Profil města Fulnek

Profil města Fulnek
OBSAH
1.
ÚVOD
3
2.
POLOHA
5
3.
HISTORIE
6
4.
OBYVATELSTVO A
5.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
22
6.
OBČANSKÁ
25
7.
EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ
29
8.
DOPRAVA
31
9.
CESTOVNÍ RUCH
37
10.
ZKRATKY A SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
45
11.
SWOT ANALÝZA
46
TECHNICKÁ
VYBAVENOST A
INFRASTRUKTURA
ŽIVOT
VE
MĚSTĚ
17
2 1.
ÚVOD
Fulnek bývá často nazýván barokní perlou Moravského Kravařska, pro své bohaté kulturní a historické
památky. Město leží na území jedné z větví tzv. Jantarové stezky, která v minulosti spojovala Středozemí
s Pobaltím. Ve městě žily a tvořily významné osobnosti, jako např. Učitel národů Jan Amos Komenský, Anton
Goedrich, první olympionik naší země, Ferenc Hopp, zakladatel Východoasijského muzea v Budapešti, a další,
reprezentující širokou oblast vědy i umění. V současné době je Fulnek skloňován ve spojení s wimbledonskou
vítězkou Petrou Kvitovou.
Milovníky historie okouzlí především barokní chrám Nejsvětější Trojice a za poznáním se vydají do Památníku
J. A. Komenského. Klid a odpočinek najdou v přilehlém lesoparku, popř. v nově vzniklém wellness centru.
Kulturně-společenské vyžití a volnočasové aktivity na území města zajišťuje Městské kulturní centrum
společně s občanským sdružením Comenius Fulnek, které město pravidelně, společně s podnikatelskou sférou,
podporuje materiálně i finančně.
Město má spolu s deseti obcemi rozlohu 10 000 ha. Je aktivním členem Sdružení historických sídel Čech
Moravy a Slezska a v oblasti cestovního ruchu Moravského Kravařska. Od roku 2011 je i přidruženým členem
MAS Regionu Poodří.
Ve Fulneku žije necelých 6.000 obyvatel, zaměstnavatelé zde vytvářejí bohužel málo pracovních míst. Vysoké
procento obyvatel za prací dojíždí. Malé a střední firmy podnikají především v oblasti strojírenské výroby.
V současné době město zpracovává strategický plán rozvoje. Úkolem je stanovit vizi, hlavní cíle a následně
akční plán rozvoje města Fulneku zejména v oblastech rozvoje infrastruktury, ekonomického rozvoje, oblasti
sociální, životního prostředí i cestovního ruchu, se zapracováním (s přihlédnutím) strategie Moravskoslezského
kraje. Velkou budoucnost vidíme v lepším propojení samosprávy s podnikatelskými subjekty na území města.
3 2.
POLOHA
Město Fulnek leží v jižní části Moravskoslezského kraje. Správní území je
vymezeno územím částí města Fulnek, Jerlochovice, Moravské Vlkovice,
Slezské Vlkovice, Dolejší Kunčice, Stachovice, Jestřabí, Děrné, Kostelec,
Jílovec, Pohořílky, Lukavec.
Město Fulnek je samostatná obec se sídlem městského úřadu. Obec s rozšířenou působností pro město Fulnek
je Městský úřad Odry. Stavební úřad je přímo ve Fulneku.
Fulnek sousedí s katastrálními územími Odry, Tošovice, Heřmanice u Oder, Véska u Oder, Kamenka, Nové
Vrbno, Větřkovice u Vítkova, Jančí, Vrchy, Gručovice, Leskovec u Vítkova, Skřípov, Stará Ves u Bílovce,
Bravinné, Bílov, Kujavy, Hladké Životice, Kletné, Pohoř.
Území ORP Odry, včetně řešeného území města Fulnek, je součástí rozvojové osy OS10 Rozvojová osa
(Katowice–) hranice Polsko/ČR/ – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice
ČR/Slovensko (–Bratislava).
-
Jedná se o tradiční průchodní směr mezi jižní a severní Evropou
Území ORP Odry leží v trase koridoru vysokorychlostní dopravy VRT (železniční doprava)
Území ORP Odry leží v trase transevropského multimodálního koridoru VI.B (železniční a silniční
koridor)
Koridor VRT i koridor VI.B upřesnily ZÚR Moravskoslezského kraje, obojí mimo území města Fulnek.
4 3.
HISTORIE
FULNEK
Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla
Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. V tomto
roce však již bylo město plně organizováno - mělo kostel, faru, hrad, rychtáře i měšťany. Fulnek byl
zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž tehdy patřilo i okolí Bílovce. Nasvědčuje
tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí (o délce stran cca 95 m), jímž diagonálně procházela
tranzitní cesta údolím.
Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se z části počeštilo. V 16. století byla
úřední řečí na radnici němčina. V této době bylo prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481
patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno
vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské
a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech 1618–1621 ve Fulneku pobýval. Díky této
osobnosti se město Fulnek zapsalo do povědomí nejen našeho národa, ale i celého kulturního světa.
Třicetiletá válka zanechala na životě města i panství negativní stopy.
Během válečných let (1632), kdy město bylo v držení nové vrchnosti Bruntálských z Vrbna, se začaly
projevovat četné stavební aktivity v raně barokním stylu, které trvaly celé 18. stol. V tomto období
byla kompozice města výrazně obohacena a přetvořena v jednu z nejhodnotnějších a nejmalebnějších
barokních sídelních celků na Moravě. Koncem 18. a začátkem 19. století zaznamenalo město Fulnek
značný růst v souvislosti s rozvojem soukenické a tkalcovské výroby.
5 Před I. světovou válkou se stal Fulnek významnou základnou radikálně zaměřené německé nacionální
dělnické strany. Po vzniku ČSR se vedení města zapojilo do silného německého nacionálního hnutí,
které požadovalo odtržení našeho pohraničí. Ve druhé polovině 20. let se ve městě uklidnily
národnostní rozpory.
Fulnek se stal později až do jara 1945 hlavním řídícím centrem germanizačních přesídlovacích akcí
v celém pohraničí, které bylo okupováno Německem.
Během osvobozovacích bojů na konci války (květen 1945) bylo historické jádro města těžce
poškozeno velkým požárem. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy
na náměstí a většina domů ostatních přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní
zdi domů severní zástavby. Později byl střed města obnoven podle projektu brněnského architekta
Z. Sedláčka z roku 1948.
Náměstí bylo obestavěno jen ze tří stran, jižní strana byla ponechána volná s uplatněním dominanty
kostela, parkové zeleně a vyvýšené dominanty zámku. Domy pocházejí z 50. a 60. let 20. století
a jejich průčelí jsou z části schématickou rekonstrukcí fasád zničených domů.
Fulnek je jediným moravským válkou postiženým městem, kde bylo citlivým přístupem k nové
zástavbě dosaženo příznivého výsledku.
Náměstí dominuje radnice, farní kostel Nejsvětější Trojice a Městská zvonice. Za Husím potokem se
nachází druhé bývalé církevní centrum s Kapucínským klášterem, kostelem sv. Josefa a kaplí sv.
6 Rocha. Pozoruhodné je osazení zámku a města pod ním v krajině, zámek významně ovlivňuje krajinný
ráz celé oblasti.
Veduta města Fulnek z roku 1720
7 I. vojenské mapování
měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
© 1st (2nd) Military Survey, Section No.
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
http://www.geolab.cz
1780-83
xy,
(rektifikace),
Austrian
J.E.
State
Purkyně
-
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
8 DĚRNÉ - KOSTELEC
Centrum obce tvoří venkovská zástavba kolem kostela sv. Petra a Pavla. Obec Děrné se nachází 3 km
severovýchodně od Fulneku na jižním svahu Děrenského kopce (395 m.n.m), obklopena je
zemědělskou krajinou. Urbanistickou strukturu tvoří okrouhlý typ sídla s dvorci.
I. vojenské mapování
měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
J.E.
Purkyně
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz Urbanistická struktura - ortofoto
9 DOLEJŠÍ KUNČICE
Centrum obce tvoří venkovská zástavba kolem kostela sv. Vavřince z 18. století. Obec (poprvé
zmiňována v r.1301) leží v údolí Husího potoka v nadmořské výšce 350 m.n.m. Urbanistická struktura
je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci S-J.
Krajina v okolí obce je zalesněná a kopcovitá.
II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852, měřítko 1 : 28 800
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
J.E.
Purkyně
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
10 JERLOCHOVICE
Jerlochovice postrádají čitelné centrum. Tvoří předměstí Fulneku, s kterým jsou urbanisticky spojené
a leží v údolí Husího potoka.
I. vojenské mapování
měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
© 1st (2nd) Military Survey, Section No.
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
http://www.geolab.cz
1780-83
(rektifikace),
xy, Austrian State
J.E.
Purkyně
-
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
11 JESTŘABÍ
Centrum obce tvoří venkovská zástavba v okolí zděné kapličky. Osada byla založena ve 14. století a je
