Zoologie savců

Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.
—
—
I. Zvěř srstnatá
1. Užitečná (hlavním produktem je zvěřina a trofej)
—
—
A. Spárkatá (jelen, daněk, sika, jelenec, srnec, los…)
B. Zajícovci (zajíc, králík)
—
—
—
2. Kožešinová (hlavním produktem je kožešina)
A. Dravá (šelmy medvědovité, psovité, kočkovité…)
B. Hlodavci (bobr, veverka, svišť, ondatra)
označení souvisí se spárky
spárkatá zvěř žije v tlupách, je společenská
mláďata jsou od narození vidoucí, osrstěná a
schopná provázet matku
— ze smyslů mají nejvyvinutější čich a sluch
— spárkatou dělíme na:
1. parohatou
2. rohatou
3. černou
—
—
—
— paroh – vyrůstá nejprve jako chrupavčitá tkáň pokrytá
lýčím (jemnou srstnatou kůží)
— přeměna v kostní hmotu postupuje od pučnice k vrcholu,
nejstarší část je na pučnici, nejmladší na špičce, po dokončení
růstu parohu se zvěř lýčí zbavuje vytloukáním
— paroh se skládá z organických látek 44 % (bílkovin) a 56 %
anorganických látek tvořených převážně fosforečnanem
vápenatým
— paroží je dokonale vyzrále v období říje
— v zimním až předjarním období parohy shazuje a začíná
vytvářet paroží nové
— základ parohu tvoří lodyhy, které se větví ve výsady
— plocha, kterou paroh přisedal k pučnici se nazývá pečeť
— povrch parohu je brázděn rýhami (otisky cév) a perlením
— roh – dutý rohový toulec, nasazený na výrůstku čelní kosti
tzv. násadci
— dorůstá jako trvalý kožní útvar od svého kořene z pokožky
— nejstarší je tedy na svém vrcholu
— v zimním období při nedostatku výživných látek se růst
zpomaluje a ve vegetačním období se opět zrychluje –
důsledkem jsou VRUBY (odhad věku zvěře)
— vruby má u obou pohlaví zvěř kamzičí, u muflonek se
vyskytují ojediněle
—
—
1.
2.
má složený žaludek, je býložravec, potravu přežvykuje
v ČR se vyskytuje ve dvou zeměpisných rasách
jelen západní (jelen lesní středoevropský)
jelen karpatský (jelen lesní karpatský)
Jelen lesní středoevropský
— je menší, pod krkem nenápadná hříva, hmotnost je do
160 kg, laň kolem 80 kg
Jelen lesní karpatský
— je mohutnější
— hmotnost jelena až kolem 200 kg, laně i přes 100 kg
— paroží má mohutnější a členitější
— někdy se na lodyze vyskytuje vlčí výsada
korunu tvoří 3 a více výsad
— má-li jelen na každé lodyze různý počet výsad nazývá se nerovný a označuje se dvojnásobkem
podle lodyhy s větším počtem výsad
— jelení zvěř přebarvuje 2-krát do roka (na jaře duben-květen, na podzim – září až říjen)
— vývoj paroží:
—
pučnice se jelínkům začínají tvořit ve stáří půl roku, růst je ukončen kolem 1 roku, ve druhém
kalendářním roce dozrává první paroží, které má tvar lodyh bez růží a bez výsad – špičák, ve
velmi dobrých podmínkách může mít první paroží tvar korunového špičáka, špičky shazuje
jelen v květnu třetího kalendářního roku – ve dvou letech života, hned po shození nasazuje
druhé paroží s růží větvící se v očník a lodyhu – vidlák, někdy i členitější – šesterák až
osmerák, desaterák, dvanácterák, v dalších letech nasazuje zpravidla mohutnější paroží s
vyšším případně stejným počtem výsad
—
doba shazování, nasazování a vytloukání paroží je závislá na věku a tělesné kondici jelenů
(nejdříve shazují nejstarší jeleni – přebarvují však jako poslední – na konci února, středně
