Slovnik pojmu - Středisko služeb školám Brno

„Slovník pojmů nejčastěji používaných
ve speciální pedagogické práci“
březen 2008
Úvod
Slovníček vznikl jako jeden z výstupů kabinetu Speciální pedagogiky v projektu
„Lepší spravit síť, nežli chytat ryby rukama“ Střediska služeb školám a Zařízení
pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno.
Jeho autorkami jsou Mgr. Jitka Čechová ze ZŠ Lanžhot a Bc. Dana Stočesová
z MŠ, ZŠ a PŠ Břeclav. Aby bylo ve slovníčku zachyceno co nejvíce výrazů, je
doplněn dalšími výrazy od PaedDr. Lady Márkusové z MŠ, ZŠ a SŠ pro
zrakově postižené (Kamenomlýnská, Brno) a PaedDr. Jany Kučerové a Mgr.
Bronislavy Paličkové z MŠ a ZŠ pro tělesně postižené (Kociánka, Brno).
Slovníček má pomoci celé pedagogické veřejnosti orientovat se v nejrůznějších
odborných pojmech, týkajících se speciální pedagogické práce.
Mgr. Ludmila Ratajská, garant metodického kabinetu Speciální pedagogika
A
abázie – neschopnost chodit
aberace - odchylka, úchylka
abladace sítnice – odchlípení sítnice
abúzus - psychický a somatický stav způsobený návykem nadměrného požívání chemických
látek
ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou, zahrnuje celou řadu vývojových odchylek,
který byl dříve diagnostikován jako LMD
- porucha psychického vývoje, která se projevuje u dětí s podprůměrným, průměrným
i nadprůměrným intelektem
afakie – stav oka bez čočky, většinou po operaci zákalu či úrazu
afázie – částečná nebo úplná ztráta nabyté schopnosti řeči způsobená orgánovými změnami
v mozku na dominantní hemisféře; spojená často s narušením abstraktního myšlení
afonie - ztráta hlasu (při zánětu hlasivek nebo hrtanu), při níž nemocný jen šeptá
agramatismus – porucha schopnosti vyjadřovat se gramaticky správně
achloropsie – slepota pro vnímání zelené barvy
achromazie – vrozená úplná barvoslepost, je zachováno pouze černobílé vidění
achondroplazie - porucha růstu kloubní chrupavky
akomodace – schopnost oka přizpůsobit se vidění na různou vzdálenost, jde o schopnost
změny optické lomivosti čočky jejím zploštěním nebo vyklenutím
albinismus – chybění pigmentu v těle nebo oku, jedinci jsou citliví na světlo
alexie – porucha schopnosti číst způsobená poškozením určité oblasti mozkové kůry
amauróza – úplná nebo částečná slepota
ambidextr - schopnost používat obě ruce stejně obratně
amblyopie – tupozrakost, porucha zrakové ostrosti většinou na 1 oku
amélie - vrozené nevyvinutí končetin, popř. jiných částí těla
ametropie – vada refrakce oka, světelné paprsky se sbíhají mimo sítnici
amotio retinae – odchlípení sítnice
anamnéza – soubor údajů o zdravotním stavu pacienta před vlastní chorobou, o jeho životě,
jakož i rodinném prostředí, o chorobách předků, sourozenců apod.; předchorobí
anatrie – poškozená až nesrozumitelná výslovnost
aniridie – vrozený defekt či chybění oční duhovky
anizokorie – nestejná velikost zornic
anizometropie – rozdílná refrakce obou očí
anoftalmie – chybění oka buď vrozené či po operaci
anomálie – odchylka, nepravidelnost, výjimečnost
anomaloskop – přístroj na zjišťování barvocitu
apalický syndrom - stav bdělého bezvědomí, ztráta všech funkcí velkého mozku (zkušenosti,
podmíněné reflexy)
apnoe - krátkodobá, dočasná zástava dechu
apraxie - částečná nebo úplná ztráta naučených a vžitých pohybových stereotypů
artefakie – stav oka s implantovanou umělou čočkou
artikulace - vytváření hlásek pohyby mluvidel při mluvení, článkování, vyslovování hlásek
asfyxie - nedostatek dýchání, dušení z nedostatku vzduchu
astenie - celková tělesná slabost, slabší nervová či duševní konstituce, nedostatek vitality
astenopie – chabozrakost, objevuje se při zrakové únavě (bolesti hlavy, pálení očí)
astigmatismus – vada lomivosti oka způsobená nepravidelným zakřivením rohovky nebo
čočky
