OISoviny83 - hlubucek.net

Komentáře

Transkript

OISoviny83 - hlubucek.net
č. 83
Březen 20122
možno nalézt též na http://hlubucek.net
Jen pro vnitřní
vnit
potřebu OIS!
O I S†O V†I N Y
Nepostradatelný informa
informační a inspirační
ní zdroj pracovníků
pracovník býv. OIS
Slovo úvodem
Lidé obrátili naruby sedm hlavních hhříchů a vyhlásili
je za ctnosti:
- pýchu nazvali zdravým sebev
sebevědomím
- lakomství zákonem ekonomiky
- smilstvo zdravým biologickým instinktem
- nestřídmost
dmost vyšší životní úrovní
- surovost, závist a nenávist bojem o spravedlnost a
politickou svobodu
- hněv rozhořčením
ením nad názory druhých
- lenost nazvali filozofickým postojem od Michala
Motto
Když mnohomluvná žena ne
neříká nic, její
mlčení
ení je ohlušující.
Z citátů,
ů, reklam, inzerát
inzerátů a…
„Neříkej
íkej hop, ani když jsi přeskočil. Nejdřív se
podívej, do čeho
eho jsi skoč
skočil“.
„Šachy jsou velmi dobrá hra, ale na strávení volné
chvíle je mnohem lepší DÁMA“.
„Ženy jsou jako oheň.. Taky dobrý sluha, ale zlý pán
pán“.
„Stárnutí
Stárnutí je práce na celý úvazek
úvazek“.
„Jeden
Jeden dnešek má cenu dvou zít
zítřků“.
„Polovina
Polovina pravdy je vždy velkou lží!
lží!“
Víte, že?
•
Přibývá přírodních katastrof?
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6077
•
Muži se budou očkovat
kovat vakcínou proti rakovin
rakovině
děložního krčku a ne kvůli ženám.
http://osel.cz/index.php?clanek=5954
•
DRACO univerzální zbraní proti virům?
http://osel.cz/index.php?clanek=5835
•
Ukládání dat v pouhých 12ti atomech
http://scienceworld.cz/aktuality/ukladani
http://scienceworld.cz/aktuality/ukladani-dat-vpouhych-12-atomech
atomech-6674
•
Skotský kontroverzní pivovar BrewDog tvrdí, že
uvařil nejsilnější
jší pivo na sv
světě. Tactital nuclear
penguin,, jak se nová zna
značka jmenuje, má
rovných 32 objemových procent alkoholu, čímž
překonal dřívější
jší rekord, který drželo nněmecké
pivo Schorschbraer s 31 procenty alkoholu.
Tmavé pivo zrálo bezmála jeden a ppůl roku v
sudech od whisky a ppak bylo skladováno tři
týdny při teplotě -20
20 C, aby se ješt
ještě zvýšil objem
alkoholu.
•
Největší přírodní
rodní prsa na sv
světě má padesátiletá
Američanka
anka Annie Hawkins – Turner z Atlanty.
Tento titul byl v Guinessov
Guinessově knize rekordů
potvrzen již v roce 1999. Každé její ňadro váží
14 kilogramů a velikost její podprsenky je
72ZZZ. Kdo by přesto chtěl vidět:
http://www.svetovanej.cz/nejvetsi
http://www.svetovanej.cz/nejvetsi-prsa-na-svete/
•
Tuberkulóza začíná
číná zase zlobit
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6090
Pravicový, liberální chem.inž. občasník.
ob asník. Založeno r. 1996
partii. Nechybí ani informace o následném procesu se
střelcem
elcem Jackem McCall, který byl ob
oběšen. V
městečku
ku asi nemají moc rádi RV campery, protože
jsme nemohli nikde zaparkovat, až jsme riskli
parkoviště pro hosty jednoho zdánliv
zdánlivě mrtvého
motelu. Za městem přijíždíme
ijíždíme v 9:30 k bývalému
zlatému dolu Broken Boot Gold Mine
Mine, hlásajícímu
(jak jsme už viděli několikrát),
kolikrát), že jde o nejznám
nejznámější
zlatý důl na světě, dnes sloužícímu
oužícímu jako muzeum
($4.5/os.). Dovnitř nejdeme, zato se vrháme k
opuštěným žlabům
m ve kterých nněkdy provádějí
divácké rýžování zlata se zaručeným
eným výsledkem. Po
mnohaminutovém cáchání v ledové vod
vodě nacházíme
v písku na dně 3 nepatrné zlatinky. Protože jso
jsou proti
písku těžké,
ké, je obtížné je dostat nahoru. Nakonec je
silou vtlačím do kůžee prstu, opatrn
opatrně prst obrátím a
vyzdvihnu. Jsme teď tedy opravdovými zlato
zlatokopy.
