zdarma ke stažení ve formátu pdf: rukovet2003

VáÏení pfiátelé zahrádkáfii,
ãlenové âeského zahrádkáfiského svazu.
Dostáváte do rukou novou odbornou publikaci âZS s názvem RUKOVùË ZAHRÁDKÁ¤E,
urãenou v‰em na‰im ãlenÛm v rámci ãlenského pfiíspûvku - tedy bezplatnû.
JiÏ del‰í dobu zaznamenáváme poÏadavky ãlenÛ na vydávání odborn˘ch tiskovin tak, jak
tomu bylo v minulosti (leporela, vzorové pfiedná‰ky a pod.). BohuÏel situace s finanãním zaji‰tûním takov˘ch tiskÛ je dnes podstatnû jiná neÏ tomu bylo pfied dvaceti a více roky, aÈ jiÏ bereme v úvahu omezené zdroje prostfiedkÛ ze státního rozpoãtu ãi nárÛst nákladÛ na papír a polygrafickou v˘robu. Jin˘mi slovy - prostû na to nemáme. Na druhé stranû pak sami cítíme potfiebu oslovit jednotlivé ãleny - b˘t s nimi v uωím kontaktu, aÈ jiÏ z organizaãního ãi odborného
hlediska. Jedním z návrhÛ, které pfiedstavenstvo RR âZS projednávalo, je forma ãlenského
ãasopisu. Nic nového pod sluncem. ¤ada národních svazÛ v Evropské zahrádkáfiské lize vydává ãlensk˘ ãasopis (napfi. Polsko, Francie, Nûmecko, Holandsko, Dánsko, Belgie atd.) a jsou
s tím dobré zku‰enosti. I u nás, napfi. âesk˘ svaz vãelafiÛ má takov˘ ãasopis. KdyÏ jsme v‰ak
s tímto návrhem oslovili na‰e ãleny, nesetkali jsme se s dostateãn˘m porozumûním.
Proto pfiedstavenstvo RR âZS i s ohledem na nav˘‰ení ãlenského pfiíspûvku od roku 2003
vûnovalo pozornost dal‰ímu návrhu a rozhodlo vydávat jakousi odbornou roãenku, která k Vám
bude pfiicházet vÏdy spolu s ãlensk˘mi známkami na pfií‰tí rok a bude plná odborn˘ch rad ze
v‰ech zahradnick˘ch oborÛ, z nichÏ se pouãí jak zaãínající, tak i pokroãilí zahrádkáfii. Kromû
toho bude pfiiná‰et fiadu informací o Ïivotû na‰í organizace, o v˘stavách a mnoÏstevních slevách na osiva, pfiípravky na ochranu rostlin a dal‰í v˘robky u firem, s nimiÏ byla tato spolupráce dohodnuta. Tuto tiskovinu zpracovávají pracovníci odborného oddûlení ústfiedí âZS ve spolupráci s odborn˘mi komisemi RR âZS, externími odborníky a nakladatelstvím Kvût. Distribuována bude prostfiednictvím UR âZS základním organizacím a odtud pfiímo Vám.
Vûfiím, Ïe nová publikace bude na‰imi ãleny dobfie pfiijata, Ïe se stane prostfiedníkem k vzájemnému pfiedávání informací a zku‰eností. Proto rádi uvítáme, kdyÏ se na její tvorbû sv˘mi
pfiíspûvky budou podílet sami ãlenové, funkcionáfii a odborní instruktofii. Do budoucna by se tak
stala poutem sounáleÏitosti mezi ãleny a organizaãními sloÏkami svazu na v‰ech úrovních,
poutem, které pfiispûje k lep‰í informovanosti a zvy‰ování odbornosti na‰ich ãlenÛ. V tomto prvním v˘tisku jsme vûnovali ponûkud vût‰í prostor okrasné problematice, neboÈ na‰ím cílem je
nejen umût pûstovat zdravé ovoce a zeleninu, ale dbát i na to, aby na‰e zahrádky byly krásné
a plnily i estetické a krajinotvorné funkce Ïivotního prostfiedí.
VበRNDr. Josef Klime‰ - pfiedseda âZS
www.zahradkari.cz
oficiální internetové stránky âZS
Technika a její pokrok nበÏivot ovlivÀuje stále
více, aÈ si to pfiejeme nebo ne. Dfiíve robustní,
nároãná a drahá technická zafiízení se dnes stávají
pfienosn˘mi dûtsk˘mi hraãkami. Svûtu techniky
vládne mobilita, a tím i její v‰udypfiítomnost. V‰udypfiítomn˘ se stává i Internet, kter˘ dorazil do vût‰iny
‰kol, knihoven, kanceláfií a v˘robních podnikÛ.
ProtoÏe má internet slouÏit pfiedev‰ím k snadnému pfiedávání a ‰ífiení informací, zfiídil âZS jiÏ
v roce 1999 na internetu své oficiální webové stránky www.zahradkari.cz, které mají poskytnout informaãní servis nejen ãlenÛm âZS, ale pfiedev‰ím
oslovit ‰irokou vefiejnost se zájmem o zahrádkafiení. Na tûchto stránkách najdete jak problematiku
âZS, tak knihy, videokazety a programy z na‰eho
nakladatelství Kvût a samozfiejmû i souhrnné informace o ãasopisu Zahrádkáfi. Najdete zde také
informace o zajímav˘ch v˘stavách, zájezdech,
pfiedná‰kách, mo‰tárnách, vzdûlávání ãlenÛ a mlad˘ch zahrádkáfiÛ, o Evropské lize a také stránku
kontaktÛ na zahrádkáfisky zajímavé firmy a instituce. Pfii pûstitelsk˘ch problémech vám pomÛÏe
odborná poradna a pro v˘mûnu va‰ich zku‰eností
na stránkách funguje i diskuzní fórum.
Na tûchto stránkách najdete i kompletní ceníky v˘robkÛ firem, které nabídly exkluzivnû ãlenÛm âZS zv˘hodnûn˘ nákup zboÏí pfii hromadn˘ch objednávkách za ZO ãi ÚR. Doporuãujeme
vám tuto cestu, jako nejrychlej‰í zpÛsob získání
podrobn˘ch informací.
Pfiesto, Ïe se snaÏíme o aktuální stav na‰ich stránek, není to moÏné bez va‰í spolupráce a vzájemného kontaktu. Dûkujeme vám za vãasné zasílání
informací o dûní ve va‰em regionu. Pomáháte tím
v popularizaci nejen své ZO, ale nakonec celého
Svazu.
Ing. Milo‰ KoÏe‰ník,
správce webstránek âZS
Kontaktní adresa: Fousová Zdena, Ve Îlábkách
2978, Mûlník 276 01, tel: 315 623 821.
Komise SZO
Mezi ãleny na‰eho Svazu jsou i specialisté,
ktefií se kromû bûÏné zahrádkáfiské praxe dále
specializují na pûstování nûkterého druhu rostlin
a ve svém oboru vût‰inou dosahují pozoruhodn˘ch v˘sledkÛ.
Vzhledem k tomu, Ïe tito nad‰enci jsou vût‰inou rozpt˘leni po celé republice, ale pfiitom mají
pfiirozenou potfiebu se obãas scházet, vymûÀovat si své odborné poznatky a popfi. i v˘pûstky
byly v rámci na‰eho Svazu ustaveny tzv. specializované ZO, které ve sv˘ch fiadách sdruÏují tyto
pûstitele. Aby jejich ãinnost mohla b˘t nûjak˘m
zpÛsobem koordinována a zapojena do celosvazové struktury byla zfiízena komise SZO.
Komise pfiispívá k tomu, aby Svaz v rámci
sv˘ch moÏností napomáhal spec. org. v jejich
ãinnosti aÈ jiÏ poskytováním finanãních dotací,
právní ãi jinou poradou, pfiístupem k rÛzn˘m tiskovinám atd.
Komise dále koordinuje úãast jednotliv˘ch specializací na rÛzn˘ch v˘stavách, úzce spolupracuje s Botanickou zahradou v Troji, kde kaÏdoroãnû
pofiádá v˘jezdní zasedání i s dal‰ími odborn˘mi
ústavy a institucemi.
Témûfi v‰echny SZO vydávají své interní Zpravodaje, které obsahují pfieváÏnû odborné ãlánky
vût‰inou na opravdu vysoké úrovni, ale i rÛzné
organizaãní a jiné zprávy. Tyto zpravodaje pfiedstavují hlavní pojítko mezi ãleny SZO a jsou pro
jejich práci nepostradatelné. Odebírají je – a to
zdÛrazÀuji, rádi v‰ichni ãlenové tûchto organizací
a v podstatû v malém mûfiítku pfiedstavují to co
bychom rádi v budoucnu docílili v rámci celého
Svazu - aby kaÏd˘ ãlen odebíral ãasopis Zahrádkáfi a ten aby byl na takové úrovni, aby jeho
odbûr nebyl pro ãleny povinností, ale potû‰ením.
MUDr. Josef KfiíÏ, místopfiedseda âZS
Citrusáfii
Citrusáfii mají celostátní pÛsobnost a tvofií je
celá fiada citrusáfisk˘ch organizací, v nichÏ se
sdruÏují pûstitelé tropick˘ch a subtropick˘ch
rostlin. Své v˘pûstky prezentují na mnoha v˘stavách. Pofiádají odborné pfiedná‰ky a semináfie,
zájemcÛm roubují semenáãky. Nejvût‰í organizace jsou v Brnû a v Praze, dal‰í v Bene‰ovû,
Bfieclavi, Fr˘dku-Místku, Kaznûjovû, Karviné,
KromûfiíÏi, Lan‰krounu, Liberci, Mladé Boleslavi,
Moravsk˘ch Budûjovicích, Náchodû, Ostravû,
Lipníku nad Beãvou, Sokolovû, Tetínû, Tfiinci,
Uherském Hradi‰ti, Zlínû.
Pro konkrétní kontakt nahlédnûte na na‰e
webové stránky nebo se obraÈte na ústfiedí
âZS.
Dagla
SdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele jifiinek a gladiolÛ. Tato organizace je pokraãovatelem Národní jifiinkáfiské spoleãnosti. Organizace kaÏdoroãnû pofiádá v˘stavy s mezinárodní úãastí.
Kontaktní adresa: Ing. Jan Dvofiák, Liberecká
626, 463 61 Raspenava.
Gladiris
SdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele gladiolÛ a kosatcÛ. âlenové vystavují jak v na‰í republice, tak
i v zahraniãí. Pravidelnû vydávají zpravodaj Gladiris. Získat jej mohou i neãlenové organizace.
Organizace má celostátní pÛsobnost. SdruÏuje
na 200 ãlenÛ.
Kontaktní adresa: Václav Bajar, Smetanova 21,
757 01 Vala‰ské Mezifiíãí.
Hortiklub
âinnost Hortiklubu je rozdûlena do samostatn˘ch sekcí:
Zahradní architektury - uãí se jí na pfiedná‰kách a semináfiích, jak nejlépe upravit vlastní
zahrádku, jaké vybrat rostliny i jak o nû peãovat.
AranÏování kvûtin - ãlenové chtûjí mít své pfiíbytky krásné, vyuÏívají pfiedev‰ím své v˘pûstky
na nichÏ se uãí aranÏování a vazbu Ïiv˘ch kvûtin,
ale i jak se nûkteré kvûtiny su‰í pro suchou zimní
vazbu.
Bonsají - ãlenové se zajímají o pûstování
okrasn˘ch kefiÛ a stromÛ, ale téÏ o pûstování
bonsají a jejich tvarování. Tomu se kaÏd˘ zájemce nauãí pod dohledem odborníka. V˘stava bonsají se koná pravidelnû 2x do roka v centru
Prahy.
Zájezdová - pravidelnû pofiádají autobusové
v˘lety do zajímav˘ch krajinn˘ch lokalit a nav‰tû-
Specializované organizace âZS
V âZS pracuje 14 specializovan˘ch základních
organizací, které sdruÏují ãleny z celé republiky
podle jejich zájmu - specializace.
SZO pofiádají v˘stavy, pfiedná‰ky, ‰kolení
a dal‰í akce nejen pro své ãleny, ale i pro ‰irokou
vefiejnost.
âlenem nûkteré z uveden˘ch organizací se
mÛÏete stát i vy.
Achillea
Tato organizace nesoucí název po fiebfiíãku
sdruÏuje zájemce o aranÏování kvûtin a suchou
vazbu. âlenská základna se skládá pfieváÏnû ze
zahrádkáfiÛ z Mûlníka a okolí. AranÏérské práce
ãlenÛ mÛÏete vidût mimo jiné i na v˘stavách
v Lysé n/L.
2
vují pfii té pfiíleÏitosti zahrádky sv˘ch ãlenÛ, aby
se pouãili, jak to dûlají jiní a získali nové inspirace.
KaÏd˘ ãlen dostává 4x roãnû klubov˘ ãasopis,
s odborn˘mi ãlánky na‰ich pfiedních specialistÛ
a informacemi o klubovém Ïivotû - pfiipravované
akce, zájezdy, pfiedná‰ky. Dvakrát do roka se
koná “Setkání” v‰ech ãlenÛ informující o celé ãinnosti.
Kontaktní adresa: Hortiklub - SZO âZS, po‰t.
pfiihrádka 469, 111 21 Praha 1 nebo
www.zahradkari.cz/hortiklub.
Lilium
SdruÏuje pûstitele a milovníky lilií z celé âeské
republiky, ktefií se zajímají o tyto pfiekrásné kvûtiny.
Mimo pûstování a v˘stavnictví se vûnují i ‰lechtûní lilií. Organizace se stará o popularizaci lilií a za
tím úãelem zasílá ãlenÛm tfiikrát roãnû odborn˘
zpravodaj Liliáfiské zprávy. Kromû toho jsou pro
ãleny vydávány dal‰í potfiebné publikace o liliích.
Kontaktní adresa: Ing. Bfietislav Miãulka, 687 06
Velehrad 225.
Martagon
Pûstujte lilie, jsou krásné. Takto se pfiedstavují
ãlenové organizace Martagon. Náplní této organizace je vzdûlávání (pfiedná‰ky a exkurze),
v˘stavy, burza semen, prodej a aukce cibulí.
Vydává ãtvrtletní zpravodaj Liliáfi, ve kterém jsou
publikovány odborné ãlánky a zajímavosti, spolkové zprávy a oznámení. Klubovní v˘stava lilií je
pofiádána kaÏdoroãnû v Rakovníku, úãastní se
i dal‰ích v˘stav v Lednici na Moravû, v Îirovnici,
Lysé n. Labem, Hluãínû, Roudnici n. Labem, aj.
Kontaktní adresy: Ing. Stanislav ·evãík, tel. 272
935 792, Ing. Petr ·rÛtka, tel. 224 383 726 (v pracovní dobû), redaktor Liliáfie Doc. Dr. Karel
Vere‰, CSc., tel. 281 860 478.
Chryzantéma
Organizace má pÛsobi‰tû v Hlinsku. SdruÏuje
pûstitele a ‰lechtitele chryzantém. Organizace
pracuje pfii ZO âZS, Kolonie ã. 10, Hlinsko.
Kontaktní adresa: Dvofiáková ·tefana, BudovatelÛ 1254, 539 01 Hlinsko.
Iris
Organizace Iris Hluãín vznikla v roce 1985.
V souãasné dobû sdruÏuje kolem 50 pûstitelÛ
cibulov˘ch a hlíznat˘ch kvûtin z celé republiky.
Jako hosté jsou registrováni i pûstitelé ze Slovenska a Polska. Z celého spektra cibulov˘ch
a hlíznat˘ch kvûtin je v souãasné dobû vûnována nejvût‰í pozornost pûstování a ‰lechtûní
kosatcÛ, lilií a gladiol. Organizace vydává odborn˘ zpravodaj.
Kontaktní adresy: Chlebi‰ Josef, MládeÏnická
7, 748 01 Hluãín, tel.: 695 043 106, Ing. Zdenûk
Seidl, Vinohradská 57, 748 01 Hluãín,
[email protected].
Narcis
SdruÏuje pûstitele narcisÛ, tulipánÛ, denivek
a drobn˘ch cibulovin. V organizaci pracuje sekce
narcisáfiÛ a sekce pûstitelÛ tulipánÛ. âlenové
dostávají zpravodaj, pofiádají v˘stavy, burzy, spolupracují se zahraniãními pûstiteli.
Kontaktní adresa: Milo‰ Krupiãka, Havlíãkova
2926, 272 04 Kladno, tel. 312 263 183.
Jahodáfii
Pûstitelé klatovsk˘ch karafiátÛ
Organizace má domovskou organizaci v Brnû
a sdruÏuje pûstitele jahod. âlenové kaÏdoroãnû
pofiádají v˘stavu sv˘ch v˘pûstkÛ. Mimo osvûdãen˘ch, tradiãních odrÛd, mÛÏe náv‰tûvník zhlédnout i novinky sortimentu jahodníku.
Kontaktní adresy: Antonín Kolmaãka, StaÀkova
12 a, 602 00 Brno, Ing. Pokorn˘ Eduard, Riegrova 34, Brno 12, 612 00.
Organizace sdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele klatovsk˘ch karafiátÛ. Sídlo mají v botanické zahradû v Klatovech, kde organizace pravidelnû poãátkem ãervence otevírá své brány pro milovníky
klatovsk˘ch karafiátÛ. V˘stava trvá zhruba 14 dnÛ
podle délky kvetení karafiátÛ.
Kontaktní adresa: SZO âZS, Pûstitelé klatovsk˘ch karafiátÛ, Hosta‰ova ul., 339 01 Klatovy.
Kaktusáfii
Rosa klub
SdruÏuje pûstitele kaktusÛ a sukulentních rostlin. V republice pracuje celá fiada klubÛ a krouÏkÛ. Mnohé z nich jsou zaregistrovány v âZS,
svoji ãinnost propagují na v˘stavách. Pofiádají
burzy a odborná sympózia pfiístupná i pro neorganizované zájemce.
Kontaktní adresy: Fejk Zdenûk, Bílá Tfieme‰ná
326, 544 72, Mgr. Viktor Müller, Bezruãova l272,
Bene‰ov 256 01.
SdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele rÛÏí. Organizace
má celostátní pÛsobnost a skládá se z nûkolika
samostatnû pracujících klubÛ. Velmi známé je
Rozárium Hradec Králové Chuchleny. Rosa klub
je napojen na zahraniãní pûstitele rÛÏí.
Kontaktní adresa: Dr. J. Thomas, Livornská
440, 109 00 Praha 15, tel. 274 869 274, nebo
[email protected].
Vûra Chodorová, odb. oddûlení, ústfiedí âZS
3
LEDEN
Podle poãasí, nikoliv podle astronomÛ, je leden prostfiedním mûsícem zimy. PrÛmûrné teploty ovzdu‰í jsou -1 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 m a na kaÏd˘ch sto metrÛ se sniÏují témûfi o pÛl stupnû a tak
v 600 m je prÛmûr -2,9 °C.
Vegetace je v hlubokém útlumu, pÛda je promrzlá v celé orniãní vrstvû: na povrchu je -1,8 °C,
v hloubce 20 cm zmûfiíte -0,3 °C, v 60 cm 2,3 °C a ve 100 cm 4,1 °C. Ochlazování pokraãuje aÏ do
konce ledna o dal‰í 2 °C.
Vodní sráÏky v˘hradnû snûhové ãiní v prÛmûru 36 mm ve 200 m. n. m., pak po 100 metrech je 39,
42, 48, 58, 68 aÏ v 800 metrech je 73 mm sráÏek, tedy dvojnásobek neÏ v níÏinách. âasto se vyskytují
námrazy a poledovice.
Den trvá o Novém roce 8,05 hodin, na konci ledna jiÏ 9,15 hodiny a sluneãního svitu je pouze okolo
50 hodin, coÏ je jen 3 % z celoroãní sumy.
Na zeleninov˘ch záhonech pfiezimují nûkteré
druhy kofienov˘ch, ale i ko‰Èálov˘ch zelenin - pastinák a ãern˘ kofien, rÛÏiãková kapusta, kadefiávek,
pór, polníãek nebo i ‰penát. VyuÏíváme jejich mrazuodolnost a podle potfieby je sklízíme za pfiízniv˘ch podmínek postupnû aÏ do jara. Kadefiávek
sklízíme odfiezáváním listÛ od okraje, spoleãnû
s rÛÏiãkovou kapustou je mÛÏeme sklízet i za
mrazu.
Podle potfieby odebíráme ze zahrady i kadefiavou petrÏel, kterou je dobré pfied pfiíchodem zimy
zakr˘t chvojím. I kdyÏ není k dispozici sklep,
poskytne nám zahrádka tuto zeleninu ãerstvou
bûhem celé zimy. S déletrvajícími mrazy a snûhovou pokr˘vkou je nutné pfiedem poãítat a ãást pfiezimující zeleniny pro kuchyÀskou potfiebu si pfiipravit v zakrytém pafieni‰ti.
Zelinafiit v tomto období mÛÏe i ten, kdo nemá
Ïádnou zahrádku ani men‰í záhonek pod oknem,
ãi balkon. V bytû lze narychlit paÏitku, která poskytuje ãerstvou, zdravou a chutnou naÈ. Pro své
rychlení chce jen teplo a svûtlé místo. Staãí jí na
podzim pfiesadit do kvûtináãe a nyní pfienést na
teplé a svûtlé místo. Podobnû lze v této dobû rychlit i naÈ petrÏele, naÈového celeru, cibuli zimní
- seãku, ãi ãekanku salátovou. Postupn˘m v˘sevem se dá v bytû pûstovat i fiefiicha, které jako
pûstební substrát staãí vlhká buniãitá vata na
tácku, ãi v nepotfiebném kelímku. Do vytápûného
skleníku, ãi teplého pafieni‰tû mÛÏeme koncem
mûsíce zaãít s v˘sevem celeru, protoÏe má dlouhou vegetaãní dobu, pro rychlení vyséváme salát
(JANTAR, SMARAGD), fiedkviãky, rané kedlubny
(napfi. PRAGA, DVORANA nebo modr˘ AZUR).
Ve studeném pafieni‰ti mÛÏete pûstovat i salát
HUMIL, kter˘ dobfie sná‰í nízké teploty.
Semena skalniãek, která vyÏadují pfiemrznutí, jiÏ
v tuto dobu vyséváme.
Pokud dovolí poãasí, mÛÏe vinafiící zahrádkáfi
v tuto dobu naváÏet kompost do viniãky, opravit si
zdivo terasy, impregnovat kolíky pro jarní v˘sadbu
a podle potfieby opravovat ochranu kmínkÛ révy.
Leden jako mûsíc hlubokého vegetaãního klidu
dopfiává zahrádkáfii je‰tû relativní odpoãinek od
intenzivní práce na zahrádce. KaÏd˘ by si mûl
dÛkladnû rozmyslet co bude následující rok na své
zahrádce pûstovat, s ãím byl loni spokojen a ãemu
se naopak na zahrádce nedafiilo. K va‰im pûstitelsk˘m zámûrÛm mohou v˘znamnû pomoci zv˘hodnûné nabídky firem, které umoÏní ãlenÛm
âZS nakoupit osivo, hnojivo i pfiípravky na ochranu rostlin za va‰í ZO se slevou, a tak vám u‰etfií
nemalé finanãní ãástky. Proto, neÏ se vydáte do
prodejen, podívejte se na nabídky uvefiejnûné na
konci této pfiíruãky a domluvte se se sv˘mi pfiáteli
v ZO co budete spoleãnû objednávat. Vûfiíme, Ïe
se vám alespoÀ nûkteré nabídky budou hodit, a Ïe
na‰e jednání s firmami nebylo zbyteãné.
Na zahrádce zamûfite svou pozornost na kontrolu neporu‰enosti oplocení a v˘‰ku snûhové
pokr˘vky a zji‰tûná po‰kození je tfieba hned opravit a pfiebyteãn˘ sníh vyvézt ke star‰ím stromÛm,
nebo na záhony, aby do zahrádky nemohla vniknout zvûfi, která by ohryzala stromky - pokud není
sníh pamatujte, Ïe zajíci a králíci vyuÏijí kdejaké
skuliny pfii zemi a pochutnají si i na zazimované
zeleninû. Souãasnû je tfieba setfiásat sníh z kefiÛ
bobulovin, které jsou náchylné na polámání a téÏ
z mlad˘ch stromkÛ a ze stromÛ.
Je nejvhodnûj‰í termín odbûru roubÛ peckovin
a jádrovin - dÛleÏité je odebírat z letorostÛ vybran˘ch zdrav˘ch stromÛ a míst dostateãnû oslunûn˘ch. Nafiezané a jmenovkou fiádnû oznaãené
rouby se ukládají do pfiimûfienû vlhkého písku
v dostateãnû chladném sklepû, pfiíp. je zapustíme
do zemû na chladném místû zahrádky (severní strana u stromu, ãi stavby), podrobnûji viz
ãlánek – str. 58. Pro jarní mnoÏení bobulovin
(rybíz, angre‰t) mÛÏeme dfievité fiízky uchovat
obdobnû.
Majitelé broskvoní by jiÏ nyní mûli pamatovat na
kadefiavost - ta se sice projeví aÏ na prvních listech, ale ochrana se provádí i pokud jsou pfies
zimu teplej‰í období - viz ãlánek - str. 54.
4
Ve sklepû kontroluje víno, které podle potfieby ãefií
bentonitem.
Pozornost zasnûÏení a stavu snûhové pokr˘vky
vyÏadují i jehliãnany, které jsou zvlá‰tû choulostivé na polámání tíhou tûÏkého snûhu (odstraÀujeme sníh nejlépe hrábûmi a kontrolujeme svázání
snadno rozklesávajících druhÛ dfievin), dále okrasné kefie, z nichÏ jsou nûkteré zvlá‰È choulostivé na
holomrazy (tamary‰ky, ibi‰ky, ãi kdoule).
Na podzim vysázené rostliny, zvlá‰tû stálezelené
dfieviny musíme v bezmraz˘ch dnech zalévat
i bûhem zimy - mráz totiÏ snadno pÛdu vysu‰í,
hloubku promrznutí pÛdy mÛÏeme ovlivnit nast˘láním kofienového balu. Dostateãné pfiikrytí Ïádají
i trvalky. Na holomrazy je potfiebné pamatovat
i u skalky a dostateãnû ji smrkov˘m chvojím zakr˘t.
Pokud není dostateãnû vysoká snûhová pokr˘vka,
je potfiebné obdobnû o‰etfiit i rÛÏe nast˘lkou z listí,
nebo chvojí.
Odebíráme dfievité fiízky z listnat˘ch kefiÛ a stromÛ, které chceme namnoÏit, viz ãlánek – str. 6.
Tvarované Ïivé ploty z listnáãÛ je moÏné za bezmraz˘ch dnÛ stfiíhat, za pfiíznivého poãasí se
mÛÏete pustit i do prÛklestu dfievin. U kefiov˘ch tvarÛ bobulovin (angre‰t, rybíz) odstraÀte
ãtyfileté a star‰í v˘hony - fieÏte je aÏ u zemû
a nenechávejte pah˘ly, které b˘vají napadány houbov˘mi chorobami, tak je udrÏíte stále
v dobré kondici. U stromkov˘ch tvarÛ odstraÀte
uschlé vûtve a podle potfieby korunky mírnû prosvûtlete.
NezapomeÀte na pfiikrmování s˘korek a dal‰ích
pûvcÛ, ktefií jsou na va‰í zahrádce velk˘mi
pomocníky v ochranû pfied ‰kÛdci.
Brambory na zahrádce
Termín v˘sadby brambor je podmínûn pfiíchodem
jarních mrazÛ. Mnozí zahrádkáfii spûchají a sází jiÏ
koncem bfiezna, ale u pfiedklíãené sadby a pfiedehfiáté pÛdy se mÛÏe snadno i pfii v˘sadbû v polovinû
dubna stát, Ïe mladé rostliny popálí mráz i pfies
dostateãné pfiihrnutí. Porost je pak vhodné pfiihnojit dusíkat˘m hnojivem nebo pfiedem chránit netkanou textilií.
Brambory nevysazujeme pfiíli‰ na husto, hust˘
porost nedá vût‰í v˘nos, naopak trpí více houbov˘mi chorobami. Optimální spon je 60 x 35 cm
(u ran˘ch 50 x 30). Hlízy sázíme mûlce, 6 - 8 cm,
do prohfiáté povrchové vrstvy pÛdy. Pfii v˘sadbû
pfiedklíãen˘ch i nara‰en˘ch brambor dbáme na
zachování pÛvodní orientace hlízy a snaÏíme se
o minimální po‰kození klíãkÛ.
Bûhem vegetace je nutné u klasického hrÛbkového pûstování nûkolikrát okopávat a 2 - 3 x pfiihrnout
zem. HrÛbek musí b˘t dostateãnû vysok˘ a shora
ploch˘ alespoÀ 15 cm, jinak se hlízy vytváfiejí tûsnû
pod povrchem, snadno zelenají a jsou více napadány plísní bramborovou. Poslední zásah - aÈ okopávku ãi pfiihrnování ukonãíme pfied kvûtem rostlin
(pfii v˘‰ce porostu 20 - 30 cm), poté jiÏ kofiínky
‰patnû regenerují a dochází k po‰kození mlad˘ch
hlíz.
Nejãastûj‰í chorobou je plíseÀ bramborová.
U ran˘ch porostÛ se ochrana neprovádí, ale pokud
pûstujete brambory pro uskladnûní je nutné preventivní o‰etfiení 1 - 2 x pfied zapojením porostu
a dále postfiik 2 - 3 x opakovat vÏdy pfii vhodn˘ch
podmínkách k ‰ífiení plísnû - teplé poãasí po nûkolikadenních de‰tích. DÛleÏité je zabránit pfiechodu
plísnû z natû do hlíz. Pokud o‰idíte chemickou
ochranu je nutné vãas napadenou naÈ z pozemku
odstranit - nejlépe pokosením tûsnû u zemû, totéÏ
dûláme u zdravého porostu asi 14 dnÛ pfied plánovanou sklizní. Z povolen˘ch pfiípravkÛ mÛÏeme
pouÏít napfi.: ACROBAT MZ (0,4 %), BRAVO 500
PfiestoÏe brambory nepatfií k typick˘m zahradním
plodinám pûstuje, alespoÀ ty rané vût‰ina zahrádkáfiÛ.
Pamatujte, Ïe brambory není vhodné pûstovat
stále na stejném místû, jinak hrozí zamofiení hnilobami, háìátkem i mandelinkou. Ideální je interval
4 roky.
Brambory vyÏadují dobfie vyhnojen˘ pozemek
nejlépe hnojem, alespoÀ 4 kg/m2 a na jafie pak
NPK v dávce 80 - 100 g/m2. Pfied v˘sadbou je
nutné prokypfiení pÛdy, aby se lépe prohfiála, pro
rané v˘sadby se dokonce doporuãuje pÛdu asi
t˘den pfied v˘sadbou po pfiihnojení zakr˘t prÛhlednou fólií, ta zv˘‰í teplotu pÛdy aÏ o 5 °C a urychlí
poãáteãní rÛst.
I vzhledovû pûkná sadba od známého mÛÏe b˘t
promofiena virov˘mi chorobami, které dokáÏí sníÏit
v˘nos aÏ na polovinu, proto sadbu pouÏíváme
radûji novou a pfiedev‰ím uznanou.
Pro rané skliznû brambory pfiedkliãujeme pfii teplotû 10 - 18 °C po dobu 3 aÏ 4 t˘dnÛ. Hlízy rozloÏíme do bed˘nek v jedné vrstvû, nemusíme je zasypávat zemí a umístíme je na svûtle, vytvofií se tak
krátké pevné zelené klíãky, ãasto i se zárodky
kofiínkÛ. Ve vût‰ím mnoÏství je vhodné sadbu alespoÀ nara‰it umístûním do místa s teplotou 15 oC
po dobu 14 dnÛ pfied v˘sadbou. Pfiedklíãená sadba
poskytne sklizeÀ o 2-3 t˘dny dfiíve, nara‰ená asi
o t˘den. Nejvíce urychlíme sklizeÀ, kromû v˘‰e
uveden˘ch opatfiení, zakrytím porostu po v˘sadbû
prÛhlednou porofólií nebo netkanou textilií. Textilii
ponecháme na porostu aÏ do odeznûní jarních
mrazÛ, odkr˘váme ji jen pfii okopávce a pfiihrnování.
Brambory mÛÏeme pûstovat i pod ãernou textilií
poloÏenou na zemi - hlízy sázíme do sponu 30 x 30
cm do otvorÛ tvaru T a textilii odstraníme aÏ pfied
sklizní. Odpadá kultivace, pletí i nahrnování hrÛbkÛ.
5
(0,4 - 0,6 %), DITHANE DG i M 45 (0,4 %) nebo
TATTOO (0,8 %) a dal‰í.
NejzávaÏnûj‰ím ‰kÛdcem je mandelinka bramborová. Pokud pûstujeme brambory opakovanû na
stejném pozemku musíme poãítat s jejím líhnutím
pfiímo v porostu. V souãasné dobû je na trhu dostatek povolen˘ch pfiípravkÛ napfi.: BANCOL 50 WP
(0,1 %), CYPER 10 EM (0,04-0,06 %), DECIS EW
50 (0,02 %), KARATE 2,5 WG (0,06 %), REGENT
800 WG (0,008-0,0125 %), VAZTAK 10 EC (0,125
l; 0,025 %). Optimální zásah je pfii objevení mlad˘ch larev, star‰í jsou odolnûj‰í, a vût‰inou staãí
likvidovat jen bodovû ohniska v˘skytu.
Z biologick˘ch pfiípravkÛ je povolen NOVODOR
FC (1,5-2 %) fungující na bázi Bacillus thuringiensis, ten není pro ãlovûka ‰kodliv˘ a chrání porost
del‰í dobu.
Pfii sklizni je nutné hlízy chránit pfied zbyteãn˘m
po‰kozením, 14 dnÛ pfied sklizní odstraníme naÈ
a sklízíme za sucha pfii teplotách nad 12 °C. Sklizené brambory pfied naskladnûním do sklepa
necháme 10 - 14 dnÛ tzv. vyd˘chat na tmavém
suchém místû pfii bûÏné denní teplotû. Bûhem této
doby hlízy zacelí poranûní a sníÏí své d˘chání.
Pfied uskladnûním nezapomeneme vytfiídit po‰kozené, hnilobami ãi plísní napadené hlízy.
Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS
Jíte i oãima? Hledáte nûco, co va‰e saláty oÏiví
i jinou barevností? Pro Vás je tu odrÛda PURPLE
OPAAL s tmavû ãerven˘mi listy, ale opût typickou
bazalkovou vÛni.
Pro milovníky barvy je tu jako novinka i vzácná
bazalka PURPLE RUFFLES se silnû zkadefien˘mi
ãerven˘mi listy.
Tím v‰ak v˘ãet variability bazalky zdaleka nekonãí: skofiicová bazalka CINMONETTE. Nevûfiíte?
Úhledné kefiíky této odrÛdy se zelen˘mi listy, fialov˘mi stonky a tmavû fialov˘mi kvûtenstvími, plní na
záhonu i dekorativní funkci.
Citrónová bazalka? Ano, citrónová vÛnû jiÏ není
pouze doménou meduÀky. Tato bazalka, odrÛda
LIME, se uplatní pfii pfiípravû ryb, zeleninov˘ch
salátÛ, je v‰ak v˘teãná i do ãajov˘ch smûsí. Citrónové aróma je u této odrÛdy velice v˘razné.
A je‰tû nûco pro skuteãné fajn‰mekry - vyzkou‰ejte odrÛdu BLUE SPICE. “Modrá vÛnû”, doslovn˘ pfieklad anglického názvu odrÛdy, nejlépe vystihuje v˘raznou vÛni s nádechem skofiice, hfiebíãku
a vanilky. Modrá vÛnû pardubického perníku
a nûkdo cítí aÏ teplo svafieného vína. Lístky této
odrÛdy jsou v˘teãné do ãajÛ. A to zde není prostor
rozepsat se o thajsk˘ch svat˘ch bazalkách (Ocimum sanctum) ãi vytrval˘ch africk˘ch bazalkách
druhu Ocimum kilimandsharicum.
Kde se vzala v bazalce tahle variabilita? Bazalka
pochází z tropické Afriky a jihov˘chodní Asie. Jako
kulturní plodina se v‰ak pûstuje po celém svûtû
a za stovky let se u ní vyvinulo na 60 rÛzn˘ch kulturních forem.
V‰echny bazalky vhodné pro na‰e klimatické
podmínky jsou letniãky pûstované ze semene.
Vyséváme je koncem dubna do skleníku nebo za
okno a pfiedpûstovanou sadbu vysazujeme v druhé
polovinû kvûtna. Bazalka je citlivá na mráz a vyÏaduje teplou záhfievnou lokalitu. Jinak je v‰ak její
pûstování jednoduché a bezproblémové. Sklízejte
mladé v˘hony nebo samostatné listy aÏ do zaãátku kvetení. Pokud nedovolíte rostlinû tvofiit semena, bude vytváfiet dal‰í a dal‰í listy vhodné ke
sbûru. Znalci vûdí, Ïe su‰ením ztrácí bazalka
v˘znamnou ãást svého aromatu. Zkuste v˘hony
nebo listy bazalky zmrazit podobnû jako kopr nebo
petrÏelovou naÈ. Druh˘m zpÛsobem je uchování
nasekan˘ch lístkÛ bazalky v olivovém oleji (na zpÛsob italské pasty Pesto). Takto naloÏená bazalka
se dá uchovat v lednici nebo ve sklepû po nûkolik
mûsícÛ a zachovává si aroma bazalky ãerstvé.
Dobrou chuÈ pfieje Ing. Peter Gajdo‰tin,
SEMO s.r.o.
Bazalky na zahrádku
Je‰tû pfied pár lety by mû ãtenáfii opravili - ne
bazalky, ale bazalka. Dnes mohu smûle napsat
BAZALKY. Tato bylina vkroãila do zahrad a do
na‰eho jídelníãku mílov˘mi kroky. Lehké italské
tûstoviny, fieck˘ salát aj. - bez bazalky by to nebylo ono. A bazalka si na‰la cestu do zeleninov˘ch
salátÛ, polévek, fazolí i do masa. ¤ecké slovo
basileus znamená král. A bazalka má v‰echny
pfiedpoklady, aby se i u nás stala královsk˘m kofiením.
Osivo bazalky je od tohoto roku v âechách k dispozici minimálnû v deseti odrÛdách.
Klasické ãeské odrÛdy jsou OH¤E a LITRA. JiÏ
pár let se v‰ak dají koupit semena drobnolisté
bazalky - odrÛda COMPACT, tvofiící kulaté kefiíky
s drobn˘mi zelen˘mi lístky. Její v˘hodou je pozdûj‰í kvetení a rychl˘ rÛst po sefiíznutí. Kefiíky této
odrÛdy jsou zvlá‰È vhodné i pro pûstování na balkónech, v truhlících nebo jin˘ch nádobách.
OdrÛda SIAM QUEEN si své pojmenování Siamská královna urãitû zaslouÏí - kompaktní kefiíky
nesou nahlouãená kvûtenství tmavû fialov˘ch
kvûtÛ. Pro kompaktní rÛst se jí nûkdy fiíká balkónová bazalka. Zkuste ji, jestli máte skuteãnû omezené prostory k pûstování. V truhlíku splní stoprocentnû i estetickou funkci.
Komu uãarovali pfii náv‰tûvû Itálie boloÀské
tûstoviny nebo saláty, urãitû dá pfiednost salátové
bazalce odrÛdy LETTUCE LEAF. Má bujn˘ rÛst
a ‰iroké, bublinaté ale kfiehké listy.
MnoÏení dfievin dfievit˘mi fiízky
Vût‰ina z vás se jiÏ pokusila o mnoÏení okrasn˘ch dfievin bûhem vegetace, ale u mnoha druhÛ
okrasn˘ch dfievin, zvlá‰tû listnat˘ch okrasn˘ch
kvûtem je nejjednodu‰‰í zpÛsob mnoÏení pomocí
dfievit˘ch fiízkÛ, které odebíráme v zimním období v prosinci a lednu.
6
Z rostlin odebíráme silné, vyzrálé letorosty, které
rozdûlíme na jednotlivé fiízky po 3-4 pupenech,
postupujeme od spodu a vyfiadíme jen nevyzrálé
vrcholové ãásti. Ve star‰í zahradnické literatufie
najdeme pokyny k peãlivému sefiíznutí spodní ãásti
fiízku tûsnû pod pupenem a nahofie ‰ikmo asi 1 cm
nad 3-4. pupenem, je to tak správné, ale dnes
víme, Ïe to u mnoha druhÛ není nutné. Advetivní
kofieny se totiÏ vytváfiejí i mimo kalusové pletivo
vznikající na fiezné ránû. ¤ízky snadno kofienících
druhÛ se ve velkov˘robû dokonce fieÏou ve svazcích pásovou pilou a spolehlivû kofiení.
Odebrané fiízky je vhodné stimulovat aÈ prá‰kov˘m ãi tekut˘m stimulátorem a ve svazcích je zaloÏíme zhruba ze dvou tfietin v˘‰ky do vlhké ra‰eliny
a umístíme do chladného sklepa, s teplotou kolem
6-8 °C, kde vytvofií kalus na fiezné ránû. Zjara je
napícháme do volné pÛdy, nebo lépe na záhon
pfiekryt˘ ãernou fólií - vyhneme se tak zaplevelení
a navíc je zaji‰tûna stabilnûj‰í vlhkost pÛdy. Do léta
musí dfievité fiízky spolehlivû zakofienit, aby do
první zimy dobfie vyzrály. V dal‰ím roce je jiÏ mÛÏeme u vzrÛstnûj‰ích druhÛ pfiesadit i na koneãné
stanovi‰tû.
Druhy, které mÛÏeme fiezat pfiímo i ve svazcích: ãimi‰ník (Caragana), zimolez (Lonicera),
tavola (Physocarpus) topol (Populus), mochna
(Potentilla), meruzalka (Ribes), vrba (Salix), tavolník (Spiraea), pámelník (Symphoricarpos), tamary‰ek (Tamarix).
Druhy dfievin, které radûji fieÏeme pfiesnû:
netvafiec (Amorpha), krásnoplodka (Callicarpa),
kdoulovec (Chaenomeles), klematis (Clematis
montana), svída - kultivary (Cornus), ruj (Cotinus), skalník - nûkteré druhy (Cotoneaster), trojpuk (Deutzia), hlo‰ina (Elaeagnus), zlatice (Forsythia), rakytník (Hipophae), hortenzie (Hydrangea), ‰tûdfienec (Laburnum), ptaãí zob (Ligustrum), pfiísavník (Parthenocissus), pustoryl (Philadelphus), platan (Platanus), slivoÀ - nûkteré
druhy (Prunus), rÛÏe - botanické druhy (Rosa),
‰efiík (Syringa), jilm (Ulmus), kalina (Viburnum),
vajgélie (Weigela).
Z ovocn˘ch druhÛ lze dfievit˘mi fiízky mnoÏit
u jádrovin nûkteré typy podnoÏí a kdouloÀ, z drobného ovoce angre‰t, rybíz, jostu, borÛvku, a révu
Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS
vinnou.
mi a poÏadovanou dobou skliznû. Sortiment odrÛd
umoÏÀuje pûstování salátu v prÛbûhu celého
roku.
K dispozici jsou odrÛdy vhodné pro nejãasnûj‰í
jarní pûstování ve vytápûn˘ch sklenících (napfi.
Kamex, Rapid, Smaragd, Karát), pro foliové kryty
je urãen Achát, Jantar, odrÛdy Lednick˘ a Král
Máje je moÏno pûstovat jak v nevytápûn˘ch folnících, tak i ve volné pÛdû. Pro rané polní pûstování
je vhodn˘ Major, Podfiipan, Herm.
Osvûdãenou odrÛdou letního salátu je Dûtenická
Atrakce, velmi odolná vybíhání do kvûtu.
Znaãné oblibû se tû‰í “ledové saláty” (PraÏan,
Krystal), které vytváfiejí kulovité hlávky se zkadefien˘mi listy, rovnûÏ velmi odolné proti vybíhání do
kvûtu.
OdrÛdy zimního salátu Humil a Altenbursk˘ se
pûstují z pfiímého v˘sevu v srpnu aÏ záfií, spolehlivû pfiezimují a sklízí se na jafie pfií‰tího roku.
Na trhu je dnes jiÏ k dostání salát pro celoroãní
pûstování. Jsou to vût‰inou odrÛdy zahraniãního
pÛvodu, s velk˘mi hlávkami, odolné proti vybíhání
i plísním.
Poslední dobou jsou hodnû roz‰ífiené saláty listové, které netvofií hlávku, ale rÛÏici silnû vykrajovan˘ch a více ãi ménû zkadefien˘ch nebo hladk˘ch
listÛ rÛzn˘ch barev (Ïlutozelené, zelené, naãervenalé, ãervené). Jejich pûstování je shodné s pûstováním salátu polního.
NejdÛleÏitûj‰ím pfiedpokladem pûstitelského
úspûchu je volba vhodné odrÛdy.
Semena Veleliby a.s.
Pfiíprava ménû vzrÛstn˘ch
jabloní rychleji a svépomocí
Pro snadnûj‰í o‰etfiování a rychlej‰í nástup
plodnosti pûstujeme nízké tvary jabloní na ménû
vzrÛstn˘ch podnoÏích, které v‰ak vesmûs mûlce
kofiení a hÛfie kotví v pÛdû. Dobfie kotvící podnoÏe jsou zase vzrÛstnûj‰í. Takovou podnoÏ v‰ak
lze doplnit tzv. brzdící vloÏkou ze slabû rostoucí
podnoÏe, která pfii délce cca 30 cm omezí rÛst
a uspí‰í plodnost u‰lechtilé odrÛdy. Zhotovení
takového stromku postupn˘m roubováním nebo
oãkováním lze urychlit ve vlastní podnoÏové
mateãnici:
V létû jednoho roku naoãkujeme v podnoÏové
mateãnici u‰lechtilou odrÛdu na letorosty slabû
rostoucí podnoÏe ve vzdálenosti 30 - 35 cm
(ale tfieba i nûjak jinak, nûkolik oãek blíÏ k sobû).
V prosinci z tûchto letorostÛ udûláme a uloÏíme
rouby (nová spící oãka jsou v horní ãásti roubÛ),
které v bfieznu aÏ kvûtnu dal‰ího roku bûÏnû
naroubujeme ve v˘‰ce cca 30 cm na vzrÛstnûj‰í a dobfie kotvící podnoÏ. Pfii bûÏné péãi
bûhem roku získáme na podzim pouÏiteln˘ sadboLibor ·techa
v˘ materiál.
Saláty k jídlu i okrase
Salát patfií k nejãastûji pûstované zeleninû na‰ich
zahrádek. Nejvíce se pûstuje pro jarní a podzimní
sklizeÀ, v období dlouhého dne ãastûji vybíhá do
kvûtu.
Pfii rychlení salátu se pouÏívají zasklené plochy
nebo foliové kryty. Rozhodujícím faktorem je
dostatek svûtla v relaci k teplotû a vlhkosti. PÛdu
vyÏaduje lehãí, bohatû zásobenou pohotov˘mi
Ïivinami. ZavlaÏujeme pravidelnû men‰ími dávkami vody. Doba v˘sevu se fiídí místními podmínka7
ÚNOR
Poslední zimní mûsíc je skuteãnû chladn˘, nûkdy dokonce mrazivûj‰í neÏ leden. PrÛmûrná teplota je
-0,3 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 metrÛ a na kaÏd˘ch sto metrech se sníÏí o 0,52 °C, takÏe ve v˘‰ce 600
metrÛ je prÛmûrnû -2,4 °C. Zvy‰ují se rozdíly teploty mezi dnem a nocí.
Povrchová prÛmûrná teplota pÛdy v niωích a stfiedních polohách je -1,1 °C, ve 20 cm jiÏ -1,8 °C,
v 60 cm je teplota jiÏ nad nulou 1,1 °C a ve 100 cm 2,6 °C. Ve druhé polovinû tohoto mûsíce je prÛmûrnû nula na povrchu, ale v hloubce 20 cm je je‰tû chladnûji -0,4 °C a v 60 cm stále 1,1 °C. Pfii tûchto teplotách nemohou v pÛdû rÛst kofieny Ïádn˘ch rostlin a v semenech probíhá jen stratifikace nikoli
klíãení.
PrÛmûrné snûhové sráÏky jsou 36 mm do v˘‰ky 400 m. n. m., pak 42, 47, 52 a 62 v 800 m. n. m.
Slunce v polovinû února je nad obzorem 10 hodin, koncem mûsíce uÏ 10,45 hodin. Ze sluneãního
svitu pfiipadá na únor 85 hodin tj. 5 % celoroãního úhrnu.
zení v˘skytu ‰kÛdcÛ a zárodkÛ chorob, neoddiskutovatelné je jeho kladné ovlivnûní ochrany stromÛ pfied abnormálním pfiehfiátím. Bílení rovnûÏ
pomáhá niãit mechy a li‰ejníky. Kmen bez bílého
nátûru se mÛÏe vlivem sluneãního záfiení silnû
pfiehfiát a náhl˘m poklesem teploty naveãer snadno popraskat. Mrazové desky a trhliny se zvlá‰tû
u star˘ch stromÛ velice ‰patnû hojí. U merunûk
a broskvoní se tohoto efektu odráÏení sluneãních
paprskÛ bílou barvou vyuÏívá k oddálení nástupu
do jarního ra‰ení, aby se pfiede‰lo po‰kození
pozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se pfiipravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody). Z chemick˘ch prostfiedkÛ se na zimní postfiik doporuãují pfiípravky: BIOOL v konc. 3,5 %, FOLIOL
KONCENTRÁT
ve
stejné
koncentraci,
OLEOEKOL 1 %, nebo TORANT v konc. 0,1 %.
KdyÏ se zaãínají zvût‰ovat vrcholové listové pupeny broskvoní (druhá polovina února) postfiíkejte
v‰echny stromy a kefie na zahrádce
KUPRIKOLEM. Ten vám v koncentraci 0,6%
pomÛÏe proti kadefiavosti broskvoní, moniliózám
peckovin, puchrovitosti ‰vestek, rakovinnému
usychání vûtví peckovin, omezí pfiíp. v˘skyt
mrtvice merunûk, nektriové rakoviny kÛry stromÛ
jádrovin a strupovitosti jádrovin. Postfiik se provádí v dobû, kdy teplota vzduchu vystoupí nad
7 °C.
Uskladnûné ovoce je nutné pravidelnû prohlíÏet
alespoÀ 2 x t˘dnû a hned odstraÀovat nahnilé
plody, které jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li teplota ve sklepû více, jak 6 °C, je potfiebné vûtrat.
K vûtrání se vyuÏívají bezmrazé dny s teplotou
kolem 0 °C. Uskladnûná zelenina jak ko‰Èálová,
tak kofienová vyÏaduje také obãasnou prohlídku
a nesmíme zapomenout i na kontrolu uloÏen˘ch
hlíznat˘ch rostlin napfi. jifiin. Vãas odstraníme plísní napadené hlízy a pravidelnû kontrolujeme i vlhkost substrátu, aby do jara nepfieschly. Pokud
pfiezimujete mateãné rostliny napfi. pelargónií
a fuchsií ve sklepû, ãi studené chodbû nezapomeÀte, Ïe potfiebují obãas, ale jen nepatrnû zalévat.
Pokud nám únorové poãasí a snûhová pokr˘vka
dovolí, vûnujeme se na ovocné zahrádce v únoru
mechanické ochranû proti chorobám a ‰kÛdcÛm.
Zaschlé a mumifikované plody je tfieba ze stromÛ
odstranit, neboÈ jsou zdrojem ‰ífiení moniliózy
v dobû vegetace. Je-li to moÏné, shrabeme spadané listí a nahnilé plody s pálen˘m vápnem kompostujeme nebo zakopeme nejménû 1/2 m do
zemû. Také se v tuto dobu odstraÀují odumfielé,
suché, ãi mechanicky po‰kozené vûtve a dfievo
s pfiíznaky rakoviny, strupovitosti a padlí.
Nedoãkavci by se rádi jiÏ pustili do fiezu jádrovin
a peckovin, ale pokud máte na zahradû jen pár
stromÛ, poãkejte na bfiezen - ãím dfiíve fieÏeme
vzrÛstné odrÛdy, tím více pak pfiirÛstají ve dfievû
a ‰etfií na plodnosti, zato pro fiez rybízu a angre‰tu je ta pravá chvíle.
Odumfielou borku kmenÛ stromÛ je dobré drátûn˘m kartáãem nebo ‰krabkou dÛkladnû oãistit
a zbavit tak stromy i pfiíp. mechÛ a li‰ejníkÛ. Ve‰ker˘ materiál se‰krabte na folii, rozprostfienou
kolem kmenu a ihned po o‰krabání spalte. KaÏd˘
zahrádkáfi si asi dokáÏe pfiedstavit holoÏír bekynû
zlatofiitné. Housenky tohoto ‰kÛdce se pfii ãasnû
jarní teplotû + 8 °C rozlézají z hnízd, kde pfiezimují na pupeny, pozdûji kvûty i listy. Pfii vût‰ím v˘skytu je to pro ovocn˘ strom katastrofa. Proto je tfieba
pfii zimním mechanickém o‰etfiování pamatovat na
odstraÀování hnízd spleten˘ch z nûkolika listÛ.
Kalamitní ‰kÛdce je i píìalka podzimní, ta se líhne
na podzim. Samiãky lezou po kmenech do korun
stromÛ, kde nakladou na vûtve vajíãka - obvykle
b˘vá 200 vajíãek (ze kter˘ch se na jafie líhnou housenky) v jednom hnízdû. PfiestoÏe nám zimní
postfiik vajíãka pomûrnû spolehlivû likviduje, je
mechanická ochrana formou lapacích pásÛ na
kmenech ekologicky ‰etrn˘m prostfiedkem, kter˘
znemoÏní samiãkám cestu do korun. Lapací pásy
se pfiipevÀují na podzim a zjara se odstraÀují
a pálí.
Svoje opodstatnûní má i nátûr o‰etfien˘ch
kmenÛ vápenn˘m mlékem. I kdyÏ podle rostlinolékafiÛ nemá tento zákrok Ïádn˘ pfiím˘ vliv na ome8
Pro zeleninovou ãást zahrádky zaãínáme s pfiedpûstováním sadby v pafieni‰ti, ãi foliáãku a kdo
tyto moÏnosti nemá, mÛÏe zaãít alespoÀ v malém
doma u okna. Nejdfiíve se vysévají rané kedlubny
(DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), rané
zelí (CHESMA, MUSKETER), kapusta, kvûták
(EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX,
RAPID, SMARAGD) a celer. Na záhony ve folníãku se vysévají fiedkviãky, ran˘ salát, pfiíp. karotka.
Máme-li tepl˘ skleníãek, mÛÏeme zaãít s v˘sevem
rajãat a paprik - nebo je pfiedpûstovat za oknem.
Na o‰etfiení zimního ãesneku proti houbomilce
ãesnekové je tfieba pamatovat jiÏ v únoru, kdy se
cel˘ záhon pfiikryje bílou netkanou textilií, kterou
tam ponecháte aÏ do dubna.
Kdo vlastní na zahrádce nûjak˘ kefi vinné
révy, zaãíná v únoru postupnû fiezat. Pfii fiezu
se vychází ze zásady, Ïe plodné réví je takové, které vyrÛstá z dvouletého dfieva. Proto
se letorosty, které vyrÛstají ze starého dfieva
odstraÀují a jednoleté a dvouleté dfievo se zakracuje.
Kefiové rÛÏe je moÏné postupnû za pfiíznivého
poãasí odhrnovat, namrzlé ãásti odstfiihnout
a v˘hony zakrátit na tfii aÏ ãtyfii oãka.
Nûkteré otuÏilé letniãky je moÏné koncem mûsíce postupnû vysévat do volné pÛdy, pokud to její
stav a poãasí dovolí. VyuÏívá se toho u druhÛ,
které hÛfie sná‰ejí pfiesazování (‰tûniãník, máky,
‰áter, ãi mûsíãek). V únoru je téÏ tfieba dát nara‰it
hlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupnû
vysévají letniãky, které pfiesazování vyÏadují astry, afrikány, gazanie, letní karafiáty, petúnie,
salvie, ãi ostálky (Zinnia).
V˘bûr odrÛd podle barvy a varn˘ch typÛ
V˘bûr odrÛd brambor
podle varn˘ch typÛ
OdrÛda
Rozhodnutí, jakou odrÛdu brambor budete na
své zahrádce pûstovat jiÏ dnes není snadnou
záleÏitostí. Kromû ranosti, barvy duÏniny, barvy
slupky, rezistence háìátku pfiibyl v posledních
letech dal‰í podstatn˘ parametr - varn˘ typ. Navíc
poãet odrÛd je stále vût‰í.
