FAST-2008-8-1-219-aldorf - DSpace VŠB-TUO

Komentáře

Transkript

FAST-2008-8-1-219-aldorf - DSpace VŠB-TUO
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava
číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební
článek č. 19
Josef ALDORF1, Eva HRUBEŠOVÁ2, Petr JANAS3
VYUŽITÍ 3D MODELOVÁNÍ PRO DIMENZOVÁNÍ DŮLNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH HRÁZÍ
Abstract
The paper deals with the utilizing of the 3D - mathematical modelling (software CESAR
LCPC) for the new design of the emergency dam in the drift. On the basis of the realized analysis
there were formulated the recommendations for the thickness of the dam with respect to the construction material (Tekblend, Jb, Izolitex), the shape of the dam (conical or non-conical shape) and external stabilization of the dam in the rock mass.
1 ÚVOD
Metody matematického modelování jsou v současné době stále více rozšířeným nástrojem používaným pro návrh a posouzení různých typů konstrukcí, charakterizovaných jak tvarem a materiálovými vlastnostmi, tak i charakterem zatížení. V rámci řešení úkolu ČBÚ č. 48-06 „ Navržení nového typu uzavíracích hrází z hlediska konstrukce a použitých materiálů, bezpečnosti pracovníků
v hlubinných dolech a v podmínkách podzemního stavitelství“ , na němž se fakulta stavební VŠB-TU
Ostrava v současné době podílí, byla provedena prostorová modelová dynamická analýza napěťodeformačního stavu bezpečnostní hráze pomocí dynamického modulu programového systému CESARLCPC (Francie). Cílem této numerické analýzy, založené na metodě konečných prvků, bylo stanovení minimální mocnosti hráze pro zajištění její bezpečné funkce.
2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POUŽITÉHO SOFTWARU A VÝPOČETNÍ METODY
K modelování uvedené prostorové úlohy byl využit dynamický modul softwarového systému
CESAR –LCPC, distribuovaný francouzskou firmou ITECH, pracující na základě metody konečných
prvků. Výpočetní dynamický modul vychází z následující soustavy rovnic, která je rozšířením základní soustavy rovnic odpovídající řešení statických úloh metodou konečných prvků:
Mu ′′ + Cu ′ + Ku = F
(1)
u – vektor posunů v uzlových bodech (časově závislý)
u‘ – vektor rychlostí v uzlových bodech (časově závislý)
u‘‘ – vektor zrychlení v uzlových bodech (časově závislý)
M – hmotnostní matice
C- matice tlumení
K- matice tuhosti
F- vektor známých sil a zatížení (časově závislý)
1
Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc., Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Fakulta stavební,
VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ludvíka Podéště 1875, Ostrava-Poruba, tel.: +420 597 321 944,
e-mail: [email protected]
2
Doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Fakulta stavební,
VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ludvíka Podéště 1875, Ostrava-Poruba, tel.: +420 597 321 373, e-mail:
[email protected]
3
Doc. Ing. Petr Janas, CSc., Katedra stavební mechaniky, Fakulta stavební, VŠB-Technická
univerzita Ostrava, Ludvíka Podéště 1875, Ostrava-Poruba, tel.: +420 597 321 308, e-mail:
[email protected]
219
Aplikovaný dynamický výpočetní modul DYNI předpokládá, že matice M, C a K jsou konstatní v čase. Matice tlumení C je lineární kombinací matice tuhosti a hmotnostní matice a lze ji vyjádřit pomocí Rayleighových parametrů tlumení αR βR následovně:
C =αRK + βRM
Při řešení výchozí soustavy rovnic s časově proměnnými hodnotami posunů, rychlostí a zrychlení je aplikována tzv. Newmarkova implicitní metoda přímé integrace. Tato metoda vychází
