vodohospodářská infrastruktura

Komentáře

Transkript

vodohospodářská infrastruktura
Odborný časopis pro veřejnou správu
5
KVĚTEN 2012
105 KČ/4,80 EUR
kauza:
příloha:
téma:
budou starostové
bráni jako lobbisté?
vodohospodářská
infrastruktura
zařízení pro sport
a volný čas
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
Odpadové hospodářství
bez problémů
Vše, co potřebujete vědět o managementu odpadů
najdete v odborném měsíčníku Odpady
jediný časopis B2B pro nakládání
s odpady a životní prostředí
n Kauzy, aktuality, rozhovory
n Zkušenosti podniků i obcí
n Zajímavé technologie
n Legislativa a praxe
www.odpady.ihned.cz
Předplatitelé získávají zdarma elektronický newsletter, přístup
k elektronickému archivu a další výhody.
Požádejte o ukázkový výtisk a přesvědčte se, že
Odpady je užitečný a zajímavý odborný časopis!
Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22
nebo na email: predplatne.economia.cz
Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
MO001288-2
Názor
Foto: libor Fojtík
Mgr. toMáš chalupa
ministr životního prostředí
Částka osmi miliard korun bude
poskytnuta dalším žadatelům
z nově otevíraného zásobníku,
v němž jsou obce
a města se stavem
vodohospodářské
infrastruktury,
která je již v souladu s metodikou
a s požadavky
Evropské komise.
Podle posledních
dostupných informací je takových žadatelů
dostatek.
V
odohospodářská infrastruktura patří mezi nejsložitější kapitoly čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Potvrdilo se to na přelomu
loňského a letošního roku, kdy Ministerstvo životního
prostředí (MŽP) muselo přijmout několik nepopulárních opatření vůči tzv. problémovým projektům, aby
se odblokovaly prostředky původně alokované na projekty, které Evropská komise odmítla financovat pro
nevyhovující provozní vztahy. Tím se nakonec otevřel
prostor pro čerpání prostředků v objemu kolem osmi
miliard korun na jiné, obdobné projekty, u nichž takové problémy v provozní situaci nejsou.
Situaci zkomplikovalo upřesnění postoje Evropské
komise k tzv. metodice pro žadatele, která od roku
2006, kdy ji tvořil tým tehdejšího ministra životního
prostředí Martina Bursíka, byla považována za bezproblémovou. Teprve v průběhu roku 2010 vyšlo najevo, že Evropská komise trvá na svém původním
postoji a výklad metodiky, který byl více vstřícný vůči
českým žadatelům o dotace, nepřijímá. Přes velkou
snahu MŽP o diskusi a vysvětlení důvodů pro vstřícnost pro české příjemce nebyly tyto argumenty ze
strany Evropské komise akceptovány. Právě liknavost
z let 2007–2009, kdy se problémy neřešily v reálném
čase, způsobila největší zdržení v čerpání prostředků z
Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
Po řadě vyjednávání s koncovými žadateli a s Evropskou komisí o nastavení režimu pro metodiku
provozování vodního odpadového hospodářství se
nakonec podařilo týmu náměstka ministra Jakuba Kulíška v roce 2011 vytvořit takovou metodiku, která byla
přijata všemi stranami. Leč, tato metodika vyřazovala některé původní žadatele, kteří s ohledem na stav
svých provozovatelských smluv nemohou podle této
nové, i Evropskou komisí akceptované metodiky dotace čerpat. Částka uváděných osmi miliard korun tak
bude poskytnuta dalším žadatelům z nově otevíraného zásobníku, v němž jsou obce a města se stavem
vodohospodářské infrastruktury, která je již v souladu
s metodikou a s požadavky Evropské komise. Podle
posledních dostupných informací je takových žadatelů dostatek. S čerpáním disponibilních peněz by proto
neměl být žádný problém.
Osobně věřím, že se do budoucna podobných problémů vyvarujeme. Od loňského roku, kdy jsem přišel do funkce ministra, dbáme na to, aby komunikace
směrem k žadatelům i k Evropské komisi probíhala
otevřeně a transparentně. Pochopitelně poděkování
patří i týmu pod vedením ředitelky Hany Randové,
která se od příchodu na MŽP věnuje komunikaci právě s těmito problémovými projekty a hledá pro jejich
situaci vhodná řešení. Ministerstvu se podařilo nastavit program tak, aby Česká republika o osmimiliardovou dotaci nakonec nepřišla. A české obce a města tak
mají možnost provést rekonstrukce svých vodohospon
dářských zařízení.
Vodohospodářské infrastruktuře se v tomto vydání
Moderní obce věnuje stejnojmenná příloha na stranách 21 až 32.
MO001252-6
Čerpání dotací
je velmi citlivé
na změny
www.regionservis.cz
AKTUÁLNĚ PRO SAMOSPRÁVU
Nový portál pro správu nancí měst
a obcí, účinné sledování hospodaření
samosprávy, daňové predikce až
na 5 let, komentáře vývoje veřejných
nancí, sledování výdajů s historií
a další. Systém komplexně nahrazuje
rozpočtový výhled.
WWW.REGIONSERVIS.NET
ZVEME VÁS NA AKCE
*
17. května, Dětenice,
IX. Setkání starostů a místostarostů
Královéhradeckého kraje
*
7. června, Otrokovice,
VII. Setkání starostů a místostarostů
Zlínského kraje
PŘEDSTAVUJEME PARTNERY
NA ROK 2012
Artechnic-Schréder, ČSOB,
Elektrowin, I-TEC, O-Consult,
TR Antoš, Domanský-Peugeot,
Centrum dopravního výzkumu
OBCÍM NABÍZÍME ÚSPORY
PORADENSTVÍ PŘINÁŠEJÍCÍ
ÚSPORY FINANCÍ
FIRMÁM NABÍZÍME ZVÝŠENÍ
OBRATU VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
KATALOGY NA ADRESE
www.regionservis.cz
REGIONSERVIS s. r. o.
10 let SPOLUPRÁCE
s obcemi a městy
tisíce spokojených zástupců
samospráv a desítky rem
Perlitová 4, Praha 4, 140 00
[email protected]
Telefon: 240 200 272
Mobil: 724 931 593
www.regionservis.cz
květen 2012
1
Obsah
Jaká se rýsuje další budoucnost dotací EU do českého vodárenství?
(Ing. Jana Bábíková) 27
n titulní strana
Havlíčkův Brod (Foto: archiv města)
VODA FÓRUM 2012 už koncem května 28
n názOr
Čerpání dotací je velmi citlivé na změny (Mgr. Tomáš Chalupa) 1
Investice do čištění odpadních vod zákonitě vede k navýšení ceny
stočného (Ing. Jiří Paul) 28
n spektrum
Plány obnovy vodovodů a kanalizací. Proč na ně sázet?
(Ing. Lubomír Macek, CSc., MBA) 29
Cestování autobusy komfortněji Vzniká nová tradice: Setkání MEVY a Mevatecu s klienty Cesty městy: proč to letos nezkusit? O zeleni v obcích počátkem června v Lednici na Moravě Soutěž VOLNÁ CESTA je vhodná i pro menší firmy Historickým městem roku 2011 bylo prohlášeno Uherské Hradiště 3
3
4
4
4
5
Co je třeba? I dobrá spolupráce provozovatelů a vlastníků
(Mgr. Ivan Ryšavý) 30
Novela zákona o veřejných zakázkách a české vodárenství
(Mgr. David Dvořák, LL.M.) 32
n živOtní prOstŘedí
Výstava DemoGreen 2012 33
n kauza
Lobbing nemusí být nadávka. Ale ztrpčit život obcím může
(Mgr. Ivan Ryšavý) 6
n ekOnOmika
Běhy pro zdraví lidí i finanční zdraví měst (Mgr. Ivan Ryšavý) 8
Zůstanou miliardy v Bruselu? 8
Peníze obcí na účtech ČNB? »Úroky« určí ministerstvo... 10
Pomocný analytický přehled: Petice, jež spadla pod stůl
(Mgr. Ivan Ryšavý) 9
O příspěvek na PAP je třeba žádat 9
Běžné účty? Zhodnotit volné peníze lze i jinak – a lépe 10
Míří účetnictví obcí ke svému kolapcu? Jak problémy řešit? /1
(Ing. Ivana Schneiderová) 12
Obce dál finančně slábnou (Ing. Luděk Tesař) 13
Pět let na dně U-křivky. Jak dlouho ještě? (Mgr. Ivan Ryšavý) 14
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Nakolik je veřejná správa on-line? (Jaroslav Winter) 16
Elektronická komunikace /5 (Ing. Jan Handl) 16
Kamerové systémy v obcích a městech /3
(JUDr. Tomáš Koníček, JUDr. Pavel Kocábek) 17
Bezpečný cloud i pro veřejnou sféru (Michal Stachník) 18
Moravskoslezský kraj na dosah v mobilu 18
n management
Aktivní přístup ke stárnutí: Jak jsou na tom v obcích?
(PhDr. Lenka Hronová) 19
Otevřená komunikace otevírá dveře uvnitř i vně úřadu
(Ing. Josef Matocha) 20
n s p O l e č n á p Ř í l O h a s č s p. O d p a d y :
vOdOhOspOdáŘská infrastruktura
Vodovody a kanalizace se už bez odborného zázemí neobejdou
(Mgr. Ivan Ryšavý) 21
Vykopat? Je přece i jiná možnost! 24
Stav vodovodů pohledem praxe 24
Kořenové čistírny druhé generace (Ing. Tereza Hudcová, Ph.D.) 25
Programy typu OPŽP by i po roce 2013 měly sloužit vodárenství
(Mgr. Ivan Ryšavý) 26
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
n evrOpská unie
JESSICA došla i do Česka: Květnovou premiéru má
v Moravskoslezském kraji (Mgr. Ivan Ryšavý) 34
Vzniká evropský region Dunaj–Vltava 34
n téma: zaŘízení prO spOrt a vOlný čas
Fit parky v obcích: Podpora zdraví i sociálního kontaktu
(Mgr. Simona Dvořáčková) 35
Organizovaně cvičit mohou i neorganizovaní 36
Sportovní areál Šuplík v Kadani je centrem sportovního
i obecního dění (MgA. Ing. arch. Michal Fišer) 37
Desná fandí míčovým hrám i atletice 37
Vícegenerační pobytový ostrov (Ing. Štěpán Špoula) 38
Školní zahrada jako sdílený prostor (Mgr. Petra Hrubošová) 38
Nezapomínejme na prevenci – dětská dopravní hřiště
(Ing. Ivana Černá) 39
Hřiště v Dobříši aneb Na jedné lodi 40
Cyklistická síť EuroVelo propojuje Evropu (Martin Gillár) 40
n s p r áva a r O z v O j
Architektonické soutěže pro lepší města a obce /3
(MgA. Ing. arch. Michal Fišer, Ing. arch. Petr Lešek) 41
V centru Havlíčkova Brodu je stále rušno (Mgr. Simona Dvořáčková) 42
Němci potvrzují: Veřejná správa žádá stále vzdělanější úředníky
(prof. Dr. iur. Hans Paul Prümm) 43
Reforma veřejné správy: Dupli jsme na brzdu? Šlápeme na plyn?
(Mgr. Ivan Ryšavý) 45
n l e g i s l at i va
Další novinky tzv. Velké novely (JUDr. Barbora Šípová) 48
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) 49
Trestní odpovědnost obcí a krajů (Mgr. Jan Sůra, Mgr. jan Ptáček) 50
Aktuální právní předpisy pro veřejnou správu 51
Právní postavení obecního úřadu /4 (Mgr. Jan Břeň) 52
n právní pOradna
n servis
53
56
Uzávěrka tohoto čísla: 20. 4. 2012
Ročník XVIII, číslo 5 • Vychází 2. 5. 2012 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected]
economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka:
Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr
Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka
Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce:
tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001,
e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.
economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis,
s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová
média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected]
ihned.cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku
autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2012 ECONOMIA, a. s.
2
květen 2012
Spektrum
»Nová vozidla jsou vybavena mechanickou plošinou pro pohodlný bezbariérový
nástup i výstup pro cestující na invalidním
vozíku či rodiče s kočárky. Autobusy mají
informační systém pro sluchově a zrakově postižené občany s vazbou na povelový
vysílač nevidomého,« uvedl Miloš Hnilica,
generální ředitel Veolia Transport Morava,
při slavnostním představení vozidel. »Tyto
autobusy nám umožní rozšířit počet garantovaných bezbariérových spojů«. »Jsem
potěšen, že se opět zvýší komfort cestování
pro občany našeho kraje, a to za finanční
pomoci Evropské unie,« konstatoval Miroslav Novák, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.
Nové autobusy budou nasazeny na páteřní linky VTM na Ostravsku, Novojičínsku, Bruntálsku a Třinecku. Veolia Transport
Morava provozovala k 31. 3. 2012 celkem
783 autobusů, z toho 119 nízkopodlažních.
/sk/
Loni přepravila 50,385 mil. osob.
květen 2012
mobiliář, NádobY Na tříděNí
odpadu – i podzemNí koNtejNerY
V areálu firem na Bezděkově vzniklo celkem šest stanovišť, na kterých byly vedle už
zmiňovaného městského mobiliáře k vidění například i novinky v sortimentu nádob
na třídění odpadu v kancelářích, úřadech
a ve školách nebo pro třídění bioodpadu.
Velkému zájmu se těšila už úvodní prezentace podzemních kontejnerů, které dnes
MEVA vyrábí a nabízí hned ve třech typech
provedení. Hosté ocenili zvlášť praktickou
ukázku jejich vyprazdňování, kterou obstaral přistavený vůz technických služeb.
Nemalý zájem byl i o expozici už zmiňovaného městského mobiliáře, který roudnické firmy nabízejí ve dvou variantách.
»Jednak jsou to lavičky a koše ze solidního
betonu, které řeší problém s vandalismem.
Vedle nich však městům nabízíme i mobiliář s nanejvýš elegantním designem,« specifikoval produktové řady Radim Fröhlich.
FOTOPAST.CZ
Cenově dostupná a operativní prevence
černých skládek, vandalizmu a krádeží!
Více informací na
www.fotopast.cz
Deštivá, ale velmi úspěšná akce. Tak lze
označit dubnové setkání společností
MEVA a Mevatec s jejich klienty.
Mezi těmi, kdo se živě zajímali o expozici
městského mobiliáře, byl také místostarosta Roudnice nad Labem Michal Cihla.
»Ve městě dnes mj. uvažujeme o postupné
revitalizaci parků,« uvedl. »Právě pracujeme na analýze této problematiky společně
s odborem životního prostředí.«
bioodpad VStupuje Na SCéNu
Se zájmem se rovněž setkala expozice nádob pro třídění bioodpadu. A nebylo divu,
podle chystaného zákona o odpadech totiž
obcím od 1. ledna 2014 vznikne povinnost
třídit právě i bioodpady. Klienti se v MEVĚ
dozvěděli mj. to, co vše je bioodpad, jak vypadají nejen kontejnery, ale i sběrná místa,
nebo jak se s bioodpadem dál nakládá –
a že jej lze využít také pro výrobu elektrické
energie a tepla v bioplynové stanici.
Akciová společnost MEVA je jedním
z nejstarších českých strojírenských podniků. Vyrábí už od roku 1898 a za tu dobu
si vybudovala doslova světové renomé, ať
už svými petrolejovými lampami, vařiči či
pestrou škálou nádob na odpad. Vedení
společnosti usiluje o to, aby se MEVA stala značkou, která se bude výrazně podílet
na zlepšování kvality životního prostředí
nejen v České republice, nýbrž v celé Evropě. Důležitým prostředkem k dosažení tohoto cíle je snaha zvyšovat objem exportu,
který už dnes tvoří více než 70 % veškeré
/ak/
produkce.
NA ZVĚŘ
I LIDSKOU ŠKODNOU
LTL. ACORN 6210MM
FOTO: archiv veOlia TranspOrT mOrava
Autobusy jsou vybaveny i plošinou pro
nástup cestujících na invalidním vozíku.
N
avzdory studenému a deštivému
počasí ve čtvrtek 12. dubna více než
sto osmdesát hostů využilo příležitosti prohlédnout si novinky v sortimentu
roudnické MEVY a její dceřiné společnosti
Mevatec. Setkání s klienty, které by vedení
obou firem v budoucnu rádo pořádalo pravidelně, se zúčastnily desítky starostů měst
a obcí a spolu s nimi zástupci technických
služeb, architekti a urbanisté.
»Byla to první akce svého druhu, jejímž
cílem bylo představit i samotnou MEVU
a Mevatec, hlavně však klientům ukázat
novinky v naší nabídce, v čele s městským
mobiliářem,« přiblížil ideu setkání s klienty
ředitel pro strategii a rozvoj MEVY Michal
Lapihuska.
»Cílem bylo prezentovat se jako podnik,
který nabízí klientům řešení „na klíč“. To
znamená, že u nás například co se městského mobiliáře týče seženou veškeré myslitelné vybavení, počínaje odpadkovými koši,
přes stojany na kola a lavičky až po autobusové zastávky,« dodal ředitel Mevatecu
Radim Fröhlich.
FOTO: archiv meva
S
polečnost Veolia Transport Morava a.
s. (VTM), největší autobusový dopravcevMoravskoslezskémkraji,pokračuje v obnově vozového parku. Minulý měsíc
do provozu zařadila dalších 15 nových
nízkopodlažních autobusů značek Irisbus
Iveco a SOR. Vozidla byla pořízena s dotačním přispěním z Regionálního operačního
programu (ROP) Moravskoslezsko. V rámci
tohoto projektu jde již o druhou dodávku
autobusů navazující na pořízení 15 vozidel
na podzim roku 2011.
Letos to je pět autobusů Irisbus Iveco
CROSSWAY LE s délkou 12 metrů a deset
vozidel SOR CN 10,5. V roce 2013 přibude
dalších 14 autobusů SOR, typového označení CN 10,5, rovněž podpořených z ROP
Moravskoslezsko. Celkem bude v rámci
programu modernizace vozového parku
pořízeno 44 nízkopodlažních autobusů splňujících nejpřísnější emisní limity EURO 5.
To mj. přispěje i ke snížení emisí produkovaných autobusy v kraji. Celková cena 44
vozidel je 189,59 mil. Kč, přičemž výše dotace projektu činí 40 % z této částky.
Vzniká nová tradice: Setkání
meVY a mevatecu s klienty
UO VISION UM 565
Cestování
autobusy
komfortněji
nebo telefonicky na 608 555 777 České menu, servis, podpora! Daňový doklad – plátci DPH
MO001295-3
3
Cesty městy:
proč to letos
nezkusit?
z
Zámek v Lednici je součástí Lednicko-valtického areálu zapsaného na Seznamu světového
kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
o zeleni v obcích počátkem
června v lednici na moravě
V
FOTO: peTr šmÍD
klidňování dopravy, zvyšování bezpečnosti účastníků silničního provozu, zlepšování podmínek pro rozvoj
šetrné mobility a zkvalitňování veřejných
prostorů ve městech a obcích ČR. Takové je
poslání soutěže Cesty městy, kterou její organizátor – Nadace Partnerství – letos pod
záštitou Ministerstva dopravy ČR přivedl už
do jejího 11. ročníku.
Uzávěrka příjmu přihlášek soutěžních
projektů je stanovena na 31. 5. 2012. Přihlašována mohou být dopravní řešení uskutečněná v posledních pěti letech (tj. zkolaudovaná k užívání v období 1. 1. 2007–31. 5.
2012), zaměřená na zvyšování bezpečnosti
provozu, zkvalitňování veřejného prostoru
a optimalizaci uspořádání automobilové,
cyklistické, pěší a veřejné dopravy.
FOTO: archiv
Spektrum
V roce 2008 v soutěži úspěšně bodovaly
Letovice svou okružní křižovatkou a navazujícími komunikacemi.
Soutěže se mohou účastnit obce, sdružení obcí, mikroregiony, města nebo městské
obvody a části na celém území ČR, zastoupené svým statutárním zástupcem.
Soutěž proběhne ve třech kategoriích:
n Bodová řešení. Příklady řešení vhodných k zařazení do této kategorie: úpravy
křižovatek, řešení zastávek MHD, přechodů
pro chodce, přejezdů pro cyklisty, jednotlivé prvky zklidňování dopravy (ostrůvky, vyvýšené plochy, vysazené plochy…) apod.
n Liniová řešení. Příklady řešení vhodných k zařazení do této kategorie: komunikace pro chodce a cyklisty, rekonstruované
komunikace s prvky zklidňování dopravy,
liniová opatření preference MHD (vyhrazené pruhy…) apod.
n Plošná řešení. Příklady řešení vhodných
k zařazení do této kategorie: dopravně zklidněné zóny (»tempo 30«, obytné zóny…), organizace dopravy v klidu, koncepční řešení
podpory a rozvoje pěší, cyklistické a veřejné dopravy apod.
Podrobné informace o soutěži najdete
na http://www.nadacepartnerstvi.cz/do/sk/
prava/cesty-mesty.
4
krásném prostředí Lednicko-valtického areálu se ve dnech 6. a 7.
června pod názvem »Zeleň – symbol
moderní obce« uskuteční seminář k péči
o zeleň v obcích. Je určen pro starosty a další volené představitele územních samosprávných celkůt, stejně jako pro odborné
zaměstnance radnic a komunálních a technických služeb, zabývající se zelení v obcích
a ve volné krajině.
Dvoudenní seminář se bude konat v prostorách Zahradnické fakulty MENDELU
a soustředí se na tyto tematické okruhy:
n Staré stromy – bezpečnost, péče, majetkoprávní vztahy;
n Plánování výsadeb v obcích;
n Finanční zdroje pro výsadby zeleně;
n Zeleň v krajině – problematika alejí v krajině, biokoridorů apod.;
n
Efektivní
práce s veřejností.
Součástí
programu
bude též odborná exkurze po zajímavých
výsadbách.
Organizátory semináře jsou: Zahradnická
fakulta MENDELU, Česká vědecká zahradnická společnost, Národní památkový ústav
a partneři projektu Zeleň – symbol moderní
obce. Mediálním partnerem konference je
měsíčník Moderní obec.
Bližší informace včetně přihlášky naleznete na: www.zf.mendelu.cz/cz/veda_a_
/sk/
vyzkum/konference/2012/zelen .
Soutěž VolNá CeSta je
vhodná i pro menší firmy
j
eště až do konce května mají firmy
možnost přihlásit svoje projekty převádějící přepravu zboží ze silnice na železnici do 2. ročníku soutěže VOLNÁ CESTA. Soutěž společně organizují občanské
sdružení Dopravní federace a Ministerstvo
dopravy s cílem ocenit a propagovat projekty přispívající k většímu využití železniční nákladní dopravy na úkor silniční
,a napomáhající tak ke snížení negativních
dopadů nákladní dopravy na zdraví obyvatel, přírodu a bezpečnost všech účastníků
Soutěž VOLNÁ CESTA
přihlášky do soutěže lze zasílat na email:
[email protected], a to do 31. května 2012.
n informace o soutěžních projektech a aktuálním průběhu soutěže i přihlášky do soutěže jsou
na adrese http://www.volnacesta.cz.
n vyhlášení vítězů a předání ocenění se uskuteční
na tiskové konferenci ministra dopravy v rámci
evropského týdne mobility, tedy mezi 16. a 22.
zářím 2012.
n
ZDrOJ: DOpravnÍ FeDerace
silničního provozu. Do letošního ročníku
soutěže mohou být přihlášeny projekty realizované v minulých pěti letech, tj. spuštěné
v období od 1.1.2007 do 31.12.2011, a doposud fungující.
V loňském 1. ročníku soutěže zvítězil
projekt kontinentální linky Lovosice–Hamburg průkopníka kombinované dopravy
u nás, firmy Bohemiakombi. Kritéria soutěže však dávají šanci na ocenění i menším
projektům. Loni tak odborná porota ocenila u projektu firmy Schenker na 2. místě
celkového pořadí fakt, že došlo ke stavbě
nové vlečky a realizaci přeprav po železnici
na extrémně krátkou vzdálenost Vamberk–Pardubice uceleným vlakem v každodenním provozu. Projekt Schenkeru navíc
obdržel také zvláštní cenu ministra životního prostředí. Na 3. místě se umístil projekt
firmy Omega Servis Holding, díky němuž
došlo k převedení přepravy nebezpečného
nákladu - koncentrovaného peroxidu vodíku - ze silniční na mnohem bezpečnější
železniční nákladní dopravu.
/ak/
květen 2012
Spektrum
Historickým městem roku 2011
bylo prohlášeno uherské Hradiště
V
FOTO: JiřÍ pODraZil
ítězem soutěže o Cenu za nejlepší
přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových
rezervací a městských památkových zón
za rok 2011 se stalo Uherské Hradiště. Zároveň bylo 17. dubna na Pražském hradě prohlášeno Historickým městem roku
2011. Spolu s Uherským Hradištěm byla
na toto ocenění nominována města Chrudim a Kutná Hora.
Tradiční soutěž je pořádána Sdružením
historických sídel Čech, Moravy a Slezska
(SHSČMS) s ministerstvy kultury a pro místní rozvoj. V rámci slavnostního ceremoniálu
se předává také Cena Moderní obce. Letos
se ji redakce rozhodla udělit městu Havlíčkův Brod. (O úspěších tohoto města při revitalizaci historického centra píšeme na str.
42. Hned v následujícím červnovém čísle se
chceme podrobněji věnovat Historickému
městu roku – Uherskému Hradišti.)
Slavnostní akt se již tradičně uskutečnil
ve Španělském sále Pražského hradu.
MO001285-2
Radní Havlíčkova Brodu Libor Honzárek (vpravo) a s publisherem divize B2B
vydavatelství Economia Danem Köpplem
(vlevo) a Ivanem Ryšavým, pověřeným
vedením Moderní obce.
Uherské Hradiště (25 tisíc obyvatel) ocenění obdrželo za dlouhodobý koncepční
přístup při rekonstrukci historického jádra.
Předseda SHSČMS Ivo Rubík, který je zároveň starostou královského města Slaný. mj.
vyzdvihl i to, že představitelé Uherskéhé
Hradiště bez ohledu na svou politickou příslušnost nalezli shodu v tom, že dlouhodobá
obnova památek je jejich společnou prioritou. Město rovněž investuje do památkově
hodnotných objektů mimo městskou památkovou zónu. V minulém roce například
opravilo klasicistní kříž na Tyršově náměstí
a dva památkově chráněné domy.
Vítězi soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských
památkových zón náleží i šek na jeden milion korun.
»Ten samozřejmě nasměrujeme do oprav
památkové zóny. Snad se nám podaří dopl-
FOTO: JiřÍ pODraZil
FOTO: JiřÍ pODraZil
Místostarosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (vpravo) přejímá cenu z rukou
předsedy SHSČMS Ivo Rubíka.
nit prostředky z rozpočtu města a zrekonstruujeme fasádu a střechu domu na rohu
Masarykova náměstí a Havlíčkovy ulice,
známého pod názvem Atrium,« uvedl místostarosta Uherského Hradiště Stanislav
Blaha, který na Pražském hradě ocenění
převzal z rukou ministryně kultury Aleny
Hanákové, náměstka ministra pro místní
rozvoj Michala Janeby a předsedy SHSČMS
Ivo Rubíka.
Letos se do soutěže přihlásil rekordní
počet 54 měst. Vítězi krajských kol se stala
města Kutná Hora (Středočeský kraj), Cheb
(Karlovarský kraj), Chrudim (Pardubický
kraj), Klatovy (Plzeňský kraj), Prachatice
(Jihočeský kraj), Žatec (Ústecký kraj), Lomnice nad Popelkou (Liberecký kraj), Nové
Město nad Metují (Královéhradecký kraj),
Boskovice (Jihomoravský kraj), Zlaté Hory
(Olomoucký kraj), Havlíčkův Brod (Kraj
Vysočina), Uherské Hradiště (Zlínský kraj)
a Opava (Moravskoslezský kraj). V Praze
/sk/
zvítězila Městská část Praha 2.
květen 2012
5
Kauza
Lobbing nemusí být nadávka.
ale ztrpčit život obcím může
D
okument, který v létě dostane na stůl
Nečasův kabinet, bude obsahovat
i dvě definice lobbovaného. »Ano,
jedna z variant počítá s tím, že do kategorie lobbovaných by byli zahrnuti také představitelé územních samosprávných celků
(ÚSC),« odpověděla na dotaz Moderní obce
Karolína Peake, která stojí i v čele Vládního
výbor pro koordinaci boje s korupcí. Po bok
lobbovaných ve smyslu zákona o lobbingu, tedy poslanců a senátorů, členů vlády
a vedoucích ostatních ústředních orgánů
státní správy a jejich náměstků či asistentů a poradců poslanců a senátorů, by se tak
mohli zařadit rovněž dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstev ÚSC, starostové,
místostarostové (v případě městských částí
hl. m. Prahy zástupci starostů), primátoři
a jejich náměstci, hejtmani a jejich náměstci i členové rady ÚSC, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, stejně
jako ředitelé krajských úřadů a tajemníci
magistrátů, obecních (městských) úřadů či
úřadů městyse.
VÝKaz, TO JE, OČ Tu BĚŽÍ
Osoba zařazená do kategorie »lobbovaných« by mj. nesměla být v základním
pracovněprávním vztahu nebo v jiném
právním vztahu, na jehož základě by byla
povinna postupovat podle pokynů lobbisty. Lobbovaný by pochopitelně pro sebe
ani pro spřízněnou osobu nesměl přijmout
nebo dát si zprostředkovat či slíbit od lobbisty jakoukoliv výhodu.
Analýza Sociologického ústavu Akademie věd ČR »Zásady a reformy regulace
lobbingu«, která vycházela i z legislativní
úpravy lobbingu v několika zemích a o niž
se také opírá doporučení vládě ohledně regulace lobbingu, ovšem doporučuje zavést
i institut veřejného, na internetu denně aktualizovaného diáře veřejného funkcionáře
(lobbovaného). Tímto diářem by se rozuměl
záznam časového rozvrhu schůzek lobbovaného za příslušný den s uvedením jmen
osob, místa a data schůzky a také s uvedením předpisu, dokumentu nebo jiné věci,
které by se schůzka lobbovaného s lobbistou týkala.
Karolína Peake nám sice potvrdila, že
»v současné chvíli se se zavedením vykazování lobbistických schůzek lobbovanými
nepočítá«. Ovšem v dokumentu Informace
o dalším postupu ve věci regulace lobbingu
6
v České republice a teze k návrhu zákona
o lobbingu, který vláda projednala 4. dubna, je hned za variantou »Žádné vykazování
schůzek« připojena tato douška: »V případě, že bude od seznamu lobbistických
schůzek zcela upuštěno, bude kontrola lobbingu ohrožena.«
Příliš nepotěšila ani odpověď vicepremiérky na další naši otázku. Totiž zda by v případě vykazování schůzek starostou obce
s několika stovkami obyvatel neměly být
tyto záznamy méně »detailnější« a méně
náročné než ty, které bude vyplňovat ministr nebo poslanec. »V původním návrhu
se neuvažovalo nad tím, že by se rozlišovaly
úrovně lobbovaných, a tím pádem diferencovala detailnost jimi vykazovaných informací,« sdělila nám Karolína Peake.
VŽDY BY SE MĚL PROSaDIT
zDRaVÝ ROzuM
Starosta Náchoda Jan Birke soudí, že kdyby starostové (a další představitelé obcí
a měst) skutečně spadali do kategorie lobbovaných a museli o svých kontaktech
s lobbisty navíc vyplňovat veřejný, denně
aktualizovaný »diář«, nutně by mu to připomnělo padesátá léta, kdy se také všichni navzájem lustrovali. »V malých obcích
a městech nejde ve srovnání s Poslaneckou
snmovnou, Senátem i vládou ČR o tak velký objem finančních prostředků. Kontakt
starosty s lobbingem ve srovnání s výše
uvedeným prostředím je minimální. Pokud
k němu přece jen dojde, je starosta denně
pod drobnohledem konkrétních občanů (sousedů). Přijde mně proto zbytečné
a v podmínkách menších sídel nereálné
ošetřovat takové situace zákonem. Starosta
by přece měl mluvit s každým, kdo ho o to
požádá. Z vlastní zkušenosti po 17 měsících
ve funkci starosty nevidím problém v podléhání lobbingu,« dodal Jan Birke.
Starosta Vlčnova na Uherskohradišťsku
Jan Pijáček, který je i prvním místopředsedou Sdružení místních samospráv ČR,
si umí představit reprezentanty obcí v roli
lobbovaných. »Ze své praxe bych mohl
uvést příklady, které určitě měly charakter
lobbingu. Bylo to při pokusu stavět větrné
elektrárny v bezprostřední blízkosti přírodní rezervace Háj (nestojí tam). Ve druhém
případě pak pokus o výstavbu menšího
supermarketu (ve Vlčnově nebyl postaven).
Jenže hnáno ad absurdum, nemohla by
FOTO: libOr FOjTík
Návrh paragrafovaného znění zákona o lobbingu má vicepremiérka Mgr. Karolína Peake předložit vládě do konce letošního srpna. Předkladatelka připouští, že v několika otázkách
půjde i o variantní návrhy řešení. Bude na vládě, pro který
z nich se rozhodne a v jakém znění návrh zákona pošle dál
do legislativného procesu. Zákon by měl začít platit 1. 1. 2013.
Vicepremiérka Karolína Peake: Zákon
o lobbingu se bude opírat o registr lobbistů a seznam jejich lobbistických kontaktů
– a také o orgán pro kontrolu a vynucování povinností v souvislosti s lobbingem.
být za lobbing označena také komunikace
místních občanských sdružení a neziskovek s vedením obce? Takové vyjednávání
bych však za lobbing v žádném případě
nepovažoval. V obecné rovině bych chtěl
důrazně upozornit na nadměrné zatížení
samospráv různými více či méně nepotřebnými administrativními úkony. A pokud
zákon o lobbingu spatří světlo světa, tak
by tato skutečnost v něm neměla být opomenuta. Mojí osobní filozofií je za všech
okolností hledání přiměřenosti. Možná by
nebylo špatné, kdyby se při tvorbě právních
předpisů uplatňovala stejně prostá filozofie,« připomněl Jan Pijáček.
»Vymezí-li zákon nějaké případy jako
projevy „lobbismu“, „lobbistického jednání“, pak prostě budu z jeho pohledu lobbistou,« konstatuje starosta obce Velký Osek
na Kolínsku Mgr. Pavel Drahovzal. »Ale
za lobbisty by bylo možno potom považovat starosty obcí, představitele neziskových
organizací aj. již dnes. Jinak situace z praxe,
kdy mě lze považovat za lobbistu, nastávají třeba při mé komunikaci s provozovateli
hazardních her, aby omezili okruh svých
aktivit. Nebo při komunikaci s poslanci
a senátory v rámci projednávání novely stavebního zákona, aby nebyly při domyšlení
všech negativ paušálně rušeny stavební
úřady na malých obcích I. typu. Osobně se
domnívám, že jde o lobbing, který ovšem
není v rozporu s principy demokratického
právního státu a není nežádoucí aktivitou.
Naopak mnoho organizací jedná jako lobkvěten 2012
Kauza
bisté, např. Svaz měst a obce ČR, Spolek
pro obnovu venkova či Sdružení místních
samospráv ČR,« uvedl Pavel Drahovzal.
Útěchou budiž fakt, že lobbistickým kontaktem by podle vicepremiérky neměla být
komunikace mezi lobbovanými a orgány
veřejné moci či jejich zaměstnanci. Definice lobbingu má totiž být založena na pozitivním a negativním vymezení pojmu lobbistický kontakt.
Karolína Peake k tomu poznamenává:
»Podle pozitivního vymezení by měla být
lobbistickým kontaktem jakákoliv ústní či
psaná komunikace, včetně jednostranné
komunikace, s lobbovaným, jejímž cílem je
ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci,
nebo proces, který rozhodování předchází.
Návrh paragrafového znění zákona bude
obsahovat dvě varianty, kterých procesů
se bude regulace lobbignu týkat a o nichž
rozhodne vláda. V zákoně pak budou jasně
vymezeny oblasti, v nichž je lobbing z povahy věci nepřípustný. Těmito oblastmi
jsou zejména veřejné zadávání, dotační řízení, správní řízení, trestní řízení a soudní
řízení.«
Podle negativního vymezení by naopak
lobbistickým kontaktem neměla mj. být už
zmíněná komunikace mezi lobbovanými
a orgány veřejné moci či jejich zaměstnanci. Ale také komunikace na jednání orgánů
veřejné moci, včetně jednání v orgánech
komor Parlamentu ČR; komunikace na jed-
nání orgánů politických stran a politických
hnutí; komunikace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků; komunikace při výkonu shromažďovacího práva
nebo komunikace při stávce atd.
BuDE úČaST Na ODBORNé
KONfERENcI BRáNa JaKO LOBBINg?
Všechny tato formulace jsou ovšem ve velmi syrovém stavu a jistě se budou ještě dál
doplňovat, měnit či upřesňovat. Bylo by to
jistě žádoucí, neboť například Mgr. Petr
Schlesinger z oddělení legislativně právního Svazu měst a obcí ČR tvrdí: »Dnes musíme vyčkat paragrafového znění, abychom
věděli, jaké povinnosti budou mít lobbovaní. Ze stávající navrhované definice lobbingu totiž vyplývá, že lobbingem je třeba
účast starosty na odborné konferenci, řekněme o odpadovém hospodářství.« Do negativní definice lobbingu se totiž podle Petra Schlesingera nevejde účast lobbovaného
na odborných seminářích, a tudíž tato účast
bude pro obě strany lobbingem.
Právník SMO ovšem ještě dodává: »Na základě rozhodnutí vlády však nejvíce povinností nebudou mít lobbovaní, nýbrž lobbisté, Což je problém i pro Svaz měst a obcí.
Navrženou regulací bude totiž poměrně
ztížena jeho činnost, ale i ostatních organizací, které zastupují města a obce. Předkladatel neakceptoval připomínku SMO,
aby jeho činnost byla z definice lobbingu
vyloučena, neboť se neztotožnil s tvrzením,
že Svaz vykonává kvalitativně jinou činnost
než ostatní neziskové instituce.«
PROBLéM »OTáČIVÝch DVEřÍ«
Materiál, který vláda počátkem dubna
v souvislosti s přípravou zákona o lobbingu
projednala, doporučuje v zákoně ustanovení o dočasném zákazu výkonu lobbingu,
souvisejícím s problematickým jevem »otáčivých dveří«, tedy s případy, ve kterých se
lobbovaní politici a státní úředníci ihned
po skončení funkce stávají lobbisty, k čemu
má zákon stanovit tzv. období vychladnutí na období dvou let. Během »období vychladnutí« se takový politik nebude moci
registrovat jako lobbista. Toto omezení
se bude vztahovat na volené osoby, jimž
vznikne mandát nejdříve v roce 2014.
Karolína Peake upřesňuje: »Lobbovaný
se podle tohoto pravdila nebude moci dva
roky registrovat jako lobbista. Naopak lobbisté do veřejných funkcí zvoleni být mohou. «
Lobbing určitě není činností, která vždy
musí balancovat na hraně zákona. Naopak
je běžnou součástí demokratického procesu. Musí však být transparentní a zároveň
legitimní. Tak je třeba chápat i zákon, který
by měl lobbing, v českém prostředí splývan
jící s pojmem korupce, regulovat.
IVaN RYšaVÝ
aNKETa
Cítíte se být lobbistou? zeptali jsme se starostů
Podle připravovaného zákona o lobbingu by mohla
být za lobbing považována komunikace s lobbovaným, která by měla za cíl ovlivnit rozhodování
orgánů veřejné moci nebo proces, který rozhodování
předchází, a dosáhnout vypracování, předložení,
projednání, schválení, změny nebo doplnění návrhu
právního předpisu, případně i dokumentů plánovacích, koncepčních nebo dokumentu strategické
povahy. Nemohl by pak být za lobbistu považován
každý starosta, který prosazuje zájmy své obce?
Navíc bývá běžné, že zájmová sdružení měst a obcí
přímo apelují na starosty, aby tlačili na poslance
a senátory zvolené v jejich městě, obci, aby podpořili/
odmítli/zásadně změnili ten či onen zákon (např. zákon o odpadech, o ochraně ovzduší, o rozpočtovém
určení daní aj.)? Nehledě na to, že starosta jménem
své obce může lobbovat třeba za změny v krajských
plánech odpadového hospodářství, výstavbu obchvatu, zrušení či zachování letiště apod.
Jan Birke, starosta Náchoda: V podstatě
kompletně popsaná
situace je už v samotné
otázce. Padesát procent
mé práce starosty spočívá
ve snaze zajistit přísun
finančních prostředků
pro město a prosazování
zájmů občanů v něm
žijících. Pak by to bylo
o tom, dát do funkcí
starostů dřevěné figurky či mechanické stroje. jinými
slovy, starosta přece musí hájit zájmy občanů své
obce/svého města. Domnívám se, že starostové jsou
moudří lidé, kteří dokáží velmi dobře rozeznat své
n
květen 2012
vlastní lobbování, stejně tak lobbistu. Navíc, pokud
posuzujeme veřejnou politickou funkci jako zaměstnání, je pro občany pozice starosty jednoznačně
jednou z nejuznávanějších pozic.
Mgr. Pavel Drahovzal, starosta obce Velký
Osek (zhruba 2200 obyvatel, okr. Kolín): Vaše
úvaha jde směrem, který
nahání tak trochu děs
a hrůzu a dělá z lobbingu
v podstatě »nekalou«
živnost. V moderní
demokracii je lobbing
standardním nástrojem
přesvědčování, pokud je
fakticky vykonáván prostřednictvím ústní či písemné
argumentace v rovině srovnávání názorů, nikoliv
v rovině finanční (jak je bohužel vnímán většinou
obyvatel). bude-li právní úprava pojata tak široce, jak
v otázce naznačujete, pak lze v podstatě říci, že je
snaha veškeré vztahy formalizovat a podrobovat dohledu. V situaci, ve které se bude nacházet starosta
obce, když bude chtít někoho přesvědčit o změně
zákona, se může v podstatě nacházet i občan obce,
který se bude snažit přesvědčit o změně vyhlášky
obce (např. o zákazu provozu výherních hracích
automatů) starostu obce a zastupitelstvo. Z tohoto
pohledu budeme lobbisty všichni. Pak se možná
budeme hlídat všichni navzájem, zda nelobbujeme
a zda jsme lobbing hlásili a evidovali. Osobně bych
se cítil lobbistou neustále, ale nemohl bych jednat
jinak. jde o jednu ze základních činností představitele
obce/města, který se snaží svou obec/město obhajovat a zlepšovat prostředí v něm pro obyvatele.
n
Jan Pijáček, starosta obce Vlčnov (3050
obyvatel, okr.
Uherské Hradiště),
první místopředseda
Sdružení místních
samospráv ČR a člen
České národní komise
pro UNESCO: Pokud
bychom měli chápat
termín »lobbismu« jako
ovlivňování rozhodovacích procesů, a to jak na úrovni tvorby právních
předpisů, tak koncepčních dokumentů nebo
dokumentů rozvojových strategií, měli by si z mého
pohledu být všichni rovni v rámci připravovaného
zákona. Tedy privátní sektor, občanské a nevládní sdružení nebo samospráva jednající s cílem
ovlivnit rozhodovací procesy, a získat tím jakýkoliv
prospěch – ať už ve prospěch jednotlivce, profesní
skupiny nebo v případě samosprávy ve prospěch
občanů, které statutární orgán obce zastupuje.
Osobně bych neměl problém zveřejnit kontakty
a účel jednání. Nedovedu si však představit, jak
bychom mohli administrativně zvládnout evidenci
pozvaných hostů, např. na slavnostní kolaudace,
na kulturní, společenské a sportovní události, které
se v obcích a městech během roku odehrávají.
Nabízí se mi úsměvné konstatování, že bychom
jako zástupci samosprávy čestným prohlášením
prohlásili, že s pozvanými hosty nebudeme řešit
pracovní záležitosti.
n
7
Ekonomika
Běhy pro zdraví lidí i finanční zdraví měst
T
Společnost Economic impacT v. o. s.
ve spolupráci s PIM a agenturou CzechTourism zpracovala analýzu dopadu běhů
RunCzech.com v loňském roce na ekonomiku ČR i měst, v nichž se běhy pořádají.
Zpracovatelé v čele s ředitelkou společnosti Economic impacT Terezou Raabovou
zvolili především meziodvětvovou (inputouput) analýzu doplněnou o řadu dalších
metod pro kvantifikaci ekonomických dopadů na různé ukazatele výkonnosti české
ekonomiky. Tereza Raabová zdůrazňuje, že
výsledky analýzy jsou poměrně konzervativní a lze předpokládat, že skutečné dopady mohou být ještě podstatně vyšší.
ilustrační foto: rené volfík
radice masových městských běhů
v České republice se začala psát v roce
1995, kdy Carlo Capalbo založil společnost Prague International Marathon
spol. s r. o. (PIM). Ještě téhož roku se jí v ulicích české metropole podařilo zorganizovat velký mezinárodní maraton. Tehdy se
na start postavilo 958 běžců. Loni se závodů
v rámci PIM Běžeckého seriálu už zúčastnilo více než 81 tisíc závodníků a členů jejich
doprovodu z celého světa. Závody běžecké
ligy RunCzech.com se už pořádají nejen
v Praze, ale také v Olomouci a Ústí nad Labem. Letos k nim 9. června přibude rovněž
Českobudějovický půlmaraton.
Na letošní březnový Hervis 1/2 Maraton Praha byla v předstihu 53 dní vyprodána veškerá
startovní čísla. Závodu se zúčastnilo více než 11 tisíc běžců.
Zůstanou
miliardy
v Bruselu?
D
ruhé pracovní jednání Ekonomické rady Asociace krajů ČR (ERAK)
vedené prof. Janem Švejnarem počátkem dubna v Praze se mj. zabývalo také
stavem čerpání evropských strukturálních
fondů v České republice. Jak shrnul nálezy
ekonomické rady její místopředseda Jan
Mládek, aktuálně v tomto směru existují
dvě hlavní hrozby.
»Prvním rizikem je, že se nepodaří tzv.
zasmluvnit dostatek projektů na vyčerpání
té celkové částky, která byla pro ČR v tomto
plánovacím období určena, tedy 789 mld.
Kč. Plánovací období skončí na konci roku
2013 a Česku dnes stále chybí podepsat
smlouvy za zhruba 200 mld. Kč. Ještě větším rizikem však je, že při následných kontrolách veškerého účetnictví, faktur a smluv
k projektům v Bruselu nebude kvůli formálním a jiným nedostatkům schválena řada
projektů a faktury nebudou České republice, potažmo budoucí vládě proplaceny. Naším odhadem může jít o 50 až 100 mld. Kč,«
/sk/
uvedl Jan Mládek.
8
332,8 mil. kČ Pro Ekonomiku Čr
Shrňme některé výsledky, k nimž analýza
dospěla. Všichni návštěvníci (jejich přímí
aktéři i doprovod) běhů RunCzech.com
loni utratili celkem 215,558 mil. Kč za služby a zboží v hotelech, restauracích, obchodech apod. Z celkových výdajů návštěvníků
plynulo 38,463 mil. Kč na DPH, spotřební
daně, místní poplatky a nákupy importovaných výrobků. O zbylých 177,095 mil. Kč se
zvýšila produkce (obrat) hotelů, restaurací
a obchodů, kde návštěvníci utráceli své peníze. Tyto podniky díky zvýšené poptávce
nakoupily další zboží a služby u svých dodavatelů a subdodavatelů za 155,708 mil.
Kč. Celkem tedy výdaje návštěvníků způsobily zvýšení obratu (produkce) v české ekonomice o 332,803 mil. Kč.
Jen v Praze, kde se koná nejvíce běžeckých akcí RunCzech.com a kam za nimi