To, Ïe byste si mûli kaÏd˘ rok pofiídit sadbu
novou - uznanou není tfieba nijak obhajovat.
Brambory snadno onemocní virov˘mi chorobami,
které sniÏují v˘nos aÏ o 50 %. Virózy se pfiená‰ejí
sadbou a v porostu je roz‰ifiují pfiedev‰ím m‰ice,
proto i pomûrnû pûknû vypadající sadba od známého není zárukou jejího dobrého zdravotního
stavu, ten zaruãuje jen sadba uznaná. Pfii nákupu
sadby dbejte, aby hlízy byly ve velikosti kolem
4,5 cm, zdravé a vÏdy s oznaãením názvu odrÛdy
a mnoÏitele.
Varn˘ typ udává vlastnosti hlíz po uvafiení
a tím i konzumní pouÏitelnost brambor.
Typ A - jsou vhodné pfiedev‰ím do salátÛ, pro
vafiení ve slupce na loupaãku a jako pfiíloha - mají
hlízy po varu pevné, tuhé, lojovaté - nemouãnatí
a nerozváfií se ani del‰í dobou varu.
Typ B - jsou vhodné jako univerzální pfiílohové,
hodí se do salátÛ, gulá‰Û, polévek a pro restování
- po varu se ãásteãnû rozsypávají a mírnû mouãnatí.
Typ C - jsou vhodné pfiedev‰ím na pfiípravu ka‰í
a tûsta, pouÏívají se na v˘robu hranolkÛ, bramborákÛ, bramborov˘ch placek - hlízy po varu mouãnatí a rozsypávají se, jsou rozváfiivé.
Typ D - není pro zahrádkáfie v˘znamn˘ - jde
o odrÛdy pro prÛmyslové zpracování.
âasto se mÛÏete setkat s oznaãením pfiechodn˘ch typÛ - A-B nebo B-C, neboÈ hranice není
striktnû vymezena.
varn˘
typ
ranost
barva
slupky duÏniny
Lenka
Milva
Nicola
AB
AB
AB
PR
PR
PP-P
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Colete
Rosara
Cinja
Karin
Marabel
Filea
Kefi. rohl.
BA
BA
BA
BA
BA-B
BA
BA-B
VR
VR
R
R
R
PR
PR
Ïlutá
ãervená
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
tm.Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
tm.Ïlutá
Ïlutá
Kobra
Agria
Rosella
Santé
Solara
Quarta
Marena
B
B
B
B
B
B
B
R
PR
PR
PR
PR
PR
PP
Ïlutá
Ïlutá
ãervená
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
tm.Ïlutá
tm.Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Adora
Granola
Korela
B-BC
B-BC
B-BC
VR
PR
PR
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Mondial
Desirée
Van Gogh
B-BC
B-BC
B-BC
PP
PP-P
PP-P
Ïlutá
ãervená
Ïlutá
sv.Ïlutá
Ïlutá
Ïlutá
Asterix
Symfonia
BC
BC
PP-P
PP-P
ãervená
ãervená
Ïlutá
Ïlutá
(VR,PR,R - velmi, polo, rané, PP,P - polopozdní, pozdní)
V˘bûr odrÛd není úpln˘, v souãasné dobû je jiÏ
povoleno pfies 110 odrÛd a seznam se kaÏd˘m
rokem rozrÛstá, jen vy si musíte rozhodnout, kolik
kter˘ch odrÛd budete potfiebovat.
Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS
9
Petúnie pro va‰e okna
V˘bûr kvûtin se za posledních nûkolik let na
na‰em trhu znaãnû zlep‰il. KaÏd˘m rokem pfiicházejí semenáfiské firmy s nûãím nov˘m. Napfiíklad
s moÏností vypûstovat si ze semen i ty rostliny,
které se bûÏnû mnoÏí fiízkováním. V˘hodou takového pûstování je lep‰í zdravotní stav rostlin a sníÏení rizika pfienosu chorob. Jedním z takov˘ch pfiípadÛ je i pfievislá petúnie Lavina F1 (Petunia hybrida pendula grandiflora).
Vyséváme od poloviny ledna do poloviny února,
semena nezasypáváme, pouze pfiitlaãíme a opatrnû rosíme. Optimální teplota pro klíãení je 18 aÏ
20 °C, za sluneãn˘ch dnÛ pfiistiÀujeme, pro udrÏení
vysoké vzdu‰né vlhkosti pfiikryjeme sklem nebo
igelitem. V˘sev nesmí pfieschnout. V prvních dnech
po v˘sevu mÛÏeme opatrnû povrch pÛdy zakr˘t
sav˘m novinov˘m papírem, kter˘ zvlhãíme rosením.
Od konce bfiezna a v dubnu sázíme mladé rostliny do kvûtináãÛ o prÛmûru 8 - 9 cm a v polovinû
kvûtna je sázíme do okenních truhlíkÛ v jedné nebo
lépe dvou fiadách. Na metr dlouh˘ truhlík potfiebujete asi 8 - 10 rostlin. Bûhem vegetace kaÏd˘ch 710 dní pfiihnojujeme pln˘m rozpustn˘m hnojivem.
Nejvût‰ího efektu a bohatého kvetení docílíme na
plném slunci.
Pro jednodu‰‰í v˘sev jsou semena petúnií dodávána jako obalované osivo, ãímÏ odpadá nutnost
pfiepichovat rostlinky.
Osivo petúnií pfievisl˘ch je dodáváno v zlaté fiadû
GOLDEN LINE, firmy Semena Veleliby a.s.
Mimokofienová v˘Ïiva
zahradních plodin
UÏ dávno je známo, Ïe rostliny jsou schopny pfiijímat Ïiviny nejen kofieny, ale i jin˘mi orgány, jako
jsou listy, mladé plody, pupeny, kÛra apod. JestliÏe
rostlinám dodáváme Ïiviny tak, Ïe je pfiijímají jin˘mi orgány neÏ kofieny, hovofiíme o mimokofienové
v˘Ïivû.
PfiestoÏe ovocné dfieviny jsou schopny pfiijímat
Ïiviny, (napfiíklad Ïelezo, zinek a bor) i v období
vegetaãního klidu, v praxi se roz‰ífiila mimokofienová v˘Ïiva pfiedev‰ím v dobû vegetace.
Îiviny dodané mimokofienovou v˘Ïivou pÛsobí
ihned a rychlost pfiíjmu (asi 50 %) je následující:
dusík (ve formû moãoviny) - za 1 aÏ 4 hodiny, fosfor - za 1 aÏ 5 dnÛ, draslík - za 1 aÏ 5 dnÛ, vápník - za 4 dny, hofiãík - za 5 hodin, síra - za 7 aÏ
8 dnÛ, mangan - za 2 dny, zinek - za 1 den, Ïelezo - za 10 dnÛ
Mimokofienová v˘Ïiva je prostfiedkem na rychlé
a úãinné fie‰ení nedostatku kterékoli Ïiviny v období vegetace, zejména v‰ak dusíku, hofiãíku a stopov˘ch prvkÛ. MnoÏství základních Ïivin, jeÏ lze
dodat mimokofienovou v˘Ïivou, je omezené, proto
nemÛÏe nahradit hnojení do pÛdy, n˘brÏ jej pouze
vhodnû doplÀuje.
Pfii silném nedostatku nûkteré Ïiviny je úãinek
mimokofienové v˘Ïivy krátkodob˘, a proto zásah
musíme vícekrát opakovat. Potfiebu jednotliv˘ch
Ïivin zji‰Èujeme hlavnû pozorováním pûstovan˘ch
rostlin a také rozborem listÛ (rostlin).
Mimokofienová v˘Ïiva je vhodná pfii omezeném
pfiijímají Ïivin ovocn˘mi plodinami, i kdyÏ je v pÛdû
dostatek Ïivin. Stává se to napfiíklad po v˘sadbû,
pfiesazení, kdyÏ dojde k silnému po‰kození kofienové soustavy, dále pfii po‰kození kÛry ohryzem zvûfií,
pfii dlouhotrvajícím suchu, po po‰kození krupobitím
apod. Mimokofienová v˘Ïiva je vhodná i pro pfieklenutí ‰kod zpÛsoben˘ch mrazy, chorobami a ‰kÛdci.
K mimokofienové v˘Ïivû lze pouÏít buì jednotlivé
Ïiviny, napfiíklad moãovinu, hofikou sÛl (síran
horeãnat˘) a soli stopov˘ch prvkÛ (tab. 1 aÏ 3),
nebo speciální pfiípravky s obsahem nûkolika Ïivin,
které jsou pfieváÏnû v kapalné formû a naz˘vají se
listová hnojiva. Jejich v˘hodou je, Ïe lze najednou
odstranit skryt˘ (latentní) nedostatek nûkolika Ïivin,
nebo mu pfiedejít. Vhodné jsou také, kdyÏ jde o ne
zcela pfiesnû definovateln˘ nedostatek Ïivin. Napfiíklad lze uvést Fytovit, Harmavit, MKH-18 a Vegaflor, které se pouÏívají podle návodu zpravidla
v koncentraci 0,5 %.
Mimokofienová v˘Ïiva moãovinou
Druh
Termín postfiiku
Jablonû, hru‰nû
po odkvûtu 2 - 4 x v 8 - 14denních intervalech
pfied opadem listÛ
2 postfiiky po odkvûtu, pfied vytvofiením pecky
2 postfiiky v období vytváfiení pecky
2 - 3 postfiiky po odkvûtu
bûhem celého rÛstu v 10 aÏ 14 denních intervalech
v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké
v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké
v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké
v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké
Tfie‰nû, vi‰nû
Slivonû, meruÀky
Broskvonû
Bobuloviny a jahody
Fazole, okurky
Rajãata, paprika
Celer, zelí
Mrkev, cibule
Poznámka: místo moãoviny lze pouÏít kapalné hnojivo DAM 390
10
Koncentrace (%)
0,5
2,0-4,0
0,5
0,5
1,0 - 2,0
0,5
0,3
0,5
1,0
1,2 - 2,5
Mimokofienová v˘Ïiva hofikou solí
Druh
termín postfiiku
Brambory
Ko‰Èáloviny
Lu‰tûniny
Ostatní zelenina
Rychlené kultury
Ovocné dfieviny
Réva vinná
Jehliãnany
s ochranou rostlin, nûkolikrát
od stádia 6 listÛ aÏ do poloviãní velikosti hlávky
pfied kvûtem
s ochranou rostlin
pomocí kapénkové závlahy
k tvorbû plodÛ, s ochranou proti strupovitosti, nûkolikrát
nejpozdûji do zaãátku srpna 1 - 2 x
nûkolikrát pfii Ïloutnutí a hnûdnutí
koncentrace (%)
3,0 - 5,0
5,0
5,0
2,0 - 3,0
2,0 - 3,0
2,0 - 3,0
3,0 - 5,0
3,0 - 5,0
Mimokofienová v˘Ïiva ovocn˘ch dfievin stopov˘mi prvky
Prvek / hnojivo
termín postfiiku
mangan / síran manganat˘
kvûten - ãerven
na kÛru v dobû vegetaãního klidu
kvûten - ãerven
na kÛru v dobû vegetaãního klidu
v plném kvûtu
po opadu kvûtních lístkÛ
v dobû tvorby plodÛ a pfii ãervnovém opadu
po sklizni nebo pfied ra‰ením
zinek / síran zineãnat˘
bór / borax
koncentrace (%)
0,3
4,0 - 5,0
0,1 - 0,2
4,0 - 5,0
0,2
0,2 - 0,3
0,3 - 0,5
1,0
Vermikompost se skládá z jednotliv˘ch pevn˘ch
drobtÛ trusu, proto má velk˘ vnitfiní povrch, je
homogenní a sypk˘. PÛsobí tak na vytváfiení pÛdní
struktury, napomáhá udrÏet drobtovité agregáty,
ãímÏ optimalizuje vodní a vzdu‰n˘ reÏim pÛdy. Zvy‰uje schopnost jímat vodu a zároveÀ kyprost, coÏ
má velk˘ v˘znamu pro písãité nebo naopak jílovité
pÛdní druhy. Zlep‰uje sorpãní komplex pÛdy a rostliny jsou lépe zásobovány Ïivinami. Vermikompost
vzhledem ke svému pÛvodu obsahuje velké mnoÏství mikrobiální sloÏky a enzymy v pfiírodní formû.
Proto zlep‰uje klíãení semen, vitalitu mlad˘ch rostKompostujeme s pomocí ÏíÏal
linek, tvorbu kofienového systému, zkrácení vegeSnad kaÏd˘ zahrádkáfi jiÏ ví, Ïe mnozí Ïivoãicho- taãní doby a nezanedbatelné je i zv˘‰ení úrody.
Profesionálnû veden˘ chov ÏíÏal vyÏaduje pevné
vé nám na zahrádce pomáhají, patfií mezi nû i ÏíÏaly. Pomáhají pfii zvy‰ování pÛdní úrodnosti. Tuto záhony na pevném podkladu, fermentovan˘ subschopnost ÏíÏal vyuÏívali lidé jiÏ pfied 2000 lety. strát, pravidelné vlhãení a pfiedev‰ím zimní zatepVyuÏití ÏíÏal, pfiedev‰ím kalifornsk˘ch, pro urychle- lení.
Pro drobné zahrádkáfie jsou kalifornské ÏíÏaly
ní procesu kompostování ve‰lo do podvûdomí ‰ir‰í
vefiejnosti aÏ v 90. letech, kdy probûhl na‰í repub- neoceniteln˘m pomocníkem pfii zpracování ve‰kelikou tento hit, ale nûkteré neseriózní firmy dodáva- rého biologického odpadu nejen ze zahrádky, ale
jící násady ÏíÏal neodebíraly vyprodukované nása- i z kuchynû. Zpracují podest˘lku od králíkÛ
dy, nebo chovatelÛm ani nezaplatily. Chov, kter˘ a pochutnají si i na padan˘ch nahnil˘ch jablkách.
vyÏadoval odpovûdnou péãi se tak stal prakticky Staãí dát do kompostu násadu a udrÏovat jej ve
pfiítûÏí. Pfiitom vermikompost, produkt kalifornsk˘ch vlhkém stavu. Jsou-li komposty rÛzného stáfií vedle
ÏíÏal, které jsou pro tento úãel vhodné, je povaÏo- sebe, ÏíÏaly si ze zpracovaného kompostu samy
ván za vysoce úãinné hnojivo s velk˘mi specifick˘- pfielezou za potravou do nového.
mi úãinky.
Ing. Zdena Jufiiãková
11
Optimální pfiíjem Ïivin se uskuteãÀuje pfii teplotû
asi 20 °C. Pfii teplotách nad 25 °C a pod 15 °C pfiíjem Ïivin listy silnû klesá. Men‰í vlhkost vzduchu
a zvy‰ující se teplota zpomalují pfiíjem Ïivin listy.
Dé‰È bezprostfiednû po postfiiku sniÏuje nebo anuluje úãinek mimokofienové v˘Ïivy. Nejvhodnûj‰í
denní dobou pro aplikaci mimokofienové v˘Ïivy je
brzo ráno nebo v podveãer za bezvûtrného poãasí.
Úspû‰nû lze vyuÏít i oblaãné dny, kdy nepr‰í.
Mimokofienová v˘Ïiva je hlavní zpÛsob dodávání stopov˘ch prvkÛ.
Ing. Miroslav Kalina
B¤EZEN
Je to klimaticky první jarní mûsíc. Dlouhodobû prÛmûrné teploty jsou 4 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 m,
s v˘‰kou teplota klesá o 0,63 °C na kaÏd˘ch 100 m, takÏe v 600 m. n. m. je jen 1,5 °C. V˘kyvy teplot
jsou ãastûj‰í nejen mezi dnem a nocí, ale i den ze dne.
PÛda se koneãnû otepluje, ale jen na povrchu, kde je na poãátku mûsíce 1,6 °C, ale v hloubce je stále
chladná ve 20 cm je jen 0,6 °C, v 60 cm opût 1,6 °C a v 1 metru 2,5 °C. Do konce mûsíce se v‰ak
teplota pÛdy podstatnû zv˘‰í tak, Ïe na povrchu je 6,8 °C a v uveden˘ch hloubkách je 4,8 °C, 4,4 °C
a 3,9 °C. Na povrchu jsou jiÏ podmínky pro první v˘sevy odolnûj‰ích druhÛ a odrÛd.
Bfieznové sráÏky jsou pfieváÏnû de‰Èové, ale nijak vysoké: v níÏinû 35 mm, pak 40, 43, 46
a v nadmofiské v˘‰ce 600 m 52 mm, dále 60 a 72 mm. Na písãit˘ch pÛdách se musí i zalévat.
Délka dne je témûfi 11 hodin, pak projde rovnodennost a koncem mûsíce je uÏ 12,45 hodin. Podle
dohody evropsk˘ch státÛ se pfiechází na letní ãas v poslední bfieznové nedûli.
Bfiezen pfiedstavuje pro zahrádkáfie po relativnû
klidném zimním období opût zv˘‰enou aktivizaci.
JiÏ bûhem prvních bfieznov˘ch dnÛ je tfieba rozvûsit na zahrádce ptaãí budky, aby mûli ptáci kde
hnízdit, staré budky je tfieba zkontrolovat.
Jakmile to zem dovolí (oschne a nelepí se), zaãíná se na zahrádce s v˘sadbou tûch ovocn˘ch
stromkÛ a kefiÛ, které nebylo moÏné zasadit na
podzim - zaãínáme rybízem a angre‰tem, neboÈ
nejdfiíve ra‰í. Pfii pfiípravû a sázení je tfieba pamatovat na pfiípadné mrazy, které ‰kodí obnaÏen˘m
kofienÛm. Mísy u ovocn˘ch stromÛ pohnojíme
dobr˘m kompostem a obílíme kmeny stromÛ tam,
kde jsme tak neuãinili dfiíve. Také dokonãíme
odstranûní mechÛ a li‰ejníkÛ zvlá‰tû v místû rozvûtvení, kde mÛÏe vlivem vy‰‰í vlhkosti docházet
k zahnívání kÛry.
Kontrolujte zdravotní stav u rybízu - zvût‰ené
pupeny, napadené vlnovníkem rybízov˘m olamujte a palte. V pfiípadû silného v˘skytu pfii teplotû
nad + 18 °C. o‰etfiete kefie akaricidním pfiípravkem
(OMITE 570 EW). Proti roztoãíku jahodníkovému
o‰etfiete jahody pfiípravkem SUMITHION SUPER.
U jádrovin se dokonãuje prÛklest podle zásady
opatrného zakracování kaÏdého letorostu, zvlá‰tû
u mlad˘ch rostlin: Zbyteãné zakracování vede
k trvalému bujení neplodn˘ch vlkÛ. ¤ezné rány je
tfieba o‰etfiit - u tûch vût‰ích zahlazením ostr˘m
noÏem po okraji a zatfiením latexovou barvou s pfiídavkem fungicidu (FUNDAZOL, DITHANE apod.
v dávce cca 20 g na 1 kg barvy). K hojivému o‰etfiení ran se pouÏívají pfiípravky typu Kambilan balsam. ¤ez provádíme obvykle koncem mûsíce, kdy
noãní teploty jiÏ zpravidla neklesají pod -10 °C.
V bfieznu se téÏ dokonãuje pfieroubování peckovin a v druhé polovinû mûsíce se zaãínají pfieroubovávat jádroviny. Je tfieba uhlídat nalévání pupenÛ u broskvoní, kdy je úãinné provést o‰etfiení
proti kadefiavosti. Za chladného a vlhkého poãasí
je tfieba o‰etfiení v intervalech 10 - 14 dnÛ opakovat, pouÏívají se mûìnaté pfiípravky (KUPRIKOL
50, ãi CHAMPION). NezapomeÀte se v této dobû
vûnovat rovnûÏ angre‰tu, u kterého se minulou
vegetaci vyskytlo americké padlí a proveìte preventivní zásahy (ostfiíhání, postfiik jiÏ pfied kvûtem).
K nalákání housenek obaleãe jableãného pfiipevnûte na kmeny jabloní pásy z vlnité lepenky
a nezapomeÀte ani na obnovení lepov˘ch pásÛ
u peckovin. Po fiezu révy je tfieba provést vyvázání taÏÀÛ, prokypfiit a pfiihnojit pÛdu u révov˘ch
kefiÛ. Odfiezané réví je moÏné pouÏít do kompostu.
Pro zeleninové záhony pfiipravíme pÛdu mûlk˘m
zkypfiením a uhrabáním po podzimním rytí a tam,
kde pÛda na podzim nebyla zryta, uãiníme tak co
nejdfiíve, kdy to stav pÛdy dovolí, aby se pÛda pfied
urovnáním staãila slehnout. Ze zelenin vyséváme
nejdfiíve kofienové - mrkev, petrÏel, pastinák
a ãern˘ kofien, s ran˘m v˘sevem nezapomeneme
pfiíp. na mák. Oseté záhony se doporuãuje utuÏit
‰irokou lopatou, nebo lehk˘m válcem. Uspí‰ení
zrání aÏ 12 dnÛ u v bfieznu vysazeného salátu je
moÏné docílit zakrytím záhonu netkanou textilií.
Také s v˘sevem ledového salátu (kfiehké bublinaté listy s kadefiav˘mi okraji) se zaãíná v bfieznu.
V˘sev je obdobn˘, jako u bûÏného hlávkového
salátu, v˘hodou je odolnost vybíhání do kvûtu
a vût‰í sná‰enlivost vy‰‰ích teplot. Sadbu celeru si
zahrádkáfii pfiipravují doma v teplé místnosti a teplém pafieni‰ti. Vysévá se nejpozdûji v první polovinû bfiezna do truhlíãkÛ a po zakrytí ovlhãen˘m
sklem semenáãky v teple do mûsíce vzejdou. Pfii
prvním pravém listu se pfiepichují do teplého pafieni‰tû 5 x 5 cm a bûÏnû o‰etfiují, viz str. 13.
V druhé polovinû mûsíce se sází jarní ãesnek,
koncem mûsíce se do volné pÛdy vysévá fiedkviãka, vodnice, ‰penát a kopr. Pro pûstování ran˘ch
brambor je tfieba sadbu pfiedklíãit. Nenara‰ené
hlízy se ukládají v jedné vrstvû do platonkÛ a umísÈují se v svûtlej‰í místnosti, kde je teplota 12 aÏ
14 °C. Sadba by mûla do doby v˘sadby (s ohledem na polohu a poãasí) vytvofiit klíãky 1 - 2 cm
dlouhé.
Pokud není dosud trávník o‰etfien vyhrabáním
listí a mechu, tak to provedeme s následn˘m roz-
12
hozením kompostu, kter˘ pfiidáme rovnûÏ k okrasn˘m dfievinám, vfiesovi‰tním rostlinám pfiisypeme
ra‰elinu. Stále zelené listnáãe a rododendrony je
tfieba zvlá‰tû po su‰‰ích zimách dÛkladnû zavlaÏit
tak, aby kofienov˘ bal i s okolím bylo zjevnû dobfie
provlhãené. Poslední zálivková dávka se vyuÏívá
jako pfiihnojení - do vody se pfiidává plné hnojivo
v mnoÏství 3 g na 1 l.
V bfieznu se také pfiesazují trvalky a prostokofienné dfieviny (bez balÛ) - nejlépe tûsnû pfied
ra‰ením. Pfiesazují se fuchsie a pelargónie
a k zesílení se pfiená‰ejí na svûtlej‰í místa. Je‰tû
stále mÛÏeme vysévat petúnie, vysévají se i letniãky s del‰í vegetaãní dobou (hledíky, salvie,
lobelky, nestafiec). Pro v˘zdobu balkonÛ se fiízkují
nûkteré balkonovky - napfi. pfievislé hybridní petúnie (Surfinie). Pokojové kvûtiny se v tomto mûsíci
pfiihnojují roztokem pln˘ch hnojiv, okenní truhlíky
se osazují mace‰kami jiÏ na zaãátku mûsíce. Pfiezimované hlízy begonií pro osázení okenních truhlíkÛ se koncem mûsíce dávají do bedniãek s 5 cm
vysokou vrstvou vlhké ra‰eliny.
Kosmídie - novinka sezóny 2002
v bednách s pískem. V mírnûj‰ích oblastech se
mohou ponechat v zemi pfiikryté slámou.
Kosmídie (Cosmidium burridgeanum) je nádherná, ÏlutooranÏová letniãka s hnûdou skvrnou,
novinka ‰lehtitelské stanice ve Veltrusích, vysoká
60 - 65 cm, to je KOSMÍDIE. Letniãka která je urãena pfiedev‰ím ke skupinové v˘sadbû, má pfii plném
nakvetení aÏ 50 kvûtÛ na rostlinû. Kvete témûfi celé
léto. Obrázek viz obálka.
Její jednoduché osmiãetné kvûty se stejnû dobfie
jako na záhonû budou vyjímat i ve váze. Kosmidii
vyséváme pfiímo do pÛdy na záhony, má ráda slunnûj‰í stanovi‰tû, jinak je celkem nenároãná.
Semena, dodává na nበtrh pouze spoleãnost
Semena Veleliby a.s.
Pûstujte naÈov˘ a fiapíkat˘ celer
Celer fiapíkat˘
Pûstování sazenic, v˘sadba a dal‰í o‰etfiení je
obdobné, jako u bulvového celeru, ale pûstuje
se jako naÈová zelenina. Od bulvového se li‰í
stavbou listu, má velmi tlust˘ fiapík a hlízy jsou
drobné.
¤apíkat˘ celer má b˘t kfiehk˘ s v˘raznou aromatickou chutí a dobfie vybûlen˘. Proto se jeho fiapíky
chrání pfied sluncem. Nejjednodu‰‰í zpÛsob bûlení
spoãívá v tom, Ïe se fiapíky nahofie tûsnû pod listy
sváÏí l˘kem nebo provázkem a pfiihrnou se zeminou. Tímto zpÛsobem bûlení mohou ale fiapíky pfiijmout od zemû pÛdní pach. Proto se doporuãuje
vhodnûj‰í metoda. KdyÏ jsou fiapíky 30-40 cm
vysoké obalí se lepenkou nebo ãernou folií na dobu
3 t˘dnÛ tak, aby venku zÛstaly pouze ‰piãky listÛ.
Po uplynutí této doby lze fiapíkat˘ celer sklízet
a pouÏít v kuchyni - buì syrov˘ nebo ve slané vodû
vafien˘ se upravuje na salát nebo jako pfiímûs do
salátÛ, pfiípadnû jej lze upravit jako samostatné
jídlo.
Práci s bûlením si u‰etfiíme v˘sevem Ïlut˘ch
nebo zelen˘ch samobûlících odrÛd, jako jsou Golden Self Blanching 3, Greensnap, Lathom Self
Blanching nebo Victoria. Tyto se pûstují snadnûji,
protoÏe nevyÏadují pfiihrnování zeminou. Vysazují
se na ploch˘, upraven˘ záhon ve sponu 50 x 50
cm. Je to zelenina podzimní a zimní. SklizeÀ tûchto odrÛd se doporuãuje od srpna do fiíjna. Sklízíme
celé rostliny, odfieÏeme je i s ãástí kofiene. Skladovatelnost fiapíkatého celeru je nároãná, takÏe
v na‰ich podmínkách je sezónní zeleninou.
V posledních letech se setkáváme stále ãastûji
s naÈovou a listovou formou celeru. Na zahrádkách
se ale nejãastûji pûstuje celer bulvov˘ - odrÛdy
Apia, Maxim, Orion aj. pûstovan˘ pro ztlustl˘ kofien
- bulvu.
Vysévá se v únoru nebo v bfieznu do mal˘ch
misek, semena klíãí pfii teplotû 15 °C dva t˘dny
i déle. Asi za mûsíc je nutné sazenice pfiepíchat na
vzdálenost 5 x 5 cm nejlépe do teplého pafieni‰tû
a v polovinû kvûtna je sázíme jiÏ na pûstební
záhon, nejlépe tam, kde byly v minulém roce brambory, plodová zelenina nebo ko‰Èáloviny. Po
v˘sadbû je dÛkladnû zavlaÏujeme ke kofienÛm
a ãasto okopáváme.
Nejlépe se mu dafií na hlubok˘ch, stfiednû tûÏk˘ch, dostateãnû vlhk˘ch pÛdách a bohat˘ch na
humus. Doporuãuje se hnojení na podzim, pfii rytí,
rozleÏel˘m kompostem. Souãasnû hnojíme superfosfátem a draselnou solí. Na jafie lze pouÏít místo
Celer listov˘
jednosloÏkov˘ch hnojiv Cererit.
S ohledem na septoriovou skvrnitost jej pûstujeJde o málo roz‰ífien˘ typ celeru, pfiitom se
me na stejném pozemku nejdfiíve po 3 letech pomûrnû dobfie rychlí a je jedním ze zajímav˘ch
a pouÏíváme mofiené osivo. V oblastech s pravi- zdrojÛ ãerstvé natû v zimním období. NaÈ obsahudeln˘m v˘skytem o‰etfiíme vãas pfiípravkem je aromatickou silici, která pfiíznivû ovlivÀuje látkoChampion 50 WP nebo Kuprikol 50 (o‰etfiení po 14 vou v˘mûnu a povzbuzuje chuÈ k jídlu, pouÏívá se
dnech opakujeme).
jako kofiení do polévek, omáãek, masa a dal‰ích
Celerové bulvy sklízíme pfied pfiíchodem mrazÛ, pokrmÛ. Zelenou naÈ pouÏíváme i ke zdobení
obyãejnû v první polovinû fiíjna. Uskladníme je salátÛ.
13
Celer listov˘ se pûstuje na pÛdách vlhãích,
humózních, hlinit˘ch i tûωích. Semeno vyséváme
koncem února aÏ zaãátkem bfiezna, protoÏe
pomûrnû dlouho vzchází. Sazenice sázíme do
sponu 40 x 30-40 cm, nebo pûstujeme i z pfiímého
v˘sevu v listopadu, kdy osivo vzchází na jafie. Listy
sklízíme prÛbûÏnû bûhem celé vegetace. NaÈ fieÏeme tûsnû nad srdíãky. Kofien, kter˘ ponecháme
v zemi pfiikryjeme na zimu slámou. Na jafie vyra‰í
a mÛÏeme opût sklízet listy, dokud nevybûhne do
kvûtu.
Obvykle se ve‰kerá naÈ odfieÏe na podzim, sváÏe
do svazkÛ a usu‰í se, neboÈ si zachová své typické aroma.
Bulvy po sklizni na podzim uloÏíme do sklepa
nebo pafieni‰tû. V prosinci zaãneme s rychlením,
bulvy sázíme tûsnû vedle sebe do bed˘nek do
lehãí pafieni‰tní zeminy a umístíme je v místnosti
s teplotou 12-16 °C k oknu. AÏ do jara tak mÛÏeme
sklízet ãerstvou naÈ.
Ing. Zdena Konradyová,
odb. oddûlení, ústfiedí âZS
Dosny jsou také krásné
nast˘lat kompostovan˘m chlévsk˘m hnojem. Pro
pfiihnojování za vegetace se jeví jako nejlep‰í ledek
nebo kombinované hnojivo Krystalon.
Sázíme zpravidla aÏ koncem kvûtna jiÏ pfiedpûstované rostliny na stanovi‰tû slunné a chránûné
pfied siln˘m vûtrem. Odkvetlé kvûty i se stonky stfiíháme a tak rostliny bohatûji kvetou.
Nûkteré v˘znamné odrÛdy:
a) zelenolisté: Vltava, Ludmila, Labe, Ami Max
Kolb, Gartenschönheit, The President, Reine
Charlotte.
b) tmavolisté: Miss Mûlník, Dukla, Ami Salaun,
Feuersauber, Semaphore, Wyoming
Barva kvûtu:
Ludmila - ÏlutooranÏov˘, nepravideln˘ Ïlut˘ lem
Vltava - Ïlut˘
Labe - ãervenooranÏov˘
Ami Max Kolb - rumûlkovû ãerven˘, do stfiedu
tmav‰í
Gartenschönheit - svûtle karmínovû rÛÏov˘
The President - záfiivû ãerven˘
Reine Charlotte - ‰arlatovû Ïlut˘, zlatoÏlut˘ lem
a teãkování
Ami Salaun - karmínovû rÛÏov˘
Feuersauber - sytû ãerven˘
Semaphore - zlatoÏlut˘
Wyoming - oranÏov˘, karmínovû ãervené Ïilkování
Hlízy se sklízí po prvních mrazících, uloÏí se
i s balem - nedûlit !
Hodnû radosti s pûstováním.
Ing. Jan Dvofiák, SZO âZS Dagla
Kdo z vás neobdivoval vzrÛstné, kvûtem i listem
barevné rostliny dominující skupinám letniãek?
·lechtitelé v posledních letech zamûfiili svou pozornost nejen na potfieby velk˘ch sadovnick˘ch vefiejn˘ch ploch, ale i na zahrádkáfie. Mnozí zahrádkáfii
se stali bûhem let nad‰en˘mi vyznavaãi právû
tûchto kvûtin a jejich zahrady jsou jimi úspû‰nû
zdobeny.
NejbûÏnûj‰ím zpÛsobem mnoÏení dosen je mnoÏení hlízami i kdyÏ v poslední dobû jsou také niωí
Zelenina pod netkanou textilií
odrÛdy (vhodné pro nádoby), které se vysévají.
V˘voj plastÛ otevfiel neb˘valé moÏnosti, jak
Svou podstatou jsou dosny teplomilné a pokud
nás mají uspokojit bohat˘m a ãasn˘m kvetením, urychlit v˘voj zelenin a rozloÏit jejich sklizeÀ. Vedle
musíme jim trochu pomoci. Hlízy jiÏ v únoru musí- kompaktních fólií, které se kladou na konstrukci, je
me dát na pfiedpûstování. Skleníky patfií dnes ke nejúãinnûj‰í bílá netkaná textilie. Mluvíme ãasto
zcela bûÏnému vybavení na‰ich zahrad a tak o “plochém krytí”, protoÏe textilie leÏí pfiímo na vyvínajdeme i kousek místa pro pfiedpûstování dosen. jejících se rostlinách. Textilie mûly své pfiedchÛdce:
MÛÏeme je ov‰em zkusit pfiedpûstovat i doma za byly to perforované nebo profiezávané tenké PE
fólie. Pûstovan˘m rostlinám sice velmi prospívaly,
okny. KaÏd˘ zku‰en˘ zahrádkáfi si jistû poradí.
Hlízy bychom mûli rozdûlit tak, aby kaÏdá ãást ale textilie je svou univerzálností, lácí a snadnou
mûla dva vzrostné vrcholy. Máme-li moÏnost poloÏit manipulovatelností zcela vytlaãila nejenom
ve skleníku hlízy na mnoÏárnu, narovnáme je tûsnû u zahrádkáfiÛ, ale i v komerãní v˘robû. Prodávají
vedle sebe a zasypeme lehk˘m substrátem nebo se dva druhy bílé textilie: tenãí PEGAS Agro 17,
pískem, potom je zalijeme. Pfii teplotû 18 °C jiÏ za urãená pro bûÏné krytí, a silnûj‰í PEGAS Agro 30,
3 t˘dny hlízy ra‰í. Pokud nemáme mnoÏárnu, sází- která slouÏí k ochranû porostÛ pfied mrazem. Pfiízme je rovnou do vût‰ích kvûtináãÛ a po poãáteãním niv˘ vliv textilie na ranost, v˘nos i kvalitu rostlin
urychlení rÛstu je mÛÏeme umístit do studeného spoãívá v tom, Ïe sniÏuje kolísání teploty a zabraskleníku nebo na svûtlo u okna v chladnûj‰í míst- Àuje tvorbû pÛdního ‰kraloupu. ProtoÏe propou‰tí
nosti. Rostliny jen opatrnû postfiikujeme. Postupnû de‰Èovou i závlahovou vodu, sniÏuje i potfiebu
je otuÏujeme aÏ do doby v˘sadby na stanovi‰tû. závlahy. Rostliny udrÏuje v ãist‰ím stavu a usnadTímto zpÛsobem urychlíme poãátek kvetení.
Àuje jejich sklizeÀ. Kromû toho ochrání porosty
Pfii v˘sadbû se snaÏíme zajistit dostatek Ïivin pro nejen pfied lijáky a vûtrem, ale i krupobitím.
celou dobu rÛstu. Závisí na charakteru odrÛdy, kteZeleniny vhodné ke krytí. Textilie se osvûdãují
rou jsme si oblíbili. Platí v‰ak, Ïe ty nejvzrÛstnûj‰í pfiedev‰ím u nízkorostoucích druhÛ zeleniny jako je
odrÛdy pro soliterní v˘sadby mÛÏeme s úspûchem salát, fiedkviãka, kedlubny, fiedkev, mrkev, vodnice,
14
‰penát, polníãek. Nejúãelnûj‰í je krytí na jafie, svÛj je jedinou úãinnou metodou. Pfiedpokladem úspûv˘znam má v‰ak i na podzim. Na jafie se záhon chu je kr˘t porost naprosto tûsnû, aby se pod texkryje ihned po v˘sevu nebo po v˘sadbû. Záhon by tilii nedostaly létající samiãky, a také vãasné krytí
mûl b˘t pfiedem dobfie odplevelen˘, protoÏe textilie v dobû pfied jejich náletem. Nejvhodnûj‰í je kr˘t
stimuluje i v˘voj pfiítomn˘ch plevelÛ. Maximální porost po celou vegetaci, protoÏe u fiady ‰kÛdcÛ,
pfiedstih v˘voje zeleniny, 10 - 14 dní, se získá pfii napfi. pochmurnatky, vylétá je‰tû dal‰í generace.
bfieznov˘ch a ãasn˘ch dubnov˘ch v˘sevech Netkaná textilie umoÏÀuje tedy nejekologiãtûj‰í boj
a v˘sadbách. âím pozdûj‰í termín, tím je efekt s létajícími ‰kÛdci. Pfii opatrném zacházení a správném skladování v chladnu a ve tmû textilie vydrÏí
ranosti niωí.
Doc. Eva Pekárková
Jarní krytí. Textilie se lehce pokládá pfiímo na i tfii roky.
porost nebo na povrch pÛdy a na okrajích se upevModr˘ kvûták není kvûták
ní buì pfiihrnutím, nebo poloÏením prken ãi kamenÛ. Pfii raném krytí zÛstává porost pod textilií aÏ do MoÏná jste se s modr˘m kvûtákem jiÏ také setkali,
skliznû. Pfii postupn˘ch sklizních nebo za mimofiád- ale ve skuteãnosti se jedná o brokolici kvûtákovou,
ného oteplení se textilie ãásteãnû odhrne nebo která pochází z pfiímofisk˘ch oblastí om˘van˘ch
úplnû odstraní. K rozloÏení skliznû pfiispívá, kdyÏ se Golfsk˘m proudem (BretaÀ, Anglie). Vytváfií jeditextilií kryje jen ãást porostu a ãást zÛstává nekrytá. nou dobfie klenutou hrubûji zrnitou stfiedovou rÛÏici.
ProdlouÏení sklizÀového období se tak docílí i pfii PfieváÏnû se pûstuje jako dvouletá rostlina. Sklízí
pouÏití jediné odrÛdy a jediného termínu v˘sevu.
se v druhém roce na jafie, po pfiezimování. Nejlépe
Pfiedpûstování sazenic. Textilie usnadÀuje také se jí dafií v oblastech s mírnûj‰í zimou. V západní
získávání tzv. seté neboli prostokofienné sadby Evropû se nejãastûji pûstuje bíl˘ kultivar Walcheko‰Èálovin nebo salátÛ. Okraje v˘sevného záhon- ren Winter 5. Semena vyséváme od konce ãervenku se zv˘‰í pfiihrnutou zeminou a v˘sev se pfiikryje ce do poloviny srpna do truhlíku nebo na zastínûn˘
textilií, která se na vnûj‰í stranû zatíÏí. Pod textilií v˘sevn˘ záhon. V hloubce pÛl centimetru, ve vlhké
jsou vzcházející semena chránûná pfied tvorbou pÛdû a pfii teplotû 15 aÏ 20 stupÀÛ vyklíãí do ãtrpÛdního ‰kraloupu.
nácti dnÛ. Pfii klíãení musíme pÛdu udrÏovat neuPodzimní krytí. Pozdnûj‰í v˘sev ãi v˘sadba stále vlhkou a rovnomûrnû teplou. To by se na pronebo nepfiízniv˘ prÛbûh poãasí ãasto zpÛsobují, Ïe slunûném záhonu nikdy nepodafiilo. Semena by se
podzimní kultury salátu, endivie, hlávkové ãekanky, mohla díky sluneãním Ïáru “uvafiit” a vy byste mohli
pekingského zelí, hlíznatého fenyklu nebo i kvûtá- b˘t zklamáni pfiípadn˘m neúspûchem pûstování.
ku ãi brokolice nestaãí dorÛst. Takov˘m porostÛm Mladé rostlinky pfiepíchneme. Vzrostlé sazenice
pomÛÏe krytí textilií dotáhnout v˘voj do sklizÀové urãené pro pfiezimování na záhonu vysazujeme ve
zralosti.
sponu asi 60 x 60 centimetrÛ. Ty, které budeme na
Ochrana pfied mrazem. Zejména pfii holomra- jafie rychlit asi 40 x 40 centimetrÛ od sebe. Den
zech za sluneãn˘ch dní krytí textilií omezuje vysy- pfied pfiesazováním sazenic truhlík (v˘sevn˘
chání pÛdy i vzduchu a tím brání nedostateãnému záhon) vydatnû zalijeme, vlhká pÛda drÏí lépe na
pfiísunu vody rostlinám, kter˘ vede k jejich usychá- kofienech, rostlinky ménû trpí stresem po pfiesazení. Mechanismus pÛsobení textilie je zajímav˘: Mra- ní. Pfied siln˘mi mrazy je ochráníme tfieba pfiekryziv˘ vzduch, padající na textilii, pod níÏ se udrÏuje tím slámou, chvojím nebo hraban˘m listím. Bez
vy‰‰í teplota pÛdy i vzduchu, totiÏ zpÛsobuje, Ïe na vût‰í újmy tak pfieãkají i tuωí zimu. Pokud chceme
spodní stranû textilie vzniká mrazová krusta. Tato sklízet rÛÏice opravdu brzy zjara vyr˘pneme pfied
ledová vrstva jako pancífi zabraÀuje mrznutí a vysu- zimou nejsilnûj‰í rostliny (i s dostateãn˘m kofieno‰ení pÛdy pod textilií, zpomaluje zahfiívání rostlin v˘m balem). Jejich listy zkrátíme asi na deset cena sniÏuje v˘par vody. Tím umoÏÀuje, aby po odez- timetrÛ. Kofieny obalené pÛdou zabalíme do vlhké
nûní mrazu mohly kryté rostliny pokraãovat v rÛstu. látky nebo papíru. Takto o‰etfiené sazenice zaloÏíOchrana pfied ‰kÛdci. Netkaná textilie má je‰tû me na chladném místû (ve sklepû), obãas je zalijedal‰í v˘znamné vyuÏití: zamezuje pfiístupu ‰kÛdcÛ me. Koncem února (v chladnûj‰ích místech pozdûk porostu. I v tomto smûru má svého pfiedchÛdce: ji) je postupnû (asi po t˘dnu) vysazujeme do skleByly jím jemné sítû s maliãk˘mi oky, zvané Bionet, níku (foliovníku). Vydatnû je zalijeme. Díky teplu
pro biologickou ochranu, nahrazující chemické pfií- a vlhku rychle vyrostou. Jakmile se vytvofií rÛÏice
pravky. Krytí textilií chrání ov‰em jen proti létající- vhodné k jídlu, ufiízneme je. Pfiirychlené kvûtákové
mu hmyzu. V prvé fiadû jsou to m‰ice, dále dfiepãí- brokolice vybíhají ãasnû do kvûtu a mohlo by se
ci na listech brukvovit˘ch druhÛ, nebo mouchy, stát, Ïe vykvetou dfiíve neÏ je sníme. Pokud si
zpÛsobující “ãervivost” kofienÛ - pfiedev‰ím kvûtilky chceme dobu skliznû prodlouÏit necháme ãást
brukvové u fiedkví, fiedkviãek, tufiínu a vodnice, dále rostlin na záhonu a ãást jich pfiirychlíme.
kvûtilky cibulové a pochmurnatky mrkvové. Zku‰e- Pro okrasu byl vy‰lechtûn i jednolet˘ ãervenofialonost ukazuje, Ïe napfiíklad ochrana textilií u japon- v˘ kultivar Violet Queen F1. Vysévá se na jafie
sk˘ch fiedkví pfied kvûtilkou nebo ochrana póru, a pûstuje se podobnû jako brokolice nebo kvûták.
Jaroslav Na‰inec, AEV-VS
cibule a ãesneku pfied roz‰ífienou vrtalkou pórovou
15
DUBEN
Poãasí nás v dubnu nûkolikrát vyvede aprílem, protoÏe je nestálé ve v‰ech meteorologick˘ch hodnotách. Dlouhodobû prÛmûrná teplota je v nadmofiské v˘‰ce 200 m jiÏ 8,4 °C, ta s kaÏd˘mi 100 m klesá
o 3/4 stupnû a tak v 600 m je jen 5,5 °C. Vût‰ina rostlin vstupuje do vegetace od kofienÛ po pupeny,
také mikroorganizmy v pÛdû zaãínají b˘t aktivní.
PÛdní teplota se jiÏ zvy‰uje ve v‰ech profilech, na povrchu se od poãátku do konce mûsíce zmûní
z 8,5 na 14 °C a ve 20 cm ze 7 na 11 °C, v 60 cm z 6,5 na 9 °C a v jednom metru z 5,5 na 8 °C.
De‰Èové sráÏky se zvy‰ují, v nadmofiské v˘‰ce 200 m napr‰í 43 mm, dále 45, 48, 52, 63 a v 800 m aÏ
70 mm vodního sloupce. Pfiesto potfiebují nové v˘sadby a mûlce kofienící rostliny zálivku.
Slunce je nad horizontem o 100 minut déle, tedy 14,30 hodin a sluneãní svit trvá jiÏ 160 - 170 hodin
a tvofií 9 % celoroãního úhrnu. ProdluÏuje se také délka rozednívání a soumraku.
V dubnu se den opût v˘raznûji prodluÏuje
a vzhled zahrádky se zvlá‰tû v jeho druhé polovinû mûní kaÏd˘m dnem.
Dokonãujeme v˘sadbu ovocn˘ch stromkÛ do
jam, které jsme si na podzim pfiipravili, aby dokonale vyvûtraly. Broskvonû, které sázíme v˘hradnû
na jafie, je dobré sázet do teplej‰í, sluncem prohfiáté pÛdy, kde se lépe ujímají.
Staré ovocné stromy je moÏné pfieroubovávat,
jako technika je nejúspû‰nûj‰í za kÛru. KdyÏ si
bûhem dubna zahfiíÏíte bobuloviny, tak budete mít
na zahrádce do podzimu mladé kefie. Po‰kozené
dfievo - mrazové po‰kození, nádory (napfi. po
vlnatce krvavé) je tfieba ostr˘m noÏem vyfiezat aÏ
do zdravého dfieva, nebo kÛry a rány zamazat
(vosk, nebo latexová barva).
Kmeny po ohryzu zvûfií stojí za pokus zachránit pfiemostûním (ohryz kolem dokola) nebo zamazáním v pfiípadû, Ïe bylo zachováno kambium. Do
ka‰e z hlíny se pfiidává neslamnat˘ kravinec (cca
1/3 v hlin. ka‰i) a o‰etfiené místo se zaváÏe pytlovinou, která se udrÏuje vlhká. Lepenkové pásy na
zachycování kvûtopase jabloÀového je tfieba
kaÏd˘ t˘den prohlíÏet.
Stromy s bohat‰í násadou kvûtních pupenÛ je
dobré pfiihnojit je‰tû pfied kvûtem dusíkem, v‰echny ovoc. dfieviny se hnojí i fosforeãn˘mi a draseln˘mi hnojivy. Nadmûrná násada kvûtních pupenÛ
star˘ch stromÛ (hlavnû jádrovin) se redukuje
fiezem. Málo plodící jádroviny, ale i bujnûji rostoucí je vhodné v této dobû fiezat, u merunûk a broskvoní se provádí jarní fiez aÏ ve fázi rÛÏového poupûte.
Ve fázi my‰ího ou‰ka aÏ rÛÏového poupûte se
pfiedjarním postfiikem likvidují pfiezimující ‰kÛdci
(OLEOEKOL, TORANT, nebo ze star‰ích zásob
OLEOEKALUX). Cel˘ strom je dÛleÏité pokr˘t
jemnou mlhou postfiikové kapaliny. Proti antraknóze o‰etfiete rybíz DITHANEm.
Je-li tento mûsíc chladn˘ a vlhk˘, o‰etfiujeme
meruÀky a vi‰nû v dobû jejich kvetení proti moniliovému úÏehu kvûtÛ a vûtviãek, po odkvûtu
angre‰tu je tfieba pamatovat je‰tû na dva postfiiky
proti americkému padlí. Také u zeleniny je stále
více práce - pfiihnojování, kypfiení, odplevelování
a okopávání. U vzcházejících rostlin je tfieba kypfiit
pouze mûlce mezi fiádky.
Malé rostlinky kofienové zeleniny Ïijí z vláhy, kterou pÛda zachytila bûhem zimy, ale ãerstvû vysázenou zeleninu je tfieba zalévat. Na pfiipravované
záhony pro v˘sadbu zeleniny se rozhodí plná prÛmyslová hnojiva (NPK, Cererit ap.), zapraví se
mûlce do pÛdy a povrch záhonu se urovná. Vysazují se rané zeleniny (hl. salát, rané zelí, kvûták,
kedlubny, kapusta), cibule a naklíãená sadba
brambor (polovina dubna). Proti dfiepãíkÛm a plodomorce zelné je dobré ko‰Èálovou zeleninu po
v˘sadbû zakr˘t netkanou textilií. Po v˘sadbû je
tfieba rostliny dÛkladnû zalít.
Pro pozdní sklizeÀ mÛÏete vysít karotku a na
zeleninové záhony se dále vysévá kopr, ãervená
fiepa, fiedkviãka, paÏitka, mangold a hrá‰ek. Vysazujeme cibuli a tam, kde jsou pfiíznivé klimatické
podmínky, mÛÏeme jiÏ v polovinû mûsíce sklízet
ãerstv˘ chfiest, ãi rebarboru. Záhony s vysázenou
cibulí a nûkteré dal‰í zeleninové záhony (napfi.
mrkve) nakryjte netkanou textilií na ochranu proti
kvûtilce zelné a cibulové a proti pochmurnatce
mrkvové. Zakrytí netkanou textilií se doporuãuje
i u ran˘ch brambor (stabilizace teploty). O pouÏití
netkané textilie se dozvíte více v samostatném
ãlánku na str. 14.
V zakryt˘ch plochách (foliáky, pafieni‰tû, skleníãky) pfiirychlujeme rané zeleniny a v tomto mûsíci
sklízíme první ãerstv˘ salát a fiedkviãky. Koncem
mûsíce sem vysazujeme pfiedpûstované sazenice
rajãat, paprik, lilkÛ, okurek, popfi. melounÛ.
Je‰tû pfied vyra‰ením oãek révy (aby nedo‰lo
k po‰kození) vyvazujeme u kefiÛ taÏnû, ramena
i kmínky a nejpozdûji hned po vyra‰ení stfiíkáme
proti akarinoze (OMITE 57 E, nebo vhodné sirnaté pfiípravky). O‰etfiení pfiedjarními postfiiky proti
pfiezimujícím ‰kÛdcÛm na révû provádíme tûsnû
po vyra‰ení. Z okrasn˘ch kefiÛ nám na zahrádce
zaãíná vykvétat zlatice, jejíÏ kvûty b˘vají po‰kozené noãními mrazíky.
16
Jehliãnany se vysazují nara‰ené a pokud moÏno
s kofienov˘m balem, okrasné kefie bez balu je
moÏno sázet do ra‰ení s dodrÏením hloubky
v˘sadby na úrovni, v jaké byly rostliny dosud
pûstovány.
U rÛÏí dokonãujeme fiez, nové kefie, ãi stromky
dosazujeme a okrasn˘ Ïiv˘ plot z rostlin Buxusu
v této dobû stfiíháme. Plamének je tfieba chránit
u kofienÛ pfied pfiím˘mi sluneãními paprsky a proto
je tfieba v tûchto kritick˘ch místech chránit rostliny
nast˘lkou vrstvy kompostu. Letniãky vze‰lé
z bfieznového v˘sevu v pafieni‰ti pfiepichujeme
(hledíky, astry, ostálky apod.), letniãky urãené
k v˘sevu do volné pÛdy v tuto dobu vyséváme.
Druhá polovina dubna je sv˘mi klimatick˘mi podmínkami - pokud není pfiíli‰ chladno a studená
pÛda - vhodná na v˘sev travního semene. Vyseté
semeno se do pÛdy zasekává hrábûmi, men‰í plochy se mohou mírnû zakr˘t prosátou kompostovou
zeminou, povrch se upûchuje lopatou. U trávníku
pfiichází bûhem mûsíce také první seã. Koncem
mûsíce se mohou sázet lilie a meãíky. Také je ãas
pfiesazování pokojov˘ch kvûtin do vût‰ích nádob.
Jako drenáÏ se na dno kofienáãe pouÏívá hrub˘
písek. U rostlin, pûstovan˘ch v kvûtinovém oknû,
exponovaném k jihu je tfieba mírnit pfiímé sluneãní
záfiení stínûním, neboÈ rostliny jsou po zimû, kdy
bylo slunce nedostatek, zvlá‰tû citlivé.
Znáte SZO âZS Narcis Kladno?
musíme brzy na jafie odstranit, zpÛsobila by
vybûlování prvních v˘honkÛ.
– Narcisy rostou pomûrnû brzy po rozmrznutí pÛdy.
V té dobû pohnojíme dal‰í dávkou jiÏ zmínûn˘ch
hnojiv a zapravíme. Zalijeme tak, aby se hnojivo
dostateãnû s vláhou dostalo pod cibuli ke kofienÛm. Pfii such˘ch jarech dostateãnû zaléváme
i v dobû kvetení.
– Chorob se narcis nevyvaruje jako kaÏdá milá
kvûtina. Jsou to rÛzné fuzariové choroby - fuzariová a sklerociová hniloba a plísnû narcisové
(bortrytida). PouÏíváme proti nim systemické fungicidy na mofiení a postfiik.
– Z pfiirozen˘ch ‰kÛdcÛ narcisÛ je nejnebezpeãnûj‰í cibulovka narcisová (velká narcisová moucha)
a cibulovka zhoubná (malá narcisová moucha),
háìátko zhoubné a roztoã narcisov˘. S nûkter˘mi ‰kÛdci mimo velkou mouchou narcisovou se
setkáváme velmi zfiídka. Hubení tûchto ‰kÛdcÛ je
pracné a úãinek slab˘. Doporuãujeme pozemky
stfiídat. Nikdy nesázíme narcisy po tulipánech.
– Cibule narcisÛ rostou aÏ po odkvûtu. Proto doporuãujeme otrhat odkvetlé kvûty tûsnû za semeníkem a záhony silnû zaléváme, kdyÏ jsme je pfied
tím dobfie pfiihnojily.
– SklizeÀ narcisÛ provádíme po 2-3 letech. Cibule
je zralá, kdyÏ listy narcisu hnûdnou nebo rozklesávají. Kofieny násilím neodstraÀujeme. Su‰íme
ve stínu pfii teplotû kolem 20 °C.
°C Vidíme-li, Ïe
cibule jiÏ nasazuje ve vût‰ím mnoÏství nové (silnûj‰í, zdufielej‰í) kofieny, odloÏíme sklizeÀ na
pfií‰tí rok.
Chcete-li se stát ãlenem a dozvûdût se více
o narcisech, mÛÏete se informovat na SZO Narcis
Kladno, Milo‰ Krupiãka, Havlíãkova 2926, PSâ
Milo‰ Krupiãka
272 04 Kladno 4.
V roce 1985 nûkolik nad‰en˘ch pûstitelÛ narcisÛ
a ostatních jarních cibulovin zaloÏilo speciální
základní organizaci pfii âZS v Kladnû - SZO Narcis
Kladno. Jejím hlavním programem jsou narcisy,
i kdyÏ zde pÛsobí, nebo pÛsobily sekce tulipánÛ
a ostatních jarních cibulovin. âlenská základna má
170 ãlenÛ z âech, Slovenska a Polska.
