x - Atlases

1
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
Josef Feit
• stenóza odstupujı́cı́ arterie AS plátem (renálnı́ arterie)
• komplikace po terapeutických zákrocı́ch na AS plátech a
ulceracı́ch (dilatace stenóz, stenty atd.)
Etiologie
Etiologie atherosklerózy je multifaktoriálnı́, do značné mı́ry
jsou etiologické faktory známy a některé jsou terapeuticky
ovlivnitelné.
1
Cévy
Poruchy cév se dajı́ různým způsobem klasifikovat. Zde
uvádı́me zvlášt’ poruchy tepen a žil, kapitola vaskulitidy je
však společná. Dále následuje kapitola o cévnı́ch tumorech.
1.1
1.1.1
Arterie
Aterom
(obr. )
• Endogennı́ vlivy:
– pohlavı́ (vı́ce jsou postiženi muži)
– dědičnost (zejména u abnormalit lipidového
metabolismu)
– věk
– dalšı́ choroby, zejména:
∗ diabetes
∗ hypertenze
∗ obezita
∗ cévnı́ anomálie, vrozené srdečnı́ vady
• Exogennı́ vlivy, způsob života:
– stress
– kouřenı́
– nedostatek fyzické aktivity
– chladné klima
– dieta
Úvod
Postupně se rozvı́jejı́cı́ změny většı́ch arteriı́, charakterizované depozity lipidů subintimálně, rozpadem a ulceracı́ a
nasedajı́cı́mi dalšı́mi změnami, zejména trombózou a kalcifikacemi. Tyto změny vedou ke zúženı́ lumen postižené cévy
a k ischemii zásobených orgánů.
Patogeneza
Na mechanismu vzniku atheromu se podı́lı́ několik faktorů:
• poškozenı́ endotelu
– opotřebenı́
– hypertenze
– zvýšené hladiny LDL
– kouřenı́
– dalšı́ (imunitnı́ komplexy aj.)
• ukládánı́ lipidů
Fáze rozvoje atheromu:
• časná fáze:: hladká svalovina subintimálně obsahuje kapénky lipidů; cévy nejsou výrazně zúžené,
makroskopicky se změny jevı́ jako světlé proužky pod
endotelem
• rozvinutá fáze:: lipidy (zejm. cholesterol) jsou přı́tomny
v lipofázı́ch i extracelulárně, patrné jsou cholesterolové
krystaly; dále jsou přı́tomny jemné kalcifikáty, mı́rný
chronický zánětlivý infiltrát, zmnoženı́ kapilár; media
atrofuje; lumen cévy je zúžené
• pozdnı́ fáze:: plaky vznikajı́cı́ v předchozı́ fázi se rozpadajı́
a nekrotická tkáň je odplavena krvı́; 1
do zbytků plaku prorůstajı́ kapiláry; docházı́ k výrazné
dystrofické kalcifikaci; na povrchu ulcerace často nasedá
chronický trombus; lumen cévy bývá výrazně zúženo a
hrozı́ uzávěr cévy (ne u aorty).
Kromě výše uvedených změn docházı́ na cévách k některým
dalšı́m procesům:
• aneurysma atherosklerotického původu (břišnı́ aorta)
• ruptura atherosklerotické cévy (málo časné, při kombinaci
s hypertenzı́)
• krvácenı́ do AS plátu s rychlou obstrukcı́ cévy
• trombóza na AS ulceraci a následujı́cı́ uzávěr cévy
• trombóza na AS plátu s uvolněnı́m částı́ trombu a trombembolizacı́
1
Zásobené orgány mohou být postiženy chronickou mikroembolizacı́
cholesterolových hmot, zejména ledviny u těžké ulcerujı́cı́ atherosklerózy
břišnı́ aorty.
Klinika
Akutnı́ ischemie vede zpravidla k ischemické nekróze:
(obr. )
• infarkt (srdce, ledvina, mozek atd.)
• hemorrhagická infarzace (střevo)
• gangréna (končetiny, střevo)
Chronická ischemie vede k ischemické atrofii zásobené tkáně:
(obr. )
• fibróza a tuková atrofie srdečnı́ho svalu
• benignı́ nefroskleróza (s hyalinizacı́ a ztrátou glomerulů)
• atrofie mozku (mı́sto fibrózy je zde zmnožená glie)
Klinicky se ischemické změny projevujı́ většinou bolestı́
(zpočátku při zátěži, později i bolestı́ klidovou):
(obr. )
• angina pectoris
• claudicatio intermitens
nebo jinými přı́znaky:
(obr. )
• ischemická kolitis
• atrofie mozku s
změnami
odpovı́dajı́cı́mi
psychomotorickými
Histologie
Zúženı́ cévy, AS plak s akumulacı́ cholesterolu (cholesterolové
krystaly), drobné kalcifikace, vaskularizace AS plaku. Výrazné
kalcifikace jsou při AS ulceraci. Dále nasedajı́cı́ trombus.
(obr. )
1.1.2
Arterioskleróza
Úvod
Postihuje cévy většı́ho a střednı́ho kalibru. Podstatou jsou degenerativnı́ změny elastických vláken medie, které vedou ke
snı́ženı́ elasticity cévy. Cévy jsou vinuté, tuhé. Změny majı́ za
následek zvýšenı́ systolického tlaku. Zpravidla se tento proces
kombinuje s atherosklerózou.
(obr. )
2
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
Histologie
Fibróza medie, ztráta elastických vláken, dystrofické kalcifikace.
(obr. )
Primárnı́ hypertenze je patrně multifaktoriálnı́ proces, na
jehož rozvoji se podı́lı́ genetické faktory, způsob života, typ
osobnosti a dalšı́ faktory, obecně shrnuté do pojmu zvýšená
”
citlivost na stress“, dále rasa, podnebı́ aj. Primárnı́ hypertenze
je nejčastějšı́ (přes 90 % všech hypertenzı́).
(obr. )
Sekundárnı́ hypertenze může mı́t řadu přı́čin, zpravidla dobře
definovaných:
1.1.3
Arterioloskleróza
Úvod
Cévnı́ změny malých arteriı́, vedoucı́ k zesı́lenı́ stěny
a výraznému zúženı́ lumina (s následným ischemickým
postiženı́m zásobených tkánı́). Arterioloskleróza se uplatňuje
zejména při hypertenzi a dále při diabetu.
(obr. )
Klinika
• hyalinnı́ arterioloskleróza
– staršı́ lidé
– s normálnı́m krevnı́m tlakem nebo mı́rnou hypertenzı́
– častá v rámci diabetické angiopatie
– charakteristická je pro benignı́ nefrosklerózu
• hyperplastická arterioloskleróza
– typická pro malignı́ hypertenzi
Histologie
Hyalinnı́ arterioloskleróza: homogennı́ eosinofilnı́ ztluštěnı́
stěny arteriol.
(obr. )
(obr. )
(obr. )
Klinika
Při rozvoji malignı́ hypertenze hrajı́ důležitou úlohu ledviny.
Iniciálnı́ zvýšenı́ tlaku (z jakékoliv přı́činy) vede k postiženı́
ledvinných arteriol (zúženı́, fibrinoidnı́ nekróza), což vyvolá
ischemii ledvinné tkáně. Aktivuje se osa renin/angiotenzin
(ledvina reaguje na ischemii snahou po zvýšenı́ tlaku). To vede
k dalšı́mu postiženı́ ledviny a uzavřenı́ circulus vitiosus.
Pro pacienta má zásadnı́ roli včasný záchyt hypertenze.
Sekundárnı́ formy lze léčit kauzálně, primárnı́ hypertenze se
léčı́ symptomaticky, ovšem i tato forma léčby má pro pacienta
velký význam.
(obr. )
Hypertenze
Úvod
Hypertenze je definovaná jako zvýšenı́ krevnı́ho tlaku nad
normálnı́ meze (120/80 mm Hg). Na hodnoty krevnı́ho tlaku
má vliv řada faktorů, mezi jinými i věk (ztráta elasticity arteriı́). Kriteria hodnocenı́ se lišı́ dle úhlu pohledu; obecně však
lze zvýšenı́ krevnı́ho tlaku se vzrůstajı́cı́m věkem považovat za
fyziologický jev. Názor, že normálnı́ hodnota krevnı́ho tlaku
nezávisı́ na věku (a tedy i zvýšenı́ systolického tlaku staršı́ch
osob je nutné označit za hypertenzi) je nutné brát s rezervou
(tzv. nezávislé studie jsou podporované farmaceutickými firmami, jejichž zájmem je léčit pokud možno každého).
(obr. )
Vzhledem ke kontroverznı́m názorům je patrně vhodnějšı́
vycházet z diagnostické hladiny hypertenze: přes 160 mm Hg
systolického tlaku a/nebo přes 90 mm Hg.
(obr. )
Klasifikace
Hypertenze se dělı́ na řadu typů podle etiologie, stupně,
a dalšı́ch kritériı́. Základnı́ rozdelenı́ je na hypertenzi
primárnı́ (idiopatickou, esenciálnı́ nebo jinými slovy hypertenzi z nezjištěných přı́čin) a na hypertenzi sekundárnı́ (kde
lze přı́činu zjistit).
(obr. )
Dále se hypertenze dělı́ podle hodnoty tlaku, podle rychlosti
nástupu a dalšı́ch kritériı́ na hypertenzi benignı́ a malignı́.
(obr. )
Hyperplastická arterioloskleróza: cibulovitě uspořádané lamely
ve stěně arteriol, výrazné zúženı́ lumen, reduplikace bazálnı́
membrány, u malignı́ hypertenze dále nekrózy cévnı́ch stěn
(nekrotizujı́cı́ arteriolitis).
1.1.4
(obr. )
• poruchy ledvin (zejména renálnı́ ischemie, jako při stenóze
renálnı́ arterie)
• hyperfunkce kůry nadledviny (kortikosteroidy: Cushing,
aldosteron: Conn)
• tumor dřeně nadledviny (nebo sympatického ganglia) —
feochromocytom (katecholaminy)
• léky (kortikosteroidy, symaptomimetika, kontraceptiva)
• eklampsie
• polycytemia vera
• některé srdečnı́ a cévnı́ vrozené vady (koarktace aorty)
Hypertenze samotná se z hlediska pacienta (zejména zpočátku)
nijak neprojevuje, pacient nemá subjektivnı́ potı́že a lékaře
nevyhledává. Naopak léčba hypertenze spojená s poklesem
tlaku bývá pro pacienty nepřı́jemná a spojená s řadou
potı́žı́. Navı́c u zavedené hypertenze náhlý pokles tlaku (at’
již způsobený terapiı́ nebo počı́najı́cı́m kardiovaskulárnı́m
selhávánı́m) vede ke snı́žené perfusi tkánı́ a ischemii (hypertenzı́ postižené cévy se již nikdy nevrátı́ do původnı́ho stavu).
(obr. )
Srovnánı́ průběhu a komplikacı́ u základnı́ch typů hypertenze.
(obr. )
1.1.5
1.1.5.1
Jiné degenerativnı́ poruchy arteriı́
Monckebergova medioskleróza
Etiologie
• přı́čina nenı́ známa
• podstatou je kalcifikace medie menšı́ch tepen (např.
radiálnı́ arterie)
Klinika
• k výraznějšı́m stenózám cév nedocházı́ (stěna cévy je tuhá,
lumen je dilatované)
• průběh je benignı́
• postihuje staršı́ osoby
3
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
Kalcifikace medie po celém obvodu cévy.
a hromaděnı́ hlenu. Stěna nepravého aneurysmatu je tvořena
okolnı́mi komprimovanými tkáněmi.
(obr. )
(obr. )
Histologie
1.1.5.2
Cystická medionekróza aorty Erdheim
Etiologie
• mukoidnı́ degenerace medie aorty se ztrátou elastických
vláken
• přı́čina nenı́ známa
• existuje samostatně a v rámci Marfanova syndromu
Klinika
• docházı́ k rozvoji dissekujı́cı́ho aneurysmatu aorty s často
fatálnı́mi následky
Histologie
Barvenı́ na elastiku prokáže mnohočetné defekty medie
různého rozsahu.
(obr. )
1.1.6
Tepenné aneurysma
Úvod
Pravé aneurysma je lokálnı́ rozšı́řenı́ průsvitu arterie.
Zvláštnı́ forma aneurysmatu je aneurysma dissekujı́cı́. Nepravé
aneurysma vzniká následkem krvácenı́ po ruptuře cévnı́ stěny
(periarteriálnı́ hematom).
