Buddha-ňána – Buddhovské vědění

Buddha-òána – Buddhovské vìdìní
Rozhovor ctihodného Áyukusala Thery (AT) a Bhikkhu Hitakusaly (BH)
30. 7. 2003 v Áyukusala Assama, Kananvila, Sri Lanka
BH: Ctihodný pane, když tu ráno recitujeme Áyukusala púdžu, tak ji zaèínáme pozdravem
povznešenému, oproštìnému, pravì a zcela probuzenému (namo tassa bhagavato arahato
sammásambuddhasa) a pak recitujeme kvality Buddhy, Dhammy a Sanghy. Hned potom
následuje ètrnáct buddha-òána, Buddhovských znalostí. Mùžeš mi vysvìtlit, co to je za
znalosti?
AT: Jsou to Buddhovské vìdomosti, které právì navazují na kvality Buddhy. Tìch devìt kvalit
Buddhy zná vìtšina lidí ze zásedù Áyukusala, no a tìch ètrnáct Buddhovských vìdìní znají
dobøí uèitelé Dhammy. Doplòují kvality toho vzoru, kterým nám Buddha je.
BH: V tìch buddha-òánách jsem schopný rozpoznat jednak matici „Ètyø ušlechtilých pravd“,
kterými tìch ètrnáct vìdìní vlastnì zaèíná: znalost utrpení, znalost pøíèiny utrpení, znalost
zániku utrpení, tedy Nibbány, a znalost cesty, která tam vede. To jsou ètyøi první òány. Po
nich je tam matice ètyø patisambhidá, které se pøekládají jako „Ètyøi pronikavá rozlišení“.
Mùžeš mi k tomu nìco øíct blíž?
AT: Zrovna tak jako Buddhovy ètyøi pravdy souvisí vždycky dohromady a poznání jedné pravdy
není možné bez tìch ostatních tøí, tak zrovna tak je to s tìmi ètyømi patisambhidá, ètyømi
pronikavými vìdìními. Tady je jednak to bhedeti, které znamená proniknutí, jednak to sam,
které znamená dát to dohromady. A celé je to pati, což vyjadøuje protilehlost nìèeho, co je
proti. Takže je to vlastnì otisk nebo zjištìní o tom, co dáme dohromady po proniknutí. Pati
jako vìdìní o nìèem je obtisk, odraz, sam je to dání dohromady neboli shrnutí toho, co jsme
rozštìpili bhinde pøi tom proniknutí. To je etymologické vysvìtlení pojmu patisambhida. No
a tyto ètyøi Buddhovské znalosti patisambhidá nejsou možné jedna bez druhé, stejnì jako
Ètyøi ušlechtilé pravdy jsou souèástmi jedné matice. A Ètyøi pronikavá rozlišení Èattáro
patisambhidá jsou maticí pro výcvik.
BH: Je tam vztah mezi maticí ètyø ušlechtilých pravd a tìchto ètyø pronikavých vìdìní?
AT: Ne. Ty ètyøi pravdy, to je základ Dhammy, v tom je zahrnuta celá Dhamma. To je matice,
která není omezená. Zatímco matice tìch pronikavých vìdìní je omezená právì na postupy
v praxi a studiu, na uèení se ve smyslu pariyatti a také na praxi výuky Dhammy. No a proto
taky první z nich je attha-patisambhida, tedy jak proniknout, jak pochopit význam
v souvislosti s tím vším ostatním. Zaprvé jde tedy o to jak pochopit co je attha, co je význam
èi úèel. Páté Buddhovo vìdìní se týká toho, jaké jsou významy obsažené ve výuce, takže jde
nejprve o to uèit se významy. Význam, úèel, dobro, jo, to jsou významy slova attha.
BH: A jaký je vztah mezi jednotlivými pronikavými vìdìními v matici Èattáro patisambhidá?
AT: Zcela poznat ty významy v attha-patisambhida, to pronikavé vìdìní o souvislosti významù
není možné bez dhamma-patisambhida òánam, bez pronikavého vìdìní o souvislostech jevù.