Hlavní ãinností zÛstává pûstování narcisÛ, kter˘ch se v organizaci podafiilo shromáÏdit pfies
2300 odrÛd. Velk˘m pomocníkem v této ãinnosti je
pravidelné vydávání spolkového ZPRAVODAJE
2x v roce a v neposlední fiadû je vydání jiÏ tfietího
katalogu narcisÛ, které jsou pûstovány v âR. Katalog je urãující pomÛckou ãlenÛ pro pûstování,
ochranu a orientaci pro eventuální sbûratelsk˘
zájem. Katalog se také dívá do historie ‰lechtûní.
Jeho ãlenûní, urãování tvarÛ a návodÛ k pûstování.
Pro publikaci, kterou právû drÏíte v rukou, se
pokusíme vám pomoci v shrnutí zku‰eností a rad
s pûstováním tûchto mil˘ch prvních poslÛ jara.
¤íkejme tomu desatero narcisáfie:
– Stanovitû narcisÛ musí b˘t slunné, otevfiené (ve
stínu málo kvetou), pÛda propustná, stfiednû
tûÏká, s dobrou drenáÏí. PÛdní reakce má b˘t
neutrální aÏ slabû zásaditá.
– PÛdu 14 dní pfied v˘sadbou zryjeme aÏ do hloubky 25 cm. Hnojíme jen vyzrál˘m kompostem
a nebo prÛmyslov˘mi hnojivy. Narcisy nikdy
nesázíme po rajãatech, bramborách, cibuli, ãesneku a pórku.
– Narcisy sázíme koncem záfií aÏ do poloviny fiíjna,
do hloubky podle velikostí cibulí a to 3x hluboko
jako je cibule narcisu, ve sponu 15 x 15 cm
a fiádkÛ 20-25 cm od sebe. Men‰í cibule sázíme
¤ez rÛÏí
ménû hluboko.
– Po v˘sadbû narcisy silnû zalijeme jednorázovû.
Jaké práce nás ãekají na záhonech rÛÏí v pfiedjaPfii teplej‰ím podzimu po t˘dnu opakujeme. Voda fií? Hlavnû dbáme na to, aby byly rÛÏe správnû ofiemusí proniknout pod cibule.
zány. Náprava je moÏná pokud jsou ra‰ící v˘hony
– Krátce po prvních mrazících lehce pfiikryjeme je‰tû nevelké. ¤ez rÛÏí se vysvûtluje nûkdy sloÏitû,
záhon chvojím, borkou nebo i slámou. Tu v‰ak ale základní pravidlo je prosté. âím má záhonová
17
rÛÏe vût‰í kvût, tím více je tfieba fiezat. Z v˘honu
mohou zÛstat u zemû jen jedno nebo dvû oãka.
Pokud jsou zdravá, pro dal‰í Ïivot rÛÏe to staãí.
U rÛÏí s drobn˘mi kvûty (polyantky) pak zkracujeme jen nepatrnû. RÛÏím sadov˘m a pnoucím
odstraÀujeme jen koncová rozvûtvená kvûtenství
z loÀského roku. Obãas pak dûláme jakési zmlazení, kdy vyfiízneme tûsnû u zemû cel˘ star˘
v˘hon.
âasto se lidé ptají, zda je vÛbec fiez nutn˘. V pfiírodû rÛÏe pfiece také nikdo nefieÏe. Dne‰ní pro‰lechtûné rÛÏe se podstatnû li‰í od sv˘ch pfiedkÛ.
Kdybychom na nû nesáhli nÛÏkami, zpoãátku by
rostly do v˘‰ky i kvetly. Pak by ov‰em zaãaly b˘t
kefie pfiehoustlé, proschlé, plné chorob a ‰kÛdcÛ.
Jedna po druhé by vûtve usychaly i umrzaly. Nakonec by asi ze zemû prorostla podnoÏ, a celá rÛÏe
by nám, jak se fiíká, zplanûla. Nové v˘hony jsou
pak tenãí, listy mají svûtleji zelenou barvu, jsou
mûkké, nelesklé. RÛÏe roste nápadnû do v˘‰ky
a kvete prázdn˘mi kvûty podobn˘mi svûtlé ‰ípkové
rÛÏi. KdyÏ nûco takového uvidíte je potfieba odli‰né
v˘hony hned odstranit, a to aÏ pod povrchem pÛdy.
KaÏdá rÛÏe mÛÏe zplanût, pokud je oãkovaná, protoÏe se skládá vlastnû ze dvou jedincÛ. Nahofie
vidíme u‰lechtilou ãást, od kofienového krãku níÏe
se skr˘vá podnoÏ.
Je oãkování vÛbec nutné, kdyÏ pfiiná‰í riziko zplanûní? Hlavnû dfiíve byly nûkteré odrÛdy ve stfiedoevropsk˘ch klimatick˘ch podmínkách choulostivé
a odolná podnoÏ jim zaji‰Èovala dobrou v˘Ïivu.
V‰echny rÛÏe se ov‰em neoãkují - tfieba pokryvné
nebo miniaturní b˘vají fiízkované, botanické druhy
se mnoÏí v˘sevem.
RÛÏe se tvorbou ‰ípkÛ, s v˘jimkou sadov˘ch
a botanick˘ch, oslabují. Proto pokud kvûty neskonãí ve váze, ihned po odkvûtu je odstfiihneme, a to
nejen onen kvût, ale je‰tû také jeden aÏ dva listy
pod ním. Jedinû tak umoÏníme rÛÏi, aby vyra‰ily
silné nové v˘hony, které brzo ukáÏí nová poupata.
Z ‰ípkÛ u‰lechtil˘ch odrÛd bychom po mnoha
letech pûstování dostali smûs sice nejrÛznûj‰ích
typÛ, ale ve zdrcující vût‰inû hor‰ích, neÏ byla ta
na‰e pÛvodní. Podle toho, jak by se rÛÏe rozpomnûla na své pfiedky, by byly kvûty mûkké, prázdné, neãisté barvy, v˘hony silnû trnité, poléhavé
apod. To jsme se uÏ v‰ak dostali aÏ k ‰lechtûní rÛÏí
a vzniku odrÛd. U nás se rÛÏemi na vysoké odborné úrovní zab˘vá specializovaná organizace âSZ
Rosa klub, jenÏ má fiadu místních poboãek a vydává svÛj Zpravodaj.
RNDr. Jifií Îlebãík,
VÚOZ PrÛhonice
a máte problémy s padlím, tento zpÛsob vám
umoÏní omezit aÏ úplnû odstranit tento problém
bez pouÏití chemického postfiiku. Mimo to vám
poskytne radost z mnohem vy‰‰í úrody vlastních
salátovek.
Sazenice vysazujeme v fiádku od sebe 60 aÏ
70 cm a navádíme je na provázek upevnûn˘ na
horním vedení (drátu, konstrukci apod.).
V dobû kdy rostlina dosáhne 60 - 70 cm, odstraníme fiezem v‰echny listy a plody do v˘‰ky 40 - 45
cm, ponecháme pouze 1,5 - 2 cm fiapíku z kaÏdého odstranûného listu (prevence proti zaschnutí).
Pro zjednodu‰ení návodu si zb˘vající ãásti vedení rozdûlíme na tfietiny (pfiíklad: pfii v˘‰ce konstrukce 190 cm, do 40-ti cm v˘‰ky odstraníme listy, zb˘vajících 150 cm rozdûlíme na tfietiny - tj. 3 x 50 cm).
Rostlina pokraãuje v rÛstu a
– dosahuje horní hranice I. tfietiny tj. 90 cm a zaãíná kvést
– dosahuje horní hranice II. tfietiny, tj. 140 cm,
s tím, Ïe II. tfietina rostliny kvete,v I. tfietinû narÛstají plody. ZároveÀ v I. tfietinû zaãínají rÛst zálistky, které za‰tipujeme za 1. listem
– dosahuje hranice vedení (III. tfietiny) a za‰típneme ji. V III. tfietinû kvete, v II. tfietinû narÛstají
plody a v I. tfietinû jsou plody ke sklizni. VyrÛstají zálistky po celé délce, zejména v‰ak
v II. tfietinû, opût za‰tipujeme za 1. listem. Toto
za‰tipování zálistku za 1. listem budeme nadále
dûlat po celou dobu vegetace - pûstování rostliny.
V momentû, kdy sklízíme plod, odstraníme i list,
kter˘ byl u sklizeného plodu. Listy odstraÀujeme
i v pfiípadû, Ïe plod zaschl, upadl nebo z jiného
dÛvodu chybí. V místû, kde jsme odstranili list,
pokraãuje v rÛstu plod a list na zálistku. Po sklizni
plodu ze zálistku odstraníme i cel˘ zálistek. Na
hlavním stonku zÛstanou chvíli pouze zbytky fiapíku listu a zálistku. Z tohoto místa zaãne brzy vyrÛstat nov˘ zálistek, kter˘ opût za‰típneme za prvním
listem. Zde se zaãne vyvíjet nov˘ plod. List, kter˘
nemá u sebe plod, by mûl b˘t odstranûn. Dosáhneme tím následujícího stfiídání v˘voje kvetení,
narÛstání plodu a skliznû.
Jak ukazuje tabulka, opakujeme celou periodu
nûkolikrát (3-5 x i vícekrát). Pfiedpokladem je udrÏení zdravého kofienového systému. Pfii tomto zpÛsobu je velmi v˘hodn˘ zpÛsob roubování okurek na
tykev fíkolistou (není v‰ak podmínkou).
U krátk˘ch salátovek tzv. minisalátovek, za‰tipujeme zálistky stfiídavû za prvním a za druh˘m listem.
Pro popsan˘ zpÛsob vedení fiezu nejsou vhodné
Intenzivní pûstování
v‰echny odrÛdy. Je tfieba pouÏít odrÛdy ovûfiené,
okurek salátovek
s v˘raznou a rychlou schopností vytváfiení nov˘ch
Rád bych se s Vámi podûlil o zku‰enosti s inten- zálistkÛ po odstranûní pÛvodních. Vhodné jsou
zivním a velmi zajímav˘m zpÛsobem vedení okurek ãeské odrÛdy Superstar F1, Vista F1, holandské
salátovek - hadovek na provázku. Pokud pûstujete Nevada F1, Kameron F1, z krátk˘ch ãeské odrÛdy
ve fóliovníku ãi skleníku salátové okurky - hadovky Minisprint F1, Paladinka F1, z holandsk˘ch Rawa
18
F1, Taha F1. Nevhodné jsou napfi. Marta F1, Saladin F1, Sandra F1, Pepinex F1.
Podmínkou úspûchu tohoto zpÛsobu vedení je
mimo nutnosti volby vhodné odrÛdy také dostateãná v˘Ïiva a závlaha. Mûli bychom mít na pamûti,
Ïe rostlinû odebíráme znaãné mnoÏství plodÛ
a listÛ.
V˘hody popsaného zpÛsobu:
– vzdu‰n˘ porost (prevence chorob)
– v˘razná eliminace napadení padlím (padlí potfiebuje k ‰ífiení staré pfiestárlé listy, které pfii tomto
pûstování na rostlinû nejsou)
– zaji‰tûní optimálního vyuÏití svûtla, staré listy
nezastiÀují nové, nevytváfií se konkurence listÛ
– moÏnost regulace tvorby pouze velmi kvalitních
plodÛ - malé a deformované odstraÀujeme, abychom umoÏnili v˘voj jin˘ch, kvalitních.
StupeÀ
v˘voje
rostliny
‰kÛdci chránûna. Z tohoto hlediska b˘vá biologická ochrana levnûj‰í neÏ ãasté pouÏívání insekticidÛ.
Pro dobrou úãinnost tohoto zpÛsobu ochrany je
nutné správné rozpoznání ‰kÛdce, nasazení predátorÛ v poãátku napadení, tedy dfiíve, neÏ se zaãnou ‰kÛdci intenzivnû mnoÏit a dojde k jejich kalamitnímu pfiemnoÏení. Pokud je v pfiípadû pfiemnoÏení nebo v˘skytu chorob nutné pouÏít chemick˘
pfiípravek, pak jen takov˘, kter˘ je povoleno pouÏívat souãasnû s biologickou ochranou.
V souãasné dobû se vyuÏívá k ochranû rostlin
pûstovan˘ch ve sklenících, foliovnících, zimních
zahradách i domácnostech pût hlavních druhÛ predátorÛ, ktefií pokr˘vají základní spektrum zde se
vyskytujících ‰kÛdcÛ. Jde o velmi drobné, pouh˘m
okem témûfi neviditelné subtropické organismy,
ktefií napadají pouze konkrétní druhy ‰kÛdcÛ. âlovûku ani domácím zvífiatÛm ne‰kodí.
Proti m‰icím je to parazitická vosiãka Aphidius
colemani, je tmavého zbarvení o velikosti 2 mm. Je
dodávána v malé vaniãce, kterou ihned po obdrÏení staãí ve skleníku otevfiít a poloÏit na zastínûné
místo. Vosiãka si jiÏ sama zaãne velmi aktivnû
m‰ice vyhledávat a klást do nich svá vajíãka. Není
ani tfieba upravovat reÏim vûtrání. Parazitické
vosiãky, pokud mají ve svém okolí dostatek m‰ic,
nemají tendenci ze skleníku uletût. Uvnitfi m‰ice,
která je v dÛsledku parazitace znehybnûna
a pozdûji zahubena, probûhne cel˘ v˘voj larvy
a kukly parazita. Parazitované m‰ice jsou typicky
ztmavlé a jakoby nafouklé. Po zhruba 10 dnech se
z nich líhnou jedinci dal‰í generace, ktefií napadají
dosud pfieÏívající zbytky m‰ic. To se opakuje tak
dlouho, dokud jsou ve skleníku Ïivé m‰ice. Jedno
pouÏití tohoto m‰icomara na zaãátku sezóny pfii
prvním v˘skytu m‰ic tak mÛÏe vyfie‰it problém po
celou dobu vegetace. PfiibliÏnû 100 vosiãek pokryje potfiebu o‰etfiení bûÏného zahrádkáfiského skleníku. DokáÏe se velmi dobfie pfiizpÛsobit vysok˘m
teplotám ve skleníku a není nároãná na vzdu‰nou
vlhkost. Velkou pfiedností vosiãky je ‰iroké spektrum druhÛ m‰ic (m‰ice broskvoÀová, m‰ice fie‰etláková, m‰ice bavlníková), na kter˘ch parazituje.
Pfii v˘skytu kyjatky zahradní je v‰ak nutno pouÏít
parazitickou vosiãku Aphidius ervi.
Proti molicím se nasazuje drobná, tmavû zbarvená vosiãka Encarsia formosa o velikosti 0,5 mm,
která parazituje larvy molic, vyskytující se na spodní stranû listÛ. Narozdíl od pfiedchozí vosiãky se do
skleníku aplikuje v podobû pupárií nalepen˘ch na
kartiãkách, které se vyvûsí na napadené rostliny
do blízkosti molic. Vosiãky se postupnû líhnou
a samy vyhledávají svého hostitele - larvy molic,
do kter˘ch kladou svá vajíãka. âerná pupária pfiitom zÛstávají pfiilepena na kartiãce. Zhruba po 10
dnech od parazitace napadená larva molice
ztmavne a za dal‰ích 10 dní se líhne nová generace vyhledávající dal‰í larvy. To se opakuje po celou
ROSTLINA - tfietiny
I.
II.
III.
kvetení
nárÛst
kvetení
-
1. perioda
sklizeÀ
kvetení
nárÛst
nárÛst
sklizeÀ
kvetení
kvetení
nárÛst
sklizeÀ
2. perioda
sklizeÀ
kvetení
nárÛst
nárÛst
sklizeÀ
kvetení
kvetení
nárÛst
sklizeÀ
Ing. Jan Prá‰il, SEMO s.r.o.
Biologická ochrana rostlin
ve sklenících a foliovnících
Zelenina a okrasné rostliny pûstované ve sklenících, foliovnících nebo zimních zahradách b˘vají
napadány mnoha nepfiíjemn˘mi ‰kÛdci. Jsou jimi
nejãastûji molice skleníková, m‰ice, svilu‰ky, tfiásnûnky. K ochranû rostlin pfied tûmito nezvan˘mi
hosty se vyuÏívá jejich pfiirozen˘ch nepfiátel umûle introdukovan˘ch parazitoidÛ a predátorÛ.
Chemick˘m o‰etfiením se vût‰inou nepodafií
‰kÛdce zcela vyhubit a ãasto se po urãité dobû
objeví na rostlinách znovu. Pfiíãin mÛÏe b˘t
mnoho. Tou nejãastûj‰í je odolnost ‰kÛdce vÛãi
ãasto pouÏívan˘m pfiípravkÛm. Navíc je pouÏívání
chemick˘ch pfiípravkÛ v dne‰ní dobû pro fiadu
zahrádkáfiÛ neÏádoucí.
Ochrana skleníkÛ pomocí Ïiv˘ch predátorÛ
a parazitoidÛ (drav˘ch roztoãÛ, parazitick˘ch vosiãek aj.) má nûkolik pfiedností. Nenese Ïádná rizika
ohroÏení zdraví lidí, zvífiat nebo samotn˘ch rostlin,
nezatûÏuje Ïivotní prostfiedí a má narozdíl od chemick˘ch pfiípravkÛ nulovou ochrannou lhÛtu. Dal‰í
v˘znamnou pfiedností je to, Ïe po namnoÏení uÏiteãného hmyzu ãi roztoãÛ je kultura dlouhodobû,
vût‰inou aÏ do konce vegetace, spolehlivû pfied
19
dobu v˘skytu larev. Jedna samice Encarsie klade
10 - 15 vajíãek za den, celkem za Ïivot aÏ 300 vajíãek. Na o‰etfiení bûÏného zahrádkáfiského skleníku staãí aplikace 200 vosiãek na poãátku v˘skytu
larev.
Proti svilu‰kám je pouÏíván drav˘ roztoã Phytoseilus persimilis. Je asi 0,5 mm velk˘ a aplikuje se
na rostliny posypem pilinového substrátu s roztoãi,
do míst napaden˘ch svilu‰kami. Rychle pohybující
se roztoã vyhledává a vysává dospûlce, nymfy,
larvy a vajíãka svilu‰ek. Dennû vysaje aÏ pût
dospûl˘ch svilu‰ek nebo dvacet nymf a vajíãek.
Z vajíãek dravého roztoãe se po 4 dnech vyvíjí
nymfy, které jsou rovnûÏ dravé.
Proti tfiásnûnkám se pouÏívá drav˘ roztoã Amblyseius cucumeris, aplikuje se na rostliny rovnûÏ
posypem pilinového substrátu s obsahem roztoãÛ.
Roztoã napadá a vysává jak larvy tfiásnûnek, tak
svilu‰ky. Je schopen vyvíjet se i na pylu. Z tohoto
dÛvodu je vhodné vysazení dravého roztoãe na
zaãátku sezóny, kdy se tfiásnûnky je‰tû neobjevují
masovû a Amblyseius kolonizuje rostliny i bez pfiítomnosti tfiásnûnek.
Aplikaci uÏiteãn˘ch organismÛ je vhodné kombinovat s vyvû‰ením Ïlut˘ch lepov˘ch desek, a to
jiÏ po v˘sadbû rostlin. Jsou to optické lapaãe, které
svou barvou lákají hmyz, kter˘ se nalepí na vrstvu
nevysychavého lepu. Desky sice samy o sobû
nezaji‰Èují dokonalou ochranu, ale usnadní zji‰tûní
prvního v˘skytu molic ãi m‰ic, a tím pfiispívají
k vãasnému vysazení parazitick˘ch vosiãek.
Kromû toho desky po celou sezónu vychytávají
v˘znamnou ãást okfiídlen˘ch dospûlcÛ molic i m‰ic.
Vosiãky na Ïluté lepové desky nereagují, takÏe se
mohou ponechat ve skleníku i po nasazení parazitoidÛ. K signalizaci a kontrole v˘skytu tfiásnûnek se
pouÏívají modré lepové desky.
V‰echna uvedená bioagens sná‰ejí jen nûkolikadenní transport a jejich skladování je prakticky
nemoÏné. Bez pfiítomnosti svého hostitele nejsou
schopny déle pfieÏívat. Z tûchto dÛvodÛ je tfieba
parazity a predátory objednávat aÏ v dobû v˘skytu
Ing. Markéta Broklová,
‰kÛdce.
Biocont Laboratory s.r.o.
Proti americkému padlí musíme udûlat uÏ preventivní o‰etfiení v dobû poãátku ra‰ení pupenÛ
a opakovanû v dobû dokvétání a tvorby mal˘ch
plÛdkÛ velikosti hrá‰ku, coÏ b˘vá asi o tfii aÏ ãtyfii
t˘dny pozdûji. Tyto dva postfiiky správn˘m pfiípravkem zajistí ãisté plody do doby jeho skliznû, obvykle koncem ãervna a zaãátkem ãervence. Po skonãení skliznû postfiíkáme potfietí. Spolehlivost o‰etfiení je tfieba doplnit ochranou mechanickou, a to
sestfiíháváním napaden˘ch koncÛ letorostÛ koncem záfií nebo zaãátkem fiíjna.
K postfiiku jsou doporuãeny pfiípravky:
BAYLETON 25 WG, WP nebo RUBIGAN 12 EC
v koncentraci 0,03 %, KARATHANE LC - 0,05 %,
FUNDAZOL 50 WP - 0,06 %. Z biologicky ‰etrn˘ch
pfiípravkÛ na bázi fiepkového oleje mÛÏeme pouÏít
5 % BIOOL nebo BIOTON, pfii jejich pouÏití pfiidáme do postfiiku nûkolik kapek smáãedla napfi. JAR.
RNDr. Stanislav Pele‰ka
Rez hru‰Àová
V posledních letech se v poradnách setkáváme
stále ãastûji s dotazy na oranÏovû ãervené aÏ
rezavé skvrny na listech hru‰nû. Skvrny se objevují na listech jiÏ v prÛbûhu vegetace a koncem léta
z rubové strany skvrn vyrÛstají ‰piãaté v˘ãnûlky.
Zcela v˘jimeãnû se skvrny objeví i na plodech.
Skvrny zpÛsobuje dvoubytná rez hru‰Àová,
která strom oslabuje a sniÏuje plodnost. Jejím
hostitelem jsou kromû hru‰nû, která hostí nemoc
v létû i jalovce, pfiedev‰ím ãínsk˘ a klá‰tersk˘
(Juniperus chinensis a sabina), na jejichÏ vûtvích
rez pfiezimuje. Na jafie v období kvûtu hru‰ní
(konec dubna, zaãátek kvûtna) se na vûtvích
napaden˘ch jalovcÛ vytváfiejí rosolovité zimní
v˘trusy, které se za sucha ‰ífií vzduchem na hru‰nû. Onemocnûní podporuje pfiedev‰ím teplej‰í
a de‰tivé poãasí. Se zv˘‰en˘m v˘skytem této
choroby souvisí bezpochyby i masovûj‰í roz‰ífiení
jalovce ãínského do parkov˘ch v˘sadeb, pfiedev‰ím jejich barven˘ch kultivarÛ.
Pokud mÛÏete odstranit ze vzdálenosti asi tak
Americké padlí angre‰tové
150 m v‰echny uvedené jalovce, máte vyhráno,
V nûkolika minul˘ch letech se zvy‰uje poãet pokud ne, pak je‰tû hru‰ku nekácejte, je moÏné ji
angre‰tov˘ch stromkÛ a kefiÛ zasaÏen˘ch americ- chránit postfiikem v dobû pfied kvûtem a tûsnû po
k˘m padlím. ZpÛsobuje ho houba Sphaerotheca nûm nûkter˘m z pfiípravkÛ: BAYCOR 25 WP,
morus-uvae, jejíÏ podhoubí uvolÀuje zjara velké SAPROL NEW, TOPAS C 50 WP.
mnoÏství spór a ty infikují ra‰ící pupeny angre‰tÛ.
Postfiik se doporuãuje po 4 t˘dnech zopakovat.
Ale americké padlí napadá v poslední dobû také
Základem prevence je odstraÀování napaden˘ch
rybízy, pfiedev‰ím ãern˘.
Parazit pfiezimuje jako podhoubí také na nemoc- vûtví jalovcÛ, coÏ u sousedÛ b˘vá problém. Urãit˘
n˘ch listech a letorostech, z nichÏ se na jafie snad- ochrann˘ efekt by mûlo mít i postfiíkání vûtví napano ‰ífií na zdravé mladé listy, pozdûji je‰tû na den˘ch jalovcÛ uveden˘mi pfiípravky nejlépe zjara
mladé plÛdky a také na letorosty. V‰ude vytváfií bû- pfied tvorbou zimních spór, ale Ïádn˘ pfiípravek na
lav˘, pozdûji ‰edohnûd˘ povlak, kter˘ sniÏuje vy- tento zásah nebyl dosud povolen.
Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS
barvování a zrání plodÛ, po‰kozuje listy i letorosty.
20
KVùTEN
Brzy bude leto‰ní jaro minulostí, neboÈ se ujmou vlády letní mûsíce. Dlouhodobû prÛmûrná denní
teplota je v nadmofiské v˘‰ce 200 m 14 °C a na kaÏd˘ch 100 m klesá zhruba o 3/4 stupnû, takÏe
v 600 m je jen 11 °C. I v podhorsk˘ch a horsk˘ch oblastech je nad 10 °C a v níÏinách probíhá teplé
vegetaãní období.
PÛda se dále prohfiívá, na povrchu se od poãátku do konce mûsíce zmûní z 16 na 19 °C, v hloubce
20 cm ze 13 na 17 °C, v 60 cm z 13 na 15 °C a v jednom metru je v prÛmûru 12 °C. V pÛdû ve v‰ech
profilech dochází k rychlé humifikaci a mineralizaci rostlinn˘ch materiálÛ a pfievádûní do pÛdních
roztokÛ.
Kvûtnové sráÏky jsou bohat‰í, v nadmofiské v˘‰ce 200 m napr‰í 58 mm pak 62, 67, 73, 78 a v 800
metrech dokonce 84 mm vodního sloupce. Ale mladé listy vodu silnû odpafiují a tak se ani tento mûsíc
neobejdeme bez obãasné zálivky.
Délka dne se prodlouÏí o dal‰í 1,25 hodiny na témûfi 16 hodin. Slunce se blíÏí letnímu slunovratu
a svítí jiÏ 240 hodin coÏ je 13 % z celoroãního úhrnu.
Kvûten je mûsíc, kdy ovocné stromy mají dostatek mízy a proto zahrádkáfii ze zimních nenara‰en˘ch roubÛ pfieroubovávají peckoviny a jádroviny
technikou za kÛru. RovnûÏ je dÛleÏité pamatovat
na vãasnou ochranu proti rzi hru‰Àové, která pfii
vût‰ím roz‰ífiení silnû omezuje asimilaãní schopnosti stromu. I kdyÏ je základním a nejúãinnûj‰ím
opatfiením likvidace mezihostitele rzi (jalovec ãínsk˘ a klá‰tersk˘), je dÛleÏité provést chemické
o‰etfiení pfied kvûtem a po odkvûtu hru‰nû rostliny
hru‰nû i jalovce.
Pamatujte také v této dobû na odstraÀování
a likvidaci napaden˘ch vûtví jalovce. Ochranná
opatfiení - nejen proti rzi, ale i proti ostatním chorobám (v kvûtnu téÏ proti obaleãÛm, pilatkám,
vrtuli tfie‰Àové, listov˘m m‰icím, strupovitosti, padlí
aj.) a ‰kÛdcÛm v kvûtnu aktuálních by mûli provádût i zahrádkáfii a pûstitelé, sousedící s va‰í
zahrádkou, aby tyto nákladné zákroky mûly dostateãn˘ efekt.
U bobulovin se mimo nedostateãného opylení
podílí na sprchávání, ãi opadu bobulovin nedostatek pÛdní vláhy. Proto se doporuãuje v období
sucha dostateãnû kefie zalévat a v pfiípadû ãerného rybízu, kde b˘vá pfiíãinou opadu ‰patné opylení, se doporuãuje vysazovat více odrÛd. Také
vydatná zálivka ovocn˘ch stromÛ pod obvodem
koruny je v období sucha z tohoto dÛvodu nutná.
Aktuální jsou i ochranné zákroky proti slimáãkÛm
a plzáãkÛm, které ohroÏují zvlá‰tû vyseté a vysázené zeleniny - je moÏné vyuÏít dusíkatého vápna
(30g/m2), které pÛsobí i hnojivû a herbicidnû
a nebo nejedovat˘ pfiípravek VANISH Slug Pellets. Tyto pfiípravky se aplikují opatrnû tak, aby
nedo‰lo ke styku s rostlinami.
V pfiípadû vlhkého a de‰tivého poãasí je nutné
vûnovat vût‰í pozornost o‰etfiení jahodníku proti
plísni ‰edé. K o‰etfiení se pouÏívá buì ROVRAL,
nebo EUPAREN - nejdfiíve na zaãátku kvetení
a postfiik se za t˘den opakuje. Pfiehoustlé, nebo
dusíkem pfiehnojené porosty jsou pro napadení
plísní podstatnû vnímavûj‰í. Napadené plody je
tfieba ihned odstraÀovat a likvidovat, zdravé podkládat, sazenice pûstovat na folii, nebo mulãovat.
¤e‰ením v rizikov˘ch oblastech je i pûstování
odoln˘ch odrÛd (Karmen apod.).
Z bfieznového v˘sevu salát, ‰penát a kopr jiÏ
mÛÏeme sklízet, na volné záhony se vysévají fiedkviãky, hrá‰ek a karotku k postupné sklizni, salátovou fiepu, fazolky, pozdní ko‰Èáloviny a ãekanku
salátovou pro zimní rychlení pukÛ, ale i na teplo
nároãnûj‰í zeleninové druhy, jako napfi. tykve
a okurky. Do studeného pafieni‰tû lze od zaãátku
mûsíce sázet okurky, na volná místa ve foliáku, ãi
ve skleníãku se vysazují rajãata, papriky a okurky.
Po období tzv. ledov˘ch muÏÛ se vysazují na
záhony sazenice teplomiln˘ch zelenin. Ten, kdo
nemá zahrádku, mÛÏe na balkonu, nebo terase, ãi
alespoÀ na plo‰e okenního parapetu nûkteré zeleniny pro svoji potfiebu vypûstovat. Nízk˘m kefiíãkov˘m rajãatÛm staãí sáãky z plastic. hmoty, vysoké
tyãkové odrÛdy v polyetylénov˘ch pytlích, k tyãkov˘m fazolÛm vyset˘m do bed˘nek je moÏno
z latûk a provázkÛ do cca 2-metrové v˘‰e zhotovit
vhodnou opûru. Na balkonu si mÛÏeme vypûstovat podobn˘m zpÛsobem i papriky, nad kter˘mi
natáhneme na ohnuté dráty folii v podobû krytu.
Mimo uÏitkovou zeleninu nám balkon bûhem
vegetace poskytne i okrasnou zelenou stûnu, ze
které sklízíme lusky.
Pokud v dubnu nebyl ãas, nebo vhodné podmínky pro vysazení révy, tak to je‰tû v kvûtnu mÛÏeme provést. Je ale nutné mít pÛdu pro dlouholeté
pûstování fiádnû pfiipravenou - hluboké zkypfiení
(60 cm), zásobení kompostem (10 kg), pln˘m hnojivem (4 dkg/sazenici). KdyÏ jiÏ je u révy zfietelná
násada budoucí úrody (koncem mûsíce), vylamujeme neplodné letorosty a zálistky, vyrÛstající
z úÏlabí listÛ. Proti perenospofie, padlí, obaleãÛm
a ãervené spále v této dobû stfiíkáme.
21
Stále je‰tû mÛÏeme do truhlíkÛ na okno vysévat
nûkteré letniãky (balzamíny, lichofiefii‰nice), do
mobilních nádob vysévat nízké odrÛdy afrikánÛ.
Hlízy jifiin se vysazují na dobfie pfiipravené záhony
(propracovaná a kompostem vyhnojená pÛda),
vysazují se hlízy gladiolÛ. S v˘sadbou nara‰en˘ch
hlíz begonií poãkejte aÏ do tfietí dekády mûsíce
kvÛli vy‰‰í citlivosti na mráz.
U rÛÏí odstraÀujte vãas (nejlépe hned po zji‰tûní)
plané vlkovité v˘hony, vyrÛstající z podnoÏe. Také
dbejte na zdravotní stav a vhodn˘mi fungicidy
(DITHANE, NOVOZIR ap.) stfiíkejte proti rÛÏové
rzi, proti ãerné skvrnitosti a rÛÏovému padlí. Balkon efektnû ozdobí laÈková mfiíÏ, která se nechá
popnout popínavou lichofiefii‰nicí, nebo fazolem
‰arlatov˘m.
Za teplého dne vyneste pokojové kvûtiny ven (ne
v‰ak na prudké slunce) a osprchujte je. Tato koupel vlaÏnou vodou jim prospûje, po okapání vody
je pfieneste zpût na jejich místo. Vfiesy a vfiesovce
po odkvûtu sestfiíhejte asi o 1/3 délky - kefiíky
zahustí aÏ od zemû a bohatû pokvetou.
Novû vysázené dfieviny dostateãnû zalévejte
(zvlá‰tû v období sucha a intenzivního sluneãního
záfiení), také mlÏení je tfieba nûkolikrát dennû opakovat.
PrÛbûÏnû odstraÀujte u ‰efiíku odkvetlá kvûtenství hned po odkvûtu, po odkvûtu tulipánÛ odstfiíhávejte semeníky, aby se rostliny nevysilovaly.
Trávník pravidelnû sekejte, krátkou fiezanku
z pokosu sekaãkou (ne v‰ak rostliny v semenném
stavu) pouÏijte na zahrádce jako mulã. Krtek
v trávníku, ale i na záhonech je hmyzoÏravec
právnû chránûn˘ a nelze jej chytat, ãi snad hubit.
Jist˘ch úspûchÛ v ochranû proti jeho pfiítomnosti
bylo dosaÏeno pfii kladení silnû aromatick˘ch látek
do chodeb - mÛÏete napfi. vyzkou‰et vliv rozfiíznut˘ch strouÏkÛ ãesneku, nûkomu se zase osvûdãily drobné kousky naftalínov˘ch tablet vloÏené do
vchodu otevfien˘ch nor.
DÛleÏité je rovnûÏ cel˘ mûsíc vûnovat pozornost
plevelÛm. Mírné zaplevelení zahrádky je moÏné
tolerovat, neboÈ zcela bezpleveln˘ stav zpÛsobuje
pfiehfiívání pÛdy, které napomáhá likvidaci uÏiteãn˘ch pÛdních mikroorganismÛ. DÛleÏité je nenechat plevel vykvést, neboÈ má vût‰inou velkou
reprodukãní schopnost pomocí semen - napfi. ptaãinec Ïabinec.
Efektivnû proti
obaleãi jableãnému
PÛsobení probíhá tak, Ïe spory ulpí na povrchu
rostliny a jsou housenkami seÏrány. V prostfiedí
zaÏívacího traktu dojde k aktivaci bakteriální bílkoviny, která naru‰í stfievní stûnu, zpÛsobí ochrnutí
svalstva a bakterie se zaãne mnoÏit. Housenky
bûhem nûkolika hodin zastavují Ïír a v prÛbûhu 2 5 dnÛ hynou.
KaÏdoroãnû je vût‰ina na‰ich jabloní ohroÏována
ãervivostí, tedy obaleãem jableãn˘m. Housenky
obaleãe jableãného pfiezimují v zámotku v prasklinách kÛry, poãátkem jara se kuklí a pfiibliÏnû od
první poloviny kvûtna se líhne první generace mot˘lÛ. Po oplození kladou samice vajíãka jednotlivû na
mladé plody nebo listy v jejich okolí. Jedna samice
klade asi 80 - 120 vajíãek a bûhem 8 - 15 dnÛ
dochází k líhnutí housenek. Housenka obaleãe po
urãitou dobu leze po jablku a pak se zaãne proÏírat dovnitfi. Mladé plody napadené první generací
opadávají, druhá generace pak zpÛsobuje typickou
ãervivost jablek. Po‰kození plodÛ housenkami také
v˘raznû zvy‰uje druhotné napadení jablek a hru‰ek moniliózou.
Doba aplikace a zpÛsob o‰etfiení
DÛleÏit˘m pfiedpokladem dobrého o‰etfiení proti
obaleãi jableãnému je urãení správného termínu
ochranného zásahu. Obecnû platí, Ïe ãím mlad‰í je
housenka ‰kÛdce v dobû zásahu pfiípravkem Biobit, tím citlivûj‰í je k nákaze bakterií B.thuringiensis.
Správn˘m termínem o‰etfiení je tedy doba maximálního líhnutí housenek ‰kÛdce z vajíãek. Jednoduch˘m a zároveÀ pfiesn˘m zpÛsobem správného
naãasování doby o‰etfiení je sledování letu obaleãÛ pomocí feromonov˘ch lapákÛ, které lákají
Ochrana proti obaleãi
selektivnû samce obaleãe (i ostatních druhÛ ‰kodV poslední dobû je mnoha zahrádkáfii i profesio- liv˘ch mot˘lÛ). Lapáky se vyvû‰ují zaãátkem kvûtnálními pûstiteli úspû‰nû vyuÏívána nová generace na, po 6 - 8 t˘dnech se vymûÀují feromonové
biologick˘ch prostfiedkÛ ochrany rostlin. Jedná se odparníky.
Ideálním termínem postfiiku je doba 5 - 7 dnÛ
o preparáty na bázi bakterie Bacillus thuringiensis - Biobit XL a WP. Úãinnost tûchto pfiípravkÛ je po maximálním náletu obaleãÛ do lapákÛ. Úãinstejná jako u chemick˘ch insekticidÛ a pfiesto neli- nost Biobitu trvá zhruba po dobu 10 dnÛ, coÏ je
kvidují Ïádné z pfiirozenû se vyskytujících predáto- v˘hodou biologického preparátu. Pfii intenzivnûj‰ím
rÛ jako jsou dravé plo‰tice, slunéãka, lumci, lumãí- a del‰ím letu obaleãe, trvajícím nûkdy i více jak 3
ci apod. a nejsou toxické ani vÛãi vãelám a v‰em t˘dny, je vhodné o‰etfiení opakovat. Pfiípravek se
obratlovcÛm vãetnû ãlovûka. Bakterie Bacillus thu- rozpou‰tí ve vodû a aplikaci je moÏno provádût
ringiensis se pomûrnû hojnû vyskytuje v pfiírodû, bûÏn˘mi typy postfiikovaãÛ. PouÏívá se niωí mnoÏz hlediska ekologického nejde tedy o nic cizího. ství postfiikové kapaliny (400 - 600 l/ha) tak, aby
22
do‰lo k dobrému ovlhãení rostlin, ale nikoli ke stékání. Platí pfiímá úmûra mezi jemností postfiiku
a úãinností. O‰etfiení se neprovádí za intenzivního
sluneãního svitu a je dÛleÏité, aby nûkolik hodin po
aplikaci nepr‰elo. Stejnû tak je vhodné, aby se
alespoÀ ãást postfiiku dostala na spodní stranu
listÛ, kde jsou bakterie chránûny pfied UV sloÏkou
sluneãního záfiení, která je usmrcuje. Pfii správné
aplikaci je úãinnost Biobitu celkovû srovnatelná
s chemick˘mi insekticidy (80-85 %), navíc je dlouhodobá (10 - 14 dnÛ) a podporuje pfiirozenou staIng. Josef Bogar
bilitu ekosystému.
Biocont Laboratory s.r.o.
Pûstujte pór bez vrtalky
Nebezpeãn˘m ‰kÛdcem póru se v posledních
letech stala vrtalka pórová. V na‰ich podmínkách
má dvû generace za rok, první generace nalétá na
rostliny koncem dubna a zaãátkem kvûtna, druhá
vût‰inou poãetnûj‰í a také ‰kodlivûj‰í generace
nalétá na porost koncem srpna a zaãátkem záfií, ta
jiÏ letní pór prakticky nepo‰kozuje. Na zahrádkách
lze k ochranû úspû‰nû vyuÏít zakrytí porostu póru
netkanou textilií. Porost zakr˘váme po dobu 4 - 6
t˘dnÛ vÏdy pfies období náletu. Textilii, jejíÏ okraje
musí b˘t zapu‰tûné do pÛdy, pokládáme pfiímo na
rostliny. Nenapínáme ji, protoÏe rostliny potfiebují
prostor pro dal‰í rÛst. Pfii silnûj‰ím v˘skytu druhé
generace necháme porost zakryt˘ radûji aÏ do
konce záfií. Díky tomuto opatfiení mÛÏeme pûstovat
i zimní pór úplnû bez vrtalky.
Z chemické ochrany lze pouÏít Decis Flo 2,5 ve
formû postfiiku za pouÏití smáãedla. Porost o‰etfiujeme podle signalizace. Prvnû o‰etfiujeme proti
jarní generaci v poslední dekádû dubna nebo
zaãátkem kvûtna, proti letní koncem srpna nebo
zaãátkem záfií. U nás se bûÏnû pûstuje pór letní odrÛda Starozagorski kamus. V obchodech je také
k dispozici holandské osivo - odrÛdy Lincoln,
Jolant, Lancelot, Prelina a Primera.
Tradiãní, mrazuvzdornou odrÛdou, póru zimního,
u nás nejvíce pûstovanou je Elefant. Z holandsk˘ch odrÛd jsou to - Blizzard, Forrest, Laura,
Kajak, Latina, Arkansas a Poriwin.
Václav Îateck˘
Pór se u nás pûstuje v men‰í mífie neÏ cibule
a ãesnek. Pfiesto je oblíbenou zeleninou. Kromû
vitamínÛ (provitamín A - karoten, B1, C) a minerálních látek obsahuje i éterické oleje, které pfiíznivû
ovlivÀují tvorbu Ïaludeãních ‰Èáv a trávení. Pór
patfií mezi lahÛdkové zeleniny. Ze záhonÛ se mÛÏe
sklízet po celou zimu aÏ do jara.
Pór patfií ke skromn˘m druhÛm zeleniny. Nejlépe
se mu dafií v pÛdách lehãího typu - písãitohlinit˘ch,
hlinitopísãit˘ch nebo aÏ písãit˘ch, ale dobfie vyhnojen˘ch, s dostateãnou zásobou Ïivin a vláhy. Proto
se pûstuje po pfiedplodinách, které byly silnû hnojeny chlévsk˘m hnojem (po bramborách, ko‰Èálovinách, okurkách). Dobfie se mu dafií i ve vy‰‰ích
a chladnûj‰ích polohách.
Z botanického hlediska rozli‰ujeme pór zimní
Pfiíãiny neplodnosti kiwi
a pór letní. Pór zimní je u nás podstatnû více roz‰íNejroz‰ífienûj‰ím druhem ãnûlkovce ovocného
fien neÏ pór letní. Má del‰í vegetaãní dobu, je
mohutnûj‰í, mrazuvzdorn˘ a trval˘. UÏitková ãást je (aktinidie) mezi zahrádkáfii je Actinidia arguta o nûco krat‰í a ‰ir‰í. Pûstuje se na sklizeÀ od pod- aktinidie v˘znaãná. Jedná se o drobnoplodé kiwi,
zimu do jara. Pór letní je charakteristick˘ rychl˘m jehoÏ plody dorÛstají velikosti angre‰tu. Pfiíãin
v˘vojem, vy‰‰ím vzrÛstem a vût‰ím poãtem jem- neplodnosti tûchto rostlin, pûstovan˘ch na zahrádnûj‰ích listÛ, ale v na‰ich klimatick˘ch podmínkách ce mÛÏe b˘t nûkolik.
1. Aktinidie mnoÏené ze fiízkÛ kvetou dfiíve, neÏ
vymrzá.
Pór se vysévá pfiímo na záhony do volné pÛdy semenáãe. ¤ízkované rostliny samãí kvetou jiÏ
nebo se pûstuje ze sazenic, coÏ je v˘hodnûj‰í, pro- v druhém roce stáfií a samiãí rostliny aÏ ve ãtvrtém
toÏe sazenice se mohou vysazovat hloubûji. Z pfií- roce. Dokud nekvetou obû pohlaví souãasnû,
mého v˘sevu je nutno rostliny po vyjednocení nemÛÏe kiwi plodit.
2. Rostliny vypûstované ze semen zaãínají kvést
postupnû nahrnovat pro získání del‰í vybûlené
spodní ãásti. Pfii pfiedpûstování sadby vyséváme nejdfiíve v pátém aÏ ‰estém roce stáfií. Je zapotfiepór do pafieni‰tû nebo na v˘sevn˘ záhon od konce bí pfiipomenout, Ïe v populaci semenáãkÛ pfievláúnora do kvûtna podle toho, zda jej chceme sklízet dají rostliny samãí z 80 - 90 %, které nejsou ploduÏ na podzim (pór letní) a v zimû nebo aÏ do jara né. Samãí rostliny dávají pouze pyl a nevytváfií
(pór zimní). Sazenice vhodná pro v˘sadbu má mít plody. Zb˘vajících 10 - 20 % jsou rostliny samiãí,
tfii aÏ ãtyfii pravé listy, tlou‰Èku tfii aÏ pût milimetrÛ. které plodí za pfiedpokladu, Ïe byly opyleny rostliKofieny zkrátíme na délku asi dva centimetry, listy nou samãí. Bezpeãné rozli‰ení samãích a samiãích
asi o tfietinu. Sázíme do sponu 30-45x15 cm do rostlin je moÏné aÏ v dobû kvûtu. Samãí rostliny
mají v kvûtu vyvinuté, dozrávající pra‰níky a zakrpfiedem vyhlouben˘ch brázdiãek.
Bûhem vegetace porost kypfiíme, odplevelujeme, nûl˘ (nefunkãní) semeník vãetnû blizen. Samiãí
pfiihrnujeme, zavlaÏujeme a o‰etfiujeme proti cho- rostliny mají v kvûtu vyvinut˘ semeník s bliznami
robám a ‰kÛdcÛm. Vhodné je pfiihnojení póru pln˘- a pra‰níky. V samiãích kvûtech jsou funkãní pouze
mi hnojivy - Cererit, NPK, popfiípadû superfosfá- blizny se semeníkem. Pra‰níky b˘vají ménû vyvitem. Pór sklízíme postupn˘m vyr˘váním - od ãas- nuty a nebo dávají pyl, kter˘ neklíãí na bliznách
v rámci téhoÏ kvûtu (téÏe rostliny). Odli‰nosti mezi
ného podzimu do jara.
23
jednotliv˘mi kvûty jsou patrné z obrázkÛ na obálce.
7. V˘sadbov˘ materiál nakupujte u spolehliv˘ch
Pfii v˘sadbû rostlin kiwi se doporuãuje umístit jednu firem, které mohou dát záruky na pravost nabízesamãí rostlinu na 6 - 8 rostlin samiãích, vzdálenost n˘ch druhÛ a odrÛd. Nákup u neznám˘ch prodejcÛ
pfii rÛzn˘ch celostátních v˘stavách je riskantní.
rostlin pfii v˘sadbû se doporuãuje 1,5 - 2 m.
3. Nûktefií prodejci nabízejí rostliny samospra‰né. Nûktefií prodávají dosud neplodící semenáãky
To znamená, Ïe na jedné rostlinû se nacházejí a vydávají je za samospra‰né rostliny. Mladé rostkvûty, které mají vyvinut˘ semeník s bliznami liny pfiedpûstované ve skleníku trpí ãasto svilu‰kou,
i s pra‰níky. Pyl klíãí na bliznách v rámci jednoho na o‰etfiení je vhodn˘ pfiípravek OMITE. Po v˘sadkaÏdého kvûtu na stejné rostlinû. Rostlin samo- bû rostlin na trvalé stanovi‰tû svilu‰ka jiÏ rostliny
spra‰n˘ch se vyskytuje málo a vût‰ina mÛÏe b˘t kiwi nepo‰kozuje.
V prvním roce po v˘sadbû chráníme pfied zimou
nejistû samospra‰n˘ch. V nûkterém roce dochází
k nedokonalému v˘voji pfiedev‰ím pra‰níkÛ, kdy mladé rostliny nakopãením zeminou a kofienovou
není pfiítomen klíãiv˘ pyl. Potom i tzv. samospra‰- pfiikr˘vkou z chvojí. V dal‰ích letech rostliny pfiiJaroslav Matejsek
né aktinidie nejsou opyleny a nepfiinesou plody. kr˘vku na zimu nepotfiebují.
Z toho dÛvodu je vhodné i ve v˘sadbû samospra‰Biologická ochrana proti plÏÛm
n˘ch aktinidií vysázet i spolehlivou samãí rostlinu,
nebo naroubovat do koruny samospra‰né rostliny
V posledních letech dochází stále ãastûji ke kalaroub rostliny samãí.
mitním v˘skytÛm slimákÛ a plzákÛ. Zejména na
4. Poãítejte i s tím, Ïe vynalézavost nûkter˘ch stanovi‰tích silnû ovlivnûn˘ch ãlovûkem, jako jsou
prodávajících firem je pozoruhodná. Do jednoho napfiíklad zahrádky, kulturní louky, ruderální plochy
kontejneru vysází spoleãnû rostliny samãí i samiãí. apod., pÛsobí plÏi velké ‰kody. Jedná se hlavnû
Tento pár, kter˘ se rÛstovû proplétá, prodávají jako o plzáka ‰panûlského, kter˘ se pÛvodnû vyskytosamospra‰né kiwi. Rostlina samãí b˘vá vzrÛstnûj‰í val na Pyrenejském poloostrovû a zhruba pfied
a slab‰í rostlinu samiãí utlaãuje a zpÛsobí její padesáti léty se zaãal ‰ífiit dál. Asi od roku 1995 se
pozdûj‰í uhynutí a tím se zakoupené kiwi stává vyskytuje také na vût‰inû území âech a Moravy.
neplodné. Proto je dobré tuto skuteãnost zjistit
V‰ichni na‰i plÏi jsou oboupohlavní, to znamená,
vãas a rozdûlit rostliny pfii v˘sadbû a kaÏdou zasa- Ïe kaÏd˘ jedinec má jak samãí, tak samiãí pohlavdit zvlá‰È.
ní orgány. Jednotlivé kusy se oplodÀují vzájemnû
5. DÛleÏit˘ je i fiez plodících aktinidií. A. arguta a proto kaÏd˘ jedinec v populaci klade vajíãka jako
vytváfií v první rÛstové fázi (od nara‰ení do konce samice. Dospûlí slimáci a plzáci jsou podle druhu
ãervna) nové pfiírÛstky dlouhé pfies 1 aÏ 2 metry. 30 aÏ 150 mm dlouzí. Ke svému Ïivotu potfiebují
Na tûchto dlouh˘ch letorostech vyrÛstají v druhé vlhké prostfiedí. Kladou svá vajíãka po 15 aÏ 200
rÛstové fázi (ãervenec aÏ srpen) pfiírÛstky krat‰í, na kusech do pÛdy nebo pod rostlinn˘ odpad. Za pfiízkter˘ch aktinidie pfií‰tí rok plodí. Z toho dÛvodu je niv˘ch podmínek se líhnou okamÏitû, jinak vajíãka
vhodné nové, dlouhé pfiírÛstky zkrátit na 5 - 6 oãek pfieÏívají tak dlouho, dokud se podmínky nezlep‰í.
(za pát˘m aÏ ‰est˘m listem) od báze v˘honu. Ter- V prÛbûhu jednoho roku probûhnou vût‰inou 2
mín zkrácení je nejvhodnûj‰í koncem ãervna aÏ generace, pokud je léto vlhké, i více. Plzák ‰panûlzaãátkem ãervence. Nov˘ obrost, kter˘ po tomto sk˘ má pouze jednu generaci do roka. Dospívá
zakrácení naroste, b˘vá v pfií‰tím roce plodn˘. v ãervenci a srpnu, kdy se páfií a v srpnu aÏ záfií
Slab˘ obrost, kter˘ je hodnû rozvûtven a neplodí, klade maximum vajíãek.
mÛÏeme bûhem vegetace odstranit. Kiwi se nedoPfiibliÏnû 90% populace slimákÛ je moÏno nalézt
poruãuje fiezat v pfiedjafií a na jafie pfied ra‰ením, v pÛdû, pouze 10% vylézá v noci ven a poÏírá rostkdy hodnû roní mízu.
linn˘ materiál. PlÏi mají v pfiírodû fiadu antago6. Jednou z pfiíãin neplodnosti, nebo slabé plod- nistÛ. Jsou to napfiíklad parazitické mouchy ãelenosti mohou b˘t i nevhodné podmínky na stanovi‰- di vláhomilkovit˘ch, v pÛdû jsou napadáni paraziti. Extrémnû nepfiíznivé podmínky mají vliv na sní- tick˘mi háìátky Phasmarhabditis hermaphrodita.
Ïení plodnosti. Kiwi vyÏaduje propustné vlhãí Vajíãka a mladé jedince poÏírají stfievlíci, drabãía úrodné pÛdy. Pro pûstování se nedoporuãují ci, svûtlu‰ky a dal‰í ãeledi broukÛ. PlÏi se Ïiví
pÛdy vápenité, nebo pfiihnojování vápenat˘mi hno- i fiada druhÛ obratlovcÛ, jako jeÏci, rejsci, krtci,
jivy. Vhodná jsou hnojiva organická (tfií- aÏ ãtyfilet˘ slep˘‰i a nûkteré skupiny ptákÛ, napfiíklad vruborozleÏel˘ hovûzí hnÛj, ra‰elina, vyzrál˘ kompost). zobí a hrabaví, kam patfií také domácí husy, kachPÛdu staãí vylep‰it do hloubky 25 - 30 cm.
ny a slepice.
Kiwi vyÏaduje také dostatek svûtla, ale nesná‰í
Pfiesto dochází v souãasnosti v na‰í stfiedoevroppfiím˘ sluneãní úpal. Je vdûãné za pfiistínûní mezi ské, ãlovûkem silnû pozmûnûné krajinû ke kalamit12 - 15 hod, pokud je vysazeno na celodenním ním v˘skytÛm. Pfiíãiny lze hledat v naru‰ení zpûtslunci. Pfiistínûní mÛÏe zajistit napfi. vût‰í strom, n˘ch vazeb mezi populacemi plÏÛ a jejich antagovhodná je v˘sadba k v˘chodní, nebo západní zdi nisty. Zajímavá je napfiíklad hypotéza, Ïe masová
domu. Obãasná zálivka za suchého poãasí je velmi chemická ochrana ve formû granulovan˘ch návnad
má v pfiípadû predátorÛ, hlavnû obratlovcÛ paraprospû‰ná.
24
doxnû opaãn˘ efekt. Pozfiení mrtvolky plzáka se
zbytkov˘m obsahem jedovaté úãinné látky nauãí
totiÏ predátory pomûrnû rychle se plÏÛm vyh˘bat.
V dÛsledku pfiemnoÏení slimákÛ a plzákÛ dochází k v˘znamn˘m po‰kozením porostÛ. Jeden jedinec je schopen pohltit v prÛbûhu 24 hodin potravu
o hmotnosti poloviny svého tûla. VyÏírá semena,
poÏírá kofieny a dûloÏní listy, okusuje listy a po‰kozuje kvûty. Po‰kození na rostlinách otvírá bránu
pro vstup mnoha dal‰ím nemocím a následn˘m
problémÛm pfii skladování. Také slizk˘ v˘mû‰ek
zpÛsobuje ztráty na kvalitû a vzhledu kvûtÛ a listÛ.
Pûstujete správnû mace‰ky?
Viola x wittrockiana Gams - mace‰ka zahradní je
dvouletá rostlina vzniklá zámûrn˘m kfiíÏením
Evropsk˘ch, Sibifisk˘ch a Africk˘ch druhÛ.
