BIO - Info

l
b i o p o t r a v i n y l ekozemědělství
l biodi v e r z i t a l ekologie
4/2008
měsíčník pro trvale udržitelný život
vydává vh press Hradec Králové
l
ročník 12
l
cena 17 Kč
Je libo suché, polosuché
či mokré?
Jak táhli olej
Nejoblíbenější
biopotravina
FOTO: M. Vohralíková
NAVŠTIVTE AKCE POŘÁDANÉ KE DNI ZEMĚ
2
zpravodajství
OBSAH
duben
bio
l
4/2008
SALIMA a BIOSTYL
představili se další producenti a dovozci bio
BRNO a PRAHA se staly v letošním březnu místy, kde se mohli prezentovat ekologičtí
zemědělci se svými produkty a zejména zpracovatelé a další distribuční firmy, kterých na
českém trhu přibývá. Kvalita „bio“ začíná vítězit mezi ostatní produkcí.
vaného lesního sběru. Např. černý bez pochází
z Rakouska, brusinky ze Skandinávie a střední
Evropy. Šávy nejsou ředěny vodou, nejedná se
o zpětně ředěný koncentrát. Nejsou uměle dochucovány, dobarvovány, doslazovány a neobsahují
pomocné a konzervační látky. Šávy jsou stáčeny
pouze do skleněných lahví s nulovou migrací
a 100% vzduchotěsnými. Uzávěr lahví je opatřen
ZPRAVODAJSTVÍ
Zlatá Salima poprvé pro výrobek
v kvalitě Bio . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2
Salima a Biostyl . . . . . . . . . . . .3
Soutěž o nechutnější biopotravinu
roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4
BIOPOTRAVINY
Kdy se dostanou biopotraviny do školních jídelen? . . . . . . . . . . . . . . . . .5
Biotta
Wellnes
kúra na
sedm dní
EKOLOGIE – TUŽ
Bioplasty podruhé . . . . . . . . . . . . . .6
Kdo nás ochrání před mobilními
vysílači? . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7-8
Křížovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9
Omalovánky a leporela zdarma . . . .9
ZDRAVÍ – RECEPTÁŘ
Poradna Waltraud Gregorové
– plicní choroby . . . . . . . . . . .10
Recepty pro děti . . . . . . . . . . .10
BIODIVERZITA
Permakultura – Půda
v permakultuře . . . . . . . . . . . . . .11
Biodiverzitní drobničky . . . . . . . .11
Jak táhli olej . . . . . . . . . . . . .12-13
Biozahrada v dubnu . . . . . . . .14-15
Jak pěstovat chřest . . . . . . . .14-15
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Je libo suché, polosuché
či mokré? . . . . . . . . . . . . . . . .17
Agroturistický ráj v Zemi děda
Praděda . . . . . . . . . . . . . . . . .19
ZPRAVODAJ – ZEMĚDĚLCI
PŘÍRODĚ
Ekologické zemědělství a ochrana
obojživelníků . . . . . . . . . . .18-19
MAPA BIOPRODEJEN, SERVIS,
KNIHOVNIČKA, INZERCE ..22–24
FILMOVÉ CÉDÉČKO
Z VAŠÍ FARMY
Není to jen sen, ale možná realita.
Redakce Bio nabízí natočení
a zpracování reportáže z vaší
farmy, zpracovatelského podniku.
Můžete tak svoji firmu představit zákazníkům na různých
akcích, umístit videošot na
svoji webovou stránku, nabídnout jako památku na pobyt
a návštěvu na farmě ap.
Cena 1000 Kč za minutu
zpracovaného produktu
v kvalitě DVD.
ZLATÁ SALIMA poprvé
pro výrobek „BIO“
Letošní potravinářský veletrh SALIMA přinesl velké vítězství pro kvalitu „bio“, když
mezi všemi přihlášenými potravinářskými
výrobky v kategorii Racionální výživa,
speciální potravina zvítězily přírodní šávy
švýcarské firmy Biotta. Zeptali jsme se majitele dovozní a distribuční firmy PRO-X s.r.o.
Ing. Milana Moravce, zastupujícího mimo jiné
i firmu a produkty Biotta.
Překvapilo Vás a Vaši firmu, když jste získali
v letošním roce Zlatou Salimu za brusinkovou
šávu a ještě k tomu v biokvalitě?
Ano i ne. Vzhledem ke zkušenostem ze Salimy
v roce 2006, kdy produkty Biotta získaly dvě ocenění v rámci projektu Trendy, jsme se rozhodli přihlásit i do hlavní soutěže o prestižní ocenění Zlatá Salima. V konkurenci převážně konvenčních produktů
se výrobky Biotta dokázaly prosadit i letos, a to ještě výrazněji. Zlatou Salimu pro Biotta bio-nektar
z horských brusinek umocnilo i ocenění Trendy pro
Biotta Wellness týden bio-kúra na sedm dní.
Domníváte se, že právě vysoká kvalita stylu
„bio“ mohla přinést výrobku ocenění?
Určitě. Jedná se o historický průlom, nebo poprvé bioprodukt získal ocenění Zlatá Salima.
Čím byste představil vaše šávy? Jak se opatřují suroviny pro jejich výrobu? Nejsou to
všechno přece šávy získané z běžných polních plodin.
Paleta šáv Biotta je velmi široká, v současnosti
se vyrábí 25 druhů. Zahrnuje jak „běžné“ druhy jako např. karotkovou, zelnou, až po novinky jako
např. granátové jablko. Šávy jsou vyrobeny
z kvalitní vyzrálé zeleniny a ovoce přímým lisováním. Zelenina je pěstována na vlastní chemicky
neošetřované půdě více než 70 let. Plody jsou
pěstovány na chemicky neošetřované půdě dlouhodobými dodavateli nebo pochází z bio-certifiko-
vlastním značkovým bezpečnostním uzávěrem.
Jsou biocertifikovány pro více než 50 zemí světa.
Chodíte sám také do lesa třeba na brusinky
a jiné lesní plody?
Programově nikoli. Při rodinných výletech na Šumavě mě však vždy potěší náhodný nález borůvek, jahod či brusinek – jen tak trochu do dlaně na
cestu.
Za rozhovor poděkovala
M. Vohralíková
V kategorii GO ORGANIC! – certifikované BIOpotraviny
– zvítězil na brněnské Salimě SOJADE bifidus borůvka
BIO (výrobce: TRIBILLAT, Noyal, Francie), který vystavovala dovozní firma COUNTRY LIFE. Čerstvá sójová
kysaná specialita s unikátním obsahem jogurtové kultury bifidus. 100% rostlinné, 0 % cholesterolu, 0 %
laktózy, bez GMO, bez lepku, bohaté na rostlinné
bílkoviny, obsahují osm esenciálních aminokyselin
nezbytných pro správnou funkci našeho organismu,
nízký obsah nasycených mastných kyselin.
FOTO: vha
bio
4/2008
3
zpravodajství
SALIMA a BIOSTYL
HOSTĚTÍNSKÝ SIRUP
představili se další producenti a dovozci bio
Na brněnském kontraktačním veletrhu Salima měli členové PRO-BIO Svazu EZ společnou expozici,
podávaly se informace a také se ochutnávalo
Salima a Biostyl se staly jakýmisi českými sourozenci norimberského BioFachu.
(Ten ostatně expandoval do Jižní i Severní
Ameriky, Japonska a Číny.) Na Salimě, která se koná po dvou letech, se biopotraviny
představily teprve podruhé a odnesly si
tentokrát dokonce zlatou Salimu (viz samostatný příspěvek). Byl o ně velký zájem
jak v Brně, tak v Praze na Biostylu, který
má již delší tradici a své předchůdce Harmonii a Ekolife.
Ochutnávka biomandlí na Biostylu
cované v Čechách. Dalším trendem je průnik biopotravin do obchodních řetězců.
S novými regály v supermarketech počítá
například Coop. Zatím se do regálů chystá
spíše dovezené zboží – nejrůznější pochutiny a nápoje. Zbude-li místo pro domácí zboží – o to se musejí postarat domácí producenti především sami. Zřejmě ale v posledních dvou letech nemají s odbytem nouzi.
BIOSTYL SLOUŽIL
SPOTŘEBITELŮM
Na Salimě se uzavíraly obchody
Pražský bratříček BioFachu – Biostyl – byl
na konci března nachystaný především pro
spotřebitele samotné. Ti se mohli na mnoha
ochutnávkách přesvědčit o kupované kvalitě a chuti zboží předem u více vystavovatelů než loni. Je potěšitelné, že mezi vystavovateli se nacházely především firmy
se zbožím v biokvalitě i s fair trade
Čeští producenti, členové PRO-BIO svazu
ekologických zemědělců se představili v Brně
ve stánku zaštítěném svazem. Znovu se tam
představily již známé firmy. Mezi nováčky to
byl Moravan Petřvald, který dával ochutnávat
ze svého biohovězího, a také zlehka představil novinku, která brzy přijde na trh – telecí
biopárečky, opravdu vynikající chuti.
Na Salimě se projevil jednak trend rostoucího počtu distribučních firem, mezi kterými
byla sympatická firma Lifefood s vlastními
výrobky – sice dovezené suroviny, ale zpra-
Výrobky kosmetiky Primavera se připravují ze
surovin z biodynamického pěstování
ê
Hostětínský sirup z květů
černého bezu BIO
Vítěz soutěže Česká BIO potravina roku 2007
v kategorii bio nápoje
Sirup je vyrobený macerací květů černého bezu ve třtinovém cukru,
pasterovaný. Květy černého bezu obsahují silice, třísloviny, glykosidy,
organické kyseliny a vitamin C, květy jsou navíc
močopudné a příznivě
působí na cévy. Květ
černého bezu sbíráme
sami na okrajích pozemků, které jsou obhospodařovány ekologickým
způsobem místními zemědělskými podniky,
tzn. že všechen květ černého bezu pochází
z podhůří Bílých Karpat,
Biosférické rezervace
UNESCO. Na náš trh se
tímto dostává kdysi tradiční výrobek českých
a moravských domácností, navíc v BIO kvalitě. Výtečnou chu doplňují citróny, které dodávají sirupu svěží chu i vůni.
Sirup je možno použít jak na přípravu klasického studeného nápoje (např. s ledem a plátkem
citrónu), tak teplého nápoje (jako čaj - stačí použít horkou vodu). Objem: 0,5 l.
Složení: výtažek z květů černého bezu, třtinový
cukr, voda, citron, kyselina citrónová
Libor Baránek
http://mostarna.tradicebk.cz
biopotraviny
4
SALIMA a BIOSTYL...
ê
zbožím. Velký
úspěch sklidili
přítomní farmáři a zároveň producenti – manželé Abrlovi s biovínem
a manželé Syrovátkovi
s hruškovým moštem,
hruškovými křížalami
a pálenkou. Mezi potravinářské firmy, které
nabízejí biopotraviny
Cola a biopivo
(s povděkem jsme zde
objevili i hovězí maso, tentokrát z druhého
kouta republiky od firmy Biopark) se úspěšně ucházejí zejména o spotřebitelky firmy
kosmetické. Nové značky jsou ale většinou
také zahraniční. Domácí producenti, i když
také pracuje s dovezenými surovinami – jsou
asi dva až tři. Své místo na českém trhu si začíná dobývat oblečení v biokvalitě, i z konopí,
a maminky se vracejí k tradičním plenkám.
Dovozní a distribuční firmy však sehrávají
i pozitivní roli – pro spotřebitele je zde stále
širší nabídka zboží v biokvalitě. Můžete se
tedy těšit na ochutnání biopiva z pivovaru od
Norimberku (tři druhy) a nealkoholické nápoje – k nimž se řadí také zdařilá napodobenina Coly (ale vyrobena mj. z černého bezu).
Například zástupce dovozní firmy Biorganic
Ing. Jiří Starý hodlá mezi zboží, které bude
nabízet prodejcům biopotravin zařadit samozřejmě také české zboží.
Miss kompost Praha
Slavnostní finále se odehrálo jako součást
doprovodného programu na Biostylu. Módní
přehlídka s názvem Nulový odpad 08, které
se zúčastnili mladí módní návrháři (blíže viz
http://www.ekodomov.cz), měla velký ohlas.
V soutěži Miss Kompost před porotou nejlépe obstál komunitní kompost z Prahy 17Řepy. Kompost do soutěže přihlásila Ivana
Štětinová, která je jednou z iniciátorek projektu komunitního kompostování. V soutěži
Školní Miss Kompost Praha bylo nejlépe
Sušenky a krekry ze Zemanky se dobře prodávaly
bio
l
4/2008
oceněno „žížaliště“ ZŠ sv. Voršily z Prahy 1.
Odpoledne moderoval herec Jaroslav
Dušek. Soutěž byla pro mnoho zúčastněných inspirativním příkladem, jak nakládat s biologicky rozložitelným odpadem
v domácnostech.
Nejoblíbenější česká
biopotravina roku 2007
Na holešovickém výstavišti sbírali
nadšenci z PRO-BIO LIGY poslední hlasy
do spotřebitelské ankety o nejoblíbenější
biopotravinu roku. Čtenáři Bio dostali hlaso- Květa Fialová vylosovala z čtenářských anketních
vací lístky v minulém čísle a věříme, že se lístků ty vyhrávající
jich většina do soutěže zapojila. Bylo
třetí místo. Na druhém místě skončil Bílý
skutečně obtížné vybrat ze 76 přihlášených
jogurt z kozího mléka ze Dvora Ratibořice
výrobků ten nejchutnější a oblíbený. Třetího
ročníku soutěže se zúčastnilo na 2200 hla- (Třebíčsko). Výrobky z kozího mléka získásujících spotřebitelů. Slavnostní vyhlášení vají u spotřebitellů na oblibě, a ratibořické
výsledků bylo svěřeno herečce Květě Fia- kozí produkty mají také slušivý pruhovaný
lové, ta vylosovala pět anketních hlasů, je- modro bílý „kabátek“, takže jej v obchodech
jichž majitelé získali od pořadatelů pět Fair lehce najdete.
První místo obsadily Čoko-kokosly se
Trade košů plných nominovaných biopotravin. Ceny poskytli
špaldovou moukou z Biopekárny
výrobci nominovaZemanka. Zdá se, že tento sortiných výrobků a Cenment se na českém trhu dobře
trum férového obuchytil a přece jen, koupit občas
chodu
(www.cedražší pochoutku nezatíží tolik rodinfeob.cz), kterým touto
ný rozpočet jako ostatní biopotcestou děkujeme.
raviny, které konzumujeme denně.
Do poředí zájmu se
Vítěz soutěže získal možnost užívat
dostaly nejen výrobky,
na svých výrobcích označení
které můžeme kon„ČESKÉ BIO 2008“, všichni tři ocezumovat často. Snad Organizáorem spotřebitelské an- nění obdrželi kupon na bezplatné
prý proto, že „Na in- kety je již třetím rokem PRO-BIO užívání stánku na veletrhu Biostyl
ternetu se pohybuje LIGA spotřebitelů
2009.
mnoho mužů, kteří
Výherkyněmi z řad
asi hlasovali ze zaspotřebitelů
se staly:
městnání,“ podotkla
Marie
Škorničková,
Lenka Sehnalová
Olga
Martínková,
z PRO-BIO LIGY.
Lenka
Měchurová,
Také sama producentVeronika Svobodová
ka hruškové pálenky
a Martina Vitáčková.
Madame Verte, paní
Tímto všem hlasuSyrovátková
–
jícím PRO-BO LIGA
Zámecké
sady
děkuje za podporu
Chrámce, tím byla
soutěže.
mile
překvapena.
Pálenka
obsadila
Text a foto:
Mirka Vohralíková
Květa Fialová s majitelkami oceněných firem
a PRO-BIO LIGA
bio
l
4/2008
biopotraviny
5
Kdy se dostanou BIOPOTRAVINY do českých školních jídelen?
BRNO – Mezinárodní konference identifikovala obrovskou příležitost v oblasti zdravého stravování a udržitelného zemědělství
Zatímco v Itálii se ve školách vaří z biopotravin zcela běžně a v Rakousku mají školní kuchyně stanoven minimální podíl biopotravin, v České republice se objevují teprve první bio vlaštovky. O překážkách v zavádění
biopotravin do veřejného stravování a především o příkladech, jak je
účinně překonat, na brněnském výstavišti v rámci veletrhů SALIMA jednala mezinárodní konference „Biopotraviny ve veřejném stravování
– Zdraví a udržitelnost na talíři“.
Cílem konference bylo představit
projekty, jejichž posláním je zavést
biopotraviny do škol, nemocnic, restaurací a dalších gastronomických
zařízení. Konferenci virtuálně zahájil
ministr školství Ondřej Liška a ve
svém projevu zdůraznil, že škola velmi silně formuje životní styl mladé
generace a je proto důležité, aby naše školy a školní jídelny napomáhaly v rozvoji zdravého životního stylu,
jehož zásadní součástí je zdravá
strava. „BIO pro mě neznamená luxus, nadstandard či módní výstřelek. Je to tradiční, po staletí přirozená strava, která jak ukazují odborné studie je velmi kvalitní. BIO
pro mě znamená kvalitu života,
udržitelný rozvoj českého venkova, zdravou českou přírodu kde se
rád rekreuji, ale hlavně zdraví našich dětí a mladé generace,“ zdůraznil ministr Liška.