(obr. )
Etiologie
• fokálnı́ nebo celoobvodový defekt stěny cévy
– vrozený, ale často postupně se rozvı́jejı́cı́ (aneurysmata mozkových tepen)
– zı́skaný (atheroskleróza, trauma)
• hypertenze
Klasifikace
• aneurysma fusiforme: vřetenité rozšı́řenı́ stěny cévy (typicky břišnı́ aorta)
• aneurysma sacculare: vakovité aneurysma (syfilis,
atheroskleróza)
• aneurysma serpentinum: rozšı́řenı́ a hadovitý průběh
tepny
• aneurysma dissecans: zvláštnı́ forma anerysmatu, kde
docházı́ k roztrženı́ stěny cévy v oblasti medie
• aneurysma mycoticum: nahlodánı́ cévy zánětlivým procesem zvenčı́, céva se rozšı́řı́ a posléze praskne
• aneurysma arteriovenóznı́: nevhodný název pro komunikaci mezi arteriálnı́m a venóznı́m řečištěm s reaktivnı́mi
změnami
• mikroaneurysma: drobná aneurysmata mozkových arteriol při hypertenzi, ale i jinde (periarteritis nodosa)
• nepravé aneurysma (aneurysma spurium): periarteriálnı́
hematom
Histologie
Histologický obraz závisı́ na typu aneurysmatu. Při
atherosklerotickém aneurysmatu nacházı́me atherom, vaskularizaci cévy, ztenčenı́ stěny. Při aneurysmatech mozkových
cév ve stěně chybı́ elastická vlákna a také vlákna hladkého
svalu. U chronických aneurysmat (aorta) je cévnı́ stěna
zvazivovatělá a přecházı́ do organizovaného thrombu. U Erdheimovy choroby speciálnı́ barvenı́ prokáže chybějı́cı́ elastiku
1.1.6.1
Fuziformnı́ aneurysma
Etiologie
• je nejčastěji atherosklerotického původu
Klinika
• postihuje abdominálnı́ aortu
• nabývá někdy značnou velikost (až 20 cm)
• může se uplatňovat tlak na okolnı́ orgány, ale zpravidla
tato komplikace nenı́ významná
• bývá částečně trombozované, což na jedné straně hrozı́
trombembolizacı́ do dolnı́ch končetin, na straně druhé to
může zesilovat stěnu cévy a změnšovat objem aneurysmatu
• hrozı́ ruptura s fatálnı́m krvácenı́m
• terapie je chirurgická (náhradnı́ céva se vkládá do
aneurysmatu)
1.1.6.2
Vakovité aneurysma
Etiologie
• je nejčastěji atherosklerotického původu
• dřı́ve mezi častou etiologii patřila syfilis (syfilitické
aneurysma aortálnı́ho oblouku, které chronicky usurovalo
žebra a sternum až pod kůži a končilo rupturou a fatálnı́m
krvácenı́m)
• mozková anerysmata na podkladě defektu stěny jsou uvedena zvlášt’
1.1.6.3
Aneurysma dissecans aortae
Etiologie
• cystická medionekróza aorty Erdheim (samostatne nebo
v rámci Marfanova syndromu)
• atheroskleróza
• hypertenze
Klinika
• postihuje typicky aortálnı́ oblouk (kde začne) a šı́řı́ se
distálně
• náhlá bolest hrudnı́ku (a někdy má pacient i pocit, že se
něco trhá)
• komunikace mezi nově vzniklým prostorem ve stěně cévy
může být vı́cečetná
• je vysoké nebezpečı́ kompletnı́ ruptury a vykrvácenı́
• může dojı́t k akutnı́mu útlaku odstupujı́cı́ch arteriı́ a infarktům (střevo, ledviny, ale i mı́cha)
• vzácneji docházı́ k provalenı́ do perikardu a tamponádě
• pokud se vytvořı́ sekundárnı́ lumen, docházı́ k trombózám
a thrombembolizacı́m
• léčba: chirurgická, rozsáhlé náhrady úseků aorty syntetickými materiály
1.1.6.4
Vakovitá aneurysmata mozkových arteriı́
Viz přı́slušnou
(obr. )
4
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
1.1.7
Vaskulitidy a přı́buzné poruchy cév
Úvod
Záněty cév mohou doprovázet některé infekčnı́ choroby (tuberkulóza), dále zvláštnı́ formu má postiženı́ aorty u syfilis
a některých dalšı́ch chorob. Častějšı́ jsou však dnes zánětlivé
procesy cév méně zřetelného, zpravidla imunitnı́ho původu (i
když se samozřejmě imunita u výše jmenvaných infekčnı́ch
chorob podı́lı́ rovněž). Etiologie některých procesů nenı́ jasná.
(obr. )
Záněty cév se mohou vyskytovat samostatně nebo být součástı́
celkového (systémového) procesu, jako je lupus erythematodes, revmatoidnı́ arthritis a jiné.
– obrovskobuněčná arteritis Hortonova
– Takayasuova arteritis
– syfilitické aneurysma aorty
• středně velké cévy (viscerálnı́ arterie):
– klasická polyarteritis nodosa
– Kawasakiho arteritis
• drobné cévy (arterioly, venuly, kapiláry)
– Wegenerova granulomatóza
– Churg-Straussův syndrom
– mikroskopická polyangiitis
– trombangitis obliterans (středně velké a malé cévy)
– leukocytoklasická vaskulitis různé etiologie
(obr. )
Některé formy cévnı́ch zánětů zůstávajı́ omezeny na některé
tkáně (napřı́klad na kůži a podkožı́), jiné majı́ celkovou distribuci a potom mezi postižené orgány patřı́ zejména ledviny,
dále mozek a srdečnı́ sval.
(obr. )
Obecně se při vaskulitidách vyskytujı́ trombotické uzávěry
cév (ischemie), ruptury cév (krvácenı́) a chronická ischemie
s atrofiı́.
(obr. )
Klasifikace
Vaskulitidy se klasifikujı́ podle různých kritériı́ (etiologie, typ
postižené cévy, velikost postižené cévy, orgánová distribuce
aj.).
(obr. )
Podle etiologie:
(obr. )
• přı́mé zánětlivé poškozenı́ cévy (bakterie, ricktettsie,
spirochety, viry)
• imunologické poškozenı́
– imunitnı́ komplexy
∗ vaskulitidy při hepatitidě B, C (a smı́šená kryoglobulinémie)
∗ Schönlein-Henochova purpura
∗ kryoglobulinémie
∗ lupus erythematodes
∗ sérová nemoc
∗ polékové cévnı́ záněty
– ANCA (protilátky proti neutrofilům)
∗ Wegenerova granulomatóza
∗ Churg-Straussův syndrom
– přı́mé působenı́ protilátek
∗ Goodpastureho syndrom (protilátky proti
bazálnı́m membránám)
∗ Kawasakiho arteritis (protilátky proti endotelu)
– buněčná imunita
∗ rejekce graftu po transplanaci
– nejasné imunologické mechanismy (paraneoplastická
vaskulitis aj)
• nejasné etiologie
– Hortonova arteritis
– polyarteritis nodosa
– Takayasuova arteritis
Podle typu postižené cévy:
(obr. )
• arteritidy
• kapilaritidy (přesněji: u těchto chorob bývajı́ spı́še
postiženy postkapilárnı́ venuly)
• flebitidy
Podle kalibru postižené cévy:
(obr. )
• velké cévy:
1.1.7.1
Polyarteritis nodosa, PAN
Úvod
Forma nekrotizujı́cı́ vaskulitidy postihujı́cı́ arterie střednı́ho
kalibru a muskulárnı́ tepny.
(obr. )
Etiologie
• etiologie nenı́ známa (autoimunitnı́ proces)
• frekvence v dnešnı́ době klesá
Klinika
• postihuje menšı́ arterie a arterioly
• může probı́hat generalizovaně nebo limitovaně (podkožı́)
• nejzávažnějšı́ je postiženı́ ledvin, koronárnı́ch arteriı́ a
GIT
• relapsy choroby jsou časté, choroba se často zachytı́
v různých stadiı́ch
• akutně jsou vyčerpánı́, horečky, ztráta váhy, hypertenze,
melena, svalové bolesti, neuritis
• chronicky ischemie s infarkty, ulceracemi a atrofiı́
• prognóza: neléčená generalizovaná forma je smrtelná,
léčba kortikoidy a cytostatiky je účinná až v 90 % přı́padů
Histologie
V akutnı́ fázi docházı́ k fibrinoidnı́ nekróze stěny. U cévy
většı́ho kalibru docházı́ ke vzniku drobného aneurysmatu
nebo i ruptury stěny. U drobnějšı́ch cév docházı́ k zánětlivé
trombóze. Pro akutnı́ fázi jsou charakteristická depozita fibrinu a hojné neutrofily (a někdy i eosinofily) ve stěně cévy
i v okolı́. Při vzniku trombu jsou přı́tomy i drobné (ale
mnohočetné) infarkty (ledvina). Dále bývá přı́tomno krvácenı́.
V podkožı́ k ischemickým nekrózám nedocházı́.
(obr. )
V dalšı́m průběhu docházı́ k organizaci trombu a postupnému
jizvenı́. Nekrotická tkáň infarktu se měnı́ běžným způsobem,
ischemické oblasti fibrotizujı́ (fáze jizvenı́).
(obr. )
1.1.7.2
Wegenerova granulomatóza
Úvod
Je forma arteritidy postihujı́cı́ zejména dýchacı́ cesty (hornı́
cesty dýchacı́, plı́ce) a ledviny. I zde docházı́ k zánětlivé
trombóze arteriı́ a destrukci okolnı́ch tkánı́.
(obr. )
Klinika
• postihuje častějı́ muže
• věk: nejčastěji 40 – 50 let
• slizničnı́ ulcerace v oblasti nosu, nasopharyngu, patra (a
podle dalšı́ch postižených mı́st)
5
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
• sinusitidy, záněty plic
• hematurie, proteinurie, selhánı́ ledvin
• c-ANCA v séru
Histologie
• nekrotizujı́cı́ granulomy (hornı́ cesty dýchacı́, plı́ce)
• nekrotizujı́cı́ vaskulitis střednı́ch a malých cév (plı́ce, ale
i jinde) s granulomy a přı́tomnostı́ obrovských buněk
• fokálnı́ glomerulonefritis, často s tvorbou srpků
• akutnı́ léze později podléhajı́ fibróze
1.1.7.3
Alergická granulomatóza Churg Straussova
Etiologie
• nenı́ známa
Klinika
• nekrotizujı́cı́ vaskulitis
• eosinofilie
• vyskytuje se častěji u mladšı́ch osob
• postiženı́ malých a střednı́ch arteriı́, arteriol a vén
• postihuje plı́ce, ledviny, srdce, játra, slezinu, CNS a dalšı́
orgány
• prognóza:
– neléčená choroba je smrtelná
– léčba kortikosteroidy prognózu výrazně zlepšuje
Histologie
Nekrotizujı́cı́ angiitis s tvorbou granulomů, zánětlivé infiltráty
s četnými eosinofily a tvorbou trombů a aneurysmat.
Klinika
• postihuje předevšı́m osoby vyššı́ho věku
• je provázena silnými bolestmi hlavy a obličeje
• vzácně může vést až ke ztrátě zraku
• vyskytuje se samostatně nebo někdy jako součást
celkových onemocněnı́ (polymyalgia rheumatica)
• vazba na a. temporalis nenı́ absolutnı́, může postihnout i
jiné tepny, zejména větve a. carotis externa
Histologie
V akutnı́ fázi dojde k infiltraci stěny cévy neutrofily a
k obstrukci lumen trombem. Později docházı́ k reparativnı́m
změnám: jizvenı́ a úplná destrukce cévy. Neutrofily z infiltrátu
vymizı́ a jsou nahrazeny lymfocyty a obrovskými buňkami histiocytárnı́ho původu, v jejichž cytoplasmě se dajı́ prokázat
fragmenty elastiky (pocházejı́cı́ ze stěny destruované tepny).
(obr. )
1.1.7.6
Erythema induratum Bazin
Etiologie
• patrně hypersenzitivnı́ reakce při tuberkulóze
• většinou se tato choroba řadı́ mezi panikulitidy, podstatou
je však vaskulitis
Klinika
• vaskulitida považovaná za hluboký tuberkulid — na
lýtkách zánětlivé noduly s rozpadem
Toto onemocněnı́ je v podstatě identické s jednotkou zvanou
vasculitis nodosa, což se plete s periarteritis nodosa (viz výše)
a erythema nodosum, což je forma pannikulitidy.
(obr. )
(obr. )
1.1.7.4
Thrombangiitis obliterans, Bürgerova choroba
Etiologie
• postihuje výhradně těžké kuřáky
• věk: 20 – 40 let, častěji muži
• jedná se snad o formu alergie na některou složku
tabákového kouře
• postiženı́ někdy nejsou schopni přestat kouřit ani při
pokračujı́cı́ destruktivnı́ chorobě
Patogeneza
• docházı́ k zánětlivým trombózám cév (primárně arteriı́,
později i vén) a postupné ischemii zásobených tkánı́
• onemocněnı́ je značně bolestivé (postiženy jsou nervyy)
• onemocněnı́ začı́ná na periferii hornı́ch a dolnı́ch končetin
a postupuje proximálně
• docházı́ ke vzniku ulceracı́ a později i gangrén, která si
vynucuje opakované amputace
Histologie
Zánětlivá trombóza arteriı́ i vén v nervově cévnı́m svazku;
cévnı́ granulom, v okolı́ zánět, později gangréna.
(obr. )
1.1.7.5
Arteritis temporalis Horton
Klinika
Bolestivý zánět a. temporalis spojený s okluzı́ lumina.
(obr. )
Etiologie
• nenı́ známa
Histologie
Lobulárnı́ panniculitis, tvorba granulomů s přı́tomnostı́
obrovských buněk Langhansova typu a buněk epiteloidnı́ch,
granulomatosnı́ vaskulitis (arterie a vény střednı́ho kalibru).
Uzávěr cév může vést až k ulceracı́m, nekrózám a tvorbě
lipofagických granulomů.
(obr. )
1.1.7.7
Takayasuova choroba
Úvod
Je závažný proces spojený s cévnı́mi stenózami, postihujı́cı́
větve aortálnı́ho oblouku.
(obr. )
Klinika
• vzácná choroba
• postihuje v typickém přı́padě mladé ženy
• postupně se objevujı́cı́ cévnı́ stenózy a obstrukce postihujı́ větve aortálnı́ho oblouku, existujı́ však také formy
postihujı́cı́ větve sestupné aorty
• mezi postižené orgány patřı́
– mozek (ischemie, infarkty)
– oči (a. ophtalmica, poruchy viděnı́, slepota)
– paže (odtud bezpulsová choroba), chladné prsty se
snı́ženou citlivostı́
– srdce (koronárnı́ arterie)
• dále se zpravidla rozvı́jı́ hypertenze
• onemocněnı́ se postupně rozvı́jı́ a v řadě přı́padů vede ke
smrti
6
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
• projevuje se také nı́zkým tlakem na hornı́ch končetinách,
resp. velkým tlakovým rozdı́lem mezi hornı́mi a dolnı́mi
končetinami
Histologie
Arteritis s lymfocytárnı́m infiltrátem ve stěně, někdy též granulomatóznı́ (podobná Hortonově arteritidě), později fibróza a
cévnı́ stenózy.
(obr. )
Raynaudova choroba je charakterizována stenózami perifernı́ch arteriol, zpravidla sekundárnı́ho původu (erythematodes, sklerodermie). Průběh bývá těžšı́, s trofickými ulceracemi. Může se jednat i o počátečnı́ stadium jiné vaskulitidy
(Bürger).
(obr. )
Livedo je cévnı́ porucha nejasného původu. Některé formy jsou
benignı́ (livedo reticularis) a nemajı́ histologický obraz, jde jen
o přechodné vazokonstrikce (acrocyanosis crurum puellarum).
Jiné formy jsou však charakterizovány cévnı́mi trombózami.
(obr. )
1.1.7.8
Leukocytoklastická vaskulitis (mikroskopická
polyangiitis)
Etiologie
• zpravidla se jedná o akutnı́ imunitnnı́ reakci na antigen
(léky, mikroorganismy aj).
