Používání dudlíku v raném dětství ve vztahu ke kojení

Ročník 9
Číslo 3
2005
ISSN: 1329-1874
Přeloženo se souhlasem
Joanna Briggs Institute
Používání dudlíku v raném dětství ve vztahu ke kojení,
syndromu náhlého úmrtí kojenců, infekci a malokluzi
Doporučení
Stupnice doporučení
Vzhledem k tomu, že kojení představuje pro všechny děti důležitou výhodu a že
výskyt SIDS je velmi nízký, doporučuje se, aby zdravotníci obecně rodičům radili
dudlík nepoužívat, přičemž je potřeba brát ohled na konkrétní okolnosti.
(Stupeň B)
Stupnice doporučení je založena na
Stupnici účinnosti vyvinuté Institutem
Joanny Briggs3
Stupeň A Účinnost prokázána do té míry,
která si zaslouží aplikaci.
Informační zdroj
Tento informační materiál Best Practice vychází ze systematického přehledu
výzkumů, který byl publikován nakladatelstvím Blackwell Publishing Asia a
proveden ve Western Australian Centre for Evidence Based Nursing and
Midwifery, partnerském centru Joanna Briggs Institute.1 Primární literatura
použitá v systematickém přehledu, který je základem tohoto informačního
materiálu, je k dispozici online na adrese www.blackwell-synergy.com a členům
Joanna
Briggs
Institute
prostřednictvím
webové
stránky
www.joannabriggs.edu.au.
Stupeň B Účinnost prokázána do té míry,
která umožňuje aplikaci.
Stupeň C Účinnost prokázána do té
míry,která opravňuje ke zvážení aplikace
zjištění.
Stupeň D
Účinnost prokázána v
omezené míře.
Stupeň E Účinnost neprokázána.
Úvod
Dudlík je předmět, který dítě dostává k dumlání, aby se utišilo a zůstalo v klidu. Dudlík (cumel, šidítko) se běžně používá ke
konejšení plačícího dítěte. Dudlík rovněž slouží k tomu, aby se dítěti zabránilo v cucání palce nebo různých předmětů, a pomáhá
při jeho odstavení.
Zmínky o dumlání předmětů kojenci se objevují již koncem patnáctého století. Počátkem devatenáctého století se k výživě a
uklidnění dětí používaly lněné pytlíčky naplněné chlebem, mlékem a cukrem. Zatímco první gumový dudlík, který se podobal
tomu dnešnímu, byl patentován v roce 1845, praxe namáčení dudlíku do nejrůznějších sladidel, aby se zvýšila jeho účinnost,
byla poprvé popsána v roce 1927.
V současnosti se dudlíky vyrábějí z latexu nebo silikonu a mají několik různých tvarů a velikostí. Samotný dudlík může být
dlouhý nebo krátký, na konci kulovitý nebo zploštělý. Připevněné chránítko brání spolknutí nebo vdechnutí dudlíku.
Používání dudlíku se v jednotlivých kulturách, společnostech a komunitách liší. Důvody pro jeho používání jsou četné a rozdílné
a závisí na kultuře, předchozí praxi, zdravotní politice, poradenství a někdy i výzkumech. Tak jako mnoho dětských zdravotních
sester a porodních asistentek radí dudlík používat, mnohé doporučují pravý opak. Tyto rady nejsou konzistentně a koherentně
odůvodněny a jsou spíše založeny na osobních zkušenostech nebo přesvědčení, že rozhodnutí je zkrátka na rodičích.
Předběžný přehled výzkumů ukázal, že používání dudlíku může mít negativní dopady, jako jsou kratší období kojení, infekce a
malokluze. Na druhé straně může snížit riziko tzv. syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS, sudden infant death syndrome).
JBI Používání dudlíku v raném dětství ve vztahu ke kojení, syndromu náhlého úmrtí kojenců, infekci a malokluzi Best Practice 9(3) 2005
| 1
Použité studie a kvalita důkazů
Studie použité v přehledu zahrnovaly zdravé donošené kojence a zdravé děti ve věku do 16 let. Byly vyloučeny studie zaměřené
na nedonošené kojence a kojence či malé děti s vážnými chorobami nebo vrozenými vadami (některé studie zaměřené na celou
populaci však tyto děti zahrnovaly). Vzhledem k tomu, že o používání dudlíku existuje jen velmi málo randomizovaných
kontrolovaných studií, byly do přehledu začleněny i observační epidemiologické studie, konkrétně prospektivní (kohortové)
studie, a v případě výzkumů o SIDS i retrospektivní (case-control) studie. Vyloučeny byly čistě deskriptivní a průřezové studie,
stejně jako kvalitativní studie a další formy důkazů. Tyto studie nesplňovaly požadavek na správný časový průběh událostí nebo
udávaly odhady váhy přiřazení.