staří jeleni v březnu a nejmladší jeleni v dubnu až na začátku května, k vytloukání paroží
dochází koncem června, nejmladší jeleni vytloukají i v srpnu
—
s postupným stárnutím se zmenšuje schopnost tvorby velkého paroží (po 13-14 letech
života), lodyhy se zkracují a snižuje se počet výsad, těmto jelenům se říká jeleni zpátečníci
—
vývoj chrupu: výměna mléčného chrupu je ukončena po 32 měsících života
— mléčný chrup má 22 zubů, trvalý chrup má 34 zubů
0133
— zubní vzorec trvalého chrupu:
3133
— špičáky v horní čelisti se nazývají kelce – lovecká trofej
— neustálým žvýkáním se korunková část stoliček postupně obrušuje – dle obrusu stoliček lze
odhadnout věk ulovené zvěře
— jelení zvěř žije v rozsáhlých lesních oblastech od nížin až po hory
— potravu tvoří trávy, byliny, listí keřů a stromů, letorosty, pupeny, žaludy, bukvice, kaštany a
další
— za 24 hodin má jelení zvěř přibližně 8 pastevních period, v lesních porostech s nedostatkem
přirozené potravy škodí okusem, ohryzem a loupáním (škody vznikají hlavně koncem zimy)
— jeleni se kaliští na vlhkých místech celoročně
— říje probíhá od poloviny září do poloviny října na říjištích, jeleni se ozývají troubením, říje může
být halasná nebo tichá – její průběh závisí na poměru pohlaví, počasí a klidu v honitbě
— mimo říji žijí jeleni v oddělených tlupách, přestárlí jedinci žijí osaměle, laně s mláďata vytvářejí
početné tlupy, které vede vedoucí laň
— laň je těžká (plná) 33-34 týdnů, koncem května až začátkem června klade jednoho zřídka dva
kolouchy, ihned po porodu nutí laň koloucha opustit místo narození
— laň je pohlavně dospělá od 2. roku života
—
—
1.
2.
—
—
—
—
—
—
—
v našich podmínkách se vyskytují 2 poddruhy:
jelen sika japonský - Japonsko
jelen sika Dybowského – východní Čína, Korea
0133
zubní vzorec:
3133
chová se převážně ve volnosti, stálé populace jsou na
Karlovarsku, Plzeňsku a Bouzovsku
dobře snáší i drsnější klimatické podmínky, z potravního hlediska
jde o poměrně skromnou zvěř, která není vybíravá, v lesním
hospodářství působí škody
říje probíhá od poloviny října do poloviny listopadu, jeleni
shromažďují kolem sebe větší počet laní, jeleni se ozývají táhlým
hvízdáním
laň je těžká 30-32 týdnů, klade v květnu až začátkem června
jednoho koloucha, samostatné tlupy jelenů a laní se tvoří po říji
sika je převážně noční zvěří
shazují paroží duben až květen, vytloukají srpen až září
—
hybridizace s jelenem lesním
je převážně oborní zvěří
nejmenší barevná stálost- černí, žlutí, hnědí, rezaví a skvrnití jedinci (nejběžnější)
hmotnost daňka kolem 50 kg a daněly kolem 40 kg
0033
zubní vzorec
, výměna chrupu je ukončena do 30. měsíců (24-27)
3133
paroží dospělých daňků – tvoří je očník, opěrák a rozšířený konec lodyhy - lopata,
která má na zadním okraji prstovité výběžky tzv. krajkování
— v 6. měsíci dorůstají pučnice, první paroží ve formě špičáka, které vytlouká ve stáří
kolem 14 měsíců (srpen, září), počínaje vařečkářem daněk shazuje v květnu, starý již
v dubnu a vytlouká v srpnu až září
— vývoj paroží postupuje obvykle od špičáka, přes šesteráka k vařečkáři, který má v
počáteční fázi konec lodyhy zploštělý, dále pak k slabému, silnému a kapitálnímu
lopatáči
— první prstovitý výběžek na spodu lopaty se nazývá palec – je buď jednoduchý