• ANCA jsou přı́tomny asi u 70 % přı́padů
Klinika
• častá choroba
• náhlá reakce, všechny morfy jsou přibližně stejného stářı́
• zpravidla se jedná o generalizovaný proces
• postiženy jsou postkapilárnı́ venuly, ale též arterioly a
kapiláry
• postižena bývá
– kůže a podkožı́ (hmatná purpura)
– mozek
– ledviny
– myokard
– GIT
• bývajı́ bolesti kloubů, purpura, bolesti břicha, teploty,
hemoptýza a dalšı́ přı́znaky
• onemocněnı́ zpravidla dobře reaguje na léčbu (odstraněnı́
vyvolávajı́cı́ho agens, např. léku, kortikoidy), prognóza je
přı́znivá
• do této skupiny chorob patřı́ také Schönlein-Henochova
purpura, smı́šená kryoglobulinemie (při hepatitis C) a
dalšı́
1.1.7.10
Syfilitická aortitis
Etiologie
• forma terciárnı́ syfilis
• pomalu progredujı́cı́ obliterujı́cı́ endarteritis vasa vasorum
• nekróza medie
Klinika
• dilatace aorty (vakovité aneurysma aortálnı́ho oblouku)
s ev. rupturou
• relativnı́ insuficience aortálnı́ chlopně
• obdobné změny koronárnı́ch arteriı́ mohou vyvolat ischemii
Makroskopický nález
Endotel aorty je nerovný (připomı́ná kůru stromu nebo ruce
pradleny dle klasických popisů).
(obr. )
Histologie
Chronický zánět cévnı́ stěny malých arteriı́ s lymfocyty a plasmatickými buňkami. Zmnožené fibroblasty jsou koncentricky
(cibulovitě) uspořádané okolo lumen. Postupná destrukce medie aorty.
(obr. )
Histologie
Kolem postižených cév je infitrát s neutrofily, jejichž jádra
se rozpadajı́ na drobné hrudky (jaderný prach). Dále jsou ve
stěnách cév přı́tomna depozita fibrinu a neutrofily. Často je
přı́tomno též krvácenı́ různého rozsahu. Změny mohou rychle
mizet, histologický obraz může být již po 24 hodinách nediagnostický. Při těžkých formách spojených s rozsáhlejšı́mi
trombózami se přidává edém a nekrózy (na kůži se mohou
objevit puchýře nekrotického původu).
(obr. )
Přı́mou imunofluorescencı́ se prokážou depozita fibrinu
v cévnı́ch stěnách i v okolı́, dále též c3 složka komplementu
a depozita IgG, IgM. Pro purpuru Schönlein-Henoch jsou typická depozita IgA.
(obr. )
1.1.7.11
Zánětlivá cévnı́ trombóza
Arterie i vény v blı́zkosti zánětu trombózujı́. Tento jev je
přı́činou dalšı́ch komplikacı́ původnı́ho procesu.
(obr. )
Při akutnı́ flegmonóznı́ apendicitidě často docházı́ ke trombotickému uzávěru a. apendicularis. To má za následek
nekrózu apendixu s rozvojem gangrény, která vede k ruptuře
a rozvoji difuznı́ peritonitis.
(obr. )
Při hnisavé meningoencefalitidě docházı́ k trombóze
přemost’ujı́cı́ch cév, které zásobujı́ povrchové oblasti mozkové
kůry. Tento stav je provázen nekrózami kůry různého rozsahu
a je přı́činou pozdnı́ch, již nevyléčitelných následků vyléčených
meningoencefalitid.
(obr. )
1.1.7.9
Raynaudova choroba, Raynaudův fenomén, livedo
Raynaudův fenomén je vasoneuróza, kdy v aktálnı́ch oblastech
(prsty, uši) docházı́ ke dlouhodobým cévnı́m spasmům se
změnami barvy kůže (zbělánı́, zmodránı́). Průběh je zpravidla
benignı́, jen u těžkých přı́padů docházı́ k trofickým změnám.
Do této kapitoly se dajı́ rovněž zařadit septické stavy (často
při snı́žené imunitě), kdy docházı́ k embolizacı́m nekrotických
a hnisavých hmot a rozvoji sekudnárnı́ch hnisavých ložisek.
Mikroskopicky se napřed prokáže obstrukce cévy, často
s průkazným vyvolávajı́cı́m agens (plı́sně, bakterie), vaskulitida a později rozvoj abscesu: endocarditis acuta, mykotické
sepse při imunosupresi atd.
(obr. )
(obr. )
Klasifikace
7
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
1.1.7.12
Thrombophlebitis, phlebothrombosis
Klinika
• zánět žı́ly, následovaný trombózou, nebo naopak trombóza
následovaná zánětem
• bolestivost v průběhu cévy, edém (končetiny), ev. i
venostáza
• častý proces, zejména u stavů se snı́ženou pohyblivostı́,
hyperkoagulačnı́ch stavů (těhotenstvı́, dehydratace, tumor, chronický zánět, pooperačnı́ stav, perorálnı́ antikoncepce)
• u trombóz hlubokých žil (dolnı́ končetiny, pánev) je
nebezpečı́ plicnı́ trombembolizace
• phlegmasia alba dolens je forma ileofemorálnı́ hluboké
trombózy těhotných (před nebo po porodu)
Dále může být cévnı́ stěna narušena chronickým zánětlivým
procesem (žaludečnı́ ulcerace, tbc plic).
(obr. )
1.2
Poruchy žil
Trombózy a záněty viz výše.
(obr. )
Histologie
Histologický obraz odpovı́dá názvu choroby: trombóza a
přı́padný zánět, u staršı́ch procesů bývá do různého stupně
vyvinutá organizace trombu s rekanalizacı́.
(obr. )
1.2.1
Varixy
Úvod
Abnormálně dilatované vény, nejčastěji dolnı́ch končetin.
(obr. )
Jı́cnové varixy jsou probrány v kapitole o jaternı́ cirrhóze.
(obr. )
1.1.8
Embolizace, thrombembolizace
Náhlé uzavřenı́ průsvitu cévy způsobı́ embolizace (cizı́ nerozpustné těleso v cévnı́m systému: plynové bubliny, olejovité kapaliny, tuk, cizı́ tělesa, napřı́klad katetry). Uvolněné tromby
z velkých žil jsou nejčastějšı́ přı́činou embolizace (trombembolizace).
(obr. )
Cévnı́ uzávěr je často náhlý a vede k rozsáhlé ischemické
nekróze.
(obr. )
Uvolněné thrombemboly z velkých žil jsou embolizovány do
plic. Pokud nenı́ uzavřené foramen ovale, může se plicnı́ embolizace komplikovat embolizacemi do velkého oběhu (paradoxnı́ embolizace při náhlém zvýšenı́ tlaku v malém oběhu).
Etiologie
• zvýšený žilnı́ tlak
– ortostatický
– dlouhotrvajı́cı́ (zaměstnánı́)
– zvýšený kvůli nedostatečným venóznı́m chlopnı́m
– po těhotenstvı́
– po některých lécı́ch (kortikoidy)
• snı́žená odolnost cévnı́ stěny
– familiárnı́ sklon k rozvoji varixů
• věk
Klinika
• dilatované vény
• stáza, edém, bolestivost, trombóza
Varikokéla je zmnoženı́ a dilatace cév plexus pampiniformis;
zvýšená lokálnı́ teplota může vést k atrofii varlete.
(obr. )
(obr. )
Thrombemboly dále mohou pocházet z arteriálnı́ch thrombů
při atheroskleróze, z trombů na chlopnı́ch při bakteriálnı́ endokarditidě a často také z endokardiálnı́ch trombů po infarktu
myokardu nebo z nástěnných trombů v sı́nı́ch (při fibrilaci sı́nı́,
např. pži mitrálnı́ stenóze atd.).
Hemoroidy jsou varikóznı́ dilatace anorektálnı́ch žil, vznikajı́cı́
někdy kvůli chronické zácpě.
(obr. )
Vény jsou dilatované, ve stěně je mı́sty defektnı́ elastika, v lumen může být trombus.
Makroskopický nález
Lumen cévy je blokováno thrombem. Na rozdı́l od posmrtných
koagul lne thrombus pevně k endotelu.
(obr. )
Histologie
(obr. )
(obr. )
Histologie
Thrombus v různém stadiu organizace (prorůstánı́ endoteliı́ do
thrombu, postupně se diferencujı́ v cévy za vzniku granulačnı́
tkáně; postupně docházı́ k rekanalizaci).
(obr. )
1.2.2
Syndrom hornı́ a dolnı́ duté žı́ly
Úvod
Při (zpravidla nádorové) kompresi hornı́ (bronchogennı́ karcinom, tumor mediastina) nebo dolnı́ duté žı́ly (intravaskulárně
Grawitzovým karcinomem nebo hepatocelulárnı́m karicnomem
nebo vnějšı́m tlakem).
(obr. )
1.1.9
Narušenı́ cévnı́ stěny
Narušenı́ cévnı́ stěny traumatem vede ke krvácenı́. Etiologie je
v těchto přı́padech jednoznačná (nejspı́še zevnı́ poraněnı́).
(obr. )
V drénované oblasti je edém a městnánı́ s venóznı́mi dilatacemi.
(obr. )
8
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
1.3
Poruchy lymfatických cév
(obr. )
Úvod
Nenádorové
sekundárnı́:
poruchy
lymfatických
cév
jsou
zpravidla
(obr. )
• lymfangitis
– při flegmonóznı́m šı́řenı́ infekce (streptokokky, mor
atd.) a
• obstrukce z různých přı́čin:
– metastázy malignı́ho tumoru blokujı́ lymfatika
– tumor může přı́mým tlakem zablokovat lymfatickou
drenáž
– po resekci malignı́ho tumoru se odebı́rajı́ i uzliny, což
často vede k poruše drenáže (mamma)
– při filarióze parazit blokuje lymfatika
– po léčebné iradiaci (zpravidla pro tumor) nebo jiné
rozsáhlé fibróze a jizvenı́
Chylothorax a chylóznı́ ascites jsou stavy vznikajı́cı́ po ruptuře
mı́zovodu.
1.4.1
1.4.1.1
Cévnı́ malformace
Nevus simplex
Klinika
• věk: vrozené
• lokalizace: šı́je, čelo, glabella, vı́čka, nasolabiálnı́ oblast
• tmavě růžové makuly, často s teleangiektasiemi
• mizı́ do 1 roku dı́těte (na rozdı́l od nevus flammeus), ale
v šı́jové lokalizaci perzistujı́ asi u 50 % dětı́
Histologie
Dilatované dermálnı́ kapiláry, které představujı́ perzistujı́cı́
fetálnı́ oběh.
(obr. )
(obr. )
1.4.1.2
Nevus flammeus
Úvod
1.4
Cévnı́ tumory
Klasifikace
Vrozený cévnı́ tumor či malformace s angiektasiemi, existuje
několik typů
Do kategorie cévnı́ch tumorů se řadı́:
(obr. )
(obr. )
• cévnı́ malformace
• reaktivnı́ cévnı́ proliferace (granuloma pyogenicum,
bacilárnı́ angiomatóza)
• benignı́ cévnı́ tumory
• malignı́ cévnı́ tumory (nı́zce a vysoce malignı́)
• tumory z perivaskulárnı́ch struktur (hemangiopericytom,
glomus tumor, glomangiom)
Kromě toho se ještě zvlášt’ rozslišujı́ tumory z krevnı́ch a lymfatických cév.
Klinika
• zpočátku nenápadný (i histologicky), postupně se rozvı́jı́
• vı́nově sytě červené plochy
• nemizı́, ve vyššı́m věku může hypertrofovat
• součást syndromů Sturge-Weber (kongenitálnı́, ale ne
familiárnı́ angiomatóza postihujı́cı́ kůži obličeje, leptomeningy a mozek, tedy v rozsahu trigeminu), KlippelTrénaunay (nevus flammeus, kongenitálnı́ AV fistula a hypertrofie kostı́ a měkkých tkánı́ v postižené oblasti).
(obr. )
Ploché angiomy se skládajı́ z kapilár různě dilatovaných.
Afekce se postupně rozvı́jı́, v časných stadiı́ch může být histologický obraz velmi nenápadný; mı́rné zmnoženı́ cév v hornı́m
koriu, které majı́ obvyklý vzhled, je obtı́žně hodnotitelné.
Později cév přibývá, jsou různě dilatované, v dospělosti majı́
kavernosnı́ vzhled; přidávajı́ se i cévnı́ proliferace charakteru
cévnı́ch klubek, struktury typu granulačnı́ tkáně a fibróza.
Klinika
• tumoróznı́, prokrvená léze různé velikosti
• podkožnı́ lokalizace: makuly i vyklenuté papuly a plaky,
červené až vı́nové barvy
• krev lze z tumoru vytlačit (použı́vá se průhledný materiál
— sklı́čko, plast), pokud nedocházı́ k prokrvácenı́ tkáně
• někdy docházı́ k trombózám, krvácenı́ a dalšı́m změnám
• malignı́ tumory majı́ špatně ohraničený, infiltrativnı́ růst
Histologie
(obr. )
Histologie
Obecně jsou cévnı́ tumory charakterizované luminy různého
kalibru, vystlané endotelem. U malignı́ch tumorů se vyskytujı́
i solidně rostoucı́ úseky s variabilnı́ tvorbou nepravidelných
lumin nebo vakuol v endoteliı́ch. Mitotická aktivita je u malignı́ch tumorů vysoká, mitózy jsou však přı́tomny i u reaktivnı́ch cévnı́ch proliferacı́ nebo cévnı́ch malformacı́. Pro diagnostiku jsou velmi důležité také klinické informace a výsledky
dalšı́ch vyšetřenı́ (ultrazvuk, rtg s průkazem AV malformace
aj.).
(obr. )
Imunohistochemicky je endotel pozitivnı́ na protilátky proti
faktoru VIII., CD34 a zejména CD31.
(obr. )
Cévnı́ tumory tvořı́ rozsáhlou skupinu jednotek, postihujı́cı́ch
prakticky všechny orgány. Podrobně a s většı́m počtem vyobrazejı́ jsou cévnı́ tumory kůže a podkožı́ k dispozici též v.
1.4.2
Arteriovenóznı́ malformace
Úvod
Arteriovenóznı́ malformace (arteriovenóznı́ hemangiom) je
vaskulárnı́ léze, skládajı́cı́ se z kapilár, vén a arteriı́.
(obr. )
Klinika
• lokalizace: variabilnı́, může se vyskytnout kdekoliv
• velikost: od malé papule až po velké léze, často postihujı́cı́
hluboké měkké tkáně
• znetvořenı́, trofické změny, bolest, lokálnı́ žilnı́ hypertenzi,
gigantismus, destrukce kosti, distálnı́ ischemie
• při lokalizaci na hlavě může být přı́tomno hučenı́ v ušı́ch,
při postiženı́ jazyka dýchacı́ potı́že a potı́že s řečı́
9
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
• rozsáhlé poruchy mohou způsobit srdečnı́ selhávánı́
v důsledku výrazného snı́ženı́ žilnı́ho návratu.