atetóza – pomalé vlnité mimovolní pohyby
atrofie – zmenšení normálně vyvinutého orgánu nebo jeho části
atrofie očního nervu – degenerace (odumírání) očního nervu
atrofie svalová – degenerace svalových vláken
atrofie míšní svalová – degenerace míšních buněk, končetiny jsou nápadně hypotonické,
svalstvo atrofické
audiologie – obor medicíny zabývající se zkoumáním normálního i porušeného sluchu
audiometr – přístroj pro vyšetřování sluchu
audiometrie – vyšetřování funkčních vlastností sluchového ústrojí člověka, určování
sluchového prahu pomocí audiometru
autismus - porucha mentálního vývoje, neschopnost vzájemné společenské interakce a
komunikace, vrozená porucha některých mozkových funkcí doprovázena
specifickým chováním
B
balbuties – porucha řeči, koktavost
Basedova choroba – patologické zvýšení funkce štítné žlázy projevující se v emoční labilitě
a v přetrvávajícím vnitřním nepokoji
barvocit – schopnost oka vidět a rozlišovat barvy
barvoslepost – porucha schopnosti rozeznávat barvy
Beckerova svalová dystrofie - je to lehčí forma Duchennovy svalové dystrofie
BERA - objektivní audiometrie, která vyhodnocuje počítačem elektrické odezvy v mozku
(obvykle ve spánku) na vnímaný zvuk
bifokální – dvojohniskové optické brýle, horní část je určena k vidění do dálky, spodní na
blízko
bilaterální - oboustranný, týkající se pravé i levé strany
bilingvismus - dvojjazyčnost, aktivní užívání dvou jazyků
binokulární vidění – vidění oběma očima zároveň
blefarofimóza – zkrácení oční štěrbiny v horizontální poloze
blefarospasmus – křečovité sevření očních víček při zánětech, světloplachosti
bradypsychismus – ztráta schopnosti logicky uvažovat
Braillovo písmo – slepecké písmo pro nevidomé
breptavost - odchylka plynulosti mluvy, překotné tempo řeči
brýle dalekohledové – speciální brýle opatřené v místě skel dalekohledy
C
canisterapie – terapie prostřednictvím psa
citová labilita - nevyrovnanost, nestálost, rozkolísanost citů
cornea - rohovka
cyanóza – modrofialové zabarvení sliznice a kůže
cylindr – cylindrické sklo, používá se při korigování astigmatismu
curiculum – označení pro obsah a časovou posloupnost vzdělávání ve škole
Č
čočka – část oka, kterou procházejí světelné paprsky, má schopnost akomodace
čočka kontaktní – korekční pomůcka nahrazující dioptrické brýle
D
daktyl – prstová abeceda
dalekozrakost – vada lomivosti oka, špatné vidění na blízko
daltonismus – porucha v rozlišování nebo vnímání barev
defekt – poškození, porucha, vada
degenerace – chorobné změny buněk, tkání a orgánů
degenerace sítnice pigmentová – chorobné změny na sítnici, doprovází je nízká ostrost
zraku, zúžení zorného pole apod.
delikvence - obecné označení pro činnost porušující zákonné nebo jiné formy chování,
protispolečenské chování
demence - soubor příznaků, kdy dochází ke snížení intelektových schopností v důsledku
degenerativních změn v mozkové tkáni
depistáž – vyhledávání postižených, narušených či ohrožených osob v populaci
deprivace - strádání z dlouhodobého nedostatku
diagnóza – výsledek diagnostiky
dioptrie – jednotka lomivosti čoček u optických skel
diplopie – dvojité vidění
disimulace – zastírání chorobných příznaků (somatických, psychických)
divergentní – rozbíhavý
DKK – dolní končetiny
DK – dolní končetina
DMO (poliomyelitis) – dětská mozková obrna, někdy nazývaná Heine-Mediniova nemoc –
porucha centrální regulace hybnosti na základě poškození mozku
v době ( pre-, peri-, postnatální)
- kvadruparetická forma - narušena je senzomotorika všech čtyř končetin i hlavy
- diparetická forma - poškození v oblasti dolních končetin
- hemiparetická forma - postižení poloviny těla v horizontálním směru, kdy horní končetina
je postižena více než dolní
Downova choroba – vrozené organické poškození mozku na základě trisómie 21.