V těsném sousedství je ještě obdobné m
městečko Lead,
kde se dnes ještě skutečně těží
ží olověná ruda.
Projíždíme městečkem
kem Sundance, kde žil část života
slavný Sundance Kid a které vděč
ěčí za své jméno
slunečním tancům
m místních indián
indiánů. V poledne se
konečně dostáváme k hlavnímu dnešnímu cíli, na
který jsme velmi zvědavi – Devils Tower
Tower, neboli
ďáblově věži, tyčící
ící se 386 m nad terénem, kterou
známe ze známého scifi filmu Blízká setkání ttřetího
druhu.. Je to také posvátné místo Indián
Indiánů. Již při
přibližování působí
sobí velmi impozantn
impozantně a nezvykle. Je
to souvislý velký sloup vyvřeliny,
eliny, která se ppůvodně
nedostala až na povrch a ztuhla. Po oderodování
okolní horniny nyní ční několik
kolik set metr
metrů nad krajinu.
Při trailu okolo úpatí věžee vidíme i spálené stromy,
indiánské modlitby ve formě červených
ervených stužek a
dalších svazečků připevněných
ných na lesní ke
keře,
horolezce, který se pachtí v horní polovin
polovině věže i
zbytek dřevěného starého žebříku
ku v jednom z
lezeckých komínů. V lesním stínu je i to horko
snesitelnější
jší a celá procházka necelé dv
dvě míle je velmi
příjemná.
jemná. Ve visitor centru se dozvídáme, že na
vrcholku věže je plošina velikosti
likosti fotbalového hhřiště,
kde žijí hlodavci, ptáci a hadi. V r. 1941 ppřistál na
vrcholku věžee známý parašutista, nepoda
nepodařilo se mu
však slézt dolů po laně a tak musel čekat na vrcholku
6 dní, než se podařilo
ilo zorganizovat záchrannou
horolezeckou výpravu. Stěny
ny útvaru jsou skute
skutečně
velmi strmé, tvořené
ené jakoby pruhovanými krystaly
ztuhlé vyvřeliny (obdoba čedičových
ových varhan v sev.
Čechách). V horní třetině značněě více erodují a
postupně se rozpadají. Indiáni ovšem nalezli mnohem
poetičtější vysvětlení. Kdysi dávno honil v lese velký
medvědd indiánské dívky. Ty, když vid
viděli, že nemohou
uprchnout vyskočily
ily na malou vystouplou skálu a
modlily se k ní, aby je zachránila. A skute
skutečně, skála
začala růst
st a stoupat k nebi. Vzteklý medv
medvěd se na ni
Ďáblova v
věž
Ve Sturgisu musíme vzít další drahý benzín
($1,639/gal) a říkáme
káme si, že pojmenování stát
států Sev. a
Již. Dakota není nejvýstižn
nejvýstižnější. Ten jižní zdejší stát
bychom nazvali Lakota, nejen podle kmene indián
indiánů
(Lakotové neboli Siouxové), ale i podle ceny benzinu
a ten severní by mohl být jen Dakotou, podle kmene
Dakotů.. Ve starobylém m
městečku Deadwood na Main
street v Eagle Bar nacházíme figurální rekonstrukci
zdejšího zastřelení
elení slavného desperáta Wild Billa
(vlastním jménem J.B.Hickok) odzadu ppři karetní
marně snažil vylézt a svými obrovskými drápy jen
podrápal její stěny do současného
asného vzoru. Dívky
vystoupaly až k nebi a stali se souhv
souhvězdím na noční
obloze. V podvečer ve městečku
ku Sheridan odesílám
třetí E-mail
mail a v okolí sledujeme kouzelnou hru
nízkých a vysokých ocelově šedomo
šedomodrých mraků v
kombinaci se zelenými rozlehlými pastvinami. Spodní
hladina mraků je neobvykle nízká a je to snad tím, že
se sami nacházíme výše, než jsme bběžně zvyklí u nás.