Bio ve veřejném stravování
v Evropě
V první části konference se představili hosté z Německa a Rakouska
– tyto země sdílejí prvenství, pokud
jde o zavádění biopotravin do veřejného stravování. Prof. Dr. Carola
Strassner z univerzity aplikované
vědy v Münsteru shrnula výhody
ekologického zemědělství z hlediska
zdraví a životního prostředí.
Claus Holler, zástupce BIO Austria
ve Vídni, zdůraznil, že medicínské prostředky mají vliv na naše zdraví pouze
z deseti procent a zbylých devadesát
procent jsou vlivy životního stylu, prostředí a dědičnosti. Přitom devadesát
procent financí jde pouze na onu desetiprocentní oblast medicíny.
Další část konference byla věnována dětem a projektu biopotraviny do
škol, mateřských školek a univerzit.
„Německo teprve začíná s projektem biopotraviny do škol, uvědomujeme si však, že je třeba změnit
více než pouze potraviny, ze kterých se jídla připravují. K úspěšnosti projektu jsou nutné i kampaně, kde se dětem vysvětlí, proč
mají jíst zdravě. Zodpovědět tuto
otázku – to je úkol pedagogů. Součástí strategie jsou i školní výlety
na ekofarmy, kde se děti mohou
podívat na zvířata a prohlédnout
si, jak ekozemědělství funguje,“
informovala Carola Strassner.
V souvislosti s tématem biopotraviny do škol představil Tom Václavík pilotní projekt „Biopotraviny do
škol“, který v Jihomoravském kraji
a kraji Vysočina ověřoval možnosti
zavedení biopotravin do školního
stravování. Ty by se daly shrnout
slovy, že většina pedagogů i rodičů
by rozšíření biopotravin ve školách
uvítala, nárůst cen jídel by nepřesáhl
maximálně deset procent a rodiče
obecně jsou ochotni za kvalitu jídla
svých dětí připlatit.
Rosemarie Zehetgruber z Rakouska, specialistka na biopotraviny
ve vídeňských školách a Sonja Kato,
zastupitelka ve Vídeňském parlamentu a Vídeňském magistrátu hovořily o vývoji projektu biopotraviny
do škol v rakouské metropoli. V současnosti 85 procent Rakušanů kupuje biopotraviny, za poslední tři roky narostlo toto číslo o třicet procent. Celkový podíl biopotravin ve
veřejném stravování ve Vídni je 30
procent, cílem je zvednout číslo na
50 procent. Ve vídeňských mateřských školách ovšem podíl biosurovin musí dosahovat 50 procent,
v případě mléka je to až 91 procent.
„Každý den je ve Vídni připraveno
na 30 000 bio obědů pro děti v mateřských školách a přibližně
20 000 obědů pro školáky,“ zdůraznila Sonja Kato. I v nemocnicích
se používají biopotraviny, jejich podíl
dosahuje 30 procent, ovšem sto
procent pečiva a mléka je bio. „Veřejné stravování je druhým nejvýznamnějším odbytištěm pro ekologické zemědělce v Rakousku,“
zdůraznila na závěr svého vystoupení Rosemarie Zehetgruber.
Německo je největším evropským
trhem biopotravin a funguje zde více
než 2 000 velkokuchyní certifikovaných pro podávání bio jídel. „Jídelny a restaurace si uvědomují, že
pokud se chtějí na trhu odlišit
a pokud chtějí působit důvěryhodně, certifikace provozu dle bio
směrnic je nezbytná,“ zdůraznil
Rainer Roehl z poradenské firmy
a'verdis.
V Itálii, která rovněž patří k nejvyspělejším světovým trhům s bio-
Zatím mohou kvalitu čerstvých biopotravin testovat nejspíše jen hosté
na ekofarmě. V tomto případě je to na ekofarmě Slunečná u Lipna.
FOTO: redakce Bio
potravinami, bylo zařazení biopotravin na školní jídelníčky přímo uzákoněno. Jak informovala Silvana Sari
z římského magistrátu, v současnosti dostává již 150 tisíc římských
školáků obědy vařené výhradně
z biopotravin, přičemž sociálně slabší rodiny za vyšší kvalitu surovin nemusejí nic doplácet. V Itálii, kde téměř třetina dětí mladšího školního
věku trpí nadváhou, investici do
biopotravin chápou jako účelnou investici do zdraví, která jim v budoucnu pomůže vyhnout se daleko vyšším nákladům v sociálně-zdravotní
oblasti.
Roberta Sonnino z Cardifské univerzity ve svém vystoupení zdůraznila, že italská vláda si uvědomila, že
kvalita jídla je zásadní pro zdravý
rozvoj dětí a při posuzování dodavatelů surovin musí být pamatováno
nejen na cenu, ale především na sociální a ekologické aspekty produkce
potravin a nutriční, sezónní a chuovou kvalitu potravin. Proto od roku
2000 platí v Itálii zákon, nařizující
všem školním jídelnám připravovat pro děti jídlo z biosurovin. Itálie
tak chápe jídlo nabízené dětem ve
školách za součást vzdělávacího
procesu. Rozhodnutí italské vlády
mělo zásadní význam pro rozvoj
tamního ekologického zemědělství,
dnes tvoří veřejné stravování zdaleka největší odbytiště bioproduktů.
Joanny Collins z britské organizace Soil Association představila projekt Food for Life, jehož cílem je navrátit kvalitní stravování, ideálně
z místních biopotravin, do tamních
školních jídelen. Joanna uvedla, že
současný způsob stravování mladé
generace, založený na konzumaci
vysoce zpracovaných, tučných a slaných pochutinách, je nejen nezdravý
ale také ekonomicky a ekologicky
neudržitelný. Zlepšit kvalitu školního
stravování se v Británii snaží řada
celebrit v čele s věhlasným šéfkuchařem Jamie Oliverem.
I v Dánsku je biostravování dnes
běžné. Kodaňské školní jídelny například připravují obědy minimálně
z 50 procent z biosuroviny, veškeré
pečivo je bio. „V některých školách
se děti sami podílejí na plánování
a přípravě oběda,“ řekla mimo jiné
Astrid Dahl z kodaňského magistrátu.
První krůčky veřejného
stravování s bio u nás
Konference se zúčastnil i David
Bartůšek, zastupitel Rady města Brna a také člen výboru České společnosti pro výživu a vegetariánství,
který informoval o cílech ministerstva školství. Ministerstvo plánuje
dva projekty, jeden se týká výživy
a druhý – „Projekt otevřených
škol“ spočívá ve využití iniciativ,
vznikajících mezi rodiči a školami.
„Cílem není převést v krátké době
sto procent veřejného stravování
na bio. Lépe je začít postupně po
malých krocích, například nahrazením zpočátku pouze základních
surovin jako jsou brambory, sezónní zelenina a ovoce, mléko nebo
mouka,“ dodal Václavík.
„Konference Biopotraviny ve veřejném stravování identifikovala
obrovskou příležitost v oblasti zdravého stravování a udržitelné produkce potravin. Využití biopotravin
ve veřejném stravování přináší dalekosáhlé pozitivní vlivy nejen na
zdraví dětské populace, ale také na
zdraví české krajiny a ekonomický
růst českého venkova. Věříme, že
se této příležitosti chopí všichni zainteresovaní - zemědělci, státní orgány, místní úřady, jídelny i spotřebitelé,“ zhodnotil výsledky konference Tom Václavík.
TZ
ekologie
6
NAVŠTIVTE AKCE KE DNI ZEMĚ
POZVÁNKY
NĚKTERÉ AKCE KE DNI ZEMĚ
Den Země v Jihlavě 22. dubna od 9 do 17 h. v
areálu letního kina, v muzeu Vysočiny a v Naturalcentru. Soutěže s odměnami, informace
o chráněných územích, kam putují odpady, co jsou
to ekologicky šetrné výrobky, o systémech úspory energií, nebo jak si postavit kořenovou
čistírnu. Ochutnávky biopotravin a promítání
nejlepších filmů z MF Ekofilm. (Ekoinfocentrum)
19. 4. Den Země v Krásné Lípě
Ospoledne plné her a zábavy s ekovýchovou.
ZO ČSOPP Tilia, [email protected]
22. 4. Den Země v Brně-Lískovci
Tradiční oslava dne Země pro děti a jejich
rodiče. ZO ČSOP Jestřábník, [email protected]
27. 4. Den Země na Chaloupkách
Lratochvilná neděle pro děti i dospělé pojatí
jako Den otevřených dveří, Pořádá ČSOP
Kněžice, [email protected]
l
DEN ZDRAVÍ
18. dubna 2008 od 10–18 hodin v sokolovně
Nové Město nad Metují pořádá Relaxační centrum EDEN. Měření glykemie, tuku a vody v těle,
svaloviny, kostí, BMI, prezentace kurzů
snižování nadváhy a další zdravotnické aj. aktivity. Vstupné 30 Kč.
EKOINFOCENTRUM JIHLAVA
Ekoinfocentrum pořádá 29. dubna v Jihlavě,
v rámci projektu Sí center pasivních domů, seminář Pasivní domy-bydlení současnosti. Seminář se koná na Krajském úřadě Vysočiny, budova B.3.16 od 16 do 19 hodin. Ekoinfocentrum:
www.ekoinfo.ecn.cz
VERONICA HOSTĚTÍN
12. dubna, 10–18 h. – ŘEZ A OŠETŘOVÁNÍ
OVOCNÝCH STROMŮ – Teorie i praxe. Oblečení
do terénu s sebou. Přihlaste se, prosím, do 8.
dubna. Pořádá Veronica Hostětín. Info:
http://hostetin.veronica.cz
17. dubna – DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Lektor vám představí energeticky pasivní budovu
vzdělávacího střediska v Hostětíně v 9, 14 a 17
hodin. Svoji návštěvu, prosím, nahlaste předem.
7.–11. dubna – TÝDEN PRO AKTIVNÍ SENIORY.
Pobytová akce pro všechny, kteří se navzdory
svému věku stále cítí být mladými na těle i na
duchu. Je připraven celodenní program – besedy, hrátky s pamětí, tradice, zdravý životní styl,
vycházky do přírody, cvičení aj.
bio
l
4/2008
„Bioplasty“ podruhé
Z mého článku (viz Bio 2/2008) si mohl někdo
vyvodit závěr, že bioplasty vyřeší veškeré problémy s plastovými odpady. Tak tomu samozřejmě
není a bioplastový materiál je jen určitou alternativou některých výrobků. Jejich využíváním se dá
značně snížit množství odpadů zahlcujících naši
planetu a využít na jejich výrobu obnovitelných
zdrojů.
Bioplasty mají velkou řadu neoddiskutovatelných výhod oproti klasickým plastům vyrobeným
z ropy, ale neznamená to, že když přejdeme na výrobu bioplastových výrobků, vyhneme se nedostatku surovin.
Likvidace bioplastového odpadu je šetrná k životnímu prostředí na rozdíl od klasických plastů. A to je hlavní a nejdůležitější výhoda bioplastů. Odpad z bioplastového materiálu se dá snadno zlikvidovat běžnými a většině lidí dostupnými
způsoby, jako je kompostování, nebo spalování
a díky tomu není naše planeta zahlcována hromadami nevyužitelného odpadu. Při likvidaci bioplastů můžeme odpad ještě využít (brikety–topení, kompost–hnojivo).
Využíváním bioplastů se značně sníží množství lidmi produkovaných odpadů, ale neznamená to, že bioplasty zcela nahradí klasické
plasty a že až dojde ropa, se jednoduše veškerý plastový materiál bude vyrábět z rostlin. Za
ideálních podmínek je možné, abychom vypěstovali rostliny, z nich vyrobili bioplast a ten pak po
skončení životnosti jednoduše zkompostovali
a využili tak jako hnojivo pro další zemědělské
plodiny. Tím by se uzavřel koloběh látek a suroviny na výrobu bychom měli neustále k dispozici.
Ale při současné obrovské spotřebě lidstva toto
není možné. Již dnes velké procento lidí na naší
planetě hladoví a my si nemůžeme dovolit ubrat
ze stávající plochy polí a využívat je jen na pěstování plodin určených na výrobu bioplastů, nebo
alternativních paliv.
Kvalitní recyklace je v situaci, ve které se svět
dnes nachází, naprosto nezbytná. Materiálu máme dost, ale jen málo se zpět využívá. Třídění i recyklace se týká i bioplastů. Z rostlin se vyrobí bioplasty, které se po použití vytřídí a mohou se
z nich vyrobit nové produkty. Samozřejmě toto nejde provozovat do nekonečna, protože při každém
znovu zpracování materiál ztrácí svou kvalitu.
V případě bioplastů to však není takový problém,
protože konečný produkt může být například pytel
na bioodpad, který se nakonec i s odpadem
zkompostuje. Toto je v podstatě stále stejný koloběh, jen se vyrobený materiál vícekrát využije, což způsobí, že se na jeho výrobu nemusí používat takové množství rostlin. Proto při vytvoření dostatečných zásob materiálu není třeba pěstovat tak velké množství rostlin. Navíc je k výrobě
bioplastů možné využívat i nejrůznější rostlinné
zbytky ze zemědělské výroby a nemusí se jen pěstovat konkrétní rostliny na jejich výrobu. A neustále se zdokonalující a vyvíjející technologie umožňují využití dříve nepoužitelných zbytků.
Klasický plast se také může recyklovat a využívat k nejrůznějším účelům, ale jak už jsem zmínil,
tak se po několikátém zpracování snižuje kvalita
materiálu a ten není možné využít zpět na stejné
výrobky. Využívá se na méně kvalitní produkty,
ale nakonec se může stát, že se už nebude moci
znovu zrecyklovat. Stane se z něj odpad, který bude muset být někde uložen. Naproti tomu bioplasty se rozloží na hnojivo pro rostliny, ze kterých se následně vyrobí znovu kvalitní materiál.
Tím pádem se nestane to, že se naše Planeta zahltí nevyužitelným odpadem.
Ale k recyklaci bioplastů je ještě daleko, když
se zatím teprve dostávají do povědomí lidí. Kolik
práce, kolik financí a osvětových činností bylo
třeba udělat, aby lidé začali třídit základní složky
komunálního odpadu (sklo, plasty a papír). A stále je toho, co se vytřídí, velice málo. Proto je nejdůležitější rozšiřovat povědomí lidí o tom, že bioplasty na světě jsou, k čemu se dají využít a jaké
výhody mají. Je ještě dlouhá cesta k tomu, aby se
vytvořil úplný a fungující systém, ale je důležité se
k němu i po malých krůčcích přibližovat.
Technologie i materiály se neustále vyvíjejí a postupem času budeme mít k dispozici mnohem
kvalitnější prostředky, které by mnohem lépe
umožnili fungování celého systému, ale je důležité tento systém začít budovat. Začátky jsou těžké,
ale tato planeta a naše děti za to stojí. Využívání
bioplastů tak není jen používání určitého druhu
výrobků, ale rozšíření celé filozofie myšlení, které
se zabývá lepší budoucností naší planety!
Tohle vše, ale záleží na tom, co pro to všichni
uděláme. Každý se musí trochu přizpůsobit
a trochu svého času věnovat správnému třídění
a nakládaní s odpady. Není to nic složitého, jen
musí mít lidé dostatek možností, kam odhazovat vytříděný odpad a musí být na jejich
okolí znát, že jejich činnost
má smysl.
Michal Brodský
www.bioplaneta.cz
Firma zajiš
ující distribuci bioplastových obalů využila příležitosti veletržní akce Biostyl a přímo na místě nabídla nejen zájemcům informace a ukázky
výrobků, ale také všem, kteří tu
poskytovali občerstvení, aby
mohli servírovat na bioplastovém nádobí. Hned na místě
zajistila také jejich sběr.
bio l 4/2008
ekologie
7
Kdo nás ochrání před MOBILNÍMI VYSÍLAČI? aneb
Jak zemědělcům přestaly dojit krávy
Píše se červenec roku
2006 a rakouským tiskem
proběhne následující
zpráva, mimo jiné i s titulkem Krávy chrání pletivo.
Kdo ochrání lidi?
Před několika lety byl postaven
vysílač pro obsluhu mobilních telefonů necelých 70 m před statkem Ericha a Marie Pergerových
v Mitterkirchenu. Co následovalo, popisuje Erich Perger (48):
„Nejprve jsme si všimli, že naše
krávy už nechtějí žrát. Dojivost
prudce poklesla a nakonec se
začala rodit mrtvá telata. To byl
pro nás velký otřes.“
Rodina zemědělce změnila
krmnou dávku, nepřineslo to však
žádný efekt. Když pak šest z deseti krav uhynulo, byl to pro
Pergerovi velmi poplašný signál.
„Došli jsme do bodu, kdy jsme
se cítili ohroženi v naší existenci,“ říkají Perger a jeho žena.
Neobvyklé změny chování krav
jako zvláštní stereotypní pohyby
hlavou, ale i zmizení vlaštovek,
které dosud každoročně hnízdily
ve chlévě, donutilo Pergerovi
uchýlit se ke svépomoci. Pozvali elektromontéra z blízké obce
Bad Kreuzen. Ten provedl rozsáhlé měření nízkofrekvenčních
a vysokofrekvenčních polí na jejich statku. Výsledek rodinu nijak nepřekvapil. Na doporučení
„elektrobiologa“ namontoval Erich
Perger před všechny otvory ve
stěnách směrem k vysílači jemné uzemněné železné pletivo.
