale výrazně přílivem zahraničních investic. Ty jsou
vždy z principu nejistým faktorem dalšího vývoje. Ještě citlivější je zajišťování konečné spotřeby domácností,
Tab. č.I/5
Zahraniční obchod a jeho zbožová struktura
Vývoz
mld. Kč běž. cen
meziroč. přírůstek v %
Dovoz
mld. Kč běž. cen
meziroč. přírůstek v %
Saldo – mld. Kč běž. cen
Vývoz (podíly v %)
zeměd. a potravinářské zboží
surov., polotov. a chem. výrobky
stroje a dopravní prostředky
průmyslové spotřební zboží
Dovoz (podíly v %)
zeměd. a potravinářské zboží
surov., polotov. a chem. výrobky
stroje a dopravní prostředky
průmyslové spotřební zboží
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1 121,2
23,4
1 269,6
13,2
1 254,9
–1,2
1 370,9
9,3
1722,7
25,7
1871,4
8,6
1 244,2
27,6
–123,0
1 386,3
11,4
–116,7
1 325,7
–4,4
–70,8
1 440,7
8,7
–69,4
1749,1
21,4
–26,4
1829,7
4,6
41,8
3,8
39,1
44,5
12,6
3,5
36,8
47,4
12,3
3,2
35,1
49,6
12,1
3,4
34,7
50,1
11,8
3,4
34,2
50,9
11,5
3,9
33,6
51,2
11,3
4,9
44,5
40,2
10,4
4,6
43,1
42,2
10,1
4,8
42,2
42,4
10,6
4,7
41,9
42,8
10,6
5,0
41,8
42,3
10,9
5,2
43,4
40,5
10,9
24
Česká republika
kterou po finanční stránce umožňuje nárůst spotřebních úvěrů. Vládní spotřeba a tvorba fixního kapitálu ve
vládním sektoru není finančně kryta příjmy vládního sektoru, jak ukazují vysoké deficity veřejných rozpočtů.
ZAHRANIČNÍ OBCHOD A ZAHRANIČNĚ PLATEBNÍ VZTAHY Na 1 obyvatele dociluje česká ekonomika jednoho z největších vývozů v Evropě. Vyplývá to i z toho, že česká ekonomika je malá a bez vysoké výměny zboží a služeb by živořila.
Výměna zboží mezi ČR a ostatním světem v r. 2005, charakterizovaná obratem zahraničního obchodu, dosáhla 3,7 bilionu Kč. Proti r. 2000 byl v r. 2005 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách
vyšší o 56 %, přitom u vývozu o 67 %, u dovozu o 47 %. Proti roku 2004 se celkový obrat zvýšil o 6,6 %.
Míra zapojení do evropské i světové ekonomiky vzrostla. V poměru k HDP v běžných cenách vývoz dosahoval 63,8 %, dovoz 62,4 %. Na 1 obyvatele bylo dovezeno zboží za 183 tis. Kč. Nepříznivě zapůsobil vývoj devizového kurzu koruny. Vůči euru, kam směřuje většina českého exportu, pozice koruny zesílila, a to
se odrazilo zlevněním vyváženého zboží a zdražením dovozů. Dolar mezi roky 2001 až 2004 mírně zesílil, ale v roce 2005 jen o 2 %. Posílení kurzu dolaru spolu s mimořádným vzestupem cen ropy pro českou
ekonomiku znamenalo zvýšení cen energií, které se v dolarové oblasti nakupují. Plněji než v předchozím
roce se v roce 2005 prosazoval v zahraničním obchodě důsledek vstupu do EU, když došlo ke změně celních sazeb, jednoduššímu pohybu přes hranice a k využívání preferenčních dohod uzavřených EU s dalšími státy (Tab. č. I/5).
Ve struktuře zahraničního obchodu podle skupin zboží pokračovaly tendence posledních let. Zásluhou zvýšené výroby osobních automobilů a dílů pro osobní automobily a růstu elektronického průmyslu se
zvyšoval podíl vývozu strojů a dopravních prostředků až na 51,2 % v roce 2005. Při tempu růstu celkového
vývozu o 67 % mezi roky 2000 až 2005 se zvýšil vývoz v této skupině zboží o 92 %. V ostatních skupinách
objem vývozů narůstal, ale jejich podíl na vývozu se snižoval nejmarkantněji u surovin, polotovarů a chemických výrobků. Ve struktuře dovozu od roku 2000 k pronikavějším změnám nedošlo. Podíl dovozu strojů
a dopravních prostředků se držel v rozmezí 40 až 43 %, u surovin, polotovarů a chemických výrobků měl
tendenci k mírnému poklesu o 2 procentní body, o 1 procentní bod vzrostl podíl dovozu potravin.
Rok 2005 v zahraničním obchodě zaznamenal poprvé v historii ČR aktivní saldo ve výměně zboží ve
výši 42 mld. Kč. Nepříznivým rysem byl překotný nárůst světových cen ropy, což se týkalo zejména dovozu
z Ruska. Ve zbožové struktuře zmíněný vliv cen ropy dopadl na deficit bilance s minerálními palivy, který se
zvýšil za rok o 40 mld. Kč na celkových 112 mld. Kč. Aktivní bilance ve skupině stroje a dopravní prostředky se proti předešlému roku zlepšila o 82 mld. Kč i zásluhou toho, že vzrostl vývoz a současně poklesl proti r. 2004 dovoz osobních automobilů. Zlepšil se přebytek obchodu s polotovary o 6,8 mld. Kč, s průmyslovým spotřebním zbožím o 6,3 mld. Kč a snížil se deficit ve skupině chemické výrobky o 5,3 mld. Kč.
Významně ovlivňuje aktivní saldo obchodní bilance zušlechťovací styk, to se sice v roce 2004 a 2005
snížilo, ale v r. 2005 dosáhlo ještě kolem 90 mld. Kč proti více než 110 mld. Kč v letech 2000 až 2001. Na
celkovém vývozu zboží se hodnota zboží pro zušlechťovací styk podílí 16 %.
U zušlechťovacího styku české ekonomice uniká konečné definitivní zhodnocení finálního výrobku,
na druhé straně prospívá zaměstnanosti. Malý a dokonce klesající je podíl ve výměně zboží High Technology Product (HT), v roce 2004 podíl tohoto zboží na dovozu činil 14 %, při vývozu 11 % (Tab. č. I/6).
V teritoriální struktuře dominantní postavení při výměně zboží s ČR má 24 ostatních zemí Evropské
unie. Na vývozu ČR se podílejí 84 %, na dovozu 71 %. Aktivní saldo obchodní bilance s těmito zeměmi
v roce 2005 dosáhlo 281 mld. Kč. Hlavním obchodním partnerem bylo a je Německo. Více než 33 % vývozu jde do této země a více než 30 % odtud se dováží. Zpomalení hospodářské dynamiky Německa od
r. 2001 mělo z počátku na českou ekonomiku výrazný dopad. Oživení vývozu Německa po roce 2003
a subdodávky z ČR pro tento vývoz byly jednou z důležitých příčin obnovení dynamiky v ČR. V roce 2005
jak vývoz, tak dovoz stagnoval. Druhým nejvýznamnějším partnerem v rámci EU je Slovensko. Jeho podíl
na vývozu ČR dosahuje 8,7 %, na dovozu 5,4 %, aktivní saldo dosáhlo 64 mld. Kč. Na přední místo v obra-
25
Česká republika
Tab. č. I/6
Zahraniční obchod ČR podle skupin zemí (podíly v %)
2000
vývoz
2004 1
2005 1
2000
státy s vyspělou tržní ekonomikou 74,8
91,6
90,4
71,8
z toho EU
68,5
86,0
84,2
62,0
rozvojové země
3,8
3,2
3,5
4,6
evropské země s tranzitivní
ekonomikou (včetně SNS)
21,1
4,7
5,6
21,0
ostatní země (státní ekon.)
0,3
0,5
0,5
2,5
1
V r. 2004 a 2005 EU vč. nových 10 států, z nich 8 bylo s tranzitivní ekonomikou.
dovoz
2004 1
2005 1
82,0
72,2
6,3
80,4
70,8
5,7
5,8
5,3
8,5
5,3
tu zahraničního obchodu se dostává Rusko a Čína, u obou zemí však jen zásluhou naprosto převažujícího dovozu. Dovoz z Ruska proti r. 2004 vzrostl o 45 % a tento nárůst byl jen částečně kompenzován růstem vývozu o 38 %. U Ruska hlavní dovozní komoditou je ropa a plyn, u Číny dodávky spotřebního zboží
a elektrotechnických součástek. Pasivní saldo u Ruska dosáhlo v roce 2005 69 mld. Kč, u Číny
87 mld. Kč. Vysoká pasivní salda s těmito zeměmi byla převážena vysokými aktivy s Německem
(+74 mld. Kč) a se Slovenskem (+64 mld. Kč). S rozvojovými zeměmi je obchodní bilance rovněž pasivní,
podpora vývozu je mimořádně obtížná a ČR nedovede často využít svých dovozů z těchto zemí.
Cenový vývoj v roce 2005 nebyl příznivý, když průměrné ceny dovozu se zvýšily o 0,3 %, vývozu se
snížily o 1,4 %. Směnná relace klesla o 1,7 %. Promítnuto na výměnu zboží to znamenalo pro českou ekonomiku ztrátu 48 mld. Kč. Hlavním důvodem zvýšené ceny dovozů byl radikální vzestup cen ropy na světových trzích o 30 %. Zatímco v roce 2004 mírnil dopad zvýšených cen ropy pokles kurzu dolaru, v roce
2005 bylo nutné sílící dolar promítat do tuzemských nákladů, popřípadě cen. Vedle skupiny minerálních paliv byla nepříznivá měnová relace u potravin. K příznivé směnné relaci došlo u chemikálií a spotřebního
zboží, u strojů a polotovarů cenová relace byla vyvážená.
ZAHRANIČNÍ PLATEBNÍ VZTAHY Platební bilance v r. 2005 potvrdila celkovou úspěšnost operací
hospodářské politiky z předchozích let. Příliv přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu dal šanci rozhýbat průmyslovou výrobu, která po rozpadu obchodních vztahů s bývalým východoevropským seskupením v RVHP klesla k 70 % úrovně dosažené v roce 1990. V platební bilanci se to prosazovalo nejprve pasivně, když za přímé zahraniční investice se nakupovaly stroje, které přispěly k pasivu obchodní bilance. Ta v roce 2000 a 2001 v součtu dosáhla téměř 240 mld. Kč. Od tohoto roku narůstající vývozy průmyslových výrobků začaly postupně pasivum snižovat tak, že v r. 2005 bylo poprvé dosaženo aktiva v zahraničním obchodě. Příliv zahraničního kapitálu od roku 1998 vyrovnával a překlenoval úhrn pasiva běžného účtu, ale vedlo to k rychle rostoucí hrubé zadluženosti. V posledních dvou letech byla však
jedna z nejcitlivějších složek nevyvážených zahraničně platebních vztahů téměř zlikvidována. Poměr pasiva běžného účtu platební bilance k HDP v r. 2005 klesl na –2,1 %, což je výrazně pod 5 %, která se považují za mez únosnosti (Tab. č. I/7).
V běžném účtu po pasivu 167 mld. Kč v r. 2004 se podařilo snížit schodek na 62 mld. Kč. Finanční
účet pokračoval po roce 2000 ve výrazných aktivech, ovlivněný i přínosy z privatizace, např. v r. 2002 nárazovitě prodejem Gazpromu, v r. 2005 prodejem Telecomu. V průměru za posledních pět let byl aktivní
200 mld. Kč.
Devizové rezervy ČNB od roku 2002 rychle narůstaly. V roce 2000 činily 13,1 mld. eur, v roce 2002
22,3 mld. eur, v roce 2005 25,1 mld. eur.
26
Česká republika
Tab. č. I/7
Platební bilance (salda), devizové rezervy, hrubá zadluženost (v mld. Kč)
běžný účet
obchodní bilance
bilance služeb
bilance výnosů
běžné převody
kapitálový účet
finanční účet
přímé investice
portfoliové investice
ostatní investice*
saldo chyb, kurzové rozdíly
platební bilance úhrnem
devizové rezervy v mld. USD
z toho ČNB
hrubá zadluženost v mld. USD
investiční pozice, saldo v mld. Kč
Pozn.: * vč. finančních derivátů
2000
2001
2002
2003
2004
2005
–104,9
–120,8
54,6
–53,0
14,4
–0,2
148,1
190,8
–68,2
26,9
–11,4
31,6
19,4
13,1
21,6
–192
124,5
–116,7
58,0
–83,5
17,8
–0,3
172,8
208,3
34,9
–67,1
19,1
67,2
21,2
14,5
22,4
–244
–136,4
–71,3
21,9
–115,6
28,7
–0,1
347,8
270,9
–46,7
127,9
–5,6
216,9
27,8
23,7
27,0
–397
–160,6
–69,8
13,2
–119,9
15,8
–0,1
157,1
53,5
–35,7
139,4
16,4
12,9
28,3
27,0
34,9
–527
–143,3
–22,3
12,5
–139,5
6,1
–14,0
180,9
100,7
62,2
18,0
–16,9
6,8
28,6
28,4
45,3
–825
–61,7
40,4
19,4
–142,4
20,9
5,1
137,9
242,7
–72,0
–32,8
–11,5
81,3
32,0
29,6
46,7
–857
Hrubá zahraniční zadluženost představuje hodnotu čerpaných a nesplacených finančních částek vlády, ČNB, bankovního sektoru a podnikové sféry ve vztahu k zahraničí. Nezahrnuje majetkové investice (přímé investice, portfoliové investice, majetkové cenné papíry a účasti). Koncem roku 2000 činila 817 mld. Kč.
Na této výši zhruba zůstala do roku 2002, od roku 2003 prudce vzrostla až na 1 bilion Kč v roce 2004 a na
1,12 bil. Kč ke konci 2005. Proti roku 2000 vzrostla o 37 %. Ve vztahu k HDP dosáhla 38,4 %. Za mezní
hranici se považuje poměr 40 % vzhledem k dluhové službě.
Investiční pozice – saldo přímých investic, portfoliových investic finančních derivátů a ostatních dlouhodobých a krátkodobých investic jak aktiv, tak pasiv ČR vůči zahraničí – rostlo mezi roky 2000 a 2005 nejstrměji. V roce 2000 činilo pasivní saldo –192 mld. Kč, ke konci roku 2005 857 mld. Kč, růst čtyřapůlnásobný. Na pasivech investiční pozice se podílejí přímé zahraniční investice 55 %, portfoliové investice 17 %.
MĚNOVÝ VÝVOJ Přírůstek peněžní zásoby, vyjadřující vztah k přírůstku HDP v běžných cenách
krácený rychlostí peněžního obratu potvrzoval, že nárůst peněžní zásoby v dostatečné míře kryl dynamiku ekonomiky. Struktura zdrojů peněžní zásoby mezi roky 2000 a 2005 ukazovala, jaké jsou možnosti jejich efektivního využití. Hlavním zdrojem nárůstu peněžní zásoby o 580 mld. Kč byl v uplynulých pěti letech
nárůst čistých zahraničních aktiv o 403 mld. Kč. Nárůst domácích úvěrů a ostatních čistých položek (kapitál, rezervy a cenné papíry) o 177 mld. Kč růst čistých zahraničních aktiv zdaleka nedosahoval. Přitom
v roce 2005 celková tendence ve zdrojích se nezměnila, naopak zdrojem pro financování běhu ekonomiky se staly úvěry domácnostem s nárůstem o 103 mld. Kč a úvěry podnikům o 76 mld. Kč.
Ke konci roku 2005 jako zdroj peněz pro financování běhu ekonomiky byla čistá zahraniční aktiva ve
výši 1,08 bilionu Kč, domácí úvěry ve výši 1,17 bilionu Kč, z toho úvěry podnikům 650 mld. Kč a úvěry domácnostem ve výši 418 mld. Kč. Vázáno v cenných papírech emitovaných bylo 119 mld. Kč (Tab. č. I/8).
Peněžní zásoba M2 ke konci roku 2005 činila téměř 2 biliony Kč (přesně 1 992 mld. Kč). V poměru
k HDP v běžných cenách v r. 2005 to činilo 68 %. Za pět let vzrostla o 580 mld. Kč, tedy o 41 %. Struktu-
27
Česká republika
Tab. č. I/8
Vývoj peněžní zásoby a jejích zdrojů* (mld. Kč, konec období)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Peněžní zásoba – M2 1
1 412
1 596
1 652
1 766
1 844
1 992
peníze – M1
488
584
788
903
962
1 087
oběživo
172
181
198
221
237
264
netermínované vklady
326
403
530
682
725
823
quasi peníze
915
1 012
864
863
882
905
termínované vklady
645
742
846
852
876
898
vklad. certif., depoz. směnky 2
114
113
18
11
8
9
vklady v cizí měně 3
156
157
146
.
.
.
Zdroje peněžní zásoby:
čistá zahraniční aktiva
673
801
926
822
863
1 076
domácí úvěry
1 069
1 012
940
1 146
1 147
1 167
čistý úvěr vládě a FNM
105
246
216
355
257
99
úvěry obch. bank korunové
820
661
823
792
890
1 067
úvěry v cizí měně 4
144
114
101
.
.
.
ostatní čisté položky
–330
–216
–214
–201
–166
–251
Pozn.: * aktiva peněžní zásoby (zdroje) se uvádějí zvlášť za rezidenty (právní subjekty se sídlem v ČR) jako
čistá domácí aktiva, zvlášť za nerezidenty jako zahraniční aktiva
1
M2 = oběživo, netermínované a termínované vklady, certifikáty apod.
2
Od r. 2002 repo operace
3
Od r. 2002 zahrnuty do vkladů s dohodnutou splatností a vkladů s výpovědní lhůtou (termínované vklady)
4
Od r. 2002 zahrnuty v úvěrech obchodních bank korunových
ra peněžní zásoby se měnila od r. 2001 výrazně ve prospěch likvidních peněz M1, kdy rostlo jak oběživo,
tak netermínované vklady. Důvodem bylo především abnormální snížení úrokových sazeb z vkladů. Za
pět let se likvidní peníze zvýšily o 599 mld. Kč, quasi peníze (M2–M1, tj. termínované vklady) poklesly
o 10 mld. Kč. V samotném roce 2005 přitom likvidní peníze M1 narostly o 125 mld. Kč, quasi peníze
o 23 mld. Kč, celkem tedy peněžní zásoba o 148 mld. Kč.
MĚNOVÁ POLITIKA ČNB směřuje k udržení stability měny a dbá o podporu proporcionálního (a růstového) rozvoje. Hlavním měnově politickým nástrojem ČNB byly a jsou úrokové sazby, přičemž ČNB
v souladu s měnovými instrumenty Evropské centrální banky za klíčovou sazbu považuje dvoutýdenní
repo sazbu. Přitom současně používá i diskontní a lombardní sazbu. Nastavení úrokových sazeb spočívá
na větším počtu faktorů, jako jsou skutečná a předpokládaná inflace, vývoj reálných úrokových sazeb, měnového kurzu a úrokového diferenciálu vůči zahraničním měnám.
Od druhé poloviny roku 1998 s uvolňováním restriktivní měnové politiky přijaté v době krize úrokové
sazby jednoznačně klesaly.
Na začátku roku 2000 platily tyto sazby: 2T repo sazba 5,25 %, diskontní sazba 5 %, lombardní sazba 7,5 % a k tomu v souladu s EU povinná minimální rezerva z primárních vkladů 2 %. Během roku 2000
ke změně měnově politických nástrojů nedošlo, když inflace se proti 2,1 % z roku 1999 v souladu s inflačním očekáváním zvýšila jen na 3,9 %, kurz koruny vůči euru mírně zesílil, úrokový diferenciál vůči zahraničním měnám nebylo třeba měnit. Od roku 2000, když ekonomika definitivně překonala krizový stav
(současně s návratem na ekonomickou úroveň roku 1990), inflaci udržela v předpokládané výši a doká-
28
Česká republika
zala se vyrovnat bez snížení výkonnosti s recesí v západní Evropě, měnově politické nástroje v kvantitativním vyjádření začaly klesat. V roce 2001 ještě jen mírně, ale v roce 2003 po poklesu míry inflace pod
2 % a po nečekaně vysokém zpevnění kurzu koruny jak vůči euru, tak dolaru relativně prudce. Upevnění
ekonomické stability vedlo k reakci ČNB ve druhém pololetí 2003 ke snížení 2T repo sazby na 2 %, diskontní sazby na 1 % a lombardní sazby na 3 %. V roce 2004 při podceněných prognózách růstu ekonomiky, s vyšší inflací, nejistém vývoji kurzu dolaru se sazby zvyšovaly, ale na začátku roku 2005 po ohlášení příznivých výsledků v zahraničním obchodě znovu hluboko poklesly, aby se k 31. 10. 2005 mírně
upravily na 2T repo sazbu ve výši 2 %, diskontní sazbu 1 % a lombardní sazbu 3 %.
VÝVOJ ÚVĚRŮ A VKLADŮ Mimořádný pokles inflace od roku 2001, zvýšení kurzu koruny od roku
2000 vůči euru a dolaru, k tomu i změna měnově politických nástrojů, zatlačily na nízkou úroveň úrokové
sazby natolik, že v roce 2004 došlo k reálnému poklesu úrovně vkladů. V roce 2005 zpevňování kurzu koruny při mírné inflaci (1,9 %) a při trvalém přílivu přímých zahraničních investic nízkou úroveň úrokových
sazeb udrželo, reálný pokles úrovně vkladů pokračoval.
Celkový stav úvěrů poskytovaných bankami (navíc proti měnovému přehledu zahrnuje i úvěry nerezidentům) měl i po roce 2000 až do roku 2002 klesající tendenci a nezastavil jej ani vzestup spotřebních
úvěrů. Příčinou byla relativně špatná finanční situace podniků s výjimkou podniků se zahraničním kapitálem. Zástava úvěrů vyvolaná v r. 1998 nabídkovou stranou úvěrového trhu, tj. bankami, ještě pokračovala.
Likvidita bankovního trhu se v roce 2000 uvolnila a řada bank začala mít dostatek vlastního kapitálu v poměru k rizikovým úvěrům. Po úplné privatizaci bankovního sektoru (včetně státem garantované fúze Investiční a Poštovní banky) a převodu dubiózních pohledávek prakticky z rozhodující části bankovního sektoru do Konsolidační agentury (kryté státem) přestal být problém podíl klasifikovaných úvěrů (dubiózních)
na celkovém úvěrovém portfoliu. Bez Konsolidační banky na konci roku 2001 dosahoval sice ještě 29,5 %,
ale na úrovni 25 % byl již v roce 2002 a rychle se dál zlepšoval. Před převzetím klasifikovaných úvěrů Konsolidační agenturou to bylo 42 %. Pomalu se snižovala u řady českých tuzemských podniků schopnost
vstoupit na úvěrový trh. Banky se orientovaly na poskytování úvěrů domácnostem – v roce 2005 dosáhly 418 mld. Kč, tj. téměř 3,5násobku proti roku 2000. Finanční situace podniků v českých rukou se zlepšila natolik, že začaly narůstat i úvěry pro ně. Na úvěrové emisi (bez čistého úvěru vládě) se koncem roku 2005 podílel podnikový sektor (nefinanční podniky a finanční instituce) 61 %, domácnosti 39 %.
Tab. č. 1/9
Úvěry a vklady v mld. Kč, úrokové sazby v %
úvěry celkem
z toho korunové
v cizí měně
z celku domácnostem
vklady celkem
z toho korunové
v cizí měně
průměrné úrokové sazby z korunových
úvěrů domácnostem
úvěrů podnikům
vkladů domácností
vkladů podniků
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1 092
866
226
121
1 243
1 054
189
995
824
171
139
1 440
1 242
199
942
801
141
182
1 654
1 467
187
998
863
135
238
1 672
1 500
172
1 055
920
135
315
1 764
1 583
181
1 209
1 056
153
415
2 031
1 777
254
.
.
.
.
8,74
6,84
2,63
1,97
8,77
5,19
1,72
1,25
8,24
4,53
1,30
0,85
7,96
4,75
1,41
1,21
7,21
4,16
1,21
1,02
29
Česká republika
Objem vkladů po roce 2000 měl dvě fáze. Prudce narůstaly až do roku 2002, kdy byly ovlivněny jednak ustálením a posílením koruny vůči euru a relativně vysokými úroky. Po tomto roce se růst vkladů mimořádně zpomalil. Příčinou byl pokles úrokové sazby na úroveň, kdy pro obyvatelstvo měl vklad jen jistotu uložení, v roce 2004 a v roce 2005 reálná hodnota vkladů dokonce poklesla, když inflace byla vyšší než
úroky z vkladů. Na celkovém objemu vkladů se obyvatelstvo podílelo v r. 2005 stále jen 64,5 %, takže úhrn
těchto finančních prostředků směřujících z bank na financování rozvoje ekonomiky je z mezinárodního hlediska nízký.
Sestup úrokových sazeb po roce 2000 pokračoval, odrážel se nejen pokles inflace, posílení kurzu
koruny a situace ve zdrojích peněžní zásoby, kde se prosazoval přísun čistých zahraničních aktiv a nízká
reálná poptávka po úvěrech s výjimkou spotřebních. Bankovní marži si banky v podstatě svou politikou
trvale udržovaly nad 4 %. V roce 2005 činila v průměru 4,2 %, když u domácností dosahovala 6 %, u podniků 3,1 %. Bankovní sektor v roce 2004 zvýšil poplatky za bankovní služby. Celkově roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů včetně poplatků pro domácnosti vzrostla u nových obchodů na spotřebu na
16,1 %, na koupi bytových nemovitostí na 5,4 %. Teprve koncem roku 2005 začaly banky poplatky mírně
snižovat.
KURZ KORUNY, CENOVÁ HLADINA, INFLACE 1. ledna 1999 se referenční měnou pro korunu stalo euro, které za dva roky od uvedení na devizový trh vůči dolaru o 30 % zeslabilo a podobně s ním zeslabila i koruna. V roce 2001 v ročním průměru byl kurz k dolaru 38 Kč, k euru 34,10 Kč. Roční průměr
v roce 2005 k dolaru byl 23,90 Kč, k euru 29,80 Kč. Dolar vůči koruně poklesl o 36,90 %, vůči euru
o 28,20 %, což současně znamenalo posílení koruny vůči euru o 12,4 %. Ke konci roku dolar na světových trzích mírně zpevnil, euro vůči němu mírně kleslo. Koruna vůči euru posílila (Tab. č. I/10).
Zpevnění kurzu koruny vývozci stačili v rámci cenové konkurenceschopnosti utlumit, vývoz v běžných cenách v průměru za roky 2003 až 2005 dosahoval více než 10% přírůstku. Reálný efektivní kurz koruny (vážený kurz koruny podle zastoupení měn v zahraničním obchodě a deflovaný poměrem spotřebitelských cen měn vůči koruně) byl v roce 2004 proti roku 2000 vyšší o 13 %, v roce 2005 o 20 % vyšší.
Reálný efektivní kurz, který při vzestupu vyjadřuje pokles konkurenceschopnosti vlivem kurzových pohybů signalizuje, že za pět let česká ekonomika ztratila o pětinu a jen za poslední rok o 6 % cenovou láci.
Cenová hladina se trvale při vysoké inflaci v devadesátých letech i při poklesu kurzu koruny zvyšovala, v r. 1999 byla na 41 % vůči 12 zemím EU. Od tohoto roku trend poklesu inflace cenovou hladinu přiblížil
k těmto zemím na 52 %, tendence v posledních třech letech ke zvýšení cenové hladiny nepřispívají, cenová hladi- Tab. č. I/10
na zůstala téměř stejná (na 55 %) jako v r. 2002.
Vývoj kurzu koruny (roční průměry)
Mezi vnitřní a vnější kupní silou koruny zůstává
v České republice stále mimořádně velký rozdíl, typický
CZK/DEM CZK/USD CZK/EUR
spíše pro méně rozvinuté země. ERDI (Exchange Rate
1995
18,5
26,6
.
Deviation Index), tj. poměr mezi směnným kurzem a pa1996
18,1
27,1
.
ritou kupní síly v roce 1993 se pohyboval na 2,8, v roce
1997
18,3
31,7
.
2000 na 2,4. Parita kupní síly (Purchasing Power Parity)
1998
18,3
32,3
.
porovnává hodnotu spotřebního koše ve dvou měnách:
1999
18,9
34,6
36,9
v roce 2002 se zlepšila na 2,01, pak mírně kolísala, v ro2000
18,2
38,6
35,6
ce 2005 ji lze odhadnout něco málo pod 2. Je však stá2001
17,4
38,0
34,1
le vyšší než v zemích EU s nižší úrovní produktivity prá2002
.
32,7
30,8
ce. Riziko ztrát z cenového vzestupu po vstupu do EMU
2003
.
28,2
31,8
bude citelné (Tab. č. I/11).
2004
.
25,7
31,9
Vývoj produkčních cen výrobců (průmysl, zeměděl2005
.
23,9
29,8
ství, stavebnictví) byl až na ceny stavebních výrobců v le-
30
Česká republika
Tab. č. I/11
Cenový vývoj (přírůstek v % proti předchozímu roku)
spotřebitelské ceny
cenový deflátor HDP
ceny průmyslových výrobců
ceny stavebních výrobců
ceny zemědělských výrobců
ceny tržních služeb
ceny nákladní dopravy
ceny spojových výkonů
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2005/2000
3,9
1,4
4,9
4,1
9,2
3,2
2,6
6,6
4,7
4,9
4,3
4,3
12,0
3,9
3,6
–1,8
1,8
2,8
–0,5
2,7
–9,5
3,2
5,6
0,2
0,1
2,8
–0,4
2,2
–2,9
1,6
0,8
–0,3
2,8
3,4
5,7
3,7
8,1
2,6
1,0
0,2
1,9
0,0
3,0
3,0
–9,2
1,9
1,9
1,8
111,8
114,4
110,9
116,9
94,0
113,6
109,4
100,0
tech 2000 až 2005 rozkolísaný. Na ceny průmyslových výrobců měly vliv především pohyby na světových
cenách ropy a plynu i dalších surovin. Ty byly při jejich vzestupu tlumeny dvěma důvody: posílením kurzu
koruny vůči dolaru, za který se ropa ve světě nakupuje a cenovou mezerou (vatou) u vývozního zboží
v cenové úrovni na zahraničních trzích a na trhu tuzemském. U ropy pak i tím, že vzestup cen tlumil stabilní úroveň vysokého podílu spotřební daně v ceně pohonných hmot na jejich jednotku. Z vnitřních podmínek rozhodující vliv na ceny výrobců měl pohyb spotřebitelských cen zboží. Změny v distribuci zboží
(konkurence obchodních řetězců) tlačily ceny dolů, na straně poptávky prudký nárůst nominálních průměrných mezd je tlačil vzhůru. Ceny průmyslových výrobců vzrostly mezi roky 2000 a 2005 o 11 %, v samotném roce 2005 o 3 %. U zemědělských výrobců měly ceny nečekané zvraty, a to od samého vzniku
tržní ekonomiky. V roce 2000 ve srovnání s rokem 1990 proti několikanásobnému růstu všech ostatních typů cen se zvýšily ceny zemědělských producentů na 142 %, ceny průmyslových výrobců na 283 %, ceny
stavebních prací na 312 %, ceny tržních služeb (odhadem mezi 1990 až 1993) na 300 %. Od roku 2000
do roku 2005 po několika zvratech nahoru a dolů byly ceny zemědělských výrobců nižší o 6 %, v roce
2005 se snížily o 9,2 %. Ceny stavebních výrobců měly jednoznačnou tendenci narůstat. V roce 2005 se
proti roku 2000 zvýšily o 13 %, v samotném roce 2005 o 3,0 %. Ceny tržních služeb se zvýšily při pravidelném meziročním růstu za pět let o 14 %, v roce 2005 o 1,9 %. Většinou je táhly vzhůru ceny tržních služeb kromě cen telekomunikačních služeb a pošty.
VEŘEJNÝ DLUH, VEŘEJNÉ ROZPOČTY A STÁTNÍ ROZPOČET Veřejný dluh dosáhl koncem roku 2004 855 mld. Kč, koncem roku 2005 901 mld. Kč podle vymezení vládního sektoru a zahrnovaných
dluhů na základě metodiky EU (standard Evropského systému národních účtů z roku 1995 – ESA 1995),
který jako podmíněný závazek až v lednu 2006 vyloučil státní garanci 160 mld. Kč za převzetí IPB z veřejného dluhu. Podle vymezení vládního sektoru (metodikou GFS 1986) a dluhů Mezinárodního měnového fondu, dluh vládního sektoru k 31. 12. 2004 dosáhl 659 mld. Kč. Podle odhadu koncem roku 2005 dosáhl 769 mld. Kč a v roce 2006 se předpokládá růst na 856 mld. Kč. Rozdíl spočívá v odlišném vymezení
vládního sektoru a způsobu zaznamenávání transakcí. GFS do vládního sektoru zahrnuje státní rozpočet,
územní samosprávné celky, mimorozpočtové fondy jako státní fondy a privatizační fondy a veřejné zdravotní pojištění. ESA 95 do něj zahrnuje např. i Českou konsolidační agenturu, Správu železniční dopravní
cesty, státní vysoké školy a netržní příspěvkové organizace apod.
Podle Maastrichtského kritéria EU (stanoveného na základě ESA 95) poměr veřejného dluhu
k HDP nemá přesahovat 60 %. U ČR v r. 2000 dosahoval 18,8 %, za pět let se poměr zvýšil na 30,5 %
(Graf č. I/4). V absolutním vyjádření vzrostl veřejný dluh za pět let téměř o 500 mld. Kč.
31
Česká republika
Podle metodiky GFS používané MeziGraf č. I/4
národním měnovým fondem se vládní dluh
Hrubý veřejný dluh (mld. Kč)
v roce 2006 očekává ve výši 856 mld. Kč
(poměr k HDP 28 %). Hlavním důvodem růstu vládního dluhu jsou výsledky hospodaření veřejných rozpočtů: V roce 2005 se na
vládním dluhu ve výši 774 mld. Kč státní
dluh podílel 691 mld. Kč (90 %), územní samosprávné celky 82 mld. Kč (10 %). Státní
dluh je z převážné části dluhem za transformaci české ekonomiky do tržního systému.
Stát převzal z předrevolučních let i podstatnou část sociálního systému, jeho řízení
a popř. garance za důchodové a nemocenské pojištění, bezplatné zdravotnictví a školství atd. a rozšířil jej směrem na všeobsahující sociální záchrannou síť vzhledem k nezaměstnanosti a životnímu minimu. Tyto garance při zhoršujících
se demografických podmínkách, stárnutí populace a zvyšujících se nárocích na zdravotní péči, školní
vzdělání, péči o rodiny s dětmi, nelze v následujících desetiletích plnit bez finanční nerovnováhy ve státním rozpočtu. K vzestupu vládního dluhu přispěly i některé v uplynulých letech poslaneckou sněmovnou
schválené výdaje nad státní rozpočet, jako byly povodně v r. 2002, krach družstevních záložen, prohra státu v arbitráži s CME (televize Nova) apod. Významnou zátěží i důvodem růstu státního dluhu se staly úroky, které jsou z něho placeny. V r. 2005 dosáhly 28 mld. Kč. Státní dluh do budoucna bude přetrvávat. Vedle postupného vyrovnávání ztrát Konsolidační agentury přejdou do něj nesplatitelné závazky. Proti nim nestojí žádná reálná aktiva. Ke konci roku 2005 tyto závazky státu dosáhly 250 mld. Kč (Tab. č. I/12).
Tab. č. I/12
Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů v mld. Kč (konsolidované)
2000
2001
2002
2003
2004
příjmy (bez splátek půjček)
781
851
904
983
1 062
v tom: daňové příjmy
721
782
833
895
963
z toho pojist. soc. zab.
287
318
335
360
295
nedaňové příjmy, dotace
51
59
60
77
87
kapitálové příjmy
10
10
11
11
12
výdaje (bez půjček)
867
900
915
1 110
1 153
z toho: neinvestiční nákupy
180
184
209
205
202
úroky
21
20
16
20
31
dotace a ostatní běžné transfery 560
646
707
751
765
kapitálové výdaje
116
121
128
141
161
saldo vč. čistých půjček
–62
–49
–12
–128
–91
saldo bez čistých půjček
–86
–108
–153
–128
–98
saldo bez čistých půjček
a dotací transf. instit.
–47,0
–57
–89
–98
–78
v % HDP
–2,3
–2,4
–3,7
–3,8
–2,8
1
Za státní a územní rozpočty skutečnost, ostatní rozpočty odhad, 2 Projekce
2005 1
1 203
1 045
412
146
12
1 280
230
30
800
220
–70
–149
–114
–3,9
2006 2
1 242
1 101
434
130
12
1 378
265
40
835
230
–136
–127
–115
–3,7
32
Česká republika
Pasivní saldo veřejných rozpočtů, o které veřejný dluh každoročně nabývá, za pět let (2001 až 2005)
dosáhlo vč. zahrnutí čistých půjček (saldo přijatých a poskytnutých půjček) –350 mld. Kč, bez zahrnutí
čistých půjček –636 mld. Kč. V poměru k HDP dosahovalo vč. zahrnutí čistých půjček 2,7 %, bez zahrnutí čistých půjček 4,9 %. V souhrnu za pět let bez čistých půjček, ale vč. zahrnutí dotací poskytnutých transformačními institucemi (Fond národního majetku a Pozemkový fond) činilo saldo –444 mld. Kč, v poměru
k HDP –3,4 %. Pasivní saldo veřejných rozpočtů nehledě k půjčkám bylo po pět let při využití stejně jako
nevyužití dotací nad hranicí 3 % Maastrichtského kritéria. Finanční nerovnováhu ovlivňují transfery obyvatelstvu, které za pět let (2001 až 2005) dosáhly 2 432 mld. Kč a každoročně rostly v průměru o 26 mld. Kč.
Transfery do zahraničí jsou převyšovány příjmy od EU. Dotace ztrát ČKA od roku 2006 budou slábnout.
Neinvestiční nákupy rozpočtových organizací za pět let dosáhly výše 1 030 mld. Kč a kapitálové výdaje
771 mld. Kč. Celkové výdaje veřejných rozpočtů vč. dotací dosáhly 5 358 mld. Kč. Proti roku 2000 se v roce 2005 zvýšily o 42 %, transfery obyvatelstvu o stejně vysoký procentní přírůstek, dotace vzrostly o 36 %,
výdaje rozpočtových organizací o 28 % a kapitálové výdaje o 90 %. Počáteční nárůsty rozhýbávala po roce 1997 inflace a vysoké přírůstky nominálních mezd, kopírované do řady rozhodujících položek výdajů
veřejných rozpočtů. Hlavní složkou, která začala vhánět rozpočty do deficitů, byly dotace. Příjmy veřejných
rozpočtů bez splátek půjček vzrostly za pět let (2005 proti roku 2000) zhruba o 420 mld. Kč, pětiletý objem dosáhl 5 000 mld. Kč. Přitom pojistné sociálního zabezpečení za pět let vzrostlo o 125 mld. Kč, vnitřní daně za zboží, služby a poplatky o 112 mld. Kč, daně z příjmů o 110 mld. Kč.
Výsledky plnění státního rozpočtu na rok 2005 byly nad očekávání příznivé. Místo plánovaného
schodku ve výši 83,6 mld. Kč skutečný schodek činil jen 56,3 mld. Kč (Tab. č. I/13).
Tab. č. I/13
Příjmy a výdaje státního a místních rozpočtů (v mld. Kč)
státní rozpočet – příjmy
DPH
spotřební daně
daň z příjmu právnických osob
daň z příjmu fyzických osob
ostatní daně
clo
nedaňové příjmy, dotace, kapitálové příjmy
pojistné soc. zabezpečení
státní rozpočet – výdaje
transfery obyvatelstvu
z toho
důchody
kapitálové výdaje
saldo
podíl výdajů státního rozpočtu na HDP (%)
místní rozpočty – příjmy
z toho daňové
místní rozpočty – výdaje
místní rozpočty – saldo
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
návrh
586,2
145,9
70,9
52,3
34,7
19,9
13,6
26,4
222,2
632,3
256,1
626,2
120,3
65,7
70,1
77,3
11,6
10,0
27,9
242,3
693,9
293,3
705,0
118,4
68,6
76,9
82,1
13,5
9,8
76,9
258,5
750,7
308,0
699,7
125,6
72,9
84,3
88,6
13,5
10,2
32,2
272,4
808,7
316,0
769,3
140,4
82,8
85,5
95,2
15,6
4,9
52,5
293,3
862,9
332,3
866,5
146,8
103,6
100,3
94,8
12,5
1,2
96,1
311,2
922,8
350,6
884,4
156,7
118,9
88,0
92,3
14,7
1,2
76,3
336,3
958,8
370,1
186,8
60,9
–46,1
29,5
190,3
200,1
51,4
–67,7
30,0
195,0
192,7
–1,4
206,2
–11,2
212,6 226,0
49,7
63,3
–45,7 –109,1
31,1
31,7
239,6 301,9
109,7 118,9
243,9 304,8
–4,3
–2,9
230,9
66,1
–93,7
31,4
308,9
128,7
317,8
–8,9
247,4
82,0
–56,3
31,2
339,0
.
331,2
7,8
264,0
87,9
–74,4
30,4
346,3
172,7
255,4
–9,1
33
Česká republika
Při sestavení státního rozpočtu a místních rozpočtů je fiskální politika vázána vysokým podílem mandatorních výdajů, které musí státní rozpočet realizovat. Fiskální politika je dále trvale determinována dopady transformačních nákladů a výdaji na restrukturalizaci ekonomiky.
V roce 2006 porostou příjmy státního rozpočtu proti skutečnosti minulého roku o 2,1 %, výdaje
o 3,9 %. Pasivní saldo státního rozpočtu je rozpočtováno na 74,4 mld. Kč a bude vyšší proti minulému
roku o 18,9 mld. Kč. Rozpočet na rok 2006 při sestavení vycházel ze schváleného rozpočtu na rok 2005
po úpravě rozpočtového určení daní a proti němu se příjmy zvyšují o 9,9 %, výdaje o 7,9 % a saldo
se snižuje o 11 %. Pasivní rozpočtové saldo státního rozpočtu nepřesáhne 2,4 % HDP (v roce 2005 to
byly 2,0 %) a je tak v souladu se závazkem státu, že spolu s ostatními součástmi veřejných rozpočtů
v roce 2006 nebude schodek překračovat 3,8 % HDP. (V roce 2005 to bylo 3,9 %.) Ekonomika se posunula dopředu o něco rychleji (růst HDP byl v roce 2005 vyšší, než se předpokládalo). Ve státním rozpočtu pro rok 2006 vznikla určitá rezerva, aby v roce 2008 deficit všech veřejných rozpočtů byl nižší než
3 % HDP.
Věcnými prioritami státního rozpočtu pro rok 2006 jsou: vzdělávání, výzkum a vývoj, zaměstnanost,
výdaje na důchody a spolufinancování společných programů Evropské unie, správa a snížení výdajů ministerstev.
Při realizaci projektů sanovaných Evropskou unií v r. 2006 se čistá pozice (rozdíl mezi platbami do
EU a příjmy z EU) zvýší z 8,7 mld. Kč v roce 2005 na 22,6 mld. Kč, na jednoho obyvatele na 2 216 Kč.
Příjmy státního rozpočtu jsou saturované daňovými příjmy z 91,5 %, z toho příjmy z pojistného na
sociální zabezpečení činí 38,0 %. Nedaňové příjmy a kapitálové příjmy činí 8,5 % z celkových příjmů. Celková daňová kvóta (daň v poměru k HDP) se z 38,7 % v roce 2005 sníží na 37,9 % v roce 2006, bez pojistného z 22,3 % na 21,5 %. Včetně ostatních veřejných rozpočtů daňové zatížení vč. pojistného v roce
2005 dosáhlo 35 % a patřilo k nejnižším v Evropě.
Vyšší než průměrný růst výdajů státního rozpočtu (o 7,9 % proti rozpočtu na rok 2005) se plánuje na
vědu a výzkum (o 10 %), služby pro obyvatelstvo (o 14 %), ochranu životního prostředí, bydlení, na pozemní komunikace, silniční a železniční dopravu (o 35 %), na vysokoškolské vzdělání (o 13 %).
Celkové příjmy územních rozpočtů se zvýšily o 28 mld. Kč na 339 mld. Kč, vlastní daňové příjmy o více než 50 mld. Kč. Aktivní saldo územních rozpočtů v roce 2005 dosáhlo 7,9 mld. Kč zásluhou vyšších výběrů daní a nečerpáním prostředků z EU. Pro rok 2006 se předpokládá, že jak příjmy, tak výdaje porostou a územní samosprávy budou mít jako před rokem 2005 záporné saldo.
Základní faktory ekonomického vývoje
Tvorba hrubého fixního kapitálu zahrnuje nové investice, rekonstrukce, modernizace s vyšší hodnotou, než je 20 tis. Kč (předměty dlouhodobé spotřeby domácností kromě obydlí se nezahrnují stejně jako
předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj) a čistý přírůstek nákupů a bezplatného nabytí
dlouhodobého majetku. V roce 2000 byla zaznamenána tvorba fixního kapitálu v běžných cenách ve výši
595 mld. Kč s podílem na HDP 27,7 %, v roce 2005 ve výši 774 mld. Kč s podílem na HDP ve výši
26,4 %. V rámci EU patří tento podíl k nejvyšším a je motorem zvýšené dynamiky ekonomiky. Ve stálých
cenách se za pět let zvýšil o 25 %.
Tab. č. I/14
Tvorba hrubého fixního kapitálu
tvorba hrub. fix. kapitálu ve st. c. (2000 = 100)
tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč b. c.
2000
2001
2002
2003
2004
2005
100
595
105
639
109
643
114
685
120
744
125
774
34
Česká republika
Hlavním finančním zdrojem růstu inGraf č. I/5
vestiční výstavby byly hrubé národní úspory
Podíl hrubé tvorby fixního kapitálu a hrubých
a příliv zahraničního kapitálu, který se realidomácích úspor na HDP v %
zoval ve formě tzv. přímých zahraničních investic. Hrubé domácí úspory byly trvale
v poměru k HDP nižší než poměr tvorby fixního kapitálu. Diference mezi mírou úspor
a mírou tvorby fixního kapitálu ve výši 3,5
proc. bodu v letech 2000 až 2004 ve prospěch míry tvorby kapitálu znamenala ročně
v průměru 90 mld. Kč., které byly kryté přílivem zahraničního kapitálu. V roce 2005 se
rozdíl snížil na 1 %, tj. na 30 mld. Kč. Od běžně používaného pojmu investice, resp. hrubý
fixní kapitál, se přímé zahraniční investice liší. Jejich vymezení je dáno devizovým zákonem, který je definuje jako vynaložené peněžní prostředky cizozemců v ČR ve formě vzniku nebo získání výlučného podílu na podnikání, ve formě 10%
účasti na podnikání (akcie, hlasovací práva nebo jiný podíl), poskytnutí finančních prostředků v rámci již přímé investice, finanční úvěr spojený s vlivem na řízení podniku, respektive s podílem na zisku a reinvestice
zisku z přímé investice) (Graf č. I/5).
Hlavní složkou národohospodářských úspor, které kryjí pořízení investic, byly a jsou úspory domácností, které jsou bankami především využitelné v úvěrových aktivitách, zatímco úspory podniků slouží spíše k finančním aktivitám podniků. Na klientských vkladech u peněžních ústavů se podílely v roce 2000
vklady domácností 60 %, do roku 2005 vzrostly na 65 %. K relativně pomalému růstu podílu došlo pro nízké úrokové sazby, což se odrazilo i v poklesu míry úspor domácností a jejich většímu sklonu ke spotřebě.
U podniků 62 % vkladů tvoří zůstatky na běžných účtech a další peníze na viděnou, zbytek – 38 % – vklady s dohodnutou výpovědní lhůtou.
Tab. č. I/15
Přímé zahraniční investice do ČR a jejich stav
přímé zahraniční investice do ČR v mld. Kč
z toho EU
stav přímých zahr. investic koncem roku
saldo investiční pozice
2000
2001
2002
2003
2004
2005
192
153
818
215
187
982
–244
278
251
1 166
–397
59
38
1 162
–527
115
71
1 262
–824
243
89
1 466
–857
Podle odvětví od počátku nejvíce prostředků bylo vloženo do bank a peněžních ústavů, obchodních
řetězců a telekomunikací, nemovitostí a služeb pro podniky, do výroby a distribuce elektřiny a plynu, do
zpracování ropy a chemické výroby, motorových vozidel a do výroby ostatních nekovových materiálů.
VÝZKUM A VÝVOJ V roce 2005 je počet pracovníků ve vědě a výzkumu na dvoutřetinové úrovni roku 1990. Za posledních pět let se zvýšil o 10 tisíc osob na 65 tisíc. Na rozdíl od roku 1990 se při přepočtu
jejich zapojení na plný pracovní úvazek zkrátí jejich počet na méně než polovinu, tj. zhruba na 30 tisíc.
Výdaje na výzkum a vědecko-technický rozvoj, měřeno podílem z HDP, jsou dvoutřetinové při porovnání se zeměmi EU15, Finsko a Švédsko vydává na vědu a techniku dvaapůlnásobek ČR. V roce 2004
35
Česká republika
v ČR poměr výdajů k HDP dosáhl jen 1,35 %, Tab. č. I/16
ze státních prostředků 0,60 %, investiční výdaje 3,5 mld. Kč, neinvestiční 31,6 % Výzkum a vývoj
mld. Kč, celkem 35,1 mld. Kč. Na základní výpracovníci neinvest. výdaje invest. výdaje
zkum se vynakládá 26 % z celku, na apliko(k 31. 12. v tis.) (v mld. Kč)
(v mld. Kč)
vaný výzkum 29 %, na vývoj 45 % z celko1990
105,9
10,8
1,6
vých výdajů (Tab. č. I/16).
1995
47,5
12,4
1,6
Technologicky vyspělé výrobky více vy1996
49,6
14,0
2,3
vážíme, než dovážíme. Z celkového dovozu
1997
52,1
16,9
2,6
činí tyto výrobky zhruba 15 %, přičemž téměř
1998
51,2
20,1
2,7
40 % z toho elektronika a telekomunikační
1999
52,7
20,8
2,8
zařízení. Vývoz technologicky vyspělých vý2000
53,5
23,1
3,4
robků se podílí na celkovém vývozu 12 %,
2001
51,9
25,2
3,1
polovinu z toho dělají počítače a kancelářské
2002
53,7
26,7
2,9
stroje v ČR většinou montované, nikoliv vyví2003
55,7
28,7
3,5
jené. Počet přihlášek vynálezů se od 5 tisíc
2004
60,1
31,6
3,5
v roce 2000 snížil na 2,5 tisíce v roce 2004,
mírněji klesl počet udělených patentů ze 2 tisíc na 1,5 tisíce. Příjmy a výdaje z technologických služeb (technologická platební bilance), tj. zahraniční
obchod s průmyslovým vlastnictvím a znalostmi spojenými s vyspělými technologiemi, je hluboce pasivní.
V roce 2004 příjmy v této oblasti dosáhly 5,8 mld. Kč, výdaje 16,7 mld. Kč.
ČR se mění rychle na informační společnost. Základní infrastrukturu představuje počet hlavních telefonních stanic, jejichž počet ke konci roku 2005 dosáhl 15 milionů, z toho 3,3 v pevné síti, 11,7 mil. mobilních. Počítačů přímo připojených na internet bylo 0,5 milionu, účastníků internetu, tj. zákazníků, využívajících alespoň 1 službu internetu 2,3 milionu, uživatelů internetu bylo 5,5 milionu. V podnicích (s 10 a více pracovníky) bylo téměř 95 % připojeno na internet, více než dvě třetiny měly vlastní webovou stránku.
Téměř 40 % zaměstnanců těchto podniků mělo osobní počítač, kolem desetiny prodejů a nákupů v těchto podnicích se realizuje elektronicky. V sektoru veřejné správy je vybavení počítači a připojení na internet
až na menší obce do 500 obyvatel úplné. Více než 60 % domácností má pevnou telefonní linku, 30 % má
osobní počítač a pětina je připojena na internet. Mobilní telefon mají pro soukromou potřebu tři čtvrtiny jednotlivců, 38 % má osobní počítač doma a více než čtvrtina má doma internet.
EKONOMICKÁ AKTIVITA, TRH PRÁCE V míře celkové ekonomické aktivity (poměr součtu zaměstnaných a nezaměstnaných k obyvatelstvu nad 15 let), dosahující koncem roku 2005 59,6 %, patří ČR
k nejlepším v Evropě. V míře zaměstnanosti (podíl zaměstnaných osob na počtu obyvatel mezi 15 až 65
lety) je ČR sice s hodnotou 64,2 % v EU25 nadprůměrná, v EU15 těsně pod průměrem. Ačkoliv se v ČR
věková hranice odchodu do důchodu v minulých letech zvyšovala, začala se vlivem stárnutí obyvatelstva
a částečně i stoupajícím počtem vysokoškoláků míra ekonomické aktivity snižovat. Podíl obyvatelstva závislého na ekonomicky aktivních bude v dalších letech relativně rychle narůstat, do věku nad 15 let vstupují stále slabší ročníky, do důchodového věku odcházejí ročníky o mnoho silnější.
Počet zaměstnaných osob v jediném hlavním zaměstnání koncem roku 2005 dosáhl 4 804 tis. osob,
z toho bylo 4 045 tis. osob zaměstnanců, 177 tisíc podnikatelů se zaměstnanci a 592 tisíc podnikatelů bez
zaměstnanců (vč. 34 tisíc pomáhajících rodinných příslušníků). S dalšími 114 tisíci osobami v druhém dalším zaměstnání a včetně pracujících bydlících trvale v ubytovacích zařízeních vč. cizinců bylo koncem roku 2005 v ČR obsazeno zhruba 4 950 tis. míst (Tab. č. I/17).
Rozhodující část pracujících 29,8 % je zaměstnána v průmyslu, ve stavebnictví 9,7 %, v zemědělství
a lesnictví 4 %. Většina (56,5 %) je zaměstnána ve službách, na obchod, ubytování a stravování připadá
36
Česká republika
Tab. č. I/17
Pracující v národním hospodářství (v tisících)
2000
1
2001
2002
2003
2004
2005 2
zemědělství
190
178
lesnictví
50
47
průmysl
1427
1 465
stavebnictví
439
428
obchod a pohostinství, ubytování
769
764
doprava a spoje
373
362
služby podnikům, nemov., výzkum
266
256
školství
299
300
zdravotnictví
291
304
veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení
343
339
peněžnictví, pojišťovnictví
100
101
odstr. odpadu, činnost spol. organizací,
rekreační, kulturní, sport. činnost
182
182
celkem
4 732
4 728
1
podle výběrového šetření ČSÚ o zaměstnanosti, 2 4. čtvrtletí
184
44
1 463
426
790
368
269
309
304
326
95
172
41
1 425
439
799
359
285
288
307
332
96
163
39
1 409
436
806
364
282
279
324
323
94
144
39
1 445
458
793
357
304
306
323
340
98
188
4 765
191
4 733
190
4 707
196
4 804
16,6 %, na dopravu a spoje 7,6 %. Ze 100 pracujících je zaměstnáno ve veřejné správě 7 osob, stejně tolik ve zdravotnictví, v nemovitostech, pronájmu a v podnikatelské činnosti 6,2, ve školství 6,1, ve finančním zprostředkování 2 a v ostatních službách jako rekreace, sport a další 4 osoby.
Úroveň vzdělanosti obyvatelstva – přihlíží-li se ke srovnatelnosti stupňů vzdělání – je v mezinárodním měřítku dobrá. Ze 100 obyvatel nad 15 let měly čtyři pětiny střední a vyšší vzdělání, z toho 42,8 %
střední vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání. Podíl osob se středním a vyšším vzděláním ve věku 20 až 25 let činí v ČR (stejně jako na Slovensku) 91 %. Nad 90 % nedosahuje v EU25 nikdo. Z celkového počtu zaměstnaných mělo 43 % vzdělání střední bez maturity, 37 % střední s maturitou a 15 % vysokoškolské. Podíl vysokoškoláků ve srovnání s Evropou je nízký. Podle klasifikace zaměstnání připadalo
ze 100 pracujících na zákonodárce, vedoucí a řídicí pracovníky, vědecké a odborné duševní pracovníky
17 osob, na technické, zdravotnické a pedagogické pracovníky 22 osob, na nižší administrativní a provozní pracovníky v obchodě a ve službách 20 osob, na kvalifikované dělníky, řemeslníky a výrobce, opraváře
a obsluhu strojů 34 osoby, na pomocné a nekvalifikované pracovníky 7 osob.
Trh práce v ČR a podobně téměř ve všech státech Evropy byl charakterizován vysokou nezaměstnaností. Nezaměstnaní definovaní podle mezinárodních kritérií ILO se podíleli v posledních pěti letech
v zemích současné EU25 na všech ekonomicky aktivních téměř jednou desetinou. Koncem roku 2005 míra nezaměstnanosti v EU podle uvedeného kritéria činila 8,4 %, v ČR 7,8 %, v Německu 8,3 %, ve Francii 9,5 %, v Itálii 7,1 %, ve Španělsku 8,7 %, ale ve Velké Británii 5,0 %, v Rakousku 6,1 %. Ambiciózní cíl
dosáhnout plné zaměstnanosti (kolem 4 %) podle Lisabonského programu vytvořením 20 milionů nových
pracovních příležitostí v EU15 se nesplní a je nahrazen plánem vytvořit 6 milionů pracovních míst v letech
2005 až 2010 v EU25. Podle uvedené definice koncem roku 2005 bylo v ČR 405 tisíc nezaměstnaných.
Mezi ně podle této definice nejsou zahrnovány osoby, které měly v týdnu alespoň 1 hodinu placené práce, patří k nim však osoby, které se neregistrují na úřadech práce (Graf č. I/6).
Konkrétní situaci na trhu práce indikuje v ČR počet registrovaných uchazečů na úřadech práce. V roce
2000 jich bylo na konci roku 457 tisíc, v roce 2005 510 tisíc, v současnosti o 100 tisíc více, než je uváděno
podle metodiky přijaté v EU. Na severozápadu Čech a v Moravskoslezském kraji je míra registrovaných ucha-
37
Česká republika
zečů o práci kolem na 15 %, střed Čech (Praha a okolí) má míru nezaměstnanosti pod 5 %.
Hloubku územních rozdílů podtrhuje nezaměstnanost dlouhodobá. V republice déle než
rok hledá práci nadpoloviční většina (53, 4 %)
evidovaných uchazečů, v postižených regionech je podíl podstatně vyšší. Míra nezaměstnanosti počítaná ze všech uchazečů o práci je
těsně pod desetinou, koncem roku 2005 činila
9,9 %. Pokud jsou uvažováni jen dosažitelní
uchazeči o práci, míra nezaměstnanosti koncem roku 2005 dosáhla 8,9 %.
Graf č. I/6
Nezaměstnaní a míra nezaměstnanosti
PRODUKTIVITA PRÁCE, PRŮMĚRNÉ MZDY A JEDNOTKOVÉ PRÁCE V mezinárodním srovnání je úroveň produktivity práce nízká. Na jednoho pracovníka (přes její trvalý růst mezi
roky 1995 a 2005) dosahuje jen 65 % úrovně EU25. Ještě horší je srovnání hodinové produktivity práce,
v porovnání s EU15 se blížila k polovině. Při přecenění HDP směnným kurzem (tak se vlastně jeví při mezinárodní výměně zboží) je její úroveň ve srovnání s Německem na úrovni o něco vyšší než 40 %.
Souhrnná produktivita práce vzrostla mezi roky 2000 až 2005 o 18 %. Rozhodujícím faktorem byly
změny ve struktuře ekonomiky směrem k efektivnější produkci. Tyto přesuny eliminovaly nároky na nová
pracovní místa (Graf č. I/7).
Základní ekonomický vztah mezi růstem produktivity práce a růstem reálných mezd po roce 2000 nebyl
vyvážený. Při růstu reálných mezd za pět let o téměř čtvrtinu rostla souhrnná produktivita práce jen o 18 %.
Důvodem byl mimořádně rychlý růst nominálních mezd mezi roky 2000 až 2003 při pomalém nárůstu inflace. Teprve v roce 2004 a 2005 přírůstek souhrnné produktivity práce byl vyšší než růst reálných mezd.
Za poslední dva roky se zvýšily reálné mzdy o 7,2 %, společenská produktivita práce o 10,4 % (Tab. č. I/18).
Jednotkové pracovní náklady zahrnují úplné náklady práce (mzdy, platy a sociální příspěvky zaměstnavatelů).
Růst reálných jednotkových nákladů práce snižoval konkurenceschopnost domácí produkce. V roce
2005 byly reálné jednotkové pracovní náklady o 23 % vyšší, zatímco souhrnná produktivita práce o 18 %
vyšší. Rozdíl o 5 bodů znamená v podstatě pokles v cenové konkurenceschopnosti tuzemské produkce.
Nominální průměrné mzdy rostly průGraf č. I/7
měrně ročně po roce 2000 o 5 %. V roce
2005 byly o 40 % vyšší než v roce 2000. Vývoj produktivity práce a reálných mezd
V roce 2005 průměrná mzda dosáhla
19 030 Kč. Růst nominálních mezd byl relativně výraznou motivací k růstu výkonnosti
a ke strukturálním změnám na trhu práce
ve prospěch odvětví s vyššími mzdami.
Rozdíly v průměrných mzdách mezi managementem a ostatními zaměstnanci se výrazně zvětšily. Nejvyšší průměrné mzdy
měli odborníci pro výpočetní techniku, zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví,
nejnižší pracující v odvětví textilního průmyslu.
38
Česká republika
Tab. č. I/18
Vývoj produktivity práce a mezd
1995
1998
produktivita práce z HDP
rok 1990 = 100
101,7 105,9
předchozí rok = 100
106,2 101,3
průměrná nominální mzda
(1990 = 100)
248,7 353,3
reálná mzda
rok 1990 = 100
96,7 106,9
předchozí rok = 100
108,7
98,6
produktivita práce (předchozí rok = 100)
v průmyslu
108,2 105,1
ve stavebnictví
106,9 100,4
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2006
111,6
105,3
116,4
104,4
119,2
102,4
119,5
100,2
124,2
103,9
130,3
104,9
137,1
105,2
383,1
407,6
442,9
475,0
506,6
540,0
569,8
113,6
106,2
116,4
102,4
120,9
103,4
127,5
105,3
135,7
106,2
140,8
103,7
145,7
103,5
102,4
95,5
109,0
107,0
105,4
109,5
107,4
106,5
109,5
107,8
109,9
106,9
106,8
184,6
PRŮMYSL, STAVEBNICTVÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ, SLUŽBY Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP
45 % a její produkce tvoří 97 % vývozu. Ve 160 tisících průmyslových podnikatelských subjektech (z toho
8,5 tisíce s 20 a více zaměstnanci) pracuje 1 475 tisíc osob. Zásluhou průmyslu se česká ekonomika přes
recesi v západní Evropě po roce 2000 nezastavila. Její roční růst včetně roku 2005 dosáhl 7,5 %, v roce
2004 se zvýšil téměř o desetinu. V roce 2005 bylo tempo růstu o 44 % vyšší než v roce 2000.
V posledních pěti letech nejrychleji vzrostl objem výroby u elektrických zařízení na 225 %, u plastových a pryžových výrobků dvojnásobně, u zpracování ropy o 60 %, výroba dopravních prostředků o 80 %.
K poklesu průmyslové výroby došlo v textilním a oděvním průmyslu o 5 % a na méně než polovinu poklesla výroba obuvi. Rok 2005 byl potvrzením uváděných tendencí ve struktuře průmyslové výroby, navíc
došlo k poklesu ve výrobě kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,9 % (proti roku 2000 byla výroba o 35 %
vyšší) a k poklesu výroby elektřiny, plynu a vody o 1,2 % (Tab. č. I/19).
Odvětvová struktura průmyslové výroby se začíná postupně měnit ve prospěch strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Podle podílu hodnoty přidané zpracováním je v současné době nejsilnějším odvětvím v průmyslu s 28 % výroba dopravních prostředků (osobních automobilů), elektrických přístrojů, zařízení a výroba strojů. Potravinářský průmysl se podílí na hodnotě přidané zpracováním 13 %, výroba kovů a hutních kovodělných výrobků 15 %, zpracování ropy, chemický a farmaceutický průmysl 10 %, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 9 %, textilní a obuvnický průmysl 5 %, dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl 5 % (vč. nábytku 6 %) a průmysl stavebních hmot, skla, porcelánu a keramiky 5 %, výroba plastů a gumárenská výroba 4 %, dobývání nerostných surovin vč. uhlí více než 3 %, ostatní odvětví
průmyslu, především sběr surovin 2 %.
Stavební výroba se podílí na hodnotě přidané zpracováním 9,5 %, ve stavební výrobě pracuje zhruba kolem 380 tisíc lidí. Od roku 2000 začala stavební výroba relativně rychle narůstat, v roce 2005 byla
o 42 % vyšší. Teprve v roce 2003 překročil její objem úroveň dosaženou v roce 1990. K růstu stavební
produkce přispěly zvýšené investice veřejných rozpočtů, narůstající bytová výstavba i výstavba v rámci přílivu přímých zahraničních investic.
Zemědělská produkce po roce 2000 pokračovala v tendenci snižování živočišné výroby, především
hovězího masa a mléka, rostlinnou produkci značně ovlivňovala kolísající sklizeň obilovin. V roce 2005 byla celková zemědělská produkce zhruba jen o málo vyšší než v r. 2000. Proti objemu v roce 1990 byla o třetinu nižší. Spolu s lesnictvím se zemědělství podílí na hodnotě přidané zpracováním necelými 3 %, z toho
na lesnictví připadá necelé 1 %. Pokračoval trend ve snižování počtu pracovníků v zemědělství. V roce 2005
39
Česká republika
Tab. č. I/19
Vývoj průmyslové výroby (meziroční přírůstky v %)
2000/99
průmyslová výroba celkem
5,4
dobývání nerostných surovin
9,2
potravinářský průmysl
–3,0
textilní a oděvní průmysl
11,9
kožedělný průmysl
–19,9
dřevozpracující průmysl
15,3
papírenský a polygrafický průmysl
1,6
koksování, raf. a zpracování ropy
–1,3
chemický a farmaceutický průmysl
–2,3
gumárenský a plast. průmysl
15,5
průmysl skla, keramiky a stav. hmot
5,3
výroba kovů a kovodělných výrobků
–3,2
výroba strojů a zařízení
9,8
výr. elektrických a optických přístrojů 11,6
výroba dopravních prostředků
18,4
výroba elektřiny, plynu, vody
7,0
2001/00
2002/01
2003/02
2004/03
2005/04
10,6
1,6
0,6
2,1
–18,2
5,5
1,1
20,2
3,2
11,6
4,1
4,2
17,2
29,5
2,8
1,3
4,8
0,3
3,5
–1,4
–27,3
6,1
2,8
3,8
0,3
18,6
4,0
–1,0
2,6
27,5
3,3
0,2
5,8
0,5
2,8
–2,8
–19,3
5,7
9,5
3,6
7,0
13,8
5,7
4,5
6,4
2,9
12,4
8,9
9,6
–0,6
–1,7
–0,2
–0,5
6,6
7,3
4,0
11,4
11,0
7,8
9,3
14,3
29,2
13,2
0,9
6,7
0,5
–2,8
–2,6
3,3
6,2
6,0
12,6
5,7
12,6
3,0
–0,9
14,1
5,0
23,0
–1,2
pracovalo v zemědělství 150 tis. osob, proti roku 1990 to byla čtvrtina. Produktivita práce v zemědělství na
1 pracovníka se od roku 1990 zvýšila 2,5krát. Důvodem trvajícího omezení zemědělské produkce je snižování spotřeby potravin obyvatelstvem, omezení dodávek zemědělských produktů pro zpracování v nepotravinářských průmyslových závodech, hlavním důvodem je převaha dovozu potravin nad jejím vývozem. Pasivní saldo v potravinách vč. tuků a nápojích v roce 2005 dosáhlo 22,7 mld. Kč (Tab. č. I/20).
ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ V roce 2005 dále rostla. Proti roku 2004 stoupla konečná spotřeba domácností
o 2,6 %, čistý disponibilní důchod domácností se zvýšil v běžných cenách o 3,8 %, deflovaný růstem spotřebitelských cen o 1,9 %, reálné mzdy se zvýšily o 3,5 % a reálný starobní důchod byl o 4,3 % vyšší. Veřejné rozpočty pokryly při snížení jejich deficitu všechny nároky obyvatelstva na téměř bezplatné zdravotnictví, školství a řadu veřejných sociálních služeb. V životním prostředí se vytvářely podmínky pro jeho
Tab. č. I/20
Vývoj průmyslové, stavební a zemědělské produkce, tržeb dopravy, spojů, obchodu
a ubytování (meziroční přírůstky v %)
2000/99
průmyslová produkce
5,4
stavební produkce
5,2
zemědělská výroba
–4,5
veřejná doprava – tržby ve s. c. 6,1
spoje – tržby ve s. c.
18,9
obchod vč. oprav
2,2
ubytování a stravování
4,3
2001/00
2002/01
2003/02
2004/03
2005/04
6,5
9,6
3,2
5,5
16,8
7,4
1,1
4,8
2,5
–4,0
0,1
4,7
2,4
–3,2
5,5
8,9
–5,3
5,9
7,0
4,9
1,5
9,9
9,8
14,2
7,5
3,4
2,8
–2,0
6,7
7,2
–4,3
2,9
8,4
3,9
–6,2
40
Česká republika
Tab. č. I/21
Spotřeba a zdroje spotřeby obyvatelstva (1990 = 100)
1990
čistý disponibilní důchod na 1 obyv. v tis. Kč
růst konečné spotřeby domácností (%)
100
2000
2001
2002 2003
2004
2005 1
111
118
125
130
136
140
109
114
117
122
125
122
100
103
106
110
113
117
míra úspor domácností (%)
.
8,8
7,9
9,9
8,0
7,5
7,7
průměrná nominální mzda (Kč)
3 340 13 614 14 793 15 866 16 920 18 035 19 030
růst – reálné mzdy (%)
100,0
116,4 120,9
127,5 135,7 140,8 145,7
100
104
110
117
121
125
dávky důch. zabezpečení (mld. Kč)
45,5
181,9 195,8
210,4 223,2 230,0 247,4
průměrný měsíční starob. důchod (Kč) 2 017 6 300 6 815 6 841 7 084 7 270 7 744 2
růst reálného důchodu (%)
100
94
94
99
101
101
105
100
104
110
117
121
125
poměr důchodu a hrubé mzdy (%)
52
44
43
44
42
40
41
výdaje veřejných rozpočtů na 1 obyv. v tis. Kč
na vzdělání
.
8,3
9,3
10,3
10,8
11,4
.
na kulturu a sport
.
2,1
2,3
2,5
2,6
2,9
.
na zdravotnictví 3
.
12,3
13,3
14,7
16,2
17,1
.
Pozn.: 1 odhad HN, 2 prosinec 2005, 3 vč. zdravotních pojišťoven
zlepšování. Nezaměstnanost zůstala vysoká. Začátek opatření pro podporu rodin s dětmi se nestačil odrazit v jejich materiálním postavení při srovnání s rodinami bez dětí (resp. s jedním dítětem), což má svůj
dopad v jedné z nejnižších porodností ve světě.
Vyváženost ekonomického rozvoje a environmentálního vývoje dokazují křivky jejich poklesu jako
kontrastní s růstem HDP. Mimořádný pokles emisí látek znečišťujících ovzduší a zlepšení jakosti povrchových vod z devadesátých let pokračovalo v období 2000 až 2005 pomaleji. Emise oxidu siřičitého klesaly
ročně až o 4,0 % a jsou pod limity EU, automobilismus se projevuje růstem emise oxidu dusíku. Emise
oxidu uhelnatého klesala, emise amoniaku jsou rovněž pod směrnicemi EU pro rok 2010. Tuhé emise se
v posledních dvou letech mírně zvýšily. Čistota ovzduší ve velkých městech stejně jako Graf č. I/8
ve světě zůstává problémem (Tab. č. I/21).
Struktura čistých peněžních vydání
Při nárůstu čistého disponibilního důdomácností v %
chodu na 1 obyvatele mezi roky 2000 až
2005 v nominálním vyjádření téměř o 26 %
a v reálném vyjádření o 13 %, růstu reálných
mezd o 25 % a reálných starobních důchodů o 13 % rozdíly v životní úrovni rostly. Úroveň životního minima, zajišťovaná státem
(stanovená specificky pro děti podle stáří
a pro ostatní osoby) se spolu se zajišťováním potřeb domácností podle počtu jejich
členů zvýšila od roku 2000 nominálně zhruba o 15 procent. Pod hranicí chudoby, počítanou podle metodiky v západní Evropě, která je daná rovněž poměrem k životnímu mi-
41
Česká republika
nimu, žilo v ČR 8 %, tj. 820 tisíc obyvatel, čímž ČR patřila ke státům v Evropě s nejmenší relativní chudobou. Chudší pól obyvatelstva tvoří zásadně rodiny s dětmi (většinou s více než jedním dítětem a nepracujícím jedním členem rodiny), větší část jednočlenných rodin důchodců a rodiny dlouhodobě nezaměstnaných.
Struktura peněžních vydání domácností charakterizuje vysoký podíl základních potřeb. Na potraviny,
stravování a bydlení vydávají domácnosti více než 45 % svých příjmů, domácnosti důchodců 58 %. Rychle narůstá podíl výdajů na automobilovou dopravu a telekomunikace, které se stávají základní potřebou života (Graf č. I/8).
Spotřeba potravin na obyvatele si udržuje slušnou evropskou úroveň s přihlédnutím k některým tradičním zvyklostem. Proti Německu, Rakousku, Francii a severským státům je v ČR spotřeba na hlavu nižší u masa, ovoce a zeleniny, zhruba stejná u tuků, cukru a obilovin. Vysokou spotřebu alkoholu ovlivňuje konzumace
piva. Struktura spotřeby potravin po roce 2000 je ustálená při narůstající spotřebě nealkoholických nápojů,
mléka a mléčných výrobků a při mírném poklesu spotřeby vajec, masa a obilovin. Meziroční výkyvy jsou ovlivňovány cenovým pohybem u hlavních potravin (Tab. č. I/22).
Spotřeba textilu a obuvi po roce 2000 má tendenci narůstat. Důvodem v těchto letech přestává být bohatší vybavení, ale častější obměna a začínající sklon nakupovat kvalitnější sortiment. Tlak na spotřebu energií je brzděn nárůstem cen, ve vytápění bytů na venkově dokonce odklonem zpět k vytápění uhlím a dřevem.
Vybavenost domácností předměty dlouhodobého užívání postupně dohání západoevropský standard, u některých předmětů se mu vyrovnala. Na 100 domácností připadá 70 osobních automobilů, 33 osobních počítačů, 20 s připojením na internet, 171 telefonních linek pevných a mobilních, 160 chladniček, 103 automatických praček, 122 barevných televizorů, 58 videorekordérů, 60 mikrovlnných trub.
Bytová výstavba se postupně zvyšuje, ale stále nestačí krýt požadavky obyvatel, zejména ve městech
a jejich okolí, kam se většina bytové výstavby koncentruje. Stát bytovou výstavbu podporuje ze státního fondu rozvoje bydlení, zejména formou bytového spoření. V roce 2005 bylo dokončeno 32 tisíc bytů, od roku
2000 bylo postaveno 144 tisíc bytů. Největší podíl, více než 40 % vystavěných bytů připadá na rodinné domky, na bytové domy 33 %, na nástavby a adaptace 18 %, na domy s pečovatelskou službou a nebytové objekty zbývajících 9 %. Průměrná doba výstavby 1 bytového objektu trvá 44 měsíců (Tab. č. I/23).
Zdravotní, sociální péče, školství, kultura, rekreace a sport. Zdravotní péče v ČR patří i vzhledem k zárukám státu za ni k nejlepším v Evropě. V řadě oborů dosahuje špičkových výsledků. Důkazem rozsáhlosti zdravotní péče je 236 obyvatel připadajících na 1 lékaře, 11 lůžek na 1 000 obyvatel ve zdravotnických
zařízeních. Výdaje na zdravotní péči tvoří téměř 6 % v poměru k HDP.
Tab. č. I/22
Spotřeba potravin na obyvatele (v kg)
maso (hodnota na kosti)
tuky a oleje
mléko, mléčné výrobky
vejce (ks)
obiloviny (hodn. mouky)
cukr
brambory
zelenina (hodn. čerstvá)
ovoce (hodn. čerstvé)
alkoholické nápoje (litry)
nealkoholické nápoje (litry)
1990
1995
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
96,5
25,2
256,2
340,0
114,9
44,0
77,9
66,6
59,7
177,2
110,1
82,0
22,7
187,8
290,0
115,7
38,9
76,5
78,0
72,1
180,2
121,3
81,5
23,0
195,2
311,0
107,9
39,1
76,0
81,1
71,5
185,6
147,0
82,1
23,4
197,1
319,0
104,9
37,6
76,1
82,2
72,5
185,3
158,0
83,0
23,1
207,3
297,0
104,0
37,1
75,9
85,3
75,6
184,2
180,0
79,4
25,3
214,1
275,0
104,7
36,1
77,0
82,4
75,0
184,3
206,0
77,8
25,2
215,1
286,0
107,0
39,0
75,3
82,1
70,0
181,3
220,0
79,8
25,4
220,6
280,0
113,8
41,5
76,0
78,7
73,5
184,4
246,0
80,6
25,0
223,4
256,0
110,9
43,0
73,6
80,0
76,2
186,4
266,0
80,5
25,4
230,0
246,0
110,2
42,6
73,0
79,8
83,8
184,6
275,0
42
Česká republika
Od roku 2000 do roku 2004 se zvýšil počet Tab. č. I/23
zařízení sociální péče (domovy důchodců a penziony pro důchodce), ústavy pro tělesně postižené Bytová výstavba
z 925 na 1 090 a počet míst v nich ze 74,5 tisíce na
dokončené rozestavěné zahájené
více než 81 tisíc. Vedle toho existovalo 960 domovů
1990
44 594
158 840
61 004
s pečovatelskou službou. Výdaje z veřejných rozpo1995
12
998
66
172
16 548
čtů na tato zařízení v roce 2005 dosáhly 16 mld. Kč.
1996
14 037
87 600
25 300
Školský systém zabezpečuje plně středo1997
16
757
90
552
33 152
školské vzdělání pro všechny občany. Pro ekono1998
22 163
103 191
35 027
mické uplatnění v informační společnosti to nesta1999
23
734
112
530
32 900
čí. Péče o vzdělání v souladu s požadavky EU je
2000
25 207
118 785
32 377
v popředí pozornosti všech politických sil. Výsled2001
24
758
121
705
28 983
ky mezinárodních testů dokazují, že v ČR dosaže2002
27 291
129 609
33 606
né výsledky ve vzdělání na příslušném stupni ma2003
27
127
139
132
36 496
jí dobrou úroveň. Od roku 2000 pokračuje tlak na
2004
32 268
146 801
39 037
dosahování vyššího stupně vzdělání. Počet vyso2005
32
863
155
202
40 381
koškoláků se zvýšil za pět let o 50 % a dosahuje
300 tisíc osob.
Kultura, sport a rekreace je doménou bez zásahů státu. Stát a územní samosprávy podporují tradiční
kulturu (Národní divadlo, kulturní památky atd.) a zabezpečují rozvoj mládežnického sportu. Výdaje veřejných
rozpočtů na kulturu a sport se trvale zvyšují. Rekreaci indikuje především zahraniční turistický ruch. Z ČR vyjíždí ročně do zahraničí po roce 2000 kolem 36 milionů občanů. Vedle 6 milionů cizinců se v tuzemských ubytovacích zařízeních ročně ubytuje přes 6 mil. českých občanů. Čeští občané starší 15 let za účelem trávení volného času realizují ročně 10 milionů cest se čtyřmi a více přenocováními (vč. delších cest na vlastní chatu).
Tab. č. I/24
Zdravotnictví, sociální péče, školství, kultura a sport
Výdaje veřejných rozpočtů na 1 obyv. v tis. Kč
na zdravotnictví 1
školství
kulturu a sport
2000
12,3
2001
13,3
2002
14,7
2003
16,2
2004
17,1
1
včetně zdravotních pojišťoven
8,3
9,3
10,3
10,8
11,4
2,1
2,3
2,5
2,6
2,9
Počet obyv.
na 1 lékaře
Vysokoškoláci
v tis.
242
236
233
232
236
215
229
249
273
298
OBYVATELSTVO Počet obyvatel ke konci roku 2005 dosáhl 10 251 tisíc. Pokračoval nepříznivý depopulační trend, přirozenou měrou (narození – zemřelí) se počet obyvatel snížil o 5,7 tisíce. Přistěhovalectví se zasloužilo o celkové zvýšení počtu obyvatel o 30,5 tisíce. Na 1 000 obyvatel se narodilo 10 dětí, zemřelo 10,5 obyvatele. Počet živě narozených dětí po 11 letech znovu překročil hranici 100 tisíc. Mimo manželství se v současnosti narodí 30 % dětí. Kojenecká úmrtnost (počet dětí zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených dětí) se snížila na 3,4 a patří k nejlepším v Evropě. Nízká porodnost a prodlužování délky života (u mužů naděje dožití se zvýšila na 73 let, u žen na 80 let) vedou ke kvapnému stárnutí populace.
Václav Čáp, odborný spolupracovník Ročenky HN
Zdroje údajů: ČSÚ, ČNB, MF, MPSV, odhady HN jsou vyznačeny
43
Česká republika
Hospodářství podle krajů ČR*
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Praha je obcí a vyšším územně Tab. č. I/25
samosprávným celkem. Je členěna na
2005
Podíl kraje
22 městských správních obvodů, 57
na ČR v %
městských částí a 112 katastrálních
1 177
11,4
území. Je administrativním centrem počet obyvatel v tis.
hrubý domácí produkt v mld. Kč
6851
23,4
Středočeského kraje.
na 1 obyv. v tis. Kč
584
2042
1. Z hrubého domácího produktu disponibilní důchod domácností v mld. Kč
2423
17,4
za ČR připadá na Prahu téměř čtvrtina 1 obyv. v tis. Kč
207
1532
na, přesně 23,4 %. Na 1 obyvatele tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
2153
28,9
v roce 2005 podle odhadu dosáhl 583
na 1 obyv. v tis. Kč
184
2532
tisíc, v roce 2004 547 tisíc. V obou uve- výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
44,8
1382
62,3
12,94
dených letech činil dvojnásobek, než míra ekonomické aktivity v %
3,2
4,85
je celostátní průměr. V paritě kupní síly míra registrované nezaměstnanosti v %
2
průměrná
měsíční
mzda
v
tis.
Kč
23,9
125,8
v roce 2004 dosáhl 31,9 tis. Kč a byl
o 43 % vyšší, než je průměr 25 zemí 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících v ČR,
Evropské unie. Za posledních pět let 5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných v ČR
(rok 2005 odhad) vzrostl hrubý domácí
produkt v běžných cenách o 39 %, ve stálých cenách o 19 %. Proti roku 1995 byl HDP ve stálých cenách
vyšší o 43 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu rostla úměrně růstu HDP. V roce 2004 dosáhla 215 mld. Kč, na 1 obyvatele 195 tisíc. V porovnání s jeho celostátním objemem dosahovala 28,9 %, s celostátní úrovní na 1 obyvatele byla dvaapůlnásobná. Za posledních pět let (2000 až 2004) dosáhla v běžných cenách 841 mld. Kč.
2. V Praze bylo začátkem roku 2005 registrováno 417 tisíc ekonomických subjektů, tj. právnických
a fyzických osob. Ekonomickou aktivitu vykazuje 232 tisíc jednotek, z toho 150 tisíc soukromých podnikatelů-živnostníků, 151 soukromých podnikatelů, 51,3 tis. obchodních společností, 3 622 družstev a 123 státních podniků. Na 1 ekonomický subjekt z uvedených 417 tisíc připadá 3,6 obyvatele. Koncem roku 2005
bylo zaregistrováno celkem 426 tisíc ekonomických subjektů.
Z více než 1 177 tis. obyvatel koncem roku 2005 bylo 349 tisíc ekonomicky aktivních, tj. zaměstnaných a nezaměstnaných. Z obyvatelstva staršího 15 let je to 62,3 %, což je druhá (po Karlovarském kraji)
nejvyšší míra ekonomické aktivity v republice (průměr za celou republiku činí 59,2 %). Počet pracujících na
vlastní účet a zaměstnavatelů činil 125 tisíc, tj. ze všech zaměstnaných 20,3 %. Hlavní ekonomickou devizou Prahy je soustředěné řízení společností a hospodářství. V Praze se soustředila značná část výzkumu
a vývoje. Ze 60 tisíc osob zaměstnaných ve vědě a výzkumu v ČR pracuje v Praze téměř 25 tisíc osob.
Koncentrace vysokých škol a nejkvalitnějších zdravotnických služeb ve fakultních nemocnicích jsou dalším
znakem hlavního města. Historické jádro v Praze patří k největší přitažlivosti v turistickém ruchu. V ubytovacích zařízeních Prahy přenocuje 57 % cizinců navštěvujících ČR.
Největšími zaměstnavateli jsou centrální orgány veřejné správy vzhledem k sídlu organizace v Praze. Z nich čtyři mají nad 10 tisíc zaměstnanců, a to Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo
vnitra a Vězeňská služba ČR. I další ministerstva a ústřední orgány zaměstnávají většinou více než 1 000
osob. Ve veřejné správě a obraně je v Praze zaměstnáno 53 tisíc osob, z celé veřejné správy v republice
* Tabulkový přehled ekonomiky krajů (Tab. č. I/26).
44
Česká republika
Tab. č. I/26
627
10 057
39,5
255,9
241,4
89,0
63,1
81,8
130,8
96,1
72,5
52,6
6,7
16 624
87,3
20,2
19,9
Karlovarský
1 150
11 013
39,8
269,1
253,9
93,6
66,4
155,8
136,9
100,6
67,0
51,7
6,2
18 626
97,9
34,5
34,0
Plzeňský
Jihočeský
Počet obyvatel (střední stav) v tis.
10 235
1 177
Rozloha v km2
78 866
496
Průměrný věk
39,8
41,7
Hrubý domácí produkt na 1 obyv. v tis. Kč 1
286,5
583,7
Hrubý domácí produkt 2 na 1 obyv. v tis. Kč
271,2
547,1
na 1 obyv. ČR = 100
100,0
201,8
na 1 obyv. EU = 100
70,9
143,0
Čistý dispon. důchod 2 v mld. Kč
1 389,0
241,6
na 1 obyv. v tis. Kč
136,1
207,3
na 1 obyv. ČR = 100
100,0
152,3
Tvorba hr. fix. kapitálu 2 na 1 obyv. v tis. Kč
72,9
184,1
Podíl služeb na hrubé přidané hodnotě 2 v %
58,7
81,9
Míra registr. nezaměstnanosti k 31. 12. v %
8,9
3,2
Průměrná mzda v tis. Kč
19 030
23 945
ČR = 100
100,0
125,8
Příjmy rozpočtů obcí a kraje 3 v mld. Kč
339,1
54,8
Výdaje rozpočtů obcí a kraje 3 v mld. Kč
331,2
52,7
1
odhad, 2 r. 2004, 3 nekonsolidované, tj. včetně přesunů mezi rozpočty
Středočeský
Hlavní město Praha
ČR
Ekonomika krajů v roce 2005
550
7 561
40,2
265,7
251,1
92,6
65,6
72,8
132,5
97,4
68,3
53,6
6,4
17 648
92,7
18,7
17,9
305
3 315
38,8
226,8
216,6
79,9
56,6
36,0
118,7
87,2
67,6
54,6
10,3
15 986
84,0
9,8
9,6
Poznámky
Hrubý domácí produkt
a) celková produkce (zboží a služeb) rezidentských výrobců (výrobců na území ČR) v kupních cenách po odpočtu jejich mezispotřeby (co na svou výrobu spotřebovali) s připočtením dovozních daní,
b) souhrn konečné spotřeby (domácností, vlády a neziskových organizací sloužících domácnostem), hrubé tvorby kapitálu (fixního kapitálu a salda zásob) a salda zahraničního obchodu (vývoz zboží a služeb – dovoz zboží a služeb),
c) důchodové složky: náhrady zaměstnancům (mzdy a platy a sociální příspěvky zaměstnavatelů) +
daně z výroby a dovozu + dotace na výrobu + zisk + tzv. smíšený důchod (pracovní odměna a zisk v sektoru domácností). Sektor domácností zahrnuje jednotlivce a skupiny jednotlivců a drobné podnikatele jako řemeslníky, samostatně hospodařící rolníky, soukromé lékaře, advokáty apod. Z hlediska tvorby HDP
produkuje sektor domácností tržní výrobky a služby.
Hrubá přidaná hodnota = hrubý domácí produkt bez daní z produktů a včetně dotace na produkty.
Tvorba hrubého fixního kapitálu
a) nové investice, rekonstrukce, modernizace a nákupy a bezplatné nabytí dlouhodobého majetku po
odpočtu jejich prodeje a bezplatných předání,
b) pořízení nehmotných fixních aktiv,
c) zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv.
45
1 131
7 068
40,0
270,0
254,7
93,9
66,6
149,0
132,7
97,5
70,1
59,8
10,2
16 998
89,3
37,6
36,9
639
5 160
39,6
222,1
211,5
78,0
55,3
77,1
121,3
89,2
47,8
54,4
10,6
16 191
85,1
19,3
19,1
590
3 963
39,6
235,6
222,9
82,2
58,3
74,9
126,7
93,1
49,1
48,0
9,3
16 420
86,3
17,3
17,0
Moravskoslezský
510
6 926
39,3
247,4
234,5
86,5
61,3
64,4
124,5
91,5
52,4
43,3
8,2
16 302
80,7
16,1
15,6
Zlínský
506
4 519
39,6
243,6
230,9
85,1
60,4
62,4
123,6
90,8
42,8
49,8
8,4
16 356
85,9
14,9
14,9
Olomoucký
Jihomoravský
548
4 758
40,1
254,0
244,5
90,2
63,9
72,8
133,1
97,8
51,7
52,9
7,3
16 369
86,0
16,4
16,2
Vysočina
428
3 163
39,2
234,3
221,0
81,5
57,8
53,1
124,3
91,3
66,9
49,4
7,7
17 016
89,4
13,0
13,0
Pardubický
823
5 334
38,8
240,5
229,1
84,5
59,9
94,6
115,3
84,7
56,5
48,2
15,4
17 100
89,9
26,2
24,7
Královéhradecký
Ústecký
Liberecký
Česká republika
1 252
5 535
39,1
233,5
222,6
82,1
58,2
152,6
121,3
89,1
47,3
50,1
14,2
17 636
92,7
40,2
39,7
Do tvorby se nepočítají fixní aktiva s hodnotou nižší než 20 tis. Kč, předměty dlouhodobé spotřeby
nakoupené domácnostmi (jako automobily apod.), ale pořízení obydlí se zahrnuje, dále se nezahrnují
předměty pro vojenské účely (tanky apod.), výdaje na výzkum atd.
Čistý disponibilní důchod domácností
částka, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu a na úspory finančních aktiv a na
akumulaci hmotných i nehmotných aktiv.
Míra ekonomické aktivity
podíl pracovních sil (zaměstnaných a nezaměstnaných) na obyvatelstvu starším 15 let.
Zaměstnaní
souhrn zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob pracujících na vlastní účet. Podle mezinárodní definice se do zaměstnanců počítají osoby, které vykonávaly v době šetření (týdnu) o nich nějakou i příležitostnou práci za nějakou odměnu (větší než za 1 hodinu práce týdně).
Nezaměstnaní
a) buď uchazeči o práci registrovaní na úřadech práce,
b) nebo nezaměstnaní podle mezinárodní definice, tj. ti, kteří nebyli zaměstnaní (viz výše), aktivně
hledají práci a mohou do ní nejpozději do 14 dnů nastoupit.
Míra nezaměstnanosti
podíl nezaměstnaných na pracovní síle (součtu zaměstnaných a nezaměstnaných).
46
Česká republika
15,7 %. Podobně je do Prahy koncentrována doprava, když organizace České dráhy v Praze má více než
10 tis. zaměstnanců. Nad 10 tis. zaměstnanců má i Dopravní podnik hl. m. Prahy. Česká pošta, s. p., je další velkou organizací s více než 10 tisíci zaměstnanci, stejně jako Český Telecom. Mezi organizace nad 10
tisíc pracujících patří ještě Česká spořitelna a nad 5 tisíc zaměstnanců má Československá obchodní banka. Organizací nad 1 000 zaměstnanců je celá řada, patří mezi ně fakultní nemocnice, Karlova univerzita,
České vysoké učení technické, Česká pojišťovna, některé supermarkety a další.
3. Podle podílu na hrubé přidané hodnotě jsou se 23 % největším odvětvím komerční služby, zahrnující oblast nemovitostí a pronájmů a podnikatelskou činnost. Dále následuje obchod se 17 %, doprava
a spoje se 13 %, zpracovatelský průmysl s 9 %, peněžnictví a pojišťovnictví s 8 %, veřejná administrativa
se 7 %, stavebnictví se 6 % a se 3 % pohostinství a ubytování, stejně jako školství a zdravotnictví. Restrukturalizace v devadesátých letech znamenala jen přesuny v zaměstnanosti, sociálně se neprojevila.
Současná ekonomická struktura vytvořila ve 4. čtvrtletí 2005 pracovní místa pro 93 tis. osob v oblastech
nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti, pro 59 tisíc ve stavebnictví. Po 53 až 57 tisících je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, v dopravě a spojích a ve veřejné správě vč. obrany. Mezi 46 až
48 tisíci pracovních míst je ve školství, dále ve zdravotnictví a ostatních veřejných, sociálních a osobních
službách. Více než 27 tisíc pracovních míst je v peněžnictví a pojišťovnictví. Charakteristickým rysem pražské ekonomiky je mimořádně vysoký podíl služeb. Na hrubé přidané hodnotě se podílí 82 %, celostátně je
to 58,7 %. Registrovaných nezaměstnaných ke konci roku 2005 bylo 24,6 tisíce, míra nezaměstnanosti
3,2 % je nejnižší v republice a nabídka pracovních sil je pod potřebami pražského trhu práce.
4. Příjmy rozpočtů obce Praha v r. 2005 dosáhly 54,8 mld. Kč, výdaje 52,7 mld. Kč. Na 1 obyvatele
činily výdaje pražského rozpočtu 44,8 tis. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele dosáhl v roce 2004 207 tis. Kč. Počítáno z běžných cen se od roku 2000 do r. 2004 zvýšil o 31 %. Reálně o 19 %, v průměru ročně o 4,3 %. Průměrná
měsíční mzda v roce 2005 dosáhla 23,9 tis. Kč, je nejvyšší v ČR a je o 26 % vyšší než celostátní průměr.
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Kraj je administrativně rozdělen Tab. č. I/27
do 26 územně samosprávných celků –
2005
Podíl kraje
obce s rozšířenou působností: Benena ČR v %
šov, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará
počet obyvatel v tis.
1 150
11,2
Boleslav, Čáslav, Černošice, Český
hrubý domácí produkt v mld. Kč
3091
10,5
Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín,
na 1 obyv. v tis. Kč
269
93,92
Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá disponibilní důchod domácností v mld. Kč
1563
11,2
nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav,
na 1 obyv. v tis. Kč
137
100,62
Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nym- tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
762
10,2
na 1 obyv. v tis. Kč
67
91,92
burk, Poděbrady, Příbram, Rakovník,
29,5
912
Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Votice. výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
60,0
11,64
Plochou 1 101 km2 je kraj největ- míra ekonomické aktivity v %
6,3
8,05
ší v republice. Na celkové výměře stá- míra registrované nezaměstnanosti v %
průměrná měsíční mzda v tis. Kč
18,6
97,92
tu se podílí 14 %, na zemědělské půdě
státu 15,7 %, na orné půdě 22 %. 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
V kraji se vytěží 10,5 % dřeva v republice. Podíl průmyslových podniků kraje
na celostátních tržbách za průmyslové výrobky a služby činí 12,7 %.
1. Hrubý domácí produkt dosahuje 10,4 % z republikového úhrnu, což znamená 2. místo za Prahou.
V roce 2005 podle odhadu HDP na 1 obyvatele dosáhl 269 tisíc Kč, to je třetí nejvyšší úroveň v republice.
V poměru k celostátnímu průměru byl o 7,4 % nižší. V paritě kupní síly na 1 obyvatele v roce 2004 66,4 %
47
Česká republika
úrovně na 1 obyvatele zemí Evropské unie. Za posledních pět let (2005 proti 2000) vzrostl podle odhadu HDP
v běžných cenách o 36 %, ve stálých o 20 %. Podíl kraje na exportu ČR dosahuje 20 % (automobily Škoda).
Tvorba fixního kapitálu na 1 obyvatele v roce 2004 dosáhla 67 tis. Kč (v roce 2005 podle odhadu 70
tis. Kč) a byla o 8,1 % nižší než republikový průměr. Za pět let 2001 až 2005 bylo vloženo do kraje investic za 363 mld. Kč. Největší novou investicí byla výstavba nového automobilového závodu TPCA v Kolíně.
2. V kraji bylo začátkem r. 2005 registrováno 263 tisíc ekonomických subjektů. Z nich 146 tisíc vykazuje ekonomickou aktivitu, z toho je 111 tisíc soukromých podnikatelů-živnostníků a 12,6 tisíce jiných soukromých podnikatelů, z nich je 5,9 tisíce samostatně hospodařících rolníků. Ekonomickou aktivitu vykazuje dále 13,8 tis. obchodních společností, 670 družstev a 40 státních podniků. Na 1 registrovaný ekonomický
subjekt připadá 4,4 obyvatele.