nebo dělený
— přebarvování jarní v dubnu až květnu a podzimní v září až říjnu
— obecně lze říci, že biologické projevy daňčí zvěře jsou ve srovnání s jelení zvěří o 34 týdny zpožděny
—
—
—
—
—
daňčí zvěři vyhovují listnaté a smíšené lesy s
dostatkem pastevních ploch, živí se převážně trávami,
bylinami, plody lesních dřevin
— daňčí říje probíhá od října do listopadu, daňci se
ozývají rocháním, daněla je plná 32-33 týdnů a klade v
červnu převážně jedno, někdy i 2 daňčata
— daněk není naší původní zvěří, pochází z východního
středomoří, u nás se chová od středověku
— je zvěří značně společenskou, žijící převážně v
tlupách, pouze staří daňci jsou samotáři
—
pochází ze Severní Ameriky, k nám byl dovezen koncem 19. stol. obora Královská stolice u Dobříše
— v současnosti se vyskytuje v oboře Aglaja i ve volných honitbách
— dosahuje hmotnosti 60-80 kg, v létě je žlutočervený, v zimně šedý,
kelka je dlouhá až 30 cm, černě lemovaná, vespod bílá
— kolouchům začínají růst ve 3. měsíci života pučnice, leden-únor
začíná růst první paroží, vytlouká ho až v září
— lodyhy parohů jsou obloukovitě prohnuté dopředu bez očníku a s
výsadami směřujícími nahoru – košíkovité paroží, jelenci dosahují
stupně osmeráka až desateráka
— říje probíhá od listopadu do prosince, jelenci se ozývají sykáním
— laně kladou v květnu až červnu 1-2 kolouchy
— shazování paroží – leden až únor, vytloukání červen až červenec
—
největší spárkatá zvěř žijící na našem území
přirozenou oblastí výskytu jsou severské země, k nám se dostali z Polska
a vytvořili stabilní populaci v Jižních Čechách
— hmotnost losa až 450 kg, losice 350-400 kg
— paroží je lopatovitého nebo bidlovitého tvaru, vývoj jde přes špičáka,
vidláka, šesteráka, osmi i víceterákovi
— vytlouká koncem července a v srpnu, shazuje koncem října až začátkem
listopadu
— srst má šedohnědou až šedočernou, kelka až 15 cm, hluboce rozeklané
spárky spojené roztažitelnou blanou
— říje probíhá v polovině září až počátkem října, losi se ozývají sténáním či
hukáním, zřídka kdy o losici bojují, březost trvá 35-38 týdnů, mladá losice
klade obvykle 1 starší 2 losíčata
— nejvhodnějším životním prostředím losa jsou rozsáhlé lesy prostoupené
rašeliništi, močály a jezery, za potravu vyhledává hlavně měkké listnáče –
vrby, topoly, břízy, olše, různé keře, vřes, vodní rostliny
—
—
naše nejrozšířenější zvěř
v létě má rezavohnědé zbarvení, v zimně šedohnědé
srnčata jsou červenohnědá s bílými skvrnami, které jsou seřazené do
podélných pruhů
— po shození paroží se srnce pozná podle střapce (prodloužené srsti kolem
žíly pod břichem)
— obřitek u srnce je menší a má okrouhlý tvar
— obřitek u srny má srdčitý tvar s patrnou zástěrkou (prodloužená srst
kolem spodního okraje svírky)
— kelka je zakrnělá, ukrytá v srsti
— hmotnost srnce 15-20 kg, srny 12-18 kg
— jarní přebarvování v druhé polovině května, nejdříve mladá zvěř,
podzimní přebarvování v druhé polovině září až začátek října
— ze smyslů má velmi dobře vyvinutý sluch a čich, zrak má slabší, velmi
dobře rozlišuje pohyb
— pachové žlázy meziprstní, patní na zadních bězích a žlázy kolem řitního
otvoru
— čelními žlázami si srnce značkuje stávaniště
—
—
—
výměna mléčného chrupu za trvalý je ukončena asi v 15 měsících života