slovanského původu. Obec leží na náhorní planině v nadmořské výšce 458 m.n.m. Urbanistická
struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má
orientaci SV-JZ.
I. vojenské mapování
měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
J.E.
Purkyně
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
12 JÍLOVEC
Centrum obce tvoří venkovská zástavba v okolí kapličky sv. Matouše (sv. Floriána). Osada byla
založena ve 13. století. Obec leží nad Děrenským potokem v nadmořské výšce 320 m.n.m.
Urbanistickou strukturu tvoří okrouhlý typ sídla s dvorci.
I. vojenské mapování
měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
J.E.
Purkyně
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
13 LUKAVEC
Centrum obce tvoří venkovská zástavba pod kostelem sv. Jana Křtitele. Osada byla osídlena již kolem
roku 1050. Obec leží v údolí Gručovky v nadmořské výšce 345 m.n.m. Urbanistická struktura
je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci S-J.
Obec leží v rekreační krajině obklopené lesy a loukami.
I. vojenské mapování
měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
J.E.
Purkyně
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
14 MORAVSKÉ A SLEZSKÉ VLKOVICE
Centrum obce tvoří venkovská zástavba v okolí kostela sv. Mikuláše. První písemná zmínka pochází
z roku 1374. Obec leží v údolí horního toku Husího potoka v nadmořské výšce 334 m.n.m. Vlkovice
tvořily původně dvě obce Moravské a Slezské Vlkovice, které byly v roce 1956 sloučeny. Urbanistická
struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má
orientaci SZ-JV. Obec leží v rekreační krajině obklopené lesy a loukami.
I. vojenské mapování
měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
J.E.
Purkyně
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
15 POHOŘÍLKY
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1329. Nedaleko obce je vrch Kamenná hora
s nadmořskou výškou 336 m. Na jeho úbočí pramení Pustějovský potok, který je jedním z přítoků řeky
Odry. Obcí prochází hlavní silnice Ostrava – Olomouc. Urbanistickou strukturu tvoří okrouhlý typ sídla
s dvorci. Dříve zde stával Pohořílský zámek.
I.
vojenské
mapování
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
měřítko 1 : 28 800
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
J.E.
Purkyně
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura – ortofoto
16 STACHOVICE
Centrum obce tvoří zástavba v okolí kostela sv. Kateřiny. První písemná zmínka pochází z roku 1293.
Obec leží v údolí Husího potoku v nadmořské výšce 260 m.n.m. Urbanistická struktura je tvořena
rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci SZ-JV. Obec leží
v zemědělské krajině.
I. vojenské mapování
měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
© 1st (2nd) Military Survey, Section No.
Archive/Military Archive, Vienna
©
Laboratoř
geoinformatiky
Univerzita
1780-83
xy,
(rektifikace),
Austrian
J.E.
State
Purkyně
-
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
17 4.
OBYVATELSTVO A TECHNICKÁ
INFRASTRUKTURA
Vývoj počtu obyvatel ve Fulneku a jednotlivých místních částech v období 1850 – 2011:
Místní část / rok 1850 1880 1900 1930 1950 1970 2001 2011 Fulnek 3784 4362 4182 4236 2349 3721 3329 3244 Děrné, Kostelec 958 832 786 772 542 457 437 483 Dolejší Kunčice 397 375 326 332 198 175 141 140 Jerlochovice 551 653 660 Jestřabí nezjištěno 267 271 226 215 147 118 135 Jílovec 205 154 146 158 79 91 64 63 Lukavec 653 555 590 523 427 443 397 383 Pohořílky nezjištěno 171 169 184 108 70 66 60 Moravské Vlkovice
nezjištěno 169 169 174 99 153 152 154 Slezské Vlkovice 335 289 285 263 162 200 187 160 Stachovice 692 640 614 590 503 488 509 451 CELKEM 7024 7814 7538 7458 4682 6496 6053 5933 Počet obyvatel venkovských sídel kulminoval zpravidla v období 1850-1900 a jen výjimečně v pozdějších letech
(Slezské Vlkovice). Největší relativní propad počtu obyvatel zaznamenaly Děrné, Lukavec a Dolejší Kunčice.
Silný pokles počtu obyvatel Děrného, které leží v blízkosti Fulneku, je dosti překvapující, stejně jako poválečný
růst počtu obyvatel ve Slezských Vlkovicích. Pro hodnocení dalšího vývoje obyvatelstva se často používá
ukazatele "Index stáří".
Hodnota vyšší než 100 signalizuje, že v dalším vývoji nastane v takovýchto městech úbytek obyvatelstva
přirozenou měnou (úmrtím). Index stáří pro Fulnek (poproduktivní obyv./předproduktivní obyv. v %) dosahuje
18 hodnoty 93,9 %. Pro porovnání - index stáří pro ČR = 95. I přes lokalizaci 2 domovů s pečovatelskou službou,
které poněkud zhoršují věkovou skladbu, lze označit věkovou strukturu obyvatel Fulneku za relativně dobrou
a perspektivní. Ke zhoršování věkové struktury přesto v budoucnu dojde, právě díky silným poválečným
ročníkům, jak bylo uvedeno výše.
Prognóza vývoje počtu obyvatel do roku 2020 (2040)
Při prognózování dalšího vývoje počtu obyvatel v řešeném městě se vychází z výše uvedeného dosavadního
demografického vývoje, ale především z územně technických podmínek sídla a urbanistických sídelních vazeb.
Přihlíží se i k současným rostoucím problémům se získáváním bytu či jiného druhu bydlení ve městech, což
zbrzdí trend stěhování do měst a vylidňování venkova. Naopak lze očekávat růst zájmu o bydlení
v příměstských oblastech, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením do města, kvalitním životním
prostředím a v těch obcích, které mohou nabídnout obyvatelům komfort bydlení srovnatelný s městem.
Na základě všech uvedených skutečností a s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva (Projekce
obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ 2003) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel města bude
stagnovat nebo mírně růst na cca 6300-6500 obyvatel. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v jednotlivých
místních částech:
19 Uvažovaný vývoj počtu obyvatel je opodstatněn faktory fyzickogeografickými, technickoekonomickými
i faktory demografickými. Fulnek jako přirozené centrum osídlení má největší předpoklady pro územní rozvoj,
je vybaven veškerou technickou infrastrukturou, na velmi dobré úrovni je vybaven občanskou vybaveností,
je zde mnoho pracovních příležitostí, nezaostává ani v kvalitě životního prostředí. Bytový fond má z hlediska
stáří příznivou strukturu.
Děrné a Kostelec jsou místní části ležící ve velmi dobré dojížďkové vzdálenosti od Fulneku. Jsou plynofikovány
a zásobovány vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Je zde poměrně kvalitní životní prostředí.
Dolejší Kunčice jsou spolu s Lukavcem a Pohořílkami nejvzdálenější místní částí. Horší dopravní spojení
za prací i občanským vybavením. Po válce trvalý pokles počtu obyvatel. Zajímavé přírodní prostředí,
ale vzhledem k terénní konfiguraci inverzní údolí. Zásobování vodou je vyřešeno z vodovodu pro veřejnou
potřebu, plynofikována tato místní část není a pravděpodobně ani nebude. Sídlo nemá příliš dobré předpoklady
pro územní rozvoj, cílem by měla být alespoň stabilizace obyvatelstva a popřípadě zlepšování předpokladů
pro rekreační vyžití. K tomu by mohla přispět příznivá struktura bytového fondu z hlediska jeho stáří.
Jerlochovice jsou již dnes s městskou částí Fulneku územně srostlé, což je pravděpodobně největší deviza.
Velmi dobrá dosažitelnost občanského vybavení i pracovní příležitosti, dobré vybavení inženýrskými sítěmi
(vodovod, plynovod, v části sídla i kanalizace). Nedostatky v architektonickém a urbanistickém
výrazu - sídlo působí trochu jako periferie Fulneku.
Jestřabí má zajímavou náhorní polohu. Leží blízko Fulneku, ale vzhledem k druhu a technickému provedení
spojovací silnice není město zvláště v zimě dobře dosažitelné. Vybavenost technickou infrastrukturou
je průměrná (je zde vodovod, ale není plynofikováno a odkanalizováno). Po válce silný pokles a poté stagnace
počtu obyvatel, která bude pravděpodobně pokračovat.
Jílovec má dobrou polohu z hlediska přírodního i životního prostředí. Nedostatky však převažují – malá velikost
(s Pohořílkami nejmenší místní část Fulneku) a z ní pramenící chybějící občanská vybavenost, sídlo není
20 plynofikováno, vodovod je již vybudován. Další nevýhodou je velmi přestárlý bytový fond - 59 % bytů bylo
postaveno před rokem 1919. Po poválečném nárůstu počtu obyvatel nastal po roce 1970 poměrně silný pokles.
Horší dojížďka za prací. Je nebezpečí dalšího odlivu obyvatel – ke stabilizaci by mohlo přispět vytvoření
podmínek pro zvýšení zaměstnanosti (návrh ploch pro drobnou výrobu).
Lukavec je zajímavé sídlo v příjemném přírodním prostředí, s dobrými předpoklady pro kvalitní bydlení
i rekreaci. Poměrně silný pokles obyvatel v poválečném období byl způsoben zaostávající technickou