Počet ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2005 dosáhl
584 tisíc a z obyvatelstva staršího 15 let činil 60 %. Podíl pracujících na vlastní účet a zaměstnavatelů z počtu zaměstnaných činil 17 %. V průmyslu pracovalo 158 tisíc osob, v zemědělství a lesnictví 22 tis. osob,
ve stavebnictví 55 tisíc. V obchodu, ubytování a stravování má práci 90 tisíc, v dopravě a spojích 53 tisíc,
ve veřejné správě 40 tisíc, ve školství 30 a ve zdravotnictví 35 tisíc osob, v komerčních službách 30 tisíc
a v peněžnictví a pojišťovnictví 12 tisíc. Restrukturalizace se dotkla mimořádně okresu Kladno, kde zmizela těžba černého uhlí a téměř hutní výroba.
Největším zaměstnavatelem v kraji je Škoda Auto Mladá Boleslav s více než 10 tis. pracujících. Více
než 3 000 zaměstnanců má maloobchod Delvita Rudná, více než 2 500 zaměstnanců výroba el. strojů
a zařízení Delphi Packard Electric ČR v Bakově nad Jizerou, nad 2 000 zaměstnanců má výroba letadel
AERO Vodochody v Odolena Vodě, a nad 1 500 zaměstnanců mají maloobchod BILLA v Modleticích, výroba kovů a hutních výrobků ČKD v Kutné Hoře, maloobchod Penny Market Jirny, maloobchod Plus-Discount v Radonicích, Sklárny Kavalier v Sázavě a výroba měřicích a kontrolních přístrojů VDO ČR v Brandýse nad Labem. K 10 největším podnikům bude v nejbližší době patřit i výroba automobilů TPCA Kolín.
3. Na ekonomice kraje se nejvíce podílí průmysl s 38 % z hrubé přidané hodnoty. V pořadí za Libereckým krajem, Vysočinou a Zlínským krajem středočeský průmysl vytváří téměř dvě pětiny hrubé přidané hodnoty. Dalšími odvětvími co do podílu na hrubé přidané hodnotě je obchod s 12,6 %, doprava a spoje 12,4 %, komerční služby (nemovitosti, pronájem, podnikatelská činnost) s 11,2 %, stavebnictví s 6,1 %.
Veřejná administrativa se 4,8 % a zemědělství se řadí se 4,2 % na další místa. Školství a zdravotnictví mají o něco větší podíl než 3 % na každé z nich. Typickým znakem středočeské ekonomiky je relativně malý
podíl služeb z celkové přidané hodnoty, jen 51,7 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí v r. 2005 dosáhly 34,5 mld. Kč, výdaje 34,0 mld. Kč. Na 1 obyvatele
bylo vydáno z rozpočtů 29,5 tis. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele, zahrnující prostředky na konečnou spotřebu domácností a úspory, v roce 2004 činil 137 tis. Kč. Jeho výše zařadila kraj na 2. pořadí v republice za Prahu a byl to
jediný z regionů mimo Prahu, který překročil celostátní průměr. Průměrná měsíční mzda v kraji dosáhla
v roce 2005 18 626 Kč a je co do výše na 2. místě v pořadí krajů a o 2,1 % nižší než celostátní průměr.
JIHOČESKÝ KRAJ
Administrativně je kraj rozdělen do 17 územně samosprávných celků – obce s rozšířenou působností:
Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice,
Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany.
S plochou 10 056 km2 se kraj na celkové výměře ČR podílí 12,75 %. Plocha zemědělské půdy tvoří 49 %
výměry kraje, plocha lesů 37 %. Kraj má nejvíce lesů v republice. Vodní plochy především na Třeboňsku s výměrou 44 tis. ha tvoří více než čtvrtinu všech vodních ploch v republice. Životní prostředí, přirozené podmínky organismu vč. člověka, patří k nejpříznivějším v ČR. Tuhé emise na 1 km2 dosahují 0,5 tuny ročně (pokles
od r. 1995 o 75 %), oxidu siřičitého 1,1 tuny (pokles o 55 %), oxidu dusíku 0,5 tuny (pokles o 40 %), oxidu
48
Česká republika
uhelnatého 1,2 tuny (pokles o 55 %) Tab. č. I/28
a uhlovodíku 0,5 tuny (narůstají). Život2005
Podíl kraje
ní prostředí vedle příznivých znaků čisna ČR v %
toty ovzduší a vod charakterizuje ekolopočet obyvatel v tis.
627
6,1
gicky hodnotná příroda.
hrubý domácí produkt v mld. Kč
1611
5,4
1. Hrubý domácí produkt dosahuna 1 obyv. v tis. Kč
2561
89,02
je 5,4 % z celkového HDP v republice, disponibilní důchod domácností v mld. Kč
823
5,9
což znamená 6. místo mezi čtrnácti
na 1 obyv. v tis. Kč
1313
96,12
kraji. Na 1 obyvatele činil v roce 2004 tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
453
6,1
na 1 obyv. v tis. Kč
733
99,32
HDP 241 tis. Kč (v běžných cenách),
31,7
98,12
v roce 2005 podle odhadu 256 tis. Kč, výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
míra
ekonomické
aktivity
v
%
59,7
6,34
tzn. rovněž 6. místo v republice. V po6,7
4,65
měru k celostátnímu průměru dosaho- míra registrované nezaměstnanosti v %
průměrná měsíční mzda v tis. Kč
16,6
87,32
val 89 %. V paritě kupní síly na obyvatele dosahoval v roce 2004 14,1 tis. 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
a byl na úrovni 63,1 % průměru celé
Evropské unie. Za posledních pět let
(2005 proti 2000) vzrostl HDP podle odhadu v b. c. o 37 %, ve s. c. o 17 %.
Tvorba fixního kapitálu na 1 obyvatele v regionu dosáhla v roce 2004 v běžných cenách 72,5 tis. Kč
(r. 2005 podle odhadu 74 tis. Kč) a byla nepatrně nižší než republikový průměr. Úhrn tvorby hrubého fixního kapitálu za posledních pět let (2001 až 2005) odhadem dosáhl 215 mld. Kč. Ovlivnil jej příliv investic
do Jaderné elektrárny Temelín.
2. V kraji bylo začátkem roku 2005 registrováno 143 tisíc právnických a fyzických osob, tj. ekonomických subjektů. Ekonomickou aktivitu vykazuje 79 tis. jednotek, z toho soukromých podnikatelů-živnostníků je 58 tisíc, samostatně hospodařících rolníků 4,7 tisíce a ostatních soukromých podnikatelů 4,2
tisíce. Obchodních společností bylo 7,9 tisíce, družstev 556 a státních podniků 25. Na 1 registrovaný ekonomický subjekt připadá v kraji 4,4 obyvatele.
Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2005 dosáhl 319 tisíc, z obyvatelstva staršího 15 let činil 59,7 %. Podíl pracujících na vlastní účet a zaměstnavatelů z celkového počtu pracujících činil 16,5 %.
Největším zaměstnavatelem v kraji jsou Nemocnice České Budějovice s více než 2 500 pracujících. Více než 1 500 zaměstnanců má potravinářský podnik Madeta, a. s., produkce dílů a příslušenství pro motorová vozidla Robert Bosch, s. r. o., vydavatelská činnost Vltava-Labe-Press, a. s. Nad 1 000 zaměstnanců má
výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla ČZ Strakonice, a. s., výroba a rozvod elektřiny Jihočeská
energetika a. s., textilní výroba Jitex Písek, a. s., výroba strojů a zařízení Kovosvit a. s. v Sezimově Ústí, výroba a rozvod vody Vodovody a kanalizace jižní Čechy, a. s., a výroba strojů a zařízení ZVVZ, a. s., Milevsko.
3. Na ekonomice kraje podle podílu na hodnotě přidané zpracováním se podílí průmysl 33 %, zemědělství a lesnictví 6 %, stavebnictví 8 %. Charakteristickým znakem jihočeské ekonomiky je relativně malý podíl služeb. Proti jejich celostátnímu podílu na HDP ve výši 58,7 %, v kraji je to jen 52,6 %. Kraj téměř
neměl v roce 1990 těžký průmysl a žádné supervelké výrobní kapacity. Restrukturalizace proběhla bez
drastických dopadů na nezaměstnanost. Okres České Budějovice se vyznačoval po celou dobu ekonomických přeměn jednou z nejnižších nezaměstnaností v ČR. Ekonomická struktura kraje vytváří pracovní
místa především v průmyslu, kde je zaměstnáno 99 tisíc osob, ve stavebnictví 29 tisíc, v zemědělství a lesnictví 19 tisíc. Ve službách je zaměstnáno 157 tisíc osob, z toho v obchodu, pohostinství a ubytování 51 tisíc, ve školství 20 tisíc a ve zdravotnictví a v sociálních službách 20 tisíc. Registrovaných nezaměstnaných
na úřadech práce koncem roku 2005 bylo 23,6 tisíce, míra nezaměstnanosti činí 6,6 %, což je čtvrté nejnižší místo v republice. Průmyslová výroba se koncentrovala do okresních měst České Budějovice, Tábor,
Písek, Strakonice (a jejich okolí). Průmyslová výroba vzrostla vzhledem na dosahované tržby v podnicích
49
Česká republika
s 20 a více zaměstnanci za posledních pět let zhruba o 30 %. Stavební výroba v kraji svým rozsahem přesahuje částečně potřeby kraje. Proti roku 2000 byla v roce 2005 o 4 % vyšší.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí v roce 2005 dosáhly 20,2 mld. Kč, výdaje 19,9 mld. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele, zahrnující prostředky na konečnou spotřebu domácností a na úspory v roce 2004 dosáhl 130,8 tis. Kč a byl o 3,9 % nižší než celostátní průměr. Průměrná mzda
v kraji se dostala na 16,6 tisíce Kč a kraj je na 9. místě v republice.
PLZEŇSKÝ KRAJ
Administrativně je kraj rozdělen Tab. č. I/29
do 15 územně samosprávných celků
2005
Podíl kraje
– obce s rozšířenou působností: Blovina ČR v %
ce, Domažlice, Horažďovice, Horšovpočet obyvatel v tis.
550
5,4
ský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk,
hrubý domácí produkt v mld. Kč
1461
5,0
Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany,
na 1 obyv. v tis. Kč
266
932
Stod, Stříbro, Sušice, Tachov.
čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
733
5,2
1. Hrubý domácí produkt dosahuna 1 obyv. v tis. Kč
132
972
je 5,0 % z republikového HDP, což tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
373
5,0
znamená 8. místo co do pořadí krajů.
na 1 obyv. v tis. Kč
68
942
32,5
1002
Na 1 obyvatele podle odhadu dosáhl výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
míra
ekonomické
aktivity
v
%
60,5
5,74
v roce 2005 266 tis. Kč, a tím se kraj
5
míra
registrované
nezaměstnanosti
v
%
6,5
4,0
řadí na 4. místo v republice. Proti reprůměrná měsíční mzda v tis. Kč
17,6
92,72
publikovému průměru je HDP na
1 obyvatele o 7,5 % nižší. Tempa růstu 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
HDP (ze stálých cen) byla v kraji v posledních deseti letech nižší než v celostátním průměru. Proti roku 2000 byl HDP v roce 2005 vyšší o 15 %, proti roku 1995 o 20 %. Úroveň HDP
na 1 obyvatele v roce 2004 byla v průměru 25 zemí EU na 65,6 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele v regionu v roce 2004 dosáhla 68,3 tis. Kč a proti republikovému průměru byla o 6,3 % nižší. Za uvedený rok bylo do nových investic, modernizací a rekonstrukcí investováno 37,5 mld. Kč, za posledních 5 let součet investovaného kapitálu (vč. odhadu za r. 2005)
v běžných cenách dosáhl hodnoty 170 mld. Kč. Nejvýznamnější investice se realizovaly v energetickém
průmyslu, obchodu, v zemědělství a elektrotechnickém průmyslu.
2. Začátkem r. 2005 ze 125 tisíc registrovaných právnických a fyzických osob s postavením podnikatele vykazuje ekonomickou aktivitu 67 tisíc ekonomických subjektů. Z nich je 51 tisíc soukromých podnikatelů-živnostníků nebo podnikajících podle jiného než živnostenského zákona, 7,2 tisíce obchodních
společností, 268 družstev a 12 státních podniků.
Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2005 dosáhl 284 tisíc. Míra ekonomické aktivity z obyvatelstva nad 15 let dosáhla 60,5 % a je třetí nejvyšší v ČR.
Na celkovém počtu pracujících se podíleli zaměstnavatelé a osoby pracující na svůj účet 14,4 %.
Největším zaměstnavatelem je s více než 3 000 zaměstnanci Fakultní nemocnice Plzeň, více než
2 000 zaměstnanců má Prazdroj, více než 1 500 pracovníků má 5 podniků s výrobou elektronického průmyslu Alcoa Fujikura Czech ve Stříbře, DIOSS Nýřany, Panasonic AVC Networks Czech v Plzni, SY Wiring Technologgies Czech v Plzni, Vishay Electronic v Přešticích. Rovněž nad 1 500 zaměstnanců je v Západočeské univerzitě v Plzni. Nad 1 000 pracujících mají Plzeňské městské dopravní podniky a Západočeská energetika.
3. Ekonomickou strukturu zobrazují podíly na hrubé přidané hodnotě. Největší podíl má průmysl se
34,7 %, za ním obchod s 11,6 % a doprava a spoje s 10,8 %, komerční služby s 9,6 %, stavebnictví se
50
Česká republika
7,3 %, veřejná administrativa se 7,1 %. Zemědělství a lesnictví vytváří 4,4 %, zdravotnictví 4,3 %, školství 4 %, peněžnictví 1,9 %, pohostinství a ubytování 1,5 % a zbývající ostatní veřejné a sociální služby
2,8 %.
Ve 4. čtvrtletí 2005 bylo v kraji 270 tisíc pracujících, z nich 98 tisíc je v průmyslu, 30 tisíc v obchodě,
25 tisíc ve stavebnictví, 18 tisíc ve veřejné správě, 16 tisíc ve zdravotnictví, v zemědělství a lesnictví 16 tisíc, stejně jako v dopravě a spojích. V nemovitostech a v pronájmu a podnikatelské činnosti našlo pracovní umístění 16 tis. osob, ve školství 13 tisíc, ve finančním zprostředkování 5 tisíc a v ostatních veřejných,
sociálních a osobních službách 7 tisíc. Podíl pracujících ve službách je relativně nízký, jen 49,3 %. V míře
registrované nezaměstnanosti ve výši 6,5 % byl kraj ke konci roku 2005 na třetím místě v republice za Prahou a Středočeským krajem. Počet registrovaných uchazečů o práci na úřadech práce dosáhl 20,5 tisíce.
Z celkového počtu nezaměstnaných na všech uchazečích o práci v republice se podíleli 4 %.
Průmyslová výroba podle dosažených tržeb za výrobky a služby se za posledních 5 let (2005 proti
2000) zvýšila o 20 %, stavební produkce o 10 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí v roce 2005 dosáhly 18,7 mil. Kč, výdaje 17,9 mil. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod domácností na 1 osobu v r. 2004 činil 132,5 tis. Kč. Byl to čtvrtý nejvyšší důchod na hlavu v republice. V poměru k republikovému průměru důchodů byl o 2,6 % nižší. Proti roku
2000, tedy za čtyři roky se zvýšil o 18 % v běžných cenách, ve stálých cenách o 5 %. Průměrná měsíční
nominální mzda dosáhla 17,6 tis. Kč.
KARLOVARSKÝ KRAJ
Administrativně se kraj skládá Tab. č. I/30
jen ze 7 územně samosprávných celků
2005
Podíl kraje
– obce s rozšířenou působností: Aš,
na ČR v %
Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánpočet obyvatel v tis.
305
3,0
ské Lázně, Ostrov, Sokolov.
hrubý domácí produkt v mld. Kč
701
2,4
Ekonomiku kraje určují dvě odna 1 obyv. v tis. Kč
227
792
větví, povrchová těžba hnědého uhlí čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
363
2,6
v sokolovské pánvi a lázeňství, k přína 1 obyv. v tis. Kč
119
872
rodním zdrojům patří kaolin a les, vytě- tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
212
2,8
na 1 obyv. v tis. Kč
68
932
ží se 5 % republikové těžby dřeva. Tra31,6
982
diční výrobní odvětví – sklo, porcelán, výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
míra
ekonomické
aktivity
v
%
63,2
3,04
hudební nástroje, textilní výroba, strojí5
míra
registrované
nezaměstnanosti
v
%
10,3
3,5
renství a chemický průmysl jsou
průměrná měsíční mzda v tis. Kč
16,0
84,02
v menších podnicích a jsou současně
stagnujícími a spíše omezovanými pro- 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
dukcemi.
1. Tvorba hrubého domácího produktu v roce 2005 se podle odhadu podílela na HDP republiky jen 2,4 %. Na 1 obyvatele vytvořený hrubý
domácí produkt dosáhl 227 tis. Kč a byl o více než pětinu nižší, než je celostátní průměr. Jeho tvorba byla nejnižší ze všech krajů. Měřeno paritou kupní síly jeho výše představuje jen 57 % průměru 25 zemí Evropské unie. Ekonomika kraje, měřeno růstem HDP, roste pomaleji než v ostatních krajích republiky. Za posledních pět let (2005 proti 2000) se podle odhadu zvýšila jen o 13 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu v součtu za pět let 2000 až 2004 v běžných cenách dosáhla 88
mld. Kč a činila zhruba 2,8 % vložených investic v republice. Na 1 obyvatele bylo v r. 2004 v kraji investováno 67,6 tis. Kč, tj. co do objemu páté místo v republice a je to o 7 % méně, než je celostátní průměr.
2. Podnikatelská aktivita je relativně vysoká. Na 1 právnickou a fyzickou osobu, které mají postavení
podnikatele, připadalo 4,1 obyvatele kraje. Celkem bylo na začátku roku 2005 v kraji 75,5 tisíce ekono-
51
Česká republika
mických subjektů, ekonomickou aktivitu z nich vykazovalo 36,3 tisíce, z toho 27,1 tisíce soukromých podnikatelů, 3,5 tisíce obchodních společností, 71 družstev a 11 státních podniků.
Největším podnikem co do počtu zaměstnanců je Sokolovská uhelná s více než 5 000 pracujících,
Karlovarský porcelán zaměstnává více než 1 500 osob, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků WITTE Nejdek více než 1 000 osob. Chemický podnik Eastman Sokolov, výroba dílů a příslušenství pro
motorová vozidla GR Electronic v Hranici, Imperial Karlovy Vary, Léčebné lázně Mariánské Lázně, Nemocnice Karlovy Vary a Nemocnice Cheb mají každý více než 500 zaměstnanců.
3. Ekonomickou strukturu kraje zobrazují podíly na hrubé přidané hodnotě. Minimálně 3 % podílu připadají na vrub lázním, reprezentovaným především lázněmi Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy
Lázně, Jáchymov a Kynžvart, známými v ČR, ale i v Evropě. Celkově odvětví zdravotnictví vytváří v kraji
7,3 %. Zásluhou lázní je relativně vysoký 4% podíl ubytování v pohostinství. Na průmysl připadá 36 % hrubé přidané hodnoty, z toho na uhelný průmysl a elektřinu 10 %, na obchod 10,6 %, na dopravu a spoje
9,8 %, na komerční služby 8,5 %, na stavebnictví 7 %, na veřejnou administrativu 4,8 %, školství 4,2 %,
zemědělství 2,4 % a na ostatní veřejné, sociální a ostatní služby 3,7 %.
V kraji ve 4. čtvrtletí 2005 bylo ekonomicky aktivních (zaměstnaných a nezaměstnaných) 164 tisíc
osob. Z obyvatelstva nad 15 let věku byla 63,2 % míra ekonomické aktivity nejvyšší ze všech krajů. Na úřadech práce ke konci roku 2005 registrovali v kraji 18 tisíc nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti 10,3 %
přesahovala celostátní průměr.
V současné době je zaměstnáno 50 tisíc osob v průmyslu, 17 tisíc v obchodě, po 12 tisících ve stavebnictví, ve zdravotnictví a ve veřejné správě, v ubytování a pohostinství 9 tisíc, v dopravě a spojích 9 tisíc, v zemědělství a lesnictví 3 tisíce osob. Ve školství pracuje 7 tisíc osob, v nemovitostech a pronájmu
5,5 tisíce, v peněžnictví 2 tisíce a v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách 6 tisíc osob.
Průmyslová výroba, měřená tržbami za výrobky a služby se v r. 2005 proti r. 2000 v běžných cenách
zvýšila o 20 %, ve stálých cenách o 15 %. Stavební výroba vzrostla o 10 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a jeho 131 obcí v roce 2005 dosáhly 9,8 mld. Kč, výdaje 9,6 mld. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v roce 2004 dosáhl 119 tis. Kč a byl o 13 %
nižší než celostátní průměr. Proti roku 2000, tj. za čtyři roky, se zvýšil o 12 %, průměrně ročně o necelá
3 %. Reálný disponibilní důchod se za čtyři roky zvýšil o necelá 2 %. Průměrná mzda v roce 2005 dosáhla
16,0 tis. Kč, byla na 84 % celostátní úrovně.
ÚSTECKÝ KRAJ
Administrativně se kraj skládá ze
16 územně samosprávných celků – obce
s rozšířenou působností: Bílina, Děčín,
Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov,
Louny, Lovosice, Most, Podbořany,
Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice,
Ústí nad Labem, Varnsdorf, Žatec.
Přes mimořádné zlepšení proti roku 1990 má značná část kraje nejhorší
životní prostředí v republice se značně
poškozenou přirozenou tváří části krajiny. Na 1 km2 tuhé emise dosahují 0,9 tuny, ale 13,6 tuny dopadu oxidu siřičitého
je stále čtyřnásobek celostátního průměru a 11,8 tuny oxidu dusíku dokonce
10,5násobek celostátního průměru. Oxidu uhelnatého dopadá 3,1 tuny.
Tab. č. I/31
počet obyvatel v tis.
hrubý domácí produkt v mld. Kč
na 1 obyv. v tis. Kč
disponibilní důchod domácností v mld. Kč
na 1 obyv. v tis. Kč
tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
na 1 obyv. v tis. Kč
výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
míra ekonomické aktivity v %
míra registrované nezaměstnanosti v %
průměrná měsíční mzda v tis. Kč
1
5
2005
Podíl kraje
na ČR v %
823
1971
240
953
115
46
573
30
60,1
15,4
17,1
8,0
6,7
842
6,8
852
6,2
782
932
7,54
13,85
89,92
odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
52
Česká republika
1. Kraj se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu ČR 6,8 % a byl v republice co do objemu na
5. místě. Na 1 obyvatele v roce 2005 dosáhl HDP podle odhadu 240 tis. Kč, byl na 9. místě v republice. Ve
srovnání s celostátním průměrem na 1 obyvatele byl o 15 % nižší. V paritě kupní síly HDP na 1 obyvatele
v kraji představuje nad 60 % průměru 25 zemí Evropské unie. Proti roku 2000 do roku 2005 se HDP zvýšil o 37 %, ve stálých cenách o 17 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu podle odhadu za posledních pět let v kraji dosáhla 215 mld. Kč
v běžných cenách. V roce 2004 více než 46 mld. Kč, na 1 obyvatele 60 tis. Kč. Proti celostátnímu průměru však jen 77 %.
2. V kraji začátkem roku 2005 bylo registrováno 164 tisíc ekonomických subjektů. Ekonomickou činnost vykazuje jako podnik 81 tisíc jednotek. Z nich 29 tisíc bylo soukromými podnikateli, 3,5 tis. obchodních společností, 71 družstev a 11 státních podniků. Na 1 registrovaný ekonomický subjekt připadá 5 obyvatel.
Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2005 dosáhl 422 tisíc. Míra ekonomické aktivity (z obyvatelstva nad 15 let) dosáhla 60,1 a byla vyšší než celostátní
průměr 59,6 %. Na celkovém počtu pracujících se podíleli zaměstnavatelé a osoby pracující na vlastní účet
13,3 %.
Největším zaměstnavatelem v kraji je Mostecká uhelná společnost s více než 4 000, Severočeské
doly s více než 3 000, Chemopetrol s více než 2 500 a Masarykova nemocnice s více než 2 000 zaměstnanci. Nad 1 500 zaměstnanců má Finanční ředitelství v Ústí, podnik na výrobu dílů a příslušenství pro
motorová vozidla Grammer CZ, Nemocnice Most a Severočeské vodovody a kanalizace. Více než 1 000
osob zaměstnává výroba skla Glaverbel a Severočeská energetika.
3. Odvětvovou strukturu kraje zobrazují podíly na hrubé přidané hodnotě: průmysl 42,4 %, z toho 11 %
činí energetický průmysl a těžba nerostných surovin (dvaapůlnásobek průměru republiky), zemědělství
a lesnictví 1,9 %, stavebnictví 7,7 %, vzdělávání a zdravotnictví 8,1 %, obchod, ubytování a stravování
1,6 %, doprava a spoje 10,9 %, veřejná administrativa 6,8 %, školství 3,9 %, zdravotnictví 4,2 %, nemovitosti, pronájem a podnikatelská činnost 6,9 % a ostatní veřejné a sociální služby 3,4 %. Restrukturalizace
průmyslu po roce 1990 měla těžké důsledky na propad ekonomiky i na sociální oblast, ze kterých kraj dosud nevybředl. Zlepšilo se životní prostředí. Ve 4. čtvrtletí 2005 bylo v kraji 359 tisíc pracujících. Největší
počet 91 tisíc pracovních míst je ve zpracovatelském průmyslu, v těžbě uhlí a energetice 23 tisíc, v obchodě 47 tisíc, v dopravě a spojích 40 tisíc, ve stavebnictví 37 tisíc, ve veřejné správě a povinném sociálním pojištění 22 tisíc, ve zdravotnictví 23 tisíc. V zemědělství a lesnictví pracuje 11 tisíc osob, v ubytování
12 tisíc, ve školství 16 tisíc, v oblasti nemovitostí a pronájmu 14 tisíc, v ostatních veřejných a sociálních
službách 16 tisíc a ve finančním zprostředkování 7 tisíc. Podíl zaměstnanosti ve službách je nižší, než je
celostátní průměr, nízký je proti státu v zemědělství a lesnictví. Z pracovních sil v kraji je každý šestý nezaměstnaný, míra registrované nezaměstnanosti je od začátku sledování tohoto indikátoru v republice
v kraji nejvyšší, koncem roku 2005 činila 15,4 %. Ani v jednom okrese není pod 12 %, primát v republice
trvale drží okres Most s 21,2 %. Celkem bylo koncem roku 2005 v kraji 71 tisíc registrovaných nezaměstnaných na úřadech práce.
Průmyslová výroba, měřená tržbami za výrobu v posledních pěti letech vzrostla v běžných cenách
o 30 %, ve stálých o 15 %. Ve stavebnictví se produkce zvýšila proti roku 2000 o 5 %. Nárůst produkce byl
v kraji kryt z převážné míry růstem produktivity práce.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí celkem v roce 2005 dosáhly 26,2 mld. Kč, výdaje 24,7 mld. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod v roce 2004 na 1 obyvatele 115 tis. Kč byl proti průměru na 1 obyvatele
v republice o 15 % nižší. V roce 2004 byl proti roku 2000 v běžných cenách o 15,2 % vyšší. Reálný disponibilní důchod vzrostl o 5 %. Průměrná měsíční mzda v roce 2005 dosáhla 17,0 tis. Kč, proti průměru
v republice byla o 10 % nižší.
53
Česká republika
LIBERECKÝ KRAJ
Administrativně je kraj rozdělen Tab. č. I/32
do 10 územně samosprávných celků
2005
Podíl kraje
– obce s rozšířenou působností: Česká
na ČR v %
Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jipočet obyvatel v tis.
428
4,2
lemnice, Liberec, Nový Bor, Semily,
hrubý domácí produkt v mld. Kč
1001
3,4
Tanvald, Turnov, Železný Brod.
na 1 obyv. v tis. Kč
234
81,72
1. Na celostátním hrubém domá- čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
533
3,8
cím produktu se kraj podílí 3,4 %. V rona 1 obyv. v tis. Kč
124
91,32
ce 2005 podle odhadu byl hrubý do- tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
293
3,8
na 1 obyv. v tis. Kč
67
91,82
mácí produkt kraje proti roku 2000 ve
30,4
94,02
stálých cenách o 14 % vyšší, a to je výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
59,2
4,24
hluboko pod celostátně dosaženým míra ekonomické aktivity v %
7,7
7,35
růstem. Na 1 obyvatele podle odhadu míra registrované nezaměstnanosti v %
17,0
89,42
dosáhl v roce 2005 v běžných cenách průměrná měsíční mzda v tis. Kč
234 tis. Kč a byl o 18 % nižší proti prů- 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
měru republiky. V paritě kupní síly byl
HDP na 1 obyvatele v r. 2004 na necelých 58 % úrovně všech členských zemí Evropské unie.
Tvorba hrubého fixního kapitálu za pět let (2000 až 2004) dosáhla 118 mld. Kč v běžných cenách
a z celostátního úhrnu je to jen 3,6 %. Na 1 obyvatele v r. 2004 bylo do hospodářství kraje investováno na
1 obyvatele 67 tis. Kč. Proti celostátnímu průměru to bylo 92 %.
2. Na začátku roku 2005 bylo v kraji registrováno právnických a fyzických osob v postavení podnikatele 108 tisíc ekonomických subjektů. Z nich ekonomickou činnost prokazovala polovina, tj. 54 tisíc.
Z nich bylo 46 tisíc soukromých podnikatelů, 6 tisíc obchodních společností, 257 družstev a 22 státních
podniků. Ze všech 108 tisíc ekonomických subjektů bylo rozděleno 108 do sektoru veřejných podniků, 12,5
tisíce do sektoru soukromých podniků, z nichž byly 4 tisíce pod zahraniční kontrolou, 758 do vládního sektoru, 4,1 tisíce do neziskových organizací a 90 tisíc do sektoru domácností. Na 1 ekonomický subjekt připadají 4 obyvatelé.
Počet ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnaní a nezaměstnaní) činil ve 4. čtvrtletí 216 tisíc obyvatel. Ekonomická aktivita z obyvatelstva staršího 15 let 59,2 %, tedy těsně pod celostátním průměrem.
Na celkovém počtu pracujících se zaměstnavatelé a podnikatelé na vlastní účet podíleli 15,3 %.
Největším podnikem v kraji je Výroba skla Precioza v Jablonci nad Nisou s více než 4 000 zaměstnanci, více než 3 000 zaměstnanců má Crystalex v Novém Boru a podnik s těžbou a úpravou rud ve
Stráži pod Ralskem. Johnson Controls Automobilové Součástky v České Lípě má nad 2 500 zaměstnanců, Krajská nemocnice v Liberci více než 1 500, stejně jako výroba dílů pro motorová vozidla Peguform
Bohemia v Liberci. Dva sklářské podniky Omela v Zásadě a Železnobrodské sklo v Železném Brodě mají každý více než 1 000 zaměstnanců. Bižuterie Česká Mincovna v Jablonci nad Nisou a Presiosa – Lustry v Kamenickém Šenově zaměstnávají více než 500 osob.
3. Podle podílu na hrubé přidané hodnotě je v kraji největším odvětvím zpracovatelský průmysl
se 40,3 %. Za ním s 11,5 % je obchod, s 9,8 % nemovitosti a pronájem, s 9,3 % doprava a spoje a s 8,3 %
stavebnictví. Školství se na hrubé přidané hodnotě podílí 4,4 %, veřejná administrativa s 3,9 %, zdravotnictví s 3,7 %, pohostinství a ubytování s 2,0 % stejně jako zemědělství a lesnictví, peněžnictví s 1,8 %
a ostatní veřejné a sociální služby s 2,9 %. Celkově služby vytváří v kraji 49,4 % hrubé přidané hodnoty.
V kraji bylo ve 4. čtvrtletí 2005 202 tisíc pracovních míst. Z nich 91 tisíc připadalo na průmysl, 18 tisíc na stavebnictví, 20 tisíc na obchod, 13 tisíc na školství, 12 tisíc na zdravotnictví, 11 tisíc na dopravu
a 10 tisíc na veřejnou správu. V ubytování a stravování pracuje 6 tisíc osob, v zemědělství a lesnictví 3 ti-
54
Česká republika
síce, v peněžnictví 4 tisíce a v ostatních veřejných a sociálních službách 6 tisíc osob. Úřady práce registrovaly ke konci roku 2005 18,9 tisíce uchazečů o práci, na celostátním počtu nezaměstnaných se podíleli
3,7 %. Míra registrovaných nezaměstnaných dosáhla 7,7 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí v roce 2005 dosáhly 13,0 mld. Kč, výdaje rovněž 13,0 mld. Kč. Na
1 obyvatele bylo z rozpočtu v kraji vydáno 30,4 tis. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod v kraji v roce 2004 dosáhl 53 mil. Kč, z republikového úhrnu to dělalo
3,8 %. Na 1 obyvatele bylo v kraji docíleno 124 tis. Kč, proti celostátnímu průměru 91 %. Průměrná měsíční mzda v roce 2005 dosáhla 17,0 tis. Kč.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Administrativně se dělí kraj do 15 Tab. č. I/33
územně samosprávných celků – obce
2005
Podíl kraje
s rozšířenou působností: Broumov, Dona ČR v %
bruška, Dvůr Králové nad Labem, Hopočet obyvatel v tis.
548
5,4
řice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín,
hrubý domácí produkt v mld. Kč
1391
4,7
Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Pana 1 obyv. v tis. Kč
254
88,72
ka, Nové Město nad Metují, Nový By- čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
733
5,2
džov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov,
na 1 obyv. v tis. Kč
133
97,82
Vrchlabí.
tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
283
3,8
1. Hrubý domácí produkt kraje se
na 1 obyv. v tis. Kč
52
71,02
29,5
91,32
podílí 4,7 % na HDP v republice, což výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
míra
ekonomické
aktivity
v
%
58,6
5,44
znamená 9. místo ve státě. V roce
7,3
4,35
2005 podle odhadu vzrostl proti roku míra registrované nezaměstnanosti v %
16,4
86,02
2000 ve stálých cenách o 17 %. Na průměrná měsíční mzda v tis. Kč
1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
1 obyvatele se v kraji vytvořilo za 254
5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
tisíc HDP, což posouvá kraj na 6. místo
v republice. Proti celostátnímu průměru připadá na 1 obyvatele v kraji o 10 % nižší tvorba HDP. V paritě kupní síly na 1 obyvatele kraj v r. 2004
dosahoval 63,9 % úrovně 25 zemí Evropské unie.
Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele v kraji v roce 2004 činila 51,7 tis. Kč a byla proti celostátnímu průměru jedna z nejnižších, jen 71 %. Za roky 2000 až 2004 bylo do hospodářství kraje vloženo za 140 mld. Kč investic, prostředků na modernizaci a rekonstrukci.
2. Ze 122 tisíc právnických a fyzických osob vedených jako podnikatelé, ekonomickou aktivitu vykazovalo 69,5 tisíce ekonomických subjektů. Z nich bylo 59,3 tisíce soukromých podnikatelů, 6,9 tisíce obchodních společností, 423 družstev a 26 státních podniků. Podle zařazení do institucionálních sektorů ze
všech 122 tisíc ekonomických subjektů bylo 119 veřejných podniků, 13,1 tisíce soukromých podniků, z toho 3,3 tisíce pod zahraniční kontrolou, 1,2 tisíce vládních, 6,9 tisíce neziskových a 100,9 tisíce do domácností zařazených ekonomických subjektů.
Počet ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnaných i nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2005 dosáhl
271 tisíc. Míra ekonomické aktivity z obyvatelstva staršího 15 let s 58,8 % byla nejnižší v Čechách. Na
vlastní účet pracovalo 15 % ze všech osob vykazujících skutečnou ekonomickou činnost.
Do 10 největších zaměstnavatelů v kraji patří Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lesy České republiky v Hradci Králové s více než 3 000 zaměstnanci, dále Rubena v Hradci Králové s více než 2 000
zaměstnanci, Finanční ředitelství v Hradci Králové, JUTA ve Dvoře Králové a TIBA ve Dvoře Králové, Východočeská energetika v Hradci Králové, všichni s více než 1 500 zaměstnanci, dále výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla Continental Teves Czech Republic v Jičíně, výroba hudebních nástrojů Petrof v Hradci Králové a VEBA v Broumově s více než 1 000 zaměstnanci.
55
Česká republika
3. Pro ekonomiku kraje má největší význam podle podílu na hrubé přidané hodnotě průmysl se
35,1 %, za ním s 11 % obchod, s 10,1 % doprava a spoje, s 10 % nemovitosti, pronájem a podnikatelská
činnost. Stavebnictví a veřejná administrativa vytváří každé 6,8 %, zemědělství a lesnictví 5,8 %, zdravotnictví 4,8 % a školství 4,3 %. Na pohostinství a ubytování připadá 1,7 %, na peněžnictví 1,6 % a na ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2,9 % z hrubé přidané hodnoty. Služby se na ekonomice kraje podílejí 52,5 %. Uvedená ekonomická struktura vytvářela ve 4. čtvrtletí 2005 tato pracovní místa: ve zpracovatelském průmyslu a energetice 87 tisíc, v obchodě 31 tisíc, ve stavebnictví 24 tisíc, ve veřejné správě
20 tisíc, v dopravě a spojích 15 tisíc, v zemědělství a lesnictví 12 tisíc, ve zdravotnictví 17 tisíc, ve školství
14 tisíc, v ubytování a stravování 12 tisíc, v nemovitostech, pronájmu a v podnikatelské činnosti 11 tisíc,
v peněžnictví 7 tisíc a v ostatních veřejných sociálních a ostatních službách 10 tisíc. V r. 2005 proti r. 2000
byla průmyslová produkce za tržby za výrobky a služby vyšší o 18 %, stavební výroba o 12 % a tržní služby vzrostly o 19 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí v roce 2005 dosáhly 16,4 mld. Kč, výdaje 16,2 mld. Kč. Výdaje na
1 obyvatele činily 29,5 tis. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod domácností v roce 2004 na 1 obyvatele dosáhl 133,1 tis. Kč a proti celostátnímu průměru byl o 2,2 % nižší. Počítáno z běžných cen se zvýšil mezi roky 2000 až 2004 o 22,6 %,
podle stálých cen o 12 %. Průměrná měsíční mzda v roce 2005 dosáhla 16,4 tis. Kč a byla proti republikovému průměru o 14,0 % nižší.
PARDUBICKÝ KRAJ
Administrativně se kraj dělí na 15 Tab. č. I/34
územně samosprávných celků – obce
2005
Podíl kraje
s rozšířenou působností: Česká Třebona ČR v %
vá, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky,
počet obyvatel v tis.
506
4,9
Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebo- hrubý domácí produkt v mld. Kč
1221
4,2
vá, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitana 1 obyv. v tis. Kč
244
85,22
vy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žam- čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
623
4,5
berk.
na 1 obyv. v tis. Kč
124
90,82
Životní prostředí kraje zejména tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
223
2,9
na 1 obyv. v tis. Kč
43
58,72
pro chemický průmysl a energetiku
29,5
91,22
patří k podprůměrným pro vyšší emise výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
58,9
5,04
oxidu siřičitého 4,4 tuny a oxidu dusíku míra ekonomické aktivity v %
5
míra
registrované
nezaměstnanosti
v
%
8,4
4,5
2
3,3 tuny na km patří k vyšším v rámci
průměrná měsíční mzda v tis. Kč
16,4
85,92
republiky.
1. Kraj se podílí na hrubém do- 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
mácím produktu republiky 4,2 %. Podle odhadu se zvýšil mezi r. 2000 až
2005 o 20 %, shodně s celostátním průměrem. Na 1 obyvatele dosáhl 244 tis. Kč, proti republikovému
průměru je to o 15 % méně. Úroveň hrubého domácího produktu na 1 obyvatele v r. 2004 ve srovnání s 25
zeměmi EU dosáhla 60 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu za pět let (r. 2000 až 2004) činila 116 mld. Kč, na celostátních vložených investicích se podílela 3,5 %. Na 1 obyvatele v r. 2004 činila necelých 43 % a bylo to jen 59 % celostátního průměru.
2. Na začátku r. 2005 bylo v kraji registrováno 102 tisíc právnických a fyzických osob v postavení podnikatele. Z nich ekonomickou činnost vyvíjelo 57 tisíc ekonomických subjektů. Z nich aktivně jako soukromí podnikatelé se uplatňovalo 50,3 tisíce ekonomických subjektů, dále 5,6 tisíce obchodních společností,
258 družstev a 22 státních podniků. Na 1 ze 102 tisíc ekonomických subjektů připadalo 5 obyvatel.
56
Česká republika
Počet ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnaných i nezaměstnaných) dosáhl ve 4. čtvrtletí 2005
253 tisíc. Míra ekonomické aktivity z obyvatelstva staršího 15 let činila 58,9 %. Na celkovém počtu pracujících se zaměstnavatelé a pracující na vlastní účet podílejí 13,4 %.
Největší zaměstnavatelem v kraji je výroba chemických látek Aliachem v Pardubicích VII s více než
4 000 zaměstnanci a výroba elektronických součástek AVX Czech Republik v Lanškrouně s 3 000 zaměstnanci. Výroba počítačů Foxconn CZ v Pardubicích zaměstnává více než 2 000 zaměstnanců a po více než 1 500 zaměstnancích zaměstnává výroba motorových vozidel Karosa ve Vysokém Mýtě a Krajská
nemocnice v Pardubicích. Nad 1 000 zaměstnanců má ČSOB Pojišťovna v Pardubicích, výroba elektrických zařízení OEZ v Letohradu, Perla, Bavlnářské závody v Ústí nad Orlicí, výroba strojů pro textilní průmysl Rieter CZ v Ústí nad Orlicí, a Saint-Gobain Vertex v Litomyšli s výrobou skleněných vláken.
3. Podobně jako v celé republice až na Prahu vede v odvětvové struktuře ekonomiky průmysl s podílem 37,5 % na hrubé přidané hodnotě. Stejně jako téměř všude na druhém místě je s 11,8 % obchod
a na dalším místě doprava s 10,6 %. Nemovitosti, pronájem a podnikatelská činnost se podílejí na hrubé
přidané hodnotě 9,2 %, stavebnictví 6,9 %, zemědělství a lesnictví 5,8 %, veřejná administrativa 4,6 %,
školství 4,3 %, zdravotnictví 3,7 %, peněžnictví a pojišťovnictví s 1,8, pohostinství a ubytování s 1,5 %
a ostatní veřejné a sociální služby s 2,1 %.
Ve 4. čtvrtletí 2005 v kraji bylo 240 tisíc zaměstnaných. Nejvíce z nich, 82 tisíc, bylo zaměstnáno
v průmyslu, 31 tisíc v obchodě, 25 tisíc ve stavebnictví, 14 tisíc ve školství, 16 tisíc ve zdravotnictví, 18 tisíc v dopravě, 14 tisíc ve veřejné správě, 10 tisíc v zemědělství a lesnictví, 10 tisíc v nemovitostech, pronájmu a podnikatelské činnosti, 6 tisíc v pohostinství a ubytování, 5 tisíc v peněžnictví a pojišťovnictví
a 6 tisíc v ostatních veřejných a sociálních službách. Počet registrovaných nezaměstnaných ke konci roku
2005 dosáhl 22,8 tisíce, tj. 4,5 % ze všech nezaměstnaných ve státě. Míra registrované nezaměstnanosti
dosáhla 8,3 %.
Průmyslová výroba vzrostla měřeno docilovanými tržbami za výrobky a služby ve stálých cenách
v r. 2005 proti r. 2000 o 25 %, výroba ve stavebnictví o 15 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí dosáhly v r. 2005 16,1 mld. Kč, výdaje 15,6 mld. Kč. Na 1 obyvatele
bylo vydáno z rozpočtů 30,5 tis. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod domácností se podílel v r. 2004 na celostátním 4,5 %. Na 1 obyvatele dosáhl 124 tis. Kč a proti celostátnímu průměru byl o 9 % nižší. Průměrná měsíční mzda v r. 2005 činila 16,4
tis. Kč a proti průměru ve státě byla o 14 % nižší.
VYSOČINA
Administrativně se kraj dělí na 15
územně samosprávných celků – obce
s rozšířenou působností: Bystřice nad
Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové
Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov,
Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké
Meziříčí, Žďár nad Sázavou.
1. Kraj se podílí na hrubém produktu ČR 4,4 %. Na 1 obyvatele podle
odhadu v r. 2005 bylo vytvořeno za
247 tis. Kč hrubého domácího produktu. Proti průměru v ČR je to o 14 %
méně. Je to 7. místo v pořadí krajů.
Tab. č. I/35
počet obyvatel v tis.
hrubý domácí produkt v mld. Kč
na 1 obyv. v tis. Kč
čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
na 1 obyv. v tis. Kč
tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
na 1 obyv. v tis. Kč
výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
míra ekonomické aktivity v %
míra registrované nezaměstnanosti v %
průměrná měsíční mzda v tis. Kč
1
5
2005
Podíl kraje
na ČR v %
510
1261
247
643
125
273
52,4
30,5
58,4
8,2
16,3
5,1
4,3
86,22
4,6
91,52
3,6
71,82
94,42
5,04
4,55
80,72
odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
57
Česká republika
V paritě kupní síly HDP na 1 obyvatele v r. 2004 byl na úrovni 60,5 % všech 25 zemí Evropské unie. Podle odhadu hrubý domácí produkt se v kraji za posledních pět let (2000 až 2005) zvýšil v běžných cenách
o 30 %, ve stálých o 18,8 %, což je pod celorepublikovým vzestupem.
Tvorba hrubého fixního kapitálu za roky 2000 až 2004 dosáhla v běžných cenách 133 mld. Kč a z celostátního úhrnu si ukrojila 4 %. Do investic, rekonstrukcí a modernizace na 1 obyvatele se v roce 2004
vložilo 52 tis. Kč. Proti průměru v republice to bylo o 28 % méně.
2. Začátkem roku 2005 z 96 tisíc registrovaných právnických a fyzických osob v postavení podnikatele bylo ekonomicky aktivních 55 tisíc. Z nich bylo soukromých podnikatelů 46 tisíc, obchodních společností 4,6 tisíce, družstev 446 a 13 státních podniků. Na 1 registrovaný ekonomický subjekt připadalo
5,4 obyvatele.
Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2005 dosáhl 255 tisíc. Míra ekonomické aktivity z obyvatelstva staršího 15 let činila 58,4 % a byla nižší než celostátní průměr. Na celkovém počtu pracujících se podíleli zaměstnavatelé a osoby pracující na vlastní účet
13,4 %.
Největším zaměstnavatelem v kraji je Bosch Diesel v Jihlavě s výrobou příslušenství pro motorová
vozidla s více než 4 000 zaměstnanci. Více než 2 500 zaměstnanců má odlévání oceli a tvářecí stroje Žďas
ve Žďáru nad Sázavou. Motorpal v Jihlavě s výrobou dílů a příslušenství pro motorová vozidla má více než
1 500 zaměstnanců, stejně jako Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou. Více než 1 000 zaměstnanců mají podniky Automotive Lighting v Jihlavě s výrobou elektrických zařízení, dopravní podnik ICOM transport
Jihlava, Kostelecké uzeniny, Nemocnice Havlíčkův Brod, Nemocnice Jihlava a výroba oděvů Pleas v Havlíčkově Brodě.
3. Ekonomická struktura kraje se odráží v podílech na hrubé přidané hodnotě: průmysl se na ní podílí 40,9 %, zemědělství a lesnictví 9,7 %, stejně jako doprava a spoje, nemovitosti, pronájem 8,9 %,
obchod 8,5 %, stavebnictví 6,1 %, pohostinství a ubytování 1,1 %, veřejná administrativa 4,1 %, školství
4,0 %, zdravotnictví 3,5 % a ostatní veřejné a sociální služby 2,4 %. Podíl služeb na hrubé přidané hodnotě je nejnižší v republice, 43,5 %.
Ve 4. čtvrtletí 2005 bylo v kraji 239 tisíc pracujících. Z toho 85 tisíc v průmyslu, 24 tisíc v obchodě, 23
tisíc ve stavebnictví a 19 tisíc v zemědělství. Kraj má prvenství v republice v počtu pracujících v zemědělství. V dopravě je 14 tisíc pracovních míst, ve zdravotnictví 15 tisíc, ve veřejné správě také tolik, ve školství
15 tisíc, v nemovitostech a pronájmu 8 tisíc, v ubytování a stravování 7 tisíc, v peněžnictví 3 tisíce, v lesnictví 3 tisíce a v tzv. ostatních veřejných a sociálních službách 6 tisíc pracovních míst. Z pracovních sil je
každý dvanáctý nezaměstnaný. Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2005 dosáhla 8,2 %.
Průmyslová výroba počítaná z tržeb za výrobky a služby vzrostla v roce 2005 proti roku 2000 o 30 %
v běžných cenách, ve stálých cenách o 20 %. Ve stejném období stavební produkce ve stálých cenách se
zvýšila o 12 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí dosáhly v r. 2005 16,1 mld. Kč, výdaje 15,6 mld. Kč. Výdaje rozpočtu
na 1 obyvatele činily 30,5 tisíce.
5. Čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele v kraji dosáhl v r. 2004 125 tisíc Kč. Byl proti celostátnímu průměru o 8,5 % nižší. V roce 2004 byl proti roku 2000 o 22 % v běžných cenách vyšší, ve stálých cenách o 11,5 % vyšší. Průměrná měsíční mzda v roce 2005 vzrostla na 16,3 tis. Kč.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Administrativně se kraj dělí na 21 územně samosprávných celků – obce s rozšířenou působností:
Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice.
58
Česká republika
1. Kraj se podílí na tvorbě hrubé- Tab. č. I/36
ho domácího produktu ČR 10,3 %. Na
2005
Podíl kraje
1 obyvatele dosáhl v roce 2005 podle
na ČR v %
odhadu 270 tis. Kč, a to jej řadí na 2.
počet obyvatel v tis.
1 131
11,1
místo ve státě. Ve srovnání s celostát- hrubý domácí produkt v mld. Kč
3051
10,4
ním průměrem je to o 5,8 % nižší úrona 1 obyv. v tis. Kč
270
94,22
veň. V paritě kupní síly byl HDP na 1 čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
1493
10,7
obyvatele v r. 2004 na 66,6 % úrovně
na 1 obyv. v tis. Kč
133
97,52
25 zemí Evropské unie. V roce 2005 tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
793
10,6
na 1 obyv. v tis. Kč
70
96,22
byl hrubý domácí produkt kraje podle
32,6
100,72
odhadu o 24 % vyšší než v roce 2000 výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
58,5
10,84
(ve stálých cenách) a spolu s Morav- míra ekonomické aktivity v %
10,2
12,55
skoslezským krajem to bylo nejrychlej- míra registrované nezaměstnanosti v %
průměrná měsíční mzda v tis. Kč
17,0
89,32
ší tempo ze všech krajů.
Tvorba hrubého fixního kapitálu 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
v roce 2004 dosáhla 79 mil. Kč. Za pět
let (2000 až 2004) objem investic, rekonstrukcí a modernizací dosáhl 325 mld. Kč v běžných cenách. Na celkovém objemu ve státě to bylo 9,8
%. Na 1 obyvatele tvorba hrubého fixního kapitálu v r. 2004 dosáhla 70 tis. Kč. Ve srovnání s celostátním
průměrem to bylo o 4 % méně.
2. Na začátku roku 2005 bylo v kraji registrováno 253 tis. právnických a fyzických osob v postavení
podnikatele. Z nich bylo aktivně činných 138 tisíc ekonomických subjektů. Z aktivně činných bylo 109 tisíc
soukromých podnikatelů, 21 tisíc obchodních společností, 855 družstev a 61 státních podniků. Na 1 registrovaný ekonomický subjekt připadalo 4,4 obyvatele.
Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (zaměstnaných i nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2005 dosáhl 564 tisíc. Míra ekonomické aktivity z obyvatelstva staršího 15 let činila 58,5 %. Na celkovém počtu pracujících se zaměstnavatelé a pracující na vlastní účet podíleli 14,9 %.
Mezi deseti největšími podniky v kraji není ani jeden z bývalých velkých strojírenských nebo textilních
podniků. Největším je obchodní řetězec Ahold Czech Republic s více než 10 tis. zaměstnanci, za ním s více než 4 000 tisíci Fakultní nemocnice Brno. Nad 3 000 zaměstnanců má Finanční ředitelství v Brně, stejně jako Statutární město Brno. Dopravní podnik města Brno, Fakultní nemocnice U sv. Anny a Masarykova univerzita v Brně zaměstnávají každý více než 2 500 zaměstnanců. Výroba pekárenských výrobků
PENAM Brno, Vysoké učení technické Brno a stavební podnik ŽS Brno mají každý více než 2 000 zaměstnanců.
3. Odvětvová struktura podle podílu na hrubé přidané hodnotě na prvé místo v kraji s podílem
28,2 % řadí průmysl. Komerční služby (nemovitosti, pronájem a podnikatelská činnost) se podílejí na hrubé přidané hodnotě 15,7 %, obchod s 12,8 %, doprava s 9,7 % a stavebnictví s 8 %. Veřejná správa dosáhla podílu 6,2 %, školství 4,9 %, zdravotnictví 4,0 %, zemědělství a lesnictví 3,9 %, ubytování a pohostinství 1,6 % a ostatní veřejné a sociální služby 3,2 %.
Ve 4. čtvrtletí 2005 největší počet 147 tisíc pracovních míst existuje v průmyslu, 69 tisíc v obchodě,
52 tisíc ve stavebnictví, 36 tisíc v dopravě, 41 tisíc v komerčních službách. Zdravotnictví zaměstnává 37 tisíc osob, školství 37 tisíc osob, veřejná správa 35 tisíc. V zemědělství a lesnictví je zaměstnáno 20 tisíc
osob, v ubytování a stravování 17 tisíc, v peněžnictví a pojišťovnictví 8 tisíc a v ostatních veřejných a sociálních službách 17 tisíc osob.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí v r. 2005 dosáhly 37,6 mld. Kč, výdaje 36,9 mld. Kč. Výdaje na 1 obyvatele činily 32,6 tis. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod domácností v r. 2004 na 1 obyvatele dosáhl 133 tis. Kč a byl o 2,5 % nižší, než byl celostátní průměr. Nominálně se za r. 2000 až 2004 zvýšil o 25 %, reálně o 14 %. Celkově se
59
Česká republika
čistý disponibilní důchod kraje podílel na celostátním úhrnu 10,7 %. Průměrná měsíční mzda v r. 2005 dosáhla 17 tis. Kč a byla proti celostátnímu průměru o 11 % nižší.
OLOMOUCKÝ KRAJ
Administrativně se dělí kraj na 13 Tab. č. I/37
územně samosprávných celků – obce
2005
Podíl kraje
s rozšířenou působností: Hranice, Jesena ČR v %
ník, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel,
počet obyvatel v tis.
639
6,2
Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, hrubý domácí produkt v mld. Kč
1421
4,8
Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh.
na 1 obyv. v tis. Kč
222
77,52
1. Na hrubém domácím produktu čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
773
5,6
republiky se kraj podílí 5,0 %. Na 1 obyna 1 obyv. v tis. Kč
121
89,22
3
30
4,1
vatele podle odhadu bylo vytvořeno tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
na 1 obyv. v tis. Kč
48
65,72
v kraji 222 tis. Kč HDP, proti celostátní29,9
92,42
mu průměru je to o 22 % méně. Úro- výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
míra
ekonomické
aktivity
v
%
57,9
6,04
veň vytvořeného národního důchodu
míra registrované nezaměstnanosti v %
10,8
7,15
v kraji je nejnižší v republice. Tempo
průměrná měsíční mzda v tis. Kč
16,2
85,12
růstu HDP bylo o něco vyšší než celo1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
státní průměr. Podle odhadu se v roce 5
podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
2005 proti r. 2000 zvýšil v kraji HDP
o 20,4 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu za pět let (2000 až 2004) dosáhla 163 mld. Kč. Kraj z celostátních vložených prostředků do investic, rekonstrukce a modernizace si ukrojil 4,9 %. Na 1 obyvatele v kraji bylo v roce
2004 vytvořeno za 48 tisíc Kč hrubého fixního kapitálu. Ve srovnání s průměrem v republice to bylo jen 66 %.
2. Na začátku roku 2005 bylo v kraji registrováno 129 tisíc právnických a fyzických osob v postavení podnikatele, z nichž bylo aktivně činných 66 tisíc ekonomických subjektů. Z toho bylo 57 soukromých
podnikatelů, 6,1 tisíce obchodních společností, 372 družstev a 23 státních podniků. Na 1 registrovaný ekonomický subjekt připadalo 4,9 obyvatele.
Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2005 dosáhl 315 tisíc. Ekonomická aktivita z obyvatelstva nad 15 let věku činila 58,6 %. Z pracujících bylo 13,0 %
zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet.
K 10 největším zaměstnavatelům patří: Oděvní podnik Prostějov s více než 10 tisíci, Fakultní nemocnice Olomouc s více než 3 000, Siemens Elektromotory v Mohelnici s více než 2 500, Univerzita Palackého v Olomouci s více než 2 000 pracujícími. Skanska DS Prostějov ve stavebnictví zaměstnává více
než 1 500 lidí, stejně jako Unex v Uničově ve výrobě strojů. Více než 1 000 pracujících má zatím LG Philips Display Czech republic v Hranicích ve výrobě televizních přístrojů, Mora Moravia v Hlubočkách ve výrobě elektrických přístrojů pro domácnost a Nemocnice Šumperk. Sigma Lutín na výrobu čerpadel má více než 500 zaměstnanců.
3. Největším odvětvím v kraji je průmysl s 32 % na hrubé přidané hodnotě. Na dalším místě je obchod s 11,5 % a doprava a spoje 10,4 %. Nemovitosti a pronájem a podnikatelská činnost se podílí 9,0 %,
stavebnictví se 7,5 %, veřejná administrativa se 6,4 %, zemědělství a lesnictví s 5,9 %, zdravotnictví
s 5,1 %, školství s 5,0 %, pohostinství a ubytování s 2,7 %, peněžnictví 1,7 % a ostatní veřejné a sociální
služby s 2,8 %. Ve 4. čtvrtletí bylo v kraji 284 tisíc pracovních míst. Nejvíce – 90 tisíc osob – pracovalo v průmyslu, v obchodě 33 tisíc, ve stavebnictví 29 tisíc, v dopravě a spojích 21 tisíc, ve veřejné správě 23 tisíc,
ve zdravotnictví 16 tisíc. V zemědělství a lesnictví nachází uplatnění 16 tisíc osob, ve školství 19 tisíc, v ubytování a zpracování 10 tisíc, v nemovitostech, pronájmu a podnikatelské činnosti 12 tisíc, v peněžnictví
3,5 tisíce a v ostatních veřejných a sociálních službách 10 tisíc osob. V kraji ke konci r. 2005 bylo 36,2 ti-
60
Česká republika
síce registrovaných uchazečů o práci. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 10,6 % a byla třetí nejvyšší v republice. Každý desátý byl v kraji nezaměstnaný.
Průmyslová výroba se podle hodnoty prodaných výrobků a služeb zvýšila v r. 2005 proti r. 2000 ve
stálých cenách o 25 %, stavební práce o 16 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí dosáhly v r. 2005 19,3 mld. Kč, výdaje 19,1 mld. Kč. Výdaje z rozpočtů na 1 obyvatele dosáhly 29,9 tisíce.
5. Čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele v r. 2004 činil 121 tisíc Kč a byl o 11 % nižší, než byl celostátní průměr. Průměrná měsíční mzda v r. 2005 činila 16,2 tis. Kč a proti celorepublikovému průměru
byla o 15 % nižší.
ZLÍNSKÝ KRAJ
Administrativně se kraj dělí do 13 Tab. č. I/38
územně samosprávných celků – obce
2005
Podíl kraje
s rozšířenou působností: Bystřice pod
na ČR v %
Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhapočet obyvatel v tis.
590
5,8
čovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhrubý domácí produkt v mld. Kč
1381
4,7
hoštěm, Uherské Hradiště, Uherský
na 1 obyv. v tis. Kč
236
82,42
Brod, Valašské Klobouky, Valašské čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
753
5,3
Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín.
na 1 obyv. v tis. Kč
127
93,12
1. Hrubý domácí produkt kraje se tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
293
3,9
podílí na HDP státu 4,8 %. Mezi roky
na 1 obyv. v tis. Kč
49
67,12
28,8
89,02
2000 a 2005 se za pět let měřeno ve výdaje rozpočtů kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
57,9
5,44
stálých cenách zvýšil o 17 %. Na míra ekonomické aktivity v %
9,3
5,75
1 obyvatele podle odhadu bylo v roce míra registrované nezaměstnanosti v %
16,4
86,32
2005 vytvořeno 236 tis. hrubého do- průměrná měsíční mzda v tis. Kč
mácího produktu. V porovnání s celo- 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
státním průměrem je to o 18 % méně. 5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
V paritě kupní síly na 1 obyvatele v roce 2004 kraj s úrovní 58,3 % proti průměru 25 zemí Evropské unie patřil v republice ke slabším krajům.
Tvorba hrubého fixního kapitálu za pět let (2000 až 2004) dosáhla jen 149 mld. Kč v běžných cenách
a svědčila o nízkém rozsahu nových investic i investic vkládaných na rekonstrukci a modernizaci. V r. 2004
dosažený objem tvorby hrubého fixního kapitálu 29 mld. Kč se podílel na celostátních vložených investicích 3,9 %. Na 1 obyvatele se investovalo jen 49 tis. Kč, proti celostátnímu průměru to bylo 67 %.
2. V kraji bylo začátkem roku 2005 registrováno 129 tisíc právnických a fyzických osob s charakterem podnikatele. Ekonomicky aktivních bylo 72 tisíc, z nich 61 tisíc soukromých podnikatelů, 8,1 tisíce obchodních společností, 215 družstev a 15 státních podniků. Na 1 registrovaný ekonomický subjekt připadá
4,6 obyvatele.
Míra ekonomické aktivity (ze součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) byla ve 4. čtvrtletí 2005 nejnižší v republice. Počet ekonomicky aktivních obyvatel dosáhl 295 tisíc. Na zaměstnaných se zaměstnavatelé a osoby pracující na vlastní účet podíleli 16,3 %.
K 10 největším podnikům v kraji patří: Barum Continental v Otrokovicích s výrobou pryžových plášťů s více než 4 000 zaměstnanců, těžba dřeva CE Wood ve Zlíně s více než 3 000 zaměstnanců. Více než
1 500 zaměstnanců má maloobchod Baťa Zlín, Baťova krajská nemocnice Zlín, výroba zbraní a munice
Česká zbrojovka v Uherském Brodě, výroba chemických výrobků On Semiconductor v Rožnově pod Radhoštěm a výroba nábytku TON v Bystřici pod Hostýnem. Nad 1 000 zaměstnanců má výroba chemických
výrobků DEZA ve Valašském Meziříčí, výroba letadel LET v Kunovicích a výroba obráběcích strojů Tajmac
– ZPS ve Zlíně.
61
Česká republika
3. Odvětvová struktura se opírá o zpracovatelský průmysl, který se spolu s výrobou elektřiny podílí
na hrubé přidané hodnotě 40,6 %. Dalším nejsilnějším odvětvím je obchod s 11,9 %, nemovitosti, pronájem a podnikatelská činnost s 11,7 %, stavebnictví se 7,5 % a doprava a spoje se 7,4 %. Na hrubé přidané hodnotě se dále podílejí školství s 4,4 %, zdravotnictví se 3,8 %, zemědělství a lesnictví se 3,9 %, veřejná administrativa se 3,2 %, pohostinství a ubytování s 1,9 %, peněžnictví s 1,1 % a ostatní veřejné, sociální a osobní služby s 2,5 %. Služby se celkem na hrubé přidané hodnotě podílely jen 48 %. Ve 4. čtvrtletí 2005 bylo v kraji 269 tisíc pracovních míst, z nich v průmyslu 99 tisíc, v obchodě 35 tisíc a ve stavebnictví 26 tisíc. Více než 16 tisíc pracovních míst bylo ve zdravotnictví, ve školství 15 tisíc a v dopravě a spojích 14 tisíc. Ve veřejné správě pracovalo 15 tisíc osob, v nemovitostech a pronájmu 13 tisíc, v ubytování
a stravování 11 tisíc osob, v zemědělství a lesnictví 10 tisíc a v ostatních veřejných a sociálních službách
8 tisíc. Z pracovních sil je každý 11 nezaměstnaný, míra nezaměstnanosti ke konci roku 2005 činila 9,2 %.
Na úřadech práce se o práci ucházelo 29,5 tis. osob.
Tržby v průmyslových podnicích vzrostly v r. 2005 proti r. 2000 ve stálých cenách o 20 %, ve stavebnictví o 12 %.
4. Příjmy rozpočtů kraje a obcí v roce 2005 dosáhly 17,3 mld. Kč, výdaje 17,0 mld. Kč.
5. Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyv. v roce 2004 dosáhl 127 tis. Kč a byl o 6,9 % nižší než celostátní průměr. Proti r. 2002 se zvýšil v běžných cenách o 21 %. Reálně se zvýšil o 10 %. Průměrná měsíční mzda v r. 2005 dosáhla 16,4 tis. Kč.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Administrativně kraj tvoří 22 Tab. č. I/39
územně samosprávných celků – obce
2005
Podíl kraje
s rozšířenou působností: Bílovec, Bona ČR v %
humín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát
počet
obyvatel
v
tis.
1
252
12,3
pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdhrubý domácí produkt v mld. Kč
2921
10,0
lant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín,
na 1 obyv. v tis. Kč
234
81,72
Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Krava- čistý disponibilní důchod domácností v mld. Kč
1533
11,0
ře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orna 1 obyv. v tis. Kč
121
892
lová, Ostrava, Rýmařov, Třinec, Vítkov. tvorba hrubého fixního kapitálu v mld. Kč
603
8,0
Průměrné indikátory o emisích
na 1 obyv. v tis. Kč
47
652
31,8
98,12
potvrzují, že kraj spolu s Ústeckým výdaje rozpočtu kraje a obcí na 1 obyv. v tis. Kč
míra
ekonomické
aktivity
v
%
58,8
11,34
krajem patří k nejzatíženějším oblas14,2
18,95
tem republiky. Na 1 km2 spadá ročně míra registrované nezaměstnanosti v %
17,6
92,72
v kraji 1,6 tuny tuhých emisí, 5,4 tuny průměrná měsíční mzda v tis. Kč
oxidu siřičitého, 4,4 tuny oxidu dusíku, 1 odhad, 2 průměr ČR = 100, 3 r. 2004, 4 podíl na počtu pracujících ČR,
25,8 tuny (téměř 8x více proti průměru 5 podíl na počtu reg. nezaměstnaných ČR
republiky) oxidu uhelnatého. Kontaminace půdy a podzemních vod, znečištění povrchových vod a důlní poklesy jsou dosud v části regionu vážným problémem.
1. Kraj se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu 10,3 %. Dosáhl podle odhadu v r. 2005
292 mld. Kč v běžných cenách a byl na 5. místě v republice. HDP na 1 obyvatele činil 233,5 tis. Kč a činil
81,5 % celostátního průměru. Byl až na 12. místě v republice. V paritě kupní síly v roce 2004 na 1 obyvatele HDP představuje 58,2 % průměru 25 zemí Evropské unie. V roce 2005 se proti roku 2000 podle odhadu zvýšil HDP v kraji ve stálých cenách o 22 %, což byl druhý nejrychlejší růst v republice.
Tvorba hrubého fixního kapitálu v roce 2004 činila 59,6 mld. Kč. Z celostátního úhrnu to bylo 8,0 %,
proti celostátnímu průměru na 1 obyvatele to bylo 65 %. Za pět let podle odhadu bylo vloženo do kraje
v hrubém fixním kapitálu 300 mld. Kč, z celostátního úhrnu to bylo 9 %.
62
Česká republika
2. V kraji bylo začátkem roku 2005 registrováno 227 tisíc právnických a fyzických osob jako ekonomické subjekty. Ekonomickou aktivitu vykazuje 116 tisíc jednotek. Z nich 98 tisíc je soukromých podnikatelů, 12,7 tisíce obchodních společností, 857 družstev a 37 státních podniků. Na 1 registrovaný ekonomický subjekt připadá 5,5 obyvatele.
Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (zaměstnaných a nezaměstnaných), tj. pracovních sil, ve
4. čtvrtletí 2005 v kraji činil 623 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity je na 58,8 %. Na zaměstnaných se podílejí zaměstnavatelé a pracující na vlastní účet 12,4 %.
V kraji jsou jedny z největších podniků v republice. S více než 10 000 zaměstnanci je to ISPAT
Ostrava s výrobou železa a oceli, OKD s těžbou černého uhlí. Třinecké železárny mají více než 5 000 zaměstnanců a AUTOPAL Nový Jičín s výrobou dílů a příslušenství pro motorová vozidla více než 4 000. Nad
3 000 pracujících mají Českomoravské doly Stonava na těžbu černého uhlí, Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, Statutární město Ostrava. Více než 2 500 pracovníků zaměstnává Dopravní podnik Ostrava, Vítkovické strojírny s výrobou strojů a zařízení, ŽD Bohumín s výrobou železa a oceli.
3. Nejsilnějším odvětvím je zpracovatelský průmysl s 36,4% podílem na hrubé přidané hodnotě,
v němž energetika a plyn zaujímají 4,8 % a je v něm zahrnuta celá hutní výroba ČR. Těžba nerostných surovin, především černého uhlí vytváří 4,7 %, stavebnictví 6,7 % a zemědělství 2,1 % hrubé přidané hodnoty. Ze služeb největší podíl na HDP má obchod s 10,7 %, doprava a spoje 9,2 %, činnost v oblastech
nemovitostí a pronájmu 9,4 %, vzdělávání 4,5 %, zdravotnictví 4,6 %. Restrukturalizace spojená se značným omezováním výroby u prakticky monopolních výrobců v ČR a hlavních vývozců produkce do bývalého SSSR a dodavatelů hutních materiálů do omezovaného strojírenství se po roce 1990 odrazila v mimořádně silném poklesu průmyslové výroby, a tím i ve ztrátě tisíců pracovních míst. V současné době je v kraji 622 tisíc pracovních sil (zaměstnaných i nezaměstnaných). Z 540 tisíc zaměstnaných připadá ve 4. čtvrtletí 2005 na pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu 147 tisíc, na energetiku 12 tisíc a na těžbu uhlí
a dalších nerostů 22 tisíc. Ve stavebnictví pracuje 47 tisíc osob, v zemědělství a lesnictví 16 tisíc. V tržních
i netržních službách je zaměstnáno 295 tisíc osob, nejvíce v obchodě 68 tisíc, v dopravě a spojích 38 tisíc, ve zdravotnictví 39 tisíc, ve veřejné správě 36 tisíc, ve vzdělávání 39 tisíc, v nemovitostech a pronájmu 28 tisíc. V ubytování a stravování je pracovních míst pro 18 tisíc osob, ve finančním zprostředkování
9 tisíc a v tzv. ostatních veřejných a osobních službách 19 tisíc. Podíl zaměstnanosti ve službách je nižší
– 54 % – než je celostátní průměr (57,5 %). Registrovaných nezaměstnaných na úřadech práce je 96 tisíc, míra registrované nezaměstnanosti činí 14,2 %. Každý sedmý je nezaměstnaný. Okres Karviná má
s 18,6 % druhou největší míru nezaměstnanosti v republice.
Průmyslová výroba se za posledních 5 let v kraji měřená tržbami za produkci zvýšila o 30 % v běžných cenách, ve stálých cenách o 15 %. Stavební výroba za posledních pět let se zvýšila o 5 %.
4. Příjmy rozpočtů územních samosprávných celků (kraje a obcí) v r. 2005 dosáhly 40,2 mld. Kč, výdaje 39,7 mld. Kč. Na 1 obyvatele činily výdaje 31,8 tis. Kč.
5. Disponibilní důchod domácností v roce 2004 na 1 obyvatele dosáhl 12 tis. Kč. Proti roku 2000 se
zvýšil o 21 %, ve srovnatelných cenách o 8 %. Proti celostátnímu průměru je o 11 % nižší. Průměrná měsíční mzda v r. 2005 dosáhla 17,6 tis. Kč, je proti celostátní průměrné mzdě nižší o 7,3 %.
Václav Čáp, odborný spolupracovník Ročenky HN
Zdroje údajů: ČSÚ, ČNB, MF, MPSV, odhady HN jsou vyznačeny
63
Česká republika
Zahraniční investice
Rok 2005 přinesl pro Českou republiku další rekord v přílivu přímých zahraničních investic. Podle
předběžných údajů České národní banky do ČR přiteklo ve formě přímých investic a reinvestic zhruba
263 miliard korun. Výsledky roku 2005 byly ale ovlivněny prodejem Českého Telecomu španělské firmě Telefónica za téměř 83 mld. Kč. Z této částky dosáhly reinvestice 78 miliard Kč. Nejvíce přišlo z Německa,
hned za nimi se ale umístily české projekty (reinvestice) následované americkými. Investoři mířili především do Jihomoravského kraje, na Ústecko a do Moravskoslezského kraje.
V roce 2004 činil příliv zahraničních investic jen 115 miliard. Rekordní příliv zaznamenalo Česko v roce 2002, a to 278 mld. Kč.
Bezpochyby největším hitem loňského roku bylo oznámení, že do ČR bude investovat i jihokorejská
automobilka Hyundai. Definitivní rozhodnutí automobilka potvrdila koncem března 2006. Hyundai hodlá investovat zhruba 800 milionů až jednu miliardu eur a od roku 2008 by chtěl v továrně vyrábět asi 300 000
vozů ročně. Nový závod by měl stát v průmyslové zóně v Nošovicích na severu Moravy. Továrna má přímo zaměstnat kolem 3 000 lidí, v dodavatelských firmách by pak mohlo podle odhadu agentury CzechInvest vzniknout více než 10 000 pracovních míst. Přípravné práce na stavbě mají začít v polovině roku
2006. Továrna má zahájit provoz v roce 2008. Miliarda eur nepřijde najednou, bude rozložená do několika let, největší objem zřejmě připadne na rok 2007.
Rok 2005 byl rekordní i podle počtu nových projektů, které se v platební bilanci ČNB ukážou v následujících letech. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest zprostředkovala během roku
2005 celkem 154 nových zahraničních i tuzemských investičních projektů v hodnotě přes 73 miliard korun
(3,2 miliardy dolarů*). To je o 8 projektů a 20 miliard korun více než v roce předchozím. Díky těmto novým
investicím vznikne v České republice v nejbližších letech nejméně 21 663 nových pracovních míst, zhruba polovinu obsadí kvalifikovaní zaměstnanci – absolventi středních (31,75 %) a vysokých škol (14,68 %).
Loňský rok byl rovněž rokem reinvestic, kdy stávající investoři dále expandovali a rozšiřovali v ČR
nejen výrobu, ale zakládali i centra sdílených služeb a přesouvali sem výzkumné a vývojové aktivity. Největší investici, kterou zprostředkoval CzechInvest, představovalo loni rozšíření závodu Škody Auto v Kvasinách (6,1 mld. Kč, 2 150 nových pracovních míst). Pokud jde o investice z oblasti technologických center, nejvýznamnější bylo opravárenské centrum ČSA v Praze-Ruzyni (1,25 mld. Kč, 400 nových míst).
Počet investičních projektů, které Česká republika získala v roce 2005, je historicky nejvyšší.
Nejvíce nových investorů, ať už výrobních, vývojových nebo z oblasti strategických služeb, pochází
z Německa (42). Hned za nimi se v pomyslném žebříčku umístily společnosti z České republiky (29) a dále z USA (21). V loňském roce byl pro investory nejatraktivnější Jihomoravský kraj, který získal 32 projektů za 7,7 miliardy korun. Těsně následují kraje Ústecký a Moravskoslezský. Do těchto regionů míří 49 investičních projektů v hodnotě 26 miliard korun, díky nimž vznikne přinejmenším 6 865 nových pracovních
míst (Tab. č. 40, 41).
V letošním roce by objem zahraničních investic měl dosáhnout »pouze« 3 až 5 mld. eur, (100–140
mld. Kč). Počátkem letošního roku ohlásila krach jedna z největších investic – výrobce obrazovek Philips
v Hranicích, kde pracuje zhruba 1 300 lidí. LG.Philips, který do ČR přišel v roce 2000, získal na svůj závod
v Hranicích na Moravě veřejnou podporu v celkovém objemu 1, 53 mld. Kč, a to za podmínek, že do svého
závodu v ČR investuje 200 mil. eur (do 20. 6. 2003), zaměstná 3 250 pracovníků (do 31. 12. 2007)
a rekvalifikuje 2 000 lidí (do 31. 12. 2008). Mezi podmínky také patřilo, že do roku 2010 vybuduje v ČR centrum na vývoj a inovaci obrazovek, a že do stejného roku výrazně přispěje k rozvoji subdodavatelské infrastruktury v přilehlých okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Daňovou pobídku investor nečerpal.
* podle kurzu ČNB ke dni 3. 1. 2005 (22,484)
64
Česká republika
Tab. č. I/40
Největší investiční projekty v roce 2005 – výrobní
Investor
Tivall
SUNG WOO HITECH
SWP Trading
PEGAS
Agroethanol
Sektor
potravinářský
automobilový
chemický
chemický (textilní)
chemický
Země původu
(mil. Kč)
Investice
Pracovní
místa
Izrael
Jižní Korea
Česká republika
Česká republika
Česká republika
2 940
2 500
1 212
1 195
1 188
300
1 041
76
35
40
Kraj
Ústecký
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Jihomoravský
Jihočeský
Tab. č. I/41
Největší investiční projekty v roce 2005 – centra technologická a sdílených služeb
Investor
Sektor
České aerolinie
letecký
Computer Associates informační
International
technologie
FTE automotive 1
automobilový
Lonza Group
biotechnologie
LATECOERE
letecký
1
výrobní závod + technologické centrum
Země původu
(mil. Kč)
Investice
Pracovní
místa
Kraj
Česká republika
1 347
400
Praha
USA
Německo
Švýcarsko
Francie
1 100
1 039
412
200
218
588
50
150
Praha
Ústecký
Středočeský
Praha
Zdroj: CzechInvest
Doposud LG.Philips proinvestoval 350 mil. eur, což je o 150 mil. eur více, než činil smluvní závazek.
Nyní zaměstnává zhruba 1 300 pracovníků, rekvalifikoval 1 700 lidí, přičemž na splnění celého svého závazku v této oblasti má čas do konce roku 2007, resp. 2008. Ostatním závazkům společnost dostála. Vybudovala centrum na vývoj a inovaci obrazovek za 60 mil. Kč a využila dotaci 500 mil. Kč na rozvoj podnikání v regionu.
Dobrých zpráv z letošního roku je také dost. Příliv investic se nezastavil, mezi ty nejnovější patří například oznámení, že německý Playmobil investuje v Karlovarském kraji téměř čtvrt miliardy, španělská Lana Construction postaví na Vysočině závod za 350 milionů Kč či že Bang & Olufsen investuje na Moravě
téměř půl miliardy korun. Jak se zdá, ČR bude i nadále přitahovat investice ze zahraničí. Ale také o některé bude přicházet, jak se bude zvyšovat cena pracovní síly.
Julie Hrstková, týdeník Ekonom
65
Česká republika
Investice v zahraničí
Přímé zahraniční investice českých subjektů do zahraničí vloni kumulativně překročily devadesát miliard korun. Přitom ještě v roce 1993 evidovala Česká národní banka investice ve výši pouhých 2,6 miliardy korun. Jak uvádí ČNB, jde především o investice do dluhopisů, o akcie příliš velký zájem nebyl. ČNB
do konce 3. čtvrtletí 2005 zaregistrovala přímé zahraniční investice českých subjektů do zahraničí včetně
reinvestovaného zisku ve výši 20,21 miliardy korun, portfoliové investice 72,85 miliardy korun.
Investice směřovaly hlavně na Balkán a do východní Evropy, ale i do Číny.
Jestliže v předchozích letech investovaly ve světě především zahraniční subjekty, které podnikají
v Česku, minulý rok naznačil sílicí expanzi čistě českých firem. Potvrzuje to jak příklad rozsáhlých investic
státní energetické společnosti ČEZ, tak i dalších společností. V řadě odvětví domácí ekonomiky tuzemské
podniky na zdejším trhu narazily na strop svých možností a snaží se hledat možnosti růstu v zahraničí.
Mezi úspěšně prosazujícími se obory jsou energetika, finanční služby, ale i potravinářství či automobilový
průmysl.
Balkán
V posledních letech je Balkán přitažlivou destinací jak pro investice do výroby a turismu, tak i pro obchodní společnosti a služby.
I vloni potvrdila pozici nejsilnějšího českého investora v zahraničí elektrárenská společnost ČEZ,
když v Rumunsku dokončila nákup 51 procent největší z osmi distribučních společností Electrica Oltenia
za 4,5 miliardy korun.
V Rumunsku investovala i farmaceutická společnost Zentiva, která převzala výrobce léků Sicomed
a zaplatí za něj celkově téměř pět miliard korun. Zentiva si tímto krokem posílila pozici v první pětce v oboru mezi zeměmi střední a východní Evropy. Vstup do Rumunska zapadá přitom do jejích plánů pronikat na
východevropské trhy, například do Ruska či Polska, kde je nejrychleji rostoucí farmaceutickou firmou.
Podnik v Rumunsku vlastní i společnost Hamé, která vloni získala výrobní závod společnosti Romconserv.
Podle expertů zájem projevují čeští podnikatelé i investicemi do cenných papírů na burze, a to ve výši několika milionů eur. Rumunsko se tak stalo zemí, kam v loňském roce směřoval nejvíce český kapitál
– ke konci 3. čtvrtletí investice dosáhly podle ČNB 14,46 milionu eur. Nepřevzalo však prvenství na Balkáně Bulharsku, kde kumulované přímé zahraniční investice českých firem dosáhly ke konci 3. čtvrtletí loňského roku 360 milionů eur.
V Bulharsku totiž předloni společnost ČEZ koupila tři distribuční společnosti za téměř devět miliard
korun. Investovala tu i společnost Energo Pro (55 milionů eur), která je v současné době největším soukromým investorem v oblasti vodní energetiky.
Společnost ČEZ plánuje investovat i v Černé Hoře, Makedonii a v Bosně a Hercegovině, a to až
44 miliard korun do elektráren, těžebních a distribučních firem. Právě v Bosně a Hercegovině je v poslední době registrováno několik menších kapitálových vstupů českých subjektů, většinou obchodního charakteru. Podniká tu společnost Železniční stavitelství Brno, které koupilo třetinu akcií společnosti Remont
pruga DD Sarajevo. Nyní se tato firma chystá proniknout do Srbska a Chorvatska.
Balkán je zajímavý i pro tuzemské společnosti, zabývající se turistickým ruchem. Lákají je investice
do hotelů zejména v Bulharsku a v Chorvatsku. Tyto subjekty chtějí investovat i v takových zemích, jako
jsou Slovensko či Egypt. V případě Chorvatska je jejich zájem vyvolán tím, že tamní vláda plánuje ukončit
prodej většinových i menšinových podílů do roku 2007. Firma Orco zde již koupila devět hotelů, expanzi
zvažují další české společnosti, například Unimex Group, vlastnící cestovní kancelář Čedok. Unimex i hotelový řetězec Orea míní posílit pozice i v Bulharsku. Tam investuje i cestovní kancelář Alexandria a další.
66
Česká republika
Střední Evropa
Středoevropskou zemí, kam vloni směřovala významná česká investice, je Polsko. Společnost ČEZ
tam koupila elektrárnu Skawina a Elcho, podle odhadů za 14 až 17 miliard korun. Pokud by se cena potvrdila, šlo by o vůbec největší investici v historii České republiky. Navíc má ČEZ v Polsku rozsáhlé investiční záměry; podala nabídku na koupi katovických dolů a podílu v elektrárně Kozienice.
V Polsku investuje celá řada dalších firem již delší dobu. Vloni společnost Kofola otevřela sodovkárnu ve Varšavě. Společnost RPG, ke které v Česku spadají doly OKD, vlastní v Polsku firmu Czech Karbon.
Tato skupina usiluje o koupi dolů Jastrzebska Spolka Wenglova a Budryk. Ostravský holding Vítkovice
ovládá v Polsku firmy Milnet, Ogiochorn a KZWM a další čtyři společnosti.
Význačnou investicí se v loňském roce mohl stát vstup české zemědělské jedničky a chemické dvojky společnosti Agrofert do polského chemického průmyslu, konkrétně do výroby hnojiv. Agrofert se sice
původně dohodl na společném postupu při privatizaci polské chemie s PKN Orlen, ale po roztržce kvůli
privatizaci Unipetrolu ze záměru sešlo.
Agrofertu se ale podařila investice na Slovensku, když získal chemičku Duslo Šaľa za více než dvě
miliardy korun. Před čtyřmi lety odkoupil podíl v Istrochem Bratislava. Agrofert zvažuje na Slovensku další akvizice a chce koupit pekárny a mlýny, ale rozhlíží se i po možnostech v Číně a v Německu, kde v roce 2002 ovládl německou skupinu podniků SKW Piesteritz.
Agrofert není jediným, kdo má stále větší zájem investovat u našich východních sousedů. Již v roce
2000 tu Konzervárnu Stupava koupila česká potravinářská společnost Hamé a Slovakofarma patří Zentivě.
Společnost Penta, která má po převzetí Fortuny největší středoevropskou sázkařskou síť, na Slovensku ovládá dvě zdravotní pojišťovny, zdravotní zařízení a lékárny. Uchází se také o bratislavské a košické letiště.
Kapitálový vstup chystá největší incomingová společnost v ČR – firma Euroagentur s jejím luxusním
hotelem ve středu Bratislavy. Dalšími firmami, které kapitálově vstoupily na Slovensko, jsou Omnia, Aventis a Železniční stavitelství Brno.
Podle údajů Národní banky Slovenska zde podniká více než 220 českých firem, většina z nich v obchodě, ve finančnictví, realitách, ale i ve stavebnictví či v chemické výrobě. Jen vloni české firmy vytvořily
na Slovensku více než 7 200 pracovních míst, jejich počet se má zvýšit na 9 500.
Východní Evropa
Do ruské ekonomiky přišlo z Česka za prvních devět měsíců loňského roku přes 15 milionů dolarů.
Uvádějí to ruské statistiky. Celkový objem českých investic tak přesáhl 90 milionů dolarů. Tři čtvrtiny z toho
představují však bankovní a zbožové úvěry. Jen čtvrtina byly přímé investice, které loni směřovaly nejvíce
do finančních služeb, zemědělství a dřevozpracujícího sektoru.
Čeští investoři projevovali největší zájem o těžbu energetických surovin, velkoobchodní a maloobchodní sítě, finanční sektor a papírenský a potravinářský průmysl.
Zatím nejvýznamnější českou investici v hodnotě 150 milionů korun představuje Škoda Holding ve výrobní společnosti Sibelektroprivod. Předloni tam převzala padesátiprocentní podíl. Společný podnik vyrábí
elektrické pohony pro kolejová vozidla a trolejbusy a zaměstnává tisíc lidí.
K významným investorům patří finanční skupina PPF, jejíž představitelé označili loňský rok za přelomový. Skupina se rozhodla zaměřit výhradně na oblast retailových finančních služeb a do budoucna se
chce věnovat především pojišťovnictví, bankovnictví pro drobnou ruskou klientelu a financování spotřeby.
PPF má silné postavení v Rusku díky Home credit and Finance bank, která je druhým největším hráčem na trhu spotřebitelských úvěrů. Home credit se podařil průnik i do Kazachstánu a plánuje vstup na
Ukrajinu. Zde chce najít partnera nebo koupit společnost se zkušenostmi se spotřebitelským financováním. Na špici zájmu je však pro PPF Čína a její rozsáhlý trh.
67
Česká republika
Po letech jednání se mladoboleslavské Škodě Auto podařilo dohodnout s ruskými úřady zahájení
montáže ve městě Stupino, nedaleko Moskvy. Vyrábět se tu mají Octavie, montované z dovážených dílů.
Konečná kapacita má být až 50 tisíc škodovek ročně.
V Rusku je aktivní i společnost K & K Capital, která zde připravuje přes deset projektů. Má licence
i na Ukrajině, v Jemenu, Rumunsku a Německu. Ovládá těžební firmu Exceed Energy, která zkoumá ložiska v Kanadě.
Své záměry má v Rusku a také na Ukrajině společnost ČEZ. V okolí Moskvy plánuje investice do výstavby elektrárny a na Ukrajině chce koupit podíl ve čtyřech distribučních společnostech za asi 11,5 miliardy korun.
Na ruském trhu expanduje i potravinářská společnost Hamé, která na počátku století založila dvě
dceřiné společnosti. Předloni pak otevřela vlastní závod v bývalé konzervárně v Bogoljubovu u Vladimiru,
do kterého investovala asi 200 milionů korun.
Největšího producenta tabulového skla v Rusku, Borský sklářský závod v Nižegorodské oblasti, kontroluje Glaverbel Czech. Tato teplická firma, která je součástí japonské skupiny Asahi, se také podílí na vybudování sklářského závodu v Klinu v Moskevské oblasti.
Podle informací proexportní agentury CzechTrade hodlají letos investovat v Rusku nejméně čtyři české firmy. České podnikatele lákají do Ruska především levné energie a nízké ceny materiálu.
Západní Evropa a Amerika
Česká zbrojovka Uherský Brod vloni koupila americkou zbrojovku Smith&Wessony. Jde o ojedinělý
případ, kdy se tuzemský výrobce zbraní stal vlastníkem americké konkurence. Do Spojených států expanduje i plzeňská škodovka, nikoliv ale formou akvizice, nýbrž prodejem licence na výrobu tramvají.
A těžařská skupina RPG zvažuje investice v Jižní Americe.
Úspěch zaznamenala vloni loděnická GZ Media, která patří k nejdůležitějším exportérům a největším výrobcům hudebních nosičů ve střední a východní Evropě. Založila totiž ve Skotsku podnik na produkci CD. Investovala přibližně 50 milionů korun a ve spolupráci s tamní firmou Thomson dala práci desítkám Skotů.
V západní Evropě se ale české firmy jako investoři příliš neprosazují. Spíše se jedná o ojedinělé případy, jako je založení dceřiné firmy třinecké Moravie Steel, kterou je Moravia Steel Ibéria v Portugalsku.
Společnost Linet, která je výrobcem zdravotnických lůžek, převzala zase čtvrtinový podíl svého španělského konkurenta, firmy Desan-Flex.
České firmy málo investují v Německu, kam míří zhruba třetina českého exportu, a to ani do svých
obchodních zastoupení. Podle odborníků se tím vystavují nebezpečí, že na tomto trhu přijdou o exportní
zakázky.
Nízký objem investic směřuje do sousedního Rakouska. Celkově dosáhnul 27 milionů eur, přičemž
v současné době existuje v Rakousku asi 130 firem s českou kapitálovou účastí; jde například o společnosti Mitas nebo karlovarský G. Benedikt.
Čína a Vietnam
Obrovský čínský trh je lákadlem pro světové koncerny i pro české společnosti. Vloni vytvořil TOS
Varnsdorf společný podnik pod názvem TOS Kunming, výroba byla zahájena koncem roku 2005. Podnik
sídlí v hlavním městě Kunming jihočínské provincie Yunnan. Již předloni firma AVX Electronics zahájila provoz montážní linky na výrobu SMD tantalových čipových kondenzátorů v každodenním třísměnném provozu. Linka dokáže vyrobit denně 1,3 milionu kusů.
Existuje tu i řada společných podniků, například Saurer Czech má montážní linku na výrobu textilních strojů ve městě Suzhou, kam dovezla zařízení z České republiky. Nový rozšířený závod byl otevřen
68
Česká republika
letos v březnu. Škoda Machine Tools má společný podnik na modernizaci obráběcích strojů, zejména těch,
které v minulosti dodala firma Škoda Machine Tool.
Hong Ye SVIT Machinery je společný podnik, založený českou firmou ZPS Prefix s čínskou společností Hong Ye Machinery Company ve městě Dagang-Yancheng v provincii Jiangsu. Nový závod je na výrobu sekacích strojů určených pro obuvnický průmysl v Číně i v ostatních zemích.
KOH-I-NOOR zahájil předloni provoz své dceřiné společnosti na výrobu tužek v Nanjingu, hlavním
městě provincie Jiangsu. Lang Fang PAN Vítkovice Environmental Engineering je společný podnik na výstavbu ekologických zařízení. Jeho hlavní náplní jsou projekce, engineering a výstavba ekologických zařízení v ČLR. Podnik založily Vítkovice před sedmi lety. Hodnota základního jmění společného podniku dosahuje 1,9 milionu USD.
Broumovské strojírny založily společný podnik Tangshan Broumov Cleaning Machinery na výrobu
myček osobních automobilů. Zvláštním případem je Škoda Jinma Turbine, společný podnik vzniklý z popudu firmy Škoda Plzeň, na výrobu parních turbín do 25 MW. Škoda prodala téměř celou svou majetkovou účast v tomto joint venture a nechala si pouze pět procent akcií. Předloni se však rozhodla spolupráci oživit, poskytnout čínské straně nové technologie, jež vyvinula, a znovu se významně angažovat.
Skupina PPF na čínském trhu poskytuje finanční služby a snaží se zde expandovat. Firma TEDOM
založila vloni zastoupení pro vývoz plynových motorů, kogeneračních jednotek, autobusů na plynový pohon. Kunovický Evektor-Aerotechnik prodal licenci na výrobu ultralehkého letadla EV-97 a zkoumá možnosti spolupráce s čínským podnikem v Shenyangu na výrobu většího typu letadla.
Letos se v Šanghaji začne stavět výrobní závod Škoda Auto, z něhož má v roce 2007 vyjet asi 40 tisíc octavií, do tří let se podle reakcí trhu může výroba zdvojnásobit.
V Číně chce investovat i společnost Penta, a to do výroby tiskařských strojů a o založení podniku
v Číně uvažuje management Vítkovic, který chce investovat až pětadvacet miliard korun do těžby plynu
v Pákistánu.
Češi investují i ve Vietnamu. Společnost KVK Bohemia je v Dong Hoi stoprocentním vlastníkem zatím nedokončené kaolinky za 27 milionů USD. Do společného podniku vstoupily s Bohemia Crystal Hanoi,
český podnik Elimo a také firma Cesk.
Milan Mostýn, Hospodářské noviny
Zdroj informací mj.: vedoucí obchodně-ekonomických úseků velvyslanectví ČR
Zemědělství a potravinářství
Rok 2005 byl pro zemědělce první, který celý prožili v systému Evropské unie. Příznivě se to
projevilo na dotacích, které proti roku předchozímu opět stouply.
Negativně se ovšem projevily dopady rekordní sklizně v roce 2004 a následné dobré úrody i v roce 2005. Ceny obilí šly prudce dolů. Díky
přijetí Společné zemědělské politiky Evropské
unie se stát sice podílel na povinném odkupu potravinářské pšenice, ale velký objem nezvládl vykupovat včas.
Ke stabilitě oboru nepřispěla ani dříve nevídaná obměna ministrů zemědělství. Jaroslava
Tab. č. I/42
Vývoj dotací do českého zemědělství
– přijaté podpory z Evropské unie
(v miliardách korun)
Druh podpor
Regulace trhu
Přímé platby
Rozvoj venkova
Veterinární opatření
Celkem
2004
0,15
0
2,67
0
2,81
2005
2,05
6,33
4,34
0,02
12,74
Zdroj: MZe
69
Česká republika
Palase vystřídal na jaře 2005 Petr Zgarba, ale
i toho pak na podzim nahradil Jan Mládek. Ke
změně došlo i na postu prezidenta Agrární komory, Václava Hlaváčka vystřídal Jan Veleba.
V celkovém výsledku byl loňský rok pro zemědělství druhý za sebou, který skončil v zisku
(Tab. č. I/42, 43).
Rostlinná výroba
Tab. č. I/43
Hospodářské výsledky českého
zemědělství (v miliardách korun)
Rok
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Výsledek
9,5
–9,1
–12,4
–9,7
–4,1
0,5
–0,7
–1,3
–0,4
Rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Výsledek
–2,2
3,4
2,7
–3,5
–2,5
9,6
7,5
Sklizňová plocha obilovin (včetně kukuřice
na zrno a ostatních obilovin) se zvýšila proti roku
2004 o 2,2 tisíce ha, to je pouze o 0,1 % na
1 611,5 tisíce hektarů. Celková sklizeň 7,66 milionu tun byla proti předchozímu roku nižší o 1,12 milionu tun, to je o 12,8 %.
Zdroj: MZe, ČSÚ
Pšenice bylo sklizeno 4 145 tisíc tun, to je
o 897,5 tisíce tun méně (o 17,8 %) než v roce minulém. U ječmene byla sklizeň 2 195,4 tisíce tun, to je o 135,2 tisíce tun méně (o 5,8 %). Žita bylo sklizeno o 116,6 tisíce tun méně (o 37,2 %).
Hektarový výnos obilovin 5,46 tuny byl ve srovnání s předchozím rokem nižší o 1,70 tuny (o 12,9 %).
Z toho u pšenice ozimé byl dosažen hektarový výnos 5,15 tuny (5,96 tuny v roce 2003), pšenice jarní 3,70
tuny (předtím 4,35 tuny), žita 4,19 (5,29 tuny), ječmene ozimého 4,40 tuny (5,15 tuny), ječmene jarního
4,15 tuny (4,91 tuny), ovsa 2,92 tuny (3,88 tuny), kukuřice na zrno 7,17 tuny (6,13 tuny) a triticale 3,94 tuny (v předchozím roce 4,86 tuny).
Produkce luskovin byla vyšší než v roce 2004. Celkem bylo sklizeno 96 tisíc tun luskovin.
Celková produkce zrnin (obiloviny a luskoviny) 7,76 milionu tun je proti předchozímu roku nižší o 1,12
milionu tun, to je o 12,6 %.
Celková sklizeň brambor včetně sklizně domácností ve výši 1 156 tisíc tun představuje proti roku
2004 zvýšení o 162,8 tisíce tun (o 16,4 %). Hektarový výnos ve výši 28,05 tuny je o 4,5 tuny vyšší.
Cukrovky technické bylo sklizeno při výnosu 53,31 tuny z hektaru 3 495,6 tisíce tun bulev, to znamená snížení o 2,3 %.