Ano obloha se zatáhla a začíná
ná pršet, i když ochlazení
není velké a přijímáme to jako
ko úlevu. Jak ppřejíždíme
večer
er z Jižní Dakoty do Montany je obloha celá hustě
hust
zatažená mraky, ze kterých se valí liják a občas
ob as se i
zableskne. Desítky mil jedeme krásně
krásn zelenými,
zelen
zaoblenými kopečky
kope ky pastvin, na kterých se tu a tam za
deště krčí nebo i pase dobytek. Ale nikde ani stopa po
lidech nebo lidském obydlí. Konečně
Kone
se objevuje
náznak civilizace a my přijíždíme
p ijíždíme k dalšímu cíli –
městečku Little Big Horn,
Horn který vděčí za své jméno
stejnojmenné, stále se zde kroutící řece.
ece. Lehce
nalézáme indiánské
indi
tržiště a odbočku
ku k parku bojiště.
bojišt
Tam je ale cedule, že otevřeno
otev eno je jen do 20. hodiny,
teď je po dvaadvacáté a opodál stojí ranger s autem.
Tak tam ani nezabočujeme
nezabo ujeme a jsme znepokojeni, když
ranger jede chvíli za námi. Hledáme totiž vhodné
místo pro nocování. Nakonec po malé objížď
ďce ho
nacházíme na parkovišti zvláštní budovy, něco
n co mezi
hotelem a nemocnicí. Z počátku
po tku spánku nás vytrhne
rádio naplno puštěné
pušt né hned vedle našeho camperu. To
jen sousední automobilista měl
m l hlasitost naplno, když
chtěll nastartovat
nastartovat a rádio samo spustilo. Trvalo snad
půll minuty, než se mu podařilo
poda
najít ovladač.. Přes
P
noc nám bubnuje déšť
déš na střechu
echu camperu, ale ráno je
obloha zase jasně
jasn modrá. Kolem budovy se pohybují
uniformované ženy a staří
sta lidé na pojízdných křeslech,
eslech,
asi rehabilita
ehabilitační ústav čii americká verze domova
důchodců??
Konec generála Custera
Ráno netrpělivě
netrpě
vyrážíme na Little Big Horn
Battlefield NM,
NM což je druhé nejnavštěvovan
vovanější
bojiště ve státech, hned po Gettysburgu z obč
občanské
války. Po krátké prohlídce visitor centra a muzejních
vitrín je na terase úvodní slovo mladého rangera,
kterým je indián z kmene Crow (vran a 66% indiánů
indián
tohoto kmene dnes zná svůj
sv původní
vodní jazyk), jak sám
dodává absolvent historie z univerzity v Santa Fe. Je
velmi zajímavé slyšet líčení
lí
bitvy
vy z úst indiána
oblečeného
eného ve státní uniformě.
uniform Zběhlo
hlo se zde zhruba
toto: Bělošští
lošští zlatokopové a osadníci pronikali po tzv.
Bozemanov stezce
Bozemanově
ce do Montany za zlatem a od
r. 1874 i do Black Hills v samém srdci indiánské
rezervace. Tím přetínali
p
migrační prostory
tory stád
bizonů,, na kterých byli indiáni existenčně
existen
závislí a ti
se bouřili.
ili. Generál (Lt.Col.) George Armstrong Custer
měll zprávy z ledna, že se na tomto místě
míst shromáždilo
nějakých
jakých 600 Indiánů
Indián (kteří měli
li ultimátum vlády, aby
se vrátili do svých rezervací),
rezervací připravených
ipravených k odboji.
V červnu
ervnu r. 1876 sem přitáhl
p itáhl s 620 vojáky 7. kavalerie
a 3 indiánskými scouty (zvědy)
(zv dy) z kmene Crowů.