z následujících vztahů pro stanovení posunů a rychlostí v čase t+Δt:
⎛⎛ 1
⎞
⎞
u t + Δt = u t + u ′ t Δt + ⎜⎜ ⎜ − α ⎟u ′′ t + αu ′′ t + Δt ⎟⎟Δt 2
⎠
⎝⎝ 2
⎠
t + Δt
t
t
t + Δt
= u ′ + (1 − β )u ′′ + βu ′′
u′
Δt
(
)
kde Δt je časový krok, α,β jsou integrační konstanty implicitní metody. Pro standardní volbu
integračních konstant α, β platí: α=0.25, β=0.5.
S využitím Newmarkova implicitního algoritmu a po úpravě lze základní soustavu rovnic (1)
pro neznámé složky vektoru Δu zapsat ve tvaru:
(c0 M + c1C + K )Δu = Fext t + Δt + M (c2u′t + c3u′′t ) + C (c4u′t + c5u′′t ) − Fintt
Δu = u t + Δt − u t
kde koeficienty ci, i=1,...,5 jsou závislé na časovém kroku Δt a na integračních konstantách
Newmarkovy metody, Fext t+Δt je vektor vnějších sil v časovém kroku t+Δt, F int t je vektor vnitřních sil
(reakcí) v časovém kroku t.
3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ANALYZOVANÝCH MODELOVÝCH
VARIANT
3.1 Základní modelové faktory
Obecně je napěťo-deformační stav hráze závislý na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější
jsou materiál hráze, tvar hráze, velikost příčného průřezu hráze, mocnost hráze, pevnostní a přetvárné vlastnosti okolního prostředí hráze, způsob uchycení hráze v okolním horninovém prostředí, charakter a velikost dynamického zatížení. Doposud nebylo možno z časového hlediska v rámci tohoto
výzkumného úkolu modelově analyzovat vliv všech těchto faktorů, v této fázi řešení byl vyhodnocen vliv materiálu hráze (tři typy materiálu), tvaru hráze (kónický nebo nekónický podélný tvar, tvar
příčného průřezu obloukový), způsobu uchycení hráze v okolním prostředí (se zářezem a bez zářezu)
a tuhosti okolního prostředí hráze (vápenec, uhlí). Velikost maximální amplitudy dynamického zatížení byla uvažována konstantní (1.1 MPa), modelově byly analyzovány dvě varianty časového průběhu dynamického zatížení. První z nich odpovídala experimentálně naměřeným hodnotám velikostí
zatížení v čase, druhá varianta odpovídala „trojúhelníkové“ aproximaci tohoto časového záznamu
skutečného naměřeného průběhu dynamického zatížení.
Návrh mocnosti hráze vychází tedy jednak z analýzy výsledků provedených parametrických
modelových výpočtů a dále z výsledků laboratorních zkoušek, provedených pracovníky Laboratoře
stavebních hmot FAST VŠB-TUO pod vedením Ing. Lukše, Ph.D. V této souvislosti bylo dílčím cí-
220
lem řešení projektu rovněž stanovení určujících kriteriálních charakteristik pro stanovení mocnosti
hráze, což umožňuje upřesnit jednak požadavky na typ modelových výstupů a jednak základní požadavky na typy nutných laboratorních zkoušek a přesnost a objektivitu jejich výsledků. Výchozí matematický model byl dále kalibrován z hlediska tuhosti materiálu hráze dle výsledků realizovaného
monitoringu posunů na vzdušné straně hráze při zkušebních odstřelech in – situ realizovaných ve
zkušební štole Štramberk. Na základě monitorovaného časového vývoje deformační odezvy tělesa
hráze byla rovněž provedena dílčí inverzní analýza pro stanovení tlumících charakteristik materiálu
hráze.
3.2 Charakteristika geometrie analyzovaných tvarů hrází
V rámci řešení projektu byla analyzována hráz s obloukovým příčným průřezem, a to ve dvou
tvarových variantách v podélném směru. V prvním případě se jednalo o hráz kónického tvaru
s klesající průřezovou plochou ve směru od strany tlakové ( strana hráze, na níž je aktivováno dynamické zatížení) ke straně vzdušné. Druhá varianta pak uvažovala nekónický tvar hráze v podélném
směru. V modelu byly zohledněny dva vyztužené průlezné otvory o průměru 600 mm, jejichž středy