přijíždí i nejvíce návštěvníků, se zvýšil obrat
místních podniků a dalších ekonomických
subjektů o 164,030 mil. Kč. Hotely, restaurace a další podniky kvůli zýšené poptávce
zaměstnaly další pracovníky, což v přepočtu na plné celoroční úvazky v minulém roce
přineslo 153 nových pracovních míst.
RunCzech.com si nenárokuje podporu
ze strany státu či měst, neboť je takřka stoprocentně sponzorován soukromými společnostmi, jako jsou Volkswagen, adidas,
n
Hervis nebo Mattoni.
ivan ryšavý
Peníze obcí na účtech u ČnB?
»Úroky« určí ministerstvo...
n
ávrh novely zákona č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech, který
11. dubna schválila vláda a poslala
do dalšího legislativního procesu, počítá s tím, že u České národní banky (ČNB)
budou zavedeny povinné účty pro obce,
na něž budou směrovány jejich příjmy ze
sdílených daní.
Rada Svazu měst a obcí ČR (SMO) se
proti tomu už 20. dubna ostře ohradila. Jak
vysvětlil předseda SMO Dan Jiránek, návrh
zásadně porušuje ústavní právo na samosprávu obcí, neboť omezuje jejich přístup
k finančním zdrojům plynoucím z rozpočtového určení daní. »Předkladatel chytře počítá s tím, že obce ihned prostředky
na své účty u bank nepřevedou, čímž poslouží k zajištění likvidity státního rozpočtu. Obce totiž vzhledem ke způsobu sdílení
nikdy nevědí, kolik peněz jim na účet přibude,« konstatoval předseda SMO.
Petra Hájková z odboru komunikace
ČNB na dotaz Moderní obce potvrdila připravenost centrální banky zajistit – bude-li
jí to stanoveno zákonem – potřebné služby
spojené s projektem státní pokladny a řízením státního dluhu v požadovaném čase
podle zadání Ministerstva financí (MF), a to
profesionálně a na vysoké odborné úrovni.
»ČNB poskytuje bankovní služby státu a veřejnému sektoru, a to na základě zákona č.
6/1993 Sb., o ČNB a zákona č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech,« uvedla Petra
Hájková.
Poukázala však na to, že součástí návrhu
novely zákona o rozpočtových pravidlech
je též závazek MF poskytnout obcím a dalším subjektům peněžní plnění nahrazující úrok. »Výše tohoto plnění bude přímo
úměrná výši zůstatku na účtu obce, stanoví
ji MF a bude hrazena ze státních prostředků. ČNB pouze zajistí požadované technické řešení,« vysvětlila Petra Hájková.
ČNB poskytuje své služby podle podmínek uvedených na http://www.cnb.cz/cs/
platebni_styk/sluzby_pro_klienty/. Tam se
uvádí i výše poplatků za vedení účtu, provádění plateb a další služby. Mluvčí však
zdůraznila, že z aktuálních podmínek pro
klienty nelze nic odvozovat pro případné budoucí služby ČNB spojené se státní
pokladnou a řízením státního dluhu. »Vše
bude velmi záležet na výsledném zadání ze
/rš/
strany MF,« uzavřela Petra Hájková.
květen 2012
Ekonomika
Pomocný analytický přehled: o příspěvek
Petice, jež spadla pod stůl
na PaP je
třeba žádat
v
íce než šest set zaměstnanců radnic
a příspěvkových organizací měst,
jimž už letos vzniká nová povinnost
zpracovávat výkaz Pomocný analytický
přehled (PAP), podepsalo petici určenou
ministru financí (výkazu se Moderní obec
podrobně věnovala v č. 3/2012, viz: I. Schneiderová: Přínosy PAP? Pro Evropskou unii
snad, pro obce nikoliv – pozn. redakce).
Petice požadovala odložení účinnosti vyhlášky č. 437/2011 Sb., ze dne 13. 12. 2011,
kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb.,
o účetních záznamech v technické formě
vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické
a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamench),
ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb.
Co PožaDovala PETiCE...
Petenti poukázali na pozdní vydání novely předpisu, kvůli čemu jsou jen částečně
schopni naplnit požadovanou analytiku,
evidenci typů změn. Kvůli zmatečnosti
předpisu však vůbec nejsou s to výkaz PAP
zpracovat v plném rozsahu včetně evidence
partnerů transakcí a aktiv a pasiv.
»Ačkoliv je výkaz dost složitý, nebylo
prováděno žádné proškolení, není zpracována pro obce žádná přínosná metodika
ke zpracování výkazu. Zveřejněné příklady
vyplňování na stránkách MF jsou zmatečné. Za stávající situace by výstupy byly zcela nepřínosné a jednalo by se o zbytečnou
práci, potažmo tedy plýtvání veřejnými
prostředky. Natolik složitý výkaz bez řádné
přípravy, proškolení a kvalitního programu
SW není v našich silách zajistit, žádáme,
aby si to předkladatel předpisu uvědomil,
a nepožadoval po obcích nesplnitelné,«
uvedla petice.
... a jak oDPověDěl minisTr
Ministr financí Miroslav Kalousek však
ve své odpovědi z 19. 3. 2012 (MO má kopii odpovědi k dispozici – pozn. redakce)
pouze sdělil, že »MF nepředpokládá změny
vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění vyhlášky
č. 437/2011 Sb., týkající se účetního obdfobí
roku 2012, a to ani v případě rozsahu údajů
uváděných v PAP«.
Ministr se přitom vůbec nevyjádřil k důvodům, kvůli nimž petenti PAP kritizovali.
Pouze připustil, že »pokud se jedná o možnost úprav kritérií pro další účetní období,
která se týkají výčtu účetních jednotek povinných předávat Pomocný analytický přehled, nelze na základě relevantních důvodů
vyloučit případné změny platné vyhlášky«.
jEDEn o voZE, Druhý o koZE
Autory petice však doslova nadzvedla ze
židle druhá část odpovědi šéfa resortu financí. Šlo o zkopírovanou pasáž dřívější
Kalouskovy odpovědi Svazu měst a obcí ČR,
který se též ohrazoval vůči zavádění PAP.
Bez souvislosti s uvedenou peticí tak ministr jejím autorům (kteří nejsou zaměstnanci
SMO, ani nezastupují jeho členy) sdělil, že
»SMO nemůže prezentovat názory a zájmy
všech dotčených municipálních jednotek«,
a vyjádřil naději, že »SMO bude součinný
při vytváření podmínek pro naplňování povinností, které vyplývají z právních předpisů týkajících se PAP«.
»Je velmi tristní, že se nelzet dovolat nápravy v oblasti účetních předpisů a že MF
nemá odpovědný přístup k řešení problému ani v případě petice podepsané velkou
částí dotčených účetních jednotek. Navíc
MF část odpovědi zkopíruje z jiného dopisu, a to ještě nesprávně,« sdělila spoluautorka petice a spolupracovnice Moderní
obce Ivana Schneiderová, členka Komory
auditorů ČR.
Problematice PAP se Moderní obec bude
věnovat i nadále a sledovat, jak se s povinností jeho zpracování vyrovnávají obce nad
3000 obyvatel a jejich příspěvkové organizace s aktivy nad 100 mil. Kč, které budou
letos v červenci výkaz poprvé předávat. n
ivan ryšavý
C
elkem 107 mil. Kč bylo na základě
usnesení vlády ČR schváleno k uvolnění z vládní rozpočtové rezervy
na rok 2012 na částečné pokrytí nákladů
spojených se zajištěním předávání informací pro monitorování a řízení veřejných
financí u vybraných účetních jednotek.
Týká se to všech 1333 účetních jednotek,
které letos v červenci musí poprvé do Centrálního systému účetních informací státu
předat Pomocný analytický přehled (PAP).
Tedy obcí se 3000 a více obyvateli a příspěvkových organizací s aktivy nad 100 mil Kč
(netto).
Příspěvek na částečné pokrytí nákladů
však účetní jednotky neobdrží automaticky, ale musí o něj požádat. (K často uváděnému termínu 31. 5. 2012, do kdy by se
žádost měla podat, mluvčí Ministerstva financí Ondřej Jakob na dotaz Moderní obce
sdělil, že tato lhůta je pouze doporučující.)
Přitom platí, že za příspěvkovou organizaci musí požádat její zřizovatel. Na http://
www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadosti_o_dotace_pro_kraje_a_obce.html
jsou k tomu uvedena přesná pravidla a rovněž částky, na které mají jednotlivé druhy
účetních jednotek nárok. Připomeňme,
že Hlavní město Praha a statutární města
mohou obdržet příspěvek 150 000 Kč, obce
70 000 Kč a příspěvkové organizace zřizované obcí 65 000 Kč. Nárok na příspěvek mají
i kraje a jejich příspěvkové organizace, a to
325 000 Kč, resp. 65 000 Kč.
Jak na další dotaz Moderní obce mluvčí
MF vysvětlil, výpočet příspěvku byl proveden tak, aby bylo v průměrném případě přispěno na náklady 1/2 pracovníka po dobu
půl roku. »Dovolujeme si vyjádřit přání, aby
se podařilo překlenout počáteční problémy se sestavováním PAP v roce 2012 a aby
tato část prostředků přispěla k ohodnocení
kvalitní práce účetních pracovníků v muni/rš/
cipální oblasti,« uvedl mluvčí.
PRAHA
Karoliny Světlé 25, 110 00 Praha 1
tel.: +420 222 866 555, fax: +420 222 866 546
BRNO
Jakubská 121/1, 602 00 Brno 2
tel.: +420 542 210 351, fax: +420 542 212 518
OSTRAVA
Bukovanského 30, 710 00 Ostrava
tel.: +420 596 629 503, fax: +420 596 629 508
email: [email protected]
www.mt-legal.com
květen 2012
9
MO001290-2
Ekonomika
Běžné účty? Zhodnotit volné
peníze lze i jinak – a lépe
Také municipality mohou v dnešní době efektivně zhodnocovat své volné finanční prostředky. Způsobů a produktů je
mnoho: Volba záleží na preferencích, požadovaném výnosu
i vztahu k riziku. I když ve svém počínání v této oblasti nejsou
municipality zákonem nijak výslovně omezeny, měly by dbát
na to, aby svůj majetek využívaly účelně a hospodárně, v souladu se zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené
působnosti.
j
ednou ze základních cest, kterými mohou obce efektivně zhodnocovat své
volné finanční prostředky, jsou známé
spořicí účty a termínované vklady. Akceptuje-li obec vyšší riziko, může zvolit některou
z investic do instrumentů finančního nebo
komoditního trhu. I zde samozřejmě platí
známé rčení, že »výnos není zadarmo«. Magický trojúhelník riziko-výnos-likvidita tak
musí odpovědní představitelé municipalit
důkladně zvažovat stejně, jako to dělají při
investici svých vlastních úspor.
Pro dočasné zhodnocení volných prostředků dnes municipality, bohužel, často
využívají běžné účty, které se pro tento účel
většinou nehodí. Smyslem běžného účtu
je zajištění platebního styku obce, nikoliv
zhodnocování volných peněz. Lepší volbou
jsou vždy různé typy spořicích účtů, které
nabízejí vyšší výnos při dostatečné flexibilitě pro výběr prostředků, nebo termínované
vklady.
Za pozornost stojí také možnost využít
termínované vklady s individuální úrokovou sazbou. Obec je v tomto případě v přímém spojení se specialistou na investiční
bankovnictví. Telefonicky nebo e-mailem
s ním domluví veškeré parametry obchodu,
tedy zejména délku splatnosti a výši vkladu. Výhodou je, že si obec může přizpůsobit splatnost termínovaného vkladu svým
potřebách a úrokové sazby vždy odrážejí
aktuální tržní situaci.
Obdobným instrumentem je depozitní
směnka, která ve srovnání s termínovým
vkladem přináší vyšší výnos. Protože je depozitní směnka cenným papírem, nevztahuje se na ni pojištění primárních vkladů.
Směnka je vystavena bankou a zůstává v její
úschově. V termínu její splatnosti jsou obci
uložené prostředky včetně úroku připsány
automaticky na účet.
naBíZEjí sE Také moDErní
insTrumEnTy
Mezi sofistikovanější podoby zhodnocování,
které rozšiřují klasickou nabídku depozitních produktů a při splnění předem definovaných podmínek přinášejí vyšší výnos,
patří např. scoop depozitum od Komerční
banky. Výsledný úrokový výnos této investice je vázán na vývoj kurzu dvou měn, např.
10
Sedmero rad pro správnou
volbu investičního
instrumentu
1. rozdělte své peněžní prostředky na část potřebnou pro každodenní fungování a ostatní.
2. rozmyslete si, na jak dlouho můžete volné
peněžní prostředky investovat.
3. Zvažte, jak likvidní má být investiční produkt.
4. Mějte na paměti, že s výnosem roste riziko.
5. vždy sledujte vstupní a výstupní poplatky.
6. informujte se předem o poplatcích za předčasné
splacení.
7. Mějte na paměti, že předem smluvně negarantované úrokové sazby se mohou v čase měnit.
EUR/CZK. Pokud se udrží kurz EUR/CZK
v referenčním období mezi dolní a horní
hranicí daného pásma, obec získá vyšší výnos ve srovnání s klasickým termínovaným
vkladem.
Jinou variantou může být propojení
zhodnocování volných prostředků a ošetření kurzového rizika. Do této skupiny
produktů patří např. duální depozitum.
Hodí se zejména pro obce, které mají příjmy z daní a dalších poplatků v českých korunách a současně splácejí úvěr nebo jiný
závazek v cizí měně. U tohoto produktu
obec získá vyšší než standardní zhodnocení
svých korunových vkladů a zároveň získává
teoretickou možnost výhodnějšího nákupu
cizí měny oproti aktuálnímu kurzu.
ŘEšEní Pro nároČné kliEnTy
Pro municipality s vyššími nároky v oblasti
investic je atraktivní individuální správa
majetku neboli asset management. O pro-
Právní a daňové aspekty
1. Podle zákona o obcích a krajích by měli představitelé municipalit před uzavřením smlouvy o »zhodnocování volných finančních prostředk« s bankou
požádat o souhlas svůj příslušný orgán, nevyhradí-li
si toto rozhodnutí samo zastupitelstvo.
2. Podle rozpočtového určení daní platí municipality
daň z příjmu samy sobě – to znamená, že daň z příjmu žádným způsobem nesnižuje realizované výnosy.
středky obce se v tomto případě stará individuální portfolio manažer, který pomůže
při sestavení investičního portfolia podle
konkrétních potřeb a preferencí dané municipality. V případě vyšší averze k riziku
nastaví složení investičního portfolia ze
státních nebo korporátních dluhopisů.
I když lze obecně říci, že vyšší bezpečnosti lze docílit u státních dluhopisů, je třeba
vždy řádně posuzovat riziko každého státu
alespoň podle ratingu dané země uděleného některou z renomovaných ratingových
agentur.
Výhodou investice do dluhopisů je skutečnost, že kupující zná v okamžiku nákupu
výnos, který získá v případě, že bude držet
dluhopis do doby splatnosti. V případě prodeje na sekundárním trhu investor podstupuje riziko tržního vývoje ceny. Může se
tedy stát, že v době prodeje dluhopisu před
jeho splatností bude cena nižší než v době
nákupu.
Banky nabízejí také možnost zhodnotit
volné prostředky formou investice do českých nebo zahraničních akcií. Ta je vhodná jen pro sofistikované investory, neboť se
jedná o způsob poměrně rizikový (cena akcie může růst, ale i klesat). Odměnou za vyšší riziko je samozřejmě vyšší ziskový potenciál oproti konzervativním způsobům, jako
jsou spořicí vklady nebo dluhopisy. Investice do akcií by měla u municipalit představovat přiměřenou část portfolia, které
je z většiny tvořeno z instrumentů s fixním
výnosem. Akcie mohou municipality kupovat přes některého z členů burzy. Důraz by
měl být kladen při výběru konkrétní akcie,
především na fundamentálně stabilní tituly, které optimálně vyplácejí zajímavou
dividendu. Ta v některých případech může
představovat sama o sobě velmi zajímavý
výnos, který převyšuje kupony z dluhopisů.
Preferovány by měly být zejména likvidní
akcie, aby je bylo možné v případě potřeby
rychle prodat bez výrazných dodatečných
nákladů.
Stále ještě netradičním, i když v poslední době velmi oblíbeným způsobem
ochrany a zhodnocení peněz jsou investice do nákupu komodit. V této souvislosti
se zastavme u nákupu investičního zlata. V Komerční bance lze takto investovat
do nákupu 100gramových a 1000gramových slitků o ryzosti 999 / 1000 (24 karátů).
Podle zkušených investorů zlato představuje ideální investici k zachování hodnoty
aktiv před možnou rostoucí inflací nebo
v dobách zvýšené averze vůči riziku. Rovněž investiční zlato by však mělo v celkovém investičním portfoliu municipality mít
spíše okrajové zastoupení, a plnit tak diverzifikační úlohu. Samotný nákup investičního zlata se uskutečňuje v eurech, investor
proto musí předem počítat s existencí kur/ak/
zového rizika.
květen 2012
KB
Ekonomika
květen 2012
KB PT municipality bily 210x297 moderniobec 02.indd 1
11
20.4.12 10:32
Ekonomika
míří účetnictví obcí ke svému
kolapsu? jak problémy řešit? /1
Které jsou nejpalčivější problémy v účetnictví územních samosprávných celků a jaké mají dopady do hospodaření obcí?
Nic jsme si nevymýšleli »od zeleného stolu«. Náš výčet vychází
z nesčetných diskusí se zaměstnanci obcí na úseku účetnictví.
o
d roku 2010 se situace obcí ve vztahu k účetní reformě neustále zhoršuje. Obcím se ukládá mnoho nových povinností, z nichž se však leckteré
s ohledem na nedostatečnou legislativu jeví
jako neúčelné. Předpisy se vydávají pozdě,
bývají zmatečné a Ministerstvo financí
(MF) na požadavky, aby byly vyjasněny, víceméně nebere zřetel. Nejsou dodržována
usnesení vlády a schválené harmonogramy.
Výkazy jsou stále méně přínosné pro řízení finančního hospodaření individuálních
účetních jednotek, stále více se prosazuje
pouhý sběr dat pro stát bez viditelného přínosu (i bez ohledu na jejich kvalitu). Mnoho
požadavků ukládaných předpisy není aplikovatelných v praxi, přesto jsou pro případ
jejich neplnění obcemi provázeny hrozbou
sankcí.
Rozsah nových povinností je značný, zvyšuje se pracnost a časová náročnost zpracování, termíny předkládání výkazů jsou však
naopak velmi krátké. Požadovaný »sběr dat«
je pro obce i velmi drahý, dochází tak k výraznému plýtvání veřejnými financemi.
TyPiCký PŘíklaD? ČEské ÚČETní
sTanDarDy!
Zastavme se u uvedeného nedodržování
časových harmonogramů ze strany ústředních orgánů státní správy. Jako příklad lze
uvést dopis odeslaný z Ministerstva financí
krajům dne 30. prosince 2010. V něm byl
přislíben harmonogram vydání Českých
účetních standardů (dále jen ČÚS) k vyjasnění účetních postupů.
n Výběr z dopisu MF určeného krajům:
Předpoklad zveřejnění k 31. 3. 2011 – ČÚS
odpisování a ČÚS k opravným položkám
k dlouhodobému majetku.
Předpoklad zveřejnění do 31. 7. 2011 –
ČÚS Dlouhodobý majetek, krátkodobý finanční majetek, kurzové rozdíly, náklady,
výnosy, inventarizační rozdíly, zúčtovací
vztahy, vlastní zdroje, podrozvahové účty
(celkem bylo přislíbeno vydání 10 ČÚS).
V ČÚS se upravují a sjednocují postupy účtování. Z uvedeného výčtu jsou vidět
oblasti, kde účetní jednotky nemají právní
jistotu o správném postupu, účetní zápisy
souvztažností jsou řešeny jen z obsahových
vymezení položek výkazů, často rozdílně
dle různých metodik krajů. K 31. 3. 2012
byl totiž z výše uvedených Českých účetních standardů vydán jen ČÚS k odpisování, a to 31. 3. 2011, který však byl už v říjnu
2011 velmi podstatně změněn (tedy jakoby
ani v březnu téhož roku vydán nebyl...).
12
Pracovním skupinám působícím při Ministerstvu financí byl v prosinci 2011 k diskusi
předán návrh ČÚS k dlouhodobému majetku a k vlastním zdrojům, ale tyto standardy
dosud zveřejněny nebyly. O ostatních ČÚS
není ani zmínka, přitom např. ČÚS k inventarizačním rozdílům je zásadní pro správný
postup pro naplnění údajů pro pomocný
analytický přehled (PAP).
nEjZávažnější ProBlémy
ÚČETniCTví ÚsC
n 1. Krátké termíny k předkládání výkazů stanovených předpisem, nemožnost
oprav výkazů k účetní závěrce. K zajištění přesnějšího a kvalitnějšího výkaznictví
by byla nutná úprava v předpisech zhruba
v těchto návrzích:
1a) Roční závěrku podle vyhlášky
č.
383/2009 Sb. budou územní samosprávné
celky (ÚSC) a jimi zřizované příspěvkové
organizace (PO) předkládat do 31. 3. následujícího roku, případně řešit možnost
oprav výkazů účetní závěrky do doby schválení účetní závěrky zastupitelstvem
1b)Výkaz pro hodnocení plnění státního
rozpočtu (FIN 2-12 M) budou ÚSC předkládat čtvrtletně, vždy do konce následujícího
měsíce dle vyhlášky č. 449/2009 Sb., za prosinec do 31. 3. následujícího roku.
Odůvodnění1a) – Krátké termíny na zpracování účetní závěrky výrazně poškozují
data na úrovni účetních jednotek (dohadné
účty, časové rozlišení, rezervy…). V účetnictví je krátký termín stanovený na zpracování závěrky vždy spojen s nižší kvalitou
dat. V návrhu novely zákona o účetnictví
je i požadavek na schválení účetní závěrky
zastupitelstvem. Není však zatím zavedena
žádná možnost oprav výkazů předaných
do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) před jejich schválením
v zastupitelstvu. Jak zásadní může mít vliv
neopravené chyby do hospodaření obcí, si
ukážeme na příkladu, který se v letošním
roce stal několika obcím.
Příklad dopadu nemožnosti opravy
chyb ve výkazech. Dosud se ozvalo 8 obcí,
kde byla udělána chyba při dooprávkování
dlouhodobého majetku k 31. 12. 2011. Chyba spočívala v tom, že místo volby účtu 406
Změny metody, který nevstupuje do výsledku hospodaření, byl zvolen účet 551 Odpisy,
který snižuje výsledek hospodaření. Touto
chybou byla vykázána vysoká ztráta. Následně obce podaly žádost o dotaci a doložily
výkazy se zápornými výsledky hospodaření.
Dotace jim z důvodu vysoké ztráty byla za-
mítnuta. Vysvětlení obce, že šlo jen o účetní
chybu, nebylo zohledněno, protože poskytovatelé dotací musí dodržovat formální postupy pro vyhodnocení žádosti. Tedy jedna
účetní »chybka« – pouhá volba chybného
účtu, může mít obrovský dopad do financí
obce. Po delších průtazích se podařilo situaci vyřešit, ale riziko v takových případech
zůstává velké.
Tento problém se však týká i drobných
chyb, které mají za následek uvedení nedostatků ve zprávě o výsledku hospodaření,
a to dokonce i v případech, kdy si chybku
zjistí sama účetní jednotka. I nedostatky
ve zprávách o výsledku přezkoumání mohou mít negativní dopady na přiznání dotací.
Ve výkazech za rok 2011 se projevily i významné chyby ve vypovídací schopnosti
výkazů Přehledu o peněžních tocích (výkaz
je sestavován jen podle obratů účtů a nemá
v některých částech s tokem hotovosti nic
společného, rozdíly u větších měst dosahovaly až miliardy) a v některých obcích
i u přehledu výkazu o změnách vlastního
kapitálu. Chyby byly zjištěny natolik pozdě, že již nebylo možné výkazy opravit.
V sumarizaci musejí mít tyto výkazy nulový
přínos.
Je zajímavé, že i tak logický požadavek
na možnost upřesnění vykazovaných hodnot v Centrálním systému účetních informací státu je velkým problémem k akceptaci ze strany Ministerstva financí. Přitom se
jedná jen o zvýšení informačního přínosu,
tedy i o zkvalitnění dat v CSÚIS.
Odůvodnění 1b) – Vyhláškou č. 449/2009
Sb. je dána povinnost předkládání měsíčních výkazů FIN 2-12M. Kraje daly obcím
termíny předávání výkazů často již do 6. dne
následujícího měsíce. Na spoustě obcí tato
povinnost mimo jiné neumožňuje účetním
ani čerpat dovolenou v letních měsících tak,
aby byla 14 dní vcelku. Přitom obcím chybí
jakákoliv zpětná odezva a vůbec není jisté,
zda se s jimi předávanými daty měsíčně na
Ministerstvu financí opravdu pracuje. Bylo
by vhodné prověřit přínos těchto měsíčních
výstupů – a v případě nevyhovění zrušení
měsíčních termínů doložit ze strany Ministerstva financí přínos výstupů pro vykazování dat státu. Obce by se rády dozvěděly,
zda nedělají zcela zbytečnou práci!
V obou případech jde o téměř nesplnitelné termíny dané předpisem, jedná se o velký stres, značnou chybovost a i pochybnosti
o smyslu požadavku státu na termíny vykazování. Výsledkem je opravdu pouze sběr
dat bez ohledu na jejich kvalitu.
Dalšími problémy v účetnictví obcí se bun
deme zabývat v následujícím vydání.
ivana sChnEiDErová
auditor, číslo osvědčení 1840
acha obec účtuje s. r. o.
květen 2012
Ekonomika
obce dál finančně slábnou
Chudnoucí šlechtic s velkým majetkem, který rozšiřuje svůj
zámek. To by nejlépe vystihlo trend financí a hospodaření
obcí, potvrzený i jejich výsledky v uplynulém roce.
B
ěžné příjmy obcí loni totiž poklesly o 7 mld. Kč, běžné výdaje obcí se
také snížily, avšak pouze o 5 mld. Kč.
Provozní saldo obcí se opět o něco zhoršilo. Obce finančně slábly. Státu se nedařilo
vybrat více daní. Pokračující zvedání daní
situaci jen zhoršuje. Daňové příjmy obcí
v roce 2011 se zvýšily o necelou miliardu.
Rostou povinné výdaje, zejména povinné
transfery (dotace). To, před čím varuji, nabývá rok od roku na významu a stává se stále aktuálnější jak pro stát, tak pro obce.
Proto opět nezbývá nic jiného než velmi vážně a naléhavě připomínat: Veřejná
správa vlastní více majetku, než si – vzhledem ke svým příjmům – může dovolit!
Od roku 2005 pokleslo provozní saldo,
které můžeme označit za »zbytek« z výplaty po úhradě povinných výdajů. Provozní
saldo bylo v roce 2011 stále na úrovni 3/4
původní hodnoty. Jinak řečeno, jestliže tedy
obcím kdysi (rok 2008) zbývalo po úhradě
provozu téměř 60 mld. Kč, v loňském roce
to bylo už pouze 41 mld. Kč!
n současná vláda a její krátkozraká finanční politika.
Mnou dávno definované hlavní příležitosti financí obcí také platí a ukazuje se jejich správnost, totiž že je nutné:
n redukovat majetek (zbavit se toho, který nepřináší adekvátní užitek občanům vs.
výdaje);
n zapomenout na nesmyslné strategie
růstu nebo utopické strategie »trvale udržitelného růstu« (ten, kdo tento termín
a politiku prosadil, by měl být s nadsázkou
odsouzen a upálen) – dnes nejde o růst, ale
o zachování životní úrovně a zvyšování
standardů kvality služeb.
nuTné jsou výDajE »na roZum«
a ZavEDEní sTanDarDů kvaliTy
Nepřijmou-li obce rozumné strategie,
mnoho z nich doplatí na ideologie růstu
a investičních dotací. Ačkoliv horlím proti
dotacím, volám po výdajích »na rozum«,
po stanovení finančních koncepcí a standardů kvality. V Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost aktuálně pro
územní samosprávné celky existuje nová
dotační výzva č. 89 (vyhlášená Ministerstvem vnitra ČR, odborem strukturálních
zdrojů) pro oblast podpory 4.1 – Posilování
institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy, v níž kromě tradičních nesmyslů
a plýtvání penězi na fantasmagorie najdete
také rozumné věci.
Nastavit strategie, zlepšit stav hospodaření a financí, to jsou věci, po kterých by
měly obce jít. Také po standardech kvality,
ale když ono to »vnitro« stále tak tvrdošíjně
lpí na CAFu a ISO zavrhuje. Naproti tomu
propaguje BSC, což je metoda vhodná spíše
do automobilek.
kDo ZaPlaTí komforT uTráCEní?
Budování nového majetku uvedenou situaci jen zhoršuje. Nemluvím nyní o kanalizacích a vodovodech, tyto stavby je nutné
dát stranou a hodnotit zvlášť. Ovšem pokud
běžné příjmy obcí od roku 2005 vzrostly
o 20 %, majetek o více než 40 % (data roku
2011 nebyla ještě v době psaní tohoto textu
k dispozici) a běžné výdaje o 30 %, musím
se ptát, z čeho budeme svůj rostoucí majetek a komfort utrácení platit?
Z hlediska těchto faktů platí příležitosti
a rizika financí obcí. Těmito riziky jsou:
n budování nového majetku;
n světová stagnace růstu;
Finanční síla obcí (% provozního salda na běžných příjmech)
30 %
25
20
15
10
5
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Hospodaření obcí v letech 2005–2011
mld. Kč
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
INDEX
finanční síla obcí (% provozního
salda na běžných příjmech)
24 %
20 %
23 %
25 %
16 %
17 %
17 %
72
stavby
682
751
804
850
900
955
140
aktiva celkem
1,152
1,230
1,282
1,340
1,527
1,599
Běžné příjmy
196
202
219
238
226
241
235
120
139
Běžné výdaje
149
161
169
180
189
199
194
130
Provozní saldo
47
41
50
59
37
42
41
86
ZDroJ: Mf čr, www.cityfinance.cz, 2012
květen 2012
sTŘEZmE sE »TrojskýCh koní«
Vážená města – a obce nevyjímaje, pokud
máte vykročit do nových let šťastnou pravou nohou, přehodnoťte prosím své strategie, změňte systém nakládání s majetkem,
stanovte strategie rozvoje standardů kvality
služeb a nebudujte nový nákladný majetek
nad rámec možností svých financí. Mějte
na paměti, kolik šlechticů nedokončilo rozšiřování svých zámků, kolik se jich finančně zruinovalo kvůli svým megalomanským
plánům. Vždy se najdou lobbisté stavebních firem apod., kteří vám seženou peníze
na stavbu »trojského koně«. Jenže pak toho
»koně« bude muset živit celé město.
Samozřejmě můžeme mít i nemalé ambiciózní plány. Určitě bych podpořil takové, které budou zaměřeny na lidi, standardy veřejných služeb a komunikace. Na nás
samotné. Pracujme na precizaci cílů a priorit. Umějme vyhodnotit trendy a zamysleme se. Zastavme se a přemýšlejme. Inspirujme se těmi nejlepšími. Zapomeňte
na ty na chvostu. Nedávejme si za příklad
ty, kteří jsou na tom hůře než my. Těch je
a bude hodně. Inspirujme se a hledejme ty
nejlepší. Vyhrávejme volby nikoliv podle
stranické příslušnosti, ale podle toho, zda
jsme dobří hospodáři. Propagujme cíle
a záměry města.
nEChTějmE růsT roZsahEm svého
majETku, alE svými výslEDky
Prosazujme v městech a obcích naše nejlepší tradice, naše hodnoty a to, v čem jsme
dobří a silní. Nechtějme doslova »za každou
cenu« turisty, nové sportovní haly a aquacentra. Chtějme čisté, krásné a »vymazlené« obce a města.
Nedávno jsem v Davli aktualizoval strategický plán rozvoje a tento středočeský
městys mně poskytl k dispozici výsledky
místního výzkumu veřejného mínění. Ty
mnohé zastupitele překvapily. K úžasu
leckterého z nich totiž přivedlo poznání,
že obyvatele Davle nejvíce ocenili naprosté detaily a požadovali maličkosti. Nebyly
to sportovní haly ani bazény. Byla to čistá
obec, moderní autobusové zastávky, pěkné chodníky, dobré osvětlení a silný pocit
bezpečí. Lidé se zkrátka chtějí v pohodě dopravovat do práce a v pohodě se z ní zase
vracet. Požadují žít v hezké obci, která nezarůstá plevelem a není zaneřáděna neuklizenými odpadky.
Nezapomínejme v obcích na to, že finance nejsou cíl, tak to prostě zůstane. Finance jsou nástroj. Města a obce, které tento
nástroj dovedou používat, mohou být silné, zdravé a opravdu kvetoucí. Sídlo, které
nezvládne finance, to bude mít mnohem
složitější a ze smůly už jen těžko vybředne
– jako onen chudnoucí šlechtic. Nechtějme
růst rozsahem svého majetku, chtějme
n
růst výsledky.
luDěk TEsaŘ
www.cityfinance.cz
13
Ekonomika
Pět let na dně u-křivky:
jak dlouho ještě?
V době, kdy vláda chce opět snížit participaci obcí na výnosu ze sdílených daní, tentokrát snížením podílu obcí na dani
z příjmů ze závislé činnosti, je vhodné znovu si připomenout
nelichotivou situaci obcí na dně tzv. U-křivky, resp. J-křivky.
snaha o PomoC, kTErá vyZněla
Do ZTraCEna
To se projevilo i loni v prosinci, kdy při projednávání zákona o státním rozpočtu na rok
2012, poslanec Ing. Vladislav Vilímec s vydatnou podporou Chlumecké výzvy v zádech předložil návrh kompenzovat celkovou částkou 300 mil. Kč alespoň částečně
nižší daňové výnosy obcí od 1000 do 10 000
obyvatel. Návrh neprošel jen o několik hlasů, přičemž častým argumentem, proč se
tak stalo, byla »nesystémovost« tohoto řešení. Vladislav Vilímec otevřeně předem říká,
že je připraven – nedojde-li letos ke schválení nového zákona o RUD, s podobnou
iniciativou přijít i při projednávání návrhu
zákona o státním riozpočtu na příští rok.
Předem už však také sklízí kritiku. Předseda Sdružení místních samospráv (SMS)
14
foto: arCHiv
n
Místopředseda SMO ČR František Lukl:
Naše snaha spočívá v podpoře nejvíce
postižených obcí a měst v roce, kdy očekáváme pokles zdrojů zejména z DPH.
foto: arCHiv
ejprve se říkalo nepovedenému
RUD »potenciálová jáma«. Potom
»U-křivka«, v současnosti opět
o něco moderněji, totiž »J-křivka«. To proto, že křivka směrem od nejmenších obcí
postupně klesá k počtu obyvatel 5000
a následně zase stoupá až ku bájné Praze,
zde hodnota strmě stoupá. Tedy koncové
body na ose Y vlevo jsou asi na 10 000 Kč
na obyvatele (nepočítám šílené výjimky
typu Modravy a další desítky superbohatých obcí, kde jde o problém velikosti katastrů), a minimum 6300 Kč u pětitisícových
měst a Praha vpravo 31 000 Kč na každého
obyvatele. Čili ničím nevysvětlitelný marasmus, trvající pět let.
Tak charakterizuje postavení obcí na dně
tzv. U-křivky nestor boje za spravedlivý
přístup k takto nespravedlivě trestaným
obcím, starosta Chlumce nad Cidlinou
Ing. Miroslav Uchytil
V obcích s počtem obyvatel od 501 do 10
tisíc obyvatel, které v přepočtu »na hlavu«
získávají méně peněz z rozpočtového určení daní (RUD) než obce ostatních velikostních kategorií, žije 40 % české populace.
Finanční podhodnocení obcí zejména druhého typu je v tomto smyslu dlouhodobé,
aniž by bylo možné reálně doufat v rychlý
obrat k lepšímu. Tyto obce zpravidla ze sdílených daní nezískávají ani 7000 Kč/obyv./
rok »Na stole« sice leží hned tři návrhy novel zákona o RUD – Ministerstva financí,
Občanské demokratické strany a vlády, leč
dohady o nich neberou konce a zdá se, že
i kdyby některý z nich nakonec Parlamentem ČR prošel, vždy se mu postaví poměrně
početný tábor odpůrců.
Předseda SMS ČR Josef Bartoněk: Podle
nás je novela zákona o RUD jediným způsobem, jak postavení obcí na dně U-křivky v rozpočtovém určení daní změnit.
ČR Ing. Josef Bartoněk před snahami
o podobná dílčí řešení RUD důrazně varuje. »Právě problém U-křivky je totiž pro
mnoho zainteresovaných stran hlavním
důvodem, proč zákon otvírat a novelizovat.
V SMS máme vážné obavy, že by se někteří
z nich po provizorním vyřešení této otázky
postavili proti dalším nutným změnám zákona. V důsledku by to pak poškodilo většinu ostatních obcí a měst. A stejně jako
v předcházejícím případě, i zde je zřetelná
snaha vyřešit nesouměřitelně menší problém při zanedbání toho velkého. Rozdíly
způsobené problémem U-křivky nedosahují ani 25 % příjmů dotčených obcí a měst.
Zatímco neodůvodněný rozdíl mezi Plzní,
Ostravou a třeba Olomoucí nebo Libercem
je dvojnásobný,« říká Josef Bartoněk.
A dodává: »Podle nás je právě novela zákona o RUD jediným způsobem, jak postavení těchto obcí v RUD změnit. Okolnosti
jsou pro ně velmi příznivé. Dnes už prakticky všichni zainteresovaní uznávají nutnost
novelizovat financování obcí a všem postavení obcí mezi 1000 a 10 000 obyvateli vadí.
Brzké posílení příjmů těchto obcí dnes mohou ohrozit snad jen politické turbulence.«
kriTéria, kriTéria, kriTéria...
Pomineme-li věčné spory o to, má-li se kde
ubrat a kde jinde nebo zase přidat (a pokud
ano, pak jak »moc hodně«, nebo jak »moc
málo«) čtveřici největších měst, pak ne-
menší spor se vede o to, na základě jakých
kritérií by se mělo slabší finanční postavení
obcí na dně U-křivky zohlednit.
Ing. Miroslav Uchytil dlouhodobě požaduje, aby kritérium katastrální rozlohy
obce nemělo v zákoně o RUD takovou váhu
(3%) jako dosud a naopak aby bylo více zohldněno hledisko veřejných služeb, které
obce druhéhé typu zajišťují pro okolní sídla. »Kritérium rozlohy obce je zcela mimo
mísu, přitakává Miroslav uchytil. »Jako by
nahrávalo historicky bohatší obci s více
zemědělskými a lesními plochami. Mnohdy jde i o národní přírodní parky. Ani o zemědělské pozemky, ani o lesní soukromé
a státní lesy, ani o národní parky se obec
vůbec nestará, naopak, má z nich další příjmy. Daleko lepším kritériem je skutečná
zastavěná plocha obce, kde se musí svítit
veřejným osvětlením, vyhrnovat v zimě
chodníky a komunikace, opravovat silniční
infrastrukturu, udržovat zeleň, svážet komunální odpad, provozovat veřejné služby
ů,« tvrdí starosta Chlumce nad Cidlinou.
Pokud jde o veřejné služby, i v tom má
Miroslav Uchytil jasno: «Mikroregionálně
a regionálně spádová města již zakládají, vytvářejí a poté s mocným prodělkem
provozují umělecké školy, mateřské a základní školy, regionální knihovny, domy
dětí a mládeže pro volnočasové aktivity,
sportovní stadiony, divadla a kina, sociální
stacionáře a sociální služby, provozují jednotky JPO II Tyto služby jsou zajišťovány
pro celý spádový region, nikoliv pouze pro
obyvatele města a udržují takto české venkovské regiony na slušné životní úrovni, ale
v podstatě všechny jsou prodělečné. Proto
by úplně nejspravedlivější křivka RUD měla
být mírně lineárně stoupající.«
květen 2012
Daňové PŘíjmy na oByvaTElE
nE nižší nEž 7800 kČ?
Starosta Kyjova, místopředseda SMO ČR
Mgr. František Lukl, MPA, vidí problém jinak. Tvrdí, že v rámci RUD jsou podhodnoceny všechny obce bez rozdílu velikosti. Má
za to, že právě proto by mělo smysl usilovat
o zvýšení objemu financí pro municipální
sféru, a to především na úkor státního rozpočtu. »Nesouhlasím s přístupem „rozděl
a panuj“, který se často v souvislosti s RUD
květen 2012
foto: arCHiv
Starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav
Uchytil: Čekáme, zda se někdo ve vládě
chytí za nos. Ale tam žel těžko očekávat,
že někdo námi hozenou rukavici zvedne.
Poslanec Vladislav Vilímec: I v menších
městech by být nabídka služeb, která
zkvalitní životní podmínky občanů města
i celého spádového území.
objevuje. Každá obec je jedinečná a má své
nezastupitelné místo i význam. Nekonečné
diskuse o tom, kdo je víc, považuji za nesmyslně absurdní a pouze nahrávající snahám nakonec nepřijmout vůbec nic. Což si
možná někteří dokonce i přejí, ale čemu já
říkám rezolutně „neexistuje“,« poznamenává starosta Kyjova.
K návrhu zákona o RUD, který už v lednu odložila vláda do doby, než se na něm
shodne koalice, a jenž nyní už patrně opět
vstoupí brzy na scénu, František Lukl říká:
»Podle našich výpočtů by obcím s počtem
obyvatel kolem 5 tisíc mohly díky tomuto
zákonu meziročně daňové příjmy vzrůst
až o 40 %. Stále však třeba postrádám seriozní a věcnou diskusi o rozšíření spektra sdílených daní o spotřební daně nebo
o narovnání výkonu státní správy. Vždy
jen slýchám, že rozpočty obcí musí dý-
chat s rozpočtem státním. Jenže zatím stát
prosazuje pouze dopady škrtů a případné
zvyšování příjmové stránky rozpočtu se
promítá jen a pouze u rozpočtu státního,
a to je nepřijatelné! Návrh na vyrovnání
U-křivky, který Svaz inicioval na podzim
loňského roku a který nakonec neprošel
o 2 poslanecké hlasy , byl zaměřen pouze
na rok 2012. Naše snaha spočívá v podpoře
nejvíce postižených obcí a měst v roce, kdy
očekáváme pokles zdrojů zejména z DPH.
Finanční potřeby obcí zůstávají mnohem,
mnohem vyšší než 300 mil. Kč. Stále platí
úsilí SMO, aby žádná obec neměla daňové
příjmy nižší než 7,8 tis. Kč na obyvatele.
Zavedení a garantování životního “minima
obcí“ je tak naše priorita,« uzavírá Frantin
šek Lukl.
ivan ryšavý
MO001301
analýZa Z roku 2008.
Zná ji vůBEC jEšTě někDo?
Že je s kritérii v rámci RUD něco v nepořádku, vidí i předseda Sdružení místních
samospráv (SMS) ČR Ing. Josef Bartoněk.
Podle jeho názoru se tato sídla ocitla na dně
U-křivky proto, že při schvalování poslední
novely RUD v Poslanecké sněmovně, kdy
zastánci privilegií velkých měst prosadili
snížení podílu kritéria prostého počtu obyvatel z navrhovaných 5 % na 3%. »Kdyby byl
schválen původní návrh vycházející z dohody Ministerstva financí a Smlouvy obcí
a měst proti daňové diskriminaci (předchůdce Sdružení místních samospráv ČR),
bylo by dnes dělení daní mezi obce o něco
spravedlivější. Grafické znázornění dnešního stavu je tím nejjasnějším vyjádřením
faktu, že RUD postrádá jakékoli systémové základy. Řešením je jen změna zákona
o RUD, a proto věříme, že v případě pokračování současné vlády bude účinná již
v příštím roce,« vyvsvtluje Josef Bartoněk.
Pokud však jde o další kritéria, je předseda SMS opatrnější: »Křivka vyjadřující
závislost příjmů obcí na počtu obyvatel
jednoznačně dokládá jeho nesystémovost.
Základní otázka zní: Je přijatelné, aby se
v době optimalizací, které se nepříjemně
dotýkají občanů a jejich životní úrovně, kdy
se ve zdravotnictví, školství a dalších rezortech dvakrát obrací každá koruna, rozdělovalo 130 mld. Kč sdílených daní ze státního
rozpočtu živelně bez odůvodněných pravidel s poukazem na to, že to tak bylo vždy
a že si na to samosprávy zvykly? Zabývat se
jednotlivými návrhy a otázkami bez znalosti a ohledu na povinnosti a skutečné fungování samospráv je možná pohodlné, ale
bezcenné a nemůže to přinést nic dobrého.
Bohužel se s tím po celou dobu prosazování změn v RUD potýkáme. I podle nás je 3%
váha kritéria rozlohy katastru nadsazená.
Realitě by odpovídala spíše váha poloviční. Ale jakou cenu má věnovat se tomuto
kritériu a přitom nechat stranou kritérium
prostého počtu obyvatel? To má dnes dnes
váhu pouze 3 % a přitom obce a města této
kategorie vykonávají 40 % činností, u nichž
jsou náklady na občana objektivně shodné.
Nebo veřejné služby zajišťované pro občany jiných obcí. Z tohoto argumentu se stal
pro zastánce měst, a zejména těch velkých,
fetiš, na kterém stavějí zdání výjimečnosti
svých sídel. A já se ptám, podívali se tito
odborníci do nezávislé analýzy financování obcí zpracované před čtyřmi roky vysokými školami? Jsem přesvědčen o tom, že
ne. Jinak by totiž zjistili, že jejich představy
o nákladech na tyto služby jsou neúměrně
nadnesené.«
foto: arCHiv
Ekonomika
ÚSPĚCH
STOJÍ
HODNĚ
ENERGIE
www.firmaroku.cz
www.zivnostnikroku.cz
facebook.com/CeskePodnikani
Daniel Kolský
majitel společnosti Mamacoffee s.r.o.
účastník soutěže Firma roku 2010
Media Bohemia
Projekt pod záštitou a odborným dohledem HK ČR.
15
Informační a komunIkační technologIe
nakolik je veřejná
správa on-line?
Pouze 199 obcí nemělo podle Českého statistického úřadu
(ČSÚ) koncem roku 2010 svoje webové stránky. Přes 90 procent organizací veřejné správy má na stránkách informace
k životním situacím. Internet k elektronickému přiznání daně
z příjmu právnických osob využilo 13 % společností.
Z
veřejněné informace pocházejí ze tří
zdrojů, které slouží ČSÚ ke sledování
využívání ICT v oblasti veřejné správy.
Hlavním z nich je roční šetření o využívání
ICT veřejnou správou (VS), které probíhá již
od roku 2004 a jeho cílem je monitorovat vybavenost organizací IT a také to, jak jsou tyto
technologie využívány. Druhým zdrojem informací je průzkum, jenž sleduje zpřístupnění informací a on-line služeb na webech
organizací VS a pomáhá zachytit vývoj jejího
sbližování s veřejností. Třetí zdroj dat ukazuje, nakolik služby nabízené VS prostřednictvím ICT využívají občané a firmy.
téměř stoprocentně on-lIne
Do průzkumu webových stránek bylo, stejně jako v předchozích letech, zahrnuto
244 institucí, konkrétně 25 úřadů ústřední
státní správy, 14 krajských úřadů (včetně hl. m. Prahy) a 205 obcí s rozšířenou
působností. Průzkum spočívá ve sběru
údajů přímo z webů organizací VS, kdy se
zaměstnanec ČSÚ ocitá v roli občana hledajícího na stránkách konkrétní informace
a služby.
Průzkum ukázal, že všechny sledované úřady měly v roce 2011 vlastní webové
