4 / 2015 Společenství

Společenství
4 / 2015
Společenství
4/15
Prázdninové
Veselá mysl činí věk kvetoucí
Kniha Přísloví 17,22
WEB FARNOSTI S AKTUÁLNÍMI ZPRÁVAMI: WWW.FARNOSTHAVIROV.CZ
Email: [email protected],
Časopis Společenství je zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MKCR
E 15005. Vychází v Havířově, nepravidelně 6x ročně. Vydavatelem je Římskokatolická farnost
Havířov, IČ:45215618, 736 01 Havířov, Farská 2, tel. 737564398. Neprodejné. Příspěvky lze
odevzdat ve farní knihovně, zaslat na adresu Společenství, Farní úřad, Farská 2, 73601 Havířov,
nebo na mail: [email protected]. Uzávěrka dalšího čísla: 19. 10. 2015
Tisk: Tiskárna Kleinwächter, Čs. armády 2233, Frýdek-Místek
-1-
Společenství
4 / 2015
Úvodník
Drazí farníci.
Prázdniny se rychle blíží k svému závěru (pevně věřím, že to nebyl „prázdný čas“, ale
naplněný re-kreací = novým stvořením naší jak tělesné, tak i duševní stránky) a před námi je
nový školní rok.
Spolu se školními dětmi i my dospělí vstupujeme do dalšího roku „školy života.“ V této škole
jsme - podobně jako děti - denně konfrontováni s novými skutečnostmi a úkoly a je na nás, jak
se k nim postavíme. Můžeme to vzít jako nutné zlo: „Musím to nějak přežít a zvládnout sám!“
Anebo to můžeme vzít jako příležitost k růstu: „Chci vnímat, co mi, Bože, říkáš touto situací, a
chci jít do toho s Tebou!“ Ty situace se navenek, ať jdu do nich sám, nebo s Bohem, asi
nebudou lišit. Ale zcela jiné bude mé prožívání těch věcí. Věřím tomu, že víra těm těžkým
situacím dává jiný a hlubší smysl. Jak řekl kdosi moudrý: „Víra je re-interpretace mé životní
zkušenosti.“ Víru ale nelze žít izolovaně, protože pak si vytvářím svůj falešný obraz Boha a
zapomínám na druhé. Proto Kristus založil církev jako společenství, které jde jedním směrem.
Proto také chceme jako církev, uskutečňující se v této naší havířovské farnosti, v tomto
školním roce nabídnout každému z vás akce, které nám mohou pomoci v našich životních
zkouškách jít do nich s Bohem (viz plánované či pravidelné akce v naší farnosti). Zejména si
vážím odvahy těch, kteří se rozhodli připravovat se k biřmování – to je konkrétní projev touhy
víc a hlouběji Boha pustit do svého života! Zvu každého z Vás na přednášky pro biřmovance,
které budou 1x za 14 dní ve čtvrtek a budou otevřené všem.
Přeji Vám krásné prožití zbytku prázdnin a odvahu vykročit s Bohem do „školy života“.
K tomu Vám žehnají vaši kněží
o. Marcel a o. Karel
Plánované akce v naší farnosti:
čt 3. 9. – v 18,15 hod 1. setkání biřmovanců, ale doporučuji zúčastnit se již mše sv. od 17,30 hod
so 5. 9. – setkání členů živého růžence po mši sv. v knihovně
děkanátní pouť do St. Bohumína za duchovní povolání a obnovu rodin. Pojedeme
autobusem, odjezd z autobusového nádraží v 16.00 h, návrat okolo 20. h.
ne 6. 9. – v 10 hod mše sv. pro děti; přineste si aktovky i školní batohy, děti (i rodiče)
dostanou požehnání do nového školního roku. Od 9 hod nácvik písniček se scholou,
katecheze pro předškoláky proběhne v knihovně
st 9. 9. – v 16 hod 1. hodina náboženství, účast rodičů nutná, dozví se info od katechetů
čt 17. 9. – v 18,15hod příprava na biřmování
st 30. 9. – po náboženství od 17 hod schůzka ministrantů, dětská schola, setkání rodičů dětí,
které se budou připravovat k 1. sv. přijímání
čt 1. 10. – v 18,15 hod příprava na biřmování
so 3. 10 – setkání členů živého růžence po mši sv. v knihovně
pá 2. - ne 4. 10. – víkend pro manžele v Hati
ne 4. 10 – v 10 hod dětská mše sv.
čt 15. 10. – v 18,15 hod příprava na biřmování
so 17. – ne 18.10. – víkend dětí 1.-3. třída na faře
so 24. 10. – celý den biřmovanci na faře
so 7. 11. - setkání členů živého růžence po mši sv. v knihovně
so 7. - ne 8. 11. – víkend dětí 4.-7. třída na faře
-2-
Společenství
4 / 2015
Rozpis mší sv. od září 2015
U sv. Markéty v Bludovicích:
pátek
7,00
neděle
9,00
U sv. Anny:
pondělí
17.30
úterý
7.00
středa
8.00
čtvrtek
17.30
pátek
17.30
sobota
7.00
neděle 8.00 10.00 17.30
Na Špluchově:
čtvrtek
16,00
neděle
11,00
**********************************************
Téma: „S Tebou, v radostné důvěře do každé doby!“
Dva jsou víc jak jeden. A což teprve spojení s Bohem Otcem a Marií! Naše
manželství a rodina může být nejsilnějším týmem.
Lektoři: manželé Helena a Josef Múčkovi z Brna
Duchovní doprovod: o. Marcel Krajzl
Program: přednášky, workshopy, manželský rozhovor, zajištěno
hlídání dětí, začátek mší sv. v pátek v 17 hod, konec nedělním obědem,
ubytování ve 3-5 lůžkových pokojích
Cena:
děti do 3 let zdarma
děti od 3 let 400,-/víkend
dospělí 450,-/víkend
Informace a přihlášky: Hanka Svobodová
tel. 731 625 835, mail: [email protected]
Termín přihlášení a zaplacení do neděle 13. září 2015.
-3-
Společenství
4 / 2015
Pravidelné akce v novém školním roce:
 Biřmování. K této svátosti, která bude v kostele sv. Anny udělována biskupem v červnu
2016 a která člověka uschopňuje vyznávat víru svým životem, se začneme připravovat
ve čtvrtek 3. září 2015 po mši sv. v 18,15 hod u sv. Anny. S sebou psací potřeby.
Přípravy budou probíhat ve čtvrtky co 14 dnů. Nejprve bude přednáška pro všechny
zájemce z farnosti a pak diskuze ve skupinkách pro přihlášené k biřmování. Také se
plánuje celodenní setkání pro biřmovance v sobotu 24. 10. a víkend na jaře.
 Vzdělávání ve víře – nebude probíhat jako v minulých letech, ale zájemci o prohloubení
své víry se mohou účastnit přednášek pro biřmovance. Informace výše.
 Katecheze pro malé děti do 7 let budou každou 1. a 3. neděli v měsíci při mši sv. v 10
hod u sv. Anny. Opět při bohoslužbě slova budou mít děti vlastní katechezi v knihovně
s kreslením a povídáním. Namalované obrázky donesou k oltáři a po mši sv. si je
vezmou domů. Knihovnu můžou samozřejmě využívat i rodiče s miminky na přebalení,
nakrmení atd. Na děti i rodiče se těší p. Jana a Hanka.
 Dětské mše sv. budou opět každou 1. neděli v měsíci v 10 hod. u sv. Anny. Část
promluvy bude věnována dětem, zpívat se budou kytarové písničky se scholou, přímluvy
dětí, společná modlitba dětí Otče náš u oltáře, katecheze pro malé děti v knihovně.
 Vyučování náboženství bude opět probíhat každou středu od 16 – 17 hod v kostele
sv. Anny. První hodina bude ve středu 9. 9. Účast rodičů nutná! Na děti a rodiče se těší
katechetky Naďa, Kristýnka, Hanka, Jana, Danka, o. Marcel a o. Karel.
 Ministrantské schůzky (pro kluky od 6 do 12 let) budou probíhat většinou ve středu před
1. nedělí v měsíci, po náboženství, tj. od 17.00 do 18.00 v kostele sv. Anny. Poprvé se
sejdou ve středu 30. 9. Tímto dnem také začne celoroční ministrantská soutěž.
Na ministranty se těší o. Karel
 Malá scholička dětí - setkání bude 1x v měsíci ve středu před 1. nedělí v kostele sv. Anny
od 17-18 hod. Naučené písničky pak děti budou zpívat na dětské mši první neděli v měsíci
za pomoci velké scholy. První setkání bude 30. září (vždy ve stejné době, kdy budou mít
ministranti schůzku). Písničky a různé hry bude připravovat p. Veronika.