0 1 33
— zubní vzorec trvalého chrupu
3133
— parůžek má lodyhu s bohatým perlením, velkými růžemi, vrcholovou, přední a
zadní výsadu, přední výsada je nasazena níže než zadní, vzácně se vyskytují křížáci,
který má obě výsady ve stejné výši
— mladému srnečkovi vyrůstají pučnice ve 3. měsíci života, na podzim nasazuje
nejprve palička 1-2 cm dlouhé (paličkář nebo bulkař), které shodí zpravidla v únoru až
březnu, dále nasadí paroží ve formě špiček (které mívá vytlučeno již v květnu), v
červenci vytloukají vysoce nadějní špičáci, vidláci, šesteráci nebo kusy nemocné
— ve třetím kalendářním roce je slabý srnce vidlákem, dobře založený šesterákem
— dospělý srnce vytlouká parůžky v dubnu až květnu, paroží shazuje v říjnu až
listopadu
— největší síly dosahují parůžky mezi 5.-8. rokem
— nedostatek potravy, strádání, poškození parůžků v době vyzrávání a jiné vnější a
vnitřní vlivy způsobují u srnců zrůdnost parůžků
— poraněním varlat srnců vzniká paruka, tj. parožní hmota, která stále dorůstá,
srnec je nevytlouká ani neshazuje „srnec parukáč“
—
srnčí zvěř žije na celém území ČR, nejvíce jí vyhovují lesy smíšené s bohatým
bylinným podrostem a s možností pastvy na lukách a polích, vyhovují jí také nížinné
oblasti s remízky
— v potravě jsou zastoupeny výhony a listy dřevin a keřů, traviny, byliny, lišejníky,
houby, plody dřevin
— důležité je celoroční předkládání soli
— hlavní období pastevní aktivity má za šera ráno a večer
— srnčí zvěř pohlavně dospívá v druhém kalendářním roce života, říje začíná v
polovině července a trvá asi 4 týdny, v té době srnce vyhledává říjnou srnu podle
pachu ve stopní dráze, srna vábí srnce pískáním, srnec doprovází srnu po dobu
pokud je říjná 3-5 dnů, pak se připojuje k jiné říjné srně
— srny, které nebyly v létě oplozeny, vstupují do říje znovu v říjnu, listopadu a jsou
pokládány srnci, kteří ještě mají paroží
— březost srny trvá 38-40 týdnů, v prvních 4-5 měsících se plod nevyvíjí – je v latenci
= utajená březost, u srn oplozených v listopadu se zárodek vyvíjí přímo, srna klade v
květnu až červnu nejčastěji 2 srnčata
— na podzim se srnčí zvěř sdružuje do tlup, jejichž základem jsou srny se srnčaty +
srnci + nevodící srny, na jaře se tlupy rozpadají, srnci si vytváří teritoria
— srnčí zvěř nepůsobí v zemědělství větší škody, v lesním hospodářství škodí
okusem kultur
—
pochází ze středomoří (Korsika, Sardinie)
u nás byla vysazena v 2. pol. 19. stol., v současnosti nejvyšší chovatelská úroveň celosvětově
0033
trvalý chrup
, 32 zubů, výměna chrupu ve 45. měs ukončena
3133
vývoj rohů – muflonům narůstají ve 3.-4. měsíci toulce, roční muflon mívá toulce kolem 30-40 cm
dlouhé
— ve druhém roce života je největší přírůst toulců, poté klesá, v 8-10 letech se přírůst zastavuje
— toulce dospělých muflonů dosahují 80-100 cm a obvody na bázi 22-27 cm
— hmotnost muflonů je kolem 40 kg, muflonek do 30 kg
— mufloní zvěř je zvěří lesní, vyhovují jí členitější, skalnaté terény se suchým kamenitým podložím s
bohatým bylinným a keřovým patrem, v chudých jehličnatých lesích mufloní zvěř ráda navštěvuje
pole a louky s dobrou potravní nabídkou
— chov mufloní zvěře je nevhodný v zamokřených nížinných oblastech
— živí se trávami, bylinami, vřes, borůvčím, mechem apod.
