docŘazená sbírka Anguttara–Nikáya, 1. Kapitola „O tvaru
download 
Stížnost Transkript
Řazená sbírka Anguttara–Nikáya, 1. Kapitola „O tvaru
0_Ang.doc Øazená sbírka Anguttara–Nikáya, 1. Kapitola „O tvaru a tak dál“ © 2005 Thera Áyukusala (viz stránky: www.ayukusala.org e-mail: [email protected]) Ve výuce Evropské Sanghy Áyukusala (ESA) zaujímá výchozí místo výbìr kanonických textù ze Sbírky øazených promluv Buddhových, zvané Anguttara–Nikáya. První texty první kapitoly této sbírky jsou tu podány bez komentáøe proto, aby nejprve pøišel ke slovu Buddha. Na slova Buddhova vzápìtí navazují záznamy rozhovorù k daným tématùm. namo tassa bhagavato arahato sammâ sambuddhassa evaĥ me sutaĥ | ekaĥ samayaĥ bhagavâ sâvatthiyaĥ viharati jetavane Tak jsem slyšel. Pøi jedné pøíležitosti pobýval vznešený v Sávatthi v parku Jetavane anâthapiòðikassa ârâme | tatra kho bhagavâ bhikkhû âmantesi | bhikkhavo ’ti | v Anáthapindikovì klášteøe. Tam tehdy vznešený bhikkhy oslovil: Bhikkhové! 1. bhadante ’ti te bhikkhû bhagavato paccassosuĥ | bhagavâ etad avoca | Ctihodný pane, bhikkhové ctihodnému odpovìdìli. Vznešený toto pravil: nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka rûpam pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádný jiný tvar, který tak plnì zaujme purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave itthirûpaĥ | mysl muže, jako je, bhikkhové, tvar ženy. 2. itthirûpaĥ bhikkhave purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Tvar ženy, bhikkhové, mužovu mysl plnì zaujme. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka saddam pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádný jiný zvuk, který tak plnì zaujme purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave itthisaddo | mysl muže, jako je, bhikkhové, zvuk ženy. 3. itthisaddo bhikkhave purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Zvuk ženy, bhikkhové, mužovu mysl plnì zaujme. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka gandham pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádnou jinou vùni, která tak plnì zaujme purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave itthigandho | mysl muže, jako je, bhikkhové, vùnì ženy. 4. itthigandho bhikkhave purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Vùnì ženy, bhikkhové, mužovu mysl plnì zaujme. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka rasam pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádnou jinou chu•, která tak plnì zaujme purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave itthiraso | mysl muže, jako je, bhikkhové, chu• ženy. 5. itthiraso bhikkhave purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Chu• ženy, bhikkhové, mužovu mysl plnì zaujme. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka phoþþhabbam pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádný jiný dotek, který tak plnì zaujme purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave itthiphoþþhabbo | mysl muže, jako je, bhikkhové, dotek ženy. itthiphoþþhabbo bhikkhave purisassa cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Dotek ženy, bhikkhové, mužovu mysl plnì zaujme. 1 0_Ang.doc 6. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka rûpam pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádný jiný tvar, který tak plnì itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave purisarûpaĥ | zaujme mysl ženy, jako je, bhikkhové, tvar muže. 7. purisarûpaĥ bhikkhave itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Tvar muže, bhikkhové, mysl ženy plnì zaujme. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka saddam pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádný jiný zvuk, který tak plnì zaujme itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave purisasaddo | mysl ženy, jako je, bhikkhové, zvuk muže. 8. purisasaddo bhikkhave itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Zvuk muže, bhikkhové, mysl ženy plnì zaujme. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka gandham pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádnou jinou vùni, která tak plnì zaujme itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave purisagandho | mysl ženy jako je, bhikkhové, vùnì muže. 9. purisagandho bhikkhave itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Vùnì muže, bhikkhové, mysl ženy plnì zaujme. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka rasam pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádnou jinou chu•, která tak plnì zaujme itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave purisaraso | mysl ženy, jako je, bhikkhové chu• muže. purisaraso bhikkhave itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Chu• muže, bhikkhové, mysl ženy plnì zaujme. 10. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka phoþþhabbam pi samanupassâmi yaĥ evaĥ Neznám, bhikkhové, žádný jiný dotek, který tak plnì zaujme itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhati yathayidaĥ bhikkhave purisaphoþþhabbo | mysl ženy, jako je, bhikkhové, dotek muže. purisaphoþþhabbo bhikkhave itthiyâ cittaĥ pariyâdâya tiþþhatî ’ti | Dotek muže, bhikkhové, mysl ženy plnì zaujme. rûp'–âdi–vaggo paþhamo | ekaka–nipâta–pâïi | añguttara–nikâyo [Zde konèí:] první skupina o „tvaru a tak dále“, text èásti „jednotek“, øazená sbírka. 11. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppanno Neznám, bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklá vâ kâmacchando uppajjati uppanno vâ kâmacchando bhiyyobhâvâya vepullâya smyslová žádost vzniká a již vzniklá smyslová žádost se rozvíjí a narùstá, saĥvattati yathayidaĥ bhikkhave subhanimittaĥ | subhanimittaĥ bhikkhave jako je bhikkhové, pøíjemnì slibná pøedstava. Nemoudrým vìnováním pozornosti ayoniso manasi karoto anuppanno ceva kâmacchando uppajjati uppanno ca pøíjemnì slibné pøedstavì nevzniklá smyslová žádost vzniká a již vzniklá kâmacchando bhiyyobhâvâya vepullâya saĥvattatî ’ti | smyslová žádost se rozvíjí a narùstá. 2 0_Ang.doc 12. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppanno Neznám, bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklá vâ byâpâdo uppajjati uppanno vâ byâpâdo bhiyyobhâvâya vepullâya zlovùle vzniká a již vzniklá zlovùle se rozvíjí a narùstá, saĥvattati yathayidaĥ bhikkhave paþighanimittaĥ | jako je, bhikkhové, odporná pøedstava. paþighanimittaĥ bhikkhave ayoniso manasi karoto anuppanno ceva byâpâdo… Nemoudrým vìnováním pozornosti odporné pøedstavì nevzniklá zlovùle… 13. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppannaĥ Neznám, bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklá vâ thîna–middhaĥ uppajjati uppannaĥ vâ thîna–middhaĥ bhiyyobhâvâya matnost a malátnost vzniká a již vzniklá matnost a malátnost se rozvíjí a narùstá, vepullâya saĥvattati yathayidaĥ bhikkhave arati tandî vijambhitâ bhattasammado jako je, bhikkhové, nuda, neteènost, lenivì ospalé protahování tìla po jídle cetaso ca lînattaĥ | lînacittassa bhikkhave anuppannañceva thîna–middhaĥ… a lenivost mysli. Lenivá mysl, bhikkhové zpùsobí, že nevzniklá matnost a malátnost… 14. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppannaĥ Neznám, bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklý vâ uddhacca–kukkuccaĥ uppajjati uppannaĥ vâ uddhacca–kukkuccaĥ… nepokoj a výèitky vzniká a již vzniklý nepokoj a výèitky se rozvíjí… bhiyyobhâvâya vepullâya saĥvattati yathayidaĥ bhikkhave cetaso avûpasamo | a narùstá, jako je, bhikkhové, nezklidnìná mysl. avûpasantacittassa bhikkhave anuppannañceva uddhaccakukkuccaĥ… Nezklidnìná mysl, bhikkhové, zpùsobí, že nevzniklý nepokoj a výèitky… 15. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppannâ Neznám, bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklá vâ vicikicchâ uppajjati uppannâ vâ vicikicchâ bhiyyobhâvâya vepullâya pochybovaènost vzniká a již vzniklá pochybovaènost se rozvíjí a narùstá, saĥvattati yathayidaĥ bhikkhave ayonisomanasikâro | ayoniso manasikaroto… jako je, bhikkhové, nemoudré pojímání. Nemoudré pojímání zpùsobí… 16. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppanno Neznám, bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklá vâ kâmacchando nuppajjati uppanno vâ kâmacchando pahîyati smyslová žádost nevzniká a již vzniklá smyslová žádost mizí, yathayidaĥ bhikkhave asubhanimittaĥ | … jako je, bhikkhové, nepøíjemná odpudivá pøedstava. … 17. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppanno Neznám, bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklá vâ byâpâdo nuppajjati uppanno vâ byâpâdo pahîyati yathayidaĥ bhikkhave mettâ zlovùle nevzniká a již vzniklá zlovùle mizí, jako je, bhikkhové, dobrotivostí cetovimutti | mettaĥ bhikkhave cetovimuttiĥ yoniso manasikaroto… osvobozená mysl. Moudré vìnování pozornosti dobrotivostí osvobozené mysli… 3 0_Ang.doc 18. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppannaĥ Neznám, bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklá vâ thînamiddhaĥ nuppajjati uppannaĥ vâ thîna–middhaĥ pahîyati matnost a malátnost nevzniká a již vzniklá matnost a malátnost mizí, yathayidaĥ bhikkhave ârambhadhâtu nikkamadhâtu parakkamadhâtu | jako je, bhikkhové, nabuzení vùle, úsilí a vytrvalost. âraddhavîriyassa bhikkhave anuppannañceva thîna–middhaĥ nuppajjati… Nasazení vùle, bhikkhové, zpùsobí, že nevzniklá matnost a malátnost nevzniká… 19. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppannaĥ Neznám bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklý vâ uddhacca–kukkuccaĥ nuppajjati uppannaĥ vâ uddhacca–kukkuccaĥ pahîyati nepokoj a výèitky nevzniká a již vzniklý nepokoj a výèitky mizí, yathayidaĥ bhikkhave cetaso vûpasamo | vûpasantacittassa bhikkhave… jako je, bhikkhové, zklidnìná mysl. Zklidnìná mysl, bhikkhové, zpùsobí… 20. nâhaĥ bhikkhave aññaĥ eka dhammam pi samanupassâmi yena anuppannâ Neznám bhikkhové, žádnou jinou skuteènost, která tak zpùsobí, že nevzniklá vâ vicikicchâ nuppajjati uppannâ vâ vicikicchâ pahîyati yathayidaĥ bhikkhave pochybovaènost nevzniká a již vzniklá pochybovaènost mizí, jako je, bhikkhové, yonisomanasikâro | yoniso bhikkhave manasi karoto anuppannâ ceva moudré pojímání. Moudré pojímání, bhikkhové, zpùsobí, že nevzniklá vicikicchâ nuppajjati uppannâ ca vicikicchâ pahîyatî ’ti | pochybovaènost nevzniká a již vzniklá pochybovaènost mizí. nîvaraòappahâna–vaggo dutiyo | ekaka–nipâta–pâïi | añguttaranikâyo [Zde konèí:] druhá skupina o „pøekonání pøekážek“, text èásti „jednotek“, øazená sbírka. Výòatek z 19. skupiny o „všímavosti tìla“ kâya–gatâ–sati–vaggo (text 564 – 570): eka dhammo bhikkhave bhâvito bahulîkato mahato saĥvegâya saĥvattati… Jedna skuteènost, bhikkhové, rozvíjena a užívána zpùsobí velkou aktivaci… mahato atthâya saĥvattati… zpùsobí velký prospìch… satisampajaññâya saĥvattati… zpùsobí všímavì jasné vìdìní… mahato yogakkhemâya saĥvattati… zpùsobí velkou svobodu od pout… ñâòadassanappaþilâbhâya saĥvattati… zpùsobí velké pochopení vhledem… diþþhadhamma–sukha–vihârâya… vijjâvimutti–phala–sacchikiriyâya saĥvattati | zpùsobí pobývání ve štìstí zde a nyní… zpùsobí uskuteènìní plodù osvobození moudrostí. katamo eka dhammo | kâya–gatâ sati | Která jedna skuteènost? Tìlu vìnovaná všímavost. Výòatek z 20. skupiny o „nesmrtelnosti“ amata–vaggo (text 611), závìr èásti „jednotek“: amataĥ tesaĥ, bhikkhave, asacchikataĥ yesaĥ kâya–gatâ–sati asacchikatâ | Nesmrtelnost neuskuteèní, bhikkhové, kdo neuskuteèní vìnování všímavosti tìlu. amataĥ tesaĥ, bhikkhave, sacchikataĥ yesaĥ kâyagatâsati sacchikatâ ti | Nesmrtelnost uskuteèní, bhikkhové, kdo uskuteèní vìnování všímavosti tìlu. idam avoca bhagavâ | attamanâ te bhikkhû bhagavato bhâsitaĥ abhinandunti | Tak pravil vznešený. Spokojenì se ti bhikkové z promluvy vznešeného radovali. 4 Pro Buddhovy první azené promluvy? (anguttara, ekaka–nipáta) Ctihodný Áyukusala Thera (AT) odpovídá na otázky ctihodné Bhikkhuní Vajiry (BV), Sámanerí íry (SC) a Sámanerí Indriyi (SI) v Áyukusala Assama, Hokandara, 29. 11. 2004 BV: Bhante, dnes ráno jsme recitovali ty i sutty z první ásti Anguttara–Nikáyi. Jejich obsahem je všímání si toho, co se d je v našich smyslech a jak se to vztahuje k dosažení nesmrtelnosti. Chci se t zeptat, pro tyto sutty Buddha vlastn pronesl. V jakém kontextu vznikly? Dej nám k tomu, prosím t , podrobn jší vysv tlení. AT: Tyto sutty dávají základní instrukci pro analytické rozeznávání toho, co se d je v našem prožívání — hlavn p i meditaci vhledu. Recitovali jsme první dv sutty z první ady sbírky azených promluv, Anguttara–Nikáya, a k nim dle mého p esv d ení nutn pat í ty dv poslední sutty z téže první ady v Páli ozna ené jako Ekaka–Nipáta. Jejich kontextem je poznání zákonitostí smyslového vnímání a d ležitost t lesného prožívání pro dosažení nejvyššího cíle Buddhova u ení. K tomu jsme se už v era zabývali jednou suttou ze Samyutta–Nikáyi, zvanou Podobenství vozidla, Rathopama–Suttam, která se též zabývá tématem šesti smyslových základen ve vztahu ke š astnému brahma ariya, tedy svatému neboli bohorovnému životu. BV: Takže k za azení t ch sutt do Anguttara–Nikáyi, vlastn do té první ásti Anguttara–Nikáyi, do t ch jednotek i jedni ek „Ekaka“. Mne by te tady zajímal ten historický pohled na ty ty i sutty… nebo na ty první dv alespo . V našem mnišském život jsme dnes z ejm konfrontováni s tím stejným, s ím byli konfrontováni mniši a mnišky v dobách Buddhových. Pro vlastn Buddha v bec pronesl tyto sutty o tom, jak tvar, zvuk a v n ženy poutají mysl muže a naopak tvar, zvuk a v n muže poutají mysl ženy? Pro jsou tyto sutty uvedeny jako v bec první ve sbírce Anguttara–Nikáya? AT: Pokud myslíš širší historický kontext jako srovnání toho, jak tomu bylo za Buddhových as a jak je tomu dnes, tak se jist nic nezm nilo na tom, co poutá mysl muže nebo ženy. Dnes je však ve ejnost daleko ast ji vystavována sexualizovaným formám muž i žen, což se d je s jasným zám rem vytvá et nap íklad reklamou pouta a závislosti. Tolik tedy historicky k širšímu spole enskému kontextu. V užším slova smyslu je historický kontext sutty dán v tom úvodním textu: Evam me suttam, ekam samayam bhagavá Sávatthiyam viharati, Jetavane Anáthapindikassa áráme. V p ekladu: P i jedné p íležitosti pobýval vznešený v té árám , kterou postavil pan Anáthapindika v Sávatthi. Tento úvod nám íká, kde to kdy Buddha u il. Hm. Takže to nebylo úpln na za átku té doby, kdy Buddha za al u it, ale muselo to být až n kdy hodn pozd ji, kdy už tam byla postavena ta áráma. K tomuto užšímu historickému kontextu více v komentá i nenajdeme. Za átek komentá e k Anguttara–Nikáyi se zabývá hlavn gramatickými otázkami, jazykovými záležitostmi. U n kterých sutt, máme další historické údaje o tom, komu, kdy a pro Buddha kterou suttu pronesl. Taktéž víme, že za první editování Anguttara–Nikáyi hned po Buddhov odchodu z tohoto sv ta byl zodpov dný ctihodný Anuruddha. V Anguttara–Nikáyi jsou sutty, které obsahují menší po et pravidel mnišského života než ve Vinaya–Pitaka, protože vznikly d íve, než byla formulována Vinaya. K tomu jsme dnes recitovali z Anguttara–Nikáyi ješt jednu suttu. Hm, kterou? BV: Tu o t ch p ekážkách meditace, pa a nívarana. AT: Ano, ale ješt p ed tím jsme recitovali… SC: Rupádivaggo. Tu Rupádivaggo. AT: Ano, ale ješt p ed tím… SC: Aha, tu v bec první, Dasadhamma–Suttu. 5 <1Angu_sutta.doc> AT: Ano, správn , ctihodná íro, Dasadhamma–Suttu, která obsahuje principy mnišského života. SC: Ale Indriya to ekla první. SI: Ano, ona to ekla až po mn . AT: Hm, ctihodné dámy, takže ob jste to ekly v as, dob e, dob e… (sm je se). Dasadhamma– Sutta je z té ady desítek nebo desater Dasaka–Nipáta. No, a jiné dny recitujeme ješt další suttu z ady desater. Kterou? N kdy recitujeme Karaníyametta–Suttu, n kdy ale místo ní… BV: Girimánanda–Suttu. AT: Ano, Girimánanda–Sutta, která se zabývá postupem vedoucím k prožitku Nibbány, je jedna z nejd ležit jších sutt pro naši Áyukusala tradici, je zahrnuta v Anguttara–Nikáyi. Anguttara– Nikáya je sbírka, která obsahuje ty nejstarší, nejp vodn jší a dalo by se íct ty literárn nejmén upravené promluvy Buddhovy. Naproti tomu Dígha–Nikáya a Majjhima–Nikáya obsahují sutty, které jsou zaznamenány a prezentovány jako v tší literární celky. Ale Anguttara–Nikáya je vlastn sbírka asto jenom seznam matic pro použití v meditaci a vícemén krátkých výklad jednotlivých matic. Hm. Takže to je ke kontextu t ch sutt, které jsme dneska ráno recitovali. SC: Já bych se cht la zeptat k obsahu t ch sutt. AT: Ano? SC: My jsme je sice už p ekládali, máme tady jejich interlineární p eklad, ale není m z toho n kdy úpln jasný ten význam. Už ten název… AT: Ano, takže v bec ta první sutta z té první sbírky, tedy z její první ásti, i první ady Ekaka– Nipáty se jmenuje Rúpa–ádi–Vagga. Vagga je vlastn skupina i seznam jednotlivých r ení. No a tato skupina za íná r ením o rúpa. Rúpa je tvar, forma. Rúpa je to, co vidíme okem, je to vizuální p edm t. P edm t vizuálního v domí, vizuálního vnímání. To slovo ádi znamená a tak dále, vztahuje se tedy na to, co pokra uje po rúpa. Takže je tam e o rúpa, neboli o tvaru, je tam e o sadda, neboli zvuku, gandha, v ni, rasa, chuti, photthabba, dotyku. Takže to je n co, co znáte v rámci tréninku Áyukusala jako jednu z prvních instrukcí. Totiž jako tu techniku nazývanou „Máte všech p t pohromad ?