Souãasné kultivary jsou asi 15 aÏ 20 cm vysoké,
stejnû tak i ‰iroké. U nás jsou známé pirnavské:
bílá, bílá s modrofialov˘m okem, svûtle modrá,
vínovû ãervená a ‰v˘carské: Bílá paní (bílá), Thunské jezero (modrá s fialov˘m okem), Zlatá koruna
(Ïlutá), Zlato R˘na (Ïlutá s hnûd˘m okem), Berna
(tmavû fialová), Záfie Alp (ãervená s okem),
Alsmerská a ·v˘carská smûs. Ze zahraniãních se
pûstují ‰v˘carské velkokvûté: Firnenschnee (bílá),
MoÏnosti biologické ochrany
Silberbraut (bílá s okem), Goldgelb ohne Auge
Pro boj proti ‰kodliv˘m plÏÛm se v poslední dobû (zlatoÏlutá), Firnengold (Ïlutá s okem), Orangesonzaãíná u nás pouÏívat parazitické háìátko (Phas- ne (oranÏová), Flamme (oranÏovû plamenná
marhabditis hermaphrodita). Invazní larvy tohoto s okem), Red Wing (Ïlutá s okem, horní plátky
parazita Ïijí v pÛdû, kde aktivnû napadají pfiede- hnûdé), Abendglut (ãervená s okem), Weinrot mit
v‰ím mladé jedince mnoha druhÛ plÏÛ. Pronikají do Auge (vínovû ãervená s okem), Alpensee (modrá
tûla plÏÛ pfiedev‰ím d˘chacími otvory. Typick˘m s okem), Bergwacht (tmavû purpurová s okem),
pfiíznakem napadení plÏe je zdufiení hfibetního ‰títu. Wesseler (modrá s horními svûtl˘mi plátky), FeenUvnitfi tûla napadeného jedince vyvrhnou invazní königin (purpurová s bíl˘m lemem) atd. Novinkami
larvy háìátka ze svého trávícího traktu symbiotic- jsou voÀavé: Jolly Jocker F2 (oranÏová s fialov˘mi
kou bakterii, která plÏe bûhem 3 - 5 dnÛ usmrtí. horními plátky) a Jolly Jocker F2 Mix (smûs s “obliV tûle mrtvého plÏe dochází k dokonãení v˘vojové- ãeji”). Padparadja F2 (tmavû oranÏová), Sonnengho cyklu parazitick˘ch háìátek a jejich dal‰ímu lut (Ïlutá s ãerven˘m okem). Velkokvûté Mammuth
mnoÏení. Z uhynulého plÏe po jeho rozkladu migru- Rosa F2 ( tmavû rÛÏová s okem), Mammuth Weiß
je dal‰í generace háìátek do okolí a vyhledává mit Purpur F2 (bílá s purpurov˘m okem). Germania
dal‰í plzáky a slimáky. Takto vyvolaná infekce byla (super kadefiavá smûs), Fama Love Song F1
v pokusech vysoce úãinná po dobu ‰esti t˘dnÛ. Je (smûs “nûÏn˘ch” barev) atd.
Semena vyséváme do truhlíku nebo na zastínûn˘
nutno podotknout, Ïe háìátka jsou mikroskopická,
v˘sevn˘
záhon od ãervna do poloviny záfií. Z ãervnopouh˘m okem neviditelná a napadají selektivnû
pouze plÏe. Nejsou tedy nebezpeãná Ïádn˘m v˘ch aÏ ãervencov˘ch v˘sevÛ kvetou od podzimu do
pozdního jara, z ãervencov˘ch aÏ srpnov˘ch v˘sevÛ
jin˘m organismÛm, vãetnû ãlovûka.
Pfiípravek Nemaslug - obsahuje invazní larvy od zimy po celé léto. Mace‰ky urãené pro jarní rychlení (kvûty jiÏ od ledna) vyséváme aÏ do poloviny
zmínûného háìátka. Doporuãená dávka je
záfií. Pfied v˘sevem semena smícháme s jemn˘m
2
300.000 jedincÛ na 1 m . Preparát se aplikuje buì
pískem a mneme v dlaních tak dlouho, aÏ jsou
kropící konví (2litry vody/m2) nebo postfiikem. Je
matná. Tím naru‰íme jejich ochranou “voskovou”
dÛleÏité, aby pfiípravek byl aplikován nejlépe nave- vrstviãku a dosáhneme tak vysoké, témûfi “stoproãer na vlhk˘ povrch pÛdy a po aplikaci byla o‰etfie- centní” klíãivosti. Klíãí pfii teplotû nad 15 stupÀÛ, na
ná místa je‰tû znovu pokropena vodou. PÛda se povrchu vlhké pÛdy a ve tmû. To docílíme tak, Ïe je
udrÏuje vlhká je‰tû po dobu minimálnû dvou t˘dnÛ, do vlhké pÛdy jen lehce vtlaãíme a osetou ãást pfiehlístice jsou velmi drobné a snadno vysychají. kryjeme mokrou lepenkou (papírem). Lepenku udrVhodná teplota je 5 - 20 °C, optimální pak 15 °C, je Ïujeme neustále mokrou. Asi za tfii t˘dny ji nadzvedtedy ideální pfiípravek aplikovat pfiedev‰ím na jafie neme. Pokud jiÏ vyklíãila pfieváÏná ãást semen
a potom koncem léta a na podzim. Jako velmi úãin- odstraníme ji. Rostlinky dále pûstujeme na svûtle.
ná se ukázala instalace tzv. “návnadov˘ch pastí”. Aby byly nízké a ko‰até pfiepichujeme je po vytvofieJedná se o prkénka, která se rozmístí cca t˘den ní dvou, nejpozdûji v‰ak ãtyfi prav˘ch lístkÛ. Jakmile
pfied aplikací po plo‰e zamofiené slimáky. Je nutné vytvofií první poupata vyr˘pneme je i s pÛdou u kofiínudrÏovat pÛdu pod prkénky vlhkou. Na tato místa kÛ a pfiesadíme ve sponu asi 20 x 25 cm na stanose plÏi stahují a následné o‰etfiení “pastí” pak ãiní vi‰tû. Nejsou choulostivé, vyÏadují jen dostateãnou
zásah mnohem efektivnûj‰ím. Líhní slimákÛ a plzá- zálivku. Nesmûjí pfieschnout ani pfies zimu, v bezkÛ jsou rovnûÏ komposty, mûly by b˘t tedy také mraz˘ch dnech je mírnû zaléváme. Bohatství kvûtÛ
o‰etfieny. Tento zpÛsob ochrany je vhodné kombi- docílíme hnojením hnojivem Super (na sníh nebo
novat se sbûrem a mechanick˘m hubením dospû- ãasnû z jara pÛl ãajové lÏiãky k rostlinû) a odstraÀol˘ch plzákÛ. Souãástí systému ochrany zahrádek váním odkvetl˘ch kvûtÛ. Vykvétají brzy z jara, ãasto
pfied plÏi by mûlo b˘t i pravidelné vyÏínání jinak hned kdyÏ sejde sníh. S úspûchem je mÛÏeme vyunevyuÏívan˘ch ploch a odstraÀování eventuálních Ïít nejen k plo‰né v˘sadbû, ale i na obruby záhonÛ,
Ing. Josef Bogar, do truhlíkÛ, koryt, okrasn˘ch mís a to i do svûtl˘ch
úkrytÛ plÏÛ.
Biocont Laboratory s.r.o. interiérÛ.
Jaroslav Na‰inec, AEV-VS
25
âERVEN
âerven se poãítá jiÏ za letní mûsíc, u nás má nejdel‰í den. PrÛmûrná denní teplota ve 200 m nad
mofiem je témûfi 17 °C a na kaÏd˘ch 100 m se sniÏuje o 0,75 stupnû, takÏe v 600 m je okolo 14 °C.
Také teplota pÛdy je vysoká a má malé v˘kyvy. Na povrchu je kolem 21 °C, ve 20 cm 19 °C, v 60 cm
17 °C a v jednom metru 15 °C.
De‰Èov˘ch sráÏek je medardsky hodnû: od 71 mm v níÏinách po 104 mm v 800 m nad mofiem. Zimní
a jarní vláha je jiÏ spotfiebována a musíme zavlaÏovat.
Okolo slunovratu je 16,15 hodiny dlouh˘ den, pak se zaãne zkracovat. Slunce svítí prÛmûrnû 230 aÏ
250 hodin, coÏ je 13 % z celoroãního úhrnu.
âerven pfiiná‰í majiteli zahrádky první ãerstvé
ovoce. JiÏ zaãátkem mûsíce je moÏné sklízet
nûkteré - ty z nejranûj‰ích odrÛd jahodníku. Jahody je doporuãeno sklízet pokud moÏno dopoledne,
aby orosené plody alespoÀ zãásti oschly. Vlhké
plody (napfi. sklizené v de‰tivém období) se brzy
kazí a proto je nutné vãasné zpracování. Z porostu je tfieba odstraÀovat a likvidovat nahnilé
a mumifikované plody, které jsou zdrojem ‰ífiení
infekce - zvlá‰tû za vlhka, nebo v pfiehoustlém
porostu.
Tam, kde jsou pfiíznivé klimatické podmínky, sklízí se v polovinû mûsíce - pokud jsou plody dostateãnû vyvinuté - zelen˘ angre‰t pro kompotování.
Pokud jsou plody po zanedbání ochrany napadené americk˘m padlím angre‰tov˘m, tak je nepouÏíváme ke konzervování, ani je nejíme ãerstvé, ale
likvidujeme je ohnûm nebo cestou odpadkÛ do
popelnice. Potom nám jiÏ dozrávají rané odrÛdy
rybízu a koncem mûsíce i první maliny. Plody,
které chceme pouÏít k pfiímému konzumu, nebo
zpracování (marmelády, sirupy apod.) se nechávají plnû vyzrát.
V ãervnu se na meruÀce mÛÏe vyskytnout hnûdnutí meruÀkov˘ch listÛ a proto se doporuãuje v pfiípadû v˘skytu de‰tivého poãasí dvojí o‰etfiení
NOVOZIREM (0,2 - 0,3 %) v intervalu 7 - 10 dnÛ,
s prvním postfiikem zaãnûte jiÏ na zaãátku ãervna.
Na zaãátku mûsíce (podle signalizace) o‰etfiete
jablonû proti obaleãi jableãnému pfiípravkem
MOSPILAN SP (nebo ZOLONE 35 EC).
Nepropásnûte ani termín chemického o‰etfiení
proti vrtuli tfie‰Àové, která zpÛsobuje ãervivost
plodÛ - po 10. ãervnu (obvykle v dobû, kdy zaãíná
kvést ãern˘ bez) zaãíná nálet ‰kÛdce. PouÏívá se
SUMITHION SUPER s krátkou ochrannou lhÛtou
(10 dnÛ), nálet ‰kÛdce prozradí i vyvû‰en˘ Ïlut˘
lapák. JestliÏe vám na m‰ice nezabere tradiãní
PIRIMOR, vyzkou‰ejte organofosfáty.
V pfiípadû silného infekãního tlaku strupovitosti
a padlí (podporováno vlhk˘m a tepl˘m poãasím)
o‰etfiujeme jádroviny bûhem celého mûsíce pfiípravkem RUBIGAN 12 EC, kter˘ stfiídáte
s CLARINETEM 20 SC.
Kontrolujeme místa roubování a v‰echny fale‰né
v˘hony, vyrostlé vedle pfiirostlého roubu vylamujeme, ãímÏ umoÏÀujeme lep‰í proudûní mízy do
roubu. Vylamujte a odfiezávejte rovnûÏ v‰echny
neÏádoucí vlky, rostoucí ze starého dfieva.
I kdyÏ ovocn˘ strom sám redukuje poãet nasazen˘ch plodÛ tzv. ãervnov˘m propadem, je dÛleÏité v pfiípadû velké násady dal‰í ruãní protrhávání,
aby plody mûly co nejlep‰í podmínky pro v˘voj.
Ovoce tak doroste do vût‰í velikosti, lépe se vyvine a vybarví a strom se zbyteãnû nevyãerpá. Platí
to nejen o jablkách, ale rovnûÏ o broskvích.
Je-li del‰í dobu sucho a patrn˘ nedostatek vláhy,
je tfieba stromky z podzimní a jarní v˘sadby
dÛkladnû zalít. Opûry stromkÛ bobulovin je nutné
zkontrolovat a po‰kozené (uhnilé apod.) hned
opravit, neboÈ pfii vy‰‰í úrodû by mohlo dojít
k polámání korunky pfii dozrávání, kdy se hmotnost plodÛ zvût‰uje. Spadané plody sbírejte vãas moniliózní likvidujte, zdravé zpracujte.
Po sklizni jahod (koncem mûsíce) o‰etfiete
jahodník. Je-li porost jiÏ star˘, tak jej zru‰te, ostatní zbavte plevelÛ, okopejte a pfiihnojte. Vyskytla-li
se vám na rostlinách bílá, ãi fialová skvrnitost, tak
porost seÏnûte a postfiíkejte DITHANEm DG. Po
sklizni se rovnûÏ stfiíká proti roztoãíku jahodníkovému SUMITHIONEm SUPER.
U révy sledujte zdravotní stav a podle potfieby
opakujte postfiiky proti plísni ‰edé a perenospofie.
PÛdu u kefiÛ udrÏujte v kyprém, bezplevelném
stavu pravidelnou okopávkou a pleãkováním, vylamujte zálistky ze zásobních ãípkÛ a vãas vyvazujte letorosty, aby nedo‰lo k vylámání.
Jako ãerstvá zelenina se zaãíná sklízet zelen˘
hrá‰ek, rané kedlubny, fiedkviãka, salát. Po sklizni
je tfieba uvolnûné záhony urovnat a zpracovat
pouze mûlce (motyãka, hrábû) a co nejdfiíve na nû
vysít dal‰í kulturu (kopr, hrách, mrkev, ãi kefiíãkové
fazoly pro podzimní sklizeÀ), abychom co nejvíce
‰etfiili s pÛdní vláhou. TéÏ je moÏné vysazovat
pórek a podzimní ko‰Èáloviny, pro podzimní záfiijovou sklizeÀ vysít letní hlávkov˘ salát. VÏdy za 14
dní se pûstovaná zelenina (celer, okurky, papriky,
rajãata) doporuãuje pfiihnojovat. Na zahrádce
26
nezapomeneme nechat místo pro záhonek kvûtáku podobné brokolice, která není tak pûstitelsky
nároãná, jako kvûták.
Po vût‰ích de‰tích je dobré záhony nakypfiit, aby
se nevytvofiil ‰kraloup. Zeleninu je tfieba vãas
odplevelovat, aby plevel nedorostl do fáze kvetení
a ãasto ji okopávat, aby se ‰etfiila pÛdní vláha.
Ko‰Èáloviny a okurky nakopãete. Okurky je tfieba
zalévat pfiímo k rostlinám, aby voda nepfii‰la na
list. U hnojivého roztoku volte radûji niωí koncentraci, aby nedo‰lo k popálení rostlin.
S ãastou zálivkou nezapomeÀte na celer, kter˘ je
na vláhu zvlá‰È nároãn˘ ve formû hnojivé zálivky.
Do vody se pro celer rozpou‰tûjí plná hnojiva, stafií
praktici míchali do vody zfiedûnou moãÛvku.
U brambor mimo udrÏování kyprého povrchu hrÛbkÛ sledujte peãlivû zdravotní stav rostlin a podle
potfieby stfiíkejte proti plísni bramborové
(ACROBAT MZ, nebo RIDOMIL v konc. 0,25 %).
Pfiíp. v˘skyt mandelinky bramborové je dobré likvidovat mechanicky (sbûrem), v pfiípadû vût‰í plochy pouÏít MOSPILAN 20 SP (nebo ZOLONE, ãi
SUMITHION). ACROBAT MZ, kter˘ má velmi krátkou ochrannou lhÛtu (jen 3 dny) je moÏné pouÏít
i na plíseÀ bramborovou na rajãatech, septoriovou
skvrnitost listÛ rajãat, plíseÀ cibulovou a plíseÀ
okurkovou.
Po sklizni zeleniny v‰echny rostlinné ãásti, vhodné ke kompostování, kompostujeme spolu
s nekvetoucím plevelem, zbytky trávy po pokosu
a dal‰ím vhodn˘m materiálem. Nezapomínejte ani
na své pafieni‰tû - vûtrejte a zalévejte nejlépe
v dopoledních hodinách, aby rostliny staãily do
veãera oschnout. Pfii peãování o zeleninu na vol-
n˘ch záhonech myslete na dostateãnou zálivku aÏ
naveãer, kdy je dodaná vláha rostlinami lépe vyuÏita.
Soustavnou péãi si vyÏaduje trávník, kter˘ je pfii
správném udrÏování opravdovou ozdobou
zahrádky. Pokos trávy provádûjte ãasto, za tepl˘ch a such˘ch dnÛ nezapomeÀte v podveãer na
zálivku. ProtoÏe se ãast˘m seãením porost vysiluje, nezapomeÀte ani na pfiihnojování. Pokosenou
trávu (bez rostlin ve stadiu kvûtu) je moÏné vyuÏít
na mulãování. V tomto mûsíci je vhodná doba na
stfiíhání Ïiv˘ch plotÛ z opadav˘ch listnáãÛ (ptaãí
zob, pustoryl, zimolez aj.). Tvarovací fiez se provádí tak, aby po ostfiíhání byl plot ve spodní ãásti
mírnû ‰ir‰í, neÏ v horní. Odkvetlá kvûtenství nûkter˘ch listnáãÛ je tfieba vãas odstraÀovat, aby se
rostliny nevyãerpávaly tvorbou semen (pûni‰níky,
pustoryly). Také u kefiÛ rÛÏí se odstfiihávají odkvetlé v˘hony, plané v˘hony vãas odstraÀujte. Chceteli docílit velk˘ch kvûtÛ na del‰ích v˘honech, fieÏte
hloubûji (na 2 - 3 zjevnû vyvinutá oãka). Záhon
rÛÏí odplevelujte a kypfiete. Tulipány a narcisy
nechte po vyjmutí ze zemû zatáhnout, oãistûte
cibule a i s listy zavû‰te k doschnutí na suchém
místû. O záhony s letniãkami, jifiinkami a ostatními
kvûtinami peãujte pravidelnou zálivkou podle
potfieby kypfiením a odplevelováním. Nûkteré trvalky (floxy, lupiny a ostroÏky) mÛÏete po odkvûtu
hloubûji sefiíznout. Pokojov˘m kvûtinám dopfiejte
polostín v zahrádce, kde je zapustíte i s kvûtináãem do zemû. Ten, kdo tyto moÏnosti pfienesení
kvûtin do venkovních podmínek zahrádky nemá.
nechÈ alespoÀ vãas vûtrá. NezapomeÀte je dostateãnû zalévat.
pro pfií‰tí vegetaãní rok. Tímto postupem vylouãíme
Probírka plodÛ jádrovin
stfiídavou plodnost u vût‰iny odrÛd. Vedle této
Hlavní v˘znam pro pûstitele ovocn˘ch druhÛ spov˘znamné vlastnosti docílíme v koneãném dÛsledãívá v produkci generativních orgánÛ a následn˘ch
ku pfii správné dobû provádûné ruãní probírky zlepkonzumních ãástí tj. plodÛ. U jádroviny jde o typic‰ení kvalitativních znakÛ u plodÛ. Jedná se o znaky
kou pûtipouzdrou malvici. Produkãní schopnost
mnoh˘ch odrÛd je tak vysoká, Ïe postupem ãasu jak˘mi jsou velikost, tvarová vyrovnanost, vybarvedochází k útlumu kvetení a tím i plodnosti aÏ do nost a jednotná doba skliznû.
Ruãní probírku plodÛ provádíme ve dvou tervyãerpání rostliny, coÏ má za následek i celkové
potlaãení rÛstov˘ch vlastností. Koruny stromÛ pfie- mínech:
1) 10-12 dnÛ po ãervnovém propadu, velikost
stávají obrÛstat, plodonosn˘ obrost se neobnovuje,
krní a jednotlivé partie vûtví usychají. Aby nedo‰lo v prÛmûru do 20 mm, kdy odstraníme plody nedok této fázi úhynu, mají odrÛdy sebezáchovnou stateãnû vyvinuté (deformované), pfiípadnû po‰kovlastnost zakládat kvûty a plody v období regene- zené ‰kÛdci,
2) zaãátkem ãervence, velikost plodu ve fázi tzv.
race, neboli v období odpoãinku. Tato skuteãnost
se v celkovém údobí Ïivotnosti stromu odbornû vla‰ského ofiechu, kdy odstraníme zb˘vající plody
oznaãuje termínem stfiídavá plodnost. Tuto nega- po‰kozené i napadené houbov˘mi chorobami.
tivní vlastnost mÛÏeme eliminovat redukcí kvûtÛ V tomto termínu je nutné probrat i plody vyvíjející
pfiedjarním fiezem nebo více zauÏívan˘m zpÛso- se ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu
bem redukcí plodÛ v roce zv˘‰ené násady. Pfii a to tak, Ïe ponecháváme nejvíce 2 plody v˘jimeãredukci plodÛ nedochází k vyãerpání stromu nû 3 plody u velikostnû maloplod˘ch odrÛd s dloua navíc se umoÏní zaloÏení generativních orgánÛ hou stopkou. Na vûtvích ponecháváme mezi jed27
ky registrovan˘mi pro ochranu okurek proti plísni
okurkové (Acrobat, Bravo, Previcur, Aliette, Mikal).
V poslední dobû, s roz‰ífiením pûstování okurek
tolerantních k plísni okurkové, nab˘vá na v˘znamu
ochrana porostÛ proti dvûma v˘znamn˘m ‰kÛdcÛm.
Prvním je svilu‰ka chmelová (Tetranynchus urticae), která je velmi ãasto zahrádkáfii zamûÀována
s plísní okurkovou a pÛsobí zahrádkáfiÛm nemalé
‰kody. Na lícní stranû se objevují skupinky svûtl˘ch
skvrnek s vpichem uprostfied. Skupinka skvrnek se
rozrÛstá, aÏ pokr˘vá cel˘ list. Listy nab˘vají svûtlého aÏ stfiíbfiitého zbarvení, pozdûji rezavû hnûdnou
a pfiedãasnû usychají. Pozdûji jsou pokryty jemnou
pavuãinkou, pfiedev‰ím na spodní stranû listÛ.
V tomto stádiu jiÏ b˘vá vût‰inou pozdû na záchranu porostu, a v˘nosov˘ potenciál takto po‰kozeného porostu se v˘raznû sniÏuje. Samotná svilu‰ka
je nazelenalé aÏ Ïluté barvy se dvûma tmav˘mi
skvrnami na hfibetní stranû, velikosti 0,4-0,6 mm.
Nacházíme ji pfiedev‰ím na spodní stranû listÛ
Závûr:
v okolí pfiíznakÛ po‰kození - skupinek vpichÛ.
Tento zpÛsob nalézá uplatnûní ve v˘sadbách DÛleÏité je hlídat první pfiíznaky napadení, abys nízk˘mi tvary stromÛ jako je ‰tíhlé vfieteno, pal- chom provedli vãas chemick˘ zásah a minimalizometa ãi zákrsek pfii uÏití velkoplod˘ch odrÛd. vali tak ‰kody. Podstatné je v pfiípadû v˘skytu
U odrÛd s plody stfiední velikosti lze tímto opatfie- a nutnosti o‰etfiení provést postfiik akaricidy dvaním podstatnû ovlivnit jejich velikost. Tento zásah krát v rozmezí 7-10 dnÛ, aby byl zásah dostateãnû
je neprovediteln˘ u vy‰‰ích kmenn˘ch tvarÛ jako je úãinn˘ a dlouhodobûj‰í. MÛÏeme pouÏít nûkter˘
âK, PK, VK. Ovoce z tûchto tvarÛ je pfieváÏnû z pfiípravkÛ registrovan˘ch do okurek - Vertimec,
stfiední a malé velikosti. Je urãeno pro prÛmyslové Omite, Talstar.
zpracování na v˘robu mo‰tÛ, dÏemÛ, dfiení
Mnoho zahrádkáfiÛ se zamûfiuje v “hlídání”
a k su‰ení nebo pro kuchyÀské pouÏití a tepelné porostu na plíseÀ okurkovou a nebezpeãí
zpracování-konzervaci.
Ing. Du‰an Nesrsta, po‰kození svilu‰kou podcení. Ta dokáÏe
ÚKZÚZ Îele‰ice porost, kter˘ nebyl vãas o‰etfien ãasto zdecimovat stejnû, jako to dokáÏe plíseÀ okurková.
Druh˘m závaÏn˘m ‰kÛdcem, kter˘ nab˘vá
Hlídáme plíseÀ okurkovou,
v posledních letech na v˘znamu jsou klopu‰ky
ale ãasto podceÀujeme ‰kÛdce
(ãeleì Miridae), které ‰kodí pfiedev‰ím na porosPlíseÀ okurková (Perenospora cubensis) byla tech ve volné pÛdû. Typick˘m pfiíznakem je náhlé
a v souãasnosti stále je v˘znamnou a limitující cho- vadnutí a usychání vrcholkÛ rostlin. Rostliny
robou okurek. Vût‰ina zahrádkáfiÛ pozná základní nadmûrnû vûtví a mladé plody se deformují a stápfiíznaky po‰kození plísní okurkovou, kdy na horní ãejí k jedné stranû. Pfii pozorné prohlídce porostu
stranû listÛ vznikají hranaté, svûtle zelené aÏ Ïluto- (vzrostn˘ch vrcholÛ) nalezneme létající hmyz zelené skvrny ohraniãené listov˘mi Ïilkami. Ojedi- plo‰tice, kter˘ po sobû zanechává znaãnû posáté
nûl˘ v˘skyt tûchto skvrn postupnû narÛstá, na mladé ãásti lodyh vãetnû mlad˘ch plodÛ tûsnû po
spodní stranû listÛ (na rubu listu) se vytváfií ‰edofi- odkvûtu.
Klopu‰ek existuje celá fiada druhÛ, napfi. Klopu‰alov˘ “porost” plísnû. Napadené pletivo listu hnûdne, listy postupnû usychají aÏ dochází k úhynu celé ka chlupatá, Klopu‰ka ãervená, Klopu‰ka dvouteãrostliny. DÛleÏité je si uvûdomit, Ïe k reprodukci ná, Klopu‰ka svûtlá, Klopu‰ka luãní, Klopu‰ka
a ‰ífiení plísnû okurkové je potfieba ovlhãení listÛ, bramborová. Obecnû nymfy a dospûlci klopu‰ek
infikovány mohou b˘t pouze vlhké listy. Pfii silném sají na rÛzn˘ch nadzemních ãástech rostlin, nejinfekãním tlaku a teplotû 20-25 °C staãí pouze ãastûji na vegetaãních vrcholech, listech a plodech.
dvouhodinové ovlhãení listÛ. Pokud jsou teploty Posáté orgány se deformují a zasychají, kvûty
niωí, nezbytná doba ovlhãení listÛ se mnohoná- a mladé plody mohou odpadnout. U posát˘ch pletiv mÛÏe dojít aÏ k trhání pletiva. Porosty okurek je
sobnû prodluÏuje.
Z v˘‰e uvedeného vypl˘vají dvû doporuãení: pomûrnû pfiitahují. Dospûlci klopu‰ek mají ploché,
maximálnû omezovat ovlhãení listÛ a v pfiípadû oválnû-vejãité tûlo 4-7 mm dlouhé, rÛzného zbarzji‰tûní v˘skytu plísnû v porostu a pfii vlhkém a tep- vení podle druhu - Ïlutavé, hnûdoÏluté, Ïlutozelelém poãasí neodkládat fungicidní o‰etfiení pfiíprav- né, hnûdoãervené a hnûdoãerné barvy. Nymfa je
28
notliv˘mi plody vzdálenost minimálnû 10 cm,
pokud jsou vzdálenosti mezi plody nepravidelné,
mÛÏeme je ponechat v nûkter˘ch úsecích i blíÏe
u sebe. Tímto docílíme nejlep‰ího v˘voje plodu
a jeho vybarvení.
Jak postupovat pfii oddûlování plodÛ od
vûtví? Nejjednodu‰‰ím zpÛsobem s minimální
újmou ostatních ãástí rostliny je odlomení plÛdku
od stopky. Jde to velice snadno, jednou rukou.
Stopky jsou v této dobû je‰tû zelené a tedy kfiehké.
Ponechané stopky prospívají dfievinû, ponûvadÏ
obsahují chlorofyl. Pfii oddûlení plÛdku se stopkou
není vylouãené po‰kození plodonosného obrostu,
ãímÏ dojde k otevfienému poranûní, zatrÏení nebo
i zlomení obrostu a ztrátû ãástí dfieva. Tím se zbyteãnû mrhá energií a stavebními látkami rostliny
(zacelení ran) v této dobû tak potfiebn˘ch pro v˘vin
plodÛ a základÛ nov˘ch generativních orgánÛ pro
následující rok. Pro bezpeãné odlomení nutno pouÏít obû ruce.
bezkfiídlá, podobná dospûlcÛm o velikosti 4-7 mm,
barvy Ïluté, Ïlutohnûdé, Ïlutozelené a zelené.
Sacím ústrojím napichují pletiva do znaãné hloubky a vysávají bunûãné stûny. Sají hlavnû na vzrÛstn˘ch vrcholech, které pokud jsou po‰kozené stagnují ve v˘voji, posátá místa tmavnou, jsou kfiehká,
vrcholy deformují, vadnou, mohou usychat. Mladé
plody deformují a mohou i odpadat.
Klopu‰ky zpÛsobují ‰kody jak na klasick˘ch
porostech na rovinû, tak pfiedev‰ím na “vertico”,
kdy rostlina pomalu a ‰patnû zaplÀuje plochu síta
a pfii navádûní se kfiehãí lodyhy lehce zalamují.
Nutná je pravidelná kontrola porostu, kdy mírn˘m
poklepáním vzrostl˘ch vrcholÛ okurek zji‰Èujeme,
zda klopu‰ka vyletí.
Porosty okurek napadené klopu‰kami je tfieba
vãas a opakovanû o‰etfiit nûkter˘m z insekticidÛ
napfi.: Decis, Sumithion, Talstar.
Ing. Jan Prá‰il, SEMO s.r.o.
v˘ch listÛ rostliny sefiezáváme 2,5 cm nad zemí
a necháme je obrÛst. Dorostlé rostliny sklízíme
kdyÏ rÛÏice dosáhnou hmotnosti 500 - 800 g.
Nechá se skladovat za vhodn˘ch podmínek jen 4
- 12 dní.
Rostlina je duÏnatá, má jemnou chuÈ a konzumuje se ãerstvá nebo tepelnû upravená, hlavnû k pfiípravû asijsk˘ch jídel.
V souãasné dobû jsou i v âR povolené odrÛdy:
Bokken, Ogi, Sobi.
Zelí pekingské (ta-paj-cchaj) v pfiírodû nebylo
nikde nalezeno divoce rostoucí, proto se pfiedpokládá, Ïe se jedná o spontánního kfiíÏence zelí ãínského a vodnice. První zmínky o jeho pûstování
pocházejí z âíny z 5. stol.n.l. Do Evropy do‰ly první
zprávy pfied rokem 1790. První pûstitelské zku‰enosti byly postupnû získávány v první polovinû
19. století ve Francii.
Pfiesto se v Evropû a u nás jeho pûstování roz‰ifiovalo pomalu. Jednou z pfiíãin je citlivá rekce
Co je vlastnû âÍNSKÉ ZELÍ
pekingského zelí na klimatické podmínky. Jeho
Takto se v souãasné dobû v obchodní síti oznaãu- pûstování u nás zaãalo pfied pÛl stoletím, ale jeho
je zelí pekingské (Brassica pekinensis syn. B. rapa plochy nebyly velké, s velkov˘robním pûstováním
var. pekinensis), ale ve skuteãnosti existuje i zelí se zapoãalo v roce 1998 a zájem spotfiebitelÛ se
ãínské (Brassica chinensis syn. B. rapa subspec. stále zvy‰uje, a tedy stoupá i jeho dovoz.
Pekingské zelí je rovnûÏ rostlina jednoletá, dlouchinensis). Jak˘ je vlastnû rozdíl mezi tûmito druhy?
âínské zelí (pak-choi) pochází z v˘chodní Asie, hodenní, citlivá k vybíhání. Náchylnost k vybíhání je
ale typické ãínské zelí neexistuje, vyskytuje se ale stimulována pfiedev‰ím nízk˘mi teplotami pfii
o
obrovské mnoÏství rÛzn˘ch typÛ a forem, li‰ících se vzcházení (2-8 C) i bûhem pûstování, ale i kombinejen vzhledem, ale i hospodáfisk˘mi vlastnostmi nacemi nadmûrnû vysok˘ch teplot po v˘sadbû,
a vyuÏitím. Je to rostlina jednoletá, dlouhodenní, suchem a dal‰ími vlivy. V˘bûr ze souãasn˘ch
citlivá k vybíhání stejnû jako zelí pekingské. Netvo- odrÛd umoÏÀuje tato velká rizika sníÏit, nikoliv v‰ak
fií v‰ak pevnou hlávku, ale volnou pfiízemní rÛÏici ze zcela vylouãit.
Klíãí velmi rychle za 2 - 4 dny po v˘sevu. Listy
vzpfiímen˘ch nebo svû‰en˘ch listÛ s v˘razn˘mi
Ïebry, které se smûrem dolÛ roz‰ifiují a na bázi jsou bezfiapíkaté se ‰irok˘mi bûlav˘mi Ïebry, ãepel
objímají. âepel listová je tuhá, lesklá, rÛznû zbar- neojínûná, svûtle zelená. Listy tvofií rÛÏici se stfievená, s hladk˘m nebo zoubkovan˘m okrajem, bub- dovou hlávkou, podle níÏ rozli‰ujeme tfii variety:
var. cylindrica s hlávkou úzce protáhlého tvaru,
linatá nebo zkadefiená. ¤apík je dlouh˘, duÏnat˘
s ménû dobfie uzavfien˘m vrcholem a del‰í vegea je od ãepele znatelnû oddûlen.
NejbûÏnûj‰í jsou typy s bíl˘mi nebo zelen˘mi duÏ- taãní dobou, patfií sem v˘nosovû velmi dobré odrÛnat˘mi Ïebry. Jednotlivé odrÛdy se li‰í velikostí a to dy, nûkteré i dobfie skladovatelné.
var. cephala s hlávkou válcovito - oválnou,
od nízk˘ch forem asi 10 cm vysok˘ch aÏ po mohutné, vysoké 45 cm, ale i odolností proti vybíhání do pevnû zavinutou.Tato varieta je pûstitelsky nejoblíkvûtu. ProtoÏe se konzumují listy, nikoli hlávky, lze benûj‰í, hlávky jsou vût‰inou dobfie skladovatelné.
var. laxa s neuzavfienou hlávkou, velmi pevnou
ãínské zelí na rozdíl od pekingského pûstovat celonervaturou listÛ, chuÈovû velmi dobrá, neskladovaroãnû.
âínské zelí nejlépe roste pfii nízk˘ch teplotách - telná.
OdrÛdová variabilita je pestrá ve tvaru, pevnosti,
15 aÏ 20 °C, za krátkého dne, proto se doporuãuje
v˘sev od poloviny ãervna do zaãátku srpna do velikosti hlávek, vybarvení listÛ, v délce vegetaãní
fiádkÛ 25 - 30 cm a po vzejití se jednotí na 15 aÏ doby a v reakci na podmínky.
Krátká vegetaãní doba a vysok˘ v˘nos vyÏaduje
20 cm. Vegetaãní doba je 8 - 10 t˘dnÛ.
Pro pûstování vyÏaduje pÛdy stfiednû tûÏké pûstování na úrodn˘ch, na pohotové Ïiviny bohas dostatkem humusu a vláhy, s optimálním pH 6,5 t˘ch tûωích pÛdách, nevysychav˘ch a dobfie proaÏ 7. Nevhodné jsou pÛdy extremnû lehké nebo vzdu‰nûn˘ch. Nevhodné jsou pÛdy extremnû lehké
nebo tûÏké. V tûÏk˘ch pÛdách je ohroÏeno vy‰‰ím
tûÏké.
âínské zelí se dá sklízet v kterémkoliv stádiu v˘skytem houbov˘ch chorob a podehníváním hláv˘voje, od mlad˘ch rostlin aÏ do mlad˘ch kvûtních vek. Na extremnû such˘ch pÛdách dochází byÈ
stonkÛ dospûl˘ch rostlin. Listy mlad˘ch rostlin i jen za pfiechodného sucha k vybíhání do kvûtu
mÛÏeme sklízet uÏ za 3 t˘dny. Pro sklizeÀ jednotli- a k poruchám v tvorbû hlávek. Optimální pH 6,5 29
7. Organické hnojení se doporuãuje provést k pfiedplodinû v pfiípadû nedostatku humusu v pÛdû.
Pfii pûstování pekingského zelí lze vyuÏít jak pfiímého v˘sevu, tak i pfiedpûstované sadby. Pro jarní
a letní kulturu se musí pouÏít pouze vhodné odrÛdy
s men‰í citlivostí na délku svûtelného dne a sadbu
produkujeme pfii teplotách blízk˘ch 20 °C. Délka
pfiedpûstování sadby je krátká, 3 - 4 t˘dny. V˘hodou pfiedpûstování je niωí spotfieba osiva
3-4 g /100 m2, men‰í mezerovitost, vy‰‰í poãet
jedincÛ na jednotku plochy. Nev˘hodou je pfieru‰ení plynulého v˘voje, coÏ mÛÏe vést k vy‰‰ímu vybíhání do kvûtu, men‰í adaptabilita rostlin na vláhové pomûry a vy‰‰í v˘skyt fyziologick˘ch chorob.
U kultur z v˘sadby je také vy‰‰í v˘skyt vnitfiní
nekrózy hlávky (tipburn), zpÛsobené nedostateãnou distribucí vápníku v rostlinû, coÏ je zapfiiãinûno
nevyrovnan˘m vlhkostním reÏimem. V˘hodou pfiím˘ch v˘sevÛ je niωí procento vykvetlic, nev˘hodou vy‰‰í spotfieba osiva, 7 - 9 g/m2.
Spon závisí na odrÛdû a termínu pûstování, pro
rané porosty staãí 40 x 25 - 30 cm, pro pozdní 40 50 x 30 cm. Podzimní pûstování je mnohem spolehlivûj‰í neÏ jarní. Optimální termín v˘sevu závisí
na odrÛdû, vût‰inou vyhovuje druhá dekáda ãervence. Dfiívûj‰í v˘sevy zpÛsobují pfiedãasné vyzrávání a pfiedãasné vybíhání do kvûtu, pozdnûj‰í
(srpnové) v˘sevy zapfiiãiÀují nízkou hmotnost hlávek, které jsou pak nevhodné pro skladování.
Kromû pravidelné zálivky je nutné od stádia 4 pravého listu do doby uzavírání hlávka provádût
ochranu proti chorobám a ‰kÛdcÛm.
Hlávky sklízíme v optimální zralosti, kdy jsou plnû
vyvinuté, uzavfiené, pevné, barvy zelené. Hlávky se
zaÏloutl˘mi vrcholy jsou pfiezrálé a ménû vhodné ke
skladování. Ke skladování jsou nejvhodnûj‰í hlávky
o hmotnosti 1 kg a více (optimálnû 1,4 aÏ 2,6 kg).
Skladovat hlávky v chladírensk˘ch skladech je
moÏno do konce ledna, nejpozdûji do konce února.
Na na‰em trhu je povoleno asi 20 odrÛd: napfi.
Asten, Brocken, Disko, Hilton, Kasumi, Manoko,
Masamune, Merkur, Nozaki, Optiko, Parkin,
Sendo, Spectrum, Sumiko, Taranko, atd.
Ing. Jifiina ·tamberková, SZa· Mûlník
v druhé polovinû ãervence. Sázíme o nûco dfiíve
neÏ v plné zralosti. Ve skladu by mûla b˘t stabilní
teplota 4-8 oC. Skladovatelnost mÛÏe silnû naru‰it
zmûna teplot (silné kolísání).
Semena Veleliby a.s.
Novû povolené odrÛdy
Jahodník
Civmad (obch. název Madeleine) - Itálie, jednouplodící. Plod velk˘, tvar kuÏelovit˘, u nûkter˘ch
plodÛ mírnû vfietenovit˘. Povrch je sytû ãerven˘,
leskl˘ a pevn˘. Kalich pfieváÏnû pfiisedl˘. DuÏnina
je tuωí, ãervená, velmi dobrá, aromatická. Plodnost stfiední aÏ velká, pravidelná. Ve star‰í v˘sadbû se v˘raznû sniÏuje velikost plodÛ. Zraje v 1. - 4.
t˘dnu ãervna. Stfiední odolnost proti napadení plísní ‰edou, v dobû kvûtu netrpí po‰kozením mrazíky.
Maximálnû dvouleté v˘sadby.
Darselect - Francie, jednouplodící. Plod velk˘,
kuÏelovit˘, ve tvaru a velikosti je bûhem celého
sklizÀového období pomûrnû vyrovnan˘. Povrch
oranÏovû ãerven˘, pevn˘ a pololeskl˘. Kalich je
vût‰í, pfiisedl˘. DuÏnina pevná, svûtle ãervená,
témûfi bez dutiny. ChuÈ je lahodná, sladce navinulá
aÏ mírnû nakyslá, aromatická. Plodnost velká, pravidelná. Zraje ve 2. - 4. t˘dnu ãervna. Vysoká odolnost proti napadení plísní ‰edou a fytoftorou. Vhodná pro pfiím˘ konzum, mrazení a kompotování.
Prima - âR, jednouplodící. Plod stfiednû velk˘, vût‰inou má tvar kulovit˘, nûkdy ‰iroce srdãit˘. Povrch
plodu je svûtle ãerven˘, leskl˘, stfiednû pevn˘. DuÏnina je svûtle ãervená, dutina slabû v˘razná, sladce
navinulá, dobrá, aromatická. Plodnost velká, pravidelná. Zraje v 1. - 4. t˘dnu ãervna. Vysoká odolnost
proti napadení plísní ‰edou, stfiední proti napadení
fytoftorou. Pfiedev‰ím pro stolní pouÏití.
Calypso - Anglie, remontantní. Plod stfiednû
velk˘ aÏ velk˘ po celé období skliznû, tvar je kuÏelovit˘, dosti vyrovnan˘. Povrch plodu je ãerven˘,
leskl˘, stfiednû pevn˘. DuÏnina je svûtle ãervená,
uprostfied plodu je nepatrná dutina. ChuÈ má velmi
dobrou, aromatickou. Plodnost velká a pravidelná,
odvislá na povûtrnostních podmínkách, za de‰tû
mohou b˘t plody po‰kozeny hnilobou. Zraje v 1. 2. t˘dnu ãervna a pak ve 2. - 3. t˘dnu srpna. Stfiední odolnost proti napadení plísní ‰edou, není
Yamiko F1 - rané pekingské zelí
OdrÛda je válcovitá, uvnitfi Ïlutá o hmotnosti 1-2 po‰kozována pozdními mrazíky. Pfiedev‰ím pro
kg. Pûstitelsky je vhodná pro celou sezónu. Je drobné pûstitele.
Evita - Anglie, remontantní. Plod stfiední aÏ velk˘
odolná vÛãi vybíhání a je urãena pro pfiím˘ konzum
vût‰inou
po celé období skliznû, tvar kuÏelovit˘
jen s krátkodob˘m skladováním (asi 1 mûsíc). Dá
se pûstovat pfiím˘m v˘sevem nebo pfiedpûstova- s men‰ími tvarov˘mi rozdíly. povrch plodu je jasnû
nou sadbou. Vysévá se v únoru aÏ ãervenci, v˘sad- ãerven˘, tuh˘ a leskl˘. Kalich vût‰í, pfiisedl˘. DuÏba od dubna do srpna, sklízí se od ãervna do záfií. nina je svûtle ãervená, uprostfied plodu je nepatrná
dutina. ChuÈ má nasládlou, aromatickou. Plodnost
Morillo Storido F1
pomûrnû velká a pravidelná. Zraje v 1. - 2. t˘dnu
- skladovatelné pekingské zelí
ãervna a pak ve 3. t˘dnu srpna. Stfiední odolnost
OdrÛda je válcovitá o hmotnosti 1,5 aÏ 2,5 kg, proti napadení plísní ‰edou. Jarními mrazíky není
barva tmavû zelená. Je stfiednû odolná k vybíhání. po‰kozována. Vhodná do tepl˘ch poloh, pfiedeDá se pûstovat pfiím˘m v˘sevem a z pfiedpûstova- v‰ím pro drobné pûstitele.
Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice
né sadby. Vysévá se v polovinû ãervna, v˘sadba
30
âERVENEC
Vrcholné léto je spojováno s tímto mûsícem, prÛmûrná teplota 18 °C je o nûco vy‰‰í neÏ mûsíc pfiedchozí a také poklesy teploty s nadmofiskou v˘‰kou jsou stejné. Ale v horsk˘ch polohách je teplota nad
15 °C jen tak tfii t˘dny a nedají se tam pûstovat Ïádné teplomilné rostliny.
Teplota pÛdy se i v tomto mûsíci zvy‰uje v níÏinách na 23 °C, ve hlub‰ích vrstvách také o pÛl stupnû
oproti pfiedchozímu ãervnu.
âervenec má nejvy‰‰í de‰Èové, spí‰e pfiívalové sráÏky: od 77 aÏ do 113 mm vodního sloupce.
I kdyÏ na konci ãervence bude den o hodinu krat‰í, uÏijeme si slunce aÏ 15 % z celoroãního souãtu,
tedy nejvíce z celého roku - 250 aÏ 280 hodin.
âervenec je letním mûsícem skliznû ve‰kerého
bobulového ovoce. Hned po sklizni jahod odstraÀte ‰lahouny jahodníku, aby se rostliny nevysilovaly a úroda v pfií‰tím roce byla vût‰í. Dvoulet˘, pfiíp.
tfiílet˘ porost jahodníku je tfieba zlikvidovat a sazenice na novou v˘sadbu odebírat pouze z jednolet˘ch porostÛ.
MeruÀky a rané broskve sklízejte pro del‰í pfiepravu o nûkolik dnÛ dfiíve pfied konzumní zralostí,
neboÈ tyto plody jsou velmi citlivé na otlaky, ale ne
zase pfiíli‰ brzy, aby nezÛstaly tvrdé a bez typické
chuti. Asi 14 dnÛ pfied dosaÏením zralosti plodÛ
broskví je dobré stromy zalít.
Vi‰nû se ‰etrnû sklízejí i se stopkami, ale pro
rychl˘ konzum, nebo zpracování se mají sklízet
bez stopek rovnou do nádoby, aby nedocházelo
ke ztrátám ‰Èávy. Hned po sklizni tfie‰ní zaãnûte
s letním fiezem, aby se rány vãas do zimy zacelily
a pfiede‰lo se klejotoku.
PosklizÀové období peckovin je vhodné k fiezu
(tfie‰nû, vi‰nû, meruÀky), v pfiípadû potfieby lze
provést v˘razné zmlazení a zvlá‰tû u tfie‰ní mÛÏete fiezem sníÏit star‰í a pfiíli‰ vzrostlé koruny. Letní
fiez je moÏné v teplej‰ích polohách provádût aÏ do
poloviny srpna. U bujnûji rostoucích odrÛd
(JONAGOLD, BOHEMIA apod.) je v˘hodné spojit
letní fiez s prÛklestem. K zamezení v˘skytu fyziologické hofiké skvrnitosti u odrÛd jablek k tomu citliv˘ch se v ãervenci pokraãuje s postfiikem plodÛ
chloridem vápenat˘m (KALKOSOL 25 v konc.
1 %), nebo je moÏné pouÏít 1% ledek vápenat˘
v intervalu 14 dnÛ.
Bûhem první poloviny mûsíce se jablonû o‰etfiují
proti padlí, neboÈ toto období je rozhodující pro
jeho v˘skyt v pfií‰tím roce (BAYLETON, BEATON).
Rybíz sklízejte tak, aby se spoleãnû se stopkou
hroznu nevylomil úÏlabní pupen, po sklizni vyfieÏte staré vûtve z kefiÛ.
Po sklizni bobulovin proveìte o‰etfiení kefiÛ
a stromkÛ - u angre‰tu likvidujte americké padlí
ostfiíháním napaden˘ch vûtviãek a následn˘m
seÏehnutím, prosvûtlete korunky a o‰etfiete fungicidem (KARATANE, RUBIGAN apod.). âerven˘
a ãern˘ rybíz po sklizni postfiíkejte proti antraknóze
(DITHANE, NOVOZIR), a vlnovníku rybízovému
(v pfiípadû, Ïe jste na jafie zaznamenali zvût‰ené
pupeny) pfiípravkem OMITE 30 W v konc. 0,2%.
V této dobû se sklízejí také nûkteré rané odrÛdy
jádrovin - hru‰ek a jablek. Letní hru‰Àové odrÛdy
ALFA, nebo napfi. CLAPPOVA se doporuãuje sklízet tûsnû pfied konzumní zralostí, pozdûji sklizené
vám zmouãnatí a zhniliãatí. ChuÈ letních odrÛd jablek (JULIA, MANTET apod., které se sklízejí koncem mûsíce) je nejlep‰í, kdyÏ plody utrhnete tûsnû
pfied jídlem. Pfiedãasnû sklizené plody tûchto
odrÛd ztrácejí chuÈ, ale pamatujte na to, Ïe v dobû,
kdy jsou nejchutnûj‰í, trpí nejvíce otlakem. Urãitou
v˘hodou je to, Ïe dozrávají postupnû a mohou se
protrhávat podle zralosti.
Ovocn˘m stromÛm s vût‰í násadou plodÛ vãas
podepfiete vûtve, aby nedo‰lo k polámání. Koncem mûsíce prohlédnûte pozornû i lepenkové
pásy na kmenech a v‰echny larvy a kukly zniãte
(b˘vá tam i obaleã jableãn˘, kter˘ se svojí druhou
generací líhne zaãátkem srpna).
Koncem mûsíce mÛÏete sklízet i nûkteré rané
odrÛdy slivoní. ·vestky, slívy a renklódy ponechte
na stromû aÏ do konzumní zralosti a sklízejte
postupnû protrháváním. Pfii sklizni dejte pozor na
polámání vûtví. Koncem mûsíce se mohou sklízet
i ofiechy na zavafiování, kdy skofiápka je‰tû není
tvrdá. Sklízet je tfieba ruãním otrháváním, neklátit.
Odplozené maliníkové v˘hony odstraÀte. Po
polovinû mûsíce je moÏné zaãít oãkovat ovocné
dfieviny - nejdfiíve slivonû, potom broskvonû
a nakonec jádroviny. Pfied oãkováním se v dobû
sucha doporuãuje dfieviny k oãkování zalít.
Poãasí a klimatické podmínky v tomto mûsíci
jsou velmi pfiíznivé pro vûtrání skladovacích prostor pro ovoce a zeleninu, jejich dezinfekci (nezapomeÀte na obaly a police). Provádíte-li tradiãní
bílení, pfiidejte do vápenného mléka desinfekãní
prostfiedek - modrou skalici, hypermangan, ãi formalín, nebo Kuprikol. Desinfikovat lze sífiením (8 20 g síry/m2), chlornanem vápenat˘m (0,1%), pfiíp.
chlorov˘m vápnem (4%). Pfii dezinfekci dodrÏujte
hygienická pravidla.
U révy vylamujte fazochy a vyvazujte letorosty,
dlouhé letorosty a pfierÛstající oseãkujte (zakracujte).
31
Ze zelenin je moÏné bûhem celého ãervence
vysévat ãernou fiedkev (v˘sev do fiádkÛ 25 aÏ
30 cm, v fiádcích vyjednotit na 10 cm). Mimo
obãasného zkypfiení pÛdy a zálivky (vydatnû jednou za t˘den) je tato zelenina na o‰etfiování nenároãná. Podobn˘m zpÛsobem se pûstuje i vodnice,
ale tu ãasto napadají dfiepãíci, proti kter˘m mÛÏete pouÏít nûkter˘ z úãinn˘ch insekticidÛ - DECIS,
KARATE, ZOLONE apod. Napadení dfiepãíky
hrozí nejvíce za suchého a teplého poãasí.
KvÛli charakteru dlouhodennosti se pekingské
zelí vysévá okolo 15. ãervence, neboÈ dfiívûj‰í
v˘sev by nezaruãil kvalitní hlávky. RovnûÏ
u pozdûj‰ího v˘sevu (po 25. ãervenci) se nevytvofií dostateãnû pevné hlávky. Vzdálenost fiádkÛ
u tûchto rostlin b˘vá vût‰í - 40 cm od sebe. Také
do poloviny mûsíce je moÏné vysévat nûkteré luskoviny - kefiíãkové fazoly a zahradní hrá‰ek pro
sklizeÀ v záfií, lusky staãí uzrát je‰tû do pfiíchodu
mrazíkÛ. Vysévat je tfieba alespoÀ nabobtnalá
semena do vlhké pÛdy. Zaãátkem ãervence se
mÛÏe sázet pórek (hl. v˘sadby 10 cm, spon 20
x 15 cm), silné sazenice rané odrÛdy ãerveného
zelí je rovnûÏ moÏno zaãátkem mûsíce sázet alespoÀ do sponu 50 x 50 cm, men‰í vzdálenost by
brzdila v˘voj rostlin.
Po cel˘ ãervenec mÛÏete je‰tû vysazovat kadefiávek, tufiín pro konzumní úãely a rané odrÛdy
mrkve a vysévat salát k fiezu i k ãesání, ve druhé
polovinû mûsíce máte moÏnost v˘sadby pozdního
kvûtáku a endivie a koncem mûsíce zaãít vysévat
‰penát.
Péãi vyÏadují rajãata - hlavnû u tyãkov˘ch vyvazovat hlavní v˘hony k opofie a postranní v˘hony
(zálistky) vylamovat. Vyvazovan˘ hlavní v˘hon
bude je‰tû tloustnout a proto uvazujte spí‰e volnûji, pro tento úãel jsou vhodné spirálovité opory,
které umoÏÀují vplétání v˘honu do konstrukce.
Vylamování postranních v˘honÛ by se mûlo dûlat
bez pomoci noÏe, pouze prsty. U kefiíãkov˘ch rajãat podloÏte plody slamnatou fiezankou, aby
nedocházelo k zahnívání plodÛ, ãi ‰pinûní od
zemû.
Sklízejí se okurky nakládaãky i salátovky, potom
rajãata a papriky. Papriky by mûly b˘t pfii sklizni
zcela vyvinuté a vyzrálé, jinak brzy vadnou a plody
hofiknou. Hlídejte rovnûÏ zdravotní stav cibule, rajãat, brambor a podle potfieby proti plísním stfiíkej-
te pfiípravky, které jsme jiÏ v radách na minul˘
mûsíc uvedli. Pro krátkou ochrannou lhÛtu je
moÏné dokonce bûhem skliznû okurek a rajãat
pouÏít pfiípravky ALIETTE 80 WP, nebo RIDOMIL
GOLD MZ 68 WP. KdyÏ naÈ cibule (koncem mûsíce) zaãne poléhat, je moÏné zaãít sklízet, cibule
pûstovaná z pfiímého v˘sevu se sklízí pozdûji
a v ãervenci se doporuãuje je‰tû pfiihnojit pln˘m
hnojivem s niωím obsahem dusíku. SklizÀová zralost ãesneku se prozradí Ïloutnutím natû (sklizeÀ
se provádí ‰etrn˘m vyr˘váním). Po kaÏdém sefiíznutí paÏitkové natû nezapomeÀte fiádnû zalít a pfiihnojit.
Kvûtinové mísy, truhlíky a ostatní nádoby s kvûtinami snadno v tomto teplém mûsíci vysychají
a proto jim vûnujte stálou péãi se zaléváním,
s pravidelnou zálivkou pamatujte i na trávník. Stálou zálivkou se vûnujte i letniãkov˘m a trvalkov˘m
záhonÛm.
Postupnû ukonãujte sklizeÀ cibulovin - tulipány
pouze po odstranûní kofienÛ a slupek skladujte na
suchém místû ve stínu aÏ do podzimní v˘sadby.
Cibule narcisÛ po rozdûlení mÛÏete hned vysázet.
V této dobû je i ãas na letní fiízkování - ptaãí zob,
pustoryl, zimolez, zlatice, plamének, dfii‰Èál aj.
¤ízky nejlépe kofiení v pfiistínûném pafieni‰ti v substrátu stále udrÏovaném ve vlhkém stavu (ra‰elina
s pískem). V tuto dobu se dobfie fiízkují i fuchsie
a pelargónie.
Koncem mûsíce je moÏné zaãít pfiesazovat
kosatce a vysévat nûkteré dvouletky - sedmikrásky, mace‰ky, ãi pomnûnky. Odkvetlá kvûtenství
trvalek vãas odstraÀujte, aby nedocházelo k vysilování rostlin tvorbou semen. Ve druhé polovinû
mûsíce se rovnûÏ pfiesazují kosatce, po rozdûlení
oddenkÛ zkraÈte listy asi o tfietinu a kofieny na ‰ífii
dlanû.