V roce 2005 se zvýšily osevní plochy olejnin celkem o 17,1 tisíce ha (o 4,5 %) na výměru 399,5 tisíce ha. Dosažená produkce z této plochy 958,7 tisíce tun je ale o 149,7 tisíce tun nižší než v roce minulém.
Řepky bylo sklizeno 769,4 tisíce tun, v roce předchozím 934,7 tisíce tun, to je snížení o 165,3 tisíce
tun. Výnos řepkového semene z jednoho hektaru 2,88 tuny je také o 0,72 tuny nižší.
Výroba zeleniny a ovoce po zahrnutí sklizně domácností byla proti předchozímu roku nižší. Bylo
sklizeno 273,4 tisíce tun zeleniny (322,3 tuny v roce 2004) a ovoce 298,4 tisíce tun (427,7 tisíce tun v roce 2004). Ovocnáři tak zaznamenali jeden z nejhorších roků.
Na 14,2 tisíce hektarů vinic se při hektarovém výnosu 4,39 tuny (5,38 tuny v roce 2004) sklidilo 62,6
tisíce tun hroznů. To bylo o 7,1 tisíce tun méně než v roce 2004.
Produkce chmele ve výši 7 831 tun se proti roku 2004 zvýšila o 1 520 tun (o 24,1 %). Výnos chmele z jednoho hektaru 1,38 tuny je také vyšší než v roce minulém.
Živočišná výroba
Výroba masa a mléka zaznamenala v roce 2005 odlišný vývoj. Zatímco produkce mléka byla stabilní (zhruba na úrovni roku předchozího), výroba masa klesla o více než jedenáct procent.
70
Česká republika
Výroba vepřového masa se meziročně snížiTab. č. I/44
la o téměř deset procent. Pokles začal počátkem
Výroba masa a prodej mléka v roce 2005
roku, nejhlubší byl na jaře, v druhé polovině roku
pak zmírnil. Nižší nabídka prasat na domácím trhu
Prodej mléka v tisících litrů
2 476 000
se vyrovnávala zvýšeným dovozem. K 1. dubnu
Celková produkce masa v tunách
2005 bylo v České republice chováno 2,877 milio(bez drůbeže)
420 966
nu prasat. Je to meziroční pokles o 8 procent, pro– z toho vepřového
339 635
ti roku 2000 pak o 22 procent.
–
hovězího
80 469
Produkce hovězího a telecího masa loni pro– telecího
562
padla dokonce o 16,2 procenta. Nadále se snižova–
skopového
218
ly i stavy skotu. K 1. dubnu 2005 bylo v České re– koňského
82
publice chováno 1,397 milionu kusů skotu. To znaZdroj:
ČSÚ
mená meziroční snížení o 2,2 procenta a proti roku
2000 pokles o 11,2 %. Počet krav bez tržní produkce mléka se však meziročně zvýšil o 3,7 procenta, proti roku 2000 dokonce na dvojnásobek (Tab. č. I/44).
Výrazný propad výroby hovězího masa byl způsoben vedle snížené nabídky z domácích zdrojů i poklesem dovozu jatečného skotu (meziročně o 32,3 %) a zároveň více než dvojnásobným zvýšením vývozu skotu.
Nákup mléka v roce 2005 dosáhl 2,476 miliardy litrů. Proti předchozímu roku to je snížení jen o 0,8
procenta. Jako vždy v prvním a posledním čtvrtletí nákup klesal, proti čtvrtletí druhému a třetímu.
Ekonomické ukazatele
Loni sice české zemědělství již druhý rok po sobě zaznamenalo konečný ekonomický účet v černých
číslech, ale zisk oboru byl zhruba o polovinu nižší než v roce 2004. Zatímco v roce 2004 dosáhl 8,6 miliardy korun, loni to bylo kolem 7,5 miliardy.
Dotace do oboru stouply, podle propočtu Zemědělského svazu celkově na více než 25 miliard korun,
přitom už bezmála 13 miliard přišlo z Evropské unie.
Propad ale zaznamenala rostlinná i živočišná výroba, a zejména klesly ceny rostlinné produkce. Farmářské ceny v roce 2005 byly proti roku 2004 na úrovni 90,8 procenta (Tab. č. I/45).
Podle propočtů Zemědělského svazu tržby za rozhodující rostlinné komodity (obilí, řepka, cukrovka,
brambory) dosáhly asi 25 miliard korun, tržby za hlavní živočišné komodity (mléko, jatečný skot, prasata,
drůbež a vejce) představovaly bezmála 48 miliard korun. Tržby za tyto hlavní komodity rostlinné i živočišné tak činí podle svazu asi 73 miliard korun. Celkové tržby za veškerou zemědělskou produkci pak dosáhly
asi devadesáti miliard korun.
Tab. č. I/45
Cenový vývoj – meziroční indexy (v procentech)
Ukazatel
Farmářské ceny
Ceny zpracovatelů
Spotřebitelské ceny potravin
Ceny vstupů do zemědělství
Inflace
2001/2000
2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
108,4
106,1
105,1
105,4
104,7
90,5
99,0
98,1
97,8
101,8
97,1
98,9
97,8
98,4
100,1
108,1
104,8
103,4
106,8
102,8
90,8
98,9
99,7
104,0
101,9
Zdroj: Zemědělský svaz
71
Česká republika
Tab. č. I/46
Agrární zahraniční obchod ČR s masem, mlékem a obilím (v milionech korun)
Rok
Vývoz
Dovoz
Saldo
Živá prasata
2000
96
2001
124
2002
257
2003
139
2004
618
2005
563
7
5
24
7
25
170
89
119
233
132
593
393
Vepřové maso
2000
245
2001
607
2002
828
2003
411
2004
676
2005
1 129
737
946
1 261
1 351
3 321
5 449
–493
–339
–432
–939
–2 645
–4 319
Živý skot
2000
471
2001
530
2002
519
2003
613
2004
1 330
2005
2 005
171
16
80
66
80
83
300
514
439
547
1 250
1 922
Rok
Vývoz
Hovězí maso
2000
97
2001
585
2002
304
2003
91
2004
100
2005
143
Dovoz
187
9
106
145
611
1 144
Saldo
–90
576
198
–54
–511
–1 001
Mléko a smetana (zahuštěné nebo s cukrem)
2000
3 178
40
3 138
2001
4 015
55
3 960
2002
2 281
78
2 202
2003
2 911
60
2 851
2004
3 037
178
2 859
2005
2 710
210
2 500
Obilí
2000
2001
2002
2003
2004
2005
4 310
883
804
5 069
1 671
6 656
1 522
1 512
1 232
2 504
1 307
1 155
2 788
–629
–428
2 565
364
5 501
Zdroj: Zemědělský svaz, ČSÚ
Agrární zahraniční
obchod
Zahraniční obchod se zemědělskými surovinami a potravinami byl loni proti roku předchozímu výrazně příznivější. Obvyklé záporné
saldo kleslo z 32 miliard korun v roce 2004 na
24,7 miliardy v roce 2005. Pokrytí vývozu dovozem se zvýšilo z 65,77 % v roce 2004 na
75,73 v roce 2005. Zásluhu ovšem na tom má
především vývoz přebytků pšenice a stále převažuje export levných surovin a naopak dovoz
dražších finálních výrobků (Tab. č. I/46, 47, 48).
BSE
Loňský rok byl »nejbohatší« na případy
BSE v Česku, vyskytlo se jich celkem osm.
Tab. č. I/47
Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR
(v milionech korun)
Rok
Vývoz
Dovoz
Saldo
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
29 147
32 207
33 723
33 976
47 724
49 418
45 124
48 794
61 523
77 835
51 037
55 582
55 804
57 846
64 883
69 081
68 850
74 029
93 820
102 779
–21 890
–23 375
–22 081
–23 870
–17 159
–19 663
–23 726
–25 235
–32 297
–24 944
Zdroj: Zemědělský svaz, MZe, GŘ cel
72
Česká republika
Z celkového počtu vyšetřovaných zvířat je to
ovšem jen mizivý podíl. Trh s hovězím masem
už BSE neovlivňuje. Konkrétní případy jsou
ovšem zásahem do ekonomiky postiženého
podniku. Dostává sice finanční náhrady, ale
preventivně se likvidují všechny takzvané vrstevnice nemocné krávy (Tab. č. I/49).
Tab. č. I/48
Zahraniční agrární obchod v roce 2005
(v tisících korun)
Ceny potravin
Země
Vývoz
Dovoz
Saldo
EU
Celkem
65 982 922
77 834 776
83 888 771
102 779 029
–17 905 849
–24 944 253
Zdroj: MZe
Ceny potravin podle ČSÚ loni ubraly
Tab. č. I/49
z celkové meziroční míry inflace, která byla 1,9
procenta, 0,1 procentního bodu. Přitom v roce
Počet případů BSE v Česku
2004 naopak ceny potravin meziročně vzrostRok
ly (Tab. č. I/50, 51).
Cenová hladina potravin a nealkoholic2001
2
kých nápojů byla přitom nižší než v roce 2004
2002
2
ve všech čtyřech čtvrtletích loňského roku.
2003
4
Způsobil to především dovoz levnějšího zboží
2004
7
a politika obchodních řetězců. Ceny pečiva
2005
8
a výrobků z obilí klesly o 1,9 procenta (z toho
Celkem
23
mouky o 14,1 %), vajec o 15,9 %, brambor
Zdroj: Státní veterinární správa
o 36,5 %, čerstvé zeleniny o 2,3 %, čaje o 3,1 %.
Naopak zdražila například rýže o 6,2 %, suché plody o 25,4 %, jižní ovoce o 5,4 % a hovězí maso o 4,9 %.
Tab. č. I/50
Tab. č. I/51
Ceny potravinářů (zpracovatelů) rok 2005
Spotřebitelské ceny potravin v roce 2005
(v korunách za kilogram, litr)
(v korunách za kilogram, litr)
Výrobek
leden
prosinec
Hovězí zadní
137
143
Vepřová pečeně
100
96
Kuře
45
45
Mouka hladká
7,30
6,60
Mléko polotučné
11,80
11,90
Poznámka: Údaje za 1., resp. poslední týden roku.
Zdroj: ČSÚ
Zboží
leden
prosinec
Hovězí zadní
156
164
Vepřová pečeně
115
106
Kuře
51,30
51,50
Pečivo bílé
33,80
34,30
Mléko polotučné
14,40
14,40
Poznámka: Údaje za 1., resp. poslední týden roku.
Zdroj: ČSÚ
Martin Mařík, Hospodářské noviny
73
Česká republika
Kapitálový trh
Českému akciovému trhu se v roce 2005 opět dařilo. Burzovní index PX 50 si při výrazném růstu objemu obchodů znovu polepšil o desítky procent a během roku několikrát výrazně překonal vyspělé akciové trhy. Zajímavé zisky přitáhly na burzu další zahraniční i mnohé drobné domácí investory. Klesající výnosy naopak opět negativně ovlivnily transakce s dluhopisy. Podobně je tomu zatím i letos v prvním čtvrtletí. České akcie naopak s mírnými výkyvy přidaly několik procent.
Nízké úrokové sazby dál srážejí zanedbatelné úroky z bankovních vkladů na minimum a spolu s dobrým výkonem akcií přispěly ke zvýšení zájmu o podílové fondy.
Problémem zůstávají primární emise akcií. Po schválení kontroverzní novely legislativy, která usnadnila tzv. squeeze out (vytěsnění ostatních akcionářů majoritním), z pražské burzy naopak řada většinou
méně likvidních titulů odešla.
Jednání o udělení licence Centrálnímu depozitáři (CD), který má usnadnit vypořádání obchodů
s cennými papíry bylo odloženo. Předkladatel splnil podmínky požadované Komisí pro cenné papíry. Vede
však spor se Střediskem cenných papírů o ocenění jeho deklarací.
Událostí roku 2006 bude vznik integrovaného dohledu nad finančním trhem v ČNB. Původně k tomu
mělo dojít ve dvou krocích. Vláda ale loni rozhodla, že od dubna bude vytvořen jediný superregulátor, který spojí stávající bankovní dohled, dozor nad kampeličkami, Komisi pro cenné papíry a dozor nad penzijními fondy a pojišťovnami.
Rok rekordů
Indikátor PX 50 loni posílil o 42,70 %, tedy mnohem víc, než o kolik si polepšily vyspělé evropské akciové trhy. Jeho růst provázel rekordní objem obchodů s akciemi, který přesáhl magický bilion korun. Řada investorů totiž i po rozšíření Evropské unie dál sází na středoevropský region. Sílí ale obavy, že jsou
zdejší akciové trhy přehřáté.
Ani příznivé výsledky burzy nepřiměly vládu k prodeji majoritních podílů v Unipetrolu a Českém Telecomu přes kapitálový trh. Ve druhém případě ovšem cena 83 mld. Kč dosažená při přímém prodeji španělské společnosti Telefónica příjemně překvapila. Pozitivní je, že oba tituly zůstaly i po povinném odkupu
akcií od minoritních akcionářů na registrovaném trhu.
Po »personální revoluci« v roce 2004, kdy se změnilo vedení většiny klíčových institucí působících na
domácím trhu, přišel klid zbraní. Výjimkou byla Unie investičních společností (UNIS), v jejímž čele nahradil Petra Zapletala Martin Burda, rovněž z České spořitelny. Letos v únoru pak UNIS změnil název na Asociaci fondů a asset managementu (AFAM). Reaguje tak na užší propojení investic do fondů a dalších instrumentů, které má přinést novela zákona o kolektivním investování.
Nově upravena podle požadavků evropské legislativy mají být pravidla pro tzv. squeeze out, tedy vytěsnění drobných akcionářů majoritním. Zlí jazykové tvrdí, že s křížkem po funuse. Řada majoritních akcionářů,
kteří drží 90% či vyšší podíly ve firmách již totiž dávno squeeze out uskutečnila za daleko příznivějších podmínek, daných předchozími novelami obchodního zákoníku, které inicioval poslanec ODS Vladimír Doležal.
Snížení počtu cenných papírů na trhu vyvolané vytěsňováním minoritních akcionářů ohrožuje i rentabilitu chystaného Centrálního depozitáře.
Zatímco právní normy, spojené se vznikem jediného dohledu nad finančním trhem v centrální bance
nemají přinést žádné problémy, jinak tomu může být u vyhlášky o poctivé prezentaci investičních doporučení, kterou chystá Komise pro cenné papíry. Vyhláška, která má začít platit na jaře, může kvůli obavám
ze sankcí KCP přinejmenším zpočátku výrazně snížit počet těchto doporučení, což by trh poškodilo.
Soudy řeší znovu od začátku letitou kauzu údajného vytunelování CS fondů. Na řadu snad letos konečně přijde další mediálně známý případ IF Trend a nelze zcela vyloučit, že i údajné vytunelování Har-
74
Česká republika
vardského průmyslového holdingu v likvidaci. Novum může vnést snaha Američanů, aby jim Bahamy vydaly Viktora Koženého, kterého viní z korupčních praktik v Ázerbájdžánu. Exšéf HPH Boris Vostrý se
– možná i v této souvislosti – chce vrátit z Belize do ČR. Tvrdí, že se chce osobně bránit žalobě z podvodu i dalších údajných trestných činů. Leccos nasvědčuje tomu, že se znovu pokouší holding ovládnout.
Snad dění v této i dalších kauzách nebo celý kapitálový trh negativně neovlivní výsledek červnových
parlamentních voleb. Analýza České spořitelny z konce ledna dává 40% pravděpodobnost vítězství ODS
a KDU-ČSL, což by trh uvítal. Šance, že se dostane k moci menšinová vláda sociální demokracie podporovaná KSČM, hodnocená negativně, je prý třicetiprocentní. Velká koalice ODS a ČSSD nebo vláda sociálních demokratů a lidovců by měly na trh neutrální nebo mírně negativní vliv. První alternativa je podle
ČS pravděpodobná ze dvaceti a druhá z deseti procent.
Dluhopisy
V rozporu s původním očekáváním ČNB loni snížila základní úrokové sazby z 2,50 na 2 %. Letos by
mohly opět růst. Přesto nelze vyloučit, že centrální banka před tím úroky naopak mírně sníží. Podobné situace příliš nepřejí investicím do dluhopisů. Mnozí investoři proto hledají vyšší výnosy spíše u obligací nebo dluhopisových fondů v okolních zemích. Nízké úroky a relativně snadno dostupné úvěry jsou hlavní příčinou, proč v ČR prakticky zmizely podnikové obligace.
Gró trhu dál tvoří střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy, jejichž emise kryjí rozpočtové schodky. Jejich loňský objem dosáhl 142,53 mld. Kč. Letos má dosáhnout maximálně 155,45 mld. Kč.
Euroobligace k nim loni přispěly asi 30 mld. Kč. Letos (do 31. března) stát prodal dluhové cenné papíry za 30 mld. jenů, tj. 6,25 mld. Kč jedinému japonskému institucionálnímu investorovi. O dalších zahraničních emisích, zejména eurových eurobondech ministr financí zatím nerozhodl.
Deriváty
Po letech přešlapování na místě snad konečně svítí derivátům zelená. Očekává se totiž, že po sloučení takřka identických indexů PX 50 a PX-D do indikátoru PX k 21. březnu, budou na pražské burze v červnu zahájeny obchody s futures na nový akciový index. Vzhledem k datu aktualizace PX by k tomu mohlo dojít 21. června. Burza chce zavést i další futures na akciové instrumenty. O tyto obchody prý mají zájem všichni velcí hráči na domácím trhu.
Pražská burza nevylučuje, že využije i licenci na další derivátové transakce. V případě futures na úrokovou sazbu a na koš dluhopisů to může být složité. Několik odkladů při udílení burzovní derivátové licence přispělo k tomu, že se s těmito instrumenty čile obchoduje mimo ni.
Transakce s akciovými deriváty mohou zvýšit objem obchodů na promptním trhu. Futures na akciový index či další podkladová aktiva jsou důležité i pro rozvoj obchodů s investičními či indexovými certifikáty (jde vlastně o dlužní úpisy emitenta), které chce burza rovněž zahájit, a to zřejmě i dříve než operace s deriváty.
Příliš reálně zatím nevypadá jiný projekt, v jehož rámci se chtěl mimoburzovní RM-Systém podílet na organizaci transakcí s deriváty na český index CTX a další středoevropské akciové indexy na Vídeňské burze.
Komise pro cenné papíry
Pro Komisi pro cenné papíry představuje loňský a začátek letošního roku labutí píseň. Od 1. dubna
mají být totiž čtyři regulátoři působící na finančním trhu (bankovní dohled ČNB, KCP, dohled nad kampeličkami a také nad penzijními fondy a pojišťovnami) sloučeni do jediné instituce, působící při ČNB. Integrovaný dozor podléhající bankovní radě jmenované prezidentem budou tvořit tři sekce. Bankovní dohled
převezme dozor nad kampeličkami, druhá sekce bude dohlížet na pojišťovny. Poslední vznikne z Komise
pro cenné papíry, které nově připadne dozor nad penzijními fondy.
75
Česká republika
Tab. č. I/52
Registrované subjekty a cenné papíry
K 31. 12. 2005
K 31. 12. 2004
SCP
1
1
BCPP
1
1
RM-Systém
1
1
Inv. společnosti (ČR)
27 (18)
47 (38)
Inv. fondy
37 (37)
46 (44)
Otevř. pod. f. speciál.1
41
39
Otevř. pod. f. standard 2
24
23
Uzavř. pod. f.
0
0
Zahr. pod. f. spec.1
13
12
Zahr. pod. f. standard 2
1 025
818
Bank. obch. s CP
14
15
Nebank. obch. s CP
38
43
Zahr. banky s evr. lic. 3
110
43
Zahr. nebank. subj. s evr. lic. 3
210
72
Inv. zprostř.
8 387
5 719
Makléři
1 790
1 753
Registr. CP
102
134
Pozn.: 1 mimo směrnici EU UCITS, 2 podle směrnice UCITS, 3 díky licenci v jiné zemi EU mohou působit i v ČR.
Zdroj: Komise pro cenné papíry
KCP se proto od druhé poloviny roku připravovala hlavně na integraci dozorů. Přes ujišťování, že bude tento »velký třesk« bezproblémový, panují obavy, že může zbrzdit rozhodovací proces Komise. Účastníci trhu (Tab. č. I/52) se proto snaží vyřídit si potřebná povolení s předstihem.
Kvůli řadě požadavků Komise se vlekla jednání o udělení licence Centrálnímu depozitáři pro vypořádání obchodů s cennými papíry dceřiné společnosti pražské burzy UNIVYC. Ten má nahradit stávající
Středisko cenných papírů. Nedávno bylo udělení licence odloženo kvůli sporu o ocenění databází Střediska.
Trh zaujal postup Komise v případě společnosti Patria Finance, jejíž server informoval o výrazném
zvýšení cílové ceny akcií Unipetrolu od konkurenční firmy Wood and Company. Poté tuto informaci stáhl.
Patria tvrdí, že šlo o chybu způsobenou přehlédnutím. S odkazem na důvěrnost informace přitom odmítla
uvést zdroj. Její postup nakonec KCP charakterizovala jako manipulaci s trhem.
Stejný prohřešek šetřila Komise (a také pražská burza) u obchodů s akciemi Unipetrolu. Jediný hmatatelný výsledek představuje chystaná úprava burzovních obchodů na úvěr, což má omezit kolísání kurzů
jednotlivých akcií.
Nemilé překvapení připravili všem obchodníci s cennými papíry. Klienti firmy SATI, která skončila po
zavedení nucené správy v konkurzu, nárokují vůči Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry pohledávky za čtvrt miliardy korun. Podle představitelů fondu lze ale uznat jen škody ve výši 20 mil. Kč. Zavedení nucené správy nezachránilo před konkurzem ani firmu Americas International Brokers.
Ke sporům s poškozenými klienty zkrachovalých firem Private Investors a KTP Quantum, způsobených hlavně nejasnou legislativou, tak nejspíš přibudou další. Za pochybení Komise v těchto kauzách
a mezery v legislativě mohou kvůli vyhraným soudním sporům bývalých klientů obou firem zaplatit všichni daňoví poplatníci.
76
Česká republika
KCP se loni podílela na přípravě řady právních norem. Pokročila i ve snahách dál rozšiřovat vzdělávání investorů. Její projekt »rádce investora« se zaměřil na města a obce. Ještě větší dopad má sedmidílný seriál České televize pro laickou veřejnost.
Kromě integrace do jednotného dozoru patří ke stěžejním změnám, které bude KCP již jako součást
superdozoru prosazovat, regulace zprostředkovatelů na finančním trhu. Má sjednotit rozdílné podmínky
v různých segmentech tohoto trhu.
Burza cenných papírů Praha
Objem akciových obchodů na pražské burze dosáhl loni 1,04 bilionu Kč a byl tak o více než 100 %
vyšší než dosud rekordních 480 mld. Kč v roce 2004. Hodnota obchodů s dluhopisy se naopak po čtvrté
v řadě snížila, a to takřka o čtvrtinu na 533 mld. Kč. Největší zájem byl o obchody s akciemi ČEZ, Českého Telecomu a Komerční banky. Podíl drobných investorů na burzovních obchodech se přitom loni zvýšil ze 3 na 10 %.
Z likvidních titulů si nejvíce polepšily akcie Unipetrolu, a to o 136,8 %. ČEZ posílil o 116,1 %, kurz akcií Zentivy takřka o polovinu, Český Telecom si připsal 42,1 %, Erste Bank 15,6 % a Komerční banka 5,2 %.
Rekordní objem obchodů zvedl příjmy burzy. Její čistý zisk zřejmě podle předběžných neauditovaných výsledků přesáhne rekordních 100 mil. Kč proti 30,45 mil. Kč v roce 2004, kdy od něj ovšem byla
odečtena odložená daň. Zatím není jasné, zda bude burza vyplácet dividendy.
Podobně jako jiné nové trhy i ten český zasáhly tři velké výprodeje akcií – v březnu, květnu a v říjnu.
Příčinou prý byl rostoucí zájem o dolarová aktiva, jímž investoři reagovali na zvyšování úrokových sazeb
v USA. Ve všech případech si pak akcie znovu polepšily.
Na rozdíl od roku 2004 loni na pražské burze neproběhla žádná další primární emise akcií. Nabídka
likvidních titulů se nicméně rozrostla o realitní společnost Orco Property Group a majitele televize Nova
CME, obchodované do té doby jen v Paříži, respektive New Yorku.
Počet akciových titulů loni klesl z 55 na 39, v případě dluhopisů naopak stoupl ze 79 na 96. Nyní je
ještě o dva vyšší. Pokles počtu obchodovaných akcií souvisí s legislativou, která usnadnila majoritním akcionářům, kteří drží alespoň 90 % akcií firmy vytěsnění ostatních majitelů (squeeze out). Snížil se i počet
členů burzy, a to z 24 na 23, a letos do 31. března na 22. Společnosti RSJ Invest a Böhm & Partners, které naopak mají o členství zájem, zřejmě čekají, zda burza skutečně zahájí obchody s deriváty, resp. investičními certifikáty.
Podobně jako Komise pro cenné papíry i burza řešila případ možné manipulace s trhem u Unipetrolu. K silnému kolísání kurzu tohoto titulu prý přispěl velký objem obchodů na úvěr (margin). Proto navrhuje, aby se zálohy, které musí platit investoři při těchto transakcích, výrazně zvýšily, a to z 15 na 50 % obchodované částky. Drobní obchodníci se tím cítí vůči velkým poškozeni. Definitivní rozhodnutí, jak budou
maržové obchody upraveny, zatím burza nevydala.
Přestože jsou prý středoevropské akciové trhy, hlavně český, přehřáté, experti věří, že si letos domácí akcie polepší o 5–15 %. Hodně bude záležet na výsledcích a budoucích vyhlídkách největších firem.
Dál se spekuluje o dalších primárních emisích na pražské burze. Citovány jsou hlavně společnosti OKD
a Levi International. Kromě nich by se mělo v Praze začít obchodovat i s tituly kótovanými na jiných trzích.
Burza, která loni změnila logo, slučuje od 21. března takřka identické indexy PX 50 a PX-D do nového indikátoru PX, který bude vycházet z historie PX 50. Tento krok vyjasní situaci na trhu a umožní
zahájit, patrně v červnu, obchody s deriváty. Jako první mají být zahájeny obchody s futures na akciový index PX. S derivátovými transakcemi je spojeno možné zavedení obchodů s investičními či indexovými certifikáty. Podobně jako v zahraničí i v Praze by mohly přispět ke zvýšení objemu obchodů na spotovém trhu.
Akcionáři pražské burzy mají na valné hromadě definitivně rozhodnout, zda zahájí činnost Centrální
depozitář pro vypořádání obchodů s cennými papíry. Ten by měl vzniknout z UNIVYC, který slouží k vy-
77
Česká republika
pořádání burzovních obchodů. Depozitář měl původně zjednodušit a hlavně zlevnit obchody s cennými
papíry. Vyřazení řady titulů z trhu spojené se squeeze outem má ovšem negativní vliv na jeho potenciální příjmy a je otázka, zda nakonec burza od tohoto záměru neustoupí.
V souvislosti s aktivitami Vídeňské burzy, která dál usiluje o integraci středoevropských trhů, se spekuluje o budoucnosti pražské burzy. Podle jejího generálního ředitele Petra Koblice zatím necítí akcionáři
burzy žádnou potřebu s někým fúzovat.
RM-Systém
Také mimoburzovnímu RM-Systému se loni dařilo. Index PK 30 vzrostl o 63,8 % na 2 364,98 bodu.
Celkový objem obchodů vzrostl o téměř 35 % na 6,58 mld. Kč, zatímco aukční obchody se ve srovnání
s rokem 2004 zvýšily o 35 % na 3,1 mld. Kč. Dál roste podíl internetových obchodů. RM-S loni zavedl volný trh, na němž se nyní obchoduje s 19 akciovými tituly. Při minimální informační povinnosti je na něm
možné obchodovat s některými dříve vyřazenými tituly.
Počet emisí cenných papírů, s nimiž se obchoduje v RM-S, se loni snížil ze 178 na 123. V případě
akcií to znamená pokles ze 115 na 70, u dluhopisů z 53 na 51 a u podílových listů podílových fondů z devíti na dva.
Podle předběžných údajů dosáhla loni firma čistého zisku ve výši 21,14 mil. Kč, což je přibližně stejně jako o rok dříve.
Společnost řídí od letošního března nový management. Ředitelem společnosti se stal dosavadní finanční ředitel Jan Špringl. Provozním ředitelem byl jmenován David Hybeš.
Firma se dál snaží rozšiřovat nabídku služeb na svých 57 pobočkách. Zahájení obchodů se zahraničními cennými papíry, případně účasti na transakcích s deriváty na český index a další středoevropské
akciové indexy, s nimiž se obchoduje na Vídeňské burze, brzdí nevyjasněná budoucnost Centrálního depozitáře a s tím spojeného vypořádání obchodů s cennými papíry (viz dále).
Středisko cenných papírů (Centrální depozitář)
Stěžejním cílem Střediska cenných papírů zůstává jeho přeměna na Centrální depozitář. Ten měl
vzniknout původně již počátkem tohoto roku. Vzhledem k tomu, že se licenční řízení s Komisí pro cenné
papíry, která požaduje důkladné testy depozitáře, protahuje, tento termín se stále posouvá.
Do ekonomiky budoucího depozitáře loni tvrdě zasáhla legislativa, která usnadnila squeeze out (vytěsnění menšinových akcionářů majoritním). Letos sice pomohla zvýšit příjmy Střediska, desítky vyřazených titulů však do budoucna omezují objem služeb, který bude depozitář poskytovat.
Je proto zjevné, že burza, respektive její dceřiná společnost pro vypořádání obchodů UNIVYC, postupně opouští představu, že bude vypořádání obchodů přes CD jednodušší a hlavně levnější než ve SCP.
Testování softwaru depozitáře již skončilo. Z technologického pohledu tedy může zahájit činnost. Kromě licence je ale třeba dořešit některé právní a finanční aspekty budoucího fungování CD a převodu dat. Hlavně
squeeze out jeho činnost prodražil. Komise pro cenné papíry nedávno licenční řízení pozastavila kvůli sporu
o ocenění databází Střediska cenných papírů mezi UNIVYC a státem. Jejich hodnotu mají stanovit vybraní
znalci. Až bude známa, bude licenční řízení pokračovat (CD tak zřejmě vznikne až v průběhu příštího roku).
Loňský obrat SCP, které je příspěvkovou organizací Ministerstva financí ČR, proti předchozímu roku
dále klesl, a to ze 432,8 na 401,31 mil. Kč. Souvisí to s poklesem cen některých služeb v roce 2004, který se projevil až loni. Částečně ho kompenzoval růst tržeb souvisejících se zmíněnými squeeze outy. Letos se proto měly tržby SCP dál výrazněji snížit. Ke konci roku 2005 odešlo z trhu 65 titulů.
Počet účtů majitelů cenných papírů loni klesl z 2 546 907 v roce 2004 na 2 338 714, z toho je
281 657 prázdných. Občanům ČR patří 2 186 966 účtů, klientům bydlícím na Slovensku 145 475 a těm,
kteří sídlí v jiné zemi 6 273 účtů.
78
Česká republika
Počet emisí zaknihovaných cenných papírů se loni snížil z 2 095 na 1 936 a těch, které jsou registrovány na některém trhu z 201 na 171. Celkový počet akcií přitom klesl z 1 867 na 1 660 (kótovaných ze
117 na 71). Opačně tomu bylo u dluhopisů a u podílových listů otevřených podílových fondů. Jejich počet
vzrostl ze 151 na 195, resp. ze 71 na 75.
Obchodníci s cennými papíry
Počet obchodníků s cennými papíry loni dál klesl z 58 na 52. Dva z nich přitom nečekaně zkrachovali. SATI neustál nucenou správu a skončil konkurzem. Pohledávky, které přihlásili poškození klienti firmy
u Garančního fondu obchodníků s cennými papíry se blíží čtvrt miliardě korun. GFO tvrdí, že oprávněné činí jen asi 20 mil. Kč. Podobně jako u dalších zkrachovalých obchodníků Private Investors a KTP Quantum
hrozí státu (žalovány jsou Komise pro cenné papíry a Garanční fond) další soudní spory. V případě KTP
navíc nemá fond peníze na úhradu některých pohledávek klientů.
Po neúspěšné nucené správě loni zkrachoval další obchodník s cennými papíry Americas International Brokers. V kuloárech se hovoří, že budou poškození klienti od fondu žádat náhradu dosahující až sta
milionů korun. Vznikly však prý hlavně kvůli tomu, že AIB nadhodnocovala výsledky klientů. Je tedy otázka, kolik jejich pohledávek Garanční fond nakonec uzná.
Obchodníky s cennými papíry nemile zasáhla změna, kterou navrhli poslanci v případě úhrady poplatků do Garančního fondu. Ta se má místo původně očekávaných 0,1–0,4 % z přijatých poplatků a provizí zvýšit na 2 %, což je pro členy menší České asociace obchodníků s cennými papíry (ČAOCP) velmi
tíživý problém. Zatímco zástupci Ministerstva financí tvrdí, že tato změna byla s účastníky trhu předem konzultována, ČAOCP to popírá. Změnu v novele zákona, který upravuje odvody do fondu ovšem hodlají prosazovat také členové větší a vlivnější Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
I když Ministerstvo financí tvrdí, že je navržená změna příjmově neutrální, na trhu panuje přesvědčení, že jejím cílem je, aby Garanční fond získal více peněz. Ty by mohl částečně využít ke krytí závazků,
které má fond vůči klientům KTP Quantum.
Vážně přitom hrozí, že obchodníci promítnou vyšší odvody do fondu do cen služeb penzijním a podílovým fondům, které využívají jejich aktivit, což bude mít negativní dopad na běžného klienta. Může to
vést i ke snaze převést sídlo obchodníka jinam, což by příjmy českého Garančního fondu dále snížilo.
Menší obchodníci protestují i proti snaze pražské burzy zvýšit u obchodů na úvěr – údajně kvůli příliš vysoké volatilitě při obchodování s některými tituly, například Unipetrolu – minimální výši zálohy u těchto úvěrovaných transakcí z dosud běžných 15–20 až na 50 %. Jak upozornili Komisi pro cenné papíry, na
trhu přibývá firem, které v ČR nabízejí finanční produkty bez potřebné licence.
Obě asociace obchodníků chtějí letos pro zájemce začít pořádat makléřské zkoušky.
Unie investičních společností (Asociace fondů
a asset managementu)
V Unii investičních společností (UNIS), která původně sdružovala pouze domácí hráče na trhu, došlo
loni k několika zásadním změnám. Na podzim odešel z postu předsedy předsednictva UNIS Petr Zapletal,
kterého vystřídal Martin Burda, rovněž z České spořitelny. V únoru pak Unie změnila název na Asociaci fondů a asset managementu (AFAM). Chce tak naznačit užší propojení fondů se správou majetku, což je cesta, kterou nabízí novela zákona o kolektivním investování. Řádnými členy AFAM se stali právě dva správci
majetku, a to Česká spořitelna a Pioneer Asset Management. Asociace získala i dva nové přidružené členy.
Zmíněná novela umožňuje zakládat nemovitostní otevřené podílové fondy pro drobnou klientelu. Pro
investici do tohoto fondu nebude třeba vynaložit dva miliony korun jako dosud, ale přijatelnou částku, kterou stanoví správce fondu. Ta by se mohla pohybovat v řádu několika tisíc korun. Novela navíc počítá s fondy kvalifikovaných investorů, které budou nabízet nejrůznější alternativní investice, a to bohatší klientele.
79
Česká republika
AFAM se snaží rozšířit spolupráci s Asociací pro kapitálový trh (AKAT), jejíž záběr je širší. Zahrnuje
mj. i obchodníky s cennými papíry. Společné aktivity by se týkaly hlavně podílových fondů a patrně i správy majetku. V prvém případě jde mj. o pravidelné týdenní informace o fondech členů obou institucí rozesílaných z jednoho místa.
Začátkem února mohlo v ČR působit 1 104 podílových fondů, z toho 1 039 registrovaných podle zahraniční a dalších 65 vycházejících z domácí legislativy. Tomu odpovídá i zájem o tento druh investic. Ve
srovnání s rokem 2004 vzrostl loni objem peněz, který spravují českým klientům, takřka o třetinu, a to ze
169,20 na téměř 225 mld. Kč. O něco rychleji rostou aktiva zahraničních fondů, spravovaná členy AKAT.
Mírně se snížil zájem o fondy peněžního trhu. Nadále přesto představují asi 45 % veškerého majetku fondů. Roste zájem o akciové, smíšené a hlavně zajištěné fondy. Při přetrvávající převaze konzervativních fondů je asi 90 % z nich denominováno v korunách.
Čelné postavení na trhu si udržuje několik finančních skupin, především IS České spořitelny, ČSOB
(KBC), IKS Komerční banky a ING Bank. Podíl prvních tří na trhu ještě vzrostl.
Očekává se, že letos budou velmi populární zmíněné nemovitostní fondy pro drobné investory, které
mohou být do určité míry alternativou k peněžním fondům. Šance nabízet podobné investice stejně jako
fondy kvalifikovaných investorů může do ČR přitáhnout nové správce fondů či majetku, kteří zde dosud
nepůsobili.
Asociace pro kapitálový trh
S výjimkou skupiny PPF, která stojí mimo, je většina největších hráčů na českém trhu členem Asociace pro kapitálový trh. Nadále se významnou měrou podílejí na správě podílových fondů založených podle zahraniční legislativy, které jsou nabízeny v ČR. Kromě zmíněné PPF, která koncem loňského roku spravovala majetek ve výši 200 mld. Kč (nyní jde prý již asi o 240 mld. Kč), sem patří nejvýznamnější domácí
správci majetku.
Podle dostupných informací spravovali koncem minulého roku členové AKAT majetek za 352,8
mld. Kč. Proti 187,71 mld. Kč koncem roku 2004 to představuje nárůst takřka o 100 %. Svým klientům přitom aktivně obhospodařovali aktiva ve výši 305,40 mld. Kč, jako poradci působili v případě majetku, jehož
výše činí 47,38 mld. Kč.
Největším správcem individuálně obhospodařovaného majetku (Asset Management) je ČSOB AM
se 112,5 mld. Kč, následována ING Investment Managementem se 69,3 mld. Kč, Komerční bankou (56,5
mld. Kč) a Českou spořitelnou. Bude však třeba doladit statistiky. Pokud by se do těchto údajů započetl
i majetek, který spravují klientům podílové fondy České spořitelny (ten ovšem eviduje Asociace fondů a asset managementu), se 120 mld. Kč by ČSOB překonala.
V čele AKAT vystřídal Jana Troníčka Martin Fuchs z finanční skupiny HSBC, který již Asociaci v minulosti vedl. AKAT se zaměřuje hlavně na legislativu. Nově také hodlá organizovat makléřské zkoušky.
Legislativa...
V loňském a na začátku letošního roku byla přijata řada významných legislativních změn. K nejdůležitějším patří novelizace zákonů, která umožní, aby vznikl od letošního dubna integrovaný dozor nad finančním trhem.
Byla připravena technická novela obchodního zákoníku i zákona o cenných papírech. Bouři nevole
vzbudily změny, které usnadnily squeeze out, tedy vytěsnění drobných akcionářů firmy majoritním, který
je možný již při 90% podílu ve firmě. Předtím šlo o vlastnictví 95 % akcií. Problém spočívá hlavně ve správném stanovení ceny odkupu od minoritních akcionářů v případech, kdy ji stanoví znalec, kterého určuje
majoritní vlastník firmy. Ani po změně (tuto cenu, respektive způsob jejího stanovení schvaluje Komise pro
cenné papíry) nepanuje spokojenost. Mj. proto, že KCP má schvalovat postup znalce i u neregistrovaných
80
Česká republika
cenných papírů, o nichž neexistuje dostatek informací. To vše způsobuje při pomalé práci soudů a sporném postihu majoritního akcionáře vážné problémy. Z trhu díky této novele odešlo několik desítek titulů.
Senátoři se proto v této souvislosti obrátili se stížností na Ústavní soud. I kdyby jim dal za pravdu, těžko
se bude možné vrátit zpět k již realizovaným squeeze outům.
Podobnou normu má v souladu s evropskou legislativou do svého práva zavést každý člen EU a Ministerstvo spravedlnosti spolu s Komisí pro cenné papíry proto chystalo podobný zákon. Snaha poslanců
v čele s Vladimírem Doležalem z ODS prosadit ještě před tím snazší squeeze out působí podivně.
Ministerská novela se snažila tuto poslaneckou novelu změnit. Nyní se ale čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, a tak jedinou zásadní změnu představuje tzv. sell out, právo minoritního akcionáře požádat za
určitých podmínek majoritního, aby od něj akcie odkoupil.
Velké změny má přinést zákon o kolektivním investování, který umožní, aby vznikaly nemovitostní
fondy pro drobné investory a fondy kvalifikovaných investorů, určené spíše pro ty movitější a poučenější.
Komise pro cenné papíry má na jaře vydat veledůležitou vyhlášku o poctivé prezentaci investičních
služeb. Vychází z evropské legislativy a upravuje pravidla, která musí dodržovat při tvorbě a hlavně zveřejňování analytik obchodník s cennými papíry. Vztahuje se i na média a novináře. Podobně jako v jiných
zemích, také v ČR panují obavy z toho, jak vlastně bude KCP tuto vyhlášku aplikovat a trestat její porušení. A zda se alespoň zpočátku, kvůli obavám z postihu počet vydávaných investičních doporučení výrazně nesníží, což by trh nepochybně poškodilo.
Právo EU si vyžádá aplikovat do české legislativy řadu dalších norem – o prospektu, finančních službách aj.
V příštím roce, až bude stabilizován integrovaný dozor nad finančním trhem, který vzniká v ČNB, patrně přijde na řadu revize a případné změny veškeré finanční legislativy. Snad půjde o krok vpřed a nepřinese, jako tomu bylo mnohokrát v minulosti při zavádění nových zákonů i právních norem, další problémy.
František Mašek, týdeník Ekonom
Vlastníci v pohybu
V roce 2005, kdy skončila podle plánu existence Fondu národního majetku, na sebe ještě tato instituce stačila upozornit převodem jednoho z největších státních akciových balíků, který u nás zbýval, na
soukromého investora. Do konce tak byl doveden po více než deseti letech druhý největší tendr v dějinách
české privatizace – Český Telecom.
Cesta to byla poměrně trnitá. Telekomunikační operátor byl poprvé privatizován v roce 1995 zařazením části akcií do druhé vlny kuponové privatizace. Na 27procentní státní podíl pak bylo vyhlášeno výběrové řízení, vítězem se stalo konsorcium TelSource. Po několika letech se rozhodlo ze společnosti odejít,
a proto v roce 2001 podepsalo s FNM smlouvu o společném postupu při prodeji akcií Českého Telecomu.
Nový tendr probíhal na přelomu 2001–2002, ani jeden ze tří zájemců, kteří podali závazné nabídky, však
nenabídl za 51,5 procenta akcií, které patřily českému státu, cenu, jakou by vláda byla ochotna akceptovat. Rozhodla proto prodej odložit. V roce 2002 se váhy ještě jednou nachýlily k prodeji, protože konsorcium Deutsche Bank, Blackstone Group a TDC přidalo a chtělo dát téměř 56 mld. Kč. Vláda ale i své další rozhodnutí zrušila a rozhodla o definitivním zastavení prodeje.
V roce 2003 se vedení Českého Telecomu dohodlo s konsorciem Atlantic West o dokoupení 49 procent akcií v dceřiné společnosti Eurotel za 28 mld. Kč. Společnost KPN prodala své akcie ČT na finančních trzích. FNM a konsorcium TelSource, jehož byla KPN součástí, ukončili dohodu o společném postupu a TelSource posléze prodal svůj podíl za 21,7 mld. Kč.
81
Česká republika
Loni se pak odehrál poměrně rychlý tendr o státní podíl v Českém Telecomu a vítězem se stala španělská společnost Telefónica, která nabídla 82,6 mld. Kč. V červnu 2005 pak prodej schválila Evropská komise
a Telefónica se po doplacení kupní ceny stala majoritním vlastníkem ČT a jeho mobilního operátora Eurotel.
Ne všechny privatizace probíhaly bez problémů. Protesty provázely prodej společnosti Vítkovice
Steel, kterou po vyčlenění z a. s. Vítkovice vlastnil státní podnik Osinek (jeho akcie drží Fond národního
majetku). Vláda rozhodla 13. července o tom, že Vítkovice Steel koupí ruská skupina Evraz s nabídkou
7,05 mld. Kč. Privatizační smlouva byla podepsána 5. srpna. Jde o první velký privatizační tendr v ČR,
který vyhrála firma z Ruska. Prodej Vítkovice Steel byl komplikován řadou okolností včetně soudních sporů. Z tendru byl vyřazen vlastník Nové Huti, světový ocelářský gigant Mittal Steel, a to právě kvůli sporu
jeho dceřiné společnosti Vysoké pece Ostrava o cenu dodávek surové oceli do Vítkovic. Nejčastější námitka, která v souvislosti s tendrem padala, byla obava, že ruský vlastník bude sám dodávat do českého
podniku hutní polotovary, takže nebude muset nakupovat od Vysokých pecí a přičiní se tak o omezení jejich výroby včetně omezení hutní výroby ve Vítkovicích.
Novým vlastníkem holdingu Unipetrol se stal polský chemický holding PKN Orlen. Tendr vyhrál již
v roce 2004, v květnu 2005 pak doplatil zhruba 11,75 miliardy korun ze sumy 13,05 mld. za 63procentní
státní podíl v Unipetrolu. Evropská komise schválila převzetí předtím v dubnu. Posléze v říjnu téhož roku
PKN Orlen souhlasil s doplatkem k prodejní ceně, protože hodnota Unipetrolu od doby podávání nabídek
výrazně vzrostla. Cena za Unipetrol tak dosáhla celkových 14,695 mld. Kč.
Koncem léta 2005 vypukla kolem již dovršené privatizace Unipetrolu mezinárodní aféra. Podnětem
se stalo vyšetřování, vedené v Polsku a medializované tamtéž. Prvním odrazem této záležitosti v ČR byla rovněž mediální událost – TV Nova natočila schůzku ředitele úřadu vlády premiéra Paroubka Zdeňka
Doležela s polským lobbistou Jackem Spyrou, na níž Doležel údajně požadoval úplatek pět milionů korun
za privatizaci ve prospěch PKN Orlen. Doležel byl okamžitě propuštěn, vládní politici obvinění z korupce
odmítli. V říjnu poslanci zřídili vyšetřovací komisi, která má okolnosti privatizace objasnit. Jejím předsedou
se stal Pavel Hojda (KSČM).
PKN Orlen nyní prodává některé části holdingu Unipetrol, nikoli však ve smyslu předprivatizačních
smluv, uzavřených s českým podnikem Agrofert (Andrej Babiš) a mezinárodní společností ConoPhillips.
Ceny, sjednané v těchto smlouvách, jsou podle PKN zcela nevýhodné pro jejich společnost. Tato záležitost se ještě povleče, protože rozhodující slovo budou mít právníci.
Úspěšné akvizice se loni podařilo uzavřít elektrárenské společnosti ČEZ. V zahraničí to bylo vítězství v tendru o nákup většinového tendru v rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia. V ČR byl
však ČEZ úspěšný hned dvakrát. S Fondem národního majetku podepsal smlouvu o koupi 55,4procentního podílu v hnědouhelných Severočeských dolech za 9,05 mld. Kč. O získání této společnosti se pokoušel již o rok předtím, tehdy to však bylo posouzeno státními úředníky jako nežádoucí a vedlo to mj. k odvolání tehdejšího generálního ředitele ČEZ Jaroslava Míla. Mezi uchazeči o SD zůstaly Appian Group,
Penta a J&T, poslední jmenovanou meziresortní privatizační komise doporučila za vítěze. Tendr byl ovšem
zrušen kvůli nabídnuté nízké ceně. Vláda počítala se spodní hranicí 7,5 mld. Kč. ČEZ získal také další podíl ve společnosti Škoda Praha – vláda rozhodla o prodeji zhruba čtvrtiny svých akcií v tomto podniku za
59 milionů korun.
Zahájení prodeje výrobce letadel Aero Vodochody schválila vláda loni v červenci.
V závěru roku pak Česká konsolidační agentura vyřadila z tendru tři uchazeče v souladu s doporučením meziresortní privatizační komise a pokračuje deset zájemců. Rozhodnutí by mělo padnout ještě do
parlamentních voleb. Stát prodává téměř 100 procent této společnosti a také její dluhy za více než 10 miliard korun. Mezi zájemci převažují finanční investoři, kteří mají menší zájem o výrobu letadel či jejich součástí, ale větší především o pozemky a přistávací dráhu.
V závěru roku poslanecká sněmovna schválila zákon, který umožní prodej dceřiné firmy Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP. Zájem o ni mají tři pojišťovací společnosti. Do Komerční úvěrové
82
Česká republika
společnosti EGAP je vyčleněno poskytování komerčního pojištění, i po prodeji si mateřská EGAP ponechá blokační minoritu.
Vlastnické pohyby se odehrávaly i v méně ostře sledovaných společnostech. Pokračuje koncentrace obchodních firem na českém trhu. Společnost Ahold oznámila, že převezme všech 67 supermarketů
společnosti Julius Meinl v ČR. Z Česka odejde francouzský Carrefour, jeho obchody převezme Tesco
Stores ČR.
Pojišťovna Kooperativa získala sto procent akcií v České podnikatelské pojišťovně. Industrial Group
Holding IGH, společnost ze skupiny K&K Capital Group Karla Komárka koupila 50 procent akcií Vítkovice
Holding. Nejen ČEZ získával nové akvizice v zahraničí. Např. společnost Zentiva podepsala smlouvu
o koupi předního rumunského výrobce léčiv Sicomed za zhruba 2,4 miliardy korun.
Úspěšné v ČR byly také významné zahraniční společnosti. Telekomunikační operátor Vodafone
Group koupil Oskar mobil za zhruba 77 mld. Kč. Společnosti Intel Capital a Enterprise Investors oznámily, že koupily 65procentní podíl v české antivirové firmě Grisoft zhruba za 1,2 miliardy korun. Do televize
Prima vstupuje švédská mediální společnost MTG.
Někdejší dcery Škody Holding ovládl ruský Gazprom, když získal kontrolu nad ruským holdingem
OMZ, který tyto firmy koupil v roce 2004.
Privatizačních příležitostí již česká vláda příliš mnoho nemá, zejména nechce-li prodávat společnosti, jako jsou ČEZ, Česká pošta, ČEPRO, MERO či Budějovický Budvar. Připravuje se privatizace České
správy letišť, v pořadí jsou také České aerolinie, v úvahu by někdy v budoucnu připadaly také České dráhy. Privatizační hody již tedy zřejmě skončily, a pokud se nebude prodávat společnost ČEZ, stěží bude překonán rekordní privatizační příjem, který český stát získal z prodeje Transgasu a celého plynárenství (124
miliard korun).
Připomeňme si ještě privatizační příjmy z bankovního sektoru: za ČSOB to bylo 40 mld. Kč, za Komerční banku 39,4 mld. a za Českou spořitelnu 19 mld. Kč.
Milena Geussová, týdeník Ekonom
Bankovnictví
Evropský rámec
Bankovnictví na starém kontinentu bylo v roce 2005 v dobré formě. Po dlouhém období nízkých
úrokových sazeb dosahovaly instituce finančních služeb výrazných zisků a silného růstu výnosů. Přes
slabou ekonomickou výkonnost eurozóny řada bank prosperovala díky stálému zájmu o takové produkty jako hypotéky a spotřebitelské úvěry, zatímco opravné položky ke ztrátovým úvěrům byly na historicky nízké úrovni.
Kvůli dlouhodobým překážkám přeshraniční konkurence zůstával sen o skutečně panevropském volném trhu finančních služeb stále vzdálený. Koupě německé HVB italským UniCreditem vyvolala očekávání vlny bankovní konsolidace, mnoho fúzí a akvizic se však neuskutečnilo. Odlišné národní právní struktury, různé systémy ochrany spotřebitelů a protekcionističtí domácí regulátoři znesnadňovali evropským
bankám nabízet ve větší míře retailové finanční produkty přes hranice.
Po letech diskusí schválila Evropská komise finální verzi směrnice o kapitálových požadavcích. Tato
norma začleňuje principy rámce Basel II pro kapitál bank do práva Evropské unie. Banky začnou nová pravidla aplikovat až počátkem roku 2007, ale začaly se intenzivně připravovat. V roce 2005 bylo ještě příliš
brzy říci, jaký účinek budou pravidla mít na kapitál bank, ale analytici již předvídali, že Basel II urychlí konsolidaci, protože poskytuje výhody bankám, jež diverzifikují své kapitálové báze.
83
Česká republika
Atraktivní region
Pokud někdo pochyboval o trvalé přitažlivosti střední a východní Evropy pro bankéře, rok 2005 tyto
pochyby rozptýlil vlnou operací posilujících důvěru v region.
Rakouská RZB vyvolala rekordní zájem investorů, když v dubnu 2005 prodala za 1,1 miliardy eur
část akcií Raiffeisen International – své divize pro střední a východní Evropu. Italský UniCredit koupil německou HVB, přičemž pro Italy byla nejatraktivnějším soustem Bank Austria Creditanstalt, rakouská dcera HVB s významnými operacemi ve střední a východní Evropě. O koupi privatizované rumunské banky
Banca Comerciala Romana (BCR) projevilo zájem 10 finančních institucí, nakonec zvítězila rakouská
Erste Bank.
V letech 2002–2003 se na finančních trzích objevily názory, že některé mezinárodní banky za své
koupě v regionu zaplatily přehnaně vysokou cenu. Vývoj v roce 2005 musel skeptiky přesvědčit, že region
za velké investice stojí.
Základem optimismu bylo přesvědčení, že střední a východní Evropa vykazuje a ještě řadu let bude
vykazovat dynamický hospodářský růst, zvláště v porovnání se starými členskými státy Evropské unie, odkud pochází většina mezinárodních bank nejaktivnějších v nových unijních zemích.
Podle odhadů je ve střední a východní Evropě podíl úvěrů k hrubému domácímu produktu pouze
35 %, zatímco v eurozóně 110 %. Potenciál pro růst je proto velký.
Banky investují do konsolidace i expanze. Koupě HVB UniCreditem, která narazila na určité problémy v Polsku, vytvoří jasnou jedničku v regionu s kombinovanou bilanční sumou 70 miliard eur – dvakrát
větší, než mají rivalové – KBC, Raiffeisen a Erste.
Zisky v Česku
V roce 2005 působilo v České republice 36 bank s licencí, z toho 27 s rozhodující zahraniční
účastí. Vedoucí trojku tvořily ČSOB, součást belgické skupiny KBC, Česká spořitelna ze skupiny rakouské Erste Bank a Komerční banka ovládaná francouzskou Société Générale. V první desítce ještě byly
HVB Bank, Commerzbank AG, Citibank, Raiffeisenbank, GE Money Bank, ING Bank a Hypoteční banka
(Tab. č. I/53).
Tab. č. I/53
Největší peněžní ústavy
10 největších bank při zahrnutí
stavebních spořitelen k 31. 12. 2005
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
ČSOB
Česká spořitelna
Komerční banka
HVB Bank
Českomoravská stavební spořitelna
COMMERZBANK AG, pobočka Praha
Stavební spořitelna ČS
Citibank
Raiffeisenbank
GE Money Bank
10 největších bank bez zahrnutí
stavebních spořitelen k 31. 12. 2005
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
ČSOB
Česká spořitelna
Komerční banka
HVB Bank
COMMERZBANK AG (pobočka)
Citibank
Raiffeisenbank
GE Money Bank
ING Bank N.V. (pobočka)
Hypoteční banka
Pozn.: oba seznamy ČNB vycházejí z nekonsolidovaných a dosud ne zcela auditovaných údajů
84
Česká republika
K 31. prosinci 2005 se velké banky podílely na aktivech bankovního sektoru v Česku 61 %, na úvěrech 58 %, na základním kapitálu bank 64 % a spravovaly 63 % vkladů klientů. Podíl středně velkých bank
představoval 15 % aktiv, 23 % úvěrů, 24 % základního kapitálu a 12 % vkladů.
Bilanční suma českého bankovního sektoru se zvýšila z 2,63 bilionu korun k 31. prosinci 2004 na
2,95 bilionu korun k 31. prosinci 2005. Za rok 2005 vykázal tento sektor čistý zisk 39,4 miliardy korun,
když za rok 2004 činil 32,8 miliardy korun. Počet pracovníků v bankovním sektoru se přitom snížil z 38 158
k 31. prosinci 2004 na 37 540 k 31. prosinci 2005. Počet obchodních míst bank ve sledovaném období
vzrostl ze 1 785 na 1 825.
K 31. prosinci 2005 představoval úrokový zisk licencovaných bank v Česku 64 miliardy a profit z poplatků a provizí 31,8 miliardy korun. K 31. prosinci 2004 činily tyto ukazatele 59,8 miliardy, respektive
31,3 miliardy korun.
O ziskovosti a efektivnosti bankovního sektoru v České republice hovoří následující propočtové ukazatele. Poměr zisku z bankovní činnosti k průměrným aktivům k 31. prosinci 2005 činil 3,88 %, zatímco
k 31. prosinci 2004 3,96 %. Čistý zisk k průměrným aktivům stoupl z 1,26 na 1,40 %, ke kapitálu (Tier 1)
z 23,34 na 25,34 %. Výnosnost úvěrů se zvýšila z 3,77 na 3,87 %.
Na jednoho pracovníka banky v ČR k 31. prosinci 2005 připadalo 78 710 korun bilanční sumy (když
k 30. prosinci 2004 to bylo 69 070 korun), 2 902 korun (2 712 korun) zisku z bankovní činnosti;
1 050 korun (861 korun) čistého zisku; 1 375 korun (1 279 korun) provozních nákladů.
Kapitál bank s licencí vzrostl od 31. prosince 2004 do 31. prosince 2005 ze 146,7 miliardy na
167,1 miliardy korun. K poslednímu dni roku 2004 činila průměrná kapitálová přiměřenost 11,87 %.
Jaká byla kvalita úvěrového portfolia? Celkový objem klasifikovaných úvěrů stoupl ze 118,8 miliardy
korun k 31. prosinci 2004 na 127,6 miliardy korun k 31. prosinci 2005. A jaký byl vývoj v jednotlivých kategoriích klasifikovaných úvěrů? Objem sledovaných se zvýšil ze 74,32 miliardy na 80,96 miliardy korun,
objem nestandardních se snížil z 19,34 miliardy na 17,57 miliardy korun, objem pochybných zaznamenal
vzestup z 5,30 miliardy na 7,62 miliardy korun, objem ztrátových vzrostl z 19,86 miliardy na 21,48 miliardy korun. Podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech stoupl z 10,84 na 11,72 %. Rezervy
a opravné položky klesly z 30,9 miliardy korun na 29,8 miliardy korun.
Jak se dařilo velké trojce?
Skupina ČSOB, jednička na českém trhu, největší instituce ve středoevropské síti skupiny KBC
a druhá největší banka v regionu, uzavřela rok 2005 se ziskem 10,3 miliardy korun. V porovnání s rokem
2004 to představovalo zvýšení o 50 %. Po vynětí jednorázové splátky od Slovenské inkasní vzrostl čistý
zisk skupiny ČSOB meziročně o 17 % na 8,1 miliardy korun. Hlavními tahouny výnosů skupiny byl nárůst
počtu klientů – fyzických osob, malých a středních firem i velkých podniků – na více než pět milionů a dále nárůst objemu poskytnutých hypoték i rostoucí objem spravovaných aktiv.
Skupina ČSOB si v roce 2005 udržela svoji pozici největšího správce aktiv na českém trhu s tržním
podílem 30 %. Díky Českomoravské stavební spořitelně a Hypoteční bance si udržela vedoucí postavení
ve financování potřeb občanů v oblasti bydlení. V silně konkurenčním prostředí zaznamenala nejvyšší nárůst úvěrů malým a středním podnikům – o 40 %.
Rostoucí objem transakcí a spravovaných aktiv v podílových a penzijních fondech, na bankovních
vkladech a ve stavebním spoření přispěl k nárůstu neúrokových výnosů.
ČSOB prodloužila smlouvu o spolupráci s Českou poštou až do roku 2017. Poštovní spořitelna, součást »čobky«, tak získala perspektivu dalšího využívání sítě 3 350 poštovních úřadů.
Česká spořitelna vykázala k 31. prosinci 2005 neauditovaný konsolidovaný čistý zisk podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS) ve výši 9,13 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 12,3 %. Rok 2005 byl pro tuto vlajkovou loď skupiny Erste Bank ve střední a východní Evropě ve
znamení růstu transakcí, úvěrů, vkladů i aktiv ve správě.
RH-000003
86
Česká republika
Za zmínku stojí, že tato banka s 5,3 milionu klientů zvýšila objem úvěrů fyzickým osobám o 36,2 %.
Přispěly k tomu zejména hypoteční úvěry (+47,6 %) a překlenovací úvěry a úvěry ze stavebního spoření
(+25,8 %). Významně se zvýšily objemy hotovostních a spotřebitelských úvěrů občanům (+29,6 %). Výrazný
růst zaznamenala Česká spořitelna také v úvěrech drobným podnikatelům a malým a středním podnikům
(+25,5 %). V porovnání s rokem 2004 stoupl počet vydaných kreditních karet o 66,5 % na více než 340 000.
Komerční banka ze skupiny Société Générale zvýšila v roce 2005 provozní zisk o téměř 8 %. Její
čistý zisk (auditovaný, nekonsolidovaný, podle IFRS) meziročně mírně klesl o 1,6 % na 9,1 miliardy korun
kvůli výrazně nižším jednorázovým příjmům. Bez těchto vlivů však čistý zisk vzrostl o téměř 6 procent.
KB se soustředila na hlavní růstové oblasti: rozšiřování klientské základny, růst počtu produktů na
klienta a zvyšování loajality zákazníků. Počet jejích klientů se v hodnoceném roce zvýšil o čtyři procenta
na 1 467 000.
Rok 2005 byl pro Komerční banku úspěšný v prodeji úvěrových produktů, především drobným klientům. Objem hypotečních úvěrů se zvýšil o 39 % a spotřebitelských úvěrů o 20 %. K 31. prosinci 2005 evidovala KB 125 000 aktivních kreditních karet, což představovalo meziroční nárůst o 89 %. Silný růst pokračoval ve financování malých a středních podniků. Objem úvěrů tomuto segmentu stoupl meziročně o 20 %.
Dopady megafúze
UniCredit a Bank Austria Creditanstalt, součást skupiny HVB, začaly v roce 2005 připravovat spojení svých dceřiných společností v Česku: Živnostenské banky a české HVB Bank. K integraci by po souhlasu regulátora mělo dojít v roce 2007. Do té doby budou Živnobanka a HVB Bank Czech Republic operovat jako dvě samostatné společnosti.
Jejich spojením vznikne čtvrtá největší banka na českém trhu s celkovou bilanční sumou přes 200
miliard korun, zhruba 66 pobočkami a více než 180 000 klienty. Tento nový subjekt bude součástí největší bankovní skupiny ve střední a východní Evropě. UniCredit bude mít v tomto regionu 16,4 milionu klientů, přibližně 2 800 poboček a 58 000 zaměstnanců. (V celoevropském měřítku bude posílená italská banka působit v 19 zemích a bude mít 28 milionů klientů, 7 000 poboček a 140 000 zaměstnanců.)
Jiskření mezi vládou a bankami
Na jaře 2005 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyšetřování v ČSOB, České spořitelně
a Komerční bance pro údajné kartelové jednání. Po několika měsících vyšetřování vydal antimonopolní
úřad rozhodnutí, že žádný kartel neexistuje.
S iniciativou posílit práva a postavení klientů bank přišlo v roce 2005 Ministerstvo financí. Vznikla poměrně dramatická diskuse o cenách, šíři, úrovni a transparentnosti finančních produktů a služeb. Některé
banky tento tlak vnímaly tak, že ministerstvo hodlá regulovat ceny a porušovat tak principy tržní ekonomiky. Mezi Ministerstvem financí, bankami, Českou bankovní asociací (ČBA) a spotřebitelskými organizacemi nakonec došlo k debatě, která 7. prosince 2005 vyústila v podpis společného prohlášení ČBA a Ministerstva financí.
Podle »Svatomikulášské deklarace«, podepsané Bohuslavem Sobotkou, prvním místopředsedou
vlády a ministrem financí, a Pavlem Kavánkem, prezidentem ČBA, vznikne expertní skupina a poté zvláštní orgán či komise k posilování vyvážených vztahů mezi poskytovateli finančních služeb a klienty. Předmětem činnosti expertní komise bude společná revize podmínek informování klientů a nabídky produktů,
porovnání podmínek bank i nebankovních subjektů při nabídce finančních produktů, ochrana osobních
údajů, poskytování dostatečných a jasných informací klientům i podpora znalostí zákazníků včetně budování finanční gramotnosti dětí a mladých lidí na základních a středních školách.
S využitím Kodexu práv klientů, který připraví ČBA, etických pravidel Unie investičních společností
a zkušeností vyspělých zemí navrhne Expertní komise do konce roku 2006 kodex, zahrnující společné prv-
87
Česká republika
ky pro jakoukoli finanční službu a následně specifická práva poskytovatele a klienta pro jednotlivé typy produktů včetně začlenění takového kodexu do systému regulace finančního sektoru.
Nový regulační rámec
Rok 2005 byl ve znamení přípravy zákona o integraci dohledu nad finančním trhem v České republice do České národní banky (ČNB). Podle zákona s účinností od 1. dubna 2006 převezme ČNB, která již
vykonávala dohled nad bankovním sektorem, také agendu Komise pro cenné papíry (KCP), Úřadu pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním (ÚDPP) a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ). Přínosem jednotného dohledu nad celým finančním trhem by měly být zejména nižší náklady
pro stát i finanční instituce a zkvalitnění dohledu. Podle názoru centrální banky odráží spojení dozorových
institucí do jednoho funkčního celku vývoj na finančním trhu, kde dochází ke koncentraci.
Karel Ježek, týdeník Ekonom
Pojistný trh
Posledních 15 let vývoje pojistného trhu je obdobím dynamického růstu a postupného přibližování standardům, produktům a legislativě vyspělých zemí. Pojišťovnám se jako jedinému segmentu finančního trhu vyhnuly problémy kampeliček, některých bank a některých penzijních fondů. Klíčovým důvodem bylo zodpovědné řízení a fakt, že drtivou většinu tuzemských pojišťovacích ústavů vlastní největší evropské a světové pojišťovny. Předepsané pojistné v ČR vzrostlo od roku 1991 do roku 2005 ze 14,4 miliardy Kč na 115,5 miliardy
korun, tedy téměř osminásobně. Finanční stabilitu ilustruje zejména vývoj technických rezerv tuzemských pojišťoven – v roce 1993 činily cca 52 miliard Kč, v roce 2004 již bezmála 200 miliard. Hodnotíme-li podíl předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu v běžných cenách, mezi Českou republikou a členskými
státy Evropské unie existuje stále značný rozdíl. V roce 2004 tento ukazatel dosáhl v České republice 4,5 procenta, zatímco v původních zemích EU činil dvojnásobek. Rozdíl je také ve struktuře – v ČR připadá na životní pojištění zhruba 40 % pojistného a zbytek na pojištění neživotní, v EU15 je tento poměr opačný.
Pojišťovnictví je příkladem fungujícího konkurenčního trhu, na němž se úspěšně etablovaly na čtyři
desítky subjektů. Konkurence rovněž v posledních letech přinesla velmi kvalitní pojistné produkty, které
bez problémů obstojí rozmanitostí i kvalitou v mezinárodním srovnání s původními státy unie. Společné zájmy pojišťoven, zejména ve vztahu k orgánům státní správy a dalším právním subjektům, reprezentuje
Česká asociace pojišťoven, sdružující v současnosti 27 členů, kteří představují cca 99 procent předepsaného pojistného v České republice.
Po vstupu do EU
Změny související zejména s novou legislativou byly a jsou pro pojišťovny náročné. Jedná se zejména o nový zákon o pojišťovnictví, zákon o pojistné smlouvě a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích
a samostatných likvidátorech pojistných událostí, jejichž aplikace si vynutila úpravy smluv, registraci zástupců, jejich prozkoušení, rozšíření informačních povinností pojišťoven a mnoho dalších věcí. Na druhé
straně nová legislativa znamená posílení ochrany spotřebitele, přináší klientům jasně definovaná práva,
povinnosti i záruky.
Aktuální je otázka změn v regulaci a dohledu nad pojišťovnami – dohled nad finančními trhy je ve fázi sjednocování pod ČNB. Pojišťovny očekávají komunikující, předvídatelně postupující dozor, který bude
odborně na výši a nebude pojišťovny nadměrně administrativně zatěžovat. Po vstupu do EU se otevřel trh
služeb pro české subjekty a nové aktivity například v oblasti přeshraničního pojištění. Negativně se jed-
88
Česká republika
notný trh projevil v odchodu některých velkých mezinárodních klientů – své pojištění si sjednali v zemi, kde
sídlí jejich mateřská společnost.
Aktuální situace
V prvním pololetí 2005 se proti předchozím letům zpomalilo tempo růstu celkového předepsaného
pojistného na kompozitním pojistném trhu v ČR. Po mnoha letech výrazného růstu vyjadřovaného zejména v životním pojištění zpravidla dvojciferným číslem je určité zpomalení logické a nevyhnutelné. Z předběžných výsledků za rok 2005 (ČAP – únor) vyplývá, že předepsané pojistné členů ČAP se zvýšilo proti
roku 2004 o 3,5 % a dosáhlo úrovně 115,5 mld. Kč.
V neživotním pojištění byla nižší dynamika v 1. pol. 2005 dána zejména vysokou srovnávací základnou,
kterou vyvolaly povodně 2002 a následné úpravy sazeb v roce 2003 a 2004, a faktem, že propojištěnost
v oblasti majetku již dosahuje poměrně vysoké úrovně. Z výsledků za rok 2005 vyplývá, že předepsané pojistné vzrostlo o 4,8 % na 70,6 mld. Kč a jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném na 61,2 %.
Vývoj v životním pojištění
V životním pojištění jsme svědky určité stagnace. I zde však platí, že druhá polovina roku vykazuje
lepší výsledky. V roce 2005 byl docílen meziroční růst o 1,5 % na 44,9 mld. Kč. Klíčové je, že běžně placené pojistné, které dosáhlo výše 32,5 mld. Kč, zaznamenalo meziroční nárůst o 7,1 %, což je více než
v předchozím roce (index 2004/2003 je 106,7). Naopak, jednorázově placené pojistné, které tvořilo cca
28 % celkového životního pojištění, stagnovalo a zaznamenalo pokles pod úroveň roku 2003. Důvody snižující se dynamiky v životním pojištění jsou poměrně zřejmé: mimo jiné je to pokles úrokových sazeb a velká konkurence jiných finančních produktů, jako jsou penzijní připojištění, hypotéky, stavební spoření apod.
Výrazně se rovněž vyčerpal potenciál jednorázově placených životních pojištění, která byla v minulých letech důležitým zdrojem růstu trhu. Roste zájem o životní a důchodové pojištění spojené s možností odečíst si zaplacené pojistné od daňového základu až do výše 12 000 Kč (při dodržení zákonných podmínek
– musí se jednat o soukromé životní pojištění, u něhož platí, že ke sjednané výplatě pojistného plnění dojde až po 60 měsících od uzavření pojistné smlouvy a zároveň nejdříve v kalendářním roce, v němž poplatník dosáhne věku 60 let). Tři největší poskytovatelé životního pojištění v ČR (Česká pojišťovna, Kooperativa a ING) rozeslali počátkem roku 2006 téměř 1,495 mil. daňově uplatnitelných potvrzení o zaplaceném pojistném, kdežto v roce 2005 to bylo 1,433 milionu kusů.
Celkově lze říci, že potenciál zejména v oblasti životního pojištění stále vyčerpán není. Velký prostor
spočívá v oblastech investičních a flexibilních životních pojištění, která tvoří značnou část nové produkce.
Potvrzuje se, že český trh je velmi vyspělý a klienti jsou ve svých požadavcích náročnější než dříve.
Chtějí o tom, kam se investuje rezerva pojištění, sami rozhodovat, chtějí mít možnost z pojištění peníze vybírat či prostředky vkládat, měnit pojištěná rizika, mít prostě víc možností.
Marek Vích, Kooperativa, pojišťovna, a. s.
Stavební spoření v roce 2005
V roce 2005 uzavřely stavební spořitelny 430 233 nových smluv o stavebním spoření a u řady dalších smluv došlo nově ke zvýšení cílové částky. Trh stavebního spoření tak pokračoval druhý rok v mírném
růstu, který však nedosahoval takových temp jako v rekordním roce 2003, kdy bylo uzavřeno téměř 2 miliony nových smluv. Občané se tehdy snažili uzavřít smlouvy ještě předtím, než 1. ledna 2004 vstoupila
89
Česká republika
Tab. č. I/54
20,63
0,21
3,29
6,98
8,94
2,97
2 286
433
659
1 226
957
431
466
935
761
679
687
304
445
281
436
170
769
668
Celkový objem půjčených
peněz k 31. 12. 2005
(v mld. Kč)
Celkový počet aktivních
smluv, které spořitelna
spravuje k 31. 12. 2005
71
1
11
31
32
9
Celkový objem uložených
prostředků k 31. 12. 2005
(v mld. Kč)
Objem poskytnutých úvěrů
v roce 2005 (v mld. Kč)
Stavební spořitelna
Českomoravská stavební spořitelna 286 068
HYPO stavební spořitelna
71 287
Raiffeisen stavební spořitelna
75 024
Stavební spořitelna České spořitelny 188 643
Modrá pyramida
116 188
Wüstenrot
55 062
Počet poskytnutých
úvěrů v roce 2005
Počet smluv
uzavřených v roce 2005
Stavební spoření v roce 2005
117
25,19
35,64
81,01
52,38
22,77
49
1,87
9,04
19,49
19,49
9,86
Zdroj: Stavební spořitelny
v platnost novela zákona o stavebním spoření. Od té doby je přírůstek nových klientů stavebních spořitelen mírnější. Téměř se také zastavil růst průměrné cílové částky, která v roce 2005 činila 227 900 korun.
Stavební spoření však stále zůstává nejoblíbenější formou ukládání volných finančních prostředků
a zvyšuje se jeho podíl v celkové skladbě úspor obyvatelstva. Celková naspořená částka na konci minulého roku vzrostla téměř na 334 miliard korun.
S vývojem počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření koresponduje pokles celkového počtu
smluv ve fázi spoření o 5,5 %. Ubylo převážně takzvaných starých smluv, tedy smluv uzavřených před
vstupem v platnost novely zákona o stavebním spoření z roku 2004. Na takzvané staré smlouvy se ještě
vztahuje vyšší maximální státní podpora, a sice 4 500 korun ročně.
Proti tomuto úbytku stojí zhruba 792 tisíc smluv, které se řídí novými pravidly, kdy povinná doba spoření je 6 let a maximální státní podpora dosahuje 3 000 korun ročně. Postupně se tak mění struktura portfolia smluv, přičemž podíl smluv uzavřených po 1. lednu 2004 již přesahuje 10 %. V roce 2005 na podporu stavebního spoření stát vyplatil 16,1 miliardy korun (Tab. č. I/54). V příštích letech bude celková suma
státní podpory klesat.
Stavební spořitelny se v minulém roce ve své obchodní politice soustředily především na poskytování úvěrů, což bylo patrné i ze změn v jejich produktové nabídce. Stále větší důraz kladly na úvěry s nízkou mírou akontace a na úvěry podobné hypotékám, kdy si klient může půjčit peníze hned po uzavření
smlouvy a splácí úvěr pravidelnou měsíční splátkou. Na rozdíl od běžných úvěrů ze stavebního spoření,
nemají hypoúvěry stavebních spořitelen pevně fixovanou úrokovou sazbu na celé období splatnosti.
Intenzivnější zaměření na úvěrovou politiku přineslo viditelné úspěchy. Celkový objem úvěrů k 31. prosinci 2005 přesáhl 108 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o rekordních 24 miliard korun. Zatímco objem úvěrů vzrostl poměrně výrazně, jejich počet stoupl jen o 9 %, tedy o 158 832.
I když objem úvěrů rostl, stejným tempem rostly i úspory. Nezměnil se tedy dřívější poměr mezi prostředky, které zůstaly na účtech u stavebních spořitelen, a těmi, které byly rozpůjčovány. Půjčeno bylo
32,8 procenta depozit. S tím není spokojeno Ministerstvo financí, které by chtělo, aby stavební spoření bylo využíváno především na bytové účely, a ne na neúčelové spoření se státní podporou.
90
Česká republika
»Tempo růstu celkového počtu úvěrů i jejich objemů je stále dlouhodobě nedostatečné a neodpovídá záměru stavebního spoření – poskytovat výhodné úvěry na bytové potřeby,« hodnotí výsledky roku
2005 náměstek ministra financí Tomáš Prouza.
Od 1. října 2005 vstoupila v platnost novela zákona o stavebním spoření, která upravuje režim stanovování poplatků. Ministerstvo financí tak reagovalo na stížnosti klientů a spotřebitelských organizací
upozorňujících, že si spořitelny v průběhu smlouvy libovolně mění poplatky a klienti nemohou vypovědět
smlouvu, aniž by byli finančně poškozeni. Novela zaručí klientům platnost poplatků nebo způsobu jejich
výpočtu po celou dobu spoření, tedy po dobu nejdéle 6 let od uzavření smlouvy. Výše nebo způsob stanovení poplatků musí být obsažen ve smlouvě. Nové podmínky poplatkové politiky stavebních spořitelen
platí pro smlouvy uzavřené po 1. říjnu 2005.
Světlana Rysková, týdeník Ekonom
Penzijní připojištění
Rok 2005 byl pro trh penzijního připojištění úspěšný. Rostl počet účastníků, objem vložených prostředků i zisky penzijních fondů.
Počet penzijně připojištěných vzrostl o 11,3 procenta. K 31. prosinci 2005 mělo penzijní připojištění
3,28 milionu občanů a bylo to o 334 742 tisíc více než na konci roku 2004. Jde o druhý nejvyšší meziroční nárůst v počtu účastníků od samého počátku penzijního připojištění. Nejvyšší zvýšení počtu účastníků
bylo v prvních dvou letech fungování odvětví. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění již převyšuje 60 % všech práce schopných. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je tak druhou nejoblíbenější formou spoření českého obyvatelstva.
Rostl i počet účastníků, kterým přispívá na penzijní připojištění zaměstnavatel. Ke konci roku 2005
získalo příspěvek zaměstnavatele 781 tisíc připojištěných, tedy o 107 tisíc více než k 31. prosinci 2004.
Objem prostředků evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění činil na konci roku 112,6
miliardy korun. Přitom stát podpořil úspory účastníků penzijního připojištění částkou 3,6 miliardy korun.
Při porovnání se stavem na konci roku 2004, kdy bylo na účtech účastníků 93,8 miliardy korun, došlo k růstu o 20 %. V průměru se za každý měsíc loňského roku zvýšil objem prostředků účastníků o 1,56
miliardy korun (Tab. č. I/55).
Penzijní fondy si i v roce 2005 zachovaly svoji konzervativní investiční strategii. Nejvíce prostředků
bylo umístěno v dluhopisech (74 %) a termínovaných vkladech (8,4 %). V porovnání s koncem roku 2004
se zvýšilo procento investic v akciích a podílových listech, které činilo k 31. prosinci 2005 celkem 7,7 %.
Ke konci roku 2004 to bylo 6,4 %.
Penzijní fondy vytvořily za rok 2005 zisk ve výši 4,57 miliardy korun. Na konci roku 2004 vykázaly
zisk 3,2 miliardy korun, v loňském roce tedy šlo o růst zisku o 1,4 miliardy korun.
Na trhu penzijního připojištění se státním příspěvkem působilo 11 penzijních fondů. Jeden z nich Credit Suisse Life and Pensions se přejmenoval na Winterthur penzijní fond. Během roku 2005 se začala připravovat fúze Hornického penzijního fondu s Penzijním fondem ČSOB Progres.
Světlana Rysková, týdeník Ekonom
1
Nové
smlouvy
2
Aktivní
účastníci
191
314
376
119
187
746
916
136
211
489
123
3
Účastníci,
kterým přispívá
zaměstnavatel
PF Allianz
16 694
112 679
33
PF České pojišťovny
165 141
867 593
198
PF České spořitelny
103 211
479 757
71
PF ČSOB Progres
67 430
81 042
12
PF ČSOB Stabilita
53 748
330 549
62
PF Generali
2 050
25 749
5
PF Hornický
3 384
19 156
15
ING
60 690
388 567
103
PF Komerční banky
87 738
360 873
102
PF Winterthur
59 783
604 401
170
PF Zemský
1 793
14 429
7
*Průměrný věk klientů, kteří uzavřeli smlouvu v roce 2005
Penzijní fond
Penzijní fondy k 31. 12. 2005
Tab. č. I/55
4,81
24,54
15,06
1,07
10,29
0,74
0,99
13,33
14,99
26,29
0,49
4
Prostředky
evidované
ve prospěch
účastníků
(v mld. Kč)
39,15
14,02
16,70
1,05
29,75
62,00
0,61
655,45
22,00
76,31
46,17
5
Vyplaceno
v podobě
penzí
(v mil. Kč)
3,65
4,33
4,70
5,14
4,26
4,50
5,60
4,80
4,60
4,23
5,40
6
Vytvořený zisk
k průměru
vlastního jmění
účastníků (v %)
44
49,2
45,5*
41,2
50,6
43
44
42,7
48,7
48,4
50,2
7
Průměrný
věk klienta
Zdroj: Penzijní fondy
586
511,83
461
560
495
638
1 071
506
598
598,4
592,4
8
Průměrná
měsíční úložka
včetně příspěvku
státu
a zaměstnavatele
91
Česká republika
92
Česká republika
Vývoj mezd a platů
V letech 2000 až 2005 průměrná měsíční nominální mzda za národní hospodářství vzrostla o 48,8 %
(reálná o 28,1 %). V roce 2005 (v meziročním srovnání) přírůstek průměrné hrubé měsíční mzdy činil
995 Kč, což představuje nárůst o 5,5 %. Reálná mzda vzrostla o 3,5 %. Nižší nárůst byl ve sledovaném
období pouze v roce 2000. Spotřebitelské ceny v roce 2005 vzrostly o 1,9 % (Tab. č. I/56).
Tab. č. I/56
Průměrná hrubá měsíční mzda v národním hospodářství ČR – na fyzické osoby
rok
1999
Nominální mzda (v Kč)
12 797
Index nominální mzdy (meziroční)
x
Index spotřebit. cen (meziroční v %)
x
Index reálné mzdy (meziroční)
x
Přírůstek nominální mzdy (v Kč)
x
2000
2001
2002
2003
2004
2005
13 614 14 793 15 866 16 917 18 035 19 030
106,4
108,7
107,3
106,6
106,6
105,5
103,9
104,7
101,8
100,1
102,8
101,9
102,4
103,8
105,4
106,5
103,7
103,5
817
1 179
1 073
1 051
1 118
995
Podle údajů ČSÚ 1
Mzdový vývoj v podnikatelské sféře byl ve sledovaném období vcelku stabilní. Průměrná měsíční
nominální mzda za období 2000 až 2005 vzrostla o 47,8 % (reálná o 27,2 %). Meziroční nárůst za rok
2005 činil 937 Kč, což představuje růst průměrné měsíční nominální mzdy o 5,2 % a reálné mzdy
o 3,2 % (Tab. č. I/57).
Tab. č. I/57
Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře – na fyzické osoby
rok
1999
Nominální mzda (v Kč)
12 887
Index nominální mzdy (meziroční)
x
Index spotřeb. cen (meziroční v %)
x
Index reálné mzdy (meziroční))
x
Přírůstek nominální mzdy (v Kč)
x
2000
2001
2002
2003
2004
2005
13 864 15 033 16 017 16 951 18 117 19 053
107,6
108,4
106,5
105,8
106,9 105,2
103,9
104,7
101,8
100,1
102,8 101,9
103,6
103,5
104,6
105,7
104,0
103,2
977
1 169
984
934
1 166
937
Podle údajů ČSÚ
Standardním nástrojem pro sjednávání mzdových podmínek v podnikatelské sféře jsou kolektivní
smlouvy (dále jen KS). Nejrozšířenější formou dohody o mzdovém vývoji je zvyšování průměrné nominální mzdy. V roce 2005 je takový závazek obsažen ve 40,1 % podnikových kolektivních smluv. Dále z hlediska četnosti následuje dohoda o zvýšení mzdových tarifů (19,5 % KS), udržení reálné mzdy (9,1 % KS),
zvýšení průměrné reálné mzdy (3,5 %) a zvýšení celkového objemu mzdových prostředků (4,1 % KS).
1 Podle ČSÚ za ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce,
např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. V údajích o průměrných mzdách se jedná
o mzdy v tomto období zúčtované k výplatě. Indexy ve čtvrtletích jsou počítány ke stejnému období předchozího roku přepočtenému na srovnatelnou metodiku.
93
Česká republika
Od roku 2002 jsou k dispozici výsledky Informačního systému o ceně práce (dále jen ISPV), které
poskytují přehled o vývoji mezd u zaměstnavatelů s kolektivní smlouvou a bez ní.
Na rozdíl od roku 2002 a 2003, kdy se podle výsledků šetření zdálo, že pro zaměstnance je výhodnější, pokud organizace nemá uzavřenou kolektivní smlouvu, v roce 2004 byla celková průměrná
mzda zaměstnanců v podnicích s kolektivní smlouvou o 337 Kč vyšší, než tam kde kolektivní smlouva
uzavřena nebyla. Stejné je to i u mediánu, který byl v roce 2004 v podnicích s kolektivní smlouvou
o 1 671 Kč vyšší ve srovnání s těmi bez kolektivní smlouvy. Vzhledem k tomu, že jsou k dispozici pouze první 3 ročníky šetření, nelze zatím vyvodit jednoznačný závěr, tzn. neplatí tvrzení o všeobecně vyšších mzdách ve firmách s kolektivními smlouvami, ale také nelze vyvozovat, že opak je pravdou. Výsledky šetření ale poměrně jednoznačně ukazují, že vliv kolektivních smluv se projevuje zvýšením mezd
zaměstnanců v nízkých příjmových kategoriích. Zároveň se ukazuje, že i pro relativně jednoduchá porovnávání ve mzdové oblasti nestačí průměr. Výše průměrné mzdy je podstatně ovlivněna zaměstnanci s vysokými příjmy a pro objektivní posouzení mzdového vývoje je proto nezbytné použít dalších statistických charakteristik.
Tab. č. I/58
Průměrná měsíční nominální mzda v nepodnikatelské sféře – na fyzické osoby
Rok
1999
Nominální mzda (v Kč)
12 474
Index nominální mzdy (meziroční)
102,1
Index spotřeb. cen (meziroční v %)
x
Index reálné mzdy (meziroční)
x
Přírůstek nominální mzdy (v Kč)
x
Relace nominální mzdy
nepodnikatelská sféra/NH (v %)
97,5
nepodnik. sféra/podnik. sféra (v %)
96,8
2000
2001
12 731
13 954
102,1
109,6
103,9
104,7
98,3
104,7
257
1 223
93,5
91,8
94,3
92,8
2002
15 342
109,9
101,8
108,0
1 388
96,7
95,8
2003
2004
16 800
17 761
109,5
105,7
100,1
102,8
109,4
102,8
1 458
961
99,3
99,1
2005
18 954
106,7
101,9
104,7
1 192
98,5
98,0
99,6
99,4
Podle údajů ČSÚ
Tab. č. I/59
Diferenciace mezd v důležitých decilech2 a vztah průměrné mzdy a mediánu
Rok
1999
průměrná mzda (Kč/měsíc)
první decil
D1
medián
M
devátý decil
D9
decilový poměr
D9/D1
podíl průměrná mzda/medián
14 097
7 404
12 278
21 153
2,86
114,8
2000
16 353
8 508
14 139
24 661
2,90
115,7
2001
2002
2003
15 187
18 133
19 510
7 953
9 247
9 814
13 100
15 542
16 707
23 046
27 281
29 416
2,90
2,95
3,00
115,9
116,7
116,8
2004
20 545
10 240
17 706
31 004
3,03
116,0
Zdroj: ČSÚ strukturální šetření 1996–2004, údaje do roku 2001 jsou počítány odlišnou technikou
2 Decily
rozdělují mzdy na desetiny od nejnižších do nejvyšších: první decil – je hodnota, pod kterou leží 10 % nejnižších hodnot sledovaného znaku (v našem případě 10 % nejnižších výdělků), devátý decil – je hodnota, nad kterou leží 10 % nejvyšších
hodnot sledovaného znaku (tj. 10 % nejvyšších mezd), podílem devátého a prvního decilu získáme decilový poměr.
94
1. 1. 1999 1. 7. 1999 1. 1. 2000 1. 7. 2000 1. 1. 2001 1. 1. 2002 1. 1. 2003 1. 1. 2004 1. 1. 2005 1. 1. 2006 1. 7. 2006
Hrubá minimální mzda
v Kč/měsíc
3 250
3 600
4 000
4 500
5 000
5 700
6 200
6 700
7 128
7 570
7 955
Čistá minimální
mzda v Kč/měsíc
2 844
3 114
3 412
3 783
4 194
4 715
5 087
5 458
5 819
6 428
6 726
Životní minimum samostatně
žijící osoby v Kč
3 430
3 430
3 430
3 770
3 770
4 100
4 100
4 100
4 300
4 300
4 300
rozdíl v Kč (ČMM – ŽM)
–586
–316
–18
14
424
615
987
1 358
1 519
2 128
2 426
podíl v % (ČMM/ŽM)*
82,9
90,8
99,5
100,4
111,2
115,0
124,1
133,1
135,3
149,5
156,4
* ČMM – čistá minimální mzda, ŽM – životní minimum
Vývoj minimální mzdy a její vztah k životnímu minimu samostatně žijící osoby3
Tab. č. I/60
Česká republika
Ve sledovaném období došlo ke sblížení mezd zaměstnanců v nepodnikatelské a podnikatelské sféře,
ovšem ve srovnání s podnikatelskou sférou byl mzdový vývoj v nepodnikatelské sféře více rozkolísaný. V roce 2000
došlo dokonce k poklesu reálné mzdy. Za období 2000 až
2005 průměrná měsíční nominální mzda v nepodnikatelské
sféře vzrostla o 51,9 % (reálná o 30,9 %). V roce 2005 ve
srovnání s rokem 2004 průměrná nominální mzda vzrostla
o 1 192 Kč, tj. o 6,7 %, reálná o 4,7 % (Tab. č. I/58).
Z výše uvedeného přehledu dynamiky vývoje průměrné měsíční nominální i reálné mzdy lze dojít k závěru,
že vývoj mezd v ČR byl za hodnocené období vcelku příznivý. Určitým nedostatkem tohoto tvrzení je, že kategorie
průměrné mzdy nevypovídá nic o diferenciaci mezd, tj.
o tom, kolik zaměstnanců pobírá mzdu na úrovni průměrné mzdy, kolik pobírá méně než průměr a kolik má příjem
vyšší, než je průměrná mzda. Pro zjištění těchto informaci je nutné nahlédnout do struktury této mzdy.
Průměrná nominální mzda v roce 2004 ve srovnání
s rokem 1999 vzrostla o 45,7 % ovšem mzda zaměstnanců s nejnižšími příjmy (tj. v prvním decilu) pouze
o 38,3 %, kdežto těm s nejvyššími příjmy (devátém decilu) o 46,6 %. Ve stejném období došlo sice k mírnému snížení rozdílu mezi průměrnou mzdou a mediánem (mzdou
prostředního zaměstnance) – v roce 2003 činila průměrná mzda 117 % mzdy mediánu a v roce 2004 116 %.
Přesto i nadále platí, že extrémní hodnoty mezd nejlépe
placených zaměstnanců výrazně zvyšují průměrnou nominální mzdu (aritmetický průměr mezd), která tak stále
méně odpovídá vžité představě o průměrné mzdě jako
mzdě běžného zaměstnance. Zaměstnanců, kteří pobírají podprůměrné mzdy, není polovina, jak by tomu bylo
u symetrického rozdělení, ale mnohem více (cca 64,8 %),
to znamená, že téměř dvě třetiny zaměstnanců berou nižší než průměrnou mzdu (Tab. č. I/59).
Minimální mzda v ČR byla zavedena v únoru 1991
(nařízení vlády č. 99/1991 Sb., o minimální mzdě) jako
jeden ze základních institutů záchranné sociální sítě.
Aktuálně je jako nejnižší cena práce upravená zákoníkem
práce (§ 111) s tím, že vláda je zmocněna vydat nařízení
vlády, které stanoví výši a bližší podmínky pro poskytování
3
Životní minimum je podle zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, společensky uznanou hranicí příjmů, pod níž nastává stav hmotné nouze. Je stanoveno jako úhrn částek, které se považují za potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb jednotlivých osob v domácnosti a částky považované za potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost?
95
Česká republika
minimální mzdy. Do roku 1998 se minimální mzda valorizovala spíše sporadicky.V roce 1998 se vláda ve svém
Programovém prohlášení zavázala »postupně zvýšit minimální mzdu nad úroveň životního minima«. Tento cíl
byl splněn a minimální mzda tak plní obě své základní funkce motivační i sociální funkci, tj. ochranu zaměstnance před hmotnou nouzí (Tab. č. I/60).
Helena Čornejová, ČMKOS
Sociální ochrana
Sociální ochranu v ČR představují 3 základní systémy – sociální pojištění, státní sociální podpora
a sociální péče. Tyto systémy jsou vzájemně propojeny a doplňují se. Díky jejich působení patří ČR k zemím s nejnižší úrovní chudoby (8 % podle metodiky EU).
Systém sociálního pojištění zajišťuje potřeby občanů v případě ztráty příjmu z výdělečné činnosti,
a to jak v souvislosti s mateřstvím, pracovní neschopností či ošetřováním člena rodiny, tak i v případě invalidity, stáří či ztráty živitele. Systém zahrnuje nemocenské a důchodové pojištění.
Státní sociální podpora představuje zejména pomoc státu rodinám s dětmi. Obsahuje dávky jednorázové, které rodině pomáhají pokrýt vysoké výdaje v souvislosti se vznikem nové sociální situace (například porodné, pohřebné), a opakující se měsíční dávky (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení). Některé dávky se vyplácejí na základě posouzení příjmové situace, jiné náleží bez ohledu na příjem rodiny.
Dávky sociální péče se poskytují občanům, jejichž životní potřeby nejsou zabezpečeny na dostatečné
úrovni a kteří si s ohledem např. na svůj zdravotní stav či věk své příjmy nemohou zvýšit. Většina dávek je vázána na sociální potřebnost osob, tj. situaci, kdy příjmy osoby (rodiny) nedosahují úrovně jejich životního minima. Přiznání těchto dávek předchází zjišťování celkové sociální situace osoby (včetně posouzení majetku).
Tab. č. I/61
Podíl výdajů na sociální ochranu na HDP (v %)
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Sociální pojištění
9,0
10,0
9,4
9,8
Důchody
7,6
8,7
8,2
8,5
Nemocenské
1,2
1,1
0,9
0,9
Nezaměstnanost
0,2
0,2
0,3
0,4
Státní sociální podpora
1,7
1,7
1,6
1,5
Sociální péče
0,3
0,3
0,4
0,5
Sociální výdaje celkem
11,0
12,0 11,4 11,8
Pozn. pouze civilní sektor
* včetně jednorázového příspěvku k přídavku na dítě
1996
1997
1998
10,2
8,5
1,3
0,4
1,5
0,5
12,2
10,2
8,5
1,3
0,4
1,4
0,5
12,1
10,4
8,6
1,4
0,4
1,4
0,6
12,4
10,3
8,6
1,3
0,4
1,3
0,6
12,2
9,7
9,8
8,2
8,3
1,1
1,1
0,4
0,4
1,3 * 1,1
0,5
0,5
11,5 11,4
2005
Výdaje důchodového pojištění
Základní systém důchodového pojištění je financován průběžně, tzn. výdaje na důchody v daném období jsou hrazeny příjmy z vybraného pojistného. Pojistné je podle platné právní úpravy příjmem státního
rozpočtu, od roku 1996 je však vedeno na zvláštním účtu důchodového pojištění. To umožňuje, aby případné přebytky (rozdíly mezi příjmy a výdaji) byly použity pouze na zvýšení důchodů, resp. na úhradu výdajů spojených s výběrem pojistného atd.
96
Česká republika
V období 1996–2003 výdaje na důchody (pouze civilní sektor) převyšovaly příjmy důchodového pojištění o 6–10 % (10–18 mld. Kč ročně). V rámci reformy veřejných rozpočtů se proto v roce 2004 zvýšila
procentní sazba pojistného na důchodové pojištění z 26 % na 28 % (převodem 2 p. b. z odvodu na státní
politiku zaměstnanosti) a provedla se i některá další opatření (např. omezení možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu, omezení zápočtu doby studia jako náhradní doby pojištění, postupné zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného u OSVČ). V důsledku toho byl v roce 2004
v důchodovém pojištění opět zaznamenán přebytek příjmů nad výdaji o 3,8 % (8,9 mld. Kč). Obdobný
trend pokračoval i v roce 2005, kdy ČSSZ vykázala přebytek ve výši 9 mld. Kč – příjmy z pojistného převýšily výdaje na důchody o 3,3 % (Tab. č. I/61).
Důchody představují největší část výdajů na sociální ochranu (bez výdajů na zdravotní péči). Tento
podíl se dlouhodobě příliš nemění a činí téměř 66 %. Z celkových výdajů na důchody připadá největší část
na starobní důchody (72 %), zhruba 18 % se vyplácí v podobě invalidních důchodů a 10 % připadá na pozůstalostní důchody.
Podíl výdajů na důchodové pojištění na HDP v roce 2005 představoval 8,3 % (v roce 2004 to bylo 8,2 %)
a poklesl tak na úroveň let 1996–1998, tj. období po zavedení nového zákona o důchodovém pojištění.