“ Jde tu o t ch p t smysl . A vy také víte, že se v Buddhov nauce rozlišuje šest smysl , saláyatana. Práv ten šestý smysl je probrán v té druhé sutt , i v té druhé vagga, v tom druhém seznamu, kdy Buddha rozebírá mysl a mluví o p ti r zných skute nostech, k jejíchž prožívání dochází na základn mysli. Takže tady máte t ch p t smyslových základen a šestou mysl. Proto jsem vám dal ty ob dv první vaggy, tyto ob první sutty ke studiu, abyste se je nau ily nazpam recitovat. Nejprve se je musíte nau it nazpam , abyste je um ly tak, jako se u íme ve škole malou násobilku. A potom teprve je možno se v novat tomu, co se všechno d je na t ch šesti základnách, respektive po kontaktu mezi šesti vnit ními a šesti vn jšími základnami. Tak o tom jsou ty první dv sutty, z té první ady Anguttara–Nikáyi. A ty poslední dv sutty z první ady Anguttara–Nikáyi jsou o kája– gatá–sati a o amatam. To je vrchol, to je uzavírající sutta té první ady Anguttara–Nikáyi. Amatam je nesmrtelnost. A tomu nutn p edchází jako p edposlední promluva o kája–gatá– sati. Co to znamená kája–gatá–sati? SC, SI: Sledování t la. AT: Ano, všímavé sledování t la. Takže není náhodou, že první dv sutty jsou o všímavém sledování t la, tedy podrobn p ti smysl , jakož i toho šestého smyslu, mysli. A poslední dv sutty jsou znova v novány všímavému sledování t la a tomu, že je to nutným p edpokladem prožitku nesmrtelnosti. Takže to je za átek a konec té Ekaka–Nipáty, první ady sbírky azených sutt, Anguttara–Nikáya. SC: D kuji za podrobnou odpov . 6 <1Angu_sutta.doc> SI: Ctihodný pane, pro jste to vybral, pro nás to u íte? AT: Protože jsou to v bec základní témata pro meditaci vipassaná a též pro všímavé zvládání života. Anguttara–Nikáya obsahuje návody jak užívat ty základní matice Abhidhammy, které by m l znát každý, kdo se seriozn v nuje analytické meditaci vipassaná a chce žít podle takto medita n získaných vhled . Jedním z motiv výb ru bylo, že Anguttara–Nikáya je ta sbírka sutt, které p eložil poprvé spolehlivým zp sobem do západního jazyku, tedy do n m iny, u itel mého u itele, ctihodný Nyánatiloka a editoval je ctihodný Nyánaponika. Anguttara–Nikáya se stala proto tou sbírkou text , kterou jsem studoval nejd kladn ji. P e etl jsem sice celý kánon, celou Tipitaku, ale opakovan jsem studoval práv Anguttara–Nikáyu. A proto také je celá tradice Áyukusala technicky postavena na sbírce Anguttara–Nikáya. Takže to je vysv tlení volby Anguttara–Nikáyi. A v rámci této Anguttara–Nikáyi jsem vybral práv z té první ady první dv a poslední dv sutty. Takže to je d vod, pro jsem to vybral. BV: Bhante, v tom výb ru ale nejsou jenom tyto ty i sutty z první knihy Anguttara–Nikáyi, ale je tady taky ta promluva Rathopama–Sutta ze Samyutta–Nikáyi, o které jsme se již bavili. Z toho, na jaké souvislosti poukazuje Rathopama–Sutta, jsme vlastn vycházeli. To je sutta, kterou jsme dneska ráno sice nedorecitovali celou, protože ješt neumíme ty opakované asti textu, které jsou v tisku vypušt ny. P esto jsme už poznali, že je to velmi významná sutta, jednak proto, že jsi ji vybral vlastn jako shrnutí souvislostí témat t ch ty sutt z Anguttara– Nikáyi. A jednak, jak jsem se dozv d la v era, je to sutta, která ukazuje d ležitost všímavosti, pozornosti a bd losti pro brahma ariya, pro š astný mnišský život. AT: Ano. BV: Je to tak, bhante? AT: Ano, ctihodná Vajiro, hezky jsi zd raznila významnost této sutty ve t ech bodech. Zaprvé jsi poukázala na to, že je v ní souhrn témat té první ásti Anguttara–Nikáyi, zadruhé na rozlišení všímavosti, pozornosti a bd losti, které v eštin pletou n kte í nekompetentní vyklada i buddhismu, zat etí pak na to, že definuje š astný svatý život brahma ariya. Vybral jsem tedy k tomu i jednu reprezenta ní suttu, která není z Anguttara–Nikáyi, ale ze Samyutta–Nikáyi, avšak zabývá se tím samým tématem. Je ze Sal–áyatana–Samyutty, té ásti sbírky Spojovaných promluv, Samyutta–Nikáya, ve které jsou seskupeny sutty týkající se šesti smyslových základen, v páli sal–áyatana. To je Rathopama–Sutta, Podobenství vozidla, druhá sutta z kapitoly Ásívisa–Vagga, pojmenované po elementech zem , ohn , vzduchu a vody, které mohou být nebezpe né jako ty i hadi nazvaní ásívisa. Nyní se ale nebudeme v novat tomu, s jakými dalšími podobenstvími je spojena Rathopama–Sutta. Soust edíme se tu zatím jen na to, že tato sutta je podobn postavená na stejném principu jako ty druhé sutty, které jsme recitovali. V Anguttara–Nikáyi je dán vý et prvk jednoho tématu a ty jsou azeny a pod azeny jistému vyššímu principu. Na rozdíl od toho, Samyutta–Nikáya je sbírka spojovaných e í, které také nastavují jedna na druhou, ale tak, že je jedno téma vyššího principu opakovan rozpracováno z r zných hledisek, která jsou spojena pod jednou hlavi kou, pod názvem kapitoly, vaggy nebo samyutty. BV: Který je zde ten vyšší princip, bhante, pro azení i spojení prvk smyslových základen? AT: Tím vyšším principem, který zaru uje osvobození od utrpení, je dovednost zanechat vnucování jakýchkoliv p edstav a interpretací tomu, co prožíváme smysly. Principem je pasivn si jen všimnout toho, co vidíme, slyšíme, icháme atd. Nezachytávat to ani do p edstav ani do myšlenek, Buddhovými slovy e eno na nimittaggáhí, na anubya janaggáhí. To je ten vyšší princip všech t ch sutt, které jsem pro vaši sou asnou výuku vybral. Avšak Rathopama–Sutta je významná nejenom tím, že jasn ukazuje rozdíl mezi tou pasivní všímavostí sati, již užíváme pro st ežení bran smysl indriyesu guttadvára, a tou aktivní pozorností manasikáro, kterou praktikujeme p i ur ování jídla patisankhá yoniso áháram, i p i tréninku bd losti jágariyam. 7 <1Angu_sutta.doc> BV: Toto není, bhante, jediné místo v kánonu, na kterém je rozlišeno mezi všímavostí, pozorností a bd lostí. V tvé u ebnici Psychologie zvládání života (Masarykova universita, Brno 1996, strana 197) uvádíš, pokud si dob e pamatuji, jiný text pro toto rozlišení. AT: Toto rozlišení najdeme dnes snadno na mnoha místech kánonu, pokud na po íta i máme cédé ko s texty Tipitaky a použijeme v n m tu jednoduchou funkci hledání. P ed deseti lety jsem ale tímto jasným rozlišením roz ílil n kolik p ekladatel , kte í se tehdy stylizovali coby znalci buddhismu a p itom si pletli sati, manasikára a jágariya. BV: To rozlišení mezi všímavostí, pozorností a bd lostí uniká n kterým buddhist m i v angli tin , pokud neznají páli terminologii a neumí ji použít pro poznávání jev v analytické meditaci… AT: …kdo nemá dobrou instrukci pro praxi, nevidí, že všímavost se nedá d lat, ale pozornost se dá d lat. Ve slovu pozornost manasikára je obsaženo karoti d lá. Mysl je manas, kterou bhikkhu d lá karoti p i d kladném ur ení yoniso patisankhá jídla proto, aby dodržoval st ídmost p i jídle bhojane matta ú. Toto aktivní ur ení p eci recitujeme každý den, než aktivn obrátíme pozornost k jídlu. Takže to je otázka pozornosti, jak pozorn jíme a jak to v té naší mysli d láme. Pozornost je manasikára je aktivní, všímavost sati je pasivní. A v Rathopama–Sutt je ješt t etí téma regulování bd losti jágariya. BV: No a to jsi, bhante, v era zmi oval, že to se reguluje ve vztahu k dennímu režimu. AT: Ano, bd lost se kultivuje jednak ve vztahu k dennímu režimu, ale uplat uje se taky ve vztahu k regulaci našeho stavu v domí. Je to usm r ování toho, do jaké míry jsme bd lí nebo uvoln ní, od jasného v domí až do usínání. Kolik si toho dokážem do mysli vzít? Takže ta Rathopama–Sutta se týká i bd losti jakožto schopnosti p ijímat smysly a zpracovat myslí. Hm? My jsme nedorecitovali dneska práv tuto suttu, protože jsou to pro vás všechno nové sutty, ty ty i sutty z Anguttara–Nikáyi a ta pátá ze Samyutta–Nikáyi… ztrácela se vám p i tom bd lost, bylo to p ece jen p íliš velké sousto. Ale už jsme se o nich p edtím bavili proto, abyste pak p i recitaci vid li tu souvislost mezi t mito p ti suttami. Hm? SC: Postupn se nám ale každý den otvírají nové významy a souvislosti… BV: No, m te ka, bhante, vyvstala ješt jedna otázka. Je to vlastn otázka užití t ch matic, jednak z t ch prvních dvou sutt z Anguttara–Nikáyi, ale m že se to vztáhnout na jakoukoli matici Abhidhammy… Je možné použít ty matice jen v rámci intenzivní meditace vipassaná, anebo lze ty matice použít i potom v rámci denního života. Takže bych se ráda p ece jenom ješt vrátila zpátky k užití t ch matic. Protože te intenzivn nemeditujeme a žijeme všední mnišský život jen s n kolika meditacemi denn , tak by m zajímalo, jak ty matice t ch nov probíraných sutt m žeme použít b hem tohoto všedního dne. AT: Tady zmi uješ dv v ci, matice Abhidhammy a matice obsažené v Anguttara–Nikáyi. Je nutno v d t jasn , že Abhidhamma je systematická sbírka všech matic Buddhova u ení, které se dají použít jednak v každodenním mnišském život i v každodenním život laik a jednak v rámci intenzivní meditace. V mé knize Um ní žít š astn (Argo, Praha 2003) a i jinde jsem zmínil, že vlastn velká ást Abhidhammy se dá najít ve sbírce Anguttara–Nikáya. Co je v Abhidhamm , obsahuje i Sutta–Pitaka. Ale Sutta–Pitaka je sbírka pou ení proslovených v konkrétních situacích. No a ta Rathopama–Sutta je jedna z promluv k mnich m v konkrétní situaci, která by m la být užite ná i vám tady ve vaší sou asné situaci. Nejtechni t jší je tam to hlídání bran smysl , ale i to lze využít mimo intensivní meditaci. V názvu Rathopama ratho znamená vozidlo, upama je p irovnání. Jako dovedný idi využívá technické v d ní, m žete jej využívat i vy v ízení mnišského života. Pak následuje Kummopama–Sutta, to je p irovnání k želv , taktéž použitelné i mimo meditaci, a pak následuje Dárukkhandhopama– Sutta, Podobenství klády, které bylo již také p eloženo do eštiny Markétou ernou, ješt než se stala ctihodnou írou. Ta Rathopama–Sutta o vozidle i ta sutta o želv p edcházejí a vysv tlují tu suttu o klád . Té Rathopama–Sutt p edcházejí ješt další sutty, jsou p ed ní a p ipravují její pochopení, protože se týkají práv otázky šesti smysl a ty element . 8 <1Angu_sutta.doc> BV: A práv práce se ty mi elementy je, bhante, záležitostí metodické meditace. AT: Ano, ctihodná Vajiro, tuto práci s elementy jsi vyu ovala na kurzu meditace dibba–vihára. Tam ale šlo nejen o nácvik metodického postupu meditace samathá. D ležitou ástí výuky byly otázky vztahu k u iteli, zp sobu požádání o medita ní p edm t, vsazení vlastního medita ního pracovišt do širšího rámce každodenního života a hlavn též otázky ochrany p ed r znými nebezpe ími, která mohou být nabuzena prací s elementy. Nebezpe nému rozbou ení element zem , ohn , vzduchu a vody je v nována celá kapitola té nejv tší p íru ky u itel meditace Visuddhi–Magga. Krom takovéhoto rozbou ení jsme byli na tom v bec prvním áyukusalovém kurzu meditace dibba–vihára konfrontováni s rozbou ením mysli n kolika ú astník , kte í se nedokázali omezit na metodickou práci s elementy a vytvá eli si divoké p edstavy a dalekosáhlé interpretace svých prožitk . Hlavní p í inou problém p itom bylo nedodržení toho vyššího principu „nezachytávat to smysly vnímané ani do p edstav ani do myšlenek, tedy na nimittaggáhí, na anubya janaggáhí“. BV: Tam šlo také o problematiku dodržování mnišských pravidel, konkrétn t eba i o to, že u itelka mniška by nem la být ubytována v témže pokoji s laickými ženami a m la by si od nich i jinak držet odstup. Jedna z t ch žen cht la mnišku init zodpov dnou dokonce i za to, že vid la v medita ní místnosti zmiji. Je pravda, bhante, že rozbou ení element a myslí nabíralo nep edvídatelné rozm ry… AT: …zase až tak nep edvídané to nebylo. Již b hem p ípravy tohoto prvního kurzu, když jsem zau oval nové instruktory meditace, opakovan jsem mluvil o nebezpe ích, která jsou spojena s technikami kasin barev a element . P ipravoval jsem s nimi velmi podrobn jejich p ednesy, které jsem od nich cht l v písemné form . Tak bylo už p edem jasn formulováno, že tyto techniky vedou ke všeobecnému zcitliv ní. Opakovan jsem upozor oval, že otevírají zasuté obsahy mysli, ohrožující osobní integritu. Varoval jsem, že toto m že vést k agresi, depresi, pochybova nosti i takzvané ztrát d v ry, když je mysl zaplavena paranoidními p edstavami nebo exotickými vizemi. Toto varování dostali ú astníci na papí e, tak íkajíc erné na bílém. A podobná varování jsou obsažena v suttách Saláyatana–Samyutty, které p edcházejí Rathopama–Sutt . Rathopama–Sutta následuje v kapitole Ásívisa–Vagga po strašných lí eních jedovatých had ásívisa, vrah a lupi . BV: Rathopama–Sutta je ale o radosti sukhasomanassa… AT: Ano, u té Rathopama–Sutty je jist nejzajímav jší a nejd ležit jší to, co je e eno hned v úvodu, že je to pou ení o t ech skute nostech nebo o t ech vlastnostech, kterými je vybaven bhikkhu nebo samoz ejm bhikkhuní, a že jsou to takové t i skute nosti, které vedou k hodn p íjemnému a hodn radosti. Jo? A to je práv ta radost, která vzniká z hlídání smysl . Radost, která vzniká p i pozorném požívání jídla a radost, která vzniká z toho, že se v nujeme bd losti. Takže to je vlastn taková óda na radost. Jo? A to je, abych se ješt jednou vrátil k té p edchozí otázce, to je jeden z d vod , pro jsem pro vás vybral tyto sutty ze Samyutta– Nikáyi a z Anguttara–Nikáyi. Protože v evropském chápání všeobecn i v evropském špatném chápání buddhismu si lidi myslí, že buddhisti tí mniši a meditující musejí mít negativní postoj ke smyslovosti. N kte í z t ch rádoby znalc buddhismu machrují a moralizují a vnucují ve ejnosti své p edstavy buddhismu jako pesimismu. D lají jako by všechno bylo jen utrpení. A nerozlišují mezi radostí ze smyslového prožívání a frustrací, která vzniká ze špatného zacházení se smyslností. Jo, takže to je jeden z d vod mého výb ru sutt, hm. Tak. BV: Tak. Bhante, prosím t shr ješt ty obsahové d vody svého výb ru sutt pro naši výuku. AT: Pro blahodárné kusala zacházení se skute ností nutné v d ní o realistickém poznání p ti smysl , to je v té první sutt . Nep idávat k tomu smysly vnímanému žádné p ídavky, které vedou k nep íjemnému prožívání, to je v té druhé sutt z Anguttara–Nikáyi. D ležitost všímání t lesných proces v té p edposlední sutt . A radost nesmrtelnosti v té poslední sutt . To jsou ty ty i sutty z Anguttara–Nikáyi, které jsem pro vás vybral. A k tomu ta pátá sutta ze 9 <1Angu_sutta.doc> Samyutta–Nikáyi, která íká, že je pro mnicha i mnišku možné to hojné pobývání v p íjemném a v radosti. Práv to závisí na šikovném dovedném zacházení se smyslovým prožíváním zaprvé a na šikovném, dovedném zacházení s požíváním jídla zadruhé a na šikovném, blahodárném zacházením s režimem dne a s bd lostí zat etí. Hm? Takže ten m j výb r p ti sutt pro vaši výuku je dán t mito obsahovými souvislostmi. SC: Takže jestli tomu dob e rozumím, tak Rathopama–Sutta dává návod, jak s tím vším zacházet, ta to vlastn shrnuje, íká jak na to, aby mi bylo dob e. AT: Ano, ano, aby mi bylo dob e, abych žil, abych žila š astn . SC: No a já bych se teda ješt k tomu cht la zeptat dál na tu aplikaci v mnišském život . Mám už vlastn ur itou dovednost jak medita n zacházet s tím, když jsou smyslové brány vystaveny n jakým podn t m. Instrukce je pomocí všímavosti to zaznamenat a nevytvá et k tomu ani p edstavy ani interpretující myšlenky. AT: Ano, správn . SC: Ale potom mám ješt práv díky té bd losti a pozornosti možnost vlastn si do ur ité míry regulovat, nakolik ty smyslové brány vystavuju t m podn t m, a k tomu si myslím… AT: …máš možnost vlastního rozhodnutí… SC: Ano, vlastní rozhodnutí mám. A k tomu m také chrání moje mnišská pravidla, která dodržuju. P esto se chci k tomu dále zeptat, jak s tím zacházet, jak se rozhodovat, kdy se emu vystavím a kdy ne. AT: Takže, ctihodná íro, ty už jsi vlastn ást té správné odpov di formulovala ve své otázce. Jako mniška žiješ st ídmý život, jíš vlastn jenom ráno a v poledne, dvakrát denn , že jo? Takové zákusky mezitím, to je vikála–bhojana. To je jídlo mimo, kterým se nerozptyluješ. Pokud se bd losti tý e, tak ráno vstáváš p ed rozedn ním a v nuješ se meditaci. Hm? Tak, jak to Buddha na mnoha místech vysv tluje v souvislosti jágariya. Jo? Takže máš tu regulaci jídla a denního režimu. A te , co tedy hlídání bran smysl mimo meditaci? Tak samoz ejm , jako mniška se nevystavuješ n jakému bombardování stimul na tvé smysly. Jako mniška si to hlídáš, nechodíš do biografu, nechodíš na kriket, na fotbal, na balet, atd. Nechodíš do cukrárny, nechodíš randit. Hm? Tím si mimo meditaci chráníš brány smysl . SC: Ctihodný pane, cht la bych se ješt ale zeptat, jak nejlépe zvládat p echody a zm ny v mnišském život . Když žiji v klášte e spole n s dalšími mniškami, jsem v relativn chrán ném prost edí. Mám podmínky proto, abych si udržela denní režim a b žné innosti d lala podle programu pomalu a všímav . Když vycházím ven na pindapátu nebo na procházku, už jsou mé smysly daleko více bombardovány. N kdy tu zm nu prožívám jako nep íjemnou… a což teprve ty dny, kdy musím cestovat, nastoupit do narvaného autobusu a být konfrontována se spoustou zv davých pohled , n kdy i otázek. Jako mniška se sice m žu dívat do zem , nemusím se s nikým dlouho bavit, ale n kdy m ty podn ty ruší, n kdy zas mám chu se jim více otev ít a pustit je do mysli. Podle eho si mám regulovat nakolik se otev ít navenek a nakolik z stávat u sebe? AT: Jak v metodické praxi meditace, tak p i medita n ritualizovaném provád ní mnišských praktik pindapáty, p ijímání dány, recitování púdži a požehnání, p i všech rituálech máš všímav jasno o jejich za átku a konci, tedy o p echodech. A co tedy ud láš v t ch nestandardních situacích? Když nemáš brány smysl pod kontrolou medita ní techniky? Když se nem žeš spolehnout na jasnou strukturu rituálu? Jak jsi to již ekla, ctihodná íro, n kdy máš chu se otev ít, n kdy se chceš distancovat od situace, z níž o ekáváš rušivé vlivy. Klidn spoléhej na svou intuici, v ní je integrována všechna tvá zkušenost. Klidn p ipus to, na co máš chu , ale dbej na to, abys pokud možno m la pod kontrolou za átek a konec. Zde platí ta pokro ilá instrukce áyukusalová: D lej si co chceš! Sama neseš zodpov dnost! 