Protože attha, význam, se musí v rámci Buddhova uèení vždycky vztahovat na nìjaký jev, na
dhamma. Takže když nìco nastudujeme, když se uèíme nazpamì•, když recitujeme významy,
recitujeme rùzné matice nebo se uèíme celé sutty nazpamì•, tak to je uèení se významùm. No
a zrovna tak dhamma-patisambhida, to se mùžeme uèit jedinì analytickou meditací, právì tím
meditativním proniknutím skuteèností, jevù, dhammá. No a toto proniknutí jevù používá
mimo jiné matici ètyø ušlechtilých pravd – tady by byl ten vztah mezi obìma maticemi, na
který jsi se ptal pøedtím. Proniknutí jevù se dìje meditaènì, no a z nìj samozøejmì je to
vìdìní o skuteènosti, které používá rùzné matice, napøíklad matici ètyø podkladù všímavosti a
vlastnì všechny matice abhidhammy. Meditaèní proniknutí jevù kulminuje v dhamma-vièaya
sambojjhanga, v èlánku osvícení, který má právì obojí charakter vidìní i vìdìní òánadassana. Právì tak dhamma-patisambhida je poznání jevù podle skuteènosti. A to je poznání
jevù tak, jak skuteènì v tom nejvyšším smyslu jsou paramattha-dhammá, jo, to jsou jevy
1
Buddhovské poznání „buddha–òána“ – Rozhovor ctihodného Áyukusala Thery a Bhikkhu Hitakusaly 30. 7. 2003
v2
vidìné ve smyslu attha toho nejvyššího parama hlediska. Matice abhidhammy jsou tímto
nejvyšším uspoøádáním jevù paramatthadhammá, které sluèuje attha-patisambhida òána a
dhamma-patisambhida òána.
BH: Tak to jsou ty první dvì Buddhovské znalosti, attha-patisambhida òána a dhammapatisambhida òána. To pronikavé vìdìní o souvislostech významù, to je ta atthapatisambhida òána, a pronikavé vìdìní o souvislosti, respektive o rozlišení jevù dhammapatisambhida òána. To druhé, které je v pokroèilé meditaci prožíváno jako dhamma-vièaya,
má vztah ke tøetí Buddhovské znalosti nirutti-patisambhida òána. Jaký je to vztah?
AT: Ta tøetí znalost, nirutti-patisambhida òána, to je pronikavé vìdìní o souvislostech, které
jsou dány jazykovì. A sice jazykovì ve smyslu uspoøádání sémantického, uspoøádání
skuteènosti použitím jazykových struktur nirutti. Jazyk je tu chápán ve smyslu širším než jen
gramatickém, spíše ve smyslu psycholingvistickém nebo jako jsou pojímány programovací
jazyky v poèítaèové oblasti, v computer-science. To nirutti zahrnuje gramatiku, ale není
jenom gramatikou, vztahuje se na všechny ty souvislosti, které jsou dány mezi významy tak,
jak je to vysvìtleno v uèebnici „Páli – jazyk, texty, kultura“ (viz diagram na stranì 27). Takže
tu máme jednak attha, to jsou významy vztažené semioticky na jevy, dhammá. To, že jsou
vztaženy semioticky, znamená, že významy oznaèují jevy. Ty jevy jsou však v nìjakých
strukturách, nìjak souvisejí mezi sebou. Ty struktury Buddha poznal právì jako podmínky
paèèaya, které také každý den recitujeme. Tìch dvacet ètyøi podmínek urèuje ty struktury tìch
vztahù mezi dhammá. Podmínky paèèaya jsou skuteèné vztahy mezi jevy. A též
podmínìnosti jevù jsou uspoøádány významy, které jsou semioticky na nì vztaženy stejnì
jako na jevy. Struktura matic v Páli pøesnì odpovídá struktuøe vzathù mezi jevy, je s nimi
isomorfní. To znamená, že jevy i jejich podmínìnosti jsou pravdivì uspoøádány tìmi
jazykovými strukturami nirutti, jo, které jsou vlastnì navíc i zachycením souvislostí mezi
významy. Tyto jazykové souvislosti, které jsou takøíkajíc navíc, jsou jednak souvislosti
denotaèní a konotaèní, ale i souvislosti formálnì gramatické. No a to je ta tøetí patisambhida.