jsou umístěny ve vzdálenosti 600 mm od spodní hranice zátky, středová vzdálenost průlezných otvorů je 1200 mm. Výchozí modelová geometrie samotného tělesa hráze pro kónickou hráz o mocnosti
1.6 m ( mocnost hráze a tvar hráze při prvním experimentálním odstřelu), včetně uvažovaných průlezných otvorů je uvedena na následujícím obrázku č.1.
tlaková strana hráze (profil A-A‘ )
v=4 m
š=5.34 m
v=3.8 m
š=5 m
m=1.6 m
vzdušná strana hráze (profil B-B‘ )
Obr. 1: Výchozí geometrie kónické hráze bez záseku o mocnosti 1.6 m
V modelové analýze byla mocnost hráze ve směru podélné osy štoly uvažována variabilně –
mocnost 1.6 m, 1.3 m, 1.1 m, 0.9 m a 0.6 m s tím, že referenčním profilem v těchto variantách zůstává u kónických typů hrází profil A-A‘ (tlaková strana hráze). Celkem tedy bylo modelováno 5
variant mocností hráze. Dynamická odezva byla analyzována za předpokladů dvou typů okrajových
podmínek. V prvním případě byl model řešen pouze pro samotnou hráz s podmínkami vetknutí na
pomyslných kontaktech s okolním prostředím (obr. 2a), ve druhém případě byla uvažována deformační spolupráce hráze s okolním horninovým prostředím při eliminaci přitížení hráze horninovým
prostředím (obr. 2b). Z hlediska uchycení tělesa hráze v okolním horninovém prostředí (zajištění vnější stability hráze) byla uvažována jednak nejméně příznivá varianta uchycení – varianta bez záseku
(plošný kontakt s horninovým prostředím) a dále varianty s pravoúhlým zásekem hlubokým 40 cm,
a to buď po celém obvodu tělesa hráze (včetně počvy) nebo varianta bez záseku v počvě.
221
a)
b)
Obr. 2: a) Model hráze s podmínkou vetknutí. b) Model hráze zohledňující deformační spolupráci s okolním prostředím.
3.3 Materiálové charakteristiky modelu
Modelová analýza byla provedena za předpokladu izotropního prostředí a pružného materiálového modelu. Celkově byl návrh mocnosti hráze proveden pro tři typy materiálů s tržními názvy
Tekblend, Jb a Izolitex. U všech těchto typů materiálů se vycházelo při samotném modelovém výpočtu pro stanovení napěťo-přetvárného stavu z předpokladu přibližně identických hodnot objemové
tíhy i přetvárných charakteristik (modulu pružnosti a Poissonova čísla), materiály se však lišily hodnotami tlakových a tahových pevností, z čehož plyne i rozdílný návrh mocnosti hráze pro různé typy
testovaných stavebních materiálů. Nejproblematičtějším vstupním parametrem se ukázalo stanovení
modulu pružnosti materiálu hráze při dynamickém namáhání. Tento parametr nebyl laboratorně stanoven zcela jednoznačně, výsledky různých laboratorních metod se dosti podstatně lišily. Byla tedy
přijata koncepce stanovení tohoto modulu pružnosti na základě kalibrace modelu, založené na srovnání posunů získaných modelem a posunů na vzdušné straně hráze naměřených při experimentálních
odstřelech. První kalibrace modelu byla provedena na základě naměřených posunů 2.5 mm na vzdušné straně hráze odpovídající prvnímu zkušebnímu odstřelu hráze o mocnosti 1.6 m (materiál
Tekblend) a vycházela z předpokladu, že k maximálnímu posunu ve směru podélné osy hráze dochází
v čase maximálního dynamického zatížení. V průběhu dalšího upřesňování modelového řešení této
úlohy se však ukázalo, že tento předpoklad nebyl správný a že maximální posuny nastávají až v čase
cca 10 ms po výbuchu. Další upřesňující kalibrace, zohledňující tento poznatek, pak byla realizována
po naměření posunů při třetím odstřelu hráze o mocnosti 1.2 m z téhož materiálu, kdy se použilo