10 2_Ratho.doc Rathopama–Suttaĥ, Podobenství vozu (Saïâyatana–Saĥyutta) Èeský pøeklad z páli provedla Bhikkhuní Vajirá – © 2005 Ayukusala <[email protected]> Evaĥ me sutaĥ. Ekaĥ samayaĥ bhagavâ sâvatthiyaĥ viharati jetavane Tak jsem slyšel. Pøi jedné pøíležitosti pobýval vznešený v Sávatthi v parku Jetavane anâthapiòðikassa ârâme. Tatra kho bhagavâ bhikkhû âmantesi: Bhikkhavo ’ti. v Anáthapindikovì klášteøe. Tam tehdy vznešený bhikkhy oslovil: Bhikkhové! Bhadante ’ti te bhikkhû bhagavato paccassosuĥ. Bhagavâ etad avoca: Ctihodný pane, bhikkhové vznešenému odpovìdìli. Vznešený toto pravil: Tîhi, bhikkhave, dhammehi samannâgato bhikkhu diþþh’ eva dhamme Tøemi, bhikkhové, skuteènostmi vybavený bhikkhu již nyní v prožívané skuteènosti sukhasomanassa bahulo viharati, yoni cassa âraddhâ hoti âsavânaĥ khayâya. pøíjemného a radosti hojnì pobývá, na základì jejímž dosáhne pudù zastavení. Katamehi tîhi? Indriyesu guttadvâro hoti, bhojane mattaññû, jâgariyaĥ anuyutto. Kterými tøemi? Schopností smyslù brány støeží, v jídle støídmost dodržuje, bdìlost zachovává. Kathañca, bhikkhave, bhikkhu indriyesu guttadvâro hoti? A jak, bhikkhové, bhikkhu schopností smyslù brány støeží? Idha, bhikkhave, bhikkhu cakkhunâ rûpaĥ disvâ na nimittaggâhî hoti, Když, bhikkhové, bhikkhu okem tvar uvidìl, žádné pøedstavy držitelem není, n’ ânubyañjanaggâhî; yatv’ âdhikaraòamenaĥ cakkhundriyaĥ asaĥvutaĥ viharantaĥ žádné doprovázející myšlenky nedrží; dùsledkem toho ve schopnosti oka nerušenì pobývá abhijjhâ-domanassâ pâpakâ akusalâ dhammâ anvâssaveyyuĥ. Tassa saĥvarâya [ani] laèné [ani] trudné zlé neblahodárné skuteènosti [jej] nepøemohou. Takto ochraòujíc paþipajjati; rakkhati cakkhundriyaĥ; cakkhundriye saĥvaraĥ âpajjati. praktikuje; chrání oka smyslovou schopnost; v oka smyslové schopnosti ochranu provádí. Sotena saddaĥ sutvâ na nimittaggâhî hoti, n’ ânubyañjanaggâhî… Uchem zvuk uslyšel, žádné pøedstavy držitelem není, žádné doprovázející myšlenky nedrží… Ghânena gandhaĥ ghâyitvâ na nimittaggâhî hoti, n’ ânubyañjanaggâhî… Èichem pach èichal, žádné pøedstavy držitelem není, žádné doprovázející myšlenky nedrží … Jivhâya rasaĥ sâyitvâ… – pe – Kâyena phoþþhabbaĥ phusitvâ… – pe – Jazykem chu• chutnal… – atd. – Tìlem dotyk kontaktoval… – atd. – Manasâ dhammaĥ viññâya na nimittaggâhî hoti, n’ ânubyañjanaggâhî; Myslí jev si uvìdomil, žádné pøedstavy držitelem není, žádné doprovázející myšlenky nedrží; yatv’ âdhikaraòamenaĥ manindriyaĥ asaĥvutaĥ viharantaĥ abhijjhâ-domanassâ dùsledkem toho ve schopnosti mysli nerušenì pobývá; [ani] laèné [ani] trudné pâpakâ akusalâ dhammâ anvâssaveyyuĥ, tassa saĥvarâya paþipajjati; zlé neblahodárné skuteènosti [jej] nepøemohou, takto ochraòujíc praktikuje; rakkhati manindriyaĥ; manindriye saĥvaraĥ âpajjati. chrání mysli schopnost; v mysli schopnosti ochranu provádí. Seyyathâpi, bhikkhave, subhûmiyaĥ câtumahâpathe âjaññaratho yutto assa þhito Právì tak, bhikkhové, jako když na pevné pùdì køižovatky vùz se spøežením ušlechtilých koní stojí odhastapatodo. Tamenaĥ dakkho yoggâcariyo assadammasârathi abhiruhitvâ vâmena s bièem po ruce. Když by tam dovedný trenér, krotitel koní, nastoupil a uchopil hatthena rasmiyo gahetvâ, dakkhiòena hatthena patodaĥ gahetvâ, yen’ icchakaĥ yad’ do levé ruky otìže a do pravé biè, jakoukoliv cestou by chtìl icchakaĥ sâreyyapi paccâsâreyyapi. Evameva kho, bhikkhave, bhikkhu imesaĥ a kdykoliv by chtìl, tam by jel a vrátil se. A právì takto, bhikkhové, bhikkhu 11 2_Ratho.doc channaĥ indriyânaĥ ârakkhâya sikkhati, saĥyamâya sikkhati, damâya sikkhati, støežení tìchto šesti smyslových schopností trénuje, jejich kontrolu trénuje, jejich krocení trénuje, upasamâya sikkhati. Evaĥ kho, bhikkhave, bhikkhu indriyesu guttadvâro hoti. jejich zklidnìní trénuje. A právì takto, bhikkhové, bhikkhu schopností smyslù brány støeží. Kathañca, bhikkhave, bhikkhu bhojane mattaññû hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhu A jak, bhikkhové, bhikkhu v jídle støídmost dodržuje? Když, bhikkhové, bhikkhu paþisañkhâ yoniso âhâraĥ âhâreti, neva davâya, na madâya, na maòðanâya uváží moudøe potravu, [kterou] pøijímá, ani pro hraní, ani pro obveselení, ani vybíravì, na vibhûsanâya, yâvadeva imassa kâyassa þhitiyâ, yâpanâya, vihiĥsûparatiyâ, ani pro zkrášlování, nýbrž jen pro tohoto tìla udržování, vyživování, ochranu pøed poškozením, brahmacariyânuggahâya, iti purâòañca vedanaĥ paþihañkhâmi, navañca pro svatého života podporu [— a ví], abych staré [problémové] prožitky znièil a novým vedanaĥ na uppâdessâmi, yâtrâ ca me bhavissati, anavajjatâ ca phâsuvihâro câ ’ti. [problémovým] prožitkùm nedovolil vznikat, abych byl zdravý a bezúhonný a žil pohodovì. Seyyathâpi, bhikkhave, puriso vaòaĥ âlimpeyya yâvadeva rohanatthâya, seyyathâ vâ Právì tak, bhikkhové, èlovìk ránu by namazal, aby se zahojila, anebo právì tak [èlovìk] jenom pana akkhaĥ abbhañjeyya yâvadeva bhârassa nittharaòatthâya. Evaĥ kho, bhikkhave, proto, aby pøepravil náklad, promaže kolomazí osy kol. A právì tak, bhikkhové, bhikkhu paþisañkhâ yoniso âhâraĥ âhâreti, neva davâya, na madâya… – pe – bhikkhu uváží moudøe potravu, [kterou] pøijímá, ani pro hraní, ani pro obveselení… – atd. – brahmacariyânuggahâya, iti purâòañca vedanaĥ paþihañkhâmi, navañca pro svatého života podporu [— a ví], abych staré [problémové] prožitky znièil a novým vedanaĥ na uppâdessâmi, yâtrâ ca me bhavissati, anavajjatâ ca phâsuvihâro câ ’ti. [problémovým] prožitkùm nedovolil vznikat, abych byl zdravý a bezúhonný a žil pohodovì. Evaĥ kho, bhikkhave, bhikkhu bhojane mattaññû hoti. A právì takto, bhikkhové, bhikkhu v jídle støídmost dodržuje. Kathañca, bhikkhave, bhikkhu jâgariyaĥ anuyutto hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhu divasaĥ A jak, bhikkhové, bhikkhu bdìlost zachovává? Zde, bhikkhové, bhikkhu ve dne cañkamena nisajjâya âvaraòîyehi dhammehi cittaĥ parisodheti. meditací kráèení a sezení od blokujících jevù mysl èistí. Rattiyâ paþhamaĥ yâmaĥ cañkamena nisajjâya âvaraòîyehi dhammehi cittaĥ parisodheti. V první èásti noci meditací kráèení a sezení od blokujících jevù mysl èistí. Rattiyâ majjhimaĥ yâmaĥ dakkhiòena passena sîhaseyyaĥ kappeti pâde pâdaĥ V prostøední èásti noci na pravém boku uléhá jako lev, nohu na nohu accâdhâya sato sampajâno uþþhânasaññaĥ manasi karitvâ. klade všímavì a s jasným vìdìním jak vnímat vstávání upøe na nìj pozornost. Rattiyâ pacchimaĥ yâmaĥ paccuþþhâya cañkamena nisajjâya âvaraòîyehi V poslední èásti noci, když vstane, meditací kráèení a sezení od blokujících dhammehi cittaĥ parisodheti. jevù mysl èistí. Evaĥ kho, bhikkhave, bhikkhu jâgariyaĥ anuyutto hoti. A právì takto, bhikkhové, bhikkhu bdìlost zachovává. Imehi kho, bhikkhave, tîhi dhammehi samannâgato bhikkhu diþþh’ eva dhamme Tìmito, bhikkhové, tøemi skuteènostmi vybavený bhikkhu již nyní v prožívané skuteènosti sukhasomanassa bahulo viharati, yoni cassa âraddhâ hoti âsavânaĥ khayâyâ ’ti. pøíjemného a radosti hojnì pobývá, na základì jejímž dosáhne pudù zastavení. Idam avoca bhagavâ. Attamanâ te bhikkhû bhagavato bhâsitaĥ abhinandunti. Tak pravil vznešený. Spokojenì se ti bhikkové z promluvy vznešeného radovali. 12 <SmysVim.doc> Hovor o hlídání bran smyslù a š•astném životì Otázky klade ctihodná Sámanerí Vimokkha (SV) a vysvìtlení podává ctihodný Áyukusala Thera (AT). Hovor byl zaznamenán 16. prosince 2004 SV: Ctihodný pane, když jsem tady pøepisovala ten rozhovor se ctihodnými mniškami o tématech z Anguttara–Nikáyi a Samyutta–Nikáyi, vyvstalo mi nìkolik otázek. Mohl bys mi je zodpovìdìt? AT: Rád odpovím. SV: Já bych se vrátila hlavnì k té Rathopama–Suttì… AT: Ano. SV: Ty jsi tady mluvil o tom, že u té Rathopama–Sutty je nejdùležitìjší a nejzajímavìjší to, co je øeèeno hned v úvodu. To se týká tìch tøí vlastností a skuteèností, kterými je vybaven bhikkhu nebo bhikkhuní, které vedou k pøíjemnému prožívání a k radosti. Podobnou otázku ti položila ctihodná Èíra. Ptala se, nakolik se vystavovat smyslovým podnìtùm, a jak s tím zacházet v mnišském životì. AT: Takže kladeš, ctihodná Vimokkho, hned nìkolik otázek. Jednak nám jde o to, jak zacházet se smyslovými podnìty, jednak o to, že mnich nebo mniška, pokud jsou vybaveni tìmi tøemi vlastnostmi, uvedenými v té Rathopama–Suttì, žijí š•astnì. V této suttì jde o tøi vìci, jedna je hlídání smyslových bran, druhá je støídmost v jídle a tøetí je praxe bdìlosti. Takže na co z tìch tøí okruhù se chceš ptát? SV: Mì by teda zajímalo, jak je to s tím hlídáním bran smyslù v rámci toho našeho mnišského života. AT: Jak je to tedy s hlídáním bran smyslù. Hm. Co o tom, ctihodná, víš? Co sama provádíš? Jak nacvièuješ to hlídání bran smyslù? SV: Já provádím to hlídání bran smyslù tím, že si recituju Dasadhamma–Suttu a snažím se žít podle mnišských pravidel. AT: Ale to není hlídání bran smyslù. To dìláš nìjakou všeobecnou pøípravu a urèuješ si principy pro mnišský život, dané Dasadhamma–Suttou. Co to je tedy to hlídání bran smyslù? SV: Já znám to hlídání bran smyslù z meditací. Když pracuji s podnìty, které mi pøicházejí a sleduji je podle toho, jestli budí pøíjemné, nepøíjemné, nebo neutrální prožívání. Mám tady podnìty, které vnímám okem, které vnímám èichem, chutí, sluchem, hmatem, anebo pracuji s tou následující myslí. AT: Ano, dobøe. Takže to je v meditaci. No a jak to pøesnì dìláš. Jak to tam hlídáš? SV: Tak, v meditaci, pokud mi pøijde nìjaký podnìt, tak pracuji se všímavostí. AT: Takže, co dìláš? Jak hlídáš ty brány smyslù v meditaci? Co konkrétnì provádíš? V meditaci nerecituješ pøeci žádnou suttu. Hm? Tak co dìláš v meditaci? Když hlídáš brány smyslù v meditaci? SV: Když hlídám brány smyslù v meditaci, tak si všímám toho, jaké prožitky to ve mnì vyvolává. Pøijde mi nìjaký pocit, a• už je na té úrovni èichu, zraku, hmatu a tak dále, tak si všímám toho, jaké to pro mì je. AT: No a jak to tedy pøesnì dìláš, jak si všímáš? 13 Hlídání bran smyslù SV: Pokud ve mnì nìjaký pocit vyvstane, napøíklad z chuti, pozoruji, zda je tam nìjaká chtivost. Mám tøeba chu• na èokoládu, tak si to oznaèím. Je to pro mì chu• pøíjemná, jo, že je to pøíjemné, že je to lahodné, anebo je to pro mì nepøíjemné, anebo je to pro mì neutrální. Když prostì tu situaci vidím, ale… AT: Takže v meditaci se ti vybaví nìjaká situace a na této situaci se podílí smyslový prožitek chuti. Jo? Tøeba chu• èokolády. No a co tedy provedeš? SV: Co provedu, je, pokud pracuji s hlídáním bran smyslù, že si uvìdomím, jaké to pro mì je. AT: Ano, pokud pracuješ s hlídáním bran smyslù. V meditaci hlídáme ty smysly neustále. To není pokud pracuji… Když medituji, tak to je samozøejmé, že hlídáš brány smyslù, ale hlídáš je jinak v meditaci a jinak v každodenním životì. Takže v meditaci když se ti vybaví nìjaká situace, hm? SV: No, když se mi vybaví nìjaká situace… tak si jí všimnu, rozliším, co je na té úrovni prožívání, jestli je to na úrovni té chuti, nebo vidìní, slyšení… AT: Ano, a co s tím pak dìláš, když si toho všimneš? SV: Všimnu si toho, jaký pocit to ve mnì vyvolává. AT: To už jsi pøíliš daleko. Když si toho všimneš, tak to máš nejprve jen oznaèit. SV: Ano, to dìlám. Oznaèím to, jaký je to pocit. AT: Dobøe,Takže si všimneš v meditaci, když se ti vybaví nìjaká situace, tøeba taková, ve které jsi schopná rozeznat, že se tam podílí nìjaké smyslové prožívání… Jak to poznáš? Jak to oznaèíš? SV: No oznaèím to buïto jako pøíjemné, nepøíjemné, anebo neutrální. AT: Tím už to pøiøazuješ ke druhé satipatthánì, ke sledování citù, vedaná–anupassaná. Ale pokud chceš pracovat na úrovni hlídání smyslù, tak bys to mìla oznaèit jen v rámci první satipatthány, tedy káya–anupassaná. Anebo si jenom øíct, že je to chu•. SV: Ano, takže si to oznaèím jenom v rámci toho, jestli je to v oblasti smyslù, té chuti, toho vidìní, slyšení… AT: Oznaèíš si tedy, na které ze šesti základen to vnímáš. SV: Ano. AT: Oznaèíš si tedy tu základnu, pøípadnì tu interakci té vnìjší a vnitøní základny. Máš šest základen. Takže si oznaèíš, že je tam buï vidìní, nebo slyšení, nebo chutnání. Je to tøeba vybavované chutnání. No a teïka mùžeš vìdìt, že je to buïto nìjaká vzpomínka, že je to minulé, anebo je to budoucí, pøedjímání. Rozumíš? Takže to je první krok hlídání smyslù, když v meditaci praktikuješ všímavost. Když se ti v meditaci vybaví nìjaká situace, tak si to uvìdomuješ. Je tam jen ten základní proces uvìdomování èitta–víthi. Tou všímavostí si ho jen všimneš. Všímavost je pasivní záležitost. Všímavosti se prezentuje nìjaký pøedmìt, nìjaká situace, nìjaký prožitek… Nepøemýšlíš o tom, ale oznaèíš to. Takže díky tomu oznaèení víš, co sis všimla. Je tam tedy nejen ta všímavost sati, ale i to poznání, tedy sati–sampajaòòa. Hm? Takže to je ten postup, metodický postup v meditaci, jak provádìt hlídání bran smyslù. A co dìláš dál? SV: K té meditaci se ptáš ještì? AT: Ano, bavíme se o meditaci, není–liž pravda? 14 Hlídání bran smyslù SV: Takže, pokud si to oznaèím tøeba jako chu•, tak si dále uvìdomím, jestli se to vztahuje na pøítomnost, nebo na minulost, nebo pøedjímám nìco z budoucnosti, o jaký obsah se tam jedná… AT: Proè? Jakýpak obsah! Ty si uvìdomuješ zkrátka a dobøe, která základna to je a jestli to je v minulé, budoucí, nebo souèasné situaci. Hm? To staèí. To jsou ty principy, které uèí Buddha v Rathopama–Suttì. Jde jen o to, že si uvìdomíš,na jaké základnì to je. Jasné? A nedìláš si k tomu žádnou pøedstavu! Buddha øíkal: na nimittaggáhí, tedy, nedìlat si pøedstavu. A nemá tam být taky žádné další pøedsouvání nebo pøisouvání, na anu– byaòjanaggáhí. Necháš to zkrátka u toho, že si všimneš a dost! To je to, co je v Rathopama–Suttì hlavní pro hlídání smyslù. Hm. No a podobnì je to i v té druhé suttì Jednotek Ekaka–Nipáta v Anguttara–Nikáyi. Takže je ta otázka, jak se praktikuje hlídání bran smyslù v rámci meditaèního sezení, zodpovìzena? SV: Ano, dìkuji za odpovìï. AT: Tak dobøe. SV: Mì by zajímalo, jak pracovat s tím hlídáním tìch bran smyslù v mnišském životì. AT: V mnišském životì pracujeme s hlídáním bran smyslù v nìkolika oblastech. Jednak v oblasti meditace. Jednak v oblasti každodenního prožívání. Hm? A jednak v oblasti mnišského tréninku, že se trénujeme v konkrétních mnišských úkonech. Hm? V oblasti každodenního prožívání je to ta všeobecná všímavost pøi provádìní jakýchkoli úkonù. Hm? Když tøeba zametáš, uklízíš, pereš, jo? Jiné samozøejmì jsou speciální mnišské oblasti v každodenním prožívání. To je, když jdeš na pindapátu a pøijímáš potravu do mísy a dáváš dárcùm požehnání. Jinak je to, když jdeš na pindapátu a neseš s sebou nimittu nìjakého meditaèního pøedmìtu, pokud praktikuješ nìjakou kasinu. To je pak ještì jiný postup. Toto vše je pøíklad pindapáty. No a tak hlídáme brány smyslù v každodenním mnišském životì, když jdeme na pindapátu. Když jíš svoji pindapátu, když jíš tu darovanou potravu z té svaté mísy, nebo když si bereš nìjakou medicínu… jak s tím zacházíš? Hm? Takže to jsou konkrétní techniky všímavého jedení, všímavého bytí mniškou. Ty jsou instruovány v rámci tradice Áyukusala velmi pøesnì. Hm? To jsou pøíklady metodického hlídání bran smyslù v každodenním mnišském životì. No a samozøejmì máš v každodenním životì další situace, kdy tøeba cestuješ, nebo když tì nìkdo potká, nìjaká osoba. Hm? Nebo když jsi konfrontovaná s nìjakou situací, s nìjakou scénou. Na ulici, v autobuse, anebo i v klášteøe. To už je všeobecnìjší než ta jasnì vytyèená situace pindapáty. Takže jsem ti odpovìdìl k hlídání bran smyslù u metodické meditace a teï jsem ti odpovìdìl k hlídání bran smyslù v každodenním životì jednak u jasnì definovaných situací pøi mnišských úkonech a jednak všeobecnì. Je ti to jasný? SV: Je mi to jasný. Dìkuju. AT: Hm. SV: Já mám pak ještì další otázku. V tom minulém rozhovoru jsi hodnì mluvil o té první èásti Anguttara–Nikáyi, kde je øeè o tom, jak tvar, zvuk, vùnì ženy poutají mysl muže a naopak. Mnì by zajímalo… AT: Já jsem hovoøil o ètyøech suttách z té první øady Ekaka–Nipáta sbírky Anguttara–Nikáya, o prvních dvou suttách a posledních dvou suttách. Ty ètyøi spolu souvisí! SV: Hm. 15 Hlídání bran smyslù AT: O žádné èásti jsem nehovoøil hodnì, o žádném jednotlivém tématu tìch Buddhových promluv jsem nehovoøil vytrženì z kontextu. Hm? SV: Dobøe. AT: Vždycky jsem mluvil