Tab. č. I/62
Sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění a politiku zaměstnanosti
(v procentech z vyměřovacího základu)
zdravotní
pojištění
nemocenské
pojištění
důchodové
pojištění
zaměstnanec
4,5
1,1
6,5
zaměstnavatel
9,0
3,3
21,5
OSVČ
13,5
4,4*
28,0
Pozn. * osoba samostatně výdělečně činná se účastní nemocenského pojištění dobrovolně
politika
zaměstnanosti
0,4
1,2
1,6
Vývoj starobního důchodu
Průměrný starobní důchod dosáhl v roce 2004 částky 7 256 Kč měsíčně, tj. meziroční nárůst o 185 Kč.
Jeho kupní síla poklesla – byla o 0,4 % nižší než v roce 1989, přestože reálný prů- Graf č. I/9
měrný důchod dosáhl úrovně roku 1989 již Reálná hodnota starobního důchodu (1989 = 100)
v roce 2003 (Graf č. I/9).
Od 1. ledna 2005 byla zvýšena procentní výměra důchodů o 5,4 %, což
umožnilo další zvýšení úrovně průměrného starobního důchodu. Za tři čtvrtletí
2005 stoupl o 472 Kč (proti 1.–3. čtvrtletí 2004) na částku 7 721 Kč měsíčně,
což znamená meziroční reálný nárůst
o 4,4 %. To dává příslib, že rok 2005 bude
pro vývoj kupní síly průměrného důchodu
příznivý, reálná hodnota průměrného důchodu se očekávala 3,7 % nad úrovní roku 1989.
97
Česká republika
Díky stejnému zvýšení procentní vý- Graf č. I/10
měry důchodů jak u starodůchodců, tak
i novodůchodců (jejichž důchod je přizná- Vývoj relace průměrného důchodu ke mzdě
ván podle předpisů platných od roku 1996)
došlo k prohloubení rozdílu ve výši průměrných důchodů za obě skupiny důchodců.
Zatímco v prosinci 2004 činil tento rozdíl
265 Kč, v září 2005 se zvýšil na 346 Kč.
Tento stav byl dále způsoben i skutečností,
že nově přiznané důchody pozitivně ovlivňují vyšší výdělky v posledních letech ekonomické aktivity.
V průběhu roku 2004 došlo ke zhoršení relace průměrného starobního důchodu ke mzdě (Graf č. I/10). V roce 2003 výše průměrného starobního důchodu v poměru k čisté mzdě představovala 53,5 %, v roce 2004 se však snížila na 51,6 %. V relaci k průměrné hrubé mzdě představoval starobní důchod v roce 2003 41,8 % a v roce 2004 se tento poměr snížil na 40,2
%. V roce 2005 se očekává nepatrné vylepšení tohoto podílu.
V roce 2004 pokračoval růst počtu důchodců. V prosinci 2004 pobíralo důchod o 34,8 tisíce osob více než na konci roku 2003. Příčinou je vedle demografických vlivů zejména zrušení omezení souběhu starobního důchodu s výdělkem, provedené od 1. ledna 2004 a rostoucí počet žadatelů o předčasný důchod
(z důvodu obtížné zaměstnatelnosti osob v předdůchodovém věku). Počet nově přiznaných starobních důchodů vyplácených sólo vzrostl v prosinci 2004 o 28,7 tisíce.
Obdobný trend jsme zaznamenali i v roce 2005, kdy i přes jistou finanční nevýhodnost zájem o předčasné důchody přetrvával. Trvale zkrácené důchody představují pro osoby předdůchodového věku výhodnější řešení než nezaměstnanost. Do září 2005 vzrostl počet částečných invalidních důchodů o 3,5 %,
nepatrný nárůst (o 0,5 %) zaznamenaly i plné invalidní důchody. Naproti tomu se téměř o 3 tisíce snížil počet vdovských a vdoveckých důchodů, sirotčích bylo k září 2005 vypláceno o 3 % méně. Úhrnný počet důchodců se do září 2005 meziročně navýšil z 2 612 na 2 632 tisíc, tj. pouze o 0,8 %.
Dávky nemocenského pojištění
Vývoj nemocenských dávek v posledních dvou letech výrazně ovlivnila reforma veřejných rozpočtů.
V roce 2004 bylo na dávky vydáno 29,6 mld. Kč (bez ozbrojených složek), což bylo v porovnání s rokem
2003 o 4,7 mld. Kč méně (o 13,8 %). Nemocenské pojištění se tak po čtyřletém období ztráty opět ocitlo
v přebytku 6 mld. Kč. Hluboký pokles objemu nemocenských dávek byl způsoben zejména restriktivními
opatřeními, provedenými od 1. ledna 2004. Sazba nemocenského v prvních 3 dnech nemoci byla snížena
z 50 % na 25 %, současně se zvýšila redukce denního vyměřovacího základu pro výpočet nemocenského v prvních 14 dnech nemoci. Navíc byly redukční hranice zmrazeny (až do roku 2005) a prodloužilo se
rozhodné období pro zjištění denního vyměřovacího základu. V důsledku toho poklesl počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti o 25 % a procento pracovní neschopnosti kleslo na 5,86 % (o 0,95
p. b.). Průměrná doba trvání 1 pracovní neschopnosti se naopak prodloužila o 4,3 dne na 34,8 kalendářního dne jako důsledek výrazného omezení využívání krátkodobých pracovních neschopností. Meziroční
přírůstek výdajů byl v roce 2004 zaznamenán u peněžité pomoci v mateřství. Díky většímu počtu narozených dětí se zvýšil objem vydaných prostředků o +9,3 % (Tab. č. I/63).
V roce 2005 bylo na nemocenských dávkách vyplaceno 31,7 mld. Kč, tj. o 7 % více než v roce 2004.
Hlavní příčinou zvýšení byl nárůst nemocnosti počátkem roku 2005 v důsledku chřipkové epidemie. Prů-
98
Česká republika
měrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti se podle sledování ČSSZ zkrátila z 36,5 na 33,6 dne.
I v loňském roce pokračoval nárůst prostředků vydaných na peněžitou pomoc v mateřství (za tři čtvrtletí
2005 stouply výdaje o 11 %). I přes uvedený nárůst výdajů vznikl v roce 2005 v oblasti nemocenského pojištění přebytek 6 mld. Kč.
Tab. č. I/63
Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění
Průměrné procento pracovní neschopnosti
Počet případů PN/100 nemoc. pojištěných
Průměrná doba trvání 1 prac. neschopnosti
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
5,8
79,2
26,8
6,0
83,3
26,1
6,5
84,4
28,0
6,7
86,2
28,6
6,8
80,4
30,8
6,8
81,7
30,5
5,9
61,6
34,8
Problémy nezaměstnanosti
Výdaje na politiku zaměstnanosti v roce 2005 činily 11,5 mld. Kč, tj. v porovnání k roku 2004 o 2,2 %
více. Z toho bylo 7,5 mld. vyplaceno v podobě podpory v nezaměstnanosti. Její podíl na hrubém domácím
produktu je dlouhodobě velmi malý a představoval pouze 0,4 %. Na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ)
byly vydány celkem 4 mld. Kč. Zhruba 39 % z prostředků APZ směřovalo na společensky účelná pracovní místa, ve kterých bylo zapojeno 25 tisíc osob. Místa ve chráněných dílnách pro zdravotně postižené byla vytvořena pro 1,6 tis. osob. Rekvalifikačních kurzů se zúčastnilo 38 tisíc osob, výdaje na tyto programy
představovaly 13 % APZ. Jedna pětina prostředků směřovala na veřejně prospěšné práce, týkaly se téměř 17 tisíc osob. Celkově bylo v programech APZ zapojeno více než 87 tisíc osob.
Počet uchazečů o zaměstnání koncem roku 2005 činil 510 tisíc, z toho více než polovinu (52 %) tvořily ženy. Nezaměstnaných se zdravotním postižením bylo v evidenci 75 tis., jejich počet se dlouhodobě
zvyšuje a dosáhl již 15 % z celkového počtu nezaměstnaných. Podíl absolventů a mladistvých se naopak
snížil – na celkové nezaměstnanosti se podíleli 7,6 % (koncem roku 2004 8,7 %). Meziročně se naopak
zvýšil počet nezaměstnaných starších osob (osoby starší 50 let představovaly celou čtvrtinu uchazečů
o zaměstnání).
Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2005 činila 8,9 %, což bylo o 0,6 p. b. méně než na konci roku 2004.
K poklesu nezaměstnanosti přispěla změna právních předpisů, kdy od října 2004 má nárok na podporu
v nezaměstnanosti pouze ten, kdo má v posledních 3 letech odpracováno minimálně 12 měsíců, tj. tato
úprava byla vztažena i na absolventy. To ovlivnilo i podíl osob, které jsou v nezaměstnanosti finančně zajištěny. Podporu v nezaměstnanosti v průběhu roku 2005 pobíralo 26,9 % nezaměstnaných, zatímco po
většinu roku 2004 to bylo ještě 33 % a až v posledním čtvrtletí 2004 se díky změně legislativy podíl snížil na 25,6 %. Průměrná výše podpory vzrostla z 3 562 Kč v roce 2004 na 4 223 Kč měsíčně. Ke zvýšení průměrné částky přispěla vedle růstu mezd i valorizace životního minima, od něhož se odvozuje nejen horní hranice podpory, ale i výše podpory pro osoby bez prokazatelných příjmů v předcházejícím zaměstnání.
Podíl průměrné podpory k průměrné čisté mzdě však byl nadále nízký (28,4 %), v porovnání se stavem před rokem se však zvýšil (v roce 2004 činil 25,4 %). Podstatně lépe si podpora v nezaměstnanosti
stojí v porovnání se životním minimem. V roce 2005 představovala 98 % životního minima samostatně žijícího jednotlivce, což znamená meziroční zlepšení o 14 p. b. (87 % v roce 2004).
Nejnižší nezaměstnanost byla v prosinci 2005 zaznamenána již tradičně v okresech Praha-východ,
Praha-západ (2,5 a 2,6 %) a Praha (3,2 %). Naopak nadprůměrnou nezaměstnanost vykázalo 30 okresů.
Nejvyšší byla v okresech Most (21,2 %), Karviná (18,6 %), Jeseník (16,9 %) a Teplice (16,8 %).
99
Česká republika
Státní sociální podpora
Na dávky státní sociální podpory bylo v roce 2005 vyplaceno pouze 32,9 mld. Kč, což v podstatě znamená pouhé zachování objemu z roku 2004 (32,7 mld. Kč), a to i přes zvýšení životního minima od ledna
2005. Údaje za rok 2004 však vylepšují výdaje na jednorázový příspěvek, který v červnu 2004 dostalo každé dítě pobírající přídavek na dítě jako kompenzaci skokového zvýšení daně z přidané hodnoty u některých komodit a služeb. Na tento příspěvek bylo vyplaceno 3,87 mld. Kč, které lze díky obdobnému charakteru dávky i okruhu příjemců zařadit k výdajům na tento systém, přestože do něho přímo nepatří. Celkově tak bylo na tyto dávky v roce 2004 vyplaceno 36,5 mld. Kč. V porovnání s tímto údajem se v roce
2005 snížila finanční podpora rodin s dětmi o 3,6 mld. Kč.
Podíl dávek státní sociální podpory na HDP se snížil z 1,26 % v roce 2003 na 1,18 % v roce 2004
(při dodatečném započítání jednorázového příspěvku však tato relace činí 1,3 %). V roce 2005 se však další pokles podílu již nepodařilo zastavit a představuje pouze 1,13 % HDP.
Hlavním důvodem uvedeného poklesu je neustálé vytěsňování rodin z pobírání sociálních dávek. To
je způsobeno rychlejším vývojem příjmů, které ovlivňují nárok na dávky i jejich výši, před vývojem životního minima. Dále k tomu přispěla i skutečnost, že od roku 2004 se při posuzování nároku na testované sociální dávky osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nově vychází z minimálního příjmu na úrovni
50 % průměrné mzdy (namísto životního minima). Od září 2004 byl navíc zrušen příspěvek na dopravu,
který nahradilo zvýhodněné žákovské a studentské jízdné. Všechny tyto faktory negativně ovlivnily vývoj
objemu prostředků, které stát v podobě rodinných dávek vyplatil (Tab. č. I/64).
Tab. č. I/64
Dávky státní sociální podpory (v mil. Kč)
1996
1998
Přídavek na dítě
11 124 11 493
Sociální příplatek
5 691
6 273
Příspěvek na bydlení
677
1 367
Rodičovský příspěvek
7 354
7 780
Zaopatřovací příspěvek
33
23
Dávky pěstounské péče
144
233
Porodné
483
563
Pohřebné
347
519
Příspěvek na dopravu
839
947
Příspěvek na teplo
0
277
Příspěvek na nájemné
0
163
Ostatní dávky
1 625
1
CELKEM
28 314 29 637
Podíl na HDP (v %)
1,71
1,51
* jednorázový příspěvek k přídavku na dítě
2000
2001
2002
2003
12 748
6 199
2 518
7 691
15
339
581
540
1 045
106
73
0
31 855
1,48
12 799
6 041
2 699
7 701
14
366
616
528
1 173
0
6
0
31 942
1,38
13 353
6 271
3 028
8 022
14
395
791
529
1 298
0
0
0
33 700
1,40
12 519
5 822
2 835
7 964
8
407
807
549
1 267
0
0
0
32 178
1,26
2004
11 790
5 262
2 548
10 425
3
427
832
525
856
0
0
3 868*
36 537
1,32
2005
11 195
4 779
2 459
12 627
0
467
895
533
0
0
0
0
32 955
1,13
Naopak značný nárůst zaznamenal rodičovský příspěvek, na který bylo v roce 2005 vyplaceno
12,6 mld. Kč, tj. meziročně o 2,2 mld. Kč více. Bylo to v důsledku zmírnění podmínek pro jeho nárok, které bylo v posledním období provedeno. Jedná se o zrušení limitu možného přivýdělku při pobírání této dávky, v důsledku něhož se rozšířil počet jeho příjemců, a současného zvýšení úrovně této dávky. (Od května 2004 byl zvýšen koeficient pro jeho výpočet z 1,1 na 1,54.) Podíl výdajů vynaložených na výplatu příspěvku na celkovém objemu dávek státní sociální podpory v důsledku toho meziročně vzrostl z 28 % na
100
Česká republika
38 % a rodičovský příspěvek se v loňském roce poprvé stal objemově nejvýznamnější dávkou. Počet příjemců příspěvku vzrostl v roce 2005 na 292,6 tis. osob, tj. o 15 tis. více než v roce 2004.
Druhý největší podíl (34 %) byl vydán na přídavek na dítě. V roce 2005 činily výdaje na přídavek
11,2 mld. Kč, což je nominálně téměř o 600 mil. Kč méně než v roce předcházejícím. Vedle demografických vlivů se v přídavku plně projevilo postupné vytěsňování rodin z jeho pobírání. Meziročně se snížil počet příjemců přídavku o 89 tisíc závislých dětí a činil již pouze 1 812 tis. (v letech 2000/2003 pobíralo přídavek okolo 2 mil. dětí).
Na tuto dávku mají nárok děti v rodinách s příjmem do trojnásobku životního minima. Čtyřčlenné rodině se dvěma dětmi ve věku 10–15 let byl po většinu roku 2005 přídavek vyplácen, pokud její čistý příjem
v roce 2003 nepřesáhl částku 37 200 Kč měsíčně (od října 2005 se pak posuzovaly příjmy za rok 2004).
Znamená to, že na přídavek neměla v loňském roce nárok rodina, pokud rodiče v roce 2003 pracovali za
mzdu vyšší než 1,4násobek průměrné v národním hospodářství. Přitom v roce 1996, kdy byl systém zaveden, byl přídavek této rodině vyplácen zhruba do úrovně dvojnásobku průměrné mzdy (Tab. č. I/65).
Tab. č. I/65
Výše přídavku na dítě v roce 2005 (v Kč měsíčně)
do 1,1
dítě
do 6 let
6– 0 let
10–15 let
15–26 let
551
615
727
797
Příjem rodiny v násobku ŽM
1,1–1,8
1,8–3,0
482
538
636
698
241
269
318
349
V důsledku těchto vlivů pobíralo přídavek na dítě v roce 2005 pouze 76 % všech nezaopatřených dětí v ČR, zatímco v letech 1999–2000 to bylo ještě 85 %. Čerpání přídavku na dítě je ovlivněno rozdílnou
úrovní mezd v regionech, stejně jako úrovní nezaměstnanosti. Tradičně nejnižší míra čerpání přídavku je
zaznamenávána v Praze (okolo 50 % všech dětí), všechny ostatní kraje s výjimkou Středočeského a Jihočeského kraje vykazují nadprůměrné čerpání. Nejvíce dětí pobírá přídavek v kraji Ústeckém a Olomouckém a kraji Vysočina.
Přídavek v nejvyšší výměře v roce 2005 pobíralo 532,4 tis. dětí (29 %), 653,7 tis. dětí (36 %) dostávalo základní a 625,9 tis. dětí (35 %) snížený přídavek. Průměrná měsíční výše přídavku na dítě činila 517 Kč,
což bylo i přes zvýšení životního minima od 1. ledna 2005 nepatrně méně než v roce 2004 (519 Kč).
Sociální příplatek je důležitým nástrojem ochrany rodin s dětmi před chudobou. V důsledku jeho zavedení se v roce 1996 meziročně snížil počet chudých rodin, odkázaných na dávky sociální péče, o cca 35 tisíc. Tato dávka je poskytována v nejvyšší výměře při nejnižším příjmu rodiny a s jeho
zvyšováním úměrně klesá. Účinně tak posiluje příjmy chudých rodin a vyzvedává je nad úroveň životního minima.
Výdaje na tuto dávku se od roku 1998, kdy činily 6,3 mld. Kč, neustále snižují (s nepatrným výkyvem
v roce 2002). V roce 2005 bylo vyplaceno pouze 4,8 mld. Kč, což bylo o 483 mil. Kč méně než v přecházejícím roce. Příčinou poklesu bylo další snížení průměrného počtu příjemců – téměř o 41 tisíc, což bylo
vedle růstu mezd způsobeno i změnou zápočtu minimálního příjmu pro OSVČ. Průměrná výše sociálního
příplatku v roce 2005 činila 1 199 Kč měsíčně, což bylo pouze o 24 Kč více.
V průběhu roku 2005 byl příplatek poskytován 665 tis. dětí, což představuje pouze 28 % všech závislých dětí. Jeho regionální diferenciace je výrazně ovlivněna nejen mzdovou úrovní, ale zejména úrovní
nezaměstnanosti. Nejmenší podíl dětí se sociálním příplatkem vykazuje dlouhodobě Praha (nepatrně nad
101
Česká republika
10 %), naopak nejvyšší podíl již tradičně patří Ústeckému (téměř 40 %), Moravskoslezskému, Karlovarskému a Olomouckému kraji.
Příspěvek na bydlení pobíralo v roce 2005 v průměru 265 tisíc domácností, jejichž příjem byl nižší
než 1,6násobek životního minima. To však bylo téměř o 10 % méně než v předcházejícím roce. I tuto dávku ovlivnil na jedné straně nový koncept minimálního příjmu OSVČ, na druhé straně růst mezd obecně.
Pokles počtu příjemců omezil vliv výraznější valorizace částek životního minima určených na domácnost,
provedeného v lednu 2005. V důsledku toho činily celkové výdaje na příspěvek na bydlení 2,5 mld. Kč, což
znamená meziroční nominální pokles téměř o 4 %.
Dávky sociální péče
Změnu v dosavadním trendu vývoje výdajů zaznamenaly dávky sociální péče. Po prudkém nárůstu
výdajů v letech 1999–2002, kdy se jejich objem zdvojnásobil, se vývoj výdajů ustálil a v roce 2004 představovaly 14,3 mld. Kč, tj. meziroční nárůst pouze o 1 %. Byl to zejména důsledek opatření provedených
v rámci reformy veřejných rozpočtů.
Do září 2005 bylo vyplaceno na dávky sociální péče 10,8 mld. Kč, což je o 2 % méně než ve stejném období minulého roku. Z toho 7,2 mld. Kč (pokles o cca 5 %) připadlo na dávky, které jsou podmíněny sociální potřebností. Objem prostředků vyplacených v podobě příspěvku při péči o osobu blízkou nebo
jinou osobu vzrostl o 7 % na částku 1,4 mld. Kč a malý nárůst (o 2 %) zaznamenaly i dávky sociální péče
podmíněné zdravotním stavem. Vývoj výdajů ovlivnilo na jedné straně zvýšení životního minima jako hranice sociální potřebnosti, na straně druhé pak protisměrně působilo zvýšení příjmů těchto domácností (zejména vlivem úpravy minimální mzdy), úprava minimálního příjmu OSVČ ve výši poloviny průměrné mzdy
a současné zpřísnění podmínek pro poskytování těchto dávek dlouhodobě nezaměstnaným osobám (Tab.
č. I/66). Pozitivní vliv na tento systém mělo i zvýšení rodičovského příspěvku a valorizace důchodů od ledna 2005. V důsledku těchto opatření se snížil počet osob sociálně potřebných na 205 tisíc (září 2005), což
bylo o 23 tisíc osob méně než před rokem.
Celkové výdaje na dávky sociální péče se za rok 2005 očekávají ve výši 14,8 mld. Kč. Podíl výdajů
na dávky sociální péče k HDP se dlouhodobě prakticky nemění a představuje 0,5 %.
Tab. č. I/66
Vývoj částek životního minima (v Kč měsíčně)
Platné od
1. 1. 1996 1. 10. 1996 1. 7. 1997 1. 4. 1998 1. 4. 2000 1. 10. 2001 1. 1. 2005
Částky určené na osobní potřeby
Dítě ve věku do 6 let
1 320
1 410
1 480
od 6 do 10 let
1 460
1 560
1 640
od 10 do 15 let
1 730
1 850
1 940
od 15 do 26 let
1 900
2 030
2 130
Ostatní osoby
1 800
1 920
2 020
Částky určené na nezbytné náklady na domácnost
Domácnost 1členná
860
970
1 020
2členná
1 130
1 270
1 330
3–4členná
1 400
1 570
1 650
5- a vícečlenná
1 580
1 770
1 860
1 560
1 730
2 050
2 250
2 130
1 600
1 780
2 110
2 310
2 190
1 690
1 890
2 230
2 450
2 320
1 720
1 920
2 270
2 490
2 360
1 300
1 700
2 110
2 370
1 580
2 060
2 560
2 870
1 780
2 320
2 880
3 230
1 940
2 530
3 140
3 520
Hana Popelková, ČMKOS
102
Česká republika
Obchod v ČR
Vývoj ekonomiky se promítá v celém odvětví obchodu. Tržby obchodu jsou spojené nejen s vývojem
spotřebitelského trhu a uspokojováním potřeb domácností a dalších sektorů ekonomiky, ale též (zvláště ve
velkoobchodu) silně odrážejí obchodování spojené s vysokou dynamikou průmyslu a zahraničního obchodu a dalších oblastí ekonomiky vč. cestovního ruchu. V organizačních strukturách obchodu pokračovaly
v roce 2005 koncentrační trendy, vznikaly další nové obchodní kapacity, v maloobchodě hlavně nová obchodní centra (areály, galerie). Prosazují se především progresivní obchodní formáty velkokapacitních prodejních jednotek s velkým podílem diskontů, rychle se prosazuje internetový obchod. Obchod si svými organizačními strukturami zachovává třetinové postavení v národním hospodářství, přírůstky nových subjektů v podstatě kompenzují i navyšují počty zanikajících obchodních živností či firem. Novou kvalitou koncentrace struktur se stávají fúze velkých společností s řetězcovými velkokapacitními jednotkami (již proběhla operace: Albert – J. Meinl, připravuje se Tesco – Carrefour, Tesco – Edeka). V oblastech malého
a středního podnikání (MSP) se potvrzuje opodstatněnost kooperačních formem podnikání, vyhledávání
a držení tržních příležitostí mimo »akční rádius« velkokapacitních řetězcových jednotek. V oblasti ekonomické podpory se otevřely možnosti přípravy a implementace různých forem projektů spojených s použitím evropských strukturálních fondů.
Tab. č. I/67
Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až 2005
počty ŽO k 31. 12.
ŽO celkem
z toho ŽO koncesované
vázané
řemeslné
volné
z ŽO celkem
pro FO
pro PO
ŽO pro cizince
ŽO pro volnou živnost velko- a maloobchod *
1992
940 334
84 497
161 841
187 581
506 415
1995
1 859 192
165 601
269 918
271 678
1 151 995
2001
2005
3 251 556
131 688
259 390
594 780
2 265 698
3 750 559
128 145
294 513
678 385
2 649 516
799 127
1 489 570
2 505 503
2 804 648
141 207
369 622
746 053
945 911
.
.
78 423
83 841
.
568 382
1 178 667
1 271 176
.
30,6
36,2
33,9
podnikatelé celkem
656 123
1 243 637
1 861 705
2 005 882
z toho FO
.
1 116 803
1 634 811
1 751 940
PO
.
126 834
226 894
253 942
cizinci
.
.
64 000
67 246
ŽO na tis. obyvatel
91,29
180,50
316,61
366,6
podnikatelé na tis. obyv.
63,70
120,74
181,28
196,1
ŽO na 1 podnikatele
1,43
1,49
1,75
1,87
ŽO – živnostenské oprávnění, PO – právnické osoby, FO – fyzické osoby
* = velkoobchodní a maloobchodní živnosti podle § 33 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů
% = podíl z celkového počtu vydaných živnostenských oprávnění v hospodářství
103
Česká republika
Tab. č. I/68
Pozice obchodu
Podíl obchodu a ubytování a stravování
(OKEČ G a H) v %:
2003
2004
odhad 2005
na hrubé přidané hodnotě (z běžných cen)
na zaměstnanosti v NH vč. podnikatelů
na zaměstnanosti žen
podíl podnikatelů na celkovém počtu pracovníků
na počtu podnikatelských jednotek (podle RES) k 31. 12.
relace průměrné mzdy v obchodě (G) k prům. mzdě
relace prům. mzdy v pohostinství (H) k prům. mzdě
14,7
16,9
20,6
27,6
34,1
92,9
55,0
14,8
17,1
20,4
26,3
33,7
94,7
59,1
14,7
17,0
20,5
25,0
33,3
94,5
60,0
Zdroj: ČSÚ, MAG Consulting
Hodnocení vývoje v roce 2005 potvrzuje, že obchod si zachovává i posiluje svoji pozici v rozhodujících ekonomických kritériích a relacích. Jeho přínos pro HDP je adekvátní dynamice v tržbách a výkonech,
zaměstnanost je s ohledem na tržby stabilizovaná (Tab. č. I/67, 68).
Trvalý proces koncentrace obchodního podnikání pod vlivem zahraničního kapitálu se nejzřetelněji
projevuje v maloobchodě. Podle realizovaných tržeb za prodej zboží (bez DPH) v průběhu posledních let
klesá podíl maloobchodních podniků s 0–99 zaměstnanci, řazenými do MSP a roste podíl velkých podniků se 100 a více zaměstnanci. V rámci velkých podniků se prudce zvyšuje podíl firem pod zahraniční kontrolou tak, že v roce 2005 dosáhl 79,2 %.
Vývoj tržeb (včetně DPH) na maloobchodním trhu
v letech 2004–2005
Tržby maloobchodu (vč. DPH) si zachovaly přes obvyklé sezónní výkyvy stabilní vývoj a odpovídaly
celkovému růstu ekonomiky. Souvisí to s tím, že výdaje na spotřebu domácností i ostatních účastníků maloobchodního trhu se podílely na vývoji HDP, i když mírněji než ostatní faktory jeho růstu (zahraniční obchod, investice). Tržby maloobchodu (v širším pojetí zahrnující též segment obchodu v motorismu, t.j.
OKEČ 50 + 52) se v roce 2005 zvýšily v běžných cenách (b. c.) o 4,3 % a ve stálých cenách (s. c.) o 3,8 %.
V rámci tohoto vyčíslení dosáhl obchod v motorismu růstu tržeb v b. c. o 7,4 % (z toho jen v prodeji PHM
o 12,8 %) a ve s. c. růstu o 4,1 %. Tržby maloobchodu (v užším pojetí – OKEČ 52) stouply v roce 2005
o 3,7 % (v roce 2004 vzrostly o 3 %). V potravinách se tržby ve s. c. zvýšily v roce 2005 o 3,1 % při vcelku stabilních cenách; v nepotravinářském zboží tržby za dvanáct měsíců reálně stouply o 4,1 %, a to při
poklesu hladiny spotřebitelských cen tohoto zboží (růst tržeb v běžných cenách dosáhl 2,9 %). Trend
k vyššímu tempu prodeje nepotravinářského zboží nasvědčuje zkvalitňování trhu a spotřeby. Prodej byl
silně ovlivňován akčními prodejními a doprodejovými aktivitami a byl rovněž podporován širokou nabídkou úvěrových a splátkových možností nákupu. S tím je spojeno také to, že v nepotravinářském zboží
rostly tržby nejvíce v prodeji textilu, oděvů a obuvi o 11,8 % ve s. c., při nižší cenové hladině než v r. 2004,
neboť v běžných cenách vzrostly tržby »jen« o 6 %. V sortimentech drogistického, farmaceutického a kosmetického zboží se tržby za dvanáct měsíců zvýšily v s. c. o 5,5 %, v b. c. o 6,5 %. Také v prodeji elektroniky, elektrických přístrojů, železářského zboží, nábytku a dalšího zboží pro domácnost. rostly tržby
nad průměrem celkového zvýšení obratu, a to ve s. c. o 4,5 %. Vývoj tržeb v odvětví ubytování a stravování byl znatelně ovlivněn od května 2004 uplatněním základní sazby DPH ve stravování. Tržby v pohostinských a stravovacích zařízeních vykazovaly pokles. Srovnatelná základna tržeb nastala od května
104
Česká republika
2005, nicméně i tak tržby ve stálých cenách zůstaly v celém odvětví pod úrovní roku 2004 po celý rok
2005 (Tab. č. I/69, 70).
Tab. č.I/69
Tržby obchodu (G 50-52) za ubytování a stravování (H 55) v mil. Kč
v běžných cenách bez DPH
OKEČ
Kategorie
podniků
G 50, 51, 52 celkem
obchod
100 a více
0–99
50 + 52
celkem
malo vč.
100 a více
moto
0–99
50
celkem
obchod vč. 100 a více
motorismu
0–99
51
celkem
velkoobchod 100 a více
0–99
52
celkem
maloobchod 100 a více
0–99
H 55
celkem
ubytování,
100 a více
stravování
0–99
2003
2003
mil. Kč % podíl
2 382 116
740 684
1 641 432
1 005 393
349 952
655 441
338 418
86 631
251 787
1 376 723
390 732
985 991
666 974
263 320
403 654
105 262
20 951
84 311
100
31,1
68,9
100
34,8
65,2
100
25,6
74,4
100
28,4
71,6
100
39,5
60,5
100
19,9
80,1
2004
mil. Kč
2 609 192
865 759
1 743 433
1 056 379
393 515
662 864
365 811
109 600
256 211
1 552 813
472 244
1 080 569
690 569
283 916
406 653
109 338
22 803
86 535
Index 2004
04/03 % podíl
109,5
116,9
106,2
105,1
112,4
101,1
108,1
126,5
101,8
112,8
120,9
109,6
103,5
107,8
100,7
103,9
108,8
102,6
100
33,2
66,8
100
37,3
62,7
100
30,0
70,0
100
30,4
69,6
100
41,1
58,9
100
20,9
79,1
2005
mil. Kč
2 746 906
928 847
1 818 059
1 103 719
415 513
688 206
394 883
110 158
284 725
1 643 187
513 334
1 129 853
708 836
305 355
403 481
106 728
23 541
83 187
Index 2005
05/04 % podíl
105,3
107,3
104,3
104,5
105,6
103,8
107,9
100,5
111,1
105,8
108,7
104,6
102,6
107,6
99,2
97,6
103,2
96,1
100
33,8
66,2
100
37,6
62,4
100
27,9
72,1
100
31,2
68,8
100
43,1
56,9
100
22,1
77,9
Zdroj: ČSÚ, propočty MAG Consulting
Tab. č. I/70
Objemy a podíly tržeb za prodej zboží (bez DPH) podle OKEČ, velikostních kategorií
a právních forem podniků
OKEČ
Kategorie podniků
52
maloobchod
všechny podniky
podniky s 0–99 z.
se 100 a více z.
z toho domácí
nadnárodní
mil. Kč
2003
% podíl
641 464
388 598
252 866
79 653
173 213
100
60,6
39,4
31,5
68,5
2004
mil. Kč % podíl
2005
mil. Kč % podíl
663 401
390 335
273 066
81 078
191 987
681 170
387 392
293 778
61 214
232 564
100
58,8
41,2
29,7
70,3
100
56,9
43,1
20,8
79,2
index
2005/04
102,7
99,2
107,6
75,5
121,1
Zdroj: ČSÚ, propočty MAG Consulting
105
Česká republika
Spotřeba domácností a maloobchodní trh
Z hlediska maloobchodu je příznačné, že tabulka ukazuje postupný pokles podílu položek spotřebních výdajů na maloobchodním trhu ve prospěch výdajových položek mimo tento trh po celé sledované
období. Celkové spotřební výdaje v průměrné domácnosti se mezi roky 2000–2005 zvýšily o více než 21 %,
přitom výdaje za zboží a služby prodané na maloobchodním trhu o 12, 8 % (jejich podíl klesl o 4,7 proc.
bodu), výdaje za položky »mimo maloobchodní trh« o 39 %. V růstu podílu »mimo maloobchodní trh« jsou
markantní zejména výdaje za bydlení. Aproximativní propočet dále ukazuje, že trvale ve spotřebních výdajích klesá podíl potravin a nápojů, odívání a obuvi, vybavení domácností, vcelku stabilní jsou podíly výdajů na rekreaci a ubytovací a stravovací služby, kolísavý je podíl výdajů za dopravní prostředky, jejich
opravy a provoz (Tab. č. I/71). Naznačený trend bude dále pokračovat, opět především pod vlivem výdajů za bydlení, resp. při předpokládaném růstu »regulovaných« cen za bydlení, energie, vody atd. Struktura spotřeby je současně jedním z významných znaků dosahované životní úrovně.
Tab. č. I/71
Struktura spotřebních výdajů (podle CZ-COICOP)
Spotřební vydání celkem v Kč (= 100 %)
z toho podíl v %
01 Potraviny a nealkoholické nápoje
02 Alkohol. nápoje, tabák
03 Odívání a obuv
05 Bytové vybavení, zařízení
07 Doprava – nákup doprav. prostředků, PHM
09 Rekreace, kultura a sport
11 Stravovací a ubytovací služby
12 Ost. zboží a služby – drog., kosm.
– os. doplňky
Položky maloobch. trhu (odhad)
04 Bydlení, voda, energie, paliva
06 Zdravotnictví
07 Doprava – osobní a j. služby
08 Pošty a telekomunikace
10 Vzdělání
12 Ost. zboží a služby vč. pojištění
Položky mimo malo-trh (odhad)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
odhad
73 015
78 090
80 397
84 568
86 676
88 440
23,2
3,3
6,7
7,2
8,7
10,8
5,2
2,2
1,0
68,3
18,4
1,6
1,9
3,5
0,6
5,7
31,7
22,8
3,1
6,7
6,9
9,1
10,6
5,2
2,2
0,9
67,5
18,6
1,7
1,8
3,9
0,6
5,9
32,5
22,2
3,1
6,5
6,9
8,2
10,5
5,1
2,2
0,8
65,6
19,8
1,8
1,8
4,0
0,6
6,4
34,4
21,2
3,0
6,2
6,7
8,9
10,8
5,2
2,3
0,8
65,1
19,7
1,9
1,8
4,3
0,6
6,6
34,9
21,3
2,9
5,9
6,6
9,2
10,8
5,2
2,3
0,8
65,0
19,3
1,9
1,8
4,6
0,6
6,7
35,0
20,8
2,8
5,1
6,6
9,9
10,4
5,3
2,1
0,7
63,6
20,5
1,9
1,6
4,5
0,6
7,2
36,4
Zdroj: ČSÚ – SRÚ – propočty MAG Consulting
K posouzení regionální diferenciace potenciálu spotřeby domácnosti může jako jedno z hledisek
posloužit výsledek průzkumu, který pravidelně provádí agentura GfK Praha. Podle průzkumu z roku 2005 je
zřejmé, že se výrazně odlišuje kupní síla v hlavním městě Praze, která přesahuje republikový průměr o 33 %
(Tab. č. I/72).
106
Česká republika
Tab. č. I/72
Kupní síla 2005 v krajích ČR – podle GfK
Kraj
Počet obyvatel k 1. 1. 2005
abs.
promile
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Česká republika
1 170 571
1 144 071
625 712
549 618
304 588
822 133
427 563
547 296
505 285
517 153
1 123 201
635 126
590 706
1 257 554
10 220 577
114,531
111,938
61,221
53,776
29,801
80,439
41,834
53,548
49,438
50,599
109,896
62,142
57,796
123,041
1 000,000
Kupní síla 2005
promile
na obyvatele
152,220
113,096
60,253
54,267
30,884
76,106
42,308
52,278
45,960
45,708
104,762
56,982
53,416
111,759
1 000,000
132,9
101,0
98,4
10,9
103,6
94,6
101,1
97,6
93,0
90,3
95,3
91,7
92,4
90,8
100,0
Zdroj: GfK Praha
Mezinárodní komparaci kupní síly poskytuje rovněž institut GfK, tentokrát v evropských poměrech, ze
zdrojů dalších institucí vychází evropské porovnání úrovně a struktury spotřeby domácností (Tab. č. I/73, 74).
Tab. č. I/73
Kupní síla v EU v roce 2005 podle GfK
Země
GfK kupní GfK kupní síla Index
síla na
na hlavu Německo
hlavu v @ v @ – paritě
= 100
Belgie
Česká rep.
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
16 214
4 330
17 383
3 502
14 804
16 378
18 063
15 361
11 449
3 235
2 647
25 210
4 460
16 260
8 265
13 634
5 963
13 886
16 706
16 050
16 162
13 167
7 197
5 632
22 331
7 805
100
51
84
37
86
103
99
100
81
44
35
138
48
Země
Malta
Německo
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
Slovensko
Slovinsko
Spojené král.
Španělsko
Švédsko
GfK kupní GfK kupní síla Index
síla na
na hlavu Německo
hlavu v @ v @ – paritě
= 100
6 847
17 087
15 104
3 232
8 316
17 699
9 964
2 991
8 391
17 119
11 524
16 253
10 158
16 207
14 696
6 949
11 115
17 531
12 447
6 267
11 614
16 710
12 997
13 975
63
100
91
43
69
108
77
39
72
103
80
86
Zdroj: EHI – Handel Aktuell – GfK Nürnberg Europa Report 2005
Belgie
Česká republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
Slovensko
Slovinsko
Spoj. království
Španělsko
Švédsko
Země
17,3
26,1
17,1
31,1
18,7
17,9
14,6
17,1
21,9
35,2
31,7
21,2
27,5
22,7
16,2
14,3
26,8
22,6
15,0
20,5
27,7
21,8
13,3
19,0
16,6
Potraviny
5,6
5,3
5,1
6,2
4,7
4,6
6,2
9,2
6,9
6,0
8,4
4,8
4,4
6,1
6,1
6,0
4,5
7,1
6,4
10,4
4,2
6,3
6,0
6,3
5,6
Odívání
29,4
28,0
34,6
27,7
30,4
29,6
27,8
28,9
19,5
22,1
24,4
29,5
24,8
18,3
31,4
27,9
29,1
17,9
27,6
22,0
28,1
26,2
24,2
20,2
33,5
Bydlení,
energie
4,4
1,7
2,7
2,2
4,0
3,6
3,2
3,0
3,7
4,6
4,5
1,3
3,7
2,5
4,1
4,5
4,7
4,5
3,3
5,6
2,6
3,3
1,6
3,4
2,6
Zdraví
14,3
10,1
12,1
11,2
12,3
15,0
10,6
12,0
14,1
13,7
9,1
18,3
15,1
13,9
14,5
12,0
10,6
16,8
13,0
8,0
9,3
14,8
14,5
12,1
13,1
Doprava
2,3
3,0
2,1
2,9
3,3
2,4
2,7
3,0
2,4
3,3
3,5
1,7
5,2
4,8
2,8
4,0
3,2
3,7
3,3
2,9
3,9
2,8
2,2
2,7
3,3
Komunikace,
spoje
0,6
0,5
0,8
1,3
0,5
0,6
1,1
0,9
2,8
0,6
1,8
0,3
1,2
1,3
0,7
0,5
1,7
1,5
0,7
1,7
0,8
0,9
1,3
1,6
0,1
Vzdělání
5,5
6,6
5,5
5,4
6,5
7,7
17,6
9,8
12,7
3,3
4,1
7,4
4,9
14,2
4,8
5,8
3,0
9,8
11,8
17,2
8,0
6,6
11,7
19,4
5,2
Ubytování,
stravování
11,3
6,8
9,9
5,1
8,5
9,5
9,3
8,7
8,1
4,6
4,7
7,3
5,4
6,6
10,0
13,8
9,4
10,0
7,1
5,8
6,3
7,8
12,6
7,0
7,7
Různé zboží,
služby
Zdroj: EuroHandelsinstitut, Köln n. R., EUROSTAT, Luxemburg
9,4
11,8
10,3
6,9
11,1
9,0
6,9
7,5
7,9
6,6
6,8
8,1
7,8
10,9
9,3
11,1
7,0
6,2
11,7
5,8
9,1
9,5
12,5
8,4
12,2
Kultura,
volný čas
Struktura spotřebních výdajů domácností v zemích EU 2002 (% všech výdajů domácností)
Tab. č. I/74
107
Česká republika
108
380
156
24
224
Zdroj: EHI – Eurostat, Luxemburg
211
284
42
193
81
200
249
331
1 635
194
204
143
730
78
3 154
115
298
125
746
106
2 455
134
53,3
0,6
5 969
7,5
1,4
3 872
1 726
128
41,9
0,7
8 676
12,9
1,6
2 886
17,8
1,1
4 446
111,4
1,35
2 943
318,0
5 372
30,4
5 662
Maloobchodní obrat v mld. @
51,4
Maloobchodní obrat na obyvatele @
4 995
Prodejní plocha /PP/
v mil. m2 celkem
13,4
PP na obyvatele v m2
1,3
Maloobchodní obrat na m2 PP v @
3 825
Zaměstnanost
v maloobchodě tis.
287
Maloobch. obrat na zaměstnance tis. @ 179
Počet podnikatel.
jednotek tis.
76
Počet obyvatel na podnik
136
77,2
1,35
2 860
39,3
4 861
81,6
5 055
317,0
3 843
Německo
2002
Itálie
2002
Francie
2001
Dánsko
2002
Belgie
2001
Ukazatel
Souhrnné charakteristiky evropského maloobchodu podle vybraných zemí
Tab. č.I/75
Současný stěžejní skelet maloobchodní sítě tvoří obchodní řetězce, převážně provozované v ČR společnostmi
pod zahraniční kontrolou. Vznikly, resp.
rychle vstoupily na trh v ČR v posledním
desetiletí s tím, že tento proces pokračuje a nabývá v konkurenci nové kvality
včetně příznačného rozšiřování např. jednotek typu diskont. Na druhé straně některé řetězce již opouštějí trh v ČR, dochází k jejich fúzím (např. J. Meinl vstoupil do společnosti Ahold CR, Carrefour
a Edeka vstupují do Tesca).
K 31. 12. 2005 existovalo podle expertního monitorování Incomy Research
na trhu ČR v největších – převážně mezinárodních řetězcích – více než 1 500
velkoplošných prodejních jednotek formátu supermarket, hypermarket, diskont,
zpravila se smíšeným sortimentem s různým podílem non-food zboží. Významnou
součást sítě tvoří rovněž řetězce jednotek nepotravinářského sortimentu (drogerie, hobbymarkety, elektroprodejny,
nábytkářské řetězce, oděvní a módní jednotky). Poslední roky se také vyznačují
společným provozováním velkých jednotek se sítí řetězcových nepotravinářských
jednotek, zařízení pro rychlé občerstvení
(fastfood), jakož i s uplatněním zábavního průmyslu (multikina apod.) ve velkých
městských a příměstských centrech
a galeriích. Obchodní plochy v nákupních
centrech dosáhly v r. 2005 přes 2 mil. m2,
počet jednotek v centrech okolo 5 tis.
(Tab. č. I/76, 77, 78).
Specifikem a současně územně vymezenou konkurencí velkým řetězcům
Nizozemsko
2002
Obchodní řetězce
228,1
3 991
Rakousko
2002
V. Británie
2001
Maloobchod jako významnou
»službu« kompletující uspokojování potřeb obyvatelstva, podnikatelského a veřejného sektoru, jakož i návštěvníků každé země v oblasti spotřebitelské poptávky, charakterizuje následující srovnání za
vyspělé státy EU (Tab. č. I/75).
363,6
6 073
Česká republika
109
Česká republika
jsou rovněž prodejní jednotky zařazené v dobrovolných řetězcích (»nezávislý obchod«) provozovaných
v různých formách kooperativního podnikání (franšízy, družstva) za účelem společného nákupu a maloobchodního marketingu a provozu (z odborných zdrojů vyplývá, že takové aliance spojoval v roce 2004
společný nákup v hodnotě více než 30 mld. Kč, dosahovaly tržeb přes 65 mld. Kč ve více než 4 tis. prodejních jednotkách). Rychle se rozvíjí též internetový prodej prolínající se s zásilkovým obchodem a teleshoppingem. Objem tradičního zásilkového prodeje byl v r. 2005 oceněn asi na necelých 10 mld. Kč, internetový trh rovněž mezi 8–10 mld. Kč.
Tab. č. I/76
Vývoj maloobchodní sítě – počty prodejen a rozsah prodejních ploch (PP)
v Čechách a Moravskoslezsku
Počet jednotek
celkem
z toho do
400 m2 PP
Od 400 m2 PP
Odhad celkové
PP m2
a) 1929
172 339
.
.
.
a) 1946
82 091
.
.
.
a) 1953
61 846
.
.
.
b) 1989
42 763
cca 41 500
cca 1 200
3 509 904
c) 1998
97 860
95 517
2 343
7 165 948
d) 2002
142 378
139 509
2 869
13 577 000
Rozdíl
2002–1998 +44 518
+43 992
+526
+6 411 052
Rozdíl
2002–1989 +99 615
+ cca 98 000
+ cca 1 600
+10 067 096
PP – prodejní plocha v m2
a) Historické podklady ČSÚ a býv. MOCR; b) Statistika býv. MOCR; c) Census ČSÚ 1998;
d) Šetření ČSÚ 2002
PP na
1 obyvatele v m2
.
.
.
0,33
0,70
1,33
+0,63
+1,00
Tab. č. I/77
Aproximativní mezinárodní srovnání – prodejní plocha (PP) v m2 a obrat v @
na obyvatele – 2002
Dánsko
Německo
Itálie
Nizozemsko
Rakousko
PP m2/obyvatel
1,40
1,35
1,35
1,10
1,60
@/1 m2 PP
3 872
2 943
2 860
4 446
2 886
Zahraniční údaje podle Handel aktuell za rok 2005 – EuroHandelsinstitut, Köln n. R.
Česko (2002)
1,33
2 314
Karlovarský
Plzeňský
Jihočeský
Středočeský
Praha
Albert
59
13
10
10
6
Billa
7
6
4
2
1
Carrefour
3
1
COOP Diskont
3
1
CS Edeka
1
6
2
2
2
Delvita
32
5
5
4
6
Globus
3
1
Hypernova
2
7
3
3
2
Interspar
3
1
2
1
1
Kaufland
3
8
5
2
3
Lidl
12
19
8
4
5
Norma
12
9
1
3
3
Penny Market
9
19
16
14
8
Plus Diskont
15
25
2
4
8
Terno superm
1
Tesco H, D, OD
4
4
1
2
2
TIP
1
56
5
1
TUTY
9
100
48
6
Celkem
165
133
217
108
55
Tesco: H – hypermarkety, D – diskonty, OD – obchodní domy
Ústecký
111
2
16
9
2
3
3
9
15
4
15
19
7
6
1
1
1
4
59
3
5
3
8
6
12
11
1
3
2
36
96
3
1
3
4
1
8
6
2
Liberecký
6
2
1
4
1
6
Královéhradecký
7
4
2
1
27
87
11
8
1
3
1
2
7
11
9
3
Pardubický
Počty prodejních jednotek maloobchodních řetězců podle krajů k 31. 12. 2005
Tab. č. I/78
1
8
18
80
10
4
2
3
4
107
3
10
2
9
1
5
4
6
14
7
2
Vysočina
39
11
2
1
Jihomoravský
14
7
Olomoucký
10
66
2
72
Moravskoslezský
11
5
1
6
2
50
157
7
1
9
2
11
12
26
11
1
2
241
76
11
33
38
98
10
53
22
68
123
35
157
120
5
35
77
310
1 513
Česká republika
Zdroj: Incoma Research – SOCR
6
4
1
2
3
2
6
6
3
17
3
1
2
Zlínský
8
7
1
2
4
1
4
1
5
9
17
9
1
1
110
Česká republika
111
Česká republika
TOP 10 českého obchodu 2005
Podle Incomy Research a Moderního obchodu se žebříček největších obchodních firem v r. 2005
znatelně změnil. První zůstává společnost Makro Cash&Carry, převážně orientovaná na velkoobchodní
podnikání a dodávky malému a střednímu podnikání – tedy ne srovnatelná s maloobchodními řetězci. Na
druhé místo postoupila skupina Schwarz zahrnující diskontně zaměřené hypermarkety Kaufland a diskontní prodejny Lidl. Na třetí pozici – s nevelkým odstupem – se zařadila společnost Ahold CR (s jednotkami Albert a Hypernova), současně největší maloobchodní firma na trhu (tržby druhé skupiny Schwarz
jsou součtem dvou samostatně operujících společností: Kaufland a Lidl). Na dalších pozicích se umístily
skupina REWE a společnost Tesco Stores ČR, která mimo jiné uvedla na trh novou linii menších prodejen. Na 6.–7. pozici se se shodnými tržbami dostala společnost Globus ČR a skupina Tengelmann, zahrnující diskonty Plus a hobbymarkety OBI. Skupina SPAR ČR patří k těm, které meziročně výrazně zlepšily svou pozici. Tabulku uzavírají firmy Carrefour (převzetí jeho jednotek společností Tesco se do výsledků
r. 2005 ještě nepromítá) a Delvita (Tab. č. I/79).
Celkové tržby TOP10 společností vzrostly meziročně z 215 na 226 mld. Kč, tedy o 11 mld. Kč. To
představuje nárůst o 5,2 %. Celkové prodejní plochy TOP10 firem se přitom v tomto období zvětšily o 16 %.
Z tohoto srovnání je zřejmé, že klesá produktivita prodejních ploch. Projevuje se jak otevírání nových prodejen v méně výhodných lokalitách, tak rostoucí konkurence. Prudký nárůst konkurence se stává prakticky všeobecným trendem ve většině českých obcí, který zřejmě ovlivní vývoj i v dalším roce.
Tab. č. I/79
Žebříček největších obchodních firem
Pořadí Skupina – firma
1.
2.
2004
MAKRO Cash&Carry, s.r.o.
38,2
Schwarz ČR
31,5
Kaufland, v.o.s.
23,5
Lidl, v.o.s.
8,0
3.
Ahold Czech Republic, a.s.
34,6
4.
REWE ČR
22,8
Billa, s.r.o.
8,0
Penny Market, s.r.o.
14,8
5.
Tesco Stores ČR, a.s.
20,5
6.–7.
Globus, k.s.
18,9
6.–7.
Tengelmann ČR
18,3
Plus Discount, s.r.o.
12,4
OBI – systémová centrála, s.r.o.
5,9
8.
Spar ČR (Spar Česká obchodní, Spar Šumava) 10,0
9.
Carrefour ČR, s.r.o.
10,0
10.
Delvita, a.s.
9,9
1.–10. C e l k e m
214,7
Tržby – odhady Incoma Research
Tržby v v mld. Kč vč. DPH
2005
změna 2005–2004
37,5
37,0
25,0
12,0
36,0
23,2
8,0
15,2
22,0
19,0
19,0
13,0
6,0
11,3
11,0
9,8
225,8
–0,7
+5,5
+1,5
+4,0
+1,4
+0,4
0
+0,4
+1,5
+0,1
+0,7
+0,6
+0,1
+1,3
+1,0
–0,1
+11,1
Zdroj: Incoma Research – Moderní obchod
Ladislav Šípek, MAG Consulting
112
1995
příjezdy v mil. podíl %
1990
příjezdy v mil. podíl %
Zdroj: UNWTO (listopad 2005)
527,3
205,8
190,4
47,0
35,9
1 006,4
54,9
19,3
16,5
4,5
4,8
100,0
443,9
156,2
133,1
36,7
38,4
808,3
57,5
16,2
18,6
4,1
3,7
100,0
396,2
111,4
128,2
28,2
25,2
689,2
Podíl světových regionů na globálním trhu (podle počtu příjezdů)
V současnosti se mezinárodního cestovního ruchu
podle sledovaných statistických informací (počty turistů
překračujících hranice domovské země) účastní každoročně více než desetina obyvatel Země. Mezinárodní
cestovní ruch v uplynulých letech, navzdory různým nepříznivým okolnostem (terorismus, přírodní katastrofy,
epidemie, válečný konflikt v Iráku, ekonomická stagnace, růst cen ropy atd.) zaznamenal výrazný růst. Podle
údajů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO)
po velmi úspěšném roku 2004, kdy příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu se meziročně zvýšily o 10 % na
766 mil., pokračoval příznivý vývoj i v roce 2005. Podle
předběžných odhadů příjezdy stouply o 5,5 % a dosáhly 808 mil. Jen v posledních dvou letech, za roky 2004
a 2005, se tak počet příjezdů v mezinárodním cestovním ruchu zvýšil o více než 100 milionů. Jsou to mimořádné výsledky ve srovnání s minulostí. V období
1990–2004 byl průměrný roční nárůst příjezdů cca 4 %.
Největším regionem podle počtu mezinárodních
příjezdů je Evropa – její podíl na celosvětových příjezdech se však snižuje – v roce 2005 činil 54,9 % proti
60,1 % v roce 1990. Na druhém místě co do počtu příjezdů je v současnosti region Asie/Pacifik, který v počtu
příjezdů předstihl dosud druhou Ameriku. Největší dynamiku v růstu příjezdů vykazují regiony Afrika a Střední východ, jejich podíl na světovém trhu zatím dosahuje
u každého necelých 5 % (Tab. č. I/80).
Vývoj cestovního ruchu ve světě byl v posledních
letech výrazně podpořen rozvojem letecké dopravy. Navzdory růstu cen pohonných hmot, silná konkurence
a rozšíření low-cost aerolinií na dopravním trhu způsobily snížení cen v letecké dopravě, takže podíl letecké dopravy v mezinárodním cestování výrazně vzrostl. Letecká doprava se v cestovním ruchu v roce 2004 podílela
Tab. č. I/80
Mezinárodní cestovní ruch
2000
příjezdy v mil. podíl %
2005*)
příjezdy v mil. podíl %
Lidé cestují stále více a častěji. Přispívá k tomu
vedle změn v životním stylu rozvoj dopravní infrastruktury, letectví, komunikací, automobilismu, změny v politickém a ekonomickém vývoji světových regionů. Výrazný
vliv na růst cestovního ruchu měl vzestup životní úrovně,
technický a logistický rozvoj automobilismu, dálničních
sítí, letecké dopravy a všeobecně postupující globalizace
v oblastech ekonomiky, politiky i mezinárodních vztahů.
Evropa
264,8
60,1
309,3
57,5
Asie/Pacifik
57,7
13,1
85,0
15,8
Amerika
92,8
21,1
109,0
20,3
Afrika
15,2
3,5
20,4
3,8
Střední východ 10,0
2,3
14,3
2,7
Svět
440,5
100,0
538,0
100,0
*) předběžný odhad (leden 2006), **) predikce UNWTO (z roku 1995)
2010**)
příjezdy v mil. podíl %
Cestovní ruch
52,4
20,4
18,9
4,7
3,6
100,0
Česká republika
113
Česká republika
na celkové dopravě 43 %, pozemní 49,3 %. V Evropě je podíl pozemní dopravy v cestovním ruchu silnější – činí 54,8 % proti 38,1 % u dopravy letecké. Je to dáno charakterem cest, k cestám mezi sousedními
státy stále převládá automobilová doprava. Ve světě se podíl cest v rámci regionu v roce 2004 odhaduje
na cca 81 %, podíl dlouhých cest mezi regiony na cca 19 % (v roce 1995 tento podíl činil 82,5 %, resp.
17,5 %).
Pokud jde o pořadí nejnavštěvovanějších zemí v roce 2004, zůstala první trojice již čtvrtým rokem
stejná – na prvním místě je stabilně Francie (cca 75 mil. příjezdů v roce 2004), druhé Španělsko (cca 54
mil. příjezdů) a třetí Spojené státy americké (cca 46 mil.). Čína na čtvrtém místě s cca 42 mil. příjezdů
předstihla Itálii s 37 mil. příjezdů. Podíl prvních pěti zemí na celosvětovém počtu příjezdů v roce 2004 byl
41,6 % (v roce 1970 byl 43 %, v roce 1950 71 %).
Nejvíce v mezinárodním cestovním ruchu utrácejí občané Německa – v roce 2004 jejich výdaje na
zahraniční cesty (bez dopravy) dosáhly 71 miliard amerických dolarů, následují občané Spojených států
amerických s výdaji 65,6 mld. dolarů a Velké Británie a Severního Irska s výdaji cca 60 mld. dolarů (výdaje občanů ČR v roce 2004 na zahraniční cestovní ruch podle údajů ČNB byly 2,27 mld. USD).
Z hlediska účelu mezinárodních cest zaujímají stále největší podíl cesty za odpočinkem a rekreací;
v roce 2004 se jejich podíl odhadoval na 51,8 % (v roce 1990 55,4 %). Druhé místo zaujímají cesty poznávací, za sportem, se zdravotními a náboženskými účely – 24,2 % (v roce 1990 19,7 %), obchodní cesty dosáhly podílu 15,7 % (v roce 1990 13,7 %), zbytek byl nespecifikován. Klesá podíl cest za odpočinkem
a rekreací (»dovolené na plážích«), roste podíl cest za poznáním, sportem, zdravotními aj. účely. Tyto tendence souvisejí s novými trendy, které se v posledním desetiletí prosazují v cestovním ruchu – stoupá počet lidí, kteří svou dovolenou čerpají po částech a uskutečňují více kratších pobytů v průběhu roku, populární jsou poznávací cesty za kulturou, historickými památkami a přírodními krásami, roste počet příznivců sportovního a »dobrodružného« cestovního ruchu, jako jsou cesty po horách, cykloturistika, horolezectví, sjíždění divoké vody, potápění apod. Roste obliba víkendových výletů, které představují dnes více
než polovinu cest.
Ekonomické souvislosti
Z ekonomického hlediska jsou příjmy z mezinárodního cestovního ruchu posuzovány jako příjmy
z vývozu a výdaje jako náklady na dovoz. Pro mnoho zemí znamená cestovní ruch nezanedbatelný zdroj
devizových příjmů. Cestovní ruch je důležitým odvětvím pro většinu rozvojových zemí a pro třetinu z nich
je nejvýznamnějším »vývozním odvětvím« (producentem devizových příjmů). V roce 2000 dosáhly příjezdy zahraničních turistů do rozvojových zemí podle informací UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development) 293 milionů, což byl vzestup o 95 % proti roku 1990. V rámci toho příjezdy do nejméně rozvinutých zemí vzrostly v tomto období o 75 %. Cestovní ruch je hlavním zdrojem devizových prostředků pro 49 nejméně rozvinutých zemí.
Podle analýz WTTC (World Travel & Tourism Council) se odhadoval celkový objem poptávky vyvolané aktivitami cestovního ruchu v roce 2005 celosvětově na 6,2 bilionů USD, počet zaměstnaných v odvětvích, které zajišťují přímo služby účastníkům cestovního ruchu (tzv. »průmysl cestovního ruchu«) se odhaduje na cca 74 mil. osob, což představuje 2,8 % z celkové zaměstnanosti. Zaměstnanost vyvolaná celkovou poptávkou cestovního ruchu (vedle »průmyslu cestovního ruchu« též např. ve stavebnictví při výstavbě infrastruktury pro cestovní ruch, v průmyslu, dopravě, dalších službách apod.) byla propočtena na
220 mil. osob, což je 8,3 % z celkové zaměstnanosti. Přímý dopad cestovního ruchu na tvorbu HDP byl
celosvětově odhadnut na 3,8 % a včetně vyvolaných přínosů v dalších odvětvích na cca 10,6 %. Podíl spotřebních výdajů domácností spojených s cestovním ruchem je odhadován na 10,4 %.
Mezinárodní cestovní ruch (tj. cestovní ruch, při kterém návštěvník překročí hranice státu) tvoří pouze malou část celkových aktivit spojených s cestovním ruchem. Ve svém objemu výrazně větší aktivity
zaujímá domácí cestovní ruch (to jsou aktivity cestovního ruchu rezidentů v rámci území vlastního státu),
114
Česká republika
podle expertních odhadů představuje celosvětově zhruba čtyřnásobek přínosů mezinárodního cestovního ruchu.
Cestovní ruch v České republice
Z hlediska mezinárodního cestovního ruchu jsou u nás statisticky sledovány příjezdy zahraničních
návštěvníků a výjezdy našich občanů do zahraničí. Počet osob, které překročily státní hranice, je zjišťován
pracovníky cizinecké a pohraniční policie kvalifikovaným odhadem (zejména na silničních a železničních
hraničních přechodech). Přesný počet je uváděn pouze za zahraniční osoby ze států s vízovou povinností. Počet výjezdů občanů ČR zahrnuje všechny rezidenty překračující hraniční přechody z České republiky do zahraničí (Graf č. I/11).
Ve vztahu k světovým výsledkům v roce 2005 jsou údaje v příjezdech zahraničních návštěvníků do
ČR také příznivé – příjezdy návštěvníků (včetně jednodenních) v roce 2005 stouply o 4,8 % a po třech letech opět překročily hranici 100 mil. Ze souGraf č. I/11
sedních států přijelo celkem 75,6 mil. návštěvníků (meziroční přírůstek 2,7 %), z toPříjezdy zahraničních návštěvníků do ČR
ho z Německa 46,7 mil. (+4,5 %), z Raa
výjezdy občanů ČR do zahraničí
kouska 7,1 mil. (+11,2 %), z Polska 12,3 mil.
(snížení o 5,7 %) a ze Slovenska 10,5 mil.
(+0,3 %). Z ostatních zemí bez vízové povinnosti přijelo 24 mil. návštěvníků (přírůstek 11,6 %), a ze zemí s vízovou povinností
0,8 mil. návštěvníků (+15,4 %). Leteckou
dopravu využilo 4,7 mil. zahraničních návštěvníků, což je zvýšení o 13,8 % proti roku 2004 (Graf č. I/12).
Výjezdy našich občanů do zahraničí
v roce 2005 poklesly o 1,3 % proti roku
2004 a dosáhly 36,2 mil. výjezdů. Podle
místa přechodu výjezdy stouply na úseku
Zdroj: ČSÚ
státní hranice s Německem o 4,1 % (na
10,3 mil. výjezdů), se Slovenskem o 3,7 %
Graf č. I/12
(9,0 mil. výjezdů) a u letecké dopravy o 9,6 %
(2,6 mil. výjezdů), naopak poklesly na úseku
Příjezdy zahr. návštěvníků (tis. osob)
státní hranice s Polskem o 16,4 % (7,1 mil.
výjezdů) a s Rakouskem o 0,4 % (7,2 mil.
výjezdů) (Graf č. I/13).
Největší podíl zahraničních návštěvníků
je ze sousedních států – těch přijíždí kolem
75 mil. (v roce 2000 to bylo 81,5 mil.), z nichž
nejvíce z Německa (46,7 mil.), jejich počet
v posledních letech mírně stoupá. Na druhém
místě jsou návštěvníci z Polska (12,3 mil.),
kde však v posledních 5 letech došlo ke snížení o 43 %. Počet návštěvníků ze Slovenska
a Rakouska si udržuje celkem stabilní úroveň
s tím, že u Rakouska došlo v roce 2005 k meZdroj: ČSÚ
ziročnímu zvýšení o 11,2 % (Tab. č. I/81).
115
Česká republika
Tab. č. I/81
Příjezdy zahraničních návštěvníků ze sousedních zemí
Měsíc/index 2005/04 v % 2000
Příjezdy celkem v tis.
v tom:
ze sousedních států
z toho Německo
Rakousko
Polsko
Slovensko
z ost. států
s vízovou povinností
z ost. států
bez vízové povinnosti
2001
2002
2003
2004
2005
104 247
103 070
97 594
94 984
95 897
100 466
81 503
41 935
7 167
21 341
11 044
81 138
39 960
6 922
23 520
10 722
76 647
39 585
6 851
20 053
10 141
73 012
40 832
6 689
15 062
10 418
73 686
43 787
6 399
12 991
10 509
75 648
46 742
7 113
12 252
10 542
449
681
674
737
685
790
22 295
21 251
20 274
21 235
21 526
24 029
Zdroj: ČSÚ
Průměrný počet přenocování je u nás
Graf č. I/13
nízký. V roce 2004 to bylo u domácích turisVýjezdy českých občanů do zahraničí (tis. osob)
tů 3,5 přenocování, u zahraničních 3,1 noci.
V Praze je počet přenocování ještě nižší
– v roce 2004 u domácích hostů 2,2 přenocování, u cizinců 2,8. Převládají tedy krátké
pobyty. U hostů ze vzdálenějších destinací
(např. Japonsko) tvoří návštěva obvykle
součást širšího evropského programu. V poslední době jsou oblíbené víkendové pobyty
(letecké low-cost linkami ze zemí EU).
Zůstává nerovnoměrné rozložení návštěvnosti podle krajů. Nejvíce zahraničních
turistů přijíždí do Prahy (odhad 2005 je 59
%), přitom u hostů z některých předních zemí podle návštěvnosti je to výrazné – napříZdroj: ČSÚ
klad z Británie je to 91,1 %, z Itálie 79,2 %,
z USA 81,2 %, ze Španělska 90,4 %, Francie 67,2 %, Japonska 81 % (Graf č. I/14).
Devizové efekty zahraničního cestovního ruchu
Cestovní ruch pro Českou republiku představuje aktivní devizový přínos – v současnosti devizové
výdaje představují cca 52 % devizových příjmů. V roce 2004 devizové příjmy ze zahraničního cestovního
ruchu dosáhly 107,1 mld. Kč (4,2 mld. USD, 3,4 mld. eur), výdaje na zahraniční cestovní ruch 58,4 mld. Kč
(2,3 mld. USD, 1,8 mld. eur), bilance byla aktivní cca 48,8 mld. Kč (1,9 mld. USD, 1,5 mld. eur).
Vývoj v roce 2005 byl obdobný s tím, že výše příjmů v Kč byla ovlivněna výrazným posilováním koruny, jak vůči americkému dolaru, tak i euru (Tab. č. I/82).
116
Česká republika
Tab. č. I/82
Devizové příjmy, výdaje a bilance cestovního ruchu, rok 2005
mld. Kč
Devizové příjmy ČR 110 948,0
Devizové výdaje ČR 57 777,6
Bilance ČR
53 170,4
index 2005/04
mil. USD
index 2005/04
103,5
98,9
108,9
4 633,1
2 412,7
2 220,4
111,0
106,2
116,9
mil. eur index 2005/04
3 725,1
1 939,9
1 785,2
110,8
106,0
116,6
Zdroj: ČNB
Posilování kurzu koruny je příznivé pro
naše občany cestující do zahraničí – jejich
cesty jsou levnější. Výdaje na zahraniční cestovní ruch se za rok 2005 se zvýšily v eurech o 6,0 %, v amerických dolarech o 6,2 %,
ale v českých korunách poklesly o 1,1 %
proti roku 2004. Zahraniční cestovní ruch
pro platební bilanci státu znamenal čistý přínos 53,2 mld. Kč, resp. 1,8 mld. USD nebo
2,2 mld. eur. Pro platební bilanci státu mezinárodní cestovní ruch představuje významný přínos.
Graf č. I/14
Návštěvnost v hromadných ubyt. zařízeních
podle krajů
Cestování občanů ČR
Podle šetření ČSÚ uskutečnilo v roce
2004 cca 4,7 mil. osob starších 15 let neZdroj: ČSÚ
jméně jednu cestu se 4 a více přenocováními za účelem trávení volného času a rekreace. Z těchto osob necelá jedna polovina byla s domácí cestou, 27 % pouze se zahraniční cestou a 23 %
s domácí i zahraniční cestou. Celkový počet těchto delších cest dosáhl 9,6 mil., z toho bylo 5,6 mil. cest
v ČR a 4 mil. cest do zahraničí. Kromě toho se podle tohoto průzkumu uskutečnilo 18,2 mil. kratších cest
(1–3 přenocování), z toho 17,1 mil. v ČR a 1,1 mil. cest do zahraničí. Počet služebních cest byl 4,7 mil.,
z toho 1,5 mil. do zahraničí a jednodenních výletů 71,2 mil. (z toho 2,4 mil. do zahraničí).
Cílem delších cest do zahraničí v roce 2004 bylo na prvním místě Chorvatsko (cca 940 tis. cest), následováno Slovenskem (cca 499 tis. cest), Itálií (437 tis. cest), Rakouskem (274 tis. cest), Francií (213 tis.
cest) a Španělskem (196 tis. cest). Do zemí Evropské unie (včetně nových členů) bylo cca 2,33 mil. delších cest.
Cílem kratších cest (1–3 přenocování) bylo podle pořadí Slovensko (354 tis. cest), Rakousko (262 tis.
cest), Německo (201 tis. cest), Polsko (84 tis. cest), Francie (62 tis. cest), Maďarsko (39 tis. cest) a Itálie
(21 tis. cest), celkem jich bylo cca 1,1 mil.
Celkové výdaje na delší cesty byly zjištěny ve výši 70,6 mld. Kč, z toho 18,7 mld. Kč na cesty v ČR
a 51,9 mld. Kč na cesty do zahraničí. Výdaje na kratší cesty podle tohoto průzkumu dosáhly 17 mld. Kč,
z toho 13,7 mld. Kč na cesty v ČR a 3,3 mld. Kč na cesty do zahraničí, výdaje na jednodenní výlety
42,3 mld. Kč (39 mld. v zahraničí, 3,3 mld. v ČR).
Cestovat je již neodmyslitelnou součástí lidského života.
Josef Říha, MAG consulting
117
II. Evropská unie
Překážkový běh na dlouhé trati
Rok 2005 byl pro Evropskou unii svým způsobem rokem přelomovým. Smlouvu o ústavě pro
Evropu odmítli občané v referendech ve Francii a Nizozemsku, dvou zakládajících zemích unie.
Déle než rok trvalo dohadování o podobě rozpočtu pro léta 2007–2013, který se nakonec podařilo na prosincovém summitu EU v Bruselu přijmout a Evropský parlament jej vzápětí neschválil.
Fungování unie tím ohroženo není, neboť se řídí regulemi Smlouvy z Nice platné v zásadě do
roku 2009. Prostě se rozhořela debata o tom, jaká nová pravidla a podobu má mít rozšířená unie.
Zda EU najde cestu z loňské krize už v roce 2006 nebo později, je otázka otevřená.
Odmítnutí návrhu první euroústavy v plebiscitech ve Francii a Nizozemsku mělo podle politologů i pozitivní efekt, neboť ke slovu se dostalo veřejné mínění. Začalo se mluvit o Evropě, jaká je, jak ji vnímají občané ve svém každodenním životě, kam mají jít peníze z unijních fondů, jaký hospodářský a sociální model by měl v unii převažovat.
Určitou představu o náladách v unii na konci krizového roku 2005 dává říjnový a listopadový průzkum
Eurobarometru, jehož výsledky byly zveřejněny 20. prosince 2005. Padesát procent respondentů v jednotlivých zemích považuje členství v EU »za dobrou věc«, což bylo o 4 % méně než při podobném průzkumu veřejného mínění na jaře. Největšími euroskeptiky z 25 členských zemí byli s 32 % Rakušané, za nimi
následovali s 33 % Britové, s 36 % Lotyši, s 38 % Finové a s 39 % Švédové a Maďaři. Tabulku nejsilnějších stoupenců EU vedou s 82 % Lucemburčané a se 73 % Irové. V Nizozemsku, které v červnovém referendu odmítlo euroústavu, 70 % občanů považuje členství v EU za dobrou věc. Pokud pak jde o vlastní
euroústavu, neméně zajímavé je, že 63 % všech dotazovaných občanů zemí EU si myslí, že pro unii by
bylo lepší, kdyby ústavu měla. Jaká ústava by to však měla být, na to se názory už různí: 49 % respondentů si myslí, že by měla být vypracována nějaká nová ústava, zatímco 22 % soudí, že by ratifikace současné ústavy měla pokračovat bez ohledu na její odmítnutí francouzskými a nizozemskými voliči. Myšlenku vypracování nového návrhu ústavy podporuje 67 % dotazovaných Francouzů a 62 % Nizozemců. »Průzkum Eurobarometru ukazuje, že většina občanů EU se staví k ústavě kladně,« prohlásil mluvčí Evropské
komise. Pokud jde o rozšíření unie o Turecko, zmíněný průzkum ukázal, že počet odpůrců přijetí Turecka
do EU se v celé unii od jara zvýšil z 38 % na 39 %, nejvíce pak v Rakousku, Německu a ve Francii. Pouze 31 % respondentů ve všech zemích unie podporuje myšlenku plnoprávného členství Turecka v EU, zatímco 77 % Evropanů by podpořilo přijetí Švýcarska a Norska, pokud by chtěly do unie vstoupit.
Lucembursko v čele
Když Lucembursko, nejmenší země EU se 429 000 obyvateli, ale s nejvyšším ročním příjmem na hlavu v unii ve výši 45 400 eur, přebíralo 1. ledna 2005 na půl roku otěže EU, netušilo, jaké problémy je čekají. Výčet priorit, které si na půl roku stanovilo, měl až devět bodů, počínaje střednědobým vyhodnocením Lisabonské strategie z roku 2000 a konče opatřeními na poli justice, odsouhlasenými v rámci tzv. Haagského programu Evropskou radou v listopadu roku 2004. S odstupem lze říci, že jednání unie jak za lucemburského, tak následného britského předsednictví dominovaly dvě otázky: dohoda o podobě unijního
rozpočtu na léta 2007–2013 a průběh ratifikace návrhu první evropské ústavy, který 29. října 2004 v Římě
podepsali nejvyšší představitelé všech 25 členských zemí a který 12. ledna 2005 při hlasování v Evropském parlamentě získal 74 % všech hlasů.
118
Evropská unie
Pokud jde o euroústavu, začal rok 2005 nadějně. Ještě před europoslanci návrh ústavy schválili 11. listopadu 2004 poslanci v Litvě a 1. února 2005 poslanci v Maďarsku. Ratifikace návrhu euroústavy parlamenty probíhaly poměrně hladce, neboť ve všech zemích, které zvolily tuto formu schvalování, se podařilo
vládě, jež s ústavou souhlasila, získat v parlamentě potřebnou většinu hlasů. Jinak tomu však bylo se schvalováním návrhu euroústavy formou plebiscitu neboli referenda, kdy možnost zaujmout stanovisko má volič.
První referendum, v němž voliči odpovídali na otázku: Schvalujete smlouvu, která zavádí ústavu pro
Evropu?, se konalo 20. února 2005 ve Španělsku. Kladně na otázku odpovědělo 77 % voličů, »ne« řeklo
jen 17 %. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso na výsledek reagoval slovy, že »tímto jednoznačným a pozitivním verdiktem vyslali Španělé silný signál kolegům z ostatních zemí, kteří se budou
k ústavě vyjadřovat v příštích měsících«. Další vývoj schvalování ústavy formou referenda však ukázal, že
španělský signál zřejmě nemohl být dostatečně silný.
Pro další vývoj ratifikace se ukázalo být osudové referendum 29. května ve Francii a 1. června v Nizozemsku, v nichž voliči evropskou ústavu odmítli. Jejich »ne« totiž otevřelo krizi v EU, neboť ústava nemůže vstoupit v platnost, pokud ji neschválí všech 25 členských zemí unie.
Na summitu EU ve dnech 16.–18. června v Bruselu se pak jeho účastníci dohodli na prodloužení ratifikační lhůty pro ústavní smlouvu.
O tom, že usnesení summitu neznamenalo zastavení ratifikačního procesu, podalo již 10. července
důkaz Lucembursko, jehož občané se v referendu jednoznačně postavili za evropskou ústavu. Lucembursko se tak stalo po Španělsku druhou zemí, která tak učinila formou referenda, když předtím ve Francii
a v Nizozemsku voliči v referendu ústavu odmítli. V únoru 2006 se Belgie většinou svých poslanců stala
14. zemí unie, která ústavní smlouvu ratifikovala.
Jestliže v případě procesu ratifikace euroústavy dospěl červnový summit ke kompromisu v podobě
dohody o prodloužení lhůty, během níž má schvalování návrhu euroústavy probíhat, u druhého hlavního
bodu, jímž bylo projednání a schválení návrhu unijního rozpočtu na léta 2007–2013, se dosáhnout dohody nepodařilo.
Rozdílné názory na výši a strukturu tohoto rozpočtu se poprvé projevily již na summitu EU v prosinci 2004, když šest tzv. čistých plátců do unijní kasy (Německo, V. Británie, Francie, Nizozemsko, Švédsko
a Rakousko) přišlo s požadavkem, aby rozpočet nepřevyšoval jedno procento hrubého národního důchodu (HND) unie. S tím však nesouhlasila Evropská komise s odůvodněním, že EU rozšířená o 10 nových
členů logicky vyžaduje větší rozpočet a přišla se svým návrhem rozpočtu ve výši 1,24 % unijního HND. Do
hry vzápětí vstoupil i Evropský parlament s návrhem rozpočtu ve výši 1,18 % unijního HND. Ve snaze dospět k dohodě předložilo Lucembursko šéfům států unie kompromisní návrh rozpočtu ve výši 1,06 % HND.
Nakonec však ani lucemburský návrh neprošel, a to hlavně pro konflikt mezi V. Británií a Francií. Lucemburský návrh totiž mj. obsahoval i zmrazení britské slevy příspěvku do unijního rozpočtu, kterou v roce
1984 vybojovala pro svou zemi tehdejší premiérka M. Thatcherová. Britští experti vypočítali, že zmrazení
tohoto rabatu na úrovni 4,6 mld. eur z let 1997–2003 by připravilo V. Británii až o 25 mld. eur. Londýn byl
nicméně ochoten jít na určitý ústupek, ale jen za podmínky, že dojde ke změně dosavadní tzv. Společné
zemědělské politiky, z níž největší prospěch mají francouzští rolníci. To však zase rezolutně odmítla Paříž
s tím, že už v roce 2003 byla uzavřena dohoda o reformě společné zemědělské politiky platná do roku
2013, s níž tehdy souhlasila i V. Británie. Dohody o rozpočtu na léta 2007–2013 z těchto důvodů na červnovém summitu nakonec nebylo dosaženo.
Půlroční lucemburské předsednictví skončilo ve světle plebiscitů ve Francii a Nizozemsku a neochoty Francie a V. Británie dohodnout se na podobě dlouhodobého rozpočtu spíše nezdarem. Tento převažující dojem by však neměl zastínit i nesporné úspěchy, jichž se podařilo za lucemburského předsednictví
dosáhnout. Za takový lze považovat novou Lisabonskou agendu, kterou schválila na svém březnovém zasedání Evropská rada na základě zprávy bývalého nizozemského premiéra Wima Koka o nedostatcích plnění Lisabonské strategie z roku 2000. Nový program klade důraz na vytváření pracovních míst v per-
119
Evropská unie
spektivních oborech, liberalizaci služeb a podporu podnikání. Cílem je vytvořit do roku 2008 v EU šest milionů pracovních míst a zajistit průměrný roční růst HDP v EU kolem 3 %. Členské země dostaly za úkol
vypracovat do 15. října 2005 vlastní národní programy reforem na období 2005–2008. ČR se tohoto zadání včas zhostila a v termínu předložila Evropské komisi svůj program.
Pro úplnost ještě dodejme, že nejvyšší představitelé EU schválili na svém březnovém zasedání i reformu tzv. Paktu stability a růstu pro země eurozóny, který jim napříště umožňuje na určitou dobu překročit tříprocentní rozpočtový schodek i dosud nejvyšší přípustnou hranici veřejného dluhu 60 % HDP, jestliže prožívají hospodářskou krizi nebo provádějí velké strukturální reformy
penzijních či sociálních systémů. Země eurozóny budou mít i delší lhůtu na přijetí účinnějších
opatření, která mají uvést příliš vysoký schodek do přípustných mezí.
Předsedá Velká Británie
Situace, za níž 1. července 2005 přebírala předsednictví EU, tak nebyla pro V. Británii rozhodně optimální. Postavení Londýna navíc komplikovalo to, že byl jednou ze dvou stran, jejichž neústupnost na červnovém summitu vedla ke krachu jednání o unijním rozpočtu na léta 2007–2013. Oficiální program priorit,
který si V. Británie stanovila pro své šestiměsíční předsednictví, měl celkem patnáct bodů. Za reformou
společné zemědělské politiky, která figurovala na prvním místě, následovaly mj. pokus o dosažení dohody
o rozpočtu unie na léta 2007–2013, pomoc Africe, investice do vědy, výzkumu a školství, podpora rozšiřování EU a rozvíjení vztahů s Ruskem a Ukrajinou.
Přetrvávající napětí mezi hlavními hráči unie vedlo k tomu, že V. Británie sáhla ke kroku, který neměl
v dosavadní historii unie obdobu. Místo tradičního říjnového summitu EU, věnovaného zpravidla ekonomickým problémům, se rozhodla svolat na 27. říjen neformální konferenci nejvyšších představitelů členských zemí do královského zámku Hampton Court u Londýna. Na programu nefiguroval ani kontroverzní
dlouhodobý rozpočet unie ani další osudy návrhu euroústavy. Výměna názorů se měla soustředit na důsledky globalizace pro Evropu, na další vývoj evropského hospodářského a sociálního modelu a na hojnější financování vědy a vysokých škol. Přestože setkání nevyústilo v konkrétní dohodu, přispělo podle
převažujícího názoru účastníků i pozorovatelů ke zmírnění napětí mezi Francií a V. Británií a otevřelo cestu k hledání řešení přijatelných pro všechny strany. Jako příklad lze uvést shodu Paříže a Londýna na zřízení nového unijního fondu, který má zmírňovat negativní důsledky globalizace. Fond ve výši 3,5 mld. eur
navrhla před setkáním v Hampton Court Evropská komise.
V novém dýchatelnějším ovzduší, jaké zavládlo v EU, začala V. Británie připravovat svůj návrh rozpočtu unie na léta 2007–2013 pro prosincový summit v Bruselu. Jeho první verze, kterou zveřejnila 5. 12.
s výdajovým stropem 847 mld. eur (1,03 % HND unie) se setkala s kritikou ze všech stran. A to nejen proto, že rozpočet byl menší než první návrh EK (1 025 mld. eur, neboli 1,24 % HND) i než kompromisní lucemburský návrh pro červnový summit (871 mld. eur neboli 1,06 % HND), ale i pro jeho strukturu. Zatímco v něm zůstávaly dosavadní relativně značné výdaje na společnou zemědělskou politiku i sleva z britských odvodů do unijní pokladny, došlo ke zmenšení objemu prostředků pro strukturální fondy a fond soudržnosti, z nichž nejvíce čerpají nové chudší členské země. Ty také okamžitě reagovaly. Polsko oznámilo,
že bude takový návrh rozpočtu vetovat, neboť, jak prohlásil polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz, »britský návrh porušuje hlavní zásadu EU – princip solidarity«. Podobně reagoval i český ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten sice ocenil, že ČR by měla dostávat z nového rozpočtu víc než dosud, vadí mu však
to, že »polovina škrtů byla provedena na úkor nejchudších členů a regionů unie«. Negativní postoj k návrhu rozpočtu z téhož důvodu zaujala i Evropská komise.
V. Británie reagovala na situaci tak, že 14. prosince přišla s druhým návrhem, který se od prvního lišil minimálně, neboť zvýšil celkový rozpočet z 846,7 na 849,3 mld. eur, tedy pouze o 2,6 mld. Nové v něm
byly kromě nepatrného zvýšení pomoci regionům zvláštní příspěvky na odstavení jaderných reaktorů na
Slovensku a v Litvě. Předseda EK J. M. Barroso označil i tento návrh za nedostatečný, nespokojenost vy-
Kapitola 1: Udržitelný růst
1a. konkurenceschopnost
pro růst a zaměstnanost
1b. soudržnost
pro růst a zaměstnanost
Kapitola 2: Ochrana a správa
přírodních zdrojů
z toho zemědělství – výdaje související
s trhem a přímé platby
Kapitola 3: Občanství, svoboda,
bezpečnost a spravedlnost
3a. svoboda, bezpečnost, spravedlnost
3b. občanství
Kapitola 4: EU jako globální hráč
Kapitola 5: Správní výdaje
Kompenzace
Celková rozpočtovaná částka
/% HND EU
52,15
8,86
43,29
54,31
42,70
1,21
0,69
0,52
6,55
6,90
0,19
121,31
/1,08
8,25
42,84
54,97
43,12
1,12
0,60
0,52
6,28
6,72
0,42
120,60
/1,10
2008
51,09
2007
1,31
0,79
0,52
6,83
7,05
0,19
122,36
/1,06
42,28
53,65
43,82
9,51
53,33
2009
1,57
1,05
0,52
7,42
7,32
123,64
/1,03
122,75
/1,04
41,45
52,39
44,00
10,95
54,95
2011
1,43
0,91
0,52
7,12
7,18
41,86
53,02
43,80
10,20
54,00
2010
Struktura finanční perspektivy EU na roky 2007–2013 (v mld. eur, ceny roku 2004)
Tab. č. II/1
125,06
/1,02
1,72
1,20
0,52
7,74
7,45
41,05
51,76
44,63
11,75
56,38
2012
862,36
/1,045
10,27
6,63
0,52
50,01
50,30
293,11
371,24
307,62
72,12
379,74
2007–2013
Zdroj: Evropská rada
126,65
/1,00
1,91
1,39
0,52
8,07
7,68
40,65
51,15
45,24
12,60
57,84
2013
120
Evropská unie
121
Evropská unie
jádřilo také Polsko. V Bruselu tak v předvečer zahájení summitu začal převažovat názor, že ani tentokrát
rozpočet nebude přijat a bude odsunut do agendy rakouského předsednictví v první polovině roku 2006.
Ke zvratu došlo v závěru druhého dne summitu 16. prosince, když Tony Blair po jednání s většinou účastníků oznámil v půl desáté večer, že předloží třetí, tentokrát konečný britský návrh unijního rozpočtu. Po dalších třiceti hodinách dramatického vyjednávání se pak všichni účastníci konference shodli na rozpočtu ve
výši 862,4 mld. eur – 1,045 % HND unie (Tab č. II/1). Rozpočet je kompromisem mezi návrhem lucemburského předsednictví (871 mld. eur) a prvním britským návrhem (847 mld. eur). Dohodu umožnilo sblížení stanovisek Francie a V. Británie. Paříž totiž souhlasila s tím, že v roce 2008 dojde k revizi výdajů rozpočtu, zejména pak výdajů na společnou zemědělskou politiku. Londýn na oplátku souhlasil se snížením
britské slevy z odvodů do evropského rozpočtu o 10,5 mld. eur po celé sedmileté rozpočtové období. Důležitou roli při sjednávání konečného kompromisu sehrála podle informovaných zdrojů nová německá
kancléřka Angela Merkelová.
Nový rozpočet přináší proti dosavadní praxi některé novinky, například sníženou národní spoluúčast
z 25 na 15 % při financování projektů hrazených ze strukturálních fondů. Výhodné pro nové členské země
je i to, že ze strukturálních fondů bude možné financovat i projekty z oblasti bydlení, čehož hodlá ČR využít při rekonstrukci panelových domů.
Z ekonomického hlediska je přijatelná podoba rozpočtu pro ČR nesporným přínosem, takže premiér
J. Paroubek měl všechny důvody odjíždět ze summitu spokojen. Zdůraznil, že všechny české návrhy byly
v závěrečné fázi jednání přijaty, takže ČR bude podle jeho slov v letech 2007–2013 čistým příjemcem
z rozpočtu unie a každoročně z něho
může získat 93 mld. korun čistého, což je Tab. č. II/2
třikrát víc než v letech 2004–2006 (Tab.
Odhadovaná čistá pozice ČR v letech 2007–2013
č. II/2). Příjmy ČR ze strukturálních fondů
(pro méně rozvinuté regiony) a z Fondu (v mil. eur, ceny roku 2004)
soudržnosti (na životní prostředí a doPoložka
Celkem Průměrně ročně
pravní infrastrukturu) tak mohou při zaZemědělství
6 336,1
905,2
jištění kvalitních projektů dosáhnout
z toho: přímé platby
v přepočtu na obyvatele zhruba 330 eur
a tržní opatření
3 824,1
546,3
ročně, což je nejvíc ze všech zemí EU.
rozvoj venkova
2 512,0
358,9
Třebaže se nakonec britskému
Strukturální a kohezní politika 23 749,1
3 392,7
předsednictví podařilo schválit unijní rozz toho: Strukturální fondy
15 899,4
2 271,3
počet na léta 2007–2013, není zejména
Fond soudržnosti
7 849,7
1 121,4
doma hodnoceno jako přespříliš úspěšKomunitární politiky
720,0
102,9
né. Převážně euroskeptickým Britům se
Celkem příjmy z rozpočtu EU 30 805,2
4 400,7
zejména nelíbí, že jejich země musela
Celkové odvody do rozpočtu EU 8 339,7
1 191,4
zaplatit za přijetí rozpočtu snížením svéČistá pozice
22 465,6
3 209,4
ho rabatu. Za vpravdě historické se poZdroj: Úřad vlády ČR
važuje rozhodnutí z 3. října o zahájení
vstupních rozhovorů s Tureckem a Chorvatskem.
Rok 2006 zahájilo Rakousko
Rakouské předsednictví stanulo před horou úkolů. Prvním bylo dosáhnout, aby rozpočet přijatý na
prosincovém summitu odsouhlasil i Evropský parlament. Problém je v tom, že přijatý rozpočet neodpovídá představám evropských poslanců, kteří 18. ledna 2006 rozpočet zamítli: 541 jich hlasovalo proti rozpočtu, 56 pro a 76 se hlasování zdrželo.
Řada zemí – Francie, Nizozemsko, V. Británie, Švédsko a Rakousko – se postavila rozhodně proti jakémukoli navýšení rozpočtu dohodnutému v prosinci na summitu v Bruselu. Pokud by se nepodařilo pro-
122
Evropská unie
sadit přijatelný kompromis, unie by dočasně musela přejít na systém ročních rozpočtů, který je pro nové
členské země nevýhodný. Komplikuje realizaci dlouhodobých investičních projektů financovaných ze strukturálních fondů.
Druhým nejdůležitějším cílem rakouského předsednictví je další krok v jednání s novými kandidáty
členství v EU především z Balkánu: nejdříve jde o Chorvatsko, perspektivně Srbsko, Černou Horu a Makedonii. Jde o oblast, která je Rakousku blízká geograficky i historicky. Méně se ve Vídni hovoří o pokračování jednání s Tureckem, proti jehož vstupu do unie Rakousko původně bylo, ale nakonec loni souhlasilo se zahájením vstupního jednání.
Evropský parlament 16. února 2006 schválil směrnici o službách, o které se jednalo déle než rok.
Změnil původní verzi navrženou Evropskou komisí. Zejména byl vyškrtnut kontroverzní článek o principu
země původu, podle kterého by se firma působící v jiné zemi unie měla řídit předpisy státu, v němž je registrována. Proti byly zejména odbory ve starých členských zemích, které se obávaly sociálního dumpingu. Schválená směrnice se vrací do Evropské komise k úpravě konečné verze a bude putovat k vládám
členských zemí, které přijmou vlastní znění. O konečné verzi budou ve druhém čtení znovu hlasovat
europoslanci.
Na počátku rakouského předsednictví nebylo jasné, zda převáží názor, že je třeba vypracovat nový návrh ústavy, nebo zda mají být z existujícího textu vybrány pro všechny přijatelné části a ty schváleny v referendu, jež by se mělo konat týž den ve všech zemích unie. Není ani vyloučeno, že »období reflexe« o příští
ústavě bude prodlouženo až do roku 2009. Pro tuto lhůtu se totiž vyslovil Evropský parlament, který 19. ledna 2006 odhlasoval svůj plán na záchranu ústavy. Ten obsahuje i doporučení, aby o konečném textu euroústavy hlasovali obyvatelé všech členských zemí v referendu, které by se mělo konat ve všech zemích současně spolu s příštími volbami do Evropského parlamentu právě na jaře roku 2009. K obnovení debaty
o ústavní smlouvě vyzvaly i Německo, Itálie a Španělsko, v únoru 2006 se připojil i britský premiér, který dospěl k názoru, že rozšířená unie nemůže podle existujících regulí náležitě fungovat a že přijímání rozhodnutí trvá příliš dlouho. Na druhé straně konzervativní polská vláda K. Marcinkiewicze, vzešlá ze zářijových voleb 2005, se postavila proti oživování původního návrhu ústavní smlouvy, kterou považuje za mrtvou.
Pětiletka pro evropské komisaře
V roce 2005 začalo pětileté funkční období nové Evropské komise, vedené bývalým portugalským
premiérem José Manuelem Barrosem, v němž svého komisaře má i ČR. Třebaže kvůli problémům při
schvalování složení komise v Evropském parlamentu převzali noví komisaři své kanceláře místo 1. listopadu až o měsíc později, už 2. února 2005 předložil J. M. Barroso program EK na příštích pět let. O programu, který vychází z kritického hodnocení dosavadních neuspokojivých výsledků Lisabonské strategie,
začala EK okamžitě jednat jak s Evropským parlamentem, tak s Evropskou radou, aby se stal společnou
strategií hlavních unijních institucí.
Čeho chce EK do roku 2010 dosáhnout? Stanovila si čtyři základní cíle. Prvním je vrátit do Evropy
díky ekonomickým a sociálním reformám rychlejší růst ekonomiky a životní úrovně. Druhým cílem je upevnit soudržnost v rozšířené unii podporou chudých regionů a vytvářením nových pracovních a ekonomických příležitostí v celé unii. Třetím cílem je zajistit vyšší kvalitu života Evropanů přijetím řady opatření, která posílí jejich pocit bezpečí. Má jít především o energické kroky proti organizovanému zločinu, terorismu
i šíření drog na celém evropském kontinentu. Posledním čtvrtým cílem je posílit hlas EU na mezinárodní
scéně zřízením nové funkce unijního ministra zahraničí a koordinovanějším vystupováním navenek. Komise si je vědoma, že úloha Evropy ve světě závisí na její ekonomické síle. Čím výkonnější Evropa bude
a čím jednotněji bude vystupovat, »tím silnější bude její vliv na světové dění a její schopnost, aby globalizace byla doprovázena sociální spravedlností a udržitelností růstu«, praví se v programu EK.
Nejnaléhavějším problémem, s nímž se podle programu EK dnes musí Evropa vyrovnat, je zrychlení tempa hospodářského růstu a vytváření nových pracovních příležitostí: »Růst je podstatný, ale sám o so-
123
Evropská unie
bě není zárukou sociální solidarity a udržitelnosti… Bez solidarity a bezpečnosti nebude prosperita v plné
míře realizována – ekonomika je tu k tomu, aby sloužila lidem, nikoli naopak.« Návrh programu byl příznivě přijat na březnovém ekonomickém summitu EU v Bruselu.
Předseda evropské exekutivy J. M. Barroso čelil po celý rok 2005 kritice ze strany téměř všech politických seskupení zastoupených v Evropském parlamentu, ale v září ustál hlasování o důvěře a bilance
celého jeho pětadvacetičlenného týmu v roce 2005 je hodnocena převážně pozitivně.
Vladimír Špidla a sociální agenda
Situace, která vznikla v Evropě po referendech ve Francii a Nizozemsku, obrátila pozornost na sociální problémy, a tím i na Vladimíra Špidlu, který má v EK na starost resort zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti. Je autorem dvanáctistránkové Sociální agendy, která má do roku 2010 modernizovat evropský sociální model a trh práce. »Tato agenda přinese občanům to, co chtějí: slušnou práci
a sociální spravedlnost. Agenda má udržet a modernizovat sociální model jako nezbytnou součást snahy
EU zvýšit růst a zaměstnanost,« říká V. Špidla (Právo 10. 2. 2005). Součástí agendy je i tzv. Zelená kniha
pojednávající o důsledcích stárnutí obyvatelstva unie. Podle jejího autora »je to otázka mezigenerační solidarity, tedy kolik můžeme požadovat od mladých, jakým způsobem jim usnadnit angažovanost a jak zkvalitnit aktivnější účast velmi starých lidí«. Zelená kniha byla jedním z bodů neformálního říjnového summitu
EU v Hampton Court u Londýna. Demografické stárnutí vyžaduje podle komisaře V. Špidly komplexní přístup, neboť se mění celá společnost. Do roku 2030 klesne v EU počet ekonomicky aktivních lidí o 21 milionů. Proto je třeba vypracovat i společnou vizi přistěhovalecké politiky. Koncem roku 2005 předložil komisař V. Špidla spolu s místopředsedou EK Francem Frattinim plán, jak čelit stárnutí evropské populace
přílivem kvalifikovaných přistěhovalců z třetích zemí. Ti by měli dostávat po vzoru USA evropskou »zelenou kartu«, která by jim umožňovala víceméně volný pohyb po celém pracovním trhu unie. Nekvalifikovaní pracovníci, zejména sezónní dělníci v zemědělství a ve stavebnictví, by naproti tomu měli dostávat pracovní povolení jen na několik měsíců v roce. Návrhy Šidlova resortu jsou předmětem jednání jednotlivých
členských zemí v roce 2006.