— při průběrném odstřelu se posuzují toulce vzhledem k věku (délka, rozloha, obvody), z chovu
odstraňujeme jedince s vlnitou srstí a jedince se žlutým zbarvením
— mufloní zvěř žije v tlupách, tlupu vodí stará muflonka
— starší samci jsou samotáři, mohou vytvářet tzv. pánské tlupy
— říje probíhá od listopadu do prosince, mufloni svádějí o říjné muflonky souboje (nárazem toulců o
sebe), muflonka je plná 21-22 týdnů a počátkem jara klade 1-2 muflončata
—
—
—
—
má v létě krátkou a rezavohnědou srst s tmavším pruhem na hřbetě
v zimě má srst hustou a tmavou
kamzičí vous vyrůstá u obou pohlaví přes zimní období na tmavém hřbetním
pruhu od lopatek a je tvoře dlouhou i přes 20 cm hrubou černou srstí s bělavými
konečky
— kamzík má hmotnost do 40 kg, kamzice do 25 kg
— kamzík i kamzice mají růžky, u kamzice se nazývají háčky, zahnuté jsou více u
kamzíků než u kamzic
0033
— trvalý chrup
,
3133
— výrazné jsou meziprstní pachové žlázy, obě pohlaví mají za růžky pachové žlázy
tzv. fíky znatelné v době říje
— dospělí kamzíci jsou samotáři, kamzice s kamzíčaty tvoří tlupy
— kamzík je původní zvěří na Slovensku ve Vysokých Tatrách
— v ČR jsou chováni v Lužických horách a v Jeseníkách
říje probíhá od konce října do prosince, kamzice je plná 6 měsíců a koncem května až
v červnu klade jedno kamzíče, v době říje se kamzíkům zvětšují pachové žlázy – fíky,
které vylučují páchnoucí maz
potrava je rostlinná, v zimě okusují jehličí, pupeny, větve, kůru stromů, v žaludku se
mohou vyskytovat koule (slepené slízané chlupy) tzv. bezoárové koule
—
—
—
samci mají mohutné dozadu zahnuté rohy a na bradě
dlouhý klínovitý vous
— hmotnost dospělého kozla se pohybuje okolo 50-60 kg,
hmotnost kozy kolem 30 kg
— zbarvení je pískově žluté s výrazným hřbetním černým
pruhem
— kozli mají pod kelkou dvě pachové žlázy produkující
výrazně páchnoucí sekret
0033
— trvalý chrup
,
3133
— páření probíhá v září až říjnu, kozli mezi sebou soupeří,
kůzlata se rodí na přelomu března až dubna
— růst rohů je nejintenzivnější v prvních dvou letech života
— rohy mají obě pohlaví, u kozlů dosahují až 80 cm
—
žije ve vysokohorských oblastech
samci jsou větší než samice, rohy mohutné až 1 m
dlouhé, zbarvení je šedohnědé, břicho a obřitek jsou
světlé
— na hlavě mají vousatou bradku
0033
— trvalý chrup
,
3133
— říje probíhá od listopadu do ledna, samci soupeří o
samice, březost trvá 21-23 týdnů, samice rodí obvykle 1
kůzle, kozorožci se dožívají až 15 let
— potrava je rostlinná – trávy a byliny
— obývá pouze oblast Alp
—
—
— černá zvěř, má protáhlou hlavu klínovitého tvaru, zakončenou ryjem, dozadu se snižujícím
hřbetem ukončeným ocasem – pírkem
— hmotnost závisí na dostupnosti potravy a na konstituci zvěře, od 100 do 300 kg
— zbraně – u kňoura páráky (dolní špičáky) a klektáky (horní špičáky), u bachyně háky – nemají
ukončený růst a neustále přirůstají
3143
— trvalý chrup
, výměna je ukončena ve 24 měsících
3143
— černá zvěř žije na celém území ČR
— vyhovují jí rozsáhlé lesní porosty listnaté, smíšené i jehličnaté, proniká i do míst méně zalesněných,
mokřin, rákosin i polních kultur
— za potravou vychází v noci a je typickým všežravcem
— požírá nadzemní části rostlin, semena a plody lesních dřevin, hlodavce, mláďata obratlovců a také
padliny
— černá zvěř byla od 18. stol. zvěří oborní, do volnosti se dostala po druhé světové válce
— žije v tlupách, jen staří kňouři jsou samotáři
— chrutí probíhá od listopadu do ledna, bachyně může být oplodněna i v jinou dobu, je plná 16-17