 Společenství mládeže budou vždy v pátek u sv. Anny. V 16.30 je ve zpěvárně nácvik
zpěvu kytarových písní ke mši svaté. Po mši svaté probíhají jednotlivá spolča v různých
místnostech. Končíme ve 21.00. Stejně jako v minulých letech se spolča týkají už těch,
kteří chodí do 8. a 9. třídy základní školy (je to místo normálního náboženství). Jsou
zváni i ti, kteří do spolča zatím nechodili (v tomto případě by bylo dobré nejdříve se
domluvit s o. Karlem nebo s někým z animátorů mládeže). Po prázdninách se poprvé
sejdeme v pátek 4. září. Zvou Tě animátoři a kněží.
 Setkávání rodičů dětí, které se budou připravovat k 1. sv. přijímání, budou probíhat 1x
měsíčně ve středu od 17-18 hod v kostele sv. Anny (ve stejné době, kdy budou probíhat
ministranské schůzky a malá scholička). 1. setkání bude 30. září.

Farní mini kino – jednou měsíčně, a to v pondělí po mši sv. od 18,15 hod, by se promítal
film v kostele sv. Anny v knihovně. Plánované termíny a název jednotlivých filmů:
5. října – Na rozcestí
9. listopadu – O Bozích a lidech – skutečný příběh mnichů v alžírském městě
7. prosince – Příběh zrození – život Panny Marie do narození Ježíše
-4-
Společenství
4 / 2015
Malá prosba – žádný film nelze „stahovat“ z internetu, musí být zakoupeno nebo
půjčeno originální DVD. Takže se na Vás obracím s prosbou, kdo vlastníte dobrý film
a byli byste ochotni ho zapůjčit pro projekci pro ostatní farníky, kontaktujte pastorační
asistentku. Děkuji
Krátká recenze k filmu
Na rozcestí
Americké romantické drama bylo natočeno režisérem Billy Dukem na motivy bestselleru T. D.
Jakese. Skutečná láska musí vždy překonat spoustu nástrah. Dave a Clarice Johnsonovi
(Morris Chestnut a Taraji P. Hensonová) o tom vědí své. Když se brali, on chtěl být hvězdou
baseballové ligy a ona nejlepší realitní makléřkou. Manželský vztah se po letech soužití ocitá
v krizi a je podroben zkoušce – dvojice se musí vypořádat s oboustranným pokušením,
finančními problémy i s citovými pochybami a nakonec stojí před rozhodnutím, zda mají
porušit slib, který si v den svatby dali.
V celém filmu se výrazně ale zároveň nenásilně prolíná pohled na manželství jako svátost,
jako Boží dar. Poselstvím snímku je ukázat manželství jako cennou hodnotu, pro kterou má
cenu něco obětovat a za ni bojovat.
Tento film jsem vybrala s ohledem na biskupskou synodu o rodině, která proběhne 4.-25. října
2015 a bude se věnovat tématu Povolání a poslání rodiny v církvi a současném světě.
Víkendy na faře pro děti z náboženství
1. - 3. třída
4. - 7. třída
Příprava k 1. sv. přijímání
17.- 18. října
23. - 24. dubna
7. - 8. listopadu
7. - 8. května
viz.termíny 3.střídy 28.-29. května.
+
Začínáme v sobotu v 8 hod na faře. Končíme v neděli mší sv. u sv. Markéty v Bludovicích
v 9 hod. S sebou: spacák, karimatka (není nutná), papuče, oblečení na faru, oblečení ven,
oblečení na nedělní mši sv., hyg. potřeby. Cena 100,- Kč - zaplaťte katechetům nejpozději
týden před akcí.
Úklid kostela sv. Anny
Od září budou opět fungovat 3 skupiny „úklidových čet“
1. skupina – seniorky – ved. p. Kusáková - uklízí 1., 3 a, 5. sobotu v měsíci po ranní mši sv.
2. skupina – maminky – ved. p. Hanka - uklízí 2. pátek v měsíci po večerní mši sv.
3. skupina – mládež – ved. o. Karel uklízí 4. pátek v měsící po večerní mši sv.
Budeme moc rádi, jestliže se někdo přidá k nám a pomůže s úklidem, hlavně v 2. skupince je
lidí jen malinko.
1. skupina
2. skupina
3. skupina
5.9., 19.9., 3.10., 17.10.,31.10., 7.11., 21.11., 5.12., 19.12.
11.9.,9.10. 13.11., 11.12.,
25.9., 23.10., 27.11.,
Potřebujete kontaktovat farní duchovní?
Kontakt: telefon 737 564 398, email [email protected]
-5-
Společenství
4 / 2015
V přímém přenosu
Jednu nedělní mši svatou, které jsme se zúčastnili, přenášel Český rozhlas. V kostele byly
nataženy přenosové kabely, instalovány speciální mikrofony a jeden zvláštní stojan, na
němž se mělo objevit červené světlo, jakmile bude zahájen přímý přenos. Světlo se
nějakým technickým nedopatřením nerozsvítilo, ale přesto stále přitahovalo mou
pozornost. Bez ohledu na toto znamení přímý přenos proběhl vcelku úspěšně, vše se stihlo
v daném časovém limitu. Věřící přišli včas (a neodešli dříve), hezky zpívali a odpovídali.
Přece jen se jednalo o něco zvláštního, co si žádalo větší pozornost.
Díval jsem se na to nefungující světlo a přemýšlel o tom, proč chápeme zrovna tuto
bohoslužbu jako výjimečnou, vždyť ve skutečnosti je každá eucharistická oběť zcela
jedinečná a neopakovatelná a vůbec nezáleží na tom, kolik posluchačů či diváků ji třeba
zprostředkovaně sleduje. Zdálo se mi nevděčné, že se tolik angažujeme kvůli medializaci
eucharistické hostiny místo kvůli našemu Hostiteli.
A pak jsem zvedl zrak vzhůru. Pouhý metr nad tou neposlušnou kontrolkou červené světlo
svítilo. Bylo tam už dávno před přenosem a zůstalo i po něm, po odchodu posledního účastníka
bohoslužby, kostelníka nevyjímaje. Bylo to totiž světlo věčné. Světlo, které mě fascinuje od
dávných ministrantských let. Světlo, které bezděčně vyhledávám v každém chrámu, do něhož
vstoupím, abych se ujistil, že je zde přítomen svátostný Ježíš a čeká na mne.
Teprve nyní jsem si uvědomil, že celý náš život probíhá v přímém přenosu. Jsme v neustálé
interakci s Bohem; on nás slyší v každé chvíli a nepotřebuje k tomu žádné kabely a
mikrofony. Nejprve mě to naplnilo jistými rozpaky, protože zdaleka ne všechno, co říkám
(a činím) je určeno pro cizí uši. Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem… sice chodil,
ale choval bych se „důstojněji a lépe“, abych se v tom přímém přenosu dobře vyjímal. Záhy
mi došla směšnost této představy, vždyť před Bohem nemohu nic utajit ani předstírat.
Zůstala jen vděčnost za onen permanentní přímý přenos.
-ok-
Každodenní zázrak
Je opět začátek prázdnin, první neděle v červenci a ve farním kostele ve vesnici, ze které
pochází můj manžel, je pouť. Slaví se už odedávna na svátek „Navštívení Panny Marie“,
který se původně začal slavit ve františkánské tradici 2. července. (Zdejší původní kapli
začaly stavět sestry sv. Kláry v roce 1766.)
Začíná mše svatá, je tu krásně, celý kostel je slavnostně vyzdobený, je zde více lidí než
obvykle. Velké množství malých dětí - to je moc pěkné a povzbudivé. Kněz přišel k oltáři a
začíná: „Vítám vás, děkuji, že jste sem přišli na místo, kde se nebe dotýká země ... .“
Co to říká? Nepřehání to už se zdejším patriotismem? - Ale v tutéž chvíli si uvědomuji –
ano, vždyť jsme na mši svaté - a co se v ní děje? - Zázrak: Bůh-Ježíš se stává pokrmem,
malým chlebem, kterým se nám dává, kterým se sytíme. ...nebe se dotýká země, abychom
mohli Ježíše zakusit a měli větší chuť jít za ním, abychom měli větší sílu jít po cestě
k věčnému blaženému životu. Abychom dokázali dojít do cíle - do věčného domova.