o tìch souvislostech… jo, to je zrovna tak, jako když Buddha mluví o ètyøech ušlechtilých pravdách. Tak to nemluví hodnì o jedné z nich, tøeba jen o utrpení, ale vždycky o všech ètyøech. Jo? SV: Dobøe. Mì tu právì napadlo, nakolik je vùbec potøeba mít tu zkušenost, tøeba právì… AT: Kterou zkušenost? SV: Mít tøeba zkušenost i se sexualitou. Já jsem se právì tady na Srí Lance setkala s mniškami nebo i mnichy, kteøí jsou v róbì od dìtství. Ale pøitom jsem z nich nemìla pocit, že by neumìli zacházet s tìma… AT: Takže to jsi nemìla pocit, ale mìla jsi asi dojem, jo? Domnívala jsi se na základì toho, co jsi vidìla, jo? Protože pocit nemùžeš mít z druhých. SV: Dobøe. Takže jsem se domnívala, pùsobilo to na mì… AT: Takže to jsi se setkala s lidmi, kteøí jsou mnichy, mniškami od útlého dìtství a ty jsi se zøejmì domnívala, že u nich není frustrace v oblasti sexuality. SV: Hm. AT: Takže je to otázka o sexualitì? Hm. SV: Mì k tomu napadá nejenom otázka té sexuality ale i celibátu. Kdybys nám k tomu mohl nìco øíct. Proè to Buddha uèil a jakou úlohu to má v tom mnišství. AT: Hm. Sexualita a celibát. Hm? A jak to souvisí s tìmi našimi tématy té Anguttara–Nikáyi a Rathopama–Sutty? SV: Pro mì je to normálnì tak, že já chápu to svoje mnišství jako urèitou ochranu od tìch smyslových podnìtù zvenku. Když jsem žila jako laik, tak jsem byla vystavena spoustì podnìtù. V tom mnišství jsem pøed tím hodnì chránìná a celkovì ty smyslové brány… AT: Takže tvùj mnišský život, pravidla která dodržuješ jako mniška, tì chrání pøed tím, být vystavovaná situacím. Jde o situace, ve kterých by docházelo k nìjakým sexuálním pøedstavám a asociacím. Je to tak? SV: Pro mì je to tøeba tak, že pokud žiju ten mnišský život, tak… abych uvedla pøíklad, tak za ten rok, co tady jsem, tak jsem nemìla èokoládu, no a jaký to pro mnì je ji mít anebo dennì tu èokoládu dostávat, vidìt ji v obchodì, mít ji doma na stole. A všímám si toho, jak mì to roucho pøed tím chrání, když se nevystavuju neustále tìm podnìtùm, které ve mnì vzbuzují nìjaké pocity. AT: Výbornì, ctihodná Vimokkho. Tím už dáváš jasnou odpovìï na tu otázku. SV: Dále mì ještì napadlo, právì u tìch lidí, kteøí nikdy chu• èokolády nepoznali, nakolik je pro nì dùležité tu chu• èokolády poznat. Jestli je to individuální anebo… AT: Není dùležité. Nemusíš nìco poznávat, já jenom nerozumím, z jakého dùvodu by mìl nìkdo poznávat chu• èokolády… SV: Mì to právì napadlo v rámci té Anguttara–Nikáyi, kde Buddha mluví o tom, jak tvar, chu• a vùnì ženy poutají mysl muže. Jaký význam to tøeba dává tìm lidem, co to nepoznali… AT: To poznali všichni lidé. To není porovnatelné se situací té èokolády. Hm? Protože všichni lidé, a• jsou mužského nebo ženského pohlaví, tak vidìli, slyšeli… tvary, zvuky a tak dále, 16 Hlídání bran smyslù které souvisí s tím opaèným pohlavím. Takže tam není žádná otázka poznávat nebo nepoznávat, jo? Hm? SV: Mùžeš ještì teda odpovìdìt, proè Buddha uèil ten celibát? Já právì jsem… AT: Jak to souvisí s celibátem? Já nevím teïka, o co… SV: Já jsem se setkala v laickém životì… AT: Mùžu vìdìt, proè k tomu vážeš pøedstavy a pøemýšlení, proè k tomu vážeš nìjaké asociace celibátu? Co je to pro tebe celibát? SV: …s tím, že buddhisti se vyhraòují, a že je v buddhismu jako v jediném náboženství zakázaný sex, je tam celibát a spousta lidí… AT: To je úplná hloupost. To je hloupost na nìkolikátou. Za prvé je hloupost, že buddhismus je náboženství. Buddha neuèil buddhismus, žádné náboženství, ale Buddha uèil metodu zvládání života. Praktickou metodu. A v buddhismu… teda v Buddhovì nauce není žádný zákaz sexu. To je hloupost na druhou. Jo? No a pokud se týèe celibátu, tak to je køes•anský pojem, hm, a zákaz sexu je v mnoha náboženstvích, ale nikoli v buddhismu. Je ale pravda, že mniši a mnišky, kteøí žijí svatý život podle Buddhova uèení, tak se zdržují sexuálních praktik. A to je možné i pro laiky a laièky nezávisle na tom, zda žijí v partnerském vztahu, anebo sami v takzvaném celibátu. Laici, kteøí na sebe berou deset nebo osm etických rozhodnutí, tak v tom je zahrnuto, že se chtìjí trénovat ve støídmosti, že se budou snažit vyhýbat se sexuálním èinùm. Ale tam není žádný zákaz! A zrovna tak je to u novicù a novicek, u mnichù a mnišek, kteøí nemají plnou ordinaci. Je to tak, že jednají podle svých deseti etických rozhodnutí. A tam je to etické rozhodnutí: nezkrášlovat se, nezvyšovat svoji pøitažlivost, to je jedna vìc, která je relevantní pro sexualitu a pro otázky toho, èemu se øíká celibát v jiných náboženstvích. A pak je tam také to další rozhodnutí, zdržovat se života, který neodpovídá zpùsobu Brahmù, to je rozhodnutí pro brahmaèariya. Jo? Takže tam jsou tato dvì etická rozhodnutí. Zdržovat se toho, co neodpovídá zpùsobu svatého bohorovného života brahmaèariya, a tamto druhé nezkrášlovat se, hm, jo? A dále je tam to rozhodnutí neúèastnit se podívaných a zábavných programù, které nabuzují smyslná pøání. Hm. Takže mniši, mnišky, kteøí nemají ještì plnou ordinaci, kteøí jsou sámanerové, sámanerí, tak ti se øídí tìmi svými rozhodnutími, ale o žádných zákazech, nebo o celibátu, èi dokonce o tom, že buddhismus by byl jediný, který nìco zakazuje, tady žádná øeè nemùže být. SV: Dìkuju. Já mám ještì jednu otázku, ctihodný pane. Mì k tomu tématu hlídání šesti smyslových bran napadá, jak zacházet s nepøíjemnými podnìty jako je napøíklad agrese nebo projevy rùzné nenávisti. Když jsem žila jako laik, tak jsem jednala sama za sebe a nesla jsem i tu plnou odpovìdnost. V mnišském životì hlavnì v dobì novictví také podléhám senioritì, což má nìkdy právì za dùsledek, že jsem napøíklad konfrontovaná s nepøíjemným, zraòujícím, arogantním jednáním ze strany seniorních mnichù nebo mnišek. Mì by zajímalo, jak s tím pracovat, nakolik se mùžu bránit proti tomuto jednání a pøitom zachovávat tu úctu a respekt vùèi senioritì. AT: Tak za prvé: úcta a respekt k senioritì neznamená žádné podøizování a žádnou poslušnost. Jo? Takže pokud nìjaká seniorní mniška nebo mnich je agresivní, jo, tak ty nemusíš být ani poslušná, ani se podøizovat vùèi senioritì. Hm? Seniorita mnichù a mnišek je jedna vìc, to že sleduješ instrukci a pouèení svého uèitele, že se tomu podøizuješ, to je jiná vìc. Jo? Uèitel, uèitelka, když si nìkoho zvolíš jako uèitele… a kdyby na tebe mìl být agresivní nìjaký uèitel, no tak to je tvoje rozhodnutí, že se rozlouèíš a pøestaneš považovat toho èlovìka za svého uèitele a odejdeš. Jo? Takže to je otázka seniority, otázka uèitelù. Hm? To, že nejsi zodpovìdná za své jednání neplatí, jsi zodpovìdná. Uèitel nemá za tebe 17 Hlídání bran smyslù zodpovìdnost jinou než spoleèenskou. Ty pouze nejsi zodpovìdná za vyjasòování… institucionálních záležitostí. Když nìjaký mnich nebo nìjaká mniška by ti chtìla dávat nìjaké pøíkazy, šikanovat tì nebo tì agresivnì nutit k podøízení, tak máš právo øíct: „Ano, já to slyším, co si vy myslíte, ale já jednám podle toho, jak mì instruuje mùj uèitel. Pokud na mì máte nìjakou kritiku, prosím mluvte s mým uèitelem.“ Jo? Takže to je ochrana, kterou požíváš tím, že jsi v závislosti na uèiteli buïto jako novicka, sámanerí, anebo i jako bhikkhuní s vyšší ordinací, po ta léta kdy žiješ v závislosti na uèiteli. Tato závislost, èi lépe pøeloženo, tato podpora je nazývaná nissaya. To tì chrání. Hm? Takže tvùj uèitel je za tebe zodpovìdný institucionálnì, ale to tì nezbavuje odpovìdnosti za své èiny a to tì nezbavuje té možnosti praktikovat ochranu smyslù, indriyesu–guttadvára. Jo, takže to jsou tøi rùzné vìci. Že si chráníš smyslové brány je jedna vìc, že neseš zodpovìdnost za to, co dìláš, že sklízíš ovoce svých èinù, je druhá vìc, a tøetí je, že jsi chránìná pøed agresí a pøed eventuelními nekompetentními zásahy seniorních mnichù a mnišek tím, že žiješ v závislosti na svém uèiteli. Samozøejmì, že jsou i sámanerové a sámanerí, kteøí nemají uèitele, jo? Kteøí to taky využívají k tomu, aby jednali nezodpovìdnì, jo? Protože jako sámanera, sámanerí nemusí… mohou svalovat zodpovìdnost na uèitele, na mistra. Takoví buddhistiètí uèedníci a uèednice bez mistra bìhají po svìtì. Píší dokonce èlánky o buddhismu atd. Jsou ale samozøejmì i mniši a mnišky, kteøí dostali vyšší ordinaci a pøesto vlastnì neznají ani zodpovìdnost ani závislost nissayu. Nevìdí èí jsou, jednají v øádu bez nissayi. Dokonce uèí. Uèí hlouposti. Hm? A nezodpovídají se nikomu, nebaví se s nikým o tom, co uèí. Hm? Uèí hlouposti. Dokonce i v èeském prostøedí jsme se už mohli setkat s takovými mnichy, jo, kteøí sice nosí mnišskou róbu theravádskou, ale uèí jakési hinduistické praktiky, sakrální tance, jo, a rùzné jiné nesmysly. Hm? Takže to, že má nìkdo vyšší ordinaci, není žádná absolutní záruka, že je zodpovìdný. Ale ber to osobnì, ctihodná, co to znamená pro tebe. Máš jasnou instrukci, jak si hlídat brány smyslù. Máš jasnou instrukci, jak si chránit mnišský život, a jak sledovat ta etická rozhodnutí, která ti regulují mnišský život a máš tu institucionální ochranu, tím, že se mùžeš hrdì hlásit k tomu, že patøíš k tradici Áyukusala, a že se zodpovídáš vùèi svému uèiteli, který je za tebe zodpovìdný vùèi ostatním mnichùm a mniškám. Takže tøi rùzné oblasti. Je to dostateèná odpovìï na tvoji otázku? SV: Ano, dìkuji za rozhovor, bhante. AT: Rádo se stalo. 18 <ZavRatho.doc> Završující hovor o Rathopama–Sutt Otázky klade ctihodná Sámanerí íra (SC) a vysv tlení podává ctihodný Áyukusala Thera (AT) Hovor byl zaznamenán po recitování Áyukusala–Púja dopoledne 13. ledna 2005 SC: Bhante, cht la bych navázat na naše p edchozí rozhovory a požádat t o zodpov zení n kolika dalších otázek. AT: Dob e, kterých? SC: První otázka se vztahuje k Rathopama–Sutt a zde bych se cht la zeptat, v jakém vzájemném vztahu jsou sati, jágariya a manasikára. Všimla jsem si, že tyto schopnosti se vzájemn podporují, a že se dají navzájem vyvažovat. AT: Hm, ano. Tyto t i dhammy — sati neboli všímavost, manasikára neboli pozornost a jágariya neboli bd lost — Buddha uvádí v Rathopama–Sutt , protože jsou vlastn t mi hlavními charakteristikami dobrého a š astného mnišského života. Tyto t i dhammy definují bohorovné žití brahma ariya, pokud pohlížíme na mnišský život bhikkhu–ájíva z technického hlediska. Zkus íct, ctihodná íro, co pro tebe konkrétn znamená sati, manasikára a jágariya v souvislosti s Rathopama–Suttou, a pak budeme z toho dál odvíjet, co se k tomu hodí, co se k tomu dá ud lat, jak se dají kultivovat tyto t i aspekty mnišského života. Takže, co pro tebe znamená sati? SC: Sati je všímavost a tu považuju za jednu z nejd ležit jších schopností mysli, kterou se snažím kultivovat a tudíž být pokud možno všímavá v každém momentu svého života, neustále. Mn p ipadá, že ta sati je jedna z nejd ležit jších, protože vlastn reguluje všechny ty ostatní schopnosti. AT: Ano, p esn tak to je. A to nejen v každodenním život . Máme p ece i trénink satipatthána meditace, kde trénujeme sati metodicky, v metodickém postupu. Takže, jednak metodický postup meditace, to je sedící meditace nebo chodící meditace a jednak všeobecná kultivace všímavosti v každodenním život . Dej p íklad. SC: Tak t eba, když provádím b žné innosti jako je praní nebo zametání, tak si všímám pohyb , všímám si zám ru, nap ed se rozhodnu, co chci d lat, a potom si všímám, jak tu innost provádím, jednotlivých pohyb , ukon ení té innosti. AT: Výborn to d láš. No a z ejm používáš i n jaké ozna ování, takže tam není jenom to všímání, ta otev enost té mysli pro to, co se d je, ale je tam i n jaké poznání. Není–liž pravda? SC: Já obvykle teda p i pohybech ozna ování nepoužívám, i když vím, že je to taky možné, t eba ohýbání, ohýbání, natahování, když n co zvedám rukou. Ale kdy už použiju ozna ení, to je, když se mi rozjíždí myšlení, nebo když jsem v n jakých emocích a když si b hem toho díky té všímavosti všimnu, že nejsem zrovna u toho, co d lám. Tak tam si to ozna ím, protože tím si to uv domím, t eba i opakovan si to musím ozna it a vracím se k tomu, co d lám. AT: Výborn , takže když provádíš konkrétní t lesné innosti, tak je tam hlavn ta všímavost a ty to neozna uješ, nepojmenováváš, ale co ozna uješ, co pojmenováváš, jsou emoce, jak íkáš. To znamená, z ejm si ozna íš, když je tam p íjemný nebo nep íjemný pocit, sukha vedaná, dukkha vedaná. A když se ti rozjíždí myšlení, když se teda n co d je v mysli, tak tam si ozna íš, co se d je, z ejm ve stylu itta–anupassaná, je ozna ení stav mysli. To si m žeš íct, te ka je mysl, moje mysl roztržitá, rozjetá, hm, rozháraná, anebo je ta mysl napln ná n jakou chtivostí lobha, nebo mám vztek kodha, nenávist dosa… A tím, že si tu mysl takto ozna íš, tím, že si ozna íš to, co prožíváš, tak práv v tom ozna ení už je 19 Završení Rathopama–Sutta moudrost. Hm. Takže je moudrá ta mysl, ta všímavá mysl, kterou zaznamenáš tyto poruchy, kterou zaznamenáš to, co se ti vyskytlo v mysli t eba i negativního, ale to m že být zrovna tak pozitivní. To nemusí být nenávist, to m že být smí livost, které si všimneš, to nemusí být chtivost, to m že být št drost, když n co n komu daruješ, které si všimneš. Jo. A každá tato mysl, která si všimne, která zaznamená a rozezná, tak to je moudrá mysl. Takže to je uplatn ní všímavosti v každodenním život . Když si všimneš, te ka jsem byla zaslepená nebo hloupá, byla tam moha, byla tam zaslepenost, ignorance, fanatismus, hm, takže když si toho všimneš a ekneš si, hm, to jsem byla p kn blbá, tohle se mi nepovedlo, tak práv v tom moment jsi moudrá. Tomu íká Buddha asammoha sati sampaja a. Sati je všimnutí, sampaja a je v d ní, že tam už není sam–moha, že to už není provedeno se zaslepeností moha. Jo, takže to je moudré všimnutí si toho, že mysl už není zaslepená. Takže to je n kolik p íklad sati, všímání, otev enosti mysli, zaznamenání toho, co se d je, p i normálním prožívání. Hezky jsi to ekla, že pokud provádíš všímav n jaké t lesné funkce, pohyby, takže to vlastn ani neozna uješ, ale všímáš si toho jen. Co ozna íš, jsou ty poruchy nebo emoce, hnutí mysli a stavy mysli, které si uv domíš. To by bylo k sati, k té pasivní, receptivní všímavosti. No a te ka mi dej n jaký p íklad, m že to být ve vztahu k tomu, co recitujeme v Rathopama–Sutt , p íklad toho aktivního ízeného, manasikára. Víš, že kára, karoti znamená d lat. Pozorností d láme tedy ízené uplatn ní mysli. Dej mi p íklad. SC: Takže pozornost je aktivní, to znamená, že ji m žu zam it aktivn a zam uju ji obvykle na p edm t innosti, které se chci v novat, t eba u meditace, když za ínám meditovat, ji obvykle zam ím na za átku na medita ní p edm t, nap íklad zvedání, klesání. A pak si ho za nu všímat. AT: Dob e, takže mysl zam íš na ten medita ní p edm t. To znamená, že tu mysl p eneseš… SC: Vztáhnu ji tam. AT: Vztáhneš, ídíš ji. A kam? SC: P iložím ji, umístím, no, tam, kam chci, kam se rozhodnu. AT: Kam se rozhodneš, aha takže je tam jednak to rozhodnutí, ta p íprava, to je ta sankappa. I to je hnutí mysli, jo, a pak po tomto rozhodnutí, které m že být formulováno slovy, tu mysl zam íš a p eneseš na to místo, kde si chceš všímat toho medita ního p edm tu. A pak už je tam to pasivní, receptivní všímání, je to tak? SC: Je to tak. AT: Dej mi ješt jiný p íklad uplatn ní pozornosti. SC: Tak nap íklad se rozhodnu, že s tebou budu d lat rozhovor, budu ti klást otázky. AT: Ano. SC: Tak se nap ed rozhodnu, p ipravím si otázky, pak je položím… AT: Takže rozhodneš, p ipravíš si otázky, to znamená, že si tam vytvo íš n jakou p edstavu, nimittu, hm, na kterou sm ruješ tu mysl, jo. Máš p edstavu, nimittu, toho, co bys cht la d lat. SC: Hm, mám p edstavu toho, co chci a d lám kroky, které k tomu sm ují. A te t eba když už ten rozhovor d láme, tak st ídám tu pozornost, když mluvíš ty, tak ti naslouchám… AT: Ano. SC: Zam ím pozornost, abych mohla co nejvšímav ji naslouchat, nebo zase se stáhnu k sob , musím p emýšlet, vymýšlím odpov na tvoji otázku, zam ím se t eba na to, jak mluvím a tak dále. 20 Završení Rathopama–Sutta AT: Dob e, dob e. A te ka v té Rathopama–Sutt , tam jsou t i oblasti toho svatého života brahma ariya, toho bohorovného života, jo, toho dobrého mnišského života. Jsou tam t i oblasti. Ta první oblast je indriyesu–gutta–dvára, to znamená st ežení bran smysl , které je aplikací všímavosti, a pak je tam jako druhá st ídmost v jídle bhojane matta ú. Co se tam d je, jak je to tam? SC: P i jídle na za átku zam ím pozornost na to, pro vlastn v bec to jídlo beru. AT: Ano, ano. A to je práv to, ta definice pozornosti, ta operacionální definice zam ení pozornosti. Takže ty manasikára te ka popisuješ jako zam ení mysli na to, pro si v bec tu potravu bereš. A jak za ínáš jíst, jak za ínáš? SC: Uv domím si, že to jídlo beru proto, abych mohla žít svatý život brahma ariya. AT: Ano. SC: Že ho neberu, jenom abych se nacpala, abych si pochutnala. AT: Ano. A to recituješ. To recituješ na za átku, držíš tu mísu, zam íš pozornost na ú el, hm, na potravu, kterou máš p ed sebou a recituješ patisankhá. SC: Patisankhá yoniso pindapátam patisevámí, neva daváya, na madáya, na mandanáya, na vibhúsanáya… AT: Ano, a to je ta delší forma té recitace, že to bereš né proto, aby sis s tím hrála, aby ses v tom š ourala, a tak dále, anebo