stránky a kontaktní e-mailovou adresu.
Důležité dokumenty úřadu (vyhlášky, nařízení, usnesení, zákony) byly zveřejněny
u 243 sledovaných úřadů, personální obsazení úřadu bylo možné nalézt na 234
stránkách. Povinné informace podle standardu ISVS (informační systém veřejné
správy) uvádělo na svých stránkách všech
244 sledovaných úřadů a také elektronickou podatelnu měly v posledním sledovaném roce všechny šetřené úřady.
Pomocí fulltextového vyhledávače měli
v roce 2011 usnadněnou orientaci návštěvníci 243 stránek úřadů. Informace
o volných pracovních místech v úřadu
zveřejňuje na webových stránkách 13 kraj-
elektronická komunikace /5
k
dyby se měli správci sítě spoléhat
na to, že jejich ovečky (tj. uživatelé)
budou sami dbát na zabezpečení
počítačů, dat a informací, pravděpodobně by zplakali nad výdělkem. Co si máme
představit pod pojmem zabezpečení
v oblasti IT?
Patří sem ochrana před neoprávněným
manipulováním se zařízeními počítačového systému, ochrana před neoprávněnou
manipulací s daty, ochrana dat proti krádeži nebo ilegálnímu kopírování, ochrana
před poškozením či smazáním dat. Důležitá je též bezpečná komunikace a přenos
dat a jejich ukládání.
Samotné úkony související se zabezpečením lze rozdělit do tří oblastí: prevence,
detekce a náprava. Prevence je nejdůležitější a kroky, jež ji provázejí, mohou téměř eliminovat předpokládané problémy.
Viditelnou částí prevence je zabezpečení
fyzického přístupu k počítačovému systému. Na toto zabezpečení se používají
bezpečnostní prvky, nejčastěji hesla. Je
nutné identifikovat, který uživatel zrovna
do systému vstoupil a z toho vyplývají jeho
pravomoci uživatele – co všechno může
v systému dělat.
16
Zabezpečení informací spočívá hlavně
v jejich častém a důkladném zálohování.
Data nesmí ohrozit útočník zvenčí ani přírodní pohroma. Data jsou často tím nejcennějším, co organizace má.
Problémem může být i bezdrátová síť.
Je sice mnohem flexibilnější než kabelová,
ale také mnohem zranitelnější vůči počítačovým podvodníkům nebo škodlivému
softwaru (např. červům). Bezdrátové sítě
používají rádiové vlny, které procházejí
zdí, a signál sítě může projít až za hranice
budovy. Pokud není síť zabezpečená, lidé
v okolí, kteří mají počítač, mohou získat
přístup k informacím uloženým v síťových
počítačích a používat připojení k internetu pro přístup na web. Je nezbytně nutné
nastavit klíč pro bezdrátové připojení.
Firewall je hlavním prvkem zabezpečení počítače připojeného k internetu.
Jeho smyslem je filtrovat komunikaci mezi
vlastním počítačem a sítí nacházející se
vně. Jedině díky firewallu lze přesně stanovit, co má do počítače přístup a co ne.
Každý modernější firewall dovede zároveň
sledovat odchozí komunikaci, což se hodí
zejména při obraně před nebezpečnými
trojskými koni (škodlivým softwarem).
ských úřadů a 23 ústředních orgánů státní
správy (92 %).
Vede staVební poVolení
Znatelně vzrostl počet obcí s rozšířenou působností (ze 41 % v roce 2010 na 53 % v roce
2011), které umožňují on-line kontakt. Občan tak může kontaktovat úřad vyplněním
formuláře přímo z webové stránky, přes webové rozhraní (může poslat zprávu, stížnost,
dotaz).
Nejčastěji on-line nabízenou základní
službou, mezi něž se řadí možnost vyřídit si
osobní doklady, matriční doklady, sociální
dávky, živnostenská oprávnění a stavební
povolení, bylo vyřízení stavebního povolení,
a to na stránkách 204 úřadů s rozšířenou působností. Z toho 13 úřadů z 205 (6%) poskytuje informaci o dané službě a 187 úřadů (91%)
nabízí formuláře ke stažení. Dvousměrnou
interakci, tzn. vyplnit on-line formulář, v případě stavebních povolení umožňují tři obce
s rozšířenou působností a možnost úplného elektronického podání nabízí v případě
stavebního povolení jedna webová stránka
obce s rozšířenou působností.
Průzkum webových stránek VS v roce
2011 potvrdil narůstající význam využívání
ICT při interakci úřadů s veřejností. Provedení a obsah stránek se rok od roku zlepšuje a usnadňuje občanům, podnikatelům
a firmám přístup k informacím a službám.
U drtivé většiny ukazatelů je zaznamenáván od začátku provádění webového průzkumu plynulý nárůst počtu organizací. n
JaroslaV WInter
šéfredaktor portálu Helpnet
Antivirový program je software, který
slouží k identifikaci, odstraňování a eliminaci virů a jiného škodlivého softwaru. K zajištění této úlohy se používají dvě
odlišné techniky. Jednak je to prohlížení souborů na lokálním disku, které má
za cíl nalézt sekvenci odpovídající definici
některého počítačového viru v databázi.
Druhou technikou je detekce podezřelé
aktivity nějakého počítačového programu,
který může značit infekci. Tato technika
zahrnuje analýzu zachytávaných dat, sledování aktivit na jednotlivých portech či
jiné techniky. Úspěšnost závisí na schopnostech antivirového programu a aktuálnosti databáze počítačových virů.
Provoz počítače nebo sítě bez antivirového programu a firewallu se rovná
elektronické sebevraždě. Důležité je též
udržování aktualizovaného operačního
systému, což zajišťují pravidelně vydávané aktualizace od tvůrců systému. Stejně
tak aktuální má být antivirový program
– k dispozici jsou i produkty zdarma. Samotní uživatelé by měli používat selský
rozum, nenavštěvovat podezřelé stránky
a věnovat pozornost přílohám e-mailů,
n
v nichž se často skrývá nebezpečí.
Jan handl
ICT publicista
květen 2012
MO0
kamerové systémy
v obcích a městech /3
Pořizování a nakládání se záznamy z městských kamerových
a dohlížecích systémů (MKDS) se řídí zákony o Policii ČR,
o městské policii a ochraně osobních dat. Jak má vypadat
vlastní monitorovací pracoviště?
V
nitřní směrnice monitorovacího
pracoviště musí zohlednit zákonné
podmínky pro výkon práce dané
obecnými pracovně právními předpisy
a také musí obsahovat jisté odlišnosti, neboť činnost na pracovišti se blíží standardům pro zvláštní režimová pracoviště.
VnItřní směrnIce
a režImoVá opatření
K obecným pracovně právním předpisům
patří v podmínkách obecní policie zejména
zákoník práce a zákon o obecní policii. U příslušníků Policie ČR (PČR) řeší tuto oblast
zákon o služebním poměru a zákon o PČR.
Komplex směrnic musí určit jednoznačná práva a povinnosti personálu ve vztahu
k MKDS (k obsahu směrnic viz box).
U aplikací, kde monitoring provádějí
příslušníci PČR, není třeba zavádět žádný
zvláštní režim, neboť jde vesměs o služební
místnosti. Mimo dodržování stanovených
pravidel je pro obsluhující personál důležité jejich technické, taktické a právní proškolení. Každý operátor jím musí projít na počátku své činnosti a měl by získat certifikát.
V dalším průběhu, v předem stanovených
termínech je nutné proškolení opakovat.
Prvotní zaškolení provede instalační firma
(běžně bezplatně), další zajišťuje provozovatel systému.
Vlastní rozvrh pracovních hodin obsluhy musí být přímo úměrný velikosti města,
počtu kamerových bodů, složitosti bezpečnostní situace a v neposlední řadě počtu
možných a vhodných operátorů. Jde o náročnou službu, jež nemá nic společného se
zažitým stereotypem v posuzování práce
strážných či hlídačů. Zkušenosti z provozu
MKDS potvrzují, že by se operátoři měli
během dne střídat. Mění se na operačním
pracovišti i v normálních pěších či motorizovaných hlídkách ve městech, aby neztratili místní a osobní znalost, nebyli odtrženi
od bezpečnostní reality ve městě a uměli
z velína MKDS organizovat případný zákrok bezpečnostních sil.
mkds podle praVIdel Jako
účInný pomocník
Z ohlasů občanů (průzkumy veřejného mínění, anketa apod.) vyplývá, že MKDS je
vítaným preventivním opatřením. MKDS
podstatně zefektivňují i venkovní výkon
služby policie. Ta může řídit a koordinovat akce většího počtu sil a policejních
prostředků. Tím se výrazně zlepšuje stav
na úseku veřejného pořádku v dané lokalitě
a vzrůstá důvěra občanů k policii. Kriminalita se sice zčásti přesouvá do dalších (vedlejších) ulic, lokalit, ale na to reaguje policie
a komunita operativně jinými opatřeními.
MKDS umožňují podchytit a zdokumentovat závadové jednání. Mají význam
i pro vedoucího pracovníka policie, který
může kontrolovat úkoly zadané policistům a strážníkům při instruktáži. Systém
totiž dokumentuje i zákroky hlídky a chování a vystupování jejích členů. MKDS má
mimo základní funkce, tj. dohlížení na bezpečnostní situaci v daném místě, i funkci
preventivní (odstrašování potenciálních
pachatelů).
Efektivita MKDS musí být neustále předmětem zájmu manažerů prevence kriminality, zástupců obcí, krajů, státních orgánů
IluSTRaČní FOTO: aRCHIV auTORů
Informační a komunIkační technologIe
Vyhodnocovací velín městského kamerového a dohlížecího systému v Sokolově.
Monitorovací pracoviště
MKDS – obsah směrnic
Obsahem směrnic musí být zejména:
n pracovní náplň obsluhy MKDS;
n oblast ochrany osobních údajů;
n možnost ovládání a nastavování kamer;
n postup při pozorování scény;
n vyhodnocování informací;
n předávání poznatků kompetentním orgánům;
n ukládání informací – tvorba dokumentace,
evidence záznamů;
n předávání dokumentace;
n ukládání, práce s dokumentací a její skartování;
n zaškolení obsluhy a pravidelné průběžné
proškolování;
n úprava výkonu služby ve dne, v noci;
n součinnostní vztahy monitorovacího pracoviště
s dalšími subjekty a prvky Integrovaného záchranného systému;
n seznamy oprávněných osob, které mohou
vstoupit do prostor režimového pracoviště (obsluha,
technici, kontrolní a nadřízené orgány) a seznam
osob, které jsou výlučně oprávněny systém ovládat
– ostatním není umožněn vstup;
n otázky mlčenlivosti (např. u obsluhujících strážníků se řeší podle § 26 z. č. 553/91 Sb., o obecní
policii, u policistů z. č. 273/2008 Sb., o PČR);
n kontrolní činnost.
a institucí. Projeví se v konečném výsledku,
kterým je snížení kriminality v dané lokalitě (statistické porovnávání za určitý časový
úsek) a zvýšení pocitu bezpečí u občanů
n
(průzkum veřejného mínění).
tomáš koníček
paVel kocábek
bezpečnostní experti
Základní registry
Víme, že orgány veřejné správy musí od 1.7.2012 komunikovat
s informačním systémem základních registrů (ISZR) pouze elektronicky.
HELIOS nabízí komplexní řešení — Komunikační komponentu základních registrů
> umožňuje komunikaci všech uživatelů systému s ISZR
> monitoruje a zaznamenává přístupy do ISZR dle platné legislativy
> je schopna poskytovat tyto služby i produktům třetích stran
Více informací naleznete na www.helios.eu/fenix
květen 2012
MO001281-3
17
Informační a komunIkační technologIe
bezpečný cloud
i pro veřejnou sféru
Bezprecedentní fenomén skloňovaný ve všech pádech, to je
cloud computing, výpočetní model skýtající nejednu výhodu.
Má vedle komerční sféry co nabídnout také sféře veřejné, především z hlediska bezpečnosti?
c
loud computing mění bezpečnostní
situaci dat a aplikací. Nelze jednoznačně říct, zda je bezpečnější. Spíše
dochází k posunu rizik, neboť se mění původ, charakter a výraznost možných hrozeb.
Ostatně s každým modelem poskytování
ICT služeb se pojí rizika – zvláště pokud dochází k vyčleňování dat a aplikací. Do velké
míry závisí právě na bezpečnostních požadavcích, které jsou ve veřejné sféře opravdu přísné. Úřady by proto měly disponovat
spolehlivou nabídkou metod kontroly rizik
a prosazování bezpečnosti.
poZor na slabá místa
Praxe ukazuje, že se odběr ICT služeb
z cloudu může na úrovni bezpečnosti pro-
jevit velmi kladně. Mnoho uživatelů se
nechce pravidelně ve vlastní režii zabývat
řadou úkolů souvisejících s bezpečností,
příp. se obává nákladů na jejich kvalitu.
U cloudu se o tento aspekt starají jeho speciálně vyškolení správci.
Zvažuje-li úřad, město či obec využívání
ICT služeb z cloudu, je nutno pečlivě uvážit
bezpečnostní požadavky. Přitom má smysl
porovnat rizika klasických IT prostředí s riziky cloud computingu. Skutečnost menšího stupně kontroly prostředí ICT (zde je
otázka, zda by byl cloud přímo v rukou dané
instituce či by se sáhlo po službách externího poskytovatele) se často automaticky
zaměňuje s vyšším rizikem pro bezpečnost
dat. Srovnání bezpečnostních scénářů uka-
Modely cloud computingu a jejich vliv na bezpečnost
poskytování služeb
n Veřejný cloud
u ICT služeb z veřejného cloudu jde o vysoce standardizovaná řešení, která se poskytují jako jeden produkt
a jsou zpravidla hrazena podle používání. Příkladem jsou služby typu Mail, Office nebo Storage. Jsou veřejně
a volně přístupné a uživatelé je odebírají přes internet. Stupeň virtualizace technicky vzato kolísá, tu a tam jsou
používány dokonce dedikované (jednoúčelové) systémy. na základě zaměření těchto nabídek však platí, že veřejný cloud většinou nemůže plnit požadavky veřejné sféry a není v žádném případě vhodný pro kritická data.
n Privátní cloud
O privátním cloudu se hovoří v případě, kdy lze sloučit výpočetní kapacity v rámci jednoho subjektu (např.
státu) a pružně je přiřadit požadavkům uživatelů. Tento cloud je zaměřen na plnění specifických požadavků
subjektu (úřadu) a poskytuje ICT služby dynamicky podle potřeb. Zde bývá zaručena maximální bezpečnost.
n Hybridní cloud
nejběžnější formou cloud computingu v podnikové sféře je odběr zdrojů ICT z kombinace veřejného a privátního cloudu do hybridního cloudu. Tento model je přitom vhodný také pro veřejnou sféru – data, která mají
být dostupná všem, lze skladovat ve veřejném cloudu, osobní data v cloudu privátním.
zuje, že je tato domněnka špatným rádcem.
Je též nutno brát v úvahu vliv ohrožení. Riziko vzniká teprve, když jsou ohrožena slabá místa a mohou způsobit reálnou škodu.
Proto má velký význam řízení rizik a identifikace slabých míst.
Je třeba si zodpovědět otázku: Co se může
přihodit? Dále je třeba zjistit, zda existují
slabá místa – např. nekvalitní či nedokonalé ověřování identity před přístupem
ke zdrojům ICT a datům nebo nedostatečná opatření datové bezpečnosti. Integrace
bezpečnostních postupů je věcí poskytovatele služeb. Slabá místa nelze zjistit, aniž
by byla posouzena technika a její použití,
a bezpečnostní riziko může být vyhodnoceno, jen když uživatel vyčíslí potenciální
škodu a její dopad.
užIVatelská a přístupoVá práVa
Současné posuzování výhod a nevýhod
cloud computingu se týká i právních otázek.
Není-li známo, na kterém serveru se nacházejí data a aplikace, nelze např. dostát všem
požadavkům zákona o ochraně dat.
Pro úřady veřejné správy je zásadní, aby
jejich data a transakce byly přísně oddělovány od ostatních a neměl k nim přístup
nikdo cizí. Obávají se například ztráty kontroly nad osobními daty občanů, nebezpečného či neúplného vymazání dat na
serverech. Problém také může být v úrovni
uživatelských práv nebo otevřených uživatelských rozhraní.
Zvláštní výzvou u cloud computingu jsou
též přístupová práva. Jsou-li aplikace instalovány »někde« v cloudu, vyžaduje správa
uživatelů a oprávnění jiná řešení než u běžných IT systémů. Je třeba centrálně implementovat přesahový bezpečnostní systém.
Přístupem, zajišťujícím vyšší bezpečnost,
je používání hardwarových identifikačních
nástrojů typu hardwarových klíčů místo
statických hesel. Příkladem jsou konvenční čipové karty nebo nástroje integrované
v USB. Nesmíme též opomenout ani další
implementovatelné bezpečnostní mechan
nismy, např. šifrování dat..
mIchal stachník
manažer pro Českou a Slovenskou republiku
VMware
moravskoslezský kraj na dosah v mobilu
m
oravskoslezský kraj představil minulý měsíc svým návštěvníkům
novou službu, která využívá moderní komunikační technologie. Jedná se
o komplexní informační aplikaci určenou
pro mobilní telefony – tzv. mobilního průvodce.
služba se neomeZuJe
pouZe na moderní přístroJe
Mobilní aplikace, která je k dispozici zdarma, zobrazí mapu včetně propojení funkcí
s GPS a poskytne o každém zaznačeném
místě detailní informace a to v češtině, angličtině, němčině a polštině. »Moravskoslez-
18
ský kraj představuje touto moderní formou
nejdůležitější atraktivity regionu, potřebné
kontakty, pravidelně konané akce a další
informace všem vlastníkům mobilních telefonů, nejen těch chytrých,« komentoval
Jiří Vzientek, náměstek hejtmana kraje pro
cestovní ruch.
Off-line aplikace je totiž vhodná nejen
pro moderní mobilní přístroje, ale i starší
modely (platforma Android, Java, Apple,
Symbian aj.). Distribuována je prostřednictvím internetu a dále Bluetooth vysílačů,
které kraj vozí na vybrané akce (např. veletrhy, prezentace v obchodních centrech,
roadshow po celé ČR a příhraničí), Wi-Fi
nebo z odkazu: http://m.lwi.cz/mskraj. Používat ji mohou též uživatelé tabletů řady
Apple iPad. Aplikace ke svému provozu nepotřebuje připojení k internetu a ani jiné
datové zpoplatněné služby.
Aplikace je též umístěna na oblíbených
zdrojích mobilního obsahu – AppStore, Nokia Ovi Store a Google Play a ke stažení je
rovněž na webu Moravskoslezského kraje
www.msregion.cz.
Mobilní průvodce byl vytvořen v rámci projektu »Moravskoslezský kraj – kraj
plný zážitků II«, který je spolufinancován
z ROP Moravskoslezsko.
/sk/
květen 2012
ManageMent
aktivní přístup ke stárnutí:
jak jsou na tom v obcích?
Nazírat jednolitě na dobu, kdy většinou opouštíme pracovní
proces a stáváme se důchodci, je hodně zjednodušující. Při
troše štěstí strávíme čtvrtinu života jako senioři, což je dlouhé
období, v němž se mění naše schopnosti, zdravotní stav i chování. Stále vzrůstá počet osob, které se i v důchodovém věku
zapojují do pracovního procesu.
V
edle ekonomických důvodů k tomu
přispívá i zájem pracovat, předávat
zkušenosti, být mezi lidmi a být prospěšní. Jiní hledají aktivity, na něž neměli
dříve čas, vzdělávají se, věnují se rodině.
Aktivní přístup ke stárnutí, zapojování se
do nejrůznějších činností a zájem o okolní dění pomáhají čelit nebezpečí samoty
a izolace. Sociální reforma, která právě probíhá, přináší některé problémy a nutí obce
k pečlivému uvažování nad novou koncepcí
sociální práce a senioři jsou její významnou
cílovou skupinou. Zkušenosti z mnoha obcí
ukazují příklady úspěšné práce pro seniory
a oboustranně výhodné spolupráce.
BezPečnost a sPort
Senioři se nevyhýbají ani sportovní činnosti (viz Téma Moderní obce str. 35, pozn. red.)
– cvičení, tanci ale i výcviku v sebeobraně.
V Mladé Boleslavi pořádají Sportovní hry
seniorů ve spolupráci s místními školami,
Kopřivnice zase nabízela ve spolupráci
s Policií ČR kurz sebeobrany. V oblasti bezpečnosti se také často zapojuje městská
policie besedami na aktuální témata i kurzy. V Sokolově dokonce kromě rady poskytovali i jednoduché prostředky ke zvýšení
bezpečnosti seniorů (např. bezpečnostní
kukátko dveří, obranný sprej).
doBroVolnictVí
Senioři se mohou realizovat rovněž v dobrovolnickém hnutí, které se u nás začíná
rozvíjet, a zapojují se i do mezinárodních
struktur, jakou je evropská výměnná síť seniorů »SEVEN«. Dobrovolnictví v zahraničí
VícezdrojoVá koMunikace
Pro zapojení seniorů do života obce a zjištění jejich potřeb je důležitý způsob komunikace. Moderní způsoby komunikace
přes webové stránky nejsou dostupné všem
a je třeba používat více kanálů. Dobře propracovaný systém má např. MČ Praha 8.
Vedle časopisu a dalších obvyklých médií
využívá i osobní setkání. Všechny seniory
starší 75 let navštíví sociální pracovník úřadu, vysvětlí jim, v čem jim může být úřad
nápomocný a předá i kontakty, na které se
mohou obracet. Návštěvy se v dalších letech opakují. Městská část tím získává přehled o problémech, které je třeba řešit nebo
zohlednit v komunitním plánování a dává
svým seniorům najevo, že má o jejich život
n
zájem a může jim pomoci.
lenka HronoVá
Institut pro veřejnou správu Praha
MO001284-1
PoradenstVí a VzděláVání
V roce 1972 vznikla ve Francii první univerzita třetího věku. U nás tuto možnost dnes
nabízí 24 vysokých škol. V místech vzdálených jejich sídlům vznikají akademie třetího věku. Přednášky a kurzy jsou oblíbenou
formou zapojení seniorů a v poslední době
se nabídka rozšiřuje. Tradici mají jazykové
kurzy, kurzy počítačové gramotnosti, přibývají kurzy trénování paměti.
Příkladem úspěšné spolupráce obce a seniorů jsou Prachatice, kde funguje poradní
sbor zdravotně postižených a seniorů. Výsledkem je poskytování prostor pro aktivity seniorů, propagace v médiích provozovaných městem a na druhé straně pomoc
seniorů městu v organizaci a zajištění kulturních, společenských nebo sportovních
akcí. Hmatatelným výsledkem je mj. mezigenerační hřiště nebo projekt »Do kavárny
s knihou«, na němž se vedle seniorů podílí
městská knihovna a STROOM DUB, o. p. s.
Knihovny jsou přirozeným centrem, kde
se lidé scházejí. Kupříkladu v hodonínské
knihovně funguje »Senior Point«, který
poskytuje zájemcům potřebné informace
z oblasti zdravotnictví, bydlení, sociální
problematiky, bezpečnosti, práva a volného času. Významnou roli ve společenském
životě hrají mnohde také kluby seniorů.
si už vyzkoušeli třeba senioři z Ústí nad Labem. Ve Švédsku zase funguje tzv. Väntjänst,
neformální dobrovolná pomoc mezi přáteli. U nás v této souvislosti mluvíme o sousedské výpomoci.
Na mezigenerační předávání zkušeností
se zaměřil německý program »JAZZ«, který
lze popsat heslem »Mládí a stáří je společná budoucnost«. Projekt využíval praktické
znalosti a dovednosti seniorů, kteří připravovali žáky posledních ročníků základních
a středních škol na přechod do profesního
života. Společná práce zahrnovala doučování v teoretických předmětech, ale také
přípravu k přijímacím pohovorům a profesní poradenství.
Nelze opomenout Národní síť Místních
akčních skupin, jejímž cílem je všestranný rozvoj venkova, a Národní síť Zdravých
měst ČR, které jsou platformou řady projektů i pro seniory (témata prostředí, dopravní
dostupnost, bezpečnost či bydlení).
/13
již od AR 2012
Nový Bc. obor
ka
á politi
Hospodářsk školy
více informac
květen 2012
í na webu
19
ManageMent
otevřená komunikace otevírá
dveře uvnitř i vně úřadu
Na právo máme právníky, na personalistiku personalisty, vnitřní informační systém mají na starosti informatici
a komunikace s veřejností je věcí tiskového mluvčího. Stát
se neúspěšnou organizací je takto snadné. Ti úspěšní si ale
uvědomují, že to všechno jsou funkce managementu, a práce
s veřejností je z nich ta nejdůležitější.
Ř
editel společnosti, organizace nebo
úřadu by se měl ve skutečnosti soustředit zejména na strategické plánování a vztahy s veřejností (public relations,
PR). A začít musí interní komunikací, bez
níž nelze dosáhnout dobré komunikace
s veřejností.
interní koMunikace
Na MěÚ Valašské Meziříčí jsme začali dotazníkem, v němž měli všichni úředníci
a jejich vedoucí obodovat interní komunikaci a zdroje informací pomocí škály 0–10
(10 bodů = vynikající). Výsledky potvrdily
(viz tabulka), že intranetové/ internetové
stránky jsou a budou základním prvkem
naší interní i externí komunikace.
Ostatní prvky (např. městský zpravodaj)
jsou doplňkové a přebírají styl i grafiku
našich www stránek, jež se stávají hlavním prostředkem propagace města. Jsme
na Facebooku, vytvořili jsme kanály rovněž
na Twitteru a YouTube, vydáváme interní
časopis. To jsou však pouze nástroje. My ale
nechceme produkovat co nejvíce informací. Chceme budovat důvěru a podle toho
musíme také vystupovat.
identita a iMage úŘadu
Chceme-li ovlivnit určitou cílovou skupinu
(občany, klienty), je třeba nejprve s ní navázat vztah. Než k tomu dojde, má už tato
skupina o nás určitou představu – vychází
z našeho image. Městským úřadem projde
za rok 70 tisíc lidí. Záleží proto i na stavu
našich kanceláří i našeho oblečení. Záleží
také na našem chování. Jak telefonujeme?
Jak vyzní naše dopisy? Jak se k sobě chováme? Jak pomáháme novým kolegům? Grafy
z dotazníkového šetření (500 respondentů)
ukazují, jak veřejnost vnímá prostředí našeho úřadu a profesionalitu jeho úředníků.
Hodnocení vnitřní komunikace na MěÚ Valašské Meziříčí,
jehož se účastnili řadoví i vedoucí pracovníci
Snaha vedení informovat pracovníky
Povědomí o tom, co se na našem úřadě děje
Informace získávané e-mailem
Informace z internetu/intranetu
Informace z městského zpravodaje
Informace z porad
Ústní informace od nadřízených
Informace z formálních i neformálních schůzek
Ostatní sdělovací prostředky
vedoucí
5,26
5,48
6,65
6,57
6,00
5,48
5,48
5,04
2,74
nevedoucí
4,95
4,54
5,41
5,72
5,91
5,16
5,90
4,35
2,63
Vnímání prostředí a profesionality pracovníků MěÚ Valašské
Meziříčí veřejností
Prostředí
rozhodně negativně 1 %
spíše negativně
11 %
rozhodně
pozitivně 24 %
spíše pozitivně 64 %
Profesionalita
spíše negativně
23 %
rozhodně negativně 4 %
rozhodně pozitivně
14 %
spíše pozitivně 59 %
Naše identita na druhé straně je souhrnem naší vnitřní kultury, strategie, pověsti
a chování těch, kdož nás zastupují. Avšak
důležité je nejen to, jací doopravdy jsme,
ale i jak »vypadáme« – prvky jako design,
barva, písmo a symbol kombinujeme tak,
aby vytvořily dobře zapamatovatelný výsledný dojem. Jak, je definováno v našem
logomanuálu, který používáme již deset
let a stále ho rozšiřujeme o nové prvky.
Naše identita je souhrnem
vnitřní kultury, strategie,
pověsti a chování těch,
kteří nás zastupují.
Důležité je nejen to, jací
jsme, ale i to, jak »vypadáme« – kombinujeme prvky
jako design, barva, písmo
a symbol, aby vytvořily
dobře zapamatovatelný
dojem.
BudoVání důVěry
Z mnoha definic PR bych vybral tuto: »Budování důvěry prostřednictvím úplných
a pravdivých informací«. PR je součástí
managementu, pracovat s veřejností proto
musí všichni, zejména vedoucí pracovníci a vedení města. Oproti prodavačům bot
nebo aut to máme jednodušší. Lidé chtějí
v našem městě bydlet rádi a být na své město hrdí. Jen jim musíme říkat pravdu, a to
jednoduchým a srozumitelným způsobem,
vztaženým k jejich zájmům.
Po své první tiskové konferenci (bylo to
někdy v polovině 90. let) jsem se divil, jaké
hlouposti se objevily v novinách. Příště
jsem požádal jednu naši pracovnici, aby vytvořila zápis – a bylo to jasné. Porucha byla
na straně vysílače, sdělení bylo příliš složité,
a proto nemohlo být správně pochopeno.
V těchto případech bývá role tiskového
mluvčího – »tlumočníka« – opravdu nezastupitelná. Jeho role je důležitá také v krizové komunikaci (systém jedněch dveří,
ale i důkladná příprava rychlé reakce). Nicméně skutečně dobrý výsledek se dostaví,
až všichni zaměstnanci pochopí, že komunikace s veřejností musí být každodenní
součástí jejich práce. Že jde o dlouhodobý
proces, v němž musíme být konzistentní
a důslední. A že dobré pověsti musí předn
cházet dobrý výkon.
josef MatocHa
tajemník MěÚ Valašské Meziříčí
20
květen 2012
vodohospodářská infrastruktura
Příloha
foto: aRCHIV
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 5/2012
Výstavba mechanicko-biologické čistírny odpadních vod (na snímku) v Nižboru na Berounsku byla podpořena z Operačního programu
Infrastruktura. Provozovatelem ČOV pro obec ležící v CHKO Křivoklátsko je společnost VAK Beroun ze skupiny ENERGIE AG Wasser.
Vodovody a kanalizace se už bez
odborného zázemí neobejdou
Už v příštím roce by měla projít Poslaneckou sněmovnou
novela zákona o vodovodech a kanalizacích, přičemž účinnost
novely se předpokládá od roku 2014. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se na přípravě tohoto zákona
aktivně podílelo poskytnutím návrhu na deset jeho základních změn.
J
ak poznamenává předseda představenstva sdružení Ing. František Barák,
SOVAK očekává, že jím navržené změny budou předkladatelem návrhu zákona –
Ministerstvem zemědělství – akceptovány.
»Věřím, že novela zákona přinese zásadní
obrat v řešení problematiky srážkových
vod. Už současná legislativa, konkrétně zákon o vodách i stavební zákon, představuje
první zásadní krok k uchopení problematiky srážkových vod. A to hlavně požadavkem, aby každá stavba přednostně vyřešila
hospodaření s dešťovou vodou na vlastním
pozemku,« vysvětluje František Barák. »Ale
tlak na hospodaření s dešťovou vodou musí
mít i finanční rozměr. To znamená, že každý, kdo odvádí dešťovou vodu do kanalizace, by za ni měl platit bez současných výjimek. Cílem je snížit množství dešťových
vod odváděných kanalizací, které způsobují problémy v době přívalových dešťů nejen
v kanalizačních systémech, ale také na čistírnách odpadních vod (ČOV).
květen 2012
Předseda SOVAK zmiňuje i velké znečištění, které do kanalizace přinášejí dešťové
vody odváděné hlavně z komunikací. »Jejich vlastníci a správci se však na zvýšených
provozních nákladech spojených s odváděním a čištěním srážkových vod dosud nepodílejí, a proto ani nemají zájem na snižování množství dešťových vod odváděných
z komunikací do kanalizace. Obdobná
situace je nyní u Českých drah, na něž se
nevztahuje povinnost platit za odvádění
srážkových vod z ploch drah celostátních
a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. A jaká je skutečnost?
České dráhy mnohé své nemovitosti plně či
částečně pronajímají za účelem zisku, ale
platit za srážkové vody nemusí. Změna zákona o vodovodech a kanalizacích v tomto
smyslu zlevní cenu stočného pro více než
osm milionů obyvatel, kteří dosud za vyčištění dešťových vod ze silnic, dálnic a železnic platí,« připomíná František Barák.
Co dalšího si od návrhu novely zákona
o vodovodech a kanalizacích slibujete?
Mimo jiné to, že přinese změnu i z pohledu údržby a oprav vodovodních a kanalizačních přípojek pod veřejným prostranstvím.
V současné době zajišťuje tuto činnost
provozovatel vodovodní a kanalizační sítě
bez ohledu na to, patří-li přípojka vlastníkovi nemovitosti, který by měl přece nést
plnou odpovědnost za stav svého majetku.
Současný stav daný zákonem je velmi problematický a z hlediska práv a povinností
vlastníka přípojek by se měl narovnat.
Dalším problémem jsou náklady spojené
s dočasným pronájmem komunikací, a to
kvůli tomu, že na těchto plochách provozovatelé musí provést nutné provozní nebo
investiční práce. Finanční požadavky vlastníků a správců komunikací za tyto dočasné
pronájmy nebo za zřízení věcných břemen
se stále zvyšují bez ohledu na veřejný zájem, jímž provoz vodovodů a kanalizací
podle zákona je.
n
Časem patrně nebude možné ubránit
se zvýšení plateb i za odběr podzemní
vody. Jenže zvýší-li se tímto krokem cena
vody, nezpomalí se zároveň tempo investic do vodárenství?
Zákon o vodách byl novelizován v roce
2010 a zatím bez dopadů na platby za odběr
podzemní vody. Poplatky za odběry povrchové vody jsou stanoveny správci jednot-
n
21
›
vodohospodářská infrastruktura
apod.) v návaznosti na náklady spojené se
zajištěním správy toků. Vodohospodářské
společnosti zaplatí podnikům Povodí Moravy a Povodí Odry za m3 povrchové vody
odebrané pro výrobu pitné vody podstatně
více než za stejné množství vody odebrané
od Povodí Vltavy. Poplatek však nezaručuje
dodávku povrchové vody v určité kvalitě.
Dopady zhoršené kvality povrchové vody
nese vodohospodářská společnost jako
odběratel, který musí vynaložit zvýšené náklady na její úpravu neboli na výrobu pitné
vody. Ostatně i proto v Česku existují rozdílné regionální ceny vodného a stočného.
Přestože novela zákona o vodách z roku
2010 zatím vyšší platby za odběr podzemní
vody nepřinesla, máte pravdu, že s tímto
krokem bude asi nutno počítat. Je nelogické, že poplatek za kvalitní podzemní vodu
je podstatně nižší než poplatek za vodu
povrchovou. Musíme myslet i na budoucí generace, aby i pro ně zůstal zachován
dostatek kvalitní podzemní vody. Samozřejmě, že zvýšení poplatku za podzemní
i povrchovou vodu se promítne do cen vodného i stočného tak, jako se promítá i zvýšení ceny ostatních surovin používaných
na výrobu a dopravu pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. Jde především
o ceny elektrické energie, pohonných hmot,
chemikálií, trubních materiálů, ale i ceny
za likvidaci odpadů vznikajících při výrobě
pitné vody nebo likvidaci odpadních vod.
Posouzení únosnosti cen vodného a stočného je schopnost odběratelů uhradit poplatky za vodné a stočné.
Je jasné, že další případné navýšení
poplatků za odběry povrchových a podzemních vod, které odvádějí výrobci pitné
vody státu, zvýší cenu vody a sníží zdroje na investice. Spotřebitel už dnes platí
z ceny vody téměř třetinu státu – za poplatky za odběr vody, za poplatky z vypouštěných vod, za věcná břemena vůči státním
institucím, za daň z přidané hodnoty a daň
z příjmu. Nárůstem poplatků za odběr vod
dojde současně i k nárůstu objemu DPH.
Vyšší cena vody se projeví ve snížené spotřebě, což bude mít za následek snížení
zdrojů na investice. To samozřejmě povede k tomu, že do obnovy majetku, to je sítí
a technologií, půjde při stávajících cenách
vody stále nedostatečný objem peněz.
Může to být bludný kruh, východiskem
z něho je na místech, kde je vodárenská infrastruktura v nedobrém stavu, významný
nárůst ceny vodného a stočného.
n Jak se v této souvislosti prosazuje model dvousložkové ceny vody? Jaké s ním
máte ve sdružení SOVAK zkušenosti?
Pevná složka vody, tedy jakýsi paušál
za užívání vodárenského majetku, čili sítí
a technologií, je spravedlivým podílem každého, kdo vodárenské služby využívá. Dám
příklad: Chalupář, který odebere za rok
dvouměsíční spotřebu, dostává stejně kvalitní služby od vodárenské společnosti jako
celoroční uživatelé. Náklady na vybudování sítí a jejich obnova, měření spotřeby, případné kalibrace a výměny vodoměrů jsou
přitom stejné u občasných jako u každo-
22
foto: aRCHIV
› livých toků (Povodí Vltavy, Povodí Moravy
Předseda představenstva Sdružení oboru
vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák je zároveň předsedou představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s.
denních spotřebitelů. Nyní používá dvousložkovou cenu vodného a stočného pouze
pět provozních společností, což představuje to přibližně 10 % všech zásobených
obyvatel. Pevná složka dosahuje zhruba
7–10% na celkovém vodném a stočném.
Zatím malé rozšíření této formy je způsobeno povoleným nízkým limitem pro pevnou složku. Rovněž dobrovolné rozhodnutí
vlastníků o způsobu uplatnění dvousložkové ceny je trochu poplatné averzi vlastníků
i odběratelů proti změnám, které samozřejmě vždy vyvolají nespokojenost odběratelů. Přesto je to jeden z pozitivních kroků,
které může vlastník využít pro získání stálých finančních zdrojů k úhradě především
provozních nákladů na vodovodní a kanalizační síť, která je v některých ročních
obdobích málo využívaná, hlavně v oblastech s rekreační zástavbou. Zjednodušeně
lze říci, že tento systém umožňuje, aby se
každý odběratel podílel stejně na úhradě
části základních (fixních) nákladů na provoz vodovodní a kanalizační sítě bez ohledu na výši odběru. Rozšíření dvousložkové
ceny by určitě napomohlo zvýšení limitu
pro pevnou složku nebo zavedení tohoto
způsobu jako povinnosti vlastníkům infrastruktury v připravované novele zákona.
Spatřujete nějaká rizika v předělovém
roce 2015, do kdy by (ovšem s možností
posunout termín až do roku 2021) zneškodňování odpadních vod měly mít jako
povinnost také venkovské obce pod 2000
obyvatel?
Požadavek na řešení kvalitního čištění
pro obce pod 2000 ekvivalentních obyvatel do roku 2015 zatím není dán legislativně a ani se neobjevil ve vládou schválené
Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015. Lze však
potvrdit, že některé obce už odpovídající
čištění odpadních vod zajistily nebo je připravují pod tlakem občanů z hlediska možnosti realizace individuální výstavby. Někde
jsou zkušenosti i výsledky velice dobré. Jin-
n
de zase, hlavně v obcích pod 500 obyvatel,
jsou dopady na domácnosti značné. Každá
nová investice tohoto druhu nese s sebou
značné požadavky na finanční zajištění ze
strany obce – vlastníka, ale i značné provozní náklady na provoz ČOV a likvidaci
čistírenských kalů. Čím méně je odběratelů
napojeno, tím větší podíl provozních nákladů připadá na jednoho obyvatele. Cena
stočného se pak skutečně vyšplhá vysoko
až ke 100 Kč za m3 vyčištěné vody. Pak nastává problém s úhradou a samozřejmě
i s napojením jednotlivých nemovitostí
na kanalizační systém. V těchto případech
je řešením integrace malých obcí do větších celků s jednotnou regionální cenou,
která je schopna tyto problémy řešit. Snaha
některých menších obcí zajistit si vlastními
silami provoz infrastruktury s cílem udržet nízkou cenu vodného a stočného není
vždy nejlepším ekonomickým řešením.
Kvalitní provoz vodovodů a kanalizací musí
mít vysoce odborné zázemí, které zvyšuje
náklady provozní služby. Výsledný efekt je
však nesrovnatelný s kvalitou služeb zajištěných prostřednictvím obce od různých
dodavatelů. Povinnost zajistit plán obnovy
vodohospodářské infrastruktury je dána
zákonem o vodovodech a kanalizacích
proto, aby vlastník majetku počítal v kalkulaci ceny vodného a stočného i s náklady
na obnovu majetku.
Nemohla by být část nákladů na obnovu majetku hrazena také z poplatků
za věcné břemeno?
Bylo by optimální, kdyby k tomu došlo.
Města a obce vyberou od vodárenských
společností, případně zhotovitelů vodárenských projektů ročně stamiliony za věcná
břemena a zábory veřejných prostranství.
Je pozoruhodné, že právě věcná břemena,
která platíme městům a obcím, krajským
a státním institucím, jsou v nejvyšších sazbách a významně zdražují vodné a stočné.
n
n Před rokem jste v rozhovoru pro Moderní obec konstatoval, že při financování
obnovy vodárenského majetku - a v budoucnu snad i jeho rozvoje, se jeho vlastníci budou muset spoléhat především
sami na sebe. Vidíte to stejně i nyní?
Nevidím jiné řešení. Tam, kde vlastníci
zdražili vodné a stočné a vše, co získali, reinvestovali do obnovy sítí a technologií, si
zajistili provozuschopnost vodárenského
majetku, který je hlavním předpokladem
pro dodávky pitné vody, její následné odkanalizování a vyčištění. Naopak tam, kde
vyčkávají na dotace, nadále utrácejí za konzultanty a lobbisty, mohou na vlastní kůži
poznat nepříznivé stavy v zásobování obyvatel pitnou vodou. Navíc si zřejmě neuvědomují, že patrně nebudou schopni zajistit
kofinancování. Přitom všem jsou kvalitní
technologie stále dražší. Při nemožnosti odepisovat dotační díla je totiž splácení
kofinancujících půjček a úroků pouze z čistého zisku vodárenských společností mimořádně obtížné a bez skokového nárůstu
n
ceny vodného a stočného vyloučené.
iVan ryšaVý
květen 2012
MO001272-1
Příloha
MO001272-1
vodohospodářská infrastruktura
květen 2012
Příloha
23
Příloha
vodohospodářská infrastruktura
Vykopat? Je přece i jiná možnost!
IlustRační foto: aRCHIV 3m česko
K
vůli děravému potrubí v distribuční
síti ročně uniká až pětina pitné vody.
Platí to podle zpráv společnosti
Pražské vodovody a kanalizace jak pro českou metropoli, tak pro celou republiku, což
zase potvrzuje Český statistický úřad.
Do oprav pražského potrubí, z nichž
70 km je ještě z 19. století, jen letos poputuje 434,963 mil. Kč. Běžným postupem při
opravách je vykopání a výměna celého potrubí. Přitom existují alternativní způsoby
oprav, které kromě ceny a rychlosti opravy
mohou pozitivně působit i na kvalitu vody.
Při takové opravě se uvnitř potrubí vytvoří
povlak, takže voda v podstatě teče novou
trubkou. »Oprava metru čtverečního potrubí vyjde při použití technologie ochranného
povlaku desetkrát levněji než jeho výměna při stejné výsledné kvalitě,« informuje
Vlastimil Sosnovec, odborník na systémy
ochrany proti korozi a potrubní systémy ze
společnosti 3M Česko.
Pracovníci vodárenské pohotovosti loni
v Praze vyjeli k 4309 haváriím potrubí, při
běžných kontrolách prověřili takřka 80 %
sítě (2817 km) a objevili při nich 337 skrytých úniků vody. Do oprav potrubního systému má být letos investována takřka půlmiliarda korun.
Podle studie Výzkumného a vzdělávacího
střediska pro podzemní infrastrukturu při
Texaské univerzitě až 70 % nákladů při re-
Takové zanesení trubky je při volbě technologie vnitřního ochranného povlaku
nemyslitelné.
zhruba 30 000 Kč, a to bez započtení nákladů na materiál.
Ochranné povlaky existují dvojího druhu.
Již delší dobu jsou dostupné ty na bázi epoxidových pryskyřic, jejichž tuhnutí zabere
až 16 hodin. Doba odstavení potrubí tak
často dosahuje i 36 hodin. Novější varianta
povlaku, na bázi elastomeru zvaného polyurea, dokáže uvést potrubí zpět do provozu
během jediného dne. Takto lze najednou
opravit potrubí až o délce 140 m, a to v řádu
několika hodin.
čtyři fáze aPliKace
Nejprve se potrubí vyčistí »krtkem« a následně ještě dočistí »ježkem«. Poté se potrubí musí zevnitř řádně prosušit. Poslední
fází je nastříkání speciální barvy. Nástřik
nezalepuje boční přípojky, takže není nutno každou přípojku znovu složitě zprůchodňovat.
Oprava potrubí využitím ochranného
povlaku je šetrná k životnímu prostředí.
Množství emisí oxidu uhličitého je totiž
podle studie Texaské univerzity mnohem
nižší než při výměně potrubí. Díky bezvýkopové instalaci nehrozí ani ohrožení okolních inženýrských sítí. »Ochranný povlak
významně prodlužuje životnost potrubí.
Maximalizuje vnitřní průměr potrubí, takže
zajistí i větší průtok, a tím pádem i provozní
efektivitu,« uzavírá Vlastimil Sosnovec. /ak/
novaci potrubí jeho výměnou padne na výkopové a dokončovací práce. Tyto náklady šetří technologie ochranného povlaku
uvnitř stávajícího potrubí.
PřízniVců KohoutKoVé Vody
může být Ještě Víc
»Tento povlak odolává usazování vodního
kamene a dalších nečistot, které snižují
kvalitu vody,« dodává Vlastimil Sosnovec.
To může být dobrá zpráva pro matky novorozeňat i rostoucí skupinu těch, kteří
kohoutkovou vodu běžně pijí doma nebo
v restauracích. Cena opravy 1 m² potrubí
touto metodou vyjde na 3000 Kč, zatímco
výměna potrubí ve stejném rozsahu stojí
Stav vodovodů pohledem praxe
PraVidelný monitoring Je nutný
Některé neduhy se však mohou vyskytnout
u vodovodů o něco starších, vybudovaných