Pane, chválím tě za každý Tvůj dotyk se Zemí, děkuji ti za každou mši svatou. Chválím tě,
že můžeme zažívat každý den zázrak a že můžeme být jeho součástí.
-6-
4 / 2015
Společenství
24 let kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů v Havířově
Ano je to tak, uteklo to jako voda. Kapli tehdy při Středisku mládeže sv. Jana Boska zřídilo
Arcibiskupství olomoucké. Každý snad ví, že se nachází za kinem Centrum, má rozlohu
nějakých 110 m2 a vlastní ústřední topení, což je hlavní bonus pro zimní období. V kapli jsou
od roku 1991 nepřetržitě mše svaté. Je to taková „Pinardiho kaple“ havířovského díla sv. Jana
Boska. Jako srdce, které tepe život do oratoří. Jako útočiště u Matičky Boží v dobách zlých a
radostný domov v dobách šťastných. Kaple byla během doby dvakrát rozšířena, jelikož
prostorově nestačila náporu věřících při mších svatých slouženými P. Václavem Filipcem,
SDB. Pro pohodlí věřících a praktičnost, kteří kapli navštěvují, jsme v poslední době
přistoupili k vybudování WC a zpovědní místnosti. Nic však není zadarmo. Na vybudování
jsme museli vzít půjčku z banky. Tu splácíme poctivě vždy s odřenýma ušima. V roce 2015
takto: 3493, 3953, 3060, 4573, 1400 (pokladnička), 2686, 3450, 2380, 2670 a 7936 Kč dar
poutníků sv. Hostýn.
Kaple slouží v centru města hlavně pro starší lidi všech místních i vzdálenějších farností.
Bohoslužby jsou pravidelně každou sobotu v 16,30 (nedělní) a vždy 24. dne v měsíci za
dobrodince díla sv. Jan Boska v Havířově. Své zázemí zde má i mužský chrámový sbor Panny
Marie Pomocnice, založený před 50 lety panem Jindřichem Hoňkem st.
Děkuji jménem všech sympatizantů Dona Boska z celého srdce za vaše modlitby v kapli
u Panny Marie, za vaše oběti pro dílo a také za finanční příspěvky a věřím, že Panně Marii
Pomocnici zachováte přízeň i nadále. Vždyť měsíční splátka činí včetně úroků a bankovních
poplatků 7 000,- Kč. Ještě nám chybí doplatit 112.000,- Kč.
A ještě něco. Jako dárek k výročí 200 let narození Don Boska se nám podařilo zajistit ozvučení
kaple. Teď už bude Boží slovo a božská liturgie slyšet pěkně nahlas.
S vděčností a požehnáním váš v Don Boskovi
Jindřich Honěk ml., jáhen
Před 10 lety odešel na věčnost Jindra Honěk st. (+31. 8. 2015)
Bylo už o jeho životě, nezištné práci
pro farnost sv. Anny a pro dílo Don
Boska v Havířově napsáno a řečeno
dost. Kdo jste ho znali, vzpomeňte
v modlitbě nebo přijďte na mši svatou
v neděli dne 30. 8. v 10, 15 na Šumbark
do kostela sv. Jana Boska.
Nakonec přece jenom malý střípek:
Každý asi už viděl v televizi vyhlašování oceněných a zasloužilých
osobností ve slavnostním sále za účastí
všech, kteří něco znamenají či se nějak
výjimečně zapsali svým životem
v určité oblasti např. ceny Thálie,
Oscar, Český lev, Zlatý míč a podobně.
To víme, to známe, jak to probíhá.
Spolubratr salesián, když se ten den dozvěděl o úmrtí tatínka, mi řekl: „Nesmutni. Dneska na
salesiánské nebeské podium vystoupil Don Bosko a všem ohlásil: „Prosím povstaňte,
přichází Jindra Honěk!“
Děkujeme.
Jindřich Honěk ml.
-7-
Společenství
4 / 2015
Také jste ho znali?
S Jindrou jsem se seznámil po válce v ostravské salesiánské oratoři, která byla mezi kluky
známá pod názvem „Don Bosko“. Jindra byl všude, kde se něco dělo. Fotbal, ministrování,
zpěv, kapela – všude byl vidět a slyšet, do každé akce šel s plnou vervou a třeba proti všem.
V šedesátých létech našel nový domov v Havířově a okamžitě se zapojil do života farnosti
sv. Anny. Varhaničení, založení mužského pěveckého sboru, tábory s ministranty a
přístavba kostela sv. Anny, tam všude se nezištně angažoval bez ohledu na tehdejší
persekuci života církve.
Po roce 1989 se vrátil ke své lásce z dětství – dílu Don Boska – a s plným nasazením se
snažil přivést dílo Don Boska také do Havířova.
Jindra měl velký dar - získávat kamarády ke spolupráci na společném díle (mužský sbor
žije už 50 let a prošlo jím ke stovce chlapů), ale díky své povaze si také uměl lidi
znepřátelit. To pochopil tehdejší kaplan P. Josef Holek a také salesián P. Václav Filipec,
dva kněží, kteří Jindru duchovně doprovázeli v jeho krizích i radostech. Oni také pod jeho
„těžkou povahou“ odkryli to podstatné: nezištnou lásku k Panně Marii Pomocnici křesťanů
a k sv. Janu Boskovi.
Ing. Jindřich Honěk zemřel 31. srpna 2005, před deseti léty, a je pochován na hřbitově
v Havířově - Šumbarku. Vzpomeňme si na něj v našich modlitbách, vždyť stále patří k nám
do farnosti sv. Anny.
dědek Jargus
PS: Po třech týdnech jsem zase z nemocnice doma. Není to se mnou sice nijak slavné,
setrvalý stav až do konce života - to je prognóza. Ale nedalo mi to, a napsal jsem něco
o Jindrovi Hoňkovi, jak jsem ho znal. Kolikrát jsme se pohádali, nemluvili jsme spolu, ale
překonávali jsme to a zůstali jsme kamarádi, kteří spolu šlapali za stejnou věc. Myslím, že
si Jindra tu malou vzpomínku zaslouží.
Hezké prázdniny, dovolené a vůbec hodně radosti
Gerard
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * ** * * * * * * * * *
Farní tábor
Farní tábor Rychlých šípů se konal od 19. 7. do 24. 7. ve Vendryni na faře otce Artura.
Program pro děti byl plný aktivit, sportovních i logických. Děti byly rozděleny do čtyř
skupinek: Červíci, Metelky, Děravé postele u Dutošvarce a Plantážníci. Parta Rychlých
šípů (Červenáček, Rychlonožka, Jarka Metelka, Jindra Hojer a Mirek Dušín) děti provázela
napínavým programem. Měly možnost vyzkoušet si, co to je spát pod širým nebem a nebát
se. Radovat se na výletě u vody, kde probíhaly bahenní války. Měly možnost setkat se
s laskavými lidmi, např. s pánem, který nám dal všem napít domácí rybízové šťávy
vychlazené přímo z lednice, protože bylo velké teplo. V horkém počasí došlo i na mlsání a
pochutnávání si na nanucích a zmrzlině.
Hlavním úkolem čtyř skupinek dětí bylo zjistit záhadu o Tleskačovi a ježku v kleci… Vše
bylo rozluštěno, ale na samotném konci ježka v kleci ukradl Em. Zažívali jsme společně
spoustu dobrodružství a rozluštili jsme hromadu záhad a děti si tábor moc užívaly a byly
plně zapojeny do děje.
-8-
Společenství
4 / 2015
Pepa a Vojta na pouti do Říma
Vážení a milí,
vzhledem k tomu, že se nás ptáte na osudy Pepy a Vojty a že se za ně modlíte, rozhodla
jsem se podávat aspoň krátké postřehy z cesty a případné zprávy od hochů a drobné
postřehy, jak to prožívají rodiče.
+! Za oboje rodiče píše Marie Greplová
Něco o mladých poutnících:
Vojtěch Waloszek
- bydlí v Albrechticích, studuje 3. ročník
gymnázia v Havířově,
- biřmovací patron Pier Giorgio Frassati.
Josef Grepl
- bydlí v Havířově, studuje 3. ročník
arcibiskupského gymnázia v Kroměříži,
- biřmovací patron Jan Pavel II.
sobota 30. 5.
Havířov - Stará Ves nad Ondřejnicí
23,5km
V 7 hodin se konala mše svatá, při které Vojta a Pepa předložili Pánu svůj úmysl pouti do
Říma a Pietrelciny.