vybaveností (dnes již je vybudován vodovod a tato část je i plynofikována) a pravděpodobně i obtížnější
dojížďkou za prací. Důsledkem poklesu počtu obyvatel bylo postupné omezování provozu občanské
vybavenosti. Cílem by mělo být vytvoření předpokladů pro stabilizaci obyvatel – udržení či znovuoživení
základní občanské vybavenosti (dnes 2 obchody, hostinec, pošta). K tomu by mohla přispět poměrně příznivá
struktura bytového fondu z hlediska jeho stáří. Vhodné by bylo podporovat zvýšení zaměstnanosti, zejména
využitím podmínek pro méně náročný cestovní ruch (agroturistika, cykloturistika, hypoturistika).
Pohořílky jsou spolu s Jílovcem nejmenší místní částí Fulneku a jsou také jednou z nejvzdálenějších místních
částí. Nicméně díky poloze u silnice I. třídy je dosažitelnost Fulneku jako centra zaměstnanosti, školství
i dalšího občanského vybavení slušná. To bude důvodem, proč po poválečném silném poklesu počet obyvatel
po roce 1970 stagnuje na úrovni cca 70 obyvatel. Do budoucna lze předpokládat další velmi mírný pokles počtu
obyvatel, nebo stagnaci za podmínky, že se podaří vytvořit podmínky pro zvýšení zaměstnanosti v této místní
části.
Vlkovice jsou místní částí ležící v údolní poloze severozápadně od Fulneku, u silnice III/46211. Svojí velikostí
přesahující 450 obyvatel patří mezi největší místní části Fulneku. Počet obyvatel této místní části (v souhrnu)
má rostoucí tendenci a s růstem počítáme i do budoucna. Sídlo je plynofikováno, je zde základní občanské
vybavení a po vybudování vodovodu se životní podmínky ještě zlepší.
Stachovice jsou s městskou částí Fulneku územně srostlé. Velmi dobrá dosažitelnost občanského vybavení
i pracovní příležitosti, dobré vybavení inženýrskými sítěmi (vodovod, plynovod). Chybí kanalizace a ČOV.
Problematická poloha u frekventované silnice I. třídy a železnice, která tvoří barieru rozvoji západním směrem.
21 Několik objektů leží v záplavovém území Husího potoka – záplavové území limituje rozvoj v údolní nivě.
Počet obyvatel stagnuje pod 500 a se stagnací lze počítat i do budoucna. V územním plánu však bude vhodné
vytvořit předpoklady pro rozvoj bydlení severovýchodním a východním směrem od sídla. Jedná se o dobře
osluněné jižní a jihozápadní svahy.
V přiměřeném rozsahu bude vhodné řešit i rozvoj ploch pro podnikání, v úvahu připadá i zlepšování podmínek
pro sport, rekreaci a cestovní ruch, kupříkladu využitím uvolněného vodního zdroje pro vybudování koupaliště.
22 5.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Krajina Fulnecka
Celé správní území města Fulnek je (dle „Typologie české krajiny“ - Löw a spol., s.r.o., MŽP) základním
krajinným typem 5M2 – tj. pozdně středověkou krajinou Hercynica, lesozemědělskou krajinou, krajinou vrchovin
Hercynica. Tento typ se řadí mezi „běžné“ typy krajin.
Město Fulnek se nachází ve Fulnecké kotlině, jenž je obklopena vrchovinami okraje Nízkého Jeseníku. Většina
zkoumaného území má složitý členitý reliéf a spadá do celku Nízký Jeseník, který je součástí Hercynských
pohoří. V rámci tohoto celku je zde vymezen podcelek Vítkovská vrchovina. Jedná se o plochou vrchovinu,
kterou tvoří stará peneplenizovaná parovina, jejíž reliéf rozčleňuje síť vodních toků v povodí Odry.
Řešené území spadá do úmoří Baltského moře, povodí řeky Odry, která je nejvýznamnějším tokem říční sítě. V
řešeném území se nachází několik malých vodních toků. Přes místní části Dolejší Kunčice, Moravské Vlkovice
a Jerlochovice přitéká do Fulneku Husí potok, který zde levostranně přibírá tok Gručovky. Vodní tok Gručovka
přitéká do Fulneku ze severu, kde protéká místní část Lukavec, a dále teče z Fulneku jihovýchodním směrem
přes Stachovice do Hladkých Životic. Pro oblast Fulnecka je charakteristická soustředěná zástavba a značné
23 využívání zemědělských pozemků (70% včetně luk a pastvin). Zemědělský půdní fond tvoří přibližně 67 %
řešeného území. Vyšší podíl lesů je především v jižní a jihozápadní části řešeného území. Území severně
a východně Fulneku je více méně intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou. Podíl lesních pozemků
je cca 20%.
V dřevinné skladbě lesů došlo v historickém období ke značným změnám, kdy původně smíšené porosty
s převahou listnáčů byly z větší části přeměněny na smrkové monokultury. Další tendencí byl pokles
zastoupení jedle. Lesy jsou většinou smrkové s příměsí modřínu a bříz. Všechny tyto lesy jsou ve velmi
špatném zdravotním stavu – proschlé. Lesní společenstva blízká svoji dřevinnou skladbou skladbě původní
se zachovala jen v omezené míře především na prudkých svazích – zde dominuje buk a dub lesní, dub zimní
se vyskytuje v malém počtu. V listnatých lesích a smíšených se občas vyskytuje jedle, třešeň, v lesích habr,
v nelesní zeleni u toků rostou jasany a olše, v nižších polohách (biochora II.6.5, III.20.1) duby, vrby, javory,
topoly černé a osiky, v podrostech bez černý. Ve vyšších polohách (III.20.5, III20.6) jsou hlavními dřevinami
olše, jasany, vrby, javor klen.
Nelesní zeleň mimo doprovody toků je tvořena pruhy a pásy jasanů, dubů, v alejích jsou časté ovocné stromy,
topoly, z dalších dřevin je to javor mléč i klen, růže šípková, svída, bez černý, bez hroznatý. Louky jsou
soustředěny do niv vodních toků a převládají v k. ú. Dolejší Kunčice a Moravské a Slezské Vlkovice. Jsou to
louky s převážně pozměněnou a ochuzenou skladbou druhů, přecházejícími do ruderálů s expanzními
nitrofilními druhy. Přírodně cennější je výslunná lada přiléhající ke spodním okrajům lesa. Vodní plochy jsou
v zájmové oblasti ÚSES zastoupeny drobnými rybníky na vodních tocích (mezi největší rybníky patří rybník
Buslavic a Bártkův rybník).
V k. ú. Slezské Vlkovice je vybudována soustava pěti rybníků. Na hranici k. ú. Děrné a k. ú. Lukavec jsou
postaveny dva rybníky. Území zasahuje do 2 sosiekoregionů - převážná část Fulnecka leží v sosioregionu Nízký
Jeseník, jižní okraj řešeného území zasahuje do sosioregionu Moravská brána. Území se nachází v mírně teplé
klimatické oblasti. Oblast byla osídlena již ve starší době kamenné. V době železné tudy procházela jedna
z větví Jantarové stezky od Dunaje k Visle. Většina středověkých obcí byla založena německými kolonizátory,
území bylo značně germanizováno. Až do konce druhé světové války bylo území, náležející k Sudetám, osídleno
24 Němci. Ti v roce 1921 tvořili 87 % místního obyvatelstva. Výjimkou byly obce Jílovec a Lukavec,
kde se zachovaly staré české zvyky a tradice. Strukturu obyvatelstva výrazně ovlivnil poválečný odsun
německého obyvatelstva, území bylo postupně dosídlováno českými přistěhovalci.
Fulnek je kulturním střediskem celého regionu. Nachází se zde významná národní kulturní památka
Památník J. A. Komenského a další kulturní památky a historické zajímavosti. V centru města je vyhlášena
městská památková zóna. Dle návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je řešené území
zařazeno do krajinných oblastí Oderská brána a Nízký Jeseník.
25 6.
OBČANSKÁ VYBAVENOST A ŽIVOT
VE
MĚSTĚ
Fulnek je jediným moravským, válkou postiženým městem, kde bylo citlivým přístupem k nové zástavbě
dosaženo příznivého výsledku. Na tomto "znovuzrození" města se již podíleli zcela noví obyvatelé, kteří se sem
přistěhovali v prvním poválečném období z Hané, Valašska, Ostravska, Slovenska i Volyně. Poválečné budování
nového Fulneku bylo současně doprovázeno i postupným rozšiřováním jeho katastru. Bylo to dáno spojováním
vlastního města s okolními obcemi. Jako první se již v září 1947 připojily sousední Jerlochovice.
V roce 1992 byla historická část Fulneku prohlášena městskou památkovou zónou, čímž by do budoucna mělo
být toto malebné barokní město před podobnými zásahy uchráněno.
K roku 2012 se na území Fulneku nachází tato kulturní zařízení: 5 veřejných knihoven, kino, muzeum a 4 další
kulturní zařízení, dále 13 sakrálních staveb a 9 hřbitovů. Ve městě se nenalézá divadlo, přírodní amfiteátr
(vč. letních kin) nebo středisko pro volný čas dětí a mládeže.
Mezi školní a sportovní zařízení patří mateřská školy, dvě ZŠ, dětský domov a ZUŠ, 7 sportovních hřišť
(fotbalové, tenisový kurt) a další zařízení pro tělovýchovné účely. Obyvatelům zde chybí krytý bazén. Město je
určeno pro aktivní dovolenou, má zázemí pro sportovní účely, je založeno na kultuře, bylo vytvořeno dostatečné
zázemí pro pořádání větších kulturních akcí či divadelních spolků.
Zdravotnictví a sociální oblast: 10 zdravotních zařízení, dvě lékárny a jedno detašované pracoviště záchranné
služby a dva domy s byty zvláštního určení.
26 Mezi památky patří:

Areál zámku Fulnek s parkem, Knurrův dům, areál vily Loreta

Muzeum – Památník J. A. Komenského, zvonice, tzv. Černá věž, sloup Nejsvětější Trojice,
kašna se sochou sv. Jana Sarkandra a socha sv. Jana Nepomuckého

Bratrský
sbor,
klášterní
kostel
sv.
Josefa,
areál
starého
hřbitova
s ohradní
zdí,
kostnicí
a kaplí sv. Rocha a Šebestiána a kostel Nejsvětější Trojice

Část areálu RETEX
27 Počet obyvatel starších 65-ti let roste každoročně v České republice, Moravskoslezském kraji i městě Fulnek.
Ve městě Fulnek vzrostl od roku 2001 do roku 2008 počet obyvatel starších 65-ti let ze 722 na 821, což
představuje nárůst o 99 obyvatel. Vzhledem k počtu obyvatel města představují v současné době obyvatelé
starší 65-ti let 13,8 % z celkového počtu obyvatel města. Každoročně také roste průměrný věk obyvatel
Moravskoslezského kraje, okresu Nový Jičín a města Fulnek.
Zařízení sociální péče zahrnují počet všech zařízení sociálních služeb, která jsou řízena obecními úřady,
soukromá a církevní zařízení, včetně zařízení pro týdenní a denní pobyty. V rámci Moravskoslezského kraje je
rostoucí počet zařízení sociální péče a v roce 2008 bylo v kraji 240 těchto zařízení. Město Fulnek patří
do okresu Nový Jičín a také zde dochází k nárůstu počtu zařízení, avšak v porovnání s počtem zařízení sociální
péče v ostatních okresech Moravskoslezského kraje je v okrese Nový Jičín nejmenší počet těchto zařízení,
a to 49 v roce 2012. Při přepočtu počtu zařízení sociální péče na 100 obyvatel má okres Nový Jičín 2. nejnižší
počet těchto zařízení na 100 obyvatel.
V Moravskoslezském kraji postupně ubývá vlivem zvyšování komfortu počet míst v zařízeních sociální péče
a stejnou tendenci vývoje má také počet míst v zařízeních sociální péče v okrese Nový Jičín. Při bližším
srovnání s ostatními okresy Moravskoslezského kraje však má okres Nový Jičín nejmenší počet míst
v zařízeních sociální péče, a to pouze 889 za rok 2006. Při srovnání počtu míst v zařízeních sociální péče
připadajících na 100 obyvatel s ostatními okresy Moravskoslezského kraje má okres Nový Jičín, do kterého
spadá také město Fulnek, nejmenší počet těchto míst.
V rámci Moravskoslezského kraje je 850 poskytovatelů sociálních služeb. V okrese Nový Jičín, do kterého
město Fulnek spadá, se vyskytuje celkem 282 poskytovatelů sociálních služeb, ve městě Fulnek jsou 2 domy
se zvláštním režimem – dům Ladoňka a dům na Fučíkově, vlastníkem je město Fulnek. Poskytovatelé
sociálních služeb jsou v Moravskoslezském kraji rozmístěni nerovnoměrně.
28 Větší množství poskytovatelů sociálních služeb se vyskytuje například ve městě Nový Jičín vzdáleném
od Fulneku 22 km. V Novém Jičíně se vyskytují 2 Domovy pro seniory, 3 denní stacionáře, azylový dům,
2 domovy pro osoby se zdravotním postižením, 3 domy s byty zvláštního určení, 4 sociální poradny.
Pokud srovnáme počet osob v jednotlivých krajích České republiky připadajících na jedno místo v zařízeních
sociální péče, byl Moravskoslezský kraj v roce 2006 na 4. místě s nejnižším počtem osob připadajících
na 1 místo v zařízeních sociální péče.
Vzhledem k tomu, že ve městě Fulnek je nedostatek poskytovatelů sociálních služeb, vzniká zde prostor
pro nové poskytovatele a s tím související rozvoj konkurence.
29 7.
EKONOMIKA
A
PODNIKÁNÍ
Fulnek leží na severu Moravy v místě křížení silnice I/57 Nový Jičín a silnicí I/47 Opava směr Ostrava –
Olomouc. Fulnek má status města, které spadá pod ORP Odry do okresu Nový Jičín, kraj Moravskoslezský.
Město Fulnek se prezentuje jako rychle se rozvíjející historické město zaměřené na budoucnost, jako město
průmyslu, škol, kultury a sportu. Se svými 5 933 obyvateli se však vyznačuje vysokou nezaměstnaností
(12,46 %) a obrovským kulturním potenciálem, který není dostatečně využíván.
Do ekonomického prostředí, které může ovlivňovat míru investování podnikatelských subjektů nebo ochotu
domácností spotřebovávat více statků a reflektovat současné ekonomické trendy, patří úroková míra, inflace,
průměrná mzda nebo míra nezaměstnanosti. Důležité je však prostředí daného města a vlivné aspekty města
z hlediska dopravy, technické vybavenosti a struktury domácností.
Na území se nachází celkem 1 144 podnikatelských subjektů, z toho 28 % z nich tvoří ty, které se zaměřují
na obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství. Dosažitelnost města Fulnek
je v rámci silnice autobusovým spojením, železniční dopravou (zastávka Fulnek, železniční trať č. 277)
a přibližně 23 km od Fulneku je letiště Leoše Janáčka. Technická vybavenost města je na střední úrovni.
Ve městě se nachází pošta, zdravotnické zařízení, obvodní oddělení Policie ČR, veřejný vodovod, kanalizace
s napojením na ČOV, požární hydrant, SDH obce, plynofikace.
V posledních letech je cestovní ruch v rozmachu, i město Fulnek se snaží v rámci tohoto odvětví vykonávat
různé aktivity podporující cestovní ruch. Město je součástí Euroregionu Silesia, mikroregionu Poodří a podílí
se na destinačním managementu Moravské Kravařsko. Zázemí pro turisty i samotné obyvatele z hlediska
30 ubytovaní v současné době není dostačující, tvoří jej hotel AMOS, Relaxko, MKCF a Penzion Na Stovce. Město
Fulnek bude podporovat vytvoření nových ubytovacích kapacit v oblasti cestovního ruchu. V centru města se
nachází několik restauračních zařízení a obchodů s potravinami.
Pracující vyjíždějící z toho denně z obce za prací celkem v % celkem v %
Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol s dobou cesty celkem v % do 29 minut 30 ‐ 59 minut 60 minut a více
Okres celkem 33 291 Fulnek 990 48,3 28 721 86,3 15 351 11 113 2 201 12 805 42,0 40,9 840 84,8 369 392 79 407 35,4 Tabulka 1 - Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť za město Fulnek a okres NJ
31 8.
DOPRAVA
Doprava silniční
Dopravní kostru řešeného území tvoří silnice I., II. a III. třídy. Kromě silnice I/57 je dopravní kostra v řešeném
území stabilizována. Jihovýchodně od řešeného území v sousedním k. ú. Hladké Životice prochází trasa dálnice
D47. Východně od místní části Stachovice, v k. ú. Stachovice byla dokončena stavba přeložky I/57 Hladké
Životice – Fulnek, která je součástí stavby dálnice D47 (stavba 4705). Tato stavba je ukončena připojením
do stávající silnice I/57 mimoúrovňovou křižovatkou severně od Fulneku (směrem k obci Vrchy).
Ve výhledovém období je uvažováno s pokračováním přeložky I/57 Fulnek – Vrchy, tento záměr je zakreslen
v ÚP jako územní rezerva. Jižně od místní části Kostelec je do ÚP převzata územní rezerva úpravy stávající