začátkem 90. let minulého století. Samotné
potrubí bývá v těchto případech v pořádku,
častěji se však opotřebovávají navrtávací
pásy nebo uzavírací armatury. Proto je nutné u těchto vodovodů provádět pravidelný
monitoring, a odhalí-li se přitom závada,
pak provést výměnu jejich vadné části.
Poruchy na vodovodní síti zjišťuje provozovatel mj. i vyhodnocováním křivky nerovnoměrnosti denní spotřeby pitné vody.
Křivka graficky vyjadřuje průběh denní
spotřeby vody v konkrétní síti, přičemž platí, že v noci mezi 2.00 a 3.00 hod. je spotřeba
nejnižší, v menších obcích prakticky nulová. Pokud to však dlouhodobější sledování
nepotvrdí, musí se příčina zvýšené spotřeby zjistit a případná porucha vyhledat.
24
Osazením dataloggeru na hlavní vodoměr
a odstavováním jednotlivých větví na síti,
zjišťují provozní montéři lokalitu s výskytem poruchy. Při bližším upřesnění problémové lokality dochází k přesnějšímu určení
vlastního místa poruchy. Na vodovodním
řadu se určí postupným odstavením co
nejmenší možný úsek vodovodního řadu
s přípojkami, který je následně prověřován.
Montéři odzkoušejí odstavení jednotlivých
přípojek a zjistí, je-li problém na potrubí či
na přípojce. Projeví-li se porucha na přípojce, upřesní se, zda je vlastní porucha před
nebo za vodoměrem, tedy jestli je porucha
na veřejné nebo soukromé části vodovodní
přípojky. Zjistí-li se závada na navrtávacím
pásu či na uzavírací armatuře, musí se pří-
slušná část vodovodu odkopat a vadná součást vyměnit.
K postupné výměně navrtávacích pásů
dochází již u 20 let starých vodovodů, jako
je třeba vodovod v obci Křelov-Břuchotín
na Moravě. U ještě starších vodovodů, jejichž stáří činí více než 40 roků, se pochopitelně zvyšuje počet oprav a údržbářských
zásahů. Zvýšená četnost kontroly a nasazení obsluhy jsou nutné, aby se minimalizovaly provozní ztráty vodovodu.
foto: aRCHIV
P
odle Ing. Aleše Zapletala, odborníka
ze společnosti INSTA CZ, která provozuje vodohospodářskou infrastrukturu v regionu Moravy, jedním z hlavních
kritérií, která určují stav vodovodů v jednotlivých obcích, je stáří vodovodu. U relativně
nových vodovodů, jakým je třeba skupinový vodovod Pomoraví, nastávají poruchy
sporadicky a údržba těchto sítí je víceméně
bezproblémová. Stáří těchto vodovodů se
pohybuje kolem 10 až 15 let.
Část vykopaného vodovodního potrubí,
na němž už došlo k výměně staré přípojky
za novou.
co PotVrdila i letošní zima
Z pohledu provozovatele vodohospodářské infrastruktury byla letošní zima velmi
náročná na údržbu vodovodů. Na začátku
zimy bez adekvátní sněhové vrstvy mráz
snadno pronikal ke špatně zabezpečeným
vodoměrům, naopak koncem zimy kvůli
bohatší sněhové nadílce byl mráz zaizolován v uložení vodoměru, a nedostal se tak
ven. To způsobovalo problémy zejména
na koncových větvích vodovodní sítě, kde
odběry bývají minimální (zpravidla 1–2
zákazníci) a kde proto docházelo k jejich
zamrznutí. Nejčastěji zamrzaly vodoměry
uložené v nedostatečné hloubce.
Pro vlastníky vodoměrů z toho plyne poučení – dodržovat základní podmínky při
instalaci vodoměrů, konkrétně zajistit jejich
řádné zateplení jako ochranu před mrazem
a dodržet minimální hloubku 120 cm. /ak/
květen 2012
MO0012
vodohospodářská infrastruktura
Kořenové čistírny
druhé generace
né do nejvíce zatížené části filtru umístit
přechodovou zónu, která zvýší akumulační
kalový prostor.
Nový výzkumný projekt hledá možnosti, jak zlepšit fungování
nově budovaných kořenových čistíren, i těch, které jsou již
několik let v provozu.
K
ořenové čistírny odpadních vod
(KČOV) v České republice zahrnují
ve většině případů pouze jedno horizontální filtrační pole. Výzkumný projekt
Biostream (program TIP, MPO), realizovaný společností Dekonta, a. s., je zaměřen
na kombinované kořenové čistírny druhé
generace, zahrnující jak horizontální, tak
vertikální tok odpadních vod. Jeho výsledkem bude zpřesnění návrhových parametrů
pro tyto čistírny, včetně struskových objektů, kompostového a kalového hospodářství.
Díky tomu by čistírny měly dosahovat výrazně lepších čistících účinků.
V projektu však nejde jen o návrh zcela
nových KČOV II. generace, intenzifikovat
lze také libovolnou starší KČOV. Tato intenzifikace bude v pořizovacích i provozních
nákladech vždy levnější než při vybudování
nové ČOV: Provozní náklady kořenové čistírny dosahují 3–6 Kč/m3, pořizovací náklady novostavby KČOV dosahují v rozpočtových cenách 20–30 tis. Kč na ekvivalentního
obyvatele (EO).
hydrauliKa SyStému
Kořenové filtry (KF), hlavní součást kořenových čistíren, kde probíhá vlastní proces
čištění odpadní vody, jsou dosud dimenzovány bez omezení velikosti. Toto uspořádání vede často ke špatné hydraulice systému,
zkratovým proudům, a tedy snížení kvality
čištění.
Příloha
Dnes už lze intenzifikovat
libovolnou starší kořenovou čistírnu odpadních
vod. Tato intenzifikace
bude v pořizovacích i provozních nákladech vždy
levnější než vybudování
nové ČOV.
Tento nedostatek lze eliminovat rozdělením celkové plochy na několik menších
polí, nevýhodu pak představuje zvětšení
nároků na celkovou plochu čistírny. Jako
pomocná návrhová kritéria slouží délka nátokové hrany 0,20–0,40 cm na 1 EO a maximální délka kořenového pole přibližně 25
metrů. Široká nátoková hrana zabraňuje lokálnímu přetížení a případnému ucpávání
lože, krátké pole minimalizuje výskyt zkratových proudů.
Hydrauliku systému, a do jisté míry i jeho
čisticí kapacitu, lze rovněž ovlivnit typem
náplňového materiálu KF a volbou velikosti
jeho frakce. Složení filtrační náplně může
významně ovlivnit její zanášení a účinnost
čištění. Pro zpomalení procesu zanášení
nátokové části kořenového filtru je vhod-
odStraňoVání duSíKu a foSforu
Kořenové čistírny první generace s pouze horizontálními kořenovými filtry nemají vysokou účinnost při odstraňování
dusíku. Hlavním důvodem je nedostatek
kyslíku ve filtračním loži, což je přirozeným jevem mokřadních systémů. Vertikální kořenový filtr s impulsním plněním
speciální násoskou nasaje do pískového
lože kyslík, a díky tomu dochází k intenzivnějšímu odstraňování dusíku (zejména
v kombinaci s napojením dalšího horizontálního kořenového filtru s dobou zdržení
minimálně 3 dny).
Dalším prvkem, který je nutno z odpadní vody odstranit, je fosfor. V kořenových
čistírnách se obvykle sráží a adsorbuje
na filtračním loži, případně je akumulován
v rostlinách. Materiály běžně využívané
v kořenových čistírnách (kačírek, štěrk, drcené kamenivo) mají velmi malou sorpční
kapacitu a odstraňování fosforu v KČOV
je tedy málo účinné (pro splaškové vody
většinou nepřesahuje 50 %). Odstraňování
fosforu lze zvýšit použitím materiálů, které
vykazují vysokou sorpční schopnost, např.
struskou. Jako vhodná se jeví zejména
struska z metalurgické výroby železných
kovů.
Využití struskových náplní v KČOV je
možné až po provedení fyzikálně-chemických analýz, včetně výluhových testů.
Po vyčerpání sorpční kapacity může dále
plnit funkci pevného nosiče jako štěrková
náplň, případně je ji možné ekonomicky nenáročně zpracovat – např. uložením
do zásypu. Doporučovaný cyklus výměny
strusky po naplnění sorpční kapacity je
v řádu několika let.
tereza hudcoVá
Dekonta, a. s.
KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
PRO EKONOMICKY VÝHODNÉ A EKOLOGICKY PŘÍZNIVÉ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
OBLAST POUŽITÍ
Splaškové vody (obce, osady, provozovny, rodinné domy)
Odpadní vody ze zemědělské výroby (vepříny, rybí farmy,
vinařství, ovocnářství, mléčné farmy apod.)
Průsaky ze skládek pevného odpadu
Znečištěné srážkové vody (silnice a dálnice, parkoviště,
letištní plochy, skladové areály, skleníky apod.)
Průmyslové odpadní vody znečištěné organickými látkami
(potravinářské, chemické, papírenské, textilní, kožedělné a
další provozy)
Stabilizace a mineralizace čistírenských kalů
květen 2012
MO001298
NAŠE SLUŽBY
Dodávka kořenových čistíren odpadních vod (KČOV ) II. generace
s garantovanou účinností "na klíč"
Výběr lokalit vhodných pro výstavbu kořenových čistíren
Zpracování a projednání projektu
Výběr a výsadba vegetace
Návrh a dodávka terciárního stupně čištění odpadních vod
(odstranění dusíku a fosforu)
Revitalizace nefunkčních kořenových čistíren
Provoz a údržba kořenových čistíren
Financování výstavby kořenových čistíren
DEKONTA, a. s.
Volutová 2523
158 00 Praha 5
Tel.: +420 724 393 793
[email protected]
www.dekonta.cz
Osvědčení:
ISO 9001
ZDRoJ: eko-Pf
ISO 14001
OHSAS 18001
Responsible Care
25
Příloha
vodohospodářská infrastruktura
Programy typu oPžP by i po roce
2013 měly sloužit vodárenství
V čele týmu Ministerstva životního prostředí, který pod názvem »Voda« řešil problematické projekty v oblasti kanalizací
a čistíren odpadních vod pro 44 aglomerací, stojí ředitelka
odboru ochrany vod Ing. Hana Randová. Jako bývalá starostka Tábora se přitom mohla opřít také o své vlastní zkušenosti
s rozsáhlou rekonstrukcí kanalizační sítě v aglomeraci Táborsko, projektem podpořeným z Fondu soudržnosti EU.
n Co je příčinou zpoždění těchto projektů, když ČR měla požadavky směrnice
splnit do konce roku 2010 – a jsou tyto příčiny u zbývajících projektů už vyřešeny?
Můžete konkrétně uvést některé nejproblematičtější projekty? Je vůbec ještě reálné pro tyto projekty uvažovat o podpoře
z evropských fondů, resp. z Operačního
programu Životní prostředí (OPŽP)? Jaká
částka a do kdy je případně pro tyto projekty v OPŽP vyhrazena?
Neuspokojivý stav realizace opatření byl
konstatován u tří aglomerací nad 10 000 EO
(Kladno, Slaný a Poděbrady), u aglomerací pod 10 000 EO (o velikosti 2000–10 000
EO) jde o tři aglomerace (Hroznovou Lhotu–Tasov, Píšť a Dětmarovice). U ostatních
nevyhovujících aglomerací jsou opatření
průběžně uskutečňována a budou splněna do roku 2013. Pouze několik aglomerací dosáhne souladu s požadavky Směrnice
až k roku 2014. V případě Ústřední čistírny
odpadních vod (ÚČOV) v Praze lze odhadnout dosažení jejího souladu se Směrnicí až
po roce 2016.
O možné podpoře z Operačního programu Životní prostředí musí být rozhodnuto
26
foto: aRCHIV
P
odle jejích slov se směrnice Rady
91/271/EHS, která stanovila požadavky na kvalitu městských odpadních
vod před jejich vypouštěním do vodotečí,
k roku 2010 týkala 633 aglomerací. Na základě údajů z databáze sestavené z majetkové a provozní evidence kanalizací je stav
plnění uvedené směrnice následující:
n 590 aglomerací (z toho 60 napojeno
na čistírnu odpadních vod v jiné aglomeraci) – ČOV vyhovuje;
n 20 aglomerací – ČOV nevyhovuje (nad
10 000 EO, v ukazateli celkový dusík);
n 15 aglomerací – nemá ČOV k roku 2010
(velikost 2000 –10 000 EO);
n 8 aglomerací – napojeno na ČOV v jiné
aglomeraci, z toho 6 na aglomeraci s nevyhovující ČOV a 2 se budují.
»Celkem zbývá ve stavu ke konci roku
2011 dokončit výstavbu čistíren odpadních
vod pro 43 aglomerací. Výši proinvestovaných prostředků od roku 2004 do roku 2012
ve vztahu k plnění uvedené směrnice Rady
91/271/EHS lze odhadnout na přibližně
50 mld. Kč,« doplnila Hana Randová.
Hana Randová: Nová výzva na prioritní
osu 1.1. OP Životní prostředí se připravuje
už na květen či červen.
U aglomerací nad 2000
obyvatel zbývá ve stavu
ke konci roku 2011 dokončit výstavbu ČOV ještě
ve 43 případech.
nejpozději do konce letošního roku, aby
byla vyčerpána do konce roku 2015.
n Asi nejproblematičtějším projektem
tohoto druhu je už zmíněná ÚČOV Praha.
Máte k ní nějaké nové informace?
Projekt rekonstrukce a rozšíření ÚČOV
nebude v současné době podporován z evropských fondů prostřednictvím OPŽP.
Hlavní město Praha bude muset hledat jiné
finanční zajištění akce. Je také otázkou, zda
již nezastaraly původní projektové vstupní
údaje o objemu vypouštěného znečištění.
Pokud bude rozhodnuto o přepracování
projektu, nastoupí nové kolo schvalovacích
procedur a stavba se zpozdí.
n Evropskou směrnici jsme měli splnit
do konce roku 2010. Plošně po celém území se to však nepodařilo. Který rok je skutečně mezní, po němž už Evropská komise
začne vůči ČR uplatňovat sankce? Jestliže
některý projekt, který má vést ke splnění směrnice, na dotaci podpořenou z evropských fondů nedosáhne a pokrytí investice bude pro takové město nad jeho
vlastní finanční možnosti, co to pro toto
město – a Českou republiku bude znamenat? Sankce jakého druhu a v jaké výši by
ze strany EU mohly přijít? Pokud by ČR
byla vystavena sankcím kvůli tomu, že
některé město nesplnilo evropskou směrnici, vyžadoval by stát po tomto městě nějakou »náhradu škody«?
Mezním datem byl 31. 12. 2010. Tento termín nebyl a nebude prodloužen. Uplatnění procedury »infringementu« o porušení
Smlouvy je na rozhodnutí Evropské komise. Proces infringementu také určitou dobu
trvá, přibližně dva až tři roky. O sankcích
rozhoduje Soudní dvůr EU. Je tedy pravdou, že pokud se v dohledné době podaří
realizovat rozestavěné a připravené akce,
bude to pro Evropskou komisi pozitivní
signál o naší snaze se s povinnostmi vypořádat. Nepodaří se nám to však u Ústřední
čistírny odpadních vod Praha. Shledá-li
Soudní dvůr EU, že dotyčný členský stát
nesplnil včas povinnosti plynoucí pro něj
z evropského práva, může ve svém rozsudku tomuto státu uložit zaplacení paušální
pokuty i penále. Minimální výše paušální
pokuty v případě České republiky činí 1,773
mil. eur. Avšak i tato částka se ještě násobí
koeficientem závažnosti. Minimální výše
penále pro ČR je 2500 eur denně do té doby,
než by naše republika zjednala nápravu stavu věci. Avšak i tato částka se násobí, a to
koeficientem závažnosti a délkou trvání
porušení.
Závazky ze Smlouvy o přistoupení k EU
jsou závazky ČR, proto by měl hradit případné sankce stát. Další postup je záležitostí Ministerstva financí.
n Bývá slyšet argument, že město, které
čištění odpadních vod v souladu s evropskou směrnicí nezvládne s pomocí dotace
z OPŽP kvůli dlouhodobým provozním
smlouvám se soukromými subjekty, bude
muset sáhnout k úvěru od banky či si třeba
půjčit od provozovatele. Ale pak že se tento krok promítne možná až do skokového
navýšení ceny vodného a stočného. Jenže
neplatí zároveň to, že pro ČR byla stanovena jako sociálně únosná cena vodného
a stočného ve výši 2 % čistých příjmů domácností, takže v podmínkách ČR by cena
za kubík vody neměla překročit 80–90 Kč?
Jinak řečeno, vodné a stočné by se nemělo
zvyšovat donekonečna. Kudy tedy z tohoto bludného kruhu ven – zejména v případě měst, která na dotaci z OPŽP na čištění
svých odpadních vod nedosáhnou?
Dodržení hranice sociálně únosné ceny
vodného a stočného není povinnost a není
květen 2012
vodohospodářská infrastruktura
Jaká se rýsuje další
budoucnost dotací eu
do českého vodárenství?
žádným předpisem zakotvena. Lze tedy
ceny nadále zvyšovat. Pravdou je, že ceny
často rostou nad průměrnou míru inflace
koše spotřebního zboží. Pak připadá v úvahu otázka na provozovatele, proč a z jakých
důvodů tak činí. Provozovatelé podle cenových předpisů jsou povinni poskytnout
zájemcům kalkulaci ceny, která podléhá
věcnému usměrňování cen.
n Nebude-li alokovaná částka na některé z těchto problémových projektů vyčerpána, může být použita na jiné projekty
v českém vodárenství? O které typy projektů a o jakých zhruba investičních nákladech by mohlo jít a už máte připravený
zásobník projektů pro tuto eventualitu?
Musela by i pro tyto projekty být dotace
vyčerpána do roku 2015?
Částky, alokované na projekty, které nebudou realizovány, lze využít na jiné projekty. V březnu 2012 rozhodl Řídicí výbor
Operačního programu Životní prostředí
o podpoře projektů na stavbu kanalizací
a ČOV z tzv. zásobníku projektů. Nová výzva na prioritní osu 1.1. OPŽP se aktuálně
připravuje na nejbližší měsíce. Pro čerpání
dotací z evropských fondů platí pravidlo, že
do dvou let po roce 2013 (ukončení programového období EU) prostředky musí být
vyčerpány.
Operační program Životní prostředí (OPŽP) se chýlí k závěru.
Ohlasy na něj jsou velmi rozporuplné. Poučíme se z problémů
a vyjednáme lepší podmínky pro další programové období?
P
o počáteční euforii nad evropskými
dotacemi přišlo rychlé vystřízlivění.
»Posledních pět až osm let českého
vodárenství lze charakterizovat jako honbu
za démonizovanými evropskými dotacemi, ztrátou času a vynaložením zbytečných
prostředků na různé právní, administrativní a technické konzultace. Bylo to však
také období ráje konzultantů, lobbistů,
poradců i nejrůznějších parazitů, kteří se
ve skutečnosti zabývají nepotřebnými studiemi, audity, doporučeními, průzkumy,
rešeršemi… Zkrátka vším, bez čeho se jinak
k dotaci nedostanete,« shrnuje Ing. František Barák, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR).
foto: aRCHIV
ČOV Hořovice je provozována společností
Vodovody a kanalizace Beroun, a. s.
Rychle se blíží závěr tohoto a počátek
nového programového období EU. České vodárenství zoufale potřebuje peníze
na obnovu majetku. Bude možné na tyto
účely i po roce 2013 využívat pomoc z evropských fondů? Budou i pak platit přísná pravidla ohledně délky provozních
smluv?
Počítáme s tím, že i v novém programovém období EU budou fungovat obdobné
programy jako OPŽP. Protože problematika ČOV a odkanalizování aglomerací nad
2000 EO již bude vyřešena, chystáme se
více zaměřit na čištění menších obcí od 500
do 2000 EO, stejně jako dosud na zlepšení
stavu vodárenství a zejména jakosti dodán
vané pitné vody občanům.
n
iVan ryšaVý
květen 2012
Příloha
tři roKy čeKání na nenáVratnou
dotaci, nebo rychlý úVěr?
Řada žadatelů o evropské dotace do vodárenství s ním bezesporu souhlasí. Neúspěšní žadatelé si stěžují na striktní podmínky,
které je zcela vyřadily z dotačního procesu.
Ti úspěšní pak marně čekají na proplacení
finančních prostředků, v některých případech bohužel i léta.
Je jasné, že rychle, jednoduše a účelně
získaná dotace by byla optimální cestou.
Trvá-li cesta za získáním dotace tři roky, dojde k podstatnému nárůstu ceny projektu.
»Bude-li stát práce vnucených konzultantů
a právních poradců a revizorů více než 20
procent objemu projektu a zdraží-li se během těchto tří let významně cena peněz
potřebných na kofinancování, pak se jednoznačně dobrý hospodář rozhodne pro
zvýhodněný úvěr. Dílo za něj vybudované
bude náležitě odepisovat. Bude žít bez strachu, že bude dotace vracet v případě nedostatků projektu,« dodává František Barák.
Poučíme Se do budoucna?
První náměstek ministra životního prostředí Ing. Jakub Kulíšek na nedávné konferenci Financování vodárenské infrastruktury
uvedl, že v tomto roce je třeba zhodnotit
přínosy OPŽP a nastavit mandát pro vyjednávání pro další programové období.
Do poloviny letošního roku by mělo být
na národní úrovni přijato rozhodnutí o počtu operačních programů po roce 2014.
A do 31. října má Česká republika dodat své
připomínky k balíčku legislativních aktů
ke kohezní politice.
Pro řadu starostů měst a obcí, kteří by se
rádi zapojili do diskuse o novém operačním programu a dotačních podmínkách,
má Ministerstvo životního prostředí (MŽP)
pozitivní zprávu. Jak totiž uvedl Jakub Kulíšek, jejich zapojení je na národní úrovni
zajištěno v rámci pracovních skupin a koordinačních výborů na Ministerstvu pro
místní rozvoj (MMR), které je koordinačním orgánem pro přípravu programového
období po roce 2013.
MŽP zapojilo do přípravy podkladů také
jednotlivé kraje a Svaz měst a obcí ČR. Stěžejní pro další postup je specifikace potřeb,
priorit a návrhu projektů v oblasti životního
prostředí, které by bylo vhodné uskutečnit
v dalším programovém období.
dočKáme Se menší byroKracie?
Zbytečná byrokracie byla jedním z hlavních
problémů v dotačním procesu. Ten, kdo
čeká razantní změnu v dalším období, čeká
zřejmě marně.
»Velkou byrokracii odstranit nelze. Je totiž třeba mnoha záznamů pro dokládání
tzv. auditní stopy pro potřeby prokazování
efektivnosti vynakládaných dotací, kterou
kontrolují audity Evropské komise. Požadavky na dokladování příloh lze převést
více do elektronické podoby, lze nastavit
pružnější systém proplácení faktur, efektivnější způsob komunikace s žadatelem,
flexibilnější výměnu podkladů mezi Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí. Pro příští období
bude nastaveno mnoho parametrů systému,« dodává Jakub Kulíšek.
Je to na Každém z náS
Každý vlastník vodárenské infrastruktury
musí v první řadě zvážit, zda jsou evropské
dotace vhodným zdrojem pro financování
jeho projektů. Problémů v rámci stávajícího Operačního programu Životní prostředí
je opravdu velmi mnoho. Pokud si vlastník
infrastruktury pro sebe případné přijetí
evropské dotace vyhodnotí jako pozitivní,
doporučujeme mu zapojit se do diskuse
o nové podobě dotačních programů. Snahu v tomto směru Ministerstvu životního
prostředí bezesporu upřít nelze – pojďme
ji tedy využít. Zkušenosti z praxe mohou
pomoci přesněji formulovat mandát pro
vyjednávání.
Své postřehy prosím zasílejte na e-mail
[email protected] Tomuto tématu se
n
budeme i nadále věnovat.
Jana bábíKoVá
VoDaRenstVI.CZ
27
Příloha
vodohospodářská infrastruktura
Voda fÓrum 2012 už koncem května
P
rvní mezinárodní bienální konference VODA FÓRUM 2012 se uskuteční
v Praze ve dnech 29. a 30. května. Jejím pořadatelem a odborným garantem je
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR
(SOVAK). Co vše se na této akci odehraje
a čím konkrétně může zaujmout také zástupce obcí a měst i jejich obchodních společností a příspěvkových organizací?
n Plány povodí se týkají i měst a obcí.
»Tyto plány byly poprvé schváleny v roce
2009 a do roku 2015 mají být aktualizovány
pro období let 2015–2021. Pro toto období
je třeba přijmout i plány pro zvládání povodňových rizik,« říká Miroslav Král, ředitel
odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství. Pro úspěšnou přípravu
plánů je nutná vzájemná spolupráce resortů zemědělství, životního prostředí, správců povodí i místní samosprávy.
n Rekonstrukce úpraven vod. »Během
pěti let bude v ČR více než 90 % úpraven
vody zrekonstruováno a zahájí druhá vlna
obnovy těch, které prošly rekonstrukcí už
před rokem 2000,« míní Miroslav Kyncl,
místopředseda SOVAK. V příspěvcích zaznějí zkušenosti investorů a provozovatelů
s cílem upozornit na nové parametry i technické možnosti, které souvisejí se zvýšením
kvality vyráběné pitné vody i čištěním odpadních vod. Zájemci se budou moci přímo
na místě seznámit s technickým řešením
nové linky na Ústřední ČOV v Praze.
n Aktuální výzva OPŽP. Alokace na schvá-
lené projekty v rámci prioritní osy 1, oblasti podpory 1 je vyhlášena ve výši 2 mld. Kč
a je určena na zdroje pitných vod a úpravny
vod, přivaděče a rozvodné sítě pitné vody
v obcích nad 2000 obyvatel a pro projekty
v obcích pod 2000 obyvatel.
n
Další zajímavá témata pro města
a obce. Mohou jimi být: Dopady novely
zákona o veřejných zakázkách do vodárenství, Udržitelné zásobování vodou, hospodaření se srážkovou vodou a odpadními
vodami; Cenová regulace vodného a stočného i možnosti financování v oboru či
Zkušenosti s koncesním řízením u projektů
financovaných z OPŽP.
Více o programu konference a další informací najdete na www.voda-forum.cz. /ak/
investice do čištění odpadních vod
zákonitě vede k navýšení cen stočného
V souvislosti s letošní novou povinností obcí odepisovat svůj
dlouhodobý, tedy i vodohospodářský majetek se už za deset
let v plné nahotě ukáže, zda a jak byla vedení obcí odvážná při
navyšování ceny stočného, aby se jím tyto odpisy pokryly a vytvořily se zdroje pro obnovu obecních vodovodů a kanalizací.
V
stupem do Evropské unie se Česká
republika zavázala i ke splnění přísných limitů pro vypouštění čištěných odpadních vod. Doplácíme na to, že
naše země je rozvodnicí Evropy a z našeho
území do všech stran odtékají povrchové
vody. Na druhou stranu se nám však dostalo podpory v podobě evropských dotací,
které ze zhruba 70 % kryjí náklady na dostavby čistíren odpadních vod (ČOV), jejich
rekonstrukce a dobudování kanalizačních
sítí. Poslední odhady nákladů se pro celou
republiku vyšplhaly na 46 mld. Kč. Dopady na obecní rozpočty mírní i příspěvky ze
státního rozpočtu, přesto na dofinancování
dotovaných projektů vynaloží města a obce
ze svého přes 7,5 mld. Kč.
Pro převážnou většinu obcí je výstavba
s touto dotací řešitelná, byť i za cenu vlastního zadlužení. Jenže samotnou výstavbou
problémy nekončí. Zákon o vodovodech
a kanalizacích ukládá vlastníkovi zpracovat
Plán financování obnovy. V praxi se však
tento dokument používá spíše jen ve virtuální rovině. S povinností odepisovat vodohospodářský (a další investiční) majetek
obcí, která přišla s letošním 1. lednem, se
ovšem téma obnovy vodohospodářské infrastruktury opět dostává do popředí.
PříKlad, Který není Vymyšlený
Obec o velikosti 500 obyvatel postavila kanalizaci s ČOV za 50 mil. Kč (viz box vpravo).
Z vlastního rozpočtu kofinancovala projekt
z 20 %, tedy 10. mil. Kč. Předpokládejme,
28
že ČOV mohla stát zhruba 5 mil. Kč, z toho
technologie polovinu. Počítáme-li, že stavbu
lze odepisovat 50 let, technologie se nejen
účetně, ale i fakticky odepíše za 10 let. Znamená to, že již za tu dobu je třeba mít připravenou sumu rovnající se pořizovací hodnotě
technologie. V našem případě 2,5 mil. Kč.
Předpokládejme dále, že cena stočného
pokryje náklady na provoz – řekněme 30
Kč/m3. Je logické, aby vlastník ke stočnému
přidal částku, kterou bude ukládat na budoucí obnovu celého systému. Aby měl
za 10 let přichystáno 2,5 mil. Kč, musel by
stočné za 1 m3 navýšit o dalších 13 Kč. A máli být pokrytý odpis celé stavby, potřebuje
ke stočnému přidat celkem 60 korun. Chceli tato obec, aby jí stočné pokrylo nejen náklady na provoz, ale i na budoucí obnovu,
musí tedy výši stočného stanovit na 90 Kč/
m3 vyčištěné odpadní vody.
Zdá se vám to nereálné? Skutečně, asi
nenajdete zastupitelstvo obce, které by
odsouhlasilo takové skokové zdražení stočného a tak vysokou jeho konečnou cenu.
Spáchalo by tím evidentní »politickou sebevraždu«.
Na druhou stranu, pokud před výstavbou kanalizace všichni poctivě vyváželi
jímky na nejbližší čistírnu, platili za tento
způsob likvidace odpadní vody minimálně
150 korun za metr krychlový. Cena 90 korun by tedy pro ně znamenala roční úsporu
2000 Kč na osobu! Ovšem realita je jiná.
Více než polovina obyvatel této modelové
obce vypouštěla odpadní vody do trativodů, jímek bez dna, dešťové kanalizace nebo
rovnou do potoka. Pro ně je jakýkoliv náklad na čištění odpadních vod nevítanou
zátěží rodinného rozpočtu a dovolávat se
u nich odpovědnosti za ochranu životního
prostředí se míjí účinkem.
Navýšení ceny stočného o alespoň nějakou částku určenou na obnovu je zcela
v rukou představitelů měst a obcí. Čas ukáže, kdo byl zodpovědný a dostatečně odvážný. Poprvé budeme bilancovat za 10 let
při obnově technologií. Při rekonstrukcích
kanalizací se budou ohlížet zpět naše děti
a lámat si hlavu, jak to ti naši rodiče měli
n
tenkrát vymyšlené.
Jiří Paul
technický ředitel Vak Beroun
Příklad z jedné reálné malé obce
počet obyvatel
500
investice celkem
50 000 tis. kč
investice technologie
2500 tis. kč
investice stavba
47 500 tis. kč
množství odpadní vody
20 tis. m3/rok
provozní náklady
30 kč/m3
roční odpis
odpis na m3
250 tis. kč
13 kč/m
950 tis kč
48 kč/m3
3
výsledná cena
43kč/ m3
90 kč/m3
ZDRoJ: Vak BeRoun
květen 2012
vodohospodářská infrastruktura
Příloha
Plány obnovy vodovodů
a kanalizací. Proč na ně sázet?
Životnost a obnova vodohospodářské infrastruktury – tyto
termíny budeme v budoucnu skloňovat stále víc. Při výstavbě nových vodohospodářských staveb musíme stavbu dobře
naplánovat, naprojektovat, postavit a správně provozovat
a udržovat.
V
šechny tyto činnosti totiž mají na životnost stavby významný vliv a jednotlivé nedostatky ji mohou podstatně omezit. Nenaplánujeme-li správně
parametry stavby, budeme muset systém
brzy měnit nebo stavba zakrátko morálně
zestárne. Projekt může významně ovlivnit
technické parametry stavby včetně kvalitních materiálů a technologických postupů.
Vliv provádění stavby na životnost je klíčový. Jakékoliv nedostatky se projeví kratší
životností. Správný provoz je zodpovědný
za dodržení navržených provozních podmínek a údržba zajišťuje dlouhou provozuschopnost infrastruktury.
zaJímaVá SloVenSKá Praxe
Na rozdíl od České republiky je na Slovensku uzákoněn trochu jiný přístup. Tamní
legislativa vyžaduje tvorbu střednědobých
plánů obnovy. Tyto plány vycházejí z rizikové analýzy se čtyřmi faktory – stářím,
využitím kapacity, vlivem na kvalitu vody
a počtem poruch na objektu. Stáří je použito obdobně jako v ČR. Po vyhodnocení rizikové analýzy jsou jednotlivé části
infrastruktury zařazeny do čtyř tříd podle
naléhavosti obnovy. Na závěr je sestaven
střednědobý plán obnovy s časovým horizontem 10–15 let, podle finančních možností vodárenské společnosti. Tyto střednědobé plány více odpovídají praktickým
požadavkům.
květen 2012
lubomír maceK
foto: aRCHIV
aquion s. r. o.
eVaK® PORA – majetková a provozní evidence (vodovody).
foto: aRCHIV
co uKládá čeSKá legiSlatiVa
Provést postupně obnovu vodohospodářské infrastruktury vyžaduje mít k dispozici
dostatek peněz. Proto je třeba nutnou obnovu dlouhodobě plánovat. Vzhledem k životnosti jednotlivých prvků vodovodů a kanalizací, které mohou sloužit i přes sto let, si
myslím, že je vhodné plánovat podrobněji
obnovu na příštích 10–15 let a na dalších
10–15 let pak už méně podrobně.
Česká legislativa zahrnuje jen požadavky na plány financování obnovy. To jsou
orientační, teoretické hodnoty výše finančních prostředků pro obnovu majetku
podle jeho stáří, předpokládané životnosti
a odhadnuté aktuální ceny. Výhodou tohoto postupu je jeho jednoduchost a relativně snadné získání podkladů. Nevýhodou
je jeho malá použitelnost pro konkrétní
plánování obnovy. V praxi použití tohoto
přístupu znamená úpravy životnosti objektů podle finančních možností jednotlivých společností.
na Příštích Sto let...
Udržování vodovodů a kanalizací v trvale
udržitelném provozu (čímž rozumím trvale udržitelný rozvoj z hlediska technického
stavu i z hlediska optimálního, nebo chcete-li trvale udržitelného financování) vyžaduje průběžně čerpat relativně velký objem
financí. Čím lépe však tuto infrastrukturu
vybudujeme a čím odpovědněji ji budeme
spravovat, tím méně peněz budeme muset
vložit do její obnovy.
Například v Austrálii, probíhal bouřlivý
rozvoj dopravní silniční infrastruktury v polovině 20. století, kdy se tamní ekonomice
dařilo. Nyní, když jsou finanční prostředky
omezené a infrastruktura rozsáhlá, například stát Nový Jižní Wales sestavil plány
obnovy státní dopravní a vodohospodářské
n
infrastruktury na příštích sto let.
eVaK® PORA – Riziková analýza je základ pro tvorbu plánu obnovy.
29
Příloha
vodohospodářská infrastruktura
Co je třeba? I dobrá spolupráce
provozovatelů a vlastníků
Vzrůstající tendence kvality pitné vody dodávané z veřejných
vodovodů v ČR je zřejmá a potvrzuje ji i Státní zdravotní ústav.
Leč českému vodárenství zůstává ještě nemálo problémů,
jejichž řešení by mělo být společnou věcí vlastníků i provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.
P
n Jak však vnímáte skutečnost, že kvůli dlouhodobým provozním smlouvám
patrně už tyto »nedořešené aglomerace« neobdrží dotace z evropských zdrojů
na stavbu či zásadní rekonstrukci ČOV,
které jsou nezbytné pro to, aby Česko splnilo přísné evropské limity na vypouštění
odpadních vod?
V současnosti není snad většího zjednodušení než konstatovat, že česká města
a obce přišly o dotace kvůli dlouhodobým
smlouvám. Skutečných příčin nemožnosti
čerpat dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) je celá řada a lze zde
uvést zejména nepřipravenost projekční,
nedostatečně zajištěné spolufinancování,
technické problémy s naddimenzovanými
žádostmi nebo problémy s výběrovými řízeními na dodavatele stavby. Problémem
končícího programu OPŽP pro prioritní
oblast vody je však opravdu i postoj DG Regio obecně k provoznímu modelu zajištění
fungování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Ministerstvo životního prostředí při dřívější komunikaci s DG Regio
často zastupované konzultační společností
Mott MacDonald, bohužel pod vedením
konzultantů od samého počátku přistoupilo na hru, ve které DG Regio jako subvencující subjekt a stanovující pravidla určilo
pro obor nerovné a často nesplnitelné podmínky, mezi něž patří i úpravy a ukončování provozních smluv. Zde by si ČR měla
vzít vzor z Polska, které je v oblasti čerpání podpory do vodohospodářské oblasti
šampionem, a to bez ohledu na to, jakým
způsobem je zajištěno provozování majetku. Zajímavá je i reference Rumunska, kde
právě uzavření dlouhodobého provozního
kontraktu s podmínkou provozu nové čistírny odpadních vod bylo nutnou podmínkou
poskytnutí dotace. Lze tedy konstatovat, že
»metr« je v Evropě uplatňovaný rozdílně.
30
FOTO: ARCHIV
okud využijeme data z poslední zprávy o implementaci směrnice 91/271/
EHS (www.eagri.cz), je zřejmé, že zůstává už jen minimální počet tzv. nedořešených aglomerací. Po realizaci i těchto lokalit samozřejmě nastane (a již se tak děje)
významný útlum investiční činnosti a spíše
bude docházet k parciální obnově a optimalizacím jednotlivých čistíren odpadních
vod (ČOV). Konstatuje to technický ředitel
společnosti Veolia Voda Česká republika
Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LLM.
Poskytování tzv. levných úvěrů či předplaceného nájemného ze strany provozovatele vodohospodářské infrastruktury
u nás naráží hlavně na novelizované zákony o zadávání veřejných zakázek a také
na koncesní zákon, tvrdí Ondřej Beneš.
Nicméně stále se vracet k tomu, co již nikdo
z nás nezmění, je teď už zbytečné. Pro identifikaci rozměru problému se získáním dotací odkazuji na slova Ing. Františka Baráka,
ředitele vlastnické (infrastrukturní) společnosti VaK Hradec Králové a zároveň předsedu oborového sdružení SOVAK. Ten často
na odborných konferencích využívá srovnání objemu dostupných dotací OPŽP pro
oblast voda s jednoletou potřebou investičních prostředků v oboru. Budeme-li uvažovat s celkovou hodnotou majetku veřejných
vodovodů a kanalizací v ČR v cenách roku
2010 v hodnotě 1 bilionu korun a 2% průměrné potřebě tempa obnovy majetku, dojdeme k roční hodnotě potřeby zdrojů pro
investice 20 mld. Kč. Teoreticky plné vyčerpání dostupné alokace pro obor vodovodů
a kanalizací z OPŽP tedy představuje zhruba 1,5letou potřebu investic (v současných
cenách!), což je ze střednědobého i dlouhodobého pohledu zcela zanedbatelné. V souladu s požadavky Rámcové vodní směrnice
by mělo být české vodárenství samofinancovatelné. Jinak řečeno, tarify vodného
a stočného by měly plně odrážet příslušné
náklady včetně odpisů. Naopak realizace
nákladných staveb vysoce sofistikovaných
úpraven vod či ČOV a vodovodních a kanalizačních řadů v roztříštěné zástavbě často v dlouhodobém pohledu znamená pro
uživatele zásadní problém. Odpisy z této
infrastruktury (ač nejsou daňově uznatelné!) musí být podle dotačních podmínek
OPŽP zahrnuty do ceny vodného/stočného
– a nejsou-li rozloženy mezi ostatní odběratele (tzv. solidární tarif ), tak to může paradoxně znamenat nárůsty ceny vodného
či stočného v řádu několik desítek procent,
jako je tomu nyní např. v Plzni.
n Může provozovatel vlastníkovi účinně
pomoci s vyhledáním jiných finančních
zdrojů na pokrytí výstavby či rekonstrukce
vodovodů a kanalizací, či »předplaceným«
nájemným nebo třeba vytipovat levnější,
leč stále nejlepší dostupné technologie při
respektování místních podmínek apod.?
Poskytování tzv. levných úvěrů či předplaceného nájemného ze strany provozovatele
bezesporu zůstává velmi zajímavou alternativou financování. Naráží však zejména
na novelizované zákony o zadávání veřejných zakázek a samozřejmě i na koncesní
zákon delimitující poskytování prostředků
při zadávání dlouhodobých smluv. Poskytnutí prostředků vlastníkovi infrastrukturního majetku musí předcházet rigorózní
proces, v němž potenciální příjemce naplní
veškeré požadavky na hospodaření s veřejnými prostředky, a tedy zejména i srovnání
s ostatními dostupnými zdroji financování.
V zahraničí je v oblasti nepřímého pořízení
nových investic zdaleka nejužívanější metoda přímé investice provozovatele, kdy je
právě provozovatel plně odpovědný za pořízení majetku, zajištění provozu i plnění
kvalitativních požadavků a konečně také
za bezúplatný převod majiteli po ukončení
smluvní lhůty (tzv. systém build, own, operate and transfer – BOOT). Tento bezesporu
zajímavý způsob zajištění investic je u nás
regulován koncesním zákonem, ovšem využíván je ke škodě všech zcela minimálně,
přestože typické příklady tohoto modelu
nalezneme v zemích, jako je Nizozemsko
(ČOV Den Hague) či Belgie (ČOV Brusel).
n Provozovatelé (i vlastníci) obvykle s povděkem kvitují to, že podle nařízení vlády
vodoprávní úřad nesmí při povolování vypouštění odpadních vod stanovit hodnoty
přísnější než hodnoty dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií
v oblasti zneškodňování odpadních vod
(BAT). Na základě čeho doporučujete tyto
technologie vybírat a jak lze ještě před jejich nákupem ověřit, zda skutečně v místních podmínkách budou fungovat?
Celý vodohospodářský obor (snad s výjimkou několika zaměstnanců České inspekce životního prostředí) přivítal přímé
uvedení technologií BAT a jejích limitů
do »těla« nařízení vlády č. 61/2003 Sb. jeho
novelou nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Tento
krok významně zvýšil jistotu investorů při
realizaci opatření pro zvýšení kvality čištění
květen 2012
vodohospodářská infrastruktura
Více účinné technologie
s sebou v konečném efektu
pnepřímo přináší zhoršení
životního prostředí.
Jednoduše doporučit některý konkrétní
typ technologie však nelze. Pokaždé totiž
záleží na konkrétní lokalitě a požadavcích
na úroveň čištění odpadních vod. Vždy doporučuji diskusi o volbě technologie předřadit komplexní posouzení odkanalizované
oblasti, množství a kvality odpadních vod
(např. ve formě plného či částečného generelu kanalizace). Právě identifikace podílu
balastních vod, změny v zatížení ČOV či charakter odpadních vod (zejména poměr BSK/
CHSK/N/P) mají zároveň s požadavky na výstupní kvalitu zásadní vliv na volbu technologie. Stranou nesmí zůstat ani ekonomika
provozu, neboť nyní není problém pořídit
např. vysoce účinnou ČOV s membránovou
separací kalu (a tedy téměř nulovou produkcí nerozpuštěných látek). Problém ale nastane při hodnocení energetiky a náročnosti
na využití chemických látek na ČOV, neboť
tato čistírna vykáže nestandardní provozní
náklady a spotřeby chemických látek. Právě
energetika se nyní dostává do popředí zájmu
a např. skupina Veolia Water poskytuje svým
partnerům komplexní zhodnocení vhodnosti variant technologie prostřednictvím
metodiky uhlíkové stopy či LCA. Uvedené
metodiky umožní výborně srovnávat varianty investičního řešení s využitím relevantních a ověřitelných dat z externích databází.
A co se týče vhodnosti nasazení konkrétní
technologie, doporučuji držet se celosvětově osvědčených řešení. U klasických ČOV to
z energetického pohledu představuje preferenci např. kaskádovitého systému step-feed
(např. ČOV Komorowice provozovaná společností ze skupiny Veolia Water) oproti klasickému systému R-D-N, kdy může za shodných výstupních parametrů poklesnout
celková spotřeba energie na dodávku vzduchu a čerpání až o 30 %. Obdobně v případě
odstraňování dusíku či fosforu roste využití
selektivních technologií, které nutrienty odstraňují selektivně v proudech s jejich vysokou koncentrací či kde je absence ostatního
znečištění. Příkladem je využití technologie
selektivní denitrifikace systémem BiostyrTM
na ČOV Hradec Králové, kde je dusík z již vyčištěné odpadní vody odstraňován ve speciálním bioreaktoru s nosičem AnoxKaldnes.
Obdobně technologie jako ANNAMOX® skukvěten 2012
piny PAQUES či ANITATM Mox skupiny Veolia
Water umožňují na proudu kalové vody s vysokou koncentrací dusíku tento nutrient selektivně odstraňovat za minimálních nároků
na energii či chemické látky.
n Jaké jsou první zkušenosti s aplikací
uvedené novely nařízení vlády, když kupříkladu státním podnikům Povodí se tato
novela příliš nezamlouvá? Mám na mysli
i fakt, že někteří provozovatelé nových či
zrekonstruovaných ČOV, jejichž parametry čištění počítaly s původními přísnějšími limity, nyní (ve snaze o nižší provozní
náklady) žádají o jejich »změkčení«.
Úvahy o možném »změkčení« limitů jsou
dány nejen definovanými koncentračními
či účinnostními limity nařízení vlády, ale
hlavně kvalitou recipientu ve srovnání s tzv.
dobrým stavem vod podle zákona o vodách
a dlouhodobě dosahovanými výsledky čištění odpadních vod. Při posuzování historicky často »nepřiměřených« požadavků
na kvalitu čištění odpadních vod však nelze odhlédnout od ekonomického dopadu
na spotřebitele. Vždyť právě definice BAT
v sobě nese i ekonomický parametr. Použity totiž mají být pouze ty technologie, které
jsou technicky a ekonomicky akceptovatelné. Vždy je možné si představit, že místo
ČOV postavíme prakticky úpravnu vod vybavenou membránovou filtrací a UV dezinfekcí. Ale vraťme se do reality a spočtěme,
jaký by to mělo dopad na spotřebitele (navýšení stočného v rámci desítek procent)
a finální efekt pro kvalitu vod, kdy např.
doc. Kočí z VŠCHT Praha v rámci své práce
využívající analýzu životního cyklu potvrdil, že více účinné technologie s sebou přináší v konečném efektu nepřímé zhoršení
životního prostředí dané vyšší spotřebou
energie a chemikálií. Závěrem bych doporučil podrobné prostudování Metodického
pokynu MŽP k nařízení vlády č. 61/2003
Sb., na stránkách www.mzp.cz.
n Očekáváte, že investice do vodovodů