týdnů a vrhá 4-8 pruhovaných selat
— sele do 12 měsíců, lončák do 24 měsíců
— černá zvěř se ráda kaliští, je naší nejodolnější zvěří
— černá zvěř nepůsobí v lesním hospodářství téměř žádné škody, hubí velké množství škodlivého
hmyzu
— v zemědělských kulturách působí značné škody
— nikdy nestřílíme na kus běžící jako první – bývá to zpravidla vedoucí bachyně
má ochranné zbarvení žlutohnědé, rezavohnědé
tělo zakončené pírkem,
zajíc neklade běhy střídavě, ale došlapuje vždy předními a zadními zaráz
průměrná hmotnost se pohybuje kolem 3,5-4 kg
zajíce nelze rozeznat od zaječky v přírodě
přední běhy mají 5 prstů, zadní 4 prsty
2033
trvalý chrup má vzorec
,
1023
zajíc je rozšířen po celém našem území, nejlépe mu vyhovují pastevně bohaté a sušší nížiny
odhad věku zajíce pomocí epifyzálního hrbolku, který v 8 měsících mizí
zajíc žije samotářsky v teritoriu asi 2-5 km – dle potravní nabídky
během dne odpočívá v jednoduchém loži (pekáči), na paši vychází za šera a v noci
potrava – byliny a trávy, v zimně okusuje výhony dřevin, ohryzává kůru listnáčů, ovocných stromů
je rychlý a vytrvalý běžec
při ohrožení vřeští
honcování probíhá od konce února do září, vrchol je v dubnu až červnu
zajíc vyhledává zaječku, zaječka je plná 6 týdnů a vrhá na holou zem 1 až 4 vidomé a osrstěné
zajíčky, kteří se velmi rychle osamostatní, zaječka může mít do roka 3-4 vrhy
— zaječka může být během březosti znovu oplozena – superfetace
— zajíci z prvních vrhů se nazývají březňáci
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
pochází ze severní Afriky,
zbarvení je modrošedé, ze smyslů má výborný zrak a sluch
králík má ve srovnání přední běhy silnější, protože s nimi vyhrabává nory
vyspělý králík má hmotnost kolem 1,3-2,2 kg
vyskytuje se hlavně na okrajích lesů, proniká i do parků a do blízkosti
lidských obydlí
— je společenskou zvěří, žije v koloniích, na paši vychází obvykle za
soumraku s v noci, má-li dostatek klidu, paství se i během dne a sluní se v
blízkosti nor
— dupáním zadních běhů oznamuje nebezpečí
— rozvětvené nory jsou obývány hierarchicky, nejstarší králice májí nejlépe
umístěné
— honcuje se od jara do podzimu 3-5 x ročně
— králice je plná 4 týdny a vrhá v norách 4-8 nevidomých a holých mláďat,
která prohlédnou po 10 dnech
— při přemnožení působí škody okusem a ohryzem
— početní stavy značně kolísají, myxomatóza, počasí, sníh
—
—
—
—
—
je největší šelma s mohutným a zavalitým tělem, dorůstá
délky až 2 m a má hmotnost do 300 kg
— ze smyslů má vyvinutý čich a sluch
— špičaté zadní nejvyšší předstoličky v horní čelisti a první
stoličky v dolní čelisti se nazývají trháky
3142
— zubní vzorec
3143
— je zvěří s převážně noční aktivitou, přes den přespává v
houštinách nebo brlohu
— je všežravec a zimu přespává nepravým zimním spánkem
— medvědi se páří v letním období, doba březosti je 7-9 měsíců,
v lednu vrhá medvědice 2-3 nevidomá mláďata, která kojí asi 4
měsíce, mláďata zůstávají u medvědice, dospělí samci žijí
samotářsky, v ČR se medvěd vyskytuje vzácně v oblasti Beskyd
—
největší psovitá šelma
velikostí se podobá německému ovčákovi, má širší a zašpičatělejší
hlavu s kratšími vzpřímenými slechy, šikměji postavenými světly,
mocnými špičáky a trháky, oháňku nosí svisle, ne zatočenou vzhůru
— vyskytuje se v lesnatých oblastech Slovenska, v ČR ojedinělý výskyt
— je plachý a opatrný
— vlci loví ve smečkách, ve smečce panuje vysoká sociální
organizovanost, v čele bývá vůdčí vlk, který se páří se svou družkou,