Crow Ti
již ze vzdálenosti 11-15
11 15 mil zpozorovali velký
indiánský tábor za řekou
ekou Little Big Horn a velká stáda
koní a varovali generála. Skutečně zde vyrostla
největší
tší
indiánská vesnice historie na velkých
planinách. Jen počet
po bojovníků byl asi 2000 a k tomu
ženy, děti
ti a starci. Duchovnímu vůdci
v dci Sedícímu
Býkovi (Sitting Bul) se zde podařilo
poda ilo shromáždit velké
kmeny Lakotů
Lakot (Siouxů) a Cheyenů, spolu některými
kterými
menšími kmeny (Uncpapa, Blackfeet, Ogiala, Brule ),
vojenským velitelem indiánů
indián však byl Gall. Custer byl
však voják každým coulem a i za změněné
zm né situace se
rozhodl rychle zaútočit,
zaúto it, aby mu indiáni neunikli.
Tragicky rozdělil
rozd
svoji kavalerii na tři části.
sti. Ta první,
pod vedením majora Marcuse Reno odpoledne 25.
června
ervna 1876 zaútočila
zaúto
na vesnici na levém křídle.
dle. Byla
však za velkých ztrát odražena, nucena ustoupit do
lesíka a pak zahnána přes
p
řeku
eku na pahorek. Z vesnice
vyjíždějí
jí indiánští
indiá
bojovníci včetně náčelníka
elníka Crazy
Horse a obkličují
obkli ují rozptýlenou sedmou kavalerii,
včetně pravého křídla
k dla gen. Custera, který se ani
nestačil přřipravit
ipravit k útoku. Nyní se se svými muži
zoufale brání v oblacích prachu na vršku malého
pahorku, kam se v obraně
obran stáhl. Netrvalo to dlouho,
podle indiánských účastníků
ú
tak dvě, max. třii hodiny
(je zajímavé, že indiáni neznali hodiny a jejich
měřítkem
tkem bylo kolik by se čeho
eho dalo sníst za tuto
dobu) a tak tam dodnes leží spolu se svými 210
vojáky, jak naznačují
nazna
vybělené
lené náhrobky. Ten jeho je
tmavší. Hned vedle je kamenný pomník 7. kavalerie a
přes
es cestu cedule, která oznamuje, že zde bude stát
také indiánský memoriál této bitvy, který postaví
indiánská nezisková organizace ze sbírek. V
devadesátých letech si indiáni na presidentu Bushovi
vymínili i přejmenování
ejmenování celého místa, které se do té
doby nazývalo Custer Battelfield
Battelfield. Déle než Custer
vzdorovalo levé křídlo
dlo majora Reno, jejichž výst
výstřely
umlkaly a životy pohasínaly až do druhého dne. Ješt
Ještě,
než došlo k nejhoršímu,
u, poslal gen, Custer mladého
sedmnáctiletého scouta (zvěda) z kmene Crowů
jménem Curly se zprávou k hlavnímu jádru armády.
Prošel a armáda gen. Terry dorazila až po dalších
dvou dnech, aby nalezla mrtvoly a zachránila jen část
z obklíčené
ené jednotky majora M.A. Reno a kpt. F.W.
Benteena z které padlo 53 muž
mužů a 52 bylo zraněno.
líbil salátový bar, kde bylo spousta zeleniny, ale i
dresinků a broskvový kompot. Kolem osmnácté
hodiny projíždíme větším městem
stem Billings, které je
městem zeleně a malých rodinných domk
domků, přesto, že
má na okraji i rafinerii Conoco. Na jedné ulici vidíme
náhle stát a blikat čtyřii policejní vozy. Muži zákona se
točí kolem zřejmě ukradeného červeného
erveného spor
sporťáku a
snaží se přimětt služebního psa zachytit nnějakou stopu.
Šplháme se na zlom nad městem,
stem, kde je i letišt
letiště a
pokračujeme
ujeme dále Montanou, ve které oproti
Wyomingu přibylo
ibylo v prérii míst s jehli
jehličnatým
porostem. Jsme poněkud
kud znepokojeni, když za námi
vyjíždí na krajnici číhající
hající policejní vvůz, nepochybně
vybavený radarem, ale naštěstí
stí je to planý poplach.