Hoši si hluboce uvědomovali tíhu cesty, proto se rozhodli ji předložit Bohu, aby svěřili pouť
jako projev plnění vůle Boží. Chtěli si vyprosit vedení na cestu, posilu a sílu dojít do cíle. Po
mši svaté oba poutníci dostali požehnání na cestu nejen od kněží, rodičů, ale i mnoha
farníků. Otec Karel měl moc hezky připravenou mši svatou, moc se nám to líbilo a nejvíc nás
dojalo, jak jim šlo tolik lidí požehnat. Rovněž otec Marcel k nám silně promluvil pokorou,
nasloucháním a snahou „nechat se provázet“ mladším kolegou. Dal nám příklad, že někdy
k nám mohou silně promluvit třeba i naše děti.
Vychováváme děti s Bohem a pro Boha nebo se o to alespoň snažíme, vždyť je máme jen na
chvíli svěřené, ale přesto, když je máme pustit ze své náruče, tak se bojíme a obáváme. Kluci
nás připravovali, že odejdou na na pouť, snad už tři roky. Nejdříve jsme to brali jako mladický
sen a nevěnovali jsme tomu pozornost, mysleli jsme si, že se to ještě změní, že zmoudří, nikam
nepůjdou nebo cestu razantně zkrátí. Jenomže další rok se přání opakovalo. Mimochodem
letošní rok jako rok pouti si kluci stanovili opravdu již před třemi lety záměrně, jenomže chtěli
jít do Santiaga de Compostela. Svěřovali jsme to do Božích rukou a předpokládali, že jim
přijdou do cesty překážky a plán bude změněn nebo dokonce zrušen. Jenomže překážky se
řešily zdánlivě samy.
1) cíl cesty - upravili po rozhovoru s knězem letos na jaře, změnili cíl cesty a zkrátili pouť,
2) zkušenosti - seznamovali se s lidmi, kteří tak velké a náročné pouti absolvovali a předávali
jim zkušenosti; potkávali je jako po dešti,
3) kondice - cílevědomě posilovali, běhali, udržovali si dobrou kondici, nevyhýbali se těžší
práci,
4) samostatnost - získávali od malička mezi skauty,
5) finance - dlouhodobě šetřili, schovávali si peněžní dárky, chodili na brigády, přijímali
peněžní dary od dobrých lidí, kteří věděli o jejich plánu,
(přijmout dar je radost, ale zároveň to zavazuje)
-9-
Společenství
4 / 2015
6) škola - vyřídili si u ředitele školy možnost ukončit ročník již v květnu a sami si ukončení
hlídali,
7) doklady - vyřídili a zajistili si potřebné i vhodné doklady.
Dnes to vidíme, že si nás Pán pomalu připravoval a dodával odvahu, abychom je pustili.
Od kostela sv. Anny vyšli do Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde byli oba formováni jako animátoři
mládeže. Zde přespali.
neděle 31. 5. - Stará Ves - Nový Jičín - Hustopeče nad Bečvou 37,5km
Ze Staré Vsi vykročili na Nový Jičín, zde byli docela brzo a na faře nikoho nezastihli, tak
pokračovali do Hustopečí nad Bečvou. Zde už potkali kněze, který je přijal, nabídl jim nocleh,
vodu na vykoupání a vlídné slovo blízké duše. Hoši jsou nesmírně otci Františku Antonínu
Dostálovi vděčni a radost z jeho přijetí je provází i další dny, kdy na něj s láskou vzpomínají.
Vojta začíná mít obavy, Pepa lepí první puchýř.
Jeden kněz dominikán říkal, že když se ptal lidí, kteří šli na nějakou pouť, tak zpětně toho nikdy
nelitovali, že na tu pouť šli.
pondělí 1. 6. - Hustopeče nad Bečvou - Bystřice pod Hostýnem - Svatý Hostýn - Holešov
40km
Ráno nespěchali, zůstali s otcem v Hustopečích a pomodlili se s ním breviář. Vydali se na další
část trasy, která vedla přes Bystřici pod Hostýnem, Svatý Hostýn (ten nemohli minout) a odtud
sešli do Holešova. Zde přenocovali u Pepovy spolužačky z arcibiskupského gymnázia v
Kroměříži.
úterý 2. 6. - Holešov - Žeranovice - Otrokovice - Napajedla 24km
Dále pokračovali přes Žeranovice do Otrokovic. Čekali u fary na kněze, nějaká starší paní jim
řekla, že kněz odjel, vydali se do Napajedel. Pana faráře zde zastihli, ale odjížděl právě do
příštího dne pryč. Zde pro dnešek skončili. Ale spí u další Jožkovy spolužačky ve
Kvasicích, spolužačka pro ně přijela autem a zase je ráno zavezla nazpět na trasu. Jsme rádi a
vděčni, že potkávají dobré lidi.
středa 3. 6. - Napajedla - Uherské Hradiště - Uherský Ostroh 24km
V Uherském Hradišti navštívili komunitu františkánů, koupili si mapu Rakouska a pokračovali
dál. Když přicházeli do Ostrohu, slyšeli nějakou dobu zvony, napadlo je, že bude mše svatá.
Jakmile si u kostela odložili batohy, šel kněz k oltáři. Měli z toho velkou radost. Přespali
v místní klubovně scholy a podle jejich slov jsou unaveni, ale žijí . O cestách prohlásili, že
cyklotrasy nejsou moc spolehlivé, že bývají hodně rozježděné traktory, proto silnice jsou
spolehlivější.
čtvrtek 4. 6.
Uherský Ostroh - Strážnice 13km
Odpočinková část. Včera byli hodně unaveni. Dnes je svátek Božího Těla. Prožili si krásnou
sváteční tradičně pojatou bohoslužbu s průvodem, kdy kněz nesl monstranci s Božím Tělem pod
baldachýnem, s krojovanými družičkami a mládenci, se zdobenými oltáři.
Navštívili jediný piaristický klášter u nás, za vřelého přijetí představeným kláštera.
pátek 5. 6. - Strážnice – Skalica (Slovensko)- Holíč – les u Adamovských jezer
Přešli hranice na Slovensko a chtěli jít směrem na Hohenau an der March, jenže v lesích
u Gbel ztratili směr, byli moc unavení a došla jim pitná voda, tak zde přenocovali.
- 10 -
Společenství
4 / 2015
sobota 6. 6. - Les – Břeclav – Hohenau an der March – Einhof – les u Zisterdorfu
Ráno našli silnici, která vedla do Břeclavi, vydali se tedy po ní, s jistotou, že zde bude určitě
most, po kterém by se dostali do Rakouska. Přechod do Rakouska oslavili polévkou z ešusu,
kterou si uvařili na vařiči. Do večera došli do Einhofu, zřejmě nenašli nocleh, tak pokračovali
dál. U města Zisterdorf přenocovali opět v lese, bylo už docela pozdě a byli hodně unavení.
Neděle 7. 6. - Zisterdorf – Grossinzersdorf – Matzen – Schönkichen
Kolem poledne došla zpráva: Ahoj jsme po mši. Máme dost vody a taky hlad. Spaní jakž takž.
Nálada zatím dobrá, vesnice jsou od sebe 2-3 km, nohy máme, jelikož je cítíme. Přejeme
pěknou neděli.
Večer psali, že jsou v Schönkirchen a spí u dobrých lidí. Nevydrželi jsme to a zavolali jsme jim.
Když byli ráno v kostele, dostali od někoho 50 Eur, zašli si na společný oběd a ještě jim zbylo
na příště. Pravděpodobně se to stalo díky obrázkům světců, které mají kluci připevněné na
batozích. Kromě jejich biřmovacích patronů to jsou svatí, jejichž hroby chtějí cestou navštívit.
Teď jsou u dobrých lidí, kteří je ubytovali v chatce v zahradě, umožnili jim se vykoupat a dali
jim najíst i na buchty došlo.
Pondělí 8. 6. - Schönkichen – Gross Enzensdorf
Kontakt je omezen téměř jen na sms zprávy. Místo deníku došla domů jen mapa Moravy a
pohledy pro blízké. Mají puchýře, bolí je nohy, čemuž se není, co divit. Grepu bolela hlava.
Kolem je velký provoz. Mají se dobře. Myslí na všechny.
Bolest hlavy může být i z toho, že možná málo pili.
Úterý 9. 6. - Gross Enzensdorf – Trumar
Jsou ubytovaní v Mezinárodním institutu teologie v Trumaru, kde bydlí i rodina Slováků. Mají
se dobře, už vidí Alpy. Už není tak horko. Pán se stará podivuhodným způsobem.
Středa 10. 6. - Trumar – WR. Neustadt
Bydlí v bývalém biskupství. Pepu bolí noha. Psychika už není tak dobrá. Blíží se Alpy, zdá se
jim, že se cesta táhne. Mají se ok.