„Hodnoty pak dosahovaly už jen
desetinu dříve naměřeného záření,“ sdělil Perger. To jej ujistilo
v jeho předpokladu, že za radiační zatížení s tak závažnými
důsledky je odpovědné záření
z blízkého vysílače.
Po umělém odstínění pletivem
se opět zvýšil apetit zvířat, stejně
jako jejich dojivost a životnost.
Původní úroveň, jaké zvířata dosahovala před postavením vysílače, však už dosažena nebyla.
Člověku by celá tato historka
mohla přijít zábavná, kdyby...
Trable se zářením
Na začátku tohoto roku jsme
se se ženou přestěhovali do
Prahy. Vzápětí jsme začali trpět
silnými poruchami spánku, trápily nás noční můry, budili jsme se
hrůzou, nespali jsme. Navíc se
u mě i ženy začaly projevovat
různé poruchy imunitního systému. Dlouho jsme si marně lámali hlavu, co by to mohlo být;
zkoušeli jsme všechno možné,
ale marně. Až pak jsme pozvali
jednu naši známou senzibilku,
jestli by byt neprošla. Přijela,
k našemu překvapení však vytáhla detektor na elektromagnetické záření určitých frekvencí,
a záhada byla vysvětlena. Ne
však k naší radosti. V ložnici
i obýváku zjistila velmi vysokou
úroveň elektromagnetického záření; zdroj byl víceméně ihned
jasný: vysílače signálu pro mobilní telefony na střechách dvou
paneláků naproti našim oknům.
Začali jsme podnikat příslušné
kroky: přestěhovali jsme se do
kuchyně, která je v elektromagnetickém „závětří“, poohlížíme
se po novém bydlení a také
jsme se pustili do hledání a studia různých materiálů. Co jsme
zjistili, nás do té míry alarmovalo, že jsme se rozhodli jednat.
Především jsme požádali příslušnou hygienickou stanici
o přeměření úrovně záření v bytu, abychom zjistili, zda nedochází k překročení povolených
limitů.
Hygienická stanice to odmítla:
tuto službu neposkytuje, máme
se obrátit na příslušné pracoviště Státního zdravotního ústavu
(SZÚ). To jsme učinili; jako odpově nám bylo sděleno: „Vámi
popsané zdravotní potíže nemohou mít spojitost s elektromagnetickým polem. Výkonová hustota elektromagnetického pole
od vysílačů velmi
rychle klesá se
vzdáleností a ve
Vašem bytě bude
jistě hluboko pod
hygienickými limity stanovenými
v nařízení vlády č. 480/2000
Sb.“ Dále jsme se dozvěděli, že
změření by nás stálo 6.359 Kč.
Jak jsme později zjistili, v druhé části odpovědi měl tento pracovník naprostou pravdu: hodnoty v našem bytě jsou hluboko
pod limity. V první části však
– dovolím si tvrdit – pravdu neměl: tyto hodnoty jsou přesto
zhoubné. Proč? Podívejme se
na celou věc poněkud blíže.
Oficiální stanoviska
našich orgánů
Od roku 1990 do konce roku
2000 u nás platila vyhláška
MZ ČR č. 408, která určovala
mezní limit pro záření o kmitočtech 900 a 1800 MHz (jichž
se především pro obsluhu mobilů používá) na 4,3 V/m (=
49 mW/m2). To byla hodnota, která
se opírala o výzkumy SZÚ, částečně vycházela i z principu předběžné opatrnosti. Poté byl tento limit v tichosti více než desateronásobně změkčen, takže podle
vládního nařízení č. 480/2000
Sb. je limitní hodnota pro frekvenci
900 MHz 41 V/m (= 4 459 mW/m2)
a pro 1800 MHz dokonce
58 V/m (= 8 923 mW/m2). To je
tak vysoká hodnota, že se jí dosahuje jen asi do pěti metrů od
samotného vysílače. Mohou
vám tak postavit vysílač přímo
před okno a podle norem to bude v pořádku. A když se někdo
na hygienickou stanici nebo
SZÚ obrátí s důvodným podezřením, že záření poškozuje jeho zdraví, tvrdě narazí a dostane se mu téže odpovědi: „Vámi
popsané zdravotní potíže nemohou mít spojitost s elektromagnetickým polem.“
Uvedené hodnoty z nařízení
č. 480 kopírují doporučení Rady
Evropy, to je také hlavní argument jeho zastánců. Jenže ne
každý je tak poslušný jako my:
Poláci, Italové, Lucemburčané,
ale také Rusové, Švýcaři nebo
Číňané používají i nadále starší,
desetkrát tvrdší normy! Navíc
příslušné oddělení SZÚ zastává
ojediněle tvrdou linii i z mezinárodního hlediska: Nejenže podle
tohoto týmu vedeného Lukem
Pekárkem nemají tyto frekvence
záření jiný účinek na živý organismus než tepelný (a tam, kde
se tepelné změny nedají změřit,
tedy žádný účinek podle nich
není); tento tým dokonce popírá
existenci tzv. hypersenzitivity
některých lidí na elektromagnetická pole a tvrdí (a snaží se tento náhled prosadit na mezinárodní scéně), že tito lidé ve skutečnosti trpí psychosomatickým
syndromem, tj. že se u nich příslušné symptomy projevují ze
strachu před EM zářením. Já
a moje žena jsme živým důkazem, že tomu tak není: o EM záření jsme nic nevěděli, dokud se
u nás nevyskytly zdravotní obtíže, o nějakém strachu tedy nemůže být řeč.
Abych to tedy shrnul: Pracovníci SZÚ a hygieny, kteří jsou placeni z našich daní za to, aby chránili naše, tj. veřejné zdraví, ve skutečnosti přihlížejí jeho poškozování, ba přímo na něj dohlížejí.
Na dovršení všeho se ještě z lidí,
u nichž k poškození dojde, snaží
udělat blázny, tj. nemocné tzv.
psychosomatickým syndromem.
To je vskutku alarmující situace.
Na Západě se připouští, že lidí tzv.
hypersenzitivních na EM pole jsou
v populaci 3 % (někteří lékaři hovoří až o 10 %). Já osobně si ne-
8
ekologie
Kdo nás ochrání před
mobilními vysílači? aneb ...
è
myslím, že bychom, moje žena a já, byli „tříprocentní“. Jsem přesvědčen, že EM
radiace působí na buňky všech lidí stejně, jsou ovšem lidé, u nichž
začnou bít kontrolní systémy na
poplach dřív, u jiných později,
a u dalších, bohužel vůbec. To jsou pak lidé, kteří z neznámých
důvodů (když ono těch příčin může být tolik, řekla mi pracovnice
hygieny) umírají na rakovinu. Jaká jsou tedy zdravotní rizika EM
záření?
Pokrytí: naše buňky
mají signál
EM záření zřejmě zasahuje
nejcitlivější místa organismu.
Dráždí buňky žláz s vnitřní sekrecí a vyvolává větší produkci
hormonů. Tím se dostává do nerovnováhy hormonální systém,
který reguluje činnost celého organismu. Jsou zaznamenána
onemocnění štítné žlázy vyvolaná podle všeho zářením mobilních vysílačů; dochází k větší
produkci tzv. stresových hormonů, tzn. že člověk je neustále ve
větším stresu, má subjektivní pocit nervozity, neklidu, nesoustředění. Naopak dochází k narušení činnosti epifýzy a k poruchám
tvorby melatoninu, tedy důležitého hormonu odpovědného za regeneraci a správnou funkci imunitního systému. A naruší-li se
funkce imunitního systému, je
v ohrožení celý organismus; konečným důsledkem může být
zhoubné bujení.
Vedle hormonálního a imunitního systému jsou dalšími citlivými body zasaženými EM zářením enzymatický systém (poruchy metabolismu), krvetvorba
(změny krevního obrazu), pohlavní žlázy a buňky (snížení
plodnosti), nervová soustava,
ale i genetická informace. Pokud
tedy trpíte nespavostí, nesoustředěností,
nervozitou,
zhoršováním paměti, ale také
krvácením z nosu nebo nevysvětlitelnými alergickými reakcemi, poohlédněte se po střechách sousedních domů, jestli
tam nejsou umístěny vysílače;
velkým zdrojem tohoto záření je
ovšem i váš vlastní mobil, wi-fi
a zejména bezdrátový telefon.
Naše odpovědné instituce ovšem
zatvrzele trvají na svém: netepelné
působení těchto EM polí na živé
tkáně neexistuje! Kolik lidí ještě bude muset závažně onemocnět,
než se jejich postoj změní.
Přitom je to tak zřejmé: jestliže
má signál náš mobil, má ho i náš
mozek a všechny naše buňky,
i když si to neuvědomujeme. Ten
signál je však rozdílně silný: zatímco náš SZÚ považuje za zdravotně nezávadné 8 923 mW/m2,
doporučují baubiologové, na základě empirické zkušenosti, pro
zdravé bydlení hodnotu pod
0,0001 mW/m2. (Skutečně zde
není chyba v jednotkách: baubiologové doporučují hodnoty
90 000 000x nižší, než jaké považuje za bezpečné a při trvalé
expozici neohrožující zdraví naše vláda.) A kolik jsme naměřili
v našem pronajatém bytě? Na
některých místech až 2 mW/m2.
Mimochodem, podle mnichovského Ekologického institutu
stačí pro telefonování signál
o intenzitě
0,000 000 1 mW/m2.
Ale proč by operátoři nepřidali,
když jim to vláda dovolí...
Dramatický vývoj
posledních let
Na závěr si shrňme některá
fakta:
3 v červnu 2000 se v Salcburku konala mezinárodní vědecká
konference; účastníci přijali tzv.
Salcburskou rezoluci, v níž
v rámci předběžné opatrnosti
doporučují považovat za bezpečnou hodnotu 1 mW/m2; rezoluci podepsalo 20 vědců (z toho 7 profesorů) ze Švýcarska,
Nového Zélandu, Číny, USA,
Itálie, Skotska, Ruska, Rakouska, Kanady, Polska a Švédska;
3 od 1. 1. 2001 vstupuje v ČR
v platnost vládní nařízení č. 480,
podle něhož je bezpečená hodnota do 8.923 mW/m2;
3 v r. 2002 vydává hygienická
služba rakouské spolkové země
Salcbursko oficiální doporučení,
podle něhož je za bezpečné
možno považovat tyto hodnoty,
které by neměly být překračovány: venkovní prostor 0,01, vnitřní prostor 0,001 mW/m2;
3 v říjnu 2004 pořádá WHO
v Praze seminář o elektrické hypersenzitivitě; čeští zástupci
prezentují svou teorii, že žádná
taková senzitivita neexistuje,
protože živý organismus na tento druh záření nereaguje; zdravotní obtíže jsou prý vyvolány
pouze strachem z EM pole;
3 V tomtéž roce zveřejňují
vědci z univerzity v maarském
Szegedu výsledky dlouhodobé
studie, podle níž muži často používající mobilní telefony, musí
počítat s tím, že jim drasticky poklesne počet aktivních spermií
v ejakulátu (až o 25 %); v r. 2006
tyto výsledky potvrzují američtí
a indičtí vědci;
3 V r. 2006 vydává SZÚ brožuru Neionizující záření, v níž autoři shrnují: „Jsou všechny důvody
soudit, že pro expozici neionizujícímu záření byla nalezena bezpečná omezení, při jejichž dodržení tento faktor nemůže poškodit zdraví. Nelze tedy předpokládat, že by mohly existující
zdroje EM záření způsobovat
obyvatelstvu zdravotní potíže."
3 září 2007: Evropská agentura pro životní prostředí EEA vyzývá na základě 600stránkové
odborné studie ke snížení limitů
pro EM záření; ředitelka EEA
Jacqueline McGladeová říká:
„Existují jasné důkazy o tom, že
ti, kdo často používají mobil, tedy asi 460 hodin za rok, a to více než 15 let, vykazují tendence
k mozkovým nádorům, gliomům
a jiným druhům tumorů.“ Prof.
Franz Adlkofer z Mnichova
uvádí, že technologie UMTS poškozuje DNA 10krát více než
technologie GMS;
3 prosinec 2007: ministr Julínek a premiér Topolánek pode-
EKO zprávy
t V lednu se uskutečnilo první setkání místních biozemědělců v Podolí
u Bouzova, jako iniciace nové spolupráce a vzájemné lokální podpory. Kromě
tří bio farem přímo z Podolí se schůzky
účastnili také farmářští přátelé z Karlova,
hosté z Waldorfské školy v Olomouci
a ze Semil, jakožto i zástupci o.s. Permalot spolu s místními podporovateli. Mezi probíranými tématy bylo představení
zúčastněných jednotlivců, podniků
a plánů, vytvoření plánu pro ornou půdu
Permalotu a mimo jiné i nastínění možností vzájemné spolupráce, která by časem mohla vyústit ve družstvo nebo
spolek s možností implementace alternativního směnového systému jako je
například LETS.
(pv)
t Biopaliva problém globálního
oteplování neřeší, ale naopak jej prohlubují. Některá produkují až 400krát
více oxidu uhličitého než ta fosilní. Vyplývá to ze studie amerických vědců,
která byla zveřejněna v prestižním odborném časopise Science. Problém
spočívá v tom, že biopaliva produkují
oxid uhličitý ještě dříve, než si je natankujeme do svého auta. Podle výsledků studie produkují biopaliva
17krát až 423krát více oxidu uhličitého
než fosilní paliva, která mají nahradit.
bio
l
4/2008
pisují nové nařízení vlády
o ochraně před neionizujícím
zářením č. 1/2008 Sb., které bez
ohledu na množící se zdravotní
potíže lidí a jejich stížnosti potvrzuje stávající limity;
3 leden 2008: hlavní hygienik
Salcburska MUDr. Gerd Oberfeld zveřejňuje studii provedenou ve dvou obcích ve Štýrsku:
v okruhu do 200 m od vysílače
byl zjištěno více než čtyřikrát
vyšší riziko výskytu rakoviny než
v okruhu 200 až 1200 m; souvislost je průkazná.
Budeme čekat, až Evropská
unie donutí naše zdravotníky
k revizi nesmyslných limitů,
nebo se sami začneme dovolávat svého práva na ochranu
zdraví? Druhou variantu považuji osobně za prozřetelnější
i důstojnější. Proto jsem se obrátil na hygienickou stanici, proto budu psát dopisy hlavnímu
hygienikovi, ministrovi zdravotnictví i vedení SZÚ. Doufám, že
nezůstanu sám. Už kvůli těm
kravám pana Pergera, které
vrtěly hlavami, než pošly, ale také kvůli včelám, ptákům a dalším zvířatům a kvůli nám, lidem.
Radomil Hradil
Bližší informace viz například:
www.elektrosmog.cz, www.buergerwelle.ch, elektros mog.blog.cz
a http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=
4530&h= 15&pl=42
Škody se liší dle toho, kde konkrétně
se třtina, olejové palmy či řepka pěstuje. Ne všechna biopaliva jsou však podle vědců neekologická. Efektivní jsou
například ta z prérijní trávy, která sama
neustále dorůstá a není kvůli ní třeba
nic kácet.
Zdroj: Aktuálně.cz
t Bionafta je na rozdíl od nafty vyrobené z ropy netoxická a v přírodě
se snadno rozkládá (biodegraduje).
Také při spalování bionafty vzniká
o 60% méně CO2 než při spalování
klasické nafty. Další výhodou bionafty
je její vyšší mastnost. Díky tomu se
snižuje opotřebení motoru a prodlužuje se životnost vstřikovacích jednotek
motoru. EU musí počítat s navyšováním cen potravin, v souvislosti s přidáváním bioethanolu do benzínu.
Očekává se nárůst cen obilí mezi 5–20
procenty. K naplnění nádrže auta čistým bioethanolem je potřeba tolik obilí, kolik jídla spotřebuje člověk za rok.
Například při výrobě etanolu se spotřebuje až 6krát více energie než je
z něj možné získat. Nabízí se tedy
otázka, jestli máme v době, kdy velká
část světa trpí hladem, krmit lidi nebo
automobily. Konečná energetická bilance je pak taková, že k vyprodukování paliva je potřeba přibližně
o 30 % více energie než získáme jeho
spálením.
http://www.inovace.cz
bio l 4/2008
trvale udržitelný život
9
OMALOVÁNKY
a leporela
ZDARMA!
Ekodomov spustil
nový
internetový
portál na podporu
domáciho a komunitního
kompostování a odděleného
sběru
bioodpadu
www.biosance.cz,
který je zároveň
ústředním
komunikačním
bodem
kampaně
„Dejte
šanci bioodpadu“
zaměřené na odpovědné nakládání
s bioodpady...
V rámci podpory
této kampaně nabízí Ekodomov ve
svém e-shopu leporela a omalovánky
od 100 ks s dopravou ZDARMA!
Ekodomov, o.s.
www.ekodomov.cz
10
receptář / zdraví
ČTENÁŘSKÉ menu 4
KE SVAČINCE
Máslo s medem
a jahodami
Postup: Máslo rozetřeme
s medem a s hrstí zahradních
jahod. Mažeme na chléb nebo
na bílé pečivo.
Chleby můžeme také pomazat
jenom medovým máslem a rozpůlenými jahodami obložit. Je to
výborná a zdravá pochoutka pro
děti i pro dospělé.
Ovocný nápoj
s tvarohem
Rozpis: 1/2 litru mléka – obyčejného nebo sójového v prášku, 10 dg měkkého tvarohu,
1/4 litru rozmačkaných jahod
nebo malin, cukr nebo med
Postup: Vše rozmixujeme
a vyšleháme. Hned podáváme.