• věk: vrozené léze, které se vyvı́jejı́ a zvětšujı́
• pulzujı́cı́ zduřenı́ se šelesty
• může dojı́t k hemodynamicky významnému AV zkratu
• arteriogram prokáže přı́vodnı́ arterii a krev odvádějı́cı́
vény
Histologie
Směs cévnı́ch lumin oddělených vazivovou, tukovou a svalovou
tkánı́. Velikost cévnı́ch lumin je variabilnı́. Většina většı́ch
cév má stěnu tvořenu předevšı́m vazivem a hladkým svalem,
odpovı́dajı́cı́ cévám arteriálnı́ho a venóznı́ho typu. Barvenı́ na
elastická vlákna prokáže lamina elastica interna u arteriol.
Dále jsou přı́tomny kapiláry, často tvořı́cı́ shluky vzhledem
odpovı́dajı́cı́ kapilárnı́mu hemangiomu. V těchto oblastech mohou být i mitózy a známky proliferace.
(obr. )
•
•
•
•
•
velikost do několika cm, vzácně i obrovské
živě červená barva
nebezpečı́ krvácenı́
existujı́ i formy, které neregredujı́
regrese je klinicky významná, protože kosmeticky je
výsledek zpravidla lepšı́ než po terapeutických zákrocı́ch
• neregredujı́cı́ formy rostou spolu s dı́tětem, ty je lépe
odstranit brzy
Histologie
Cévnı́ tumor skládajı́cı́ se z cév kapilárnı́ho typu (bez
přı́tomnosti hladkého svalu a elastiky ve stěně; kalibr cév je
variabilnı́) i dosud nediferencovaných endoteliı́. V nezralých
oblastech je mitotická aktivita. V luminech jsou přı́tomny erytrocyty. Tumor nemá pouzdro, jeho hranice jsou často neostré.
Povrchové formy (přı́tomné již při narozenı́ nebo rozvı́jejı́cı́
se krátce poté) zpravidla regredujı́. Většı́ tumory, které majı́
hlubokou složku (např. verukóznı́ hemangiomy) tendenci k regresi nemajı́ a rostou spolu s nositelem.
(obr. )
1.4.3
Venóznı́ malformace
Klinika
• věk: vrozená, ale diagnostikována zpravidla u dospělých
• lokalizace: variabilnı́, zpravidla hluboké měkké tkáně
• komplexnı́ formace, postihujı́cı́ kůži, sval, kosti a klouby
• rtg: venogram je pro diagnózu rozhodujı́cı́ (pomalý
venóznı́ tok); nativně někdy kalcifikace; často kostnı́
anomálie (ztenčenı́, demineralizace, hypoplázie, někdy osteolýza)
• velikost: zpravidla značná; varikozity, venóznı́ dilatace a
spongióznı́ masy
• v průběhu života se zhoršuje
• zvětšuje se při cvičenı́, námaze nebo ve vertikálnı́ pozici
• často svalová bolest
• někdy provázeny poruchami hemokoagulace
Histologie
Cévnı́ lumina kolı́sajı́cı́ velikosti, zpravidla však jsou přı́tomny
velké (kavernóznı́) prostory. Časté jsou tromby v různých
stadiı́ch organizace a kalcifikace. Cévnı́ lumina bývajı́ oddělena
vazivem, tukem, svalem nebo jinou tkánı́. Bývá patrná
houbovitá dissekce koria, kdy se nepravidelná tenkostěnná
cévnı́ lumina nacházejı́ mezi snopci dermálnı́ho vaziva a
oddělujı́ a obklopujı́ dermálnı́ struktury (žlázky, cévy, nervy).
(obr. )
1.5.2
Kavernóznı́ hemangiom
Klinika
• méně častý než kapilárnı́ hemangiom
• lokalizace nejčastěji v hornı́ polovině těla
• častý bývá též kavernoznı́ hemangiom jater, zpravidla
klinicky němý, může krvácet
• většı́ a hlubšı́ než kapilárnı́ hemangiomy, někdy velmi
rozsáhlý
• zpravidla nedocházı́ k regresi a nutná je chirurgická léčba
• barva je namodralá, povrch nerovný
• přı́tomny jsou dystrofické kalcifikace, flebolity (rtg),
thromby
• hluboké formy postihujı́ vnitřnı́ orgány, zde se ovšem
jedná o cévnı́ malformace
• Maffucciho syndrom: dyschondroplasie, kostnı́ deformity,
rozsáhlé hemangiomy různých typů; sklon k rozvoji cévnı́
i kostnı́ malignity (vřetenobuněčný hemangioendoteliom)
Histologie
Velké, kavernóznı́ vaskulárnı́ prostory se širokými přepážkami,
vystlané endotelem; tromby, kalcifikace. Někdy jsou přı́tomny
i struktury odpovı́dajı́cı́ kapilárnı́mu hemangiomu. Vzácně
může v tumoru být i novotvořená kost.
(obr. )
1.4.4
Teleangiektasie
Dilatace kapilár vzniká primárně (z neznámé přı́činy) nebo
sekundárně (alkohol aj.).
1.5.2.1
Angiokeratom
(obr. )
1.5
1.5.1
Benignı́ cévnı́ tumory
Kapilárnı́ hemangiom
Klinika
• některé formy jsou přı́tomny již při narozenı́ (pak jde spı́še
o malformace), časté
• růst do několika měsı́ců, pak regrese do 8 let
Klinika
• nejčastějšı́ výskyt na genitálu, dolnı́ch končetinách, trupu
• tmavočervené papuly s hyperkeratózou
• na končetinách často lineárnı́ uspořádánı́
• difuznı́ angiokeratomy jsou známkou Fabryho nemoci (defekt alfa-galaktosidázy A)
• Angiokeratoma Fordyce: monohčetné (2 – 4 mm) angiokeratomy skrota
• Angiokeratoma Mibelli: verukosnı́ angiokeratomy na
dorsu prstů
10
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
Histologie
Epidermálnı́ hyperplasie s hyperkeratosou, naléhajı́cı́
těsně nad kapilárnı́ cévnı́ prostory (zpravidla dilatované,
tenkostěnné).
(obr. )
1.5.2.5
Senilnı́ hemangiomy
Klinika
• běžný nález na kůži, hemangiomů přibývá se věkem
• drobné makuly a tumorky velikosti do několika mm
• živě červená barva
Histologie
1.5.2.2
Granulačnı́ tkáň
Histologický obraz odpovı́dá kapilárnı́mu hemangiomu.
(obr. )
Klinika
• vyskytuje se v hojı́cı́ch se ranách, chronických ulceracı́ch
atd.
1.5.2.6
Nevus araneus
Histologie
Řı́dké vazivo, četné kapiláry, smı́šený zánětlivý infiltrát s variabilnı́ účastı́ neutrofilů.
(obr. )
Klinika
• forma drobného hemangiomu
• často mnohočetný výskyt u jaternı́ cirrhózy
Histologie
1.5.2.3
Intravaskulárnı́ hemangiom Massonův
Klinika
• vzniká v některých organizujı́cı́ch se trombech (vény,
cévnı́ tumory, cévnı́ malformace)
• benignı́
Drobný hemangiom s centrálnı́ cévou, která se subepidermálně
větvı́.
(obr. )
1.5.2.7
Epiteloidnı́ hemangiom (angiolymfoidnı́
hyperplázie)
Histologie
Zbytky trombózované cévy; organizujı́cı́ se trombus, granulačnı́ tkáň, nepravidelné cévnı́ prostory a mnohočetné papilárnı́ endoteliálnı́ proliferace; endotelie jsou pravidelné.
Klinika
• noduly a plaky typicky na hlavě, okolo ušı́
(obr. )
Histologie
1.5.2.4
Zmnožené cévy kapilárnı́ho typu s aktivovaným endothelem,
tvořı́cı́ konvoluty. Okolo cév je hustý lymfocytárnı́ infiltrát
s přı́měsı́ eozinofilů, zpravidla hojnou. V endothelu cév jsou
při většı́m zvětšenı́ patrné drobné vakuoly. Infiltrát mı́sty tvořı́
reakčnı́ centra.
Granuloma pyogenicum
(obr. )
Úvod
Jedná se o reaktivnı́ cévnı́ hyperplázii s variabilnı́ účastı́
zánětlivého infiltrátu, který zpravidla nemá granulomatóznı́
charakter (nejsou přı́tomny modifikované histiocyty). Název
je odvozen z podobnosti s granulačnı́ tkánı́.
1.5.2.8
Bacilárnı́ angiomatóza (Rochalimea granulom)
(obr. )
Klinika
• tvorba v mı́stech drobných traumat
• křehký, lehce krvácejı́cı́ tumorek velikosti do 2 cm
• červená nebo červenofialová barva
• při bázi zúžený nebo na stopce
• rychlý vývoj
• diferenciálnı́ diagnóza: kožnı́ tumory
Etiologie
• vyvolána gram negativnı́ bakteriı́ Bartonella (B. henselae,
B. quintana)
• projevı́ se u imunodeficientnı́ch stavů (AIDS)
Klinika
• tumoróznı́, rychle rostoucı́, zpravidla vı́cečetné cévnı́ proliferace
• kůže, kosti, mozek i jiné orgány
Histologie
Jedná se o tumor z kapilár, na rozdı́l od kapilárnı́ho hemangiomu má lobulárnı́ uspořádánı́. Někdy je přı́tomen i
doznı́vajı́cı́ zánět.
(obr. )
Histologie
Cévnı́ proliferace s aktivovanými, velkými, epiteloidnı́mi,
mitoticky aktivnı́mi endoteliemi; zánět a četné neutrofily
(částečně se rozpadajı́cı́mi), shluky jemně granulárnı́ho materiálu (i v histiocytech), dobře prokazatelné střı́břenı́m dle
Warthin-Starryho.
(obr. )
11
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
1.5.2.9
Glomus tumor, glomangiom
Úvod
Drobný benignı́ tumor vycházejı́cı́ z modifikovaných buněk
hladkého svalu z arteriolovenóznı́ho spojenı́, které je součástı́
termoregulačnı́ho aparátu.
(obr. )
Klinika
• lokalizace: špičky prstů, pod nehtem
• bolestivý
Histologie
Větvı́cı́ se cévy různého kalibru, obklopené glomovými
buňkami: okrouhlé, pravidelné buňky dávajı́cı́ pozitivnı́ reakci
na protilátku proti aktinu hladkého svalu.
(obr. )
Klinika
• postiženi převážně staršı́ muži, u mladšı́ch nemocných
známka těžkého imunodefektu
• projevy často na dolnı́ch končetinách, ale i jinde na těle,
na sliznicı́ch
• mı́rně infiltrovaná, hladká, ohraničená ložiska různé velikosti
• barva červená, červenohnědá, vı́nová
• tumorky, které ulcerujı́
• projevy lymfedému na dolnı́ch končetinách
Histologie
Rozvoj Kaposiho sarkomu probı́há ve třech navazujı́cı́ch
stadiı́ch:
(obr. )
Makulárnı́ stadium (skvrna): v dermis je zvýšená celularita, nepravidelné, endothelem vystlané prostory mezi vlákny
kolagenu, mı́sty obsahujı́cı́ eryhrocyty. Původně přı́tomné
cévy zůstávajı́ zachovány a vyklenujı́ se do nově vzniklých
nepravidelných vaskulárnı́ch prostorů.
(obr. )
1.5.3
1.5.3.1
Cévnı́ tumory o hraničnı́ malignitě
Epiteloidnı́ hemangioendoteliom
Klinika
• věk: variabilnı́
• postihuje povrchové i hluboké měkké tkáně i vnitřnı́
orgány
• low grade malignı́ tumor, prognóza nejistá (recidivy,
metastázy)
Histologie
Neostře ohraničený tumor, někdy s angiocentrickým růstem
nebo asociacı́ s většı́ cévou. Kožnı́ postiženı́ je zpravidla
sekundárnı́. Buňky jsou epiteloidnı́, s růžovou, širokou cytoplasmou, často s vakuolami. Vysoká mitotická aktivita (přes
2 mitózy na 10 HPF) a buněčné atypie svědčı́ pro agresivnı́
chovánı́. Nádorové buňky okrouhlého nebo krátce vřetenitého
tvaru jsou uspořádány do hnı́zd a svazků; růst je infiltrativnı́.
Stroma je zpravidla hyalinizované až chondroidnı́. Cévnı́ markery (CD31, CD34, f. VIII) jsou pozitivnı́.
(obr. )
1.5.3.2
Kaposiformnı́ hemangioendoteliom
Vzácná forma cévnı́ho tumoru, vyskytujı́cı́ho se u dětı́.
Uvádı́me ho zde proto, že v cévnı́ch luminech tohoto
tumoru docházı́ k opakovaným trombózám, což vede
ke konzumpčnı́ koagulopatii: syndrom Kassabach-Merritová,
zmı́něný v obecné patologii.
1.5.4.1
(obr. )
Tumoroznı́ stadium: noduly vřetenitých nádorových buněk,
mitotická aktivita; hyalinnı́ globule, erytrofagocytóza.
(obr. )
1.5.4.2
Angiosarkom
Klinika
• vysoce malignı́ cévnı́ tumor
• 3 klinické typy:
– obličej a kštice staršı́ch osob
– angiosarkom při chronickém lymfedému (syndrom
Stewart-Treves, po mastektomii)
– ozařovaná kůže, ev. i po traumatu nebo s ulceracemi
• Angiosarkom obličeje začı́ná jako erytematóznı́ skvrna,
ve které vzniknou noduly, indurované plaky a ulcerace.
Prognóza je velmi špatná.
Histologie
Nepravidelné a štěrbinovité cévnı́ prostory v dermis; atypické
cévy kolem kolagennı́ch vláken, dissekujı́cı́ dermálnı́ kolagen.
Atypické endotelie; krvácenı́.
(obr. )
(obr. )
1.5.4
Stadium plaků: nepravidelné vaskulárnı́ prostory v dermis jsou již zřetelně patrné, endothelie jsou nepravidelné,
občasné mitózy; agregáty vřetenitých buněk s hyalinnı́mi
inklusemi a fagocytovanými erytrocyty; v nově vzniklých
vaskulárnı́ch prostorách se erytrocyty řadı́ jako sloupky
mincı́ (ale nevznikajı́ trombózy); fokálně krvácenı́ a depozita
hemosiderinu; přı́měs plazmocytů.