âervenec je i obdobím oãkování rÛÏí metodou na
spící oãko (pfii pfiízniv˘ch podmínkách aÏ do konce
srpna), nad naoãkovan˘m místem dfievo v této
dobû nezkracujte, ztráta mízy by nevhodnû ovlivnila pfiirÛstání u‰lechtilé ãásti, ale plané v˘honky
rostoucí z podnoÏe vãas odstraÀujte. RÛÏe v této
dobû mÛÏete i fiízkovat (horní konec fiízku zatfiete
proti vysychání latexem, spodní namoãte do prá‰ku stimulátoru), fiízky sázejte do stínûného pafieni‰tû, nebo do kelímkÛ, které pfies zimu uchováte
v bezmrazé místnosti.
ní odrÛdy, které mÛÏe pûstovat kaÏd˘ prÛmûrnû
zdatn˘ zahrádkáfi a s v˘sledky bude jistû spokojen.
Pûstování lilií proÏívá v posledních letech celoPro zaãínající pûstitelé doporuãuji zaãít s pûstosvûtovû obrovskou oblibu. Tomu se pfiizpÛsobují váním asijsk˘ch hybridÛ (AsH), které jsou pûstebi ‰lechtitelé, ktefií kaÏdoroãnû chrlí na trh desítky nû nenároãné a není tfieba se obávat neúspûchÛ.
nov˘ch odrÛd v nichÏ se bûÏn˘ pûstitel jen tûÏko K pûstování lze v jednotliv˘ch barevn˘ch skupiorientuje. Proto uvedeme fiádnû vyzkou‰ené kvalit- nách doporuãit zejména následující odrÛdy:
32
Lilie vhodné na zahrádku
Bílé: Navona, Cavi, Umbria
Smetanové: Nivea Jubileo
Îluté: Pisa, Carthago, Nove Cento
OranÏové: Siesta Gitana, Girafe
Lososové: Salmon Beauty, Mantona
SvûtlerÛÏové: Chopin, Chianti, Deja Vu
TmavûrÛÏové: Kokarde, Pink Superior, Montreux
âervené: Marakech, Prato, Aberdeen
âernoãervené: Stones, Nerone, Black Jack
Cyklám: Vermeer, Blue Eyes
Vínové: La Toya, Amarone
Vícebarevné: Delta, Gran Cru, Loretto, Magic Eye
Teãkované: Latvia
Plnokvûté: Afrodité, Fata Morgana
Woodriff, z dal‰ích orienpetÛ jsou vynikající odrÛdy
Arabesque, Anastasia, Conca d Orr, Early Yellow,
Orania a zatím je‰tû tûÏko dosaÏiteln˘ Silk Road
MUDr. Josef KfiíÏ
Letní fiez a prÛklest
Ve‰keré dfieviny prochází bûhem vegetace 2
vegetativními cykly, tedy obdobími proudûní mízy.
V rÛstov˘ch fázích dochází k zmnoÏování pletiv
vegetativních orgánÛ, jak v korunách, tak na jejich
okrajích. V pfiímé úmûfie s nadzemní ãástí se zvût‰uje i kofienová soustava. U ovocn˘ch stromÛ lze
pozorovat bûhem vegetace zahu‰Èování koruny
prodluÏujícími se v˘hony, rostoucí do v‰ech stran
v závislosti na intenzitû zimního ãi pfiedjarního prÛKvalitativnû velk˘ pokrok znamenalo uvedení LA
klestu. âím byl ãasn˘ fiez hlub‰í, tedy zásah do
hybridÛ (kfiíÏencÛ L. longiflorum s AsH). Ze zaãáttvaru koruny velk˘, tím bude zvût‰en i nárÛst v˘hoku existovaly urãité obavy o jejich mrazuvzdornosnÛ bûhem vegetace. (To neplatí v tom pfiípadû, jak
ti, ale jiÏ v první generaci uvedené na trh pfied
je známo u bonsají, kdy s redukcí nadzemních ãástí
deseti lety byla fiada kvalitních odrÛd jako na pfi.
se úmûrnû redukuje i kofienová soustava). I listová
Swing, Donau, Rodeo, Showbiz, Moneymaker,
plocha narÛstá a zvût‰uje se. Následnû dochází
které si zaslouÏí pûstování i dnes. V posledních
k zastínûní koruny a omezenému pfiístupu sluneãletech je na trhu dal‰í generace LA hybridÛ, které
ního osvitu k vytvofien˘m a narÛstajícím plodÛm.
jsou je‰tû podstatnû lep‰í (velké voÀavé kvûty,
Plody se nejen ‰patnû vyvíjejí a rostou, ale oddalep‰í mnoÏivost, vynikající zdravotní stav, absolutní
luje se i jejich vybarvení a dozrávání. Proto v mûsímrazuvzdornost atd). Proto lze pûstování LA hybrici ãervenci, v teplej‰ích polohách aÏ do poloviny
dÛ v‰em doporuãit a uvádím opût vyzkou‰ené
srpna, provádíme letní fiez korun ovocn˘ch stromÛ.
odrÛdy.
Nejdfiíve u peckovin, potom následují jádroviny.
Pofiadí závisí na dobû skliznû.
Bílé: Royal Dream,Royal Lace,
¤ezem odstraÀujeme celé v˘hony - vlky na
Smetanové: Aerobic, Royal Justice, Royal Resvûtevní krouÏek, i kdyÏ nûkdy je lep‰í v˘hon vylopect
mit, aby se rána pomaleji zacelovala a ne naopak
Îluté: Golden Torch, Aladins Dazzle,
rychle narostl nov˘ zelen˘ obrost, coÏ se v mnoOranÏ: Royal Trinity, Royal Impulze, Clubhouse
Lososové: Salmon Queen, Centurion, Victoria h˘ch pfiípadech stává. Tímto zpÛsobem se dostateãnû probere listová plocha uvnitfi koruny a plody
Falls
Sv.rÛÏové: Top Gun, Royal Creation, Imperial Live mohou rychleji dobarvit a jednotnû uzrát. Po obvoTm.rÛÏové: Turandot, Royal Balade, Glosy Wings du koruny rostoucí v˘hony smûrem do koruny
a smûrem opaãn˘m tj. k zemi, odstraníme na
âervené: Royal Grace, Scarlet Star, Presto
vûtevní krouÏek. Pokud se v rozvûtvení v˘honÛ
âernoãervené: Matchwiner, Royal Masqurade
nachází plody, postaãí provést zakrácení tûchto
Cyklám: Royal River, Jet Stream, San Mateo
v˘honÛ na polovinu, hlub‰í zakrácení není vhodné.
Vínové: Fangio, Royal Ruby, Royal Wonder
Vícebarevné: Samur, Royal Paradiso, Royal Pre- MÛÏe dojít zbyteãnû k mechanickému po‰kození
plodÛ a ovlivnûna bude i doba jejich skliznû. Nezasent, Royal Sunset
pomínejme, Ïe pfii nadmûrném odstranûní v˘honÛ
Teãkované: Suncrest
odebíráme rostlinû i tolik potfiebné listy. Tehdy
Naprost˘m hitem posledních let jsou t.zv. orien- mÛÏe dojít i k obranû rostliny, proti nadmûrnému
pety, které si získávají stále vût‰í oblibu a na v˘sta- vyãerpání zásobních látek shozením nadbyteãnévách vzbuzují zaslouÏen˘ obdiv. Jejich jedinou ho mnoÏství plodÛ, vût‰inou tûch velk˘ch. Existuje
nev˘hodou je vysoká cena v USA 30 - 50 dolarÛ za pomûrné pravidlo o nezbytném mnoÏství listov˘ch
cibuli, u nás ale lze nûkteré kultivary získat v ceno- ãepelí, které vyÏiví 1 plod. V prÛmûru jde o poãet
vé relaci 100 - 200,- Kã za ks a vzhledem k tomu, cca 20-30 ks stfiednû velk˘ch listÛ.
Letní fiez lze aplikovat spoleãnû s prÛklestem
Ïe tfieba takov˘ Lesslie Woodriff dorÛstá do v˘‰ky
2,5 m s 30 kvûty, kter˘ kvete déle neÏ mûsíc je to u odrÛd v té dobû je‰tû málo plodn˘ch nebo u mlacena reálná (obrázek na zadní stranû obálky).Tyto d˘ch dosud neplodících stromÛ. V˘hodné je pouÏít
lilie se nepûstují ve vût‰ím mnoÏství, ale vût‰inou spojení letního fiezu s prÛklestem u bujnûji rostoujako solitery, protoÏe se jedná jiÏ témûfi o “liliov˘ cích odrÛd - Bohemia, Gloster, Jonagold, Julia,
strom”. Ani jejich pûstování není obtíÏné a hlavní Prima, Rajka, Rubín, Rubinola, Spartan, Zvonkové
pfiedností je mrazuvzdornost. Pro zaãátek lze jed- aj. a to vyfiezáním siln˘ch letorostÛ rostoucích
noznaãnû doporuãit k pûstování odrÛdu Lesslie z kosterních vûtví pfiímo do koruny nebo konkurují33
cích terminálu stromu. Pfii násadû plodÛ nacházejících se na tûchto vûtvích se tyto oznaãí a odstraní
se nejlépe okamÏitû po sklizni jablek.
Ing. Du‰an Nesrsta, ÚKZÚZ Îele‰ice
Jak hluboká musí vlastnû b˘t taková tÛÀka záleÏí
na tom, co tam chcete mít. Vodní plo‰ka bez jakéhokoliv osazení mÛÏe slouÏit jako napajedlo pro
ptáky. Ov‰em je skoro ‰koda nic si tam nedát, kdyÏ
uváÏíme, Ïe vût‰ina pobfieÏní vegetace se spokojí
s 10 aÏ 20 cm vody. Pro lekníny (rod Nymphaea)
Jifiinky z vlastního ‰lechtûní
Jifiinky (Dahlia variabilis) jsou vhodn˘m objektem potfiebujeme obvykle asi pÛl metru vody a 20 cm
i pro amatérské ‰lechtitele. S ohledem na rozma- pÛdy na dnû. Stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea) se nejlépe
nitost tvarÛ, barev a velikostí kvûtních úborÛ mÛÏe- cítí v hloubce 150 cm. Opaãná moÏnost je zaplnit
me získat nûkdy pfiekvapivû hezké semenáãe. pÛdou celou plochu a udûlat si baÏinu s vodou
Opylení ponecháme na hmyzu i kdyÏ potom vlast- tûsnû pod povrchem. Zde v˘bornû rostou blatouchy (Caltha), pomnûnky (Myosotis), upolíny (Trollinû neznáme otcovskou linii.
Na poãátku je vhodné promyslet urãitou strategii us), mnohé prvosenky napfiíklad Primula denticula‰lechtûní. Líbí se nám urãit˘ typ odrÛdy a urãitá ta, P. japonica, P. rosea.
Leknín je pro vût‰inu lidí neodmyslitelnû spjat
kombinace barev. Proto nejprve musíme soustfiedit
vhodné rodiãovské páry. Vybereme osvûdãené s klidnou prohfiátou vodní hladinou. Co s nimi ale
odrÛdy, které nám vyhovují sv˘mi vlastnostmi v zimû? V podstatû nic. Pokud máme vodu hlubo(nejsou to jen barva a tvar úboru). Vybíráme tako- kou alespoÀ toho pÛl metru, nehrozí Ïádné nebezvé odrÛdy, které mají i dlouhé a pevné stonky, zají- peãí, Ïe by lekníny zmrzly. Na podzim je vhodné
mavé olistûní, dobfie tvofií Ïivotaschopné hlízy atd. listy ufiíznout pod hladinou, aby nehnily a nevytváV prÛbûhu vegetace na této odrÛdû neodstraÀu- fiely se jedovaté plyny pod ledem. Na jafie se pak
jeme ihned po odkvûtu úbory. Ty ponecháváme aÏ musíme obrnit trpûlivostí, protoÏe voda se prohfiívá
opadají petály a objeví se jakoby uzavfiené zelené pomaleji a vegetace zde zaãíná pozdûji neÏ na
poupû (jazykové kvûty - “petály” opadaly) a zb˘va- sou‰i. Pokud je vody opravdu málo, sazenice zísjí pluchy se semeny. Tyto pluchy je vhodné noÏem káme v pozdní dobu nebo jde o zvlá‰tû teplomiln˘
zkrátit na polovinu. Tím se semeník tak rychle neu- druh je tfieba improvizovat a zimovat v co nejniωí
zavfie a tvofiící se semena nemusí b˘t tolik napade- teplotû pod vodou nebo i v mechu ve sklepû.
na botrytidou. Semena po zkrácení pluch zaãínají V˘sledek je ov‰em vÏdy nejist˘.
âasto si lidé stûÏují, Ïe jim lekníny nekvetou. Pfiíb˘t patrná. Úbor odfiízneme a umístíme do suchého prostoru. Semena dozrávají nejdfiíve za 3 t˘dny. ãin mÛÏe b˘t pochopitelnû více, av‰ak nejãastûji to
Po dozrání semena vymneme a uloÏíme v suchu. b˘vá v pfieplnûní hladiny, kdy pomalu nevidíte kouKlíãivost získávají postupnû a tak v prvém roce sek vody. Stfiednû velk˘ leknín zabere plochu asi
pouÏijeme k v˘sevu jen ãást semen.
jednoho m2, aby mûly listy dost slunce mohou zabíDobrá semena jifiinek klíãí snadno a rychle, v˘sev rat v‰ak jen pfiibliÏnû tfietinu plochy, dvû tfietiny
doporuãujeme ve skleníku jiÏ v lednu nebo poãát- musí zÛstat pro vodu. Pro jeden leknín potfiebujete
kem února, nejlépe do truhlíkÛ naplnûn˘ch v˘sev- tedy tÛÀku o 3 m2.
ním substrátem bûÏnû prodávan˘m. Vyséváme
Co v‰ak dûlat, kdyÏ uÏ mám pod vodou prales?
fiídce na povrch a pokryjeme slabou vrstviãkou V kvûtnu se ponofite do bahna, nahmatejte a vylovpísku, pak povrch pfiitlaãíme a za dva t˘dny mÛÏe- te plazivé oddenky leknínÛ. Ostr˘m noÏem je na
me sledovat vzcházení. Po vytvofiení prav˘ch lístkÛ sou‰i rozdûlte a nabídnûte znám˘m. Sami si
pfiepichujeme a pozdûji hrnkujeme do mal˘ch kvû- nechejte opravdu minimum. Sázíme na povrchu
tináãkÛ a semenáãky otuÏujeme v pafieni‰ti.
umûlohmotné spí‰e ‰ir‰í nádoby o obsahu miniDal‰í fáze ‰lechtûní je nejnapínavûj‰í, sledujeme málnû 10 l do kvalitní zahradní pÛdy bez organicnakvétající semenáãe a vybíráme poÏadované k˘ch zbytkÛ. Jen pfii pûstování v nádobách udrÏíte
jedince - není jich mnoho. Plnokvûté a zajímavé pofiádek. Jinak se vám druhy beznadûjnû proplekombinace vysazujeme a pûstujeme dále bûÏnou tou a zvítûzí silnûj‰í.
technikou pûstování jifiinek.
LeknínÛ jsou desítky kultivarÛ a nûkteré i speciaUstálení vybran˘ch semenáãÛ do nové kvalitní lista tûÏko od sebe rozezná. Mimo klasické barvy
odrÛdy je otázka dvou aÏ tfií dal‰ích let. Roãnû se bílé, kterou mají i oba druhy rostoucí vzácnû v na‰í
odhaduje, Ïe pfiib˘vá nûkolik tisíc nadûjn˘ch odrÛd, pfiírodû (Nymphaea alba, N. candida), jsou rÛÏové,
jak se uplatní, to záleÏí na tvrdosti v˘bûru. Tímto ãervenofialové, ale i Ïluté nebo mûdûnû naãervezpÛsobem si i vy mÛÏete zkusit, jak nároãná je to nalé. Modrá barva je ov‰em v˘sadou druhÛ tropicpráce.
Ing. Jan Dvofiák, SZO âZS Dagla k˘ch, které vídáváme jen v rozsáhl˘ch tepl˘ch
sklenících botanick˘ch zahrad.
Vodní a bahenní rostliny
KaÏd˘ stavitel fóliové nádrÏe narazí nakonec na
Voda na zahradû je krásná, ale donedávna platilo, problém, jak udûlat co nejpfiirozenûj‰í bfiehy. OkraÏe stavba nádrÏe betonováním byla pfiíli‰ pracná. je je tfieba pfiekr˘t a rozãlenit dlouhé pfiímé linie.
Obrat zpÛsobilo aÏ zavedení do prodeje tak kvalit- Proto stfiídáme pfiesahující ploché kameny
ních fólii, Ïe spolehlivû vydrÏí desítky let. Není tfieba s pokryvn˘mi rostlinami. MÛÏe pomoci i dfievûn˘
jiÏ tedy betonovat a obávat se, kdy tÛÀka praskne. mÛstek.
34
s v˘razn˘mi rziv˘mi lenticelami. Slupka je drsná.
DuÏnina naÏloutlá, navinule sladká, jemné konzistence, ‰Èavnatá, aromatická. Plodnost stfiednû
brzká, velká, pravidelná. Sklízí se zaãátkem fiíjna,
zraje v prosinci, skladovatelnost do února. Vysoká
odolnost proti napadení houbov˘mi chorobami,
náchylná k namrzání. Stolní i konzervárenské pouÏití. Plody s máslovitou duÏninou. Vhodná do teplej‰ích a stfiedních oblastí.
David - âR, zimní odrÛda. Plod velk˘, hru‰kovitého tvaru, zelen˘, v dobû zralosti Ïlut˘ s nev˘razn˘m ãerven˘m líãkem. Slupka je tlustá, hladká.
DuÏnina Ïlutobílá, nasládlá, jemné konzistence,
‰Èavnatá. Plodnost stfiednû brzká, dobrá a pravidelná. Sklízí se v polovinû fiíjna, zraje v prosinci,
skladovatelnost do února. Vysoká odolnost proti
napadení houbov˘mi chorobami a proti namrzání.
Vhodná do teplej‰ích a stfiedních oblastí.
Manon - Nûmecko, podzimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, Ïlut˘ s nev˘razn˘m oranÏov˘m líãkem,
celokrajnû rziv˘m. DuÏnina Ïlutobílá, nasládlá,
jemná, velmi ‰Èavnatá, aromatická. Plodnost pozdní, stfiední a pravidelná. Sklízí se od poloviny záfií,
zraje v fiíjnu, skladovatelnost 1 mûsíc. Vysoká
odolnost proti napadení strupovitostí. OdrÛda pro
pfiím˘ konzum, transport a konzervaci. Plody jsou
ménû vzhledné, ale mají kvalitní duÏninu máslovité
konzistence a kofienité chuti. Je urãena pro teplé
a stfiední oblasti.
Milka - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘,
baÀkovitého tvaru. Slupka je Ïlutozelená s rÛÏovoãerven˘m líãkem, tenká, hladká a lesklá. DuÏnina je
bílá, navinule sladká, kfiehká, ‰Èavnatá a aromatická. Plodnost pozdnûj‰í, stfiední a pravidelná. Sklízí
se od poloviny fiíjna, dozrává od listopadu, skladovatelnost do poloviny ledna. Stfiední odolnost proti
namrzání kvûtÛ i dfieva. Atraktivní plod s máslovitou
konzistencí. Vhodná pro drobné pûstitele.
Broskvonû
Michaela - âR. Plod velk˘, podlouhl˘. Slupka
mírnû plstnatá, základní barva zelenavû Ïlutá,
z vût‰í ãásti pfiekrytá ãerven˘m rozmyt˘m líãkem.
DuÏnina Ïlutá, bez vláken, navinule sladká, aromatická, v˘borné chuti, ulpívá stfiednû na pecce.
Plodnost brzká, velká a pravidelná. Dozrává 7 dnÛ
pfied ‘Redhaven’. Stfiední odolnost proti kadefiavosNovû povolené odrÛdy
ti broskvoní a nízk˘m teplotám. Raná Ïlutomasá
Hru‰nû
odrÛda s atraktivními plody, pfiedev‰ím pro pfiím˘
Alice - âR, letní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, baÀ- konzum. Vhodná do v‰ech oblastí pro pûstování
kovitého tvaru, zelenoÏlut˘ se svûtle ãerven˘m broskvoní.
Ïíháním. DuÏnina bílá, sladce navinulá, dobrá,
Termina - kfiíÏení v USA, selekce v âR. Plod
stfiednû ‰Èavnatá. Plodnost stfiednû brzká, velmi velk˘, podlouhl˘. Slupka plstnatá, základní barva
dobrá, pravidelná. Sklízí se v polovinû ãervence, zelenavû Ïlutá, pfiekrytá z poloviny plodu ãerven˘m
zraje na pfielomu ãervence a srpna. Vysoká odol- rozmyt˘m líãkem. DuÏnina Ïlutá, stfiednû pevná,
nost proti napadení houbov˘mi chorobami i proti bez vláken, navinule sladká, dobrá, silnû ulpívá na
namrzání. Vhodná do v‰ech oblastí. Dobrá afinita pecce. Plodnost velká, pravidelná. Dozrává 19 dnÛ
se v‰emi podnoÏov˘mi odrÛdami.
pfied ‘Redhaven’. Stfiední odolnost proti kadefiavosAstra - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘ aÏ ti, padlím broskvoÀov˘m a nízk˘m teplotám.
velk˘, protáhle kuÏelovitého tvaru, zelenoÏlut˘,
Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice
35
Dal‰í vodní rostliny, mimo leknínÛ a stulíkÛ, bych
rozãlenil do nûkolika skupin. DÛleÏitá je vegetace
rákosovitého vzhledu, která i v krajinû signalizuje
pfiítomnost vody. I kdyÏ kvûty neb˘vají vût‰inou
nápadné, mnohé druhy mají kultivary s v˘raznû
pruhovan˘mi listy. Patfií sem rákos (Phragmites),
skfiípinec (Schoenoplectus), zblochan (Glyceria),
orobince s hnûd˘mi palicemi (Typha) i aromatick˘
pu‰kvorec (Acorus). V˘razné kvûty mají kosatce Ïlut˘ (Iris pseudacorus), sibifisk˘ (I. sibirica) a hlavnû z Japonska pocházející kosatec KempferÛv (Iris
ensata). Jemnû rÛÏovû kvete ‰mel (Butomus).
Dal‰í rostliny pro mûlkou vodu mají ploché listy
a pfieváÏnû drobnûj‰í bílé kvûty. Jsou to Ïabníky
(Alisma), ‰ípatky (Sagittaria), vachta (Menyanthes), ìáblík ( Calla). Jemnû vûtvená prustka (Hippuris), pfiipomíná pfiesliãku a vyrÛstá nad hladinu,
zatímco podobnû utváfiené listy stolístkÛ (Myriophyllum) a rÛÏkatcÛ (Ceratophyllum) zÛstávají ukryté pod hladinou. V‰echny tyto vodní rostliny se
stále ãastûji pûstují.
Na zahradû v‰ak máme i rÛzné nádrÏe a sudy,
z nichÏ ãerpáme vodu na zalévání. Tady nelze
bûÏné vodní rostliny umístit. Zkuste plovoucí nezakofienûné. Z tropÛ pochází velmi efektní tokozelka
nadmutá známûj‰í jako vodní hyacint (Eichhornia
crassipes). Má masivní rÛÏici plovoucích listÛ
i hrozny modrofialov˘ch kvûtÛ. Pfiezimovat ji
ov‰em musíme v bezmrazé místnosti vysazenou
do bahnité pÛdy. Drobnûj‰í bíle kvetoucí voìanka
Ïabí (Hydrocharis) se objeví v plném létû sama
z pfiezimujících pupenÛ. Stejnû bude va‰e vody
provázet i v‰udypfiítomn˘ okfiehek (Lemna). Dávejte si jen pozor, aÈ se do nádrÏe nedostane dou‰ka
kanadská neboli vodní mor (Elodea canadensis).
Jemnû dûlené listy vytvofií pod hladinou takovou
spleÈ, Ïe umofií ostatní rostliny a znepfiíjemní Ïivot
rybám.
MoÏnost chovu ryb závisí hlavnû na hloubce, ale
bûÏné zlaté rybky - karásci - vydrÏí velmi mnoho.
Dále k vodû pfiilétnou váÏky a vodní brouci, nastûhují se Ïáby a nûkdy i ãolci. Nebojte se, kdyÏ se
obãas zastaví uÏovka. AÏ pfiijdete na zahrádku,
skonãíte u pozorování vody a moc toho neudûláte.
RNDr. Jifií Îlebãík, VÚOZ PrÛhonice
SRPEN
Je‰tû máme léto, ale uÏ poslední mûsíc. Teplota se sníÏí prÛmûrnû o jeden stupeÀ a bude jako v ãervnu od 17,6 °C v níÏinách aÏ po 14,8 °C v 600 m n. m. Takovéto teploty vyhovují rozmnoÏování ze fiízkÛ
a zakofieÀování.
Ani teplota pÛdy se v srpnu moc nemûní, na povrchu je kolem 20 - 22 °C a v jednom metru okolo
10 °C, teplota je rovnomûrná bez v˘razn˘ch v˘kyvÛ.
De‰Èov˘ch sráÏek b˘vá také dost, od 65 do 100 mm vodního sloupce podle nadmofiské v˘‰ky (opravdu v˘jimeãné byly roky 1997 a 2002 s následujícími povodnûmi).
Délka dne se pomalu krátí koncem mûsíce o víc neÏ pÛl druhé hodiny na 13,3 hodiny a tak nám slunce dopfieje jen 220 hodin sluneãního svitu coÏ je 12 % celoroãního úhrnu.
Srpen je pro ovocné dfieviny mûsícem druhého
prodluÏujícího rÛstu. Je‰tû stále není pozdû na
pfieroubování peckovin (slivoní, tfie‰ní a vi‰ní) letními rouby za kÛru, mají-li tyto dfieviny je‰tû mízu.
Druhá míza se vyuÏívá i k oãkování (jádroviny,
peckoviny - broskvonû se oãkují aÏ naposled).
Oãkovance z ãervence zkontrolujte a ty s neujat˘mi oãky pfieoãkujte. StromÛm, které jsou pfietíÏené
velkou úrodou ovoce, podkládejte vûtve podpûrami, aby se dfievo vûtví nepolámalo.
Mimo ostruÏin, malinoostruÏin a malin (odplozené v˘hony a nadbyteãné nebo slabé v˘hony
u v‰ech tûchto bobulovin odstraÀujte tûsnû
u zemû) zaãínají zrát remontantní jahody a aronie.
Pokraãuje se ve sklizni letních odrÛd jablek
(napfi. DISCOVERY, MANTET), hru‰ek (napfi.
CLAPPOVA, RADANA), broskví (napfi. REDHAVEN, MORAVIA), merunûk (napfi. VELBORA,
VESPRIMA) a vi‰ní (napfi. MORELA POZDNÍ),
sklízí se pozdní odrÛdy rybízu (HEINEMANUV
POZDNÍ), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ)
a rané ‰vestky (napfi. âAâANSKÁ LEPOTICA,
WANGENHEIMOVA). Monilií napadené plody
otrhávejte a likvidujte, podobnû odstraÀujte i opadané plody, které b˘vají nahnilé a ãervivé. Tfie‰nû a vi‰nû mÛÏete hloubûji zmladit a koruny
podle potfieby prosvûtlit, u merunûk mimo
such˘ch, ãi povadl˘ch vûtví radûji mnoho nefieÏte. Zásah fiezem u broskvoní by mûl sledovat
zkrácení v˘honÛ o mûkkou ãást posledního pfiírÛstku, coÏ umoÏní dobré vyzrání ponechan˘ch
pupenÛ.
Vysazují se jahodníky - pÛda by mûla b˘t dobfie
zásobena humusem a Ïivinami. Pfied v˘sadbou
prohlédnûte dobfie sazenice, aby nebyly napadené roztoãíkem jahodníkov˘m (‰patnû rozvinuté, ãi
pokroucené listy), nebo nûkter˘mi chorobami
(houbové skvrnitosti). Vysazené rostliny by mûly
mít srdéãko tûsnû nad zemí. Pro bezpeãnûj‰í
ujmutí sazenic se doporuãuje nast˘lka (ra‰elina,
fiezanka apod.) k zadrÏení vláhy, ale mulãovací
materiál by nemûl pfiikr˘t vysázené rostliny. Vysazovat je moÏno i na zahradnické folie - docílíte tím
vût‰í ranosti a stabilizace úrody. Vysazené rostliny
vydatnû zalije a povadlou sadbu pfied v˘sadbou
ponofite kofieny do vody na nûkolik hodin v chladnu a stínu (sklad, sklep). KdyÏ objevíte na plodech
známky ãerstvé ãervivosti, stfiíkejte proti druhé
generaci obaleãÛ u jádrovin, slivoní a broskvoní
pfiípravky ZOLONE, nebo SUMITHION SUPER,
u zimních odrÛd jabloní lze pouÏít i úãinn˘
MOSPILAN.
V srpnu se je‰tû sklízí ãesnek - u paliãákÛ je
pomÛckou pro stanovení správné doby skliznû
napfiímení stoãeného konce stvolu a Ïloutnutí listÛ
a u nepaliãákÛ stadium, kdy rostliny poléhají
a Ïloutnou jim listy. Sklízí se i cibule - tu nechte po
vytáhání ze zemû (není-li vlhké poãasí) 2 t˘dny na
zahrádce doschnout. Podle potfieby se probírá
ledov˘ salát, plodová a kofienová zelenina. Fazol
by se zráním semen vyãerpával a proto sklízejte
vãas rovnûÏ fazolové lusky.
Vy‰tipujte zálistky tyãkov˘ch rajãat a koncem
mûsíce za‰típnûte vrchol, aby vám plody i na
vrcholu staãily do prvních podzimních mrazíkÛ
uzrát. Pfii zalévání dejte pozor na to, abyste neovlhãili listy - tato vlhkost mÛÏe napomoci napadení
plísní bramborovou, objevíte-li na spodních listech
pfiíznaky chorob, tak je olamujte a likvidujte.
Pfii teplém a de‰tivém poãasí vãas o‰etfiete rostliny rajãat a brambor (pozdní odrÛdy) proti plísni
bramborové - KUPRIKOL (0,5%), objevíte-li na
rostlinách okurek pfiíznaky napadení plísní okurkovou, pouÏijte postfiik pfiípravkem ALIETTE 80 WP.
Pfiíp. v˘skyt padlí na nati mrkve, ãi petrÏele, nebo
na listech okurek je tfieba likvidovat
KARATHANEm (0,05%) a proti septoriové skvrnitosti listÛ celeru pouÏít za vlhka CHAMPION 50
WP (0,6%).
Ko‰Èálová zelenina uvítá pohnojení draseln˘m
hnojivem, které podpofií dokonal˘ v˘voj pevn˘ch
hlávek a skladovatelnost. Pórek pfiihrÀte zeminou,
aby vybûlená ãást byla co nejvût‰í. âínské zelí
z ãervencového v˘sevu je potfieba v srpnu vyjednotit, jinak je moÏné ãínské i pekingské zelí aÏ do
poloviny srpna vysévat (nebo vysazovat).
Stále je‰tû mÛÏete na uvolnûné zeleninové
záhony vysévat salát, ‰penát, ãi fiedkviãku k pod-
36
zimní sklizni. Vysévají se i ozimé formy zelenin hláv. kapusta, kvûták, cibule, salát pro pfiezimování. Koncem mûsíce se doporuãuje u rÛÏiãkové
kapusty za‰típnout vrchol.
U okrasn˘ch rostlin vyuÏijte podobnû jako
u ovocn˘ch druhou mízu k oãkování - napfi. rÛÏe,
‰efiíky apod. Zvlá‰tû u rÛÏí pamatujte na pfiíp. pfieoãkování kefiÛ, u kter˘ch se neujmula oãka z ãervencového oãkování. Zelen˘mi fiízky se v této
dobû mnoÏí cypfii‰ky, thuje, jalovce, dfii‰Èály, pustoryly, skalníky, zimolezy, zlatice v pafieni‰ti.
Nároãnûj‰í dfieviny - jako napfi. tisy vyÏadují
k zakofienûní podmínky skleníkové mnoÏárny.
Tento mûsíc je také vhodn˘ na stfiíhání Ïiv˘ch
plotÛ z jehliãnanÛ. HfiíÏit mÛÏete vistárii, loubinec,
bfieãÈan, zimolez.
Do konce mûsíce je moÏné rovnûÏ vysazovat,
nebo pfiesazovat mladé jehliãnany s kofienov˘m
balem. Vysázené dfieviny chraÀte proti vyvrácení
kolíkem tak, abyste nepo‰kodili kofienov˘ bal.
Rostliny po vysázení rovnûÏ dostateãnû zalijte
a proti neÏádoucímu v˘paru stínûte, nebo obalte
rostlinu plátnem.
¤ízkovat mÛÏete i fuchsie a pelargónie (fiízky
nechte jeden den zavadnout), rÛstové vrcholy
fuchsií se doporuãuje za‰tipovat a tvofiící se plody
vãas odstraÀovat. Z pokojov˘ch kvûtin mÛÏete
je‰tû fiízkovat napfi. filodendron, scindapsus - fiízkÛm nechte vytvofiit kofieny ve sklenici s vodou.
Sázejí se ocúny - kvût je moÏno oãekávat koncem záfií aÏ zaãátkem fiíjna, ‰afrány se sázejí jiÏ na
zaãátku mûsíce. Bledulky, modfience a kosateãky
je doporuãeno v tuto dobu sázet do hl. 7 - 10 cm.
Je vhodná doba i na vysazování narcisÛ - ty se
mohou sázet po tulipánech, ale opaãnû (tulipány
po narcisech) se to nedoporuãuje. Pfiesazují se
pivoÀky - dejte pozor na hloubku v˘sadby (pfiíli‰
hluboko vysázené nekvetou).
Trvalky mÛÏete dûlit a pfiesazovat po odkvûtu. Ve
druhé polovinû mûsíce se téÏ na záhon vysazují
nûkteré dvouletky z ãervnového a ãervencového
v˘sevu - sedmikrásky, pomnûnky, mace‰ky,
náprstníky, zvonky a zimní fialy.
O trávník je nutné v tomto mûsíci stále peãovat
- pravideln˘ pokos, zálivka a pfiihnojení - na
potlaãení rÛstu dvoudûloÏn˘ch plevelÛ chemickou cestou se pouÏívají herbicidy LONTREL 300,
nebo STARANE 250 EC. Plevele by mûly mít
dostateãnû vyvinuté listy, po pokosu stfiíkejte ne
dfiív, neÏ za t˘den. Je i vhodná doba na zaloÏení
nového trávníku, v˘sev nezapomeÀte pravidelnû
zalévat.
¤ez kvûtÛ - dÛleÏitá je správná technika, kdy
noÏem profiízneme pouze kvûtn˘ stvol a ten mezi
Meãíky na své zahradû pûstuje snad kaÏd˘
listy vykroutíme. Zachovalé listy pak umoÏní nárÛst
zahrádkáfi. Pfiesto Ïe o jejich pûstování byla napsá- kvalitních hlíz a dostatek brutu pro pûstování v dalna jiÏ fiada ãlánkÛ v ãasopise Zahrádkáfi i jinde, ‰ích letech.
stále se setkáváme s fiadou chyb, které pak zpÛChemická ochrana - vût‰í mnoÏství meãíkÛ
sobují neúspûchy v pûstování této oblíbené kvûti- nelze dnes jiÏ pûstovat bez dÛkladné chemické
ny. Uvedu desatero nejbûÏnûj‰ích chyb a nakonec ochrany. Na‰e pÛdy jsou jiÏ tak promofieny houbose pokusím vyvrátit dva stále pfietrvávající m˘ty v˘mi chorobami, Ïe udrÏet zdravé hlízy bez chem.
okolo meãíkÛ.
ochrany by byl zázrak. Stfiíkáme zásadnû po obdoPfiíli‰ ãasná v˘sadba - hlízy meãíkÛ je tfieba bí déle trvajících de‰ÈÛ, pfii nichÏ riziko nákazy je
sázet aÏ do dostateãnû prohfiáté pÛdy (min. 10 °C), nejvût‰í. Postfiiková jícha musí obsahovat fungicidy
to je vût‰inou aÏ koncem dubna, nebo zaãátkem a insekticidy, které stfiídáme, aby se zabránilo vznikvûtna. Sázení hlíz do studené pÛdy dramaticky ku rezistence, doporuãuji je‰tû pfiidat plné listové
zvy‰uje jejich náchylnost k houbov˘m chorobám.
hnojivo a smáãedlo. Na insekticidy se obãas rádo
Pfiíli‰ mûlká v˘sadba - pro meãíky, stejnû jako zapomíná, ale tfiásnûnky dokáÏí zlikvidovat jak
pro ostatní hlíznaté a cibulovité rostliny platí zása- kvûty, tak silnû napadnout hlízy, m‰ice pfiená‰ejí
da, Ïe mají b˘t sázeny do hloubky rovnající se troj- virózy a tomu chce jistû kaÏd˘ zabránit.
násobku jejich prÛmûru. Meãíky, které sázíme do
Pfiíli‰ brzká sklizeÀ - hlízy po odkvûtu potfiebují
lehãí pÛdy lze sázet i hloubûji, jinak se vyvracejí nejménû 4-6 t˘dnÛ dozrát.
a zbyteãnû brzy kvetou.
Velkou chybou pfii sklizni je ponechávat u hlízy
Závlaha - zatím co v období rÛstu listÛ aÏ do ãást stvolu - musí se zlomit tûsnû u hlízy.
vytvofiení kvûtu potfiebují meãíky maximum vody,
Pomalé su‰ení pfii nízk˘ch teplotách a ‰patné
po odkvûtu jiÏ nezaléváme vÛbec a bylo by ideální, uskladnûní - nejvût‰í chybou je nechávat hlízy
aby ani nepr‰elo - pak sklízíme absolutnû zdravé u kotle ústfiedního topení, kde bezpeãnû seschnou.
hlízy.
Ani pfiíli‰ vlhká místnost není vhodná. Po dostateãHnojení - meãíky nesná‰ejí ãerstvé hnojení ném usu‰ení a oãistûní by se mûly hlízy skladovat
chlévskou mrvou, ani zbyteãné pfiihnojování dusí- v bezmrazé místnosti pfii optimální teplotû 3 - 5 °C.
kat˘mi hnojivy v prÛbûhu vegetace., protoÏe jsou
Pûstování z brutu - pokud se pûstují meãíky
náchylnûj‰í k chorobám.
z brutu je nutná jeho pfiedseÈová úprava - buì
37
Meãíky na zahrádce
oloupání, nebo stfiídavé máãení po 20 dní pfied
v˘sevem, jinak u nûkter˘ch odrÛd vyklíãí pouze
minimum.
Z pfietrvávajících m˘tÛ je tfieba opravit hlavnû
zakofienûné pfiesvûdãení fiady zahrádkáfiÛ, Ïe
meãíky se mohou “vzájemnû sprá‰it” a tím zmûnit
barvu kvûtÛ. Pokud pûstujeme meãíky vegetativním zpÛsobem, a to dûlá 99 % pûstitelÛ, barva se
za normálních okolností nemÛÏe zmûnit. MÛÏe
k tomu dojít vlivem nûjaké choroby - pfieváÏnû virózy. Zámûrná zmûna barev mÛÏe vzniknout kfiíÏením, ale to se musí meãíky pûstovat ze semen a ne
z hlíz, ãi brutu.
Dal‰í pfietrvávající mylná domnûnka je, Ïe nejlep‰í kvûty vypûstujeme z nejvût‰ích hlíz. To platí
u tulipánÛ, ãi lilií, ale u meãíkÛ v˘stavní kvûty vypûstujeme z mlad˘ch stfiednû velk˘ch, pokud moÏno
vysok˘ch hlíz. Velké ploché hlízy jiÏ nûkdy zaãínají
degenerovat a je vhodné je pfied v˘sadbou rozfiíznout na 2 - 3 ãásti.
Pûstováním meãíkÛ se zab˘vá v âZS specializovaná organizace GLADIRIS, viz ãlánek na str. 2.
MUDr. Josef KfiíÏ
Svûtelné podmínky
PfieváÏné vût‰inû druhÛ kosatcÛ vyhovuje vysoká
míra oslunûní míst, kde rostou. Pokud se tedy
nezamûfiíme na druhy se speciálními poÏadavky,
ve kter˘ch se odli‰ují od bûÏn˘ch druhÛ, vybereme
pro nû vÏdy slunné místo. Vût‰inou se vyrovnají
i s místem, kde pfiímé sluneãní záfiení nedopadá po
cel˘ den, ale zastínûní rozhodnû pro nû není nutné.
Kosatce jsou v‰eobecnû konkurenãnû slabé, sná‰ejí ‰patnû zaplevelení. Pokud je plevel nepfiesahuje svou velikostí, obvykle je nezahubí, ale samozfiejmû ubírá kromû svûtla i Ïiviny, a rostliny slábnou.
Vlhkostní podmínky
U rÛzn˘ch druhÛ kosatcÛ je vztah k pÛdní vláze
velmi rÛzn˘. Nûkter˘m druhÛm bez kartáãkÛ se dafií
na pokraji vod nebo na vlhk˘ch lukách, jiné rostou
na v˘slunn˘ch stepních stráních a skalních terasách. Mezi tûmi, které jsou bûÏné v na‰ich zahradách, patfií k první skupinû kosatec Ïlut˘ a kosatec
sibifisk˘, zatímco kosatce s kartáãky (prouÏkem
chlupÛ na vnûj‰ích okvûtních lístcích) - Iris barbata
- na trvale vlhkém místû mohou brzy vyhynout.
BûÏn˘m kosatcÛm s kartáãky vyhovují normální
zahradní podmínky, zálivka je pro nû nutná jen po
¤edkviãka Masterred F1
pfiesadbû a nebo v pfiípadû del‰ího období sucha.
Zemina
Novinka sezóny 2002
Hloubka zeminy - ta vÏdy souvisí s objemem
Stále novû ‰lechtûné odrÛdy zelenin jsou nesporn˘m dÛkazem toho, Ïe tradiãní zeleniny nejsou na kofienÛ siln˘ch rostlin. Kosatce vyuÏívají spí‰e
ústupu. Mezi novinky roku 2002 patfiila i fiedkviãka povrchovou vrstvu. Zatímco u vzrÛstnûj‰ích kosatcÛ bez kartáãku rozhodnû pfiesahuje 20 cm, kosatMasterred F1.
Sytû ãervená barva, velké bulvy, jemná kfiehká ce s kartáãky (i ty nejvy‰‰í) vyuÏívají jen povrchovelmi chutná duÏnina, moÏnost celoroãního pûsto- vou vrstvu, asi do 15-20 cm. Hlub‰í vrstvy jsou zde
vání, odolnost vÛãi chorobám, praskání i vybíhání, dÛleÏité spí‰e k udrÏování kapilarity.
Kvalita zeminy a hnojení - v‰echny kosatce
to v‰e ji pfiedurãuje na vût‰inu zahrádek. V˘sev
osiva doporuãujeme do lehãích pÛd s dostatkem jsou pomûrnû nároãné na v˘Ïivu, zejména ty rozÏivin. Osivo pro Vás pfiipravili ve své zlaté fiadû mûrnûj‰í, které bûhem krátké doby na jafie vytváfiejí pomûrnû velk˘ objem listÛ, kvûtÛ a stonkÛ.
GOLDEN LINE, Semena Veleliby a.s.
Nemají v‰ak tak velké poÏadavky, jako zelenina,
naopak, obdobné dávky hnojiv mohou rostliny
Základní potfieby
váÏnû po‰kodit. Vyhovuje jim dobfie zpracovaná
kosatcÛ v zahradách
zahradní zemina s pfiirozen˘m kompostem
Pfii pûstování rostlin vÏdy vycházíme ze znalosti a pozdûj‰í prÛbûÏné pfiihnojování pln˘mi hnojivy.
MnoÏství dusíku závisí na roãní dobû: zatímco na
jejich Ïivotních podmínek v místû jejich pÛvodu
v pfiírodû. Na nû pak navazují pûstitelské zásahy, jafie je pro nû potfiebn˘, v druhé polovinû roku ho
které je mohou pfiivést do stavu, jakého by se doÏi- omezíme. Naopak pro vyzrávání pletiv pfied zimou
ly v pfiírodû, a nebo i silnûj‰ího - coÏ b˘vá ãasto je prospû‰n˘ draslík a fosfor.
Je v‰ak nutno pfiipomenout, Ïe hnojením nenacílem pûstitelÛ.
Na pfiírodních stanovi‰tích pfieÏijí jen ti jedinci, hradíme ‰patnou pÛdní strukturu. Pokud se rostliktefií jsou schopní vyrovnat se s podmínkami pro- nám nedafií v uléhavé zeminû, nemusí to b˘t nedostfiedí. Z tohoto základu pak vypl˘vá hojnost nebo statkem v˘Ïivy. Zde je na prvním místû nutnost
vzácnost v pfiírodû. Kosatce, s v˘jimkou kosatce kypfiit povrch pÛdy, hnojivem mÛÏeme zeslábl˘m
Ïlutého (Iris pseudacorus), patfií v evropské pfiírodû rostlinám v tomto pfiípadû u‰kodit.
PÛdní reakce - pokud máme v zahradû bûÏné
k vzácn˘m aÏ velmi vzácn˘m rostlinám.
V zahradách pfiesto patfií kosatce naopak k nej- pÛdní pomûry, nemusíme si s reakcí pÛdy dûlat stabûÏnûj‰ím perenám. Ty druhy a kultivary, které se rosti. Ta je v‰ak dÛleÏitá u nûkter˘ch speciálních
bûÏnû pûstují v na‰ich podmínkách, mají vût‰inou kultur, jako jsou japonské kosatce (Iris kaempferi pomûrnû velkou Ïivotaschopnost. Pokud nejde I. ensata), kde je nutná kromû trvalé pÛdní vlhkosvyslovenû o podmínky neúnosné, mohou nûkdy ti i mírnû kyselá reakce. Pfiítomnost vápníku v pÛdû
je ohroÏuje.
vydrÏet bez o‰etfiení i po nûkolik desetiletí.
38
dající báze mlad˘ch v˘honkÛ. VÏdy je zasaÏena
nejrychleji rostoucí ãást - rozhraní listÛ a oddenku.
PomÛÏe zálivka systémov˘m fungicidem (napfi.
Fundazolem 50 WP, Previcurem N), av‰ak pokud
víme, Ïe je infekce v zahradû, musíme zaãít jiÏ po
rozmrznutí pÛdy. ·ed˘ koÏich cizopasné plísnû je
totiÏ zjevnû viditeln˘ aÏ na odumírajících pletivech, a to uÏ je na záchranu napadené ãásti
oddenku pozdû. Vût‰inou nám ale vÏdy zÛstane
ãást trsu, nebo i ãást napadeného oddenku, pro
dal‰í rÛst.
V létû jsou listy kosatcÛ s kartáãky témûfi v‰ude
postiÏeny jinou plísní, heterosporiem (Heterosporium gracile). Projevuje se hnûdav˘mi skvrnami,
které v pfiípadû silného v˘skytu vedou k odumírání
vût‰í ãásti listov˘ch ãepelí a tím k oslabení rostlin.
Sám jejich Ïivot sice není ohroÏen, ale podstatnû
se zhor‰í vzhled rostlin po odkvûtu. Jako ochranu
pouÏíváme i zde postfiik fungicidy. Pokud jsme na
jafie o‰etfiili rostliny proti botrytidû, heterosporium
se projevuje nejen v men‰í mífie, ale také pozdûji,
aÏ po skonãení úãinnosti ochranného prostfiedku.
Nechceme-li pouÏít chemickou ochranu, mÛÏeme odfiezávat napadené ãásti listÛ. Jinak si ale
musíme pfiipomenout, Ïe jakákoli redukce listové
plochy oslabuje rostliny, a je odÛvodnûná jen pfii
pfiesadbû, aby se tím sníÏila odpafiovací plocha.
Dal‰í onemocnûní jsou ménû ãastá a nezpÛsobují ‰kody v tak velkém rozsahu. U kosatcÛ s kartáãky je velmi roz‰ífiená viróza, která je v‰ak natolik bûÏná, Ïe se jí nevyhneme. Jejímu pfienosu na
pfiípadné zdravé rostliny mÛÏeme “napomoci” pfii
odfiezávání listÛ noÏem, kter˘ jsme pfiedtím pouÏili
na infikovan˘ch rostlinách. Zdravé rostliny najdeme jen u semenáãÛ a mezi novinkami, vzhledem
k tomu, Ïe semenem se viróza, na rozdíl od vegetativního mnoÏení, nepfiená‰í.
U rostlin pfiehnojen˘ch dusíkem se v tepl˘ch
obdobích obãas objeví bakteriální hniloba, zejména
u zaplevelen˘ch nebo u pfiehoustl˘ch trsÛ kosatcÛ
s kartáãky. Na rozvoji infekce se podílí i vlhko.
Vrcholová ãást oddenku a báze listÛ rozbfiednou na
Ïlutavou ka‰i s charakteristick˘m zápachem.
Postup hniloby v oddenku se zastaví odstranûním
zmûkl˘ch pletiv a zpfiístupnûním vzduchu a sluneãního záfiení na zb˘vající oddenek. ProblémÛm se
mÛÏeme vyhnout stfiízlivûj‰ím hnojením. Kosatce
potfiebují sice v˘Ïivnou zeminu, ale rozhodnû je
nesmíme pûstovat jako ko‰Èáloviny.
·kÛdci
Îivoãi‰ní ‰kÛdci se podle na‰ich zku‰eností vûtNejãastûj‰í nemoci
‰inou nevyskytují v kalamitním mnoÏství a navíc
a ‰kÛdci kosatcÛ
opakovanû - kromû kvûtilek kosatcov˘ch, které Ïijí
V kultufie jsou kosatce vystaveny chorobám na vysok˘ch kosatcích s kartáãky. Tento druh much
a ‰kÛdcÛm ãasto daleko více neÏ volnû v pfiírodû. trápil jiÏ dlouho pûstitele kosatcÛ na jiÏní Moravû,
Nemoci
v posledních letech je v nûkter˘ch zahradách velmi
Z nemocí po‰kozuje v nûkter˘ch oblastech hojn˘ jiÏ v mnoha oblastech.
kosatce s kartáãky na poãátku vegetaãní doby
Uprostfied listového vûjífie, kter˘ se pfiipravoval
infekce zpÛsobená houbami rodu Botrytis, napa- kvést, na listenech mlad˘ch kvûtních stonkÛ, najde39
V˘sadba a pfiesadba
Pokud rostliny potfiebují dûlení nebo pfienos na
jiné místo, pfiipomeneme si Ïivotní cyklus jejich
pfiedkÛ v pfiírodû.
Plané kosatce s kartáãky rostou v oblastech
s teplej‰ím a su‰‰ím létem, neÏ jaké máme
v na‰ich podmínkách. Zhruba mûsíc po odkvûtu se
zpomaluje rÛst, zakládají se nové kofieny, a teprve
v druhé polovinû léta dochází k jejich plnému rozvoji. LoÀské kofieny postupnû zanikají. Toto období
letního klidu, provázené obmûnou kofienÛ, je nejvhodnûj‰í k pfiesadbû.
Vyryté rostliny rozdûlíme podle potfieby na men‰í
nebo vût‰í oddûlky. O velikosti rozhoduje pomûr
mezi hmotností oddenku a velikostí kofienového
systému. Kosatce s kartáãky a s tlust‰ími oddenky
je lépe dûlit na jednotlivé nevûtvené nebo - v pfiípadû slab‰ích jedincÛ - zdvojené oddûlky. U kosatcÛ bez kartáãkÛ, které mají oddenky podstatnû
slab‰í, a navíc obvykle jemnûj‰í kofienov˘ systém,
jich necháváme obvykle pohromadû tfii aÏ pût.
Kosatce jsou v pfiízniv˘ch podmínkách pomûrnû
rychlé ve svém v˘vinu, jiÏ sám jejich vodorovn˘
rÛstu oddenkÛ naznaãuje snahu o stál˘ posun
nov˘ch ãástí rostlin. Zaji‰Èují si tak samy ãásteãnou
obmûnu kofienové sféry. Frekvence pfiesazování je
závislá na skupinû, do které na‰e rostliny patfií.
Chceme-li udrÏovat rostliny s kartáãky v optimálním stavu, pfiesazujeme je po tfiech letech. Kosatce bez kartáãkÛ naopak pfii dobré údrÏbû mÛÏeme
nechat na místû dvakrát i tfiikrát déle. Po pfiesadbû
se stabilizují daleko pomaleji, plné síly dosahují aÏ
za dva aÏ tfii roky.
Listy a kofieny se u kosatcÛ, vzhledem k jejich
dÛleÏitosti pro Ïivot rostlin, snaÏíme chránit po
celou vegetaãní dobu. Jen pfii pfiesadbû zkracujeme obojí (pfiednostnû ostr˘m noÏem, nikoli nÛÏkami) na tfietinu. OddenkÛm je vhodné zaãistit pfiípadné lomné plochy.
Kosatce bez kartáãkÛ pfiesazujeme spí‰e pfii niωích teplotách - na pfielomu léta a podzimu a nebo
v pfiedjafií, vzhledem k citlivosti jejich kofienÛ na
pfieschnutí.
Po pfiesadbû mohou b˘t rostliny zapu‰tûny do
zeminy jen nepatrnû více neÏ byly pÛvodnû pfied
pfiesadbou. Zejména kosatce s kartáãky by mohly
v tûωí pÛdû trpût hnilobou, kosatce bez kartáãkÛ
lépe sná‰ejí hlub‰í v˘sadbu.
Prom. biol. Milan BlaÏek
me jeden nebo více drobn˘ch vpichÛ, pod kter˘mi
se velmi rychle vyvíjejí ãervovité larvy kvûtilek. Jsou
‰kodlivé hlavnû tím, Ïe zniãí podstatnû víc neÏ pfiímou konzumací: celá mladá poupata pfiemûÀují
v ka‰ovitou hmotu, a tak je‰tû pfied zaãátkem kvetení zniãí témûfi v‰echny budoucí kvûty.
Vzhledem k utváfiení kvûtenství je mechanické
odstraÀování napaden˘ch stonkÛ moÏné jen jejich
celkov˘m odstranûním.
Máme jen dvû moÏnosti: buì postfiik listenÛ na
mlad˘ch stoncích jiÏ ve fázi, kdy vyrÛstají uprostfied
listového vûjífie, systémov˘m insekticidem, anebo
se pfieorientovat na nízké a stfiední kosatce, které
díky své ranosti pfiedejdou samiãky kvûtilky. Tato
ãasová rezerva je v‰ak zcela spolehlivá jen u nízk˘ch kosatcÛ. Mezi postfiiky je nutno vybírat insekticidy, pronikající do rostlinn˘ch pletiv (napfi. Anthio, Basudin), nikoli kontaktní, které se k larvám
nedostanou.
Nemoci a ‰kÛdci kosatcÛ bez kartáãkÛ nezpÛsobují tak v˘znaãné ‰kody. Dá se proti nim postupovat pomocí mechanického nebo chemického o‰etfiení, podobnû jako u popsan˘ch váÏnûj‰ích problémÛ. Ze ‰kÛdcÛ se obãas setkáme s masov˘m
v˘skytem larev nosatcÛ, které vyÏírají dorÛstající
plody sibifisk˘ch kosatcÛ.
Prom. biol. Milan BlaÏek
jemné konzistence, ‰Èavnatá a aromatická. Sklízí
se na zaãátku fiíjna, zraje v listopadu, skladovatelnost do února. Stfiední odolnost proti napadení houbov˘mi chorobami. Pro pfiím˘ konzum, konzervaci
a transport. Vhodná do tepl˘ch a stfiedních oblastí.
Mikra - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘,
podlouhle kuÏelovitého tvaru, zelenoÏlut˘, pfiekryt˘
rozmytou ãervení. DuÏnina je Ïlutavá, nasládlá,
jemné aÏ mûkké konzistence, stfiednû ‰Èavnatá.
Sklízí se koncem záfií, zraje v listopadu, skladovatelnost do února. Stfiední odolnost proti napadení
houbov˘mi chorobami. Pro pfiím˘ konzum i konzervaci. Má zv˘‰ené nároky na fiez a chemickou
ochranu. Vhodná do stfiedních a tepl˘ch oblastí.
Nela - âR, letní odrÛda. Plod stfiednû velk˘ aÏ
velk˘, podlouhle kuÏelovit˘, zelenoÏlut˘, pfiekryt˘
ãerven˘m Ïíháním. Slupka tenká. DuÏnina krémová, navinule sladká, kfiehká, ‰Èavnatá. Plodnost
stfiednû brzká, velmi dobrá, pravidelná s probírkou.
Sklízí se v srpnu, skladovatelnost do záfií. Odolnost
stfiední proti napadení padlím, proti strupovitosti
rezistentní. Vhodná do v‰ech oblastí, málo nároãná na fiez.