Je výborný a osvěžující. V zimě
se dá použít i ovoce mražené,
v nouzi i trocha marmelády.
Banánové mléko
Rozpis: 3/4 litru mléka – obyčejného nebo sójového, 4 menší banány, cukr nebo med
Postup: Banány nakrájíme na
menší kousky a spolu s mlékem
a cukrem nebo medem mixujeme. Hned podáváme.
SOUKROMÁ INZERCE
Životem nadšený 38/203/86, ing.,
vegan z podbeskydské vepřoroubenky hledá ženu do terénu. Osli, kozy volná, noha - užít darů Pánaboha,
rád ti také ukážu, proč mít chlupy pod
pažu! 605 964 316.
39letý, tolerantní svobodný vegan,
Jihočech žijící v dřevěnici u Hukvald,
hledá „Anastasii“ i obyčejnou ženu.
Cítím s Gayou, přírodou, krajinou,
uznávám hlubinnou ekologii i obyčej-
Kefírové mléko
s jahodami
Postup: Čerstvé jahody rozmačkáme s medem a přidáme
kefírové mléko. V době jahod
je to výborný pokrm. Místo kefírového mléka můžeme k jahodám přidat bílý jogurt např. Hollandia, podmáslí, sójové mléko
nebo i kombinaci těchto mléčných výrobků.
EM
l
4/2008
PORADNA W. Gregorové
Jak pomoci při léčbě plicních onemocněních?
PŘI ASTMA
...pro děti
bio
Denně vypít sklenici kozího
mléka. Kozí mléko se osvědčilo
u všech chorob plic a průdušek,
zejména u astma.
Jde-li však o ztížený dech bez
kašle, není to otok plic a vinný
odvar je nevhodný. Je třeba plicník použít ve vodném odvaru tedy ve formě čaje.
DRŽET PLICNÍ DIETU
BOLESTI PLIC
Sv. Hildegarda radí: „Kdo trpí
bolestmi plic, a se vyhýbá
tučnému masu a potravě, která
je krevnatá a nevařená. Také
hrách a čočku, čerstvé ovoce
a zeleninu a nejí, přináší to do
plic hlenové látky. Pakliže by nemocný chtěl jíst maso, a jí libové. Kdo by chtěl jíst sýr, a nejí
syrový či vařený, ale suchý, uleželý, protože čerstvý obsahuje
příliš mnoho hlenových látek.
Chce-li nemocný požít olej, měl
by tak učinit jen ve velmi malém
množství, aby nevznikl na plicích hlen. Ale vodu skutečně pít
nesmí, ani nový, čerstvý mošt
(ani ovocné a zeleninové šávy!), protože ještě nekvasil a není čistý.“
Denně sníst alespoň 20 mandlí, k obměně lze jíst mandlové
pečivo.
HNISAVÉ PROCESY
NA PLICÍCH
Omanové víno
Připravíme 50 g listů a kořenů
omanu, čerstvé nebo sušené
a vložíme do litru vína, až víno
přijme jeho chu
. Pak z něj před
i po jídle užít 1 polévkovou lžíci.
Jáhlový nákyp
Rozpis: 1 hrnek jáhel, 1 hrnek
sušených švestek, 1 hrnek
nastrouhaných jablek, špetka
soli, lžíce oleje, 2 lžíce nastrouhaných oloupaných mandlí,
1 bílek
Postup: 3x spařené jáhly uvaříme a vrstvíme do vymazaného
pekáčku nebo dortové formy,
mezi jednotlivé vrstvy vkládáme
namočené oloupané švestky
a jablka. Horní vrstvu by měly
tvořit jáhly, na které můžeme
našlehat 10 minut před dopečením tuhý sníh a posypat povrch
nastrouhanými mandlemi. Upečeme do světle hněda. Na talířích můžeme ještě vylepšit šlehačkou. Uvedený poměr surovin můžeme znásobit podle počtu strávníků.
JS
ný život, sním o rodové osadě i o chalupě pro rodinu na krásném místě.
Nezklamu. Tel.: 721 167 667.
Koupíme zemědělské pozemky na
Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku,
min. 10 ha vcelku, k založení malé
ekofarmy. Tel. 775 920 105.
Prodám štěňata Beauceron – francouzský ovčák s PP po výborných rodičích, všestranný, učenlivý pes, výborný hlídač milující děti. Vhodný na
pasení, sporty, farmu... tel.: 388 333
658, m.: 724 545 322
Ale pouze tak dlouho, než dojde
ke zlepšení stavu – nejde o lék
použitelný k prevenci! Toto víno
však potlačuje i migrénu a čisté
oči. Není-li možnost použít víno,
lze oman naložit i do medové vody – tj. svařit med s vodou.
Ale pivo mnoho neuškodí, protože je vařené. Víno může pít,
protože mu svým teplem pomůže. Také a
se vyhýbá mlhavému vlhkému počasí, tento vzduch nemocnému velmi škodí.
Samozřejmě se musí vyhýbat
i všem kuchařským jedům! Bez
dodržení této diety nejsou velké
vyhlídky na zlepšení stavu.
EMFYZÉM PLIC
Pomůže nám plicník. Plicník –
3 vrchovaté lžíce plicníku a 1 litr
vína – a víno svaříme 5–10 minut. Scedíme, teplé nalijeme do
sterilních lahví. Z tohoto vína pijeme denně před jídlem jednu likérovou sklenku. Plicníkové víno je třeba pít dlouhou dobu, po
několik měsíců. (Plicník lékařský je chráněná bylina.)
Šalvěj
Blíží se rychle jaro a budeme
zase sázet na zahrádkách. Všem,
kdo ji ještě nemají, bych moc doporučovala šalvěj. Je to úžasná
rostlinka, je nejenže velmi hezká,
ale také užitečná. Zahrádku ozdobí
svými lístky (květy zavčas zaštipuji, aby rostlinka měla stále svěží
listy a nevysilovaly ji), a také je
velmi léčivá a dobře použitelná.
Hodí se na kloktání při různých
potížích typu angín i zánětu dásní,
je vhodná po vytržení zubu atp..
Používáme ji ke kloktání. Často si
však jen tak utrhneme čerstvý
lístek, který žvýkáme. Čaj pomáhá
proti pocení. Navíc můžeme šalvěj
používat do různých pokrmů, karbenátků a sekaných. Má svou osobitou příjemnou vůni a chu. EM
bio
4/2008
permakultura
PERMAkultura...
Biodiverzitní
drobničky
Půda v permakultuře
Pozemek a terén
Poloha a sklon pozemku je jedním ze základních daných prvků, ovlivňujících agrotechniku i rozvržení výsadeb. Pokud je pozemek na rovině (nikdy není absolutní), modelujeme terén tím, že vytváříme jezírka pro
zachycení odpadní či deš
ové vody, nebo
umělé vyvýšeniny (např. ze zeminy po vykutání jezírka). Můžeme modelovat „sluneční
pasti“, které budou chránit rostliny před působením proudění větru ze severu a částečně i z východu a západu, a zároveň vystavovat jižnímu slunci, jestliže je vytvoříme jako k jihu skloněné zvýšené záhony.
Na svahu se využívá terasování. Terasy na
jižních svazích jsou vysýchavější, než na severních a tomu se přizpůsobuje i výsadba.
Tuto situaci však můžeme ovlivnit i svejly.
Vyrovnání klimatu lze dosáhnout vodními
plochami na terasách. Ty zmírňují teplotní
rozdíly výparem, ale také zvyšují množství
světla v daném prostoru odrazem paprsků
od vodní hladiny.
Je také důležité zjistit převládající proudění větru, nebo
mrazivý vítr v předjaří, v době velkých teplotních výkyvů mezi dnem
a nocí, může způsobit např. praskání kmenů a nižší úrodu. Bránit se můžeme větrolamy z odolných keřů a stromů, případně vytvářením násypů. Také rozvržení výsadby,
kdy na návětrnou stranu vysázíme odolné
dřeviny, které pak chrání, vytvářejíce stranu
závětrnou, citlivé dřeviny.
Zúrodňování půdy
1. Způsobem výsadby – používáme kombinace rostlin vzájemně se chránících proti
škůdcům a chorobám a podporujících se
v růstu. Dále kombinujeme rostliny s různými
nároky (např. mělkokořenící a hlubokokořenící) a to jak ve smíšených výsadbách tak
v osevním postupu a sledu během roku.
2. Zeleným hnojením – k tomu využíváme rostliny s bakteriemi poutajícími dusík na
Cena Josefa Varouška
BRNO – Nadace Partnerství a Nadace Charty
77 vyhlašují dvanáctý ročník soutěže o Cenu Josefa Vavrouška. Cena je udělována jednotlivcům a má zviditelnit konkrétní aktivity ve prospěch životního prostředí, které se tak mohou
stát příkladem pro další. Nominace do soutěže
mohou lidé zasílat nejpozději do 22. dubna.
„Nadace Partnerství pokládá za důležité zviditelnit ty, kdo se po celý svůj život nezištně zasazují o změnu ve vnímání hodnot životního prostředí," vysvětluje Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství. Nominovat na cenu nesoucí
Vavrouškovo jméno může kdokoli, stačí nejpozději do 22. dubna vyplnit elektronický formulář na
webových stránkách Nadace Partnerství. J. Vavroušek zahynul pod lavinou ve věku 50 let 19.
března 1995 spolu s dvacetiletou dcerou Petrou.
11
Jezírko s vajíčky skokana hnědého FOTO: PRO-BIO
kořenech, jako je např. čele bobovitých
– Fabaceae (patří sem hrách, vikev, jetel
a další). Ty zapravujeme po nárůstu do
10 cm do půdy, jindy je můžeme použít jako
podsev.
3. Mulčováním – nastýlkou bráníme růstu
plevelů, výparu vody z půdy (vysychání)
a zrostlinných zbytků se do půdy dostávají
živiny, takže půdu zároveň hnojíme i zaléváme. A to nejen za pomoci mikroorganizmů
během tlení, ale i činností žížal. Ty se
s mikroorganizmy vzájemně doplňují v rozkladné činnosti a spolu s nimi patří mezi nejdůležitější zúrodňovatele půdy. Žížaly
pozřou za 24 hodin tolik hmoty, kolik samy
váží, a 90 % jí z nich zase vyjde zpět, ale
v kvalitě výživného kompostu.
PH těchto výměšků je vždy neutrální, obsahuje 5x více dusičnanů, 7x více fosforečnanů, 11x více draslíku, 2,5x více hořčíku, 2x více vápníku, několikanásobek stopových prvků a tisíckrát více bakterií, než je
v okolní půdě. Navíc svými chodbičkami půdu zkypří a napomohou lepšímu zasakování vody. Tak už víte, proč má česká a slovenská permakultura ve znaku žížalu? A co
mikroorganizmy? Jejich dostatečné množství, tj. 51 % půdní hmoty, nám pomáhá udržet nejen mulčování, zelené hnojení, kombinované výsadby, ale i hnojení kompostem.
A nejvíce se jich nachází právě kolem kořenů.
A něco na závěr: Vždy mi vypleté záhony
připadaly jako nahé a nepřirozené. Až
v permakultuře jsem našla řešení.
Jana Kotoučková
(Zroj: čas. Klíčová dírka 2/2004)
V loňském roce byla Cena Josefa Vavrouška udělena dvěma laureátům. První z nich získal Karel
Hudec, brněnský zoolog a ornitolog, a to za osobní angažovanost v ochraně přírody jižní Moravy,
za osvětovou činnost v médiích a výrazný podíl na
ekologické výchově mladé generace. Druhou cenu pak porota udělila mladému právníkovi Pavlu
Francovi z Ekologického právního servisu. Porota
ocenila jeho obětavé prosazování práva a snahu
o popularizaci ekologických sporů občanů s úřady a velkými společnostmi.
V únoru zemřel bývalý ministr životního prostředí
Ivan Dejmal ve věku 61 let. Ministrem životního
prostředí byl v letech 1991 až 1992 ve vládě Petra Pitharta. Za zhruba rok a půl se mu tehdy podařilo prosadit a dokončit úplný systém ekologické legislativy, zejména klíčový zákon o ochraně přírody a krajiny.
TZ
l Růžičková kapusta je historicky
nepříliš starou zeleninou. V dnešní podobě s pravidelnými malými růžičkami ji lze
z pěstování a využívání doložit
až z konce 18.
století z Belgie.
Odtud lze také
vysvětlit anglické pojmenování
pro růžičkovou
kapustu „brussels sprouts“ a francouzské „chou de Bruxelles“. Na počátku
19. století byla tato zelenina pěstována v okolí Paříže, mj. pod označením
„tisícihlavá kapusta“, ale ještě v roce
1695 byla zaznamenáno jako rarita, že
v Norimberku vyrostla podivuhodná
zelná rostlina, na níž bylo napočítáno
celkem 34 hlávek. Na vyobrazení z roku 1587 je „zelí s mnoha hlávkami“, jež
bylo předchůdcem dnešní úhledné růžičkové kapusty (dle Moravce)
l Majoránka se používala kdysi
nejen jako koření, ale např. i do tzv.
vykuřovadel, což byly nádoby,
v nichž se bylinka zapálila a provoněla libou vůní celou místnost.
l Rostliny mohou být ovlivňovány nejen hudbou nebo řečí, ale reagují podle
nových zjištění také na eurytmické pohyby (eurytmie je pohybové umění, kdy
hlásce řeči odpovídá určitý pohyb, gesto – je to tedy jakési „zviditelnění řeči
v pohybech“). Pokusně ovlivněná semena glycinie, která byla držena v rukou při eurytmických pohybech a ovlivněné těmito pohyby i následně, ukázaly rozdílnou růstovou dynamiku i různou
výslednou podobu rostlin. Tak například
semena a rostliny ovlivňované písmenem B měly širší a sytěji zelené listy než
rostliny, které byly ovlivňovány písmenem L. Ty se navíc vyvíjely později
a měly dvakrát tak velká internodia.
l Jako ochranu ovocných stromů
proti housenkám, krupobití i blesku
uvazovali lidé kolem kmene slaměné
povříslo anebo také větévky jmelí.
l Tykve neboli dýně jsou pro svou
velikost a tvar zpravidla symbolem něčeho velkého, vypaseného ale i neforemného. Například v lidové písni
z valašského Lidečka je posměšným
způsobem přirovnáván k dýni asi nepříliš sympatický nápadník:
Měla jsem galána,
tlustého jak dyňa,
než on sa k nám doápal
zežrala ho sviňa...
12
biodiverzita
bio
4/2008
Vedle živočišných tuků patřily k stravě našich předků také rostlinné oleje. Nejčastěji to byl olej lněný a konopný,
ale kromě nich krajově a místně i další druhy olejů. Podívejme se jak a z čeho všeho kdysi naši předkové "táhli" tedy lisovali olej. Výstižně to je popsáno v knize Moravské
Slovensko, která vyšla v roce 1922 a z níž jsme vybrali
podstatnou část o olejářství. Text ponecháme v jeho původním starobylém znění (většina neobvyklých nářečních
apod. pojmů je v něm vysvětlena).
Jak táhli OLEJ
Semencový, lněný
a „trnkový“
Starší pokolení zužitkovalo
kde co, umějíc si podomácku
nejen zhotovovati potřebné kusy
prádla a šatstva, nýbrž i připravovati např. z obilí mlýnské výrobky (kroupy). Nechtíc nic kupovati, hledělo si stačiti pokud
možno samo. A tak si vyrábělo
podomácku i rozmanité oleje,
zvláště semencový, lněný
a „trnkový“ (nebo kostkový –
z „trnkových“ = švestkových
„kostek“ = pecek). Nepěstovali
tedy staří hospodářové lnu a konopí jen k výrobě plátna a ze
švestek („trnek“) nevařili toliko
„trnky“ (povidla), nýbrž jak ze
lněného seménka a konopného
semence, tak z „trnkových kostek“ tlačívali také olej; podle toho, z čeho oleje natlačili, říkali
mu bu lněný, nebo semencový,
nebo trnkový (jinak kostkový).
Olejem pak ... mastívali
doma bu některé pokrmy
nebo také nemocné lidi
V Javorníku u Velké tlačí olej
nejen z jader slívových a konopného semene, nýbrž i z bukvic a ořechů; v Březůvkách na
Brodsku i jinde též z máku.
Chtějí-li si na př. natlačiti oleje
trnkového, potloukli veškeré
kostky, jež jim zbyly od vaření trnek, doma na „klátku“ (špalku),
a vybravše z nich jádra, šli „táhnút“ do „dílně“ olej. Výtlaček
(pokrutiny), jemuž říkali „záboj“,
pojídali bu sami, nebo jej dávali koním (zvláště hříbatům).
V Javorníku rozdrcují jádra ve
„stúpách“, propražují na pánvích
a pak lisují, zbylé pokrutiny nazývajíce „kúchem“, jejž dávají
kravám nebo ovcím do řezanky.
V Lužicích na Hodonsku tlukou
a praží zase semenec na sporáku. Výtlaček ze semence nazývají na Ostrožsku „stěrou“. Olejem pak takto natlačeným mastívali doma bu některé pokrmy
nebo také nemocné lidi. V Javorníku mastívali švestkovým
olejem pokrmy, kdežto konopným svítívali nebo mazávali jím
boty a kolovraty. Všude nenakládali se lněným seménkem, se-
Len sloužil jak přadná rostlina, tak i jako surovina na výrobu oleje
mencem a kostkami stejně: někde „táhli“ olej jen ze semence
a kostek, jinde ze lněného seménka, jinde zase jinak.