Malignı́ cévnı́ tumory
Kaposiho sarkom
Etiologie
• vyvolána infekcı́ herpes virem 8 (HHV 8)
• imunitnı́ porucha působı́ jako kofaktor (AIDS, posttransplantačnı́)
• HHV 8 je přenosný sexuálně a patrně i jinými cestami
2
Srdce
Úvod
Patologie srdečnı́ se dělı́ do několika hlavnı́ch skupin:
(obr. )
• patologie myokardu
• patologie koronárnı́ arteriı́, ischemie
12
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
•
•
•
•
patologie chlopnı́
vrozené srdečnı́ vady
patologie převodnı́ho systému
patologie perikardu
Obecně hlavnı́ úlohou srdečnı́ho svalu je udržet v chodu krevnı́
oběh. Za různých okolnostı́ je tato úloha ztı́žena a srdečnı́ sval
je podroben zvýšené námaze.
(obr. )
Na zvýšené nároky reaguje srdečnı́ sval fyziologicky zvýšenı́m
tepové frekvence a zvýšenou účinnostı́ práce při (fyziologické)
dilataci komor. Do jisté mı́ry je i hypertrofie srdečnı́ fyziologická (atletické srdce).
(obr. )
Na dlouhodobě zvýšenou zátěž srdečnı́ sval reaguje hypertrofiı́.
Pokud nedojde k rovnováze a nároky převyšujı́ možnosti svalu,
srdce dilatuje (excentrická hypertrofie) a selhává.
(obr. )
Je určitý rozdı́l mezi tlakovým přetı́ženı́m srdce (aortálnı́
stenóza, hypertenze aj.) a přetı́ženı́m objemovým (regurgitace
při insuficienci chlopně, srdečnı́ vady s pravolevým zkratem).
U tlakové hypertrofie se zvyšuje tloušt’ka stěny, u objemové hypertrofie se zvětšuje objem komory. Na tlakovou zátěž reaguje
lépe komora levá, komora pravá při zvýšeném tlaku (plicnı́
hypertenze) selhává rychleji.
(obr. )
2.1
Vrozené srdečnı́ vady (VSV)
Úvod
Jedná se o anatomické anomálie srdce a velkých cév, které jsou
přı́tomny již při narozenı́. S rostoucı́m věkem se tyto změny
zpravidla dále vyvı́jejı́.
(obr. )
Při vrozených srdečnı́ch vadách (VSV) bývá často postiženo
nejen srdce a cévy, ale též dalšı́ orgány. Může se jednat o komplikovanou malformaci, ale velmi často se jedná o následek
VSV, která postihuje dalšı́ orgány (typicky plı́ce).
z tlakového přetı́ženı́. Naopak oblasti srdce za obstrukcı́ mohou
být hypoplastické.
(obr. )
Někdy je obstrukce úplná: atrezie. V takových přı́padech je
situace složitějšı́ (při změněných poměrech krev teče jinudy).
Tak při atrezii aortálnı́ chlopně je otevřený ductus arteriosus,
kterým je zásobováno celé tělo. Vzestupná aorta i levá komora
jsou silně hypoplastické (hypoplázie levého srdce) a veškerou
práci musı́ odvádět pravá komora. V některých přı́padech je
atretická i mitrálnı́ chlopeň (pak je hypoplasie levé komory
velmi výrazná, levá komora je jen štěrbinovitá).
(obr. )
Arytmie: rozsáhlé defekty septa (zejména defekt septi primi)
je (kromě mı́šenı́ krve v defektu) provázen i postiženı́m až
chyběnı́m převodnı́ho systému a tedy kompletnı́m AV blokem.
Jiné anomálie mohou postihovat jen převodnı́ systém (WolfParkinson=White a jiné).
(obr. )
Cyanóza je způsobena určitým (absolutnı́m) množstvı́m redukovaného hemoglobinu v krvi. Vzniká za různých okolnostı́,
ne vždy souvisı́ s vrozenými srdečnı́mi vadami:
(obr. )
• lokálnı́ ischemie na periferii (stenóza nebo obstrukce
cévy), asymetrická
• ischemie při srdečnı́m selhávánı́ (v hypostatických
oblastech, symetricky)
• při plicnı́m onemocněnı́, kdy vázne výměna plynů
(zpravidla při těžkých poruchách)
• centrálnı́ ischemie při vrozených srdečnı́ch vadách s PL
zkratem
• při poruchách krevnı́ch se zvýšenı́m množstvı́
hemoglobinu v krvi (polycytemia vera), kdy je zvýšené
množstvı́ hemoglobinu a tedy i hemoglobinu redukovaného. Pozor: u vrozených srdečnı́ch vad i u plicnı́ch
poruch může být reaktivně hemoglobin zvýšený; naopak
u anemie se cyanóza neobjevuje (cyanóza nenı́ totéž co
ischemie). U otravy oxidem uhelnatým docházı́ k ischemii, ovšem bez cyanózy (tkáně jsou nápadně červeně
zbarvené).
Cyanóza mı́vá specifickou distribuci: perifernı́ při srdečnı́m
selhávánı́, na dolnı́ polovinu těla omezenou při koarktaci aorty
infantilnı́ho typu aj.
(obr. )
(obr. )
Klasifikace
Perifernı́ a centrálnı́ cyanózu lze rozlišit podle vzhledu jazyka:
centrálnı́ cyanóza při pravolevém zkratu způsobı́ cyanózu
jazyka, naopak perifernı́ cyanóza ne.
VSV se klasifikujı́ podle řady kritériı́:
(obr. )
• anatomicky (která část srdce je postižena)
• zda obsahujı́ zkrat nebo ne
• podle embryologického mechanizmu vzniku vady
• podle možnosti terapeutických zákroků
• geneticky (analýza mutacı́, prozatı́m v počátcı́ch)
Při popisech a klasifikaci srdečnı́ch vad se použı́vá několika
termı́nů:
(obr. )
Zkrat: spojka mezi velkým a malým oběhem, kudy proudı́ krev.
Záležı́ na rozsahu zkratu (kolik krve proudı́) a jakým směrem
(zkrat pravolevý a levopravý). Zkrat znamená vždy objemové
přetı́ženı́ přı́slušné části srdce. Tak napřı́klad při zkratu LP,
kdy je vyššı́ tlak ve velkém oběhu, teče krev zkratem zleva doprava a objemově přetěžuje pravé srdce (tedy malým oběhem
přes plı́ce teče většı́ objem krve).
(obr. )
Obstrukce: zúženı́ nebo úplná atrézie tepenného ústı́ nebo cévy.
Vede ke vzrůstu tlaku před překážkou, následované hypertrofiı́
(obr. )
Šelesty při vrozených vadách mı́vajı́ typický charakter a
vztah k srdečnı́mu cyklu. K diagnóze srdečnı́ vady a jejı́
přesné klasifikaci jsou dále nutné zobrazovacı́ metody, které
navı́c umožňujı́ změřit průtok jednotlivými oddı́ly srdečnı́mi
nebo zkraty. Prenatálnı́ diagnostika srdečnı́ch vad má zásadnı́
význam.
(obr. )
Při některých srdečnı́ch vadách se objevujı́ paličkovité prsty
s vyklenutými nehty (tvaru hodinového skla); přı́čina nenı́
jasná.
(obr. )
13
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
2.1.1
Vrozené srdečnı́ vady s kompletnı́m
mı́šenı́m krve
Některé srdečnı́ vady jsou doprovázeny vı́ceméně kompletnı́m
mı́šenı́m krve v srdečnı́ch komorách. Jedná se o velmi vzácné
přı́pady, kam patřı́ napřı́klad společná komora nebo rozsáhlý
úsek společné aorty. Takové vady jsou provázeny od počátku
cyanózou celého těla.
(obr. )
2.1.3.1
Fallotova tetralogie
Kombinovaná srdečnı́ vada, kde hemodynamický význam jednotlivých změn může kolı́sat; klinický obraz a prognóza
postižených se může lišit. Z neléčených pacientů se 20 let věku
dožı́vá cca 10 %, 40 let 3 %.
(obr. )
1. defekt komorového septa
2. stenóza pulmonálnı́ arterie
3. aorta nasedá nad defekt mezikomorového septa
4. hypertrofie pravé komory
Někdy jsou přı́tomny i dalšı́ změny (defekt sı́ňového septa u
Fallotovy pentalogie, ductus arteriosus, hypoplázie až atresie
pulmonálnı́ arterie aj.)
2.1.2
Vrozené srdečnı́ vady s obstrukcı́
Makroskopický nález
• atresie nebo stenóza pulmonálnı́ arterie: vede k hypertrofii a ev. i dilataci pravé komory; při atrezii k hypoplázii
pravého srdce
• aortálnı́ stenóza: vede k hypertrofii levé komory; těžké
stenózy nebo atrézie (valvulárnı́, aortálnı́) vedou k hypoplázii levého srdce: levá komora má jen minimálnı́
rozměry (někdy ani nenı́ patrná a po preparaci fixovaného
srdce se prokáže jen drobná škvı́ra ve stěně hypertrofované pravé komory); endotel je bělavý a ztluštělý (fibroelastóza); ductus arteriosus je široce otevřený, naopak
aortálnı́ oblouk až po ductus je zúžený. Častá, velmi
těžká srdečnı́ vada, ve vyvinutých přı́padech neslučitelná
se životem.
• koarktace aorty (zúženı́ aorty v ohraničeném úseku): se
dělı́ do dvou typů:
– infantilnı́: obstrukce je před odstupem ductus arteriosus; aorta zásobuje jen hlavu a hornı́ končetiny,
zbytek těla zásobuje široce otevřený dučej smı́šenou
krvı́ (cyanóza dolnı́ poloviny těla); postiženı́ se
nedožı́vajı́ dospělosti (proto infantilnı́ typ).
– adultnı́: obstrukce je až za duktem, který je
uzavřený; dolnı́ část těla trpı́ ischemiı́ a je zásobena
kolaterálami (typicky interkostálnı́ arterie, které jsou
později široké, vinuté a usurujı́ žebra). Velmi vysoký
tlak krve v hornı́ části těla, velmi nı́zký v části dolnı́
(chlad, klaudikace). Postiženı́ se dožı́vajı́ dospělého
věku, po diagnóze lze terapeuticky zasáhnout (resekce zúženého aortálnı́ho úseku, náhrada aorty syntetickými materiály).
(obr. )
Pokud u Fallotovy tetralogie nenı́ výrazná pulmonálnı́ stenóza,
klinický vývoj připomı́ná ventrikulárnı́ septálnı́ defekt a nemusı́ docházet k cyanóze. Naopak se vzrůstajı́cı́m stupněm
stenózy pulmonálnı́ arterie se cyanóza prohlubuje.
(obr. )
Stenóza pulmonálnı́ arterie do značné mı́ry chránı́ plicnı́ oběh
a nedocházı́ proto k postiženı́ plic jaké je běžné u LP zkratů.
(obr. )
Pacienti s Fallotovou tetralogiı́ zaujı́majı́ zvláštnı́ polohu
(dřepěnı́ při Fallotově tetralogii), která patrně zlepšuje hemodynamické poměry.
(obr. )
Terapie Fallotovy tetralogie je chirurgická; u klasických forem
bývá úspěšná.
(obr. )
2.1.3.2
Transpozice velkých arteriı́
U kompletnı́ch forem odstupuje aorta z pravé komory a arterie pulmonalis z komory levé. Velký a malý oběh jsou tedy
odděleny. Proto musı́ být přı́tomna nějaká komunikace mezi
oběhy. Je to bud’ defekt komorového septa (35 %) nebo defekt sı́ňového septa či průchozı́ ductus arteriosus. Defekt komorového septa je stabilnı́, ale ostatnı́ formy komunikace se
mohou uzavı́rat (což vyžaduje chirurgickou intervenci).
(obr. )
Prognóza neléčených pacientů je špatná (cyanóza, umı́rajı́ po
několika měsı́cı́ch života); terapie je chirurgická.
(obr. )
2.1.3
Srdečnı́ vady s pravo-levým zkratem a
časnou cyanózou
Klinika
Velmi vzácná je korigovaná transpozice, kde navı́c na pravou
předsı́ň navazuje levá komora a na levou předsı́ň komora pravá.
Takovı́ pacienti jsou bez potı́žı́, tato vada je však zpravidla
provázena dalšı́mi anomáliemi.
(obr. )
Pokud jsou tyto vady provázeny významným zkratem, objevuje se cyanóza ihned po narozenı́.
(obr. )
Klasifikace
• Fallotova tetralogie
• transposice velkých arteriı́
• truncus arteriosus (různě dlouhý společný kmen aorty a
plicnice)
• atresie trikuspidálnı́ chlopně (+ otevřená dučej nebo foramen ovale, zpravidla též defekt komorového septa; těžká
cyanóza; pacienti umı́rajı́ v prvnı́ch týdnech života)
• anomálnı́ žilnı́ návrat (plicnı́ žı́ly vedou zpravidla do sinus
coronarius; dále musı́ být RL zkrat v sı́ňovém septu)
2.1.4
Srdečnı́ vady s levo-pravým zkratem, bez
cyanózy
Vady, kde LP zkrat nenı́ natolik významný, aby vyvolal pulmonálnı́ hypertenzi, vedou k objemové zátěži pravé komory
(malým oběhem protéká 2 – 4×vı́ce krve než normálně). Tyto
vady jsou zpravidla dobře tolerované. Patřı́ sem zejména:
(obr. )
• defekt sı́ňového septa
• defekt komorového septa v čisté formě
14
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
Klinicky jsou tyto změny provázeny odpovı́dajı́cı́m šelestem.
Terapie je chirurgická, prognóza je dobrá.
se řešı́ chirurgicky. Drobné defekty produkujı́ šelest a nemusı́
mı́t hemodynamický význam (Rogerova choroba).
(obr. )
(obr. )
Někdy ovšem je zkrat natolik významý, že docházı́ ke vzniku
pozdnı́ cyanózy (u defektů sı́ňového septa je to v cca 10 %
přı́padů).
Kompletnı́ AV kanál je těžká srdečnı́ vada, kde defekt s. primi
je spojen s defektem membranóznı́ho mezikomorového septa.
Chlopně jsou malformované, ve vyvinutém přı́padě je přı́tomno
pět cı́pů chlopně na okrajı́ch defektu.