silnice I/47, tak aby neprocházela stávající zástavbou. Záměr byl převzat z koncepce rozvoje dopravní
infrastruktury MSK, v kategorii ostatní výhledové komunikační stavby.
Přehled silnic procházejících řešeným územím:
I/47 Vyškov – Přerov - Ostrava
I/57 St.hr.PR/ČR – Bartultovice – Opava – Nový Jičín – Vsetín – st.hr. ČR/SR
III/04738 Fulnek – Kletné – Suchdol nad Odrou
III/04740 Kujavy - Jílovec
III/46211 Větřkovice – Vlkovice - Fulnek
III/46213 Vlkovice - Vítovka
III/4624 Véska - Vlkovice
III/4631 Fulnek – Skřipov - Jakubčovice
III/4639 Stará Ves – Lukavec – Fulnek
Ve městě jsou dvě problematické průsečné křižovatky. Jedná se o křižovatku silnice I/47 s I/57 a křižovatku
silnice I/47 a III/04738.
32 Doprava v klidu
Obyvatelé odstavují osobní automobily zpravidla v jednotlivých garážích na svých pozemcích nebo v řadových
garážích v garážových dvorech. Pro vlastníky automobilů, kteří z jakýchkoliv důvodů nemohou umístit garáž
na svých pozemcích, je na území města a v místní části Jerlochovice již v současné době několik lokalit
řadových garáží s celkem cca 338 stáními. Skutečný počet garážových míst ve městě je prakticky nezjistitelný
– velké množství garáží je vestavěno v rodinných domech nebo přistavěno k rodinným domům či jiným
objektům.
Přehled kapacit větších parkovišť a odstavných stání v centru města:
Umístění parkoviště
Fulnek ‐ Komenského
Fulnek ‐ parkoviště na ulici Pivovarské
Fulnek ‐ parkoviště na ulici Fr. Kledenského, Sladovní
Fulnek ‐ parkoviště na ul. Masarykové a Pekařské
Fulnek ‐ parkoviště před PENNY marketem
Sídliště ul. Fučíkova ‐ Požární
Fulnek ‐ parkoviště na ul. Masarykové u náměstí
Fulnek ‐ parkoviště před bývalým závodem ROMO
Fulnek ‐ parkoviště na ulici Palackého před víceúčelovým kulturním zařízením
Fulnek ‐ smuteční síň, hřbitov
Fulnek ‐ sportovní areál
Fulnek ‐ parkoviště před hotelem AMOS
ostatní
Celkem
Kapacita
50
42
27
54
100
73
24
84
32
68
36
41
51
682
Pro řešené území se přitom stanovuje stupeň motorizace 1 : 2,5. Výhledová potřeba odstavných stání:
Návrhový počet obyvatel v obci:
Uvažovaný stupeň motorizace:
Základní potřeba odstavných stání:
3700
2,5
1480
33 Doprava železniční
Řešeným územím prochází jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Suchdol nad Odrou – Fulnek č. 277,
která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20.12.1995
vyčleněna jako regionální dráha z dráhy celostátní. Těleso tratě i železniční stanice jsou stabilizovány.
34 Ostatní druhy dopravy (cyklistická, pěší)
V místní části Stachovice je navržena v souběhu s frekventovanou silnicí I/57 komunikace pro pěší. Na území
města se vyskytuje velké množství cyklistických a turistických tras. V souvislosti s rekreační zónou Fulnek –
Stachovice, se navrhuje cyklostrasa v k. ú. Stachovice, která je ukončena u navrženého víceúčelového
sportovního střediska v jižní části Stachovic, kde se napojuje do původní trasy. V k. ú. Jestřabí je navržena
cyklostrasa, která navazuje na navrženou cyklostezku v sousedním k. ú. Tošovice, která je obsažena v ÚPM
Odry. Cyklostrasa do řešeného území vstupuje na severozápadním okraji katastrálního území. V k. ú. Jestřabí
vede přes silnici I/47 a dále pokračuje po účelové komunikaci až do obce Jestřabí, kde se napojí na stávající
cyklostezku, která dále pokračuje do Fulneku a do obce Kletné.
V k. ú. Jestřabí je navržena další cyklostrasa, která navazuje na navrženou cyklostezku v sousedním k. ú.
Pohoř, která je obsažena v ÚPM Odry. Cyklostrasa do řešeného území vstupuje na jižním okraji katastrálního
území. V k. ú. Jestřabí vede po účelové komunikaci v souběhu s turistickou trasou až do obce Jestřabí, kde se
napojí na stávající cyklostrasu, která dále pokračuje do Fulneku a do obce Kletné.
V místní části Jerlochovice je navržena turistická stezka. Turistická trasa propojuje Fulnek a kemp
v Jerlochovicích s Heiparkem v Tošovicích (bobová dráha, lanové centrum, vodní nádrž, lyžařský areál,
golfový areál a další). Turistická trasa začíná u rozcestníku pod mateřskou školou v Jerlochovicích a vede po
místní komunikaci za Husím potokem až k bývalému koupališti. Před areálem kempu přejde přes Husí potok
a vede po silnici III/46211 ke stávajícímu kempu.
35 Na konci obce vede po hranici navrženého rozšíření kempu nad stávající zemědělský areál. Dále pokračuje nad
vodojemem po stávající zpevněné účelové komunikace do k. ú. Tošovice. Drobné úpravy turistických tras jsou
navrženy v obci Jerlochovice. Jedná se o přivedení turistické trasy ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie
a úpravu turistické trasy ke Kohoutově boudě.
36 9.
CESTOVNÍ
RUCH
Umístění v prostoru
Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky, má do jisté míry periferní polohu vůči
Praze. To zejména proto, že v rámci státu je vzdálenost od metropole vysoká, 332 km po železnici a 378 km
po silnici (po dálnici přes Brno – nejrychlejší varianta). Přepočteme-li tento údaj do přepravního času, pak činí
pouze 1 hodinu letecky, 3 hodiny železnicí a 4 hodiny po silnici. I přes tyto relativně nízké časové vzdálenosti je
Moravskoslezský kraj vnímán českou veřejností jako okrajový region. Pokud Češi neabsolvují cílenou cestu
do regionu nebo tranzit do Polska nebo na Slovensko, pak Moravskoslezský kraj nikdy nenavštíví.
Pokud se zaměříme na celou Evropu, pak se region nachází mezi Hornoslezskou aglomerací, Vídní
a Bratislavou, což jsou významná centra dohromady s přibližně 5 miliony obyvateli. Z toho důvodu využívají
denně kraj k tranzitu tisíce Poláků, Rakušanů a Slováků.
Na území Moravskoslezského kraje se dále nacházejí 3 chráněné krajinné oblastí – CHKO Poodří, CHKO
Beskydy, CHKO Jeseníky. Dále pak se v Moravskoslezském kraji nalézá 7 národních přírodních památek,
10 národních přírodních rezervací, 56 přírodních památek a 70 přírodních rezervací. Zmíněné přesné údaje
nejsou v naprostém souladu s daty v grafickém porovnání jednotlivých okresů v regionu. Je to zapříčiněno
neaktuálností dat z RIS (Regionální informační servis). V počtu přírodních památek se okres Nový Jičín řadí
zhruba doprostřed.
Z grafického porovnání územních jednotek NUTS 4 (dále jen okres) Moravskoslezského kraje a okresů
sousedících s okresem Nový Jičín, ve kterém se nachází prakticky celá oblast Poodří – Moravského Kravařska
(dále jen Poodří), jehož součástí je i Fulnek, vyplývá jednoznačný závěr. Ač se Poodří snaží profilovat jako
37 oblast s kvalitním životním prostředím, což podporuje i vyhlášení chráněné krajinné oblasti, tak v porovnání