chromozómu, nejčastěji defekt intelektu
Duchennova svalová dystrofie – vede k postupnému rozpadu celého svalstva
dys- - předpona s významem zeslabený, vadný, porušený
dysakuze, dysakuzie – porucha ve vnímání zvuků, kdy vjem neodpovídá podnětu
dysartie – vývojová porucha výslovnosti, hláskování řeči
dysfemie – neschopnost plynule vyslovovat a mluvit, vada řeči, koktavost
dysfonie – porucha hlasu způsobená hlasovým přetížením
dysfunkce – narušená nebo odchylná činnost některého orgánu, narušení vzájemné souhry
psychických i organických funkcí
dysgeneze – porušený nebo vadný vývoj některého orgánu, jeho části nebo částí těla
dysglosie – porucha výslovnosti provázející orgánové změny na mluvidlech
dysgnózie – vývojová porucha schopnosti spojovat vnímané vjemy s jinými, popř.
s představami: zraková, sluchová, slovní dysgnózie
dysgrafie – vývojová porucha psaní, schopnosti napodobit tvary písmen
dysgramatismus – neschopnost vyjadřovat se gramaticky správně
dyskalkulie – porucha matematických schopností bez snížení obecných rozumových
schopností
dyskineze – nepotlačitelné mimovolní pohyby, které narušují hybnost
dyslálie – porucha, vada výslovnosti, neschopnost (dětí) tvořit správně některé hlásky,
patlavost
dyslexie – vývojová porucha čtení
dysmelie - vrozený nedokonalý vývoj končetin nebo jiných částí těla
dysortografie – vývojová porucha projevující se neschopností naučit se správně pravopisu,
zpravidla spojená s dyslexií
dysprozódie – nápadně odchylné užívání modulačních složek mluvy (zpěvavá mluva, popř.
při hovoru tvoření nesmyslných rýmů apod.)
dystrofie svalová – mizení svaloviny degenerativním rozpadem, kdy svalovina je
nahrazována vazivem a tukovou tkání
dysrytmie – porucha pravidelné činnosti některého orgánu, průběhu pohybu nebo mluvního
projevu
dystrofie – vývojová porucha svalového systému
E
echolálie – chorobně automatické opakování slov
eklampsie – těhotenské toxikózy
ektopie – vrozené posunutí orgánu, např. čočky
empirie – zkušenost
Mozková embolie (embolia cerebri)
emboloartrie – znetvoření slov mimovolným vsunováním nesprávných hlásek
embolofrazie – porucha řeči vzniklá vsouváním různých hlásek nebo slov nepatřících do
příslušného slova nebo věty
emetropie – správný poměr mezi lomivostí optického prostředí a optickou osou oka, paprsky
se sbíhají na sítnici
encephalitis - zánět mozku
enkopréze – neschopnost dítěte udržet stolici, znečišťování se
enoftalmus – oko vpadlé do očnice, oční štěrbina je zúžena
enuklace oka – vynětí oční koule z očnice
enurésa - pomočování, neschopnost udržet moč
epistaxa – krvácení do mozku
ergoterapie – léčba prací
esotropie – sbíhavé šilhání
etiologie - původ
etopat – jednotlivec, který má evidentní poruchy v mravní složce osobnosti projevující se
poruchami chování
eufonie – 1. nauka o správné hlasové a mluvní technice, 2. využívání zvukových kvalit
hlásek v básnickém jazyce, eufonický - libozvučný
exoftalmus – vytlačení oka před okraj očnice
exotropie – rozbíhavé šilhání
F
fibropazie retrolentální – onemocnění oka u nedonošených dětí, způsobené nesprávným
přísunem kyslíku v inkubátoru
fisura – štěrbina, trhlina, rozštěp, fisura čelisti
fobie – 1. chorobný strach před někým nebo před něčím anebo před určitou činností,
2. nenávist, odpor k něčemu, k někomu
-fobie – ve složených slovech druhá část s významem nenávist, úzkost, strach
fokomélie - končetiny ve tvaru ploutve nasedající rovnou na ramena
fokus - ložisko, ohnisko
fonace – tvoření hlasu v hrtanu, jímž prochází proud vzduchem z plic, vydávání hlasu
fonastenie – hlasová porucha zpravidla neurotického původu postihující hlavně herce,
zpěváky apod.