(obr. )
(obr. )
2.1.5
Srdečnı́ vady s levo-pravým zkratem a
pozdnı́ cyanózou
Klinicky velmi důležitá skupina srdečnı́ch vad. Vzhledem
k nepřı́znivému vývoji vady je pro osud pacienta velmi důležitá
včasná diagnóza a korekce vady.
(obr. )
Vývoj probı́há v několika fázı́ch:
(obr. )
1. Po narozenı́ je po tlakových změnách souvisejı́cı́ch
s otevřenı́m malého oběhu plicemi tlak vyššı́ v levé
komoře. Zkratem protéká krev zleva doprava.
2. Docházı́ k objemovému přetı́ženı́ pravé komory a objemové zátěži plicnı́ho řečiště, které je tı́m poškozováno.
Reaktivně docházı́ k hypertrofii medie pulmonálnı́ch arteriı́ a vazokonstrikci, což zvyšuje odpor plicnı́ho řečiště.
3. Zvýšený plicnı́ odpor vede ke zvýšenı́ tlaku v pravé
komoře; k zátěži objemové se přidává zátěž tlaková; svalovina pravé komory hypertrofuje a tlak v malém řečišti
dále roste.
4. Změny plicnı́ho řečiště se stávajı́ ireversibilnı́ (intimálnı́
proliferace a obstrukce).
5. Tlak v pravé komoře stále roste, až dosáhne tlaku
v komoře levé. Po krátkou dobu se tlaky vyrovnávajı́, krev
zkratem přestane proudit, šelest ustává.
6. Tlak v komoře pravé posléze přesáhne tlak systémový,
průtok zkratem se obrátı́, PL zkrat vyvolá cyanózu: pozdnı́
cyanóza (Eisenmengerův syndrom)
2.1.6
Dalšı́ vrozené srdečnı́ vady
Úvod
Srdečnı́ch vad je celá řada; mnohé komplikované srdečnı́
vady majı́ specifické názvy (dvouvýtoková pravá komora,
dvouvýtoková levá komora). Dále sem patřı́ i malformace
chlopnı́ a malformace koronárnı́ch arteriı́.
(obr. )
2.1.6.1
Odstup koronárnı́ arterie z a. pulmonalis
(Levá) koronárnı́ arterie odstupuje z a. pulmonalis. To vede
k těžké ischemii myokardu (anginóznı́ bolesti), infarktu a
srdečnı́mu selhánı́.
(obr. )
Klinicky dı́tě v ischemických epizodách trpı́ anginóznı́mi
bolestmi s křikem; EKG prokáže změny typické pro ischemii
včetně Q vlny.
(obr. )
Při včasné diagnóze se vada dá chirurgicky řešit.
(obr. )
Prognóza je špatná. Korekci vady je nutné provést co nejdřı́ve,
tedy než se vyvinou plicnı́ změny. Potom je již vada chirurgicky
nekorigovatelná (uzávěr by vedl k srdečnı́mu selhánı́). Stav
plicnı́ho řečiště při plánovánı́ zákroku se hodnotı́ plicnı́ biopsiı́.
2.1.7
(obr. )
Klinika
Mezi vady s pozdnı́ cyanózou patřı́:
Nejúčinnějšı́ je chirurgická léčba, pokud možno s korekcı́ vady.
Pro uzávěry defektů se použı́vajı́ protézy, pro náhradu chlopnı́
existuje řada typů umělých chlopnı́.
(obr. )
• ductus arteriosus communis (a některé podobné: aortopulmonálnı́ okénko)
• velké defekty sı́ňového septa
• velké defekty komorového septa
• kompletnı́ AV kanál
Léčba srdečnı́ch vad
(obr. )
Zpravidla je snaha po co nejčasnějšı́ korekci vady.
(obr. )
Otevřený ductus arteriosus je prototyp pozdně cyanotické
vady. Je provázený typickým šelestem. Chirurgické řešenı́
(podvaz a protětı́ duktu) je nutné provést co nejdřı́ve.
Umělé materiály mohou vyvolávat dalšı́ komplikace (hemolýza
při rozbı́jenı́ erytrocytů umělou chlopnı́, bakteriálnı́ endokarditis a trombózy, poškozenı́ a selhánı́ protézy a dalšı́).
(obr. )
(obr. )
Defekty sı́ňového septa jsou různého typu. Z 90 % se jedná
o defekt sekundárnı́ho septa, který se uplatňuje zkratem. Defekty s. primi navı́c bývajı́ spojeny s defektem hornı́ částı́ septa
komorového (v extrémnı́m přı́padě se jedná o AV kanál) a dále
je přerušeno mezikomorové vedenı́.
(obr. )
Defekty komorového septa majı́ různou lokalizaci. Menšı́ defekty (zejména muskulárnı́) se asi v 50 % přı́padů spontánně
uzavı́rajı́ v průběhu prvnı́ho roku života, stav se proto sleduje a operace odkládá. Velké defekty membranóznı́ho septa
2.2
Ischemická choroba srdečnı́
Úvod
Přı́činou ischemie srdečnı́ je v naprosté většině přı́padů
atheroskleróza. Ostatnı́ procesy (cévnı́ anomálie, vaskulitidy
atd.) nebereme v této kapitole v úvahu. S postupujı́cı́mi
15
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
atherosklerotickými změnami koronárnı́ch arteriı́ se rozvı́jejı́
i ischemické změny na srdečnı́ svalovině.
(obr. )
Klasifikace
Ischemie srdečnı́ se klasifikuje podle lokalizace, stupně
poškozenı́ atd.; zejména však podle průběhu na
(obr. )
• akutnı́ ischemii (infarkt; náhlá smrt, arytmie)
• chronickou ischemii (fibróza myokardu; angina pectoris,
srdečnı́ selhánı́)
Topograficky je ischemie v oblasti povodı́ postižené tepny.
Cévnı́ zásobenı́ je relativně variabilnı́. U asi 80 % populace
je dominantnı́ pravá koronárnı́ arterie, která zásobuje pravou
komoru, zadnı́ část septa a zadnı́ stěnu levé komory srdečnı́.
U části populace je poměr (vzhledem k objemu zásobené svaloviny) vyrovnaný nebo má převahu levá koronárnı́ arterie.
eosinofiliı́, ztráta jader a posléze i přı́čného žı́hánı́, prostoupenı́ tkáně neutrofily, překrvenı́ až prokrvácenı́ na periferii. Makroskopicky je postižená tkáň jı́lovitě žlutá, mı́sty
prokrvácená.
(obr. )
Od třetı́ho do 10 dne se nekrotická vlákna rozpadajı́, zmnožujı́
se makrofágy a neutrofilů postupně ubývá. Tvořı́ se granulačnı́
tkáň.
(obr. )
Po desátém dni je vytvořena granulačnı́ tkáň s fibroblasty. Celularita postupně klesá, vazivo vyzrává, tvořı́ se
jizva. Makroskopicky je oblast infarktu šedá, stěna může být
ztenčená.
(obr. )
Po dvou měsı́cı́ch je oblast nekrózy tvořena vyzrálou jizvou.
(obr. )
(obr. )
Při postiženı́ pravé koronárnı́ arterie tedy docházı́ k infarktu
zadnı́ části septa a zadnı́ stěny levé komory (infarkty pravé
komory se klinicky přı́liš neuplatňujı́). Při postiženı́ ramus descendens levé koronárnı́ arterie docházı́ k infarktu přednı́ stěny
a přednı́ části mezikomorového septa, při postiženı́ r. circumflexus je postižena laterálnı́ oblast levé komory.
(obr. )
Pokud docházı́ k postupnému vývoji ischemie, majı́ čas se
vytvořit kolaterály a následky uzávěru cévy pak nejsou tak
devastujı́cı́, jako pokud dojde k ischemii náhle.
(obr. )
2.2.1.1
Komplikace infarktu myokardu
náhlý uzávěr při malém postiženı́ srdečnı́ svaloviny: infarkt,
hrozı́ i ruptura srdečnı́ (nenı́ hypertrofie, zbytek svaloviny je
funkčnı́ a je schopen vyvinout vysoký systolický tlak)
(obr. )
postiženı́ papilárnı́ho svalu s rupturou (na rozdı́l od endokarditidy se trhá svalovina, ne šlašinky); ruptura vede k náhlé insuficienci mitrálnı́ chlopně
(obr. )
ruptura mezikomorového septa s rychlým kombinovaným komorovým selhánı́m
(obr. )
2.2.1
Infarkt myokardu
Úvod
Následek aktutnı́ ischemie myokardu s nekrózou svalových
vláken různého rozsahu. Nekróza je ireversibilnı́ (srdečnı́
buňky neregerujı́) a pokud pacient přežı́vá, hojı́ se jizvou.
(obr. )
K ireversibilnı́ nekróze buněk docházı́ po 30 minutách kompletnı́ ischemie. Včasná terapie zaměřená na zprůchodněnı́
postižené cévy může vést k značnému omezenı́ rozsahu infarktového ložiska.
(obr. )
Klinika
• náhlá, silná bolest na hrudi
• bolest se projikuje do levé hornı́ končetiny i jinam
• doprovázena bývá cyanózou, pocenı́m, rychlým, mělkým
pulsem, dypnoı́
• EKG změny
• laboratornı́ změny (průkaz intracelulárnı́ch proteinů,
které se dostávajı́ ven z nekrotických buněk: CK, troponin)
rozvoj aneurysmatu stěny s přetı́ženı́m komory a s hrozbou
ruptury, trombózou (s embolizacemi; jinak ale trombóza
aneurysmatu nepřı́znivé hemodynamické účinky aneurysmatu
tlumı́); aneurysma mezikomorového septa bránı́ plněnı́ pravé
komory (Bernheimův syndrom)
(obr. )
fatálnı́ arytmie pokud infarkt postihne též převodnı́ systém
(septum)
(obr. )
endokardiálnı́ trombóza s trombembolizacemi do koronárnı́ch
arteriı́ (dalšı́ infarkt), mozkových tepen (infarkt mozku),
mesenterických arteriı́ s často infaustnı́m infarktem střeva, do
dolnı́ch končetin s přetı́ženı́m levé komory, do sleziny nebo
ledvin (zde je klinický význam zpravidla malý).
(obr. )
perikarditis (časná i pozdnı́), klinicky menšı́ význam, lze
auskultovat
(obr. )
srdečnı́ selhánı́
(obr. )
Histologie
trombózy dolnı́ch končetin
Typické histologické změny při infarktu myokardu jsou histologicky patrné až po 24 hodinách (časnějšı́ průkaz je sice
možný, vyžaduje však speciálnı́ metody, odběr čerstvé tkáně
atd., což je možné pouze v experimentu).
(obr. )
(obr. )
Histologické změny jsou charakterizované zprvu lehkým
edémem a separacı́ vláken, zmnoženými intravaskulárně
uloženými neutrofily, které postupně prostupujı́ do intersticia.
Po 24 hodinách jsou již změny typické: nekróza se zvýšenou
2.2.2
Chronická ischemie myokardu
16
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
Úvod
Při chronické ischemické chorobě srdečnı́ docházı́ k postupnému zániku svalových vláken a jejich náhradě vazivovou
tkánı́. Koronárnı́ arterie jsou různým způsobem stenotické.
(obr. )
Klinika
• zpravidla doprovázena hypertrofiı́ a někdy i dilatacı́
srdečnı́ho svalu levé komory
• bývajı́ ponámahové a později i klidové záchvaty anginóznı́ch bolestı́ na hrudnı́ku
• tak jako u infarktu myokardu však existujı́ i klinicky němé
formy
• terapeuticky se uplatňujı́ balonové dilatace stenotických
cév nebo přemostěnı́ stenotických úseků venoznı́mi štěpy
Histologie
Chronická ischemie myokardu se projevuje disperznı́ fibrózou.
Zpravidla jsou ve svalových buňkách též známky hypertrofie
(zvětšená jádra svalových buněk). Vazivo je zmnožené zejména
perivaskulárně. Často bývajı́ ve vazivu četnějšı́ cévy.
(obr. )
Podle rozsahu fibrózy je ovlivněna srdečnı́ činnost.
(obr. )
Fibróza srdečnı́ může vzniknout i po jiných chorobách
(napřı́klad virové myokarditidě, difterii aj.).
(obr. )
– opakovaná plicnı́ embolizace
– primárnı́ plicnı́ hypertenze
– některé formy vaskulitid postihujı́cı́ plı́ce
• postiženı́ hrudnı́ku
– snı́ženı́ pohyblivosti hrudnı́ stěny (cor kyphoscolioticorum)
– těžká obesita
• poruchy vyvolávajı́cı́ plicnı́ arteriálnı́ vasokonstrikce
– metabolická acidóza, hypoxemie, pobyt ve výškách
atd.
Akutnı́ cor pulmonale vzniká po plicnı́ thrombembolizaci.
Náhlá zátěž vyvolá tlakové přetı́ženı́ pravé komory, které může
vést k selhánı́ srdečnı́mu a rychlé smrti. Jako komplikace tohoto stavu se někdy objevı́ paradoxnı́ embolizace, kdy vlivem
změny tlakových poměrů se otevı́rá neuzavřené foramen ovale
a emboly se tak zkratem dostávajı́ do velkého oběhu.
(obr. )
Chronické cor pulmonale vzniká z výše uvedených přı́čin.
Stěna pravé komory přesahuje 3 mm. Přı́slušné změny jsou
i na EKG (včetně známek doprovodné hypertrofie pravé sı́ně)
a průkazné jsou i zobrazovacı́ metody a dalšı́ vyšetřenı́. U
těžkých forem se na endotelu a. pulmonalis mohou objevovat známky počı́najı́cı́ atherosklerózy. U vrozených srdečnı́ch
vad docházı́ k dalšı́m komplikacı́m. Přetı́žená pravá komora má
sklon k selhávánı́ a pokud se nepodařı́ odstranit vyvolávajı́cı́
přı́činu, má fatálnı́ následky. I když se přı́činu odstranit podařı́,
změny na srdci přetrvávajı́.
(obr. )
2.3
Hypertenznı́ choroba srdečnı́
2.5
Úvod
Hypertenznı́ choroba již byla popsána Zde se budeme zabývat
vlivem hypertenze na srdečnı́ sval.
(obr. )
Systémová hypertenze vede k hypertrofii svaloviny levé komory. Rozsah hypertrofie záležı́ na stupni hypertenze a délce
trvánı́.