a kanalizací s podporou z evropských fondů budou po roce 2013 opět nějak limitovány podobou vztahu vlastníka infrastruktury s jejím provozovatelem?
Jde o velmi citlivou oblast, kde se lze
snadno dopustit zjednodušení. První náměstek ministra životního prostředí Ing. Jakub Kulíšek v časopise Priorita uvádí, že
pro zabezpečení bezproblémového financování v dalším programovacím období je
vhodné zvážit zřízení plošné regulace oboru. Co ovšem neuvádí, je skutečnost, že ani
tento krok není stoprocentní garancí toho,
že prostředky budou moci být bez výhrad
čerpány! DG Regio totiž zcela logicky počítá
s prodloužením a prohloubením podmínek
čerpání OPŽP ze stávajícího období. Je tak
skutečností, že některé obce se už dobrovolně vzdávají dotačních příspěvků, neboť
zjišťují, že nedokážou administrativně zbujelým požadavkům OPŽP (často uplatňovaných navíc zpětně!) dostát (Třeboň, Písek).
n Jste velkým propagátorem »kohoutkové vody«. Je však její kvalita po celém území ČR vyrovnaná a dostatečná? Je nyní,
v době napjatých veřejných rozpočtů, vůbec reálné pomýšlet na využívání některých nových, byť v porovnání s »klasickými« i levnějších technologií úprav vody?
Přestože různí konzultanti i Ministerstva
životního prostředí (např. Arthur D. Little
či Mott MacDonald) hodnotí stav českého
vodárenství velmi negativně, v celoevropském měřítku je opak demonstrovaný kvalitou dodávané pitné vody pravdou! Dovolím
si zejména odkázat na pravidelnou zprávu
o hodnocení kvality pitné vody, kterou publikuje Státní zdravotní ústav a podle níž
dosahujeme četnost překročení nejvyšších
mezních hodnot zdravotně významných
ukazatelů jakosti pitné vody v distribuční
síti okolo 0,1 %. Tato zpráva navíc potvrzuje
FOTO: ARCHIV
odpadních vod. Právě přímé uvedení kvalitativních limitů, vázaných na typ a velikost
zdroje znečištění, umožňuje nyní zlepšit
plánování konkrétního technického řešení
a eliminovat rizika spojená dříve s očekáváním konečného rozhodnutí vodoprávního
úřadu po ukončení zkušebního provozu.
Vodoprávním úřadům přitom ve spolupráci s vlastníky a provozovateli ČOV nařízení
poskytuje možnost po stabilizaci provozu
a zhodnocení dlouhodobě dosahovaných
výsledků technologie v případě potřeby recipientu i limity dále posouvat.
Příloha
Testovací zařízení ANITATM Mox
na Ústřední čistírně odpadních vod Praha.
každoročně vzrůstající tendenci kvality pitné vody, dodávané z veřejných vodovodů,
a to přesto, že požadavky na ni se neustále
zpřísňují v souladu s nejnovějšími vědeckými výzkumy na celosvětové i lokální úrovni
(viz pravidelná doporučení Světové zdravotnické organizace – WHO).
Cena vodného a stočného neustále roste, navíc se do ní promítá i vyšší DPH. Existuje obecně nějaká hranice, kde by se tato
cena už mohla zastavit a alespoň na pár
let pokrýt požadavky na samofinancovatelnost českého vodárenství?
Hranice pro růst existuje, ale je opět výrazně individuální podle lokality. Zásadními faktory jsou hlavně druh lokality vázaný
na typ výroby a množství dodávané pitné
vody nebo jednotkové množství produkovaných odpadních vod a uplatňování tzv.
solidární ceny, kde právě tento faktor může
výrazně přiblížit samofinancovatelnost
realitě. Kdybych výpočet opřel o celkovou
roční fakturaci vodného a stočného v ČR
(přibližně 500 mil. m3) a průměrnou cenovou úroveň kolem 50 Kč bez DPH, tak je
zde bezesporu prostor pro navýšení položky kalkulace vodného a stočného o dalších
zhruba 30 % k dosažení plné samofinancovatelnosti. Zatímco v místech, jako je Liberecký a Ústecký kraj, kde solidární tarif již
vytváří zdroje pro financování, jsou i menší
aglomerace, kde je cena vody z politických
důvodů subvencována a přímý přechod
na samofinancovatelný tarif by pro odběran
tele představoval zásadní problém.
n
Ivan ryšavý
31
Příloha
vodohospodářská infrastruktura
novela zákona o veřejných
zakázkách a české vodárenství
Aktuální novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která byla provedena zákonem č. 55/2012 Sb. a nabyla
účinnosti 1. 4. 2012, přinesla podstatnou změnu v postavení
veřejných zadavatelů, kteří jsou činní v oblasti vodárenství.
Přísnější úPrava, než by
vyPlývalo z evroPského Práva
Novelou však byla do § 2 odst. 7 zákona
doplněna věta, která vylučuje možnost postupovat podle pravidel platných pro sektorové zadavatele právě u veřejných zadavatelů v oblasti vodárenství. Důvodová zpráva
k návrhu zákona tuto změnu víceméně jen
popisuje, aniž by uváděla, z jakého důvodu
bylo k této zásadní změně přikročeno.
Podle neoficiálních informací cílila novela zejména na města a obce, které jsou jen
vlastníkem, tedy nikoliv provozovatelem
vodohospodářské infrastruktury. Bohužel
však znění novely zasahuje podstatně širší
okruh subjektů, přičemž vznášené připomínky v průběhu legislativního procesu nebyly reflektovány. Česká republika tak bude
mít přísnější úpravu, než vyplývá z evropského práva, aniž by její dopady byly předem dostatečně analyzovány.
PřIPravme se I na některé
InterPretační obtíže
Je třeba také upozornit na skutečnost, že legislativní provedení změny není bezchybné, neboť zákon na mnoha místech (např.
§ 63 odst. 3) používá spojení »veřejný zadavatel v souvislosti s výkonem relevantní
činnosti«. Mohou proto nastat interpretační obtíže, neboť veřejný zadavatel v oblasti
vodohospodářství sice nově nepostupuje
jako sektorový zadavatel, avšak zakázka je
32
FOTO: ARCHIV
v
dosavadním znění stanovil § 2
odst. 7, že veřejní zadavatelé, kteří
vykonávají některou z tzv. relevantních (sektorových) činností specifikovaných v § 4 zákona, zadávají veřejné zakázky,
které s výkonem této relevantní činnosti
souvisí, podle ustanovení platných pro
sektorové zadavatele. To se týkalo i výkonu
relevantní činnosti dle § 4 odst. 1 písm. d)
zákona, tj. správy či provozování veřejného
vodovodu nebo dodávky vody do takového
vodovodu, a písm. e), tj. odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací za předpokladu, že subjekt zároveň vykonával některou
z činností dle písm. d) zákona. Provozování
kanalizace pro veřejnou potřebu bez vlastnictví či provozování vodovodu tedy relevantní činností nebylo.
Je třeba zdůraznit, že tento model vychází z evropských zadávacích směrnic, konkrétně ze sektorové směrnice 2004/17/ES
a odlišný (mírnější) režim sektorových zadavatelů má svá věcná opodstatnění.
Mgr. David Dvořák, LL.M., se specializuje
zejména na právo veřejného investování
se zvláštním zaměřením na problematiku
provozních smluv ve vodním hospodářství.
Novela dopadá i na provozovatele v oblasti vodárenství se statusem veřejného
zadavatele, čímž je diskriminuje oproti těm, kdo veřejnými zadavateli nejsou.
stále v souvislosti s relevantní činností dle §
4 zadávána. Ustanovení § 2 odst. 7 poslední
věty je zřejmě třeba vykládat tak, že provádí
změnu kategorizace pro veřejné zadavatele v oblasti vodárenství v rámci celého zákona, tento nesoulad by však bylo vhodné
do budoucna odstranit.
dIskrImInaCe veřejnýCh
Provozovatelů?
Změnu právního režimu by snad bylo možno považovat za oprávněnou ve vztahu
k subjektům, které vodohospodářskou infrastrukturu pouze vlastní a spravují (města, obce, svazky obcí, vlastnické vodohospodářské společnosti), ale její provozování
je zajišťováno třetí osobou.
Novela však bez rozdílu dopadá také
na subjekty, které jsou provozovateli vodovodů a kanalizací, pokud mají status
veřejného zadavatele, čímž je diskriminuje
oproti provozovatelům, kteří veřejnými zadavateli nejsou. Zpřísněný režim tak nelogicky zasáhne rovněž obce v samostatném
modelu provozování, provozní společnosti
v oddílném modelu s převahou veřejného
vlastnictví a ve vlastnickém modelu a smíšené společnosti. U provozních společností
s převahou veřejného vlastnictví budou navíc alespoň zpočátku vznikat spory a nejistota ohledně toho, zda takové subjekty jsou
veřejným zadavatelem dle § 2 odst. 2 písm.
d) zákona (tzv. jinou právnickou osobou).
doPady, jImž se nevyhneme
Na jaké změny se musí tyto subjekty připravit? Nově budou muset zadávat i podlimitní
veřejné zakázky v režimu zákona. Tuto zásadní změnu provází řada nových povinností, zejména z oblasti institutů, jež mají
přispět k větší transparentnosti zadávacích
řízení. Jedná se o povinná předběžná oznámení, odůvodnění veřejné zakázky či ex
post uveřejňovací povinnosti.
Některé další změny mohou mít zásadní
dopad do již nastavených modelů provozování. Jde o to, že přeřazením do kategorie
veřejného zadavatele ztrácejí subjekty v oblasti vodohospodářství možnost využívat
výjimky dle § 19 zákona. Zásadní dopad tak
bude mít na veřejné zadavatele provozující
vodovod nemožnost využít výjimku dle § 19
odst. 2 písm. c) zákona, tj. výjimky na nákup
vody. Tato výjimka přitom vychází z toho,
že počet zdrojů vody je omezený a soutěž
o ně není možná vůbec či jen v omezeném
rozsahu. Provozovatelé tak budou zřejmě
nuceni využívat postupu v jednacím řízení
bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. a) zákona (technické důvody).
Dalším zásadním dopadem bude nemožnost využívat tzv. koncernovou výjimku
dle § 19 odst. 3 zákona, která umožňovala
přímé zadání provozování provozovateli,
kterého příslušný zadavatel ovládal, např.
obecní provozní společnosti. Veřejní zadavatelé musí nově splňovat podmínky mnohem přísnější tzv. in-house výjimky dle § 18
odst. 1 písm. e) zákona.
Co by stálo za to Příště uPravIt
Zařazení veřejných provozovatelů vodohospodářské infrastruktury do přísnějšího režimu nepovažuji za logické. Proto
by do budoucna bylo vhodné upravit § 2
odst. 7 zákona tak, aby v kategorii veřejného zadavatele zůstaly jen ty subjekty, které
provádějí správu vodohospodářského majetku, aniž by ho provozovaly. Alternativním
řešením by bylo ponechat všechny dotčené
subjekty v kategorii sektorového zadavatele a stanovit jim povinnost zadávat i podlimitní veřejné zakázky. Tím by se dosáhlo
sledovaného cíle, aniž by těmto subjektům
byla odebrána možnost využívat některé
potřebné specifické postupy (např. výjimku
n
na nákup vody).
davId dvořák
MT Legal s. r. o., advokátní kancelář
květen 2012
Životní prostředí
výstava demoGreen 2012
MO001278-1
Mezinárodní odborná výstava inovativních technologií
pro péči o zeleň, dřeviny a veřejné plochy se bude konat
ve dnech 24.–25. 5. 2012 v areálu sportovního letiště Vyškov.
M e z i n á r o d n í o d b o r n á v ý s t av a
i n ov a t i v n í c h t e c h n o l o g i í p r o p é č i
o z e l e ň , d ř e v i ny a ve ř e j n é p l o c hy
v
Vyškov
24. – 25. 5. 2012
speciální stroje
Kromě standardní ucelené prezentace širokého portfolia profesionální techniky
budou návštěvníkům výstavy předvedeny
speciální stroje, které nejsou běžně k vidění. Půjde například o velké bubnové štěpkovače, překopávače kompostu, renovátory přírodních cest a stezek, odplevelovací
kartáče a jiné atypické nářadí – příslušenství v agregaci na traktorech a nosičích nářadí.
novinky, které Česko
ani slovensko dosud neviděly
Díky zahraničním vystavovatelům budou
na výstavě stroje a technika značek dosud
neuvedených na český a slovenský trh. Nyní
je budete mít možnost zhlédnout i přímo
v pracovní nasazení.
odborné semináře
Po oba dva dny výstavy poběží pásmo odborných seminářů pod vedením respektovaných osobností z řad odborných garantů
areál sportovního letiště
FOTO: ARCHIV
ýstava poskytne návštěvníkům komplexní pohled na veškeré činnosti
související s péčí o zeleň a dřeviny
a celoroční údržbou veřejných ploch a úzkých komunikací. Od plánování rozvoje
krajinných prvků a projektování veřejného
prostoru, přes přípravu terénu, zpracování a úpravu půdy, výsev a výsadbu, sečení travnatých ploch a ošetřování dřevin,
po zpracování bioodpadu a jeho energetického využití.
Primárním záměrem výstavy je prezentovat stroje a technologie pro realizaci těchto činností, a to s důrazem na praktické
ukázky strojů v přímém nasazení. Pro tyto
účely bude mít každý vystavovatel k dispozici svou vlastní předváděcí plochu. V rámci
daného zaměření výstavy bude rovněž prostor pro prezentaci společností dodávajících například profesionální ruční nářadí,
profesionální pracovní oblečení aj., nebo
poskytujících odborné služby, které souvisejí s tematikou výstavy.
Univerzální, dálkově ovládaný pásový
nosič nářadí vybavený kardanem.
výstavy a další odborné veřejnosti. Pro tyto
účely bude na výstavě vymezen zvláštní
prostor se speciálním seminárním stanem
a odpovídajícím konferenčním zázemím.
K dispozici bude také ukázková předváděcí plocha. Až na výjimky (např. semináře
o aktuálních dotačních titulech) budou
semináře pokaždé spojeny s praktickými
ukázkami strojů při práci podle daného
tématu semináře. Semináře se přitom vždy
budou dělit na teoretickou a praktickou
část. O konkrétních tématech a přesném
harmonogramu jednotlivých seminářů budou návštěvníci včas informováni před zahájením výstavy v informačním bulletinu
a na stránkách www.demogreen.cz.
místo konání výstavy
Sportovní letiště Vyškov se nachází vedle
hlavního komunikačního tahu Brno – Olomouc s napojením na dálniční síť směr Praha, Bratislava a Zlín. Zajištěna je tak pohodlná dostupnost ze všech hlavních směrů.
Přírodní areál letiště nabízí dynamický prostor pro praktické předvádění strojů v akci.
Na návštěvníky pak čeká profesionálně
připravené zázemí (občerstvení, sociální
zařízení, navigační prvky výstavních ploch
aj.). Areál rovněž poskytuje adekvátní prostor pro bezproblémové zaparkování.
Těšíme se na vaši návštěvu areálu sportovního letiště ve Vyškově ve čtvrtek 24. 5.
a v pátek 25. 5., vždy od 9 do 18 hod.
stroje v pohybu
odborné semináře
speciální technika
novinky v ČR a SR
odborní garanti
/ak/
mediální podpora
PROFISTROJE
CZ
Dodavatelem elektrické
energie na této výstavě je
Renovátor přírodních cest a stezek může
dobře sloužit také obcím.
květen 2012
Na výstavě bude k vidění i odplevelovací
kartáč pro chodníky a dlažby.
www.demogreen.cz
33
Evropská uniE
JEssiCa došla i do Česka: květnovou
premiéru má v Moravskoslezském kraji
Projekty zařazené do integrovaných plánů rozvoje města
v Moravskoslezském kraji mohou už v květnu počítat s nabídkou zvýhodněných dlouhodobých úvěrů od dvou specializovaných fondů využívajících veřejné prostředky z fondů EU.
ilustrační foto: ivan ryšavý
s
tane se tak díky tomu, že Regionální
rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko se rozhodla (jako první v celé
České republice) přikročit k novému způsobu využívání finančních zdrojů Evropské unie na podporu udržitelných investic
a růstu v městských oblastech – nástroji
JESSICA (European Support for Sustainable
Investment in City Areas).
Tento nástroj je oproti dotacím založen
na holdingovém financování projektů s potenciálem vytvářet příjmy, z nichž lze poskytnuté úvěry splácet. Zároveň nabízí jednodušší a administrativně méně náročnou
cestu k evropským penězům prostřednictvím výhodnějších úvěrů, než je tomu v tržním prostředí (viz též MO č. 3/2012, Místo
dotací půjčky? Umožní to finanční nástroj
JESSICA – pozn. redakce).
Pro využívání tohoto nástroje regionální
rada vyčlenila 520 mil. Kč z Regionálního
operačního programu (ROP) Moravskoslezsko, které vložila do holdingového fondu
spravovaného Evropskou investiční bankou (EIB). Holdingový fond pak z této sumy
zatím přidělil po 170 mil. Kč do dvou fondů rozvoje měst (FRM), jejichž podmínky
fungování na území kraje určila EIB. Jeden
z fondů je spravován Českomoravskou záruční a investiční bankou, a. s., druhý společností Contera Management, s. r. o.
Vysoká pec č. 1 v Dolní oblasti Vítkovic,
jedna z dominant Ostravy, byla v březnu
zpřístupněna veřejnosti. I projekty tohoto
druhu by mohly získat podporu z FRM.
Eugenio Leanza, ředitel sekce JESSICA
Evropské investiční banky, vysvětluje, že
budou podporovány projekty, které jsou
důležité pro město, ale méně zajímavé pro
soukromý byznys, neboť nezaručují vyšší
ziskovost. Nicméně měly by to být projekty,
které si vydělají na splacení poskytnutého
úvěru. Předseda Regionální rady Moravskoslezsko, hejtman Jaroslav Palas to dokládá i na těchto číslech: Zatímco projekty
dotované z ROP Moravskoslezsko v průměru dosahují ekonomické míry návratnosti
11 %, projektům usilujícím o zvýhodněný
úvěr z FRM by měla stačit očekávaná ekonomická míra návratnosti pouze 5,5 %.
Ředitel Úřadu regionální rady Moravskoslezsko David Sventek popisuje, jaké
projekty mají šanci dosáhnout na zvýhodněný úvěr z FRM. Musí jít o projekty, jež
jsou součástí některého z integrovaných
plánů rozvoje města. (Ty se však vytvářejí
jen ve velkých městech, ale Jaroslav Palas
ujišťuje, že peníze vyčleněné z regionálního operačního programu pro FRM byly ty,
s nimiž se ve prospěch velkých měst počítalo v ROP i původně.) »Může jít například
o přeměnu brownfieldu ke společenským
či podnikatelským účelům nebo o projekty
v cestovním ruchu. A nelze vyloučit ani třeba nové zázemí pro sociální a zdravotnické
služby,« dodává David Sventek.
Na jeho slova navazuje náměstek generálního ředitele ČMZRB Lubomír Rajdl.
Žádosti o zvýhodněné úvěry s dobou splatnosti až 15 let začne fond spravovaný touto
bankou přijímat už 15. května. Mohou to
být projekty o investičních nákladech až
100 mil. Kč, ale náměstek očekává, že půjde
spíše o projekty nanejvýš v řádu desítek min
lionů korun.
ivan ryšavý
r
egionální konference přeshraniční
kooperace Plzeňský kraj-Dolní Bavorsko v zemských okresech Regen
a Degensdorf, která se konala počátkem
dubna v dolnobavorském Regenu přinesla
nové konkrétní kroky v přeshraniční spolupráci mezi oběma stranami a v projektu Evropský region Dunaj–Vltava. Region má být
poprvé oficiálně představen 30. 6. v Linzi.
»Máme příležitost ukázat Evropě, že dokážeme velmi dobře spolupracovat. Myslím si, že dokážeme přesvědčit Evropskou
unii o tom, že prostor regionu Dunaj –Vltava o pěti milionech obyvatelích si zaslouží
finanční prostředky získat,« uvedl náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner.
Projekt přeshraniční spolupráce má
prohlubit hospodářskou, demografickou
a komunální spolupráci v rámci společného prostoru. Přípravy prvních konkrétních
kroků k tomu se účastní tři pracovní skupiny: 1) Regionální rozvoj, doprava a in-
34
foto: archiv plzeńského kraje
vzniká evropský region Dunaj–vltava
Během konference se uskutečnila i návštěva přístavu Deggendorf, který představil jeho ředitel Franz Eckl (uprostřed).
frastruktura, 2) Hospodářství a turismus
a 3) Školy včetně dalšího vzdělávání. První
výsledky jednání pracovních skupin byly
na konferenci v Regenu už oznámeny.
V oblasti dopravy je nejdůležitější vyřešit
špatný stav silnice I/27 a také navazující
silnice B 11 v Dolním Bavorsku. Zástup-
ci skupiny pro školství si předali kontakty
na vzdělávací subjekty na obou stranách,
ale i na sportovní kluby pro pořádání společných závodů, soutěží a tréninkových
kempů. Osvědčená je už spolupráce s Koordinačním centrem česko-německých výměn mládeže Tandem, která pomáhá a radí
zájemcům o sousední stát z řad mladých
lidí, vedoucích mládeže a pedagogů.
Zemský rada okresu Deggendorf Christian Bernreiter pozval účastníky konference
na prohlídku přístavu Hafen Deggendorf
na Dunaji a nabídl možnost využití přepravy a překladu zboží i pro podnikatele
z Plzeňského kraje. »Přístavy v přeshraniční
spolupráci rovněž hrají důležitou roli. Výhodnou zdálenost mezi Plzní a Deggendorfem je určitě dobré využít, ovšem nejprve se
musí zlepšit stav silnic I/27 a na německé
straně B11,« konstatoval po návštěvě přístavu Ivo Grüner.
/sk/
květen 2012
téma
fOTO: archiv mč praha 4
zařízení pro sport a volný čas
Fit park pro seniory na Pankráci byl druhým parkem tohoto typu na území Městské části Praha 4. Vznikal v letních měsících roku 2011
a vyžádal si náklady asi 1,7 mil. korun (bez DPH).
fit parky v obcích: podpora
zdraví i sociálního kontaktu
Fit parky, venkovní plochy se cvičebními stroji, nejsou jen doménou velkých měst, jako je Praha, Brno či Ostrava. Vznikají
také v menších městech a vískách, najdeme je na sídlištích,
v parcích nebo volných plochách a liší se co do rozlohy i výbavy. Jejich smysl je stejný – podpořit aktivitu v každém věku.
m
ěstská část Praha 4 se pro zřízení
fit parku pro seniory inspirovala u kolegů v zahraničí, kde jsou
podobné parky běžné. Ačkoli sport park
v Podolí nebyl první v ČR, řadil se k průkopnickým počinům na tomto poli. Dnes mají
obyvatelé a návštěvníci Prahy 4 k dispozici
již čtyři fit parky, které MČ financovala ze
svého rozpočtu.
praha 4 nabízí už čtyři fit parky
První už zmíněný park se objevil na jaře
2010 v blízkosti Podolské vodárny. Náklady
na něj si vyžádaly přibližně 3,5 mil. korun
(bez DPH). Podle informací z odboru kanceláře starosty, si většinu prostředků vyžádala revitalizace stávajícího parku a odstranění asi 1250 m2 staré asfaltové plochy.
Druhý sport park vznikal během léta 2011
na Pankráci v Centrálním parku. Další dva
květen 2012
byly dokončeny na podzim 2011 na Spořilově ve vnitrobloku Bojanovická a v Hodkovičkách. Všechny tři parky si vyžádaly
náklady ve výši kolem 1,7 mil. korun (bez
DPH).
Areály nabízejí různé venkovní posilovací stroje, jež jsou opatřeny štítky s návodem k použití a umístěny na speciálních
protiskluzových površích. Je v nich umístěn
i běžný městský mobiliář (lavičky a odpadkové koše). Všechny fit parky fungují celoročně, vstup je zdarma, nejsou oplocené
ani pod dohledem správce.
Většinu návštěvníků sport parků představují senioři (asi 70 %) a zbývajících 30 % tvoří dospělí v produktivním věku a děti. Pro ty
však platí ve všech parcích zákaz používání
cvičebních strojů z důvodu možného úrazu. Na dotaz, zda jsou vzhledem k vyššímu
věku většiny návštěvníků v blízkosti areálů
k dispozici např. nějací zdravotníci, nám
z odboru kanceláře starosty odpověděli, že
cvičící senioři by měli znát a nepřepínat své
fyzické možnosti. Mohou rovněž zdarma
cvičit pod dozorem trenéra, a to pravidelně
každý týden ve vymezených hodinách.
Dodavatelská firma provádí v rámci záruky každý měsíc servisní prohlídky strojů,
v případech projevů vandalismu přijíždí
do jednoho pracovního dne od nahlášení
poruchy. MČ Praha 4 dosud nemusela žádné zařízení vyměnit.
»Zvýšený vandalismus nás netrápí,« uvedl Marek Šplíchal z odboru kanceláře starosty. »Senioři vzali parky skutečně za své
a dobrovolně a ostražitě sami kontrolují,
zda k vandalismu nedochází. Ojedinělé případy ihned hlásí.« V letošním roce by měl
rodinu sport parků Prahy 4 rozšířit další,
zřejmě v oblasti Krče.
za spolupráce města
a soukromého sektoru
V Mladé Boleslavi se otevřel první senior fit
park na podzim 2010 na pozemku města
nedaleko domu s pečovatelskou službou
(DPS) v ulici Na Radouči. »Město předtím
zřízení takového areálu zvažovalo už asi
čtyři roky,« vysvětlila Hana Koišová, tis-
35
›
téma
zařízení pro sport a volný čas
› ková mluvčí MěÚ. Oplocený areál nabízí
Jak používat zařízení fit parku v Sedloňově, se zájemci dozví z informačních tabulí.
fOTO: archiv mč praha 8
sport park – součást koncepce
V září loňského roku byl uveden do provozu fit park pro seniory v Praze 8, a to vedle
Senior fit park v Praze 8 je situován v blízkosti domu s pečovatelskou službou.
A co projevy vandalismu? Helena Šmírová za radnici oceňuje, že se v areálu daří
respektovat zásady slušného chování, což
považuje za důkaz, že úcta k seniorům nevymizela.
Pro úplnost je třeba zmínit, že vybudování fit parku navazuje na předchozí aktivity, které MČ Praha 8 seniorům nabízí.
Patří k nim např. petanque s lektorem,
který probíhá v zahradě Gerontologického
centra v Šimůnkově ulici. V DPS Burešova
zase funguje na principu dobrovolnictví již
třetím rokem Centrum aktivizačních programů.
V současnosti připravuje MČ otevření
druhého fit parku v Lehnické ulici. Připojen má být ke sportovišti a zároveň vznikne
zóna pro širokou možnost aktivního odpočinku. Předpokládaný termín otevření je
už tento měsíc. Další fitness prvky zamýšlí
Praha 8 na svém území podporovat i nadále, v závislosti na poptávce občanů a finančních a technických možnostech.
fOTO: archiv
sedm cvičebních strojů. U každého z nich
je podrobný návod i obrázky, jež přibližují
vhodné cviky. Potřebné finance na nákup
strojů městu poskytla Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Radnice zajistila nejen pozemek, ale rovněž osazení stroji, speciální
povrchy pod stroje, které tlumí náraz a jsou
protiskluzové, oplocení areálu včetně úpravy chodníků, umístění laviček, pergoly i odpadkových košů.
Park je otevřen celoročně a je volně přístupný v době od 8 do 20 hodin. Využít jej
může kdokoliv, nejčastěji jsou to právě senioři, ale také rodiny s dětmi. Za dobu, co je
areál v provozu, nedoznaly cvičební stroje
takové újmy, aby musely být opraveny či
vyměněny. Ani městská policie nemusela
dosud řešit případy vandalství, k čemuž
přispívá i to, že je areál dobře přehledný.
Nabídne město podobné vyžití i v dalších
lokalitách? Sice ne letos, ale tisková mluvčí
potvrdila, že město plánuje (opět ve spolupráci s pojišťovnou) otevřít další dva takové
areály – lokality má již předběžně vybráno.
DPS Burešova. Město hradilo jeho náklady
ze svého rozpočtu a společně s terénními
úpravami, novou výsadbou a mobiliářem
vyšel na 3,4 mil. korun.
Areál nabízí osm posilovacích strojů:
lavici k posílení břišního svalstva, bradla,
kyvadlový trenažér chůze, stroj na posilování svalů paží a zad, »surfovací« kyvadlovitý stroj, stroj na mobilizaci a posílení paží
a ramenního kloubu, veslovací lavici a eliptický trenažér. Hřiště si senioři vzali za své,
je poměrně dost navštěvované.
Kromě seniorů je park určen všem dospělým osobám. »Ačkoli je park veřejný, stále je
to sportoviště podobné posilovně, na němž
při nesprávném užívání může snadno dojít k úrazu,« zdůvodnila Helena Šmídová,
tisková mluvčí MČ Praha 8 s tím, že rodiče
jsou v tomto smyslu varováni na vstupech.
Návštěvníci si rovněž mohou pročíst manuál a předem se seznámit s cviky. Jednou
týdně v parku probíhá i cvičení vedené
DPS. Vstup do areálu je volný.
Vzhledem k tomu, že posilovací stroje
jsou určené pro venkovní využití širokou
veřejností, není jejich údržba náročná.
»V rámci záruky bylo nutno opravit a vyměnit dva stroje, které byly postiženy výrobní
vadou. Tyto komplikace považujeme za tzv.
porodní bolesti a dodavatel cvičebních prvků se s nimi vyrovnává zodpovědně,« doplnila tisková mluvčí.
důvod společných aktivit
pro občany i turisty
V minulém roce vznikl fit park i při Dětském
domově Sedloňov (okr. Rychnov nad Kněžnou) z podnětu jeho vedení a dětí. Cílem
bylo podle slov ředitele DD Mgr. Františka
Veverky nabídnout návštěvníkům a obyvatelům obce zajímavost ke společné činnosti
a projevit i vděk za charitativní podporu široké veřejnosti.
Fit park s názvem Garden Empathy je
volně přístupný a nabízí zatím sedm posilovacích strojů a koš pro streetball. doplněn
bude ještě o pingpongový stůl, odpočinkové lavičky, okrasné dřeviny a oplocení areálu.
Dosavadní náklady si vyžádaly 160 tisíc
korun a podařilo se je získat z úspěšného
projektu pro DSA – Diplomatic Spouses
Association Prague (nadace přestavitelů
zahraničních ambasád v ČR) a podporou
n
nadace VIA a společnosti T-Mobile.
simona dvořáčková
Razantnější rozvoj sportovních aktivit pro neorganizované
občany včetně seniorů odhlasovalo vloni zastupitelstvo MČ
Praha 1. A nabídlo jim např. cvičení v létě pod širým nebem.
o
byvatelé či návštěvníci Prahy 1 si
vloni v létě bez ohledu na věk či pohlaví mohli přijít bezplatně zacvičit
na čerstvý vzduch na čtyři dětská hřiště,
v dopoledních či odpoledních hodinách.
Akce se konaly pod dohledem profesionálních lektorek, s hudebním doprovodem
a s možností zapůjčit si cvičební pomůcky.
Vzhledem k tomu, že se cvičilo na hřištích MČ Praha 1 a ve výběrovém řízení byl
podle vyjádření radnice pro Moderní obec
36
kladen důraz na profesionalitu firmy (lektorů) i na materiální a technické vybavení,
nevznikly žádné další náklady. Hodinová
lekce vyšla asi na 2100 Kč.
Návštěvnost se odvíjela od počasí, které
bylo vloni trochu vrtkavé, a maximální účast
dosahovala asi dvaceti cvičenců. Nejvíce se
zapojovaly matky s dětmi, na něž se organizátoři zaměřili především s cílem rozvíjet
u dětí vztah ke sportovním aktivitám. Menší byla účast ze strany seniorů, kteří v mno-
fOTO: archiv
organizovaně cvičit
mohou i neorganizovaní
Na dětských hřištích v Praze 1 mohli vloni
v létě obyvatelé či kolemjdoucí cvičit
aerobic, zumbu, jógu nebo posilovat.
ha případech tráví letní období na chatách.
V září se připojily školní družiny.
MČ Praha 1 hodlá na základě kladného
ohlasu nabídnout tuto aktivitu i letos. Cvičit by se mělo na dvou hřištích (na Žofíně
a v Lannově ulici) od poloviny července
/sd/
do poloviny září.
květen 2012
zařízení pro sport a volný čas
téma
sportovní areál šuplík v kadani je
centrem sportovního i obecního dění
t
amní Dům dětí a mládeže (DDM) Šuplík zadal v roce 2005 našemu ateliéru
vypracování architektonické studie
na revitalizaci školního sportovního areálu
s cílem rozšířit programovou nabídku venkovních aktivit o malé víceúčelové a beachballové hřiště. Investorem bylo město Kadaň. Při návrhu nás zajímalo i to, jak může
takový areál obohatit veřejný život.
Víceúčelové hřiště kratší stranou vyrůstá
z gabionového soklu přímo v uliční čáře.
běhla bez komplikací také díky profesionálně vedenému technickému dozoru investora a motivovanému přístupu dodavatele.
hřiště uvnitř města
Od léta 2008 slouží obě hřiště svému účelu. Herní plochy jsou přístupné po dohodě
s provozovatelem, všechny ostatní plochy
jsou přístupné volně. Propojující schodiště
je společenským zázemím hřišť či tribunou
a místem srocování sportovních aktérů
s doprovodem. Areál dobře slouží sportu
i jiným zábavně naučným veřejným akcím.
Sportovní areál na Šuplíku v Kadani budiž nepatrným dokladem toho, že tradiční
město charakterizuje rozmanitost koexistujících funkcí a dějů. Zkrátka: ve zdravém
n
městě, zdravý duch.
fOTO: archiv auTOra
originalita a účelnost
Především jsme dbali na maximální průchodnost území, místo leží na rozhraní
dvou městských částí, na důležité pěší spojce. Procházející chodci plní roli přirozené
sociální kontroly místa, zejména v době,
kdy není areál využitý. Jindy se neočekávaně stanou diváky sportovní akce. Areál leží
ve svažitém terénu, ale toto zdánlivé omezení přispělo k netradičnímu řešení. Navrhli jsme propojení obou hřišť velkorysým
schodištěm, jež se mělo stát prostorovým
i společenským těžištěm areálu, neboť přes
ně povedou pěší trasy a budou odtud vedeny vstupy na obě hřiště.
Stupňovitá plocha usazená do svahu byla
navržena z dubových pražců, bytelný ráz
s pevnou geometrií měl udávat jednoticí
charakter celému areálu. Oplocení hřišť
jsme navrhli z typových drátěných ploto-
vých dílců s prkenným hrazením ve spodní
části. Vchody na hřiště zvýraznilo obložení
cetrisovými deskami bez povrchové úpravy,
tu mělo zajistit grafitti. Vybavení typovým
mobiliářem mělo být minimální i proto, že
k případnému sezení měla posloužit právě
stupňovitá plocha.
Přestože předložené řešení znamenalo
částečné navýšení investičních nákladů,
zadavatel koncepci přijal a zadal nám zpracování kompletního projektu. Významným
argumentem byly též nízké provozní náklady na údržbu plynoucí z použití masivního
provedení stavebních prvků. Realizace pro-
fOTO: archiv auTOra
O tom, že není malých architektonických úloh a ke kvalitnímu
prostředí našich měst a obcí může přispět i zdánlivě banální
programový prvek, jímž je veřejné hřiště pro míčové sporty, se
můžeme přesvědčit v západočeské Kadani.
Dubové schodiště – tribuna, se stalo přirozeným centrem areálu.
michal fišer
třiarchitekti
desná fandí míčovým hrám i atletice
h
istorie sportovního areálu v Desné
(3500 obyv.) v Jizerských horách se
datuje od poloviny 90. let minulého století. »Původně bylo centrem škvárové fotbalové hřiště místní TJ, které sloužilo
rovněž jako centrální plocha při tradiční
Velké desenské pouti,« líčí tajemník MěÚ
Mgr. Antonín Bělonožník.
sportovní vyžití bez hranic
V blízkosti hřiště začala vznikat atletická dráha, nejprve se zpevněnou antukou
a poté s japexovým 300m okruhem. Škváru
nahradil trávník a v blízkosti dráhy vyrostlo víceúčelové hřiště s umělým povrchem
(Lano Wimbledon) pro míčové hry i tenis.
Hřiště, kurt a dráha se otevřely v létě 1997.
Později se město rozhodlo vybudovat
vedle atletické dráhy další víceúčelové
hřiště. Jak vysvětlil tajemník, vzhledem
květen 2012
k horskému klimatu vystřídal travnatý povrch fotbalového hřiště umělý povrch třetí
generace. Celý areál dostal umělé osvětlení
a přibyl v něm nový víceúčelový kurt, který
se skládá z tenisového kurtu a samostatného házenkářského hřiště s brankami. Plochy slouží od podzimu 2005. Víceúčelová
hřiště jsou plně vybavena, fotbalové hřiště
doplňuje velká světelná tabule a v atletickém areálu se nachází také osmidráhová
rovinka (100 m), sektory pro výšku, kouli
a doskočiště pro skok daleký.
Náklady na atletickou dráhu a dvě víceúčelová hřiště dosáhly asi 12 mil. Kč, u fotbalového hřiště s víceúčelovým kurtem,
házenkářským hřištěm a osvětlením asi
19 mil. Kč. Hradilo je město ze svého rozpočtu, ale podílela se také místní sklářská
firma. Množství práce bylo odvedeno též
brigádnicky svépomocí.
fOTO: archiv měsTa
Městský sportovní areál v Desné patří k nejlépe vybaveným
v regionu. Nabízí jedno fotbalové a čtyři víceúčelová hřiště
s umělým povrchem a lehkoatletický areál či antukový kurt.
Městský sportovní areál v Desné nabízí
kromě sportovního vyžití i krásné prostředí v podhůří Jizerských hor.
Areál provozuje TJ Desná a využíván je
sportovními kluby z Čech i Polska, veřejností, dětmi, mládeží (konají se olympiády), podniky. Na jeho údržbu (včetně zeleně) a plat správce vynakládá město ročně
400 tis. Kč, přispívají i místní podniky. Areál
je součástí Strategie rozvoje města Desná
2002–2020 a plní preventivní funkci nabíd/sd/
kou trávení volného času mládeže.
37
téma
zařízení pro sport a volný čas
vícegenerační pobytový ostrov
k
fOTO: archiv auTOra
tomu totiž často nestačí pouhé umístění skluzavky nebo jiného herního
prvku z katalogu, nějaké té lavičky,
splnění bezpečnostních norem a oplocení.
Hřiště je totiž vždy součástí a doplňkem
celkově pojatého prostředí, které by mělo
mít jasný sjednocující charakter. Je součástí parku, náměstí, městského plácku nebo
uzavřeného dvorku.
Pobytový ostrov se zahradním nábytkem
slouží všem obyvatelům vnitrobloku.
oddechové místo pro všechny
V roce 2008 nás město Chrudim oslovilo
ke spolupráci na revitalizaci vnitrobloku
Pod Zbrojnicí (součást iniciativy Zdravé
město a MA21). Největší hodnotu místa
pro nás představoval vnitroblok s kvalitními vzrostlými stromy a centrální loukou.
Vchody do domů jsou situovány na opačnou stranu, parčík zůstal stranou, zato
klidný. Abychom daný charakter zachovali
a přitom místo oživili, soustředili jsme vybavení na jedno místo uprostřed.
Tzv. pobytový ostrov má tři části: dřevěnou terasu, trávník a pískovou plochu hřiště oddělenou betonovou stěnou s otvory.
Zářez i vystupující hrana vyrovnané plochy
slouží jako místa k sezení, zprostředkovávají vztah venkovního parku a pobytového
ostrova. Pohodlný zahradní nábytek tvoří
příjemný barevný akcent a lze s ním hýbat,
naopak stavební prvky jsou jednoduché,
a pevné, odpovídající charakteru sídliště.
Pískoviště pro malé děti jsme integrovali
do pobytového mola v blízkosti posezení.
Během setkání nad konceptem návrhu
došlo k diskusi nad tím, jestli pobytový ostrov oplotit či nikoliv. Budou pejskaři respektovat pobytovou plochu a psy tam nevodit?
Usoudilo se, že plocha musí být srozumitelně vymezená nikoliv nutně oplocená.
fOTO: archiv auTOra
Výstavba dětských hřišť je nejčastějším způsobem zlepšování
vybavenosti veřejného prostranství. Daří se však dosahovat
i toho, aby hřiště přispívala k pocitu sounáležitosti s místem?
Plochu s pískem odděluje v parku betonová stěna s otvory.
Mezi místními dnes převažují senioři
a tomu jsme se snažili koncept přizpůsobit. Přesto část z nich intervenci vnímala
jako rušivý zásah do původně klidného vnitrobloku s tím, že prostor je pro maminky
s dětmi nikoliv pro ně. Možná máme funkční segregaci příliš pod kůží a zvyknout si
na prostory, které jsou určené všem a přesto nejsou anonymní, bude chvíli trvat. Místa, jež vyžadují po uživatelích jistou míru
důvěry, schopnost dohody a vzájemného
pochopení, jsou ale víc než třeba. Dětská
hřiště k nim patří, neboť poskytují prostor,
kde se děti učí hodnotám společnosti. n
štěpán špoula
ateliér krajinářské architektury
školní zahrada jako sdílený prostor
příprava a komunikace
Tam, kde se do aktivit školy běžně zapojují
rodiče nebo další články místní komunity,
bude spolupráce na obnově a využívání zahrady snazší. Pokud kontakt školy s okolím
vázne, může projekt přispět ke změně.
Místem, kde spolupráce širší komunity
funguje, je mateřská škola v Kollárově ulici v Českém Brodě. Obnovu školní zahrady
podporuje program Zahrada hrou nadace
38
PROMĚNY. Projekt, který inicioval klub rodičů, zapojuje též zástupce místní radnice,
základní umělecké školy a dalších zájmových a neziskových organizací. Zahrada má
sloužit hlavně nejmenším, proto se na přípravě projektu a proměně zahrady od počátku podílejí také děti.
jiným pohledem
Vedle zapojení komunity podpoří kvalitní
přípravu projektu též přizvaní externisté.
Architekt, výtvarník, pedagog, psycholog či
zástupce školy, kde podobný projekt úspěšně řešili, pomohou odhalit témata, jež běžní uživatelé zahrady nemohou vidět.
V Českém Brodě se do chystané proměny
zahrady MŠ Kollárova zapojili také studenti
3. ročníku Zahradní a krajinářské architektury Mendelovy univerzity v Brně. V dubnu
mohli během workshopu lépe poznat řešené místo, získat inspiraci od přizvaných odborníků a zkonzultovat své první koncepty
se zástupci školy, rodiči, dětmi i s architek-
Workshop v MŠ Kollárova byl tvůrčím
setkáním studentů zahradní architektury,
zástupců školy, rodičů, dětí a architektů.
ty Michalem Fišerem a Štěpánem Špoulou,
podle jejichž návrhu se zahrada bude obnovovat. Podrobnosti o projektu najdete
na www.nadace-promeny.cz.
Sdílení zkušeností a inspirace jsou základem, na němž lze s úspěchem budovat jakýkoliv projekt. Školní zahrada, která může
z pohledu dětí fungovat jako model světa
a připravovat je na vstup do toho skutečnén
ho, je k tomu vhodným prostorem.
petra hrubošová
nadace prOměNY
květen 2012
MO001302-2
m
ožnosti »otevření« školní zahrady
v kontextu městského prostoru
ovlivňuje více činitelů. Roli hraje stupeň, zaměření školy, bezpečnostní
a provozní limity, samotný pozemek i jeho
okolí a rovněž zajištění odpovídající údržby.
Bez ohledu na to, zda může školní pozemek
v daném rámci sloužit i širší komunitě, je
u nás stav mnohých zahrad neuspokojivý.
Řada škol stojí před otázkou, jak tu svou
změnit v originální a současně funkční
a dlouhodobě udržitelné místo.
fOTO: Nadace prOměNY
Školní zahrada má v rámci organismu města či obce zvláštní
postavení. Má v sobě velký potenciál jak pro rozvoj vzdělávacího programu školy, tak pro soužití místní komunity.
zařízení pro sport a volný čas
téma
nezapomínejme na prevenci –
dětská dopravní hřiště
d
opravní provoz rok od roku houstne a jeho neblahým doprovodným
jevem jsou také vážné nehody.
Ke zvláště tragickým následkům dochází
nejčastěji při střetu vozidla s chodcem či
cyklistou.
pravní rizika, a proto bychom neměli opomíjet význam dopravní výchovy a s ní spojenou prevenci nehod. Významnou součástí
kvalitní dopravní výuky je praktické cvičení
na dopravních hřištích.
Účelem dětských dopravních hřišť je seznámení dětí se základními dopravními
pravidly a příprava na realitu silničního
provozu v bezpečí a zábavnou formou. Navíc výuka mimo školní učebnu je pro děti
velmi přitažlivá a její účinnost je podstatně
větší.
fOTO: archiv aŽd
význam dopravní výchovy
Nejohroženější skupinou chodců, resp.
cyklistů jsou děti, které si neuvědomují do-
Vybavení dopravních hřišť pomocí telematických technologií vytváří modelové
situace, které simulují běžný provoz.
moderní dopravní hřiště
simulují realitu
Společnost AŽD Praha zajišťuje a vybavuje moderní dětská dopravní hřiště, která
odpovídají současným potřebám metodiky dopravní výchovy při přípravě dětí
pro pohyb na pozemních komunikacích.
Vybavení pomocí telematických technologií umožňuje modelové situace, které
jsou běžné ve skutečném provozu. Kromě
křižovatky řízené světelným signalizačním
zařízením (semafory) by nemělo na hřišti
chybět ani přejezdové zabezpečovací zařízení. Tyto technologie jsou vzhledem ke své
dynamičnosti mezi dětmi velice oblíbené
a více respektované.
Vhodnou součástí dopravního hřiště je
správní objekt se sociálním zařízením a dostatečné oplocení pozemku znesnadňující
vstup vandalům.
fOTO: archiv aŽd
S narůstajícím provozem na pozemních komunikacích dochází každoročně k mnoha vážným dopravním nehodám. Nejohroženější skupinou chodců, resp. cyklistů jsou děti.
Na dopravních hřištích si děti osvojují
dovednosti účastníků silničního provozu
v rolích chodců či cyklistů.
Dopravní hřiště by se mělo stát nejenom
vhodným doplňkem předškolní a školní
výuky, ale i prostorem pro mimoškolní aktivity dětí nebo jiné veřejné akce. Hřiště lze
také rozšířit např. o stánek s občerstvením
nebo prostor pro trávení volného času celých rodin.
Je vždycky lepší nehodám předcházet než
n
potom řešit jejich následky.
ivana černá
vedoucí marketingu a controllingu
aŽd praha s. r. o.
AŽD Praha
silniční doprava
železniční doprava
telekomunikace