přesnější monitorovací zařízení pro měření posunů a bylo tedy možno předpokládat vyšší vypovídací
schopnost tohoto měření. Relativně vysoká hodnota naměřených posunů 13 mm v případě hráze
s nižší mocností byla pravděpodobně způsobena oslabením tělesa hráze tahovými trhlinami na vzdušné straně hráze. Tyto trhliny hloubky cca 10-15 cm byly indikovány vizuální kontrolou tělesa hráze
po provedeném odstřelu a jejich lokalizace velmi dobře koresponduje s výsledky získanými numerickým modelem. Provedenou upřesňovací kalibrací modelu po třetím experimentálním odstřelu byl
tedy stanoven modul pružnosti Eb=530 MPa, který velmi dobře koresponduje s hodnotou získanou
při dynamickém zatížení vzorků (Petroš, 2007). Lutnové průlezy lokalizované v tělese hráze byly
ocelové.
Obklopující horninové prostředí bylo uvažováno ve dvou variantách – první z nich odpovídala
realizaci hráze v uhlí, druhá ve vápencovém prostředí pokusné štoly Štramberk. Parametry materiálu
hráze uvádí následující tabulka:
222
Tab. 1: Základní charakteristiky analyzovaných materiálů hráze
objemová
tíha
(kN/m3)
modul pružnosti Poissonovo
při dynamickém číslo
zatěžování
(MPa)
materiál hráze
16
530
0.25
tlaková pevnost
po 8 hodinách
tvrdnutí
(MPa)
Tekblend:8.9
tahová pevnost
po 8 hodinách
tvrdnutí
(MPa)
Tekblend:2.08
Jb: 6.56
Jb:1.65
Izolitex 3.67
Izolitex:1.1
3. 4 Charakteristika dynamického zatížení
Časový vývoj dynamického namáhání (monitorovaný in-situ a modifikovaný trojúhelníkový)
je uveden na obr. 3 Charakteristiky dynamického zatížení vycházejí z podkladů dodaných firmou
VVUÚ a.s.. Na základě vyhodnocení monitorovaného časového záznamu dynamického zatížení bylo
do výpočtu zavedeno dynamické zatížení hráze charakterizované hodnotami napětí v sedmi časových
řezech 840 až 900 ms s časovým krokem 10 ms (max. hodnota napětí 1.1 MPa), což odpovídá průběhu dominantní primární dynamické vlny. Vliv dalšího průběhu dynamického zatížení, odpovídajícího
odražené dynamické vlně, nebyl ve výpočtu zohledněn. V případě varianty s modifikovaným trojúhelníkovým zatížením byl vyhodnocován vliv dynamického zatížení v delším časovém úseku (840 –
1300 ms). Zatížení přírub výztuže průlezných otvorů bylo navýšeno až na maximální hodnotu 3.1
MPa, což odpovídá velikosti reakce pod přírubou, při zatížení uzávěru lutny tlakem výbuchu ve výši
1,1 MPa.
Hmota Tb-P11-1 - zkouška č.3
1200
1100
modifikované trojúhelníkové zatížení
1000
900
tlak [kPa]
800
700
600
T3 (L-hráz)
500
400
300
200
100
0
800
900
1000
1100
1200
1300
1400
čas [ms]
Obr. 3: Časový záznam dynamického zatížení ( monitorovaný a modifikovaný trojúhelníkový).
223
4 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MODELOVÉ ANALÝZY A ZÁKLADNÍ
DOPORUČENÍ PRO DIMENZOVÁNÍ HRÁZE
Parametrická modelová analýza napěťo-deformační situace v bezpečnostní hrázi, následné vyhodnocení parametrických modelových výsledků pro různé konstrukční typy hrází zhotovovaných
z jednoho ze tří analyzovaných materiálů a stanovení doporučené mocnosti hráze probíhala
v několika fázích, v jejichž průběhu byl model kalibrován a upřesňován, byla vyhodnocována citlivost odezvy hráze na vstupní parametry úlohy, formulována základní kritéria pro dimenzování hráze
a provedeno jejich vyhodnocení pro tři materiály (Tekblend, Jb, Izolitex) a různé konstrukce hráze
(kónický tvar, nekónický tvar, hráz s pravoúhlým zásekem, hráz bez záseku).
Za určující kritéria pro stanovení dolní hranice mocnosti hráze byla přijata:
• maximální posun hráze ve směru její podélné osy je menší nebo roven maximálně přípustnému posunu hráze 8.9 mm, stanovenému laboratorně na trámci 100 x100 x 400 mm při zohlednění