Red Jonaprince - Nizozemsko, letní odrÛda.
Plod stfiednû velk˘, kulovitû kuÏelovit˘, Ïlut˘,
celoplo‰nû pfiekryt˘ tmavou ãervení. DuÏnina navinule sladká, s jemnou konzistencí, ‰Èavnatá. Plodnost stfiednû pozdní, velká, pravidelná s probírkou.
Novû povolené odrÛdy
Zraje v záfií, skladovat lze 1 mûsíc. Nízká odolnost
proti napadení houbov˘mi chorobami. Zv˘‰ené
Jablonû
Biogolden - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû nároky na chemickou ochranu a letní fiez. Vhodná
velk˘, kulovitû kuÏelovitého tvaru, zelenoÏlut˘, do tepl˘ch a nejlep‰ích stfiedních oblastí.
Sparjon - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘,
pozdûji Ïlut˘. DuÏnina Ïlutavá, sladká, kfiehké konzistence, stfiednû ‰Èavnatá, aromatická. Plodnost plo‰e kulovit˘, zelenav˘, pfiekryt˘ rozmytou tmavou
brzká, stfiední a pravidelná. Sklízí se v polovinû ãervení. DuÏnina je bílá, sladce navinulá, stfiednû
fiíjna, zraje v prosinci, skladovat lze do února. Rezi- ‰Èavnatá, aromatická. Plodnost brzká, stfiední, pfii
stentní proti napadení houbov˘mi chorobami. probírce pravidelná. Sklízí se zaãátkem fiíjna,
OdrÛda pro konzum, konzervaci a transport. Vhod- nazrává v listopadu, skladovat lze do bfiezna.
Stfiední odolnost proti napadení houbov˘mi choroná do stfiedních a tepl˘ch oblastí.
Dolores - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, bami. Niωí nároky na chemickou ochranu. Vhodná
kulovitého tvaru, zelenoÏlut˘, pfiekryt˘ tmavû ãerve- do tepl˘ch a stfiedních oblastí.
Tereza - âR, zimní odrÛda. Plod velk˘, ‰iroce
n˘m rozmyt˘m zbarvením. DuÏnina je krémová,
navinule sladká, jemné konzistence, ‰Èavnatá kulovitû kuÏelovitého tvaru, bûlavû zelen˘, pfiekryt˘
a aromatická. Plodnost brzká, velká, nutná probír- rozmytou ãervení. DuÏnina je bílá, sladce navinulá,
ka. Sklízí se na pfielomu srpna a záfií, zraje koncem tuhé konzistence, velmi ‰Èavnatá. Plodnost brzká,
záfií, skladovatelnost do ledna. Stfiední odolnost stfiední, pravidelná. Sklízí se koncem záfií, zraje
proti napadení padlím jabloÀov˘m, rezistentní proti v prosinci, skladovatelnost do bfiezna. Netrpí hounapadení strupovitostí. Pro pfiím˘ konzum i tran- bov˘mi chorobami.
Viktoria - âR, zimní odrÛda. Plod velk˘, plo‰e
sport, bez nárokÛ na chemickou ochranu.
Gold Bohemia - âR, zimní odrÛda. Plod velk˘, kulovit˘, zelenoÏlut˘, pfiekryt˘ rozmytou purpurokulovit˘, zelenoÏlut˘, pozdûji Ïlut˘ bez krycího vou ãervení. DuÏnina je krémová, navinule sladká,
zbarvení. DuÏnina Ïlutavá, sladká, stfiednû ‰Èavna- tuhé konzistence, ‰Èavnatá a aromatická. Plodnost
tá a aromatická. Plodnost stfiednû pozdní, stfiední, stfiednû pozdní, stfiední, pravidelná. Sklízí se konpravidelná. Sklízí se koncem záfií, nazrává ihned, cem záfií, zraje v listopadu, skladovatelnost do
skladovat lze do února. Stfiední odolnost proti stru- bfiezna. Vysoká odolnost proti napadení padlím,
rezistentní proti strupovitosti. Pro konzum, konzerpovitosti.
Lordeta - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, vaci i transport. Vhodná do tepl˘ch a stfiedních
Ing. Miloslav Richtr,
podlouhle kuÏelovit˘, zelenoÏlut˘ aÏ Ïlut˘, pfiekryt˘ oblastí.
ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice
ãerven˘m Ïíháním. DuÏnina je Ïlutavá, nasládlá,
40
ZÁ¤Í
Ponenáhlu konãí vyhfiívání na sluníãku, trochu nadûje mÛÏe b˘t v babím létu. PrÛmûrná teplota je
necel˘ch 14 °C v níÏinách a v podhorsk˘ch polohách jen nûco pfies 11 °C a bude dále klesat dosti
rychle.
PÛda je nyní na povrchu teplej‰í neÏ ovzdu‰í, má okolo 18 °C a v jednom metru je teplota jen o dva
stupnû niωí. PÛdní teploty se zaãínají obracet - ãím hloubûji tím bude tepleji.
SníÏil se i objem de‰Èov˘ch sráÏek, v níÏinách na 50 mm, ve vy‰‰ích polohách na 86 mm vodního
sloupce. Nároãnûj‰í rostliny musíme zavlaÏovat.
Den se v˘raznû zkrátil na 11,45 hodin a dostáváme se do období rovnodennosti. Také slunce svítí jen
150 aÏ 190 hodin, coÏ obná‰í 10 % celoroãního sluneãního svitu.
Záfií je sv˘mi prvními dvûma dekádami posledním letním mûsícem roku. Nemáte-li je‰tû vysázen˘ jahodník, je moÏné je‰tû bûhem mûsíce
sázet a zvlá‰tû v jeho druhé polovinû vyuÏít promûnlivosti poãasí a vût‰í vlhkosti. Sazenice by
ale mûly b˘t dobfie vyvinuté. Sklízejí se odrÛdy
mûsíãního a remontantního jahodníku (napfi.
LIDKA, OSTARA), remontantní maliny (napfi.
ADA, MEDEA) a beztrnné ostruÏiny. U remontantních jahodníkÛ ponechte na rostlinách koncem mûsíce jen vyvinuté plody, stvoly s kvûty
nebo poupaty vy‰típnûte, aby se rostliny nevysilovaly.
AÏ do poloviny mûsíce mÛÏete oãkovat broskvonû na semenáãek - zvlá‰tû v dobû vlhka b˘vá
dostatek mízy. Rybíz je moÏné v této dobû fiízkovat.
U maliníku odstraÀte odplozené v˘hony (do
poloviny mûsíce), ponechané o‰etfiete fungicidem.
Sklízejí se podzimní (ALKMENE, DESERT)
a ranû zimní (SPARTAN, SELENA apod.) odrÛdy
jablek, hru‰ky (DIANA, NELA), renklódy
(ALTHANOVA, ZELENÁ), ‰vestky (napfi.
DOMÁCÍ, TULEU GRAS), pozdnûj‰í broskvonû
(LEDNICKÁ ÎLUTÁ, MARTINA), pûstitel vinné
révy zaãíná s vinobraním.
Vãas si pfiekontrolujte stav a pevnost ÏebfiíkÛ,
které budete pro sklizeÀ potfiebovat, pfiipravte si
dostatek obalÛ na ovoce (pfiepravky omyjte 5 %
sodou) a pfiekontrolujte stav skladovacích prostor.
Zjistíte-li u ‰vestek v˘skyt ‰arky s nechutn˘mi
plody bez cukru, vykopejte strom i s kofieny
a spalte, aby nedo‰lo k pfienosu virózy na dal‰í
stromy.
âervivé, ãi jinak po‰kozené plody, opadané pod
stromy, posbírejte a odstraÀujte co nejdfiíve. Sklízíte-li ovoce pomocí pytlíkového ãesáãku na tyãi
(tam, kde nelze pouÏít Ïebfiík), trhejte plody jednotlivû, jinak (pfii trhání více plodÛ najednou)
mÛÏe dojít k neÏádoucím otlakÛm a následnému
hnití pfii skladování. Pfii sklizni plodÛ rovnûÏ odfiezávejte suché a polámané, nebo zasychající
vûtve.
U vinné révy se bûhem záfií dokonãuje oseãkování, aby se podpofiilo dozrávání a v˘voj hroznÛ.
Po provedeném fiezu révy stfiíkejte je‰tû proti
padlí a perenospofie a tam, kde jsou potíÏe s hofikou pihovitostí jablek, proveìte poslední o‰etfiení
KALKOSOLEM 25, nebo roztokem ledku vápenatého - vÏdy v koncentraci 1% 14 dnÛ pfied
sklizní. K potlaãení sazovitosti jablek stfiíkejte
stromy s jablky SYLLITEM (0,2%) tfii t˘dny pfied
sklizní, nebo EUPARENem MULTI ve stejné koncentraci - staãí 10 dnÛ pfied sklizní.
Do poloviny mûsíce je moÏné na uvolnûné zeleninové záhony vysévat vhodné plodiny (hrách,
lupina, vikev, hofiãice apod.) na zelené hnojení.
Vze‰l˘ porost alespoÀ jednou t˘dnû dÛkladnû
zalijte a v pfiípadû, Ïe rostliny do doby rytí pfierostou, tak je nejdfiíve poseãte, nebo uválejte,
aby se snadno zar˘val.
Zaãátkem mûsíce se pokraãuje ve sklizni cibule (ze sazeãky i ze semen). Sklízejí se brambory
- suché a pfiebrané, zbavené tûch, které byly pfii
sklizni mechanicky, nebo ‰kÛdci poru‰ené, ãi
napadené chorobami skladujte nejlépe ve vydezinfikovan˘ch pfiepravkách. Skladovací teplota
(nejlépe tmav˘, vûtrateln˘ sklep) by mûla b˘t
zpoãátku naskladnûní brambor 10 - 15 °C,
bûhem skladování potom 3 - 5 °C, pod tuto hranici by teplota nemûla klesnout.
MÛÏete je‰tû vysévat fiedkviãky pro sklizeÀ
v polovinû fiíjna (ochrana proti dfiepãíkÛm netkanou textilií vám vytvofií rovnûÏ pfiíznivé mikroklima k rÛstu a v˘voji rostlin). TéÏ si mÛÏete vysít
kopr a ‰penát a záhon pro pfiípad v˘skytu
nepfiíznivého poãasí pfiekr˘t foliov˘m krytem
(pro svoji potfiebu mÛÏete nûkteré rostliny
nechat na záhonu dozrát a sklidit semena pro
v˘sev v pfií‰tím roce). V záfií se rovnûÏ vysazuje
ãesnek, na stejné místo by mûl pfiijít po sobû
nejdfiíve po pûti letech. Nedoporuãuje se ani
41
sázet ãesnek po cibuli, póru, po bramborách,
nebo po rajãatech. Sadbu si radûji nakupte
v seriozních, osvûdãen˘ch obchodech a v pfiípadû, Ïe nemáte záruku zdravotního stavu, mofite
strouÏky proti háìátku zhoubnému (SULKA)
a proti houbov˘m chorobám (FUNDAZOL).
Sadbu máãejte nejdfiíve v roztoku Sulky (5%) po
dobu 6 - 12 hodin, potom ve Fundazolu (0,2%)
20 minut - opaãn˘ postup (nejdfiíve Fundazol
a potom Sulka) se nedoporuãuje. K v˘sadbû
pouÏijte jen nejvût‰í strouÏky z obvodu cibulí,
sázejte do pfiipravené pÛdy do hloubky 6 - 8 cm
(fiádky 25-30 cm, vzdálenost v fiádku 8 cm).
V pfiípadû, Ïe v záfií nestihnete ãesnek zasázet,
nebo vám to poãasí neumoÏní, máte moÏnost
je‰tû do poloviny fiíjna.
Sklízí se fazol na semeno a to takov˘m zpÛsobem, Ïe se celé rostliny ufiíznou tûsnû u zemû
a s lusky se zavû‰ují na suchém, dobfie vûtraném
místû. Zde se ponechávají aÏ do úplného
uschnutí. Ozim˘ salát se vysévá do 10. záfií, ‰penát pro jarní potfiebu do 15. záfií. Na pfiezimování
si mÛÏete vysít i semeno ozimého kvûtáku
(ARKTUR).
Do kofienáãkÛ, ãi petrÏelov˘ch dûrovan˘ch
nádob (petrÏelákÛ) pfiesaìte petrÏel (listovou
i kofienovou) - do kaÏdého kofienáãe natûsnejte co
nejvíce rostlin (jako substrát postaãí písãitá kompostovka). Do pfiíchodu mrazÛ nechte osázené
kofienáãe a nádoby venku na zahrádce a zapusÈte je do zemû aÏ po okraj, dÛkladnû zalijte. RovnûÏ zasaìte do kofienáãÛ paÏitku a obû tyto zeleniny budete moci sklízet bûhem celé zimy.
Na mrkvi se objevuje jiÏ druhá generace
pochmurnatky mrkvové a klade vajíãka (jiÏ od
poloviny srpna). Proto je tfieba vãasné nakrytí
netkanou textilií, abyste nemûli ãervivou mrkev.
Netkanou textilii ponechte rovnûÏ do poloviny
záfií na porostu póru, kde mÛÏe ‰kodit vrtalka
pórová. Podrobnûji si o tomto ‰kÛdci pórku pfieãtûte na str. 23. Proti septorióze celerov˘ch listÛ
pokraãujte v o‰etfiování mûìnat˘mi fungicidy
(KUPRIKOL 50, nebo CHAMPION 50 WP)
v konc. 0,6 - 0,8 %.
V záfií se je‰tû vysazují dvouletky - mace‰ky,
hvozdíky, pomnûnky, sedmikrásky, dûlením trsÛ
se rozmnoÏují a pfiesazují trvalky, (u nich odstraÀujte prÛbûÏnû odkvetlá kvûtenství). Z cibulovin
se v tomto mûsíci vysazují nejdfiíve krokusy,
ladoÀky a narcisy, v polovinû záfií lilie a koncem
mûsíce se ve v˘sadbû cibulovin na zahrádce
pokraãuje hyacinty a tulipány (ty snesou i fiíjnovou
v˘sadbu). V záfií téÏ vyryjte rané odrÛdy meãíkÛ
a v suché vûtrané místnosti je nechte doschnout.
RÛÏe prostfiíhejte a odstraÀujte odkvetlé kvûty
i s konci v˘honÛ, odstraÀujte téÏ v˘hony plané,
vyrÛstající z podnoÏe. JehliãnanÛm dopfiejte koncem mûsíce hodnû zálivky, aby dobfie pfieãkaly
zimu. Zaãínají se sázet okrasné dfieviny. Nástup
do kvûtu u mûsíãku pro pfií‰tí rok urychlíte tak, Ïe
semeno jiÏ v druhé polovinû záfií vysejete na
záhon. Pokojové kvûtiny z místa jejich letního
pûstování pfiená‰ejte na zakryté verandy, ãi
lodÏie a nebo do skleníku - kaktusy a tuãnolisté
kvûtiny jsou choulostivé i na malé noãní mrazíky
- ty ukliìte nejdfiíve.
nost k zimním mrazÛm lze samozfiejmû ovlivnit
i agrotechnikou ve vinici. Mezi ovlivÀující faktory
patfií fiez révy vinné, a to zejména poãet plodn˘ch
Réva vinná se v posledním období roz‰ifiuje na oãek ponechan˘ch na kefii. Není vhodné u velmi
vût‰inû na‰ich zahrad a zahrádek i ve zdánlivû plodn˘ch odrÛd, jako jsou Modr˘ Portugal, Müller
nevinafisk˘ch oblastech. Smûfiuje k tomu i celkové Thurgau, Zweigeltrebe, ponechávat na jednom kefii
oteplování klimatu u nás v posledních letech. Tím tfieba 20 plodn˘ch oãek. SklizeÀ na tûchto kefiích
se stává více pûstitelsk˘ch oblastí pfiízniv˘ch pro by odãerpala velké mnoÏství Ïivin, révov˘ kefi by
vytváfiel ménû zásobních látek a byl by citliv˘ na
pûstování révy vinné.
po‰kození zimními mrazy. Odolnost k zimním mraRéva vinná je teplomilná dfievina, která má zározÛm mÛÏe zvy‰ovat i pûstování révy vinné na
veÀ ráda vût‰í pfiíkon sluneãního záfiení. OdrÛdy vysok˘ch tvarech s vût‰í zásobou starého dfieva,
révy vinné se proto vybírají pfiedev‰ím na základû vhodné je zejména pûstování na pergolách. Odolteplotní poÏadavkÛ, které kaÏdá odrÛda potfiebuje, nost k zimním mrazÛm u révy vinné mÛÏe v˘raznû
aby kvalitnû dozrála. V˘bûr odrÛdy do nevinafi- ovlivnit i hnojení, a to zejména hnojení dusíkem.
sk˘ch oblastí by mûl b˘t zamûfien pfiedev‰ím na Kefie pfiehnojené dusíkem jsou citlivûj‰í na po‰koodrÛdy velmi rané, rané, stfiednû rané, ale nikoliv zení zimními mrazy.
na odrÛdy pozdní, které by za tûchto podmínek
V následující tabulce jsou uvedeny odrÛdy, které
nedozrály. Druh˘m dÛleÏit˘m kritériem v˘bûru je vhodné doporuãit k zahrádkáfiskému pûstování,
odrÛd je odolnost k zimním mrazÛm. Do nevinafi- vãetnû vyuÏití, barvy bobule, doby dozrávání ve
sk˘ch oblastí se musíme proto soustfiedit zejména vinafisk˘ch oblastech a doby dozrávání v nevinafina pûstování odrÛd s vy‰‰í mrazuodolností. Odol- sk˘ch oblastech (uvedeno jako od - do).
42
Pûstování révy vinné
v zahrádkách
OdrÛda
VyuÏití
Barva bobule
Doba dozrávání
Irsai Oliver
Panonia kincse
Chrupka bílá
Chrupka ãervená
Diamant
Julski biser
Ol‰ava
Pola
Vitra
Mu‰kát moravsk˘
Müller Thurgau
Veltlínské ãervené rané
Modr˘ Portugal
Zweigeltrebe
Svatovavfiinecké
mo‰tová-stolní
stolní
stolní
stolní
stolní
stolní
stolní
stolní
stolní
mo‰tová
mo‰tová
mo‰tová
mo‰tová
mo‰tová
mo‰tová
Ïlutá
Ïlutá
Ïlutozelená
ãerveno-rÛÏová
Ïlutá
Ïlutá
modrá
modrá
ãerveno-modrá
Ïlutá
Ïlutozelená
ãervená
modrá
modrá
modrá
poslední dekáda srpna - polovina záfií
zaãátek záfií - polovina záfií
zaãátek záfií - poslední dekáda záfií
zaãátek záfií - poslední dekáda záfií
zaãátek záfií - polovina záfií
první dekáda záfií - konec záfií
první dekáda záfií - konec záfií
první dekáda záfií - konec záfií
první dekáda záfií - konec záfií
první dekáda záfií - konec záfií
polovina záfií -zaãátek fiíjna
první dekáda záfií - konec záfií
polovina záfií - zaãátek fiíjna
poslední dekáda záfií - polovina fiíjna
poslední dekáda záfií - polovina fiíjna
Tabulka uvádí alespoÀ nûkteré odrÛdy vhodné Vhodné je nakupovat sazenice opatfiené zelenou
pro pûstování v zahradách u malopûstitelÛ. V‰ech- visaãkou ÚKZÚZ, která znamená, Ïe sazenice
ny uvedené odrÛdy patfií do skupiny “evropské byla kontrolována na kvalitu sazenice a pravost
révy” a to znamená mimo jiné, Ïe v‰echny tyto odrÛdy.
Vhodnûj‰í je opatfiovat si sazenice jiÏ v podzimodrÛdy jsou citlivé na houbové choroby a vyÏadují
ochranu proti houbov˘m chorobám révy vinné. ním období a uloÏit si je doma ve sklepû do jarní
Nelze pfiedpokládat, Ïe pokud pûstuji révu vinnou v˘sadby, nebo je je‰tû na podzim vysadit, pokud
v nevinafiské oblasti nemohou se u mû roz‰ífiit není zamrzlá pÛda. Na podzim b˘vá vût‰inou vût‰í
houbové choroby u révy vinné. Z pfiedná‰ek v˘bûr sazenic, neÏ v období dubna a kvûtna.
PÛdu pro v˘sadbu révy vinné je vhodné obohatit
u zahrádkáfiÛ v nevinafisk˘ch oblastech mám zku‰enost, Ïe vÏdy pfiinesou na urãení v‰echny tfii nej- kompostem, zahradnick˘m substrátem, pfiípadnû
více roz‰ífiené choroby u révy vinné - plíseÀ révo- vyhnojit hnojem. Musíme rostlinû zabezpeãit
dostatek Ïivin a pfiíznivé podmínky pro poãáteãní
vou, padlí révové a plíseÀ ‰edou.
Abychom omezili pouÏití chemick˘ch postfiikÛ na rÛst. Za optimálních podmínek mÛÏeme vypûstovat
minimum je potfieba, aby se pûstitel zajímal kvalitní rostlinu uÏ v roce v˘sadby bez v˘raznûj‰ío prvotní pfiíznaky tûchto chorob, moÏnosti jejich ho ovlivnûní kvality rostliny. Pokud nám réva vinná
rozvoje a optimální termíny pro o‰etfiení. Pfii pln˘ch velmi dobfie roste jiÏ v roce v˘sadby, spoãítáme si
a neustále doplÀovan˘ch znalostech o houbov˘ch poÏadovanou v˘‰ku kmínku (napfi. 70 cm) a poÏachorobách mÛÏeme vystaãit se 3-7 chemick˘mi dovan˘ krátk˘ taÏeÀ (40 cm) a rostlinu mÛÏeme po
110 cm dosaÏené v˘‰ky zakrátit a tím podpofiit
o‰etfieními v závislosti na roãníku.
I v na‰em registrovaném sortimentu se zaãínají vyzrávání jednoletého dfieva a kvalitní pfiezimování
Ing. Pavel Pavlou‰ek,
objevovat tzv. “interspecifické odrÛdy”. Tyto odrÛdy mladého révového kefie.
Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravû
vznikly mezidruhov˘m kfiíÏením s vyuÏitím americk˘ch a asijsk˘ch botanick˘ch rév, které jsou nosiBylinné pivoÀky na zahradû
teli odolnosti k houbov˘m chorobám a mrazuodolnosti.
PivoÀky potfiebují pro svÛj dobr˘ rÛst a hojné kveNelze v‰ak nikterak pfiedpokládat, Ïe tuto odrÛdu tení nutnû vegetaãní klid - nejen zimní, ale i letní
vysadím a pfii minimální péãi budu velmi brzy sklí- odpoãinek. To platí pro v‰echny pivoÀky, li‰í se
zet pûkné hrozny. I tato skupina odrÛd vyÏaduje pouze délka klidového období podle pÛvodu jednoprovádûní ochrany proti houbov˘m chorobám tliv˘ch druhÛ.
u révy vinné. MÛÏe se vyskytnout rok, kdy nemusíV na‰ich stfiedoevropsk˘ch podmínkách se
me provádût vÛbec Ïádn˘ postfiik, ale i rok kdy pro- pivoÀkám dafií pomûrnû dobfie a i pivoÀky z jiÏnûjvedeme postfiiky 3, vût‰inou v závislosti na poãasí ‰ích oblastí se celkem dobfie pfiizpÛsobují na‰emu
a infekãním tlaku houbov˘ch chorob.
del‰ímu a drsnûj‰ímu zimnímu období.
V dal‰í ãásti bych se krátce zmínil o nákupu
PivoÀky bychom vÏdy mûli sázet na volné, nezasazenic. KaÏdá kvalitní révová sazenice by mûla stínûné plochy, protoÏe spí‰e snesou pfiísu‰ek, neÏ
mít dobfie vyzrál˘, houbov˘mi chorobami nepo‰ko- málo slunce, které nutnû potfiebují, aby dobfie kvetzen˘ v˘hon a 3-5 dobfie vyvinuté hlavní kofieny. ly. PÛda by mûla b˘t hluboká, v˘Ïivná, slabû kyse43
lá aÏ neutrální (pH 5,6-7). PivoÀky se pfiesazují chom kupovali rostliny zdravé. Také musíme
v dobû letního útlumu, v druhé polovinû srpna aÏ vybrat vhodn˘ pozemek, aby tfieba pfiíli‰nou
zaãátkem záfií, kdy se uÏ zakládají nové pupeny, ze zamokfieností nedával pfiíleÏitost k rozvoji nûktekter˘ch pfií‰tí rok vyrostou nové stonky. Pozemek, r˘ch houbov˘ch onemocnûní. Pfiípadnû mÛÏeme
na kter˘ chceme pivoÀky sázet, by mûl b˘t dobfie preventivnû pozemek i rostliny pfied sázením dezvyhnojen. MÛÏeme pouÏít i nezetlel˘ hnÛj, kter˘ infikovat. Pozemek s vysazen˘mi rostlinami udrÏuv‰ak zapravíme do zemû uÏ na podzim (rok pfied jeme ãist˘ od plevelÛ. Na podzim odstraÀujeme
sázením pivonûk), aby se pfies zimu je‰tû dobfie staré stonky a pokud je pÛda pfiíli‰ ulehlá a tûÏká,
rozleÏel. Dal‰í roky po v˘sadbû pivoÀky pfiihnojuje- je dobré ji obãas kypfiením trochu provzdu‰nit.
me vÏdy na jafie kombinovan˘mi hnojivy (NPK, Pokud se nám na rostlinách pfiece jen objeví pfiíCererit apod.). Dobfie o‰etfiované pivoÀky vydrÏí na znaky nemoci, je dobré poradit se s fytopatologem.
jednom stanovi‰ti aÏ deset let ale i déle, pokud
Asi nejnebezpeãnûj‰ím a zároveÀ pomûrnû
není pozemek zaplevelen a pokud ho systematicky ãast˘m onemocnûním pivonûk je botrytida. Je to
pfiihnojujeme a není-li zamofien nûkterou z chorob onemocnûní zpÛsobené houbou Botrytis paeoniae
nebo Botrytis cinerea, projevující se obvykle vadnebo Ïivoãi‰n˘mi ‰kÛdci.
PivoÀky sázíme do zemû tak, aby nejv˘‰e polo- nutím a následnû zhnûdnutím mlad˘ch v˘honkÛ.
Ïené pupeny, zaloÏené pro pfií‰tí rok, byly asi 2 aÏ U star‰ích rostlin infekce vût‰inou napadá pfiízem3 cm pod povrchem. Hloubûji vsazené pivoÀky by ní ãásti stonkÛ, které uhnívají. PostiÏená místa
‰patnû kvetly, mûlãeji vsazené by mohly vymrz- b˘vají pokryta ‰edav˘m plísÀov˘m povlakem. Zahnout. Pokud mají pfiesazované rostliny je‰tû stonky nûdlá b˘vají i poupata.
Napadené ãásti rostlin je tfieba ihned odstraÀovat
s listy, pak jim je sefieÏeme k zemi, ale tak, abychom nepo‰kodili zaloÏené pupeny (kupované a rostliny následnû o‰etfiit fungicidními prostfiedky.
sazenice pivonûk vût‰inou jiÏ stonky sefiezané Rostliny je nutno prohlédnout jiÏ na jafie bûhem
ra‰ení, a o‰etfiení provést co nejdfiíve. Pfiípadnû je
mají).
OdstraÀování stonkÛ pfied zimou je lep‰í i u pivo- dobré fungicidní zálivkou o‰etfiit preventivnû v‰echnûk, které zÛstávají v záhonech, jinak rostliny pfies ny rostliny, aby se nemoc ne‰ífiila.
Dal‰ím nebezpeãn˘m houbov˘m onemocnûním
zimu rozklesnou k zemi a na jafie se tlející zbytky
rostlin hÛfie odstraÀují. Na podzim v‰ak poãkáme pivonûk je infekce, zpÛsobená houbou Cladosporis jejich sefiezáním aÏ do doby, kdy jsou zhnûdlé um paeoniae. Projevuje se tmavû ãervenohnûd˘mi
a pfiestávají tvofiit novou hmotu. Pokud nechceme, protáhl˘mi pruhy na stoncích a ãerven˘mi skvrnaaby se nám rostliny zbyteãnû vysilovaly tvorbou mi, také vût‰inou ve tvaru prouÏkÛ, na vnûj‰í strasemen, je dobré kvûty hned po odkvûtu odstfiih- nû korunních lístkÛ (ãervené skvrny na korunních
nout. Na jafie pfied rozkvûtem je potfieba trsy pivo- lístcích mají i nûkteré vût‰inou bíle nebo rÛÏovû
nûk vyvazovat, protoÏe se vût‰ina kultivarÛ pod tíÏí kvetoucí kultivary pivoÀky bûlokvûté, coÏ je znasv˘ch kvûtÛ rozvaluje. V fiadû okrasn˘ch zahrad, kem kultivaru, nikoli onemocnûní). Rostlina b˘vá
mají pro pivoÀky kovové obruãe, které buì jen pfii tomto onemocnûní celkovû oslabena, má drobsamostatnû na rostlinu vytahují, nebo jsou opatfie- né neduÏivé kvûty, pfiípadnû pfiestává kvést vÛbec.
ny noÏiãkami a dávají se na jafie k ra‰ícím rostli- Takto nemocné rostliny o‰etfiujeme podobnû jako
v pfiedchozím pfiípadû, a to co nejrychleji, a obdobnám.
MnoÏení
n˘mi fungicidními pfiípravky.
Hlavní zpÛsob mnoÏení je vegetativní - dûlením.
Hnûd˘mi skvrnami na stoncích a listech se projeRostliny se ztlustl˘mi kofieny rozdûlíme tak, aby na vuje onemocnûní zpÛsobené baktérií Septoria paekaÏdém oddûlku byl nejménû jeden pupen, ze kte- oniae. Toto onemocnûní je zvlá‰È nebezpeãné
rého pfií‰tí rok vyrazí nov˘ stonek. Nejvhodnûj‰í ter- a podléhá karanténním opatfiením.
Z Ïivoãi‰n˘ch ‰kÛdcÛ mÛÏeme jmenovat napfiímín k takovému rozdûlení trsu je shodn˘ s termínem pfiesadby, tedy konec srpna do poloviny aÏ klad Meloidogyne spp. (háìátka), parazitující na
kofienech a zpÛsobující deformaci hlavních ztlustkonce záfií.
Dfievité pivoÀky lze vegetativnû mnoÏit roubová- l˘ch kofienÛ.
Dal‰ím ‰kÛdcem je Hepialus lupulinus (hrotnoním na kofieny P. lactiflora.
Dal‰ím zpÛsobem je mnoÏení generativní - seme- kfiídlec zahradní). Jeho malé svûtlé housenky Ïijí
ny. U kulturních pivonûk je tento zpÛsob mnoÏení v pÛdû a vykusují kofieny a pupeny, rostliny vadnou
vhodn˘ jedinû tehdy, nezáleÏí-li nám na tom, Ïe a následnû mohou uhynout.
nám ze semene vyroste pivoÀka, která se s matefiÎivoãi‰né ‰kÛdce, Ïijící v pÛdû, odhalíme tûÏko,
skou rostlinou nebude úplnû shodovat - nebo spí‰e pokud nebudeme rostlinu napfiíklad pfiesazovat.
naopak - chceme-li získat nové typy kvûtÛ, pfiípad- Na nadzemních ãástech rostliny totiÏ není vût‰inou
nû cel˘ch rostlin.
po dlouhou dobu vidût Ïádné po‰kození. Jak o‰etNejãastûj‰í nemoci a ‰kÛdci
fiit napadenou rostlinu a pfiípadnû i dezinfikovat
Nemocem je vÏdy nejlépe pfiedcházet. Pfiede- okolní pÛdu je lépe se poradit s fytopatologem,
v‰ím si musíme dát pozor pfii nákupu rostlin, aby- protoÏe insekticidní pfiípravky jsou vût‰inou jedova44
té i pro ãlovûka a je potfieba zachovávat maximální opatrnost.
Virové onemocnûní se projevuje zkadefiením listÛ
nebo Ïlutou mozaikou na listech. Pokud máme jistotu, Ïe jde skuteãnû o virózu, nezb˘vá neÏ odstranit napadené rostliny, aby se onemocnûní dále
ne‰ífiilo a pfiípadnû i zeminu, která byla v bezprostfiedním styku s kofieny.
Chemické pfiípravky k o‰etfiení rostlin se stále
mûní a vyvíjejí, stejnû rychle jako se jim pfiizpÛsobují patogenní ãinitelé. Proto je nutné se vÏdy
u konkrétního pfiípadu onemocnûní poradit s fytopatologem.
Nemocí a ‰kÛdcÛ pivonûk je samozfiejmû více.
Ing. Uljana BlaÏková
Rychlení cibulovin
vypadají lépe ve skupinkách. Tfii cibule umístíme
do kulatého kontejneru o prÛmûru 10 cm, Pro
3 narcisy volíme prÛmûr trochu vût‰í, asi 12 cm.
Hyacinty se ãasto rychlí jednotlivû v nádobû o prÛmûru 9 cm. Nûkdy dokonce i ve sklenici tak, aby
kofiínky sahaly do vody. Drobné jarní cibuloviny
sázíme také alespoÀ po pûti, kontejner staãí o prÛmûru 8 cm. MÛÏeme si ov‰em osázet i cel˘ truhlík
nûkolika druhy. Nádoby zapustíme do pÛdy a pfiikryjeme tak, aby se nepfiehfiívaly. Nejlep‰í je nevytápûn˘ skleník, fóliovník nebo pafieni‰tû. Venku je
nûkdy tûÏké je v prav˘ ãas pod snûhem najít
a uvolnit.
Cibule bûhem podzimu dobfie zakofiení. V prosinci mÛÏeme jiÏ nanést do tepla drobné cibuloviny,
v lednu hyacinty a modfience, v únoru tulipány
a zaãátkem bfiezna narcisy. Nejprve nádoby oãistíme, opatfiíme miskami a umístíme do teploty 10 aÏ
12 °C, asi za dva t˘dny postupnû zvy‰ujeme na 16
aÏ 18 °C. Vy‰‰í teploty, málo svûtla a such˘ vzduch
vedou k vytahování do v˘‰ky, pokfiivení, kvûty jsou
deformované nebo se poupata neotevfiou a papírovatûjí. Pouze u hyacintÛ se nûkdy nasazují zpoãátku tmavé kornouty, pokud se poÏadují dlouhé kvûtní stvoly nad listy. Doba od nanesení do místnosti
po rozkvût je 3 aÏ 6 t˘dnÛ. JiÏ rozkvetlé nádoby
mÛÏeme umístit v ãasném jaru i venku a ukr˘vat je
jen pfii mrazech.
Zvlá‰tû u hyacintÛ by byla ‰koda cibule po odkvûtu vyhodit. Musíme ov‰em je zvolna otuÏovat.
Teprve koncem dubna je pfiená‰íme ven a vysadíme ponûkud hloubûji do volné pÛdy. Po zaschnutí
cibulky sklidíme. Budou ov‰em men‰í a dva roky
po sobû je do rychlení nedáváme.
RNDr. Jifií Îlebãík, VÚOZ PrÛhonice
Rychlení je jakési oklamání pfiírody, kdy vytvofiíme
umûle dfiíve v roce lep‰í teplotní podmínky pro rÛst
a kvetení. To jde pomûrnû lehce, potíÏ b˘vá
s náhradou svûtla. U na‰ich venkovních cibulnat˘ch kvûtin je v‰ak tfieba navíc rostlinu oklamat
i tím, Ïe se pfiedtím napodobuje zima. Pro kvetení
je to nutné. Rozhodnû tedy nelze cibule skladovat
v teple v sáãku do bfiezna a pak vysadit; je-li tedy
je‰tû co. Nabízet v obchodû na jafie suché tulipány
je krajnû neseriózní.
âím je blíÏ k jaru, tím se v‰e rychlí, pochopitelnû,
lépe. Zahrádkáfii nemají k dispozici prostory
s pfiesnû regulovanou teplotou, a tak se musí spokojit s pozdûj‰ími termíny kvetení, tedy vût‰inou
v únoru aÏ dubnu.
Nejlépe se pro rychlení hodí první jarní drobné
cibuloviny, k nimÏ poãítáme snûÏenky, bledule,
ladoÀky, ladoniãky i modfience a hliznaté krokusy.
U tûchto rostlin jde pouze o mírné pfiirychlení.
âervená pórková cibulka
Kupodivu, i kdyÏ jsou nároãné na pûstování, rychS nástupem pfiíznivcÛ zdravé v˘Ïivy se i u nás
lit jdou dobfie hyacinty. Po nich bych zafiadil tulipány ze skupin Jednoduché rané, Triumph. Vysoké zaãínají pûstovat “orientální” zeleniny. KfiíÏením
Darwin hybridy jsou vhodné pro fiez. Botanické tuli- cibule sibifiské, orientálního ãerveného póru a medpány se otevírají jen na slunci. Z dal‰ích bûÏn˘ch vûdího ãesneku vznikla ãervená pórková cibulka.
cibulovin je nejvíce potíÏí s narcisy - lze doporuãit KfiíÏením zahradního póru, ãínské paÏitky a cibule
zimní bílá pórková cibulka. Jsou nenároãné, víceÏlutou odrÛdu ’Carlton’.
Pro velmi raná rychlení jsou propracovány leté a mrazuvzdorné. Dobfie rostou na záhonech,
postupy ãasné skliznû s následnû pfiísnû dodrÏo- ve vût‰ích kvûtináãích, truhlících a okrasn˘ch koryvan˘mi teplotami oznaãované jako preparace. tech. Dají se i rychlit.
U pozdního rychlení ov‰em docela vystaãíme se
Obsahují znaãné mnoÏství tûlu prospû‰n˘ch
zdrav˘mi v obvyklé dobû sklizen˘mi cibulemi. látek a hlavnû aÏ 150 mg vitamínu C ve 100 g zeleVybereme si ov‰em cibule vût‰í velikosti, aby mûly né hmoty. Látky v nich obsaÏené podporují i ãindostatek zásobních látek. U tulipánÛ a narcisÛ je nost srdce, jater a slinivky bfii‰ní. Podporují pfiedevhodná velikost taková, aby prÛmûr cibule byl v‰ím trávení tukÛ a vyluãování cukrÛ. Proãi‰Èují ledalespoÀ 3 cm. Tvar pfiitom musí b˘t víceménû viny a moãové cesty. SniÏují hladinu cholesterolu,
kulat˘, nikoliv plochá ‰upinka. Hyacinty by mûly vysok˘ krevní tlak, brání tvorbû sraÏenin. âervená
mít prÛmûr 5 cm.
ãesneková cibulka se dá vyuÏívat i jako prevence
Vhodná doba pro zahájení pfiíprav k rychlení je proti arterioskleróze a srdeãnímu infarktu. Je
záfií. Nejlépe do umûlohmotn˘ch kulat˘ch kontej- i v˘born˘m podpÛrn˘m prostfiedkem pfii léãení
nerÛ vysazujeme cibulky mûlce tak, aby jim vyãní- angíny, nachlazení, chfiipky, revma a otokÛ. V Asii
valy ‰piãky. PÛda musí b˘t lehká, tedy s vût‰ím pfií- se vyuÏívá i jako pohlavní stimulátor, afrodisiakum.
davkem písku, ra‰eliny, pfiípadnû perlitu. Tulipány Bílá pórková cibulka nedráÏdí Ïluãník.
45
Jsou vhodné i na diety. PouÏíváme je podobnû
jako naÈovou cibulku, paÏitku nebo pórek. âervená
forma má pfiíjemnou ãesnekovou pfiíchuÈ, bílá
v sobû spojuje vyváÏenou chuÈ paÏitky, póru
a zimní cibule.
Jsou v˘borné do zeleninov˘ch salátÛ, tvarohov˘ch pomazánek, omelet, na pizzu, do rizot, nudlov˘ch nákypÛ, omáãek, polévek a “ãínsk˘ch” jídel.
Dají se mrazit i konzervovat.
Semena vyséváme do fiádkÛ vzdálen˘ch asi
25 centimetrÛ, do poloviny záfií. V hloubce
asi 1 centimetr, ve vlhké pÛdû a pfii teplotû nad
10 stupÀÛ vyklíãí do mûsíce. Po vzejití rostlinky
protrháme (rozpíchneme) na vzdálenost asi
5 centimetrÛ. Do kvûtináãe, truhlíku, skleníku atd.,
je vyséváme hustûji a celoroãnû. V bytû u proslunûného okna je hnojíme (kávovou lÏiãku hnojiva
Super na kvûtináã) jakmile stvoly zaãnou mírnû
Ïloutnout.
Jaroslav Na‰inec,
AEV-VS
Novû povolené odrÛdy
bez Ïlaznat˘ch trichomÛ. V˘raznost nervatury je
slabá. ChuÈ je nakyslá, aromatická. Plodnost
stfiední, pravidelná. Zraje ve 3. - 4. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti napadení americk˘m
padlím angre‰tov˘m. Stolní i konzervárenské zpracování.
Rolonda - Nûmecko. Plod stfiednû velk˘, elipsovit˘. Slupka je stfiednû tlustá, tmavû ãervená,
v plné zralosti aÏ hnûdofialová, stfiednû ojínûná,
stfiednû ochm˘fiená, bez Ïlaznat˘ch trichomÛ.
V˘raznost nervatury je slabá. ChuÈ je nakyslá, aromatická. Plodnost velká, pravidelná. Zraje ve 3. - 4.
t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti napadení
americk˘m padlím angre‰tov˘m.
Maliník
Fertödi zamatos - Maìarsko. Plod stfiední aÏ
velk˘, tupû kuÏelovit˘ aÏ kulovit˘, ãervené barvy,
leskl˘. ChuÈ je sladce navinulá, aromatická. Plodnost stfiední aÏ velká, kolísá podle klimatick˘ch
a povûtrnostních podmínek v dobû pfiezimování,
jarního rÛstu a dozrávání plodÛ. Zraje od konce
ãervna do 2. dekády ãervence. Vysoká odolnost
proti napadení virov˘mi a fytoplazmatick˘mi chorobami, stfiední proti odumírání v˘honÛ i napadení
plísní ‰edou.
Angre‰t
Dekor - âR. Plod velk˘, elipsovit˘. Slupka je
v konzumní zralosti stfiednû tlustá, barvy zelené
s bíl˘m nádechem, bez ojínûní, slabû ochm˘fiená
(plstnatá), bez Ïlaznat˘ch trichomÛ. ChuÈ je prÛmûrná, sladkokyselá. Plodnost brzká, velká a pra- Rybíz ãern˘
Triton - ·védsko. Hrozen je del‰í, stopka stfiednû
videlná. Zraje ve 2. - 3. t˘dnu ãervence, pomûrnû
stejnomûrnû. Stfiední odolnost proti napadení ame- dlouhá. Bobule jsou stfiednû velké, plo‰e kulovité,
rick˘m padlím angre‰tov˘m a proti napadení slupka stfiednû pevná. ChuÈ je sladkokyselá, aroantraknózou. Vhodná do vût‰ích v˘sadeb i na malé matická. Plodnost stfiední aÏ velká a pravidelná.
Zraje v 1. - 2. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost
zahrádky.
Invicta - Anglie. Plod stfiednû velk˘, elipsovit˘. proti napadení americk˘m padlím angre‰tov˘m i rzí
Slupka je tenká, Ïlutozelená, slabû ojínûná, témûfi vejmutovkovou. Vyniká dobr˘m zdravotním stalysá. V˘raznost nervatury je stfiední. ChuÈ je sladce vem. Vhodná pro velkov˘robu i drobné pûstitele.
navinulá. Plodnost velká, pravidelná. Zraje v 1. - 2. Lze pûstovat v níÏinách i podhorsk˘ch a horsk˘ch
t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti napadení oblastech.
Tritania - ·védsko. Hrozen je del‰í, stopka
americk˘m padlím angre‰tov˘m. Stolní i konzervástfiednû dlouhá. Bobule jsou velké, plo‰e kulovité,
renská, pûstitelsky nenároãná odrÛda.
Matys - âR. Plod stfiednû velk˘ aÏ velk˘, slupka pevná. ChuÈ je sladkokyselá, aromalahvicovit˘. Slupka je tenká, vínovû ãervená, stfied- tická. Plodnost velká a pravidelná. Zraje ve 2. aÏ
nû ojínûná, lysá, se stfiednû v˘raznou nerva- 3. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti napaturou. ChuÈ je sladce navinulá, aromatická, velmi dení americk˘m padlím angre‰tov˘m a rzí vejmudobrá. Plodnost velká, pravidelná. Zraje ve 3. tovkovou. Vyniká dobr˘m zdravotním stavem.
t˘dnu ãervence. Stfiední odolnost proti napadení Vhodná pro velkov˘robu i drobné pûstitele. Lze
americk˘m padlím angre‰tov˘m. Nevhodná jsou pûstovat v níÏinách i podhorsk˘ch a horsk˘ch
suchá stanovi‰tû. Vyniká kvalitou a atraktivností oblastech.
plodÛ.
Rixanta - Nûmecko. Plod stfiednû velk˘, kulovit˘. Rybíz ãerven˘
Rovada - Holandsko. Hrozen je velmi dlouh˘,
Slupka je stfiednû tlustá, Ïlutá aÏ Ïlutozelená, bez
ojínûní, slabû ochm˘fiená. V˘raznost nervatury je hustû osazen bobulemi. Stfiapina i stopka jsou
stfiední aÏ silná. ChuÈ je sladce navinulá. Zraje stfiednû tlusté a dlouhé. Bobule jsou stfiednû
v 1. - 2. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti velké aÏ velké, plo‰e kulovité, tmavû ãervené,
napadení americk˘m padlím angre‰tov˘m. Stolní pevné. ChuÈ je sladkokyselá, aromatická. Plodnost velká, pravidelná. Zraje v 3.- 4. t˘dnu ãerveni konzervárenské zpracování.
Rokula - Nûmecko. Plod stfiednû velk˘, elipsovi- ce. Stfiední odolnost proti napadení antraknózou.
Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice
t˘. Slupka je tenká silnû ojínûná, bez ochm˘fiení,
46
¤ÍJEN
Vyrovnané poãasí minul˘ch dvou - tfií mûsícÛ se stává vzpomínkou, promûnlivost je témûfi aprílová,
navíc dlouhodobá. PrÛmûrná teplota je uÏ pod 9 °C v níÏinách a v 600 m n. m. jen 6 °C.
Klesá i teplota pÛdy na povrchu, na konci fiíjna je jen 7 °C, ta s hloubkou stoupá - ve 20 cm je 7 °C,
v 60 cm pfies 9 °C a v jednom metru je stále teplo - 12 °C. Tyto podmínky jsou ideální pro zakofieÀování novû vysazen˘ch stromkÛ a kefiÛ, neváhejte ani s teplomiln˘mi meruÀkami a broskvonûmi.
De‰Èov˘ch sráÏek je také málo, od 47 mm v niωích polohách po 76 mm v nadmofiské v˘‰ce 800 m.
Slunce je stále skromnûj‰í, nad obzorem je jen 10 hodin a z toho svítí na zem 100 aÏ 115 hodin coÏ
je pouh˘ch 6 % celoroãního úhrnu.
¤íjen dává svojí promûnlivostí poãasí kaÏdému
najevo, Ïe je jiÏ opravdov˘ podzim. Pokraãuje se
ve sklizni jádrovin - zimní odrÛdy jablek (TOPAZ,
GOLDEN DELICIOUS ap.), hru‰ní (DICOLOR,
LUCASOVA ap.). Pûstovan˘ch odrÛd jádrovin je
velké mnoÏství a kaÏdá odrÛda má svoji správnou
sklizÀovou zralost, ze které pfii sklizni vycházejte.
Od poloviny fiíjna se mohou sklízet kdoule - správn˘ termín skliznû je tehdy, kdyÏ zaãnou opadávat.
Sklízejte nejlépe za sucha citliv˘m oddûlením
plodu od plodono‰e. Od vyrosení plodÛ na hromadách venku se jiÏ upustilo, neboÈ takto o‰etfiené plody nemûly i pfies lep‰í vzhled (lep‰í vybarvení) tak dlouhou skladovatelnost a bylo u nich
pozorováno vût‰í napadení houbov˘mi chorobami
na skládce. Ovoce je doporuãeno sklízet se stopkou a ve vydenzifikovan˘ch obalech ukládat do
chladn˘ch, vûtran˘ch prostor, odkud je budete
pfiená‰et na zimní uskladnûní. Pro uskladnûní
vyberte jen kvalitní plody, ostatní zpracujte podle
potfieby.
Skladovací prostory zimního uskladnûní ovoce
by mûly b˘t vydesinfikovány (vysífieny), jak jiÏ bylo
uvedeno v radách ãervencového kalendária, sklad
by nemûl promrznout (teplota pfii zimním skladování by mûla b˘t 2 - 4 °C, na jafie okolo 6 °C, maximálnû 8 °C), vzdu‰ná vlhkost by mûla b˘t dostateãnû vysoká (80 - 90 %). Ovoce neskladujte spoleãnû s bramborami, ani se zeleninou.
Po sklizni pfiihnojte ovocné rostliny kompostem,
nebo umûl˘mi jednosloÏkov˘mi hnojivy (draselná
a fosforeãná), pÛdu okolo kefiÛ a stromkÛ bobulovin mûlce zkypfiete a odplevelte. Odplozené v˘hony maliníku a ostruÏiníku odstraÀte. Na kmenech
slivoní obnovte lepové pásy, které zabraÀují píìalce podzimní vylézt do koruny, stromy peckovin
zbavte moniliozních plodÛ a kmeny jádrovin
lepenkov˘ch pásÛ (likvidací zniãíte zde ukrytá stadia ‰kodlivého hmyzu).
V druhé polovinû mûsíce zaãínají ovocné ‰kolky
s prodejem ovocn˘ch stromkÛ a pûstitelé doplÀují
zahrádku v˘sadbou dal‰ích ovocn˘ch dfievin. Nej‰etrnûj‰í zpÛsob v˘sadby by byl tzv. “ze zemû do
zemû”, ale to nám nákup ve ‰kolce neumoÏÀuje.
Proto je doporuãeno nakoupenou sadbu (stromky
a kefie) pfied vlastní v˘sadbou ponofiit na 1 den do
vody. Na optimální délku upravte kofieny i nadzemní ãást, pfii v˘sadbû stromek fixujte k opûrnému kÛlu, jehoÏ ãást, která bude v zemi, jste pfiedem impregnovali opálením. Pfii v˘sadbû dbejte na
to, aby místo ‰tûpování zÛstalo volnû nad zemí.
Nemáte-li u zahrádky oplocení, obalte kmínek pletivem, nebo podobn˘m chrániãem proti ohryzu
zvûfií. Vysazené stromky a kefie dÛkladnû zalijte.
Ovocnou sadbu mÛÏete sázet aÏ do konce listopadu. V˘sadbu broskvoní na definitivní stanovi‰tû
odloÏte aÏ na jaro, na podzim koupené stromky na
zahrádce zaloÏte do zemû. Podobnû postupujte
u sadby vinné révy, ofie‰ákÛ, kdouloní a ostruÏiníku - poãkejte aÏ na jaro.
Koncem mûsíce se provádí postfiik proti vlnatce
krvavé (ZOLONE, SUMITHION SUPER, pfii vût‰ím v˘skytu MOSPILAN). V místech v˘skytu hryzcÛ obalte kofienovou soustavu ko‰em z pletiva,
které po vysazení bude svojí manÏetou vyãnívat
nad zem.
Je hlavní období skliznû ko‰Èálové (zelí na skladování a zelí kruhárenské bíle i ãervené se sklízí jiÏ
zaãátkem mûsíce), ale i listové zeleniny. Vlhké
poãasí mûsíce je pfiíznivé pro dorÛstání kofienÛ
a proto se sklizní kofienové zeleniny poãkejte do
konce mûsíce. Skliìte letní pórek a dokonãete sklizeÀ plodové zeleniny. Rajãata, která by jiÏ nedozrála (nevybarvená) mÛÏete pouÏít na zpracování
do ãalamád. Kofienovou zeleninu sklízejte za
sucha, aby kofieny byly suché. NaÈ odstraÀujte,
aby kofieny nevadly. Po‰kozené kofieny vyberte
pro blízkou spotfiebu, skladujte pouze zdravé,
neporu‰ené kofieny. Ty skladujte ve vûtraném
chladném sklepû, nejlépe ve vlhkém písku. Mrkev
na del‰í skladování je dobré umístit do krechtÛ,
zakryt˘ch zeminou, pouze kofieny k brzké potfiebû
dávejte do sklepa. Kofieny nedávejte do igelitov˘ch sáãkÛ, kde by vám tato zelenina shnila.
âást potfieby zeleniny pro kuchyÀskou pfiípravu
naloÏte oãi‰tûné a upravené do mrazáku, nadbytek zelí nakrouhejte a naloÏte do nádob ke kysání.
V fiíjnu pfiicházejí jiÏ ranní mrazíky. Nespotfiebovali-li jste fiapíkat˘ celer ze zahrádky do nástupu
mrazu, zaloÏte jej ve sklepû. âekanka salátová
47
snese mráz do -6 °C a proto se doporuãuje pfii
hrozícím poklesu na tuto kritickou hranici rostliny
sklidit i s kofieny, odstranit vnûj‰í listy a zaloÏit do
písku ve sklepû - pfii dobr˘ch skladovacích podmínkách vám zde vydrÏí do ledna. Kadefiávek
nechte nûkolikrát pfiejít mrazem v noci (získá na
chuti), naopak kedluben (pro zimní vyuÏití) musíte
sklidit dfiíve, neÏ jej noãní mráz ohrozí. Bulvy se
skladují nejlépe v krechtech z hlíny, pfii skladování
ve sklepû ukládejte bulvy i s kofieny do vlhké
zemû, ãi písku.
Salát na pfiezimování (napfi. HUMIL) ze záfiijového v˘sevu vysazujte jiÏ v první polovinû fiíjna - nejlépe do brázd 10 cm hlubok˘ch, aby byly rostliny
ochránûny pfied zimními vûtry. Koncem mûsíce se
vyr˘vá kfien, protoÏe ze zmrzlé pÛdy by ne‰el
dob˘vat. Kofieny k uskladnûní se zakládají do vlhkého písku ve sklepû. I kdyÏ ãern˘ kofien a petrÏel
snesou mráz, skliìte tyto zeleniny jiÏ rovnûÏ koncem fiíjna, neboÈ byste mûli také problémy s dob˘váním. Také celer skliìte pfied pfiíchodem mrazu
a bulvy zakrechtujte, nebo uloÏte v chladném
sklepû. Ozimé odrÛdy pórku (ELEFANT, POLLUX)
snesou pokles teplot i pod -15 °C.
RÛÏiãková kapusta, o které se traduje názor na
témûfi nejvût‰í mrazuvzdornost mezi zeleninami,
má i odrÛdy (napfi. KARPO), které je tfieba sklidit
jiÏ koncem fiíjna, zatímco napfi. známá ZÁVITKA
zimu vydrÏí.
Pfied mrazem je potfiebné také chránit záfiijové
v˘sevy mrkve nejlépe dvojitou vrstvou chvojí. Pfied
mrazem je nutné rovnûÏ sklidit papriky a rajãata
z fóliáku a skleníku, zatímco se mÛÏe zde pod
sklem salát, cibule na zeleno, ãi fiedkviãka vysévat
po cel˘ fiíjen a je‰tû o vánocích si na ãerstvé zeleninû pochutnávat.
¤íjen je rovnûÏ mûsícem v˘sadby okrasn˘ch
dfievin, stálezelené a jehliãnany je moÏné vysazovat do konce mûsíce. Vysazují se téÏ opadavé list-
náãe na tvarované Ïivé ploty, pfii poÏadavku na
‰ir‰í Ïiv˘ plot se vysazují 2 fiady tûchto dfievin. Na
osázení pergol nûkter˘mi druhy popínav˘ch rostlin
a na vytvofiení rostlinné stûny z tûchto pnoucích
rostlin je v tomto mûsíci také vhodná doba - loubinec, lonicera.
V tomto období se fiízkují fuchsie, fiízkovance
mu‰kátÛ ze záfií pfiesazujte a pfiíp. za‰tipujte (pfii
dosáhnutí v˘‰ky 10 cm), na rozfiízkování mÛÏete
pouÏít i balkonové kvûtiny, které z jejich letního
stanovi‰tû uklízíte a odná‰íte na pfiezimování.