íkáme tu kratší formu patisankhá. SC: Patisankhá yoniso pindapátam brahma ariya anuggaháya. AT: Ano, proto abych podporovala, abych udržovala nebo abych udržoval, ten svatý život brahma ariyá. No, tak. Tak to je zam ení pozornosti. No, a pak samoz ejm b hem toho jídla jíme všímav , hm. Všímáme si, jak hn teme tu rýži spolu s tím kari, jak jí neseme k úst m, a tak dále. Hm, takže není náhodou, že Buddha vybral práv tuto druhou oblast pro nácvik yoniso manasikára, to znamená pro d kladné zam ení pozornosti, pro d kladné uplatn ní mysli p i jídle. SC: Ano, to je jasné. AT: Tak te ka, ctihodná íro, te mi dej p íklad, jak kultivuješ bd lost jágariya, co pro tebe znamená, ta t etí oblast, která je instruovaná Buddhou v rámci Rathopama–Sutty, co to pro tebe znamená. SC: No, jágariya, bd lost je taková schopnost mysli, pomocí které udržuju mysl energetizovanou, no, ekla bych bd lou. AT: No, ano, bd lost, udržovat bd lou mysl znamená snažit se, aby ta mysl byla jasná. SC: Abych mohla d lat to, co chci. AT: No, ano. A jak to d láš? Jaký vidíš rozdíl od té receptivní, pasivní všímavosti, a jaký rozdíl vidíš od toho aktivního zam ování mysli pomocí pozornosti? Jak bys charakterizovala, tu svoji bd lost, co t k tomu napadá? SC: Tak, ta bd lost, bych ekla, že je to skute n ta energie, kterou… Mn p ijde, že to souvisí i ze zám rem, se zam eností mysli a s rozd lením asu, taky… s tím, jak si d lím den, že mám n jaký režim. Odvíjí se to už od toho, jak t eba už ten den nastartuju, jak ráno vstávám, že ráno medituju. AT: Ano, takže d ležitý je ten p echod ze spánku do bd ní. A ty tady hovo íš také o tom energetickém aspektu, o tom s jakou vervou, s jakou silou jdeš do t ch inností. Pak jsi mluvila také o jasnosti mysli. Takže jágariya, ta bd lost, to je ta dimenze mezi tím ospalým d ímáním, nebo dokonce spánkem, a tou ilou myslí, která je jasná, když nejsme 21 Završení Rathopama–Sutta ospalí, když nespíme. Zmínila jsi, že ti pomáhá práv ten zám r, to nastartování a organizace dne, program, hm… Hm, takže nastartování, zám r, úsilí, viriya, to vše samoz ejm souvisí s tou bd lostí. To a ta organizace, ten program dne… A k tomu programu mnišského dne vlastn Buddha n co d ležitého íká v té Rathopama–Sutt . Co íká? SC: No, já vím, že v Rathopama–Sutt Buddha mluví o meditaci, jak ten mnich tedy bhikkhu st ídá meditaci sezení a chození, p i emž si istí mysl. A potom tam íká, jak uléhá a p itom se rozhoduje, jak bude vstávat. Uléhá jako lev, všímav si klade nohu na nohu, a ví, jak bude vnímat vstávání, up e na n j pozornost. To znamená, že on si natáhne sv j vnit ní budík, bych ekla. AT: Výborn , to nastavení vnit ního budíku tam je. SC: Takže ta bd lost je asi zahrnuta i ve spánku. V tom jak ulehnu a v tom, že… AT: Samoz ejm ta dimenze té ospalosti a bd losti, jágariya, to je celá dimenze, to je stupnice od hlubokého spánku, p es ten lehký spánek, takzvaný opi í spánek, i jak N mci tomu íkají spánek ch vy, která je p ipravená na jakékoli zazn ní zvuku od dít te reagovat a probudit se, až p es takovou tu denní d ímotu, denní sn ní, ospalé tápání dnem, až k jasné mysli, ostražitosti… Co t ješt k tomu napadá? K té dimenzi jágariya, k té bd losti? SC: Tak m napadá, za prvé už i tady ten vztah se všímavostí, že pokud bd lá nejsem, pokud už ani nedodržuju denní program a ujedu do n eho… jsem taková… prost utíká as a já za nu myslet a bloumat, tak m pak ta všímavost pom že vrátit se ke skute nosti. Všimnu a uv domím si to. AT: Ano, takže tu bd lost, pot ebuješ proto aby sis mohla všímat, hm. A naopak, když si všimneš, že jsi ospalá, nebd lá, hm, tak tam pak m žeš ud lat to rozhodnutí, zam íš tu pozornost… Máš n jaký konkrétní p íklad, t eba z medita ních zásed na Hrbu? Co je tam instruováno, když lidé klimbají a prožívají tu malátnost a matnost, thína–middha? Co jim je e eno, jakou instrukci dostávají? SC: Obvykle jako první, že mají vzp ímit t lesnou pozici, že se mají rozhodnout a sednout si opravdu pevn , aby bylo v trupu nap tí, p ípadn zvýšit tlak mezi palci. AT: Výborn , takže, ty tu instrukci znáš perfektn , a jako u itelka Dhammy a meditace, už jsi tady tu instrukci myslím i dávala tvým sinhálským ža kám v ned li. Takže to je ta první instrukce pro zvýšení bd losti. Co je pak další? SC: Další, když to nepom že, nevím p esn , nevím, co následuje, vím, že nap íklad pomáhá opláchnout se studenou vodou… AT: To je až jedna z pozd jších možností. SC: Hm, to je až pozd ji… AT: Ale p edtím je samoz ejm instrukce meditovat s otev enýma o ima, SC: Hm, a podívat se do sv tla… AT: Ano, dívat se do sv tla, postavit se, a tak dále. Jo, takže tam je použita n jaká aktivita, to aktivování a p echod do n jaké innosti nám pomáhá zvýšit bd lost, hm, dob e. Tak to je n co k tomu, jak se s tím zachází, a to jsou všechno vn jší v ci, které jsou v kontextu té bd losti. A jak bys — podobn jako když jsme definovali pozornost jako aktivní zam ení mysli a všímavost jako pasivní, receptivní zaznamenávání — jak bys nyní podobn na té mikroanalytické úrovni definovala nebo charakterizovala tu bd lost. Co to je? 22 Završení Rathopama–Sutta SC: Tak já si nejsem jistá, ale m p ipadá, že u té bd losti je tam obojí, že je tam i ta aktivita… a zárove je tam ta snaha udržet si tu energetizaci, zvyšovat ji tak, že p idávám to úsilí, když m vlastn ta energie… AT: Ano. Samoz ejm u všech t í… SC: …když ta energie klesá. A souvisí to vlastn i s regulací úsilí. B hem toho dne… AT: Ano, takže to úsilí souvisí s programem dne, ale já jsem t cht l tady — to byla více mén sugestivní otázka — já jsem t cht l p ivést k n emu jinému na mikroanalytické úrovni. K tomu, o em jsme se tady nedávno bavili… No? …sice o tom, že probíhají procesy mysli trošku jinak v mysli všímavé, probíhají jinak, když zam ujeme pozornost a probíhají jinak v mysli bd lé a v mysli ospalé. To je otázka t ch proces mysli neboli itta–víthi. Vzpomínáš si na to? … Nevzpomínáš? To nevadí, možná, že to bylo zmín no jenom krátce. Takže ty funkce mysli, nazývané itta–ki a, probíhají jinak, když je ta mysl bd lá a je schopná jasn rozeznat p edm t. Bd lost zajistí jasné rozeznání, a už je to na t ch p ti smyslech nebo na vn jší základn mysli. Hm, když je mysl bd lá tak našich p t smysl je aktivních, máme všech p t pohromad a máme je pod naší kontrolou. To znamená, že jsme schopni vnímat p edm ty t ch smysl , jako mahanta álambanam, velké p edm ty, hm, jako, p edm ty, které jsou, jak se to ekne esky, jasné, jasn vnímatelné… SC: Z etelné. AT: Z etelné. Ano, to je to správné slovo, jo, takže, když je mysl bd lá, tak my vnímáme ty p edm ty smysl z eteln , hm, a sice to je na úrovni smysl , pa a–dvára– itta–víthi. V páli se tomu íká, že nejsou omezené, že to nejsou paritta árammana, že nejsou nejasné jenom tak, že trošinku n co zaznamenáš, ale že jsou z etelné, to znamená, že jsou velké, v páli se tomu íká mahanta, tedy, že ten vnímaný p edm t je hrubý, mahanta álambanam. Když chybí bd lost, tak je ten p edm t omezený, paritta álambanam, no pak ten proces vnímání, ten proces itta–víthi, proces uv dom ní probíhá kratší a nedochází k žádnému jasnému ozna ení p edm tu, není tam to tad–árammana, my nevíme, že je to tento p edm t. Ale když je mysl bd lá, tak ty p edm ty vnímání jsou z etelné, a na úrovni zpracování v mysli, se pak mluví o tom, že jsou vibhútam, že jsou dob e rozlišitelné. Vibhútam je, že se dají rozlišit, že se dají odd lit. Bhúta je to, co nastává, takže víme, jako co nastávají. To jsou ty vibhútam álambanam nebo árammana, ty jasn rozlišitelné p edm ty mysli, hm, které jsou nám p ístupné, které m žeme dob e vnímat, které si uv domujeme v tom uv dom ní itta–víthi, hm. Takže tady s tou bd lostí souvisí jasnost uv domování, hm. Takže ješt jednou, bd lost, jágariya, souvisí s uv domováním, se z etelností, vibhútam, hm, všímavost je pasivn perceptivní, otev ená mysl, jo, a pozornost je aktivn zam ovaná mysl, kterou ovládáme, kterou kontrolujeme. Takže tady je v té Rathopama–Sutt implikováno to rozlišení mezi pozorností, všímavostí a bd lostí. Je to odpov na tu tvoji otázku? SC: Ano, ur it . Já tomu rozumím tak, že teda, když mám dobrou bd lost, tak ona podporuje i tu všímavost. AT: Jasn , jasn . SC: To pak m žu lepší rozlišovat, je to všechno takové jasn jší, není to takové rozmazané, prost … AT: A ta bd lost je práv trénována tím nastavením toho vnit ního budíka, tím dobrým programem dne, kde mám dobrý rozvrh hodin. Jo, disciplína, program dne, rozvrh hodin, to pomáhá té bd losti a ta bd lost pomáhá té všímavosti, a to souvisí samoz ejm i s tím aktivním zam ováním mysli. Tak, jakou máš další otázku, ctihodná íro? 23 Završení Rathopama–Sutta SC: Já pak mám otázku k jiným suttám. Ty jsi nám, bhante, v prvním rozhovoru zmi oval ješt další sutty ze Saláyatana–Samyutty, které jednak následují a jednak p edcházejí p ed tou Rathopama–Suttou. AT: Ano. SC: Tam bylo zmi ované Ásívisa, Podobenství o zmijích, Kummopama–Sutta, Podobenství želvy. AT: Ano, ásívisa je zmije a kumma je želva. SC: A Dárukkhandhopama–Sutta. AT: Ta p ichází potom a to je Podobenství o klád , které jsi p eložila kdysi do eštiny. SC: No, to je pravda, jenže já te po studiu t ch ostatních sutt tomuto podobenství už nerozumím, takže k tomu ani nemám otázek. Ale cht la bych se zeptat ješt k sutt , která tomu p edchází a ta se jmenuje Sutta o vypálení. AT: Ano. Ádittapariyáya–Sutta. SC: M ta sutta p ipadala velmi drastická. AT: No, ta je. SC: Protože Buddha tam íká, že by bylo lepší, kdyby bylo oko vypáleno železnou ty í rozžhavenou do ruda, než kdyby jeho nositel ulp l na tvaru, který tím okem vidí, který tím okem rozpozná. A stejn mluví i o dalších základnách smysl . Tak jsem se na to cht la zeptat, pro se nás Buddha snaží takhle vystrašit. Pro zvolil takovouhle formu. Je to proto, že chce íct, abychom si uv domili, že ta touha nebo lp ní, co m že vyvstat, potom to ulp ní t eba na tom tvaru spat eném okem, že je pro nás tak nebezpe né? AT: Hm, hm, (smích), no, tak samoz ejm i to tam je, tu suttu o vypálení t ch smysl musíme chápat v souvislosti s tím, co Buddha instruuje, jaký dává návod ke správnému, on íká, že to není správné. To íká hned na za átku. Tam je v tom Buddh v humor, jo, takový to poš ouchnutí, naš ourání. Ty ostatní sutty ukazují na nebezpe í, ta sutta o zmijích t eba, na nebezpe í, která jsou obsažena t eba v t ch elementech. Ty zmije, ty hadi, jsou vlastn podobenstvím, které tam stojí symbolicky pro ty ty i mahá bhúta, ty i elementy, jež vnímáme p es smysly. A to drastické p irovnání k tomu vypálení oka a vypálení ucha rozžhavenou železnou ty í, tak to je vlastn amplifikace. Buddha používá nadsázku, trochu p ehání, aby poukázal na nesmyslnost toho, co v jeho dob u ili n kte í asketové, hm. Buddhovi byly d lány r zné vý itky a byl oso ován, že u í poživa nost, jo, to už byl ten problém t ch jeho p ti kamarád , pa a–vaggiyo– bhikkhú, když Buddha p icházel a cht l je za ít u it, tak t chto p t asket , si íkalo, hele, támhle p ichází náš bývalý kamarád, asketa Gotama, který už není asketa, jí dobrá jídla a tak dále, nevstaneme, nepozdravíme ho, a tak dále, no a pak nakonec to ale nevydrželi, protože Buddha vystupoval s takovou silou osobnosti, že oni vstali, vzali mu tu ívaru a dali mu tu vodu na umytí nohou a tak dále, hm. No, takže musíme v d t, že Buddha byl kritizován a oso ován za to, že je poživa ný a já nevim co… Ale Buddha práv u il tu st ední cestu, tu zlatou st ední cestu a to je na za átku Dhamma akkappavattana Sutty, že Buddha íká že, tyto dva extrémy dve ime antá pabbajitena na sevitabbá, jsou nevhodné pro pabbajika, pro meditujícího, pro toho, kdo se trénuje v Dhamm . A to je ten extrém té smyslné poživa nosti a extrém té askeze, která souvisí se sebetrýzn ním. No a vypálit si oko nebo ucho, no, tak to je samoz ejm hloupé sebetrýzn ní a tady je to amplifikováno tak, aby Buddha vyburcoval, aby ekl, prosim vás neblbn te… Tak samoz ejm , že by to zachránilo toho lov ka p ed lp ním na formách nebo na zvucích nebo na v ních, jo, ale za jakou cenu? Za cenu zni ení té bytosti, ubližování, no a ubližovat, ni it n jakou dýchající bytost, n jakou v domou bytost, a je to bytost jiná nebo ta vlastní, no tak to je blbost. 24 Završení Rathopama–Sutta Takže Buddha nás chce vyburcovat jednak k tomu, abychom si uv domili, že je tam nebezpe í v tom lp ní na formách, zvucích, v ních, a tak dále, ale, že tady ten drastický, radikální zásah toho vypálení oka je nesmyslný a hloupý, hm. A proto v té druhé ásti té sutty… SC: Tam to íká… Tak to jsem se uklidnila, jak jsi mi to vysv tlil a chci práv ješt íct, že ta sutta má druhou ást, kde práv Buddha íká: zanechme stranou vypalování oka, není v bec nutné je vypalovat, ale je t eba takto nahlížet: oko je pomíjivé, formy jsou pomíjivé, v domí oka je pomíjivé, kontakt okem je pomíjivý, a pocity, které vyvstanou podmín né kontaktem oka, jsou pomíjivé. AT: Výborn . V tom, v tom je odkaz na meditaci vipassaná, ve které ten meditující p ímo prožívá tu pomíjivost, ale tady je n co víc, tady je i pou ení, že jo. V meditaci vipassaná je vlastn , že tou všímavostí se to dozvíme, zaznamenáme, ale tady Buddha jde dál. M se líbí ten tv j eský p eklad toho, jak jde dál k tomu d kladnému moudrému zvážení, že oko je pomíjivé, p edm ty vid ní jsou pomíjivé, ten kontakt oka s t mi p edm ty je pomíjivý, a to cít ní vedaná je pomíjivé. Tady používá tu matici, kterou jsi snad etla, ctihodná íro, v dodatku k Psychologii zvládání života. Tam je v dodatku citována Dhamma–Hadaya– Vibhanga z Abhidhamma Pitaky, text, v n mž je práv tato matice systematicky uvedená. Hm, etla jsi to? SC: etla, ale trochu pozapomn la, tak já si to ješt jednou d kladn prostuduju, bhante. Já jsem u toho zatím pochopila, že si mohu dovolit ten kontakt, že si nemusím vypalovat o i, ale m la bych to utnout u toho vid ní nebo nejpozd ji u pocit , ale nesklouznout k n jakému lp ní a vytvá ení p edstav. AT: Ano, no a to je aplikace všímavosti p i st ežení bran smysl . Jo, že vnímáš tvar, ale nevytvá íš si k tomu další p edstavy, jsi na nimittaggáhí, a nevytvá íš si k tomu n jaké asociace a p emýšlení, jsi na anubya janaggáhí, jak íká Buddha práv v té první ásti Rathopama–Sutty. A podobn íká v Ádittapariyáya–Sutt , rad ji si vypálit o i, než si d lat visuální p edstavy a asociace akkhu–vi eyyesu rúpesu anubya janaso nimittaggáho. Hm, takže tady vidíš, že ta Rathopama–Sutta se vztahuje i na tuto Suttu o vypalování, jakož i na tu Suttu o želv . V podobenství želvy, tam je to p ehnané trošinku jinak. Tady je ta amplifikace v tom, že Buddha p ehání a vtipkuje o vypalování oka, o zni ení orgán , jo. A v tom podobenství želvy mluví o stažení t ch smysl tak, jako želva stahuje do kruný e své údy a hlavu, aby se chránila p ed n jakým šakalem nebo p ed n jakým takovým zví etem, které by jí ublížilo. No jó, ale ten který je zapancí ovaný v kruný i, ten, který je zablokovaný, který má stažený smysly, který je zak e ovaný, jo, tak ten, jako ta želva se nikam nedostane. Nem že se jít ani najíst, nem že si jít ani zaplavat, jo. SC: Pro to ten Buddha teda radí, on to bhikkh m doporu uje, p irovnává tu mysl k želv a šakala k Márovi a íká jim, že když si takto budou hlídat brány smysl , tak ten Mára se taky unaví a odejde. AT: Ano. SC: Ale m p ijde, že si je práv mají hlídat až natolik, že se v bec nedostanou do kontaktu. AT: Áno, když je tam ten Mára, když je tam to nebezpe í toho šakala. Želva nemá stažené ty údy celý život, ale tehdy, když je konfrontovaná s Márou. A zrovna tak rozumný bhikkhu nebo rozumná bhikkhuní, když je ta konfrontace silná a ohrožující, tak se stáhne, jo, stáhne se do toho kruný e a to m že být práv stažení se do n jaké meditace, meditace samathá, v níž p erušíme veškerý kontakt s okolím, jo, takže tam je ta ochrana prost ednictvím stažení se do kruný e, hm. 25 Završení Rathopama–Sutta SC: Takže, jestli tomu dob e rozumím, tak to stažení je v ur itých situacích funk ní, v ur itém kontextu, ale hlavn jde o to, abych se stáhla zám rn , ne abych se vždycky bála jít do jakéhokoli kontaktu. AT: Ze strachu se zablokovat, z stat n kde stažená jako katatonní schizofrenik, který je tady v k e i, v izolaci, to není cílem Buddhovy nauky. Takže tady nejde o n jakou kultivaci autismu, o kultivaci izolace od sv ta, jo, ale tady jde o to, um t se stáhnout, um t se schovat, um t si ochránit ty smysly p ed tím šakalem, ale pak je zase vystr it, jo, vystr it tu hlavu, vystr it ty údy a jít, jako když ta želva jde, hm. Takže ta želva se nestáhne jednou provždy a nep estane žít, hm. Takže tady je zase nutno vid t to podobenství té želvy v kontextu t ch ostatních promluv Buddhových. Rathopama–Sutta je takovým završením nebo i takovým souhrnem, hm, t ch sutt. Ty jsi p edtím zmínila, ctihodná íro, že te ka už nerozumíš tak dob e tu Dárukkhandhopama– Suttu, kterou jsi p eložila jako Podobenství o klád , ale já myslím, že když si ji znova p e teš a když si znova p e teš, jak jsi to p eložila a o em to je, že tomu porozumíš, k tomu bych ti cht l dát ten hint, to poukázání, že ta Sutta o klád dává ten trénink medita ní, ty postupy té práce s našimi smyslovými základnami, že