(obr. )
Klinika
• stěna levé komory je ztluštělá nad 10 mm (může dosahovat i 20 mm a váha srdce 500 g)
• stěna je tuhá, což může bránit plněnı́ komory pri diastole
• těžká hypertrofie levé komory může vést k relativnı́ insuficienci chlopně
Histologie
Svalová vlákna jsou ztluštělá, jádra jsou zvětšená, hranatého
tvaru. Často bývá doprovodná fibróza (hypertrofický myokard
je náchylný k ischemii).
(obr. )
Chlopennı́ vady srdečnı́
Úvod
Změny na chlopnı́ch mohou mı́t charakter stenózy, insuficience
nebo obojı́. Může se jednat o změny vrozené (při vrozených
srdečnı́ch vadách) nebo zı́skané (revmatismus, akutnı́ endokarditis, degenerativnı́ změny při atheroskleróze). Někdy se
mohou přı́činy kombinovat: vrozená změna aortálnı́ chlopně,
kdy nedojde k separaci některé chlopně a vzniká bikuspidálnı́
aortálnı́ chlopeň, vede k daleko výraznějšı́mu provoznı́mu
postiženı́ chlopně a degenerativnı́ změny se objevujı́ časně.
(obr. )
Etiologie
• endokarditis (akutnı́, chronická, zejména revmatická) 2
• senilnı́ degenerativnı́ změny (kalcifikujı́cı́ aortálnı́ stenóza)
• degenerace kongenitálně změněné chlopně
• infekčnı́ endokarditis (akutnı́ a subakutnı́ endokarditis)
• prolaps mitrálnı́ chlopně
• relativnı́ insuficience při hypertrofii myokardu
• ruptura šlašinky nebo papilárnı́ho svalu
• fenestrace chlopnı́ (zpravidla nejsou klinicky významné)
• a některé dalšı́
Klinika
• klinické projevy, výsledky auskultace a zobrazovacı́ch
metod vyplývajı́ z logiky anatomických poměrů
2.4
Plicnı́ hypertenze, cor pulmonale
Etiologie
• postiženı́ plicnı́ho parenchymu
– chronická obstrukčnı́ bronchopulmonálnı́ choroba
– intersticiálnı́ plicnı́ fibróza
– cystická fibróza, bronchiektasie
– pneumokonióza
• postiženı́ plicnı́ch cév
Makroskopický nález
• srdečnı́ ústı́ je při stenóze zúžené, někdy i velmi výrazně
• chlopeň je svraštělá, do různé mı́ry (dle etiologie) kalcifikovaná
• srdečnı́ oddı́ly před stenózou jsou hypertrofické a ev. dilatované
2
Mluvı́me-li o endokarditidě, máme zpravidla na mysli postiženı́
chlopnı́
17
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
• komory za insuficientnı́ mitrálnı́ nebo trikuspidálnı́
chlopnı́ hypertrofujı́
• bývá zvýšená frekvence akutnı́ endokarditidy
• terapie: náhrada chlopně
2.5.1
Mitrálnı́ stenóza
Etiologie
• zpravidla postrevmatická stenóza
2.5.4
Aortálnı́ insuficience
Etiologie
• akutnı́ endokarditis a stav po akutnı́ endokarditidě
• relativnı́ insuficience při hypertrofii levé komory
• dilatace aorty (syfilis, Marfanův syndrom aj.)
Klinika
• hypertrofie levé komory
• vysoké aortálnı́ pulsnı́ vlny (vyvolávajı́ až pohyby hlavy)
• srdečnı́ selhánı́ nastává pozdě
• nebezpečı́ náhlé smrti, zejména při námaze (bez známek
srdečnı́ho selhávánı́)
Aortálnı́ stenóza a insuficience se často vyskytujı́ společně.
(obr. )
Klinika
• výrazná dilatace levé sı́ně (prokazatelná rtg)
• téměř vždy je fibrilace sı́nı́ (+ arytmie)
• endokardiálnı́ tromby v sı́ni; systémové embolizace
• plicnı́ městnánı́ (induratio rubra pulmonum, sputum croceum)
• přenos zátěže na pravou komoru, městnavé srdečnı́ selhánı́
při dekompenzaci
• levá komora je obvyklé velikosti
• špatně se snášı́ fyzická zátěž, zvýšenı́ krevnı́ho tlaku atd.
při zátěži nenı́ adekvátnı́
2.5.5
Trikuspidálnı́ chlopeň, pulmonálnı́ chlopeň
Postiženı́ trikuspidálnı́ chlopně je vzácné. Vyskytuje se jednak
relativnı́ insuficience při dilatace selhávajı́cı́ho srdce a dále asi
u poloviny pacientů s karcinoidovým syndromem.
(obr. )
Karcinoidový syndrom nastává u pacientů s karcinoidem mimo
portálnı́ povodı́ (plı́ce, ovarium) nebo u malignı́ho karcinoidu
metastazujı́cı́ho do jater. Změny mohou postihnout i chlopeň
pulmonálnı́.
(obr. )
2.5.2
Mitrálnı́ insuficience
Etiologie
• postrevmatická stenóza
• akutnı́ endokarditis a stav po akutnı́ endokarditidě
• prolaps mitrálnı́ chlopně
• ruptura papilárnı́ho svalu nebo šlašinky
• fibróza papilárnı́ho svalu
• relativnı́ insuficience při hypertrofii levé komory
Klinika
• v kombinaci se stenózou nebo samostatně
• dilatace levé sı́ně (podle stupně insuficience)
• endokardiálnı́ tromby v sı́ni; systémové embolizace
• plicnı́ městnánı́ (induratio rubra pulmonum, sputum croceum)
• levá komora je hypertrofická
Trikuspidálnı́
chlopeň
je
ztluštělá,
s
depozity
mukopolysacharidů. Karcinoid plic může vyvolat obdobné
změny na mitrálnı́ chlopni.
(obr. )
Mezi kongenitálnı́ malformace trikuspidálnı́ chlopně patřı́ Ebsteinova malformace (posun trikuspidálnı́ chlopně dolů do komory).
(obr. )
Trikuspidálnı́ chlopeň může být postižena i v rámci akutnı́
bakteriálnı́ endokarditidy.
(obr. )
2.5.6
Akutnı́ a chronický revmatismus,
revmatická horečka
Úvod
2.5.3
Aortálnı́ stenóza
Etiologie
• postrevmatická stenóza
• senilnı́ kalcifikujı́cı́ aortálnı́ stenóza
• degenerativnı́ změny a kalcifikace kongenitálně malformované chlopně
Klinika
• výrazná hypertrofie levé komory
• možná koronárnı́ ischemie při snı́ženém tlaku v aortě
• při stabilizované stenóze může kompenzačnı́ hypertrofie
vydržet roky, nicméně hrozı́ srdečnı́ selhánı́
• nebezpečı́ náhlé smrti, zejména při námaze (bez známek
srdečnı́ho selhávánı́)
Jedná se o autoimunitnı́ reakci vyvolanou u citlivých osob
streptokokovou infekcı́ (angı́na). Reakce má akutnı́ a chronickou fázi a vede k postiženı́ řady orgánů. Jejı́ výskyt v dnešnı́
době klesá.
(obr. )
Etiologie
• automimunitnı́ hypersenzitivnı́ reakce spuštěna infekcı́
streptokoky skupiny A (pharyngitis)
• přesný mechanismus nenı́ znám, pravděpodobně se jedná
o zkřı́ženou reakci danou podobnostı́ antigenů tkáňových
a antigenů streptokokka
• vyvı́jı́ se asi u 3 % pacientů se streptokokkovou infekcı́
• akutnı́ fáze je charakterizována alteracı́ tkánı́ (fibrinoidnı́
nekróza), chronická fáze je reparativnı́ proces, patologicky
se uplatňujı́cı́ na srdečnı́ch chlopnı́ch
18
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
Klinika
• začátek je dva až čtyři týdny po infekci streptokokkem
• migrujı́cı́ polyarthritis ve velkých kloubech
• pancarditis:
– endokarditis
– myokarditis
– perikarditis
• erythema marginatum (kožnı́ eflorescence)
• chorea
• a dalšı́ přı́znaky
• citlivost na streptokokky zůstává, s opakovanou infekcı́ se
akutnı́ revmatismus opakuje
• chronické změny se týkajı́ endokarditického postiženı́
srdečnı́ch chlopnı́ (zejm. mitralis) a projevı́ se po
desı́tkách let
2.5.9
Myxoidnı́ degenerace mitrálnı́ chlopně
s prolapsem
Klinika
• poměrně častá choroba (3 % dospělé populace v západnı́ch
zemı́ch)
• echokardiografický obraz je typický
• auskultačně se ozývá cvaknutı́ ve střednı́ části systoly, kdy
se napne cı́p mitrálnı́ chlopně plachtovitě vyklenutý do
levé předsı́ně a vzhledem k insuficienci je přı́tomen i systolický šelest
• většinou je průběh asymptmatický, ale může se komplikovat (insuficience chlopně, bakteriálnı́ endokarditis,
trombóza a trombembolie, arytmie
• terapie: chirurgická
Histologie
Typickým znakem akutnı́ fáze jsou drobné granulomy kolem
drobných ložisek fibrinoidnı́ nekrózy — tzv. Aschoffova tělı́ska.
Skládajı́ se z většı́ch makrofágů se širokou cytoplasmou
(Aničkovovy buňky). Později se léze hojı́ fibrózou. V myokardu
tak vznikajı́ drobné jizvičky různého rozsahu, na perikardu
mohou vzniknout ohraničené srůsty, v chlopnı́ch se však tvořı́
granulačnı́ tkáň, což vede k vaskularizaci chlopně. Organizace
granulačnı́ tkáně fibrózou (a depozity kalcia) vede k deformaci
chlopně, což se projevı́ stenózou a často též nedomykavostı́.
2.5.10
Marantická endokarditis
Trombotické sterilnı́ vegetace na chlopnı́ch u pacientů
v těžkém stavu (tumory, sepse). Stav se může komplikovat
thrombembolizacı́.
(obr. )
(obr. )
Na kloubech se akutnı́ revmatismus projevı́ sterilnı́ synovitidou s výpotkem, a smı́šeným zánětlivým exsudátem. Akutnı́
arthritis se hojı́ bez dalšı́ch následků.
(obr. )
2.5.11
Infekčnı́ endokarditis
Úvod
Jedná se v prvé řadě o postiženı́ chlopnı́, možné současné
postiženı́ endokardu mimo chlopně nenı́ významné.
Onemocněnı́ je charakteristické těžkým stavem pacienta
se sepsı́, destrukcı́ chlopnı́ a septickými emboly.
2.5.7
Kalcifikujı́cı́ aortálnı́ stenóza
Klinika
• častá; v západnı́ch zemı́ch dnes častějšı́ než revmatické
poškozenı́ aortálnı́ chlopně
• postihuje osoby vyššı́ho věku (opotřebenı́ chlopně) — 80
let
• postupně se zvyšuje tlakový gradient chlopně, komorový
tlak přes 200 mm Hg
• průsvit je redukovaný (z normálnı́ch 4 cm 2 na 0.5 – 1 cm
2
)
• hypertrofie s ischemiı́ (nı́zký tlak v aortě)
• anginóznı́ bolesti, srdečnı́ synkopy, smrt
• u symptomatických pacientů je nutná náhrada chlopně,
asymptomatičtı́ pacienti léčbu nevyžadujı́
2.5.8
Degenerativnı́ změny kongenitálně
malformované chlopně
Postihuje chlopně, kde nedošlo k rozdělenı́ na jednotlivé lunuly.
Obraz je obdobný jako u kalcifikujı́cı́ aortálnı́ stenózy, ale
změny nastávajı́ dřı́ve: u bikuspidálnı́ chlopně před 60 rokem,
u monokuspidálnı́ chlopně kolem 40 roku života.
(obr. )
(obr. )
2.5.11.1
Akutnı́ bakteriálnı́ endokarditis
Klinika
• pyogennı́ bakterie, typicky Staphylococcus aureus, ale též
jiné
• predispozice:
– poškozenı́ chlopně (např. při vrozených srdečnı́ch
vadách, myxomatóznı́ mitrálnı́ chlopeň, bikuspidálnı́
aortálnı́ chlopeň, umělé chlopně)
– sepse, úrazy atd.
– i.v. narkomani
– imunodeficientnı́ stavy, diabetes, alkoholismus
– srdečnı́ katetry
• horečky, septický stav
• někdy však jen vyčerpánı́, ztráta váhy, celkové přı́znaky
odpovı́dajı́ chřipce
• šelest při destrukci chlopně
• glomerulonefritis
• petechie
• septické emboly
• srdečnı́ selhánı́
• pozitivnı́ kultivace z krve
• pozitivnı́ nález při zobrazovacı́ch metodách (echokardiografie)
• terapie: vysoké dávky antibiotik; ne vždy úspěšná, i u
vyléčených přı́padů je často chlopeň poškozena
19
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
Makroskopický nález
• vegetace na chlopnı́ch
• distálnı́ septické embolizace
• destrukce chlopně s fenestracemi
• utrženı́ chlopně v oblasti chordae tendinae (s akutnı́ insuficiencı́)
Histologie
Vegetace obsahujı́ velké množstvı́ bakteriı́ (nebo jiného
vyvolávajı́cı́ho agens). Septické trombemboly vyvolajı́ nekrózu
prostoupenou neutrofily a přı́slušným vyvolávajı́cı́m agens
(kokky).
(obr. )
2.5.11.2
Subakutnı́ endokarditis
Klinika
• méně virulentnı́ agens, nejspı́še Streptococcus viridans,
ale i jiné
• predispozice jsou podobné jako u akutnı́ endokarditidy
• vyčerpánı́, ztráta váhy, celkové přı́znaky odpovı́dajı́
chřipce
• glomerulonefritis
• petechie
• aseptické emboly
• pozitivnı́ kultivace z krve
• pozitivnı́ nález při zobrazovacı́ch metodách (echokardiografie)
• terapie: vysoké dávky antibiotik
Makroskopický nález
• vegetace na chlopnı́ch, často s tvorbou granulačnı́ tkáně
• distálnı́ embolizace, bez vývoje sekundárnı́ch abscesů
• destrukce chlopně s fenestracemi
Histologie
2.6
Kardiomyopatie
Úvod
Kardiomyopatie jsou choroby, jejichž podkladem je primárně
porucha myokardu samotného. Sekundárnı́ poruchy (ischemie
aj.) do této skupiny nepatřı́.
(obr. )
Klasifikace
• kardiomyopatie s dilatacı́
• hypertrofická kardiomyopatie
• restrikčnı́ kardiomyopatie
2.6.1
Kardiomyopatie s dilatacı́ srdce
Úvod
Kardiomyopatie charakterizovaná poruchou kontraktility, hypertrofiı́ a zejména dilatacı́ komor.