¤ízky rododendronÛ, které jste nafiízkovali zaãátkem léta a nyní mají kofieny, sázejte do pafieni‰tû. Z popínav˘ch rostlin, které setrvávají pfies
zimu na konstrukci a které nyní vyvazujete,
mÛÏete odebírat zimní fiízky. Také mladé v˘hony
pnoucích rÛÏí vyvazujte ke konstrukci, staré v˘hony, na nichÏ byly kvûty zakraÈte aspoÀ na 5 cm
od hlavního stonku a rostliny profieÏte, u kefiov˘ch rÛÏí proveìte celkové zakrácení o cca 1/3
a nakopãení.
MÛÏete sázet kefiové i stromkové rÛÏe - u kefiov˘ch sázejte tak hluboko, aby místo oãkování bylo
dostateãnû zakryté zeminou. Pfiichází také doba
o‰etfiení vodních ploch na zahrádce - jezírko vyãistûte a napnûte pfies nûj síÈ, aby do nûho nepadalo listí a jiné zbytky vegetace. U chryzantém vy‰tipujte pfiebyteãná poupata, u ko‰at˘ch typÛ stfiední
poupû pro dobré rozvûtvení. Rostlinám, choulostiv˘m na namrznutí pfiipravte zakrytí u zemû (plamének), ale i nad zemí (napfi. vistárie). Cibule
a hlízky cibulovin a hlíznat˘ch kvûtin vybírejte
z pÛdy - meãíky, dosny, hlíznaté begonie a nechte je doschnout na dobfie vûtraném a bezmrazém místû, potom uloÏte na místa, vhodná
k pfiezimování. Trvalky pfiihnojte kompostem
a husté, nebo staré trsy rozdûlte. Choulostivûj‰í
druhy mobilní zelenû, které byly pfies léto umístûné na zahrádce, také ukliìte.
slu‰né normû. U první jakostní tfiídy musí mít sazenice nejménû 3 normálnû vyvinuté jednoleté v˘hoV˘bûr stanovi‰tû
ny alespoÀ 20 cm dlouhé, a nepo‰kozené kofieny.
PÛda a klima mají velk˘ vliv na rÛst, tvorbu kvûtÛ Druhé postaãují 2 vyvinuté v˘hony. Kefie rÛÏí sázía zdraví. RÛÏe potfiebují svûtlo, vzduch a slunce. me co nejdfiíve po vydobytí ze ‰kolky. Pokud byly
Dafií se jim v pÛdû provzdu‰nûné a bohaté na Ïivi- sazenice jiÏ del‰í dobu vyryté, musíme je nechat
ny. Nejvhodnûj‰í je písãitohlinitá, humózní pÛda.
pfies noc celé ponofiené ve vodû. Kofieny je nutné
Pfiíprava stanovi‰tû
chránit pfied vyschnutím, a to i v dobû, kdy se sazePÛdu pfiipravíme alespoÀ 3 mûsíce pfied v˘sad- nicemi pracujeme.
bou - odstraníme kofieny vytrval˘ch plevelÛ. Do Doba a zpÛsob v˘sadby
pÛdy zapravujeme organickou hmotu, kompost,
Kefiové rÛÏe vysazujeme v období od fiíjna do
drny, zelené hnojení (pelu‰ka, bob, hrách, fiepka, dubna, pokud pÛda není rozbahnûlá nebo zamrzlá.
hofiãice aj.), abychom zeminu obohatili o Ïiviny. Podzimní v˘sadba b˘vá nejlep‰í. Nadzemí ãást
Poté necháme pÛdu usadit a vyzrát.
i kofieny mírnû zakrátíme, odstraníme po‰kozené
Nákup rÛÏí a jeho zásady
ãásti a sázíme do jamky tak, aby bylo ‰tûpování na
Prodávají se jak sazenice prostokofienné, tak kofienovém krãku 5 cm pod úrovní záhonu. Volné
kontejnerované. Kvalita vÏdy musí odpovídat pfií- kofieny prosypeme zeminou promíchanou s kom48
Základní zásady pro pûstitele rÛÏí
postem. PÛdu pfiihrneme, pfii‰lápneme, zalijeme odstraÀujeme odkvetlé kvûty je‰tû pfied opadnutím
a po vsáknutí vody znovu doplníme zeminou. korunních plátkÛ sefiíznutím nad nejbliωím listem
Stromkové rÛÏe radûji sázíme aÏ na jafie, nejprve se zdrav˘m oãkem. OdstraÀujeme pfiípadné v˘hopfied v˘sadbou zatluãeme dfievûn˘ kolík. Opora ny podnoÏe.
musí sahat asi 5 cm do korunky. RÛÏe vysazujeme Choroby a ‰kÛdci
Dobfie o‰etfiované rÛÏe jsou odolnûj‰í proti napa‰ikmo od kolíku tak, aby zbytek starého v˘honu
ufiíznutého ve ‰kolce smûfioval vnû kolíku. To je dení ‰kÛdci a chorobami. Dbáme na vyrovnanou
v˘Ïivu, vãasnou, dostateãnou zálivku, dobr˘ fyzidÛleÏité pro oh˘bání na zazimování.
Zazimování
kální stav pÛdy a udrÏujeme záhony bezplevelné.
Star‰í v˘sadby kefiov˘ch velkokvût˘ch a mnoho- OdstraÀujeme rostliny, které projevují pfiíznaky
kvût˘ch rÛÏí na zimu zakrátíme asi o 1/3 a pfiihrne- viróz, neboÈ se mohou stát zdrojem nákazy zdrame 20 - 30 cm kompostu. Choulostivûj‰í rÛÏe kry- v˘ch rostlin.
jeme chvojím. U mlad˘ch stromkov˘ch rÛÏí oh˘bá- Nejãastûj‰í choroby
âerná skvrnitost se projevuje od ãervence aÏ do
me kmínek pfies zbytek starého v˘honu, kaÏd˘ rok
stejn˘m smûrem, ohnutou korunku zasypeme, zaji- podzimu, kdy se objevuje stále více. Na listech se
stíme proti nadzvednutí kolíky tak, aby místo oãko- tvofií hnûdé aÏ fialovû ãerné skvrny, ãasto Ïlutû orávání bylo 10 - 15 cm hluboko. Kmínek obalíme juto- mované. U nûkter˘ch odrÛd zÛstávají na listech,
vinou, papírem nebo chvojím. Pfies star‰í stromko- u jin˘ch napadené listy velmi rychle opadávají.
vé rÛÏe po svázání vûtví natáhneme pytlovinu nebo Intenzita napadení závisí na prÛbûhu poãasí.
papír, jimÏ omotáme i kmínek, nepouÏíváme v‰ak Bûhem vegetace odstraÀujeme z rostlin i pÛdy
nemocné listy. Pozor – nezaléváme na list pozdû
folii, která se na slunci pfiehfiívá.
Jarní o‰etfiení a fiez
veãer. Doporuãené pfiípravky: Baycor 25 WP –
V bfieznu nebo zaãátkem dubna zeminu roz- 0,15%, Dithane M45 – 0,3%, Syllit 65 – 0,1%, Kuphrábneme a odstraníme namrzlé (zhnûdlá dfieÀ), rikol 50 – 0,5%, Novozir MN 80 – 0,3%.
slabé, polámané a kfiíÏící se v˘hony. ¤ez provádíPadlí rÛÏové vytváfií na listech zejména mlad˘ch
me asi 5 - 8 cm nad oãkem. Horní oãko má smû- v˘honÛ bûlav˘ aÏ ‰edobíl˘ mouãnat˘ povlak. ·ífií
fiovat ven z kefie. Pokud jsme rÛÏe nevidûli v dobû se od ãervna. V˘hony zakrÀují, rostlina slábne.
vegetace, fiídíme se zásadou, Ïe velkokvût˘m Houba pfiezimuje ve spadaném listí i v pupenech
rÛÏím ponecháme 2 - 6 oãek, pfiiãemÏ slabé v˘ho- na vûtvích. Likvidujeme napadené ãásti rostliny
ny zakrátíme více a silné ménû. Mnohokvûté rÛÏe a pfii vût‰ím v˘skytu pouÏijeme postfiik pfiípravky
- polyantky - tvarujeme s cílem získat pûkn˘ zapo- napfi: Baycor 25 WP – 0,15%, Saprol – 0,125%,
jen˘ porost. Ponecháme jim 3 - 8 oãek v závislos- Rubigan 12 EC – 0,05%, Sulka – 1%. V˘sledek se
ti na odrÛdû a stavu rostliny. Pnoucí a sadové rÛÏe projeví po tfiech aÏ ãtyfiech postfiicích.
v podstatû jarní fiez nevyÏadují, na jafie pouze Nejãastûj‰í ‰kÛdci
M‰ice v dobû mnoÏení pokr˘vají hlavnû konce
odstraníme suché a namrzlé v˘hony. Hlavní fiez
u pnoucích rÛÏí pfiichází v úvahu aÏ po odkvûtu, v˘honÛ a poupat. ·ífií se zejména v období sucha
kdy jde vlastnû o prÛklest u star‰ích exempláfiÛ. a teplého poãasí. Vedle sání vyluãují cukernatou
TotéÏ platí u sadov˘ch a botanick˘ch rÛÏí. Po 5 aÏ a lepkavou ‰Èávu, která znesnadÀuje asimilaci
6 letech popínavé, sadové a botanické druhy pro- a láká mravence. Doporuãené pfiípravky: Pirimor
svûtlujeme a zmlazujeme. Pfii zmlazování vyfieÏe- DP nebo DG – 0,075%.
Pilatky a pilatûnky jsou vosiãky, které koncem
me nejstar‰í ãásti aÏ u zemû nebo v rozvûtvení.
âerstvû vysazené rÛÏe fieÏeme aÏ u zemû, tj. na 1 kvûtna a ãervna kladou vajíãka na okraj listu nebo
fiapíku. Vylíhlé larvy zpÛsobují zavinování listÛ nebo
- 3 oãka.
Hnojení
do nich vykusují otvory. Nûkteré druhy pronikají do
RÛÏe hnojíme zjara po odhrnutí zeminy a fiezu. dfienû vûtviãek, vytváfií v nich chodbiãky a zpÛsoNejvhodnûj‰í je plné hnojivo, napfi. Cererit v dávce bují vadnutí. Pfiezimují jako kukly v pÛdû. Pokud
70 g/m2. V ãervnu a ãervenci pfiihnojujeme na list ‰kÛdce objevíme, odstraÀujeme po‰kozené listy
formou kapalného hnojiva asi po 10 dnech (Vegaf- a prodûravûlé v˘hony aÏ na zdravé dfievo.
lor). Na podzim mÛÏeme hnojit síranem draseln˘m
Îlabatka rÛÏová je vosiãka, která nabodává vûta superfosfátem - vÏdy 30 g/m2. V prvním roce po viãky, kam klade vajíãka. Larvy vyluãují dráÏdivé
v˘sadbû rÛÏe obvykle nehnojíme prÛmyslov˘mi látky vyvolávající bujení okolních pletiv. Vznikají
hnojivy.
tzv. hálky, které z rÛÏí odstraÀujeme.
O‰etfiení bûhem vegetace
Na rÛÏích se mohou vyskytovat i jiné choroby
UdrÏujeme pozemek v bezplevelném stavu a ‰kÛdci. NaÏloutlé skvrny na listech zpÛsobují
a nakypfien˘ povrch pÛdy. Nutná je zálivka pfiibliÏ- svilu‰ky (Omite 57 E – 0,1%), poupata niãí plíseÀ
nû 30 l/m2. U sadov˘ch, pokryvn˘ch a pnoucích ‰edá (Euparen – 0,25%), pÛvodcem hnûd˘ch
rÛÏí, kde nepoãítáme s pfiihrnováním, nast˘láme kopeãkÛ na vûtvích je puklice (kopeãky odstraÀuIng. Dagmar Maixnerová,
hrub‰í, drcenou borovou nebo smrkovou kÛru ãi jeme fiezem).
Rozarium Flora Olomouc
sekanou trávu ve vrstvû 10 cm. Bûhem vegetace
49
ské rostliny (to tehdy, chceme-li získat více fiízkÛ).
MnoÏení jifiinek
Spodní (fieznou) ãást fiízku namoãíme do vhodného
Jifiinky patfií k hlíznat˘m kvûtinám, které se snadstimulátoru (osvûdãil se pudr AS-1) a vsadíme do
no mnoÏí. Pokud máme tyto kvûtiny v oblibû,
tuÏkou vyhloubeného lÛÏka v substrátu.
mÛÏeme si celkem jednodu‰e namnoÏit oblíbené
VÏdy po vysázení fiádku fiízkovancÛ (asi 2-3 cm
odrÛdy, které se nám líbí. K dispozici máme dvû
od sebe v fiádku) jemnû zalijeme, aby se substrát
hlavní metody vegetativního mnoÏení.
spojil na povrchu.
Chceme-li získat 3-5 nov˘ch jedincÛ ze shluku
Po skonãení denního fiízkování umístíme truhlík
hlíz budeme provádût dûlení shluku hlíz. Tato
do teplého a svûtlého místa. Pro první t˘den fiízky
metoda pfiedpokládá, Ïe musíme hlízy vãas pfiimût
stíníme napfi. hedvábn˘m papírem. DÛleÏitá je tepk ra‰ení. V únoru nebo poãátkem bfiezna hlízy
lota a vlhkost. Teplotu substrátu se snaÏíme drÏet
poloÏíme do vhodn˘ch pfiepravek. Ty jsme pfiedtím
asi na 17-18 °C. Teplota v místnosti nebo na mnovyloÏili nepropustnou fólií a vrstvou hrubého písku
Ïárnû staãí 15-18 °C. Jemnû pfiestfiikujeme vodou
jako drenáÏe. Na vrstvu asi 3 cm kompostu poklápfii zálivce. Osvûdãilo se i pouÏití Previcuru k první
dáme jednotlivé shluky hlíz. Po poloÏení zasypeme
zálivce po sázení.
kompostem tak, aby pouze ãást hlíz (koncová) byla
O tom, Ïe fiízky kofiení se pfiesvûdãíme, kdyÏ rostzasypána a místo, kde hlíza pfiechází ve stonek linky dostávají sytû zelenou barvu (asi za 14 dní).
tzv. krãek, bylo nad zeminou. Lehce zavlaÏíme
U kaÏdé odrÛdy v‰ak mÛÏe postup zakofieÀování
a necháme na místû, kde je teplota vy‰‰í neÏ 13 aÏ
b˘t trochu jin˘.
15 °C. Místo mÛÏe b˘t i v tmavé místnosti.
Jakmile se pfiesvûdãíme, Ïe jsou vytvofieny dobré
Hlízy sledujeme a jakmile se objeví ra‰ící oãka,
kofieny u fiízkovancÛ (asi po 2-3 t˘dnech), zaãínádáme pfiepravky do svûtlej‰í místnosti, kde sledume fiízkovance hrnkovat a pfievádût na niωí teplojeme postup ra‰ení. DÛleÏité je zvolit správnou teptu. Nejvhodnûj‰í jsou vakuovû vyfukované krychlolotu, aby v˘honky pfiíli‰ rychle nenarÛstaly. Potom
vé kontejnerky asi 6-8 cm ‰iroké. Nejlépe se
si mÛÏeme vybrat dvû moÏné cesty. Buì budeme
nahrnkovan˘m fiízkovancÛm dafií ve studeném
hlízy dûlit ihned a pfiedpûstujeme je ve vhodn˘ch
pafieni‰ti, kde je otuÏujeme. V kvûtnu pfied v˘sadnádobách (záleÏí na velikosti bulviãek) nebo
bou na stanovi‰tû je vhodné odstranit vegetaãní
poãkáme a budeme hlízy dûlit aÏ pfied v˘sadbou
vrchol - získáme kompaktní a odolné rostliny, které
(v druhé polovinû dubna).
Aby nám jifiinky dûlaly radost a dobfie kvetly, brzy a hojnû pokvetou.
Ing. Jan Dvofiák, SZO âZS Dagla
musíme vysazovat pouze jednotlivé bulviãky,kde
jsou jiÏ v˘honky nebo nara‰ená oãka. Dûlení
Exotické ovoce NASHI
nûkter˘ch shlukÛ hlíz je jednoduché - prostû se
Vedle mezidruhov˘ch hybridÛ bobulovin - malinoopatrnû rozplétají, odstraÀují se odumfielé kofieny
a zbytek loÀského stonku. Mnohdy v‰ak nezbyde ostruÏiník a Josta se setkáme v prodejnách s ovocem
nic jiného neÏ brutálnû obrovsk˘ shluk rozfiezat na asijského mezidruhového kfiíÏence hru‰ní s oznaãev˘sadby schopné ãásti. Nebojte se toho, budete ním NASHI, nûkdy téÏ jako hru‰eÀ jablková.
Jak je patrné i z obrázku na obálce, blíÏí se tvapfiíjemnû pfiekvapeni, jak vám i malé hlízky
rovû plod pfii celkovém pohledu jablku, ale nûkter˘s v˘honky v prÛbûhu vegetace pokvetou.
mi dal‰ími znaky v detailu (kali‰ní jamka, drsnost
MnoÏení fiízkováním
Pokud potfiebujeme více jedincÛ od odrÛdy neÏ slupky apod.) se blíÏí hru‰ce, konzistencí duÏniny
bylo v˘‰e uvedeno, zvolíme postup mnoÏení bylin- a ‰távou opût ãásteãnû jablku.
Jako v˘chozí druhy byly pouÏity ke kfiíÏení hru‰eÀ
n˘mi fiízky. Postup zaãneme v okamÏiku, kdy jsme
v kapitole u dûlení hlíz sniÏovali teplotu u nara‰e- ãínská, hru‰eÀ ussurijská a hru‰eÀ bílá ãínská.
n˘ch hlíz. Nejlépe se mnoÏí ve skleníku na mno- Strom vyniká nûkter˘mi pûstitelsky v˘hodn˘mi
Ïárnû. Není to v‰ak podmínkou. Hlízy pfii vy‰‰í tep- vlastnostmi, je nenároãn˘ na stanovi‰tû, není choulotû rychle ra‰í a bûhem krátké doby vyrÛstají na lostiv˘ na mráz a netrpí houbov˘mi chorobami.
Proto je moÏné pûstovat tohoto hybrida i v na‰ich
svûtle silné mladé v˘honky. Musíme si pfiipravit truhlík se substrátem, do kterého budeme fiízky podmínkách, ãehoÏ jiÏ nûktefií zahrádkáfii vyuÏili.
píchat. Nejvhodnûj‰í je sterilní skláfisk˘ písek nebo PodnoÏ se doporuãuje spí‰e silnûji vzrÛstná. Sklízí
Perlit, kaÏd˘ v‰ak mÛÏe zkusit i jiné substráty. se v záfií, rané odrÛdy lze trhat jiÏ v srpnu, skladoZákladním poÏadavkem je v‰ak, aby substrát vatelnost po sklizni je asi mûsíc. ChuÈ je zajímavá,
neobsahoval plísnû. Do truhlíku dáme slabou vrst- exotická, duÏnina ‰Èavnatá a sladká, bûhem
viãku ra‰eliny (fiízkovance lépe kofiení) a asi 3-5 cm dozrávání se mûní od svûÏí pfies chuÈ kdoule aÏ po
témûfi rumovou pfiíchuÈ. MÛÏe si tedy pûstitel od
vysokou vrstvu sterilního substrátu.
V˘honky by mûly b˘t 5-8 cm vysoké a odfiezává- jedné odrÛdy ochutnat bûhem léta nûkolik exoticme je nejlépe ostr˘m noÏem, kter˘ desinfikujeme k˘ch chutí. Mimo pfiímého konzumu je moÏné
pfied kaÏd˘m fiezem v lihovém roztoku. MÛÏeme ovoce pro jeho vysok˘ obsah cukru pouÏít i na
fiezat buì s mal˘m kouskem stonku (patka) nebo v˘robu pálenky, jejíÏ chuÈ ocení kaÏd˘ labuÏník.
Ing. Josef Nejedlo, odb. oddûlení âZS
fieÏeme asi o 3-5 mm nad pfiechodem fiízku a matefi50
Ofiechovec pekanov˘
V Evropû se pûstuje ofie‰ák královsk˘ - Juglans
regia, kter˘ pûstují i ve Spojen˘ch státech americk˘ch, kde v‰ak není pÛvodním druhem. Jeho
pÛvod vyjadfiují Ameriãané v jeho názvu - napfi.
anglick˘ ofiech, nebo karpatsk˘ ofiech. V USA je
domácí druh ofiechovec illinojsk˘, Carya illinoensis
(syn. Carya olivaeformis), oznaãovan˘ jako
PECAN (ãti pekan), jehoÏ strom je od stromu
u nás pûstovaného ofie‰áku mnoh˘mi znaky odli‰n˘. PECAN je roz‰ífien v Mexiku a v USA od 25.
po 40. rovnobûÏku, kde se nacházejí pecany jednak v pÛvodních porostech a také pecany pro‰lechtûné. Nûkteré odolnûj‰í pecany rostou severnûji, aÏ po 50. rovnobûÏku, ale pouze jako okrasné stromy bez plodnosti.
patrn˘ z obrázku plodÛ. Plody jsou kryty zelenou
slupkou (rubinou), která pfii dozrávání puká na
4 chlopnû. Z nich vypadává ofiech podobn˘ Ïaludu. Skofiápka pro‰lechtûn˘ch odrÛd je tenká, má
barvu svûtle hnûdou aÏ tmavûji hnûdou, nebo
ãervenohnûdou v rÛzn˘ch odstínech. Barva skofiápky a tvar ofiechu jsou typick˘mi znaky jednotliv˘ch odrÛd ofiechovcÛ. Jádro ofiechu pecanu má
dvû dûlohy, z nichÏ kaÏdá má dvû podélné r˘hy.
Slupka jádra je tenká v barvû svûtle Ïluté, nebo
svûtle hnûdé aÏ po tmav‰í odstíny a nemá svíravou chuÈ, jako slupka ofiechu královského. Jádro
ofiechovce pekanového je sladké, chutí pfiipomíná
jádro lískového ofií‰ku a obsahuje hodnû tuku u nûkter˘ch odrÛd (napfi. COLBY) aÏ 72 %. Z toho
dÛvodu nelze jádra ofiechÛ pekanov˘ch dlouhodobû skladovat, neboÈ po vánocích mÛÏe tuk v jádrech Ïluknout.
Jádra je moÏné konzervovat napfi. mraÏením.
S plody ofiechovce pekanového se mÛÏeme setkat
v období vánoãních svátkÛ, kdy jsou do Evropy
dováÏeny. V roce 1989 byl do na‰í republiky dovezen ofiechovec ve 4 odrÛdách: STARKING HARDY
GIANT, COLBY, STARK SURECROP, MAJOR.
Tyto odrÛdy mají krat‰í vegetaãní dobu a vyznaãují
se vy‰‰í odolností proti zimním mrazÛm. Do roku
2002 v na‰ich podmínkách zatím nekvetly a nezaJaroslav Matejsek
plodily.
Novû povolené odrÛdy
Ofie‰ák vla‰sk˘
Plody ofie‰áku - vlevo a pecanu - vpravo.
Bohumil - âR. Plod velmi velk˘, vejãit˘. Skofiápka je tenká, stfiednû silnû zvrásnûná, uzavfiená.
Jádro je velmi velké, hnûdé barvy, vyplÀuje celou
Ofiechovce (pecany) vyÏadují teplé polohy, i kdyÏ skofiápku, má sladkou, aromatickou chuÈ. Plodnost
nûkteré odrÛdy s krat‰í vegetaãní dobou sná‰í brzká, velká a témûfi pravidelná. Zraje ve 4. t˘dnu
pokles teplot aÏ na -28 oC. Ve srovnání s ofie‰á- záfií. Stfiední odolnost stromu i kvûtu proti mrazu,
kem je ofiechovec nároãnûj‰í na vláhu a to pfiede- k jarním mrazÛm nízká odolnost.
Vilém - âR. Plod velk˘, ‰iroce lichobûÏníkov˘,
v‰ím v prvním roce po v˘sadbû. Pokud není pecan
po v˘sadbû ãasto a pravidelnû zaléván, b˘vá skofiápka je stfiednû tlustá, uzavfiená. Jádro je
zakofienûní nejisté. U‰lechtilé odrÛdy se roubují na velké, svûtle hnûdé barvy a nasládlé aromatické
semenné pecanové podnoÏe. Pecan dorÛstá chuti. Plodnost brzká, velká a témûfi pravidelná.
podobn˘ch rozmûrÛ jako ofie‰ák, ale jeho koruna Zraje v 1. t˘dnu fiíjna. Odolnost proti napadení houje fiid‰í. Ofie‰ák má kÛru na kmeni dlouho hladkou, bov˘mi chorobami vysoká, proti mrazu ve dfievû
zatímco u pecanu se jiÏ v mládí rozpraskává i kvûtu stfiední.
Sychrov - âR. Plod stfiední, ováln˘. Skofiápka
a zdrsÀuje. Dfievo jednolet˘ch v˘honÛ pecanÛ
nemá dfieÀ pfiehrádkovanou, ale je vyplnûno dfiení polopapírová, témûfi hladká. Lu‰titelnost jádra je
souvislou. KÛra jednolet˘ch v˘honÛ má svûtlé, dobrá. Jádro stfiednû velké, dobfie vyplÀuje
v˘razné lenticely. Vrcholové pupeny postrádají celou skofiápku, osemení je karmínovû ãervené,
obalové ‰upiny a jsou zakonãeny drobn˘mi ano- ve ‰piãce zpravidla rÛÏové. ChuÈ sladká, lahodmálními lísteãky, tzv. nah˘mi pupeny. Listy jsou ná, velmi dobrá. Plodnost stfiední aÏ velká, pradlouhé 45 - 55 cm lichospefiené s poãtem 13 - 15 videlná. Dozrává ve 2.- 3. t˘dnu záfií. Vysoká
lístkÛ s pilovit˘m okrajem. Jednotlivé lístky jsou 10 odolnost proti nízk˘m teplotám ve dfievû, ve
- 17 cm dlouhé a 4 - 5 cm ‰iroké s v˘raznou ‰piã- kvûtu stfiední.
Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice
kou. Nejvût‰í rozdíl v porovnání s ofie‰ákem je
51
LISTOPAD
Listopadem konãí podzim, b˘vá z toho du‰iãková a mlhová nálada. Také prÛmûrné teploty poklesnou
na 4,3 °C v níÏinách a pod 2 °C ve vy‰‰ích polohách.
Také pÛdní teplota klesá v prÛmûru o tfii stupnû, takÏe na konci listopadu je na povrchu jen 2,2 °C
a v 60 cm 6,5 °C , ale v jednom metru je‰tû 8,2 °C , vyuÏijte toho k vysazování.
Vodních sráÏek, nûkdy jiÏ i snûhov˘ch není mnoho - od 36 do 68 mm vodního sloupce, ale bláta je
z nich nadbytek, protoÏe nic nechce vysychat.
Délka dne se je‰tû o nûco zkrátila na 8,25 hodin a sluneãní svit je doslova chud˘, jen okolo 50 hodin,
to je pouhé 3 % z celoroãního úhrnu.
Listopad sv˘m chladnûj‰ím, vlhãím poãasím
umoÏÀuje na zahrádce pfiesazovat ovocné stromky - napfi. jádroviny mÛÏete vysazovat aÏ do
zámrazu. Vysazujete-li maliník, sefiíznûte v˘hony
hned po v˘sadbû (na 30 cm). Tímto zásahem
budete aktivovat pupeny u kofienÛ k tomu, aby
rostliny na jafie vyra‰ily v nové pruty.
Z révov˘ch kefiÛ se sklízejí poslední hrozny
pozdních odrÛd. PÛda se po sklizni u kefiÛ kypfií,
kefie mÛÏete pfiihrnout zemí, nebo kompostem.
V‰echno spadané listí shrabte a ukliìte, neboÈ
poskytuje zimní úkryt ‰kÛdcÛm a mÛÏe b˘t infikováno spórami houbov˘ch chorob. Chorobami
napadené listí se likviduje ohnûm, ostatní je
moÏné zkompostovat s dal‰ím materiálem, bohat‰ím na dusík (spadané listí obsahuje dusíku velmi
málo a proto se souãasnû do kompostu pfiidává
rohovina, nebo moãovina).
Po opadu listÛ na zahrádce se pouÏívá také tzv.
podzimní asanaãní postfiik KUPRIKOLEM (0,6%).
Pfii tomto zásahu se postfiikují stromy, kefie a opadané listí na zemi. Larvy vlnatky krvavé se na pfiezimování stûhují ke kofienÛm stromÛ - proto k patám
stromÛ nasypte prachové vápno, které tyto larvy
hubí. Kontrolujte lepové pásy proti píìalkám a v pfiípadû, Ïe lep jiÏ pfiestává lepit, tak jej obnovte.
Ovocné stromy pohnojte kompostem mûlk˘m
zapravením do pÛdy, u mûlce kofienících (meruÀky, broskvonû, ãi jádroviny na typov˘ch podnoÏích) v‰ak velmi opatrnû, abyste nepo‰kodili kofieny. U novû vysázen˘ch stromkÛ a mlad˘ch rostlin
nahrÀte pÛdu a kompost ke kmínkÛm a ponechte
takto do jara. U bobulovin se osvûdãilo mulãování
pÛdy rÛznou organickou hmotou (odfiezky dfieva,
hobliny, sláma, listí). Tato hmota se nast˘lá buì
pfiímo v surovém stavu, nebo po zkompostování,
kdy se vyuÏije uvolnûní Ïivin souãasnû k hnojení.
Dosud nesklizenou mrkev urychlenû skliìte,
jakoÏ i pfiíp. celer a kofienovou petrÏel, které vám
ze fiíjna zÛstaly je‰tû v pÛdû. Po oãi‰tûní kofienÛ
a zbavení listÛ mÛÏete tyto zeleniny ukládat do
písku ve sklepû. âern˘ kofien nastelte ochrannou
vrstvou (listí, nebo hnÛj) do v˘‰e 20 cm. Pro zv˘‰ení izolaãní schopnosti této vrstvy nast˘lan˘
materiál naãechrejte. Po tomto opatfiení mÛÏete
sklízet podle potfieby i v zimû. Pfied siln˘mi mrazy
zaloÏte ze zahrádky do sklepa ãínské zelí. Uvolnûné záhony po sklizni vyãistûte od rostlinn˘ch
zbytkÛ a plevelÛ a hluboko zryjte. Podle moÏností
rozvezte na zryté záhony kompost.
Na zahrádce vám zÛstávají v zemi zimní odrÛdy
rÛÏiãkové kapusty, hlávkové kapusty (ARKTA),
kadefiávek, salát, ãesnek. Hrozí-li holomrazy, je
dobré tyto rostliny chránit listím, chvojím, nebo
slamnat˘m hnojem. Ke konci mûsíce zaloÏte
v pafieni‰ti, nebo ve sklepû pór a na rychlení si pfiipravte rebarboru. Rostlinu rebarbory po vyrytí
z pÛdy i s balem (kdyÏ jiÏ jí odumfiou listy) uskladnûte pfiechodnû na chladném místû (stodola
apod.). Kofieny chraÀte proti vyschnutí, pfiípadn˘
mráz pouze stimuluje ra‰ení rostliny. Tu pfiená‰ejte do sklepa aÏ tehdy, kdy ji budete chtít rychlit.
Listopadové poãasí obvykle umoÏÀuje dosázet
kefie rÛÏí, ale i nûkteré cibuloviny, které nejsou pfiíli‰ nároãné na délku, potfiebnou k zakofienûní cibulovité kosatce, snûdek, ãi modfience.
V‰echny kefie rÛÏí nahrÀte zeminou s kompostem
(aspoÀ 20 cm nad místo oãkování), bujné v˘hony
sefiíznûte pfied nahrnutím asi o 1/3. StromkÛm rÛÏí
se po opatrném ohnutí k zemi upevÀují korunky, po
svázání se zakr˘vají chvojím, listím ãi slámou
a kopãí zeminou. Nelze-li kmínek ohnout, obalte
peãlivû celou korunku i s místem oãkování siln˘m
papírem a dobfie zavaÏte. Chvojím, nebo podobn˘m materiálem zakryjte na zimu rovnûÏ choulostivûj‰í rostliny na skalce a dvouletky, které by mûly
pfií‰tí rok kvést. Stonky trvalek ofieÏte a ofiezané
zbytky se semeny ze zahrádky odstraÀte.
JestliÏe nemrzne, tak stálezelené dfieviny a jehliãnany na zimu dÛkladnû zalijte. Îivé ploty jehliãnanÛ máte moÏnost je‰tû tento mûsíc tvarovat,
koncem mûsíce se mÛÏete pustit do profiezávání
okrasn˘ch dfievin. K tomu, aby byla co nejlépe
vyuÏita zimní vláha okrasn˘mi dfievinami, proveìte obrytí. U listnat˘ch kefiÛ se toto kypfiení provádí
po opadu listí, které kypfiením mûlce zapravíte do
povrchové vrstvy pÛdy. Také k rododendronÛm
a azalkám pfiihrÀte listí, nebo listí s ra‰elinou.
52
Nûkteré okrasné dfieviny jsou zvlá‰È citlivé na
holomrazy (tamary‰ky, komule, ibi‰ky) a proto
doporuãujeme tyto rostliny chránit nakrytím asi
20 cm vrstvy listí na zemi v místû, kde je moÏné
pfiedpokládat kofieny. Mimo namulãování slamou
u plaménku mÛÏete nadzemní ãást rostliny do
v˘‰e 1,5 m obalit proti úãinku v˘chodních vûtrÛ.
Provádí se to zvlá‰tû u velkokvût˘ch typÛ, aby
rostliny nezmrzly aÏ k zemi.
Meãíkové hlízy pfied uskladnûním oãistûte
v dobû, kdy lze starou hlízu snadno oddûlit od
lÛÏka nové hlízy (odstraÀte zbytky stonku, usu‰te)
a pfieneste do místnosti, kde budou pfiezimovat.
Vhodné je i pfied uskladnûním hlízy suchou cestou
(zaprá‰ením) namofiit. Pfiezimujte je nejlépe na
ploch˘ch lískách (nejvíce 2 vrstvy na sobû pro
snadnou kontrolu) v podmínkách sucha a dobrého
vûtrání za teplot 5 - 10 °C.
Hlíznaté a cibulnaté kvûtiny, které vám zÛstávají
v pÛdû pfies zimu, nakryjte 6 cm vrstvou kompostu. Trávník, na kterém vám zvlá‰È záleÏí, mÛÏete
na zimu pokr˘t vrstvou kompostové zeminy (asi
2 cm) proti vymrzání. Vodní rostliny (lekníny
apod.) pfieneste na místo jejich pfiezimování (napfi.
sklep s teplotou do + 5 °C). V‰echny vodní nádrÏe
vypusÈte a naplÀte listím, kádû po vylití vody
naplÀte ra‰elinou. Koncem mûsíce o‰etfiete rovnûÏ vodovod na zahrádce (vyprázdnûní, obalení
trubek vystupujících z pÛdy vrstvou slámy, obalení
kohoutkÛ).
zaloÏenou na mnoha minoritních genech. U vût‰iny souãasnû pûstovan˘ch odoln˘ch odrÛd spoãívá
rezistence na jednom hlavním genu Vf z planého
Úãinná chemická ochrana jablonû proti strupovi- druhu Malus floribunda. Na tûchto odrÛdách se
tosti je obtíÏná, zejména v zahrádkáfiské praxi. v na‰ich polních podmínkách strupovitost prakticky
Alternativou k fie‰ení problému strupovitosti pomo- nevyskytuje. OdrÛdy s polygenním základem odolcí fungicidÛ je pûstování odrÛd rezistentních nebo nosti jsou ke strupovitosti tolerantní, to je neúplnû
tolerantních k tomuto onemocnûní. V souãasnosti rezistentní a obãas mají mírné pfiíznaky onemocnûjsou jiÏ k dispozici odolné odrÛdy s organoleptic- ní, zejména na listech. Zpravidla v‰ak rovnûÏ nevykou kvalitou plodÛ srovnatelnou s konvenãními trÏ- Ïadují chemickou ochranu proti strupovitosti.
ními odrÛdami.
Uplatnûní rezistentních ãi tolerantních odrÛd
Úplná chemická ochrana proti strupovitosti jablo- v minulosti ãasto naráÏelo a stále je‰tû nûkdy naránû je velmi nároãná. VyÏaduje aÏ kolem dvaceti Ïí na pomûrnû nizkou organoleptickou kvalitu
i více postfiikÛ bûhem vegetaãního období a její plodÛ. V souãasné dobû jsou v‰ak jiÏ k dispozici
úspûch závisí na vhodném naãasování jednotli- odrÛdy, které se svojí kvalitou vyrovnají bûÏn˘m
v˘ch o‰etfiení podle v˘voje poãasí, vegetace trÏním odrÛdám, nebo je dokonce pfiedãí (napfi.
a infekãního tlaku houby a na správné volbû a zpÛ- TOPAZ – obrázek na obálce, apod.). Nûkteré se
sobu aplikace fungicidních preparátÛ. Toho v‰eho tak uplatÀují nejen v pfiísnû ekologickém ovocnáfije moÏno dosáhnout zpravidla jen ve specializova- ství, ale i v konvenãních sadech, kde umoÏÀují
né ovocnáfiské velkov˘robû, u drobn˘ch pûstitelÛ podstatné sníÏení aplikace fungicidÛ.
je to v‰ak z mnoha dÛvodÛ vût‰inou nerealizovaDo budoucna je tak tfieba se pfii zakládání nov˘ch
telné. Pfies velk˘ v˘bûr obchodních preparátÛ fun- v˘sadeb stále více orientovat na rezistentní odrÛdy.
gicidÛ tak strupovitost kaÏdoroãnû zpÛsobuje Platí to pfiedev‰ím pro zahrádkáfie a malopûstitele,
znaãné ‰kody, zejména v malov˘robû. Jde nejen ktefií nemohou zajistit úãinnou chemickou ochranu.
o znehodnocování plodÛ, ale i o oslabování stromÛ Pro rychlou obmûnu stávajících kultur je pak tfieba
a sniÏování jejich odolnosti k mrazu a plodnosti za takov˘ch podmínek zvolit cestu pfieroubování
v následujících letech.
odrÛd náchyln˘ch k onemocnûní odrÛdami reziNegativními stránkami intenzivní aplikace fungici- stentními. Vedle kvality plodÛ je nutno pfii volbû
dÛ proti strupovitosti jsou vedle ãasové, technické, rezistentní odrÛdy brát v úvahu zejména pÛdní
odborné a finanãní nároãnosti téÏ zvy‰ování che- a klimatické podmínky stanovi‰tû, typ podnoÏe
mické zátûÏe agroekosystému a narÛstání obav a zam˘‰len˘ zpÛsob pûstování. DÛleÏitá je také
spotfiebitelÛ o zdravotní nezávadnost jablek a jab- míra odolnosti k padlí jabloÀovému zejména v tepleãn˘ch produktÛ. Tato poslední dvû hlediska jsou lej‰ích oblastech pfiízniv˘ch pro v˘skyt tohoto onestále více zdÛrazÀována v zemích západní Evropy. mocnûní. Vût‰ina odrÛd rezistentních ke strupoviJejich vlády tak usilují o sniÏování aplikace pestici- tosti je v na‰ich podmínkách jen málo nebo velmi
dÛ v zemûdûlství a ve ‰lechtûní je kladen dÛraz na málo náchylná k padlí a tato choroba se u nich
posilování odolnosti nov˘ch odrÛd k chorobám.
prakticky nevyskytuje nebo ji lze snadno kontroloGenetick˘mi zdroji odolnosti ke strupovitosti jab- vat obãasn˘m odstraÀováním napaden˘ch letoroslonû jsou plané druhy s kvalitativní rezistencí pod- tÛ. Informaci o vlastnostech a nárocích rezistentmínûnou jedním hlavním genem a nûkteré, vût‰i- ních odrÛd lze získat napfi. v publikaci J. Sus
nou staré kulturní odrÛdy s kvantitativní rezistencí a kolektiv: Obrazov˘ atlas jádrovin, Kvût – nakla53
¤e‰ení strupovitosti jabloní
pûstováním odoln˘ch odrÛd
datelství âZS, Praha 2000 nebo na videokazetû:
OdrÛdy jablonû rezistentní ke strupovitosti, vydané
âesk˘m zahrádkáfisk˘m svazem 2001.
Ing. Jaroslav Tup˘, DrSc.,
Ústav exp. botaniky AVâR
záhonû, ale v˘znamné je i jejich pûstování pfies
zimu v nádobách u okna jako listová zelenina
k fiezu. Osivo je spí‰e pfiedmûtem dovozu ze
zájezdÛ po Evropû, ale v poslední dobû se objevuje i u nás, napfi. u firmy AEV-VS.
Nejsou kadefie jako kadefiavost
Mitsuna (Brassica rapa var. nipposinica)
Rostlina vytváfií ve vzrostlém stavu velké hlávky aÏ
20 cm vysoké a 40 cm ‰iroké podobné endívii, které
nezfiídka dosahují váhy 2 nûkdy i 3 kg. Ke zvlá‰tnostem “mitsuny” patfií, Ïe v kuchyni ji lze vyuÏívat
prakticky od mlad˘ch rostlinek aÏ po plnû vzrostlé
rostliny. Velmi jemné jsou mladé listy, vzrostlé rostliny se v‰ak nesmûjí sklízet pfiezrálé, protoÏe listy pak
získávají nepfiíznivou, vláknitou strukturu.
Mitsunu lze pûstovat v prÛbûhu celého roku.
Semena se vysévají na‰iroko, nebo do fiádkÛ vzdálen˘ch 5 - 10 cm, v fiádcích pak 8 - 10 cm. Pro sklizeÀ vzrostl˘ch, plnû vyvinut˘ch rostlin by se mûl
volit spon aÏ 30 x 30 cm. Mimo pûstitelskou sezónu lze pûstovat mitsunu v miskách a sklízet mladé
listy prÛbûÏnû sefiezáváním. V kuchyni se mohou
listy mitsuny buì vyuÏít jako jiné salátové zeleniny
nebo nakládat.
Zkadefiené listy broskvoní nemá rád Ïádn˘ pûstitel tûchto stromkÛ a milovník pfiechutného ovoce.
Ale mnozí zahrádkáfii odmítají ochranu ovocn˘ch
stromÛ a kefiÛ s tím, Ïe si pfiíroda pomÛÏe sama.
A pak se diví, Ïe jejich broskvoÀ rok od roku chfiadne, má stále více klejotoku aÏ uhyne celá.
TakÏe nezb˘vá jiná moÏnost, neÏ se pustit do
soustavné ochrany broskvoní bez ohledu na to,
jak˘ Ïe rok se slibuje. Novûj‰í a kvalitnûj‰í odrÛdy
potfiebují nároãnûj‰í agrotechnickou péãi vãetnû
správného hnojení a chemické ochrany.
Kadefiavost listÛ zpÛsobuje houba, která se jmenuje Puch˘finatka broskvoÀová, coÏ jsou v˘trusy
houby Taphrina deformans. Ty pfiezimují na loÀsk˘ch letorostech a pupenech a ãasnû zjara za
vlhkého a teplého poãasí (od 6 do 26 °C) vzklíãí,
vrostou do ra‰ících pupenÛ. Tam se rozmnoÏí
v mlaìouãk˘ch listech, na nichÏ se pak vytváfiejí
puch˘fie, mûní se chlorofyl a listy se zbarvují do
ãervena a postupnû zhnûdnou a opadávají. Pfiesto,
Ïe stromu narostou dal‰í listy jiÏ bez napadení, je
znaãnû oslaben. Kadefiavost má jen jednu generaci do roka, jejíÏ infekãní období b˘vá dva t˘dny, ale
ve vlhkém poãasí se mÛÏe protáhnout aÏ na
7 t˘dnÛ. Proto musíme o‰etfiení rozloÏit do del‰ího
období.
První o‰etfiení se nyní doporuãuje udûlat jiÏ
v listopadu, tak okolo 15. aÏ 20. K postfiiku je vhodn˘ mûìnat˘ nebo sirn˘ pfiípravek: buì Kuprikol 50
nebo Champion 50 WP oba 0,6 %, nebo Sulka
5 %. Opláchnout musíme celou rostlinu od kmene
po letorosty.
Druh˘ postfiik je nutno udûlat nejpozdûji pfied koncem února na samém zaãátku ra‰ení pupenÛ,
postfiik stejn˘mi pfiípravky, pfiípadnû pfiípravkem
Delan SC 750 nebo 700 WDG oba 0,1 %.
Pfii chladnûj‰ím a vlhkém poãasí se mÛÏe infekãní období prodlouÏit, proto se doporuãuje je‰tû
dal‰í o‰etfiení pfiípravkem Syllit 65 - 0,2 % nebo
znovu pfiípravky Delan, úãinné jsou i Novozir MN
80 - 0,3 % nebo Dithane M 45 - 0,3 %.
K úspû‰nému pûstování broskvoní patfií také
správné hnojení a o‰etfiení prÛklestem a fiezem.
RNDr. Stanislav Pele‰ka
Komatsuna (Brassica rapa var. komatsuna)
Tato rostlina vytváfií masité listy, klínovitého tvaru,
které se jako mladé vyuÏívají jako salát. Vzrostlé
rostliny se v kuchyni tepelnû zpracovávají. Komatsuna je velmi bohatá na Ïiviny a obsahuje velmi
mnoho vápníku. ChuÈovû je tento druh mezi ko‰Èálovinou a hofiãicí s nádechem ‰penátu; proto se
nûkdy oznaãuje téÏ jako “‰penátová hofiãice”.
Pûstuje se podobnû jako mitsuna, má vegetaãní
dobu 55 aÏ 80 dnÛ do plné zralosti. Mladé, malé
rostliny, se sází na vzdálenost fiádkÛ 5 - 10 cm,
v fiádku 2 - 3 cm. Vût‰í vzdálenost se volí podle
toho, v jakém stavu se má sklízet, mezi 30
a 40 cm. Mladé rostliny lze získat opût i v zimním
období. Pokud se listy fieÏou mûly by se odfiezávat
ve v˘‰ce 2 cm nad zemí; rostliny pak znovu obrÛstají, coÏ umoÏÀuje druh˘ fiez.
Listová hofiãice (Brassica juncea).
Zelenina cenûná pro svou pfiíjemnou chuÈ. Vytváfií velké, masité listy velmi podobné mangoldu.
Z mnoha rÛzn˘ch odrÛd pÛsobí zvlá‰tû atraktivnû
napfi. “Red Giant”. Zelené listy mají nûkdy ãervenou nervaturu, jindy mají celé listy ãervenav˘
nádech.
U této zeleniny se sklízejí jen malé listy, a v˘sev
je moÏn˘ témûfi v kaÏdé roãní dobû, ale pro vzrostlé rostliny je nejvhodnûj‰í letní v˘sev, dfiívûj‰í termíAsijské zeleniny
ny zvy‰ují nebezpeãí vybíhání do kvûtu. Vyséváme
do zahrádek i za okno
buì na‰iroko nebo do fiádek do sponu 10 x 10 cm,
Nabídku salátové zeleniny v Evropû obohatily pro velké rostliny aÏ 30 x 30 cm. Listy lze sklízet jiÏ
v poslední dobû orientální “asijské saláty”. Jde pfie- pfii v˘‰ce rostlin 15 cm, ale vzrostl˘ch rostlin se
váÏnû o rÛzné druhy ko‰Èálovin, které se vyuÏívají doãkáte v prÛbûhu 2 aÏ 5 mûsícÛ, podle roãního
jako listová zelenina. Dají se pûstovat tradiãnû na období.
54
Zlatá kvûtina (Chrysanthemum coronarium)
Tuto rostlinu znáte spí‰e jako okrasnou v Japonsku a âínû se v‰ak pûstují urãité odrÛdy, jejichÏ
listy a v˘honky jsou v mladém stavu jedlé. Nyní se
dostávají do Evropy.
Vyséváme od jara do pozdního léta, a to jak na
‰iroko, tak do fiádkÛ do sponu 5 aÏ 10 cm. Pro získání velk˘ch, vzrostl˘ch rostlin se volí vzdálenost
fiádkÛ 30 cm a v fiádcích 7 - 15 cm. V zimû se
mohou tyto chryzantémy s jedl˘mi listy pûstovat
v nádobách umístûn˘ch v mal˘ch sklenících nebo
na parapetech kuchyÀsk˘ch oken. V˘‰ky 20 cm
dosáhnou asi za 6 - 8 t˘dnÛ, ale sklízet ofiezáváním
se mohou od v˘‰ky 5 - 10 cm. Rostliny rychle regenerují a je moÏné fiez vícekrát opakovat. Listy chryzantém jsou bohaté na obsah vitamínÛ a minerálních látek. Vût‰í rostliny vytváfiejí ãasto boãní v˘hony, které lze rovnûÏ sklízet a vyuÏívat v kuchyni.
Mladé chryzantémy mají jemnou “chryzantémovou” pfiíchuÈ, která zesiluje se stáfiím listÛ, proto
jsou mlad‰í listy více oblíbeny.
Jaromír Láník
Nové odrÛdy hru‰ní
na vánoãní stÛl
je stfiednû siln˘, ‰lahounovit˘, plodnost je brzká,
velmi bohatá, pravidelná.
ERIKA - konzumní dozrávání této odrÛdy probíhá
v období prosince aÏ ledna. Jedná se o velkoplodou odrÛdu, která má protáhle kuÏelovit˘ tvar.
Slupka je hladká, Ïlutozelená, nûkdy s mírn˘m rziv˘m mramorováním. DuÏnina je naÏloutlá, pfii
dozrávání má kfiehkou, silnû ‰Èavnatou konzistenci. ChuÈ je pfiíjemnû navinule sladká, stfiednû aromatická, velmi dobrá. RÛst je stfiední aÏ silnûji rozloÏit˘, plodnost je raná, vysoká, pravidelná.
ASTRA - období zrání této odrÛdy zaãíná od
vánoc pfies leden, v chladném sklepû vydrÏí do
dal‰ích zimních mûsícÛ. Plody jsou stfiednû velké
aÏ vût‰í, mají uωí kuÏelovit˘ tvar. Slupka je zelenoÏlutá, povrch je mírnû zdrsnûl˘ rziv˘mi lenticelami. DuÏnina je naÏloutlá, v konzumní zralosti má
jemnou máslovitou, ‰Èavnatou konzistenci. ChuÈ
je v˘borná, navinule sladká, aromatická. Roste
stfiednû silnû, plodnost stfiednû raná, velmi dobrá
Ing. Jifií Bouma,
pravidelná.
Sempra Litomûfiice, s.r.o.
Vy‰‰í uÏitkovost hru‰ní a tfie‰ní
Vût‰ina pûstitelÛ hru‰ní, tfie‰ní a snad i jiného
ovoce stále pûstuje vysokokmeny s velk˘mi korunami a s jednou odrÛdou. Pfii dozrání je 1 q tfie‰ní
na knedlíky, koláãe a kompot aÏ dost, sousedi odeberou pouze ãást, a tak jsou problémy s odbytem
a ãást ovoce se znehodnotí. U letních hru‰ek
s krátkou trvanlivostí je situace obdobná.
Chtûl bych pfiipomenout nejednou uvádûnou
radu: naroubujte do jedné koruny více odrÛd tohoto ovoce - prodlouÏíte tak období zrání a skliznû.
Nakonec tfie‰eÀ je vhodná podnoÏ i pro vi‰nû,
které mají je‰tû ‰ir‰í vyuÏití. U letních hru‰ní je
navíc moÏnost v˘bûru lákav˘ch barev. Nelze popfiít
deformaci koruny, ke které dojde pfii rÛzné vzrÛstnosti rÛzn˘ch odrÛd, ale i to má fie‰ení. Vhodnûj‰í
je, zvlá‰tû s ohledem na sklizeÀ, na ranûj‰í odrÛdu
naroubovat do horní ãásti odrÛdu pozdûj‰í.
Libor ·tûcha
Zimní období je chud‰í na v˘bûr na rozdíl od letního nadbytku pestré ‰kály ovoce. V nabídce proto
jsou vzácnûj‰í druhy jako napfi. zimní hru‰ky. Na ·S
Tûchobuzice jsme se na úseku novo‰lechtûní snaÏili
vybírat odrÛdy vhodné pfiedev‰ím pro toto zimní
období. Pfiirozená uchovatelnost odrÛd ranû zimních,
vánoãních a zimních aÏ pozdnû zimních odrÛd, bylo
jedno z kritérií na‰ich v˘bûrÛ. Pro zpestfiení vánoãního stolu bychom si mohli vybrat z nûkolika odrÛd:
AMFORA - je ranû zimní odrÛdou pfiedvánoãního
období aÏ vánoc. Dobfie se skladuje a pfii uloÏení
v chladném sklepû vydrÏí do ledna i déle. Má
podlouhl˘ lahvicovit˘ tvar typu Konference. Slupku
má v‰ak hladkou, nerzivou, svûtle Ïluté barvy. DuÏnina je sladká, má pevnûj‰í konzistenci chruplavého charakteru a dobfie se pfiepravuje. RÛst stromÛ
je slab‰í, plodnost brzká, vysoká a pravidelná.
Citlivost stromÛ na mráz.
DICOLOR - je typicky vánoãní odrÛdou, která má
v této dobû optimální konzumní zralost. Tato odrÛPo zimû 2001 - 2002, pfiesto, Ïe se nevyznaãovada má stfiednû velké plody, krátce kuÏelovitého la mimofiádn˘mi mrazy, ovocné stromoví ve vy‰‰ích
tvaru, s hladk˘m leskl˘m povrchem a ãerven˘m polohách utrpûlo. Nejen teplomilné druhy - meruÀky
rozmyt˘m líãkem. V konzumní zralosti pfiitahuje (i asijské), broskve a réva, ale namrzly i hru‰nû
svou záfiivou jasnou ãervení. DuÏnina je máslovitá, (hnûdé l˘ko), a silnû byly zniãeny i kvûtní pupeny
rozpl˘vavá a chuÈ je sladká, v˘raznû aromatická, peckovin. U tfie‰ní byly nejvíce citlivé odrÛdy VAN,
v˘borná. V chladném sklepû se dobfie skladuje také KORDIA a co nepamatujeme i otuÏilá
dal‰í mûsíc. RÛst stromÛ je stfiední, plodnost vãas- NAPOLEONOVA. Podobnû renklody a rané vi‰nû.
ná, bohatá, pravidelná.
Pfiíãinou byl zejména vlhk˘ podzim. Stromy dlouho
DECORA - tato odrÛda zaãíná dozrávat koncem vegetovaly, velmi pozdû ukonãovaly rÛst. Dfievo bylo
vánoc, vydrÏí pfies leden i déle. Plody jsou stfiednû ‰patnû vyzrálé, pletiva fiídká. K tomu v˘kyvy teplot
velké aÏ vût‰í, mají mírnû variabilní tvar od dlouze koncem zimy a v pfiedjafií. Probuzené stromy ãekal
ke krátce kuÏelovit˘m plodÛm. Slupka je naÏloutlá, mrazov˘ ‰ok. I kdyÏ se pfiedpokládá, Ïe kulturní ãást
slabû rzivá, pfii dozrávání vystoupí naãervenale stromu (na‰tûpovaná sorta) je na zmrznutí vÏdy citliÏemliãkové líãko. DuÏnina je znaãnû ·Èavnatá, vûj‰í neÏ podnoÏ, mÛÏe tomu b˘t i naopak.
Ing. Ladislav Zahradník
máslovitá, má mírnû navinulou chuÈ. RÛst stromÛ
55
PROSINEC
Poslední leto‰ní a první zimní mûsíc je tady a prÛmûrné teploty se pohybují tûsnû nad nulou a budou
se dále sniÏovat. Jako obvykle je na kaÏd˘ch 100 m nadmofiské v˘‰ky chladnûji asi o 1/2 °C.
Zaãátkem prosince je na povrchu pÛdy tak asi 0,7 °C, ale o Vánocích jen -1,5 °C, zato v metrové
hloubce je teplota je‰tû nad 4 °C.
Atmosférické sráÏky, ponejvíce snûhové, jsou v níÏinách od 36 mm po 78 mm ve v˘‰ce 800 m n. m.
Se sluneãním svitem obloha nehazarduje a ony 2 % z celoroãního úhrnu nás potû‰í jen necel˘ch
50 hodin, to je nejménû v celém roce.
Prosinec i tehdy, kdyÏ na zahrádce neleÏí sníh,
není ani zamrzlá pÛda a svítí slunce, pfiiná‰í majiteli zahrádky více ãasu, neÏ kdykoli jindy bûhem
roku jiÏ proto, Ïe se zaãíná jiÏ po 16. hodinû ‰efiit
a ráno se rozednívá relativnû pozdûji. Vût‰ina
prací na zahrádce je jiÏ hotová a blíÏící se zimu
prozrazuje i nûkteré ptactvo (s˘korky), které stále
ãastûji nalétá k lidsk˘m obydlím. NezapomeÀte
jim vyvûsit krmítko - pfiipevÀujete-li ho na kÛl,
kter˘ ze zahrádky na jafie odstraÀujete, zatluãte
jej vãas, dokud pÛda není je‰tû zamrzlá. Pfii pfiikrmování pûvcÛ dbejte na to, aby krmivo nezvlhlo.