Čtvrtek 11. 6. - WR. Neustadt - Ternitzen
Dnes jsou nuceni přespat pod širákem. Na faře je tentokrát odmítli. Byli hodně unaveni, zažili
zklamání. V lese štěkaly srnky, v blízkosti jezdil vlak a v dálce se blýskalo. Zřejmě se i báli.
Psychika jim klesla. Prosí o pomoc.
Pátek 12. 6. - Ternitzen – Maria Schütz
Úžasné potěšení, jsou ubytováni na poutním místě v klášteře pasionistů. Píší, že je to luxus,
mají k dispozici pokoj pro sebe, mohou si vyprat v pračce. Alpy jsou krásné, odpočívají
a myslí na všechny, kteří se za ně modlí.
Je to jako spojené nádoby. Když je klukům ouvej, i nám je těžko, když se cítí dobře a jsou
spokojeni, i my si připadáme obdarováni. Děkujeme ti, Pane. Matko, Boží, drž nad nimi svůj
ochranný plášť i nadále.
Sobota 13. 6. - Maria Schütz – Krieglach
V Krieglachu našli místo ke spočinutí opět na faře. Byli na mši svaté, dostali jídlo a nějaké
peníze. Zítra půjdou směrem na Bruck. Pepovi se udělal zřejmě zánět po puchýři. Sháněli
informace, co s tím. Jinak píší, že se mají dobře.
- 11 -
Společenství
4 / 2015
Neděle 14. 6. - Krieglach – St. Marein
Dnes je potkaly bouřky, které přečkali pod mostem a v hospodě. Byli prý dlouho na jednom
místě, ale podle vzdálenosti obou míst to vypadá, že museli snad použít dopravní prostředek. O
tom zpráva mlčí. Zítra chtějí pokračovat dál na západ.
Pondělí 15. 6. - Knittelfeld
Tento den se šlo dobře, občas pršelo. Došel jim butan do vařiče, snad si stihli ještě něco uvařit.
Pepovi koupili mast na bolavou nohu. Nocleh našli v sále u hospody. Chtěli by zítra dojít do
Scheiflingu, tak uvidíme.
Úterý 16. 6. - Frauenburg
U nás je docela chladno, ale neprší, za takového počasí se jde dobře. No, ale jak je v Alpách?
Snad jim není zima. Uvidíme, už se těšíme na další zprávu.
No, dnes nakonec skončili na faře ve Frauenburgu, je tam prý krásně, že bychom záviděli :).
Přitom píší, že zmokli, šli v pláštěnkách a boty mají mokré.
Zítra půjdou do Friesachu.
Středa 17. 6. - Friesach
Dnešní pouť završili v zamýšleném cíli. Cestou trochu bloudili, ale nakonec našli nocleh
u dobrých lidí, kteří mají své obydlí velmi vtipně a zvláštně zařízené.
Nohy je samozřejmě bolí, ale začínají si pomalu zvykat.
Čtvrtek 18. 6. - St. Veit an der Glan
Jsou na faře, cestou jedí chleba a vločky. Šli přes moc pěkné místo (ale zatím nevíme, jaké).
Mají potíže s nohama a průjem. Zítra chtějí dojít do Feldkirchen in Kärchen.
Pátek 19. 6. - Tiffen
Místo do Feldkirchenu se jim podařilo dojít až do Tiffenu, kde jim poskytli nocleh na staré
faře, kde nikdo nebydlí, ale zrovna zde měli nějaké setkání farníci. Ti zavolali knězi nebo jiné
zodpovědné osobě a pak jim předali klíče od fary a odešli. Ráno mají nechat klíč ve skrýši.
Cestou si kluci koupili butan a maso, tak se zase trochu najedli. Je jim smutno a všechny, kteří
na ně myslí, pozdravují.
Sobota 20. 6. - Villach
Večer jsme zjistili, že kluci měli pěknou cestu a dorazili do Vilachu; spí u františkánů.
Rozhodli se, že nepůjdou přes Slovinsko – Triglavský národní park. Přesto, že je krása hor
láká, půjdou přímo do Itálie do Tarvisia.
Pro zájemce je zde mapa trasy, kterou ušli od 14. do 21.6. https://goo.gl/maps/EU2oG
Neděle 21. 6. - Tarvisio
Přes všechen strach a obavy spí kluci opět pod střechou, mají k dispozici studenou vodu a
záchod. Připadají si jako v Babyloně, ale jsou na ně hodní.
Pondělí 22.6 - Chiusaforte
Nocleh nesehnali, tak spí pod mostem dálnice A23 asi 5 km za Chiusaforte. Další cíl mají Ossopo.
Úterý 23. 6. - Carnia
Hodně pršelo, kluci několikrát zmokli. Večer jim poskytli nocleh v 1. městečku za Carniou.
Spí na zemi, mají studenou vodu, ale sucho a teplo. Jsou rádi a vděční, protože v dešti je to
bída.
- 12 -
Společenství
4 / 2015
Středa 24. 6. - louka za Pinzano Al Tagliamento
Dnes měli náročnější den, 2x zašli jinam, byli nakupovat, tak se zdrželi. Hledali chleba a
ovesné vločky, ty v Itálii nenajdou. I fary se hůř hledají, našli jednu, na které nikdo nebyl. Od
19 h hledali místo na spaní a nemohli nic najít, až teď si ustlali na louce (snad nebude
soukromá :) ), doufáme, že si odpočinou.
Čtvrtek 25. 6. - S. Leonardo
Tak si včera moc neodpočinuli, na louce kralovali mravenci. Snad to bude dnes lepší, dostali
k večeři špagety a mohli se osprchovat, ale přespat musejí v budově vedle fary. Podařilo se jim
koupit vločky a jídlo je tu trochu levnější. Zítra chtějí dorazit do Caneva.
Pátek 26. 6. - Orsago
Mohou přespat u hodných lidí v garáži u fary. Italové jsou hodně opatrní.
Sobota 27. 6. - Camaló (Santandra)
V Camaló byla bouřka, ale setkali se zde s velice vstřícným a hodným knězem, který jim
hodně pomohl. Okopíroval jim mapu, poradil nejlepší cestu po cyklostezce, zařídil nocleh
v posteli na faře v Santandře a dokonce v dalším etapovém cíli v Camposampiero. Cítí se jako
v bavlnce, jsou v teple, mohli se osprchovat, byli nasyceni masem :).
Neděle 28. 6. - Camposampiero
Kněz z Camaló jim domluvil nocleh v klášteře. Byli přijati vřele, ale opatrně, pro jistotu si zde
okopírovali jejich doklady. Jinak je to pro ně úplný luxus, jako v hotelu, dostali skvělou večeři.
Nohy je sice bolí, ale záněty na nohách se vyléčily. Udržují si stále dobrou náladu.
Pondělí 29. 6. - Longare
Cestu jdou po cyklostezce, jenomže je špatně značená, nakonec ji ztratili a dost bloudili. Dnes bylo
velké horko, dostali cestou meloun, který byl skvělý, horší jsou opět puchýře. Spí na faře v Longare.
Úterý 30. 6. - Lonigo
V horách bloudili, cesta je špatně značená, ale spí u františkánů. Dnes je psychika horší, ale
těší se z dobrého spaní.
Středa 1. 7. - Verona
Hurá! Dnes došli do Verony. Nocleh dostali opět na faře u dobrých lidí, poskytli jim i sprchu a
jídlo. Podle zprávy jsou asi hodně znavení a sami píší, že je to náročné, ale pořád jdou dál.
Čtvrtek 2. 7. - Volta Mantova
Dnešní trasu prošli v sandálech, je velké teplo, museli často stavět. Koupili si nová trička a
kraťasy. Spí na faře.
Pátek 3. 7. - Montichiari
Když po cestě odpočívali, nakopl si Vojta malíček a roztrhl si ho, museli jít pomaleji. Bylo
chladněji a k večeru začalo pršet. Cestou si koupili mapu. Ubytovali je ve farním domě.
Sobota 4. 7. - San Paolo
Je opět hodně teplo. Když si ráno koupili snídani a pojedli ji před obchodním střediskem,
zastavil u nich pán s autem a pozval je na oběd, odvezl je autem asi 20 km k sobě domů,
poskytl jim nejen oběd, ale i sprchu. Dnes odpočívali, byli na mši svaté a teď jsou na faře
v Sao Paolo.