je dává do kontextu sociálního, do širšího kontextu a do kontextu dalších nebezpe í, která jsou v okolí, která jsou na periferii toho mnišského medita ního života. Jo, tam je ta kláda p irovnávána, že se m že n kde zadrhnout, že se m že potopit, že m že shnít, a tak dále. Celý ten rámcový p íb h toho Podobenství o klád vlastn souvisí s tím, že ten pastevec je vyzván, aby nejprve dokon il tu svojí sv tskou povinnost, odvedl ty krávy zpátky, než se za ne v novat té meditaci. Takže ta Rathopama–Sutta by ti m la být dokonce srozumiteln jší potom, co víš, že nejde o vypálení smysl , že nejde o to, abychom zabíjeli hady, nebo se nechali uštknout zmijemi v souvislosti s práce s elementy. Víš, jak se to d lá v té dibba vihára meditaci, že tady nejde o to se zak e ovat do n jakého autismu, hm, do n jakého tranzu. Jde o to, použít sv tské jhány, lokika jhány jako východisko pro vipassaná meditaci a použít rozumné zvažování yoniso manasikára, hm, a rozumné používání smysl , které je zaru eno práv jejich st ežením, tím hlídáním smyslových základen, jo. A tím rozumným zacházením s jídlem bhojane matta ú, jde nejenom jídlo. Buddhovi jde o st ídmost v život v bec a my víme, že Buddha nemluví jen o jednom typu potravy coby jídla, i kabalinkára–áhára, nýbrž o ty ech typech áhára. Je to ta potrava kontaktu smysl phassa–áhára, potrava pro v domí vi ána–áhára a potrava pro zám rné myšlení mano– sa etaná–áhára, jo Buddha mluví o t chto ty ech. Š astný je, kdo dokáže být st ídmý v otázkách potravy, hlídat brány smysl a kultivovat bd lost, která souvisí s disciplinou mnišského života. Takže jsme se zase vrátili k té Rathopama–Sutt . SC: Já jsem ráda, že ji máme te už v úpln jiném kontextu. Moje otázky jsou zodpov zeny, já jsem dokonce v tom rozhovoru dostala spoustu podn t k dalšímu studiu. Vlastn práv i to Podobenství klády chápu te úpln jinak, protože já když jsem ho p ekládala, tak jsem ješt nebyla mniškou, takže jsem to chápala víc n jak medita n a te to mám opravdu v úpln jiném kontextu. Takže já ti, bhante, d kuju a myslím si, že další otázky už budou zase na další rozhovor. AT: Dob e, to byl p íjemný rozhovor a byl bych proto, aby ses znova pustila do p episování záznamu, hm, a myslím si, že nám to docela dob e plynulo a pokud jsme se tu a tam p e ekli nebo opakovali, tak i to bych tam ponechal, jo, ctihodná íro, na m to p sobilo vitalizujícím, oživujícím zp sobem, žes mi kladla tyto otázky. Považuji dnešní rozhovor za velmi p íjemný, rozhovor o Dhamm , Dhamma–sáka há. Takže pokra uj v tvém mnišském tréninku a budu se t šit, že mi budeš klást zase další otázky. A doufám, že dnešní náš rozhovor bude zajímavý i pro ostatní naše mnišky, se kterými jsme vlastn provád li tu p edchozí práci, p ípravnou práci pro tento rozhovor. SC: Já ti d kuju, bhante, za rozhovor. 26 < u z a v A n g R a . d oc > Uzavírající rozhovor o mnišském tréninku Ctihodného Áyukusala Thery (AT) se ptala ctihodná Bhikkhuní Vajirá (VA), Áyukusala Assama, Hokandara, Srí Lanka 6.3.2005 VA: Ctihodný pane, máme za sebou první ètyøi mìsíce výuky a tréninku nových mnichù a mnišek Evropské Sanghy Áyukusala. Všichni mají teï za úkol zreflektovat prùbìh jejich mnišství a rozhodnout se buï pro plnou ordinaci nebo pro návrat do civilu. AT: Ano, tak to je. Tak to bylo i se všemi pøedchozími skupinami, že po tìch prvních ètyøech mìsících od nich žádám písemné vyhodnocení jejich tréninku a rozhodnutí, jestli se vrací do Evropy a jdou do civilu po pùl roce, anebo jestli chtìjí jít dál a stát se skuteènými mnichy. VA: Ten trénink pro mnišský život byl vázán na pokroèilou výuku Dhammy a hlavním tématem té výuky bylo, ctihodný pane, nedìlat si žádné pøedstavy ani doprovodné myšlenky, nýbrž být u prožívané skuteènosti. AT: Ano. To bylo hlavní téma pokroèilé výuky. Pøedpokládalo, že naši novici a novicky znají Dhammu, že èetli Slovo Buddhovo — to minimálnì! — a nìkteré další texty. To však nebyl u všech ten pøípad a taky to dopadlo tak, že právì ten, který šel za mnicha, stal se novicem, ale neznal to, tak vlastnì hnedka brzo selhal. Ale naše novicky, naše nastávající mnišky na zkušenou, naše mnišky uèednice znaly Dhammu, jak je shrnuta ve Slovì Buddhovì, takže bylo možno s nimi pracovat v metodické výuce. A ta metodická výuka se toèila okolo toho tématu, které je vlastnì shrnuto v té nejkratší instrukci Buddhovì, jak ji dal mnichovi Mâlukyaputtovi: diþþha–suta–muta–viññâtabbesu dhammesu diþþhe diþþhamattam bhavissati, sute sutamattam bhavissati, mute mutamattam bhavissati, viññâte viññâtamattam bhavissati. To v pøekladu znamená: V jevech vidìných, slyšených, cítìných, uvìdomovaných, To, co je vidìno, tak ponechat jako vidìné; to, co je slyšeno, ponechat jako slyšené; to, co je cítìné (tady pojem muta zahrnuje ostatní smysly) ponechat jako cítìné; to, co je uvìdomované viññâta, tak ponechat jako uvìdomované. Takto Buddha vlastnì shrnul pro svého mnicha Mâlukyaputtu celou Dhammu a øíká mu: Když to takhle budeš praktikovat, tak eseva–anto dukkhassâ ‘ti toto vede ke konci utrpení. No jo, ale takhle krátce to nešlo øíct našim mnichùm nebo mniškám, no a proto jsem vybral nìkolik sutt z Anguttara–Nikâyi a ze Samyutta–Nikâyi, na kterých jsme si konkrétnì ukazovali, jak je dùležité, abychom zùstali u toho vidìného a nedìlali si pøedstavu, tedy na–nimittagâhî a nedìlali si k tomu nìjaké asociované myšlenky, tedy na–anubyañjanâ– gâhî. Jo. No a z toho se dál odvíjel celý ten výcvik a ta pokroèilá výuka Dhammy. VA: No. Hm. Ale pøesto, Bhante, ty jsi s tìmi pøedstavami a asociacemi pøece jenom pracoval. A pøevažovala tam jistá témata v tìch asociacích a pøedstavách, u tìch našich mnišek to byla sexualita, mateøství, manželství a samièí oddanost — jak bych to nazvala. No a u tìch našich mnichù to bylo téma smrti nebo taky zabití, ohrožení na životì… 27 < u z a v A n g R a . d oc > AT: …a boj sameèkù… VA: …bojovnost sameèkù. Co to…? AT: No, to jsou biologicky naprogramované sklony, které se rùznì vyvíjejí až do patologických strategií a velkých story, do velkých pøíbìhù, že jo… VA: Byli jsme konfrontování vlastnì s tím, že jeden z našich mnichù uèedníkù osoèil druhého mnicha našeho bhikkhu z toho, že ho ohrozil na životì a dokonce tvrdil, že ten pachatel se mu pak za to omluvil. AT: To byla lež, to byl výmysl. Ale to už se stalo nìkolikrát, jo, že si pøipadal jeden novic jako ohrožený na životì. To nebylo poprvé, že uèedník øíkal: „Tenhleten bhikkhu mì poslal na jistou smrt do kuti, kde jiný sámanera skoro umøel.“ Jo. A zrovna tak šílené výmysly na základì prožitkù té samièí oddanosti se vyskytují u nìkterých našich novicek. Dokonce jedna dokázala vymyslet… a pøišla mi sdìlit dvì dùležité vìci: Za prvé, že dosáhla Nibbány, a za druhé, že je tìhotná, pøestože nemìla styk s mužem pìt mìsícù. Takže skuteènosti vidìného, slyšeného, dotykovì èi chu•ovì a èichovì prožívaného, toho muta, jsou ignorovány, když se èlovìk zamotá do tìch pøedstav nimittâ a do tìch sekundárních myšlenek, do tìch asociací anuvyañjanâ. VA: Já v tom vidím souvislost, že vlastnì i ženy dìlají z muže pachatele. Že tu sexualitu, která vede k mateøství, teda vlastnì chtìjí, ale pak se stavìjí, jako že nechtìjí. Asi je to tím, že jsou nìjak blbì vychované, poškozené výchovou. Tak prostì pak øíkají ne. Je to ale takové to ne–, ne–, ne–pøestávej, ale stávají se obìtí. No a chudák chlap je potom vlastnì tím pachatelem. AT: Ano, dìlají z chlapa pachatele a tím ho zamotávají. No a ten chlap se musí o ní ucházet a dobývat ji a… a ona ho odmítá a dìlá z nìj odmítnutého milence. No a ten buïto se teda pokoøí a pøestane ale být mužem. Ona ho pak použije jako jakéhosi sameèka, kterého pokoøila, kterému ukázala jakou má vinu a jak je špatný a že ona vlastnì nechce… A on se jí musí omluvit. Podobnì jako se mìl omluvit ten bhikkhu tomu ohroženému sámanerovi. Démonizace lidského VA: Mnì to, Bhante, pøipadá, že to je taková démonizace. Že u tìch žen je to démonizace sexuality, že tu sexualitu vlastnì chtìjí, ale pøitom dìlají, že jí nechtìjí. Je tam možná pro nì taky otázka toho, jak je vùbec pøijímaná, jestli bude pøijata ta jejich sexualita, ten jejich sexuální erotický projev vùèi muži. AT: To je kulturnì dané, to je kulturní poškození, že vlastnì Evropanky, evropské ženy a pøedevším Èešky nedokážou øíct ano k té své ženskosti. VA: Souvisí to, Bhante, nìjak … AT: Ano, pak právì takovéto zamotánky existují a proto je dùležité vìdìt, že trénink mnicha nebo mnišky, a to znamená taky u tìch, kteøí jsou tady jenom na pùl roku, jenom na zkoušku, trénink novice nebo novicky spoèívá v tom, že jsou dùslednì vedeni k tomu co skuteènì vidí, co skuteènì slyší, co skuteènì tìlesnì poci•ují a je jim ukazována nesmyslnost jejich halucinací, jejich pøedstav, jejich výtvorù fantazijních, že ona je milenkou nebo manželkou nebo bojovnicí. Jo. Ukázat jak je to nesmyslný. No a zrovna tak to ukázat tìm chlapùm, jak je nesmyslný, že se považujou za ohroženého nìjakým staršim mnichem. Ohrožený na životì, poslaný na jistou smrt se zkrátka a dobøe bojí toho, že pøijde ten nepøítel a zabije ho. Hm. VA: No. To je vlastnì téma démonizace smrti, která… 28 < u z a v A n g R a . d oc > AT: Ano, démonizace smrti, démonizace sexuality, jo, démonizace muže, démonizace ženy. No a démonizace lidství. Takže místo abychom se pohybovali v lidském svìtì a snažili se ho transcendovat smìrem k Nibbánì, no tak se zamotávaj do pøedstav a pøíbìhù vymyšlených. Pøíbìh milenky, pøíbìh manželky, pøíbìh bojovnice, jo. No anebo pøíbìh bojovníka, zachránce, vrahouna a toho, který se musí chránit, jo. Kdo se zcela zamotá do tìchto pøíbìhù a klesne na úroveò démonù, nadržených a nenávistných duchù, o tom už se nedá øíct, že patøí mezi naše mnišky nebo mnichy ve výcviku, ale je to už jen blbeèek, který se zamotal. No jo, ale toto všechno je možno vidìt teprve tehdy, když nìkdo zaène intensivnì meditovat a když se zaène zabývat tou otázkou vztahu slovo–skuteènost. To znamená, že pak to lze ale moudøe poznat právì v rámci toho tréninku mnichù a mnišek, což v rámci normálního bìžného života u tak zvaných normálních lidí, kteøí nejsou klinicky nemocní, vùbec nepøichází v úvahu. Protože ti normální, takzvanì zdraví lidé, ti v tom jedou dnes a dennì. Jo. To jsou normální strategie svádìní, normální strategie páøení, vdávání se, normální strategie soupeøení mezi muži, strategie, které jsou v každodenním svìtì bez jakýchkoliv pochyb praktikovány. Takže to, co je hodnotné u našich mnichù a mnišek, to co je hodnotné u tìch, kteøí se rozhodli jít na zkoušku za mnicha nebo za mnišku, stát se uèednicí nebo uèedníkem, tak to je právì to, že jsou ochotni se s tím vypoøádat a získat odstup od tìch pøedstav a od tìch normálních pøíbìhù. Distancovat se od pøíbìhù milenek a bojovnic, pøíbìhù bojovníkù a mstitelù, jo, a zaèít se vyrovnávat s tou skuteèností, která je vidìná, slyšená, tìlesnì cítìná, pøímo vnímaná. Takže klobouk dolù pøed tìmito lidmi. VA: Mnì to, Bhante, pøipadá… AT: To víš sama, ctihodná, jak jsi procházela prvním rokem tréninku. Jsi jediná z našich mnišek, která prošla tak tvrdým tréninkem jako naši mniši. No, a po roce, když jsi pak byla konfrontovaná s novou sámanerí, která vlastnì vùbec nechápala, oè jde, a ve své domýšlivosti si myslela, že ona vlastnì už vždycky byla jako mniška — a ty jsi žasla nad tím, když ona tady visela na mobilu a posílala esemesky, zatímco ty jsi se rok absolutnì izolovala. Hm? Co to pro tebe bylo. No ale tato žena, která šla za uèednici pak byla po roce sama konfrontovaná s nìèím podobným, no a teprve po roce uèednictví potom, co byla rok sámanerí, zaèala chápat, co se asi dìlo v tobì. Jo. No a samozøejmì zrovna tak nelze oèekávat od nových mnišek, respektive od nových uèednic, které se pokoušejí stát se mniškami, že by již po ètyøech mìsících chápaly, oè jde v tréninku mnišství. No a to samé jako pro mnišky, kterým jsme se vìnovali v té výuce velmi metodicky, to samé jako pro mnišky platí i pro mnichy, respektive pro ty uèedníky, kteøí se opravdovì pokoušejí stát se mnichy. Jo. Nemluvím o tìch, kteøí pøijeli jako turisti a chtìjí jezdit na výlet na letištì, vidìt Colombo by night, jo anebo si vezmou kameru a popojíždìjí a filmujou. No tak ti vùbec nezaèali s mnišským tréninkem, jo. Ale máme nìkolik uèedníkù sámanerù, kteøí se skuteènì snaží stát se mnichy, no a myslím, že i u našich sámanerí tam je ta komponenta toho zámìru vyzkoušet si, jaké to je být mniškou. Mnišský trénink není psychoterapie VA: Ctihodný pane, s tím souvisí ta moje tøetí otázka. Mnišský trénink není psychoterapie? AT: Mnišský trénink není psychoterapie. A Buddhovo uèení není pro blázny, není pro poškozené milenky, manželky a samièky, jo, ani pro ohrožené sameèky bojovníky. Mnišský trénink je cesta transcendence, vystoupení nad ten normální život muže a ženy. Takže mnišský trénink je trénink Dhammy. No a Dhamma je pro zdravé lidi. Psychoterapie je pro blázny nebo aspoò pro ty mezi takzvanými normálními lidmi, kteøí na sobì chtìjí pracovat, pracovat na svých problémech. Psychoterapie se taky dìje podle 29 < u z a v A n g R a . d oc > zakázky toho pacienta. Pacient øíká, co chce v psychoterapii. Ale pøi mnišském tréninku to øíká ten uèitel, co je cíl, to øíká Buddha. VA: No, a takže ten mnišský trénink není psychoterapie. Nissaya, která je stavebním kamenem nejdùležitìjším v mnišském tréninku, je silnìjší než jakákoliv psychoterapie. AT: Rozhodnì silnìjší než psychoterapie. VA: A vlastnì Áyukusala tradice je právì tím vyjímeèná, že je možno otevøenì pracovat s tématy jako je sexualita, smrt, ohrožení na životì. Bhante, ptám se tì, jak se tato témata zpracovávají právì v rámci toho mnišského života? Jestli je vùbec zapotøebí je zpracovávat? AT: Ano, my je zpracováváme tím, že je pøipustíme a zprùhledníme je. To je konkretizování. My do nich neš•ouráme. V psychoterapii se èlovìk vyrovnává s tématem tím, že jde do jeho obsahù. Hm. A to je právì ten rozdíl. Nejenom já, ale i nìkteøí z mých bhikkhù mají psychoterapeutický trénink. Takže využíváme to, že máme psychoterapeutické dovednosti, nedovolíme ale, aby se z tréninku sámanerù a sámanerí stala psychoterapie. Když nìjaký sámanera zaène blbnout a chce jít do nìjakých obsahù, tak ho utneme. Když nìjaká sámanerí si chce vynutit psychoterapii a poøád se do nìèeho zamotává, no tak jí to utneme. Jo. Ale samozøejmì nemùžeme sámanerí a sámanery, novicky a novice utínat pøíliš tvrdì, protože by se nám rozplakali, zhroutili a tak dál. No tak si tedy vyslechneme ta jejich témata. Hm. Ale dáváme jim jasnì najevo, že to jsou témata pøedstav a pøíbìhù. Hm. Takže do té míry jsou pøi výcviku uèedníkù a uèednic pøipuštìna ta témata. VA: A jak je to v rámci závislosti nissaya? AT: V nissayi u plnì ordinovaných bhikkhù, jo, tam je to vše tvrdì utnuto. To víš sama, ctihodná paní, že jako bhikkhuní máš možnost se vypoøádat s nìjakými situacemi z minulostmi nebo i s pøedstavovanými situacemi z budoucnosti, ale je ti pøitom jasnì øeèeno, že je to otázka terciárního pøedmìtu meditace vipassaná. Víš jasnì, že to nemá co èinit se skuteèností, že to nesmíš zatahovat do svého mnišského života a do svého každodenního kontaktu s ostatními lidmi. No ale toto se samozøejmì nedá oèekávat od nìjaké sámanerí, která je tady na pùl roku nebo od nìjakého sámanery. Ti mají co èinit s tím, aby se neutopili v tom, co z nich vyhnisá, co z jejich mysli vyteèe. No a vymýšlejí si, protože si nevìdí rady s volným èasem mnicha, a žijou ve svých vymyšleninách a pøenášejí své výprsky a výtoky i do mezilidských vztahù mimo sanghu. No a s tím se tu musí poèítat. To se ale dìlo i za doby Buddhovy. To jsou ty záplavy, v páli zvané ogha , ty vlivy a výlivy âsava. Hm, i na Buddhu nìkteøí vyprskli. I Buddha byl osoèován a obviòován lživým podsouváním hlavnì od ženských. A zrovna tak byli lživì obviòováni i ostatní mniši, kteøí trénovali mnichy, mnišky, sámanery, sámanerí. No, tak s tím se musíme pøi tréninku uèòù vypoøádat, to k tomu patøí, to je to zahrnuté riziko. Kdybychom vùbec nikoho nechtìli trénovat, nikomu nechtìli pomoct, aby se zkusil stát mnichem nebo mniškou, no tak by se nám tyhle vìci nestávaly. Hm. Ale práce s tématy a obsahy není souèástí mnišského tréninku. Pøedstavy, které oni si k tomu berou nimittâ–gâhî a anuvyañjaná–gâhî, neboli asociované pøíbìhy rùzných samièích problematik, manželky, maminky, milenky, bojovnice, to patøí do psychoterapie a nikoliv do mnišského tréninku. Práce v chránìném prostoru a kamma VA: No ale, Bhante, když se to tady zpracovává v tom v rámci toho mnišského života, v tom tréninku, jak se to dìlá? Je k tomu zapotøebí chránìný prostor a jak je vytvoøen ten chránìný prostor a jak je to vlastnì s kammickým dopadem toho zpracovávání? 