s Beskydami a Jeseníky zůstává až na třetí příčce v počtu veškerých významných krajinných prvků.
Okres Nový Jičín má tedy náskok pouze před průmyslovými okresy Karviná a Ostrava-město. O samotné
chráněné krajinné oblasti Poodří lze říci, že se jedná o zachovalou údolní nivu Odry s pestrým mikroreliéfem
vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci
ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním
rozsáhlých částí nivy. Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsauské konvence a zároveň
se jedná o významnou ptačí oblast zařazenou do NATURA 2000. Nejcennější lokality jsou chráněny
v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují
k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů, především vodní a mokřadní květeny a zvířeny.
Fulnek měl i se svými devíti místními částmi (Děrné, Dolejší Kunčice, Jerlochovice, Jestřabí, Jílovec, Lukavec,
Pohořílky, Stachovice, Vlkovice) k 31. 12. 2011 podle údajů Českého statistického úřadu 5 933 obyvatel. Fulnek
není typicky rekreačním městem, pro svou polohu (město leží na severu Moravy v místě křížení silnice
I/57 Nový Jičín - Opava a silnicí I/47 Ostrava – Olomouc) a množství památek si však pozornost zaslouží a může
být také skvělým místem k aktivnímu odpočinku. Ve městě je nedostatečná kapacita hotelů (Amos, MKCF
a Penzion Na Stovce), které je možno využít třeba jako výchozí bod při výletech do okolí, které ocení nejen
milovníci turistiky, cykloturistiky, historie atp. Nicméně přesto zde není situace zcela ideální. Z hlediska počtu
je sice nabídka ubytování dostatečná, avšak kvalita ubytování je na nízké úrovni a v lokalitě chybí ubytování
vyšší kategorie. Zlepšení lze očekávat v průběhu 2 let, kdy bude zprovozněn hotel na zámku. Fulnek se nachází
ve Vítkovské vrchovině. Celé okolí je lesnaté a dřevinaté, nabízí nesčetné příležitosti k procházkám.
38 Infrastruktura pro cestovní ruch
Obecně lze říci, že stav silnic 1. - 3. třídy v Moravskoslezském kraji je velice špatný a může být jedním faktorů,
který odradí turisty k další návštěvě kraje. Nicméně celkový obraz vylepšuje dostavěná dálnice D1 (dříve D47).
Po dokončení staveb na dálnici D1 se Moravskoslezský kraj napojí na větev VI.B multimodálního koridoru
Transevropské sítě (TEN). Ta je vedena na trase Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň. V krátkém časovém
horizontu je pak plánováno dokončení úseku rychlostní silnice R 48 z Bělotína do Frýdku-Místku, který by
se měl napojit na již hotový úsek Frýdek-Místek – Český Těšín a Frýdek-Místek – Ostrava. Co se týče silnic
1. třídy, pak zásadní změny čekají úseky silnice I/11, zejména mezi Ostravou a Opavou, v období do roku 2025.
Fulnekem samotným pak procházejí již zmíněné silnice první třídy I/47 a I/57. Velice obstojné spojení
Moravskoslezského kraje s Českou republikou i zahraničím obstarává železniční síť. Moravskoslezským krajem
prochází 2. železniční koridor, který spojuje Břeclav s Bohumínem a 3. železniční koridor, který propojuje Mosty
u Jablunkova a Cheb. Na tyto koridory přímo navazuje trať č. 277 Suchdol nad Odrou – Fulnek.
Perspektivu celého Moravskoslezského kraje představuje Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, které je
od Fulneku vzdáleno 23 km.
Ubytovací jsou kapacity v Moravskoslezském kraji stále slabinou cestovního ruchu. Většina zařízení má
zastaralé vybavení, slabou stránkou je rovněž špatná úroveň a vzdělání personálu. Nízká je také úroveň
poskytovaných služeb. Problémem je rovněž nízké využití ubytovacích kapacit, které stagnuje kolem jedné
třetiny využití a stále je hluboce pod průměrem České republiky. Ve městě Fulneku rovněž nelze ubytovat celý
autobus.
Z dat RIS lze vysledovat, že počty turistů přijíždějících do Moravskoslezského kraje neustále mírně klesají.
Množství hotelů však klesá rychleji, takže pozitivní trend můžeme vidět pouze v počtu turistů přepočteném
na počet hotelů v kraji. Kromě úbytku turistů zaznamenáváme také zkracující se dobu pobytu turistů
v ubytovacích zařízeních. Co se týče zahraničních hostů, tak jejich počty už zdá se dosáhly svého dna
39 a v posledních letech se začínají zahraniční turisté do kraje opět vracet. Kromě ubytování je důležitá také
navazující infrastruktura stravování a maloobchodu. Z dat RIS vyplývá, že v posledních letech dochází v ČR
k nárůstu počtu registrovaných jednotek v obchodu, pohostinství a ubytování. V Moravskoslezském kraji je
však tento trend opačný a okres Nový Jičín jej kopíruje. V posledních letech je zaznamenán pokles množství
těchto subjektů, přesto oproti původnímu roku 2000 je v absolutních číslech nepatrný nárůst. V samotném
okrese Nový Jičín je pak počet těchto subjektů průměrný ve srovnání s krajem, zatímco Fulnek by se zařadil
až na samý konec pořadí. Je na tom prakticky stejně, jako okres Bruntál. Nicméně celorepublikovému průměru
se vzdáleně přibližuje jen okres Ostrava-město a Olomouc.
V roce 2008 se v Moravskoslezském kraji nacházelo celkem 139 cyklistických tras o celkové délce 3 640,3 km.
Moravské Kravařsko na svých webových stránkách uvádí 19 cyklotras procházejících jeho územím.
Mezi nejznámější jistě patří cyklotrasa Radegast.
V Moravskoslezském kraji, stejně jako v celé České republice, existuje díky Klubu českých turistů velice
kvalitní systém pěších turistických tras. Ty jsou dobře značeny, postupně přibývá i doprovodná infrastruktura
(mapy, přístřešky, posezení). K nejvýznamnějším pěším turistickým trasám, které procházejí okresem Nový
Jičín, patří následující:
Janáčkovy chodníčky, Příbor (Okres Nový Jičín)
Městská turistická trasa IVV MPR Nový Jičín, Nový Jičín (Okres Nový Jičín)
Turistická trasa č. 0615 Štramberk (Okres Nový Jičín)
Turistická trasa č. 4828 Nový Jičín (Okres Nový Jičín)
Turistická trasa č. 7836 Suchdol nad Odrou (Okres Nový Jičín)
Z Pusteven přes Radhošť do sedla Pindula, Trojanovice (Okres Nový Jičín)
Ze sedla Pindula přes Malý Javorník do Frenštátu pod Radhoštěm (Okres Nový Jičín)
40 Velkým fenoménem v regionu je golf. Během několika let byla vystavěna kvalitní golfová hřiště v Kravařích,
Šilheřovicích, Čeladné a Ropici, v roce 2008 bylo otevřeno páté hřiště na Ostravici, další je v Heiparku
v Tošovicích. Díky tomu se region zařadil mezi vyhledávané golfové lokality v rámci celého středoevropského
prostoru.
V kraji se nachází 65 lyžařských středisek s vlekem, 5 lyžařských středisek bez vleků, 21 běžeckých tras
a 19 lyžařských areálů. V regionu se postupně zlepšuje kvalita poskytovaných služeb v jednotlivých středicích,