- 13 -
Společenství
4 / 2015
Neděle 5. 7. - Trescore Cremosano
Je horko, ale cestou potkávají vodu. Vojtův malíček se lepší i puchýře z předešlých dní mají
lepší, ale Pepu bolí opět hlava. Zítra chtějí dojít k Milánu, dnes jsou ubytováni v oratoři
v Trescore.
Pondělí 6. 7. - vesnička u Milána
Spí v malé vesničce u Milána u sester boromejek ve velkém stanu u fary, jídlo a sprchu dostali
u zdejší rodiny. Je velké horko, zase se jim nadělaly nové puchýře.
Úterý 7. 7. - Miláno
Navštívili milánský Dóm. Měli jsme možnost s Pepou krátce hovořit. Dověděli jsme se, že
v Dómu je vstupné, ale pan farář v předešlé farnosti jim napsal dopis, že jsou poutníci, aby je
tam pustili zdarma. Jenomže v Miláně probíhá Expo a před chrámem je spousta lidí, doporučili
jim boční vchod. Ovšem do chrámu šli nakonec každý sám. Druhý zůstal venku a hlídal věci.
Při vstupu do objektu chrámu probíhají přísné vojenské kontroly, které nechávají
návštěvníkům vysypat zavazadla nebo je důkladně propíchají, aby se tomu vyhnuli, zvolili
tento postup.
Ráno se dovídáme, že spali ve Rho v oratoři na postelích se sprchou.
Středa 8. 7. - Turbigo
Je trochu chladněji, to je dobře. Pepovi bylo špatně ze snídaně. Útočiště našli v Turbigu
v oratoři, kde byli i na mši. Zítra chtějí dojít do Carpignano Sesia.
Čtvrtek 9. 7. - Carpignano Sesia
Opět našli útočiště v oratoři, byli na mši, k večeři dostali pizzu. Bylo teplo, ale šlo se dobře.
Mají se stále dobře.
Pátek 10. 7. - Biella
Na začátku jedné části dnešní trasy sešli kluci na nějakou větší silnici, zřejmě na dálnici,
protože jim asi po 100 m zastavil nějaký mladík a se slovy, že na této silnici se nesmí jít pěšky,
je přibral do Bielly. Dnes navštívili Pollonu, byli u původního hrobu Piera Giorgia Frassatiho
a pak u 4 kostelů, ale ani jeden nebyl otevřený, koupili si opět mapu, a došli zpět do Bielly,
kde jsou ubytováni u otce františkána, který je z Ukrajiny. Mohou na něj mluvit česky. Jsou
unavení, ale mají se stále ok.
Otec je pohostil a dal jim plnou mísu ryb, mořských plodů a chobotnic, mimochodem ani jeden
z poutníků nemá rád ryby, natož jiné mořské potvory. Pan farář jim vysvětlil, že v tomto mase
je plno bílkovin, které potřebují.
Otec jim rovněž domluvil nocleh na neděli večer u františkánů v Turíně. My jsme se již dříve
snažili zajistit spaní u saleziánů, ale vzhledem k dvoustému výročí Dona Bosca už v lednu
nebylo volné místo:).
https://goo.gl/maps/mY3m7
Sobota 11. 7. - Romano
Večer nám přišla zpráva asi ve 22 h, že sedí na dvorku u fary a místní lidé shánějí pana faráře.
Jsou ušlí, mají nové puchýře, ale Vojtův malíček je zahojený.
V noci pak přišla druhá zpráva, že otec byl běhat, zítra chtějí dojít do Turína, skoro 50 km.
Neděle 12. 7. - Turín
Tak s vypětím všech sil došli do Turína. Šli v sandálech, kvůli puchýřům. Zašli si navíc asi
4 km, protože nesměli jít přes most, ale došli.
- 14 -
Společenství
4 / 2015
Pondělí 13. 7. - Turín
Navštívili turínský Dóm, ale dovnitř k Turínskému plátnu je nepustili, jelikož se zde uklízí,
Turínské plátno bude otevřeno až příští měsíc, ale viděli aspoň kopii. Byli u hrobu Dona Bosca
v Castelnuovo i u přeneseného hrobu Frassatiho (po jeho blahořečení v roce 1990 bylo tělo
Piera Giorgia přeneseno do katedrály v Turíně). Večer psali, že spí opět v Turíně, koupili si
butan a magnesium. Zítra chtějí dojít do Ferrere.
Jsou šťastní, že mohli navštívit zmíněné hrobky. My jsme šťastni s nimi. Vypadá to, že po
Turíně i tak nachodili min. 20 km, možná i 70 km. Jen tak pro názornost přikládám mapu
Turína s místy, která mohli navštívit, nevíme to zatím přesně. Však nám to pak poví.
Dokonce nás překvapili telefonátem se zprávou – chtějí si koupit dvojkolo a nechat si ho poslat
do Říma a pak pokračovat do Pietrelciny dvojkolem a stejným způsobem zpátky domů.
Úterý 14. 7. - Ferrere Asti
Úkryt našli v zahradě u fary v takové budce. Je teplo, jde se ztuha, jsou hodně unavení, puchýře
stále zlobí, ale pořád chtějí jít dál. Zítra by měli dojít do Monferrato. Už se dávno přehoupli přes
polovinu naplánované cesty do Pietrelciny. V nohách mají bez mála 1400 km.
Hurá, dvojkolo si rozmysleli.
Středa 15. 7. - Castagnole
Ráno kluky kontrolovala policejní hlídka, povídali si s nimi, divili se, že se Pepa ostříhal. Přes
poledne usnuli ve stínu u kostela. Jsou hodně unavení, ale stále tvrdí, že půjdou až do
Pietrelciny.
Pokaždé napíšou, že je bolí nohy, jsou unaveni, ale mají se dobře. To ano, když mají kam hlavu
složit. Dnes je to pro změnu oratoř v Castagnole.
Ovšem podle zpráv a podle občasného hovoru se zdá, že je jim smutno, ale nevzdávají se. Mají
hlubokou důvěru, jenom máme obavu, jak dlouho to vydrží jejich tělesné schránky?
„Jsme slabí a občas nás přemáhá strach! Prosíme, Pane, posilni i naši důvěru.
Pane, věříme v Tebe a věříme Tobě! Ty sám víš, co potřebují a jak moc toho potřebují.“
Čtvrtek 16. 7. - Acqui Terme
Je vedro, dělají se stále nové puchýře, ale jde se dobře. Došli do Acqua Terme na faru a byli na
mši svaté. Zítra by měli být v Masone. Přemýšlejí, kudy půjdou do Říma, jestli půjdou po
pobřeží nebo půjdou vnitrozemím. Zároveň přemýšlejí, že by to vzali přes Assisi.
Pátek 17. 7. - Masone
Stihli část mše svaté a svaté přijímání, nocleh získali v oratoři. Přes poledne spali ve stínu
někde u kostela. Horko je hodně náročné a vysilující.
Hoši poslali opět domů mapy, aby je nemuseli nosit stále s sebou, je to zbytečné závaží :).
Sobota 18. 7. - Nervi
Přešli přes Janov a zakotvili v Nervi. Viděli moře, ale bylo špinavé a páchnoucí, i ve městě to
nebylo vábné, protože v tom vedru páchly nádoby s odpadem. V Nervi pod kostelem sv. Petra a
sv. Terezie od Ježíše pobyli chvíli u moře, byli na mši a večer našli útočiště v oratoři.
Neděle 19. 7. - Chiavara
Vojta má už prošlapané boty, shánějí nové, ale v obchodě, který našli, stály boty 5000 Kč, zdá
se jim to moc, budou hledat dále. Dnes byli na pizze, nocleh našli na faře, ale sprcha tam není,
jsou upocení, umývají se aspoň v umývadle.
- 15 -
Společenství
4 / 2015
Pondělí 20. 7. - 20 km před La Specia (možná Borghetto)
Šli dnes přes hory, neměli s sebou jídlo, vodu cestou někde vždycky vyptali. Když našli
restauraci, koupili si pizzu (byla z mrazáku jako s Kauflandu), nebyla dobrá. Našli klášter
pasionistů a požádali zde o nocleh. Záda si zvykla, ale puchýře bolí a jsou opět zanícené.
Volali domů, abychom jim zajistili zpáteční jízdenku z Říma na 7. 8., ale nebylo už místo.
Nejbližší volný termín byl 10. 8., tak doufáme, že to stihnou a 11. 8. se objeví v Havířově :). Už
se na ně těšíme. https://goo.gl/maps/ASy69
Úterý 21. 7. - Sarzana
Píší opět, že je bolí nohy, mají puchýře a jsou unavení a přitom se cítí OK.