Český komisař uspěl i se svým návrhem na vytvoření nového tzv. globalizačního fondu, který má
zmírňovat negativní důsledky globalizace. S vytvořením fondu souhlasil prosincový summit EU, který
schválil dlouhodobý rozpočet unie na léta 2007–2013, v němž už tento fond figuruje. V žádném případě
nemá jít o ochranu podniků krachujících v důsledku zostřené konkurence, ale o investice do kvalifikace
a aktivní politiky zaměstnanosti, »tedy do nových šancí pro lidi, kteří v důsledku změn ztratí práci, jinými
slovy do lidského kapitálu«, jak napsal Miroslav Horáček, europoslanec za německé Zelené českého původu, v článku »Špidla se v Bruselu osvědčil« (Právo 16. 1. 2006).
Evropská komise schválila 8. února zprávu o potřebě otevření pracovních trhů v zemích EU, kterou
připravil resort komisaře V. Špidly. Zpráva se neobrací na země staré patnáctky s výzvou zrušit omezení
pro občany nových zemí, ale na základě statistiky dokazuje, že obavy z přílivu levné pracovní síly jsou liché. V. Británie, Irsko a Švédsko, které žádná omezení nezavedly, měly podle zprávy z nových kvalifikovaných pracovníků prospěch. Další země se rozhodly od 1. května 2006 svůj pracovní trh otevřít (Portugalsko, Španělsko, Finsko). Pozvolné a kontrolované uvolnění restrikcí oznámila i Francie, zatímco sousedé Česka (Rakousko, Německo) trvají na deklarovaném časovém omezení.
Lidé mají vědět víc
EK reagovala na výsledky referend ve Francii a Nizozemsku přijetím nové komunikační strategie, neboť, jak řekla místopředsedkyně EK a komisařka pro vztahy mezi unijními institucemi a komunikační strategii Margot Wallströmová, »lidé chtějí nyní o Evropě mnohem víc slyšet«. Většina analýz negativních výsledků referend totiž ukázala, že k odmítnutí euroústavy vedl i pocit lidí, že unie se utváří bez jejich vědo-
124
Evropská unie
mí. »Je třeba hovořit s lidmi, vysvětlovat jim, co unie nabízí a přináší. V důsledku globalizace mají řadu otázek např. k ochraně pracovních míst a penzí. A je jak na komisi, tak na členských zemích, aby jim pomohly
tyto otázky zodpovědět,« myslí si komisařka M. Wallströmová (Hospodářské noviny, 21. 11. 2005). Tak se
zrodil v EK tzv. Plán D – Demokracie, Dialog, Debata, který si klade za cíl koordinovat komunikaci a debatu o budoucnosti unie. Pro ČR bylo svého druhu poctou, že EK se rozhodla Plán D formálně odstartovat v Praze, kde bylo 18. 11. 2005 v Jungmannově ulici otevřeno nové informační Eurocentrum za účasti
předsedy EK J. M. Barrosa, místopředsedkyně M. Wallströmové a komisaře V. Špidly. ČR tak byla první
členskou zemí EU, v níž byl Plán D představen. Podle autorky plánu M. Wallströmové plán nemá být »záchrannou operací ústavy«, ale má odstartovat širší debatu o vztazích mezi unijními institucemi a občany.
Premiér Jiří Paroubek v Eurocentru při jeho slavnostním otevření prohlásil, že »vést věcnou debatu o současných výzvách a budoucím směřování EU je nutné nejen na celoevropské úrovni, ale především na
úrovni jednotlivých států«.
Česko v EU – bilance prvního roku
Rok 2005 byl pro Českou republiku prvním celým kalendářním rokem členství v Evropské unii, do
které vstoupila 1. května 2004. Česká společnost, jak vyplývá z řady průzkumů veřejného mínění, během
roku 2005 vnímala členství v EU jako pozitivní jev a výrazný úspěch. Např. podle průzkumu STEM z července 2005 bylo s členstvím v EU spokojeno 56 % dospělých obyvatel ČR. Podle průzkumu bruselského
Eurobarometru z téhož měsíce až 83 % dotazovaných Čechů uvedlo, že je spokojeno se svým životem,
což víceméně odpovídá průměru zemí staré evropské patnáctky.
Podíl na pozitivním hodnocení přínosů vstupu do EU občany ČR mělo zřejmě nejen zrychlení hospodářského růstu, ale i přímé dotace, které začali v rámci společné zemědělské politiky unie dostávat čeští rolníci.
K příznivému efektu členství v EU na českou ekonomiku přispělo i to, že české firmy se v roce 2005
učily lépe čerpat peníze z fondů EU. Podle Ministerstva pro místní rozvoj podala ČR do Bruselu víc než
pět tisíc žádostí o finanční podporu z unijních fondů, z nichž může do konce roku 2006 vyčerpat až 80 mld.
korun. Nejvíce žádostí se týkalo rozvoje dopravy v krajích, zlepšování infrastruktury vodního hospodářství
a podpory malých a středních podniků. Příliv peněz z Bruselu do ČR po schválení dlouhodobého unijního
rozpočtu na léta 2007–2013 se proti roku 2005 zvýší až pětkrát. ČR získá v tomto období každý rok z unijního rozpočtu kolem 128 mld. korun a protože její členský příspěvek bude činit 35 mld. korun, čistý příjem
by se tak měl pohybovat kolem 93 mld. korun ročně. Ministři vlády ČR se zúčastňovali pravidelných zasedání Rady ministrů EU, premiér summitů EU a podíleli se tak na rozhodnutích unie. Pro úplnost dodejme,
že pokračovalo i obsazování míst v administrativě Evropské komise pracovníky z ČR. V roce 2005 přijala
EK již 202 Čechů. ČR má své představitele i na nejvyšších místech unijní administrativy. Marie Bohatá se
stala zástupkyní ředitele Statistického úřadu EU Eurostat a Karel Kovanda, dlouholetý představitel ČR
v centrále NATO, získal v EK post zástupce generálního ředitele pro vnější vztahy EU.
Klíčovou událostí v životě EU bylo na jaře 2005 přehodnocení tzv. Lisabonské strategie z roku 2000,
jež měla do roku 2010 učinit z EU »nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku,
schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností«. Po
čtyřech letech se však výsledky nedostavily, a tak summit EU v březnu 2005 modifikoval jak její cíle, tak
i nástroje. Tzv. nová Lisabonská agenda má nadále za cíl zajistit především rychlejší hospodářský růst
a zaměstnanost a modernizované systémy sociální ochrany mají posílit pružnost trhů práce. Členské země byly vyzvány, aby vypracovaly vlastní Národní programy reforem a předložily je do 15. října Evropské
komisi. Vláda ČR v červnu 2005 k tomu přijala nezbytná opatření, takže v termínu vznikl Národní Lisabonský program – Národní program reforem ČR stanovující priority a opatření ve třech oblastech: makroekonomické, mikroekonomické a v politice zaměstnanosti. Jde mj. o reformu veřejných financí, jejichž deficit by měl být do roku 2008 snížen pod 3 % HDP, o zvyšování veřejných výdajů na výzkum a vývoj, aby
125
Evropská unie
dosáhly výše 1 % HDP, o dosažení celkové míry zaměstnanosti 66,4 % osob v produktivním věku a míry
zaměstnanosti starších pracovníků (55–64 let) ve výši 47,5 %.
Koncem roku se na pořad dne dostala otázka termínu zavedení evropské měny, k čemuž se ČR zavázala stejně jako ostatních devět nových členů EU již v přístupové smlouvě. Česká vláda v listopadu 2005
schválila časový harmonogram příprav na přijetí eura, které by v zásadě mělo začít platit v ČR od 1. ledna 2010.
Česká cesta do eurozóny by měla mít podle přijatého harmonogramu čtyři etapy. V první, zahrnující
rok 2006 a část roku 2007, má vzniknout Národní koordinační skupina, která bude celý proces řídit. Vláda
na svém zasedání 23. 11. 2005 jmenovala náměstka ministra financí Tomáše Prouzu předsedou této koordinační skupiny. Ve třetím čtvrtletí 2006 pak vláda, jež vzejde z červnových parlamentních voleb rozhodne, kdy bude chtít jednotnou evropskou měnu přijmout. Koncem roku 2006 bude zveřejněn Národní
plán zavedení eura a začne se pracovat na nutných změnách zákonů. Druhá etapa by měla začít ve třetím čtvrtletí roku 2007, kdy koruna vstoupí na dva roky do systému směnných kurzů ERM-II a bude se tak
ověřovat její stabilita před přijetím eura. V téže době začne komunikační kampaň k přechodu na euro. Třetí etapa začne v polovině roku 2009, kdy kurz koruny už bude pevně ukotven na euro a ceny zboží v obchodech budou uváděny v obou měnách. Čtvrtá etapa začne 1. ledna 2010, kdy euro již vystřídá korunu
s tím, že po určitou dobu, jejíž délka dosud nebyla stanovena, budou v oběhu jak euro, tak koruna. Většina ekonomů se shoduje, že současný stav ekonomiky by měl umožnit vcelku bezproblémový přechod země na společnou evropskou měnu.
Dušan Provazník, odborný spolupracovník Ročenky HN
126
Evropská unie
127
III. Svět
Politický vývoj
Bushovy domácí potíže
Pro prezidenta Spojených států znamenal rok 2005 na domácí scéně období narůstajících potíží.
Faktorů bylo více: korupční skandály v Republikánské straně; podezření z ovlivňování médií z prezidentova bezprostředního okolí; debaty kolem nominace do Nejvyššího soudu; opakující se informace o poměrech v místech, kde jsou zadržováni podezřelí z mezinárodního terorismu; dohady o tvrdosti způsobů, jak
jsou vyslýcháni. Zlomový bod ale představovaly Bushem nezvládnuté důsledky hurikánu Katrina, který postihl zvláště oblast New Orleansu. Prezidentova popularita byla otřesena, protože se neosvědčil jako
schopný vůdce v době krize vyvolané přírodní katastrofou. Koncem roku se v průzkumech veřejného mínění propadl na úroveň, pod níž se nacházel jen prezident Richard Nixon v době vrcholící aféry Watergate v první polovině sedmdesátých let.
Podstatný podíl na úpadku Bushovy pozice měly také nepřesvědčivé výsledky politiky v Iráku. Tam
se sice podařilo v obtížných podmínkách uspořádat volby a schválit text nové irácké ústavy, tyto částečné
politické úspěchy ale každodenně zastiňovaly zprávy o sebevražedných atentátech a ozbrojených útocích
místních povstalců i ze zahraničí přišlých islamistických radikálů.
Ačkoli rok 2005 byl teprve prvním rokem druhého prezidentského mandátu, začaly se objevovat náznaky, že důležití političtí hráči jak na straně vlády, tak i opozice pomalu začínají myslet na období »po Bushovi«. Jaké kdo bude mít vyhlídky, ukážou výsledky senátních voleb na podzim roku 2006.
USA a šíření demokracie – argumenty
pro pochybovače
Narůstající násilí v Iráku přivedlo ještě před počátkem roku 2005 Spojené státy k závěru, že bude výhodnější překlenovat rozpory s těmi evropskými spojenci, se kterými se lišily v názoru na vojenskou intervenci proti režimu Saddáma Husajna. Je paradoxem, že toto smiřování, které přinesla jarní cesta prezidenta George W. Bushe do Evropy, připravovala Condoleeza Riceová, nanejvýš loajální spolupracovnice prezidenta a první Afroameričanka v čele americké diplomacie. Ta vystřídala Colina Powella, prvního
Afroameričana na tomto místě, proslulého v zahraniční politice svými spíše umírněnými přístupy.
Americko-evropské sbližování se zdařilo, protože hlavní protagonisté pochopili, že předchozí odcizení škodí jejich zájmům. Ukázkou souhry se stal koordinovaný postup Spojených států a Francie po únorovém atentátu na libanonského premiéra Rafíka Harírího. Obě země v Radě bezpečnosti OSN společně
prosadily mezinárodní vyšetřování, jehož pozdější závěry přinesly vážná podezření ze syrské účasti na
atentátu. Informace o spolupráci všech západních zpravodajských služeb v boji proti mezinárodnímu terorismu, například v subsaharské Africe, shodu základních zájmů jen dokreslují.
Jeden ze základních konceptů zahraniční politiky Bushovy administrativy, politika »Velkého Blízkého
a Středního východu«, tedy rozsáhlá a cílená transformace celého regionu, nezaznamenala v roce 2005
zásadní úspěch. Tamější politický vývoj naopak v mnoha ohledech potvrzoval některé předešlé pochybnosti týkající se především případných nezamýšlených důsledků této autorské koncepce.
Po naléhání Washingtonu se v Egyptě na podzim 2005 uskutečnily první prezidentské volby, kde nekandidoval pouze jediný uchazeč, dosavadní hlava státu Husní Mubarak. O jeho výhře vzhledem ke kontro-
128
Svět
le sdělovacích prostředků nebylo pochyb. V následujících parlamentních volbách ale zaznamenali pozoruhodný úspěch, i když sice ne vítězství, představitelé oficiálně léta zakázaného Muslimského bratrstva, které
hlásá radikální podobu islámu a prosazuje své cíle ozbrojeným bojem včetně sebevražedných atentátů.
Podobně jako v případě palestinských parlamentních voleb, kde v roce 2005 v obecních volbách zaznamenali úspěch kandidáti stejně orientovaného Hamásu, takový výsledek zvýrazňuje pochybnost, zda
otevření politické soutěže bez dalších reforem se nestává jen otevřením cesty k vítězství radikálů, kteří
v dalších volbách nepřipustí jinou politickou konkurenci, jež by je mohla ohrozit. Silná náboženská motivace podřizující politiku jednostrannému výkladu víry k takovým krokům vždy dodá dost argumentů. To
ostatně ukázal například průběh voleb v Íránu, kde řada z umírněných kandidátů byla z rozhodnutí náboženských autorit z politické soutěže předem vyřazena.
Protože řetěz teroristických atentátů za rok 2005 sahá od severní Afriky po Indonésii, sázka na politickou transformaci Blízkého a Středního východu podle představ prezidenta USA zůstává ve stejném období přinejlepším bez vítěze.
Latinská Amerika – vlna běží doleva
Novým fenoménem v roce 2005 byly politické posuny v regionu, kde sice i v minulosti byly zaznamenávány pokusy o prosazení levicové politiky, ale kde tato orientace v minulosti převážila spíše dočasně
a ojediněle. Důkazem nových trendů byla stabilizace postavení prezidenta Huga Cháveze ve Venezuele, významného producenta ropy, navzdory méně či více patrným projevům nesouhlasu USA s takovým vývojem.
Ještě výraznějším posunem v Latinské Americe bylo na konci roku 2005 vítězství Evo Moralese
v prezidentských volbách v Bolívii, kterým se do nejvyšší ústavní funkce v některé zemi tohoto kontinentu
dostal představitel původního domorodého obyvatelstva. Spojené státy ho vnímají jako politickou hrozbu.
Nejde jen o jeho razantní názory na nenahraditelnost místního pěstování koky (»Ať žije koka, smrt Yankeeům!«), která je surovinou pro výrobu tvrdé drogy kokainu. Případné trvalejší vzájemné provázání s venezuelským prezidentem Chávezem a kubánským vůdcem Fidelem Castrem v očích Spojených států vyhlíží jako zrod nové »osy zla«, tentokrát v jejich sousedství.
Takový vývoj sice není ani nutný, ani nevyhnutelný, protože minulost zaznamenala případy, kdy hlasatelé radikálních volebních sloganů po příchodu k moci prodělali posuny k umírněnosti či alespoň
k pragmatismu. Pro Washington ale dostatek důvodů ke starostem představuje vyhlídka, že zrod případné další »osy zla« je vůbec myslitelný. Vznikalo by tak další spojenectví zemí, jež by hlásaly protiamerickou politiku a mohly by proto nabídnout útočiště radikálům s podobnými názory. Od 11. září 2001 jsou takové vyhlídky ve Spojených státech spojovány s vážnými obavami.
Izraelsko-palestinský konflikt – od naděje
ke kómatu
V neuralgickém bodě Blízkého východu rok 2005 začal ve znamení opatrné naděje. Po smrti Jásira
Arafáta se předsedou palestinské samosprávy stal Mahmúd Abbás. Vzhledem k jeho pověsti umírněného
politika a rozhodnutí izraelského premiéra Ariela Šarona jednostranně vyklidit osady z pásma Gazy, začala se rýsovat možnost, že po dlouhém zatuhnutí se vztahy postupně uvolní. Dřívější jestřáb Šaron dospěl k názoru, že není možné udržet přinejmenším ty osady, jejichž hájení do budoucna by představovalo
bezpečnostní riziko spojené s příliš vysokými náklady.
Aniž to bylo vysloveno nahlas, současně v pozadí změny politiky izraelského premiéra stála strategická úvaha, která jej vedla k hledání smírnějšího řešení. Pokud by si izraelský stát nadále udržel kontrolu nad všemi obsazenými palestinskými územími, v průběhu několika desítek let by se skladba obyvatelstva změnila natolik, že by Palestinci začali představovat v tomto prostoru početní většinu. I proto začalo
budování bezpečnostní zdi – plotu, které se dalo zároveň chápat jako vymezování budoucích hranic.
129
Svět
Spolu se stahováním z osad existovala nabídka palestinskému vedení k jednání. Byla jako vždy provázena podmínkou zastavení ozbrojených útoků, to je zastavení sebevražedných atentátů a odpalování raket proti Izraeli. Vedení palestinské samosprávy v tomto ohledu příliš nedokázalo a ani nemohlo. I hnutí radikálních islamistů Hamás sice na počátku roku 2005 vyhlásilo jednostranné příměří, ale útoky na Izrael
neustaly.
Palestinská i izraelská reprezentace se po celý rok 2005 zabývaly politickými kalkulacemi. První kvůli naplánovaným volbám do parlamentu, legislativní rady, v nichž se očekával vzestup zástupců Hamásu.
Mezi Palestinci již delší dobu narůstala nespokojenost s dosavadním vedením, které bylo po letech vlády
obviňováno z korupce a nepotismu. Na izraelské straně se k nečekanému kroku rozhodl premiér Šaron.
Aby získal podporu pro svou politiku, dohodl se nejdříve na vypsání předčasných parlamentních voleb na
jaro 2006 a poté vystoupil ze své dosavadní strany Likud, aby spolu se svými příznivci a odpadlíky od
Strany práce vytvořil novou středovou formaci Kadima. Protože jí průzkumy veřejného mínění věštily úspěch, rýsovala se perspektiva uvolnění v izraelsko-palestinském vztahu.
Tyto naděje byly přinejmenším otřeseny, ne-li zklamány. Do izraelské politiky počátkem následujícího roku 2006 zasáhl nepolitický faktor, Ariela Šarona postihla mozková mrtvice. Po jeho odchodu sice zůstává nově vytvořená Kadima věrna jeho politice, ale nelze přehlédnout otazník nad tím, zda bez Šaronovy autority budou jeho nástupci schopni přesvědčit Izraelce o nezbytnosti dalších ústupků, bez nichž mírové řešení zůstane tam, kde dosud, totiž v nedohlednu.
Pochybnosti nad dalším vývojem konfliktu, jehož řešení je klíčem k řešení celého Blízkého východu,
posílilo rýsující se střídání v čele politické reprezentace Palestinců. Události z počátku roku 2006 potvrdily očekávání, volební úspěch Hamásu. Odtud pramení dva nové problémy: pro Hamás samotný otázka, jak
naložit s nečekaně nabytou mocí a s ní spojenou odpovědností, pro Izraelce a pro celý Západ otázka, jak
přistoupit k partnerovi, za nímž stojí jasný volební úspěch, ale který se nezřekl terorismu a neuznal právo
Izraele na existenci.
Zbraně hromadného ničení – záhada hlavolamu
Debaty s nevyzpytatelným severokorejským režimem o jeho jaderném programu po celý rok 2005
vyhlížely jako bezvýsledné otáčky na místě, aniž by se situace tak či onak zásadně měnila. Ve stejném
období stejný problém v Íránu prodělal dramatickou eskalaci. Zlomovým bodem bylo překvapivé červnové vítězství Mahmúda Ahmadínežáda v prezidentských volbách. Ještě v březnu vláda v Teheránu souhlasila, že zastaví obohacování svého uranu, sice dočasně, ale přece. Po nástupu nového, výrazně konzervativněji orientovaného vedení státu se prosazuje představa, že uskutečnění jaderného programu
včetně složek, u nichž nelze odlišit civilní a vojenské užití, a to i bez mezinárodního dohledu, je výsostným právem Íránu.
Podobnou ambici mají i jiné státy ve světě, stačí jmenovat Indii či Pákistán, které se staly nukleárními velmocemi, disponují atomovou zbraní a nepodepsaly Smlouvu o nešíření zbraní hromadného ničení.
Případ Íránu ve srovnání s nimi nabývá dramaticky na závažnosti s ohledem na ideologii a cíle nynější vlády v Teheránu. Hesla, že Izrael nemá právo na existenci a nezakrývaná podpora extremistických hnutí ve
světě se objevovala v zemi již dříve. Ale Mahmúd Ahmadínežád opakovaně mluvil o »vymazání Izraele
z mapy« i po svém nástupu do prezidentské funkce.
V roce 2005 všechny pokusy o obnovu důsledné kontroly všech částí íránského jaderného programu končily bez úspěchu. Jediným zřetelným pozitivním rysem bylo postupné sbližování názoru všech stálých členů Rady bezpečnosti OSN na potřebě obnovy této kontroly.
Pokud by mělo mít další jednání alespoň minimální vyhlídky na pokrok, tak základní podmínkou je
právě shoda mezi Spojenými státy, Evropou, Ruskem a Čínou. V případě nevyzpytatelného teheránského
režimu ani ta ale není zárukou celkového úspěchu. Konec íránské partie na konci roku 2005 zůstal proto
otevřený.
130
Svět
Rusko – návrat na scénu a starost
o »blízké zahraničí«
Pod vládou prezidenta Vladimira Putina v roce 2005 nadále pokračovala stabilizace státní moci provázená posilováním kontroly nad strategickými, především energetickými odvětvími. Rusku se dařilo obnovovat své postavení vlivného, i když už ne rozhodujícího hráče na mezinárodní scéně. Přispěla tomu jeho spolupráce v oblastech mezinárodních krizí, ať už šlo o pokračující vyjednávání se Severní Koreou o jejím jaderném programu, o debatu na stejné téma s Íránem či o účast v takzvaném kvartetu (OSN, USA,
Evropská unie a Rusko) při řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Se Západem nacházelo Rusko společné či podobné názory v boji proti mezinárodnímu terorismu
a i to bylo důvodem, proč setkání na nejvyšší úrovni prezidenta Putina s americkým a francouzským prezidentem, britským premiérem a německým kancléřem se obešla bez výrazných rušivých momentů. Sbližování bylo patrné i v rusko-čínských vztazích, postupem času se však ukazuje, že v něm respektovanější pozici partnera s významnější pozicí na globální scéně začíná přebírat Čína.
Obnovování mocenského postavení Ruska se neobešlo bez problémů, především v oblasti toho, co
samo Rusko nazývá »blízké zahraničí« a kde případné navazování či posilování vztahů se Západem vnímá jako ohrožení vlastních zájmů. Přímo to bylo patrné v přístupu k politickým změnám na Ukrajině za
»oranžové revoluce« z konce roku 2004, kdy Moskva zřetelně podporovala jednoho ze soupeřících politiků. Podobně byl na konci roku 2005 interpretován tlak ruského státem kontrolovaného podniku Gazprom
na zvýšení cen za dodávky zemního plynu na Ukrajinu.
Trend zajistit si výsadní vztahy v »blízkém zahraničí« pokračoval i v postsovětských republikách regionu Střední Asie. Rusko dokonce po řadě tamních krizí s místními představiteli uzavřelo dohodu, jež
smluvním stranám umožňuje poskytnout si vzájemně potřebnou pomoc i v případě vnitropolitických problémů.
V roce 2005 v Rusku nadále nemizely pochybnosti nad stavem dodržování právního státu a nad tím,
zda je v zemi dodržováno oddělení zákonodárné a výkonné moci (vláda, parlament, soudní moc). Vyvolávaly je například okolnosti procesu s bývalým ropným magnátem Michailem Chodorkovským či podřízenost především elektronických médií oficiální vládní linii.
Adam Černý, Hospodářské noviny
Ekonomika podle oblastí a zemí
Světovému hospodářství se loni celkově dařilo. Podle předběžných údajů zaznamenalo růst o 4,3 %,
což představuje proti roku 2004 mírné zpomalení. Mezinárodní měnový fond (IMF) ve své podzimní zprávě (září 2005) nemusel výrazně revidovat svoji předpověď tempa růstu směrem dolů, jako se to stávalo
v minulých letech.
Dynamika celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) se v polovině roku 2004 dočasně zpomalila, ale poté až do prvního loňského čtvrtletí zrychlovala, hlavně díky sektoru služeb. Ve druhém loňském čtvrtletí se v globálním měřítku začaly projevovat zdražující suroviny, zejména ropa. Riziko, že se
světová konjunktura ochladí, vzrostlo.
Jednou z dobrých zpráv je, že Japonsko, druhá největší ekonomika světa, po dlouholeté stagnaci nabralo solidní tempo.
131
Svět
Světový obchod
V návaznosti na oslabení růstu globální ekonomiky polevila také dynamika světového obchodu zbožím. Po 11% růstu v roce 2004 stoupl jeho objem loni o 7,1 %.
V prosinci se v Hongkongu konala ministerská konference Světové obchodní organizace (WTO), která konstatovala, že úsilí o další liberalizaci mezinárodního obchodu přineslo pouze skromné, okrajové, ale
přesto pozitivní výsledky.
Saúdská Arábie, největší světový producent ropy, se 11. prosince stala 149. členem WTO.
Nezaměstnanost
Přesto, že globální ekonomika slušně rostla, počet nezaměstnaných ve světě podle zprávy Mezinárodní organizace práce (ILO) loni stoupl na 192 mil., z toho skoro polovina připadla na mladé lidi. Průměrná míra nezaměstnanosti v celosvětovém měřítku dosáhla 6,3 % a ve srovnání s rokem 2004 se příliš nezměnila. Vůbec nejhůř na tom jsou země Středního východu a v severní Africe, kde činila 13,2 %.
Přímé zahraniční investice
Jejich příliv loni proti roku 2004 zesílil o 29 % na 897 mld. dolarů, vyplývá z předběžných údajů
Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Největším příjemcem se poprvé od roku 1977 stala
Velká Británie. Její rekordní sumu (219 mld. dolarů) ale ovlivnilo stomiliardové spojení firem Shell Transport and Trading Company s Royal Dutch Petroleum Company, které následně vytvořily Royal Dutch
Shell.
Mohutnému přílivu přímých investic prospělo také dobré podnikatelské prostředí (rostoucí firemní
zisky) i slušný růst globální ekonomiky.
Rok 2005 byl rokem »firemních sňatků«. Společnosti podepsaly dohody o spojení či převzetí v celkové hodnotě 2,9 bilionu dolarů, což bylo o 40 % více než předloni a nejvíce od roku 2000, kdy uvedená
suma dosáhla 3,3 bilionu dolarů. Čilá aktivita se očekává i letos, i když nelze počítat s tak vysokým procentním přírůstkem.
Rozpočtové hospodaření
V mnoha vyspělých zemích se rozpočtové hospodaření loni zhoršilo, což je v kontrastu s rostoucími
finančními přebytky v korporátním sektoru. Výše firemních zisků vztažená k ročnímu HDP dosáhla historického maxima, uvádí Mezinárodní měnový fond (IMF).
Podmínky na finančních trzích byly loni příznivé. Dlouhodobé úrokové sazby sice kolísaly, ale zůstávaly podle IMF na neobvykle nízké úrovni.
Akciové trhy nejenže prokázaly vysokou odolnost vůči drahé ropě a dalším surovinám, ale v mnoha
zemích šly výrazně nahoru. Prospěly jim zprávy o velmi vysokých ziscích firem, jejichž ekonomické zdraví se zlepšilo.
Velmi dobré byly podmínky financování na rozvíjejících se trzích (emerging markets), a to díky jejich
zdravějším hospodářským základům a výraznější přítomnosti dlouhodobých investorů.
Historicky nízké reálné dlouhodobé sazby jsou odrazem toho, že vyspělým zemím se loni podařilo
spolehlivě ukotvit inflační očekávání.
Globální nerovnováha
Mezinárodní měnový fond ve zprávě loňského dubna upozornil, že ve světové ekonomice sílí prvky
nerovnováhy. Na podzim pak byl nucen konstatovat, že jsou ještě výraznější.
132
Svět
1. Schodek na běžném účtu platební bilance Spojených států amerických loni přesáhl 800 mld.
dolarů. Naproti tomu v dalších klíčových regionech světové ekonomiky stouply přebytky včetně Evropy, východní Asie a hlavně v zemích vyvážejících ropu. Podobně je tomu ve Společenství nezávislých států
a v některých menších průmyslově vyspělých zemích.
Prohlubující se globální nerovnováha zatím měla na svět nepříznivé účinky jenom v omezeném rozsahu. A to přesto, že ztráty dolarových aktiv byly od roku 2002, kdy začala americká měna slábnout, značné.
Zájem o ně ze strany zahraničních investorů ale nepolevil. »Tato příznivá situace může ještě určitou
dobu pokračovat, ale nikoliv věčně,« napsali loni na podzim experti IMF. Jak upozornili, pokud by prudce
ochabla poptávka po amerických aktivech a zároveň by vzrostly ochranářské tlaky, světovou ekonomiku
by zachvátila recese.
2. Klíčovým rizikem je ze střednědobého pohledu neudržitelná fiskální pozice hlavních vyspělých
zemí (skupina G7) s výjimkou Kanady vykazující přebytek. Zvláštní obavy vyvolává stoupající veřejný dluh
v Japonsku, Itálii a Německu. Stále naléhavější problémy vyvstávají v souvislosti se stárnutím populace
(důchodové systémy, výdaje na zdravotnictví).
3. Značné riziko pro globální ekonomiku představuje vysoká a zároveň kolísavá cena ropy. Ta se
od konce roku 2001 více než ztrojnásobila. Severomořská ropa Brent by měla letos v průměru stát 59 dolarů proti loňským 54,70 dolaru.
Dopad drahé ropy na globální růst byl ale překvapivě nízký. Částečně to lze zdůvodnit tím, že cenu
hnala nahoru rostoucí poptávka. Přispěla k tomu i nízká inflační očekávání. Nelze také vyloučit, že firmy
a spotřebitelé považovali cenový náraz za dočasný. Mnohem svízelnější situace může v globální ekonomice nastat v případě, že ropa bude dále zdražovat, aniž by na její trh tlačila vyšší poptávka. To by mohlo
mít neblahý vliv na spotřebitelskou důvěru.
4. Ochranářské nálady ve světě sílí, což je dáno jednak prohlubující se platebně finanční nerovnováhou, jednak zostřující se konkurencí ze strany rozvojových zemí.
V Kongresu USA přibývá hlasů volajících po »tvrdém« zásahu vůči Číně, jejíž levné zboží se valí na
americké trhy. Evropská unie se dohaduje o liberalizaci svého trhu služeb, neboť její bohatší členové se
obávají »sociálního dumpingu« ze strany nových členů EU. Dosavadní pokrok nelze charakterizovat jinak
než jako kompromis.
5. Neobvykle velký počet zemí zažívá boom na trhu nemovitostí včetně USA, Británie, Irska, Španělska, Francie. Mnozí experti soudí, že za posledních pět let tak vznikla největší finanční bublina v historii. Když praskne, prudce se ochladí spotřebitelská poptávka a následně i hospodářský růst.
Dolar bude během roku mírně oslabovat na průměrných 1,22 USD za euro. Vůči japonskému jenu
bude kolem 110 JPY/USD.
EVROPA
Hospodářské zotavení ve dvaceti západoevropských zemích bylo loni slabší, než se čekalo. Stalo se
tak v důsledku prudce rostoucích cen ropy i dalších surovin. Domácnosti utrácely jenom obezřetně a poměrně zdrženlivé byly také firmy v investování, zhodnotila na počátku letošního roku v hospodářské zprávě situaci OSN. A tak se nejdynamičtější složkou růstu opět stal vývoz.
Západoevropská ekonomika jako celek loni vzrostla o 1,5 %. Stejný ukazatel platí i pro pětadvacet
členských zemí Evropské unie.
Takzvaná mezera výstupu – rozdíl mezi potenciálním a skutečným produktem – se tak dále zvětšila.
Na starém kontinentu přetrvávají výrazné rozdíly v dynamice růstu. Hluboko pod průměrným ukazatelem zůstaly dvě klíčové ekonomiky Evropské unie – Německo (0,9 %) a stagnující Itálie.
Dvanáct zemí eurozóny, jejichž průměrný růst v roce 2004 činil 2,1 %, loni citelně zvolnilo na 1,3 %.
Vylepšit celkový západoevropský ukazatel se tentokrát nepodařilo největší zemi stojící mimo měnovou unii
133
Svět
– Británii. Tempo jejího hospodářského růstu zpomalilo na 1,8 %, což je nejhorší ukazatel za posledních
10 let.
Letos by západoevropská ekonomika měla přidat na svém tempu až na průměrná 2 %, předpovídají experti OSN. Evropská komise je o něco optimističtější. Pro pětadvacet členských zemí EU uvádí
2,2 %. Vzpruhou pro hospodářství by se měl stát nejenom vývoz coby hlavní motor, ale také zvyšující se
firemní investice.
Celkové prostředí pro růst se jeví v prvních měsících roku 2006 jako příznivé. Světová ekonomika
i obchod vykazují silný růst, zejména díky Asii. Směnný kurz eura, který dosáhl vůči americkému dolaru
maxima koncem roku 2004, oslabil na úroveň přijatelnou pro západoevropské vývozce.
Předpokládá se, že během letošního roku vzrostou i výdaje domácností. Jejich spotřebitelské chování ale zůstane ve většině zemí obezřetné s ohledem na vysokou nezaměstnanost.
Vývoj v eurozóně
Většina ekonomů koncem února eurozóně na letošní rok předpovídala růst kolem 2 % a příští rok kolem 2,2 %. Jako rizika se jeví zpomalení ekonomiky v USA a také posilování eura v souvislosti s očekávaným růstem úrokových sazeb v eurozóně.
Evropská centrální banka (ECB) zvedla svoji klíčovou sazbu druhého března na 2,5 %, další růst se
čeká v červnu. Ti největší »jestřábi« mezi experty tvrdí, že sazba bude koncem roku 2006 až na 3,5 %. Inflační rizika jsou totiž stále značná (ceny ropy, rychlý růst úvěrů).
ECB ve své aktualizované předpovědi z druhého března uvádí, že průměrná míra inflace v eurozóně letos dosáhne 2,2 %. Cíl držet ji těsně pod 2 % tak nebude splněn už sedmý rok po sobě.
Trh práce
Situace na trhu práce se během uplynulého roku mírně zlepšovala. Avšak míra nezaměstnanosti
v prosinci 2005 po více než dvou letech stoupla na průměrných 8,4 %.
Cena ropy, která za dvanáct měsíců (do konce ledna 2006) vylétla o 43 %, hodně firmám ukrajuje
ze ziskových marží. Nutí je tak hledat úspory, včetně propouštění. Experti soudí, že firmy by mohly více najímat ve druhé polovině letošního roku, neboť začínají více investovat.
Evropská komise začátkem letošního února vyzvala západoevropské členy unie, aby zcela otevřely
dveře na svůj trh práce občanům z osmi postkomunistických členských zemí. Přístup na svůj národní trh
práce kvótami omezuje dvanáct »starých« členů EU. Jenom Británie, Irsko a Švédsko přístup na svůj trh
práce neomezují. Letos vpustí občany z osmi postkomunistických členů EU na svůj trh práce také Finsko,
Portugalsko a Španělsko. Otevření trhu práce se zarputile brání Německo a Rakousko. Vláda Angely Merkelové dokonce ve své koaliční smlouvě stanovila, že trh neotevře dříve než v roce 2011.
V Británii se dosud jako zaměstnanci registrovalo 300 tis. občanů z osmi nových zemí EU, 160 tis.
jich přišlo za prací do Irska, ale jenom 8 000 do Švédska, uvedla Evropská komise.
Veřejné finance
Ze dvanácti zemí eurozóny jich pět už řadu let neplní jedno ze stěžejních kritérií Maastrichtské smlouvy – nejvýš tříprocentní schodek veřejných financí (ve vztahu k HDP).
V roce 2005 poprvé platila »upravená« pravidla paktu stability a růstu a »hříšníci« si mohli sami stanovit, kdy ve střednědobém výhledu splní rozpočtové kritérium.
Nejhůř na tom jsou Portugalsko a Řecko. Problémy však má i Německo, které porušuje rozpočtové
pravidlo od roku 2002 stejně jako Francie. Itálie slíbila, že schodek stlačí na 3 % v příštím roce, ale podle Evropské komise to zdaleka není jisté. Portugalsko přislíbilo, že tak učiní v roce 2008.
134
Svět
EVROPSKÁ UNIE
NĚMECKO V zemi vládne velká koalice. Podruhé za celé poválečné období, poprvé to bylo v letech
1966–1969.
Největší ekonomika eurozóny, představující zhruba třetinu jejího hospodářského výkonu, loni vzrostla podle předběžných údajů o 0,9 %, když předloňský údaj 1,6 % byl nejlepší za předchozí čtyři roky.
Německá ekonomika v roce 2005 dopadla o něco lépe, než se to jevilo v jarních předpovědích výzkumných ústavů.
Vláda koncem ledna 2005 snížila svoji předpověď hospodářského růstu na 1,6 % s odůvodněním,
že vývoz neporoste tak rychle, jak se předpokládalo. K tomuto zdůvodnění vedl i kurz eura – 30. prosince
2004 se vůči dolaru dostal na historické maximum 1,3666 USD/EUR.
Šestice renomovaných německých ústavů pro hospodářský výzkum šla v dubnu 2005 ještě dál. Srazila předpověď na rok 2005 zhruba o polovinu – z 1,5 na 0,7 %. Znovu se začalo hovořit o tom, zda země neklouže směrem k hospodářské recesi.
Zatímco makroekonomická čísla vypadala značnou část roku bledě, mnoha firmám, zejména těm
velkým, se dařilo dosahovat velmi vysokých zisků, a to díky rázné restrukturalizaci i slušné poptávce po
německém zboží v zahraničí.
Podnikatelská nálada se postupně zlepšovala a v lednu 2006 její index, zveřejňovaný mnichovským
Ústavem pro hospodářský výzkum, dokonce vzrostl na pětileté maximum. Hamburský ústav pro hospodářský výzkum HWWA právě na základě lepších zpráv z podnikového sektoru na počátku února 2006
zvedl předpověď hospodářského růstu SRN na letošní rok na 1,5 %.
Hospodářství by mohlo letos růst nejrychleji od roku 2000, neboť mu pomůže oživení domácích investic i solidní poptávka v zahraničí, uvedla v polovině února 2006 Německá průmyslová a obchodní komora
(DIHK), sdružující 25 tis. firem. Dokonce zvedla svoji předpověď růstu HDP z půldruhého na dvě procenta.
Od prvního ledna 2005 vstoupila v platnost nová pravidla tvrdě omezující podporu v nezaměstnanosti z původních 60–70 % předchozího čistého příjmu na maximálních 345 eur plus příspěvek na nájemné a otop. Doba, během které se poskytuje plná podpora, byla zkrácena na jeden rok pro lidi mladší 55
let a na půldruhého roku pro starší nezaměstnané.
Loňský rok začal špatnou zprávou. Počet lidí bez práce v lednu 2005 stoupl na 4,71 mil., a průměrná míra nezaměstnanosti se tak vyšplhala na sedmileté maximum 11,4 % (sezónně upraveno). Pak šla
ještě výš až na poválečný rekord 12 % v březnu 2005.
Schodek veřejných financí loni díky lepšímu hospodaření spolkových zemí klesl o 2,8 mld. eur na 78
mld. eur. Odpovídal tak 3,5 % HDP.
Spolkový kancléř Gerhard Schröder se rozhodl vyhlásit předčasné parlamentní volby po drtivé porážce sociální demokracie (SPD) v květnových volbách v Severním Porýní-Vestfálsku. Koncem ledna
Schröderovu vládu podporovalo 33,4 % Němců, zatímco opozici CDU/CSU a liberály 50,6 %. Zatímco ještě na jaře průzkumy naznačovaly jasné vítězství CDU, sociální demokracii se podařilo náskok dohnat.
Volby 18. září 2005 velice těsně vyhrála konzervativní opozice CDU/CSU. Společnou koaliční smlouvu schválily 14. 11. 2005 na oddělených sjezdech strany CDU, CSU a SPD.
Spolkovou kancléřkou se stala Angela Merkelová (CDU). Je tak vůbec první ženou, která v Německu tuto funkci vykonává.
BRITÁNIE Druhá největší ekonomika EU loni citelně zvolnila tempo a její růst 1,8 % byl nejslabší od roku 1992 (0,3 %).
Přitom Mezinárodní měnový fond (IMF) v dubnu 2005 uvedl, že ostrovní hospodářství si vede zdatně a jeho HDP se zvýší ve srovnání s rokem 2004 o 2,6 %. Kabinet Tonyho Blaira měl před květnovými
parlamentními volbami ještě větší oči, když předpovídal růst v rozmezí 3–3,5 %.
135
Svět
Hospodářství ale šlo s tempem dolů, hlavně během loňského prvního pololetí. Vinu na tom nesl
i slabší export do ostatních zemí EU, kam směřuje kolem 60 % britského zboží. Ministr financí Gordon
Brown poukazuje rovněž na drahé suroviny a sílící konkurenci ze strany asijských zemí.
Chabé tempo růstu přimělo centrální Bank of England v srpnu 2005 zmírnit hlavní úrokovou sazbu
na 4,5 %. V letošním druhém čtvrtletí by se měla snížit o dalšího čtvrt bodu.
Inflace se bude podle předpovědí letos i příští rok držet kolem 1,9 % i přesto, že centrální banka sníží sazby. Inflace kulminovala loni v září, kdy kvůli ceně ropy vylétla na 2,5 %.
Nezaměstnanost, jejíž průměrná míra loni činila 4,8 %, by letos měla lehce přesáhnout 5 % a v roce příštím se dostat na 5,6 %, vyplývá z prosincové prognózy OECD.
Británie otevřela svůj trh práce občanům z osmi postkomunistických zemí – nových členů EU. Za 14
měsíců po rozšíření (květen 2004) se tam oficiálně registrovalo 232 tis. pracovníků z východu, z toho kolem 125 tis. Poláků, sdělilo loni v srpnu britské velvyslanectví ve Varšavě.
Premiér Tony Blair voličům slíbil, že na zlepšení veřejných služeb, zejména zdravotnických, vyčlení
100 mld. liber šterlinků, aniž by se zvýšil vládní dluh. IMF ale Británii v prosinci 2004 a poté loňského března důtklivě upozornil, že musí omezovat výdaje. Schodek veřejných financí od roku 2003 přesahuje 3 %
HDP (loni 3,1 %).
Volby, které se konaly 5. května 2005, vládnoucím labouristům přinesly už třetí vítězství po sobě. Tentokrát ale s mnohem menší převahou než v předchozích volbách.
Celý svět šokoval výbuch v londýnském metru sedmého července, který zabil 56 lidí.
FRANCIE Země, která stála u kolébky evropské integrace, koncem května 2005 šokovala odmítnutím
návrhu evropské ústavy.
Třetí největší ekonomika eurozóny loni vykázala růst o 1,4 %, zatímco vláda počítala s ukazatelem
v rozmezí 1,5–2 %. Pro zemi bude letos velice obtížné dosáhnout růstového cíle vlády kolem 2,5 %, soudí ekonomové. Tempo růstu domácí spotřeby zvolnilo a vývoz neroste žádoucím tempem. Schodek obchodní bilance se loni ztrojnásobil na rekordních 26,6 mld. eur.
Průměrná míra nezaměstnanosti v prosinci 2005 klesla už čtvrtý měsíc po sobě na 9,5 %, což byl nejlepší
ukazatel za poslední skoro tři roky. Schodek veřejných financí loni poprvé od roku 2001 klesl pod 3 % HDP.
Ekonomiku, zejména spotřebitelské výdaje, v závěrečném čtvrtletí 2005 záporně poznamenaly tři
týdny trvající nepokoje ve městech. Prezident Jacques Chirac byl nucen vyhlásit zákaz vycházení. Přislíbil, že vláda vytvoří podmínky pro to, aby se mohli mladí lidé z chudých přistěhovaleckých rodin lépe ve
společnosti uplatnit.
Ve Francii žije více než 5 mil. lidí afrického či arabského původu.
Velký rozruch ve vládě, mezi levicovou opozicí i odbory v létě vyvolaly spekulace, že americký koncern Pepsico hodlá učinit nabídku na »nepřátelské« převzetí potravinářskému gigantu Danone.
Poté, kdy se 55 % Francouzů 29. května vyslovilo proti návrhu evropské ústavy, prezident Jacques
Chirac odvolal premiéra Jeana-Pierra Raffarina. Místo něj nastoupil Dominique de Villpein. Ten ale v hospodářské politice je zřejmým protivníkem bývalého ministra financí Nicolase Sarkozyho. Na rozdíl od jeho
liberálních přístupů hledá třetí cestu (mezi liberalismem a levicí).
Koncem loňského února odstoupil ministr financí Herve Gaymard, který byl ve funkci sotva tři měsíce. Provalilo se, že si pronajal luxusní byt za 14 tis. eur měsíčně, a to na účet daňových poplatníků. Místo
něj byl jmenován šéf společnosti France Telecom Thierry Breton. Ten byl vždy odpůrcem 35hodinového
pracovního týdne, který socialistická vláda prosadila v roce 1998. Francouzské Národní shromáždění tento zákon na počátku února 2005 zrušilo.
ITÁLIE Ekonomika loni stagnovala. Statistikové nejprve oznámili, že její HDP proti roku 2004 vzrostl
o 0,1 %, ale počátkem března ohlásili »čistou« nulu.
136
Svět
Hlavním důvodem je pokles čistého vývozu – v posledních čtyřech letech už třetí.
Italský podíl na světovém vývozu v letech 1995–2004 klesl ze 4,6 na 2,9 %, zatímco Francie si udržela zhruba 5% podíl a Německo šlo nahoru z 10,3 na 11 %, uvedla italská centrální banka.
Itálii podle expertů Evropské komise tlačí ustrnulá specializace její ekonomiky. Ve výrobě mají vysoký podíl oděvy, obuv a kožedělné a bílé zboží. Tedy takové, kde se stále více prosazuje mnohem levnější
asijská konkurence.
Špičkové výrobky (kategorie high-tech) představují jenom 8,6 % italského vývozu, což je nejhorší
ukazatel v eurozóně. Průměr EU činí 19,7 %, vyplývá z údajů zveřejněných svazem průmyslníků Confindustria. Ten věří, že letos se situace o něco zlepší. Hodně se přitom spoléhá na rozjezd konjunktury
v Německu, které se loni podílelo na italském vývozu 14 %.
Má-li se italská ekonomika zotavit, budou se muset zvýšit také spotřebitelské výdaje, loni dost chabé.
Na hospodářství měla určitý vliv také krize automobilky Fiat během prvního pololetí 2005.
Řím přislíbil, že letos sníží schodek veřejných financí na 3,8 % a tříprocentní Maastrichtské kritérium
splní v příštím roce.
Koncem prosince byl novým šéfem centrální banky jmenován Mario Draghi, místopředseda představenstva investiční banky Goldman Sachs. Jeho předchůdce Antonio Fazio nakonec »neustál« silný politický tlak, a kvůli podezření ze zneužití pravomoci odstoupil.
NIZOZEMSKO Po dvou desetiletích záviděníhodné prosperity dolehly na Nizozemsko, jednu z nejhus-
těji obydlených zemí světa, těžkosti. V roce 2003 dokonce zaznamenala pokles HDP o 0,1 %. Také loňský
růst (kolem 0,9 %) zůstal hluboko pod nevalným průměrem eurozóny.
Hospodářské vyhlídky země, která má největší zásoby zemního plynu v EU, se ale letos zlepšily.
Společnosti, které v minulých letech ořezaly své náklady, více investují a rostou i spotřebitelské výdaje,
v minulých letech stlačované nízkým růstem mezd i vyššími příspěvky do penzijních fondů. Nezaměstnanost klesá a v prosinci 2005 byla na 6 %, nejníže za předchozí dva roky.
Ekonomice loni pomohla vyšší globální poptávka po chemických produktech a palivech. Vývoz stoupl
o 10 % na 281 mld. eur a obchodní bilance tak skončila v rekordním přebytku 32,2 mld. eur.
BELGIE Ekonomika vstoupila do fáze slabého růstu koncem roku 2004 a tato situace přetrvávala do
konce loňského prvního pololetí, hodnotí situaci poslední zpráva OECD. Podle ní Belgie trpěla především
slabší poptávkou na zahraničních trzích. Domácnosti citlivě reagovaly na zdražující ropné produkty, takže
jejich spotřebitelská důvěra byla od dubna do září 2005 na bodu mrazu.
Loňský růst HDP o 1,5 % byl jen nepatrně nad průměrem eurozóny. I když se letos a příští rok počítá se svižnější dynamikou (na 2,3 % v roce 2007), její tempo nedosáhne takové úrovně, aby klesla nezaměstnanost (8,4 %).
Belgie loni hospodařila s vyrovnaným veřejným rozpočtem už šestý rok po sobě. Letos se předpokládá, že sklouzne do mírného schodku (0,4 % HDP). Celkovou míru veřejného zadlužení se podařilo snížit ze 108,3 % v roce 2001 na 94,3 % v loňském roce.
LUCEMBURSKO Hospodářská prosperita se původně opírala o výrobu železa a oceli. Ta je nadále velice významná, ale velkovévodství je nyní proslulé především vysoce vyspělými bankovně finančními službami. Ty se podílejí na tvorbě HDP zhruba čtvrtinou.
Hospodářské tempo během prvního pololetí 2005 – podobně jako v sousedních zemích citelně polevilo. Stalo se tak v důsledku slabší poptávky na exportních trzích. V důsledku toho v Lucembursku během prvního pololetí klesla výroba oceli skoro o 20 %.
Ekonomiku tak držely hlavně finanční a další služby, v nichž vznikala i nová pracovní místa. Země si
díky rozsáhlému vývozu služeb udržuje značný přebytek na běžném účtu (8–9 %).
137
Svět
RAKOUSKO Tempo růstu loni mělo podle odhadu OECD zvolnit na 1,8 %. Na rakouskou ekonomi-
ku, vysoce otevřenou, také dopadly vyšší ceny energie i slabší poptávka na trzích, které jsou pro zemi
klíčové.
Pokračující ozdravení v eurozóně i vyšší výdaje na veřejné projekty (hlavně v infrastruktuře) by měly letos zvýšit tempo růstu HDP na 2,4 %, uvedl Rakouský ústav pro hospodářský výzkum (WIFO). Tím
ale stoupne tlak na rozpočtový deficit, který dosud patří k nejnižším v eurozóně.
Ale na druhé straně tamní firmy velmi dobře využívají šancí, které jim skýtají trhy ve střední a jihovýchodní Evropě. Pověstná je zejména expanze peněžních ústavů (Erste Bank ve střední Evropě, Raiffeisenbank v Rusku a na Ukrajině).
Rakousko v mnohém vděčí za svoji prosperitu rychle rostoucímu vývozu, který loni dosáhl 94 mld.
eur (z toho do Německa 30 mld.) při dovozu 95,5 mld. eur (Německo 40,5 mld. eur). Vývozci by mohli letos překročit »magickou hranici« 100 mld. eur.
Zemi se podařilo od roku 2000 zvýšit vývoz o 44 %, zhruba dvakrát více, než dosáhly například Francie, Itálie či Finsko. Na exportních zakázkách závisí skoro každé druhé pracovní místo.
Vídeň bude ještě řadu let omezovat přístup cizinců z ostatních zemí EU na trh práce. Na něm cizí občané představují 10,8 % pracovních sil.
IRSKO Ekonomika »keltského tygra« od roku 1996 rostla průměrným ročním tempem 7,5 %, když prů-
měr eurozóny se pohyboval kolem 2 %, uvedla ve zprávě věnované Irsku na počátku března OECD.
Ministerstvo financí v Dublinu předpovídá, že HDP letos stoupne o 4,8 %.
Na »zeleném ostrově« by nadále mělo díky zahraničním investicím přibývat pracovních míst. Irsko od
roku 1998 v ročním průměru získávalo přímé zahraniční investice v hodnotě 18 mld. eur ročně, hlavně díky velice nízkým daním (12,5 % ze zisku).
Průměrná míra nezaměstnanosti by měla jen mírně přesahovat 4 %.
Vzpruhou pro ekonomiku jsou také spotřebitelské výdaje. Letos navíc vyprší pětiletý »spořicí plán«
(SSIA), který byl zahájen v roce 2001 a vláda v jeho rámci přislíbila, že každému, kdo bude pět let spořit, vyplatí za každé čtyři eura úspor jedno euro jako prémii. Lidé mohou začít vybírat z těchto vkladů letos v květnu.
Spotřebitelské výdaje loni stouply o 5,5 %, letos to může být podle centrální banky asi o 6,3 %.
Irští ekonomové mají největší obavy z rostoucích cen ropy a také z očekávaného zvyšování úrokových sazeb v eurozóně. V důsledku toho se domácnostem prodraží splácení úvěrů.
OECD nabádá vládu v Dublinu, aby hospodařila s rozpočtovými přebytky a mohla tak v případě nutnosti snáze čelit makroekonomickým šokům. Jako nejpravděpodobnější se jeví kolaps na silně přehřátém
trhu nemovitostí.
ŠVÉDSKO I když největší skandinávská ekonomika loni zvolnila tempo, stále bylo skoro dvakrát nad
průměrem eurozóny. Podpořila ho především domácí poptávka, na které se příznivě projevilo zmírnění daní i nízké úrokové sazby centrální Sveriges Riksbank. Ta koncem února překvapivě zvedla svoji repo sazbu o čtvrt bodu na 2 %, aby letos snáze udržela míru inflace pod 2 %.
Vývoz, který v roce 2004 stoupl o 10 %, však výrazně zvolnil.
Sociálně demokratický premiér Göran Persson (v úřadu je od roku 1996) za svůj klíčový úkol považuje zlepšení na trhu práce. Průměrná míra nezaměstnanosti byla koncem roku 2005 na švédské poměry dost vysoká – 5,4 %.
Parlamentní volby se konají 17. září. Socialisté slibují, že ji do konce letošního roku dostanou na 4 %,
vynakládají miliardy korun na veřejné práce i rekvalifikační programy. Přebytek veřejných financí (podle
OECD loni kolem 1,2 % HDP) tak letos nejspíš klesne na 0,9 %.
Opoziční seskupení Aliance, sdružující čtyři strany, prohlásilo, že pokud vyhraje volby, během tří let
zprivatizuje státní podíly v klíčových společnostech, jako jsou např. peněžní ústav Morfea nebo telekomu-
138
Svět
nikační operátor TeliaSonera. Státní pokladna by tak získala nejméně 150 mld. švédských korun (asi 19,1
mld. dolarů).
DÁNSKO Po několikaletém období slabšího růstu, který byl do značné míry ovlivněn chabou konjunkturou
v sousedním Německu, hospodářství roste slušným tempem. Největší vzpruhu pro něj představuje soukromá spotřeba, což částečně souvisí se snížením daní z příjmu, které vstoupilo v platnost v polovině roku 2004.
Spotřebě prospívá zlepšující se situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti trvale klesá a v prosinci 2005 činila 5,1 %, což bylo nejméně od července 2002.
Dánská centrální banka (Nationalbanken) důsledně kopíruje měnovou politiku ECB. Druhého března 2006 zvedla svoji klíčovou sazbu o čtvrt bodu na 2,75 %, ve stejný den jako ECB na 2,50 %. Nationalbanken využívá měnovou politiku k tomu, aby udržela kurz dánské koruny v pásmu plus–minus 2,25 % od
centrální parity 7,46038 DKK/EUR. Dánsko patří k šesti zemím EU, jež vstoupily do mechanismu směnných kurzů ERM 2.
Dánsko se na počátku letošního roku postaralo o celosvětový rozruch. Tamní deník Jylland-Posten
uveřejnil 12 karikatur proroka Mohameda. Následovaly bouřlivé protesty v muslimských zemích, které se
neobešly bez násilností. Byl v nich také vyhlášen bojkot dánského zboží, například hraček od firmy Lego
nebo mléčných výrobků.
FINSKO Jediný skandinávský člen EU, kde platí euro, loni citelně zvolnil. Nejenom kvůli slabší konjunktuře v zahraničí, ale také kvůli šest týdnů trvající stávce v papírenském průmyslu. Ten se spolu s dřevařstvím podílí na finském HDP zhruba čtvrtinou. Spor o pracovní a mzdové podmínky byl ukončen koncem
června 2005.
Vláda přislíbila daňové úlevy v rozsahu 1 % HDP, ale na druhé straně se zvyšují místní daně a zaměstnanecké příspěvky do penzijních fondů. Ale právě díky nim může Finsko hospodařit s přebytkem veřejných financí, který je nejvyšší v celé eurozóně. Avšak centrální vláda v Helsinkách, města i obce hospodaří s deficitem, uvádí zpráva OECD.
Země tisíců jezer spojuje své lepší hospodářské vyhlídky především s vývozem.
ŠPANĚLSKO Největší ekonomika na Pyrenejském poloostrově loni svižně rostla. Už desátý rok po sobě bylo její tempo rychlejší než průměr eurozóny.
Vládě dělá starost inflace, která na počátku letošního roku zrychlila na meziročních 4,2 % (devítiletý rekord). Stalo se tak zejména vlivem zvyšující se zaměstnanosti a mezd, což vedlo k růstu domácí poptávky.
Průměrná míra nezaměstnanosti (8,4 % za loňské třetí čtvrtletí) byla nejnižší od pádu Frankova diktátorského režimu v roce 1978. V posledním čtvrtletí mírně stoupla.
Španělsko patří k několika málo zemím eurozóny, které hospodaří v podstatě s vyrovnaným veřejným rozpočtem, resp. s jeho mírným přebytkem. Loni se zvýšil na přibližně 1 % HDP.
Zato se výrazně zhoršila obchodní bilance a potažmo schodek na běžném účtu platební bilance. Za
leden–listopad 2005 vzrostl podle údajů centrální banky skoro o 60 % a odpovídal 7,3 % HDP. Je to vůbec nejhorší ukazatel mezi vyspělými zeměmi.
Mezi experty vyvolalo pochybnosti, zda je rychlý hospodářský růst země vůbec udržitelný. Prohlubující se schodek spolu se zrychlující se inflací je podle nich příznakem, že ekonomika začíná ztrácet konkurenční schopnost. Hospodářský růst se totiž opírá hlavně o stavební boom a soukromou spotřebu, což
není dlouhodobě udržitelné.
PORTUGALSKO Nejchudší zemi bývalé západoevropské patnáctky v roce 2003 postihla hospodářská
recese. Vzpamatovává se z ní jenom zvolna. Loni ji sužovalo sucho, nejhorší od roku 1931. Zemědělci
i ostatní odvětví kvůli němu utrpěli ztráty odhadované na 1,5 % HDP.
139
Svět
Po parlamentních volbách loňského února se moci chopili opoziční socialisté. Premiér José Sócrates,
který nastoupil do úřadu po vítězných volbách loňského února, nastolil tvrdý kurz. Ekonomika má velké problémy s rozpočtovým schodkem. Portugalsko vůbec jako první země eurozóny už v roce 2001 překročila tříprocentní schodek veřejných financí. Loni odpovídal 6,5 % HDP a byl tak nejvyšší v celé EU. Vláda koncem
května 2005 ohlásila úsporná opatření, jež se dotkla hlavně 750 tis. státních zaměstnanců (např. méně placená nemocenská). Socialisté mající pohodlnou většinu v parlamentu kromě toho prosadili vyšší daně.
Kabinet slibuje, že zrychlí tempo hospodářského růstu, což má být účinný lék proti nezaměstnanosti. Ta v posledních pěti letech stoupla ze čtyř na osm procent.
Problémem je nízká produktivita práce, což způsobuje, že zahraniční investoři se obracejí k zemi zády. Textilní a obuvnický průmysl, pro ekonomiku stále významný, trpí pod náporem levné konkurence z Asie
a severní Afriky.
Vláda zamýšlí snížit v roce 2006 schodek veřejných financí na 4,8 % prodejem státních podílů například v ropném koncernu Galp či energetickém koncernu REN.
Země se podobně jako sousední Španělsko potýká s vysokým schodkem na běžném účtu, který loni odpovídal 8,2 % HDP. Prezidentem byl v lednu zvolen Anibal Cavaco Silva. Stal se tak vůbec prvním
pravicovým politikem v této funkci od pádu diktatury v roce 1974.
ŘECKO Hospodářství, které v letech 2003–2004 zrychlilo obrátky až na 4,6–4,7 %, v minulém roce zpomalilo asi na 3,5 %. Sestupný trend by měl podle předpovědi OECD pokračovat i letos, neboť značně polevila investiční aktivita. Ta byla před letními olympijskými hrami, které Řecko pořádalo v roce 2004, velice čilá.
Naproti tomu zůstává silná soukromá spotřeba, hlavně díky pokračující úvěrové expanzi bank.
Řecko slibuje, že už nebude černou ovcí EU, nýbrž vzorným žákem. Řeč je o rozpočtovém hospodaření, které v roce 2004 skončilo rekordním schodkem 6,6 % HDP. Loni se ho podařilo srazit asi o dva
procentní body.
Ministr hospodářství a financí Jorgos Alogoskoufis slíbil, že letos to bude jenom 2,6 %. Jak vyšlo najevo, v letech 1997–2003 Řecko přikrašlovalo své rozpočtové hospodaření v poměru k HDP v průměru
o dva procentní body ročně, napsal německý list Handelsblatt.
Atény hodlají letos privatizovat státní majetek za 1,65 mld. eur. Mají se použít hlavně na splacení části obrovského veřejného dluhu, který se stále pohybuje kolem 110 % HDP a je nejvyšší v celé EU.
Kabinet slibuje, že se energicky vypořádá s obrovskými daňovými úniky. Odhaduje se, že stínové
hospodářství svým rozměrem odpovídá asi 30 % HDP, což je ve srovnání s průměrem EU dvojnásobný
ukazatel.
KYPR Slabší hospodářské tempo v západní Evropě loni ovlivnilo i ekonomiku ostrova, rozděleného od
roku 1974 na jižní část obývanou Řeky (necelé dvě třetiny území) a na severní tureckou.
Hospodářství loni nepatrně zvolnilo a jeho HDP proti roku 2004 vzrostl o 3,8 %. Vyznačovalo se poměrně silnou soukromou poptávkou, zato výrazně ochably investice.
Kypr (jeho řecká část) chtěl po přijetí do EU v květnu 2004 co nejrychleji zavést společnou měnu
euro. Nedovolil to nevalný stav veřejných financí. Celkový veřejný dluh loni přesáhl 70 % HDP. Schodek,
který v roce 2004 přesáhl 4 % HDP, se loni podařilo stlačit pod 3 %. Kyperská libra je součástí mechanismu směnných kurzů ERM 2 od dubna 2005.
Na ostrov loni zavítalo 2,47 mil. zahraničních turistů, z toho bylo 1,39 mil. Britů. Na druhém místě jsou
Němci (183 tis.).
MALTA Nejmenší země EU, jejíž hospodářství během 90. let rostlo kolem pěti procent, v posledních letech
zaznamenává jenom skromný asi jednoprocentní vzestup. Zahraničních turistů nepřibývá takovým tempem
jako dříve a klesla i poptávka po hlavních vývozních položkách, jako jsou polovodiče a hlavně textil.
140
Svět
Obyvatelé ostrova nepříjemně pocítili zdražení ropy, neboť kvůli ní stouply náklady na výrobu elektřiny i odsolování mořské vody.
Vláda vidí budoucnost ekonomiky hlavně v rozvoji elektronického a farmaceutického průmyslu i finančních služeb. Důležitým zdrojem deviz zůstane cestovní ruch.
Ostrov hodlá zavést euro v roce 2008. I přes chabý hospodářský růst se daří omezovat schodek
veřejných financí. Zatímco ještě v roce 2003 přesahoval 10 % HDP, o rok později činil 5,1 a loni kolem
3,9 % HDP.
POLSKO Ekonomika loni zvolnila na 3,2 %, ale v závěru roku získala obrátky, hlavně díky vyšším in-
vesticím. Vláda předpovídá, že tempo růstu HDP se letos zrychlí na 4,5 %. Je tedy mnohem optimističtější než OECD ve své prosincové předpovědi (3,7 %).
Polský zlotý od vstupu do EU 1. května 2004 do konce roku 2005 posílil o 20 %, což mělo nepříznivý dopad na příjmy exportérů. Hodnota polského vývozu v období květen 2004–říjen 2005 přesto stoupla
skoro o 40 %.
Průměrná míra nezaměstnanosti 17,6 % loňského prosince (proti 19,5 % o rok dříve) sice byla nejnižší za posledních čtyři a půl roku, ale stále je nejvyšší v rámci celé pětadvacítky.
Slabší tempo hospodářského růstu pomohlo srazit inflaci na pouhých 0,8 % loňského prosince, což
bylo nejmírnější meziroční tempo v celé EU. Centrální banka tak mohla jít se svojí hlavní sazbou dolů ze
6,5 % loňského ledna na 4 % počátkem letošního roku. Ještě nikdy ve své postkomunistické historii neměla země tak nízké sazby.
Také Polsko by mělo omezit své výdaje, aby splnilo kritéria pro zavedení eura. Avšak jeho vláda, která vzešla z loňských podzimních voleb, jako jediná z postkomunistických zemí přibližný termín zavedení
společné měny neurčila.
Státní rozpočet zatěžují především tři položky – předčasné odchody do důchodu (hlavně v důlním
průmyslu), sociální zabezpečení rolníků a invalidní důchody. Zásadní reforma v těchto oblastech by narazila na prudký odpor ze strany dobře organizovaných lobby, které navíc mají dost velkou podporu mezi poslanci.
Zahraniční investory láká do Polska především jeho obrovský vnitřní trh. Z celkového HDP deseti nových zemí EU připadá na Polsko kolem 40 %.
V Polsku se loni otočil politický vítr. Do EU ho sice dovedla levice, ale otěží se po parlamentních volbách 25. září 2005 a poté volbách prezidentských (23. října) chopila konzervativní pravice. Menšinovou
vládu sestavila strana Právo a spravedlnost, skepticky pohlížející na evropskou integraci.
Kabinet premiéra Kazimierze Marcinkiewicze dostal 10. listopadu díky hlasům populistů a nacionalistů důvěru. Na počátku letošního února pak byla sepsána roční »stabilizační dohoda«. V ní menšinové
vládě slíbily podporu dvě menší, nacionalisticky a populisticky laděné strany – Liga polských rodin a Sebeobrana.
Těsně před Vánoci 2005 nastoupil do úřadu nový prezident Lech Kaczyński, bratr předsedy Práva
a spravedlnosti Jaroslava Kaczyńského. Jak uvedl, chce reformovat stát, vymýtit korupci a »očistit« veřejné instituce od bývalých komunistických kádrů.
MAĎARSKO Stav maďarského hospodářství se loni mírně zlepšil. Jeho tempo zrychlilo z 3,2 % v prv-
ním čtvrtletí na 4,5 % ve čtvrtletí druhém a třetím. Celoroční průměr tak výrazně přesáhl 4 %. V porovnání s EU15 je to impozantní ukazatel, ve srovnání s dalšími novými členy EU nikoli.
Ekonomiku pohánějí dva hlavní motory – vývoz a investice. Vláda před letošními dubnovými parlamentními volbami urychlila hlavně výstavbu dálnic, takže stavební aktivita od ledna do září 2005 ožila
o 17,4 %.
Maďarským problémem číslo jedna jsou veřejné finance. Loni skončily ve schodku odpovídajícím
141
Svět
6,1 % HDP. Tento ukazatel patří spolu s Portugalskem k nejhorším v celé EU. V hlubokém schodku (kolem
8 % HDP) je také běžný účet platební bilance.
Evropská komise naléhá na Budapešť, aby přijala ozdravné kroky. Požaduje, aby vláda do prvního
září 2006 předložila nový, důvěryhodnější program přijetí eura.
Agentura Fitch v prosinci snížila rating maďarských závazků v cizí měně a forint zeslábl. Své hodnocení koncem ledna 2006 na »negativní výhled« změnila také ratingová agentura Standard &
Poor’s a v únoru se k ní přidala agentura Moody’s. Pomoci zvládnout inflaci má také nižší sazba DPH, která od ledna 2006 činí 20 % proti předchozím 25 %.
Centrální banka držela na počátku roku 2006 svoji klíčovou sazbu na 6 %, což je nejvyšší úroveň
v celé EU.
To vše jsou varovné příznaky, které by měla letos nová vláda brát vážně. Chce splnit podmínky pro
zavedení eura v roce 2008 a o dva roky později společnou měnu zavést.
Koalice složená ze socialistů a liberálního Svazu svobodných demokratů je u moci od roku 2002.
V prezidentských volbách v červnu 2005 zvítězil kandidát opozice László Solyom.
SLOVENSKO Tempo hospodářského růstu je od roku 2003 nejrychlejší ve střední Evropě a stav ekonomiky se loni dále zlepšil.
Mezinárodní měnový fond na počátku letošního ledna uvedl, že její dynamika v následujících dvou
letech zrychlí až na 6,5 % v roce 2007. Ekonomika v závěrečném čtvrtletí 2005 zrychlila na rekordních
7,5 %. Současně ale stoupla i inflace. Podnětem pro ni bylo i zvýšení regulovaných cen energií od ledna
2006. Meziroční míra inflace tak vzrostla na 4,1 % proti 3,9 % v prosinci.
Národní banka Slovenska koncem února reagovala rázným zvýšením sazeb o půl procentního bodu.
Hlavní repo sazba tak dosáhla 3,5 %. Centrální banka přitvrdila svoji politiku poprvé po skoro čtyřech letech.
Průmyslová výroba, která během prvního čtvrtletí 2005 stagnovala, se poté zotavila. Až do roku 2003 její růst převážně závisel na automobilovém průmyslu, ale během dvou posledních let se díky zahraničním investicím přidaly další důležité kapacity, např. v hutnictví, ve výrobě strojů, elektrických a optických přístrojů.
Bratislavský Volkswagen, který loni vyrobil přes 200 tis. aut, se podílí na celkovém exportu zhruba
pětinou. Francouzský PSA Peugeot Citroën potvrdil svůj záměr investovat do trnavského závodu zhruba
miliardu eur (původně 0,7 mld. eur). Další významnou investici chystá jihokorejská Kia.
Pro slovenský průmysl je příznačná vysoká energetická náročnost (výroba oceli a hliníku).
Tempo růstu mezd bylo loni rychlejší než tempo růstu produktivity práce ve všech důležitých
odvětvích.
Dzurindův kabinet, který koncem letošního února opustili křesťanští demokraté (KDH), si získal pověst nejodvážnějšího reformátora ve střední Evropě. Investory lákají nejenom nízké daně, ale také vysoce
kvalifikovaná pracovní síla, jež je nejlevnější ve střední Evropě.
Rozsah a rychlost další privatizace bude záviset na tom, jak dopadnou předčasné parlamentní volby vyhlášené na 17. června. Podle březnových průzkumů se do parlamentu může dostat až osm stran.
Nejsilnější je levicový SMER-SD s více než 30% preferencí. Staví se např. proti další privatizaci státních
podniků, chce zavést dvě sazby DPH (místo nynější jednotné 19%) a zdanit dividendy. Ani tato strana však
nebude schopna sama sestavit vládu.
Slovensko velice překvapilo 26. listopadu 2005, když oznámilo, že jeho měna vstoupila do mechanismu směnných kurzů ERM 2. Její kurz by se neměl odchylovat od centrální parity (38,455 SKK/EUR)
o více než 15 % oběma směry.
Kurz slovenské koruny od konce listopadu 2005 do konce února 2006 vůči euru posílil o 3,5 %. Koncem roku by se mohl dostat na 36,50 SKK/EUR.
I když je země poměrně úspěšná v plnění Maastrichtských kritérií, vídeňský ústav WIIW soudí, že
vstup do ERM 2 byl pravděpodobně veden spíše politickými než ekonomickými úvahami. To ale nic ne-
142
Svět
Tab. č. III/1
Hlavní ukazatele středoevropských zemí
Údaje v procentech; za období 2006–2007 předpověď
Reálný růst HDP
Země
2004
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Slovinsko
EU15
4,7
4,6
5,3
5,5
4,2
2,3
2005
2006
2007
6*
4,6
3,2
5,6
3,8
1,4
4,5
4,2
3,8
6
3,9
2
4,7
4,0
4,2
6,5
3,9
2,2
Dlouhodobý index růstu HDP (rok 1990 = 100)
Polsko
Slovinsko
Estonsko
Maďarsko
Slovensko
Česko
Litva
Lotyšsko
167,7
141,9
140,2
131,8
130,8
121
102,3
100,8
HDP na obyvatele
(podle parity kupní síly, rok 2005, eur)
Slovinsko
Česko
Maďarsko
Estonsko
Slovensko
Litva
Polsko
Lotyšsko
Průměr EU8
Průměr EU15
Průměr celé EU
18 900
16 840
14 490
12 900
12 630
11 850
11 550
10 700
13 101
25 164
23 229
Průměrná míra inflace
Země
2004
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Slovinsko
EU15
2,8
6,8
3,5
7,5
3,6
2
* Původní odhad byl 5 %
2005
2006
2007
1,9
3,6
2,1
2,7
2,5
2,3
2,8
2
2,5
3
2,4
2,2
2,5
3
2,5
3
2,3
1,9
Zdroj: WIIW
mění na tom, že země je na dobré cestě k zavedení eura v roce 2009.
SLOVINSKO Země, jejíž HDP na obyvatele je mezi postkomunistickou osmičkou nejvyšší, může také uplynulý rok považovat za
úspěšný. Její cíl – zavést společnou měnu už
v lednu 2007 – je reálný.
Průmyslová výroba nabírala díky vyšší
poptávce v zahraničí obrátky a za celý minulý
rok stoupla zhruba o 3 %. Nejvíce se dařilo
automobilovému průmyslu (závod Revoz exportující hlavně do Francie), zato textilní průmysl, jedno z tradičních odvětví, pokračoval
v sestupu. Jeho produkce poklesla asi o 10 %.
Inflace loni dál polevila na průměrných
2,5 %.
Slovinsko se loni stalo (podobně jako
v roce 2003) čistým vývozcem přímých investic. Ty směřovaly hlavně do bývalých jugoslávských republik, ale také do Bulharska
a Rumunska. Nejvíce tohoto slovinského kapitálu dosud získalo sousední Chorvatsko,
dále Srbsko s Černou Horou, Nizozemsko,
Bosna a Hercegovina.
Vláda pravého středu, která je u moci
od prosince 2004, se na rozdíl od své předchůdkyně odhodlala k rázným reformám.
Hned po vstupu do eurozóny v roce 2007
chce prosadit rovnou 20% daň. Štědrý sociální systém míní »ořezat« a urychlit privatizaci
státních firem, včetně Slovenian Telecomu
a bank. Na prodej bude také Slovenian Steel
Group, kde se má podíl státu snížit na 25 %
plus jedna akcie.
Reformní představy kabinetu narážejí
na tuhý odpor jak ze strany politické opozice,
tak odborů a studentských hnutí.
Slovinsko připojilo svůj tolar k mechanismu směnných kurzů ERM 2 v červnu roku
2004, kdy stanovilo centrální paritu 239,64 tolaru za euro. Jeho měna je od té doby velice
stabilní.
Centrální banka drží od června 2004
svoji hlavní sazbu na 4 %. Země plní Maastrichtská kritéria týkající se veřejného dluhu,
ročního schodku veřejných financí i inflace.
Chce mít vyrovnaný rozpočet v roce 2010.
143
Svět
Od prvního března 2006 platí nařízení, podle něhož se ceny v obchodech stanovují dvojmo – nejenom v tolarech, ale také v eurech.
Vláda na letošek stanovila maximální
růst regulovaných cen. Například elektřina
by měla zdražit nejvýš o 1,6 % a jízdné na
železnici o 2,3 %.
LITVA Její hrubý domácí produkt je skoro
tak velký jako dvou zbývajících baltských
zemí dohromady. Loni vykázala podle
předběžných údajů růst o 7,3 %.
Pomohl zejména vývoz, který rychle
rostl nejenom do ostatních zemí EU, ale také do Ruska. Tam loni stoupl o 29 %. Rozpočtový deficit loni mírně stoupl na 2 %
HDP a vláda by ho chtěla zhruba na této
úrovni držet i další roky.
Výhodou ekonomiky je, že má blízko
na tři velké trhy – ruský, ukrajinský a polský. Kromě toho představuje nejdůležitější
přepravní uzel (železnice, námořní přístavy) pro obchod mezi Ruskem a západní
Evropou.
Velice nízká míra porodnosti a také
značný odliv pracovních migrantů do Británie a Irska po květnu 2004 způsobil, že počet obyvatel klesl z více než 4 mil. před 15
lety na současných 3,4 mil.
Největším zaměstnavatelem je rafinérie Mazeikiu Nafta. Petrochemické produkty se podílejí na vývozu 27,5 %.
Litva hodlá podobně jako Estonsko
zavést euro od ledna 2007, ale o reálnosti
tohoto cíle se pochybuje.
Země je závislá na jaderné energetice. Jediná jaderná elektrárna – Ignalinská,
kterou zdědila z dob Sovětského svazu, se
podílí na celkové výrobě elektřiny asi 70 %.
Po dohodě s EU už odpojila jeden blok
a druhý by měl následovat za tři roky.
LOTYŠSKO Podle HDP na obyvatele
(propočteného podle parity kupní síly) nejchudší členská země EU, zároveň nejrychleji rostoucí.
Tab. č. III/2
Hlavní ukazatele středoevropských zemí
Údaje v procentech, za období 2006–2007 předpověď
Schodek veřejných financí (v poměru k HDP)
Země
2004
2005
2006
2007
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Slovinsko
–3,3
–4,3
–3,4
–2
–1,6
–3
–5,4
–3,9
–3,1
–2,1
–3,2
–6,1
–3,6
–3,8
–1,7
–3,7
–5,9
–3,6
2,9
–1,9
Celkový veřejný dluh (k HDP)
Země
1999
2005
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Slovinsko
13,3
61,2
40,3
47,2
24,9
36,2
57,2
46,3
36,7
29,3
Průměrná míra nezaměstnanosti (podle metodiky ILO)
Země
2004
2005
2006
2007
Česko
8,3
Maďarsko
6,1
Polsko
19
Slovensko
18,1
Slovinsko
6,3
Průměr pěti zemí 14,9
EU15
8,1
7,5
7,2
17,5
15
8
13,7
7,7
7,5
7,3
17
14
5,8
13,4
7,4
Schodek běžného účtu (ve vztahu k HDP)
Země
2004
2005
2006
2007
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Slovinsko
–2,2
–7,7
–1,4
–4,2
–2,8
–5,2
–8,8
–4,1
–3,5
–5
8
7,2
18
16
6,3
14,2
7,9
–2,5
–7,9
–1,5
–5,9
–3,2
–2,8
–8,0
–1,5
–4,7
–3,1
Příliv a odliv přímých zahraničních investic
(rok 2005 v mld. eur)
Země
Příliv
Odliv
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Slovinsko
9
5
6,5
1,5
0,27
0,7
1,3
0,87
0,1
0,46
Zdroj: WIIW
144
Svět
Tab. č. III/3
Hlavní ukazatele baltské trojky
(údaje v %, není-li uvedeno jinak)
Počet obyvatel a růst HDP
Počet
obyvatel (mil.) 2004
Estonsko
Litva
Lotyšsko
1,3
3,4
2,3
Průměrná míra inflace
2004
Estonsko
Litva
Lotyšsko
3
1,2
6,2
Míra nezaměstnanosti
2004
Estonsko
Litva
Lotyšsko
9,6
11,4
10,4
7,8
7
8,3
HDP
2005
2006
8,4
7
9,1
7,2
6
7,7
2005
2006
4,1
2,7
6,7
3,3
2,8
6
2005
2006
8
8,4
9,2
7
7,5
9
Míra inflace udávaná statistickým úřadem loni činila 7 %, ale toto oficiální číslo
mnozí Lotyši neberou. Například plyn a palivové dříví podražilo asi o 20 % a chléb skoro
o 18 %.
Více než inflace stouply nominální
mzdy. Ve veřejném sektoru čistá mzda vzrostla o 17,6 % na 203 latů, v přepočtu 289 eur.
Jenom o něco méně se zvýšila průměrná
mzda v soukromém sektoru, kde činí 161 latů. Oficiální čísla nevypovídají o skutečné
úrovni mezd, neboť velká část se jich vyplácí
načerno.
Úřady odhadují, že za lepším výdělkem
do ciziny odešlo asi 50 tis. Lotyšů, zhruba 5 %
pracovních sil.
Lotyšský vývoz loni stoupl o 33,6 % na
2,87 mld. latů. Velkou část stále tvoří dřevo
a dřevařské produkty (kolem 25 %) i produkty agrární.
ESTONSKO Ekonomice, jejíž tempo růstu
je druhé nejvyšší v EU, nadále pomáhá vysoká soukromá spotřeba. Na ní se příznivě projevuje klesající nezaměstnanost.
Schodek či přebytek veřejných financí (k HDP)
Další významný faktor představují velice
2004
2005
2006
čilé investice, jejichž rozsah se v období
Estonsko
1,7
1,1
0,6
2006–2007 zvýší na 30 % HDP.
Litva
–1,4
–2
–1,8
Četné subdodavatelské firmy v EstonLotyšsko
–0,9
–1,2
–1,5
sku pracují hlavně pro finskou Nokii i švédského Ericssona. Vývoz tak značnou měrou
Schodek běžného účtu platební bilance (k HDP)
závisí
na světové poptávce po telekomuni2004
2005
2006
kačním zařízení.
Estonsko
–12,7
–10,7
–7,9
Průměrná míra nezaměstnanosti v poLitva
–7,7
–7,5
–7,2
sledním čtvrtletí 2005 klesla na 7 % ve srovLotyšsko
–13,1
–13,2
–10,8
nání s 8,5 % ve stejném období roku 2004,
Zdroj: WIIW oznámil statistický úřad v Tallinu. Podle něj
stoupá poptávka po estonském zboží, což se
příznivě projevuje i na trhu práce. Skoro třetina vývozu směřuje do Finska, něco přes desetinu do Švédska.
Estonsko (stejně jako Litva) loni poněkud uvolnilo rozpočtovou politiku. Přebytek veřejných financí
tak klesá.
Ceny nemovitostí v Evropě loni stouply nejvíce právě v Estonsku, v průměru o 28 %.
Estonské stavební firmy doma a v zahraničí odvedly loni výkon vyčíslený na 23,2 mld. estonských
korun (1,48 mld. eur).
145
Svět
Země mimo Evropskou unii
ŠVÝCARSKO Vláda si na začátku letošního roku pochvalovala, že hospodářství je ve svižném rozjez-
du. Firmy díky rostoucí poptávce v zahraničí najímají nové zaměstnance. OECD na počátku letošního roku potvrdila, že v alpské konfederaci počítá s růstem HDP 1,7 %. Švýcarsko stále považuje za hospodářsky prosperující zemi, ale upozornila, že růst HDP na obyvatele byl v posledních letech chabý.
Alpské konfederaci by podle OECD prospělo více konkurence a otevření trhu.
Spotřebitelská důvěra byla na počátku letošního roku nejvyšší za uplynulých skoro 30 let, nezaměstnanost se dostala na skoro tříleté minimum (3,7 % v prosinci 2005).
Švýcarská centrální banka, která v prosinci 2005 po více než roce zvedla sazby (klíčová činila
1 %), sdělila, že vzhledem k posilující ekonomice nevylučuje další zpřísňování své měnové politiky.
Švýcaři se začátkem června 2005 v referendu vyslovili pro přistoupení k šengenskému prostoru.
Příští rok by tak měly na švýcarských hranicích odpadnout kontroly osobních dokladů. Již nyní se kontrolují doklady jenom asi 3 % osob překračujících švýcarské hranice, ale protože země není členem EU, trvá
celní kontrola, během které se mohou vyžadovat i osobní doklady.
Jasná většina Švýcarů se koncem září 2005 vyslovila, aby dohoda s EU o volném pohybu osob platila také pro 10 nových členských zemí.
NORSKO Země, která je v přepočtu na obyvatele největším světovým vývozcem ropy, loni zaznamena-
la nejrychlejší tempo za posledních pět let. Díky tomu se snižovala nezaměstnanost, jejíž průměrná míra
se koncem roku 2005 pohybovala kolem 3 %.
Norsko patří k zemím s nejnižšími sazbami centrální banky. Loni klesly až na 1,75 %, ale poté ji Norges Bank zvedla a letos v únoru držela depozitní sazbu na 2,25 %.
Norové si velice zakládají na své nezávislosti. Dvakrát – v roce 1972 a 1994 v referendu odmítli
vstoupit do EU, třebaže je k tomu vláda nabádala.
Po zářijových volbách roku 2005 se k moci opět dostala Norská dělnická strana, která se dvěma dalšími stranami utvořila koalici. Země tak má pod vedením premiéra Jense Stoltenberga poprvé od poloviny 80. let většinovou vládu.
ISLAND Nejmenší a také nejrychleji rostoucí severské ekonomice akutně hrozí přehřátí.
Hospodářství v posledních letech rostlo o více než 6 % ročně. Ekonomové ale soudí, že agresivní expanze, poháněná boomem na trhu nemovitostí i na trhu akciovém, končí.
Burza cenných papírů od léta 2003 vylétla asi čtyřikrát a ceny domů v hlavním městě Reykjaviku se
zhruba zdvojnásobily. Zatímco veřejné finance jsou ve slušném přebytku (loni kolem 2 % HDP), soukromý
sektor je hluboce zadlužen. Spadnou-li prudce akcie, bude mít velké problémy.
Tím spíše, že centrální banka s ohledem na zrychlující se inflaci (4,4 % letos v lednu) během posledních dvou let zdvojnásobila svoji hlavní sazbu na 10,75 % počátkem roku 2006.
Schodek na běžném účtu platební bilance loni přesáhl 12 % HDP a letos to může být až 15 %. Vyvolaly ho také rozsáhlé investice do výstavby hliníkárenských kapacit.
Obludný schodek na běžném účtu přímo volá po devalvaci islandské koruny.
Poptávka po pracovní síle je stále vyšší než nabídka. Průměrná mzda tak loni stoupla o více než
6 %. Nezaměstnanost je nejnižší nejenom v celé Evropě, ale i v zemích OECD (1,3–1,4 %).
146
Svět
Společenství nezávislých států
(jeho členy jsou Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Kazachstán, Uzbekistán,
Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Ázerbájdžán, Arménie, Gruzie)
Bývalý postsovětský hospodářský prostor (bez baltských zemí) také loni patřil k dynamicky rostoucím regionům světové ekonomiky. Jako celek ale zvolnil na zhruba 6 % ve srovnání se 7,9 % předloni, uvádí ve zprávě z letošního února OSN (World Economic Situation and Prospects, 2006).
Průměrný ukazatel za Společenství nezávislých států (SNS) ovlivnila především mírnější hospodářská dynamika ve dvou největších ekonomikách – ruské a ukrajinské. Naproti tomu malé ekonomiky zrychlily (s výjimkou Kyrgyzstánu).
SNS loni přály i vnější faktory, zejména těm jeho členům, kteří vyvážejí ropu a zemní plyn. Ale opačně působily nižší ceny oceli (Ukrajina) nebo prudký pokles cen bavlny (Uzbekistán).
Nejsilnějším hnacím motorem hospodářství loni byla domácí poptávka. Naproti tomu dynamika investic ve srovnání s rokem 2004 ve velkých zemích polevila.
Ve většině zemí loni stoupla inflační teplota. Vyvolala ji expanzivní rozpočtová politika, rychle rostoucí spotřebitelská poptávka a ceny energie.
Většina zemí vyvážejících energetické suroviny si dále významně zlepšila obchodní bilanci a jejich
devizové rezervy dosahují rekordních hodnot.
Hrubý domácí produkt SNS si také letos zachová solidní tempo (kolem 6 %), uvádí OSN. Její experti spatřují hlavní rizika v inflaci. Nebezpečné by také mohlo být výraznější kolísání cen na komoditních trzích. Měny členských zemí SNS by měly dále posilovat.
Na území bývalého SSSR často třímají moc spřízněné klany. Tento systém vládnutí je důkladně propracovaný například v Kazachstánu, zemi velké skoro jako západní Evropa.
Příkladem je i další ropná velmoc – Ázerbájdžán, kde moc po svém otci (bývalém šéfu republikové komunistické strany) v roce 2003 převzal Ilham Alijev. Ten otevřel ropná pole západním společnostem.
Západ, jmenovitě Mezinárodní měnový fond, chválí Gruzii, která se snaží
Tab. č. III/4
prosazovat tržně orientované reformy.
Největší ekonomiky SNS
Hospodářství, které po rozpadu SSSR
zkolabovalo, se dosud nevzpamatovalo.
Země
Počet
HDP
HDP
Koncem března 2005 přitáhl celoobyvatel (mil.) (mld. USD)* (mld. USD)**
světovou pozornost Kyrgyzstán, jeden
Rusko
142,9
854
1 680
z nejchudších členů SNS. Doslova běUkrajina
46,4
97
347
hem několika hodin se tam (24. 3.)
Kazachstán
15
64
138
zhroutil autoritářský režim prezidenta
Uzbekistán
26,6
11
55
Askara Akajeva. Stalo se tak poté, kdy
opozice po celé zemi organizovala proZdroj: The Economist (předpověď na rok 2006)
testy proti údajnému zfalšování prezidentských voleb.
Tab. č. III/5
Napětí zavládlo také v Uzbekistánu,
HDP na obyvatele (eur, rok 2005)
nejlidnatější středoasijské republice, kde
13. května ozbrojenci přepadli věznici
Země
HDP*
HDP**
v Andinu, odkud osvobodili stovky vězňů.
Rusko
4 294
9 000
Byla mezi nimi i skupina podnikatelů odUkrajina
1 330
6 210
souzená za aktivity namířené proti prezi* podle nominálního kurzu, ** podle parity kupní síly
dentu Islamu Karimovi (bývalém šéfovi
Zdroj: WIIW komunistické strany Uzbekistánu). Násle-
147
Svět
doval zásah armády, při kterém podle odhadů zahynulo kolem 500 lidí.
RUSKO Ruské hospodářství, které vděčí za
Tab. č. III/6
Vybrané ukazatele Ruska (údaje v %)
Ukazatel
2004
2005
2006
svoji současnou sílu především ropě a zemníRůst HDP
7,2
6,4
6,2
mu plynu, si loni zachovalo tempo růstu odSpotřebitelské ceny
11
12,5
10
povídající ročnímu průměru za předchozích
Nezaměstnanost
8,2
7,6
7,5
pět let. I když ve srovnání s rokem 2004 zvolPřebytek běžného účtu
9,9
11,3
8,3
nilo, prezident Vladimír Putin charakterizoval
Přímé zahr. investice
loňský růst 6,4 % jako uspokojivý.
(příliv mld. eur)
10,3
20,0
..
Ekonomiku nahoru táhla hlavně domácí
Zdroj: WIIW
poptávka – soukromá spotřeba i investice –
Tab. č. III/7
které stouply o 10 %.
Tempo strukturálních reforem výrazně Průměrná cena ropy Ural (dolarů za barel)
zpomalilo, přibylo státních zásahů do ekono1998
2000
2004
2005
miky. Firemní giganti kontrolovaní státem jako
Gazprom nebo Rossněfť získávají pod svá
10,25
21,34
34,61
54,45
křídla další podniky. Gazprom, největší plynáZdroj: Bloomberg
renský koncern světa, koncem září 2005 za
13,1 mld. dolarů odkoupil kontrolní balík akcií společnosti Sibněfť od miliardáře a majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
Vláda z jedné strany přichází s novými investičními programy (zdravotnictví, školství, bytová výstavba, doprava), na straně druhé omezuje přístup zahraničních investorů do strategických odvětví. Přímé zahraniční investice přesto sílí.
Ruský vývoz zbraní loni dosáhl rekordní sumy 6,1 mld. dolarů.
Obchodní bilance díky vysoké ceně ropy vykázala rekordní přebytek kolem 100 mld. eur a přebytek
na běžném účtu platební bilance v hodnotě 70 mld. eur odpovídal 11 % HDP. V dosud nevídaném přebytku byl také vládní rozpočet. Ministerstvo financí tak mohlo v září oznámit, že hodlá západním vládním věřitelům sdruženým v Pařížském klubu předčasně (během roku 2006) splatit 15 mld. dolarů.
Barel ropy Ural (hlavní druh, který Rusko prodává), loni na světovém trhu v průměru stál 54,45 dolaru.
Devizové rezervy se díky příjmům z vývozu surovin koncem letošního ledna vyšplhaly na rekordních
185 mld. dolarů.
Vydatný příliv deviz je hlavní důvod, proč posiluje rubl. Centrální bance by to mělo ulehčit v boji proti inflaci, kterou se ani loni – v rozporu s vládním záměrem nepodařilo stlačit na jednocifernou úroveň.
Moskva doufá, že během letošního prvního pololetí dokončí jednání o vstupu do Světové obchodní
organizace (WTO).
Většina Rusů, jak se ukazuje, stále dává přednost vládě pevné ruky. Prezident Putin je po šestiletém
úřadování velice populární. Daří se mu posilovat moc. Například gubernátory 89 regionů Ruské federace
podle nové legislativní úpravy už nevolí občané, nýbrž jsou jmenováni přímo prezidentem. Ústavní soud
přitom zamítl stížnost, kterou na změnu zákona podal opoziční Svaz pravicových sil.
Měna: rubl (RUB). Průměrný loňský kurz 28,30/USD a 35,22/EUR.
UKRAJINA Prezident Viktor Juščenko, bývalý šéf centrální banky, si po »oranžové revoluci« z konce ro-
ku 2004 předsevzal, že uskuteční rychlé hospodářské reformy, které více než čtyřicetimilionové zemi otevřou dveře do EU.
Vládní ekonomové počítali s tím, že tempo hospodářského růstu v roce 2005 zvolní na 8,2 % proti
148
Svět
více než 12 % v roce 2004 (bylo to vůbec nejvíce Tab. č. III/8
v celé Evropě). Ale skutečný růst kolem 2,5 % přineHlavní ukazatele Ukrajiny (údaje v %)
sl velké zklamání.
Hospodářské ozdravení v letech 2001–2004
Ukazatel
2004
2005
2006
táhl hlavně vývoz (oceli, chemických produktů), ale
tato odvětví mají cyklický charakter.
Růst HDP
12,1
2,4
5
Evropská unie přibližně rok po revoluci udělila
Spotřebitelské ceny
9
13,5
10
Ukrajině status tržní ekonomiky. Dohoda o tom byla
Nezaměstnanost
8,6
8
8
podepsána 1. prosince 2005 na summitu EU – UkraBěžný
účet
(k
HDP)
10,5
3,2
0,6
jina v Kyjevě. Má praktický dopad například na řešení obchodních sporů. Na počátku letošního roku tenZdroj: WIIW
to status Kyjevu přiznaly i USA. Je to významný signál pro zahraniční investory, kteří se chtějí podílet na privatizaci.
Přímé zahraniční investice loni vzrostly proti roku 2004 více než třikrát na 7,3 mld. dolarů. Světová
ocelářská jednička Mittal Steel za 4,8 mld. dolarů získala hutě Kryvorožstal. Rakouská Raiffeisen zase zaplatila miliardu dolarů za ukrajinskou banku Aval.
Kyjev letos plánuje získat přímé investice za 2–2,6 mld. dolarů.
Image země loni do jisté míry poškodily rozpory mezi liberály. Vyvrcholily tím, že prezident Viktor
Juščenko počátkem září odvolal z funkce premiérku Julii Tymošenkovou. Ta vystrašila investory kontroverzními prohlášeními o privatizaci. Hrozila tím, že se budou revidovat četné privatizační akce provedené
za vlády prezidenta Kučmy.
V listopadu se premiérem stal technokrat Jurij Jechanurov, který přislíbil »svěží start« v hospodářské politice.
Na přelomu loňského a letošního roku vzrušil Evropu rusko-ukrajinský spor o cenu zemního plynu.
Projevil se dočasným snížením ruských dodávek, což odběratele velice zneklidnilo. Na pořad dne se znovu dostal problém vysoké závislosti západní Evropy na ruské energii.
V lednu byla podepsána dohoda, podle které budou Ukrajinci Rusům za tisíc krychlových metrů platit 95 dolarů místo padesáti.
BĚLORUSKO Centrálně dirigovaná běloruská ekonomika v posledních šesti letech rostla v průměru
o 6 % ročně. Je silně závislá na hospodářském vývoji v Rusku.
Mezinárodní měnový fond uvedl, že slušný růst vytváří dobré předpoklady pro tržně orientované reformy. O nich ale prezident Alexander Lukašenko, který je u moci od roku 1994, nechce ani slyšet.
Hospodářství je stále vedeno v »sovětském stylu«. Vláda kontroluje většinu cen a státním podnikům
»rozepisuje«, co mají vyrábět. IMF v roce 1996 přestal Minsku poskytovat úvěry. Mezinárodní agentury
Bělorusku neudělují žádný rating.
Západ Lukašenka, který se v březnu 2006 opět stal prezidentem, kritizuje i za to, že porušuje základní lidská práva a vězní představitele opozice.
Na americkém seznamu tyranií je Bělorusko uvedeno jako jediný evropský stát.
KAZACHSTÁN Obr předvádějící skoro hospodářský zázrak, ale s demokracií je na štíru.
Největší středoasijská ekonomika v období 1998–2004 zaznamenala průměrný roční růst 10,4 %,
zatímco Rusko 6,5 %.
Od roku 1993 do ekonomiky přitekl přímý zahraniční kapitál za více než 30 mld. dolarů. Kazachstán
je tak v přepočtu na obyvatele nejúspěšnější v celém SNS. Nejvíce investic směřuje do těžby ropy, zemního plynu a produkce mědi.