součinitele spolehlivosti 1.2
• maximální hodnoty tahových napětí v tělese hráze (vzdušná strana hráze) jsou menší než tahová pevnost daného materiálu stanovená laboratorně po 8 hodinách tuhnutí hmoty (doba 1 odstřelu)
s respektováním součinitele spolehlivosti 1.2
• maximální hodnoty tlakových napětí v tělese hráze (tlaková strana hráze) jsou menší než tlaková pevnost daného materiálu stanovená laboratorně po 8 hodinách tuhnutí hmoty s respektováním
součinitele spolehlivosti 1.2
Vyhodnocení výsledků modelování ukázalo, že rozhodujícím kritériem dimenzování mocnosti hráze z hlediska její vnitřní stability je kritérium tahových napětí na vzdušné straně hráze.
Z hlediska vnější stability hráze byl pak dále posuzován způsob uchycení hráze v okolním horninovém prostředí (zásek, kotvení), a to s ohledem na velikosti smykových napětí vznikajících na kontaktu tělesa hráze s okolním prostředím.
V rámci numerické analýzy byla vyhodnocována rovněž situace odpovídající opakovanému
odstřelu hráze, který je charakterizován redukcí původní mocnosti hráze (odpovídající 1. odstřelu)
v důsledku vlivu tahového porušení vzdušné strany hráze. První výsledky modelování ukázaly pouze minimální vliv dvou uvažovaných tuhostí okolního horninového prostředí na maximální hodnoty
tahových resp. tlakových napětí ve středové části hráze. Následující závěrečná doporučení mocností
hrází lze tedy považovat za platná jak pro lokalizaci hráze v uhelné sloji, tak i pro hráz ve vápencovém prostředí pokusné štoly ve Štramberku.
Závěrečná doporučení pro dimenzování bezpečnostní hráze, jejíž geometrické charakteristiky
jsou uvedeny na obr.1 :
• při použití materiálu Tekblend je doporučovanou tloušťkou vyhovující kritériu tahové pevnosti hodnota 1.3 m, a to jak pro hráze kónického tvaru, tak i hráze nekónické se zářezem po celém
obvodě; vzhledem k rozptylu hodnot tahové pevnosti lze připustit tuto mocnost hráze 1.3 m jako hraniční mocnost i pro hráze nekónické bez zářezu; pro hráze kónického tvaru bez zářezu jsou pak hraniční tloušťky 1.1-1.2 m
• při použití materiálu Jb vyhovují požadavku stability hráze s mocností minimálně 1.6 m
(nezávisle na konstrukci hráze)
• pro všechny analyzované konstrukce hrází z materiálu Izolitex je doporučovaná minimální
mocnost hráze 1.7 m
• opakované dynamické zatížení je dle modelové analýzy pro nekónický tvar hráze spolehlivě
možné v případě hráze z materiálu Tekblend o minimální tloušťce 1.6 m, u ostatních materiálů je pro
tuto tloušťku překročena při opakovaném dynamickém zatížení tahová pevnost na vzdušné straně
hráze; hodnoty tlakových pevností se pro nekónický tvar hráze o této hraniční mocnosti 1.6 m sice
224
zvyšují ve srovnání s jednorázovým dynamickým zatížením až o 100 %, avšak tlaková pevnost všech
tří posuzovaných materiálů není překročena; deformace při druhém dynamickém zatížení je o cca 2030 % vyšší.
Obr. 4: Průhyb tělesa hráze při dynamickém zatížení.
napětí S1 (MPa)
Maximální tahová napětí S1 ve stř edové části vzdušné strany
hráze bez zářezu
7
6
5
4
3
2
1
0
2,08(Tb)
1,65(Jb)
1,1(Izol)
0,9
1
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
1,6
1,7
mocnost hráze (m)
nekonic ký tvar, bez vyloučení tahu (jednorázové dynamické zatižení
nekonický tvar, vyloučený tah(opakované dynamické zatížení)
konick ý tvar, bez vyloučení tahu (jednorázové dynamické zatížení)
tahová pevnost (materiál Tekblend H)- koef.bezpečnosti 1.2
tahová pevnost (materiál J b)- koef. bezpečnosti 1.2