Už sešli na starou Franskou poutní cestu, na které jsou poutní domy na přespání a pro
načerpání sil a případný úkryt před pálivými slunečními paprsky, cesta nevede podél moře, ale
vnitrozemím. Via Francigena – česky cesta Franků – je známa jako dálková poutní cesta z
Canterbury do Říma ke hrobu sv. Petra. Po cestě jsou restaurační zařízení pro poutníky,
noclehárny, ale i turistické ubytovny. Mají být za dostupnou cenu 10 – 25 euro.
Středa 22. 7. - Pietrasanta
Poutní stezka vede přes hory, je někdy kamenitá, nejde se po ní dobře. Pro dnešní noc spí kluci
v noclehárně.
Čtvrtek 23. 7. - Altopascio
V ubytovně se moc nevyspali, v jedné místnosti spalo asi 6 lidí, každý vstával v jinou dobu,
někteří chrápali. Při telefonickém hovoru hoši říkali, že jim cesta poutní stezkou připadá jako
turistický výlet, aspoň podle osazenstva. Lidé spící v ubytovně byli v této oblasti na dovolené
a každý den se přesunuli na jiné místo, ale když se dověděli, kam chtějí hoši za den dojít, zdálo
se jim to moc daleko :).
Zpráva přišla hodně pozdě. Možná se zdrželi sháněním nových bot pro Vojtu. No tedy, ráno se
zdálo lidem v ubytovně, že chtějí kluci jít daleko, ale oni dnes došli ještě dál, ušli asi 46 km.
Nakonec vzali zavděk opět poutní ubytovnou v Altopascio. Vojta má puchýře ze spodní části
nohy, Pepu bolí koleno, už dnes šel se zavázaným kolenem. Jsou rádi, že jsou v bezpečí, mají
postel a jídlo.
Přejeme jim krásnou a zaslouženou dobrou noc. - - - https://goo.gl/maps/MWDld
Pátek 24. 7. - San Miniato
Po včerejším výkonu zvolnili tempo, došli jen do San Miniato do ubytovny. Prý si na ně
začínají zvykat (kdyby šli do Santiaga de Compostela, jak původně zamýšleli, spali by také
v ubytovnách). Je velké horko, tolik kolik je v tyto dny u nás na slunci, tolik je v Itálii ve stínu.
Sobota 25. 7. - Poggibonsi
Dnes se povedlo hochům být opět na mši svaté, příjemně zmokli. Spí v kostelních prostorách
v nějaké místnosti se záchodem. Jsou zarostlí, holení je prý těžké, mají s sebou jen malé nůžky.
Pepovi rostou vousy pomaleji, zato Vojtovi docela rychle. Ale nevím, mně připadají na fotce
docela kultivovaní.
Dnešní den je svátek svatého Jakuba, patrona poutníků.
Při ranní mši svaté se za ně pan farář přimlouval a my všichni s ním, je moc pěkné
a povzbuzující, jak na oba poutníky myslí velká spousta lidí, jsme za to vděční a uvědomujeme
si to, zároveň nás to také povzbuzuje, naplňuje a nese. Vojta i Jožka si to také silně uvědomují
a cítí na vlastní kůži.
- 16 -
Společenství
4 / 2015
Neděle 26. 7. - Monteroni d´Arbia
Navštívili dům sv. Kateřiny a večer se hlásili z místa za hřbitovem u dálnice, tak nevíme, jestli
spí venku, nebo našli nocleh pod střechou. Jedině jsme se ještě dověděli, že jim banány na
průjem zabraly, a že průjem měli nakonec oba.
Se zdravotními problémy se kluci často telefonem radili s mladou medičkou, které chceme také
touto cestou poděkovat, často jim radila, a pokud něco nevěděla, domlouvala pomoc u lékaře.
Děkujeme, pane doktore, jsme vděční.“
Pondělí 27. 7. - San Quirico
V ubytovně si uvařili na večeři maso, měli hlad, v ubytovně byla i kuchyň. Průjem neměli.
Pepu bolí koleno, budou spát v posteli.
Úterý 28. 7. - slunečnicové pole na 137 km silnice SS2, asi 5 km před Acquapendente
Šlo se dobře, nebylo tak velké horko. Dobře našli vodu, ale spí někde v poli.
https://goo.gl/maps/kdAFV
Středa 29. 7 - Zepponami
Spí v olivovém sadu za Zepponami. Dnes se jim šlo dobře, ke konci je asi 5km svezl jeden
pán. Vojta se vykoupal v Bolsenském jezeře, Pepu kolena dnes moc nebolela.
Čtvrtek 30. 7. - Vejano
Do Říma je to už jen kousek, vzhledem k tomu, co mají hoši v nohách. Chvilku dnes pršelo,
Pepovo koleno se ozývalo. Nocleh mají na faře bez sprchy, ale jinak je to prý fajn.
Kluci cítí cíl na dosah, snaží se nás přemluvit, abychom přebukovali jízdenky na dřívější
termín, ale už nic není volné. I Pietrelcinu by klidně vzdali, kdyby se mohli dostat domů dříve.
Horší je, že kontakt na slibovaný nocleh v Římě selhal, dotyčný člověk není zrovna v Římě.
Hledáme, kde se dá, vypadá to, že Vojta s Jožkou budou u cíle už v sobotu večer. Svěřujeme to
Pánu a hledáme dál. Nakonec se podařilo sehnat kontakt na o. Romana v Nepomucenu.
Pátek 31. 7. - La Storta
Tento den spí kluci na faře, mají k dispozici i sprchu. Byli obdarováni slavnostní mší svatou
s otcem biskupem, dokonce je pozvali na pohoštění a dostali plno buchet na cestu. Bolí je
kolena a nohy, ale Řím je téměř za rohem. V tomto městě začíná ulice via Cassia, která končí
v Římě u mostu Milvio. Zítra budou v Římě určitě.
Sobota 1. 8. - ŘÍM
Hurá, konečně Řím s příjemným útočištěm. Během dne dorazili do Nepomucena.
Dnes se prošli po městě, byli u sv. Pavla, v Lateránské bazilice, zítra půjdou k sv. Petrovi a na
Svatopetrské náměstí za papežem na modlitbu Anděl Páně. Večer ještě spěchali ke svátosti
smíření. Kdyby mohli, jeli by hned domů, aspoň tak to na mě působí.
Neděle 2. 8. - Vatikan, Řím
Dnes byli u hrobu sv. Petra, viděli papeže, byli na náměstí na polední modlitbě. Bylo horko,
ale v Římě je vody dost a teče často :). Zůstanou zde do pondělí, pak vyrazí dál.
Pondělí 3. 8. - Neapol
Ráno se vydali na cestu do Pietrelciny. Tentokrát stopem. Večer psali z Neapole, byli
v katedrále, ale nezůstali zde, šli mimo město. Slíbili, že nás prozvoní, až ulehnou. Prozvonili
nás v 1.43, ale odkud, to nevíme, jenom věříme, že jsou v pořádku.
- 17 -
Společenství
4 / 2015
Úterý 4. 8. - asi Montesarchio
Přišla smska, jsme v třešňovém sadu u cesty za větším městem, asi 15 km před Beneventem. Je
teplo, jdeme pěšky. Byli jsme na mši, máme se dobře.
Jala jsem se hledat, které město by to mohlo být a podle pěší trasy mi vyšlo, že by to mohlo
být Montesarchio. Jsem moc zvědavá, až si budeme o cestě povídat, které město to bylo ve
skutečnosti.
Opět jsme to s manželem nevydrželi a Pepovi jsme zavolali. Zjistili jsme, že do Neapole už ani
cestovat nechtěli, chtěli se vzdálit od Říma a dostat se do Pietralceny. Jenomže je Pán
podivuhodným způsobem dopravil do Neapole přímo před katedrálu sv. Januária. Samozřejmě
se do ní podívali a byli u hrobu tohoto světce. Potom se snažili dlouhou dobu dostat z města,
město bylo dost špinavé, všude se povalovaly různé krabice. Na jednom náměstí potkali
skupinu černochů "běženců".
Když se dostali z města, snažili se najít nějaké místo, kde by si mohli lehnout. Všude to
vypadalo nevlídně, spousta špíny a pod. Je to úplně jiná oblast než ty, které již prošli. Byli, prý,
už moc unavení, když našli vhodné místo, padali únavou. (Vhodné místo bylo v zákrytu
u nějakého obchoďáku).
Středa 5.8. - olivový sad mezi Pietrelcinou a Beneventem
Konečně navštívili Pietrelcenu, místo narození svatého p. Pi. Byli na mši svaté, podívali se do
muzea a vracejí se zpět do Říma. Nocují zase někde venku v olivovém sadu mezi Pietrelcenou
a Beneventem.