Přímé zahraniční investice podle vládních údajů loni výrazně stouply na 10,1 mld. dolarů, což bylo
149
Svět
80 % celkových investic. Čínská společnost National Petroleum a ruský Lukoil do akvizic kazašských firem jenom loni vložily 6,2 mld. dolarů.
Kazachstán loni zvýšil těžbu ropy o 4 % na 61,5 mil. tun (1,3 mil. barelů denně), a je tak druhým největším producentem v rámci SNS hned za Ruskem.
V zemi od roku 1990 tvrdou rukou vládne pětašedesátiletý Nursultan Nazarbajev. Na počátku prosince mu v prezidentských volbách dalo hlas kolem 90 % voličů. Otěže tak bude třímat dalších sedm let.
Opozice tvrdí, že volby byly opět zmanipulovány.
Jihovýchodní Evropa
BULHARSKO má vstoupit do EU v roce 2007.
Domácí poptávka jak spotřebitelská, tak investiční představovala loni významnou vzpruhu hospodářského růstu. Jeho tempo zůstalo zhruba na stejné úrovni jako v roce 2004.
Situace na trhu práce se zvolna, leč trvale zlepšuje. Průměrný ukazatel nezaměstnanosti by se letos měl poprvé dostat na jednocifernou hodnotu.
Tempo inflace zrychlilo poté, kdy část sklizně v létě zničily rozsáhlé záplavy. Následně – během srpna až listopadu 2005 – výrazně stouply ceny potravin.
Bulharské firmy si loni hodně půjčovaly v zahraničí, neboť investují do opatření, která jim dovolí vyhovět normám EU. Země tak koncem listopadu 2005 v cizině dlužila 13,8 mld. eur, což odpovídá 65,2 %
HDP, informovala bulharská centrální banka.
Mezinárodní měnový fond varoval, že komerční sektor se zadlužuje příliš vysokým tempem. Naproti
tomu vládě se daří zahraniční závazky splácet. Jejich hodnota v listopadu odpovídala 25 % HDP proti
33,3 % rok předtím.
Vnější nerovnováha se loni nebezpečně prohloubila. Schodek na běžném účtu dosáhl skoro 3,2 mld.
eur, což odpovídalo 15 % HDP. Příliv přímých zahraničních investic kompenzuje skoro polovinu tohoto
deficitu.
Země podepsala dohodu o přistoupení k EU loni v dubnu. Hodnotící zpráva Evropské komise zveřejněná v říjnu byla mírně kritická. Konstatovala, že Bulharsko splnilo hlavní politická kritéria pro členství
a má fungující tržní ekonomiku, ale jeho soudní systém je neúčinný. Velkým problémem zůstává korupce
a rozsah organizovaného zločinu.
Po parlamentních volbách 25. 6. 2005 se dlouho nedařilo sestavit vládu. Žádná ze stran nezískala
potřebnou voličskou podporu, aby mohla vládnout sama. Vládnoucí středolevá koalice vznikla až v srpnu.
Předsedou vlády se stal socialista Sergej Stanišev.
Měna: leva (BGL). Průměrný loňský kurz 1,574/USD a 1,956/EUR. Od roku 1997 je vázána na euro.
RUMUNSKO má vstoupit do EU v roce 2007.
Největší balkánská ekonomika loni zvolnila tempo zhruba o polovinu na 4,5 %. Jednou z příčin zpomalení byly katastrofální záplavy, které první červencový týden 2005 postihly východní oblasti země. Vyžádaly si četné oběti na životech a způsobily hospodářské škody odhadované na miliardu eur.
Na růstu se však projevila i nízká konkurenční schopnost rumunského zboží.
Rumunsko, kdysi »krejčovská dílna Evropy«, zaznamenalo pokles textilní výroby. Italské společnosti zadávající tamním fabrikám zakázky, jejich značnou část přesunuly do Číny.
Ze řetězu se utrhly mzdy. Reálná čistá mzda stoupla v průměru o 13,5 % a maloobchodní obrat o 18
%. Bouřlivě rostoucí domácí poptávka ale nepřinesla podněty domácímu průmyslu, vedla jenom k »bobtnání« dovozu. Ten loni vzrostl o 24 % na 30 mld. eur, kdežto vývoz šel nahoru o 19 % na 22,5 mld. eur.
Běžný účet skončil loni ve schodku 7 mld. eur, tedy 9,1 % HDP.
Vyhlídky na brzké členství v EU jsou velkým povzbuzením pro zahraniční investory. Země v roce
150
Svět
Tab. č. III/9
Hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě
(meziroční reálné změny HDP v %)
Země
Počet
Růst HDP HDP
obyvatel (mil.) 2004
2005
Albánie
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Chorvatsko
Makedonie
Rumunsko
Srbsko
Černá Hora
3,2
3,85
7,7
4,4
2
21,6
10,5
0,63
6
6
5,6
3,8
4,1
8,3
9,3
3,7
5,5
6,5
5,5
3,9
3,6
4,0
6,5
4
Velikost balkánských ekonomik (mld. eur, rok 2005)
Země
HDP*
HDP**
Rumunsko
Bulharsko
Chorvatsko
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Albánie
Makedonie
Černá Hora
76,6
21,4
30
19,8
7,5
6,7
4,6
1,6
161
58
48,8
47
17,7
17,7
12,2
3,7
HDP na obyvatele (podle parity v eurech)
Země
2000
2005
Chorvatsko
Bulharsko
Rumunsko
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Makedonie
Černá Hora
Albánie
8 120
5 330
5 010
4 290
4 880
5 160
4 800
3 540
11 000
7 490
7 440
6 210
6 140
5 980
5 790
4 710
Stav veřejných financí v % k HDP
Země
2003
2004
2005
Albánie
–5
–4,9
–4
Bosna a Hercegovina
0,8
1,8
..
Bulharsko
0
1,7
2,4
Chorvatsko
–6,3
–4,9
–4,5
Makedonie*
–1,1
0
1
Rumunsko
–2,3
–1,1
–0,8
Srbsko
–4,2
–1,5
..
Černá Hora**
–3
–2,1
..
* bez příjmů z privatizace, ** jenom vládní rozpočet
.. údaj není k dispozici
HDP
2006
5,5
6
5,3
3,7
4
4,5
4
5
2004 zaznamenala rekordní příliv jejich
kapitálu – 5,2 miliardy eur, nejvíce od
pádu komunistického režimu v roce
1989. Letos by to podle vlády mohlo být
6–8 mld. eur.
V lednu 2005 byla zavedena 16%
rovná daň, která je tak nejnižší v celé
Evropě (bez Ruska).
Rumunská měna, která se v červnu směňovala řádově za 36 tis. jednotek za jedno euro, od prvního července
2005 na bankovkách ztratila čtyři nuly.
Bochník chleba tak nestojí 6 000 lei, ale
jenom 0,6 nových leu.
Měna: Leu (RON). Průměrný loňský kurz 2,9137/USD a 3,6234/EUR.
CHORVATSKO je kandidátem na
vstup do EU.
Země je podle HDP na obyvatele
hospodářsky nejvyspělejší v regionu
(kolem 11 tis. eur podle parity).
Vláda koncem března překvapila
zprávou, že HDP loni stoupl o 4,3 %. Původní údaj WIIW (v tabulce) byl pod 4 %.
Ekonomiku, výrazně závislou na cestovním ruchu, loni podpořila hlavně soukromá spotřeba, kterou ale domácnosti ve
zvýšené míře financovaly z úvěrů.
Stavebnictví zaznamenalo pokles,
neboť byly dokončeny důležité projekty
v infrastruktuře. Mírně stoupla vládní
spotřeba.
Míra nezaměstnanosti se podle
národní metodiky pohybuje kolem 18 %.
Chorvatským firmám se daří vyvážet zejména do republik bývalé Jugoslávie s výjimkou Slovinska. Naproti tomu export do EU rostl pomaleji než celkový vývoz. Vývoz v hodnotě 7,2 mld.
eur byl loni v porovnání s dovozem
(14,9 mld. eur) sotva poloviční. Schodek
na běžném účtu platební bilance se tak
prohloubil na 7,3 % HDP proti 5,2 %
v roce 2004.
Dále stoupal zahraniční dluh,
i když menším tempem než v minulých
151
Svět
letech. Koncem listopadu 2005 činil
24,8 mld. eur, tedy 83 % HDP.
Evropská unie zahájila se Záhřebem přístupová jednání na počátku loňského října.
Měna: kuna (HRK). Loňský průměrný kurz 5,95/USD a 7,40/EUR.
TURECKO Evropská unie v prosinci
2004 schválila oficiální pozvánku Turecku, tedy začala přístupová jednání o jeho budoucím členství.
Turecko, které hraničí s Irákem,
Íránem a Sýrií, o vstup do EU poprvé
zažádalo v roce 1987 a status kandidáta má od roku 1999. Unie ale není
v otázce tureckého členství jednotná.
Zatímco Německo nebo Británie by byly pro, Rakousko a Francie jsou proti.
Turecké hospodářství loni zvolnilo
tempo na necelých 6 % a s podobným
ukazatelem se počítá také letos. Země
si užívá stavebního boomu.
Nesporným tureckým úspěchem je
zvládnutí inflace, jejíž meziroční míra koncem roku 2005 spadla na 7,7 %. V průběhu 90. let byl její průměr asi na 70 %.
Vládě v Ankaře se podařilo také
srazit veřejný dluh ze 107,5 % v roce
2001 na loňských 61,2 %. To je lepší
ukazatel, než má eurozóna.
Turecká ekonomika se otevřela
světu, což potvrzuje i statistika. Zatímco v roce 1990 jeho zahraniční obchod
odpovídal 23 % HDP, o 20 let později
40 % a nyní už 50 % HDP.
Země loni získala přímé zahraniční investice za zhruba 7,2 mld. eur proti
2,6 mld. v roce 2004.
Stále větší roli v obchodu hraje
Evropská unie, ale vláda v Ankaře klade důraz na rozvoj hospodářských
vztahů také s okolními neevropskými
zeměmi. Obchod s nimi se za poslední
čtyři roky více než zdvojnásobil. Turecko
ale chce více pronikat i na trh USA, které se na jeho exportu zatím podílejí 6 %.
Tab. č. III/10
Hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě
Nezaměstnanost na Balkáně (údaje v %)
Země
2004
2005
2006
Albánie/x
14,4
14
14
Bosna a Hercegovina/x 43,9
46
46
Bulharsko
12
10
9
Chorvatsko
13,8
13,1
13
Makedonie
37,2
37,5
37
Rumunsko
8
7
7
Srbsko
18,5
20
22
Černá Hora
27,7
28
28
/x podle počtu registrovaných nezaměstnaných koncem roku
údaj za Chorvatsko je průměr za první pololetí 2005
Růst spotřebitelských cen (meziroční změny v %)
Země
2000
2005
2006
Albánie
Bosna a Hercegovina/y
Bulharsko
Chorvatsko
Makedonie
Rumunsko
Srbsko
Černá Hora
/y vývoj životních nákladů
0,1
4,9
10,3
6,2
5,8
45,7
79,6
20,2
2,4
2,9
5
3,3
0,6
9
16,2
2,5
Přímé zahraniční investice (mld. eur)
Země
2004
2005
Albánie
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Chorvatsko
Makedonie
Rumunsko
Srbsko
Černá Hora
0,28
0,49
2,28
0,98
0,13
5,18
0,78
0,05
0,2
0,24
1,6
1,5
0,1
4,8
1
0,25
2,5
2
6
3
2
8
15
3
Kumulovaně
(1990–2005)
1,5
1,7
8,6
11
1,3
18
4,5
0,4
Údaje nejsou srovnatelné. Za Albánii, Bosnu a Hercegovinu a Makedonii zahrnují investice do základního jmění. V Bulharsku, Rumunsku
a Chorvatsku kromě toho ještě reinvestovaný zisk a půjčky. Čísla za
Srbsko a Černou Horu představují čistý příliv kapitálu.
Tabulky jsou převzaty z únorové zprávy Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW). Údaje za rok 2005 jsou kvalifikovaný odhad, údaje pro rok 2006 jsou prognózy.
152
Svět
Tab. č. III/11
Hlavní ukazatele Turecka
Počet obyvatel: 74,3 mil.
HDP: 358 mld. USD podle nominálního kurzu
a 665 mld. USD podle parity (předpověď The
Economist na letošek)
HDP na obyvatele: 4 070 eur (podle nominálního kurzu) a 6 830 podle parity (rok 2005)
Ukazatel (%)
2004
2005
2006
Růst HDP
Spotřebitelské ceny
Nezaměstnanost
Běžný účet (k HDP)
8,9
10,6
10,3
–5,2
5,8
7,7
10
–8,2
6
5,5
9,7
–6,5
Starosti dělá schodek obchodní bilance a ekonomové si proto kladou otázku, zda je dosavadní
tempo růstu HDP vůbec udržitelné.
Vláda loni prodejem státního majetku získala
rekordních 14 mld. eur. Jednou z největších akvizic
byl vstup britského operátora Vodafone, který získal
druhého největšího mobilního operátora v Turecku
Telsim za 3,5 mld. eur.
Měna: turecká lira (YTL). Průměrný loňský kurz
1,3443/USD a 1,6745/EUR.
SRBSKO a ČERNÁ HORA Především srbské
hospodářství, jehož rozměr není rozhodně zanedbatelný, patří na Balkáně k těm, které nejvíce zaostaly
v transformaci. Tempo růstu loni proti roku 2004 pokleslo zhruba o polovinu na 6,5 %. Toto oficiální číslo se ale jeví jako nadsazené.
Hlavním rysem loňského hospodářského vývoje byl rostoucí vývoz, zatímco dovoz stagnoval. Loni se
přerušil dezinflační proces a průměrná míra inflace přesáhla 16 %. Způsobily to rostoucí ceny energie,
30% růst cen veřejných služeb (elektřina, voda apod.) i zavedení DPH.
Stejně jako v dalších ekonomikách regionu rychle rostly úvěry.
IMF tlačí Bělehrad k úsporné rozpočtové politice, jež by pomohla snížit rozpočtový a obchodní schodek. Vláda přislíbila, že omezí dotace státním podnikům. Hospodářskému růstu pomáhají přímé zahraniční investice, jejichž čistý příliv se za uplynulý rok odhaduje na miliardu dolarů.
Vláda premiéra Vojislava Koštunici je menšinová, závisí na podpoře socialistů. Už loni se často hovořilo o předčasných parlamentních volbách.
Bělehrad jedná s EU o stabilizační dohodě, s kosovskými Albánci a OSN o budoucím statutu Kosova, s Černohorci o budoucnosti společného státu. Srbský ministr zahraničí Vuk Draskovic se nechal na
březnové schůzce se západními partnery v rakouském Salcburku slyšet, že vyhlášení nezávislosti Kosova by se rovnalo porušení mezinárodního práva.
Černá Hora je ve volném státním svazku s mnohem větším Srbskem. V únoru roku 2003 tak rozhodly
parlamenty obou zemí. Ale Černohorci se mají brzy v referendu vyslovit, zda nevyhlásí samostatný stát.
V prosinci 2005 bylo pro nezávislost 41,4 % Černohorců, proti 32,3 %.
Příliv zahraničních investic loni předčil očekávání. Směřovaly hlavně do cestovního ruchu. Byl dokončen např. důležitý tunel spojující hlavní město Podgoricu s pobřežím, což je důležité pro další rozvoj
cestovního ruchu. Velice důležitá je modernizace železnice vedoucí do klíčového přístavu Bar.
Černá Hora používá jako národní měnu euro. Díky němu se jí daří držet na uzdě inflaci. Bankovnictví je převážně privatizováno.
MAKEDONIE Stále vede spor o svůj název s Řeckem a byla přijata do OSN jako Bývalá jugoslávská
republika Makedonie. Evropská unie koncem loňského roku Makedonii přiznala kandidátský status.
Hospodářská situace se loni dále zlepšila, avšak HDP nerostl takovým tempem, jak by se na ekonomiku v transformaci patřilo. Klíčovým problémem zůstává velmi vysoká nezaměstnanost, blíží se 40 %.
Vývoz loni rostl mnohem rychleji než dovoz a podařilo se srazit schodek běžného účtu ze 6–7 % obvyklých v minulých letech na pouhé 1 %.
Příliv přímých investic z ciziny zůstává slabý. Letos by měl podstatně zesílit v souvislosti s plánovanou privatizací elektroenergetiky.
153
Svět
Makedonie není pro investory příliš přitažlivá s ohledem na její velice malý trh i špatnou infrastrukturu. Svou »zamknutou« zeměpisnou polohou je předurčena k vysoké závislosti na regionálním trhu. Značná část zboží směřuje do Srbska a do Kosova. Přijetí sousedního Bulharska do EU už v roce 2007 by pomohlo hospodářsky na nohy i Makedonii.
Měna: makedonský denár (MKD). Loňský průměrný kurz 49,28/USD a 61,30/EUR.
BOSNA a HERCEGOVINA Je velice pravděpodobné, že hospodářství loni o něco zrychlilo, ale eko-
nomové se o tom mohou jenom dohadovat, napsali experti Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW).
Důvod je jednoduchý – v zemi pořád neexistuje standardní systém účetnictví a statistiky. Veřejná
správa je velice slabá. Nicméně je očividné, že hospodářská aktivita v posledních dvou letech ožila, což
ale platí hlavně o stínové ekonomice. Podle oficiálních údajů je zaměstnáno 630 tis. osob, přes 520 tis. lidí se oficiálně registruje jako nezaměstnaní.
Ekonomika se před ničivou válkou v letech 1992–1995 hodně opírala o hutnictví, jehož produkce
směřovala hlavně na vývoz.
Zemi tvoří Bosenská federace muslimů a Chorvatů a Srbská republika. Jejich vzájemné hospodářské vazby zůstávají chabé.
Měna: směnitelná bosenská marka (BAM). Průměrný loňský kurz 1,556/USD a 1,956/EUR.
ALBÁNIE V nejchudší zemi Evropy trvá krize v zásobování elektřinou a má těžký dopad nejen na do-
mácnosti, ale na celé hospodářství. Mnohahodinové výpadky nejsou vzácností.
Hlavní příčinou je rozsáhlé loňské sucho, kvůli kterému klesla hladina ve vodních nádržích na úroveň
znemožňující vodním elektrárnám vyrábět na potřebný výkon. Právě vodní elektrárny představují páteř albánské energetiky.
Výrobní ztráty v průmyslu (potravinářství, textil) jsou důvodem, proč země letos a příští rok nejspíš
dosáhne nižšího tempa růstu než v předchozích letech (kolem 5,5 %).
Dobře fungující energetika je jedním z klíčových předpokladů pro přilákání zahraničních investorů.
Stejně tak politická stabilita, do které má země stále daleko. Konzervativní vláda, která se dostala k moci
po červencových volbách slíbila, že vytáhne proti korupci. Pod touto záminkou ruší některé projekty, které
se zahraničními partnery dohodla předchozí socialistická vláda.
Tirana tak zrušila například prodej státního operátora Albtelecom tureckému konsorciu. Nejasný je
také osud plánované rychlostní železnice spojující hlavní město s druhým největším městem a klíčovým
přístavem Durres.
Měna: albánský lek (ALL). Průměrný loňský kurz 99,9/USD a 124,2/EUR.
Blízký východ a severní Afrika
Situace na politicky výbušném Blízkém východě, která má velký vliv mj. na světový trh ropy, se loni
směrem k lepšímu neposunula.
Západ s velkým napětím čekal na dvojí volby – irácké (v prosinci 2005) a letošní lednové v Palestině,
kde se jich poprvé zúčastnilo Islámské hnutí odporu (Hamás). Ačkoliv prognózy svědčily o tom, že u moci zůstane umírněné hnutí Fatáh, volby vyhrál Hamás. Mírový proces na Blízkém východě se tak komplikuje. Hamás si totiž jako jeden z cílů klade zničení izraelského státu. Od svého založení v roce 1987 podnikl desítky teroristických útoků, zahynuly stovky Izraelců. V prekérní situaci se ocitla Evropská unie. Výsledek voleb musí respektovat, ale Hamás je na jejím seznamu teroristických organizací.
Irácké volby poukázaly na paradox demokracie – nehodí se všude za jakýchkoli okolností. Především se předpokládá dělba moci podle rozhodnutí voličů. Porevoluční »vendeta« vyústila v krvavé střety
mezi sunnitskou (dříve vládnoucí) menšinou a (nyní v početní převaze) šíitskou odnoží islámu. Ti se mají
154
Svět
o výkon vlády podělit a ve hře je i třetí – převážně sunnitští Kurdové na severu země, kterým nejde o víru, ale o co nejširší autonomii. Parlament se poprvé sešel čtyři měsíce po volbách, do uzávěrky Ročenky
nebyla sestavena vláda.
Horko bylo také v Libanonu. 14. února 2005 byl v centru Bejrútu spáchán atentát na bývalého premiéra Rafíka Harírího, stavebního podnikatele a miliardáře. Opozice obvinila Sýrii, udržující v Libanonu
vojska i tajné agenty. Damašek účast na atentátu popřel. Po Harírího vraždě propukla »cedrová revoluce«.
Začaly masové demonstrace za stažení syrských vojáků a agentů. Poslední syrské jednotky se stáhly
26. dubna. Po volbách (v květnu a červnu) usedl do premiérského křesla Fouad Seniora, který slibuje hospodářské reformy, především privatizaci a průhlednější veřejné výdaje.
Tab. č. III/12
Velikost klíčových ekonomik Blízkého východu (podle HDP v mld. USD a počtu obyvatel v mil.)
Země
Počet obyvatel
HDP (mld. USD)*
HDP (mld. USD)**
Írán
70,7
207
732
Saúdská Arábie
25,3
301
330
Egypt
75,4
102
325
Alžírsko
34,4
101
218
Izrael
7,1
132
163
Irák
29,6
42
89
Libanon
3,6
19
30
Jordánsko
5,9
13
29
Jde o předpověď na letošní rok, *podle nominálního kurzu, **podle parity kupní síly
Zdroj: The Economist
IZRAEL Hospodářství loni rostlo nejrychleji od roku 2000. HDP podle únorového odhadu statistického
úřadu meziročně stoupl o 5,2 %.
Burza v Tel Avivu, jejíž hlavní index během tří let vzrostl trojnásobně, přilákala nové zahraniční investory. Ti se významně podíleli na privatizaci, například bank.
Do židovského státu za leden–listopad 2005 přitekl zahraniční kapitál v hodnotě 9,2 mld. dolarů,
o 34 % více než ze stejné období roku 2004.
Šéf izraelské centrální banky Stanley Fischer od září 2005 do konce letošního února zvedl hlavní úrokovou sazbu celkem čtyřikrát na 4,75 %. Je tak nejvyšší od ledna 2004. Na růst spotřebitelských výdajů
záporně působí stále vysoká nezaměstnanost, jež koncem roku 2005 činila 9,1 %.
Ministerstvo financí koncem února zvýšilo svoji letošní předpověď růstu HDP na 4,1 %. Spoléhá se
na vyšší investice a také vývoz (loni kolem 40 mld. dolarů). Současně ale upozornilo, že tato optimistická
prognóza se nemusí naplnit, pokud se po volbách v Palestině, kde se moci chopil radikální, ostře protiizraelský Hamás, v zemi podstatně zhorší bezpečnostní situace. Případné teroristické útoky by srazily cestovní ruch, omezily investice i výdaje domácností.
O opravdové »zemětřesení« se postaral izraelský premiér Ariel Šaron. 20. listopadu 2005 oficiálně
potvrdil, že opouští vládnoucí stranu Likud a zakládá novou formaci Národní odpovědnost. Jde o jednu
z nejvýraznějších změn v izraelské politice od počátku 70. let, kdy se pod křídly Likudu sjednotilo několik
pravicových stran. V roce 1977 pak ve volbách poprvé v dějinách židovského státu porazily levici.
Šarona 4. ledna 2006 postihla vážná mozková příhoda. Jeho úřad začal vykonávat ministr financí
Ehud Omert, který se také stal úřadujícím předsedou nové strany Kadima (Vpřed). Tato strana zvítězila
v březnu 2006 v parlamentních volbách.
155
Svět
Země, jejichž břehy omývá Perský záliv, zažívají zlaté časy. Mezinárodní ústav pro finance (IIF) předpovídá, že jejich příjmy z vývozu ropy a zemního plynu letos dosáhnou 305 mld. dolarů, asi pětkrát více
než v roce 1998.
Značná část těchto petrodolarů skončí zase v průzkumu a těžbě paliv, další půjde na výstavbu nových rafinérií, neboť Arabové nechtějí jenom těžit, ale mnohem více také zpracovávat.
I když pokračuje silný odliv arabských petrodolarů do nákupu západních aktiv, je nesporné, že větší
část peněz než v minulosti »usedá« doma. Jinak by byl nemyslitelný obrovský rozmach burzy cenných papírů v saúdském Rijádu, která byla loni nejrychleji rostoucí v rámci rozvíjejících se trhů (emerging markets).
Časopis The Economist její úhrnnou tržní kapitalizaci odhaduje na půl bilionu dolarů.
Finanční likvidita ze Zálivu se přelévá i do okolních zemí, jako jsou Libanon či Jordánsko.
Ne všechno je ale růžové. Země by měly své petrodolary užívat tak, aby je mohlo hospodářství
»vstřebat«. Nikoli tak, že rozdmychají vysokou inflaci, upozorňuje IMF.
Problémem zemí kolem Perského zálivu zůstává nezaměstnanost, jejíž průměrná míra se odhaduje
na 15 %. Podle západních ekonomů je vyšší. Většina pracovních míst v soukromém sektoru je obsazena
cizinci, kteří představují přes 30 % z celkových 30 mil. obyvatel.
Šestice zemí sdružených v Radě pro spolupráci v Perském zálivu (GCC)* se v zásadě dohodla, že
by chtěla zavést společnou měnu v roce 2010. Vychází přitom ze stejných nebo velice podobných kritérií
jako eurozóna, například tříprocentního schodku veřejných financí.
Sbližování ekonomik, které je pro společnou měnu nezbytné, by nemělo představovat takový problém, neboť jejich struktura se příliš neliší. Zádrhel je spíše v politické rovině – regionální rivalitě, která se
projevuje i v přetrvávajícím obchodním ochranářství.
*Členy GCC jsou Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
SAÚDSKÁ ARÁBIE Po smrti krále Fahda se loni v srpnu ujal moci korunní princ Abdulláh. Dvaaosm-
desátiletý monarcha učinil gesto, když nařídil propustit z vězení tři liberální intelektuály. Saúdským občanům pracujícím ve veřejném sektoru zvedl platy o 15 %.
Saúdská Arábie, největší světový producent ropy, si hodlá svoji pozici dále upevňovat. Podle Mezinárodní energetické agentury je schopna svoji produkci zvýšit z 10,4 mil. barelů denně v roce 2004 na 18,2
mil. barelů v roce 2030. Příjmy z loňského exportu ropy se odhadují na 150 mld. dolarů, o dvě pětiny více
než v roce 2004.
ÍRÁN Regionální velmoc, jejíž zásoby zemního plynu jsou druhé největší na světě (po Rusku). Je také
druhým největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC.
Západ je silně znepokojen tím, že Írán znovu začal obohacovat uran, který může sloužit nejen jako
palivo pro jaderné elektrárny, ale i k výrobě jaderných zbraní. Proto požaduje, aby Teherán tento program
zastavil. Propukl vážný spor, který může vyústit až v mezinárodní sankce vůči Íránu. Ten by mohl odpovědět zastavením dodávek ropy Západu.
Prezidentské volby v červnu 2005 překvapivě vyhrál ultrakonzervativec Mahmúd Ahmadínežád, který tvrdě prosazuje »islámské a revoluční hodnoty«. Loni se »proslavil« výrokem, že žádný holocaust neexistoval nebo že Izrael by se měl vymazat ze světové mapy. V prosinci 2005 vydal výnos zakazující západní a nemravnou hudbu ve státní televizi a rozhlase.
Prezident slibuje, že příjmy z vývozu ropy »spravedlivě rozdělí«. Proto nehodlá zrušit dotace k cenám pohonných hmot a základních potravin, neboť by to podle něj mohlo vést k nestabilitě. Litr benzínu
tak Íránce přijde v přepočtu na 0,09 USD. Země přitom musí benzín dovážet, neboť nemá dostatek rafinérských kapacit.
Zhruba dvě třetiny sedmdesátimilionové populace jsou mladší 30 let. Země naléhavě potřebuje vytvářet pracovní místa. Oficiální míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 11 %.
156
Svět
IRÁK Velvyslanectví USA v Bagdádu odhadlo loňský hospodářský růst na 3,7 % a HDP měl v nominálním vyjádření hodnotu 29,3 mld. dolarů.
Neustálé útoky na ropnou infrastrukturu i vnitropolitické rozpory znemožňují hospodářskou obnovu.
Loni v lednu se poprvé po pádu Saddáma Husajna konaly volby, z nichž vzešel prozatímní parlament. V polovině prosince si pak Iráčané zvolili zákonodárný sbor na čtyřleté období. Zvítězila šíitská koalice Sjednocené irácké spojenectví, které ve 275členném parlamentu nemá nadpoloviční většinu.
SÝRIE Hospodářství, které roste zhruba o 2,5 % ročně, tedy asi tolik jako populace, stále žije hlavně z ro-
py. Její zásoby jsou mnohem skromnější než kolem Perského zálivu. Těžba dosáhla svého maxima v roce
1995 (591 tis. barelů denně), od té doby klesla na zhruba 420 tis.
Hospodářství se zvolna liberalizuje. Snaží se vytvořit lepší podmínky pro soukromé investice včetně
zahraničních. Po třiceti letech padl zákaz soukromých bank, snížila se dovozní cla, ale investoři se příliš
nehrnou. Odrazuje je byrokratická džungle a rozsáhlá korupce.
USA, které uvalily na Sýrii hospodářské sankce, ji podezírají, že podporuje například radikální palestinské organizace a podněcuje rebely v Iráku. Prezident Bašár Asad se z arabských vůdců nejvehementněji zastával iráckého diktátora Saddáma Husajna.
EGYPT Egyptské hospodářství žije hlavně z vývozu ropy, plynu, bavlny, dále z cestovního ruchu, kde je
zaměstnáno 10 % pracovních sil, a poplatků za průjezd plavidel Suezským průplavem.
Loni do země přijelo kolem 8 mil. zahraničních turistů, o celý milion méně, než vláda počítala. Způsobil to červencový útok na rudomořské letovisko Sharm el-Sheikh. Vláda by letos ráda viděla nejméně
9,5 mil. zahraničních turistů a v roce 2011 by to mělo být 14 miliónů.
Prezident Husní Mubarak se jako 77letý po zářijových volbách už popáté stal hlavou státu. Ačkoli
jeho vláda prosazuje poměrně liberální hospodářské reformy, zemi trápí vysoká nezaměstnanost a chudoba.
ALŽÍRSKO Prezident Abdelaziz Bouteflika vyhlásil amnestii pro uvězněné islámské rebely. Situace v zemi se podle něj uklidnila, což by měl být i signál pro zahraniční investory. Vláda chce s jejich pomocí snížit závislost země na vývozu ropy a zemního plynu.
Koncem února ohlásila, že do roku 2009 vyčlení kolem 80 mld. dolarů na podporu hospodářského
růstu a sociální účely.
Už loni oznámila šedesátimiliardový investiční plán, jehož cílem je obnovit infrastruktru zničenou
vleklou občanskou válkou, která si vyžádala na 150 tis. životů. Škody, které napáchala, se odhadují na
30 mld. dolarů.
LIBYE Po zmírnění sankcí ze strany USA a Evropské unie v roce 2004 je země považována za jednu
z nejslibnějších pro zvyšování těžby ropy a zemního plynu. Do ní investují přední západní společnosti
(BP, Shell a další).
AFRIKA
Podle údajů OSN zaznamenala loni průměrný hospodářský růst mírně přesahující 5 %, tedy zhruba
stejně jako v roce 2004. Lépe se dařilo hlavně agrárnímu sektoru, i když několik zemí trpělo suchem či
dalšími pohromami, jako byla invaze sarančat v západní Africe v roce 2004. Ta se projevila na loňské sklizni.
Kontinent celkově pokročil v makroekonomických a strukturálních reformách, což platí hlavně pro veřejné finance. Přesto se mu investoři stále hodně vyhýbají. Zprávy o občanských válkách, hladu, choro-
157
Svět
bách či rozlezlé korupci ve vládních kruzích je odrazují. Na druhé straně je zde obrovské nerostné bohatství – ropa, zlato, diamanty, rudy neželezných kovů.
Zahraniční zadlužení Afriky se loni dále snížilo a tento příznivý vývoj by měl pokračovat také letos.
Alžírsko, Nigérie a další země těžící ropu oznámily, že vyšší příjmy z jejího vývozu jim umožní splácet závazky v předstihu.
Zvlášť rychlý růst zaznamenaly severoafrické země s výjimkou Maroka, kde klesla zemědělská výroba a kvůli asijské konkurenci utrpěl tradiční vývoz textilu a oděvů. Pobřeží Slonoviny, Seychely a Zimbabwe jsou jediné africké země, kde loni nastal hospodářský pokles.
Hospodářský růst v zemích na jih od Sahary se bude letos pohybovat mezi 4–5 %. Ekonomikám by
měly pomoci také vyšší ceny na komoditních trzích.
Z těžby ropy má prospěch jenom několik afrických zemí, v prvé řadě Nigérie, největší producent kontinentu, a Angola. Posledně uvedená země loni zvýšila produkci ropy o dvě pětiny na průměrných 1,4 mil.
barelů denně. Podle vlády v Luandě ekonomika loni vzrostla o 16 % a letos to má být o 28 %.
Členem afrického ropného klubu se stal také Čad a jako poslední západoafrická Mauretánie.
Na kontinentu s 900 mil. obyvateli stále umírá více lidí hlady než na AIDS, malárii, tuberkulózu a další choroby dohromady.
Výroba ve zpracovatelském průmyslu se snížila v těch zemích, které jsou výrazně závislé na vývozu textilních a oděvních výrobků. Tisíce pracovních míst tak ubylo například v Lesothu, Malawi, na Madagaskaru či Mauritiu a v Jižní Africe.
Četné země v západní Africe životně závisejí na produkci bavlny. Příjmy z ní jsou klíčové nejenom
pro příjmy venkovského obyvatelstva, ale i pro celkovou makroekonomickou stabilitu zemí. V některých
v bavlnářství pracuje třetina obyvatel a prodej bavlny se podílí na celkovém exportu až dvěma třetinami.
V zemích na jih od Sahary žije kolem 700 mil. obyvatel, z toho se asi 310 mil. musí spokojit s průměrným denním příjmem menším než 1 dolar.
Nejvyšší představitelé skupiny G8 na summitu ve skotském Gleneagles loni slíbili, že do roku 2010
zdvojnásobí svoji pomoc Africe, která by tak měla ve zmíněném roce činit 50 mld. dolarů.
Jde o jediný kontinent, kde za posledních 30–40 let poklesla životní úroveň, prohlásil britský premiér
Tony Blair. Afrika za posledních 50 let zažila na 186 politických převratů a 26 válek, během nichž zahynulo 7 mil. lidí, uvedla OSN.
Podíl Afriky na globálním obchodu klesl ze 6 % na počátku 80. let na zhruba 2 % nyní.
Desítky milionů lidí na kontinentu jsou stále odkázány na potravinovou pomoc mezinárodního společenství. Jak vyplývá z údajů OSN, například v Keni, jejíž ekonomika je největší ve východní Africe, pomoc akutně potřebuje 2,5 mil. lidí. V Etiopii ji už dostává 5,5 mil. strádajících a další skoro 2 mil. ji potřebují. Podobná situace panuje v západní Africe, kde je nejhůř postižený Niger, v jižní části kontinentu
mj. Malawi. Tam se bez zahraniční potravinové pomoci neobejde kolem 5 mil. lidí, tedy skoro polovina
obyvatel.
Za velký úspěch lze považovat, že v Africe loni ubylo ozbrojených konfliktů. Libérie, poznamenaná
občanskou válkou, která si vyžádala na 200 tis. obětí, si zvolila vůbec jako první země v Africe prezidentku. Letos v polovině ledna se ujala nejvyššího úřadu Ellen Johnsonová-Sirleafová.
Ze Sierry Leone, kde se také dlouho válčilo, koncem prosince 2005 odešly poslední mírové jednotky OSN. Nejbolavějším místem zůstává Súdán.
Na lepší časy se snad blýská v Demokratické republice Kongo, kde by se měly v polovině letošního
roku poprvé po 45 letech konat volby. Země v polovině února přijala novou ústavu. Ta zavádí mj. decentralizovaný systém správy, kterou budou vykonávat provinční úřady.
Napjatá zůstává situace v Pobřeží Slonoviny, které je největším světovým producentem kakaových
bobů. Západoafrická země se zmítá v nepokojích od roku 2002, kdy povstalci rozpoutali občanskou válku
ve snaze svrhnout prezidenta Laurenta Gbagba. Konflikt rozdělil zemi na vládou ovládaný jih a povstalci
158
Svět
kontrolovaný sever. Mírová dohoda podepsaná v roce 2003 se oboustranně porušuje. V zemi je více než
10 tisíc vojáků OSN a Francie.
Chaos nadále panuje v Somálsku, které nemá ústřední vládu více než 14 let. Obavy stále budí pohraniční konflikt mezi Etiopií a Eritreou.
JIŽNÍ AFRIKA Hospodářsky nejvyspělejší země kontinentu zažila loni úspěšný hospodářský rok.
Zrychlila tempo na 4,9 %, což byl nejlepší ukazatel od roku 1984. Letos a příští rok se počítá s ukazatelem kolem 5 %.
Stavební sektor zažívá díky vládním projektům v infrastruktuře boom.
Vláda se snaží pomocí veřejných prací srazit vysokou nezaměstnanost. Zároveň chce dbát na veřejné finance, které loni byly jen v mírném schodku (kolem 0,5 % HDP).
Vláda spoléhá, že se bude nadále dařit exportu, zejména díky vysokým cenám nerostných surovin
(hlavně kovových rud a surových diamantů). Jejich vývoz loni stoupl o 37 % na zhruba 8 mld. dolarů. Úspěšný byl také vývoz dopravních prostředků, který vzrostl o 10 %. Naproti tomu se snížil objem vyváženého zlata, nikoli jeho hodnota. Textilní průmysl narazil na tvrdou čínskou konkurenci.
Rostoucí ceny platiny a zlata pomohly jihoafrické platební bilanci. Zahraniční investoři totiž ve zvýšené
míře na burze cenných papírů nakupovali
Tab. č. III/13
akcie důlních společností. Příliv portfoliových investic tak zesílil na celkových 8 mld.
Hospodářský růst v Africe (HDP v %)
dolarů.
2003
Průměr
4,4
Z toho severní Afrika
4,6
Subsaharská Afrika*
3,2
* Bez Nigérie a Jižní Afriky
2004
2005
2006
5,1
4,8
5,6
5,1
5,1
5,3
5,5
5,7
5,3
Velikost klíčových ekonomik
Země
Počet
HDP
obyvatel (mil.)
(mld. USD)*
Zdroj: OSN
HDP
(mld. USD)**
JAR
42,3
237
Egypt
75,4
102
Alžírsko
34,4
110
Nigérie
143
108
Keňa
35,1
16
*podle běžného kurzu, ** podle parity kupní síly
569
325
218
182
52
Zdroj: The Economist (předpověď na letošní rok)
Závislost zemí na bavlně (rok 2004, údaje v %)
Země
Podíl na
Vývoz bavlny
celkovém vývozu*
k HDP
Benin
Burkina Faso
Mali
Togo
* vývoz zboží a služeb
35
61
28
14
4,4
6
5,2
6,5
Zdroj: IMF
NIGÉRIE Hrubý domácí produkt nejlid-
natější africké země loni podle vládních
údajů vzrostl o 6,3 %. Přispěl k tomu nejenom export ropy, ale také dobré výsledky v zemědělství.
Vládě v Lagosu se daří plnit tříletý
stabilizační program, jehož cílem je zlepšit rozpočtové hospodaření a snížit zahraniční dluh.
Nigérie je jedenáctým největším
světovým producentem ropy (loni v průměru 2,4 mil. barelů denně) a nejvýznamnějším v Africe. Geologicky ověřené
zásoby suroviny dosahují 32,5 mld. barelů. Podle expertů společnosti Exxon Mobil by se dalo vytěžit dalších 62 mld. barelů.
Hlavní ropné bohatství je soustředěno v deltě řeky Niger, kde ale propukají ozbrojené srážky mezi rebely a vládními jednotkami. Povstalci požadují podíl na
zisku z exportu ropy. Útočí na těžební zařízení i ropovody. Berou jako rukojmí zaměstnance západních společností (např.
Royal Dutch Shellu) a požadují »ekologické výpalné« – náhradu za údajné ekologické škody způsobené těžbou.
159
Svět
ZIMBABWE Tyranii nastolil ve třináctimilionové zemi prezident Robert Mugabe, dnes již dvaaosmdesá-
tiletý. Nic nenasvědčuje, že hodlá odstoupit, a pokud tak učiní, zanechá za sebou hospodářské trosky.
Zemi, která bývala obilnicí pro své sousedy, sužuje potravinová a palivová krize. Trápí ji rozsáhlá chudoba, nezaměstnanost a hyperinflace. Její míra na počátku roku 2006 přesáhla 600 %. Střední délka života dosahuje u mužů i žen 37 let.
IMF odhaduje, že zimbabwské hospodářství, před lety druhé největší na kontinentu (po JAR) loni
kleslo o 7,5 %. V hlubokém útlumu tak bylo už sedmý rok.
Mugabe odmítá odpovědnost za žalostný stav země. Tvrdí, že vinu nesou západní země, které prý
zimbabwské hospodářství sabotují. Má to být odpověď na násilné vyvlastnění majetku mnoha bělošských
farmářů.
Politický chaos a hospodářský rozvrat v Zimbabwe kontrastuje s příznivým vývojem ve dvou významných zemích na jihu kontinentu – Mozambiku a Tanzánii. Ty si vysloužily uznání nejenom za politickou stabilitu, ale i znatelný hospodářský pokrok.
SEVERNÍ AMERIKA
USA Největší světová ekonomika loni pokračovala ve svižném vzestupu už pátý rok za sebou. Prokázala vysokou odolnost vůči stoupající ceně ropy i dalších komodit. Bylo to hlavně zásluhou neutuchající
chuti amerických domácností utrácet. Avšak jejich míra úspor byla loni záporná, podruhé během celého
poválečného období.
Rozpočtová politika USA loni nepodporovala hospodářský růst v takové míře jako v předchozích letech. V důsledku toho se rozpočtový deficit v poměru k HDP snížil přibližně o jeden procentní bod. Letos
se ale výdaje pravděpodobně zvýší už s ohledem na hospodářskou obnovu oblastí postižených loňskými
hurikány.
Koncem srpna 2005 zasáhl jižní pobřeží USA ničivý hurikán Katrina. Šlo o druhou nejtěžší zkoušku
Bushovy administrativy od 11. září 2001. Vláda v ní podle amerických médií neobstála, neboť pomoc, kterou federální úřady měly koordinovat, značně vázla. Bílý dům slíbil vyčlenit na hospodářskou obnovu zasažených oblastí kolem 200 mld. dolarů.
Největší světová ekonomika »pojede« na plný výkon také letos – minimálně v prvním pololetí – soudí prognostici.
Ekonomiku ale začnou brzdit rostoucí úrokové sazby prodražující firmám i domácnostem úvěry. Federální rezervní systém USA, plnící úlohu centrální banky, zvedl svoji krátkodobou sazbu z 1 % v červnu
2004 na 4,5 % koncem letošního ledna. Bylo to poslední zasedání, jemuž předsedal legendární Alan Greenspan. V čele Fedu stál od léta 1987. Od prvního února se předsedou americké centrální banky stal Ben
Bernanke, bývalý šéf hospodářských poradců preziTab. č. III/14
denta George W. Bushe. Zkušený makroekonom,
který za svůj hlavní úkol považuje boj s inflací.
Trojice zemí tvořících Severoamerickou
Hospodářství si má udržet v dalších letech
dohodu o volném obchodu (NAFTA)
slušnou rychlost také díky daňovým úlevám. Prezident Bush prosazuje, aby úlevy schválené v roce
Země
Počet
HDP*
HDP**
2001 a potom v roce 2003 neskončily v roce 2008,
obyvatel (mil.)
jak stanoví příslušné zákony, ale měly trvalou platUSA
298,4
13 180
13 180
nost.
Kanada
32,5
1 170
1 120
Hospodářství, jehož tradičním motorem je
Mexiko
107,5
782
1 150
soukromá spotřeba, by se mělo letos více opírat
*mld. dolarů podle běžného kurzu
o podnikové investice. Čeká se ochlazení na trhu
**mld. dolarů podle parity kupní síly
nemovitostí.
160
Svět
Průměrná hodnota domů v USA v obGraf č. III/1
dobí 2001–2004 vzrostla o 28,1 %, což
Síla obchodních bloků ve světě
v absolutním vyjádření představuje růst
(podíl na nominálním HDP, rok 2006 v %)
o 54 200 dolarů. Dům vlastní 69,1 % amerických rodin proti 67,7 % v roce 2001, vyplývá to ze zprávy americké centrální banky. Podle ní střední hodnota majetku domácnosti (median) jako rozdíl mezi jejími
aktivy a závazky v období 2001–2004
vzrostla o 1,5 % na 93 100 dolarů, zatímco
v letech 1998–2001 stoupla o 10,3 %.
Střední hodnota čistého jmění nejbohatší desetiny rodin stoupla o 4 % na
924 100 dolarů. Naproti tomu majetek nejchudší pětiny se snížil o 11 % na 7 500 dolarů.
Koncem roku 2004 vlastnilo akcie
Zdroj: EIU, Handelsblatt
49 % rodin ve srovnání s 52 % o rok dříve.
Bílý dům za jednu z klíčových priorit pokládá výrazné omezení závislosti na dovozu ropy z politicky
výbušného Středního východu. Do roku 2025 by se měl dovoz z této oblasti snížit o 75 %. Mnozí experti
takový cíl pokládají za nereálný.
Vysoký hospodářský růst vyvolává silnou poptávku po dovozu a schodek USA v obchodu zbožím
a službami se loni prohloubil už čtvrtý rok po sobě. V roce 2005 stoupl proti předchozímu roku o 17 %, dosáhl dosud nevídaných 725,8 mld. dolarů, tedy 5,8 % HDP (před 10 lety to bylo 1,3 % HDP). USA tak musejí schodek v obchodu zbožím a službami kompenzovat přílivem zahraničního kapitálu. Experti nevylučují, že vzhledem k pokračující silné spotřebitelské i investiční poptávce letošní schodek přesáhne bilion
dolarů.
KANADA Jediná země skupiny G7 hospodařící s rozpočtovým přebytkem. Ekonomika podle předpovědi kanadské centrální banky pojede »plnou parou vpřed« rovněž letos a příští rok.
Pomáhá jí také rostoucí poptávka po surovinách, které země javorového listu vyvážejí, hlavně po ropě a zemním plynu. Rostla i spotřeba domácností, z velké části financovaná na úvěr.
Ekonomice dosud prospívaly i historicky nízké úrokové sazby. Kanadská centrální banka je ale musela během uplynulého roku zvednout, aby udržela na uzdě inflaci. Hlavní sazba na počátku roku 2006 činila 3,25 %.
Příliv deviz z vývozu komodit, které představují kolem 35 % vývozu a 10 % HDP, přinesl na běžném
účtu platební bilance loni přebytek 30,2 mld. kanadských dolarů.
Kurz této měny se 14. 12. 2005 vůči USD dostal na čtrnáctileté maximum 87,45 US centů/CAD.
Kanada je největším dodavatelem ropy do USA (v roce 2004 skoro 600 mil. barelů). V provincii Alberta má obrovské zásoby této suroviny obsažené v ropných píscích. Experti odhadují, že jde o druhé nejvydatnější zdroje na světě hned po Středním východu.
Více než 12 let trvající vládu liberálů ukončily předčasné parlamentní volby konané 23. ledna 2006.
Vyhrála je Konzervativní strana, ale sama nebyla schopna sestavit většinovou vládu. Proto závisí na podpoře menších stran.
Premiér Stephen Harper prohlásil, že jeho prioritami jsou nižší daně, potírání zločinnosti, zvýšení
zbrojních výdajů a také »náprava« vztahů s USA. Do nich směřuje kolem 80 % kanadského exportu. Kanadsko-americká výměna zboží představuje nejmohutnější dvoustranné obchodní toky na světě.
161
Svět
Kanada se připojila k USA ve válce proti terorismu, ale nepodporuje hospodářskou blokádu Kuby.
Nevyslala ani vojáky do Iráku.
MEXIKO Hospodářství, které během loňského prvního pololetí vzhledem ke slabší poptávce v zahraničí
zpomalilo, se později dostalo do tempa. Tento trend by měl pokračovat také v letošním roce, neboť poptávka v USA, kam směřuje přibližně 85 % mexického vývozu, zůstane silná.
Ekonomika extrémně silně závisí na USA. Vývoz na jejich trh představuje více než pětinu mexického HDP. Na USA nejvíce závisí automobilový a elektronický průmysl.
Loni na podzim zasáhly jižní část mexického pobřeží hurikány Stan a Wilma, které napáchaly značné škody nejenom zemědělcům, ale i cestovnímu ruchu.
Schodek na běžném účtu platební bilance se přesto podařilo zmírnit. Země loni získala zhruba
25 mld. dolarů z vývozu ropy, dalších 20 mld. dolarů svým rodinám poslali Mexičané pracující v USA. Rekordní byly příjmy z turistiky – 11 mld. dolarů.
Mexiko loni přilákalo přímé zahraniční investice ve výši 17,8 mld. dolarů, o 2,2 % méně než v roce
2004. I tak je podle UNCTAD největším příjemcem tohoto kapitálu v celé Latinské Americe.
Mexické peso za dvanáct měsíců (do konce ledna 2006) vůči americkému dolaru posílilo o 6 %.
V červenci 2006 se konají prezidentské volby.
LATINSKÁ AMERIKA
Region měl v loňském roce příznivé vnější podmínky pro hospodářský růst. Průměrné tempo se pohybovalo kolem 4 %. Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast se stejnou dynamikou počítá i v letošním roce.
Přestože nastalo zpomalení tempa, HDP na obyvatele se v období 2004–2006 podle předpokladu
zvýší přibližně o 10 %. To je ve srovnání s předchozími lety výrazné zlepšení. Nižší hospodářskou dynamiku v minulém roce ovlivnily především dvě největší ekonomiky – brazilská a mexická. Značnou brzdou
růstu tam byly vysoké úrokové sazby, které centrální banky nasadily kvůli inflaci.
Naproti tomu vysokou dynamiku si udržely menší jihoamerické země vyvážející komodity (ropa, plyn,
kovové rudy), například Chile, Kolumbie, Venezuela a Peru. Posledně uvedená země loni vykázala skoro
7% hospodářský růst, nejlepší za posledních osm let. Podílela se na tom hlavně vyšší produkce zlata,
stříbra a zemního plynu.
Jedinou výjimku mezi vývozci surovin představuje ropný producent Ekvádor, kde tempo růstu zpomalilo na 3,3 %. Projevily se nedostatečné investice z předchozích let a sociální protesty zaměstnanců
ropného sektoru.
Ekonomiku v Latinské Americe od 80. let táhne hlavně vývoz. Tak tomu bylo i v období 2004–2005.
Stále většímu počtu zemí se daří diverzifikovat průmyslovou výrobu, což se příznivě projevuje na skladbě
i dynamice vývozu. Díky tomu region loni už třetí rok po sobě vykázal přebytek na běžném účtu platební
bilance.
Nízké úrokové sazby ve světě usnadnily splácení zahraničního dluhu.
Stav veřejných financí se zlepšil, což platí i pro Brazílii a Argentinu. Její veřejný dluh loni v červnu odpovídal přibližně 70 % HDP, což byl ve srovnání s koncem roku 2002 asi poloviční ukazatel.
K hospodářskému vzestupu loni přispěl nejenom vývoz, ale také výraznější domácí poptávka včetně investiční, která se ve srovnání s předchozími lety zotavila. Míra investic stagnuje v Brazílii a Mexiku,
stoupá v Argentině, Chile, Kolumbii a Venezuele.
Situace na trhu práce se mírně zlepšila. Průměrná míra nezaměstnanosti se loni pohybovala kolem
9,3 % a byla nejnižší od roku 1997.
Průměrná míra inflace na konci roku 2005 lehce přesahovala 6 % ve srovnání se 7,4 % v prosinci
162
Svět
2004. Tento příznivý vývoj ovlivnily hlavně Brazílie a Mexiko, kde centrální banky stanovily přísná inflační
kritéria doprovázená úspornou rozpočtovou politikou vlády.
Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast koncem loňského listopadu
uvedla, že počet lidí žijících v chudobě na subkontinentu mírně poklesl, hlavně díky vyšším vládním výdajům na sociální programy. Příjmy, které nestačí ani k uspokojení základních potřeb, má 213 mil. lidí, to je
41 % celkového počtu Latinoameričanů, uvedla Světová banka.
Mercosur
K integračnímu seskupení, jehož členy jsou Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, se začátkem
loňského prosince připojila Venezuela. Její přijetí pozorovatelé považují především za politické rozhodnutí
namířené proti USA. Ty prosazují vytvoření Celoamerické dohody o volném obchodu (FTAA), jež by zahrnovala obrovské území od Aljašky až po Ohňovou zemi.
Členové Mercosuru, mezi nimiž panují četné dílčí neshody, se tak evidentně snaží »pohřbít« celoamerické pásmo volného obchodu, neboť se obávají dominantního vlivu USA.
Obchodní a průmyslové kruhy v Jižní Americe vstup Venezuely do Mercosuru většinou neschvalují.
Obávají se, že seskupení se zbytečně zpolitizuje, a tím se ztíží jednání s dalšími obchodními bloky.
Na latinskoamerické politické scéně si pozici posílila levice, která je u moci v Chile, Argentině, Brazílii, Uruguay, Venezuele a Bolívii.
BRAZÍLIE Největší a nejvlivnější latinskoamerická země vytváří přibližně stejný HDP jako dva další obři – Mexiko a Argentina dohromady (podle parity).
Loni zaznamenala růst jenom o 2,3 procenta a proti předloňsku tak citelně zpomalila tempo. Na tom
se podepsaly také úrokové sazby, které patřily k nejvyšším na světě (18 % v prosinci 2005).
Vysoké sazby ale lákaly zahraniční kapitál hledající vyšší zhodnocení. Do země se tak tlačily nadbytečné dolary, což vedlo k posílení brazilského realu. Jeho kurz za 12 měsíců do konce letošního února zhodnotil o 22 % a od května 2004 zhruba o polovinu. V průměru loni činil 2,44/USD proti 2,92/USD předloni.
Finanční pozice země se zlepšila. V zahraničním obchodě vykázala loni přebytek 45 mld. dolarů, což
odpovídalo 5,9 % HDP. Díky přebytku v obchodě se tak snížila závislost země na zahraničních finančních
zdrojích.
Příliv přímých zahraničních investic podle centrální banky loni zeslábl na 15,2 mld. dolarů proti
18,2 mld. dolarů v roce 2004. Devizové rezervy se od roku 2002 více než ztrojnásobily na 56,3 mld. dolarů (leden 2006).
Vláda mohla díky vysokým finančním přebytkům koncem minulého roku předčasně splatit své závazky vůči mezinárodním institucím včetně IMF.
Prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který je v úřadu od ledna 2003, před letošními říjnovými volbami zvyšuje rozpočtové výdaje, což se příznivě projevuje na rostoucí domácí spotřebě a vzestupu mezd.
Světová banka za jeden z problémů brazilské ekonomiky označuje podnikatelské prostředí včetně
spletitých předpisů.
Ze 183 milionů Brazilců jich asi třetina žije pod prahem chudoby. Brazílii se daří vcelku úspěšně bojovat s chorobu AIDS, podíl nemocných se podařilo stabilizovat.
Prezident Lula loni v létě ustál rozsáhlý skandál. Souvisel s podezřením, že vládnoucí Dělnická strana (PT) podplácela poslance z jiných stran zastoupených v Kongresu, aby získala jejich podporu. Prezident »uchlácholil« své koaliční spojence, když jim poskytl další křesla ve vládě.
ARGENTINA Koncem roku 2001 byla země nucena vyhlásit státní bankrot a zabředla do nejtěžší hospodářské krize ve své historii. Z nejhoršího se začala dostávat v polovině roku 2002 a loni dosáhla 9%
hospodářského růstu, nejrychlejšího za posledních 13 let.
163
Svět
Podobně jako dalším zemím subkontinentu pomohl hlavně vývoz, profitující z rostoucích cen mj. sójových bobů, masa a dalších komodit.
Devizové rezervy »nabobtnaly« tou měrou, že prezident Néstor Kirchner (ve funkci od května
2003) si mohl koncem roku 2005 dovolit předčasně splatit Mezinárodnímu měnovému fondu závazky
ve výši 9,5 mld. dolarů. Ministryně financí Felisa Miceli prohlásila, že Argentina konečně může začít
provádět samostatnou hospodářskou a finanční politiku, kterou dříve svazovaly závazky vůči IMF.
Vnitřní konjunktura se opírá hlavně o čilý stavební ruch, který zasáhl i metropoli Buenos Aires a její
okolí, kde vznikají nová satelitní města. Mnoho Argentinců, které v roce 2002 postihlo zmrazení a následné prudké znehodnocení vkladů, nyní své peníze raději vkládá do »cihel a cementu«.
Konjunkturu pohání vláda také vyššími veřejnými výdaji. Ekonomika ve vysokých obrátkách platí vyšší inflací. Její míra loni dosáhla 12,3 % a dělá vládě starost. Na zemi doléhají palčivé sociální problémy
(stále důsledek kolapsu z roku 2001). Průměrná reálná mzda byla koncem roku 2005 skoro o 9 % nižší
než v roce 2001. Skoro dvě pětiny Argentinců se musejí spokojit s denním příjmem nižším než dvě eura.
CHILE Vláda věří, že ekonomika také letos poroste nejméně o 6 % ročně, podobně jako v předchozích
několika letech. Země je proslulá velice nízkou mírou korupce.
Nezaměstnanost se dostala na nejnižší úroveň za posledních více než sedm let (v průměru 6,9 %
za poslední čtvrtletí 2005). Rozpočtový přebytek loni odpovídal 4,5 procenta HDP.
Chile si na počátku roku poprvé do svého čela zvolilo prezidentku. Stala se jí čtyřiapadesátiletá Michelle Bacheletová, profesí dětská lékařka. V předchozích letech byla ministryní zdravotnictví i obrany. Je
členkou Socialistické strany, která v zemi pod Andami vládne 15 let v koalici s křesťanskými demokraty.
Slíbila, že naváže na tržní reformy svého předchůdce Richarda Lagose. Do roku 2010, kdy končí její funkční období, by chtěla zlepšit mj. sociální zabezpečení, neboť ze 16 mil. Chilanů jich zhruba tři miliony žijí
v chudobě, přestože ekonomice se v posledních letech daří. Hlavně díky vysoké ceně mědi na světovém
trhu, v jejíž produkci je Chile světovou jedničkou.
VENEZUELA Prezident Hugo Chávez, který je u moci od roku 1998, má štěstí. Země je pátým největ-
ším vývozcem ropy, jejíž cena se už několik let drží vysoko. Státní pokladna z jejího prodeje loni získala rekordních 34 mld. dolarů (odhad z prosince) proti 26 mld. v roce 2004.
Vláda si proto může dovolit financovat rozsáhlé sociální a zdravotnické programy (misiones) a ještě
hospodářsky podporovat spřízněné režimy včetně Castrova na Kubě.
Venezuela loni v průměru těžila 2,6–2,7 mil. barelů ropy denně a do roku 2010 by chtěla produkci
zvednout na 5 mil. barelů.
Chávez rozšiřuje vliv státu v hospodářství.
BOLÍVIE Nejchudší latinskoamerická země si zvolila novou hlavu státu. Stal se jí levicově naladěný Evo Mo-
rales, vůbec první prezident indiánského původu v dějinách Bolívie. Úřadu se ujal 22. ledna 2006. Morales, který se dlouho živil pěstováním koky, kritizuje americkou protidrogovou politiku v Latinské Americe a slibuje, že
znárodní bolivijská ložiska zemního plynu.
Ve své politice se může spolehnout na podporu Venezuely. Její prezident Chávez přislíbil dodávky
levné ropy a pomoc při financování sociálních programů.
KUBA Centrálně dirigované hospodářství zůstává slabé. Kubánský HDP v roce 2004 podle Dresdner
Bank stoupl asi o 2 %, Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast uvádí 3 %
a havanská vláda dokonce 5 %.
Problém tkví v tom, že »ostrov svobody« zavedl vlastní metodiku propočtu HDP, takže kubánská oficiální čísla obtížně snesou mezinárodní srovnání.
164
Svět
Tab. č. III/15
Hlavní ekonomiky Latinské Ameriky
Země
Počet
HDP
HDP
obyvatel (mil.) (mld. USD)* (mld. USD)**
Brazílie
183,7
819
1 750
Mexiko
107,5
782
1 150
Argentina
39,5
204
598
Kolumbie
46,8
123
367
Chile
16,2
123
214
Venezuela
26,9
162
190
*podle běžného kurzu, ** podle parity kupní síly
Zdroj: The Economist (předpověď na rok 2006)
Tempo růstu HDP (reálné meziroční změny v %)
Země
2004
2005
2006
Argentina
Brazílie
Chile
Kolumbie
Mexiko
Peru
Venezuela
9
4,9
6,1
4,1
4,4
4,8
17,9
9,1
2,3
6
4,7
3,0
6,7
8,4
6,2
3,2–3,6
5-6
4,2
3,6
5
5,5
Zdroj: Allianz Group, předpovědi vlád a centrálních bank
Vývoj zahraničního obchodu (údaje v mld. USD)
Země
Vývoz
Dovoz
Vývoz
Dovoz
2004
2004
2005
2005
Argentina
34,6
22,4
37,2
Brazílie
96,5
62,7
119
Chile
32
23
39,1
Kolumbie
17,2
15,9
21,6
Mexiko
188
197
213
Peru
12,6
9,8
15,6
Venezuela
38,7
17,3
53,2
Údaje za rok 2005 jsou předběžný odhad
27,5
73,7
29,5
19,4
221
11,3
25,4
Zdroj: ING (Directional Economics, February 2006)
Zahraniční dluh
Země
2004
(mld. USD)
Argentina
Brazílie
Chile
Kolumbie
Mexiko
Peru
Venezuela
171
201
43,7
39,6
133
31,1
39,4
2005
v % k HDP
(mld. USD)
(2005)
133
189
44,2
39,1
126
30,3
37,6
73
24,8
37,8
32,3
16,6
39,5
30,2
Zdroj: ING
Stejně je tomu s loňskými čísly. Zatímco
Havana v prosinci 2005 sdělila, že čeká růst
kolem 9 %, experti OSN uvedli 5 %.
Kubánci v průměru vydělávají asi 15 dolarů měsíčně. Vláda jim připomíná, že navíc
mají bezplatné vzdělání a sportovní vyžití, velice nízké nájemné a dotované služby.
Režim během 90. let sice učinil některé dílčí ústupky, když legalizoval drobné soukromé podnikání, ale v posledních letech zase utahuje šrouby centralizace. Například
veškeré devizové operace musí od počátku
roku 2005 schvalovat centrální banka.
Castrův režim se v zahraničí může opřít
o dva politické a hospodářské »pilíře«. Především o Venezuelu, která Kubu zásobuje ropou za preferenční ceny, a Čínu prahnoucí po
surovinách. Peking slíbil investice hlavně do
rozvoje kubánského niklového průmyslu
a krátkodobě vypomůže výhodnými dodávkami spotřebního zboží.
AUSTRÁLIE
Co by si mohli protinožci přát víc? Ve statistikách OECD (Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj) jejich hlavní makroekonomická čísla září. Tempo růstu HDP patří dlouhodobě k nejvyšším v rámci klubu třiceti vyspělých zemí.
Hospodářství funguje slušně už patnáctý rok, nezaměstnanost byla dlouho pod 5 %
(letos v únoru 5,2 %), tedy na osmadvacetiletém minimu. Vláda láká kvalifikované pracovníky z celého světa. Vysokoškolsky vzdělané
techniky, účetní, stejně jako pokrývače nebo
holiče. Současně ale přitvrdila vůči nelegálním přistěhovalcům.
Loňské výsledky mohly být ještě lepší
nebýt katastrofálního sucha. Meteorologové
zaznamenali vůbec nejvyšší průměrnou teplotu, a to 28,55 stupně Celsia (1,21 stupně nad
dlouhodobým průměrem). Zato dešťové srážky
byly ve většině oblastí hluboko pod normálem.
Pro zemi, jež je největším světovým vývozcem
vlny a na druhém místě ve vývozu pšenice
a hovězího masa, to je naprostá pohroma.
165
Svět
Austrálie disponuje největšími zásobami Tab. č. III/16
uranové rudy na světě, v její těžbě je druhá za
Kanadou. Vývoz uranu se přísně kontroluje. Vývoj v Austrálii a na Novém Zélandu
Vzhledem k tomu, že asijské země na čele
Země
Počet
HDP
HDP
s Čínou hodlají dále rozvíjet jadernou energetiobyvatel (mil.) (mld. USD)* (mld. USD)**
ku, rýsuje se australským producentům obrovAustrálie
20,6
660
663
ský byznys. Tím spíše, že USA daly na srozuN. Zéland
4,2
108
108
měnou, že nemají námitek proti vývozu austral* podle běžného kurzu, ** podle parity kupní síly
ského uranu do Číny.
Zdroj: The Economist (předpověď na rok 2006)
Společnosti v čele s největší důlní firmou
světa BHP Billiton investují také do vyšší těžby
Vybrané australské ukazatele (v %)
uhlí, železné rudy, rud neželezných kovů či oxiUkazatel
2004 2005 2006
du hliníku.
Paliva a suroviny představují skoro 60 %
HDP
3,0
2,6
3,2
australského vývozu. Ve finančním roce 2006
Nezaměstnanost
5,6
5,1
5
(do 30. 6.) by měl tento export včetně agrárních
Inflace
2,3
2,7
3,1
komodit dosáhnout 120 mld. australských dolaVeřejné finance (k HDP)
1
1
0,9
rů (89 mld. USD).
Běžný účet platební bilance –6,4
–5,8
–5,2
Centrální banka ponechala letos v březnu
Zdroj: OECD
své sazby už dvanáctý měsíc beze změny. Krátkodobá sazba činila 5,5 %.
Pro hospodářský růst jsou nyní klíčové hlavně firemní investice související se stoupající poptávkou
po surovinách v Asii. Naproti tomu spotřebitelské výdaje, jejichž rozsah odpovídá 60 % HDP, v loňském
druhém pololetí stouply o 2,9 %, což byl nejmenší přírůstek od poloviny roku 2001.
NOVÝ ZÉLAND Hospodářství v letech 2000–2004 rostlo průměrným ročním tempem o 3,8 % díky bo-
omu na trhu nemovitostí a zvyšujícím se spotřebitelským výdajům.
HDP v hospodářském roce končícím 30. června vzroste podle předpovědi centrální banky o 3,1 %.
V následujícím roce by mělo zvolnit asi na 2,5 %. Letos na jaře ale přibylo prognóz varujících dokonce před
stagnací.
Na ekonomiku tak s určitým časovým odstupem dolehnou velmi vysoké úrokové sazby. Ta klíčová činí 7,25 procenta a předpokládá se, že ji centrální banka bude kvůli inflaci (3,2 procenta v posledním čtvrtletí 2005) držet nejméně do letošního podzimu.
Průměrná míra nezaměstnanosti byla v loňském posledním čtvrtletí nízká – 3,6 %.
Novozélandský dolar se loni dostal na třiadvacetileté maximum. I když od té doby oslabil, stále značně brzdí vývoz a podepsal se také na prohlubujícím se schodku běžného účtu platební bilance. Jeho zmírnění vláda v Aucklandu považuje za jednu z hospodářských priorit.
Celá země se už těší na mistrovství světa v ragby, které pořádá v roce 2011 (o něj se ucházely také
Japonsko a JAR). Ekonomiku v následujících letech povzbudí rozsáhlé investice, které s přípravou této
sportovní události souvisejí.
Loňské zářijové volby vyhrála už potřetí za sebou Labour Party a premiérkou se tak znovu stala
Helen Clark.
ASIE
ČÍNA Mezi klíčovými ekonomikami světa roste čínská nejrychleji. Loni to bylo 9,8 %. Hodnota HDP tak
v přepočtu dosáhla 2,26 bilionu dolarů, uvedl čínský statistický úřad.
166
Svět
Čína poskočila v žebříčku největších světových ekonomik na čtvrté místo, když loni v prosinci zveřejnila revidované údaje o svém HDP za rok 2004. Podle nich měl hodnotu o 17 % větší, než se původně
počítalo – skoro 16 bilionů jüanů, v přepočtu 1,98 bilionu dolarů.
Hospodářský »koláč« Číny se tak mávnutím statistického proutku zvětšil o 285 mld. dolarů. Na takovou sumu pracují zhruba rok takové ekonomiky jako například tchajwanská nebo rakouská.
Peking má stále větší starosti s »kvalitou« hospodářského růstu. Je si vědom, že ho nemůže stavět
převážně na investičním boomu. Ten nakonec vede k nadměrným výrobním kapacitám.
Z oficiálních údajů vyplývá, že například v ocelářství už přebývají kapacity na výrobu 120 mil. tun
a v automobilovém průmyslu na asi 2 mil. vozidel.
Země musí investovat nejenom do výroby energie, ale i do jejích úspor. Nyní na jednotku HDP spotřebovává asi šestkrát více než Japonsko a 3,5krát více než USA, uvedla Asijská rozvojová banka.
Vláda letos počítá s růstem HDP kolem 8 %, četné zahraniční prognózy se pohybují od 8,5 do 9,5 %.
Rozpočtové výdaje se sníží jenom nepatrně. Letos se počítá s rozpočtovým schodkem 295 mld. jüanů. Výdaje na obranu mají stoupnout o 15 % a v přepočtu dosáhnout 35,1 mld. dolarů. Jde o nejvyšší růst za poslední čtyři roky.
Peking za svůj klíčový úkol považuje udržení politické stability, kterou mohou ohrozit hlavně sociální
nepokoje na venkově. Vláda proto zvyšuje výdaje na zlepšení životních podmínek 800 mil. venkovských
Číňanů. Ulevuje jim na daních, vyčleňuje peníze na infrastrukturu, školství.
Disponibilní příjem na obyvatele v období 1998–2004 stoupl na venkově o 36 % na 2 936 jüanů a ve
městech o 74 % na 9 422 jüanů ročně.
Čínský vývoz zboží loni proti roku 2004 stoupl o 28 % na 762 mld. dolarů, dovoz vzrostl skoro o 18 %
na 660 mld. dolarů. Přebytek obchodní bilance se tak ztrojnásobil na 102 mld. dolarů. Čína se stala třetí
světovou obchodní mocností po USA a Německu.
Čína se už v roce 2004 stala největším vývozcem informační a komunikační technologie na světě,
když v prodeji mobilních telefonů, laptopů, počítačů, digitálních fotoaparátů a dalšího zboží předstihla USA.
Celkem těchto položek vyvezla za 180 mld.
dolarů, zatímco USA za 149 mld. dolarů.
Tab. č. III/17
Na světovém trhu s textilem a oděvy,
jehož hodnotu americká Manufacturing TraEkonomiky podle výše HDP
de Action Coalition odhaduje na 400 mld. doZemě
Počet
HDP
HDP
larů, Číně patří více než čtvrtina. Čínský výobyvatel (mil.) (mld. USD)* (mld. USD)**
voz tohoto zboží má letos stoupnout o 15 %
(méně než loni) na 135 mld. dolarů. Čína od
Čína
1 320
2 240
94 80
konce roku 2002 skoro ztrojnásobila své deJaponsko
127,5
4 960
4 170
vizové rezervy. Koncem února 2006 činily
Indie
1 110
857
4 010
854 mld. USD a Číně tak patří první místo na
J. Korea
48,7
899
1 130
světě (předtím Japonsko).
Indonésie
245,5
302
967
Devizové rezervy mohou letos stoupTchaj-wan
22,6
362
690
nout až o pětinu a přesáhnout tak bilion doThajsko
65,7
183
590
larů. Peking se snaží nadměrnému růstu deFilipíny
89,5
108
443
vizových rezerv čelit i tím, že částečně uvolPákistán
159,6
116
421
nil kontrolu. Na počátku letošního roku padl
Malajsie
26,4
141
317
limit omezující investice čínských firem v zaHongkong
6,9
187
317
hraničí.
Vietnam
84,9
57
275
Koncem října 2005 Čína držela ameSingapur
4,3
123
152
rické vládní dluhopisy za 247 mld. dolarů.
Předpověď časopisu The Economist na letošek
Investoři zajímající se o čínská aktiva
* podle nominálního kurzu, ** podle parity kupní síly
167
Svět
sázeli na posilování čínského jüanu. Peking ho
21. 7. 2005 vůči dolaru revalvoval jenom o 2,1 %
na 8,11/USD. Zároveň přestal svoji měnu vázat
na USD a místo toho používá blíže nespecifikovaný koš měn. V něm je kromě USD zastoupeno
i euro, japonský jen či jihokorejský won.
Západ, především USA, irituje silně podhodnocený kurz čínské měny. Čína ale rozsáhlejší revalvaci své měny tvrdě odmítá.
Příliv přímých zahraničních investic za rok
2005 se odhaduje na 58 mld. dolarů, asi o 2 mld.
méně než předloni.
HONGKONG Zvláštní správní oblast spadající
pod čínskou jurisdikci loni zaznamenala druhý
nejlepší hospodářský růst od roku 2000. Pomohl
rostoucí vývoz i spotřebitelské výdaje. Letos se
čeká mírné zpomalení, neboť se projeví vyšší sazby měnového úřadu, plnícího funkce centrální
banky.
Hongkongský dolar je pevně vázán na dolar
americký, a tak i měnová politika kopíruje tu americkou. Sazby od června 2004 v Hongkongu
stouply celkem čtrnáctkrát.
Nezaměstnanost se vyvíjí příznivě a v lednu 2006 byla na průměrných 5,2 %, nejníž od září 2001.
Oblast čeká vyšší příjmy z cestovního ruchu. Společnost Walt Disney loni v záři uvedla do
provozu zábavní park postavený za 3,5 mld. dolarů. Hotelové řetězce jako Mandarín Oriental International nebo Four Seasons Hotels loni otevřely
nové luxusní kapacity.
JAPONSKO V uplynulém roce dál zrychlilo
hospodářský růst na 2,8 %. Dokázalo, že období
hospodářské stagnace už je pryč (v roce 2002 činil růst jen 0,1 %).
Růst je přitom vyvážený. Opírá se nejen
o vývoz, ale také o čilou investiční aktivitu firem
a spotřebitelskou poptávku. Ta má svůj důvod ve
zlepšující se situaci na trhu práce. Nezaměstnanost počátkem roku 2006 klesla na 4,4 %, nejníže od konce 90. let. Loni poprvé po dlouhé době
stouply mzdy.
Pomoci ekonomice na nohy se snažila také
centrální banka (BoJ), která před čtyřmi lety stla-
Tab. č. III/18
Hospodářský vývoj v ČLR (údaje v %)
2004
2005
2006
HDP
9,5
Inflace
3,9
Rozpočtový
deficit (k HDP)
–2
Veřejný dluh (k HDP)
19,6
Běžný účet (k HDP)
3,6
Celkový zahr. dluh
(mld. USD)
229
Devizové rezervy
(mld. USD)
610
Směnný kurz jüan/USD,
roční průměr
8,3
Ukazatel
9,8
1,8
9,5
2
–1,7
19
6
–1,5
18,6
4,9
205
205
819
1 000
8,2
7,9
Zdroj: WIIW, ING Group
Tab. č. III/19
Přímé zahraniční investice
(za období 1979–2004)
Země
Suma (mld. USD)
Celkem
563,8
Z toho
Hongkong
241,6
USA
48
Japonsko
46,8
Tchaj-wan
39,6
Britské Panenské ostrovy 36,9
J. Korea
25,9
Podíl v %
100
42,9
8,5
8,3
7
6,5
4,6
Zdroj: Congressional Research Service
(podle čínských statistik)
Tab. č. III/20
Čínský zahraniční obchod (mld. USD)
Rok
Vývoz
Dovoz
Bilance
1985
1990
1995
2000
2004
2005
27,3
62,9
148,8
249,2
593,4
762
42,5
53,9
132,1
225,1
561,4
660,1
–15,3
9
16,7
24,1
32
101,9
Zdroj: IMF
168
Svět
čila úrokové sazby k nule. Nyní se je chystá zvolna zvedat, neboť spotřebitelské ceny se koncem roku 2005
po mnohaletém poklesu pohnuly nahoru, avšak stále jsou v průměru o 2 % pod úrovní roku 2000. Deflace není zcela překonána, prohlásil ministr financí Sadakazu Tanigaki. Podle něj se tak stane v závěru letošního roku.
Premiér Džuničiró Koizumi musel také loni o své reformy, sledující další liberalizaci, bojovat. V srpnu
mu v Senátu (horní komoře parlamentu) neprošel zákon o privatizaci státní pošty, která prostřednictvím
husté sítě spořitelen spravuje aktiva za asi 2,5 bilionu eur. Koizumi ale přešel do útoku. Rozpustil Dolní
sněmovnu, která má klíčové slovo, a vyhlásil na 11. září 2005 volby. V nich mu voliči dali mandát k dalším
reformám. Zákon o privatizaci pošty byl schválen v říjnu.
Poptávka po japonském zboží v Asii i USA přispívá k tomu, že přebytek na běžném účtu platební bilance dále poroste.
INDIE Třetí největší asijská ekonomika (po čínské a japonské) by měla ve finančním roce končícím
31. března 2006 zvýšit svůj HDP o 7–7,5 %. Aby země, kde třetina z více než miliardy obyvatel vydělává
denně méně než jeden dolar, omezila chudobu, musela by růst dvouciferným tempem.
Vláda soudí, že hospodářství by mohlo v následujících čtyřech letech růst o 9–10 % ročně. Takové
tempo by umožnilo financovat rozsáhlý vládní plán schválený v roce 2005 (Bharat Norman – Výstavba Indie). Vláda hodlá do roku 2009 vyčlenit 1,76 bilionu rupií (asi 40 mld. dolarů), aby všechny vesnice byly
napojeny na silniční síť, měly elektřinu i dostatek pitné vody.
V zákoně schváleném v srpnu 2005 se vláda zavázala, že v nejchudších rodinách získá zaměstnání alespoň jeden dospělý se zaručeným minimálním příjmem 60 rupií denně.
Veřejné finance byly v natolik špatném stavu, že vláda v červenci 2004 prosadila zákon, podle něhož se musí jejich schodek do roku 2009 snižovat o sumu odpovídající 0,3 % HDP. Ve finančním roce končícím 31. 3. 2006 má schodek činit 4,3 % HDP.
Chce-li země dosahovat zmíněného tempa růstu, podle vlády v Dillí potřebuje během následujících
10 let investovat kolem 150 mld. dolarů do výstavby a rozšíření námořních přístavů, dopravní sítě, elektráren a dalších projektů. To si vyžádá mj. zvýšit produkci z nynějších 35 mil. na 160 mil. tun oceli, po které je
v zemi stále vyšší poptávka. Proto společnost Mittal Steel, světová ocelářská jednička, a jihokorejská Posco hodlají během příštích pěti až sedmi let do výstavby nových kapacit v Indii investovat 21 mld. dolarů.
Indie dosud výrazně zaostávala za Čínou v přílivu přímých zahraničních investic. V posledních letech
to byly 4–6 mld. dolarů ročně. To se ale začíná postupně měnit. Za druhé pololetí 2005 do země podle studie A. T. Kearney přitekly investice za 19 mld. dolarů.
Pro Indii je povzbudivé, že zahraniční investoři jdou hlavně do odvětví náročných na vzdělání. Kvalifikované, anglicky mluvící pracovní síly chce využít například americký Microsoft, ale také Cisto a Intel.
Zahraniční investoři mohou od loňského roku svůj kapitál zhodnocovat nejenom v průmyslu, ale
i v sektoru nemovitostí. Vláda jim umožní majetkovou účast také v důlním průmyslu a maloobchodu.
Největším obchodním partnerem Indie je Evropská unie odebírající více než 24 % jejího zboží.
PÁKISTÁN Snaží se potírat chudobu, ve které žije asi třetina ze 160 mil. obyvatel. Vláda si vytkla cíl zvýšit tempo hospodářského růstu alespoň na 8 % ročně. K tomu ale mj. potřebuje postavit dva regionální plynovody, aby se zlepšilo zásobování energií.
Vláda se snaží přilákat zahraniční investory další liberalizací ekonomiky a privatizací, například telekomunikací.
Zemi postihlo 8. října 2005 katastrofální zemětřesení, nejsilnější za sto let. Zasáhlo hlavně odlehlé
oblasti a zahubilo přes 73 tis. lidí. Vláda na obnovu zničených oblastí slíbila vyčlenit v přepočtu 3,7 mld.
dolarů během následujících pěti let.
169
Svět
SRÍ LANKA Povstalci na přelomu roku 2005/2006 několikrát hrubě porušili příměří s vládou z roku
2002, které mělo vést k ukončení dvacetileté občanské války. »Tygři« bojují za vytvoření samostatného státu pro menšinové Tamily na severu a východě ostrova.
NEPÁL Země, kde na 40 % obyvatel žije ve velké chudobě, se už 10 let zmítá v občanské válce. Král
Gjánéndra, vládnoucí tvrdou rukou, na počátku února 2005 vyhlásil výjimečný stav, rozpustil vládu a převzal veškerou moc. Maoističtí povstalci, jejichž cílem je komunistický stát, se spojili se sedmi hlavními politickými stranami a chtějí přinutit krále k abdikaci.
JIŽNÍ KOREA Čtvrté největší ekonomice v Asii se loni dařilo, zejména díky vývozu. Zesílila také domá-
cí poptávka, která by měla podpořit hospodářský růst i letos.
Solidní tempo růstu (loni kolem 5 %) přispělo k posílení jihokorejského wonu na osmileté maximum
(969 wonů za USD). Hlavní index burzy cenných papírů Kospi v Soulu v roce 2005 vzrostl o 54 %.
Vláda si hodně slibuje od chystané dohody o volném obchodu s USA, které pro zemi představují druhé nejvýznamnější odbytiště (hned po Číně).
Míra nezaměstnanosti se v prosinci 2005 dostala na skoro dvouleté minimum.
Jihokorejské firmy loni v zahraničí investovaly rekordních 9 mld. dolarů, o 12 % více než v roce 2004.
Z toho investice v ostatních asijských zemích stouply o 3,8 % na 5,4 mld. dolarů, uvedlo v Soulu ministerstvo financí a ekonomiky.
KLDR Země, izolovaná od světa, podle dostupných údajů zvyšuje výdaje na zchátralé zemědělství, kte-
ré není schopno uživit 22 mil. obyvatel. Dílčí hospodářské reformy schválené v červenci 2002 jdou jenom
pomalu dopředu. Zemědělská družstva se dělí na menší jednotky (nejvýš po 13 lidech, uvádí agentura
Reuters), čímž se má zvýšit efektivnost. Prosazuje se rovněž větší mzdová diferenciace.
Podle centrální jihokorejské banky vzrostlo severokorejské hospodářství v roce 2004 o 2,2 %, nejrychleji za poslední tři roky.
TCHAJ-WAN Tempo hospodářského růstu letos pravděpodobně mírně zrychlí, neboť se čeká vyšší světová poptávka po tchajwanském zboží.
Ostrovní ekonomika, silně závislá na čínské pevnině, od roku 2000 rostla průměrným tempem
3,6 %. Tchajwanci v ČLR dosud investovali na 100 mld. dolarů.
Kurz tchajwanského dolaru, který se koncem roku 2005 pohyboval kolem 32,85/USD, by měl koncem června 2006 posílit na 32,2 dolaru.
INDONÉSIE Klíčovým faktorem hospodářského růstu v nejlidnatější muslimské zemi světa je domácí
spotřeba odpovídající zhruba 70 % HDP. Ta se ale kvůli prudkému zdražení paliv a energie vyvíjí nepříznivě. Kolem 40 mil. Indonésanů přežívá s denním příjmem asi 0,40 dolaru.
Vláda v Jakartě koncem roku 2005 skoro ztrojnásobila ceny petroleje sloužícího k topení i svícení
a více než zdvojnásobila ceny motorové nafty, aby mohla omezit rozsáhlé subvence k cenám paliv. Toto
opatření se v posledním čtvrtletí roku 2005 projevilo více než dvouprocentním poklesem HDP.
Ekonomiku sužuje vysoká inflace (17–18 %), výrazně snižující kupní sílu obyvatel.
MALAJSIE Země v červenci 2005 přestala vázat svůj ringitt na americký dolar. Kurz by měl koncem le-
tošního roku posílit na 3,65/USD.
Ekonomika je vysoce závislá na vývozu. Ten je hlavním »motorem« asi pětiprocentního hospodářského růstu. Roční hodnota vývozu odpovídá zhruba 100 % HDP.
170
Svět
Letošní hospodářský růst by se mohl přiblížit až šesti procentům, neboť se čeká větší poptávka po
elektronických komponentech. Ty představují zároveň s palmovým olejem a ropou klíčovou položku malajského exportu.
THAJSKO Tempo hospodářského růstu loni zpomalilo kvůli dražší ropě, na jejímž dovozu země silně
závisí. Dalším důvodem bylo veliké sucho a také důsledky ničivých tsunami na konci roku 2004.
Premiér Thaksin Shinawatra, který v únoru 2005 s nebývalou suverenitou vyhrál volby, musí čelit sílící nespokojenosti veřejnosti. Stalo se tak poté, kdy jeho rodina, čtvrtá nejbohatší v Thajsku, prodala svých
49,6 % akcií ve společnosti Shin Corp kontrolující největšího mobilního operátora v zemi a další firmy. Rodina si tak přišla na nezdaněných 73,3 mld. bahtů (asi 1,9 mld. USD), neboť prodej majetku se uskutečnil
přes burzu cenných papírů.
Premiér, obviňovaný opozicí z »monopolistického přístupu k moci«, se stále není schopen vypořádat
s muslimskými rebely na jihu země. Tím by mohl přijít o část svých příznivců.
Na nenásilném řešení konfliktu závisí úroveň vztahů s důležitými geografickými sousedy s převážně
muslimským obyvatelstvem – Malajsií a Indonésií.
VIETNAM Loňské tempo hospodářského růstu (kolem 8,5 %) bylo nejvyšší za posledních skoro deset
let. Pomohly hlavně stavebnictví, cestovní ruch a telekomunikace. Letos se čeká mírné zvolnění hospodářské dynamiky.
Pomohly také investice státních podniků, které vláda podporuje. Výrazně kompenzovaly určitý výpadek exportu, který byl v minulých letech hlavním faktorem růstu.
Po podpisu obchodní dohody s USA se vývoz významně zasloužil o růst HDP, který v období
2001–2004 dosahoval kolem sedmi procent ročně.
Podle Světové banky představuje růstový potenciál vietnamské ekonomiky, kde 41 % připadá na
průmysl a stavebnictví, kolem 10 % ročně.
Hanoj věří, že se jí podaří koncem letošního roku vstoupit do Světové obchodní organizace. To by pomohlo hlavně vývozu oděvů a textilu.
FILIPÍNY Hluboce zadlužená země s nejrychlejším populačním růstem v Asii.
Ekonomice loni vydatně pomohly finanční převody od sedmi milionů Filipínců pracujících v zahraničí. Ti svým rodinám z ciziny, například z ropných zemí Středního východu, loni poslali rekordních 10,8 mld.
dolarů proti 8,5 mld. v roce 2004. Byla to významná vzpruha jak pro spotřebu domácností, tak výrobu. Ekonomové upozorňují, že země se dlouhodobě nemůže spoléhat jenom na tyto finanční transfery. Potřebuje
hlavně investice do výrobních kapacit.
Země ztrácí pracovní místa, neboť zahraniční společnosti jako např. japonská Toshiba přesouvají své
závody do levnější Číny. Oficiální míra nezaměstnanosti přesahuje 10 %.
SINGAPUR Ekonomika »městského státu« je na vzestupu a její HDP by se mohl letos zvýšit o 6 %. Vláda si pochvaluje, že je to nejenom zásluhou příznivých vnějších podmínek, ale hlavně jejího úsilí o vnitřní
restrukturalizaci. Země dále modernizuje například výrobu spotřební elektroniky a farmaceutický průmysl.
Do něho investují přední světové společnosti, například švýcarská Novartis nebo britská GlaxoSmithKline.
Nezaměstnanost je na čtyřletém minimu (2,5 % v posledním čtvrtletí 2005). Vláda očekává, že
ostrov letos navštíví rekordních 9,6 mil. zahraničních turistů.
171
Svět
Světové akciové trhy
Experti o minulém roce mohou říci nejspíše: slušný a nikterak závratný. Nutno ovšem dodat, že záleží především na regionech a druzích akcií.
Nejsledovanějšími akciemi na světě jsou zejména americké. Těm se loňský rok příliš nevyvedl. Hlavní burzovní tituly končily rok zhruba na stejných úrovních, na jakých na začátku roku začínaly.
Americké akciové trhy
Snad nejvíce zklamáni byli investoři, Graf č. III/2
kteří loni vsadili na americké akcie. Hlavní
burzovní indexy ve Spojených státech sice Vývoj indexu S&P 500
rostly, zisky však nebyly nikterak závratné
i navzdory faktu, že americké ekonomice
se hospodářsky velmi dařilo.
Index S&P 500 za celý rok přidal tři
procenta (což je pouhá třetina zisků za rok
2004) a uzavíral na hodnotě 1 248 bodů
(Graf č. III/2). Největší přírůstky dosáhly
přitom akcie energetických společností,
nejmenší pak komunikační sektor.
Index Nasdaq, který byl vytvořen v roce 1971, posílil o 1,4 procenta. To byl nejmenší roční pohyb v celé historii indexu.
Uzavírací hodnota pak činila 2 205 bodů
(Graf č. III/3). Z technologických akcií se nejlépe vedlo firmám Google a Apple. Obě dvě Graf č. III/3
si připsaly za celý rok kolem 120 procent.
Vývoj indexu Nasdaq
Snad nejhůře dopadl index Dow Jones. Ten za celý rok dokonce skončil ve
ztrátě 0,6 procenta a jeho konečná hodnota činila 10 717 bodů (Graf č. III/4).
Roční pokles akcií obsažených v indexu Dow Jones o 0,6 procenta byl nejhorší výsledek od roku 2002 a rovněž nejmenší roční změna indexu od roku 1926. Z celkem třiceti akcií obsažených v elitním indexu Dow Jones jich více než polovina ztrácela. Nejhůře na tom byla automobilka General Motors, která se propadla o 52 procent a dostala se na 23leté minimum.
Zajímavé je, že se lépe dařilo akciím
malých a středních firem. Jaké byly hlavní důvody propadu akcií? Za prvé to byla obava z vyšších úrokových
sazeb v největší ekonomice světa. Dražší půjčky odrazují spotřebitele od akciových investic a nahrávají spíše
úsporám. Americká centrální banka loni navíc zvedla úrokové sazby na nejvyšší úroveň od roku 2001 – až na
4,25 procenta. Dalším negativním faktorem, který se odrazil na ceně akcií, byly rostoucí ceny energií.To se podepsalo zejména na akciích dopravních či přepravních firem a na akciích podniků ze zpracovatelského prů-
172
Svět
myslu. Například cenné papíry letecké spo- Graf č. III/4
lečnosti Southwest Airlines se během loňského roku dostaly na svoji historicky nejniž- Vývoj indexu Dow Jones
ší úroveň.
Jak to bude s americkými akciemi
v roce letošním? Analytici předpovídají, že
podmínky pro jejich růst budou lepší než loni, neboť centrální banka by měla ustat se
zvyšováním sazeb. Experti však jedním dechem dodávají, že i tak vývoj na americkém
Wall Streetu bude zaostávat za vývojem na
akciových trzích v dalších částech světa.
Na závěr ještě jedna důležitá událost.
O tom, jakým směrem se bude v letošním roce ubírat americká měnová politika poprvé
po 18 letech, nebude rozhodovat legendární
centrální bankéř Alan Greenspan.Tomu letos v lednu vypršelo funkční období. Americký prezident do čela nejdůležitější finanční instituce světa jmenoval Bena Bernankeho, který v americké centrální bance působil jako
jeden z guvernérů.
Evropské akciové trhy
Investice do evropských akcií se loni vyplatila (Graf č. III/5). Zatímco hospodářství zemí eurozóny ve
srovnání se Spojenými státy opět zaostávalo, na evropských akciích se to nikterak neodrazilo. Na jejich výrazném růstu se podepsaly nízké úrokové sazby v zemích eura, ale zejména výsledky evropských firem. Podniky pokračovaly v masivním snižování nákladů, což se pozitivně odrazilo jak na jejich Graf č. III/5
ziscích, tak i na ceně akcií. Analytici pouka- Vývoj evropského indexu Eurostoxx
zují na to, že stejná úsporná opatření dělaly
podniky ve Spojených státech v devadesátých letech a rovněž se jim to vyplatilo.
Například německý strojírenský konglomerát Siemens loni uzavřel některé své ztrátové divize, další přesunul na východ a jeho
akcie za celý rok přidaly více než 16 procent.
Německý akciový index DAX se vyvíjel ještě lépe – vzrostl o 27 procent i díky počínajícímu zlepšování největší evropské
ekonomiky. Restrukturalizace ve firemní sféře pomohla i francouzským akciím. Index
CAC během roku přidal 23 procent. Britský
index FTSE se dostal výš o 16 procent.
Nutno dodat, že mnohé evropské akciové trhy byly taženy zejména zvyšujícími se cenami akcií ropných firem. Tak třeba norský index vzrostl o víc než 50 procent i díky tamnímu ropnému koncernu Statoil.
Výkonu rakouských akcií zase výrazně pomohla firma OMV.
Podle expertů lze v letošním roce očekávat průměrné výkony evropských akcií. Podle nich se na jejich vývoji bude zejména ve druhé polovině roku podepisovat zvýšení sazeb a následné zpomalení ekonomického růstu i růstu korporátních zisků.
173
Svět
Česko a střední
Evropa
Jako další velké vítězství lze označit
vývoj na akciových trzích ve střední Evropě.
Český akciový index PX50 přidal 42 procent, maďarský BUX 41 procent a polský
WIG 34 procent (Graf č. III/6). Na pozitivním vývoji se podepsal zejména neutuchající zájem a důvěra investorů v celý region.
A nelze se divit. Ekonomikám všech zmíněných zemí se dařilo velmi dobře.
Na tuzemských akciích vydělal nejvíc
ten, kdo vsadil na Unipetrol a ČEZ. Akcie
Unipetrolu poskočily za celý rok o téměř
140 procent, o téměř 120 procent zamířily
nahoru i akcie energetického koncernu
ČEZ (Graf č. III/7).
Experti se domnívají, že i letos se bude českým akciím výrazně dařit. Jako hlavního favorita opět zmiňují ČEZ. To se potvrzovalo již na začátku roku 2006. Cena se
dostala nad 800 korun za akcii. Někteří
analytici tvrdí, že příští rok by se mohla překonat i magická hranice 1 000 korun za akcii. Hlavními důvody, proč se akciím tohoto
státního kolosu tak daří, je zejména jeho
pokračující expanze v různých částech
Evropy, a také rostoucí cena elektřiny.
Dalšími lákadly na pražské burze by
podle odhadů mohly být i farmaceutická firma Zentiva či petrochemický podnik Unipetrol.
Japonsko a Asie
Největší zisky za posledních dvacet
let si připsaly japonské akcie. Index Nikkei
vzrostl totiž o více než 40 procent (Graf č.
III/8). Tomuto vývoji napomohlo i podzimní
znovuzvolení vlády premiéra Džuničira Koizumiho. To pro trhy znamenalo vyhlídky na
lepší ekonomický růst. Japonským akciím
nahrály i extrémně nízké úrokové sazby,
které se v zemi již několik let drží v blízkosti nuly, a rovněž restrukturalizace japonských podniků. Stejně jako tomu bylo v případě Evropy.
Graf č. III/6
Vývoj českého indexu PX50
Graf č. III/7
Vývoj akcií ČEZ (v Kč za akcii)
Graf č. III/8
Vývoj japonského indexu Nikkei
174
Svět
Kupříkladu automobilka Toyota Motor skončila rok o 47 procent výše, akcie společnosti Sony zase
poskočily o 22 procent.
Nejenom Japonsko si však připsalo vysoké akciové zisky. Dařilo se zejména firmám z rozvíjejících
se asijských trhů. Třeba korejský index Kospi se zvýšil o více než polovinu. Hlavní index indické burzy přidal zase 42 procent. Na tom se podepsal zejména vysoký ekonomický růst těchto zemí.
Světové měnové trhy
Dolar, euro, japonský jen
Ten, kdo si loni vsadil proti americkému dolaru, zažil na konci roku zklamání. Americká měna totiž
ukončila čtyřletou sérii propadů a vykázala růst jak k euru, tak i k japonskému jenu.
Dolar přitom vůči oběma měnám posílil o 15 procent, což je největší roční nárůst od roku 1999. Podle odhadů investičních bank měl dolar na konci roku 2005 končit na úrovni 1,4 dolaru za euro. Ve skutečnosti však americká měna posílila až na konečných 1,18 za euro. Vůči japonskému jenu dolar posílil až na
hodnotu 117,7 jenu za dolar ze 102 jenů za dolar na začátku roku 2005.
Důvod? Zejména obrovské rozdíly mezi úrokovými sazbami v jednotlivých zemích. Ty ve Spojených
státech byly bezkonkurenčně nejvyšší, a tím pádem znamenaly velké lákadlo pro investory. Ti se začali
zbavovat ostatních měn a naopak nakupovali dolar, který díky vyšším sazbám nabízel i vyšší výnosy.