foném – hláska s významotvornou rozlišovací funkcí, základní fonologická jednotka
fonémika – nauka o hláskách, fonémech
fonetik – odborník ve fonetice
fonetika – vědní obor zabývající se zvukovou stránkou lidské řeči, zkoumající artikulační,
akustickou a percepční povahu zvukových prvků, fonetický – zvukový
foniatr – odborník ve foniatrii
foniatrie – lékařský obor zabývající se fyziologií a patologií hlasu, řeči a sluchu a léčbou
jejich poruch
fonický – hláskový, zvukový
fonismus – vnímání zvuku bez skutečného podnětu na akustické smyslové orgány, sluchový
klam
fonolog – odborník ve fonologii
fonologie – vědní obor zabývající se zkoumáním soustavy a funkce zvukových prostředků
jazyka mající za základní jednotku foném
fonovat – vydávat, vydat zvuk, hlas, artikulovat, vyslovovat, vyslovit hlásku
fotofobie - světloplachost
fotopické vidění – vidění za dne (barevné vidění)
frenulum linguae - jazyková uzdička
Friedreichova heredoataxie - degenerativní onemocnění míchy, kdy dochází k rozpadu
fyziologický – normální, přirozený
G
gamacismus – chybná výslovnost hlásky „G“ (řecky gama)
gibbus – hrb, který vzniká při asymetriích páteře
glaukom – zelený zákal oka, projevuje se zvýšením vnitroočního tlaku
grafém – základní jednotka písemné podoby jazyka, písemný znak (nejčastěji písmeno)
grafický – týkající se písma
H
haptika – hmatové vnímání u nevidomých
hemeralopie – šeroslepost, snížené vidění za šera
hemianopsie – porušení zorného pole (výpadek)
hemihypogeneza - zkrácení např. jedné poloviny těla
heteroforie – porucha rovnovážného postavení očí
hipoterapie – terapie prostřednictvím koně
HKK – horní končetiny
HK – horní končetina
hordeolum – ječné zrno
hospitalismus – negativní vliv na os. dítěte dlouhodobě hospitalizovaného v nemocničním
zařízení nebo v zařízení podobného typu
hydrocefalus - jde o nahromadění mozkomíšního moku ve schránce lební
hydroftalmus – výrazně zvětšené oko při vrozeném glaukomu
hygiena zraku – soubor zdravotnických zásad na ochranu správné funkce zraku
hypakusie – nedoslýchavost, patologicky snížený práh vnímání zvukových podnětů
hyperkyfóza - hrudní hyperkyfóza jsou tzv. kulatá záda, kdy je zvětšené vyklenutí hrudní
hyperlordóza - nadměrné prohnutí bederní páteře
hypermetropie – dalekozrakost
hypertrofie – zvětšení některého orgánu nebo jeho části
hypoglykémie - pokles hladiny cukru (glukózy) pod hodnoty snášené mozkovými buňkami
hypoplazie svalová – vrozené nedostatečné vytvoření některých svalů
hypotonie - snížené napětí svalových vláken
hypoxie mozková - nedokysličení mozku
páteře
CH
chiasma – křížení očních nervů
chondrodystrofie - vrozená porucha osifikace kostí, disproporcionální postava s krátkými
končetinami