Činívali tak obyčejně
o martinských hodech
V Nové Vsi u Uherského
Ostroha měli dílnu na semencový a trnkový olej, kdežto se lněným seménkem bylo třeba jíti až
do dílny ve Véskách nebo v Popovicích u Uherského Brodu.
Vždy
neupotřebili-li někde např.
lněného seménka na olej, pro-
dávali je na domácí lékařství lidem, kteří lnu nepěstovali. Semencem krmívali také zpěvné
ptáky, pokud je doma chovali;
kostky z trnek házívali vepřům
do nápoje, nechtělo-li se jim, nebo nestálo-li to za to, aby z nich
„táhli“ olej. Ve Stříbrnicích pod
Buchlovem na Hradištsku, kde
se ještě dílňa zachovala, třebaže se v ní nepracuje, tlačíval se
též olej ze slunečnicových a dýňových jader. Z okolních dědin
chodívali si do stříbrnské dílny
„natáhnout“ oleje. Činívali tak
obyčejně o martinských hodech,
aby si i zatancovali, odloživše
baně s olejem. V Hrozenkově
tlačili olej ze semence, bukvic
a ze slověnu (= ohnice?). Bukový olej prý býval lepší než semencový. Podobně činívali
v Nivnici, kamž nosívali bukvice
na olej lidé až ze Strání.
Čistý ...semenec tloukl
se nejprve ve stupách
Sušení snopků různých odrůd lnu pro získání osiva
Ve stříbrnské dilně, kterou si
byl vystavěl sedlák Josef Náplava na svém dvoře r. 1825, bývalo zimní období (před „půstem“ –
dobou postní) velmi hlučno,
zvláště za nepříznivého počasí.
Vítaným hostem býval „pacholek“ (mládenec), který uměl dobře kopat (kolem točiti, aby se lis
náležitě utáhl), nebo
špatný
kopáč natáhl málo oleje. K tomu bylo potřebí nemalého cviku. Při práci
ê
bio l 4/2008
13
biodiverzita
Jak táhli OLEJ
ê
postupovalo se takto:
Čistý a dobře usušený
semenec (nebo jádra z pecek,
ořechů a jiných řádně vyloupaná) tloukl se nejprve ve stupách
(počtem obyčejně 7). Stupa byla
silný, vyhloubený dřevěný špalek, do něhož dopadal pich, silný
válec dřevěný, který byl připevněn na šlapadle (páce). Šlapadlo, silný trámec, otáčelo se
kolem vodorovné osy. Konec pichu a dno stupy byly oplechovány (pobity železným plechem).
Přišláplo-li se na konec šlapadla
– a činilo se tak střídavě nohou
levou a pravou – zvedlo se ono;
jakmile se však uprostřed přitlačilo, vrazil se pich do stupy, čímž
sémě bylo drceno.
...zamíchal vařeškou
ve stupě, ovšem rychle,
aby nepozbyl prstu
Aby šlapač nespadl, držel se
bidla (zábradlí). Jiný pomocník
v té chvíli, když byl pich nahoře,
zamíchal vařeškou ve stupě,
ovšem rychle, aby nepozbyl
prstu. Potlučené semeno osívalo se na kůkolnicách (koukolových řičicích), jež byly k tomu
zvláště upraveny. Co nepropadlo, vhodilo se nazpět do
stupy, nebo, bylo-li toho již málo, utloukl to někdo v jamkách
vedle stup. Přeosívané sémě
vysypal si každý na svou hromádku do trok (velkých necek)
asi dvě sáhy dlouhých a ke stěně připevněných, kdež si svoji
tluč stíral.
Sémě vlažnou vodou z kamnovce pokropené třelo se totiž
rukama tak dlouho, až byvši
smáčknuto drželo jako těstový
„šlížek“. Semenec takto utřený
šlahař měřil, počínaje od kraje
trok po řadě, mírkou (dřevěnou
nádobou) a vysýpal po jedné
na rošt, pod kterým hořelo. Potom vzal někdo lepačky (dřevěné lopatečky) a roštovál (míchal
lopatečkami zprava na levo).
Dobře vyroštované (upražené)
símě smetlo se do necek a neslo k lisu, kdež se jím naplnila
panva a přebytečné stěry (přebytkům semene shrnutého
z mírky říkalo se zase pohlavky)
majetník shrnul si pro sebe.
V panvě ... spouštělo
se upražené símě
do lisu
Málo známým zdrojem oleje byly
kdysi také „trnkové kostky“ – pecky
ze švestek, které byly jinak odpadem
Náčrt stupy, která sloužila k přípravě suroviny na výrobu oleje (dle Niederleho)
Makový olej lidé využívali též jako léčivo na popáleniny (foto P. Dostálek)
V panvě, dutém válci železném s pohyblivým dnem, která
byvši naplněna přikrývala se železným talířem a opatřovala ještě dřevěnými vložkami, upletenými z koňských vlasů, spouštělo se upražené símě do lisu. Byly to dvě mohutné klady dubové,
které byly na jednom konci spojeny pevně, kdežto na druhém
byly stahovány velikým šroubem s ohromným kolem. Kolem
dvě osoby otáčely tím, že nohama kopaly (stoupaly) na příčky
kola trčící a rukama dolů táhly.
Jakmile se kolo zatočilo, klady
se stáhly šroubem k sobě. Vyčnívající špalek vtlačil potom talíř a vložky do pánve, přičemž smáčklé sémě vypustilo olej.
Z dubového škopíku, kamž olej
vytékal, naléval se do baní nebo
do sklínek. Roztočilo-li se kolo
opačně, klády se uvolnily, pánev
se vytáhla, talíř a dno vyrazily
a záboj (zbylé výtlačky) jako tuhý koláč odevzdal se tomu, čí
byl semenec.
jem se krmíval dobytek, bukvicovým se i topívalo, kdežto ořechový býval sněden hned v dílně, nehlídal-li si ho dobře majetník. Za odměnu platívalo se
majetníkovi dílny po dvou
krejcařích ze záboje; mimo to
zústávaly mu všeliké ty stěry
a pohlavky, takže míval oleje až
několik věder. Ze čtvrti semence
bývaly čtyři záboje a na jeden
záboj se natahlo i židlík oleja (4
židlíky = 1 máz = 1,4 l).
Petr Dostálek
Ssedliny se znovu lisovaly
... ovšem nevytřel-li jich
kdo chlebem, hlavně
děti
Čistý olej sléval se zvláště,
kdežto ssedliny se znovu lisovaly, byvše opět upraženy, ovšem
nevytřel-li jich kdo chlebem,
hlavně děti. Ssedlinami, jež posléze zbyly, mazávaly se vozy
a obuv. Kostkový olej byl dobrý
na rány, semencový na opálení
a opaření, a v době postní na
pokrmy; semencového neb
i lněného dávalo se dobytku,
měl-li stavené v sobě (zácpu),
bukovicovým se svítívalo. Zábo-
Len přadný – semena
14
bio
biozahrada
CHŘEST (Asparagus officinalis)
Pokud si chcete obohatit váš jarní jídelníček o čerstvou lahůdku ze sortimentu zeleniny, pak si na své zahrádce pěstujte chřest.
Chřest je ve světě velice oblíben. K nám se dováží a lze si jej běžně koupit za dostupnou cenu. Ale
já osobně mám špatné zkušenosti s jeho kvalitou.
Málokdo ví, že se chřest pěstoval i u nás a dokonce se i vyvážel. V současnosti se pěstuje na západ
od nás v lehčích, písčitějších půdách. Také i v ČR
se již začíná pěstovat ve velkém u Mělníka, ale
s politováním je to zahraniční pěstitel.
Chřest, lidově „špargl“, latinsky Asparagus
officinalis je dlouhověká, vytrvalá až dvoumetrová
rostlina. Rod asparagus nám poskytuje širokou
škálu ozdobných pokojových rostlin a také jednu
z nejžádanějších zelenin na světě. Vynikající chu,
šavnatost, zajímavý vzhled výhonků a také jako
raná zelenina a léčivá rostlina byly jistě důvody,
proč byl chřest oblíbenou zeleninou již před 4 000
lety. Planě roste chřest v zemích jižní a východní
Evropy, severozápadní Africe a v západní Sibiři.
Pěstování
Na první pohled se zdá být pěstování složité, ale není tomu tak.
Především vyžaduje hlinitopísčité půdy, pokud jej budete chtít pěstovat jako bělený v hrůbcích. Jinak jej můžete pěstovat i v těžší půdě. Nejlépe je předpěstovat si sadbu chřestu ze semene, které si
koupíte běžně v obchodě s osivy zeleniny. Dá se množit i z vrcholových řízků a to nejlépe jednoletých a nejlépe ze samčích rostlin
(to jsou ty, které netvoří semena), protože samčí rostliny jsou produktivnější. Výsev může být kdykoliv během roku. Výsadba může
následovat až v dalším roce a může být také kdykoliv během roku.
Pokud při předpěstování vám sazenice začnou tvořit semena, tak
tyto sazenice odstraňte a to platí i během pěstování, protože jak
jsem se již zmínil samčí rostliny jsou produktivnější. Před výsadbou
můžete pozemek rigolovat, to znamená hluboce prokypřit do
hloubky 50 cm a více. Můžeme zapravit kompost nebo jej dát potom do brázd. Brázdy vytvoříme podle možností hluboké až 30 cm
a široké 40–60 cm, tak jako na brambory, ale mezi sebou dle použité mechanizace 90 cm a více. V řádku pak vysazujeme 35 cm
od sebe. Po výsadbě zalijeme. Chřest je zvyklý na sucho, takže mu
případný přísušek nevadí. Na stanovišti vydrží 10–15 a více let.
Během roku kypříme a odplevelujeme a postupně přihrnujeme,
případně přidáváme kompost. A podle způsobu pěstování a způsobu sklízeného chřestu rozlišujeme pěstování chřestu a sklízeného jako bělený a nebo zelený – nebělený chřest.
Bělení chřestu
Bělený chřest je lahodnější a křehčí, ale méně zdravější a pěstování je pracnější. Jsou dva způsoby jak toho docílíme. První metodou běleného chřestu je tradiční metoda. Na podzim a nebo do
poloviny března nahrneme zeminu do hrůbků v řadách chřestu
a jakmile v dubnu začne chřest těmito hrůbky pronikat na povrch,
tak opatrně hrůbky rozhrneme a bílý výhonek v délce výšky hrůbku
odřízneme. Hrůbek opět přihrneme a sklízíme tak až do konce
června. Potom sklizeň ukončíme a ponecháme rozhrnutý hrůbek
a ponecháme chřest volně růst, aby rostliny zesílily a vytvořily zásobní látky. Na podzim kdy rostliny žloutnou je mírně nad povrchem
země odřízneme a odstraníme z pozemku. Pak pokračujeme dále
jak je popsáno výše (nahrnutí hrůbku do poloviny března...).
Druhou metodou běleného chřestu je, že řádky chřestu nenahrnujeme do hrůbků, ale zakryjeme speciální mulčovací plachtou, která je na vnějším povrchu bílá nebo stříbrná, aby se zakrytý porost nepřehříval a na vnitřní straně je černá, aby byl rostoucí
chřest vybělený. Tímto odpadá pracné nahrnování a odhrnování
chřestu. Jednoduše se stáhne plachta, chřest se sklidí tak jak narostl v rovné půdě a zase se plachtou zakryje a postupně se to
opakuje až do konce června, tak jako u výše popsané metody
s hrůbkováním. Nebělený chřest. Pokud chcete mít možná méně
křehčí, ale o to zdravější a na Slunci rostoucí chřest bez
è
4/2008
BIOZAHRADA v dubnu
Tento měsíc je pro nás dosti významný. Počasí je pro
naši práci již příjemnější
a snažíme se proto využít
každého vhodného okamžiku pro práci na zahradě. Letošní březen byl již příznivý,
ale poměrně deštivý. Doháníme, tedy to, co jsme
v březnu nestihli, především na venkovních záhonech. (Vysetí rané mrkve,
petržele, cibule nebo vysázení sazečky˚) To vše se dá
ještě zachránit.
ZELENINA
Dokončujeme sklizeň přezimovaných zelenin, zejména kapusty kadeřavé (kadeřávek), póru
salátu špenátu nebo cibuli. Přezimovanou cibuli sklízíme na zeleno (s natí) nebo později jako
suchou, kterou ale nemůžeme
dlouho skladovat. V krátkém období začnou tyto zeleniny vybíhat do květu a pro upotřebení
v domácnost by se jejich kvalita
zhoršovala. Také jinak dobře
přezimující kadeřavá petržel bude mít sklon k vybíhání do květu. Ovšem pro příští sklizňovou
sezónu, od letošního léta do jara příštího roku si nyní můžeme
vysít novou. Také můžeme již
sklízet pažitku a pazochy chřestu. V klimaticky příznivých podmínkách můžeme začít sklízet
již od poloviny dubna chřest
a reveň (rebarboru).
Venkovní stanoviště
Na záhonech pokračujeme
v tomto měsíci s výsevem zeleniny. Vyséváme mrkev, petržel,
pastinák a ředkvičky a ředkve.
Tyto výsevy můžeme chránit
netkanou textilií. Ze začátku pro
přirychlení a později nám chrání
před napadením škůdci, především mrkev proti napadení
pochmurnatkou. Mrkev a petržel
(i pastinák) doporučujeme vysévat na hrůbky pro snazší sklizeň
této kořenové zeleniny. Ještě
můžeme vysévat cibuli a nebo
vysazovat sazečku.. Doporučujeme střídat řádky mrkve
a i petržele s cibulí, případně
s česnekem a pórkem. Cibuloviny odpuzují pochmurnatku a mrkev na oplátku odpuzuje molíka
česnekového a květilku cibulovou. Dále vyséváme červenou
řepu, mangold a hrách. Ke konci měsíce při příznivém průběhu
počasí můžeme vysévat kukuřici, případně fazole a okurky (salátovky a nakladačky). Musíme
to odhadnout tak, aby vzcházely
až po mrazících v období tzv. ledových mužů (kolem 15. května). Sázíme brambory. Výsadbu
začneme s předklíčenými ranými (viz bulletin EZ č. 18).
Podle počasí můžeme od počátku měsíce vysazovat na záhony salát a také košálovou zeleninu (zelí, květák, kapustu,
kedlubny, brokolici). Nevysazovat před očekávanými mrazy.
Je-li sadba již dobře ujata, tak ji
pozdější mrazy již nepoškodí.
Doporučujeme vysazovat salát
společně se zelím do řádku. Zelí se sází do většího sponu,
a tak se tam salát vejde a než
zelí rozroste, máme salát již vyřezán, takže si nekonkurují. Má
to své výhody. Lépe zakryjeme
povrch půdy, ušetříme plochu
pro jinou zeleninu a práci při kultivaci půdy a navíc salát odpuzuje dřepčíky. I tyto výsadby
můžeme zakrýt netkanou textilíí,
chránící výsadbu před chladem
a případnými škůdci.
V tomto měsíci plečkujeme
a odplevelujeme výsadby ozimého
česneku, ozimé cibule, případně
ozimého květáku, ale i jiných výsadeb zelenin jako topiè
namburů a chřestu.
bio l 4/2008
è
biozahrada
BIOZAHRADA v dubnu
Skleník, fóliovník,
pařeniště
Pro předpěstování si přísady
vyséváme okurky salátovky
a nakladačky a můžeme ještě
i rajčata a lilek. Vyséváme ostatní tykvovité rostliny (cukety, dýně „Hokkaidó“, patisony...). Také
začneme vysévat letní salát.
Pokud zajistíme příznivou teplotu přitápěním, případně v pařeništi vyšší vrstvou hnoje, můžeme do pařeniště a skleníku vysazovat okurky, rajčata, papriky.
Skleníky, pařeniště, fóliovníky
využíváme k přirychlení raných
odrůd zelenin. Sklízíme první
ředkvičky, hlávkový salát, případně i kedlubny. Uvolněnou
plochu využíváme k výsadbě
rajčat, paprik, okurků aj.
OVOCNÁ ZAHRADA
Pokračujeme ještě s vysazováním ovocných stomků. Okopáváme, kypříme a plečkujeme
půdu pod korunami stromů. Pozor
musíme
dávat
na
podpovrchové kořeny. Nastýláme příkmenné pásy vhodnou
organickou hmotou. V lokalitách
s nebezpečím pozdně jarních
mrazů přesouváme mulčování
až po odkvětu, protože holá
a utužená půda vyzařuje nejvíce
tepla, které může ochránit květy
před nízkými teplotami.
Také můžeme vysazovat sazenice jahodníku.
Až do zdravého dřeva odstraňujeme namrzlé nebo jinak poškozené větve s příslušným
ošetřením řezných ran.
Ani v tomto měsíci nezapomínejme na kontrolu uložených
jablek ve sklepě.
OKRASNÁ ZAHRADA
Nezapomínejme i na okrasnou
část našeho prostředí. Koncem
měsíce můžeme vysazovat hlízy
mečíků, cibule lilií, acidantér. Provedeme jarní řez růží, protože jim
již nehrozí namrznutí. Vyséváme
ještě do truhlíčků letničky.