ostatní se nepáří
— vlčice kaňkuje v lednu a únoru, po 9 týdnech vrhá3-5 slepých
mláďat, od konce prvního měsíce je začíná přikrmovat natrávenou
potravou
— mláďata zůstávají s rodiči a na jejich výchově se podílejí i ostatní
členové smečky
—
—
má velmi proměnlivé zbarvení, nejčastěji rezavě červená se stříbrným nádechem
konec oháňky tvoří kvítek, na kořenem je umístěna fialka – pachová žláza, další
pachové žlázy jsou umístěny na polštářcích tlapek a u řitního otvoru
— hmotnost lišek se pohybuje mezi 7-9 kg
— vyskytuje se na celém území ČR
— vyhrabává si nory případně využívá přírodních skrýší
3142
— trvalý chrup
,
3143
— je všežravá – potravu tvoří lesní plody, myšovití, hlodavci, plazi, drobná zvěř
— požírá i mršiny, funkce zdravotní policie, loví většinou v noci
— kaňkování probíhá v lednu a únoru, z přezky odkapává v drobných kapičkách
barva
— březost trvá 50-52 dnů, v dubnu až květnu vrhá v noře 3-6 i více nevidomých
mláďat (prohlédnou za 2 týdny), o mláďata se starají oba rodiče
— význam – hubení myšovitých, zdravotní policie, hlavní přírodní zdroj vztekliny
—
—
zbarvení je rezavohnědě s tmavými skvrnami, má krátkou
oháňku, černé chvostky a delší srst po stranách lící – licousy, ze
smyslů vyniká zrak a sluch
— hmotnost dospělé zvěře se pohybuje kolem 20-30 kg
— obývá rozsáhlé lesy horských poloh Beskydy, Jeseníky,
Šumava
— loví převážně v noci
— živí se drobnými živočichy, ptáky, srnčí a mufloní zvěří, na
svou kořist obvykle číhá na vyvýšeném místě a vrhá se na ni
skokem, zvěř nikdy neštve, na krátkou vzdálenost je schopen
vyvinout velkou rychlost, je schopen skákat na vzdálenost 5-7
m, loví víc než potřebuje,
— kaňkování probíhá v lednu až v dubnu, rysice je plná 10 týdnů
a vrhá 2-4 mláďata
—
podobná kočce domácí
— rozlišovacím znakem je mohutná oháňka s tupým
koncem
— hmotnost kolem 7 kg
— výskyt v SR, ojediněle i u nás
— žije samotářsky, loví plížením a kořisti se zmocňuje
skokem, loví v noci, má dokonalý zrak i sluch, výborně
šplhá po stromech
— potravou jsou hlodavci a ostatní savci do velikosti zajíce
— kaňkuje v únoru až březnu za hlasitého kňourání, po 9
týdnech vrhá 3-6 nevidomých mláďat
—
větevnice, medovka, pelešnice
zbarvení hnědé se žlutou náprsenkou, která se nevětví
na tlapky
— hmotnost kolem 2 kg
— žije výlučně v lese a vyhýbá se obydlí člověka
— je velmi mrštná, výborně se pohybuje v korunách stromů
— v loveckém revíru se pohybuje po vyznačených spádech
— potrava – drobní hlodavci, veverek, malých zajíců a
ptáků
— kaňkuje se v červenci až srpnu, samice jsou plné 9
měsíců (6 měsíců je utajená březost), v dubnu až květnu
vrhá v dutině stromu 3-5 mláďat
—
—
skalnice, bílá náprsenka se větví až na přední běhy,
hmotnost do 2 kg
— žije poblíž lidských obydlí ve stodolách, na půdách, v
lomech, zříceninách
— v potravě převládají drobní hlodavci
— škodí na domácích zvířatech
— kaňkování a vývoj zárodků je stejný jako u kuny lesní
—
délka až 35 cm, samička je o třetinu menší než samec
— na zimu přebarvuje do bílé srsti, pouze konec proutku
zůstává černý
— potrava – myšovití hlodavci, ptáci a savci do velikosti
zajíčete
— kaňkuje dvakrát během vegetačního období a vrhá 4-7
mláďat
— u této lasice se může vyskytnout utajená březost, která
trvá 210-240 dnů
— u hranostaje může být ve vrhu při přemnožení hrabošů
12-14 mláďat
—
vyskytuje se častěji
samci jsou o třetinu větší než samice
na zimu přebarvuje částečně nebo úplně
proutek má jednobarevný
v potravě převládají hlodavci
má jeden nebo dva vrhy do roka