BH: No a teïka ta ètvrtá patisambhida, patibhána-patisambhida òána.
AT: To ètvrté Buddhovské vìdìní patibhána-patisambhida òána to je znalost, jak použít ty
první tøi, to je vìdìní, kdy která patisambhida je relevantní. Když ti jako meditaènímu uèiteli
meditující vypráví nìco a špatnì to formuluje nebo má nejasné mnohoznaèné formulace, tak
víš, že ho musíš zmáèknout, a že ho musíš pøimìt k tomu, aby se vyjádøil jasnì, jo, aby øekl, o
èem to jeho „to“ je. Když øíká, „tak to bylo a to potom bylo…“ nebo „víš jak jsem to…“, tak
se ho zeptáš, o kterém „to“ mluví nebo jaký „to“ máš podle nìj vìdìt. Øekneš mu „Vyprávìj o
èem to mluvíš“. Takže to je to jazykové a v tom upøesòování toho „to“ je jazyková disciplína
nirutti-patisambhida. Ty prožitky, o kterých mluvíte, jsou v oblasti dhamma-patisambhida, na
které si meditující vzpomíná jako na skuteènosti. A jaké pro nì volí oznaèení, jaké jim dává
významy, se odehrává v oblasti attha-patisambhida.
BH: Bhante, mùžeš mi dát krátké pøíklady, jak se s patibhána-patisambhida òána rozlišuje?
AT: Když máš nìkoho vést k pokroku v meditaci nebo zvládání každodenního života, tak mu
musíš empaticky naslouchat, vžít se do jeho prožívání, vìdìt, co prožíval. No a samozøejmì
musíš vìdìt, o èem konkrétním se bavíte, o jakých meditaèních prožitcích, jakými významy si
je oznaèil a také jestli tam poznal souvislosti mezi jevy, mezi tìmi prožitky, …jo. A když on
nìco oznaèuje, když nejasnì øíká, jednou že „to“ byla únava nebo uvolnìní nebo pak „to“ byl
klid, nebo „to“ bylo zklidnìní a mír, nebo „todle“ bylo „to“, tak ho opravíš podle toho, jestli
používá konsekventnì správné významy tak, aby se to vztahovalo na ty jevy, k jejichž
identifikaci jste se tím volným rozhovorem propracovali. Takže v diskusi s nìjakým
meditujícím ho vedeš k tomu, aby mìl jasno o významech, ty významy aby vztahoval na
skuteènosti, pomáháš mu, aby si ve svém vybavování prožitkù umìl uspoøádat jevy, ty
skuteènosti, a vedeš ho k tomu, aby se o nich vyjadøoval jasnì, aby ty významy a oznaèení
tìch vztahù dával do jasných souvislostí. No a pøi tom víš, kdy na èem pracuješ, zda na
významech nebo na vztazích mezi jevy nebo na formulacích jazykovým uchopením jevù a
2
Buddhovské poznání „buddha–òána“ – Rozhovor ctihodného Áyukusala Thery a Bhikkhu Hitakusaly 30. 7. 2003
v2
významù. Takže tohle to vìdìt, tohle umìt rozlišovat, to je ta ètvrtá, patibhána-patisambhida
òána. No a ty všechny ètyøi zpùsoby rozlišení jsou Buddhovské znalosti. To je to ètvero
pronikavé rozlišování, ke kterému se sám dopracuje jenom Buddha. Buddha ale vìdìl, že toto
rozlišování lze uèit. Buddha to tedy uèil, jinak bychom se to nemohli nauèit. Takže toto
Ètvero pronikavé rozlišení Èattáro patisambhidá každý den recitujeme, protože se to mùžeme
nauèit i my. Jo. Jinak by to Buddha neuèil.
BH: Po tìchto prvních osmi je tady pak dalších šest Buddhových vìdomostí, které zaèínají
znalostí indriya-paro-pariyatte òána. Na základì meditace a studia rozeznávám indriya jako
schopnosti mysli. Co vlastnì znamená indriya-paro-pariyatte òána?