Ostatně Pavel se preventivně snaží dodržovat
dopravní předpisy
edpisy a rychlostní limity. Jen často
využíváme odbočování vpravo na ččervenou o kterém
nemáme stoprocentní jistotu zda a kdy platí. Ve
Večeříme
obložené chleby na plácku, který se ukázal být
zbořeništěm
m bývalé pumpy ve vesnici, která ppůsobí
dávno vyhynulým dojmem, i když za okny poloviny
domků jsou ještě záclony. Nikde ani živá
živáčka.
K večeru se opět oblaka mění
ní v souvislou vrstvu a
přinášejí déšť.. Nocujeme na rest area 20 mil ppřed
Great Falls.
Z cestovního deníku „Amerika tentokrát nejen
v pantoflích“.
Umíme
e si vládnout sami?
Ztráty indiánů činily
inily asi 100 muž
mužů. Indiáni po svém
vítězství pochopitelně ne
nečekali a rychle se rozptýlili.
Jejich později
ji pochytaní ná
náčelníci skončili ve vězení.
Dnešní bojiště zaujímá pásmo dlouhé ppět mil, vede po
něm
m asfaltová silnice se zastávkami a vysv
vysvětlivkami u
pomníčků a významných míst. Také travní trail, ale
ten byl po noci blátivý a pak je tu prý spousta
chřestýšů… Za visitor centrem je nněkolik indiánských
vigvamů s ukázkou
kázkou výbavy jejich i voják
vojáků. Následuje
upravený klasický vojenský hhřbitov s několika sty
vzorně v řadách
ch poskládaných a vyrovnaných bílých
pomníčků.. Ale tyto hroby, jak nás upozornil ranger,
nemají se zmíněnou
nou bitvou nic spole
společného. Leží zde
vojáci padlíí v dalších poty
potyčkách s indiány, ale i z obou
světových
tových válek a dokonce i Vietnamu. V 13:30 se už
nacházíme v městečku
ku Hardin, na jehož kraji mají
hezké visitor center s muzeem skanzenem, který
ukazuje život na samém za
začátku tohoto století, včetně
kovárny, školy, nádraží i ordinace praktického léka
lékaře.
Tehdy zde žilo 1770 obyvatel. Dámy v centru jsou
sdílné a tak se s nimi dávám do řeči a také se ptám,
kde bychom mohli ochutnat nejlepší steak. Dostávám
plánek města se čtyřmi
mi vyzna
vyznačenými místy a tak
nečekáme a vyrážíme. První místo se nám zdá ppříliš
konvenční a tak obědváme
dváme v restauraci se jménem
Larian Country Kitchen a za svých $10.95 dostáváme
každý rajskou polévku, salát dle výb
výběru a zákaznicky
propečený
ený steak, tak ttřícentimetrový. Tedy skoro
každý. My jsme si vybrali Ribeye steak, ale Naďa
zvolila následující řádek
dek menu, něco jako Well done
grand shrimp steak,, z čehož se nakonec vyklubali
velké osmažené krevety. Ale i my se steakem
zápasíme, musíme ostrým nožem, který jsme k tomu
dostali ořezat
ezat okrajové šlachovité části. K němu máme
jeden velký brambor va
vařený ve slupce, který se
rozkrojí, za tepla potřře máslem a vyjídá zevnitř.
Nebylo to špatné, ale steaku na mesquitu z Arizony se
to nevyrovnalo. Místnost je na st
stěnách vyzdobena
historickým kuchyňským
ským ná
nářadím, kuchyně je
částečně součástí
stí místnosti. Číšnici, typické
Američance
ance tato strava podle rozm
rozměrů zřejmě svědčí
a chutná. Pokradmo sledujeme i ostatní strávníky, tu
ženy z domácnosti, tu spíše popelá
popeláře a žasneme nad
jejich technikou stolování, kdy neváhají využívat i
holé ruce. Dodnes lituji, že jsem nevytrval v pohledu
na jednu starší ženu, která si na talí
talíři připravila
hamburger o výšce přřes deset centimetrů. Zřejmě
musela mít čelisti
elisti jak krokodýl. Nejvíce se nám al
ale
Příliš
liš dlouho jsme byli jen malou sou
součástí velkých
státních útvarů a tak je na místě otázka, jestli jsme tím
neztratili schopnost si sami vládnout? N
Několik set let
to byla Habsburská monarchie, byť poměrně laskavá,
osvícená a ne příliš mstivá. Ale nebyla naše a hráli
jsme tam jen podružnou roli a tak jsme byli jedním z
hlavních iniciátorů jejího rozbití ve chvíli její agonie
po prohrané světové
tové válce. P
Přišla euforie ze
samostatnosti a zlatá léta První republiky, kdy nám to
šlo poměrně dobře. Měli
li jsme schopné elity, ale
bohužel nám nebyl dopřánn dostatek času k dospělosti
a zakotvení naší demokracie. Nejprve ude
udeřila světová
hospodářská
ská krize a pak Hitler. Následn
Následně jednu
totalitu vystřídala
dala druhá a naše samostatnost se stala
postupně jen formální.