Studie použité ke konečnému přehledu byly publikovány během desetiletí od roku 1993 do roku 2003. Naprostá většina literatury
pochází z 90. let 20. století, přičemž od té doby se v literatuře o kojení objevily další podstatné příspěvky. Dvanáct studií bylo
kohortových, šest case-control a dvě randomizované kontrolované.
Používání dudlíku a kojení
Důkladná rešerše literatury ukázala, že kojení hraje podstatnou úlohu ve zdraví a vývoji dítěte. Kojení vytváří účinné pouto mezi
matkou a kojencem a lidské mléko je nejvhodnější výživou pro všechny kojence. Používání dudlíku bylo poměrně dlouho
považováno za překážku kojení, které je díky němu spíše částečné než plné a trvá kratší dobu. Systematický přehled se zaměřil
na nahromaděné důkazy podporující příčinný vztah mezi používáním dudlíku a narušeným charakterem kojení.
Kritériím pro zařazení vyhovovalo deset studií, z toho dvě randomizované kontrolované a osm kohortových. Tyto studie byly
provedeny v letech 1995 až 2003 na mnoha místech (Austrálie, Brazílie, Kanada, Itálie, Nový Zéland, Švédsko a USA). Subjekty
pocházely z různého socioekonomického a kulturního prostředí. Dvojice matek a kojenců byly příhodně vybrány v nemocnicích a
zdravotnických zařízeních a náhodně ze zvolených populací. Doba sledování byla v rozmezí od čtyř týdnů až po celou dobu
kojení, což v případě jedné studie bylo déle než do prvního roku věku dítěte. Úroveň i frekvence kontaktů s dotazovanou
osobou, tedy matkou dítěte, se značně lišily.
Jen málo studií vzniklo výslovně proto, aby se zabývaly vztahem používání dudlíku a kojení. Z toho důvodu nebylo používání
dudlíku definováno ani měřeno konzistentně. Výstupními parametry byly plné kojení a jeho trvání, ale i zde se definice značně
rozcházely. Navíc rozdíl mezi plným kojením (mateřské mléko jako jediný zdroj mléka, nepříliš často doplňovaný vodou, džusem
nebo jinými tekutinami) a částečným kojením (kombinace mateřského mléka a další dětské umělé nebo mléčné výživy, doplněná
o vodu, džus apod.) nebyl jednotně vymezen.
Pozornost byla věnována úplnosti sledování, ale chybějící údaje nebyly jednotně vymezeny a vysvětleny. Při porovnání subjektů
s těmi, které do studie zařazené nebyly, byl zjištěn jistý příklon k rodinám z vyšších socioekonomických skupin. Většina studií
zahrnovala multivariační analýzu, některé obsahovaly velké množství sociodemografických, porodnických a kojeneckých
proměnných, zatímco jiné jen věk a vzdělání matky. Vzhledem k nekonzistentním definicím a výstupním parametrům byl vztah
mezi používáním dudlíku a kojením vyjadřován mnoha různými způsoby a nebylo vhodné použít metaanalýzu.
Souhrn zjištění
Všechny studie až na jednu udávaly, že používání dudlíku je spojeno s kratším trváním nebo méně plným kojení. Zjištěná data
ukazují, že málo časté používání nemusí mít žádný celkový negativní dopad na výsledek kojení. Konzistentní zjištění týkající se
spojitosti mezi používáním dudlíku a špatnými výsledky kojení lze vysvětlit dvojím způsobem. Zaprvé, je zcela zjevné, že kvůli
používání dudlíku děti sají mateřské mléko méně. Vrozený sací reflex dítěte je uspokojen dudlíkem, čímž se snižuje nebo
eliminuje potřeba kontaktu s bradavkou a prsem. Zadruhé, používání dudlíku nevede ke sníženému kojení, jde pouze o ukazatel
socioekonomických, demografických, psychosociálních a kulturních faktorů, které determinují používání dudlíku stejně jako
kojení. Další tvrzení, že odstavení vede k používání dudlíku, nebylo zatím ověřováno.
Používání dudlíku a syndrom náhlého úmrtí kojenců
Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS) je hlavní kategorií úmrtnosti kojenců ve věku od jednoho měsíce do jednoho roku ve
vyspělých západních zemích. Etiologie SIDS je velmi málo známa, ale na základě epidemiologických výzkumů byly vymezeny
četné faktory a modifikovatelné postupy v kojenecké péči, které zjevně vedou ke zvýšení či snížení rizika. Mezi postupy, které
vedou ke sníženému rizika SIDS, se uvádí kojení, pobyt ve stejném pokoji a používání dudlíku.