(obr. )
Etiologie
• infekce (viry, chlamydie, bakterie atd.)
• jedy (alkohol, katecholaminy, cyklofosfamid, oxid uhelnatý aj.)
• metabolické choroby (hyper= a hypothyreóza, hyper= a
hypokalémie, hemochromatóza aj.)
• neuromuskulárnı́ choroby (svalové dystrofie, Friedreichova
ataxie aj.)
• střádacı́ metabolická onemocněnı́ (amyloidóza, glykogenózy)
• infiltrace myokardu (leukemie, lymfom, karcinóza, postiradiačnı́ fibróza)
• myokarditis
• rejekce transplantátu
Podobná jako u akutnı́ endokarditidy.
(obr. )
2.5.11.3
Endokarditis při systémovém erythematodu
(Libman Sacks)
Klinika
• věk: kdykoliv, typicky mezi 20 až 50 rokem věku, ale i děti
• chronické selhávánı́ srdečnı́, postupně narůstajı́cı́
(postiženı́ nesnesou zátěž)
• ejekčnı́ frakce klesá pod 25 %
• relativnı́ insuficience chlopnı́, šelesty
• srdce je zvětšené, kulovité
• smrt po 2 – 5 let
• terapie: transplantace srdce
Klinika
Součástı́ systémového erythematodu bývá poměrně často
verukóznı́ endokarditis. Z klinického hlediska je však méně
významná než postiženı́ jiných orgánů; hojı́ se bez chlopennı́ch
defektů.
(obr. )
Makroskopický nález
Postižena je mitrálnı́ chlopeň, vzácně též chlopeň aortálnı́.
Připomı́ná revmatickou endokarditis. Vegetace jsou menšı́ a
pevnějšı́ než u bakteriálnı́ endokarditidy, k destrukci chlopně
nedocházı́.
(obr. )
Makroskopický nález
Srdce je celkově zvětšené, nejen levá komora. Komory jsou
dilatované, ale stěna levé komory nemusı́ být ztluštělá (vzhledem k dilataci). Někdy jsou přı́tomny i nástěnné thromby
(nebezpečı́ thrombembolizace), kromě toho jsou komory
zpravidla vyplněny postmrtnými koaguly. Koronárnı́ arterie
nemusı́ vykazovat změny (toto onemocněnı́ nemá ke koronárnı́m arteriı́m vztah).
(obr. )
Histologie
Histologie je nepřı́značná. Může být přı́tomna fibróza
myokardu. Pokud je přı́činou dilatace a selhánı́ srdečnı́ho
myokarditida (zejm. virová), pak budou přı́tomny lymfocytárnı́ infiltráty a ev. i drobné nekrózy.
(obr. )
20
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
2.6.2
Hypertrofická (obstrukčnı́)
kardiomyopatie
Úvod
Geneticky podmı́něná porucha postihujı́cı́ sarkomerálnı́ proteiny svalových buněk, projevujı́cı́ se ztrátou pravidelného
uspořádánı́ svalových buněk myokardu (zejména oblasti
septa), hypetrofiı́ mezikomorového septa a řadou klinických
problémů.
(obr. )
Fibroelastóza endokardu: vyskytuje se jednak u některých
vrozených srdečnı́ch vad (hypoplázie levého srdce) a také jako
progresivnı́ onemocněnı́, postihujı́cı́ předevšı́m endokard levé
komory. Etiologie nenı́ známa. Onemocněnı́ progreduje ke smrti, terapeuticky se provádı́ balonková dilatace komor.
(obr. )
Mutace v některém genu kódujı́cı́m sarkomerálnı́ proteiny.
Primárnı́ i sekundárnı́ amyloidóza, senilnı́ amyloidóza (isolované postiženı́ srdečnı́ho svalu u staršı́ch osob); kromě restriktivnı́ch poruch může vyvolávat arytmie, vést k dilataci komor, napodobovat přı́znaky ischemických chorob a často je
též asymptomatická.
(obr. )
(obr. )
(obr. )
Etiologie
Klinika
• autosomálně dominantnı́ choroba s variabilnı́ penetracı́ +
nové mutace
• hypertrofie mezikomorového septa, která bránı́ plněnı́ komory v diastole
• navı́c též obstrukce výtokového traktu levé komory
• systolický šelest
• fokálnı́ ischemie mezikomorového septa
• fibrilace sı́nı́ s nástěnnou trombózou (a trombembolizacemi)
• sklon k fatálnı́m arytmiı́m, zejm. ponámahovým, a náhlé
smrti (náhlá smrt mladých atletů je často způsobena
touto chorobou)
• terapie: vzhledem k variabilnı́m projevům je různá dle
přı́znaků:
– septotomie, indukované infarkty septa alkoholem
pokud dominujı́ přı́znaky obstrukce
– kardiostimulátory upravujı́cı́ směr systolické kontrakce myokardu
– léky pro zlepšenı́ diastolické relaxace myokardu
– implantované defibrilátory u těch, kteřı́ nějak přežili
(zpravidla fatálnı́) arytmii
Makroskopický nález
• výrazné, asymetrické ztluštěnı́ mezikomorového septa (ale
ne vždy, s arytmiemi nekoreluje)
Histologie
Nepravidelná, všesměrná orientace svalových vláken, větvenı́
vláken, fibóza.
(obr. )
2.6.3
Restriktivnı́ kardiomyopatie
Úvod
Skupina srdečnı́ch poruch, kdy vázne diastolické plněnı́
srdečnı́ch komor z důvodu zvýšené rigidity myokardu.
(obr. )
Pozor: nejedná se o konstriktivnı́ perikarditis a podobné procesy, při kterých je dilatace komor omezena nějakým vnějšı́m
procesem, typicky kalcifikujı́cı́ perikarditidou (cor petrosum).
(obr. )
Endokardiálnı́ fibróza je proces neznámé etiologie, postihujı́cı́
endokard komor a posléze i chlopně. Onemocněnı́ postihuje
děti v tropických oblastech (Afrika).
(obr. )
Löfflerova endokarditis: endomyokardiálnı́ fibróza s velkými
nástěnnými tromby. Onemocněnı́ zpravidla doprovázı́ eosinofilnı́ leukemie (toxiny z eosinofilů postihujı́ myokard). I toto
onemocněnı́ se nejčastěji vyskytuje v tropech.
2.7
Myokarditis
Úvod
Zánět myokardu, nejčastěji virového původu.
(obr. )
Etiologie
• viry, zejména Coxackie A a B, dále cytomegaloviry a HIV
• doprovodná myokarditis při virózách (chřipka)
• paraziti: Trypanosoma (Chagasova choroba), Trichinella
• Borrelie
• difterická myokarditis je způsobena difterotoxinem
(nekrózy)
• AIDS (myokarditis nejasné etiologie, primárnı́ HIV
myokarditis a sekundárnı́ myokarditidy pri oportunnı́ch
infekcı́ch)
• léky
• systémové choroby (lupus erythematodes, polymyositis)
• revmatická horečka
• sarkoidóza
• odhojovánı́ po srdečnı́ transplantaci aj.
• hypersensitivnı́ myokarditis
• myokarditis při sepsi
Etiologie
• projevy jsou různé, od asymptomatických až po srdečnı́
selhánı́, arytmie a náhlou smrt
• i asymptomatická myokarditis se projevı́ za zvýšené
námahy (tělesná aktivita + chřipka)
• námaha může zhoršit nejen klinický stav, ale i provokovat
poškozenı́ myokardu
• vyčerpánı́, palpitace, dyspnoe + u sekundárnı́ch
myokarditid projevy základnı́ho onemocněnı́
• může (po delšı́ době) vést ke kardiomyopatii dilatačnı́ho
typu
Histologie
Lymfocytárnı́ infiltráty, někdy nekrózy (zpravidla malé), hojı́cı́
se fibrózou svalu.
(obr. )
U hypersensitivnı́ formy jsou přı́tomy četné neutrofily, u
obrovskobuněčné formy jsou přı́tomny obrovské buňky (histiocyty a svalové buňky).
(obr. )
U parazitárnı́ch myokarditid se prokáže etiologické agens
(trichinella, trypanosoma).
(obr. )
Při sepsi může být sekundárně postižený i myokard (abscesy
různé velikosti, septické embolizace).
21
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
2.8
Poruchy srdečnı́ho rytmu
Úvod
Arytmie jsou předevšı́m klinickou záležitostı́. Morfologicky
mohou být arytmie komplikovány tvorbou trombů na endokardu (zejména při fibrilaci sı́nı́). Dále bývajı́ terapeuticky
zaváděny pacemakery, se kterými je spojena dalšı́ patologie:
cizı́ těleso (elektroda) v myokardu může perforovat srdečnı́
stěnu, může se na nı́ tvořit trombus, rána po implantaci kardiostimulátoru může hnisat a podobně.
(obr. )
Makroskopický nález
Při akutnı́ fibrinóznı́ perikarditis je povrch srdce drsný,
pokrytý fibrinem. V perikardiálnı́ dutině bývá malé množstvı́
výpotku. V dalšı́m průběhu se listy peri- a epikardu slepujı́,
fibrin se organizuje, měnı́ se v granulačnı́ tkáň, která vyzrává
a vede ke srůstům.
(obr. )
Někdy nově vznikajı́cı́ vazivo kalcifikuje (zejména při tuberkulóze). Kalcifikáty se mohou uplatňovat jako restrikce
při diastolickém plněnı́ komor a jsou patrné na rtg snı́mku
(pancéřové srdce).
(obr. )
Dále se může patologicky uplatňovat stenóza ústı́ velkých žil.
(obr. )
2.9
2.9.1
Patologie perikardu
Tekutina v perikardiálnı́ dutině
Seróznı́ výpotek v perikardiálnı́ dutině může být klinicky němý;
pokud narůstá pozvolna, dosáhne objemu až 500 ml. Oslabenı́
srdečnı́ch ozev, snı́žené EKG, rozšı́řenı́ srdečnı́ho stı́nu jsou
hlavnı́ projevy. Přı́čina je různá, nejspı́še seróznı́ perikarditis,
někdy se přı́čina nezjistı́.
(obr. )
2.9.3
Mesoteliom perikardu
Mesoteliom perikardu je zpravidla difuznı́ nádorový proces,
postihujı́cı́ oba listy perikardu. Vyskytuje se vzácně.
(obr. )
Při ruptuře srdce (zpravidla praská stěna levé komory při infarktu myokardu) vzniká tamponáda srdečnı́: komprese srdce
s kompresı́ zejména sı́nı́ a srdečnı́ zástavou. Tato komplikace
infarktu myokardu je zpravidla smrtelná.
(obr. )
2.10
Podobná situace může nastat po traumatické ruptuře srdečnı́
stěny.
2.10.1
(obr. )
Klinika
• vzácné
• myxom
– věk: dospělı́
– postihujı́ nejčastěji levou předsı́ň
– působı́ obstrukci a poruchu plněnı́ komory
• rhabdomyom
– postihuje děti
– jedná se o hamartom, častý u tuberóznı́ sklerózy
– působı́ obstrukci
• dalšı́ tumory: lipom, papilárnı́ fibroelastom, sarkom
2.9.2
Perikarditis
Úvod
Perikarditis je zánět obou listů perikardu.
(obr. )
Klasifikace
• podle rozsahu
– fokálnı́
– difuznı́ (nejčastějšı́)
• podle charakteru zánětu
– seróznı́
– fibrinóznı́ (typická)
– hnisavá
– hemorrhagická
• podle etiologie
– virová
– bakteriálnı́ (zejména hojný fibrin je při tuberkulóze)
– autoimunnı́ (např. pozdnı́ perikarditis po infarktu
myokardu)
– metabolická (uremie)
– iritačnı́ (nepřı́klad sterilnı́ perikarditis po srdečnı́ operaci)
– z nezjištěné přı́činy (nejčastějšı́, viry?)
• podle průběhu
– akutnı́
– chronická
Tumory srdce
Primárnı́ tumory srdce
Makroskopický nález
Myxom může mı́t velikost až 10 cm, tvar je variabilnı́
(okrouhlý, papilárnı́); konzistence rovněž kolı́sá, nejčastěji je
tumor měkký, světlý.
(obr. )
Rhabdomyomy jsou šedobělavé, měkké útvary; velikost do
3 cm
(obr. )
Histologie
Myxom je tvořen hvězdicovitými nebo okrouhlými benignı́mi
buňkami, rozloženými v hojném myxoidnı́m stromatu. Dále
jsou přı́tomny cévy, často nepravidelného tvaru.
(obr. )
Rhabdomyom je tvořen velkými buňkami variabilnı́ho
tvaru, často s velkými vakuolami glykogenu v cytoplasmě
(pavoukovité buňky).
(obr. )
22
Hypertextový atlas patologie: Kardiovaskulárnı́ patologie
2.10.2
Sekundárnı́ tumory srdce
Agresivnı́ malignı́ tumory někdy metastazujı́ do myokardu;
rovněž do srdce mohou prorůstat přı́mo z mediastina (infiltrace okolo velkých cév).
(obr. )
Nejčastěji se jedná o karcinomy plic, mammy a malignı́
melanom.
(obr. )
Myokard rovněž bývá infiltrován při generalizovaných lymfomech a leukemiı́ch.
2.11
Patologie srdečnı́ transplantace
Na úspěchu srdečnı́ transplantace má podı́l správný výběr
kandidátů, imunosuprese (cyklosporin A, kortikoidy) a stálé
sledovánı́ opakovanými endokardiálnı́mi biopsiemi, které
umožňuje včasnou diagnózu počı́najı́cı́ rejekce.
(obr. )
Rejekce se projevı́ lymfocytárnı́mi infiltráty v srdečnı́m svalu;
později docházı́ k poškozenı́ srdečnı́ho svalu.
(obr. )
(obr. )
Akcelerovaná atheroskleróza koronárnı́ch arteriı́ (patrně
způsobená autoimunitnı́m poškozenı́m endotelu) vede k ischemii transplantátu. Diagnostika je problematická a problém
se často projevı́ až náhlým srdečnı́m selhánı́m nebo náhlou
smrtı́ (infarkty jsou klinicky němé, transplantované srdce je
denervované a pacient necı́tı́ anginóznı́ bolesti).
Histologie
(obr. )
(obr. )
Metastázy vyvolávajı́ různé typy poruch včetně komprese
velkých žil. Prognóza je ovšem špatná.
Vzhled metastázy zpravidla vycházı́ ze stavby výchozı́ho tumoru.
(obr. )