30 < u z a v A n g R a . d oc > AT: Ano, takže to jsou praktické problémy, ctihodná paní, o kterých jsme se tu a tam už nìkolikrát bavili. A ty je teïka shrnuješ do jedné otázky: Jak se to dìlá? Tam v tom, co øíkáš, tam už dáváš i tu odpovìï. Ano, dìlá se to v chránìném prostoru. A jak je to s kammickým dopadem toho, co se dìje? K tomu kammickému dopadu zpracování choulostivých témat sis již nìco pøeèetla v knize Dovednost a dùvìra doktorky Frýbové. Jak se to dìlá u bhikkhu nebo u bhikkhuní, to znáš sama u sebe v rámci nissayi i jak se to dìlá v meditaci. VA: Ale popsáno to, Bhante, není nikde. AT: Tìm popisùm by stejnì asi nikdo nerozumìl, kdo to sám prakticky nezkusil. I ti, kteøí to zkusí, tak jsou èasto neprùstøelní, dokud v tom jedou. Nejhorší je, když si myslí, že znají nìco z psychologie jako ten sámanera, co pøi zpracování svého klackovského pøíbìhu zaèal našemu bhikkhu vyuèovat psychologické banality. Nebo ta sámanerí, co mi vztekle vyèetla, že vždycky vyhraju, protože se odvolám na nìco, co se stalo. Ona se odvolávala na své psychoterapeuty a vyèítala mi, že je podle mne každej druhej blbec. Tak jsem se zas odvolal na to, že se nikdy nestalo, že bych øekl, že je každej druhej blbec. Co se ale opravdu èasto stalo, je, že jsem øekl, že ètyøi z pìti jsou blbci. Mlèela. Ten samý den pak za mnou znovu pøišla a byla upøímnì otevøená a pouèitelná. A toho jsem si u ní velmi vážil. VA: Bhante, vìtšina tìch psychoterapeutù, které jsem poznala jsou nemocní lidé, stejnì jako jejich pacienti, rozdíl je akorát v tom, že psychoterapeut zná urèité techniky, kterými se snaží opravit svého pacienta. V lepším pøípadì to mùže pacientovi být nìkdy i užiteèné. Zrovna tak mùže být užiteèné pro uèedníky a uèednice mnišství, když popíšeš, jak se pracuje s tématy tak, aby se z uèòù nestali gâhî, tedy aby se nechytali pøedstav a pøíbìhù. AT: Tak dobøe. Na meditaèním jevišti ve tvé mysli lze zpracovat pøíbìhy a pøedstavy, kterým nedovolíš, aby kontaminovaly to vidìné, jež má zùstat vidìným, to slyšené… a tak dále. Dìlá se to tak, že v té tvé mysli dovolíš, aby se rozvinul nìjaký pøíbìh — nikoliv ale myšlení! Jo. Práce s terciárním pøedmìtem meditace není otázkou myšlení èi pøemýšlení. Hm. Ale dovolíš, aby se rozvinul ten pøíbìh a podíváš se na nìj, no a pracuješ s tím, co pøitom prožíváš tak, že tam rozeznáváš a oznaèuješ pomocí vitakka ty koøeny zla akusala, rozeznáváš kdy je tam chtivost a nenávist a kdy je tam zaslepenost. A už ta mysl, která pozná, že tam byla zaslepenost, je nezaslepená moudrá mysl. Takže to je zpùsob práce, jak se pracuje s tìmito tématy napøíklad u tebe, jakožto plnì ordinované bhikkhuní, která zpracovává ty všelidské problémy jakožto terciární meditaèní pøedmìty. V tom jsi se ale víc jak rok trénovala, nejprve aby sis byla schopná udržet ochranu, kterou ti dává mnišství, kterou potøebuješ, abys potom jako bhikkhuní mohla vše zpracovat v prostoru meditativní mysli cittâkâsa. VA: A k tomu mi pomáhá rituální stvrzování vinaya–kamma, provádìné v klášterním chránìném prostoru sîma. Problém je ale v tom, Bhante, že s výjimkou tìch dvou sinhálských bhikkhuní, které jsi instruoval o této funkci vinaya–kammy, ty ostatní to berou spíš jako detektivní a trestné procedury. Pro Áyukusala bhikkhy to bylo snadnìjší, protože tvoøili opravdovou skupinu, ve které si mohli skuteènì pomáhat jako sangha, tedy provádìt sangha–âdi–sesa, proceduru zaèínající tím, že se sangha dá dohromady, aby sloužila øešení problému mnicha, který o to žádá. Konkretizoval jsi, Bhante, s nìkterým z našich mnichù nìjaký choulostivý terciární pøedmìt i v prostoru vnìjším, tedy nejen v prostoru mysli? AT: Ano. Vícekrát. Zkoušeli jsme to i se sámanery, tedy s uèni, kteøí nebyli plnì ordinovanými mnichy. VA: Mùžeš k tomu uvést pøíklad? 31 < u z a v A n g R a . d oc > AT: Ne, nechci. Buddha si pøál, aby tyto záležitosti zùstávaly v rámci mnišské sanghy. Nìkdo by se mohl snažit dopídit se, který z tìch našich mnichù provedl ty strašné vìci, co ten dìdek pak vyprávìl. No a protože tìch mnichù Áyukusala je jen nìco pøes dvacet a mnoho z nich teï žije život laika, bylo by to neférové vynášení informací. To by sice nemìlo žádný kammický dopad, pùsobilo by to ale neblahé sociální dùsledky a mohlo by to zpùsobit zbyteèné utrpení. Jak víš, ctihodná paní, z Girimánanda–Sutty, kterou jsi pøeložila z páli do èeštiny, je podle Buddhy osm pøíèin utrpení a kamma–vipâka je jen jednou z nich. VA: Tak aspoò popiš, ctihodný pane, jak se to dìlá a jak se zachází s tìmi kammickými a spoleèenskými dùsledky. AT: V psychoterapeutickém použití, které je pøípustné i v chránìném prostoru kláštera, pracujeme nikoliv na jevišti mysli, ale mùžeme konkretizovat ten pøíbìh na jevišti vnìjším, takøíkajíc psychodramatickém, tedy na jevišti v símì v chránìném prostoru, který vytvoøíme v rámci vinaya–kammy. No a k tomu právì slouží to sdílení dvakrát do mìsíce pøi úplòku a pøi novoluní, kdy ve skupinì mnichù pøicházejí mniši nebo mnišky s problémem, který mají, jo, a žádají si pomoc od sanghy, jo, zaèíná to tedy setkáním sanghy, v páli se to proto nazývá sangha–adi–sesa. Jo. Takže v prvním kroku je svolána sangha, aby pomohla zpracovat to choulostivé téma. To tedy už není v meditaci, to už je nìco, co by se dalo pøirovnat ke skupinové psychoterapii, respektive k práci ve chránìnému prostoru skupinové terapie na druhou. Ve skupinové terapii úèastníci vìdí, že co se tam dìje, není opravdový život, vìdí, že jsou v chránìném prostoru a že lze slova vzít zpìt a èiny opravit. A když jdou na psychodramatické jevištì, tak vìdí, že je to chránìný prostor na druhou, ve kterém si mohou dovolit vyzkoušet i vìci, které jsou neetické, bláznivì vyšinuté èi jasnì škodlivé. Jakýkoliv akt mùže být relativizován, to znamená dán do vztahu, do relace prostøednictvím podmínek jiných než je èin a dùsledek, kamma a vipâka. Napøíklad mysl chtivá nemusí být ani podmínkou motivaèního koøene hetu, ani podmínkou spouštìcí upanissaya, ale mùže být k následující èinnosti v relaci poznávaného pøedmìtu ârammana–paèèaya, který nemá žádný kammický dopad. Možné relativizace jsou neseny dvaceti ètyømi podmínkami paèèaya, které jsem vysvìtlil v uèebnici Psychologie zvládání života dle abhidhammy (Brno 1996, str. 100). A právì to, co se stalo takto relativizovanì v chránìném prostoru psychoterapie nebo sîma, nemá dùsledky kammické ani sociální — samozøejmì pokud to nìjakej blbeèek nevynese ven. Jo. To co se dìje jen mezi námi v prostoru Áyukusala Assamy, tak to nemá dopad spoleèenský. To nemá dopad pro toho sámaneru nebo pro sámanerí, když pak vyjde ven mezi lidi. Samozøejmì ale jen pokud ten sámanera není blbeèek anebo ta chudinka sámanerí není tak blbá, že by zaèla na veøejnosti agovat, èinit úkony, které dìlá jinak jen v soukromí, anebo by to šel èi šla nìkam rozkecávat, oè takzvanì vlastnì šlo v tom chránìném prostoru, jo. To pak má dopad. Jo. To pak mùže takový blbec poškodit sebe, a tøeba i poškozuje druhé, poškozuje Sanghu. Ale jenom to, co se dìje v rámci sanghy, to co se dìje v chránìném prostoru kláštera je právì možno zpracovat v rámci sanghy. Hm. I když tam pøijde nìjaká urážka nebo nìjaké podezírání nebo podsouvání… No, tak ten mnich nebo ta mniška to vysloví a ta sangha, ten uèitel, respektive ti ostatní k tomu zaujímají stanovisko a zpracovávají to s nim. Vysvìtlí si tak vše navzájem mezi sebou a znovu nastolí øád, poøádek, pochopení a dùvìru, což jim dává ochranu a jistotu. To by se v každodenním životì mimo sanghu nestalo. Mimo sanghu, když nìkdo nìkoho obviní, tak buïto to musí dokázat, jo, a pak dochází k trestnímu øízení, anebo, když køivì obviní, jo, tak dochází k pomstì nebo k trestnímu øízení, èi k pokutì za falešné obvinìní. Takže tam to jde natvrdo — mimo sanghu. V rámci sanghy se to dá zpracovat, jo, mezilidsky. VA: Ale to se pøeci nepovede vždycky. A když se to nepovede, co potom? 32 < u z a v A n g R a . d oc > AT: Samozøejmì opravovat a harmonizovat lze jenom do té míry, dokud nedošlo k pøekroèení urèitých hranic, jako je hrubé poškození èi zesmìšnìní sanghy nebo uèitele. To už se tady už stalo u jednoho v Barmì ordinovaného bhikkhu, který pak rozesílal urážlivé dopisy ostatním mnichùm a veøejnosti sugeroval, že jeho uèitel je blbec. On že se ale stane èeským Dalajlámou a že pøiveze z Thajska miliony dolarù a tak podobnì. A nakonec ten darebák udìlal jenom to, že spotøeboval nìco pøes dva tisíce dolarù z penìz uèitelù Áyukusala, udìlal ostudu, rozeštval lidi. A teïka žije nìjaký pochybný život. Pøevléká se nìkdy za mnicha, nìkdy do civilu. S takovým darebákem se už nedá nic opravit, protože už nepatøí do sanghy, v jejímž rámci by mohl svùj problém zpracovat. Takže i k tomu mùže dojít, když dojde k porušení toho nosného vztahu mezi uèitelem a žákem. Nejen že uèedník sámanera pøestane být žákem svého mistra, ale i bhikkhu mùže rozbít ochranu své nissayi. A pak samozøejmì už ten mistr, ten jeho nìkdejší uèitel za nìj nenese odpovìdnost. VA: Jaké to má dùsledky pro veøejnost? AT: Buddhistická veøejnost v Evropì dokáže tolerovat ledacos. Máme i takové pøípady, že bìhají po Evropì uèedníci sámanerové bez uèitele. Hm. A nìkteøí sámanerové vystupují jako uèitelé a dìlají velké øeèi mezinárodnì… VA: A dá se tomu nìjak zabránit? Veøejnost je pøece možné informovat, chránit, pouèit… AT: Zabránit se tomu zøejmì nedá. Veøejnost je dostateènì informována a každý, kdo chce, mùže požádat o pouèení. Za tím úèelem jsme zveøejnili už nìkolik varování pøed darebáky a podvodnými mnichy, napøíklad na internetu je ten èlánek Na co se ptát mnichù? Pokud je to otázka bhikkhu nebo bhikkhuní, tak ukonèení vztahu nissayi se mùže dít buïto férovým zpùsobem anebo nìjakym hloupým èi darebáckym. No a v rámci Áyukusala tréninku máme vypracované postupy aby ukonèení nissayi, vztahu bhikkhu k jeho uèiteli, aby bylo provedeno férovì. A podobnì i pro ukonèení statutu sámanerí nebo sámanery. Kdokoliv má možnost pøestat být uèedníkem a vrátit se do civilu za slušných férových podmínek. Pøesto jsme mìli nedávno pøípad sámanery, který tu nejprve zneužíval svùj mnišský status pro vykoøis•ování lehkovìrných buddhistù a pak se zbavil mnišské róby nìkde na záchodcích a odletìl do Evropy, aniž by se s ostatními èleny sanghy vùbec bavil. Zneužití mnišského statusu VA: Buddha používá rùzných pøirovnání, ve kterých ukazuje strašné dùsledky toho, když nìkdo zneužívá ten mnišský život. Je to napøíklad ta sutta o požáru ze Sedmièek Sattaka–Nipâta sbírky Anguttara–Nikâyi, cos mi dal pøeèíst. No a v této Aggikkhandha–Suttì Buddha mluví o tom, co je pro èlovìka lepší. Mluví o strašných hrùzách, což je pro toho èlovìka v mnišském tréninku lepší. No a taky jsou v té suttì… AT: Co je lepší než co? VA: Co je lepší než nést následky zneužívání mnišství. Že kdyby si takový darebák lehl vedle toho požáru, vedle toho rozžhaveného, bylo by to pro nìj lepší… a v té suttì, kromì tìch pøirovnání je vlastnì taky zachyceno, co se stalo na závìr, když Buddha tìchto sedm pøirovnání o tom požáru pronesl. Tam je øeèeno, že šedesát mnichù vrhlo krev a šedesát mnichù disróbovalo. Co se stalo se zbytkem tìch mnichù, to tam není øeèeno podrobnì, asi pokraèovali dál v tréninku. To zøejmì byli dobøí mniši a dosáhli osvobození mysli od všech podkladù, anupâdâya èitta vimucci, jak je tam øeèeno. AT: Tak to vidíš. Jo. Buddha se s tím nemazal a mluvil naplno — i když muselo tøeba dojít k tomu, že šedesát mnichù zvracelo krev a šedesát jich disróbovalo. Ale ti, kteøí zbyli, tak do toho šli doopravdy. Tato Aggikkhandha–Sutta je uvedena v Milinda–Paòhá a komentáø 33 < u z a v A n g R a . d oc > k tomu øíká, že když to ty mnichy tak rozhodilo, tak jim Buddha pak pro potìchu pøednesl to známé pøirovnání k lusknutí prsty aèèharâ–sanghâta, které je také zaznamenáno v Jednièkách Ekaka–Nipáta sbírky Anguttara–Nikâyi, tedy mezi texty, které jsem užil jako první v loòském výcviku mnišek.. VA: To je ta nejkratší sutta o lásce krátké jako lusknutí prstù? AT: Ano. Buddha používal rùzná pøirovnání a to vždycky podle situace. My jsme se bavili o tìch pøirovnáních v suttì o hadech asîvisi, ale taky o pøirovnání k želvì kummo, která zatahuje údy a schovává smysly… A to záleželo vždycky na tom, jaká byla situace v té sangze, mezi tìmi mnichy, co se dìlo v jejich myslích. Když hodnì bláznili, tak je Buddha chtìl vyburcovat a mluvil o tom vypálení oka žhavým železem, o vypálení ucha žhavým železem. Když ale bylo nebezpeèí, že se ztrácejí do mnohosti svìta, tak jim dával pøirovnání želvy, která zatahuje ty svoje údy a hlavu, že tak mají zatáhnout, omezit svoje smysly, zastavit funkci smyslù. Takže ta volba pøirovnání a práce s pøirovnáními je jiná vìc, než vytváøení pøedstav, kterým se èlovìk vydává na pospas. To se pak odvíjejí ty pøíbìhy, které zneèiš•ují mysl tak, jak je to právì vysvìtleno a rozebráno v té druhé suttì Jednièek Anguttara–Nikâyi. Hm, tam je ukázáno co vede k rozvíjení smyslné žádostivostí kâmaèèhanda, co vede k rozvíjení strategií zlovùle byâpâda a tak dále. Hm. Takže to bylo jedno z hlavních témat v našem výcviku a v pokroèilé výuce Dhammy, to bylo hnedka na druhém místì, hm. Na prvním místì byly uvedeny ty skuteènosti z té první sutty Jednièek Anguttara–Nikâyi, kde je øeè o tvaru, o vidìném tvaru muže, vidìném tvaru ženy, jak poutá mysl muže, respektive ženy, dále o zvuku a ostatních pøedmìtech smyslù. A v té druhé suttì pak už to bylo o tìch strategiích toho nemoudrého zvažování ayoniso– manasikâra. Ale zrovna tak jsme vždycky dbali na to, aby hnedka po tom uchopení toho nebezpeèného bylo poukázáno na to dobré, na moudré zvažování yoniso–manasikâra. No a k tomu patøily ty poslední dvì sutty z Jednièek Anguttara–Nikâyi, které zdùrazòují hodnotu všímavosti tìlesného pro dosažení Nibbány. Hm. A to chci opakovanì zdùraznit, že tam sice byla øeè o skuteènostech smyslového prožívání a z nìj se odvíjejícího nebezpeèí vytváøení pøedstav a tìch pøíbìhù, ale zároveò tam byla uvedena ta cesta k tomu pøekonání tìchto nebezpeèí, vedoucí pøes to zakotvení v tìle k dosažení Nibbány. VA: To bylo v té Anguttara–Nikâyi. A podobnì to bylo pøi té naší práci s texty ze Samyutta– Nikâyi, kde právì byly ty hrùzy o tìch požárech a hadech a žhavém železe do oka a do ucha; ale zrovna tak tam bylo o tom š•astném prožívání. AT: Ano. Proto jsem vybral jako takovou hlavní korunní suttu tu Rathopama–Suttu, to pøirovnání k vozidlu, kde Buddha vlastnì ukazuje, jak mnich èi mniška mùže žít š•astný život. Hm. Právì, když se nezamotává do pøedstav a pøíbìhù, ale zùstává u toho pøímého prožívání skuteènosti smysly, když si hlídá brány smyslù všímavostí sati za prvé, správnì uplatòuje pozornost manasikâra pøi jídle za druhé a když za tøetí kultivuje bdìlost jâgariya a dodržuje režim dne tak, jak to má být v meditativním mnišském životì. Takže Rathopama–Sutta byla pro nás nejdùležitìjší jako jasné shrnutí toho, v èem spoèívá bohorovný život brahmacariyâ š•astného mnicha nebo š•astné mnišky. Závìr VA: Takže na závìr, Bhante, když shrnu celou tu naši výuku, tak se to vlastnì vše toèilo kolem toho, že se musíme nauèit, aby vidìné zùstalo vidìným, slyšené zùstalo slyšeným, dotýkané zùstalo dotýkaným — a nedìlat si k tomu žádné pøedstavy, neztrácet se v tématech k tomu vymýšlených. Defakto jsi ale s tìmi pøedstavami a tématy také nìkdy pracoval. A to nás vedlo k otázkám, jaké mají ta témata místo v mnišském tréninku a jaký 34 < u z a v A n g R a . d oc > je jejich kammický dopad. No a potom s tìmi tématy souvisely hrùzné pøedstavy, které Buddha nabízí mnichùm v tréninku. No, a já bych se chtìla zeptat… AT: Poèkej, ctihodná. Dobøe to vše shrnuješ. Ale u tìch pøedstav musí být zdùraznìn ten rozdíl. Tam je jednak nabídka pøedstav, které Buddha používal z motivaèních dùvodù pro pokrok tréninku na jedné stranì a jednak na stranì druhé je tam ta instrukce nezamotávat se do pøedstav, které by nás sice také motivovaly, avšak motivovaly by nás ke klesání do svìta duchù, démonù a zvíøat. V tom je varování, abychom se nestávali zvíøecími, abychom tady nejednali jako zvíøecí samièky a sameèkové. Hm. Takže tohle je rùzné používání pøedstav, jednak pro motivaci, která je blahodárná kusala a vede k transcendenci, jednak ale motivace pøedstavami, která je zhoubná akusala. Takže ty Buddhovy nabídky pøedstav jsou pro motivaci blahodárnou, jsou však nejen kusala, ale taky pro pøekonávání polarit kusala–akusala, pro vystoupení ze svìta protikladù, pro transcendování. Jasné? VA: Já jsem si èasto všimla, že Buddha vždy také — a to tøebas i na závìr toho pøirovnání o požáru v Sedmièkách Anguttara–Nikâyi, kde je o tom ten krátký odstaveèek na konci — že Buddha vždy také uvede to, co vede mnichy k tomu š•astnému životu, že vždy po varování také uvede, jak mají vlastnì jednat. Když Buddha dá nìjaké pouèení, kde používá nejdøív hrùzy, aby ty mnichy vyburcoval, tak dá ale vždycky na závìr toho pouèení nìco, co vede k tomu transcendování, co vede k tomu štìstí. Že to není nikdy jenom zámìr vyburcovat a pak nechat, že vždycky je tam pak také vztažení k tomu š•astnému prožívání. AT: Pøesnì tak, ctihodná Vajiro. Když si tohoto všimneš, tak to znamená, že dokážeš uchopit Dhammu správnì. Jo. Hm. VA: A já bych se tì, Bhante, na závìr chtìla ještì nìco zeptat. Øekni mi jen jeden nebo dva principy toho, co jsme tady dìlali. Na co jsi vlastnì poukazoval. Co bylo tím principiálním? AT: Hm. Jeden nebo dva principy. Tak já bych rád øekl tøi principy, které mne napadají. A sice všechny tøi souvisí nìjak s tím povìstným pøirovnáním Dhammy k voru. Vor, který si postavíme, který