rmální. Nedostalo se nám tedy do krve,
že stát je náš a pro nás. Že stojí za to si ho budovat a
bránit. Vždy to byli je ti „oni“, kte
kteří nám vládli a
nařizovali. Oni tvořili
ili zákony a tak jejich porušování
bylo všeobecně ospravedlnitelné a získalo nádech
odboje. V nedávné totalitě bylo „všechno všech“, což
zlikvidovalo poslední zbytky úcty k majetku.
Postupně jsme se stali takovým stádem, nepat
nepatřícím
nikam, které je spokojené když je najedené a bavené.
Filozofie a politika se dělá
lá po hospodách, ppřípadně
kavárnách.
nách. Bulvár živí závist a jediný záblesk národní
hrdosti je spojen jen s úspěchy
chy našich sportovc
sportovců. O
sametové revoluci jsme cinkali klí
klíči a čekali na
zázrak. On do značné
né míry nastal, protože jsme dnes
slušnou ekonomikou s pevnou měnou,
nou, zakotvenou v
svobodné Evropě a schengenském prostoru. Ale cht
chtěli
jsme ještě něco,
co, aby to byl náš stát. A to se nnějak
nepovedlo. Zklamaly naše duchovní a odborné elity.
Není divu, protože naše elity systematicky likvidoval
už Hitler a v jejich devastaci pokraččovali i komunisté.
Pojem elita byl neslušným buržoazním slovem.
Vládnout nám tedy mohou jen lidé vzešlí z nás. Tak
nečekejme
ekejme zázraky. Máme takovou vládu, jakou si
zasloužíme. Těch
ch pár opravdu šikovných se mnohem
lépe uživí v soukromé sféře,
e, než aby se špinili
politikou. Naší nadějí
jí je mladá generace, která dnes
nevyrůstá
stá jen v naší trochu zatuchlé kotlin
kotlině, ale
cestuje po světě.. Za poznáním i vzd
vzděláním. Třeba
získá potřebné sebevědomí
domí a zbaví se malicherností.
A pokud ne?
Často
asto se díváme spatra na Rusy, že pot
potřebují nad
sebou cítit pevnou ruku „báťušky
ušky cara“. My zase
potřebujeme
ebujeme své „oni“. Pokud jsme ztratili schopnost
si vládnout nadobro, nebylo by nám nakonec tedy lépe
v Spojených státech Evropských? Nežilo by se tam
jistě špatně a ti „oni“ by nám zůstali.
stali.
Logická
úloha
V zemi je vykopán
čtvercový
příkop,
stejné šířky, napuštěný
vodou. Jeho vnitřek
tvoří jakýsi čtvercový
ostrov. Vy stojíte na břehu
b ehu a chcete se na ten ostrov
dostat. K dispozici máte dvě
dv stejně dlouhá prkna jen o
malinko kratší než je šířka
ší
příkopu.
kopu. Jak se s použitím
prken na ostrov dostat? Samozřejmě,
Samoz
, že skákání a
plavání a podobné nesmysly se nepočítají.
nepo tají. S prkny
můžete
ete manipulovat dle libosti, ale nemáte už nic
jiného.
Víte jak bude pokračovat
pokra
posloupnost těchto
ěchto znaků?
znaků
Zákoutí naší žurnalistiky
Interview:
red. Hromu:
Hromu Renato, vy budete příští
íští týden rodit. Kde
to bude?