AT: Takže ty jsi vzal všech šest najednou, tìch šest zbývajících – což je v poøádku, protože
všechny se týkají vedení meditujících. Tato Buddhovská vìdìní jsou proto relevantní
pøedevším pro uèitele meditace, pro uèitele postupù Dhammy, tedy pro patipatti. Uèíme se ale
i tyto postupy studiem, to znamená prostøednictvím pariyatti, kterým získáváme teoretické
vìdìní pøi studiu textù. V pøípadì indriya-paro-pariyatte òána, znamená to pariya ponìkud
odlišné empirické vìdìní ve smyslu poznávání tìch jevù mysli, které se nazývají indriya. Ale
je to v tom samém smyslu jako pariyatti nìco, co se dá nauèit. A v indriya-paro to znamená,
že to jsou skuteènosti u nìkoho jiného, tedy paro. Takže indriya-paro-pariyatte òána je
vìdìní jak poznat schopnosti druhých osob.
BH: Takže to je vìdìní o tom, jak je na tom ten meditující s vyvažováním schopností mysli, jak
je má rozvinuty, jak je má vyváženy.
AT: Ano, je to poznání, je to vìdìní o schopnostech toho kterého meditujícího. A specificky je
to vìdìní o tìch pìti schopnostech mysli mano-indriya, na jejichž rozvíjení a harmonizování
jsou zamìøeny první dny meditaèních zásedù Áyukusala. Jedná se tedy o diagnostiku a
vyvažování pìti schopností mysli, to znamená že saddhá a paòòá, tedy propustnost mysli a
moudrost jsou vyvažovány všímavostí sati. No a zrovna tak sati vyvažuje viriya a samádhi,
tedy úsilí a soustøedìní. Ale to Buddhovské vìdìní indriya-paro-pariyatte òána je nejenom o
tìchto pìti, nýbrž o všech dvaceti dvou schopnostech, které jsme schopni rozeznat u
meditujícího. To znamená jednak schopnosti rozeznávat na té nejjednodušší úrovni
pøíjemného èi nepøíjemného cítìní, jednak vyšší schopnosti jak rozeznat utrpení nebo
radost…
BH: …domanassa, somanassa, které patøí ke schopnosti žít š•astnì.
AT: Ano, domanassa- a somanassa-indriya øídí globálnì naše prožívání, to jsou schopnosti
povzbuzující radosti a brzdící starosti, které regulují dynamiku… Ke schopnostem patøí i
vyšší regulaèní elementy mysli, napøíklad schopnost rozhodnutí poznávat dosud nepoznané
(anaòòátaòòassámít‘–indriya) pøi pokroèilé meditaci. To je pak užiteèné právì na té cestì
získávání vipassaná òána. Takže indriya-paro-pariyatte òána je diagnostické vìdìní o
schopnostech toho druhého. A to je Buddhovské vìdìní, kterým Buddha ví a dokáže poznat,
jak je na tom ten který meditující. Proto je Buddha nepøekonatelný uèitel, protože pozná
indriya, tedy schopnosti každého meditujícího. No, ale Buddha by to neuèil, kdybychom my
nebyli schopni se to taky nauèit. A meditaèní uèitelé musí být schopni to poznat, musí se to
uèit, jo, musí umìt rozeznávat tyto schopnosti u meditujících. Takže proto recitujeme indriyaparo-pariyatte òána buddha òánam.
BH: Další je sattánam ásaya-anusaya òána. Já bych si to pro sebe pøeložil jako znalost o tom,
jak jsou na tom rùzné bytosti, jaké mají inklinace ásayá a k tomu doprovázející dispozice
anusayá. To vlastnì znamená poznat, jaké jsou jejich kredity, o co se mùžou opøít, a kde mají
slabá místa. Silné a slabé stránky.