Můžeme řezat, stříhat (tvarovat) časně kvetoucí jarní keře
(zlatice – zlatý déš, kdoulovec,
zimolez, lýkovec). Doplníme
substrát a nastýlku u venkovních okrasných dřevin a bylin.
Zakládáme trávník.
Intenzivně pečujeme o přezimované balkonové rostliny nebo
mladé rostliny z vlastního množení a jiné, které jsme na zimu
15
uschovali v interiéru. Za pěkného počasí je postupně otužujeme a také pozvolna připravujeme na přímé sluneční záření.
Duben je přímo ideální pro základní způsob množení většiny
trvalek a to dělením trsů. Řízkujeme některé jehličnaté dřeviny
jako zeravy, cypříšky, jalovce nebo tis. Řízky nesmí být narašené. Odebíráme je s patkou nebozez. Řízky pícháme do substrátu
složeného z rašeliny a perlitu nebo křemičitého písku v poměru
1:1 a nebo jen do perlitu.
OCHRANA ROSTLIN
Ještě můžeme provádět mechanickou likvidaci částí rostlin
černých rybízů, napadených
vlnovníkem rybízovým, hnízd
bekyně velkohlavé a jiných
škůdců. Česnek (ale i pórek a cibuli) můžeme zakrýt netkanou
textilí proti napadení houbomilkou česnekovou a vrtalkou
pórkovou a jiným škůdcům.
Česnek sázený na podzim musíme zakrýt již po výsadbě.
Netkanou textilií zakrýváme také vysazované brukvovité rostliny – košáloviny, aby textilie
chránila rostliny (před květilkou
zelnou, dřepčíky aj.). Taktéž můžeme zakrývat porosty mrkve,
petržele (před pochmurnatkou)
a ředkviček a ředkví (před květilkou zelnou, dřepčíky aj.).
Čistíme jahodník od starých
zaschlých a nemocných listů.
Jiří Pospíšilík
Případné dotazy zasílejte na [email protected] a nebo na
[email protected]. Zajímavé dotazy s opovědí otiskneme
v dalším čísle Bio.
Jarní pročištění
a posílení jater,
žlučníku a střev
100% přírodní šáva
z ekologicky pěstované černé
ředkve s velkým množstvím
vitaminu C, E, B1, B2, B6,
beta-karotenu a minerálních látek.
RABANON Bio
Doporučuje se při poruchách
funkcí jater a žlučníku, výskytu
žlučových kaménků, zažívacích potížích, zejména zácpě, nadýmání či
pocitu těžkosti po jídle, „zahlcených“ játrech při změně ročního
období.
Pročišuje játra a tlusté střevo,
tím obnovuje harmonickou
funkci celého těla. V zátěžových
obdobích, jakými jsou změna ročního období, nezdravé stravování
nebo nadmíra alkoholu, tak dvacetidenní čisticí kúra představuje ideální řešení.
Klinické testy prokázaly u pacientů, kteří šávu užívali po dobu 20
dnů, možnost snížit množství chemických léků, které jim byly doporučeny. Všichni sledovaní udávali
zlepšení svých potíží, což přetrvávalo ještě tři týdny po vysazení přípravku.
è
CHŘEST...
pracného hrůbkování,
pak jej pěstujte přirozeně. Postup pěstování je stejný jako
u běleného chřestu, ale nebudete jej zahrnovat hrůbkem
a budete sklízet volně rostoucí
výhonky chřestu. Další postup
je opět stejný.
Sklizeň chřestu začíná až třetím rokem. A u nehrůbkovaného chřestu sklízíme výhonky
ještě předtím než se vrcholová
část začne větvit. Nebělený
chřest má chu jako hrášek.
Chřest má vysoký obsah
uhlohydrátů, především inulinu,
které se při skladování přeměňují na fruktózu. Má menší obsah vitamínu tiaminu (B)1,
niacinu (B3), B5 a provitamínu
A. Rekordní je obsah listové 1g
zeleniny obsahuje 1 mikrogram
cenné biolátky pro omlazování
buněk, krvetvorbu a produkci
hormonů, proti únavě... Obsahuje také mnoho draslíku a stopového prvku zinku. Také vyšší
obsah vlákniny je pozitivní proti
ochablosti střev a zácpě a pro
zdravé sliznice. Je to nízkokalorická zelenina. Samozřejmě
jako každá zelenina i chřest
a zejména nebělený má plno
pozitivních účinků na naše
zdraví. Jako velmi rannou zeleninu jej doporučuji jíst syrový.
Samozřejmě se dá přidávat i do
salátů a v teplé kuchyni i jinak
připravovat.
Pokud se rozhodnete chřest
pěstovat zjistíte jak výborný
a jak vám zpestří jídelníček po
zimě. A také zjistíte jak je jeho
pěstování jednoduché.
Jiří Pospíšilík
Distilad Algue®
Alga Slim Duo
100% přírodní šáva z mořských řas, zeleného čaje a citrusových plodů. Neobsahuje konzervační ani jiné přídatné chemické
látky.
Podporuje
snížení
nadváhy
Upravuje
látkovou
výměnu
Podporuje léčbu celulitidy
Napomáhá detoxikaci těla
Má příjemnou a osvěžující
citrusovou příchu
Výtažek ze spiruliny a chaluhy
Napomáhá snížení nadváhy
Podporuje léčbu cukrovky
Snižuje chu
na sladkosti
Podporuje
krvetvorbu
Zlepšuje
trávení
Zvyšuje
imunitu
Snižuje
cholesterol
a vysoký
krevní tlak
Zásilková služba a informace na tel.: 318 586 061
e-mail: [email protected], www.tarapharm.cz
Žádejte v lékárnách a prodejnách přírodních produktů
Distribuce: Phoenix, Gehe Pharma, Alliance Healthcare,
Pharmos, Valdemar Grešík – Natura
16
Svaz ekozemědělců PRO-BIO informuje
bio
l
4/2008
JE LIBO SUCHÉ, POLOSUCHÉ, ČI MOKRÉ?
Je nutné dělat věci jako všichni ostatní či jak se dělaly v minulých dobách?
Mezi laickou i odbornou veřejností
hodně často zaznívá názor, že
produkty ekologického zemědělství
jsou napadené plísněmi, a tudíž
mohou obsahovat některé mykotoxiny.
Může být na tom něco pravdy?
V raných dobách ekologického zemědělství se mnozí nadšenci pustili do hospodaření bez chemie. Nutno podotknout, že často také bez vzdělání a určitě bez zkušeností. Navíc se jednalo především o samostatně hospodařící rolníky s navráceným majetkem, který byl zchátralý. Skladovací kapacity i použitelné technologie k dosoušení byly
považovány za moderní někdy v meziválečném období...
Jednalo se především o půdy či různé stodoly s hliněnou podlahou. Sklizeň v období
za první republiky probíhala dvoufázově
a na sýpku se dostalo pouze suché obilí.
Začínající soukromě hospodařící rolník
v 90. letech pak použil „nejmodernějších“
kombajnů, které sklízejí obilí napřímo. Když
k tomu přidáte ještě vyšší obsah doprovodných rostlin, vyjde vám produkt, jenž málokdy obsahoval méně vody než 15 %. Při absenci již zmiňovaného dosoušení bylo o problém postaráno.
Jsem přesvědčen, že v dnešní době k podobným problémům dochází zcela výjimečně. Ekologičtí zemědělci jsou více zkušení
a mnohdy investovali do skladovacích kapacit včetně moderní technologie na provětrávání. Zároveň stoupla úroveň zpracovatelů
biopotravin. Ti jsou podstatně přísnější při
výkupu bioproduktů na zpracování. Nikdo
nemá zájem „přijít do řečí“ kvůli plísním.
František Zavadil při naskladňování obilí do vaku
Jaká je ale situace v chovech
zvířat? I tam se používají pouze
zdravá krmiva?
Každopádně nejsou biokrmiva tak kontrolována jako biopotraviny. Ta nejlepší kontrola ze strany zákazníků je nemožná
a strávníci – hospodářská zvířata – nic neřeknou. Přitom o škodlivosti mykotoxinů
v chovech je všeobecně známo.
Většina zemědělců samozřejmě dělá vše
pro to, aby i krmiva měli perfektně uskladněna, a tudíž zdravotně nezávadná. Obětuje
pro to mnoho. Zastřešení, suché sklady. Pořizuje si čistící a sušící technologie. V období sklizně pak vyplácí horentní sumy za
energie (většinou plyn) při dosoušení zrnin
na požadovanou vlhkost.
Existují však i jiná řešení!
Jako šastný majitel deseti vítkovických
senážních věží od počátku svého hospodaření na začátku devadesátých let přemýšlím
nad jejich využitím. Zejí totiž od svého postavení před 35 lety prázdnotou. Během doby se ke mně dostala informace o možnosti
skladování vlhkého obilí za pomoci ochranné atmosféry CO2. Tento způsob se využívá
především u vlhkého zrna kukuřice. Využívá
se přirozených procesů probíhajících v zrnu
po jeho naskladnění, kdy v prvním období
zrno produkuje CO2, který vytěsní kyslík,
a tím zamezí zkáze. Tento způsob považuji
za nejelagantnější, ale bohužel je to také
způsob náročný na počáteční investice. A to
se týká i již stojících věží.
Dalším způsobem je konzervace celého,
volně loženého obilí za pomoci konzervantů
organických kyselin. Vzhledem k tomu, že
do takto uskladněného obilí může pronikat
vzduch, jsou nutné vysoké dávky kyselin tak,
aby ochránily zrniny dostatečně po celou do-
bu skladování. Při ceně konzervantů kolem 30 Kč/l
a nutné dávce v desítkách litrů na tunu vám tento způsob konzervace neúměrně zvýší cenu krmiv. Je nutné podotknout, že se jedná především o kyselinu
mléčnou, mravenčí a propionovou, které Nařízení Rady o ekologickém zemědělství povoluje při konzervaci krmiv používat.
Zdálo by se, že se našinec musí smířit
s klasickým způsobem skladování suchého
obilí, který v případě krmení zvířat předpokládá nejdříve nepřirozené usušení zrnin
a následně při krmení znovu smíchání s vodou. Je totiž jasné, že v přírodě se zvířata
s takto „přesušenou“ potravou téměř nesetkávají a je to záležitost spíše extrémních výkyvů standardních teplot.
Co je ovšem základním předpokladem
pro skladování vlhkého zrna?
Když pominu způsob konzervace volně loženého za pomoci vysokých dávek konzervantů, je základem vytěsnit atmosférický vzduch – kyslík. Dnes existuje více technologií
na principu vytěsnění vzduchu z krmiv.
Všichni asi znáte dlouhé bílé nohavice
umístěné u zemědělských areálů plné senáže a siláže. Naplnit tento „vak“ obilím bylo
jen otázkou času.
Takže s tímto nápadem a větším využitím
přišli nejdříve skandinávské země, které
mají v době sklizně méně příznivé podmínky. Vzhledem k tomu, že tam je rozšířené
i ekologické zemědělství, došlo k přenesení
této technologie i tam. Všichni jsou si totiž vědomi obtížnosti pěstování na orné půdě
a cennosti produktů z ní.
Naše farma vzhledem k veliké poêê
třebě krmiv pro bioprasata začala
O kvalitě zrna z konzervačních vaků se na farmě
Sasov mohou přesvědčit čichem mnozí zájemci
bio
4/2008
17
Svaz ekozemědělců PRO-BIO informuje
JE LIBO SUCHÉ, POLOSUCHÉ, ČI MOKRÉ?
Je nutné dělat věci jako všichni ostatní či jak se dělaly v minulých dobách?
êê
skladovat vlhké obilí již v roce
2002. Postupem doby jsme pořídili
vlastní stroj české výroby, kterým zpracováváme většinu naší a velkou část nakoupené
bioprodukce. Nyní si uvědomujeme mnoho
výhod tohoto skladování.
Dají se rozdělit na:
a) výhody na poli,
b) výhody při skladování,
c) výhody při krmení.
Na poli si můžeme dovolit pěstovat kombinace rostlin – směsných kultur, o kterých víme již předem, že nedozrají ve stejný čas. Jsou ale zajímavé pro osevní postup i pro
zpestření „jídelníčku“ našich čuníků. Velice
přínosná je možnost sklizně za nepřízně počasí. V minulých letech jsme například sklidili většinu našich pozemků (cca 150 ha)
jedním menším kombajnem (E 512).
Při skladování oceňujeme stabilitu obilí,
které (pokud nedojde k porušení obalu) zůstává zdravotně nezávadné po celou dobu.
Protože obal je nepromokavý, ušetříme při
jeho venkovním umístění prostor v budovách. Určitě je nedocenitelným přínosem
i nulové riziko požárního nebezpečí. Zkoušeli jsme také klíčivost plevelů a dospěli
jsme k názoru, že je díky fermentaci a působení kyselého prostředí nulová.
FOTO: Václav Vašků
A co na to naši strávníci?
Do kompletních krmných směsí přidáváme
max. 65 % vlhkého obilí, a to hlavně kvůli
krmným technologiím. První příznivou vlastností je menší prašnost krmné směsi. Zvířata kyselejší krmení přijímají lépe a díky i nedozrálým semenům různých plodin mají jejich chuové pohárky „svátek“. V rostlinách
a v jejich plodech před dozráním dochází ke
složitým změnám a jsou v nich obsaženy ve
větší míře např. enzymy. Jejich zažívací
trakt je díky příjmu kyselejší potravy odolný
vůči patogenům, obzvláště při enormním
přemnožení escherichia coli.
Domníváme se též, že zkrmování takto
obohacené (o vlhké zrno) krmné směsi má
pozitivní vliv na zmasilost zvířat. Toto by si
ale zasloužilo podrobnější zkoumání nejen
ze strany našich čuníků.
Pro zájemce o nabrání zkušeností s pěstováním směsek a připravou krmných směsí
jsme přichystali seminář – viz poslední strana Bio.
Josef Sklenář
FOTO: archiv redakce
a ekofarmy Sasov
Vykupujeme B I O JALOVICE
A BÝKY v jateční váze
l k cenám dle SEUROP příplatek
za bio kvalitu
l celoroční odběr
Biopark s.r.o. tel: +420 603 546 369
www.biohovezi.cz
Lupina bílá a ječmen jarní
Ochrana révy vinné
v ekologickém
vinohradnictví
Další publikace z edice "Praktické příručky", nazvaná Ochrana révy vinné
v ekologickém vinohradnictví před
hlavními chorobami a škůdci" podává
čtenáři přehled nejvýznamnějších cho-
rob a škůdců vinic, informace o jejich
bionomii, preventivních i přímých
ochranných opatřeních. Publikace je
odbornými lektory a poradci pro ekologické zemědělství upravena na podmínky v České republice. Vydal
Bioinstitut o.p.s ve spolupráci s výzkumným ústavem ekologického zemědělství FiBL (Švýcarsko).
Ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví před hlavními chorobami
a škůdci – 16 stran, distribuční poplatek 45 Kč + poštovné, pro členy svazu
PRO-BIO zdarma.
Publikaci je možné objednat na tel.
585 631 182, [email protected]
Ekologické zemědělství a ochrana obojživelníků
Letošní rok byl Evropskou asociací
zoologických zahrad a akvárií vyhlášen jako Rok žáby. Odborníci celého
světa bijí na poplach. Obojživelníků
totiž rapidně ubývá. Vedle znečiš
ování životního prostředí a zvyšování teploty, díky kterému se vysušují přirozená stanoviště, decimuje populace
obojživelníků chytridiomykóza, smrtelné houbové onemocnění. Může jim
pomoci ekologické zemědělství?
Stručně o obojživelnících
Obojživelníci patří mezi nejstarší žijící obratlovce s proměnlivou teplotou těla. Přes
zimu hybernují. Svoji fyziologií i ekologií jsou
silně vázáni na prostředí vody, zejména
v době rozmnožování. Většina z nich klade
vajíčka, ze kterých se později líhnou rodičům nepodobné larvy (u žab pulci), které do
tří měsíců vyvíjejí v maličké zmenšeniny rodičů. Z našich obojživelníků rodí živá mláata pouze mlok.
Všichni se živí převážně hmyzem a drobnými bezobratlými živočichy, ropucha si
však klidně troufne i na drobné hlodavce.
Juvenilní stadia všech našich druhů jsou nenasytnými konzumenty larev komárů, pakomárů, jepic a dalšího hmyzu. Ačkoliv jejich
ekologický význam v ekosystémech luk,
pastvin a polí nebývá doceňován, zaujímají
obojživelníci významné místo v potravních
řetězcích plazů, ptáků a drobných šelem.
Bohužel, většina našich druhů patří mezi
ohrožené živočichy fauny ČR.
Jak může ekozemědělec pomáhat?
Základem ochrany obojživelníků je péče
o přirozené a málo narušené biotopy a ekosystémy vhodné pro jejich vývoj a život. Je nut-
Mlok skvrnitý – upřednostňuje listnaté nebo smíšené lesy v pramenných oblastech s kamenitými svahy. Zimuje ve skalních štěrbinách, štolách, mezi kameny.
né si uvědomit, že většina našich obojživelníků je existenčně závislá na dvou biotopech
– vodní ploše, kde se rozmnožují, a místě,
kam chodí přezimovat. Chránit je třeba i cesty, kterými mezi těmito stanovišti putují.