Čtvrtek 6.8 - Rotondi, Řím
Po 3 hodinách stopování přivezli naše kluky hodní lidé do Rotondi (malé městečko, na
zpáteční cestě do Říma – s městem, ve kterém zemřel a je uchováván sarkofág otce Pia – San
Giovani Rotondo, má společný asi jen základ slova) a poradili jim, jak sehnat levněji jízdenku
do Říma. V Rotondi čekali tři hodiny na autobus v nějakém baru. Do věčného města dorazili
večer, připadali si už spíše jako turisté než poutníci. Zítra,prý snad koupí nové boty. Konečně
se cítí jako, že se vracejí. Konstatovali, že měli stále štěstí na dobré lidi, kterých v této oblasti
moc není. Vzkazují, že nás zdraví i p. Pio.
Vzhledem k tomu, že mapu poslali už domů, museli jsme je telefonem navigovat, aby trefili od
autobusového nádraží k Lateránské bazilice, aby se mohli vrátit do Nepomucena.
Pátek, sobota, neděle a část pondělí 7.8. - 10.8., Řím
Zasloužený odpočinek, návštěva chrámů, účast na mších svatých, pomoc v koleji a podobně.
To nám snad už poví sami. Těší se hodně domů na dobré jídlo bez těstovin a marmelády. Sice
byli poslední dny syceni chutnými pokrmy, ale uvedené ingredience nebudou muset dlouho
vidět na talíři :).
Zjistili jsme, že v papežské koleji běžně neposkytují nocleh, proto jsme moc vděčni za
poskytnutý azyl a jistotu, že je o naše syny dobře ba výborně postaráno. Děkujeme.
V pondělí Jožka s Vojtou mají slíbenou českou mši svatou ve Vatikánu a pak, doufáme, oba
hoši nastoupí po poledni do autobusu a v úterý ráno z něj vystoupí v Brně.
My rodiče Greplovi i Waloszkovi děkujeme vám všem za modlitby, projevenou účast
a duchovní provázení obou mladých poutníků.
Oni (ani my) nechtěli a netoužili být celebritami, máme všichni radost ze společenství - jako
vzájemné sounáležitosti a spojení v Duchu společně mezi s sebou a s Bohem. Prostě v tom
vzájemném sjednocení.
- 18 -
Společenství
4 / 2015
APOŠTOLÁT MODLITBY
SRPEN
Všeobecný úmysl: Za dobrovolníky, aby se velkomyslně věnovali službě potřebným.
Misijní úmysl: Abychom uměli vyjít ze sebe a stali se bližními pro ty, kdo se nacházejí na
okraji mezilidských a společenských vztahů.
Národní úmysl: Abychom na přímluvu Panny Marie Nanebevzaté šťastně došli k cíli své
pozemské pouti.
ZÁŘÍ
Všeobecný úmysl: Aby rostly příležitosti pro vzdělávání a práci pro všechny mladé lidí.
Misijní úmysl: Za katechety, aby jejich život byl v souladu s vírou, kterou hlásají, a tak o ní
věrohodně svědčili druhým.
Národní úmysl: Aby všichni lidé poznali Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání.
ŘÍJEN
Všeobecný úmysl: Aby bylo vykořeněno obchodování s lidmi, které je moderní podobou otroctví.
Misijní úmysl: Za křesťanská společenství na asijském kontinentě, aby s misijním duchem
ohlašovala evangelium těm, kdo na ně ještě čekají.
Národní úmysl: Za zodpovědné a poctivé křesťany, kteří budou v církvi dobrými hospodáři
duchovního i hmotného bohatství.
/www:jesuit.cz/
**********************************************
Sbírky
Datum Havířov-sv. Anna Havířov-Bludovice Špluchov
účel
24.5.
13 198,3 206,931,- na charitu
31.5.
11 825,3 510,720,7.6.
17 315,3 085,1 090,- na euchar.kongres
14.6.
11 146,3 608,1 450,21.6.
38 325,5 420,1 755,- na opravy kostela
28.6.
12 811,2 671,721,5.7.
10 343,2 572,620,12.7.
10 818,7 575,19.7.
12 179,3485,730,26.7.
48 770,2 349,1 900,- na opravy kostela
2.8.
11 147,2 599,910,9.8.
Květen až srpen 2015 v našich farnostech
Sv. Anna
Pohřby:
Jaroslav Holba (55 let)
Věra Wernerová roz. Kaniová (92 let)
Monika Sikorová roz. Maršálková (91 let)
Bohumír Jakubják, jáhen ( 83 let)
Gerfrýd Michna (88 let)
Drahomíra Kanioková roz. Bílková (84 let)
- 19 -
Zdenka Godlová roz. Toroňová (60 let)
Zdeněk Valek (20 let)
Sv. Markéta
Pohřby:
Stella Kowalzykova (12 let)
Ludmila Šindlerová roz. Veselská (92 let)
Křest: Barbora Ožanová
Společenství
4 / 2015
Dopisy do záhrobí
Mladík v Jeruzalémě, slepý od narození
V městě Šumbarku, v třetím roce panování zemana Potácivého
Píši Ti proto, abych Ti poblahopřál k zázračnému uzdravení. Vím, že je to se
značným zpožděním, na druhou stranu jsem jediný, koho to napadlo. Pro všechny
ostatní – samozřejmě kromě Ježíše – jsi představoval především problém.
Ježíšovi učedníci v Tobě viděli (právem potrestaného) hříšníka a nerozuměli tomu,
proč jejich Mistr plýtvá svou divotvornou mocí na Tvé uzdravení. Tví sousedé, kteří
Tě denně vídali žebrat v prachu u cesty, začali raději pochybovat o Tvé identitě, než
aby připustili zázrak. Stejně se chovali i farizeové, k nimž Tě přivlekli.
Jsi ještě celý zmatený z toho, co se s Tebou stalo. Na Tvé smysly útočí přemíra
podnětů; musíš mhouřit oči, takřka oslepené nezvyklým jasem a kontrastem barev.
Nedosti na tom, ohlušuje Tě křik farizeů, povykují jeden přes druhého a domáhají se
vysvětlení nevysvětlitelného. Křičí na Tebe, aby ulevili vlastní frustraci. Jsou náhle
zmateni a vyvedeni z obvyklé sebejisté nadřazenosti a všemožně se snaží Tvůj případ
vyřešit.
Někteří dokonce tvrdí, že jsi vlastně nikdy slepý nebyl, a na podporu této evidentní
lži povolávají i Tvé rodiče. Ti jsou zmatení a vyděšení; i pro ně znamenáš problém,
protože jsi na ně přivolal hněv představených. Přesto Tě nezapřou, ale s odkazem na
Tvou dospělost kvapně odcházejí a ponechávají Tě samotného napospas rozezleným
soudcům.
Musím Tě obdivovat, protože Ty jediný si zachováváš rozvahu a hovoříš navýsost
racionálně, na rozdíl od těch, kteří se tolik pyšní svým intelektem a vzděláním.
Nakonec to nevydrží a vyženou Tě pryč ze své synagogy. Vyloučí Tě ze svého
společenství, eliminují problém tím, že ho popřou.
Role se obrátily; nejsi to již Ty, kdo nevidí. Slepí jsou farizeové, kteří odmítají vidět,
co je zjevné. Zavírají oči a zacpávají si uši, aby neslyšeli Tvé logické argumenty.
Zavírají před Tebou dveře. Zůstáváš sám…
Naštěstí ne na dlouho; vyhledává Tě samotný Ježíš a dává se s Tebou do řeči. On Ti
naslouchá, on Ti dává odpověď na Tvé otázky. To on Ti dává dar vidění i vědění.
A Ty náhle s jistotou víš, kam patříš a kam směřuješ. Tuto radostnou jistotu Ti může
dát pouze setkání s Ježíšem, ne ti, kteří se zaštiťují svými funkcemi a postavením.
I oni – nebo alespoň někteří z nich – se ještě jednou setkávají s Ježíšem a snaží se
s ním diskutovat. Je to zbytečně ztracený čas; oni nemohou být ze své slepoty
uzdraveni jako Ty, protože si ji vůbec neuvědomují. Nejsou slepí, jen zaslepení, a to
není choroba či postižení, jež lze zázračně vyléčit. To je stav ducha, který Ježíš musí
respektovat, a tak končí tento neplodný rozhovor a odchází pryč. Ty však ho
následuješ…
-ok-
- 20 -