Zatímco americká centrální banka (Fed) během roku zdražila peníze celkem osmkrát a na konci roku základní sazba činila 4,25 procenta, v Evropě a Japonsku tomu bylo zcela naopak. Evropská centrální
banka zvedla náklady na půjčky pouze jednou, a to na 2,25 procenta, japonská cedulová banka je kvůli
obavám z deflace držela v blízkosti nuly.
Někteří ekonomové tvrdí, že takzvaná výnosová prémie sehrála loni u investorů naprosto nejdůležitější roli. Ti dokonce hodili za hlavu faktory, které v minulých letech byly považovány za nejdůležitější –
existence a výše takzvaného dvojího deficitu USA (tedy obchodu a rozpočtu).
Obchodní schodek největší ekonomiky světa se loni proti roku 2004 zvýšil o 18 procent a dosáhl rekordní výše 726 miliard dolarů. To je téměř šest procent hrubého domácího produktu nejbohatší země světa. Nejhůře přitom dopadla bilance s Čínou, kde schodek obchodu byl přes 200 miliard dolarů. Co se týče rozpočtového schodku, ten se sice o něco snížil (na 319 miliard dolarů), ovšem stále zůstal třetím nejvyšším v americké historii (Graf III/9).
Graf č. III/9
Dolaru podle ekonomů loni navíc nahrávalo to, že i nadále zůstává světovou Kurz dolaru k euru
měnou číslo jedna a také hlavní rezervní
měnou.
O tom, jak překvapující a neočekávané bylo pro trhy loňské posilování kurzu dolaru svědčí i mylné prognózy mnoha investičních bank. Kupříkladu Citigroup, Deutsche Bank a UBS – všechny v lednu 2005
tvrdily, že dolar čeká slábnutí kurzu. Vedle
ovšem byly i tipy lidí, které lze označovat za
investorské guru. »Časy starého dobrého
dolaru jsou pryč, jeho kurz půjde dolů,«
prognózoval Bill Gates loni v zimě na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. A jeho
175
Svět
dobrý přítel Warren Buffett mu přitakával.
O kolik přišel Gates sázkou proti americké
měně nebylo zveřejněno. Buffett si nicméně
musel »odepsat« víc než miliardu dolarů.
Americké měně nedůvěřoval ani další z elitního klubu nejbohatších mužů světa – George Soros.
Jak se bude situace vyvíjet letos?
Zpevňování bude pokračovat. Dolaru totiž
mimo jiné bude nahrávat i to, že světové
centrální banky zvyšují svoje dolarové rezervy. Čísla hovoří za vše – podle Mezinárodního měnového fondu dosahovalo celkové
množství dolarů držených v oficiálních rezervách ke konci třetího kvartálu roku 2005 celkem 1,72 bilionu dolarů (Graf III/10).
Graf č. III/10
Kurz jenu k dolaru
Čínský jüan
Jako přelomový rok lze označit rok 2005 pro čínskou měnu a stejně tak pro celý svět. Čína totiž v červenci vyslyšela opakované výzvy Západu a po deseti letech uvolnila kurz své měny vůči dolaru a naopak
ji svázala s košem hlavních měn světa. Do té doby byl kurz pevně svázán k americké měně v poměru 8,28
za dolar.
Čínská administrativa ovšem revalvovala svoji měnu o pouhá dvě procenta. Kromě toho od té doby
přísně hlídá, aby denní výkyvy měny vůči koši vybraných měn během dne nevybočily z pásma 0,3 procenta – oběma směry.
Mnozí ekonomové však tento krok považují za víceméně symbolický. Podle statistik je totiž čínská
měna vůči americké podhodnocena o více než 40 procent. Ekonomové proto označují čínské gesto za
spíše politickou záležitost. Podle USA se Čína naoko podvolila nátlaku Spojených států, jejichž kritika čínského měnového systému v posledních letech přitvrdila. Podhodnocená měna podle USA čínské zboží
v zahraničí uměle zlevňuje a dává tak exportu Číny neférovou výhodu a prohlubuje obchodní nerovnováhu ve světě. Například americký obchod s Čínou skončil vloni propadem přes 200 miliard dolarů.
Spojené státy před časem dokonce hrozily, že pokud Čína do konce července neuvolní kurz, uvalí
Kongres na čínský dovoz obchodní sankce. Krok Číny tak podle některých pozorovatelů de facto odvrátil
obchodní válku mezi oběma mocnostmi.
Ačkoliv zejména USA si od zpevnění kurzu jüanu slibovaly zlepšení obchodní bilance, mezi experty
panuje značná skepse. Důležité totiž je zda a jakým tempem bude Říše středu ve zhodnocování měny pokračovat. Čína by totiž podle analýz musela revalvovat svoji měnu nejméně o dvacet procent, aby američtí obchodníci, a tím pádem i stát, pocítili úlevu. Kdyby jüan zhodnotil o dvacet procent, schodek americké
obchodní bilance by poklesl maximálně o 13 miliard dolarů, uvedli loni v dubnu vládní experti ve Washingtonu.
Česká koruna
Historické rekordy padaly loni a na začátku letošního roku i na tuzemském měnovém trhu. Tady svoje
rekordy lámala česká koruna. Během loňska se dostala pod 29 korun za euro, na začátku roku 2006 posílila až na dříve neuvěřitelných 28,22 koruny za euro. Za dolar se zase loni platilo i méně než 24 korun (Grafy č. 11 a 12).
176
Svět
Silnou korunu má na svědomí jak dobrý stav české ekonomiky, tak i zájem investorů o tuzemskou měnu. Kromě toho se
na kurzu výrazně odrážejí plánované
a uskutečněné velké zahraniční investice.
Podle většiny předpovědí bude česká
měna dál sílit, jen mírnějším tempem. Nejoptimističtější předpovědi hovoří o tom, že
by mohla prorazit 28 korun za euro.
Spotřebitelé si nad silnou měnou mohou mnout ruce. Za zahraniční měny totiž
zaplatí méně českých peněz. Silná koruna
znamená pro spotřebitele i další výhody.
Zlevní se cena zboží dováženého ze zemí,
kde se platí eurem. Levnější by měla být nejenom elektronika, ale také třeba textil, tropické ovoce nebo západní auta. Méně zaplatí i ten, kdo se chystá na dovolenou například do Alp. Ušetří jak na ubytování, tak
třeba na ceně permanentky na lyžování.
Podnikům, které svoje zboží vyvážejí
do zahraničí, ale silná měna dělá starosti.
Jejich zboží je totiž venku dražší, a tím pádem hůř soutěží s konkurencí. Asociace
exportérů dokonce tvrdí, že silnější koruna
připraví ročně vývozce o 15 až 20 miliard
korun.
V souvislosti se silným kurzem koruny
se analytici často zmiňují o tom, že česká
měna je nadhodnocená. Jim dává za pravdu i centrální banka. Její guvernér i mnozí
členové bankovní rady na začátku roku
2006 naznačovali, že koruna je příliš silná
a že by banka mohla kvůli tomu snížit úroky.
Graf č. III/11
Kurz koruny k dolaru
Graf č. III/12
Kurz koruny k euru
Světové burzy
Nejenom samotné akcie a jejich vývoj byly v loňském roce ve středu zájmu investorů a médií. Nutno
dodat, že tahákem se staly i samotné parkety, na nichž se obchoduje. Rok 2005 vejde totiž do análů jako
rok, ve kterém se burzy mezi sebou spojovaly či nabízely převzetí, razantně se modernizovaly nebo se naopak potýkaly s četnými problémy.
Za tím vším stojí vcelku jednoduché důvody – konsolidace a snižování nákladů.
Snad nejvíce se loni hovořilo o londýnské burze – London Stock Exchange (LSE). Na začátku roku
se zdálo být naprosto jisté, že burzu převezme buď německá Deutsche Börse (ta za ni nabídla 1,3 miliardy liber) nebo burza Euronext, která sídlí v Paříži a která vznikla spojením burz v Amsterodamu, Bruselu,
Lisabonu a zmiňované Paříži.
177
Svět
V průběhu roku se však situace zcela obrátila. Britští regulátoři nejprve vyjádřili obavy nad tím, že by
případný vítěz mohl po převzetí LSE využít a zneužít téměř monopolního postavení nové burzy a mohl by
omezit konkurenci při obchodování s cennými papíry v Británii. Spojením by totiž vznikl druhý největší trh
na světě – po newyorské burze NYSE. Kromě toho se proti takovému plánu postavili jak akcionáři Deutsche Börse, tak i Euronextu. Ti požadovali namísto nové akvizice raději vyplacení volných peněžních prostředků do vlastních kapes. Odpor akcionářů německé burzy byl tak silný, že dokonce stál křeslo předsedy představenstva Weinera Seiferta a z plánů na převzetí nebylo nic.
Na konci roku však přišla nová nabídka – australská Macquarie Bank nabídla za LSE 1,5 miliardy liber. Tuto nabídku ovšem Britové odmítli jako »směšně nízkou«. A Němci? Ti raději svoje úsilí obrátili směrem k Švýcarsku a snaží se zintenzivnit svoji spolupráci se švýcarskou burzou.
Zajímavé transakce na poli obchodních platforem však neprobíhaly pouze v Evropě. Největší změnu
za 213 let své existence provedla Newyorská burza cenných papírů (NYSE). Ta se spojila se svým elektronickým rivalem – chicagskou společností Archipelago Holdings. To podle expertů bude v budoucnu znamenat jediné: pokřikující makléře, kteří byli pro NYSE typičtí, za čas nahradí stroje a elektronické obchodování. Newyorská burza navíc ohlásila, že na počátku letošního roku se stane veřejně obchodovatelnou
společností.
Největší soupeř NYSE – technologický trh Nasdaq – loni rovněž nezahálel. Dokončil spojení s Instinet Trading Group, která vlastní burzu Inet, a kromě toho dal na trh svoje vlastní akcie. Nasdaq navíc v únoru podal nabídku na převzetí londýnské burzy.
V centru zájmu na převzetí se během roku ocitla také 157 let stará termínová burza Chicago Board of
Trade. Tu chtěl »dostat« její lokální rival Chicago Mercantile Exchange, z plánované fúze nakonec sešlo.
Nejenom slučování loni ovládlo svět burz. Některým z nich se nevyhnuly ani skandály.
Nejhorší postihl japonskou burzu. V listopadu se nejprve porouchal obchodní systém a došlo k technickému výpadku. O měsíc později však přišel horší skandál. Jeden z obchodníků se krutě zmýlil. Měl prodat jednu akcii společnosti J-Com za 610 tisíc japonských jenů (asi 120 tisíc korun), ale namísto toho prodal 610 tisíc akcií této firmy za pouhý jeden jen. Obchodní systém burzy však nebyl schopen chybu opravit ani po několika urgencích. Šéf burzy na sebe vzal veškerou zodpovědnost a rezignoval.
Komoditní trhy
Rok 2005 se stane zcela jistě synonymem vysokých cen komodit. Ačkoliv jejich ceny rostly i v předchozích letech, loni šplhaly do nebývalých výšin. Svět si navíc uvědomil, že doba levné ropy a dalších surovin je nenávratně pryč.
Co stálo a bude stát za prudkým zdražováním ropy, zemního plynu, zlata, mědi či platiny? Zejména
neutuchající apetit některých asijských ekonomik. Čínská ekonomika rostla zhruba desetiprocentním tempem, indická zase osmiprocentním. To zvýšilo jak poptávku po potravinách, tak i po průmyslových komoditách. To je podle expertů dost na to, aby ceny kovů a obilovin rostly na nové rekordy.
Ceny komodit zvyšovaly i agresivní nákupy ze strany investičních fondů. Ty se poslední dobou snaží
diverzifikovat svoje investice a namísto tradičních akcií a dluhopisů se vrhají zejména na základní kovy
a ropu. Jak rostou obavy z terorismu, stále více investorů se uchyluje i ke vzácným kovům.
V současné době čítají světové investice do různých komoditních fondů více než 200 miliard dolarů,
uvádí Citigroup. Investory láká zejména pohádková návratnost. Jen pro srovnání, Goldman Sachs Commodity Index loni přidal za celý rok téměř 40 procent. Kdo vsadil na americké akcie a index S&P 500, ten
vydělal jen tři procenta. Investice do amerických dluhopisů byla ještě o něco horší – 2,8 procenta.
Faktem nicméně zůstává, že zmiňovaných 200 miliard, které investoři »vsadili« na komodity, je prozatím »směšně« málo v porovnání s dalšími druhy investic. Zmiňovaná studie Citigroup uvádí, že investi-
178
Svět
ce do akcií po celém světě činí 45 bilionů dolarů, do dluhopisů je to pak 9,2 bilionu dolarů. Téměř 3 biliony dolarů přitom směřují do akcií energetických a těžařských společností.
A jaká bude situace v letošním roce?
»Pro komodity to bude výborný rok. Pokud v roce 2006 nebudete schopni v tomto sektoru vydělat
peníze, pak byste měli opustit svět finančního byznysu,« citovala agentura Reuters Mika Komesaroffa, výkonného ředitele Urandaline Investments, poradenské firmy, která se specializuje na Čínu.
Ropa
O největší šok na komoditním poli se loni postarala ropa. Cena lehké americké ropy se totiž během
roku vyšplhala až přes 70 dolarů za barel. Severomořský Brent, který se používá v Evropě, pak stál víc
než 68 dolarů (Grafy č. 13 a 14).
Důvodů, proč strategická surovina tak zdražovala, se najde hned několik. V první řadě je nutno zmínit obrovskou poptávku – jak ze strany průmyslově vyspělých zemí (jako třeba USA), tak i rozvojových států (zejména z Číny). Podle Mezinárodní
agentury pro energii dokonce loni poptávka Graf č. III/13
po ropě dosáhla největšího nárůstu za poVývoj americké ropy (v USD za barel)
sledních 24 let.
Rok 2005 se však na ceně suroviny
podepsal i z důvodů geopolitických a přírodních. Teroristické útoky v Iráku a v Londýně, sabotáže v Nigérii či politická nejistota ve Venezuele – to vše ještě zvýšilo obavy, že by mohlo dojít k narušení dodávek
strategické suroviny. Ještě silnější rána
však přišla na konci loňského léta.
Vlna silných tropických bouří kolem
Mexického zálivu způsobila nejenom uzavření tamních rafinérií a výpadky v dodávkách, ale také raketově vystřelila cenu ropy
vzhůru. Ta se dostala až ke zmiňovaným
sedmdesáti dolarům za barel. Když hurikány neutichaly, někteří analytici začali svět Graf č. III/14
varovat, že ropa se dostane až ke 100 dolarům za barel. Jejich předpovědi se nako- Vývoj ropy Brent (v USD za barel)
nec nevyplnily, extrémně drahá ropa se
však nicméně i tak podepsala ve spoustě
oblastí.
Do hospodářských potíží se dostaly
mnohé letecké a přepravní společnosti, firmám obecně radikálně rostly náklady
a svět zachvátila obava z rostoucí inflace.
Snad nejhůře pociťovali drahou ropu motoristé po celém světě. Ve Spojených státech se cena benzínu dostala až k dosud
nevídaným třem dolarům za galon, v Česku se jeho cena vyšplhala až ke 35 korunám za litr. Mezi producenty a spotřebiteli
179
Svět
ropy se rozhořel tvrdý ústní souboj. Obě skupiny se vzájemně osočovaly z toho, kdo za drahou ropu
vlastně může. Největší spotřebitelé ropy ve světě – mimo jiné Spojené státy či Velká Británie – svalovali
vinu zejména na Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), která prý na trh dodala málo ropy. Státy
OPEC zase poukazovaly na to, že vyšší těžba Západu nepomůže, neboť tu chybějí rafinérie, které by
další ropu zpracovaly. Jen pro zajímavost, ve Spojených státech nebyla za posledních 29 let vybudována žádná nová rafinérie. Hlavním důvodem jsou zejména vysoké náklady. Vybudování jedné takové továrny se totiž blíží až ke třem miliardám dolarů. Firmy do takového projektu jdou pouze v případě, že se
jim to opravdu vyplatí.
Zatímco spotřebitelé se drahé ropy hrozí, ropní producenti jásají. Díky vysoké ceně ropy se těmto zemím za rok 2005 opět prudce zvýšily příjmy z vývozu ropy. Odhady zatím hovoří o tom, že na konci roku
si jedenáctka zemí ropného kartelu mohla celkem přijít na bezprecedentních 430 miliard dolarů. Valná většina těchto peněz jde zpátky na investice. Některé z nich sázejí na halové sjezdovky, jiné budují elektrárny či nakupují přepravce zboží.
Nejodvážnější jsou Spojené arabské emiráty. Dubaj financuje 30miliardový projekt, který by měl
zdvojnásobit příjmy z turismu. Stěžejní je vybudování zábavního parku Dubailand. Ten by měl být dvakrát
tak velký, jako je Walt Disney World na Floridě. Na turistický ruch sázejí i další. Emirát Abú Zabí otevřel loni v březnu nejpřepychovější hotel na světě – Palác. Výstavba přišla na miliardu dolarů. Třípokojové apartmá stojí přes 12 tisíc dolarů. Investice však jdou i do jiných oblastí. Emiráty vsadily na leteckou přepravu.
Objednaly si 45 Airbusů A380 za sedm miliard dolarů.
Ropní magnáti nevyužívají získaných peněz jen ke »zušlechťování« svých zemí. Za poslední rok a půl
oznámili investoři v Zálivu, že za mořem uskutečnili akvizice přes osm miliard dolarů. Ty zahrnují nákup
Thoussauds Group, vlastníka muzea voskových figurín v Londýně. Jedna z kuvajtských firem zase hodlá
zaplatit přes tři miliardy dolarů za africkou telekomunikační Celtel International.
Kromě arabských zemí ovšem z drahé ropy loni masivně profitovaly i západní ropné společnosti. Jejich
hospodářské výsledky předčily očekávání. Kupříkladu firma Exxon oznámila, že její zisk se v posledním kvartále roku dostal až na 10,7 miliardy dolarů. To je přitom nejvyšší zisk, který kdy veřejně obchodovatelná americká firma zveřejnila. Pohádkové – i když ne tak vysoké – zisky ovšem vykázali i jeho konkurenti.
Základní kovy
Vývoj na trhu se základními kovy lze v posledních letech charakterizovat jako velmi podobný. Ceny
kovů totiž prudce rostou již třetí rok po sobě. Výjimkou nebyl ani rok 2005. Vysoká poptávka ze strany hladové Asie – zejména pak Číny a Indie, agresivní nákupy ze strany investičních fondů, ale také nízké zásoby – to vše se podepsalo na jejich vysoké ceně.
Jedny z největších zisků zaznamenala během roku měď. Ta zdražila podle údajů agentury Bloomberg až o 42 procent a na začátku roku letošního dokonce na londýnské burze překročila úroveň 5 100
dolarů za tunu. Jen pro zajímavost, poptávka po mědi ze strany Číny, která je jejím největším spotřebitelem, by letos měla vzrůst o dalších 8 procent.
Na 17leté maximum se během roku dostala i cena hliníku. Ten zdražil až přes 2 200 dolarů za tunu.
Čínská poptávka po hliníku, který se používá ve stavebnictví, automobilovém sektoru a výrobě obalů, během příštích tří let poroste o více než deset procent ročně.
Loni zdražoval i nikl, jehož cena se dostala k 15 tisícům dolarů za tunu.
Drahé kovy
Kdykoliv zavládne ve světě nejistota, oči všech investorů se upírají právě k drahým kovům a nejinak
tomu bylo i loni. Největší zájem je tradičně o zlato. Jeho cena během loňského roku poskočila o více než
18 procent. To byl přitom nejvyšší roční nárůst od roku 2003. V prosinci se cena tohoto vzácného kovu do-
180
Svět
stala dokonce až na 24leté maximum 544 Graf č. III/15
dolarů za troyskou unci (Graf č. 15).
Zajímavé je, že obyčejně se cena zla- Cena zlata (v USD za troyskou unci)
ta vyvíjí v opačném směru než kurz dolaru.
Pokud tedy dolar posiluje, zlato obyčejně
zamíří dolů a naopak. Důvodem je to, že
zlato a valná většina komodit jsou kótovány v dolarech. Když dolar posiluje, potřebujeme na nákup stejného množství komodit méně dolarů. Rok 2005 však zaznamenal průlom v této teorii. Nejenomže dolar
posiloval, ale současně zdražovalo i zlato.
Experti to vysvětlují ohromným zájmem investorů.
Někteří dokonce předpovídají, že cena žlutého kovu by se mohla v letošním roce dostat až na 650 dolarů za troyskou unci.
Stejně jako zdražovalo zlato, šly nahoru i ceny dalších drahých kovů. Cena stříbra se dostala až přes
9 dolarů za unci. Stejně tak i paladium a platina. Její cena narostla během roku o téměř 13 procent a dostala se až na 973 dolarů za troyskou unci.
Zemědělské komodity
Zajímavým vývojem prošly loni i ceny zemědělských komodit. Na Chicagské obchodní burze zamířily vzhůru mnohé z nich. Termínovaný kontrakt na sóju podražil o 10 procent na šest dolarů za bušl. Stejně přidala i pšenice, jejíž cena se dostala až na 3,4 dolarů za bušl. Příští rok by to v průměru mělo být až
3,6 dolaru za bušl. Podepíšou se na tom ztenčující se zásoby a vysoká poptávka zejména z Asie.
Nahoru zamířily i ceny kukuřice či vepřového masa.
Do vývoje na trzích s agrárními komoditami loni citelně zasáhly i hurikány. Již druhým rokem po sobě tropické bouře poškodily úrodu pomerančů a vyhnaly vzhůru cenu pomerančového koncentrátu. Kontrakt na zmraženou pomerančovou šťávu zdražil o téměř 50 procent na 1,252 dolaru za libru.
O 70 procent vzrostla loni cena rafinovaného cukru. Důvodem byly zejména spekulace, že největší
producent Brazílie bude využívat více třtiny na výrobu etanolu jako alternativu ke zdražujícímu benzínu.
Letos v únoru se cena cukru na londýnské burze dostala nejvýš za posledních 17 let – tuna se prodávala za 460 dolarů.
Eva Hanáková, Hospodářské noviny
Příběh ropy
Její dříve nejčastěji používaný název nafta pochází z arabského naft, nafata – téci. Odborníci si nejsou jisti ani jak vznikla, kolik už jí ze země vyteklo, ani kdy vyteče poslední kapka a zda to vůbec nastane. Jisté je, že kvůli ní vyteklo i mnoho krve, válčilo se o naftu proto, aby se mohlo s ní válčit dál. Tento příběh je možná o tom, že běh lidských dějin se zrychluje a není to pohádkový příběh nekonečný, ale pravděpodobně příběh s jistým koncem, který by neměl být koncem lidských dějin.
181
Svět
Historie
První vrty ropy byly provedeny v Číně ve 4. století n. l. Její využití bylo značně omezené a po celá
staletí vlastně, viděno dnešníma očima, stagnovalo. Čínské vrty nesahaly hlouběji než zhruba 300 m, přičemž se používalo vrtáků nasazených na bambusové hole. Olej se spaloval, aby se vypařila slaná voda
a získala tak sůl. V 10. století spojovaly bambusové »ropovody« vrty se solnými lázněmi. Ze starých perských tabulek se dovídáme, že ropa byla ve vyšších společenských vrstvách používána jednak k účelům
lékařským, jednak k osvětlování.
V Bagdádu, jenž byl v 8. století nově postaven, byl povrch ulic asfaltován. Asfalt pocházel ze snadno přístupné ropy z těžebních polí této oblasti. V 9. století využívali v ázerbájdžánském Baku ropu k získání nafty. O jejich ropných polích se zmiňuje arabský zeměpisec a cestovatel al-Husajn Masúdí, jenž je
popsal v knize vydané v roce 943 a nazvané Lučiny zlata a doly šperků. V roce 1298 vylíčil Marco Polo,
který Baku navštívil na svých cestách, ve svém Milionu tuto krajinu takto: »Blízko gruzínské hranice je zřídlo, z nějž tryská proud oleje v takovém množství, že by hned mohlo být naloženo sto lodí.«
V roce 1539 byla do Evropy dovezena ropa z Venezuely – císař Karel V. si jí léčil dnu. A německý mineralog Georg Bauer poprvé užil termín petroleum (což v latině označuje skalní olej) v roce 1556. O dvě
stě let později, 1755, obsahuje Mapa středních britských kolonií v Americe (autorem byl zeměpisec Lewis
Evans) první písemný doklad o výskytu ropy v Pensylvánii.
Skutečný zlom však nastal teprve v 19. století – od té doby nepřestal význam této suroviny prudce
růst. V roce 1853 byl totiž objeven proces destilace: polský vědec Ignacy Lukasiewicz (1822–1882) dokázal destilovat ze surové ropy petrolej. V následujícím roce byl v jihopolské Bóbrce poblíž Krosna otevřen
první ropný (»petrolejový«) »důl«. Lukasiewicz jako první v dějinách dokázal využít ropu průmyslově tím,
že v Ulaszowicích postavil první rafinérii (rozuměj destiloval ropu).
Tyto objevy se rychle rozšířily a v roce 1861 vybudoval Merzojev v Baku první ruskou rafinérii.
První komerční vrt v Severní Americe byl proveden v Oil Springs (!) v kanadské provincii Ontario v roce 1858 Jamesem Millerem Williamsem. Americký ropný průmysl však vznikl v roce 1859, když Erwin Drake byl pověřen newyorskou společností Pennsylvania Rock Company podnikatele George Bisseta, aby těžil ropu poblíž známého zdroje na Oil Creeku (!) u pensylvánského Titusville. 27. srpna téhož roku narazil Drake na ropu v hloubce 21 metrů. V USA to byl první vrt vůbec a tento den je často uváděn jako klíčový okamžik komerčního využití ropy.
Třebaže její potřeba (a spotřeba) stoupala spíše pomalu, počáteční »místní« naleziště jako ta v Ontariu a Pensylvánii byla brzy vyčerpána, pokračovalo tudíž hledání nových zdrojů, takže docházelo k ropné horečce např. v Texasu, Oklahomě a v Kalifornii. Kolem roku 1910 pak byla objevena rozsáhlá ropná
pole v Kanadě, v Indonésii (tehdy holandské Východní Indii), v roce 1908 v perském Madžíd Sulejmánu,
v Peru, Venezuele a v Mexiku.
Za důležitá data možno však považovat i roky 1878 a 1879. V roce 1878 bratři Nobelové postavili
první ropný tanker, určený k dopravě petroleje po Kaspickém moři. O rok později vynalezl Thomas Alva
Edison elektrickou žárovku, jež odsoudila petrolejové lampy k pozvolnému odumírání, čímž skončil jeden
druh využití ropy – a tento průmysl zažil první recesi.
Skutečně významným ekonomickým faktorem se stala ropa až počátkem 20. století, kdy vynález motorů s vnitřním spalováním vyvolal poptávku, která je v podstatě dodnes jeho hlavní hnací silou. Pozoruhodným mezníkem je v této souvislosti rok 1908, kdy Henry Ford zahájil hromadnou výrobu svého proslulého modelu T. Zpřístupněním automobilu široké spotřebě nastartoval poptávku po benzínu, do té doby málo využívaného vedlejšího produktu rafinačního procesu. K tomu po roce 1914 přistoupil výrazný vliv
války: vzhledem k tomu, že válečná plavidla potřebovala naftové motory, že vojenská vozidla tažená koňmi byla nahrazena motorovými (nákladními auty a tanky) a že se začalo používat i letadel, považovaly
všechny válečné mocnosti ropu za velmi důležitý faktor. Spotřeba stoupla tak závratně, že v letech
1917–1918 zavládl nedostatek.
182
Svět
V roce 1933 dovolila vláda Saúdské Arábie americké společnosti Standard Oil (založené 1870 Johnem Rockefellerem), jež 1878 ovládala v USA na 90 % rafinérií, zkušební vrty ve východní provincii. O pět
let později mohla být poblíž Dhahranu zahájena těžba ve velkém rozsahu.
Druhá světová válka – ještě mnohem více než první – vyjevila důležitost ropy jako jednoho z rozhodujících faktorů pro vítězství spojenců. Omezená možnost domácí nabídky ke konci války vedla Spojené
státy k poznání významu ropy, jejíž dostupnost se proto stala jednou z priorit americké zahraniční politiky.
(Je možno zaznamenat, že setkání prezidenta Roosevelta se saúdským králem Abd al-Azizem v roce
1945 bylo rovněž výrazem této priority a počátkem těsných vztahů výrobce a spotřebitele.)
V roce 1951 objevili Robert Banks a Paul Hogan v laboratořích společnosti Phillips Petroleum dva
nové druhy umělých hmot, jež se staly základem mnoha spotřebních statků současnosti a zvýšily tak opět
význam ropy jako výchozí suroviny.
Neobyčejný, v následujících letech rostoucí význam mělo založení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v září 1960. Organizace si jako cíl stanovila vyjednávání s ropnými společnostmi o rozsahu těžby, cenách ropy a koncesích. Prvními členy kartelu byly Írán, Irák, Saúdská Arábie, Kuvajt a Venezuela,
k nimž v roce 1971 přistoupily Alžírsko, Indonésie, Katar, Libye, Nigérie a Sjednocené arabské emiráty.
(Ekvádor přerušil svoje členství v roce 1992, Gabon v roce 1994.) Dohromady produkují členské země
zhruba 40 % světové těžby ropy. Sídlo organizace je ve Vídni.
Prvním, přitom hlubokým zásahem této organizace do světové politiky – a přesvědčivým důkazem,
jakou roli hraje ropa i v této oblasti – bylo embargo arabských zemí vůči státům, jež v roce 1973 podporovaly Izrael v tzv. válce Jom Kippur (podle židovského svátku). Arabské země těžící ropu snížily svou denní produkci o 5 milionů barelů (zvýšená produkce jiných zemí snížila tento rozdíl o 1 milion barelů denně)
a cena ropy se v důsledku embarga zčtyřnásobila: ze 3 dolarů za barel v roce 1972 stoupla ke konci roku 1974 na 12 dolarů. Způsobila tak v zemích dovážejících ropu inflaci a hospodářskou recesi.
Geopolitický význam ropy vyvolal také několik dalších mezinárodně politických krizí, které v letech
1979 a 1980 vedly ke zvýšení jejích cen. Íránská revoluce způsobila pokles denní těžby o 2–2,5 milionu
barelů, následoval vpád Iráku do Íránu v září 1980, v listopadu téhož roku představovala proto společná
produkce obou zemí pouze 1 milion barelů denně (o 6,5 mbd méně než o rok dříve). Důsledek obou těchto událostí: ze 14 dolarů v roce 1978 se cena vyhoupla na 35 $ v roce 1981.
Také v současnosti mají geopolitická napětí související jak s pokračující válkou v Iráku, tak s nastávající krizí ve vztazích Íránu a Západu záporný dopad na ceny ropy, mj. vzhledem ke skutečnosti, že Írán je po
Saúdské Arábii druhým největším producentem ropy v zemích OPEC. Poté, co v posledních měsících roku
2005 docházelo k určitému cenovému uklidnění, v polovině ledna 2006 právě v souvislosti s možným ohrožením íránské těžby (Írán jednu chvíli omezením dodávek ropy vyhrožoval) stoupla ce- Graf č. III/16
na lehké texaské ropy (WTI) za barel k dodání v únoru na 65,23 $ a druhu Brent (ze
Severního moře) v Londýně na 64,28 $ –
nejvyšší od září 2005 (Graf č. III/16).
Trh ropy představuje jen jeden aspekt
trhu energetických potřeb. Dlouhodobě je
ovlivňován také změnami na trzích alternativních energií (elektřiny, topných materiálů,
pohonných hmot) a na poptávce po zdrojích
energie nebo technologie, jež s ropou soutěží. (Např. zemní plyn soutěží s jinými energetickými surovinami na trzích finálních výrobků, poněvadž může být použit k výrobě
elektřiny, otopu nebo jako pohonná látka.)
Ceny ropy v USD 2004
1. Suezská krize, 2. Revoluce v Íránu, 3. Irák napadl Kuvajt,
4. Invaze do Iráku
183
Svět
Podle Výroční zprávy o energetice (Wold Energy Report) Mezinárodní agentury pro energii (IEA)
vzroste světová spotřeba energie v letech 2003–2030 o 52 %, což ročně představuje růst o 1,6 %. Předpokládaná spotřeba ropy by přitom byla jen o něco pomalejší – 1,4 %. Základní scénář zprávy vychází
z předpokladu, že ani struktura poptávky ani nabídky se nijak výrazně nezmění, byť i současné trendy běžné spotřeby naznačují potíže v uspokojování poptávky po ropě a výrobcích z ní. Největším problémem na
trhu energie totiž zůstává prudký růst poptávky. Vyžaduje neobyčejné rozšiřování kapacit, neboť právě těžba ropy dosahuje, jak nasvědčují okolnosti, možného vrcholu. Je nesnadné si představit, jak by se růst poptávky mohl výrazně zpomalit, když zvláště doprava je velmi závislá na fosilních surovinách. A stejně obtížný a náročný by byl rychlý obrat k alternativním zdrojům energie (Tab. č. III/21).
Tab. č. III/21
Spotřeba v tis. barelů denně
USA
Čína
Indie
Česká rep.
1994
2004
Podíl 2004 v %
17 719
3 145
1 413
149
20 517
6 684
2 555
202
24,9
8,2
3,2
0,3
Zdroj: BP Statistical Review of World Energy, červen 2005
Problémem fosilních pohonných hmot je, že zvyšování produkce ropy je obtížné a nákladné a že se
tak současně při jejím spalování zvyšují emise kysličníku uhličitého. Projekce vývoje na trhu ropy je přitom
ztěžována nízkou kvalitou statistik. Statistiky rozvojových zemí jsou tradičně nedostatečně rozvinuté, takže hodnocení poptávky může být sotva spolehlivé. Na druhé straně určit dodávky a rezervy je nesnadné
proto, že země sdružené v OPEC se zdráhají poskytnout odpovídající informace. Americká Správa energetických informací (EIA – Energy Information Administration) odhaduje, že světové rezervy ropy představují vcelku tři biliony barelů. Jde však o odhad velmi nejistý, neboť nové objevy ropy a technologické
změny mohou odhady dosažitelného základu ropných zdrojů změnit.
Jiné odhady rozsahu ropných zdrojů jsou sice mnohem pesimističtější než odhady EIA. Na druhé
straně však třeba poznamenat, že neberou často v úvahu skutečnost, že pokud by ropa »docházela«
mnohem dříve, než se očekává, její cena by stoupala a tento fakt sám by urychloval technologické inovace, nutil k úsporám, snižoval poptávku a vedl spotřebitele k přechodu na alternativní zdroje. Můžeme se
domnívat, že ropa možná »nedojde«, ale s její stoupající cenou a obratem spotřebitelů k alternativním
zdrojům energie její význam poklesne.
Uvážíme-li současný objem těžby, pak by známé zásoby ropy vystačily na dalších 43 roků. První problém
je ovšem právě v předpokladu stálé úrovně těžby, další, jak jsme už zmínili, v ne zcela věrohodné povaze oficiálních údajů. Mezi roky 1980 a 2004 se oficiálně uváděné rezervy zvýšily ze 667 na 1 189 gigabarelů, aniž by
to bylo doprovázeno odpovídajícím trendem v objevech nových nalezišť. Křivka nových objevů dosáhla vrcholu
v 60. letech, od té doby klesá, navíc spotřebovává lidstvo každý rok více ropy než činí nové objevy.
Ropné rezervy jsou tedy pouhými odhady. Zpravidla se pro jednotlivá ropná pole udávají hodnoty P90,
P50 a P10 (tj. množství ropy, jež naleziště obsahuje s 90%, 50% a 10% pravděpodobností. Jestliže tedy určité pole obsahuje s 90% pravděpodobností 500 milionů barelů, je tu 10% možnost, že zahrnuje o 1 500
mil. barelů více). Rozpětí hodnot a složitost problematiky poskytují velký prostor manipulaci; jednotlivé země mají dost pohnutek, aby své údaje nadsazovaly, chtějí-li např. získat výhodnější úvěrové podmínky od
Světové banky nebo přilákat investory apod. Podle jimi udávaných rezerv jsou navíc vypočítávány produkční
kvóty států sdružených v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Rezervou se rozumí odhad množství
ropy v daném poli, jež může být vytěženo za předpokládanou cenu. Vyšší cena proto často znamená, že
184
Svět
může být produkováno více. Hranice růstu Graf č. III/17
rezerv závislých na ceně je ovšem dána
Poměr ropných zásob a těžby
geologickými podmínkami (Graf č. III/17).
Optimisticky vidí budoucnost těžby ropy – aspoň budoucnost nejbližší – experti
významné výzkumné instituce, kterou je
Cambridge Energy Research Association.
V letech 2004–2010 předvídají růst produkční kapacity (nikoli tedy skutečné těžby)
o 16 mil. barelů denně, tedy z 85 mil. na
101 milion. Současné napětí mezi nabídkou
a poptávkou by tak polevilo.
Růst by přitom byl téměř rovnoměrně
rozdělen mezi členy a nečleny OPEC:
u členských zemí by šlo především o výrazný vzestup těžby v Saúdské Arábii, Ni- Poměr světových zásob k těžbě klesl na 40,5 roku v roce 2004 z odgérii, Alžíru a Libyi, u nečlenů v Kanadě, hadu 43,3 v roce 2002. Zásoby se zvýšily o 17 % nad úroveň roku
1994 a těžba je o 20 % vyšší.
Kazachstánu, Brazílii, Ázerbájdžánu, AnZdroj: BP Statistical Review of World Energy, červen 2005
gole a v Rusku. Odhady oxfordské skupiny
pro Irák jsou přitom skromné, protože připouštějí, že je zde příliš mnoho nejistot. V USA by rozvoj hlubinné těžby v Mexickém zálivu kompenzoval pokles v jiných oblastech.
Oxfordští znalci tvrdí, že jejich odhady nejsou spekulativní, opírají se o vývoj, jenž už probíhá. Ropný průmysl se totiž řídí tzv. zákonem »doby dlouhého stoupání«. Značná část kapacit, jež budou k dispozici mezi dneškem a rokem 2010, je v této chvíli už rozvíjena. Mnohé projekty, jež tyto nové kapacity zahrnují, byly schvalovány v letech 2001–2003 na základě cen, uvažovaných na mnohem nižší úrovni, než
je úroveň současná. Předpověď je samozřejmě zatížena rizikem jako každá jiná – toto riziko však nespočívá v podmínkách geologických nebo v nedostatku zdrojů, nýbrž v podmínkách »nad zemí«, tj. politické
nestabilitě, případném konfliktu, terorismu anebo zpomaleném rozhodování vlád v zemích produkujících
ropu. Přesto – i při zmenšeném rozsahu – by zvýšení těžby bylo značné.
Za klíč považují tito odborníci techniku. Ropa je rozlišována na konvenční a nekonvenční. Konvenční
je ropa vysoké kvality, nejlehčí, jež tryská z podzemních rezervoárů poměrně snadno a je těžena levně.
Nekonvenční je těžká, často podobná dehtu, její těžba vyžaduje značné investice a podpůrnou energii.
Z tohoto důvodu je v současnosti převážná část současné světové produkce produkcí ropy konvenční.
Podíl tohoto druhu ropy – pocházející z kanadských písků, ultrahlubokých vod, zkapalněného plynu
– se bude zvyšovat a z 10 % současné kapacity vzroste v roce 2010 na 30 % (předvídají oxfordští experti). Nekonvenční ropa se tím bude měnit na ropu konvenční. Také nejnovější zprávy (datované polovinou
ledna 2006) o produkci ze západokanadských písků jsou optimistické a vedou k závěru, že ke konci dekády by tato oblast mohla výrazně přispívat ke zvýšené dodávce ropy, poněvadž tamější rezervy jsou odhadovány na 175 miliard barelů, čímž se jeví po saúdskoarabských rezervách jako druhé největší.
Proti tomu ovšem stojí rychle vzrůstající spotřeba (poptávka): dnešní situace opravňuje k předpovědi,
že za 25 let bude vyšší o 50 %. Jako největší spotřebitelé tu vystupují Indie a Čína. Velikost jejich ekonomik
a jejich strukturální vývoj spolu s rychlým, přitom setrvalým růstem – čínské hospodářství vykazuje roční
růst okolo 9 %, indický se mu přibližuje – činí z obou zemí pro nejbližší budoucnost největší spotřebitele –
samozřejmě vedle USA. Čínský podíl na růstu světové spotřeby za poslední čtyři roky odpovídá 40 %.
Čínská spotřeba primární energie se skládá z ropy (22 %), uhlí (69 %), plynu (3 %), jaderné energie
(1 %) a vodních elektráren (5 %). V průběhu let sice domácí těžba ropy rostla – ještě před deseti lety Čína ropu vyvážela – v současnosti je však Čína ze 45 % závislá na jejím dovozu. Nejdůležitějším regionem
185
Svět
původu je pro Čínu Blízký východ (sama Saúdská Arábie dodává Číně 17 % její spotřeby ropy), následován oblastí asijského Tichomoří, Afrikou a zeměmi bývalého Sovětského svazu. Dvě státní společnosti,
CNPC (China National Oil Company) a CNOOC (China National Offshore Oil Company), se agresivně
snaží podílet se na společnostech těžících ropu v Rusku, v Kazachstánu, Íránu, Indonésii, Ekvádoru
a v Austrálii. (Pozornost upoutal pokus CNOOC získat americkou společnost Unocal – i když pravděpodobně hlavně kvůli účasti Unocalu na těžbě v některých asijských zemích – jenž ztroskotal pro odpor amerického Senátu.) Zatím ovšem podíl takto získané ropy nepředstavuje více než 0,3 milionu barelů denně,
tedy sotva 5 % spotřeby. Čínská vláda, jež společnosti vlastní, podporuje jejich úsilí např. nabídkou rozvojové pomoci v daných zemích. Nadřazuje přitom často bezpečnost dovozu jiným aspektům (např. ropovod
z Kazachstánu nebude pravděpodobně výnosný komerčně).
Tab. č. III/22
Vývoz a dovoz ropy
1994
USA
Evropa
Japonsko
Ostatní celkem
8 929
10 740
5 612
10 464
1994
Střední východ
Bývalý Sov. svaz
Severní Afrika
Západní Afrika
Tichomoří Asie
Sev. a Střed. Amerika
Ostatní celkem
16 531
2 531
2 652
2 675
2 517
2 695
840
Dovoz (v tis. barelů denně)
2004
12 898
12 538
5 203
17 471
Vývoz (v tis. barelů denně)
2004
19 630
6 440
2 917
4 048
3 009
3 233
1 613
Podíl v % 2004
26,8
26,1
10,8
36,3
Podíl v % 2004
40,8
13,4
6,1
8,4
6,3
6,7
3,4
Zdroj: BP Statistical Review of World Energy, červen 2005
Pokud jde o Indii, skladba její spotřeby energie je následující: ropa 32 %, uhlí 54 %, plyn 8 %, jaderná
energie 1 % a vodní 5 %. Indická spotřeba ropy, 2,2 milionu barelů denně, představuje devítinu americké
a třetinu čínské spotřeby. V roce 2025 je přepokládaná spotřeba 5,8 mil. barelů denně čili méně, než je současná spotřeba čínská. Domácí produkce v Indii zůstává statická: množství ropy z nově vytěžovaných polí je
vyrovnáváno poklesem těžby v polích už »zralých«. Dovozy pocházejí ze 77 % z Blízkého východu a z Nigérie. Podíl indické společnosti ONGC (Oil and Natural Gas Corporation) na těžbě v Súdánu a na Sachalinu
dosáhne letos pouze 0,11 mbd, což nečiní víc než 5 % indické spotřeby. ONGC se ovšem podílí i na těžbě
v Íránu, Kataru, Egyptě, Libyi, Sýrii, na Pobřeží slonoviny a odnedávna i na Kubě. Indie také navrhla Číně,
aby postupovaly v úsilí o získávání podílů na ropných společnostech v cizině společně, namísto aby si konkurovaly. Čínská odpověď byla v podstatě kladná, spolupráce se zaměřila na čtyři oblasti: Afriku, Kaspické
moře, střední Asii a Latinskou Ameriku. První konkrétní výsledky se projevily ve spolupráci při těžbě v íránském ropném poli Yadavaran (účast 20 a 50 %) a v súdánském projektu Zeleného Nilu (účast 40 a 25 %).
Při této příležitosti možno konstatovat, že ve snahách o ropné zdroje můžeme pozorovat dva trendy:
průmyslově vyspělé země (Západ) usilují o zajištění nových a bezpečných zdrojů mimo rizikovou oblast
186
Svět
kolem Perského zálivu a obracejí se ke střední Asii a západní Africe. Strategická pozornost Číny a Indie je
naproti tomu rozptýlenější (Tab. č. III/22).
Ropa a životní prostředí
Významným, byť často přehlíženým faktorem důsledků využívání ropy, je její vliv na životní prostředí. Škodlivé nebo přímo ničivé účinky se v posledních letech spíše množí, uvedeme tedy jen dva příklady
(pomineme přitom případy tankerů, jež z rozdílných důvodů ztroskotaly zpravidla blízko pobřeží nebo dokonce cílových přístavů a zamořily rozsáhlé plochy moře). Oba jsou ze Spojených států.
V prvním případě způsobila pobřežní těžební plošina společnosti Union Oil Company šest mil od kalifornské Santa Barbary v roce 1969 na mořském dnu praskliny, z nichž do Tichého oceánu uniklo 900 000
litrů surové ropy. Tato katastrofa je pokládána za okamžik zrodu soudobého hnutí na ochranu životního prostředí (v USA samotných byl v důsledku přijat v červenci 1970 zákon na ochranu životního prostředí).
Druhým příkladem je těžba v aljašské Prudhoe Bay.Tam jde o největší ropné pole Severní Ameriky a osmnácté největší ve světě. Bylo objeveno v roce 1968, skutečná těžba začala v roce 1977. Rozpíná se na 1 600
km2 a zahrnuje 3 898 pokusných vrtů, 800 km silnic, 1 760 km ropovodu, 5 doků a 25 podniků, jež zpracovávají mořskou vodu, vyrábějí elektřinu, rafinují ropu apod. Až dosud bylo vytěženo 10 miliard barelů, dalších 13
mld. je odhadováno, že bude moci být produkováno při použití současné techniky. Prudhoe Bay dodává ostatním státům USA 17 % domácí těžby ropy. Ovšem v Prudhoe Bay je rovněž zaznamenáno 409 přelivů, jež jsou
sice většinou malé, nicméně v letech 1996–1999 proniklo takto do prostředí 5,2 mil. litrů 40 různých škodlivých
substancí od kyselého odpadu až po ropu. Ročně uniká z těžby 56 247 tun kysličníku a dusíku, což mj. vyvolává kyselé deště a ztenčuje ozonovou vrstvu. Studie dieselového odpadu navíc prokázaly, že i po 28 letech od
vzniku přelivu se vegetace sotva vzpamatovala a v půdě zůstávají uhlovodíky, takže příroda v blízkosti přelivů
je ohrožena. I symbióza je narušena: kde není vegetace, nemohou přežívat zvířata na ni odkázaná. Zatímco
bezprostřední účinky ropných polí zasahují oblast v rozloze 484 km2, jejich vliv se rozpíná na 2 500 km2.
Závěr: švédské vyhlídky konce věku ropy?
Švédská ministryně udržitelného rozvoje Mona Sahlinová oznámila 8. února 2006, že její země skončí rokem 2020 se závislostí na ropě. Tento záměr ministerský předseda Goran Persson vyhlásil sice už
v září 2005, ale ministryně byla teprve nyní konkrétnější. »Vždycky budou lepší alternativy ropy,« prohlásila, »což znamená, že žádný dům nebude potřebovat ropu jako palivo a žádný řidič nebude muset používat pouze benzín. Švédsko bez fosilního paliva nám nabídne nesmírné výhody, přičemž ta nikoliv nejmenší bude omezení vlivu kolísavých cen ropy.« Nutno si přitom uvědomit, že už v roce 2000 pocházelo
ve Švédsku 26 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů (proti průměru 6 % v EU) a jenom 32 % z ropy
– ve srovnání se 77 % v roce 1970. Vytápění bylo v posledních letech rekonstruováno tak, že zdroji páry
nebo horké vody jsou geotermální energie nebo odpady.
Energetický výbor Královské švédské akademie věd se obává, že světové dodávky ropy vrcholí a velmi brzy začnou klesat, takže následné vysoké ceny ropy by mohly způsobit hospodářskou recesi. Plánovaný odklon od ropy je ve Švédsku řízen komisí skládající se z průmyslníků, vědců, farmářů, reprezentantů automobilového průmyslu a zástupců státu. První návrhy předloží komise v létě 2006. O jak náročný
úkol jde, vysvítá např. z faktu, že v současnosti pouze 1 % ze 4 milionů vozidel na švédských silnicích používá alternativní pohonné látky.
Třeba dodat, že také Island doufá v podobnou nezávislost na ropě, byť teprve v roce 2050, kdy by
všechny jeho automobily a lodě měly být poháněny vodíkem vyráběným elektřinou pocházející z obnovitelných zdrojů. A Brazílie chce v příštích pěti letech pohánět z 80 % veškerou svou dopravu etanolem, získávaným hlavně z cukrové třtiny.
Štěpán Steiger, odborný spolupracovník Ročenky HN
164
Svět
Tab. č. III/15
Hlavní ekonomiky Latinské Ameriky
Země
Počet
HDP
HDP
obyvatel (mil.) (mld. USD)* (mld. USD)**
Brazílie
183,7
819
1 750
Mexiko
107,5
782
1 150
Argentina
39,5
204
598
Kolumbie
46,8
123
367
Chile
16,2
123
214
Venezuela
26,9
162
190
*podle běžného kurzu, ** podle parity kupní síly
Zdroj: The Economist (předpověď na rok 2006)
Tempo růstu HDP (reálné meziroční změny v %)
Země
2004
2005
2006
Argentina
Brazílie
Chile
Kolumbie
Mexiko
Peru
Venezuela
9
4,9
6,1
4,1
4,4
4,8
17,9
9,1
2,3
6
4,7
3,0
6,7
8,4
6,2
3,2–3,6
5-6
4,2
3,6
5
5,5
Zdroj: Allianz Group, předpovědi vlád a centrálních bank
Vývoj zahraničního obchodu (údaje v mld. USD)
Země
Vývoz
Dovoz
Vývoz
Dovoz
2004
2004
2005
2005
Argentina
34,6
22,4
37,2
Brazílie
96,5
62,7
119
Chile
32
23
39,1
Kolumbie
17,2
15,9
21,6
Mexiko
188
197
213
Peru
12,6
9,8
15,6
Venezuela
38,7
17,3
53,2
Údaje za rok 2005 jsou předběžný odhad
27,5
73,7
29,5
19,4
221
11,3
25,4
Zdroj: ING (Directional Economics, February 2006)
Zahraniční dluh
Země
2004
(mld. USD)
Argentina
Brazílie
Chile
Kolumbie
Mexiko
Peru
Venezuela
171
201
43,7
39,6
133
31,1
39,4
2005
v % k HDP
(mld. USD)
(2005)
133
189
44,2
39,1
126
30,3
37,6
73
24,8
37,8
32,3
16,6
39,5
30,2
Zdroj: ING
Stejně je tomu s loňskými čísly. Zatímco
Havana v prosinci 2005 sdělila, že čeká růst
kolem 9 %, experti OSN uvedli 5 %.
Kubánci v průměru vydělávají asi 15 dolarů měsíčně. Vláda jim připomíná, že navíc
mají bezplatné vzdělání a sportovní vyžití, velice nízké nájemné a dotované služby.
Režim během 90. let sice učinil některé dílčí ústupky, když legalizoval drobné soukromé podnikání, ale v posledních letech zase utahuje šrouby centralizace. Například
veškeré devizové operace musí od počátku
roku 2005 schvalovat centrální banka.
Castrův režim se v zahraničí může opřít
o dva politické a hospodářské »pilíře«. Především o Venezuelu, která Kubu zásobuje ropou za preferenční ceny, a Čínu prahnoucí po
surovinách. Peking slíbil investice hlavně do
rozvoje kubánského niklového průmyslu
a krátkodobě vypomůže výhodnými dodávkami spotřebního zboží.
AUSTRÁLIE
Co by si mohli protinožci přát víc? Ve statistikách OECD (Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj) jejich hlavní makroekonomická čísla září. Tempo růstu HDP patří dlouhodobě k nejvyšším v rámci klubu třiceti vyspělých zemí.
Hospodářství funguje slušně už patnáctý rok, nezaměstnanost byla dlouho pod 5 %
(letos v únoru 5,2 %), tedy na osmadvacetiletém minimu. Vláda láká kvalifikované pracovníky z celého světa. Vysokoškolsky vzdělané
techniky, účetní, stejně jako pokrývače nebo
holiče. Současně ale přitvrdila vůči nelegálním přistěhovalcům.
Loňské výsledky mohly být ještě lepší
nebýt katastrofálního sucha. Meteorologové
zaznamenali vůbec nejvyšší průměrnou teplotu, a to 28,55 stupně Celsia (1,21 stupně nad
dlouhodobým průměrem). Zato dešťové srážky
byly ve většině oblastí hluboko pod normálem.
Pro zemi, jež je největším světovým vývozcem
vlny a na druhém místě ve vývozu pšenice
a hovězího masa, to je naprostá pohroma.
187
IV. Technika, věda,
kultura
Technologie – čas se nezastavil
ani v roce 2005
Rozvoj high-tech, ale i kyberzločinu
V létě 2005 se EU, Japonsko, USA, Rusko, Čína a Jižní Korea dohodly na výstavbě Mezinárodního
termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) ve Francii. Jeho stavba (do roku 2015) i provoz (do
roku 2040) přijdou dohromady na 10 miliard eur, a projekt by měl vést k poznání jaderné fúze, od níž si
vědci slibují nevyčerpatelný energetický zdroj, založený na zpracování vodíku, kterého je na Zemi k dispozici dostatečné množství pro zásobování energií v budoucnosti.
Vodík by se měl stát jedním z klíčových paliv pro automobily nové generace, na jejichž vývoj se nyní intenzivně zaměřuje automobilový průmysl – v roce 2005 byly představeny další prototypy těchto vozidel a do provozu uvedeny i čerpací stanice v rámci pilotních projektů budování vodíkové infrastruktury.
Přelom let 2005/2006 lze považovat za soumrak klasických CRT monitorů a televizorů, které začínají masově nahrazovat ploché LCD a plazmové displeje. Hlavní světoví výrobci oficiálně opouštějí CRT
technologii včetně uzavírání výrobních závodů a přeorientovávají se na ploché obrazovky.
Nastupují nové záznamové formáty pro vysokokapacitní média, byly ustanoveny dlouho očekávané
standardy tzv. Blu-Ray disků využívajících modrý laser, které umožňují na disku velikosti běžného CD dosáhnout záznamové kapacity v řádu desítek GB (20–50 GB).
Hlavní výrobci čipů – Intel a AMD – uvedli na trh první procesory se dvěma jádry a začala tak éra
výkonných tzv. multi-core čipů, které by měly přinést nejen výrazné zvýšení výpočetního výkonu počítačů,
ale i nástup zcela nových aplikací, které budou moci využít nové možnosti, jež tyto technologie nabízejí.
Byly představeny i první projekty přenosu dat s využitím lidského těla, které by měly najít uplatnění v budoucích komunikačních systémech v podobě tzv. osobních sítí typu PAN (Personal Area Network).
Zvýšil se počet útoků hackerů a škodlivých kódů na mobilní zařízení a tento trend bude podle antivirové firmy McAfee pokračovat nadále i v roce 2006. Počet škodlivých programů pro tzv. smartphony
a další mobilní zařízení roste v ročním porovnání desetkrát rychleji než množství virů pro PC a lze očekávat, že škody, napáchané těmito novými útoky, budou větší než ty způsobené dnešními útoky na PC v důsledku většího množství telefonů s operačním systémem a toho, že jen velice málo z nich je chráněno bezpečnostními řešeními.
Analytici očekávají nárůst kybernetického zločinu přesouvajícího se od rozsáhlých globálních útoků
směrem k menším, skrytějším útokům vedeným proti konkrétním organizacím za účelem vydírání. Zatímco podle zprávy IBM Global Security Intelligence se globální hrozby IT většinu roku 2005 pohybovaly na
střední úrovni a zahrnovaly hlavně spamy, škodlivý software a další útoky proti informačním systémům,
prostředí se změnilo a do budoucna lze čekat nástup organizovaných i přesněji zacílených útoků, které
mohou potenciálně napáchat větší škody.
Bohatý na události byl rok 2005 v dopravě a nových technologiích pro dopravní systémy. Své první zkušební lety si odbyla nová generace letadel s velkou kapacitou, úsporným provozem a extrémním doletem –
188
Technika, věda, kultura
největší civilní dopravní letoun světa dvoupatrový Airbus A380 a Boeing 777 Worldliner, který drží primát nejdelšího doletu (až 17 446 km), a může teoreticky spojit jakákoliv dvě města na světě bez mezipřistání.
V kosmických technologiích byl nejvýznamnějším mezníkem roku 2005 úspěšný start prvního satelitu evropského navigačního systému Galileo (družice Giove) a jeho usazení na projektovanou pozici, kterým začala praktická etapa budování konkurence dosavadním systémům GPS (USA) a GLONASS (Rusko). Americké sondě Stardust se podařilo odebrat a na počátku roku 2006 dopravit na Zem poprvé v historii kosmického výzkumu vesmírný prach z komety.
Nové technologie se objevily i ve vojenství – USA např. v Iráku nasadily pěchotní roboty a robotické
bezpilotní letouny, zkoušejí se nové typy tzv. non-lethal weapons, které by nezabíjely, ale zasažené by dočasně paralyzovaly bez trvalých zdravotních následků.
V Česku byl rok 2005 hlavně ve znamení vysokorychlostního internetu, kdy zejména díky zlevnění
internetového připojení prostřednictvím technologie ADSL a zvyšování přenosové rychlosti prakticky všemi operátory došlo k výraznému nárůstu počtu uživatelů vysokorychlostního připojení. Počet zákazníků vysokorychlostního připojení k internetu prostřednictvím technologie ADSL v ČR podle statistiky Českého
Telecomu na počátku roku 2006 činil 275 tisíc, což proti předcházejícímu roku představuje posun o 175 %
a jeho pokrytí zasahuje 90 % všech zákazníků společnosti. Tyto údaje nezahrnují další desítky tisíc připojení prostřednictvím kabelových televizí. K podstatnému nárůstu došlo i v oblasti bezdrátového připojení
pomocí technologie WiFi, které bylo v roce 2005 v ČR nejčastěji používaným typem vysokorychlostního
připojení. Podle statistik serveru speedtest.cz ho na přelomu let 2005/2006 používalo přes 37 % uživatelů, na druhém místě je ADSL s 21 %, třetí pozici zaujímá kabelový internet (15 %) a čtvrtým nejpoužívanějším typem je připojení přes CDMA (14 %).
Koncem roku 2005 spustili dva největší mobilní operátoři provoz svých sítí 3. generace – technologii
UMTS, třetí operátor – Vodafone – se přidá během roku 2006. Služby 3G sítí zatím fungují jen omezeně
a neužijí si jich všude – vybrané lokality v ČR budou pokryty do konce roku 2006 a UMTS budou kombinovány s GSM spíše jako nadstandardní doplněk současných mobilních sítí.
V závěru roku bylo v ČR zahájeno digitální televizní vysílání, v první fázi se však týká jen velkých
aglomerací, jako jsou Praha, Brno a Ostrava, postupně budou přibývat další lokality pokryté signálem pozemního digitálního vysílání DVB-T (Digital Video Broadcasting-Terrestrial).
Digitalizace se promítla i ve státní správě: podnikatelé mohou vést své účetnictví kompletně v elektronické podobě, protože od října 2005 je účinný zákon o finančních konglomerátech, jehož součástí je
i novela zákona o DPH, umožňující vystavovat účetní a daňové doklady v elektronické podobě.
Nástup technologických novinek se neobešel bez problémů. Na trať vyjely rychlovlaky Pendolino
(provázené technickými potížemi, které je na čas vyřadily z provozu). S problémy se potýká i projekt
systému elektronického mýta, který by měla pro ČR dodat společnost Kapsch, a jež by měl pokrývat do
roku 2007 celkem 972 km dálnic a silnic pro motorová vozidla, druhá etapa pak od 1. ledna 2008 představuje zpoplatnění vybraných silnic první třídy, dohromady celkem 2 100 km dálnic a rychlostních komunikací. Proti průběhu tendru protestovali konkurenční dodavatelé.
Pohled do křišťálové koule aneb pokus
o budoucnost
K tradičnímu hodnocení doby minulé má smysl přidat i pohled do etapy budoucí, jejímž základem je
právě vývoj v uplynulých letech. V posledních dekádách minulého století se objevilo mnoho nových technologií a poradenské společnosti a výzkumné instituce se snaží vytvářet přehledy nejvýznamnějších, které mohou mít zásadní vliv na vývoj průmyslu i života vůbec.
Jako trvalejší v žebříčcích Top Ten Technologies se obvykle ukazují:
– lidský genom a s ním související medicínské aplikace,
189
Technika, věda, kultura
– internet nové generace a nástup nových druhů služeb založených na webových technologiích
– bezdrátové a širokopásmové technologie (RFID, WiFi, bluetooth apod.)
– miniaturní přenosná elektronika s možností vzájemného propojení (nová generace zařízení malých
rozměrů, schopných vzájemně spolupracovat a umožňujících přístup k různým druhům služeb)
a inteligentní spotřebiče,
– nové materiály (založené mj. na nanotechnologiích, které umožňují předem určovat požadované
vlastnosti materiálu »na zakázku« podle oblasti jeho použití),
– nanotechnologie (včetně možnosti výroby ultraminiaturních zařízení a struktur s předem definovanými vlastnostmi či schopností samoopravy),
– umělá inteligence a roboti (vyspělé robotické systémy),
– vyspělé počítače v nejrůznějších podobách (od přenosných tablet PC a PDA až po rozsáhlé systémy typu GRID a tzv. autonomní počítače),
– informační bezpečnost ve světě digitálních technologií a bezpečnostní technologie obecně,
– nové druhy pohonů a inteligentní dopravní systémy (hybridní motory, optimalizovaná veřejná doprava, vodíkový pohon apod.),
– čisté energie a obnovitelné energetické zdroje (např. nyní rozvíjený projekt jaderné fúze ITER, LED
světelné zdroje, palivové články apod.),
– ploché, energeticky úsporné displeje a zobrazovací zařízení nové generace (OLED displeje, levné
masově produkované LCD monitory).
Pro pohled do vzdálenější budoucnosti je zajímavá např. prognóza pro perspektivní obory vypracovaná společností Batelle jako výhled do roku 2020. V první desítce uvádí tyto oblasti: geneticky založená
medicína a zdravotní péče, vysokokapacitní energetické zdroje, GrinTech – Green Integrated Technology
neboli ekologicky příznivé technologie), »všudypřítomné« počítače, nanostroje, personalizovaná veřejná
doprava, geneticky upravené potraviny s vysokou nutriční hodnotou, inteligentní spotřebiče, celosvětově
dostupné levné a bezpečné vodní zdroje, supersmysly.
Specifickou oblastí je segment informačních a komunikačních technologií (ICT), které jsou klíčovým
faktorem pro průmyslový rozvoj, a vývoj technologií, na němž přímo závisí i další obory. V loňském speciálním průzkumu shrnula analytická společnost Gartner pět nejdůležitějších oblastí, které firmy zařadily do
svých aktuálních IT projektů a rozpočtů s výhledem velkého potenciálu do budoucna. Jsou to open-source
software, převod hlasu/dat, servisně orientovaná architektura, IT utility a celosvětový outsourcing. Servisně
orientovaná architektura (SOA), open source software (OSS) a IT utility představují změnu pro tvorbu a implementaci aplikací. Také konvergence hlasu/dat a celosvětový outsourcing budou ovlivňovat vývoj IT.
Nové, mohutně se rozvíjející komunikační technologie představují IP telefonie a VoIP. Gartner odhaduje, že více než 95 % největších firem nové technologie implementuje do roku 2010, a přibližně 40 % firem bude integrovat hlasové a datové sítě do jediné. Do roku 2008 bude podle prognózy společnosti Gartner asi 80 % projektů vývoje softwaru založeno na servisně orientované architektuře, a 95 % z 2 000 nadnárodních firem bude mít místo tradičních firemních řešení implementovaný open-source. Open-source
software způsobí revoluční změny na trhu se softwarem. Příjmy budou plynout místo z licencí ze služeb
a podpory. Podobný význam bude mít trend označovaný jako IT Utility – tento způsob řízení IT je založen
na real-time infrastruktuře (RTI), umožňující firmám zvýšit flexibilitu při poskytování IT služeb. Dosažené
zvýšení efektivity umožňuje velkým organizacím uspořit 10–30 % nákladů na hardwaru a 30–60 % mzdových nákladů. Celosvětový outsourcing představuje nezvratný trend v řízení IT. Politický, ekonomický a sociální vliv outsourcingu bude enormní. Gartner odhaduje, že 30 % tradičních pracovních míst v IT budou
vykonávat lidé z jiných zemí.
K hlavním technologiím budoucnosti, které začínají nastupovat již v současné době, patří označování bezkontaktními čipy místo čárového kódu. Podle výzkumu společnosti LogicaCMG bude během několi-
190
Technika, věda, kultura
ka příštích let čárový kód nahrazen technologií RFID, i když podle prognózy většina velkých společností
nezačne reálně označovat zboží bezkontaktními čipy před rokem 2008, kdy mají být realizovány velké průlomové projekty a také mají klesnout ceny zařízení. Zavedení bezkontaktních čipů bude vyžadovat poměrně hluboké změny v procesech a informační infrastruktuře. V první fázi se proto většina komerčních aktivit zaměří na označování palet, přepravek, kontejnerů a podobných velkých vratných obalů.
V průběhu příštích let nastoupí i nová generace služeb založená na rozeznávání pozice pomocí inteligentních navigačních systémů a bezdrátových sítí. Ty by měl přinést nově budovaný evropský systém
Galileo, jehož první součást, družice Giove-A, byla vypuštěna právě na sklonku roku 2005. V konečné fázi má globální navigační systém tvořit celkem 30 satelitů umístěných na třech drahách, které budou zajišťovat datové přenosy pro široké spektrum služeb – od dopravní navigace či poskytování aktuálních místních informací, až po sofistikované logistické systémy.
Velký tržní potenciál přisuzují analytici rovněž sféře multimédií, digitální zábavy a tzv. Infotainmentu
(kombinace zábavy, vzdělávání a dalších aktivit) a zařízení pro ně. Zda se ovšem projekty různých multimediálních center, digitálních domácností nyní mohutně propagovaných dodavateli vybavení a obsahu
skutečně uchytí, ukáže až čas.
Josef Vališka, šéfredaktor měsíčníku Technik
Nobelovy ceny za rok 2005
Američané Robert Grubbs a Richard Schrock a Francouz Yves Chauvin jsou laureáty Nobelovy ceny za chemii. Podle oznámení Švédské královské akademie věd byli oceněni za objevy v oblasti organické chemie, konkrétně za vynálezy chemických katalyzátorů, jež umožnily vyvinout novou metodu přetváření organických molekul, takzvanou metatézu.
Američané Roy Glauber a John Hall a Němec Theodor Hänsch získali Nobelovu cenu za fyziku.
Oceněni byli za různé objevy v oblasti optiky.
Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena Australanům Barrymu Marshallovi a Robinu
Warrenovi. Oba vědci byli oceněni za výzkum bakterií a jejich vlivu na žaludeční choroby.
Nobelovu cenu za ekonomii získal Izraelec Robert J. Aumann spolu s Američanem Thomasem C.
Schellingem. Cena byla udělena za objasnění konfliktu a spolupráce na základě analýzy teorie her.
Nobelova cena za mír byla udělena Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) a jejímu generálnímu řediteli Muhammadu Baradejovi. Norský Nobelův výbor ocenil jejich přínos k boji za nešíření
jaderných zbraní.
Nobelova cena za literaturu byla udělena britskému dramatikovi, herci a básníkovi Haroldu Pinterovi. Volbu Švédská královská akademie zdůvodnila tak, že tento autor ve svých hrách »odhaluje hloubku
prázdnoty skryté za každodenním tlacháním a vynucuje si vstup do uzavřených prostor úzkosti«.
Zdroj: ČTK
191
Technika, věda, kultura
Tab. č. IV/1
Výdaje na výzkum a vývoj (R&D)
% HDP
Belgie
Bulharsko
Česká rep.
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
Itálie
Irsko
Island
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Řecko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Turecko
Velká Británie
EU celkem
Čína
Japonsko
Spojené státy
2001
2004
2,17
0,47
1,22
2,40
0,73
3,38
2,20
–
1,11
1,12
3,08
0,26
0,68
0,41
–
0,95
–
2,46
1,81
1,60
0,64
0,85
2,06
0,39
0,64
0,64
1,56
0,92
4,27
0,72
1,89
1,93
1,07
3,07
2,71
1,90p
–
1,28
2,63p
0,91p
3,51
1,16p
–
–
1,20
3,01
0,37p
0,76
0,42
–
0,89
0,29
2,49p
1,77p
–
0,58
–
2,26p
0,40
0,58p
0,53
1,61p
–
3,74
–
–
1,90p
–
–
2,59
2004 v mil. eur
předběžné údaje
2004 v mil. eur
195 042p
99
1 100
5112p
83p
5 253
35 648p
292*
14 769*
1 780
297
46p
137
47
426*
721
12p
55 100p
8 657p
3 411*
1 139
1 020*
5 346p
235
967p
174
418p
8 213*
10 426
1 280**
30 092*
195 042p
16 444*
119 748*
251 577p*
podíl soukromého
sektoru v %
2003
54,3
26,8
51,5
61,3
33,0
70,0
50,8
42,1
–
59,1
43,9
19,8
16,7
33,2
80,4
30,7
18,6**
66,3
50,9
49,2
30,3
31,7
43,9
45,4
30,7
45,1
59,4
48,4
65,0
41,3*
43,9
54,3
60,0
74,5
63,1
p = předběžné údaje, * = 2003, ** = 2002
Zdroj: Eurostat, tisk. oddělení, OECD (Čína, Japonsko, USA) – prosinec 2005
192
Technika, věda, kultura
Podíl automobilového průmyslu
na české ekonomice roste
Za konstatováním, že na světě bylo za minulý rok vyrobeno poprvé v historii přes padesát milionů
a u nás na 600 tisíc osobních automobilů se skrývá mnoho důležitých a zajímavých aspektů. Především
to, že si Česká republika dnes stojí v této komoditě velmi dobře, když na zemi s deseti miliony obyvatel
připadá už 1,2 % světové výroby. Zásluhu na tom má nejen stoupající výroba v mladoboleslavské automobilce, ale také úspěšný rozjezd kolínské TPCA. A pokud dojde k předpokládané produkci v kolínské
TPCA i ve Škodě Auto, mohla by být už letos překročena hranice 800 tisíc vozů vyrobených v ČR za jediný rok. V případě realizace stavby korejské automobilky Hyundai (KIA) to bude zanedlouho 1,2 milionu.
Tak vysokou výrobu automobilů nemůže naše země vstřebat. Převážná část produkce putuje zákonitě
na vývoz a rok 2005 přinesl jeho další posílení. Z produkce mladoboleslavské Škody Auto zůstalo doma jen
Tab. č. IV/2
Statistické údaje o výrobě motorových vozidel v České republice
Rok
Výroba osobních automobilů
Výroba lehkých užitkových vozidel
Výroba nákladních automobilů tahačů
Výroba motocyklů (nad 50 cm3)
Výroba motocyklů (malých do 50 cm3)
Výroba autobusů
Výroba přívěsů a návěsů
Celkem
2005
2004
597 291
1 220
2 044
1 429
178
2 194
2 409
607 765
443 065
1 122
2 200
129
1 656
1 983
2 689
452 844
cca 13 % vyrobených vozů a z Kolína směřovalo loni
mimo území ČR celých 99,5 % výroby. Za zmínku stojí, že z více než sta tisíc vyrobených vozů všech tří značek TPCA – Toyota, Peugeot aCitroën bylo u nás loni
registrováno celkem jen 533 kusů (Tab. č. IV/2).
Výhody, ale i rizika
Současný automobilový trh zaznamenává
značné výkyvy a mnohde prochází i nepříjemnými
projevy recese. Jsou značky, u kterých došlo v loňském roce k dalšímu dramatickému snížení produkce, ale jiným se daří. Markantně roste produkce v Koreji, ale také na Slovensku. Pokles zaznamenaly např. Španělsko, Británie, ale také Francie či USA.
Výroba musí na poryvy trhu pochopitelně reagovat, někde poklesem, jinde zajímavým růstem, ale
všude důsledným snižováním nákladů. Mnohde při
stejném či vyšším objemu výroby i za cenu dramatického snižování počtu zaměstnanců (Tab. č. IV/3).
2003
436
1
2
2
297
308
327
147
38
1 787
1 672
445 576
2002
2001
441
1
2
7
312
195
759
822
79
1 811
1 743
456 721
456
4
2
5
927
070
719
041
245
1 552
1 675
472 229
Tab. č. IV/3
Výroba osobních automobilů ve světě
rok
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1995
1990
1985
1980
1975
vyrobeno kusů
51
49
47
46
45
41
40
39
39
36
36
33
29
25
596
826
705
736
015
499
881
106
660
491
308
217
286
054
516
011
786
170
871
154
636
115
770
034
023
753
435
505
193
Technika, věda, kultura
Přes mnohé optimistické prognózy a smělé budovatelské plány nemusí být perspektiva odbytu automobilů ve světě tak růžová, jak se nyní zdá pod dojmem výstavby nových automobilek u nás a na Slovensku. Nebylo by vhodné podceňovat určité nebezpečí, které vyvolává dramatický rozvoj výroby v Číně. Dnes jsou naše výrobky především cenově konkurenceschopné, ale je otázkou, bude-li tomu i pozítří.
S automobily přímo souvisí také výroba autopříslušenství a komponentů pro jejich výrobu. Také zde
dnes patří Česká republika mezi evropské či už spíše světové velmoci, když nejrůznějšími díly od nás jsou
vybavovány automobily mnoha zahraničních značek. Podle odhadu Sdružení automobilového průmyslu
pracuje u nás v továrnách vyrábějících díly a autopříslušenství přes sto dvacet tisíc lidí a další desetitisíce
jsou zaměstnány ve službách těmto podnikům.
Motorizace stoupá
K 31. 12. 2005 bylo u nás registrováno 6 231 601 silničních vozidel, z čehož bylo 3 958 708 osobních automobilů. Motorizace se tedy dál zvyšuje a díky tomu, že množství nově registrovaných vozidel převyšuje počty vozidel vyřazených, připadalo na rozhraní roku 2005/2006 jedno osobní auto už na každého
2,59 obyvatele České republiky (Tab. č. IV/4).
Zajímavý je také počet řidičů, resp. řidičských průkazů. Ze statistiky vyplývá, že k 31. 12. 2005 bylo
v České republice evidováno 6 073 124 řidičů a jen za rok 2004 vzrostl počet o 105 609 nových řidičů.
Vlastní prodej osobních a lehkých užitkových automobilů se u nás loni vyvíjel poměrně příznivě. Celkem bylo registrováno v České republice 127 376 nových osobních a 39 047 lehkých užitkových automobilů, tedy dohromady 166 423 vozů. To představuje meziročně nárůst o 4,1 % s tím, že osobních vozů bylo registrováno loni sice o 4,2 % méně, ale lehkých užitkových naopak o 34,9 % víc.
Tab. č. IV/4
Statistické údaje o motorizaci v ČR k 31. 12. 2005
Stav k
31. 12. 2005
31. 12. 2004
31. 12. 2003
Počet registrovaných vozidel – celkem
6 231 601
5 997 306 5 829 249
Počet registrovaných osobních automobilů
3 958 708
3 815 547 3 706 012
Meziroční přírůstek registrovaných osobních vozů**
143 161
109 535
57 107
Počet registrovaných/prodaných nových osobních
automobilů*
127 376 125 768/132 973
149 538
Počet registrovaných/prodaných nových lehkých
užitk. automobilů*
39 047
28 935/26 734
18 122
Počet registrovaných/prodaných nových
nákladních automobilů*
8 629
7 930/7 767
6 547
Počet poprvé registrovaných ojetých osob. automobilů***
141 122
121 852
145 233
Počet poprvé registrovaných ojetých leh. už. automobilů***
7 305
6 540
6 468
Počet poprvé registrovaných ojetých nákl. automobilů***
2 412
3 189
7 994
Průměrné stáří osobních automobilů (roků)
13,82
13,53
13,49
Počet obyvatel na jeden osobní automobil
2,59
2,68
2,76
*) za rok 2005 počty registrovaných, 2004 registrovaných/prodaných a 2003 prodaných vozidel
**) rozdíl mezi nově registrovanými a vyřazenými vozidly
***) údaj za rok 2004 a 2005, v dřívějších letech = počet dovezených ojetých osob. automobilů
jen LUV
prodej
127 376
36 258
17 500
3 728
2 863
2 901
2 030
2 542
1 561
1 917
141
2 476
1 937
1 689
2 012
1 461
1 879
445
1 827
1 602
1 610
jen OA
podíl
celkový trh
166 423
1 (1)
Škoda Fabia
39 318
23,6 %
2 (2)
Škoda Octavia
22 244
13,4 %
3 (12)
Renault Thalia
3 728
2,2 %
4 (4)
Peugeot 206
3 153
1,9 %
5 (6)
Hyundai Getz
2 913
1,8 %
6 (17)
Renault Megane
2 857
1,7 %
7 (109) Dacia Logan
2 542
1,5 %
8 (5)
Ford Focus
2 536
1,5 %
9 (16)
Opel Astra
2 522
1,5 %
10 (9)
Ford Transit
2 520
1,5 %
11 (11) Škoda Superb
2 476
1,5 %
12 (3)
VW Golf
2 227
1,3 %
13 (14) VW Passat
2 208
1,3 %
14 (15) VW Polo
2 014
1,2 %
15 (7)
Peugeot 307
1 947
1,2 %
16 (10) Toyota Yaris
1 884
1,1 %
17 (13) VW Transporter
1 872
1,1 %
18 (18) Citroën C 3
1 827
1,1 %
19 (8)
Ford Fiesta
1 693
1,0 %
20 (28) Hyundai Accent
1 610
1,0 %
OA – osobní vozy; LUV – lehké užitkové vozy
*) v závorce = pořadí v roce 2004
2005*
2005 – registrace
OA+LUV značka/typ
OA a LUV
poř.
prodej
39 047
3 060
4 744
0
290
12
827
0
975
605
2 379
0
290
519
2
486
5
1 427
0
91
0
OA a LUV
prodej
159 854
43 941
18 322
1 976
3 911
2 560
1 787
248
2 679
1 893
2 291
2 589
3 953
1 947
1 912
2 531
2 120
1 971
1 722
2 374
993
27,5 %
11,5 %
1,2 %
2,4 %
1,6 %
1,1 %
0,2 %
1,7 %
1,2 %
1,4 %
1,6 %
2,5 %
1,2 %
1,2 %
1,6 %
1,3 %
1,2 %
1,1 %
1,5 %
0,6 %
2004 – prodeje
jen OA
jen LUV
prodej
podíl
132 999
43 765
18 322
1 976
3 711
2 545
1 174
248
1 882
1 862
103
2 589
3 866
1 574
1 908
1 700
2 098
401
1 722
2 254
993
jen OA
prodej
Dvacet nejprodávanějších typů osobních a lehkých užitkových vozů v ČR za rok 2005
Tab. č. IV/5
26 855
176
0
0
200
15
613
0
797
31
2 188
0
87
373
4
831
22
1 570
0
120
0
jen LUV
prodej
194
Technika, věda, kultura
Registrace nákladních automobilů se meziročně zvýšily o 8,8 %, když bylo registrováno 8 629 kusů,
naopak autobusů bylo registrováno za celý rok jen 816, což zapříčinilo meziroční pokles o 14,5 %. Pro úplnost uvádíme, že loni bylo u nás registrováno 15 625 nových motocyklů, z nichž bylo 9 396 do 50 cm3
a 6 229 s objemem motoru vyšším než 50 cm3. Registrace motocyklů obou kategorií se meziročně zvýšily o 48,7 %.
Přestože se zdá být počet u nás nově registrovaných vozidel velký, je stále nedostačující z hlediska
obměny vozového parku. Ten je u nás stále velmi starý. Průměrné stáří osobních automobilů je téměř 15 let
195
Technika, věda, kultura
a meziročně se už několik let zvyšuje. Přitom negativní vliv starých i starších motorových vozidel na životní
prostředí je nesporný. Např. deset let staré osobní auto produkuje ve výfukových plynech v průměru desetkrát, ale často i padesátkrát víc zdraví škodlivých látek než auto nové, splňující přísné exhalační normy.
Podobně je tomu s unikáním olejů, které prakticky nelze u starších vozidel odstranit.
Obnova vozového parku u nás probíhá pomalu. Přitom jsou auta starší deseti let také výrazně méně bezpečná. Staré, většinou také značně zkorodované auto je při nárazu pastí pro posádku. Při nehodách vozidel starších dvaceti let je riziko usmrcení 3- až 4krát větší než u vozů nových a zánovních, a to
i při nižších rychlostech.
Nabídka také roste
Přestože největší zájem českých zájemců o automobily směřuje do kategorie malých vozů, které pokrývají zhruba polovinu všech prodejů, zůstává už tradičně prostor pro zajímavé typy a často i exkluzivní
modely. Za rok 2005 tak přibylo v České republice nejen 64 651 škodovek, ale mimo jiné také 124 nových
vozů Porsche, 51 Jaguarů, 38 Hummerů, 21 Ferrari, 12 Bentleyů, 10 Lamborghini, 9 Maserati, 5 Aston
Martin a nemalé množství dalších automobilových lahůdek dovezených jako ojeté.
V současné době jsou na českém trhu nabízena osobní auta celkem 63 značek. Lehké užitkové vozy nabízí celkem 55 značek, ale ty se většinou s osobními překrývají. Samostatných je jen 12, což dohromady dělá neuvěřitelný počet 75 značek. Pokud jde o základní typy, tam se statistky tuzemské nabídky zastavily za hranicí 350. Připočteme-li k tomu, že u většiny typů automobilů existuje několik variant provedení karosérie a motorů, je u nás k dispozici výběr doslova neomezený (Tab. č. IV/5).
Také mezi motocykly vzrostla nabídka v poslední době doslova raketově. Dnes si zájemci mohou vybrat z téměř sto dvaceti značek a počet modelů se snad nedá ani zjistit.
Auto Škoda 2005 – rekordní výroba a dobrá
perspektiva
Výroba škodovek dosáhla loni nové rekordní úrovně 494 637 kusů, což představuje meziroční nárůst
výroby úctyhodných 11,4 %. To se ve světové produkci nepodařilo hned tak někomu. Prodáno bylo v téměř 90 zemích světa celkem 492 111 vozů, tedy o 9 % víc než v roce 2004.
Od spojení s koncernem Volkswagen v roce 1991 vyrobila Škoda Auto již 5 000 000 vozů.
Letos by měla produkce a s ní i prodej ještě stoupnout, a to nejen díky zavedení další modelové řady Roomster, ale také rozšířením výroby v zahraničních montážních závodech v Polsku, na Ukrajině,
v Bosně a Hercegovině, v Indii a v Kazachstánu. V rámci dlouhodobé strategie mezinárodní expanze značky se připravuje v roce 2007 zahájení produkce vozů Škoda také v Číně.
Nejúspěšnějšími trhy se v roce 2005 pro vozy Škoda staly Německo, Velká Británie a Španělsko.
V Německu si vozy Škoda zakoupilo 102 216 zákazníků (+5,9 %), ve Velké Británii bylo prodáno 38 294
(+11,9 %) a ve Španělsku 21 700 vozů Škoda (+30,7 %).
Ve střední a východní Evropě zaznamenala Škoda Auto nárůst díky 185 713 prodaným vozům. Poprvé v historii se Škoda stala nejprodávanější značkou v Polsku (téměř 12% podíl na trhu). Lídrem trhu je
Škoda kromě České republiky také na Slovensku, v Polsku, Bulharsku a Bosně a Hercegovině.
V Asii a v zámoří prodala Škoda Auto 30 182 vozů (+9,3 %). Největší podíl na tom má Indie (8 951
vozů), Turecko (7 261 vozů) a Izrael (2 900 vozů) (Tab. č. IV/6).
Stane se Slovensko automobilovým tygrem Evropy?
Ještě markantnější než u nás je ale rozvoj automobilového průmyslu na Slovensku. Dnes se zde vyrábí vozy koncernu VW, PSA a zanedlouho bude stát továrna Hyundai (Kia). Pro některé automobilové
196
Technika, věda, kultura
Tab. č. IV/6
Počty registrovaných osobních automobilů ve vybraných zemích
(stav XII/2005) a stupeň motorizace
země
počet automobilů
USA
132 822 614
Japonsko
55 994 005
Německo
45 375 526
Itálie
33 973 147
Francie
29 900 000
Velká Británie
29 378 190
Rusko
24 208 000
Španělsko
19 541 900
Kanada
17 920 360
Brazílie
17 600 000
Mexiko
14 171 400
Polsko
11 975 200
Austrálie
10 630 000
Jižní Korea
10 620 557
Čína
7 900 000
Nizozemsko
7 299 000
Belgie
4 837 365
Řecko
4 201 786
Švédsko
4 116 308
Rakousko
4 109 129
Portugalsko
4 100 000
Česká republika
3 958 708
Švýcarsko
3 811 351
Nový Zéland
2 576 200
Finsko
2 331 190
Dánsko
1 914 400
Norsko
1 813 642
Irská republika
1 567 000
Slovenská republika*
1 395 500
Island*
166 869
Monako*
23 637
*) údaj je ke konci roku 2004
počet aut/1 000 obyvatel
453
439
550
587
499
492
168
463
556
96
136
314
428
219
6,1
449
465
381
459
505
391
386
514
639
447
355
432
389
280
573
735
197
Technika, věda, kultura
koncerny se stalo zemí zaslíbenou a mohlo by se stát i světovou automobilovou velmocí. V roce 2007 by
se mohlo v této zemi vyrábět 900 tisíc aut ročně, což je nejvíce na světě v přepočtu na obyvatele. Doposud v tomto příměru vedla Belgie.
Pro investice do této země hovoří nejen nadprůměrně rostoucí domácí trh, ale i její zeměpisná poloha uprostřed Evropy. V okruhu 1 000 km kolem Slovenska při slušném dopravním spojení žije 220 milionů obyvatel. Slovenská republika je zároveň branou do východní Evropy s dalšími 440 miliony lidí, a to není špatný argument.
Tab. č. IV/7
Výroba osobních automobilů ve vybraných zemích světa
země
2005*
Japonsko
9 369 263
USA
8 438 792
Německo
4 995 341
Jižní Korea
3 443 554
Francie
3 044 167
Čína
2 810 464
Španělsko
2 325 717
Kanada
2 248 930
Brazílie
2 039 628
Velká Británie
1 625 841
Indie
1 195 321
Mexiko
1 177 041
Rusko
1 077 288
Belgie
896 895
Írán
830 415
Itálie
760 116
Česká republlika
598 511
Polsko
487 196
Turecko
424 669
Tchaj-wan
338 406
Jižní Afrika
337 395
Austrálie
324 222
Malajsie
323 212
Švédsko
289 310
Rakousko
230 070
Thajsko
227 815
Slovensko
177 419
Portugalsko
128 237
Nizozemsko
115 098
svět celkem
51 596 516
*) předběžné údaje
**) 2004 a dříve = definitivní údaje
vyrobeno kusů
2003
2002
2004**
8
8
4
3
3
2
2
2
1
1
1
1
1
824
438
797
162
221
345
636
268
850
650
107
122
140
858
732
835
444
482
442
325
254
338
296
293
227
256
223
135
181
49 826
585
619
172
788
505
388
893
578
768
551
137
656
317
997
919
571
187
520
447
721
699
129
936
975
131
059
542
419
316
011
8
8
4
2
3
2
2
2
1
1
1
1
1
47
744
831
765
795
435
043
659
065
571
654
822
034
024
796
535
044
436
294
289
300
239
363
287
281
118
226
281
150
164
552
372
643
371
816
738
272
529
179
219
053
775
324
113
684
747
044
297
191
888
234
851
967
447
950
807
211
160
442
064
797
8
9
4
2
3
1
2
2
1
1
946
067
769
655
511
144
469
125
515
632
651
1 254
994
949
319
1 125
441
255
192
227
222
342
362
261
97
144
225
170
184
46 339
484
861
071
011
940
788
642
400
356
135
133
382
400
299
661
170
312
171
645
399
978
346
238
935
834
978
442
301
285
824
2001
8
8
4
2
3
2
2
1
1
1
1
1
1
45
205
460
934
726
553
692
368
043
513
530
600
284
032
040
238
229
456
325
165
217
220
326
343
271
82
143
181
166
191
015
986
967
943
014
696
542
580
656
503
942
435
064
607
440
068
700
927
358
357
339
104
643
939
636
521
119
664
586
245
871
198
Technika, věda, kultura
Průměrné náklady na pracovní sílu zde činí 3 eura (87,48 Kč) na hodinu a jsou druhé nejnižší v Evropě před Rumunskem. Pro srovnání – nejvyšší jsou v Německu (27,1 eura), v Maďarsku, Polsku a ČR se
pohybují od 4,1 do 4,8 eura. Daňová zátěž na Slovensku nepřekračuje průměr regionu, je spíše menší. Pro
Slovensko hovoří také podnikatelům nakloněné reformy přijaté slovenskou vládou a vstup země do Evropské unie.
Prognózy na rok 2006
Už minulý rok 2005 naznačil, že se z hlediska produktů i trhu chystají velké změny. Po invazi korejských značek a růstu automobilové výroby v zemích, jako je Turecko, Slovensko, ale i Česká republika, je
na obzoru asi nejsilnější konkurent. Tím je bezesporu Čína. Zatím někdy spíše neprávem podceňované modely, které se objevily na evropských výstavách, budou zakrátko nahrazeny cenově nepřekonatelnými vozy, které budou mít vše, co si přejí v dané kategorii zákazníci a co předpisy budou vyžadovat (Tab. č. IV/7).
U nás se začne nebo nezačne stavět třetí velká automobilka, Auto Škoda rozšíří výrobu o další řadu
– atraktivní Roomster a bude dál expandovat do světa a v Kolíně by měla naběhnout plná kapacita výroby. Všechny značky na trhu připraví pro zákazníky mnoho dalších automobilových novinek a lákadel. Je
jisté, že bude pokračovat cenová válka, ovlivněná kurzem koruny vůči euru a dolaru. Klid zřejmě nebude
ani u cen pohonných hmot. Začne platit »bodový« systém pro řidiče. Přes problémy, které se dají očekávat, je i mnoho důvodů k optimismu.
Karel Beránek, odborný spolupracovník Ročenky HN
Zdroj: Sdružení AP, AR, SDA, Škoda Auto
Média v roce 2005
Mediální trh v loňském roce charakterizuje pokračující proces koncentrace aktivit jak na trhu elektronických, tak i tištěných médií. Na televizním trhu bylo hlavním tématem roku zahájení digitálního vysílání, legislativní úprava omezující postupně reklamu na ČT a změny vlastnických podílů v TV Prima a TV
Nova. V boji o diváka bylo rozhodně jednou z nejvíce diskutovaných novinek v televizních programech komerčních televizí zavedení formátu »reality show«.
Vývoj na tiskovém trhu určovaly především velké vydavatelské skupiny. Loňský rok charakterizuje
rostoucí počet bulvárních deníků na českém trhu, rozšíření nabídky zdarma distribuovaných titulů a posílení nabídky dalších časopiseckých titulů.
Televize
Hlavní událostí roku bylo bezesporu zahájení digitálního televizního a rozhlasového vysílání v České
republice. Dnem »D« se stal pátek 21. 10. 2005.
Digitalizace přinese divákům především rozšíření nabídky specializovaných kanálů. V současné době naladí 70 % české populace pouze čtyři TV kanály, podle předpokladu postupné digitalizace by v roce
2007 mělo celé území ČR pokrývat vysílání dvacet televizních stanic. Digitální vysílání v současné době
pokrývá přibližně 30 % české populace.
Významnou událostí na televizním trhu byly také změny vlastnických struktur u obou komerčních televizí. Vstup švédské společnosti MTG 50% podílem do společnosti GES Media Holding (TV Prima) znamená vstup dalšího silného nadnárodního subjektu do ČR.
199
Technika, věda, kultura
Společnost CME se stala 100% vlastníkem společností kolem televize TV Nova.
Vlastnické změny proběhly také v televizi Galaxie sport – v této televizi převzala 100% podíl společnost PPF.
Hudební televizi Óčko získala do svého portfolia vydavatelská skupina Mafra.
Významné změny pro televizi znamenala také novelizace zákona o rozhlasových a televizních
poplatcích. Tato novela omezuje vysílání reklamy na veřejnoprávních programech. K omezení vysílání reklamy by mělo docházet postupně a od roku 2008 bude vysílání reklamy ve veřejnoprávní televizi povoleno pouze u kulturních a sportovních programů, kde to nařizují licenční podmínky těchto programů.
Rozhlas
Trh rozhlasové reklamy opustilo v roce 2005 mediální zastupitelství Radio Net. Jím zastupovaná rádia převzala společnost MMS. O zastupování komerčních rádií se tak v současné době dělí pouze dva subjekty – MMS (Media Marketing Services) a RRM (Regie Radio Music). Společnost MMS si touto aktivitou
zajistila prakticky monopol v segmentu lokálních a regionálních stanic. Veřejnoprávní Český rozhlas zastupuje společnost ARBOmedia.
Český rozhlasový trh zahrnuje více než 70 stanic. Největším hráčem na rozhlasovém trhu je francouzská skupina Lagardere (mj. Frekvence 1, Evropa 2), která vykazuje 21% podíl na trhu poslechovosti.
Druhým nejsilnějším rozhlasovým uskupením působícím v ČR je česká skupina Stamford Managing, která deklaruje 15,6% podíl na trhu. Třetím nejsilnějším subjektem na rozhlasovém trhu je německá společnost Eurocat (Rádio Impuls, Rock Zone), které patří 11,3% podíl na trhu poslechovosti.
Internet
Data o penetraci internetu ukazují, že uživatelem internetu je třetina české populace. Zvýšil se podíl denních uživatelů internetu (každý čtvrtý v roce 2005), ve srovnání s rokem 2004 zhruba o třetinu
vzrostl čas, který průměrný uživatel na internetu strávil.
Rok 2005 byl rokem ve znamení symbiózy velkých portálů a velkých televizních projektů reality show.
Portál Centrum.cz se stal oficiálním internetovým partnerem reality show TV Prima, Seznam.cz naopak
partnerem reality show TV Nova.
Mezi nové významné internetové projekty patří zavedení nového internetového deníku aktuálně.cz
v rodině skupiny Centrum.cz. Internetový portál Seznam naopak odstartoval v roce 2005 bulvární internetový magazín Super.cz
Významný kvalitativní krok kupředu zaznamenala také mediální data o návštěvnosti českého internetu. V roce 2005 byla zveřejněna první data z nového výzkumu NetMonitor, který kromě počtu návštěvníků sleduje také jejich sociodemografický profil.
Tisk
V roce 2005 bylo v České republice pro čtenáře k dispozici podle databáze MDS 4 322 tiskových titulů. Jenom v roce 2005 vyšlo téměř 200 nových titulů, největší vydavatelské aktivity vykazují především
nejsilnější vydavatelské skupiny v ČR.
Loňský rok je bezesporu rokem výrazného nástupu dalších bulvárních deníků na český trh. Na jaře
se na stáncích objevil deník SuperSpy (vydavatelství Stratosféra), na podzim byl segment bulvárního denního tisku posílen o deník Šíp (vydavatelství Vltava-Labe-Press). Tyto aktivity pokračují i v roce 2006
– v prvním březnovém týdnu vychází další bulvární deník Aha! (vydavatelství Ebika). V současné době je
na stáncích k dispozici 10 celostátních deníků, z nichž 4 jsou deníky bulvárního zaměření.
200
Technika, věda, kultura
Deníkový trh posílil také o zdarma distribuované tituly. Deník Metro rozšířil svou distribuci do většiny
krajských měst a rozšířil nabídku svým čtenářům o magazín Metro reality a novou přílohu Metro víkend.
Pražanům byla koncem roku rozšířena nabídka bezplatného denního tisku o další deník 24 hodin
(vydavatelství Ringier ČR).
Mezi významné aktivity na deníkovém trhu patří také zvýšení počtu deníků v moravských regionech
pod hlavičkou vydavatelství Vltava-Labe-Press.
Vydavatelství Ringier dále pokračuje v extenzi své značky Blesk – kromě deníku a časopisu pro ženy (Blesk pro ženy) začalo vydávat další tituly Blesk Křížovky a Blesk Hobby.
Zájemce o dění ve sportovním světě jistě potěšila nová nabídka nedělního tisku. Začaly vycházet
sportovní nedělníky Nedělní Sport a Aha!Sport.
Zajímavé novinky připravili také vydavatelé časopisů. Ze známých a v zahraničí zavedených značek
byly na český trh uvedeny např. tituly Joy (nejúspěšnější měsíčník pro ženy v Německu, vydavatel Vogel
Burda) a magazín GEO vydávaný v mnoha zemích v rámci mediální skupiny Bertelsmann. Ženám je určen exkluzivní český měsíčník Madame, jehož česká edice byla na trh uvedena společností EVW.
Mezi tituly, se kterými se čtenáři naopak v roce 2005 rozloučili, patří týdeník pro ženy Halina, časopis Autorating a na českém trhu dlouhodobě působící Mladý svět. Ten koupila společnost Mediacop (mj.
vydavatel časopisu Týden) a sloučila jej se svým časopisem Instinkt.
V segmentu odborného tisku vykazuje v roce 2005 největší aktivity vydavatelství Economia, které
uvedlo na trh 3 nové tituly.
Věra Lhotská, Economia a. s.