Skokan hnědý, ropucha obecná, čolek horský a rosnička zelená obvykle osidlují nádrže o ploše od 20 m do 500 metrů čtverečních a proměnlivé hloubce od 30 do 150 cm
s mírným sklonem břehů. Pro páření potřebují mělké laguny, důležitou roli hraje i vegetace podél břehů. Rosnička například vyžaduje přítomnost příbřežního bylinného krytu
a keřů v blízkosti nádrže, mlok skvrnitý ocení klidné tůňky v čistých potocích.
Chybí-li v krajině přírodní vodní plochy,
snadno je zastoupí zahradní rybníčky, rýhy
podél lesních cest nebo jen obyčejné louže.
Jejich pravidelným čištěním a obnovováním
Základem ochrany obojživelníků je péče o přirozené a málo narušené biotopy a ekosystémy
Jezírka v Orlickém Záhoří
můžete přítomnosti obojživelníků na svém
pozemku hodně napomoci. Pokud mají vodní nádrže ve vašem okolí kolmé břehy,
usnadníte obojživelníkům přístup na souš
přidáním různých úchytů a můstků se sklonem okolo 35˚. Odbahňování nebo vypouštění rybníků se doporučuje provádět nejlépe
v září, v době mimo jejich rozmnožování
a zimování. Při údržbě litorálního pásma
(vegetace podél břehu) ponechávejte alespoň 20 % z celkové plochy kolem nádrže
neposekané. Hrozí-li znehodnocení původních břehových porostů náletovými dřevinami nebo jinými invazními druhy rostlin, je třeba je průběžně odstraňovat.
Máte-li v plánu stavbu nové vodní nádrže,
pamatujte na to, že pro obojživelníky jsou
nejvhodnější vodní plochy s členitými břehy a různou hloubkou vody.
ê
bio
l
4/2008
ekozemědělství
19
Ekologické zemědělství a ochrana obojživelníků
ê
Dno se doporučuje zpevnit kameny
a štěrkem, břehy osázet běžnou
vodní vegetací.
Vysokou úmrtnost obojživelníků na souši
má na svědomí také nevhodně zvolený typ
sekaček při seči. Nejšetrnější k obojživelníkům ukrytým v trávě je lištová sekačka s nižšími pojezdovými rychlostmi a s možností
nastavit výšku drnu nad 10 cm. Nejméně
vhodné jsou rychlé bubnové sekačky
s obvodovou rychlostí břitu 80m/s a více.
Pokud je to možné, vyhýbejte se seči po
dešti, kdy obojživelníci více aktivují. Nedoporučuje se také kosení velké plochy najednou. V nízkém porostu ztrácejí obojživelníci
a plazi možnost úkrytu a hrozí jim úhyn.
Pro živočichy žijící v lese je vhodné ponechat část dřevní hmoty až do stadia rozpadu. Tlející stromy jsou důležitými úkryty
i zdrojem potravy (drobní bezobratlí). V místech s větší koncentrací obojživelníků je
možné vytvořit umělé zimoviště ve formě vyhloubené díry vystlané hrabankou a přikryté
stříškou se zeminou a listím.
v hlubších tůních nebo nádržích. Mladé ropuchy opouštějí vodu hromadně. Táhnou
v zástupech na suchozemská stanoviště.
Rosnička zelená
Většinu života tráví
na vegetaci. Rozmnožuje se v mělkých lučních tůních
s roztroušenými porosty křovin a stromů.
Kuňka žlutobřichá
Osídluje
mělké
menší vodní plochy.
Spokojí se i s loužemi, zatopenými příkopy,
vlhkými a podmáčenými loukami.
Druhy a jejich biologie
Mezi významné druhy obojživelníků v horském prostředí a podhůří patří několik zástupců s odlišnou biologií i rozdílným způsobem života ve vazbě na zemědělské hospodaření v krajině.
Čolek horský
Obývá převážně oblasti s vazbou na lesní
biotopy. Rozmnožuje se v mělkých tůních,
slepých ramenech potoků i kalužích na lesních cestách. Zimuje na souši pod kameny
nebo padlými kmeny. V ČR se vyskytuje ještě čolek obecný a čolek karpatský.
KDE SE PORADIT?
Skokan hnědý
Rozšířený druh. Vyžaduje převážně lesní
stanoviště, vlhké zarostlé louky, v blízkosti
vodních nádrží. Rozmnožuje se v tůních,
mělkých rybnících i pomalu tekoucích potocích. Skokan zimuje ve vodě (na dně) i na
souši (v hromadách kamení).
Ropucha obecná
Adaptabilní druh obývající lesy, louky i zahrady. Dospělci tráví většinu života na suchozemských stanovištích. Rozmnožuje se
Vytváření podmínek pro život obojživelníků v krajině vyžaduje nezbytné odborné
znalosti a praktické zkušenosti. Potřebný
rozsah informací mohou poskytnout střediska Agentury ochrany přírody ČR a správy
chráněných krajinných oblastí v jednotlivých
místech.
Dotační tituly:
3 Program revitalizace říčních systémů
(poskytuje MŽP[B1])
3 Program péče o krajinu (poskytuje MŽP)
Doporučená literatura:
3 Metody studia ekosystémů (Bejček V.,
Šastný K., a kol., Praha 2001)
3 Ochrana obojživelníků (Blanka Mikátová, Mojmír Vlašín, Brno 2002)
3 Ekologické zemědělství a ochrana
obojživelníků – informační leták (PRO-BIO
Šumperk, 2008)
Použité fotografie: Jan Mocek, Josef Hájek,
archiv PRO-BIO Svaz e.z.
Dle letáku „Ekologické zemědělství
a ochrana obojživelníků“ (texty Jan Mocek)
připravila
Kateřina Čapounová,
BIOINSTITUT
Agroturistický ráj v Zemi
děda Praděda
V centru Jeseníků asi 620 m n. m. leží
obec Malá Morávka, odtud vedou stezky
do těch nejkrásnějších, botanicky hodnotných, turisty oblíbených a navštěvovaných
míst. V tomto místě se nachází malá rodinná farma, na níž vám nabízí pobyt rodina
Kielarova.
Paní Kielarová říká: „Nabízíme pobyty
s neobvyklými zážitky, lákavými zejména
pro děti, klid mimo velká turistická zařízení.
Děti ocení neobvyklý zážitek při seznamování se se zvířaty. Máme koně a další zvířata, o něž mohou v případě zájmu pomoci pečovat.“
Farma je certifikovaná a patří do Svazu
ekologických zemědělců PRO-BIO, který
u svých členů garantuje dodržování směrnic
ekologického zemědělství. Hospodaří asi na
pěti hektarech luk – pro huculské koně a je
tu ubytovaný i legendární Železník. Na koních se můžete svézt. Na farmě mají na mazlení další domácí zvířata. V létě mohou hosté také stanovat nebo kempovat na loukách.
Zdejší kraj poskytuje možnost celoročního
sportovního vyžití. Od jara do podzimu je to
nepřeberné množství tras pro pěší turistiku
a cykloturistiku. Pro ubytování slouží hostům čtyři pokoje – dva s vlastním a dva se
společným sociálním zařízením.
V jednom z nich je
také kuchyňský
kout. Rodinná farma nabízí „pozvání ke stolu“, rádi
vám uvaří, včetně speciálních přání některých diet nebo vegetariánské stravy.
„Vařím ˚v jednom hrnci' pro nás i naše
hosty. Ráda předám recepty jídel, která jim
chutnaly,“ říká paní Kielarová. „Když bude
zájem mohu je naučit péct vynikající vánočku nebo vánoční štolu. V létě jsou našimi hosty oblíbené borůvkové knedlíky, v zimě pak borůvková marmeláda nebo koláč.“
Kielarovi jsou ohleduplní k životnímu prostředí nakupují nápoje ve vratných skleněných obalech pro sebe i pro hosty. V celém
objektu platí přísný zákaz kouření, na druhou stranu se vyhoví majitelům mazlíčků.
Čistotné pejsky, želvy, andulky apod. si
můžete vzít s sebou.
Agroturistika Ljuba Kielarová, Malá Morávka
238, 793 36 Malá Morávka, tel. 554 273 241,
mobil: 732 229 543,
e-mail: [email protected],
http://www. kielarova.ecn.cz/index.html
Krása jara se dere na svět
skrze pupeny květů, rozjasněnou oblohu a čerstvý vzduch.
Většina z nás však ještě poci
uje únavu a zdaleka není tak
svěží jako již všudypřítomné
jaro. Naštěstí je příroda natolik
moudrá, že má pro nás k dispozici pestrou paletu prostředků, jak tyto nesnáze zahnat. Výrobky BIOLINIE
a BIOHARMONIE jsou 100%
přírodní produkty, tudíž tvoří
přirozenou součást péče o naše zdraví.
ROZJASNĚTE SVOU
POKOŽKU
Využijte
vysoké
kvality
biopotravin i v péči o svou pokožku a vyzkoušejte si doma
přípravu svých vlastních prostředků pro zklidnění a regeneraci pleti. Již Kleopatra a mnohé
jiné panovnice v dobách dávno
minulých přistupovaly k péči
o tělo velmi zodpovědně. Používaly vše, co příroda poskytovala, od ovoce a zeleniny až po
mléko domácích i divokých zvířat. Je všeobecně známo, že bio
produkty si uchovávají velké
množství vitamínů, minerálů
a látek prospěšných pro naše
zdraví. Vše, co přikládáme na
pokožku, se vstřebává do vnitřních vrstev a dále do celého těla. Z tohoto důvodu bychom se
měli vyvarovat chemicky ošetřenému ovoci, zelenině a potravinám, i když je používáme pouze
„zvenčí“. V kombinacích se meze nekladou a každý jistě objeví
to, co mu vyhovuje nejlépe. Nabízíme inspiraci, jak využít například:
G ovesné vločky, které zklidňují a vyživují pokožku
G med, který hydratuje, vyživuje a je zdrojem antioxidantů
G sezamový olej, který napomáhá obnově pokožky
a chrání ji před vnějšími vlivy.
Vločková koupel
Zklidní suchou, rozpraskanou
a svědící pokožku.
200 g ovesných vloček rozemeleme a vsypeme do vany
s teplou vodou. Přidáme 10
kapek esenciálního oleje
(např. levandule, jasmín,
eukalyptus) a zamícháme rukou, až se olej a vločky rovnoměrně rozptýlí. V koupeli setrváme 20 minut, poté pokožku rovnou usušíme – neoplachujeme.
Smetanový peeling
pro citlivou ple
Z 1/2 polévkové lžíce jemně
mletých ovesných vloček, 1/2
polévkové lžíce jemně mletých mandlí, 1 lžíce smetany
ke šlehání a 1 kapky esenciálního oleje (růže,
santalové dřevo, tea
tree) vytvoříme krém,
který naneseme na teplou vodou zvlhčenou
ple a bříšky prstů jemně
vmasírujeme. Opláchneme teplou vodou.
Osvěžující peeling
na chodidla
Do plastové misky
vložíme 45 g jemně
mleté kukuřičné mou-
ky, 1 polévkovou lžíci mořské
soli, 1 polévkovou lžíci sezamového oleje a 3 kapky
esenciálního oleje (např.
tangarinka, růžové dřevo, červený pomeranč) a vše důkladně promícháme a přidáme dostatek vody, až vznikne hustá
hmota. Směsí masírujeme vlhká
chodidla. Nakonec opláchneme
vlažnou mýdlovou vodou.
Pokud se rozhodnete použít
čerstvé ovoce nebo zeleninu,
doporučujeme vybírat sezónní
druhy, které měly dostatečné
podmínky k přirozenému dozrání na slunci. Při výběru esenciálních olejů vybírejte ty, které byly
vyrobeny ze skutečně přírodních
silic a ne pouze parfemovány.
POVZBUĎTE SVÉ ZAŽÍVÁNÍ
Pro získání pocitu lehkosti
jsme pro Vás připravili dva jarní
saláty, které osvěží i povzbudí.
Lněné semínko
zklidňuje sliznici
žaludku a trávícího traktu, slunečnicové semínko snižuje hladinu
cholesterolu v krvi,
obilné klíčky pomáhají při špatném trávení a zácpě a med pomáhá účinně bojovat proti
bakteriím v žaludku a střevech.
Salát z rajčat a obilných
klíčků
500 g nakrájených čerstvých
rajčat, 100 g obilných klíčků
(žito, pšenice, oves), 50 g drcených semínek zlatého lnu,
100 ml nízkotučného jogurtu,
3 lžíce rýžového octa, 120 ml
odtučněného mléka, 3 lžíce
sekaných čerstvých bylinek
(petrželka, bazalka, pažitka),
1 lžíce medu
Veškeré přísady jemně promícháme a ihned podáváme. Med
přidáváme nakonec dle chuti.
Zelený slunečnicový salát
50 g slunečnicových semínek, 1 hlávkový salát, 25 g nastrouhaného sýra
Zálivka: 1 lžíce slunečnicového oleje, 150 ml nízkotučného jogurtu, šáva z jednoho
citrónu nebo půlky pomeranče, 1 lžička hrubé francouzské hořčice, 1 lžička medu,
čerstvě mletý pepř, mořská
sůl
Slunečnicová semínka nasypeme na suchou pánev a za
častého míchání zahříváme po
několik minut. V servírovací
misce smícháme horká semínka, zeleninu a sýr. Přelijeme
zálivkou, připravenou z uvedených surovin, promícháme
a podáváme.
GGG
Za PRO-BIO,obchodní spol.
s r.o. Vám přeji mnoho radosti při přípravě i používání
vlastních ple
ových přípravků, a také mnoho zdraví a vitality získané ze všeho, co příroda poskytuje.
22
mapa bioprodejen
bio
b BAZALKA
Ing. J.Ludík, Pí voda Olomouc
JIHOMORAVSKÝ
KRAJ
b U RUBÍNU
Biopotraviny, bezlepkové, dia, aroma
terapie, přír. kosmetika, chlazené potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217
Makovského nám. 2, BRNO 16
b Biopotraviny – Biobistro
Naše nabídka: 3000 produktů – 97% bio,
luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce,
maso, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel./fax: 543 256 075, 724 214 428.
Ve Vaňkovce 1, BRNO 2
ZDRAVÁ LINIE
Sojové potraviny, dia, bezlepka, vlákninové speciality, ajurvéda, diety a poradenství – www.zdravalinie.cz
Bednářova 1, Horní Heršpice, BRNO
b DIA–RACIO–BIO
Biopotraviny, diety, koření, bezlepkové
potraviny, diavýrobky, vegetariánské
a makrobiotické potraviny, sušené
ovoce, ořechy, www.racio.internetshopping.cz, tel.: 518 321 171, l. 28
Národní 48, HODONÍN
V b LEONA ROBOTI
Výroba levandulovo-pohankových polštářků a prostírání. Originální ruční tisk, 100%
len, bavlna, hedvábí. Prodej biopotravin,
produktů Fair Trade, kontrolované kosmetiky, ekologické drogerie a obrazů
s tématem bylin. Tel.: 606 189 701.
Otevřeno: Út až Pá 9-12, 13-17, So 9-12 h.
Pod Rybníčkem 913, VALTICE
MORAVSKOSLEZSKÝ
KRAJ
EKOFARMA BAUCIS
Biozelenina, zasílání vlakem, ubytování
na farmě za práci, možno po celý rok.
Tel.: 566 560 087, 775 045 957
LESOŇOVICE 31, Bystřice n. P.
b ROBI – zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty,
tel.: 737 241 444
Opavská 32/1, KRNOV
b Zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838
Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL
ČAJE, KÁVA A PLODY
Produkty v košer kvalitě, biopotraviny, pí-voda,
přírodní kosmetika Lavera, čaje, dia a bezlepková dieta, sušené plody, ovoce i koření. Větší
objednávku zboží dovezeme. Tel.: 777 613 249.
Vítkovická 8,
MORAVSKÁ OSTRAVA
Biofit, Hlavní tř. 9,
ČESKÝ TĚŠÍN
Slezská 96,
ORLOVÁ-PORUBA
Masarykovo n. 29,
KARVINÁ
Terra Vitae, 604 218 132, BYSTŘICEUTŘINCE
OLOMOUCKÝ KRAJ
b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. května, LEŠTINA u Zábřehu
PÍ–CENTRUM Olomouc
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657.
Pavelčákova 21, OLOMOUC
b MANDRAGORA
Biopotraviny i biozelenina a bezlepkové
potraviny, léčivé byliny, racionální
výživa, čaje, sušené ovoce a vitaminy,
tel.: 571 625 283
Nádražní 22, ROŽNOV P. R.
b PRO-BIO vzorková prodejna
Obilné výrobky, čaje, koření, sušené
ovoce, aromaterapie a přírodní kosmetika, luštěniny, semena, www.probio.cz,
tel.: 583 239 549
Lipová 40, STARÉ MĚSTO p. Sněžníkem
ZLÍNSKÝ
LIBERECKÝ KRAJ
ÁNANDA veget. restaurace
Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře –
pestrý výběr. Prodej zdravé výživy, biopotravin, čajů, českého i orientálního koření,
www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741
Frýdlantská 210/12, LIBEREC
PARDUBICKÝ KRAJ
b PRODEJNA ZDRAVÍ
Biopotraviny, čaje, koncentráty, vitaminy, přírodní produkty, sportovní výživa,
dia bezlepkové zboží, včelí produkty,
tel.: 465 471 739
Husova 86, CHOCEŇ
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
KRAJ
ZELENÁ LÉKÁRNA
Biopotraviny, celozrnné pečivo, racionální výživa, vitamíny, byliny, čaje,
aromaterapie.
nám. TGM 6, ZLÍN
JIHOČESKÝ KRAJ
V ZDRAVÁ VÝŽIVA DOBROMYSL
biopotraviny,zdravá výživa,přírodní kosmetika, tel.: 608 804 678
Čechova 468, LIŠOV
b PÍ–CENTRUM
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 604 522 789
Panská 1, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa, tel.: 384 420 022
Palackého n. 59/I, DAČICE
KRAJ VYSOČINA
b NATURAL CENTRUM
Prodejna: biopotraviny, zdravá výživa,
vlastní pekárna celozrnného pečiva, čaje, byliny, bezlepková a dia dieta, koření,
kozí produkty, přírodní kosmetika, ekol.