chorea – porucha centrální nervové soustavy charakterizovaná bezúčelnými pohyby, pohyby
jsou rychlé a trhavé
chorea minor – porucha motoriky
I
ictus apoplecticus cerebri - krvácení do mozku
imobita – nehybnost
indiferentní – nevšímavý, lhostejný
indolence – necitlivost na bolest
inkompatibilita - neslučitelnost
iris – duhovka
iritis – zánět duhovky
iridoctomie – operativní odstranění části duhovky
K
kapacismus – vadná výslovnost hlásky „K“ (řecky kappa)
katarakta – šedý zákal
kauzalita - příčinnost
keratitis – zánět rohovky
keratoplastika – náhrada zakalené části rohovky
kolobom – vrozený rozštěp duhovky, čočky, sítnice nebo zrak. nervu
Klippelův – Feilův syndrom – vrozená deformita krčních obratlů, tzv. žabí krk
komoce - nejlehčí forma úrazového poškození mozku - přechodná funkční porucha
komprese - stlačení mozku
konfabulace – nepravé lži, dítě kombinuje reálné vzpomínky s fantazijními představami
konjunktivitida – zánět spojivky
kontuze mozku - zhmoždění
kontuze oka – zhmoždění oka tlakem, úderem
korekce – náprava
kortikální postižení zraku – centrální porucha způsobená poruchou funkce mozku
kraniostenoza - jedná se deformitu lebky z předčasného srůstu lebečních švů
kraniotomie - operativní otevření lebky
krátkozrakost - vada lomivosti oka, špatné vidění do dálky
L
lambdacismus - porucha výslovnost hlásky „L“ (řecky lambda)
latentní – skrytý (např. strabismus)
lehká mozková dysfunkce – (LMD) souborné označení psychických poruch způsobených
poškozením mozkové tkáně (MMD - minimální mozková
dysfunkce)
LDE - lehká dětská encefalopatie – nedostatek pozornosti s hyperaktivitou
lensektomie – odstranění čočky
leukom – hustá bílá jizva na rohovce
logofobie – neurotický strach před vlastním mluvním projevem
logoneuróza – porucha řeči nervového původu
logopatie – porucha řeči, zvláště její výrazové a vnitřní stránky
lokátor pro nevidomé – přístroj informující o rozmístění předmětů v prostoru
Lormova abeceda – dotyková abeceda pro hluchoslepé, dotek na bříška prstů znamená
písmeno
lux – jednotka osvětlení
luxace čočky – uvolnění čočky ze závěsného aparátu a její přemístění
luxace kyčelního kloubu - úplné vykloubení
luxmetr – přístroj na měření osvětlení
M
makrografie – psaní abnormálně velkých písmen
makropsie – porucha vidění, jedinec vidí předměty větší, než jsou ve skutečnosti
makula lutea – žlutá skvrna na sítnici
makula cornea – zákal rohovky
malformace - vrozená vývojová úchylka tvaru
meniérova nemoc – postižení vnitřního ucha projevující se šelestmi v uchu, nedoslýchavostí
a závratěmi
meningitida – zápal mozkových blan
meningokéla - rozštěp páteře a míšních plen
meningomyelokéla - rozštěp páteře, plen a míchy
metateze – prohození hlásek nebo řidčeji slabik ve slově (např. žlíce místo lžíce, verlyba
místo velryba apod.)