Český zábavní průmysl
Televize
V roce 2005 pokračovaly masivní investice do televizních stanic. Dvě největší komerční televize
v České republice získaly definitivně zahraničního majitele, respektive spolumajitele. CME dokoupila zbývající patnáctiprocentní podíl Novy (sto procent přišlo na více než 22 miliard korun), majitelem polovičního
podílu Primy se za 2,8 miliardy korun na podzim stal švédský koncern Modern Times Group (MTG). Na
televizní trh a především na obrazovku toto nové rozložení sil přineslo novou dynamiku, na místo dřívějších gentlemanských dohod nastoupilo tvrdé soupeření, a to nejen v programových schématech, ale také
v lákání inzerentů.
Souboj televizí se projevil především při časově shodném vysílání tematicky podobných reality
show Big Brother (Nova) a VyVolení (Prima). Cena za licence na každou show se pohybovala kolem 150
milionů korun, obě televize pak shodně tvrdí, že zisk dosáhl desítek milionů korun. Celkový výsledek
pak možná ještě ovlivní pokuty ve výši desítek milionů korun, které oběma televizím udělila Rada pro
rozhlasové a televizní vysílání (Prima i Nova se odvolaly). Díky atraktivnějším pravidlům a dřívějšímu
startu své show pak z tohoto souboje vyšla vítězně Prima, což se na počátku roku 2006 projevilo v nárůstu inzertních investic v druhé komerční televizi. Prima tak Nově oplatila obchodní tah z počátku roku, kdy největší komerční televize začala inzerentům nabízet výhody za alokaci veškeré své reklamy na
Nově a vynechání Primy. Ta tak v průběhu několika měsíců přišla podle odhadu odborného magazínu
Marketing & Media o 400 milionů korun. Pro obě televize rovněž skončila tichá spolupráce při nákupu
zahraničních filmů a pořadů prostřednictvím společnosti AQS. Tato strategie umožnila Nově a Primě dosahovat nižších cen, a tím i úspory nákladů. Vstup CME do Novy učinil těmto praktikám přítrž, část zaměstnanců AQS přešla přímo do Novy, Prima pak díky vstupu MTG získala přístup do bohatého archivu švédské společnosti.
201
Technika, věda, kultura
Nově se i přes propadák Big Brother podařily dva zajímavé obchodní tahy. I přes mírný pokles zájmu
zaznamenala druhá řada televizního pořadu Česko hledá SuperStar zajímavý finanční efekt. Cena licence se odhaduje na 60 až 80 milionů korun; Nova hlásila vyprodané reklamní časy. Na podzim 2006 proto
stejná televize odvysílá třetí řadu. Citelnější propad však nastal při prodeji nahrávek finalistů druhé řady
– zázrak jménem Aneta Langerová s více než sto tisíci prodaných nosičů se tentokrát nekonal.
Televizi Petra Dvořáka se pak daří i na poli investic do filmových projektů. Nejúspěšnějším českým
filmem roku 2005 se stal Román pro ženy, který utržil 50 milionů korun. Je to první samostatně produkovaný film televize Nova. Ta již dříve působila jako koproducent u filmů Příběhy obyčejného šílenství nebo
Duše jako kaviár. V roce 2006 se pak podílí například na uvedení filmů Jak se krotí krokodýli, Rafťáci nebo Účastníci zájezdu. Podle odhadů HN se její roční investice do filmů pohybují kolem 30 až 40 milionů korun (dalšími miliony korun se podílí partnerský koncern RWE Transgas). Filmoví producenti, kteří dosud téměř výhradně mířili s náměty do České televize, tak mají další možnost financování filmů.
Tým Jiřího Janečka mezitím pokračoval ve stabilizaci veřejnoprávní České televize. Podařilo se udržet vyrovnané hospodaření, ČT navíc rozjela zpravodajský kanál ČT24. Poslanci pak schválili postupné
stažení reklamy z veřejnoprávní obrazovky (kromě kulturních a sportovních akcí) výměnou za zvýšení koncesionářských poplatků na 135 korun v roce 2008.
Filmový trh
Rok 2005 patřil k nejslabším rokům filmového průmyslu za posledních 10 let. Tržby z prodeje
lístků poklesly o 22,8 procenta na 854 milionů korun, návštěvnost klesla o 21 procent na 9,5 milionu
diváků. Důvody? Slabé tituly zahraniční provenience a od českých producentů, v kinech loni chyběla
jednoznačná divácká bomba typu Pán prstenů, Harry Potter (poslední díl vstoupil do kin až na konci
prosince, takže příliš nezasáhl do dění) nebo Horem pádem. Na poklesu tržeb i návštěvnosti se negativně podepsal i rozvoj internetu – linky s větší kapacitou přenosu dat umožňují nelegální stahování ve větším rozsahu. V neposlední řadě se zde ve větším měřítku objevuje velká konkurence DVD,
jejichž cena loni poklesla v průměru o několik set korun, novinky lze sehnat již pod 300 korun. I v nepříznivých ekonomických podmínkách si vedoucí postavení na trhu udržela »velká trojka« distribučních firem Bontonfilm, Warner Bros a Falcon. První Bontonfilm dosáhl celkových tržeb ve výši 300 milionů korun.
Blýskat na lepší časy se však začalo českým producentům. Kromě podpory ze Státního fondu na
podporu a rozvoj české kinematografie (cca 60 milionů ročně) do tohoto byznysu vstoupila televize Nova,
na konci roku schválil štědrý sponzorský program plynařský koncern RWE Transgas. Na počátku roku
2006 pak byla schválena novela zákona o státním fondu, která do něj díky poplatkům televizí, provozovatelům kin, videopůjčoven a distributorům DVD přinese kolem 380 milionů korun ročně. Navíc v průběhu
loňského roku započala Česká filmová komise spolu s Ministerstvem kultury práce na studii o přínosu filmového průmyslu ekonomice České republiky. Ta by měla sloužit jako podklad k návrhu případných daňových úlev pro zahraniční producenty.
Slabý rok postihl i DVD. Český trh s videodisky loni poklesl o 97 milionů korun na 633 milionů korun.
Současně se také dovršila dominance DVD nad videokazetami. Zatímco v roce 2004 se oba nosiče podle údajů DVD Group.cz prodaly v poměru 52 : 48, loni to bylo již 73 ku 27. Počty prodaných kusů DVD však
nadále rostly. Na území České a Slovenské republiky se v roce 2005 prodalo 2,6 milionu videodisků, o 21
procent (448 tisíc kusů) více než v roce 2004. I toto číslo ukazuje na zpomalující se dynamiku trhu s DVD.
Nárůst v letech 2004/2003 činil 81 procent, o rok předtím to bylo dokonce přes 85 procent.
Poptávka zahraničních producentů, reklamních agentur nebo televizí v případě seriálů vedla loni
k nárůstu a zkvalitňování ateliérových kapacit. Filmaři tak mají kromě Barrandova, který v roce 2006 hodlá postavit nové velkokapacitní ateliéry, k dispozici prostory v pražských Modřanech, Gatteo (Praha-Hostivař) a Dramedy Productions (Praha-Štěrboholy).
202
Technika, věda, kultura
Hudební trh
Špatné časy loni prožil i hudební průmysl. Tržby firem, které ovládají asi 90 procent prodejů v České republice, se snížily o 16,5 procenta na 556 milionů korun. Velké firmy tak v roce 2005 přišly o 109
milionů korun, pokles postihl rovnoměrně prodej jak domácí (minus 12 procent), tak i zahraniční hudby
(minus 13 procent). V době své kulminace v roce 1997 se v Česku prodaly kompakty, kazety a gramofonové desky za 1,642 miliardy korun. Za devět let tak trh ztratil přes 66 procent svého objemu. České
firmy především přicházejí o desítky milionů korun ročně z důvodu neexistence legálního serveru s hudebními soubory. Hnacím motorem digitální hudební revoluce ve světě je firma Apple, jejíž portál iTunes
ovládá 72 procent trhu s digitální stahovanou hudbou. Pro Apple je však český trh příliš malý, navíc se
zde kompatibilní přehrávače mp3 iPod neprodávají v dostatečném počtu, aby byl provoz iTunes rentabilní. Hlavním příjmem českých firem z digitálního segmentu je tak stahování uvítacích tónů nebo vyzváněcích melodií do mobilních telefonů. IFPI letos poprvé zveřejnila objem digitálních prodejů v Česku, které za rok 2005 dosáhly 10 milionů korun. Trhu rovněž neprospěl pokles zájmu o desky SuperStar,
Sony BMG, která vydala nejvíc »Superhvězd«, odhaduje, že se prodej těchto nosičů snížil o 15 až 20
procent. Největší podíl trhu loni získalo vydavatelství Universal s 26,8 procenta, následuje Sony BMG
(26,7 procenta) a EMI (20,2 procenta). Překvapil zejména Universal, který nesázel na vydávání nahrávek SuperStar, ale těžil hlavně z dobré prodejnosti domácích interpretů, zejména kapely Chinaski (57
tisíc prodaných nosičů) a Petra Koláře (41 tisíc prodaných nosičů), úspěšná byla i slovenská akvizice
No Name.
Počítačový trh
V květnu 2005 se uskutečnila největší zahraniční akvizice v české počítačové branži. Jedna z největších distribučních a vývojových společností na území bývalého Sovětského svazu, společnost 1C, koupila po dlouhých jednáních největšího českého distributora her Cenegu Distribution Group a sesterskou
vývojářskou společnost Cenegu Publishing. Podíl těchto společností na trhu se odhaduje minimálně na 30
procent. 1C českou společnost koupila od mezinárodního fondu rizikového kapitálu DBG OsteuropaHolding. 1C díky Ceneze získala přístup do středoevropského regionu, na oplátku Cenega rozšířila sortiment
o tituly 1C a navíc získala nové smlouvy se světovými vydavateli, jako například s druhým největším americkým vydavatelem, společností Activision.
Jinak oficiální údaje o růstu a objemu trhu prodeje zábavního softwaru scházejí, v Česku na rozdíl
například od Spojených států stále neexistuje odvětvová asociace, která by monitorovala a publikovala relevantní údaje. Podle odhadů Cenegy se objem trhu loni zvýšil o několik procent na 672 milionů korun.
Aleš Borovan, Hospodářské noviny
Zahraniční zábavní průmysl
Na rozdíl od předchozích let rok 2005 překvapivě příliš nepřál masivním přesunům, fúzím a akvizicím na světovém zábavním trhu – nevznikly žádné další zábavní konglomeráty, trh jako by se poněkud
uklidnil. Přesto bylo uplynulých dvanáct měsíců pro zábavu – a hlavně pro filmovou branži – poměrně zásadních. Zasloužily se o to zejména tři firmy – Disney, Miramax a Paramount.
Značně živo bylo i na poli hudby a interaktivní zábavy, a to zejména v Severní Americe – především
díky rozšíření virtuálního hudebního trhu a masivního nárůstu stahování hudby z internetu, které se stále
mocněji prosazuje i v Evropě.
203
Technika, věda, kultura
Úspěšný rok zažil internetový vyhledavač Google. Po roce na technologické burze Nasdaq se
Google už v srpnu 2005 stal nejhodnotnější mediální firmou světa, když jedna jeho akcie podražila z 85
dolarů na 285 dolarů za kus a tržní kapitalizace přesáhla 85 miliard dolarů.
Walt Disney prošel změnami – k lepšímu
Zábavní koncern Walt Disney Company zažil veledůležitý rok, během něhož prezidentské křeslo
po dvaceti letech opustil v posledních letech neoblíbený Michael Eisner, aby jej uvolnil Robertu Igerovi. Výměna šéfa, kterou prosadilo přímo představenstvo Disneyho, jednoho ze tří nejmocnějších zábavních konglomerátů světa, přinesla stagnující firmě velké změny – a zejména návrat k výnosné spolupráci s animačním studiem Pixar.
Robert Iger se od počátku netajil tím, že má značně ambiciózní plány – a nebojí se progresivních
změn. Ačkoliv oficiálně nejvyšší funkci u Disneyho převzal až 1. října, v pozici šéfa fungoval prakticky už
od dubna 2005. Tehdy se Iger poprvé sešel se Stevem Jobsem, šéfem studia Pixar. Iger, pro něhož bylo
znovuobnovení spolupráce s Pixarem od počátku jednou z hlavních priorit, dokázal v krátké době přesvědčit Jobse o oboustranných výhodách další kooperace. Pixar, který pro Disneyho v minulosti vytvořil
Příběh hraček, filmy Hledá se Nemo či Úžasňákovi, po roztržce s Eisnerem postrádal distributora, Disney
zase schopné a invenční tvůrce.
Obnovená jednání přinesla své plody na přelomu roku 2005 a 2006 – tehdy Iger s Jobsem oznámili,
že se Pixar stává součástí Walt Disney Company – díky transakci přesahující 7,4 miliardy dolarů, jež proběhne výměnou akcií, se z Jobse stane největší individuální akcionář Disneyho koncernu, tvůrci z Pixaru
zase zcela ovládnou Disneyho animační divizi. Disney připravil Pixaru vedle finančních i výhodné tvůrčí podmínky – nedaleko kalifornského Burbanku staví společnost Disney Pictures obrovské studio, které se zaměří právě na počítačovou animaci. Není pochyb, že další spolupráce bude vysoce lukrativní hlavně pro Disneyho. Pixarovské pohádky pro dospělé mu v uplynulých letech přilily do pokladny přes tři miliardy dolarů.
Dalším výrazným krokem Roberta Igera v nové funkci bylo otevření obřího Disneylandu na břehu
moře v čínském Hongkongu, čímž Iger potvrdil svou deklarovanou snahu o expanzi značky Disney na lukrativní východní trhy. Disney se chce v Číně a v Japonsku prosadit nejen prostřednictvím nových tematických parků zaměřených na tuto část světa, ale i vlastní sítí televizních kanálů. Plán zaujmout místo na
čínském televizním trhu (zejména na poli dětských programů) zveřejnil Disney v polovině roku 2005.
Na začátku listopadu 2005 na trhu digitální animace navíc vyrostl nový hráč, právě v Asii. George Lucas už v květnu 2005 konečně uzavřel čtvrtstoletí se Star Wars uvedením filmu Epizoda III: Pomsta Sithů
do kin a završil tak celý šestidílný cyklus. Nyní se Lucas pouští do virtuální animace prostřednictvím nově otevřeného studia v asijském Singapuru. Tvůrce kultovních Hvězdných válek by mohl díky obří společnosti LucasFilm Animation do roka zcela přerozdělit mocenské síly na trhu animovaných filmů: vedle
USA a Evropy se totiž George Lucas chystá zaútočit na lukrativní asijský trh, jenž se i díky tamní expanzi
Disneylandů a právě animačních studií (kromě LucasFilmu vzniklo nové studio také v Šanghaji) podle expertů může během několika let stát centrem světového zábavního trhu.
Podle informací, které studio zveřejnilo v listopadu, se některé animované projekty LucasFilm logicky mají inspirovat právě ukončenými Hvězdnými válkami a těžit z jejich úspěchu – mluví se o animovaném
filmu nazvaném pracovně Epizoda 2,5, který se má dějem včlenit mezi filmové Epizody II a III. Mezi čelnými představiteli studia se objevuje řada zvučných jmen – Lucas k sobě »přetáhl« kolegy z konkurenčních společností Fox, Warner Bros Animation či Walt Disney.
Nenápadný Paramount útočí
Rušno bylo také v konkurenčním Paramountu. Poté, co kdysi stagnující studio na jaře 2005 ovládl
bývalý lovec talentů Brad Grey a především Tom Freston, jeden z viceprezidentů mateřského koncernu
204
Technika, věda, kultura
Viacom, zažívá filmová společnost od poloviny loňského roku obrovskou expanzi. Vlastníci se velkých investic nebojí. Na první pohled je patrné, že to bude právě Paramount Pictures, studio s téměř stoletou hollywoodskou tradicí, kdo se stane stěžejním aktivem skupiny New Viacom, která vznikla zkraje roku 2006.
Už v uplynulých dvanácti měsících Paramount posiloval svoje postavení na trhu – za poslední rok se
jeho podíl na celkových tržbách z kin zvedl na téměř deset procent, v žebříčku vůbec nejúspěšnějších filmových společností obsadil Paramount šesté místo (viz přiložená tabulka zisků všech filmových studií za
rok 2005) (Tab. č. IV/8).
Expanze vyvrcholila v prosinci nečekanou informací, že Paramount od režiséra Stevena Spielberga
odkoupí hranou divizi jeho studia DreamWorks. O DreamWorks, tvůrce filmových hitů jako Americká krása či Gladiátor, přitom během celého roku 2005 usilovala celá řada obřích koncernů. V listopadu analytici
považovali za jasného kupce mediální skupinu NBC Universal, v prosinci se Spielbergovo studio stalo
překvapivým majetkem Paramountu. Paramount konkurenci přeplatil.
Tom Freston a Brad Grey údajně Stevena Spielberga přesvědčili během jediné návštěvy v režisérově
luxusní rezidenci nedaleko Los Angeles. Blesková akvizice za 1,6 miliardy dolarů naznačila, že Paramount
hodlá ostře vystoupit proti konkurenci. Díky koupi hrané divize DreamWorks se totiž Paramount stal zároveň vlastníkem obsáhlého filmového archivu DreamWorks, získal navíc práva distribuovat jeho animované
filmy, mezi něž patří i veleúspěšná série o Shrekovi. Vysoké ambice se na konci roku odrazily i v plánované strategii studia na další rok. V následujícím roce má Paramount v plánu vyprodukovat přes dvacet celovečerních filmů, z nichž minimálně polovina má spadat do kategorie velkorozpočtových kinohitů.
Tab. č. IV/8
Žebříček zisků nejúspěšnějších světových filmových studií
Pořadí a název
studia
1. Warner Bros
2. 20th Century Fox
3. Universal
4. Disney – Buena Vista
5. Sony
6. Paramount
7. DreamWorks
8. New Line
9. Lions Gate
10. Dimension
11. Miramax
12. MGM
Podíl na
celosvět.
trhu (2005)
(v %)
15,6
15,3
11,4
10,4
10,4
9,4
5,7
4,8
3,2
2,1
2,1
2,1
Tržby
z kin*
(v mil.
dolarů)
1 377
1 353
1 010
921
917
832
501
420
284
185
183
181
Počet
Nejúspěšnější
premiér** film***
25
21
24
23
26
17
10
13
20
7
17
10
Harry Potter a Ohnivý pohár
Star Wars Epizoda III: Pomsta Sithů
King Kong
Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň
Hitch
Válka světů
Madagascar
Nesvatbovi
Saw 2
Sin City
Rukojmí
Amityville
*Tržby z kin uvedené v milionech dolarů (první tři studia přesáhla na tržbách hranici jedné miliardy dolarů)
vycházejí z oficiálního monitoringu internetového portálu americké společnosti Boxoffice Mojo.
**Počet původních celovečerních filmů, které studio v uplynulém roce poslalo do kin.
***Jde vždy o vítěze žebříčku komerčně nejúspěšnějších filmů, které studio loni poslalo do kin.
Zdroj: HN, www.boxofficemojo.com
205
Technika, věda, kultura
Weinsteinové »na volné noze«
Třetí velkou událostí zábavní branže byl květnový odchod kontroverzních bratří Harveyho a Boba
Weinsteinových ze studia Miramax, které před lety sami založili, a vznik nové filmové společnosti, studia
The Weinstein Company. Weinsteinovi, kteří mají v Hollywoodu pověst největších profesionálů a talentovaných obchodníků, ale zároveň i renomé nevypočitatelných choleriků, dostali od vedení Miramaxu odstupné přesahující 130 milionů dolarů, zároveň jim patří autorská práva na řadu úspěšných kinohitů – v následujících letech tak mohou Weinsteinovi profitovat například na nových pokračování úspěšných teenagerských sérii jako Scary Movie či hororů Vřískot.
Bratři se založením nové firmy nezaháleli. V září navíc jejich nová společnost získala investiční zázemí ve výši půl miliardy dolarů od nezávislých akcionářů. Díky svým kontaktům ve filmové branži do své
firmy navíc Weinsteinové rychle »přetáhli« i řadu renomovaných tvůrců. Jedním z prvních projektů jejich
nového studia byl letní komiksový trhák Sin City. Po obřím komerčním úspěchu této nízkorozpočtové komiksové adaptace (na hollywoodské poměry při směšném rozpočtu 40 milionů dolarů vydělal film za krátkou dobu pětinásobek této částky) se už The Weinstein Company pustilo do výroby pokračování. Na filmu,
který má do kin vstoupit už letos v létě, se znovu podílejí spisovatel Frank Miller, režisér Robert Rodriguez
a výkvět současné mladé herecké generace.
Hudbě loni vládly klesající prodeje pevných nosičů
a soudní spory
Hudební branži, která se i nadále potýkala s útokem pirátů (a to i přes existenci hudebních serverů,
které loni opět získaly na popularitě – fanoušci si legálně stáhli přes půl miliardy skladeb a okolo dvou milionů hudebních videí z internetu), zasáhla další vlna klesajících prodejů pevných nosičů.
Tržby za nosiče prodané v obchodech byly v roce 2005 ve srovnání s předchozím 2004 celosvětově
o dalších osm procent nižší. Jestliže v roce 2004 utratili hudební fanoušci za kompaktní disky v maloobchodní síti celosvětově přes 650 milionů dolarů, v roce 2005 to bylo »jen« 602 milionů dolarů. Ještě výraznější byl meziroční propad zájmu o hudební DVD – u nich se ve srovnání s rokem 2004 tržby propadly
dokonce o 23 procent. Naopak nárůst tržeb za nahrávky prodané prostřednictvím legálních internetových
portálů činil loni ve srovnání s rokem 2004 rekordních 148 procent. Trend je jasný – novou hudbu si v převaze kupují mladí lidé, a ti víc upřednostňují neustále se zdokonalující internetové služby.
Hudební branži zasáhla hlavně v Americe také kauza úplatků v jednotlivých rádiích. Pomocí »reklamních a propagačních dárků«, mezi něž však nezřídka patřily televize s plazmovou obrazovkou, luxusní notebooky či nákladná hudební aparatura, a prostřednictvím osobních vazeb na konkrétní zaměstnance rádií, si velké gramofirmy zajišťovaly patřičnou pozornost pro své umělce v rámci programových schémat hudebních stanic.
Aféra se přelila i do letošního roku, už loni padly první vysoké pokuty. Kauzou uplácení se totiž začala zabývat generální prokuratura státu New York v čele se zarputilým státním návladním Eliotem Spitzerem. Na konci července 2005 byla odsouzena první velká gramofirma, Sony BMG, kvůli prokázaným
úplatkům v amerických rádiích k pokutě deset milionů dolarů. O několik měsíců později uložil soud pětimilionovou pokutu i konkurenční gramofirmě Warner Music, vyšetřování vzhledem k neprůhledným mechanismům a vztahům v rámci americké sítě soukromých rádií pokračuje i nadále.
Svět zábavy v uplynulém roce sledoval i jiný soudní proces: spor, který proti popovému králi Michaelu Jacksonovi vedla rodina zpěvákem údajně zneužívaného chlapce Gavina Arviza. Zpěvákovi hrozilo
mnohamilionové odškodné, ale také až dvacet let vězení. Masově sledovaný »proces století«, který začal
prakticky už v únoru 2003, vyvrcholil za obrovského zájmu médií a veřejnosti (díky přímým přenosům ze
soudní síně, jejichž vysílací práva hojně odkupovaly televizní společnosti celého světa, se z Jacksonova
procesu stal pro televizní sítě a reklamní zadavatele přímo zlatý důl) v polovině června 2005: dvanácti-
206
Technika, věda, kultura
členná porota u soudu v americké Santa Monice dospěla k jednohlasému verdiktu – Jackson je nevinný
ve všech deseti bodech obžaloby.
Irena Zemanová, Hospodářské noviny
Trh s uměním 2005: V Česku
mírný růst, ve světě boom
Tuzemští sběratelé utratili loni v aukcích za umění a starožitnosti zhruba 275 milionů korun. Je to dosud nejvíc v nové historii zdejšího trhu s uměním, která se píše od roku 1989. Uplynulý rok však potvrdil,
že poměr mezi nabídkou a poptávkou se mění.
Ještě v roce 2001, kdy byl zdejší trh, sycený restitucemi, na vrcholu, převažovala v jeho nejvyšší příčce nabídka nad poptávkou. Od té doby aukční síně čím dál obtížněji nacházejí kvalitní díla, jež by mohly nabídnout k prodeji nejnáročnějším sběratelům. Je to především proto, že se vyčerpala nabídka z velkých restitucí. U konce je například prodej z Waldesovy obrazárny, z níž na trhu zazářilo mimo jiné několik vynikajících obrazů Františka Kupky. Bylo by též zapotřebí, aby přibylo sběratelů, ochotných utrácet za umění miliony. Takových není na českém trhu ani deset. Příchod nových náročných kupců by nepochybně oživil nabídku. Významná díla totiž v soukromých sbírkách jsou, ale majitelé s jejich prodejem nespěchají.
Top Ten
Díla české klasické moderny, která byla od poloviny 90. let hlavním motorem tuzemského trhu s uměním,
i loni zabírala nejvíc míst v žebříčku nejdráže prodaných obrazů. Nejdražším obrazem roku se stal Šímův Portrét Zuzky Zgurišky (Galerie Pictura), prodaný za rekordní cenu 6,8 milionu korun. Také předloňský žebříček
vedl obraz tohoto autora. Nejpřekvapivějším výsledkem byly dva obrazy Rudolfa Kremličky, prodané za 3,6
a 3,5 milionu korun (Galerie Art Praha, Galerie Kodl). Jsou to rekordní ceny za díla tohoto autora. Tuzemští
sběratelé jsou vybíravější než dříve a za mimořádná díla neváhají zaplatit vysoké ceny. Pozorovatelé trhu se
však shodují, že zájem o modernu všeobecně stagnuje a nabídka špičkových děl vysychá (Tab. č. IV/9).
Tab. č. IV/9
Deset nejvyšších aukčních cen v ČR
1. Josef Šíma
2.–3. František Kupka
2.–3. Konstantin Korovin
4. Emil Filla
5. Rudolf Kremlička
6. Rudolf Kremlička
7. František Kupka
8. Antonín Slavíček
9. Antonín Slavíček
10. Jan Vojtěch Angermeyer
Portrét Zuzky Zgurišky, Pictura
V zahradě, Galerie Kodl
Noční Paříž, Meissner – Neumann
Podnos s hruškami a mandolínou, Galerie Vltavín
Po koupeli, Dorotheum
Slovenská krajina, Galerie Art Praha
Ženský akt, Galerie Kodl
Praha z Letné, Dorotheum
Chalupa, Galerie Kodl
Zátiší s květinami a kanárem, Zezula
6,8 mil. Kč
5,5 mil. Kč
5,5 mil. Kč
4,7 mil. Kč
3,6 mil. Kč
3,5 mil. Kč
3,0 mil. Kč
2,5 mil. Kč
2,4 mil. Kč
2,2 mil. Kč
Zdroj: Hospodářské noviny. Všechny ceny jsou uvedeny se započtením aukční přirážky
207
Technika, věda, kultura
Žebříček deseti nejdražších obrazů odráží také sílu ruských peněz. Obraz K. A. Korovina na třetí příčce skončil v ruské sbírce, stejně jako předchozí dvě díla tohoto autora ze sbírky bývalého ředitele Škodových závodů Josefa Škvora, prodávaná v aukcích síně Meissner – Neumann. Ještě patrnější je kupní síla
ruských sběratelů na světovém trhu. Světové síně v nich, Indech a Číňanech spatřují hlavní potenciál budoucnosti.
Není náhodou, že jedinou regionální síní v žebříčku Top Ten je brněnský Zezula. Tato síň vytrvale zvyšuje kvalitu své nabídky.
Trendem, který stojí za to sledovat, je obrat k poválečnému a současnému umění. Výhradně je nabízí síň art.cz, která je loni dokázala prodat ve dvou aukcích za víc než 8,5 milionu korun. Kvalitní autory
prodává v aukcích Galerie Peron a nově se na ně hodlá soustředit i 1. Art Consulting.
Nejúspěšnější aukční síní s obratem 63 miliony korun se loni stalo pražské Dorotheum. V soutěži
s povětšinou rodinnými tuzemskými firmami může Dorotheum těžit z věhlasu, know-how a zázemí mateřské vídeňské firmy s třísetletou tradicí. Výhodou této síně je zahraniční klientela, která tvoří téměř polovinu všech kupců v jejích aukcích.
Světový trh se zahřívá
V aukcích předních světových domů loni změnilo majitele umění za víc než čtyři miliardy dolarů. Prodalo se 320 000 položek. Největší podíl, 44 procent aukcí, připadá na New York. Ceny umění tam loni šly
v průměru o 27 % výš než v neslavně proslulém roce 1990, kdy se pod náporem spekulativních nákupů
umělecký trh přehřál a zhroutil.
Američtí sběratelé se soustřeďují hlavně na současné umění, jehož ceny stouply loni o víc než 28 procent. Je to ovšem nejriskantnější segment trhu s uměním, neboť jeho hodnoty nejsou prověřeny časem.
Londýnští kupci byli loni zdrženlivější, ceny uměleckých děl tam stouply v průměru o 4,8 procenta,
přičemž největší zájem byl o díla starých mistrů.
Zatímco New York i Londýn představují kosmopolitní trhy, Vídeň má mnohem blíže k trhu regionálnímu, jaký známe z tuzemska. Žebříček nejvyšších cen tam obsadila převážně díla rakouských umělců. Jejich ceny se však pohybují v mnohonásobně vyšších relacích než v Praze. Ostatně, celý roční objem českého trhu s uměním představuje necelou polovinu ceny, kterou zaplatil nový majitel v newyorské aukci za
Toulouse-Lautrecův obraz Pradlena (Tab. č. IV/10, 11, 12).
Naďa Klevisová, Hospodářské noviny
Tab. č. IV/10
Deset nejvyšších aukčních cen v New Yorku
1. Constantin Brancusi
2. David Smith
3.–4. Mark Rothko
3.–4. Henri de Toulouse-Lautrec
5. Pablo Picasso
6. Max Beckmann
7. Roy Lichtenstein
8.–9. Claude Monet
8.–9. Edward Hopper
10. Pablo Picasso
Pták v prostoru, Christie’s
Cubi XXVIII, Sotheby’s
Pocta Matissovi, Christie’s
Pradlena, Sotheby’s
Alžířanky, Sotheby’s
Autoportrét s křišťálovou koulí, Sotheby’s
V autě, Christie’s
Lekníny, Christie’s
Vagon (Chair car), Christie’s
Žlutý akt, Sotheby’s
27,45 mil. dolarů
23,81 mil. dolarů
22,41 mil. dolarů
22,41 mil. dolarů
18,60 mil. dolarů
16,81 mil. dolarů
16,25 mil. dolarů
14,01 mil. dolarů
14,01 mil. dolarů
13,73 mil. dolarů
208
Technika, věda, kultura
Tab. č. IV/11
Deset nejvyšších aukčních cen v Londýně
1. Canaletto
2. Zásobnice
3. Canaletto
4. Andrea del Sarto
5.–6. Chaim Soutine
5.–6. Kees van Dongen
7. Francis Bacon
8. Maurice de Vlaminck
9. Francesco Guardi
10. Lucian Freud
Canale Grande, Sotheby’s
Čína, 14. stol., Christie’s
Loď Bucintoro u mola, Benátky, Christie’s
Hlava svatého Josefa, Christie’s
Pekař z Cagnes, Christie’s
Žena ve velkém klobouku, Sotheby’s
Portrét George Dyera, Christie’s
Zahradník, Sotheby’s
Canale Grande, Christie’s
Rudovlasý muž, Christie’s
18,60 mil. liber
15,68 mil. liber
11,43 mil. liber
6,50 mil. liber
5,04 mil. liber
5,04 mil. liber
4,93 mil. liber
4,82 mil. liber
4,37 mil. liber
4,15 mil. liber
Tab. č. IV/12
Deset nejvyšších aukčních cen v Rakousku
1. Ferdinand Georg Waldmüller
2. Egon Schiele
3. Egon Schiele
4. Egon Schiele
5. Patek Philippe
6. Mario Schifano
7. Kolo Moser, Josef Hoffmann
8. Richard Gerstl
9. Egon Schiele
10. Paul Bril
Přerušená pouť, Dorotheum
Krumlov, Kinsky
Obraz chlapce, Kinsky
Ženský akt, Dorotheum
Pánské hodinky, Dorotheum
New York City 65, Dorotheum
Lustr pro Wiener Werkstätte, Kinsky
Nussdorfská ulice, Kinsky
Dívčí akt, Dorotheum
Přímořská krajina, Dorotheum
1,32 mil. eur
1,23 mil. eur
519 200 eur
456 000 eur
384 000 eur
360 000 eur
354 000 eur
292 050 eur
288 000 eur
264 000 eur
209
V. Kalendáře 2005
Domácí události
1. 1. – Česká armáda se stala plně profesionální.
17. 1. – Mladá fronta Dnes přinesla informaci o podezřelém financování bytu premiéra Stanislava
Grosse. Gross si podle ní nemohl do roku 1999 vydělat 2,5 milionu korun, které zaplatil
jako zálohu za byt. Gross řekl, že mu 1,2 milionu korun půjčil jeho strýc František Vik.
Ten posléze uvedl, že peníze byly od příbuzných v cizině. V únoru se objevil údajný věřitel Rostislav Rod, který Vikovu směnku prodal šéfovi strany Česká pravice Michalu Simkaničovi a ten ji zničil. Skoro čtyřměsíční aféra kolem nejasných majetkových poměrů
Grosse a podnikání jeho ženy Šárky přerostla v koaliční a vládní krizi. Premiér Gross nakonec 25. dubna podal demisi.
20. 1. – Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová podepsala vyhlášku o úhradách péče. Zvyšovala platby nemocnicím a ambulantním specialistům o tři procenta. Pojišťovny varovaly,
že dluh zdravotního pojištění může vzrůst až na 20 miliard korun.
21. 1. – Ministerstvo zahraničí vypovědělo běloruskou diplomatku v reakci na vyhoštění diplomata
Pavla Křivohlavého z Běloruska. Záminkou bylo Křivohlavého sexuální chování.
22. 1. – Slavnostně byla otevřena česká mobilní nemocnice organizace Hand for Help na Srí Lance.
Během tříměsíční mise v městě Gálla ošetřila pediatrická jednotka více než 5 000 pacientů.
●●●
1. 2. – Bývalého ministra financí Iva Svobodu a jeho poradkyni Barboru Snopkovou poslal odvolací pražský vrchní soud za vytunelování firmy Liberta na pět let do vězení. Svoboda je
vůbec prvním z členů polistopadových vlád odsouzeným k trestu vězení.
9. 2. – Velvyslanec při NATO Karel Kovanda byl jmenován zástupcem generálního ředitele pro
zahraniční vztahy Evropské komise.
11. 2. – V čele České národní banky zůstal na dalších šest let guvernér Zdeněk Tůma.
16. 2. – Podle závěrů zprávy sněmovní vyšetřovací komise k arbitráži s CME nemá stát vinu na
škodě, kterou CME utrpěla v souvislosti s investicí do Novy. Rozhodnutí stockholmské arbitráže, která ČR nařídila zaplatit CME deset miliard korun, bylo podle komise nespravedlivé.
17. 2. – Český turista neúmyslně založil požár v chilském národním parku Torres del Paine. Ministerstvo zahraničí později vyjádřilo chilské straně politování a Česko dalo 4,5 milionu
korun na obnovu rezervace.
●●●
8. 3. – Prezident Václav Klaus se poprvé od nástupu do funkce sešel ve Washingtonu s americkým prezidentem Georgem Bushem.
9. 3. – Pozdvižení v justici vyvolal prezident, když odmítl jmenovat 32 z 55 soudních čekatelů,
kterým nebylo 30 let. Soudcům i ministerstvu vadilo, že rozhodoval věk a ne odbornost.
17. 3. – Národní knihovna vydražila v Paříži fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky. Zaplatila asi devět milionů korun.
24. 3. – Do čela Akademie věd ČR byl zvolen Václav Pačes, ředitel Ústavu molekulární genetiky.
Nahradil Helenu Illnerovou.
26. 3. – Sjezd ČSSD v Brně zvolil Stanislava Grosse řádným předsedou strany. Účastníci vyzvali
premiéra, ministry a poslance, aby zabránili předčasným volbám.
210
Kalendáře
31. 3. – Lidovečtí ministři Cyril Svoboda, Milan Šimonovský a Libor Ambrozek podali demisi. Předseda KDU-ČSL Kalousek oficiálně odstoupil od koaliční smlouvy uzavřené loni v létě.
●●●
2. 4. – Rezignoval ministr informatiky Vladimír Mlynář. Slíbil, že podá demisi, pokud US-DEU nevystoupí z vlády.
6. 4. – Členové vlády ve většině odmítli návrh unionistů na kolektivní demisi kabinetu. Proto podle svého slibu rezignoval ministr a šéf legislativní rady vlády Jaroslav Bureš.
8. 4. – Dnem smutku občané uctili památku papeže Jana Pavla II., který zemřel 2. dubna. Pohřbu se ve Vatikánu zúčastnil prezident Václav Klaus a ministr zahraničí Cyril Svoboda.
12. 4. – Fond národního majetku a španělská Telefónica podepsaly smlouvu o prodeji 51,1 procenta akcií Českého Telecomu za 82,6 miliardy korun. V červnu prodej schválila Evropská komise a Telefónica se po doplacení kupní ceny stala majoritním vlastníkem Českého
Telecomu a jeho mobilního operátora Eurotelu.
14. 4. – Ministři za US-DEU Pavel Němec a Karel Kühnl podali demisi.
18. 4. – V Čáslavi přistálo prvních šest stíhaček Jas-39 Gripen, které si Česko na deset let pronajalo od Švédska. Další gripeny armáda převzala v srpnu.
19. 4. – Ministři Šimonovský a Ambrozek se vzdali funkcí místopředsedů KDU-ČSL, aby vyhověli
požadavku ČSSD na vládu bez stranických špiček.
– Diplomat Jan Kohout odmítl nabídku na předsedu nové koaliční vlády. ČSSD navrhla na
premiéra Jiřího Paroubka.
24. 4. – Inaugurace nového papeže Benedikta XVI. se ve Vatikánu zúčastnili prezident Klaus
a ministr zahraničí Svoboda.
25. 4. – Lídři ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU podepsali smlouvu o novém koaličním kabinetu v čele
s Jiřím Paroubkem (ČSSD).
– Premiér Gross podal demisi své vlády. Prezident jmenoval novým premiérem Jiřího Paroubka a zároveň také novou vládu. V osmnáctičlenném týmu byli jen čtyři noví ministři.
●●●
3. 5. – Sněmovna přehlasovala Senát a znovu schválila zákon o registračních pokladnách. Účinnosti nabyl 1. července a zavádí registrační pokladny s fiskální pamětí od ledna 2007.
9. 5. – Prezident Klaus v Moskvě na oslavách 60. výročí konce druhé světové války kritizoval vyznamenání bývalého polského prezidenta Wojciecha Jaruzelského. Jaruzelski připomněl,
že se ještě coby hlava Polska za rok 1968 omluvil svému protějšku Václavu Havlovi. Znovu se Jaruzelski omluvil i 21. srpna 2005.
11. 5. – Sněmovna zamítla novelu ústavy k přímé volbě hlavy státu. Prezidenta republiky bude
nadále volit parlament.
13. 5. – Několikaměsíční vládní krize skončila. Sněmovna vyslovila důvěru vládě premiéra Paroubka hlasy všech 101 koaličních poslanců.
17. 5. – Německý kancléř Gerhard Schröder v Praze uvedl k poválečnému odsunu Němců, že
nelze zaměňovat příčiny a následky. »Příčinami byly obsazení a válka, a ty vzešly
z Německa,« řekl Schröder, který také uctil památku obětí nacismu v Terezíně.
20. 5. – Kuba vyhostila senátora Karla Schwarzenberga a německého diplomata Arnolda Vaatze,
kteří přiletěli na schůzku s kubánskými disidenty.
24. 5. – Polský ropný koncern PKN Orlen doplatil ČR zhruba 11,75 miliardy korun ze sumy 13,05
miliardy korun za státní podíl v petrochemické skupině Unipetrol a převzal 63 procent
akcií. Privatizace holdingu se završila. Převzetí schválila Evropská komise v dubnu. V říjnu PKN Orlen souhlasil s doplatkem a cena za Unipetrol tak činila 14,695 miliardy korun.
●●●
211
Kalendáře
6. 6. – ČR a Bahamy navázaly diplomatické styky. ČR může jednat o dohodě o právní pomoci
a vydávání občanů, kterou by mohla využít pro dostižení bývalého šéfa harvardských fondů Viktora Koženého, stíhaného pro údajné rozsáhlé podvody.
8. 6. – Ústavní soud precedenčně umožnil restituci hradu Kokořín na Mělnicku. Zrušil část zákona o půdě, která dosud neumožňovala vydávat majetek zapsaný na seznamu národních
kulturních památek.
10. 6. – V anketě České televize Největší Čech zvítězil císař Karel IV., druhý byl Tomáš Garrigue
Masaryk a na třetím místě Václav Havel.
16.–17. 6. – Summit EU v Bruselu rozhodl pokračovat v ratifikaci euroústavy. Podle premiéra Paroubka by o tom Česko mělo rozhodovat na přelomu let 2006 a 2007.
18. 6. – Během domovní prohlídky utekl policii zatčený podnikatel a miliardář Radovan Krejčíř,
podezřelý z podvodů a půlmiliardového celního úniku. Byl obviněn i z přípravy vraždy. Nyní žije i s rodinou na Seychelských ostrovech. Kvůli selhání policie rezignoval 22. června
policejní prezident Jiří Kolář. Odvolán byl také šéf protikorupční služby a jeho náměstek.
23. 6. – Představila se nová strana – Nezávislí demokraté. Program vytvořil poslanec EP Vladimír
Železný, který se v srpnu stal jejím předsedou.
●●●
1. 7. – Šestice stíhaček Jas-39 Gripen začala hlídat vzdušný prostor ČR. Nahradily stíhačky
MiG-21, které sloužily 44 let.
– Zemní plyn podražil, pro domácnosti v průměru o 4,3 procenta. Zdražily také tabákové
výrobky.
11. 7. – Úřadu českého velvyslance v Severoatlantické alianci se ujal Štefan Füle, dříve velvyslanec v Londýně.
13. 7. – Vláda přiřkla státní hutní společnost Vítkovice Steel ruské skupině Evraz, která nabídla
7,05 miliardy korun.
22.–24. 7. – Při rozsáhlém cvičení Voda 2005 postavili v Praze záchranáři všechny protipovodňové
zábrany. Metropole může být na záplavy připravena během 11 hodin.
23. 7. – První českou oběť teroristických útoků v zahraničí si vyžádala série výbuchů v egyptské
rekreační oblasti Šarm aš-šajch, kde bylo přes 80 mrtvých.
24. 7. – Ministr kultury Pavel Dostál (62 let) podlehl v brněnské nemocnici po téměř ročním boji
rakovině.
29. 7. – Policie tvrdě rozehnala technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku. Byly při tom desítky zraněných technařů i policistů. Jeden z účastníků party zemřel, když ho na silnici srazil kamion. Zásah kritizovala řada politiků včetně prezidenta Klause, jednal o něm parlament. Podle premiéra Paroubka a ministra vnitra Bublana byl zákrok adekvátní, oba odmítli obvinění, že byl motivován politicky. Proti zásahu na CzechTeku se pak konala
v Praze a dalších městech řada demonstrací.
– Z Rumunska do ČR utekl podnikatel František Příplata, kterého tamní soud 2. června odsoudil k osmi letům vězení za podněcování k vraždě odborového předáka. Zpět vydán nebude.
31. 7. – ČR na rok převzala vojenské velení mnohonárodní brigády mise KFOR ve střední části
Kosova.
●●●
17. 8. – Novým ministrem kultury se stal herec Vítězslav Jandák.
– Vedením policie byl pověřen náměstek policejního prezidia Vladislav Husák. Kvůli pochybám lidovců a unionistů jej vláda ve funkci policejního prezidenta potvrdila až 21. září.
– Šéfem Úřadu pro ochranu osobních údajů se stal bývalý pražský primátor Igor Němec.
Funkce se ujal 1. září.
212
Kalendáře
19. 8. – Takzvaný protikuřácký zákon schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Podle kritiků je
moc mírný, například nezakazuje kouření v restauracích. Účinnosti nabývá v lednu 2006.
22. 8. – Nejvyšší soud umožnil vydání katarského prince Hámida bin Abdal Sáního k trestnímu řízení do Kataru. Vyhověl tak návrhu ministra spravedlnosti Němce. V květnu byl Sání odsouzen za sex s nezletilými dívkami na dva a půl roku do vězení.
24. 8. – Vláda symbolicky ocenila zásluhy někdejších československých občanů německé národnosti, kteří aktivně vystupovali proti hitlerovskému režimu. Vyjádřila politování nad tím, že
poválečný režim jejich zásluhy neuznal, a omluvila se za způsobená příkoří.
29. 8. – Ředitel Paroubkova kabinetu Zdeněk Doležel byl propuštěn pro podezření z korupce
v souvislosti s privatizací Unipetrolu polským koncernem PKN Orlen. Aféru začala televize Nova, která natočila jeho schůzku s polským lobbistou Jackem Spyrou, na níž údajně
požadoval úplatek pět milionů korun.
– Novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prezident jmenoval Martina
Pecinu. Do funkce byl uveden 2. září.
●●●
1. 9. – Lékaři, sestry a ostatní zdravotničtí pracovníci ve státních nemocnicích dostali přidáno na
platech o osm procent.
2. 9. – Prudce stouply ceny pohonných hmot. Ve dvou týdnech se cena benzínu místy přiblížila
až k 35 korunám za litr. Důvodem bylo zdražení ropy vyvolané následky hurikánu Katrina
v USA.
21. 9. – Parlamentem schválená novela zavádí pro řidiče od července 2006 bodový systém hodnocení dopravních přestupků.
22. 9. – Při dosud největším protiteroristickém cvičení policisté, hasiči a záchranáři simulovali nastražení a výbuch bomby v pražském metru, na nádražích v Holešovicích a v Kralupech
nad Vltavou.
24. 9. – Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy ČSSD. Po 15 letech odešel z vrcholné politiky do advokacie. Vedení ČSSD převzal první místopředseda a ministr financí Bohuslav
Sobotka.
25. 9. – Novým předsedou Strany zelených se stal Martin Bursík.
27. 9. – Začal platit zákon zakazující převod nemocnic na obchodní společnosti do doby, než bude přijat zákon o neziskových veřejných zdravotnických zařízeních.
– Ústavní soud vydal precedenční verdikt, podle kterého novinář nemusí policii v trestním
řízení prozradit svůj zdroj.
29. 9. – Nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou odvolala vláda na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce. Ten měl s Benešovou dlouhodobé spory, mimo jiné i kvůli kauze katarského prince Sáního, a výhrady k její práci. Funkcí byla pověřena Renáta Vesecká;
jmenována byla 9. listopadu.
●●●
1. 10. – Ve funkci předsedy KSČM skončil Miroslav Grebeníček, který v září rezignoval kvůli programovým neshodám ve stranickém vedení. Novým předsedou komunistů se stal Vojtěch Filip.
– Vzrostly koncesionářské poplatky – za televizi ze 75 na 100 korun, za rozhlas z 37 na 45
korun.
5. 10. – Podnikatel Viktor Kožený byl zatčen na Bahamách. U newyorského soudu byl s dalšími
dvěma muži obžalován z rozsáhlého úplatkářství v Ázerbájdžánu, kde chtěli získat přednost při privatizaci ropného průmyslu.
12. 10. – Premiér se rozhodl odvolat ministryni Emmerovou s ohledem na napjatou situaci ve zdravotnictví. Prezident Klaus premiérově žádosti vyhověl.
213
Kalendáře
13. 10.
14. 10.
20. 10.
21. 10.
25. 10.
28. 10.
– Sněmovna schválila příjmy a výdaje státního rozpočtu na příští rok včetně schodku ve výši 74,4 miliardy korun.
– Evropský parlament zbavil poslanecké imunity bývalého ředitele televize Nova a europoslance Vladimíra Železného.
– Odpůrcům prezidenta ČLK Ratha se na sjezdu komory opět nepodařilo zbavit ho funkce.
Svou pozici uhájil.
– Předsedou Odborového sdružení železničářů (OSŽ) zůstal Jaromír Dušek. OSŽ tak vede
už deset let.
– Energetická společnost ČEZ podepsala s FNM smlouvu o koupi téměř 56procentního podílu v hnědouhelných Severočeských dolech za 9,05 miliardy korun.
– Po pěti letech zkušebního provozu začalo řádné digitální vysílání televize a rozhlasu.
– BBC oznámila, že po více než 66 letech zruší na přelomu roku české vysílání.
– Prezident Klaus vyznamenal 23 osobností, mezi nimi generála Rudolfa Pernického či
herce Josefa Somra.
●●●
1. 11. – Sněmovna schválila snížení daní zhruba čtyřem milionům poplatníků. Nejnižší sazbu daně z příjmu snížila z 15 na 12 procent a zvýšila zdaňovaný roční příjem. Druhá nejnižší
sazba klesne z 20 na 19 procent. Prezident Klaus novelu zákona o DPH podepsal
20. prosince.
– Na pomoc Pákistánu postiženému říjnovým zemětřesením odletěla na dva měsíce česká
polní nemocnice. Předchozí záchranný tým tam za dva týdny ošetřil na 800 zraněných
a nemocných lidí.
– Média se začala zajímat o případ Pozemkového fondu (PF), který umožnil spekulantům
získat lukrativní pozemky v okolí Prahy i na dalších místech. Zhruba 600 hektarů půdy bylo vydáno v rámci zvláštního režimu, který prezidium schválilo v červnu a po měsíci ho
zrušilo. Ministr zemědělství Petr Zgarba (ČSSD) převodům, na nichž podnikatelé vydělají
přes dvě miliardy korun, nezabránil. Kvůli četným mediálním kauzám pak Zgarba odstoupil 16. listopadu.
4. 11. – David Rath se stal ministrem zdravotnictví poté, co odešel 2. listopadu z čela ČLK.
– Novým prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu byl jmenován František Dohnal. Funkce byla volná téměř dva a půl roku od smrti Lubomíra Voleníka.
10. 11. – Ministr zdravotnictví Rath vyhlásil nucenou správu nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou
(VZP). Důvodem bylo špatné hospodaření a dluh překračující 12 miliard. Prezident Klaus
to označil za neopodstatněný a destabilizující krok, stejně jako ODS.
12. 11. – Miroslav Kalousek obhájil na plzeňském sjezdu funkci předsedy KDU-ČSL.
16. 11. – Novým ministrem zemědělství se stal Jan Mládek (ČSSD).
– Vláda schválila strategii hospodářského růstu do roku 2013.
18. 11. – Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v ČR jako vůbec v první zemi EU představil novou komunikační strategii, takzvaný plán D, symbolizující dialog, debatu a demokracii.
22. 11. – S ostrou kritikou VZP a její ředitelky Jiřiny Musílkové vystoupil ve sněmovně ministr Rath.
25. 11. – Ředitelka VZP Musílková se rozhodla odstoupit k 1. lednu 2006 z funkce. Zdůvodnila to
politickým tlakem na sebe a své okolí. Kauza VZP je podle ní zpolitizována a kriminalizována.
26.–27. 11. – ODS na kongresu v Brně demonstrovala odhodlání vyhrát v příštím roce volby. Vsadila na
tři »pilíře« ekonomické reformy: rovnou daň, rovný důchod a státem zaručený příjem.
– Poslanci neschválili odklad takzvané restituční tečky. Lidé budou moci zbývající nároky
uplatnit jen do konce letošního roku.
214
Kalendáře
●●●
1. 12. – V Praze se konalo mimořádné zasedání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) u příležitosti 10. výročí vstupu ČR do této organizace.
2. 12. – Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2006. Stát bude hospodařit se schodkem 74,4 miliardy korun, příjmy mají dosáhnout 884,4 miliardy a výdaje 958,8 miliardy.
– Funkce se ujal nový český velvyslanec ve Spojených státech Petr Kolář.
3. 12. – Na sjezdu Unie svobody-DEU v Praze obhájil v mimořádných volbách vedení Pavel
Němec funkci předsedy.
6. 12. – Prezident Klaus podepsal spornou novelu zákona o církvích. Novela podle církví obsahuje opět sporné pasáže, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud.
– Poprvé v historii Česka se v říjnu podařilo vyvézt víc zboží než dovézt, a to o 1,9 mld. Kč.
7. 12. – Lustrační zákony budou platit dál. Sněmovna odmítla komunistický návrh na jejich zrušení.
– Vládní koalice prosadila návrh, aby rodiče většiny prvňáků dostávali tisícikorunu na školní
pomůcky a porodné se zvýšilo z 8 600 Kč na 17 500 Kč.
– Vláda rozhodla dvakrát zvýšit v roce 2006 minimální mzdu. Od 1. ledna se zvedne o 5,4
procenta na 7 570 korun, v červenci o pět procent na 7 955 korun.
8. 12. – Armáda podepsala s Aerem Vodochody smlouvu, která jí na příštích 25 let zabezpečí pozáruční podporu letadel.
14. 12. – Předsedou vyšetřovací komise, která má prověřit hospodaření VZP, se stal poslanec
a bývalý ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi (ČSSD).
– Vláda rozhodla zvýšit platové tarify zhruba o pět procent. Od ledna 2006 se platy ve veřejné správě a službách v průměru zvýší o 770 korun měsíčně. Zvýšila i příjmy duchovních, pracovníků církví.
– Vláda schválila vyhlášku Ministerstva financí, která snižuje od ledna 2006 lékárnám na
léky hrazené pojišťovnami přirážku z 32 na 29 procent.
18. 12. – Posledního, patnáctého člena Ústavního soudu, Vladimíra Kůrku, jmenoval prezident Václav Klaus a po dvou a půl letech může soud pracovat v plném složení – má 15 členů.
20. 12. – Rozhodnutím Ústavního soudu budou moci přímí restituenti a jejich dědici žádat o vrácení pozemků i po 31. prosinci. Soud částečně vyhověl skupině 81 poslanců a senátorů,
kteří podali návrh na zrušení takzvané restituční tečky.
– Sněmovna vydala poslance ODS Vladimíra Doležala, kterého policie viní ze zprostředkování úplatku, k trestnímu stíhání.
21. 12. – Sněmovnou přijatá novela důchodového zákona umožní lidem s částečným invalidním
důchodem přivydělat si bez omezení, tedy bez ztráty nároku na důchod.
21. 12. – V Praze zemřel generál a legendární odbojář z druhé světové války Rudolf Pernický (90).
21. 12. – Vláda schválila národní plán výuky cizích jazyků do roku 2008, který má zvýšit jazykové
znalosti dětí i dospělých.
– Vláda v příštím roce uvolní na informování občanů o Evropské unii celkem 40 milionů korun.
21. 12. – Antimonopolní úřad Evropské komise schválil převzetí čerpacích stanic Aral v ČR rakouskou společností OMV.
23. 12. – Prezident Klaus přijal demisi místopředsedy vlády Martina Jahna. Demise nabývá účinnosti 31. prosince. Ve funkci ho nahradí předseda dozorčí rady ČEZ a bývalý šéf Fondu
národního majetku Jiří Havel.
Zdroj: ČTK
215
Kalendáře
Domácí kultura
7. 1. – V Národním divadle v Praze začal sedmý ročník festivalu Opera 2005. Trval do 27. února,
nejlepší inscenací byla podle poroty Její pastorkyňa Národního divadla Moravskoslezského z Ostravy.
12. 1. – Českou distribuční premiérou Formanova filmu Taking Off začal jedenáctý ročník putovní
přehlídky Projekt 100.
27. 1. – Maďarským snímkem Revizoři začal 12. ročník festivalu Dny evropského filmu. Konal se
do 15. února v Praze a Brně.
●●●
7. 2. – Na Staroměstské radnici v Praze byla otevřena výstava Vždy s úsměvem, připomínající
100. výročí narození zakladatelů Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha.
Trvala do konce března, výročí se věnovala i řada dalších akcí.
●●●
5. 3. – Film Horem pádem režiséra Jana Hřebejka dostal čtyři České lvy včetně ceny pro nejlepší film; stejný počet ocenění získal i film Král zlodějů režiséra Ivana Fíly.
17. 3. – Národní knihovna získala na aukci v Paříži vzácný fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky.
19. 3. – Ceny Akademie populární hudby získali Aneta Langerová a Dan Bárta, skupinou roku se
stali Tata Bojs.
26. 3. – Divadelní ceny Thalie dostali mj. herci Boris Rösner a Vanda Hybnerová, tenorista Peter
Straka a baletka Zuzana Susová.
31. 3. – Na Pražském hradě začala retrospektivní výstava malíře Zdeňka Buriana, do 11. září ji
vidělo přes 70 000 lidí.
●●●
1.–2. 4. – Téměř 400 knihoven a řada škol a dalších institucí se zapojily do čtenářské Noci s Andersenem.
2. 4. – Byly předány divácké ceny TýTý pro televizní tvůrce, získali je mj. Karel Gott, Miroslav Donutil a Ivana Chýlková.
20. 4. – Ve vyprodané Sazka Areně vystoupil podruhé v ČR italský tenorista Luciano Pavarotti.
25. 4. – Byly vyhlášeny ceny Magnesia Litera. Knihou roku se stal příběh bratří Mašínů nazvaný
Zatím dobrý; cenu čtenářů získala Vybíjená Michala Viewegha.
●●●
2. 5. – V Bruselu začalo koncertní turné Karla Gotta, Heleny Vondráčkové a ruských Alexandrovců k 60. výročí konce 2. světové války. Skončilo 26. května v Moskvě.
12. 5. – Tradiční Má vlast zahájila Pražské jaro. Do 4. června nabídl festival více než 60 převážně
koncertních programů.
23. 5. – V Ostravě začal 30. ročník festivalu Janáčkův máj, který trval do 10. června.
29. 5. – Ve Zlíně začal 45. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež. Do 4. června
nabídl 418 filmů ze 43 zemí.
●●●
5.–8. 6. – Uskutečnil se 15. ročník Festivalu spisovatelů Praha, který byl věnován Giacomu Casanovovi.
17. 6. – Na Pražském hradě začaly deváté Letní shakespearovské slavnosti, do 10. září se představily i v Brně a Bratislavě.
– Má vlast otevřela 47. ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl. Do 4. července nabídl
divákům 24 programů.
216
Kalendáře
●●●
1.–9. 7. – Karlovy Vary hostily 40. ročník filmového festivalu. Křišťálový glóbus získal polský snímek
Můj Nikifor.
22.–31. 7. – V Uherském Hradišti se uskutečnil 31. ročník Letní filmové školy, věnované tentokrát irské
kinematografii.
●●●
9.–18. 9. – V rámci Dnů evropského dědictví bylo veřejnosti zpřístupněno přes 1 000 památek.
20. 9. – V Metropolitním muzeu v New Yorku začala výstava umění z doby vlády Lucemburků
v Čechách. Potrvá do ledna 2006.
24. 9. – V Praze měl světovou premiéru nový film režiséra Romana Polanského Oliver Twist, který se natáčel v ČR.
●●●
1. 10. – Divadlo Semafor, postižené povodněmi v roce 2002, se představilo v novém prostoru
v Praze-Dejvicích.
3.–9. 10. – Konal se Týden knihoven, věnovaný Boženě Němcové.
24. 10. – V Karlových Varech měla obnovenou premiéru slavná inscenace divadelní hry Milana
Kundery Jakub a jeho pán s Jiřím Bartoškou a Karlem Heřmánkem.
●●●
4.–17. 11. – Konal se jubilejní desátý ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka.
20. 11. – Na festivalu Struny podzimu v Praze zpívala Dagmar Pecková skladby Mozarta a Beethovena věnované Josefině Duškové.
●●●
3. 12. – U Slavkova se před 30 000 diváky odehrála rekonstrukce bitvy tří císařů.
10. 12. – V anketě Český slavík 2005 zvítězili zpěvák Karel Gott, zpěvačka Aneta Langerová
a skupina Chinaski. Objevem roku se stal vítěz druhé řady soutěže Česko hledá SuperStar Vlastimil Horváth.
14. 12. – Vláda schválila program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na příštích pět let.
18. 12. – Národní knihovna získala další vzácný tisk – takzvanou odpustkovou listinu Johanna Gutenberga, vynálezce knihtisku. List se podle biskupa plzeňské katolické diecéze Františka
Radkovského našel náhodou ve františkánské knihovně v Chebu.
Zdroj: ČTK
Domácí sport
11. 1. – Milan Jirásek zůstal předsedou Českého olympijského výboru i pro další funkční období.
18. 1. – Petr Čech obsadil druhé místo v anketě Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků (IFFHS) o nejlepšího světového brankáře loňského roku, zvítězil Ital Gianluigi Buffon.
29. 1. – Devatenáctiletý Zdeněk Štybar se stal cyklokrosovým mistrem světa v závodě jezdců do
23 let.
●●●
2. 2. – Fotbalový brankář Chelsea Petr Čech se postaral o překonání rekordu anglické Premier
League v počtu odchytaných minut bez obdržené branky.
5. 2. – Výškař Jaroslav Bába vylepšil český rekord na 237 centimetrů.
7. 2. – Fotbalovým králem České republiky za rok 2004 byl vyhlášen počtvrté Pavel Nedvěd.
217
Kalendáře
9. 2. – Jan Koller vstřelil v přátelském utkání se Slovinskem (3:0) svůj 34. gól ve fotbalové reprezentaci a vyrovnal 67 let starý rekord Antonína Puče.
11. 2. – Šárka Záhrobská získala pro ČR historicky první medaili na MS v alpském lyžování díky
třetímu místu ve slalomu.
17. 2. – Běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová se stala poprvé v kariéře mistryní světa, když
na úvod MS v Oberstdorfu vyhrála závod na 10 kilometrů volnou technikou.
– Slovan Liberec přišel kvůli korupčnímu jednání o šest bodů v tabulce první fotbalové ligy.
19. 2. – Skokan na lyžích Jakub Janda získal na MS v Oberstdorfu na středním můstku stříbrnou
medaili.
24. 2. – Sjezdoví lyžaři Filip Trejbal a Šárka Záhrobská vyhráli na juniorském mistrovství světa
v italské Bardonecchii závod ve slalomu.
25. 2. – Běžci na lyžích Martin Koukal s Dušanem Kožíškem získali bronz při premiérovém závodě sprintu dvojic na mistrovství světa.
– Skokan na lyžích Jakub Janda obsadil v závodě MS v Oberstdorfu na velkém můstku třetí místo a získal na šampionátu druhou medaili.
●●●
6. 3. – Roman Šebrle obhájil v Madridu titul halového mistra Evropy v sedmiboji.
9. 3. – Biatlonista Roman Dostál získal v Hochfilzenu titul mistra světa ve vytrvalostním závodu
na 20 kilometrů.
18. 3. – Tomáš Kraus se stal ve finské Ruce prvním mistrem světa ve skikrosu.
19. 3. – Lyžařka Nikola Sudová se stala vicemistryní světa v jízdě v boulích.
29. 3. – Čeští stolní tenisté získali v soutěži družstev na ME znovu bronzové medaile.
●●●
2. 4. – Házenkáři Karviné se stali posledními mistry interligy, která po pěti letech společného
česko-slovenského projektu skončila.
10. 4. – Hokejisté Pardubic se po šestnácti letech stali mistry ligy.
13. 4. – Desátý ligový titul v řadě získaly basketbalistky Gambrinusu Brno.
28. 4. – Z ekonomických důvodů byl letos zrušen tradiční cyklistický Závod míru.
●●●
2. 5. – Fotbalisté pražské Sparty se stali po roční odmlce opět mistry české ligy. Titul si zajistili
pět kol před koncem soutěže.
14. 5. – Házenkáři Karviné obhájili titul mistrů republiky. Mezi ženami získaly mistrovský titul házenkářky Zlína.
15. 5. – Čeští hokejisté ve finále světového šampionátu ve Vídni porazili Kanadu 3 : 0 a po čtyřech letech znovu získali mistrovský titul.
25. 5. – Novým trenérem české hokejové reprezentace se stal Alois Hadamczik.
31. 5. – Fotbalisté Baníku Ostrava vyhráli Pohár ČMFS.
●●●
1. 6. – Basketbalisté Nymburka obhájili vítězství v nejvyšší soutěži.
6. 6. – Dukla vyhrála pošestadvacáté za sebou veslařské Primátorky.
14. 6. – Reprezentační brankář Petr Čech poprvé triumfoval v novinářské anketě Zlatý míč České
republiky.
– Fotbalový klub FK Drnovice vzdal z ekonomických důvodů svůj boj o účast v první lize
a přepustil místo Viktorii Plzeň.
26. 6. – Deblkanoisté Jaroslav Volf s Ondřejem Štěpánkem obhájili titul mistrů Evropy ve vodním
slalomu.
●●●
218
Kalendáře
5. 7. – Cyklisté Petr Lazar s Martinem Bláhou vybojovali stříbro na dráhovém ME v bodovacím
závodu dvojic.
9. 7. – Český reprezentant Miroslav Januš získal na mistrovství Evropy v Bělehradu zlato ve
střelbě na běžící terč.
17. 7. – Výškař Jaroslav Bába potvrdil roli favorita a vyhrál evropský šampionát atletů do 23 let.
19. 7. – Devětadvacetiletý cyklista Ondřej Sosenka vytvořil na olympijské dráze v Krylatském
v Moskvě světový rekord v hodinovce, když ujel 49,7 kilometru.
21. 7. – Kajakářka Michala Strnadová obhájila sprinterský titul mistryně Evropy ve sjezdu na divoké vodě, následně zvítězila i v klasickém závodu.
30. 7. – Čeští volejbalisté si po výhře nad Finskem zajistili účast na mistrovství světa.
31. 7. – Česká čtyřkanoe obhájila na mistrovství Evropy v rychlostní kanoistice zlatou medaili na
neolympijské trati 200 metrů.
●●●
1. 8. – Yvetta Hlaváčová přeplavala kanál La Manche v nejlepším českém čase osm hodin
a 42 minut.
10. 8. – Roman Šebrle se stal v Helsinkách stejně jako před dvěma lety v Paříži vicemistrem světa v desetiboji.
11. 8. – Diskařka Věra Cechlová získala na atletickém MS v Helsinkách bronzovou medaili.
12. 8. – Další bronzovou medaili pro ČR vybojovala na atletickém MS tyčkařka Pavla Hamáčková.
20. 8. – Útočník Jaromír Jágr převzal pošesté Zlatou hokejku, trofej pro nejlepšího českého hokejistu.
28. 8. – Čtyřkanoe ve složení Petr Fuksa, Petr Netušil, Jan Břečka a Petr Procházka získala na
mistrovství světa v rychlostní kanoistice stříbrnou medaili v závodu na 200 metrů.
●●●
3. 9. – Skifařka Miroslava Knapková získala na MS v Japonsku stříbro, medaili si odvezl i skifař
Ondřej Synek, který skončil třetí.
8. 9. – Českým šachistou století byl zvolen Richard Réti.
11. 9. – České basketbalistky se poprvé v historii staly mistryněmi Evropy, když ve finále oplatily
Ruskám prohru z předchozího ME.
18. 9. – Roman Šebrle vyhrál desetibojařský mítink v Talence a zajistil si prvenství ve vícebojařské Grand Prix.
20. 9. – Profesionální boxer Lukáš Konečný se stal v Praze držitelem interkontinentálního titulu
organizace WBO v superwelterové váze.
22. 9. – Fotbalový reprezentant Karel Poborský byl vyřazen z A-týmu Sparty a odešel na hostování do druholigových Budějovic.
24. 9. – Reprezentační útočník Jan Koller si přetrhl zadní křížový vaz a čeká jej zhruba půlroční
pauza.
●●●
2. 10. – Zápasník Petr Švehla vybojoval bronzovou medaili na MS v Budapešti.
3. 10. – Jaroslav Hřebík byl odvolán z funkce hlavního kouče fotbalové Sparty, na jeho místo přišel Stanislav Griga.
9. 10. – Jedenáctiletý hřebec Maskul s německým žokejem Dirkem Fuhrmannem vyhrál 115. ročník Velké pardubické steeplechase.
21. 10. – Předsedou Českomoravského fotbalového svazu byl na valné hromadě v Praze zvolen
Pavel Mokrý.
●●●
12. 11. – Čeští fotbalisté zvítězili v prvním ze dvou zápasů baráže kvalifikace na mistrovství světa
nad Norskem 1 : 0 brankou Vladimíra Šmicra.
219
Kalendáře
16. 11. – Po výhře 1 : 0 v domácí odvetě s Norskem si čeští fotbalisté po šestnácti letech a vůbec
poprvé v historii samostatné reprezentace vybojovali účast na MS.
19. 11. – Desetibojař Roman Šebrle byl počtvrté vyhlášen nejlepším atletem České republiky.
●●●
1. 12. – Ondřej Sosenka byl vyhlášen Králem české cyklistiky.
9. 12. – Losování základních skupin fotbalového MS přidělilo české reprezentaci Itálii, Ghanu
a USA.
18. 12. – V anketě Sportovec roku 2005 zvítězil Jaromír Jágr před Kateřinou Neumannovou a Jakubem Jandou. V kolektivech zvítězili hokejisté ČR před fotbalisty ČR, třetí skončilo družstvo basketbalistek.
Zdroj: ČTK
Světové události
1. 1.
9. 1.
12. 1.
15. 1.
16. 1.
20. 1.
24. 1.
26. 1.
29. 1.
30. 1.
1. 2.
6. 2.
8. 2.
– Předsednictví v EU převzalo na půl roku Lucembursko.
– Vítězem prezidentských voleb v Palestině kandidát vládního hnutí Fatah Mahmúd
Abbás, 15. ledna byl uveden do úřadu.
– V keňském Nairobi podepsána historická mírová dohoda mezi vládou v Chartúmu
a jihosúdánskými povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády (SPLA).
– Evropský parlament schválil evropskou ústavu.
– Texaský vojenský soud odsoudil k deseti letům vězení desátníka Charlese Granera za
týrání iráckých vězňů.
– Vítězem prezidentských voleb v Chorvatsku se stal dosavadní prezident Stjepan Mesić.
– Americký prezident George Bush složil ústavní slib a zahájil tak své druhé funkční období v Bílém domě.
– Ukrajinský nejvyšší soud definitivně potvrdil vítězství Viktora Juščenka v prezidentských volbách z 26. prosince 2004.
– Viktor Juščenko jmenoval ukrajinskou premiérkou Juliji Tymošenkovou.
– Americký Senát potvrdil Condoleezzu Riceovou ve funkci ministryně zahraničí, v níž
nahradila Colina Powella.
– Po 55 letech oddělení kontinentální Číny a Tchaj-wanu odstartoval z Pekingu přímý letecký spoj do Tchaj-peje.
– První svobodné parlamentní volby v Iráku. Zvítězila koalice hlavně šíitských stran Sjednocené irácké spojenectví před koalicí kurdských stran a koalicí Irácký seznam premiéra Ajáda Alávího, která sdružovala šíity i sunnity. Sunnité volby většinou bojkotovali.
●●●
– Nepálský král Gjánéndra sesadil vládu premiéra Šéra Bahádura Dauby a osobně převzal na tři roky moc.
– Strana Thajci milují Thajsko dosavadního premiéra Tchaksina Šinavatry zvítězila v parlamentních volbách.
– V parlamentních volbách v Dánsku zvítězila vládní koalice pravého středu premiéra
Anderse Fogha Rasmussena.
– Řecký parlament zvolil novým prezidentem bývalého socialistického ministra zahraničí
Karolose Papuliase. V úřadu hlavy státu vystřídal konzervativce Konstantinose Stefanopulose.
220
Kalendáře
10. 2.
12. 2.
14. 2.
16. 2.
20. 2.
24. 2.
27. 2.
2. 3.
5. 3.
6. 3.
8. 3.
9. 3.
22.–23. 3.
24. 3.
2. 4.
4. 4.
– Schůzka palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse s izraelským premiérem Arielem
Šaronem v egyptském Šarm aš-Šajchu; Izrael se zavázal, že zastaví vojenské akce
proti Palestincům a Palestinci ukončí všechny projevy násilí vůči Izraeli.
– Severní Korea vůbec poprvé oficiálně přiznala, že vlastní jaderné zbraně. Současně
přerušila šestistranná jednání o svém jaderném programu. Jednání byla obnovena
v červenci.
– Historicky první celostátní volby v Saúdské Arábii, volila se místní zastupitelstva. Ženy
byly z hlasování vyloučeny.
– Novým předsedou americké Demokratické strany zvolen bývalý guvernér státu Vermont Howard Dean.
– Libanonský expremiér Rafík Harírí zahynul při pumovém atentátu v Bejrútu. K útoku se
přihlásila neznámá skupina ze Saúdské Arábie, opozice a USA z atentátu obvinily Sýrii.
– Vstoupil v platnost Kjótský protokol, jehož cílem je omezit vypouštění skleníkových plynů do roku 2012 o 5,2 procenta.
– Opoziční portugalští socialisté zvítězili v předčasných parlamentních volbách. Premiérem byl 24. února jmenován jejich šéf José Sócrates.
– Španělé schválili v referendu ústavu EU.
– Palestinský parlament schválil novou vládu premiéra Ahmada Kuráji.
– Rusko a Írán podepsaly dohodu o vracení vyhořelého jaderného paliva z Íránu do
Ruska, má mimo jiné zaručit, že Írán veškeré použité palivo vrátí do Ruska.
– Parlamentní volby v Tádžikistánu vyhrála Lidovědemokratická strana Tádžikistánu prezidenta Imomaliho Rachmonova.
●●●
– Írán odmítl vstup inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii do vojenského zařízení Parčin, kde by podle podezření mohly být vyvíjeny jaderné zbraně.
– Syrský prezident Bašár Asad oznámil, že syrské jednotky zahájí postupný odsun z Libanonu; odchod zahájen 8. března, syrská vojska opustila zemi 26. dubna.
– Vítězem parlamentních voleb v Moldavsku se stala Komunistická strana Moldavska.
– Vůdce čečenských povstalců Aslan Maschadov byl zabit. Jeho nástupcem se stal
Abdul Chalim Sajdullajev.
– Bývalý premiér regionální kosovské vlády Ramush Haradinaj se dal k dispozici haagskému tribunálu (ICTY), kterým byl obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
– Čínský parlament zvolil prezidenta Chu Ťin-tchaa předsedou státní vojenské komise,
Chu tak převzal od svého předchůdce Ťiang Ce-mina veškerou moc.
– Summit EU v Bruselu přijal reformu Paktu stability. EU zatím upustila od záměru zrušit
zbrojní embargo vůči Číně.
– Kyrgyzská opozice násilně obsadila prezidentskou a vládní budovu a svrhla prezidenta Akajeva, který uprchl do Ruska. Parlament jmenoval 25. března prozatímním premiérem i hlavou státu opozičního předáka Kurmanbeka Bakijeva.
– Estonský premiér Juhan Parts podal demisi své vlády kvůli ztroskotání plánu boje
s korupcí. Vláda nového premiéra Andruse Ansipa schválena parlamentem 12. dubna.
– V Japonsku zahájena výstava Expo 2005, skončila 25. září.
●●●
– Ve věku 84 let zemřel papež Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Wojtyla; římskokatolickou církev vedl od roku 1978.
– Dosavadní prezident Vladimir Voronin byl zvolen na další čtyři roky do čela Moldavska.
221
Kalendáře
4.–5. 4.
6. 4.
7. 4.
17. 4.
19. 4.
20. 4.
21. 4.
24. 4.
25. 4.
26. 4.
30. 4.
6. 5.
10. 5.
11. 5.
12. 5.
13. 5.
16. 5.
20.–21. 5.
29. 5.
29. 5.–19. 6.
– Z rakouské vládní Strany svobodných (FPÖ) se odštěpila frakce Jörga Haidera a založila stranu Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ). Do BZÖ přešli všichni dosavadní
členové vlády za FPÖ i naprostá většina poslanců parlamentu.
– Parlament zvolil prezidentem Iráku kurdského politika Džalála Talabáního. Ten jmenoval novým premiérem šíitu Ibráhíma Džafarího ze strany Hlas islámu (Ad-Dava), jeho
vládu schválil parlament 28. dubna.
– Monacký kníže Rainier III. zemřel ve věku 81 let. Jeho syn Albert II. oficiálně usedl na
monacký trůn 12. července.
– Mezi indickou a pákistánskou částí Kašmíru po téměř 60 letech obnoveno autobusové
spojení.
– V prezidentských volbách v Severním Kypru zvítězil Mehmet Ali Talat, který podporuje
plán OSN na sjednocení Kypru.
– Novým papežem – Benediktem XVI. konkláve zvolilo německého kardinála Josepha
Ratzingera (78).
– Italský premiér Silvio Berlusconi podal demisi. Prezident Carlo Azeglio Ciampi ho
22. dubna pověřil sestavením nové vlády, která 28. dubna získala důvěru parlamentu.
– Ekvádorský parlament sesadil prezidenta Lucia Guitérreze. Prezidentem se stal dosavadní viceprezident Alfredo Palacio.
– NATO a Rusko podepsaly dohodu o vojenské spolupráci, jejímž cílem je usnadnit společné manévry a přesun jednotek.
– Ve věku 80 let zemřel bývalý izraelský prezident Ezer Weizman, v čele židovského
státu stál v letech 1993 až 2000.
– Bulharsko a Rumunsko podepsaly smlouvu o přistoupení k EU.
– Americká zpravodajská služba CIA oficiálně potvrdila, že nenalezla v Iráku zbraně
hromadného ničení.
– Na historickou návštěvu pevninské Číny přicestoval tchajwanský opoziční předák Lien
Čan; 29. dubna se setkal s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem.
– Vládnoucí Africký národní svaz Zimbabwe-Vlastenecká fronta (ZANU-PF) prezidenta
Roberta Mugabeho si v parlamentních volbách zajistil dvoutřetinovou většinu.
●●●
– Labouristická strana potřetí za sebou vyhrála britské volby; dosavadní premiér Tony
Blair sestavil novou vládu.
– Rusko a EU podepsaly rámcovou dohodu o těsnějších vztazích.
– Slovenský parlament schválil evropskou ústavu. Ústavní soud 14. července ratifikaci
pozastavil.
– Německý parlament schválil euroústavu.
– V uzbeckém Andižanu vypukly nepokoje, při střelbě vojáků do demonstrantů zahynulo
až 500 osob. Pozice prezidenta Islama Karimova zůstala neotřesena.
– Kuvajtský parlament schválil zákon umožňující ženám volit a být voleny.
– První povolené setkání kubánské opozice v zemi za Castrova režimu: asi 170 představitelů kubánského disentu se sešlo na soukromém pozemku na havanském předměstí
Río Verde.
– Francie jako první ze zemí EU odmítla v referendu, jehož se účastnilo 70 procent voličů, evropskou ústavu. Proto 31. května odstoupil premiér Jean-Pierre Raffarin. Jeho
nástupcem se stal dosavadní ministr vnitra Dominique de Villepin.
– Čtyřetapové parlamentní volby v Libanonu; poprvé od roku 1990 volby vyhrála opoziční, protisyrská koalice, kterou vedl syn zavražděného expremiéra Saad Harírí.
222
Kalendáře
1. 6.
5. 6.
7. 6.
15. 6.
24. 6.
25. 6.
16.–17. 6.
28. 6.
30. 6.
1. 7.
3. 7.
6.–8. 7.
10. 7.
18. 7.
1. 8.
6. 8.
17.–23. 8.
7. 9.
8. 9.
11. 9.
●●●
– Evropskou ústavu odmítli v referendu Nizozemci.
– Švýcaři se v referendu vyslovili pro přistoupení k schengenskému prostoru.
– Maďarským prezidentem byl ve třetím kole zvolen kandidát opozice László Sólyom.
– Po násilných nepokojích přijal bolívijský Kongres demisi prezidenta Carlose Mesy a jeho nástupcem jmenoval Eduarda Rodrígueze Valtzého, dosavadního předsedu Nejvyššího soudu.
– Indonéská vláda a povstalci z Acehu podepsali v Helsinkách mírovou dohodu, má
ukončit téměř třicetiletý konflikt.
– Novým íránským prezidentem zvolen konzervativec Mahmúd Ahmadínežád.
– Parlamentní volby v Bulharsku vyhrála opoziční Bulharská socialistická strana (BSP).
Ta spolu s Národním hnutím Simeon II. a Hnutím za práva a svobody podepsala
15. srpna dohodu o vládě široké koalice, premiérem šéf BSP Sergej Stanišev.
– Summit EU rozhodl pokračovat v ratifikaci ústavy, ale zrušil termín 1. listopadu 2006
pro dokončení tohoto procesu.
– V Římě oficiálně začal proces blahořečení zesnulého papeže Jana Pavla II.
– Španělský Kongres poslanců schválil zákon umožňující párům téhož pohlaví uzavírat
sňatky a adoptovat děti.
●●●
– Předsednictví v EU na půl roku převzala Británie.
– Německá vláda premiéra Gerharda Schrödera nezískala důvěru, otevřela se tak cesta
k předčasným volbám.
– Parlamentní volby v Albánii, vítězem koalice vedená opozičním vůdcem a bývalým
prezidentem Salim Berishou. Berishova vláda 10. září schválena parlamentem.
– Summit G8 ve skotském Gleneagles dospěl k dohodě o boji proti globálnímu oteplování, o pomoci Africe a o snižování zemědělských dotací.
– Prezidentské volby v Kyrgyzstánu vyhrál prozatímní prezident Kurmanbek Bakijev.
– Lucembursko schválilo v referendu evropskou ústavu.
– Milorad Luković v Bělehradě odsouzen ke 40 letům vězení za vraždu někdejšího srbského prezidenta Ivana Stamboliče a pokus o atentát na současného ministra zahraničí Vuka Draškoviče.
●●●
– Po smrti krále Fahda byl novým saúdskoarabským vládcem vyhlášen korunní princ
Abdalláh ibn Abdal Azíz Saúd.
– Írán odmítl návrh EU na nová jednání o jaderném programu; 8. srpna obnovil činnost
v závodě na zpracování uranu u Isfahánu.
– Po 38 letech skončila izraelská okupace pásma Gazy; odsun ze všech 21 židovských
osad v pásmu Gazy a ze čtyř osad na severu Západního břehu Jordánu; poslední
izraelský voják opustil pásmo Gazy 12. září.
●●●
– První pluralitní prezidentské volby v historii Egypta, jasně vyhrál stávající prezident
Husní Mubarak.
– Ukrajinský prezident Juščenko odvolal vládu Julije Tymošenkové. Parlament schválil
nového premiéra Jurije Jechanurova 22. září.
– Německo a Rusko podepsaly smlouvu o stavbě plynovodu přes Baltské moře.
– Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou premiéra Džuničiróa
223
Kalendáře
12. 9.
14. 9.
17. 9.
18. 9.
19. 9.
20. 9.
25. 9.
26. 9.
3. 10.
7. 10.
Koizumiho získala přesvědčivou většinu v parlamentních volbách. Koizumi potvrzen
premiérem.
– V parlamentních volbách v Norsku zvítězily dosud opoziční levicové strany. Premiérem
se stal bývalý předseda vlády z let 2000 až 2001 Jens Stoltenberg.
– Prezidenti Ruska a USA, Putin a Bush, jako první podepsali jménem svých zemí
smlouvu o zabránění jadernému terorismu, důležitý krok k širší konvenci o celosvětovém boji proti terorismu.
– Ve volbách na Novém Zélandu těsně zvítězili vládnoucí labouristé premiérky Helen Clarkové.
– Předčasné parlamentní volby v Německu skončily bez jasného vítěze. Opoziční
CDU/CSU zvítězila s 35 procenty hlasů jen těsně nad vládní SPD, která získala 34,2
procenta hlasů. CDU/CSU a SPD 18. 11. podepsaly koaliční smlouvu.
– Historické parlamentní volby v Afghánistánu proběhly bez vážnějších problémů; většinu získali stoupenci prezidenta Hamída Karzáího.
– Severní Korea se vzdala svých jaderných programů v dohodě uzavřené na šestistranných jednáních v Pekingu. KLDR dohodu podmínila požadavkem dodání lehkovodního
reaktoru k výrobě elektřiny od USA. USA ale tvrdí, že první krok musí učinit KLDR.
– Pronásledovatel nacistických zločinců a bojovník proti antisemitismu Simon Wiesenthal zemřel ve Vídni ve věku 96 let.
– V parlamentních volbách v Polsku zvítězily pravicové strany Právo a spravedlnost
(PiS) a Občanská platforma (PO). PiS sestavila 31. října menšinovou vládu v čele
s Kazimierzem Marcinkiewiczem (10. listopadu získala důvěru parlamentu).
– Švýcaři v referendu schválili rozšíření dohody s EU o volném pohybu osob na 10 nových členů EU od roku 2007.
– Irská republikánská armáda se zbavila všech zbraní, jimiž více než 30 let bojovala za
odtržení Ulsteru od Británie.
●●●
– EU zahájila vstupní rozhovory s Tureckem a Chorvatskem.
– V Srbsku obžalováno pět příslušníků polovojenské jednotky z vraždy šesti bosenských
Muslimů ze Srebrenice. Je to poprvé, co Srbové stáli doma před soudem kvůli masakrům v Bosně v roce 1995.
10. 10.
– Srbsko a Černá Hora zahájily rozhovory o stabilizační a asociační dohodě s EU.
– Valné shromáždění OSN zvolilo Slovensko na příští dva roky za nestálého člena Rady
bezpečnosti OSN (od 1. ledna 2006).
15. 10.
– Návrh nové irácké ústavy schválen v referendu, ústava zavedla federální parlamentní
demokracii s islámem jako státním náboženstvím a hlavním zdrojem práva.
19. 10.
– V Bagdádu začal soud se svrženým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem.
21. 10.
– Zveřejněna zpráva šéfa mezinárodního vyšetřovacího týmu OSN Detleva Mehlise
o vraždě bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího: podle ní existují »vzájemně
provázané důkazy« o zapojení vysokých syrských a libanonských kruhů do vraždy.
23. 10.
– Polským prezidentem zvolen v druhém kole Lech Kaczyński ze sociálně konzervativní
strany Právo a spravedlnost. Nahradil Aleksandera Kwaśniewského.
27. 10.–17. 11. – Největší vlna pouličního násilí ve Francii za posledních 30 let zasáhla předměstí obývaná hlavně přistěhovalci. Vyžádala si jeden život, zapáleno na 9 200 aut.
15. 11.
●●●
– Izrael a Palestina se dohodly na otevření přechodů mezi pásmem Gazy a židovským
státem; přechod Rafáh mezi Egyptem a pásmem Gazy otevřen 25. 11.
224
Kalendáře
17. 11.
21. 11.
22. 11.
4. 12.
9. 12.
19. 12.
23. 12.
– Novým předsedou německé SPD byl zvolen Matthias Platzeck.
– Prezidentské volby na Srí Lance vyhrál stávající premiér Mahinda Radžapakse. Nahradil Čandriku Kumaratungovou.
– Izraelský premiér Ariel Šaron se s novým předsedou koaliční Strany práce Amirem
Perecem dohodl na konání předčasných voleb; parlament rozpuštěn 23. 11. a předčasné parlamentní volby vypsány na 28. března 2006.
– Izraelský premiér Ariel Šaron ohlásil odchod z Likudu a založení nové strany.
– Angela Merkelová zvolena novou kancléřkou Německa.
●●●
– Nursultan Nazarbajev potřetí zvolen kazašským prezidentem, získal 91 procent hlasů.
– Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád zpochybnil holocaust a doporučil Západu,
aby vyčlenil pro židy území a umožnil přesun Izraele do Evropy. Dále pokračoval
v útocích proti Izraeli a řekl, že holocoaust je výmysl.
– Bolívijské prezidentské volby vyhrál přesvědčivě levicový předák Evo Morales.
– Do úřadu polského prezidenta nastoupil Lech Kaczyński.
Zdroj: ČTK
Světová ekonomika
1. 1. – Začala platit reforma společné zemědělské politiky EU. Aplikovat ji začalo deset zemí; pro
nové členy zaveden do roku 2009 zvláštní systém (SAPS).
12. 1. – Pařížský klub věřitelských zemí schválil moratorium na dluhy zemí Asie, které byly v prosinci 2004 postiženy vlnami tsunami a které o to požádají.
28. 1. – Americká společnost Procter & Gamble se dohodla na koupi výrobce žiletek a baterií Gillette za zhruba 57 miliard dolarů v akciích. Spojením, které bylo dokončeno 1. října, vznikl
největší výrobce spotřebního zboží na světě.
●●●
2. 2. – Statistický úřad oznámil, že počet nezaměstnaných v Německu v lednu stoupl nad pět
milionů a vyšplhal se na nejvyšší zaznamenanou úroveň od roku 1933.
9. 2. – Carla Fiorinová odstoupila z čela počítačové společnosti Hewlett-Packard. Novým ředitelem firmy byl zvolen 30. března Mark Hurd, dosavadní ředitel firmy NCR.
10. 2. – Ministerstvo obchodu oznámilo, že deficit obchodní bilance USA se v roce 2004 vyšplhal
na rekordních 617,7 mld. USD.
16. 2. – Britský statistický úřad oznámil, že nezaměstnanost v Británii v lednu klesla nejníže za
30 let na 2,6 procenta.
21. 2. – Švýcarská farmaceutická skupina Novartis se stala po dvou akvizicích největším světovým producentem léků, kterým vypršela patentová ochrana, tzv. generik.
23. 2. – Prezident USA George Bush jmenoval novým šéfem ekonomických poradců Harveyho
Rosena.
25. 2. – Soud v Houstonu odmítl přiznat ruské ropné společnosti Jukos bankrot v USA, protože
má většinu aktivit v Rusku.
●●●
1. 3. – Argentině se podařilo prosadit výměnu nesplacených dluhopisů za nové, a oficiálně se
tak vymanila z největšího státního bankrotu v dějinách. Výměna ukončena 2. června.
225
Kalendáře
3. 3. – Začal 75. ročník mezinárodního ženevského autosalonu; skončil 13. března.
8. 3. – Eurostat oznámil, že sklizeň obilí v EU byla v roce 2004 nejvyšší za deset let.
16. 3. – Ministerstvo obchodu USA oznámilo, že deficit běžného účtu USA se v roce 2004 ocitl
na novém rekordu 666 miliard USD.
– OPEC oznámil, že od 1. dubna zvýší těžbu ropy o 500 000 barelů, později možná víc.
22. 3. – Německý letecký přepravce Lufthansa převezme zhruba za 310 milionů eur švýcarskou
společnost Swiss. EK s transakcí s podmínkami souhlasila 5. července.
– Oznámeno, že francouzskou firmu Skis Rossignol, největšího výrobce lyží na světě, koupí za 240 milionů eur americký producent oděvů pro surfování Quiksilver. Fúzí vznikne
největší světový výrobce vybavení pro venkovní sportovní aktivity.
22.–23. 3. – Summit EU v Bruselu přijal mimo jiné reformu Paktu stability a v poločase Lisabonské
strategie opustil cíl předhonit do roku 2010 ekonomiku USA.
31. 3. – Světová banka (SB) zvolila za svého nového prezidenta dosavadního náměstka amerického ministra obrany Paula Wolfowitze, který 31. května nahradil ve funkci Jamese Wolfensohna.
●●●
6. 4. – Česká vláda schválila prodej 51,1 procenta akcií státu v Českém Telecomu španělské
společnosti Telefónica, která nabídla 82,6 miliardy korun. V červnu prodej schválila EK.
12. 4. – Akcionáři Mittal Steel Co. schválili převzetí americké ISG za 4,5 miliardy USD. Mittal se
sídlem v Londýně operující ve 14 zemích se stal největším světovým producentem oceli.
V únoru Mittal oznámil, že se po převzetí ISG chystá v dalších pěti letech propustit až
45 000 lidí, tedy až 30 procent svých zaměstnanců.
15. 4. – Nucený správce britské automobilky MG Rover vyhlásil její bankrot; 22. července MG Rover koupila čínská Nanjing Automotive.
22. 4. – Americký provozovatel akciové burzy Nasdaq spolu se skupinou investorů oznámil, že
koupí Instinet za 1,878 miliardy USD. Prodávajícím je mediální skupina Reuters Group Plc.
27. 4. – Ke svému prvnímu zkušebnímu letu odstartovalo z letiště Toulouse-Blagnac v jižní Francii
největší dopravní letadlo světa Airbus A380.
29. 4. – Americký Kongres schválil návrh rozpočtu na příští fiskální rok. Rozpočet obsahuje výdaje 2,6 bilionu dolarů a mimo jiné počítá se snížením daní a s dalším omezením výdajů.
●●●
2. 5. – OPEC zvýšil produkci ropy o dva miliony barelů denně na 29,7 milionu b/d. O několik dní
později zvýšil těžbu o dalších 600 000 barelů na 30,3 milionu b/d.
5. 5. – Americká společnost IBM oznámila, že kvůli snižování nákladů zruší až 13 000 pracovních míst, hlavně v Evropě.
25. 5. – Oficiálně byl otevřen ropovod z ázerbájdžánské metropole Baku do tureckého přístavu
Ceyhan na břehu Středozemního moře.
26. 5. – WTO oficiálně jmenovala svým novým šéfem bývalého komisaře EU pro obchod Pascala
Lamyho (ve funkci od 1. září).
31. 5. – Moskevský soud uznal bývalého šéfa ropné společnosti Jukos Michaila Chodorkovského
vinným v šesti ze sedmi bodů obžaloby a uložil mu devět let vězení, mimo jiné za podvody a daňové úniky. Trest byl později snížen o rok.
●●●
7. 6. – EU s podmínkami schválila plán záchrany italského leteckého přepravce Alitalia.
– Největší světová automobilka General Motors (GM) oznámila, že do roku 2008 hodlá zrušit v USA 25 000 pracovních míst.
226
Kalendáře
10. 6. – EU a Čína se dohodly na omezení tempa růstu vývozu deseti čínských textilních produktů
do roku 2008, a zažehnaly tak opětovné zavedení dovozních kvót ze strany EU.
11. 6. – Ministři financí skupiny G8 v Londýně dosáhli historické dohody o anulování dluhů 18
nejchudších zemí ve výši 40 miliard dolarů. Oddlužení potvrdil červencový summit G8
i podzimní zasedání MMF a SB.
12. 6. – Druhá největší německá banka HVB Group schválila převzetí italskou bankou UniCredito.
Spojením vznikla devátá největší banka v Evropě. EK záměr schválila 18. října.
16. 6. – Ukrajinský prezident Viktor Juščenko a premiérka Julija Tymošenková podpisem potvrdili
platnost privatizace v zemi.
– Ruský plynárenský gigant Gazprom schválil prodej 10,7 procenta svých akcií vládě za
203,5 miliardy rublů (5,9 miliardy eur). Stát tak v Gazpromu získal kontrolní podíl.
22. 6. – EK schválila radikální reformu trhu s cukrem v EU. Dohody ministrů unie dosaženo
24. listopadu 2005.
23. 6. – Cena americké lehké ropy (WTI) vystoupila poprvé v historii na hranici 60 dolarů za barel.
28. 6. – Akcionáři Royal Dutch a Shell schválili fúzi podniků.
– Francie zvítězila v déle než ročním soupeření s Japonskem o umístění prvního reaktoru
pro jadernou fúzi na světě.
30. 6. – Bank of America oznámila, že koupí společnost MBNA za 35 miliard USD. Vznikne tak
druhá největší banka v USA.
●●●
1. 7. – V Rumunsku vstoupil do oběhu nový, tzv. tvrdý lei, který má o čtyři nuly méně. Jediným
platidlem bude od ledna 2007.
4. 7. – Schváleno převzetí britského výrobce lihovin Allied Domecq francouzským rivalem Pernod Ricard za 7,6 miliardy liber (11,2 miliardy eur). Akvizice vytvořila druhou největší nápojovou skupinu na světě, již předtím ji schválily úřady EU a USA.
19. 7. – Pivovarnická skupina SABMiller se dohodla na koupi největšího kolumbijského pivovaru
Bavaria za 7,8 miliardy dolarů, stane se tak světovou dvojkou.
21. 7. – Čína po více než deseti letech mírně revalvovala měnu a přestala ji vázat na dolar.
●●●
1. 8. – Cena ropy Brent se přehoupla přes 60 dolarů za barel.
3. 8. – Německý výrobce sportovního vybavení Adidas se dohodl na koupi amerického Reeboku
za 3,1 miliardy eur (přes 90 mld. Kč).
– Německá maloobchodní společnost KarstadtQuelle prodala 75 svých obchodních domů
a menších obchodů britským investorům.
4. 8. – Američtí regulátoři schválili fúzi telekomunikačních společností Nextel a Sprint.
10. 8. – Barel americké ropy WTI vystoupil na 65 USD. Ropa Brent zdolala tuto hranici o den později.
22. 8. – Americký výrobce domácích spotřebičů Whirlpool převezme Maytag za 1,7 miliardy dolarů. Oznámily to firmy, jejichž spojením vznikne největší světový producent domácích spotřebičů.
29. 8. – Hurikán Katrina zasáhl postupně čtyři státy na jihu USA a zabil přes 1 000 lidí. Celkové
škody by mohly dosáhnout až 200 miliard USD. Ceny ropy se vyšplhaly nad 70 USD
a hurikán odstavil téměř všechny ropné plošiny v Mexickém zálivu.
●●●
1. 9. – Americká společnost Valero Energy dokončila proces převzetí svého rivala Premcor a vytvořila tak největšího zpracovatele ropy v Severní Americe.
227
Kalendáře
8. 9. – Lídři Německa a Ruska Gerhard Schröder a Vladimir Putin podepsali smlouvu o stavbě
plynovodu přes Baltské moře.
12. 9. – Aukční síň eBay se dohodla na podmínkách převzetí poskytovatele internetového volání Skype Technologies. Hodnota kontraktu by mohla být až 4,1 miliardy USD (asi 96 miliard Kč).
– Bylo oznámeno, že americká softwarová firma Oracle převezme za 3,6 miliardy USD (asi
85 miliard Kč) svého ko