Kritéria pro zařazení splnilo šest publikovaných case-control studií. Výzkum pracoval s informacemi shromážděnými v letech
1984 až 1999 v Norsku, Velké Británii, Nizozemsku, USA a na Novém Zélandu. Mezi případy byli zařazeni kojenci, kteří zemřeli
na SIDS. Všechny kontrolní subjekty byly vybrány z komunity tak, že jejich poměr k případům byl v rozmezí 1:1 až 1:4. Ve všech
JBI Používání dudlíku v raném dětství ve vztahu ke kojení, syndromu náhlého úmrtí kojenců, infekci a malokluzi Best Practice 9(3) 2005
| 2
studiích s výjimkou jedné byly kontrolní subjekty přiřazeny případům na základě faktorů, jako jsou věk, pohlaví, doba narození a
oblast. Informace o používání dudlíku byly získány z různých zdrojů včetně nemocničních a prenatálních záznamů, ohledání
místa úmrtí, pohovorů a dotazníků.
Ve většině studií byly závěry stanoveny pitvou. Používání dudlíku opět nebylo definováno a měřeno zcela konzistentně. Pět
studií uvádělo použití dudlíku během „posledního“ spánku u případu SIDS a přiřazeného „referenčního“ spánku u kontrolního
subjektu, který časově odpovídal době úmrtí případu. Ve všech studiích byly ověřeny zavádějící faktory pomocí párování nebo
multivariační analýzy. Obecně lze říci, že zohledněny byly prenatální i postnatální faktory, postupy v kojenecké péči a mateřské,
rodinné a socioekonomické faktory.
Souhrn zjištění
S ohledem na použití dudlíku během posledního spánku (případy s SIDS) nebo referenčního spánku (kontrolní subjekty) bylo
v pěti studiích uvádějících multivariační výsledky zjištěno, že dudlík mělo významně vyšší množství kontrolních subjektů (bez
SIDS) než případů (SIDS). To znamená, že použití dudlíku bylo spojeno s nižším výskytem SIDS. Výsledky ukazují, že riziko
SIDS u kojenců, kteří neměli dudlík v posledním nebo referenčním spánku, bylo přinejmenším dvakrát, možná pětkrát, vyšší než
u kojenců, kteří ho měli.
Následuje několik příčinných mechanismů, které byly navrženy jako vysvětlení zjištěného vztahu mezi používáním dudlíku a
rizikem SIDS. Přítomnost dudlíku může chránit dýchací cesty kojence. Dumlání nebo pouhá přítomnost dudlíku může snížit
pravděpodobnost apnoe. Používání dudlíku může snížit vysoce rizikové spánkové návyky u kojenců, jako je spánek v poloze na
břiše. Většina vědců i kliniků se však zdráhá aktivně doporučovat používání dudlíku vzhledem k nedostatečným znalostem
týkajícím se skutečných mechanismů souvisejících s používáním dudlíku a SIDS.
Používání dudlíku a infekce
Používání dudlíku je spojováno s infekcemi gastrointestinálního traktu, horních a dolních cest dýchacích a se zubním kazem.
Byl proveden přehled osmnácti odborných článků věnovaných souvislosti mezi používáním dudlíku a infekcí. Kritéria pro
zařazení splňovaly pouze čtyři z nich. Jedna kohortová studie se zabývala možným vztahem mezi používáním dudlíku a akutním
zánětem středního ucha. Další kohortová studie zkoumala vztah mezi používáním dudlíku a zubní infekcí vedoucí k zubnímu
kazu. Dvě studie využívaly kohortu narozených ke zjištění vztahu mezi používáním dudlíku a nejrůznějšími následky v různých
obdobích věku, jako jsou dýchací potíže, ušní potíže, gastrointestinální a jiné příznaky infekce. V obou studiích byly výsledkem
„pouze příznaky“, nikoliv lékařsky diagnostikované infekce.
Ze čtyř studií splňujících kritéria pro zařazení byla ve třech zjištěna souvislost mezi používáním dudlíku a infekcí. Naproti tomu
čtvrtá studie neprokázala vztah mezi používáním dudlíku ve věku 15 měsíců a nejrůznějšími infekcemi prodělanými ve věku od 6
do 18 měsíců.
Souhrn zjištění
Vzhledem k omezenému počtu dostupných studií a rozdílným výsledkům nebylo možné dojít k žádným smysluplným závěrům.
Používání dudlíku a malokluze
Vztah mezi používáním dudlíku a malokluzí (nesprávný skus) po mnoho let vzbuzoval značný zájem zubních lékařů a dětských
zdravotníků.