AT: Ano, ano. Sattá jsou bytosti a to tady znamená nejenom dispozice a sklony meditujících,
nejenom tedy lidských bytostí, ale i zvíøata a bohové jsou zahrnuti. Když se nìkdo chová jako
zvíøe, když se nìkdo chová lísavì, vtíravì, jako koèka, tak má aktivovány urèité dispozice a
schopnosti. Když se nìkdo chová jako koèka, kòourá, mòouká…, když se nìkdo chová jako
3
Buddhovské poznání „buddha–òána“ – Rozhovor ctihodného Áyukusala Thery a Bhikkhu Hitakusaly 30. 7. 2003
v2
lev, tak mluví jasnì, zaøve, prosadí se. Tak je to u zvíøat a zrovna tak u bohù. Když je nìkdo
posedlý nìjakou vyšší bytostí, tøeba Maitrí božstvem, božstvem mettá, tak se chová jako
bùh… Ásaya je všeobecnì dispozice a anusaya je anu-ásaya, doprovázející inklinace, která je
vìtšinou patologická. To jsou právì ty anusayá, to jsou takové dispozice, které provokují
nìjakou komplementaritu. Když se nìkdo chová lísavì, tak to provokuje, aby nìkdo jiný se
choval k nìmu tvrdì, jo, masochista potøebuje sadistu. Taková anusaya, to je napøíklad ta
dispozice ke vnorùm a dalším patologiím, které se léèí v satiterapii. O tom pøeci znáš ten
satiterapeutický dokument, ve kterém jsou uvedeny tyto patologické komplementarity.
BH: Yamaka-pátihíre òána je další Buddhova znalost. Yamaka, to vím, že je pár, dvojice a
pamatuji si z pøekladu, že je to magické zacházení s ohnìm a vodou, ale konkrétnì nevím co
to znamená.
AT: V buddhistickém folklóru, když nìkdo øekne yamaka-pátihíre, tak všichni vìdí, že Buddha
udìlal zázrak, že se vznášel ve vzduchu a dole šla z nìj voda a nahoru z nìj šlehaly plameny.
Takto ilustruje folklóristická pøedstava meditaèní práci s elementy. Buddha, který se vznáší a
nahoru z nìj šlehají plameny a dolù z nìj srší voda, musí umìt nabudit a umìt spojit elementy,
které jsou protichùdné, jako jsou voda a oheò. To jsou ty elementy mahabhúta, se kterými se
pracuje v meditaci jako s kasinami. Tyto ètyøi mahabhúta nebo dhátu, jsou elementy
tepelnosti, tedy oheò, viskozity tedy voda, pevnosti tedy zemì a pohybu tedy vzduch. Takže
yamaka-pátihíre znamená umìt tyto taktilní a pohybové elementy kombinovat a skloubit.
Takže Buddha ví, jak skloubit protichùdné elementy na té nejzákladnìjší rovinì prožívání,
tìlesného prožívání. Je to skloubení elementù na neverbální úrovni, na úrovni øeèi tìla, káyaviòòatti. To je to, co komunikujeme tìlem, to co dìláme na tìlesné úrovni a to, co samozøejmì
prožíváme neverbálnì bez pojmového oznaèení významy. V meditaci anebo i v každodenním
životì se vyskytují stavy vìdomí, které nejsou spojeny s vaèí-sankhára, vìdomí, v nìmž není
ani vitakka ani vièára. K prožívání nejsou pøidávány významy, ale pøesto prožíváme a
vnímáme právì na té úrovni tìlesných elementù a nìjak na to reagujeme, ale nedá se øíct, že
úèelovì jednáme. A právì toto zacházení s elementy, i s protichùdnými, má Buddha pod volní
kontrolou.
BH: Do jaké míry se toto mùže nauèit prùmìrný meditující?
AT: Spoustu vìcí dìláme všichni, aniž bychom je oznaèili, èasto aniž bychom o nich vìdìli, že
jo. Snad jen nìkteøí sportovci nebo taneèníci si uvìdomují neverbální prožitky. Tady na Srí
Lance je to pro vìtšinu lidí bìžná oblast prožívání. Pro Evropana je však toto vìdomí beze
slov nìco neobvyklého, protože o nìm vùbec neví. Nìkteøí západní mniši za mnou pøišli, že
jim to tu nikdo neumí vysvìtlit, jeden, který uèí poblíž Kandy meditaci, mi napøíklad øíkal,
„…že dosáhl teïka v meditaci stavù vìdomí, které jsou beze slov a bez pojmù“; podával to
jako veliký objev a èekal, že mu potvrdím dosažení druhé džhány. Vysvìtlil jsem mu, které
složky èetasiká jsou pøítomny v rùzných stavech mysli, a odkázal na to, že v mé knize
„Umìní žít š•astnì“ (viz str. 87 a 99) se tomuto fenoménu vìdomí beze slov vìnuji ponìkud
více. Prùmìrný meditující si toho vìdomí zaène na zásedu všímat už po nìkolika desítkách
hodin èankamana meditace chùze. Nám tady jde však hlavnì o to, že yamaka-pátihíre òána
znamená vìdìt o tom, jak fungují elementy máhá-bhúta, a že je možné dávat do vztahu,
spojovat i protichùdné elementy jako oheò a vodu.