rozmnožování je závislé na množství potravy
březost trvá 5 týdnů
početnost hrabošů a myší ovlivňuje populační
dynamiku lasic
—
—
—
—
—
—
—
—
—
tmavohnědý s prosvítající žlutohnědou podsadou
hmotnost 1,5 kg
vyskytuje se od nížin po hory
žije v přirozených i umělých dutinách, nebo opuštěných
norách po králících či jezevcích
— požírá hlodavce, hmyz, ryby, drobnou zvěř a ničí násady
vajec
— v nebezpečí vypouští z přířitních žláz páchnoucí sekret
„tchořovinu“
— aktivní je převážně v nočních hodinách
— kaňkování probíhá v březnu až dubnu, březost trvá 6
týdnů, ve vrhu je 4-7 mláďat
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
žije ve volnosti na Moravě a v Polabí
zbarvení je žlutohnědé
rozmnožování jako u tchoře tmavého
doba březosti je o 5 dní kratší
v potravě převládají hraboši
zdomácnělá forma se nazývá fretka
má zavalité tělo s protáhlou hlavou s bílými a tmavými pruhy
táhnoucími se přes světla ke slechům
— srst je dlouhá a hrubá
— jezevec je ploskochodec, na předních bězích má dlouhé a silné
pazoury s drápy
— ocas se nazývá štětec
— vyskytuje se na celém území ČR v lesních porostech, kde si
vyhrabává hluboké nory s několika východy
— nory udržuje v čistotě
— žije v párech nebo v rodinkách
— za potravou vychází v noci
— je všežravec
— hmotnost až 20 kg zasádlený kus
— chrutí probíhá od jara do léta, březost trvá 28-32 týdnů. z toho 5
měsíců je utajená březost, v únoru až březnu vrhá samice 3-5 mláďat
— zimu přespává nepravým zimním spánkem
—
šelma uzpůsobená životu ve vodě
hmotnost kolem 15 kg
žije samotářsky na čistých vodách řek, v jejichž březích
má jedno trvalé a několik dočasných doupat
— je velmi ostražitá, má výborný sluch
— živí se rybami, měkkýši, brouky, raky apod.
— rybářům působí značné škody
— je vynikající plavec, 6-7 min pod vodou na jedno
nadechnutí
— kaňkování probíhá v únoru až březnu, březost trvá asi
60 dnů, u utajené březosti 8-10 měsíců, ve vrhu bývají až 3
mláďata
—
—
—
život svázán s vodou
— své příbytky si staví těsně u vody, vchod do svého
příbytku má vždy pod vodou, více poschoďové příbytky
nejsou výjimkou, aby udržel vodu, staví hráze
— v jedné rodině žijí tento rok narozená mláďata i mláďata
narozená v předchozím roce, rodina má obvykle 6-8 členů
— na jaře se rodí 2-4 vidoucí mláďata,
— bobři se živí rostlinnou potravou, nosní i ušní otvory jsou
při ponoření pevně uzavřeny
— má silný a plochý ocas, mezi prsty má plovací blány
— hmotnost 20-25 kg
—
žije na celém území ČR
— je proměnlivého zbarvení od světle rezavé až po černou
— na prstech má dlouhé a ostré drápky
— aktivní je převážně za dne
— potravou jsou semena a plody lesních stromů, pupeny,
houby, hmyz i ptačí mláďata
— páření probíhá od dubna do září, březost trvá 38 dní,
mláďata i dvakrát ročně
— možná superfetace
— dva druhy pelíšků – odpočinkový, mateřský
— predátoři – kuny a dravci
—
dorůstá délky až 70 cm, chvost 15 cm dlouhý,
hmotnost 5-6 kg
— zavalité tělo, krátké běhy uzpůsobené k hloubení
nor
— má výborný zrak i sluch
— žije nad horní hranicí lesa na Slovensku
— je denním zvířetem, žije v koloniích, přes den se
paství a sluní poblíž nor, noc a celé zimní období
přespává v noře
—
dosahuje délky až 40 cm, má lysý ocas ze stran
zploštělý, zadní končetiny jsou delší než přední
— mezi prsty má plovací blánu
— je vodní zvěří
— za rostlinnou potravou se vydává i do luk
— zimu nepřespává, žije v monogamii
— do roka má 3-4 vrhy až po 5-9 mláďatech
— škodí rozvrtáváním hrází
— kožešina – český bizam
—