mikrocefalus - jedná se o abnormálně malou hlavu
mikroftalmus – malá velikost oční koule
mikrografie – psaní abnormálně malými písmeny
mikropsie - porucha vidění, jedinec vidí předměty menší, než jsou ve skutečnosti
miotika – preparáty zužující zornice
mitrální atrézie - vrozená komplexní srdeční vada
mogilálie – porucha výslovnosti, při níž dítě vynechává hlásku, kterou nedokáže vyslovit,
forma dyslalie
monochromatopsie – barvoslepost, neschopnost rozeznávat barvy
monokulární – vidění jedním okem
motorika – hybnost
mutismus – psychicky podmíněná němota při normálním stavu mluvidel a bez organického
postižení centrální nervové soustavy (např. po silném rozrušení, leknutí apod.),
získaná neurotická nemluvnost
mydriáza – nápadně rozšířené zornice
mydriatika – preparáty rozšiřující zornice
myoklonie - krátké, rychlé křečové záškuby svalů, svalových skupin
myopatie - poškození svalového vlákna
myopie – krátkozrakost
myotubulární myopatie - svalová slabost
N
nanismus - neúměrně malý tělesný vzrůst
nazála – nosová hláska, při artikulaci nazálních – nosových - hlásek (n,ň) prochází
výdechový proud nosní dutinou
negativismus - porucha chování, vzdorovitost (3. – 4. rok, puberta)
nonverbální komunikace – mimoslovní styk
nykalopie – denní slepota, snížené vidění za světla, lepší za šera
nystagmus – kmitavé záškuby očí
O
oftalmologie – oční lékařství
okluze - zakrytí oka (klapka)
optotyp – tabulky ke zjišťování zrakové ostrosti
orální řeč – zvuková, artikulovaná řeč
orto- - ve složených slovech první část s významem rovný, přímý nebo správný
ortoepie – nauka o spisovné výslovnosti, spisovná výslovnost
ortofonie – nauka o správné výslovnosti hlásek, správné vyslovování hlásek
ortoptika – náprava binokulárních funkcí
osteopsathyrosis – patologická lomivost kostí
P
palatolalie – těžká porucha řeči provázená huhňavostí (při rozštěpu patra)
paralalie – nesprávná výslovnost, kdy je správná hláska nahrazována jinou (obtížná hláska je
nahrazována hláskou snazší), forma dyslalie
paréza (částečná obrna) – porucha nervového systému
patologický – chorobný, nezdravý
pectus excavatum - vrozená deformita hrudní stěny
pectus carinatum - ptačí hrudník
pedes plani – plochá noha
percepce – proces vnímání, příjmu textu; percepční – schopný vnímání, vnímavý
perimetr – přístroj na vyšetřování zorného pole oka
perinatální období – těsně před porodem, během porodu nebo těsně po narození
peromelie - zrůdné zakrnění končetin, chybění části paže (předloktí, ruka)
Perthesova choroba - jedná se o deformaci, která postihuje hlavici stehenní kosti
pes adductus congenitus – vrozená deformita nohy, tzv. noha srpovitá
pes equinovarus congenitus – vrozená deformita nohy, tzv. noha kososvislá
pes planovalgus congenitus – vrozená deformita nohy, tzv. hákovitá noha
Pichtův stroj – psací stroj pro nevidomé pro psaní Braillova písma
plegie – úplná obrna
pleoptika – léčba tupozrakosti
polydaktylie - dědičný výskyt nenormálního počtu prstů, víceprstost
postnatální období – po narození, zpravidla do 1 roku, do ukončení vývoje
hematoencefalitické bariéry, která potom chrání mozek mnohem lépe
praktická slepota – jsou zachovány zbytky zraku, světlocit, ale v praxi nejdou využít
prenatální období – před narozením
presbyopie – vetchozrakost, s přibývajícím věkem se zmenšuje pružnost čočky
progenie – vývojová anomálie projevující se nadměrným růstem spodní čelisti a jejím
vysunutím dopředu
prognacie, prognatie – vývojová anomálie horní čelisti se střechovitým vykloněním zubů
protanopsie – neschopnost rozeznat červenou barvu
protruze – vytlačení očního bulbu vpřed, např. nádorem
pseudoafakie – náhrada oční čočky umělou
ptóza víčka – pokles horního víčka
pupila - zornice
R
reaktibilita – schopnost reagovat
refrakce oka – poměr lomivosti optické soustavy oka k anatomické stavbě oka
refrakční vady – poruchy lomivosti (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus)
retardace – zpomalení, zaostávání, zpoždění (např. vývoje řeči)
retence – uchování naučeného učiva
retina - sítnice
retinoblastom – zhoubný nádor sítnice oka
retinopatie – změny na sítnici