BH: K èemu je to dobré, užiteèné?
AT: Pøi instrukci meditujících a pøi poznání toho, co kdo dìlá. Meditaèní mistr, který u sebe
sama zvládl zacházení s elementy neverbálních prožitkù, neverbálních poèinù a neverbálních
komunikací, káya-viòòatti, dokáže pracovat i s jejich výskytem u svých žákù. Napøíklad když
se podíváš co kdo dìlá tøeba na èankamanì a vidíš nìkoho, jak se plouží, jo, anebo nìkoho, u
koho jasnì rozeznáš jestli komentuje nebo komanduje. No a k tomu musíš být schopný
proniknout projev jeho káya-viòòatti na té úrovni neverbální. Kolikrát pozoruješ, že
meditující nìco øíká a nìco jiného dìlá. Tak konfrotuješ tøeba to, co komunikuje neverbálnì a
co komunikuje verbálnì, jestli je to kongruentní, abychom použili psychoterapeutický
4
Buddhovské poznání „buddha–òána“ – Rozhovor ctihodného Áyukusala Thery a Bhikkhu Hitakusaly 30. 7. 2003
v2
Rogersovský výraz. Poznáš, jestli je opravdový ten èlovìk, jestli je „echt“. Jestli je tam ta
„genuiness“, jo opravdovost toho co øíká a toho co je. Takže to by staèilo k tomu, co je
yamaka-pátihíre òána, vìdìní pøicházející s rozšíøením oblastí všímavosti, které umožòuje
vìdìt a poznat to, co je na úrovni elementù.
BH: Další z Buddhových znalostí je mahá-karuná-samápattiyá òána. Mahá-karuná, veliký
soucit. Pamatuji si k tomu ze satiterapie jeden èlánek, ve kterém jsi to spojoval se schopností
naslouchat a porozumìt, sdílet vlastnì s tím meditujícím problémové prožitky, tedy schopnost
empatie.
AT: Nejenom empatie a soucit s problémovými prožitky. Tahle mahá-karuná je nìco víc než
karuná tøeba na úrovni brahma-vihára. Na úrovni brahma-vihára máme ètyøi schopnosti
božské interakce: mettá je láskyplná, karuná je soucitná, muditá je spoluradující se a upekkhá
je vyrovnaná v tom, že se nenecháme vytoèit ani vyhrùžkami, ani podbízením a podlézáním,
èi chválou. Karuná na úrovni brahma-vihára je právì soucit, soucit s trpícími, a tøeba i soucit
s agresorem, jo. Mahá-karuná je ale to, že Buddha má schopnost poznat, že Buddha se dokáže
vžít úplnì do všeho, všechny jevy dokáže pøijmout, nejenom bytosti. Mahá-paòòá a mahákaruná, to je dvojice Buddhovská, kde ten Buddha má moudrost všeobsahující, která je právì
vztažena na to prožitkové poznání. Znamená to, že ten Buddha dokáže v karuná prožít nejen
elementy na úrovni Brahma bohù, že se dokáže vžít do kosmických systémù, galaxií, ale že se
dokáže vžít do všeho i na úrovni nižší, zvíøecí nebo elementární nebo tak zvané elementální.
