SVĚTOVÉ UDÁLOSTI V ŘÍJNU

SVĚTOVÉ UDÁLOSTI V ŘÍJNU
1. říjen 1949 – VELKÝ KORMIDELNÍK V ČÍNĚ
Dne 1. října 1949 se v Číně dostal k moci „velký kormidelník“, komunistický
vládce Mao Ce-tung (1893-1976). Po čtyřech letech skončila občanská válka
mezi Kuomintangem v čele s generálem Čankajškem a Lidovou
osvobozeneckou armádou soudruha Maa. Byla vyhlášena Čínská lidová
republika, stát spravovaný zprvu stejně rigidními nástroji jako v jiných
komunistických zemích soudobého světa (státní plánování, dohled a teror,
vláda jedné strany atd.), ovšem s řadou místních specifik.
2. říjen 1944 – RUSOVÉ NA POMOC NEPŘIŠLI
Hrdinní bojovníci varšavského povstání doufali v ruskou pomoc. Ozbrojený odpor proti německým
okupantům vypukl 1. 8. 1944. Po operaci Bagration (léto 1944) se totiž Rusové nacházeli velmi blízko
u Varšavy (Polsko) kousek za řekou Vislou. Stalin však pokládal
spontánně vypuknuvší povstání za nesmyslné, proto nezasáhl a
neumožnil ani spojeneckému letectvu využít letecké základny
poblíž Varšavy. Povstalci tak byli ponecháni svému osudu a
dopadli špatně. Definitivně kapitulovali dne 2. října 1944. O
život přišlo 16 000 příslušníků polské Národní armády, mezi
civilním obyvatelstvem bylo 150 000 mrtvých. Většina města
byla za bojů zcela zdemolována, v centru Varšavy zůstaly jen
trosky. Dodejme, že po osvobození (leden 1945) došlo velmi rychle na Stalinův příkaz k likvidaci
zbylých bojovníků Armije Krajove, nekomunistické odbojové organizace, aby nestáli v cestě chystané
komunistickému uchopení moci v Polsku.
4. říjen 1669 – SMRT UMĚLCE ŠEROSVITU
Svět umění postihla dne 4. 10. 1669 velká ztráta v podobě smrti Rembrandta Harmensze van Rijna,
velkého génia barokní malby využívajícího k dokonalosti dynamiku
šerosvitu. Již za svého života získal proslulost realistickým, avšak
tajuplným zobrazováním osobností, dějů i scenérií. Mladý
Rembrandt se i přes „bouřliváctví“ svého
věku nevyhýbal otázkám stáří a smrti.
Prokázal také nespornou odvahu při
ztvárňování netradičních námětů, které
byly v jeho době považovány za určité tabu. Šlo například o znázornění
průběhy pitvy v díle „Hodina anatomie doktora Tulpa“. Vrcholu
mistrovské geniality však zřejmě dosáhl světoznámě proslulým obrazem
„Noční hlídka“. Ten vystihuje vše, čím tehdejší společnost žila: válkou, boj dobra se zlem, mystéria,
tajemno i božskou osudovost, která člověka přesahuje a nutí ho i přes svízele, jimiž je nucen
procházet, zachovat si lidskou prostotu a pokoru.
13. říjen 54 – OTRÁVENÝ CÍSAŘ
Tímto slovním spojením můžeme doslova označit důvod smrti římského císaře
Claudia (občanským jménem Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus)
z jutsko-claudijské dynastie (vládl 41-54), který zemřel na následky otravy
jídlem. To mu s největší pravděpodobností připravila jeho manželka Agrippina,
jež byla mimochodem jeho vlastní neteří. Na poslední chvíli změnil závěť a na
místo Lucia Dominia (pozdějšího císaře Nerona), syna Agrippiny, chtěl coby
svého nástupce prosadit svého syna z třetího manželství s Messalinou,
Britannica. Než však stihl učinit potřebné kroky k prosazení svého rozhodnutí, zastihla jej zákeřná
smrt. Stalo se tak 13. října 54.
14. říjen 1066 – DOBYTÍ ANGLIE NORMANY
14. října roku 1066 se u jihoanglického městečka Hastings
odehrála bitva, která rozhodla o osudu Anglie na příští staletí.
Po smrti krále Eduarda III. Vyznavače byl anglickou šlechtou
zvolen králem hrabě Harold II. Godwinson z Wessexu. Nárok
na anglický trůn si však činil i normanský vévoda Vilém I.
Dobyvatel, jenž Haroldovu korunovaci považoval za vyhlášení
války. Jeho armáda čítající asi 8 400 mužů porazila o něco slabší anglosaské vojsko a Vilémovi se
podrobila anglická šlechta. V prosinci 1066 byl pak Vilém korunován za anglického krále.
25. říjen 1929 – DEN, KDY SE ZHROUTILY PENÍZE.
Za ten den je obvykle považován tzv. černý pátek dne 25. října 1929, kdy se propadly akcie na
newyorské burze. Odstartovala celosvětová hospodářská krize – světem se šířila vlna masové
nezaměstnanosti, celosvětové recese a úpadku produkce. Na trh se totiž dostalo 13 milionů cenných
papírů, které ztratily až 40 procent své hodnoty. Tisíce lidí přišly na mizinu. Následovala série
sebevražd – zoufalí bankéři se stříleli a skákali z oken mrakodrapů. Celková ztráta jen za prvních šest
„černých dnů ba Wall Streetu“ byla vyčíslena na 50
miliard dolarů! Proč k tomuto krachu burzy vlastně
došlo? Zřejmě tomu nejvíce napomohlo trestuhodné
podnikání s akciemi a vyhánění jejich cen do
nereálných výšin. Většině hlavních světových
ekonomik se dlouho nedařila stabilizovat situaci,
vybudování strategie na zlepšení v USA trvalo čtyři
roky, během nichž byl vypracován hospodářský
program New Deal s cílem podpořit, ozdravit a
zreformovat státní ekonomiku USA. Program New Deal byl zahájen krátce po nástupu nového
prezidenta F. D. Roosevelta do funkce v roce 1933. Podotkněme, že Evropu postihla krize de facto až
o rok později, o to však tvrdším a dlouhodobějším způsobem, což lze například doložit na vývoji krize
v ČSR, jež se proti Německu potýkala s krizí až do roku 1938. Z krize se svět dostával velmi pomalu a
brzy jej zastihla další rána v podobě 2. světové války.
28. říjen 1636 – PRVNÍ UNIVERZITA AMERIKY
K založení první americké univerzity dle evropského vzoru došlo 28.
října 1636 v městě Cambridge v dnešním státě Massachusetts. Stalo se
tak mimo jiné z podnětu puritánského teologa Johna Harvarda, který jí
odkázal svou rozsáhlou knihovnu a polovinu zděděného majetku. Šlo o
zárodek dnešní Harvardovy univerzity. Pro zajímavost dodejme, že šlo o
vůbec první budovu nově založeného města Cambridge.