Renata:: Ano podle termínu a bude to u Apolináře.
Apoliná
Hrom:: Už víte co to bude a koho zapíšete do rubriky
otec?
ěšíme, ale
Renata: S partnerem se na maličké moc těšíme,
nezlobte se, soukromí bych si chtěla
la uchovat. Zeptejte
se raději
ěji na mé nové CD a roli v muzikálu.
Hrom:: Že jste zpěvačka
zp
naši čtenáři vědí. Je
J by
zajímalo spíš něco
n
z vašeho soukromí, tak děkuji,
ěkuji, to je
vše.
Ze showbiznysu:
showbiznysu
Známá zpěvačka
zpě
Renata K. bude příští
íští týden rodit
ro
v Praze u Apolináře.
Apoliná e. Kupodivu odmítá uvést pohlaví
dítěte
ěte
te i kdo je jeho otcem. Jak jsme zjistili u sestřičky
sestř
sest č
na ultrazvuku bude to holka. Co se týká otce, musel to
být opravdu divoký mejdan. Renatina blízká
kamarádka Alena D. říká,
íká, že otcem by mohl být
Viktor N., Robert B, ale nevylučovala by ani
Stanislava S. Zajímavé také je, že novou roli
v muzikálu Mefistofela získala Renata před
před devíti
měsíci.
ěsíci. Že není vše v pořádku naznačuje
čuje i to, že
dlouholetý Renatin přítel
p ítel vyhodil redaktorku Hromu a
ostře
ře odmít
odmítll nabídku, že redakce uhradí 50% nákladů
náklad
na testy DNA, když si je dá udělat.
ud lat. Tak Renato klidný
porod a ať je to maličké
mali
zdravé.
Muž je starý když…
Tvůjj ti miláček
milá
řekne "Pojďme
me nahoru a pomilujme
se" a ty odpovíš "Vyber si jedno, obojí nezvládnu!"
Tví přátelé
telé obdivují tvé nové boty z krokodýlí ků
kůže a
ty jsi bos.
Když se podíváš na sexy ženskou a tvůj
tv
kardiostimulátor otevře
otev e automatická garážová vrata.
Ti říká,
ká, abys zpomalil, tvůj
tv j doktor a ne policista.
"Trochu se rozparádit" znamená, že si dnes nemusíš
dát žádné vlákniny.
"Mít štěstí"
stí" znamená, že si vzpomeneš, kde jsi na
parkovišti nechal své auto.
"Celou noc" znamená, žes nemusel vstát a jít se
vyčůrat.
Řešení
ešení úlohy: Prkna
překřížíme
ř řížíme do tvaru T v rohu
příkopu.Tím
říkopu.Tím vznikne pevný
přechod. Druhá: Jde o
zrcadlověě zdvojené postupně
postupn
narůstající
ůstající číslice,
č
takže
zrcadlením šestky (6)
A slovo závěrem
V červnu loňského
loň
roku proletěll asteroid o průměru
prů
20 m jen ve vzdálenosti 12 tis. km (tedy „pod“
geostacionárními družicemi), další letos v lednu o
průměru 11 m v pětině vzdálenosti k Měsíci.
ěsíci. Zjistili
je vždy jen pár dnů
dn před průletem.
letem. Takové zprávy už
přestávají
řestávají vzrušovat i bulvární media a přitom
přitom i když
by pád takového tělesa
t lesa neznamenal globální
katastrofu, lokálně by to legrace nebyla. Vzhledem ke
k
krátkosti času by se s ním nedalo nic dělat.
ělat. Možná nás
může
ůže trochu uklidnit, že taková tělesa
t lesa kolem nás létala
i dříve,
říve, jen jsme je neuměli
neum li detekovat. U blízkých
asteroidů
ů větších,
větších, než 1 km známe dráhy u 911
z odhadovaných 1 000. Horší je to s těmi pod 100
1 m,
kterých má být na milion. O účincích více na
http://21stoleti.cz/blog/2004/05/06/nase
http://21stoleti.cz/blog/2004/05/06/nase-planeta-jako
jakopohyblivy--terc/

Podobné dokumenty