Elementály, to jsou božstva nebo duchové, èi démoni, bytosti vázané na jednotlivé elementy
tak, jak to uèil don Juan Carlose Castanedu. Jo. Božstva, která jsou spojena s ohnìm, se zemí,
no a ti z vás mnichù Áyukusala, kteøí už mají instrukci na kasiny s elementy, jste byli
konfrontováni napøíklad s tou bohyní zemì Tara, že jo. Pak ale jsou tu samozøejmì i nižší
bohové a bohynì nebo démoni a démonynì na úrovni vegetativní. Nìco je na úrovni
elementù, nìco pak na úrovni vegetativní, to jsou ta rùzná božstva stromeèkù, rukkha-devata,
božstva spojená s urèitými biotopy, božstva, která mohou spolupracovat s božstvy
elementovými. Takže u studánky jsou víly nebo ve vodopádu je pohánìjící duch spirit-rectus,
v každém biotopu bydlí duch toho místa, spirit-loci, vládce toho power-spotu, že jo. Tak tohle
všechno lze prožít, do toho se dokáže Buddha vžít tím, že dokáže být na jejich úrovni, dokáže
se ponoøit do jejich svìta skrze karuná, vcítit se na jejich úroveò. Ale též dokáže s tím vším
zacházet na moudré úrovni tak, že tomu umí moudøe dát hranice. Takže mahá-karuná souvisí
s mahá-paòòá, je to moudré zacházení se všemi existencemi, od tìch božských existencí
nejvyšších, jo, od tìch nejvyšších systémù v universu až na ty nejnižší systémy úrovnì
vegetativní, orgánové, celulární, krystalové, jo, nebo i atomární. Až na tu atomární úroveò se
umí Buddha vcítit, vyzná se na všech úrovních universa. Tedy to znamená mahá-karunásamápattiyá òána.
BH: To tedy je mahá-karuná-samápattiyá òána a pak pøijde pøedposlední z Buddhových
vìdomostí, èi znalostí, které tady dennì recitujeme, a to je sabbaòòuta òána. Pøekládám si to
jako všeznalost nebo znalost všeho…
AT: Schopnost všepoznání. Sabbaòòu je ten, který ví všechno nebo poznává všechno, jo, nìkteøí
to pøekládají špatnì jako omniscient, jako vševìdoucí Buddha. To dìlají i nìkteøí mniši, kteøí
øíkají „our omniscient Lord Buddha“. A dokonce i v nìjaké èeské knížce jsem to vidìl,
myslím že to byla knížka o „Podobenství klády“, kde je opakováno nìco o vševìdoucím
Buddhovi. Sabbaòòuta òána neznamená, že Buddha je vševìdoucí tak, že ví, co jsi mìl ke
snídani, anebo že ví, jaké jsou koncovky pøi èasování sloves v portugalštinì, nebo že ví, kdy
byla bitva u Slavkova, jo. To neznamená, že by Buddha byl vševìdoucí na téhle úrovni, ale že
je schopný vidìt všechno, že je schopen poznat všechny jevy, všechny paramattha-dhammá.
Takže Buddha nejenom že má mahá-karuná-samápattiyá, kterou se dostane ke všem jevùm
na všech úrovních, ale má i kognitivní poznání všeho. A to sice nejenom vitakka oznaèením
poznaného, ale též rozeznávajíc na úrovni vièára, na rozlišující úrovni epikritické. Buddhovi
je vlastní vìdìní, které všechny jevy pozná a zaøadí do matic Abhidhammy.
5
Buddhovské poznání „buddha–òána“ – Rozhovor ctihodného Áyukusala Thery a Bhikkhu Hitakusaly 30. 7. 2003
v2
BH: Dej mi prosím pøíklad, v èem se liší poznání sabbaòòuta òána od mahá-karuná.
AT: To znamená pøi nejjednodušším poznávání tøeba pøi ukonèení meditace vžít se do toho, že ti
usnula noha. Poznáváš a víš nejprve jen protopaticky, když se vracíš z meditace a usnula ti
noha, nejprve jen, že je to tak, že víš, že cítíš, že to celkovì zaznamenáš. Zrovna tak je to, že
cítíš jen bolest nebo chlad. Cítíš jen ty elementy tohle je tohle. A to epikritické, to rozlišovací,
to co je na to vázané porovnáváním, to pøichází teprve potom, když zaèínáš na té probouzející
se noze rozlišovat prsty a vìdìt kde jsou rùzná místa dotyku. No a ta sabbaòòuta òána je
právì to vìdìní epikritické, rozlišování vázané na schopnost poznávat všechno kognitivnì.