čisticí prostředky, literatura. Restaurace
zdravého životního stylu. Tel. :567 300 245,
[email protected]
nám. Svobody 11, JIHLAVA
KRÁLOVÉHRADECKÝ
Prodejna biopotravin, zdravé výživy, bezlepkové
diety, výrobků bez cukru, bylinky, čaje, přír. certif. kosmetika, literatura, tel.: 495 512 296,
Tomkova 144
Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina. T.: 495
580 249, Gočárova 516
Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna,
tel.: 495 512 887, K. H. Máchy 747,
HRADEC KRÁLOVÉ
KRAJ
SALVIA
Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty, tel.:
465 535 108, www.salvia-zdravavyziva.cz
Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ
b BIOOBCHOD.CZ
Přírodní produkty, biopotraviny, zdravá
výživa, řecké speciality, přírodní kosmetika, ekodrogerie, čaje z celého světa, knihy, ekovýrobky, fair trade,
www.bioobchod.cz, www.ecover.cz.
Švehlova 48, 499 320 182, DVŮR KRÁLOVÉ
Chelčického 280, 775 726 826, H. KRÁLOVÉ
nám. ČSA 38, 602 140 101, JAROMĚŘ
Jihoslovanská 29, 774 725 825, TRUTNOV
Biopotraviny, byliny, čaje, dia, bezlepková dieta,chlazené potraviny, přírodní kosmetika, literatura bio, tel.: 461 615 293
Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL
b ŠPALDA, restaurace a prodejna
Snídaně, obědy, večeře, svačiny,
celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez
cukru, biopotraviny, tel.: 466 655 444,
www spalda.cz
třída Míru 64, 530 02 PARDUBICE
BIO–FARM
Prodejna zdravé výživy, ovoce, zeleniny – bio,
tel.: 466 657 518
Jindřišská 1748, PARDUBICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia
výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642.
Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.
PLZEŇSKÝ
KRAJ
V BIO STEZKA
Nejširší nabídka biokosmetiky v Plzni. Kompletní sortiment mnoha značek, včetně
čistících přípravků, ekoplenek, hyg.
potřeb. Zaměřeno i na těhotné, děti, alergiky. Kosmetické studio Dr.Hauschka.
www.biostezka.cz, 377 222 635, 723 233 978
Kardinála Berana 24, PLZEŇ
STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA
b SLUNEČNICE
Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, zdravotní
obuv, ekolog. prací a čisticí prostředky, šátky na nošení dětí Vatanai, pohankové polštáře, byliny, čaje, koření, literatura.
Tel.: 321 714 650
Legerova 148, KOLÍN
b ROSA
Biopotraviny, zdravá výživa, bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní kosmetika,
tel.: 325 612 367
nám. Jiřího 38, PODĚBRADY
l
4/2008
V GREENWAVE
Prodej kosmetiky Dr.Hauschka, Primavera,
Weleda, Logona, Florame, Lavera, FairTrade produktů, ekodrogerie Ecover a Natracare, bio oblečení z přírodní vlny a bavlny.
Tel: 222514741, www.greenwave.cz
Purkyňova 2, Praha 1 – přímo u stanice
metra Národní třída
b BIOTOP
Biopotraviny, přírodní kosmetika, ekologické čisticí prostředky, produkty
z biobavlny a fair trade produkce, čerstvá
zelenina, maso ovocné šávy a saláty, pečivo, sýry, káva, víno ad. Tel.: 222 230 136,
Po-Pá: 8.30-19.30, So: 10-14.
Školská 34, PRAHA 1
b ALBIO
Vysoce kvalitní, přírodní a kontrolované
biopotraviny, jediná biorestaurace v ČR,
kváskový chléb z certifikované biopekárny, biopotraviny, ekologické čisticí
prostředky a přírodní kosmetika.
Truhlářská 20, PRAHA 1; Dejvická 26,
PRAHA 6; nám. 14. října, PRAHA 5
b COUNTRY LIFE
Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa, čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje,
balené i nebalené sušené bioovoce,
luštěniny, semena a ořechy.
Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA 1,
Bělohorská a Dejvická, PRAHA 6
b LOGONA – biokosmetika
Vzorková prodejna biokosmetiky – péče
o ple, tělo, rostlinné barvy na vlasy, produkty z himálájské soli. Tel. 222 522 726,
775 280 362, www.biobeauty.cz, Po 10–18,
Chodská 10, PRAHA 2
b WELEDA
Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky
Weleda, tel.: 257 315 888
Lidická 28, PRAHA 5
b BEZLEPKA
Bezlepková dieta, biopotraviny, racioe-shop, poradna: www.benální výživa,
zlepka.cz, Po-pá 8.30-17, st 8.30-18,
tel. 241 047 113
Soukalova, Polikl. Modřany, PRAHA 4
ROZMARÝNA
Široký sortiment biopotravin, biokoření,
čaje, kravské a kozí výrobky, výrobky od
českých biofarmářů, online bioobchod,
tel.: 257 326 628, www.rozmaryna.cz
Nádražní 17 (ve dvoře), PRAHA 5
b Kosmetika Dr.Hauschka
Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR a SR,
Smetana s.r.o., tel: 233 320 249, info
@drhauschka.cz, www.drhauschka.cz,
e-shop www.yinyang.cz
V Sadech 4, PRAHA 6
ÚSTECKÝ KRAJ
HERBA
Bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková dieta,
bylinná kosmetika, tel.: 728 353 067
České armády 11/2156, LITOMĚŘICE
VITÁLKA – ZNOVU OTEVŘENA!
Biopotraviny, dia a bezlepkové výrobky,
chlazený sortiment, příležitostně zelenina. Tel.: 605 851 288
Velká Dominikánská 6, LITOMĚŘICE
„U SLAVÍKA“
Široký sortiment produktů zdravé výživy,
chlazené polotovary, sladkosti bez cukru
a umělých sladidel, biopotraviny, bezlepková dieta, knihy, přírodní kosmetika,
ekol. čisticí prostředky. Tel.: 777 331 708,
www.vyzivaslavik.kvalitne.cz
Masarykova 431/46, TEPLICE
BIO by nemělo chybět na pultě vaší prodejny se sortimentem biopotravin – vychovává spotřebitele. Na této stránce se vaše prodejna zveřejní při odběru 20
kusů měsíčně (blíže viz www.vhpress.cz). Prodejny označené b jsou členské
prodejny PRO-BIO, V nově zařazené. Prodejny jsou řazeny podle krajů.
bio
l
4/2008
23
knihy / servis
Knihy, které vás mohou zajímat! Pro individuální předplatitele cena nižší!
Nakladatelství Smart Press
Biokuchařka Hanky Zemanové
Stran 160, vázaná, výpravná
Cena 399/380 Kč
801
Nakladatelství
PAV L A M O M Č I L O V Á
Peter Horan: Štíhlá linie – Zdravé srdce
Stran192, brož., cena 219/205 Kč 427
Peter Horan: Nastávající a kojící
maminky si vaří chutně a zdravě
Stran 106, brož., cena 225/210
426
Zvěřina a lahodná masa
Brožovaná, cena 189/180 Kč
425
Automatická domácí pekárna
Stran 120, cena 229/215 Kč
423
P. Momčilová: Špalda a ječmen
Stran116, brož., cena 149/140
420
Luštěniny + hrášek a fazolky
Stran 80, brož., cena 89/85
421
O. Dufek: Zeleninové saláty
Stran 88, brož., cena 117/110
422
VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě
Stran 328, cena 319/300 Kč
412
MUDr. J. Hofhanzlová: Polévky a kašičky pro nejmenší, II. vydání
Str. 104, brož., cena 159/150 Kč 413
AMARANTH
Stran 64, brož., 74/70 Kč
401
Česká kuchyně pro Váš krevní typ:
skupina 0 za 99/95 Kč
402
skupina A za 144/135 Kč
403
skupina B a AB za 144/135 Kč
404
Zdravá kuchyně našich babiček
Stran 64, brož., cena 79/75 Kč
405
Vaříme pestře z české zeleniny:
– Zimní a jarní zeleninové menu
Stran 64, cena 46/40Kč
408
Maria a Mathias Thunovi: Výsevní
dny 2008
– Letní zeleninové menu
Stran 64, cena 46/40 Kč
409
Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka
Stran 72, cena 79/70 Kč.
411
Praktické rady pro ekozahrádkáře, jak dosáhnout lepší úrody při
respektování přírodních cyklů.
Brožura, cena 46 Kč
230
TOFU – zdravě bez cholesterolu
Brož., 80 stran, cena 96/90 Kč
415
Nudle, špagety a spol.
Brož., 96 str., cena 89/80 Kč.
416
Tvaroh a čerstvé sýry...
Brož., 125 str., cena 129/120 Kč. 417
Oves a žito
Brož., str.80, cena 84/80 Kč
418
České ovoce v kuchyni
Brož., str. 64, cena 49/45 Kč
419
∗∗∗∗
Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při
běžných onemocněních
Brož., cena 149 Kč
601
Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům
Brož., cena169 Kč
602
Dr. J. Gawler: Nad rakovinou můžeš zvítězit
Brož., cena 69 Kč
603
Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí
Brož, cena 59 Kč
604
Choroby ledvin a močových cest,
Brož., cena 187 Kč
605
Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady lékaře
Cena 149 Kč
607
Nemoci žlučníku a žlučníkových cest
Dieta a rady lékaře, 129 Kč
608
Choroby jater. Dieta a rady lékaře,
Brož., cena 109 Kč
609
Celiakie. Dieta bezlepková
Brož., cena 99 Kč
610
Zácpa. Dieta a rady lékaře
Brož., cena 99 Kč
611
Pokud objednáváte jen Výsevní
dny, připočtěte poštovné 15 Kč.
Jak objednat tituly z BIO-knihovny?
Knihy nebo CD romy, které jste si z nabídky BIO-knihovny vybrali, napište na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro jednotlivé knihy (uvedené za cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele
poskytujeme slevu za lomítkem – a přičtěte 40 Kč na poštovné za dvě publikace, od tří 50 Kč.Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu:
PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2.
VYDAVATEL A REDAKCE:
vh press, Jungmannova 1403
500 02 Hradec Králové 2
tel./fax: 495 538 969,
e–mail: [email protected],
vhpress, www.vhpress.cz
Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková
Sazba a DTP: vh press Hradec Králové
Tisk: Vltava–Labe–Press, Hradec Králové
Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin
a předplatného po celé ČR a SR.
PRO-BIO Svaz e. z.
NAJDĚTE SI ČESKÉ BIO 2007/2008
Katalog ekozemědělců, brož., 20 Kč 227
Nebojte se vařit bio
Jak zdravě uvařit z biopotravina domácích produktů, stran 40, cena 20 Kč 226
Šarapatka, Urban a kol.: Ekologické
zemědělství v praxi
Inovovaný souhrn Učebnic EZ, pevná
vazba, stran 502, cena 415 Kč
225
A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA
II. vydání. Cena 280 Kč
222
Chov skotu bez tržní produkce mléka
Brož., cena 60 Kč
206
BULLETINY (cena 20 Kč)
č. 17: Netradiční plodiny
201
č. 18: Brambory (též bio)
202
č. 19: Plevele
203
č. 21: Chov masného skotu, produkce
a odbyt biomasa
204
č. 22: Ekologické pěstování jabloní
a tržní produkce biojablek 205
Biozahrada, brožura A5
232
BIOINSTITUT OLOMOUC
Zpracování bioproduktů v podm. prvovýrobce
Bulletin A4, stran 36, cena: 40 Kč 228
Liga ekologických alternativ
OÁZY pro zvídavé
Brož. o ekofarmách, 40 Kč
508
Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Mgr. Tom Václavík,
Ing. Jarmila Chladová, Ing. Josef Škeřík, Ing. R. Hradil
Autorský kolektiv: Ing. Vladimíra Červená, W. Gregorová Ing. P. Dostálek, Ing. J. Papáček a další
výtisků/měs. . . . . . . . . Kč/výt. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .od 4/2008
1 . . . . . . . . . . . . . . . po 17,– . . . . . . . . . . . . . . . . . . = 170 Kč
2–4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . po 16 Kč za výt.
5 (+1 zdarma) . . . . . . po 13,– . . . . . . . . . . . . . . .(rok) 780 Kč
7–19 . . . . . . . . . . . . . po 11,– (+ DPH)
20–49 . . . . . . . . . . . . po 10,– a VIZITKA PRODEJNY
(+ DPH)
Časopis elektronicky (plnobarevně) – 228 Kč na rok.
PRO-BIO, Svaz ekologických
zemědělců o. p. s.
Nemocniční 53
787 01 Šumperk
tel. 583 216 609,fax 583 214 586
[email protected]
www.pro-bio.cz
SLUNEČNÍ BRÁNA s.r.o.,
Havlíčkův mlýn 944,
696 15 Čejkovice
Tel.: 518 362 687, fax: 518 362 644
[email protected],
www.slunecnibrana.cz
Přípravky na ochranu rostlin (pro EZ)
Bulletin A4, cena 40 Kč
224
Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat kvalitní brambory
Bulletin A4, cena 45 Kč
231
Toto číslo vyšlo v dubnu 2008.
DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:
Mediaprint–Kapa Pressegrosso, a.s., Vainorská 137,
P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel. 02/444 588 16,
444 427 73, 444 588 16, fax: 02/444 588 19,
e-mail: [email protected], cena 27 SK (vč. pošt.)
CENÍK PŘEDPLATNÉHO 2008
Měsíčník BIO vychází
ve spolupráci s:
Lipová 40, 788 32 Staré Město
pod Sněžníkem
tel. 583 301 951, fax: 583 301 960
www.probio.cz
Inzerce pro firmy – ceník plošné inzerce dodáme
na požádání, základní cena 21 Kč + DPH z cm2
Inzerce soukromá řádková – 100 Kč za 180 úhozů.
Objednávky inzerce a příspěvky pro příští číslo
zašlete nejlépe do 15. dne v měsíci na adresu:
PhDr. M. Vohralíková, vh press,
Jungmannova 1403/18, 500 02 Hradec Králové,
tel./fax: 495 538 969, [email protected]
Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat
na webových stránkách:
www.vhpress.cz
OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO BIO 2008
Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
PSČ a místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Výtisků/měsíčně
. . . . . . . .od měsíce. . . . . . . . . .
o Elektronicky v pdf
DIČ* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IČ*: . . . . . . . . . . . *) jen pro firmy
Žádám o starší čísla (po 8 Kč/výt.) BIO – měsíce/rok :. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
BIOFARMA SKLENÁŘ – soukromá zemědělská ekologická farma, Sasov 2, 586 01 Jihlava
www.biofarma.cz
w16 úspěšných let tradice w unikátní ekochov prasat w biouherák – Česká biopotravina 2004
w
w
w
w
VYKUPUJEME BIO KRMNÉ OBILÍ A LUSKOVINY
garantovaná minimální cena 5 500 až 7 000 Kč/t (konečné ceny dohodou dle evropských cen v době odběru)
nabízíme vám pravidelný odbyt obilovin, luskovin a směsek – bio i certifikované v přechodném období
na podkladě uzavřené smlouvy poskytujeme zálohovou platbu
nabízíme možnost výkupu vlhkého obilí
l ČESKÝ PĚSTITEL + ČESKÝ CHOVATEL = ČESKÁ BIOPOTRAVINA l
Zveme vás:
23. dubna od 10 do 13 hodin na SEMINÁŘ a EXKURZI na farmě
TÉMA: Pěstování směsných kultur (Josef Sklenář), Konzervace vlhkého obilí (Ing. Karel Nováček, Romill),
Možnosti a způsoby výkupu (Ing. Jiří Pykal), Příprava krmných směsí pro prasata (Ing. Ivo Háp CSc., Fides Agro)
w ukázky technologií, exkurze, možnost nákupu bioproduktů včetně novinek
w pro registrované seminář ZDARMA – účast potvrte na email: [email protected]
(v případě, že se nebudete moci zúčastnit, zašleme vám informace emailem)
OVOCNÉ A ZELENINOVÉ ŠŤÁVY
VE ŠVÝCARSKÉ KVALITĚ BIO
BREUSSOVU ŠŤÁVU
A DALŠÍ ŠŤÁVY BIOTTA
LZE KOUPIT V LÉKÁRNÁCH,
PRODEJNÁCH BIOPOTRAVIN,
PRODEJNÁCH ZDRAVÉ VÝŽIVY
A OBJEDNAT V E-SHOPECH
Tel.: 377 456 665
Fax: 377 456 606
e-m
m ail: [email protected]
www.biotta.cz
Zlatá
Salima
2008