budujeme, je prostøedkem k dosažení cíle. My kultivujeme naší znalost Dhammy, naše dovednosti v Dhammì tak, jako bychom si stavìli vor k tomu úèelu, abychom pøekroèili na druhý bøeh. Pøekroèit na druhý bøeh znamená dosáhnout Nibbány. Jo. Úèelem je dostat se do bezpeèí, dostat se pryè z té oblasti, ve které se mùžeme zamotávat do pøedstav a pøíbìhù. Hm. No a o tom je ta Alagaddûpama–sutta, ve které Buddha poukazuje nejprve na jeden princip: A sice poukazuje na to, že je nutné uchopit Dhammu správnì. No, a to je to, za co jsem tì teï pochválil, ctihodná paní. Takže prvním principem je uchopit Dhammu správnì, to znamená vidìt, že Buddha v té nauce neukazuje jenom na ty hrùzy, ale ukazuje vždy i na tu cestu ven. Hm. A tento princip mnohým vykladaèùm uniká. Buddha tu pøirovnává uchopení Dhammy k uchopení hada, jako když nìjaký léèitel potøebuje hadí jed pro lék, tak uchopí toho hada správnì za hlavou, takže se mu nic nestane. Kdyby uchopil toho hada špatnì, tak by se ten had otoèil a kousnul ho a… Ten, kdo uchopil Dhammu špatnì, tak se mùže poškozovat svými špatnými interpretacemi Dhammy. No a mezi tìmi špatnými interpretacemi Dhammy právì na zaèátku Alagaddûpama–Sutty Buddha jmenuje míchání Dhammy se svìtskými cíli. Buddha tam tvrdì vynadal mnichovi, který tvrdil, že když bude požívat smyslné rozkoše, když se bude chtít stát dobrým manželem, milencem, uživatelem smyslné rozkoše, tak že mu to v pokroku emancipace neuškodí. No a toto samozøejmì platí i pro ty, které jsou sice v mnišském tréninku, ale chtìjí být dobrou milenkou nebo dobrou manželkou nebo chtìjí otìhotnìt a být matkou. Jo. Chtìjí toto vše kombinovat s tréninkem mnišství — tak to 35 < u z a v A n g R a . d oc > Buddha zkrátka a dobøe tvrdì odsuzuje a vysvìtluje, že zahrávat si s tím, vede k utrpení, jo. No, a to abychom se zase znova vrátili zpátky k tomu tématu na zaèátku dnešního rozhovoru; to zahrávání si s tim co je zároveò ta chtìná a nechtìná sexualita u tìch žen, které dìlají z mužù pachatele. Jo, kdy ona chce, aby se s ní jednalo jako s manželkou nebo jako s milenkou. A øíká ne, ne, ne a myslí ne–, ne–, ne–pøestaò. Ale žena — a to mùže být žena laièka, anebo žena v mnišské róbì — žena, která si pøizná svou femininitu, všimne si, že v ní vzniká kâmaèèhanda, tak ta se s tím mùže vypoøádat. Ale ta, která to zamotává do pøíbìhù a do pøedstav, tak ta se zamotá do svých strategií jak být milenkou a bojovnicí, jak odmítat sex a pøesto ho pøece vyprovokovat… Jo, tak ta nadìlá neplechu, poškodí druhé i sebe sama. Jo. Hm. Vytváøí pøíbìhy. Dìlá pomluvy a tak dále. Takže to je ten druhý princip. To znamená, tam, kde je smyslnost, tak ji pravdivì rozeznat jako smyslnost. A k tomu je nutno jasnì vìdìt, že jakákoliv smyslnost, jo, jakékoliv zabývání se smyslností vede k utrpení a znemožòuje cestu, znemožòuje pokrok Dhammy. A tím právì zaèíná ta sutta o hadu, Alagaddûpama–sutta. A právì tam Buddha opakuje nìkolikrát ty rùzné hrùzné pøímìry a nakonec shrnuje tento druhý princip slovy: so vata, bhikkhave, aòòatar’ eva kâmehi aòòatara kâmasaòòâya aòòatara kâmavitakkehi kâme patisevissatî ’ti – n’ etam thânam vijjati Patisevati to je to požívání smyslnosti kâma. Jo, ten kdo požívá èi žije v kâmì, pro toho, že by bylo nìco jiného smyslnost kâma, nìco jiného smyslové vnímání kâma–saòòâ a nìco jiného zaznamenání smyslnosti kâma–vitakka, tak to neexistuje. Na etam thâham vijjati, takový pøípad se nevyskytne. Takže tímto principem Buddha shrnuje ten špatný postoj ke smyslnosti. A dokud èlovìk nedosáhl osvobození ze svìta smyslù, dokud nedosáhl Nibbány, hm, tak pro jeho trénink je zkrátka a dobøe jakékoliv požívání smyslnosti, kâma– patisevanâ, požívání kâmy je brzdou. VA: Takže to jsme se, Bhante, tímto zabývali, když jsme se na úplném zaèátku výuky mnichù a mnišek v té první suttì Anguttara–Nikâyi seznamovali s tím, jak fungujou smysly a pøedmìty smyslù. Takže to nebyl návod k požívání smyslnosti. AT: Výteènì, ctihodná paní! Kéž se podaøí tento prožitek evidence všem úèastníkùm a úèastnicím mnišského tréninku pøi jeho reflektování paèèavekkhanâ. Buddha neodsuzuje smyslnost v každodenním životì laikù a pronesl promluvu, která se jmenuje Káma–Sutta a je zaznamenaná v Atthakavagga, sbírky Sutta–Nipáta. To málokdo ví. A když se øekne Káma–Sutta tak si všichni myslí, že je to nìjaký návod na tøení sliznic v rùzných polohách. No a o tom jsou skuteènì i všechny ty rùzné knížky, které se o Káma–Suttì prodávají. Ale ta pravá Buddhova Káma–Sutta, která byla pøeložena mým prvním mnišskym uèedníkem sámanerou Dhammakusalou, tak ta øíká: kâmam kâmayamanassa tassa ce tam samijjhati. V pøekladu to znamená, že ten, kdo se zajímá o kâmu, o smyslnost, tak ten jí mùže mít a tìšit se z toho. A dále: addhâ pîtimano hoti, ten bude jistì mít z toho radost pîti, a dále: laddhâ macco yad icchati, ten dosáhne toho, co si pøál ve svém životì smrtelném. Hm. Takže to je kus Buddhovy rozpravy o smyslné rozkoši Káma–Sutta. VA: A dostane se na druhý bøeh? Dosáhne svobody? AT: Hm, k tomu Buddha i v té Káma–Suttì jasnì instruuje, co musí dìlat ten, kdo se chce dostat na ten druhý bøeh a stát se pârâgû. Jo. Pârâgû to je ten co se dostal na druhý bøeh. A k tomu Buddha øíká na závìr té Káma–Sutty: tasmâ jantu sadâ sato kamâni parivajjaye, 36 < u z a v A n g R a . d oc > ten a• se všímavì smyslnosti vyhýbá, èímž se stane atari, tedy atare ogham, pøejde ty záplavy. Takže kâma je v poøádku pro laiky a pro laièky, když nìkdo se chce stát milenkou, anebo chce pøestat být servírkou a dìvkou a chce se stát ušlechtilou ženou, manželkou, no tak prosím. Takový èlovìk, taková žena, takový muž, co se snaží dostat mimo oblast smrti a oblast kâmy, na to musí jít trochu jinak. Jo. Takže to by bylo zase k tomu prvnímu principu. Ty jsi chtìla, ctihodná paní, jeden nebo dva principy. Já jsem si ale vymínil, že øeknu tøi. Tak ten první je, že požívání kâmy, požívání smyslnosti nám nedovolí dostat se na druhý bøeh a stát se pârâgû, ten který pøešel a je atari. Jo. Ale zøíct se smyslnosti je nìco jiného, než si to svatouškovsky zakazovat nìjakými pravidly, ohlupovat se nìjakými fanatismy, èi zatajovat pøed sebou, co smyslnì prožívám — a dìlat jako že ne. Takže zøíct se je transcendovat, pøekonat, protože poznám meditací nìco lepšího. No a pak se èlovìk stane pârâgû, atari. Hm. Takže to je ten první z tìch tøí principù. No a druhý z tìch principù je právì realizován pøi té práci na nimittagâhî, na anubyanjanagâhî hoti. Takže kdo se opravdu trénuje, není tím, kdo si vytváøí pøedstavy a pøíbìhy. Trénuje se v tom, aby vidìné nechal být vidìným, slyšené slyšeným a tak dále… No a tøetim principem je, že když ten trénink dokonèí, když se dostane nad to, tak mùže Dhammu odložit tak jako vor, v páli nazývaný kulla. A to je ta kullûpama, opama pøirovnání k voru kulla. A tam øíká Buddha: evameva kho, bhikkhave, kullûpamo mayâ dhammo desito, pøirovnání k voru jsem vás, mniši, uèil, jo, k pøekonání nittharana a ne k tomu chytání pøedstav no gahana, na nimitta–gâhî. Takže uèil jsem vás pøirovnání k voru Dhammy proto, abyste se dostali na druhý bøeh a ne abyste ten vor uchopili a sebou nosili. Jo. Abyste pøekonali a zbavili se i Dhammy, jo ale když se zbavíte Dhammy, tak o co víc se pøed tím musíte zbavit toho, co je adhammâ. No, a já bych to tím zakonèil, ctihodná Vajiro. Jo. A doporuèuju tobì, jakož i všem našim mnichùm a mniškám, i tìm, kteøí jsou tu jenom na pùl roku na zkoušku, aby se zabývali tou Káma–Suttou, kterou uèil Buddha, ne tou, kterou uèí ti rùzní orientalisti a šizunkové v Evropì. Stojí za to podívat se na tu Káma–Suttam, která má jenom šest veršù, jo. No a samozøejmì, kdo chce tvrdit, že se serioznì zabývá Dhammou, se musí podívat na verše té Alagaddúpama–Suttam, té sutty o hadovi. A sice aspoò na ty dva verše závìreèné, kde Buddha øíká: evameva kho, bhikkhave, kullûpamo mayâ dhammo desito nittharanatthâya, no gahanattâya. Kullûpamam vo, bhikkhave, dhammam desitam, âjânantehi dhammâ pi vo pahâtabbâ pageva adhammâ. Právì proto, mniši, jsem vás uèil Dhammu v pøirovnání k voru, abyste ji použili k pøekonání, a nikoliv, abyste se jí pak drželi. Jako vor, mniši, jsem vás uèil Dhammu poznat a pak se jí vzdát — a oè více se vzdát Ne–Dhammy! VA: Sádhu, sádhu, sádhu. Dìkuju, Bhante. AT: Rádo se stalo, ctihodná paní. ACES web: e–mail: http://www.ayukusala.org [email protected] http://www.volny.cz/ayukusala/ [email protected] [email protected] 37 < u z a v A n g R a . d oc > Kâma–Suttaĥ — Rozprava o smyslné rozkoši (Sutta–Nipâta, Aþþhakavagga 1) 1. Kâmaĥ kâmayamânassa tassa ce taĥ samijjhati, addhâ pîtimano hoti laddhâ macco yad icchati. Bude-li úspìšný ten, kdo chce rozkoš smyslù, bude jistì odmìnìn, obdrží, co smrtelného si pøál. 2. Tassa ce kâmayânassa chandajâtassa jantuno te kâmâ parihâyanti, sallaviddho va ruppati. Ale pokud je rozkoš smyslù odepøena tomu, kdo po ní touží, bude trpìt, jakoby byl proboden oštìpem. 3. Yo kâme parivajjeti sappasseva padâ siro, so imaĥ visattikaĥ loke sato samativattati. Ten, kdo se vyhne rozkoši smyslù, jako ten, kdo je všímavý, se vyhne šlápnutí na hada, ten pøekoná tuto chtivost. 4. Khettaĥ vatthuĥ hiraññaĥ vâ gavâssaĥ dâsaporisaĥ thiyo bandhû puthu kâme yo naro anugijjhati, Ten, kdo je laèný po pøedmìtech smyslù: majetku, zahradách, zlatu, penìzích, koních, služebnictvu, ženách a pøíbuzných, 5. abalâ va naĥ balîyanti, maddante naĥ parissayâ, tato naĥ dukkham anveti nâvaĥ bhinnam ivodakaĥ. nad ním získá smyslnost nadvládu, nebezpeèí jej dostihne následováno utrpením, jako voda vnikne do poškozené lodi. 6. Tasmâ jantu sadâ sato kâmâni parivajjaye, te pahâya tare oghaĥ nâvaĥ siñcitvâ pârâgû ti. Proto a• je stále všímavý a vyhýbá se smyslné rozkoši, vyvaruje se jí a jako poškozená loï propluje vlnami, vyvázne a dosáhne druhého bøehu. Translation © 2000 Michal Horák, Dhammârama <[email protected]> 38 <mettasuttam.doc> Øazená sbírka Buddhových promluv Anguttara–Nikáya má ve výuce Evropské Sanghy Áyukusala (ESA) ústøední místo. Výbìr kanonických textù ze Sbírky øazených promluv Buddhových, zvané Anguttara–Nikáya je zde završen dvìma texty, které se týkají toho nejvyššího, mysl osvobozujícího dobra. V prvním textu Promluva o lásce, Mettâ–Suttaĥ, uvádí Buddha výsledky vyzaøování dobrotivosti, neboli neomezující lásky mettâ, která vede ke svìtskému osvobození mysli, lokika ceto-vimutti. Ve druhém, posledním textu tohoto výbìru, nazvaném Promluva o skloubení praxe, YuganaddhaSuttaĥ, jsou uvedeny ètyøi cesty k tomu nejvyššímu, nadsvìtskému, lokuttara, nejjemnìjšímu štìstí prožívanému zde a nyní, anuttara diþþha–dhamma sukha–vihâra, též nazývanému Nibbána. Mettâ–Suttaĥ Añguttaranikâyo / Ekâdasakanipâtapâïi / 1. Nissayavaggo / Myanmar ed.: 542 – 542 / 5. sutta Interlineární pøeklad z páli do èeštiny provedla Bhikkhuní Vajirá Mettâya, bhikkhave, cetovimuttiyâ âsevitâya bhâvitâya bahulîkatâya Když, mniši, dobrotivostí osvobození mysli je praktikováno, rozvíjeno, hojnì provádìno, yânîkatâya vatthukatâya anuþþhitâya paricitâya jako rozpoložení [mysli] a základna [mysli] používáno, upevnìno, posíleno, susamâraddhâya ekâdasânisaĥsâ pâþikañkhâ. [a èlovìk se mu] s peèlivostí oddá [tomu osvobození mysli], pak lze oèekávat jedenáct dobrodiní. Katame ekâdasa? Kterých jedenáct? 1. Sukhaĥ supati, Klidnì spí, 2. sukhaĥ paþibujjhati, klidnì vstává, 5. amanussânaĥ piyo hoti, ne-lide ho mají rádi, 6. devatâ rakkhanti, božstva jej ochraòují, 3. na pâpakaĥ supinaĥ passati, nevidí zlé sny, 4. manussânaĥ piyo hoti, lidé ho mají rádi, 7. nâssa aggi vâ visaĥ vâ satthaĥ vâ kamati, ani oheò ani jed ani zbranì mu neublíží, 9. mukhavaòòo vippasîdati, rysy v oblièeji se vyèistí, 11. uttari appaþivijjhanto brahmalokûpago hoti. nedosáhne-li vyššího [poznání], bude zrozen ve svìtì Brahmù. 8. tuvaþaĥ cittaĥ samâdhiyati, rychle [svou] mysl soustøedí, 10. asammûïho kâlaĥ karoti, nezemøe ve zmatku, Mettâya, bhikkhave, cetovimuttiyâ âsevitâya bhâvitâya bahulîkatâya Když, mniši, dobrotivostí osvobození mysli je praktikováno, rozvíjeno, hojnì provádìno, yânîkatâya vatthukatâya anuþþhitâya paricitâya susamâraddhâya ime jako rozpoložení [mysli] a základna [mysli] používáno, upevnìno, posíleno, tìchto ekâdasânisaĥsâ pâþikañkhâ 'ti. jedenáct dobrodiní lze oèekávat. Podrobná instrukce pro praxi mettâ je v knize Mirko Frýba: Umìní žít š•astnì – Buddhova Abhidhamma v praxi meditace a zvládání života (vydalo nakladatelství Argo, Praha 2003). 39 <mettasuttam.doc> Yuganaddha–Suttaĥ Añguttaranikâyo / Catukkanipâtapâli / paþhamapaññâsakaĥ – (17) 2. paþipadâvaggo Pøeklad z páli do èeštiny provedla Bhikkhuní Vajirá (10. èervence 2005) Tak jsem slyšel. Pøi jedné pøíležitosti pobýval ctihodný Ánanda v Kosambí v Ghositárámì. Tam tehdy ctihodný Ánanda mnichy oslovil: „Pøátelé mniši.“ „Pøíteli,“ ti mniši ctihodnému Ánandovi odpovìdìli. Ctihodný Ánanda toto pravil: Pøátelé, kdokoliv, vskutku kdokoliv, mnich èi mniška, v mé pøítomnosti prohlásí, že dosáhl arahantství, tak toho dosáhl ètyømi cestami nebo jednou z nich. Kterými ètyømi? samathapubbañgamaĥ vipassanaĥ Zde, pøátelé, mnich praktikuje vhled, kterému pøedcházel klid. Když praktikoval vhled po pøedcházejícím klidu, vznikne [mu] cesta. On tuto cestu opakovanì nacvièuje, rozvíjí a zmohutòuje. Když takto [tuto] cestu opakovanì nacvièoval, rozvíjel a zmohutòoval, [jeho] pouta jsou pøekonána, sklonù je zbaven. vipassanapubbañgamaĥ samathaĥ A ještì dále, pøátelé, mnich praktikuje klid, kterému pøedcházel vhled. Když praktikoval klid po pøedcházejícím vhledu, vznikne [mu] cesta. On tuto cestu opakovanì nacvièuje, rozvíjí a zmohutòuje. Když takto [tuto] cestu opakovanì nacvièoval, rozvíjel a zmohutòoval, [jeho] pouta jsou pøekonána, sklonù je zbaven. samathavipassanaĥ yuganaddhaĥ A ještì dále, pøátelé, mnich praktikuje klid a vhled zároveò. Když praktikoval klid a vhled zároveò, vznikne [mu] cesta. On tuto cestu opakovanì nacvièuje, rozvíjí a zmohutòuje. Když takto [tuto] cestu opakovanì nacvièoval, rozvíjel a zmohutòoval, [jeho] pouta jsou pøekonána, sklonù je zbaven. dhammuddhaccaviggahitaĥ A ještì dále, pøátelé, v mnichovì mysli vzpoura jevù zklidòována je. Nastane-li tento pøípad, pøátelé, mysl se uvnitø ustálí, usadí, sjednotí, soustøedí. Tak v tom pøípadì vznikne [mu] cesta. On tuto cestu opakovanì nacvièuje, rozvíjí a zmohutòuje. Když takto [tuto] cestu opakovanì nacvièoval, rozvíjel a zmohutòoval, [jeho] pouta jsou pøekonána, sklonù je zbaven. Pøátelé, kdokoliv, vskutku kdokoliv, mnich èi mniška, v mé pøítomnosti prohlásí, že dosáhl arahantství, tak toho dosáhl tìmito ètyømi cestami nebo jednou z nich. Buddhovi stoupenci, kteøí jsou sdruženi v Evropské Sangze Áyukusala (ESA, anglicky Ayukusala Central European Sangha, ACES), pojímají Dhammu jako dovedné zvládání (kusala) života (áyu). Buddhova ušlechtilá osmièlenná stezka zajiš•uje kultivaci charakteru a jednání v každodenních situacích (síla-sikkhá), meditaèní trénink (samádhi-sikkhá) a rozvoj moudrosti (paòòá-sikkhá). To je použitelné jak pro laický, tak pro mnišský øád (sangha). ESA se nepodøizují žádné z národních sekcí (nikáya) soudobého buddhismu. ESA se øídí pùvodní naukou Buddha-Dhamma, která je zaznamenaná v Páli kánonu a udržovaná v živé praxi nepøerušenou tradicí Theravády. www.ayukusala.org www.volny.cz/ayukusala [email protected] [email protected] web: e–mail: 40
Podobné dokumenty
Regulace Tréninku Áyusamanů Ženská Meditační Extáze
sebe jako Áyusamani nebo Áyusamaní. Hm. Vìtšina tìch ostatních jenom pøijali pravidelnou
meditaci jako souèást svého každodenního života, aniž by se však zabývali systematickým
studiem textù Dhammy...
Venerable Āyukusala Vajirā
každodenních pochùzek za almužnou, z takzvané Pindapáty. Ctihodná Vajira
pøeložila z páli do èeštiny nìkolik Buddhových promluv pøedevším z kanonických
sbírek Anguttara-Nikáya a Samyutta-Nikáya. S ...
Účel Buddhova Učení
což je to nejjemnìjší štìstí prožívané zde-a-nyní (anuttara dittha-dhamma sukha-vihára).
Prohlédnout - Bodhi Praha
bloky) stavitelství. To vše se zasvěceným výkladem ct. Pemasiriho. Samotné Anuradhapuře by určitě
stálo za to věnovat více než náš necelý den - které město jde opravdu projít za pouhých cca 10
hodi...
Uzavírající rozhovor o mnišském tréninku – Abhivinaya
AT: Ano, démonizace smrti, démonizace sexuality, jo, démonizace muže, démonizace ženy. No
a démonizace lidství. Takže místo abychom se pohybovali v lidském svìtì a snažili se ho
transcendovat smìre...
buddhova meditace všímavosti a vhledu
rozpomínat… To už bylo v rámci metodické praxe meditace všímavosti a
vhledu, satipatthána–vipassaná, které jsem se vìnoval koncem šedesátých
let minulého století v Indii.
V roce 1989 pøišlo pak mé ...
Mettā – Láska v tantrickém uskutečnění Mantra – Yantra – Tantra
to je tantra. Zrovna tak je tantra, když prožívám zvedání, nesení a kladení nohy na èankamanì. Manta je,
když si pøi tom øíkám „zdvih, nes, klad“. A yanta je, když mám pøedstavu té sinusoidy krokù,...
K přípravě - Karuna Sevena
Většina z vás se považuje za buddhisty, někteří s několikaletou
praxí. Co ale slovo – buddhista znamená? Jaký smysl pro mě má
žít pravý spirituální život? Mám Buddhovo učení, meditace spíše
jako ho...