tahová pevnost (materiál Izolitex)- koef. bezpečnosti 1.2
Obr. 5 Vyhodnocení maximálních tahových napětí ve středové části vzdušné strany hráze.
225
5 MODELOVÁ ANALÝZA TLUMÍCÍHO EFEKTU TĚLESA HRÁZE
Výsledky modelové analýzy, uvedené v předchozí kapitole, nezohledňují tlumící efekt projevující se v průběhu dynamické odezvy hráze. Rayleighovy parametry tlumení αR, βR, vstupující do
základní soustavy rovnic (1), jsou totiž velmi obtížně stanovitelné a z tohoto důvodu byla modelová
analýza z velké části provedena s nulovými hodnotami těchto tlumících charakteristik Realizovaná
monitorovací měření časového vývoje posunů v tělese hráze však dokumentovala útlum kmitání hráze, a to v závislosti na celkové hmotnosti hráze, materiálu a geometrickém tvaru hráze. Vyhodnocení
těchto časových záznamů deformačního vývoje v tělese hráze, získaných při experimentálních odstřelech, a následná inverzní analýza byly za dané situace v podstatě jedinou možností pro orientační
stanovení útlumových charakteristik. Primární inverzní analýza pro stanovení těchto útlumových charakteristik byla provedena na základě výsledků monitoringu získaných při 3. experimentálním odstřelu hráze z materiálu Tekblend o tloušťce 1.2 m – byly stanoveny Rayleighovy parametry tlumení
αR=0.001, βR=0. Detailnější inverzní analýza, jejíž výsledkem byly nejen hodnoty útlumových charakteristik materiálu, ale i další upřesnění modulu pružnosti, pak byla provedena na základě výsledků
monitoringu získaných při 4. experimentálním odstřelu kónické hráze z materiálu Izolitex o tloušťce
2.1 m. Inverzní postup vycházel v tomto případě z maximální hodnoty posunů v podélném směru osy
hráze (2.54 mm), ze zbytkové hodnoty posunů (1.4 mm) a z monitorovaného časového vývoje posunů v podélném směru hráze. Výsledky ukázaly v případě hráze z materiálu Izolitex výraznější útlumový efekt ve srovnání s hrází z materiálu Tekblend αR=0.038, βR=0 a jsou uvedeny na obr. 6.
1300
1200
1100
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Kalibrovaný modul pružnosti : E=210 MPa
(cca 40 % hodnoty modulu pružnosti pro Tekblend)
12
Parametry tlumení: α=0.038, β=0
8
(cca 30-35 krát vyšší než u materiálu
Tekblend)
10
6
4
posun[mm]
tlak [kPa]
Hmota Izolitex C - zkouška č.1 (30.5.2008)
2
0
800
820
840
860
880
900
920
940
960
980
1000 1020 1040 1060 1080 1100 1120 1140 1160 1180 1200
čas [ms]
monitorované zatížení hráze
modelové zatížen hrázeí
monitorované posuny
kalibrovaný výpočet posunů (CESAR)-E=210 MPa, alfa=0.038, beta=0
Obr. 6: Výsledky inverzní analýza pro stanovení parametrů tlumení (Izolitex).
6 VLIV PŘERUŠENÍ BETONÁŽE TĚLESA HRÁZE NA JEJÍ ÚNOSNOST
V rámci realizované modelové dynamické analýzy bylo rovněž provedeno zhodnocení vlivu
přerušení plnění hráze o mocnosti 1,2 m a snížení tahových pevností na pracovních sparách při přerušení betonáže na její únosnost. Při přerušení betonáže dochází ke vzniku horizontální pracovní spáry, která může snížit tahovou pevnost ve vztahu k napětí působícímu ve svislém směru rovnoběžně se
svislou osou hráze.
226
Za tím účelem byly provedeny tahové zkoušky na trámcích s příčnou dělenou pracovní spárou
(VŠB-TU, FAST, Ing. Jiří Lukš, Ph.D., Ing. Zita Lebedová). Z těchto výsledků, bez ohledu na hodnoty dosažených pevností, lze dedukovat:
- nárůst pevnosti v tahu při přerušené betonáži lze očekávat maximálně do 1 hod. od přerušení,
bude-li další plnění do této doby opětovně zahájeno
- při přerušení delším než 1 hodina dochází cca k 30 % snížení tahové pevnosti na pracovní
spáře