Z ovocn˘ch stromÛ mÛÏete odstraÀovat mumifikované (ty jsou na bezlist˘ch stromech snadno
viditelné) a jinak po‰kozené zapomenuté plody,
odstraÀte v‰echny opadané plody pod stromy
a mÛÏete podle pfiíznû poãasí zaãít o‰krabávat
starou borku z kmenÛ rovnou na plachtu, u stromu
podloÏenou. V‰echny o‰krábané ãásti palte.
Od poloviny mûsíce se jiÏ mohou fiezat rouby
pro jarní pfieroubování ovocn˘ch stromÛ. JiÏ
zaãátkem mûsíce (na sv.Barboru) je dobré pro
ozdobu bytu nafiezat nûkolik v˘honÛ plan˘ch tfie‰ní se zjevnou násadou kvûtních pupenÛ, nebo
trnek pro domácí rychlení ve váze. Ty vám do
vánoc v teple vykvetou. Chcete-li spí‰e kvût Ïluté
barvy, ostfiíhejte na zahrádce z kefie nûkolik proutkÛ forz˘tie (staãí 10. prosince) a namoãte je celé
na pÛl dne v teplé (35 °C) vodû. Po o‰etfiení dejte
proutky do vázy s vodou, kterou umístíte v teple.
Teplá vodní lázeÀ pomÛÏe i barborkám z tfie‰ní, ãi
trnek.
Pfied pfiíchodem mrazÛ si zkontrolujte uskladnûní pfiípravkÛ na ochranu rostlin - tekuté vám nesmí
zmrznout, sypké nesmí zvlhnout.
Prostory s uskladnûn˘m ovocem ãasto vûtrejte,
skladované ovoce kontrolujte, plody se znaky
napadení hnilobou vybírejte a po‰kozené likvidujte. Pro vypûstování nov˘ch sazenic révy a pro
potfiebu roubování odeberte je‰tû pfied pfiíchodem
mrazÛ réví. Je období rychlení nûkteré zeleniny ve tmû puky ãekanky salátové a na svûtle paÏitku,
kadefiavou petrÏel, mangold. Bezmraz˘ch dnÛ
vyuÏijte ke sklizni kadefiávku, rÛÏiãkové kapusty, ãi
zimního pórku ze záhonÛ, které jste minul˘ mûsíc
zakryli (slámou, chvojím apod.). NezapomeÀte
pravidelnû kontrolovat uskladnûnou zeleninu. Na
ochranu proti my‰ím rozmístûte na vhodná místa
pastiãky s atraktivními (ne v‰ak jedovat˘mi) návnadami. Pfii teplotách nad nulou vûtrejte hodnû
pafieni‰tû se zeleninou (zimní endivie apod.).
Ve dnech, kdy nemrzne, zalijte je‰tû stálezelené
rostliny zvlá‰tû tehdy, byl-li podzim su‰‰í. Dfieviny,
choulostivûj‰í na rozlámání váhou snûhu (jehliãnany)
svaÏte. ZasnûÏená zahrada ulevuje zahrádkáfii od té
pravé fyzické práce a umoÏÀuje mu v klidu se zamyslet nad sv˘mi pûstitelsk˘mi úspûchy, nad pûstováním
v pfií‰tím roce, nad potfiebou zakoupení potfiebn˘ch
hnojiv, semen a sadbového materiálu. Tuto klidnûj‰í
dobu mÛÏe pûstitel vyuÏít ke studiu literatury
(zahrádkáfiské nakladatelství Kvût v ãasopise
Zahrádkáfi uvádí ‰irokou nabídku knih, videokazet a PC-nosiãÛ) a k náv‰tûvám zahrádkáfisk˘ch
‰kolení, kde naãerpá nové teoretické poznatky a pfiipraví se na novou vegetaãní sezónu.
ni jí fiíkáme oregano. Mnohé tyto rostliny jsou nejen
aromatické, ale mají v˘znam i v lékafiství a kosmeHlavnû v období jarní únavy a nedostatku vitamí- tice.Tak tfieba z meduÀky lékafiské je dobr˘ ãaj, ale
nÛ potû‰í, kdyÏ si ãlovûk mÛÏe posypat jídlo nûãím také se hodí do tvarohu. Koneãnû nûkteré rostliny
zelen˘m. Obãas se bylinky prodávají. Daly by se pûknû kvetou a mÛÏeme vysazovat na trvalkov˘
v‰ak mnohé pûstovat doma, aby byly kdykoliv pfii záhon nebo skalku. Jmenoval bych yzop lékafisk˘,
ruce.
rÛzné kultivary matefiídou‰ek, tymiánÛ a ‰alvûjí,
Takov˘ch rostlin je celá fiada. Z listové zeleniny saturejku horskou.
napfiíklad kozlíãek polníãek a fiefiicha zahradní,
Na nákupy semen je potfieba se vypravit co nejz cibulovin paÏitka a cibule zimní neboli seãka, ze dfiíve, protoÏe o zelené kofiení b˘vá velk˘ zájem.
znám˘ch kofiení majoránka i dobromysl - v kuchy- NezapomeÀte se jiÏ koncem zimy hlavnû zásobit
56
Bylinky a kofiení
vhodn˘ druh dfieviny, pak musí b˘t na vûtviãce kvûtuschopné pupeny. Je dÛleÏité, aby v pfiírodû pfiedtím probûhlo dostateãnû dlouhé období nízk˘ch
teplot. Mrazy ov‰em nesmí budoucí kvûty zniãit.
No a pak je tu teprve samotn˘ postup rychlení.
Pro domácí pfiirychlování vûtví jsou zjednodu‰enû fieãeno vhodné ty dfieviny, které samy venku
vykvétají asi do poãátku mûsíce kvûtna. âím je pfiíroda blíÏe k jaru, tím probûhne pfiirychlení rovnomûrnûji a otevfie se více poupat najednou.
Bezpochyby nejjednodu‰‰í a nejspolehlivûj‰í je si
na Vánoce pfiirychlit zlatici, které se nesprávnû fiíká
také “zlat˘ dé‰È ” (Forsythia). Pravé “barborky” jsou
ov‰em vûtve tfie‰ní a vi‰ní, z pfiíbuzn˘ch okrasn˘ch
druhÛ rÛzné slivonû, sakury, mandlonû (Prunus triloba, P. kurilensis, P.serrulata, P. avium, P.tenella).
Velmi dobfie a rychle nakvete dfiín (Cornus mas),
prav˘ Ïlutû kvetoucí jasmín (Jasminum nudiflorum), kalina vonná (Viburnum fragrans), v‰echny
vilíny (Hamamelis) nebo jen 20 cm vysok˘ kefiík
vfiesovec pleÈov˘ (Erica carnea). Pro pozdûj‰í
rychlení od února se hodí tfieba ãilimník (Cytisus
x praecox), kdoulovce (Chaenomeles), okrasné
jablonû (Malus). Je pochopitelné, Ïe málokdo
ofieÏe botanick˘ rododendron, magnólii nebo l˘kovec, ale kdyÏ tyto vzácnosti poláme sníh, je to jediná moÏnost jejich posledního vyuÏití.
Kvûtní pupeny poznáme podle toho, Ïe jsou
vût‰í, kulatûj‰í a ãasto více nahluãeny (tfieba u tfie‰ní). U zlatice kvetou aÏ dvouleté vûtve.
Zasychání vûtviãek ve vázách zpÛsobuje moc
such˘ vzduch v na‰ich bytech hlavnû na poãátku
rychlení. Nejlépe bude dodrÏet následující postup.
Vûtve dlouhé alespoÀ 50 aÏ 80 cm sváÏeme do
svazeãkÛ a necháme nûkolik hodin zvolna rozmrznout. Pak je dáme pfiibliÏnû na 12 hodin celé do
vody teplé 30 °C. UloÏíme je na noc tfieba do vany.
Teplota bude pomalu klesat.
Druh˘ den vûtve zabalíme do mikroténového
sáãku a kolmo postavíme do okurkové sklenice
v místnosti teplé alespoÀ 20 °C. Necháme je tak
t˘den ãi dva neÏ zaãnou v˘raznû ra‰it. Pak vûtve
aranÏujeme do váz a obãas mlÏíme.
Pokud se pfiipravují velká mnoÏství vûtví pfiidávají se do vody v pfiesn˘ch mnoÏstvích cukry, sole
a desinfekãní látky. Doma bych doporuãoval si situaci nekomplikovat. Vystaãíme s ãistou vodou, kterou nejménû t˘dnû vymûníme a pfiitom vûtviãky
zkrátíme asi o 5 cm.
Obãas jsou k vidûní kvetoucí vûtve bíl˘ch ‰efiíkÛ.
Jejich rané rychlení je podstatnû nároãnûj‰í neÏ
tfieba u zlatic. Mimo speciálního sloÏení roztokÛ
vyÏaduje napfi. poãáteãní teplotu vzduchu 25 aÏ
28 °C, ov‰em pfii souãasné teplotû roztoku jen
Rychlení vûtví dfievin
12 °C. Doma se do toho nelze pou‰tût.
Nûkdy nemusí vûtviãka ani kvést a je pûkná jiÏ
V zimû jsou kvûty vÏdy vzácné. Zaãátkem prosince se fieÏou podle tradice vûtviãky. Nûkdy zelení nov˘ch listÛ. VzpomeÀme si na právû ra‰ící
RNDr. Jifií Îlebãík,
ov‰em vykvetou, jindy nikoliv. Úspûch závisí na bfiízy nebo modfiíny.
více okolnostech. Nejprve musíme mít pro rychlení
VÚOZ PrÛhonice
57
sáãky s koprem, fenyklem, paÏitkou, majoránkou,
bazalkou, kadefiavou petrÏelí, naÈov˘m celerem,
fiefiichou zahradní.
V bfieznu co nejdfiíve sejeme ven petrÏel, kerblík,
paÏitku. V dubnu tfieba ‰ruchu zelnou, brutnák
lékafisk˘ a saturejku zahradní. Pfiedpûstováváme
a pfied mrazy chráníme majoránku a bazalku.
Je‰tû v srpnu je vhodn˘ termín pro kopr, kter˘ pak
není napadán m‰icemi. V fiíjnu si mÛÏeme do
uprázdnûného skleníku vyset fiádek polníãku pro
zimní sklizeÀ.
Které bylinky je lépe koupit jako sazeniãky? Jsou
to ty, u nichÏ je pûstování ze semen nároãné,
zdlouhavé nebo dokonce nemoÏné. Napfiíklad
máta peprná, rÛzné druhy pelyÀkÛ vãetnû estragonu, libeãek, levanduli. Tyto se mnoÏí dûlením nebo
fiízkováním. Jako zelené kofiení dostaneme i rozmar˘n, kter˘ ov‰em na‰e zimy nevydrÏí a musíme
ho schovat.
PfieváÏná vût‰ina tûchto rostlin se spokojí s normální zahradní pÛdou. Pro zlep‰ení pouÏijeme
kompost. Není vhodné dávat hnÛj ani ve vût‰í mífie
umûlá hnojiva s vy‰‰ím obsahem dusíku jako tfieba
moãovinu, ledek amonn˘ a vápenat˘, síran amonn˘. Rostlin nesázejte mnoho, pro bûÏnou potfiebu
staãí dva ãi tfii kusy. Vybírejte záhon oslunûn˘
a nezapomínejte, Ïe nûkteré druhy se rychle rozrÛstají - tfieba rÛzné máty, dobromysl, estragon. Je
dobré mít zvlá‰È jednoleté rostliny (kopr, bazalku,
majoránku apod.).
Jsou ov‰em i druhy, které vût‰inou nesázíme, ale
chodíme je sbírat na ãistá místa v pfiírodû. Tfieba
kopfiiva dvoudomá, popenec bfieãÈanolist˘, ãesnek
medvûdí, ‰Èovík kysel˘, bedrník vût‰í, mafiínka
vonná.
Pfií sklizni vût‰inou fieÏeme lodyhy neÏ vykvetou
nebo zdfievnatûjí. Pokud máme nadúrodu, mÛÏeme mrazit nebo zvolna su‰it. Doma sklizená saturejka nebo bazalka jsou daleko voÀavûj‰í neÏ
z obchodu.
Co by se dalo v domácích podmínkách snadno
rychlit? V první fiadû stále nedocenûná paÏitka,
dále cibule seãka, kadefiavá i obyãejná petrÏel,
naÈov˘ celer. Tyto rostliny pfiesazujeme v listopadu
do hrnkÛ a necháváme venku na dobfie pfiístupném
místû. Po ãástech je pak pfiená‰íme do bytu a opakovanû fieÏeme. PaÏitku nakonec nevyhazujeme,
ale necháme ji volnû vysazenou na zahradû zotavit. Celkem kdykoliv na zelené natû mÛÏeme si
nahusto vysadit drobné cibulky, ‰alotku (které se
také fiíká mnoÏilka) i ãesnek nebo na obyãejn˘
sav˘ papír vyset fiefiichu zahradní.
RNDr. Jifií Îlebãík VÚOZ PrÛhonice
Rouby pfied roubováním vyndejte z chladniãky a asi
Odbûr a uchování roubÛ
po pÛl hodinû je vyjmûte z rukávce. Potom je zcela
Jednoleté v˘hony na rouby fieÏeme v zimním obdo- ponofite asi na 12 hodin do pitné studené vody. Roubí za bezmrazého poãasí, v˘jimeãnû za slabého bujete-li zaãátkem ãervna, mohou z roubÛ narÛst
mrazu. Názory na termín odbûru se rÛzní. Rozhodují- nové pfiírÛstky 30 - 40 cm dlouhé a do podzimu je‰tû
cí jsou podmínky k uchování roubÛ a zku‰enosti jed- dostateãnû vyzrát ve dfievû.
notliv˘ch ovocnáfiÛ a zahrádkáfiÛ. Nûktefií doporuãují
Rouby skladované ve vlhkém písku ve sklepû,
odbûr roubÛ jiÏ v listopadu, a to pfiedev‰ím u pecko- nebo perlitu musíte kontrolovat ãastûji. KdyÏ je písek
vin (tfie‰nû, vi‰nû). Pokud je zima mírná, kdy v pro- pfiíli‰ mokr˘ a navíc stoupne ve sklepû teplota na 7 sinci jsou ãasté oblevy, je vhodné fiezat rouby v pro- 8 °C, zaãnou rouby ra‰it a potom je nutné rouby vãas
sinci. To pfiedev‰ím u peckovin, kdy po 10. prosinci z písku vyjmout a urãit˘ ãas nechat na sucho. Naokonãí dormance (období hlubokého klidu) a stromy pak, pokud písek ãi perlit vyschne, rouby zasychají
jsou pfiipraveny na postupné ra‰ení. V pfiípadû, Ïe a mohou i uschnout.
v prosinci a lednu jsou dny i noci mrazivé, je lep‰í
I hodnû zaschlé rouby je moÏné oÏivit, pokud
fiezat rouby aÏ pfii první oblevû v lednu, nebo únoru. nejsou napadené plísnûmi a kdyÏ se jedná o odrÛPokud musíme rouby odebrat za mírného mrazu do - du na které nám záleÏí. Nejdfiíve si udûlejte zkou‰3 °C, navlékneme si na ruce silnûj‰í rukavice, které ku, zda jsou rouby zdravé, i kdyÏ viditelnû zaschlé.
dobfie izolují teplo. Na v˘hony nesmíme sahat holou âerstv˘ roub má kambium pod kÛrou zelené a kÛru
rukou, aby nedo‰lo k náhlému oteplování a tím napnutou. Kambium je souvisl˘ pás dûlivého pletiva
k po‰kození roubÛ.
mezi dfievním válcem a l˘kem. Zaschl˘, ale zdrav˘
Rouby fieÏeme z plodn˘ch zdrav˘ch stromÛ z oslu- roub má kambium pod kÛrou bûlavé a cévní svazky
nûné ãásti koruny. NepouÏíváme tzv. vlky, ale konco- pod oãkem vystouplé. ·patn˘, odumírající roub má
vé v˘hony po obvodu koruny. Zimní rouby slivoní, na fiezu pod kÛrou hnûdavé skvrny. Pokud je roub
merunûk a broskvoní si radûji objednejte u organiza- na fiezu svûtle zelen˘ aÏ bûlav˘, je moÏné ho je‰tû
cí, povûfien˘ch mnoÏením a distribucí roubÛ (napfi. zachránit. Takové rouby zcela ponofite do pitné, stuV·ÚO Holovousy, SEMPRA Litomûfiice, SEVA Valti- dené vody na dobu 48 - 72 hod. Vodu mÛÏete kaÏd˘
ce apod.) Pfiedejdete tím zavleãení virov˘ch chorob den mûnit. KdyÏ se kÛra roubu namáãením napne
na zahrádku (pfiedev‰ím virové ‰arky peckovin). Po a na fiezu je kambium nazelenalé, je pfiedpoklad, Ïe
vlastním odbûru rouby svaÏte do svazku a oznaãte takov˘ oÏiven˘ roub poroste. RovnûÏ i pupeny musí
jmenovkou s uvedením názvu odrÛdy a data odbûru. b˘t zdravé, zelené a po odfiíznutí nesmí mít zahnûdRouby ukládejte do vlhkého písku, nebo vlhkého l˘ základ.
Jaroslav Matejsek
perlitu v chladném sklepû, kde teplota není vy‰‰í neÏ
5 - 6 °C. Spolu s rouby by ve sklepû nemûlo b˘t
Novû povolené odrÛdy
uskladnûno ovoce, nebo zelenina.
MeruÀky
Nejlep‰í zpÛsob uchování roubÛ je v chlazeném
Bergerac - Francie. Plod stfiední aÏ vût‰í, kulovitû
prostfiedí pfii teplotách 0 - 2 °C. Takové podmínky lze
vytvofiit vyuÏitím star‰í, vyfiazené, ale funkãní chlad- ováln˘,. Slupka je oranÏovû Ïlutá se svûtle ãerven˘m
niãky, kam rouby ukládáme v mikrotenov˘ch rukáv- teãkovan˘m líãkem, povrch plodu matn˘, není úplnû
cích. Rouby pro dlouhodobûj‰í skladování mÛÏete hladk˘. DuÏnina pevná, rozpl˘vavá, sytû oranÏová,
nejdfiíve namofiit, aby se na nich pfii uskladnûní dobfie oddûlitelná od pecky. Plodnost brzká, velká
nerozmnoÏovaly plísnû. Mofiíme po dobu 12 hod a pravidelná, pfii pfieplození nutná probírka. Dozrává
nûkter˘m z pfiípravkÛ proti plísním - napfi. ROVRAL, 5 - 8 dnÛ po odrÛdû ‘Velkopavlovická’. Odolnost proti
EUPAREN, RONILAN v koncentraci 0,2 % (20 ml napadení moniliózou nízká aÏ stfiední, proti mrazÛm
nebo 20 g na 10 l vody). Pfied mofiením rouby v nádo- ve dfievû i v pupenech v dobû kvûtu vysoká. V˘borná
bû zatíÏíme, aby byly po nalití roztoku zcela ponofie- pro konzervárenství. Plody nepfiezrávají a dobfie se
ny v pfiípravku. Po namofiení nechte rouby okapat pfiepravují.
(krátce oschnout) a umístûte do mikrotenového
Velita - Slovensko. Plod stfiednû velk˘, válcovit˘,
rukávce. Proti vysychání mÛÏete pouÏít rukávec dvo- povrch slabû hrbolovit˘. Slupka je nakyslá, slabû
jit˘. Potom rouby uskladnûte do chladniãky, kde plstnatá, svûtle oranÏová, z malé ãásti pfiekrytá svûtbudou bez pfiítomnosti potravin. Teplotu kontrolujte le ãerven˘m líãkem. DuÏnina je mûkká, oranÏová,
teplomûrem uvnitfi chladniãky. Jednou za dva mûsíce silnû ‰Èavnatá, sladká, dobfie odluãitelná od pecky.
rouby zkontrolujte a pokud se objeví na roubech plísPlodnost brzká, velká a pravidelná. Zraje 9 dnÛ pfied
nû, vyfiaìte rouby napadené a ostatní znovu pfiemofite. Obvykle staãí první namofiení. Pokud klesne tep- odrÛdou ‘Velkopavlovická’. Vysoká odolnost proti
lota v chladniãce aÏ na -1 °C, tak nedochází k Ïád- mrazu v kvûtu.
Vemina - Slovensko. Plod stfiednû velk˘, kulat˘,
nému po‰kození roubÛ. Tato teplota není trvalá, protoÏe chlazení pracuje v chladniãce cyklicky s rozdí- povrch slabû hrbolovit˘. slupka je slabû plstnatá,
lem 2 - 3 °C. Pouze modernûj‰í chladírny lze nafiídit tmavû oranÏová, pfiekrytá z ãásti ãerven˘m líãkem.
s rozdílem teplot pouhého 1 °C. Chlazené rouby lze duÏnina je tuhá, tmavû oranÏová, málo ‰Èavnatá,
uchovat v chladniãce aÏ do ãervna, kdy je mÛÏeme navinule sladká, dobfie odluãitelná od pecky. Plodúspû‰nû pouÏít k opravû neúspû‰ného jarního rou- nost brzká, velká a pravidelná. Zraje shodnû s odrÛbování. Touto moÏností neztrácíte zbyteãnû dal‰í rok dou ‘Velkopavlovická’. Stfiední odolnost proti napadena obnovu koruny stromu.
ní houbov˘mi chorobami a mrazu v kvûtu.
58
Tfie‰nû
Vi‰nû
Halka - âR, pozdní samospra‰ná chrupka. Plod
Bare - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, plo‰e
velk˘, slupka hnûdoãervená. DuÏnina ãervená, kulovit˘, slupka jemná, tmavû ãervená. DuÏnina
stfiednû tuhá, sladká aÏ velmi sladká, aromatická, tmavû ãervená, stfiednû tuhá, velmi ‰Èavnatá, aro‰Èáva barví stfiednû. Pecka velká. Plodnost velmi matická, navinulá aÏ kyselá. ·Èáva barví silnû, pfii
brzká, stfiední, pravidelná. Zraje v 6. - 7. tfie‰Àovém oddûlení stopky nevytéká. Pecka je stfiednû velká.
t˘dnu. Odolnost kvûtÛ proti mrazu a proti pukání Plodnost stfiednû brzká, velká, pravidelná. Zraje ve
plodÛ nízká. Pro pfiím˘ konzum i zpracování. Vhod- 4. tfie‰Àovém t˘dnu. Vysoká odolnost kvûtÛ i stroná do v‰ech oblastí pûstování tfie‰ní, vãetnû vy‰- mÛ proti mrazu a plodÛ proti pukání. Pfiedev‰ím
‰ích chránûn˘ch stanovi‰È. Nesná‰í zamokfiené
pro zpracování.
polohy.
Hana - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, kulovit˘,
Horka - âR, stfiednû raná cizospra‰ná chrupka.
slupka
jemná, hnûdû ãervená. DuÏnina ãervená,
Plod velmi velk˘, slupka jemná aÏ stfiednû tlustá,
hnûdoãervená. DuÏnina rÛÏová, tuhá, navinule stfiednû tuhá, velmi ‰Èavnatá, aromatická, sladce
sladká, aromatická. ·Èáva barví málo. Pecka je navinulá. ·Èáva ãervená, stfiednû barvivá, pfii
malá. Plodnost brzká, stfiední, pravidelná. Zraje ve oddûlení stopky nevytéká. Pecka je velká, plod4. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost kvûtÛ proti mrazu nost pozdûj‰í, stfiednû velká, témûfi pravidelná.
a proti pukání plodÛ nízká. Opylovaã ‘Burlat’. Pro Zraje ve 4. tfie‰Àovém t˘dnu. Vysoká odolnost
pfiím˘ konzum i zpracování. Lze pûstovat i na su‰- kvûtÛ, dfieva proti mrazu i proti pukání plodÛ
a napadení houbov˘mi chorobami. Vhodná
‰ích stanovi‰tích.
Marta - âR, raná cizospra‰ná chrupka. Plod pfiedev‰ím do okrajov˘ch oblastí pûstování
velk˘, slupka jemná, hnûdoãervená. DuÏnina ãer- vi‰ní.
vená, stfiednû tuhá, navinule sladká aÏ sladká.
Morava - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, plo‰e
·Èáva barví stfiednû silnû. Pecka je stfiednû velká. kulovit˘ aÏ kulovit˘, slupka jemná, tmavû ãervená.
Plodnost brzká, stfiední, pravidelná. Zraje ve 3. DuÏnina tmavû ãervená, stfiednû tuhá, navinulá aÏ
tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost kvûtÛ proti mrazu kyselá, aromatická. ·Èáva barví silnû, pfii oddûlení
i proti pukání plodÛ nízká. Pro pfiím˘ konzum. Lze stopky od plodu nevytéká. Pecka je stfiednû velká.
pûstovat i ve vy‰‰ích polohách na chránûn˘ch sta- Plodnost stfiednû brzká, velká, pravidelná. Zraje ve
novi‰tích.
4. tfie‰Àovém t˘dnu. Vysoká odolnost kvûtÛ proti
Sylvana - âR, pozdní cizospra‰ná chrupka. Plod
mrazu i proti pukání plodÛ. Pfiedev‰ím pro zpracostfiednû velk˘, slupka stfiednû tlustá, hnûdoãervená. DuÏnina rÛÏová, tuhá, navinule sladká aÏ slad- vání.
Morsam - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, srdãiká, mírnû aromatická. ·Èáva barví slabû. Pecka je
malá. Plodnost velmi brzká, velká, pravidelná. t˘ aÏ ováln˘, slupka stfiednû tlustá, naãernalá, lesZraje ve 4. - 5. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost kvûtÛ klá. DuÏnina tmavû ãervená se svûtlej‰ími Ïilkami,
proti mrazu je vysoká, proti pukání plodÛ stfiední. stfiednû tuhá aÏ mûkãí, kyselá aÏ velmi kyselá, aroPro pfiím˘ konzum i zpracování. Lze pûstovat i ve matická. ·Èáva velmi silnû barvivá, pfii oddûlení
vy‰‰ích polohách na chránûn˘ch stanovi‰tích. stopky od plodu nevytéká. Pecka je stfiednû velká
aÏ malá. Plodnost brzká, velká, pravidelná. Zraje
Nesná‰í zamokfiené polohy.
Vilma - âR, pozdní cizospra‰ná chrupka. Plod v 5. - 6. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost kvûtÛ proti
stfiednû velk˘, kulat˘, slupka stfiednû tlustá, hnûdo- mrazu stfiední, proti pukání plodÛ vysoká. Pfiedeãervená. DuÏnina tmavû ãervená, tuhá, navinule v‰ím pro zpracování. Lze i do vy‰‰ích poloh na
sladká, aromatická, ·Èáva barví velmi dobfie. chránûná stanovi‰tû.
Pecka stfiednû velká. Plodnost brzká, stfiední, praSamor - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘,
videlná. Zraje v 6. - 7. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost srdãit˘ slupka stfiednû tlustá, naãernalá, lesklá.
kvûtÛ proti mrazÛm nízká aÏ stfiední, proti pukání DuÏnina tmavû ãervená se svûtlej‰ími Ïilkami,
plodÛ vysoká. Opylovaã ‘Halka’. Pro pfiím˘ konzum stfiednû tuhá aÏ mûkãí, kyselá aÏ velmi kyi zpracování. Lze pûstovat i ve vy‰‰ích polohách na
selá, aromatická. ·Èáva velmi silnû barvivá, pfii
chránûn˘ch stanovi‰tích.
oddûlení stopky od plodu nevytéká. Pecka je
Aranka - âR, raná cizospra‰ná srdcovka. Plod
stfiednû velk˘, slupka jemná, hnûdoãervená. DuÏ- stfiednû velká aÏ malá. Plodnost brzká, velká,
nina ãervená, stfiednû tuhá, navinule sladká, aro- pravidelná. Zraje v 5. - 6. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolmatická. ·Èáva barví dobfie. Pecka je malá. Plod- nost kvûtÛ proti mrazu stfiední aÏ vysoká, proti
nost brzká, stfiední, pravidelná. Zraje ve 2. tfie‰Ào- pukání plodÛ vysoká. Pfiedev‰ím pro zpracovém t˘dnu. Plodnost kvûtÛ proti mrazu nízká aÏ vání. Lze i ve vy‰‰ích polohách na chránûná stastfiední, proti pukání plodÛ stfiední aÏ vysoká. Opy- novi‰tû.
V‰echny odrÛdy vi‰ní zapsané ve Státní odrÛdolovaãi ‘Burlat’, ‘Granát’. Pro pfiím˘ konzum. Lze
pûstovat i ve vy‰‰ích polohách na chránûn˘ch sta- vé knize jsou samospra‰né.
Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice
novi‰tích.
59
Tak, jako v minul˘ch letech i letos pro Vás
pokraãuje firma SEMO s.r.o. SmrÏice v akci –
SEMO u Vás doma levnûji.
Firma SEMO s.r.o. nabízí pfiedev‰ím kvalitní osivo
v‰ech druhÛ zelenin. V nabídce v‰ak najdete i ‰irokou paletu kvûtin, léãivek a aromatick˘ch rostlin.
Z její ‰lechtitelské kuchynû pocházejí známá rajãata TORNÁDO F1, DOMINO F1, okurky nakládaãky REGINA F1, BLANKA F1, CHARLOTTE F1,
okurky hadovky VISTA F1, MINISPRINT F1,
SUPERSTAR F1, hrachy OSKAR a JUNOS, paprika AMY a nové hybridy RUBIKA F1, GOLDY F1,
ORENY F1, petrÏele ORBIS, ATIKA a JADRAN,
celá kolekce salátÛ a desítky dal‰ích odrÛd jsou
pro Vás pfiipraveny v kompletní nabídce.
SEMO nabízí v˘hradnû pro ãleny âeského
zahrádkáfiského svazu v rámci ZO a ÚR následující slevy. Pfii hromadn˘ch objednávkách jejichÏ
cena pfiesáhne 500,- Kã obdrÏíte zásilku se slevou
15 %, ale k cenû bude pfiipoãteno bûÏné po‰tovné
Firma AgroBio
Opava,
s.r.o.
nabídla âeskému zahrádkáfiskému svazu, v˘hradnû pro jeho ãleny v rámci
ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup prostfiedkÛ na
ochranu rostlin.
a balné. Pfii objednávce nad 2000,- Kã bude od
ceny odeãteno 15 % a navíc nebude úãtováno po‰tovné, ani balné. Objednávka musí b˘t opatfiena
razítkem organizace ZO/ÚR âZS.
V této publikaci najdete zajímavé ãlánky o pûstování hadovek ve sklenících, o ochranû pfied plísní
a ‰kÛdci na okurkách, o bazalkách pro zahrádku
od pracovníkÛ SEMO, ktefií se tak s Vámi podûlili
o své bohaté zku‰enosti.
Pokud máte zájem získat v˘hodnûji osivo firmy
SEMO, mÛÏete si vybrat z ucelené nabídky v oficiálním ceníku, kter˘ najdete i na na‰í internetové
stránce www.zahradkari.cz, na internetové stránce
firmy SEMO www.semo.cz nebo si mÛÏete u firmy
vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû.
(ceník byl zaslán i na va‰í ÚR)
Po dohodû s âZS za‰le firma SEMO seznam
zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete
na adresu SEMO i obálku formátu A5 s vlastní
adresou ofrankovanou 12,- Kã známkou.
SEMO s.r.o. 798 17 SmrÏice, tel.: 582 301 911,
582 301 900, fax: 582 381 189, e-mail:
[email protected], web: www.semo.cz
Proti obávané plísni bramborové na rajãatech
doporuãuje aplikovat od zaãátku ãervna 3x Ridomil
GOLD MZ 68 WP po 10-14 dnech a následnû do
konce sezóny dle prÛbûhu poãasí Bravo 500 nebo
Champion 50 WP. Proti m‰icím a molicím pfiípravek
Mospilan 20 SP. Proti pleveln˘m dfievinám, pafiezové v˘mladnosti, pfiesliãce, kopfiivám a jin˘m
úporn˘m plevelÛm doporuãuje pouÏít Garlon 4 EC.
Pro kvetoucí okrasné rostliny je v˘hodné pouÏít
hnojivo KVùT plus, které kromû NPK a hofiãíku
obsahuje rovnûÏ chelátové Ïelezo.
V této publikaci ãasto autofii doporuãují pouÏití rÛzn˘ch pfiípravkÛ k ochranû rostlin, vût‰inu z nich
najdete i v nabídce firmy AgroBio Opava, s.r.o.
Firma AgroBio Opava poskytne ãlenÛm âZS pfii
hromadn˘ch objednávkách v celkové cenû nad
3000,- Kã slevu v podobû bezplatného balného
a po‰tovného a pfii objednávce nad 5000,- Kã navíc
slevu ve v˘‰i 5 % z ceny. Objednávka musí b˘t
opatfiena razítkem organizace (ZO/ÚR).
Kompletní seznam a ceník nabízen˘ch v˘robkÛ
najdete na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘
seznam v ti‰tûné podobû (ceník byl zaslán i na va‰í
ÚR).
Po dohodû s âZS za‰le AgroBio Opava seznam
zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete
na adresu firmy i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã známkou.
Firma AgroBio Opava, s.r.o. byla zaloÏena v roce
1991 se zamûfiením na v˘robu a distribuci malospotfiebitelského balení pfiípravkÛ na ochranu a v˘Ïivu
rostlin, urãeného pro ‰irokou skupinu zahrádkáfiÛ
a drobn˘ch zemûdûlcÛ. Od zaãátku ãinnosti nabídku pfiípravkÛ systematicky roz‰ifiuje a doplÀuje pfiedev‰ím o pfiípravky s maximální ‰etrností k Ïivotnímu prostfiedí.
AgroBio Opava získala v roce 2001 certifikát udûlen˘ dle normy ISO 14001:1996 v rozsahu âinnosti
spojené s nákupem, adjustací, balením, prodejem
a distribucí pesticidÛ a hnojiv.
Firma se úãastní odborn˘ch pfiedná‰ek na téma
Ochrana a v˘Ïiva rostlin. RovnûÏ úzce spolupracuje na vydávání odborn˘ch publikací (Pûstujeme révu
vinnou, broskvonû a meruÀky; Trávníky; Kalendáfi
‰etrné ochrany zahradních rostlin). Z vlastních
v˘robkÛ je to pak publikace Choroby a ‰kÛdci
zahradních rostlin nebo CD-ROM Poradenství
v ochranû a v˘Ïivû rostlin. Pro zlep‰ení informovanosti zahrádkáfiÛ distribuje firma kaÏdoroãnû celou
fiadu létákÛ o nov˘ch postupech v ochranû a v˘Ïivû
rostlin (Rajãata - plíseÀ bramborová, Trávníky - AgroBio Opava, s.r.o., Arno‰tov 192, 747 33 Oldfiiochrana a v˘Ïiva, Ovocné stromy - ochrana a v˘Ïi- ‰ov, tel., fax: 553 62 66 60, e-mail: [email protected], web: www.agrobio.cz
va, Hnojiva, apod.).
60
SEVA - SEED s.r.o.
Valtice nabídla âeskému
zahrádkáfiskému svazu,
v˘hradnû pro jeho ãleny
v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup osiv zeleniny,
kvûtin, léãiv˘ch a aromatick˘ch rostlin.
Spoleãnost SEVA - SEED Valtice zaji‰Èuje finalizaci a prodej osiv ‰lechtitelské firmy SEVA FLORA s.r.o. S osivem pod touto znaãkou se na
trhu setkáváte témûfi 10 let. SEVA - FLORA vznikla
v roce 1992 na základech ‰lechtitelské stanice ve
Valticích, kde tradice ‰lechtûní zaãala jiÏ v roce
1921, kdy na panství kníÏete Lichten‰teina byla
zaloÏena stanice na zu‰lechÈování zemûdûlsk˘ch
plodin. Postupnû se utváfiel ‰irok˘ ‰lechtitelsk˘ program a tím do‰lo v prÛbûhu let k vytvofiení komplexní ‰lechtitelské stanice zamûfiené na ‰lechtûní
zeleniny, kvûtin, léãiv˘ch a aromatick˘ch rostlin
a teplomiln˘ch ovocn˘ch druhÛ (merunûk, broskvoní, ofie‰ákÛ a mandloní). V souãasné dobû firma
dodává osiva uveden˘ch zahradnick˘ch kultur pro
zahradníky a zelináfie, v drobném balení tzv. barevn˘ch sáãcích pro zahrádkáfie, osivo podnoÏí, pod-
Biocont Laboratory
nabídla âeskému zahrádkáfiskému
svazu,
v˘hradnû pro jeho ãleny
v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup bioagens
a prostfiedkÛ biologické
ochrany rostlin.
Spoleãnost Biocont Laboratory se zab˘vá biologickou ochranou rostlin jak pro zemûdûlsk˘, tak
pro zahrádkáfisk˘ sektor. Díky svému jedenáctiletému pÛsobení a pofiádání ãetn˘ch pfiedná‰ek a ‰kolení na téma biologické ochrany je mezi zahrádkáfii dobfie známa.
Firma dodává: Bioagens do skleníkÛ: Aphidius
colemani proti m‰icím, Encarsia formosa proti
molicím, Phytoseiulus persimilis proti svilu‰kám,
Amblyseius cucumeris proti tfiásnûnkám. Na
zahradu: Drav˘ roztoã Typhlodromus pyri proti svilu‰kám ve vinicích a ovocn˘ch sadech. Parazitické
hlístice Steinernema proti larvám smutnic, Heterorhabditis proti larvám lalokonoscÛ a Nemaslug proti
slimákÛm. Pfiípravky Biobit proti ‰kodliv˘m housenkám (obaleãi, bûlásci, píìalky atd.), Novodor proti
larvám mandelinek, Vectobac proti larvám komárÛ
Dále nabízí: Îluté lepové desky do skleníku,
lapaãe ‰kÛdcÛ pokojov˘ch rostlin, Modré lepové
desky proti tfiásnûnkám, Bílé lepové desky proti
pilatkám, Lapaãe vrtule tfie‰Àové, Lepové pásy
noÏe, rouby a oãka teplomiln˘ch ovocn˘ch dfievin
pro ovocné ‰kolky a v˘pûstky merunûk a broskvoní.
Firma SEVA - SEED poskytne ãlenÛm âZS pfii
hromadn˘ch objednávkách v celkové cenû nad
500,- Kã slevu ve v˘‰i 17 % z ceny, pfii celkové
cenû objednávky nad 1000,- Kã slevu 17 % a bezplatné po‰tovné a balné, pfii celkové cenû nad
2000,- Kã kromû bezplatného po‰tovného a balného slevu 20 % z ceny. Objednávka musí b˘t opatfiena razítkem organizace (ZO/ÚR).
Kompletní seznam a ceník nabízen˘ch osiv
najdete na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘
seznam v ti‰tûné podobû.
Po dohodû s âZS za‰le firma SEVA - SEED s.r.o.
Valtice seznam zdarma, ale po‰tovné hradí
pfiíjemce, proto za‰lete na adresu firmy i obálku
formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã
známkou.
SEVA - SEED s.r.o. Valtice
Mikulovská 366, 691 42 Valtice, tel.: 519 352 407,
fax: 519 352 628, e-mail: [email protected]
U ledáren 55, 147 00 Praha 4 - Braník, tel/fax:
244 462 037, e-mail: [email protected]
Bediho‰Èská 114, 798 12 Kralice na Hané, tel/fax:
582 369 510
na stromy proti mravencÛm, píìalkám. Feromonové lapáky obaleãe jableãného, jabloÀového,
‰vestkového, jednopásého, mramorovaného
V této publikaci najdete od Biocont Laboratory
ãlánky o biologické ochranû ve sklenících, o biologické ochranû proti obaleãi jableãnému i proti velkému problému posledních let - plÏÛm.
Firma Biocont poskytne ãlenÛm âZS pfii hromadn˘ch objednávkách v celkové cenû nad
1000,- Kã slevu v podobû bezplatného balného
a po‰tovného a pfii objednávce nad 2500,- Kã
navíc slevu ve v˘‰i 5 %. Objednávka musí b˘t opatfiena razítkem organizace (ZO/ÚR).
Pro va‰i orientaci firma Biocont poskytla pro âZS
informaãní leták s cenami v˘robkÛ a cenn˘mi informacemi pro kaÏdou ZO v podobû skládaãky, která
byla zaslána na ÚR spoleãnû s touto publikací.
Kompletní seznam a ceník nabízen˘ch v˘robkÛ
najdete na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, na stránce firmy www.biocont.cz nebo si
mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû.
Po dohodû s âZS za‰le firma Biocont seznam
zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete
na adresu firmy i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã známkou.
Biocont Laboratory, ·mahova 66, 627 00 Brno,
tel.: 545 218 156, e-mail: [email protected],
web: www.biocont.cz
61
Spoleãnost
Semena Veleliby
nabídla âeskému zahrádkáfiskému
svazu,
v˘hradnû
pro
jeho ãleny v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup
osiv zeleniny, kvûtin, léãiv˘ch a aromatick˘ch
rostlin.
Semena Veleliby je tradiãním v˘robcem zeleninov˘ch a kvûtinov˘ch osiv a jiÏ 50 let dodává svá osiva
na ãesk˘ trh. Jedná se pfiedev‰ím o osiva zelenin,
kvûtin, léãiv˘ch a aromatick˘ch rostlin v nûkolika
typech balení. Pro zahrádkáfie distribuje osiva
v malospotfiebitelském balení (tzv. barevné sáãky)
v nûkolika zajímav˘ch fiadách Standard, Hobby
kolekce, V˘sevné pásky, Gloden Line (zde lze napfi.
zakoupit osivo nejkvalitnûj‰ích profi-odrÛd a hybridÛ
v gramáÏi vhodné pro zahrádkáfie. Dal‰ím dÛleÏit˘m
produktem je Zahradnické balení osiv, které je zajímavé svou ‰ífií sortimentu odrÛd a v˘bûrem ze 2 gramáÏí. V nabídce je téÏ osivo polních plodin, zelené
hnojení, krmné smûsi a travní smûsi.
SEMENA VELELIBY a.s. nabízí v˘hradnû pro
ãleny âeského zahrádkáfiského svazu v rámci
ZO a ÚR následující slevy. Pfii hromadn˘ch objed-
Akciová spoleãnost
AGRA
GROUP Stfielské
Ho‰tice tak, jako
v minulém roce
nabídla âeskému zahrádkáfiskému svazu,
v˘hradnû pro jeho ãleny v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup hnojiv.
návkách jejichÏ cena pfiesáhne 500,- Kã obdrÏíte
zásilku v bûÏné cenû, ale po‰tovné a balné bude
zdarma. Pfii objednávce nad 1500,- Kã bude od
ceny odeãteno 15 % a rovnûÏ nebude úãtováno
po‰tovné, ani balné. Objednávka musí b˘t opatfiena
razítkem organizace ZO/ÚR âZS. Jako základní
ceník bude slouÏit Nabídkov˘ katalog zásilkové
sluÏby, kde jsou jiÏ v˘chozí ceny také zv˘hodnûny.
V˘‰e uvedené v˘hody a slevy se t˘kají osiv v barevn˘ch sáãcích. (V pfiípadû zájmu o vût‰í mnoÏství
osiva doporuãujeme nákup zahradnického balení,
na které se nabízená sleva nevztahuje, ale pfii pfiepoãtu na mnoÏství osiva je cena v˘hodnûj‰í.)
V této publikaci najdete drobné ãlánky o petúniích,
salátech, kosmídii a dal‰ích novinkách, které mÛÏete u firmy Semena Veleliby objednat.
Vybrat si mÛÏete z nabídky, kterou najdete na
na‰í webstránce www.zahradkari.cz, nebo si
mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû. (Po dohodû s âZS vám firma Semena
Veleliby za‰le pro organizaci seznam zdarma).
Semena Veleliby a.s., Dvory-Veleliby ãp. 41, tel.:
325 531 013-15, fax: 325 531 021,
e-mail: [email protected],
web: www.semena-veleliby.cz
linné produkce”, kter˘ spoleãnost AGRA GROUP
pro jednotlivé zemûdûlské plodiny v praxi nabízí.
Ukázalo se totiÏ, Ïe právû prostfiednictvím vícenásobn˘ch, cílenû zamûfien˘ch aplikací lze nejlépe
pÛsobit ve prospûch vyváÏenosti vnitfiního prostfiedí v rostlinû jako nezbytného pfiedpokladu pro
dosaÏení dobrého v˘nosu a odpovídající kvality.
Spoleãnost AGRA GROUP a.s. poskytne ãlenÛm âZS pfii hromadn˘ch objednávkách v celkové
cenû nad 6000,- Kã slevu ve v˘‰i 20 % z ceny
a zboÏí dodá aÏ na místo (va‰í ZO), k cenû nebude úãtováno balné ani dopravné. Objednávka musí
b˘t opatfiena razítkem organizace (ZO/ÚR).
Kompletní seznam a ceník nabízen˘ch v˘robkÛ
najdete na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, mÛÏete si u firmy vyÏádat nabídkov˘
seznam v ti‰tûné podobû. (ceník byl zaslán i na
va‰í ÚR)
Po dohodû s âZS za‰le spoleãnost AGRA
GROUP seznam zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete na adresu firmy i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã
známkou.
Akciová spoleãnost AGRA GROUP dodává ãesk˘m zahrádkáfiÛm jiÏ 9 let kvalitní hnojiva z rohoviny. Jedná se o ekologicky velmi pfiíznivá hnojiva
s úãinkem rozloÏen˘m po celou dobu vegetace.
Mimo tato hnojiva se dále v sortimentu nachází
i kapalná hnojiva pro okrasné rostliny a to jak
pokojové, tak balkónové. O atraktivnosti tûchto
produktÛ svûdãí i v˘znamné exportní úspûchy,
které AGRA GROUP a.s. v posledních letech získala. Spoleãnost se dále zab˘vá v˘robou listov˘ch
hnojiv fiady CAMPOFORT®. Nejvût‰í efektivnosti
pfii pouÏívání listov˘ch hnojiv CAMPOFORT® je
pfiitom v praxi dosahováno v pfiípadû vícenásobn˘ch, cílenû zamûfien˘ch aplikací (zpravidla tfiech)
uskuteãnûn˘ch v prÛbûhu jednoho vegetaãního
cyklu a to jako ozimÛ, tak i u jarních odrÛd. Na principu systematicky opakovan˘ch aplikací je proto AGRA GROUP a.s., Tovární 9, 387 15 Stfielské
zaloÏen vlastní “Systém cílené optimalizace rost- Ho‰tice, tel.: 383 399 737, e-mail: [email protected]
62
Dovolte nám v‰ak upozornit na moÏnost,
jak ãasopis získávat pravidelnû a levnûji formou pfiímého pfiedplatného a je‰tû
s fiadou zajímav˘ch dárkÛ: pfiedev‰ím
v podobû nov˘ch odrÛd zelenin, kvûtin, ãi
léãivek, abyste si je sami mohli odzkou‰et
neÏ zavítáte do obchodu.
Pfiímé pfiedplatné pro rok 2003 ãiní jen
20,- Kã za jedno dodané ãíslo, a tak vás celoroãní pfiedplatné vyjde na pouh˘ch 240,- Kã.
Dal‰í v˘hodou pfiímého pfiedplatného je 25%
sleva na knihy vydané v edici “Knihovniãka
Zahrádkáfie” (¤ez ovocn˘ch dfievin, MeruÀky
a broskvonû na zahrádce, Pomologick˘ atlas
VáÏení pfiátelé zahrádkáfii!
jádrovin, Pomologick˘ atlas peckovin 1.,
Vበãasopis ZAHRÁDKÁ¤, jehoÏ vydavate- Pomologick˘ atlas peckovin 2. - vyjde na jafie
lem je âesk˘ zahrádkáfisk˘ svaz, oslaví v pfií‰- 2003).
Pro získání pfiímého pfiedplatného staãí
tím roce 35 let svého trvání. Vût‰ina z vás ho
pfiitom
jen zavolat na na‰í bezplatnou
jistû dobfie zná, ãi jej dokonce pravidelnû odebírá. Patfií stále k nejãtenûj‰ím a nejoblíbenûj- Zelenou linku 800 100 134 a domÛ pak
obdrÏíte kompletnû vyplnûnou sloÏenku
‰ím hobby magazínÛm na na‰em trhu a je
k platbû. Po uhrazení vám jiÏ bude pravidelnû
jedením z mála ãasopisÛ, kter˘ doposud
do schránky doruãován ve fólii zabalen˘
zÛstal v ãesk˘ch rukou.
ãasopis.
Zahrádkáfi vám kaÏd˘ mûsíc pfiiná‰í nové
âasopis Zahrádkáfi je skuteãnû va‰ím ãasozahrádkáfiské informace, rady a námûty nejen pisem, neboÈ zisk z prodeje a inzerce v nûm
od na‰ich pfiedních odborníkÛ, ale ãasto i od pomáhá financovat mnohé akce âZS.
ãlenÛ âZS. Nezapomíná ani na doplÀková, Pomozte proto na sv˘ch akcích propagovat
av‰ak stále Ïádaná temata, jako aranÏování, ãasopis, kter˘ je tu pro Vás.
recepty, kvízy pro dûti a povídky pro voln˘
Na Va‰e názory, doporuãení, inspirace,
ãas.
pozvání na zajímavé akce ãi na Va‰e pfiíspûvZahrádkáfi kaÏd˘ mûsíc pfiiná‰í také pfie- ky se tû‰í
hled v˘stav, pfiedná‰ek a dal‰ích akcí pofiáredakce ãasopisu Zahrádkáfi
dan˘ch ZO, SZO ãi ÚR âZS. VyuÏijte i vy
bezplatn˘ch sluÏeb svého ãasopisu Adresa redakce
k jejich oznámení. Navíc k rozdávání na Zahrádkáfi, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3,
va‰í akci mÛÏete od redakce získat star‰í tel.: 222 781 773, e-mail: [email protected],
v˘tisky Zahrádkáfie.
web: www.zahradkari.cz
KVùT
nakladatelství âZS
nabízí jiÏ od svého vzniku
ãlenÛm âZS 25% slevu
z ceny publikací pfii objednávce za ZO âZS a 30% slevu
pfii objednávce za ÚR âZS.
Sleva se vztahuje jen na publikace vydané
nakladatelstvím KVùT.
Celkovou nabídku publikací najdete na na‰ich
internetov˘ch stránkách www.zahradkari.cz.
Kompletní seznam b˘vá zvefiejÀován i ve Vûstníku âZS (naposledy 2/2001), kter˘ dostává 2
x roãnû kaÏdá ZO âZS. O novû vydan˘ch publikacích informujeme prÛbûÏnû také v ãasopisu
Zahrádkáfi.
mace‰ek. Pokud máte o tyto novinky zájem, mÛÏete si
vybrat z celé nabídky, kterou najdete na na‰í webstránFirma AEV-VS pÛsobí na na‰em trhu více neÏ 10 let ce www.zahradkari.cz, nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat
a kromû pfiímého prodeje, zasílá osivou dobírkou. V této nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû.
publikaci najdete ãlánky o ãervené pórkové cibulce,
AEV-VS, Jana Masaryka 58, 120 00 Praha 2, tel./fax.:
o modré kvûtákové brokolici i o správném pûstování 224 256 816, tel.: 728 385 042, E-mail: [email protected].
63
AEV-VS
Vedení âeského zahrádkáfiského svazu upfiímnû dûkuje v‰em autorÛm
za spolupráci na této publikaci. Vûfiíme, Ïe poskytnuté cenné rady pfiispûjí
ke zv˘‰ení odborn˘ch dovedností ãlenÛ na‰eho Svazu.
OBSAH
ÚVOD
www.zahradkari.cz, internetové stránky âZS
Komise SZO
Specializované organizace âZS
LEDEN - kalendárium
Brambory na zahrádce
Bazalky na zahrádku
MnoÏení dfievin dfievit˘mi fiízky
Saláty k jídlu i okrase
Pfiíprava ménû vzrÛstn˘ch jabloní svépomocí
ÚNOR - kalendárium
V˘bûr odrÛd brambor podle varn˘ch typÛ
Petúnie pro va‰e okna
Mimokofienová v˘Ïiva zahradních plodin
Kompostujeme s pomocí ÏíÏal
B¤EZEN - kalendárium
Kosmídie - novinka sezóny 2002
Pûstujte naÈov˘ a fiapíkat˘ celer
Dosny jsou také krásné
Zelenina pod netkanou textilií
Modr˘ kvûták není kvûták
DUBEN - kalendárium
Znáte SZO âZS Narcis Kladno?
¤ez rÛÏí
Intenzivní pûstování okurek salátovek
Biologická ochrana rostlin ve sklenících
Americké padlí angre‰tové
Rez hru‰Àová
KVùTEN - kalendárium
Efektivnû proti obaleãi jableãnému
Pûstujte pór bez vrtalky
Pfiíãiny neplodnosti kiwi
Biologická ochrana proti plÏÛm
Pûstujete správnû mace‰ky?
âERVEN - kalendárium
Probírka plodÛ jádrovin
Hlídáme plíseÀ okurkovou,
ale podceÀujeme ‰kÛdce
Co je vlastnû âínské zelí
Novû povolené odrÛdy - jahodník
âERVENEC - kalendárium
Lilie vhodné na zahrádku
Letní fiez a prÛklest
1
1
2
2
4
5
6
6
7
7
8
9
10
10
11
12
13
13
14
14
15
16
17
17
18
19
20
20
21
22
23
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
Jifiinky z vlastního ‰lechtûní
Vodní a bahenní rostliny
Novû povolené odrÛdy - hru‰nû, broskvonû
SRPEN - kalendárium
Meãíky na zahrádce
¤edkviãka Masterred F1 - novinka sezóny
Základní potfieby kosatcÛ v zahradách
Nejãastûj‰í nemoci a ‰kÛdci kosatcÛ
Novû povolené odrÛdy - jablonû
ZÁ¤Í - kalendárium
Pûstování révy vinné v zahrádkách
Bylinné pivoÀky na zahradû
Rychlení cibulovin
âervená pórková cibulka
Novû povolené odrÛdy
- angre‰t, maliník, rybíz
¤ÍJEN - kalendárium
Základní zásady pro pûstitele rÛÏí
MnoÏení jifiinek
Exotické ovoce Nashi
Ofiechovec pekanov˘
Novû povolené odrÛdy - ofie‰ák vla‰sk˘
LISTOPAD - kalendárium
¤e‰ení strupovitosti jabloní pûstováním
odoln˘ch odrÛd
Nejsou kadefie jako kadefiavost (broskvoní)
Asijské zeleniny do zahrádek i za okno
Nové odrÛdy hru‰ní na vánoãní stÛl
Vy‰‰í uÏitkovost hru‰ní a tfie‰ní
Citlivost stromÛ na mráz
PROSINEC - kalendárium
Bylinky a kofiení
Rychlení vûtví dfievin
Odbûr a uchování roubÛ
Novû povolené odrÛdy
- meruÀky, tfie‰nû, vi‰nû
Zv˘hodnûné nabídky firem
SEMO s.r.o. SmrÏice
AGRO BIO s.r.o. Opava
SEVA - SEED s.r.o. Valtice
BIOCONT LABORATORY s.r.o.
SEMENA VELELIBY a.s.
AGRA GROUP, a.s. Stfielské Ho‰tice
âasopis Zahrádkáfi - pro vás levnûji
34
34
35
36
37
38
38
39
40
41
42
43
45
45
46
47
48
50
50
51
51
52
53
54
54
55
55
55
56
56
57
58
59
60
60
61
61
62
62
63
RukovûÈ zahrádkáfie 2003
Z pfiíspûvkÛ autorÛ sestavil ing. Josef Nejedlo a ing. Milo‰ KoÏe‰ník.
Vydal âesk˘ zahrádkáfisk˘ svaz v roce 2002 v nakladatelství Kvût, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3,
jako úãelovou publikaci pro své ãleny v rámci ãlenského pfiíspûvku.
Pûstitelská kalendária - ing. Josef Nejedlo, klimatické úvody - RNDr. Stanislav Pele‰ka.
Odpovûdn˘ a technick˘ redaktor - ing. Milo‰ KoÏe‰ník, obálka - LukበKoÏe‰ník.
Sazba a tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a. s., Praha Uhfiínûves.
ISBN 80-85362-45-7.
65