Zatímco mahá-karuná bylo vìdìní na té úrovni protopatické, prožitkovì jen poznávat, že
nìco je nebo není. Vìdìt protopaticky, co je èervená, jo, umìt se vžít do èervené, umìt si
pøedstavit èervenou, poznat èervenou je nìco jiného než vìdìt, že je to urèité vlnìní na škále,
která sahá od infraèervené až po ultrafialovou… Takže to vìdìní protopatické je mahákaruná, to je to poznání barev, to je to kvalitativní vìdìní zatímco sabbaòòuta je to vìdìní
uspoøádávající, kvantitativní, strukturující, strukturální vìdìní, to je význam sabbaòòuta
òána. Buddha byl schopen vìdìt i takto všechno, dát všechno do kognitivních souvislostí.
BH: Poslední z tìch znalostí které recitujeme, a kterou i konèí matice ètrnácti Buddhových
znalostí je anávarana òána. Její význam si pamatuji jako vìdìní jak odstraòovat pøekážky.
…a teïka mì zrovna napadlo, že když jsme se tu zabývali prožíváním a vìdìním, tak tahle
poslední vìdomost Buddhy se zrovna hodí k jednání. Tím je pak i tady ta satiterapeutická
triáda prožívání – vìdìní – jednání i tady kompletní.
AT: Ano, ta s tím souvisí. Mahá-karuná òána patøí ke schopnosti vše prožít, sabbaòòuta òána
ke schopnosti o tom všem vìdìt a anávarana òána ke schopnosti na tomto základì prožívání
a vìdìní jednat, a sice jednak tak, aby to vedlo k dobrému, aby to vedlo ke štìstí. Moje kniha
„Umìní žít š•astnì“ staví na této anávarana òánam.
BH: Takže je to vìdìní jak odstraòovat pøekážky.
AT: Ty v tom slovì slyšíš to varana a z tvé praxe znáš nívarana, paòèa nívarana, pìt pøekážet
meditace. Ano avarana jsou bloky. Bloky se kterými pracujeme v satiterapii, jakož i bloky
které odbouráváme ve vipassaná meditaci, pøedevším jako vedlejší psychohygienické
záležitosti pøi vipassaná. V meditaci vhledu, vipassaná, jde o proniknutí ti-lakkhana, o
poznávání tìch charakteristik anièèa, dukkhá, anattá, což nám umožòuje dostat se ven ze
samsáry do Nibbány. V satipatthána-vipassaná se zjednoduší papaòèa na tøi charakteristiky;
všímat si jich v sallakkhaná z nich udìlá brány do Nibbány. To je ale až potom, co jsme
pøekonali nívarana v prvních etapách meditace. A anávarana òánam je vìdìní nejen o
pøekonání blokù, tedy i na svìtské lokika úrovni, pøedevším je to ale Buddhovské vìdìní jak
volnì zprùchodnit nadsvìtskou lokuttara stezku do Nibbány. Na svìtské úrovni lokika se dá
pracovat jak psychoterapeuticky, tak i meditaèním pøekonáváním neurotických blokù,
neurotických uzlù gantha, záplav ogha a vlivù ásáva. A ty se vyskytují i pøi pokroku ve
vipassaná òána. Buddhova vìdomost anávarana òánam je nejen o jednoduchých postupech
psychoterapeutických, ale i o takových postupech, které se používají pøi práci s terciárním
pøedmìtem meditace ve vipassaná, když pracujeme na znovuprožívání celých situací za
úèelem uvolnit se z blokù, pøekonat staré zvyky, ty staré zabìhlé struktury, kterými èlovìk
sám sobì škodí. Tedy vìdìní jak uvolnit cestu z toho všeho tak, aby to bylo k dobru jak na
svìtské úrovni tak na té nejvyšší úrovni lokuttara. Takže anávarana-òánam je Buddhovo
vìdìní o postupech emancipace i na svìtské úrovni, hlavnì ale o postupech emancipace ze
samsáry, vìdìní o volném prùchodu k nejvyššímu cíli lokuttara magga-phala.
BH: Ctihodný pane, dìkuji ti za vysvìtlení.
AT: Rádo se stalo.
e–mail: [email protected]
[email protected]
Evropská Sangha Áyukusala: www.volny.cz/dhamma
6