- k porušení zkušebních vzorků dochází vždy v místě plochy přerušení betonáže
- pevnost v tlaku zjištěná po 8 hodinách odpovídá dříve zjištěným hodnotám tlakové pevnosti
Z těchto výsledků laboratorních zkoušek lze usuzovat, že přerušení betonáže ne delší než 1
hodina se na hodnotě tahové pevnosti projeví pouze v zanedbatelné míře. V případě přerušení delšího
než 1 hodinu dochází k výraznému snížení tahových pevností o cca 30-35 %, což může způsobit
vznik tahového porušení až do hloubky cca 0,25 m Prodleva při přerušení betonáže delší než 2 hodiny je již z únosnostního hlediska nepřípustná a zajištění únosnosti tělesa hráze by muselo být řešeno
vyztužením hráze mřížovinou KARI 100x100/ min.6,3 mm umístěnou v ploše účinku tahových namáhání. Umístění mřížoviny by muselo být řešeno již před začátkem plnění tělesa hráze.
Na základě vyhodnocení rozložení tahových napětí na ploše vzdušného čela hráze lze odhadnout plochu účinků tahových namáhání následovně:
a) šířka plochy, ve které přerušení betonáže může mít negativní vliv na únosnost, odpovídá
vnějšímu rozměru vnějších konců lutnových průlezů s rozšířením cca 0,5 m na každou stranu
b) výška oblasti, ve které může přerušení betonáže ovlivnit únosnost hráze, je cca 2 m nad
horní hranou průlezu
V této ploše vzdušného čela hráze může mít přerušení betonáže největší vliv na její únosnost
ve vztahu ke snížení tahové pevnosti na plochách přerušení betonáže.
Hloubka tahové oblasti v tělese hráze není větší než cca 15-20 % tloušťky hráze. Zbytek průřezu tělesa hráze je namáhán buď tahovým napětím menším než činí tahová pevnost na ploše přerušení betonáže, případně je namáhán pouze tlakovým napětím nepřevyšujícím hodnotu tlakové pevnosti materiálu Tekblend.
7 ZÁVĚR
Realizovaná dynamická modelová analýza přispěla k objektivnější představě o chování tělesa
bezpečnostní hráze v průběhu referenčního dynamického zatížení s maximální amplitudou 1.1 MPa.
Výsledky modelování a jejich komparace s dostupnými výsledky měření a dalšími reálně pozorovanými projevy odezvy experimentálních hrází dokumentují dobrou vypovídací schopnost numerického modelu a jeho použitelnost pro formulovaná doporučení dimenzování bezpečnostních hrází. Na
základě komplexního vyhodnocení modelových výpočtů a s využitím regresní analýzy pak byly
zkonstruovány návrhové grafy pro stanovení tloušťky tělesa hráze v profilech 00-0-10 až 00-0-16 (
obr. 8).
Tento příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu ČBÚ 48-06 „Navržení nového typu
uzavíracích hrází z hlediska konstrukce a použitých materiálů, bezpečnosti pracovníků v hlubinných
dolech a v podmínkách podzemního stavitelství“
227
LITERATURA
[1] Manuál programového systému CESAR LCPC
[2] Instrukce 1/2003 pro stavbu výbuchovzdorných hrází. OKD, HBZS, a.s., Ostrava-Radvanice,
2003.
Oponentní posudek vypracoval: Doc. Ing. Petr Konečný, CSc.
Obr. 7: Modelově stanovená plocha účinků tahových namáhání na vzdušné straně hráze.
požadovaná tloušťka hráze
(m)
Graf závislosti tloušťky hráze na velikosti profilu důlního díla a
tahové pevnosti materiálu hráze (válcová hráz, modif. trojúhel.
zatížení, v=0.6 m, průměr průlezů 0.8 m , šířka pilíře mezi
průlezy 0.8 m)- materiál Tekblend
2
1,9
1,8
1,7
1,6
1,5
1,4
1,3
1,2
1,1
1
profil 16
tah.pevnost 1.2 MPa
tah.pevnost 1.4 MPa
tah.pevnost 1.6 MPa
tah.pevnost 1.85 MPa
tah.pevnost 2 MPa
tah.pevnost 2.2 MPa
tah.pevnost 2.4MPa
profil 14
profil 12
profil 10
profil
Obr. 8: Návrhové grafy pro stanovení tloušťky tělesa hráze v závislosti na profilu důlního díla a tahové pevnosti materiálu hráze.
228