ale v porovnání s jinými konkurenčními oblastmi (Slovensko, Alpy) je celková úroveň stále velice nízká.
V blízkém okolí jsou jediným větším areálem Odry-Tošovice.
Turistická poptávka
Zahraniční návštěvníci nejsou schopni díky nízké znalosti kraje jej regionálně zařadit, proto věnujeme
pozornost i image České republiky. ČR je vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními
obyvateli. Percepce ČR je poklidná a nepříliš výrazná. Z hlediska faktorů souvisejících s dovolenými je ČR
nejvíce spojovaná s Prahou, jakožto jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, historickými a kulturními
památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny
apod.).
V rámci muzejní turistiky v ČR zaujímá Moravskoslezský kraj třetí místo. V počtu muzeí má kraj před sebou
pouze Prahu a Středočeský kraj a také v počtech výstav a expozic a jejich návštěvníků se řadí kraj na přední
místa. Dostal se před něj, kromě dvou výše zmíněných krajů, už jen kraj Jihomoravský. V počtu galerií pak
spadá spíše do podprůměru. V kontextu dalších hodnocených zemí ČR zaostává z hlediska vhodnosti pro
odpočinek, regeneraci, rekreaci, dobrodružství, adrenalinové sporty nebo cykloturistiku a agroturistiku. ČR
obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou "městské".
41 Moravskoslezský kraj má v rámci České republiky zatím nízkou znalost (Customer Insight ČR, listopad 2008).
Pouze 45,4 % obyvatel České republiky udává, že Moravskoslezský kraj dobře znají. Je proto nutné budovat
vazbu na značku kraje a stále posilovat aktivity směrem k image kraje.
V minulosti navštívilo Moravskoslezský kraj 65 % obyvatel České republiky a 96 % dotázaných uvádí pozitivní
zkušenost. Nejvíce spokojeni byli návštěvníci regionu s atributy přírody, s lidmi, se kterými se setkali
a prostředím. Naopak nejméně spokojeni byli se stavem ovzduší, stavem silnic a prostředím ve městech.
Dobré zkušenosti z návštěvy kraje se promítají do ochoty navštívit jej i v budoucnu. 31 % respondentů by rádi
navštívili kraj do jednoho roku a 46,2 % v delším horizontu.
Na základě analýzy výsledků výzkumu Customer Insight můžeme říci, že preferované aktivity mají těchto
5 základních „tahounů“: poznávání, relaxace, turistika a sport, návštěva příbuzných a známých a zábava.
Pro rozhodování o výběru destinace jsou klíčové především konkrétní místa, která chce cestovatel navštívit,
nicméně turistické oblasti hrají také důležitou roli. Relativně důležitá je rovněž nabídka konkrétních
ubytovacích zařízení. Klíčovým komunikačním a informačním kanálem je internet. Významné jsou však také
informace získané od známých. Cestovní kanceláře jsou v tomto pomyslném žebříčku až třetí.
Z hlediska příjmů je kongresová turistika vůbec nejlukrativnějším segmentem cestovního ruchu. Do České
republiky ročně zavítá asi 600 tisíc kongresových turistů a příjmy z jejich návštěv dosahují více než deset
miliard korun. Průměrné výdaje kongresového turisty na den jsou až trojnásobně vyšší než výdaje běžného
turisty, pohybují se od čtyř do osmi tisíc. Navíc je kongresový turista velice dobrým nositelem referencí. Pokud
je spokojen se službami, vrací se rád i jako individuální turista a dále destinaci doporučuje.
42 Nabídka turistům
V turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko lze považovat otázku řízení cestovního ruchu za vyřešenou,
existuje zde totiž Destinační management turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko, který sdružuje
stěžejní aktéry z oblasti a má vlastní strategii. V souvislosti s podáním žádosti na vytvoření Destinačního
managementu za subregion Poodří byla učiněna předběžná dohoda Sdružení obcí Bílovecka, mikroregionu
Odersko, Regionu Poodří a města Studénky.
Turistický subregion Poodří věnoval rozvoji turistického ruchu pozornost prakticky od okamžiku, kdy začaly
spolupracovat mikroregiony. Zaměřuje se především na cykloturistiku, obnovu místních atraktivit
a venkovských tradic.
ČR si zahraniční turisté dávají nejčastěji do souvislosti s historickými památkami. V tomto směru se Poodří
nemůže s jinými regiony příliš měřit. Pokud se podíváme mezi kulturní památky převzaté z Marketingové
strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, tak v Poodří najdeme pouze
významný zámek ve Fulneku, který je navíc veřejnosti nepřístupný a pak zámeček ve Studénce, ve kterém sídlí
Vagonářské muzeum. Doplnit bychom však měli ještě určitě zámek v Kuníně, který také patří do tohoto regionu
a také zámek v Bartošovicích.
V tomto směru by se turisté měli rozhlédnout spíše po delším okolí. Je však možno využít odkazu historických
postav spojených s obcemi v Poodří. Konkrétně je tato oblast spojována se jmény Jana Amose Komenského
(Fulnek) a Johanna Gregora Mendela (Vražné).
Pod historický odkaz můžeme dále zahrnout také muzea a galerie. V těchto ukazatelích je okres Nový Jičín
konkurenceschopný a především v počtu muzeí se řadí na absolutní špičku mezi okresy v okolí.
Vyššího poměru na obyvatele dosahuje jen Ostrava-město. Samotný Fulnek pak má poměr nejlepší.
43 Ani v dalších potenciálních kulturních lákadlech jako divadla nebo kina, či možnosti sportovního vyžití,
neatakuje okres Nový Jičín čelní pozice, ačkoli Fulnek samotný se jim díky svému malému počtu obyvatel
občas blíží.
Podle BusinessInfo.cz se v roce 2008 konalo v ČR 92 kongresů (více než 50 účastníků),
z toho 74 v Praze. Vybavenost pro incentiva a kongresy je ve srovnání s nejvýznamnějšími centry kongresové
turistiky a incentivy v České republice v Moravskoslezském kraji průměrná. Významné kapacity se nacházejí
v Ostravě a v Beskydech.
44 10.
ZKRATKY A SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ORP
ZÚR
KÚ
ÚP
MSK
NPR
PR
RIS
–
–
–
–
–
–
–
–
obec s rozšířenou působností
zásady územního rozvoje
katastrální území
územní plán
moravskoslezský kraj
národní přírodní rezervace
přírodní rezervace
regionální informační systém
Ke zpracování profilu města byly použity následující podklady:
Návrh územního plánu Fulnek
Analýza cestovního ruchu
Údaje ze sčítání osob a domů 2011
Komunitní plán sociálních služeb
Výtah pro přípravu strategie města
Kapucínského kláštera ve Fulneku
Fulneku
Studie
příležitostí
a možného
využití
objektu
45 11. SWOT ANALÝZA PROFILU MĚSTA FULNEK
46 SWOT ANALÝZA PROFILU MĚSTA FULNEK
(kompilace z různých zdrojů)
černá – analýza cestovního ruchu, červená – analýza z projektu obnova kláštera Fulnek, zelená –
analýza regionu Moravské kravařsko, fialová – komunitní plán Odry/ Fulnek, modrá – finanční
analýza ing. Tesař
47 SILNÉ STRÁNKY