retrogenie – vývojová anomálie projevující se neúplným vývojem dolní čelisti
rinofonie – porucha tvoření hlasu projevující se patologicky zvýšenou nosovostí a mečivým
nádechem
rinolálie – porucha zvuku řeči projevující se patologicky změněnou nosovostí hlásek,
huhňavost
rotacismus – odchylná, vadná výslovnost hlásky r, ř
S
salivace - slinění, slinotok, zvýšené vylučování slin
Sclerosis cerebrospinalis multiplex - roztroušená skleróza mozkomíšní
Senator-Marieova choroba (mozečková heredoataxie) - postupné degenerace mozečku,
Schlofferův tumor - nádoru podobný útvar, který vzniká hnisáním a chronickou produktivní
sigmatismus – vadné vyslovování sykavek (c, s, z, č, š, ž), šišlavost
skolióza - jedná se o vychýlení páteře do strany
skotom – výpadek části zorného pole
skryning – identifikace nerozpoznaných nemocí nebo defektů použitím testů, zkoušek nebo
jiných procedur, které je možné rychle aplikovat
slabozrakost – snížení zrakové ostrosti obou očí při použití korekce
slepecká hůl – pomůcka nevidomých pro orientaci v prostoru
sniffing – vdechování drog v prášku přímo do nosních dírek
somnolence – porucha vědomí, kdy se dotyčný podobá spícímu, je možné s ním krátce
navázat kontakt
SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých
sopor – porucha vědomí, kdy dotyčný reaguje pouze na bolestivé podněty
Sotosův syndrom - forma gigantismu
spina bifida - rozštěp páteře
spotting – rychlá orientace v ploše
Sprengelova deformita – vysunutí lopatky nahoru a současná změna jejího tvaru
stafylom – ztenšení bělimy nebo rohovky, např. po operaci
stereopse – prostorové, trojrozměrné vidění
strabismus - šilhání
světlocit – schopnost oka rozeznat světlo a tmu
subarachnoidální kvácení – krvácení přímo do mozkové tkáně
surdomutismus – hluchoněmota
symptom – příznak, projev choroby
syndaktylie - vrozená vývojová vada, při které nejsou prsty od sebe odděleny
syndrom – soubor příznaků (symptomů) charakterizující určité onemocnění
syndrom Aspergrův - jako artismus, nevyskytuje se však celková retardace vývoje, IQ má
v normě, ale je snížena motorická koordinace
T
tenze – stav úzkosti, nepokoje provázený pocitem svalového napětí
tetismus – mnohočetná patlavost postihující většinu hlásek
tonometr – přístroj na měření vnitroočního tlaku
zá
torticollis – abnormální sklon hlavy k jedné straně vlivem anomálií krční páteře nebo
vrozeným poškozením svalů
tracing – sledování linie, trasování
trachom – chronický infekční zánět spojivky
trailing – kluzná prstová technika u nevidomých
trichiáza – zánět víček a spojivek
trubicovité vidění – výpadek částí zorného pole na periferii
tumor cerebri - mozkový nádor
tumultus sermonis – porucha řeči vyznačující se překotným tempem řeči, breptavost
turmon – monokulární dalekohledové kukátko pro slabozraké
tyflografika – reliéfní obrázky pro nevidomé
U
utilita – potřebnost, užitečnost
uveitis – zánět živnatky oka
úzus – dohoda, užívání drog (léků) v souladu s oprávněnými zájmy jednotlivce i společnosti
V
verbální – slovní
vizus – ostrost zraku
vodicí linie – orientační vodítko pro nevidomé (zeď, obrubník apod.)
vývojová anomálie – označení pro odchylky od normálního vývoje
Z
zorné pole – část okolního prostoru, který vidíme bez pohnutí oka
zvuková kniha – zvukový záznam knihy, nahraný na CD, MP3
___________________________________________________________________________
Literatura:
Dvořák, Josef: Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou 1998.
Vajčnerová, Darja: PPP. Břeclav 1995.
Kolektiv autorů: Defektologický slovník. SPN 1978.
Krejčířová, Olga a kolektiv: Kapitoly ze speciální pedagogiky. Esteria. Praha 2002.
Lechta, Viktor a kol.: Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Portál. Praha 2003.
Vágnerová, Marie: Vývojová psychologie. Portál. Praha 2000.
Moravcová, Dagmar: Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Triton. Praha
2004.
Šlapal, Radomír: Vybrané kapitoly z dětské neurologie a speciální pedagogiky.
Gutvirth, Jaroslav a kol.: Základy dětského lékařství pro speciální pedagogy.
Eis, Emil: Ortopedie pro speciální pedagogy.