Podobné dokumenty

iTech x100

iTech x100 (Tekblend, Jb, Izolitex), the shape of the dam (conical, non-conical shape) and external stabilization of the dam in the rock mass. Úvod Metody matematického modelování jsou v současné době stále v...

Více

Analyzátory - Český metrologický institut

Analyzátory - Český metrologický institut Metrologické požadavky jsou založeny na požadavcích doporučení OIML R 1262) „Evidential breath analyzers“. Na měřidla, jejichž typ byl schválen před účinností tohoto předpisu, se při ověřování upla...

Více

obsah - viab consulting

obsah - viab consulting prof. Ing. Vladimír Petroš, CSc., Ing. Jiří Šancer - VŠB-TU Ostrava, HGF VÝZKUM VLASTNOSTÍ SMĚSI TEKBLEND Z HLEDISKA JEJÍHO POUŽITÍ PRO STAVBU ŽEBRA Investigation of Tekblend characteristics consid...

Více

Analyza interferencniho gallopingu pro ruzne uhly nabehu proudu

Analyza interferencniho gallopingu pro ruzne uhly nabehu proudu proudu nebyl rovnoběžný se spojnicí jejich os. V literatuře existuje řada odkazů a lze tedy srovnávat numerické řešení s výsledky naměřenými při experimentech. Úloha byla řešena jako rovinný (2D) m...

Více

FAST-2010-10-1-57-Aldorf - DSpace VŠB-TUO

FAST-2010-10-1-57-Aldorf - DSpace VŠB-TUO vhodnou komunikační zónu, zejména pro značné porušení a velkou rozpukanost hornin ve zlomovém pásmu. Hladina podzemní vody byla zastižena ve všech archivních vrtech v hloubkách 0,25–6,0 m pod terén...

Více

Osnovy kurzů

Osnovy kurzů - seznámení s programem kurzu a jeho upřesnění podle aktuálních potřeb účastníků - seznámení s vybavením pracoviště, poučení o bezpečnosti a hygieně práce Teoretické základy - teorie vzniku glazur,...

Více