bohatá kulturně historická tradice, genius loci

vysoká koncentrace církevních, kulturních a historických památek (Městská památková
zóna)

Fulnecký zámek, nové využití, nový investor

město je založeno na kultuře

školství na vysoké úrovni včetně zájmové a umělecké činnosti

organizace pracující s mládeží v oblasti volného času Odry - Fulnek

pedagogická a osobní asistence

existence speciálních tříd v ZŠ

svoz dětí se zdravotním postižením do speciálních škol v NJ

existence Mateřského centra Sedmikráska ve městě

dobrá obchodní síť a dopravní obslužnost

nízké dluhy (1,5 mil. Kč), finanční rezerva (10 mil. Kč), dlouhodobě vyrovnané hospodaření

vybudované inženýrské sítě ve Fulneku

osobnosti Jan Amos Komenský, P. Kvitová, A. Goedrich apod.

dostupnost letiště Leoše Janáčka, Ostrava (cca 45 min.)

napojení na dálnici D1 (cca 5 min.)

výhodná poloha v rámci regionu (blízkost OV a NJ)

informační centrum, možnosti turistiky
48 
městská naučná stezka Člověče, zastav se …

účast na veletrzích

dobrá spolupráce s Muzeem Novojičínska, p. o.

existence občanského sdružení Comenius Fulnek, podporující odkaz J.A.K. a cestovní ruch

členství města v různých lokálních a regionálních sdruženích (Moravské Kravařsko …) vazba
na německý trh

nízká kriminalita

dobrá kvalita životního prostředí, lepší než v okolí Opava, Ostrava, vyšší kvalita ovzduší
a půdy

na Fulnecku velké množství drobných zachovalých památek (kapličky, Boží muka apod.)

v lokalitě
přírodní
a historické
zajímavosti
(pozůstatky
stříbrných
a galenitových
dolů,Jerlochovická stěna apod.)

orientační značení

úspěšné
organizování
workcampů
se
zahraničními
studenty
a akcí
s nadregionálním
významem a mezinárodní účastí
49 SLABÉ STRÁNKY

nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, chybí cyklostezky

vysoká nezaměstnanost, nízká kupní síla

nedostatek finančních prostředků města

špatný trend finanční kondice, provozní saldo trvale klesá

nestabilní příjmy postavené na prodejích majetku a dotacích, běžné příjmy, zejména daňové
stagnují a budou stagnovat

odpisy, město vytváří nedostatek zdrojů na provoz a prakticky žádné na obnovu majetku

trend odlivu obyvatel, 990 občanů dojíždí za prací mimo Fulnek (40 %)

vysoký počet nízkopříjmového obyvatelstva a lidí se základním vzděláním

neexistence nízkoprahového centra a azylového domu pro matky s dětmi

slabá připravenost pro děti ze sociálně slabých rodin do škol

romská problematika, neexistence sdružení pro Romy

nízké finanční ohodnocení osobních asistentů

malá kontrola prodeje cigaret a alkoholu nezletilým

velký počet heren ve městě

nedostatek pracovních příležitostí

nedostatečná koncepce rozvoje cestovního ruchu ve Fulneku

nezájem podnikatelů o zapojení do cestovního ruchu
50 
nízká atraktivita centra města pro návštěvníka (nabídka služeb)

nízká úroveň a rozsah služeb, jazykové vybavení zaměstnanců

nedostatečné využití kulturního a historického bohatství k tvorbě pozitivní image lokality

absence infrastruktury pro turistiku a cyklistiku

lokalita nevhodná pro lyžování,

absence zázemí pro venkovskou a zážitkovou turistiku

neexistence SŠ, popř. školy zaměřené na cestovní ruch

nedostatek prostředků pro revitalizaci památek (konvent kapucínského kláštera)

nevyužití osobností působících na Fulnecku (J. A. Komenský, A. Goedrich, P. Kvitová)

nízká atraktivita Památníku J. A. Komenského (expozice stará 40 let)

absence čerpání finančních prostředků z EU ve všech oblastech

absence bazénu, vodní plochy, kluziště

nedostatečná ubytovací kapacita

nízká dopravní obslužnost pro turisty bez dopravního prostředku (zejména během víkendů
a prázdnin)

problémy s parkováním

chybí interaktivní nabídky pro děti

v období července a srpna minimální počet kulturně-společenských akcí

nedostatečné využívání prvků marketingového mixu a moderních komunikačních nástrojů

nedostatek zdrojů pro silnější rozvinutí propagace destinace a její značky (MK)
51 
zastaralý systém webové prezentace bez rezervačního systému

opuštěné a chátrající objekty

povodňová oblast, černé skládky, žádné přírodní vodní dílo není využitelné ke koupání
PŘÍLEŽITOSTI
 možnost čerpání finančních zdrojů z ROP a EU
 novela RUD – navýšení příjmů od 2013 o cca 9 mil. Kč
 ozdravit finance – minimalizovat majetek a maximalizovat služby z něho pro občany, provést
audit nákladů na majetek vs. užitek pro občana
 úplné oddlužení města – žádné nové dluhy
 zpracována „Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta
2009 – 2013“
 efektivní využití kulturního dědictví
 využití potenciálu díky dokončení dálnice, Fulnek nová turistická destinace
 rekonstrukce Památníku J. A. Komenského, nové interaktivní expozice
 vznik městského muzea a interaktivní expozice hlavolamů
 obnova areálu konventu při kapucínském klášteře
52  efektivní využití movitého kulturního dědictví k rozvoji celoživotního vzdělávání a kulturní
infrastruktury
 podpora řady profesionálních i amatérských hudebních, tanečních a národopisných souborů
 zlepšení podmínek pro život dětí ve městě vybudováním atraktivit pro děti
 zvýšená ochrana proti povodním a vytvoření krizového plánu proti povodním
 ekologická výchova a třídění odpadů
 revitalizace Autokempu Jerlochovice
 využití významných výročí
 aktivnější zapojení do sdružení Moravské Kravařsko, SILESIA, Sdružení historických sídel Čech,
Moravy a Slezska
 spolupráce s partnerskými městy
 spolupráce s přilehlými destinacemi
 možnost spolupráce s příhraničními regiony
 vytvoření portfolia pro spolupráci v oblasti cestovního ruchu s podnikatelskou sférou
 efektivní využití brownfields na území města
 navázání spolupráce s městy a organizacemi spojenými osobností Jana Amose Komenského
 budování nových a revitalizace již stávajících cyklostezek
 nově vznikající stránky Městského informačního centra Fulnek
 Fulnecký zámek - nová koncepce využití
 krize může orientovat domácí turisty na tuzemskou rekreaci
53  rostoucí cílová skupina seniorů
 zkvalitnění marketingového mixu (inovace, rozšíření, programové balíčky)
 vysoká nezaměstnanost obyvatelstva
 změna politické struktury
HROZBY
 nedostatek finančních zdrojů na podporu cestovního ruchu
 nedostatek finančních zdrojů na podporu kulturního dědictví
 nízká zainteresovanost kraje pro finanční investice v lokalitě Fulnecka
 nezájem o spolupráci subjektů v oblasti cestovního ruchu
 podceňování odborné přípravy pracovníků cestovního ruchu
 silná konkurence okolních turistických destinací
 finanční krize
 nefinancování provozu města – velmi slabá kondice města, běžné výdaje rostou natolik, že je
ohroženo financování dalšího provozu města
 dluhy a deficity – nové dluhy město ohrožují, finanční potenciál je slabý
 investice do pořízení nového majetku – generují jen další provozní výdaje, což je pro město
likvidační
 zvýšené náklady na provoz – růst cen energií a daní ze spotřeby
54  úbytek počtu obyvatel – ztráta cca 100 tis. Kč ročně v příjmech rozpočtu
 prohlubování rozdílů v životní úrovni obyvatel
 odliv mladých lidí za prací a bydlením
 nevhodné zaměření větších investic
 nedostatek financí na údržbu a sanaci kulturního dědictví ve Fulneku
 ohrožení bleskovými povodněmi
 zhoršující se kvalita životního prostředí
 další chátrání nevyužitých objektů
 neprovázání vzájemné propagace sousedních turistických oblastí
 podcenění marketingové komunikace konkurenčních destinací
 změna politické struktury
Použité zkratky:
OV
- Ostrava
NJ
- Nový Jičín
SŠ
- střední škola
EU
- Evropská unie
MK
- místní komunikace
RUD
- rozpočtové určení daní
55 Na zpracování a přípravě Profilu města Fulnek včetně SWOT analýzy se podíleli:
 Členové komise strategického plánování
 Členové pracovních skupin
 Vedoucí odborů Městského úřadu Fulnek
Ing. arch. Jiří Raška
Ing. Petra Marčíková
Srpen 2012
56