MO001302-2

Inteligentní opravní
systémy
Systémy řízení dopravy
Bezpečně k cíli
květen 2012
www.azd.cz


Parkovací systémy
Inženýrské činnosti
a projekční práce

Výstavba, obnova, správa,
údržba a provozování
veřejného osvětlení

Instalace, montáž, údržba
a servis dodávaných
technologií
39
téma
zařízení pro sport a volný čas
hřiště v dobříši aneb na jedné lodi
Středočeská Dobříš nabízí řadu ploch pro sport a volný čas
dětí a mládeže. Pro renovaci a úpravu hřišť se ve městě daří
využívat např. charitativní či dobrovolnické akce.
dokonale bezbariérový přístup
Hřiště, které RC spravuje, se nachází na pozemku Římskokatolické farnosti a je celoročně a zdarma přístupné veřejnosti.
Obnova a nová úprava multifunkčního
prostoru zahrady kolem Pastoračního centra sv. Tomáše umožňuje využití i zdravotně hendikepovaným a seniorům. Je tomu
tak díky pryžovým povrchům kolem všech
prvků a speciálním herním zařízením, jako
jsou lavičky se šlapadly, nový altán s posezením či houpačka hnízdo. Další herní prvky jsou určeny dětem od 3 do 12 let. Prostor
hřiště je oplocen pouze na straně přiléhající
k rybníku.
fOTO: archiv
v
loni na podzim oživily nové herní
prvky dětské hřiště u Rodinného
centra (RC) Dobříšek, o. s. Venkovní
hrací plocha s mobiliářem, který je vhodný
i pro zdravotně hendikepované a seniory,
vznikla díky benefici s názvem Na jedné
lodi. Připravilo ji město Dobříš ve spolupráci s RC Dobříšek. Vedle benefice přispěly k pořízení dalších herních prvků též příspěvky veřejnosti a dalších subjektů.
Kolem herních prvků na hřišti při RC Dobříšek jsou speciální pryžové povrchy.
V době svého vzniku (2005) bylo hřiště
prvním svého druhu ve městě a tudíž zatížené velkou návštěvností včetně větších
dětí, než pro které bylo určené. Dnes je ve
městě dostatek herních ploch pro různé věkové kategorie dětí a mládeže.
RC Dobříšek uspořádal první benefici
s podporou a zapojením města Dobříše
a dále Nadace Divoké husy v roce 2006. Výtěžek tehdy umožnil vybavit chráněné dílny
denního stacionáře o. s. Stéblo. V roce 2008
to byla »Afrika na Dobříši« na podporu afrických sirotků, v roce 2009 »Irský večer«
na zámku Dobříš na podporu Azylového
domu sv. Ludmily v Mokrovratech. V roce
2011 umožnil výtěžek z předvánočního trhu
o. s. Stéblo dofinancovat projekt chráněného bydlení a odlehčovací služby pro osoby
s postižením v obci Borotice.
když se přiloží ruce k dílu
Plochy pro sport a volný čas mládeže
v Dobříši rozšířilo v roce 2008 hřiště Antivandal, které je umístěno na volné ploše,
v zeleni u rybníka Papež. Hřiště slouží převážně dětem (6–15 let) a je osazeno herními prvky, které umožňují vybití přebytečné
energie. Jedná se např. o vyvýšené lavice,
točidlo, provazovou pyramidu, herní sestavu s otočným košem, skluzavku s lanovým
mostem či ohrazené víceúčelové hřiště
se speciálním povrchem.
Vloni na podzim se v areálu uskutečnila
výsadba zeleně ve spolupráci města a Hnutí Brontosaurus v rámci akce »Mít rád stromy nestačí«. Účastnili se jí místní obyvatelé
s dětmi a dobrovolníci, kteří sázeli stromy
a keře vybrané s ohledem na podmínky i ráz
místa. Akce měla podle Aleny Harmanové,
vedoucí odboru životního prostředí MěÚ
Dobříš, velký ohlas a lze doufat, že posílila
/sd/
vztah aktérů (mládeže) k místu.
cyklistická síť eurovelo propojuje evropu
Celkem 14 mezinárodních dálkových cyklotras v délce přes
70 000 km – to je mezinárodní síť s názvem EuroVelo. Jednotlivé trasy se stávají velkou výzvou pro obce, které protínají.
v
polovině 90. let přišla Evropská
cyklistická federace (ECF) s projektem vzniku evropské sítě cyklotras.
Za 15 let se ve spolupráci s EU a národními
partnery, včetně českého zástupce, Nadace
Partnerství, podařilo ECF navrhnout vedení tras a vyznačit velkou část z nich.
Projekt EuroVelo zahrnuje různé aspekty
silniční dopravy – cestovní ruch, rekreaci, ochranu životního prostředí, plynulost
fOTO: archiv Nadace parTNersTví
a bezpečnost provozu, ale i rozvoj regionální infrastruktury a podporu kulturní výměny. Jednotlivé trasy představují výzvu pro
obce a podnikatele. Síť totiž přináší cykloturistům jízdu atraktivními místy a vede je
podél historických i přírodních památek.
Čížov, památník železné opony, jedno
ze zastavení na EuroVelo 13.
40
nabídka obcím a podnikatelům
»Roční přínos sítě EuroVelo je kolem 5 mld.
eur,« říká její koordinátor Adam Bodor
z ECF. Podle průzkumů se na trasách podnikne 12,5 mil. vícedenních a 33 mil. denních výletů ročně. »Asi 3 % všech dovolených v EU patří cyklistice,« dodává.
Cyklotrasy jsou příležitostí zejména pro
poskytovatele služeb. »Trasy EuroVelo jsou
na našem území zatím nedokonalé. Chybí
značení v terénu a řada úseků se teprve připravuje. Ale například EuroVelo 7, od Děčína podél Labské a později Vltavské stezky
přes Prahu a České Budějovice do Rakouska, je na dobré cestě k tomu přilákat zahraniční cykloturisty,« říká viceprezident Daniel Mourek z Nadace Partnerství.
Čeští poskytovatelé služeb mohou z dálkových tras více profitovat, musí ale nabíd-
nout cyklistům vyšší standard. V Rakousku
i v Německu cykloturisté např. vyhledávají zařízení přátelská k cyklistům: nabízejí
místo pro bezpečné uložení kol, nářadí pro
opravu a informační materiály. Když zařízení splní daná kritéria, může získat certifikaci. Podobně u nás funguje certifikace
Cyklisté vítáni. »Dnes máme asi 1020 zařízení na území celé ČR s certifikací Cyklisté
vítáni – usmívajícím se kolem na zeleném
podkladu,« říká manažer projektu Petr Kazda s tím, že by s rozvojem dálkových tras
měl zájem o certifikaci zesílit.
stezka železné opony
Rozvojem prochází také EuroVelo 13 / Stezka železné opony, která vede od Aše podél
hranic až na jižní Moravu. »Evropa je důležitou destinací cestovního ruchu, i proto se
systémem tras EuroVelo snažíme rozšiřovat
turistickou nabídku. V systému dálkových
koridorů jsou nyní dvě stezky, jež vyjadřují
historii i současnost našeho kontinentu –
EuroVelo 4 / Svatojakubská stezka a Stezka
železné opony,« vysvětluje Daniel Mourek.
Podél této stezky vznikají muzea, památníky či naučné stezky s cílem představit historii železné opony. Poskytovatelé služeb
i obce tak získávají další turistické lákadlo.
martin gillár
Nadace partnerství
květen 2012
Správa a rozvoj
architektonické soutěže
pro lepší obce a města /3
z
dálo by se, že architektonická soutěž
bude při výběru projektanta staveb
a zpracovatele územních plánů preferována, neboť přináší nejvíce podkladů
pro správné rozhodnutí. Opak je ale pravdou, na rozdíl od států západní, ale i střední
Evropy. Jaké jsou nejčastější důvody?
FOTO: ladislav lábus aa
Trvá SouTěž příliš dlouho?
Panuje obava, že výběr zpracovatele projektu pomocí soutěže o návrh trvá výrazně
déle. Zejména u dotačních programů, které
se často vyhlašují v nesmyslně krátkých termínech, se počítá každý týden.
Z architektonické soutěže vzešel také
dům s pečovatelskou službou v Českém
Krumlově, který slouží svým obyvatelům
již patnáctým rokem. Autorem vítězného návrhu i realizace stavby je architekt
Ladislav Lábus se svým týmem.
Nejdéle trvá příprava zadání a vlastní
soutěžní lhůta na zpracování návrhů. Jde
však o činnosti, které je nutné provést tak
jako tak. Navíc, každý rozumný hospodář
věnuje dostatečný čas přípravě jakéhokoliv investičního záměru. Samotný čas pro
zpracování soutěžních návrhů je pak shodný s časem potřebným na studii – výsledkem soutěže o návrh je právě studie. Těžko
lze považovat za čas navíc i jednání soutěžní poroty. I při veřejné obchodní soutěži
musí k jednání poroty dojít. Časem navíc je
pouze návazné tzv. jednací řízení bez uveřejnění, jehož trvání je v režii zadavatele.
zvyšuje SouTěž náklady?
Převládá pocit, že soutěže o návrh stojí
peníze navíc oproti výběru podle nejnižší
ceny. Podobně panuje obava, že bude drahý i následný projekt.
V soutěži o návrh se již během vlastní
soutěže vyplácí cena za první projektovou
fázi – studii. Tedy peníze, které by při zadání
podle nejnižší ceny projektu byly placeny
až v rámci vlastní práce vybraného uchazekvěten 2012
če. Nejde proto o peníze navíc. Výhodou je
i to, že za cenu jedné studie jich zadavatel
získá mnohem více. Od několika ve vyzvané
soutěži, po několik desítek v soutěži otevřené. Architektonická soutěž má více variant
a díky tomu lze zvolit tu nejvhodnější formu ušitou na míru konkrétnímu zadání.
Už v samotné soutěži o návrh může zadavatel požadovat návrh ceny projektových
prací. Pokud je soutěž dvoukolová, je výhodné též po několika postoupivších do druhého kola požadovat i propočet stavebních
nákladů a provozních kvalit plánované
stavby. V rámci následného jednacího řízení bez uveřejnění pak můžou být právě tyto
ukazatele použity jako kritéria při rozhodování. Stejně tak je možné o ceně s vítězem
i oceněnými ze soutěže o návrh dále jednat.
V neposlední řadě je vhodné použít jako orientační nástroj Honorářový řád, který uvádí
doporučené ceny projektových prací.
rozhoduje nezáviSlá poroTa?
Kdo si architektonickou soutěž nevyzkoušel, může mít pocit, že požadavek na nadpoloviční počet odborných a nezávislých
porotců znamená, že zadavatel bude nucen akceptovat cizí názor. Pravda je však
taková, že nezávislé porotce si vybírá právě
zadavatel. Rovněž může požádat o doporučení Českou komoru architektů (ČKA).
Práce nezávislé odborné části poroty znamená nejen vybrat nejlepší řešení, ale vybrat
je společně se závislými členy, důkladně
výběr prodiskutovat až po nalezení shody
všech členů poroty. V patové situaci může
zadavatel porotu odvolat a zvolit si novou. Je
však třeba upozornit, že pro soutěžící je důležité znát členy poroty, neboť jejich erudice
je zárukou kvalitního posouzení návrhů.
Rozhodování poroty v architektonické
soutěži se děje podle předem daných kritérií. Architektura je komplexní činnost
a žádný architekt není pouhý estét. Naopak
v rozhodování se zcela samozřejmě hodnotí cena plánované stavby a její úspornost,
stejně jako provozní kvality a trvanlivost.
Porota si navíc může pro dílčí odborné posouzení přizvat odborníky např. na dopravu nebo požární ochranu.
nezkušený víTěz bere vše?
Vyhlašovatelé se obávají, že jsou povinni zadat zakázku pouze vítězi soutěže. Vyhlašovatel oslovuje všechny oceněné týmy, podle
svého rozhodnutí ze zadání, jeden po druhém, nebo všechny najednou do následného jednacího řízení bez uveřejnění, v němž
FOTO: aRCHiv auTORů
Architektonická soutěž, jako forma soutěže o návrh podle
zákona o veřejných zakázkách, umožňuje zodpovědný a profesionální výběr nejlepšího projektu podle ekonomičnosti
a kvality. Proč se u nás soutěže tak málo uplatňují?
Frýdlant (okr. Liberec) před lety vsadil na
architektonickou soutěž a dnes se může
pochlubit rekonstruovaným Masarykovým náměstím. V soutěži uspěl tým mladých architektů Jiřího Janďourka a Vladimíra Baldy, kteří do hlavního veřejného
prostranství vnesli svěžího ducha.
si nastavuje hodnoticí kritéria konečného
výběru. Vzhledem k motivaci soutěžících
je však vhodné uplatnit kritérium umístění v soutěži. Výhodou jednacího řízení bez
uveřejnění je způsob neanonymního osobního jednání, při němž se budoucí smluvní
partneři poznají a ověří možnosti vzájemné
spolupráce.
Zadavatel se často obává, že soutěž vyhraje mladý málo zkušený tým. Naopak má
obavu, že zkušené týmy se nepřihlásí, neboť při velkém počtu účastníků mají malou
šanci uspět.
Je samozřejmě možné omezit okruh
účastníků a soutěž vést jako vyzvanou
s osvědčenými architekty. Jako nejvhodnější řešení se však jeví soutěž kombinovaná,
kdy si zadavatel pojistí účast zkušených
týmů jejich vyzváním a zároveň umožní
účast dalším týmům. Odborná porota je
od toho, aby rozpoznala a vyloučila návrh
problematický, neadekvátní dané lokalitě
a podmínkám zadavatele.
poradenSTví Čka
Existuje též názor, že ČKA (www.cka.cz)
může do soutěže zasahovat a ovlivňovat její
průběh. ČKA poskytuje zdarma konzultace
všem, kteří projeví zájem soutěž o návrh vypsat a poté pouze doporučuje. Při vlastním
průběhu soutěže ČKA sleduje formální postup podle Soutěžního řádu, který je obecným právním předpisem a jeho dodržování
je především v zájmu vyhlašovatele. Zabezpečuje vyloučení následných komplikací.
V případě zájmu má vyhlašovatel právo vyžádat si tzv. auditora soutěže, který provede
osobní dohled nad jejím průběhem.
Michal Fišer, třiarchitekti
peTr lešek , Projektil architekti
41
Správa a rozvoj
Město Havlíčkův Brod se do Programu regenerace městských
památkových rezervací a zón (MPR/MPZ) zapojilo již v roce
1997. Do soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace se však přihlásilo poprvé. A vedle krajského
vítězství letos získalo i Cenu časopisu Moderní obec.
p
ředstavit detailně památkovou péči
v MPZ Havlíčkův Brod na jedné stránce není možné. Věnovat jí prostor celého vydání květnového čísla rovněž nelze.
Zaměříme se proto na zásadní počiny v
roce 2011 a oživování rekonstruovaných
památek, za což bylo město letos po zásluze oceněno. Informace nám poskytl Libor
Honzárek, uvolněný radní pro územní plán
a rozvoj a člen komise pro přípravu a realizaci Programu regenerace MPZ.
opravené paMáTky ožívají
Většinu objektů v MPZ vlastní soukromé osoby, jimž na obnovu přispívá město
z Programu regenerace i v souladu s programem Kraje Vysočina.
42
Cenu Moderní obce převzal v dubnu pro
Havlíčkův Brod radní Libor Honzárek.
K dalším akcím, jež opravené náměstí zažilo, patří např. Trhy řemesel, sezonní farmářské trhy, studentský Majáles, Bramborářské dny, Rozsvěcení vánočního stromu,
Slet čertů, Mikulášů a andělů, adventní trhy
nebo masopustní průvod.
co nahradí panelák?
Ještě jeden počin města v souvislosti s památkovou péčí v MPZ je zajímavé zmínit.
Od 70. let 20. století nahradila asi třetinu historické zástavby města nová, převážně panelová výstavba. Jeden z typových paneláků
vyrostl v roce 1982 napříč historickou Havlíčkovou ulicí, která vedla z náměstí až na západní horizont a zásadně narušil ráz MPZ.
V roce 1995 určilo město dům v územním
plánu k vymístění. Objekt byl zbourán vloni, předtím však město stávajícím nájemníkům poskytlo nové bydlení podle jejich výběru z bytového fondu a 20tis. kompenzaci.
V současnosti se připravuje záměr na využití vzniklého veřejného prostoru. Jak nás
Libor Honzárek ujistil, rozhodně jej nevypln
ní tržnice ani parkoviště.
SiMona dvořáČková
FOTO: aRCHiv měsTa
koMplexní reviTalizace cenTra
Důvodem přihlášky města do 18. ročníku
soutěže, kterou pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Ministerstvo kultury, byla úspěšná revitalizace
středu města (především Havlíčkova náměstí). »Na tuto akci se město připravovalo
již od roku 1994,« říká Libor Honzárek. »Nešlo jen o renovaci historického jádra či novou zeleň, ale též o zastaralé inženýrské sítě
nebo chybějící dešťovou kanalizaci.«
V roce 2004 město oslovilo místní architekty, aby předložili vlastní návrhy projektu
revitalizace. Komise odborníků vybrala návrh architekta Milana Stejskala, jenž tehdy
spolupracoval s brněnským architektem
Alešem Burianem. V témže roce radní jmenovali Komisi pro revitalizaci středu města,
což byl podle Libora Honzárka zásadní krok
pro úspěšné dotažení procesu revitalizace.
Tuto pracovní komisi tvořili zástupci stran
zastupitelstva, památkářů, Policie ČR, občanských sdružení, ale i živnostníků.
Revitalizace probíhala v letech 2009–
2011 také díky 40mil. dotaci z ROP Jihovýchod a skončila vloni v červnu. Součástí
projektu byly zádlažby silnice a chodníků
žulovými kostkami a deskami, nové veřejné osvětlení, mobiliář a informační panely. Zrestaurována byla mj. i balustráda mariánského morového sloupu, opravena a
nasvícena kašna se sochou Tritoni, přilehlé uličky byly pokryty štětovou kamennou
dlažbou. Náklady na opravu historického
jádra už dosáhly asi 100 mil. Kč a město
je kromě svého rozpočtu, dotace z ROP a
Programu regenerace financovalo i z OPŽP
a krajských dotací.
Co je však hlavní, opravené objekty slouží veřejnosti či podnikání. Kupříkladu v národní kulturní památce Štáflova chalupa
najdete antikvariát, věž děkanského kostela
Nanebevzetí Panny Marie je veřejně přístupná, v areálu kláštera s kostelem sv. Rodiny sídlí státní instituce a v kostele se hraje vážná hudba, ve Staré radnici je krajská
knihovna a společenský sál, v Nové radnici
sídlo MěÚ, v městském opevnění je výstavní síň. V Havlíčkově měšťanském domě
funguje Muzeum Vysočiny a další opravené
domy slouží bytovým a obchodním účelům
či službám nebo MěÚ.
Havlíčkovo náměstí poskytuje krásné
kulisy pro bohatý kulturní a společenský život. Záměrem architekta bylo, aby opravené náměstí dále žilo, a proto do něj zasadil
mobilní letní scénu. Tuto tribunu si mohou
zájemci zdarma pronajmout za účelem
uspořádání kulturního programu, což se
vloni osvědčilo během Havlíčkobrodského
kulturního léta. Na náměstí se promítaly filmy, zněla hudba a občané sami přicházeli
se svými nápady. Na náměstí se jednou cvičila zumba, jindy probíhal pokus o rekord
v počtu masérů.
FOTO: jiří POdRazil
v centru havlíčkova
brodu je stále rušno
Historické a dnes už kompletně revitalizované Havlíčkovo náměstí se pyšní nejen novou
dlažbou, mobiliářem či zelení, ale také celoročním společenským a kulturním životem.
květen 2012
Správa a rozvoj
němci potvrzují: veřejná správa
žádá stále vzdělanější úředníky
Bakalářský studijní program pro úředníky na postech vyšší
netechnické správní služby se už delší dobu rozvíjí v Německu. V evropském kontextu to může být zajímavá inspirace, jak
vzdělávat úředníky ve veřejné správě.
FOTO: aRCHiv
v
e veřejné správě Spolkové republiky
Německo pracují zhruba čtyři miliony lidí. Z nich přibližně dvě třetiny
tvoří zaměstnanci, kteří k tomu uzavřeli
pracovní smlouvy srovnatelné s pracovními smlouvami zaměstnanců v soukromém
sektoru. Zbývající třetina pracovníků ve veřejné správě sestává z úředníků.
Strukturu úřednictva je možné vyjádřit
následovně:
n jednoduchá služba;
n střední služba;
n vyšší služba;
n vysoká služba.
Přitom platí, že do úřednických funkcí
jsou zařazeni například vojáci a policisté, stejně jako třeba pracovníci lesní nebo
lékařské služby. Nás bude zajímat netechnická správní služba, která – jak se na tom
shoduje většina autorů – představuje »páteř« veřejné správy. Zatímco totiž jednotliví
specialisté v různých oborech veřejné správy mají ve svém pomyslném zorném poli
vždy pouze jakousi omezenou výseč danou
jejich oborem, od odborníků v netechnické
správní službě se očekává, že vidí veřejnou
správu v celku.
Pro bližší představu si nejprve srovnejme
hierarchii jednotlivých úřednických funkcí
v netechnické správní službě s úřednickými
funkcemi v armádě a lékařské službě. Platí,
že:
n jednoduché službě odpovídá v armádě
funkce/hodnost svobodníka, pro lékařskou
a netechnickou správní službu na tomto
stupni žádná odpovídající funkce neexistuje;
n střední službě odpovídá v armádě funkce/hodnost poddůstojníka, pro lékařskou
službu funkce ošetřovatele a pro netechnickou správní službu funkce tajemníka;
n vyšší službě odpovídá v armádě funkce/
hodnost poručíka, v lékařské službě funkce vrchního ošetřovatele a v netechnické
správní službě funkce inspektora;
n vysoké službě odpovídá v armádě funk-
Prof. Dr. iur. Hans Paul Prümm se věnuje
oboru Veřejná správní ekonomika.
ce/hodnost majora, v lékařské službě funkce lékaře a v netechnické správní službě
funkce rady.
akadeMické vzdělávání vyšší
neTechnické Správní Služby
V Německu se dlouhou dobu vzdělávání
jako kvalifikační předpoklad pro výkon vyšší netechnické správní služby přidržovalo
ustáleného schématu: Čtyři pracovní dny
v týdnu praktické vzdělávání na úřadech,
zbývající pracovní den pak teoretická výuka
na některé ze správních škol. Ty však měly
spíše charakter učňovských zařízení, neboť na ně vstupovali absolventi základních
škol.
Neustále se zvyšující komplexnost veřejné správy a stále větší komplikovanost
jejích úkolů však v sedmdesátých letech
20. století vedly k rozhodnutí, aby se tento
druh vzdělávání akademizoval.
Jaké pro to existovaly důvody? Akademické vzdělávání vyšší netechnické správní
služby by mělo být především orientováno na prakticky aplikačně orientované
znalosti. Dále by mělo snést kvalitativní
srovnání se studiem na jiných vysokých
odborných školách. Proto se příslušné stu-
O co se opírá obor Veřejná správní ekonomika
politologie
právo
informatika
správní věda
klíčové
kompetence
podnikové
hospodářství
makroekonomie
rozpočtovnictví
psychologie
veřejná správní
ekonomika
zdROj: auTOR
květen 2012
dijní běhy pro vyšší netechnickou správní
službu začaly umisťovat na vysokých školách, které nesou v angličtině výstižný název Universities of Applied Sciences (univerzity aplikovaných věd).
Tento způsob »outsourcingu« dosavadního správního vzdělávání prostřednictvím vysokých škol, které díky svému ústavně právnímu zvláštnímu postavení požívají
výsad akademické svobody a nejsou řízeny zvenčí, však v praxi vyvolával poměrně značné znepokojení. Proto na úrovni
spolkové republiky i na úrovni jednotlivých
spolkových zemí byly zřízeny tzv. interní
správní odborné vysoké školy, které podléhají odbornému a právnímu dozoru spolkového i příslušných zemských ministrů
vnitra.
Jenže časem se i u těchto škol projevily
zase jiné, nikoliv zanedbatelné problémy.
n Zaprvé se tam v podstatě vzdělávali jen
ti, kdo předtím byli vybráni příslušnými zaměstnavateli (orgány veřejné správy), přičemž byli přijati jako úředníci do služebního poměru a dostávali slušnou odměnu.
n Zadruhé se na těchto školách téměř neprováděl institucionalizovaný výzkum.
n Zatřetí vyučující často nebyli profesory – na něž se pokyny ministerstva vnitra
coby zřizovatele školy nevztahovaly, a proto
těmito pokyny vázáni byli.
n V neposlední řadě oddělení interních
správních odborných vysokých škol od všeobecných vysokých škol vedlo k vyšším nákladům.
Proto už v poslední dekádě 20. století
některé spolkové země začaly upouštět
od vzdělávání vyšší netechnické správní
služby na interních správních vysokých
odborných školách. Nejdále došla Spolková země Berlín, která toto vzdělávání plně
integrovala do všeobecné vysoké školy (Hochschule für Wirtschaft und Recht
Berlin, na níž přednáší i autor této statě
– pozn. redakce). Zkušenosti s novým modelem ukazují, že akademické vzdělávání
pro vyšší netechnickou správní službu se
tak stává levnější, avšak vůbec ne horší.
A byť příslušné ministerstvo vnitra už toto
vzdělávání svými pokyny přímo neřídí,
může je vcelku dobře ovlivňovat prostřednictvím cílových zadání, pokud jde o obsah studia.
veřejná Správní ekonoMika
Zatímco dřívější soustava správních škol
se zaměřovala hlavně na vyhotovení rozhodnutí a na znalost právních oborů, byla
v rámci akademizace tohoto vzdělávání postupně vyvinuta nová akademická
disciplína. V Berlíně ji nazýváme Veřejná
správní ekonomika, která se de facto jeví
jako směs různých vědních disciplín (viz
schéma vlevo). Tento koncept v Německu
existuje dodnes.
43
›
Správa a rozvoj
›
Ministři vnitra zároveň stanovili, že absolvování studia se uzná pro kariéru vyšší
netechnické správní služby pouze tehdy,
bude-li v obsahu zastoupena výuka práva
alespoň z 50 %. Tento požadavek vychází
z faktu, že v Německu je veřejná správa –
i po příchodu New Public Managementu
– pořád ještě »rule-driven« (»hnána předpisy«). V té souvislosti bývá citován zejména
sociolog a ekonom MaxWeber (1864–1920):
»Vláda je ve všedním životě primárně správa.« Připomínají se i slova historika Bartholda George Niebuhra (1776–1831): »Svoboda lidu se zakládá daleko více na jeho
správě než na jeho ústavě.«
Dále ministři vnitra požadovali, aby
do studia veřejné správní vědy (má-li být
ukončeno uznáním pro profesní dráhu)
byly začleněny dvě praxe, vždy po 26 týdnech. Jestliže však původně se tato praxe
mohla vykonávat výhradně u německých
správních orgánů, může se dnes praktická
výuka absolvovat v některém článku veřejné správy, ve výrobním podniku či i v neziskové organizaci, a to po celém světě.
bachelor oF public
adMiniSTraTion
Formy výuky a zkoušek všech studijních
běhů, které se týkají vyšší netechnické
správní služby, vyhovují dnes zadáním
Boloňského procesu (tedy vytvoření otevřeného prostoru vysokého školství v Evropě). Konkrétně všechny studijní běhy jsou
převedeny do rámce bakalářského studia
završené přiznáním titulu Bachelor of Public Administration (bakalář veřejné administrativy – BPA). Přitom disponují moduly
(viz tabulka vpravo), v nichž jsou jednotlivé obory přednášeny a zkoušeny vždy samostatně. Nebo jsou tyto obory – tak jako
v Projektovém modulu č. 16 či v modulu
Komplexní případová řešení (č. 21), vzájemně propojeny, tudíž jsou vyučovány interdisciplinárně.
Díky relativně otevřenému popisu modulů do nich mohou být začleňovány aktuální problémy. Například v Hochschule
für Wirtschaft und Recht Berlin se v posledních letech do modulu Modernizace správy
zakomponovávají hlediska e-Governmentu
a Open-Governmentu. Do modulu Základy
veřejné správy se zase dostalo jako nové
téma posuzování shody (compliance).
rizika inTerních Správních
odborných vySokých škol
Fakt, že německá veřejná správa dnes celkově funguje a také navenek působí relativně dobře, je zejména výsledkem akademického vzdělávání vyšší netechnické správní
služby vzájemně spojujícího teorii s praxí.
Tento cíl jsme si mohli stanovit tím spíše, že
aplikačně orientované akademické vzdělávání pro veřejnou správu v Německu existuje pouze pro úroveň vyšší netechnické
správní služby.
Ovšem nelze ani skrývat problémy. Jeden
z dosud neřešených spočívá v tom, že studijní běhy pro vyšší netechnickou správní
službu se na interních správních odborných
vysokých školách z hlediska právních předpisů o vysokých školách zavádějí zvláštní
44
cestou, konkrétně pokynem příslušného
ministra vnitra.
Mnohým interním správním vysokým
školám institucionálně chybí ústavně právní zajištění akademické svobody podle čl. 5
odst. 3 ústavy SRN. Vyučující (kromě profesorů) proto musí počítat s tím, že budou-li
např. kritizovat některé nedostatky v systému a uplatňování veřejné správy, může jim
to příslušný ministr vnitra, jenž nad studiem vykonává právní a odborný dozor, vytknout či je podrobit jiným restrikcím podle úřednického práva. Tímto nedostatkem
trpí některé studijní běhy dodnes.
Ve hře je i další riziko: Studujícím vyšší
netechnické správní služby bývá často už
v jejich 18 letech přiznávána definitiva. To
mnohé z nich ve špatném slova smyslu zařadí do »správní byrokracie« a v podstatě už
dál nemotivuje k dalšímu vzdělávání a zvyšování kvalifikace. Na druhou stranu připomeňme, že nezávisle na této teoretické
kontraproduktivnosti požaduje úřednické
právo již od vzniku Spolkové republiky Německo pod heslem »povinnost remonstrace« kritického úředníka.
veřejné, Či SoukroMé školy?
Jiné nebezpečí spočívá v tom, že v důsledku demografických změn vyšší netechnická služba může personálně »vykrvácet«.
Příslušné vysoké odborné školy pro nedostatek odpovídajících personálních a prostorových kapacit totiž nebudou moci nabídnout více míst pro interní studium, než
kolik jich mají k dispozici nyní.
Budou-li se do takto vzniklé mezery chtít
vklínit soukromé vysoké školy a začnou-li
nabízet programy srovnatelné se studijním během Veřejná správní věda, je třeba
je od takového kroku naléhavě zrazovat.
Kvalitní vysokoškolská výuka se přece musí
opírat o náležitě institucionalizovaný výzkum – a k němu soukromé vysoké školy
jen stěží najdou vlastní odborné kapacity.
Jako řešení se nabízejí běhy dálkového
studia. Tak třeba Hochschule für Wirtschaft
und Recht Berlin od letního semestru 2012
otevírá dálkový studijní program Veřejná
správa, který je méně personálně a prostorově nákladný než prezenční studijní běh
Veřejné správní ekonomiky a zároveň dává
možnost studia i těm pracovníkům veřejné
správy, kteří nesplňují požadavky ke studiu
na vysoké škole (univerzitě) či na odborné
vysoké škole.
příSTup ke STudiu bpa by Měli
MíT i perSpekTivní zaMěSTnanci
Připomeňme ještě jeden aspekt, který vyplývá ze zaměření akademického vzdělávání na úřednickou kariéru ve vyšší
netechnické správní službě. Možnost přístupu ke studiu veřejné správní vědy je třeba otevřít rovněž zaměstnancům, kteří by
v budoucnu měli zastávat vyšší odborné
funkce a pozice středního managementu
(nikoliv však jako úředníci).
Bylo by to vhodné především z hlediska
férovosti vůči zaměstnancům ve veřejné
správě, kteří částečně plní stejné úkoly jako
úředníci vyšší netechnické správní služby.
Pominout však nelze ani skutečnost, že
tito zaměstnanci pro svého zaměstnavatele představují levnější alternativu k úředníkům. Lze to doložit na mnoha východoněmeckých územních samosprávných
celcích, které kromě volených úředníků
samosprávy nezaměstnávají téměř žádné
úředníky (dokonce ani tam, kde platí funkční výhrada ve smyslu čl. 33 odst. 4 Ustavy
SRN), nýbrž pouze zaměstnance.
Závěrem bych rád citoval jednoho ze současných velikánů německé správní vědy –
Klause Königa. Ten totiž nedávno poukázal
na skutečnost, že studium završené přiznáním titulu BPA se v evropském kontextu
ještě neprosadilo jakožto plná kvalifikace
pro výkon profese ve veřejné správě. Přitom
podle jeho slov by tato německá zkušenost
n
mohla být zajímavá i pro další státy.
hanS paul prüMM
Hochschule für Wirtschaft und Recht berlin
Struktura studia vyšší
netechnické správní služby
Modul
Počet
hodin
Forma
zkoušky
1/ Úvod do studia a vědecké práce
90
domácí
práce (d)
klauzura (K)
zkušební
rozhovor (z)
referát (R)
2/ základy veřejné správy
270
d, K, z, R
3/ správa ve společnosti
135
d, K, z, R
4/ státní právo
135
d, K, z, R
5/ správní právo
135
d, K, z, R
6/ Hospodářství i
135
d, K, z, R
7/ Občanské právo
180
d, K, z, R
8/ sociální kompetence i
180
d, K, z, R
9/ Hospodářství ii
225
d, K, z, R
10/ modernizace správy
180
d, K, z, R
11/ řízení a kontrola
135
d, K, z, R
12/ Poskytnutí bezpečnosti
135
d, K, z, R
13/ Personální management
225
d, K, z, R
14/ sociální management
225
d, K, z, R
15/ internacionalizace
a supranacionalizace
180
d, K, z, R
16/ Projekt
315
projektová
zpráva
v týmu
17/ Praxe i
900
zpráva
z praxe
18/ samospráva
180
d, K, m, R
20/ Právní případová řešení
180
K
21/ Komplexní případová
řešení
180
K
22/ Kolokvium k tezím +
bakalářská práce
450
bakalářská
práce a její
obhajoba
23/ Praxe ii (dobrovolně pro
uznání ke služební dráze)
900
zpráva
z praxe
zdROj: auTOR
květen 2012
Správa a rozvoj
reforma veřejné správy: dupli
jsme na brzdu? šlapeme na plyn?
Další z besed Moderní obce u pomyslného kulatého stolu
potvrdila, že reforma veřejné správy nemůže být samoúčelná.
Ale že jejím výsledkem musí být zřetelný pokrok k lepšímu
ve prospěch obcí a jejich obyvatel.
T
entokrát jsme diskutovali v Poslanecké sněmovně PČR, v prostorách Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.. Jeho předseda JUDr. Stanislav
Polčák akci odborně zaštítil a aktivně se
zúčastnil i besedy. Jejími dalšími účastníky
byli: předseda Sdružení místních samospráv ČR Ing. Josef Bartoněk; vedoucí oddělení legislativně právního Kanceláře Svazu měst a obcí ČR Mgr. Ludmila Němcová;
specialista v oblasti regionální politiky, rozvoje měst a venkova, strukturálních fondů
a veřejné správy Ing. Marek Jetmar, Ph.D.;
ředitel odboru veřejné správy Ministerstva
vnitra ČR Antonín Metál, MPA, a ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky
Ministerstva pro místní rozvoj ČR RNDr. Josef Postránecký. Setkání opět organizačně
připravil projektový manažer Regionální
rozvojové agentruy Střední Čechy Ing. Jiří
Hužera.
Stanislav Polčák:
Je otázkou, zda v roce
1990 otcové – reformátoři veřejné správy
skutečně zamýšleli,
aby se přenesená působnost výkonu státní správy v praxi propadala až na úroveň
obcí se zhruba stovkou obyvatel a méně.
Je opravdu nutné, aby tak malé obce zajišťovaly běžná správní řízení? A jsou vůbec dostatečně vybaveny kvalifikovaným
personálem, aby jimi vydaná rozhodnutí
byla v souladu s právním řádem? Nelžeme
si do kapsy, hovoříme-li o jakési jednotné
koncepci výkonu státní správy a správního
práva, která by se měla vztahovat jak na velká města, tak na malé vesničky? Menším
obcím bychom spíše měli být vděčni za to,
že jsou schopny vykonávat samosprávu
– ale od výkonu státní správy bychom je
měli odbřemenit. Jistě, existují nástroje, jak
výkon státní správy přenést z nižší úrovně
na vyšší – například institut veřejnoprávních smluv. Jenže už jsem se setkal i s případy, kdy druhá strana o uzavření takové
smlouvy s malou obcí neměla zájem. Kladu
i sám sobě otázku, kde je ona hranice, před
níž je obec ještě schopna zajišťovat přenesený výkon státní správy a za níž už to kvalitně nezvládne?
Další aspekt, který by v souvislosti s dalším postupem reformy veřejné správy neměl být opomenut, se podle mého názoru
květen 2012
Stále nám schází jednoznačná gesce za koordinaci územního rozvoje
v měřítku mikroregionů,
což nemohou zachránit
ani kraje.
týká jakési roztříštěnosti politiky centra
vůči obcím. A konstatuji, že tuto výtku nevztahuji jen na bývalé vlády. Na jedné straně totiž hovoříme o principu subsidiarity,
na straně druhé některé kroky spíše jdou
proti snahám přenést rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech co
nejblíže k občanům. Z poslední doby jistě
nemusím připomínat například sociální reformu, která obcím odebrala část úkolů, jež
dosud vykonávaly v přenesené působnosti.
Něco podobného se týkalo živnostenských
úřadů a v živé paměti jistě máme i nejasnosti kolem stavebních úřadů. Stát tedy musí
jasně říci, jak chce dokončit stávající model
veřejné správy. A protože vše souvisí s penězi, myslím si, že by měl v rámci rozpočtového určení daní (RUD) nejen uvažovat
o nastavení nových, evropštějších pravidel,
jimiž sníží stále ještě přetrvávající neodůvodněné vysoké rozdíly ve výnosech ze sdílených daní v přepočtu na obyvatele mezi
největšími městy a malými obcemi. Ale že
by měl také zároveň pozitivními finančními
nástroji podpořit spolupráci obcí a měst.
Pravda, dnes už existuje pět šest možných
způsobů takové spolupráce. Ale využívání
žádného z nich není podporováno finančně. Umím si v rámci RUD představit určitou
kolonku přerozdělovaných financí podle
toho, jak konkrétní obce dovedou spolupracovat a o které úkoly se přitom dělí. Pochopitelně nehovořím o současném RUD,
z něhož na tyto či podobné účely určitě nelze vzít ani korunu. Ale během dvou, tří let
po pečlivé odborné a široce pojaté diskusi –
a jak věřím i s oživením ekonomiky, by něco
takového mohlo začít fungovat.
Antonín Metál: Ministerstvo vnitra se
se svou koncepcí s názory pana předsedy
Polčáka vcelku shoduje. K našim prvořadým úkolům patří vytvoření legislativního předpisu, který by definoval správní
členění státu. Pokud jde o vlastní reformu
veřejné správy, ano, jsme zastánci rušení
pojmu »pověřený obecní úřad«. Ale nikoliv
v tom smyslu, že veškeré agendy, s nimiž se
na dvojkových obcích nyní pracuje, by se
měly šmahem a naráz rušit, resp. převádět
na »trojky«. Naše vize je taková, že z dvojkových úřadů by se měly stát úřady obcí se
základní působností, přičemž v jejich rámci, po zatím blíže nespecifikovanou dobu,
by tam působily některé speciální úřady,
např. matriky. Ale standardem pro výkon
agend v přenesené působnosti by byl úřad
obce s rozšířenou působností, tedy chcete-li »trojky«. Pokud by si obec se základní
působností chtěla některé agendy podržet,
pak by šlo o »nadstandard«. Jinak řečeno,
ponechá-li si dnešní »dvojka« nebo »jednička« některou z agend, stát jí to umožní.
Nebude jí však už přímo poskytovat příspěvek na výkon státní správy, nebo jí jej
pošle v zredukované výši. Zároveň bude
požadovat, aby profesionální kvalita výkonu této agendy byla na stejné úrovni, jaká
je na »standardní« trojkové obci. Přiznejme
si však, že dosud je tento příspěvek na výkon státní správy poskytován v jednom balíku, přičemž nikdo pořádně neví, na jaké
konkrétní činnosti a v jakém rozsahu obce
tento příspěvek vůbec využívají. V příštím roce bychom se rádi vrátili k původní strukturaci příspěvku na výkon státní
správy – tedy zvlášť pro obce jedničkové,
zvlášť pro obce dvojkové a zvlášť pro »trojky«. Předpokladem k tomu je vědět, co nás
kde a kolik stojí, A v tom nám určitě nejvíce
pomohou analýzy z využívání a fungování
základních registrů. Prakticky jisté však už
teď je, že v odlehlejších regionech – typicky někde v příhraničí, v oblastech s nepříznivým, např. sociálním složením obyvatelstva by však stavební úřady a zejména
matriky na obcích nižšího typu zůstaly.
Převod agend z obcí se základní působností
a z obcí s pověřeným obecním úřadem určitě nebude razantní, ani plošný. Naproti
tomu musím potvrdit, že někteří starostové
tzv. budoucích rušených dvojek už teď, určitě hlavně z ekonomických důvodů, sami
chtějí rušit nejen funkci tajemníka, ale
i mnohé odbory.
A ještě jednu věc bych připomněl. Ví
v této zemi někdo, kde se nachází hranice
mezi samosprávou a státní správou? Jistě,
samospráva je dána Ústavou, takže ÚSC
si sám řeší problémy v rámci samostatné
působnosti – a stát mu v tom nanejvýš pomáhá. Pokud však jde o státní správu, garantem jejího stoprocentního výkonu – ať
už kdekoliv – je a musí být stát. A je přitom
lhostejné, vykonává-li příslušnou agendu
stát sám, nebo prostřednictvím spojeného
modelu. Tahle skutečnost by se měla promítnout i do zákona o úřednících veřejné
správy, jehož teze vláda schválila v únoru
45
›
Správa a rozvoj
› a který nastaví pravidla i pro tzv. vrchnos-
tenskou správu a její různé modely, ale
také pro přípravu úředníků a jejich odpovědnost. Už dnes se v tezích dočtete, že
nejvyšší ochrana by měla platit tzv. úřednickému sestavu, tedy nejvyšším úředníkům v oblasti vrchnostenské, legislativní
a koncepční. Menší ochranu by měli mít
úředníci v obslužných činnostech a administrativě a pamatovat se bude i na asistenty, jež bude nutno odpovídajícím způsobem do tohoto systému zařadit. Ostatní
zaměstnanci budou pracovat v režimu zákoníku práce.
Ludmila Němcová:
Kromě agendového
financování je tu ještě
varianta financování
úkonového. O ní se
dnes už tolik nemluví – snad i proto, že
Ministerstvu financí
se tato varianta zdá
dražší než současný
příspěvek na výkon
státní správy. Alespoň se tak vyjádřil ředitel
odboru Financování územních rozpočtů
a programové financování Ministerstva financí pan Jan Zikl.
Stanislav Polčák: Základní otázka zní,
v čem spočívá princip úhrady výkonu
přenesené působnosti obcím. Jde-li o příspěvkový model, nebo mají-li být náklady na tuto činnost obcím hrazeny státem
v plné výši.
Antonín Metál: Veřejná, nikoliv státní
správa je dnes v takovém stavu, že nikdo
nedokáže definovat, co vše vlastně pro stát
dělá. Jenže dokud to nebude možné definovat, nebude to ani možné platit...
Josef Postránecký:
Pokud jde o financování přeneseného
výkonu, nezapomínejme na to, že obce
mají ještě dva další
zdroje, které se také
podílejí na krytí jejich
výdajů, které obcím
nastávají v souvislosti
s přeneseným výkonem státní správy. Jsou to jednak správní
poplatky, jednak vybrané pokuty. Ale zpět
k reformě veřejné správy. Můžeme-li v souvislosti s touto reformou hovořit o jejím relativním »dokončení«, pak určitě v územní
rovině, kde se před deseti lety odvedlo nejvíce práce. Bohužel, některé záležitosti ještě nejsou dotaženy do konce. Je to otázka
financování, což se svým způsobem dnes
řeší na úrovni místní samosprávy. Mnohem
větším problémem je financování krajských
samospráv. Peníze, které dostávají, jsou
stále z větší části vázány na dotace ze státního rozpočtu. Ano, s dokončením reformy
veřejné správy musí nastat přerozdělení
kompetencí a přijít i změna financování.
Vzniká-li, jak už to tu zaznělo, určitá koncepce zúžení obcí z hlediska přeneseného
46
výkonu jen do dvou typů, pak by to patrně
znamenalo určitou optimalizaci i v územní rovině. Jiná věc je, jak na ni upozornil
pan předseda Polčák, legislativní a finanční zabezpečení, resp. podpora spolupráce
obcí. Kupříkladu ani v rámci dosavadního
průběhu reformy se v území neřešila gesce za určitou úroveň přeneseného výkonu.
Přitom z analýz, které máme na MMR k dispozici, nám vcelku jasně vyplývá, že se čím
dál více prohlubují vnitřní rozdíly uvnitř
státu na úrovni tzv. mikroregionů. Schází
jednoznačná gesce za koordinaci územního rozvoje v tomto měřítku, což nezachrání
ani kraje. Ve většině případů jde o příliš velké jednotky a o případné roli státu v tomto
směru už vůbec nemůže být řeč. Tuto gesci
by měla přebírat přirozená centra v území,
tedy obce s rozšířenou působností, jejichž
správní obvody ve většině případů jsou
geografickými jednotkami. Nezapomínejme ani na fakt, že dosud není dokončeno
sladění různých správních obvodů v územní rovině, což vede k velkým finančním
ztrátám a komplikuje to život jak úřadům,
tak ještě více občanům. Proto budou-li se
někde slučovat třeba matriční úřady, bude
nutné jejich obvody sladit tak, aby zapadaly do obvodů obcí s rozšířenou působností.
U stavebních úřadů stále zůstává otevřená
otázka, je-li jejich současný počet (zhruba
680) optimální, nebo zbytečně vysoký. Ale
ať už půjde o osud jakékoliv agendy, pokaždé se musí provést analýza zákonů, podle
nichž je agenda v přenesené působnosti
vykonávána, a rovněž zhodnocení její skutečné potřebnosti..
Josef Bartoněk:
Mně by se určitě líbilo, kdyby kompetence byly přeneseny
na nižší úroveň, a to
nejen co se týká rozdělování finančních
prostředků. Na kulatém stole, jehož
jsem se loni zúčastnil
(viz Moderní obec
č. 7/2011, K optimalizaci veřejné správy
je nakročeno. Kdy však začne?), pan ředitel Ledvinka z Ministerstva vnitra hovořil
o plánu na jakousi revizi, resp. analýzu dosavadního průběhu reformy veřejné správy.
Stojíme-li dnes na prahu další fáze reformy
veřejné správy, možná by nebylo od věci
ohlédnout se zpět a zamyslet se třeba nad
tím, co rozvoji území přineslo ustavení krajů a nejde-li o záležitost, která by se měla
nějakým způsobem – když ne napravit, tak
určitě alespoň upravit. Mnoho starostů totiž na fungování krajů a jejich vztah k obcím nemá příliš kladný názor.
A protože se zde hovořilo i o tom, že by
se měla základním obcím odebrat agenda
přenesené působnosti, pak by možná bylo
dobré věnovat se analýze toho, co vlastně
dnes přenesená působnost je, zda by nestálo za to převést některé tyto činnosti do samostatné působnosti obcí.
Pokud jde o výkon přenesené působnosti
a její úhradu státem, na pracovní skupině při
Ministerstvu financí jsme dostávali poměr-
ně jasné údaje o tom, jak je přenesená působnost financována. Je zajímavé, že údaje,
které nám ministerstvo předkládalo, se následně velmi shodovaly s výstupy z analýzy
financování obcí, kterou v roce 2008 zpracovalo konsorcium vysokých škol v čele s VŠE
v Praze. A podle těchto údajů to vypadá
tak, že státní příspěvek na výkon přenesené
působnosti nyní velkým trojkovým obcím
pomáhá stále méně a u menších obcí pokrývá dokonce jen asi 20–25 % jejich nákladů na tyto agendy. Chápu, že se nyní nejen
Česká republika, ale prakticky celá Evropa
nachází v nesnadné hospodářské situaci
a že v současné době není šance dostávat
státní příspěvek ve výši, aby pokryl 100 %
nákladů činností, které obce vykonávají
místo státu.Jenže na veřejnou správu nelze
pohlížet pouze z hlediska výše jejích nákladů. Ona je totiž hlavně službou občanům
a mělo by platit, že lidé z menších, ale i těch
nejmenších obcí mají nárok na stejně kvalitní veřejnou správu, jaká je běžná ve velkých
městech. Příliš se neraduji z toho, že by podle Ministerstva vnitra měl být omezován či
zcela rušen výkon státní správy v malých obcích,. Ale utěšuji se i ujištěním pana ředitele
Metála, že nepůjde o žádná plošná brutální
řešení a že se u každé obce bude postupovat
individuálně.
V malých venkovských obcích jsme už
z různých reforem a pseudoreforem unaveni. V posledních měsících je to reforma
financování regionálního školství či chystaná liberalizace poštovních služeb.
Souhlasil bych s finanční podporou meziobecní spolupráce z RUDí. Jenže – a už
to zde taky zaznělo, nesměly by se peníze
na tyto účely odebírat z modelu RUD, jaký
existuje dnes. A už rovněž zmíněná subsidiarita? Docházím k názoru – a není to jen
moje vnitřní přesvědčení, že obce už řadu
let o své kompetence a možnosti ssamostatného rozhodování naopak přicházejí
a místo toho jsou zavalovány nejrůznějšími
předpisy, požadavky a úkoly, z nichž mnohé pravděpodobně ani nemají oporu v zákoně. Chci tím pouze sdělit, že budeme-li
dále reformovat veřejnou správu, tak přitom musí být vidět zřetelný pokrok k lepšímu ve prospěch obcí a jejich obyvatel – a ne
aby tomu bylo naopak.
Ludmila Němcová: Pan předseda Bartoněk připomněl některé přinejmenším kontroverzní záměry státu typu reformy financování regionálního školství. Podobných
příkladů lje více. Jen namátkou – chystaná
»protikorupční« novela zákona o obcích,
teze zákona o rozpočtových pravidlech aj.
Poslední dobou mám z toho všeho dojem,
zda tyto a podobné návrhy v sobě nskrývají
jakýsi podtext, totiž snahu o slučování obcí.
To by byla velmi špatná alternativa dokončení reformy veřejné správy. A to vůbec nemluvím o o dalším připravovaném, »plíživém« snížení podílu obcí na dani z příjmů
ze závislé činnosti. Jako Svaz měst a obcí
bychom určitě nebyli proti rozumné ekonomické podpoře spolupráce obcí, která by
vedla např. i k tomu, aby hlavně menší obce
třeba koordinovaně a efektivněji zajišťovaly
i výkon státní správy pro své obyvatele.
květen 2012
Správa a rozvoj
Co také zaznělo v besedě u kulatého stolu
ministerstvo vnitra se chce v příštím roce vgrátit k původní strukturaci příspěvku na výkon státní správy –
tedy zvlášť pro obce jedničkové, dvojkové a trojkové obce.
n v tezích připravovaného zákona o úřednících veřejné správy se mj. počítá s tím, že nejvyšší ochrana by
měla platit tzv. úřednickému sestavu, tedy nejvyšším úředníkům v oblasti vrchnostenské, legislativní a koncepční. menší ochranu by měli mít úředníci v obslužných činnostech a administrativě a pamatovat se bude
i na asistenty, jež bude nutno odpovídajícím způsobem do tohoto systému zařadit. Ostatní zaměstnanci
budou pracovat v režimu zákoníku práce.
n dosud není dokončeno sladění různých správních obvodů v územní rovině, což vede k velkým finančním
ztrátám a komplikuje to život jak úřadům, tak ještě více občanům. Proto budou-li se někde slučovat třeba matriční úřady, bude nutné jejich obvody sladit tak, abyzapadaly do obvodů obcí s rozšířenou působností.
n Převod agend z obcí se základní působností a z obcí s pověřeným obecním úřadem určitě nebude razantní,
ani plošný. Naproti tomu je skutečností, že někteří starostové tzv. budoucích rušených dvojek už teď, určitě
hlavně z ekonomických důvodů, sami chtějí rušit nejen funkci tajemníka, ale i mnohé odbory.
n standardem pro výkon agend v přenesené působnosti by měl být úřad obce s rozšířenou působností.
Pokud by si obec se základní působností chtěla některé agendy podržet, pak by šlo o »nadstandard«. jinak
řečeno, ponechá-li si dnešní »dvojka« nebo »jednička« některou z agend, stát jí to umožní. Nebude jí však už
přímo poskytovat příspěvek na výkon státní správy, nebo jí jej pošle v zredukované výši. zároveň bude požadovat, aby profesionální kvalita výkonu této agendy byla na stejné úrovni, jaká je na »standardní« trojkové obci.
n z analýz, které má ministerstvo pro místní rozvoj k dispozici, vyplývá, že se stále více prohlubují vnitřní
rozdíly uvnitř státu na úrovni tzv. mikroregionů. schází jednoznačná gesce za koordinaci územního rozvoje
v tomto měřítku.
n Obce nefungují zcela samostatně, ale vždy v určitých souvislostech. Proto je jejich spolupráce naprosto přirozená a logická. Obce s rozšířenou působností obvykle představují i jakési přirozené, historicky dané centrum
pro pro svůj správní obvod. To není o slučování obcí nebo o hegemonii trojkové obce v daném území, nýbrž
o spolupráci všech obcí v daném prostoru. Proto existuje i mnoho funkčních (mikro)regionů, kde tohle už
pochopili a v rámci těchto přirozených funkčních celků se snaží o meziobecní spolupráci.
n Na veřejnou správu nelze pohlížet pouze z hlediska výše jejích nákladů. je totiž hlavně službou občanům
a mělo by platit, že lidé i v těch nejmenších obcí mají nárok na stejně kvalitní veřejnou správu, jaká je běžná
ve velkých městech.
n
Antonín Metál: Ministerstvo vnitra tendenci ke slučování obcí určitě neprojevuje
a žádnou takovou hrozbu jsem nezaznamenal ani jinde. Spíše jde o to, že více než
6200 obcí v Česku lze ještě ufinancovat. Ale
kdyby se měl jejich počet dál rozrůstat, už
by to bylo neúnosné i z finančního hlediska. Proto tu jsou nejrůznější brzdy, aby se
další obce už pokud možno nevytvářely.
Čímž se, pravda, nevylučuje, že při dodržení určitých parametrů nová obec nemůže
vzniknout.
Marek Jetmar:
Před čtyřmi roky
jsme měl možnost
podílet se na analýze
financování
samospráv, jak se o ní zmínil pan předseda Bartoněk. Věnoval jsem
se hlavně té části,
která se zabývala financováním výkonu
přenesené působnosti. Vypočítávali jsme
provozní a částečně i investiční náklady,
které obcím v souvislosti s touto činností
vznikly během posledních tří let. Takto zjištěné náklady jsme pak porovnávali s výší
příspěvku, který sledované obce obdržely.
Ale už tehdy jsme museli přihlížet i k tomu,
že na financování přenesené působnosti
obce musí používat i prostředky získané
v rámci RUD. Tehdy »trojky« na tom byly
ještě poměrně dobře a zhruba 10–až 15 %
z nich příspěvek kryl asi 90 % těchto nákladů. Většina »trojek« dokonce byla v poměru
státní příspěvek/náklady na přenesenou
působnost mírně »aktivní«. Malé obce však
na přenesenou působnost tvrdě doplácely
květen 2012
už tehdy. Během posledních čtyř let se situace podle mých zkušeností v tomto ohledu
zhoršila pro všechny obce bez rozdílu jejich
velikosti. Ovšem nejvíce na tento systém
stále doplácejí malé venkovské obce.
Vrátím-li se však k rozvoji území a institucionálním možnostem obcí, jak se na něm
podílet, lze využít mechanismu Místního
rozvoje navazujícího na stávající metodu
LEADER. Dosud se používala pro potřeby
rozvojových operací na venkově, ale lze ji
uplatnit i pro další aktivity, třeba na podporu místního podnikání. Takže mluvilo-li
se zde o potřebě institucionalizovaných
finančních nástrojů, které by vedly obce
k větší spolupráci, jeden nástroj zde již existuje. Navíc vše nasvědčuje tomu, že v novém programovém období EU po roce 2013
se tato metoda může rozšířit s unijní podporou u nás ještě více. Pro její širší a efektivnější uplatnění je však nutné zohlednit
funkční vztahy v území. Ani obce nefungují
zcela samostatně, ale vždy v určitých souvislostech, takže jejich spolupráce je naprosto přirozená a logická. Obce s rozšířenou
působností obvykle představují i jakési přirozené, historicky dané centrum pro okolní
území, či chcete-li pro svůj správní obvod.
To není o slučování obcí nebo o hegemonii
trojkové obce v daném území, ale o spolupráci všech obcí v daném prostoru. Proto
existuje i mnoho funkčních (mikro)regionů, kde tohle už pochopili a v rámci těchto
přirozených funkčních celků se snaží o meziobecní spolupráci,
Josef Bartoněk: Pokud se v rámci metody LEADER společně na této »nižší« úrovni rozhoduje o evropských penězích, je to
rozhodně lepší cesta než praxe dosavad-
ních regionálních operačních programů
spravovaných de facto kraji. Moc bych se
přimlouval za vznik analýzy, co vznik krajů
obcím a regionům vlastně dal. Podle mých
zkušeností i názoru Sdružení místních samospráv to z krajů do obcí bývá příliš »daleko«, protože z krajů se staly spíše politickomocenské organizace, které život v území,
jež by měly spravovat, příliš nezajímá.
Antonín Metál: Musím říci, že znám kraje, které o »své« obce pečují jako o kuřátka.
Patří mezi ně i Liberecký kraj. Jenže s regionálním rozvojem to není jednoduché. Kraj
se v rámci své samostatné působnosti stará
o své území, stejně jako obec zase pečuje
o své území. Zajisté by mohla být regionální
působnost i záležitostí státu, který by zajišťoval regionální rozvoj z hlediska vrchnostenského. Ale přáli bychom si to? Trojková
obec také má své úkoly ve svém správním
obvodu – jenže pouze v úrovni výkonu státní správy. Vyhovuje nám to tak? Zkrátka
otázka, komu přisoudit odpovědnost za regionální rozvoj, by si určitě vyžádala velmi
dlouhou debatu, v níž by se ke slovu musely
dostat i ústavně právní předpisy. Nicméně
napadá mě, kolik obcí si vlastně zpracovalo
střednědobý, neřkuli dlouhodobý plán rozvoje? A jestliže tyto plány existují, do jaké
míry jsou regionálně propojeny? Až příliš
často nedovedou ani sousední obce vzájemně spolupracovat – ať už kvůli nějaké
osobní animozitě mezi starosty, nebo z politických či finančních důvodů apod.
Josef Postránecký: Velké rezervy jsou
také v koordinaci regionálního a místního
rozvoje. Je-li nedostatečná, utíká tam zbytečně příliš mnoho peněz. Pak se stává, že
v obvodu obce s rozšířenou působností
naleznete hned několik předimenzovaných zařízení typu specializovaných hřišť,
tenisových kurtů, in-linových drah apod.,
ale chybí tam nebo je tam nedostatečná
základní infrastruktura. To se nyní poměrně často projevuje v obcích, které tvoří zázemí velkých měst a v nichž sice přibývají
noví obyvatelé, ale kde chybějí kanalizace,
dopravní sítě, potřebné školské kapacity,
zdravotnická zařízení apod. I z těchto důvodů na MMR připravujeme novelu zákona
o podpoře regionálního rozvoje a novou
strategii regionálního rozvoje státu.
Stanislav Polčák: Z debaty si odnáším poznání, že téma dokončení reformy veřejné
správy určitě přesahuje rámec nejméně tří
let. Přiznávám, že jsem nikdy nečetl žádnou
koncepci, jak v Česku dokončit reformu veřejné správy – ani jsem o žádné takové koncepci neslyšel. Každopádně bude hodně záležet na tom, jak se podaří popsat jednotlivé
typy veřejné správy a agendy, které jejich
úřady zabezpečují. Zdá se, že stát to sám
neví a obcím dál vesele ukládá povinnosti,
někdy i velmi diskutabilní z hlediska platné
legislativy. Hodně spoléhám na další postup
elektronizace veřejné správy a e-governmentu u nás, což by mohlo veřejnou správu
n
nejen zefektivnit, ale také zlevnit.
ivan ryšavý
47
L e g i s L at i va
Další novinky
tzv. Velké novely
L
etos 1. dubna vstoupil v účinnost zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Jde
o tzv. Velkou novelu, která přináší řadu zásadních i dílčích změn. S těmi nejvýraznějšími, které se týkají veřejných zadavatelů,
jsme vás seznámili již v Moderní obci č. 2,
str. 53: Jaké povinnosti zadavatelům novela
přinese?
UveŘeJŇOvÁNÍ sMLUv
Krátce před účinností »Velké novely« vydalo
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) doporučení k postupu u zakázek, u nichž má být
smlouva uzavřena po 1. 4. 2012 (dostupné
na www.portal vz.cz/Metodiky---stanoviska/Stanoviska). Uvádí se v něm, že přechodné ustanovení, podle něhož se zadávání
veřejných zakázek zahájené přede dnem
nabytí účinnosti »Velké novely« dokončí
podle dosavadních právních předpisů, se
nevztahuje na postup zadavatele po zadání
veřejné zakázky, tj. ani na nové povinnosti
stanovené § 147a. Je-li tedy smlouva uzavřena nebo splněna až po nabytí účinnosti
»Velké novely«, je veřejný zadavatel povinen
smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků, jakož i skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů uveřejnit na profilu
zadavatele. V případě, že zadavatel nedodrží uveřejňovací povinnost stanovenou
§ 147a, hrozí mu pokuta do výše 20 mil. Kč.
Pouze doplňujeme, že ustanovením § 147a
jsou povinnosti ukládány také dodavatelům
veřejných zakázek. Dodavatelé jsou povinni
předložit zadavateli seznam subdodavatelů
do 60 dnů od splnění smlouvy nebo do 28.
února, pokud plnění smlouvy přesahuje
jeden rok. Jestliže dodavatel nesplní tuto
povinnost, hrozí mu pokuta do 2. mil. Kč.
Zároveň upozorňujeme na novou povinnost zadavatelů na profilu uveřejňovat
i písemnou zprávu podle § 85, a to o každé
veřejné zakázce.
POviNNÉ PŘeDBĚŽNÉ OZNÁMeNÍ
veŘeJNÉHO ZaDavateLe
O všech nadlimitních a podlimitních veřejných zakázkách se dodavatelé podle nové
úpravy mohou dozvědět již minimálně měsíc před zahájením samotného zadávacího
řízení. Podle § 86 veřejný zadavatel musí
uveřejnit předběžné oznámení o všech
nadlimitních a podlimitních veřejných zakázkách. Z této povinnosti jsou stanoveny
výjimky, např. pro podlimitní zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, tato nová povinnost se nicméně dotkne
většiny veřejných zakázek.
ZMĚNY v KvaLiFiKaCi
Velká novela výrazně zasahuje do dosavadní úpravy kvalifikace. Jde o tyto změny:
n Přesunutí části základních kvalifikačních předpokladů do náležitostí nabídky:
48
Základní kvalifikační předpoklady podle
§ 53 odst. 1 písm. l) a m) – předkládání seznamu statutárních orgánů pracujících
u zadavatele a seznamu akcionářů – se přesouvají z kvalifikace do povinných náležitostí nabídky, kde budou předkládány spolu s nově zavedeným čestným prohlášením
dodavatele o tom, že v souvislosti se zakázkou neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské
soutěže (kartelová dohoda). Tohoto tématu
by se měla týkat i novela zákona o ochraně
hospodářské soutěže, která je již projednávána v Poslanecké sněmovně.
n Zrušení ekonomických a finančních
kvalifikačních předpokladů a certifikátů:
Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady budou nově nahrazeny čestným
prohlášením dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou
zakázku. Tato změna má přinést otevření
soutěže o veřejnou zakázku i menším subjektům, které se dosud účastnit nemohly
zejména s ohledem na zadavatelem požadovanou výši obratu. Ruší se rovněž možnost požadovat předložení certifikátů ISO
a EMAS. Požadavky na tyto certifikáty byly
podle kritiků zneužívány k diskriminaci dodavatelů. Zároveň však zrušení ekonomických a finančních předpokladů i možnosti
požadovat zmíněné certifikáty může znamenat ztížení možnosti zadavatele zajistit
prostřednictvím kvalifikace, aby zakázka
byla plněna ekonomicky silným a stabilním partnerem, a těžiště stanovení kvalifikačních požadavků se tak přesouvá k technickým kvalifikačním předpokladům. Tyto
změny se týkají pouze veřejných zadavatelů, použití zmíněných kvalifikačních požadavků ze strany sektorových zadavatelů je
i nadále možné.
n Další změny v technických kvalifikačních předpokladech: Ruší se možnost
dodavatele prokázat poskytnutí významné služby nebo dodávek formou čestného
prohlášení, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli
a není-li možné osvědčení získat z důvodů
na její straně. Místo současného čestného
prohlášení bude muset dodavatel předložit smlouvu s touto jinou osobou a doklad
o uskutečnění plnění (např. předávací protokol, faktury apod.). Tento způsob se může
v praxi ukázat jako problematický zejména