Bylo nalezeno 47 článků, které se tomuto vztahu věnovaly. Z nich v pěti případech šlo o kohortovou studii a v jednom případě o
case-control studii. Ani jedna studie nebyla randomizovaná kontrolovaná a nezahrnuté články byly většinou sériemi kazuistik a
průřezovými studiemi. Ani jedna z kohortových nebo case-control studií neuváděla měřítko vztahu, jako je odhad relativního
rizika. Proto nebylo možné tyto studie zařadit do konečného přehledu.
Souhrn zjištění
Vzhledem k nedostatku vhodných studií nebylo možné vyvodit žádné závěry.
JBI Používání dudlíku v raném dětství ve vztahu ke kojení, syndromu náhlého úmrtí kojenců, infekci a malokluzi Best Practice 9(3) 2005
| 3
Implikace pro praxi
Kojení: Používání dudlíku v kojeneckém věku souvisí s kratším a ne plným kojením. Je zjevné, že kvůli používání dudlíku
děti sají mateřské mléko méně, ale příčinná souvislost nebyla nevyvratitelně prokázána.
SIDS: Důkazy pro vztah mezi používáním dudlíku a sníženým rizikem SIDS jsou konzistentní, ovšem přesný mechanismus
tohoto účinku není příliš dobře znám.
Infekce: Bylo zjištěno, že kvůli nedostatku epidemiologických studií nelze vyvodit žádné smysluplné závěry ohledně
používání dudlíku a infekcí.
Malokluze: Bylo zjištěno, že kvůli nedostatku vhodných epidemiologických studií není možné vyvodit žádné závěry.
Poděkování
Tento informační materiál Best Practice vznikl ve Western Australian Centre for Evidence Based Nursing and Midwifery
(WACEBNM), partnerském centru Joanna Briggs Institute. Panel autorů přehledu z řad komunitních ošetřovatelek a výzkumných
pracovníků vedla Ann Callaghan, Nurse Researcher, Telethon Institute for Child Health Research. Centrum WACEBNM by rádo
poděkovalo členům panelu autorů přehledu za podporu, odborné rady a odpovědný přístup k přehledu, které byly pro tuto práci
neocenitelné. Členové panelu autorů přehledu: Ann Callaghan RN, RM, BNurs(Hons); Garth Kendall RN, BA(Psych),
DipSocSci(Nursing), MPH, PhD; Christine Lock RN, RM, CHN, IBCLC, BSc(Nursing), MSc(Nursing); Anne Mahony, RN,
BNurs(Hons), RSCN(UKCC), PhD; Jan Payne SRN (UKCC), P Grad Dip(Hlth Admin), MSc(Pub Hlth); Leanda Verrier RN, RM,
CHN, MSc(Nursing)
Kliničtí pracovníci: Dianne Bootle, Anna Bosco, Carolien Giele, Julie Holschier, Jane Hubble, Petrine Keech, Eileen McKeogh,
Kathleen McKeogh, Bev Nicholson, Ailsa Rothenbury, Megan Scully, Lorraine Tee, Marie Tyrell-Clarke, Kim Wedge.
Panelu autorů přehledu a klinickým pracovníkům poskytli odbornou pomoc komunitní a dětské zdravotní sestry, diplomované
sestry a porodní asistentky a výzkumní pracovníci v ošetřovatelství.
Tento informační materiál Best Practice byl navíc recenzován odborníky navrženými partnerskými centry Joanna Briggs Institute.
Literatura
1. Callaghan A, Kendall G, Lock C, Mahony A, Payne J, Verrier L. (2005) Association between pacifier use and breastfeeding, sudden infant
death syndrome, infection and dental malocclusion. International Journal of Evidence-Based Healthcare. 3(6) p147-167.
The Joanna Briggs Institute
Margaret Graham Building
Royal Adelaide Hospital
North Terrace, South Australia 5000
www.joannabriggs.edu.au
ph: +61 8 8303 4880
fax + 61 8 8303 4881
email: jbi @adelaide.edu.au
published by Blackwell Publishing
„Postupy popsané v Best Practice mohou používat pouze osoby s příslušnou kvalifikací v oboru, ke kterému se postupy vztahují. Je nutné
ověřit vhodnost těchto informací, než se na ně spolehneme. Byla věnována velká péče, abychom zaručili, že toto vydání Best Practice shrnuje
výsledky výzkumu a odborných názorů, které máme k dispozici. Proto neneseme odpovědnost za jakékoliv poškození, postižení, výdaje,
náklady nebo závazky utrpěné nebo způsobené spoléháním se na tyto postupy (pokud nastaly následkem nemoci, nedbalosti nebo jinak).”
JBI Používání dudlíku v raném dětství ve vztahu ke kojení, syndromu náhlého úmrtí kojenců, infekci a malokluzi Best Practice 9(3) 2005
| 4