u smluv obsahujících závazky mlčenlivosti
a podobná omezení. Kvalifikace u zakázek
na stavební práce doznala úpravy ve stanovení omezení rozsahu referencí. Požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé
položky v seznamu stavebních prací nesmí překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Bude-li mít veřejná
zakázka hodnotu např. 100 mil. Kč, může
zadavatel požadovat reference na stavební
práce s hodnotou max. 50 mil. Kč. Současně
lze omezit účast subdodavatelů podle § 44
odst. 6 zákona o veřejných zakázkách pouze u »věcně vymezené« části plnění, nikoliv
jen procentuálním podílem, jak bylo dosud
běžnou praxí.
n Nové náležitosti protokolu o posouzení kvalifikace: Z protokolu o posouzení kvalifikace, který je zadavatel povinen
pořizovat už nyní, bude nově jasně patrné, jakými referencemi dodavatel prokazoval splnění technických kvalifikačních
předpokladů. Protokol bude povinně obsahovat také identifikaci subdodavatelů
každého dodavatele včetně data uzavření
subdodavatelské smlouvy. Nahlédnout
do protokolu o posouzení kvalifikace
a pořídit si z něj opisy či výpisy mohou
všichni dodavatelé, jejichž kvalifikace byla
posuzována.
HODNOtiCÍ KRitÉRia
Novela výslovně stanovuje, že v zadávacích řízeních zahájených od dubna 2012
nemohou být hodnoticími kritérii smluvní
podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. Zadavatel tak nebude moci nadále používat jako hodnoticí kritéria např.
výši smluvní pokuty nebo dobu splatnosti
faktur. Tyto smluvní podmínky může zadavatel stanovit v zadávací dokumentaci
závazně jako podmínky pro realizaci plnění veřejné zakázky a dodavatelé je budou
povinni respektovat.
Uvedená změna vychází z dlouhodobého
názoru odborné veřejnosti, že hodnocení
smluvních podmínek nevyjadřuje hodnocení vztahu užitné hodnoty a ceny tak, jak
je zákon o veřejných zakázkách požaduje.
Podle nové úpravy se při otevírání obálek
budou sdělovat všechny údaje odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnoticím
kritériím, tj. nejen nabídkové ceny. Vypouští se při tom kontrola úplnosti, která se přesouvá do fáze posouzení nabídek. Otevírání
obálek musí být zahájeno »ihned« po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
ZJeDNODUŠeNÉ PODLiMitNÍ ŘÍZeNÍ
Ve zjednodušeném podlimitním řízení se
značně rozšiřují možnosti doručovat prostřednictvím profilu zadavatele. Nejenže se
na profilu zveřejní výzva k podání nabídek,
a to po celou dobu běhu lhůty pro podání
nabídek, dodatečné informace k zadávacím
podmínkám a případné informace o prohlídce místa plnění, ale nově bude veřejný
zadavatel, vyhradí-li si to v zadávacích podmínkách, oprávněn uveřejnit na profilu zadavatele rozhodnutí o vyloučení uchazeče
a oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.
V tomto případě se za doručení považuje
okamžik zveřejnění na profilu, což má velký
význam zejména pro běh lhůty pro podání
námitek. Zároveň se zkracuje lhůta pro podání námitek z 15 na 10 dnů.
Veškerá kvalifikace se ve zjednodušeném
podlimitním řízení prokazuje čestným prohlášením. Doklady prokazující splnění kvalifikace předloží zadavateli pouze uchazeč,
se kterým má být uzavřená smlouva. Nepředložení dokladů však znamená neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy.
Ačkoliv »Velká novela« již vstoupila
v účinnost, stále nejsou vydány všechny
prováděcí předpisy. Zatím je většina z nich
n
v připomínkovém řízení.
BaRBORa ŠÍPOvÁ
advokátka
Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners
květen 2012
L e g i s L at i va
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky
149/2011 do částky 161/2011).
Částka 149 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. prosince 2011.
Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření
Tento zákon upravuje důchodové spoření u penzijní společnosti, práva a povinnosti z důchodového spoření, nároky z důchodového spoření,
pojištění důchodu u pojišťovny a výkon dohledu.
Důchodové spoření je shromažďování a umísťování prostředků účastníka důchodového spoření
do důchodových fondů obhospodařovaných penzijní společností a převod prostředků účastníka.
Účinnost od 1. ledna 2013 (s výjimkami)
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
Tento zákon upravuje doplňkové penzijní
spoření u penzijní společnosti, práva a povinnosti z doplňkového penzijního spoření, nároky
z doplňkového penzijního spoření, poskytování
státního příspěvku, činnost penzijní společnosti,
výkon činností souvisejících s činností penzijní
společnosti, transformaci penzijního fondu,
výkon dohledu a státního dozoru v oblasti
doplňkového penzijního spoření. Doplňkové
penzijní spoření je shromažďování a umísťování
příspěvků účastníka doplňkového penzijního
spoření, příspěvků placených za účastníka
jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků
do účastnických fondů obhospodařovaných
penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je
zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří
nebo invaliditě.
Účinnost od 1. ledna 2013 (s výjimkami)
Částka 151 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. prosince 2011.
Nález Ústavního soudu ze dne 1. listopadu
2011, sp. zn. Pl. ÚS 25/11, ve věci návrhu
na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 o čistotě
a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích (publikovaný pod č. 439/2011 Sb.)
Ústavní soud zrušil některá ustanovení výše uvedené obecně závazné vyhlášky dnem vyhlášení
tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Vybrané právní věty nálezu: Úpravu smluvních
vztahů obsaženou v příloze č. 2 k vyhlášce,
pokud jde o z ní plynoucí povinnost vlastníka
autovraku uzavřít s městem Holýšov »Dohodu
o spolupráci při odstranění autovraku«, lze považovat za projev zneužití pravomoci obce vydávat
obecně závazné vyhlášky, neboť podle čl. 2 odst.
4 Ústavy ČR, resp. čl. 2 odst. 3 Listiny základních
práv a svobod »nikdo nesmí být nucen činit, co
zákon neukládá.«
správy ČR se zřizují Generální finanční ředitelství,
Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady,
které jsou správními úřady a organizačními
složkami státu. Generální finanční ředitelství je
podřízeno Ministerstvu financí. Odvolací finanční
ředitelství je podřízeno Generálnímu finančnímu
ředitelství. Finanční úřady jsou podřízeny Odvolacímu finančnímu ředitelství. Generální finanční
ředitelství je účetní jednotkou. Odvolací finanční
ředitelství a finanční úřady nejsou účetními
jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem
státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů
mají postavení vnitřních organizačních jednotek
Generálního finančního ředitelství.
Účinnost od 1. ledna 2013
Částka 161 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2011.
Zákon č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci
při vymáhání některých finančních pohledávek
Tento zákon zapracovává příslušný předpis
Evropské unie a upravuje postup a podmínky,
za kterých tuzemské orgány provádějí mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným státům.
Prováděním mezinárodní pomoci se rozumí poskytování nebo dožadování mezinárodní pomoci
při vymáhání finančních pohledávek, zajištění
finančních pohledávek, výměně informací souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních
pohledávek, doručování dokumentů souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních
pohledávek.
Za finanční pohledávky se pro účely tohoto
zákona považují např. pohledávky veřejných
rozpočtů z peněžitých plnění včetně jejich příslušenství ukládaných ČR, územním samosprávným
celkem ČR, tuzemským orgánem veřejné moci,
orgánem EU.
Účinnost od 1. ledna 2012
Částka 156 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2011.
Zákon č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu
České republiky na rok 2012
Celkové příjmy státního rozpočtu České
republiky na rok 2012 se stanoví částkou
1 084 700 778 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou
1 189 700 778 000 Kč. Schodek státního
rozpočtu činí 105 000 000 000 Kč.
Účinnost od 1. ledna 2012
Částka 157 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2011.
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České
republiky
Finanční správa ČR je soustavou správních orgánů pro výkon správy daní. Jako orgány Finanční
Mgr. JaN BŘeŇ
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
květen 2012
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
49
L e g i s L at i va
Trestní
odpovědnost
obcí a krajů
D
ne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti
zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen zákon). Do našeho
právního řádu zakotvuje revoluční, dlouho očekávaný a diskutovaný institut, který
s sebou přináší také nemalý počet otázek,
jež budou v mnoha případech zodpovězeny až jeho aplikací v praxi. Jednou z nich je
trestní odpovědnost územních samosprávných celků (ÚSC), zejména možné případy
a reálný dopad jejího uplatnění.
ZÁKLaDY tRestNÍ ODPOvĚDNOsti
ÚZeMNÍCH saMOsPRÁvNÝCH CeLKŮ
V souladu s požadavky mezinárodních
smluv upravujících oblast trestní odpovědnosti právnických osob jsou na základě
§ 6 zákona vyňaty z osobní působnosti a)
Česká republika a b) územní samosprávné
celky při výkonu veřejné moci. Trestní odpovědnost je tedy v případě ÚSC, na rozdíl od státu, omezena jen na jednání, k němuž nedošlo při výkonu veřejné moci.
Definice veřejné moci není obsažena ani
v Ústavě ČR, ani v jiném právním předpisu,
i když jde o pojem, který tuzemský právní
řád zná a užívá (např. zákon č. 82/1998 Sb.,
o odpovědnosti za škodu způsobenou při
výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem). Osvětlení jeho obsahu je proto nutné hledat v judikatuře; stěžejním rozhodnutím je v této
oblasti usnesení Ústavního soudu II. ÚS
75/93 ze dne 25. 11. 1993, které říká: »Ve-
řejnou mocí se rozumí taková moc, která
autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo
povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci,
není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu
nezávisí od vůle subjektu.« Podle takto širokého vymezení pak lze pod pojem veřejná
moc podřadit jak moci státní (výkonnou,
zákonodárnou a soudní), tak i jiné moci
(samospráva územní, zájmová či jiná), a to
jak při výkonu přenesené, tak samostatné
působnosti. Lze tedy říci, že trestní odpovědnost právnických osob je možné vůči
ÚSC uplatňovat pouze tehdy, pokud v daném případě autoritativně nerozhoduje
o právech a povinnostech třetích osob a vystupuje tedy s nimi v rovnoprávném postavení (ke konkrétním oblastem činností
podrobněji viz rámeček).
Zákon v § 7 uvádí taxativní výčet trestných činů, jež mohou být právnickou osobou spáchány. Jedná se přitom o některé
vybrané trestné činy, jejichž skutkové
podstaty jsou zakotveny ve zvláštní části
trestního zákoníku (zákon č. 40/2010 Sb.,
trestní zákoník). I když lze v teoretické
rovině připustit možnost spáchání všech
těchto trestných činů ze strany územního
samosprávného celku, je možné, s přihlédnutím k předchozímu odstavci a specifickému postavení ÚSC mezi ostatními
právnickými osobami, vybrat ty trestné
činy či jejich skupiny, jejichž páchání je
reálné v rámci jeho činnosti předpokládat
(k jednotlivým trestným činům podrobněji viz rámeček).
PŘiČitateLNOst sPÁCHÁNÍ
tRestNÉHO ČiNU
Při zkoumání problematiky trestní odpovědnosti ÚSC je třeba se zabývat také
otázkou, kdo je v daném případě oprávněn
jednat tak, aby bylo možné považovat trestný čin za spáchaný přímo územním samosprávným celkem, a to na základě tzv. institutu přičitatelnosti, který u právnických
osob odpovídá institutu zavinění u osob
právnických. Zákon v § 8 výslovně stanovuje okruh osob, jejichž protiprávní jednání je
z hlediska trestní odpovědnosti právnické
osoby relevantní, avšak ten terminologicky
reflektuje spíše organizační strukturu obchodních společností1) než specifické orgány a strukturu územních samosprávných
celků.
Pokud se pro zjednodušení soustředíme jen na orgány obcí, nabízí se v prvé
řadě pod zákonné ustanovení subsumovat starostu obce, který podle § 103 odst. 1
zákona č 128/2001 Sb., o obcích zastupuje
obec navenek, neboť je osobou, která je
oprávněna za právnickou osobu jednat.
V úvahu přichází rovněž rada obce, které, i když je zejména výkonným orgánem
v samostatné působnosti (jde tedy o výkon
veřejné moci), přísluší mnohdy rozhodovat také o obchodních aktivitách obce.
Vyloučena není ani trestní odpovědnost
ÚSC v důsledku rozhodnutí zastupitelstva
obce. Z dalších osob jsou to zaměstnanci
obce, zejména úředníci působící v obecním úřadě, v prvé řadě pak tajemník úřadu a vedoucí jednotlivých odborů.
Z hlediska zavinění lze přičítat spáchání
trestného činu právnické osobě rovněž například v případě, kdy zanedbá povinnou
kontrolu nad činností svých zaměstnanců
a tím jim umožní spáchání trestného činu.
Uvedená možnost se právě u územního
samosprávného celku jeví jako pravděpodobná a ÚSC tak v praxi budou nuceny
přijmout účinná vnitřní opatření a zavést
systém pravidelné kontroly svých úředníků
a dalších zaměstnanců.
Hlavní oblasti činností vykonávaných ÚSC, u nichž bude v praxi nejpravděpodobnější možnost
uplatnění trestní odpovědnosti ÚSC:
Obchodní činnost: O obchodní činnosti územního samosprávného celku je možné uvažovat jako
o jedné z hlavních oblastí, ve které bude v budoucnu
možné trestní odpovědnost ÚSC v praxi uplatňovat.
Obchodní činností přitom nejsou myšleny pouze
případy, kdy samotný ÚSC vystupuje v soukromoprávních vztazích (např. prodej či pronájem nemovitostí ve vlastnictví ÚSC), ale také tehdy, kdy územní
samosprávný celek je příjemcem plnění od jiných
podnikatelských subjektů, tedy když sám vynakládá
veřejné prostředky. A lze předpokládat, že o tyto
případy půjde v praxi vůbec nejčastěji. I když v podstatě jde o soukromoprávní aktivitu ÚSC, existuje
zde, vzhledem k jeho charakteru a postavení, také
veřejnoprávní regulace této činnosti. Proto je třeba
především zmínit trestné činy v oblasti veřejných
zakázek, neboť na ÚSC se podle zákona o veřejných
zakázkách nahlíží jako na veřejného zadavatele (§ 2
odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.). V úvahu proto přicházejí zejména
trestné činy sjednání výhody při zadání veřejné
zakázky, při veřejné soutěži, a veřejné dražbě (§ 256
TZ) a pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné
soutěži (§ 257 TZ). K této oblasti činnosti ÚSC se váží
n
50
další hospodářské trestné činy, např. zkreslování
údajů o hospodaření a jmění (§ 254 TZ) či trestné
činy spojené s úplatkářstvím.
n Platby do veřejného rozpočtu: ÚSC jsou povinny odvádět řadu plateb do veřejných rozpočtů, vystupuje tedy v mnoha případech v pozici plátce daní
a dalších poplatků. Jde se například o odvody z platů
svých zaměstnanců, spotřební daň, daň z přidané
hodnoty a další podle zvláštních zákonů. V úvahu
proto přicházejí zejména trestné činy zkrácení daně,
poplatku a podobné povinné platby (§ 240 TZ) a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení
a podobné povinné platby (§ 241 TZ) apod.
n Oblast dotací a grantů: ÚSC patří mezi časté
příjemce různých druhů dotací a grantů, ať již
plynoucích z rozpočtu ČR či ze strukturálních fondů
EU. V případě porušení postupů pro jejich získání či
jejich zneužití je možné uvažovat o uplatnění trestní
odpovědnosti za trestné činy podvodu (§ 209 TZ),
dotačního podvodu (§ 209 TZ) či trestného činu
poškozování finančních zájmů Evropské unie
(§ 260 TZ).
n Oblast životního prostředí: Činnost ÚSC může
mít dopad také na oblast životního prostředí. Obce
často provozují čistírny odpadních vod, provádějí lesnickou činnost, zpracovávají a nakládají s odpady aj.
Je tedy možné uplatňovat jejich trestní odpovědnost
za některé trestné činy proti životnímu prostředí,
např. poškození a ohrožení životního prostředí (§
293 TZ), neoprávněné nakládání s odpady (§ 298
TZ), neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (§
297 TZ) aj.
n Ostatní trestné činy: Teoreticky není vyloučena
možnost naplnění skutkové podstaty kteréhokoli
trestného činu uvedeného v § 7 zákona ze strany
ÚSC. Upozornit lze na několik dalších trestných
činů nezařazených do uvedených skupin, k jejichž
spáchání ÚSC by v praxi mohlo dojít. Jde např.
o padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 TZ),
např. vyhotovení falešného oprávnění k provozování
určité činnosti, maření výkonu úředního rozhodnutí
a vykázání (§ 337 TZ), např. v případě nerespektování soudního rozhodnutí, dále porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským
a práv k databázi (§ 270 TZ) či neoprávněný přístup
k počítačovému systému a nosiči informací (§ 130
TZ), např. v souvislosti s používáním nelegálního
softwaru.
květen 2012
tRestY a OCHRaNNÁ OPatŘeNÍ
Zákon zakotvuje vlastní výčet trestů
a ochranných opatření, které lze právnickým
osobám za spáchání trestného činu uložit.2)
Vzhledem k specifickému postavení ÚSC
mezi ostatními právnickými osobami, jichž
se trestní odpovědnost právnických osob
týká, lze však předpokládat, že uložení některých trestů územnímu samosprávnému
celku je již předem vyloučeno povahou
právnické osoby. Mezi předem vyloučené
tresty patří například zrušení právnické
osoby, neboť tento trest lze uložit jen tehdy, pokud činnost právnické osoby spočívala zcela nebo převážně v páchání trestné
činnosti. Uložení jiných trestů již předem
vyloučeno není. Ovšem například uložení
trestu propadnutí majetku, a to i jeho části,
je v případě územního samosprávného celku stěží představitelné.
Rovněž v případě ukládání ostatních
trestů a ochranných opatření by měly soudy postupovat se zvláštní obezřetností. Jakákoliv sankce uložená územnímu samosprávnému celku, totiž postihne zároveň
jeho občany, ať již omezením rozpočtových
prostředků dané obce či kraje v důsledku
uložení peněžitého trestu nebo třeba zákazem přijímání dotací a subvencí, na kterých
jsou ÚSC mnohdy existenčně závislé.
ÚvaHY ZÁvĚReM
Ačkoliv trestní odpovědnost územních
samosprávných celků u nás nebyla dosud
v praxi uplatněna, je již zřejmé, že budou
ve skupině právnických osob podléhajících trestní odpovědnosti zaujímat speciální místo. Proto bude třeba, aby k nim
orgány činné v trestním řízení takto přistupovaly.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
L e g i s L at i va
Sídlo městského úřadu ve východočeském Miletíně.
Zejména v případě ukládání trestů je
otázkou, zda se podaří trestním soudům
zvolit vhodné sankce tak, aby měly požadovaný preventivní i represivní účinek
a zároveň nepoškodily zájmy ÚSC i jeho
obyvatel. Vždyť v konečném důsledku budou udělenou sankcí postiženi občané,
kterým často byla způsobena škoda již
samotným protiprávním jednáním územního samosprávného celku (poškození by
patrně mohli žádat náhradu škody). Není
dokonce vyloučeno, že se uplatnění trestní odpovědnosti obcí a krajů stane spíše
teoretickým institutem, který nebudou
orgány činné v trestním řízení v praxi využívat.
Na druhou stranu je zavedením trestní
odpovědnosti územních samosprávných
celků na jeho občany, jakožto voliče, kladena větší zodpovědnost za volbu svých
zástupců a za následnou veřejnou kontrolu
výkonu jejich funkce.
Poznámky
1) Primárně zákon uvádí statutární orgán obchodních
společností nebo jeho člena nebo jinou osobu, která
je oprávněna jednat za právnickou osobu. Dále toho,
kdo vykonává u právnické osoby řídicí nebo kontrolní činnost, toho, kdo vykonává vliv na řízení právnické osoby a dále zaměstnance nebo osobu v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů.
2) Podle § 15 odst. 1) zákona lze právnické osobě uložit tresty a) zrušení právnické osoby, b) propadnutí
majetku, c) peněžitý trest, d) propadnutí věci nebo
jiné majetkové hodnoty, e) zákaz činnosti, f) zákaz
plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, g) zákaz přijímání dotací a subvencí, h) uveřejnění rozsudku. Podle § 15
odst. 2) zákona lze uložit právnické osobě ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodn
noty.
JaN sŮRa
JaN PtÁČeK
Advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ & spol.
Aktuální právní předpisy
pro veřejnou správu
P
ublikace Veřejné zakázky, Koncesní
předpisy – ÚZ č. 892 zahrnuje zákon o veřejných zakázkách, který byl
dotčen dalšími novelami, z nichž novela
číslo 55/2012 Sb. účinná od 1. 4. 2012 má
189 změnových bodů. Přináší větší transparentnost, omezuje ekonomickou, finanční
a technickou kvalifikaci, snižují se limity
u zakázek malých rozsahů, rozšiřuje se povinné uveřejňování, zpřísňují se sankce aj.
Dále se mění dva prováděcí předpisy, které
stanovují finanční limity pro veřejné zakázky a pro účely koncesního zákona. Publikace obsahuje 13 předpisů v aktuálním znění,
všechny novelizované pasáže jsou zvýrazněny tučně (podle stavu k 1. 4. 2012). Více
informací je na www.ver.sagit.cz.
Publikace Obce, Kraje, hl. m. Praha, Úředníci obcí a krajů, Obecní policie – ÚZ č. 891
je rozsáhlým souborem 30 předpisů v úplném znění, který je rozdělen do čtyř kapitol:
územní samospráva, úředníci územních
květen 2012
samosprávných celků, obecní
policie, ostatní předpisy. Obsahuje mj. zákon o obcích, krajích,
Praze, o obcích s rozšířenou působností, o kronikách obcí, dále
předpisy o matrikách, o svobodném přístupu k informacím,
o informačních systémech veřejné správy a další. Změnami
byla dotčena většina nosných
zákonů a tři prováděcí předpisy, například vyhláška o zvláštní odborné
způsobilosti úředníků (podle stavu k 27. 2.
2012). Odkazy na související předpisy jsou
plně citovány. Více informací je na www.
obce.sagit.cz.
Krizové zákony, HZS, Požární ochrana,
Obnova území – ÚZ č. 898 je název knížky, která obsahuje tzv. krizovou legislativu (krizový zákon, integrovaný záchranný
systém, hospodářská opatření pro krizové
stavy) a zákon o státní pomoci při obnově
území. Dále zahrnuje zákon o Hasičském
záchranném sboru ČR a předpisy požární ochrany. Celkem 28 zákonů, vyhlášek
a nařízení vlády v aktuálním znění, které se
významně týkají orgánů státní správy, krajů a obcí. Většina byla od minulého vydání
změněna; 45 změnovými body byla dotčena i vyhláška o technických podmínkách
požární ochrany staveb. Všechny změny
(podle stavu k 19. 3. 2012) jsou vyznačeny
tučným písmem a v rámečcích jsou pasáže
s pozdější účinností (vazba na zdravotnickou reformu). Více je na www.kri.sagit.cz.
51
L e g i s L at i va
Právní
postavení
obecního úřadu
4/
Č
tvrtá část našeho seriálu osvětluje
zejména zvláštnosti pracovního poměru úředníků obce.
sPeCiFiKa PRaCOvNÍHO POMĚRU
Specifická úprava pracovního poměru
úředníků obcí je obsažena v § 10 až 15 zákona č. 312/2002 Sb. (dále jen zákon č. 312).
Tato ustanovení upravují dobu trvání pracovního poměru úředníka; je preferován
pracovní poměr uzavíraný na dobu neurčitou.
Podle § 11 platí, že pokud neprokázal
úředník obce zvláštní odbornou způsobilost ve lhůtě podle § 21 odst. 2 zákona číslo
312, převede jej obec na jinou činnost, pro
kterou předpoklady splňuje. V ustanovení
§ 12 odst. 1 jsou uvedeny taxativní důvody,
na jejichž základě lze vedoucího úředníka
nebo tajemníka obecního úřadu z funkce
odvolat. Úředníkovi, s nímž obec rozváže
pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) nebo dohodou
z týchž důvodů, vedle odstupného podle §
67 a 68 zákoníku práce náleží další odstupné ve výši a za podmínek stanovených v §
13 odst. 2 a 3 zákona č. 312.
Je-li vyhlášen stav nebezpečí /§ 3 zákona
č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)/ nebo
nouzový stav nebo stav ohrožení státu (čl.
5 a čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.,
o bezpečnosti České republiky) může obec
na základě § 14 zákona č. 312 úředníkovi
nařídit pracovní pohotovost na pracovišti
nebo na jiném místě. Pracovní pohotovost v takovém případě lze nařídit, jestliže
je dán předpoklad výkonu práce přesčas,
a jen na dobu nezbytně nutnou, nepřesahující 400 hodin v kalendářním roce.
V souladu s § 15 zákona č. 312 odpovídá obec za škodu na majetku způsobenou
úředníkovi též, bylo-li prokázáno, že tato
škoda byla způsobena úředníkovi na jeho
majetku pro plnění jeho pracovních úkolů.
POviNNOsti ZaMĚstNaNCe OBCe
Podle § 303 odst. 1 písm. e) zákoníku práce
mají zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu s výjimkou úředníků obce
ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb. zvýšené
povinnosti, které jsou obsahem ustanovení
§ 303 odst. 2 zákoníku práce. To znamená,
že vedle obecných povinností, které jsou
stanoveny pro všechny zaměstnance (§ 301
zákoníku práce) nebo pro vedoucí zaměstnance (§ 302 zákoníku práce), jsou zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu
s výjimkou úředníků obce povinni:
n jednat a rozhodovat nestranně a zdržet
se při výkonu práce všeho, co by mohlo
52
ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
n zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání
a které v zájmu obce, jako zaměstnavatele,
nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí,
pokud je této povinnosti zprostil tajemník
obecního úřadu (není-li v obci tajemník,
tak starosta) nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak,
n v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou
darů nebo výhod poskytovaných obcí, u níž
jsou zaměstnáni, nebo na základě právních
předpisů,
n zdržet se jednání, které by mohlo vést
ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání
ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
POviNNOsti ÚŘeDNÍKa OBCe
Rozsah zvýšených povinností úředníků
obce je proti ostatním zaměstnancům obce
zařazeným do obecního úřadu výrazně širší (byť v některých případech jde v zásadě
o shodné povinnosti, jaké stanoví zákoník
práce). Specifické povinnosti úředníků
obce vyplývají z ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 312.
Úředník obce je povinen:
n dodržovat ústavní pořádek České republiky,
n dodržovat právní předpisy vztahující se
k práci jím vykonávané; dodržovat ostatní
předpisy (zejména tzv. vnitřní předpisy)
vztahující se k práci jím vykonávané, pokud
s nimi byl řádně seznámen,
n hájit při výkonu správních činností veřejný zájem (srov. např. § 2 odst. 4 správního
řádu, podle něhož správní orgán ve smyslu
§ 1 odst. 1 správního řádu dbá, aby přijaté
řešení bylo v souladu s veřejným zájmem),
n plnit pokyny vedoucích úředníků (§ 2
odst. 5 zákona č. 312), nejsou-li v rozporu
s právními předpisy; má-li úředník za to,
že vydaný pokyn je v rozporu s právními
předpisy, je povinen to bezodkladně oznámit osobě, která mu pokyn vydala, a to písemně, nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení,
ústně; poté je úředník povinen splnit daný
pokyn pouze tehdy, dostane-li od tajemníka obecního úřadu (není-li tajemník,
tak od starosty) písemný příkaz tak učinit;
úředník nesmí vykonat pokyn ani příkaz,
pokud by se tím dopustil trestného činu,
přestupku, popřípadě jiného správního
deliktu, a tuto skutečnost je povinen bez
zbytečného prodlení písemně oznámit tajemníkovi obecního úřadu (popř. starostovi, není-li v obci tajemník),
n prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném zákonem č. 312/2002 Sb. (hlava
IV – § 17 až 34, která upravuje vzdělávání
úředníků),
n jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru
v nestrannost rozhodování (například § 2
odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgán mj. dbá, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů
nevznikaly nedůvodné rozdíly),
n zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost obce (např.
§ 4 odst. 1 správního řádu, podle kterého je
veřejná správa službou veřejnosti, přičemž
každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se
k dotčeným osobám, tj. k osobám, jichž se
činnost správního orgánu v jednotlivém
případě dotýká, chovat zdvořile a podle
možností jim vycházet vstříc),
n zdržet se jednání, které by mohlo vést
ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho
jiného (například § 3 zákona č. 159/2006
Sb., o střetu zájmů, který se týká vedoucích
úředníků obce a tajemníka, kteří jsou veřejnými funkcionáři ve smyslu zákona o střetu
zájmů),
n v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou
darů nebo výhod poskytovaných obcí, u níž
je zaměstnán, nebo na základě právních
předpisů a kolektivních smluv – poskytování darů na základě § 14 vyhlášky č. 114/2002
Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,
je sice možné jen v případě příspěvkových
organizací zřízených obcí (§ 1 této vyhlášky), obec však může zřídit peněžní fond
(např. »sociální fond«) ve smyslu § 5 zákona
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ze kterého by byly dary
zaměstnancům obce poskytovány /zřízení
peněžního fondu obce je podle § 84 odst. 2
písm. c) obecního zřízení vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce/,
n v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu
zaměstnání a v souvislosti s ním; to neplatí,
pokud byl povinnosti mlčenlivosti zproštěn; povinnosti zachovávat mlčenlivost
může úředníka zprostit tajemník obecního
úřadu (není-li v obci tajemník, pak starosta), jím pověřený vedoucí úředník nebo příslušný správní úřad podle zvláštních právních předpisů, nestanoví-li zvláštní právní
předpis jinak,
n poskytovat informace o činnosti obce
podle zvláštních právních předpisů v rozsahu, v jakém to vyplývá z jeho pracovního
zařazení (například zákon č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím),
n při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit
své jméno, příjmení, obecní úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení
v útvaru obecního úřadu; obec v organizačním řádu /schválení organizačního řádu
obecního úřadu je ve vyhrazené pravomoci
rady obce – § 102 odst. 2 písm. o) obecního zřízení/ může stanovit, pro které funkce
a činnosti lze nahradit toto označení uvedením identifikačního čísla úředníka (srov.
§ 15 odst. 4 správního řádu),
n oznámit obci, že nastaly skutečnosti,
které odůvodňují převedení na jinou práci
(§ 11 zákona č. 312/2002 Sb.) nebo odvolání
n
z funkce (§ 12 zákona č. 312).
JaN BŘeŇ
právník
květen 2012
Právní Poradna
Neslučitelnost funkcí
n V naší obci je vyhlášen konkurz na místo ředitele příspěvkové organizace, jejímž
zřizovatelem je obec. Do konkurzu se
přihlásil člen zastupitelstva obce. Pokud
bude jmenován ředitelem, dojde k neslučitelnosti funkcí a zanikne mu mandát?
Dále – dotyčný je zastupitelem za volební
stranu, jejíž místní organizace byla v naší
obci zrušena. Kdo bude místo něj náhradníkem?
Nejprve k namítané neslučitelnosti
funkcí: Neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce upravuje ustanovení § 5
zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen zákon o volbách). Podle ustanovení
§ 5 odst. 2 tohoto zákona je funkce člena
zastupitelstva obce neslučitelná s funkcí
vykonávanou zaměstnancem této obce
zařazeným do obecního úřadu této obce
nebo s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního
úřadu, krajského nebo finančního úřadu za podmínky stanovené odst. 3, a to,
že zaměstnanec vykonává přímo státní
správu vztahující se k územní působnosti
příslušné obce, nebo za podmínky, že jde
o zaměstnance jmenovaného starostou,
primátorem, hejtmanem nebo radou kraje
nebo obce.
Z výše uvedeného vyplývá, že souběh výkonu funkce ředitele příspěvkové organizace zřízené obcí s funkcí člena zastupitelstva
této obce podle současné právní úpravy
neslučitelnost funkcí nezakládá.
Záměr
při »narovnávání«
vlastnických vztahů
k pozemkům
n Při digitalizaci katastrálního území
obce bylo zjištěno, že tři bezprostředně
sousedící domy zčásti stojí na obecním
pozemku. K jejich výstavbě došlo před 80
lety a dosud o tomto problému nikdo nevěděl. Řešení již bylo oboustranně předběžně dohodnuto, ale nevíme, zda obec
musí i v tomto případě zveřejnit záměr
prodeje, případně směny pozemku. V případě prodeje navíc uvažujeme o symbolické ceně 1 Kč/m2, protože již nikdo nezná příčinu tohoto stavu.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v platném znění, ukládá obci v § 39
odst. 1, aby svůj úmysl prodat, pronajmout,
vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý
majetek předem zveřejnila na úřední desce
obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů
před rozhodnutím o zamýšlené dispozici
v příslušném obecním orgánu. Podle odst.
květen 2012
Pro úplnost doplňuji, že neslučitelnost
funkcí je sice důvodem pro zánik mandátu člena zastupitelstva obce, k zániku však
nedochází automaticky (ze zákona), ale
teprve poté, kdy zánik mandátu z tohoto
důvodu vysloví zastupitelstvo obce, příp.
za určitých podmínek ředitel krajského
úřadu, nedojde-li v mezidobí k zániku
mandátu jiným způsobem (např. rezignací
samotného člena zastupitelstva).
V popisované situaci je tedy třeba spíše
připomenout zákonnou úpravu střetu zájmů a při jednáních orgánů obce na možnost vzniku střetu zájmů u uvedeného člena zastupitelstva obce v určitých situacích
pamatovat.
Podle § 83 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je totiž člen zastupitelstva
obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by
jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl
znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou
nebo právnickou osobu, kterou zastupuje
na základě zákona nebo plné moci (střet
zájmů), povinen sdělit tuto skutečnost před
zahájením jednání orgánu obce, který má
danou záležitost projednávat. O tom, zda
existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje
tento orgán obce.
Podle § 8 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu
zájmů, ve znění pozdějších předpisů, je pak
veřejný funkcionář (kterým jsou mimo jiné
někteří členové zastupitelstva obce: všichni
dlouhodobě uvolnění členové, z neuvolněných pouze ti, kteří vykonávají funkci
starosty, místostarosty nebo člena rady)
3 téhož ustanovení se záměr nemusí zveřejňovat v případě pronájmu bytů a hrobových míst, v případě pronájmu nebo výpůjčky majetku obce na dobu kratší než 30
dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku
právnické osobě zřízené obcí. Jiné výjimky
z povinnosti zveřejnit záměr (např. v případě »narovnání« existujících právních vztahů
nebo je-li předem zřejmé, jaké osobě bude
nemovitost prodána nebo nelze-li očekávat jiné zájemce) zákon nestanoví, takže
ani v těchto situacích není obec povinnosti
zveřejnit záměr zbavena. Ve vámi uváděném
případě tedy bude nutné záměr zveřejnit.
V posuzované situaci půjde patrně o prodej částí stávajícího pozemku, takže ve zveřejněném záměru nezapomeňte tyto části
přesně vyznačit nejlépe údaji podle geometrického plánu, který se při prodeji části
pozemku bude každopádně muset pořídit
(jako součást záměru je vhodné zveřejnit
i kopii katastrální mapy se zakreslením
příslušných částí pozemku). Ve zveřejněném záměru ovšem není vhodné uvádět
osoby, o nichž obec uvažuje jako o budoucích kupujících, přestože lze očekávat,
že jiní zájemci o koupi nebudou. Pokud
by se ke zveřejněnému záměru přihlásili kromě vlastníků domů i další zájemci,
povinen při jednání orgánů územního samosprávného celku, ve kterém vystoupí
v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku
projednání věci by mu mohla vzniknout
osobní výhoda nebo újma anebo má-li
na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li
jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý. Oznámení se podává ústně v průběhu
jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování.
Co se týče nastupování náhradníků, lze
uvést, že pokud dojde z jakéhokoliv důvodu k uprázdnění mandátu člena zastupitelstva obce, podle § 56 zákona o volbách
nastupuje za tohoto člena náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí
podle § 45 odst. 5, a to dnem následujícím
po dni, kdy došlo k zániku mandátu (neníli náhradník, zůstane mandát uprázdněn
do konce funkčního období zastupitelstva). Skutečnost, že v mezidobí od voleb
dojde, jak uvádíte, ke zrušení místní organizace volební strany, která kandidátní
listinu podala, nemá podle mého právního
názoru na výše uvedený postup žádný vliv,
neboť základem pro nastupování kandidátů je kandidátní listina a pořadí kandidátů
na ní.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
bude na obci, resp. na jejím zastupitelstvu, aby na základě doručených nabídek
vybralo osoby, s nimiž smlouvu uzavře.
I kdyby však některý zájemce nabídl vyšší
kupní cenu než vlastníci domů, které stojí
na obecních pozemcích, neznamená to, že
by zastupitelstvo nutně muselo vybrat jeho
nabídku. Z ustanovení § 38 odst. 1 zákona
o obcích sice vyplývá povinnost obce počínat si při hospodaření se svým majetkem
s péčí řádného hospodáře, to ale neznamená, že jediným kritériem pro výběr zájemce
o uzavření smlouvy je nabízená cena. Obec
může zohlednit i jiné legitimní zájmy, a pokud v konkrétním případě přínosy převáží
nad nabízenou cenou, může vybrat i ekonomicky »méně výhodnou« nabídku (srov.
§ 35 odst. 2 zákona o obcích, podle něhož
má obec mj. pečovat o uspokojování potřeb
svých občanů). Takovým důvodem může
být právě snaha obce o narovnání majetkových poměrů mezi ní a vlastníky domů,
které se nacházejí na obecních pozemcích,
a s tím spojená snaha zamezit vzniku sousedských sporů, pokud by pozemek vlastnila jiná osoba, než je vlastník stavby na něm
stojící.
Takový legitimní důvod může obec
opravňovat i k prodeji pozemků za nižší
53
›
Právní Poradna
› než
obvyklou cenu, tedy např. i za uváděnou 1 Kč za 1 m2. Podle § 39 odst. 2 zákona o obcích sice musí být při úplatném
převodu majetku cena sjednána zpravidla
ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem,
nicméně zákon odchylku od ceny obvyklé
připouští za podmínky, že je zdůvodněna,
přičemž v posuzovaném případě důvod
pro odchylku nepochybně existuje. Je ale
vhodné, aby tento důvod byl výslovně vyjádřen v usnesení zastupitelstva, jímž bude
uzavření smlouvy schvalováno, nebo aby
byl alespoň zaznamenán v zápise z jeho
jednání.
Pokud by odchylka od obvyklé ceny nebyla odůvodněna (odůvodnitelná), byla by
totiž podle judikatury uzavřená smlouva
absolutně neplatná pro rozpor s § 39 odst. 2
zákona o obcích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. 28
Cdo 3950/2010, dostupný na http://www.
nsoud.cz).
Propadná kauce při
neuzavření smlouvy
n Naše město zveřejnilo na základě usnesení zastupitelstva záměr prodeje obecní
nemovitosti. Součástí zveřejněných podmínek bylo i složení nevratné kauce pro
případ odstoupení vybraného žadatele
od podpisu smlouvy, která měla zabránit zmaření prodeje ze strany účastníků »výběrového řízení« před uzavřením
smlouvy. Zastupitelstvem vybraný zájemce uzavření smlouvy skutečně odmítl
a zastupitelstvo následně zrušilo usnesení
o vyhlášení záměru i usnesení, jímž schválilo uzavření smlouvy s tímto zájemcem.
Jsme v popsaném případě povinni kauci
zájemci vrátit?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, ukládá obci
ve svém § 39 odst. 1 povinnost zveřejnit mj.
záměr prodeje nemovitého majetku. Záměr sám nemá povahu majetkoprávního
úkonu (např. návrhu na uzavření smlou-
Podpora
v nezaměstnanosti
a přivýdělek
n Při organizování voleb do krajských
zastupitelstev včetně práce ve volebních
komisích bychom chtěli zaměstnat i nezaměstané. Když jim ale obec zaplatí odměnu, nepřijdou kvůli tomu o podporu v nezaměstnanosti? Jak bychom měli v této
věci postupovat?
Stane-li se zaměstnanec nezaměstnaným, může se přihlásit na úřadu práce
do seznamu uchazečů o zaměstnání. Pokud úřad práce uchazeči nezprostředkuje
54
vy, veřejného příslibu apod.), ale představuje specifickou veřejnoprávní povinnost
informační povahy (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2010,
sp. zn. 28 Cdo 1383/2010). To znamená,
že ze samotného záměru nevyplývají obci
vůči třetím osobám (ale ani naopak) žádná
soudně vynutitelná práva ani povinnosti.
Právní povaha záměru nicméně nevylučuje, aby součástí zveřejněného dokumentu byly i další podmínky, za nichž má být
majetkoprávní úkon realizován, případně
další podmínky, které obec stanovila jako
povinné pro účast zájemců ve »výběrovém
řízení« (tedy jako povinné při posuzování
a výběru nabídek příslušnými obecními
orgány). Je tudíž možné, aby obec stanovila
jako jednu z podmínek i »propadnou kauci«, spočívající v nevratné záloze na kupní
cenu v případě, že vybraný zájemce odmítne kupní smlouvu uzavřít.
Je-li taková podmínka stanovena, lze mít
zato, že mezi zájemcem, který na tuto podmínku přistoupil a kauci uhradil, a obcí,
která jeho peněžní plnění přijala, vznikla
tímto jednáním nepojmenovaná dohoda
podle § 51 občanského zákoníku, jejíž podstatou je povinnost zájemce uhradit kauci,
na jejíž vrácení není za obcí stanovených
a zájemcem konkludentně akceptovaných
podmínek právní nárok (dohoda o propadné kauci). Podle občanského zákoníku totiž
mohou být právní úkony učiněny i jednáním (srov. § 34 a § 35 odst. 1 občanského zákoníku) s tím, že zachování písemné formy
je nutné jen, pokud tak zákon nebo dohoda
účastníků stanoví výslovně, což v případě
»dohody o propadné kauci« z žádného zákonného ustanovení nevyplývá.
Lze proto učinit dílčí závěr, podle něhož
stanovení propadné kauce ve shora popsaném smyslu možné je a nastanou-li podmínky předvídané obcí ve zveřejněném
záměru, nemá obec povinnost kauci vrátit
(za akceptovatelné však lze považovat »propadnutí« kauce jen vůči »vítězi« výběrového
řízení, nikoli vůči nevybraným uchazečům,
u nichž lze sotva nalézt legitimní důvod pro
její nevrácení).
V této souvislosti je ovšem nutné upozornit, že obec by si kauci měla ponechat
vhodné zaměstnání, bude mu poskytovat
podporu v nezaměstnanosti. Obdrží ji pouze tehdy, je-li zařazen do evidence uchazečů a jestliže mu úřad práce vhodné zaměstnání nezprostředkoval ani mu nezabezpečil
rekvalifikaci. Uchazeč musí dále prokázat,
že v posledních dvou letech jeho zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů trvalo nejméně 12 měsíců a byl po tuto
dobu důchodově pojištěn. Zde došlo k významné změně: ke zkrácení doby z 3 na 2
roky, v níž uchazeč musí splnit základní
podmínku pro vznik nároku na podporu,
kterou je účast na důchodovém pojištění
po dobu nejméně 12 měsíců ( § 41 odst. 1
zákona o zaměstnanosti).
Doba zaměstnání potřebná pro nárok
na podporu v nezaměstnanosti, alespoň
jen, pokud by zájemce odmítl akceptovat
podmínky smlouvy, které byly předem
uvedeny v záměru, nebo pokud by smlouvu zcela odmítl uzavřít. Naopak jestliže by
pouze nedošlo k dohodě o přesném obsahu smlouvy, aniž by se jednalo o podmínky,
které obec předem ve zveřejněném záměru avizovala, pak by právo obce »nevrátit«
uhrazenou kauci nevzniklo (v takovém případě nejde o odmítnutí uzavření smlouvy,
ale o nedosažení dohody o jejím obsahu).
V dotazovaném případě je však situace komplikovanější, neboť zastupitelstvo
zrušilo usnesení, jímž schválilo původně
zveřejněný záměr (obsahující podmínky
kauce) i usnesení, jímž vybralo zájemce
o uzavření smlouvy. Patrně však ani tato
pozdější revokace nemá za následek zánik
výše naznačené dohody o propadné kauci.
Tato dohoda totiž vznikla konkludentně
uhrazením ze strany zájemce a akceptací
této platby ze strany obce, přičemž podmínka předchozího schválení příslušným
orgánem obce ve smyslu § 41 odst. 2 zákona o obcích byla splněna tím, že dohodu
předem schválilo zastupitelstvo jako součást zveřejněného záměru. Pozdější zrušení schvalovacího usnesení přitom nemohlo
na existenci uzavřené dohody a tedy ani
na právním nároku obce na přijetí kauce
do svého majetku nic změnit, neboť revokace usnesení má v zásadě vždy učinky ex
nunc, zatímco zkoumání podmínek pro
platný vznik smlouvy, včetně podmínky
plynoucí z § 41 odst. 2 zákona o obcích, se
činí vždy podle stavu ke dni vzniku daného právního úkonu (a podmínka pro »propadnutí« kauce byla taktéž splněna před
zrušením usnesení zastupitelstvem, neboť
zájemce předtím jasně projevil svou vůli
smlouvu neuzavřít).
JUdr. adaM FUrEK
právník
po dobu 12 měsíců v posledních dvou letech, je v zákoně charakterizována tak, že
toto zaměstnání musí zakládat povinnost
odvádět pojistné na důchodové pojištění.
Zákon o zaměstnansoti zakládá vazbu
na důchodové pojištění po dobu 12 měsíců v posledních 2 letech. Jako zaměstnání
(náhradní doba) se např. posuzuje osobní
péče o dítě do čtyř let, pobírání invalidního
důchodu pro invaliditu třetího stupně, příprava na zaměstnání osoby se zdravotním
postižením, osobní péče o fyzickou osobu,
která je závislá na pomoci jiné osoby apod.
Tyto doby se nezapočítávají, pokud spadají
do doby zaměstnání a kryjí-li se navzájem,
započítávají se jen jednou.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti
nevznikne tomu uchazeči, který je požikvěten 2012
Právní Poradna
vatelem starobního důchodu, neboť tento
uchazeč je finančně zabezpečen z jiného
systému. Podporu by však dostal v případě, i kdyby měl nárok na starobní důchod,
tuto dávku by však nepobíral a stal by se
uchazečem. Nic však nebrání tomu, aby
občan pobírající starobní důchod by nemohl být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Uchazeč musí prokázat skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. To je možné zejména evidenčním
listem důchodového pojištění. Potvrzení
o zaměstnání (zápočtový list), potvrzení
o výši průměrného výdělku, doklad o výkonu jiné činnosti zpravidla neprokáže účast
na důchodovém pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná může skutečnosti
rozhodující pro přiznání podpory prokázat
potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu
pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Podle dřívější úpravy v zákoně o zaměstnanosti (před 1. lednem 2011) bylo
umožněno uchazečům o zaměstnání, aby
současně s pobíráním podpory v nezaměstnanosti vykonávali práci na částečný
úvazek (např. podle pracovní smlouvy nebo
dohody o pracovní činnosti), pokud měsíční výše jejich výdělku nepřesáhla polovinu
minimální mzdy, tedy čtyři tisíce korun.
Možnost pobírání podpory v nezaměstnanosti v souběhu s výkonem tzv.
nekolidujícího zaměstnání vedla podle
poznatků z praxe úřadů práce v některých
případech k účelovému jednání uchazečů o zaměstnání a jejich zaměstnavatelů.
Pokud zaměstnavatelé nemohli přidělovat
zaměstnancům práci v rozsahu stanovené
týdenní doby, dohodli se s nimi na ukončení pracovního poměru a většinou s nimi
zároveň uzavírali dohody o provedení práce na stejný druh práce. Tito zaměstnanci
se stali uchazeči o zaměstnání, při splnění
zákonných podmínek jim byla poskytována podpora v nezaměstnanosti, a přitom
u svého zaměstnavatele vykonávali tzv.
nekolidující zaměstnání. V některých případech uzavírali i nové pracovní smlouvy
Dočasné přidělení
zaměstnance
k jinému
zaměstnavateli
ru. Po dobu dočasného přidělení ukládá
zaměstnanci pracovní úkoly, řídit a kontrolovat jeho práci zaměstnavatelem, k němuž byl zaměstnanec přidělen. Tento zaměstnavatel rovněž zajišťuje přidělenému
zaměstnanci příznivé pracovní podmínky
a bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu
práce. Nesmí však vůči přidělenému zaměstnanci činit jménem zaměstnavatele,
který zaměstnance dočasně přidělil, právní
úkony.
Mzdu nebo plat, popřípadě náhradu cestovních výdajů zaměstnanci poskytuje zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně
přidělil, přičemž zákoník práce současně
nevylučuje dohodu o tom, že výše uvedené
náležitosti bude poskytovat zaměstnavatel,
ke kterému je zaměstnanec přidělen. Zaměstnavatelé mohou rovněž uzavřít dohodu o tzv. refundaci poskytnutého plnění.
I při dočasném přidělení může být zaměstnanec vysílán zaměstnavatelem, k němuž byl přidělen, na pracovní cesty k plnění pracovních úkolů.
Nespornou předností dočasného přidělení zaměstnance z hlediska flexibility
je plné využití pracovní síly na pracovním
trhu. Výhodou je rovněž pokračování výkonu práce u jiného zaměstnavatele v případě, kdy zaměstnavatel dočasně nemá pro
zaměstnance práci.
n Dočetla jsem se, že novela zákoníku
práce umožňuje zaměstnavateli dočasně přidělit svého zaměstnance k jinému
zaměstnavateli. Zajímalo by mě, zda je
to pravda a za jakých podmínek to bude
možné?
Právní úprava předtím skutečně neumožňovala zaměstnavateli, aby dočasně přidělil svého zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Dočasné přidělení mohly provádět
pouze agentury práce, a to na základě povolení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Praxe však prokázala potřebnost »institutu
dočasného přidělení« při spolupráci mezi
zaměstnavateli. Proto novela zákoníku práce umožňuje dočasné přidělení zaměstnanců mezi zaměstnavateli, přičemž podmínky
přiděleného zaměstnance nesmí být horší
než pracovní podmínky srovnatelných zaměstnanců zaměstnavatele, ke kterému byl
zaměstnanec dočasně přidělen.
Zákoník práce nově stanoví, že kromě
agentur práce může dočasné přidělení
provádět na základě dohody též zaměstnavatel, přičemž zákon stanoví podstatné náležitosti dohody. Pro zaměstnavatele však
na rozdíl od agentury práce jde o činnost
nevýdělečnou, za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí
být poskytována úplata.
Z důvodu zamezení zneužívání institutu
dočasného přidělení (s výjimkou agentury
práce) zákoník práce umožňuje dočasně
přidělit zaměstnance až po uplynutí šesti
měsíců ode dne vzniku pracovního pomě-
květen 2012
Výpověď zaměstnance
v souvislosti
s přechodem práv
Zákoník práce počítá s výjimkou v délce výpovědní doby, co se týká výpovědi
v souvislosti s organizační změnou u zaměstnavatele. Chtěla bych proto znát po-
s odloženým nástupem do zaměstnání
po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti. Toto jednání sice nebylo v rozporu
s žádným právním předpisem, nicméně
docházelo k únikům na daních a na sociálním a zdravotním pojištění. Odvody pojistného nadále prováděl úřad práce a zaměstnavatel přitom tuto povinnost neměl.
Tím stát přicházel o značně vysoké částky.
Zákon o zaměstnanosti nyní neumožňuje
možnost přivýdělku vedle podpory v nezaměstnanosti, a to v jakékoliv výši.
Pokud by členem volební komise byl zaměstnanec, který je v pracovním poměru,
jednalo by se u něj o jiný úkon v obecném
zájmu a dostal by pracovní volno s náhradou mzdy od svého zaměstnavatele.
JUdr. LadISLav JoUZa
právník
drobnosti a o které případy jde?
Novela zákoníku práce nově umožňuje
zaměstnanci, který nechce přejít k zaměstnavateli, na kterého přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nebo
výkon práv a povinnosti z pracovněprávních vztahů k jiné organizační složce České
republiky, a který proto jednostranně končí
svůj pracovní poměr ještě před tímto přechodem, aby výpovědní doba v tomto případě skončila nejpozději dnem předcházejícím dni převodu.
Má-li zaměstnanec o svém dalším pracovním uplatnění jinou představu, není
možné od něho spravedlivě požadovat,
aby jeho pracovní poměr přešel na jiného
zaměstnavatele. Rozváže-li zaměstnanec
pracovní poměr výpovědí v souvislosti
s předpokládanou organizační změnou,
skončí dnem, který bude předcházet dni
nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného
zaměstnavatele nebo s přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních
vztahů na jinou organizační složku České
republiky.
I nadále platí, že byla-li dána výpověď,
skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby a výpovědní doba musí být stejné pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí
kromě výše uvedené výjimky nejméně dva
měsíce. Nově se stanoví, že výpovědní doba
smí být prodloužena jen smlouvou mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem a tato
smlouva musí být písemná.
n
Mgr. oLGa BIČáKová
55
ServiS
KALENDÁRIUM
n 24. 5., Praha 1, ČSVTS
Aplikace zákoníku práce v soudní
praxi se zaměřením na ÚSC
Předseda senátu Nejvyššího soudu ČR
JUDr. Ljubomir Drápal vysvětlí problematiku pracovně právních vztahů ve veřejné správě s důrazem na judikáty Nejvyššího soudu v této oblasti ve vztahu
k územním samosprávným celkům.
Více na: www.municipal-centrum.cz.
n 24. 5., Praha 9, budova TIC ČKD
Stavební zákon – územní řízení a stavební řád
Obsahem školení budou aktuální novely zákona č. 183/2006 Sb. a stav přípravy nového stavebního zákona se zaměřením především na stavební řízení
a územní řízení, ohlašování a povolování staveb, vznik práva k užívání stavby,
odpovědnost osob při přípravě, realizaci
a užívání stavby, atd..
Více na: www.studioaxis.cz.
30. 5., Praha 7, Vydavatelství Economia, a .s.
Elektronické aukce
Seminář je zaměřen na seznámení
s nástroji pro provádění elektronických
výběrových řízení, především s elektronickými aukcemi, jejich přínosy a praktickými ukázkami jejich využití v nákupu. Zabývá se strategiemi a možnostmi
jejich použití pro optimalizaci nákupů
a dosažení úspor a je určen všem pracovníkům podílejícím se na přípravě zadání
a realizaci výběrových řízení na nákup
materiálu, služeb, oprav a investic.
Více na: http://economia.ihned.cz.
n
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Regionservis, s.r.o.
Tomáš Kuba –
ETC.TRADING
ABF, a.s.
MT Legal s.r.o.
Komerční banka
Bison&Rose s.r.o.
ASSECO Solutions, a.s.
CEVRO Institut, o.p.s.
Česká spořitelna
DEKONTA, a.s.
Martin Musil
AŽD Praha s.r.o.
VEOLIA VODA ČR, a.s.
ČSOB
56
TEL.
240 200 272
608 555 777
222 866 555
800 521 521
800 207 207
724 393 793
800 300 300
FAX
-
STR.
1
3
5
222 866 546
9
11
15
17
19
23
25
33
39
3.obálka
4.obálka
Foto: archiv
n 15. 5., Hotel Kurdějov (okr. Břeclav)
Jak na veřejné zakázky po 1. 4. 2012?
Odborný seminář je určen výhradně pro zástupce obcí a měst. Praktický
a srozumitelný výklad se vzory usnesení
orgánů obce odpoví i na otázky, na něž
se ještě dnes obávají odpovídat i úředníci ministerstev.
Více na: www.municipal-centrum.cz.
Již druhý ročník Akademie zateplování pořádaný společností Knauf Insulation potvrdil rostoucí zájem odborné veřejnosti o problematiku izolací. Hlavním tématem
přednášek byla nová a chystaná legislativa, zateplovací systémy fasád, zateplení střech,
podlah a podhledů (na snímku je jedna z praktických ukázek). Odbornou garanci
nad akcí převzal doc. Ing. František Kulhánek, CSc. z katedry konstrukcí pozemních
staveb Stavební fakulty ČVUT v Praze. Akademie se postupně uskutečnila v Ostravě,
Brně, Hradci Králové a Praze. Absolvování bezplatné akce je hodnoceno jedním bodem
v rámci celoživotního vzdělávání ČKAIT (více na www.akademie zateplovani.cz). /sk/
Strategické
plánování a řízení
v obcích
Tematická sekce Národní sítě Zdravých
měst (NSZM) věnovaná strategickému
plánování a řízení se uskuteční 10. května
v prostorách Českého svazu vědeckotechnických společností v Praze na Novotného
lávce. Účastníci akce se seznámí s osvědčenými metodami a zkušenostmi, jež lze
využít při přípravě či aktualizaci strategií
rozvoje ve městech, obcích a regionech.
Představí se konkrétní ukázky z praxe Dobříše, Chrudimi či Újezda nad Lesy. Jistě zaujme i prezentace toho, jak naložit s přípravou strategie v malé obci – prezentovat svůj
postup bude starosta obce Křižánky. Seminář je určen zejména zástupcům územních
samospráv a všem dalším zájemcům z řad
odborné i laické veřejnosti.
Více informací o akci včetně registrace je
na: http://zdravamesta.cz/index.shtml?ap/sk/
c=r2221601n.
Kam na školní
výlet, poradí
projekt z jihu Čech
Kam na výlet poradí školám projekt Jihočeské centrály cestovního ruchu a Regionálního sdružení Šumava. Díky tomuto
projektu vznikl průvodce s mapou, pracovní listy a DVD s tipy nejen na školní výlet
po Jihočeském kraji, ale i Dolním a Horním
Rakousku. Průvodce s mapou, ale také pracovní listy a DVD byly rozeslány do středních a základních škol v Jihočeském kraji
a v krajích sousedních. Kromě turistického
průvodce s mapou doplňuje soubor materiálu také DVD, které představuje jednotlivé
cíle vytipovaných výletních míst. Set doplňuje celkem 60 didaktických listů, po dvaceti pro první a druhý stupeň základních
škol a pro střední školy. Je v nich uveden
nejen zajímavý výklad o navštíveném místě,
ale také sada otázek a úkolů, které zejména
školákům a studentům pomohou se zapamatováním důležitých údajů a zajímavostí.
Projekt byl financován z Programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013 a z prostředků Jihočeského kraje. Spolupracoval na něm také
odbor kultury a památkové péče Krajského
úřadu Jihočeského kraje, Národní památkový ústav a rakouští partneři.
Více informací o projektu je na: www.jiznicechy.cz/skolnivylety a www.skolni-vyle/sk/
ty.isumava.cz.
Konference
o financování
památek
Už 29. května 2012 pořádá Institut pro památky a kulturu, o. p. s. v klášteře dominikánů v Praze konferenci o financování
památek, jejímž cílem je informovat majitele a správce památek o dostupných možnostech a novinkách v oblasti financování
obnovy památek. Na konferenci jsou zváni
majitelé a správci památek z řad obcí, státních institucí, církví a dalších, kteří chtějí
načerpat inspiraci v oblasti financí, a to nejen co se týká dotací, ale i dalších možností,
jako např. adopce památek nebo jejich samofinancování.
Více informací o akci a možnosti registra/sk/
ce je na: www.mamevybrano.cz.
květen 2012
Za vodou
pro vás
je mnoho
práce od nás
V
České
republice
má každý
občan právo
na přístup k pitné vodě. Toto právo
je zajištěno formou
veřejné služby. Celkem
3,8 milionů obyvatel ČR pitnou vodu dodává skupina Veolia
Voda díky svým 5284 zaměstnanců,
kteří zajišťují nepřetržitý provoz. Všechny
společnosti skupiny Veolia Voda poskytují svým
zákazníkům stejně kvalitní služby, chovají se odpovědně
k životnímu prostředí a komunitám v regionech, kde působí.
Pověření k provozování vodárenské infrastruktury udělují její vlastníci, místní samosprávy, které rozhodují o způsobu využití infrastruktury a stanovují cenu vody. Veolia Voda zajišťuje, aby voda u vás doma
byla vždy kvalitní, hygienicky nezávadná a její dodávky byly nepřetržité.
Všechny naše činnosti vyžadují kompetentnost, speciální znalosti
a dovednosti, stále dokonalejší technická řešení a investice do
moderních technologií. Musíme trvale prohlubovat znalosti o ochraně
přírodních zdrojů, aplikovat stále účinnější pracovní postupy
při výrobě pitné vody. Stejně pečlivě se staráme o odvádění
a čištění odpadních vody, které vracíme zpět do přírody.
Ročně pro vás vyrobíme více než
272 mi lionů m 3 vody a vyčistíme
přes 341 mi lionů m 3 vody
odpadní.
www.veoliavoda.cz
Váš dodavatel vodohospodářských služeb
VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. • Pařížská 11 • 110 00 Praha 1
Pražské vodovody a kanalizace, a.s., Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., VODÁRNA PLZEŇ a.s., MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s., 1. SčV, a.s., Královéhradecká provozní, a.s., Středočeské vodárny, a.s., Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o., RAVOS, s.r.o., VODOSPOL s. r. o.
MO001297
MO001241-2

Podobné dokumenty

50+ Aktivně

50+ Aktivně dobrovolnictví je i program Aktivní stáří. Tento program má za cíl rozšířit povědomí o aktivním stárnutí na úrovni místních komunit a aktivizovat starší lidi v rámci lokálních společností.

Více

odpady a obce

odpady a obce Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zast...

Více

přátelská veřejná prostranství a parky

přátelská veřejná prostranství a parky economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka: Mgr...

Více

Lobbing v Evropě - Transparency International

Lobbing v Evropě - Transparency International Tato zpráva zkoumá stávající praxi v oblasti lobbingu a pokusů o jeho regulaci v 19 evropských zemích a v rámci tří hlavních evropských institucí.2 Vychází v době, kdy se důvěra veřejnosti ve vládn...

Více

obce a odpady - Mechanizace zemědělství

obce a odpady - Mechanizace zemědělství e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr....

Více

Scientia 3_11.indd

Scientia 3_11.indd Mgr. Petr Kraus, předseda představenstva NEWTON College, a. s. prof. Ing. Václav Kubišta, CSc., Metropolitní univerzita Praha, o. p. s. MUDr. Jan Mojžíš, rektor a místopředseda představenstva NEWTO...

Více

Červen/Červenec - Centrum pro studium demokracie a kultury

Červen/Červenec - Centrum pro studium demokracie a kultury klauzule o tom, že struktura daně by byla odvislá od environmentálních kritérií; vozidla s nižší produkcí CO2 by byly zvýhodněna. Ekoznačení produktů z ryb • Evropská komise 29. června zahájila dis...

Více